Historie
Elektrotechnická studia měla a mají v českých zemích významnou tradici a od svého počátku v 80. letech 19. století byla organickou součástí Willenbergova staroslavného technického učení pražského, založeného roku 1707 a reformovaného v letech 1803/1806 Františkem Josefem rytířem Gerstnerem podle vzoru pařížské Ecole polytechnique.
Ještě kolem roku 1850 byla představa profesní průpravy elektrotechniků jako specializované vysokoškolské disciplíny absurdní, avšak vzhledem k rychle rostoucímu světovému významu elektrického proudu ve druhé polovině 19. století se elektrotechnici postupně stávali jednou z funkčních elit moderní průmyslové společnosti. Vysokoškolská výuka elektrotechniky v Praze vyrostla ze skromných počátků. Přesto ji bylo možno v českých zemích studovat na šesti vysokých školách: na pražské české (F. A. Petřina) či německé (E. Mach) universitě v rámci studia fyziky nebo na postupně vznikajících elektrotechnických katedrách na pražské německé (A. Waltenhofer, F. Niethammer, I. Puluj) a české (K. V. Zenger, K. Domalíp) technice a na brněnské německé (K. Zieckler, O. Srnka) a české (J. Sumec, V. List) technice. Podrobněji se této problematice věnuje studie prof. M. Efmertové.
Na pražské české technice se začínalo ve školním roce 1884/1885 nepovinnou tříhodinovou přednáškou Elektrotechnika s jednohodinovým cvičením K. V. Zengera. Ve školním roce 1891/1892 vznikla na pražské české technice první katedra pro elektrotechniku pod vedením K. Domalípa. V září 1906 začal v rámci české techniky v Praze fungovat L. Šimkem dobře vybavený Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky. Zásadní význam pro další vývoj oboru mělo oddělení elektrotechniky jako samostatného studijního oboru od strojního inženýrství ve školním roce 1910/1911. Od roku 1911 se elektrotechnické inženýrství stalo i v českých zemích samostatným vysokoškolským studijním oborem.
České vysoké učení technické v Praze vzniklo v r. 1920 se sedmi samostatnými vysokými školami. Jednou z nich byla Vysoká škola strojního a elektrotechnického inženýrství, rozdělená na dvě oddělení, strojní a elektrotechnické. Vstup na tuto vysokou školu předpokládal úspěšné zvládnutí jednoho z typů středních škol, zakončených maturitní zkouškou. Od roku 1919 mohly elektrotechniku studovat i ženy. Studenti a studentky měli předepsáno složení první a druhé státní závěrečné zkoušky a během studia absolvování více jak 40 prospěchových zkoušek. Přestože studium elektrotechnického inženýrství bylo náročné jak duševně, tak fyzicky, hlásilo se na něj v letech 1919 - 1938 v průměru kolem tisíce studentů ročně. Mezi oběma světovými válkami si výuka elektrotechniky na ČVUT v Praze udržovala vysoký evropský standard, podpořený podílem na rozsáhlé mezinárodní spolupráci, především s Francií, Německem, Velkou Británií a také s USA.
Elektrotechnika představovala po roce 1945 nejrychleji se vyvíjející technickou disciplínu. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století proto v Československu emancipace elektrotechniky jako vysokoškolského studijního oboru vyvrcholila vlnou zakládání samostatných elektrotechnických fakult (např. Praha, Plzeň, Liberec, Ostrava), spojenou také s nástupem nové generace vysokoškolských učitelů, kteří položili základy dnešního systému elektrotechnického inženýrského vzdělávání. Žádná z nich však nenavazuje na tak dlouhou a významnou tradici, jako Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze.
Fakulta elektrotechnická ČVUT je dnes prestižním českým vysokoškolským pracovištěm s 3000 studenty, se 730 zaměstnanci a s ročním rozpočtem přesahujícím 800 milionů Kč. V současnosti uskutečňuje bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy Elektrotechnika a informatika v jazyce českém a anglickém a ve formě prezenční a kombinované. Bakalářský studijní program je tříletý (první rok společný, navazují 4 obory) a absolventi získávají titul Bc. Magisterský studijní program je dvouletý nebo tříletý (7 oborů) a absolventi získávají titul Ing. Doktorský studijní program je tříletý (15 oborů) a absolventi získávají titul Ph.D. Tyto moderně koncipované programy postupně vytlačují tradiční nestrukturované programy.
Absolventi Fakulty elektrotechnické nacházejí široké uplatnění nejen v České republice, ale i v zahraničí. Po celou dobu své existence vyučuje Fakulta elektrotechnická na vysoké odborné úrovni jednomu z nejrychleji se rozvíjejících odvětví lidské činnosti.
Poslání fakulty
Elektrotechnická fakulta ČVUT vychovává vysokoškolsky vzdělané odborníky v oblasti elektrotechniky, sdělovací techniky, automatizace, informatiky a výpočetní techniky.
Rozvíjí vědeckou práci, vychovává nové vědecké pracovníky a je centrem pro vědeckou a výchovnou činnost v uvedených oblastech.
Děkani
Z historie školy
Naše budovy
Retrokoutek
Ve 3. patře dejvické budovy jsme zásluhou oddělení TPO otevřeli retrokoutek. Respirium před blokem A4 je vybaveno stylovým nábytkem, vyrobeným v roce 1964 pro tuto budouvu.
Nová studovna
Úpravou Studovny na FEL vzniká příjemné odpočinkové prostředí, které zároveň umožní studentům nerušené studium a soustředěnou práci. Studovna nabízí kontinuální prostor, který směrem od vstupu mění svou intenzitu rušení, od nejrušnějšího kavárenského provozu, přes klasické studijní stoly, které se dají díky své modulovosti a lehkosti libovolně seskupovat, až po část, kde si student může pohovět na sedacích pytlích, či se rovnou natáhnout na příjemný koberec.
Studenti mohou zvolit buď místo, kde je při práci na jejich laptopech nebude nikdo rušit, nebo mohou zůstat v otevřeném prostoru vhodném k diskusi nebo pro jiný způsob komunikace.
Do středu celého prostoru je vložen box, který po obvodu obsahuje několik studijních komůrek pro jednoho či více studentů s laptopy. Tento box zároveň ukrývá kavárenský bar a celé jeho zázemí. Místnost, která byla před rekonstrukcí vybavena mnohými nepříliš výhodně umístěnými vertikálními průtahy vzduchovodů, stoupaček, výtahu apod., byla vyčištěna a uklizena, a všechny konstrukční prvky byly s výhodou využity pro zakomponování jednotlivých komůrek a baru. Čelní vstupní stěna Studovny je prosklena, a proto už z chodby osvětlený bar láká vejít dovnitř a dát si v příjemném prostředí něco dobrého.
Celková plocha Studovny je 225 m2 (14 × 16 m), plocha suterénu je 90 m2. Má kapacitu 60 míst v přízemním a 37 míst v suterénním podlaží.