ČVUT - Fakulta elektrotechnická

9. 11. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Do soutěže EuroTeQ Collider se přihlásilo 10 studentských týmů

Ve čtvrtek 3. listopadu byl zahájen druhý ročník mezinárodní soutěže EuroTeQ Collider. V té studenti jednotlivých univerzit sdružení EuroTeQ (Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique, Tallinn University of Technology a ČVUT v Praze) řeší výzvu "Leave No Waste Behind". Samotná témata studentům navrhují partnerské průmyslové firmy aliance.

Celkem 45 studentů z ČVUT sestavilo 10 mezifakultních soutěžních týmů. Nejvíce studentů (13) se přihlásilo z fakulty architektury a shodně i z Fakulty informačních technologií. Šest studentů zastupuje Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, z Fakulty biomedicínského inženýrství a Fakulty strojní se přihlásili 3 studenti, dva z Fakulty elektrotechnické a po jednom zástupci mají Fakulta stavební a Masarykův ústav vyšších studií.

V rámci letošního kola soutěže řeší studenti tato témata (zadání je v anglickém jazyce):

Rethinking Waste – Ocean Bound Plastics

Waste Into Product: New Life for Ocean – Bound Plastics

Optimization of power production at gas pressure reduction facilities

Detection management of gas leakages

Reachable charging infrastructure

V rámci finální prezentace studentských prací, která se uskuteční 14. listopadu, budou vybrány tři nejlepší týmy a ty pojedou své vize prezentovat na mezinárodní soutěž EuroTeQaThon. Soutěž se uskuteční na TU Mnichov ve dnech 23. až 25. listopadu

Vítězné 3 týmy z EuroTeQaThon čeká prezentace jejich výsledků v Bruselu, a to 19. až 20. ledna 2023.

Podrobnosti o zadání jednotlivých témat jsou k dispozici ZDE.

2. 11. 2022; cvut.cz

Na ČVUT bude nový magisterský studijní program kvantová informatika

Datum zveřejnění: České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze otevře nový magisterský studijní program kvantová informatika.

Studijní obor bude zaměřen na nejmodernější trendy v informatice. Výuku budou zajišťovat zvláště fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská a fakulta informačních technologií na ČVUT. První studenti do programu nastoupí v akademickém roce 2024/2025, výuka bude v češtině a v angličtině. ČTK o tom dnes informovala Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu rektorátu ČVUT.

"Magisterský studijní program je připravován s vizí budoucnosti, kam kvantové technologie jednoznačně patří," uvedl děkan fakulty informačních technologií na ČVUT Marcel Jiřina.

Magisterský studijní program bude podle něj připravován odborníky v oblasti kvantové informatiky tak, aby znali tyto technologie a dokázali je efektivně využívat. Podle Igora Jexe z katedry fyziky na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT , který za vznikem nového programu stojí, je kvantová informatika v současnosti jednou z komerčně nejvíce poptávaných kvantových technologií. Odborníků na tuto oblast je ale podle Jexe málo. "Vznik nového studijního programu proto s sebou nese možnost, že Česko bude hrát v oblasti kvantové informatiky důležitou roli," uvedl.

Výuku nového oboru budou primárně zajišťovat fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská a fakulta informačních technologií na ČVUT . Na novém studijním programu se budou podílet i fakulta elektrotechnická a fakulta strojní ČVUT . Škola pro zajištění výuky nového studijního programu vybuduje laboratoř kvantového počítání, v níž bude simulátor optického kvantového počítače, a laboratoř kvantové kryptografie.

Kvantovým technologiím se ČVUT věnuje několik let. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT nabízí bakalářský a magisterský studijní program Kvantové technologie. Zapojuje se rovněž do mezinárodních projektů v oblasti kvantových technologií. Nyní spolupracuje na vzdělávací části evropského projektu Quantum Flagship a v budoucnu bude spolupracovat na evropském projektu DigiQ, na němž se podílí 24 evropských univerzit

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Historie školy sahá do roku 1707. V současné době má univerzita osm fakult, na nichž studuje asi 19.000 studentů. V tomto akademickém roce nabízí ČVUT 250 akreditovaných studijních programů. V minulém roce hospodařila škola podle své výroční zprávy přibližně s 5,1 miliardy korun z veřejných zdrojů. Rektorem ČVUT je od roku 2018 Vojtěch Petráček, který by měl funkci vykonávat do konce ledna roku 2026.

Zdroj:

ČTK

31. 10. 2022; E15

Energie mohou poslat studenty domů. Půl miliardy navíc nebude vysokým školám stačit

Ačkoli poslanci přidali v parametrech státního rozpočtu vysokým školám zhruba půl miliardy korun, peníze nebudou kvůli vysokým cenám energií stačit. Instituce se obávají omezování výzkumu a spolupráce s byznysem. Některé se dokonce připravují na krizový scénář v podobě distanční výuky, kterou si již vyzkoušely v době covidové pandemie.

Například Univerzita Karlova má jen letos od října do prosince proti roku 2021 vyšší náklady zhruba o 80 milionů korun. Pokud se vezme v úvahu celý zimní semestr do března 2023, budou náklady na energie s ohledem na další odhadovaný nárůst cen vyšší zhruba o 210 milionů.

"V současné době připravujeme plán na takzvaný hybridní akademický rok 2022/2023. V jeho rámci, pokud dojde například k vyhlášení nouzového energetického stavu, lze uvažovat o možnosti částečného převedení výuky na online. Většina přednáškových místností a učeben by pak byla vytápěna na podstatně nižší, doporučenou temperovací teplotu," řekl mluvčí univerzity Václav Hájek. Prioritou podle něj ale zůstává v co největší možné míře zachování prezenční formy výuky.

Násobně dražší energie

Masarykova univerzita také počítá s nárůstem výdajů ve výši stamilionů korun. Zatímco přede dvěma lety za energie souhrnně zaplatila zhruba 152,5 milionu, aktuální predikce pro příští kalendářní rok hovoří už o 417,5 milionu. Fakulta elektrotechnická (FEL) pražského ČVUT pak počítá s trojnásobným nárůstem cen energií. Podobně jako ostatní teď propočítávají odhady a hledají energetické úspory.

Nejde ale jen o snížení teploty či zateplení budov. Vysoké školy tvoří značnou část vědeckého výzkumu a spolupracují se soukromým sektorem na projektech, které posouvají inovace tuzemského průmyslu. Fakultu elektrotechnickou ČVUT nevyjímaje.

"Jsme výzkumná fakulta, živí nás nejen výuka, ale také vědeckovýzkumná činnost. Samozřejmě by se nás to mohlo dotknout zprostředkovaně tak, že by poklesla poptávka soukromého sektoru po službách, které fakulta v této oblasti poskytuje, případně by situace ve státním rozpočtu dospěla do stavu, kdy se bude omezovat podpora vědeckovýzkumné činnosti," říká Igor Mráz, tajemník Fakulty elektrotechnické ČVUT. Věří nicméně, že k omezování výzkumu nedojde.

Moderní úsporná budova pomůže jen trochu

ČVUT se může chlubit i Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Stejně jako u FEL jde o vědecké pracoviště, přirozeně energeticky náročné, i když sídlící v moderní úsporné budově. Přesto budova ve starých cenách ročně spotřebovala elektrickou energii za zhruba deset milionů korun. Při současných cenách jen částka za elektrickou energii vyskočí na 30 až 40 milionů. Většina příjmů institutu je tvořena dlouhodobými výzkumnými projekty, které neumožňují žádné navýšení přidělených prostředků z důvodu nárůstu cen energií.

"Jde o nepředstavitelný nárůst. K současné situaci přistupujeme s aktivním úsilím získat takové finanční prostředky, aby instituce mohla nadále efektivně rozvíjet svou činnost," říká mluvčí pražského institutu CIIRC Alena Nováková. Některé školy jako například Technická univerzita v Liberci ještě přesné propočty nárůstů cen energií nemají.

Podle Rady vysokých škol (RVŠ) jsou sněmovnou schválené základní parametry rozpočtu ke školám skoupé a rozpočtový výhled na další období představuje hrozbu propadu financí určených pro vědu a vysoké školy. Vyplývá to z usnesení, které před pár dny přijal sněm Rady vysokých škol.

"Další část nárůstu rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 513 milionů korun naprosto neřeší především již opravdu krizovou situa ci v oblasti mzdového ohodnocení zejména pedagogických pracovníků vysokých škol," píše se v usnesení Rady vysokých škol. Sněm také upozornil, že zastropování cen energií je sice jistou pomocí, nezabrání ale výraznému dopadu energetické krize na financování škol.

Podle Rady vysokých škol jsou sněmovnou schválené základní parametry rozpočtu ke školám skoupé. 417 milionů proti předloňským 152 by měla příští rok zaplatit Masarykova univerzita za energie.

31. 10. 2022; cvut.cz

Dopady legislativních opatření na algoritmy umělé inteligence – mezinárodní tým odborníků diskutoval na FEL ČVUT

Datum zveřejnění: Jaké technologické změny čekají algoritmy umělé inteligence v kontextu plánovaných regulací EU?

Touto otázkou se zabývali řešitelé mezinárodního projektu AutoFair, kteří se 25. 10. 2022 sešli na FEL ČVUT. Oficiální zahájení 95milionového projektu z programu Horizon Europe přineslo řadu zajímavých postřehů z výzkumu i praxe. Podělili se o ně poslanec Evropského parlamentu Marcel Kolaja, vedoucí sektorové AI politiky v Evropské komisi Irina Orssich, vedoucí výzkumu v České národní bance Martin Hodula a zástupci FEL ČVUT, izraelského Technionu, IBM Research, softwarových firem Workable a Avast, startupu Dateio a francouzské banky BNP Paribas. K jakým závěrům došli?

Jak v úvodním příspěvku upozornil koordinátor projektu AutoFair Jakub Mareček z FEL ČVUT, umělá inteligence je stále výkonnější. Výzvou pro zákonodárce, inovátory i výzkumníky je tudíž to, aby algoritmy umělé inteligence byly kompatibilní s lidmi. Právě myšlenka tzv. "Human-Compatible AI" je hybnou silou celého výzkumného projektu. Na jeho konci by měly vzniknout modely umělé inteligence, které splňují dvě klíčová kritéria: transparentnost a férovost. Součástí vývoje pak bude nasazení takových algoritmů do platforem průmyslových partnerů – IBM, Dateio a Workable. Konkrétně najdou výstupy využití v oblasti marketingu, bankovnictví a personalistiky. Během setkání byly tyto plány představeny zaměstnanci zmíněných firem.

Jedním z příkladů použití etické umělé inteligence je nábor lidí, kdy software bude eliminovat předsudky a diskriminace ve společnosti a také nabízet vysvětlení pro jednotlivé kroky v procesu automatizace náboru. Jak to může konkrétně vypadat? Datasety o reálném zastoupení žen ve vedoucích pozicích jasně ukazují genderovou nerovnost, avšak vylepšený algoritmus vezme v potaz toto zkreslení (bias) a nebude znevýhodňovat kandidátky na základě tohoto ukazatele. Navíc program doloží, proč určitá rozhodnutí či doporučení udělal, aby náborář mohl tato data sám posoudit – tato vysvětlitelnost (explainability) je zcela zásadní. Zmíněný příklad je velmi zjednodušující, avšak ukazuje, že lze některé společenské problémy řešit pomocí algoritmizace.

Někdy je však taková diskriminace či potenciální zneužití dat méně patrné. O tom ve své prezentaci mluvila výzkumnice Elizabeth Daly z IBM Research, která se s týmem věnuje validaci modelů pro umělou inteligenci. Upozorňovala na to, že některé osobní údaje nemusejí na první pohled znít jako citlivé, avšak lze z nich vyvodit kritické informace. Například z dat o tom, kde nakupujeme, mohou banky vyčíst, zda máme potomky, jestli jsme nemocní nebo zda jsme měli úspěšný kvartál v práci. Všechny tyto údaje pak mohou vést k diskriminaci, byť data o rodičovství, zdravotním stavu či platových bonusech banka pro potřeby marketingu přímo nesbírá.

Často skloňovaným problémem v kontextu umělé inteligence a její regulace je odpovědnost. Kdo by v případě selhání algoritmu ručit za vzniklé škody? Během setkání se experti nejčastěji přikláněli k tvrzení, že za umělou inteligenci zodpovídá ten, kdo schválil její nasazení. Není tedy na vině vývojář ani dodavatel, nýbrž manažer nebo jiný pracovník, který dá implementaci algoritmu do firemních systémů zelenou. "K odpovědnosti musíme vést lidi, ne umělou inteligenci," uvedla vedoucí rizikové AI v BNP Paribas Lea Deleris. Doplnila také, že velkou roli hraje i složení týmů, které umělou inteligenci vyvíjejí nebo nasazují. Diverzita, ať už kulturní, nebo genderová, je proto klíčová v zajištění férové AI.

Téma, které mezi účastníky velmi rezonovalo, bylo bodování lidí neboli social scoring. Jak Poslanec EP Marcel Kolaja, tak i další řečníci ostře kritizovali kategorizaci občanů na základě dat, která by je znevýhodňovala v získání rovných příležitostí. "Tuto Pandořinu skříňku rozhodně nechceme otevřít," uvedl jasně. Diskriminace se však může odehrávat i jinde. Účinným mechanismem pro zpětné ověřování správnosti a férovosti rozhodnutí na základě umělé inteligence je podle něj uchovávání dat po dobu několika měsíců. Největší výzvou pak je, aby nastavený systém byl spravedlivý, ale zároveň praktický a udržitelný. Současně u řady případů vyvstává otázka ochrany soukromí, jako při sběru dat z kamer samořiditelných aut, která mohou zachycovat i kolemjdoucí a v nesprávných rukou by jejich identifikace mohla být zneužita.

Ze všech diskuzí bylo patrné, že si řešitelé projektu jsou vědomi těchto i dalších rizik spojených s umělou inteligencí. Zároveň ale neskrývali své nadšení pro obor a hledání řešení, která by přispěla k ochraně společnosti. Potenciálu umělé inteligence totiž věří a legislativní pojistky vítají. Díky rozmanitému týmu, který těží z expertizy v různých oborech, má projekt jednoznačně šanci naplnit vytyčené cíle. Tím je naplnit potenciál umělé inteligence, která bude sloužit lidem. Transparentně a férově. Budeme držet palce!

Koordinátor Jakub Mareček

31. 10. 2022; ČT 24

Diagnostika Parkinsonovy choroby

Daniel TAKÁČ, moderátor

Usnadnit a zrychlit diagnostiku Parkinsonovy choroby má nová metoda vyvinutá na ČVUT. Je založená na snímání tváře a následné analýze pohybu obličejových svalů. Vědci ji hodlají využívat spolu s testováním změn v řeči. Nemocí v tuzemsko trpí přibližně 40 000 lidi. Včasné rozpoznání je pro léčbu rozhodující.

Michal NOVÁK, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Kamera při analýze sleduje celkem 12 různých ukazatelů na obličeji. Ty jsou zodpovědné za pohyb čela, kořene nosu nebo třeba obočí. Parkinsonova choroba způsobuje postupnou ztrátu hybnosti těchto svalů. Průběžným sledováním dokáží včas zachytit i sebemenší změny.

Michal NOVÁK, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Objevují se studie, které tvrdí, že postižení mimiky a související postižení řeči je možné zachytit až 10 let dopředu, řádově jsou to tedy jednotky let.

31. 10. 2022; cvut.cz

Zpravodajský servis

Bez čekání na třes. Vědci zjišťují parkinsona z pohybů obličeje

Datum zveřejnění:

Již nebude třeba čekat na třes rukou a další problémy s ovládáním těla. Čeští vědci přišli na to, že Parkinsonovu chorobu lze včas odhalit i pomocí analýzy pohybů mimických svalů řeči.

Zhoršené otevírání úst může být prvním příznakem rozjíždějící se Parkinsonovy choroby. Včasné rozpoznání nemoci přitom pomůže při vývoji léků.

Podle českých vědců trpí ztrátou spontánních pohybů obličeje až 92 procent parkinsoniků, což je společně s poruchami řeči jeden z nejranějších projevů onemocnění. "Naše metoda je postavena na využití dvanácti biometrických ukazatelů, markerů. Ty popisují pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti," uvedl výzkumník Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vědci dají pacientovi mikrofon a logoped mu zadává řečové úlohy. Odborníci zaznamenávají hlas, způsob řeči a výraz obličeje, které později analyzují. Neurolog mu provede vyšetření, včetně magnetické rezonance.

Nejčastějším projevem nemoci je podle Rusze zhoršený pohyb úst a čelisti, což souvisí se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu spojený s poklesem emoční mimiky během mluvení. Jak doplnil neurolog Petr Dušek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, nemoc se může ze začátku projevovat také zácpou, poruchou čichu a regulace tlaku, což nastupuje plíživě a snadno to lze zaměnit s jiným onemocněním. A tak pacienti přicházejí do ambulancí až přibližně dvacet let poté, co u nich parkinson nenápadně propukl. Jeho včasný záchyt je proto potřebný.

Rusz odhaduje, že do praxe se výsledky výzkumu mohou dostat do pěti až deseti let. Pak by mohl nastat zásadní přelom. Nemoc by totiž včas mohli zachytit nejen lékaři v ordinacích, ale i lidé sami prostřednictvím mobilní aplikace. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací, z něhož vyřizuje běžné hovory," vysvětlil Rusz. Po dvou letech výzkumníci vyhodnotí případné zhoršení řeči. Kupříkladu jak lidé artikulují a intonují. Akustické metody lze podle Rusze využít například i u roztroušené sklerózy či Huntingtonovy nemoci.

Jak uvedl Dušek, podobné výzkumy budou pokračovat do doby, než bude vyvinut lék na parkinsona. Nemoc je totiž stále nevyléčitelná. Poté podle něj bude i větší zájem veřejnosti o včasnou diagnostiku. Výzkumník Michal Novotný, který stojí v čele vědeckého týmu, Deníku řekl, že po nalezení markerů, které umožní Parkinsonovu nemoc objevit včas, by mělo být snazší začít vyvíjet tolik očekávanou léčbu. Za nutné považuje správně vytipovat účastníky do klinických studií. "Je možné, že po vyvinutí léčby nebude možné vyléčit příznaky, které ten člověk už bude mít. Léčba ale zastaví zhoršování. A je třeba nasadit ji dřív, než pacient začne trpět třesem nebo svalovou ztuhlostí," uvedl Novotný. V Česku parkinsonem trpí asi 20 tisíc lidí.

Autor:

Andrea Cerqueirová

Zdroj:

Pražský deník (+regionální deníky)

31. 10. 2022; zitusti.cz

Perspektivní volba: Střední průmyslová škola Ústí nad Labem, Resslova 5, p.o.

Jsme státní odbornou školou, založenou roku 1910 a jednou z největších páteřních škol Ústeckého kraje.

Máme propůjčeny tituly Fakultních škol: Fakulty strojní TU v Liberci, Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP Ústí nad Labem, úzce spolupracujeme s Fakultou strojního inženýrství UJEP Ústí nad Labem. Škola je od roku 2014 držitelem titulu "DOPORUČENO ZAMĚSTNAVATELI". Ocenění uděluje Klub zaměstnavatelů nejlepší střední škole, která v kraji připravuje žáky do profesního života. Velkou devizou školy je spolupráce se zaměstnavateli a firmami, které nabízejí různorodou podporu žáků při studiu, čímž se velmi zvyšuje možnost uplatnění žáků na trhu práce.

Výhody studia: Absolventi elektro-oborů mohou na závěr studia získat odbornou kvalifikaci podle zákona 250/2021 Sb. Žáci školy mohou získat řidičský průkaz skupiny B v naší autoškole a u oboru Dopravní prostředky mohou získat za výhodných podmínek při výuce řidičský průkaz na nákladní automobil (skupina C). V oboru Strojírenství se učí CAM systémy v učebně CNC strojů a CAD systémy v učebně počítačové grafiky. Výuka probíhá v odborných učebnách s podporou moderní techniky a multimédií. Na škole je zřízena Cisco Networking Academy, program s možností získat kvalifikovaný certifikát. Žáci získávají pracovní zkušenosti na zahraničních stážích v rámci programu Erasmus+ (např. Portugalsko, Finsko, SRN).

Velmi dobře vybavené jsou dílny praxe a odborného výcviku, odborné laboratoře, centrum dopravní přípravy a sportovní haly a areály.

Škola a firmy: Díky dobré spolupráci a úzkým kontaktům školy a firmy MONDI Štětí se podařilo propojit finanční prostředky školy a finanční dotaci od firmy Mondi. Výsledkem je vybudování studijních koutků pro volný čas žáků na obou pracovištích školy. Vybavení a vzhled obou koutků si navrhovali žáci sami. Žáci je mohou využívat jak před i po vyučování, tak v době svého volna.

Čtvrtého října se na naší škole konala akce Student Cup Správy železnic 2022, sportovně-vzdělávací projekt na podporu technických oborů, určený žákům 7. až 9. tříd základních škol. Pomáhá žákům základní školy při výběru budoucího povolání i při hledání profesní dráhy. Této akce, která se konala ve venkovních prostorech střediska Stříbrníky, se zúčastnilo cca 200 žáků základních škol z Ústí nad Labem. Den plný zábavy, soutěží a her byl zakončen vyhlášením vítězů, předáním pohárů, medailí a hodnotných cen.

Podobných akcí má škola v kalendáři mnoho. Přijďte k nám na den otevřených dveří nebo ukázkový den a poznejte pedagogy a prostředí střední školy, kterou ke studiu doporučují zaměstnavatelé v Ústeckém kraji.

Kontakt: tel.: 478 572 212, 478 572 204, sekretariat@spsul.cz, www.spsul.cz

29. 10. 2022; sj.news

Diagnóza Parkinsonovy choroby pomocí videoanalýzy obličeje

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči. Díky nim dokážou odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stadiu.

Podrobnosti se dozvíte zde

Metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

29. 10. 2022; kuryr-ricany.cz

Říčany nadále povede David Michalička. Místostarosty zůstávají Hana Špačková a Pavel Matoška Doporučit známému [ Zaslat doporučení ] Komentáře a názor

NOVÉ Vítězné hnutí Klidné město (KM) s deseti mandáty a Unie pro sport a zdraví (UZS) se dvěma posty podepsaly koaliční smlouvu na volební období 2022-2026.

Na jednání ustavujícího zastupitelstva byl zvolen starostou města stavební inženýr David Michalička, který bude funkci vykonávat jako uvolněný. Ve vedení města nadále na plný úvazek zůstane jako první místostarostka pedagožka Hana Špačková, která ve volbách získala nejvyšší počet hlasů. Podnikatel Pavel Matoška bude pozici druhého místostarosty vykonávat jako neuvolněný.

Starostu a místostarosty doplní v sedmičlenné Radě města šachistka Jarmila Voráčková, mistr smyčcař Petr Auředník a gra?cký designér Michal Anelt za KM a podnikatel David Frydrych za UZS.

V zastupitelstvu se objevily i zcela nové tváře. Za KM specialistka řízení rizik Soňa Mikešová a nový zástupce sportovců právník Marek Fořt, který dosud působil ve ?nančním výboru. Za Změnu pro Říčany - STAN se do zastupitelstva vrátil podnikatel Petr Bartoš.

David Michalička (Klidné město)

starosta

Rodilý Říčaňák, po místním státním gymnáziu vystudoval ČVUT stavební a absolvoval stáž ve Velké Británii. Pracovní zkušenosti získal jako projek

tant-statik, ředitel malé ?rmy na obnovitelné zdroje a ředitel stavební divize v nadnárodní společnosti. Na radnici působí již 12 let – nejprve jako zastupitel, předseda výboru pro územní rozvoj a výstavbu, později pro město pracoval na pozicích projektového manažera, radního a místostarosty. V prosinci 2020, po odchodu Vladimíra Kořena, byl zvolen starostou města.

Hana Špačková (Klidné město)

místostarostka

V Říčanech žije od roku 1979. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. V základním školství se aktivně pohybuje již 37 let. Působila na 1. i 2. ZŠ v Říčanech. Před 19 lety s manželem založila Mraveniště, centrum volného času, které funguje dodnes a nabízí mnoho zájmových kroužků pro děti. V zastupitelstvu města pracuje 20 let.

Pavel Matoška (Klidné město)

místostarosta

Narodil se v Plzni a vystudoval ČVUT

– FEL v Praze. Jako podnikatel vlastní a řídí několik úspěšných společností. V posledních letech přesunul řadu svých podnikatelských aktivit do Říčan, kde žije již 19 let. Jeho ? rmy ? nančně podporují kulturní i sportovní akce, kluby, školy a školky v Říčanech. Ve volném čase si užívá létání, sportu a svých dětí. Jako zastupitel působí již čtvrté volební období.

Jarmila Voráčková (Klidné město)

radní města

Rodačka z Říčan, která patří do rozvětvené šachové rodiny Říhů. Je aktivní členkou T. J. Sokol Říčany a Radošovice. Vystudovala ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské, obor pitelkou města je již čtvrté volební období, v Radě zasedá od roku 2018. Je členkou kontrolního výboru. Ráda sportuje a cestuje.

David Frydrych (Unie pro sport a zdraví Říčany)

radní města

Majitel říčanského pekařství se narodil v Pardubicích, ale základní školu a gymnázium navštěvoval už v Říčanech. V Praze studoval na SEŠ obor výpočetní technika a PF UK (studium nedokončil). Poté, co v Pardubicích absolvoval rekvali?kační kurz v oboru pekař, nastoupil v roce 1991 do rodinné ?rmy, kterou úspěšně vede dodnes. Od roku 2002 je prezidentem Rugby Clubu Říčany a v le-tech 2013-2016 byl prezidentem České rugbyové unie. Již 20 let působí v zastupitelstvu města Říčany, kde v letech 2006-2010 předsedal kontrolnímu výboru.

Petr Auředník (Klidné město)

radní města, předseda výboru pro energie

Rodilý Říčaňák zde podniká a žije s manželkou a dvěma dětmi. Řemeslo vystudoval na umělecké škole. Smyčce francouzské konstrukce staví již přes 20 let a stal se jedním z nejuznávanějších mistrů smyčcařů v Evropě. Je spolumajitelem obchodu s hudebními nástroji v Barceloně.

Michal Anelt (Klidné město)

radní města, předseda výboru pro územní rozvoj a výstavbu

Po gymnáziu vystudoval ekonomii na F kultě sociálních věd UK. Souběžně se studiem začal naplňovat své tvůrčí ambice v oblasti gra? ckého designu. Po letech sbírání zkušeností vybudoval v Praze vlastní gra?cké studio. Desátým rokem pomáhá městu ve správní radě MAKS, kde uplatňuje své znalosti z oblasti designu, marketingu a tiskové produkce. Dětství prožil převážně v pražské Krči a na chatě na Sázavě, před čtrnácti lety spolu s manželkou vybrali Říčany jako nový domov pro své děti.

Martin Gebauer (Klidné město)

zastupitel města, předseda finančního výboru

Vystudoval obor ekonomika a řízení stavebnictví na VUT Brno, diplomovou práci obhajoval na City University of London. Má také zkoušky certi? kovaného účetního znalce ACCA ve Velké Británii. Pracuje jako místopředseda představenstva a generální ředitel významné české telekomunikační společnosti. Je členem dozorčí rady významného polského telekomunikačního operátora. Přes deset let pracoval ve vedoucích ? nančních funkcích v oblastech nemovitostí a hotelnictví. Předtím pracoval v mezinárodní auditorské ? rmě Ernst & Young, jednak v Česku a také v USA. S rodinou v Říčanech žije 19 let.

Tomáš Skřivánek (Klidné město)

zastupitel města

Kariéru začal jako redaktor v Lidových novinách a v MF Dnes. Později založil a vedl úspěšné mediální projekty, pro které našel strategického investora – server Penize.cz členem představenstva ve vydavatelství Economia. Vedle toho vede jako zástupce Říčan dozorčí radu Olivovy dětské léčebny, osm let je členem finančního výboru města. Vystudoval národní hospodářství a ekonomickou žurnalistiku na VŠE v Praze a MBA na LIGS University. V Říčanech žije s rodinou patnáct let.

Jana Doleželová (Klidné město)

zastupitelka města

Absolvovala doktorandské studium na Farmaceutické fakultě UK, zvítězila v Miss ČR a umístila se v TOP 15 na Miss World. Založila a provozovala tři lékárny. Působila osm let jako členka správní rady Nadačního fondu Modrá kotva, který podporuje výzkum léčby onkologických onemocnění pomocí imunoterapie. Je patronkou dětského stacionáře a členkou dozorčí rady Nemocnice Říčany. Pracuje ve farmacii a také jako moderátorka. Vychovává pětiletou dceru.

Soňa Mikešová (Klidné město)

zastupitelka města

Vyrůstala v Říčanech. Po místním gymnáziu vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na FSV UK. Část studia absolvovala na Vrije Universiteit Amsterdam. Profesně se věnovala evropské agendě na Ministerstvu ?nancí. Po rodičovské dovolené (má dvě dcery) pracuje v resortu ?nancí a věnuje se problematice mezinárodních sankcí. Od roku 2014 je členkou Zelených. Kromě mezinárodní politiky ji zajímá udržitelnost, literatura a zahradničení." na "Dlouhodobě se zajímá o otázky udržitelnosti a adaptace na změnu klimatu.

Marek Fořt (Unie pro sport a zdraví Říčany)

zastupitel města

Je říčanským rodákem. Vystudoval místní gymnázium. Absolvoval magisterské studium Právnické fakulty University Karlovy. Zaměstnán byl v daňovém a právní oddělení mezinárodní poradenské společnosti PWC. Nyní již 20 let působí ve ?rmě Deloitte, kde je ředitelem v oddělení nepřímých daní a zároveň lídrem ?rmy pro oblast farmaceutického průmyslu a zdravotnictví. Je registrovaný daňový poradce. Hrál za všechny kategorie Rugby Clubu Říčany, následně trénoval mládež, v současnosti je generálním manažerem klubu. Je viceprezidentem České rugbyové unie. Po tři volební období byl členem ?nančního výboru města Říčany. Je ženatý a má tři děti.

Jitka Jančíková (Změna pro Říčany – STAN) zastupitelka města, předsedkyně kontrolního výboru

Vystudovala bohemistiku a historii na Filozo?cké fakultě UK. Během studia pracovala jako učitelka a později nastoupila na říčanský úřad do Kanceláře starosty. Jako projektová manažerka se věnovala především dotacím a veřejným zakázkám. Do říčanského zastupitelstva byla poprvé zvolena v roce 2018 a stala se rovněž předsedkyní kontrolního výboru. Působí také jako členka školské rady Gymnázia Říčany. S manželem Jiřím vychovává dva syny.

Michal Mrázek (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a jeho specializací se stala otorinolaryngologie. Více než deset let pracoval v benešovské nemocnici, nyní provozuje soukromou praxi v Říčanech

a v Sázavě. Členem říčanského zastupitelstva je od roku 2010 a několik let byl i radním. Zaměřuje se na sociální oblast a zdravotnictví a je zároveň členem stejnojmenné komise. Vedle toho je členem správní rady Mediálního a komunikačního servisu Říčany. Je rovněž propagátorem včelaření v Říčanech. S manželkou, lékařkou Janou, má dvě dospělé děti.

Zdeněk Hraba (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a Právní fakulty UK. Od roku 2004 pracuje jako advokát, působil také jako odborný asistent na Katedře národního hospodářství a později se stal tajemníkem katedry.

Členem říčanského zastupitelstva je od roku 2010, v letech 2010–2018 byl radním města a 2014–2018 místostarostou. V letech 2016–2018 zasedal v zastupitelstvu Středočeského kraje. V roce 2018 byl zvolen senátorem pro náš volební obvod. V Senátu zastává funkci předsedy komise pro Ústavu a je místopředsedou ústavněprávního výboru. Je ženatý, s manželkou Michaelou vychovává dva syny.

Petr Bartoš (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Je rodilý Říčaňák, historie jeho rodiny je s naším městem spjatá již přes víc jak 100 let. Jeho prarodiče vlastnili první automatizovaný mlýn v Československu, který byl jednou z dominant Říčan. Od roku 1993 vat v roce 2009, kdy se jako předseda občanského sdružení Pro Říčany spolupodílel na vytvoření úspěšné petice za záchranu rozsáhlé územní zeleně v Říčanech. Mezi lety 2010 a 2018 byl říčanským zastupitelem, předsedou bezpečnostní komise a místopředsedou dopravní komise. S manželkou Alenou vychoval dvě děti.

Adam Polánský (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, během studia absolvoval studijní pobyt v Maastrichtu. Pracoval pro zavedené advokátní kanceláře v Praze, od roku 2013 působí v advokátní kanceláři Z. Hraby. Zastupitelem byl poprvé zvolen v roce 2018, stal se rovněž členem kontrolního výboru. Delší dobu působí jako aktivní člen komise pro partnerská města. Je ženatý, s manželkou Monikou vychovává dceru.

Tomáš Krebs (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V minulosti působil v manažerských pozicích v nadnárodních IT a telekomunikačních ? rmách, vedl síť maloobchodních prodejen. V současnosti pracuje jako konzultant digitální transformace. V říčanském zastupitelstvu zasedá od roku 2018 a stejnou dobu je rovněž členem ? nančního výboru. S partnerkou Janou vychovává dvě dcery.

Miloslav Šmolík (SPOLU Říčany)

zastupitel města

Vystudoval ČVUT Praha, obor vodní stavby a vodní hospodářství, je autorizovaným inženýrem. Absolvoval postgraduální manažerské studium na BIBS Brno při Nottingham Trent University. Po celou profesní kariéru se věnuje svému oboru. Začínal ve Vodních stavbách Praha, kde působil v různých pozicích i na zahraničním zastoupení v JAR. Dále pracoval ve vedení soukromých ? rem, které se zabývaly stavebnictvím, developmentem či provozováním vodovodů a kanalizací. Zvolen byl i do krajského zastupitelstva. S manželkou Petrou vychovávají tři děti.

Karla Egidová (SPOLU Říčany)

zastupitelka města

Vystudovala Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze. Po mateřské dovolené v roce 1973 nastoupila do Stavebního podniku v Říčanech jako fakturantka, později niku pracovala 35 let. Do Říčan se přistěhovala s manželem v roce 1970, má dvě dcery a dva vnuky. V zastupitelstvu působí od roku 2006 až do současnosti, v letech 2010-2014 místostarostka města, 2014-2022 členka sociální a zdravotní komise, 2019-2022 členka kontrolního výboru.

Jiří Kozák (SPOLU Říčany)

zastupitel města

Jako zastupitel Říčan působí druhé volební období. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Deset let byl ředitelem neziskové organizace CEVRO, přednášel na vysoké škole. Čtrnáct let byl také členem řídícího výboru European Network of Political Foundations v Bruselu. Od prosince 2021 je 1. náměstkem ministra zahraničních věcí. S manželkou a dvěma dětmi žijí v Radošovicích.

28. 10. 2022; irozhlas.cz

Čeští vědci chtějí co nejdříve odhalit počátek Parkinsonovy choroby. Analyzují řeč i tváře

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu dlouho před jejím propuknutím. Mnozí lidé o ní netuší, protože k odumírání mozkových buněk dochází pozvolna a k lékaři přicházejí až ve chvíli, kdy omezuje jejich život. To by mohla změnit nová metoda českých vědců, která díky analýze řeči rozpozná nemoc dlouho před jejím vypuknutím.

Samotné vyšetření trvá 90 vteřin, během kterých člověk mluví, přesněji plní hlasové úlohy – například rychlé opakování slabik nebo se snaží o dlouhou samohlásku "a" s co nejmenším zakolísáním hlasu.

Základní test pak pokračuje čtením textu a spontánním vyprávěním. Speciální algoritmus poté vyhodnotí změny, které by mohly signalizovat riziko vzniku Parkinsonovy nemoci.

"Dokážeme v tom signálu třeba detekovat hlasivkovou frekvenci. U videoanalýzy můžeme stanovit nějaké základní markery jako pozice očí, obočí, nosu, rtů, a pak se podíváme v čase, jestli se nám ty vrásky nějakým způsobem mění. To jsou příznaky Parkinsonovy nemoci," popisuje Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Čeští vědci tímto způsobem otestovali stovku čerstvě diagnostikovaných pacientů a úspěšnost byla osmdesátiprocentní.

Příznaky této neurodegenerativní nemoci se projevují postupně a většinou je člověk zaznamená až tehdy, kdy ho omezují v životě. V té chvíli je ale podle neurologa Petra Duška z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy léčba už prakticky nemožná.

"Pacienti do ambulance přijdou třeba s třesem, ale nemocní už jsou třeba dvacet let. To už mají v mozku velkou patologii. To, co bychom dokázali zachránit, jsou jenom zbytky funkce," vysvětluje Dušek. Dosavadní léčba je podle něj málo účinná právě proto.

"Trend v současné době je zkusit nasadit neuroprotektivní léčbu, ještě než se objeví příznaky, které pacienty přivedou do ambulance," vysvětluje neurolog.

Smart Speech

Na možnosti včasného rozpoznání nemoci pracuje i studie Smart Speech, do které jsou zapojeni lidé zdraví, s lehčím a těžším průběhem Parkinsonovy nemoci. Druhým rokem mají v mobilu speciální aplikaci, která analyzuje jejich telefonáty po stránce řeči.

Zatím se sbírají data a příští rok se všechno vyhodnotí. Aplikace by sama měla člověka upozornit na riziko vzniku této choroby.

"Na základě toho, jak hovoříte do telefonu, by napsala skóre toho, jak artikulujete, jak vám kmitají hlasivky, jak intonujete, a sledovala trendy. V případě, že ten trend bude rychlejší, tak vám doporučí návštěvu neurologa, kde už potom dojde k ověření té diagnózy," nastiňuje Michal Novotný z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Běžně dostupná by tato aplikace měla být do deseti let.

Poslechněte si celý příspěvek v audiozáznamu.

28. 10. 2022; ekonomickydenik.cz

Fotovoltaická elektrárna na balkóně může fakturu za elektřinu i zvýšit. Důležitá je instalace od profesionálů, říká expert

Ceny energií v Evropě se zvyšují a není jasné, kdy se jejich růst zastaví. Význam udržitelných zdrojů pro hustě obydlené městské oblasti s mnoha nájemními byty roste. Experti se shodují v tom, že skutečný boom pro hotová solární řešení typu "plug-and-play" se zásuvkami teprve přijde. Solární balkonové elektrárny se na trhu již prodávají, prodejci slibují klientům snadnou instalaci i úsporu. Odborník na energetické zdroje Ladislav Říha ze společnosti fotovolty s.r.o. ale upozorňuje, že na důležité okolnosti dodavatelé mnohdy nepoukazují.

Pořízení a instalaci balkonové elektrárny by mělo předcházet vyplnění formuláře a odeslání žádosti na distribuční společnost. V rámci procesu schválení distributorem musejí žadatelé zamezit úniku vyrobené přebytečné energie zpět do sítě. V tom spočívá hlavní rozdíl oproti solárním elektrárnám instalovaných majiteli rodinných domů.

"Při nepodání žádosti hrozí pokuta od distributora. Dalším závažným problémem je, že většina elektroměrů nerozezná, jestli proud přitekl do bytu nebo odtekl, a vždy proto zvýší naměřenou spotřebu, která má za následek zvýšení faktury za dodanou elektřinu. Málokdo zprodejců na to své klienty upozorňuje,” říká Ladislav Říha, absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s jedenáctiletou zkušeností v plánování provozu a řízení energetických zdrojů.

Problémem je, že většina elektroměrů nerozezná, jestli proud přitekl do bytu nebo odtekl, a vždy proto zvýší naměřenou spotřebu, která má za následek zvýšení faktury za dodanou elektřinu. Foto: Tomáš Rovný

Říha upozorňuje také na skutečnost, že některé levné střídače slibují odtékající energii z bytu regulovat, v praxi ale tato řešení nejsou stoprocentní a ve výsledku dojde stejně ke zvýšení spotřeby.

Podle Říhy dodavatelé téměř neposkytují řešení balkónové solární elektrárny na klíč. Konkurenční výhodu a především přínos pro klienty vidí v poskytování komplexního balíčku, obsahující zajištění potřebné administrativy, analýzu nejvhodnějšího řešení vzhledem kindividuální spotřebě elektřiny v bytě, revizi nebo efektivní uchycení panelů na odlišných typech zábradlí.

"Pokud někdo říká, že vám elektrárnu pošle jako balíček a vy si to zapojíte sami, tak to není úplně reálné. Přestože jsme národ kutilů, můžou nastat komplikace – primárně selektrickými rozvody v bytě, ale i s ohledem na různé typy zábradlí neexistuje univerzální řešení ” doplňuje Říha.

Fotovoltaika na střeše přináší pro společenství vlastníků jednotek a družstva nové možnosti. Kromě solárních kolektorů pro ohřev teplé vody se na střechách některých bytových domů objevují fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny. Primárně ji lze využívat pro společné prostory domu, připravovaná řešení ale budou umožňovat ekonomicky podstatně zajímavější možnost zásobovat vlastní elektřinou také jednotlivé domácnosti.

"Pokud je elektroměr společný, pak je velmi výhodné pokrýt celou střechu FV panely a investovat do co největšího možného výkonu. Na rozdíl od střechy rodinného domu zde jsou menší omezení," radí odborník ze společnosti fotovolty s.r.o.

Tomáš Rovný

27. 10. 2022; ekonom.cz

Potřeby průmyslu se radikálně mění, podle toho by se měli změnit studenti

Čistě statisticky startuje každých 1,3 sekundy ve světě letoun poháněný technologiemi společnosti GE, konstatuje Milan Šlapák, generální ředitel GE Aviation Czech. Aby se dokázala udržet na vrcholu v odvětví, jemuž dominuje technologický pokrok, potřebuje příslušně vybavené zaměstnance, absolventy škol připravené do praxe. Moc jich ale podle Šlapáka není a víc než kde jinde je to vidět právě v Česku. "Pocit, že proti mně sedí uchazeč o práci, který je zároveň partnerem, nemívám často," konstatuje.

Ve firmě GE působí od roku 1999, v české větvi od roku 2009. Zastával různé pozice v různých divizích, pracoval v jiných zemích. "Zatímco absolvent-uchazeč z britské či francouzské školy jednoznačně ví, co chce dělat i co může firmě nabídnout, a umí to také patřičně prodat, český ne," porovnává. Setkává se s tím, že český majitel čerstvého diplomu vystupuje spíš v podřízené roli a přichází s tím, že se všechno musí nejdříve naučit.

Důvodů, proč tomu tak je, se nabízí několik. Jedním z nich je třeba fakt, že k tomu, aby na západních univerzitách student mohl studium úspěšně završit, potřebuje absolvovat stáž. "A u těch nejlepších škol i rovnou dvě. Jednu v zemi, ve které studuje, a jednu mezinárodní," zdůraznil Šlapák.

Ani v Česku není žádný problém zařídit si pobyt v cizině, nejčastěji přes evropský program Erasmus. Podle bývalého děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze a ředitele Centra leteckého a kosmického výzkumu Michaela Valáška však občas bývá problém, aby studenti vůbec vycestovali: "Vysvětluju jim, že tam jedou, aby si vylepšili jazyk a poznali, že jinde se leccos může dělat kulturně jinak, a přesto to nemusí být špatně."

Nedostatečná jazyková vybavenost může být dalším problémem pro uplatnění studenta v praxi, jak nedávno Ekonomu potvrdil Ladislav Tyll, šéf české větve CEMS, platformy pro spolupráci předních obchodních škol a univerzit s nadnárodními společnostmi a nevládními organizacemi. Okomentoval takto frekventanty studijního programu Master in International Management na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

O absolventech strojní fakulty nám průmysl sděluje, že jsou velmi dobře technicky vybavení, ale chybí jim měkké dovednosti.

Čeští studenti odmítají pobyty v cizině i proto, že jsou zaměstnaní a nechtějí o práci přijít, jsou málo flexibilní.

Na ČVUT tlačí do výuky novinky

Valášek souhlasí i s tím, že se stále neumějí dobře "prodat", a postrádá u nich měkké dovednosti. Také lidé z průmyslu hovoří o přetrvávající nechuti absolventů měnit se, vyvíjet, spolupracovat. "U těch našich nám průmysl sděluje, že jsou velmi dobře technicky vybavení, ale říká o nich, že jsou hračičkové a že chtějí udělat výrobek, který je nejlepší ve svých vlastnostech. Jenže není důležité udělat nejlepší výrobek, který bude kvůli vysokým nákladům neprodejný, ale takový, který bude generovat zisk," konstatuje Valášek.

Ještě z pozice děkana strojní fakulty se před pěti lety rozhodl pro několik inovací ve studijním programu. Do prvního semestru přibyl studentům povinný předmět: Kariéra v inženýrství. Probírá se v něm například rozdíl mezi vědou a inženýrstvím, životní cyklus výrobku, schopnost napsat patent nebo pěstování kreativity. "Učí se detailní konstruování výrobku, což lze spočítat. Ale jak najdu bílé místo pro něj na trhu, to moc ne,” vysvětluje Valášek, jenž na fakultě působí jako člen grémia i kolegia a vede několik projektů.

Aby se studenti přiblížili praxi, část přednášek stráví s koučem manažerů Pavlem Vosobou v debatě, čím chtějí být. "Vysoké školy byly v minulosti formovány tak, aby z nich vycházeli zaměstnanci, ale teď z nich mohou vzejít špičkoví manažeři. A tohle by si měli v prvé řadě ujasnit," říká šéf a poradce.

V dalším studiu si mohou vysokoškoláci zapsat bonusový program. V každém semestru po dobu tří let dostanou na výběr jeden volitelný předmět navíc a v nich se seznamují s problematikou průmyslového managementu. "Hodně jsme diskutovali a přemýšleli, zda máme redukovat množství technických znalostí a nahradit je ekonomicko-manažerskými. Obávali jsme se ale toho, aby pak nevznikl technik, který nemá dostatečně technické vzdělání," vysvětluje Valášek.

Cílem je každopádně mladé lidi maximálně připravit na život ve firmě. Obvykle už po roce či dvou část z absolventů dostane k sobě na zaučení nováčky a v ten moment potřebují podle zkušeného akademika široké spektrum dovedností, jaké dřív třeba nepotřebovali. Už v rámci výuky se proto připravují na možnost, že se budou spolupodílet na strategii firmy, pracovat s lidmi nebo mít třeba na starost projektové řízení.

Valášek považuje za důležitou i komunikaci správnou terminologií. Je nutné, aby si členové týmu zastávající různé pozice rozuměli – aby technik pochopil, co má na mysli ekonom, když mluví o zisku nebo o kategoriích trhu. Zatím se na seminářích, kde je možné se takové věci naučit, sejde zhruba 15–20 studentů jednoho ročníku, celkově zhruba dvacetina. "Chtělo by to účast zvýšit," doplňuje znalec prostředí.

Valášek připomíná, že jakýkoliv stroj už se dnes neobejde bez digitální technologie. Ve výuce by se proto měly prosazovat obory jako programování nebo robotika. Studenti však ani k nim velkou náklonnost podle něj neprojevují: "Zajímá je svět materiálna."

Firma musí vědět, co chce

Vladimír Velebný jako ředitel české biotechnologické společnosti Contipro, která vyrábí kyselinu hyaluronovou pro farmacii a kosmetiku, vidí rezervy ve spolupráci se školami i na straně průmyslu. "Firma nemůže dobře absorbovat věci z univerzity, když na ni není připravena, například pokud nemá vlastní výzkumnou a vývojovou základnu na obdobně dobré úrovni. Univerzita potřebuje komunikovat s odborníky, kteří publikují, mají patenty a jsou jí rovnocenným partnerem,” říká.

I to, když student někdy zjistí, že ne vždy je možné věci vyzkoumat tak, jak chce, nebo že to zabere více času, je pro něj lekce.

Lídrem společného projektu akademického a výrobního prostředí musí být firma. "Vede univerzitu v tom, kam se má vývoj posouvat. Zná trh, ví, co potřebuje a jak na to, aby uspěla, což výzkumníci nevědí," uvádí. Absolventi by v jeho očích měli přicházet k tématům vypisovaným firmami a dostávat od nich pokyny k cílenému zpravování.

Na měsíční stáž do provozu nastoupí do Contipra ročně zhruba pět lidí, na několik týdnů dalších tři až pět diplomantů a minimálně jeden doktorand. "Právě ti nám zabezpečují potřebnou vzájemnou interakci – přenášejí věci z podniku na půdu školy a jejich působení v praxi má výsledky ve formě konkrétních produktů," zdůrazňuje Velebný.

Student před dokončením školy dostane šanci napsat dobrou diplomovou práci se solidními vyhlídkami na publikaci, v mnoha případech je pak i součástí patentu. "Diplomanti se například podíleli na konkrétním vylepšení přípravku na hojení ran s názvem Sorelex," dokládá Velebný. Sám také přednáší, například na brněnské Masarykově univerzitě a VUT či na Univerzitě Pardubice.

Firma je zároveň spokojená s tím, že se jí lidé vracejí. Když u ní pracovali už za studií, často pokračují jako zaměstnanci. Contipro vede i vzdělávací a výzkumný program pro studenty středních škol s názvem Fybich, což je série přednášek z fyziky, biologie a chemie.

S byznysem na střední

Přistupovat ke vzdělání byznysově nebo alespoň o něco praktičtěji se snaží už i některé střední školy samy. Odborníci tvrdí, že je to navýsost žádoucí. "Jde o způsob myšlení, jak nastavíte mozek," říká ředitel GE Aviation Czech Šlapák.

Například soukromé osmileté gymnázium PORG v pražské Libni zavedlo nedávno program 6 plus 2. "Chceme, aby se poslední dva roky studia žáci na něco zaměřovali, šli v učivu více do hloubky. Součástí je i praktická část," vysvětluje ředitelka Andrea Výšková. Podle ní jsou pak středoškoláci schopni samostatné činnosti, učí se práci se zdroji a nakonec musí zvolené téma obhájit.

Někdy taková individuální práce přináší zkušenosti, jaké by student třeba nezískal. To když zjistí, že ne vždy je možné věci vyzkoumat tak, jak chtěl, nebo že to zabere víc času, než předpokládal. Anebo případně že se nedostane k žádnému závěru. "I to je pro ně lekce. Nejsou hodnocení za to, k jakému došli výsledku, ale za to, že na tom pracovali."

Vyloženě byznysově pojímá svou výuku státní Smíchovská SPŠ a gymnázium. Je zároveň líhní start-upů, aktuálně jich má na své půdě už patnáct. Před pár lety takto začínalo například studio 301, jež se zabývá virtuální realitou. Dnes už funguje na komerční bázi zcela samostatně, zaměstnává dvacet lidí. A ti se do školy vracejí učit současné žáky.

"Na inkubátoru start-upů jsme se dohodli s Prahou, abychom mohli podporovat mladé lidi. Uvažovali jsme, že kdybychom jim dali peníze, neúčelně je rozházejí a na konci nebude nic. Proto tady mají veškeré zázemí, tedy možnost mít sídlo, využít laboratoř, kameru, 3D tiskárnu, laserovou řezačku. Na rozjezd své firmy dostanou od školy i peníze," popisuje ředitel školy Radko Sáblík.

A podobně to funguje i v dalších zdejších firmičkách. Lidé jimi kolují, neustále se promíchávají původní žáci s novými. "Je tady 78 učitelů a z toho 35 ve věku 19 až 25 let, řada z nich jsou naši studenti," doplňuje Sáblík. Žáci se tady zároveň dostanou ke studiu nejmodernějších oblastí IT, jako je kybernetická bezpečnost, internet věcí, virtuální a rozšířená realita, vývoj počítačových her, robotika.

Škola se snaží do vzdělávacího procesu zapojovat i jinak. Účastní se projektu Studenti do škol. Znamená to, že na další základní školy se budou pilotně vysílat její studenti, kteří například pomohou tamním kantorům s přípravou lekcí. Cíl je jasný: aby výuka byla pestřejší a zajímavější. Tak třeba v hodině zeměpisu či dějepisu studenti využijí 3D tisk k přípravě mapy. Anebo naprogramují puzzle, rozřežou ho na laserové tiskárně.

Ve škole to prakticky stále bzučí živou diskusí studentů všech možných zaměření. Od loňského roku zavedli na Smíchově kombinovanou formu výuky, a to i pro první ročník. V pondělí se studenti připravují sami doma. "Základem je, aby se učili učit. Je pro ně důležité umět pracovat s prioritami a s časem. V reálném životě jim také nikdo za zadkem stát nebude a budou si muset informace sami vyhledat nebo se poradit," dodává ředitel.

Potřeba být multidisciplinární

Příklady funkční spolupráce se vzdělávacími institucemi tu jsou. Už tři roky si nicméně průmysl stále silněji uvědomuje nutnost mnohem zásadnější změny. Spočívá v celkovém zaměření vysokého školství v zemi. "Tak jako se mění technologie, mění se i produkty, jsou více digitální. Už to tedy není mechanika, co je hybnou silou vývoje a dominantní částí produktu. Vstupuje do toho digitalizace, servis, prediktivní věci," vypočítává Šlapák.

Jenže dnes stále platí, že například z absolventa elektrofakulty vzejde jen expert na tuto oblast, podobně jako třeba strojař je specializován na tu svou. A takový pracovník nemusí v přijímacím řízení uspět, když nezná kontext. "Produkt je dnes multidisciplinární. Je proto třeba rozumět jednotlivým částem, i když ne do úplných detailů,” podotýká šéf výrobce leteckých motorů.

27. 10. 2022; tojesenzace.cz

Vědci z FEL ČVUT a 1. LF UK vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.*

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

Od samého počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou vědci z FEL ČVUT úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu.

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou."

Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce.

"Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz.

* Studie Automated video-based assessment of facial bradykinesia in de-novo Parkinson’s disease

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů. Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Fakultní Thomayerovou nemocnicí, Fakultní nemocnicí Bulovka i v dalších mezioborových centrech. 1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

Foto: Petr Neugebauer, FELČVUT

27. 10. 2022; Ekonom

Potřeby průmyslu se radikálně mění, podle toho by se měli změnit studenti

Ani v Česku není žádný problém zařídit si pobyt v cizině, nejčastěji přes evropský program Erasmus.

Podle bývalého děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze a ředitele Centra leteckého a kosmického výzkumu Michaela Valáška však občas bývá problém, aby studenti vůbec vycestovali: "Vysvětluju jim, že tam jedou, aby si vylepšili jazyk a poznali, že jinde se leccos může dělat kulturně jinak, a přesto to nemusí být špatně."

Nedostatečná jazyková vybavenost může být dalším problémem pro uplatnění studenta v praxi, jak Ekonomu potvrdil Ladislav Tyll, šéf české větve CEMS, platformy pro spolupráci předních obchodních škol a univerzit s nadnárodními společnostmi a nevládními organizacemi.

Okomentoval takto frekventanty studijního programu Master in International Management na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Čeští studenti odmítají pobyty v cizině i proto, že jsou zaměstnaní a nechtějí o práci přijít, jsou málo flexibilní.

Na ČVUT tlačí do výuky novinky Valášek souhlasí i s tím, že se stále neumějí dobře "prodat", a postrádá u nich měkké dovednosti. Také lidé z průmyslu hovoří o přetrvávající nechuti absolventů měnit se, vyvíjet, spolupracovat. "U těch našich nám průmysl sděluje, že jsou velmi dobře technicky vybavení, ale říká o nich, že jsou hračičkové a že chtějí udělat výrobek, který je nejlepší ve svých vlastnostech. Jenže není důležité udělat nejlepší výrobek, který bude kvůli vysokým nákladům neprodejný, ale takový, který bude generovat zisk," konstatuje Valášek.

Probírá se v něm například rozdíl mezi vědou a inženýrstvím, životní cyklus výrobku, schopnost napsat patent nebo pěstování kreativity. "Učí se detailní konstruování výrobku, což lze spočítat. Ale jak najdu bílé místo pro něj na trhu, to moc ne,” vysvětluje Valášek, jenž na fakultě působí jako člen grémia i kolegia a vede několik projektů.

Obávali jsme se ale toho, aby pak nevznikl technik, který nemá dostatečně technické vzdělání," vysvětluje Valášek.

"Chtělo by to účast zvýšit," doplňuje znalec prostředí. Valášek připomíná, že jakýkoliv stroj už se dnes neobejde bez digitální technologie. Ve výuce by se proto měly prosazovat obory jako programování nebo robotika. Studenti však ani k nim velkou náklonnost podle něj neprojevují: "Zajímá je svět materiálna."

Spolupráce s průmyslem je mezi nimi naopak vyhledávaná, i když občas může drhnout. Valášek zná případy, že firmy přišly s konkurenčním výrobkem určitých vlastností a hledaly koncept, v němž by jeho výhody vynikly, nevýhody byly odstraněny a ještě by mohl být chráněn patentem od USA po Čínu. Jenže nakonec ho na trh nedostaly. "Protože nemají dostatek konstruktérů nebo že by to chtělo doplňující práci," vysvětluje. "Mně je té předchozí práce líto a pořád říkám, že českému průmyslu chybí manažeři, kteří mají vizi, odvahu a obchodního ducha." Firma musí vědět, co chce Vladimír Velebný jako ředitel české biotechnologické společnosti Contipro, která vyrábí kyselinu hyaluronovou pro farmacii a kosmetiku, vidí rezervy ve spolupráci se školami i na straně průmyslu. "Firma nemůže dobře absorbovat věci z univerzity, když na ni není připravena, například pokud nemá vlastní výzkumnou a vývojovou základnu na obdobně dobré úrovni. Univerzita potřebuje komunikovat s odborníky, kteří publikují, mají patenty a jsou jí rovnocenným partnerem,” říká.

Lídrem společného projektu akademického a výrobního prostředí musí být firma. "Vede univerzitu v tom, kam se má vývoj posouvat.

Zná trh, ví, co potřebuje a jak na to, aby uspěla, což výzkumníci nevědí," uvádí. Absolventi by v jeho očích měli přicházet k tématům vypisovaným firmami a dostávat od nich pokyny k cílenému zpravování.

S byznysem na střední Přistupovat ke vzdělání byznysově nebo alespoň o něco praktičtěji se snaží už i některé střední školy samy. Odborníci tvrdí, že je to navýsost žádoucí. "Jde o způsob myšlení, jak nastavíte mozek," říká ředitel GE Aviation Czech Šlapák.

"Na inkubátoru start-upů jsme se dohodli s Prahou, abychom mohli podporovat mladé lidi. Uvažovali jsme, že kdybychom jim dali peníze, neúčelně je rozházejí a na konci nebude nic.

Proto tady mají veškeré zázemí, tedy možnost mít sídlo, využít laboratoř, kameru, 3D tiskárnu, laserovou řezačku.

Na rozjezd své firmy dostanou od školy i peníze," popisuje ředitel školy Radko Sáblík.

A podobně to funguje i v dalších zdejších firmičkách. Lidé jimi kolují, se promíchávají původní žáci s novými. "Je tady 78 učitelů a z toho 35 ve věku 19 až 25 let, řada z nich jsou naši studenti," doplňuje Sáblík. Žáci se tady zároveň dostanou ke studiu nejmodernějších oblastí IT, jako je kybernetická bezpečnost, internet věcí, virtuální a rozšířená realita, vývoj počítačových her, robotika.

Potřeba být multidisciplinární Příklady funkční spolupráce se vzdělávacími institucemi tu jsou. Už tři roky si nicméně průmysl stále silněji uvědomuje nutnost mnohem zásadnější změny. Spočívá v celkovém zaměření vysokého školství v zemi. "Tak jako se mění technologie, mění se i produkty, jsou více digitální. Už to tedy není mechanika, co je hybnou silou vývoje a dominantní částí produktu. Vstupuje do toho digitalizace, servis, prediktivní věci," vypočítává Šlapák.

Je proto třeba rozumět jednotlivým částem, i když ne do úplných detailů,” podotýká šéf výrobce leteckých motorů.

O absolventech strojní fakulty nám průmysl sděluje, že jsou velmi dobře technicky vybavení, ale chybí jim měkké dovednosti. I to, když student někdy zjistí, že ne vždy je možné věci vyzkoumat tak, jak chce, nebo že to zabere více času, je pro něj lekce.

Foto: Pracovat v týmech, diskutovat o věci a víc se orientovat na potřeby praxe – to jsou mimo jiné úkoly dnešních studentů a školství jako takového.

– FOTO – Shutterstock

27. 10. 2022; Computer

IT kalendář

29.–30. října 2022

OvaGames

Herní veletrh Ostrava, Avion Shopping Park

www.ovagames.cz

1. listopadu 2022

Czech Internet Forum

IT konference Praha, Konferenční centrum City

www.eventworld.cz

1.–4. listopadu 2022

Gaudeamus 2022

Veletrh vzdělávání Brno, BVV

www. gaudeamus.cz/brno

3. listopad 2022

Den otevřených dveří FI MUNI

Prohlídky pro uchazeče Brno, Fakulta informatiky MU

www.fi.muni.cz

9.–10. listopadu 2022

Java Days

Konference Praha, CineStar v OC Černý Most, on-line

javadays.cz

10.–13. listopadu 2022

e-SALON 2022

Veletrh čisté mobility Praha, Výstaviště Letňany

www.e-salon.cz

12. listopadu 2022

Maker Faire Olomouc

Přehlídka inovací, kreativity a důmyslnosti Olomouc, Pevnost poznání

makerfaire.cz/olomouc

22.–24. listopadu 2022

Smart City Transport Solutions 2022

Veletrh Praha, Výstaviště Letňany

scts.c

22.–25. listopadu 2022

(uzávěrky přihlášek 30. října)

Robosoutěž

Soutěž pro střední školy Praha, FakultaelektrotechnickáČVUT

robosoutez.fel.cvut.cz

Foto:

O autorovi: Připravujete zajímavou akci či konferenci, která by v našem IT kalendáři neměla chybět? Napište nám na computer@cncenter.cz 11/22 9

27. 10. 2022; Pražský deník

Bez čekání na třes. Vědci zjišťují parkinsona z pohybů obličeje

Zhoršené otevírání úst může být prvním příznakem rozjíždějící se Parkinsonovy choroby. Včasné rozpoznání nemoci přitom pomůže při vývoji léků.

Vědci dají pacientovi mikrofon a logoped mu zadává řečové úlohy. Odborníci zaznamenávají hlas, způsob řeči a výraz obličeje, které později analyzují. Neurolog mu provede vyšetření, včetně magnetické rezonance.

A tak pacienti přicházejí do ambulancí až přibližně dvacet let poté, co u nich parkinson nenápadně propukl. Jeho včasný záchyt je proto potřebný.

"Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací, z něhož vyřizuje běžné hovory," vysvětlil Rusz. Po dvou letech výzkumníci vyhodnotí případné zhoršení řeči.

Kupříkladu jak lidé artikulují a intonují.

Akustické metody lze podle Rusze využít například i u roztroušené sklerózy či Huntingtonovy nemoci.

Za nutné považuje správně vytipovat účastníky do klinických studií. "Je možné, že po vyvinutí léčby nebude možné vyléčit příznaky, které ten člověk už bude mít.

Léčba ale zastaví zhoršování. A je třeba nasadit ji dřív, než pacient začne trpět třesem nebo svalovou ztuhlostí," uvedl Novotný. V Česku parkinsonem trpí asi 20 tisíc lidí.

Foto:

27. 10. 2022; hcmagazin.cz

VIDEOANALÝZA MIMIKY ODHALÍ PARKINSONA

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky (hypomimie). Ztráta spontánních pohybů obličeje patří spolu s poruchami řeči mezi

jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. V září tohoto roku publikoval jejich práci prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine.

Hypomimie (také jako "maskovitý obličej") je považována za jeden z nejčasnějších motorických projevů Parkinsonovy choroby, vyvíjející se až 10 let před klinickou diagnózou, před nástupem bradykineze končetin, abnormalit chůze, tuhosti nebo klidového třesu.

Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů. Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

Od samého počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou vědci z FEL ČVUT úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči , která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech , který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Tým z FEL ČVUT a 1. LF UK již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz.

Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK

Literatura:

1. Novotný, M., Tykalová, T., Růžičková, H. et al. Automatizované video hodnocení bradykineze obličeje u de-novo Parkinsonovy nemoci. npj číslice. Med. , 98 (2022). https://doi.org/10.1038/s41746-022-00642-5

LUPÉNKA NAČISTO

Již několik let se 29. října koná Světový den lupénky. Jeho cílem je podpořit 125 milionů lidí po celém světě, kteří se s nemocí potýkají. V ČR nemoc a moderní způsoby její léčby připomíná osvětová kampaň Lupénka načisto, letos s výzvou "Sloupni svoje stigma". Jejím posláním je zvýšit povědomí pacientů i odborníků o biologické léčbě, která může zlepšit život lidí s lupénkou. Více na www.lupenkanacisto.cz

COVID -19 ZPRAVODAJSTVÍ

Ministerstvo zdravotnictví i nadále denně aktualizuje souhrn provedených testů. Ve srovnání relativní změny mezi týdny dosahuje počet zachycených případů hodnoty -30,6% k 21. říjnu. Aktuální hodnota reprodukčního čísla je 0.75, v Praze 0.79, v Karlovarském kraji nejvíce, a to 0.89. V předposledním říjnovém týdnu je číslo R nejnižší v Libereckém kraji. Od května 2022 došlo k zásadní změně v strategii testování a více než 75 % testů jsou testy indikované. Nově potvrzené případy nákazy tak neodpovídají celkovým počtům nakažených z předchozích období, kdy probíhalo plošné testování.

29. 10. - SVĚTOVÝ DEN MRTVICE

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Proto se lékaři snaží o mrtvici, které se dá dobře předcházet, informovat rizikové skupiny obyvatel. Jednou z takových příležitostí je Světový den mrtvice, který si připomínáme 29. října. Ročně mrtvice postihne 30 000 lidí, přičemž každý pátý zemře. Odborníci řadí mezi nejvýznamnější rizikové faktory: vysoký krevní tlak, poruchu srdečního rytmu, cukrovku, poruchu metabolismu krevních tuků a kuřáctví.

MEZINÁRODNÍ DEN FARMACEUTICKÝCH ASISTENTŮ

Třetí týden v říjnu patří farmaceutickým asistentům. Mezinárodní den farmaceutických asistentů a techniků si letos připomínáme 18. října. Heslem "…v lékárně má každá otázka svůj smysl.", chce ČKFA upozornit na fakt, že komunikace v lékárně při výdeji léčiv bez receptu je klíčová a jsou to právě farmaceutičtí asistenti - kvalifikovaní odborníci, kteří jsou klientům při jejich rozhodování připraveni poradit.

27. 10. 2022; en.dps-az.cz

Od nápadu až ke standardizované sériové výrobě

Na otázky nejen ohledně výroby high-tech měřicích přístrojů, robotizace a automatizace ve Vimperském závodě společnosti Rohde & Schwarz odpovídal Zdeněk Konárek, vedoucího oddělení osazování desek plošných spojů a jejich testování. Firma v posledních měsících vsadila na intenzivní spolupráci s univerzitami a ta už začíná nést ovoce

. "Díky tomu, jaké je u nás ve firmě inovativní prostředí pro spolupracovníky, kteří se chtějí technicky rozvíjet, je práce pro Rohde & Schwarz mimořádně motivující. Velkou výhodou je široká škála technických řešení, která jsme schopni realizovat u nás v závodě. Od fáze nápadu až po zavedení do sériové výrobu jsme schopni vše dělat in-house. Rádi přivítáme nadšené lidi, byť i jen na prohlídku provozu," uvádí.

Co se v Rohde & Schwarz v letošním roce nejvíce povedlo?

Povedlo se nám zrealizovat velké množství investic a zavést několik zajímavých robotizačních projektů. Nahradili jsme tak část lidské práce standardním automatizovaným řešením konstruovaným přímo u nás v závodě.

Jaká jsou v dnešní době specifika při výrobě high-tech elektroniky, například z hlediska dostupnosti materiálů?

Zatím se nám daří držet stav výroby v provozuschopném stavu z toho důvodu, že velkou část kritických komponent nám je schopna nahradit naše centrála v Mnichově. V rámci post-vývoje jsme schopni včas připravit náhrady a zároveň se nám daří udržovat dobré vztahy se strategickými dodavateli. Díky tomu není naše firma bezprostředně ohrožená nedostatkem vstupních materiálů. Přes to všechno přichází spousta materiálů až na poslední chvíli před výrobou, což nám jisté potíže dělá. V praxi to znamená nutnost mít výrobu skutečně odladěnou, aby nedocházelo ke ztrátám v jednotlivých procesech.

Jak se u vás projevil nedostatek chipů letos na jaře, který postihl snad celý trh?

Tímto tématem jsme samozřejmě zasaženi stejně jako ostatní. Nicméně: vzhledem k tomu, že firma Rohde & Schwarz je strategickým partnerem všech velkých dodavatelů a současně jsme schopni některé kritické součástky sami nahradit, tak je situace sice špatná, ale rozhodně ne kritická.

V jakých komponentech byla, popřípadě je situace nejhorší?

Mění se to z měsíce na měsíc. Už nejde jen o polovodičové součástky, problémem začínají být i vstupní materiály, jako je hliník. Cokoliv, co má v sobě křemík, dokonce i měď, začíná být obtížně dostupné. Žádné světlo na konci tunelu v této situaci zatím nevidíme. Naše výroba se tak musí situaci přizpůsobovat, protože nečekáme žádné dramatické zlepšení.

V čem se Rhode & Schwarz odlišuje od konkurence? V čem byste viděl naopak vaše konkurenční výhody?

Naší obrovskou výhodou je schopnost realizovat vlastní náhrady a řešení, naše flexibilita a škálovatelnost výroby. Musím také vyzdvihnout vysoké technické know-how našich specialistů. Jen tak si můžeme dovolit pružně reagovat na situaci na trhu bez propouštění a i naopak bez nutnosti nárazově hledat odborný personál na trhu práce "za každou cenu”. Tyto věci nás posouvají výrazně dál.

Jste součástí nadnárodní korporace, které výrobky z vašeho sortimentu se vyvíjí přímo v České republice? Licencujete nějaké své produkty pro výrobu i jiným firmám?

Naše produkty jsou kompletně vyvíjeny v Mnichově, v našem závodě provádíme péči o produkt v sériové výrobě, dalo by se to nazvat post-vývoj. To znamená realizace jakýchkoliv změn v již vyvinutých a sériově vyráběných výrobcích. Řešení, která poskytujeme směrem ven, jsou na základě robotizace a automatizace. Jednoúčelové stroje určené pro naši výrobu jsou certifikované a nabízíme je nejen pro naše další závody v rámci korporace, ale dalším zákazníkům, jako jsou například univerzity.

Co je váš nejprodávanější výrobek?

Ve Vimperku jsme jediný závod Rohde & Schwarz na světě, který zajišťuje výrobu osciloskopů. To znamená řadu osciloskopů od střední třídy RTO a RTM po naši vlajkovou loď RTP a pak řadu signálových generátorů, například SMW200A: Toto jsou naše TOP produkty a to nejlepší, co můžeme nabídnout.

Jak se daří obsazovat volná místa a jak probíhá spolupráce se studenty?

Jako v každé jiné firmě: téma personálu je pro nás jedno z nejklíčovějších. Dlouhodobý problém s obsazováním některých pozic tu samozřejmě máme, zejména těch vysoce kvalifikovaných. V minulém roce jsme nastartovali spolupráci se dvěma univerzitami na základě dlouhodobých kontraktů. Jedná se o pražské ČVUT a o FEL ZČU. V rámci této spolupráce bychom rádi získali pevnou půdu pro získání kontaktu se studenty a dlouhodobou spolupráci během jejich studia, tak aby se nám tyto kvalifikované pozice dařilo lépe obsazovat.

Máme vlastně všechno, co obvykle firmy nabízejí: trainee pozice, stipendijní programy, semestrální, bakalářské a závěrečné práce a v tuto chvíli nabízíme přednášky jak na půdě univerzity, tak i u nás ve Vimperku. Dalším zajímavým projektem je tzv. e-camp. Studenti během jednoho prázdninového týdne zpracovávají konkrétní tematickou úlohu z oboru přímo na půdě závodu.

Které pozice jsou pro vás nejzajímavější, abyste si je vychovávali tímto způsobem spolupráce startující už v době vysokoškolského studia potenciálního pracovníka?

V tuto chvíli nás "pálí” nejvíce pozice vývojářů měřicích systémů, IT pracovníci ve smyslu programátorů, dále produktoví inženýři a technologové, kteří jsou přímo v kontaktu s finálním produktem.

Jak jste na tom s obsazováním méně kvalifikovaných pozic? Jsou nějaká dlouhodobě obtížně obsaditelná místa?

V kontextu jihočeského regionu nabízíme natolik dobré podmínky, že nám to dává možnost relativně pružně reagovat na potřeby náboru. Máme vytvořen tzv. pool, což znamená skupinu pracovníků v zaškolovacím procesu, které můžeme flexibilně nasazovat do výroby.

Jaké jsou největší výzvy pro zbytek letošního roku?

Určitě je to pokračovat ve výrobě v udržitelném taktu s přihlédnutím k situaci s dostupností materiálů a hlavně stabilizovat a zachovat stav personálu. Očekávám, že v podzimních měsících vyvstane opět téma koronaviru a s tím bohužel přibydou i tyto "netechnické” starosti.

26. 10. 2022; technickytydenik.cz

Vědci z FEL ČVUT a 1. LF UK vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby.

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy jako potíže s polykáním a slinění se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení,"vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva,"vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdn í ch st á di í ch se m ůž e st á t zcela nesrozumitelnou."

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory,"vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v r ů zn ý ch jazyc í ch se na š e akustick é metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc,"uzavírá doc. Rusz.

Studie Automated video-based assessment of facial bradykinesia in de-novo Parkinson's disease

26. 10. 2022; Radiožurnál

Dopolední Radiožurnál

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Kateřina Causidisová, moderátorka

Prezident Miloš Zeman se večer sejde na zámku v Lánech s premiérem Petrem Fialou z ODS. Podle mluvčího hradu Jiřího Ovčáčka jde o pravidelné setkání prezident s premiérem by mohli jednat taky o vedení ministerstva životního prostředí kdu čsl nadále trvá na nominaci Petra Hladíka. Premiér Fiala už ale dříve řekl, že ho prezidentovi navrhne teprve až bude jasné, jestli není obviněný, anebo vyšetřovaný v kauze privatizace městských bytů v Brně. Na hranici se Slovenskem policisté za poslední den zadrželi stotřiatřicet nelegálních migrantů to je skoro o 40 více než před týdnem na Twitteru o tom policie informovala s tím, že celkem od včerejška do dnešního rána zkontrolovala skoro 32 000 lidí. Stát kontroly zavedl kvůli vyšší migraci hlavně lidí z Sýrie úlomky z ruské rakety večer zasáhly ukrajinské město dnipro zemřely přitom 2 civilisté úlomky z rakety dopadly na čerpací stanici, která kvůli tomu začala hořet. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kromě mrtvých informoval také o třech zraněných Zelenský útok odsoudil a Rusko označil za teroristický stát. Nový Zéland má poprvé více poslankyň než poslanců. Informovala o tom agentura AP po rezignaci jednoho poslance je v parlamentu 60 žen a 59 mužů. Předsedkyní parlamentu se zároveň nově stala soraja píková masonová většinu žen v parlamentu označila za historický okamžik pro nový Zéland.

mluvčí 1,

Bývalá světová jednička angeliq Kerberová se chce v příští sezóně vrátit po mateřské pauze na kurty. Německá tenistka to řekla v rozhovoru pro sport Bild Kerberová kvůli těhotenství od srpna nehraje a porodit by měla na jaře do budoucna počítá s tím, že na turnaje bude dítě cestovat s ní.

mluvčí 2,

Jak víme, sněmovna projednává státní rozpočet na příští rok navržený se schodkem téměř 300 miliard korun předpokládá se přitom, že příjmy do rozpočtu zvýší taky nově zaváděná daň z mimořádných zisků, proč Pirátská strana navrhovala, aby tato daň platila už letos a proč nakonec od svého návrhu ustoupila zeptáme se dnes předsedy poslaneckého klubu Pirátské strany Jakuba Michálka ve 20 minutách Radiožurnálu po sedmnácté hodině moderovat bude Tomáš pancíř teď přejeme dobré dopoledne.

mluvčí 2,

Některé české vysokoškolské koleje od jara poskytují ubytování uprchlíkům z Ukrajiny, která čelí ruské agresi na rozdíl od studentů ale uprchlíci v pokojích tráví i celé dny a koleje tak mají občas i trojnásobnou spotřebu elektřiny než dřív, jak to chce stát řešit uslyšíte v další reportáži dopoledního Radiožurnálu do 3 čtvrtě na 11.Vláda od listopadu zvýší příspěvky za ubytování ukrajinských uprchlíků. Týká se to třeba hotelů penzionů nebo vysokoškolských kolejí je to reakce na strmý růst cen energií na vyšší dotace čekají třeba v Karviné na tamních kolejích obchodně podnikatelské fakulty našly útočiště 4 desítky ukrajinských běženců, které z domovů vyhnala ruská agrese.

mluvčí 3,

Tady jsou kuchyňky do kuchyňky na kolejích mě vede jejich.

mluvčí 4,

Vedoucí Vlasta a vlojarisová nárůst byl elektřiny a vody trojnásobný a teplá dvojnásobný.

mluvčí 3,

V kuchyni kolejí právě my je nádobí Larisa.

mluvčí 5,

Kočicová.

mluvčí 4,

Larisa.

mluvčí 3,

Je ráda, že má svou postel, že je tady kpo dispozici kuchyňka.

mluvčí 5,

Lugnské vůbecro vojna.

mluvčí 3,

Je to rozbombardované město, kde se nedá žít.

mluvčí 5,

Nás možná.

mluvčí 3,

Není tam střecha, takže voda teče skrz.

mluvčí 5,

Z, když prší i Čumu.

mluvčí 3,

Larysa mi ukazuje, jak tady mají tu kuchyňku vybavenou jsou tady 3 vařiče na tom si tady Ukrajinky vaří je tady i mikrovlnka děkan karvinské obchodně podnikatelské fakulty Daniel stavárek potvrzuje, že zvýšené příspěvky na ubytování ukrajinských uprchlíků škola pomůžou.

mluvčí 6,

Ti lidé z Ukrajiny mají větší spotřebu elektrické energie než normální student, který je během ve škole více času tráví na těch kolejích v těch ubytovnách.

Andrea Čánová, redaktorka

Podle děkana Daniela stavárka využívají uprchlíci bydlení na kolejích krátkodobě, než se ve městě zorientují najdou si práci dětem školu, a proto tam jsou celé dny a pod spotřeba energií je pak logicky vyšší.

mluvčí 6,

Vždycky někdo přijíždí odjíždí ta fluktuace je docela velká.

Andrea Čánová, redaktorka

Od listopadu se má zvýšit příspěvek z 200 na 300 Kč za ubytování v objektech, které poskytuje stát nebo obec. Částka je za jednu noc z Karviné Andrea brtníková.

mluvčí 2,

Dobrých zpráv není nikdy dost, a tak jednu v dopoledním Radiožurnálu ještě přidáme vědci z fakultyelektrotechnickéČVUT vymysleli novou metodu, která umí odhalit Parkinsonovu chorobu dlouho předtím než nemoc propukne tohle vyšetření navíc nebolí a trvá ani ne 2 minuty za pár minut uslyšíte víc.Líbí Jana Kirschner a Milan ondrík tedy zpěvačka ze Slovenska a slovenský herec nazpívali titulní písničku lovestory k novému slovenskému filmu Čierne na bělom koni. Slyšeli jste ji v 10 hodin na 50 minut ve středečním dopoledním Radiožurnálu čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu dlouho před jejím propuknutím mnozí lidé o ní netuší, protože k odumírání mozkových buněk dochází pozvolna a k lékaři přicházejí až ve chvíli, kdy omezuje nějakým způsobem jejich život. To by mohla změnit nová metoda českých vědců, která díky analýze řeči rozpozná nemoc dlouho před jejím vypuknutím.

mluvčí 7,

Samotné vyšetření trvá 90 vteřin, během kterých člověk mluví, přesněji plní hlasové úlohy.

mluvčí 8,

Abyste udělali dlouhé a aby vám co nejméně kolísal hlas adrželi jste to co nejdéle potom třeba rychle opak slabbý nádech a patapatapata patapata c udělat to co nejrychleji ale přitom přesně.

mluvčí 7,

Přibližuje Jan ruš z fakultyelektrotechnickéČVUT základní test, který pokračuje čtením textu a spontánním vyprávěním. Speciální algoritmus pak vyhodnotí změny, které by mohly signalizovat riziko vzniku Parkinsonovy nemoci.

mluvčí 8,

Dokážeme v tom signálu třeba detekovat hlasivkovou frekvencivíral analýzy můžeme stanovit nějaké základní markery jako pozice očí obočí nosu rtu a pak se podíváme v čase, jestliže se nám ty vrásky na způsobem měnit.

mluvčí 7,

Příznaky této neurodegenerativní nemoci se pro projevují postupně a většinou je člověk zaznamená až tehdy, kdy ho omezují v životě, ale v té chvíli je podle neurologa Petra Duška z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy léčba prakticky už nemožná.

mluvčí 8,

Protože pacienty, které přijdou s nějakým pohybovým problémem nebo s třesem, tak u nich už je nemoc až 20 let předtím než oni přijdou už v podstatě mají velkou patologii mozku, takže to, co bysme dokázali zachránit, jsou jenom zbytky. To je funkce.

mluvčí 7,

Právě včasné rozpoznání Parkinsonovy nemoci umožňuje nová metoda českých vědců a zároveň je ideálním nástrojem při sledování účinnosti léčby, a proto ji využívají také farmaceutické firmy, i když máme.

mluvčí 8,

Nějakou látku, která dokáže tu nemoc zpomalit ten efekt byl měřený subjektivním hodnocením lékaře, takže ta věda směřuje prostě hledání biomarkerů, které jsou objektivní, abychom dokázali působení určitého léku.

mluvčí 7,

To může dobře ukázat i studie smart speech, do které jsou zapojeni lidé zdraví s lehčím a těžším průběhem Parkinsonovy nemoci. Druhým rokem mají v mobilu speciální aplikaci, která analyzuje jejich telefonáty po stránce řeči zatím se data sbírají a příští rok se všechno vyhodnotí. Eva Kézrová Radiožurnál.

mluvčí 2,

A další zprávy připravené poslanci schválili zvýšení příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené uslyšíte v 11 a taky to, že nositelem prestižní ceny milénium Technology Price se stav vynálezce moderních solárních panelů zprávy za 4 minuty přesně.

Kateřina Causidisová, moderátorka

Poslanci schválili růst příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené teplické Lázně od března poskytují lázeňský dům ukrajinským uprchlíkům za bydlení zatím neplatí fotbalisté Plzně nastoupí v předposledním utkání ve skupině Ligy mistrů kolony popojíždí po dálnici D1 na příjezdu do Brna směrem z Prahy a bude polojasno později se od jihozápadu zatáhne a přidat se může slabý den déšť teploty do 16 stupňů na východě i kolem 18.

Kateřina Causidisová, moderátorka

Příspěvek na mobilitu pro handicapované se zřejmě zvýší z 550 na 900 Kč měsíčně potřebnou novelu zákona dnes schválili poslanci a teď ji projedná senát. Podle poslance Víta Kaňkovského z kdu čsl norma počítá i s tím, že lidé závislí na dýchacích přístrojích budou mít příspěvek ještě o něco vyšší.

mluvčí 8,

Osoby, které mají velké dechové potíže a jsou 24 hodin denně odkázáni na podporu buď umělé plicní ventilace, anebo domácího oxygenerátoru. Všichni víme, že ceny elektřiny výrazným způsobem vzrostly, takže tam na 2 roky se navyšuje ten příspěvek na mobilitu, který v této chvíli bude 900 Kč o dalších 2 000 Kč.

mluvčí 1,

Součástí je taky navýšení státního příspěvku na zvedací plošinu o 1000 ko o 1 000 Kč až na půl milionu novelu podpořila i opozice. Do života ukrajinských uprchlíků v Česku by od nového roku mohla zasáhnout chystaná novela zákona ministerstva vnitra. Podle návrhu by bezplatné ubytování trvalo jen určitou dobu po jejím uplynutí by měl každý platit nájem. Případná změna bude důležitá taky pro 80 ukrajinských žen a dětí z lázeňského domu v Teplicích.

mluvčí 9,

Dotkla by se také Iriny, která v březnu přijela s matkou a dvěma malými dětmi.

26. 10. 2022; techmagazin.cz

Nová metoda odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění.

Nová metoda automatické videoanalýzy pohybů obličeje, kterou vyvinul vědecký tým, využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle vědců popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení.

Vedle videoanalýzy obličejových markerů vědci již dříve vyvinuli metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu. Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, např. zda méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci.

Tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. Kromě aplikace v různých jazycích se jejich akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je např. roztroušená skleróza nebo

Huntingtonova nemoc. Práci vědců publikoval v září letošního roku prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine.

Publikováno: 26. 10. 2022 / Počet přečtení: 10

26. 10. 2022; cvut.cz

Algoritmus proti tichému zabijáku

Datum zveřejnění: Z analýzy mimiky obličeje vědci odhalí Parkinsonovu chorobu. Tichá, zákeřná a dlouho bez příznaků je Parkinsonova choroba

Ojedinělou technologii, která umožňuje její včasnou diagnózu ještě před rozvinutím nemoci, vyvinuli experti z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT na Karlově náměstí a neurologové z nedaleké 1. Lékařské fakulty UK (1. LF UK). Její podstatou je analýza mimiky obličeje.

K nové analýze je potřeba jen kvalitní kamera, počítač s příslušným softwarem a mikrofon připevněný na těle pacienta, který zaznamenává jeho hlasový projev. Ten spočívá v deklamaci slabik v bleskovém tempu rotačního kulometu, četbě z díla Karla Čapka a vyprávění na libovolné téma. Vše trvá půldruhé minuty. Počítačový algoritmus, vyvinutý na FEL ČVUT, posléze získaný záznam obrazu a zvuku zanalyzuje a dodá odborníkům výsledek. "Nová metoda využívá 12 markerů (biometrických údajů) popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti," popisuje princip rozboru Jan Rusz, člen vědeckého týmu z katedry teorie obvodů FEL. Klíčové je měření změn vzdálenosti mezi jednotlivými body v obličeji a jeho proměny během mluvy.

Monotónní a tiché

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje," zdůrazňuje Michal Novotný, další ze skupiny badatelů. Jedním z fyzických projevů Parkinsonovy choroby je totiž omezení pohybu úst a čelisti. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu výrazů obličeje objektivně zkoumat v brzkých stadiích nemoci, kdy je obtížné ji zaznamenat. A to kvůli nedostatku diagnostických nástrojů. "Naše metoda má osmdesátiprocentní úspěšnost a ta bude dále stoupat," uvádí Jan Rusz a zdůrazňuje, že způsob testování, jaký vyvinuli vědci z FEL, umožňuje zachytit první příznaky Parkinsonovy choroby podstatně dříve, než je tomu dosud. "Pokud pacienti přijdou do ordinace s třesem rukou, znamená to, že se u nich nemoc rozvíjí již až 20 let. Naším cílem je nasadit léčbu o hodně dříve a toto může být cesta, jak toho dosáhnout," uvádí Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK.

Nová metoda dokáže odhalit i další z typických příznaků Parkinsonovy choroby, a sice změny v hlase. Hlasový rozsah zdravého člověka se pohybuje okolo sedmi půltónů, u nemocného je ale daleko menší, jen okolo dvou půltónů. K zužování rozsahu navíc dochází postupně, takže si ho on ani jeho okolí nemusí všimnout. Mluva se časem stává monotonní a tichou. Analýza výzkumníků FEL dokáže hlasové změny odhalit. "Neurolog poté pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí," doplňuje Radovan Suk z FEL.

Do každého mobilu?

Přelomová diagnostická technologie se již několik měsíců testuje v rámci projektu SmartSpeech na vzorku dobrovolníků. Ti absolvují zmiňovanou videoanalýzu mimiky a zároveň dvouleté sledování mluvy. "Pětasedmdesát účastníků studie má k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," popisují badatelé z FEL. Aplikace všechny hlasové projevy ukládá a analyzuje a výzkumníci je průběžně vyhodnocují. Po dvou letech tak budou vědět, zda (ne)došlo k významnému zhoršení řeči, což by mohlo značit rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy," říká Jan Rusz. Díky tomu bude možné zahájit léčbu daleko dříve než dnes. Nový diagnostický nástroj je přelomový ve své dostupnosti. Příslušnou aplikaci by si zájemci v budoucnu mohli instalovat do svých chytrých telefonů a de facto provádět dlouhodobé preventivní samovyšetření. "Nabízí to šanci včasného odhalení i dalších neurovegetativních chorob," zdůrazňuje Petr Dušek. Jde například o Huntingtonovu chorobu či roztroušenou sklerózu. U neurologů se v běžném provozu lidé s touto metodou ale zatím nesetkají. "Do všeobecného rozšíření se dostane tak během pěti až deseti let. Další fázi představuje klinické testování anebo předání technologie nějaké velké firmě k dalšímu využití," připomíná Jan Rusz.

Fakta

Záludná nemoc - 15 až 17 tisíc Tolik osob podle odborných odhadů nyní v České republice trpí Parkinsonovou nemocí. V současné době ji nelze vyléčit, existují však postupy, kterými lze zmírnit příznaky onemocnění.

50 až 70 let - V tomto věkovém rozmezí je ve většině případů toto onemocnění diagnostikováno. Přibližně u desetiny pacientů bývá odhaleno před 40 rokem věku.

92 procent - Až toto množství pacientů trpí ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů Parkinsonovy nemoci. Další symptomy, jako jsou potíže s polykáním a slinění, se objevují až později.

Autor:

Jan Bohata

Zdroj:

MF Dnes

26. 10. 2022; cvut.cz

Zpravodajský servis

Parkinsonovu chorobu lze odhalit z mimiky obličeje

Datum zveřejnění:

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.

Autor:

Pavel Houser

Zdroj:

www.sciencemag.cz

26. 10. 2022; sj.news

Videoanalýza obličeje a zkoumání řeči skrze mobilní telefon. Češi přišli s průlomovými metodami diagnózy Parkinsonovy choroby

Snížení mimiky a poruchy řeči patří mezi nejranější projevy Parkinsonovy choroby. Platí to především pro problémy s mimikou, které předcházejí plnému propuknutí nemoci o až deset let. Přestože je hodnocení spontánních pohybů obličeje součástí běžného neurologického vyšetření, doposud nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých tohoto neurodegenerativního onemocnění fázích objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

To se teď změní díky odborníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK . Vědecký tým vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit chorobu v jejím počátku. Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných

oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje . Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje Michal Novotný z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené Janem Ruszem.

Sběr dat díky mobilním telefonům

Tým výzkumníků již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči , tedy další způsob, jakým lze odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu. Spočívá v tom, že pacient provádí různé řečové úlohy, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Ztuhnutí svalstva, jež se časem projeví v řeči, zkoumá jako součást téhož výzkumu také projekt SmartSpeech, spuštěný v loňském roce

" Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory . Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," doplňuje Jan Rusz.

Po dvou letech u účastníků výzkumu vyhodnotí, zda došlo k výraznému zhoršení například v oblasti intonace a artikulace, což povede k přesnějšímu pochopení rozvoje Parkinsonovy choroby. Zmíněné akustické metody se dají využít v různých jazycích i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc.

26. 10. 2022; praha.iDNES.cz

Diagnostika aplikací v mobilu. Vědci odhalí Parkinsona díky analýze mimiky

Tichá, zákeřná a dlouho bez příznaků je Parkinsonova choroba. Ojedinělou technologii, která umožňuje její včasnou diagnózu ještě před rozvinutím nemoci, vyvinuli experti z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT na Karlově náměstí a neurologové z nedaleké 1. Lékařské fakulty UK (1. LF UK). Její podstatou je analýza mimiky obličeje.

K nové analýze je potřeba jen kvalitní kamera, počítač s příslušným softwarem a mikrofon připevněný na těle pacienta, který zaznamenává jeho hlasový projev. Ten spočívá v deklamaci slabik v bleskovém tempu rotačního kulometu, četbě z díla Karla Čapka a vyprávění na libovolné téma. Vše trvá půldruhé minuty. Počítačový algoritmus, vyvinutý na FEL ČVUT, posléze získaný záznam obrazu a zvuku zanalyzuje a dodá odborníkům výsledek.Pokud pacienti přijdou do ordinace s třesem rukou, znamená to, že se u nich nemoc rozvíjí již až 20 let. Naším cílem je nasadit léčbu o hodně dříve a toto může být cesta.

Petr DušekNeurologická klinika 1. LF UK

"Nová metoda využívá 12 markerů (biometrických údajů) popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti," popisuje princip rozboru Jan Rusz, člen vědeckého týmu z katedry teorie obvodů FEL. Klíčové je měření změn vzdálenosti mezi jednotlivými body v obličeji a jeho proměny během mluvy.Monotónní a tiché

"Naše metoda má osmdesátiprocentní úspěšnost a ta bude dále stoupat," uvádí Jan Rusz a zdůrazňuje, že způsob testování, jaký vyvinuli vědci z FEL, umožňuje zachytit první příznaky Parkinsonovy choroby podstatně dříve, než je tomu dosud. "Pokud pacienti přijdou do ordinace s třesem rukou, znamená to, že se u nich nemoc rozvíjí již až 20 let. Naším cílem je nasadit léčbu o hodně dříve a toto může být cesta, jak toho dosáhnout," uvádí Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK.

Unikátní analýza FEL. Kamera a mikrofon, to je to hlavní pro vyšetření pacienta. Výsledek pak dodá algoritmus z FEL.

Do každého mobilu?

"Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy," říká Jan Rusz. Díky tomu bude možné zahájit léčbu daleko dříve než dnes.

Skupina badatelů z FEL ČVUT

Nový diagnostický nástroj je přelomový ve své dostupnosti. Příslušnou aplikaci by si zájemci v budoucnu mohli instalovat do svých chytrých telefonů a de facto provádět dlouhodobé preventivní samovyšetření. "Nabízí to šanci včasného odhalení i dalších neurovegetativních chorob," zdůrazňuje Petr Dušek. Jde například o Huntingtonovu chorobu či roztroušenou sklerózu.

U neurologů se v běžném provozu lidé s touto metodou ale zatím nesetkají. "Do všeobecného rozšíření se dostane tak během pěti až deseti let. Další fázi představuje klinické testování anebo předání technologie nějaké velké firmě k dalšímu využití," připomíná Jan Rusz.

Foto:

Z analýzy mimiky obličeje vědci odhalí Parkinsonovu chorobu

FEL ČVUT

FotoGallery:

Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK.

FEL ČVUT

Jan Rusz, člen vědeckého týmu z katedry teorie obvodů FEL

FEL ČVUT

Michal Novotný ze skupiny badatelů.

FEL ČVUT

Z analýzy mimiky obličeje vědci odhalí Parkinsonovu chorobu

FEL ČVUT

Skupina badatelů z FEL ČVUT

FEL ČVUT

Unikátní analýza FEL. Kamera a mikrofon, to je to hlavní pro vyšetření pacienta. Výsledek pak dodá algoritmus z FEL.

FEL ČVUT

Z analýzy mimiky obličeje vědci odhalí Parkinsonovu chorobu

FEL ČVUT

26. 10. 2022; hledamzdravi.cz

Nová metoda odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokážou odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

26. 10. 2022; ČRo

Aplikace, která dokáže odhalit Parkinsona? Do deseti let by ji mohl mít v telefonu každý

Základní test pak pokračuje čtením textu a spontánním vyprávěním. Speciální algoritmus poté vyhodnotí změny, které by mohly signalizovat riziko vzniku Parkinsonovy nemoci.

"Dokážeme v tom signálu třeba detekovat hlasivkovou frekvenci. U videoanalýzy můžeme stanovit nějaké základní markery jako pozice očí, obočí, nosu, rtů a pak se podíváme v čase, jestli se nám ty vrásky nějakým způsobem mění, a to jsou příznaky Parkinsonovy nemoci," popisuje Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Čeští vědci tímto způsobem otestovali stovku čerstvě diagnostikovaných pacientů a úspěšnost byla osmdesátiprocentní. Příznaky této neurodegenerativní nemoci se projevují postupně a většinou je člověk zaznamená až tehdy, kdy ho omezují v životě. V té chvíli je ale podle neurologa Petra Duška z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy léčba už prakticky nemožná.

"Trend v současné době je zkusit nasadit neuroprotektivní léčbu ještě než se objeví příznaky, které pacienty přivedou do ambulance," vysvětluje neurolog.

Smart Speech

Zatím se sbírají data a příští rok se všechno vyhodnotí. Aplikace by sama měla člověka upozornit na riziko vzniku této choroby.

Běžně dostupná by tato aplikace měla být do deseti let.

Poslechněte si celý příspěvek v audiozáznamu.

26. 10. 2022; ČRo

Aplikace, která dokáže odhalit Parkinsona? Do deseti let by ji mohl mít v telefonu každý

Základní test pak pokračuje čtením textu a spontánním vyprávěním. Speciální algoritmus poté vyhodnotí změny, které by mohly signalizovat riziko vzniku Parkinsonovy nemoci.

"Trend v současné době je zkusit nasadit neuroprotektivní léčbu ještě než se objeví příznaky, které pacienty přivedou do ambulance," vysvětluje neurolog.

Smart Speech

Zatím se sbírají data a příští rok se všechno vyhodnotí. Aplikace by sama měla člověka upozornit na riziko vzniku této choroby.

Běžně dostupná by tato aplikace měla být do deseti let.

Poslechněte si celý příspěvek v audiozáznamu.

26. 10. 2022; Mladá fronta Dnes

Algoritmus proti tichému zabijáku

Z analýzy mimiky obličeje vědci odhalí Parkinsonovu chorobu

NOVÉ MĚSTO Tichá, zákeřná a dlouho bez příznaků je Parkinsonova choroba. Ojedinělou technologii, která umožňuje její včasnou diagnózu ještě před rozvinutím nemoci, vyvinuli experti z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT na Karlově náměstí a neurologové z nedaleké 1. Lékařské fakulty UK (1. LF UK). Její podstatou je analýza mimiky obličeje.

Monotónní a tiché

Do každého mobilu?

"Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy," říká Jan Rusz. Díky tomu bude možné zahájit léčbu daleko dříve než dnes.

Fakta Záludná nemoc 15 až 17 tisíc Tolik osob podle odborných odhadů nyní v České republice trpí Parkinsonovou nemocí. V současné době ji nelze vyléčit, existují však postupy, kterými lze zmírnit příznaky onemocnění. 50 až 70 let V tomto věkovém rozmezí je ve většině případů toto onemocnění diagnostikováno. Přibližně u desetiny pacientů bývá odhaleno před 40 rokem věku. 92 procent Až toto množství pacientů trpí ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů Parkinsonovy nemoci. Další symptomy, jako jsou potíže s polykáním a slinění, se objevují až později.

Foto: Unikátní analýza Kamera a mikrofon, to je to hlavní pro vyšetření pacienta. Výsledek pak dodá algoritmus z FEL.

Foto: FEL ČVUT

O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES

26. 10. 2022; E15

PODĚKOVÁNÍ ODBORNÉ POROTĚ 2022

RNDr. Jiří Bendl Csc.

přírodovědec a pedagog na přírodovědecké fakultě, Univerzity Karlovy

Mgr. Pavla Říhová

zoolog a výzkumný pracovník Centra environmentálních forenzních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy

Mgr. Jan Mareš

vedoucí oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí

Mgr. Šárka Homfray

právnička, místopředsedkyně Výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů

Mgr. et Mgr. Eliška Šonská Steklíková

Chief People Care Offi cer ve společnosti GoodCall

Prof. PhDr. Dušan Lužný, Dr.

sociolog a pedagog na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na UPOL

Ing. Marcel Homolka

generální ředitel FCM Bank Limited

Ing. Lenka Skoupá

předsedkyně sdružení Toulcův dvůr

JUDr. BcA. Tereza Fabšíková, Ph. D.

vědecká pracovnice v oboru práva životního prostředí

Ing. Alice Machová

vedoucí partnerka EY Česká republika v poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje

Mgr. Davina Vačkářová, Ph. D.

vědecká pracovnice v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

LauraMitroliosová

ředitelka a zakladatelka CIRA Advisory, expertka na cirkulární ekonomiku

Ing. Petr Novotný

vedoucí konzultací a projektový manažer v INCIEN – Institut Cirkulární Ekonomiky

Ing. Lenka Wimmerová, MSc., Ph. D

vedoucí týmu Ekoinovace a pedagožka na katedře aplikované ekologie FŽP, ČZU v Praze

Mgr. Romana Marková Volejníčková Ph. D.

socioložka a vědecká výzkumnice Sociologického ústavu AV ČR

Mgr. Lucie Vidovićová, Ph. D.

socioložka a vědecká výzkumnice na katedře sociologie FSS MU

Mgr. Marta Dzúrová

pracovník pro vztahy s veřejností, dárcovství v Palatě – Domov pro zrakově postižené

Ing. Jana Konopíková

Communication and CSR Business Partner sanofi -aventis Czech Republic

Ing. Anna Vaníčková

Sustainability & ESG konzultantka KPMG Česká republika

Mgr. Daniel Hájek

oddělení dobrovolných nástrojů, vědy a výzkumu na MŽP

Ing. Ondřej Pešek

pedagog na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL, ČVUT v Praze

Ing. Lucie Wadurová, LL. M.

Nezávislá daňová poradkyně

RNDr. Miroslav Kundrata

spoluzakladatel a ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství

Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., Dr.h.c.

ředitel ústavu výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe

Mgr. Milan Čigáš

vedoucí Odboru personálního Krajského úřadu Středočeského kraje

PhDr. Lenka Simerská

Hlavní Gestorka projektu 22 % K ROVNOSTI, MPSV

Mgr. Nikola Viktorinová

odborná garantka Odboru rovnosti žen a mužů, Úřad vlády ČR

doc. Ing. Sylvie Formánková, Ph. D.

zakladatelka Centra CSR MENDELU, lektorka v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelnosti

Ing. Juraj Palčinský

ředitel společnosti Antalis

Markéta Vaňková

manažerka vnějších vztahů LEGO Group

Mgr. Dan Heuer

specialista na firemní udržitelnost, strategie a nefi nanční reporting ve Fair Venture a Impact Metrics

doc. Ing. Tomáš Šubrt, Ph. D.

děkan fakulty PEF a vedoucí katedry systémového inženýrství na ČZU

Jan Böhm

digitální stratég Lékařů bez hranic Mgr. Petr Filipi

ředitel odboru digitalizace a internetu Ministerstva průmyslu a obchodu

Mgr. Ing. Jaromír Beránek

předseda Výboru pro IT a Smart City, Zastupitelstvo hlavního města Prahy

Ing. Jiří Boháč

manažer kvality ve společnosti Thermo Fisher Scientific Brno

Ing. Dana Dvořáková, MBA

ředitelka korporátní komunikace Skupiny KKCG

Mgr. David Klimeš, Ph. D.

komentátor mediálního domu Economia a vysokoškolský pedagog na Univerzitě Karlově

Ing. Kateřina Legnerová, Ph. D., MBA

odborná asistentka na Katedře personalistiky VŠE v Praze a ředitelka Akademie personalistiky

Ing. Václav Skála

GA/HR manažer ve společnosti Kiswire Cord Czech

Ing. Ivana Hekerle

jednatelka a ředitelka oddělení komunikace CIRA Advisory

Marek Vácha,MA

odborník na korporátní udržitelnost Omnicom Media Group

Ing. Mgr. Dita Formánková

zakladatelka Czechitas, ředitelka pro diverzitu, inkluzi a spolupráci s komunitami, Avast

Ing. Monika Callerová, MBA

Odbor Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci Úřadu vlády České republiky

Mgr. Veronika Doubnerová

konzultantka udržitelnosti a cirkulární ekonomiky

Marcela Hogenová

Head of Operations v Allen & Overy

prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph. D., MBA

zakladatel a vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha

MVDr. Milena Vicenová

koordinátorka mezinárodní spolupráce Technologické agentury České republiky

Mgr. Lenka Břeská

manažerka vnějších vztahů ve společnosti Pfi zer

Andrea Palanová

Leader People & Organisation v PWC Česká republika

MartinMára

Program Manager DoToho! v Opero

Ing. Martin Frélich

výkonný ředitel Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace

Ing. Hana Púllová

generální ředitelka v Digiskills.cz

Ing. Vladimíra Drbalová

poradkyně prezidenta a GŘ pro EU a Mezinárodní organizace ve Svazu průmyslu a dopravy ČR

Ing. Martin Jonáš

PR & CSR manažer, HENNlICH

Ing. Bc. Petra Koudelková, Ph. D.

odborná asistentka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy

Bc. Tereza Zavadilová, MBA

spoluzakladatelka a CEO serveru newstream.cz

Ing. Žaneta Krupičková

vedoucí Business Assurance týmu v rámci Deloitte Czech Republic se specializací na cirkulární ekonomiku

Mgr. Martina Šilhánová

Sustainability Lead CZ & SK ve společnosti Nestlé

Mgr. Jan Novotný

zástupce šéfredaktora Deníku E15

Foto:

26. 10. 2022; cc.cz

Revoluce v diagnostice Parkinsonovy choroby. Metoda českých vědců nemoc odhalí z mimiky a hlasu

Parkinsonova choroba je zákeřné onemocnění, jehož diagnostika se od dob popsání Jamesem Parkinsonem nezměnila. Pomoci může metoda českých vědců.

Nezastavitelný třes, ztráta jemné motoriky nebo silná svalová ztuhlost jsou příznaky, se kterými přicházejí pacienti do ambulancí neurologů s podezřením na Parkinsonovu chorobu. Jenže neurodegenerativní onemocnění, jehož původ není vědcům znám, v těle propuká podstatně dříve, než se tyto v populaci poměrně známé příznaky objeví. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metodu analýzy pohybů obličeje a řeči, díky které dokážou chorobu odhalit v její počáteční fázi.

Parkinsonovu nemoc jako první popsal James Parkinson v roce 1817. Uplynulo více než 200 let, ale diagnostika onemocnění, kvůli kterému postupně zanikají populace nervových buněk, se takřka nezměnila. Vědci vědí, že se šíří z čichového nervu a z bloudivého nervu ve střevě, proto se v počátečních fázích může projevovat poruchami čichu nebo zácpou. V průběhu let pak postupuje do mozkového kmene a teprve tehdy začíná způsobovat příznaky významně ovlivňující motoriku.

Mezi nejranější projevy patří ale také snížení mimiky, tedy ztráta spontánních pohybů obličeje, a poruchy řeči. A právě na tyto příznaky se zaměřil vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK. Společně vyvinuli metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje, která dokáže z běžné promluvy zachytit chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

"Naše skupina se zaměřuje na takzvané digitální biomarkery. Snažíme se objektivizovat motorické syndromy Parkinsonovy nemoci, jako je například porucha řeči nebo ztráta výrazu obličeje, tedy zhoršená mimika způsobená sníženou hybností svalů. Věříme, že objektivizací těchto příznaků dokážeme nemoc zachytit dříve," vysvětluje Jan Rusz.

Hodnocení mimiky totiž patří do standardního neurologického vyšetření, doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů. V praxi vyšetření probíhá tak, že pacient přijde k neurologovi, který má k dispozici škálu, na základě níž může pacientovu promluvu hodnotit pouze subjektivně. Jde tak o velmi nepřesnou metodu a věda dlouho směřuje k hledání biomarkerů nezávislých na hodnotiteli.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů, tedy markerů, popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. V projevu řeči se pak zaměřuje na hlasitost, intonaci, přesnost artikulace nebo pauzy v promluvě. Tím, že se vědcům podařilo vyvinout nástroj, který spojuje markery mimiky a řeči, vzniká komplexní přehled o příznacích. Díky tomu má diagnostika úspěšnost 80 procent. Analýza přitom probíhá na nově diagnostikovaných pacientech, u nichž ještě nebyla nasazena léčba, která by mohla příznaky zmírnit.

"Pro lékaře je metoda důležitá kvůli dvěma faktorům, které souvisí s vývojem léků pro Parkinsonovu nemoc. Prvním je včasná diagnóza. Pacienti, kteří za námi přijdou s problémem motoriky, mají chorobu klidně i 20 let. Ve chvíli, kdy je tak začínáme léčit, je patologie v mozku natolik vysoká, že můžeme zachránit jen zbytky jeho funkcí. Proto je nesmírně důležité posunout diagnózu do časných stádií," vysvětluje doc. Petr Dušek.

A pokračuje: "Druhý faktor se týká měření účinnosti látek s potenciálně neuroprotektivními účinky. Studie všech preparátů, které dosud proběhly, selhaly. A my se domníváme, že je to proto, že byly nasazeny pozdě. Neuroprotektivní léčbu je potřeba nasadit ještě před tím, než se u pacienta objeví příznaky, které ho přivedou do ambulance neurologa."

V současnosti je nová metoda stále v laboratorních podmínkách. Pacient si sedne před HD kameru, na hlavu si nasadí mikrofon a dostává instrukce, co má říkat. Cílem výzkumu je získat 90 sekund promluvy, která zahrnuje jak rychlé opakování slabik, testující schopnost artikulace, tak standardizované čtení textu – například úryvku z knihy od Karla Čapka –, jakož i spontánní monolog, z něhož se dá posléze dobře analyzovat i mimický projev.

Samotnou analýzu pak provádí speciálně vyvinuté algoritmy, které dokáží rozklíčovat jednotlivé příznaky a následně je vyhodnotit. Model přitom promluvu pacientů srovnává s kontrolní skupinou poskládanou ze zdravých jedinců. Vědci ale počítají s tím, že do budoucna by se dala metoda implementovat do smartphonů, což by jim umožnilo získat mnohem delší záznamy, jejichž vývoj navíc mohou sledovat v delším časovém horizontu.

Součástí výzkumu je tak i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pomocí aplikace dokážeme monitorovat hovory – po každém hovoru se totiž uživatele zeptá, jestli nám může záznam hovoru poslat k další analýze. Na bázi těchto hovorů chceme monitorovat naše subjekty dva roky a sledovat, jestli z běžné řeči zaznamenáme trend jejího zhoršení," doplňuje Rusz.

Aplikaci do mobilu testují tři soubory: zdravá kontrolní skupina, skupina s brzce diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí a také speciální skupina s poruchou chování v REM spánku – u těchto pacientů je totiž vysoké riziko rozvoje Parkinsonovy nemoci, vyvine se až u 80 procent z nich. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává Rusz.

25. 10. 2022; Hospodářské noviny Speciál

Dejte na střechu, co se tam vejde

Zhruba 300 tisíc korun - taková částka by většině českých domácností měla stačit pro instalaci vlastní fotovoltaiky. Jen si na ni budou muset nějaký te měsíc počkat. Než se pustíte do akce, přináší podrobný návod, na co všechno při plánování mys let, abyste ze slunce dostali maximum.

Se začátkem energetické krize v Česku odstartoval taky solární boom. Kdo měl letos úspory a volnou střechu, určitě přemýšlel o tom, jak ji osadit panely, aby se co nejvíce vyhnul prudkému zdražování energií. Spolu s tím vznikla i řada firem, které se v oboru dříve vůbec neorientovaly, výrazně se prodloužily čekací doby na instalaci a stejně jako jiná odvětví i fotovoltaika se stále potýká s nedostatkem komponent. "Třeba dodávky měničů jsou nárazovky. Naposled sice přišly, ale polovinu jich někde v Polsku ukradli, a to včetně těch českých," popisuje situaci na trhu expertka na fotovoltaiky Ladislava Černá z Katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT.

- Co by měli lidé, kteří přemýšlí o pořízení fotovoltaiky, řešit jako první?

Já vždy říkám, že ideální přístup je, když si člověk zváží, co vůbec od té fotovoltaiky čeká. Někdo si chce udělat fotovoltaiku, protože si přeje být zelený, někdo naopak proto, že chce ušetřit. No a někdo si ji postaví, protože už nechce dát velkým společnostem typu ČEZ ani korunu.

- A když to zúžíme na tu pragmatickou stránku? Je doba drahých energií, tou hlavní motivací často bývá úspora, co doporučujete?

Nejvíc se vyplatí dát na tu střechu, co se tam vejde. U dnešních rodinných domů to stejně ve většině případů více než 10 kW ani nebude. Právě deset je dneska taková magická hranice, protože je to maximum podporované z dotací z Nové zelené úsporám a taky je to limit na mikrozdroje. Do deseti kilowattů tak můžete připojit mikrozdroj bez přetoků a nepotřebujete licenci ani povolení od distributora předem.

- Takže není potřeba žádné papírování s energetickým úřadem?

Ne. V podstatě je potřeba to jen nahlásit distributorovi. Když budete mít přetoky, je vždy potřeba se s distributorem dohodnout na takzvané smlouvě o připojení. Takže nějaký kus legislativy tam je. Do těch deseti kilowattů se to ale dá provozovat bez licence.

- A stačí 10 kilowattů na provoz celého domu, kde žije třeba rodina s dvěma dětmi?

Čistě na ohřev vody by stačily klidně i tři až čtyři kW. V zimě byste sice občas museli zapnout elektřinu nebo plyn, v létě by byly přetoky. Pokud byste ale chtěli vodu fotovoltaikou ohřívat celoročně, tak 10 kW bude skoro málo, protože některé dny v zimě jsou opravdu velmi ošklivé. Když sluníčko nesvítí třeba dva, tři, čtyři dny v kuse, nastává v takovém případě problém. To samé platí o zbytku spotřeby. Dá se říct, že v našich podmínkách jeden kilowatt výkonu vyrobí zhruba jednu megawatthodinu ročně. Pokud budeme mít elektrárnu o deseti kilowattech, vyrobí nám ročně zhruba 10 megawatthodin elektrické energie. Vždy záleží na orientaci modulů a na sklonu střechy. Samozřejmě moduly orientované na sever na sedlové střeše nebudou úplně dobrá volba.

- Dá se říct, kolik takových domů se střechou orientovanou pouze na sever v Česku je?

Většina českých domků má štítovou zeď orientovanou na jih, tak stavěli naši předci - kvůli pasivním ziskům z vytápění, aby jim slunce hezky hřálo do stěny. Tudíž drtivá většina střech v Česku je orientována východ-západ. Když jsou ty střechy navíc mansardové, tak mají i části orientované na jih. Je pravda, že kolem nás je spousta věcí, které jsou v rámci stavařiny velmi logické a které souvisí i s energetikou, ale člověk si je ani neuvědomuje.

- Jak efektivní fotovoltaika tedy bude pro domácnost, která má střechu orientovanou na východ a západ?

Taková střecha je pro běžnou domácnost překvapivě daleko lepší než při orientaci na jih, protože ze střechy orientované na jih sice vyrobíte víc, ale jen v součtu. V diagramu to bude vypadat tak, že přes poledne vykreslí obrovský kopec. V tu dobu jsou ale většinou dospělí v práci a děti ve škole, takže přes poledne taková spotřeba není, tím pádem ani to využití energie není úplně efektivní. Stejně tak v létě - ať už budou střecha a moduly orientované jakkoli, tak vždy budou vznikat přebytky. Orientace východ-západ je pro fungování rodiny lepší, protože ráno, když sluníčko vychází, měniče a elektrárna naběhnou rychleji. Naopak večer se může sluníčko, které je relativně nízko nad obzorem, ještě využít, protože stále bude vyrábět západní strana. Rozložení energie v čase je právě pro tyto střechy daleko výhodnější.

- Chápu to správně, že tedy má smysl dát moduly na obě strany střechy?

Určitě. Podle našich dlouhodobých zkušeností i dat se dokonce ukazuje, že západní strana je ještě o něco výhodnější než východní. Takže pokud by si někdo mohl osadit pouze jednu část střechy, volila bych spíš tu západní.

- Když se vrátíme k financím - říkáte, ať lidé při této investici utratí, co mohou. Kolik to ale zhruba bude? Vůbec nejdražší na pořízení elektráren je nakonec doprovodná elektronika, kabeláž, věci okolo. Dá se říct, že to vychází na takových 25 až 28 tisíc bez DPH za jeden kW instalovaného výkonu. Samozřejmě ve chvíli, kdy se ten výkon zvyšuje, tak ta částka v extrémních případech klesá k 19 až 20 tisícům za jeden kilowatt, ale to už se bavíme o velkých průmyslových halách.

- Takže pokud má rodina 300 tisíc, ať je dá na střechu?

Bez váhání. Pokud má 300 tisíc, tak to už se při současných cenách dostane i na fotovoltaiku s baterkou. Většinou si vezme dotaci z Nové zelené úsporám, která se odvíjí od toho, v jaké lokalitě člověk žije, 200 až 220 tisíc korun. V tu chvíli těch 300 tisíc je skoro hodně. Pokud by domácnost do baterie investovat nechtěla, i tak bude mít na dotaci nárok. Stát by jí v tomto případě mohl vrátit zhruba třetinu nákladů.

- Na co si dát při nákupu modulů pozor? Jak poznat to nejnovější na trhu a nekoupit starou technologii?

Pozor, ono to nejnovější nebývá vždy to nejlepší. Existuje řada nových modulů s novými přístupy. Každý specialista vám ale řekne, že i když projdou sebelepší certifikací, stejně v laboratorních podmínkách nikdy nedokážete obsáhnout všechny jevy, které během reálného provozu nastanou. Moduly například v laboratořích projdou zrychleným stárnutím a dalšími různými testy, které ale většinou představují tak pět, maximálně deset let provozu. V našich končinách se přitom zrovna teď ukazuje, že spousta modulů po deseti letech provozu začíná mít problém se zadní krycí vrstvou. A to jsou věci, které certifikací nepostihnete. Ve chvíli, kdy mám nový modul, který má novou konstrukci a nové materiály, tak to nemusí být nutně to nejlepší. Jednoduše to není prověřeno léty praxe.

- Když tedy po deseti letech začínají mít moduly problémy, jak postupovat dál? Je nutná výměna?

V některých případech je opravdu třeba je vyměnit. U nás v Česku se ale vymyslel způsob, jak se poškozené moduly dají zachránit. V řadě případů se nanesl speciální nástřik na zadní stranu. S jakými to bude výsledky, to zatím nikdo neví. Zatím to vypadá, že to funguje. Jestli to ale bude fungovat i za dalších deset let, to nikdo neodhadne. Ve většině případů je ale třeba vyměnit celý poškozený modul.

- A vyjde oprava výrazně levněji?

Záleží na tom, jakou máte záruku. Moduly, které se tady instalovaly v roce 2010 nebo 2011, měly většinou produktovou záruku pět let, dvacet let záruky se dávalo pouze na výkon. Dnes jsou moduly, které mají produktovou záruku deset až patnáct let, některé dokonce i po celou dobu životnosti. Ta produktová záruka je v tomto případě samozřejmě velmi výhodná. Při pořizování modulů tak má doopravdy smysl dívat se na délku záruky, a nejen na záruku na výkon, protože u té se nabízí v podstatě ve všech případech stejná, ale i na tu produktovou, která se u různých výrobců výrazně liší.

- Na co si při pořizování modulů ale dát kromě záruky ještě pozor?

Vždycky říkám "čím víc proužků, tím víc Adidas". Novější modul poznáte podle počtu sběrnic. Ty starší měly typicky dvě, maximálně tři hlavní sběrnice. To jsou ty velké, stříbrné pásky přes články. Novější moduly jich mají devět. Úplné minimum je šest. V příštích letech budou ale i ty šestipáskové končit. Další věc je, že novější moduly mají půlené články. Není to už celá destička, ale pouze půlka destičky. Většinou je to v datových listech označeno jako half-cut. Na domky se ale běžně používají i celočlánkové moduly, které jsou menší, a špatně to není.

- Panely jsou ale jen půlka úspěchu. Jak ale postupovat při výběru měniče? Většina firem nabízí šestikilowattový měnič.

Já bych přitom jednoznačně doporučila 10kW měnič. Pokud je měnič třífázový, je schopný na každé fázi dodat zhruba 3,3 kW. Ve chvíli, kdy máte 6kW měnič, tak do jedné fáze tečou jen dva kW. Problém pak nastává u spotřebičů. Když mám spotřebič, který má příkon 2,3 kW, tak bohužel i v případě, kdy budu mít na střeše dostatek energie, bude hezky svítit, všechno bude fungovat, tak stejně to z té fotovoltaiky nemohu zásobovat, protože to neutáhne měnič.

- Lidově řečeno - na indukční desce neuvařím?

Neuvaříte. Vždy je potřeba zvážit, jaké spotřebiče doma mám a jak je používám. Třeba takové pračky do 2 kW se už dneska koupit dají, i když většina z nich stejně bude mít příkony lokálně vyšší. Dalším takovým spotřebičem je indukční deska, trouba nebo třeba mikrovlnka s horkovzdušnou troubou, to je velmi oblíbený spotřebič. Navíc se to všechno často spouští doma najednou.

- Jenže lidé už většinou ty spotřebiče nakoupené mají. Přece k pořízení fotovoltaiky nebudou muset řešit ještě koupi nové pračky?

Problém je, že firmy, které fotovoltaiky montují, často nehledí na to, jak jsou v domácnosti poskládané okruhy. Existují samozřejmě i solidní společnosti, které už při montáži tohle vše řeší. Trochu si pohrají s rozvaděčem, přehází některé okruhy na jiné jističe a udělají trošku racionalizaci spotřeby na rozdělení do fází právě proto, aby byl měnič lépe využitý. To je ten ideální stav. Samozřejmě zdaleka ne všechny firmy tohle dělají. Navíc problém je ve vyhlášce o měření. Všude jinde v Evropě a v civilizovaném světě je zvykem měřit elektřinu takzvaně součtově. Pokud tedy na střeše vyrábím 3 kW a domeček mi spotřebovává 3 kW, tak v tu chvíli ze sítě spotřebovávám nulu. Ovšem pokud máme měření po fázích, tak si můžete představit, že do každé fáze dodáváte jeden kilowatt, takže dohromady tři kilowatty. Pokud je spotřeba jen na jedné fázi najednou 3 kW -typicky pustíte pračku a mikrovlnku dohromady - bude odběr 3 kW. Nabízelo by se, že odběr ze sítě bude nula, ale není to tak. Do každé fáze dodáváte kilowatt a z jedné fáze 3 kW odebíráte. To znamená, že do sítě prodáte dva kilowatty za 90 halířů, korunu, dvě padesát, podle toho, jak to má kdo zrovna nastavené, ale z té jedné využívané fáze dodáte jen jednu a ještě si k tomu další dva kilowatty koupíte. Jenže tyhle dva už vás budou stát podle ceníku pět až šest korun, možná i víc.

- Takže se opět vracíme k myšlence dobře si rozvrhnout okruhy a popřemýšlet nad spotřebiči™

... buď, anebo mít symetrický odběr pouze s třífázovými spotřebiči. I když sehnat třeba takovou třífázovou rychlovarnou konvici asi bude dost problém (smích). Druhá cesta je koupit takzvaný asymetrický měnič, který prakticky řečeno udělá na tom součtu nulu. Pošle energii do jedné fáze, ale ne úplně s pomocí sítě. To je pak možnost, kterou volí, řekněme, všichni neelektrikáři.

- A jsou měniče a moduly vůbec na trhu? Dají se sehnat?

Moduly na trhu jsou, s těmi problém není. Čína teď navýšila výrobu skla. Čekám, že by jejich cena mohla jít trošičku dolů, protože fabriky, které postihly záplavy a měly odstávku, jsou už zase postavené. Zároveň i cena námořní dopravy začíná lehce padat. Horší je to s měniči. Jejich dodávky jsou vždy takové nárazovky. Teď se očekávala velká zásilka měničů v srpnu. Ty sice přišly, ale polovinu jich někde v Polsku ukradli, a to včetně těch českých. Měniče se tedy sehnat dají, ale bohužel taky ne všechny, protože je nedostatek v některých komponentech. Další dodávku čekáme v březnu. Třeba u některých špičkových značek je ta poptávka výrazně vyšší než nabídka. I když české domácnosti to nutně trápit nemusí, protože některé z těchto značek vyrábí pouze symetrické měniče, které si u nás v České republice stejně nikdo do domku nenamontuje.

- Jak náročné papírování zájemce o fotovoltaickou elektrárnu vůbec čeká?

Nějaké tam rozhodně je. Do budoucna se ale bude zjednodušovat, úředníci třeba časem nebudou k posouzení nároku na dotaci chtít vidět projektovou dokumentaci. Uvidíme navíc, co vše nám přinese úprava stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž chystá změny. Na jednu stranu už nebude potřeba územní rozhodnutí, na tu druhou ale bude třeba ve všech případech dodat na stavební úřad zjednodušenou dokumentaci, což já osobně vítám. V tuto chvíli je to tak, že elektrárny do 20 kW nemusí úřadu předkládat vůbec žádnou dokumentaci. Tím pádem chybí jakákoli kontrola. Nově se pak v energetickém zákoně snaží prosadit, že by bylo možné stavět bez stavebního povolení až do 50 kW. Taky by se měla zvýšit hranice na mikrozdroj, což je docela velké uvolnění legislativy. Především to budou vítat SVJ a paneláky, kam se vejde více než současných 20 kW. Jenže firmy jim to teď ani montovat nechtějí.

- Z jakého důvodu?

Moc papírování. Na elektrárnu nad 20 kW je potřeba stavební povolení, nad 10 kW zase licence. Na to, aby bylo možné vydat licenci, je zase potřeba subjekt, který může obchodovat, což samotné SVJ není. Tudíž je potřeba založit něco ve stylu SVJ-energo, podnikatelský subjekt. S prodejem přebytků je tedy legislativně docela problém.

- A je nutné přebytky prodávat? Nestačilo by, aby energii čerpali majitelé bytů?

Pokud by se při současné legislativě k fotovoltaice chtěly připojit i jednotlivé bytové jednotky, musí udělat lokální distribuční soustavu a sloučit odběrná místa do jednoho. S lokální distribuční soustavou pak ale souvisí zřízení vlastního obchodníka s energiemi - tedy stejně jako nakupujeme energie od ČEZ nebo třeba dřív od Bohemia Energy. Všechny připojené jednotky musí tedy mít jako obchodníka toho, kterého si v rámci SVJ vytvoří, opět třeba SVJ-energo. Kdo by tedy měl smlouvu s PRE, musel by ji ukončit. Kdo s ČEZ, nápodobně, musí přejít k tomuto jedinému SVJ-energo obchodníkovi. No, a pak jsou zase opravdu složité mechanismy, jak se dá přejít k jinému obchodníkovi zpět. Ta současná legislativa je peklo.

- A navíc se všichni členové SVJ musí ještě domluvit™

Přesně tak. V tomhle bodě ty plány obvykle začínají i končí - takzvaným souhlasným prohlášením všech vlastníků.

- A není cestou společná spotřeba? Třeba osvětlení chodeb, provoz výtahů™

Určitě ano. Některá společenství vlastníků v rámci pilotních projektů ohřívají fotovoltaikou vodu. SVJ rozpočítávat teplou vodu umí, dělala to vždy a legislativa jim to umožňuje, elektrickou energii ne. Zrovna včera jsme se dívali na data z jednoho takového domu. Ta úspora do vytápění je tam neskutečná, přitom mají nainstalováno jen těch limitních 20 kW.

- Jak jste naznačila, začátkem příštího roku by ale mělo přijít právě pro SVJ zjednodušení legislativy. V čem bude spočívat?

Cílem je poskytnout lidem v bytových domech stejné výhody, jako mají majitelé rodinných domů. Plánuje se zřízení vedoucího odběrného místa, které bude sloužit právě pro prodej přebytků a pro napojení do sítě. K tomu se vybudují podružná měřidla a ta se osadí do jednotek, které budou chtít být připojené. Navíc každé jednotce zůstane jeho vlastní obchodník.

- Dá se tím pádem očekávat další solární boom, tentokrát u bytových domů?

Zcela jistě ano. Funguje tady Nová zelená úsporám, která už teď podporuje výstavbu elektráren i na bytových domech. V tomto případě se dá říct, že dotace předběhly legislativu. Zároveň čekám, že SVJ do solárních elektráren půjdou mnohem častěji i proto, že s náběhem nové právní úpravy už nebude potřeba souhlas všech vlastníků bytových jednotek, ale budou stačit jen dvě třetiny. Tedy za předpokladu, že si odhlasují i změnu stanov.

- Takže když výrazně poroste poptávka, dá se očekávat další zdražování?

Čistě u fotovoltaických modulů není důvod. U měničů je situace na hraně, ale dá se říct, že když si člověk počká, tak měnič přijde. Co v současné době doopravdy není, to jsou wattroutery. To je zařízení, které se stará o napájení okruhů - typicky bojler. Pokud tedy chci mít fotovoltaiku na ohřev vody, ale zároveň ji využívat i na něco jiného, je potřeba zařízení, které dokáže chytře přepínat i mezi sítí a bojlerem, pokud to tedy nechcete dělat manuálně.

- Když se posuneme od úspor k vydělávání - podle čeho si vybrat společnost, které budu prodávat přebytečnou energii?

Je třeba dívat se na smlouvu, aby se člověk neupsal na 20 až 30 let, kdy fotovoltaika bude sloužit. Nová legislativa by nám měla povolit takzvané sousedské tarify, což může být velmi výhodné.

- V čem konkrétně?

Nejlépe to ukážu na příkladu. Mám na domě fotovoltaiku, zatím třeba jen na ohřev vody, bez baterie. Když je hezky, v poledne mám bojler nabitý, fotovoltaiku vypnu, a žádné přebytky nemám. Vedle soused taky ohřívá bojlerem, ale solární elektrárnu nemá. Tak mu řeknu: "Hele, Franto, já mám fotovoltaiku a přebytky, ty máš bojler. Když budu mít přebytky, pošlu ti je tam. Ty teď platíš za silovou elektřinu pět korun, tak já ti to dám třeba za tři. Co ty na to?" Franta to vezme, oba dva si pořídíte chytré elektroměry, které vám spočítají, kdo jak spotřebovával, a vyfakturujete si to mezi sebou. Mezi sebou pak platíte i tu malou část distribuce, tedy ty krátké dráty, ideálně přímé vedení.

- Takže komunitní energetika je cesta?

Rozhodně ano. Je to nadstavba sousedským tarifům. Několik domků se domluví, že budou energii dodávat dohromady, a budou tak živit třeba fabriku odvedle, která od nich bude odebírat. Je to tedy domluva třeba deseti lidí, kteří společně dodávají energii dalšímu subjektu, který ji pak prodá dál. V souvislosti s tím už ERÚ připravuje návrh nové tarifní struktury. Navíc bychom se mohli dočkat i dynamických tarifů.

Ladislava Černá (36) Působí na Katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT, kterou vystudovala. V rámci ní vede akreditovanou Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů, je také manažerkou Centra pokročilé fotovoltaiky. Její práce je různorodá. Od rutinních zakázek až po specializované projekty -například vývoj a aplikace nových diagnostických metod. Má dvě malé dcery a na svém domě samozřejmě také fotovoltaiku. Montážní firmy často nehledí na to, jak jsou poskládané okruhy. Náročnější spotřebiče pak musí brát elektřinu ze sítě. Fotovoltaický (FV) slovníček FV článek (cell) - nejzákladnější zařízení FV modul (module) - kompletní a ekologicky chráněná montáž propojených FV článků; to, čemu běžně říkáme "panel", tzn. to, co můžeme koupit FV panel (panel) - moduly mechanicky integrované, předem smontované a elektricky propojené - spojení FV modulů FV pole (array) - montáž mechanicky integrovaných a elektricky vzájemně propojených modulů, panelů nebo dílčích polí a jejich nosné konstrukce FV řetězec (string) - obvod do série zapojených modulů FV dílčí pole (sub-array) -část pole, kterou lze považovat za jednotku

foto: Lukáš Bíba

25. 10. 2022; denikn.cz

Částečný součet upozorňuje na částečné zatmění Slunce. A také na bostonské experimenty s virem a strach z umělé inteligence

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet vám mimo jiné poví o planetě s kovovou atmosférou, prozradí, kolik lidí se nechalo po smrti zmrazit a proč jsou vyhlídky na jejich oživení horší než bídné.

Nejdřív ale – kolik je hodin? Jestli tyhle řádky čtete v úterý 25. 10. kolem poledne, nechte toho a běžte se podívat na Slunce. Je půvabně vykousnuté, jako jablíčko z loga firmy Apple. Částečné zatmění začne v 11.12, maxima dosáhne ve 12.17, skončí ve 13.22. (To jsou údaje pro Prahu. Pro nejzápadnější část území jednu minutu odečtěte, pro nejvýchodnější dvě přičtěte. Slunce byste měli jako vždy pozorovat jen s tmavým filtrem, jinak hrozí poškození zraku!)

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

Železničářská terminologie dovede být úchvatná. Víte, co to je státní postrk? (Nic takového, co byste si nejspíš představili. Zkuste i slovníček opravdového slangu, výborná je třeba "myslivcova rakev".)

Dánská politická strana, kterou formálně řídí umělá inteligence personifikovaná jako Leader Lars. Happening, který se očividně nevzdává možnosti stát se reálným politickým projektem. Lars je naprogramován tak, aby názorově odpovídal příznivcům všech stran mimoparlamentní opozice (proto se projekt jmenuje Syntetická strana), což nevyhnutelně znamená, že v jednom kuse odporuje sám sobě. To ho bezpochyby činí uvěřitelnějším.

Vynikající seznam mladých českých popularizátorů vědy, který se maskuje jako úvodník Vesmíru.

Naprosto nepochopitelný příběh norského restaurátora. (Dlouhé čtení, stojí za to. Vyšlo roku 2021, takže jste to možná už viděli.)

Proč byste neměli za tečkou na konci věty psát dvě mezery. A proč byste je naopak psát měli. Vášnivost argumentů obou stran je zábavná.

Člověk, který je tak citlivý na soukromí, že si provozuje vlastní mailový server, jenže mu to stejně není nic platné. "Google má většinu mých mailů, protože má všechny vaše." To stojí za zamyšlení. Před vlivem internetových gigantů se dnes není kam a jak schovat.

Jsou lidé, kteří se živí tím, že aktivně testují firemní bezpečnostní opatření. A tohle jsou jejich poznámky z terénu. Kdybyste někdy museli vlézt někam, kam nemáte, mohou se hodit.

22/7 není příliš dobrá aproximace čísla pí. Existuje ale jednoduchý, dobře zapamatovatelný zlomek, jehož hodnota se od pí začne lišit až na sedmém desetinném místě. (Náhody v matematice existují, ne že ne.)

Stručně o věcech, které by si zasloužily víc

Astronomové z European South Laboratory při pozorování exoplanet objevili v atmosféře dvou z nich prvek baryum. Je to nečekané, baryum je totiž[lock] kov, který vře a odpařuje se při teplotě 1897 °C. To ovšem za normálního tlaku. Pozorované planety jsou typu "horký Jupiter", jejich povrchová teplota se odhaduje na 1000 °C, podmínky v atmosféře neznáme. Baryum je dvaapůlkrát těžší než železo. Je to poprvé, kdy se v atmosféře planety podařilo najít tak těžký prvek.

Kolem pěti set lidí čeká v současné době na své vzkříšení. Nebo, když to řekneme realističtěji, na různých místech světa, především ale v USA, se za velké peníze udržuje ve zmraženém stavu pět set mrtvol osob, které před svou smrtí vsadily na kryoniku. Nechaly se zmrazit v naději, že jednou někdo vymyslí technologii, jak tělo zchlazené kapalným dusíkem zas rozehřát, oživit, vyléčit, případně navrch ještě omladit. Kryonika byla módní v šedesátých a sedmdesátých letech, pak nadšení poněkud opadlo a začala se otevřeně prohlašovat za šarlatánství. Dnes kupodivu prožívá renesanci – když ne vědeckou, aspoň komerční. Pořadníky u kryonických firem jsou přeplněné. Možná to souvisí s dílčími pokroky v rozmrazování. Americký tým na univerzitě v Minnesotě poprvé úspěšně rozmrazil některé vnitřní orgány myši. Ne celou myš! Jen několik orgánů vyjmutých z těla. Mozek mezi nimi nebyl a asi ještě dlouho nebude – zachování jeho funkce je hlavním oříškem kryoniky.

Elon Musk… ale zajímá to ještě vůbec někoho? Minulý týden se nejprve urazil a řekl, že SpaceX přestane spolufinancovat satelitní připojení Starlink pro Ukrajinu. Pak si to rozmyslel a řekl, že přece jen bude. Vytáhli na něj, že prý před svým tweetem, v němž vyzval Ukrajinu k neutralitě a odstoupení všech okupovaných území, hovořil s Putinem a v podstatě tlumočí jeho názory. Musk označil zdroje této informace za lháře. A ještě stihl začít prodávat vlastní parfém nazvaný "Spálené vlasy". V té kolonii na Marsu s ním jednou bude náramně veselo! ("Rozhodl jsem se, že prozatím vám vzduch z obytného modulu přece jen nevypustím.")

Obavy z AI

Když jsme u Muska: je známo, že k jeho starostem patří možnost brzké nadvlády umělé inteligence. Není v tom sám, tuhle obavu sdílí více vlivných lidí. Pokud si chcete přečíst střízlivý základ jejich argumentace, radím tento šest let starý souhrn. S některými jeho body nelze polemizovat – vývoj AI skutečně může nabrat exponenciální rychlost (pokud se to už nestalo), výkonnost superpočítačů roste, celosvětové shody o případném omezení výzkumu AI nelze dosáhnout. Vnutit ne-lidské inteligenci lidské cíle a hodnoty je jistě mnohem obtížnější, než se zdá – žádné Asimovovy robotické zákony fungovat nebudou.

Na druhou stranu si myslím, že strach z AI je především projekcí našich vlastních pochyb o sobě. Že je dán kulturně a historicky, že má hodně společného s pronásledováním čarodějnic, že se nebojíme počítačů a algoritmů, ale svého nevědomí. Pro některé to je osobnější téma než pro jiné – asi není náhodou, že největší obavy vyjadřují technologičtí magnáti a počítačoví nerdi. Myslím, že se nám jen tak hned nepovede vytvořit umělou superinteligenci – pokud vůbec někdy. Myslím, že vědomí vlastního já nemůže vzniknout jinak než biologickou evolucí a že k nutným podmínkám jeho vzniku patří tělo. A konečně myslím, že jestli se lidstvo vyhubí, stane se to nějakou jednodušší cestou. Máme jich k dispozici až až.

Je samozřejmě možné, že se šeredně pletu – i mnohem chytřejší lidé připouštějí, že žijeme v nepředvídatelných časech. Počítačová zkáza může koneckonců nastat i konvenčnější cestou. Velká softwarová chyba v něčem životně důležitém – v řízení jaderné elektrárny, ve zbraňových systémech, ve farmaceutické výrobě, na železničním dispečinku – může nadělat obrovské škody i bez superinteligence.

Manipulace s virem

Značnou publicitu měl v uplynulých dnech případ experimentování s virem SARS-CoV-2 na Bostonské univerzitě. Tamní výzkumníci chtěli zjistit, jestli za relativní neškodností varianty omikron mohou změny na spike proteinu (už jste tyhle termíny dlouho neslyšeli, že?), nebo něco jiného. Vložili proto gen pro spike protein omikronu BA.1 do původního wuchanského viru, toho ze začátku roku 2020, a podívali se, co tento genetický hybrid udělá s myšmi. Neudělal nic pěkného: zabil osm z deseti.

Zveřejnění tohoto výsledku vyvolalo odezvu místy až hysterickou. Mluvilo a psalo se o šílených vědcích, kteří riskují životy celého lidstva, když v laboratoři chystají novou pandemii kvůli své zvrácené touze hrát si s rizikem. A tak dále a tak podobně.

Tito kritici přehlédli podstatnou věc: původní wuchanský virus, použitý na kontrolní skupinu, zabil šest myší ze šesti. Ono je to totiž tak, že člověk vydrží o hodně víc než laboratorní myš. Co je zabije, chudinky, to my někdy nemusíme ani pocítit. Celá panika tedy, jak to bývá, vycházela z totální věcné neznalosti a nepochopení. (Důkladněji než já vám to vysvětlí třeba Adam Obr.)

Přesto se v ní skrývá racionální jádro. Ukázalo se totiž, že předpisy regulující potenciálně nebezpečné virologické experimenty jsou v USA dost zamotané a že by sítem kontrol zřejmě dost snadno mohla příště proklouznout skutečně riskantní záležitost.

O čem jsme psali

Na pražském Signal Festivalu, svátku barev a světel, byli k vidění také blikající roboti z FEL ČVUT. Než to celé vypuklo, povídal jsem si s autory této robotické show.

V Praze se nachází jediná evropská fakulta tropického zemědělství. Je součástí České zemědělské univerzity. Každoročně spolu s německými výzkumnými organizacemi pořádá velkou odbornou konferenci Tropentag. Byl jsem se tam podívat a zjistit, čím tropické zemědělství může inspirovat českého farmáře, co to je agrolesnictví a o kolik jsou výnosy obilovin u nás vyšší než v Kanadě.

V neděli 16. 10. udělil Nadační fond Neuron své každoroční ceny pro nejlepší české vědce – malé české Nobelovky. Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě získali profesoři Pavel Hobza (chemie) a Jan Starý (medicína). S druhým jmenovaným pořídila rozhovor Lenka Vrtišková Nejezchlebová. Není to úplně veselý rozhovor, protože Jan Starý se po celý život zabýval dětskou hematoonkologií a to je občas velmi smutná profese. I díky němu však dnes méně smutná než před lety. "Obecně dnes můžeme říct, že osm z deseti pacientů se zhoubným nádorem vyléčíme. To platí obecně u onkologických onemocnění. U nejčastějšího nádoru, což je akutní lymfoblastická leukémie, je to dokonce devadesát procent."

Další Lenčin rozhovor je však bez happy endu. S ekologem a zoologem Ondřejem Sedláčkem mluvila o stavu jihočeských rybníků, proměněných v kapří velkochovy. "Mám rád tradice, ale hranice mezi tradicí a přežitkem je velmi tenká. Byl jsem teď zvaný na výlov Rožmberka, ale nechtělo se mi. Vidím za tím výlovem prostě jiné věci než běžný návštěvník. Všichni nejšťastnější, budou se kasat, kolik kaprů vyprodukovali. Jenže právě ta kvantita je blbě. A co si budeme namlouvat, vždyť to často nejde ani pozřít."

Rozhovor do třetice: naše spolupracovnice Gabriela Hájková vyzpovídala neurovědce Aleše Stuchlíka o funkci paměti a zapomínání. "Tvrzení, že naše paměť je přesným odrazem reality, je zažitý mýtus. Výzkumy ukazují, že mozek si často vybaví – zejména právě v oblasti vzpomínek na události – jenom klíčové elementy situace a zbytek si prostě dotvoří. Správně, nebo také špatně."

Bez sebemenšího nadšení, ale s vědomím povinnosti jsem napsal vysvětlení, co to je špinavá bomba, že nejde o jadernou zbraň, proč je z vojenského hlediska k ničemu a co asi může být za tím, že o ní Rusové začali tak intenzivně mluvit. Odpověď na tu poslední otázku neznám. Jisté je, že jde o nějaký podraz, jen není jasné, jaký konkrétně. Na směsi TNT a radioaktivního zářiče ukradeného v nemocnici – tak nějak by špinavá bomba nejspíš vypadala – není nic vědeckého, vědecká vysvětlení však budeme potřebovat, jestli tu věc skutečně někdo odpálí. Protože ničím jiným nebude možné čelit obrovské iracionální panice, která okamžitě vypukne. Vím, že ten článek to nespasí, ale co víc může člověk dělat?

Rubriku "co čtu" dnes vynechám, nemám na čtení náladu, nezlobte se. Příště.

25. 10. 2022; cvut.cz

Robopes z FEL ČVUT si v kožichu zahrál ve filmu

Datum zveřejnění: Spot od Boston Dynamics je robopes, na kterého je Fakulta elektrotechnická ČVUT náležitě pyšná

Mobilní a komerčně prodávaný robot určený pro koncového uživatele je od září 2022 i hvězdou celovečerního filmu Běžná selhání. Na obrazovce sice není kvůli převleku k poznání, ale to nijak neubírá na jedinečnosti spojení kybersvěta se světem filmové tvorby.

O přípravu, naprogramování i vzhled Spota se postaral Ing. Bedřich Himmel z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Filmaři potřebovali, aby Spot byl navlečený v kožichu a ještě více připomínal psa. "To na tom bylo unikátní," řekl Bedřich Himmel. "Určitě existují stovky videí na YouTube, kde je protagonistou Spot, ale aby hrál ve filmu a ještě k tomu v oblečku, to je novinka."

Video, kde Bedřich Himmel mluví o natáčení se Spotem, najdete zde

Robopes v kožichu představoval výzvu. Podle Himmela ho bylo těžké v kožešině, kterou měl na sobě, chladit, a navíc s ním manipulovat. "Po stranách má hloubkové kamery, které mu pomáhají vnímat okolní terén, aby do něčeho nenarazil nebo nešlápl." Pro některé záběry bylo nutné kamery vypnout, takže Spot jen mechanicky poslouchal pokyny operátora. Naštěstí vše dopadlo na výbornou a nic se nerozbilo.

Spot si užil jeden natáčecí den, kdy se snímaly jeho pohyby a chůze. Na dalších záběrech, kde jej např. někdo přenáší, už figuruje jeho 3D tištěná maketa. Na další zajímavosti o filmu se můžete podívat na oficiálních stránkách na sociálních sítích Facebook a Instagram

O filmu Běžná selhání

Běžná selhání (v angl. Ordinary Failures) je psychologické drama režisérky Cristiny Grosan s prvky sci-fi a dystopie. Hlavním motivem příběhu je nemožnost tří hrdinek zvládat každodenní život. Čerstvá vdova Hana si nedovoluje truchlit, aby se úplně nezhroutila. Puberťačka Tereza ze sebe dělá něco, co není, jen aby potěšila rodiče. A na Silvu doléhá mateřská krize.

Unikátní koncept boje s běžnými selháními na pozadí dystopického chaosu, který se odehrává tam venku. Teprve krizová situace hrdinky svede dohromady; ve chvíli, kdy se jejich město bortí. Rostoucí panika paradoxně protagonistkám pomáhají vyrovnat se se svými životy. Originální atmosféru města zasaženého podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy dokreslují promyšlené detaily, např. právě Hanin robopes Spot. Film s Taťánou Medveckou v hlavní roli byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, což se pro české filmy naprosto výjimečné.

25. 10. 2022; Regina DAB Praha

Události dne

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

mluvčí 6,

Praha vydá na zimní údržbu silnic přes 800 000 000 Kč hrad platí za služby advokáta nespali 1 000 000 Kč ročně objednává je přitom ústně čeští vědci sestavili algoritmus, který odhalí Parkinsonovu chorobu dnes má být polojasno až oblačno odpoledne ubývání oblačnosti teploty až 18 stupňů. Zimní údržba silnic v Praze bude stát magistrát asi 810 000 000 Kč. To je přibližně stejně jako minulý rok. Částka se ještě může měnit podle počasí zimní údržbu silničáři provádějí vždy od 1. listopadu do konce března.

Adam Bejšovec, redaktor

O stav silnic v zimě se bude v různých fázích údržby starat přes 1000 pracovníků Technické správy komunikací a dalších společností a firem, které pro ni práce zajišťují do odklízení sněhu a ledu se zapojí taky přes 120 různých strojů, včetně víc než 70 sypačů. Součástí údržby jsou pak i nutné havarijní opravy nejen silnic, ale třeba i kanalizace dopravních značek nebo zeleně z Prahy. Adam Bejšovec, Český rozhlas.

mluvčí 6,

Pražský hrad platí za externí právní služby. Advokátní kanceláři nespala miliony korun ročně za co přesně ale není jasné, protože smlouvy k jednotlivým případům neexistují. Hrad si totiž právní služby objednává ústně. Zjistil to zpravodajský web irozhlas rámcovou smlouvu o spolupráci hrad podepsal s kanceláří Marka nespaly v roce 2013 od té doby ji vyplatil už skoro 20 000 000 Kč. Reakci mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka redaktoři irozhlasu do vydání textu nezískali. Právník nespala se odvolal na mlčenlivost. Čeští vědci vymysleli metodu, která už v počátcích odhalí Parkinsonovu chorobu. Základem je algoritmus, který analyzuje řeč a mimiku obličeje podle Jana ruše z fakultyelektrotechnickéČVUT stačí 90 sekund mluveného projevu.

mluvčí 4,

Digitalizujeme naši promluvu a potom se na to použijí matematické metody, to znamená, dokážeme v tom signálu třeba detekovat hlasivvkovou frekvenci u té videoanalýzy můžeme stanovit nějaké základní markery jako pozice očí obočí nosu, rtu a pak se podíváme v čase, jestli se nám ty vrásky v nějakém způsobem měnit, a to jsou ty příznaky Parkinsonovy nemoci.

mluvčí 6,

Bývalý britský ministr financí rih Sunak se stal novým předsedou vlády v Buckinghamském paláci ho oficiálně jmenoval král Karel iii Sunak tak v úřadu vystřídal Liz Trussovou, v, která oznámila rezignaci ve čtvrtek 20. října. Po zhruba šesti týdnech ve funkci premiérkou byla nejkratší dobu v britské historii pro sunaka hlasovalo nejvíc konzervativních poslanců po svém zvolení slíbil, že bude Británii sloužit s pokorou a zásadově.Úvodní sjezd sezóny Světového poháru lyžařek se začátkem listopadu v Cermatu neuskuteční pořadatelé ho odvolali kvůli nedostatku sněhu lyžařky tak přišli už o druhý závod nové sezóny, když minulou sobotu organizátoři zrušili obří slalom v Söldenu kvůli nepříznivému počasí Světový pohár lyžařek by tak měl odstartovat 12. listopadu paralelním obřím slalomem ve středisku leh curs.

25. 10. 2022; sciencemag.cz

Parkinsonovu chorobu lze odhalit z mimiky obličeje

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Novotny, M., Tykalova, T., Ruzickova, H. et al. Automated video-based assessment of facial bradykinesia in de-novo Parkinson’s disease. npj Digit. Med. 5, 98 (2022). https://doi.org/10.1038/s41746-022-00642-5

tisková zpráva FakultyelektrotechnickéČVUT

25. 10. 2022; denik.cz

Vědci našli způsob, jak odhalit Parkinsona. Zrádnou nemoc prozradí řeč i obličej

Na třes rukou a další problémy spojené s ovládáním těla už nebude třeba čekat při zjištění Parkinsonovy choroby. Čeští vědci a lékaři totiž přišli na to, že ji lze včas odhalit metodou automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči.

Ztrátou spontánních pohybů obličeje trpí podle nich až dvaadevadesát procent Parkinsoniků, což je společně s poruchami řeči jeden z nejranějších projevů onemocnění. "Nová metoda je postavena na využití dvanácti biometrických ukazatelů – markerů. Ty popisují pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti," uvedl výzkumník Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Výzkum potrvá ještě několik let. Probíhá tak, že vědci dají pacientovi mikrofon a logoped mu zadává různé řečové úlohy. Odborníci zaznamenávají hlasy, způsob řeči a výraz obličeje zkoumaného člověka. Neurolog mu pak provede klinické vyšetření včetně magnetické rezonance.

Jak uvedl neurolog Petr Dušek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, nemoc se může ze začátku projevovat také zácpou, poruchou čichu a regulace tlaku, což nastupuje plíživě a snadno to lze zaměnit s jiným onemocněním. A tak pacienti do ambulancí přicházejí až přibližně dvacet let poté, co u nich Parkinson nenápadně propukne. Jeho včasný záchyt je proto potřebný.

Mobilní aplikace

Rusz odhaduje, že do praxe se výsledky výzkumu mohou dostat v rozpětí pěti až deseti let. Pak by mohl nastat zásadní přelom. Nemoc by totiž včas mohli zachytit nejen lékaři v ordinacích, ale i nemocní prostřednictvím mobilní aplikace.

I na tom vědci pracují. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací, z něhož vyřizuje běžné hovory," řekl Rusz k projektu SmartSpeech. Po dvou letech výzkumníci vyhodnotí případné zhoršení řeči. Kupříkladu, jak lidé artikulují a intonují. Akustické metody lze podle Rusze využít například i u roztroušené sklerózy či Huntingtonovy nemoci.

Jak uvedl Dušek, výzkumy budou pokračovat do doby, než bude vyvinut lék na Parkinsona. Nemoc je totiž stále nevyléčitelná. Poté podle něj bude i větší zájem veřejnosti o včasnou diagnostiku. Výzkumník Michal Novotný, který stojí v čele vědeckého týmu, Deníku řekl, že po nalezení markerů, které umožní Parkinsonovu nemoc objevit včas, bude možné začít vyvíjet léčbu.

Za nutné považuje správně vytipovat účastníky do klinických studií. "Je možné, že po vyvinutí léčby nebude možné vyléčit příznaky, které ten člověk už bude mít. Léčba ale zastaví zhoršování. A je třeba nasadit ji dřív, než pacient začne trpět třesem nebo svalovou ztuhlostí," uvedl Novotný.

Parkinsonovu chorobu v roce 1817 prvně popsal londýnský lékař James Parkinson. Toto neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy souvisí s úbytkem nervových buněk v černé substanci mozku. Kvůli nedostatku dopaminu člověk postupně není schopen ovládat či kontrolovat svůj pohyb. V Česku Parkinsonem trpí asi dvacet tisíc lidí.

Čechy trápí i další neurodegenerativní onemocnění, kterými je zde postiženo asi sto čtyřicet tisíc lidí. V roce 2050 jich může být dokonce až tři sta tisíc. Nejčastějším typem je zatím taktéž nevyléčitelná Alzheimerova choroba, která z celkového počtu demencí tvoří asi šedesát procent.

Foto:

Parkinsonova choroba - Ilustrační foto

Parkinsonova choroba způsobuje odumírání mozkových buněk, které produkují dopamin. Člověk tak postupně ztrácí kontrolu nad svými pohyby.

Mezi hlavní symptomy ale patří rovněž celková ztuhlost, špatná rovnováha a koordinace pohybů.

Stále není jasná přesná příčina vzniku Parkinsonovy choroby. Výzkumy ukazují, že v některých případech může mít nemoc dědičné základy. Nicméně byl prokázán přímý vliv užívání heroinu a jiných toxických látek.

V současné době se lidem s Parkinsonovou nemocí nabízí léčba léky, hlubokou mozkovou stimulací nebo tzv. pumpovými systémy, kterými účinný lék zavádějí přímo do tenkého střeva nebo pod kůži.

Pro Parkinsonovu nemoc je typická také únava, ztížená mluva, deprese a závratě.

FotoAuthors:

Shutterstock

25. 10. 2022; ČRo - České Budějovice

Zprávy

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

mluvčí 1,

Budějovice.

Lenka Rybáčková, moderátorka

Na internet unikla data tisíců firem a institucí. Některé jsou z České republiky hráz rybníku okolo zámku Červená Lhota je v havarijním stavu. Čeká ji rekonstrukce nový památník strom duší u Boubína na Prachaticku připomíná asi 700 lidí, kteří zahynuli v období od roku 1918 v českých lesích. V noci klesnou teploty na 6-3 stupně. Zítra přes den na jihu naměříme 13-16, hezké odpoledne u zpráv přeje Lenka Rybáčková. Na internet unikla data asi 65 000 firem a institucí, včetně některých z České republiky. Týkat by se to mělo ministerstva vnitra financí nebo Všeobecné zdravotní pojišťovny informoval o tom web sokrader s tím, že jde o únik víc než dvou terabytů dat ze serveru firmy Microsoft v uniklých datech mají být jména e maily faktury objednávky a další citlivé dokumenty. Obnovu hráze zámku Červená Lhota na Jindřichohradecku schválili památkáři součástí prací za zhruba 30 000 000 Kč bude taky nový most postavený podle původní podoby rybník v okolí zámku zůstane bez vody 2 roky doplňuje kastelán Tomáš Horyna.

mluvčí 2,

Bude mít novou přelivovou hranu to znamená vlastně celé to zařízení u stavidel, které je nehistor tak bude nahrazeno jiným výpustkům zařízením a samozřejmě je potřeba to staveniště řešit tak, aby nebylo zatápěno vodou.

Lenka Rybáčková, moderátorka

Lesy České republiky vybudovali u Boubína na Prachaticku památník strom duší je ve tvaru letokruhu stromu a připomíná přibližně 7 stovek lidí, kteří zemřeli od roku 1918 v českých lesích. Podle pověřeného generálního ředitele Lesů České republiky Jiřího grody je posláním památníku vzpomínka na lidi, kteří dali lesů nejen srdce, ale i duši. Seznam obětí z řad dělníků myslivců lesníků i policistů, který má nyní 683 jmen dával dohromady od roku 2015 lesníků Petr Martan pietní místo v blízkosti informačního střediska je přístupné celoročně. Čeští vědci vymysleli metodu, která už v počátcích odhalí Parkinsonovu chorobu. Základem je algoritmus, který analyzuje řeč a mimiku obličeje. Podle Jana ruše z fakultyelektrotechnickéČVUT stačí 90 sekund mluveného projevu.

mluvčí 3,

Digitalizujeme naši promluvu a potom se na to použijí matematické metody, to znamená, dokážeme v tom signálu třeba detekovat hlasivvkovou frekvenci uana analýzy můžeme stanovit nějaké základní markery jako pozice očí obočí nosu, rtu a pak se čase, jestliže v si se nám ty vrásky nějakým způsobem měnit, a to jsou ty příznaky Parkinsonovy nemoci.

25. 10. 2022; ČRo - Ostrava

Zprávy

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Lenka Blažejová, moderátorka

Nově postavené budovy nejspíš budou povinně bezemisní. Shodly se na tom unijní státy. Žákům začínají podzimní prázdniny. Čeští vědci sestavili algoritmus, který odhalí už na počátku Parkinsonovu chorobu. Zítra bude v regionu opět slunečno a velmi teplo máme podrobnosti u zpráv vás vítá Lenka Blažejová.Všechny novostavby vybudované po roce 2030 budou nejspíš muset splňovat bezemisní standardy. Předběžně se na tom v Lucemburku shodli ministři průmyslu zemí Evropské unie. Navrhují, aby kvůli tomu vznikla nová energetická třída a.

Viktor Daněk, redaktor

0 chystanou kategorii a 0 by splnily pouze budovy, které v daném místě nebo v Blízkém okolí neprodukují žádné emise v České republice už dnes platí povinnost u novostaveb splňovat energetickou třídu a nebo b unijní státy chtějí, aby nejvyšší emisní standardy do roku 2050 postupně po rekonstrukci začaly plnit i stávající budovy. Novinkou by mohly být také nové povinnosti pro využívání střech. Budou-li k tomu u dané novostavby vhodné podmínky. Mohlo by po roce 2030 být povinné střechy využívat k instalaci solárních panelů ohřebu vody ze slunce, zadržování vody nebo jinak. O detailech by si státy rozhodly samy předběžný kompromis vyjednalo české předsednictví o finální podobě legislativy bude vyjednávat s europoslanci z Lucemburku. Viktor Daněk, Český rozhlas.

mluvčí 1,

Zítra začínají žákům podzimní prázdniny volno mají taky ve čtvrtek a díky navazujícímu státnímu svátku půjdou znovu do školy až v pondělí. Termín podzimních prázdnin je pro žáky základních a studenty středních škol po celém Česku stejný. Někteří ředitelé škol se navíc rozhodli uvolnit žáky a studenty taky v pondělí a dnes, a tak mají volný celý týden. Infocentrum ve Frýdku-Místku připravilo novou stezku. Lidé si ji můžou projít v sadech Bedřicha Smetany do pátku. Podle mluvčí frýdeckomísteckého informačního centra Lucie talvaškové je naučná stezka hlavně pro malé školáky sada 11 připravených úkolů dětem vysvětlí fungování města.

mluvčí 2,

My jsme za cílili hlavně na malé školáky, ti mohou v rámci vyučování s učiteli nebo odpoledne z rodiči vyrazit do sadu k řece Ostravici a trojice pozastavných stezky, kde se dozví spoustu zajímavostí o tom, jak funguje město. Něco určitě už budou znát něco nového, se naučí.

mluvčí 1,

Král Karel iii jmenoval novým britským premiérem Rusi sunaka a pověřil ho sestavením. Kabinetu Sunak nahradil Liz Trussovou, která rezignovala minulý týden. Nový premiér před sídlem předsedů vlád v Downing Street uvedl, že v centru jeho agendy bude ekonomická stabilita.

mluvčí 3,

Staly se chyby nebyly způsobené špatným úmyslem, spíš naopak, ale byly to chyby a já byl zvolený jako lídr své strany a jako předseda vlády i proto, abych tyto chyby napravil a práce na tom začíná okamžitě.

mluvčí 1,

Čeští vědci vymysleli metodu, která už v počátcích odhalí Parkinsonovu chorobu. Základem je algoritmus, který analyzuje řeč a taky mimiku obličeje. Podle Jana ruše z fakultyelektrotechnickéČVUT stačí 90 sekund mluveného projevu.

mluvčí 4,

Digitalizujeme naši promluvu a potom se na to použijí matematické metody, to znamená, dokážeme v tom signálu třeba detekovat hlasivvkovou frekvenci u té videoalýzy, můžeme stanovit nějaké základní markery jako pozice očí obočí nosu, rtu a pak se podíváme v čase, jestliže se nám ty vrásky nějakým způsobem měnit, a to jsou ty příznaky Parkinsonova nemoc.

25. 10. 2022; ceskenovinky1.eu

Vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Ing. Mgr. Radovan Suk, Mgr. Lukáš Malý

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology"je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na

25. 10. 2022; akceplzen.cz

Čeští vědci přišli s metodou, která může odhalit Parkinsonovu chorobu z obličejové mimiky

K běžným projevům Parkinsonovy choroby patří ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči. Podle toho jsou schopni odhalit Parkinsonovu nemoc v počátečních fázích. …read more

Co by vás mohla zajímat?

25. 10. 2022; ČRo Plus

Hlavní zprávy

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

mluvčí 1,

Sněmovna jedná o parametrech daně z mimořádných zisků.

mluvčí 2,

Těch 100 miliard skončí taky u těch lidí, když se používá ty kompenzace zastropované ceny.

mluvčí 1,

Nový britský premiér sune slíbil prosperitu i obtížná rozhodnutí.

mluvčí 3,

Staly se chyby a já byl zvolený, abych tyto chyby napravil a práce na tom začíná okamžitě i mít jed.

mluvčí 1,

Fotbalisti Plzně odletěly na utkání Ligy mistrů proti Interu Milán nehoda uzavřela dálnici D55 z Hulína do Otrokovic a počasí zítra bude zpočátku slunečno od jihozápadu přechodně zataženo a místy slabý déšť a teploty až 18 stupňů je úterý 25. října dobrý večer u hlavních zpráv přeje Jana.

mluvčí 4,

Gulda.

mluvčí 5,

I když chcete pro.

Jana Gulda, moderátorka

Poslanci začali ve sněmovně řešit podobu daně z neočekávaných zisků kabinet ji chce zavést prostřednictvím pozměňovacích návrhů jednotlivé strany teď předkládají vlastní úpravy, například TOP 09 chce postupně snižovat sazbu této daně hnutí ANO zase navrhuje výnosy použít i na financování obcí a z jednání sleduje Daniela Tollingerová.

mluvčí 6,

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS v návrhu počítá s tím, že tzv. vnd foltex bude platit od příštího roku a její sazba bude 60 % vztahovat se má na energetické a petrolejářské firmy a taky banky někteří koaliční poslanci ale chtějí tyhle parametry upravit řekl předseda klubu Pirátů Jakub Michálek.

Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu /Piráti/

Ty jednání probíhají, takže já to teď opravdu nechci komentovat nechci tímto způsobem vyvíjet nátlak na koaliční partnery.

mluvčí 6,

K jakému návrhu se vládní poslanci nakonec přikloní se zřejmě rozhodne až v řádech týdnů ve třetím čtení naznačil místopředseda hnutí STAN Jan Lacina.

mluvčí 7,

Když dojde k tomu hlasování tak my ten názor jako stan určitě sjednotíme a budeme hlasovat stejně.

mluvčí 6,

Formu jakou vládní koalice daň z z mimořádných zisků zavádí zkritizovala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

mluvčí 8,

Opozice by neměla mít jenom ten dnešek na podání pozměňovacích návrhů tak zásadní změně.

mluvčí 6,

Podobné výhrady jako ano má i hnutí SPD Daniela Colingerová Radiožurnál.

mluvčí 1,

Data 65 000 firem a institucí z celého světa unikla na internet. Týká se to i některých českých úřadů, včetně ministerstva financí vnitra nebo Všeobecné zdravotní pojišťovny upozornil na to web sook rader, podle kterého data unikla ze serveru firmy Microsoft. Údajně jsou mezi nimi jména e maily faktury a objednávky ministerstvo financí únik potvrdilo podle mluvčího Tomáše Weisse ale nešlo o aktuální citlivé informace.

mluvčí 9,

Můžeme potvrdit, že jsme byli naším obchodním partnerem společnosti Microsoft informováni o minimálním úniku dat týkající se ministerstva financí. Jednalo se o veřejné informace, které nejsou citlivé a především jsou již neplatné fungování ministerstva financí tak není nijak ohroženo a resort přijal ve spolupráci se společností Microsoft nápravná opatření k minimalizaci možných dopadů.

mluvčí 1,

Reakci dalších zasažených institucí zjišťujeme. Ministři zodpovědní za energetiku projednali v Lucemburku unijní opatření proti drahým energiím. České předsednictví je chce schválit do měsíce, oznámil to ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN Jozef Síkela. Státy ale dál dělí spor o strop na ceny plynu pro elektrárny a sleduje to náš unijní zpravodaj Viktor Daněk.

mluvčí 10,

Evropská komise předložila první obrysy možné podoby stropu ale zatím ne konkrétní návrh ani neupřesnila, kdy tak učiní. Ministři tak zatím projednali hlavně společné nákupy zemního plynu k doplnění zásobníků až budou po zimě prázdné a další návrhy z minulého týdne. Mezi státy stále zbývá vyřešit detaily, například chystané zásahy do fungování nizozemské plynové burzy. Unijní exekutiva na ní chce v případě výkyvu cen zastavovat obchodování. Některé země se ale obávají dopadu na zásobování plynem. Ministr Jozef Síkela po schůzce prohlásil, že české předsednictví finální podobu změn vyjedná do měsíce svolal proto na 24. listopadu mimořádnou ministerskou schůzku z Lucemburku Viktor Daněk, Radiožurnál.

mluvčí 1,

Velká Británie má nového premiéra král Karel iii pověřil sestavením kabinetu dvaačtyřicetiletého ryssiiho sunaka. Ten v prvním veřejném vystoupení v roli premiéra připustil, že jeho úkolem je napravit chyby předchozí.

mluvčí 11,

Vlády Sunak.

mluvčí 12,

Slíbil sjednotit zemi i vlastní konzervativní stranu slíbil prosperitu stabilitu a konec zadlužování. Zároveň upozornil, že zemi čekají obtížná rozhodnutí. Nový premiér začal sestavovat svůj kabinet klíčové ministerstvo financí povede dál Jeremy Hunt ten krátce působil ve vládě Liz Liz Trussovou Trussovou ve ve a její kritizovanou daňovou reformu výrazně proměnil Jaromír Marek, Radiožurnál.

mluvčí 1,

Komunální volby v hrčavě na Frýdeckomístecku jsou neplatné. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě do obce se těsně před hlasováním přihlásily k trvalému pobytu nejméně 4 lidi, kteří v ní fakticky nebydlí. Volit ale přišli nastěhovali se do nemovitostí, které vlastní současný starosta Marek Sikora z hnutí pro hrčavu. Jeho uskupení pak v září těsným rozdílem zvítězilo. Podle soudu stačily 4 hlasy voličů, aby se změnil poměr výsledku voleb rozhodl tak, že se volby budou.

mluvčí 13,

Opakovat. Je to v podstatě výsledek, za který jsme velmi rádi, za který jsme bojovali, myslím si, že je to takto správně.

mluvčí 1,

Řekla po rozhodnutí soudu Michaela Karlu, finkyně uskupení hirčovijaně. Právě to tě těsně volby v hrčavě prohrálo a teď se může chystat na nové.

mluvčí 14,

Tak hodnotím tak, že to je spravedlivá šance pro obě strany volby zopakovat a samozřejmě šance i pro nás volební výsledek znovu potvrdit.

mluvčí 1,

Reagoval starosta Hrčavy Marek Sikora. Z Ostravy Iva Havlíčková, Radiožurnál komunální volby se po včerejším rozhodnutí soudu budou opakovat taky v Moldavě na Teplicku. Ministerstvo vnitra už oznámilo, že zřejmě vyhlásí na leden. Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu. Dlouho před jejím propuknutím využívá speciální algoritmus, který analyzuje řeč a mimiku obličeje.

mluvčí 15,

K rozpoznání 12 příznaků typických pro Parkinsonovu nemoc stačí devadesátisekundová hlasová nahrávka.

mluvčí 16,

Dokážeme v tom signálu třeba detekovat hlasívkovou frekvencí a potom se podíváme vlastně, jak se mění v čase.

mluvčí 15,

Přibližuje Jan ruš z fakultyelektrotechnickéČVUT, že tato metoda je prvním objektivním ukazatelem Parkinsonovy nemoci a podle Petra Duška z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy může pomoci při vývoji léků.

mluvčí 17,

Umožní diagnostikovat tu nemoc včasnějších stadiích a dokáže, přesněji kvantifikovat účinnost té léčby.

mluvčí 15,

Do budoucna by tato metoda mohla fungovat i jako aplikace v mobilu. Eva Kézrová, Radiožurnál.

mluvčí 1,

A k nové metodě na odhalení Parkinsonovy choroby se podrobně vrátíme ještě v publicistice po zprávách. Norský spisovatel Ju nesbe se v Praze setkal se čtenáři představil svou novou knihu krysí ostrov a jiné.

mluvčí 18,

Povídky v zaplněném sále.

mluvčí 19,

Kina edisonh hub v Praze mluvil unesbe s českými čtenáři nejen o svojí knižní novince, ale také o slavné detektivní sérii, kterou.

mluvčí 18,

Se proslavil.

mluvčí 20,

Já sám sebe úplně nepovažuji za spisovatele detektivek jsem spíš vypravěč, to je moje profese.

mluvčí 19,

Zítra se norský autor přesune do Brna, kde spolu se sportovním lezcem Adamem Ondrou poleze po několika skalních cestách. Jan dlouhý Radiožurnál.

mluvčí 21,

Fotbalisté Plzně odletěli na zítřejší zápas Ligy mistrů, který odehrají v Miláně proti Interu Západočeši ve skupině zatím všechny duely prohráli přesto můžou mít při případném bodovém zisku v vliv na souboj o druhé postupové místo mezi Barcelonou, a právě italským velkoklubem dobře si to uvědomuje i asistent trenéra Plzně Pavel Horváth.

mluvčí 22,

Vnímáme to dostali jsme spoustu zpráv od fanoušků, jak Barcelony tak Interu a uvidíme, jak to bude vypadat samozřejmě ještě jsme ve hře o postup do UEFY a máme ve hře 6 bodů je to fotbal my jsme takypadli v poháru českým ale samozřejmě to bude těžký ale chceme být lepší než jsme bude v těch předchozích zápasech a uvidíme na co to bude stačit.

mluvčí 21,

Zápas Plzně proti Interu Milana začne zítra v 18 hodin a 45 minut na Radiožurnálu sport ho uslyšíte v přímém přenosu na Radiožurnálu budou reportážní vstup.

25. 10. 2022; feedit.cz

Vědci z FEL ČVUT a 1. LF UK vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

- Studie Automated video-based assessment of facial bradykinesia in de-novo Parkinson’s disease

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Fakultní Thomayerovou nemocnicí, Fakultní nemocnicí Bulovka i v dalších mezioborových centrech.

Tagged ČeskévysokéučenítechnickévPraze

25. 10. 2022; novinky.cz

Čeští vědci přišli s metodou, která může odhalit Parkinsonovu chorobu z obličejové mimiky

K běžným projevům Parkinsonovy choroby patří ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace. Odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči. Podle toho jsou schopni odhalit Parkinsonovu nemoc v počátečních fázích.

Až 92 procent pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje.

Společně s poruchami řeči jde o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další symptomy jako potíže s polykáním a slinění se objevují až v pozdějších fázích.

Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Dosud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat – kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat či kontrolovat svůj pohyb. Parkinsonova nemoc je známá již od starověku, poprvé ji však v roce 1817 popsal londýnský lékař James Parkinson.

Vědecký tým ve složení Jan Rusz, Michal Novotný a Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a Petr Dušek, Evžen Růžička a Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů – tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá 12 biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

Analýza telefonních hovorů

Od počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou vědci z FEL ČVUT úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit nemoc v raném stádiu.

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," připomněl Petr Dušek z 1. LF UK.

"To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná, přičemž v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou," upozornil.

Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh. Zaznamenává se jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog poté pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili loni. "Na 75 účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," informoval vedoucí výzkumné skupiny Jan Rusz.

Odborníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, jestli došlo k významnému zhoršení řeči, např. zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by právě mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci.

"Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," uzavřel Rusz.

25. 10. 2022; cvut.cz

Výzva pro středoškoláky: Staň se na den expertem na elektromobilitu!

Datum zveřejnění: Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá vzdělávací a prakticky orientovanou akci pro středoškolačky a středoškoláky se zájmem o elektromobilitu.

FEL ČVUT přivítá ve středu 9. listopadu dopoledne 2022 všechny středoškoláky a středoškolačky, kteří se budou chtít v našich laboratořích seznámit s klíčovými technologiemi pro elektromobilitu.

Na co se mohou těšit? Podíváte se "pod kapotu" první autonomně řízené formule, kterou sestavují v studentském týmu eForce. Otestujete baterie elektromobilů a solární články v laboratoři fotovoltaiky. Nahlédnete do budoucnosti automobilismu s autonomními řídícími a telekomunikačními systémy.

Jsme v přechodném období, kdy dochází k transformaci automobilového průmyslu a dalších druhů dopravy. Elektromobilita bude vyžadovat jiný druh znalostí, než tomu bylo doposud u spalovacích motorů. Všechny trendy budoucnosti najdete na FEL ČVUT doslova "pod jednou střechou”. O program odborně a prakticky orientované akce se postarají naši špičkoví odborníci z kateder elektrotechnologie, telekomunikační techniky, řídicí techniky a týmu eForce FEE Prague Formula, ve kterém studenti vyvíjejí a staví elektrické autonomní formule, s nimiž se úspěšně účastní evropských soutěží.

Čtyřhodinový blok proběhne v Dejvicích v Praze 6, registrujte se už teď, kapacita je omezena.

25. 10. 2022; cvut.cz

Vědci z FEL ČVUT a 1. LF UK vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Datum zveřejnění: Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK . "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdn í ch st á di í ch se m ůž e st á t zcela nesrozumitelnou."

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce . "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v r ů zn ý ch jazyc í ch se na š e akustick é metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz.

Kontaktní osoba:

Jméno:

Radovan Suk

E-mail:

sukradov@fel.cvut.cz

Pracoviště:

FEL

25. 10. 2022; Radiožurnál

Komunální volby se po včerejším rozhodnutí soudu budou opakovat taky i v Moldavě na Teplicku

Jana GULDA, moderátorka

Komunální volby se po včerejším rozhodnutí soudu budou opakovat taky i v Moldavě na Teplicku. Ministerstvo vnitra už oznámilo, že je zřejmě vyhlásí na leden. Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu dlouho před jejím propuknutím. Využívá speciální algoritmus,nynn který analyzuje řeč a mimiku obličeje.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

K rozpoznání 12 příznaků typických pro Parkinsonovu nemoc stačí 90sekundová hlasová nahrávka.

Jan Rutsch, fakulta elektrotechnická ČVUT

Dokážeme v tom signálu detekovat hlasy v korun frekvenci a potom se podíváme vlastně, jak se mění v čase.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Přibližuje Jan Rutsch z Fakulty elektrotechnické ČVUT, že tato metoda je prvním objektivním ukazatelem Parkinsonovy nemoci. A podle Petra Duška z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy může pomoci při vývoji léků.

Petr Dušek, 1. LF, Univerzita Karlova

Umožní diagnostikovat nemoc v časnějších stadiích a dokáže, přesněji kvantifikovat účinnost léčby.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Do budoucna by tato metoda mohla fungovat jako aplikace v mobilu. Eva Kézrová, Radiožurnál.

Jana GULDA, moderátorka

A nové metodě na odhalení Parkinsonovy choroby se podrobně vrátíme ještě v publicistice po zprávách.

24. 10. 2022; businessinfo.cz

Vědci z FEL ČVUT a korejských univerzit přispějí k vývoji pokročilé techniky pro korelativní mikroskopii

Další pokrok v korelativní sondové a elektronové mikroskopii se očekává od projektu spolufinancovaného Technologickou agenturou ČR, který byl zahájen v letošním roce.

Projektové konsorcium se skládá z pěti partnerů.

Vedoucími partnery jsou dvě hi-tech společnosti, COXEM na korejské straně a NenoVision na české straně, ke kterým se připojili tři akademičtí partneři, Korea Institute of Science and Technology, Jeonbuk National University v Koreji a Fakulta elektrotechnická Českého vysoké učení technického v Praze. Hlavním výstupem projektu bude založení dvou referenčních laboratoří korelativní mikroskopie na KIST a ČVUT, a to s inovovanými přístroji.

Projekt se skládá ze dvou hlavních pilířů. V rámci prvního pilíře se vědci zaměří na další vývoj korelativních zobrazovacích sond a technik AFM a SEM. Druhý pilíř je zaměřen na vývoj celosvětově unikátního nástroje Tabletop AirSEM a jeho integraci se systémem AFM. Důležitou součástí projektu je posílení spolupráce mezi českým a korejským týmem za účelem navázání dlouhodobé spolupráce na obchodní i vědecké úrovni. Hlavním výsledkem projektu bude otevření dvou komplementárních referenčních laboratoří pro korelativní mikroskopii na korejské a české straně.

Společnosti NenoVision a COXEM jsou vysoce aktivní a inovativní podniky, které se orientují na poskytování high-tech řešení a produktů pro uživatele mikroskopů po celém světě. Společnost COXEM je dobře zavedená na trhu rastrovacích elektronových mikroskopů (SEM) a NenoVision je začínající společnost specializující se na integraci mikroskopu atomárních sil (AFM) do SEM. Obě společnosti očekávají, že ve spolupráci s akademickými partnery pomohou řešit aktuální požadavky průmyslu a vědeckého výzkumu vhodným návrhem a vývojem nových produktů a metod v oblasti AFM-SEM mikroskopie, včetně ověření a propagace jejich schopností, což v dlouhodobém výhledu povede i k lepšímu postavení obou společností na celosvětovém trhu.

"NenoVision hodlá v rámci projektu posílit spolupráci v oblasti korelativní mikroskopie s korejskými a českými akademickými a průmyslovými partnery a s využitím výsledků projektu urychlit rozvoj našich obchodních aktivit. U našeho produktu LiteScope očekáváme zlepšení výkonu a schopností díky zvýšení rozlišení, citlivosti a aplikací inovativních algoritmů sběru a zpracování dat prezentovaných na různých příkladech aplikací v českých a korejských referenčních laboratořích," uvedl Jan Neuman z NenoVision.

"V tomto projektu chce COXEM navrhnout a implementovat nový typ elektronového mikroskopu, který lze použít ve slibně se rozvíjejících oblastech. Konkrétně má COXEM v úmyslu vyvinout korelativní mikroskop AirSEM a AFM pro pozorování živých vzorků mimo vakuovou komoru. Úlohou společnosti COXEM v tomto projektu je vyvinout nový integrovaný měřící systém a ověřit jeho funkce a provoz až do fáze před komercializací", řekl Junhee Lee z COXEM.

Důležitou roli v projektu bude hrát také Korea Institute of Science and Technology (KIST). "KIST vyvine 2D membránu z nitridu boru (BN), která nahradí membránu Si3N4, jenž byla použita v AirSEM vyvinutém společností COXEM pro průchod elektronů z/do vakuové komory. KIST současně vyvine techniku přenosu BN na toto průchodové okénko," vysvětlil Dong Su Lee z KIST. "Kromě toho bude v KIST zřízena referenční laboratoř SEM-AFM a KIST hodlá v rámci projektu posílit spolupráci s českými partnery."

Jeho tým se bude na projektu podílet založením referenční laboratoře, návrhem a testováním specifických vzorků nanomateriálů a biologických věd, vývojem inovovaných režimů AFM, zlepšením výkonu AFM sond a testováním a poskytováním zpětné vazby o funkci korelativních technik SEM-AFM a AirSEM-AFM, včetně měření s vysokým rozlišením.

"JBNU hodlá v rámci projektu posílit spolupráci se společnostmi a akademickými partnery v Koreji a České republice v oblasti vývoje komplexního AFM kombinovaného (Air)SEM včetně korelativní analýzy obrazu," řekl Sangmin An z JBNU. Tým z JBNU, konkrétně výzkumníci z katedry fyziky, přispějí k projektu prostřednictvím zkoumání nanomateriálů a nanotechnologické výroby pomocí pokročilých režimů AFM, implementace nových typů AFM, měření s vysokým rozlišením a analýzy obrazu v SEM-AFM systémech.

Celkové odhadované náklady projektu jsou 2.434.537 USD (v přepočtu 50 milionů korun). Hlavní finanční podpora projektu je od Technologické agentury ČR v rámci programu TREND ve výši 688.709 USD (v přepočtu 17,2 milionu korun) a od KIAT (Korea Institute for Advancement of Technology) ve výši 1.327.428 USD (33,1 mil korun). Celková doba trvání projektu je plánována na 36 měsíců.

Mohlo by vás také zajímat

Václav Jurčíček, SmartGuide: Naše aplikace zmenší davy turistů v metropolích

Konzultační den – Ústecký kraj

24. 10. 2022; Vinař-sadař

Agrivoltaický systém jako součást moderních ovocných sadů a vinic

Vliv klimatické změny dnes zaznamenal téměř každý. Klimatická změna se může projevovat mnoha faktory, mezi ty nejvíce viditelné patří například dlouhá letní sucha bez srážek, která vystřídá přívalový déšť, často doprovázen prudkým větrem nebo kroupami [1]. Nepravidelnost těchto jevů, nás nutí, se co nejlépe připravit a ochránit naše majetky, životy, nebo v případě zemědělství obhospodařované půdní bloky a úrodu na nich. Pokud se zaměříme na zemědělství, je možné zmínit časté jarní mrazíky, které mohou zničit velkou část úrody. Koncept agrivoltaiky přináší možnosti, jak ochránit a stabilizovat produkci a zároveň vyrobit elektřinu z obnovitelného zdroje. Tento článek popisuje základy tohoto konceptu, spojení agrivoltaického systému s ovocným sadem nebo vinicí a uvádí základní benefity a bariéry tohoto řešení.

Úvod

Koncept agrivoltaiky lze velmi zjednodušeně popsat jako dvojí využití půdy. Znamená to tedy, že se na jednom místě setkává zemědělská a energetická produkce. Zemědělská činnost a výroba elektrické energie by měli být synergicky provázané. Správně navržený agrivoltaický systém neomezuje zemědělskou produkci, ale zároveň vyrábí určité množství elektrické energie. Tento nový koncept se zatím nazývá mnoha způsoby jako agrivoltaika, agrofotovoltaika, nebo zkráceně Agri-PV, nebo jen AG-PV. Ve všech případech jde ale vždy o to samé. [2]

Agrivoltaika ve spojení s ovocnými sady a vinicemi je dosud nejvíce testovaným směrem v agrivoltaice na světě, jelikož ovocné sady a vinice, jsou často doplněny o opěrnou konstrukci, která se při stavbě nového sadu nebo vinice dá dimenzovat pro využití fotovoltaických panelů a tím postavit jednu konstrukci pro plodiny i agrivoltaický systém. Umístění fotovoltaických panelů na současné konstrukce, je téměř nemožné, v budoucnu by to mohli změnit tzv. organické fotovoltaické články, které jsou velmi lehké a ohebné. Tato technologie se ale teprve začíná testovat ve větším měřítku. [3]

Historie agrivoltaiky

Poprvé se o agrivoltaice zmínil prof. Goetzberg z Fraunhofer ISE v roce 1981. V článku popsal možnosti zvýšení konstrukce klasické fotovoltaické elektrárny s další možností zemědělské činnosti. Popisoval i výhody tohoto spojení [2]. Reálné instalace agrivoltaického systému jsme se dočkali poprvé v Itálii v roce 2011. Instalace dvojitě natáčecích panelů na vysoké konstrukci je tam dodnes testována nad polem s kukuřicí a lnem. V dalších letech se přidalo pár zemí také mimo Evropu, především Japonsko nebo Čína. V roce 2022 bylo na světě celkem nainstalováno více než 2,4 GW v agrivoltaických systémech, převážně se stále jedná o pilotní výzkumné projekty.

Definice

Aby bylo možné rozdělit agrovoltaickou instalaci od klasické fotovoltaické instalace za každých okolností, je třeba definice agrivoltaického systému. Řada států v čele s Francií, Německem, Itálií, a v posledních měsících i Českou republikou se snaží vnést definici agrivoltaiky i do svých zákonů.

Jádro definice často opakuje dvojí využití půdy s primárním zaměřením na zemědělskou produkci a sekundárním zaměřením na produkci elektrické energie. Tato základní věta, je v některých zemích doplněna o technické omezení maximální plochy, kterou zabírá konstrukce nebo maximální možný pokles zemědělské produkce. Touto cestou se vydalo Německo a popisuje jí v normě DIN SPEC pro agrivoltaiku a zní "kombinované využití jedné a téže plochy pro zemědělskou výrobu jako primární využití a pro výrobu elektřiny pomocí FV systému jako sekundární využití". [5] Francie zavedla tzv. certifikační úřad AFNOR, který posuzuje, zda se jedná nebo nejedná o agrivoltaiku. Česká republika nyní projednává návrh novely zákona o zemědělském půdním fondu, v kterém by se měla objevit definice agrivoltaiky a umožnit její rozvoj a odlišení od klasické pozemní fotovoltaiky. I česká definice v tomto zákoně by měla navázat na obecnou definici agrivoltaika, a tedy stavět na pokračující zemědělské produkci a současné výrobě elektrické energie.

Pilotní projekty v zahraničí

V Evropě nalezneme mnoho funkčních agrivoltaických projektů, většinou menšího instalovaného výkonu. Pilotní projekty v jednotlivých zemích se od sebe často diametrálně liší. Najdeme zde jak horizontální, tak vertikální umístění panelů ve spojení s jak trvalými, tak i konvenčními plodinami. Spojení konstrukce se zemí ve většině případů zajišťují ocelové vruty, tedy technologie bez použití betonu. To je ostatně například v Nizozemsku jedna z podmínek odlišnosti mezi agrivoltaikou a klasickou fotovoltaikou.

Francie

Ve Francii testuje společnost Sun’Agri natáčecí fotovoltaické panely na vysoké konstrukci nad jabloňovým a hrušňovým sadem, nebo vinicí. Tato společnost vytvořila speciální algoritmus, pro řízení trackerů pro natáčení panelů. Panely jsou tedy natočeny vždy dle potřeby pěstovaných plodin. Například v jarních měsících je maximalizován průchod slunečního světla na plodiny, v horkých letních, a pozdních letních měsících, jsou plodiny více stíněny. Například u révy vinné, pěstované v jižní Francii je důležité přistínit rostliny během dozrávání vína z důvodu zachování kyseliny, a zabránění nadměrné cukernatosti plodů. Tento problém můžeme vlivem klimatické změny pozorovat i v našem typickém vinařském regionu Jižní Moravy.

Itálie

Italské pilotní projekty cílí na pěstování především konvenčních plodin, jako je kukuřice, len nebo vojtěška. Na tamních pilotních projektech zkoušejí také pěstovat základní zeleninu jako je salát, zelí nebo rajčata a dýně. Využívají asi nejzajímavější, ale zároveň nejsložitější technologii duálního natáčení fotovoltaických panelů na vysoké konstrukci. Tento systém umožní efektivně a rovnoměrně zastínit plodiny během dne a zároveň zaručit dostatek slunečního světla v každém bodě pod agrivoltaickým systémem.

Tento systém je vidět na Obrázku 1 výše v tomto článku.

Nizozemsko

Nizozemsko je průkopník v oblasti pěstování ovoce, a především toho drobného. Pěstují pod fotovoltaickými panely maliny, jahody, borůvky nebo rybíz. Testují agrivoltaický systém také ve spojení s pěstováním třešní nebo hrušní. Ve všech těchto případech, hraje nejdůležitější roli vytvoření lepších podmínek pro pěstované plodiny, a jako bonus je vyrobená elektrická energie. Nizozemské pilotní projekty vychází především z nutnosti zakrývat tyto plody ochrannými foliemi, především proti kroupám. Agrivoltaický systém tedy pouze nahradil systém zakrývání foliemi. Často je využita obdobná konstrukce jak pro folie, tak pro agrivoltaický systém.

Německo/Rakousko

Naše sousední země se pustily ve velkém do testování vertikálních agrivoltaických systémů. Jedná se o tzv. fotovoltaické ploty, kdy je nejčastěji umisťujeme orientované směrem východ západ, a to z důvodu většího množství vyrobené elektrické energie v době, kdy jí nejvíce potřebujeme, a to ráno a večer. Tyto vertikální systémy velmi dobře doplňují denní diagram výroby elektrické energie z jižně orientovaných ať už agrivoltaických nebo fotovoltaických elektráren. V Německu i Rakousku začali s testováním těchto systémů na pastvinách, nebo loukách určených k senoseči. Nyní se tyto systémy testují ve spojení s konvenčním zemědělstvím, konkrétně ve Vídni testují mezi řadami panelů pěstování pšenice nebo brambor.

Benefity agrivoltaiky

Výhodou spojující všechny agrivoltaické systémy je především vytvořený stín, který zabraňuje zvýšené evaporaci v horkých letních měsících. [6] Fotovoltaické panely také absorbováním slunečních paprsků přeměňují jejich část na elektrickou energii, nikoliv na teplo, můžeme tedy zjednodušeně konstatovat, že ochlazují okolní krajinu. Většina agrivoltaických systémů testovaných například v Nizozemsku plní také roli ochrany plodin před krupobitím nebo silným přívalovým deštěm. Agrivoltaické systémy také mohou uspořit peníze na stavbu opěrných konstrukcí tím, že bude tato konstrukce využita i pro výrobu elektrické energie.

Instalací obnovitelných zdrojů elektrické energie menších a decentrálních agrivoltaických systémů klademe nižší nároky na distribuční a přenosovou soustavu. Každý farmář nebo zemědělec, může elektřinu využít pro svou vlastní spotřebu, nebo jí prodat a tím zlepšit svou ekonomiku. Elektřinu je také možné dále prodávat v rámci energetické komunity, a tím zajistit například obyvatelům obce stabilní a levný zdroj elektrické energie.

Agrivoltaické řešení má i nepřímé benefity jako jsou zvýšení zaměstnanosti, zvýšení energetické bezpečnosti, ale i potravinové bezpečnosti. [7]

Reference

[1] C. L. van Beek, B. G. Meerburg, R. L. M. Schils, J. Verhagen, and P. J. Kuikman, "Feeding the world’s increasing population while limiting climate change impacts: linking N2O and CH4 emissions from agriculture to population growth,” Environ. Sci. Policy, vol. 13, no. 2, pp. 89–96, 2010, doi: 10.1016/j. envsci.2009.11.001.

[2] Z. A. Goetzberger A, "On the Coexistence of Solar-Energy Conversion and Plant Cultivation,” 1982. doi: 10.1080/01425918208909875. [3] Sun’Agri, "Piolenc, project.” https://sunagri.fr/en/project/ piolencs-experimental-plot/. [4] REMTEC CASTELSARDO, "REMTEC,” 2011. http:// www.remtec.energy/en/agrovoltaico2/castelvetro-plant/. [5] © DIN Německý institut pro normalizaci, "DIN SPEC 91434,” 2021.

[6] S. Amaducci, X. Yin, and M. Colauzzi, "Agrivoltaic systems to optimise land use for electric energy production,” Appl. Energy, vol. 220, no. February, pp. 545–561, 2018, doi: 10.1016/j.apenergy. 2018.03.081.

[7] M. Makešová and M. Valentová, "The concept of multiple impacts of renewable energy sources: A critical review,” Energies, vol. 14, no. 11, 2021, doi: 10.3390/en14113183.

Foto: Obrázek 7 - Agrivoltaický vertikální systém s pěstováním konvenčních plodin, konkrétně pšenice v Rakousku.

Foto: Obrázek 5 - Jeden ze starších pilotních projektů agrivoltiky nad Malinami, který není doplněn o systém pro sběr dešťové vody.

Foto: Obrázek 6 - Pěstování jahod pod agrivoltaickým systémem.

Foto: Obrázek 2 - Agrivoltaická vinice v blízkosti města Perpignan v jižní Francii. Na obrázku je patrné testování různého náklonu, tedy propuštěného světla na vinnou révu.

Foto: Obrázek 3 - Jabloňový sad s agrivoltaickým systémem ve Francii.

Foto: Obrázek 4 - Agrivoltaický systém ve spojení s pěstováním borůvek. Konkrétně tento systém je doplněn o systém směru dešťové vody.

Obrázek 1 - Pilotní projekt agrivoltaického systému nad kukuřicí v Piacenza v Itálii [4]

O autorovi: Ing. Jiří Bím1 1ČeskévysokéučenítechnickévPraze, Elektrotechnickáfakulta, Technická 2,166 27 Praha, Česká republika