1. 9. 2022; Radiožurnál

Živé vysílání 19:00

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).


mluvčí 1,

Radiožurnálu 19 hodin.


Jana GULDA, moderátorka

Ministerstvo financí navrhuje schodek rozpočtu na příští rok ve výši 270 miliard korun. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii dorazily do záporu české jaderné elektrárny tenistky Karolína Plíšková Marie Bouzková budou proti sobě bojovat o postup do třetího kola US Open. Stojící dodávka brzdí provoz na D46 na sedmém kilometru a počasí zítra bude slunečno odpoledne přechodně až oblačno teploty do 23 stupňů.


Jana GULDA, moderátorka

Schodek státního rozpočtu příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Počítá s tím první návrh ministerstva financí. Oproti letošnímu rozpočtu by tak byl deficit v roce 2023 o 60 miliard korun nižší. Návrhem se teď bude zabývat vláda do 30. září musí jeho konečnou verzi poslat do sněmovny. Podle mluvčího rezortu financí Štefana Fouse je hlavní výdajovou změnou oproti loňsku 104 miliard navíc pro ministerstvo práce asociálních věcí.


mluvčí 2,

Bude muset v příštím roce zabezpečí zvýšené výdaje státu na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel další hlavy dodatečnou výdajovou položkou téměř 21 miliard korun navíc. Ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci armády České republiky a rozvoj obranyschopnosti v kontextu pokračující války na Ukrajině.


Jana GULDA, moderátorka

Vláda premiéra Fialy poprvé čelí hlasování o nedůvěře. Opozice požaduje odstoupení ministra vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN, a to kvůli kontaktům bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Lenka na obviněné v kauze dozimetr. Na schůzi ale poslanci hnutí ANO SPD ostře kritizují kabinet i za přístup k řešení krize pomoci lidem. Vláda hlasování zřejmě ustojí ve sněmovně má většinu 108 hlasů. Podle premiéra Petra Fialy ODS svolání schůze souvisí s blížícími se volbami do obecních zastupitelstev a do senátu.


mluvčí 3,

Hlavním důvodem této schůze, a to je potřeba říct. Je to, že máme před volbami žádné faktické důvody pro to nejsou. A dalším důvodem té schůze je, že, že se Andrej Babiš chce vymluvit nebo chce něčím zakrýt svoje problémy.


Jana GULDA, moderátorka

Tým inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii dorazil do záporu české jaderné elektrárny auta s členy mise vyrazila z Kyjeva včera dnes do cíle do dorazila i přes zhoršenou bezpečnostní situaci kolem elektrárny, kde zesílily boje. Ukrajina obviňuje Rusko ostřelování elektrárny snahy zabránit návštěvě zařízení. Moskva zase tvrdí, že Kyjev blízko města energo dar podnikl výsadek. Provozovatel elektrárny údajně kvůli bojům vypnul jeden ze dvou funkčních reaktorů.


Jana GULDA, moderátorka

V Česku by se o víkendu mohlo mírně oteplit. Zítra se ale ještě nejvyšší denní teploty budou pohybovat do 23 °C. Bude většinou slunečno. V sobotu se pak můžou ojediněle objevit přeháňky nebo slabý déšť. V neděli taky bouřky, jaké budou o víkendu teploty, to shrnuje meteorolog Marian Sandev.


mluvčí 4,

V sobotu od 21 do 25 °C. V neděli pak v rozmezí od 22 do 26 °C.


mluvčí 5,

Tenistku Marii Bouzkovou čeká na US Open další zápas proti české singly chce po výhře nad Lindu Noskovou se tentokrát utká s Karolínou Plíškovou. Vzájemná bilance dnešních soupeřek je zatím vyrovnaná 11 Plíšková vyhrála před třemi lety v Brisbane letos v Madridu ale Buzkové podlehla. Navíc uvědomuje, že teď její krajanka zažívá velmi úspěšné období.


mluvčí 6,

Hodně bojovná teďka nejdelší vyhlášky jsou pak jako trošku jiný, když se nedaří, nedaří tak jako tam pak velkej rozdíl v tom v té hře v tom, co si věří, a tak, ale samozřejmě jako s tou hrou Sova má. A já mám tak jako já vám ten plán prostě jasné. Myslím si, že ona jej, aby mě mohla jakoby dovolit prohrát ocas mi měla tak můžeme zážitek na tom, kolik dá vytvořit chyb a jaksi pohlídáme, abychom hru.


mluvčí 5,

Kateřina Siniaková nastoupí proti Cornetová Francie a Linda Fruhvirtová čeká duel s někdejší světovou jedničkou Španělkou Muguruzaovou. Petra Kvitová prošla do třetího kola US Open bez boje. Ukrajinka Kalininová totiž odstoupila kvůli nemoci. České hokejistky vedou ve čtvrtfinále mistrovství světa po dvou třetinách nad Finskem 10 zatím jediný gól zápasu dala Pešová.


Štěpán POKORNÝ, moderátor

Pěkný večer, vám přejeme. Radiožurnál, posloucháte 6 minut po devatenácté hodině, no a už za chvíli vám nabídneme další díl našeho seriálu o boji s rostoucími energiemi. Řešit musí sportovní kluby, které mají často velmi napjatý rozpočet se stávajícími členskými příspěvky prostě nevystačí. Za chvíli tedy podrobnosti teď zas.


Štěpán POKORNÝ, moderátor

Velké obavy z rostoucích cen energií mají i sportovní kluby třeba těm pardubickým, sice radnice dává každý rok dotace na provoz. Částka ale rozhodně nepokryje zvýšené náklady. Možností řešení přitom moc není kluby můžou zvýšit členské příspěvky nebo snížit počet tréninkových lekcí. Téma dalšího dílu seriálu Radiožurnálu boj s rostoucími cenami energií už teď to 8 pololetí jsme museli bohužel přistoupit k nepopulárnímu kroku, a to je k drobnému navýšení členských příspěvků.


mluvčí 7,

Ondřej Charvát z pardubického klubu karate vysvětlil, že bez zvýšení členských poplatků by neměli šanci zaplatit energie. Od září navíc očekává další zvýšení nájmu.


mluvčí 8,

No my jsme, když jsme zkoušel propočítat, a tak jsme se dostali na nárůst 30.


Drahomíra BAČKOROVÁ, redaktorka

% podobné situaci většina pardubických klubů. Problém je navíc v tom, že nikdo v tuhle chvíli netuší, do jaké výše můžou ceny energií vyrůst a není možné tak dělat žádné plány do dalších měsíců.


mluvčí 9,

Vlastně nikdo neví, víme tedy domácností žen energie se mění z týdne na týden. To přijde zničehonic najednou je na faktuře od desítky statisíce více a ty kluby to prostě neumí řešit.


mluvčí 7,

Říká manažer pardubického sportovního parku Pavel Stara. Podle něj jediná možnost, jak kluby zachránit dotace ze strany radnic nebo státu.


mluvčí 9,

Zkrátka dobře, pokud stát municipality s tou pomocí nepřijdou, tak ty kluby samozřejmě to můžou promítnout do členských příspěvků, ale ty rodiče Slovensko pod tlakem jiných nákladů hrozilo, že by neměli vůbec na zaplacení kroužků, takže to určitě cesta není.


mluvčí 7,

To, že další a další zvyšování členských příspěvků není řešení potvrdil i karatista Ondřej Charvát.


mluvčí 8,

My vlastně nemůžeme zdražovat nakonec dobře. Samozřejmě ty rodiny mají nějaké další náklady. Já si myslím, že spoustu klubu bude mít obrovské problémy do budoucna pro sport je to velký problém v České republice.


mluvčí 7,

Kromě podpory od města měly sportovní kluby možnost požádat o dotaci na provoz údržbu národní sportovní agenturu. Tam skončil příjem žádostí 31. srpna. Celkem bylo k dispozici 385 000 000 Kč. Z Pardubic Drahomíra Bačkorová, Radiožurnál.


Štěpán POKORNÝ, moderátor

Znojma Ozzy Osbourna posloucháte Radiožurnál umělá inteligence je v jádru stejná pro civilní sektor armádu. Třeba odposlouchávací systémy převádějící zvuk na text můžou pomáhat tělesně postiženým i o budoucnosti podobných technologií vám povíme ještě před půl osmou na Radiožurnálu teď Mirai.


Štěpán POKORNÝ, moderátor

Automatické rozpoznávání střelby nebo digitální asistent při OS to ošetřování raněných to jsou některé z moderních technologií, které můžou využívat armády bojových podmínkách. Do praxe by je chtěla více zapojit i ta česká vojáci a vědci to řešili na vzájemném setkání na českém vysokém učení technickém v Praze.


mluvčí 10,

Systému umí jakýsi kvalifikovaný odhad, z čeho výstřel vyšel druh munice, říká Jan Holub z fakulty elektrotechnické ČVUT. Podobné systémy používají například školy, úřady a jiné veřejné instituce v USA pro případ teroristických útoků. Armády zdokonalují odposlechy střelby více než 100 let a nové systémy s umělou inteligencí by mohli mít zájem ty systémy, kterými se zabýváme, uměj i lokalizovat polohu toho střelce, zatímco v době studené války byly vojenské technologie napřed oproti těm civilním v současnosti je to často naopak. Podle odborníků by se armády měli více věnovat přelomovým objevům a nově se vyvíjejícím technologiím, říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček.


mluvčí 3,

Kvantové technologie určitě to využití kosmického prostoru určitě umělé inteligence. Ten vývoj je hodně pokročilý. Oproti.


mluvčí 10,

Aplikaci vojenské civilní technologie mají mnoho společného roboti na průzkum neznámého terénu nebo digitální pomůcky k ošetřování raněných mohou být stejné na bitevním poli i po přírodní katastrofě. Odposlouchávací systémy převádějící zvuk na text mohl pomáhat tělesně postiženým. Umělá inteligence je v jádru stejná pro armádu i pro civilní sektor. Máme.


mluvčí 3,

Pořád velká data, co je potřeba zpracovat vytřídit rozpoznat, co je důležité a předat to lidem v takové formě, aby nebyli přehlceni, je to velmi podobné. To, co se děje uvnitř.


mluvčí 10,

Když se spojí výzkumné instituce s armádou, můžete přinést užitek, jak bezpečnosti státu, tak rychlejšímu rozvoji technologií říkají odborníci. Jako příklad uvádějí Ukrajinu, kde se univerzity poměrně rychle zapojili do vývoje obranných systémů. Podobné to je desítky let v Izraeli.


mluvčí 3,

Principy úzké spolupráce komunikace spojit mozky, které umí to ono to myslím něco, co se dá převzít okamžitě také v půdě.


mluvčí 10,

I v Česku má podle Vojtěcha Petráčka řada civilních výzkumných projektů. Tvář určenou pro vojenské účely. Martin Srb Radiožurnál.


mluvčí 8,

19 hodin 30 minut.


Jana GULDA, moderátorka

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily, vyplývá to z údajů společnosti CCS. Za benzín si řidiči připlatí o 22 haléřů. Litr tak stojí v průměru 40 Kč 4 50 halířů a ještě víc zdražila nafta dražší o 2 Kč v 7 30 halířů. Litr tak stojí průměrně 45 23 benzín nejlevnější ve Zlínském kraji nafta v Královéhradeckém. Nejdražší jsou paliva v Praze. 57-60 000 dětí z Ukrajiny nastoupilo v novém školním roce do českých škol, řekl ministr školství Vladimír Balaš z hnutí STAN. Středoškoláků z Ukrajiny se ale podle něj přihlásila oproti původním odhadům rezortu jen čtvrtina. Ministr zároveň připomněl, že v Česku středních škol nedostatek, a to například v blízkosti satelitních městeček. V Pákistánu zasaženém katastrofálními povodněmi hrozí rozšíření nakažlivých nemocí. Varuje před tím Světová zdravotnická organizace silné deště a vzedmuté řeky už v Pákistánu zabili přes 1100 lidí. Zničily úrodu a mimo jiné poškodily 900 zdravotnických zařízení. Hlavním problémem teď v Pákistánu je nedostupnost zdravotní pomoci léků materiálu přes 6 milionu lidí urgentně potřebuje humanitární pomoc. Na pražském Vyšehradě začíná devatenáctý ročník festivalu pro děti a jejich rodiče Vyšehrad Ski divadelní sekci festivalu zajistí pořádající studiu DAMU za v programu se objeví taky soubory, buchty, loutky nebo divadlo na kárce. Specialitou programu je bojovka s názvem stroj času Vyšehrad pro výzkumníky od šesti let, kteří budou mít možnost odhalit totožnost tajemné osobnosti z vyšehradského hřbitova.


30. 8. 2022; ABC

Vydej se mezi kutily i ty!

MAKER FAIRE PRAGUE LÁKÁ ZVÍDAVÉ

Akce Maker Faire je v Praze jako doma. Od roku 2018 se zde každý rok potkávají tvůrci z ČR i ze zahraničí a ani letos tomu nebude jinak. Uplynulé roky ukázaly, že tvořivost a vůle vymýšlet a inovovat je nekonečná. Gejzír nápadů zaujal každého, kdo festival navštívil, a to bez ohledu na věk nebo pohlaví – Maker Faire je vlastně velkou hernou, kde si každý může vyzkoušet osahat spoustu nových věcí a zároveň se přitom učit a objevovat něco, co doposud neznal.

Koho a co tam najdete


Zábava, pestrost a různost je to, co zdobí festivaly Maker Faire v České republice i po celém sv světě. Jste přesvědčení, že se jdete podívat za roboty a cestou vás zaujmou masky superhrdinů vytištěné na 3D tiskárně nebo člověk oblečený do extrémně povedeného kostýmu ze Star Wars. A když konečně roboty potkáte, zjistíte, že někteří z nich umí mluvit, hrát na piano, létat nebo třeba plav plavat. A o každém z nich se dozvíte zvíte i ty nejmenší detaily, protože v jeho blízkosti bude pravděpodobně ně někdo, kd kdo ho postavil.


Nuda neexistuje


Přímo na Maker Fairu si můžeš mnoho věcí vyzkoušet, jiné pak přímo vyrobit a odnést. Na workshopu projektu "Postavte si" si můžete vyrobit parádní robotickou ruku nebo vlastní optický klam a zařadit se do slosování o stavebnici LEGO, designéři ze studia Kashmir studio CZ poradí při výrobě stylové magnetky a na stánku Já na tom dělám se dozvíš, jak propojit recyklaci s designem při výrobě peněženky z kazety nebo bloku z diskety, a to není všechno. Propagátoři CNC obrábění si na místě otevřou gumičkovou střelnici a ve velkém bazénu si každý bude moct vyzkoušet speciální podvodní CPS dron. Milovníci robotů by pak neměli minout stánek Robosoutěže FEL ČVUT, kde si budou moci postavit a naprogramovat vlastního robota basketbalistu, který střílí míčky na koš. A to je jen zlomek toho, co letošní Maker Faire Prague nabízí. Ať už se vydáš na Maker Faire Prague s rodinou nebo partou kamarádů, nikdo se rozhodně nudit nebude. Nuda je totiž slovo, které makeři nemají ve slovníku!


---


LEGO Group oslaví na Maker Faire v Praze 90. výročí


Letos je tomu neuvěřitelných 90 let od okamžiku, kdy se v dílně dánského truhláře Ole Kirka Kristiansena začal odvíjet příběh stavebnice LEGO®. Ta se za tu dobu stala nejpopulárnější hračkou světa, kulturní ikonou i nástrojem pro malé i velké stavitele. Na letošním Maker Faire Prague chce LEGO Group oslavit se všemi návštěvníky 90 let hraní a připomenout jeho význam pro osvojování řady dovedností. Ti se mohou těšit na speciální aktivity připomínající milníky historie a především spoustu kostiček, s nimiž si budou moci přímo na festivalu hrát a tvořit. Kostičky LEGO díky své univerzálnosti totiž vybízí k experimentování, vynalézavosti a také spojují generace.


3D tisk, roboti, elektronika a množství šikovných tvořivých lidí. To je Maker Faire!


Pražský Maker Faire není jediný, který se v České republice koná. Naopak každým rokem přibývají další, a to i menší regionální veletrhy. Nestihneš 17. a 18. září Maker Faire Prague, nebo máš Prahu daleko? Nevadí, máš pět dalších možností! Více na webu makerfaire.cz.


10.–11. září – České Budějovice

24. září – Mladá Boleslav

8. října – Liberec

22.–23. října – Brno

12. listopadu – Olomouc


Foto: Festival zabaví malé i velké

Foto: Pomocí 3D tisku se dají vytvořit i nečekané věci

Foto: Maker Faire zabaví celou rodinu! Vezměte s sebou rodiče i prarodiče, nudit se rozhodně nebudou

Foto: Netradiční využití tradičních nástrojů a materiálů se prolíná celým festivalem

Foto: Na své si přijdou i fanoušci Star Wars a komunity cosplay

Foto: Vědecká show vás dostanou do varu

Foto: Pěstovat zeleninu doma v obýváku? Pro makery žádný problém!

Foto: Seznámíte se s roboty všeho druhu! Jejich konstruktéři jsou často i studenti

Foto: Dobré nápady, zvědavci a bystré hlavičky zde mají své místo

FOTO MAKER FAIRE


29. 8. 2022; TECH MAGAZÍN

V ČESKU SE UČÍ LÉTAT S DRONY STUDENTI Z MNOHA ZEMÍ

Studenti z Brazílie, Mexika, USA, Japonska, Jižní Koreje, Spojených arabských emirátů, Indie, Nigérie, Austrálie či řady evropských států se v Praze učili ovládat pokročilé drony.

Na 170 studentů a studentek z celkem šesti světadílů se začátkem srpna sešlo na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze na IEEE RAS – Letní škole multirobotických systémů a dalších 40, pro něž bylo obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně. Odborníci z FEL pro ně připravili intenzivní sérii přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro prohloubení znalostí v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie mohli uplatnit nabyté znalosti i při praktických letových ukázkách, kde využili nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL. V rámci experimentu si účastníci mohli ověřit, jak se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. Jejich drony měly např. za úkol létat mezi maketami stožárů, na nichž se testují praktické možnosti inspekce elektrického vedení pomocí létajících robotů a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Účastníky různých univerzit přitáhly na Letní školu nejen reputace týmu MRS FEL ČVUT, ale zejména drony, které nad konkurenčními platformami vynikají softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování, díky němuž se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu. Foto: 


29. 8. 2022; parlamentnilisty.cz

Zbyněk Fiala: Česko má přebytek elektřiny

V oblasti elektřiny jsme energetickou velmocí, uměle zavádějící energetickou chudobu. Jediná jaderná elektrárna vyrobí spolehlivě tolik elektřiny, co spotřebují všechny české rodiny. Proč tedy za elektřinu platit, jako kdyby se všechna vyrobila za kritického nedostatku a v Německu?

Plyn možná v Česku nebude v zimě žádný, nebo skoro žádný, protože plné zásobníky patří zahraničním společnostem. Zato elektřiny máme dost a bezproblémově vyvážíme. Plyn se při její výrobě prakticky nepoužívá. Přesto je cena elektřiny odvíjena od toho, jako kdyby se všechna vyráběla z nedostatkového plynu a ještě někde v drahém zahraničí. Krize tedy nevznikla z nedostatku, ale z absurdního nastavení trhu. Není to příroda a dá se s tím něco udělat. Je vláda ochotná a schopná prosadit změnu?


Uvedeným problémem se zabývá mimořádně zasvěcená analýza pod výmluvným názvem Elektřina se nevyrábí na burze. Trojice autorů Ing. Hynek Beran, doc. Ing. Lubomír Lízal, PhD. a Ing. Jiří Michalík je spojena s pracovišti jako jsou České vysoké učení technické, Český institut robotiky, informatiky a kybernetiky a Fakulta elektrotechnická, Asociace energetických manažerů a Česká společnost pro energetiku. Jsou to lidé, které je třeba brát vážně. Jejich příspěvek jsem přebral od Vlka, kterému to někdo doporučil z Parlamentních listů, ale tam jsem to přes všechny pokusy nenašel. Nicméně nic lepšího jsem na dané téma zatím nečetl. Doporučuji to každému. To podstatné je vysvětleno nad slunce jasněji, ale někde jsem tomu přecejen pomohl drobnými editačními zásahy. (ZDE)


Hlavní sdělení je následující:


Jestliže elektřiny máme více než potřebujeme a plyn nemáme, zatímco jiní mají, lze uvažovat o výměně naší přebytečné elektřiny za plyn.


Česká elektřina se vyrábí z uhlí a jádra, takže ani drsné vyhlídky letošní zimy na přebytku české výroby nic nemění. Pokud jde o elektřinu, není proto vůbec žádný důvod k nějakým zběsilostem, ty jsou pouze důsledkem spekulace a hrabivosti subjektů mimo oblast výroby. S plynem je to horší. Pokud nebude, je jedno, jak si doma nastavíte termostat, topit se nebude. Státní hmotná rezerva vystačí v mrazech týden. Když doma a v úřadech něco ušetříme drkotáním zubů, vydrží o pár dní déle. A co potom?


Při rozumných cenách elektřiny by se dalo trochu topit aspoň v jedné místnosti olejovým radiátorem nebo nějakým fučíkem přes topnou spirálu, pokud není přímotop nebo tepelné čerpadlo. Kde to ale shánět na poslední chvíli? A kdo si to bude moci při dnešních cenách dovolit?


Hrozí skutečný nouzový stav, kdy půjde o přežití. Je tu ale paradox: "Na jedné straně limitujeme teplotu v místnostech a na straně druhé nelimitujeme cenu burzovních překupníků."


Uvedení odborníci proto přicházejí s následujícím návrhem:


"Na "nasycení" celého národa (domácností) je zapotřebí pouze jedna ze dvou našich jaderných elektráren. Státní společnost ČEZ má exportní možnosti pouze na jednu z těch dvou, ale tu druhou proto nezastaví. Stačí tedy lidem rozdělit za rozumné peníze domácí elektřinu vyrobenou levně v národních elektrárnách a ekonomicky to narovnat. Ty elektrárny patří většinově českému státu, a ne zahraniční burze, jejich produkci je tedy možné při troše rozumné diplomacie vyměnit za jiné nedostatkové komodity, a ne si je zdražit a vyprodat."


Kdo za to může? Nejsnazší je obvinit Brusel. Jenže ono je to jinak. Tuhle pasáž dám proto šířeji"


"Vystupme z Evropy?


Ne, buďme Evropané a chovejme se v jako jiných zemích, a ne jako malý národ v područí burz a politiků nezodpovědně tolerujících nebo i podporujících zvyšování rizika energetické chudoby.


V oblasti elektřiny jsme energetickou velmocí uměle zavádějící energetickou chudobu, které bychom se mohli účinně bránit, jako to dělají v jiných zemích. Česká republika má stále nadprodukci vlastní levné elektřiny, ale ve srovnání s kupní silou má nejdražší ceny v Evropě. Ochranu spotřebitele nechali naši politici nahradit diktátem zahraniční burzy. Zodpovědná autorita (ERÚ) nekoná svojí funkci ochrany spotřebitele. V oblasti zemního plynu jsme jednou z mála malých evropských zemí závislých 100 % na ruském zemním plynu. Česká republika je pak jedinou evropskou zemí, která nemá s nikým dlouhodobý kontrakt na zemní plyn. Pokud je v Evropě druhá takové země, bylo by asi dobré, aby nám naše politická reprezentace ukázala takový příklad.


V opačném případě vyvolává situace reálnou obavu odborníků, že jsme se transformovali do rizikové země okupované ruským plynem dodávaným překupníky bez dlouhodobého kontraktu, která u toho lehkovážně zdražuje a rozprodává levnou domácí elektřinu pro vlastní lidi na německé burze a nechává ji draze nazpět předprodávat vlastním rodinám, nemocnicím, a likviduje s tím průmysl. Optimální řešením v takové situaci by přeci bylo dát v tuzemsku elektřinu za přijatelné ceny a uvedenou nadprodukci elektřiny:


draho prodat nikoliv burze;


anebo ji vyměnit se sousedním státem za zásoby ruského plynu;


a v případě nouze ji použit na teplo v zimě.


Není jisté, zda můžeme zemní plyn na našem území zodpovědně považovat za strategickou rezervu České republiky, protože v případě, že patří německým obchodníkům, je považován za strategickou rezervu německou. Podobně není možno ani v situaci, kdy nevíme, jestli nebudeme potřebovat přebývající elektřinu na topení, ji slibovat s vládními garancemi na spekulativní burzovní operace (finanční futures). Pak bychom dopadli tak, že při použití elektřiny pro krizové vytápění bychom to museli s podporou státu z našich daní spekulantům zaplatit, a pak přemýšlet, jak je složitě zdanit "válečnou" daní."


Tolik ze zmíněného příspěvku Elektřina se nevyrábí na burze. Raději si ho přečtěte celý sami.


Základem je tedy fakt, že české elektřiny je přebytek a vyvézt se dá jen část, víc dráty nedovolí. Přesto je přeprodávána do zahraničí fakticky veškerá česká elektřina, a my pak platíme "německé ceny". Když to přepočteme v paritě kupní síly, která bere do úvahy naši cenovou hladinu, platíme dokonce o polovinu víc než Němci, snad nejvíc na světě. Je to důsledek finančních spekulací - elektřina zůstala doma, ale cena je zahraniční.


Lubomír Lízal se k tématu vyjadřoval i jinde. Všimněme si příspěvku, kde se zabývá způsoby, jak vyřešit hlavní problém, a sice jak oddělit domácí a zahraniční trh s elektřinou. Pomůže nám, když budeme věnovat pozornost fyzikálním vlastnostem těchto obchodů. Autor je kreativní, a tak nabízí hned celou šňůru nápadů. (ZDE)


První, zavést exportní povolení na elektřinu a tato povolení prodávat v aukci nejvyšší nabídce. Prodával by je stát a vyhrál by zájemce s nejnižší marží. Obrovitý rozdíl mezi českou a zahraniční cenou elektřiny by tak plynul hlavně do státního rozpočtu. Kdyby bylo povoleno vyvážet jen elektřinu z uhelných elektráren, prodejci do zahraničí by k tomu nesli i náklady emisních povolenek. Doma by se tak elektřina prodávala za cenu, která by byla odstíněna od bohatších zahraničních trhů.


Obdobný výsledek by podle Lízala přineslo zavedení jednotné protistrany, čili státní monopol na zprostředkování prodeje elektřiny od výrobce k distributorům. Výrobci i distributoři by směli obchodovat jenom s tímto státním prostředníkem. Ten by mohl nasadit rozumné domácí ceny a sklidil by zároveň vyšší ceny z exportu, byť ne tak vysoké, jako když se obchodníci předhánějí v aukci.


S vyhlídkou toho, že česká vláda není ochotná ani schopná něco takového v Bruselu vyjednat, Lízal nabízí praktičtější ústupovou variantu. Vzhledem k tomu, že dráty dovolí reálně vyvézt jen část vyrobené elektřiny, lze postupovat podobně, jako se postupuje u plynu, kdy každý přesun suroviny musí mít nejprve zajištěnu kapacitu plynovodu. Lze tedy požadovat, aby elektřina směla být prodána do zahraničí jen po předchozí rezervaci potřebné kapacity přenosové soustavy. Nešlo by tak prodávat jako dnes, i bez fyzického přenosu, takže všechno tam a zpátky. Uvedená přenosová kapacita je sice o něco větší než je český přebytek výroby elektřiny nad domácí spotřebou, ale vliv zahraničního trhu by se přesto prudce snížil. Navíc se tam otevírá okénko pro případné aukce exportních přenosových kapacit, kde by kasíroval státní ČEPS, tedy znovu státní rozpočet. Lízal pak posuzuje návrh vlády na rozdělení ČEZ, kdy státem plně kontrolovaná část bude prodávat jen lokálním distributorům pro české koncové uživatele za netržní nízké ceny. To je naopak návrh jak se zadlužit a prodělávat. Stát by se totiž musel napřed vypořádat s minoritními akcionáři. Takže by to znamenalo obrovské náklady a ve srovnání s předchozími variantami nulový výnos. Odkup podílů minoritních akcionářů by se dal obejít, kdyby stát ČEZ nařídil cenovou kontrolu v režimu výjimečného stavu. Pak by však musel minoritním akcionářům kompenzovat ušlý zisk, což by také nebylo levné. Ve vystoupení při jiné příležitosti Lízal navrhl také redukovaný model nižších domácích cen: dát lidem, firmám i úřadům polovinu loňské spotřeby za minulé ceny, a teprve cokoliv půjde nad tuto hranicí pak za ceny současné. Tento systém tarifu by podle něj motivoval ke snížení spotřeby energie: "Na polovinu se nikomu snížit nepodaří, lze dosáhnout úspory jedné třetiny či jedné čtvrtiny energií." (ZDE) Při této příležitosti Lízal podal výklad ještě k dalším problémům: Role zemního plynu "Původní úvaha hlavně Německa jako ekonomického lídra EU byla prostá. Ukončíme provoz jaderných elektráren a masivně zainvestujeme do výstavby OZE, tedy nových větrných a solárních zdrojů. A plynové elektrárny budou vyrovnávat kolísavé dodávky OZE. Takže plyn se stal naprosto nezbytným pro výrobu elektřiny a pro zajištění stability rozvodné soustavy. Kromě vyrovnávání nepravidelných dodávek OZE má ale dnes plyn ještě jednu roli. Tím, že jsou plynové elektrárny dneska tzv. závěrnými elektrárnami i v běžném základním provozu, tak při obchodování na energetické burze určuje cena plynu i cenu elektřiny. Má teď mnohem větší vliv, než dotační nástroj pro OZE, kterým jsou emisní povolenky." Tržní prostředí "Já si tedy nemyslím, že tržní prostředí v elektroenergetice bylo pro nás vždy výhodou. Rozhodně to ovšem bylo výhodné pro naše výrobce, kteří mohli prodávat elektřinu s vysokou přidanou hodnotou. Ale český spotřebitel i v minulosti nakupoval elektřinu za "německé ceny". To mělo však i pozitivní efekt. Relativně vysoká cena vytvářela přirozený tlak na úspory a efektivitu. S razantním zdražením plynu se tento cenový rozpor neudržitelně prohloubil a pro třetinu českých domácností se tlak na úspory mění na otázku přežití. A to nejen pro občany, ale i pro firmy. Ani ty nemohou úspěšně podnikat s násobně vyššími cenami energií proti konkurenci." Emisní povolenky "Za současných podmínek je trh s emisními povolenkami irelevantní. Protože závěrnými elektrárnami jsou plynové elektrárny, ty určují cenu silové elektřiny. A cena plynu je tak vysoká, že v ní emisní povolenka nakonec hraje jen malou roli. Takže pokud by trh s povolenkami zůstal v současné podobě, tak povolenky budou jen nástrojem jak dodatečně danit uhelné elektrárny. Nebo pak je možné přijmout myšlenku, kterou už před několika lety navrhovaly členské země EU, kterým se nelíbila německá cesta, tedy zejména Francie, Itálie a Španělsko. Podívejme se, za kolik vyrábíme elektřinu v každé zemi, tu vezměme jako férovou domácí cenu, ten zbytek si pak obchodujte, jak chcete." Jádro "Jaderná elektrárna je pojistka energetické bezpečnosti a stability soustavy. A jestliže je cena jaderné elektrárny čtvrtinová oproti nákladům, které za dvacet let vložím do dotací solárních elektráren, tak se ta pojistka do zdroje, který má životnost 60 let, určitě vyplatí. I když ten Temelín nebo Dukovany dnes zrovna nepotřebujeme." (ZDE) Můj komentář Poslední myšlenka si zaslouží komentář. České obnovitelné zdroje jsou historicky extrémně drahé, ale to není vlastnost technologií, ale české politiky. Byly to české úřady, kdo nastavil nejvyšší dotace solárů na světě. Byl to lstivý plod nepřátelství k těmto zdrojům. Extrémní dotace měly znechutit soláry občanům, kteří je nemají (ani mít nemohou, od roku 2011 se instalace fotovoltaiky na deset let fakticky zastavila), ale platit je musí. Přehnaná podpora solárů byla podvodem tehdejší politické reprezentace, která se napakovala, a pak tvrdí, že obnovitelné zdroje jsou dražší než jádro, které nás spasí. Náklady za dvacet let dotací do českých solárních elektráren mají činit asi bilion korun. Přesně to nevím, ale kdo by se tady patlal s drobnými jako je pár miliard. Má-li stát jaderná elektrárna čtvrtinu, mluvíme o nějakých 250 miliardách korun. Avšak jen na výstavbu. To nejsou úplné náklady. Nezapomínejme, že jádro bude potřebovat dotace na provoz. Máme už zákon o podpoře bezemisních zdrojů, podle kterého by elektřinu z jaderného zdroje vláda dotovala, kdyby vznikala s vyššími náklady než je cena na trhu. Bez státní pomoci se nová jaderná elektrárna nedokáže sama zaplatit. Předpokládané ceně jaderné investice se přitom nedá věřit, protože všechny stavby jaderných elektráren v západních průmyslových zemích se protáhly a zároveň nejmíň dvakrát prodražily (Temelín taky). Nevíme zatím, jak se má výstavba nových jaderných bloků financovat, ale vládní úvahy o tom, že by se ČEZ zestátnil cestou vykoupení minoritních akcionářů, otevírají cestu k tomu, že se to postaví za peníze státu. To je hlavní důvod, proč Fialova vláda podporovala nesmyslnou hrabivost ČEZ a jeho supervýnosné hrátky s lipskou burzou a sama s cenami energií nic nedělala, protože potřebuje na tento výdaj našetřit. Proto jsme nejzpozdilejší v rozvoji obnovitelných zdrojů a ignorujeme evropské směrnice, které jsme na evropské úrovni schválili, směrnice nabízející energetickou decentralizaci a svobodu prostřednictvím komunitních energetik a občanských energetických sdružení. Doma je prosazován přesně opačný trend – i obnovitelné zdroje mají být budovány jako součást centralizované energetiky, aby si občané moc nevyskakovali. Centrální zdroj navíc představuje koncentrované peníze. To má své výhody, jak by vám vysvětlili třeba politici STAN. Na rozptýlených, decentralizovaných zdrojích by se jistě taky dalo něco trhnout, ale je to moc veřejné, zatímco obchodu svědčí spíše diskrétní jednání. Nepřehlédněme také trend, že jaderné elektrárny jsou stále komplikovanější a dražší, a tak vývoj nákladů na výrobu elektřiny z jádra obecně roste, zatímco ceny technologií obnovitelných zdrojů klesají a začínají se vyplácet i bez dotací. To musíme uvážit, když posuzujeme další Lízalův argument, že jaderná elektrárna představuje energetickou pojistku na 60 let. Ve skutečnosti jde o pojistku, že s jádrem budeme mít elektřinu následujících 60 let stále dražší ve srovnání s těmi, kdo se jaderné pasti vyhnou, a ani k tomu nebudeme potřebovat žádné krize. Přitom – jak sám říká – nové bloky v Temelíně nebo Dukovanech "dnes zrovna nepotřebujeme". Za pozornost stojí i úvodní věta, že "jaderná elektrárna je pojistka energetické bezpečnosti a stability soustavy". Tvrdil to na jaře, ještě předtím, než extrémní sucho (prý největší za 500 let) vyřadilo francouzské jaderné elektrárny z provozu, protože v řekách není voda na chlazení. To poslalo další vlnu do stávající energetické krize, protože Francie byla významným exportérem elektřiny. Takže v podmínkách klimatických změn může jádro energetické systémy pěkně rozhodit, pokud není zálohováno. Protože se však jedná o obrovské elektrárny, musí být zálohy také obrovské. S těmi se mimochodem v nákladech na posílení jádra v systému nepočítá. Přesněji, odborníci s nimi počítat musí, ale v propagaci zářných zítřků se na ně zapomíná. Pokud jde o nejbližší zimu, musíme samozřejmě počítat jen s tím, co máme. Sněmovna chce energiím věnovat zvláštní jednání. Vláda v předsednické funkci svolává zvláštní zasedání EU. Česká veřejnost napjatě čeká, jestli se někdo probudí a začne řešit krizi, která – jak nám odborníci potvrzují – je naprosto zbytečná. Nemluvě o zbytečné ukrajinské válce, nemohu si odpustit. V září si poprvé uvědomíme, že k zimě je už blízko. Občané nemohou tolerovat vládu, která je ožebračí a nechá zmrznout. Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele URL| http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zbynek-Fiala-Cesko-ma-prebytek-elektriny-712645


28. 8. 2022; eprogram.cz

POKÁČ - Velký letní koncert na Loděnici v Děhylově

Na tradiční letní koncert POKÁČE v areálu Loděnice Děhylov se můžete těšit 9. září od 19 do 21:30 hodin.

Písničkář Jan Pokorný alias POKÁČ píše nové písně jako o závod. Od svých fanoušků získal Slavíka, oženil se a společně se ženou Eliškou oslavili první narozeniny syna Teodora. To vše stihl za pár měsíců od posledního koncertu u nás. Je fakt v životní formě a na Loděnici už je jako doma. Pokáč je český písničkář a textař hrající na kytaru a ukulele. V textech často zpracovává témata obyčejného života. Vyrostl ve středočeské vesnici Stehelčeves poblíž Kladna. Po vystudování gymnázia ve Slaném absolvoval magisterský obor Otevřená informatika na FEL ČVUT V rámci studia softwarového inženýrství a počítačového vidění strávil půl roku na stáži v Bruselu, kde se podílel na vývoji autonomních vozidel pro automobilku Toyota. V současnosti žije v Praze

A jak to tedy bude s tím koncertem? Děti do 8 let mají na koncert vstup ZDARMA, což je příjemná zpráva, protože Pokáče si užije celá rodina. Čeká na vás bohaté občerstvení ve dvou bistrech a několika stáncích. Přijet můžete autem (parkování přímo u Loděnice, nebo odstavné parkoviště u vlakového nádraží), vlakem, autobusem nebo na kole. Pokud se chcete bavit až do rána, v areálu je možno za poplatek stanovat. Cena vstupenky je 420 Kč a zakoupit jí je možno zde: Pokáč - velký letní koncert, Děhylov – vstupenky na 9.9.2022 / smsticket Sledujte nás na webu, facebooku a instagramu a přijďte nás brzy navštívit. Těšíme se na vás. (mabys, zdroj: wikipedie.cz)  


27. 8. 2022; agris.cz

Agrivoltaiku brzdí zatím legislativa a vysoké ceny panelů

Budování agrivoltaických systémů brzdí zatím vysoké ceny a zejména nedořešený legislativní rámec. Do budoucna by se ale měly stát alternativou a stabilizovat ekonomickou situaci zemědělců. Fotovoltaické panely vytváří stín pro plodiny pěstované pod nimi v horkých letních měsících, chrání květy a plody před krupobitím a prudkým deštěm.

Agrivoltaika navíc nabízí zemědělcům výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a může být v budoucnu jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky, říká Ondřej Polák z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty MENDELU. Agrivoltaika je v současné době pojmem zejména v souvislosti s využitím zemědělské půdy pro pěstování plodin či případně pastvu dobytka a výroby elektrické energie prostřednictvím fotovoltaických panelů. "Jedním z cílů tohoto směru je zejména zvýšit využitelnost zemědělské plochy. Spolu s tím nám agrivoltaika přináší řadu benefitů, ať už přímých nebo nepřímých. Jde o kombinované využití plochy zejména pro zemědělskou výrobu a sekundární využití pro výrobu elektřiny pomocí fotovoltaických systémů," uvedl Polák. Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. První větší plocha se chystá i v ČR díky společnosti ZENERGO Energy s.r.o., odborníkům z MENDELU, ČVUT FEL a VSÚO Holovousy s.r.o. Experti se letos inspirovali ve Francii na exkurzi Solární asociace, kde studovali technické řešení, výhody a nevýhody různých typů FV panelů, výběr vhodných plodin a další aspekty. Tyto a další informace se v současné době vyhodnocují s cílem postavit největší agrivoltaický systém v ČR o rozloze 3 ha pro produkci trvalých kultur. "Spolu s tím připravujeme i prostor s různými typy fotovoltaických panelů pro výzkumnou činnost pěstování dalších plodin a nejenom pro trvalé kultury," uvedl Polák. Investor je podle něj připravený postavit agrivoltaický systém i bez dotačních pobídek. Záměr komplikuje energetická krize související s válkou na Ukrajině. Panelů je nedostatek, dodací lhůty jsou delší a ceny vyšší oproti loňskému roku. To ještě umocňují covidová opatření v Číně, která je největším světovým producentem FV panelů a s tím spojené problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. "V současné chvíli je největší překážkou legislativní rámec. Fotovoltaické systémy, které jsou budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu musí splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem. Ministerstvo životního prostředí proto usilovně pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tak, aby pěstitelům vybraných plodin mohli otevřít cestu k snadnější podpoře agrivoltaiky. Konkrétně pak odstraněním platby za odvody. Tímto řešením se sníží náklady na celkovou investici a navíc by mohli využívat dotací na fotovoltaiku," uvedl Polák. Kontakt pro bližší informace: Ing. Ondřej Polák, Ph.D., Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU, ondrej.polak@mendelu.cz, tel.: 702 201 146 URL| http://www.agris.cz/clanek/220063  


26. 8. 2022; Téma

Když mozek stůně…

EPILEPSIE NENÍ JEDNA NEMOC Pocit strachu, déja-vu, záškuby koutku a ramene nebo noční děsy... Projevy, jimiž se může hlásit epileptický záchvat. Ten se může objevit i při cévní mozkové příhodě, po úrazu, kdy došlo ke krvácení do mozku. Ale také u úplně zdravého člověka. "Například při několikadenním spánkovém deficitu v kombinaci s alkoholem," říká epileptolog a dětský neurolog MUDr. MARTIN KUDR (40), Ph. D., z Kliniky dětské neurologie FN Motol v Praze. Upozorňuje i na nebezpečí, jež může na epileptiky číhat na TikToku, nejpopulárnější sociální síti mezi mladými. A vyvrací mýty, jež druhé nejčastější neurologické onemocnění (po cévní mozkové příhodě), kterému se dřív říkalo padoucnice a jímž trpí na 80 tisíc Čechů (ojedinělý epileptický záchvat ovšem během života zažije přes půl milionu lidí v Česku), provázejí.

- Jste dětský neurolog na největší klinice v České republice. Liší se nějak spektrum "vašich" diagnóz od dospělé neurologie?

Dost zásadně. Na rozdíl od neurologů pro dospělé musí být každý dětský neurolog zároveň i epileptolog, protože epilepsie je v dětském věku velmi častá. Diagnóz ale řešíme samozřejmě podstatně víc. Z nejvážnějších například autoimunitní onemocnění mozku. Také neuroinfekce, které jsou teď přes léto způsobené zejména klíšťaty (třeba borrelióza, pozn. red.). Dále poúrazové stavy. Metabolické a genetické choroby. Ale i dětskou mozkovou obrnu (poškození motorických či jiných oblastí mozku v raném stadiu vývoje, pozn. red.), tedy děti, jež měly nějaké postižení během porodu nebo po porodu, případně se narodily předčasně. A všechny tyto nemoci můžou být spojeny s epileptickými záchvaty. Přicházejí i děti s bolestí hlavy, hyperaktivitou a ADHD syndromem (porucha pozornosti s hyperaktivitou, pozn. red.). Někdy vyšetřujeme i autistické pacienty, kde už se však hodně překrýváme s dětskou psychiatrií. A máme i spoustu pacientů se silnými psychosomatickými obtížemi, u nichž se psychické potíže začnou projevovat jako neurologický problém, ve skutečnosti ovšem žádný nemají. Mezi nimi jsou nejčastější disociativní stavy.  


- O co jde?

Disociace a disociativní záchvaty jsou psychogenní stavy, kdy pacient začne mít mimovolně křeče, jako by měl epileptický záchvat, ale v mozku k žádným patologickým elektrickým výbojům nedochází. Objevují se i poruchy motoriky, kdy nemocný přestane pohybovat částí těla. Kompletně ho vyšetříme pomocí magnetické rezonance, lumbální punkce a elektrofyziologického vyšetření svalů (první metoda spočívá v zobrazení vnitřních orgánů, druhá v odběru a v otestování malého množství mozkomíšního moku z páteřního kanálu a třetí metodou je elektromyografie, zaznamenávající elektrickou aktivitu ve svalech a nervech, pozn. red.). A zjistíme, že pro tyhle projevy nemá tělo žádný důvod. Vše je v pořádku. Obvykle si s pacientem mezitím stihne popovídat také některá z našich psycholožek a nakonec zjistíme, že potíže s hybností jsou vyvolané silnou psychosomatizací (psychické problémy se projeví navenek jako tělesné nemoci, pozn. red.). Čili podnět vychází z podvědomí pacienta. Zhruba ze čtyřiceti dětí, jež máme na oddělení, je vždy jedno až dvě se silnou psychosomatizací


- Říkáte, že dětská neurologie se nedá dělat bez znalosti epilepsie. Jak častá tato nemoc v populaci je?

V literatuře z posledních let se udává, že celosvětově trpí epilepsií kolem 0,76 % lidí (tedy přes 60 milionů, pozn. red.), přičemž v rozvojových zemích je to trošku více a v těch rozvinutých méně. My asi budeme patřit do té lepší skupiny, což by odpovídalo počtu okolo 80 tisíc pacientů. V populaci jsou ale dvě věkové skupiny, u nichž je epilepsie mnohem častější. Tou první jsou děti. Když jsem měl o epilepsii přednášku na jedné základní škole, říkal jsem dětem, že ve třech třídách po třiceti žácích bude zřejmě jedno až dvě děti, které touto nemocí trpí. V dospělosti výskyt epilepsie klesá a narůstá opět ve stáří, a to v důsledku poškození mozku, jež vyšší věk provází.


- Jakdlouhovlastněznámedicínatutonemoc a jak dobře ji za tu dobu prozkoumala? Epilepsie je stará jako samo lidstvo. Ostatně trpí na ni i zvířata. Třeba u psů je podle chovatelů velmi častá. Hippokrates ve 4. století před naším letopočtem ji správně definoval jako onemocnění mozku. Od toho se později na poměrně dlouho zase upustilo. Názor, že jde skutečně o nemoc mozku, se ustálil teprve v 18. století. A i když je s námi tato nemoc odpradávna, není bohužel zatím dostatečně dobře prozkoumaná. Je to dáno pochopitelně tím, že samotný mozek je dosud velmi málo probádaný. Postupně ale získáváme víc a víc informací a 21. století je skutečně stoletím mozku. Dozvídáme se o něm nové a nové informace, v čemž nám významně pomáhají počítače i spolupráce s jinými obory, například z informatiky a elektrotechniky. Kdysi jsem byl naším přednostou poslán na jedno vědecké setkání v německém Erlangenu, jež se týkalo epilepsie, a ze 104 přítomných účastníků jsme byli jen čtyři kliničtí lékaři. Dále tam byli biologové a lékaři pracující v laboratořích, ale zhruba třetina přítomných byli bioinformatici a technici. Neurologie a neurovědy obecně se stávají mezioborovou disciplínou. Kupříkladu kolegové z elektrotechnické fakulty na ČVUT v Praze nám vyhodnocují magnetickou rezonanci mozku, případně i intrakraniální EEG. (EEG neboli elektroencefalogram je vyšetření aktivity mozku prostřednictvím elektrod na povrchu hlavy. U intrakraniálního EEG se však komunikace nervových buněk sleduje elektrodami, jež jsou chirurgicky vpraveny dovnitř lebky, pozn. red.) - To vše muselo pro diagnostiku epilepsie znamenat obrovský posun. A s lepší diagnostikou se obvykle pojí i nárůst počtu případů některých onemocnění, čistě proto, že je medicína schopna je snáze odhalit. Typicky to platí pro onkologii, kde lékaři dokážou díky lepším zobrazovacím metodám podchytit časnější stadia nemoci. Potkalo to i váš obor? - Samozřejmě i u nás některých onemocnění zdánlivě přibývá, což je dáno tím, že je dokážeme lépe diagnostikovat. Jedním z nich je anti-NMDA encefalitida. Autoimunitní choroba na pomezí neurologie a psychiatrie, kdy vlastní tělo začne útočit na jeden důležitý receptor v mozku. První příznaky jsou změny v náladě, halucinace, bludy, nesouvislé myšlení bez logického řádu, a k tomu se poté přidávají neurologické příznaky, jako jsou například epileptické záchvaty. Hodně se mluví i o dlouhodobém nárůstu pacientů s poruchou autistického spektra a řeší se, proč tomu tak je. I tady se zvažuje, že je za tím kvalitnější diagnostika, ale v úvahu se bere i vliv environmentálních faktorů, tedy životního prostředí. Přesný důvod ovšem neznáme. Až ho někdo zjistí, nejspíš za to dostane Nobelovu cenu. - V dobách dávno minulých byla epilepsie považována za čáry, prokletí, případně duševní poruchu. Jak se tehdy léčila? - Jednou z nejstarších léčebných metod bylo hladovění. Záchvaty pak sice vymizely, ale pacienti většinou zemřeli na následky hladovění a podvýživy. Ve 30. letech minulého století si lékaři všimli souvislosti mezi vymizením záchvatů a dietou a zjistili, že složka stravy, kterou je potřeba omezit, jsou cukry. Vznikla tak ketogenní dieta, založená na stravě z tuků a bílkovin. Vedle podávání bromidu draselného byla jednou z mála možností léčby. (Keto dieta je postavena na radikálním omezení množství veškerých sacharidů ve stravě – do 10 % z celkového denního energetického příjmu, pozn. red.) Po druhé světové válce se začaly na epilepsii používat dnes už klasické léky, například Fenobarbital, a ketogenní dieta upadla v zapomnění. Znovu se na ni přišlo v 90. letech. Jeden americký lékař se její pomocí rozhodl léčit malého Charlieho, syna hollywoodského producenta a režiséra (Jima Abrahamse, jenž režíroval např. parodie Žhavé výstřely 1 a 2, pozn. red.). Pro chlapce to byla jedna z posledních možností, jak zmírnit záchvaty, a tak je ketogenní dieta brána i dnes. Léčbu epilepsie s ní nikdy nezačínáme, saháme po ní až jako po jedné z posledních možností léčby. Každopádně keto dieta od záchvatů chlapci skutečně velmi pomohla, a tak se o ni jeho otec začal zajímat a společně s lékařem založili nadaci Charlie Foundation (přináší rady pro ty, kdo ketogenní dietu zvažují ze zdravotních důvodů, pozn. red.). Hlavní tváří nadace je Meryl Streepová. Po více než třiceti letech je tedy ketogenní dieta opět brána jako součást léčby, ale používá se skutečně až v těch nejkrajnějších a nejvážnějších případech, kdy selhávají jiné možnosti. Má totiž zároveň velké množství různých nežádoucích účinků, hrozí například metabolický rozvrat nebo řídnutí kostí. - Na jakém principu keto dieta proti záchvatům epilepsie funguje? - Přesný mechanismus efektu diety na potlačení záchvatů vlastně není znám. Celý náš život, myšlení, pohyby, to vše stojí na spolupráci dvou typů neuronů – excitačních, tedy "budících", a inhibičních, tedy "tlumivých". Když aktivita excitačních neuronů převáží anebo se utlumí aktivita neuronů inhibičních, vznikne epileptický záchvat. Změnou stravy, konkrétně omezením příjmu sacharidů, potažmo tedy glukózy, jež je pro fungování mozku nepostradatelná, se začnou vytvářet ketolátky, které mozek využívá místo glukózy. Má se za to, že keto dietou se změní metabolismus mozku, a tím i elektrický potenciál neuronových membrán, na nichž probíhá elektrická aktivita neuronů. Tato změna má pravděpodobně vliv na vymizení nebo snížení četnosti záchvatů. - Co je příčinou této abnormální aktivity neuronů u lidí s epilepsií? - Příčin je řada. Od strukturálních změn v mozku přes vývojové vady, zhoubné či nezhoubné nádory až po nějakou funkční změnu na úrovní iontových kanálků v membránách neuronů. Obecně ale rozlišujeme epilepsie na strukturální, genetické, metabolické, infekční a autoimunitní. V Evropě se nejběžněji setkáváme s prvními dvěma typy. Z celosvětového hlediska jsou ale nejčastějším důvodem epilepsií infekce. Nejvíce jich má na svědomí cysticerkóza, onemocnění vyvolané larvami tasemnice Taenia solium. Ty infikují svaly nebo mozek a způsobují záchvaty. Velkou roli hraje i malárie. A u HIV pozitivních lidí tuberkulóza. Metabolické a autoimunitní epilepsie už patří mezi méně časté typy. Z těch metabolických můžu zmínit například epilepsii, jež se nazývá GLUT-1 deficience, kdy se do mozku nedostává dostatečné množství cukru, což vyvolá záchvaty. Právě u tohoto typu bývá keto dieta velmi účinná. Oblast autoimunitních epilepsií se nyní hodně zkoumá a zjišťuje se, že u některých dětí zřejmě hraje ve vzniku epilepsie roli nějaký imunitní spouštěč typu infekce, horečky a podobně. - Jaká je prognóza u jednotlivých typů epilepsií? - Zaměříme-li se na epilepsie typické pro české pacienty, pak ty genetické se velmi často týkají jen určitého období věku. Obvykle začínají u předškoláků a v pubertě mohou vymizet. Roli v tom hraje kombinace hormonálních změn a vývoje mozku. Ten je u dítěte ročního jiný než u tříletého, a úplně jiný než ve věku 12, nebo dokonce 18 let. Dochází v něm k několika významným změnám, z nichž jedna z nejdůležitějších je myelinizace. Jde o proces, kdy se axony, tedy části neuronů vedoucí signály k jiným neuronům, obalují bílou hmotou, myelinem. Tím se mezi neurony výrazně zrychlí přenos nervových vzruchů. Dalšími významnými změnami jsou sprouting a pruning (anglicky "klíčení" a "prořezávání", pozn. red.). K významnému pruningu dochází mezi druhým a třetím rokem života. Zjednodušeně lze říci, že mozek mezi neurony prostříhá nepotřebné synapse, tedy spojení, podobně jako když prořezáváte strom. Tím, že velké procento těchto synapsí zanikne, dojde opět k významnému zrychlení činnosti mozku. Funguje pak daleko efektivněji. Další změna přichází v pubertě, kdy se dítě proměňuje v dospělého člověka. Mozek se dále velmi mění a spolu s tím mohou některé epilepsie odeznít. Takového pacienta pak bereme jako vyléčeného. Na druhou stranu některé genetické epilepsie mohou v tomto věku bohužel také začít. Slovo "genetická" přitom neznamená, že musí být epilepsie automaticky zděděná po rodičích či prarodičích. Nazýváme je tak proto, že u nich nějakou genetickou příčinu předpokládáme, byť ji zatím ještě neznáme. - A co ony epilepsie strukturální? - Mezi ně patří všechny epilepsie, u nichž nalezneme nějakou odchylku či změnu ve stavbě mozkové kůry. Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, ale může se jednat i o nezhoubné nádory, poškozenou mozkovou tkáň u dětí s dětskou mozkovou obrnou a podobně. Průběh těchto epilepsií bývá těžší, na druhou stranu u některých pacientů ji můžeme definitivně vyřešit operací – prostě tuto strukturální změnu odstraníme. - Kolikprocentepileptikůmátohleštěstí? - Jsou to spíše jen jednotky pacientů. V Motole ročně odoperujeme kolem pětatřiceti až čtyřiceti dětských pacientů. V rámci Evropy a při srovnání s ostatními zahraničními centry je to hodně, ale z hlediska všech epileptiků to vypadá jako malé číslo. Přesto je dosah této léčby velmi významný – jsme schopni zcela zbavit záchvatů přibližně 75 % operovaných pacientů a dalším 20 % pak frekvenci záchvatů významně redukovat. Jedná se přitom o ty nejmenší děti s nejtěžší formou epilepsie. - Bývá epilepsie sdružená i s jinými chorobami? - Ano, může se prolínat i s jinými nemocemi, což většinou svědčí o nějakém poškození mozku. Ovšem 80 % epileptiků žádný další zdravotní problém nemá a vedou naprosto normální život. Na druhou stranu je celá řada onemocnění, u nichž může vzniknout jako příznak epileptický záchvat, přitom to nemusí znamenat, že pacient trpí epilepsií. Nejznámějším příkladem z neurologie pro dospělé je cévní mozková příhoda, která může začít jako epileptický záchvat. Případně nějaký poúrazový stav, kdy může přijít záchvat těsně po úrazu, třeba vlivem krvácení do mozku. A v zásadě i zdravý člověk, který bude mít několikadenní spánkovou deprivaci (nedostatek spánku, pozn. red.), do toho přidá určité množství alkoholu, což je takové typické pro studenty a mladé lidi, může dostat epileptický záchvat. Není to nijak ojedinělé, ale neznamená to, že ten člověk nutně epilepsií trpí. V dětské neurologii se s epileptickými záchvaty setkáváme typicky v kojeneckém a batolecím věku při horečkách, kdy mluvíme o takzvaných febrilních křečích. Ty postihují zhruba 5 % populace, ovšem jde jen o jeden, dva, výjimečně tři epileptické záchvaty za život. V budoucnu se už většinou neopakují a nijak dítě nepoškodí, proto o těchto pacientech nemluvíme jako o epilepticích. - Jaké různé projevy epileptický záchvat mívá? - Tím nejznámějším je tonicko-klonický záchvat, dříve se mu říkalo grand mal. Člověk je při něm v bezvědomí, nejprve s napjatými končetinami, později v nich má záškuby. Záchvat obvykle trvá dvě až tři minuty, dalších deset až patnáct minut se z něj člověk probírá, má snížené vědomí, je zmatený a nic si nepamatuje. Dříve se doporučovalo dávat roubík do pusy (aby si neukousl jazyk, pozn. red.), což je dnes zakázané, protože hrozí, že si epileptik vyrazí zub nebo pokousá toho, kdo mu roubík do úst dává. Tento typ záchvatu postihuje celý mozek, proto se mu říká generalizovaný. Dalším typem jsou záchvaty ložiskové, tedy fokální. Postihují jen část mozku, a dokonce při nich může být člověk i úplně při vědomí. Projevovat se mohou záškuby rukou, koutkem úst, přitom s vámi může člověk normálně komunikovat. Někteří lidé mohou při záchvatu jen něco zvláštního cítit, jiní zažívají pocit strachu, který je způsobený záchvatem, někteří mají déja-vu (intenzivní pocit, že už něco kdysi jako "přes kopírák" zažili nebo na neznámém místě, kde jsou poprvé, kdysi už byli, pozn. red.). Jsou popisovány záchvaty, kdy člověk cítí něco na těle, nebo ještě bizarnější jsou stavy, kdy vnímá změnu velikosti určité části svého těla, například hlavy nebo ruky. Záchvatů jsou desítky druhů a někdy je docela složité je rozpoznat. - Mohou být i tak nenápadné, že pacient diagnóze epilepsie vlastně uniká, protože nikoho nenapadne, že by mohlo jít o záchvat? - Ano, existuje řada druhů záchvatů, jež okolí nerozpozná. Typickým jsou dětské absence. Jde o stav, kdy se dítě zarazí, dívá se do prázdna, nehýbe se. Trvá to jen pár sekund, během nichž vůbec nevnímá své okolí. Takové děti mohou mít i potíže s učením ve škole nebo je učitelé považují za nepozorné, protože v tu chvíli opravdu vůbec nevnímají, a proto nejsou schopny stíhat tempo při výuce. Dalším příkladem jsou myoklonické juvenilní epilepsie, typické pro dospívání. Pacienti mají například po ránu záškuby ramene, nemohou si tak vyčistit zuby, dívky se nemůžou namalovat. Dokud nedostanou velké záchvaty, nikdo netuší, že jde o epilepsii. Mezi další zajímavé projevy patří fokální záchvaty z některých částí čelního mozkového laloku, jež se odehrávají jen v noci a bývají zaměňovány za noční děsy nebo za náměsíčnost. Teprve když se děti dostanou do nemocnice, kde se záchvat nahraje na video a natočí se i EEG, ukáže se, že jde o epilepsii. Některé stavy ale naopak mohou být za epilepsii zaměněny mylně. Nejčastěji se to týká už zmíněných disociativních stavů nebo afektivní apnoe, s nimiž má zkušenost řada rodičů. Jde o situaci, kdy se malé dítě, obvykle ve věku do čtyř let, rozčílí, začne plakat a na chvíli přestane dýchat. Někdy se přidají i křeče horních končetin, stáčí hlavičku dozadu, pak se uvolní a tělo má jako hadrová panenka. I tyto situace mohou imitovat epileptické záchvaty, stejně jako třeba kolapsové stavy, při nichž lidé také mívají křeče kvůli nedokrvení mozku. Ovšem nedochází během nich k patologické elektrické aktivitě v mozku. - Jak prožívají nebo vnímají epileptické záchvaty sami pacienti? - Ti, co jsou v bezvědomí, si je samozřejmě neuvědomují, dokonce mívají potom poruchu paměti, která trvá i několik hodin před záchvatem a ještě nějaký čas po něm. Některé záchvaty pacienta neobtěžují, a dokonce mohou být až trochu úsměvné. Například jedna slovenská rodina, jejíž dítě u nás bylo léčeno, pojmenovala jeden typ záchvatů jako "smačka", protože se při nich dítě smálo. Ovšem pro člověka, který má dvacetkrát za den strach, že za ním někdo stojí a chce ho zezadu chytit, jsou tyto stavy opravdu velmi nepříjemné. Zrovna tak i záchvaty, při nichž je pacient při vědomí a v rámci záchvatu dostane silné a velmi bolestivé křeče rukou nebo nohou. Neexistuje jeden typ záchvatu, stejně jako neexistuje jedna epilepsie. Je jich víc. - Rodiče dětí s epilepsií o této nemoci mluví jako o zákeřné hnusné chorobě. V čem je ta zákeřnost? - Patnáct let jezdím s rodiči a jejich dětmi s těžkou epilepsií na tábory, takže o tom často mluvíme, a troufám si tvrdit, že ta zrádnost a zákeřnost spočívá ve dvou aspektech. Tím prvním je nejistota, kdy zájiž chvat přijde. Může to být v noci, přes den, v jakékoliv situaci, která může být pro to dítě i nebezpečná. U těžkých epilepsií jsou to pak doprovodné příznaky, zejména mentální retardace, která může s epilepsií přicházet. Obojí rodiče velmi vyčerpává. - Přetrvávají o epilepsii nějaké mýty? - Stigmatizace epilepsie byla hlavně v minulosti skutečně obrovská. Kdysi dávno se lidé s epilepsií dokonce upalovali pro čarodějnictví. Dnes už jsme samozřejmě jinde, ale ještě ve 20. století se tvrdilo, že člověk při záchvatu musí mít roubík a že epileptik nesmí jíst čokoládu a pít kávu. I to už je dnes vyvráceno, ale s čím stále bojujeme, je jakási přílišná opatrnost, která se někdy s epilepsií pojí. Učitelé se mě přes rodiče ptají, jestli může takové dítě hrát fotbal nebo dělat jiný sport. My se opravdu snažíme, aby tyto děti měly pokud možno co nejnormálnější život. Běžné sportovní aktivity můžou zvládat, včetně jízdy na kole, byť pod dozorem a samozřejmě s přilbou, která je však povinná pro každé dítě do věku 18 let. Jediné, co se nedoporučuje, jsou sporty ve výškách. Z epileptika tak asi nebude dobrý horolezec. Pokud se věnuje plavání, vždy by měl být nablízku někdo, kdo ho případně z vody vytáhne. Jinak mohou dělat naprostou většinu sportů. Určité mýty také stále panují kolem fotosenzitivních epilepsií. - To jsou ty, které mohou vyvolat blikající světla nebo rychle se měnící světelné vzory? - Přesně tak. Mezi lidmi je rozšířený názor, že když někde bliká světlo, dostane epileptik záchvat. To samozřejmě není pravda. Naprosté většině epileptiků stroboskop epilepsii nevyvolá. Jen asi 2 % všech epileptiků mají tuto fotosenzitivní formu, i když mezi adolescenty jich bude o trochu více. Tito lidé mohou záchvat dostat při jízdě stromořadím nebo sloupořadím, skrze které svítí slunce. Nebo při pozorování vodní hladiny, od níž se odráží slunce. Počítače ani televizory jim ale nevadí, mohou se na ně dívat i s nimi pracovat. Pouze se nedoporučuje hrát hodně akční počítačové hry. Mnohem nebezpečnější je ovšem v tomto ohledu TikTok, kde se z nějakého důvodu objevují fotosenzitivní videa. Před několika měsíci jsme tu měli pacientku, jež dostala epileptický záchvat právě po sledování videa na TikToku. Pouštěl jsem si ho a bylo to opravdu velmi nepříjemné. Střídala se tam červená a černá barva v kmitočtu asi 15 hertzů (hertz je jednotka kmitočtu, vyjadřující, kolik pravidelně se opakujících dějů se odehraje za jednu sekundu, pozn. red.). Studenti medicíny, kteří video sledovali se mnou, objevili v TikToku funkci, jež tato fotosenzitivní videa automaticky odfiltruje, ale musí o ní člověk vědět a zapnout ji. - Jak vznikl mýtus, že epileptici nesmějí čokoládu a kafe? - Mělo se za to, že obojí působí stimulačně a epileptikům vadí. Malé opodstatnění tohoto tvrzení vidím v tom, že pokud si dá epileptik kávu večer, bude se mu možná hůře spát nebo usínat. Jednou z nejdůležitějších věcí v léčbě epilepsie, kromě podávání léků, jež tlumí záchvaty, je právě dodržování správné životosprávy, zejména pak pravidelný spánek. Dětem doporučujeme, aby ani o víkendu příliš neměnily svůj spánkový režim, aby chodily spát maximálně o hodinu později a o hodinu později vstávaly. U adolescentů a dospělých se pak nedoporučuje pít alkohol. Jedna sklenička záchvaty nevyvolá, ale kocovina rozhodně jejich riziko významně zvyšuje. - Jaké jsou metody léčby epilepsie? - Kromě zmíněné ketogenní diety a velmi úspěšné a neustále se vyvíjející epileptochirurgie (tedy operačního řešení některých druhů epilepsií, pozn. red.) se u některých těžkých epilepsií používá i tzv. vagová stimulace, kdy má pacient zavedeno do podkoží pod klíční kost zařízení podobné kardiostimulátoru. To stimuluje bloudivý nerv a přes něj mozek, což snižuje množství záchvatů. - Došlo v posledních letech k nějakému významnému objevu či pokroku v léčbě některých druhů epilepsií? - Spíš je to taková postupná evoluce. Ovšem když současný léčebný arzenál srovnám s dobou před patnácti dvaceti lety, je to neporovnatelné. Objevily se tři nové léky, díky nimž a systematické péči dokážeme zabránit tomu, aby dítě se syndromem Dravetové (závažná genetická forma epilepsie, pozn. red.) muselo být kvůli epileptickým záchvatům patnáctkrát za rok hospitalizované, což je reálný příklad z doby před těmito léky. I epileptochirurgie jde každým rokem o malý krůček dopředu, díky tomu můžeme operovat i pacienty, na něž bychom si před lety netroufli. V tom nám neskutečně pomáhá už zmíněná spolupráce s inženýry z technických oborů, neurovědci a kolegy z genetiky, kde došlo asi k největšímu pokroku. Díky genetické léčbě dnes dokážeme některé vážné choroby velmi úspěšně léčit. Třeba spinální svalovou atrofii (postupné ubývání svalstva a později i schopnosti se pohybovat, pozn. red.) nebo některé formy Duchennovy svalové dystrofie (svalová ochablost postihující pouze chlapce, která se s věkem dítěte zhoršuje, až nakonec dojde i k selhání dýchacího svalstva, pozn. red.). - Je ve vývoji nějaký lék či metoda, které by pacienti s epilepsií toužebně vyhlíželi? - Každý epileptik by si přál, aby na tuto nemoc existoval jeden lék, jenž by zabral okamžitě, u všech a napořád. Takový ale bohužel nemáme a zatím ani není na dohled. Nyní máme k dispozici asi dvacet léků a musíme pečlivě vybírat, který na jakou epilepsii předepsat. Když se ale podívám hodně do budoucna a trochu si u toho zafantazíruji, umím si představit, že jednou budou mít pacienti na sobě nebo v sobě zařízení, jež dokáže rozpoznat epileptický záchvat ještě předtím, než propukne, a včas ho zastaví. Od toho jsme ale ještě na míle daleko. Na druhé straně, když jsem před 15 lety nastupoval na kliniku, taky jsem si neuměl představit, že by někdy mohla v praxi fungovat genová terapie. A dneska už její pomocí léčíme některé druhy svalových atrofií. A když se do těch fantazií ponoříme ještě hlouběji, umím si představit, že by operace epilepsií převzali nanoboti. My bychom jim na magnetické rezonanci jen označili ložisko a oni by ho velmi precizně odstranili s minimálním dopadem na pacienta. Možná jednou, až půjdu do důchodu, se něčeho podobného dočkám. "Epilepsie je častější mezi dětmi a ve stáří." "Mozek je málo probádaný, a proto i epilepsie." "Mezi nejstarší metody léčby patřilo hladovění." "V nejvážnějších případech se sahá po keto dietě." "Pár záchvatů za život má kolem 5 % lidí." "Roubík a zákaz kávy a čokolády jsou jen mýty." Nejčastější onemocnění mozku MOZKOVÉ NÁDORY Mohou se objevit kdykoliv během života, v dětském věku jde ale o druhé nejčastější nádorové onemocnění. Příznaky závisejí na velikosti a umístění nádoru, mezi nejčastější ale patří: bolesti hlavy, záchvaty, necitlivost nebo brnění v pažích či nohou, nevolnost, zvracení, změny osobnosti, potíže s pohybem nebo rovnováhou, změny sluchu, řeči nebo zraku. Zpravidla je bolest horší ráno při probuzení. A protože tyto nádory rostou v uzavřeném prostoru lebky, můžou i ty nezhoubné člověka usmrtit nárůstem nitrolebního tlaku. Příčiny vzniku většiny nádorů mozku jsou neznámé. NEURODEGENERATIVNÍ ONEMOCNĚNÍ - Alzheimerova nemoc. Nejčastější typ demence, kvůli zvyšujícímu se průměrnému věku jí navíc rychle přibývá. Postihuje mozek a způsobuje postupné narušení paměti, myšlení, uvažování a dovedností. K nejčastějším příznakům patří zapomínání a ztráta paměti (zejména té krátkodobé). - Parkinsonova choroba. Chronické onemocnění centrální nervové soustavy, související s úbytkem neuronů, tedy mozkových nervových buněk. Neurony za normálního stavu produkují dopamin, jehož úkolem je přenos informací v mozku. Pacient postupně přichází o schopnost ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Typickým vnějším znakem Parkinsonovy choroby je tedy nekontrolovatelný třes končetin (hlavně rukou), ztuhlost, zpomalení chůze, zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. - Huntingtonova choroba. Dědičné nemocnění způsobuje změny v centrální oblasti mozku, které ovlivňují pohyb, náladu a myšlení, přidávají se i psychické problémy (deprese). - Amyotrofická laterální skleróza (ALS). Nevyléčitelné onemocnění mozku a míchy, které způsobuje oslabování buněk centrální nervové soustavy, jež mají na starosti svalové pohyby. Mezi příznaky patří svalová slabost, ztuhlost prstů a problémy s jemnou motorikou, potíže s řečí a chůzí, ztenčování končetin. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován, a to při zachování psychických a mentálních schopností. Příčiny onemocnění nejsou zatím dostatečně objasněny. Neexistuje účinný lék, který by nemoc zastavil. Většina nemocných umírá na selhání plic v rozmezí 2 až 4,5 roku od propuknutí nemoci, asi 5 % pacientů ale žije až 20 let. AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ - Roztroušená skleróza. Vlastní bílé krvinky napadají ochranné obaly nervových vláken a poškozují je. Zásadně se tím snižuje rychlost přenosu signálu mezi neurony. Část neuronů navíc zvýšenou zátěž nevydrží a začne umírat. Nemoc je zákeřná i ve svém průběhu. Budete mít první ataku v životě (první projev zánětu), jež se projeví např. tím, že na několik dnů nebo týdnů přestanete vidět na jedno oko. Nebo vás začne silně brnět noha. Po odeznění však řadu dalších měsíců nebo i let nemusíte mít vůbec žádné problémy. Nemoc ovšem v těle tiše pracuje a ničí tam nervové buňky. Lékaři u většiny pacientů zvládnou postup roztroušené sklerózy pomocí protizánětlivých léků zastavit nebo zpomalit, léky se ovšem musejí nasadit včas a užívat zpravidla po celý život. Vyléčit nemoc nejde. Žádný lék totiž neumí "slepit" potrhaná nervová vlákna a obnovit zničené neurony. Roztroušená skleróza přes svůj název nemá nic společného se stařeckými poruchami paměti. Naopak. Postihuje hlavně mladé lidi ve věku 20 až 40 let, třikrát víc z nich je žen. Slovo "roztroušená" přitom znamená, že zánět může vytvořit více ložisek. Důsledky? Nejčastěji jde o poruchy vidění, hybnosti, rovnováhy, paměti, myšlení, časté jsou i obtíže s močením a také deprese. Pacienti v nejhorších případech končí slepí či nepohybliví. - Vaskulitida centrálního nervového systému. "Popletený" imunitní systém napadá stěny velkých i malých tepen, vzniká tak zánět. Důsledkem zánětu mozkových cév jsou neurologické obtíže při koordinaci pohybu, bolesti hlavy a změny ve vnímání pocitů. INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ - Meningitida (zánět mozkových blan). Zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu. Vyvolat ho mohou viry, bakterie či jiné mikroorganismy, nejčastějšími prvními příznaky jsou ztuhlost krku, prudká bolest hlavy, horečka a zmatenost. Při meningitidě způsobené některými druhy bakterií až 20 % nemocných umírá (zvlášť když je léčba antibiotik nasazena pozdě) a u dalších 20 % se vyskytují nějaké trvalé následky. Ohroženi jsou hlavně novorozenci a pak dospělí. Účinně se lze chránit očkováním. - Encefalitida. Onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy je přenášen zejména klíšťaty, případně komáry. V první fázi onemocnění může mít příznaky jako lehká chřipka (bolesti kloubů a svalů, zvýšená teplota, nevolnost), v druhé fázi přicházejí vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, světloplachost, nevolnost, zvracení, ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes. - Lymeská borrelióza. Způsobují ji tři druhy bakterií, které přenášejí klíšťata. Dostanou-li se borrelie do centrálního nervového systému, mohou vyvolat zánět mozku nebo mozkových blan. Zánět může být akutní s vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy, strnutím šíje a obrnami, ale daleko častěji mívá chronický průběh se závratěmi, bolestmi hlavy, pocity tuhnutí šíje, trnutím končetin a páteře. Zánět optického nervu může navodit podezření na roztroušenou sklerózu. - Mozkový absces. Vzácné onemocnění, které vzniká krevním rozsevem bakterie z jiné části těla do mozku, nejčastěji při zánětech ve vedlejších nosních dutinách nebo v uchu. V akutním stadiu mozkového abscesu se objevují bolesti hlavy, horečky, zvracení, meningeální jevy a poruchy vědomí. CÉVNÍ ONEMOCNĚNÍ - Cévní mozková příhoda (mrtvice, iktus). Přerušení toku krve, nejčastěji krevní sraženinou (trombem), do některé části mozku. Ta pak začne odumírat. Mrtvice může způsobit problémy se zrakem, řečí, chůzí a vjemy (prvním příznakem tak může být povislý koutek, neschopnost udržet paži v předpažení, mumlavá nesrozumitelná řeč, neschopnost zopakovat větu či správně artikulovat a podobně). Léčbou je odstranění sraženiny (podáním léků na "ředění" krve, případně v kombinaci s dalšími postupy). - Kavernom. Nezhoubný nádor, jakési klubíčko drobných cév, které svým růstem může ohrožovat okolní tkáně. Nejčastějším projevem kavernomu je malé krvácení do mozku či rozvoj epileptických záchvatů. Léčí se operativně. - Krvácení do mozku. Postihuje především starší pacienty. Nejčastěji je důsledkem dlouhotrvajícího špatně léčeného vysokého krevního tlaku. Může ale vzniknout i kvůli prasklé tepenné výduti nebo malformaci (vrozená vývojová vada) či výše zmíněnému kavernomu. CHRONICKÁ ONEMOCNĚNÍ MOZKU - Epilepsie. Stav náhlé a přechodné abnormální funkce mozkové aktivity, která se nejčastěji projevuje dočasnou změnou vědomí, vnímání, chování a citlivosti, nekontrolovatelnými záškuby některých svalů či celého těla. Epileptické záchvaty může způsobit poranění hlavy, infekce mozku, mrtvice, ale i další změny v mozku. Foto: Epilepsií trpí v Česku kolem 80 tisíc lidí (někdy se uvádí až 100 tisíc). Ojedinělý epileptický záchvat (nebo i dva či tři) však během života zažilo kolem půl milionu obyvatel Česka. Dostat ho může dokonce i zcela zdravý člověk, pokud je několik dnů nevyspalý a "zapije" vyčerpání alkoholem. Foto: Ztráta vědomí, nekontrolovatelné záškuby některých svalů či celého těla, oči v sloup... I takhle může vypadat záchvat epilepsie. "Ti, co jsou v bezvědomí, si samozřejmě záchvat neuvědomují, dokonce mívají potom poruchu paměti, jež trvá i několik hodin před záchvatem a ještě nějaký čas po něm," vysvětluje neurolog MUDr. Martin Kudr. Foto: ^ U nejvážnějších případů, když léčba nezabírá, ordinují lékaři pacientům keto dietu. Ta je postavena na radikálním omezení množství cukrů ve stravě – do 5 až 10 % z celkového denního energetického příjmu. U většiny lidí se pak začnou tvořit ketolátky, jež vznikají z uloženého tuku během hladovění či při nedostatku glukózy, tedy cukru v krvi, jakožto dočasný zdroj energie. Ketolátky zároveň tlumí hlad. Kromě slazených potravin a nápojů nejsou na "keto" jídelníčku ani čtyři tradiční přílohy, tedy pečivo, brambory, těstoviny a rýže. Hlavními ingrediencemi jsou maso, vejce, mléčné výrobky, zakysané potraviny, máslo, rostlinné oleje, ořechy, některá zelenina a ve velmi omezeném množství ovoce. V "předinzulinové" éře byla keto dieta i jednou z prvních léčebných metod cukrovky 2. typu, která zjednodušeně řečeno vzniká z nadbytku cukrů v krvi, čímž se snižuje citlivost organismu na inzulin. Keto dieta se nyní zkoumá i v souvislosti s léčbou některých zhoubných nádorů mozku, roztroušené sklerózy, Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění a také migrén. Vždy to ale musí být pod dohledem lékařů. Foto: ^ "V léčbě nám neskutečně pomáhá spolupráce s inženýry z technických oborů, neurovědci a kolegy z genetiky, kde došlo asi k největšímu pokroku," říká MUDr. Martin Kudr. Foto: ^ Nemocí mozku je spousta, stejně jako důvodů jejich vzniku. A řadu z nich provázejí epileptické záchvaty. Třeba i meningitidu, tedy zánět mozkových blan. Tuhle vážnou nemoc většinou vyvolávají bakterie, viry a další mikroorganismy, jež infikují ochranné membrány pokrývající mozek a míchu. Foto: Pacientů s Alzheimerovou chorobou rekordně přibývá. Jde o suverénně nejčastější typ demence. Foto: Stanislav Gross, bývalý šéf ČSSD a v letech 2004–2005 i předseda vlády, zemřel před sedmi lety (ve věku 45 let) na nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Foto: Řadu infekčních onemocnění mozku má na svědomí klíště. Foto: Mezi lidmi je rozšířený názor, že když někde bliká světlo, dostane epileptik okamžitě záchvat. To samozřejmě není pravda. "Mnohem nebezpečnější je v tomto ohledu sociální síť TikTok, kde se z nějakého důvodu objevují fotosenzitivní videa. Před několika měsíci jsme tu měli pacientku, jež dostala epileptický záchvat právě po sledování videa na TikToku. Pouštěl jsem si ho a bylo to opravdu velmi nepříjemné. Střídala se tam červená a černá barva v kmitočtu asi 15 hertzů," říká neurolog. TikTok je přitom nejpopulárnější sociální síť mezi teenagery na celém světě. Foto: "Na rozdíl od neurologů pro dospělé musí být každý dětský neurolog zároveň i epileptolog, protože epilepsie je v dětském věku velmi častá," říká MUDr. Martin Kudr, který pracuje na Klinice dětské neurologie Fakultní nemocnice Motol v Praze. Foto: Shutterstock.com, Michal Sváček / MAFRA Foto: Michal Sváček / MAFRA Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com Kdysi dávno se lidé s epilepsií upalovali pro čarodějnictví. Foto: Shutterstock.com, Profimedia.cz 


26. 8. 2022; irozhlas.cz

Ukrajina dostane drony Black Hornet. ‚Jsou malé, obranou proti nim je rušení signálu,‘ říká odborník

Norsko a Británie dodají Ukrajině miniaturní průzkumné drony Black Hornet za víc než 200 milionů korun. Tyto bezpilotní letouny vynikají tím, že jsou velmi malé. Díky tomu je obtížné je odhalit a zaměřit. Stroj je dlouhý necelých 17 centimetrů, váží 33 gramů a vojáci ho můžou nosit u pasu. Technologii přiblížil v rozhovoru pro Český rozhlas Plus odborník na robotiku Martin Saska z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Drony, které si obyčejný člověk může pořídit k fotografování, tak malé rozhodně nejsou. Jak si můžeme Black Hornet představit? Black Hornet disponuje na rozdíl od běžných dronů pouze jedním hlavním rotorem. Je to podobný koncept jako klasický vrtulník. Běžné drony mají rotorů několik, třeba čtyři nebo šest. Rozdíl je v tom, že jeden velký rotor má menší spotřebu baterií, takže umožní delší let, ale zase má menší manévrovací schopnosti. Je to průzkumný letoun, takže nenese zbraně, ale kamery. Co všechno potřebuje k pořizování a přenášení obrazu?Tento letoun může být vybaven až třemi klasickými barevnými kamerami, ale může nést i přístroje pro noční vidění nebo pro získání termo obrazu, kdy dokáže identifikovat i tepelné cíle. Jak se podařilo zmenšit všechny potřebné technologie? Bylo by možné sestavit podobný stroj třeba před deseti nebo dvaceti lety? Vývoj tohoto dronu začal možná před více než 10 lety. Modernější drony jsou výrazně pokročilejší. Systém více rotorů umožní mnohem víc, v této jednoduché aplikaci průzkumu to ale není potřeba. Další aspekt, který tento dron má, je, že nenese vůbec žádnou výpočetní sílu na palubě. Všechny obrázky jsou ihned posílány vojákovi do jeho opasku. Kdežto komerční drony jsou mnohem inteligentnější. Zákazník už vyžaduje mnohem víc – vyhýbání se překážkám, jednoduché plánování. Black Hornet to neumožňuje. Rušička levnější než dron Kromě kamer a vysílačů potřebují drony také ovládání. Je to jakousi slabinou toho systému?Dá se říct, že tento dron využívá GPS systém lokalizace a klasickou rádiovou komunikaci s pilotem, který jej ovládá. Oba tyto mechanismy je velmi jednoduché zarušit. Rušička GPS signálu je výrazně levnější než ten dron, který si takto pořizují. A jediná možnost, jak se vyhnout rušení nebo jak ho překonat, je mít palubní inteligenci. A to je něco, co na ČVUT vyvíjíme – možnosti letět bez GPS a možnost mít autonomního robota, který tu misi vykoná, aniž by musel komunikovat s pilotem, protože i ta komunikace se dá zaručit. Ale Black Hornety toto ještě nemají.Ne. Tento systém to neumožňuje z toho důvodu, že jsou tak lehké a tak malé, že ta výpočetní síla, kdybychom tam potřebovali přidat nějaký procesory, počítač anebo senzory pro vlastní lokalizaci dronu v prostředí, tak by několikanásobně překročily nosnost těchto malých strojů. K čemu mohou tyto drony Ukrajinci využít?Jejich síla může být v tom, že jich bude relativně hodně. Budou rozmístěny v poli a nepřátelé budou muset zarušit velké území. V současné době se používají rušičky, oni si chrání kolony, ale v běžném boji voják proti vojáku se tyto rušičky se nepoužívají, protože Ukrajinci drony ještě nepoužívají. Když bychom se na to podívali ještě obecně, co se týče té velikosti, tak tento stroj není delší než 17 centimetrů. Můžou se drony dostat ještě na menší velikosti? V čem by spočívala ta hlavní omezení?Pokud byste potřebovala pouze letět, tak drony už teď začínají třeba na centimetrech. Některé používají klasické rotory, ale dokonce některé používají křídla, takže se podobají motýlům nebo mouchám. A opět zde narážíme jedině na omezení v tom, že neunesou žádnou výpočetní sílu, žádné senzory, maximálně jednoduchou kamerku. Ale to je na druhou stranu asi i jejich přidaná hodnota?Přesně tak. Protože jsou takto malinké, tak jediná možnost, jak proti nim bojovat, jak je zneškodnit, je rušení signálu, ale fyzická interakce s nimi je velmi obtížná. Žádný radar je nezaměří, nedají se sestřelit, protože střílejte do mouchy na kilometr. URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/black-hornet-dron-ukrajina_2208261518_ako


26. 8. 2022; ceskavedadosveta.cz

Čeští odborníci chystají první větší agrivoltaický systém

Budování agrivoltaických systémů brzdí zatím vysoké ceny a zejména nedořešený legislativní rámec. Do budoucna by se ale měly stát alternativou a stabilizovat ekonomickou situaci zemědělců. Fotovoltaické panely vytváří stín pro plodiny pěstované pod nimi v horkých letních měsících, chrání květy a plody před krupobitím a prudkým deštěm. Stejně tak chrání před pozdními jarními mrazy, což je v českých podmínkách v posledních letech velký problém.

Agrivoltaika navíc nabízí zemědělcům výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a může být v budoucnu jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky, říká Ondřej Polák z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty MENDELU. Agrivoltaika je v současné době pojmem zejména v souvislosti s využitím zemědělské půdy pro pěstování plodin či případně pastvu dobytka a výroby elektrické energie prostřednictvím fotovoltaických panelů. "Jedním z cílů tohoto směru je zejména zvýšit využitelnost zemědělské plochy. Spolu s tím nám agrivoltaika přináší řadu benefitů, ať už přímých nebo nepřímých. Jde o kombinované využití plochy zejména pro zemědělskou výrobu a sekundární využití pro výrobu elektřiny pomocí fotovoltaických systémů," uvedl Polák. Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. První větší plocha se chystá i v ČR díky společnosti ZENERGO Energy s.r.o., odborníkům z MENDELU, ČVUT FEL a VSÚO Holovousy s.r.o. Experti se letos inspirovali ve Francii na exkurzi Solární asociace, kde studovali technické řešení, výhody a nevýhody různých typů FV panelů, výběr vhodných plodin a další aspekty. Tyto a další informace se v současné době vyhodnocují s cílem postavit největší agrivoltaický systém v ČR o rozloze 3 ha pro produkci trvalých kultur. " Spolu s tím připravujeme i prostor s různými typy fotovoltaických panelů pro výzkumnou činnost pěstování dalších plodin a nejenom pro trvalé kultury," uvedl Polák. Investor je podle něj připravený postavit agrivoltaický systém i bez dotačních pobídek. Záměr komplikuje energetická krize související s válkou na Ukrajině. Panelů je nedostatek, dodací lhůty jsou delší a ceny vyšší oproti loňskému roku. To ještě umocňují covidová opatření v Číně, která je největším světovým producentem FV panelů a s tím spojené problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. "V současné chvíli je největší překážkou legislativní rámec. Fotovoltaické systémy, které jsou budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu musí splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem. Ministerstvo životního prostředí proto usilovně pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tak, aby pěstitelům vybraných plodin mohli otevřít cestu k snadnější podpoře agrivoltaiky. Konkrétně pak odstraněním platby za odvody. Tímto řešením se sníží náklady na celkovou investici a navíc by mohli využívat dotací na fotovoltaiku," uvedl Polák. Zdroj: MENDELU Ilustrační foto: pxhere.com


25. 8. 2022; brnenskodnes.cz

MENDELU: Agrivoltaiku brzdí zatím legislativa a vysoké ceny panelů

Budování agrivoltaických systémů brzdí zatím vysoké ceny a zejména nedořešený legislativní rámec. Do budoucna by se ale měly stát alternativou a stabilizovat ekonomickou situaci zemědělců. Fotovoltaické panely vytváří stín pro plodiny pěstované pod nimi v horkých letních měsících, chrání květy a plody před krupobitím a prudkým deštěm. Stejně tak chrání před pozdními jarními mrazy, což je v českých podmínkách v posledních letech velký problém.

Foto: mendelu.cz Agrivoltaika navíc nabízí zemědělcům výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a může být v budoucnu jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky, říká Ondřej Polák z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty MENDELU. Agrivoltaika je v současné době pojmem zejména v souvislosti s využitím zemědělské půdy pro pěstování plodin či případně pastvu dobytka a výroby elektrické energie prostřednictvím fotovoltaických panelů. "Jedním z cílů tohoto směru je zejména zvýšit využitelnost zemědělské plochy. Spolu s tím nám agrivoltaika přináší řadu benefitů, ať už přímých nebo nepřímých. Jde o kombinované využití plochy zejména pro zemědělskou výrobu a sekundární využití pro výrobu elektřiny pomocí fotovoltaických systémů," uvedl Polák. Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. První větší plocha se chystá i v ČR díky společnosti ZENERGO Energy s.r.o., odborníkům z MENDELU, ČVUT FEL a VSÚO Holovousy s.r.o. Experti se letos inspirovali ve Francii na exkurzi Solární asociace, kde studovali technické řešení, výhody a nevýhody různých typů FV panelů, výběr vhodných plodin a další aspekty. Tyto a další informace se v současné době vyhodnocují s cílem postavit největší agrivoltaický systém v ČR o rozloze 3 ha pro produkci trvalých kultur. "Spolu s tím připravujeme i prostor s různými typy fotovoltaických panelů pro výzkumnou činnost pěstování dalších plodin a nejenom pro trvalé kultury," uvedl Polák. Investor je podle něj připravený postavit agrivoltaický systém i bez dotačních pobídek. Záměr komplikuje energetická krize související s válkou na Ukrajině. Panelů je nedostatek, dodací lhůty jsou delší a ceny vyšší oproti loňskému roku. To ještě umocňují covidová opatření v Číně, která je největším světovým producentem FV panelů a s tím spojené problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. "V současné chvíli je největší překážkou legislativní rámec. Fotovoltaické systémy, které jsou budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu musí splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem. Ministerstvo životního prostředí proto usilovně pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tak, aby pěstitelům vybraných plodin mohli otevřít cestu k snadnější podpoře agrivoltaiky. Konkrétně pak odstraněním platby za odvody. Tímto řešením se sníží náklady na celkovou investici a navíc by mohli využívat dotací na fotovoltaiku," uvedl Polák. 


25. 8. 2022; novarepublika.online

Elektřina se nevyrábí na burze

Sami můžete nejlépe posoudit co tlučhubové ze Strakovky za skoro dva měsíce pořešili…..

Včera vyhlásili blábol zvaný úsporný tarif. S kterým doslova opruzují veřejnost už skoro půl roku. Původně jsem se domníval, že hlavním tématem na dnešek bude nějaké jeho rozpitvávání.. Ale ono není CO pitvat. Zase jen bláboly a přísliby a nulové konkrétno. Jediná podstatná věc o níž víme s určitostí je oznámení, že každý zákazník na svém vyúčtování SE DOZVÍ KOLIK KONKRÉTNĚ D9KYY FIALOVĚ HRÚZOVLÁDĚ UŠETŘIL!!!! Tohle , ta písemná informace na vyúčtování, je ono jádro růžové mlhy zvané 'Úsporný tarif! Aby volič věděl a nezapomněl, kdo mu tu almužnu posílá! Před volbami!!! O tohle jde!!! O nic jiného. Ještě ohledně onoho úsporného tarifu přidám konstatování druhé – Pětihlavá saň už půl roku vynalézá znovu kolo! Omlouvám se – úsporný tarif. Šlo totéž, jakmile se rozhodli pro plošnou variantu pomoci, to vyřešit jednoduše a technicky úplně snadno – přes DPH! Buď sazbu na nějakou dobu odpustit nebo snížit. Žádné koumání, žádá administrativa, Žádné komplikace pro distributory. Protože ti už takhle programy upravili loni koncem roku, když tohle zrealizoval Babiš! A to je kámen úrazu – když Babiš, tak si to Pětihlavá saň okamžitě zakázala jako ruský plyn!!! Nelze, nelze , nnelze, protože to bychom okopírovali Babiše a to by si lidé mohli myslet, že nic jiného neumíme. A vedle toho – to by na fakturách nebylo to připomenutí jejich starostlivosti a geniality! Takže vynalézají kolo. To Babišovo bylo dokonalé a především kulaté a funkční! To jejich přes "úsporný tarif" je jiném. má sice středovou díru pro nasazení na osu, to ano. Ale místo kruhu vymysleli šišoid. Kruh není podle nich zapotřebí, to umí každý /tedy výjimkou jich samých/ . Šišoid taky poslouží. Taky se bude na voze nějak točit.. Že bude poskakovat až bude hrozit překocení vozu nebo jeho rozpad? No bóžíčku…. Hlavně , že bud e ten nápis na faktuře a naopak nebude kopírování Báby!!! Žádný další koment k úspornému tarifu netřeba. Úsporný tarif problém katastroficky drahých energií neřeší. Jak na to ovšem jít? Tak to se dozvíte v článku tří autorů z ČVÚT , mezi nimiž je opět už s vrchu zmíněný Lubomír Líbal. Navigoval mne na něj Padre. A to na stránky libereckého hejtmana Půty. Ing. Hynek Beran , Doc. Ing. Lubomír Lízal, PhD, Ing. Jiří Michalík České vysoké učení technické, Český institut robotiky, informatiky a kybernetiky a Fakulta elektrotechnická, Asociace energetických manažerů, Česká společnost pro energetiku Motto V poslední době čím dále více některá veřejná vystoupení politiků i některých novinářů připomínají závazky pionýrů v sedmdesátých letech o šetření energií, solidaritě obyvatel s průmyslem a to vše z důvodu konfliktu na Ukrajině a extrémní ceně zemního plynu. Snahou následujícího textu je poskytnout odbornou orientaci těm zodpovědným. Energie vzniká v elektrárně nebo v jiném zdroji a ne na burze Základními obory současné energetiky jsou elektrárenství, plynárenství a teplárenství. Naše soustavy byly budovány jako mezinárodní tranzit plynu s bezpečnými podzemními zásobníky na několik měsíců, robustní síť elektráren a vedení a systémy zásobování teplem (SZT) ve všech větších městech. Nejde o nezávislé systémy, jsou spolu propojeny a jde o jeden národní energetický systém vybudovaný ještě za M. Kubína, jehož charakter se dodnes zásadně nezměnil. Pokud chceme s tímto systémem pracovat, musíme vědět, jak funguje, a nedbat na neznalé řeči politiků ani prodejců komodit za válečné ceny na různých burzách, u nás především německé. Burza totiž není zdrojem jakékoli energie, ale je pouze místem, kde se energie prodává, respektive prodává se právo k určitému množství energie proudícího ve funkční soustavě. Fyzické záruky, že bude energie dodána v dostatečném množství z určitého zdroje, u nás používaná burza PX nemá a je nahrazena miliardovými garancemi na případné spekulativní nákupy. Nezodpovědná náhrada existující fosilního paliva jiným fosilním palivem dnes rizikovým Pačesova komise doporučovala navýšení podílu zemního plynu v ČR pouze v situaci, kdy bude Česká republika spolehlivě napojena na mezinárodní sítě plynovodů kvůli nevydíratelnosti ekonomické i geopolitické. Namísto toho máme tři plynovody z Ruska. V této situaci byl až do počátku rusko-ukrajinského konfliktu vyvíjen systematický tlak nahradit domácí fosilní surovinu (uhlí) dovozovou surovinou taktéž fosilní (ruským plynem) a to i v segmentech centrálního topení. Pokud nám budou překupníci a ideologové nadále zakazovat domácí topivo i v době války a nedodávat to dovozové, znamená to náhradu domácího topiva energetickou chudobou . Obnovitelnými zdroji energie, především fotovoltaiíkou, můžeme cíleně nahradit letní ohřev teplé užitkové vody a také na klimatizaci pro chlazení budov. Obojí má navíc akumulační charakter, takže můžeme solární energii užívat v době slunečního svitu a nepotřebujeme baterie. Solární panely ale nenahradí topení v tuhé zimě, kdy slunce nesvítí. Podrobná bilance není obsahem sdělení, pro zájemce například na www.aem.cz na seminářích "Energetická středa". Elektřina a zemní plyn Elektřina Elektřiny vyrábíme nadbytek, asi o 20 % více, a kvůli omezené kapacitě vedení jí o moc více jak těch 20 % nemůžeme vyvézt. Vyrábíme ji velmi levně za náklady paliva, elektrárny už máme postavené, navíc domácí uhlí si těžíme doma a u jaderných elektráren máme zásoba paliva na několik let. Jadernou energii vyrábíme zhruba za 25 haléřů na jednu kilowattovou hodinu (kWh) a uhelnou za necelých 50 haléřů. Někdy se k těmto cenám přičítají ještě emisní povolenky, ale jaderné zdroje, které pokrývají polovinu spotřebu naší země, řádné emise CO2 nemají. Jedna jaderná elektrárna vyrobí spolehlivě tolik elektřiny, co spotřebují všechny české rodiny, 15 terawatthodin. Nicméně pro zatížení v průběhu dne část elektřiny z uhelné nebo vodní či přečerpací elektrárny potřebujeme Jedna česká rodina spotřebuje ročně v průměru o něco méně než 4 tisíce kWh, tedy za výrobní cenu 1000 až 2000 korun ročně (nepočítáme distribuci). Na domácí trh byla víceméně umělými (virtuálními) prostředky dovezena německá burza, a přestože by nebylo možné energii z ČR vyprodat (viz fyzikální omezení exportních kapacit na cca 1/3 produkce), prodává za její ceny především státní společnost na domácím trhu. Z trhu pro přebytky se tak stal cenový monopol či cenový diktát a namísto práva spotřebitele si vybrat vhodného dodavatele za rozumnou cenu má možnost platit ceny německé spotové burzy anebo nesvítit. Tento krátkodobý trh byl původně ustanoven na prodávání přebytků a doplňování nevyrobené energie, například když se náhle změní počasí. Elektřina ve své podstatě není komoditou vhodnou pro denní trh, protože elektrárna ze zálohy mnohdy najíždí déle jak den. Společnost provozující jaderné elektrárny by si navíc takový režiím prodávat ze dne na den nemohla ani dovolit, protože jaderná elektrárna neumí náhle najet na jeden den a její vypínání následující den není bezpečné. I zde vidíme technickou nelogičnost argumentace manažerů naší elektrárenské společnosti a nekompetentní opakování takové argumentace u některých politiků věci neznalých. Situaci lze v případě krize přirovnat k restauraci nebo závodní jídelně, která má levné suroviny, ale zdražuje lístky na jídlo s výmluvou na to, že je v jiné restauraci v jiné zemi draho. Jídla (elektřiny) je stále nadbytek. Pouze je stále méně lidí, kteří si mohou to jídlo koupit, a začínají nejprve s jídlem šetřit a poté hladovět (energetická chudoba). Na "nasycení" celého národa (domácnosti) je zapotřebí pouze jedna ze svou jaderných elektráren, avšak státní společnost ČEZ má exportní možnosti pouze na jednu ze dvou, tu druhou nezastaví. Stačí tedy lidem rozdělit za rozumné peníze domácí elektřinu vyrobenou levně v národních elektrárnách a ekonomicky to narovnat. Ty elektrárny patří většinově českému státu a ne zahraniční burze, a jejich produkci je možné při troše rozumné diplomacie vyměnit za jiné nedostatkové komodity a ne si je zdražit a vyprodat. Evropa nemá jeden trh Energetická krize v Evropě ukázala na obrovský nedostatek v nastavení pravidel pro mezistátní výměnu elektrické energie spolu s kombinací nastavení pravidel fungování fyzických dodávek na spotovém trhu a trhu s dlouhodobými produkty na burze, což při současné totální krizi výroby v Evropě ve svém důsledku vede k vývozu jakékoliv dostupné volné elektřiny na západ, k navyšování ceny elektřiny o cenu přenosových kapacit a ve svém důsledku prodražování všech dodávek pro konečné odběratele v ČR. Zemní plyn Přestože jej doma netěžíme, byla naše soustava postavena velmi velkoryse. V době minulého režimu měla mj. dodávat zemní plyn do Západního Německa a přinášet devizy. Úlohou zásobníků byla krom strategické rezervy především rovnoměrnost těžby, v létě se zemní plyn uskladňoval a v zimě částečně těžil ze zásobníků. Zásobníky na našem území mají kapacitu zhruba třetinu naší roční spotřeby, tedy bychom s úsporami přečkali zimu a za jistých úsporných opatření třeba i půl roku. Problém: (a) Zásobníky na našem území patří zahraniční společnosti. (b) V minulosti byly zásobníky užívány ke spekulacím a nikoli k fyzické optimalizaci, obchodníci si v nich uskladňovali zemní plyn, když byl levný, aby jej pak mohli dráže prodat. (c) Státní hmotná rezerva je pouhých 300 milionů kubíků z necelých 9 miliard potřebných na rok , tedy v průměru na necelé dva týdny života České republiky. (d) V době krize by vnikl konflikt legislativy české, která umožňuje krizové použiti takového plynu v ČR, a německé, která ukládá německým obchodníkům takové zásoby dovézt pro stejný účel do Německa. Podrobný právní rozbor této konfúze není předmětem dokumentu, nicméně tvrzení vlády, že "plné zásobníky" znamenají dostatek tepla na zimu pro nás, by v takové situaci zasluhovalo podrobnější analýzu a částečné očištění od politického populismu. Teplo a možná náhrada Rizika v obou základních komoditách, elektřině a zemním plynu, jsou odlišného typu. U zemního plynu jde o riziko nezabezpečení zdroje, u elektřiny riziko energetické chudoby přes existující levnou nadvýrobu. Technické riziko nedodávky máme pouze za jistých okolností u zemního plynu, u elektřiny jde o riziko energetické chudoby a je způsobeno nezodpovědnou činností politiků při správě státní společnosti , sítí (ČEPS) a státního trhu (OTE) a také nečinnosti regulace při ochraně spotřebitele. Energetický regulační úřad (ERÚ) de facto nevykonává to, co mu česká i evropská legislativa ukládají a co je v jiných zemích Evropy normální. V případě omezení dodávek zemního plynu je v oblasti tepla možné postupovat dvojím způsobem: (1) Vyměnit s někým, kdo zemní plyn má, například díky pokračujícímu kontraktu s Gazpromem (Německo) za nadprodukci české elektřiny; (2) Topit v zimě elektřinou, které máme nadbytek, v těch lokalitách, kde nemají jinou náhradní možnost. Energetická bilance (spotřeba) zemního plynu pro teplo pro domácnosti je srovnatelná s nadvýrobou elektřiny. Kdybychom tedy jednoduše dokázali to, že vyměníme v zimním topení zemní plyn za elektřinu, topíme v pohodě dále. Chod průmyslu a celé společnosti topení elektřinou neřeší, na zamrznutí domácností ano. Zásluhou prozíravosti ČEPS a distributorů proběhla revize větších sítí, ty by takové řešení na většina území republiky unesly, problém je ale především v místních a domovních rozvodech, které nejsou na topení elektřinou většinou stavěny a v mnoha domech jsou také špatně udržované . Museli bychom se tedy v mnoha domácnostech omezit pouze na jednu elektricky vytápěnou místnost a třeba se i střídat sudá a lichá patra v sudou a lichou hodinu, ale situaci bychom s přebytkem náhradní komodity na národní úrovni s nějakými opatřeními ustáli. V tomto smyslu je opět přehnané zdražování elektřiny trestuhodné, namísto revize domovních rozvodů a případného nákupu olejových radiátorů si budou domácnosti půjčovat na "burzovní" ceny, takž v takových případech hrozí zvýšená rizika výpadku napájení (pojistek) nebo požáru elektrického zařízení či neadekvátního topidla. V tomto existuje pro zájemce specializované publikace nakladatelství Academia autorů Václav Cílek, Miroslav Štěpán, Hynek Beran, Pavel Hrzina "Pravidla krizového chování", k dispozici volně i k elektronickému stažení. Poznámka pro současné i budoucí obecní a krajské reprezentace Při výše uvedené situaci budeme u obyvatel potřebovat především důvěru a respekt, abychom společně celou situaci ustáli. Důvěru a respekt určitě nevzbudí ani schvalování vládní politiky nedůvodného zdražování "burzovní" elektřiny, ani pobíhání v něčím obýváku a měření, zda tam mají 18 anebo 19 stupňů. A tu důvěru a respekt budeme možná pokračovat napříč politickým spektrem u obyčejných lidí, zejména pokud se ocitnou nikoli jen v energetické chudobě, ale v nouzovém stavu. Stav energetického komfortu, energetických úspor a energetické nouze Pačesova komise zavedla energetickou bezpečnost jako povinnou součást energetické politiky ČR. Rozlišovala mezi stavem komfortu (trhu), stavem krátkodobé nouze (povodeň, vichřice), kdy jde o obnovu ke komfortního stavu a stavem dlouhodobého nedostatku (stav válečný), i ten má různou míru nedostatku. Základní stupnicí je tedy: Komfortní stav , zdrojů energie je více, než se spotřebuje, dodavatelé spolu soutěží cenou a kvalitou služeb. V této situaci vzniklo v Evropě tržní prostředí. Stav přídělový ("komfort mínus"), společnost má stále dostatek zdrojů na zajištění základních funkcí, ale musí s nimi hospodařit. Příkladem jsou úspory tepla v situaci, kdy by nám dodal Gazprom o 20% méně, anebo provoz naší elektrické soustavy při dlouhodobém výpadku jedné jaderné elektrárny. Stav nouzový , zde jde o přežití a nutnost zajistit základní životní funkce společnosti a kritickou infrastrukturu. U rodinného domu v elektřině to znamená dodávku pro lednici, žárovku v noci, základní funkce domu, například tlakovou kanalizaci, a komunikační médium, abychom se dozvěděli, co se děje. V případě výpadku tepla pak náhradní zdroj, například kamna na tuh paliva nebo olejový radiátor v jedné místnosti. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKO: Ve stavu energetické nouze jde o přežití a žádný trh se nekoná. Rovněž ve stavu centrálně organizovaných energetických úspor se dostáváme do přídělového hospodářství: PARADOX: na jedné straně limitujeme teplotu v místnostech a na straně druhé nelimitujeme cenu burzovních překupníků? Energetická chudoba Energetická chudoba, jak již bylo řešeno, je dvojího typu: (1) Energetické komodity není dostatek, tedy není možné ji koupit anebo bez státní regulace vznikají "válečné" ceny ("keťasové"). (2) Energetické komodity je dostatek nebo i nadbytek, ale je tak drahá, že si ji ne každý může v dostatku dovolit. Z uvedeného je patrné, že příčiny energetické chudoby v ČR jsou v elektřině a v zemním plynu dvojí, a tvrzení vládních činitelů, že jde obecně o "ceny energií", nejsou relevantní. Na reálné riziko zemního plynu jsou takto nabalovány cenotvorby v elektřině, které nám Evropská unie nepřikazuje Bezpečnostní riziko Válka na Ukrajině je skutečná. Pokud se obáváme jaderného konfliktu, formálně už započal: útok konvenčními zbraněmi na jaderné zařízení je podle mezinárodních norem považován za vyhlášení války jaderné. V takové situaci by se mělo obyvatelstvo, rodiny ale i města a kraje připravovat na možné důsledky pokračující války u sousedů, nikoli nakupovat doma vyrobenou elektřinu za keťasské ceny: nemocnice budou mít o to méně zdravotního materiálu a rodiny si při takové drahotě nepořídí ani zásobu náhradního paliva pro případ výpadku ruského plynu. Lehkovážná prohlášení politiků v době ohrožení státu vedoucí na jedné straně k bagatelizaci rizika bezpečnosti dodávek zemního plynu (tepla) a obhajoby uměle vyvolané energetické chudoby, které v jiných zemí EU nemají obdoby, jsou trestuhodná, podobně i absence ochrany spotřebitele ze strany ERÚ. Vystupme z Evropy? Ne, buďme Evropané a chovejme se v jako jiných zemích , a ne jako malý národ v područí burz a politiků nezodpovědně tolerujících nebo i podporujících zvyšování rizika energetické chudoby. V oblasti elektřiny jsme energetickou velmocí uměle zavádějící energetickou chudobu, které bychom se mohli účinně bránit, jako to dělají v jiných zemích. Česká republika má stále nadprodukci vlastní levné elektřiny a ve srovnání s kupní silou její nejdražší ceny v Evropě. Ochranu spotřebitele nechali naši politici nahradit diktátem zahraniční burzy a zodpovědná autorita (ERÚ) nekoná svojí funkci ochrany spotřebitele. V oblasti zemního plynu jsme jednou z mála malých evropských zemí závislých 100 % na ruském zemním plynu. Česká republika je pak jedinou evropskou zemí, která nemá s nikým dlouhodobý kontrakt na zemní plyn. Pokud je v Evropě druhá takové země, bylo by asi dobré, aby nám naše politická reprezentace ukázala takový vhodný příklad. V opačném případě vyvolává situace reálnou obavu odborníků, že jsme se transformovali do rizikové země okupované ruským plynem dodávaným překupníky bez dlouhodobého kontraktu, která u toho lehkovážně zdražuje a rozprodává levnou domácí elektřinu pro vlastní lidi na německé burze a nechává ji draze nazpět předprodávat vlastním rodinám, nemocnicím a likviduje s tím průmysl. Optimální řešením v takové situaci by přeci bylo dát v tuzemsku elektřinu za přijatelné ceny a nadprodukce elektřiny: (1) draho prodat ne burze; (2) anebo ji vyměnit se sousedním státem na zásoby ruského plynu; (3) a v případě nouze ji použit na teplo v zimě. Z uvedeného vyplývá, že podobně jako není jisté, že můžeme zemní plyn na našem území zodpovědně považovat za strategickou rezervu České republiky, protože je v případě, že patří německým obchodníkům, považována za strategickou rezervu německou, není možno ani v situaci, kdy nevíme, jestli nebudeme potřebovat přebývající elektřinu na topení, ji slibovat s vládními garancemi na spekulativní burzovní operace (finanční futures). Pak bychom dopadli tak, že při použití elektřiny pro krizové vytápění bychom to museli s podporou státu z našich daní spekulantům zaplatit a pak zase přemýšlet, jak je složitě zdanit "válečnou" daní. Poznámka k jaderné bezpečnosti Naše dva zdroje, Dukovany a Temelín, jsou sice postaveny na ruské technologii, ale nikdo z válčících stran, Rusko ani Ukrajina, je neovládají. Situace v Záporoží se tedy u nás v dané situaci opakovat nemůže, avšak na bezpečnost je třeba nadále dbát. Manažerské shrnutí hlavních nesmyslů: (1) Máme všeobecný nedostatek energie anebo nám hrozí (důvod inflace a zdražování). Můžeme mít nedostatek zemního plynu, elektřiny stále budeme mít nadbytek a nelze ji vyvézt. (2) Elektřinu nám zdražil Putin. Elektrické soustavy EU a Ruska nejsou galvanicky propojeny, z Ruska elektřinu ani nemůžeme dovézt. Putin může zdražit pouze zemní plyn, ale z toho u nás vyrábíme elektřiny pouze zanedbatelné množství a bez něj bychom se obešli. (3) Úsporami topení přečkáme nedodávky zemního plynu. Kdybychom měli plné zásobníky, přečkáme v pohodě zimu. Problém je, že jsou ty zásobníky pouze na našem území, patří německé společnosti a je v nich zemní plyn patřící obchodníkům, převážně německým. Tedy by taková situace vedla minimálně k mezinárodní arbitráži, ve kterých Česká republika obvykle velké úspěchy nemá. Státní hmotné rezervy postačí na necelé dva týdny, v zimní topné sezóně zhruba na týden. Pokud uspoříme v zimě 15 procent na vytápění, uspoříme 15 procent zemního plynu, a ne třeba 50 procent nebo více. Úsporami topení ze státních hmotných rezerv prodloužíme topnou sezónu v zimě cca o dva dny. (4) V zásobnících máme 70 % zemního plynu, takže můžeme ten plyn zestátnit a v zimě si s ním topit. Viz předchozí bod. Pokud ovšem německá vláda deklaruje, že by nám v takové situaci dala k úhradě pozastavení německé ekonomiky, jde o konfliktní situaci. Lepším řešením je mít vlastní plyn anebo jej měnit za nadprodukci elektřiny. (5) Prodáváme elektřinu do Německa (na burzu) a pak ji z Německa za násobné ceny kupujeme zpátky. V podstatě ano, ale většina té elektřiny ve skutečnosti neopustí území státu. Funguje to podobně jako lehké topné oleje s tím, že jde o tuzemskou produkci českých elektráren pro tuzemskou spotřebu přeprodávanou za ty nejdražší německé ceny. (6) Vysoké ceny a německou burzu nám přikázala Evropská Unie. Evropská unie pouze určuje tržní uspořádání, tedy oddělení sítí a dodávek, a žádnou burzu ani cenu nám nikdo neurčil. Společnost ČEZ nikdo v Bruselu nenutí prodávat elektřinu nemocnicím na této burze a ani za její ceny. Kdyby se odběratelé za pomoci státu dohodli na rozumnější ceně, musela by tato společnost s péčí řádného hospodáře prodávat v tuzemsku za ceny přijatelné, protože jinak by to neprodala a nemá to kam dodat. Problém je, že namísto ochrany spotřebitelů půjčuje stát nesystémově na burzovní garance na spekulativní obchody (finanční futures). Pokud se politici ohánějí tržními pravidly evropské energetiky, jde v tomto případě o hrubou deformaci trhu. Na prevenci energetické chudoby v elektřině má toto vliv opačný. (7) Namísto zemního plynu použijeme obnovitelné zdroje energie. Díky neprozíravé politice máme sice "solární barony", ale jsem po deseti letech na polovině evropského průměru ve fotovoltaice, střehách bytových domů jsou kvůli odmítání legislativy EU prázdné a domácí energetická zařízení většinou neumí fungovat samostatně. Způsobeno především nečinností ERÚ v rozporu s energetikami koncepty a podporou EU, letošní zimu to už nedostavíme. Doporučení pro politiky v obcích a krajích Rozlišovat mezi elektřinou a zemním plynem, první je v Evropě neobvyklá politika státu při ochraně spotřebitele a správě státní společnosti a pravidel trhu , druhé je nadnárodní riziko. Napříč politickým spektrem odmítnout politiku zdražování tuzemské elektřiny pro tuzemské spotřebitele. Pokud nemáme jednotný postup, prohlásit takové dění za "nepřijatelné" a zastat se voličů s tím, že proti takové nepřijatelnosti budeme bojovat, nikoli že v nemocnici zarazíme rentgeny a ve školách nebudeme svítit. Pokud má obec jakýkoli energetický koncept (kraj má povinnou energetickou koncepci), jsou úspory její součástí v případě rozumného přidělování energie je možné částečně snižovat hodnoty vybrané spotřeby. Nenechat se vmanipulovat do směšování tolerance k nehoráznému zdražování elektřiny a přípravě na problém s dodávkami zemního plynu. Jsou to dvě technicky odlišné věci, jejich spojováním spekulanti nejčastěji matou obce a kraje "nákupy na burze". Rozsáhlejší nedodávky zemního plynu se nedají řešit omezováním teplot v místnostech, protože v takovém případě není čím topit vůbec. Je zodpovědností vlády, aby řekla, jaké má skutečné zásoby, reálné scénáře a bychom se na ně připravili. Snížením teploty v kanceláři to opravdu není. Přestože odborníci považují politiku nechat zdražovat elektřinu a kompenzovat důsledky (nechat ublížit spotřebiteli bez ochrany a část prostředků refundovat), není schopna ani "rozdělit žebračenky". Přitom má státní společnost Operátora trhu (spravován MPO), kde je evidováno každé odběrné místo a jeho odběr, tedy by to šlo velmi snadno. I z toho je zjevné, že jde o mlhavé sliby a nikoli reálný scénář alternativního řešení energetické chudoby. Opakování z textu: Při výše uvedené situaci budeme u obyvatel potřebovat především důvěru a respekt, abychom společně celou situaci ustáli. Důvěru a respekt určitě nevzbudí ani schvalování vládní politiky nedůvodného zdražování "burzovní" elektřiny, ani pobíhání v něčím obýváku a měření, zda tam mají 18/ anebo 19 stupňů. A tu důvěru a respekt budeme možná pokračovat napříč politickým spektrem u obyčejných lidí, zejména pokud se ocitnou nikoli jen v energetické chudobě, ale v nouzovém stavu. Poděkování Autoři děkuji za rady a recenzi RNDr. Václavu Cílkovi, CSc, a generálu Miroslavu Štěpánovi Člen odborné pracovní skupiny "Energie není luxusním zbožím" Podrobný popis řazení zdrojů v Elektrizační soustavě České republiky není předmětem tohoto textu Zdroj: odborná pracovní skupiny "Energie není luxusním zbožím." V tomto existuje pro zájemce specializované publikace nakladatelství Academia autorů Václav Cílek, Miroslav Štěpán, Hynek Beran, Pavel Hrzina "Pravidla krizového chování", k dispozici volně i k elektronickému stažení. Názor energetických odborníků a univerzitní veřejnosti je publikován například zde: https://energyhub.eu/cs/articles/613372/zavery-jarni-konference-aem-2022 Pojem je vysvětlen například zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ke%C5%A5asen%C3%AD Finanční futures namísto reálných forwardů Vyrábíme elektřinu za 1000 až 2000 korun pro jednu rodinu ročně a 20 procent produkce vyvážíme, tak komu chce vláda přidat těch 5000 a vybírat od rodin 20 000? Kde ty peníze skončí, kolik překupníkům na burze a kolik ve státním rozpočtu Nevěřím, žejste četli k tomuto tématu něcolepšího, dokonalejšího, věcnějšího averzírovanějšího!!!! Za mne polopatický, skvěle edukativní jednoduchý text!!!! pro Kosu objevil Padre , předmluva: Petr Vlk , zdroj: Kosa zostra Žádné komentáře  


23. 8. 2022; Hospodářské noviny

Mateřská pro doktorandky má zajistit více žen ve výzkumu

V ě d a

Výzkum v Česku neumí dostatečně využít nejvzdělanější část populace. Zvláště pak ženy. Byť jich doktorandské studium dokončí téměř stejný počet jako mužů, ve výzkumu jich nakonec pracuje jen zhruba čtvrtina. Tedy méně, než je průměr v Evropské unii. Mohou za to špatně nastavené podmínky doktorandského studia, ale i nedostatečně "prorodinné" prostředí ve výzkumu samotném. Odborníci proto tlačí na vládu, aby situaci změnila. Podle nich by výrazně pomohlo, kdyby doktorandky měly nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Podpora z desítky milionů korun však zatím naráží na ministerstvu financí. Problém spočívá v tom, že i když se doktorandi mnohdy podílí na odborném výzkumu či přednáší na vysoké škole, úřady je vnímají jako studenty. Roky strávené touto prací se jim tak nezapočítávají do praxe. Ženy, které po skončení doktorandského studia zakládají rodinu, proto nemají nárok ani na příspěvek při mateřské dovolené - což je 70 procent z hrubé mzdy. Na ten dosáhnou jen ti, kterým zaměstnavatel platí nemocenskou.  

"Přicházíme tím zbytečně o talentované lidi - ženy, ale i muže, kteří se dnes mnohem víc chtějí na výchově a péči podílet. Ti odcházejí do zahraničí nebo do jiných profesí. A česká věda tím jen ztrácí," říká Hana Tenglerová

ze Sociologického ú s ta vu Akademie věd. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) tvrdí, že si je problému vědoma a snaží se ho s vládními partnery řešit. Zda ale k změně dojde, nechce předjímat. "Už jsme se shodli, že bychom chtěli, aby se doktorandské studium uznávalo jako praxe. O proplácení nemocenské v tuto chvíli jednáme. Ale kvůli rozpočtu potřebujeme souhlas ministerstva financí," říká.

Langšádlová už má spočítané, na kolik by pomoc ze začátku vyšla. Jedna třetina doktorandů při studiu standardně pracuje, a tudíž jim nemocenskou platí zaměstnavatel. Pomoc by se tak týkala zbylých studentů. U nich by úhrada nemocenské vyšla státní pokladnu na 70 milionů korun. Další prostředky by stát vydal na proplácení mateřské. Kolik to ale bude, není v tuto chvíli jisté.

Kabinet ministryně zároveň pracuje i na dalších opatřeních, která by zvrátila nedostatek žen v české vědě a výzkumu. "Jedním z návrhů je, že by byla matkám odpuštěna povinnost přednášet v rámci doktorandského studia na vysoké škole. Dále jde o prodloužení pracovní smlouvy o dobu strávenou na rodičovské dovolené nebo o větší podporu služeb péče o děti," popisuje ministryně.

Podle ní jsou obecně tyto služby v málo podporované - třeba vyzvedávání dětí ze škol. Chce také zajistit, aby hlídání dítěte bylo možné uvést jako náklad grantu, který výzkumníci získali.

"Minulé vlády se k o n k ré tn ě o uznatelnost mateřské nezajímaly, takže v tomto ohledu je tu jednoznačně pozitivní posun. Uvidíme, jestli se věc podaří prosadit," hodnotí návrhy socioložka Tenglerová.

Podmínky doktorandů má upravit také chystaná novela vysokoškolského zákona. Ta počítá s tím, že se jim zvedne stipendium z 11 skoro na 20 tisíc korun. Zároveň se má výrazně omezit jejich množství. V Česku je dvojnásobný počet doktorandů, než je průměr v EU, studium ale dokončí jen 40 procent z nich. "Počítáme, že se jejich počty sníží o jednu třetinu," říká Langšádlová. Cílem je, že se školy budou o své studenty lépe starat a studium tak bude kvalitnější.


Hlídání dítěte by bylo možné uvést jako náklad grantu, který výzkumníci získali.


Foto:


O autorovi: Michaela Ryšavá, michaela.rysava@hn.cz


21. 8. 2022; ČT 24

Živé vysílání 16:00

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).


mluvčí 1,

16 hodin a další zprávy České televize. Děkuju, že se díváte.


mluvčí 2,

Hezké odpoledne. Albánská.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Policie zatkla 4 Čechy, kteří fotografovali u zbrojovky ve městě Poličan. Podle tamních médií jde o turisty. Jsou u výslechu při prohlídce, ale žádného z nich nebylo nalezeno nic nezákonného. Policie sdělila, že Češi fotografovali tunel, který je přístupem do samotné zbrojní továrny. Informace přichází jen den po zadržení dvou Rusů a jednoho Ukrajince, kteří se pokoušeli proniknout do zbrojovky ve městě gramáž. Podle albánského premiéra Eddieho Rami je trojice podezřelá ze spisů ze špionáže.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

V několika regionech na východě Česka hrozí odpoledne silné srážky v souvislosti s tím i povodně. Varování před dešti platí i pro zítřejší celý den za 24 hodin může v těchto oblastech spadnout několik desítek milimetrů vody. Stoupat mohou hladiny zejména menších řek, třeba v Moravskoslezském kraji museli dnes hasiči kvůli vydatným dešťům odčerpávat vodu a odstraňovat vyvrácené stromy.


mluvčí 3,

Ke třinácté hodině jsme v Moravskoslezském kraji vyjeli k 57 událostem. Hasiči v 41 případech čerpali vodu z domů sklepů nebo garáží čistili kanalizační šachtice a komunikace v 11 případech jsme odstraňovali vyvrácené stromy polámané větve. V pěti případech pak hasiči monitorovali vodní toky.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Ministerstvo práce asociálních věcí za první týden dostalo skoro 300 000 žádostí o jednorázový příspěvek na dítě na 5 000 Kč mají nárok rodiny s loňským hrubým příjmem do milionů korun. Úřady práce začnou vyplácet ve středu navíc rodiny s přídavkem na dítě, které peníze dostávají automaticky. Už obdrželi jednu miliardu 200 000 000 Kč. Vláda tak chce zmírnit dopady zdražování.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Ukrajinská armáda zničila 3 ruské bezpilotní letouny nad japonskou oblastí. Moskva je podle Kyjeva používala k provádění průzkumu terénu situace na frontě. Podle ukrajinské strany se okupantům zase podařilo obsadit jižní okraj obce blahodárné ve směru na Nikolaje. Ruské útoky jsou hlášeny i na dalších místech fronty.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

A teď zpět k hlavnímu dění dneška, tedy výročí 54 let od vpádu okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Na území tehdejšího Československa. Události započaté 21. srpna 1968 připomněla tradiční pietní akce budovy Českého rozhlasu. Kladení věnců se zúčastnil mimo jiné premiér Petr Fiala i zástupci obor komor obou komor parlamentu.


mluvčí 4,

Připomíná nám, jak je naše.


mluvčí 5,

Svoboda a nezávislost křehká.


Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/

Letos ještě silněji než dříve. Ještě nikdy v historii samostatné České republiky nebyla připomínka srpnových události, tak aktuální, a tak naléhavá jako dnes v 54 let poté důvod jasný. Ruské tanky opět jezdí pod cizí zemi, tentokrát na Ukrajině a snaží se rozstřílet její sny o lepší budoucnosti.


Jiří RŮŽIČKA, 1. místopředseda Senátu /nestr. za TOP 09 + STAN/

V srpnu 69 pak bylo ještě hůř. To proti nám na Václavském náměstí nestály žádné okupační jednotky. Stáli proti nám čeští vojáci. Příslušníci veřejné bezpečnosti a milicionářů.


mluvčí 6,

Nikomu se nepodařilo tak dokonale změnit nadějí mezi beznaději jako okupačním oku vojsko okupantů.


mluvčí 6,

Nikomu nepodařilo změnit pocit vděku sovětským osvoboditelům nenávist jako Brežněvovi a jeho armádě, ale také se nikomu nepovedlo tak rychle změnit důvěru představitelům země. Jako tehdejší politické reprezentaci. Já vím, že ta situace v dnešní době v ekonomické oblasti není třeba nejšťastnější, že třeba nejsme úplně spokojeni s fungováním státu, ale rozhodně dnes máme to nejcennější, co naší společnosti tolikrát ve dvacátém století chybělo. Ale Svoboda demokracie, a proto je naší povinností tyto hodnoty i dnes chránit.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Dalším dějištěm vzpomínkových akcí už od rána i Brno. Zástupci města jeho jeho částí položili květiny u pamětních desek za oběti okupace. Jedna z nich patří Danuši Muzikářové. Dívce, která byla zastřelena. Ve svých teprve 18 letech.


mluvčí 7,

Když jsem viděl tady uprostřed Brna tanky, tak mně přišla z nějakého filmu, protože jsem si myslel, že to už se nás nemůže týkat nějaká válka tanky cizí vojáci. Bylo to hrozně překvapeni hrozné zklamání a možná v tom roce 69 ještě větší zklamání.


Markéta VAŇKOVÁ, primátorka města Brna /ODS/

Lidé, kteří to nezažili nejmladší generace, tak se mohou dozvědět něco o naši historii a poučit se z ní, no a samozřejmě ti, kteří to zažili, tak byť jsou to bolestné vzpomínky, tak také můžou přemýšlet o tom, jestli ten svět, ve kterém žijeme nyní. Je lepší než ten, který byl.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Víc než 4 stovky civilních obětí a konec společenských reforem. Nejen to zapříčinil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci na 21. srpna. Řadu lidí donutil nový režim opustit funkce a také republiku. Mezi těmi, na koho invaze dopadla stejně jako následná normalizace. Byly kromě jiných taky vědci. Víc o nich teď jsme linou Josefu většinovou z pražského ČVUT. Zdravím vás přeji hezkou neděli.


mluvčí 8,

Dobrý den a podobně.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Pojďme prosím, začít právě rolí vědců. Ti totiž sehrály velkou úlohu už během Pražského jara. Nad rámec politického Akčního programu KSČ formulovali dokument 2000 slov, o co přesně šlo?


mluvčí 9,

No šlo o iniciativu poměrně úzkého kruhu asi čtyř pětin přední pracovníků akademie. Kupodivu tam nebyly humanitní vědci, ale spíš lékaři genetik atd. a mezi nimi pochopitelně nejznámější Otto Wichterle a oni spolu diskutovali o postavení, jak chce ve společnosti o potřeby demokraty za se i ve vědeckém životě mezi vědci. A protože se jim zdálo, že brali činí program KSČ jaksi ne nezahrnuje vše, co měli na srdcí, tak, která se nakonec spojili s Ludvíkem Vaculíkem, který je znám jako autor, který skutečně na poslední finální podobu textu. A byla to byl to pokus o určitou výzvu vlastně lidem všem lidem, jak se zapojit do demokratizačního procesu, jak zná svoje práva a jak za ně bojovat.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Zmínila z té Otta Wichterleho, tedy vynálezce kontaktních čoček, jak režim reagoval na jeho, v uvozovkách vzpouru proti komunistické straně?


mluvčí 9,

Nejen na jeho, protože když byly, když byl v tento manifest zveřejněn, tak přímo pro psal asi 70 významných osobností života nejen vědeckého společenského kulturního. A pak se přidalo postupně až 100-120 000 dalších signatářů z řad opravdu veškerých skupina byla cesta. Samosebou, že pro ty, kteří se staly, jak se známými a jmenovitě spojenými s manifestem 2000 slov to znamenalo zhruba o rok o rok později zásadní dopad zásadní kosti. Dokonce v akademii je v československé Akademii věd bylo přijato patři na jaksi vyřízení této záležitosti, což mělo spočívat v tom, že měly být rozhovory individuální se všemi těmi signatáři měli být přesvědčováni o svém omylu a okradl, aby odvolali také si by mělo být individuálně jednáno. Eventuálně o tom, že si zachovají svoje postavení Academy. Naopak ti, kteří by nepochopili svůj omyl, neodvolaly svůj podpis nebo spíš souhlas s tímto textem, tak samozřejmě měli být zbaveni všech vedoucích CEFC pozicích, z nichž tedy vyhozeni nebo sesazeni. Znamenalo to pak i ještě v souvislosti s dalším čistkami, eventuálně i jaksi vyloučení z Akademie věd odpovědi a konkrétně Otto Wichterle, který bylo tedy tím zakladatelem ústavu makromolekulární chemie a který dnes na Petřinách v době postavené v šedesátých letech, tak samozřejmě byl svého. Ale zůstal kupodivu zaměstnancem řadovým zaměstnancem toho ústavu. Dokonce tam tedy měl k dispozici nějakou místnost a které mohou provádět své pokusy. A zajímavé bylo, že on to byl zřejmě velmi člověk, kterého nebylo možné jaksi rozjet kolem, protože on si během té doby normalizační dokonce udělal výuční list, jak jsme zjistili, když jsme připravovali zhruba před devíti lety století E.ON na území výstrahu, tak jsme tam ke svému velkému překvapení našli. Vyučí list nástroj řeči, jak něčeho a taky velice výmluvné jsou dokumenty takového typu, jako byly výroční zprávy každého zaměstnance. By, co sledovali zahraniční cesty a také jsou zachované právě tyhlety zprávy Otto Wichterleho, ve kterých jsou jaksi uvedeny poznámky, kam všude ho je to trochu uplynulého zvali na on tam samozřejmě nikam nemohou. Nebylo umožněno vycestovat, takže to mluví taky za sebe sama sebe a my byli.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Jak fungovala vědecká mezinárodní spolupráce po roce 1968, jak velké škody zářezy invaze následná okupace a normalizace způsobila právě na poli mezinárodní vědecké spolupráce.


mluvčí 9,

No, co se týče tedy nás zásadní, protože vlastně to vedlo k opravdu markantním předělu a opětnému zastavení zahraničí či jezdů stáží Compher účast na konferencích, ale dokonce i při jaksi nakupování zahraničních odborných časopisů. Vysloveně bylo stanovil, že nesmí být k dispozici časopisy, ve kterých by publikovali právě naše emigranti z řad vědců a těch sedmdesátých letech, dá se říci, že opravdu bylo velice exkluzivní záležitostí dostat se na 16 do západních zemí zcela programově, jak to známe z těch dokumentů. Ta se zahraniční styky měli koncentrovat samozřejmě na země socialistického tábora, tedy tzv. východního bloku pochopitelně v čele se Sovětským svazem byli jaksi rozvíjeny ostentativně družební vztahy, ovšem akademiím socialistických zemí. Takže tam samozřejmě to bylo žádoucí, ale na západ to právě, jak se pro ten negativní vliv na smýšlení lidí na obdiv vůči západnímu systému. A vymoženost tem i třeba ty vědecké oblasti, tak to bylo velmi nežádoucí a ti lidé, kteří tedy žádali, anebo měli šanci, jak byly nikam pozvání, tak byly jednoznačně důkladně prověřováni a jaksi souhlas získali jenom ti k úrovni, tedy naprosto čistí, protože ono to také mělo takové souvislosti, že ředitele Ústavu nesli naprosto přímo osobní odpovědnost za to, když někdo takto vyslaných jejich pracovníků zůstal v emigraci. A jeden z trestu byl třeba ten, že ten ústav přišel o mzdové prostředky na takového pracovníka, tak bylo to velice ostře sledováno, ale nakonec je zajímavé, že vlastní stopy statistiku poněkud jaksi deformuje fakt, že řada lidí využila k tomu k emigraci, nikoliv služební cestu, ale naopak získání zájezdu od Čedoku. Čili soukromou cestu na západ, kterou žili k tomu, aby se třeba i účastnili nějakého kongresu a eventuálně tedy se nevrátím.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Během normalizace chtěl také komunistický režim donutit nepohodlné lidi k odchodu z Československa. No place, tzv. akce, asanace i vědců. Možná mohl si režim dovolit pustit pustit vědce země?


mluvčí 9,

No, myslím si, že tady podle těch výzkumů a publikací, které v posledních 10 15 letech vznikly k tomuto tématu, tak si se nedá říci, že by akce asanace zasáhla vědce. Byla to akce jaksi vyvinutá v důsledku Charty 77 trvala od toho roku 77 do roku 84 a byly k té emigraci byli nuceni právě lidé, kteří se angažovali, podepsali Chartu angažovali se. Takže nelze říct, že by to zasáhlo vědce jako Oborohu skupinu, mohly se tam někteří mezi nimi objevit, ale nedá jsem vůbec, že by toto byl spojeno, tedy s tím a exilem vědců emigrací dětství.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Já moc děkuju Milena Josefovi člověk odpovídala naše otázky z fakulty ČVUT v Praze fakulty elektrotechnické. Moc vám děkuji hezký odpoledne.


mluvčí 9,

Děkuji za pozvání na shledanou.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Teď vám přiblíží příběh tehdy čtyřiadvacetiletého Petra Šmídy, který přišel před libereckou radnici ze zvědavosti se svým kamarádem. Vojáci na ně začali střílet a Petr Šmída se sedmi průstřely nohou skončil v nemocnici, kde nakonec strávil rok.


mluvčí 2,

A půl.


mluvčí 10,

Bylo to prostě v nesprávnej čas na nesprávném místě.


mluvčí 3,

Co se tady dělo v tu chvíli?


mluvčí 10,

V tu chvíli to bylo asi takhle támhle, jak je roh pošty, tak zespoda přijížděli k okupační síly, Rusové jo. A bylo to taky, že lidi ucpaly. Cestu nahoru k náměstí. A tudíž je přinutili odbočit jsem doleva a jelo to takhle. První ale Geis s důstojníka má. Za nimi jel tank.


mluvčí 10,

A zatím tankem obrněný transportér. On to vlastně nebyl ani obrněný transportér. Byl ještě kořistí Hakl německej přijížděli, tedy jsem byli za výkon zvaný. Tady, když se dostal ten gas na výhled, tak zabrzdil a kluci tam v těch místech, jaký je ten stan, tak tam bylo zelinářství jako stánek se zeleninou. A oni si vzali i rajčata bedýnku rajčat, a když ten dav zastavil, tak vzali ty rajčata a smrskly je za těch otevřených oken. Toho důstojníka v tom, co tam seděl nejblíž, co to je stav jeho, tak nenapadlo nic lepšího, než žije vzal samopal kolmo do vzduchu začal střílet jeho. V tu ránu, jak oni zabrzdili, to je otázka 20 30 vteřin, co vám teďko budu vykládat. To auto zastavilo, že ho do něj šly ty rajčata. Současně vylízal ven velitel tanku. Otevřel se nahoře poklop a narazil jemně do toho auta před sebou. My jsme stále tady tadyhle těch těch místech a tady hle nějak stál ten lákal, čili tak nějak asi metr a půl od nás jo, no a oni, jak vylezli, tak začali střílet jeho, protože na něj padalo tam omítka, že ho sklo a o podobně, jo, tak začali střílet. Já jsem to dostal od pasu dolů 7 kulek celkem. A ten můj kamarád, kterej tady se mnou byl ten mistr republiky v boxu, tak tomu prostřelili ruku, mě prostřelili obě dvě kolena, jak mě prostřelili obě kolena, tak jsem spadnul.


mluvčí 10,

A to blížil jsem se semhle.


mluvčí 10,

Tadyhle byl další jako člověk, kterej musí si představit, že od radnice byla prostě pod lešením v tý době jeho.


mluvčí 11,

A.


mluvčí 10,

Tadyhle vedle mě byl člověk, který si držel plíce. A Taj jsem udělal takovýhle bubliny, jo, jak dýchal, když jsem přišel do nemocnice, tak jsem se díval. Vedle byl přikrytý člověk. Já jsem to nás zvedl a bohužel to byl mohl naproti si támhle v těch místech stálo několik kluků. Později jsem se dozvěděl, že to byli horolezci a střelba trochu povolil, aha, tak oni přeběhlík ke mně chytili mě za ramena a života v Limě tadyhle byla hromada lešení nových trubek, tak za lešení trubky, ale nohy mně zůstaly, bohužel koukat ven, jo, protože oni začali znovu střílet, tak oni vběhli do sklepa. Ano, já jsem ještě dostat nějakou tu kulku jako navíc mu tady a tady hle vidíte, jak je to všude vysazovat ji vylepšil zvaný ho. Tady všude prostě byly. To bylo rozstřílet.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Ke vzpomínkovým akcím výročí událostí 21. srpna 1968 se přidává taky akce never mor 68 na pražském Výstavišti. Poukazuje na paralelu s ruskou okupací Ukrajiny. Večer odehrají koncerty, čeští i ukrajinští hudebníci. Už teď na místě výstava historických současných fotografií natáčela tam na Zuzanku ová.


mluvčí 12,

Na jedné straně autorem Václav Berdych, který opravdu jakoby Pell v Praze a v Liberci, kde dělal většinu fotografií a na druhé straně nám pomáhala s výběrem fotografií velvyslanectví Ukrajiny a tam je to fotografka Vera volání, která je vlastně i uměleckou fotografkou, ale samozřejmě během okupace se dostala přímo jako na frontovou linii a ty fotografie mají trošku jiný ráz.


mluvčí 13,

Snažili jste se tím výběrem vlastně ukázat tu paralelu ukázat, že historie se možná opakuje.


mluvčí 12,

To je přesně motto nejenom téhle výstavy, ale celé dnešní akce, že na těch fotografií zvlášť těch černobílých, kterých vlastně se odráží jenom ta dramatická situace, a to obrovské jako neštěstí, ke kterému se musí ty národy potýkat, ať mi v roce 68 nebo Ukrajina dnes a myslím si, že právě to podtrhuje ještě více tu paralelu našich národů a útoku Ruska.


mluvčí 13,

Dnes odpoledne nebo v podvečer tady začíná program hudební, kdo všechno tedy bude?


mluvčí 12,

Ano od 17 hodin vlastně začíná program hudební. Na scéně se vystřídají čeští ukrajinští interpreti, abysme právě tu paralelu zobrazili v tom hudebním programu, takže za české interprety bych ráda jmenovala třeba Jaroslava Hutku Lenku Dusilovou nebo závěrečné vystoupení Michala Ambrože a hudby Praha.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Ruské okupační jednotky hlásí částečný úspěch ve směru na jeho ukrajinskými Gulajev. Podařilo se jim obsadit okraj obce blahodárné, která se nachází zhruba 5 desítek kilometrů od města. Boje v oblasti dál pokračují. Ukrajinský generální štáb informuje o ruských úderech na dalších místech fronty. Některé se ale částečně podařilo odrazit například v Charkovské oblasti. Varoval také před přesunem systému ruské protivzdušné obrany na území Běloruska.


mluvčí 14,

Hrozba nepřátelských raketových leteckých úderů z území vzdušného prostoru této země nadále trvá.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

A blížící se ukrajinský den nezávislosti a půl roku od zahájení ruské invaze může Moskva podle prezidenta Zelenského zneužít ke spáchání nebývale krutého činu. Poděkoval také všem, kteří bojují nebo Ukrajinu, jinak podporují. Ukrajinci podle něj už dokázali, že jsou neporazitelní.


mluvčí 12,

Ruské tanky v centru Kyjeva se Kremlu ale naráží na skutečnost, že jde o zničené kusy, které do města dopravili Ukrajinci v rámci oslav dne nezávislosti, protože věřím, že určitě vyhrajeme a je moc hezké, že jsme takovou výstavu zrealizovali. Myslím, že všechno dobře dopadne. Den nezávislosti připadá na 24. srpna. Shodou okolností to bude přesně půl roku od začátku ruské invaze. Prezident Zelenský varuje, že by Moskva u příležitosti tohoto milníku mohla spáchat nějaký nebývalé krutý čin. Obyvatele ale povzbudil slovy, že mají být na co hrdí.


mluvčí 15,

Letos je ve vzduchu na Krymu cítit, že tamní ruská okupace je dočasná a Ukrajina se vrací.


mluvčí 12,

Ze vzduchu přichází i údery na okupovaný Krym. Noční oblohu Sevastopolu ozářilo několik raket ruské protivzdušné obrany. Není to první takový úkaz za posledních několik dnů. Včera údajně bezpilotní letoun narazil přímo do budovy velitelství ruské černomořské flotily. U ráno jsme se probudili, posnídali a potom jsme uslyšeli výbuch 2 podobné jsme slyšeli předchozí den, kdy jsme se procházeli na nábřeží. Nevíme, co přesně to bylo, ale takový zvuk vás znervózní. Za údery pravděpodobně stojí ukrajinská armáda. Kyjev to nicméně většinou nepřiznává útoky na okupovaných územích ale nepřichází jen ze vzduchu. Terčem atentátů se stávají kolaboranti. Ukrajinské úřady včera informovali o útoku na ruském dosazeného starostu Mariupolu. Výbuch nástražného zařízení ale přežil.


mluvčí 16,

Detaily k tomu úplně nejsou známy, ale například ruská média mluví o tom, že měla být nastražena nálož poblíž Margus polského zoo a měla neúspěšně vybuchnout právě v době, kdy místem projížděla kolona. Mariupol s tím tedy Ruskem dosazeným starostou.


mluvčí 12,

Úspěšný byl atentát na zástupce vedoucího ruské správy ve městě Nova Tachov před dvěma týdny zemřel po zásahu střelce.


mluvčí 17,

V Ledči nad Sázavou dnes nad ránem likvidovalo 8 jednotek hasičů. Požár skladu s chemikáliemi. Plameny se podařilo uhasit zhruba po dvou hodinách. Požár způsobil škodu 100 000 000 Kč.


mluvčí 18,

My jsme v lokalitě průmyslové zóny právě u plotu firmy, kde začalo hořet, jedná se o firmu Kovofiniš hořet mělo v budově, která má přes sebe ten modrý pruh. Není tam teď momentálně nic vidět, protože hořelo z druhé strany ovšem dovnitř, my nemáme přístup, nedostaneme se tam tedy každopádně 8 jednotek hasičů už z místa odjel. Ten požár se podařilo lokalizovat během tří hodin. Každopádně teď na místě pracují vyšetřovatelé od hasičů a také od policie tu škodu majitel firmy, který dorazil přímo sem navýšil na 100 000 000 Kč. Jaká bude nakonec to samozřejmě bude záležet na vyšetřovatelích přesná příčina zatím také není jasná, ale vzhledem k tomu, že ve firmě by neměla být celozávodní dovolená, tak se všichni přiklání k tomu, že by se mohlo jednat o technologickou závadu. Každopádně vyšetřování tady na místě dál pokračuje.


mluvčí 1,

Půl páté a další zprávy České televize, hezké odpoledne.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Prodloužit životnost posledních tří německých jaderných elektráren. Kvůli úsporám plynu by bylo podle německého ministra hospodářství Roberta beka špatné rozhodnutí. Prohlásil taky, že provozem elektráren by se ušetřila nanejvýš 2 % spotřeby plynu, a to podle něj není dostatečný důvod pro odklon od ekologického směřování německé energetiky. Zároveň je prý otevřený prodloužení životnosti jaderného zařízení v Bavorsku.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Explozi auta, při které zemřela dcera kremelského ideologa Alexandra Dubina, způsobilo podle vyšetřovatelů výbušné zařízení nastražené pod vozem. Ruská média spekulují o tom, že šlo o cílený útok. Obětí měl být podle nich Rubin. Ten je považován za mentora Vladimira Putina a jeho blízkého spolupracovníka. Šéf Kremlu využívá v souvislosti s invazí jeho teze. Mimo jiné znovu připojení zemí bývalého Sovětského svazu Rusku.


Izabela NIEPŘEJOVÁ, moderátorka

Opozice nemá podle ministra dopravy Martina Kupky v případě vyslovení nedůvěry vládě. Žádný záložní plán. Kupka nicméně věří, že kabinet svou pozici pomocí většiny v Poslanecké sněmovně obhájí. Hlasování chce vyvolat hnutí ANO. Pokud premiér Petr Fiala neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana kvůli kauze kolem šéfa civilní rozvědky.


mluvčí 6,

Ze strany Tomia Okamury a možná i hnutí ANO je to jenom snaha destabilizovat současnou situaci, a to navíc v době, kdy lidé opravdu čelí vážným problémům a naopak by vláda měla soustředit maximální pozornost soustředíme.


19. 8. 2022; denikn.cz

Newsletter live! Cédéčka slaví čtyřicítku. Ale kupuje je vůbec ještě někdo?

Srpen se schyluje k závěru, čekají nás poslední letní hudební festivaly. Hudbu lze po zbytek roku konzumovat na YouTube, Spotify, iTunes a dalších platformách, někdejší pevné nosiče jsou už na ústupu. Ač právě letos v srpnu hudební svět oslavil 40 let od vydání prvního CD.

To přišlo na svět 17. srpna 1982, šlo o desku The Visitors od slavné skupiny ABBA. Spolu s ním byl uveden na trh i první CD přehrávač od Sony. Samotný CD nosič vznikl o tři roky dříve jako společný projekt firem Sony a Philips. Nejprodávanějším CD všech dob se stala deska Their Greatest Hits od Eagles, které se v roce 1976 prodalo 38 milionů kopií. V tehdejším Československu se výroba CD slavnostně zahájila 13. července 1989 v tehdejších Gramofonových závodech v Loděnici u Berouna, tady byla prvním vylisovaným CD symbolicky Má vlast Bedřicha Smetany. Přítomen této slavnostní chvíli byl i tehdejší [lock]generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Devadesátá léta pak přinesla rozmach CD a ústup původně převažujících gramodesek či kazet. Ty vytlačila možnost přeskakovat na CD na konkrétní skladbu i lepší kvalita zvuku. Nicméně o několik let později trh prošel další změnou, když CD vytlačila DVD. Od roku 2008 začal prodej CD prudce klesat, o přibližně 10 milionů kusů každý rok. Lze to přičíst také rozvoji streamovacích služeb – v roce 2001 společnost Apple uvedla na trh iTunes. Posledním hřebíčkem do rakve lesklých disků byl v roce 2008 start Spotify. Dnes je CD podobným reliktem minulosti jako zmíněné gramodesky či kazety – i když se cédéčka stále vydávají, jejich prodeje nadále prudce klesají. A zákazníci si je kupují možná už jen jako připomínku dávných časů, které jsou nenávratně pryč. Co se dělo minulý týden? Na newyorské přednášce útočník pobodal spisovatele Salmana Rushdieho. Za útokem na známého spisovatele není jen fatva, ale vyhrocený svět. Začal Noir Film Fest. Zákeřné femmes fatales zamířily na hrad Český Šternberk, aby tu vyzývaly tajemné muže k tomu, aby je líbali až k smrti. Začal také už jedenáctý ročník festivalu v Banátu, který je unikátní akcí svou atmosférou i zasazením do čarokrásné krajiny rumunských hor. Už cesta superdlouhým vlakem je zážitek. Ta letošní odstartovala v úterý 16. srpna v 18 hodin z pražských Holešovic.Foto: Jakub Mencl Progresivní newyorské galerie boří zaběhlé stereotypy, jak dokazují aktuální newyorské výstavy. Mohou inspirovat i Česko? Vyšla nová deska Beyoncé, její klip doprovází čtyři minuty temnoty. Beyoncé v něm na křišťálovém koni dokazuje, že je v popové hudbě stále královnou. Do kin vstoupila podezřele dobrá Podezřelá, nejnovější film korejského tvůrce Pak Čchanuka, který v něm naplno uplatnil své přednosti a nezatížil jej svými obvyklými chybami. Netflix adaptoval kultovní komiksovou předlohu, Sandmana Neila Gaimana. Je to vlhký sen komiksového fanouška, nebo nová disneyovka? Prázdniny mnohým z nás alespoň na chvíli vrátily čas na čtení. Krom speciálu iLiteratury jsme představili také několik nových knih. Třeba tu o tom, jaký bude svět bez lidí? Plevelem zarostlý pozemek, kde se budou vzájemně lovit jen vrány a krysy, nebo ekologický ráj? Explicitní název Pět Číňanů oběšených v Idahu skrývá silný román o tom, jak čínská prostitutka Daiyu putovala sudem uhlí přes oceán i pak Amerikou. "Odporný postavy hraju rád. Přitom jsem tak hodnej člověk!" Jiří Lábus. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N V aktuální kulturní příloze live! jsme mimo jiné publikovali velmi zábavný rozhovor s Jiřím Lábusem. Ty jsi ubožák, říkala mu prý učitelka a on byl na vrcholu blaha. A v Kontextu vyšel text o tom, že se tváříme, jako by židovská kultura nikdy neexistovala. Přelomová kniha a výstava ale dokazují opak. Co se chystá? Od 16. srpna je v Bruselu v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie k vidění nová výstava Mileny Dopitové Even Odd. Výstavu tvoří soubor objektů, které metaforicky reagují na sounáležitost evropské společnosti. Z Bruselu se projekt na jaře 2023 přesune do Veletržního paláce, spolu s druhou výstavou připravenou Národní galerií pro české předsednictví pod názvem Květinová unie. Milena Dopitová vystavuje v Bruselu. Foto: Marcela Juříčková V sobotu 20. srpna proběhne v Českém Brodě jednodenní festival Brod 1995, který láká na ska, dub, reggae i funk a hlavně rock v širokém generačním i stylovém záběru. Headlinerem letošního ročníku je Dubioza Kolektiv. Legendární balkánská parta, jejíž zběsilá smršť ska, punku, reggae, dubu, elektroniky a hip-hopu si podmanila fanoušky napříč Evropou i za Atlantikem a ovládla klíčová pódia festivalů, jako jsou Sziget, Glastonbury, Roksilde nebo Lollapalooza. V nadcházejícím týdnu proběhne několik akcí k výročí 21. srpna 1968. 54 let od obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy připomene třeba benefiční koncert NeverMore 68 na pražském Výstavišti, který poukáže na paralelu s ruskou okupací Ukrajiny. V roli headlinera se objeví jedna z největších ukrajinských indie rockových kapel Brunettes Shoot Blondes, jež je momentálně součástí domobrany. Vedle ní vystoupí popová r’n‘b zpěvačka a producentka Birdsy z Ukrajiny, domácímu publiku dobře známá Lenka Dusilová a česká alternativní kapela Nylon Jail. Jedna z největších ukrajinských indie rockových kapel Brunettes Shoot Blondes. Foto: Archiv Za týden o posledním srpnovém víkendu od 26. do 28. srpna proběhne 22. ročník filmového festivalu v Litoměřicích. Tématem letošního ročníku jsou Rituály. Zahajovacím filmem budou za přítomnosti delegace Hranice lásky, s návštěvníky se festival rozloučí projekcí filmu Zahrada za přítomnosti režiséra Martina Šulíka. O posledním srpnovém víkendu proběhne také dětský festival Kefír, který se letos koná v sobotu 27. srpna na letišti v Hradci Králové. Vypsaná fiXa, Visací zámek a samozřejmě Kašpárek v rohlíku budou hlavní hudební hvězdy festivalu. Chybět nebudou divadelní představení ani specifické atrakce jako popelářská fára, trávožery či opravdový bagr. 26. a 27. srpna proběhne také hudební festival MikuLove, který v areálu letního kina v Mikulově uvede přes 26 kapel včetně jednorázového společného koncertu Už jsme doma a Hradišťanu. Vedle nich tu vystoupí také Michal Ambrož & Hudba Praha, Krásné nové stroje, Znouzectnost či Echt. Další akcí pro poslední srpnový víkend je pak česko-německý festival hudby, divadla a landartu, který proběhne ve dnech 26. až 28. srpna v centru Krušných hor na místě zaniklé osady Königsmühle (Králův Mlýn). Představí se tu přehlídka špičky českého a německého landartu, třeba nejznámější světový stonebalancer Michael Grab z Kanady. Dílo Forum Robotum. Foto: Signal festival V půlce října proběhne Signal festival, který letos slaví 10 let existence. Výročí oslaví spoluprací s významnými institucemi jako je Laterna magika, Vzlet, CAMP, soubor Národního divadla, Kunsthalle Praha nebo Kampus Fakulty elektrotechnické ČVUT, který v Praze nabídne setkání s autonomními roboty reagujícími na člověka. Celkově se letos představí 16 instalací na dvou festivalových trasách a týdenní doprovodný program. Signal festival se uskuteční od 13. do 16. října. URL| https://denikn.cz/942546/newsletter-live-cedecka-slavi-ctyricitku-ale-kupuje-je-vubec-jeste-nekdo/


17. 8. 2022; MEN WOMEN ONLY

Hradí už vaše pojišťovna škody způsobené vaším biowarem?

JAROSLAV BURČÍK

Představit si, co je to hardware, zvládneme všichni. Bude to něco pevného, co se dá osahat, tvářet, zkrášlovat či jinak s tím interagovat ve světě hmotném. A dokonce se to dá oživit. Úžasným vynálezem softwaru a softwarového inženýrství se věci neživé probouzí, učí a vedle věcí užitečných mohou tropit i pěknou neplechu.

Propojení hardwaru a softwaru, tedy hmotného s nehmotným, do systému vyšší úrovně není žádný přelomový koncept a sahá hluboko do historie. Představy oživlých soch jsou datovány již do starověkého Egypta a u nás je zcela naplňoval pražský golem, jehož hliněné tělo neboli hardware oživoval šém, chcete-li software, který ho probudil k životu. Golem tak může sloužit za nádherný příklad předchůdce současného kyberfyzikálního systému řízeného počítačovými algoritmy, jenž bývá, v moderní době, úzce propojen s kyberprostorem. Prostorem, který je virtuálním dvojčetem světa hmotného a který zatím lidstvo, jak pevně věří, ovládá. Technologie a systémy se však vyvíjí. Počítač ještě nedávno zabíral celý sál, poté stůl, na přelomu století stačila kapsa, včera hodinky a dnes je integrovatelný do lidského oka. Kdo by si v roce 1984, kdy vyšel slavný sci-firomán Neuromacer Wiliama Gibsona, dokázal představit, že pojmy jako virtuální realita, umělá inteligence, genetické inženýrství či kyberprostor budou za pár let naprosto běžné a běžně zneužívané pro účely kyberkriminality či kyberválek? Je až děsivé, s jakou rychlostí dokážou inženýři zhmotnit představy scifiautorů do reálného světa. A je naprosto příšerné, s jakou bohorovností to dělají. Kdy naposled jste si koupili software, kde by jeho autor nesl záruky za svůj produkt a škody, které případně způsobí? Vašeho domácího mazlíčka hacker k páchání škody na ostatních zřejmě nepřesvědčí, vašeho elektronického miláčka však velmi snadno. A ano, odpovědnost za škody může být na vás. Jen si přečtěte tu dlouhou smlouvu, která je k chytrému výrobku někde ke stažení a kterou jeho používáním akceptujete. Výrobce nenese téměř za nic zodpovědnost. Možná to není na první pohled tak zřejmé, pokud ale někdo prostřednictvím vašeho počítače či mobilu útočí na jiného, je důkazní břemeno, že nejste útočníkem, na vás. Vy přitom o takovém útoku nemusíte mít ani potuchy a následná obhajoba či odvrácení odpovědnosti za škody může být nákladnou záležitostí. Jistě, s vhodnou kombinací pojištění odpovědnosti, rodinného právníka a IT specialisty se to dá přežít. Avšak není to již trochu moc? A ukažte mi někoho, kdo o tom přemýšlí do důsledků. To spíše mávne rukou a doufá, že se nic nestane. Ale ono se stává. A stává se čím dál častěji. A bude hůře. Už jste slyšeli o chytrých kontaktních čočkách Mojo Lens, které vám promítnou do oka rozšířenou realitu? A úžasném úspěchu českých vědců v oblasti molekulárního kódování? Tedy možnosti zapsat softwarový kód přímo do sekvence buněk v lidském těle, který je možno číst bezdrátově a útočit jeho pomocí na špatně ochráněné systémy? Neslyšeli? Přesto naprostá realita! Vezměte si k vodě některý populárně-naučný magazín z posledních měsíců a vítejte ve světě biowaru. Tedy systémů, kde software a hardware jsou přímo integrovány či napojeny do vašeho těla. A spojte si tyto systémy s kusy slepovaného kódu plného děr a zranitelností, které (bio)hackeři dokážou zneužít, s představou, jak kus vašeho těla, bez vašeho vědomí, páchá škody na cizím kvůli tomu, že jste chytli virus chřipky, nebo virus počítačový. Bude lepší běžet do lékárny pro paralen, nebo pro nějakou softwarovou záplatu? Policie klepe na dveře a deadline od šéfa je přitom už zítra… Přeji vám krásné snění u bazénu – a možná nebude od věci přečíst si nějaké to sci-fi, které se zítra může zhmotnit v běžném životě. - Získal doktorát v oboru optoelektronika a titul LL. M. v oblasti kybernetická bezpečnost a ochrana dat. V současnosti vede Centrum kybernetické bezpečnosti na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Je milovníkem vědecko-fantastické literatury a nadšeným propagátorem přenosu výsledků vědy a výzkumu do praxe. Navrhl řadu řešení pro průmysl a realizoval první systém pro vysokorychlostní připojení české polární stanice v Antarktidě. Na ČVUT rozvíjí Akademii síťové a informační bezpečnosti. V neziskovému sektoru se podílí na pořádání kybersoutěží a aktivit European Cyber Security Challenge. ARchiV JAROSLAVA BURČÍKA


17. 8. 2022; iDNES.cz

Signal Festival oslaví deset let. Chystá roboty a přiblíží NFT umění

Signal Festival, který je každoroční oslavou digitální a kreativní kultury, letos čeká desátý ročník. Akce, která spojuje současné vizuální umění, městský prostor a moderní technologie, letos chystá dosud největší spolupráci s Národním divadlem, Kunsthalle Praha nebo ČVUT. Festival se uskuteční od čtvrtka 13. do neděle 16. října.  

"Kreativní, mezioborová spolupráce a kombinace různých uměleckých žánrů byly vždy důležitou součástí Signal Festivalu. Desáté výročí tak chceme oslavit i s ostatními," říká ředitel Signal Festivalu Martin Pošta. "Divadelní performance v Psychiatrické zahradě je pro nás krok novým směrem a doposud největší spolupráce s Národním divadlem," dodává. Společně se souborem Národního divadla Latergna Magika organizátoři připravují světelně-divadelní performance v Psychiatrické zahradě na Karlově náměstí. Inscenace ponese název LUNAtic a její režie se ujme choreografka a režisérka Miřenka Čechová. Divákům představí "bohatý vnitřní svět umělkyně, která bojuje s vlastními stíny". Autoři se nechali inspirovattvorbou francouzské surrealistické básnířky Joyce Mansourové a surrealistické básnířky Jany (Honzy) Krejcarové. Doprovodí ji videomapping vizuálního umělce Erika Bartoše. Chystá se šestnáct instalací Na dosud spíše neznámou oblast NFT umění návštěvníci festivalu narazí díky spolupráci s Kunsthalle Praha. Představí se dílo jednoho z nejúspěšnějších současných českých umělců na NFT scéně Ondřeje Zunky. Instalace ponese název Photosystem II a nechá návštěvníky proniknout do tajů fotosyntézy. V Kampusu Fakulty elektrotechnické ČVUT pak návštěvníky čekají autonomní roboti, kteří reagují na člověka. Dílo s názvem Forum Robotum sestává z robotů schopných této interakce skrz "speciální orgán podobný pestrobarevným krovkám brouků". Do programu se zapojí také kulturní prostor Vzlet, kde bude k vidění instalace tvořená starými a vyřazenými reflektory a projektory. V Centru architektury a městského plánování (CAMP) pak plánují "promění městská data v impozantní umělecké dílo na velkoformátové projekční stěně". Celkově se letos představí šestnáct instalací na dvou festivalových trasách. Další program a podrobnosti plánují organizátoři odhalit na konci srpna. Předprodej vstupenek začíná ve středu 17. srpna 2022. Foto: Dílo Forum Robotum připravované pro Signal Festival (2022) Signal Festival FotoGallery: Dílo Forum Robotum připravované pro Signal Festival (2022) Signal Festival Dílo Forum Robotum připravované pro Signal Festival (2022) Signal Festival Dílo Forum Robotum připravované pro Signal Festival (2022) Signal Festival Dílo TEEPEE připravované pro Signal Festival (2022) Signal Festival Dílo TEEPEE připravované pro Signal Festival (2022) Signal Festival Dílo Ondřeje Zunky Photosystem II připravované pro Signal Festival (2022) Signal Festival URL| https://www.idnes.cz/kultura/vytvarne-umeni/signal-festival-kunsthalle-praha-desaty-rocnik-roboti-nftumeni.A220816_133529_vytvarne-umeni_kiz  


16. 8. 2022; mmspektrum.com

Česká aplikace pro miliony Američanů

Pro nekomerční televizní společnost Czech-American TV je určena nová aplikace pro chytré televize. Aplikace se vyznačuje vysokou mírou uživatelské přívětivosti na úrovni Netflixu či Amazon Prime. Pro amerického zákazníka ji navrhl a implementoval čerstvý absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Viktor Sinelnikov. URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/ceska-aplikace-pro-miliony-amaricanu


16. 8. 2022; iDNES.cz

Bez cizinců by metropole zestárla. Přibývají Indové, Rumuni i Američané

Nejen Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, ale také například Američané, Indové či Rumuni. Tyto národnosti jsou mezi cizinci žijícími v České republice zastoupeny nejčastěji. Zároveň platí, že více než třetina "českých" cizinců si za domov zvolila právě Prahu. Jejich věkové složení se výrazně liší od "starousedlíků" – převládají mezi nimi mladí v produktivním věku. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ), která mapovala cizince v Praze v roce 2021. "Koncentrace cizinců do velkých měst je logická. Je zde snazší přístup nejen k práci, ale i ke službám, zdravotní péči. Mají tu více kontaktů s krajany," odůvodňuje Jana Podhorská z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.Školy jsou nachystány na vyšší počet cizinců. Ale i přesto podle mého názoru letošní první září přinese ředitelům stres navíc.

František Dobšíkpředseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Výjimečná obliba Prahy mezi lidmi ze zahraničí vyplývá nejen z možností pracovního uplatnění pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu, roli hraje i bydlení a pestrý výběr škol. V uplynulém roce statistici podle zmíněné studie v hlavním městě registrovali přes 236 tisíc cizinců, o třetinu více než v roce 2016. Aktuálně to je výrazně více, čísla razantně zvedla ruská agrese proti Ukrajině. Podle dat Krajského koordinačního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Praze během první pololetí našlo útočiště zhruba 100 tisíc uprchlíků. Právě Ukrajinci přitom v Praze podle ČSÚ tvořili již loni nejpočetnější komunitu. Čítala takřka 67 tisíc lidí, tedy třetinu všech Pražanů cizího původu. Luxusní Vinohrady i odlehlá periferie "Mezi 15 nejvíce zastoupenými skupinami se vyskytují také Indové, jejichž počet se v posledních pěti letech zvýšil o 130 procent," shrnuje analýza. Indové pracují jako špičkoví IT odborníci či učí Pražany vychutnávat finesy své kuchyně. Na opačném konci jsou pak ti, kteří působí ve fastfoodech. V českém velkoměstě v poslední době výrazně přibývá Maďarů a Rumunů. Významnou menšinu tvoří tradičně občané USA. Ti mají Prahu v oblibě od svobodných 90. let, kdy pro ně byla vzhledem ke kurzu dolaru extrémně levným místem. Bez imigrace cizinců by celkový počet obyvatel hlavního města klesal či stagnoval. Jejich počet se od roku 2001 více než ztrojnásobil. "Nejvyšší růst počtu cizinců Praha zaznamenala v letech 2004 až 2007. Tedy v době výrazného vzestupu české ekonomiky, se kterým byl spojen růst stavební aktivity a nízká nezaměstnanost," uvádí studie Institutu plánování a rozvoje (IPR) o růstu počtu obyvatel Prahy. Podle údajů cizinecké policie představovali v roce 2004 lidé s původem mimo Českou republiku přibližně šest procent obyvatel hlavního města. V roce 2010 šlo již o více než deset procent, nyní tvoří takřka pětinu Pražanů. V oblibě mají dlouhodobě Vinohrady i Žižkov, v posledních letech jich výrazně přibývá v rychle rostoucích čtvrtích na periferii, třeba ve Štěrboholích, Dolních Měcholupech, Nebušicích anebo Březiněvsi. Růst počtu obyvatel klade vyšší nároky na město. "Je potřeba zajistit městskou hromadnou dopravu, parkovací místa, dostatek bytů, lékařů či škol," připomíná Ondřej Boháč, ředitel IPR. Rodičovské dilema: Kam s ním? Jedním z největších problémů – vedle (ne)dostupnosti bydlení – jsou aktuálně školy. "Školy jsou nachystány na vyšší počet cizinců. Ale i přesto podle mého názoru letošní první září přinese ředitelům stres navíc," domnívá se František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Dětí totiž přijde buď více, nebo méně, než je zapsáno. Obojí však může zkomplikovat organizaci školního roku, a to od zajištění a kapacity učeben přes počty pedagogických pracovníků i dalšího personálu až třeba po obědy. "Ředitelům není co závidět," dodává František Dobšík. Nejde ovšem jen o základní a střední školy. Zájem cizinců je významně znát i v terciálním školství. "Počet zahraničních uchazečů o studium na fakultě elektrotechniky (FEL ČVUT) setrvale roste. Totéž platí o uchazečích z Ukrajiny. V současné době se podíl zahraničních uchazečů o studium pohybuje kolem 40 procent," konstatuje René Kujan z FEL ČVUT. Foto: ilustrační snímek Shutterstock FotoGallery: Praha a obyvatelé ze zahraničí MF DNES URL| https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-metropole-cizinci-obyvatele-vek-povolani-indove-ukrajinci.A220815_142938_prahazpravy_albe


15. 8. 2022; 21. století

Přiblíží českou kulturu milionům diváků v USA

STUDENT FEL ČVUT VYVINUL APLIKACI PRO CHYTROU TELEVIZI Uživatelská přívětivost na úrovni Netflixu či Amazon Prime charakterizuje novou aplikaci, kterou navrhl a implementoval Viktor Sinelnikov pro nekomerční televizní společnost Czech-American TV. Aplikace pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT tak přispěla k rozšiřování povědomí o České republice v USA. Student Viktor Sinelnikov narazil na projekt neziskové televize Czech-American TV při hledání tématu své diplomové práce. Organizace Johna Honnera provozuje již 19 let televizní kabelový kanál a webový portál CATVUSA ve Spojených státech, kde vysílá v angličtině pro více než 2,6 milionu domácností. Jejím hlavním posláním je představovat české regiony a jejich turistické destinace a dělat osvětu českému kulturnímu dědictví. FOTO: PETR NEUGEBAUER, FEL ČVUT


15. 8. 2022; Mladá Fronta Dnes

Bez přílivu cizinců by metropole zestárla

Personál restaurací i IT experti, přibývá lidí i z Indie, Maďarska, či Rumunska

STRAŠNICE

Nejen Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, ale také například Američané, Indové či Rumuni. Tyto národnosti jsou mezi cizinci žijícími v České republice zastoupeny nejčastěji. Zároveň platí, že více než třetina "českých" cizinců si za domov zvolila právě Prahu. Jejich věkové složení se výrazně liší od "starousedlíků" – převládají mezi nimi mladí v produktivním věku. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ), která mapovala cizince v Praze v roce 2021.  

"Koncentrace cizinců do velkých měst je logická. Je zde snazší přístup nejen k práci, ale i ke službám, zdravotní péči. Mají tu více kontaktů s krajany," odůvodňuje Jana Podhorská z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ. Výjimečná obliba Prahy mezi lidmi ze zahraničí vyplývá nejen z možností pracovního uplatnění pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu, roli hraje i bydlení a pestrý výběr škol. V uplynulém roce statistici podle zmíněné studie v hlavním městě registrovali přes 236 tisíc cizinců, o třetinu více než v roce 2016. Aktuálně to je výrazně více, čísla razantně zvedla ruská agrese proti Ukrajině. Podle dat Krajského koordinačního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Praze během první pololetí našlo útočiště zhruba 100 tisíc uprchlíků. Právě Ukrajinci přitom v Praze podle ČSÚ tvořili již loni nejpočetnější komunitu. Čítala takřka 67 tisíc lidí, tedy třetinu všech Pražanů cizího původu. Luxusní Vinohrady i odlehlá periferie "Mezi 15 nejvíce zastoupenými skupinami se vyskytují také Indové, jejichž počet se v posledních pěti letech zvýšil o 130 procent," shrnuje analýza. Indové pracují jako špičkoví IT odborníci či učí Pražany vychutnávat finesy své kuchyně. Na opačném konci jsou pak ti, kteří působí ve fastfoodech. V českém velkoměstě v poslední době výrazně přibývá Maďarů a Rumunů. Významnou menšinu tvoří tradičně občané USA. Ti mají Prahu v oblibě od svobodných 90. let, kdy pro ně byla vzhledem ke kurzu dolaru extrémně levným místem. Bez imigrace cizinců by celkový počet obyvatel hlavního města klesal či stagnoval. Jejich počet se od roku 2001 více než ztrojnásobil. "Nejvyšší růst počtu cizinců Praha zaznamenala v letech 2004 až 2007. Tedy v době výrazného vzestupu české ekonomiky, se kterým byl spojen růst stavební aktivity a nízká nezaměstnanost," uvádí studie Institutu plánování a rozvoje (IPR) o růstu počtu obyvatel Prahy. Podle údajů cizinecké policie představovali v roce 2004 lidé s původem mimo Českou republiku přibližně šest procent obyvatel hlavního města. V roce 2010 šlo již o více než deset procent, nyní tvoří takřka pětinu Pražanů. V oblibě mají dlouhodobě Vinohrady i Žižkov, v posledních letech jich výrazně přibývá v rychle rostoucích čtvrtích na periferii, třeba ve Štěrboholích, Dolních Měcholupech, Nebušicích anebo Březiněvsi. Růst počtu obyvatel klade vyšší nároky na město. "Je potřeba zajistit městskou hromadnou dopravu, parkovací místa, dostatek bytů, lékařů či škol," připomíná Ondřej Boháč, ředitel IPR. Rodičovské dilema: Kam s ním? Jedním z největších problémů – vedle (ne)dostupnosti bydlení – jsou aktuálně školy. "Školy jsou nachystány na vyšší počet cizinců. Ale i přesto podle mého názoru letošní první září přinese ředitelům stres navíc," domnívá se František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Dětí totiž přijde buď více, nebo méně, než je zapsáno. Obojí však může zkomplikovat organizaci školního roku, a to od zajištění a kapacity učeben přes počty pedagogických pracovníků i dalšího personálu až třeba po obědy. "Ředitelům není co závidět," dodává František Dobšík. Nejde ovšem jen o základní a střední školy. Zájem cizinců je významně znát i v terciálním školství. "Počet zahraničních uchazečů o studium na fakultě elektrotechniky (FEL ČVUT) setrvale roste. Totéž platí o uchazečích z Ukrajiny. V současné době se podíl zahraničních uchazečů o studium pohybuje kolem 40 procent," konstatuje René Kujan z FEL ČVUT. --- Výrazně zastoupeni jsou také Indové, jejichž počet se v posledních pěti letech zvýšil o 130 procent. Metropole a obyvatelé ze zahraničí Cizinci žijící v Praze 2004 77 922 2019 210 483 2021 236 200 18,7 % obyvatel Prahy jsou cizinci 36 % cizinců registrovaných v České republice žije v Praze Ukrajinci v Praze 66 845 Ukrajinců žilo oficiálně v Praze na konci roku 2021 104 244 Ukrajinců odbavilo od začátku roku do 11. srpna pražské asistenční centrum Pozn.: Není-li uvedeno jinak, jde o údaj k 31. 12. 2021 Zdroj: ČSÚ Foto: O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES


15. 8. 2022; ČRo - sever.cz

Tajemná neutrina jako spěchající duchové, lipanská tečka za husitskou revolucí a její následky

Neutrina: Duchové vesmíru (4:17) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Jeskyně na Měsíci (20:55) – Šest století od husitské revoluce, 4. část: Lipany a konec revoluce (25:38) V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme velký růžový drahokam z angolského diamantového dolu a také nejstarší fosilii predátora, jaká se kdy našla, povíme si o výjimečném nálezu pazourkového hrotu z jeruzalémského Starého města, přiblížíme vám zátěžový test sondy Plato, který nedávno proběhl v Brně a zmíníme se i o chystaném srpnovém startu rakety Artemis I k Měsíci.  

Neutrina, spěchající duchové vesmíru "Třináctero příběhů o neutrinech" přináší kniha fyzika a popularizátora vědy Petra Kulhánka, nazvaná "Duchové vesmíru". Není to pochopitelně žádná příručka pro spiritisty, nejde o skutečné duchy ve smyslu jakýchsi přízraků – i přesto, že neutrina jistými přízračnými vlastnostmi oplývají. Umí procházet zdí, létají proklatě rychle a neustále se proměňují. Není divu, že se špatně chytají. Také proto se o nich dlouho jen mluvilo, než se vědcům podařilo dokázat, že skutečně existují. Historie objevování neutrin je velmi pestrá. Mnoho fyziků vynesla až na kýžený piedestal Nobelovy ceny... Jak vědci na neutrina přišli, proč je vlastně hledali a jak se jim je podařilo chytit? O tom hovoří už zmíněný Petr Kulhánek, mimo jiné profesor Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Odkud k nám neutrina přilétají a proč vědci pokračují v jejich "lovu"? 600 let od husitské revoluce: Lipany Šest set let staré události občanské války 20. a 30. let 15. století postihly u nás ze všeho nejvíce venkov. Obyčejné sedláky, kteří tvořili většinu tehdejšího obyvatelstva zemí Koruny české. Byli to právě oni, kdo doslova nesli na svých bedrech husitskou revoluci. Bezbranní sedláci, kteří platili daně své vrchnosti a často i nepříjemné "výpalné" posádkám sousedních hradů, lhostejno jestli husitských nebo katolických. Obě strany přitom oficiálně prohlašovaly, že venkovské obyvatelstvo nemá být odíráno – především rekvizicemi dobytka, obilí a dalších potravin. Skutečnost byla často jiná. Do toho přišla klimaticky nepříznivá léta. Červenec 1432 přinesl velké záplavy, následovala neúroda provázená drahotou, hladem a nemocemi. Ani další dva roky to nebylo jinak. Do toho v letech 1433-34 vrcholila vojenská husitská kampaň obléháním Plzně. Situace se stala pro celou zemi neúnosnou. Mnozí cítili, že občanská válka zkrátka musí skončit stůj co stůj. Rozuzlení ale přinesly až Lipany. A tam začíná poslední část vyprávění historika a znalce událostí husitské revoluce profesora Petr Čorneje. Zkusíme se podívat trochu jinak na osobu krále Zikmunda Lucemburského, který byl pro spoustu husitů ztělesněné zlo. Jak se dnes díváme na lipanskou bitvu a jak na husitskou revoluci vůbec? URL| http://sever.rozhlas.cz/tajemna-neutrina-jako-spechajici-duchove-lipanska-tecka-za-husitskou-revoluci-a-8806720  


15. 8. 2022; iDNES.cz

Bez přílivu cizinců by metropole zestárla. Přibývá lidí i z Indie či Rumunska

Nejen Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, ale také například Američané, Indové či Rumuni. Tyto národnosti jsou mezi cizinci žijícími v České republice zastoupeny nejčastěji. Zároveň platí, že více než třetina "českých" cizinců si za domov zvolila právě Prahu. Jejich věkové složení se výrazně liší od "starousedlíků" – převládají mezi nimi mladí v produktivním věku. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ), která mapovala cizince v Praze v roce 2021.  

"Koncentrace cizinců do velkých měst je logická. Je zde snazší přístup nejen k práci, ale i ke službám, zdravotní péči. Mají tu více

kontaktů s krajany," odůvodňuje Jana Podhorská z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.Školy jsou nachystány

na vyšší počet cizinců. Ale i přesto podle mého názoru letošní první září přinese ředitelům stres navíc.

František Dobšíkpředseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství

Výjimečná obliba Prahy mezi lidmi ze zahraničí vyplývá nejen z možností pracovního uplatnění pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou

pracovní sílu, roli hraje i bydlení a pestrý výběr škol.

V uplynulém roce statistici podle zmíněné studie v hlavním městě registrovali přes 236 tisíc cizinců, o třetinu více než v roce 2016.

Aktuálně to je výrazně více, čísla razantně zvedla ruská agrese proti Ukrajině. Podle dat Krajského koordinačního centra pomoci

Ukrajině (KACPU) v Praze během první pololetí našlo útočiště zhruba 100 tisíc uprchlíků. Právě Ukrajinci přitom v Praze podle ČSÚ

tvořili již loni nejpočetnější komunitu. Čítala takřka 67 tisíc lidí, tedy třetinu všech Pražanů cizího původu.

Luxusní Vinohrady i odlehlá periferie

"Mezi 15 nejvíce zastoupenými skupinami se vyskytují také Indové, jejichž počet se v posledních pěti letech zvýšil o 130 procent,"

shrnuje analýza. Indové pracují jako špičkoví IT odborníci či učí Pražany vychutnávat finesy své kuchyně. Na opačném konci jsou pak

ti, kteří působí ve fastfoodech.

V českém velkoměstě v poslední době výrazně přibývá Maďarů a Rumunů. Významnou menšinu tvoří tradičně občané USA. Ti mají

Prahu v oblibě od svobodných 90. let, kdy pro ně byla vzhledem ke kurzu dolaru extrémně levným místem.

Bez imigrace cizinců by celkový počet obyvatel hlavního města klesal či stagnoval. Jejich počet se od roku 2001 více než ztrojnásobil.

"Nejvyšší růst počtu cizinců Praha zaznamenala v letech 2004 až 2007. Tedy v době výrazného vzestupu české ekonomiky, se kterým

byl spojen růst stavební aktivity a nízká nezaměstnanost," uvádí studie Institutu plánování a rozvoje (IPR) o růstu počtu obyvatel

Prahy.

Podle údajů cizinecké policie představovali v roce 2004 lidé s původem mimo Českou republiku přibližně šest procent obyvatel

hlavního města. V roce 2010 šlo již o více než deset procent, nyní tvoří takřka pětinu Pražanů.

V oblibě mají dlouhodobě Vinohrady i Žižkov, v posledních letech jich výrazně přibývá v rychle rostoucích čtvrtích na periferii, třeba


14. 8. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Prof. Matas členem Učené společnosti ČR jako první odborník na umělou inteligenci

Učená společnost České republiky na svém 28. valném shromáždění 17. května 2022 zvolila řádným členem profesora Jiřího Matase z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Učená společnost ČR si je plně vědoma zásadní důležitosti rychle se rozvíjející oblasti umělé inteligence a strojového učení pro společnost, a tak si váží toho, že se Jiří Matas stal jejím členem,” uvedl k jeho zvolení dr. Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který současně působí jako vědecký tajemník Učené společnosti České republiky. 

"Jiří Matas prokázal svoji mimořádnou excelenci v oblasti výzkumu umělé inteligence, a to v mezinárodním měřítku. Je vynikajícím expertem v oboru technických věd a nepřehlédnutelnou vědeckou osobností. Předmětem jeho zájmu je základní a aplikovaný výzkum zaměřený na počítačové vidění a strojové učení s akcentem na rozpoznávání a načítání objektů, učení reprezentace, sledování, rozpoznávání textu a minimální problémy v počítačovém vidění. Jiří Matas publikoval více než 250 původních prací v recenzovaných časopisech a na konferencích a ohlas jeho díla je na mezinárodním poli mimořádný: je jedním z nejcitovanějších českých vědců,” shrnul důvody pro přijetí prof. Jiřího Matase dr. Ivo Starý. Připomněl také, že Jiří Matas se v rámci své pedagogické činnosti soustavně věnuje výchově studentů, z nichž někteří pod jeho vedením dosáhli vynikajících výsledků. Prof. Jiří Matas je podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost vědců v oblasti informatiky (Computer Science) na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, nejlépe hodnoceným informatikem v České republice. Navíc jím vedená skupina vědců zásadně přispívá k tomu, že v oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků CSRankings řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště. CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve špičkových vědeckých konferencích. "Očekávám, že díky tomu, že Učená společnost sdružuje výborné vědce z široké škály oborů, mi členství bude inspirovat a motivovat k interdisciplinárním vědeckým aktivitám,” uvedl ke svému zvolení prof. Jiří Matas, který vedle své činnosti vědecké a pedagogické na domovské katedře kybernetiky působí jako proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT pro rozvoj. V současné době má Učená společnost České republiky 110 řádných, 52 zahraničních a 16 emeritních členů. V jejích stanovách je uvedeno, že počet řádných členů Společnosti nepřesáhne číslo jedno sto jedenáct. Počet zahraničních a emeritních členů není omezen. Předpokladem členství je výrazný a tvůrčí přínos vědě a mravní integrita. Hlavním cílem Učené společnosti České republiky je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. Česká věda přišla v roce 1952 o svou svobodně zvolenou vědeckou reprezentaci, jak ji představovali členové Královské české společnosti nauk (založené na sklonku 18. století) či členové České akademie věd a umění (založené v roce 1890). Řada z nich sice přešla mezi akademiky či členy-korespondenty nově vzniklé Československé akademie věd, to však bylo grémium s výrazně politickým zadáním, které zaniklo po roce 1989. Snaha předních českých vědců v čele s prof. Otto Wichterlem vedla v roce 1994 k založení Učené společnosti jako nové organizace, reprezentující českou vědu a navazující na její nejlepší tradice. Učená společnost České republiky byla ustavena 10. května 1994 na slavnostním zasedání ve Vlasteneckém sále Karolina v Praze. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Prof-Matas-clenem-Ucene-spolecnosti-CR-jako-prvni-odbornik-naumelou-inteligenci-711295


13. 8. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Dvě stě studentů z celého světa se na Fakultě elektrotechnické učí létat s drony

Brazílie, Mexiko, Spojené státy americké, Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Indie, Nigérie, Austrálie či řada evropských států včetně Česka.

170 studentů a studentek z celkem šesti světadílů se 1. srpna 2022 sešlo v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole multirobotických systémů. Dalších 40, pro něž je obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně.

Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatní nabyté znalosti při praktických letových ukázkách v pátek 5. srpna 2022 na Císařském ostrově, kde využijí nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. "Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Největší lákadla? Software MRS, vítěz DARPA SubT Challenge a navazování kontaktů Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se budou učit létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory. Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navazuje na dva předchozí ročníky, účastníky provázejí špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbuzuje Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za "olympiádu robotických týmů". Prof. Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin. V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený prof. Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace je rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i doc. Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti. Sestavu přednášejících dále tvoří mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť. Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce. "Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty," říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí. Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. "Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují," říká Antoine Milot, jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, což pak může případně využít ve vlastním výzkumu. Mezi účastníky jsou také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci. "V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že "state of the art" je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit," říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Dve-ste-studentu-z-celeho-sveta-se-na-Fakulte-elektrotechnickeuci-letat-s-drony-711246


12. 8. 2022; itbiz.cz

Prof. Jiří Matas z FEL ČVUT zvolen řádným členem Učené společnosti ČR jako první odborník na umělou inteligenci

Učená společnost České republiky na svém 28. valném shromáždění 17. května 2022 zvolila řádným členem profesora Jiřího Matase z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Učená společnost ČR si je plně vědoma zásadní důležitosti rychle se rozvíjející oblasti umělé inteligence a strojového učení pro společnost, a tak si váží toho, že se Jiří Matas stal jejím členem,” uvedl k jeho zvolení dr. Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který současně působí jako vědecký tajemník Učené společnosti České republiky. "Jiří Matas prokázal svoji mimořádnou excelenci v oblasti výzkumu umělé inteligence, a to v mezinárodním měřítku. Je vynikajícím expertem v oboru technických věd a nepřehlédnutelnou vědeckou osobností. Předmětem jeho zájmu je základní a aplikovaný výzkum zaměřený na počítačové vidění a strojové učení s akcentem na rozpoznávání a načítání objektů, učení reprezentace, sledování, rozpoznávání textu a minimální problémy v počítačovém vidění. Jiří Matas publikoval více než 250 původních prací v recenzovaných časopisech a na konferencích a ohlas jeho díla je na mezinárodním poli mimořádný: je jedním z nejcitovanějších českých vědců,” shrnul důvody pro přijetí prof. Jiřího Matase dr. Ivo Starý. Připomněl také, že Jiří Matas se v rámci své pedagogické činnosti soustavně věnuje výchově studentů, z nichž někteří pod jeho vedením dosáhli vynikajících výsledků. Prof. Jiří Matas je podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost vědců v oblasti informatiky (Computer Science) na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, nejlépe hodnoceným informatikem v České republice. Navíc jím vedená skupina vědců zásadně přispívá k tomu, že v oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků CSRankings řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště. CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve špičkových vědeckých konferencích. "Očekávám, že díky tomu, že Učená společnost sdružuje výborné vědce z široké škály oborů, mi členství bude inspirovat a motivovat k interdisciplinárním vědeckým aktivitám,” uvedl ke svému zvolení prof. Jiří Matas, který vedle své činnosti vědecké a pedagogické na domovské katedře kybernetiky působí jako proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT pro rozvoj. V současné době má Učená společnost České republiky 110 řádných, 52 zahraničních a 16 emeritních členů. V jejích stanovách je uvedeno, že počet řádných členů Společnosti nepřesáhne číslo jedno sto jedenáct. Počet zahraničních a emeritních členů není omezen. Předpokladem členství je výrazný a tvůrčí přínos vědě a mravní integrita. Evropský trh s kryptoměnami včetně toho českého dozná výrazných změn. Zřejmě již od roku URL| https://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/prof-jiri-matas-z-fel-cvut -zvolen-radnym-clenem-ucene-spolecnosti-cr-jako-prvniodbornik-na-umelou-inteligenci


12. 8. 2022; Metro

Spojil se s institucemi

Signal. Signal Festival slaví letos 10. výročí. Novinkou je spolupráce hned s několika významnými institucemi. První dekádu oslaví s festivalem Laterna magika soubor Národního divadla. Společně uvedou světelně-divadelní performance v Psychiatrické zahradě na Karlově náměstí. Kunsthalle Praha ve spolupráci se Signal Festivalem seznámí návštěvníky s fenoménem digitálního NFT umění. Kampus Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze nabídne setkání s autonomními roboty reagujícími na člověka. Nově otevřený kulturní prostor Vzlet uvede instalaci tvořenou starými a vyřazenými reflektory a projektory v novém světle. Centrum architektury a městského plánování promění městská data v impozantní umělecké dílo na velkoformátové projekční stěně. Celkově se představí 16 instalací. Signal Festival se koná od 13. do 16. října.


12. 8. 2022; play.cz

Signal Festival představí šestnáct instalac

Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Signal Festival slaví letos desáté výročí. Novinkou je spolupráce hned s několika významnými institucemi. První dekádu oslaví s festivalem Laterna magika, soubor Národního divadla. Společně uvedou světelně-divadelní performance v Psychiatrické zahradě na Karlově náměstí. Kunsthalle Praha ve spolupráci se Signal Festivalem seznámí návštěvníky s fenoménem digitálního NFT umění. Kampus Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze nabídne setkání s autonomními roboty reagujícími na člověka. Nově otevřený kulturní prostor Vzlet uvede instalaci tvořenou starými a vyřazenými reflektory a projektory v novém světle. Centrum architektury a městského plánování (CAMP) promění městská data v impozantní umělecké dílo na velkoformátové projekční stěně. Celkově se letos představí 16 instalací na 2 festivalových trasách a týdenní doprovodný program. Signal Festival se uskuteční od 13. do 16. října. (foto: Jiří Královec)


12. 8. 2022; ceskepodcasty.cz

Baterie ze všech úhlů – technologie, aplikace, materiály, mýty, recyklace, bezpečnost...

Leitmotivem dalšího dílu ze série podcastů AKU-BAT CZ jsou technologie baterií. Pavel Hrzina, významný český odborník na fotovoltaiku a bateriové systémy z FEL ČVUT a Solární asociace, a David Vodička, obchodní ředitel společnosti GAZ Gmbh, významného německého výrobce Nikl-kadmiových baterií se 135letou historií, který je součástí známé bohumínské skupiny Bochemie, vám v tomto díle AKUCASTu představí nové trendy ve vývoji baterií. Společně s Janem Fouskem z asociace AKU-BAT CZ si pánové povídali také o materiálech a dostupnosti surovin pro jejich výrobu, o recyklaci baterií, o jejich bezpečnosti a v neposlední řadě i o způsobech využití jednotlivých typů baterií. Toto všechno a mnohem více si poslechněte v našem dalším dílu AKUCASTU! URL| https://anchor.fm/s/8a649d64/podcast/play/56081878/https%3A%2F%2Fd3ctxlq1ktw2nl.cloudfront.net%2Fstaging%2F2022-7- 12%2F280551995-44100-2-96d1c8de2330f.m4a


11. 8. 2022; seznam.cz

Budoucnost je elektrická. Kolik peněz dát do solárů, aby se vyplatily?

Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT elektřině rozumí. Je vedoucím pracovní skupiny v Solární asociaci, o fotovoltaice ví všechno. Přitom nic neprodává. Chtěli byste od něj poradit s domácí elektrárnou? Kdo by nechtěl…

Kolik je třeba do fotovoltaiky "vrazit", aby to ekonomicky dávalo smysl? Takto na rovinu se Pavla Hrziny, odborníka na slovo vzatého, ve druhém díle seriálu o Domácí fotovoltaice ptá neúnavný popularizátor zelené energie Jan Staněk. Hrzina se odpovědi nevyhýbá, ačkoliv je těžké stanovit přesnou částku. "Ptejte se sami sebe, co od fotovoltaiky chcete. Ohřívat vodu? Topit? Nabíjet elektromobil? Nebo chcete být dokonce nezávislí na dodávkách elektřiny od distributora?" navádí Hrzina ke způsobu přemýšlení. To všechno totiž bude výši investice významně ovlivňovat. Jedno je však jasné, 200 tisíc korun byste měli od státu dostat jako dotaci. Přemýšlejte o budoucnostiDomácí fotovoltaická elektrárna je investicí s životností několika desítek let. Za tu dobu se ve vašem životě hodně změní. Odejdou děti a spotřeba energie v domě výrazně klesne. Anebo neodejdou, další se narodí a spotřeba naroste. Čím budeme topit? Co nám přinese příroda? Co vymyslí Unie? Zakážou nám řídit auta se spalovacími motory? Bude se podnebí i u nás významně oteplovat? Hrozí tuhé zimy, anebo zničující vedra? A co by to či ono pro moji domácnost vlastně znamenalo? Zásadní otázka však zní: Myslíte si, že ceny energií budou klesat? ElectroDad pro Seznam ZprávyJan Staněk je známým podporovatelem elektromobility i udržitelné energetiky v širším kontextu. Absolvent brněnského VUT v minulosti pracoval mimo jiné pro eBanku, působil jako IT konzultant u společnosti Deloitte, později v Číně zastupoval společnost Moravia IT. Dnes vede společnost Purple Ventures zaměřenou na investování do startupů. Jeho video kanál ElectroDad, prostřednictvím kterého zábavně informativním způsobem popisuje problematiku přechodu domácnosti na udržitelnou energetiku, sleduje na YouTube a na Stream.cz více než 25 tisíc odběratelů.Exkluzivně pro Seznam Zprávy, nezávisle na obchodních partnerech Seznamu, vyrobil seriál deseti videí na téma Domácí fotovoltaika."Domácnosti se budou elektrifikovat, takový je trend. A vy, pokud na cestu fotovoltaiky nastoupíte, to rádi budete podporovat," říká Pavel Hrzina. V souvislosti s tím doporučuje budovat domácí fotovoltaické systémy tak, aby se v budoucnu daly dále rozšiřovat. "Způsoby spotřebovávání doma vyrobené elektřiny budou přibývat a budou dávat větší a větší smysl." I když tomu možná dnes ne všichni věří. Ale mít možnost přidat na střechu dalších šest panelů a navýšit tím výkon systému, mám-li pro vyrobenou elektřinu smysluplný odbyt, bude přinejmenším prima. Jan Staněk má na svém rodinném domě fotovoltaickou elektrárnu už čtyři roky a ví, na co se ptát. Pavel Hrzina fotovoltaice rozumí a přitom nemá důvod cokoliv zastírat. Poslechněte si jejich rozhovor ve druhém díle seriálu Domácí fotovoltaika. Hodně se o tom, jak o fotovoltaice přemýšlet, dozvíte. Partnerem seriálu je firma Schlieger, dodavatel fotovoltaických systémů. Seriál videí o domácí fotovoltaice1. Čtyři roky s fotovoltaikou na rodinném domě 2. Nejdůležitější faktory v plánování domácí FV elektrárny 3. Jak vybrat dodavatele domácí FV elektrárny 4. Instalace domácí FV elektrárny krok za krokem 5. Instalace fotovoltaiky pro ohřev užitkové vody 6. Budoucnost je zde, chytré domy už existují 7. Světové trendy ve fotovoltaice, návštěva veletrhu InterSolar 2022 8. Prodej přebytků z produkce domácí FV elektrárny versus nákup elektřiny 9. Domácí FV elektrárna ve spolupráci s tepelným čerpadlem 10. Domácí FV elektrárna a nabíjení elektromobilu URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-verite-ze-elektrina-nekdy-zlevni-zasadni-otazka-pro-zajemce-osolary-209731 


11. 8. 2022; Mladá Fronta Dnes

Informatik poprvé v učené společnosti

Nové Město

První odborník na umělou inteligenci, Jiří Matas z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT), byl zvolen řádným členem Učené společnosti České republiky. Matas je jedním z nejcitovanějších českých vědců. "Publikoval více než 250 původních prací v recenzovaných časopisech a na konferencích a ohlas jeho díla je na mezinárodním poli mimořádný," uvedl Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který současně působí jako vědecký tajemník Učené společnosti. Hlavním cílem Učené společnosti je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. V současné době má 110 řádných, 52 zahraničních a 16 emeritních členů. V jejích stanovách je uvedeno, že počet řádných členů nikdy nepřesáhne číslo 111.


11. 8. 2022; seznam.cz

Věříte, že elektřina někdy zlevní? Zásadní otázka pro zájemce o soláry

Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT elektřině rozumí. Je vedoucím pracovní skupiny v Solární asociaci, o fotovoltaice ví všechno. Přitom nic neprodává. Chtěli byste od něj poradit s domácí elektrárnou? Kdo by nechtěl…

Kolik je třeba do fotovoltaiky "vrazit", aby to ekonomicky dávalo smysl? Takto na rovinu se Pavla Hrziny, odborníka na slovo vzatého, ve druhém díle seriálu o Domácí fotovoltaice ptá neúnavný popularizátor zelené energie Jan Staněk. Hrzina se odpovědi nevyhýbá, ačkoliv je těžké stanovit přesnou částku. "Ptejte se sami sebe, co od fotovoltaiky chcete. Ohřívat vodu? Topit? Nabíjet elektromobil? Nebo chcete být dokonce nezávislí na dodávkách elektřiny od distributora?" navádí Hrzina ke způsobu přemýšlení. To všechno totiž bude výši investice významně ovlivňovat. Jedno je však jasné, 200 tisíc korun byste měli od státu dostat jako dotaci. Přemýšlejte o budoucnostiDomácí fotovoltaická elektrárna je investicí s životností několika desítek let. Za tu dobu se ve vašem životě hodně změní. Odejdou děti a spotřeba energie v domě výrazně klesne. Anebo neodejdou, další se narodí a spotřeba naroste. Čím budeme topit? Co nám přinese příroda? Co vymyslí Unie? Zakážou nám řídit auta se spalovacími motory? Bude se podnebí i u nás významně oteplovat? Hrozí tuhé zimy, anebo zničující vedra? A co by to či ono pro moji domácnost vlastně znamenalo? Zásadní otázka však zní: Myslíte si, že ceny energií budou klesat? ElectroDad pro Seznam ZprávyJan Staněk je známým podporovatelem elektromobility i udržitelné energetiky v širším kontextu. Absolvent brněnského VUT v minulosti pracoval mimo jiné pro eBanku, působil jako IT konzultant u společnosti Deloitte, později v Číně zastupoval společnost Moravia IT. Dnes vede společnost Purple Ventures zaměřenou na investování do startupů. Jeho video kanál ElectroDad, prostřednictvím kterého zábavně informativním způsobem popisuje problematiku přechodu domácnosti na udržitelnou energetiku, sleduje na YouTube a na Stream.cz více než 25 tisíc odběratelů.Exkluzivně pro Seznam Zprávy, nezávisle na obchodních partnerech Seznamu, vyrobil seriál deseti videí na téma Domácí fotovoltaika."Domácnosti se budou elektrifikovat, takový je trend. A vy, pokud na cestu fotovoltaiky nastoupíte, to rádi budete podporovat," říká Pavel Hrzina. V souvislosti s tím doporučuje budovat domácí fotovoltaické systémy tak, aby se v budoucnu daly dále rozšiřovat. "Způsoby spotřebovávání doma vyrobené elektřiny budou přibývat a budou dávat větší a větší smysl." I když tomu možná dnes ne všichni věří. Ale mít možnost přidat na střechu dalších šest panelů a navýšit tím výkon systému, mám-li pro vyrobenou elektřinu smysluplný odbyt, bude přinejmenším prima. Jan Staněk má na svém rodinném domě fotovoltaickou elektrárnu už čtyři roky a ví, na co se ptát. Pavel Hrzina fotovoltaice rozumí a přitom nemá důvod cokoliv zastírat. Poslechněte si jejich rozhovor ve druhém díle seriálu Domácí fotovoltaika. Hodně se o tom, jak o fotovoltaice přemýšlet, dozvíte. Partnerem seriálu je firma Schlieger, dodavatel fotovoltaických systémů. Seriál videí o domácí fotovoltaice1. Čtyři roky s fotovoltaikou na rodinném domě 2. Nejdůležitější faktory v plánování domácí FV elektrárny 3. Jak vybrat dodavatele domácí FV elektrárny 4. Instalace domácí FV elektrárny krok za krokem 5. Instalace fotovoltaiky pro ohřev užitkové vody 6. Budoucnost je zde, chytré domy už existují 7. Světové trendy ve fotovoltaice, návštěva veletrhu InterSolar 2022 8. Prodej přebytků z produkce domácí FV elektrárny versus nákup elektřiny 9. Domácí FV elektrárna ve spolupráci s tepelným čerpadlem 10. Domácí FV elektrárna a nabíjení elektromobilu URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-verite-ze-elektrina-nekdy-zlevni-zasadni-otazka-pro-zajemce-osolary-209731


10. 8. 2022; FeedIT.cz

Prof. Jiří Matas z FEL ČVUT zvolen řádným členem Učené společnosti ČR jako první odborník na umělou inteligenci

Učená společnost České republiky na svém 28. valném shromáždění 17. května 2022 zvolila řádným členem profesora Jiřího Matase z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Učená společnost ČR si je plně vědoma zásadní důležitosti rychle se rozvíjející oblasti umělé inteligence a strojového učení pro společnost, a tak si váží toho, že se Jiří Matas stal jejím členem,” uvedl k jeho zvolení dr. Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který současně působí jako vědecký tajemník Učené společnosti České republiky. "Jiří Matas prokázal svoji mimořádnou excelenci v oblasti výzkumu umělé inteligence, a to v mezinárodním měřítku. Je vynikajícím expertem v oboru technických věd a nepřehlédnutelnou vědeckou osobností. Předmětem jeho zájmu je základní a aplikovaný výzkum zaměřený na počítačové vidění a strojové učení s akcentem na rozpoznávání a načítání objektů, učení reprezentace, sledování, rozpoznávání textu a minimální problémy v počítačovém vidění. Jiří Matas publikoval více než 250 původních prací v recenzovaných časopisech a na konferencích a ohlas jeho díla je na mezinárodním poli mimořádný: je jedním z nejcitovanějších českých vědců,” shrnul důvody pro přijetí prof. Jiřího Matase dr. Ivo Starý. Připomněl také, že Jiří Matas se v rámci své pedagogické činnosti soustavně věnuje výchově studentů, z nichž někteří pod jeho vedením dosáhli vynikajících výsledků. Prof. Jiří Matas je podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost vědců v oblasti informatiky (Computer Science) na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, nejlépe hodnoceným informatikem v České republice. Navíc jím vedená skupina vědců zásadně přispívá k tomu, že v oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků CSRankings řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště. CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve špičkových vědeckých konferencích. "Očekávám, že díky tomu, že Učená společnost sdružuje výborné vědce z široké škály oborů, mi členství bude inspirovat a motivovat k interdisciplinárním vědeckým aktivitám,” uvedl ke svému zvolení prof. Jiří Matas, který vedle své činnosti vědecké a pedagogické na domovské katedře kybernetiky působí jako proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT pro rozvoj. V současné době má Učená společnost České republiky 110 řádných, 52 zahraničních a 16 emeritních členů. V jejích stanovách je uvedeno, že počet řádných členů Společnosti nepřesáhne číslo jedno sto jedenáct. Počet zahraničních a emeritních členů není omezen. Předpokladem členství je výrazný a tvůrčí přínos vědě a mravní integrita. Hlavním cílem Učené společnosti České republiky je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. Česká věda přišla v roce 1952 o svou svobodně zvolenou vědeckou reprezentaci, jak ji představovali členové Královské české společnosti nauk (založené na sklonku 18. století) či členové České akademie věd a umění (založené v roce 1890). Řada z nich sice přešla mezi akademiky či členy-korespondenty nově vzniklé Československé akademie věd, to však bylo grémium s výrazně politickým zadáním, které zaniklo po roce 1989. Snaha předních českých vědců v čele s prof. Otto Wichterlem vedla v roce 1994 k založení Učené společnosti jako nové organizace, reprezentující českou vědu a navazující na její nejlepší tradice. Učená společnost České republiky byla ustavena 10. května 1994 na slavnostním zasedání ve Vlasteneckém sále Karolina v Praze. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje p p ř ř ibli ibli ž ž n n ě ě 30% 30% výzkumných výzkumných výsledk výsledk ů ů celého celého Č Č VUT VUT a má navázanou rozsáhlou a má navázanou rozsáhlou v v ě ě deckou deckou spolupráci se spolupráci se š š pi pi č č kovými sv kovými sv ě ě tovými tovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut .cz/ Tagged České vysoké učení technické v Praze URL| https://feedit.cz/2022/08/10/prof-jiri-matas-z-fel-cvut -zvolen-radnym-clenem-ucene-spolecnosti-cr-jako-prvni-odbornik-naumelou-inteligenci/


10. 8. 2022; Energetika

Není blackout jako blackout

Příspěvek se zaměřuje na čím dál víc skloňovanou problematiku blackoutů. V úvodu článek přináší pohled na metodiky hodnocení incidentů v elektrizačních soustavách a statistiky incidentů v Evropě a Severní Americe. Jádro textu je tvořeno popisem a rozborem dvou významných a vzájemně odlišných incidentů z nedávné doby. Na základě rozboru jsou v závěru příspěvku nastíněna potenciální opatření a očekávání budoucího vývoje. Úvod  

S ohledem na rostoucí obavy z rozsáhlejšího výpadku elektrické energie – neboli blackoutu – je důležité mít podrobnou představu, jak taková událost může vypadat. Nejlepším zdrojem informací, které nám pomohou shrnout, jak by taková situace mohla nastat, jaký by mohl být její průběh a jak bychom se vrátili do normálního provozu, jsou minulé poruchové stavy. Nikoli všechny poruchové stavy jsou v soustavě rovnocenné. Závažnějším incidentům je zaslouženě věnována větší pozornost a jsou dále rozděleny do několika kategorií. Způsoby kategorizace nejsou nicméně pro všechny sítě přenosových soustav stejné – my si popíšeme, jak jsou události rozdělovány v Evropě (ENTSO-E) a Severní Americe (NERC). Protože jsou blackouty ve vyspělých zemích zatím spíše ojedinělou událostí a mnoho nápravných opatření již bylo v průběhu desítek let implementováno, zaměří se tento příspěvek převážně na poruchy, které se udály v nedávné době. Stěžejním bodem této práce tak bude porovnání dvou rozsáhlých poruch z počátku roku 2021. Tyto události se od sebe liší téměř v každém aspektu, počínaje svou geografickou polohou – první událost svým rozsahem zasáhla celou kontinentální Evropu, přičemž ta druhá byla omezena na hranice jediného (ač nemalého) státu, Texasu. Přístupy pro kategorizaci incidentů Způsoby klasifikace incidentů se v různých zónách liší a ustálený systém klasifikace do nedávna neexistoval, konkrétně do roku 2013. Onoho roku byly události poprvé shodně v Evropě a Severní Americe vyhodnoceny dle přesných kritérií a zařazeny do jedné z kategorií. V Evropě byla zavedena tzv. Incidents Classification Scale (ICS) a v síti NERC tzv. Electric Reliability Organization Event Analysis Process (ERO EAP). Rozdíl mezi těmito hodnoceními je však značný – už jen proto, na jak velká území musí být tato kritéria přizpůsobena. Zatímco v Evropě bylo v minulých letech hlášeno přibližně 3 000 událostí ročně, které byly pečlivě rozřazeny do čtyř kategorií, v síti NERC je to méně než 200 událostí. Tento rozdíl však není kvůli tomu, že by v Evropě docházelo k většímu množství poruch, nicméně, jak už bylo zmíněno, pod NERC spadá území o mnohem větší rozloze, a proto takováto sdružující organizace eviduje pouze události mnohem větší závažnosti. Těch je pak sice v úhrnu méně, nicméně události, které si pro svou závažnost umíme v Evropě jen obtížně představit (například jako kdyby se během lednového odpoledne ocitla pětina České republiky bez elektrické energie), jsou hodnoceny na stupnici značně níže, než by tomu bylo u nás. Tento konkrétní příklad by byl v Evropě umístěn na nejvyšší příčce stupnice, zatímco v Severní Americe by se nacházel přesně uprostřed. Kategorizace používaná v Evropě má navíc jednotlivé stupně přesně označeny, pojmenována a očíslována jsou jednotlivá kritéria (jako je například porušení kritéria N–1, porušení standardů napětí) a ta dále mají svůj popis a vše lze poměrně snadno pochopit z přehledné tabulky uveřejněné ENTSO-E (viz tab. 1). Oproti tomu kategorizace používaná v síti NERC je na první pohled už mnohem konkrétnější a není prezentována formou tabulky, ale formou výčtu – to částečně činí orientaci v hodnocení komplikovanější. Byla proto provedena snaha převést toto hodnocení rovněž do tabulky (tab. 2). Na rozdíl od evropského hodnocení je to severoamerické více konzistentní a od jeho uveřejnění zatím nedošlo k významnějšímu přepracování – z toho důvodu jsou mezi sebou meziroční hodnoty lépe porovnatelné než v Evropě, kde došlo v roce 2018 ke změně kritérií pro hodnocení méně závažných událostí – jejich počty pak narostly až trojnásobně. Aby bylo možné mezi sebou závažnější události porovnávat (ač, jak už zaznělo, evropské závažné události by v Severní Americe byly podhodnocené a nám v Evropě by pro severoamerické závažné události nestačila stupnice ICS), musíme sledovat pouze počty událostí v těch nejvyšších kategoriích. Doposud bylo zaznamenáno, že závažné události v Severní Americe jsou často způsobeny extrémními přírodními událostmi – oproti tomu v Evropě, pokud už k nějaké poruše došlo, pak měla nejčastěji technický charakter a omezena byla na izolované ostrovy na malých územích. Nedávná událost však donutila odbornou veřejnost více se zamyslet nad tím, zda přece jen k blackoutu nemáme blíže, než tomu bylo v minulosti. Tato událost byla nazvána Rozdělení synchronní zóny Kontinentální Evropa 8. 1. 2021. Tato událost se často dává do kontrastu s událostí "Texas Power Crisis" z úvodu roku 2021. Nejvýznamnější události nedávné doby Rozpad synchronní zóny Kontinentální Evropa 8. 1. 2021 Po dlouhých letech (od roku 2006) došlo v největší evropské synchronní zóně opět k jejímu rozdělení. Situace v evropské elektrizační soustavě byla však poměrně neobvyklá – v jihovýchodní Evropě bylo celkově nižší zatížení kvůli teplejšímu počasí a období pravoslavných Vánoc; naopak ve střední a západní Evropě panovalo počasí chladnější. V krátké době byla prostřednictvím ENTSO-E vydána předběžná zpráva [1] popisující tento incident. V rámci české odborné komunity byly publikovány dvě odborné práce. Práce [4] do detailu popisuje průběh události a v krátkosti se zmiňuje i o události "Texas Power Crisis", což bylo pro nás motivací pro její hlubší rozbor. Práce [5] na danou událost nahlíží z pohledu modelování dynamické stability systému. V současnosti je již k dispozici finální zpráva ENTSO-E k dané události [6], která formuluje konkrétní opatření. Podobně, jak tomu bylo v případě minulých událostí, i tentokrát lze konstatovat, že na základě odhalených chyb a navržených opatření došlo k posílení resilience systému. Texas Power Crisis Energetická krize v Texasu na sebe nenechala po výše uvedené události dlouho čekat. Časově ji lze zařadit přibližně mezi 10. a 27. únor roku 2021 a jednalo se o jednu z největších událostí v elektrizační soustavě vyspělého státu z nedávných let. Zasažena byla synchronní zóna Texas, která je jednou ze čtyř hlavních synchronních zón v Severní Americe (síť NERC) a je spravována provozovatelem ERCOT (Electric Reliability Council of Texas). S okolními synchronními zónami je tato zóna propojena jen pomocí čtyř HVDC propojení, a ta jsou schopna přenášet jen velmi malý výkon – konkrétně méně než 1 % celkového instalovaného výkonu v síti ERCOT. K tomuto stavu se v historii dospělo z toho důvodu, aby byl Texas lépe schopný regulace svého trhu s elektřinou, a nemusel tak podléhat federální regulaci. Důvody, proč bylo bez dodávek elektrické energie v jednu chvíli přes 4,4 milionu zákazníků a více než jednomu milionu zákazníků chyběly dodávky elektřiny po dobu 72 hodin, si popíšeme v následujícím souhrnu. Před událostí Pro každé roční období vydává ERCOT zprávu SARA, která má posoudit adekvátnost výrobních zdrojů s ohledem na předpokládaná maxima zatížení soustavy. Nejhorší scénář odhadoval, že po možných výpadcích a plánovaných odstávkách by v síti mělo zůstat s ohledem na zatížení (nejhorší předpoklad 67 200 MW) k dispozici přibližně 1 350 MW záloh. Jelikož je tato hodnota nižší než ERCOTem stanovených 2 300 MW, bylo indikováno riziko vzniku mimořádné události. 8. února začínají meteorologické předpovědní modely ukazovat, že by do Texasu mohla přijít ledová bouře, nicméně teploty by neměly klesnout pod bod mrazu. ERCOT rovněž vydává instrukce pro výrobce elektřiny, aby si zkontrolovali své zazimovací procesy a uvážili odložení plánovaných odstávek, popřípadě uvedli do provozu již plánovaně odstavené výrobny. Předpoklad maximálního zatížení soustavy pro následující dny se pohyboval na 59 000 MW. 10. února skutečně do Texasu přišla studená fronta a teploty klesly až k -1 °C. Odstavená výrobní kapacita vzrostla přibližně o 11 500 MW (štítkových hodnot), a činila tak souhrnně s dosavadními odstávkami 21 % veškeré výrobní kapacity. Tyto nové odstávky se týkaly převážně větrných elektráren kvůli akumulaci ledu na jejich lopatkách a gondolách. Větrné elektrárny však nejsou schopny dodávat po celou dobu své jmenovité výkony – reálnější odhad nedodaného výkonu je prezentován později. Odhad maximálního zatížení vzrostl na 65 000 MW. 13. února přišla do Texasu ledová bouře Uri a teploty klesly až k -5 °C. ERCOT vydává nouzové upozornění a začíná využívat podpůrné služby pro udržení stability frekvence. V tuto chvíli zatím nedošlo k zásadnímu navýšení počtu odpojených zdrojů. Předchozího dne rovněž zásadně narostl předpoklad maximálního zatížení – dosáhl až 75 000 MW. 14. února je společností ERCOT vydán apel na odběratele, aby upravili své chování, a pomohli tak snížit zatížení sítě. K tomuto dni bylo na základě požadavků z 8. února uvedeno do provozu 1 400 MW výroby, která byla do té doby plánovaně odstavena. Docházelo však postupně ke snižování objemu podpůrných služeb a dostupných záloh zdrojů. Ve večerních hodinách bylo offline již 30 000 MW výroby a předpoklad maximálního zatížení pro následující den vzrostl k 78 000 MW. 15. února v nočních a ranních hodinách klesly teploty až k -15 °C. Do času 01:20 byly postupně vyhlášeny všechny tři stupně nouzového stavu, zatížení soustavy dosáhlo svého dosavadního maxima 76 800 MW a začínalo docházet ke kontrolovanému snižování zatížení odpojováním zákazníků a rotujícím blackoutům (aby nebylo jedno území dlouho bez elektrické energie) z důvodu odstávek dalších výrobních zdrojů, převážně již paroplynových elektráren. Ani toto však nestačilo a v čase 01:55 nastalo minimum frekvence v soustavě – 59,302 Hz, přičemž hranice pro automatické odpojování výrobních zdrojů je nastavena na 59,4 Hz po dobu 9 minut. Pod touto hranicí byla soustava po 4 minuty a 23 sekund. Pokud by nebyla frekvence v síti urychleně vrácena do normálního pásma provozu, došlo by k úplnému rozpadu soustavy a blackoutu, který mohl dle ERCOT trvat až několik týdnů. Mezi 02:00 a 03:00 vzrostl počet zákazníků bez elektrické energie poprvé nad 1 milion. V odpoledních hodinách bylo tento den odpojeno na 50 000 MW výroby (40 % instalovaného výkonu v síti) a tato situace se nezlepšila ani po následující dva dny. Tento den rovněž došlo k mnohonásobnému zvýšení průměrných cen elektřiny na velkoobchodních denních trzích z lednového průměru okolo 20 USD/MWh na 9 000 USD/MWh z toho důvodu, že na standardní cenu elektřiny byly nasuperponované ceny výkonových záloh. Zaokrouhlená cena 9 000 USD/MWh není náhodná – jedná se o strop cen elektřiny. Avšak i ten byl krátkodobě překročen až na hodnotu 10 500 USD/MWh kvůli lokálním faktorům. Ceny elektřiny se na takto vysoké hodnotě téměř beze změny držely od 15. do 19. února. Kvůli tomuto průměrná cena elektřiny za únor 2021 v síti ERCOT dosáhla až 1 485 USD/MWh. 16. února došlo v některých částech státu Texas k nejnižším zaznamenaným teplotám za posledních 72 let a opět se zvyšoval počet odpojených zákazníků. Mezi 10:00 a 11:00 nastalo maximum tohoto dne, kdy bylo odpojeno na 4 429 196 zákazníků. Tento den více než čtyřem milionům zákazníků chyběly dodávky elektřiny po 6 hodin. 18. února poprvé klesl počet odpojených zákazníků pod 1 000 000, protože z Texasu postupně ledová bouře ustupovala, a zvyšovaly se tak celkové teploty. Tohoto dne dosáhly v maximu 4,5 °C. 19. února byly zrušeny všechny stupně nouzového stavu a odpojeno bylo stále na 190 000 zákazníků. 20., 21. a 22. února se počet odpojených zákazníků snížil pod 100 000 a byly překonány teploty z 8. února – vyšplhaly až k 21,5 °C. Během sedmi dní byl rozdíl mezi maximem a minimem teplot 36,5 °C. Z popisu události vidíme, že nejhorší situace byla 15. a 16. února. Zprvu se zdálo jako problematické odpojení velkého množství větrných elektráren v počátcích události (které jsou zodpovědné za vyrobení 25 % elektrické energie v síti ERCOT), nicméně tyto elektrárny do sítě po většinu času nedodávají celý štítkový výkon. Z porovnání jejich teoretických možností a skutečně vyrobené energie za standardní situace vychází, že průměrný dodávaný výkon činí přibližně 37 % jejich štítkového výkonu. Skutečný odpojený výkon větrných elektráren by tak tvořil pouze 9 % maximální poptávky ze dne 15. února. Jak zobrazuje následující graf (obr. 4), větší podíl na nedodávkách elektrické energie měly elektrárny paroplynové. U parních elektráren byly uváděné důvody poruch v širokém rozptylu. Obecně nejčastějším důvodem byly meteorologické podmínky. Zde byla největším problémem nízká teplota, která způsobovala mrznutí vody, ať už v parních kondenzátorech, nebo v přívodních potrubích, která dopravovala vodu do samotných elektráren. Dále se na nedostupnosti výroby podílely plánované a neplánované odstávky ještě před příchodem bouře Uri a také problémy s kvalitou paliva, jak paroplynových, tak uhelných elektráren. Kromě vysokých cen elektřiny měla Texas Power Crisis další ekonomické dopady. Některé prvotní odhady stanovovaly ekonomické dopady na celé území Texasu ve výši 80 až 120 miliard USD. Konkrétní pojistné ztráty se dle Federální banky v Dallasu pohybují v rozmezí 10–20 miliard USD. Tato extrémní přírodní událost měla bohužel na svědomí i velké množství lidských životů. Během ní přišlo o život na následky hypotermie, zhoršení již probíhajících nemocí nebo na otravu oxidem uhelnatým ve snaze si vytvořit provizorní zdroj tepla nejméně 246 osob. Další události Pozornost si zaslouží i další události, které ovšem z globálního hlediska nepřinesly zásadní dopady. Jako příklad lze uvést situaci francouzských jaderných elektráren z úvodu roku 2022. Navzdory tomu, že tyto elektrárny byly plánovaně odstaveny, v konečném důsledku, vzhledem ke zjištěným nedostatkům, došlo k odstávkám delším, než byl původní plán. V kombinaci s příchodem nízkých teplot nastaly značné problémy s pokrytím maxima zatížení (71,6 GW). V daný okamžik byl export zcela omezen a import činil přibližně 10 GW. Francouzská soustava situaci v konečném důsledku ustála, ovšem ceny elektrické energie na spotovém trhu téměř atakovaly hranici 3 000 EUR/MWh [3]. Přijatá opatření a očekávaný budoucí vývoj Z popisu Rozpadu synchronní zóny Kontinentální Evropa vzešlo, že se jednalo o poruchu způsobenou technickými nedostatky v modelech soustavy, kdy SCADA systémy provozovatele HOPS neuvažovaly pro předběžné analýzy stavů kontingence skutečné hodnoty fyzických toků a byl chybně provozován spínač přípojnic, protože nebyly reálné informace o jeho provozu – konkrétně v modelech pro výpočet kontingenčních stavů není tento prvek vůbec uvažován. Dle [6] byla tedy navržena následující opatření: » Zařazení všech prvků, které jsou chráněny nadproudovou či pře/podpěťovou ochranou, do kontingenční analýzy. » Zlepšení regionální koordinace v jihovýchodní Evropě – naráží na nesoulady v předpisech. » Posuzování možností stability a bezpečnosti online v reálném čase. » Sjednocení předpovědních modelů výkonových toků, tak aby byly odchylky předpovědi od reality minimalizované. » Racionalizační opatření v souvislosti s poklesem zastoupení zdrojů charakteristických momentem setrvačnosti. » Uvážení dodatečných rychlých rezerv nad rámec FCR. V budoucnu se předpokládá spuštění evropských platforem pro spolupráci na polích sekundární a terciární regulace (PICASSO – spuštěn 6/2022 a MARI), kterých je Česká republika rovněž součástí. Tyto platformy mají zajistit možnou dodávku regulační energie z jedné regulační zóny do druhé, což doposud nebylo možné, protože se na pokrývání odchylek v dané regulační zóně mohly podílet pouze ty zdroje, které na území zóny, v níž vznikla odchylka, ležely. S ohledem na toto je potřeba nastavit přesné procesy pro případy, kdy by došlo k podobnému rozdělení synchronní zóny, a výrobní zdroje dodávající regulační energii by se tak ocitly v jiném ostrově než obchodní příjemce této energie. Událost v Texasu byla oproti té evropské skutečně způsobena extrémní přírodní událostí. Na jejím celkovém průběhu se však podepsal i stav zazimovacích procesů elektráren. Jako preventivní opatření před budoucím opakováním podobné události vydala Public Utility Commission of Texas nová nařízení, která jasně určují odpovědnost výrobců elektrické energie za připravenost svých zařízení na nouzové situace, a stanovuje pokuty v případech, kdy se výrobci tímto nařízením nebudou řídit [9]. Možným budoucím opatřením pro snížení pravděpodobnosti takto závažných událostí by mohlo být větší propojení Texasu s okolními synchronními zónami. O této variantě se zmiňují různí další autoři (například a ) a v budoucnu, kdy bude ještě větší část elektrické energie v Texasu pocházet z intermitentních zdrojů (za posledních 10 let se jejich podíl na vyrobené energii zvýšil z 8,5 % na 28 %), bude toto řešení možná nevyhnutelné. Těmito kroky by však ERCOT přišel o dominantní postavení v řízení elektroenergetiky ve státě. V současnosti již proběhla změna, které má ochránit zákazníky alespoň před vysokými cenami elektřiny, a učinit ji tak finančně dostupnou v případě vysoké poptávky a nedostatečné výroby. S účinností od 1. ledna 2022 byla maximální cena elektřiny pro zákazníky v síti ERCOT nastavena na 5 000 USD/MWh místo původních 9 000 USD/MWh [3], . Závěr Popisovaný průběh incidentu v Texasu jasně prokazuje naprosto odlišné příčiny, než v případě rozpadu synchronní zóny kontinentální Evropy ze dne 8. 1. 2021. Zdánlivě je možné snadno usoudit, že v případě kontinentální Evropy nejsou hrozby jako v případě incidentu v Texasu relevantní. V rámci organizace NERC a její přidružené komise RISC vznikl zajímavý průzkum ohodnocení potenciálních rizik pro elektrizační soustavy. Výsledky průzkumu ilustruje obr. 5. K incidentu v Texasu lze dát do kontrastu následující rizika z průzkumu : » Extrémní přírodní události (až 7. pozice na žebříčku rizik) » Plánování provozu elektrizační soustavy (až 8. pozice na žebříčku rizik) Čistě hypoteticky (průzkum nebyl realizován pro Evropu) lze k incidentu rozpadu synchronní zóny kontinentální Evropy přiřadit následující rizika: » Plánování provozu elektrizační soustavy (až 8. pozice na žebříčku rizik) » Zvyšující se komplexnost ochran a kontrolních systémů (až 9. pozice na žebříčku rizik) Navzdory tomu, že v případě obou incidentů lze působící rizikové faktory klasifikovat jako převážně nízká až stření rizika, u incidentu v Texasu se projevily mnohem vyšší škody. Pro budoucí vývoj může být významnou inspirací pohled na pořadí rizik , zejména na vysoká rizika jako jsou změna energetického mixu, rizika kybernetického útoku a zdrojová přiměřenost, která v rámci Evropy v současnosti značně rezonují. Zejména v případě změny energetického mixu a zdrojové přiměřenosti, vzhledem k dnešní turbulentní době, by se mělo ze strany zainteresovaných subjektů přistupovat se zvýšenou pozorností. ------ Poděkování Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva vnitra České republiky v rámci grantu č. VI20192022124. Literatura: [1] System Separation in the Continental Europe Synchronous Area on 8 January 2021 – Interim Report – 26. 2. 2021 [online]. 2021. [vid. únor 2021]. Dostupné na https://eepublicdownloads.azureedge.net/cleandocuments/Publications/Position%20papers%20and%20reports/entso - e_CESysSep_interim_report_210225.pdf. [2] NERC. Electric Reliability Organization Event Analysis Process Version 4.0 [online]. 2019 [vid. březen 2022]. Dostupné na https://www.nerc.com/ pa/ rrm/ea/ERO_EAP_Documents%20DL/ERO_EAP_v4.0_final.pdf. [3] Plachý, Petr. Poruchy typu blackout - příčiny, následky a prevence. Bakalářská práce. 2022. Dostupné na: https://dspace.cvut .cz/bitstream/ handle/10467/101396/F3-BP-2022-Plachy-Petr-Poruchy%20typu%20 blackout%20- %20priciny%2c%20nasledky%20a%20prevence.pdf?sequence=-1&isAllowed=y [cit. červen 2022] [4] Ptáček, Jiří. Rozdělení evropské propojené soustavy dne 8. ledna 2021 na dvě části – souhrnná informace. Energetika, číslo 2, ročník 71, 2021. [5] Máslo, Karel. Rozdělení synchronní zóny kontinentální Evropy z pohledu dynamické stability. Energetika, číslo 2, ročník 71, 2021. [6] ENTSO-E. Continental Europe Synchronous Area Separation on 8 January 2021, Final Report – 15. 7. 2021 [online]. 2021. [cit. prosinec 2021]. Dostupné na https://eepublicdownloads.azureedge.net/clean-documents/SOC%20d documents/SOC%20Reports/entso-e_CESysSep_Final_Report_210715.pdf. [7] King, Carey W. a kol. The Timeline and Events of the February 2021 Texas Electric Grid Blackouts [online]. The University of Texas at Austin, Energy Institute. 2021. [vid. březen 2022]. Dostupné na https://energy.utexas.edu/ercot-blackout-2021. [8] ERCOT. Update to April 6, 2021 Preliminary Report on Causes of Generator Outages and Derates During the February 2021 Extreme Cold Weather Event [online]. 27. 4.2021. [vid. březen 2022]. Dostupné na https://www.ercot.com/files/docs/2021/04/28/ERCOT_ Winter_Storm_Generator_Outages_By_Cause_Updated_Report_ 4.27.21.pdf. [9] Public Utility Commission of Texas. PUC Adopts Rules for Weatherization of Power Infrastructure. 2021. Dostupné na: https://www.puc.texas.gov/agency/resources/pubs/news/ 2021/PUCTX-REL-Weatherization.pdf [cit. červen 2022] Cantafion, A. Ralph a Miles C. Nowak. Solving the Interconnection Problem. 2021. Dostupné na: https://scholarship.law.tamu.edu/cgi/viewcontent. cgi?article=1174&context=journal-of-property-law [cit. červen 2022] Lloyd, Robin. Massive Power Failure Could Finally Cause Texas to Connect with the Nation’s Power Grids. 19. 2. 2021. Dostupné na: https://www.scientificamerican.com/article/massive-powerfailure could-finally-cause-texas-to-connect-with-the-nations-powergrids1/ [cit. červen 2022] Watson, Mark. Texas regulators OK $5,000/MWh cap Jan. 1, replacing $9,000/MWh [online]. 2021. [vid. březen 2022]. Dostupné na https://www.spglobal.com/commodity-insights/en/market-insights/ latest-news/natural-gas/120221-texas-regulatorsok-5000mwh-capjan1-replacing-9000mwh. NERC-RISC. Agenda Reliability Issues Steering Committee – RISC Emerging Risks Survey Results [online]. 2021 [vid. únor 2022]. Dostupné na: https://www.nerc.com/comm/RISC/Agenda%20Highlights%20 and%20Minutes/RISC_Meeting_Agenda_Package_Jan_28_2021_PUBLIC.pdf. Foto: Tab. 1: Zjednodušená podoba odstupňování klasifikace incidentů v přenosových soustavách podle ICS – Incident Classifi cation Scale (ENTSO) [1] Foto: Tab. 2: Stupnice incidentů podle ERO EAP -tabelárně (NERC, sev. Amerika) [2] Foto: Obr. 1: Vývoj počtu ročně hlášených událostí v sítích NERC a ENTSO-E [3] a) Síť NERC dle metodiky ERO EAP b) Síť ENTSO-E dle metodiky ICS Foto: Obr. 2: Vývoj počtu hlášených událostí vyšších kategorií v síti ENTSO-E dle metodiky ICS [3] a) Síť NERC dle metodiky ERO EAP b) Síť ENTSO-E dle metodiky ICS Foto: Obr. 3: Ceny elektřiny v reálném čase mezi 12. a 20. únorem 2021 v oblasti San Antonio (Texas) [7] Foto: Obr. 4: Podíl jednotlivých zdrojů na nedodávkách výkonu v Texas Power Crisis [8] Foto: Obr. 5: Pořadí rizik dle odpovědí v dotazníku RISC (dle NERC) [3,13] O autorovi: Petr Plachý, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze Martin Čerňan Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze Jiří Halaška Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze Bc. Petr Plachý – v roce 2022 získal bakalářský titul v oboru aplikovaná elektrotechnika na ČVUT v Praze s bakalářskou prací na téma "Poruchy typu blackout – příčiny, následky a prevence". Ing. Martin Čerňan, Ph. D. – získal v roce 2012 bakalářský titul v oboru aplikovaná elektrotechnika na ČVUT v Praze, v roce 2014 magisterský titul v oboru elektroenergetika na ČVUT v Praze a v roce 2021 doktorský titul dizertační prací zaměřenou na "Kvalitu elektrické energie v průmyslových distribučních soustavách" na ČVUT v Praze. Od roku 2014 působí na Katedře elektroenergetiky FEL ČVUT. Jeho výzkumné zájmy jsou zaměřeny na analýzu distribučních a přenosových soustav, kvalitu elektrické energie v průmyslových distribučních soustavách a spolehlivost elektrizační soustavy. Ing. Jiří Halaška, Ph. D. – generálmajor ve výslužbě, bývalý proděkan pro rozvoj a vnější vztahy (2012–2016) FBMI ČVUT strávil většinu svého profesního života v ozbrojených silách, kde zastával řadu velitelských funkcí s odpovědností za operační a krizové plánování. Byl zodpovědný za komplexní plánování a realizaci zahraničních operací AČR. Na Katedře zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva FBMI vyučuje předměty krizového a bezpečnostního managementu a je koordinátorem řady praktických projektů zahrnujících vzdělávání a výcvik v krizových situacích.  


9. 8. 2022; estav.cz

Požární bezpečnost staveb: Odborníci na konferenci budou řešit bezpečnost fotovoltaiky a baterií

Přijďte si poslechnout přednášky o Průmyslovém paláci a Státní opeře od autorů jejich rekonstrukcí. Celý blok je věnován bezpečnosti baterií a fotovoltaiky v budovách.  

Zazní témata fasád a dřevostaveb řešená na úrovní normalizace a mnoho dalšího. Konference Požární bezpečnost staveb se koná 21. září v Praze. Konference Požární bezpečnost staveb pod hlavičkou portálu TZB-info se přestěhovala z letňanského výstaviště. Sedmý ročník se koná 21. září ve Velkém sále Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí 1. Svou účast potvrdili významní architekti, autoři rekonstrukcí ikonických pražských památek. Na konferenci opět vystoupí architekt Jakub Masák (Masák & Partner – architektonický atelier) tentokrát s přednáškou o Státní opeře, která se po kompletní rekonstrukci otevřela na začátku roku 2020. Architekt Vladimír Thiele (SGL Projekt) bude prezentovat právě probíhající dostavbu a rekonstrukci Průmyslového paláce, jehož levé křídlo vyhořelo v roce 2008. Průmyslový palác, foto: redakce Diskutovat na konferenci budeme bezpečnost bateriových úložišť a fotovoltaiky v budovách a také parkování elektromobilů v podzemních garážích. Z hlediska požární bezpečnosti se jedná o jedno z nejaktuálnějších témat. Pozvání přijali plk. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D., náměstek GŘ HZS ČR pro IZS a operační řízení, doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD., z Fakulty stavební, ČVUT v Praze, a Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze. Kompletní program naleznete zde: Ing. arch. Jakub Masák, Masák & Partner – architektonický atelier Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Fakulta stavební, ČVUT v Praze Ing. Pavel Heinrich, HELUZ cihlářský průmysldoc. Ing. Vladimír Mózer, PhD., Fakulta stavební, ČVUT v Praze Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze Panelová diskuse, odpovědi na dotazydoc. Ing. Martin Saska, Ph.D., Fakulta elektrotechnická, ČVUT Ing. arch. Vladimír Thiele, SGL Projekt Panelová diskuse, odpovědi na dotazy Pro obor požární bezpečnosti staveb jsou zásadními tématy fasádní systémy (kontaktní, větrané, skládané), možnosti širšího využití dřeva ve stavebnictví, lehké střešní pláště na trapézovém plechu. UCEEB ČVUT v Praze začíná pracovat na víceletém projektu pro podporu technické normalizace v ČR. Přednáška Ing. Marka Pokorného, Ph.D., koncepčně představí záměry jednotlivých témat. Doc. Ing. Martin Saska, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze představí autonomní létající robotický dron pro hašení bytů ve výškových budovách vrháním hasicích kapslí. Dr. Saska působí jako vědecký pracovník na katedře Kybernetiky FEL ČVUT, kde založil a vede skupinu Multi-robotické systémy. Příspěvek Ing. Pavla Heinricha ze společnosti HELUZ cihlářský průmysl bude zaměřený na postup stanovení požární odolnosti zdiva z cihel, ve kterém jsou zakomponovány polymerní materiály v podobě moderních zdicích malt. Téma bude doplněno i o požární odolnost zdiva z cihel vyplněných expandovaným polystyrenem. Autor vysvětlí přístup určení požární odolnosti dle ČSN EN 1996-1-2 a ČSN 73 0810. Přednášející i pořadatelé se na Vás opět těší. Na konferenci Požární bezpečnost staveb 2022 se můžete přihlásit zde. URL| https://www.estav.cz/cz/11018.pozarni-bezpecnost-staveb-odbornici-na-konferenci-budou-resit-pozary-fotovoltaiky-nebobaterii  


9. 8. 2022; fdrive.cz

Český studentský tým dosáhl se svou elektrickou formulí fantastického úspěchu

Studentský tým eForce z FEL na ČVUT se poprvé zúčastnil závodů ve Švýcarsku Většinu disciplín čeští studenti ovládli a ukázali, že se mohou měřit se světovou špičkou Ze Švýcarska kromě celkového 1. místa odvezli i řadu dílčích vítězství

Od minulé sezóny informujeme o studentském týmu eForce, který se účastní závodů Formula Student. Od minulé sezóny mají

kromě pilotované formule i autonomní formuli, o jejímž vystoupení na letošních prvních závodech v Itálii jsme už psali. V ten stejný

víkend ale druhá část týmu závodila ve Švýcarsku s pilotovanou formulí eForce FSE.11, tak se pojďme podívat na to, jak to probíhalo

a jak se dařilo týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT tam.

První závody sezóny jsou pro každý tým Formula Student velkou neznámou. Povede se vše logisticky stihnout, nezapomnělo se na

nějaký detail z pravidel, bude auto podávat kvalitní výkony, co se týče dobrých časů i při zachování požadované spolehlivosti? To vše

jsou neznámé, které do švýcarského Curychu přijel tým eForce s jedenáctým pilotovaným monopostem FSE.11 vyřešit. Situace byla

o to komplikovanější, že se celý tým musel poprvé v historii rozdělit a jel ve stejný čas na dva různé závody – tým autonomní

formule zavítal do italského Varana, o čemž jsme také psali.

V úterý 12. 7. v brzkých ranních hodinách část týmu eForce vyrazila, aby po cca 10 hodinách cesty dorazila do cílové destinace. Po

registraci týmu přítomní členové úspěšně postavili stanový kemp, pit pro ustájení formule a práci na ní a tzv. social area pro vaření

a večerní setkávání s ostatními týmy. Mohli tak jít v poklidu spát a zkoncentrovat se na první velký den.

Ve středu již dopoledne tým eForce stihl projít přejímkou akumulátoru a úvodní preinspekcí. Dva z pilotů si v rámci této kontroly

vyzkoušeli poprvé ostrý Egress – schopnost opustit formuli do 5 sekund v případě nouze. Přes několik humorných momentů při

výskoku tým vše úspěšně zvládl. Odpoledne pak členové pracovali na zvládnutí náročné mechanické přejímky, kdy na konci dne měli

splněno již více než 80 %. Zbytek týmu se snažil připravit na statické disciplíny následující den.

Mechanickou přejímku tým eForce úspěšně zvládl

Ve čtvrtek 14. 7. již ráno nastoupil tým eForce na Cost report a následně také na nejvíce bodovanou statickou disciplínu –

Engineering design. V obou případech se jejich práce rozhodčím velmi líbila, avšak finální nekonzistentnost mezi jednotlivými

sekcemi český tým do finálové trojice nepustila. V odpoledních hodinách se však povedl první výrazný úspěch – postup mezi nejlepší

tři týmy do finále v disciplíně Business plan. Týmu se také povedlo dokončit mechanickou přejímku a slibně začít elektrickou

kontrolu.

Disciplínu Business plan český tým opanoval!

Pátek byl ve znamení dokončení veškerých přejímek. Kromě elektrické inspekce tým zvládl rain test i brake test, ve kterém zdárné

zablokování všech čtyř kol pomocí hydrauliky zdaleka nebylo u ostatních týmů samozřejmostí. Ve večerních hodinách pak nastavili

finální kinematiku vozu na dynamické disciplíny a absolvovali první letošní statické finále v Business planu. Správně upravili

prezentaci podle zpětné vazby z úvodního kola a přes velmi dobrou konkurenci nejlepších světových týmů disciplínu po čtyřech

letech celkově znovu opanovali!

Sobota patřila třem dynamickým disciplínám. V prvních dvou dopoledních – Akceleraci a Skidpadu – těžil český tým jak z

nepřipravenosti soupeřů, kteří v mnoha případech stále absolvovali

přejímky, tak z rychlosti vozu a obě disciplíny vyhrál ve velmi dobrých časech. Odpolední Autocross pak tým eForce dokončil na

celkovém třetím místě, kdy nejlepší časy českého týmu byly bohužel anulovány pro netěsnost v brzdovém systému. Do finální

nedělní Endurance však studenti ČVUT vstupovali z vynikající výchozí pozice.

V královské disciplíně tým eForce vyhrál

Královská vytrvalostní disciplína začala hned z rána a piloti týmu eForce na náročné, pomalé a velmi točité trati podávali stabilní

výkony. Poprvé byl také použit systém řízení závodu z "pit wall", kde část týmu disponující přesnými mezičasy a průběžným

bodovým stavem udávala jezdcům tempo. Tempo přesně takové, aby tým dokázal disciplínu vyhrát, a přitom minimalizovali riziko

poruchy. Povedlo se! Vítězný Endurance znamenal také zpečetění celkového vítězství na velice dobře obsazených závodech FS

Switzerland. Za sebou čeští reprezentanti nechali tak věhlasný tým jako domácí univerzitu ETH Zurich. S celkově pěti prvními, jedním

druhým a jedním třetím místem se k curyšskému jezeru v budoucnu tým z FEL ČVUT určitě ještě rád vrátí. Závěrem tým děkuje za

dosavadní podporu a držte palce i nadále, protože tato sezóna bude náročná a laťka je vysoko!

Umístění v jednotlivých disciplínách: 


8. 8. 2022; Mladá Fronta Dnes

Šance dostat se na vysokou je i v září

Mimořádná příloha

Zakončením střední školy začíná nová životní etapa. Ať se studenti rozhodnou studentská léta opustit a zařadit se do pracovního procesu, nebo dají přednost pokračování ve studiu, mají většinou v tuto chvíli jasné, kam budou v následujících letech jejich kroky směřovat.

Jiní si však ani během prázdnin neoddychnou a hledají své další směřování. A není to zanedbatelné množství. Ročně maturuje kolem 80 tisíc lidí, z toho zhruba deset procent neuspěje napoprvé, jsou to tedy tisíce lidí, kteří ještě v září řeší, co dál. Pak tu jsou studenti, kteří se v loňském roce nedostali na vybranou vysokou a odjeli do zahraničí. V neposlední řadě jsou studenti, kterým nevyšla vysněná škola a neuspěli v prvním kole přijímacích zkoušek. I když se může zdát, že je míst na školách dost, zdaleka to neplatí u všech oborů. Lidé, kteří se hlásí na nejvíce žádané obory, jako je medicína, práva, ekonomie, humanitní obory, musejí počítat s tím, že berou zhruba každého čtvrtého. Například u psychologie je šance na přijetí zhruba 15 procent. Nic ale není ztraceno, během letních prázdnin, a dokonce i v září školy vypisují druhá či třetí kola přijímacího řízení. Prostor pro přijetí dalších studentů i během léta bývá i na veřejných vysokých školách. "Školy spočítají, kolik se jim přihlásilo lidí, a pak vycházejí ze statistik z minulých let, kolik lidí pak obvykle nastoupí. Stává se, že studenti udělají přijímací zkoušky, jsou přijatí, ale zhruba 10 až 15 procent jich nenastoupí, protože to u nich byla škola druhé volby. Pak dodatečně vypíší další možnost přijetí," přiblížil Jiří Kadlec, ředitel a šéfredaktor vzdělávací agentury a nakladatelství AMOS – KamPoMaturite.cz s tím, že taková možnost bývá ještě o prázdninách, ale v září už to není obvyklé. Stále berou i veřejné školy Na webu www.kampomaturite.cz je možné najít aktualizované termíny, kam a kdy je potřeba se na školu hlásit. Ještě během letních prázdnin je možné podat přihlášku například na některé fakulty Českého vysokého učení technického v Praze nebo Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Tam je možné například podat do 22. srpna přihlášku k bakalářským oborům Pediatrické ošetřovatelství a Radiologická asistence na fakultě zdravotnických studií. Další možností jsou pak soukromé vysoké školy či vyšší odborné školy. "Soukromé vysoké školy nebo vyšší odborné školy cílí na studenty, kteří chtěli studovat na veřejných vysokých školách, ale neuspěli během června. Nabízejí možnost přijetí během letních prázdnin i září, některé i v říjnu. Na řadě z nich se nedělají přijímací zkoušky," uvedl Jiří Kadlec. Zvažte vyšší odbornou školu Z vyšších odborných škol přijímá do 21. srpna přihlášky například Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, kde lze studovat obory sociální práce a speciální pedagogika. Druhé kolo přijímacího řízení se koná 30. srpna. Studenti bývají i pod tlakem rodičů, aby se na nějakou školu přihlásili. Pokud tak neučiní, ztrácejí totiž status studenta a s ním řadu výhod. "Kdo odmaturuje, má jen tři možnosti, jak si zachovat status studenta. Nastoupí do pomaturitního akreditovaného jazykového studia, na vysokou školu či na vyšší odbornou školu," upozornil Jiří Kadlec. Kdo odmaturuje, je z pohledu hrazení pojištění a dalších úlev považován za studenta až do konce letních prázdnin. "Ale jen v případě, že celý měsíc nepracuje s výdělkem, který by zakládal účast na nemocenském pojištění, nebo nemá nárok na podporu," přiblížila Zuzana Večerková z Kampomaturite.cz. Status studenta je výhodný Pokud studenti nastoupí na vysokou školu, omezení týkající se výdělku či podpory o prázdninách neplatí, a navíc se za soustavnou přípravu považuje doba od skončení studia střední školy do dne, kdy se stanou studentem vysoké školy. "Z pohledu školy a školského zákona přestávají být studentem dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonali maturitní zkoušku, pokud maturitu nebo její část nevykonali v řádném termínu, přestávají být studentem školy 30. června," podotkla Zuzana Večerková. A jaké má status studenta výhody? "Je to u zdravotního pojištění úhrada státem do dovršení 26. roku. Dále pak to jsou daňové výhody – sleva na dani z příjmu 4 020 Kč do dovršení 26. roku, u doktorského prezenčního studia až do 28 let, sleva na dítě do 26. roku. Pak jde o sociální dávky – například přídavky do 26. roku věku a slevy v dopravě, kultuře a podobně," vyjmenovala Zuzana Večerková. --- Výběr škol, kam je ještě možné se přihlásit Srpen 2022 10. 8. Fakulta dopravní ČVUT 2. kolo do 10. 8. pro studium v Praze, do 28. 8. pro studium v Děčíně www.fd.cvut .cz, Fakulta chemickotechnologická UPCE 2. kolo fcht.upce.cz 11. 8. Fakulta humanitních studií UTB 2. kolo vybrané programy www.fhs.utb.cz 12. 8. Fakulta strojního inženýrství VUTBR 2. kolo www.fme.vutbr.cz, Pedagogická fakulta UJEP 2. kolo www.pf.ujep.cz 14. 8. Fakulta zemědělská a technologická JČU 2. kolo www.fzt.jcu.cz, Fakulta filozofická UPCE 2. kolo ff.upce.cz, Filozofická fakulta OU 2. kolo vybrané programy ff.osu.cz, Přírodovědecká fakulta MU 2. kolo vybrané programy www.sci.muni.cz 15. 8. Ekonomická fakulta TUL 2. kolo www.ef.tul.cz, Filozofická fakulta UJEP 2. kolo ff.ujep.cz, Ekonomická fakulta VŠB-TUO 2. kolo www.ekf.vsb.cz, Fakulta aplikovaných věd ZČU 2. kolo www.fav.zcu.cz, Fakulta veterinární hygieny a ekologie VU 2. kolo BKP, ZNKPG a nově akreditovaný program Veterinární ochrana veřejného zdraví fvhe.vfu.cz 17. 8. Přírodovědecká fakulta JČU případné 2. kolo www.prf.jcu.cz, Přírodovědecká fakulta UJEP 2. kolo prf.ujep.cz 19. 8. Fakulta strojní ČVUT 2. kolol www.fs.cvut .cz, Fakulta zdravotnických studií TUL 2. kolo www.fzs.tul.cz 21. 8. Fakulta elektrotechnická ČVUT 2. kolo www.fel.cvut .cz 22. 8. Fakulta zdravotnických studií UJEP 2. kolo RA, PO www.fzs.ujep.cz 24. 8. Obchodně podnikatelská fakulta SLU 2. kolo program Inovativní podnikání www.opf.slu.cz 29. 8. Fakulta strojního inženýrství UJEP 2. kolo www.fsi.ujep.cz 31. 8. Matematický ústav v Opavě SLU 2. kolo www.math.slu.cz, Fakulta strojní TUL 2. kolo www.fs.tul.cz, Fakulta filozofická ZČU 2. kolo www.ff.zcu.cz, Fyzikální ústav v Opavě SLU 2. kolo www.slu.cz/phys, Fakulta aplikované informatiky UTB 2. kolo www.fai.utb.cz Září 2022 5. 9. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT 2. kolo www.fjfi.cvut .cz 10. 9. Fakulta sociálně ekonomická UJEP 2. kolo www.fse.ujep.cz 12. 9. Fakulta životního prostředí UJEP 2. kolo www.fzp.ujep.cz 15. 9. Fakulta technologická UTB 2. kolo www.ft.utb.cz Zdroj: www.kampomaturite.cz O autorovi: Eva Jarošová, spolupracovnice MF DNES


8. 8. 2022; Pražský deník

Co dělají děti na táboře s pájkami v ruce? Bastlí

Letní pobyty žáků a studentů nejsou jen o klasických tábornických hrách. Zvolit si lze i nějaký oborově zaměřený tábor. Třeba na FEL Campu se pájí, programuje, a vyrábí elektropřístroje. Když člověk přijede na tábořiště u Orlické přehrady zvané Temešvár, vidí velký vojenský stan, stany s podsadou, plynový vařič, kolem něj ešusy a plecháčky, přes kůly přehozené spacáky, u ohniště někdo seká dřevo. Na první pohled to tu vypadá jako klasický letní tábor. Ve vojenském stanu se ovšem neuzluje ani neluští morseovka, ale pájí, programuje a konstruuje. "Základem zdejší činnosti je bastlení," prohlašuje Pavel Hrzina. Vysvětluje, že slovo má někdy negativní nádech pokažené práce, ale v inženýrském světě znamená navrhování a konstrukci elektrovýrobků nadšenci. Již čtvrtým rokem zde v přírodě nedaleko Písku pořádá Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického týdenní letní akci pro středoškoláky se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie FEL Camp.

Táborem se vine množství kabelů od důmyslné soustavy solárních panelů až do vojenského stanu k centrální baterii. Od ní pokračuje spleť dalších zásuvek, prodlužovaček a nabíječek k chytrým přístrojům. Solární elektrárna bylo to první, co si účastníci sestavili. Nenachází se tu totiž jiný zdroj energie. "Studenti se musí naučit s energií šetřit, protože ne všechny dny jsou slunečné. Mají povolenou výši odběru na den, a tu nesmí překročit," vysvětluje Hrzina, jinak také odborný asistent na katedře elektrotechnologie ČVUT. Za letošní téma zvolili archeologii. Patnáctka účastníků si již zkusila vyrobit hledač kovových předmětů. Pomocí něj se jim podařilo najít místo, kam jim pořadatelé zakopali mince, a pod vedením archeologa si zkusili nález odkrýt a prosít. "Aby to neměli tak jednoduché, museli si postavit i legorobota, který s detektorem jezdil. Skoro všem se do motoru zadřel písek, takže ho předělávali," popisuje Zbyněk Kocur, přednášející z katedry komunikačních technik. "Když se hledačka přiblížila ke kovu, v cívce ubyla energie, sepnul se reproduktor, který začal pískat a rozsvítila se dioda," líčí táborník Ondřej. "Fungovalo to tak deset minut, pak se to rozštelovalo a museli jsme to opravovat," dodává. Nyní pracují na sonaru, pomocí něhož by dokázali měřit hloubku vody a vytvořit reliéf dna na vymezené části přehrady. Jako první má hotovo Jirka a míří k vodě. Praktikant jeho týmu vyrazí se sonarem na loďce a noří ho na různých místech přehrady. Jirkovi se na displeji objevují údaje o hloubce a značně kolísají. "Občas to hlásí půl metru, pak hned tři, budeme to ještě muset doladit. A pohrát si také s čísly a vyházet chyby měření," plánuje. Ve vojenském stanu se také začíná pracovat na takzvaném hydrofonu, tedy mikrofonu, který bude snímat zvuk ve vodě. Zmapují tak vnitřek Orlíku pomocí zvukových vln. "Teď už vyloženě řešíme spíše mechanické záležitosti, aby všechno fungovalo. To je pomalu těžší než elektronika," říká Jakub, předělávající zárodek svého přístroje. Na táboře najdeme také dívky – mezi účastníky i mezi organizátory. Vedoucí Simona, absolventka Fakulty elektrotechnické, vysvětluje, že nezáleží na pohlaví, buď obor lidi baví, nebo ne. "Ostatní jsou společenské stereotypy. Podívejte se na tuhle krabici s robotickým legem. Samozřejmě je modrá, tedy pro kluky. Pro holky jsou přece panenky. A tady to všechno začíná," povzdechne si. Camp vidí jako vhodnou možnost seznámit se s praktickými stránkami oboru i pro ty, kdo třeba studují gymnázium a k "bastlení" s elektronikou ještě nepřičichli. Vedle ní sedí praktikantka Tereza, a ta rozbíjí i další stereotyp: "Na fakultě se nemusí jen pájet a programovat. Já například jsem v prváku oboru Elektrotechnika, energetika a management a je to hodně o ekonomice, což jsem studovala na střední a baví mě to. V kombinaci s energetikou ještě více než čistá ekonomie." Pak už je čas umýt si ruce vodou z kanystru a zařadit se do fronty na písmenkovou polévku. V tomto se jedná o klasický tábor. Na každé ze tří pětičlenných družstev připadá jeden praktikant, k tomu ještě pětice vedoucích. "Je nás tu dost, ale nechceme stát studentům za zadkem. Naším heslem je: ‚Řeš si to, přijď si na to. Ale když už bude deset večer a pořád ti to nebude fungovat, poradíme ti," uzavírá Hrzina. "Řeš si to, přijď si na to. Ale když už bude deset večer a pořád ti to nebude fungovat, tak ti poradíme." Pavel Hrzina, vedoucí Foto: HYDROFON. Nejdříve se to musí vyprojektovat, poté vyrobit, pak vyzkoušet a nakonec opravit. Ne všechny tábory musí být o zálesáckých dovednostech. Foto: 2x Deník/Zuzana Hronová


8. 8. 2022; ucitelskenoviny.cz

Stovky studentů se v Praze učily programovat drony, akce vyvrcholila soutěží

Dvě stovky studentů a studentek z celého světa se letos zúčastnily letní školy ČVUT, studenti se zde učili programovat drony. Svá řešení týmy poměřily v soutěži na Císařském ostrově v Praze. Vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska řekl, že letošní účast byla rekordní a zadání splnila větší část účastníků. "Konkrétně se zúčastnilo 170 studentů fyzicky v Praze a další 40 studentů bylo on-line," řekl Saska. Účastníci podle něj v minulých dnech v Praze navštěvovali přednášky zahraničních i tuzemských odborníků. Měli také naprogramovat umělou inteligenci pro létající roboty. "Konkrétně se jednalo o úlohu automatické inspekce vedení elektrické energie, vysokého napětí. Studenti měli naimplementovat systém, který vyřeší inspekci s pomocí dvou spolupracujících dronů. A udělá to co nejrychleji," popsal. Soutěže se zúčastnilo 40 skupin studentů. Saska řekl, že řešení poskytlo 80 procent studentů, z čehož 20 procent nevyhovovalo zadání. "Takže dá se říct, že většina studentů úkol splnila," podotkl. Dodal, že vyhrát pražskou letní školu ČVUT je něco, co se "v (odborné) komunitě počítá", pro studenty je však podle něj cenné i samotné setkávání. Radovan Suk za Fakultu elektrotechnickou ČVUT později ČTK napsal, že v kategorii výkonu fyzických robotů zvítězil tým skynet tvořený účastníky z Velké Británie, Japonska, Francie a Finska. V porovnání softwarů pak bodoval tým Talisman, v němž byli studenti z Itálie, Francie, Indie a Nizozemska. Týmy byly čtyřčlenné. Jeden z účastníků školy, Tomáš Myslivec, který jako doktorand studuje robotiku na Západočeské univerzitě v Plzni, se letní školy se zúčastnil podruhé. "Letos, myslím, že i ta úloha se nám víc líbila. Minimálně už jsme věděli do čeho jdeme, už jsme nad tím nestrávili celou noc, ale zvládli jsme to během týdne naprogramovat," řekl. Akci ocenila i studentka María, která pochází ze Španělska a studuje v Belgii. Řekla, že to byla její první zkušenost s drony, obvykle pracuje s jinými typy robotů. Letní škola, která začala 1. srpna na Fakultě elektrotechnické ČVUT, se letos konala potřetí. Loni se neuskutečnila kvůli pandemii covidu-19, předloni byla hybridní formou. Mezi účastníky byli studenti z Brazílie, Mexika, Spojených států, Japonska, Indie, Austrálie a řady evropských států, ale i zástupci firem, které chtějí využít drony pro svůj další rozvoj.  


8. 8. 2022; ict-nn.com

Stovky studentů se v Praze učily programovat drony, akce vyvrcholila soutěží

Dvě stovky studentů a studentek z celého světa se letos zúčastnily letní školy ČVUT, studenti se zde učili programovat drony. Svá řešení týmy poměřily v soutěži na Císařském ostrově v Praze. Vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska řekl, že letošní účast byla rekordní a zadání splnila větší část účastníků. "Konkrétně se zúčastnilo 170 studentů fyzicky v Praze a další 40 studentů bylo on-line," řekl Saska. Účastníci podle něj v minulých dnech v Praze navštěvovali přednášky zahraničních i tuzemských odborníků. Měli také naprogramovat umělou inteligenci pro létající roboty.  

"Konkrétně se jednalo o úlohu automatické inspekce vedení elektrické energie, vysokého napětí. Studenti měli naimplementovat systém, který vyřeší inspekci s pomocí dvou spolupracujících dronů. A udělá to co nejrychleji," popsal. Soutěže se zúčastnilo 40 skupin studentů. Saska řekl, že řešení poskytlo 80 procent studentů, z čehož 20 procent nevyhovovalo zadání. "Takže dá se říct, že většina studentů úkol splnila," podotkl. Dodal, že vyhrát pražskou letní školu ČVUT je něco, co se "v (odborné) komunitě počítá", pro studenty je však podle něj cenné i samotné setkávání. Radovan Suk za Fakultu elektrotechnickou ČVUT později ČTK napsal, že v kategorii výkonu fyzických robotů zvítězil tým skynet tvořený účastníky z Velké Británie, Japonska, Francie a Finska. V porovnání softwarů pak bodoval tým Talisman, v němž byli studenti z Itálie, Francie, Indie a Nizozemska. Týmy byly čtyřčlenné. Jeden z účastníků školy, Tomáš Myslivec, který jako doktorand studuje robotiku na Západočeské univerzitě v Plzni, se letní školy se zúčastnil podruhé. "Letos, myslím, že i ta úloha se nám víc líbila. Minimálně už jsme věděli do čeho jdeme, už jsme nad tím nestrávili celou noc, ale zvládli jsme to během týdne naprogramovat," řekl. Akci ocenila i studentka María, která pochází ze Španělska a studuje v Belgii. Řekla, že to byla její první zkušenost s drony, obvykle pracuje s jinými typy robotů. Letní škola, která začala 1. srpna na Fakultě elektrotechnické ČVUT, se letos konala potřetí. Loni se neuskutečnila kvůli pandemii covidu-19, předloni byla hybridní formou. Mezi účastníky byli studenti z Brazílie, Mexika, Spojených států, Japonska, Indie, Austrálie a řady evropských států, ale i zástupci firem, které chtějí využít drony pro svůj další rozvoj. Zdroj: allnews.cz Foto: ShutterstockZdroj: ICT NETWORK NEWS URL| https://cz.ict-nn.com/stovky-studentu-se-v-praze-ucily-programovat-drony-akce-vyvrcholila-soutezi/


8. 8. 2022; iDNES.cz

. Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby prevence před chorobami. Jenže co když se ani po vydatném spánku necítíme odpočatě? Jsou potíže se spánkem předzvěstí vážnějších nemocí? Na tyto i další otázky odpovídá neurolog Karel Šonka.

Spánkem strávíme zhruba třetinu života. Nemusíme se mu nijak učit, je to přirozená součást našeho života, stejně jako to, že dýcháme. Je to tak správně? Naprosto. A problém většiny nespavců spočívá právě v tom přílišném soustředění se na spánek v momentě, kdy by měli odevzdat myšlenky úplně jiným tématům. Vlastně tím spánku brání. Dobré je vyvarovat se před spaním pití kávy, konfliktních rozhovorů, sledování hororových filmů nebo koukání zblízka na mobil. Spojuje lidi s nespavostí nějaký společný osobnostní nebo povahový rys? Samozřejmě pro nespavost musí být nějaká individuální dispozice. Pokud je však člověk navíc i zvyklý být velmi dobře "zorganizovaný", což znamená, že má tendenci efektivně využívat každý možný okamžik své bdělosti, pokud je hodně zaměřený na výkon, bude nespavost velmi špatně snášet. A navíc ji bude chtít nějak racionálně řešit, tak jako řeší svůj každodenní život. Jenže nespavost nemůžete vyřešit ve stylu "teď si řeknu a teď budu spát". Tohle je jeden z typů lidí. A potom jsou to úzkostní perfekcionisté, kteří se obecně zaměřují na svůj zdravotní stav a přikládají význam i drobným nevýznamným změnám. Touží po dokonalosti ve všech směrech a chtějí, aby i spánek byl absolutně perfektní, jak si přečetli v nějaké populárně vzdělávací publikaci. Jenže každá funkce našeho těla čas od času selže nebo není dokonalá a to se může stát i se spánkem. Po dvou dnech, kdy má člověk potíž usnout, z toho mnozí lidé už dělají problém, a tím ho naopak upevňují. Možná je to pochopitelné, protože právě ve chvíli, kdy spánek selhává či není kvalitní, to značně ovlivňuje náš život. Jsme unavení, podráždění, nevýkonní, chybí nám energie, děláme zkratkovitá rozhodnutí a chyby. A o to víc si uvědomíme jeho důležitost. Ano, to však platí o všech funkcích našeho organismu. Dokud vše funguje dobře, nemáme potřebu nad naším tělem přemýšlet. Důležitost spánku si však můžeme uvědomit nejen když selže, ale i tehdy, když si ho nedopřejeme potřebné množství. Což se děje podstatně častěji. Velké procento lidí z nějakého důvodu nespí dostatečně dlouho. Čili si ten spánek více či méně dobrovolně zkracují – jednorázově či trvale. Mnoho velkých studií potvrdilo, že dnešní populace spí o hodinu až dvě méně než naši předci. (A to ve srovnání s dobou před pouhými 100 až 130 lety. Masový lidský příběh špatného spánku a problémů z toho pramenících začal s používáním elektřiny. Lidé začali měnit spánkové návyky a začali se vzdalovat přirozenému cyklu, během nějž se bdění a spánek pravidelně střídají v závislosti na denním rytmu, svitu slunce a množství přirozeného světla. Poruchami spánku trpí v současnosti kolem 30 % lidí v Česku i ve většině ostatních ekonomicky vyspělých zemí, pozn. red.) Není to paradox? Máme auta, mobily, počítače, jež nám ušetří spoustu času. Člověk by řekl, že pohodlný život civilizovaného světa nám umožní si spánek naopak prodlužovat. Ale je to přesně naopak. Dokud měli lidé omezený čas na práci, ale i trávení volného času, zbývala na spánek přiměřená doba. Výdobytky civilizace nám naopak čas na práci i trávení volného času rozšířily. Navíc u mladých lidí a lidí středního věku existuje představa, že co je dynamické, je žádoucí – na rozdíl od odpočinku nebo spánku. Ty se dnes do obrazu moderního člověka nehodí. Před sto lety bylo cílem žít takový život, aby si člověk mohl dát siestu (krátký spánek uprostřed dne, pozn. red.), jít si večer včas lehnout a nemuset ráno brzy vstávat. Z toho nyní zbylo jen to "nemuset ráno brzy vstávat". Jinými slovy spánek nám zkracuje rychlý životní styl a to si velká část společnosti nechce nechat vnutit. Aktuální číslo Objednat do schránky Je nějak zdokumentované, jak se s délkou spánku mění jeho kvalita? Trvání spánku a jeho kvalita jsou dvě rozdílné veličiny. Někdo může mít spánek krátký, zato velmi kvalitní, s dostatečnou délkou hlubokého non-REM spánku i přiměřeného množství REM spánku. To jsou ty nejdůležitější části spánku, jež mozek každou noc potřebuje. (Oba spánkové cykly se během noci několikrát střídají. Fáze REM [česky "rychlé pohyby očí"]: intenzita mozkové činnosti je zhruba stejná jako v bdělém stavu, úroveň svalové aktivity je nízká, člověk je téměř strnulý, těžce a nepravidelně dýchá. Pro REM fázi jsou charakteristické živé sny a změny průtoku krve vyvolávají u mužů erekci a u žen prokrvení vaginální oblasti. Fáze non-REM: Je charakterizována útlumem mozkové činnosti, při něm dochází i k hlavní tělesné regeneraci a také k odplavování zplodin z mozku a k upevňování paměti, pozn. red.) Dlouhý spánek, který toto neobsahuje nebo je rozkouskovaný opakovaným probouzením se, má ve výsledku menší význam než relativně krátký spánek dobré kvality. Ale jediným subjektivním hodnoticím kritériem je ranní pocit osvěžení spánkem a to, že nejsme přes den nadměrně ospalí. I když existují choroby, jež vedou k nadměrné denní spavosti i přesto, že v noci spí člověk bezvadně. Ale ty naštěstí nejsou tak časté. Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.V roce 1982 promoval na pražské Fakultě všeobecného lékařství UK, od té doby je zaměstnán na neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde nyní pracuje jako vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění.Zároveň je předsedou revizní komise České neurologické společnosti.Je členem prezidia České lékařské společnosti a členem České lékařské akademie.Je spoluautorem tří monografií o spánku, učebnice neurologie a Českého a Evropského doporučeného postupu pro léčení narkolepsie. U vzniku jakých onemocnění je prokázána souvislost se spánkem, ať už co do jeho kvality, nebo délky? Bez nadsázky prakticky u všech, u některých je však tato spojitost významnější. Změna spánku je důležitý symptom téměř u všech duševních chorob a může být i jejich zhoršujícím faktorem. Týká se také některých neurologických onemocnění, zejména těch mozkových. Nekvalitní spánek nebo jeho nedostatek mohou provokovat epileptický záchvat. Špatný spánek vede k dřívějšímu propuknutí demence alzheimerovského typu. Spánková apnoe (opakující se zástavy dechu delší než 10 sekund ve spánku, provázené zpravidla chrápáním, pozn. red.) je zase rizikovým faktorem pro cévní mozkové příhody, zvyšuje riziko diabetu druhého typu i aterosklerózy (kornatění tepen, pozn. red.). Dlouhodobě krátký spánek zvyšuje riziko některých kardiovaskulárních onemocnění. A existují i určité "měkké" údaje (tedy zatím nepodložené dostatečně velkým množstvím statistických údajů, pozn. red.), podle nichž nedostatek spánku zvyšuje riziko onkologických onemocnění. Velké epidemiologické studie jednoznačně ukazují, že optimální je spát sedm až osm hodin. V tomto, stejně jako v mnoha funkcích našeho organismu, je ovšem velká individuální variabilita. Proto z člověka, který spí jen 6,5 hodiny, nebudeme hned dělat nespavce. Mohou být potíže se spánkem jakéhokoliv druhu předzvěstí i jiného závažného onemocnění? Ano. Například psychiatři považují veškeré příznaky týkající se změny spánku za velmi důležité. V neurologii je kupříkladu důležitým prodromálním příznakem (nespecifický příznak ohlašující příchod nemoci, pozn. red.) porucha chování v REM spánku. Ve fázi REM spánku se vám dost často zdají i velmi akční sny. Mají příběh, obvykle nejsou příliš racionální, spící člověk má například pocit, že s někým bojuje. Kromě rychlých pohybů očí a zrychleného dýchání však žádný pohyb nevykonává. Z mozku jde sice k míše povel pohybovat se, případně křičet, ale periferní motorický neuron je ve spánku blokovaný, takže k žádnému pohybu nedojde. Pokud ovšem tato blokáda není dokonalá, člověk může částečně pohyb nebo hlasový projev provést. Začne tedy ze spaní mluvit, gestikulovat, kopat nebo se smát, případně spadne z postele. Může si tedy ublížit? A nejen sobě. Spící je schopen udeřit a nakopnout partnera na lůžku, nebo mu i vyrazit zuby. Pokud se tento symptom objeví u člověka ve věku nad 50 let, signalizuje nám to, že se s mozkem něco děje. V mozku se totiž začíná ukládat protein zvaný synuklein, což poškozuje nervové buňky – říkáme tomu neurodegenerace. Zpočátku k tomu dochází jen v dolních kmenových strukturách, ale časem to postihne i mezimozek, kde je Substantia nigra (v překladu "černá substance"; hraje významnou roli v řízení pohybu, pozn. red.). Což je hlavní místo patologických změn vyvolávajících pohybové příznaky Parkinsonovy nemoci. (Parkinsonova choroba je onemocnění centrální nervové soustavy, související s úbytkem neuronů, tedy mozkových nervových buněk, pozn. red.) Jinými slovy: tohle noční "řádění" je časný příznak Parkinsonovy choroby? Ano, porucha chování v REM spánku předchází v průměru o deset let klasické projevy Parkinsonovy nemoci. Výzkumnou snahou naší i řady vědeckých a lékařských týmů po světě je poznat celý proces přeměny zmíněné poruchy chování v REM spánku do Parkinsonovy nemoci a připravit léčbu, která by neurodegeneraci zpomalila nebo zastavila ještě v době, kdy nemocného obtěžuje jen málo a kdy nemá ani poruchu pohybu, ani demenci, jež toto onemocnění provázejí. Kdy budou takové léky k dispozici? Možná takové látky už existují. Problém je, že farmaceutický průmysl se zatím zdráhá pustit se do klinické studie, jež by v tomto případě trvala mnoho let, aby se ověřil účinek. To už je totiž hodně drahý podnik s velmi vzdálenou perspektivou výsledku. V současné době se zkoušejí tyto látky přímo u Parkinsonovy nemoci, kdy se sleduje postup onemocnění. Jenže to už bývá skoro 80 % neuronů v Substantia nigra zničeno, takže není téměř co zachraňovat. Pokud vím, výzkum Parkinsonovy nemoci je i vaše parketa, tedy vaší kliniky. Ano, a troufám si tvrdit, že ve výzkumu této choroby jsme na světové úrovni. Je to i díky spolupráci s jinými pracovišti a také s pražskou "technikou". Náš spolupracovník docent Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT již před několika lety odhalil, že i když tito nemocní mají zcela normální neurologický nález, při podrobném akustickém rozboru se dá zjistit, že vykazují změny řeči podobné změnám při Parkinsonově nemoci. V jakém smyslu se jejich řeč mění? Řeč je v případě Parkinsonovy nemoci zpomalená, pacienti mají sníženou artikulaci, dělají větší pauzy, řeč působí drmolivě a monotónně. Docent Rusz a jeho kolegové řečové záznamy digitalizují a některé z parametrů jsou jasně odlišné od nálezů zdravých lidí. Podobnost změn řeči u poruchy chování v REM spánku a Parkinsonovy nemoci jsme ověřili i na pěti světových indoevropských jazycích a tahle velká studie ukázala, že podle podrobného rozboru řeči lze skutečně s určitou pravděpodobností předpovědět, že se blíží vznik prvních příznaků Parkinsonovy nemoci. Jeden z cílů naší spolupráce s kolegy z Fakulty elektrotechnické ČVUT je vytvořit analyzační program řeči a hlasu, který by se dal vložit do aplikace v mobilním telefonu. Aplikace by dokázala průběžně vyhodnocovat, zda nedochází ke změnám hlasu a řeči z důvodů blížícího se vzniku Parkinsonovy nemoci. V takovém případě by aplikace uživatele upozornila, že by se měl nechat vyšetřit na neurologii. Jednoduché zařízení tohoto typu bude mít velké uplatnění. Noční projevy v REM spánku mohou být totiž i velmi mírné, navíc lidé, co žijí sami, většinou ani nezjistí, že dotyčnou poruchou trpí. Kromě toho je potřeba brát v úvahu kapacitu spánkových pracovišť. Jak častá je tato porucha spánku? Vlastně poměrně častá. Trpí jí dvě procenta lidí ve věku nad 60 let. A devadesát procent z nich onemocní do 15 let Parkinsonovou chorobou. Pokud se toho dožijí. Jaká další vážná onemocnění mohou poruchy spánku signalizovat? Poruchy spánku například bývají příznakem určitého stupně vývoje nervosvalových onemocnění. To jsou nemoci, kdy člověk kvůli onemocnění svalové nebo nervové soustavy ztrácí svalovou sílu. Nejprve se to může projevit slabostí v končetinách a neschopností chodit. Slabost se však může později zhoršovat, až postihne i dýchací svaly. Lidé se pak cítí ráno nevyspalí, protože v noci špatně dýchali. Pokud si pacient začne na takovou poruchu spánku stěžovat, je namístě jej podrobně vyšetřit a případně mu dát na noc umělou plicní ventilaci, jež se aplikuje přes masku. Ta se používá i u spánkové apnoe, že? Podoba je jen částečná. U spánkové apnoe je porucha dýchání jiná a jiný je i postup léčení, ale masky jsou stejné. Při nervosvalových onemocněních přístroj pacientovi pomáhá dýchat. Dává větší tlak při nádechu a menší při výdechu. U obstrukční spánkové apnoe jsou pacientovy dýchací svaly v pořádku, ale opakovaně na krátkou dobu kolabuje oblast hltanu, a ten se tak stává neprůchodným. Ventilační přístroj zvaný CPAP vytváří neustálý přetlak v dýchacích cestách a funguje v hltanu jako vzduchová dlaha. Při jeho správném nastavení ke kolapsu hltanu nedochází a dýchání je zcela normální. CPAP vynalezl před 41 lety australský pneumolog Colin Sullivan a byl to naprosto převratný objev. Do té doby se nejtěžší pacienti léčili tracheostomií (lékaři chirurgicky vytvoří otvor v krku do průdušnice a do něj se zavede tracheostomická kanyla, "trubička k průchodu" vzduchu, pozn. red.), ale protože to je velmi invazivní a mutilující (znetvořující, pozn. red.) výkon, málokterý lékař a málokterý nemocný se k této léčbě odhodlal. První CPAP přístroje vytvořil Colin Sullivan doslova na koleni. Například motor použil z vysavače. Každopádně objev CPAP prodloužil život a zlepšil kvalitu života milionům lidí. Řešením chrápání nebo spánkové apnoe může být nosní maska nebo chirurgické odstranění anatomické "překážky". Kolik lidí spánkovou apnoí trpí? Před třemi lety vyšel kvalifikovaný odhad v prestižním časopise Lancet Respiratory Medicine. Podle něj trpí apnoí na celém světě asi miliarda lidí. A v některých státech, jako jsou například USA, s ní má co do činění asi 50 % populace. To nás docela překvapilo. Ale když jsme pak dělali výzkumnou studii tady u nás u zdravých dobrovolníků ve věku nad 50 let, zjistili jsme, že skutečně polovina z nich apnoí trpí, a mnozí dokonce v takové míře, že splnili kritéria pro používání CPAP. Ukazuje se, že rozšíření obstrukční spánkové apnoe je v euroamerické populaci dospělých časté. U indiánů je výskyt nižší, naopak u Afroameričanů větší než u bělochů. Hádám, že v tom hraje roli obezita... To je jednoznačně nejdůležitější rizikový faktor. Zejména u mužů se totiž tuk ukládá od pasu nahoru, tedy i v oblasti krku. Tuk zužuje hltan, a tedy i jeho průchodnost pro vzduch. Ale jsou i další rizikové faktory jako postavení obličejových kostí, zejména krátká dolní čelist. Nebo velký jazyk či velké patrové mandle. Nespavost zvyšuje riziko obezity Podle studií na dětech i dospělých zkrácený spánek jednoznačně přispívá k nadváze a obezitě. Jednak proto, že se prodlužuje doba, kdy člověk může přijímat potravu, ale jednak se také spouští kaskáda pochodů vedoucích k únavě. A když je člověk unavený, vyhledává kalorickou potravu. Během spánku se navíc uvolňuje hormon leptin, jenž snižuje chuť k jídlu, proto nás hlad nebudí ze spánku. Když se však spánek zkrátí, zkrátí se i doba, kdy se leptin uvolňuje. Naopak se více uvolňuje jiný hormon ghrelin, jenž apetit podporuje. Prodloužení bdělosti tedy znamená i prodloužení doby, kdy máme chuť k jídlu. Jak přesně spánková apnoe zkracuje život? Riziko spočívá v nedostatečně okysličené krvi. A podstatné je také, že se průběh spánku apnoickými pauzami opakovaně přerušuje. Každá apnoická pauza je totiž ukončena život zachraňujícím probuzením (tohle mikroprobuzení trvá jen zlomky sekund, takže si ho dotyčný nepamatuje, pozn. red.). Je to alarmující reakce mozku na nebezpečí ve spánku. Při probuzení se obnoví napětí svalů a obnoví se dýchání. Poté pacient zase upadá do spánku, jenže po chvíli se apnoická pauza vrací, takže opět dochází k probuzení. U těžkých apnoiků se to může zopakovat stokrát i vícekrát za noc. To organismu nedělá dobře, protože mimo jiné pokaždé dojde ke zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Jak člověk pozná, že má apnoické pauzy? Jedním z příznaků je chrápání, zejména intermitentní, kdy intenzita zvuků kolísá nebo je střídána intervaly ticha, což jsou právě ty okamžiky, kdy pacient nedýchá. Zdravý dospělý člověk si může dovolit pět takových pauz za hodinu, ale máme pacienty, kteří jich mají i padesát. A někdy trvají i minutu. Opakované pauzy v dýchání ve spánku jsou pro organismus zátěž. Záleží však také na tom, jak dlouho pacient na apnoe trpí. Apnoických pauz může mít třeba "jen" dvacet za hodinu, ale pokud je má od svých 30 let, pak v padesáti už bude mít výrazné riziko vysokého tlaku, aterosklerózy, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a dalších kardiovaskulárních nemocí. Apnoe se navíc postupem let většinou zhoršuje, zmenšuje se schopnost organismu tuto poruchu zvládat a narůstají její klinické příznaky. Jedním z těch, které mohou na apnoe upozornit, je nadměrná denní spavost. Noční spánek je nekvalitní, a tak má člověk větší tendenci usnout přes den. Jenže spousta pacientů si nechce tenhle problém připustit. Přijde jim normální, že když si sednou do tramvaje nebo začnou číst noviny, hned usnou. Nedostatek spánku se snaží unavené tělo kompenzovat vyšším energetickým příjmem, a tak nám zvyšuje chuť k jídlu, především na hodně kalorická jídla. Rozsáhlý výzkum v USA ukázal, že z lidí, kteří spí méně než šest hodin denně, je obézních celá třetina. Z těch, kteří spí sedm až osm hodin denně, už jen pětina. Jsou i jiné příčiny nadměrné denní spavosti? Nejčastější příčinou v naší moderní společnosti je zkrácený spánek. Ale jsou i další nemoci, vznikající nezávisle na kvalitě či délce nočního spánku. Jde zejména o narkolepsii a idiopatickou hypersomnii. (Narkolepsie: mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku a bdění, člověk proto trpí extrémní ospalostí, jež se nedá vůlí potlačit. Zpravidla několikrát během dne náhle upadne do spánku, vždy si krátce pospí a po probuzení se cítí fit. Idiopatická hypersomnie: nadměrná spavost, člověk potřebuje spát 11 i více hodin, přesto není po probuzení osvěžený a většinou chodí pozdě do práce, pozn. red.) Jaké další nemoci diagnostikujete a léčíte? Například náměsíčnost, noční děs nebo probuzení se zmateností. Častá porucha jsou neklidné nohy a periodický pohyb končetinami ve spánku. (Syndrom neklidných nohou je neurologické onemocnění, s nímž se setká asi 10 % lidí. Více ženy a starší lidé. Člověk cítí nutkavé napětí či mravenčení v dolních končetinách, které ho nutí nohama během usínání neustále hýbat, pozn. red.) Málo často se setkáváme s nespavostí, protože těmto lidem nepřináší péče na našem pracovišti žádnou výhodu. Nemocné s nespavostí není potřeba vyšetřovat polysomnografií (speciální přístroj pro analýzu spánku, pozn. red.) ve spánkové laboratoři a v terapii máme k dispozici jen léky jako všichni lékaři. Navíc základním léčebným postupem u nespavosti je kognitivně behaviorální terapie (práce s myšlenkami, jež ovlivňují chování, pozn. red.) a tuto techniku jako neurologické pracoviště nenabízíme. Takže psychoterapie je jediný způsob, jak nespavost řešit? Už když lékař, jenž nemusí být psychoterapeutem, vysvětlí pacientovi podstatu jeho nespavosti, spoustě lidí se uleví. V prvé řadě je potřeba zmírnit obavy z toho, že když teď málo spím, zhroutí se mi celý život. Obavy z nespavosti a jejích důsledků, jež nemocný řeší většinou v době, kdy by měl postupně usínat, usínání ruší. Zjednodušeně lze prohlásit, že mozek si spánek, který pro své základní fungování potřebuje, zajistí, když jsou jen trochu příznivé podmínky. Co je na nespavosti opravdu pro pacienta nepříjemné, je subjektivní pocit zmařeného času nebo neúspěchu, že spánek nebyl dokonalý. Biologický pocit nevyspání a únavy je sice také nepříjemný, ale při dostatečné motivaci ho člověk překoná. Připomínám, že nespavci s námi žijí, běžně fungují a někdy jsou v životě velmi úspěšní. Je potřeba si dále uvědomit, že na spánek působí i řada vnějších faktorů a vlivů, včetně životosprávy. A opravdu spousta lidí dělá některé základní chyby, jež je vhodné odstranit ještě předtím, než půjdou k lékaři. Například jaké? V podstatě jde o banální chyby, jako je pití kávy večer či nedostatek pohybu. Takový člověk s nespavostí vám často řekne, že kávu večer pije už od dvaceti let a nikdy mu nic nebylo. Jenže spousta věcí se prostě nedá dělat v padesáti stejně, jako jsme je dělali ve dvaceti. A to platí i pro pití kávy na noc. Dobré je vyvarovat se před spaním konfliktních rozhovorů, sledování hororových filmů nebo koukání zblízka na mobil, který vyzařuje modré světlo (toto světlo blokuje vylučování melatoninu, hormonu odpovědného za nastartování spánku – melatonin se v těle začíná vytvářet po západu slunce, pozn. red.). To všechno může pacient odstranit ještě před psychoterapií. Foto: Karel Šonka Petr Kozlík, MAFRA FotoGallery: Abyste se ráno probouzeli vyspaní dorůžova, měl by být spánek pravidelný, dlouhý 7 až 8 hodin a kvalitní (hlavně s dostatečným podílem hlubokého spánku). Shutterstock Syndrom spánkové apnoe, tedy během spánku neustále se opakující zástavy dechu dlouhé 10 až 50 sekund, provází chrápání. Kvůli chronickému snížení přísunu kyslíku do mozku hrozí pak riziko odumírání mozkových buněk (což může vést až k demenci), ale i nemoci srdce, mozkové příhody, cukrovka... a také kvůli chrápání zničené manželství. Shutterstock Při narkolepsii není mozek schopen správně regulovat cyklus spánku. Důsledkem je extrémní spavost, kdy člověk několikrát během dne usne, a to bez ohledu na kvalitu spánku v noci. Shutterstock Nervosvalová onemocnění mohou postihnout i dýchací svaly. Lidé se pak cítí ráno nevyspalí, neboť v noci hůře dýchali. K vylepšení spánku jim může pomoci (stejně jako pacientům se syndromem spánkové apnoe) maska, jež je součástí ventilačního přístroje CPAP. Shutterstock Tělo, jež je pravidelně donuceno zůstávat dlouho do noci vzhůru, si začne říkat o jídlo. Tím se ovšem probudí žaludek i střeva, a musejí jít trávit potravu. I když pak usneme, dobře se nevyspíme, protože pořád ještě trávíme jídlo. Navíc se tím zásadně omezí čas na regeneraci a "úklid" škodlivin, což probíhá právě v noci. Shutterstock Pro chod našich vnitřních biologických hodin, jež časově řídí děje v organismu, jsou nejhorší směnné provozy, kde je třeba tři dny směna noční a tři dny denní. Zhruba do 40 let věku tohle střídání organismus jakžtakž zvládá, po čtyřicítce se ale začnou prakticky ve 100 % případů objevovat duševní či tělesné problémy. "I riziko nádorového onemocnění se u lidí pracujících na směny zvyšuje zhruba 1,5krát," říká biochemička a fyzioložka prof. Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd. Shutterstock Základním léčebným postupem u nespavosti je kognitivně behaviorální terapie. Tedy práce s myšlenkami (kognice), které ovlivňují chování (behavior). Což je bitevní pole pro psychologa či psychoterapeuta, nikoliv neurologa. Ten se zabývá diagnostikou a léčbou organických změn v centrální nervové soustavě, a tedy i v mozku. Shutterstock Karel Šonka Petr Kozlík, MAFRA Když předchůdci člověka před 5 až 6 miliony let slezli ze stromů a začali uléhat na zem, jejich spánek se kvůli většímu ohrožení predátory zkrátil. A když se náš prapředek Homo erectus zhruba před 790 tisíci let naučil rozdělávat oheň, který odrazoval velké šelmy, stal se spánek i hlubším a nepřerušovaným. Shutterstock Parkinsonovou nemocí trpí dnes i Ozzy Osbourne (73), jeden z "otců" hudebního stylu heavy metal, bývalý frontman kapely Black Sabbath a pak sólový zpěvák, jenž prodal více než 70 milionů desek. Profimedia.cz Profesor Karel Šonka, přední český neurolog a vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Petr Kozlík, MAFRA Mozek neodpočívá. Spánek je pro něj dobou třídění a ukládání informací. Shutterstock Profesor Karel Šonka, přední český neurolog a vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Petr Kozlík, MAFRA Ilustrační snímek Profimedia.cz Nedostatek spánku se snaží unavené tělo kompenzovat vyšším energetickým příjmem, a tak nám zvyšuje chuť k jídlu, především na hodně kalorická jídla. Rozsáhlý výzkum v USA ukázal, že z lidí, kteří spí méně než šest hodin denně, je obézních celá třetina. Z těch, kteří spí sedm až osm hodin denně, už jen pětina. Shutterstock Ilustrační snímek Adobe Stock Ilustrační snímek Profimedia.cz URL| https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/rozhovor-karel-sonka-spanek-nemoc-poruchy-spankuzdravi.A220727_101908_zdravi_kadl  


7. 8. 2022; seznam.cz

Nebezpečí solárních panelů. Když začnou hořet, hasí se jen těžko

Solárních panelů v Česku přibývá. Pokud ale fotovoltaické články začnou hořet, vytváří životu nebezpečné napětí a nedají se vypnout.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi. Kvůli rostoucím cenám energií si čím dál víc Čechů pořizuje na střechu solární panely. Problém ale nastane, pokud fotovoltaická elektrárna začne hořet - jako se to stalo minulý čtvrtek na rodinném domě v Praze-Vinoři. Solární panely se podle hasičů hasí velmi obtížně. Klasické hašení nepřichází v úvahu, protože zařízení pracuje s elektrickým proudem. Komplikace při hašení solárních panelů1. Panely nemusí být vidět, pokud jsou např. na ploché střeše 2. Hasivo vždy nejde aplikovat na celou potřebnou plochu 3. Domy mají větší zatížení střešní konstrukce 4. Žebříky nesmí být v kontaktu se střechou, hasit se musí z automobilní výškové techniky 5. Existence různých typů solárních panelů, například s olejem 6. Absence zábran pro šíření požáru "Požáry solárních panelů jsou velmi ojedinělé případy. Bohužel se musí řešit jinak než například normální požáry domu, kdy přijede jednotka a vypne hlavní jistič. Pak je možné použít vodu a nějakým způsobem požár uhasit," uvedla Vendula Matějů, tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. "Solární panely se po vzplanutí hasí pěnou s vodou, případně oxidem uhličitým ze speciálních zařízení. Většinou se ale zapění," uvedl tiskový mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. "Je to podobné jako požár pod napětím. Hasičům hrozí zásah elektrickým proudem, podle toho jsou zvolené postupy," dodal. Výsledné napětí panelů může být až 1000 V, které je životu nebezpečné. Zařízení navíc nejde vypnout, takže musí hasiči se samotným panelem a jeho součástmi, jako sběrným kabelovým rozvodem, zacházet obezřetně. Statistiky požárů solárních panelů"Na solární panely svítí sluníčko neustále, takže nejdou úplně vypnout. Dá se vypnout akumulátor, pokud tam je," popsala Matějů. Panely jsou hořlavé jako celek a navíc se většinou nachází ve značné výšce na střeše, což zásah dále komplikuje. Pavel Hrzina z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů při Fakultě elektrotechnické ČVUT však upozorňuje, že samotné panely k šíření požáru nepřispívají. Daleko nebezpečnější podle něj je, když od poruchy modulu vzplane střecha – například dnes oblíbené PVC fólie s izolací polystyrenem. V případě takové konstrukce je třeba zvolit dodatečnou ochranu. Pokud je panel namontovaný odpovídajícím způsobem na nehořlavé střeše, například klasické tašce nebo plechové, je podle něj bezpečný. Na správnou instalaci upozorňují také hasiči, kteří doporučují, aby se lidé snažili předejít tomu, aby požár vůbec vznikl. "Důležitá je pravidelná údržba, revize a dodržování postupů výrobce. Nedoporučuje se zasahovat do instalace mimo specializované firmy," vysvětluje Kavka. Statistiky vzniku požárů v místech se solárními panelyPříčiny vzniku požárů v místech se solárními panelyAktualizace: doplnili jsme vyjádření Pavla Hrziny z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů při FEL ČVUT URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nebezpeci-solarnich-panelu-kdyz-zacnou-horet-hasi-se-jen-tezko209580  


6. 8. 2022; Lidové noviny

Studenti se učili ovládat drony

PRAHA Dvě stovky studentů a studentek z celého světa se letos zúčastnily letní školy ČVUT, studenti se zde učili programovat drony. Svá řešení včera týmy poměřily v soutěži na Císařském ostrově v Praze. Vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska řekl, že letošní účast byla rekordní a zadání splnila větší část účastníků. "Konkrétně se zúčastnilo 170 studentů fyzicky v Praze a dalších 40 studentů bylo online," řekl Saska. Účastníci podle něj v minulých dnech v Praze navštěvovali přednášky zahraničních i tuzemských odborníků. Měli také naprogramovat umělou inteligenci pro létající roboty."Jednalo se o úlohu automatické inspekce vedení elektrické energie, vysokého napětí. Studenti měli naimplementovat systém, který vyřeší inspekci s pomocí dvou spolupracujících dronů. A udělá to co nejrychleji," popsal. Letní škola, která začala 1. srpna na Fakultě elektrotechnické ČVUT, se letos konala už potřetí.


6. 8. 2022; Mladá Fronta Dnes

Studenti se učili programovat drony

Dvě stovky studentů a studentek z celého světa se letos zúčastnily letní školy ČVUT, kde probíhala výuka programování dronů. Svá řešení včera týmy poměřily v soutěži na Císařském ostrově v Praze. Vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska řekl, že letošní účast byla rekordní a zadání splnila větší část účastníků. "Konkrétně se zúčastnilo 170 studentů fyzicky v Praze a 40 studentů bylo online," řekl Saska. Účastníci v minulých dnech v Praze navštěvovali přednášky zahraničních i tuzemských odborníků. Měli také naprogramovat umělou inteligenci pro létající roboty. "Šlo o úlohu automatické inspekce vedení elektrické energie, vysokého napětí. Studenti měli vymyslet systém, který vyřeší inspekci s pomocí dvou spolupracujících dronů. A udělá to co nejrychleji," popsal. Letní škola na Fakultě elektrotechnické ČVUT se konala potřetí. Mezi účastníky byli studenti z Brazílie, Mexika, Spojených států, Japonska, Indie a řady evropských států, ale i zástupci firem, které chtějí využít drony pro svůj další rozvoj. (ČTK) Foto: Jakub Stadler, MAFRA  


6. 8. 2022; Mělnický deník

Studenti z celého světa se učili létat s drony

Praha – Z Brazílie, Mexika, Japonska, Indie, Nigérie, Austrálie a řady dalších států ze šesti světadílů pochází 170 studentů, kteří se sešli v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole multirobotických systémů. Dalších 40 studentů, pro které je kvůli epidemiologickým nařízením obtížné cestovat, se k nim připojilo virtuálně. Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatnili nabyté znalosti při praktických letových ukázkách včera na Císařském ostrově, kde využili nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny si pak při venkovním experimentu ověřily, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. "Jejich drony mezi sebou ve vzduchu soutěží v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létají mezi maketami stožárů, na kterých testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětlil Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Letní škola po roční covidové přestávce navázala na předchozí ročníky. Účastníkům věnovaly špičky současné robotiky. Foto: LETNÍ ŠKOLA multirobotických systémů se uskutečnila na Císařském ostrově v Praze. Foto: Deník/Radek Cihla  


6. 8. 2022; Prazsky.denik.cz

Na Císařském ostrově se učili létat s drony studenti z celého světa

Praha – Z Brazílie, Mexika, Japonska, Indie, Nigérie, Austrálie a řady dalších států ze šesti světadílů pochází 170 studentů, kteří se sešli v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole multirobotických systémů. Dalších 40 studentů, pro které je kvůli epidemiologickým nařízením obtížné cestovat, se k nim připojilo virtuálně. Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatnili nabyté znalosti při praktických letových ukázkách včera na Císařském ostrově, kde využili nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny si pak při venkovním experimentu ověřily, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. "Jejich drony mezi sebou ve vzduchu soutěží v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létají mezi maketami stožárů, na kterých testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětlil Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navázala na dva předchozí ročníky, se účastníky věnovaly špičky současné robotiky. více na PRAZSKY. DENIK. CZ Foto: LETNÍ ŠKOLY multirobotických systémů se účastnili studenti ze šesti kontinentů. Foto: Deník/Radek Cihla


6. 8. 2022; Radiožurnál

Experiment 09:05

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

mluvčí 1, Přesně 10 let úspěšně bojuje s vlastními.

mluvčí 2, Podmínkami v nehostinném prostředí na Marsu.

Vladimír KROC, moderátor Řeči o 900 kg vážící vozítko Curiosity. Vladimír KROC, moderátor Jeho fungování objevy vám dnes připomeneme v našem vědecko technologickém magazínu experiment vás také zavedeme na přehradu Orlík. Spravili tam část léta studenti středních škol na vědeckém táboře a zavítáme za těmi, kteří dobrovolně lehátku u vody vyměnili za letní školu dronů, dobrý poslech.

Vladimír KROC, moderátor Netradiční tábor na tento týden připravila fakulta elektrotechnická českého Vysokého učení technického. Středoškoláci na něm v polních podmínkách vodní nádrže Orlík sami sestavili různé přístroje jako třeba detektor kovů. Jim tak pak dokázali splnit táborové úkoly ČVUT slouží kemp plný experimentů. Jako možnost najít budoucí studenty.

mluvčí 3, Každý zhruba 21 se dal na klacek, aby si člověk nemusel být skrčený někde územně.

mluvčí 4, Jiří Gebauer teď z ešusu vyndal miniaturní detektor kovu. I ten si tady musel sestavit zprovoznit.

mluvčí 3, Dostal od organizátorů tady tu zónu desku plošných spojů a zase jsme všechny tyhlety součástky vlastně jediný, v uvozovkách, stačilo udělat to z Háječku a všechno napájet.

mluvčí 4, Tenhle osmnáctiletý student chodí na lyceum ve Francii a je tu společně s dalšími zhruba 15 vrstevníky. Ti jsou z různých středních škol napříč Českem, protože když bude ve velkém zeleném stanu nejen na něj čeká další úkol. Táborníci musí třeba odhalovat zbytky staveb zatopených po vzniku přehrady, a proto dávají do kupy sonar.

mluvčí 3, Vyhledat vždy nejdříve úkonech ten tady nám to neúměrný.

mluvčí 5, Teror. Já se zeptám notebooky, které pak si to třeba používat u vody, máte všichni nabyté.

mluvčí 4, Notebooky a další přístroje. Tady sice jsou ale protože do tábora není zavedená elektřina, tak je tu postavená malá solární elektrárna. Množství energie je tak omezené a i s tím musí středoškoláci počítat.

mluvčí 5, V pondělí u nás probíhá tříhodinová přednáška s výkladem prostě toho, co se zde bude dít a oni na základě toho pak dostanou příležitost jít do našeho skladu, kde si naberou součástky, které asi budou potřebovat. Pak tady přijedou musí zajistit energii, aby fungovaly páky, protože budou a je třeba senzory ku ty zařízení.

mluvčí 4, Říkáme Zbyněk Kocur, vyučující na ČVUT, ale teď především táboroví vedoucí jako praktikanti jsou už studenti fakulty elektrotechnické a mladším předávají zkušenosti.

mluvčí 5, My právě tímhle tím se snažíme trošku předat toho, že to, co se děje třeba na té vysoké škole, tak prakticky je i aplikovatelné do běžného života. Co dokážu potom aplikovat, aby prostě něčeho dosáhnout. mluvčí 6, Zranil díváme různě.

mluvčí 4, Zhruba 60 % účastníků tábora v minulosti pak skutečně na ČVUT nastoupilo. mluvčí 7, Nepřihlásí se tady vlastně každý, poněvadž třeba se tady bydlí po změně bojových podmínkách v rámci propagace se píše o tom, že se bude různě cestovat elektronika programovat, takže lidi ze zájmem tyhlety věci sem přijedou na spojení toho charakteru, a ale těch schopností vlastně dává potom do budoucna předpoklad, že ty lidi budou opravdu kvalitní odborníci.

Vladimír KROC, moderátor Téměř 200 studentů z celého světa se v Praze učilo létat drony. Dorazili sem na letní školu Multi robotických systémů fakulty elektrotechnické ČVUT. Celý týden například pracovali se špičkovým softwarem pro autonomní řízení, který právě čeští experti vymysleli. Studenti také drony plnili letové úkoly, které. mluvčí 8, Už vidíme, hlídáme všechny parametry dron letí.

mluvčí 9, Student Jiří Janoušek z brněnského Vysokého učení technického.

mluvčí 8, Jakou vzdálenost vidím, že 51 m 84 sekund letěl, hlídá minimální vzdálenosti od objektu od druhého dronu. Vidíme, že to neprošlo a je fajn, takže toto je vlastně neúspěšná simulace, takže to ještě musíme nějaký věci doladit.

mluvčí 10, My se snažíme zadat úlohu tak obtížnou, aby třetina těch týmů to nezvládla. Chceme, aby vítěz byl opravdu Špička.

mluvčí 9, Vysvětluje hlavní organizátor Martin Saska z katedry kybernetiky elektrotechnické fakulty ČVUT, že cílem této školy je naučit studenty s autonomními drony pracovat.

mluvčí 10, Jsme předem ověřili, zda to řešení bezpečné a pokud to prošlo, tak drony vzlétnou. Návštěvník jednotlivé stožáry, které tady můžete vidět, dělají úlohu inspekce vedení vysokého napětí udělají fotografii zcela sami přistanou. Tu chvíli se vlastně měří čas.

mluvčí 9, 170 převážně zahraničních studentů z celého světa od Mexika až po Japonsko. Se rozdělilo do čtyřčlenných skupin v nich pracovalo skoro celý týden. To.

mluvčí 8, Je úplně základní spuštěna simulace. Já.

mluvčí 9, Už tady vidím, že vám tam někde lítají ty drony.

mluvčí 8, Vystartuje stejný čas a já právě sleduju, jestli tedy ten dron dosáhl toho bodu, jestli vidí nějaký ten sloup, jestli se nedívat se nikam jinam. mluvčí 9, Součástí jedinečné letní školy o Romech jsou také přednášky zahraničních odborníků, a přestože v posluchárně na Karlově náměstí kvůli horku téměř nedýchatelno, tak všichni poslouchají velice soustředěně.

mluvčí 10, Díváme se na přednášku lisy personál tak rozbil oblastem o kolektivní robotice. O tom, jak spolu mohou roboty interagovat. mluvčí 11, Tesařskou, jestli je z letní škola. Je.

mluvčí 9, Skutečně úžasné a studenti jsou fantastičtí. Směřuje se americká inženýrka, že je skvělé vidět tolik zvědavých nadšených lidí, kteří diskutují o nových cestách, jak se posunout dopředu.

mluvčí 11, Těm, kteří od Forman.

mluvčí 9, Říká Elisa Pars Nova a s úsměvem jde vstříc hloučku studentů, kteří mají mnoho zvídavých otázek.

mluvčí 10, Pro nás výzkumníky všechny tady to vlastně ta nejlepší zpětná vazba, protože ty studenti jsou ten hnací motor. Oni dělají ten výzkum. My máme možnost takhle ovlivnit relativně výrazně ten směr výzkumu celosvětového.

mluvčí 9, I proto podle doc. Sazky tady elektrotechnická fakulta dává k volnému použití svou špičkovou platformu pro autonomní drony, se kterou vyhrála poslední neoficiální mistrovství světa. Z letní školy Multi robotických systémů v Praze Eva Kézrová Radiožurnál.

Vladimír KROC, moderátor

Na Radiožurnálu posloucháte experiment už 10 let brázdí povrch planety Mars vozítko Curiosity. 6. srpna 2012 přistála sonda na povrchu planety na zemi se začala dostávat první data. Zhruba 900 km vážící Rover vjel do Braillova kráteru. Úkolem mise bylo například zjistit, jestli jsou nebo milosti, byly na Marsu podmínky pro vznik života. U telefonu je popularizátor astronomie a kosmonautiky Martin gerber, dobré dopoledne. Dobrý den, splnilo vozítko Curiosity cíle, které před 10 lety mělo, jaká data na zemi posílat?

mluvčí 12, Vozítko bezpochyby splnilo ty úkoly. Ono se vědělo, že přistálo v místě, kde kdysi na Marsu byla tekutá voda, ale prozkoumat, jaké měla vlastnosti, zda byla vhodná k životu a případně, jestli tam nejsou nějaké látky, které by měly životem něco společného. To asi takový hlavní kontrola laboratoře. Vladimír KROC, moderátor Za těch 10 let nastaly situaci, kdy se týmu, co přečtu doslova tajil dech, ať už v tom pozitivní nebo možná negativním slova smyslu.

mluvčí 12, Možná, když to spojit obojí dohromady, tak už samotné přistání tzv. 7 minut hrůzy. To bylo samozřejmě to nejnapínavější a zároveň nejlevnější okamžik, kdy jsme prostě viděli, že ten šílený manévr pomocí létajícího jeřábu raketovými motory se podařilo všech 6 kol se dotklo povrchu, takže to je právě ten dnešní den po těch 10 let zpátky, které jakoby oslovovat. A potom samozřejmě následovaly ty objevy život, které přinesly prostě ty výsledky o tom, že tam tekla voda, že tam bylo jezírka, že tam bylo příznivé podmínky k životu.

Vladimír KROC, moderátor Pojďme si připomenout, jak kuriozity vypadá, jakou rychlostí se vůbec dovede po povrchu Marsu pohybovat.

mluvčí 12, Takže to Rover o velikosti, řekněme, výšky 2,5 metru, je to v podstatě takový malý osobní automobil, ostatně ta hmotnost, kteří tomu odpovídat, máte šestkou a jezdí to velice pomalu. Tomu dáváme příkazy k vlastnímu, řekněme, ale dneska nám popojet tam proti nějakým směrem, když to bude dobrý, tak ještě kus dál. A orientují podle okolí to uvidíš, ale jede rychlostí centimetr 2 minuty, jo, jakože prostě velice pomalu a za den ujet třeba do desítky metrů

. Vladimír KROC, moderátor Vozítko umí sbírat vzorky, dokáže přímo analyzovat na palubě.

mluvčí 12, Ano, tohle je totiž Maršovská laboratoř v tom správném zadání znělo Mars Pfizer Svoboda tory, no a pak se přejmenovalo tedy na Curiosity, takže ona má pec třeba, která dokáže zahrádky vzorky na vysokou teplotu z těch uvolněných plynu právě udělat analýzu pečlivou a v podobné přístroje přímo v těle. Tzn. ona odebere vzorky pomocí robotické paže, vsune jakoby nasype do sebe sama prozkoumat, takže to jsou opravdu velice komplexní přístroj.

Vladimír KROC, moderátor Co bude s projektem dál po únoru, má vydržet maximálně 14 let, co můžeme ještě čekat?

mluvčí 12, No to vozítko snaží pořád dostat výš výš v takových usazení nás velmi takový zvláštní místo generátoru uprostřed, že se tam postupně usazovali. Látky, jaké tam přinášela voda, takže tam takový vysoký kopec. Ono teďka takových údolích na úpatí kopce, takže cílem je dostat se postupně výš výš. Vy můžete tím zkoumat různě starou historii Marsu podle toho, jaký místo zrovna nachází, protože není v podstatě kam spěchat v dalších letech se bude takhle postupně popojíždět. Zkoumat různé geologické vrstvy a fám jsem zvědavý, jestli si troufl takovou odvážnou odpověď vozítko ropu fungovat možná ještě dalších 10 let, ale berte opravdu s rezervou, protože samozřejmě určitá životnost toho raduju, to povím generátoru, který mu dodává energii teplo. A jiná věc jsou pak zase život dalších prvků.

Vladimír KROC, moderátor Tak asi to za těch 10 let řekneme, uvidíme Martin Krbec, popularizátor astronomie kosmonautiky liší experimentu. Děkuju, na shledanou.

mluvčí 12, Díky za pozvání na shledanou

. Vladimír KROC, moderátor Jak účinně zvýšit zastoupení žen v prostředí informačních technologií. Proč je to žádoucí, z jakého důvodu automatizace ohrožuje pracovní místa zejména žen. O tom budeme mluvit v závěru pořadu se zakladatelkou sdružení aditivy Petrou tu věkovou.

Vladimír KROC, moderátor Ve výzkumu léků je důležitý startovací bod, kde začít vytvářet účinnou látku. Německý biochemik Herbert Valdman se ve svém výzkumu inspiruje přírodními léky, které lidé používají tisíce let. Radiožurnálu magazínu experiment poskytl exkluzivní rozhovor. Nabídneme vám ho za pár minut. V následující půlhodině našeho vědecko technologického magazínu vás ještě zavedeme na jih Čech. Tam totiž až dvojnásobně vzrostl počet onemocnění způsobených klíšťaty. Proč na to vám odpovíme za chvíli.

Vladimír KROC, moderátor Vezmeme přírodní účinnou látku rozložíme trochu pozměníme složíme zpět. To je recept, podle kterého vyvíjí nové léky biochemik Herbert Waldmann z institutu Maxe Plancka v Dortmundu. Ve svém výzkumu navazuje na přírodní léky, které lidstvo používá tisíce let a vytváří z nich něco úplně nového. Exkluzivní rozhovor poskytl našemu vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi. mluvčí 13, Pane profesore, vaše oblast výzkumu se jmenuje biologicky orientovaná syntéza, dá se říct, že to jsou látky, které příroda mohla vytvořit, ale zatím nevytvořila. Myslím si jas svým. mluvčí 14, Způsobem. Ano na jedné straně je příroda mohla vytvořit a bude toho schopná na druhé straně se díváme, jak to příroda dělá a uděláme to podobně jako přírodní sloučeniny. Aspirin je velmi blízký přírodě. Základ aspirinu najdeme v břízách. Chemici ho ve své době trochu modifikovali a teď aspirin nejúspěšnějším lékem všech dob.

mluvčí 15, 1 mostek se sotva Ever. mluvčí 13, Aspirin ale poměrně starý vlek, sice ho nepoužíváme tisíce let, ale také to není výkřik poslední doby.

mluvčí 15, Dogmat a jak jí.

mluvčí 14, Není souhlasím v té době ho vytvořili náhodou měli štěstí, protože aspirin má jen málo vedlejších účinků. Dnešní léky se objevují jinými způsoby, ale to zásadní uvažování, když to příroda dělá, může to být dobré a léčit nemoci to jako zas, jestli Werner.

mluvčí 13, Kdybychom porovnali ty léky inspirované přírodou a jiné druhy získávání léků. Jaké jsou potom výhody a nevýhody.

mluvčí 15, Mekky módy už.

mluvčí 14, 8 Flaks, když vytváříte molekul léků, vždycky otázka, kde začít, je to ten výchozí bod lékový průmysl často začíná tam, kde vědí, že to nějak zabírá. Buď mají nějakou sloučeninu, která funguje dobře nebo hledají sloučeniny, které vykazují aktivitu a pak vycházejí odtud. Já říkám, příroda vytvořila takové molekuly, aby působila na lidské tělo, někdy to nemoci způsobuje, ale jinde to může vést k léčbě nemocí. A když to příroda vytvořila, tak si to vezmu za výchozí bod.

mluvčí 15, V Nature támhleten detektiv stáří. Olynth. mluvčí 13, V tuhle chvíli ale ještě nevíme, jaké to bude mít vedlejší účinky. Ty vyplynou až časem, ale přece jen mají ty léky inspirované přírodou, nějaké výhody oproti ostatním.

mluvčí 15, Aj kanál z domu. mluvčí 14, Nevím, nemohu odpovědět, není lék bez vedlejších účinků. Jsou to vždycky, ať na to jdeme jakýmkoliv přístupem, pokaždé musíme zjistit, jaké jsou vedlejší účinky a nemohu říct, jestli přístup, o kterém mluvíme, je lepší stejně to musíme prozkoumat. Vytvářejí se sloučeniny v určitou chvíli postoupí do klinického testování a tehdy vyjdou najevo vedlejší účinky mezitím řada pojistek a rovnováh, jak zamezit vedlejším účinkům, a to platí pro všechny přístupy. Kdy.

mluvčí 15, Se Šlouf Evu je pro Czudek. mluvčí 13, Našli bychom látky inspirované přírodou i mezi léky proti covidu.

mluvčí 15, No, teda Rudnou, kde unie.

mluvčí 13, Lék od Pfizeru, o kterém mluvíte, pak slovit je teď v podstatě jediný široce používaný antivirotiky lék proti covidu v Evropě. Proti covidu ale používali také protilátkové léky podle našich vlastních protilátek. Ty byly inspirované přírodou.

mluvčí 15, Jak velký test Hondy měl jsem. mluvčí 14, S ním jsou vyvinuté podle imunitního systému člověka. Imunitní systém rozpoznává vetřelce rozpoznává struktury, proti kterým chce bojovat a farmaceutický průmysl využívá této vlastnosti, aby vyvinout protilátky, které vyrábí externě, aby šli po strukturách, které chceme zastavit. To je jeden z nejúspěšnějších přístupu k vývoji léků za několik desetiletí. mluvčí 15, Domov tak se spolu, proč jsem 2 česká i v tom vás jakej pouze.

mluvčí 13, Protilátky stát základem pro další výzkum?

mluvčí 15, Absolut-li ne herců sedačka.

mluvčí 14, Samozřejmě protilátkami se zabývá intenzivní výzkum, někdy se kombinují s přírodními produkty. Máte třeba velmi toxický přírodní produkt, který nemůžete použít jako samotný lék. Můžete ho ale spojit protilátku, která ho navede určité buňce nebo orgánu, chrání ho, aby nedělal něco nevhodného a na správném místě uvolní, aby plnil svůj úkol. Používá se to k léčbě rakoviny. Ke sloučení jsou velmi toxické a zabíjejí a zabije potřebujeme nádorové buňky.

mluvčí 15, Kielu MR chtěli bychom od optické. Vladimír KROC, moderátor Aktivita klíšťat na jihu Čech je v letošním roce znovu vysoká. Jihočeští hygienici od nového roku zaznamenali už víc než 280 potvrzených případů onemocnění způsobených těmito parazity. Je to téměř dvojnásobný počet ve srovnání s loňskem. Ochrana před klíšťaty je přitom velice jednoduchá. mluvčí 16, Tedy máme na ukázku zkumavky, ve kterých máme samce, samičky, nymfy a barvy. Všechna.

Jitka CIBULOVÁ VOKATÁ, redaktorka

Vývojová stadia klíštěte obecného mi ukazuje parazitolog Václav.

mluvčí 16, Hönig nejčastějšími přenašeči lymské boreliózy klíšťové encefalitidy. Jsou nymfa plní stadia, případně dospělé samice.

Jitka CIBULOVÁ VOKATÁ, redaktorka Výskyt onemocnění, které způsobují klíšťata, může ovlivnit několik faktorů, dodává Václav Hönig. mluvčí 16, Zejména klima, vlhkost, teplota, ale pak je to samozřejmě i vliv té samotné aktivity člověka, pokud lidi hodně chodit do přírody a těch případů více.

Jitka CIBULOVÁ VOKATÁ, redaktorka Potvrzený počet onemocnění způsobených klíšťaty je sice ve srovnání s loňskem dvojnásobný, ale s těmi dalšími předcházejícími lety standardní způsoby ochrany před těmito parazity zůstávají podle ředitelky Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Květoslavy Kotrbové neměnné.

mluvčí 17, Je třeba se nechat očkovat, používat přírodě, repelenty, vhodně obléct do přírody. Po návratu je třeba zkontrolovat kůži vysprchovat, vyprat prádlo přisátá klíšťata odstranit a místa vydezinfikovat. Jitka CIBULOVÁ VOKATÁ, redaktorka Toto opatření jsou prevencí proti dvěma dalším druhům klíšťat, které vědci zaznamenali na území České republiky v posledních letech doplňuje Václav Hönig.

mluvčí 16, Jedná se o pijáka lužního může přinášet některé patogeny zvířat další druhem klíštěte, které se na naše území občas dostává stejnými ptáky. Je klíště budou Benny a teoreticky může přenášet některá tropická nemocným.

Jitka CIBULOVÁ VOKATÁ, redaktorka Vzhledem k tomu, že se na našem území zatím objevila jen ve čtyřech evidovaných případech. Riziko nákazy od těchto klíšťat je minimální. Jitka cibulová Vokatá, Radiožurnál. mluvčí 18, Ležím teplou nocí vlastně lítá pro ten pocit, že už se mu může sama viděla. Zase dost snad v roce za vládu zvláštní mocí, jak to dělá nedělá. Znáte nad hlavou nám povoleno. Ale slabé zdraví. Ti, co ví, kdy se co se mé duši se do líbí. Já jen plním, co jsem zlý byl vždy, která by to dobře nechtěla. Milý třeba právě tuhle chvíli. Vaše duše letěla známe těma hlavou, ale zdraví říct zda. Vladimír KROC, moderátor V polovině září bude v Praze největší mezinárodní konference zaměřená na inkluzi diverzity summit. Zúčastní se ho kromě jiných Petra kotouly taková zakladatelka sdružení byty vid, která se na Slovensku zaměřuje na edukaci a zvýšení počtu žen v technologiích. Jinými slovy pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém se IT stává přístupnějším většině žen. Ostatně název sdružení znamená Haiti v IT. Petr Kott jako teď u telefonu, dobrý den.

mluvčí 19, Dobrý den, pozdravu posluchačům. Vladimír KROC, moderátor Proč podle vás prospěje IT prostředí větší zastoupení žen?

mluvčí 19, No, já bych možná ještě zváží dovolání k další daně, že on IT prostředí IT firma, ale celkové ekonomiky. A proč potřebujeme, jak žen, tak jednoznačně volit verzi je to tak volí větší má výzkum kvůli většímu benefitu, který firmy mohou být, jak, protože každá firma, která výtvory nějaký produkt a tento produkt výtvarný nějakou homogenní skupinou budí. Ten nám tady odreaguje od rybí Bartejs Malec skupiny, ale ty ženy na hory a pokud odtrhl bytě 1 trhu a my potřebujeme je a je o nich udělal já být oni participovali na vývoji jednotlivých produktovou jednoznačně Krétu, aby ty produkty kvůli určené pro ně. Vladimír KROC, moderátor Tvrdíte, že automatizace ohrožuje pracovní pozice zejména žen, můžete to vysvětlit, proč, co s tím?

mluvčí 19, Tak máme pohledu na větší pro automatizaci, tak nepochopení řeč tzn. častokrát Kittner otrava ti hodní, tak uvidím automatizaci a teď prostě věřit je velký výrobní pásy, na kterých stroj, který hraju a plechy od automobilu. Ale problémy, takže toto nic předkládat Matys. Já častokrát žije se týkají trestně a procesí, které budou zautomatizované, například v účtových své za berme si, že ona chybí běžné už to znají firmy si lidi letky lodí tury práce náhrady mzdové podklady účtu výkazy faktury, trest Matěj jednoho člověka. Jednoduchou předků už dávat víc zpracovávající téměř softwary, a to to byly všecko pozici je, které byly obsazované ženami a častokrát kvůli pozici je není plátěné a na trika hoteliérství. Další případ už častokrát Terazky prý dítě za ubytovali tak na recepci nikoho nejklidnější dost děti z omylu 1 ingot. A právě toto je pro Pražany a že tyto pozici je budu zaniká v roku o takových 10 12 roku po více z nich je odhad, že zanikne tzn. že právě ženy prý o práci tak dál za ni začnu trošku upravovat své práce zručnosti.

Vladimír KROC, moderátor Za něco možná překvapivě v Bulharsku zastoupení žen v IT, že se k tomu vracím 33 % tak evropský průměr je 17 % čím to, že ačkoliv se do podpory většího zastoupení žen v této oblasti investuje asi dost prostředků, zatímco snaha zřejmě míjí účinkem, máte pro to vysvětlení?

mluvčí 19, To Bulharsko si vzpomenout dobré ještě Rumunsko naposledy takto vysoký. Za tak jednak této krajiny Vela investovali pod období komunismu toho toho vidím určité věci motivovali studiu technologií, ale například konkrétně Rumunsko, ale velmi silné a dotaci je daňové úlevy pro lidi, kteří pracovali, víte sektory tzn. že auto bylo také velká pomoc ze strany státu, který dávali náhodnej ulevilo těm který, který v tomto sektory a tím pádem prý tě na Alze velmi byla, jen které tu začali pracovat. A je tak v rámci Evropské unie. Ten stav je dlouhodobou okolo těch se jim divit na per cent bez toho, aby se tu obec teď děje se změny, ale sedí velmi velmi pomalé a ten náraz ji nalézají. A ti se rok s Libercem, takže velmi malé.

Vladimír KROC, moderátor A znáte recept, jak být v tomto směru efektivnější, dalo se to říci stručně?

mluvčí 19, Tak mohl pohledu jednoznačně začít práce, ať už s mladšími dětmi, Aleppo a budeme aktivity záměry vadí na studenty na vysokých školách dost naložený. Určitě potřebujeme rekvalifikovat je, ale chceme dál nepojedeme celou skupinu děvčata žijem, tak musíme s nimi začne drobit ještě tyto zákony školách, který nám nevíme, krásný odchytí a potom se na města i to, že období těch 12, který na rukou ztratil technologii zájem nebo budou ovlivněna nějakými předsudky a my okolí albu rodiny tzn. že zúčastnění práce vadí člena skoro Alze jsem věnoval na 2 hodiny bázi. Jenže to velmi těžké náročné, ale jednoznačně toto je ta cesta. Vladimír KROC, moderátor To byla experimentu ředitelka sdružení byty v IT Petr kultur, jako děkuju za rozhovor na shledanou. mluvčí 19, Jak Maja pěkný den rovině.

Vladimír KROC, moderátor Škoda způsobená bouřkou na elektrickém vedení údaj říčky bude zhruba 20 000 000 Kč. Došlo k destrukci pěti stožárů velmi vysokého napětí za chvíli další zprávy.


6. 8. 2022; Radiožurnál

Léto plné experimentů. Speciální tábor ČVUT vychovává budoucí vědce, letos je ve znamení archeologie

Netradiční tábor na tento týden připravila Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického. Středoškoláci na něm v polních podmínkách u vodní nádrže Orlík sami sestavili různé přístroje, jako je třeba detektor kovu. Jen tak pak dokázali splnit táborové úkoly. ČVUT slouží kemp plný experimentů i jako možnost najít budoucí studenty. 

iří Gebauer z ešusu vyndává miniaturní detektor kovu, který si musel sestavit a zprovoznit. "Dostali jsme všechny součástky a v uvozovkách jediné, co jsme museli udělat, je vzít pájky a vše spájet," popisuje. Tenhle 18letý student chodí na lyceum ve Francii a je tu společně s dalšími zhruba 15 vrstevníky. Ti jsou z různých středních škol napříč Českem. Letošní ročník vědeckého kempu je ve znamení archeologie. Organizátoři využívají toho, že je hladina Orlíku o několik metrů níže než jindy. Táborníci musejí třeba odhalovat zbytky staveb zatopených po vzniku přehrady, a proto dávají do kupy sonar. Omezené množství energie Mají tady notebooky a další přístroje, ale protože do tábora není zavedená elektřina, tak je tu postavená malá solární elektrárna. Množství energie je ovšem omezené. Také s tím musejí středoškoláci počítat. "V pondělí probíhá tříhodinová přednáška, s výkladem o tom, co se zde bude dít. Oni pak půjdou do skladu, kde si naberou součástky, které budou potřebovat. Pak přijdou a zajistí si pájky," říká Zbyněk Kocur, vyučující na ČVUT a také táborový vedoucí. Cenné zkušenosti Jako praktikanti tu jsou už studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT a mladším předávají zkušenosti. Zhruba 60 procent účastníků tábora pak skutečně na ČVUT nastoupí. "Spojení zdejšího charakteru a jejich schopností dává do budoucna předpoklad, že budou kvalitními odborníky," doplňuje hlavní organizátor tábora a zároveň vedoucí katedry telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT Jiří Vodrážka. URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/leto-plne-experimentu-specialni-tabor-cvut -vychovava-budouci-vedce-letos-je-ve-8802118


6. 8. 2022; nasregion.cz

Světový unikát! Drony nad Císařským ostrovem přinášejí novou technologii

Dvě stovky studentů a studentek z celého světa se letos zúčastnily letní školy ČVUT, studenti se zde učili programovat drony. Účastníci v minulých dnech v Praze navštěvovali přednášky zahraničních i tuzemských odborníků. Měli také naprogramovat umělou inteligenci pro létající roboty.  

eden z účastníků školy, Tomáš Myslivec, který jako doktorand studuje robotiku na Západočeské univerzitě v Plzni, se letní školy se zúčastnil podruhé. "Letos, myslím, že i ta úloha se nám víc líbila. Minimálně už jsme věděli do čeho jdeme, už jsme nad tím nestrávili celou noc, ale zvládli jsme to během týdne naprogramovat," řekl. Akci ocenila i studentka María, která pochází ze Španělska a studuje v Belgii. Řekla, že to byla její první zkušenost s drony, obvykle pracuje s jinými typy robotů. Vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska řekl, že letošní účast byla rekordní a zadání splnila větší část účastníků. "Konkrétně se zúčastnilo 170 studentů fyzicky v Praze a další 40 studentů bylo on-line," řekl Saska. Svá řešení dnes týmy poměřily v soutěži na Císařském ostrově v Praze. "Konkrétně se jednalo o úlohu automatické inspekce vedení elektrické energie, vysokého napětí. Studenti měli naimplementovat systém, který vyřeší inspekci s pomocí dvou spolupracujících dronů. A udělá to co nejrychleji," popsal. Soutěže se zúčastnilo 40 skupin studentů. Saska řekl, že řešení poskytlo 80 procent studentů, z čehož 20 procent nevyhovovalo zadání. "Takže dá se říct, že většina studentů úkol splnila," podotkl. Dodal, že vyhrát pražskou letní školu ČVUT je něco, co se "v (odborné) komunitě počítá", pro studenty je však podle něj cenné i samotné setkávání. Radovan Suk za Fakultu elektrotechnickou ČVUT později informoval, že v kategorii výkonu fyzických robotů zvítězil tým skynet tvořený účastníky z Velké Británie, Japonska, Francie a Finska. V porovnání softwarů pak bodoval tým Talisman, v němž byli studenti z Itálie, Francie, Indie a Nizozemska. Týmy byly čtyřčlenné. Letní škola, která začala 1. srpna na Fakultě elektrotechnické ČVUT, se letos konala potřetí. Loni se neuskutečnila kvůli pandemii covidu-19, předloni byla hybridní formou. Mezi účastníky byli studenti z Brazílie, Mexika, Spojených států, Japonska, Indie, Austrálie a řady evropských států, ale i zástupci firem, které chtějí využít drony pro svůj další rozvoj. Zdroj: ČTK URL| https://nasregion.cz/svetovy-unikat-drony-nad-cisarskym-ostrovem-prinaseji-novou-technologii-286320/


6. 8. 2022; Radiožurnál

Živé vysílání 18:05

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). Martin BENDA, moderátor Výbor se zřejmě senátora Jaroslava Doubravy z hnutí Severočeši na Krym podnětem. Martin BENDA, moderátor K prošetření model místopředseda horní komory Jiří Růžička TOP 09. Kryštof ŠIMEK, redaktor Doubrava se během své cesty do oblasti, kterou v roce 2014 anektovalo Rusko sešel s šéfem tamní okupační administrativy Sergejem akcionářem. Informaci jako první zveřejnil Deník N právě schůzka s ruskou stranou byla impulsem pro Růžičku se cestou Doubravy zabývat na půdě senátu. To. mluvčí 1, Považuju za něco nepřijatelného, když se tam válčí, když tam Rusko napadlo Ukrajinu, že tam někdo jede na dovolenou. Kryštof ŠIMEK, redaktor Cestu na Krym, přestože nebyla oficiální, odsoudil taky předseda senátu Miloš Vystrčil ODS Doubrava na okupované území nejel poprvé nedávno v dolní komoře jako jediný hlasoval proti výzvě českých senátorů, aby Evropská unie udělila Ukrajině status kandidátské země. Na dotazy Radiožurnálu Doubrava nereagoval. Kryštof Šimek Radiožurnál. Martin BENDA, moderátor Izraelské poplašné sirény se poprvé rozezněly i v Tel Avivu. Dosud se zatím poslední kolo bojů mezi Izraelem a pásmem Gazy odehrávalo jen v okolí palestinské ex Klára. Podle izraelských úřadů vypálilo hnutí islámský džihád od pátku na izraelské území už 400 raket. Palestinské hnutí tak reaguje na zabití svého velitele páteční leteckým útokem. mluvčí 2, Izrael odmítá, že by se pokoušel s hnutím islámský džihád jednat. Palestinští ozbrojenci zase nepřijali egyptskou nabídku zprostředkovat příměří s Izraelem. Hnutí Hama, které v pásmu Gazy vládne, zatím do bojů nezapojilo. Izrael doufá, že Hamá zůstane i nadále stranou. Islámský džihád je pro něj konkurenční hnutí, které má štědrou podporu Íránu. Palestinské úřady nadále hlásí 15 mrtvých, kteří zemřeli už při prvním izraelském náletů. Na izraelské straně jsou zranění způsobená převážně při rychlém úprku do úkrytů. Z Blízkého východu Štěpán Macháček, Radiožurnál. Martin BENDA, moderátor Čínská armáda dnes nacvičovala útok, který nápadně připomíná vojenské obsazení ostrova Tchaj-wan. Podle tchajwanské ministerstva obrany narušilo dělící linii mezi ostrovem čínskou pevninou 20 vojenských letadel a 14 lodí. Cvičení reakcí na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové Tchaj-peje v tomto týdnu. David JAKŠ, redaktor Od tzv. Davisovi linie, která odděluje obě země, odhání tchajwanské letectvo čínskou armádu ostrými starty svých stíhaček. Námořními patro lamy a výstražnými světlicemi. Na pevnině už také aktivovala mobilní raketový systém, který je vzhledem k hornatému ostrovnímu terénu považován za velkou výhodu tchajwanské armády. Státní instituce na ostrově už několik dnů čelí masivním útokům na své počítačové systémy. Tchaj-wanu se začali vyhýbat někteří letečtí dopravci a za poslední 3 dny už mezinárodní letiště Tchaj-peji z bezpečnostních důvodů zrušilo desítky letů do okolních zemí jihovýchodní Asie. David Jakš Radiožurnál. Martin BENDA, moderátor Přesně před 20 lety začaly na území Čech jedny z největších povodní v historii. Záplavy zemi postihly ve dvou vlnách při té první od 6. srpna se zvedly hladiny řek hlavně v jižních Čechách. Druhá vlna od 12. srpna byla silnější, zasáhla také třeba Prahu, středočeský, karlovarský nebo Ústecký kraj. Během záplav úřady vyhlásily nouzový stav. Celkem šesti krajích. 17 lidí při povodních zemřelo více než 200 tisících museli záchranáři evakuovat. Škody tehdy dosáhly více než 73 miliard korun. Skauti a skautky z více než 20 zemí mají v pražské Stromovce středoevropské jamboree. Patnáctého ročníku se účastní přes 1200 skautů, a to třeba ze zemí ve čtyřky ze Španělska. Rumunska ale také Ukrajiny nebo Izraele. mluvčí 3, V areálu pražského výstaviště skauti postavily stovky stanů. Přes den mají bohatý program, při kterém celé poznávají. Předávají zkušenosti se skautingem v jejich zemích. mluvčí 4, To oceňuje i Maja z Izraele Marty. Jandové. mluvčí 5, Spousta věcí se lišíme třeba uniformy, nebo to experti jednotlivých zemí pracoval v moci toto užívá Oudéovi. mluvčí 3, Detailně v pražské Stromovce se skauti sešli už v roce 1931. Na srazy tehdy přijelo 15 000, připomíná mluvčí českých skautů Barbora Trojak. mluvčí 6, A vlastně ten program dost podobný. Taky šlo o seznámení. Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka V příštích dnech budou skauti třeba dobrovolníky v Praze 7 čekají je na různé výlety nebo průvod výstaviště na Letnou. Zuzana Machálková, Radiožurnál. mluvčí 7, Lékař Josef Dostál je mistrem světa v závodě na 500 m finále na šampionátu rychlostních kanoistů v kanadském Halifaxu ovládl velkou převahou a má pátý světový titul, který si mohl vychutnat už v závěru závodu. mluvčí 8, Používal ještě poslední chvilky jsem si už si zakřičel, že jsem byla radostí ze sebe tím, že mám Faty titul mistra světa v kapce. mluvčí 7, Hodinu po pětistovce jel dostal také finále na kilometru a skončil pátý uspěl kanoista Martin Fuksa, který v závodě na 500 m na třetím místě získal tak už svou jedenáctou medaili ze světových šampionátů. Fotbalisté Liberce deklasovali Teplice 51 a posunuli se do čela neúplné ligové tabulky. Na druhém místě je nováček z Brna, který vyhrál 20 v Olomouci třetí mistrovská Plzeň po vítězství dá 21 nad Pardubicemi. Od 19 hodin hrají ještě Bohemians 8 Ostravou utkání uslyšíte v přímém přenosu na Radiožurnálu sport. mluvčí 9, Další hlavní zprávy nabídneme o půlnoci. mluvčí 10, A teď máme v plánu dopřát vám drobné odlehčení. mluvčí 9, Možná odvedení myšlenek a odtud se postará Michael Šultes. Hezký den. mluvčí 11, Víkendový Radiožurnál a Michaela Van Erne. mluvčí 10, Doma nebo na cestách na návštěvě nebo třeba v nemocnici nebo jiném zařízení. Každopádně jsme rádi, že s vámi můžeme být kdekoliv, kam, kde si nás pustíte, máme pro vás další informaci studenti ze šesti světadílů se v tomto týdnu učily programovat drony a také s nimi létat. Stalo se v Praze a podrobněji se o tom dozvíte za chvíli. mluvčí 10, Katka Knechtová dozněla. Pojďme tedy dál. Téměř 200 studentů z celého světa se učilo létat s drony v Praze. Dorazili sem na letní školu Multi robotických systémů fakulty elektrotechnické ČVUT. Celý týden například pracovali se špičkovým softwarem pro autonomní řízení, který právě čeští experti vymysleli. Studenti také drony plnili letové úkoly. mluvčí 12, Které už vidíme, hlídám všechny parametry dron letí student Jiří Janoušek z brněnského vysoké učení technického, jakou vzdálenost vidím, že 51 m 84 sekund letěl, hlídá minimální vzdálenosti od objektu od druhého dronu. Vidíme, že to neprošlo a je Field, takže tohle je vlastně neúspěšná simulace, takže tady ještě musíme nějaký věci doladit. mluvčí 13, My se snažíme zadat úlohu tak obtížnou, aby třetina těch týmů to nezvládla. Chceme, aby vítěz byl opravdu Špička. mluvčí 14, Vysvětluje hlavní organizátor Martin Saska z katedry kybernetiky elektrotechnické fakulty ČVUT, že cílem této školy je naučit studenty s autonomními drony pracovat. mluvčí 13, Jsme předem ověřili, zda to řešení bezpečné a pokud to prošlo, tak drony vzlétnou, navštěvují jednotlivé stožáry, které tady můžete vidět, dělají úlohu inspekce vedení vysokého napětí udělají fotografii zcela sami přistanou. Tu chvíli se vlastně měří čas. mluvčí 14, 170 převážně zahraničních studentů z celého světa od Mexika až po Japonsko. Se rozdělilo do čtyřčlenných skupin a v nich pracovalo skoro celý týden. mluvčí 12, To je úplně základní spuštěna simulace. Já. mluvčí 14, Už tady vidím, že vám tam někde lítají ty drony. mluvčí 12, Vystartuju ve stejný čas a já právě sleduju, jestli tedy ten dron dosáhl toho bodu, jestli vidí nějaký ten sloup, jestli se nedívat se nikam jinam. mluvčí 14, Součástí jedinečné letní školy o Romech jsou také přednášky zahraničních odborníků, a přestože v posluchárně na Karlově náměstí kvůli horku téměř nedýchatelno, tak všichni poslouchají velice soustředěně. mluvčí 13, Díváme se na přednášku lisy pár jsem jí rozbil oblastem o kolektivní robotice. O tom, jak spolu mohou roboty interagovat. mluvčí 6, Tesařskou jezdili. mluvčí 14, S letní škola je skutečně úžasná a studenti jsou fantastičtí. Tím směřuje se americká inženýrka, že je skvělé vidět tolik zvědavých nadšených lidí, kteří diskutují o nových cestách, jak se posunout dopředu. mluvčí 6, Těm, kteří odpor ven. mluvčí 14, Říká Elisa Pars Nova s úsměvem jde vstříc hloučku studentů, kteří mají mnoho zvídavých otázek. mluvčí 13, Pro nás výzkumníky všechny tady to vlastně ta nejlepší zpětná vazba, protože ty studenti jsou ten hnací motor. Oni dělaj ten výzkum. My máme možnost takhle ovlivnit relativně výrazně ten směr výzkumu celosvětového. mluvčí 14, I proto podle doc. Sazky tady elektrotechnická fakulta dává k volnému použití svou špičkovou platformu pro autonomní drony, se kterou vyhrála poslední neoficiální mistrovství světa. Z letní školy Multi robotických systémů v Praze Eva Kézrová, Radiožurnál. mluvčí 11, Radiožurnál každý den zvány i o prázdninách. mluvčí 10, Skupinu U2 nabídl víkendový Radiožurnál krátce před půl sedmou. Pokud už spřádá plány na zítra, znamená to pro vás otázku, co na sebe, nebo co s sebou na výlet. Pak vám posloužím předpovědí počasí. Zítra bude jasno nebo polojasno na jihovýchodě až oblačno. Nejvyšší teplota 26 °C podrobněji o počasí ve zprávách začnou za 4 minuty přibližně před nimi ještě milí Sunday. Martin BENDA, moderátor Česká bankovní asociace varuje před falešnými webovými stránkami bank. Uživatelé na ně dostanou při vyhledávání přes internetový vyhledávač, jako je třeba Google. Weby vypadají jako placená reklama oficiálních stránek bank. Vyplněním přístupových údajů, ale lidé můžou přijít o úspory. Pokud si uživatelé uvědomí, že údaje zadali na podezřelou stránku, měly by okamžitě kontaktovat svou banku. Ta většinou dokáže odchozí platbu zastavit. Podíl cizinců na celkové populaci v Česku loni poprvé přesáhl 6 % ve zprávě o migraci a integraci cizinců to uvedla vláda ke konci úřadů ke konci roku. Úřady v Česku evidovali přes 660 000 legálně žijících cizinců. 2/3 těch s povoleným pobytem tvořili loni lidé ze zemí mimo Evropskou unii. Byly to hlavně obyvatelé Ukrajiny, Vietnamu Ruska. Mezi cizinci ze zemí sedmadvacítky převládali Slováci. Americký dezinformátorů Alex Jones se musí za lhaní o střelbě ve škole Sandy WHO podle soudu zaplatit v přepočtu skoro jednu a čtvrt miliardy korun. Masakr, při kterém před 10 lety zemřelo 20 dětí a 6 zaměstnanců školy označoval za spiknutí americké vlády na svém dezinformačním webu tvrdil, že se žádný masakr nestal a že vláda jen chtěla Američanům sebrat zbraně. A vernisáží výstavy vytvořených děl dnes večer skončí výtvarné sympozium. Dílna v Mikulově 7 umělců většinou malířů tvořil svá díla po dobu jednoho měsíce v prostorách tamního zámku. Část pláten skončí v depozitářích města jako součást sbírky současného výtvarného umění. mluvčí 15, Bronzový medailista z mistrovství.


6. 8. 2022; Denik.cz

Hlavně tu bastlíme. Táborníci místo uzlování či morseovky pájí a programují

Letní pobyty žáků a studentů nejsou jen o klasických tábornických hrách. Zvolit si jde i nějaký oborově zaměřený tábor. Třeba na FEL Campu se pájí, programuje a vyrábí elektropřístroje. Když člověk přijede na tábořiště u Orlické přehrady zvané Temešvár, vidí velký vojenský stan, stany s podsadou, plynový vařič, kolem něj ešusy a plecháčky, přes kůly přehozené spacáky, u ohniště někdo seká dřevo. Na první pohled to tu vypadá jako klasický letní tábor. Ve vojenském stanu se ale neuzluje ani neluští morseovka. Přítomní pájí, programují a konstruují. "Základem zdejší činnosti je bastlení," prohlašuje Pavel Hrzina, odborný asistent na katedře elektrotechnologie. Vysvětluje, že slovo má někdy negativní nádech pokažené práce, ale v inženýrském světě znamená navrhování a konstrukci elektrovýrobků nadšenci.

Již čtvrtým rokem zde v přírodě nedaleko Písku pořádá Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického týdenní letní akci pro středoškoláky se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie – FEL Camp. Táborem se vine množství kabelů od důmyslné soustavy solárních panelů až do vojenského stanu k centrální baterii. Od ní pokračuje spleť dalších zásuvek, prodlužovaček a nabíječek k důmyslným přístrojům. Solární elektrárna bylo to první, co si účastníci sestavili. Nenachází se tu totiž jiný zdroj energie. "Studenti se musí naučit s energií šetřit, protože ne všechny dny jsou slunečné. Mají povolenou výši odběru na den a tu nesmí překročit," vysvětluje Hrzina. Léto ve znamení archeologie Za letošní téma zvolili archeologii. Patnáctka účastníků si již zkusila vyrobit hledač kovových předmětů. Pomocí něj se jim podařilo najít místo, kam jim pořadatelé zakopali mince, a pod vedením archeologa si zkusili nález odkrýt a prosít. "Aby to neměli tak jednoduché, museli si postavit i legorobota, který s detektorem jezdil. Skoro všem se do motoru zadřel písek, takže ho předělávali," popisuje Zbyněk Kocur, přednášející z katedry komunikační techniky. "Když se hledačka přiblížila ke kovu, v cívce ubyla energie, sepnul se reproduktor, který začal pískat a rozsvítila se dioda," líčí Ondřej. "Fungovalo to tak deset minut, pak se to rozštelovalo a museli jsme to opravovat," dodává. Nyní kutají na sonaru, pomocí něhož by dokázali měřit hloubku vody a vytvořit reliéf dna na vymezené části přehrady. Jako první má hotovo Jirka a míří k vodě. Praktikant jeho týmu vyrazí se sonarem na loďce a noří ho na různých místech přehrady. Jirkovi se na displeji objevují údaje o hloubce a značně kolísají. "Občas to hlásí půl metru, pak hned tři, budeme to ještě muset doladit. A pohrát si také s čísly statisticky a vyházet chyby měření," plánuje. Ve vojenském stanu se také začíná pracovat na tzv. hydrofonu, tedy mikrofonu, který bude snímat zvuk ve vodě. Zmapují tak vnitřek Orlíku pomocí zvuku. "Teď už vyloženě řešíme spíše mechanické záležitosti, aby všechno fungovalo. To je pomalu těžší než elektronika," říká Jakub, předělávající zárodek svého přístroje. Boření stereotypů Na táboře najdeme také dívky - mezi účastníky i mezi organizátory. Vedoucí Simona, absolventka Fakulty elektrotechnické, vysvětluje, že nezáleží na pohlaví, buď obor lidi baví, nebo ne. "Ostatní jsou společenské stereotypy. Podívejte se na tuhle krabici s robotickým legem. Samozřejmě je modrá, tedy pro kluky. Pro holky jsou přece panenky. A tady to všechno začíná," povzdechne si. Camp vidí jako vhodnou možnost seznámit se s praktickými stránkami oboru i pro ty, kdo třeba studují gymnázium a k "bastlení" s elektronikou ještě nepřičichli. Vedle ní sedí praktikantka Tereza a ta rozbíjí i další stereotyp: "Na fakultě se nemusí jen pájet a programovat. Já například jsem v prváku oboru Elektrotechnika, energetika a management a je to hodně o ekonomice, což jsem studovala na střední a baví mě to. V kombinaci s energetikou ještě více než čistá ekonomie." Pak už je čas umýt si ruce vodou z kanystru a zařadit se do fronty na písmenkovou polévku. V tomto jde o klasický tábor. Na každé ze tří pětičlenných družstev připadá jeden praktikant, k tomu ještě pětice vedoucích. "Je nás tu dost, ale nechceme stát studentům za zadkem. Naším heslem je: "Řeš si to, přijď si na to. Ale když už bude deset večer a pořád ti to nebude fungovat, poradíme ti," uzavírá Pavel Hrzina. URL| https://www.denik.cz/veda-a-technika/fel-camp-cvut -orlicka-prehrada.html


5. 8. 2022; pravo.cz

Lovec ochrání věznice i prezidenty

Vězeňská služba ve spolupráci s vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT testuje odchytový dron Eagle. One. Stroj ovládá pozemní lokalizační systém a umělá inteligence, zásahů člověka je potřeba minimum. Dron má osm vrtulí, váží zhruba patnáct kilogramů a vyvine rychlost přes 80 km/h. V blízkosti loveného stroje vypustí v podvěsu objemnou záchytnou síť a dalším manévrováním do ní nepřátelský dron zachytí. Vězeňská služba věří, že bezpilotní pomocník zahálet nebude. Konkrétně do věznic se s pomocí dronů pašují drogy, mobilní telefony, či dokonce zbraně. Systém by šlo ale využít i jinde – při ochraně kritické infrastruktury, jako jsou jaderné elektrárny, či při ochraně důležitých osob od prezidentů po celebrity. Podle docenta Martina Sasky z ČVUT patří mezi největší výhody systému bezpečné zneškodnění narušitele. "Pokud je totiž narušitelský dron sestřelen, například brokovnicí nebo elektromagnetickým dělem, může dojít ke katastrofě v případě, kdy dron nese výbušniny nebo jiné nebezpečné látky. Eagle. One s odchyceným cílem dokáže jemně přistát na bezpečném místě, jež dopředu určí třeba právě pyrotechnici," poznamenal Saska. Foto: Dron má osm vrtulí a může letět rychlostí až přes 80 km/h. Foto ČVUT 


5. 8. 2022; seznam.cz

Stovky studentů se v Praze učily programovat drony, akce vyvrcholila soutěží

Dvě stovky studentů a studentek z celého světa se letos zúčastnily letní školy ČVUT, studenti se zde učili programovat drony. Svá řešení dnes týmy poměřily v soutěži na Císařském ostrově v Praze.  

Letošní účast byla rekordní a zadání splnila větší část účastníků. "Konkrétně se zúčastnilo 170 studentů fyzicky v Praze a další 40 studentů bylo on-line," řekl vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska. Účastníci podle něj v minulých dnech v Praze navštěvovali přednášky zahraničních i tuzemských odborníků. Měli také naprogramovat umělou inteligenci pro létající roboty. "Konkrétně se jednalo o úlohu automatické inspekce vedení elektrické energie, vysokého napětí. Studenti měli naimplementovat systém, který vyřeší inspekci s pomocí dvou spolupracujících dronů. A udělá to co nejrychleji," popsal. Soutěže se zúčastnilo 40 skupin studentů. Saska řekl, že řešení poskytlo 80 procent studentů, z čehož 20 procent nevyhovovalo zadání. "Takže dá se říct, že většina studentů úkol splnila," podotkl. Dodal, že vyhrát pražskou letní školu ČVUT je něco, co se "v (odborné) komunitě počítá", pro studenty je však podle něj cenné i samotné setkávání. Jeden z účastníků školy, Tomáš Myslivec, který jako doktorand studuje robotiku na Západočeské univerzitě v Plzni, se letní školy se zúčastnil podruhé. "Letos, myslím, že i ta úloha se nám víc líbila. Minimálně už jsme věděli do čeho jdeme, už jsme nad tím nestrávili celou noc, ale (…) zvládli jsme to v průběhu týdne naprogramovat," řekl ČTK. Akci ocenila i studentka María, která pochází ze Španělska a studuje v Belgii. Řekla, že to byla její první zkušenost s drony, obvykle pracuje s jinými typy robotů. Letní škola, která začala 1. srpna na Fakultě elektrotechnické ČVUT, se letos konala potřetí. Loni se neuskutečnila kvůli pandemii covidu-19, předloni byla hybridní formou. Mezi účastníky byli studenti z Brazílie, Mexika, Spojených států, Japonska, Indie, Austrálie a řady evropských států, ale i zástupci firem, které chtějí využít drony pro svůj další rozvoj. URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-praha-stovky-studentu-se-v-praze-ucily-programovat-drony-akcevyvrcholila-soutezi-211002  


5. 8. 2022; Prazsky.denik.cz

Video, foto: Studenti z celého světa v Praze ukázali, jak létat s drony

Brazílie, Mexiko, Spojené státy americké, Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Indie, Nigérie, Austrálie či řada evropských států včetně Česka. Sto sedmdesát studentů a studentek z celkem šesti světadílů se 1. srpna 2022 sešlo v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole multirobotických systémů. Dalších 40, pro něž je obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně.  

Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatnili nabyté znalosti při praktických letových ukázkách v pátek 5. srpna 2022 na Císařském ostrově, kde využili nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověřily, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. "Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětlili před akcí Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Mezi největší lákadla patří mimo vědy i navazování kontaktů Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se učili létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory. Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navázala na dva předchozí ročníky, účastníky prováděly špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbudil Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za "olympiádu robotických týmů". Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin. V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace byla rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti. Sestavu přednášejících dále tvořili mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť. Umělá inteligence Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce. "Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty," říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí. Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. "Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují," říká Antoine Milot, jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, což pak může případně využít ve vlastním výzkumu. Mezi účastníky byli také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci. Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE. "V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že 'state of the art' je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit," říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní. URL| https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/drony-studenti-praha-letani-cvut .html


5. 8. 2022; Radiožurnál

Živé vysílání 20:30

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). Vladimír KROC, moderátor Radiožurnál 20 hodin 30 minut. mluvčí 1, Krátké zprávy s Martinem křížkem. Martin KŘÍŽEK, moderátor Na obnovu poničeného veřejného majetku a turistického ruchu po požáru v českém Švýcarsku by mohlo ministerstvo pro místní rozvoj vytvořit program v řádu 100 000 000 Kč. Řekl to ministr Ivan Bartoš z Pirátské strany. Podle něj je ale nejdřív potřeba počkat až hasiči požár definitivně uhasí a pak zmapovat coby místním lidem pomohlo. 6 migrantů odhalili celníci na stém jedenáctém kilometru dálnice D1 při kontrole auta s německou registrační značkou, protože cestující nemohli prokázat svou totožnost, začala případ řešit cizinecká policie a pak potvrdila, že žijí jde o migranty mířící nelegálně do Německa. Rusko Turecko budou společně bojovat proti teroristickým organizacím v Sýrii. Dohodli se na tom prezidenti Vladimir Putin Recep Tayyip Erdogan na jednání v jihoruském Soči. Během čtyřhodinového jednání se zavázaly také posílení obchodu nebo otázkách týkajících se energetiky. Žádné detaily ale z obecného prohlášení vydaného po závěru jednání nevyplývají. Porota vybrala vítěze letošních cen za filmový dabing hodnotila 46 snímků. Mezi oceněnými bude například herec Viktor Preiss a jeho manželka Jana. Vyhlášení výsledků bude 17. září v Přelouči cenu Františka Filipovského za dlouhodobé herecké mistrovství dabingu letos převezmou herci Pavel Soukup a Jan Kanyza. Martin KŘÍŽEK, moderátor Fotbalisté Dukly Praha prohráli druhé utkání v novém ročníku druhé ligy. Svěřenci kouče rady podlehli Opavě na jejím hřišti 03 a nové sezóně nedali ještě ani 1 gól. Dalších dnešních zápasech Karviná zdolala Vlašim 32 Jihlava remizovala s Beer Teamem Olomouce 11. Martin KŘÍŽEK, moderátor Pokračuje večerní Radiožurnál s Vladimírem Krocem. Vladimír KROC, moderátor Tchaj-wan dnes vyslala stíhačky, aby varovali 49 čínských letadel před vstupem do jeho vzdušné obranné zóny. To uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo obrany. Všechna čínská letadla pak krátce překročilo střední linii tchajwanské průlivu, tedy neformální hranici dělící obě strany. Tu překročili čínské lodě. Tchaj-pej proto uvedl do pohotovosti námořnictvo a protivzdušnou obranu. Poslouchat večerní Radiožurnál máme 4 minuty po půl deváté. Vladimír KROC, moderátor Sestrojit si vlastní detektor kovu nebo třeba podvodní senzory i to museli zvládnout středoškoláci na letním kempu elektrotechnické fakulty ČVUT. Nenechte si ujít za chvíli ve večerním Radiožurnálu naše reportáž. Vladimír KROC, moderátor Tohle byly Bon Jovi ve večerním Radiožurnálu. Netradiční tábor zorganizovala na tento týden fakulta elektrotechnická českého Vysokého učení technického. Středoškoláci na něm v polních podmínkách úvodní nádrže Orlík samy sestavovaly různé přístroje, třeba detektor kovu a čím plnili táborové úkoly. ČVUT se touhle formou snaží lákat budoucí studenty. mluvčí 2, Každý zhruba 21 se dal na klacek, aby s tím, že on musel být skrčený někde územně. mluvčí 3, Jiří Gebauer teď z ešusu vyndal miniaturní detektor kovu. I ten si tady musel sestavit zprovoznit ve velkém zeleném stanu. Nejen na něj čeká další úkol. Táborníci musí třeba odhalovat zbytky staveb zatopených po vzniku přehrady, a proto dávají do kupy sonar. mluvčí 4, Vyhledat nejdříve úkonech ten tady na lety a nám to neúměrný teror. mluvčí 5, Já se zeptám notebooky, které pak to třeba používat u vody, máte všichni nabyté. mluvčí 3, Notebooky a další přístroje. Tady sice jsou ale protože do tábora není zavedená elektřina, tak je tu postavená malá solární elektrárna. Množství energie je tak omezené a i s tím musí středoškoláci počítat. mluvčí 5, Takové táborníci není základní spojeno právě s tím, že musí splnit ty aktivity, které pro ně máme každé připravené my právě tímhle tím se snažíme trošku předat to, že to, co se děje třeba na vysoké škole, tak fakticky je i aplikovatelné do běžného života. Nejenom v nějaké ty běžné formy si pustím televizi. Já vůbec jakoby ta třeba televize existuje, anebo mám ten internet, ale jsem schopný si pomocí těch znalostí vyrobit něco, co dokážu potom aplikovat, aby prostě něčeho dosáhnul. mluvčí 3, Říkáme Zbyněk Kocur vyučující na ČVUT, teď především táboroví vedoucí o tom, kolik účastníků pak skutečně jde na jeho vysokou školu studovat. Budeme víc mluvit v našem vědecko technologickém magazínu experiment v sobotu po deváté hodině od přehrady Orlík Ondřej Vaňura, Radiožurnál. Vladimír KROC, moderátor Tak byl George jezera posloucháte večerní Radiožurnál máme 3 čtvrtě na 9 minut k tomu. Taxíky v tuniském hlavním městě mají najeto často hodně přes 1 000 000 km. Jejich řidiči zároveň tvrdí, že jsou nejlevnější taxi službou na světě. Taxíky v Tunisku jsou tak zhmotněním zhoršující se ekonomické krize, do které se země propadá reportáž našeho zpravodaje nabídneme za pár minut. Vladimír KROC, moderátor Tunisko pociťuje dopady ruské agrese proti Ukrajině obzvláště bolestivě. Už před nocí ekonomika dostala ránu v podobě nedostatku základních potravin a drahých paliv. Přibývá běžných Tunisanů, kteří si nemůžou dovolit koupit maso. V obchodech často chybí mouka nebo cukr. Stagnace tuniské ekonomiky se projevuje i na oblíbeném prostředků veřejné dopravy taxících. mluvčí 6, Páteří veřejné dopravy v Tunisu jsou tramvaje. Ty ale nejezdí všude. Obyvatelé metropole proto používají zcela běžně také taxíky. Nových aut s transparentem na střeše jsou tu plné ulice. To ale občas háček teď odpoledne dopravní špičce, kdy se lidé vracejí z práce domů, se vrací domů také půlka taxikářů, kteří sundávají ze střech svých aut transparent, taxi a už vás nikam nevezmou. Druhá půlka je beznadějně obsazená. Zastavujeme až šestadvacáté žluté auto. mluvčí 7, Tohle auto má najeto už hodně přes 1 000 000 km. Je to holt taxík. Já z toho rodinu zatím uživí, ale benzín pořád zdražuje. Stojí už skoro 2 dináry litr a taxíky v Tunisu jsou přitom nejlevnější na světě. Je to prostě veřejná doprava tak. mluvčí 6, 2 dináry za litr benzínu, to je asi 15 Kč, přesto je to pro Tunisany hodně. mluvčí 8, Vyvrhne. mluvčí 6, Vystupují a za dvacetiminutovou jízdu z centra na předměstí. Platím v přepočtu asi 20 Kč. mluvčí 8, Šoproň. mluvčí 6, Já jsem na zpáteční cestě už máme větší štěstí. Taxíky směrem do centra jsou teď odpoledne prázdnější. mluvčí 8, Padl z nebes jak. Martin MATĚJKA, moderátor V Chebu ceny benzínu jdou nahoru, ale jízdné zůstává stejné a stejně lidi nemají pouze od revoluce se situace pořád. mluvčí 8, Zlepšujete. Bez plus. mluvčí 6, Stěžuje si taxikář za rok přes rameno vidím na počítadle kilometrů znovu skoro 1 000 012 let starý malý Peugeot se drží. Vyrobili v roce v Tunisku Jasmínové revoluce. Tuniští taxikáři mají většinou nevzpomínají v dobrém. Mnozí z nich by si přáli návrat autoritářského režimu. Za něj bylo líp říkají. Z Tunisu Štěpán Macháček, Radiožurnál. mluvčí 9, Radiožurnál 21 hodin. Martin KŘÍŽEK, moderátor Teroristická organizace islámský džihád vystřelila přes 100 raket z pásma Gazy na Izrael. Je to odveta za zabití vysoce postaveného velitele. Policejní zásahy na mítinku Andreje Babiše bude řešit inspekce bezpečnostních sborů. Cykly vztahy dojel ve druhé etapě Sazka Tour sedmnáctý vyhrál Ital rota. Zítra bude oblačno až zataženo na jihovýchodě deštěm. Postupně se vyjasní teploty do 26 stupňů. Martin KŘÍŽEK, moderátor Přes 100 raket vypálil islámský džihád z pásma Gazy na Izrael. Je to odveta za dnešní útoky izraelské armády, při který v Gaze zemřelo 9 lidí. Měli by to být hlavně členové islámského džihádu, ale je mezi nimi nejméně 1 civilista. Izraelská armáda se připravuje na další eskalaci konfliktu povolala zálohy a posílila protiraketový systém Železný dóm. Nebezpečí podle něj hrozí v celém jižním Izraeli. Zdeněk NOVÁK, redaktor Hlavním cílem izraelské operace rozbřesk a jejich pátečních leteckých úderů v Gaze byl tady sýr havárii. Vysoce postavený velitel islámského džihádu, který podle Izraele plánoval sérii útoků. Džbán jeho smrt potvrdil Izrael palestinské úřady. Napětí kolem Gazy se zvyšuje od pondělka, kdy Izrael zatkl člena vedení islámského džihádu na západním břehu Jordánu. Radikálové za to hrozily odvetnými útoky na Izrael. Jeho premiér jej lapit odpověděl, že nedovolí, aby teroristické organizace rozhodovali o vývoji v Gaze a vyhrožovali Izraelcům. Zdeněk Novák, Radiožurnál. Martin KŘÍŽEK, moderátor Policejním zásahem na mítinku předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v Borovanech na jihu Čech se bude zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Policisté v civilu tam zaklekl nezletilého chlapce.


4. 8. 2022; vecerni-praha.cz

Dvě stě studentů z celého světa se na Fakultě elektrotechnické ČVUT učí létat s drony

Brazílie, Mexiko, Spojené státy, Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Indie, Nigérie, Austrálie či řada evropských států včetně Česka.  

170 studentů a studentek z celkem šesti světadílů se 1. srpna 2022 sešlo v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS . Dalších 40, pro něž je obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně. Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatní nabyté znalosti při praktických letových ukázkách v pátek 5. srpna 2022 na Císařském ostrově, kde využijí nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. " Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětluje doc. Martin Saska , vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Největší lákadla? Software MRS, vítěz DARPA SubT Challenge a navazování kontaktů Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se budou učit létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory. Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navazuje na dva předchozí ročníky, účastníky provázejí špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbuzuje Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za "olympiádu robotických týmů". Prof. Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin. V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený prof. Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace je rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i doc. Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti. Sestavu přednášejících dále tvoří mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť. Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce. " Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty, " říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí. Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. " Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují," říká Antoine Milot , jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, která pak může případně využít ve vlastním výzkumu. Mezi účastníky jsou také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci. "V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že "state of the art” je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit,” říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní. Video z Letní školy MRS 2020 youtube.com/watch?v=RbBjJ9DjNg8 Foto: ČVUT


4. 8. 2022; strojirenstvi.cz

. Studenti z celého světa se učí ovládat drony v Praze na Fakultě elektrotechnické ČVUT

170 studentů a studentek z celkem šesti světadílů se 1. srpna 2022 sešlo v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole multirobotických systémů. Dalších 40, pro něž je obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně

Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatní nabyté znalosti při praktických letových ukázkách v pátek 5. srpna 2022 na Císařském ostrově, kde využijí nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. "Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Největší lákadla? Software MRS, vítěz DARPA SubT Challenge a navazování kontaktů Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se budou učit létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory. Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navazuje na dva předchozí ročníky, účastníky provázejí špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbuzuje Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za "olympiádu robotických týmů". Prof. Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin. V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený prof. Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace je rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i doc. Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti. Sestavu přednášejících dále tvoří mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť. Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce. "Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty," říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí. Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. "Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují," říká Antoine Milot, jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, která pak může případně využít ve vlastním výzkumu. Mezi účastníky jsou také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci. "V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že "state of the art” je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit,” říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní. 


4. 8. 2022; Radiožurnál

Bankovní rada České národní banky si po personální obměně dala přestávku dosavadním zvyšování úrokových sazeb

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Bankovní rada České národní banky si po personální obměně dala přestávku dosavadním zvyšování úrokových sazeb pod vedením nového guvernéra Aleše Michla a se třemi novými členy ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Současně rozhodla, že bude pokračovat v devizových intervencí ve prospěch koruny a bránit tak nadměrným výkyvům jejího kurzu. ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Pozvání do publicistiky přijal bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, který působí na katedře ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Dobrý den. Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Dobré odpoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Jaké jsou vaše první reakce na ponechání sazeb na dosavadní úrovni? Vzhledem k vaším dřívějším komentářům, když jste doporučoval ještě dramatičtější zvyšování sazeb, bych čekal kritická slova, nemýlím se? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Nemýlíte se. Na druhou stranu pro mě není až tak důležitá ta samotná úroveň, ale spíš jsem si všiml toho rozdílu v hlasování, kdy vlastně menšina bankovní rady byla pro růst sazeb na 8 %, zatímco sazby zůstaly na 7 %. Já bych se k tomu vrátil tak, že pokud rozdíl je jedno procento, tak si myslím, že tam je zásadní rozpor mezitím, co je výstupem z jednání bankovní rady, jak vypadala prognóza a jak vypadalo doporučení měnového aparátu a centrální banky. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Můžete to ještě blíže vysvětlit? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB No v podstatě z toho vyplývá to, že doporučení, patrně modelové doporučení, patrně bylo zvednout sazby někde kolem osmi procent, možná i trošku víc, že to je to, co je, řekněme, konzistentní s výhledem ekonomiky s výhledem růstu cen tak, aby se podařilo inflaci zkrotit. A vlastně převážil ten argument, řekněme, toho nezvedat sazby, protože v podstatě s tím, řekněme, ta bankovní rada se tak, jak se vyjadřovala před létem při svém jmenování, že to bude ten, řekněme, leitmotiv toho, že si počká na vývoj. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor No a myslíte, že to bylo tedy, dejme tomu, politické rozhodnutí a že nebyl opravdu důvod si vybrat nějaký oddech v tom neustálém zvyšování sazeb? Třeba poslední data statistiků ukázala slábnoucí meziměsíční nárůst spotřebitelských cen. A neudělala si současně banka prostor pro udržení sazeb na současné hladině těmi poměrně razantními intervencemi ve prospěch koruny? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB No, já tam mám totiž problém v tom, že tento přístup je vnitřně nekonzistentní, protože pokud to vlastně intervenují ve prospěch koruny čili, aby ta koruna byla silnější, tak zároveň bych měl to doprovázet i růstem sazeb. V okamžiku, kdy tomu tak není, tak vlastně narůstá ten vnitřní rozpor mezi očekávaným kurzem a tím kurzem, který ve skutečnosti je, čili mezi reálnou hodnotou danou ekonomikou a mezitím, kam ho tlačí centrální banka, to samozřejmě vede k tomu, že to se začíná být mnohem zajímavější cíl pro spekulanty. Sice pořád jsme malá ekonomika, čili já bych trošku to bral s rezervou v tom smyslu, že na České republice se nedá vydělat tolik, jako když vlastně spekulanti se tehdy zaútočil na britskou libru. Tam se dalo dělat opravdu hodně, právě proto, že to byla velká ekonomika. A samozřejmě ten potenciál tady potom do budoucna je. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor A co by to znamenalo, kdyby se na českou korunu vrhli spekulanti? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB To by v podstatě znamenalo, že centrální banka by musela v prvé řadě opět razantně zvýšit úroky. Jinými slovy, použitý nástroj, kterému se chtěla vyhnout a zároveň by se jí výrazně ztenčily rezervy devizové. A pokud by odtáhla s tím zvýšením úrokových sazeb, tak by to mohlo jít do situace, kdy koruna výrazně oslabila prostě, protože by centrální banka neměla devizové rezervy na její obranu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Ale myslíte si, že nakonec stejně k tomuto kroku přistoupí, protože třeba Jakub Seidler ekonom předpovídá spolu s dalšími národní banka pod tlakem inflace atd. bude muset znovu zvýšit sazby, ale čára relativně mírně na 7,5 procenta, co myslíte? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Ne, já to vnímám, že to je takový ten optimistický scénář. Jinými slovy, že v podstatě to riziko toho, že bude možnost, ta možnost toho spekulativního útoku vlastně povede k tomu standardnímu, k té standardní cestě krocení inflace, tudíž zvýšení úroků. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor To současné ponechání sazeb na té nynější úrovni pochválil Svaz průmyslu a dopravy. Jejich další zvýšení by podle zástupců firem znamenalo ještě dražší úvěry. Nemá tento krok, tedy národní banky tenhle pozitivní výsledek? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB No, má tento pozitivní výsledek a také má negativní výsledek v tom, že všichni spotřebitelé vlastně jim centrální banka vzkázala "my vás teďka zdaníme přes inflaci. Je škoda, že jste si spořili, ale nám se to ohromně hodí jako ekonomice, tak vás zdaníme inflací". Vždycky se na to můžete dívat z obou dvou stran. Čili já bych to, jestli někdo říká, že sazby jsou vysoko, že to je dobře, nebo že to jsou nízko, že to dobře, abych to bral vždycky s ohledem na to, kdo to říká, protože úlohou měnové politiky je do určité míry balancovat právě ten pohled a výrobní sféry, pohled dlužníků, pohled naopak věřitelů tak, aby byla zachována kupní síla měny. A tady si myslím, že přesně ten na ten rozpor, který se ukazuje, že totiž současný stav úroků je vychýlen vlastně ve prospěch dlužníků a svým způsobem poškozuje věřitele. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Míní bývalý člen bankovní rady České národní banky, který působí na katedře ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Lubomír Lízal. Děkuji za rozhovor i za čas, na shledanou. Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Na shledanou, hezký den.


3. 8. 2022; FeedIT.cz

Na úroveň české vědy má negativní vliv nezájem o terciární vzdělávání i malé zastoupení žen. Situaci zlepšují pouze úspěchy vědců

Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o "montovně Evropy". Lepšímu umístění brání nízký zájem o terciární vzdělání i malé zastoupení žen ve vědě. Podle průzkumu Evropské komise jsme na 4. nejhorším místě v průměrném počtu výzkumnic ze 47 zkoumaných zemí. Potenciál ke zlepšení ale máme, což dokazují i úspěchy vědeckého centra Biocev. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Kvalita českého vzdělávání a výzkumu je podle Indexu prosperity Česka na třinácté pozici ve srovnání s unijní sedmadvacítkou. V získání lepší pozice nám brání zejména nezájem o terciární vzdělávání na univerzitách či vyšších odborných školách. "Dokončené terciární vzdělání má u nás jen 33 % mladé české populace ve věku 25–34 let, což nás řadí na pátou nejhorší pozici v EU," vysvětluje Tereza Hrtúsová, ekonomická analytička České spořitelny. Obdobná situace ale nastává i u vzdělávání a účasti na kurzech v dospělosti. Menší zájem, než v Česku vykazují obyvatelé pouze osmi zemí Evropské unie. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková ale upozorňuje, že vzdělanost společnosti nelze měřit počtem vysokoškolských diplomů. "V řadě zemí, a to i u nás, pozorujeme mnohem znepokojivější trend – inflaci vysokoškolských diplomů. Pro soukromé zaměstnavatele již diplomy některých vysokých škol nic neznamenají. Naším cílem je kvalita, nikoliv množství za každou cenu." Výdaje na vědu jsou nadprůměrné, přesto je Česko montovnou Evropy Ve srovnání s ostatními státy EU nevyniká Česko v oblasti výzkumu a vzdělávání téměř v ničem. Nejlepšího výsledku dosahujeme v kategorii výdajů na výzkum, které u nás vycházejí na necelá dvě procenta HDP. Tím jsme v této oblasti Indexu prosperity Česka dosáhli lehce nadprůměrné desáté příčky, zatímco sousední Slovensko skončilo 22. s inovačními výdaji menšími než jedno procento HDP. [Infografika 1 – Výdaje na výzkum v Evropě] O Česku se přesto často mluví jako o takzvané "montovně Evropy". Způsobeno je to například závislostí na dodavatelských řetězcích, nedostatečnou digitalizací státního aparátu nebo velmi nízkou přidanou hodnotou. "České ekonomice by zásadním způsobem pomohlo zrychlení a zjednodušení administrativních procesů spojených s imigrační agendou. Současné nastavení komplikuje získávání zahraničních talentů, které kvůli složité byrokracii může trvat až rok," vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. České vědě dominují muži. Inspirovat se můžeme v severských státech Česká pracovní síla se z vědců a inženýrů skládá přibližně ze 7 %. To je podobně podprůměrný výsledek, jakého dosahuje například Francie nebo Španělsko. "V tomto srovnání naopak vyčnívají severské státy a zejména Finsko je pak velmi specifické. Výdaje na vědu zde od roku 2008 každoročně klesají, a přesto tamní vědci a vědkyně představují více než 12 % pracovní síly, což je nejvíce v EU," vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. [Infografika 2 – Vědci a inženýři v pracovní síle] Důležitý je také pohled na zastoupení žen ve vědě a technologiích. V EU představují ženy průměrně 33 % všech výzkumníků. Česko je v tomto ohledu podprůměrné a podle průzkumu Evropské komise u nás ženy představují pouze necelých 27 % výzkumníků, což je čtvrtý nejhorší výsledek ze 47 zkoumaných zemí. "Důvodem je mimo jiné i to, že se genderová politika začala v Česku řešit výrazně později než v ostatních západních zemích. Situace se postupně zlepšuje, ale tempo tohoto progresu rozhodně není dostačující. Problémové je také, že se některé instituce věnují otázce nerovnosti jen pro formalitu, a že se nerovné zastoupení žen nezlepšuje plošně," vysvětluje docentka Iva Šmídová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Postupné zlepšování potvrzuje také rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková: "Poměr žen studujících na vysokých školách v Česku každoročně stoupá. V některých oborech již ženy převažují. Překážka spočívá v kariérním postu po skončení studií, protože podmínky pro mladé matky stále nejsou všude dostatečně příznivé." Pro největší podíl žen ve vědě a technologické sféře se opět musíme obrátit k severským státům, které nejen vedou v poměru vědců k pracovní síle, ale zároveň zde vědkyně a inženýrky zaujímají větší poměr pracovní síly než muži. Největší rozdíl lze pozorovat v Norsku, kde do těchto oborů spadá takřka 14 % pracujících žen, zatímco u mužů jde o přibližně 10 %. Skandinávskou výjimkou je Finsko, kde muži převyšují ženské zastoupení ve vědě a technice více než dvojnásobně. Skutečné zlepšení situace v Česku je podle Ivy Šmídové v rukou akademické a soukromé sféry, které mají motivaci snažit se do pracovního procesu zapojit více žen. "Univerzity s výzkumnými ambicemi, které žádají o podporu Evropskou unii, musí splňovat řadu podmínek, mezi kterými je i otázka genderového zastoupení." Aspirujícím vědkyním by pomohly také flexibilnější úvazky, dostupnější školky či obecně lepší financování mladých vědců. Nanotechnologie i zdravotnictví. Českým vědcům se navzdory komplikacím daří Přes všechny výše zmíněné komplikace, které plynou především z nedostatečně nastavených podmínek státem, je česká věda ve světě uznávaná historicky i díky současným objevům a vynálezům. Zatímco v minulosti nás proslavil lodní šroub, ruchadlo, oblouková lampa nebo hromosvod, současní čeští vědci bodují například v nanotechnologiích nebo zdravotnictví. Nanotechnologie představují pro Česko velkou příležitost, díky které se může stát světovou velmocí. Když se tato oblast navíc spojí s 3D tiskem, má Česká republika před zbytkem světa opravdu navrch. Ačkoliv historie nanotechnologií sahá dál. Byli to právě Češi, kteří si v roce 2005 nechali patentovat technologii na průmyslovou výrobu nanovláken, která tento materiál dostala i mimo laboratorní zařízení a výzkumy. Zářným příkladem úspěchu ze zdravotnické oblasti je pak centrum Biocev, které spojuje špičkové vědecké odborníky z oblastí molekulární a buněčné biologie, fenogenomiky, strukturní biologie, tkáňového inženýrství a biomedicíny. Centrum české vědce navíc propojuje s experty z cizích zemí, což pomáhá zvyšovat úroveň české i evropské vědy. "Naše týmy přispěly k objasnění důležitých procesů při vzniku chorob jako rakovina, cukrovka, neplodnost nebo řady vzácných onemocnění," vysvětluje Petr Solil, tiskový mluvčí Biocevu. "Zapojení našich laboratoří do mezinárodních výzkumných konsorcií zvyšuje úroveň jejich expertizy, efektivity a posiluje i jejich význam a důležitost v rámci mezinárodního výzkumného prostoru." Tagged Evropa v datech URL| https://feedit.cz/2022/08/03/na-uroven-ceske-vedy-ma-negativni-vliv-nezajem-o-terciarni-vzdelavani-i-male-zastoupeni-zensituaci-zlepsuji-pouze-uspechy-vedcu/  


3. 8. 2022; Pestrý svět

Běs zvaný cookies

Pokud někdy surfujete po internetu, musíte z nich být nepříčetní. Dotazy na povolení cookies se to tam jen hemží. Většina lidí přitom vůbec neví, o co jde. Pojďme se v tom zorientovat.  

nternet je dnes důležitý a dá se bez něj jen těžko žít. A i když se zvláště starším lidem může zpočátku jevit jako nepřítel, právě jim umí hodně ulehčit život. Už jen proto, že nemusí tolik běhat po všech možných úřadech a spoustu věcí vyřeší na dálku. Má to ale háček. Na každé stránce na vás vyskočí tabulka s dotazem ohledně přijetí cookies. Víte vůbec, co to je? Jedná se o krátké textové soubory, které navštívené internetové stránky odesílají do vašeho prohlížeče. "Umožňují webu zaznamenat informace o vaší návštěvě. Ta příští pak pro vás může být snazší a web bude užitečnější," popisuje to vyhledavač Google. Abyste si mohli stránky prohlížet, musíte tyto soubory zjevně přijmout. Ale určitě ne všechny. A tím se málokdo řídí. Podle průzkumu společnosti Behavio pro Avast jsou to překvapivě senioři, kteří se o věc víc zajímají. Při komunikaci s internetem bývají obezřetní a dobře si pročtou, s čím souhlasí a s čím ne. Mladí většinou kliknou na ok a tím je všechno vyřešeno. "Někdy se ale může stát, že souhlasíme se sběrem údajů, které daný web může následně poskytovat třetím stranám, a ty s těmito daty nemusí vždy pracovat profesionálně či eticky," varuje profesor Michal Pěchouček, technický ředitel Avastu a vedoucí AI Centra na FEL ČVUT. Nenechte se zahltit desítkami reklam Proto si ikonku informující o cookies rozklikněte a nesouhlaste automaticky se vším. "Potřeba jsou tzv. nezbytné neboli technické cookies. I když ale kliknete na odmítnout vše, web by se měl správně normálně zobrazit," vysvětluje odborník. "Pokud lišta nenabízí možnost odmítnutí cookies, většinou umožňuje alespoň jejich nastavení, a to nezabere zdaleka tolik času, jak by se mohlo zdát, obvykle jde o dvě tři kliknutí navíc. Vaše preference by si navíc web měl pamatovat i pro příští návštěvy." Shrnuto a podtrženo: když vám webová stránka nabídne upravit nastavení cookies, využijte toho. Pro většinu uživatelů je nejlepší nechat zapnuté pouze nezbytné cookies, tedy takové, které stránka nutně potřebuje ke správnému fungování. Váhat příliš nemusíte ani nad zapnutím preferenčních cookies, do kterých patří jazyk nebo přibližná poloha uživatele. Naopak můžete odmítnout marketingové cookies, které vám pak posílají na prohlížeč spoustu reklam. Můžete také zvážit používání prohlížeče, který automaticky blokuje cookies třetích stran (nejlépe když má i funkci proti sledování). Pravidelně v něm také ony cookies mažte. A ptejte se všech, kdo tomu rozumí trochu víc než vy. Není se rozhodně za co stydět. Výzkum v číslech Tím, k čemu cookies slouží, si je jistých jen 24 % Čechů a Češek mezi 25 a 34 lety a 23 % lidí nad 65 let. O něco sebejistější je věková skupina 55–64 let, ale i v té cookies rozumí jen 27 % lidí. Víc než polovina generace nad 65 let má navíc pocit, že jim cookies vnucují obsah, který nechtějí. K otázce bezpečnosti na internetu se staví ledabyleji mladší generace, z Čechů mezi 18 a 25 lety se antivirem nebo bezpečným prohlížečem chrání jen 51 % lidí. Foto:


3. 8. 2022; tojesenzace.cz

. Dvě stě studentů z celého světa se na Fakultě elektrotechnické ČVUT učí létat s drony

Brazílie, Mexiko, Spojené státy, Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Indie, Nigérie, Austrálie či řada evropských států včetně Česka. 170 studentů a studentek z celkem šesti světadílů se 1. srpna 2022 sešlo v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole multirobotických systémů. Dalších 40, pro něž je obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně.

Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatní nabyté znalosti při praktických letových ukázkách v pátek 5. srpna 2022 na Císařském ostrově, kde využijí nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. "Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah Největší lákadla? Software MRS, vítěz DARPA SubT Challenge a navazování kontaktů Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se budou učit létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory. Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navazuje na dva předchozí ročníky, účastníky provázejí špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbuzuje Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za "olympiádu robotických týmů". Prof. Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin. V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený prof. Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace je rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i doc. Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti. Sestavu přednášejících dále tvoří mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť. Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce. "Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty," říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí. Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. "Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují," říká Antoine Milot, jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, která pak může případně využít ve vlastním výzkumu. Mezi účastníky jsou také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci. "V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že "state of the art” je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit,” říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní. Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Foto: archiv ČVUT


2. 8. 2022; Mladá Fronta Dnes

Robotici se budou učit s drony

Nové Město Pracovat se speciálními robotickými drony se od pondělí na Fakultě elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí učí dvě stě studentů ze šesti kontinentů. Škola připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování takzvaných spolupracujících dronů. Tedy speciálních sofistikovaných strojů, které létají v páru a umožňují například přístup do obtížně přístupných míst. Letní škola multirobotických systémů vyvrcholí v pátek 5. srpna. "Tříčlenné skupiny při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému," vysvětlil Radovan Suk z ČVUT. 


31. 7. 2022; NOVA - Televizní noviny

Robotická smečka

Martin ČERMÁK, moderátor Vědci z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze dokončili vývoj umělé inteligence psích robotů. Ti nyní dokážou pracovat bez pokynů operátora na základně vlastních rozhodnutí jako samostatná robotí smečka. O autonomní roboty už mají zájem záchranné složky i armáda. Ivan BERKA, redaktor Pro smečku těchto robotů mám připravený jednoduchý úkol. V prostorách této budovy budou hledat ztracený reportážní mikrofon. Robotičtí psi se pouští do práce. Revoluční je to, že už je neřídí člověk. Komunikují výhradně mezi sebou a rozhodují se samostatně. Jan FAIGL, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha Když některý robot vyrazí na tu misi jako první a ti ostatní ho následují a okamžitě můžou využít informace, které získal z toho prostředí. Můžeme si představit, že je vůdcem smečky. Jsou vlastně ekvivalentní, ale tím, že vyrazil první, tak svým chováním ovlivňuje ten zbytek týmu. Ivan BERKA, redaktor Mají prostorové i noční vidění, orientují se i v mlze. S jejich využitím se počítá třeba při záchraně lidí ze sutin. Poznají vydechovaný plyn CO2, jakékoliv části člověka i předměty, které používá. Jan FAIGL, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha Že tam teda byl člověk, batoh, figurína toho člověka. Ivan BERKA, redaktor Společně umí vytvořit i mobilní signál tam, kde není a je to třeba nebezpečné. Jan FAIGL, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha Si dokáží tu komunikační infrastrukturu postavit sami. Ivan BERKA, redaktor O schopnosti autonomních robotů se intenzivně zajímá i armáda. Nebezpečí, chemický útok a desítky informací vyhodnotí ve zlomku vteřiny. Komunikují se satelity i s velitelským stanovištěm. Tím překonávají živé vojáky. Tomáš KOPEČNÝ, náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR Předávají si informace o protivníkovi a pomocí nahraných takticko-operační scénářů dokáží postupovat v té bojové operaci tak, aby maximálně využili to, že jich víc a že vlastně ví úplně všechno, co ti ostatní. Dokážou mít nastavený i priority. Pokud vidí, že hrozí nějaké nebezpečí té živé síle, tak na to musí reagovat. Ivan BERKA, redaktor Česká armáda zatím používá inteligentní dronové roje či pozemní systémy TAROS. Se zařazením robotických psů u speciálních jednotek se počítá do pěti let. Ivan BERKA, redaktor Šikovnej. Děkuju. Nebylo to pro tebe těžký? Nebylo. Ivan Berka, televize Nova.


26. 7. 2022; ekonews.cz

Z kalu jsme udělali registrovaný výrobek podobný keramzitu, říká expert na vodní hospodářství

I z kalu, který vzejde z čistírny odpadních vod a dnes nejčastěji končí na poli, jde udělat dále využitelný výrobek. Společnost HST Hydrosystémy přišla na to, jak čistit odpadní vody tak, aby se dařilo držet pod kontrolou výdaje za likvidaci kalů. Využívá pyrolýzu, kdy výstupem je karbochar, což je výrobek podobný keramzitu do květináčů.

Zbavovat se kalů je s ohledem na zpřísňující se legislativu i společenský posun myšlení čím dál těžší a nákladnější. „Řešením je pyrolýza kalů, díky které jsme schopni tento odpad přeměnit ve výrobek,“ říká Jaroslav Fuka, oblastní ředitel společnosti HST Hydrosystémy.

Reklama

Nakládání s kaly se věnujete už dlouho, nicméně teď už to vypadá, že legislativa se zpřísní tak, že celé odvětví dozná změn. Je to tak?

Celá myšlenka, že se s kalem musí „něco dělat“, vznikla v podstatě na základě legislativy už za doby mého působení ve SWECO Hydroprojekt. Dříve se kaly hodně využívaly na zemědělskou půdu, byl to velice lukrativní byznys pro firmy podnikající v oblasti odpadů. Pak se ale podmínky zpřísnily. V roce 2016 vyšla vyhláška, která stanovila, že se kaly musí před aplikací na zemědělskou půdu hygienizovat. Původně měla platit od roku 2020, nově od roku 2023. A už zase probíhají boje o její odložení, protože modernizace stojí nějaké peníze. I poté, co vyhláška platit začne, protože dříve či později je to nevyhnutelné, tak některé provozy budou dál pokračovat, ovšem budou dostávat pokuty. Některé „VaK“ (vodovody a kanalizace, pozn. aut.) na impuls v podobě vyhlášky zareagovaly včas, což souvisí i s možností získání dotace, která se nemusí opakovat. Například ČOV Trutnov pokryla dotace čtvrtinu investice. Věci se dávají do pohybu.


Z kalů v pyrolyzéru vzniká produkt s názvem karbochar. Foto: HST Hydrosystémy

Legislativa se zpřísňuje kvůli horšícímu se složení kalů tvořených odpadními vodami z domácností?

Je to tak. V kalech je teď spousta látek, které v nich předtím nebyly. Jsou v nich mikropolutanty, mikroplasty, drogy, hormony a další škodlivé látky. Hlavním problémem jsou léky. Výzkum České zemědělské univerzity v Praze třeba ukázal, že z devadesáti zkoumaných škodlivých látek se v kalech našly všechny. V Evropské unii se prosazuje princip předběžné opatrnosti, z čehož vyplývá, že možností, jak dávat kaly legálně na zemědělskou půdu, bude ubývat. Ačkoli existují zastánci tohoto přístupu, je pravdou, že aplikace kalů na půdu představuje zanedbatelný podíl z hlediska dodání organiky na půdu a její význam se silně přeceňuje. Ze statistik vyplývá, že podíl kalů činí pouze okolo 0,3 procenta celkové potřeby vnosu organické hmoty na půdu. V minulosti se totiž hledaly metody, jak se kalů co nejlevněji zbavit, a výsledkem bylo v podstatě jejich vylití na pole. Nyní je nutné hledat nové způsoby, jak je likvidovat.

Které to jsou?

Nejčastějším způsobem je kompostování. Problém je, že kompost nikdo moc z ekonomických důvodů nechce. Do kompostu se dá dát jen určité množství kalu (dnes 40 procent), přičemž potřebujete obrovské množství biomasy, jako je listí nebo štěpka. A štěpka je dnes pomalu strategická surovina, která se bude vyvažovat zlatem.

Ve většině vyspělých evropských zemích se řeší likvidace odvodněného kalu spalováním, na což je potřeba zařízení určené pro spalování odpadů. U nás je takových spaloven asi pět a silně v tomto ohledu zaostáváme za západními zeměmi. Je jasné, že cestou plošného budování spaloven už se v Česku nevydáme. Trochu jiné je to ve Španělsku, kde mají moře, tam to je takové „volnější“. Zkrátka je důležité si uvědomit, že jsou i národní specifika, ale čím více se díváme směrem na východ, tím větší je tendence dávat kaly na půdu. A to je cesta, kterou bychom se ubírat neměli. Amerika ani Austrálie to přitom tolik neřeší. Možná i kvůli menší hustotě osídlení se k tomu vždy stavěli trochu pragmatičtěji.

Podle vás je nejlepším řešením sušení kalů. Kolik máte rozjetých projektů?

Z těch několika metod, jak se dají kaly hygienizovat, to lze smysluplně a trvale dělat pouze sušením, které se postupně prosazuje. Jsou na to vypsány i dotační tituly z EU. Jde to však pomalu. Spousta podniků vodovodů a kanalizací vyčkává, jestli se to nějak „nevyřeší“, někteří mají alternativní možnosti hygienizace, například kaly odebírá cementárna. Ale to jsou spíše výjimky.

Ti, kteří mají horší podmínky, u větších měst nebo kalových center, se snaží na změny adaptovat a pořizují si sušárnu. Proces od projektu přes stavbu až po kolaudaci trvá třeba čtyři roky. Není tedy překvapením, že zatím jsou v provozu jen tři nízkoteplotní pásové sušárny v Karlových Varech, v Trutnově a v Přerově. Teď se uvádí do provozu i první solární sušárna v Mariánských Lázních.

Zmíněný pilotní projekt v Trutnově je jediný projekt, který má sušárnu i pyrolyzér. Připravuje se také projekt na sušárnu a pyrolyzér v Táboře, ten je zhruba 2,5x větší než Trutnov. Další projekty tohoto typu chystají v Severomoravských vodovodech a kanalizacích Ostrava, takže se to pomalu rozjíždí. Problém je, že nákladná je samotná technologie i proces sušení. Řada provozů využívá čím dál dražší plyn a odpařit z kalu vodu, aby se usušil na zhruba 90 procent pro další termické využití, vyžaduje velké množství energie, tedy peněz. Na druhou stranu kal se už vnímá i jako zdroj energie, podobně jako biomasa. A je to dobrý zdroj. Jeho výhřevnost je po usušení podobná hnědému uhlí. V Evropě nastoupil silný trend cirkulární ekonomiky, takže se do budoucna vyplatí kaly sušit a termicky zpracovat, i když doposud byly považovány za odpad.


Půda je zásobníkem pesticidů, které se z ní dostávají do podzemních vod pokaždé, když zaprší, říká hydrolog

Český hydrometeorologický ústav pravidelně monitoruje kontaminaci vod pesticidy, které se do ní dostávají zejména z polí. Nejzávažnější jsou z pohledu kontaminace herbicidy, protože se aplikují rovnou na zem, nikoliv na rostlinu...

A v tom nastal zásadní průlom?

Z pohledu hygienizace je dostatečné sušení. Takový kal lze spálit, případně odvézt na pole. Pokud je ale v režimu odpadu, stojí to peníze a další výdaje se pojí s převozem. V Trutnově ovšem máme pilotní a zatím jedinou „koncovku“ pro pyrolýzu v Česku, na které se postupně zkoumal materiál, který z pyrolýzy vycházel. Jsou na to navázány i nějaké výzkumné projekty vysokých škol a granty. A zjistilo se, že produkt má tak dobré vlastnosti, že se dá zaregistrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Orgánu, který je oprávněn registrovat třeba hnojiva.

Jak pyrolýza funguje?

Materiál se zahřeje na 600 °C, takže z něj vysublimuje veškerý volatilní materiál, tedy organika, která má ve vyhnilém kalu podíl zhruba 65 až 70 procent, vznikne pyrolýzní plyn a ten se ihned spálí. „Ogrilovaný produkt“, který z toho vypadne, jsme nazvali karbochar. Karbochar z ČOV Trutnov splňuje bezpečně limity těžkých kovů i zkoušku toxicity a byl zaregistrován jako pomocná půdní látka u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského pod číslem 5422.

Na západ od nás podobný produkt nemají?

Německá firma Pyreg, která vyrábí pyrolýzní zařízení, má čtyři jednotky v Německu, další jsou v USA a ve Švédsku. U tamních úřadů se jim ale materiál vzešlý z pyrolýzy nepodařilo do dnešní doby registrovat. Naši registraci teď využívají jako podpůrný argument. U nás to podle nezávislých rozborů vyhlášky splňuje, karbochar je pomocná půdní látka s některými vlastnostmi hnojiva. Je to v podstatě plnivo, na kterém vyrostou užitečné bakterie a které nasakuje vodu a zase ji pouští zpět. Představte si třeba obdobu drobnějšího „keramzitu“, umělého kameniva, které se dává do květinových truhlíků. Materiál máme k dispozici zhruba rok, přičemž další výzkum na brněnském pracovišti ÚKZÚZ, kde jej testují na různých plodinách. A už je v běhu i příprava pro komerční využití, což je nepředstavitelné, když původním cílem byla hygienizace kalu a snaha úsporně se zbavit odpadu. Udělat z toho výrobek je o hodně vyšší „level“.


Vylévat splašky na pole je nejsnazší. Čistírny tlačí na ministerstvo, aby to mohly dělat co nejdéle

Čistírny odpadních vod v Česku doposud většinu kalů, které vznikají z tekutého odpadu domácností, vylévaly na pole. Vycházelo to nejlevněji. Zvýšené nároky na jejich čistění mají tento byznys výnosný pro zemědělce...

Bude možné karbochar prodávat v celé Unii?

Mělo by to jít, ale každá země má svůj vlastní úřad, který na problematiku dohlíží, tak uvidíme. Teď nám zbývá poslední krok – povolení krajského úřadu o ukončení cyklu odpadu na čistírně, a tedy použití karbocharu jako výrobku-pomocné půdní látky. V tom okamžiku veškerý karbochar, který se v Trutnově vyrobí, bude možné pokládat za výrobek a lze ho podle situace uplatnit na trhu. Každá čistírna, která bude chtít karbochar v Česku produkovat, si jej bude muset registrovat znovu, protože bude mít jiné složení kalu. Ale registrace už bude v takovém případě daleko jednodušší.

Jak se materiál liší od již běžnějšího „biocharu“?

Biochar je dlouhodoběji fungující platforma, která se zabývá pyrolyzovanou nebo zplyňovanou biomasou, jedná se třeba o štěpku. Kubík v Německu prodáte za víc než tisíc eur. To je materiál, který se dává do krmiv zvířatům, na zemědělskou či lesní půdu, ke stromům. Ale to nikdy nebyl odpad, takže u karbocharu bude cena níže, to je jasné. Existují však i další příznivé efekty pyrolýzy než tento produkt. Technologie je totiž unikátní v tom, že je emisně negativní. To jsou tuny CO2, které ušetříte a můžete je časem prodávat na vznikajícím trhu.

Myslíte něco jako emisní povolenky?

Emisní povolenky to právě nejsou. Emisní povolenku si koupíte, abyste mohli vůbec vyrábět. Tady se jedná o tržiště, kde firmy, které musejí mít certifikaci prostřednictvím nezávislých institucí, nabízejí ušetřené tuny CO2. V Trutnově je to teoreticky okolo 300 ušetřených tun CO2 ročně. Jedním z autorizovaných organizátorů, kde se prodávají kredity CORC (Carbon Removal Credits), jejichž cena se aktuálně pohybuje okolo 150 eur za tunu (asi 3,5 tisíce korun), je Puro.earth. Pokud firma nedotáhne svou CO2 stopu na minimum, protože nemá jak, tak jí nezbyde než si koupit „odpustky“, aby mohla říci, že je uhlíkově neutrální.

Dalším benefitem je, že pyrolyzér produkuje více než polovinu tepla potřebného pro vytápění sušárny, přičemž teplo je teď strašně drahé, i to je zásadní. Abych to shrnul, kalová koncovka ve formě sušárny a pyrolyzéru investorovi vyřeší veškerý problém s likvidací kalu, a to i vzhledem k budoucím legislativním požadavkům. A navíc je to emisně negativní technologie.


Svítit se bude jen dolů. Připravované zákony slibují ochranu proti světelnému znečistění

Stát hodlá bojovat proti světelnému znečistění. V místech, kde je malý provoz, budou rozsvěcení řídit pohybová čidla, světla budou namířena dolů. Přísnější pravidla se však nebudou vztahovat na již existující stavby. O...

Na jakou investici je potřeba se připravit?

V Trutnově byla investice 58 milionů korun bez velkých stavebních úprav. Z této částky čtvrtinu pokryla dotace. U projektu, který se teď chystá v Táboře a je daleko větší, se odhaduje cena na 250 milionů korun. Dotační tituly jsou v běhu, s pyrolýzou se v nich počítá. V rámci veřejné podpory může být dotace maximálně do 25 procent. Soukromý subjekt by dostal víc, ale to v byznysu čistíren nikdo není. A abych to uvedl do kontextu, likvidace kalů ročně stojí jednotky až desítky milionů korun s tím, že ceny za ni se postupně zvyšují.

Představuje pyrolýza nepříjemnosti pro obyvatele dané lokality? Vychází z koncovky například zápach?

Pyrolýza pro místní nepředstavuje žádné riziko. Pyrolyzér je velice malý zdroj emisí, o mnoho řádů menší než blízká elektrárna v Poříčí. Má celý kontejner čištění, který obsahuje zásaditou pračku vzduchu pro odstranění kyselých složek, takzvaný scrubber, a filtr s aktivním uhlím, kde se odstraní některé těžké kovy. Výstupní emise z komína se průběžně monitorují. Vlastní pyrolýza probíhá v podtlaku, a tedy zcela bez zápachu. Ani při samotném procesu sušení nedochází k projevům zápachu jednak díky mírnému podtlaku a hlavně odsávání vzduchu ze sušárny přes kyselou pračku vzduchu.



21. 7. 2022; Pražský deník

Aplikace přiblíží Česko

Novinka pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT tak přispívá k rozšiřování povědomí o České republice v USA. Podle zakladatele Czech-American TV Johna Honnera je aplikace jedinečná v tom, že jako jediná pro Android TV vysílá v angličtině informace o Česku.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk