23. 11. 2022; vedavyzkum.cz

Úkol Evropa: Montovna, nebo leader?

V pondělí 28. 11. 2022 proběhne v Kampusu Hybernská další debata z cyklu #ÚkolEvropa. Tentokrát se bude diskuze zabývat tématem, jestli je Česko montovna, nebo leader. Účastní se jí Radek Špicar, Jana Soukupová a Tomáš Konečný.

Je Česko Country for the Future? Kam český průmysl směřuje na cestě dlážděné Zelenou dohodou a vnitřním trhem EU? Třetí díl cyklu #Úkol Evropa nazvaný Montovna, nebo leader? se koná v pondělí 28. listopadu 2022 v 18 hodin.


Debata proběhne v Kampusu Hybernská.


Registrovat se můžete zde.


Mluvčími v panelové debatě budou:


Radek Špicar


Radek Špicar je absolventem Univerzity Karlovy v Praze a University of Cambridge. V minulosti působil jako náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku a později coby ředitel pro vnější vztahy Škoda Auto nebo ředitel think-tanku Aspen Institute Prague. V současné době působí jako viceprezident Svazu průmyslu a obchodu, který je největším tuzemským zástupcem českých podnikatelů. V akademické oblasti se Radek Špicar věnuje společenské odpovědnosti podniků a ekonomické diplomacii.


Přednáší na Institutu ekonomických studií FSV UK a Diplomatické akademii MZV. Je předsedou správní rady Vysoké školy umělecko-průmyslové a členem Corporate Council nadace Forum 2000. Mezi témata, kterým se dlouhodobě věnuje, patří ekonomická diplomacie, společenská odpovědnost podniků, kulturní průmysl a přínosy think-tanků a NGOs.


Jana Soukupová


Jana Soukupová je ředitelkou Kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace a zakladatelkou organizace Youth, Speak Up! Svou občanskou angažovanost projevila již v rámci studia na VŠE. Tam zahájila několik projektů věnovaných účasti mládeže v politice. Organizace YSU! je spin-offem těchto aktivit. V roce 2019 otevřela v poslanecké sněmovně sérii pracovních skupin pro mladé lidi zaměřené na životní prostředí, duševní zdraví, digitalizaci a podporu vědců v rané fázi kariéry.


Od té doby je v kontaktu se stále širší komunitou mladých výzkumnic a výzkumníků. Koncem roku 2021, po roce pauzy v politice, během níž pracovala jako Head of Operations v gaming-oriented start-upu, se vrátila do veřejného sektoru právě jako ředitelka Kabinetu se zvláštním zaměřením na podporu žen ve vědě, mladých vědkyň a vědců, podporu podnikavosti a přenos vědeckých poznatků do praxe.


Tomáš Konečný


Tomáš Konečný se coby student doktorského oboru moderní hospodářské a sociální dějiny na FF UK věnuje vědecké kultuře a jejímu vztahu k hospodářskému využití poznatků, zejména na příkladech formování exaktních věd na přelomu 18. a 19. století a také akademické knižní kultury. S touto specializací působil jako vědecký asistent na Fakultě elektrotechnické ČVUT a coby výzkumný pracovník Národního technického muzea.


Vedle toho byl řadu let činný ve spolcích zaměřených na občanské vzdělávání a projektech věnujících se neformálnímu vzdělávání mládeže, z nichž mnohé spoluzakládal. Působil jako předseda univerzitního spolku Centrum politických studií. Činný je též v akademické samosprávě, momentálně předsedá ediční komisi Akademického senátu UK a je členem Rady rovných příležitostí UK.


Zdroj: Kampus Hybernská


23. 11. 2022; prazsky.denik.cz

STŘEDOŠKOLÁCI Z CELÉ REPUBLIKY SOUTĚŽÍ V ROBOTICE

BASKETBALOVÝ ÚKOL. Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se od úterý odehrávají na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Soutěží celkem 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále, jež se uskuteční 16. prosince. "Naprogramovat robotické vozítko z lega tak, aby hrálo miniaturní basketbal, není žádná legrace. O to víc mě těší zájem škol, který byl opět tak obrovský, že se v podstatě vracíme na rekordní počty přihlášených týmů z dob před koronavirem. Pro 160 robotů musíme uspořádat čtyři základní kola," řekl organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších osm týmů. Více na www.prazsky.denik.cz.


23. 11. 2022; prazskypatriot.cz

Fakulta stavební ČVUT SE představí zájemcům o studium na Dni otevřených dveří

Den otevřených dveří, který proběhne na Fakultě stavební ČVUT v Praze kontaktně v sobotu 26. listopadu, nabídne zájemcům o studium informace o přijímacím řízení, přijímacích zkouškách, možnostech přípravných kurzů a jednotlivých bakalářských studijních programech. Prostor bude také na dotazy, exkurzi do laboratoří a komentovanou prohlídku fakulty.

Příležitost "projít si fakultu" dostanou i zájemci, kteří se do Dejvic na Den otevřených dveří osobně nedostanou. Od 26. listopadu bude spuštěn web stavarna.online, v jehož rámci se v předtočených medailoncích mohou seznámit s jednotlivými programy, virtuálně se podívat do mnoha fakultních prostor a také zde mohou v čase 10–10:45 hodin živě zhlédnout úvodní prezentaci s představením studia probíhající přímo na fakultě.


Den otevřených dveří bude probíhat od 9 hodin. Při úvodní prezentaci se uchazeči o studium seznámí s možnostmi bakalářských studijních programů na Fakultě stavební ČVUT – Stavebním inženýrstvím, Architekturou a stavitelstvím, Geodézií a kartografií, Managementem a ekonomikou ve stavebnictví, Stavitelstvím a Civil Engineeringem. Zde se dozvědí jejich tematická zaměření a rozdíly mezi nimi.


Představena zde bude i připravovaná novinka – tříletý profesně zaměřený bakalářský program Scénické technologie, na němž se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Absolventi programu získají znalosti z oblasti současných multimediálních technologií v návaznosti na jejich další aplikaci v oblasti umělecké tvorby, zvukového a světelného designu, a to zejména v jevištním, televizním a filmovém provozu.

V druhé části si již zájemci budou moci sami vybrat mezi infostánky podle svých zájmů. Zde mohou získat podrobné informace o přijímacím řízení, přijímací zkoušce z matematiky a architektury, jednotlivých bakalářských programech, studiu v zahraničí i studiu cizích jazyků.


V čase 11:30–14:00 hodin budou probíhat exkurze do laboratoří fakulty. Návštěvníci budou moct navštívit například Vodohospodářské experimentální centrum, Experimentální centrum, Studio membránové architektury, Výukovou a demonstrační laboratoř TZB a další prostory.


Od 13 do 14 hodin je pro uchazeče o studium a absolventy připravena komentovaná prohlídka, v jejímž rámci si návštěvníci při okruhu fakultou prohlédnou prostory pro výuku studentů, vybrané laboratoře i další zázemí fakulty.


Návštěvníci si budou moci též prohlédnout dvě výstavy probíhající v atriu fakulty – výstavu Studenti programu Architektura a stavitelství, na níž jsou prezentovány nejlepší diplomové práce, a výstavu Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty, která představuje historii a současnost 324 kilometrů dlouhé vodní cesty.


Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice, se bude konat v sobotu 26. listopadu od 9 do 14 hodin.


Podrobný program je k dispozici na www.fsv.cvut.cz. Pro informace a živý online přenos úvodního představení studia lze využít také webovou aplikaci https://stavarna.online/.


23. 11. 2022; systemonline.cz

Slavnostní finále soutěže IT SPY 2022 uvidíte ve streamu

Ve čtvrtek 24. 11. budeme znát vítěze 13. ročníku soutěže diplomových prací z oblasti informatiky IT SPY.

Finalisté vzešli z téměř 1200 IT prací vysokoškoláků obhájených v minulém akademickém roce na předních českých a slovenských univerzitách. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže IT SPY 2022 proběhne ve čtvrtek od 18 hodin v refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Finálový večer budou online přenášet zpravodajské portály prostřednictvím České tiskové kanceláře, sledovat jej lze i na sociálních sítích soutěže.

Slavnostní vyhlášení výsledků IT SPY 2022 se bude streamovat na Facebook a Linkedin.

Ve finále soutěže IT SPY se spolu utkají nejkvalitnější diplomové práce, jež byly vloni obhájeny na předních českých a slovenských IT fakultách. V tématech prací se odráží aktuální celospolečenské problémy, jako je boj proti dezinformacím, proti padělání osobních dokladů, zdravotnictví, hledání nástrojů ke zvládnutí energetické krize i využití umělé inteligence v online obchodním styku.

"Odborná úroveň soutěžních prací je i v letošním ročníku hodně vysoká, což mě jako předsedu poroty těší. Současně ale budou kladeny hodně vysoké nároky na porotce, kteří budou práce hodnotit a vybírat absolutní vítěze. Je skvělé být na začátku kariéry těchto začínajících IT hvězd a já osobně se moc těším na to, kde je v budoucnu uvidíme zářit," říká soutěže předseda poroty, Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

Na nejúspěšnější informatiky čeká atraktivní finanční odměna 2000 euro na další rozvoj projektu od organizátora soutěže společnosti PROFINIT, dále hmotné dárky od partnera soutěže T-Mobile i možnost dalšího profesního vzdělávání v Počítačové škole GOPAS.

"Těší nás, že se po dvou letech, kdy se finále soutěže muselo kvůli nepříznivé pandemické situaci konat online, můžeme konečně znovu setkat s talentovanými informatiky osobně. Význam soutěže každoročně roste, což potvrzuje zájem partnerů, kteří soutěž podpořili, i ministerstev a odborných institucí, které akci zaštítily a jejichž zástupci se letos slavnostního večera osobně zúčastní. Po kladných ohlasech z minulého roku se bude i letos slavnostní vyhlašování vítězů soutěže přenášet online na zpravodajské portály prostřednictvím ČTK," říká Jakub Šich z PROFINITu.

Přehled finalistů soutěže IT SPY 2022 :

Peter Vajdecka (Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky): "Abstraktívná sumarizácia správ o overovaní faktov pomocou vopred natrénovaného transformera na extraktívnych súhrnoch"

Son Hai Nguyen (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií): "Aproximace šíření zvuku neuronovými sítěmi"

Filip Koukal (Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta): "Automatická kategorizace zákaznických požadavků"

Ing. Jan Pašek (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd): "Generování zdrojového kódu z popisů v přirozeném jazyce"

Mgr. Matúš Revický (Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Prírodovedecká fakulta): "Podnikové aplikace založené na blockchainu"

Lucia Hradecká Dupkaničová (Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky): "Segmentácia a sledovanie organoidov v obrazových dátach vytvorených prostredníctvom mikroskopie vo svetelnom poli"

Ing. Jiří Ulrich (České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická): "Vícenásobný lokalizační systém kamer založený na značkách"

Ing. Lucia Piatriková (Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky): "Vizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukaze"


23. 11. 2022; mcomputers.cz

Čipy Graphcore nasazeny do provozu na ČVUT

Realizovali jsme v regionu první instalaci s IPU čipy Graphcore, které přímo konkurují profesionálním akcelerátorům Nvidia. Do provozu ho uvádí ČVUT, konkrétně Research Center for Informatics (RCI) spadající pod Fakultu elektrotechnickou a Fakultu informačních technologií. Očekávání jsou velká.

Graphcore Intelligence Processing Unit (IPU)

Graphcore je mladá britská společnost, která vyvíjí takzvaná IPU (Intelligence Processing Unit), tedy čipy s architekturou MIMD schopné akcelerovat operace spojené s prvky umělé inteligence a strojovým učením. Základem nabídky Graphcore je IPU čip MK2 GC200.

Tyto čipy dále Graphcore skládá do hotových serverů o několika konfiguracích. Graphcore k tomu dodává i vlastní framework Poplar. Od investorů jako Microsoft, Dell, Sequoia Capital, Samsung nebo BMW posbírala firma Graphcore 692 milionů dolarů na vývoj a rozvoj společnosti a patří k velkým nadějím britského polovodičového průmyslu. Očekávání jsou vysoká, neboť je přímou konkurencí pro podobné akcelerátory od firmy Nvidia. Britské IPU jsou také dostupné v některých cloudech, takže lze rovněž mluvit jako o alternativě k čipům TPU (Tensor Processing Unit) běžících v Google Cloudu.


Instalace na ČVUT

První instalace Graphcore čipů v regionu byla uvedena do provozu na, kde si pořídili jednotku POD4 obsahující server MI2000 se čtyřmi IPU akcelerátory. Jde o nejmenší možnou konfiguraci, jež by měla zvládat až jeden petaflop. Aktuálně probíhá na ČVUT testování. Mimo jiné si chtějí ověřit, jak na tom Graphcore bude ve srovnání s používanými prvky od Nvidie, tedy kartami V100 a A100 a minisuperpočítačem DGX A100, kterých škola pořídila deset.


Cenové srovnání

Pro ČVUT dodávaný model MI2000 vyjde na 36 tisíc dolarů, což je zhruba 850 tisíc korun. Pro vzdělávací sektor je cena snížená na 28 tisíc dolarů. K tomu se ještě platí tříletá podpora na hardware a software v hodnotě 6850 dolarů. Pro představu jedna samotná karta Nvidia A100 80 GB se prodává za nějakých 16,9 tisíce dolarů, pro školy za sníženou cenu 13 tisíc dolarů.

Sledování celé situace kolem Graphcore Nvidia je velmi zajímavé. Nvidia s nově ohlášenou H100 zase udělala brutální výkonový skok dopředu, ale cenovka za celý server DGX H100 s osmi kartami H100 bude tomuto pokroku také odpovídat. Spekuluje se, že bude atakovat hranici 500 tisíc dolarů za server. Zároveň se řeší, jestli bude postavena na příští generaci Intelu (Sapphire Rapids), který má zpoždění, nebo AMD (Genoa) kvůli PCI Express 5.0. DGX H100 ale bude mít nejlepší poměr výkon/spotřeba a už teď naše firma začíná řešit s některými univerzitami nákup, neboť jim to přijde zajímavé.


22. 11. 2022; Mladá Fronta Dnes

Na Výstavišti chrlí blesky Teslovy vynálezy

BUBENEČ Na pražském Výstavišti včera začala doslova nabitá výstava zasvěcená srbskému géniovi Nikolu Teslovi. Expozici do Prahy přivezlo Muzeum Nikoly Tesly, které od roku 1952 sídlí v srbském Bělehradě a s výstavou už objelo celý svět. Exponáty budou vystaveny v Křižíkově pavilonu D až do poloviny prosince.

"Muzeum Nikoly Tesly je ojedinělá vědecká i kulturní instituce, a to jak v Srbsku, tak ve světě. Je to v podstatě jediné muzeum, které uchovává původní a osobní odkaz našeho slavného rodáka. Mezi cenné sbírky patří Teslův osobní archiv – knihovna a sbírky osobních, technických, uměleckých a pamětních artefaktů z Teslovy pozůstalosti. A právě na řadu těchto vzpomínek se mohou těšit i návštěvníci výstavy v Praze," vysvětluje kurátorka srbského Muzea Nikoly Tesly Ivana Zorić. Součástí expozice jsou například originály Teslova rodného listu, cestovního pasu či maturitního vysvědčení.


Legendární transformátor


Dominantou expozice je slavný Teslův transformátor, který slouží k získávání velmi vysokých napětí. Fialové blesky z tohoto asi největšího vynálezu srbského vědce v rámci výstavy srší do rytmu hudby. Kromě dalších Teslových vynálezů jsou zde k vidění také různé modely – například Teslovy laboratoře v Colorado Springs nebo Adamsovy elektrárny na Niagarských vodopádech. "Nikola Tesla byl tvořivý génius po všech stránkách. Výstava připomíná jeho vynálezy, které využíváte každý den a ani si to neuvědomujete. Dozvíte se tu o slavné ‚válce proudů,‘ kterou jasně vyhrál Teslův střídavý nad Edisonovým stejnosměrným, a proto ho dodnes používáme. Žil v době bohaté na nové myšlenky, které napadaly různé lidi skoro současně. O úspěchu autora pak rozhodl správný odhad významu, schopnost dotáhnout technické řešení, ale často jen náhoda. Budete překvapeni, kolik věcí přisuzovaných jiným vědcům vlastně vynalezl také Nikola Tesla," komentuje výstavu její odborný garant Michael Šebek, profesor kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zajímavostí o osobnosti Tesly je jeho vizionářství z hlediska udržitelnosti. Už před 150 lety například řekl, že je potřeba nalézt způsob, jak dostávat elektřinu ze zdrojů, které jsou nevyčerpatelné.


Pražský student


Výstava na jednotlivých panelech zachycuje veškeré důležité milníky a období Teslova života s důrazem na zlomové okamžiky v jeho kariéře. Část je věnována také jeho působení v Praze. Začátkem roku 1880 vědátor totiž přesídlil do Prahy, kde navštěvoval přednášky na Univerzitě Karlově. Nenavštěvoval zde ale pouze hodiny matematiky a experimentální fyziky, jak to příslušelo jeho zaměření, ale také například filozofickou přednášku Studie lidské mysli Davida Huma u známého profesora Carla Stumpfa.

Během studií bydlel mladý vědec v ulici Ve Smečkách vedle Václavského náměstí a velmi často navštěvoval Císařskou veřejnou knihovnu – Klementinum.

Teslova génia dokonce ve 30. letech 20. století ocenil i československý stát. Prezident Edvard Beneš mu v říjnu roku 1936 udělil Řád bílého lva I. třídy. O měsíc později mu zase ČVUT udělilo čestný doktorát, stejně jako v dubnu roku 1937 Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně.

Není náhodou, že výstava nalezla svůj dočasný domov právě na Výstavišti. To je totiž s vědeckým pokrokem v oblasti elektřiny neodmyslitelně spjaté. Teslův kolega z oboru František Křižík například v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy zprovoznil první elektrickou tramvajovou trať v Praze. Ta byla zároveň první elektrickou dráhou v českých zemích vůbec. Nakonec, tato výstava se koná právě v pavilonu, který je po Křižíkovi pojmenován a sousedí s další vzpomínkou na českého vynálezce – s Křižíkovou fontánou.


Fakta Nikola Tesla na Výstavišti


- Expozice je otevřená v Křižíkově pavilonu D každý den od 9 do 18 hodin, a to až do 11. prosince. * Vstupné pro děti od 6 do15 let činí 90 korun, pro dospělé 180 korun a je možné zakoupit i rodinnou vstupenku pro dvě děti a dva dospělé za 300 korun.


Foto: Střídavý proud Návštěvníci výstavy zasvěcené srbskému géniovi Nikolovi Teslovi si mohou prohlédnout řadu jeho slavných vynálezů, které jsou navíc plně funkční. Patří mezi ně například indukční motor s kotoučovým rotorem nebo proslulý Teslův transformátor.

Foto: Anna Boháčová, MAFRA


22. 11. 2022; Právo - (cie)

Krátce

Robotický basketbal

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají tento týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Utká se 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále 16. prosince. Čtyři základní kola se konají v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí. Diváci můžou dorazit od 22. listopadu mezi 11. a 15. hodinou.


22. 11. 2022; cvut.cz

Robotický basketbal

Datum zveřejnění: Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají tento týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Utká se 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky.

Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále 16. prosince. Čtyři základní kola se konají v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí. Diváci můžou dorazit od 22. listopadu mezi 11. a 15. hodinou.

Zdroj:

Právo


22. 11. 2022; cvut.cz

V sobotu 26. listopadu se Fakulta stavební ČVUT představí zájemcům o studium na Dni otevřených dveří. Možnost setkat se dostanou i absolventi.

Datum zveřejnění: Den otevřených dveří, který proběhne na Fakultě stavební ČVUT v Praze kontaktně v sobotu 26. listopadu, nabídne

zájemcům o studium informace o přijímacím řízení, přijímacích zkouškách, možnostech přípravných kurzů a jednotlivých bakalářských studijních programech. Prostor bude také na dotazy, exkurzi do laboratoří a komentovanou prohlídku fakulty. Příležitost "projít si fakultu" dostanou i zájemci, kteří se do Dejvic na Den otevřených dveří osobně nedostanou. Od 26. listopadu bude spuštěn web stavarna.online, v jehož rámci se v předtočených medailoncích mohou seznámit s jednotlivými programy, virtuálně se podívat do mnoha fakultních prostor a také zde mohou v čase 10.00–10.45 hod. živě zhlédnout úvodní prezentaci s představením studia probíhající přímo na fakultě.

Den otevřených dveří bude probíhat od 9.00 hodin. Při úvodní prezentaci se uchazeči o studium seznámí s možnostmi bakalářských studijních programů na Fakultě stavební ČVUT – Stavebním inženýrstvím, Architekturou a stavitelstvím, Geodézií a kartografií, Managementem a ekonomikou ve stavebnictví, Stavitelstvím a Civil Engineeringem. Zde se dozvědí jejich tematická zaměření a rozdíly mezi nimi.

Představena zde bude i připravovaná novinka – tříletý profesně zaměřený bakalářský program Scénické technologie, na němž se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Absolventi programu získají znalosti z oblasti současných multimediálních technologií v návaznosti na jejich další aplikaci v oblasti umělecké tvorby, zvukového a světelného designu, a to zejména v jevištním, televizním a filmovém provozu.

V druhé části si již zájemci budou moci sami vybrat mezi infostánky podle svých zájmů. Zde mohou získat podrobné informace o přijímacím řízení, přijímací zkoušce z matematiky a architektury, jednotlivých bakalářských programech, studiu v zahraničí i studiu cizích jazyků.

V čase 11:30–14:00 hod. budou probíhat exkurze do laboratoří fakulty. Návštěvníci budou moct navštívit například Vodohospodářské experimentální centrum, Experimentální centrum, Studio membránové architektury, Výukovou a demonstrační laboratoř TZB a další prostory.

Od 13.00 do 14.00 je pro uchazeče o studium a absolventy připravena komentovaná prohlídka, v jejímž rámci si návštěvníci při okruhu fakultou prohlédnou prostory pro výuku studentů, vybrané laboratoře i další zázemí fakulty.

Návštěvníci si budou moci též prohlédnout dvě výstavy probíhající v atriu fakulty – výstavu Studenti programu Architektura a stavitelství , na níž jsou prezentovány nejlepší diplomové práce, a výstavu Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty , která představuje historii a současnost 324 kilometrů dlouhé vodní cesty.

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice, se bude konat v sobotu 26. listopadu 2022 od 9.00 do 14.00 hodin. Podrobný program je k dispozici na www.fsv.cvut.cz . Pro informace a živý online přenos úvodního představení studia lze využít také webovou aplikaci https://stavarna.online/


22. 11. 2022; nejbusiness.cz

Startuje podzimní část Robosoutěže 2022 pro střední školy

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Utká se celkem 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále 16. prosince.

Už 14. ročník Robosoutěže se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a za partnerství firem MathWorks, Humusoft, Škoda Auto a Applifting. Po jarní části soutěže určené základním školám přichází podzimní a s ní náročnější úloha, kterou dostaly týmy středních škol.

"Naprogramovat robotické vozítko z lega tak, aby hrálo miniaturní basketbal, není žádná legrace. O to víc mě těší zájem středních škol a gymnázií, který byl opět tak obrovský, že se v podstatě vracíme na rekordní počty přihlášených týmů z dob před koronavirem. Pro 160 robotů musíme uspořádat hned čtyři základní kola," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Čtyři základní kola Robosoutěže 2022 se opět budou konat v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Během soutěžních jízd se posluchárna otevře i veřejnosti, a to mezi 11. – 15. hodinou v následujících dnech:

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže.


21. 11. 2022; cvut.cz

DesignBlok 2022: Tým studentů z FEL ČVUT a UMPRUM představil řešení záznamu prostorového zvuku

Univerzálnost, uživatelská přívětivost a designová atraktivita – taková byla meta výzkumného týmu studentů z FEL

ČVUT a UMPRUM, když vyvíjeli zařízení pro záznam prostorového zvuku v open-source světě. A podařilo se jí dosáhnout, o čemž svědčí i účast v letošním ročníku DesignBloku.

David Vagner a Tomáš Formánek z FEL ČVUT a Danil Rekhtin z Ateliéru průmyslového designu UMPRUM spojili své síly s cílem vyvinout prototyp sférického mikrofonního pole (projekt MIC), které lze vyrobit v domácích podmínkách z běžně dostupných komponent. Projekt začal vznikat na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT jako bakalářská práce Davida Vagnera, který jakožto student programu Elektronika a komunikace (a specializace Audiovizuální technika a zpracování signálů) na FEL ČVUT řešil akustiku a hardware celého zařízení.

Později se přidali Tomáš Formánek, student programu SIT (Softwarové inženýrství a technologie) na FEL ČVUT, jenž zajistil vývoj softwaru, Danil Rekhtin, který se postaral o design, a Daniela Dvornická z Ateliéru designu nábytku a interiéru UMPRUM, která se podílela na přípravě expozice pro DesignBlok 2022. Lví podíl na projektu měl také supervizor Ing. Petr Honzík, Ph.D. z Katedry radioelektroniky FEL ČVUT. " Vedl mou bakalářskou práci. Bez něj by nic z toho nevzniklo," říká David Vagner a Tomáš Formánek souhlasně přikyvuje.

Oba pánové odpovídali na otázky ohledně výstavy na DesignBloku 2022. V článku si přečtete nejzajímavější z nich.

Vyvinuli jste zařízení pro snímání prostorového zvuku. Co si pod tím můžeme představit?

D+T: Zjednodušeně řečeno jde o mikrofon snímající prostorový zvuk. Je sestavený z šestnácti digitálních mikrofonů rozmístěných na dvou polokoulích. Hodí se pro nejrůznější účely a byl tak původně i koncipován. Aby byl uživatelsky co nejpřívětivější.

Co to znamená pro koncového uživatele? Kdo vlastně je tím koncovým uživatelem?

D+T: To záleží na tom, komu se dostane do rukou, protože je opravdu univerzální. Ale pokud bychom měli vypíchnout nějaké konkrétní využití, zmíníme např. videoherní průmysl. Představte si člena vývojářského týmu, co jde s tímto zařízením nasnímat zvuky lesa. Řídící jednotka v mikrofonu posbírá relevantní data z celého okolí. Díky vzdálené obsluze se pak data mohou poslat do počítače a herní designér je může libovolně použít jako zvukový podklad do hry.

Máte ještě nějaký příklad využití tohoto mikrofonního pole?

D: Napadá mě třeba konferenční bezdrátový mikrofon. Tam se dá krásně popsat univerzalita toho zařízení. Snímá se prostorový zvuk, ale ne jen tak ledabyle. Přístroj umí "upřednostnit" právě hovořícího speakera a upozadit okolní ruch.

T: Nebo můžete mikrofon nechat doma zapnutý, odejít a po návratu zjistit, co se tam v době vaší nepřítomnosti dělo.

Pojďme si pohovořit o letošním ročníku DesignBloku. Jak probíhalo přihlášení a příprava na výstavu?

D: Po obhájení bakalářské práce jsme se tématem začali intenzivně zabývat. Přišli jsme s prvními návrhy a rozhodli se zkusit zabodovat na DesignBloku, což znamenalo sehnat sponzora, protože už samotná přihláška na výstavu stojí dost peněz. Nakonec jsme oslovili firmu 3Dees zabývající se technologií práškového 3D tisku, a ta nás zasponzorovala.

T: Pak zbývalo připravit stánek a mít něco esteticky přívětivého, co na výstavě zaujme nejen funkcemi, ale i vzhledem. A to byla právě Danilova práce. On se postaral o to, že naše zařízení bylo opravdovou designérskou špičkou.

Jak probíhala samotná výstava? Prozraďte nějaké detaily.

D: Byla to zajímavá zkušenost, protože se nám podařilo propojit funkčnost s designem. Já se staral o hardware, Tomáš o software, Danil zajistil finální vzhled mikrofonu a na designu expozice se podílela kolegyně Daniela Dvornická, která si vzala na starost např. finální koncepci závěsných LED diod. Návštěvníci se tak zajímali nejen o hardware a software, ale i o design, z čehož jsme měli radost.

T: V rámci přípravy expozice pro DesignBlok jsme našli skvělé zázemí na půdě UMPRUM, 3D tisk většiny komponent zajistila firma 3Dees a na ČVUT jsme si nechali zhotovit odlité zvony. Věděli jsme, že na DesignBloku bez pořádného designu nemáme šanci uspět, takže jsme nic nepodcenili. A Danilova mravenčí práce posunula celý koncept na kompletně novou úroveň.

Je vidět, že fungujete coby dynamické trio, respektive kvarteto. Je to správný pocit?

D: Rozhodně. To nejzásadnější, co jsme si z celé události odnesli, byl opravdu dobrý pocit z mezioborové spolupráce. Přece jen já s Tomášem jsme z ČVUT a Danil je z UMPRUM. Všichni tak trochu pronikáme do oboru toho druhého, to znamená, že já jsem se pokoušel kreslit návrhy pro 3D tisk, než to za mě vzal Danil, a to, s čím já jsem se dřel týdny, on zvládl za zlomek času. A Danil zase není vyloženě jen umělec, je to průmyslový designér, takže k těm techničtějším tématům má také blízko. Byla to prostě dokonalá symbióza.

T: Fascinují mě možnosti, které nabízejí rozvrhy na vysokých školách, kdy se na přednáškách potkáte s kolegy z různých studijních programů a dokonce z různých škol. Přesně tak jsme se totiž potkali s Danilem – na společných lekcích. Tam jsme si padli do noty a já ho přizval k našemu společnému projektu.

Představte si, že neexistují žádné překážky – finanční, materiálové ani funkční. Kam byste se chtěli s mikrofonním polem dostat? Co je tou metou?

D: Mým cílem ale bylo vytvořit něco veskrze univerzálního, co se nejvíce přibližuje koncovému uživateli. My technici umíme vymyslet ten "hnací motor" každého zařízení, všechno si spočítat a uvést do chodu. Když to ale nemá atraktivní používání, nikdy se to nebude využívat nějak hromadně. I proto jsem tak rád, že jsme měli v týmu Danila.

T: Ano, ten tu naši "složitou vizi" zabalil do esteticky příjemného a uživatelsky přívětivého obalu. Já chci taky vyzdvihnout klady spolupráce napříč obory – to, co jsme vymysleli, kolega uvedl do reálného provozu. Krásně jsme se doplňovali, častokrát jsme si rozuměli i beze slov, protože všem bylo jasné, kam směřujeme. A to vycítili i návštěvníci našeho stánku v letošním DesignBloku. Líbil se jim jak "vnitřek", tak "vnějšek".

D: V rámci open-source pak chceme zveřejnit současnou (pokročilou) verzi, kterou je možné vyrobit pomocí práškového 3D tisku, ale i zjednodušenou verzi pro 3D tisk na FDM 3D tiskárnách, která je ve své podstatě můj výtvor z bakalářské práce.

Jak byly rozdělené role v týmu? Je vidět, že jste se skvěle doplňovali, a tak mě zajímá, zda byly úkoly ve skupině důsledně rozdělené, nebo jste pracovali společně, na "čem bylo zrovna třeba”?

D: V týmu jsem sloužil jako vývojář hardwarových součástí, hlavně tedy plošných spojů. Také jsem ale autor původního konceptu celého mikrofonu. Navrhnul jsem první verzi předchůdce současného mikrofonu, a to jak po stránce hardwaru, tak i po stránce 3D tisku, která byla v té době mojí bakalářskou prací. Některé koncepty z mojí práce se posléze promítly do práce Danila Rekhtina.

T: Já jsem v rámci týmu zajišťoval vývoj softwaru pro obsluhu zařízení. To umožnilo první testy, které např. odhalily chyby v původním návrhu hardwaru, na jejichž opravách se v současnosti pracuje.

A na výstavě DesignBlok? Jak jste si rozdělili role před velkým finále?

D: Co se týče výstavy DesignBlok, tak tam se nesměle hodlám prohlásit za hlavního realizátora, a to nikoli konceptu, ale skutečného výtvoru. Jádro výstavy, které tvořilo zavěšené mikrofonní pole s mikrokontrolery ESP32, které "poslouchaly" zvuk v místnosti a 160 (!) LED diod zavěšených ze stropu v definované konfiguraci, včetně kabeláže, jsem pájel, zapojoval i programoval z nějakých 90 % já, a že to dalo pěkných pár dní práce. Zčásti jsem měl na starosti i akustiku, v té nám ale ohromně pomohl dr. Petr Honzík, který je na ni skutečný odborník.

T: Já jsem průběhu realizace výstavy DesignBlok měl na starosti i projektové řízení, kde jsem zužitkoval znalosti nabyté studiem na SIT. V diskusích o návrhu zařízení jsem využíval spíše vlastní zkušenosti s hudební produkcí.

Co z toho, co jste se naučili ve svých studijních programech, jste využili při tvorbě mikrofonního pole? Za sebe mohu říci, že je to skutečně unikátní výtvor po všech stránkách, a tak mě zajímá, jak moc vám pomohly znalosti z odlišných programů, vzhledem k tomu, že vy, Davide, jste studoval Elektroniku a komunikaci, a vy, Tomáši, Softwarové inženýrství a technologie?

D: Na EK mě naučili základy návrhu hardwaru, které jsem upotřebil při návrhu plošných spojů. Znalost programovacích jazyků C a C++ se mi hodila při programování mikrokontrolerů. Ale to, co považuji za zásadní, je ta základní dovednost "zpracovat velké množství informací”, z nichž jsem si vybral to relevantní, co se mi v tu chvíli hodilo, a zbytek doplnil samostudiem. Podle mého názoru vás škola nikdy nepřipraví na konkrétní roli v konkrétní firmě, ale naučí vás skvěle pracovat s informacemi. Pokud bych měl tedy shrnout, co mi program EK dal, tak by to byla jakási "všehochuť”, z níž jsem si pak vybral to, co jsem potřeboval (smích).

T: Na SIT se student naučí mimo vývoje softwaru také řídit a realizovat projekty v týmech. To je schopnost, kterou jsem v našem týmu hojně využil.

Hodláte v osvědčeném týmu spolupracovat i do budoucna?

D: Ano, jsme nerozlučitelné trio (smích).

T: Rozhodně.


21. 11. 2022; zakazka.cz

Zakazka.cz

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Utká se celkem 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále, jež se uskuteční 16. prosince.

Už 14. ročník Robosoutěže se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a za partnerství firem MathWorks, Humusoft, Škoda Auto a Applifting. Po jarní části soutěže určené základním školám přichází podzimní a s ní náročnější úloha, kterou dostaly týmy středních škol.

"Naprogramovat robotické vozítko z lega tak, aby hrálo miniaturní basketbal, není žádná legrace. O to víc mě těší zájem středních škol a gymnázií, který byl opět tak obrovský, že se v podstatě vracíme na rekordní počty přihlášených týmů z dob před koronavirem. Pro 160 robotů musíme uspořádat hned čtyři základní kola," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Přijďte se podívat na Karlovo náměstí

Čtyři základní kola Robosoutěže 2022 se opět budou konat v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Během soutěžních jízd se posluchárna otevře i veřejnosti, a to mezi 11.–15. hodinou v následujících dnech:

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Reklama

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

© 2022


21. 11. 2022; cvut.cz

Klání robotů začíná

Datum zveřejnění: Čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se během následujících čtyř dnů odehrají na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Utká se tam 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky.

Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy

postoupí do finále, jež se uskuteční 16. prosince. Soutěž se koná v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí 13 a soutěžní jízdy

jsou denně od 11 do 15 hodin přístupné veřejnosti.

Zdroj:

Pražský deník

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk