Zpráva o kosmických aktivitách ČVUT FEL

Aktualizovaná verze z roku 2019 je k dispozici prozatím jen v anglické verzi.

Profil instituce a SWOT analýza

ČVUT je nejstarší a nejprestižnější1 technickou univerzitou v České republice. Samotná Fakulta elektrotechnická (FEL) se dlouhodobě řadí mezi první desítku výzkumných institucí v ČR. Produkujeme přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT. FEL se skládá se 17 kateder. Naše fakulta poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Naše fakulta má rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Pracujeme na konkrétních výzkumných a inovačních projektech na objednávku našich průmyslových partnerů a bezpečnostních a vojenských institucí. Účastníme se kosmických projektů, pracujeme pro státní agentury. Řešíme řadu mezinárodních i tuzemských grantových projektů základního i aplikovaného výzkumu.

Silné stránky: tradice, vazba na výuku, nadšení doktorandi, spolupráce s AV

Slabé stránky: roztříštěnost, podfinancování

Příležitosti: nové mezinárodní programy

Hrozby: odliv mozků, odmítnutí některých týmů zavedenými uzavřenými konsorcii

Informace o dosavadním zapojení Vaší instituce do oblasti kosmických aktivit

INTERKOSMOS

ČVUT FEL měla výraznou účast v programu Interkosmos od roku 1975 ve spolupráci s AsÚ ČSAV. Zúčastnili jsme se prací na projektech AUOS, FOBOS I a FOBOS II. Naše aktivity se týkaly vývoje GSE a obrazových snímačů pro rentgenovou oblast. Kromě toho jsme aktivně spolupracovali se skupinou dr. Barty, FzÚ ČSAV (dříve ÚFPL) na vývoji nových materiálů, kde jsme se podíleli na měření optických vlastností těchto materiálů. Dr. Barta pracoval i na přípravě materiálů v podmínkách mikrogravitace na vesmírné stanici MIR.

MIMOSA

Tříosý fluxgate magnetometer pro český satelit MIMOSA (P. Ripka).

Kompletní návrh, výroba, kalibrace a testování. Přístroj bezchybně pracoval na oběžné dráze. Návrh geometrie solárních panelů pro minimalizaci rušivých magnetických polí (ve spolupráci s EPFL).

Kosmické stanice - spolupráce s DLR Německo

Pracovníci Katedry elektrických pohonů a trakce (K13114) FEL ČVUT v Praze spolupracovali na projektech návrhu a realizace vědeckých experimentálních zařízení pro kosmický výzkum na orbitálních stanicích MIR a ISS. Projekty zastřešovala německá kosmická agentura DLR a na spolupráci se podílela Humboltova universita Berlin, firmy DLR Koln, BBT a řada dalších. Realizované zařízení bylo určeno pro Evropskou kosmickou agenturu ESA. Navržené zařízení sloužilo pro fyzikální experimenty při vysokých teplotách ve stavu beztíže na orbitální stanici. První typ zařízení jménem TITUS byl umístěn na orbitální stanici MIR a v rámci programu EUROMIR na něm úspěšně prováděli experimenty kosmonauti z Německa, Francie i Ruska. TITUS byl v bezproblémovém provozu na stanici MIR v letech 1996 až 2001. Další zařízení AdvancedTITUS, podstatně složitější a rozsáhlejší, navíc vybavené bezvibrační platformou je určeno pro orbitální stanici ISS.

ESA - přímá účast na družicových projektech ESA

Významná je přímá účast na družicových projektech ESA, a to přímá účast (členství v konsorciu) na družici ESA INTEGRAL - palubní experiment OMC (Optical Monitoring Camera) a datového centra této družice ISDC INTEGRAL Science and Data Centre (ESA, 2002). Doc. R. Hudec členem konsorcia.

Přímá účast na studiu projektů velkých družic ESA XEUS, IXO, a ATHENA (Doc. R. Hudec členem komisí pro přípravu kosmických rentgenových teleskopů.

Přímá účast na návrhu a studiích projektu družice ESA LOFT - kandidátní mise ESA ve výběru pro misi M3. ČVUT a Doc R. Hudec spolunavrhovateli družice a členy hlavního konsorcia družice, v týmu řada pracovníků ČVUT.

ESA PECS Projekty

Katedra elektromagnetického pole je do kosmických aktivit zapojena v oblasti šíření elektromagnetických vln formou spolupráce s ESA/ESTEC. Na pracovišti byl v letech 2009-2010 řešen projekt ESA PECS č. 98069 "Building Penetration Measurement and Modelling for Satellite Communications at L, S and C-Band" a v současné době (2012-2013) v rámci programu Artes 5.1 projekt "Propagation Models for Interference and Frequency Coordination Analyses", ESA Contract No. 4000105298/12/NL/CLP. V řízení je návrh na doplnění cílů a prodloužení kontraktu o další tři měsíce. Základní údaje o projektech jsou uvedeny níže. Dále je prof. Pavel Pechač členem odborné skupiny The Network of Experts on Propagation při ESA/ESTEC.

Konkrétně šlo o ESA PECS project No. 98069, Building Penetration Measurement and Modelling for Satellite Communications at L, S and C-Band, 2009-2010, Prime contractor: FEL ČVUT v Praze, K13117, Hlavní řešitel: prof. Ing. Pavel Pechač, Ph.D.

Cílem projektu je měření a modelování pronikání signálu do budov pro družicové komunikace v pásmech L, S a C byl výzkum šíření elektromagnetických vln z družice do budov v zástavbě pro potřeby budoucích družicových systémů. V létě roku 2009 byla v Praze, v pěti reprezentativních typech budov, realizována rozsáhlá měření ztrát při pronikání signálu do budov pro družicové služby v pásmech L, S a C. Při měřeních byla jako tzv. pseudo-družice využita malá dálkově řízená vzducholoď, která nesla vysílací část měřicí aparatury. Hlavním přínosem projektu je návrh nových empirických modelů pro útlum pronikání signálu do budov pro družicové systémy v pásmech L, S a C. Výsledky byly publikovány v mezinárodních časopisech a prezentovány na několika konferencích. Nové modely viz Kvicera, M. - Pechac, P.: Building Penetration Loss for Satellite Services at L-, S- and C-band: Measurement and Modeling, IEEE Transactions on Antennas and Propagation. 2011, vol. 59, no. 8, p. 3013-3021.

ESA kontrakty přímé

Pracovníci ČVUT FEL uspěli i v získání přímých kontraktů ESA, a to:

ESA Contract No. 4000105298/12/NL/CLP, Propagation Models for Interference and Frequency Coordination Analyses, 2012-2013, Prime contractor: FEL ČVUT v Praze, K13117, Subcontractor: Český metrologický institut, Hlavní řešitel: prof. Ing. Pavel Pechač, Ph.D. Cílem projektu je vývoj modelů šíření vln a příslušných radiometeorologických globálních map pro statistickou predikci vysokofrekvenčního rušení pozemních terminálů a analýzy kmitočtové koordinace, které budou implementovány do softwarového nástroje. Vývoj je založen na rozsáhlé experimentální činnosti. Předpokládá se podstoupení výstupů i do ITU-R SG3. Více viz http://telecom.esa.int/telecom/www/object/index.cfm?fobjectid=32312.

Spolupráce s firmou BBT Materials Processing, vedené dr. Bartou jr. v současné době vyústila v naši spolupráci na projektu ESA DEMON, v rámci ESA programu GSTP, který se týká vývoje optických metod hodnocení kvality nových materiálů a potenciálních optických aplikací těchto materiálů: "Development of Quality Evaluation Methods for Calomel Optical Elements" No. 4000104863/11/NL/PA.

Projekty v rámci ESA Task Force CZ

Pracovnik K336 David Sislak podaval projekt k ESA na tema autonomniho planovani, exekuce a monitorovani mise. Cilem projektu byla podpora PhD studia Davida Kabatha, ktery k nam prisel ze staze u ESA z European Space Operations Centre in Darmstadt. Jedna se o planovani goal-oriented misi pro satelity s vyuzitim multi-agentnich technologii s cilem vytvorit system schopny pracovat plne autonomne "on-board". Zatim nevime, zda byl projekt uspesny.

Další návrhy na projekty v rámci ESA Task Force podaly týmy Doc. J. Roháče (Optický star tracker) a Doc. R. Hudce (Rentgenový monitor) nebyly však přijaty k financování.

Další kontrakty

Tester pro microakcelerometr

Přístroj vyvinut na zakázku pro VZLU, řešitelé prof. Ripka a Ing. Petrucha. Umožňuje testování a kalibrace přístroje v pozemích podmínkách. Přístroj je použit v rámci družicového projektu SWARM

Družicová navigace

Aktivity Skupiny rádiových signálů a systémů vedené prof F. Vejražkou se datují od sedmdesátých let, kdy jsme se začali zabývat družicovou navigací. Práce byla podmíněna skutečností, že informace byly v tehdejší ČSR nedostupné v důsledku vnitřního embarga, kdy byly veškeré veřejné zdroje zabavovány Ministerstvem vnitra. I přesto se podařilo provést experimenty s příjmem družic námořního systému NNSS a posléze i GPS.

Pokusy se později realizovaly za podpory podniku MESIT, později DICOM v Uherském Hradišti, a tehdejšího vojenského výzkumného ústavu VÚ 060. Bylo zkonstruováno několik variant experimentálního přijímače systému GPS, poloha budovy školy byla měřena poprvé v r. 1984.

Koncem 80. let probíhal na našem pracovišti vývoj prototypu přijímače, který byl 1. 1. 1990 předán do výroby v podniku MESIT Uherské Hradiště.

Současně se prováděly studie přesnosti GPS a studie použitelnosti korekcí DGPS. V r. 1995 byla uvedena do činnosti referenční stanice DGPS pracující dodnes. Referenční stanice vysílala korekce jednak prostřednictvím rádiového vysílače Poděbrady 111,8 kHz (do r. 2000), kterým byla pokryta celá střední Evropa, jednak RDS systémem rozhlasové stanice Regina Praha 92,6 MHz. Byly vyvinuty přijímače těchto signálů, které byly v rámci vedlejší hospodářské činnosti pronajímány uživatelům. Záznamy referenční stanice využil mj. prof. Kleusberg z univerzity ve Stutgartu a referoval o nich [1, 2]. Referenční stanice zpracovávala rovněž signály systému GLONASS.

Vzhledem k zájmu o certifikované přijímače, u nichž bude známý a zveřejnitelný algoritmus zpracování signálu (požaduje se např. v letectví, v železniční dopravě) byly od roku 2000 u nás konstruovány takovéto přijímače a to se zaměřením nejen na systémy GPS a GLONASS, ale rovněž na systém Galileo. Úspěšně jimi byly přijímány signály družic Giove A i Giove B (pokusné družice systému Galileo). Byl zkonstruován univerzální přijímač označovaný pracovně jako WNAV (doc. Kovář). Práce byly podpořeny následně uvedenými projekty

Výzkumný záměr MSM 6840770014 "Výzkum perspektivních informačních a komunikačních technologií" (hlavní řešitel, 2005 - 2010)

Projekt ministerstva dopravy 802/210/112 "Účast České republiky v projektu GALILEO", kde bylo naše pracoviště hlavním řešitelem a koordinovalo práci tří dalších subjektů (2001 - 2006)

Miniaturní družice - Pikosatelity

Řešení projektu mini družice "The CzechTechSat Project - Experimental University 1U.format Picosatellite" - viz http://www.czechtechsat.cz/. K138.

EU projekty s návazností na kosmické aktivity

Mezinárodní projekt FP 7 GLObal Robotic-telescopes Inteligent Array. Cílem projektu je vytvoření unikátní sítě robotických dalekohledů s volným přístupem a didaktickým přesahem pro žáky a studenty ZŠ a SŠ.

Projekt FP7-SPACE In Space Propulsion 1

Řešitelé P. Ripka a V. Petrucha
Vývoj nového kryogenního vícezážehového pohonu - řešili jsme testování a diagnostiku nové kryogenní palivové pumpy včetně jejího nového elektrického pohonu.
Spolupráce s Snecma, EADS Astrium, CNES, DLR, ONERA, ULg, Mikroma, UniRoma, Avio, Bonatre.

Projekt FP6 "Garda" (koordinátor Laben, Itálie, 2004 - 2006).

ACFA 2020: Active Control for Flexible Aircraft. European FP7 project, 2008-2011, coordinated by EADS Innovation Works, Munich. www.acfa2020.eu.

Robust Hinfinity controller for VLT telescope in Atacama, Chile. Design and assessment of robustness and performance. In cooperation with ESO. 2004

EU IST-034026: FRESCOR - Framework for Real-time Embedded Systems based on COntRacts. European FP6 project. 2006-2009.

EU NMP4-CT-2006-033211: GOLEM - Bio-Inspired Self-Assembly Process for Mesoscale Products and Systems. EU FP6. 2006-9.

EU IST-004527: ARTIST 2 - Embedded Systems Design, Z. Hanzalek, 2004-8 (European Network of Excellence for embedded systems).

FP7-SPACE-218814 PRoVisG - Planetary Robotics Vision Ground Processing (2008-2012) vyvinul nástroje zpracování obrazových dat pro budoucí robotizované mise na Marsu, Měsíci a dalších planetách.
FP7-SPACE-241523 PRoViScout - Planetary Robotics Vision Scout (2010-2012) demonstroval automatickou analýzu terénu, navigaci, identifikaci a lokalizaci vzorků na autonomním robotu v podmínkách simulujících skutečnou misi.
FP7-SPACE-312377 PRoViDE - Planetary Robotics Vision Data Exploitation (2013-2015) shromažďuje a zpracovává data z misí na Marsu, Měsíci a dalších planetách, aby vytvořil databázi trojdimenzioálních rekonstrukcí povrchů a artefaktů a umožnil jejich snadnou vizualizaci.

Skupina prof. Pechoucka se v r. 2009 ucastnila (tesne) neuspesneho navrhu FP7 projektu na planovani misi pro autonomni pruzkum mesice - NIght high-Mobility RObotic Discoverer: A Rover for Exploration in Harsh Environments. Jednalo se o vyvoj systemu na autonomni rizeni mise robotickeho prostredku na polech mesice, kdy neni v radiovem dosahu zakladny, vz. integrace navigace a rozpoznavani dulezitych objektu s pomoci kamer a senzoru (bylo to podavano v soucinosti s oddelenim CMP na K333).

Spolupráce s NASA - USA

Doc. R. Hudec řešil společný česko-americký projekt AMVIS KONTAKT MŠMT zaměřený na spolupráci s NASA a vývoj inovačních technologií na bázi aktivní rentgenové optiky pro uvažovanou misi USA Generation X (2008-2012). Na tento projekt nyní navázal další projekt česko-americké spolupráce v oboru kosmických technologií s cílem studia a vývoje širokoúhlé rentgenové optiky pro kosmické družicové experimenty.

Doc. R. Hudec je za ČVUT spolunavrhovatelem podaného návrhu na NASA na raketový experiment s rentgenovou optikou.

Edukační aktivity

Od roku 2010 je na FEL akreditovan magistersky studijni obor "Letecké a kosmické systémy" (LeKS), který je součástí programu Kybernetika a Robotika

Více informací na:

http://measure.feld.cvut.cz/groups/lis/info.php

https://fel.cvut.cz/education/bk/pruchody/pr30006261.html

http://kyr.fel.cvut.cz/magistersky-program#Letecké a kosmické systémy

SpaceMaster: European Joint Master in Space Science and Technology. ERASMUS-MUNDUS programme, since 2004. www.spacemaster.eu. Přímá účast v evropském edukačním programu magisterského studia kosmické technologie.

T. Pajdla vedl v letech 2011-2012 čtyři magisterské práce, z toho jednu práci společně s ESA ESTEC - The European Space Research and Technology Centre.

Pokračování organizace seminářů "KOSMICKÁ TECHNIKA ZNÁMÁ NEZNÁMÁ" - viz http://measure.feld.cvut.cz/groups/lis/seminare.php?v=CZ. K138.

Navržený cyklus přednášek pro doktorandy Úvod do kosmické vědy a technologie, Doc. R. Hudec, v návrhu.

ESMO (European Student Moon Orbiter), Attitude Interface Module

Řešitel P. Pačes

Vývoj on-board data handling (OBDH) systému - jak hardware, tak i software.

Postdoktorandské programy

Doc R. Hudec je školitel 2 vypsaných postdoktoranských míst v rámci EU vzdělávacího projektu v rámci programu vydělávání a lidské zdroje. Tato 2 místa jsou s kosmickou tematikou a to studie širokoúhlé optiky pro kosmické teleskopy.

Organizace mezinárodních konferencí a workshopů

Organizace a spoluorganizace mezinárodních konferencí a workshopů s kosmickou tematikou, zejména AXRO (International Workshop on Astronomical X-Ray Optics) a IBWS (INTEGRAL-BART workshop) které jsou pořádány každoročně a AXRO bude již pošesté a IBWS po jedenácté. Hlavní organizátor Doc. R. Hudec.

T. Pajdla spolupořádal sérii workshopů "CVVT:E2M - Computer Vision in Vehicle Technology: From Earth to Mars" (http://www.cvc.uab.es/adas/cvvt2013/) v Queenstownu 2010, Barceloně 2011 a Florencii 2012. Další workshop pořádáme v Sydney v prosinci 2013

Pozemní podpora kosmických aktivit

Od roku 1994 se podílíme na vývoji a provozu mezinárodní sítě robotických dalekohledů BOOTES (The Burst Observer and Optical Transient Exploring System). Primárním zaměřením experimentu je detekce a sledování optických protějšků gama záblesků.

V současné době Ve spolupráci s Asú AV ČR byl vytvořen experiment MAIA (Meteor Automatic Imager and Analyser). Automatický televizní systém pro sledování slabých meteorických rojů.

TAČR

Dosažené znalosti v oblasti kosmických navigací vedly k podání projektu Centra kompetence TAČR, který byl v r. 2012 přijat. V rámci tohoto projektu jde o zkoumání multikonstelačního družicového přijímače schopného přijímat existující družicové systémy a podporovat je dalšími zdroji vhodných rádiových signálů, zejména pozemských. Cílem je určení polohy v obtížných podmínkách, při výpadcích či rušení družicových systémů v různých aplikacích.

Projekt zabezpečuje nejen výzkum, ale především přenos technologií do praxe a jejich realizaci vedoucí k inovacím v průmyslu i v aplikacích. Projekt je plánován na 2012 - 2019 a pracoviště koordinuje práci 4 dalších (průmyslových) subjektů.

Projekt TAČR "SafeLoc" (hlavní řešitel AŽD Praha, 2011 - 2013)

Projekt TAČR "ADS-B/TIS-B Integrovaný Systém" (hlavní řešitel Honeywell, 2011 - 2013)

Projekt TAČR Fluxgate gradiometr pro kosmické aplikace (2011 - 2014)

řešitel P. Ripka a M. Janošek. Cílem projektu je vyvinout nový typ magnetického gradiometru, který bude schopen splnit požadavky kladené pro na využití přístroje v kosmickém prostředí a při malém rozměru zachová nízký šum na ultranízkých kmitočtech. Vznikne také funkční vzorek vektorového fluxgate magnetometru, který funkčními parametry splní požadavky na standardní přístroj pro attitude control satelitů.

Plán dalšího rozvoje Vaší instituce v oblasti kosmických aktivit (zejména pokud jde o prostory, zařízení a technické vybavení, pracovní postupy a počet zaměstnanců, vč. jejich kvalifikace)

Na základě domluvy zúčastněných kateder a skupin připravujeme založení zatím v rámci FEL ČVUT Institutu kosmických věd a technologií (IKVT) který spojí dosud rozptýlené skupiny s kosmickou aktivitou s výhledem rozšíření na subjekty činné v kosmických aktivitách i mimo FEL. Jeho rozvoj předpokládáme jako postupný v návaznosti na úspěchy při získávání grantů a projektů. To platí i pro prostory, vybavení, přístroje a počty pracovníků. Rádi bychom důraz dali i na edukační aktivity a vzdělávání studentů v oborech kosmických věd a technologií.

Členové skupiny multimediální techniky a obrazové fotoniky předpokládají aktivity v rámci zpracování obrazové informace pro kosmické aplikace, podíl na vývoji metod měření kvality kosmických aplikacích nových materiálů a to zejména pro optické prvky, akustooptické prvky a obrazové snímače pro IR oblast v rámci spolupráce s firmou BBT Materials Processing, která se zabývá vývojem nových optických materiálů pro kosmické aplikace. Základním zaměřením bude vývoj metod hodnocení kvality optických materiálů v IR oblasti. V následujícím letech bude další jejich práce zaměřena na analýzu a vývoj algoritmů pro zpracování obrazových dat ze širokoúhlých optických systémů. Tyto systémy mají prostorově variantní impulsovou odezvu a v současné době nejsou uspokojivě řešeny. Pro experiment MAIA budou vyvíjeny rekonstrukční postupy pro potlačování šumu z optických zesilovačů a nové efektivní algoritmy pro detekci slabých meteorů v zorném poli systému.

Další aktivity Skupiny rádiových signálů a systémů jsou dány účastí prof. F. Vejražky v komisi MEAG (Mission Evolution Advisory Group) EC v Bruselu zabývající se rozvojem systémů Galileo a EGNOS, a ve skupině GSAC (Galileo Scientific Advisory Committee) při ESA.

Hlavní a dílčí cíle, pokud jde o rozvoj kosmických technologií, kterých chce Vaše instituce dosáhnout, a strategii jejich naplňování

Za hlavní pokládáme úspěšné zapojení FEL ČVUT v řešení kosmických projektů především ESA a NASA, a to zejména těch, kde je ČVUT oficiálním navrhovatelem případně členem hlavního konsorcia (např. ESA LOFT). Sem patří i vývoj nových metod hodnocení kvality pro nové optické materiály a funkční prvky na bázi těchto materiálů.

Dílčími cíli pak postupné budování specializovaných pracovišť podpořené získáváním dalších projektů a grantů, s těžištěm na kontrakty a projekty ESA.

Plán směřování výzkumných činností popř. technologií rozvíjených v rámci aktivit ESA, popř. dalších subjektů na národní (TAČR apod.) či mezinárodní úrovni (FP7 EU apod.)

Za hlavní pokládáme úspěšné směřování FEL ČVUT v zapojování do a v řešení kosmických projektů především ESA a NASA, a to zejména těch, kde je ČVUT oficiálním navrhovatelem případně členem hlavního konsorcia (např. ESA LOFT), podpořené získáváním podpory z projektů TA ČR, EU apod.

Mj. plánujeme spoluúčast na řešení projektů ESA DEMON a navazujících dalších projektů ve spolupráci s firmou BBT Materials Processing.

Plán Skupiny rádiových signálů a systémů je dán projektem Centra kompetence a mezinárodními aktivitami - tj. podílet se na hledání metod příjmu signálu v obtížných podmínkách (rušení, indoor, .) na straně jedné a návrhy na zlepšení vybavení kosmického, příp. řídicího segmentu družicových navigačních systémů na straně druhé.137.V rámci těchto činností bude mj. uskutečněn světový kongres IAIN 2015 v Praze.137.

Pracovníci FEL ČVUT se podíleli na přípravě několika návrhů na budoucí kosmické družicové mise ESA, např. ATHENA+ a ESA-S (Doc. R. Hudec, ).

Skupina T. Pajdly plánuje dále spolupracovat v rámci projektů EU s partnery, kteří se přímo účastní aktivit v kosmu. V dlouhodobějším horizontu bychom chtěli usilovat o spolupráci s ESA v oblasti zpracování obrazu v robotice a fotogrammetrii.

Plán přenosu kosmických technologií mimo oblast kosmických aktivit včetně přehledu již zrealizovaných přenosů.

Většina kosmických aktivit realizovaných na FEL ČVUT má potenciál aplikace i v jiných oborech. Uvádíme několik příkladů.

Algoritmy a postupy vyvíjené pro experimenty MAIA, GLORIA a BOOTES budou testovány na obrazová data z oblasti bezpečnostních systémů a zpracování biomedicinských obrazových dat. Analýza obrazu z prostorově variantních optických systémů je zejména v oblasti bezpečnostních dat velice aktuální a důležitá. 137.

Prací v oblasti kosmických komunikací v rámci Centra kompetence se automaticky zlepšují technologie zapojených podniků.

Technologie vyvíjené pro kosmické experimenty s rentgenovou optikou nalézají aplikace i pro vývoj optických prvků laboratorních pro pozemské aplikace, jako jsou rentgenové kolimátory, mikroskopy, biomedicínská optika, optika pro synchrotrony s velkým množstvím různých aplikací atd.

Řadu aplikací nalezenou technologie vyvíjené pro družici ESA LOFT - skleněné kolimátory a SID detektory.

Magnetometry pro kosmické aplikace vyvinuté v rámci projektu TAČR nalezly uplatnění v geofyzice a metrologii: např. slouží v řecké národní magnetické variační stanici a v Českém metrologickém institutu


Na základě podkladů od kateder ČVUT FEL a vedení fakulty sestavil doc. RNDr. René Hudec, CSc., kontakt: hudecren@fel.cvut.cz

Za obsah odpovídá: RNDr. Patrik Mottl, Ph.D.