1. 3. 2022; prahain.cz

Práci najde každý! ČVUT pořádá kariérní veletrh pro své absolventy

Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů je na trhu práce obrovská poptávka. Fakulty strojní a

elektrotechnická ČVUT v Praze proto pořádají Kariérní dny, aby své studenty s budoucími zaměstnavateli propojili. Akce proběhne

20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v Dejvicích. ČVUT o tom informovalo v tiskové zprávě.


Kariérní dny mají za cíl propojit napřímo bezmála pět a půl tisíce studentů se zaměstnavateli. Jedná se přitom o obry českého

průmyslu, ale i malé progresivní start-upy.

Studenti mohou příležitost využít i v diplomových pracech

"Neznám nikoho, kdo by po absolvování FEL nenašel práci, a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu organizujeme. Přesto

považujeme za potřebné dlouhodobě rozvíjet vztah s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty. Věříme, že

studenti tuto příležitost využijí, a to nejen k tomu, aby si udělali obrázek o příležitostech, které se jim nabízejí na pracovním trhu, ale

také aby se nechali inspirovat po odborné stránce a mohli podle toho přizpůsobit svůj další rozvoj včetně například témat svých

diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Oblast elektrotechniky i informatiky na ČVUT je v prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České


republice.

Firmy mohou dlouhodobě připravovat budoucí zaměstnance

"Setkávání se s firmami je důležité jak pro studenty, tak pro fakultu. Pro studenty znamená větší časový prostor během jejich studia,

kdy se lze s firmami poznávat a navazovat kontakty, a firmám umožňuje zodpovědně a dlouhodobě hledat a připravovat své

budoucí zaměstnance. Pro fakultu setkávání přináší informaci o potřebách firem a prostor pro nabídku svého výzkumného a

inovačního potenciálu," sdělil prof. Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Kariérní dny nabídnou i bohatý doprovodný program. Firmy zde budou moci v prezentacích či workshopech oslovit studenty na

základě svých odborných témat.

URL| https://www.prahain.cz/zivot-ve-meste/praci-najde-kazdy-cvut -porada-karierni-veletrh-pro-sve-absolventy-3716.html


28. 2. 2022; Vesmír

Pírko černé labutě

Rozhovor — s Janem Kleindienstem

V roce 2013 technologický gigant IBM předal Klinice léčby nádorových onemocnění v americkém Lewistonu počítač Watson,

vybavený umělou inteligencí. Byla to vylepšená verze téhož Watsona, který dva roky předtím ohromil svět schopností rozumět

otázkám zadaným lidskou řečí, analyzovat jejich význam a odpovědět na ně. Umělá inteligence poprvé vyhrála nad lidskými soupeři

v americké televizní vědomostní soutěži Jeopardy!

Vylepšený Watson měl být příslibem pro medicínu, s níž měla umělá inteligence porazit rakovinu.

I když si v následujících letech Watsona pořídilo mnoho dalších nemocnic a univerzit, byl počítač brán spíše jako pomocník s

výběrem možností léčby pro pacienty, kteří už byli diagnostikováni. A tak, přestože projekt IBM vydělával zhruba miliardu dolarů

ročně, z pohledu firmy byl ziskový málo. IBM se proto koncem letošního ledna rozhodla celou divizi Watson Healthcare prodat

společnosti Francisco Partners. Podle analytiků jsme na prahu éry, ve které digitální technologie založené na umělé inteligenci velmi

pravděpodobně zažijí významnou skokovou expanzi. Stojí za tím nejen technologický pokrok, ale i změna našich návyků, myslí si

jeden z lidí, kteří pomáhali zušlechťovat Watsonovu umělou neuronovou síť – někdejší expert IBM Jan Kleindienst.

- Není vám líto, jak to s Watsonem dopadlo?

— Naučil jsem se takové věci brát s nadhledem. Technologie a produkty se mění a přeskupují, v případě Watson Healthcare kupuje

nový majitel od IBM data a analytická aktiva, aby je dále kreativně rozvíjel. Watson v IBM dál zůstává, jen ho více zaměří na jiné

výzkumné úkoly. Naše evropská technologická skupina MAMA AI se kupříkladu účastní vývoje zásadní části Watsona pro oblasti

řečových technologií a konverzační inteligence. To mi dělá radost.

- Program Watson Healthcare je zaměřený na využití umělé inteligence v medicíně. Jakou perspektivu tam tyto technologie mají?

— Velkou. Podle některých amerických studií se dnes lékaři topí v obrovském množství denně se objevujících informací o nových

výzkumech, léčebných metodách. Jen v roce 2015 lékařské časopisy na celém světě uveřejnily téměř 44 000 onkologických

výzkumných prací. To je přes 120 nových článků každý den, což překonává schopnost odborníků držet krok s tak vysokým a

soustavným přílivem novinek. Přetížení pak vede k chybám a ty jsou zdrojem špatných diagnóz. Zdravotníci v USA podle odhadů

dělají nepřesná rozhodnutí o léčbě asi téměř ve třetině případů, u rakoviny plic dokonce až v polovině případů. To je obrovské číslo.

- Počítače dokážou zjistit diagnózu lépe?

— Ukazuje se, že ano. Watson měl v paměti záznamy o způsobu a výsledcích léčby několika milionů onkologických pacientů, 15

milionů stránek lékařského obsahu, včetně více než 200 lékařských učebnic a 300 lékařských časopisů a klinických studií z oblasti

onkologického výzkumu. Watson byl navržen tak, aby lékař stroji popsal symptomy s dalšími souvisejícími faktory onemocnění, a

ten díky své výpočetní kapacitě během několika sekund s pomocí své neuronové sítě určil diagnózu a navrhnul možnosti léčby.

- S jakými výsledky?

— Studie ukázaly, že Watson ve více než 90 % případů souhlasil s doporučeními pro léčbu pacientů s rakovinou prsu ve stadiu I až

III. U pacientů s rakovinou plic se s léčebným doporučením lékařů z respektované newyorské nemocnice Memorial Sloan Kettering


Cancer Center shodoval v polovině případů. V Indii rozsáhlá studie na 638 pacientkách s rakovinou prsu provedená výzkumníky z

Manipal Comprehensive Cancer Center v Bengaluru zjistila, že celkově 90 % Watsonových závěrů bylo v souladu s léčebným

doporučením rady pro nádory rakovinového centra.

- Jak se to stane, že se umělá inteligence takřka za pár měsíců naučí to, co některým lékařům trvá celý život?

— Vysvětlím to na příkladu rentgenologie. Naučit se skvěle číst rentgenové snímky trvá odborníkovi roky. My využíváme toho, že

mnoho rentgenologů za posledních třicet let rentgenové snímky již ručně ohodnotilo a označilo na nich patologické nálezy. Díky

tomu existuje jakýsi rezervoár vědění o rentgenologii, k němuž lékaři neustále přidávají další vědomosti, čímž znalostní databázi

rozšiřují a udržují aktuální. Výhodou strojů je, že jsou díky existenci této databáze schopny se nad daty naučit to, co umí nejlepší

rentgenolog – vyhledávat v obraze odchylky od normy. Tím fakticky přenášejí a "demokratizují" tuto schopnost a umožňují její

využití od Indie po Ameriku, aniž by tam všude musel ten nejlepší rentgenolog vykonávat praxi.

- Kvalitní vyšetření potom dostanou i v okresní nemocnici někde v Burkině Faso, kdyby tam umělou inteligenci měli?

— Přesně tak. Špičkových odborníků je na světě trvalý nedostatek. Gaussovu křivku, na níž jsou nejlepší jen na jednom okraji, jsme

díky tomu schopni pozitivně deformovat, čímž se kvalitní expertiza stane dostupnější většímu množství lidí.

- Svým způsobem vyrábíte umělé experty.

— K tomu si ale navíc uvolňujeme kapacitu pro jiný typ znalostí. Například úkolem vzdělávání budoucího rentgenologa nemusí být

"strojové" naučení všech typů rentgenologických nálezů, ale spíše kontextualizace a pochopení souvislostí; jaká je příčina určitého

tělesného projevu a jaká cesta vede k uzdravení.

- V roce 2013 společnost IBM, kde jste pracoval, předpokládala, že za pět let budou počítače s pomocí našich smyslů rozšiřovat náš

svět takto: Člověk bude schopen hmatat pomocí telefonu. Pro zrak bude mít jeden pixel obrazovky hodnotu tisíce slov. Počítače

dokáží slyšet, co je důležité. Digitální chuťové pohárky nám, lidem, pomohou inteligentněji jíst a počítače získají schopnost vnímat

čichové podněty. Uplynulo devět let, tak kde to všechno je?

— Někde jsme daleko, jinde překvapivě ne. Každá sázka na budoucnost je založena na modelu světa, který máte v daný okamžik k

dispozici. Když uvažujete, kam vás dovede, existující trendy jen prodloužíte. Je to jako když ze svého okolí znáte jen bílé labutě a

věříte, že jinou barvu mít nemohou. Stačí jedna černá labuť a vše je jinak.

- A černá labuť je třeba pandemie koronaviru?

— Ano, je to metafora důležité neočekávané události s významným dopadem na společnost. Některé věci zásadně zpomalí, naruší

či rozbije, a jiné naopak významně urychlí. To, co by se jinak dělo devět let, se odehraje za devět měsíců (obr. 1). Změna, kterou

pozorujeme v posledních dvou letech, je velice zásadní. Domnívám se, že pro vývoj technologií umělé inteligence znamená

zlomovou čáru. V něčem se to hodně podobá válce: všichni museli jít na frontu, aby "přežili". Aby rodiny dál fungovaly i v

karanténách a v lockdownech... aby se nezastavil společenský život... aby se i duše nakrmila..., bylo potřeba začít dělat něco jinak.

Vrstvy pravidel a vztahů, vybudovaných v předchozím období stability, se najednou rozrušily a nastal zlomový skok. Zatím ještě

nevíme, jde-li o změnu k lepšímu, nebo k horšímu. Teď vzniká nová síť vztahů, nová realita.

- Technologie ale spoustu věcí zachránila. Společnost díky ní dokázala fungovat i v dobách nejtvrdších protiepidemických opatření,

která omezovala setkávání. —

To je zpráva, která je mnohem silnější než všechny předpovědi budoucího vývoje. Ukazuje, že ve sféře informačních technologií

existuje obrovská síla, mohutné předivo datové a informační hmoty, kterou si lidstvo kolem sebe vybudovalo. Což má samozřejmě

hluboké kořeny. Historii pokroku lidstva vždy určovaly dva systémy, pojmenované až v minulém století. Prvním je systém, jakým

zaznamenáváme data, myšlenky a názory (system of record). V pravěku jsme si nejdříve kreslili do písku, pak na kámen, později

jsme vynalezli tužku, psací stroj, klávesnici. Druhým systémem je to, jak s těmito zaznamenanými objekty zacházíme, jak je

vylepšujeme, opracováváme, jak je společně posouváme k nějakým vyšším abstrakcím a cílům (system of engagement). Na tomto

systému zapojování se je založena naše schopnost si mezi sebou myšlenky vyměňovat, obohacovat a třídit. Zpočátku šlo o interakci

mezi jednotlivci, na krátkou vzdálenost, později jsme získali schopnost komunikovat na dálku. Zprvu čtením psaných textů, které

výrazně urychlil vynález knihtisku, později telegrafem, telefonem, rozhlasem, televizí, až po dnešní dálkové interaktivní sdílení

internetem. Naše možnosti se díky technologiím po tisíce let rozšiřovaly. V současnosti toho technologie jistě hodně zachránily, ale

má to i protipól: není zdravé, abychom byli jednostranně zaměřeni jen na technologie jako hlavní zdroj pokroku. Důležitá je i cena,

kterou za to platíme. Každý chleba má dvě kůrky, nic není zadarmo.

- Co tím myslíte?

— Přinejmenším jeden velice důležitý společenský moment: Spousta lidí si během posledních dvou let uvědomila, že jejich pohled

na to, jaký chtějí žít život, se významně liší od skutečnosti, ve které do té doby žili. V Americe, především ale ve Spojených státech, se

od začátku roku 2021 šíří masivní sociálně-ekonomický trend, kterému se začalo říkat Velká rezignace (Great Resignation). Lidé, kteří

dosud dělali práci, která je stresovala, nudila či jinak nenaplňovala, dávají výpověď a odcházejí. Odliv pracovníků v některých


odvětvích je obrovský, což je na druhou stranu výzva pro technologii, aby vzniklý prostor zaplnila.

- Pozorujete to i u nás?

— Ano, třeba v kontaktních centrech, kde dnes nechce skoro nikdo pracovat. Klienti tam na vás někdy křičí. Proč si to máte nechat

líbit, zvláště v této době, kdy je vše tak turbulentní? Proč má někdo na telefonní lince odpovídat tisíckrát denně na dotaz jak obnovit

heslo nebo přeříkávat výši hypotéky? Je lepší, když to budou dělat stroje, které jsou vždy profesionální a často i milé. Křik jim nevadí,

neberou si dovolenou, nevyžadují růst platu, nejsou na marodce, vždy je snadno naučíte nebo odnaučíte, co aktuálně potřebujete.

Neprotestují, snadno se škálují. Celkově vzato takovou změnu celospolečenských poměrů doprovází hledání nové společenské

rovnováhy. Doufejme, že povede nejen k růstu HDP, ale i k růstu našeho "hrubého domácího štěstí" (Growth Domestic Happiness).

- To ovšem předpokládá porozumění na obou stranách.

— Pracujeme na tom. Tady bych měl zmínit, že vaší doménou jsou hlasoví asistenti.

- Tedy v zásadě takový dokonalejší Watson. Na rozdíl od stále ještě rozšířených automatů na zákaznických linkách, kde při zavolání

zadávám na klávesnici telefonu čísla, křížky a hvězdičky, tady svá přání a tužby vyjadřuji slovy.

— Ano, jakmile se dovoláte, počítač s vámi mluví, jako by to byl živý člověk, ale přizná, že je digitální. Vývoj šel rychle kupředu. Ještě

před pěti lety musel počítač ve zvukové stopě oznámit pípnutím místo, kde čeká na zadání nějakého hlasového příkazu, dnes už

systémy fungují poměrně hladce a plynule.

- Jak například hlasový asistent vybavený umělou inteligencí reaguje na neznámou situaci, kdy je klient například zmatený a neví, co

přesně chce?

— Umělá inteligence je schopna vyhodnocovat, nakolik sama důvěřuje tomu, co se během rozhovoru odehrává. Díky tomu ví, jak

moc dané situaci rozumí, nebo ne. To je důležité ve chvíli, kdy se odehrává něco, čemu nerozumí, což může být nedostatek či

naopak dvojznačnost informací. V takovém případě se doptá. "Myslíte poslat tisíc korun z vašeho běžného účtu, nebo z

termínovaného účtu?" Když ani doptání nepomůže, usoudí umělá inteligence, že je to nad její síly, a oznámí klientovi například:

"Promiňte, ale s tímto vám nedokážu pomoci." Anebo: "Promiňte, teď vás musím přepojit na živého operátora, který s vámi situaci

vyřeší." Systémy s umělou inteligencí si nedělají nárok ovládnout celá kontaktní centra. Jsou to dělníci rutiny, díky nimž mají živí

operátoři víc času na řešení složitějších úloh. Zákazník je pak spokojenější, protože cítí, že operátor není pod tlakem, aby hovor

rychle odbavil a šel plnit další úkoly ve frontě.

- Jak hodnotí virtuální hlasové asistenty zákazníci?

— Vyhledávají je, zejména pokud mají vysokou konverzační inteligenci a jsou dostupné nepřetržitě. Viděli jsme to třeba právě

počátkem pandemie, kdy covid teprve začínal a nikdo se nechtěl přiznat, že je pozitivní. Mnozí lidé proto inklinovali spíše ke

komunikaci se strojem, který je nesoudil, zatímco u lidského operátora může být odsudek slyšet už jen z tónu řeči. Z toho myslím

jednoznačně plyne, že existují situace, a pravděpodobně jich bude přibývat, kdy lidé třeba i z hlediska své intimity preferují hovor se

stroji.

- Až do chvíle, než stroje začnou rozeznávat i skryté významy v řeči.

— To však neudělají samy od sebe. Musel by je to někdo naučit. Na druhou stranu je zjevné, že v sociální oblasti je spousta úloh a

příležitostí, kde je přítomnost člověka nezastupitelná právě pro empatii a lidskou blízkost, kterou stroj zatím v takové kvalitě

nezastane.

- Tedy na rivalitu lidských operátorů vůči počítačům řízeným umělou inteligencí ještě není prostor?

— Ve velkých bankách, kde jsme tyto systémy nasazovali, došlo k něčemu zcela opačnému. Spolupracovníci tam hlasového

asistenta s umělou inteligencí začali brát jako člena týmu – slavili jeho narozeniny, dali mu jméno, přinesli dort. Je to v nás, že okolní

předměty, které se chovají alespoň trochu inteligentně, považujeme za jakýsi svébytný druh chytrých zvířátek nebo bytostí, které

jsou tu s námi.

- Emoce v komunikaci mezi člověkem a strojem jsou zajímavé téma. V marketingu už se delší dobu používá výzkum emocionálního

působení produktů zadavatele na zákazníka. Jak je na tom umělá inteligence třeba právě s rozpoznáváním lidských emocí z hlasu?

— Základní emoce z hlasu rozpoznávat umíme. Pokud dokážeme rozeznat, že se v hlase zákazníka rodí hněv, může virtuální

asistent na toto zjištění reagovat, a předejít tak eskalaci možného rodícího se konfliktu. Co zatím nedokážeme, je identifikovat

lidskou motivaci, vnitřní emocionální stavy volajícího či vnitřní pohnutky, které ho vedou zvednout telefon a vytočit číslo, na kterém

je hlasový asistent. Proč zavolal právě nyní? Proč nezavolal včera? Co jej přimělo k reakci a proč je takový utrápený, když se ptá na

banální věci? Tam, kde se dnes jen dotýkáme povrchu, je veliká hloubka, do které bychom měli jít, abychom plně pochopili každého

člověka a souvislosti jeho bytí jako rozhodujícího usměrňujícího parametru úloh a potřeb, které právě v běžném životě řeší.


- Nejsem si jist, že bych byl nadšen z toho, že při telefonátu do banky bude robot schopen vyčíst, že mám zrovna těžké životní

období, anebo půjde ještě hlouběji. Proč je to pro tento typ interakce důležité?

— Může snadněji pomoci při podprahovém navázání důvěry (raportu) a zlepšit tak zákaznickou zkušenost při konverzaci člověka a

stroje. Zejména u sociálních virtuálních asistentů, které pomáhají seniorům zvládat osamělost a udržovat kognitivní kondici, je

modelování strojové empatie důležitou dovedností.

- Psychologové, pracující s emocemi svých klientů, jsou vázáni mlčenlivostí. Existují nějaké etické normy pro průmysl, pracující s

umělou inteligencí?

— Všichni jsme povinni dodržovat GDPR a maximálně chránit data uživatelů. Navíc otázky etiky umělé inteligence a regulace jsou

velmi živé a v současné době hojně diskutované v parlamentech mnoha zemí. Je to i silné téma Evropské komise. Věříme, že dojde k

rozumnému kompromisu, který spolehlivě ochrání uživatele umělé inteligence od šarlatánů a flinků, a přitom neochromí

konkurenceschopnost evropských zemí v digitalizaci.

- Když poslouchám, jak přepjaté emoce někdy vkládají do svého hlasového projevu lidé v Anglii nebo v Itálii, přijde mi, že umělá

inteligence natrénovaná na angličtině bude pro čtení emocí Švéda nepoužitelná. Existuje něco jako univerzální emoční vzorec,

společný všem lidem na Zemi?

— V emočních projevech jistě existují kulturní rozdíly. Pro pobavení: Když do našeho emočního modelu natrénovaného pro

americké mluvčí mluvím neutrální češtinou, ukazuje mi emoci naštvanost. Na druhou stranu existuje jistá emoční prozodie

(základní souhrn zvukových vlastností jazyka a jejich vazby na emoce, pozn. red.), která napříč národy definuje strach, radost, vztek

jako emoční projevy, jež se odehrávají ve vysokofrekvenční části řečového spektra, oproti třeba smutku. Znechucení je zase

univerzálně charakterizováno malou výškou tónu hlasu a nízkým prvním formantem.

- Na čem lidem vysvětlujete, jak váš systém funguje?

— Dávám vyzkoušet hru, kterou mají rády i mé děti. Umělá inteligence si myslí zvířátko a vy se kladením dotazů, na které počítač

reaguje, snažíte zvířátko uhodnout. Když si nejste jist, může vám systém dát nějakou nápovědu. Nakonec buď uhodnete, nebo se

vzdáte a dozvíte se o hledaném zvířátku další zajímavé informace. Funguje tedy i jako svébytný druh vědomostního trenažéru na

úrovni teorie her. V této aplikaci už systém zapojení (system of engagement) postoupil do vyšší úrovně. Máme žádosti na

podobném principu vytvořit jakéhosi sociálního robota pro osamělé seniory, kteří si nemají s kým povídat. Pro velký zájem jsme

tuto hru poskytli zdarma i na chytrých asistentech Alexa.

- Je pro počítač hodně těžké rozeznat, co mu člověk říká?

— Není to lehké. Rozpoznat klíčové slovo, to uměly počítače už před padesáti lety, teď jde o význam celé věty, strukturu kontextu,

sémantiku a pragmatiku (sledování záměru mluvčího, pozn. red.), které jsou pod tím. Pochopení významu pak musí přenést do

dalších částí stroje. Stavová paměť tento proces porozumění a odvozování sleduje a říká, na jaké úrovni se mentální model mezi

volajícím a robotem zrovna nachází, aby počítač věděl, jaký je kontext rozhovoru. Závěrem pak stroj udělá nějaké rozhodnutí a

výsledek sdělí zpět člověku, se kterým "mluví". Zároveň s tím si systém hlídá, jestli rozhovor směřuje k nějakému cíli.

- Kdybych tedy počítači při hádání zvířátka pokládal jen pět otázek, které bych točil dokolečka jako kolovrátek, pozná to?

— Ano. V takovou chvíli na to zareaguje a řekne třeba: "Zdá se mi, že se ti dnes hádání tolik nedaří, chceš malou nápovědu nebo

nějakou věc zopakovat?" Nám lidem to připadá banální, protože tento typ rozhodnutí děláme běžně, ale umělou inteligenci je na

tento způsob řešení situací, s nimiž se setkává, zapotřebí natrénovat. Když se to podaří, a vy náhodou zvířátkovému asistentovi

položíte otázku, na kterou jste se ptal už před dvěma koly, řekne vám: "Myslím, že jste se na barvu zvířátka už ptal, ale rád znovu

odpovím."

- Ale to už je vlídnost.

— Aby to takto jednoduše vypadalo a fungovalo, musíte při přípravě vyladit mnoho struktur, z nichž každá dělá něco jiného, ale

přitom spolu vzájemně komunikují: Emoční modul, emoční detekce, modul rozpoznání významu, modul schopný předem

odhadnout, co uživatel pravděpodobně řekne v příštím kole...

- Zkusme příklad z banky. "Chci převést tisíc korun z účtu A na účet B, a to zítra odpoledne. Když tam ty peníze nebudou, tak tu

transakci nedělejte."

— Výborně! Takto postavené zadání je pro počítač signálem, aby převzal iniciativu a doptal se na další parametry, které potřebuje

pro dokončení transakce.

- Co kdyby ale jiný zákazník řekl: "Potřebuji něco udělat s touto tisícikorunou, ale nevím co."?

— Systém tady musí zvládnout dva způsoby: exploraci (průzkum) a exploitaci (využití). Prozkoumávat chci, když přesně nevím, jak


svůj záměr realizovat, jen vím, že něco chci. Systéme, pomoz mi s tím! O využití mluvíme tam, kde přesně vím, jak chci určitou

činnost realizovat. Systéme, nezdržuj, já ti to řeknu v jedné větě, už se mě na nic neptej, máš všechno, co potřebuješ, a udělej to!

Velké umění je navrhnout a postavit systém tak, aby zvládal obě jmenované části zároveň. Jde o známku přizpůsobivé pružnosti při

zpracování úloh, která je vlastní nám, lidem. Takto navržená umělá inteligence může být čas od času natvrdlá, protože technologie

se stále vyvíjí, ale vždy splní obě role zároveň. Šetří náklady a zároveň zachovává a často i vylepšuje zkušenost zákazníka s firmou,

která takového špičkového konverzačního robota používá. To je hlavní. Nikdo dnes nechce, aby si na něj zákazníci stěžovali na

sociálních sítích. Kazí to obchody.

- Začali jsme předpovědí, podívejme se nakonec do budoucnosti. Stane se podle vás někdy umělá inteligence natolik schopnou, aby

prozkoumávala získané balíky dat a přicházela v nich na nové zákonitosti světa? Jinými slovy: může se stát vědcem?

— Podle mne se může stát dobrým pomocníkem vědce. Může být schopna přečíst mnoho vědeckých článků a v nich hledat vztahy.

Je schopná se spoustu věcí naučit i metanaučit. Ne nadarmo vědecká komunita stále častěji skloňuje slovo meta-learning (výzkum

metod efektivního učení, jejichž aplikací se lze nové úkoly učit rychleji než dosud, pozn. red.). S tím je umělá inteligence do určité

míry schopna vidět hlouběji a dál než oči vědce. Tomu bude předkládat, co ji zaujalo, a další posouzení bude na něm. Je možné, že

umělá inteligence půjde podobnou cestou, jakou šly informační technologie před třiceti lety. Za pár let mohou mít vědecké ústavy i

firmy nejen oddělení informačních technologií, ale také oddělení umělé inteligence. Až se to stane, umělá inteligence "promoří"

celou společnost v dobrém slova smyslu, protože mnozí lidé si uvědomí přínosy a budou je využívat.

- Umělá inteligence už hraje důležitou řídicí roli ve vojenských technologiích. Izraelci s její pomocí zastřelili íránského jaderného

vědce Mohsena Fakhrizadeha, Němci vyvíjejí mobilní obranné laserové dělo Skyranger 30 HEL.

,— Je pravděpodobné, že postupně se umělá inteligence stane běžnou součástí našeho světa v dobrém i zlém. Pak nás vývoj zřejmě

dovede k takovým typům podpor a regulací, abychom umělou inteligenci dokázali vhodně zasadit do našeho běžného světa a

fungovala tak, jako všechny ostatní systémy, které lidstvo vymyslelo a které mu slouží. Ať už je to spalovací motor, nebo cokoliv

dalšího. Pokud do toho nějaká černá labuť neupustí své pírko...

Ing. Jan Kleindienst, Ph. D. (*1969) Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT , obor počítače. Doktorát v teoretické informatice

získal v roce 1998 na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Celý profesní život se zabývá systémy strojového učení a umělé

inteligence, přesněji komunikací a rozpoznáváním lidské řeči pomocí počítače, těžbou významu z textu, automatickým vedením

dialogu člověka s počítačem a modelováním vztahu člověk-stroj. K jeho zájmům patří aplikace algoritmů a metodologií umělé

inteligence do rozličných oblastí, od automobilového průmyslu po zdravotnictví a veřejnou správu. Během studia Fakulty

elektrotechnické ČVUT absolvoval v letech 1993–1994 praxi ve výzkumných laboratořích firmy IBM v New Yorku (IBM T. J. Watson

Research Center, Yorktown Heights), kde se zabýval zrychlováním algoritmů strojového rozpoznávání řeči ve výzkumné skupině

Fredericka Jelinka. Po návratu krátce působil v Ústavu informatiky a výpočetní techniky AV ČR v Praze, odkud přešel r. 1997 do

pražské výzkumné skupiny IBM , kterou od r. 2008 vedl. Jeho tým byl v té době největší evropskou laboratoří vyvíjející technologie

umělé inteligence pro počítač Watson. IBM opustil v roce 2021 a s dalšími experty na umělou inteligenci založil evropskou

společnost MAMA AI , v níž ve svých výzkumných aktivitách pokračuje. Podílí se též na budování firmy Telma AI , která celosvětově

vyvíjí a provozuje nejmodernější hlasové asistenty. Miluje Krkonoše, kde ve volném čase tráví mnoho chvil nejen pěší turistikou. Jeho

zálibou je zahrada, na níž využívá tradičních způsobů hospodaření: seká trávu kosou a chová ovce. Učí se hrát na ukulele a

příležitostně maluje. Prumerný podíl produktu anebo služeb, které jsou cástecne nebo plne digitalizované (%)

1. Pandemie překvapivě zrychlila digitalizaci obchodních produktů a jejich vylepšené nabídky. Kdybychom chtěli předkrizovým

tempem dosáhnout stejných hodnot, jaké máme dnes, potřebovali bychom na to celosvětově v průměru šokujících sedm let.

Největší tempo – o desetiletí – měl přitom vývoj ve vyspělé Asii. Typově se nabízené digitální produkty ve srovnání s předkrizovým

obdobím v zásadě nezměnily. Naznačuje to, že během krize společnosti pravděpodobně přeorientovaly nabídku, než že by v

rozmezí několika měsíců vyvinuly nové produkty.

Graf podle McKinsey & Company

Snímek Anna Kassahunová


28. 2. 2022; ČT 24

Válka na Ukrajině

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Další den války. Další den, kdy na ČT24 věnujeme večer právě Ukrajině. Vítám vás a přeji, pokud možno, klidný večer. První masivní

nasazení ruských raketometů v Charkově a tlak obrněných jednotek na Kyjev. Intenzivní boje na Ukrajině pokračují už pátý den. Při


ostřelování Charkova zabili Rusové podle úřadů desítky civilistů. Dnes se obě strany poprvé sešly u jednacího stolu a v plánu jsou

další rozhovory. Rubl zažívá historický pád. Kvůli západním sankcím vůči Rusku oslabil za dnešek k dolaru o víc než pětinu. Přispělo k

tomu taky oznámení Spojených států, že definitivně zmrazily dolarové devizové rezervy ruské centrální banky. Moskevská akciová

burza pak dneska kvůli obavám z kolapsu vůbec neotevřela. Na pomoc Ukrajincům přicházejícím do Česka vzniknou ve všech krajích

asistenční centra. Řešit budou ubytování, humanitární pomoc nebo dopravu. Na dvou pražských nádražích už pro příchozí z

Ukrajiny fungují informační kiosky. Pro uprchlíky budou také pravidelně k ukrajinským hranicím jezdit vlaky.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

/záběry ostřelování Charkova/

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

No a pojďme začít pohledem přímo na místo dění. Konkrétně do Lvova teď míříme za naším zpravodajem Václavem Černohorským.

Václave, hezký večer.

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT

Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak na hranicích s Běloruskem dnes proběhlo to jednání ukrajinských a ruských delegací o případném míru. Co o těch rozhovorech

víme?

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT

Víme, že trvaly dlouho. Víme, že to nebylo jejich poslední kolo. Účastníci těch jednání z ruské i ukrajinské strany a po tom, co

skončila, tak řekli, že se vrací do svých metropolí ke konzultacím a že se v následujících dnech znovu sejdou. Co o nich víme dál, je,

že nepřinesla žádný zásadní průlom. Jeden z účastníků těchto jednání, poradce ukrajinského prezidenta, později na svém Twitteru

napsal, že ta jednání byla složitá a že ruská strana z jeho pohledu zůstává stále extrémně zaujatá. Jaké byly ty požadavky konkrétní

nebo ty pozice konkrétní, ve kterých obě strany do těch jednání šly, to úplně specificky nevíme, ale můžeme to odvozovat z

předchozích i aktuálních výroků představitelů obou stran. Ukrajinská strana jednoznačně požaduje okamžité přerušení bojů,

okamžité příměří a stažení ruských jednotek z území Ukrajiny. Ruská strana, co požaduje, to můžeme usuzovat z toho, co bylo

zveřejněno z dnešního telefonického rozhovoru mezi Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem,

ve kterém podle prohlášení Kremlu měl ruský prezident opět zopakovat své výroky o nutnosti denacifikace, demilitarizace Ukrajiny,

uznání anexe Krymu. To jsou požadavky nebo výroky, které jsou z ukrajinského pohledu naprosto nepřijatelné. Na složitost těch

jednání a ten pesimismus, který je obklopuje, ukazuje ještě jedna věc. Zahalil je stín těch útoků z ruské strany prostřednictvím

nevybíravých zbraní, prostřednictvím raketometů, které zasáhly civilní oblasti, obytné čtvrti ve druhém největším ukrajinském

městě Charkově na východě země. Ano, ta jednání mají pokračovat. Je lepší spolu mluvit než na sebe střílet, ale obě strany,

respektive Rusko z eskalace aspoň v tomto směru neustupuje a ten konflikt dále intenzivně pokračuje.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jak ta mírová jednání vnímají samotní Ukrajinci? Je to spíš nějaká naděje, nebo naopak nevěří, že by ta jednání mohla přinést klid

zbraní?

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT

On už sám prezident Volodymyr Zelenskyj před začátkem těch jednání nedával, respektive dával najevo svou skepsi vůči nim. Ale jak

už jsem řekl, je možná lepší spolu mluvit nebo pokud ten prostor skutečně existuje, určitě by Ukrajinci uvítali, kdyby k něčemu ta

jednání vedla. Na druhou stranu samozřejmě nepolevují v tom svém nasazení a v té své vůli odhodlání se tady na Ukrajině proti

ruskému vpádu bránit.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Podle těch odhadů z obav o bezpečnost opustilo Ukrajinu asi půl milionu místních. Lvov je jeden z hlavních uzlů, tak jak město

zvládá tenhle nápor?

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT

Budu chvíli možná zticha, já nevím, jestli slyšíte. /zvuk sirén/

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT

Podruhé zhruba v 15 minutách tady ve Lvově slyšíme protiletecké sirény a výzvy lidem, aby se uchýlili do bezpečí. To je věc, kterou

jsme tady slyšeli už v předchozích dnech pravidelně, byť je ve Lvově ta situace bezpečnější. Nedochází tady k těm takovým ostrým

bojům jako například v Kyjevě nebo zmíněném Charkově, tak samozřejmě i život ve městě válka ovlivňuje. Nejvíce tím, že útočiště

tady hledá velké množství lidí a z těch středních a východních částí Ukrajiny a také skrze Lvov, skrze tento dopravní, významný

dopravní uzel pokračují dále na západ, ať už je to Polsko, Maďarsko, Slovensko nebo i jiné státy ještě dále na západ od místních

hranic. Takže dnes možná byl přes den den, který se nejvíce blížil k normálu, řekněme, pokud to tak vůbec za těchto okolností můžu

nazvat. Ale jednoznačně i Lvov ten konflikt a život v něm poznamenává.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Václave, hodně sil a hodně štěstí do Lvova. Vzhledem k tomu, co slyšíme, tak možná budeme radši, když se i náš štáb uchýlí do


bezpečí. Moc ti děkujeme a přejeme, pokud možno, klidný večer.

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT

Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Zatím nejtěžší ztráty na civilním obyvatelstvu si vyžádaly dnešní boje o východoukrajinský Charkov. Ruské jednotky tam nasadily

salvové raketomety. Místní úřady hlásí desítky mrtvých a stovky zraněných. Obytnou budovu zasáhla raketa i v Černihiv asi 150 km

od ukrajinské metropole. Požár poničil 2 nejvyšší patra. Při útoku ale nikdo nezemřel. Hlavním cílem ruských jednotek je ukrajinská

metropole Kyjev. Tady je dnešní den ve fotografiích. Ukrajinští obránci rozhazují před barikádou u města Enerhodar železné ježky

na proražení pneumatik. Ruská vojenská kolona v tu dobu byla jen několik set metrů před nimi. Pouze obvodové zdivo, to zůstalo

po včerejším těžkém ostřelování ze základní školy číslo 134 v Charkově. A nápis na zničeném ruském tanku odkazuje na ostrá slova

ukrajinského vojáka, který se na Zmijím ostrově odmítl vzdát ruské válečné lodi. Na běloruské hranici se dnes sešly ukrajinská ruská

delegace, aby se pokusily vyjednat příměří. Na mnoha místech to ale situaci neuklidnilo a boje tam naopak nabraly na síle. /záběry

ostřelování Charkova/

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Teď jedna aktuální zpráva. Ke Kyjevu míří podle satelitních snímků, které má k dispozici New York Times, 27 km dlouhá kolona

vojenské techniky. No a aktuální situaci teď probereme s Milanem Mikuleckým, bezpečnostním analytikem. Přeji hezký večer.

Milan MIKULECKÝ, bezpečnostní analytik

Hezký večer i vám, i když těžko se to říká.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pokud možno, je to tak. Kyjev, Charkov, všechna ta místa hrůzy, která dnes sledujeme. Na druhou stranu také sledujeme to, jak se

Ukrajina velmi vehementně brání, takže to možná překvapilo i Moskvu. Jak na tom Rusko v tuhle chvíli je? Vyhrává, prohrává, nebo

můžeme spíš říct, že nevyhrává?

Milan MIKULECKÝ, bezpečnostní analytik

Já bych tu odpověď rozdělil na tu vojenskou část a na tu politickou. V té politické brutálně prohrává. Je to nezvládnuté. Je to

nezvládnuté mediálně. A to, co se odvíjí od té vojenské části, je to nezvládnuté i vojensky. Bohužel já nechci říkat moc prognózy,

protože 2 dny zpátky jsem říkal, že pokud Rusům se nebude dařit, tak se bohužel uchýlí ke snaze podlomit morálku obyvatel, těch

civilních. A mám pocit, že k tomu už dneska dochází v plné síle. To, co jsme viděli, ostřelování měst, přímé ostřelování obydlené

zástavby z raketometů, je něco, co jsem myslel, že v Evropě od čečenské války nebo od válek v Jugoslávii už nezažijeme. Bohužel je

to tady zase. Myslím si, že to naplňuje už definici skutečně válečného zločinu. A byl by nejvyšší čas, aby se tím začal někdo zabývat.

Pokud jde o ty strategické cíle, tak tam Rusko prohrává. Já bych očekával kromě té prvotní snahy zlikvidovat nějak politické vedení

Ukrajiny, tzn. to byl ten výsadek v Hostomelu, který podle všeho měl prorazit do Kyjeva donutit prezidenta Ukrajiny a jeho ministry

ke kapitulaci nebo k nějaké dohodě s Ruskem. Ten jednoznačně nevyšel. Ten posun těch jednotlivých klínů útočných je zoufale

pomalý. A to, co mě nejvíc překvapuje, vzhledem k tomu, že Rusové operují z území Běloruska, tak zatím nedošlo díky Bohu k

odříznutí spojení s tím svobodným světem. Když jste tady mluvila s vaším kolegou ze Lvova, tak já bych očekával, že Lvov bude právě

jeden z těch prvních cílů nejenom proto, že je to dopravní uzel, přes který se snaží lidé, kteří mohou z té Ukrajiny odejít, tak odejít.

Ale to je i uzel, kudy proudí ta spojenecká pomoc. Protože když se podíváte na mapu a půjdeme od severu, tak vlastně Ukrajina má

ze severu za souseda Bělorusko, z východu nepřátelské Rusko. Bělorusko je také nepřítel dnes. Má tam hranici s Polskem a se

Slovenskem, což jsou země, které mu můžou poskytnout nějakou podporu. Bohužel dnes Maďarsko se vyjádřilo, že přes svoje

území žádnou pomoc na Ukrajinu pouštět nebude. A ta hranice s Rumunskem je poměrně krátká, je u Černého moře. A obávám se,

že Moldavsko, které má na svém území také nepřátelskou ruskou armádu v Podněstří, asi nebude příliš vstřícné, protože by

riskovalo eskalaci konfliktu i na území Moldávie.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

27 kilometrová kolona, která míří do hlavního města, do Kyjeva, to je aktuální zpráva, kterou jsme teď říkali. Má Kyjev šanci se

ubránit něčemu takovému?

Milan MIKULECKÝ, bezpečnostní analytik

Kyjev má šanci se ubránit. Záleží na odhodlání jeho obránců, záleží na schopnostech jejich posilování, doplňování, odsunu raněných

a podobně. Nicméně jakýkoliv boj ve městě, tak jak je známe i z historie z 2. světové války, například likvidace varšavského povstání

ze strany Německa za tichého souhlasu Ruska, je brutální a je tragický pro obyvatele toho města. Já očekávám, že Rusové po

nějakém počátečním překvapení síly toho ukrajinského odporu, tak se v nich bude hromadit vztek z narůstajících ztrát a podobně. A

bude to odnášet právě to civilní obyvatelstvo. Takže čekám v nejbližších dnech, že se pokusí vyřadit kritickou infrastrukturu, tzn.

odříznout ty města, která budou v obklíčení, od přísunu elektřiny, vody, plynu. A ty záběry, které jsme viděli třeba z kyjevského

metra, kde jsou skutečně ženy a děti které už dneska nejsou příliš povzbudivé, tak pokud dojde k skutečně masivním výpadkům

elektřiny, tak mohou být i tragické.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

My jsme dnes slyšeli zprávy o vojácích, kteří říkají, že mysleli, že jdou na cvičení, kteří se údajně měli jít bezelstně zeptat na policejní

stanici, kde si natankovat. O ruských vojácích, kteří říkají, že zkrátka nevěděli, do čeho jdou. Jednak první otázka míří k tomu, jestli je


to možné, jestli opravdu netušili? A druhá otázka, jestli to nesvědčí o nepřipravenosti Ruska na tak rozsáhlou operaci? Jestli zkrátka

Rusko neočekávalo, že bude za pár dní hotovo a že Ukrajinci se nebudou tak vehementně bránit?

Milan MIKULECKÝ, bezpečnostní analytik

Já mám skutečně jako protichůdné pocity. Na jednu stranu vedení ruské armády, náčelník generálního štábu Valerij Vasiljevič

Gerasimov skutečně není žádný amatér. Rusové mají jednotky, které prošly nasazením v Sýrii, mají nějaké zkušenosti právě i z bojů v

těch urbanizovaných oblastech. A na druhou prostě je to brutální amatérismus. K tomu vašemu dotazu, jestli ti kluci, protože

skutečně to jsou kluci, který jsou na těch záběrech jako zajatci, jestli říkají pravdu. Já bych jim i věřil. Nebylo by to poprvé. Pokud si

vybavíte rok 1968, tak samozřejmě my dva si asi nevybavíme naživo, ale pokud si vybavíte ty historické záběry a dokumenty, tak

skutečně ty tehdy sovětské jednotky, které sem přijely, tak to byli vyplašení vojáci, kteří sem šli s tím, že jdou na pomoc osvobozovat

od kontrarevoluce, od Američanů a podobně. A byli překvapeni, když místní obyvatelé jim vysvětlili, že jsou okupanti. Také tehdy

došlo k tomu, že vlastně Rusové velice rychle nebo Sovětský svaz tyhlety první invazní jednotky stáhl. A ty jednotky, které přišly a

které je nahradily jako okupační síla, tak ty už byly umístěny a drženy v těch kasárnách a v těch vojenských prostorech tak, aby

neměly možnost kontaktu s tím českým civilním obyvatelstvem. Navíc tady je to ještě umocněné tou jazykovou blízkostí, takže

myslím si, že to na ně musí mít jako silně depresivní vliv. To jsou ti kluci, takoví ti chudáci, ti "záklaďáci". A mám pocit, že většinou se

jedná o posádky logistických zásobovacích kolon, které se Ukrajincům skutečně daří nějakým způsobem likvidovat. Na druhou

stranu viděl jsem i záběry pořízené civilním Ukrajincem z okna, kde postupují výsadkové jednotky, používají jejich výsledkové bojová

vozidla pěchoty, a to byl profesionální postup městem, kdy skutečně ten výsledek byl sesedlý, vozidla postupovaly s rozestupy. Ta

pěchota je vzájemně kryla a podobně. Já myslím, že to je i současný stav ruské armády, na jednu stranu Rusové dokáží vyrobit

zbraně, které snesou srovnání. Ale dokáží je vyrobit skutečně pouze v prototypech. Jejich průmysl, jejich metody řízení, ale i metody

řízení státu nejsou schopné umožnit sériovou výrobu, takže když dneska, když se podíváte na techniku, která bojuje na Ukrajině,

tam bude technika mentálně ze sedmdesátých, osmdesátých let na obou stranách. Ukazuje se, že ruská propaganda byla velice

účinná, nejenom vůči prostým Rusům, ale i vůči zahraničí, protože to jejich předvádění prototypů a různých modernizací skutečně

vyvolalo ve zbytku světa pocit, že to je standardní obrázek ruské armády. Není.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Válka probíhá ale taky v kyberprostoru, a proto já teď zdravím Tomáše Zaťka, etického hackera, který se k nám připojuje. Hezký

večer.

Tomáš ZAŤKO, IT expert, etický hacker Citadelo

Dobrý večer přeji.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak my v poslední době čteme hlavně samozřejmě o skupině Anonymous, čteme o těch útocích na Kreml, na ruská státní média

atp.. Jakým způsobem vlastně ty útoky probíhají. Můžete nám to popsat jako laikům, v čem to vlastně spočívá.

Tomáš ZAŤKO, IT expert, etický hacker Citadelo

Jsou jen dvě úrovně těch útoků, jedna je taká charakteristická. Tzn. že jsou to nějak volné skupiny lidí, které je nemají podporu žádné

konkrétní vlády a druhý typ, to jsou profesionální hackeři, placení vládou s vysloveně vojenskými cíly. To, co vidíme například ty

Anonymous. Tak to jsou právě ty volné sdružení, a to, jak probíhají ty útoky, jsou typicky a vyřazení těch systémů z provozu, to

znamená, že když si si nějakou stránku koukáte stále dokola velmi často, tak zvyšuje zátěž na ty servery a pokud ta zátěž je příliš

velká, tak ty servery zkolabují a nestihnou a nestíhají obsluhovat ten provoz. Druhá část část jsou už takové pozajistné hackerské

útoky, kdy už toto musí dělat /nesrozumitelné/ profesionálové, který využívají konkrétní zranitelnosti a skuliny v těch systémech,

aby dokázali udělat i nějaké jiné činnosti jakoby vyřadění do systému, například krádež nějakých údajů, anebo nějaké trvalé, nebo

dlouhodobé neškodnění systémů. Například vymazat všechny údaje.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

My máme jednak tedy skupiny hackerů, které bojují jaksi za Ukrajinu, ale také máme skupiny hackerů, které jsou prokremelské, ať už

v Bělorusku nebo v Rusku. Jak silné mohou být tyto skupiny. Obě 2 myslím, vůči sobě ty protiruské, proruské.

Tomáš ZAŤKO, IT expert, etický hacker Citadelo

V této chvíli je zřejmé, že ty proruské skupiny mají na své straně velmi dobře připravených IT státem sponzorovaných hackerů

kterou a odpověď na proti Rusům, respektive na podporu Ukrajiny, co se týká profesionálních armádních hackerů, je na takovou

odpověď v této chvíli pozdě, a protože takéto úlohy si vyžadují detailní znalost těch cílů, kdyby někdo chtěl například vyřadit z

provozu nějaké počítačové systémy, které řadí nějakou moderní techniku, i když teda jako před chvíli poslechli otazné či takové, se

vůbec v těch /nesrozumitelné/ používají, ale kdyby někdo chtěl například ze západních zemí použít takové metody, tak v zásadě

začím dnes s takovým typem útoku jsou je pozdě. Na druhé straně, pokud některé nápadné vlády už měly předpřipravené nějaké

nástroje, nějaké přístroje story a přístupy do ruských systémů, tak oni právě v této chvíli mají možnost zasáhnout do toho konfliktu,

a to bez toho, aby se dalo jednoduchým způsobem dokázat, kdo konkrétně za tím stojí, toto je jakoby podle situace je výhoda nebo

nevýhoda kybernetické války, že je vždy těžké přisoudit konkrétní útok, konkrétnímu aktérovi.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Já jsem slyšela taky obavy od různých mých přátel a známých, kteří sledovali počínání hackerů konkrétně třeba právě ze skupiny

Anonymus, kteří říkali, tak jestli tady existuje skupina nějakých lidí, o kterých nevíme, kdo jsou, kdo za nimi stojí, odkud jsou, oni jsou

během chvíle schopni zaútočit na Kreml, na ruská státní média, tak mně to nedělá úplně klidným, říkali třeba. Mají jsou tyhle obavy


na místě v té kybernetické válce, řekněme.

Tomáš ZAŤKO, IT expert, etický hacker Citadelo

To, co v této chvíli vidíme, nejjednodušeji jsou takové útoky, které možná vypadají zajímavě v novinách, hlavně proti té ruské straně,

jsou takové úsměvné, například na některých benzínových pumpách jsou, v Rusku, jsou nefunkční platební terminály a vyhlašují tam

sláva Ukrajině a podobně. Ale to, čeho se v tý chvíli třeba obávat právě ty profesionální útoky, když to Rusové dokážu vyřadit z

provozu, ukrajinský internet, případně dokážu tam nasadit úspěšné a malware, který vymazává velké množství údajů ze serverů

obrana ukrajinských kritických infrastrukturách. Nakonec už začátkem této války Rusové dvakrát, Rusům se 2× podařilo vypnout

velké části ukrajinské elektrickej sítě. Dvakrát jim zhasly světla, takže tohoto já bych se bál o dost více.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tomáš Zaťko, etický hacker byl hostem Devadesátky. My mu za to moc děkujeme. Přeju klidný večer.

Tomáš ZAŤKO, IT expert, etický hacker Citadelo

Děkuji, pěkný večer.

Alla SIREJAKOVÁ, obyvatelka Kyjeva

Strávila jsem 2 dny ve stanici metra. Lidé se tam navzájem podporují. Dělí se o jídlo, telefon nebo o cokoliv, co potřebujete pro život

v podzemí. Snažíme se být pozitivní. Snažíme si navzájem pomáhat.

Alexandra ROŠEVSKÁ, obyvatelka Kyjeva

Moji rodiče žijí v jiné části města a já jsem s nimi neustále na telefonu, ale je to znepokojivé, protože s nimi nejsem. Celý den sedím

doma a čtu informace o tom, co se děje. Teď to poprvé, co jsem po dvou dnech.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Ruská technika prošla v poslední době větší modernizací než ta ukrajinská.

Vladimír PISKALA, redaktor

Modernizované tanky T-72 a T-90. Hlavní síla pozemních ruských jednotek, v obou případech jde o pokračování vývoje sovětských

lehkých tanků a v obou případech je i stejná posádka. Velitel, řidič, střelec. Dělo se nabíjí automaticky, a to je zároveň i slabé místo

obou typů tanků.

Jan KOFROŇ, politický geograf, odborník na válečné konflikty

Největším problémem je, že ty náboje jsou tam takhle uložený dokola, vlastně v té věži nebo pod tou věží.

Vladimír PISKALA, redaktor

Při zásahu tak hrozí, že se odpálí i munice přímo v tanku.

Jan KOFROŇ, politický geograf, odborník na válečné konflikty

A to samozřejmě potom vede k těm katastrofálním ztrátám, kde občas na těch obrázcích vidíme, že to tomu tanku urve odstřelí

doslova tu věž, která má samozřejmě několik tun.

Vladimír PISKALA, redaktor

Podle odborníků Rusové v prvních dnech útoku méně využívali dělostřelectvo. To se ale teď mění.

Jan LUDVÍK, výzkumný pracovník, Pražské centrum pro výzkum míru

Klíč těch ruských ozbrojených sil a ta jejich doktrina je, že dělostřelectvo a raketově dělostřelectvo rozstřílí a ty pozemní síly už to v

podstatě jenom obsadí.

Vladimír PISKALA, redaktor

Ruská armáda se často přesouvá po silnicích. Pro Ukrajince jsou tak kolony snadnější cíl. Navíc Rusové prozrazují směr dalšího

postupu.

Jan KOFROŇ, politický geograf, odborník na válečné konflikty

Bych to nazval možná arogance a možná velkého jako optimismu a dělají podobné chyby jako poměrně často.

Vladimír PISKALA, redaktor

Nejúčinnější je nasazení tanků v otevřené krajině. Pro obránce je ničení obtížnější, protože se musí dostat relativně blízko. Naopak

ve městech jsou tanky mnohem zranitelnější. Vystavují se totiž blízkému útoku. Ten navíc může přijít i shora, kde je opevnění slabší.

Ukrajinské úřady navíc takto radí, aby podomácku vyrobené Molotovovy koktejly lidé házeli do oken, k motoru nebo do míst, kudy

se do vozidel dostává vzduch. Vladimír Piskala, Česká televize.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A pokračujeme s Milanem Mikuleckým, s bezpečnostním analytikem. Dnes se objevily také zprávy, že Rusko údajně používá vakuové

bomby, které jsou tedy, které vylučuje ženevská, ženevská konvence. Taky se objevily zprávy, tedy o použití raketometů typu Kaťuša.


Co nám to říká o ruské strategii v boji?

Milan MIKULECKÝ, bezpečnostní analytik

Ale že přechází skutečně k nasazení té brutální síly. A to, co jsme viděli v těch prvních dnech, tak to byl takový pokus. Ne opsat, ale

po ruském způsobu interpretovat americké údery tak, jak je známe. Tzn. napřed údery za pomocí přesných zbraní, střely s plochou

dráhou letu, které skutečně ničí ta klíčová místa, místa velení, spojení a podobně. Ani to se Rusům evidentně nepovedlo. Potom, co

došlo k selhání vlastně toho postupu na ty klíčová města, jako je Kyjev, Charkov a podobně, tak přichází ta brutální síla. Tzn. přímá

palba raketomety Grad, což jsou nástupci právě Kaťuší, což je zbraň, která by se v místech, kde je civilní obyvatelstvo, v žádném

případě neměla používat, protože není přesná. Viděli jsme i nějaké ztráty. Skutečně byly mrtvé děti dneska, zásahy dětských školek a

podobně. A pokud se potvrdí skutečně použití termobarických zbraní, což je střela, která vlastně po dosažení toho cílového

prostoru vytvoří takový aerosolový oblak, a který potom dojde k jeho iniciaci vlastně k tomu výbuchu, tak to je skutečně brutální věc

proti živé síle. Byla vyvinutá na to, abyste likvidovala bunkry, kde se schovávají nepřátelští vojáci, pokud je Rusko bude používat na

likvidaci sídlišť, kde se schovává civilní obyvatelstvo, já nevím, co by měl potom svět dělat.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pořád se mluví o tom, že máme posílat na Ukrajinu zbraně, že se snažíme pomoci zbraněmi, že je potřebuje, že potřebuje munici.

Čím může Česká republika Ukrajině pomoc. Čím konkrétně, jaké zbraně ani potřebují, jaké my můžeme nabídnout?

Milan MIKULECKÝ, bezpečnostní analytik

Ukrajina potřebuje všechny zbraně, ale ten čas, kdy jsme je mohli poskytnout, tak ten už je nenávratně pryč. Je nenávratně pryč,

protože je náročný logistickou přepravu a hlavně ty zbraně nějaké sofistikovanější typu letadla, vrtulníky, tanky, radary jsou i

náročné na čas na výcvik těch posádek. Já jsem tady někde zaznamenal ve veřejném prostoru v Čechách návrh poskytnout

Ukrajincům naše tanky T-72, bitevní vrtulníky MI-24. Je to zajímavá myšlenka, ale vzhledem k počtu tanků, které česká armáda má, by

to bylo hodně odvážné gesto. Vzhledem k tomu, že ukrajinská armáda tanky T-72 ve výzbroji vůbec nemá, naopak je používá

armáda Ruské federace, tak tam bych se skutečně obával těch případů tzv. friendly fire, té přátelské palby, že Ukrajinci by likvidovali

vlastně tyhle tanky, a ten počet by ani nebyl takový, aby něco mohl ovlivnit. Dobrá cesta byla ta, kterou volilo od počátku Polsko a

Velká Británie, což mimochodem úplně neslyším v tom veřejném prostoru, ale postoj Polska, které je v rámci Evropské unie silně

kritizované, a Velké Británie, která z Evropské unie odešla, tak to bylo něco, na co člověk mohl být pyšný, protože tyhle země

mnohem dřív než všechny ostatní začaly tu Ukrajinu podporovat zbraněma, které pro ně mají smysl. Ta válka s Ruskem, pokud ji

povedou symetricky jako armáda s armádou, tak ukrajinská armáda má tu pozici výrazně slabší, je to dané demografií, je to dané

prostředky, které Ukrajina v minulosti vynakládala oproti Ruské federaci do své armády. Nicméně ta válka vedená za pomoci, ať už

Ukrajinci dnes ohrožují ruské letectvo a operace ruských vrtulníků tzv. menpedy, střely typu Stinger, kterou skutečně odpálíte od

ramene a ona si ten cíl sama najde, střely Javelin, které používáte stejným způsobem proti obrněné technice, tak Rusům působí

ztráty a jsou pro tu válku, a je to něco, co skutečně Ukrajincům pomáhá. Tyhle zbraně my bohužel nemáme, říkám, bohužel. V

minulosti jsme je mohli mít, diskutovala se tady nabídka americké strany zrovna na rakety Stinger několikrát, zažil jsem i to v roce

2014. Nikdy jsme jí bohužel nevyužili, takže tuhle cestu jsme si sami zavřeli. Nicméně, když jsem zmiňoval to Polsko a Velkou Británii

na začátku, tak nejsem úplně trvale v České republice v posledních letech. Z ministerstva obrany jsem odešel někdy v roce 2018. Já

musím říct, že v těchhle dnech jsem skutečně pyšný na to, co vidím, jsem pyšný na našeho premiéra. Jsem pyšný na ministryni

obrany, kdy prostě po nějakých možná slabších chvílích na tom začátku to tak nepůsobilo, ale dneska skutečně ty lidi dělají svoji

práci a dělají ji fakt dobře. Pomoc Ukrajině z naší strany má několik rovin. Jedna věc je to, co může armáda darovat ze svých zásob.

Druhá věc, o které se teď hovoří. Mám pocit, že ministryně svolala jednání se zástupci zbrojařů, kde s nimi na to téma diskutovala, je

tahle ta pomoc a tam je několik rovin. Je tam rovina finanční a je tam potom rovina právní. Finanční je ta, že Ukrajina má omezené

prostředky na nákup zbraní v zahraničí. Nevím, jak je to v České republice, jinde to většinou funguje tak, že místní ukrajinský

velvyslanec má k dispozici nějaký rozpočet. Za něj se snaží nakoupit maximum zbraní pro Ukrajinu. Pokud by tomu tak bylo i v České

republice, věřím, že i zde ty finanční zdroje jsou nějakým způsobem omezené. Pokud Česká republika deklarovala, že chce

poskytnout Ukrajině peníze na nákup těch zbraní, tak rozhodně nesmysl je posílat na Ukrajinu, tam si Ukrajinci nic nekoupí.

Rozhodně je nesmysl distribuovat přes ministerstva, i kdyby tam byla sebevětší snaha o rychlost, ale ty peníze poskytnout

ukrajinské ambasádě tady, ukrajinská ambasáda určitě ví, co potřebuje, a ta může komunikovat napřímo s těmi českými zbrojaři, ať

už prostřednictvím jejich asociace nebo určitě mají zmapováno, kdo co nabízí. A ty zbraně nakupovat. Potom je tady druhá rovina,

ta je právní a legislativní, za prvé, pokud budete vynakládat finanční prostředky státu na nákup zbraní, tak musíte postupovat podle

zákona o zadávání veřejných zakázek. Naštěstí ten náš má paragraf, možná se pletu, tuším 198, který říká, že v případě, že probíhá v

nějaké zemi válečný konflikt, je to v zájmu bezpečnosti České republiky, tak můžete nakupovat napřímo. Nemusíte postupovat ty

peripetie výběrového řízení, a pak je tam ještě jedna věc, a to je licenční řízení, které bývalo v minulosti v České republice skutečně

bolavé, které vyjadřuje se vám ministerstvo průmyslu a obchodu ministerstvo zahraničních věcí, zpravodajské služby, ministerstvo

vnitra, ministerstvo obrany. Jsou tam různé zájmy, často to bývalo i zneužíváno v rámci nějakého konkurenčního boje, takže než se v

Čechách vyřídila licence na dodávku zbraní, na kterou měl český výrobce kontrakt, tak ten už ty zbraně nakoupil někde jinde. Ale

když jsem zmiňoval skutečně tu hrdost, kterou dneska můžu mít na představitele našeho státu, tak věřím, že pokud bude dobrá

vůle, tak skutečně můžou donutit ty úředníky tento proces, maximálně zrychlit, a pak máme možnost ty zbraně tam nějakým

způsobem dopravit, dokud ještě máme možnost přes ty hranice je dopravit.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak budeme doufat. Milan Mikulecký, bezpečnostní analytik, byl hostem devadesátky a já mu za to moc děkuji a přeji hezký večer.

Milan MIKULECKÝ, bezpečnostní analytik

Díky za pozvání.


Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A míříme přímo na ukrajinské hranice, konkrétně na ty polsko-ukrajinské. Tam totiž moje kolegyně Barbora Maxová. Báro, hezký

večer.

Barbora MAXOVÁ, redaktorka

Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak Polsko nese tu největší tíhu konfliktu na Ukrajině, jak to vlastně zvládá ten příliv lidí?

Barbora MAXOVÁ, redaktorka

Pokud se budeme bavit o té situaci přímo na hraničních přechodech, tak ta nejvytíženější místa jsou momentálně na pokraji

kolapsu. Tvoří se tam fronty dlouhé až 35 km, lidé tam musejí čekat i více než 24 hodin, a to navzdory tomu, že polská vláda se ten

jejich průchod snaží usnadnit,. Nekontroluje už očkovací certifikáty, pohraniční stráž pouští dál lidi, kteří nemají platné pasy, ale

jednoduše těch lidí přichází tolik, že ten průchod je pomalý. Jen za den přišlo sem do Polska 70 000 uprchlíků. Pokud se ale

podíváme přímo sem na polské území, tak ta pomoc je velice dobře organizovaná. V blízkosti těch nejvytíženějších pohraničních

přechodů vzniklo už 9 uprchlických center. Působí tam, jak polská armáda, tak taky humanitární organizace jako Červený kříž. Lidé

tam rozdávají jídlo, teplé deky poskytují jim základní lékařskou péči, ale třeba také informace, pokud chtějí v Polsku žádat o azyl.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jsou nějaké odhady, kolika lidem, takto ještě Polsko poskytne útočiště.

Barbora MAXOVÁ, redaktorka

Tak polská vláda už několikrát avizovala, že přijme milion běženců, nicméně od počátku té ruské invaze na Ukrajinu přišlo do Polska

přes 320 000 lidí, takže ty počty mnohonásobně přesahují očekávání politiků. Musíme si ještě počkat na to, jak se ta situace bude dál

vyvíjet. Nicméně OSN odhaduje, že ten konflikt na východě Ukrajiny by mohlo vyhnat ze svých domovů až 5 milionu lidí. Už teď

polská vláda momentálně zjišťuje od jednotlivých měst, kolik uprchlíků budou moci přijmout a kolik zdrojů budou potřebovat, aby

byla schopna se o ně postarat.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Báro, řekni ještě, jaká je v Polsku nálada. Obávají se Poláci toho ozbrojeného konfliktu, který mají přímo za hranicemi?

Barbora MAXOVÁ, redaktorka

Rozhodně tady ty obavy cítit jsou. Ono si musíme uvědomit, že Polsko sdílí s Ukrajinou 500 km dlouhé hranice. Právě dnes asi 15 km

od polského území dopadla jedna z ruských raket, tady v nedaleké vesnici Hrubošov byly slyšet ta výbuchy, otřásly se tam okna. Za

vše také mluví zkušenosti z toho minulého týdne, kdy dopadla další ruská raketa asi 70 km od polského území. Lidé okamžitě začali

rychle skupovat benzín, protože na sociálních sítích se začaly šířit dezinformace, že pohonné hmoty tady v Polsku dojdou, anebo, že

jejich cena půjde rychle nahoru.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Barbora Maxová, která je na polsko-ukrajinské hranici. Báro, příjemný večer.

Barbora MAXOVÁ, redaktorka

Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A posouváme se dál, konkrétně na slovensko-ukrajinské pomezí, kam zdravím Petra Obrovského, Petře, příjemný večer, pokud

možno i tobě.

Vladimír PISKALA, redaktor

Příjemný večer přeju.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Slovensko dnes požádalo o asistenci při registraci uprchlíků z Ukrajiny a požádalo o pomocné Česko, ale taky unijní agenturu

Frontex. Ta by měla pomoci strážit právě slovensko-ukrajinskou hranici. Skutečně se tam ta situace tolik dramatizuje?

Petr OBROVSKÝ, zpravodaj ČT

Zatím neznáme přesné parametry té pomoci. Nevíme o co konkrétně Slovensko požádalo Frontex. O tom, že by sem mohly přijet v

případě konfliktu na Ukrajině čeští policisté, už mluvili ministři vnitra obou zemí zhruba před měsícem v Bratislavě. Na Slovensku to

vypadá tak, že on je kritická situace na hraničních přechodech, to jsou úzká hrdla. Podél té hranice jsou konkrétně 3 přechody, kde

se samozřejmě hromadí lidé a v těch příhraničních obcích, kam přichází velké, velké množstvín pomoci. Panuje místy, až bych řekl

chaos, nebo určitá živelnost. Tam je to vidět nejvíc jinak dál od hranice na východním Slovensku, to je není žádná uprchlická krize

pouhým okem viditelná, nicméně na té hranici je třeba dát tomu řád dát tomu určitou organizaci. My jsme dnes byly ve Vyšném

Německém. To je už velký prostor, který připomíná tržiště, je tam hromada stanů, stánků, různých dobrovolníků různých

organizací, které nabízejí všechno možné od odvozu přes SIM karty přes jídlo, pití pleny, kojeneckou výživu, hygienické potřeby,


celou řadu dalších služeb, až dnes jsme tam viděli zástupci okresního úřadu z Košic, který to tam začal nějakým způsobem

organizovat, aby se to místo neustával. Tak, že to je hlavní úkol Slovenska organizace logistika, měli by tomu pomoci tzv. hotspoty

by měly začít fungovat už dnes, bohužel se nepodařilo spustit, čeká ještě nějaké formality ze strany vlády. Měli bysme začít fungovat

zítra a ty by mohly i zvýšit propustnost té hranice na hotspotech totiž budou registrovat lidi, kteří přicházejí bez dokladů právě na

hotspotech by mohli pomáhat i čeští policisté a také by tam příchozí z Ukrajiny měli dostat zdravotnickou pomoc, protože přicházejí

stále víc vyčerpaní stále víc unavení lidé na ukrajinské straně čekají v kolonách ve frontách desítky hodin.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pokud by příliv těch uprchlíků nejen neustával, ale i se zvyšoval, protože to je pravděpodobné, je na to Slovensko připravené. Počítá

s tím mám na to kapacity.

Petr OBROVSKÝ, zpravodaj ČT

Zatím tvrdí, že ano. Na Slovensku se počítá s ubytovacími kapacity kapacitami pro desetitisíce lidí těch nabídek v posledních dnech

bylo velmi mnoho. Stát má připravená azylová centra, ubytovny a různé areály, které jsou ve vlastnictví ministerstev jsou připravené

samosprávy. Každá obec je schopná nabídnout nějaký kulturní dům sokolovnu nebo třeba tělocvičnu, ale košický prešovský kraj

nabídli svoje prostory univerzity nabídli svoje prostory, takže odhaduje se ta kapacita v desetitisících, zatím se nenaplnila, protože

zatím odhaduje zdejší Červený kříž, na a 80 % těch Ukrajinců, kteří přicházejí na Slovensko, pokračuje dál na západ nejčastěji

směrem do Česka pro představu dosud od čtvrtka do dnešního dne podle slovenského policie podle slovenské policie překročil

hranici víc než 40 000 Ukrajinců, ale znovu říkám, pro většinu z nich je Slovensko tranzitní zemí.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Petr obrovský kolega, který je na Slovensku-ukrajinských hranicích, kam ho zdravím, Petře děkujeme.

Petr OBROVSKÝ, zpravodaj ČT

Na shledanou.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A další pro dnešek hodně klíčová země. Spojené státy tam máme kolegu Davida Čeřovského. Zdravím do Spojených států Davide

hezký večer.

Tomáš ZAŤKO, IT expert, etický hacker Citadelo

Dobrý den.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Spojené státy se tedy připojily k těm razantním ekonomickým sankcím. To víme, ale nabízí se otázka, co dál, co když Ukrajina tomu

vojenskému tlaku ze strany Ruska neodolá.

David MIŘEJOVSKÝ, redaktor

Spojené státy dělají vše pro to, aby mu odolal. Spojené státy dodávají Ukrajině obranný materiál, a to dlouhodobě, ve výši stovek

milionů dolarů právě teď míří na Ukrajinu zbraně za přibližně 350 000 000 USD. Joe Biden, americký prezident, žádá kongres, aby

schválil mimořádné výdaje ve výši téměř 6,5 miliardy dolarů na výdaje, které souvisí s humanitární pomocí a právě dodávkami

tohoto obranného materiálu, jak tady vždy oficiální místa nezapomenou doplnit, no. A potom jsou tady další kroky, kterých, o

kterých určitě budeme ještě mluvit, například před malou chvílí velvyslanec Ruské federace při OSN Devienza by za oznámil, že

Spojené státy označily dvanáct jeho spolupracovníků ruských diplomatů při OSN za persony non grata a oni mají týden na to, aby ze

Spojených států odjeli.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Joe Biden má jednat ze zahraničními spojenci o jednotném postupu vůči Rusku. Hrozí nebo nebo je naděje, že se dohodnou ještě na

nějakých dalších sankcích.

David MIŘEJOVSKÝ, redaktor

Velmi pravděpodobně ano, já bych počkal do zítřka, kdy má prezident Biden vystoupit před oběma komorami kongresu a přednést

svoji první zprávu o stavu unie. Tam velmi pravděpodobně za prvé nastíní další postup po západu a také nejspíš oznámí nějaké

například další sankce zacílené na přímo na nějaké lidi z blízkého okolí Vladimira Putina a podobně. Ono ale kdyby nic z toho už

americký prezident nedělal, tak podle místních komentátorů má obrovskou zásluhu na tom, že v této chvíli západ jednotný a asi

nikdo nemusí příliš lovit v paměti, jak vypadaly vztahy mezi zeměmi Severoatlantické aliance před rokem, rokem a čtvrt předtím než

nastoupil do úřadu Joe Biden. Během úřadování jeho předchůdce Donalda Trumpa, který se rozhádal například s Německem,

Angele Merkelové vzkazoval, že stáhne všechny vojáky Spojených států z německých základen, že jejich část nechá poslat do Polska

a také se několikrát vyjádřil v tom smyslu, že Spojené státy nepotřebují evropské spojence, že nepotřebují Severoatlantickou alianci,

že mohou být sami za sebe. Toto všechno velmi pravděpodobně mohlo mít nějaký dopad na uvažování Vladimira Putina. Je otázkou,

zda ho to třeba nepřivedlo právě k těm myšlenkám rozpuštění invaze na Ukrajinu, když viděl v té době, na konci ještě roku 2020, jak

je Severoatlantická aliance de facto rozhádaná, nejednotná.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Evropské země navyšují dodávky vojenské pomoci Ukrajině, Kyjev má dostat tisíce protitankových střel, pěchotních zbraní,


dělostřelectvo. Chystá se k něčemu takovému i Washington?

David MIŘEJOVSKÝ, zpravodaj ČT v USA

Ano, já už jsem to naznačoval, Washington dlouhodobě dodává zbraně, tady, jak jsem říkal, se tomu říká dodávky obranného

materiálu a je to skutečně dlouhodobá záležitost. Spojené státy roky pomáhají s budováním ukrajinské armády. Vzpomeňme si na

rok 2019, na první impeachment Donalda Trumpa, vždy to právě bylo v souvislosti s Ukrajinou a těmi dodávkami. Tehdy demokraté

zjistili nebo dostal se na veřejnost záznam nebo začalo mluvit o telefonátu mezi Donaldem Trumpem a právě tehdy nově zvoleným

ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Donald Trump tehdy hrozil, že zastaví dodávky právě tohoto vojenského

obranného materiálu na Ukrajinu ve výši 400 milionu dolarů, pokud z Ukrajiny nedostane nějaké informace, nebo pokud Ukrajina

nezačne vyšetřovat huntera Bidena a jeho podnikání na Ukrajině. Hunter Biden je syn dnešního amerického prezidenta a v roce

2019 Donald Trump předpokládal, že Joe Biden bude jeho vyzyvatelem pro prezidentské volby v roce 2020.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

V New Yorku se schází na mimořádném zasedání Valné shromáždění OSN. Co z něj má vzejít? Má OSN nějaké páky, jak ukončit

konflikt na Ukrajině?

David MIŘEJOVSKÝ, zpravodaj ČT v USA

Pokud by OSN mohla ukončit konflikt na Ukrajině, tak už by to nepochybně udělala. OSN je mezinárodní fórum, kde ostatní státy

vytvářejí tlak na Rusko, snaží se ho přesvědčit, aby zastavilo invazi, stáhlo svá vojska a řešilo celou situaci diplomatickou cestou. V

této chvíli je svoláno mimořádné Valné shromáždění. Je to od roku 1950 teprve pojedenácté. Je to samo o sobě velice výjimečná

záležitost, kde teď několik dní bude probíhat rozprava. Velká část států v čele samozřejmě s USA budou vystupovat velice kritickými

projevy směrem k Rusku a Vladimiru Putinovi. Před malou chvíli už vystoupil právě zástupce mnou předtím zmiňovaný Ruska

Něbenzja, který opět zopakoval to, co říká Rusko dlouhodobě, asi to nemá smysl opakovat, o nacistech a malé operaci, která je

zacílena pouze na oblast Donbasu. Po této rozpravě, která skončí nejspíš ve středu nebo ve čtvrtek, se bude hlasovat a je velmi

pravděpodobné, že státy schválí rezoluci, která bude velice tvrdá vůči Rusku. Druhá věc ale je, že ta rezoluce není nějak závazná. Je

to ale velice silný symbol a signál mezinárodního společenství směrem do Moskvy.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

David Miřejovský, náš kolega ve Washingtonu. Davide, díky a na viděnou.

David MIŘEJOVSKÝ, zpravodaj ČT v USA

Pěkný den.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí své země do Evropské unie. Už dříve během dne v projevu řekl,

že Ukrajina žádá o okamžité přijetí. Podle nové speciální procedury. Země si to podle jeho slov zaslouží a je to možné. Podle šéfa

unijní diplomacie Josepa Borrella Ukrajina sice má evropskou perspektivu, praktická pomoc je ale v krátkodobém hledisku

užitečnější.

Josep BORRELL, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku

Vstup Ukrajiny do unie není na pořadu dne. Musíme zabývat praktičtějšími věcmi. Členství je něco, co bude každopádně trvat

mnoho let. Teď musíme mít odpověď pro následující hodiny, ne roky. Ukrajina má jednoznačně evropskou perspektivu, ale teď

musíme bojovat proti agresi.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Poprvé od začátku konfliktu se sešli ukrajinští a ruští vyjednavači, konkrétně na ukrajinsko-běloruské hranici. Rozhovory začaly před

polednem a měly nejméně 3 kola. Klíčovým požadavkem Kyjeva je okamžité příměří a stažení ruských vojsk z ukrajinského území.

Moskva konkrétní podmínky upřesnila až během jednání. Mír na Ukrajině je podle prezidenta Putina možný jen, pokud bude Kyjev

neutrální, denacifikovaný a demilitarizovaný, jak řekl, a bude formálně uznána ruská kontrola nad anektovaným Krymem. Hlavy

státu se schůzky neúčastní. Delegaci vede za ukrajinskou stranu. Ministr obrany Oleksij Reznikov. V čele Rusů dorazil poradce

prezidenta a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij. Ukrajinci měli problém dorazit na místo jednání a nakonec přiletěli

vrtulníkem.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Miloš Zeman s dalšími 27 prezidenty vyzval členské státy Evropské unie, aby Ukrajině projevily maximální politickou podporu a

umožnily institucím Evropské unie podniknout kroky k okamžitému udělení statusu kandidátské země a k zahájení procesu

přístupových jednání. V této kritické chvíli znovu opakujeme naši plnou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem. A já už teď zdravím

Michaela Romancova, politického geografa, s kterým jsme ve spojení, hezký večer.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

My dnes mluvíme o tom, že začala mírová jednání, dá se ale vůbec použít to sousloví mírové jednání v momentě, kdy sledujeme tu

situaci v Charkově a sledujeme aktuálně tu situaci třeba v Kyjevě a dalších místech?


Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Upřímně řečeno, podstatné je, že k nějakým jednáním došlo. To, jestli budou mít nebo nebudou mít přízvisko mírová, je v tento

okamžik asi to vedlejší. Upřímně řečeno, máme koneckonců jaksi v tento okamžik před sebou, řekněme, praktický materiál, na

kterém je vidět, jak strašně snadné je rozpoutat válku, a jak neuvěřitelně komplikované je dosáhnout míru za předpokladu zejména,

že ten mír by mohl být stabilní. Čili jednání jsou zahájená, k míru je bohužel velice daleko, ale je to po dlouhé době vlastně první

pozitivní zpráva, kterou vlastně z Ruska dostáváme.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A bylo to překvapení, že Rusko na ta jednání přistoupilo?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Tak Rusové tvrdí, ne, že na něco přistoupili, ale že dokonce vyzvali Ukrajince k tomu, aby se jednání konala, tak jako je od začátku

vlastně vylhaný ruský důvod pro zahájení války proti Ukrajině, kdy vlastně Rusko rozšířilo tu povídačku o nacistech a vlastně

denacifikaci a zabránění genocidě, tak oni obdobným způsobem vlastně vylhali i ten důvod pro zahájení jednání s ukrajinskou

stranou, protože prohlásili, že jednají s Ukrajinci proto, že jim leží na srdci životy ukrajinského civilního obyvatelstva a ukrajinských

vojáků, kteří trpí v rámci probíhajících bojů. Jaksi to je úplně neuvěřitelné zdůvodnění, protože všichni víme, že kdyby Rusko válku

nezahájilo, tak by Ukrajinci ničím takovým netrpěli, nicméně to byla jejich jakoby otvírací fráze, následně, tak jak jejich dobrým

zvykem, začali diktovat podmínky, které ukrajinská strana zpočátku nepřijala. Nakonec se dohodli na tom kompromisu, tzn. volba

místa jednání. Dohodli se na tom, že strany vstoupí do jednání bez předběžných podmínek, a vedoucí ruské delegace Vladimir

Medinskij, kterého jste před chvilkou zmínili, dnes ráno vlastně před těmi jednáními poprvé prohlásil, že jednání budou a že jednání

jsou bez předběžných podmínek a že je zapotřebí vycházet z toho, že bude zapotřebí vzít v úvahu vlastně pozici nebo zájmy a

názory obou stran. To je jaksi velmi mírný pokrok. Člověk, zejména Evropan, který se pohybuje celou dobu v prostoru

permanentního politického vyjednávání, má logicky a nevyhnutelně pocit, že když k jednáním jdete, takže je automatické, že musíte

být připraven vzít v úvahu pozici vašeho partnera, ale pro současné putinovské Rusko to jaksi nic standardního není. Naopak Rusko

si zvyklo v posledních letech, a v těch posledních mesících to je extrémně viditelné, hovořit jazykem ultimativním, takže v tomto

ohledu to, že Medinskij řekl: budeme brát v úvahu aspoň ze začátku ukrajinskou opozici, tak to je průlom.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jak tu situaci asi vnímá Putinovo nejbližší okolí, protože když jsem tady měla třeba Petru Procházkovou, ta říkala, že je možné, že

panuje určitá nervozita právě i v okolí Putina, a že je otázka, jak ti jeho nejbližší spolupracovníci tu současnou situaci berou, tak co

nám naznačují poslední vyjádření a ty poslední události?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Tak to, že v Putinově okolí panuje nervozita, je evidentní. Otázkou je, co to je nejbližší okolí, respektive kdo do toho nejbližšího okolí

patří. Zdá se, že Putin, který byl poslední 2 roky téměř v úplné izolaci kvůli covidu, takže lidé, o nichž víme, že byli součástí jeho okolí

před covidem, už tam buď nejsou, anebo vazba, kterou na Putina měli, je výrazně slabší. Myslím si, že v tomhle ohledu je zajímavé

podívat se právě na to, kdo je vedoucím delegace ruské na těch jednáních, protože Vladimír Medinskij, to není žádný diplomat.

Samozřejmě, že v ruské delegaci jsou zástupci ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí, ale vede to, jak správně zaznělo

v tom vašem úvodním intru, bývalý ministr kultury, který dnes zastává pozici poradce prezidenta pro kulturní otázky. To na první

pohled vypadá, jako že to je někdo, kdo nemá vlastně s tou vysokou politikou nic po společného, ale pravý opak je pravdou, protože

Medinskij je klíčovou figurou, který vlastně do těch nejmenších detailů rozpracoval Putinovu direktivu o tom, že Rusko musí mít

vlastně novou státní ideologii a jejím základem je státem vlastně vyfabulovaná představa o vývoji ruských dějin, jejichž

prostřednictvím ruský stát vlastně nutí své občany, aby interpretovali minulost, současnost a budoucnost Ruska, a vlastně tyhlety

"osnovy", který Medinskij několik let připravoval, tak byly po změnách ruské ústavy přímo do té ústavy vtěleny. Medinskij je tedy

někdo, s jehož prací je Putin v posledních letech evidentně spokojen, je stoprocentně loajální a toho nejspíš v jeho očích

kvalifikovalo k tomu, aby vlastně se najednou vypořádal s úkolem, který předtím, aspoň teda z veřejných zdrojů to tak vypadá, nikdy

nedělal.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Michael Romancov, politický geograf, byl hostem Devadesátky. Díky, hezký večer.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Já děkuji za pozvání a přeji hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Současná situace a sankce proti Rusku, to je něco, co pochopitelně velmi výrazně ovlivnilo tamní ekonomiku. A tenhle dramatický

vývoj celý den sleduje moje kolegyně Michaela Nováková. Míšo, hezký večer, tak to jsme mohli sledovat během dne?

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Dobrý večer, ono je důležité asi říci nejen, co jsme mohli sledovat, ale i to, co jsme vůbec neviděli. My tady máme dva grafy, které to

jasně znázorňují, toto je vývoj indexů moskevské burzy. On je tedy tady znázorněný už od minulého týdne, od vypuknutí celého

konfliktu, ale důležité je, že my jsme dnes na moskevské burze neviděli vůbec nic, protože moskevská burza zkrátka neotevřela.

Nejdříve se spekulovalo o tom, jestli nebude její otevření jenom posunuté, ale nakonec se ukázalo, že by to bylo ještě více riskantní,

kdyby se vůbec otevřela a zůstala zavřena. Co naopak mělo jasný vývoj, tak to byl kurz rublu vůči dolaru. Ten rubl jako takový zahájil

svůj historický pád. Ten se poté mírně uklidnil, i když z druhé strany je třeba říci, co to znamená mírně uklidnil, protože jestli se


bavíme o poklesu mezi 15 a 30 procenty, tak ono i těch 15 je skutečně hodně. Na to nejsme u žádné měny zvyklí takřka nikdy.

Nakonec v 6 hodin večer se obchodoval někde za 103, skoro 104 rublů za dolar, což mám pocit, že byl pokles někde přes 20 %.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Ono ale nejde jenom o ruskou burzu, protože reagovaly burzy po celém světě, tak je tam znát strach i třeba z budoucích

ekonomických scénářů?

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Je to samozřejmě tak, protože ten balík sankcí, které postupně zveřejňoval Západ, je relativně široký, takže samozřejmě na to vše

jsou navázané akciové trhy a ty samozřejmě zaznamenávají jistou nervozitu. Znovu oproti 23. 2. tady máme několik burz světových,

ale i tu pražskou. Ta za celou tu dobu odepsala 3,7 %, ale jenom za dnešní den to bylo přes 2 %, takže skutečně ten dnešní den byl

výrazný. Podobně to bylo u frankfurtské burzy. Zajímavá je newyorská burza, která, sice tady ji máme v zelených číslech, protože

takto to vychází za celé období, ale dnes skutečně je ten den, kdy i tato burza zatím byla v červených číslech, a ono se není čemu

divit, protože skutečně ta další a další oznámení a to, co se přidává v podstatě a které státy se přidávají k těm sankcím, tak

samozřejmě mává všemi trhy a vnáší nervozitu právě k investorům jako takovým. A ono samozřejmě je těžké se v té situaci

zorientovat, protože my jsme například dnes slyšeli, že přijdou odvetné sankce také z Ruska, ale nevíme jaké konkrétně, takže

samozřejmě i to je momentálně jednou z velkých neznámých, a co je je důležité, tak samozřejmě situace ruské centrální banky,

která se snaží zachránit rubl v tom pádu, který pozorujeme dnes celý den, ale i ona má omezené možnosti a samozřejmě dříve či

později jí také můžou docházet například devizové rezervy, které jsou z velké části právě obestavené Západem.

Robert HALVER, vedoucí průzkumu trhu, Baader Bank

Rusku pomalu dochází peníze, a proto se tamní centrální banka snaží udržet kapitál v Rusku dramatickým zvýšením úrokové sazby.

Šance na to jsou nízké, protože Rusko je vyvrhel, nikdo nechce nechávat ruských aktivit své peníze, a pokud bude Rusko odříznuto

od systému SWIFT, nebude mít přístup k zahraničním platbám a pak Putinovi dojdou peníze na jeho válečnou ekonomiku. Už jsme

svědky toho, že jednotlivé ruské banky krachují, protože už nemají přístup k finančním prostředkům. A banka bez likvidity je jako

milovník steaků bez masa.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Jak tedy vypadal první den se sankcemi Západu a dá se považovat za úspěch, probereme teď s Lubomírem Lízalem, bývalým členem

bankovní rady České národní banky a docentem na Fakultě elektrotechnické ČVUT, dobrý večer.

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Tak, pane Lízale, když se podíváme na ten vývoj nejen v Rusku, ale i na světových trzích, tak je pondělí jako takové možno označit

jako úspěch ekonomických sankcí Západu vůči Rusku?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Asi ano, nicméně vždycky, když řekneme úspěch u sankcí, tak to znamená, že zatím jsou obrovské náklady na jedné i na druhé

straně, takže je to úspěch, řekněme, s tím, že je vidět, že svět má zájem na tom, aby situace na Ukrajině se vyvíjela poněkud jinak,

než jak si představuje prezident Putin. Na druhou stranu v podstatě ten svět balancuje na hraně toho, co považuje za únosné, aby

nepoškodil příliš sám sebe, ale zároveň vyslal jasný signál.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

No, a je podle vás dostačující, teď především hovořím o tom, že vy sám jste seděl v centrální bance, v její radě, tak jaká situace asi

tak musí panovat v té ruské, která se snaží všemi možnými prostředky nějakým způsobem zbrzdit ten pád ruské měny?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Tak tam asi zvažují prostředky, které má k dispozici. A právě myslím si, že co je nejdůležitější, je právě to zmražení devizových rezerv

a omezení platebního systému SWIFT. Ono nejde o jeho zcela uzavření, tam má je právě vidět, že ta sankce se netýká všech a netýká

se všech typů operací, jinými slovy, jsou tam taková ta zadní vrátka, která se zejména týkají plateb za komodity, což je typicky plyn,

ropa nebo některé nerosty.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

No, a když pak ale slyšíme slova ruských představitelů o tom, že přijdou odvetné sankce tak, které to budou? Protože upřímně mě v

podstatě napadá, že se musejí týkat energií.

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Tak v podstatě z toho vyplývá vlastně jediné, ano, že prostě Rusko hrozí tím, my ten kohoutek zavřeme. Na druhou stranu, pokud ty

sankce byly vyhlášeny s tím, že to riziko si strana uvědomuje, tak asi s tím musíme i počítat. Jinými slovy myslím si, že máme trošku

spočítáme to, že do léta s těma zásobama plynu třeba vydržíme, se zásobama ropy taky. A pak už snad bude i jiné řešení.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

A jaké řešení bylo ale bude? Protože zdá se, že tuto situaci neřešíme posledních pár dnů, ale zamýšlí se nad tím řada nejen


energetiků dlouhé měsíce a asi, kdyby na něco přišli, tak už jsme to vykonali.

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Tak, tak, tak, ono vlastně to řešení vždycky musí být dlouhodobé. Tady jde vlastně o to, že během roku se snaží všichni tu dodávku

nějakým způsobem rozvrstvit tak, že v létě se plní zásobníky a v zimě se spotřebovávají. Teď jsme v situaci, kdy na podzim se

zásobníky naplnili, ukazuje se, že tam byl patrně nějaký strategický důvod, nicméně naštěstí zima je dostatečně mírná na to, že toho

plynu nebylo potřeba tolik a zároveň vlastně ani Asie, která měla také mírnou zimu, tak vlastně některé zkapalněné plyny, které byly

směřovány do Asie, prostě mohly skončit v Evropě.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Vraťme se tedy ale k aktuální situaci, té ekonomické tedy, v Rusku, na jak dlouho má centrální banka ruská ty devizové rezervy, které

jí zůstaly. Mluvím teď o těch ve zlatě a o těch v čínské měně, protože zbytek tedy používat nesmí, tak na jak dlouho jí to vydrží, jak

dlouho může tímto držet rubl?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Dlouho ne, tam jde totiž i o to, že centrální banka se snaží právě prodloužit to období tím, že zakazuje některé obchody, v podstatě

zakazovala obchodovat s akciemi zahraničních firem, prodávat je a omezuje možnosti výběru v dolarech a podobně. Jinými slovy, je

tam snaha to prodloužit i ostatními administrativními zásahy, čili je to taková hra na to, kdo déle vydrží. Nicméně si myslím, že ta

hlavní otázka je právě svázaná s těmi platbami za energetické suroviny.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

A kdyby vy jste si měl odhadnout, tak jak dlouho vydrží intervenovat?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Já si myslím, že ona vydrží relativně dlouho, ale bude to za cenu vlastně uzavření těch trhů, čili, což jsme viděli právě na

/nesrozumitelné/ té burzy, jinými slovy banka vyhlásí, teď se neobchoduje, ale máte nějaký úřední kurz, tak pak si můžete představit

pod tím, co chcete.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Zítra podle vás moskevská burza otevře, nebo ne?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Já si myslím, že asi neotevře.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Kdy otevře?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Tak kdybych měl křišťálovou kouli, tak si vsadím a budu asi bohatý. Nevím, nevím, opravdu nevím, myslím si, že právě ta obrovská

míra nejistoty vede i vlastně finanční trhy k tomu, že zvažuje, kdo jsou protistrany, s kým můžou obchodovat a ta obrovská vlna

výprodejů, která by se zvedla při otevření burzy, by byla velmi negativním signálem směrem dovnitř Ruska, takže tam si myslím, že

bude snaha tomu zabránit.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Lízale, přesuňme se ještě k ruským lidem, k ruským domácnostem, protože my jsme mohli celý dnešní den pozorovat to, že

lidé tam chodí k bankomatům, chodí k bankovním pobočkám, chtějí vybírat peníze, ne vždy se jim to podaří. Na co se tam musí lidé

připravit? Protože předpokládám, už jenom to, že centrální banka tam zvyšuje úrokovou sazbu na 20 %, znamená to v podstatě i

signál do společnosti: připravte se na obrovské zdražování.

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Tak je to v podstatě tenhleten signál, ale zase na druhou stranu myslím si, že ruské obyvatelstvo pragmatické v tom, že oni těch krizí

finančních zažili několik, čili to je chování je naprosto logické v tom smyslu, že pokud se krize blíží, tak se snaží převést rublová aktiva

do dolarových nebo cizoměnových, čemuž právě centrální banka určité míry zabraňuje svými kroky. No, a pak doufají, že to přečkají

s tím, co se jim povedlo takříkajíc zachránit na poslední minutu.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Jak moc se toto všechno pak může projevit i do inflace v České republice, popřípadě v Evropě? Víme už, že guvernér centrální banky

v minulých dnech informoval o tom, že se s největší pravděpodobností musíme připravit na to, že tady zdražování bude, bude tady

déle a bude vyšší. Podle vás, jak moc vysoké?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Těžko predikovat, protože si myslím, že ten hlavní tahoun budou právě energetické komodity. A tam bude hodně záležet na tom, v

jakém stavu se ocitneme v létě. Jinými slovy, zda a bude nějaká míra obchodu se surovinami s Ruskem, nebo zda vlastně půjde o

dodávky ze zcela jiných regionů. A ty samozřejmě budou výrazně dražší, takže tam je tohleto riziko, takže tam bych si tipl i na

násobky.


Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Přidáme ještě pohled českých zbrojařů. Jiří Hynek, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

České republiky, se k nám připojil do vysílání. I vám dobrý večer.

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Hynku, už jsme to tady zmiňovali, dopady onoho odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Jak to může

celé zahýbat i právě se zbrojařským průmyslem jako takovým?

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Tak já nepředpokládám, že by se nás to s nějakým zásadním způsobem dotklo, musíme si uvědomit, že od roku 2014 jsou sankce na

export vojenského materiálu do Ruska. A my s Ruskem v této oblasti vůbec neobchodujeme. Samozřejmě postihne to jiné průmysly,

ale ten obranný průmysl nepostihne v žádném případě.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Dodávají vůbec české firmy teď nebo v minulosti zbraně do Ruska?

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Víte, Rusko je druhý největší výrobce zbraní na světě. Rusko nemá potřebu nakupovat. Dodávali jsme tam nějaké náhradní díly na

letouny cvičné letouny, které tam historicky dodávaly, ale byly to naprosto marginální objemy nezajímavé opravdu nezajímavé

objemy.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Lízale, když jsme u toho platebního mezinárodního systému SWIFT, tak na která průmyslová odvětví třeba i v tuzemsku, tedy

může dopadnout nejvíce, když jsme slyšeli, že zbrojaři to nebudou?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

V podstatě si myslím, že půjde zejména o běžné strojírenství. Myslím si, že snahou těch sankcí je vlastně umožnit pouze platby za

energetické suroviny a naopak znemožnit Rusku získávat hotové výrobky nebo polotovary jakéhokoliv typu nebo i luxusní zboží, to

je úplně jedno.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Hynku, jaká je teď situace obecně mezi českými zbrojařský mi firmami, může se třeba nějaká z nich zkrátka rozhodnout a

poslat své zbraně na Ukrajinu? Předpokládám, že tomu musí předcházet nějaký proces schvalovací a není to jen tak jednoduché.

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Přiznám se, že ta situace je opravdu velmi hektická, chvílemi hysterická. Já třetí den nedělám nic jiného, než beru telefony,

odpovídám na maily. Snažíme se zjistit, co nejvíce produktů máme skladem, které by byly použitelný právě pro ukrajinskou armádu.

Jsem i v osobním kontaktu se svým protějškem, prezidentem ukrajinská asociace, který teda touto dobou byl povolán do armády v

hodnosti plukovníka, je v Kyjevě a je zodpovědný za teritoriální obranu. Takže máme opravdu informace z bojiště, která technika je

potřeba. Informace předáváme Ministerstvu obrany a dáváme zároveň informace, co je skladem, protože musíme si uvědomit, že

zbrojní firmy vyrábí vždycky na zakázku, kdybychom dnes začaly vyrábět něco pro Ukrajinu, tak to tam dáme za několik měsíců.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Co tedy je skladem.

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Je skladem výrobky, které máte pro jiného zákazníka. A mně teda velmi potěšilo, že některé africké země, pro které to bylo určeno,

nebo i asijské řekly. Ano, souhlasíme s tím, dodejte to na Ukrajinu. Nám to dodáte někdy, takže máme techniku, techniku, která by

byla účinná pro obranu Ukrajiny, a jsme připraveni ji dodat, ale dodávat to tam musí vláda, protože ty licenční procesy jsou příliš

zdlouhavé.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Takže řekněme, že ta hlavní činnost, kterou teď děláte, je, že oslovujete ty klienty, pro které máte vyrobeno a ptáte se, jestli by třeba

neposečkali?

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Ano, ano. A nenašel se jeden jediný klient, který by řekl, vadí nám to, musíte plnit smlouvu. Všichni s tím souhlasili a udělali jsme

soupis toho, co máme, co je možné okamžitě dodat. Ministerstvo obrany tyto informace má a Ministerstvo obrany má informace z

ukrajinské strany a snaží se to popárovat. A je teda opravdu na vládě, jak moc odvážná bude a co všechno na tu Ukrajinu dá. O

ničem nám to dneska není.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT


Zásadní jsou také ale informace, které souvisejí v podstatě se zbrojním průmyslem a přicházejí například i z Německa, a je to

potřeba v podstatě investovat mnohem více peněz právě do obrany. Pane Lízale, jakým způsobem toto může ekonomicky ovlivnit

jednotlivé státy, protože to nejsou nemalé částky, které se momentálně objevují ve veřejném prostoru, které jsou ochotné evropské

země dát právě, řekněme, na zbrojení a na obranu jako takovou.

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Tak, ale spíš bych řekl, že to je otázka dlouhodobá, je to otázka změny koncepce, myslím si, že tady teďka bude mnohem větší

ochota všech států NATO financovat zbrojní výdaje těmi potřebnými 2 procenty HDP tak, jak se k tomu vlastně běžně zavázaly. A

bude tam druhá úroveň investic, řekněme, do energetické infrastruktury obecně právě proto, aby se, řekněme, zmírnily ty dopady

těch geopolitických rizik, která jsou dnes.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Hynku, jak toto může ovlivnit zbrojní průmysl jako takový? Protože předpokládám, že ve chvíli, kdy země začnou nalívat více a

více peněz do tohoto sektoru, tak vy budete muset více a více vyrábět, budou na to vůbec kapacity?

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Samozřejmě bude trochu problém sehnat lidi, sehnat stroje, ale s tím si umíme poradit. Já hlavně čekám na to, že se změní

koncepce Evropské unie, která nedávno označila obranný průmysl jako sociálně neperspektivní. Je to absurdní. My se dnes

dostáváme do situace, že třeba banky odmítají dávat bankovní garance na naše exporty, že by půjčovaly obrannému průmyslu, to

dnes neexistuje. A já si myslím, že to je potřeba okamžitě přehodnotit, protože nakonec ta situace dneska ukazuje, že jenom ten,

kdo má vlastní průmysl, má obranyschopnost, jak se říká, bez zbraní jste bezbranní.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Rozumím, tak to je věcí asi politickou, aby se to změnilo, ale já se přece jen vrátím k těm kapacitám jako takovým, jak moc jsou

využité například teď kapacity českých zbrojovek?

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Dá se říct na 100 %.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Takže ve chvíli, kdy přijde vyšší poptávka, tak vy stejně nemůžete udělat takřka nic?

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

My si poradíme, já myslím, že si poradíme, některé technologie se dají dělat produktivně, když máte větší zakázku. Kde vidím druhé

úskalí kromě toho chování bank a financování obranného průmyslu, to největší úskalí je, že taková ta zelená politika Evropy, která

skrytě platí několik let, ta už funguje. Tak vyhnala strategické suroviny a strategickou výrobu z Evropy. A my jsme v mnohých

dodávkách závislí, bohužel dost na Číně, to je prostě realita, a to si myslím, že Evropa taky musí řešit.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Lízale, když se vrátíme na Pražskou burzu, dnes jeden z mála titulů, který rostl v podstatě téměř jediný, byla právě Česká

zbrojovka, značí to, řekněme, i důvěru investorů právě v tento sektor, že to je jedna z mála jistých investic?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Je to racionální odhad, protože samozřejmě, pokud situace bude eskalovat, tak zbrojovky na tom budou lépe, ostatně nebyla to

jenom Česká zbrojovka, ale v Německu rostly německé zbrojovky právě s ohledem na to vyhlášení německé, že zvyšují rozpočet na

obranu, takže si myslím, že to chování je úplně racionální.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

A dá se říci, že toto budou právě ty možná jistější investice akciové v následujících, řekněme, třeba alespoň týdnech?

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

No, pokud vládám vydrží odhodlání, tak určitě. Myslím si, že to je přece jenom otázka toho, že v okamžiku, kdy víme, že došlo ke

změně politiky, tak samozřejmě ty kapacity se vybudují. Jinými slovy, pokud mám zakázku, tak dokážu kapacity budovat.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady České národní banky a docent na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Díky, že jste přišel.

Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB

Hezký večer, na shledanou.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT

A děkuji také Jiřímu Hynkovi, prezidentu a výkonnému řediteli Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

Jiří HYNEK, výkonný ředitel, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Děkuji za pozvání.


Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Slyšeli jsme ekonomické dopady, ale hlavně ztráty na životech, migrace, humanitární krize. To jsou všechno důsledky ruského vpádu

na Ukrajinu. Generální tajemník OSN na jednání Valného shromáždění o Ukrajině vyzval k zastavení bojů. Podle něj by mohly vyústit

v největší humanitární krizi v Evropě za řadu desetiletí. Řekl také, že je nemyslitelné, aby se současná válka zvrhla v jaderný konflikt.

Organizace spojených národů má podle něj k dispozici důvěryhodné informace o bombardování civilních objektů Ruskem.

António GUTERRES, generální tajemník OSN

Přesto, že se ruské údery údajně zaměřují hlavně na ukrajinská vojenská zařízení, máme důvěryhodné zprávy o tom, že těžké škody

utrpěly i obytné budovy, kritická civilní infrastruktura a jiné nevojenské cíle.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Už přes půl milionu lidí opustilo kvůli válce Ukrajinu. Uvedl to úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Víc než polovina jich je v

Polsku. Současné odhady Evropské unie mluví až o sedmi milionech Ukrajinců, které konflikt připraví o domovy. Možností, jak

Ukrajincům pomoct, je víc. A veškeré informace můžeme nalézt třeba na webu Stojíme za Ukrajinou. Je tam seznam sbírek

materiální pomoci. Třeba je aktuálně zdravotnický materiál, ochranné vesty a přilby, spací pytle nebo hygienické potřeby pro lidi na

hranicích. Samozřejmě je možné přispět i finančně. Jednak na humanitární pomoc, například Člověk v tísni už takto vybral 350 000

000 Kč, a ukrajinské velvyslanectví v Česku pak zřídilo účet, kam je možné poslat peníze na vojenský obranný materiál. Lidé mohou

přispět také potravinami ve skladech, potravinových bankách případně i jim lze poslat finanční dar. Řada Čechů pak nabízí taky

ubytování anebo přepravu z hranic. Připomenu ještě jednou, že všechny podrobnosti jsou na stránkách Stojíme za Ukrajinou a na

webu Pomáhej Ukrajině je možné nabídnout konkrétní pomoc. Propojit se s někým, kdo ji potřebuje. A teď se pojďme podívat do

měst a do míst, která právě Ukrajincům, kteří už do Česka přišli nebo přijdou, pomáhají chtějí pomoct. Brno ve spolupráci s Diecézní

charitou a jihomoravským centrem pro cizince už ubytovalo skoro 7 stovek lidí prchajících z Ukrajiny. Asi 200 z nich v uprchlickém

zařízení v Zastávce u Brna. Kapacity se ale rychle plní. Pomoc s ubytováním proto na jihu Moravy organizují i obce nebo města. A

téma sleduje kolega Martin Svatoň. Martine, zdravím tě, které jihomoravské obce se už do pomoci zapojily?

Martin SVATOŇ, redaktor ČT

Těch měst je řada, třeba Brno vyčlení na pomoc Ukrajině 20 000 000 korun a z toho 10 000 000 půjde právě na pomoc Ukrajincům,

kteří přicházejí sem na jižní Moravu, ale ubytování poskytne třeba také Břeclav nebo Blansko. A jedním z měst, kam už první

uprchlíci dorazili o víkendu, tak je Kuřim na Brněnsku. A já už jsem ve vysílání právě se starostou Kuřimi Drago Sukalovským. Dobrý

večer a hned se zeptám, kolik těch uprchlíků už k vám dorazilo?

Drago SUKALOVSKÝ, starosta Kuřimi /STAN/

Dobrý večer. Tak podle informace z večera je to už přes 50 lidí, kteří přijeli z Ukrajiny, jsou ubytováni na hotelu Kaskáda a jedná se

převážně o ženy a děti.

Martin SVATOŇ, redaktor ČT

A kolik dalších uprchlíků můžete ještě ubytovat, jaké jsou vlastně ty kapacity, které poskytujete tedy nejenom vy, ale i ve spolupráci s

firmami?

Drago SUKALOVSKÝ, starosta Kuřimi /STAN/

Ve spolupráci se společnosti Golf Brno je na hotelu Kaskáda vyhrazeno 20 pokojů. Ty už jsou tedy všechny plné, takže minimálně

dnes a zítra máme stopstav, pak se uvidí některé. Z těch rodin plánuji vyrazit z Kuřimi dále do míst třeba, kde mají příbuzné.

Vyčlenili jsme dále 4 městské byty. Ty ovšem musíme připravit, takže momentálně sháníme a kupujeme vybaveni, a protože je nutno

samozřejmě vybavit je od postelí až třeba po utěrky nebo kuchyňské nádobím, vším potřebným, takže tyto byty plánujeme uvést do

provozu, abych tak řekl, do konce týdne, snad se nám to podaří, no a potom taková zajímavost dnešního dne. Ve spolupráci s další

firmou, Kuličkovými šrouby, připravujeme takové speciální ubytování pro rodinu, která by měla přijet také koncem týdne. A tam se

jedná o rodiče a celkově 10 dětí, 3 vlastní a 7 osvojených.

Martin SVATOŇ, redaktor ČT

To vlastně není jediná pomoc, kterou vy nabízíte, dnes už také docházeli sociální pracovníci za těmi uprchlíky, tak jakou pomoc jim

zajišťují?

Drago SUKALOVSKÝ, starosta Kuřimi /STAN/

Samozřejmě je potřebné, aby uprchlíci registrovali a prošli tou procedurou, která je nutná pro přiznání institutu strpění a následně

pro udělení víza. Takže pracovnice našeho sociálního odboru uprchlíky navštívily a vysvětlily jim některé důležité věci a společně s

nimi vyplnily formuláře, které jsou právě potřebné pro registraci a pro další kroky. Dál budeme muset přímo s těmi lidmi se dostavit

k registraci. Mělo by to být snad na brněnské výstaviště, kde bude otevřeno místo pro registraci uprchlíků, a chystáme samozřejmě i

další pomoc, například vyřizování dávek pomoci od Úřadu práce a atd.

Martin SVATOŇ, redaktor ČT

Tolik už Drago Sukalovský, starosta Kuřimi. A já jenom připomenu, že tady v Kuřimi také řeší, co bude s dětmi. Pro ty plánují

speciální vyučování, ale mělo by začít až po jarních prázdninách, které tady budou v těch nejbližších dnech.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tolik Kuřim. A teď další město, další centrum pomoci. Do Krnova dorazili první lidé z Ukrajiny už v sobotu ráno a další je pak


následovali v neděli odpoledne. Většinou pocházejí z partnerského města Nadvirná, které je na západě země. Krnov má pro

uprchlíky připravené stovky míst k ubytování, zajištěné je i jídlo. A na místě je Jan Pirkl. Jane, jak dlouho budou Ukrajinci v Krnově?

Jan PIRKL, redaktor ČT

Hezký dobrý večer tady odsud z Turnova, tak z té zhruba padesátky lidí, kteří tady do Krnova o víkendu přijeli, je většina dětí, mezi

nimi potom 14 žen, z těch 14 žen, 4 už v současné době řeší odchod právě odsud z Krnova někde v rámci České republiky, protože

tady mají rodiny, své příbuzné, tzn. za nimi se budou přesunovat, potom těch zbývajících 10 žen se svými dětmi by mělo v Krnově

zůstat prozatím na dobu neurčitou, ale jak jsi říkala Krnov těch míst, kam by mohl případné uprchlíky z Ukrajiny ubytovat, má

mnohem víc, a to už jsou věci, o kterých budu mluvit se svým hostem, kterým je starosta Krnova, Tomáš Hradil, hezký dobrý večer,

pane starosto.

Tomáš HRADIL, starosta Krnova /nestr. za Krnovské Patrioty/

Dobrý večer divákům České televize.

Jan PIRKL, redaktor ČT

První otázka je asi logická, v jakém stavu jsou teď ti lidé, kteří sem přijeli, ať už psychickém, případně i fyzickém?

Tomáš HRADIL, starosta Krnova /nestr. za Krnovské Patrioty/

Ty ženy a děti, které teď vlastně máme v Krnově, tak jsou v pořádku, s nějakými drobnými zdravotními problémy. Tolik jejich fyzický

stav. Ale samozřejmě máte druhou stránku věcí, představte si, že jedete autobusem, jedete několik dnů. Představte si, že v tom

autobuse vás není 20, 30 nebo 40, ale že vás je třeba 120, minimálně část cesty. Představte si, že opouštíte svoji rodnou vlast, nevíte,

jestli se tam někdy vrátíte. Představte si, že tam zůstal váš tatínek nebo váš manžel, tak samozřejmě my si neumíme vůbec

představit, co ti lidi prožívají, a na to, co prožívají, tak to zvládají teda znamenitě, musím říct.

Jan PIRKL, redaktor ČT

Tohleto ale nejsou jediní uprchlíci, kteří už sem do Krnova míří, protože vy už jste dnes zveřejnili informaci, že se sem chystá další

skupina právě z Nadvirné, ty by měly překročit ukrajinsko-maďarskou hranici. Vy jste, předpokládám, v kontaktu s vedením svého

partnerského města Nadvirná, řešili jste už třeba s místním starostou, o kolik lidí by sem celkově mohlo vůbec přijít?

Tomáš HRADIL, starosta Krnova /nestr. za Krnovské Patrioty/

Já bych rád upřesnil, že my tady máme teď celkem 70 uprchlíků, protože kromě té velké skupiny, tak je tady ještě několik menších, to

je aktuální stav. A co se týče dalšího, tak my teď vlastně aktuálně pracujeme na vyzvednutí dalších 19 uprchlíků, žen a dětí, z

ukrajinsko-maďarské hranice. Jsme domluveni tak, že my přijedeme na tu hranici, budeme tam mít autobus a samospráva z

Nadvirné nám je vlastně pošle přes ty hranice. Nevíme, kdy přijedou a samozřejmě ta situace se mění každou hodinou, každým

dnem, takže těch uprchlíků tady může být nakonec mnohem více.

Jan PIRKL, redaktor ČT

A máte už od starosty Nadvirné takové informace, že by těch lidí, respektive žen a dětí, chtěli posílat víc?

Tomáš HRADIL, starosta Krnova /nestr. za Krnovské Patrioty/

My s nimi komunikujeme velmi operativně a velmi často, ale já bych chtěl možná upřesnit taky ještě jednu věc. Ono totiž, ta Ukrajina

je obrovská. Ty regiony jsou různé, některé jsou opravdu nebezpečné, kde opravdu vezmete všechny ženy a děti a posíláte je pryč

ze země, ale některé části Ukrajiny jsou bezpečnější, a samozřejmě ti starostové nejsou z toho úplně nadšeni, že odchází, protože ty

ženy pracují. Oni potřebujou, aby zajistili chod ekonomiky, aby ta země nějakým způsobem fungovala, takže ty jednání probíhají. My

jim vlastně pomáháme, nastavujeme tu vstřícnou ruku a říkáme, kolik nám jich tady budete chtít poslat, pošlete. My zvládneme

všechno, ale je to na vás.

Jan PIRKL, redaktor ČT

A ještě jedna věc, vy už jste to zmiňoval, zmiňujete to i na svém facebookovém účtu, případně na Facebooku města s tím, že Krnov

má se získáváním uprchlíků a s jejich přijímáním už bohatou zkušenost, protože už od čtyřicátých, v padesátých letech v Krnově

byla velmi silná a doposud je velmi silná minorita Řeků. Pomáhají třeba i oni s ubytováním, vůbec obecně s tou pomocí?

Tomáš HRADIL, starosta Krnova /nestr. za Krnovské Patrioty/

Ano, samozřejmě je to tak, jak říkáte, my jsme řecké město. Máme tady obrovskou řeckou komunitu, zažili jsme ve své historii

obrovský příchod vlastně migrantů z Řecka. Mělo to obrovsky pozitivní vliv na město. Dnešní Krnov by nebyl Krnovem takovým,

jakým ho známe, bez řecké menšiny, proto jsme velmi vstřícní k i této uprchlické vlně z Ukrajiny.

Jan PIRKL, redaktor ČT

Říká starosta Krnova Tomáš Hradil, pane starosto, díky moc, že jste si udělal čas na Českou televizi.

Tomáš HRADIL, starosta Krnova /nestr. za Krnovské Patrioty/

Děkuji a sláva Ukrajině.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pomoc ukrajinským uprchlíkům a koordinace složek při jejich přijímání. O tom dnes jednal ústřední krizový štáb. Sestřih brífinku po


tomto jednání vám teď nabízíme. Tím dnešní Devadesátka končí, tématu se ale budeme věnovat taky v Událostech, komentářích už

za okamžik. Ode mě hezký večer.

Vít RAKUŠAN, vicepremiér, ministr vnitra, předseda hnutí /STAN/

Ústředním slovem ústředního krizového štábu, který dneska zasedal, byla koordinace. My jsme zřídili, já bych řekl v rekordně

rychlém čase, tzv. Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině. To je jakýsi centrální krizový orgán, který bude odteď fungovat 24

hodin 7 dnů v týdnu. Jeho ústředí bude na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru v Kloknerově ulici. Trvale tam bude

přítomen zástupce hasičů, zástupce Policie České republiky. Zároveň tam budou zástupci i správy ubytovacích zařízení.

Samozřejmě tam budou i zástupci OAMPu a další důležitých institucí, případně jiných ministerstev, pokud tady bude nějaká

potřeba. Základem toho Národního asistenční centra pomoci Ukrajině je komunikace s lokálními samosprávami, s krajskou úrovní.

Jsme dohodnuti s hejtmany, že vzniknou krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, vzniknou ve všech krajích České republice. A ta

by měla řešit ta nejdůležitější témata, tzn. ubytování, tzn. logistiku, humanitární pomoc, dopravu. To propojení té lokální úrovně s

tou centrální je to úplně nejdůležitější. Trvalost, stálost funkce takového orgánu je také nezbytná. Na té krajské úrovni v těch příštích

dnech, několika příštích dnech, budou zřízeny hotspoty, tzn. jakési vstupní brány pro lidi, kteří přicházejí z Ukrajiny do České

republiky. Zatím máme jednu takovou vstupní bránu. Ta je ve Vyšních Lhotách v Moravskoslezském kraji. Ta už je v současné době

používána, ale samozřejmě je logické, aby jednotlivé kraje měly své vstupní brány. A ta představa je taková, že ten člověk, který

přijede, tak projde jakýmsi v uvozovkách tunelem, několika stolky, několika stanovišti, které v první řadě odbaví jeho registraci tady u

nás v České republice. Ten člověk projde nějakým základním zdravotním screeningem. Ten člověk projde samozřejmě základním

bezpečnostním screeningem, abychom měli představu, kdo přichází v této chvíli na území České republiky. A vlastně, pokud ten

člověk projde tímto hotspotem, tak má všechnu nutnou administrativu, tu úvodní, vstupní, za sebou a už tam na něj bude čekat

doprava na to ubytování, pokud ho nemá sám vyřízeno po individuální linii. Už máme z některých měst i informace, kde takové

hotspoty vzniknou. V Českých Budějovicích to například bude na letišti, v Brně to bude na výstavišti a během těch několika


následujících dnů by měli tedy vzniknout, jak už jsem řekl, ve všech krajích. Zároveň pro ty jednotlivé kraje budou zřízeny speciální e-

mailové adresy, telefonní čísla, kam lidé budou moci nabízet nějakou svoji pomoc, nebo ji naopak efektivně poptávat. Zároveň bych


chtěl poděkovat všem, Hasičskému záchrannému sboru, policii, ale i všem IT specialistům, kteří vlastně tu střechovou platformu

naprogramovali poměrně rychle. Tohle bude ten uzavřený systém pro komunikaci centrální úrovně s kraji, aby se nám nestávalo to,

že ta logistika, třeba i obstarávání a dovoz humanitární pomoci směrem na Ukrajinu bude vznikat tou partyzánskou cestou. Asi se

tomu úplně nevyhneme. Samozřejmě chceme koordinovat i s neziskovým sektorem, ale chceme, aby ty větší humanitární pomoci

byly centrálně řízeny a měli jsme představu, odkud a kdy vyrážejí. Jsme bez spolupráci i se Státní správou hmotných rezerv, která

nám na území České republiky poskytne svoje skladovací prostory pro skladování a efektivní vyskladnění té humanitární pomoci

jako takové. Dovolte mi ještě jednou prosím zopakovat to, co už jsem říkal, několikrát, pokud kdokoliv z Ukrajiny ještě teď, než

projde nějakým hotspotem přijede na území České republiky, tak je tady akutní jedna rychlá povinnost. Je tady povinnost registrace

na cizinecké policii do tří dnů po příjezdu. Pokud ten člověk se registruje, tak se automaticky stává a je úspěšně registrován. I

pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny a ten člověk má nárok i na to základní zdravotní ošetření v rámci České republiky. To je

jediná povinnost, kterou akutně v rámci těch tří dnů musí udělat. Já všechny moc, prosím, o velkou toleranci s tím, že se na

pracovištích cizinecké policie tvoří fronty. Ty fronty se tvořit budou, je to logické. My jsme maximálně navýšily kapacity, které v této

chvíli máme k dispozici. A zároveň spolupracujeme s různými neziskovými a humanitárními organizacemi, aby o ty lidi, kteří v té

frontě čekají, bylo postaráno, nějaké třeba základní nápoje a podobně, aby to čekání, které je vždycky nepříjemné, probíhalo

alespoň v nějakém základním komfortu. Pokud je ten člověk registrován u cizinecké policie. Má 90 dnů na to, aby si vyřídil vízum. To

vízum je zatím to naše vízum národní, které umožňuje těm lidem pracovat v České republice. A jeho platnost je 1 rok. Na Radě

ministrů včera v Bruselu byl návrh aktivace na evropské úrovni, tzv. dočasné ochrany, což je velmi podobné tomu našemu vízu. Je to

také nárok, také to umožňuje práci, ale ten statut je celoevropsky platný definitivně by toto mělo být schváleno na Radě ministrů

vnitra Evropské unie ve čtvrtek a v Bruselu. Jenom vždycky chci říci na ten dotaz, co musím udělat, když přijedu do České republiky?

Odpověď je jednoduchá. Zaregistrovat se na cizinecké policii. Cizinecká policie je samozřejmě schopna dát i všechny důležité

informace. Za mnou vidíte i telefonní číslo, a to telefonní číslo je informační OAMP Ministerstva vnitra, která je k dispozici také 24

hodin denně, a tam se také příchozí do České republiky mohou dozvědět ty úplně nejdůležitější informace. Zároveň se nám povedlo

domluvit s operátory mobilních sítí v České republice. Mělo by to začít fungovat v řádu hodin, že každý, kdo přijede s ukrajinskou

SIM kartou na území České republiky, přihlásí se do některé ze sítí našich mobilních operátorů, tak mu automaticky přijde SMS

zpráva se základními kontakty, základními informacemi, jak se má po příjezdu do České republiky chovat. Zatím bych chtěl říci, že

dominantně cizinci, kteří zatím přišli do České republiky, využívají soukromého ubytování, využívají svých kontaktů v rodinách,

přicházejí sem a povětšinou o ně bylo postaráno. My si uvědomujeme, že je to ta první vlna a že v těch dalších vlnách určitě do

České republiky budou přicházet lidé, kteří tu pomoc i s ubytováním budou potřebovat v podstatě akutně a hned. Právě na to se

připravujeme i tak, že jsme zprovoznili ty krajské platformy, kde jednotlivé kraje prostřednictvím měst budou dávat k dispozici

ubytovací kapacity. A my budeme mít jasný přehled, kolik ubytovacích kapacit volných v rámci České republiky máme, které už se

zaplnily, které ještě mohou být zaplněny. Zatím jsme ani zdaleka nedosáhly zaplnění těch našich 5000 míst, které máme centrálně

určeny pro ubytování lidí, kteří nemají kam jít, zatím se pohybujeme opravdu v řádu stovek, nikoliv tisíců, co se zaplněnosti těchto

5000 avizovaných míst týče. Zároveň zřizujeme, a teď prosím zdůrazňuji, ta stránka je ve vývoji, měla by být zprovozněna aktivně a

skutečně v řádu dnů. Ta stránka, a za mnou naskočí takový náhled, se bude jmenovat, nebo je na adrese www.nasiukrajinci.cz. Tato

webová stránka, jak vidíte, je nabízím pomoc, jsem z Ukrajiny, nabízím pomoc malého rozsahu. Tam budete mít přesměrování

především na neziskový sektor, který zprostředkovává třeba ubytování, co se týče jednotlivců, nebo nějakou malou humanitární

pomoc. Jsem z Ukrajiny, to si můžeme rozkliknout, to už funguje, kde přecházíme na web Ministerstva vnitra a dostáváme veškeré

nutné informace pro Ukrajince, kteří přicházejí do České republiky. Informace, co musím udělat. Ty informace jsou samozřejmě i v

ukrajinštině. Třetí záležitost, která potom přijde, tak teď nám tam naskočí, je nabízím pomoc velkého rozsahu, a to už budete

přesměrováni podle jednotlivých krajů v České republice na ta jednotlivá v uvozovkách pracoviště krajských asistenčních center

pomoci Ukrajině, které budou shromažďovat nabídky i poptávky po větší pomoci. A samozřejmě my na té centrální úrovni


národního asistenční centra budeme především v kontaktu s ukrajinskou protistranou, abychom skutečně vyšli vstříc té poptávce

humanitární pomoci, která je reálně potřeba. Tento web bude zprovozněn v rámci několika příštích dnů, kdybych byl optimista, říkal

bych zítra. Uvidíme, jak se nám to všechno povede. Musíme předtím ještě zprovoznit všechny ty krajské adresy, aby to skutečně

bylo funkční a ten systém, jak jsme ho vystavěli, dával nějakou logiku. Všechna ta důležitá čísla a adresy budeme sumarizovat na

jednom místě, aby každý měl přehled o tom, kam se obrátit, kam se může ozvat. Snažíme se to mít pod kontrolou tímto způsobem.

Samozřejmě to nevylučuje, aby někdo individuálně /nesrozumitelné/ tím hotspotem ubytoval někoho z Ukrajiny, s kým se osobně

dohodnul. To samozřejmě může běžet neustále dál. Pouze tam platí ta podmínka nahlášení do tří dnů na cizinecké polici. Jiné téma,

které tady je, je pomoc Policie České republiky slovenským partnerům, kterou jsme avizovali už před nějakými dny, že pokud ta

poptávka ze slovenské strany přijde, my vstříc vyjdeme. Pan slovenský ministr vnitra, pan slovenský policejní prezident avizovali, že

by tu pomoc České republiky uvítali, tedy vyrazí 50 příslušníků Policie České republiky na Slovensko, kde v těch hraničních oblastech

budou pomáhat především s tou příchodovou registrací lidem, kteří přicházejí na území schengenského prostoru z Ukrajiny. Pro

nás jako pro Českou republiku to má samozřejmě také velkou výhodu, protože tito policisté budou mít i dobrý přehled o tom, kteří z

těch lidí a chtějí pokračovat dál do České republiky, a nám to dává nějakou předběžnou situační informaci o tom, jak se aktuálně

tato situace vyvíjí. Myslím si, že z toho základního, co jsme na ústředním krizovém štábu říkali, je to všechno. Jednotlivá ministerstva

nás informovala také o tom, co oni dělají za aktivity. My se to právě v rámci národního asistenční centra snažíme koordinovat na

jednom místě, abychom měli přehled, co, kdo děláme. Ministerstvo dopravy, MPSV, ministerstvo školství, Ministerstvo zdravotnictví.

A snažíme se mít o všech aktivitách dobrý přehled a pokusit se, aby tady nevznikaly nějaké větší zmatky. Ty zmatky vznikají trochu i

proto, že ta situace na té ukrajinsko-slovenské hranici je v současné době dost nepřehledná. My jako Česká republika nemáme ten

přesný přehled o číslech Ukrajinců, kteří přicházejí do České republiky právě kvůli tomu, že v téhle chvíli my nejsme hraniční zemí.

My nejsme zemí na vstupu. K nám ti lidé už přicházejí přes Slovensko, někteří na Slovensku zůstanou, někteří přijdou. A samozřejmě

poté registraci ta čísla budou přesnější. V této chvíli už bylo vydáno 2000 těch humanitárních víz, ale to rozhodně není definitivní

číslo. Pohybujeme se určitě ve vyšších tisících lidí, kteří už do České republiky přišli. Já jsem dneska měl ráno schůzku s ukrajinským

panem velvyslancem, která byla jako v mnoha okamžicích dojemná a přerušovaná aktuálními zprávami, které mu přicházely z

Ukrajiny. Nebyla to jednoduchá schůzka, musím říct, a tu statečnost, kterou oni projevují, je potřeba obrovitánsky ocenit, a to, jak

na Ukrajině, tak i co tady pan velvyslanec předvádí a jak se pokouší prostě síťovat všechnu možnou pomoc České republiky, to je

prostě výkon vynikajícího diplomata, musím říct. A ta informace byla taková: děkujeme za vaši pomoc, ale samozřejmě máme

problémy na té ukrajinské straně trochu zvládat všechno to, co se tam děje. Slováci také avizovali, že tam neexistuje ani žádný zatím

oficiální hub, kdyby se předávala ta humanitární pomoc, tak trošku jako tlumit vyloženě partyzánské akce toho typu: dojedu na

hranice a třeba někoho naberu. Pokud je tam přímo nějaká individuální dohoda. Tam skutečně víte, pro koho jedeme, ta rodina tam

čeká, máte skutečně avizováno, že tu hranici třeba překročila nebo v nejbližší době překročí, tak to se dá ještě pochopit. A to je

určitě věc, která může individuálně pomoci, já nechci lidem rozmlouvat, aby pomáhali, já jsem šťastný, jak Češi pomáhají.


28. 2. 2022; Vysokeskoly.cz

Akce Staň se na den vědkyní přilákala rekordní počet středoškolaček

Podíl žen ve vědě v České republice klesá. Zatímco v roce 2000 jich bylo v této oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30. S

problémem se ale potýkají i další země po celém světě. Změnit tento trend se každoročně snaží Fakulta jaderná a fyzikálně

inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), která na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě pořádá akci Staň se na den vědkyní. Letošní ročník

přilákal dosud rekordní počet středoškolaček, které by se v budoucnu chtěli věnovat vědě.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studenty stále roste," říká Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI.

Na letošní ročník akce dorazila osmdesátka studentek. V minulých letech byl přitom zájem jen zhruba poloviční. "Staň se na den

vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze zpětné vazby vyplývá, že

právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili tento potenciál, navýšili

kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více," nastiňuje jedna z hlavních organizátorek Jaroslava Óbertová.


28. 2. 2022; zdravezpravy.cz

Poslední únorový den patří lidem se vzácnou nemocí

Dnes [28.2.] se budovy po celém světě zabarví do růžové, fialové, světle zelené a světle modré barvy. Je totiž poslední únorový den –

í.

V Česku vzácnou nemocí trpí přes 600 tisíc lidí. Za 80 % z nich stojí genetika.

Pouze pět procent , jimiž na světě podle odborníků trpí přes 300 milionů lidí, umí lékaři léčit. Vědci v současné době přitom definují

šest až osm tisíc vzácných chorob. Přesné číslo ale určit nedokáží, protože se dle nich zhruba každé dva měsíc objeví další nová

geneticky podmíněná vzácná nemoc.

Den vzácných onemocnění připomíná světelný řetěz

Poslední den v únoru si každoročně celý svět připomíná pacienty s diagnózou vzácného onemocnění. Tento den patří i jejich

rodinám, blízkým, pečovatelům a zdravotníkům, kteří jim pomáhají zvládnout často velmi vážné a nevyléčitelné onemocnění.

"Na připomínku a jako vyjádření solidarity se na Den vzácných onemocnění, 28. února, v sedm hodin večer po celém světě

rozsvěcují budovy růžovou, fialovou, světle zelenou a světle modrou, které tento den symbolizují," popisuje ve svém Zpravodaji

Česka asociace pro vzácná onemocnění [ ], která u nás sdružuje pacientské organizace věnující se vzácným nemocem.

V Praze se dnes do zmíněného světelného řetězu zahalí Petřínská rozhledna, Tančící dům nebo Fakulta elektrotechnická ČVUT.

Ve světě se do čtyř barev nasvítí například římské Koloseum, šikmá věž v Pise, ale třeba i nejvyšší budova světa Burdž Chalífa v

Dubaji. A dále i veřejné úřady, radnice menších měst, mosty i sportovní stadiony.

Jsou tu i extrémně vzácná onemocnění

O vzácném onemocnění lékaři hovoří vždy, když danou chorobu diagnostikují u méně než pěti osob z deseti tisíců lidí. Případně u

jedné osoby ze dvou tisíců. A jsou tady ještě extrémně vzácná onemocnění [ultrarare diseases], jimiž onemocní méně než jeden

pacient na 200 tisíc osob.

"Vzácná onemocnění jsou klinicky heterogenní skupinou. Nicméně přibližně 80 procent z nich tvoří primárně geneticky podmíněné

nemoci, které se ve dvou třetinách případů projeví již v dětském věku," popisuje vzácná onemocnění přednosta Kliniky dětského

a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze doc. Tomáš Honzík.

Až 30 procent dětí se vzácným onemocněním se dle něj nedožívá věku pěti let. Nejčastěji podle něj jde o dědičné metabolické

poruchy, systémová autoimunitní a revmatologická onemocnění. Dále některá kardiovaskulární a endokrinologická onemocnění,

poruchy imunity a autoinflamatorní onemocnění, nervosvalová onemocnění, ale i onkologické nemoci a

Vzácná onemocnění si vyžadují spolupráci mezi zeměmi

Diagnostika a léčba vzácných onemocnění vyžaduje vysoce odborné znalosti a zkušenosti lékařů – specialistů. Nižší výskyt daného

typu onemocnění mezi pacienty a různorodost vzácných nemocí totiž u lékařů vyvolává diagnostickou i terapeutickou nejistotu.

"V praxi je lepší si nechat diagnózu podruhé potvrdit od specialisty. Není divu, že si těch skutečně drobných odlišností okresní

pracoviště nevšimne," upozorňuje Kateřina Kopečková z Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní Nemocnice v Motole.

Ve specializovaných centrech při určování diagnózy dle ní odborníci zprvu vyloučí jednotlivé varianty. Ale i po určení nemoci není


vždy vše jasné. Léčba se často řídí retrospektivními studiemi nebo se zakládá na zkušenostech jednotlivých klinických případů.

Bohužel mnohdy chybí jednotná léčebná doporučení.

"Co ale platí vždy, je to, že podmínkou pro úspěšnou a kvalitní lékařskou péči je nutný multidisciplinární přístup. To znamená

spolupráce několika specialistů z vícero oborů," zdůrazňuje Kateřina Kopečková.

Ke včasné diagnostice vzácného onemocnění pomáhá i mezinárodní spolupráce. Sdílení zkušeností o těchto nemocech je při

nízkých počtech pacientů klíčové. V Evropské unii proto vznikla Evropská referenční síť center pro vzácná onemocnění [ERN]. Tato

centra jsou schopna poskytnout komplexní péči pacientovi se vzácnou nemocí. Členy jsou i některá pracoviště v České republice.

Evropská konference o vzácných onemocnění

Společné evropské strategii v koordinaci zdravotní politiky v oblasti vzácných onemocnění se věnuje také Evropská konference o

vzácných onemocnění [ECRD]. Ta se koná každé dva roky. Letos se uskuteční již po jedenácté online formou od 27. června do 1.

července.

"Na konferenci se setkává více než 1 500 účastníků ze všech oblastí, kterých se týkají vzácná onemocnění. Lékaři, výzkumníci,

výrobci, zástupci státních orgánů, politici i pacienti spolu probírají opatření, která pomohou zlepšit postavení lidí žijících se

vzácnými onemocněními po celé Evropě," přibližují náplň konference zástupci ČAVO.

Letošní jedenáctý ročník naváže na zveřejnění prospektivní studie Rare 2030, která mimo jiné doporučuje vytvoření společné

evropské strategie u vzácných onemocnění. Spolupráce mezi zeměmi EU tak umožní významně zlepšit diagnostiku, léčbu i přístup

ke vzácně nemocným pacientům.

"V oblasti vzácných onemocnění si totiž žádný stát nevystačí sám," dodávají zástupci ČAVO s tím, že konference ECRD se v letošním

roce stala oficiální součástí francouzského předsednictví v Radě EU. A důležité i je, že těsně před koncem loňského roku došlo k

přijetí rezoluce OSN o vzácných onemocněních.

Dodejme, že konference proběhne ve třech blocích: zdraví, rovnost a inovace. Významnou událostí letošní mezinárodní akce je i

skutečnost, že jedním ze tří předsedů programového výboru konference je český profesor Milan Macek, přednosta Ústavu biologie

a lékařské genetiky 2. LF a FN Motol.

Veronika Táchová

Ilustrační foto: Pixabay.com

URL| https://www.zdravezpravy.cz/2022/02/28/posledni-unorovy-den-patri-lidem-se-vzacnou-nemoci/


28. 2. 2022; AUTOMA

Startuje Technologická olympiáda pro středoškoláky

Pro studenty gymnázií a odborných středních škol v ČR pořádá Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze Technologickou

olympiádu. Maximálně tříčlenné týmy středoškoláků se mohou registrovat na odkazu www.teol.cz nejpozději do 27. března.

Soutěž počítá se zapojením přibližně 1 500 studentů středních škol. Dne 1. dubna proběhne školní kolo v režimu online. Podle

výsledků postoupí 25 týmů do finálového kola, které se uskuteční 22. dubna 2022 na FEL ČVUT v Praze.

Cílem organizátorů je přispět k pochopení takových pojmů, jako jsou elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či

kryptoměny. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí

potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a odprezentovat výsledky odborné porotě,"

představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.

Vedle samotné soutěže bude pro účastníky finálového kola připraven také dopolední blok přednášek o aktuálních technických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. V závěru dne vyhodnotí odborná komise

složená z odborníků FEL ČVUT a partnerů soutěže nejlepší týmy. Na vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc korun a spousta zážitků,"

vysvětluje Tadeáš Salaba.

Technologická olympiáda navazuje na projekt Technologická gramotnost, který již během prvních tří měsíců oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. Projekt Technologická

gramotnost i navazující celostátní Technologická olympiáda probíhají pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a

MŠMT; generálním partnerem je Škoda Auto; partnerem ČEZ a. s. a odborným garantem je GasNet s. r. o.

O autorovi: (FEL ČVUT v Praze)


28. 2. 2022; Automa

ČVUT představila laboratoř pro nanoelektrické technologie NANOLAB

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.

Z možností nové laboratoře budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické

zkušenosti se špičkovými technickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.


Na všech projektech, které se v Nanolabu rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména

doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia,

několik postdoktorandů a čtyři výzkumné a pedagogické pracovníky," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry

mikroelektroniky FEL ČVUT.

Nanolab významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po specializovaných odbornících, kteří budou

navrhovat polovodičové součástky, včetně mikročipů, jejichž nedostatek v současné době významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v

oblasti výroby polovodičových součástek nepotřebují jen technology, ale i konstruktéry, jejichž znalosti a kompetence nová

laboratoř na katedře mikroelektroniky také rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se

výrobou mikročipů, optoleketronických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v Nanolabu realizuje svůj projekt, je Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na

zprovoznění zařízení pro depozici tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže

díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce o tloušťce

jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka prvního ročníku

magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v souvislosti se svou

diplomovou a výhledově i doktorskou prací, nejnověji už ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii

MBE (Molecular Beam Epitaxy).

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání Nanolab přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast polovodičových čipů. "Připravujeme

spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká

vysokou odolností. Další oblastí uplatnění je kosmická technika," nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL

ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři úloh, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky

Nanolabu podílet.

Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí

nedestruktivní měření biologických látek při použití Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). Metoda

umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoliv jde stále o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétnímu využití v oblasti

medicíny; pomocí této metody je totiž možné detekovat i nádorové buňky.

Nanolab je vybaven unikátní technikou z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého

leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v čistých prostorech. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly,

například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného

vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické

elipsometrie, umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," doplňuje Pavel Hazdra. Právě na růstu

dielektrických vrstev metodou ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet

vlastní struktury.

[Tisková zpráva FEL ČVUT, leden 2022.]

Foto: Obr. 1. Výzkumníci Karolína Veselá, Vojtěch Povolný a Jan Voves u zařízení technologie ALD v laboratoři Nanolab


23. 2. 2022; vecerni-praha.cz

Dnem otevřených dveří FEL ČVUT a technologiemi budoucnosti studenty provedou robopsi SPOT

Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky budou mít opět příležitost seznámit se s technologiemi, které výrazně ovlivní

způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.


Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT zpřístupní v pátek 25. února 2022 během dne otevřených dveří svá pracoviště v Dejvicích a

na Karlově náměstí.

Upoutávka:

Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po

telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou

studenti a studentky na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy, už během bakalářského studia.

Díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studujících na jednoho vyučujícího, mají vyučující čas a prostor se svým

studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

" Program dne otevřených dveří pro uchazeče a uchazečky o bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových

blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a

studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o

bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou mít možnost s vyučujícími a studujícími osobně probrat, jak vypadá

studium jednotlivých studijních programů a jaké jsou možnosti budoucího uplatnění, " uvedla doc. Veronika Sobotíková ,

proděkanka Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.30 a 13.00 hodin. Z důvodů

protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat po skupinkách, a je proto potřeba se na den otevřených dveří

předem registrovat prostřednictvím webu . Tento nový web pro uchazeče a uchazečky o studium na FEL představuje jednotné

kontaktní místo, na kterém zájemci naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

K účasti na dnu otevřených dveří má středoškolačky a středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, ve kterém hraje důležitou

roli kráčející robot SPOT. Výzkumné týmy Fakulty elektrotechnické ČVUT pro tyto roboty vyvíjejí pokročilé softwarové nástroje,

které mají "robopsům” v budoucnu umožnit, aby se bezpečně pohybovali mezi lidmi.


23. 2. 2022; denik.cz

Bezpilotní studentská formule z ČVUT jezdila na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 mohli do poloviny února v

pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce.


Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické

stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje sestava

senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. N Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty

elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku 2010 a v letošním roce světu představuje již jedenáctou generaci.

Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia, kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě

strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se

zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje jsme vyrazili nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě

reprezentovat Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu naše členy obohacuje o nové

informace, aktuální trendy, rozšiřuje obzory, ale také pomáhá získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu

eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 loni představila skupina Multirobotických systémů,

působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše fakulta má prostřednictvím týmu

eForce opětovně zastoupení na největší přehlídce technologií budoucnosti EXPO 2020. Tým již dvanáctým rokem představuje

ideální platformu pro výchovu talentů napříč fakultou – do konstrukce formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů,

kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky, kteří řeší algoritmy autonomního řízení," uvedl Petr Páta,

děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.


23. 2. 2022; Pražský deník

FEL ČVUT otevře dveře

Dejvice – Fakulta elektrotechnická ČVUT zpřístupní v pátek 25. února během dne otevřených dveří svá pracoviště v Dejvicích a

na Karlově náměstí.

Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky budou mít opět příležitost seznámit se s technologiemi, které ovlivní způsob, jakým

budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích. Kvůli trvající epidemii se studenti budou pohybovat po

skupinkách, a je proto potřeba se předem registrovat přes fakultní web.


23. 2. 2022; Právo

FOTO

Foto: DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT otevře 25. února dveře svých pracovišť v Dejvicích a na

Karlově náměstí. Zájemci se ve tříhodinových blocích seznámí nejen se špičkovými technologiemi v laboratořích, ale také se svými

budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek.

Foto FEL ČVUT


23. 2. 2022; zakazka.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT: Robopsi SPOT provedou středoškoláky technologiemi budoucnosti

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT zpřístupní v pátek 25. února 2022 během dne otevřených dveří svá pracoviště v Dejvicích a

na Karlově náměstí.


Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po

telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou

studenti a studentky na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy, už během bakalářského studia.

Díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studujících na jednoho vyučujícího, mají vyučující čas a prostor se svým

studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

"Program dne otevřených dveří pro uchazeče a uchazečky o bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových

blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a

studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o

bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou mít možnost s vyučujícími a studujícími osobně probrat, jak vypadá

studium jednotlivých studijních programů a jaké jsou možnosti budoucího uplatnění," uvedla doc. Veronika Sobotíková, proděkanka

Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.30 a 13.00 hodin. Z důvodů

protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat po skupinkách, a je proto potřeba se na den otevřených dveří

předem registrovat prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut .cz. Tento nový web pro uchazeče a uchazečky o studium na FEL

představuje jednotné kontaktní místo, na kterém zájemci naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

K účasti na dnu otevřených dveří má středoškolačky a středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, ve kterém hraje důležitou

roli kráčející robot SPOT. Výzkumné týmy Fakulty elektrotechnické ČVUT pro tyto roboty vyvíjejí pokročilé softwarové nástroje,

které mají "robopsům” v budoucnu umožnit, aby se bezpečně pohybovali mezi lidmi.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha


22. 2. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Robopsi SPOT provedou středoškolačky a středoškoláky technologiemi budoucnosti

Den otevřených dveří Fakultě elektrotechnické ČVUT.


Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky budou mít opět příležitost seznámit se s technologiemi, které výrazně ovlivní

způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích. Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT

zpřístupní v pátek 25. února 2022 během dne otevřených dveří svá pracoviště v Dejvicích a na Karlově náměstí.

Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po

telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou

studenti a studentky na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy, už během bakalářského studia.

Díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studujících na jednoho vyučujícího, mají vyučující čas a prostor se svým

studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

"Program dne otevřených dveří pro uchazeče a uchazečky o bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových

blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a

studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o


bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou mít možnost s vyučujícími a studujícími osobně probrat, jak vypadá

studium jednotlivých studijních programů a jaké jsou možnosti budoucího uplatnění," uvedla doc. Veronika Sobotíková, proděkanka

Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.30 a 13.00 hodin. Z důvodů

protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat po skupinkách, a je proto potřeba se na den otevřených dveří

předem registrovat prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut .cz. Tento nový web pro uchazeče a uchazečky o studium na FEL

představuje jednotné kontaktní místo, na kterém zájemci naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

K účasti na dnu otevřených dveří má středoškolačky a středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, ve kterém hraje důležitou

roli kráčející robot SPOT. Výzkumné týmy Fakulty elektrotechnické ČVUT pro tyto roboty vyvíjejí pokročilé softwarové nástroje,

které mají "robopsům” v budoucnu umožnit, aby se bezpečně pohybovali mezi lidmi.

Upoutávku naleznete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Robopsi-SPOT-provedou-stredoskolacky-a-stredoskolaky-

technologiemi-budoucnosti-693680


22. 2. 2022; FeedIT.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT: Robopsi SPOT provedou středoškolačky a středoškoláky technologiemi budoucnosti

Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky budou mít opět příležitost seznámit se s technologiemi, které výrazně ovlivní

způsob, jakým budeme

pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích. Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT zpřístupní v pátek 25. února

2022 během dne otevřených dveří svá pracoviště v Dejvicích a na Karlově náměstí.


Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po

telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou

studenti a studentky na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy, už během bakalářského studia.

Díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studujících na jednoho vyučujícího, mají vyučující čas a prostor se svým

studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

"Program dne otevřených dveří pro uchazeče a uchazečky o bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových

blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a

studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o

bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou mít možnost s vyučujícími a studujícími osobně probrat, jak vypadá

studium jednotlivých studijních programů a jaké jsou možnosti budoucího uplatnění," uvedla doc. Veronika Sobotíková, proděkanka

Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.30 a 13.00 hodin. Z důvodů

protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat po skupinkách, a je proto potřeba se na den otevřených dveří

předem registrovat prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut .cz . Tento nový web pro uchazeče a uchazečky o studium na FEL

představuje jednotné kontaktní místo, na kterém zájemci naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

K účasti na dnu otevřených dveří má středoškolačky a středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, ve kterém hraje důležitou

roli kráčející robot SPOT. Výzkumné týmy Fakulty elektrotechnické ČVUT pro tyto roboty vyvíjejí pokročilé softwarové nástroje,

které mají "robopsům” v budoucnu umožnit, aby se bezpečně pohybovali mezi lidmi.

Upoutávku naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=0RD-uxdbVKQ

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se


znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz


URL| https://feedit.cz/2022/02/22/den-otevrenych-dveri-fel-cvut -robopsi-spot-provedou-stredoskolacky-a-stredoskolaky-

technologiemi-budoucnosti/


22. 2. 2022; iDNES.cz

Na lodi u Azor hoří baterie elektroaut. Uhasit je bude trvat dlouho

Hasičům se nedaří uhasit požár nákladní lodi, která převáží tisíce luxusních automobilů. Oheň vypukl ve středu během plavby přes

Atlantik poblíž Azorských ostrovů. Agentuře Reuters to sdělil vedoucí nedalekého přístavu. Dodal, že není jasné, kdy budou hasiči

úspěšní.

Loď Felicity Ace plující pod panamskou vlajkou byla na cestě z německého Emdenu do amerického přístavu Davisville. Na palubě

veze kolem 4 000 automobilů z koncernu Volkswagen, včetně luxusních vozů Porsche, Audi a Bentley. Psali jsme zde.

"Na palubě lodi jsou i elektricky poháněná vozidla s lithium-iontovými akumulátory," píše magazín Autoweek. "Požár nelze kvůli

riziku rozsáhlého znečištění životního prostředí uhasit vodou. Panují obavy, že toxické látky budou vyplaveny do moře. Mnoho z

hořících aut jsou elektrické modely s nabitými akumulátory, což komplikuje jejich uhašení. Nákladní loď je mezitím dále unášena

Atlantikem."

Záchranáři hned ve středu evakuovali všech 22 členů posádky.

"Zásah musí probíhat velmi pomalu," řekl Joao Mendes Cabeças, který šéfuje nejbližšímu přístavu na azorském ostrově Faial. "Bude

to chvíli trvat," dodal. Podle něj lithium-iontové baterie v elektromobilech udržují oheň při životě a na hašení požáru je proto

potřeba speciální zařízení, které je na cestě. Zatím podle Cabeçase není jasné, zda požár způsobily právě akumulátory. Potíž je

ovšem v tom, že právě li-ion akumulátory se při vzplanutí jen velmi špatně hasí. ̈

Dva velké vlečné čluny s protipožárním vybavením začaly na hořící plavidlo stříkat vodu, uvedl aktuálně manažer japonské rejdařské

společnosti Mitsui O.S.K. Lines, která loď provozuje. Posádka byla evakuována už minulý týden, ve stejný den, kdy na lodi začalo

hořet. Žádné palivo z lodi neuniklo a plavidlo je stabilizováno, uvedla dopravní společnost na zvláštním webu, který zřídila jen pro

účely informování o postupu záchranných prací.

Na palubě bylo údajně 1 100 vozů Porsche, 189 aut značky Bentley. Magazín Quattroruote píše, že zbytek automobilového nákladu

tvořily volkswageny, audi a lamborghini. Celkem má mít loď na palubě 3 965 vozů, uvedl německý finanční list Handelsblatt s

odkazem na interní e-mail od Volkswagenu USA.

Experti společnosti Russell Group, kteří se zabývají modelováním rizikových situací a souvisejících nákladů, odhadují, že by požár

mohl výrobce přijít minimálně na 155 milionů dolarů (3,3 miliardy Kč). Z celkových zhruba 438 milionů dolarů, což je celková

hodnota zboží na palubě lodi Felicity Ace, připadá na auta částka 401 milionů USD, uvádějí experti. Volkswagen se k těmto odhadům

podle agentury Bloomberg odmítl vyjádřit.

Russell Group ve svých propočtech počítá s celkovou hodnotou aut na palubě. To znamená, že vyčíslená škoda počítá s variantou,

že ztracena či zničena byla všechna převážená auta. Experti odhadují, že další automobilky vedle Volkswagenu mohou přijít zhruba

o 246 milionů dolarů.

Irská softwarová společnost Skytek, která poskytuje poradenství při výpočtu investičního rizika, o víkendu odhadla celkovou výši

škod způsobených požárem na půl miliardy dolarů (asi 12 miliard korun).

Cabeças již dříve uvedl, že hořelo asi pět metrů nad hladinou a požár byl ještě daleko od palivových nádrží plavidla. Podle něj se k

nim však plameny přibližují. "Oheň se šíří dolů," dodal šéf přístavu. Vysvětlil, že týmy mohou požár řešit pouze zvenčí ochlazováním

konstrukce lodi, protože vstup na palubu je příliš nebezpečný. Nemohou také používat vodu, protože zvýšení hmotnosti lodi by


mohlo ohrozit její stabilitu; tradiční vodní hasicí přístroje navíc nezabrání hoření lithium-iontových baterií.

Hašení elektromobilů je obrovským problémem. "V baterii elektromobilu probíhají další chemické a fyzikální procesy a je třeba ji

následně dlouho sledovat," vysvětlil v minulosti v diskuzním pořadu Rozstřel na iDNES.cz Pavel Hrzina, specialista na bezpečnost

akumulátorů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.Problémem baterie je také to, že je v ní velké množství kyslíku, který slouží

jako palivo pro oheň. "Baterie pak hoří pod vodou, pod pískem, pod zemí i ve vakuu. Protože kyslík si veze s sebou a vyrábí si ho,"

vysvětluje Hrzina. Záchranná akce

"Na Azorské ostrovy byl vyslán speciální 16členný záchranný tým SMIT Salvage nizozemské společnosti Boskalis, aby pomohl dostat

požár pod kontrolu, zatímco jeho vybavení k uhašení Li-Ion akumulátorů je na cestě ze Španělska a Nizozemska, napsal Autoweek.

Loď dlouhá asi 200 m, plující pod vlajkou Panamy, vlastněná společností Snowscape Car Carriers a provozovaná japonskou

společností Mitsui O.S.K. Lines, plula z německého Emdenu do Davisvillu ve státě Rhode Island ve Spojených státech.

"Experti z nizozemské vyprošťovací společnosti o víkendu několikrát analyzovali situaci na lodi Felicity Ace. Oproti původnímu plánu

loď nejprve odtáhnout do přístavu a následně požár uhasit by měl být oheň uhašen pokud možno ještě před odtažením lodi s

použitím nejmodernější techniky na místě neštěstí," píše Autoweek.

"V tomto týdnu má být čluny odtažena do Evropy nebo na Bahamy. Tři vlečné čluny jsou už na cestě z Gibraltaru a Nizozemska.

Plavidlo není možné odtáhnout na Azory, protože je tak velké, že by zablokovalo vjezd v přístavu," uvádí magazín v aktualizované

zprávě. A upozorňuje na videozáznam, který v neděli zveřejnila posádka portugalského hlídkového člunu Setúbal na Twitteru.

"Ukázal hustý kouř stoupající od přídě k zádi a trup, který již místy roztával."

Foto:

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters

FotoGallery:

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters

Evakuace námořníků z lodi Felicity Ace (16. února 2022)

Profimedia.cz

Uprostřed Atlantského oceánu hoří kontejnerová loď Felicity Ace. (16. února 2022)

Profimedia.cz

Evakuace námořníků z lodi Felicity Ace (16. února 2022)

Profimedia.cz

URL| https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/azory-lod-elektromobil-pozar-volkswagen.A220221_112827_automoto_fdv


22. 2. 2022; TECH Magazín

Staň se na den vědkyní, vyzývá akce

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR roste, ale ženy se na něm podílejí ve stále menší míře.

Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 %, v roce 2019 už jen 30 %. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního

dne dívek a žen ve vědě, který se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho OSN poprvé vyhlásilo.

Před sedmi lety začala v tento den Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) pořádat akci Staň se na den vědkyní se

snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň skutečně vypadá. Letos se připojila i Fakulta

elektrotechnická ČVUT v Praze. Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet

80 středoškolských studentek, kterým svoji práci skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích


představily vědkyně i studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste," říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi.

Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o

akci. Kvůli kapacitě jsme museli registrace ukončit dokonce o den dříve, zatímco v minulých letech jsme se pohybovali na

polovičních počtech účastnic. Letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická, a ze zpětné vazby vyplývá, že právě tato posila

pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom tento potenciál rádi využili, navýšili kapacitu a pozvali

středoškolaček ještě více."

Studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace. Důležitou

součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč?. Myslí si, že je

to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat raději něčemu jinému,"

přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní, dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se proběhl také anonymní on-line průzkum, který zkoumal, zda se přítomné dívky setkávají i s názory, že se k nim

technika nehodí. Ukázal, že poznámky o nevhodnosti určitých oborů přítomné středoškolačky stále slýchají poměrně často.

"Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takovéto akci. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat vzory a ptát se ostatních. To

nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," uvedla jedna ze studentek gymnázia v Uničově.

"Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich

kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující

pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru," zhodnotila "Staň se na den vědkyní" další z účastnic.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy vnímala

i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z FEL ČVUT v Praze: "Jako velmi přínosné mi přišlo sdílení rozmanitých zkušeností z

různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a doufám, že i studentky se tak budou moci

lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů," komentovala akci s tím, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s

velkým potenciálem posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry.

Publikováno: 22. 2. 2022 / Počet přečtení: 1


22. 2. 2022; strojirenstvi.cz

Na FEL ČVUT objevili "superlubrikant", součinitel tření snížil na jednu miliontinu

S tak nízkým třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout objekt vážící tisíc tun. Práce byla v lednu 2022 publikována v

prestižním časopise Nature Materials.

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze

(Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a

naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu miliontinu.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty

způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky FEL ČVUT se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv.

superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant

"Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho odhadujeme, například když zvedáme skleničku,

a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje profesor Tomáš Polcar, vedoucí Skupiny

pokročilých materiálů. "Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření

bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv. dvourozměrných materiálech tvořených

vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.

Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar

ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu

miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na výsledném

tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.


Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials* a v doprovodném článku recenzentů byla oceněna elegance

a chytrost použité experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 a

rovněž první článek v Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

"Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: "S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy.

* Liao, M., Nicolini, P., Du, L. et al. UItra-low friction and edge-pinning effect in large-lattice-mismatch van der Waals

heterostructures. Nat. Mater. 21, 47–53 (2022)


22. 2. 2022; Lidové noviny

Vichr ničí vedení. Dát ho pod zem je nákladné

PRAHA Silný vítr nechal v posledních dnech bez proudu desítky tisíc domácností. Důvody jsou většinou prozaické: živel na

vzduchem vedené vodiče shodil třeba strom. Laika tak napadne logická otázka, proč už vedení není v kabelech v podzemí.

Největší tuzemský distributor elektřiny – skupina ČEZ – spravuje 51 tisíc kilometrů vedení vysokého napětí, pod zemí je podle mluvčí

energetického gigantu Soni Holingerové uloženo asi 21 procent z nich. U nízkého napětí je už situace lepší, tam je zastoupení kabelů

v zemi na 57 procentech.

"Platí, že čím vyšší napěťová hladina, tím komplikovanější je stavba kabelového vedení," řekl LN Zdeněk Müller z Fakulty

elektrotechnické ČVUT v Praze. Technická náročnost je navíc podle něj srovnatelná se stavbou tunelů. A co se týče počtů nutných

povolení, to si taková stavba nezadá ani s konstrukcí dálnice. Toto srovnání je snadným klíčem k tomu, proč se kabeláž uložená do

země nepoužívá více.

Dle Holingerové se ČEZ často dostává do konfliktu s majiteli pozemků, na nichž musí u havárií zasahovat. "Vedení provozované ve

veřejném zájmu vnímáme v takovýchto případech jako důležitější než soukromý majetek," řekla LN.

Řečí čísel se v přesouvání elektrických distribučních sítí pod zem za posledních deset let příliš nepokročilo. Opět napovědí statistiky

firmy ČEZ.

Pokračování na straně 3 Vedení pod zemí? Je to drahé

Dokončení ze strany 1

Ještě před deseti lety leželo pod zemí 20 procent z celkové délky vedení vysokého napětí. Dnes je to 21 procent. Posun o jedno

procento sice nevypadá jako velký výkon, je ale nutné připomenout, že reálně je to 500 kilometrů rozvodů, které přešly od drátů ke

kabelům. U nízkého napětí, jež rozvádí proud přímo do domácností, se poměr vychýlil ještě výrazně více na stranu podzemní

kabeláže. Z 52 procent v roce 2012 na dnešních 57 procent. Výhledově by tak dráty vedené vzduchem měly z obcí ve valné většině

případů vymizet.

Obce to vítají. A to i kvůli přerušeným dodávkám proudu vlivem extrémního počasí. "U nás to vypadlo třeba na pár hodin, ale okolní

malé vesnice neměly proud i desítky hodin. Určitě vítáme, že se přistupuje ke kabeláži," řekl LN starosta městyse Okříšky na

Vysočině Zdeněk Ryšavý.

Právě tam plánuje letos distributor E. ON, zajišťující prakticky celý jih České republiky, vést kabely podzemím. Podobně jako jinde se

tak děje při příležitosti nutných oprav chodníků a silnic, kdy jsou komunikace rozkopané.

Odolnější, ale drahé

"Kabeláž je odolnější a za nepříznivého počasí i spolehlivější; navíc nám do budoucna umožňuje připojit i domácnosti s většími


odběry energie. Na druhou stranu je proti venkovnímu vedení o hodně dražší," uvedla pro LN Martina Slavíková, mluvčí E. ON.

"Taktéž připojení nových trafostanic a zákazníků k venkovnímu vedení je podstatně rychlejší a méně investičně náročné jak pro

zákazníka, tak pro provozovatele," doplnila za firmu ČEZ Holingerová.

To je aspekt, na který upozorňuje také expert z ČVUT Müller. Při porovnání spolehlivosti a ceny má totiž vedení dráty vzduchem

přece jen většinou navrch. S pokládáním kabeláže je to navíc tak, že nestačí jednoduše zakopat drát obalený krycím materiálem.

"Aby soustava fungovala, je navíc potřeba postavit kompenzátory takzvané jalové energie," vysvětlil LN odborník.

Kromě toho činí problémy také opravy. Spravit spadlé vedení stržené stromem není až takový rébus. Ale řešit poruchu v kabeláži

uložené pod zemí je mnohem složitější. I nad "zakopanou" sítí navíc nesmí nic stát, aby k ní technici měli snadný přístup. Kabely v

zemi proto ovlivňují i prostor nad ní: třeba v lese by musel být průsek, kde by nerostly stromy.

Pokud bychom se navíc rozhodli zbavit se drátů v krajině úplně, podepíše se to zřejmě i na našich peněženkách. "Pokusit se dostat

rozvodnou síť do kabelů by znamenalo vybudovat téměř celou síť znovu. Musely by to být masivní investice," upozorňuje Müller. To

by zřejmě zvedlo i ceny elektřiny, což je při jejich současném závratném růstu v podstatě nemyslitelné.

Povinné odstupy

Distributoři se snaží problém spojený s nepřízní počasí řešit technicky. U specialistů se pro to vžil termín odvozený od hojně

užívaného anglického smart neboli chytrý. Firmy tak své sítě "pochytřují". Jde o způsoby zapojení, které umožňují snadněji řešit

výpadky.

Třeba ČEZ kromě nahrazování drátů kabely v nejčastěji postižených lokalitách propojuje sítě do kruhu. Tím se zajistí, že do lokality

postižené výpadkem se proud dostane z minimálně dvou směrů. Je i snazší poruchu rychle najít.

Pokud na vašem pozemku elektrické vedení stojí, máte povinnost porost okolo něj udržovat podle zákonem daných pravidel. U

vodičů s izolací by odstup od porostu měl být dva metry pro dráty nízkého napětí, u těch bez izolace dokonce sedm metrů.

U vysokonapěťového vedení se pak operuje v jiných řádech. Odstup stromů u nich začíná na dvanácti metrech a končí na třiceti.

Zvláště v lesích a přilehlém okolí je to složitý úkol. Stromy tu narůstají ještě výše, než je povinný rozestup, a pokud už je vítr vyvrátí,

zasáhnou vedení i tak. Podle ČEZ ale snahy o rozšíření povinných koridorů v lesích narážejí na nevůli ekologů.

Foto: Spadlé dráty jsou už tradičním průvodním jevem při prudkých větrných bouřích. Právě letošní zimu provázejí smrště více, než

jsme byli zvyklí v minulosti. Po mnohahodinovém řádění prudké vichřice zůstávají i desítky tisíc domácností bez elektřiny. Mnozí lidé

se proto ptají, proč rozvody elektrické energie nezakopáváme pod zem.

FOTO ČTK


21. 2. 2022; Technický týdeník

Vývojáři maziv budoucnosti pokukují po 2D materiálech

Tribologie dělá vše pro to, aby snížila ztráty způsobené třením. Dnes se tak děje především s pomocí hojně rozšířených kapalných

maziv. Ovšem v 21. století byla objevena slibná možnost, jak by se "mazání"dalo dále vylepšit a ztráty způsobené třením snížit.

Ukázka tří kombinací 2D materiálů při hledání superlubrikantu. Vlevo nahoře (A) jde o vrstvu molybdendisulfidu na vrstvě grafitu.

Na obrázku B je vrstva molybdendisulfidu na ploše z nitridu boritého. Na posledním obrázku je pak vrstvička grafenu na nitridu

borném. Extrémně nízké tření bylo naměřeno v případech na obou vzorcích s molybdendisulfidem /Foto: Liao a kol./

Každým rokem padne nezanedbatelné množství energie, ať už na překonání samotného tření, tak na výrobu náhradních dílů za ty,

které se třením opotřebovaly. Řádově několik jednotek procent výkonu automobilu se vynaloží na překonání tření jeho součástek.

Moderní řešení vedoucí ke snižování ztrát způsobených třením nabízejí takzvané 2D materiály, tedy látky, které se vlastně chovají,

jako kdyby byly dokonale ploché.

Prvním z nich byl grafen, jenž v roce 2004 zájem o tento typ látek nastartoval. Grafen se však doposud příliš nevyužívá, protože se

ho nedaří vyrábět levně a ve větším množství. Stal se ovšem inspirací pro celou řadu jiných 2D materiálů, z nichž některé by mohly v

brzké době najít zajímavé uplatnění. Možná třeba i jako maziva. Nikdo sice netvrdí (alespoň zatím), že by takové látky v dohledné

době měly nahradit kapalné lubrikanty. Ale již dnes se najde dost zajímavých aplikací, pro které se oleje či podobná maziva prostě

nehodí a tuhá maziva by se tam uplatnit mohla. Někde se už dokonce uplatňují, ale samozřejmě další zlepšení jsou možná.

Olej nemůžete používat například pro mazání chirurgických šroubů. Kapalná maziva se nehodí ani pro použití ve vakuu; přitom i

družice mohou obsahovat pohyblivé díly, jež by potřebovaly "čas od času promazat". Kapalná maziva mohou být problematická

také v elektromobilech, a to v důsledku výskytu bludných proudů, jež mohou lubrikant znehodnotit.

Nejde však pouze o náhradu klasických maziv. Z hlediska vědců, které zajímá tření, je na těchto plochých materiálech úžasné i to, jak

jsou jednotvárné. Povrch grafenu (a dalších podobných materiálů) je tak nezajímavý, jak si jen dokážete představit - v lidském

měřítku by to byla k zešílení nudná a plochá nekonečná rovina. Současná "věda o tření"má však s čímkoliv složitějším ohromné

potíže.

Vysvětluje to Tomáš Polcar z fakulty FEL ČVUT: "Tření dvou pevných povrchů je neuvěřitelně složitý proces, který do

matematických vzorů zatím nedokážeme nijak přepsat."Když se setkají dva takové prakticky dokonale ploché materiály, je to

diametrálně jednodušší děj než setkání vašeho prstu s plochou stolu.


Simulace musejí přesto probíhat na superpočítačích, a ani tak nejsou přesné natolik, jak by si vědci představovali. Problém je v

jistém nesouladu mezi mikrosvětem a makrosvětem. Dnes je možné přesně popsat jen chování atomů v mikroskopickém měřítku.

Na ČVUT si tak například na své pokusy vědci vybrali materiály, o kterých předpokládali, že by díky své atomové struktuře po sobě

mohly dobře "klouzat".

Na tyto odhady lze ovšem spoléhat pouze do určité míry. V makroskopickém měřítku totiž hraje roli více faktorů, z nichž řada je

navíc těžko předvídatelných. S pomocí měření mohou vědci celkem dobře určit, co se ve vzorku děje, ale výsledky simulací často

reálným experimentům neodpovídají.

Právě to by mezinárodní skupina působící na katedře řídicí techniky FEL ČVUT chtěla změnit. Cílem je vytvořit mnohem

spolehlivější a přesnější simulaci, která by už dokázala spolehlivě předpovídat, jak velký odpor při setkání dvou 2D materiálů

vznikne.

(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)


21. 2. 2022; lidovky.cz

Domácnosti končí bez proudu, vichr ničí dráty vysokého napětí. Schovat je pod zem se ale nevyplatí

Silný vítr nechal v posledních dnech bez proudu desítky tisíc domácností. Důvody jsou většinou prozaické: živel na vzduchem

vedené vodiče shodil třeba strom. Laika tak napadne logická otázka, proč už vedení není v kabelech v podzemí.

Největší tuzemský distributor elektřiny – skupina ČEZ – spravuje 51 tisíc kilometrů vedení vysokého napětí, pod zemí je podle mluvčí

energetického giganta Soni Holingerové uloženo asi 21 procent z nich. U nízkého napětí je už situace lepší, tam je zastoupení kabelů

v zemi na 57 procentech.

"Obecně platí, že čím vyšší napětí, tím hůře se to vede podzemními kabely," vysvětlil serveru Lidovky.cz Zdeněk Müller z Fakulty

elektrotechnické ČVUT v Praze. Technická náročnost je navíc podle něj srovnatelná se stavbou tunelů. A co se týče počtů nutných

povolení, to si taková stavba nezadá ani s konstrukcí dálnice. Toto srovnání je snadným klíčem k tomu, proč se kabeláž uložená do

země nepoužívá více.

Dle Holingerové se ČEZ často dostává do konfliktu s majiteli pozemků, na nichž musí u havárií zasahovat. "Vedení provozované ve

veřejném zájmu vnímáme v takovýchto případech jako důležitější než soukromý majetek," řekla serveru Lidovky.cz.

Řečí čísel se v přesouvání elektrických distribučních sítí pod zem za posledních deset let příliš nepokročilo. Opět napoví statistiky

firmy ČEZ. Ještě před deseti lety leželo pod zemí 20 procent z celkové délky vedení vysokého napětí. Dnes je to 21 procent. Posun o

jedno procento sice nevypadá jako velký výkon, je ale nutné připomenout, že reálně je to 500 kilometrů rozvodů, které přešly od

drátů ke kabelům.

U nízkého napětí, jež rozvádí proud přímo do domácností, se poměr vychýlil ještě výrazně více na stranu podzemní kabeláže. Z 52

procent v roce 2012 na dnešních 57 procent. Výhledově by tak dráty vedené vzduchem měly z obcí ve valné většině případů vymizet.

Obce to vítají. A to i kvůli přerušeným dodávkám proudu vlivem extrémního počasí. "U nás to vypadlo třeba na pár hodin, ale okolní

malé vesnice neměly proud i desítky hodin. Určitě vítáme, že se přistupuje ke kabeláži," řekl serveru Lidovky.cz starosta městyse

Okříšky na Vysočině Zdeněk Ryšavý.

Právě tam plánuje letos distributor E.ON, zajišťující prakticky celý jih České republiky, vést kabely podzemím. Podobně jako jinde se

tak děje při příležitosti nutných oprav chodníků a silnic, kdy jsou komunikace rozkopané.Odolnější, ale drahé

"Kabeláž je odolnější a za nepříznivého počasí i spolehlivější; navíc nám do budoucna umožňuje připojit i domácnosti s většími

odběry energie. Na druhou stranu je proti venkovnímu vedení o hodně dražší," uvedla pro Lidovky.cz Martina Slavíková, mluvčí

E.ON.

ČHMÚ zvýšil výstrahu před větrem, v horách na severu hrozí rozvodnění řek

"Taktéž připojení nových trafostanic a zákazníků k venkovnímu vedení je podstatně rychlejší a méně investičně náročné jak pro

zákazníka, tak pro provozovatele," doplnila za ČEZ Holingerová.

To je aspekt, na který upozorňuje také expert z ČVUT Müller. Při porovnání spolehlivosti a ceny má totiž vedení dráty vzduchem

přece jen většinou navrch. S pokládáním kabeláže je to navíc tak, že nestačí jednoduše zakopat drát obalený krycím materiálem.

"Aby soustava fungovala, je navíc potřeba postavit kompenzátory kvůli tzv. jalové energii. Ty by měly být na obou koncích každého

úseku," vysvětlil serveru Lidovky.cz odborník.


Kromě toho činí problémy také opravy. Spravit spadlé vedení stržené stromem není až takový rébus. Ale řešit poruchu v kabeláži

uložené pod zemí je mnohem složitější. I nad "zakopanou" sítí navíc nesmí nic stát, aby k ní technici měli snadný přístup. Kabely v

zemi proto ovlivňují i prostor nad ní: třeba v lese by musel být průsek, kde by nerostly stromy.

Pokud bychom se navíc rozhodli zbavit se drátů v krajině úplně, podepíše se to zřejmě i na našich peněženkách. "Pokusit se dostat

rozvodnou síť do kabelů by znamenalo vybudovat téměř celou síť znovu. Musely by to být masivní investice," upozorňuje Müller. To

by zřejmě zvedlo i ceny elektřiny, což je při jejich současném závratném růstu v podstatě nemyslitelné.Povinné odstupy

Distributoři se snaží problém spojený s nepřízní počasí řešit technicky. U specialistů se pro to vžil termín odvozený od hojně

užívaného anglického smart neboli chytrý. Firmy tak své sítě "pochytřují". Jde o způsoby zapojení, které umožňují snadněji řešit

výpadky.

Třeba ČEZ kromě nahrazování drátů kabely v nejčastěji postižených lokalitách propojuje sítě do kruhu. Tím se zajistí, že do lokality

postižené výpadkem se proud dostane z minimálně dvou směrů. Je i snazší poruchu rychle najít.

Kvůli výpadku elektřiny stály skoro tři hodiny v České Třebové dálkové i regionální vlaky

Pokud na vašem pozemku elektrické vedení stojí, máte povinnost porost okolo něj udržovat podle zákonem daných pravidel. U

vodičů s izolací by odstup od porostu měl být dva metry pro dráty nízkého napětí, u těch bez izolace dokonce sedm metrů.

U vysokonapěťového vedení se pak operuje v jiných řádech. Odstup stromů u nich začíná na dvanácti metrech a končí na třiceti.

Zvláště v lesích a přilehlém okolí je to složitý úkol. Stromy tu narůstají ještě výše, než je povinný rozestup, a pokud už je vítr vyvrátí,

zasáhnou vedení i tak. Podle ČEZ ale snahy o rozšíření povinných koridorů v lesích narážejí na nevůli ekologů.

Foto:

Silná čtvrteční bouřka na Břeclavsku a Hodonínsku poničila elektrické vedení.

Marek Osouch, MF DNES

FotoGallery:

Silná čtvrteční bouřka na Břeclavsku a Hodonínsku poničila elektrické vedení.

Marek Osouch, MF DNES

ČEPS uvedla do provozu vedení V497 poškozené tornádem

ČEPS

Zásahy pražských hasičů po řádění silného větru. (17. února 2022)

Hasiči Praha

Hasiči v Pardubickém kraji po celý den likvidovaly následky větrné bouře.

HZS Pardubického kraje

Hasiči v Pardubickém kraji po celý den likvidovaly následky větrné bouře.

HZS Pardubického kraje

Drážní hasiči odstraňují spadlý strom přes železniční trať. (17. února 2022)

Správa železnic

Vyvrácené stromy poškodily vedení elektrického proudu. (17. února 2022)

EG.D

Pracovníci technických služeb Chetes odklízejí padlé stromy v Městských sadech Chebu. (17. února 2022)

Martin Stolař, MAFRA

Pracovníci technických služeb Chetes odklízejí padlé stromy v Městských sadech Chebu. (17. února 2022)

Martin Stolař, MAFRA

Silná čtvrteční bouřka na Břeclavsku a Hodonínsku poničila elektrické vedení.

Marek Osouch, MF DNES


URL| https://www.lidovky.cz/domov/domacnosti-konci-bez-proudu-vichr-nici-draty-vysokeho-napeti-schovat-je-pod-zem-se-

nevyplati.A220221_173657_ln_domov_rkj


21. 2. 2022; iDNES.cz

Na lodi u Azor hoří baterie elektroaut. Uhasit je bude trvat dlouho

Hasičům se nedaří uhasit požár nákladní lodi, která převáží tisíce luxusních automobilů. Oheň vypukl ve středu během plavby přes

Atlantik poblíž Azorských ostrovů. Agentuře Reuters to sdělil vedoucí nedalekého přístavu. Dodal, že není jasné, kdy budou hasiči

úspěšní.


Loď Felicity Ace plující pod panamskou vlajkou byla na cestě z německého Emdenu do amerického přístavu Davisville. Na palubě

veze kolem 4 000 automobilů z koncernu Volkswagen, včetně luxusních vozů Porsche, Audi a Bentley. Psali jsme zde.

"Na palubě lodi jsou i elektricky poháněná vozidla s lithium-iontovými akumulátory," píše magazín Autoweek.

Záchranáři hned ve středu evakuovali všech 22 členů posádky.

"Zásah musí probíhat velmi pomalu," řekl Joao Mendes Cabeças, který šéfuje nejbližšímu přístavu na azorském ostrově Faial. "Bude

to chvíli trvat," dodal. Podle něj lithium-iontové baterie v elektromobilech udržují oheň při životě a na hašení požáru je proto

potřeba speciální zařízení, které je na cestě.

Na palubě bylo údajně 1 100 vozů Porsche, 189 aut značky Bentley a zatím neupřesněný počet vozů Audi. Volkswagen, který vlastní

značky, jejichž vozy jsou na palubě, ještě ani v pátek nepotvrdil celkový počet vozů ani podíl vozidel s elektrickým pohonem na

palubě s tím, že čeká na další informace. Japonská rejdařská společnost Mitsui O.S.K. Lines, která loď provozuje, na žádost o

komentář zatím nereagovala.

Magazín Quattroruote píše, že zbytek automobilového nákladu tvořily volkswageny, audi a lamborghini. Celkem má mít loď na

palubě 3 965 vozů, uvedl německý finanční list Handelsblatt s odkazem na interní e-mail od Volkswagenu USA.

Irská softwarová společnost Skytek, která poskytuje poradenství při výpočtu investičního rizika, odhadla celkové výši škod

způsobených požárem na půl miliardy dolarů (asi 12 miliard korun).

Cabeças již dříve uvedl, že hořelo asi pět metrů nad hladinou a požár byl ještě daleko od palivových nádrží plavidla. Podle něj se k

nim však plameny přibližují. "Oheň se šíří dolů," dodal šéf přístavu. Vysvětlil, že týmy mohou požár řešit pouze zvenčí ochlazováním

konstrukce lodi, protože vstup na palubu je příliš nebezpečný. Nemohou také používat vodu, protože zvýšení hmotnosti lodi by

mohlo ohrozit její stabilitu; tradiční vodní hasicí přístroje navíc nezabrání hoření lithium-iontových baterií.

Hašení elektromobilů je obrovským problémem. "V baterii elektromobilu probíhají další chemické a fyzikální procesy a je třeba ji

následně dlouho sledovat," vysvětlil v minulosti v diskuzním pořadu Rozstřel na iDNES.cz Pavel Hrzina, specialista na bezpečnost

akumulátorů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.Problémem baterie je také to, že je v ní velké množství kyslíku, který slouží

jako palivo pro oheň. "Baterie pak hoří pod vodou, pod pískem, pod zemí i ve vakuu. Protože kyslík si veze s sebou a vyrábí si ho,"

vysvětluje Hrzina. Záchranná akce

"Na Azorské ostrovy byl vyslán speciální 16členný záchranný tým SMIT Salvage nizozemské společnosti Boskalis, aby pomohl dostat

požár pod kontrolu, zatímco jeho vybavení k uhašení Li-Ion akumulátorů je na cestě ze Španělska a Nizozemska, napsal Autoweek.

Loď dlouhá asi 200 m, plující pod vlajkou Panamy, vlastněná společností Snowscape Car Carriers a provozovaná japonskou

společností Mitsui O.S.K. Lines, plula z německého Emdenu do Davisvillu ve státě Rhode Island ve Spojených státech. "V tomto týdnu

má být čluny odtažena do Evropy nebo na Bahamy. Tři vlečné čluny jsou už na cestě z Gibraltaru a Nizozemska. Plavidlo není možné

odtáhnout na Azory, protože je tak velké, že by zablokovalo vjezd v přístavu," uzavírá Autoweek.

Foto:

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters

FotoGallery:

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters

Loď Felicity Ace plula z německého Emdenu, kde má Volkswagen továrnu, do Davisville v americkém státě Rhode Island.

Reuters


Evakuace námořníků z lodi Felicity Ace (16. února 2022)

Profimedia.cz

Uprostřed Atlantského oceánu hoří kontejnerová loď Felicity Ace. (16. února 2022)

Profimedia.cz

Evakuace námořníků z lodi Felicity Ace (16. února 2022)

Profimedia.cz

URL| https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/azory-lod-elektromobil-pozar-volkswagen.A220221_112827_automoto_fdv


21. 2. 2022; stream.cz

Co se v životě nepovedlo profesorovi, který se věnuje robotice?

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. je profesorem, kormidelníkem na poli nejen informačních technologií. Konkrétně působí na Českém

vysokém učení technickém v Praze, kde je vedoucím Katedry řídicí techniky FEL a oddělení Kyberneticko-fyzikálních systémů

CIIRC.


21. 2. 2022; libereckadrbna.cz

Experti v Krkonoších zkoumali pravděpodobnost přežití osob pod lavinou

Detailní popis šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu je cílem experimentů, které provádějí experti v Krkonoších.

Poznatky mají přispět k záchraně i predikci přežití zasypaných osob. Nedávná studie realizovaná Roubíkem a jeho kolegy také

prokázala, že perlit může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii publikoval časopis Scientific Reports. Perlit je vulkanické sklo s

vysokým obsahem vody, které při dosažení určité teploty výrazně zvětšuje svůj objem.


"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho

přežití,' uvedl Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který je vedoucím těchto výzkumů a působí na katedře

biomedicínské techniky.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. "Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a

prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu,' sdělil Roubík. "Stanovení průměru oblasti, ze které postižený

pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti

přežití zasypané osoby,' dodal vědec. Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent

osob, poté však šance na přežití rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových

ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na

sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky - například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a

sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.


URL| https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/28890-experti-v-krkonosich-zkoumali-pravdepodobnost-preziti-osob-pod-

lavinou.html


21. 2. 2022; Lupa.cz

Systémy pro chytrou domácnost vyjdou na pár stovek i pár tisíc. Energii uspoří stejně

Chytrých zásuvek, ovladačů topení nebo měřičů spotřeby je na trhu nepřeberné množství. Automatizaci ale umí jen v omezené

míře.


Elektrické spotřebiče ve standby režimu mohou spotřebovávat nezanedbatelné množství energie. Jedním z možných řešení, jak

elektřinu v dobách raketově rostoucích cen uspořit, mohou být systémy na více či méně automatizované odpojování zařízení od

napájení.

PRVNÍ DÍL: Vypnout nestačí. Elektronika může v pohotovostním režimu celkově spotřebovat i víc než během provozu

Základním prvkem "

Základním prvkem "

š

š

etrné chytré domácnosti" jsou chytré zásuvky, které se p

etrné chytré domácnosti" jsou chytré zásuvky, které se p

ř

ř

es Wi-Fi, Bluetooth nebo ZigBee p

es Wi-Fi, Bluetooth nebo ZigBee p

ř

ř

ipojují k centrální

ipojují k centrální

bráně. Možnosti automatizace řízení spotřeby jsou ale v základním továrním nastavení poměrně omezené a je zpravidla nutné

využít služeb některé z aplikací tzv. domácích asistentů.

V tomto článku si představíme nejrozšířenější systémy chytré domácnosti a podíváme se i na nekomerční opensource řešení. Ne

všechna zařízení jsou konstruována tak, aby zvládla časté rázy způsobené připojováním a odpojováním od elektřiny. I na tento

problém se v textu zaměříme.

Mezi dnes nejrozšířenější komerční systémy chytré domácnosti patří Hue od Philips, TRADFRI od IKEA, Mi od Xiaomi a za zmínku

stojí také Smart od české Tesly. Řada dalších výrobců pak nabízí jednotlivé prvky chytré domácnosti bez centrálního propojovacího

prvku (brány). Pro snadnější ovládání na dálku a také automatizaci chytré domácnosti je pak nutné chytrou domácnost propojit s

některým z domácích asistentů, jako je Apple HomeKit, Google Assistant, Amazon Alexa, Microsoft Cortana nebo opensource

systémy Home Assistant a OpenHAB.

Philips Hue

Nizozemský Philips nabízí v rámci řady Hue zejména širokou škálu osvětlení od RGB žárovek, svítidel nebo LED pásků až po chytré

stolní lampy. Vedle toho má v nabídce i zásuvky nebo třeba pohybové senzory. K propojení chytré domácnosti je zapotřebí Hue

Bridge, který prostřednictvím protokolu ZigBee propojí až 50 žárovek a 12 dalších prvků. Systém je kompatibilní s Amazon Alexa,

Google Assistant nebo Apple HomeKit. Firma klade velký důraz na zábavní a "atmosférickou" funkci celého systému, proto

umožňuje propojení i se službou Spotify nebo volbu barvy osvětlení podle nálady.

Značka patří nepochybně mezi ty dražší, tudíž chytrá domácnost od Philipsu se neobejde bez vyšší investice. Bridge stojí 1600–1700

Kč, chytré zásuvky 800–900 Kč, přes tisíc korun pak zaplatíte za sety žárovek nebo LED osvětlení. Vyšší náklady obnášejí

pochopitelně i delší návratnost v případě energetických úspor. Od zakoupených zařízení se ale dá na druhou stranu očekávat delší

životnost.

"Vždy je dobré mít věci od jedné značky. Jedním tlačítkem zkrátka můžete ovládat celou domácnost a systém si lehce poradí s

novými prvky. Kromě vyšší očekávané životnosti z důvodu při výrobě použitých kvalitnějších komponentů mají většinou i hezčí a

přívětivější ovládací aplikaci. U dražších systémů bývá součástí i měření spotřeby. Ale z mého pohledu tyto dražší systémy, jako

například Philips Hue, nepřinášejí nějakou obzvláště vyšší přidanou hodnotu. Všechna zařízení plní stejný balík základních funkcí,

procházejí certifikací a z pohledu bezpečnosti se není čeho obávat," komentuje toto řešení Vladimír Janíček z Fakulty

elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT).

IKEA Home Smart/TRADFRI

Řešení TRADFRI od švédského výrobce IKEA pracuje také na protokolu ZigBee, ale oproti Hue nevyžaduje stálé připojení k internetu,

zařízení lze ovládat i na lokální síti. Toto řešení navíc umožňuje využití určitých komponent ze systému Hue, takže celkově stejná

konfigurace vyjde levněji, a tím pádem nabízí zajímavější návratnost v případě energetických úspor.

Brána TRADFRI stojí 799 Kč, bezdrátová dálkově ovladatelná zásuvka pak 249 Kč. V rámci systému pak řetězec nabízí i čističky

vzduchu, chytrá svítidla a lampy, reproduktory nebo elektrické stahovací rolety. Systém lze ovládat lokálně přes aplikaci IKEA Home

Smart a samozřejmě i prostřednictvím Amazon Alexa, Apple HomeKit, Google Assistant. Chytré reproduktory využívají standardní

aplikaci Sonos.


Xiaomi Mi

Pozadu v rámci chytrých domácností nezůstávají ani asijští výrobci. Příkladem může být systém Mi a Aqara od Xiaomi. Cenově se

pohybuje ve stejných relacích jako IKEA. Brána Mi Smart Home Hub stojí 799 Kč a umožňuje připojení až stovky ZigBee senzorů.

Kombinovaná brána Aqara umožňuje připojení nejen přes standardní ZigBee, ale i přes Bluetooth a Wi-Fi. Nechybí ani aplikace Mi

Home a integrace do Apple HomeKit nebo Google Assistant.

Chytrá zásuvka Smart Plug stojí kolem 380 Kč. Xiaomi ale vedle zásuvek a osvětlení nabízí širokou paletu dalších produktů chytré

domácnosti od kuchyňských spotřebičů a chytrých vysavačů přes zvlhčovače a čističky vzduchu, topení po senzory světla, pohybu,

zavření oken či dveří nebo teploty a vlhkosti. Komplexnost systému Mi tak dalece přesahuje jen zařízení pro úsporu elektrické

energie, ale řeší i např. ovládání žaluzií v závislosti na míře osvětlení.

Podle Janíčka ale může některým zákazníkům vadit potenciálně nižší zabezpečení a ochrana soukromí, protože ačkoliv má Xiaomi

servery i v Evropě, pokud chce uživatel využít systém naplno, musí využít ty asijské.

"U Xiaomi musíte počítat s tím, že si nejste jisti, kam vaše data vlastně odcházejí a kdo je využívá. Vzhledem k zemi původu nemám

iluze o tom, že nějaká jejich část neskončí v Číně. Máte sice na výběr evropský server, ovšem tento dle ovládací aplikace podporuje

jen velmi omezené množství periferií, pár typů senzorů a zásuvek. Pokud chcete využít všechny komponenty včetně například

chytrých pomocníků v kuchyni jako rýžovar nebo chytrý vysavač, musíte se připojit na server v Mainland China, který funguje bez

omezení. Na druhou stranu možná je zbytečně paranoidní si myslet, že někdo v Číně čeká na to, až vypnete večer žárovku v ložnici.

Ovšem potenciální riziko nějakého zneužití zde stále je."

Tesla Smart

Tradiční český výrobce Tesla se v rámci systémů chytré domácnosti a úspor od výše jmenovaných výrobců v zásadě neliší. Brána

Smart ZigBee Hub stojí 799 Kč a lze na ní přes ZigBee protokol připojit řadu zařízení od chytrých zásuvek a vypínačů přes

elektronické hlavice na topení až po chytré osobní váhy, čističky vzduchu nebo fontánky a chytré záchody pro psy a kočky. Zásuvka

Tesla Smart Plug stojí 400–500 Kč, duální provedení pak 600–700 Kč. V rámci integrace je pak samozřejmostí Amazon Alexa, Apple

HomeKit nebo Google Assistant.

Automatizace značky opensource

Ačkoliv uvedené systémy disponují vlastními aplikacemi, které umožňují například automatizovat zapínání a vypínání zásuvek či

světel v určený čas, pro pokročilejší automatizaci je nutné brány propojit s některým z tzv. systémů chytré domácnosti. Ty jsou

navíc potřeba i v situaci, kdy chcete zautomatizovat provoz "no name" chytrých zásuvek například z obchodních řetězců. Ty dnes

nabízejí velmi levné produkty s funkcemi na úrovni dražších značek, ale zpravidla jim chybí centrální brána a fungují jen napřímo s

ovládacím tlačítkem.

"Například Lidl teď za pár korun nabízí chytré zásuvky nebo žárovky, ale problém je, že nevíte, jak dlouho bude firma pro tato

zařízení udržovat podporu. Může se stát, že koupíte chytré zásuvky a za rok firma ukončí tvorbu nového firmwaru. Zásuvka bude

sice spínat pořád, ale po stránce zabezpečení už bude morálně zastaralá a náchylná na potenciální zneužití, třeba kvůli absenci

aktuální verze ZigBee," upozorňuje Janíček.

Vedle zmíněných řešení z dílen "big tech" firem mohou uživatelé sáhnout i po nekomerčních opensource řešeních. Z pohledu

uživatelů jsou nejznámějšími Home Assistant a OpenHAB.

Oba systémy mají kolem sebe rozsáhlou komunitu, která přichází s novými pluginy a aktualizacemi. Opensource asistenti umožňují

automatizaci provozu domácnosti podle aktuálního počasí (teplota, vlhkost vzduchu, rychlost větru, intenzita světla) i podle

individuálních potřeb uživatele. Populární je třeba nastavení pravidel pro vypínání jednotlivých prvků na základě toho, zda jsou

uživatelé doma, což systém odhaduje na základě údajů o zařízeních (např. telefon, tablet) připojených do lokální sítě. Na to lze

navázat i automatizací úklidu pomocí chytrých vysavačů.

Systémy také zvládají integraci se stále populárnějšími domácími fotovoltaickými elektrárnami, bateriovými systémy nebo tepelnými

čerpadly. "Home Assistant v tomto umí propojit zdánlivě nekompatibilní systémy různých výrobců a nahradit i automatizační

proprietární řešení, která jinak stojí desítky tisíc," říká Janíček.

Nevýhodou opensource systémů je, pro běžné uživatele, nutnost porozumět tomu, jak asistenty nastavit, a věnovat určitý čas

ručnímu přidání a nastavení všech prvků. "Výhodou ale je, že na opensource řešení si můžu připojit v podstatě jakékoliv zařízení,

které zvolený systém podporuje, a kombinovat navzájem komponenty různých značek. Třeba Home Assistant je platforma, na

kterou přispívají tisíce lidí. Z pohledu požadovaného výkonu je nenáročný, rozběhnete jej třeba i na dnes velmi oblíbených

Raspberry Pi deskách. Po instalaci si přes webové rozhraní nakonfigurujete, jaká zařízení chcete přidat. Software dokonce sám tato

zařízení po prozkoumání domácí sítě rozpozná a nabídne jejich připojení, jako například IKEA bránu, Xiaomi nebo prvky Philips Hue.

Vybrané prvky přidáte a můžete začít konfigurovat chytrou domácnost. A voleb je tam nepočítaně," dodává.

Home Assistant zároveň podporuje širokou paletu produktů od velkých značek po low-cost výrobce, které běžné systémy zpravidla


nepodporují. Systém navíc ve webovém rozhraní nabízí ucelený přehled toho, jak celá domácnost funguje nebo jaká je aktuální či

celková spotřeba elektřiny a služeb.

Druhý zmíněný opensource systém OpenHAB nabízí velmi podobné funkce, ale paleta podporovaných zařízení je podle Janíčka z

důvodu menší komunity kolem celého projektu podstatně menší. Vždycky byl "až ten druhý, který se sem tam vyrojil s novou verzí.

Home Assistant se i z pohledu podpory od výrobců všech možných ‚chytrých‘ zařízení stal nekorunovaným standardem a sami

výrobci vytvářejí pluginy pro svá zařízení a jejich podpora přes Home Assistant podstatně rozšiřuje portfolio jejich zákazníků. Počet

instalací tohoto systému vzrostl jen od počátku roku o více než 20000."

Přežije elektronika tvrdé vypínání?

Vypínání nepoužívaných spotřebičů má ale vedle energetických úspor také stinnou stránku. Proudové rázy, které elektronika zažívá

při každém připojení k síti, představují pro obvody v zařízeních jistou zátěž. A může se stát, že ačkoliv díky chytré domácnosti

ušetříme na fakturách za elektřinu, některá zařízení tento režim neustále zapínání a vypínání nepřežijí.

"Ve většině dnešní spotřební elektroniky je takzvaný spínaný zdroj, ve kterém je na vstupu kondenzátor. Pokud je zařízení vypnuté,

kondenzátor je vybitý a po jeho zapnutí se nabíjí. Nabití pro něj ale znamená velký proudový a napěťový náraz. Je to jako kdybyste lil

vodu do nádoby. Když je prázdná, tak pokud je na dně něco křehkého, proud vody to může rozbít. Kdežto pokud je nádoba plná, tak

tlak na dně už není tak velký. A může se stát, že prvotní proudový náraz nepřežijí ostatní součástky umístěné před kondenzátorem,

kterými proud protéká," vysvětluje Janíček.

Dobrým příkladem jsou například zářivky, které se během provozu takřka neopotřebovávají, ale zapínání a vypínání (zejména časté)

je pro ně v podstatě smrtelné. Z pohledu životnosti je tak vhodné nechat zářivku raději stále svítit. Podobně citlivé jsou i počítačové

zdroje, přičemž platí, že čím je zdroj výkonnější, má na vstupu umístěn větší kondenzátor, tím větší je pravděpodobnost, že prvotní

proudový ráz způsobí poškození některé součástky.

"K podobným rázům dochází, i když máte do jedné zásuvky připojenou televizi, multimediální přehrávač nebo set-top box. Tato

zařízení v podstatě nemají tlačítko pro tvrdé vypnutí, po zapojení zásuvky do sítě naběhnou do standby režimu, ve kterém stále

spotřebovávají energii. I zde dochází ke vzniku proudového rázu. U levných chytrých zásuvek se tak může stát, že když na ně

napojíte hodně energeticky náročných zařízení, které najednou zapnete, tak se v zásuvce poškodí spínací relé, součástka podobná

mechanickému spínači. Jedná se principiálně v podstatě o dva kovové kontakty, které se v inertní atmosféře spojují a rozpojují a tím

umožňují ovládat průchod proudu. A může se stát, že pokud je elektrický ráz příliš velký, tak se jazýčky k sobě přivaří a zásuvka už

nejde vypnout. U malé elektroniky k tomu většinou nedochází, ale pokud máte na chytrou zásuvku připojená třeba řadu přímotopů,

která mají odběr v řádu desítek kilowattů, tak zásuvka musí být už opravdu kvalitní, aby součástky takové průchody proudu

vydržely. Čím větší je požadovaný spínaný příkon, tím větší je důraz na kvalitu," říká Janíček.

U některých zařízení výrobce uvádí místo doby života jen určitý počet zapnutí a vypnutí a na celkové délce provozu zase až tolik

nezáleží. Plynulý provoz nezatěžuje obvody tolik jako zmiňované proudové rázy. Odhadnout, jestli je pro náš spotřebič vhodnější či

ekonomičtější neustálý provoz, nebo naopak důsledné vypínání, ale podle Janíčka není vůbec jednoduché.

"Obecně se nedá říct, kolik cyklů které zařízení vydrží. Asi obecně platí, že dražší zařízení vydrží déle než ta levnější. Na druhou

stranu, i levná elektronika musí projít certifikací. V domácím použití tak jde zpravidla o kompromis. Buď chcete šetřit a věřit, že

televize je navržená dobře a několik let tento režim vydrží, anebo budete paranoidní a televizi budete natvrdo vypínat jen přes

víkend. Na druhou stranu je možno předpokládat, že když zdroj v zařízení běží nonstop, také začne časem degradovat. Takže se

nedá říci, že televize ve standby režimu sice více spotřebuje, ale vydrží desetkrát déle než ta, kterou budete pravidelně vypínat. To

vám nikdo neřekne, neexistuje na to žádné měření. Na druhou stranu, televize a podobná zařízení jsou v domácnosti stejně jen po

určitou dobu, třeba deset let, protože pak stejně většinou morálně zastarají. Takže pokud nekoupíte úplný low-cost v

supermarketu, tak by zařízení mělo tento provoz vydržet."

Výrobci navíc podle Janíčka počítají s tím, že uživatelé budou určitá zařízení vždy vypínat. Například nabíječky jsou konstruovány s

ohledem na to, že uživatel je bude pravidelně přenášet mezi různými zásuvkami a proudové rázy u nich budou velmi časté. U

televizí zase inženýři počítají s tím, že v domácnosti je nějaký centrální vypínač, který zařízení čas od času vypne.

"U moderních televizí můžete po zapnutí slyšet zacvakání. To vydává malé relé, která odepíná hlavní napájecí zdroj od sítě. V

provozu ve standby režimu je jen malý podružný zdroj, který čeká na pokyn od dálkového ovladače na to, aby mohl zapnout velký

zdroj. Tím pádem jsou nárazy menší a zařízení je lépe chráněno. Z tohoto důvodu je vždy dobré nejprve televizi vypnout do standby

režimu dálkovým ovladačem a teprve pak ji odpojit od sítě. Elektrický ráz je v takovém případě menší, protože po zapnutí nejprve

naběhne menší zdroj pro standby a až pak teprve velký pro bootování celého systému. Trochu složitější je to u monitorů. U nich se

s cenou a spotřebou počítá ještě více než u televizí. První součástky, která většinou vypoví službu, jsou opět kondenzátory. Jsou

citlivé na teplo a dlouhodobý provoz ve vyšší teplotě vede k jejich nevratnému poškození. Kondenzátory stojí za drtivou většinou

poruch monitorů," vysvětluje Janíček.

Pokud tedy chcete provozovat domácnost v inteligentním režimu, který zohledňuje možné úspory energií, nezbývá než se zaměřit

na dražší výrobky od renomovaných výrobců.


Nevýhodou chytré domácnosti je také fakt, že pokud se přeruší připojení k internetu, prvky zpravidla nelze ovládat. A to ani

manuálně. "Když dojde k přerušení dodávky energie a jejímu následnému obnovení, tak trvá několik minut, než naběhnou všechny

síťové prvky jako modem, router, pak se musí připojit brána k asistentovi a do té doby si prostě světlo nerozsvítíte. Takže pokud

vypadne internet a vy máte takto inteligentní domácnost, která není řízená lokálně, tak si neškrtnete. Některé systémy se zvládnou

obejít bez internetu a stačí se k nim připojit lokálně, umí to třeba IKEA. Ale Hue od Philipsu potřebuje venkovní cloud a bez něj se

nepřipojíte," doplňuje Janíček.

PŘIPRAVUJEME: V posledním díle našeho seriálu si ukážeme, jak prakticky vytvořit domácí síť na míru v opensource systému Home

Assistant.

URL| https://www.lupa.cz/clanky/systemy-pro-chytrou-domacnost-vyjdou-na-par-stovek-i-par-tisic-energii-uspori-stejne/

«


21. 2. 2022; E15

Nad garážemi pro elektromobily visí otazníky

Rozvoj elektromobility zrychluje, ne tak ovšem příprava právních předpisů, které mají řešit bezpečné parkování a nabíjení

elektromobilů v podzemních garážích. Hašení vozu s hořící baterií totiž znamená daleko závažnější problém než v případě auta se

spalovacím motorem.

Zatím není jasné, jak má vypadat bezpečné podzemní parkování pro elektromobily. Pro jejich výstavbu neexistuje žádná norma, což

dělá problémy developerům. Vlastníkům stávajících nemovitostí zase hrozí milionové náklady na přestavbu garáží.

"Vzhledem k rozvoji elektromobility a tlaku na snižování emisí se majitelé garáží budou muset připravit na to, že prostory bude

třeba mít určitým způsobem vybavené, aby v nich mohly elektromobily parkovat, nabíjet se a servisovat," uvedl mluvčí ministerstva

průmyslu a obchodu David Hluštík.

Legislativa přitom zastarává už mnoho let. "Nyní platná norma nereflektuje vývoj ani v oblasti spalovacích motorů, natož v

elektromobilitě," připomněl odborný asistent na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze Pavel Hrzina.

To potvrzuje mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS) Rudolf Kramář s tím, že už platí povinnost

vybavit některé budovy dobíjecími stanicemi, což ukládá novela vyhlášky provádějící zákon o technických požadavcích na stavby.

Vyhláška reflektuje evropskou směrnici. Konkrétní bezpečnostní požadavky ale neřeší.

Jako pro hendikepované

Vedení hasičského sboru vydalo metodické doporučení, kterým se snaží rizika nedořešené požární bezpečnosti zmírnit. Zahrnuje

například rozšíření parkovacího stání s nabíječkou na 3,5 metru, tedy na velikost shodnou se šířkou parkovacího stání pro

hendikepované. Doporučuje se také instalace požárních technologií, jež požár signalizují, samočinně hasí a odvádějí z garáží

zplodiny.

Zda se všechna doporučení objeví v chystané normě, zatím není jasné. Obavy z toho mají především developeři. "Pokud by se

postupovalo plně v souladu s metodickým doporučením GŘ HZS a zohlednily se všechny prostorové nároky, mohly by větší bytové

stavby zdražit až o desítky milionů," upozornil mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Developeři se obávají dalších novinek. "Pokud by prošel požadavek hasičů, aby v garážové hale byl i bazén, kam by se dalo hořící

auto celé ponořit, stání by vyšlo mnohonásobně dráž a zvýšilo by samozřejmě i cenu bytu," doplnila mluvčí Trigemy Petra

Martínková.

Projektanti tápou

Nejasnosti ohledně chystané legislativy komplikují přípravu staveb. "Při projektování budovy nemůžete navrhnout ani statický

systém, což je základ každé stavby," konstatoval ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek na Stavebním fóru.

Otázek bez odpovědí je řada.

"Bude umisťování nabíjecích stanic v podzemních garážích omezeno na dvě patra, jak požadují hasiči, anebo nebude, jak

předpokládá ministerstvo průmys lu a obchodu? Budou v místech s nabíjecími stanicemi nutné sprinklery? Stavebníci nevědí, podle

čeho navrhovat budovy, úředníci nevědí, podle čeho rozhodovat a kolaudovat," vypočítává Kadeřábek

Nejasný je osud už dostavěných garáží, jejichž parametry nebudou odpovídat nové normě a parkování elektromobilů v nich bude

představovat zvýšené riziko. Situace, že by elektromobily v podzemních garážích vůbec parkovat nemohly, ale podle výkonného

ředitele České asociace pro elektromobilitu Lukáše Hataše nenastane: "Zákaz by šel proti evropskému právu, které je české

legislativě nadřazené." Majitele však zřejmě čekají stavební úpravy.

Foto Shutterstock


21. 2. 2022; E15

Úzce specializované pozice pohltí umělá inteligence nejdříve

To, jak se postavíme k umělé inteligenci, výrazně ovlivní budoucnost. Teď se nacházíme v období maximální specializace, ale to se

začíná měnit. Kvůli nástupu umělé inteligence přijdou nejdříve o práci zejména úzce specializovaní lidé některých oborů, pokud se

nebudou rozvíjet. "Měli bychom jít zpátky k "člověčenství" a propojování oborů, abychom pro umělou inteligenci uměli připravit

kvalitní podklady," tvrdí bývalá marketingová ředitelka společností McDonald’s, Tesco či Johnson & Johnson Ivana Šedivá.

- V 90. letech jste se stala kandidátkou věd v umělé inteligenci. Jak tehdy studium probíhalo?

Když si vzpomenu, na jakých počítačích jsme pracovali a co jsme řešili, tak se nám ani nezdálo o tom, kde jsme dnes. Nachomýtla

jsem se k neuronovým sítím, kdy "železo" poprvé začalo alespoň trochu naplňovat potřeby umělé inteligence, která tu byla už dávno

v 50. letech minulého století. Dalo mi to hlavně systematický a strukturovaný způsob přemýšlení, což bychom měli od školy určitě

očekávat. Vždy jsem ale tíhla k věcem, které měly blízko k "člověčenství". To byl možná i jeden z důvodů, proč jsem po vysoké škole

pokračovala ještě na MBA (Master of Business Administration neboli magistr řízení obchodu – pozn. red.).

- MBA bylo i vaší vstupní branou do světa marketingu?

Dalo by se to tak říci. Rok poté, co jsem ukončila studium na ČVUT, byla revoluce a vše se otevřelo. Přišlo sem vůbec první MBA v

České republice od Rochesterské univerzity. Ze Spojených států sem přijelo plno zajímavých přednášejících. Bylo těsně po kuponové

privatizaci, což byla tehdy veliká věc. Učitelé z celého světa si na tom dělali doktoráty. Měli jsme třeba i profesory, kteří dělali

poradce prezidentu Reaganovi, špičky z nejlepších univerzit a třeba i Douglasse Northa, který pak dostal Nobelovu cenu za

ekonomii. Byly to ty divoké devadesátky. Z programu vyšli i lidé jako třeba Ladislav Bartoníček (ředitel skupiny PPF – pozn. red.) a

další velká jména.

- Jak vypadaly první roky v mezinárodní korporaci v ekonomicky čerstvě svobodné zemi?

Data nebyla, historie nebyla. Když jsem dostala report, byl to tlustý štos vytištěných papírů, kde jsme pravítkem hledali hodnoty.

Člověk musel hodně věcí "tahat z břicha".

- Od korporátů jste ale nedávno odešla. Co vás tedy teď nejvíce zaměstnává a baví?

Čím dál více se zabývám startupy, a to jak v českých luzích a hájích, tak i po celém světě. Spolupracuji například s Google for

Startups, kde mentoruji a dělám online workshopy. Za poslední rok jich bylo něco mezi 200 a 300 zaměřenými hlavně na rozvoj a

škálování. Dost je přednášek, kde mohu ovlivnit opravdu hodně lidí najednou. Individuálně pracuji i se zakladateli, kde má moje

práce dlouhodobější efekt.

- Jde o startupy v už pokročilejší fázi rozvoje?

Ne nutně, často působím už v začátcích. Jedním z příkladů je Academy For Women Entrepreneurs za podpory americké ambasády.

Přicházejí tam ženy, které se v rámci mateřské dovolené nebo kvůli covidu pustily do podnikání a potřebují to správně uchopit a dát

tomu strukturu.

- Mnoho lidí v poslední době opustilo zaměstnání a pustilo se do svého projektu. Co lze přenést z korporátního prostředí do

startupů a co nikoliv?

Oproti korporacím musí startup vždy přemýšlet rychle a jednoduše. To v korporacích někdy moc nejde, protože pracují s velkým

množstvím lidí a musejí fungovat opakovatelným způsobem. Dost korporátů je historicky svázáno předpisy a pravidly. Velkou část

energie pak stráví tím, aby uřídily samy sebe. Startup by se měl z korporací poučit koncepčně a ideově, ale způsobem šitým na sebe.

Na něco je dobré mít jasný a strukturovaný proces, ale jen opravdu na nejnutnější věci.

Z korporátu je dobré si vzít i to, jak pracuje s daty, dbá na soft skills a leadership, ale udělat si to po svém. Dnes v Česku naštěstí

vzniká mnoho programů, kam se může začínající podnikatel přihlásit. Většinou jsou sponzorované, tudíž bezplatné. Zakladatelé tam

dostanou odbornou pomoc. Stejně si to ale každý nakonec musí vydřít sám od podlahy. Jsou jim ale k dispozici lidé třeba jako já,

kteří jim pomáhají vyhnout se nejhorším pastem.

- Jaké pasti máte na mysli?

Klasický scénář je, že zakladatelé mají nápad a třeba i prodají pár kusů. Někde se na cestě ale zaseknou a k uživení to úplně není.

Takže do toho musejí ještě pracovat, nebo jsou závislí na příjmu někoho v rodině. V tento moment je klíčové přetvořit tu nosnou

myšlenku do něčeho, co může člověka uživit. Na druhou stranu jsou tu tací, kteří mají parádní prodeje a hledají způsob, jak růst víc,


nebo případně expandovat. Zakladatelé jsou ve svých projektech chycení od rána do večera sedm dní v týdnu. Tam pak hledáme

způsob, aby je růst firmy vnitřně nesežral.

- Když za vámi startup přijde a zeptá se, jak překonat tuhle fázi, co jim poradíte?

Lidé většinou v sobě odpovědi intuitivně mají, ale v okamžiku, kdy to mají předat, tak se chytí do vlastní sítě. Zeptám se jich, proč to

děláte? Jaká máte očekávání? Jaký dopad chcete mít na svět? Pro koho to děláte? Těmto otázkám se mnoho podnikatelů bohužel

dlouhodobě nevěnuje. Jsou témata, o nichž se zakladatelé baví hlavně na začátku. Určí si své vize, motivace a pojmenují hodnoty.

Málokdy si to ale sepíšou a hned do podnikání skočí po hlavě. Po dvou až třech letech zjistí, že to není žádná legrace a že jim většinu

času zabírá operativa. Dostávají se do situace, kdy mají pocit, že musejí na svůj tým neustále dohlížet, protože nedělá to, co chtějí.

To je obírá o čas, který by mohli věnovat rozvoji firmy. A jsme zpět na začátku. Mimochodem zakladatel propisuje své vnitřní

hodnoty do firemní kultury. To ale dává i návod, jak postavit organizační strukturu, s čímž mnoho startupů bojuje, jakmile dorostou

do určité velikosti. Když přijmu do týmu někoho s jiným vnitřním naladěním, tak se z toho zblázní. Struktura se prostě musí budovat

podle toho, jak fungují a mohou fungovat zakladatelé.

- Jak s tím začít?

Někde musí být velká vize. Potom si podle toho mohu definovat problém, který řeším. Samovolně se to začne strukturovat a

skládat. Všechno je důležité si psát: co je problém, pro koho ho řeším, jak se na to lidé dívají dnes a jak by mohli poté, co ten

problém vyřešíme. To je obrovský posun. Začínám přemýšlet zákaznicky. Když vedle mě při tom bude sedět dobrý markeťák, tak si

mimochodem může začít psát klíčová slova do reklam. Nevědomky skládám i já jako zakladatel pitch (prezentaci – pozn. red.) pro

investory.

- Co udělat pro to, aby to vyhovovalo i zaměstnancům?

Je to opět o firemní kultuře, když si dokážeme pojmenovat pár základních hodnot a žijeme podle nich, tak firma začne podobný typ

lidí přitahovat a začne naopak přirozeně vylučovat ty, kteří s tím nesouznějí. To jsem poprvé zažila ve společnosti Johnson &

Johnson, která měla opravdu silné hodnotové krédo. Samozřejmě se tam dostali i toxičtí lidé, ale jejich poměr k těm, kteří tam šli s

dobrou vůlí, pozitivním naladěním a za smysluplnou prací, byl minimální. To se dá kultivovat.

- Jak předat vizi zaměstnancům, aby z toho nezůstalo jen sdělení visící kdesi na nástěnce?

Naposledy jsme to dělali v McDonald’s a vzniklo to úplnou náhodou. Hledali jsme námět na zákaznický slib, který by byl relevantní.

Provedli jsme výzkum jak se zákazníky v restauracích, tak i se zaměstnanci. Nakonec jsme získané poznatky přetavili do hesla "Stačí

maličkost". Bylo to autentické. Hledali jsme perlu uprostřed existující korporace, kterou musíme jen očistit a ukázat lidem a oni

řeknou "To je ono, my jsme na to jen zapomněli!" Našli jsme to ve vzpomínkách lidí, kteří tu byli dlouho, třeba od otevření první

restaurace. Říkali: "Tady byla taková kouzelná atmosféra." Bylo to třeba o tom, že když dítěti spadla zmrzlina na zem, tak se prostě

natočila nová.

- Jak to přijali vaši zaměstnanci?

Zbytku firmy nebyl problém vysvětlit, o co jde. Ve chvíli, kdy jsme kampaň představili lidem, kteří u "mekáče" pracovali klidně dvacet

let, a byli nadšení, tak jsme věděli, že jsme na to narazili. Pak přišel druhý krok. Když víme, jaká je ta hodnota, na které se shodneme

a která někde uvnitř žije, tak musíme zjistit, jak ji rozhořet, aby žila úplně všude. Ryba smrdí od hlavy. Museli jsme sami podle toho

ve vedení začít žít, abychom to mohli říkat i zákazníkům. Ve finále se z toho ale stal příběh o budování vnitřní kultury a do reklamy

pro zákazníky jsme to nakonec nikdy nepřeklopili, protože to bylo ohromě hodnotné pro vnitřek.

- První pracovní zkušenost mnoha mladých lidí byla právě v McDonald’s za pultem. Pozorujete, že by se mladým lidem něčeho ve

škole nedostávalo? Co jim chybí pro úspěšnou integraci do pracovního procesu?

Z ekonomického pohledu vnímám české školství trochu jako střílení do vlastní nohy. Pomaloučku se to mění, ale systém tomu není

moc nápomocný. Ať už je to kvůli tomu, jaké nároky klade na učitele nebo kolik musí mít dětí ve třídě. Osnovy stále vedou k tomu, že

je potřeba látku jen odučit. Kvůli tomu máme sice obrovský přehled, ale jdeme málo do hloubky a vůbec nejdeme do přesahu. Proto

jsem dala svoji dceru na waldorfskou školu. My vůbec nevíme, co bude. Snažit se do dětí narvat všechny znalosti je

kontraproduktivní. Musíme je připravit na změnu, která přijde, i když nevíme, jaká bude.

Díky školám máme přehled, ale vidíme málo do hloubky.

Ivana Šedivá (XX)

- Je bývalou marketingovou ředitelkou společností jako McDonald’s, Tesco a Johnson & Johnson. - V 90. letech vystudovala umělou

inteligenci na FEL ČVUT, na které získala titul kandidátky vět, a zároveň žurnalistiku na Univerzitě Karlově. - V současnosti se zabývá

mentoringem startupů a SMEs, přednáší, pomáhá lidem ve vrcholovém vedení, věnuje se fenoménu flow, ale také ženám v byznysu.

Foto E15 Michael Tomeš


20. 2. 2022; casopisczechindustry.cz

Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a Jaderku rekordní počet středoškolaček

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

Staň se na den vědkyní.


Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti středoškolských

studentek. Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky

Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění,

že ve studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste," říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi.

Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o

akci, kvůli kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech

účastnic. Staň se na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze

zpětné vazby vyplývá, že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili

tento potenciál, navýšili kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více."

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci

studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat

raději něčemu jinému," přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k

nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

" Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat

vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," doplňuje studentka gymnázia v Uničově.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy,

vnímala i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: " Zároveň mi jako velmi přínosné přišlo

sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a doufám, že

i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů."

Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná

vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: "Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že

vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou

normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru."

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem

posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. "Jednoduše v rozmanitosti je síla," uzavírá doktorka Valentová.


20. 2. 2022; hradecka.drbna.cz

Experti v Krkonoších zkoumali pravděpodobnost přežití osob pod lavinou

Detailní popis šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu je cílem experimentů, které provádějí experti v Krkonoších.

Poznatky mají přispět k záchraně i predikci přežití zasypaných osob. Nedávná studie realizovaná Roubíkem a jeho kolegy také

prokázala, že perlit může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii publikoval časopis Scientific Reports. Perlit je vulkanické sklo s

vysokým obsahem vody, které při dosažení určité teploty výrazně zvětšuje svůj objem,

'Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho


přežití,' uvedl Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který je vedoucím těchto výzkumů a působí na katedře

biomedicínské techniky.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. 'Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a

prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu,' sdělil Roubík. 'Stanovení průměru oblasti, ze které postižený

pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti

přežití zasypané osoby,' dodal vědec. Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent

osob, poté však šance na přežití rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových

ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na

sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky - například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a

sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.

URL| https://hradecka.drbna.cz/zpravy/12192-experti-v-krkonosich-zkoumali-pravdepodobnost-preziti-osob-pod-lavinou.html


20. 2. 2022; vedavyzkum.cz

Staň se na den vědkyní na ČVUT

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

Staň se na den vědkyní. Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti

středoškolských studentek.

Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky Fakulty

elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění, že ve

studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studenty stále roste," říká Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi. Jaroslava Óbertová,

jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o akci, kvůli kapacitě

jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech účastnic. Staň se na den

vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze zpětné vazby vyplývá, že

právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili tento potenciál, navýšili

kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více."

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci

studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat

raději něčemu jinému," přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k

nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

"Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat

vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," doplňuje studentka gymnázia v Uničově.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy,

vnímala i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: "Zároveň mi jako velmi přínosné přišlo

sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a doufám, že

i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů."


Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná

vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: "Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že

vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou

normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru."

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem

posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. "Jednoduše v rozmanitosti je síla," uzavírá doktorka Valentová.

O akci Staň se na den vědkyní

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této

oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve

vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně

inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména

studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

( FEL).

Zdroj: České vysoké učení technické v Praze

URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/stan-se-na-den-vedkyni-na-cvut


19. 2. 2022; e15.cz

Úzce specializované pozice pohltí umělá inteligence nejdříve, říká koučka startupů Šedivá

To, jak se postavíme k umělé inteligenci, výrazně ovlivní budoucnost. Teď se nacházíme v období maximální specializace, ale to se

začíná měnit. Kvůli nástupu umělé inteligence přijdou nejdříve o práci zejména úzce specializovaní lidé některých oborů, pokud se

nebudou rozvíjet. "Měli bychom jít zpátky k 'člověčenství' a propojování oborů, abychom pro umělou inteligenci uměli připravit

kvalitní podklady," tvrdí v rozhovoru pro deník E15 bývalá marketingová ředitelka společností McDonald’s, Tesco a

Johnson&Johnson Ivana Šedivá.

V 90. letech jste se stala kandidátkou věd v umělé inteligenci. I dnes to zní jako hudba budoucnosti. Jak tehdy studium probíhalo?

Když si vzpomenu, na jakých počítačích jsme pracovali a co jsme řešili, tak se nám ani nezdálo o tom, kde jsme dnes. Nachomýtla

jsem se k neuronovým sítím, kdy "železo" poprvé začalo alespoň trochu naplňovat potřeby umělé inteligence, která tu byla už dávno

v 50. letech minulého století. Dalo mi to hlavně systematický a strukturovaný způsob přemýšlení, což bychom měli od školy určitě

očekávat. Vždy jsem ale tíhla k věcem, co měly blízko k "člověčenství". To byl možná i jeden z důvodů, proč jsem po vysoké škole

pokračovala ještě na MBA (Master of Business Administration neboli magistr řízení obchodu, pozn. red.).

MBA bylo i vaší vstupní branou do světa marketingu?

Dalo by se to tak říci. Rok poté, co jsem ukončila studium na ČVUT, byla revoluce a vše se otevřelo. Přišlo sem vůbec první MBA v

České republice od Rochesterské univerzity. Ze Spojených států sem přijelo plno zajímavých přednášejících. Bylo těsně po kuponové

privatizaci, což byla tehdy veliká věc. Učitelé z celého světa si na tom dělali doktoráty. Měli jsme třeba i profesory, kteří dělali

poradce prezidentu Reaganovi, špičky z nejlepších univerzit a třeba i Douglasse Northa, který pak dostal Nobelovu cenu za

ekonomii.

Byly to ty divoké devadesátky. Z programu vyšli i lidé, jako je třeba Ladislav Bartoníček (ředitel skupiny PPF pozn.red.), a další velká

jména byznysu. Zahraniční firmy, které tu chtěly začít podnikat, si z MBA kurzů vybíraly budoucí zaměstnance, díky čemuž jsem

nastoupila do Johnson & Johnson, kde jsem začala působit v marketingu.

Jak vypadaly první roky v mezinárodní korporaci etablující se v ekonomicky čerstvě svobodné zemi?

Data nebyla, historie nebyla. Když jsem dostala report, byl to tlustý štos vytištěných papírů, kde jsme pravítkem hledali hodnoty.

Člověk musel hodně věcí "tahat z břicha". To nebylo pro každého. Ale lidé, kteří dokázali přežít prvotní chaos a nejistotu, z toho těžili

celý život.

Od korporátů jste ale nedávno odešla. Co vás tedy teď nejvíce zaměstnává a baví?

Čím dál více se zabývám startupy, a to jak v českých luzích a hájích, tak i po celém světě. Spolupracuji například s Google for


Startups, kde mentoruji a dělám online workshopy. Za poslední rok jich bylo něco mezi 200 a 300 zaměřených hlavně na rozvoj a

škálování. Dost je přednášek, kde můžu ovlivnit opravdu hodně lidí najednou. Individuálně pracuji i se zakladateli, kde má moje

práce dlouhodobější efekt.

Jedná se o startupy už v pokročilejší fázi rozvoje?

Ne nutně, často působím už v začátcích. Jedním z příkladů je například Academy For Women Entrepreneurs za podpory americké

ambasády. Přichází tam ženy, které se v rámci mateřské dovolené nebo kvůli covidu pustily do podnikání a potřebují to správně

uchopit a dát tomu strukturu.

Mnoho lidí v poslední době opustilo své zaměstnání a přes velké riziko se rozhodlo naplno věnovat svému projektu. Co lze přenést z

korporátního prostředí do startupů a co nikoliv?

Oproti korporacím musí startup vždy přemýšlet rychle a jednoduše. To v korporacích někdy moc nejde, protože pracují s velkým

množstvím lidí a musí fungovat opakovatelným způsobem. Dost korporátů je historicky svázáno předpisy a pravidly. Velkou část

energie pak stráví tím, aby uřídili sami sebe. Startup by se měl z korporací poučit koncepčně a ideově, ale způsobem šitým na sebe.

Na něco je dobré mít jasný a strukturovaný proces, ale jen opravdu na nejnutnější věci.

Z korporátu je dobré si vzít i to, jak pracuje s daty, dbá na soft skills a leadership, ale udělat si to po svém. Dnes v Česku naštěstí

vzniká mnoho programů, kam se může začínající podnikatel přihlásit. Většinou jsou sponzorované, tudíž bezplatné. Zakladatelé tam

dostanou odbornou pomoc. Stejně si to ale každý nakonec musí vydřít sám od podlahy. Jsou jim ale k dispozici lidi třeba jako já,

kteří jim pomáhají vyhnout se nejhorším pastem.

Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989

Jaké pasti máte na mysli?

Klasický scénář je, že zakladatelé mají nějaký nápad a třeba i prodají pár kusů. Někde se na cestě ale zaseknou a k uživení to úplně

není. Takže do toho musí ještě pracovat, nebo jsou závislí na příjmu někoho v rodině. V tento moment je klíčové přetvořit tu nosnou

myšlenku do něčeho, co může člověka uživit.

Na druhou stranu jsou tu tací, kteří mají parádní prodeje a jen hledají způsob, jak růst víc, nebo případně expandovat do zahraničí.

Zakladatelé jsou ve svých projektech chycení od rána do večera sedm dní v týdnu. Tam pak hledáme způsob, aby je růst firmy

vnitřně nesežral. Mimochodem to platí i pro lídry na C levelu (nejvyšší level managementu na úrovni boardu, pozn. red.), kterým

také pomáhám s osobním rozvojem, aby nevyhořeli.

Když za vámi startup přijde a zeptá se, jak překonat tuhle fázi, co jim poradíte?

Lidé většinou v sobě odpovědi intuitivně mají, ale v okamžiku, kdy to mají předat, tak se chytí do vlastní sítě. Zeptám se jich, proč to

děláte? Jaká máte očekávání? Jaký dopad chcete mít na svět? Pro koho to děláte? Těmto otázkám se mnoho podnikatelů bohužel

dlouhodobě nevěnuje.

Jsou témata, o kterých se zakladatelé baví hlavně na začátku. Určí si své vize, motivace a pojmenují hodnoty. Málokdy si to ale

sepíšou a hned do podnikání skočí po hlavě. Po dvou až třech letech zjistí, že to není žádná legrace a že jim většinu času zabírá

operativa. Dostávají se do situace, kdy mají pocit, že musí na svůj tým neustále dohlížet, protože tým nedělá to, co chtějí. To je obírá

o čas, který by mohli věnovat rozvoji firmy. A jsme zpět na začátku.

Mimochodem zakladatel propisuje své vnitřní hodnoty do firemní kultury. To ale dává i návod, jak postavit organizační strukturu, s

čímž mnoho startupů bojuje, jakmile dorostou do určité velikosti. Když přijmu do týmu někoho s jiným vnitřním naladěním, tak se z

toho zblázní. Struktura se prostě musí budovat podle toho, jak fungují a mohou fungovat zakladatelé.

Jak s tím začít?

Někde musí být velké proč, velká vize. Potom si podle toho můžu definovat problém, co teď řeším. Samovolně se to začne

strukturovat a skládat. Všechno je důležité si psát: co je problém, pro koho ho řeším, jak se na to lidé dívají dnes a jak by mohli poté,

co ten problém vyřešíme. To je obrovský posun. Začínám přemýšlet zákaznicky. Když vedle mě při tom bude sedět dobrý markeťák,

tak si mimochodem může začít psát klíčová slova do reklam. Nevědomky skládám i já jako zakladatel pitch (prezentaci, pozn. red.)

pro investory. Protože ti investoři to taky potřebují slyšet.

Hodně se bavíme o tom, jak to udělat, aby struktura vyhovovala zakladatelům. Co udělat pro to, aby to vyhovovalo i

zaměstnancům? Jak se nenechat v práci "převálcovat"?

Je to opět o vnitrofiremní kultuře, když si dokážeme pojmenovat pár základních hodnot a žijeme podle nich, tak firma začne

podobný typ lidí přitahovat a začne naopak přirozeně vylučovat ty, kteří s tím nesouzní. To jsem poprvé zažila v Johnson & Johnson,

která měla opravdu silné hodnotové krédo. Samozřejmě se tam dostali i toxičtí lidé, ale jejich poměr k lidem, kteří tam šli s dobrou


vůlí, pozitivním naladěním a za smysluplnou prací, byl minimální. To se dá kultivovat. Dnes už dělá spoustu firem.

Jak předat svoji vizi zaměstnancům, aby z toho nezůstalo jen sdělení visící kdesi v kuchyňce na nástěnce?

Naposledy jsme to dělali v McDonald’s a vzniklo to úplnou náhodou. Hledali jsme námět na zákaznický slib, který by byl relevantní.

Provedli jsme výzkum, jak se zákazníky v restauracích, tak i zaměstnanci. Nakonec jsme získané poznatky přetavili do hesla "Stačí

maličkost". Bylo to autentické. Hledali jsme perlu uprostřed existující korporace, kterou musíme jen očistit a ukázat lidem a oni

řeknou "To je ono, my jsme na to jen zapomněli!". Našli jsme to ve vzpomínkách lidí, kteří tu byli dlouho, třeba od otevření první

restaurace. Říkali: "Tady byla taková kouzelná atmosféra". Bylo to třeba o tom, že když dítěti spadla zmrzlina na zem, tak se prostě

natočila nová.

Jak to přijali vaši zaměstnanci?

Zbytku firmy nebyl problém vysvětlit, o co jde. Ve chvíli, kdy jsme kampaň představili lidem, kteří u "mekáče" pracovali klidně dvacet

let, a byli nadšení, tak jsme věděli, že jsme na to narazili. Pak přišel druhý krok. Když víme, jaká je ta hodnota, na které se shodneme

a která někde uvnitř žije, tak musíme zjistit, jak jí rozhořet, aby žila úplně všude. Ryba smrdí od hlavy. Museli jsme sami podle toho

ve vedení začít žít, abychom to mohli říkat i zákazníkům.

Ve finále se z toho ale stal příběh o budování vnitřní kultury a do reklamy pro zákazníky jsme to nakonec nikdy nepřeklopili, protože

to bylo ohromě hodnotné pro vnitřek. Začalo to u ředitele. Jak se chová k lidem v boardu, tak se oni chovají ke svým podřízeným,

což se přirozeně řetězí. Všechno se poskládá a na konci i člověk, který stojí za pultem, může udělat onu maličkost pro našeho

zákazníka, který si toho všimne a zlepší mu to den. Navíc se odbouralo plno administrativních kroků, které ve finále zhoršovaly

vztahy.

První pracovní zkušenost mnoha mladých lidí byla právě v McDonald’s za pultem. Pozorujete, že by se mladým lidem něčeho ve

škole nedostávalo? Co jim chybí pro úspěšnou integraci do pracovního procesu?

Z ekonomického pohledu vnímám české školství trochu jako střílení se do vlastní nohy. Pomaloučku se to mění, ale systém tomu

není moc nápomocný. Ať už je to kvůli tomu, jaké nároky klade na učitele nebo kolik musí mít dětí ve třídě. Osnovy stále vedou k

tomu, že je potřeba látku jen odučit. Kvůli tomu máme sice obrovský přehled, ale jdeme málo do hloubky a vůbec nejdeme do

přesahu. Proto jsem dala svojí dceru na waldorfskou školu. My vůbec nevíme, co bude. Snažit se do dětí narvat všechny znalosti je

kontraproduktivní. Musíme je připravit na změnu, která přijde, i když nevíme, jaká bude.

Platí to jen o českém školství? Není to problém vzdělávacích institucí obecně?

Když jsem pracovala v korporátech a setkávala se s mladými lidmi, kteří vyrostli na západ od nás, tak byli naprosto excelentní v

komunikaci a argumentaci. To nám pořád hodně chybí. Je tu přehnaná úcta k autoritám ve smyslu, že to za nás někdo vyřeší.

Bohužel si myslím, že je to neblahé dědictví, které stále předávají starší generace. Ty byly ovlivněné předchozími politickými

systémy. Vnímám, že se to mění. Ale jen u dětí, které jsou sami aktivní. Buďto mají štěstí, že si prošly nějakým novátorským školským

zařízením, nebo káply na dobré učitele, anebo se angažují v různých zájmových spolcích. Tam se vzdělávají v podstatě samovolně.

Učí se soft skills. Změna přijde, ale jde to na můj vkus pomalu.

A firemní prostředí v České republice se v průběhu posledních třiceti let proměnilo rychle?

Nepochybně. Zatímco konec minulého tisíciletí byl o výkonu, nasazení, racionalitě, tak teď konečně bereme zpět v potaz člověka. V

poslední době vidím, že se firmy reálně snaží mít spokojené zaměstnance a že to není jen fráze. Není to už tak, že když tady chceš

pracovat, tak koukej makat a jestli ne, je tady deset dalších, kteří tě nahradí.

Odehrává se tato změna v rámci nějakých teorií managementu? Mám tím namysli například samořídící typ firem a podobně.

Způsoby řízení a teorie organizace jsou celkem nová věc. Je to sice důležité, ale nesmíme se na to dívat dogmaticky. Když přijde něco

nového, všichni se tím začnou zabývat a implementovat, ale ve finále zjistí, že většina věcí funguje jen za nějakých předpokladů nebo

situací. Pro nás na západě je velký úkol integrace všeho zpět dohromady. Šli jsme hodně analyticky do hloubky, ale zapomněli jsme

na mezioborové propojení, rozdrobili jsme to. Covid nám do toho dal možnost nahlédnout. Je potřeba spolupracovat, to je patrné

na mnoha úrovních. Třeba u mezilidských vztahů. Mám pocit, že znovu zjišťujeme, co jsou ty opravdové hodnoty.

Jaké hodnoty z toho vyplynuly pro vás?

To velké poučení je, že kde byly silné vztahy a vysoká lidmi vybudovaná hodnota, tak ty přežily, a dokonce se posílily. Tam, kde to

bylo drženo pohromadě násilím nebo třeba jen penězi, ať už to bylo ve firmách, nebo rodinách, tak se to rozpadlo. Je potřeba to

vnímat jako příležitost.

Na začátku své kariéry jste prý většinu marketingu zvládali přes fax. Vsadím se, že mnoho dvacátníků dnes ani neví, co to je. Jak

bude vypadat marketingová komunikace za deset let?


Důležité je opět slovo integrace. Marketing se totiž kdysi oddělil od obchodu. Dnes jsme v maximální specializaci, kdy máme experty

na PPC reklamu (Pay per Click, česky cena za proklik pozn. red.) nebo jen konkrétní úseky sociálních sítích. To po nějakou dobu bude

velmi potřebné. Já se jen obávám, že umělá inteligence sežere tyto úzce specializované pozice nejdříve. Například algoritmy

Facebooku jsou už tak dobře propracované, že se doporučuje, aby zacílení reklamy bylo co nejširší, protože ty algoritmy dokáží

mnohem přesněji vyhodnotit, komu reklamu zobrazit, než kdybychom manuálně zadávali úzce definovanou zákaznickou základnu.

To půjde strašně rychle a pozice v tomto odvětví budou hrozně trpět.

Obecná umělá inteligence je ale ještě daleko a určitě není všespásná...

To ano, umělou inteligencí jsou zatím těžko uchopitelné strategické věci. Musíme se na marketing dívat strategicky a zakomponovat

do toho poznatky z psychologie a ptát se, jak se má například působit na lidi, a začít to propojovat s tím, jaké jsou záměry firmy, jak

by se měla značka profilovat. Je nutné přicházet s kreativními nápady. Frontální marketingový útok na lidi už spíše nefunguje. Měli

bychom jít zpátky k "člověčenství" a propojování oborů, abychom pro umělou inteligenci uměli připravit kvalitní podklady. Etiku si

musíme pohlídat jinak. Třeba že si nebudeme ničit mladší generace tím, že záměrně budeme působit na receptory uspokojení na

sociálních sítích a tahat je do konzumu. Všichni víme, že to umíme.

Je vůbec reálné skloubit tyto dva proudy, aby z toho všichni profitovali?

Mám v tomhle obrovskou víru v lidi. Musíme začít problémy pojmenovávat. Velké první pojmenování bylo "Social Dilemma" (film o

škodách způsobených polarizací společnosti na sociálních sítích, pozn. red.). To prorvalo hráz a stalo se z toho široce diskutované

téma. Každý člověk dobré vůle, kterému na tom záleží, by měl ve své oblasti udělat kroky k tomu, aby to šlo. Je to křižovatka. Buďto

budeme ležet někde na lehátku, budeme si něco píchat a před očima nám budou běhat digitální obrázky a pojedeme si sladký

virtuální život, nebo nás to osvobodí od opakujících se činností, které nám berou čas být kreativní a mít vztahy takové, jaké chceme,

nebo se věnovat vyšším cílům. Je to naše rozhodnutí. Každý jeden z nás to může udělat.

Neměli by to iniciovat lídři technologických společností?

Pamatuji si, že ve škole jsme se bavili o tom, kdo chce čím být. Jeden kluk řekl, že chce být slavným spisovatelem. Paní učitelka

vznesla ortel: "To určitě! Někdo z nás tady bude spisovatel, natož prezident!" Tatínek mi na to rozhořčeně řekl: "Kdo si ale myslíš, že

to bude? To budete vy!" Od té doby si nesu v sobě, že v jeden okamžik jsme to skutečně, kdo může něco změnit. Je problém, když si

to člověk neuvědomí včas. Jednou je na to člověk moc mladý, pak se to otočí a najednou už moc starý. Není na co čekat. V každém

okamžiku je správný čas na správná rozhodnutí. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Co bylo za vaší kariéru to nejtěžší rozhodnutí, které jste musela udělat?

Mně se líbí čínský koncept wu wei. Nedělat nic na sílu a nechat život, aby mi přinesl věci, co mi náleží a jít tomu i trochu naproti.

Málokdy jsem dělala něco proti své vůli. Asi jsem měla určitou míru štěstí, ale i drzosti. Člověk si musí umět říct, co chce. O Ivanu se

nikdo nepostará, jenom Ivana. Tohle umí trochu lépe muži než ženy. Spoustu lidí si totiž myslí, že šéfové vědí, že já chci víc peněz, že

já bych měl zájem o nějakou pozici. Oni to neví. Ten šéf má tolik starostí, že je potřeba za ním přijít a říct, že si myslím, že odvádím

skvělou práci a umím odvádět ještě lepší. Prostě říct: "Až budeš mít vyšší pozici, tak jsem připravenej." Protože ten člověk o vás pak

bude přemýšlet jinak.

V Česku existuje přísloví: "Sebechvála smrdí". Je to v nás zakořeněné?

My Češi si o příležitosti říkáme velmi málo. Bylo to lepší i Polsku a Maďarsku. Jsme hrozně šikovní, ledacos vymyslíme, máme zlaté

české ručičky. Dnes a denně se vrací lidi ze světa z různých firemních setkáních a říkají: "Tam nějaká země prezentovala řešení, co už

tu máme dva roky!" My to jen neumíme prodat. Nikdo to po nás moc nechěl a neučil nás to.

To je jedna z vlastností, která by nám pomohla prosadit se v celosvětové konkurenci, protože tu vznikají opravdu zajímavé věci. Stačí

to jen trošku umět odkomunikovat, není na tom nic špatného. Tento nešvar vychází z našeho jazyka a stylu rétoriky. Když nás někdo

pochválí, že máme něco pěkného na sobě, máme tendenci říkat, že je to staré. Nebo když uvaříme dobré jídlo a někomu chutná,

říkáme, že se nám tentokrát nepovedlo. Máme tendenci shazovat svoje zásluhy. Přitom stačí jednoduchá věc, jak nastavit svou mysl.

Když nás někdo pochválí, stačí jen poděkovat, nic víc.

Co je vaše proč? Proč ráno vstáváte z postele?

Baví mě pomáhat lidem, dělat smysluplné věci. Na individuální bázi. Na to jsem přišla až relativně pozdě. Nejvíc jsem pyšná na to,

kolik lidí, které mi prošlo týmem, je na vysokých postech a jsou to úspěšní lidé všude po světě. To je ono.

Ivana Šedivá

Je bývalou marketingovou ředitelkou společností jako McDonald’s, Tesco a Johnson & Johnson. V 90. letech vystudovala umělou

inteligenci na FEL ČVUT, ze které získal titul kandidátky věd, a zároveň žurnalistiku na Univerzitě Karlově. V současnosti se zabývá

mentoringem startupů a malých a středních firem, přednáší, pomáhá lidem ve vrcholovém vedení, věnuje se fenoménu flow, ale

také ženám v byznysu.


19. 2. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a jaderku rekordní počet středoškolaček

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

Staň se na den vědkyní. Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti

středoškolských studentek.

Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky Fakulty

elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění, že ve

studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studenty stále roste," říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi. Jaroslava

Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o akci, kvůli

kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech účastnic. Staň se

na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze zpětné vazby vyplývá,

že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili tento potenciál, navýšili

kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více."

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci

studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat

raději něčemu jinému," přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k

nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

"Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat

vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," doplňuje studentka gymnázia v Uničově.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy,

vnímala i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: "Zároveň mi jako velmi přínosné přišlo

sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a doufám, že

i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů."

Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná

vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: "Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že

vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou

normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru."

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem

posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. "Jednoduše v rozmanitosti je síla," uzavírá doktorka Valentová.

O akci Staň se na den vědkyní

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této

oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve

vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně

inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména

studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze


( FEL).

Wwebové stránky akce najdete ZDE.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více najdete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Akce-Stan-se-na-den-vedkyni-prilakala-na-FEL-a-jaderku-rekordni-

pocet-stredoskolacek-693332


18. 2. 2022; vecerni-praha.cz

Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a Jaderku rekordní počet středoškolaček

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

Staň se na den vědkyní.

Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti středoškolských

studentek. Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky

Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění,

že ve studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste," říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi.

Jaroslava Óbertová , jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o

akci, kvůli kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech

účastnic. Staň se na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze

zpětné vazby vyplývá, že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili

tento potenciál, navýšili kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více."

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci

studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat

raději něčemu jinému," přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k

nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

" Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat

vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," doplňuje studentka gymnázia v Uničově.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy,

vnímala i doktorka Michaela Valentová , vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: " Zároveň mi jako velmi přínosné

přišlo sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a

doufám, že i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů."

Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná

vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: "Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že

vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou

normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru."

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem

posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. "Jednoduše v rozmanitosti je síla," uzavírá doktorka Valentová.


18. 2. 2022; Pražský deník

Na "nábor" ČVUT přišel rekordní počet dívek

Dejvice – Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze

organizací akce Staň se na den vědkyní. Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní

počet osmdesáti středoškolských studentek. Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v

laboratořích představily vědkyně i studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění, že ve studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

Foto: ČVUT


18. 2. 2022; FINMAG

NA PLNÝ RUSKÝ

Evropa chce být do roku 2050 bez emisí. Pro Čechy to kromě vysokých účtů za energie znamená začít opravdu pracovat na nových

jaderných blocích. A smířit se s tím, že minimálně pár desetiletí budeme ještě víc než dosud závislí na zemním plynu z východu.

Evropská unie pokrývá polovinu svojí energetické spotřeby dovozem ropy, plynu a uhlí. Spotřeba energie v Unii sice v poslední

dekádě mírně klesla, ale závislost na dovozu energetických surovin roste. A hlavní dodavatel fosilních paliv do Unie je Rusko, se

kterým má Západ napjaté vztahy. K prasknutí.

Podíl energie dovážené z Ruska ve formě fosilních paliv se zvyšuje. V roce 2009 to podle Eurostatu bylo 40 a o deset let později už

přes 60 procent. V Česku se za stejných deset let podíl dováženého fosilu zvedl z 27 na 40 procent.

Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) by tedy pro státy starého kontinentu měla být cesta nejen k lepšímu životnímu prostředí,

ale i k energetické nezávislosti. Jenže tak jednoduché to nebude.

BEZ UHLÍ = S PLYNEM

V dohodě si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Postupovat by k ní měla podle scénáře Fit for 55, ve

kterém si naplánovala snížit emise do roku 2030 aspoň o 55 procent.

Co takový plán může udělat s energetikou, popisují ve studii pro časopis O energetice Jan Horáček a Slavomír Entler. Energetičtí

analytici tvrdí, že závazek bychom mohli splnit, pokud bychom už k roku 2030 přestali v energetice používat uhlí. V Česku se ale z

uhlí vyrábí v létě třetina a v zimě zhruba polovina elektřiny. Čím ho nahradit?

Každopádně bychom se nemohli spolehnout na další energii z jádra. Pokud všechno půjde jak na drátkách, nové bloky Dukovan

vyrobí elektřinu nejdřív v roce 2036. A budou vlastně jen náhradou za dva bloky, které kolem roku 2040 půjdou do penze.

Analytici předkládají alternativní scénáře. Podle jednoho z nich bychom mohli víc než dvakrát zvýšit výkon fotovoltaických elektráren

a víc než třikrát výkon větrných elektráren. Víc to asi nepůjde, naše zeměpisná poloha fotovoltaice a větrným elektrárnám nepřeje. A

průmyslové Česko je závislé na pravidelných dodávkách energie, na nestabilní obnovitelné zdroje sázet nemůže.

Takže bychom museli přestavět většinu uhelných elektráren na plynové. Plyn je sice taky fosil a jeho emise nejsou zanedbatelné (ve

srovnání s uhlím třetinové až poloviční), ale Evropská unie ho vzala na milost jako přechodné palivo.

Zvyšovat dovoz plynu znamená prohloubit energetickou závislost na Rusku. Byli bychom ale na metál. Plán Fit for 55 v

elektroenergetice by byl splněn. Možná i překročen. Je to ale strategie z bláta do louže. Může nás snad uklidnit, že do větší plynové

závislosti nespadneme sami?

Podle zprávy asociací ENTSO-E a ENTSOG, které sdružují evropské provozovatele přenosových a přepravních soustav, vzroste

spotřeba plynu v elektrárnách Evropské unie od roku 2018 do roku 2025 až o 70 procent. Trend potvrzuje právě uplynulý rok. Za

první pololetí roku 2021 vzrostla v Unii spotřeba plynu o 16 procent. Poptávku zvyšují zvlášť státy severozápadní Evropy a zejména

Německo, které omezuje výrobu elektřiny nejen v uhelných, ale i jaderných elektrárnách. A nový hlad uspokojuje zase zejména plyn

z Ruska.

DVA TEMELÍNY NA AUTA DO ZÁSUVKY

Že by se dala spousta energie ušetřit? Zavádějí se úsporné spotřebiče, úsporná osvětlení, úspornější stroje, zateplují se budovy...

Proti nižší spotřebě ale stojí elektromobilita – vlajková loď bezemisní Evropy.

Úvahy o nahrazení vozů se spalovacími motory elektroauty tu byly už v sedmdesátých letech minulého století, kdy Západu uštědřili

tvrdou lekci ropní šejkové. Snížili těžbu ropy a zavedli embargo na její vývoz do států, které podpořily Izrael ve válce s Egyptem a

Sýrií. Nedostatek pohonných hmot a jejich zvyšující se ceny ukázaly spojencům, jaké důsledky může mít energetická závislost.

Elektromobily se ale tenkrát jen výjimečně dostaly z konstrukčních kanceláří aspoň na zkušební polygony. Američané místo

technologií nakonec vsadili na politiku, podporovali šejky nakloněné spolupráci a udržovali v Perském zálivu armádu. Zdůvodňovali

to úsilím o mír v regionu, starostí o lidská práva nebo bojem proti terorismu. Pokaždé z toho ale páchla ropa.

Evropa se až na některé výjimky, kdy stála po boku Američanů, v regionu vojensky neangažovala. Spoléhala, že ropné státy, které při

embargu zaznamenaly citelné finanční ztráty, už nebudou do obchodu míchat geopolitiku.

Teď se k elektromobilitě vydáváme motivováni starostí o klima. Vedlejším dopadem by mohl být konec závislosti na ropě od

východních režimů. Dalo by se to nazvat pochodem od energetické globalizace k energetické lokalizaci – vzdálená ropa by byla

nahrazena blízkou elektřinou. Nenahradíme ale jen jednu závislost závislostí jinou? Budeme mít dostatek blízkých zdrojů lithia do

baterií? Nakolik budeme závislí na jejich dovozech?

A nasnadě je i otázka, jestli bychom vůbec byli s to doma vyrobenou elektřinou auta do zásuvky "utáhnout". Kolik bychom jí vlastně

potřebovali? Spočítal to Milan Šurkala v magazínu Svět mobilně. Vycházel ze statistiky, podle které v Česku jezdí 5,3 milionu

osobních aut. "Lidový" elektromobil (co do velikosti a dynamiky) spotřebuje na sto kilometrů zhruba 21 kWh – včetně ztrát při

nabíjení. Z toho vychází, že při průměrném nájezdu by elektrický autopark ročně spořádal 15,96 TWh. To odpovídá ročnímu výkonu

Temelína a pětině domácí spotřeby.

Když připočítáme užitková vozidla, autobusy a nákladní vozy, zvýší se nároky na elektřinu zhruba na dvojnásobek. Na

elektromobilitu dotaženou do konce tedy padnou zhruba dva další Temelíny.


JÁDRO NENÍ ŠPÍNA

I bez aut do zásuvky je přitom zřejmé, že "bezemisní" Česko se v budoucnu bez jádra neobejde – pokud se nechce spoléhat na

nejisté dovozy elektřiny.

Evropská unie se s jadernou energetikou smiřuje jen těžce. Dá se ale předpokládat, že nakonec se s ní smíří – pod tlakem Francie,

která kryje energetickou spotřebu jádrem ze 70 procent, a patrně i pod dojmem rostoucího dovozu plynu z Ruska.

Důležitou úlohu by v tom měla sehrát analýza výzkumného střediska JRC, která dospěla k závěru, že jaderná energetika není

"špinavá". Zůstává po ní sice toxický odpad, který je potřeba někam uložit, ale cílem zeleného údělu je zmírnit globální oteplování a

jeho příčinou není jaderný odpad, nýbrž spalování fosilu. Zařazení jaderné energie mezi udržitelné zdroje by bylo důležité i proto, že

projekty z této kategorie můžou mít nárok na veřejnou finanční podporu. A stavba jaderné elektrárny může vyjít na stovky miliard

korun.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzdvihovala jadernou energetiku nejen jako čistý, ale i jako domácí zdroj:

"Obnovitelné zdroje a jaderná energie vznikají na domácí půdě. Takže v tom jsme nezávislí. Zato devadesát procent plynu musíme

dovážet." Ani jaderná elektrárna ovšem není perpetuum mobile a potřebuje palivo – uran. Těžíval se i v Česku, dnes ale Evropa 97

procent uranu dováží. A ruský podíl na dovozech se obdobně jako u plynu zvyšuje. V roce 2005 dosahoval v Evropě deseti procent,

dnes je to dvakrát tolik. V Česku má ruský výrobce TVEL od roku 2010 na dodávky mírně obohaceného uranu monopol.

Jak tedy podotýká Nick Meynen v žurnálu The Ecologist: "Když si Vladimir Putin bude chtít s Evropou pohrát, má po ruce víc než

jenom uzávěr plynu."

NENÍ ZÁVISLOST JAKO ZÁVISLOST

Belgický ekolog ale míchá jablka s hruškami. Jaderným palivem se můžete bez problémů zásobovat na mnoho let dopředu a

nepotřebujete k tomu speciální infrastrukturu. Třeba Temelín i Dukovany mají palivo na tři roky. ČEZ tak má čas, aby při výpadku

dodavatele nalezl alternativní řešení.

Nahradit ruskou ropu by bylo těžší. Její podíl na naší spotřebě je vysoký – pohybuje se kolem 55 procent. Kdybychom chtěli brát

větší množství ropy z Perského zálivu nebo Afriky, bylo by nutné zvýšit kapacitu ropovodu TAL, kterým teče surovina z italského

Terstu do Rakouska a Bavorska. Společnost Mero, která provozuje ropovody na českém území, tvrdí, že složité to není. Stačí posílit

výkon čerpacích stanic tak, aby bylo možné přepravit větší objemy. Nahradit ruský výpadek by ale přesto nebylo možné ze dne na

den.

Se zemním plynem by to bylo ještě horší. České zásobníky plynu sice pojmou kolem 40 až 50 procent roční spotřeby, vystačí tedy

téměř na půlrok – ovšem jen tehdy, když jsou plné.

Také dodavatelé plynu nejsou tolik geograficky rozčleněni jako u ropy. Z dat statistického úřadu vyplývá, že v roce 2020 přiteklo do

Česka víc než 70 procent plynu z Ruska. Zbytek, byť byl účetně vykázaný jako dovoz z Norska, ale pocházel také z ložisek v západní

Sibiři. Norský plyn prostě končí u odběratelů v Německu, do Česka přitéká ruský plyn z východu a ze severu.

PLYN Z RUSKA, S LÁSKOU

Šéf české diplomacie Jan Lipavský se ruskými dodávkami zemního plynu do Evropy zabýval v bakalářské práci. Bylo to v roce 2010,

tedy ještě před ruským vpádem na Krym. Lipavský v ní dospěl k závěru: "Rusko si velice dobře uvědomuje své postavení na trhu s

energetickými surovinami a otevřeně deklaruje, že právě rozvoj energetického sektoru pomůže Ruské federaci navrátit lesk

velmocenského postavení."

To ale podle Lipavského neznamenalo, že Rusko bude využívat plyn k politickému nátlaku. "Z hlediska velmocenského postavení

Ruska mají rozhodují vliv především finanční prostředky. Pro Rusko znamenají příjmy z prodeje zemního plynu podstatný příspěvek

do státního rozpočtu," napsal budoucí bakalář Lipavský.

Že Rusko bude s plynem Evropu vydírat, nevěří ani Andreas Goldthau, profesor mezinárodních vztahů Erfurtské univerzity. Tvrdí, že

si to ani nemůže dovolit. "Plyn jako geopolitická zbraň může fungovat jen v nerovném obchodním vztahu, v němž má jedna strana

jednoznačně navrch. A to není případ energetických vztahů Evropské unie s Ruskem. Evropa je přední zákazník a Rusko zase nemá

tolik možností, kam vyvážet," vysvětlil profesor Goldthau v deníku Independent.

A pokud by si Rusko chtělo vyšlápnout třeba jen na Česko? Co kdyby nás za něco chtělo vytrestat omezením nebo zastavením

dodávek zemního plynu? Stěží myslitelné. Rusové by museli zemní plyn zastavit i Německu, Rakousku, Itálii a dalším státům. Tohle

palivo se přeprodává z jedné země do druhé, teče různými směry.

V příštích letech (pokud už nebudou vyhlašovány lockdowny) poptávka po zemním plynu v Evropě poroste. Pro Rusko by tedy

evropský trh s plynem měl být zlatý důl. Rusové by se střelili do nohy, kdyby ho použili k vydírání. Přiměli by tím Evropu, aby si

pospíšila s obnovitelnou energií, posilovala jadernou energetiku nebo ve větším nakupovala zkapalněný plyn (LNG) z jiných oblastí.

POMŮŽOU NOVÉ TECHNOLOGIE?

Že Rusko plyn jako nástroj k vydírání Západu jednou použije, se ale vyloučit nedá. Totéž můžeme říct o režimech z Blízkého východu,

které už v minulosti vydíraly ropnými embargy.

Nahlíženo z Česka, nezávislou energetiku bez spalování fosilu si sotva můžeme představit bez gigantických jaderných reaktorů. Ty

ale vyžadují masivní investice, které většinou mnohonásobně překročí původní rozpočtové plány.

Potřebovali bychom další bloky v Temelínu i Dukovanech. V prosincové přednášce Dany Drábové na Elektrotechnické fakultě

ČVUT nazvané Předvánoční jaderné rozjímání padla otázka, jestli jsme je už neměli mít připravené. Předsedkyně Státního úřadu

pro jadernou bezpečnost reagovala lapidárně: "Kdyby se stavělo hubou, máme nastavěno."

Nadějí na nezávislou energetiku můžou být nové technologie. Třeba ekologicky produkovaný vodík, který poslouží k vytápění bez


plamene a emisí místo plynu. Zejména ale modulární jaderné reaktory, postavené na západních technologiích, které by se vyráběly

sériově a jejichž cena by byla snesitelná. Nejspíš ale nebudou dřív než v příštím desetiletí. A o svatém grálu energetiky –

elektrárnách, kde se energie získá termonukleární fúzí –, o tom budeme moci snít ještě dlouho.

Realitou příštích roků tedy bude nejistý ústup od špinavého uhlí k větru, slunci, ale bohužel taky k nečistému ruskému plynu.

Nezávislou energetiku si sotva můžeme představit bez jaderných reaktorů. Ty vyžadují masivní investice, které většinou

mnohonásobně překročí původní rozpočtové plány.

Foto:

O autorovi: Pavel Jégl je ekonomický novinář. Jeho komentáře najdete skoro pravidelně v úterý na Finmag.cz. @PavelJegl


18. 2. 2022; FINMAG

JAK ULOVIT MILIARDÁŘE

Někdo se pokusil zfalšovat promoci, někomu z nich přinesl štěstí kominík. Michael Mareš rok zpovídal české miliardáře a jejich

nejbližší kvůli knize o nejúspěšnějších tuzemských startupech. Pro Finmag popsal, co to obnášelo, v čem jsou jiní než ostatní a proč

tahle země miliardáře zatraceně potřebuje.

Pokud vaše dítě nosí ze školy nepěkné známky a špatně vychází s učiteli, není proč se hroutit. I z něho může být miliardář.

Vztah mezi dosaženým formálním vzděláním a úspěchem v byznysu je minimální a to samé platí pro (ne)poslušnost vůči autoritám.

Známe to z Ameriky, kde se to na čele žebříčku miliardářů jen hemží takzvanými dropouts: Mark Zuckerberg, Larry Ellison, Michael

Dell a mnozí další se dostali mezi nejbohatší lidi světa, aniž dodělali vysokou školu. Vlastně ji často opustili právě proto, aby mohli

rozvinout svůj startup.

V Česku to je docela podobné, jak se mi potvrdilo při psaní knihy Nápad za miliardu. Sepsal jsem do ní příběhy deseti

nejinspirativnějších českých startupů a jejich zakladatelů či zakladatelek. Většinu jich dobře znáte a jejich produkty či služby možná i

denně používáte: Rohlík.cz, Zásilkovna, Livesport, Beat Saber, Productboard, Socialbakers...

PŘEŠLAPY NA CESTĚ K ÚSPĚCHU

Když jsem se ponořil do příběhů Tomáše Čupra, Simony Kijonkové a spol. a zkoumal jejich začátky, často se v nich opakovaly

podobné motivy. Poznatek číslo jedna: rodinné zázemí v mnoha případech nebylo ideální ani určující pro podnikatelskou dráhu, na

kterou se v dospívání či dospělosti vydali.

Poznatek číslo dvě: jen menší část úspěšných startupistů má vysokoškolský titul. Někteří dokonce nemají ani maturitu.

Příběhy, kterými jsem se zabýval, se všechny dají zařadit do první úspěšné vlny českých startupů. Ano, byla tady i jakási nultá vlna,

Alza, Seznam, Mall, Avast, ..., firmy, které vznikly v době, než k nám pronikla specifická startupová kultura, ale já se zaměřil právě na

lidi, se kterými do Česka přišel startupový étos. Vybíral jsem z nich ty, kteří ještě před čtyřicítkou vybudovali firmu, jejíž hodnota

překročila miliardu. Tedy miliardu korun, i když nejrychlejší z nich už ji stihli překonat i v dolarech. Nápad za miliardu vznikal v

těžkých časech, na jaře 2021, za pandemie. Během půl roku, kdy jsem text o délce víc než půl milionu znaků dával dohromady, jsem

se komplikovaně (a často virtuálně) potkával s desítkami lidí – nejen se samotnými zakladateli a zakladatelkami, ale i jejich

manželkami a manžely, spoluzakladateli a kolegy bývalými i současnými. Abych těch deset příběhů byl schopný podat plasticky a

věrohodně.

Jsou to příběhy úspěchu, ale nevyhýbal jsem se ani fuckupům a průšvihům, každá cesta k miliardové firmě bývá lemovaná přešlapy.

Třeba úvodní podnikatelské pokusy Jana Řežába či Simony Kijonkové zkrachovaly, Řežáb měl dokonce exekuci.

OTEVŘENÁ GENERACE

Českou startupovou scénu zblízka sleduji deset let, kostry příběhů jsem tedy už znal. Živě si pamatuji, jak Tomáš Čupr začínal se

Slevomatem, nebo Josefa Průšu (snad mi promine) jako úplné ucho u Marka Ebena Na plovárně. Potřeboval jsem si je ale

poslechnout znovu a doptat se na detaily, aby skládačka jejich osobní i byznysové cesty byla úplná.

Díky tomu se dostalo i na zdánlivě nepodstatné detaily, které ovšem dobře ilustrují, jakou náturu a osobnost úspěšní startupisté

mají. Například jak zvláštním způsobem žádal Jan Bednář z Shipmonku svou ženu o ruku nebo jak Květa a Šimon Vostří z Ytiky

nečekaně udělali ze svých zaměstnanců dolarové milionáře.

Hrdinové mé knihy už ze škatulky startupů v drtivé většině přerostli do miliardářských žebříčků. Etablovali se ve velkém byznysu.

Mají své asistentky, mluvčí, PR poradce, létají private jety a vozí se v manažerské limuzíně s šoférem. Není snadné získat hodinu

jejich času na vyprávění o tom, jaké to tehdy bylo. Někomu se dovoláte napoprvé a odpoví vám na esemesku do deseti minut. S

někým jiným – zvlášť když už má pod sebou stovky zaměstnanců a působí v několika zemích, je to už horší. Logicky.

Ale když jste dostatečně vytrvalí (nebo až otravní) a máte vybudovaný určitý kredit, nakonec se to podaří. Obecně se dá říct, že tato


mladá generace je ke sdílení svých příběhů a pohledu na svět poměrně otevřená. Snad jim to ještě dlouho vydrží a neschovají se za

hradby svých království, jak se stalo téměř pravidlem v případě nulté generace. To by byla pro český kapitalismus

i společnost škoda.

Je potřeba ukazovat úspěšné příklady nové ekonomiky. Té, která nemá kořeny v privatizaci nebo dotacích, nepotřebuje komín a

nespoléhá na levnou práci a teplé místo v dodavatelském řetězci bez přidané hodnoty. Svět pádí raketovou rychlostí, a pokud se

Česko v digitální ekonomice nechytne, zůstane na okraji.

Přitom můžeme být v centru – máme kvalitní technické univerzity, strategickou polohu v Evropě, bezpečnou zemi a Prahu či Brno

jako atraktivní místa k životu. Jen nesvazovat ruce těm, kdo mají fištrón, odvahu, vytrvalost i drajv přetavit nápady do něčeho

velkého. Něčeho, na co bychom mohli být pyšní. Něčeho za miliardy.

KOHO SE VYPLATÍ SLEDOVAT V ROCE 2022

TOMÁŠ ČUPR ROHLÍK. CZ Jeho jízda nekončí. K Česku, Maďarsku, Rakousku a Německu přidává Itálii, Rumunsko a Španělsko. A tam

se určitě nezastaví. Ambice, know-how i kapitál na to má, navíc doba i investorský apetit takové expanzi nahrávají. Na Tomášovi je

vidět, jak v posledních letech vyzrál. Na sociálních sítích už vystupuje střídměji a s větším nadhledem, ale především se posunul do

nejvyšší manažerské ligy. Najal si špičkového mentora, který léta pracoval v nejvyšších patrech Amazonu, a čerpá z jeho znalostí. Na

online byznys s potravinami se už snaží nahlížet s odstupem a neřeší cenu okurek v Rakousku.

TOMÁŠ GOGÁR ROSSUM Trojice Petr Baudiš, Tomáš Tunys a Tomáš Gogár založila Rossum v roce 2017, když jako doktorandi

studující umělou inteligenci na Elektrotechnické fakultě ČVUT vyrazili z akademického prostředí na zkušenou do startupového

světa. Rozhodli se, že změní způsob, jakým spolu firmy komunikují. Jejich projekt, pojmenovaný podle Čapkovy hry R. U. R. (Rossum’s

Universal Robots), byl dlouho mimo světla reflektorů, ale ta na něj naplno zamířila loni na podzim, když od investorů dostal 120

milionů dolarů. Trojku z Karlína udržujte na svém radaru, jde ve stopách rumunského zázraku UI Path, jehož tržní kapitalizace na

Wall Street přesahuje 20 miliard dolarů.

Lovec miliardářů Michael Mareš doporučuje, koho mít v nastávajícím roce na mušce, aby vám neunikla příští velká věc.

KLÁRA LORENCOVÁ PROMETHIST AI Češi umějí rozmluvit stroje. Jan Šedivý, specialista na strojové učení a AI, pracoval přes dvě

dekády pro IBM nebo Google a po návratu do Česka začal koučovat studenty ČVUT. Jejich chatbot Alquist bral v soutěži pořádané

Amazonem dvakrát stříbro, bronz a konečně i zlato, v konkurenci 200 univerzit porazil i Stanford. S Klárou Lorencovou a Tomášem

Zajíčkem teď Šedivý založil startup PromethistAI a s bývalými studenty staví platformu pro tvorbu mobilních a VR konverzačních

aplikací. Zatím se vydali směrem k péči o mentální kondici, tedy aplikacím zaměřeným na osobnostní rozvoj, emoční odolnost, ale i

podporu lidí s duševními potížemi. Další cíl je tvorba zábavného, ale zdravého obsahu pro metaverse.

Michael Mareš je manažer společnosti Livesport. Dřív psal pro český Forbes a Hospodářky. Jako novinář se věnoval zejména

startupům, technologickým firmám a miliardářským příběhům. Velké rozhovory vedl například s Ivem Lukačovičem, Karlem

Komárkem, Robertem Kynclem, Romanem Staňkem nebo Jaromírem Jágrem. @maresovo

RICHARD VALTR MEWS Málokteré odvětví zasáhl koronavirus tak jako hotelnictví. Utrpěl i český startup Mews, který pro hotely vyvíjí

systém pro správu rezervací, check-inů a vyřizování požadavků hostů. Pak se ale nečekaně zvedl z prachu. Zakladatel Richard Valtr

ohlásil rekordní rok a před mladou technologickou firmou z Prahy se rýsují světlé zítřky. Další růst má následovat díky digitalizaci

celého segmentu a také strategické investici od fondu globálního obra Salesforce Ventures i mezinárodnímu partnerství s

hotelovou skupinou Accor, kterou znáte třeba z dresů fotbalového týmu Paris Saint-Germain s Messim, Neymarem a Mbappém v

čele.

JAN BEDNÁŘ SHIPMONK Loni oslavil třicítku výpravnou party na Žofíně, kam si za víc než milion korun pozval svého oblíbeného

dýdžeje Lost Frequencies. Příběh Jana Bednáře, který se díky hokejovému stipendiu dostal na střední školu v USA, kde rozjel byznys,

je doslova americkým snem. Jeho Shipmonk patří mezi největší světové hráče na poli fullfilmentu, tedy logistického řešení

(skladování a posílání zboží) pro malé a střední e-shopy. V Nápadech za miliardu patří Bednářův příběh mezi ty nejbarvitější. A

určitě bude mít i nějaké šťavnaté pokračování. V roce 2020 jeho firma vybrala od investorů téměř osm miliard korun a tyhle peníze

půjdou z velké části na expanzi. Shipmonk se v roce 2022 bude roztahovat po Evropě a bude svůj byznys rozvíjet i v Mexiku. Bude

zajímavé sledovat, kam se posune i samotný Bednář, který se nikdy netajil tím, že ve firmě nechce zestárnout. Bude to cesta kolem

světa?

Foto: Michael Mareš: Nápad za miliardu. Nejinspirativnější příběhy českých startupistů. Vydalo nakladatelství Kniha Zlín v říjnu 2021,

296 stran.


17. 2. 2022; personalista.com

Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a Jaderku rekordní počet středoškolaček

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

Staň se na den vědkyní. Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti

středoškolských studentek. Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily

vědkyně i studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce

vyrážejí i kvůli ujištění, že ve studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste," říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi.

Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o

akci, kvůli kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech

účastnic. Staň se na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze

zpětné vazby vyplývá, že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili

tento potenciál, navýšili kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více."

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci

studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat

raději něčemu jinému," přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k

nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

"Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat

vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," doplňuje studentka gymnázia v

Uničově.brbr Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a

problémy, vnímala i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: "Zároveň mi jako velmi

přínosné přišlo sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je

mnoho a doufám, že i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů."

Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná

vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: "Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že

vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou

normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru."

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem

posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. "Jednoduše v rozmanitosti je síla," uzavírá doktorka Valentová.


URL| http://www.personalista.com/zpravy/akce-stan-se-na-den-vedkyni-prilakala-na-fel-a-jaderku-rekordni-pocet-

stredoskolacek.html


17. 2. 2022; FeedIT.cz

Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a Jaderku rekordní počet středoškolaček

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

Staň se na den vědkyní.

Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti středoškolských

studentek. Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky

Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění,

že ve studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste," říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi.

Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o


akci, kvůli kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech

účastnic. Staň se na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze

zpětné vazby vyplývá, že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili

tento potenciál, navýšili kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více."

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci

studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat

raději něčemu jinému," přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k

nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

" Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat

vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," doplňuje studentka gymnázia v Uničově.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy,

vnímala i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: " Zároveň mi jako velmi přínosné přišlo

sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a doufám, že

i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů."

Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná

vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: "Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že

vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou

normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru."

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem

posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. "Jednoduše v rozmanitosti je síla," uzavírá doktorka Valentová.

O akci Staň se na den vědkyní

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této

oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve

vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně

inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména

studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

( FEL).

Fotografie z akce: https://media.cvut .cz/cs/foto/20220211-stan-se-na-den-vedkyni

Webové stránky akce: https://www.fjfi.cvut .cz/cz/media-a-verejnost/akce-pro-stredni-skoly/vedkyne

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz

URL| https://feedit.cz/2022/02/17/akce-stan-se-na-den-vedkyni-prilakala-na-fel-a-jaderku-rekordni-pocet-stredoskolacek/


17. 2. 2022; Novinky.cz

Staň se na den vědkyní. Akce přilákala na ČVUT rekordní počet středoškolaček

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každý rok připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

"Staň se na den vědkyní". Na událost simulující vědeckou konferenci se přihlásil z celého Česka rekordní počet 80 středoškolaček.

Žákyně SŠ na podobné akce vyrážejí podle organizátorů i kvůli ujištění, že ve studiu techniky a přírodních věd takříkajíc "nebudou

samy".

Svoji práci zájemkyním skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky

Fakulty elektrotechnické (FEL) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studenty stále roste," poznamenala docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi.

Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a vědecká pracovnice FJFI, dodala, že pořadatele velmi překvapil tak velký

zájem o akci. "Kvůli kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních

počtech účastnic. Staň se na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i elektrotechnická fakulta,"

uvedla.

Zmínila, že ze zpětné vazby vyplývá, že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. "Příští rok bychom

rádi využili tento potenciál, navýšili kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více," prohlásila.

"Proč to chceš studovat? Nebude tě to bavit!"

Středoškolačky oceňovaly podle zástupců ČVUT zejména samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň

organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu (tj.

vytváření vztahů mezi lidmi, vzájemná výměna informací a udržování osobních kontaktů – pozn. red.) . Inspirace a podpora totiž

mohou být pro žákyně středních škol klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů.

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit," přiznala jedna z účastnic, která na

akci dorazila z kroměřížského gymnázia.

"Zjišťujeme od sebe různé informace a pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve

třídě jsme jediné dvě dívky, které se zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často

se mě okolí ptá, proč to chci studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako

holka prý nechtěla věnovat raději něčemu jinému," doplnila.

V průběhu akce se účastnice zapojily i do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k nim

technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1 – poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

"Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takovéto akci. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat vzory a ptát se ostatních. To

nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout," nechala se slyšet studentka gymnázia v Uničově.

Potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy vnímala též

Michaela Valentová, nyní vědkyně z FEL ČVUT.

"Zároveň mi jako velmi přínosné přišlo sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit,

přístupů i cest je mnoho a doufám, že i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů," uzavřela

Valentová s tím, že "bylo skvělé na aktuální akci vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem posunout nejen

vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry".

Na akci se přihlásilo osm desítek středoškolaček. Foto: ČVUT Na akci se přihlásilo osm desítek středoškolaček. Foto: ČVUT


URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/stan-se-na-den-vedkyni-akce-prilakala-na-cvut -rekordni-pocet-stredoskolacek-

40387532


17. 2. 2022; Technický týdeník

Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a Jaderku rekordní počet středoškolaček

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce

Staň se na den vědkyní.

Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti středoškolských

studentek. Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky

Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění,

že ve studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.


"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studenty stále roste,"říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi. Jaroslava

Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: "Velmi nás překvapil zájem o akci, kvůli

kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech účastnic. Staň se

na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze zpětné vazby vyplývá,

že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili tento potenciál, navýšili

kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více."

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace.

Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu.

Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů:

"Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy,

víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a

pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se

zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci

studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat

raději něčemu jinému,"přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k

nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné

středoškolačky stále slýchají poměrně často.

" Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat

vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout,"doplňuje studentka gymnázia v Uničově.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy,

vnímala i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: " Zároveň mi jako velmi přínosné přišlo

sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a doufám, že

i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů."

Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná

vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: "Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že

vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou

normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru."

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem

posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. "Jednoduše v rozmanitosti je síla,"uzavírá doktorka Valentová.


17. 2. 2022; fzone.cz

Čeští vědci společně s armádou se zabývají tím, jak přežít při zasypání lavinou

Již řadu let se tým prof. Ing. Karla Roubíka, Ph.D., z katedry biomedicínské techniky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI)

zabývá studiem dýchání, výměny plynů a pravděpodobností přežití člověka zasypaného lavinovým sněhem

Na výzkumu spolupracuje dále Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR

" Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho přežití,

" upřesňuje prof. Roubík, vedoucí týmu.

Tento týden probíhá terénní lavinový výzkum týmu prof. Karla Roubíka na Brádlerových boudách v Krkonoších ve výšce 1 162 metů

nad mořem. Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu.

Stanovení průměru oblasti, ze které postižený pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou

důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti přežití zasypané osoby.

Nyní publikovaný výzkumný článek v časopise Scientific Reports popisuje perlit jako materiál, který může nahradit sníh při

experimentech zaměřených na studium výměny plynů zasypané osoby. Dále umožní jednoduše, levně a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky (např. sněžné šnorchly a další dýchací zařízení). Výzkum v laboratoři však některé aspekty přežití

lavinou zasypané osoby nemůže zastoupit, a proto je terénní výzkum nezbytný.


15. 2. 2022; mmspektrum.com

Studentská formule z FEL ČVUT se představila v Dubaji.

V rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 měli návštěvníci pavilonu České republiky ve dnech 30. ledna až 13. února v rámci

světové výstavy EXPO 2022 v Dubaji možnost prohlédnout si samořiditelnou formuli studentského týmu eForce.


Výrobek týmu z FEL ČVUT - formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé

Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně

autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je zpracováván pomocí algoritmů v

pokročilé výpočetní jednotce.

S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Od svého vzniku již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z věhlasných

univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo, a tedy první pódiové umístění.

Tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku 2010 a v


letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia, kteří

studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless divizi,

která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/studentska-formule-z-fel-cvut -se-predstavila-v-dubaji


15. 2. 2022; Technický týdeník

4. Technologická olympiáda inspiruje středoškoláky k zájmu o technické obory

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.

Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února.


Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale

studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz. 1. dubna pak online formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů,

které postoupí do finálového kola. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1 500 studentů středních škol.

Finálové kolo proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze. Jeho program vedle samotné

soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických trendech. "V průběhu celého dne budou

účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn,

3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou při ruce studentům s odbornou pomocí ohledně jejich finálových témat.

V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká

finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků," vysvětluje Tadeáš Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách.

Technologická gramotnost


15. 2. 2022; Lupa.cz

Budou jednou spolupracovat tisíce robotů? ČVUT otevřela laboratoř, kde to chce zjistit

Robotizované sklady nejenom Amazonu ukazují, že praktické využití koordinace robotů může existovat. Na ČVUT na tyto a další

projekty chtějí navázat.

Když Amazon před několika lety uvedl do provozu své první robotické distribuční centrum, kde mezi sebou spolupracuje flotila

pozemních jezdících "berušek", šlo svým způsobem o náhled do budoucnosti. O pár let později už tato automatizovaná centra

nejsou ničím neobvyklým. Amazon takové má třeba v Polsku a jedno postaví v Česku. Americký kolos se ostatně programování

automatizace skladů věnuje i v pražské pobočce.


Obor spolupráce více robotů navzájem se nadále posouvá a pomoci k tomu chce i nově otevřená laboratoř na Fakultě informačních

technologií ČVUT v pražských Dejvicích.

Nové prostory na ČVUT dostaly jméno Laboratoř robotických agentů (RoboAgeLab). Univerzita zde má k dispozici více než stovku

robotů tří hlavních druhů. K nim mají přístup studenti v rámci výuky, různých projektů a diplomových prací.

Roboti jsou malých rozměrů a mají především simulovat scénáře, které bude možné přenášet do průmyslu a dalších oblastí.

Primárně jde o to nacházet cesty, jak stroje přimět spolupracovat ve větším množství a nepřekážet si. Algoritmy, principy nebo

napsaný kód pak bude možné přenášet dále do většího nasazení.

Křemíkový puk

Nejvíce pokročilým exemplářem, který na FITu mají, je e-puck. Jde o edukativního robota, kterého vytvořili na technické univerzitě v

Lausanne ve Švýcarsku a udělali z něj spin-off.

Elektronický puk disponuje mikrofony, infrasnímačem, gyroskopem nebo kamerou, díky čemuž dokáže "vidět" okolí a interagovat s

ním. Pohybuje se na dvou kolečkách a má potřebnou konektivitu. Jednojádrový čip se používá od čínské společnosti Espressif

Systems, která má vývoj také v Brně.

"Je to plně autonomní robot, který se programuje v jazyce C. Lze na něm simulovat řadu věcí, možná by šlo zkusit i chování Mars

Roveru," vysvětluje vedoucí laboratoře Pavel Surynek.

Roboti v RoboAgeLabu ČVUT:

Laboratoř robotických agentů FIT ČVUT

Dalších robůtků má FIT zhruba osmdesát. Jde o stroje Ozobot, které jsou často prodávány jako hračka. Ve své podstatě jsou

podobné tomu, co známe například ze studentských soutěží v programování robotů. Ozoboti umí sledovat 2D prostor pod sebou a

pohybují se a rozhodují na základě toho, co na něm detekují. Typicky si lze představit černou čáru, po které se mají pohybovat.

ČVUT Ozoboty využívá pro multiagentní hledání cest a lokalizaci. Program se dokáže učit logické formule. "V současné době

zvládneme interakci do stovky takových robotů. Dokážeme vytvořit plán pro každého robota, díky čemuž dosáhneme bezkolizního

pohybu v reálném čase," navazuje Surynek. Na ukázky projektů se lze podívat na dvou studentských pracích.

FIT ČVUT má dále k dispozici "klec" s malými drony Bitcraze. Zde opět nejde o základní řízení jednoduchého létajícího přístroje, ale o

jejich koordinaci v trojrozměrném prostoru. Škola aktuálně využívá loco positioning system (rádiové měření vzdálenosti). Už má ale

nakoupeny základnové stanice pro optické sledování ("majáky" SteamVR), což by mělo hlídání v prostoru zpřesnit.

Při demonstraci se podařilo koordinovat jednotky dronů, nebylo to ale spolehlivé. Problémem jsou často mechanické vlastnosti

dronů. "V budoucnu bychom chtěli koordinovat třeba sto dronů naráz. Teoretické využití se nabízí ve zbrojním průmyslu nebo

doručování zásilek," přibližuje vedoucí RoboAgeLabu.

Škola bude rovněž pracovat s prototypy robotických ramen používaných v továrnách nebo skladech a se zmenšeninami. Důvodem

jsou mimo jiné prostor a cena. Větší přístroje má ČVUT k dispozici v testbedu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky

(CIIRC).

FIT není jediná fakulta ČVUT, která se spoluprací robotů zabývá. Fakultě elektrotechnické se dlouhodobě daří bodovat v

mezinárodní soutěži americké vládní agentury DARPA. Světové úspěchy slaví rovněž česká Robotika International, která uspěla v

soutěži NASA.

FIT ČVUT roli RoboAgeLabu popisuje následovně (více také v podcastu):

Robotičtí agenti jsou roboti, kteří musí spolupracovat s mnoha dalšími zpravidla identickými roboty, aby splnili úkol, na který by

jeden samostatný robot nestačil. Jejich naprogramování není vůbec jednoduché. Je nutné naučit je vzájemné spolupráci, aby

nedocházelo ke kolizi, aby vzájemně nesoutěžili, ale aby spolupracovali. Studenti se je naučí programovat. Specialitou laboratoře

jsou unikátní techniky plánování pro sto robotů a více.

Mezi robotické agenty, kterými je laboratoř vybavena, patří pozemní mobilní roboti a miniaturní létající drony. Mobilní roboti se

využívají pro testování plánů bezkolizního pohybu a činnosti robotů, což modeluje například reálné robotizované sklady, kde roboti

vykonávají různé logistické operace. Jejich pohyb musí být nejen bezkolizní, ale také energeticky nejméně náročný, tj. zpravidla co

nejkratší cesta. Naplánování bezkolizních cest pro všechny roboty najednou je velmi náročný úkol. Zejména vzhledem k obtížnosti

naprogramování algoritmů tak, aby nekladly nároky na výpočetní techniku nad její současné možnosti.

V laboratoři se pracuje se zmenšenými modely různých reálných scénářů, například zmiňovaných skladů, do nichž jsou zasazeni

robotičtí agenti. Poznatky z realizovaných simulací s pozemními mobilními roboty bude možné transferovat do praktického použití


a pomoci tak zefektivnění reálných provozů.

Budoucnost spatřuje laboratoř i v řízení velkých skupin autonomních létajících dronů, které by postupem času mohly například

doručovat zásilky. Pro výzkum této oblasti jsou v laboratoři zastoupeny miniaturní létající drony, které lze bez obav provozovat v

interiéru laboratoře. Využití programování robotických agentů může mít i esteticko-výtvarný význam, kdy vznikne zajímavá formace

většího množství robotických agentů a je vytvořen 3D "živý" artefakt.

Dalším využitím může být zkoumání ve 3D prostoru nebo bezpečnost a ochrana objektů. Laboratoř má ve výzkumu i další ambice.

Jedním ze smělých plánů je výzkum spolupráce mezi mnoha robotickými rameny pro využití v různých komerčních provozech,

respektive vytvoření zmenšené verze komplexní výrobní linky se spolupracujícími robotickými rameny s využitím výroby vlastních

robotů v rámci studentských prací.

URL| https://www.lupa.cz/clanky/budou-jednou-spolupracovat-tisice-robotu-cvut -otevrela-otevrela-laborator-kde-to-chce-zjistit/


14. 2. 2022; iDNES.cz

Modelky mě na drinky nezvou, spíš plešatí ajťáci, říká Jan Pokorný alias Pokáč

Hvězda oblíbeného písničkáře Jana Pokorného alias Pokáče stoupá, jak ostatně prozradila i skvělá druhá příčka v anketě Slavík.

Svými rytmickými melodiemi a trefnými texty, které oslovují stále více příznivců napříč generacemi, si tak buduje nezaměnitelné

místo na české hudební scéně.

Proč si vlastně říkáte Pokáč?

To je patvar příjmení Pokorný, abych se odlišoval od ostatních Pokorných.

Pamatujete si ještě na svou vůbec první písničku?

Velmi dobře. První píseň s názvem Zima jsem složil v roce 2008. Dodnes je k dohledání na serveru Bandzone.cz. Byla trošku

přisprostlá, přiznávám, že na hlubokou poezii jsem se ve svých 18 letech necítil. Skládat jsem se pokoušel už předtím, ale vůbec

jsem nevěděl, jak na to. Proto ty moje první písničky neměly moc velký ohlas. Tak jsem začal natáčet vtipné skeče. Ty na tom ale

nebyly o moc lépe. Za 4 roky měly třeba jenom 11 tisíc zhlédnutí, a ukázalo se tedy, že to není ta správná cesta. Tak jsem se vrátil k

písničkám. A pomalu se to začínalo lepšit. Najednou moje písničky lidi začaly bavit. Otcovství je naprostá pecka, totálně nový rozměr

života.

Dnes má Pokáčovo kanál 284 tisíc odběratelů a některá videa mají třeba i 13 milionů zhlédnutí. Čím si ten úspěch vysvětlujete?

Částečně i svou vytrvalostí, muzikant se prostě nesmí nechat odradit počátečními neúspěchy. Naopak na sobě musí pracovat a

zlepšovat se, zkoušet to dál. Nevzdávat se svých snů. Právě ty člověka a umělce obzvlášť ženou dopředu.

O čem jste jako mladík snil nejvíce?

O spoustě věcí. Třeba o tom, že budu dělat, co mě baví. A to dělám. Jezdím po republice, bavím lidi a ještě za to dostávám

zaplaceno. Ideální stav. Taky jsem toužil po sledovanosti, jakou v té době měl Pavel Callta (jeho videa tehdy měla 43 tisíc zhlédnutí). I

to se splnilo.

Je sledovanost na YouTube pro muzikanta důležitá?

Samozřejmě. YouTube muzikantům rozšiřuje fanouškovskou základnu. A bez fanoušků se žádný muzikant neobejde. Písničky, které

mají nejvíc zhlédnutí, se mnou na koncertech zpívá nejvíc lidí. Lidi je znají a chtějí je slyšet.

A je sledovanost i důkazem kvality?


Tak bych to neřekl. Vezměte si, že nejsledovanějším videem celého YouTube je dětská písnička Baby Shark s 10 miliardami zhlédnutí.

Určitě to není nejlepší písnička, která byla kdy složena, ale lidi evidentně oslovuje a zajímá. Ale i písnička s 10 tisíci zhlédnutími

někoho musí bavit.

Na svém kanále máte klipy rozdělené na ty "z pokojíčku" a "za peníze". Výroba těch z pokojíčku evidentně není tak finančně nákladná

jako výroba těch profesionálních. V jakých cenových relacích se pohybujeme?

Jak jste si jistě všimla, u těch videí za peníze je smutný smajlík, což znamená, že jsou velmi drahá. Profesionální video vyjde na

několik desítek tisíc, které jsem jako chudý student neměl. Proto jsem začal natáčet v pokojíčku. S mou produkcí v podobě kytara a

mikrofon to naštěstí šlo. Pak jsem si koupil počítač a videa si začal sám stříhat. Spousta muzikantů na to není, ale mě to bavilo.

Jan Pokorný (32)

Písničkář Jan Pokorný alias Pokáč

se narodil se 25. července 1990 v Praze.Po vystudování Gymnázia Václava

Beneše Třebízského ve Slaném úspěšně

absolvoval magisterský obor Otevřená

informatika na FEL ČVUT.Svůj první koncert absolvoval coby

předskokan v dubnu 2009 ve Slaném.V roce 2016 se stal Objevem roku

v hudební anketě Žebřík, v stejné kategorii

byl nominován o dva roky později v cenách

Anděl a Český slavík. V roce 2021 byl

stříbrný Slavík v kategorii Zpěvák roku.V květnu roku 2017 vydal debutové

album Vlasy, které získalo ocenění Zlatá

deska a 2x Platinovou desku.V roce 2019 mu vyšlo druhé album

Úplně levej, za něž získal 2x Platinovou

desku. V roce 2021 vyšlo album

Antarktida, které je již platinové.Kromě písniček pro sebe píše také pro

další české interprety, jako je například

Lucie Bílá, Mirai, Jakub Děkan či Václav

Lebeda známý jako Voxel.Jeho manželkou je bývalá reprezentantka v sedmiboji Eliška Klučinová, s níž

má syna Teodora.

Všechno jste si vždy vymýšlel od A do Z, hudbu, texty i náměty videí?

Je to tak. Přiznávám, že videa nejsou úplně mou parketou. Kdyby se tedy našel někdo, kdo umí vymyslet vtipný video, tak mu to rád

zčásti přenechám.

YouTube bezesporu mladým muzikantům pomáhá v jejich rozjezdu. Streamovat a publikovat tu může v podstatě kdokoliv cokoliv. Je

to jen výhoda?

Je pravda, že dostat muziku mezi lidi dnes není problém. To ale také přináší obrovskou konkurenci, v níž není snadné obstát.

Respektive se to podaří jen těm nejlepším. Internet je v tomhle ohledu nekompromisní. Když dané dílo v určitém časovém horizontu

nemá úspěch, tak prostě není dobré.

Co s tím pak dělat?

Makat na sobě, zlepšovat se, být konzistentní, originální a svůj. Jiná cesta k úspěchu neexistuje.

Co je lepší? Mít deset dobrých písniček, nebo devět průměrných a jednu pecku?

Jednoznačně devět průměrných a jednu pecku. Když lidi mají jeden hit, tak si poslechnou i ten zbytek a přijdou na koncert. Hity jsou

potřeba.

Aktuální číslo

Objednat do schránky

V září vás čeká koncert v O2 areně. Vystupoval jste už někdy předtím v tak veliké sportovní hale?

Jednou jsem se tam zúčastnil charitativní akce, na kterou mě pozval Voxel, který tam dělal předskokana Kabátům. Byl jsem tedy

takovým předskokanovým přicmrndávačem. Coby sólista jsem doposud neměl tu čest. Ale i koncert v O2 areně jsem si vysnil. Což

samozřejmě nic nemění na faktu, že to pro mě je velká výzva. Ale těším se na to.

Budete tam vystupovat sám?


Spolu s dalšími hosty a spoustou překvapení.

Máte už trému?

Zatím ne. Před koncerty už moc trému nemívám. Ale těsně před tím, než tam vylezu, ji určitě mít budu.

Vy jste původní profesí IT pracovník. To bývají spíše introverti, pro které by vystoupit v O2 areně představovalo něco

nemyslitelného...

Prvních 20 let mýho života jsem byl silný introvert. Během této doby jsem potkal jen asi dvacítku lidí. V branži jsem se ale otrkal. A

dnes si to užívám. Na každým koncertě potkám několik set lidí, tedy mnohem víc než za celý svý dospívání. Za extroverta se ale

pořád nepovažuju. Mě baví být doma. Nikdy jsem třeba nebyl příznivcem nočních party po koncertech.

Pokáč na festivalu Hrady CZ na Bezdězu (28. srpna 2021)

To jste tedy výjimka. Muzikanti bývají pěknými záletníky...

To mi nemusíte říkat, já je znám. Mě ale modelky na drinky nikdy nezvaly. To spíš plešatí ajťáci, pro které jsem byl vzor.

Vzor?

Já se totiž naučil dělat ze slabin přednosti. Kluci s kytarou vždycky byli klasickými hezouny (Tomáš Klus, Jason Mraz). Tím já ale nikdy

nebyl. Tak jsem složil song Vlasy ("Občas si říkám, jaký by bylo asi probudit se ve světě, kde bych měl vlasy.") Ve spoustě lidí to

zarezonovalo, protože měli stejný problém. Plešatých fanoušků tak přibylo, ale fanynek zas tak moc ne.

Házely po vás někdy kalhotky?

Za 5 let na mně přistály dvě podprsenky. Dokonce jsem podepsal víc pánskejch prsou než těch dámskejch. Tak jsem po koncertu jel

domů. Na začátku jsem navíc na koncerty i řídil, takže jsem ani nemohl pít. Ale vůbec mi to nevadilo. A tak to v podstatě funguje

dodnes. I přesto, že už mám řidiče.

To manželka musí být ráda...

Ale já nejsem rád. Na kytaru jsem totiž svýho času začal hrát proto, abych sbalil nějaký holky. Ale ty písně o mizejících vlasech na mý

koncerty více než hezký holky lákaly plešatící kluky. Ale alespoň někdo přišel. Dneska už naštěstí chodí i malý děcka, kluci, holky,

babičky, všechny generace. A jsem za to rád.

Jan Pokorný alias Pokáč a Eliška Pokorná

Lucie Výborná o vás řekla, že jste Ivan Mládek současné doby. Souhlasíte s ní?

To je moc hezký, protože Ivan Mládek je můj vzor. Přiznávám ale, že tomu tak nebylo vždycky. K jeho písničkám jsem si našel cestu

až později. A až teď opravdu vidím, jak jsou geniální.

Je těžší skládat písničky pro sebe, nebo pro někoho jiného?

Pro sebe jsem psal tisíckrát. Proto raději píšu pro někoho. Je to pro mě nový vítr, impuls a inspirace. Dokonce mám pocit, že mi to

jde i rychleji.

Je to i případ písně Dobrý kafe, kterou jste složil pro Lucii Bílou?

Je pravda, že vznikla hodně rychle. Lucka se na mě obrátila s tím, že chce písničku. Přijel jsem za ní doOtvovic, probrali jsme detaily a

já ji poprosil, jestli by mi svoje připomínky poslala mailem. A ona se po dvou týdnech ozvala s dotazem, jestli už to mám hotový. V té

době jsem ale nic neměl. Tak jsem se na to vrhnul a hned druhý den jí poslal demo nahrávku. Ta se jí zalíbila, nahráli jsme to a

písnička je na světě. A daří se jí, z čehož mám radost.

Je těžké odhadnout úspěch již složené a nahrané písničky?

Třeba písnička Mám doma kočku mi poté, co jsem ji napsal, přišla normální až průměrná. A dnes z ní je hit. Z další písničky V lese,

která mi přišla hrozná a rok jsem ji předělával, je nejvíce přehrávaný song na Spotify. Takže sám nevím. Také se stává, že písnička

dobu nikoho nezajímá a najednou se z ničeho nic dostane do popředí. I vydaný song zkrátka někdy něco potřebuje, a nikdo neví, co

to vlastně je... Proto je zapotřebí psát, psát, psát a vydávat, vydávat, vydávat. Něco z toho se chytne, něco ne.

Je pravda, že prvním kritikem vašich písní je vaše žena?


Je to tak. Ona je navíc velmi upřímná. Když něco uvaříte, automaticky podvědomě očekáváte, že to druhému bude chutnat. A pokud

tomu tak není, mrzí vás to. S muzikou to je stejné. Já vidím, že se jí to nelíbí, a ona pak špatně nese, že z toho jsem špatnej. Ani jeden

to nemá jednoduché.

Také jste nadšený fotbalový fanoušek. Skládal jste dokonce i pro Spartu. Jak k tomu došlo?

Sparta slavila 120 let od vzniku. Bylo v plánu, že vyhraje titul a já pro ni napíšu oslavný songy. Jenže začala prohrávat a já nevěděl, o

čem psát. Tak jsem napsal: "Vypadli jsme z Evropy a je to v háji." To byla jedna z nejtragičtějších sezon v historii Sparty a já toho byl

součástí. Měl jsem udělat deset písní, ale po šesti jsem s tím skončil.

Pokáč na Přehrady Festu

Není zde nějaká souvislost i s kariérou profesionální sportovkyně vaší manželky? Ta zase skončila krátce po vašem seznámení, že?

Máte pravdu. Tvrdí, že měla v plánu končit, ale myslím, že ji prostě začalo bavit jezdit se mnou na koncerty, tak pověsila tretry na

hřebík.

Sportujete alespoň spolu, když ona vám slouží jako první kritik?

Teď máme malý mimčo, takže na sportování není moc čas. Teď má navíc chudák rýmu, nemůže dýchat a pořád pláče. Dneska jsme

vstávali ve dvanáct, pak ve čtyři ráno. Moc jsme toho nenaspali. Všichni rodiče to dobře znají.

Rodičovství do života přináší velkou změnu, že?

Opravdu velkou. Je velmi důležité, aby se zapojil i partner. Matky samoživitelky to musí mít velmi těžké. Nedivím se jim, že další dítě

už nechtějí.

Neříkejte mi, že vám otcovství nepřineslo nic dobrého...

Tak jsem to nemyslel. Otcovství je naprostá pecka, totálně nový rozměr života. Malej Tedík je teď náš vesmír a milujeme ho jako nic

na světě. Snad to aspoň trochu vnímá. Je to sice občas trochu náročné, ale stojí to za to. Doporučuju všem váhajícím párům!

Foto:

Jan Pokorný známý jako Pokáč

Jan Zátorský, MAFRA

FotoGallery:

Jan Pokorný alias Pokáč a Eliška Pokorná

Michal Sváček, MAFRA

Pokáč na Přehrady Festu

archiv Přehrady Fest

Jan Pokorný alias Pokáč

Ivan Kašša

Jan Pokorný alias Pokáč

Ivan Kašša

Pokáč na festivalu Hrady CZ na Bezdězu (28. srpna 2021)

Jan Pešek, MF DNES

Jan Pokorný známý jako Pokáč

Jan Zátorský, MAFRA

Jan Pokorný alias Pokáč

FTV Prima / Teki Shine

Jan "Pokáč" Pokorný na tiskovce k II. ročníku rodinných open airů Přehrady fest (Praha, 2. května 2019)

Profimedia.cz

Moderátorka a hlavní tvář podcastu Lenka Kabrhelová a ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný (27. 8. 2019)

ČRo - Anna Kolarová

Jan Pokorný alias Pokáč


Ivan Kašša


URL| https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/jan-pokorny-pokac-zpevak-o2-manzelka-otcovstvi-

rozhovor.A220208_154024_lidicky_wes


14. 2. 2022; novinykraje.cz

Česko zažívá nejvýraznější zdražování od r. 1998, jaké jsou výhledy do budoucna?

ČESKO – Ačkoliv predikce České národní banky byly ještě na počátku roku poměrně opatrné, naznačovaly, že zdražování v Česku

rozhodně jen tak neskončí. Aktuální čísla, jež zveřejnil Český statistický úřad, pak ukazují, že inflace během ledna zrychlila a k

dosažení desetiprocentní hranice jí schází pouhá desetina. Růst spotřebitelských cen je tedy aktuálně nejvyšší od roku 1998,

přičemž v tomto vývoji velkou roli sehrává zejména skokový nárůst cen energií a pohonných hmot.


"Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř deset procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen

dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,"

shrnula Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Ceny bydlení v sobě přitom zahrnují právě ceny energií a

vody, které začaly rapidně stoupat na konci loňského roku. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pak konkrétně plyn a

elektřina zdražily v průměru o pětinu. Přitom řada lidí má ještě na určitou dobu ceny fixované – právě fixace se ale budou postupně

odbourávat a vzrostou i základní cenové indexy. "To, co se stalo v cenách energií, je jen část, jednak nás to čeká a jednak je tam jen


ta část těch, co neměli ceny fixované. Jakmile se fixace z tarifů začnou odbourávat, porostou i indexy," shrnul Jiří Mrázek, ředitel

odboru statistiky cen, ČSÚ.

Zdražování v praktické rovině

Jak pro ČT vysvětlil Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, na rozpočet rodin bude mít zdražování poměrně

zásadní dopad, jelikož dojde k navýšení nákladů přibližně o polovinu. "Běžná spotřeba elektřiny znamená zálohově cca 1 000 Kč

měsíčně, náklady na vytápění další 2 000 Kč měsíčně, to je v součtu ročně 30-40 tisíc. Nebudeme-li detailně rozlišovat mezi

jednotlivými energetickými zdroji, můžeme říct, že všichni zaplatí o polovinu více," uvedl přímo. Dodal také, že minimálně v případě

plynu (pokud v plynárenství půjde vše dobře) by mohlo dojít ke změnám k lepšímu, a to i vzhledem ke konci topné sezony. Snížení

cen plynu by pak mohlo snížit i ceny elektřiny – ačkoliv je pravda, že sami odběratelé mohou příp. snížení cen (ač nikoliv na úroveň,

která byla běžná před rokem) čekat až na podzim letošního roku.

Cenová hladina v každém případě roste nejrychleji za posledních 24 let a podle ČSÚ již tempo inflace dokonce vystoupalo nad

průměr Evropské unie. A podle odborníků ceny v následujících měsících ještě porostou. "Já si myslím, že ta inflace poroste ještě přes

těch deset procent, protože ta srovnávací základna ukazuje, že ceny začaly růst až během dubna a května. Takže do té doby ta

srovnávací základna bude hrát pro to, abychom tu desítku překonali," uvedl pro ČT Lubomír Lízal, člen vědecké rady Fakulty

elektrotechnické ČVUT. Zvyšování cen se přitom týká nejen výdajů na bydlení a dopravu, zdražování se podepisuje i v oblasti

potravin, meziročně tak např. cena olejů a tuků vzrostla o téměř 26 %, cena cukru o více jak 20 %, shodně o 16 % podražily

brambory a také mléko.

Za celý tento rok pak ČNB čeká inflaci ve výši 8,5 %, přesto se analytici shodují v tom, že tempo zdražování by postupně mělo začít

slábnout, zejména pokud se sníží napětí ve výrobních a dodavatelských řetězcích.

Zdroj: Pixabay


14. 2. 2022; radiozurnal.rozhlas.cz

30 let internetu v Česku. "Že budeme mít internet doma, nás ani nenapadlo," vzpomíná otec českého internetu

Bylo 13. února 1992 a v posluchárně číslo 256 elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v pražských

Dejvicích začal fungovat jeden z největších vynálezů lidstva – internet. Právě před třiceti lety se tehdejší Československo oficiálně

připojilo, a to jako 39. země světa. Tým odborníků tehdy propojil sálový počítač IBM po pevném telefonním okruhu s výpočetním

centrem na univerzitě v rakouském Linci.

První pokus o možné připojení dělali průkopníci internetu nedlouho po sametové revoluci, v roce 1991 pak na spuštění začali

intenzivně pracovat.

"Licenční řízení byla velmi složitá, potřebovali jsme souhlas National Science Foundation, což je americká nadace, která tehdy

financovala provoz páteřní sítě internetu, že se naše sítě můžou do toho propojit. A to všechno se nám podařilo zprovoznit někdy v

polovině prosince," vzpomínal ve vysílání Českého rozhlasu průkopník a otec československého internetu Jan Gruntorád.

O dva měsíce později, tedy 13. února 1992, tým odborníků oficiálně spustil internet v Československu. První připojení přitom mělo

rychlost 19,2 kilobitů za sekundu. Internet byl založený hlavně na textu, vyměňovaly se pouze malé soubory a emaily. Ze začátku ho

využívaly jen vysoké školy. Cesta internetu do domácností tak byla ještě dlouhá.

"Vize, že internet budeme mít doma, nás nenapadla. Technologicky byla situace úplně jiná," říká Gruntorád.

83 procent domácností

Rozvoj internetu zpočátku brzdila nízká rychlost a vysoká cena. Levnější tarify si veřejnost vynutila až na přelomu tisíciletí. Teď už je

internet běžnou součástí života. Rychlost připojení se za 30 let zvýšila tisícinásobně. Podle Lenky Weichetové z Českého

statistického úřadu je teď u nás k internetu připojeno 83 procent domácností.

"Rodiny s dětmi a mladí lidé bez dětí mají internet téměř všichni. Kdo ale nemá internet tak často jsou senioři. Z domácností seniorů

je připojeno zatím 44 procent," říká.

Registr národních domén s koncovkou .cz , který spravuje sdružení CZ.NIC, obsahuje přibližně jeden milion a 400 tisíc položek.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/30-let-internetu-v-cesku-ze-budeme-mit-internet-doma-nas-ani-nenapadlo-vzpomina-8681220


13. 2. 2022; radio.cz

Český internet slaví 30. narozeniny

Internet se u nás první roky používal až na výjimky výhradně v akademickém prostředí

Oficiální akt připojení Československa k internetu se odehrál 13. února 1992 v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické

ČVUT v Praze-Dejvicích. Historicky první připojení mělo rychlost 19,2 kilobitu za sekundu.

Naprostá většina lidí si dnes neumí život bez internetu vůbec představit. Hledáme informace, čteme maily, objednáváme dovolené,

platíme v obchodech, posíláme fotografie a zábavná videa. V době pandemie pořádáme on-line porady a školy nasazují distanční

výuku. Přitom je to teprve 30 let, kdy nám vstoupil tento fenomén do života. Začátky v tehdejším Československu (k rozdělení na

Českou a Slovenskou republiku došlo o 10 měsíců později 31. 12. 1992) byly víc než skromné. Ke světové síti internet se připojilo

několik vybraných univerzit, velkých firem a pár nadšenců. Ti už se před slavnostním aktem vzdáleně připojovali k sítím jako FidoNet,

EUnet nebo EARN.

Dnes internet pravidelně používá většina české populace, podle posledních údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 83 % lidí

starších 16 let. V absolutním vyjádření to představuje 7,3 mil. lidí. K internetu jsou připojené téměř všechny rodiny s dětmi a mladé

rodiny bez dětí (99 % resp. 98 %). Naopak z domácností důchodců má přístup na internet jen necelá polovina (44 %).

Česko ale stále zaostává za evropským průměrem. Nejvíce připojených domácností mají v Nizozemsku (97 %). Naopak nejméně

takových domácností v Evropě najdeme v Bulharsku (79 %).


13. 2. 2022; tn.nova.cz

Před 30 lety se Česko poprvé připojilo na internet. Měsíčně stál 174 tisíc korun

V neděli 13. února internet slaví 30 let. V roce 1992 proběhlo na ČVUT první připojení k internetu, které ale nebylo určeno pro

širokou veřejnost. Postupně se však začalo rozvíjet do podoby, jak ho známe dnes. Pandemie koronaviru napomohla k rozvoji

nakupování přes internet, nebo práci z domova. K oslavě výročí se ozval také jeden ze zakladatelů internetu Vint Cerf.

Psal se 13. únor 1992, kdy se v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích tehdejší

Československo poprvé oficiálně připojilo k internetu. Z počátku však měly přístup k síti až na výjimky pouze lidé z akademické sféry.

První pokusy o připojení k síti jako je FidoNet nebo EUnet probíhaly už od podzimu 1991.

Internet pro vyvolené

Tehdejší připojení však vypadalo úplně jinak, než ho známe dnes. Podle informací sdružení CESNET dosahovalo rychlosti 19,2 kb/s,

pro představu bychom touto rychlostí jeden obrázek stahovali zhruba půl hodiny.

"V roce 1992 vyšlo ČVUT měsíční připojení na 174 tisíc korun, přičemž průměrný plat se tehdy pohyboval kolem čtyř tisíc korun,"

vzpomíná zakladatel sdružení CESNET Jan Gruntorád.

Československo tehdy bylo teprve 39. zemí světa, která se oficiálně k internetu připojila. "O rozšíření internetu mezi širokou

veřejnost se v té době vůbec nemluvilo, natož aby existovaly promyšlené projekty na jeho masivní rozmach do dnešních rozměrů,"

komentuje CESNET.

Vývoj internetu

Na začátku 90. let společnost Eurotel získala exkluzivní licenci a zavedla takzvané vytáčené připojení, při kterém si uživatelé platili

pouze za čas, který na internetu strávili. Eurotel však svou datovou divizi prodal společnosti SPT Telecom, která v roce 1998

oznámila, že pro tento druh připojení zvýší ceny. To se veřejnosti nelíbilo a uspořádala proto akci s názvem Internetem proti

monopolu. Telecom nakonec ustoupil a nabídl zákazníkům přívětivější ceny. Od roku 1995 začaly vznikat nové firmy nabízející

připojení k síti a tím se internet stal dostupnějším.

Mezi lety 1995 – 1998 vznikaly v Česku i první velké internetové stránky a většina z nich vydržela dodnes. Patří mezi ně například

internetový portál Seznam.cz nebo webové stránky Poslanecké sněmovny. Od roku 1998 zákazníci Expandia banky mohli nově

využívat internetové bankovnictví. Poté od roku 2002 se uživatelé mohli připojit k síti přes Wi-Fi.

Boom za pandemie koronaviru

S rozvojem internetu stoupá mimo jiné počet lidí nakupujících přes internet. V roce 2021 znamenal meziroční růst o 14 % a Češi na

internetu utratili 223 miliard korun, ukázala to data Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Jedním z důvodů je podle ní

pandemie koronaviru. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ ) rostl do roku 2019 podíl nakupujících na internetu stabilním

tempem, mezi lety 2019 a 2020 však vzrostl tento podíl skokově z 39 % na 54 %.

"E-commerce zjevně patří mezi odvětví, která během pandemie koronaviru uspěla. Díky flexibilitě a touze vyjít zákazníkům vstříc se

obchodníkům podařilo zajistit i v nejvypjatějších momentech velmi dobrý servis. Předpokládáme, že i v následujících letech budou

české e-shopy dále zvyšovat objem prodejů, " komentuje výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.

Další rozvoj internetu přichází také s pandemií koronaviru, kdy byli studenti odkázáni na online výuku a pracující na home-office. V

době pandemie v roce 2021 umožňovalo zaměstnancům částečně pracovat z domova 60 % podniků. Podle ČSÚ přes online

platformy komunikovala polovina firem, dvě pětiny velkých podniků však začaly aplikace pro online komunikaci využívat až v

souvislosti se zhoršenou epidemickou situací.

Také v roce 2021 překročil počet podniků s profilem na sociálních sítích hranici 50 %. Placené cloudové služby využívalo 44 % firem,

což je dvakrát více než v roce 2017. Umělou inteligenci používalo v Česku 4,5 % podniků, mezi velkými subjekty jich však byla pětina.

Česku popřál i "otec internetu"

Česku k 30 výročí připojení země k internetu popřál i viceprezident společnosti Google Vint Cerf, kterému se přezdívá otec

internetu. Ten se podílel na vzniku předchůdce internetu, sítě ARPANET i na rozvoji dnešní sítě.

"Je mi potěšením pozdravit vás u příležitosti 30. výročí internetového připojení Československa. Za těch 30 let se toho událo hodně,

včetně rozdělení Československa," připomněl ve zdravici, kterou poslal účastníkům konference sdružení CESNET.

"V současnosti pozorujeme mnoho škodlivých věcí, které se v online prostředí dějí, a také kroky, kterými na ně chtějí reagovat

některé vlády. Jejich motivace mohou být pochopitelné, ale svými postupy nemusejí dosáhnout výsledků, které by se všem líbily.

Proto je naším úkolem přijít na to, jak ochránit svobodu, prospěšnost a otevřenost internetu a zároveň pracovat s faktem, že

existují lidé, které jiní lidé přes toto médium zraňují," zhodnotil Cerf.

Zdroj: Getty Images

URL| https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/454688-internet-slavi-30-let-jeho-podoba


13. 2. 2022; tnbiz.cz

Před 30 lety se Česko poprvé připojilo na internet. Měsíčně stál 174 tisíc korun

V neděli 13. února internet slaví 30 let. V roce 1992 proběhlo na ČVUT první připojení k internetu, které ale nebylo určeno pro

širokou veřejnost. Postupně se však začalo rozvíjet do podoby, jak ho známe dnes. Pandemie koronaviru napomohla k rozvoji

nakupování přes internet, nebo práci z domova. K oslavě výročí se ozval také jeden ze zakladatelů internetu Vint Cerf.

Psal se 13. únor 1992, kdy se v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích tehdejší

Československo poprvé oficiálně připojilo k internetu. Z počátku však měly přístup k síti až na výjimky pouze lidé z akademické sféry.

První pokusy o připojení k síti jako je FidoNet nebo EUnet probíhaly už od podzimu 1991.

Internet pro vyvolené

Tehdejší připojení však vypadalo úplně jinak, než ho známe dnes. Podle informací sdružení CESNET dosahovalo rychlosti 19,2 kb/s,

pro představu bychom touto rychlostí jeden obrázek stahovali zhruba půl hodiny.

"V roce 1992 vyšlo ČVUT měsíční připojení na 174 tisíc korun, přičemž průměrný plat se tehdy pohyboval kolem čtyř tisíc korun,"

vzpomíná zakladatel sdružení CESNET Jan Gruntorád.

Československo tehdy bylo teprve 39. zemí světa, která se oficiálně k internetu připojila. "O rozšíření internetu mezi širokou

veřejnost se v té době vůbec nemluvilo, natož aby existovaly promyšlené projekty na jeho masivní rozmach do dnešních rozměrů,"

komentuje CESNET.

Vývoj internetu

Na začátku 90. let společnost Eurotel získala exkluzivní licenci a zavedla takzvané vytáčené připojení, při kterém si uživatelé platili

pouze za čas, který na internetu strávili. Eurotel však svou datovou divizi prodal společnosti SPT Telecom, která v roce 1998

oznámila, že pro tento druh připojení zvýší ceny. To se veřejnosti nelíbilo a uspořádala proto akci s názvem Internetem proti

monopolu. Telecom nakonec ustoupil a nabídl zákazníkům přívětivější ceny. Od roku 1995 začaly vznikat nové firmy nabízející

připojení k síti a tím se internet stal dostupnějším.

Mezi lety 1995 – 1998 vznikaly v Česku i první velké internetové stránky a většina z nich vydržela dodnes. Patří mezi ně například

internetový portál Seznam.cz nebo webové stránky Poslanecké sněmovny. Od roku 1998 zákazníci Expandia banky mohli nově

využívat internetové bankovnictví. Poté od roku 2002 se uživatelé mohli připojit k síti přes Wi-Fi.

Boom za pandemie koronaviru

S rozvojem internetu stoupá mimo jiné počet lidí nakupujících přes internet. V roce 2021 znamenal meziroční růst o 14 % a Češi na

internetu utratili 223 miliard korun, ukázala to data Asociace pro elektronickou komerci

(APEK). Jedním z důvodů je podle ní pandemie koronaviru. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ ) rostl do roku 2019 podíl

nakupujících na internetu stabilním tempem, mezi lety 2019 a 2020 však vzrostl tento podíl skokově z 39 % na 54 %.

"E-commerce zjevně patří mezi odvětví, která během pandemie koronaviru uspěla. Díky flexibilitě a touze vyjít zákazníkům vstříc se

obchodníkům podařilo zajistit i v nejvypjatějších momentech velmi dobrý servis.

Předpokládáme, že i v následujících letech budou české e-shopy dále zvyšovat objem prodejů, "komentuje výkonný ředitel APEK Jan

Vetyška.

Další rozvoj internetu přichází také s pandemií koronaviru, kdy byli studenti odkázáni na online výuku a pracující na home-office. V

době pandemie v roce 2021 umožňovalo zaměstnancům částečně pracovat z domova 60 % podniků. Podle ČSÚ přes online

platformy komunikovala polovina firem, dvě pětiny velkých podniků však začaly aplikace pro online komunikaci využívat až v

souvislosti se zhoršenou epidemickou situací.

Také v roce 2021 překročil počet podniků s profilem na sociálních sítích hranici 50 %. Placené cloudové služby využívalo 44 % firem,

což je dvakrát více než v roce 2017. Umělou inteligenci používalo v Česku 4,5 % podniků, mezi velkými subjekty jich však byla pětina.

Česku popřál i "otec internetu"

Česku k 30 výročí připojení země k internetu popřál i viceprezident společnosti Google Vint Cerf, kterému se přezdívá otec

internetu. Ten se podílel na vzniku předchůdce internetu, sítě ARPANET i na rozvoji dnešní sítě.

"Je mi potěšením pozdravit vás u příležitosti 30. výročí internetového připojení Československa. Za těch 30 let se toho událo hodně,

včetně rozdělení Československa," připomněl ve zdravici, kterou poslal účastníkům konference sdružení CESNET.

"V současnosti pozorujeme mnoho škodlivých věcí, které se v online prostředí dějí, a také kroky, kterými na ně chtějí reagovat

některé vlády. Jejich motivace mohou být pochopitelné, ale svými postupy nemusejí dosáhnout výsledků, které by se všem líbily.

Proto je naším úkolem přijít na to, jak ochránit svobodu, prospěšnost a otevřenost internetu a zároveň pracovat s faktem, že

existují lidé, které jiní lidé přes toto médium zraňují," zhodnotil Cerf.


URL| https://tnbiz.cz/domaci-a-politika/454688


13. 2. 2022; applikace.cz

Československo oslavuje 30. výročí připojení k internetu

Dnes, v neděli 13. února 2022, si připomínáme 30 let od chvíle, kdy se českoslovenští akademici na půdě Fakulty elektrotechnické

ČVUT v Praze vůbec poprvé připojili k internetu. Tento úspěch můžeme připsat mimo jiné akademikovi, dlouholetému řediteli

sdružení CESNET a historicky prvnímu členovi internetové síně slávy ze střední Evropy, Ing. Janu Gruntorádovi, CSc.

K výročí pogratuloval Čechům a Slovákům, a speciálně svému příteli Janu Gruntorádovi, formou videa i samotný Vint Cerf, legenda,


otec internetu, technologický evangelista a viceprezident Googlu. Video bylo odvysíláno ve čtvrtek 10. února 2022 na Konferenci 30

let internetu v České republice, kterou uspořádalo sdružení CESNET.


13. 2. 2022; zive.cz

Český internet slaví 30. narozeniny. První počítačovou síť jsme tu ale měli už v dobách hluboké normalizace

** Vše oficiálně vypuklo 13. února 1992 ** Historie budování sítí v Československu je ale mnohem starší ** K plnému rozpuku došlo

až v druhé polovině 90. let

Nakupte balónky, šampus a připravte chlebíčky, protože slavíme. Co se děje? Český internet má narozeniny! Matadoři první

tuzemské internetové generace začínají povážlivě šedivět, z uhrovitých geeků se stali svědomití otcové a nejeden kudrnatý

programátor, který tehdy trávil volný čas na BBS a Gopheru, dnes vlastní firmu s miliardovými obraty. Třeba Ivo Lukačovič.

Jak to všechno začalo. Přednáška Ing, Jana Gruntoráda, CSc. na konferenci 30 let internetu v České republice:

[VideoYouTube 30 let internetu v České republice:

{"id":"BeYy3gEeeyA","width":605,"height":346,"onlyBookmarks":false,"disablePreroll":false,"playFirstBookmark":false,"bookmarks":"

26:00-Začátek přednášky Jana Gruntoráda

","author":"CESNET"}]

Pojďme si tedy připomenout, jak to tehdy všechno začínalo, jak to bylo z dnešního úhlu pohledu jen těžko představitelné a kde stojí

počátky fenoménu, kvůli kterému dnes teenageři nehltají Davida Hasselhoffa, Brendu a Kelly, ale youtubery.

Doba předinternetová

Byť dnešní den slavíme narozeniny, se stanovením nějakého pevného termínu, který by se nám hodil do učebnic dějepisu, je

zpravidla potíž. Internetizace Československa není výjimkou. Generace našich tátů a dědů totiž budovala první tuzemské sítě už

hluboko v 70. letech minulého století.

Samočinný počítač Tesla 270 (z dobového manuálu v PDF, Technické muzeum v Brně)

Osobní počítače tehdy ještě neexistovaly, takže se o veškeré vědecko-technické výpočty stejně jako v zahraničí staraly velké sálové

počítače, ke kterým se mohli výzkumníci připojovat skrze elektronické dálnopisné terminály.

Československá síť ICL 4-72

V případě tehdejšího Československa to byla zejména mašina ICL 4-72, která od března roku 1976 okupovala jeden velký sál ve 4.

patře na pražské Zikově 4; v samotném srdci ČVUT.

Aby mohly služeb počítače využívat i naše další univerzity, každá z nich měla k dispozici jeden terminál s těžkým

patnáctikilogramovým modemem, který umožnil spojení závratnou rychlostí 300 bitů za sekundu.

Československá terminálová síť okolo sálového počítače ICL 4-72

Zprvu byly do počítačové sítě připojené především pražské vysoké školy, postupně ale přibylo i brněnské VUT, tehdejší UJEP (dnes

opět Masarykova univerzita), Liberec, Pardubice nebo třeba slovenská Žilina.

Díky postupným modernizacím se síť o dvaceti terminálech brzy rozšířila na více než stovku bodů a k mašině se podle dohodnutého

harmonogramu připojovalo až několik set akademiků.

Nastupuje Jan Gruntorád

V roce 1975 na ČVUT absolvoval také Jan Gruntorád, dostal na starost právě ICL 4-72 a v následujících několika desítkách let byl u

všech klíčových událostí zavádění evropských a světových sítí v Československu a následně i v České republice.

Jan Gruntorád popisuje mašinu ICL 4 –72. Skříně vpravo nahoře představují 500kg feritovou paměť na 512 000 slov

Pokud mají Spojené státy své otce internetu – třeba Vinta Cerfa –, pak je bezesporu i Gruntorád, emeritní ředitel CESNETu, jedním z

těch zdejších. Na sklonku loňského roku se tak právem a jako první Čech zapsal do mezinárodní Internetové síně slávy.

Souboj protokolů

Počítačové sítě z digitálního pravěku se svojí implementací dramaticky lišily od těch současných. Tehdy ještě neexistovala

standardní rozhraní, jak je známe dnes, ale každý výrobce používal vlastní proprietární systém. IBM mělo svoji technologii SNA, na

které stavěla i evropská akademická síť EARN, Xerox vyvíjel protokol XNS, pak tu byl DEC, Novell a mnozí další.


Síť sítí vznikal jen díky otevřeným protokolům

Právě z tohoto důvodu se postupně začaly prosazovat otevřené protokoly, díky kterým se později mohly propojit tyto

různobarevné sítě do vyšších celků a vytvořit to, čemu dnes říkáme univerzální internet.

Na prehistorické protokoly, které mnohdy přežívaly ještě v 90. letech, si dnes už nikdo nevzpomene, že tu ale máme jakési otevřené

síťové technologie, kterým říkáme třeba TCP/IP, tuší i vaše máma.

Porevoluční připojování

Se změnou politického režimu v Československu se vše usnadnilo a tuzemští akademici se skrze běžnou telefonní síť a komutované

(vytáčené) připojení začali postupně připojovat k mnoha evropským počítačovým sítím.

Připojování k evropských sítích začalo hned s pádem železné opony

Už v březnu 1990 to byla síť FIDO, v květnu téhož roku Eunet a v říjnu konečně EARN spojením do rakouského Lince a se závratnou

rychlostí 9 600 bitů za sekundu.

Následující rok získali inženýři z ČVUT další modem a spojení do Rakouska rozšířili na 2 × 9 600 bitů za sekundu. A jelikož byl Linec

skrze další sítě napojený do internetu, ČVUT mohlo začít provádět první experimenty.

13. února 1992

Osvědčily se, v lednu 1992 už měla škola díky podpoře ze zahraničí k dispozici nový multiprotokolový router od Cisca s rychlostí 19

200 b/s, a tak mohla o měsíc později pozvat kolegy na slavnostní akt, kterého se v posluchárně č. 256 Fakulty elektrotechnické

ČVUT účastnili i zástupci americké NSF.

Otec internetu Vint Cerf blahopřeje Česku k výročí:

[CNCVideo: player.zive.cz/7488826]

Stalo se tak 13. února roku 1992 a právě tento den můžeme považovat za formální datum připojení Československa k internetu, byť

ve skutečnosti jsme byli online už o něco dříve. A jak už jsme si řekli výše, Československo mělo zároveň vlastní historii počítačových

sítí, která sahá hluboko do 70. let minulého století.

Éra NSF

Americký internet se rodil jako akademický projekt sponzorovaný vědeckou nadací NSF, která do něj nechtěla vpustit komerční

subjekty. Akademikům se není čemu divit, páteřní linky té doby totiž byly pomalé a vědci se reálně obávali, že by komerční provoz síť

příliš zahltil.

Ke komercializaci tedy docházelo postupně a prakticky salámovou metodou zhruba do konce 80. let, kdy se za oceánem začali

objevovat první neakademičtí poskytovatelé internetu, kteří využívali vágní definice komerčního provozu. V roce 1992 jim pak

pomohl Kongres, který přijal legislativu, jenž umožnila do sítě připojit i určité komunity, které se vysloveně nevěnovaly výzkumu.

Růst ARPANETu, předchůdce současného internetu, a páteřní síť NSFNET, kterou financovala americká NSF, a měla tak až do

poloviny 90. let rozhodující slovo

Výsadní postavení NSF jakožto kormidelníka internetu nebylo bezdůvodné. Počítačové sítě na přelomu 80. a 90. let samozřejmě

bujely po celém světě, americká síť (NSFNET) ale byla zdaleka nejrozsáhlejší, a tak se všichni chtěli připojit právě k jejím páteřním

linkám.

NSF tedy měla nesporné právo na dohled a přísné podmínky, k čemu všemu se takový propojený internet bude používat, což platilo

i o mladičké československé síti, která tu byla zprvu opravdu jen pro akademiky a nikoliv pro digitální plebs.

Tady máte 20 milionů a postavte CESNET

Česko sice bylo formálně online, nicméně zpočátku pouze skrze jeden jediný stroj. Téhož roku proto ČVUT připravilo projekt

Vybudování počítačové sítě vysokých škol zapojené do internetu a od tehdejšího MŠMT na něj dostalo 20 milionů Kčs. Vzhledem k

výši tehdejšího průměrného platu to byl samozřejmě obrovský balík peněz, byť závratná byla i cena síťových komponent.

Ministerstvo školství akademikům do začátku přikleplo 20 milionů Kčs

Z této finanční injekce mohla škola nakoupit další vybavení a zajistit zhruba roční provoz k tomu, aby se k internetu skrze pražský


uzel připojily i další univerzity.

V každém vybraném městě byl ale pouze jeden jediný přípojný bod do Prahy. Nároky škol byly samozřejmě vyšší, a tak musely v

místě stavět vlastní metropolitní sítě, čímž se infrastruktura postupně rozšiřovala.

CESNET v roce 1993. Páteř Praha-Brno měla kapacitu 64 tisíc bitů za sekundu

První páteřní síť v Česku tedy neřídil některý z komerčních operátorů, ale Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, kterému

šéfoval už nám dobře známý Ing. Jan Gruntorád, CSc., a které se v roce 1996 definitivně přetavilo v současný CESNET.

Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR od té doby koordinuje šíření internetu na akademických pracovištích. Pokud se

připojujete k internetu třeba na kolejích, surfujete povětšinou právě na špičkové a dnes už samozřejmě optické infrastruktuře

CESNET.

Monopol, který to vše zbrzdil

Jak už jsme si řekli výše, ačkoliv byl internet zpočátku ryze akademický, zejména v zámoří se už na sklonku 80. let objevovali první

komerční operátoři. Česko však mělo jedno specifikum, které odložilo postupnou komercializaci internetu o několik zbytečných let –

licenční monopol.

Ten až do roku 1995 držel Eurotel Praha, s.r.o. (společný podnik Správy pošt a telekomunikací, US West a Bell Atlantic) a exkluzivitu

na provoz datových komunikačních sítí měl jednoduše proto, že se tehdejší úřední aparát domníval, že s touto ochranou do Česka

spíše dorazí potřebné investice.

Eurotel sice datovou infrastrukturu skutečně budoval, ale samotné připojení k internetu nenabízel. Byl to začarovaný kruh. V roce

1995 nicméně firma prodala svoji datovou divizi NexTel, která měla vše na starost, SPT Telecomu (později Českému Telecomu), čímž

přestala platit původní exkluzivní licence a trh se konečně otevřel všem.

Rok 1995 je přelomový i v globálním kontextu. Internet se totiž postupným připojováním dalších a dalších sítí decentralizoval,

liberalizoval a konečně i komercializoval a NSF ve vedení nahradily především organizace ICANN a IANA, které dodnes dohlížejí na

systém přidělování IP adres a doménových jmen nejvyššího řádu.

World Wide Web

Zhruba tou dobou se také definitivně prosadila internetová technologie World Wide Web jistého britského výzkumníka z CERNu

Tima Bernerse-Leeho a miliony, desítky milionů a pak i stovky milionů a miliardy surfařů po celém světě objevily kouzlo takzvaných

webových stránek napsaných v jazyce HTML, které dokázaly podobně jako noviny nebo časopis zobrazit na monitoru formátovaný

text a grafiku staženou ze serveru na druhé straně planety.

BBS, Gopher a webový prohlížeč. Za masivním rozvojem komerčního webu stojí i Windows 95, které již obsahovaly webový prohlížeč

a internet přiblížily běžným smrtelníkům

Právě onen přelom mezi černobílou a barevnou érou, ke které v českých podmínkách došlo v druhé polovině 90. let, byl možná ze

všeho nejzajímavější.

Zatímco v jednu chvíli jste v textovém DOSu, Windows nebo na unixových systémech koukali, co si stáhnete z FTP serverů, co se

zrovna děje v diskuzích na BBSkách a co píšou akademici na Gopheru, najednou tu byl barevný WWW a jeden jediný program –

webový prohlížeč.

Pro příštích několik dekád se stal univerzálním oknem do internetu a v podstatě nahradil a zabil desítky starších technologií. Jednou

z těch prehistorických, která dnes svým internetovým objemem stále konkuruje protokolu HTTP, je snad pouze starý dobrý e-mail.

www.zive.cs

S liberalizací internetu se naplno rozjel i hon na domény. Kdyby se Československo na sklonku roku 1992 nerozpadlo, dnes budeme

mít adresu www.zive.cs. Nakonec to ale dopadlo trošku jinak, a tak dnes správce české domény eviduje více než 1,4 milionů

zaregistrovaných domén CZ.

Vývoj ročního pronájmu domény CZ a její raketový růst

Přitom ani ty si v počátku nemohl pořídit jen tak kdekdo. K plné liberalizaci došlo až v roce 1997, kdy zdejší internetoví hráči z řad

operátorů založili sdružení CZ.NIC a otevřeli trh s doménami naprosto každému. Cena sice byla zpočátku závratná, brzy však roční

pronájem klesl na částku okolo stokoruny, a tak jsou dnes všechny atraktivní kombinace již dávno rozebrané.

Zbytek už znáte. V roce 1995 začal pomalu vznikat Seznam, na podzim 1996 přibylo Živě jako tehdejší zpravodajská elektronická


příloha časopisu Computer z Invexu a na přelomu tisíciletí se začalo šířit instantní broadbandové připojení i do domácností.

Drahý vytáčený internet prakticky vymizel a tuzemští operátoři dnes v mnoha lokalitách i běžným smrtelníkům nabízejí gigabitové

připojení – 100 000× rychlejší než na onom počátku českého internetu.

Během dvaceti let vytvořil internet miliony nových pracovních míst, dramaticky pozměnil rychlost šíření informací, přinesl službu

WWW a sociální sítě a promítl se prakticky do všech aspektů lidského života. Z doplňkové akademické služby se stala technologie,

kterou mnozí považují za přirozené lidské právo a stejnou samozřejmost jako elektřina.

Foto:


Samočinný počítač Tesla 270. Z dobového manuálu, <a href="http://prog-story.technicalmuseum.cz/data/dataservis/tesla-

200.pdf">PDF</a>


ARPANET na počátku 80. let se propojuje se světem a mění se v současný internet

BBS – jeden z textových předchůdců World Wide Webu se v 90. letech mezi geeky obrovské popularitě

Internet Explorer se stal v druhé polovině 90. let nejpoužívanějším prohlížečem. Ovšem nikoliv díky svým kvalitám, ale protože

Windows byly nejpoužívanějším desktopovým operačním systémem a IE bylo jejich součástí.

Ministerstvo školství akademikům do začátku přikleplo 20 milionů Kčs

CESNET v roce 1993. Páteř Praha-Brno měla úctyhodnou kapacitu 64 000 bitů za sekundu

Připojování k evropských sítích začalo hned s pádem železné opony

I po liberalizaci byl poplatek za českou doménu velmi vysoký. Velké popularity se dočkala až po dramatickém snižování ceny před

deseti lety.

Růst počtu aktivních českých domén na internetu

Síť sítí vznikal jen díky otevřeným protokolům

Další z předchůdců WWW: Gopher

Páteřní síť NSFNET, kterou financovala americká NSF, která nad internetem dohlížela až do poloviny 90. let

Československá terminálová síť okolo sálového počítače ICL 4-72

Jan Gruntorád popisuje mašinu ICL 4 -72. Skříně vpravo nahoře představují feritovou paměť na 512 000 slov. M2la hmotnost 500

kilogramů, upgrade na megaslova proto vyžadoval těžkou techniku

Vývoj původní sítě ARPANET v průběhu 70. let minulého století

FotoAuthors:

Zdroj: <a href="https://www.tmbrno.cz/">Technické muzeum v Brně</a>

Zdroj: <a href="https://www.30letinternetu.cz/akce/konference-30-let-internetu-v-ceske-republice/">Konference 30 let

internetu v České republice</a>

Zdroj: <a href="https://www.30letinternetu.cz/akce/konference-30-let-internetu-v-ceske-republice/">Konference 30 let

internetu v České republice</a>

Zdroj: <a href="https://www.30letinternetu.cz/akce/konference-30-let-internetu-v-ceske-republice/">Konference 30 let

internetu v České republice</a>

Zdroj: <a href="https://www.30letinternetu.cz/akce/konference-30-let-internetu-v-ceske-republice/">Konference 30 let

internetu v České republice</a>

Zdroj: <a href="https://www.30letinternetu.cz/akce/konference-30-let-internetu-v-ceske-republice/">Konference 30 let

internetu v České republice</a>

Zdroj: <a href="https://www.30letinternetu.cz/akce/konference-30-let-internetu-v-ceske-republice/">Konference 30 let

internetu v České republice</a>

URL| https://www.zive.cz/clanky/internet-poprve-v-cesku/sc-3-a-186127/default.aspx


13. 2. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Naši studenti představili na EXPO 2020 v Dubaji bezpilotní formuli

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

mohli v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli týmu eForce, kterou sestavili studenti Fakulty

elektrotechnické.

Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické

stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje sestava

senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Monopost již stihl sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v on-line závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z věhlasných univerzit, jako je

holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové umístění. S hmotností 205 kg

se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS) působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické.

Společným jmenovatelem vystavených produktů ve stálé expozici Českého národního pavilonu je voda a ekologická udržitelnost.

Jádrem pavilonu a technologickým "zázrakem" je proto systém S. A. W. E. R. který dokáže vyrábět vodu ze vzduchu s využitím solární

energie a kultivovat poušť pomocí podpovrchových kultur, které vyvíjejí naši vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních

budov ČVUT, Fakulty strojní ČVUT společně s AV ČR.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Nasi-studenti-predstavili-na-EXPO-2020-v-Dubaji-bezpilotni-

formuli-692682


13. 2. 2022; ČT 24

Česko je už 30 let připojené k internetu

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

A pojďme na téma, které jsme avizovali už od začátku. Dnes uplynulo přesně 30 let od chvíle, kdy se Česko k internetu oficiálně

připojilo. Slavnostní akt proběhl na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Zpočátku šlo o věc pouze pro akademiky a nadšence. Do

roku 1995 navíc trval monopol firmy Eurotel. Právě jeho konec otevřel pole pro komerční využití internetu a jeho rozmachu. Vznikají

první velké české internetové stránky. V roce 1996 například Seznam.cz. O 2 roky později mohou klienti Expandia Banky jako první

využívat internetové bankovnictví a po přelomu tisíciletí startuje česká verze encyklopedie Wikipedia. Od roku 2002 je pak možné se

propojovat prostřednictvím WiFi. Internet se záhy stal nedílnou součástí života Čechů. V roce 2010 podíl domácností s připojením

přesáhl 50 %. O to, že se Československo připojilo k internetu, se významně zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel Cesnetu, dobrý

den. Jsem ráda, že i v této době, kdy většina rozhovorů je odline, jste dorazil k nám do studia.

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

Dobrý den, děkuju za pozvání.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Od začátku internet fungoval trošku jinak, než je tomu teď, protože tou jeho hlavní doménou bylo posílání elektronických zpráv.

Vzpomínáte si vy, komu jste jako první elektronickou zprávu poslal?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

Ano, vzpomínám. První zprávu jsem poslal panu Stwveu Goldsteinovi z National Science Foundation, kde jsem mu oznámil, že

Československo je připojeno na internet, a poděkoval jsem mu za to, že National Science Foundation dala souhlas s naším

připojením.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Vy jste si ale mimochodem na to musel počkat, protože já jsem četla, že jste o to žádal už dřív. Ten posuzovatel byl v Dánsku a on

nakonec komise odpověděla, že počítače za železnou oponou není možné připojit. Mě by zajímalo, ještě když zůstaneme u té

elektronické pošty, tak v dnešní době je to tak, že někomu pošlu e-mail a okamžitě mu dojde, jak dlouho to tehdy trvalo, bylo to

stejné?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No já myslím, že doručování e-mailu, řekněme, nebylo mnohem pomalejší než nyní. Ale klíčový je v podstatě rozsah toho e-mailu.

Tehdy bylo možné používat jenom alfanumerické znaky, tzn. žádné obrázky, žádná multimédia, a my jsme ze začátku nabádali

uživatelé, ať píšou tu e-maily co nejkratší, protože je potřeba si uvědomit, že celá republika byla připojena jedním pomalým

okruhem, tzn. kdyby to všichni intenzivně používali, tak by ten okruh se brzo přetížil a ani ten e-mail by nebyl funkční.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

A bylo to taky dražší, protože to jsem taky slyšela v jednom vašem rozhovoru, že jste říkal, že jste si dali za cíl, aby to bylo levnější

než klasický dopis poštou?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No je potřeba si uvědomit, že na provozování tehdy internetu a tehdy ze začátku vedenou na ČVUT byl potřeba velký střediskové

počítač, pak se musel platit velmi drahý mezinárodní datový okruh. Muselo se pořídit nákladný zařízení a ze začátku těch uživatelů,

řekněme, byly stovky, tzn. když se to rozpočte, ty náklady, tak ty náklady byly skutečně jako velké a my jsme si dali za cíl, aby náklady


na jeden e-mail byly nižší než na poslání klasického dopisu.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Jak vypadal první počítač ve srovnání s tím, co používáme dnes.?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

První počítač, kterej byl připojen na internet, byl počítač střediskový IBM, který byl umístěn na ČVUT v Praze. Pro zajímavost, jeho

centrální jednotka byla skříň velká asi 2 m krát metr vysoká, metr a půl vážilo to několik set kilo. Tzn. že to rozhodně není věc, že si

člověk představil, že něco takového bude mít doma.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Jak po tom prvním připojení pak vznikala páteřní síť internetu, tedy nejprve v Československu, pak v Česku?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No, my jsme využili to úspěšný připojení Československa, tu událost, která se konala toho 13. února na ČVUT v Praze k tomu,

abysme podali grant na vybudování projektu, který se jmenoval Vybudování počítačově vysokých škol, připojení do internetu. Ten

grant jsme podali na ministerstvu školství někdy v prvním, řekněme, kvartálu 1992, na ten grant jsme dostali od ministerstva

školství tehdy 20 000 000 Kčs a postupně jsme začli budovat meziměstské okruhy vedoucí do univerzitních měst, takže to budování

bylo postupné.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

K rozvoji informačních zdrojů došlo kolem roku 1994. Ten rozmach, to už jsme si tady říkali, byl kolem roku 1995 až 1996, když si

tehdy chtěl někdo něco vyhledat, tak jaké překážky musel překonat, jak to tehdy přesně vypadalo?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No, vypadalo to velmi odlišně než nyní, protože vyhledávače běžně k dispozici nebyly, takže lidi si předávali nejčastěji elektronickou

poštou informace, kde ty zajímavé zdroje jsou, takže zkrátka bylo to taková komunikace mezi lidma, kdy si radili, kde jsou zajímavé

zdroje atd., tzn. z dnešního pohledu, jako to byla věc taková velmi zdlouhavá a náročná na čas.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Kdy jsme vzpomínali na ten váš první e-mail, tak vybavíte si i to, co byla první informace, co jste se dozvěděl na internetu?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No, to už si moc nepamatuju, ale mě zajímala hlavně budování v podstatě další infrastruktury, takže jsem hlavně jako zjišťoval, jaké

jsou optimální body pro připojení, pro rozvoj atd., tzn. že jsem komunikoval s lidmi, který byli v ostatních zemích na úrovni, abysme

si víceméně vyměňovali zkušenosti, jak ty služby internetu nadále vylepšovat.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Když se vás v jednom rozhovoru ptali, jak jste spokojený s internetem po 30 letech, tak vy jste odpověděl, že realita předčila veškerá

vaše očekávání, tak mě by zajímalo, co jste si tehdy představoval, jak ten internet vlastně bude vypadat, jak to všechno bude

vypadat, co byl takový ten limit, který jste si dokázal představit?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No, hlavně náš motiv a mých kolegů z ČVUT bylo, že internet bude služba, která zlepší přístup zejména vědců a studentů vysokých

škol k výpočetní technice a informačním zdrojům. Tehdy jsme vůbec jako nedomysleli, aspoň já ne, že se internet rozšíří do

domácností a že ho budeme využívat z domu, takže já jsem předpokládal, že to bude služba skutečně pro dominantně profesní

využití.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Jakou roli regulátorů a vlád vidíte do budoucnosti?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No z mého pohledu by ty zásahy měly být minimální, protože internet vzniknul, řekněme, /nesrozumitelné/, ale samozřejmě je

zapotřebí v případě nějakých kriminálních činů atd., aby státy jako zasáhly, ale já jsem pro to, aby ty zásahy státu byly pokud možno

minimální.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Na druhou stranu je to jen přece určitý prostor, kde si každý může napsat, co chce, kdo by měl být ten regulátor?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

Podle mě regulátor by měl být každý sám. A dokáže to společnost?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

Já myslím, že ano, je potřeba lidi k tomu vychovávat, tzn. je potřeba, aby si lidi uvědomili, než si něco podívají, tak jako jaký je zdroj,

jaká je předpoklad, že ty informace tam jsou věrohodný, a já pořád říkám lidem, ať používají tzv. selský rozum.


Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Tak si to můžou třeba vygooglit, selský rozum. Ještě by mě zajímalo, kde vidíte teď ten limit internetu, jak to bude vypadat za dalších

30 let?

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

No podle mě technicky ty limity jsou skutečně, řekněme, téměř v nedohlednu, protože jeden limit je, co se týče rychlosti, což je

fyzikálně rychlost světla, která asi nepůjde překročit. A samozřejmě další výpočetní technika, ale já spíš vidím právě limity v tom,

řekněme, sociálním využití, tzn. aby lidi to používali, aby dominantně převažovaly ty pozitivní věci a aby se podařilo utlumit ty

negativní věci, a v tom já vidím, že je hlavně proto, a vidím strašný prostor pro vzdělávání obyvatelstva, aby k internetu přistupovali,

jak se říká, každá věc je dobrý sluha, ale špatný pán.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

Já vám moc děkuji, že jste dorazil sem k nám na Kavčí hory do studia ČT24, na shledanou.

Jan GRUNTORÁD, bývalý ředitel, Cesnet

Děkuji za pozvání, na shledanou.

Klára BAZALOVÁ, moderátorka

A tímto se loučím také s diváky zpravodajské Čtyřiadvacítky. Dnešní Devadesátka končí, ale vysílání dál pokračuje, zvu na Horizont

ČT24, který se také bude zabývat Ukrajinou.


12. 2. 2022; Denik.cz

Český internet slaví 30. Býval pomalejší

Historický okamžik, jehož důsledky si tehdy nikdo nedokázal představit. Československo se před třiceti lety připojilo k internetu.


Neměli jsme ani tušení, co vše v budoucnosti přinese. To říkají pionýři globální sítě, kteří v devadesátých letech stáli u jejích počátků

v Česku. "Brali jsme to jako novou službu pro akademické uživatele," vzpomíná zakladatel a dlouholetý ředitel sdružení CESNET Jan

Gruntorád. Se svými kolegy se 13. února 1992 sešel v učebně pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT při přelomové události.

Československo se toho dne stalo teprve devětatřicátou zemí světa, která se oficiálně připojila k internetu. Prvním připojeným

zařízením byl tehdy velký sálový počítač IBM 4341, který vážil několik tun a zabíral prakticky celou místnost. Cesta nového fenoménu

do domácností byla od té chvíle ještě dlouhá.

Současní teenageři si jen těžko představí, že první oficiální tuzemské připojení mělo rychlost 19,2 kb/s. "Uživatele jsme nabádali, ať

píší krátké texty. Posílání obrázků bylo nemyslitelné," říká o počátcích užívání sítě Gruntorád. Do dnešní doby se průměrná rychlost

internetu v České republice zvýšila asi tisíckrát. Masivnímu rozšíření internetu krom jiných překážek navíc bránily i obrovské

náklady. Měsíční připojení ČVUT stálo v roce spuštění 174 tisíc korun, přičemž průměrný plat se pohyboval kolem čtyř tisíc.

Ještě v roce 1994 si pak CESNET účtoval za připojení jednoho počítače pevnou linkou měsíčně až tři tisíce. Rozvoj vedle toho brzdila i

chudá infrastruktura. "Chyběly i služby. Kdo neuměl anglicky, těžko s internetem pracoval a něco tam našel," uvádí Gruntorád.

...4 Český internet slaví jubileum

pokračování ze str. 1

Liberalizace a otevření internetu masám v Česku přišly podle dalšího z pionýrů Jiřího Peterky až v polovině roku 1995. "Padlo

omezení kvůli exkluzivitě tehdejšího Eurotelu na poskytování veřejných datových služeb. Licenci získal už v roce 1990.

Až od poloviny devadesátek nastoupili první skutečně komerční poskytovatelé internetu," popisuje muž, označovaný jako kronikář

českého internetu.

Rázem se snížily i poplatky za vytáčený přístup. V polovině devadesátých let se dal sehnat paušál za pětistovku, k němuž se účtoval

ještě telefonní poplatek, který se odvíjel od délky vytáčeného připojení.

Boj proti monopolizaci pokračoval v roce 1998. Historicky největší protestní akce na českém internetu, známá též jako Bojkot, mířila

proti chystanému značnému zdražení vytáčeného přístupu tehdejším SPT Telecom. Událost dostala internet poprvé ve větší míře

do hlavního televizního zpravodajství. Bouři nevole tehdy spojovali s dalšími pionýry – publicistou, vydavatelem a otcem prvního

ryze internetového deníku Neviditelný pes Ondřejem Neffem, Ivem Lukačovičem, který v roce 1996 založil Seznam.cz, a Patrickem

Zandlem, jenž spoluzakládal server Mobil.cz.

Poslední jmenovaný se Deníku svěřil se zajímavostí, kterou si z rozjezdu internetu pamatuje. "V té době jste snad všechny lidi, kteří

na stránky chodili, znal osobně. Když v nějaký den nedorazili, starostlivě jste jim psal, zda jsou v pořádku," vzpomíná.

Dnes už by se mezi návštěvníky jakéhokoli většího webu orientoval těžko. Podle statistického úřadu bylo na podzim loňského v

České republice k internetu připojených třiaosmdesát procent domácností.

více na www.denik.cz


11. 2. 2022; Mladá fronta Dnes

Tři dekády s internetem začaly na ČVUT

DEJVICE V neděli 13. února to budou přesně tři desetiletí od chvíle, kdy se v roce 1992 pražské České vysoké učení technické

(ČVUT) připojilo k internetu jako první v tehdejším Československu. Připojení bylo nejprve na Fakultě elektrotechnické ČVUT v

Dejvicích v posluchárně číslo 256.

"Internet nebyl v té době otevřenou sítí a s připojením musela souhlasit americká grantová agentura National Science Foundation

(NSF), která provozovala a financovala v té době jedinou páteřní síť internetu. Podmínkou připojení bylo jeho výhradně akademické

využití, komerční provoz nebyl přípustný," říká k začátku internetu prorektor ČVUT Radek Holý.

Rychlost připojení tehdy byla 9 600 bitů za sekundu, což by bylo na dnešní poměry zoufale pomalé.

Holý připomíná, že první snahy pražských vysokých škol k připojení do mezinárodní počítačové sítě pocházejí ze sklonku socialismu.

"Již koncem roku 1988 navázalo vedení Oblastního výpočetního centra vysokých škol kontakty s představiteli Evropské akademické

počítačové sítě EARN a koncem téhož roku požádalo o připojení českých a slovenských vysokých škol do této sítě. Nešlo to ale kvůli

zásahu z USA. Oni si nepřáli, aby vysoké školy ležící na východ od železné opony mohly komunikovat s vysokými školami ležícími od

železné opony na západ," dodává Holý.

O to větší úspěch byla realizace připojení o několik let později. Podle šéfredaktora odborného webu Root.cz Petra Krčmáře, si před

třiceti lety nikdo nemyslel, jak významná událost to bude. "Internet ale znamenal obrovskou komunikační změnu. Původně bylo

potřebné poslat dopis s kurýrem na koni, pak byly velkou změnou telefony a internet je pokračováním tohoto vývoje," říká Krčmář a

dodává, že místem, na které se ČVUT připojila na internet, byl rakouský Linec.

"Tam vedla linka, která byla v telefonních ústřednách napojena jedním dlouhým drátem, který začínal v Praze na ČVUT a končil v

Linci," vysvětluje Krčmář.

Exploze trvá

Spisovatel a vizionář Ondřej Neff, který založil první internetový deník v Česku, přirovnává příchod internetu k vynálezu knihtisku. "I

ten se ale rozšířil nesrovnatelně pomaleji, než jaký byl rozvoj internetu. Internet zasáhl všechny obory lidské činnosti a musíme si

uvědomit, že ta exploze trvá dodnes. To exponenciální rozrůstání se nezastavilo," vysvětluje Neff.

A připomíná příchod virtuální reality, která ruší prostor i čas a mění podstatu lidských činností. I když se spisovatel zajímá o

moderní technologie dlouhodobě, u připojení tehdejšího Československa k internetu nebyl a přidal se až v druhé vlně.

"Byly to dvě fáze. Jednak samotné připojení na akademické úrovni. A od roku 1995 už byl internet zpřístupněný širší veřejnosti," říká

Neff. Již v roce 1996 založil internetový deník Neviditelnypes.cz, který dnes vychází v technické spolupráci s webem lidovky.cz. "V té

době byl internet s datovými přenosy v naprosto šíleném stavu a ani stát na to nebyl připravený a ještě trvalo dlouho, než bylo

možné se nějak rozumně k internetu připojit," dodává Neff.

Petr Krčmář připomíná, že v době počátků internetu u nás existoval monopol. Ten měl na začátku devadesátých let pro datová

přípojení Eurotel, který v roce 1995 svou internetovou divizi prodal státní společnosti SPT Telecom. Teprve tehdy se trh s připojením

k internetu otevřel konkurenci. Na začátcích internetu také podle Krčmáře existovala organizace nazvaná Ústřední správa spojů.

"Nejprve jste museli dostat povolení, abyste se vůbec někde mohli připojit. "Připojení bylo nejprve složité, jeho instalace trvala

měsíce a potřebovali jste schválení," dodává.

Protokol jako u královny

Podle Krčmáře příchodu internetu předcházela různá technická řešení. "Například firma IBM si vyvinula vlastní síť pro své počítače.

A pokud byl v nějakém vědeckém ústavu počítač přes celé jedno patro a byl od firmy IBM, tak mohl komunikovat jen s ostatními

počítači od firmy IBM," vysvětluje Krčmář.

Internet podle něj od začátku pracoval s jiným přístupem. "Byla snaha , aby se používal otevřený protokol," říká Krčmář. Podle něj se

slovem protokol myslí totéž, jako například pravidla, kterými se musí řídit návštěva britské královny. "Je to domluvený způsob

komunikace, a ten se v případě internetu nazývá TCP/IP," dodává odborník.— Ivo Horváth


Foto: ČVUT Fakulta elektrotechnická v Dejvicích byla 13. února 1992 prvním místem Československa připojeným k internetu.

Foto: Martin Štěrba, ČTK


11. 2. 2022; Pražský deník

Český internet má 30. Dříve byl tisíckrát pomalejší

Historický okamžik, jehož důsledky si tehdy nikdo nedokázal představit. Československo se před třiceti lety připojilo k internetu.

Neměli jsme ani tušení, co vše v budoucnosti přinese. To říkají pionýři globální sítě, kteří v devadesátých letech stáli u jejích počátků

v Česku. "Brali jsme to jako novou službu pro akademické uživatele," vzpomíná zakladatel a dlouholetý ředitel sdružení CESNET Jan

Gruntorád.

Se svými kolegy se 13. února 1992 sešel v učebně pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT při přelomové události.

Československo se toho dne stalo teprve devětatřicátou zemí světa, která se oficiálně připojila k internetu. Prvním připojeným

zařízením byl tehdy velký sálový počítač IBM 4341, který vážil několik tun a zabíral prakticky celou místnost.

Cesta nového fenoménu do domácností byla od té chvíle ještě dlouhá. Současní teenageři si jen těžko představí, že první oficiální

tuzemské připojení mělo rychlost 19,2 kb/s. "Uživatele jsme nabádali, ať píší krátké texty. Posílání obrázků bylo nemyslitelné," říká o

počátcích užívání sítě Gruntorád. Do dnešní doby se průměrná rychlost internetu v České republice zvýšila asi tisíckrát.

Masivnímu rozšíření internetu krom jiných překážek navíc bránily i obrovské náklady. Měsíční připojení ČVUT stálo v roce spuštění

174 tisíc korun, přičemž průměrný plat se pohyboval kolem čtyř tisíc. Ještě v roce 1994 si pak CESNET účtoval za připojení jednoho

počítače pevnou linkou měsíčně až tři tisíce. Rozvoj vedle toho brzdila i chudá infrastruktura, kterou tvořila telefonní síť osazená

modemy. "Chyběly i služby. Kdo neuměl anglicky, těžko s internetem pracoval a něco tam našel," uvádí Gruntorád.

pokračování na str. 4

Český internet slaví jubileum

pokračování ze str. 1

Liberalizace a otevření internetu masám v Česku přišly podle dalšího z pionýrů Jiřího Peterky až v polovině roku 1995. "Padlo

omezení kvůli exkluzivitě tehdejšího Eurotelu na poskytování veřejných datových služeb. Licenci získal už v roce 1990.

Až od poloviny devadesátek nastoupili první skutečně komerční poskytovatelé internetu," popisuje muž, označovaný jako kronikář

českého internetu.

Rázem se snížily i poplatky za vytáčený přístup. V polovině devadesátých let se dal sehnat paušál za pětistovku, k němuž se účtoval

ještě telefonní poplatek, který se odvíjel od délky vytáčeného připojení.

Boj proti monopolizaci pokračoval v roce 1998. Historicky největší protestní akce na českém internetu, známá též jako Bojkot, mířila

proti chystanému značnému zdražení vytáčeného přístupu tehdejším SPT Telecom. Událost dostala internet poprvé ve větší míře

do hlavního televizního zpravodajství. Bouři nevole tehdy spojovali s dalšími pionýry – publicistou, vydavatelem a otcem prvního

ryze internetového deníku Neviditelný pes Ondřejem Neffem, Ivem Lukačovičem, který v roce 1996 založil Seznam.cz, a Patrickem

Zandlem, jenž spoluzakládal server Mobil.cz.

Poslední jmenovaný se Deníku svěřil se zajímavostí, kterou si z rozjezdu internetu pamatuje. "V té době jste snad všechny lidi, kteří

na stránky chodili, znal osobně. Když v nějaký den nedorazili, starostlivě jste jim psal, zda jsou v pořádku," vzpomíná.

Dnes už by se mezi návštěvníky jakéhokoli většího webu orientoval těžko. Podle statistického úřadu bylo na podzim loňského v

České republice k internetu připojených třiaosmdesát procent domácností.

více na www.denik.cz

Foto:


11. 2. 2022; Olomoucký deník

Český internet má 30. Dříve byl tisíckrát pomalejší

Historický okamžik, jehož důsledky si tehdy nikdo nedokázal představit. Československo se před třiceti lety připojilo k internetu

Neměli jsme ani tušení, co vše v budoucnosti přinese. To říkají pionýři globální sítě, kteří v devadesátých letech stáli u jejích počátků

v Česku. "Brali jsme to jako novou službu pro akademické uživatele," vzpomíná zakladatel a dlouholetý ředitel sdružení CESNET Jan

Gruntorád.

Se svými kolegy se 13. února 1992 sešel v učebně pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT při přelomové události.

Československo se toho dne stalo teprve devětatřicátou zemí světa, která se oficiálně připojila k internetu. Prvním připojeným

zařízením byl tehdy velký sálový počítač IBM 4341, který vážil několik tun a zabíral prakticky celou místnost.

Cesta nového fenoménu do domácností byla od té chvíle ještě dlouhá. Současní teenageři si jen těžko představí, že první oficiální

tuzemské připojení mělo rychlost 19,2 kb/s. "Uživatele jsme nabádali, ať píší krátké texty. Posílání obrázků bylo nemyslitelné," říká o

počátcích užívání sítě Gruntorád. Do dnešní doby se průměrná rychlost internetu v České republice zvýšila asi tisíckrát.

Masivnímu rozšíření internetu krom jiných překážek navíc bránily i obrovské náklady. Měsíční připojení ČVUT stálo v roce spuštění

174 tisíc korun, přičemž průměrný plat se pohyboval kolem čtyř tisíc. Ještě v roce 1994 si pak CESNET účtoval za připojení jednoho

počítače pevnou linkou měsíčně až tři tisíce. Rozvoj vedle toho brzdila i chudá infrastruktura, kterou tvořila telefonní síť osazená

modemy. "Chyběly i služby. Kdo neuměl anglicky, těžko s internetem pracoval a něco tam našel," uvádí Gruntorád.

Pokračování na str.

Foto:


11. 2. 2022; Technický týdeník

Vědci z ČVUT a UK zkoumají ve spolupráci s Armádou ČR pravděpodobnost přežití osob zasypaných lavinou

Již řadu let se tým prof. Ing. Karla Roubíka, Ph.D., z katedry biomedicínské techniky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI)

zabývá studiem dýchání, výměny plynů a pravděpodobností přežití člověka zasypaného lavinovým sněhem. Na výzkumu spolupracuje dále Fakulta

elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.

"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho

přežití,"upřesňuje prof. Roubík, vedoucí týmu.

Tento týden probíhá terénní lavinový výzkum týmu prof. Karla Roubíka na Brádlerových boudách v Krkonoších ve výšce 1 162 metů

nad mořem. Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu.

Stanovení průměru oblasti, ze které postižený pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou

důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti přežití zasypané osoby.

Nyní publikovaný výzkumný článek v časopise Scientific Reports popisuje perlit jako materiál, který může nahradit sníh při

experimentech zaměřených na studium výměny plynů zasypané osoby. Dále umožní jednoduše, levně a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky (např. sněžné šnorchly a další dýchací zařízení). Výzkum v laboratoři však některé aspekty přežití

lavinou zasypané osoby nemůže zastoupit, a proto je terénní výzkum nezbytný.

Lavinový výzkum je velmi důležitý, neboť prvních 15 minut přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 % osob, ale poté nastává rapidní

pokles šancí na přežití a po dalších 15 minutách je naživu méně než jedna třetina obětí.

Pplk. PhDr. Karel Sýkora, Ph.D., z katedry vojenské tělovýchovy a katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství FTVS

UK k tomu dodává: "Jako mnohaletý instruktor pro přesuny na sněhu a ledu v Armádě ČR považuji výzkum difuze plynů ve sněhu za

důležitý pro další pochopení jevů, které se dějí při zasypání obětí lavinou. Získané poznatky by tak měly přispět k vývoji nových

ochranných prostředků ke zvýšení šance na přežití pod lavinou."

Ing. Ladislav Sieger, CSc. z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci materiálového výzkumu CAAS MATE

spolupracuje na designu experimentu a zpracování výsledků. O výzkumu říká: "Zkoumáme šíření plynů při dýchání do lavinového

sněhu a následně validujeme výsledky pro použití v náhradních materiálech, které umožní tyto experimenty provádět celoročně v

laboratorních podmínkách".


11. 2. 2022; newsbox.cz

Experti zkoumají v Krkonoších pravděpodobnost přežití osob pod lavinou

Detailní popis šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu je cílem experimentů, které tento týden provádějí experti v

Krkonoších. Poznatky mají přispět k záchraně i predikci přežití zasypaných osob, sdělil dnes ČTK Karel Roubík z Fakulty

biomedicínského inženýrství ČVUT v tiskové zprávě.

Nedávná studie realizovaná Roubíkem a jeho kolegy také prokázala, že perlit může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii

publikoval časopis Scientific Reports. Perlit je vulkanické sklo s vysokým obsahem vody, které při dosažení určité teploty výrazně

zvětšuje svůj objem,

"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho

přežití," uvedl Roubík, který je vedoucím těchto výzkumů a působí na katedře biomedicínské techniky.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. "Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a

prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu," sdělil Roubík. "Stanovení průměru oblasti, ze které postižený

pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti

přežití zasypané osoby," dodal vědec. Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent

osob, poté však šance na přežití rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových

ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na

sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky - například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a

sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.


11. 2. 2022; eurozpravy.cz

Experti v Krkonoších zkoumají pravděpodobnost přežití přežití zasypaných osob pod lavinou

Detailní popis šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu je cílem experimentů, které tento týden provádějí experti v

Krkonoších. Poznatky mají přispět k záchraně i predikci přežití zasypaných osob, sdělil dnes ČTK Karel Roubík z Fakulty

biomedicínského inženýrství ČVUT v tiskové zprávě.

Nedávná studie realizovaná Roubíkem a jeho kolegy také prokázala, že perlit může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii

publikoval časopis Scientific Reports. Perlit je vulkanické sklo s vysokým obsahem vody, které při dosažení určité teploty výrazně

zvětšuje svůj objem,

"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho

přežití," uvedl Roubík, který je vedoucím těchto výzkumů a působí na katedře biomedicínské techniky.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. "Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a

prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu," sdělil Roubík. "Stanovení průměru oblasti, ze které postižený

pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti

přežití zasypané osoby," dodal vědec. Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent

osob, poté však šance na přežití rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových

ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na

sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky - například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a

sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.


URL| https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/experti-v-krkonosich-zkoumaji-pravdepodobnost-preziti-preziti-zasypanych-osob-pod-

lavinou.5f02da36/


11. 2. 2022; globe24.cz

Experti v Krkonoších zkoumají pravděpodobnost přežití osob pod lavinou

Detailní popis šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu je cílem experimentů, které tento týden provádějí experti v

Krkonoších.

Poznatky mají přispět k záchraně i predikci přežití zasypaných osob, sdělil dnes ČTK Karel Roubík z Fakulty biomedicínského

inženýrství ČVUT v tiskové zprávě.

Nedávná studie realizovaná Roubíkem a jeho kolegy také prokázala, že perlit může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii

publikoval časopis Scientific Reports. Perlit je vulkanické sklo s vysokým obsahem vody, které při dosažení určité teploty výrazně

zvětšuje svůj objem,

"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho

přežití," uvedl Roubík, který je vedoucím těchto výzkumů a působí na katedře biomedicínské techniky.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. "Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a

prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu," sdělil Roubík. "Stanovení průměru oblasti, ze které postižený

pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti

přežití zasypané osoby," dodal vědec. Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent

osob, poté však šance na přežití rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových

ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na

sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky - například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a

sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.

URL| https://globe24.cz/domov/experti-v-krkonosich-zkoumaji-pravdepodobnost-preziti-osob-pod-lavinou.ea3bcd99


11. 2. 2022; trutnovinky.cz

Experti zkoumají pravděpodobnost přežití osob pod lavinou

Detailní popis šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu je cílem experimentů, které tento týden provádějí experti v

Krkonoších. Poznatky mají přispět k záchraně i predikci přežití zasypaných osob.

Nedávná studie realizovaná Karlem Roubíkem z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a jeho kolegy také prokázala, že perlit

může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii publikoval časopis Scientific Reports. Perlit je vulkanické sklo s vysokým obsahem

vody, které při dosažení určité teploty výrazně zvětšuje svůj objem, "Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice

kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové

kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho přežití," uvedl Roubík, který je vedoucím těchto výzkumů a působí na

katedře biomedicínské techniky.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. "Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a

prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu," sdělil Karel Roubík. "Stanovení průměru oblasti, ze které

postižený pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci

pravděpodobnosti přežití zasypané osoby," dodal vědec.

Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent osob, poté však šance na přežití

rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových

ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na

sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky – například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a

sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.

ČTK

Ilustrační foto: Horská služba Krkonoše


11. 2. 2022; ČT D

Zprávičky 18:40

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

mluvčí 1,

Ahoj holky kluci vítám vás u pátečních zpráviček, ve kterých pravidelně začínáme tématem týdne.

mluvčí 2,

V neděli uplyne 30 let od připojení Česka k internetu. Proto nás zajímalo, k čemu ho používáte, přičemž by vám nejvíce chyběl. Alena

používá internet pro zábavu, ale hlavně pro výuku angličtiny. Chyběl by při nemoci, protože brouzdáním na něm si zlepšuje náladu

a náhon nejvíce používá pro psaní s kamarádkami rodinnou Stella na internetu sleduje YouTube hraje hry. Magda ho nejvíce


používá pro přípravu do školy při domácích úkolech a prezentacích. Své odpovědi jste nám posílali jako vždy navrch zpráviček.

Martin internet používá na zpětné prohlížení pořadů Déčka.

mluvčí 2,

Matěj na internetu sleduje hlavně sociální sítě.

mluvčí 2,

A Ondra přes internet hraje hry na webu Déčka. Sleduje, jaké bude počasí, využívá mapy pro plánování rodinných výletů a chyběla

by mu třeba se špunty, když by internet nebyl.

mluvčí 2,

Dnes už je internet pro nás samozřejmostí o to, aby tomu tak bylo si zasloužili vědci z českého Vysokého učení technického v

Praze, kteří se v roce 1992 podíleli na jeho spuštění.

mluvčí 3,

Bylo to tady na fakultě elektrotechnické, kde došlo před 30 lety slavnostnímu napojení naší země na internetovou síť. Tehdejší

web měl ale hodně daleko k tomu, který známe dnes na tom počátku devadesátých let. Internet toho dovedl spíš méně než toho

dovede dnes už jenom, jak ten internet tehdy vypadalo. To byly jenom holé texty. Bylo tam tehdy minimum obrázků.

mluvčí 4,

Zatímco dnes se přes mobil připojte k internetu během pár vteřin. Ze začátku si na něj lidé dostávali zdlouhavě přes pevnou linku.

mluvčí 5,

Než se tehdy načetla 1 textová stránka, například e-mailu, tak to trvalo desítky vteřin nesní páteřní sítě internetu. Jsou 10000000×

jako rychlejší.

mluvčí 4,

Aby člověk na internetu něco našel, musel vědět, kde hledat.

mluvčí 3,

Ono to nefungovalo tehdy jako dnes, když člověk něco hledá, tak zadá dotaz do Googlu. Ten mu najde to, co člověk potřebuje.

mluvčí 4,

Existovalo mnoho stránek a každá sloužila k hledání jiného obsahu. Jeden z prvních českých univerzální vyhledávačů vznikl až v roce

1996. To byl rok, kdy se český internet začal hodně rozvíjet svůj oblíbený seriál byste si na něm ale stále nepustili.

mluvčí 3,

Nějaká první videa byla, ale bylo jich naprosto mizivé množství. Oproti dnešku byly to spíš takové experimenty.

mluvčí 4,

Kam se internet posune za dalších 30 let. Odborníci netuší. Shodují se ale na tom, že bude potřeba více kontrolovat. Lukáš Vopršal

zprávičky.

mluvčí 6,

Připojení měli tu.

mluvčí 1,

A teď už nové téma týdne. Příští.

mluvčí 2,

Týden bude Mezinárodní den dětské onkologie, který přibližuje léčbu nádorů dětí. Proto se vás ptáme, máte nějakou zkušenost s

vážnou nemocí, co podle vás při léčbě pomáhá odpovědi pište třeba na web zpráviček. Některé příští týden odvysíláme.

mluvčí 2,

Ester Ledecká se po vítězném závodu na snowboardu postavila na olympijských hrách na lyže. Na medaili super obřím slalomu tak

jako před čtyřmi lety ale nedosáhla. Pátým místem však rozhodně nezklamala.

mluvčí 7,

Když Ester Ledecká bravurní jízdou nadělila před ní jedoucí aréně Redl nové přes 1,3 sekundy. Vypadalo to velmi nadějně.

mluvčí 8,

Myslí si, že jsem zajela docela dobrou jízdu. Pak holky začaly předjíždět, ale prostě jsou rychlý. No.

mluvčí 7,

Byly to ovšem zároveň poslední soupeřky, které docílili lepšího času páté místo zůstalo české lyžařce definitivně 3 dny po


olympijském triumfu na snowboardu obdivuhodný výkon.

mluvčí 8,

Bojovali jsme hned druhý den jsme sem šla na lyže, abych se co nejrychleji přehodila. Včera taky chce moc ráda, že jsem, že jsem

mohl dneska za tak, jak jsem zajel.

mluvčí 9,

V sobotu se na obloze budou střídat mraky se sluncem večer čekejte postupně až jasno ráno bude mrazivé teploty klesnou na nulu

až -4 stupně na západě Čech bude kolem minus šesti odpolední. Teploty vystoupí na +2 až +6 stupňů. Na horách bude slabě

mrznout.

mluvčí 1,

Na závěr.

mluvčí 2,

Mám tip pro ty z vás, kteří rádi fotíte do neděle můžete posílat svoje fotografie do soutěže Czech photo junior. Tématem je příroda.

Soutěží se ve třech kategoriích podle věku od šesti do 18 let.

mluvčí 2,

A to už je pro dnešek všechno ahoj.


11. 2. 2022; parlamentnilisty.cz

Vědci z ČVUT a UK zkoumají ve spolupráci s Armádou ČR pravděpodobnost přežití osob zasypaných lavinou

Již řadu let se tým prof. Ing. Karla Roubíka, Ph.D., z katedry biomedicínské techniky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI)

zabývá studiem dýchání, výměny plynů a pravděpodobností přežití člověka zasypaného lavinovým sněhem. Na výzkumu

spolupracuje dále Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.

"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho

přežití," upřesňuje prof. Roubík, vedoucí týmu.

Tento týden probíhá terénní lavinový výzkum týmu prof. Karla Roubíka na Brádlerových boudách v Krkonoších ve výšce 1 162 metů

nad mořem. Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu.

Stanovení průměru oblasti, ze které postižený pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou

důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti přežití zasypané osoby.

Nyní publikovaný výzkumný článek v časopise Scientific Reports popisuje perlit jako materiál, který může nahradit sníh při

experimentech zaměřených na studium výměny plynů zasypané osoby. Dále umožní jednoduše, levně a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky (např. sněžné šnorchly a další dýchací zařízení). Výzkum v laboratoři však některé aspekty přežití

lavinou zasypané osoby nemůže zastoupit, a proto je terénní výzkum nezbytný.

Lavinový výzkum je velmi důležitý, neboť prvních 15 minut přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 % osob, ale poté nastává rapidní

pokles šancí na přežití a po dalších 15 minutách je naživu méně než jedna třetina obětí.

Pplk. PhDr. Karel Sýkora, Ph.D., z katedry vojenské tělovýchovy a katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství FTVS

UK k tomu dodává: "Jako mnohaletý instruktor pro přesuny na sněhu a ledu v Armádě ČR považuji výzkum difuze plynů ve sněhu za

důležitý pro další pochopení jevů, které se dějí při zasypání obětí lavinou. Získané poznatky by tak měly přispět k vývoji nových

ochranných prostředků ke zvýšení šance na přežití pod lavinou."

Ing. Ladislav Sieger, CSc. z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci materiálového výzkumu CAAS MATE

spolupracuje na designu experimentu a zpracování výsledků. O výzkumu říká: "Zkoumáme šíření plynů při dýchání do lavinového

sněhu a následně validujeme výsledky pro použití v náhradních materiálech, které umožní tyto experimenty provádět celoročně v

laboratorních podmínkách".


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Vedci-z-CVUT-a-UK-zkoumaji-ve-spolupraci-s-Armadou-CR-

pravdepodobnost-preziti-osob-zasypanych-lavinou-692524


11. 2. 2022; seznam.cz

Experti v Krkonoších zkoumají pravděpodobnost přežití osob pod lavinou

Detailní popis šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu je cílem experimentů, které tento týden provádějí experti v

Krkonoších. Poznatky mají přispět k záchraně i predikci přežití zasypaných osob.

Nedávná studie také prokázala, že perlit může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii publikoval časopis Scientific Reports. Perlit

je vulkanické sklo s vysokým obsahem vody, které při dosažení určité teploty výrazně zvětšuje svůj objem,

"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám

podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho

přežití," uvedl Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který je vedoucím těchto výzkumů.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. "Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a

prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu," sdělil Roubík. "Stanovení průměru oblasti, ze které postižený

pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti

přežití zasypané osoby," dodal vědec. Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent

osob, poté však šance na přežití rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových

ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na

sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat

ochranné lavinové pomůcky - například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a

sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-kralovehradecky-kraj-experti-v-krkonosich-zkoumaji-pravdepodobnost-

preziti-osob-pod-lavinou-188120


10. 2. 2022; Energetika

Chytré řízení nabíjení EV z pohledu provozovatele DS

V České republice je v současnosti registrováno přibližně 15 tisíc elektrických vozidel (EV), jak čistě bateriová BEV, tak plug-in

hybridní PHEV, což je vzhledem k celkovému počtu osobních vozidel (přes 6,2 milionu) poměrně zanedbatelný zlomek. Nicméně

pokud má dojít k naplnění alespoň středních scénářů uvedených v Národních akčních plánech (NAP) pro Chytré sítě (SG) a Čisté

mobility (CM), mělo by být v ČR k roku 2030 až 300 tisíc osobních EV. V případě vysokého scénáře NAP SG, který v podstatě kopíruje

aktuálně projednávané požadavky iniciativy Evropské komise Fit for 55, se jedná dokonce až o 800 tisíc EV k roku 2030. V obou

případech by tak v ČR mělo vzniknout několik desítek tisíc veřejných a násobně více neveřejných dobíjecích bodů. Tento trend růstu

navíc bude dále zrychlovat a k roku 2050 by mělo v obou scénářích dojít k nadpoloviční penetraci EV ve vozovém parku ČR a k

potřebě odpovídajícího množství dobíjecích bodů.


Takové množství dobíjecích bodů bude samozřejmě nutné řádně integrovat do distribuční sítě. V začátcích rozvoje elektromobility

bude dostačovat využívání klasických forem řízení, ať už jde o stávající hromadné dálkové ovládání (HDO), nebo řízení pomocí

nastupujícího chytrého měření (AMM). Nicméně výše naznačený dynamický růst těchto rozptýlených proměnlivých zátěží výrazně

zvyšuje požadavky na řízení energetických sítí. Při tomto růstu penetrace elektromobilů tak bude nutné začít zavádět

sofistikovanější metody řízení, a to chytré řízení nabíjení – tzv. smart charging.

Chytré řízení nabíjení EV je koncept, který zajišťuje pomocí postupného spínání jednotlivých dobíjecích bodů (případně jejich skupin

za jedním odběrným místem, např. garáž bytových domů) rozkládání výkonových špiček vyvolaných nabíjením EV do období nižšího

zatížení a tím umožňuje optimální integraci dobíjecích stanic do elektrické soustavy. Oproti HDO a AMM je zde důležitý prvek

zpětnovazebního řízení (vyhodnocení aktuálního zatížení nadřazené sítě) a distribuce aktuální volné kapacity. Systém však musí být

dimenzován tak, aby došlo k zajištění nabití jednotlivých EV v době jejich parkování. Je tak ideální pro tzv. rezidentní nabíjení, kde

podle zkušeností ze zahraničí dochází až k 90 % všech nabíjení a kde stojí EV násobně delší dobu, než je doba potřebná k jeho

dobití. A naopak nevhodný pro rychlonabíjecí stanice (zejména 150 kW+).

Podle analýz provedených v NAP SG může dojít díky chytrému řízení nabíjení EV k celkové úspoře až v řádu desítek miliard Kč ve

vyvolaných investicích do distribuční sítě do roku 2040.

Další výhodou konceptu chytrého řízení nabíjení je možnost využívat v budoucnosti nabité EV jako zdroj elektrické energie pomocí

funkce Vehicle to grid (V2G). Díky této funkci lze z připojených EV vytvořit de facto virtuální baterii, která pomůže se stabilizací sítě,


tj. v době přebytku energie bude možné EV dobíjet, a naopak v době nedostatku energie v síti EV částečně vybíjet.

V PREdistribuce, a. s., si potřebu rozvoje konceptu chytrého řízení nabíjení EV plně uvědomujeme, a proto jsme v loňském roce

začali s přípravou pilotního projektu, který by měl být prvním krokem směrem k integraci chytrého řízení nabíjení do DS. Cílem je

zajistit řízení menšího počtu běžných (AC) veřejných dobíjecích stanic na základě aktuálního zatížení nadřazené části distribuční

sítě. V rámci projektu vznikne softwarové řešení, které umožní propojit data ze stávajících informačních systémů distributora, které

obsahují, nebo v budoucnosti budou obsahovat, informace o aktuálním zatížení sítě a její topologii s daty ze systémů pro správu

dobíjecích stanic. Tento software tak na základě shromážděných dat bude schopný řídit nabíjení připojených EV tak, aby došlo k

ideálnímu rozložení toků v distribuční síti.

V budoucnu by se toto řešení mohlo využívat nejen k řízení veřejných AC stanic, ale také pro řízení skupin neveřejných dobíjecích

stanic, např. v garážích bytových domů, nebo dalších menších zdrojů flexibility v DS (malé FVE nebo bateriová úložiště).

---


Ing. Jiří Randa – vystudoval ČVUT FEL obor Silnoproudá elektrotechnika, poté pracoval od roku 2010 devět let jako projektant-

výpočtář v oblasti jaderné i klasické energetiky pro ÚJV Řež, a. s. Od května 2019 pracuje v sekci Koncepce sítě PREdistribuce, a. s.


Specializuje se na oblast elektromobility a její efektivní integraci do distribuční sítě.

PRE otevřela svoji nejvýkonnější dobíjecí stanici pro elektromobily, současně jde o 300. dobíjecí stanici v síti PREpoint Pražská

energetika zprovoznila svoji nejvýkonnější a nejrychlejší veřejnou dobíjecí stanici pro elektromobily. Hypercharger Alpitronic je

umístěn v Praze 11, nedaleko nájezdu na dálnici D1 Praha – Šeberov, na parkovišti v ulici U Kunratického lesa 1801. Stanice

umožňuje dobíjet výkonem 300 kW, což je několikanásobně více, než nabízejí běžné dobíjecí stanice. Lze ji považovat za jednu z

nejvýkonnějších a nejrychlejších dobíjecích stanic v celé České republice. Současně jde o jubilejní 300. veřejnou dobíjecí stanici v síti

PREpoint. V rámci vysokého výkonu je možné za 5 minut dobíjení zvýšit dojezd například vozidla Audi e-Tron o dalších 100 kilometrů

v kombinovaném provozu. Stanice samozřejmě umožňuje i dobíjení jiných typů vozidel nižším výkonem. Do všech dobíječek v síti

PREpoint je dodávána stoprocentně zelená energie pocházející z obnovitelných zdrojů, zejména z fotovoltaických, vodních a

větrných elektráren. Pro uživatelsky příjemnou obsluhu dobíjecích stanic vytvořila Pražská energetika zcela unikátní mobilní aplikaci

PREcharge, jejíž velkou výhodou je možnost vyhledávání dobíjecích stanic PREpoint na aktualizované mapě s detailními informacemi

o každé stanici včetně jejího výkonu a aktuální dostupnosti. Přehled dostupných dobíjecích stanic je také nedílnou součástí

palubních navigačních systémů v elektromobilech.

Foto: Typickým prvkem rezidenčního dobíjení v síti dobíjecích stanic Pražské energetiky - PREpoint je tzv. wallbox. Naprostou většinu

z nich staví PRE na objektech distribučních trafostanic v obytných celcích Prahy.

Foto: Všechny dobíjecí stanice v síti PREpoint zásobuje Pražská energetika elektřinou z obnovitelných zdrojů.

Foto: Wallboxy a celý systém dobíjení v Moneta Money Bank vznikl ve spolupráci PRE a této bankovní společnosti, která provozuje

jednu z největších firemních flotil elektroaut u nás.

O autorovi: Jiří Randa, PREdistribuce, a. s.


10. 2. 2022; Energetika

Cena tepla z malých reaktorů

Objem bezemisní výroby v elektroenergetice činí zhruba 45 % a v teplárenství necelých 25 %, proto je v České republice

dekarbonizačními cíli ohrožen větší podíl výroby tepla než elektřiny. Transformace energetiky zřejmě neproběhne bez významné

účasti jaderných zdrojů jak ve výrobě elektřiny, tak tepla. Regulace cen v teplárenství zatím s těmito zdroji nepočítá. Článek proto

přináší úvahy o potřebě metodických a parametrických úprav regulační metodiky pro její využití pro teplárny s malými modulárními

reaktory.

Mediálním i politickým tématem posledních měsíců je cena energií. Také se poslední dobou začíná čím dál častěji ozývat sousloví

"selhání trhu", protože: Trh nedostatečně podporuje obnovu zdrojové základny. Trh nezajišťuje bezpečnost dodávek. Trh

nenaplňuje energetické koncepce. Nic z toho zatím nevadilo, to až triviální fakt, že: Na trhu jsou vysoké ceny energií. Ve skutečnosti

trh neselhává, naopak, dělá přesně to, co mu jeho tvůrci dali do vínku.

Proto považuji za důležité provést test použitelnosti zásad cenové regulace výroby tepla pro výrobny s malými modulárními

jadernými reaktory (SMR), abychom včas odhalili rizika vyplývající z nastavení cenové regulace v teplárenství vzhledem k

transformaci energetiky a neposlouchali za pár let řeči o "selhání regulace".

Cenová regulace v teplárenství vs. SMR

Již je to téměř rok, co jsem v článku (1) ukázal naléhavost potřeby řešení úbytku zdrojů v teplárenství v souvislosti s

dekarbonizačními cíli. SMR jsou z dlouhodobého hlediska ideálními kandidáty na bezemisní centralizované teplárenské zdroje a

jedním z fundamentálních principů naší energetiky je regulace cen v teplárenství. Kompatibilita regulace a SMR je zcela opomíjená,

ačkoliv se jedná o jeden z pilířů ekonomické efektivity projektu jaderné teplárny, jejíž hodnocení je vyžadováno už pro velmi rané

investorské úvahy.

Otázka tedy zní, zda je cenová regulace v teplárenství použitelná pro technologii SMR a zda lze nastavit cenu tepla tak, aby byla po

celou dobu životnosti přijatelná pro spotřebitele a zároveň netrpěla ekonomika či cash-flow projektu teplárny se SMR.

Cenová regulace výroby tepla1 je používána především pro uhelné či plynové teplárny, u nichž převažují variabilní náklady nad


fixními. U malých reaktorů lze naopak očekávat převahu fixních nákladů, a proto je rozumné použitelnost současného rámce

cenotvorby otestovat. Smyslem regulace je chránit spotřebitele před přemrštěnými cenami, kterými by mohl dodavatel (vý -robce)

zneužít svého postavení vůči spotřebiteli, který je na dodavateli a výrobci závislý. Navíc, na rozdíl od dodávek elektřiny, vstupuje do

úvah o proveditelnosti teplárenského zdroje požadavek na trvale přijatelnou cenu tepla. "Přijatelná" je velmi vágní pojem, ale

můžeme cenu srovnávat například s předběžnou průměrnou cenou současné výroby2, která pro zdroje nad 10 MWt dle (2) loni

činila 263,98 Kč/GJ pro uhelné zdroje a 284,39 Kč/GJ pro zdroje na jiná paliva (především zemní plyn).

Cena vyrobeného tepla se reguluje formou věcného usměrňování cen, podmínkami stanovenými Energetickým regulačním úřadem

(3). V praxi to znamená, že cena tepla má strop, který se vypočítá z investičních a provozních parametrů dané výrobny.3 Do ceny

tepla tak vstupují: » Ekonomicky oprávněné náklady » Přiměřený zisk » Daň z přidané hodnoty Ekonomicky oprávněné náklady jsou

upřesněny v cenových rozhodnutích. Obecně sem patří významné proměnné i stálé výrobní náklady, jen odpisy, které lze uplatnit

do ceny tepla, jsou mírně upraveny. Do ceny tepla patří také zákonné rezervy, povinná pojištění či povinné odvody a poplatky, které

jsou v případě jaderného zařízení nezanedbatelnou částkou. Do ceny tepla však nelze uplatnit úroky z úvěrů a půjček.

Přiměřený zisk je určen pořizovací cenou majetku nezbytného pro výrobu tepla vynásobenou mírou výnosnosti a je eskalovaný

časovou hodnotou peněz. Míra výnosnosti je stanovena na 6,5 % a časová hodnota peněz pro majetek zařazený do užívání od roku

2022 je 1 %.

Při kombinované výrobě tepla a elektřiny je nutné oprávněné náklady a pořizovací cenu majetku, pro výpočet přiměřeného zisku,

rozdělit jedním z předepsaných postupů.

Podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 47, odst. (1) a (3), se na teplo uplatňuje druhá snížená sazba daně ve výši

10 %. Použitelnost regulační metodiky pro SMR

Dnešní regulace cen tepla při použití pro SMR teplárny má metodický nedostatek především v definici palivových nákladů. Zatímco

metodika je nastavena na klasické účtování o palivu ve stylu plyn či uhlí, jaderné palivo se odepisuje. Problém spočívá v tom, že

palivové náklady jsou v metodice proměnné náklady, ale odpisy jsou stálé. Cenové rozhodnutí v postupu dělení nákladů na teplo a

elektřinu také stanoví, že "Podíl jednotkových stálých nákladů na teplo alokovaný pomocí rozdělovacího koeficientu ßti nesmí být

vyšší než 250 Kč/GJ, v případě zařízení na výrobu tepla, jehož palivové náklady jsou 0 Kč/GJ, nesmí být vyšší než 350 Kč/GJ." Patří do

tohoto limitu stálých nákladů také odpisy jaderného paliva, nebo ne? Jsou palivové náklady jaderných tepláren 0 Kč/GJ, protože jsou

to formálně odpisy, nebo ne?

Také některé metody dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla jsou "šité na míru" fosilním zdrojům se

zohledněním povolenek, cenou zemního plynu apod. Pro SMR jsou nepoužitelné, obdobně by proto bylo vhodné připravit návrh

metodického upřesnění určení rozdělovacího koeficientu pro jaderné teplárny a výtopny.

Cena tepla ze SMR

Proveditelnost SMR pro teplárenské využití má důležitý ekonomický aspekt, nepredikujeme cenu dodávané energie na trhu, anžto

se počítá regulačními rovnicemi. Takto získaná cena teprve vstupuje do výpočtu ekonomické efektivity projektu. Přehledné schéma

výpočtu ceny tepla podle cenového rozhodnutí (3) je na obr. 1. Cena tepla musí být pro odběratele akceptovatelná po celou dobu

provozu výrobny. Pokud použijeme stávající cenovou regulaci (základní ekonomické předpoklady v tab. 1), získáme časový průběh

ceny vyráběného tepla (obr. 3). Z obrázku je patrný vliv odpisů počáteční investice, který prvních zhruba 10 let provozu činí cenu

tepla z hlediska dnešních cen velmi vysokou. Pokud použijeme limit na jednotkové stálé náklady na výrobu tepla (JSNT, příp. FC max.)

v souladu se současným cenovým rozhodnutím, získáme již konkurenceschopnou cenu tepla, ovšem výměnou za značné zhoršení

ekonomiky projektu (tab. 2 – první a druhý řádek).

Možnost úprav cen tepla

Otázkou zůstává, zda regulace umožňuje výraznou variabilitu ekonomicky oprávněných nákladů v čase "narovnat"? Regulace

teplárenství toto zatím neumožňuje, ale bylo by možné formulovat odstavec obdobně, jako v (4): "Pokud Úřad v průběhu

regulovaného roku zjistí významný meziroční rozdíl mezi skutečnými a plánovanými hodnotami odpisů, který by výrazným

způsobem ovlivnil cenovou stabilitu, má právo formou rozložení tohoto rozdílu upravit hodnotu parametru odpisů pro následující

rok, případně do více po sobě jdoucích let." Bude-li možné oprávněné náklady rozdělit rovnoměrně se zohledněním

předpokládaného růstu cenové hladiny, získáme cenu tepla znázorněnou žlutou křivkou na obr. 4. Takže nominálně budou výnosy z

tepla v součtu stejné, jen jinak časově rozložené. A v tom je kámen úrazu, který výrazně zhoršuje ekonomiku provozu (viz tab. 2,

scénář "Levelized"). Aby kolísáním (nebo úpravami) cen tepla nebyla zasažena ekonomika a celková proveditelnost projektu, bylo by

možné výnosy z prodeje tepla rozložit rovnoměrným růstem, ale tak, aby zůstal zachován některý z ukazatelů ekonomické efektivity

referenčního scénáře s nevyhovujícími odpisy prvních let. Pro ilustraci je použito narovnání vzhledem k NPV (viz tab. 2, scénář

"Levelized to NPV" a obr. 5, zelená křivka). Potom ale vzniká otázka, jakou formou vhodně kompenzovat rozdíl v cenách tepla.

Co takhle RAB?

Ve Velké Británii se objevují úvahy o použití přístupu RAB (regulated asset base) pro financování nových jaderných elektráren. Je to

obdoba u nás používané cenové regulace pro přenosové a distribuční soustavy.

Odběratelé na fakturách budou mít regulovanou položku "obnova výrobní základny", a tyto peníze budou použity na investorův zisk

z nedokončených rozvojových investic.

Je technickou otázkou, jak tento princip zavést v prostředí teplárenství a zda tento přístup použít na celou investici, či jen na část

odpovídající výrobě tepla.

Vtip tohoto řešení spočívá v přesunu části výnosů do doby přípravy a výstavby zdrojů blíže k času rozhodnutí, kdy projektové

peníze dosud nejsou z hlediska investice


diskontováním "znehodnocené".

Z výsledků ekonomického hodnocení (tab. 2) je patrné, že současná hodnota zisku z nedokončených investic za dobu výstavby je

svou hodnotou řádově srovnatelná se snížením současné hodnoty ať už vlivem zastropování nejvyšších možných stálých nákladů

na teplo (FCmax) či narovnáním nominálních výnosů z prodeje tepelné energie (žlutá křivka na obr. 4 a obr. 5).

Ekonomika teplárny se SMR

Pro otestování použitelnosti cenové regulace pro zdroje s vysokými fixními náklady bylo použito několik scénářů, které vychází z

jednotného provozního modelu, ale liší se v regulačním přístupu. Všechny již byly popsány, až na jeden, který je totožný s

referenčním scénářem s výjimkou hodnoty diskontního faktoru. Zatímco referenční scénář uvažuje časově proměnný WACC(t),

tento scénář používá WACC jako konstantu. Výsledek přesně ukazuje, že taková "maličkost" může ovlivnit ekonomiku projektu

mnohem více než regulatorní skutečnosti.

Průběh kumulovaného diskontovaného cash-flow jednotlivých scénářů je na obr. 5. Základní ukazatele ekonomické efektivity

projektu podle scénářů jsou v tab. 2. Nutno dodat, že vzhledem ke značné složitosti modelu by bylo pro lepší vhled do problematiky

dobré provést citlivostní analýzu na klíčové vstupní parametry projektu a vypracovat základní varianty případových studií. Závěr

Cenová regulace v teplárenství je metodicky nastavena především na spalovací zdroje s vysokým podílem proměnných nákladů.

Použití pro teplárny se SMR vyžaduje metodické úpravy i vhodně parametricky nastavit. Metodicky je nutné vyjasnit, zda odpisy

jaderného paliva patří mezi odpisy (stálé), či palivové náklady (proměnné), a modifikovat metody dělení nákladů při KVET.

Parametricky je potřeba nastavit model tak, aby zároveň byly splněny podmínky přijatelné ceny tepla a ekonomiky projektu.

Regulace obecně zná nástroje, které umožňují současné plnění obou podmínek proveditelnosti, avšak nejsou zatím použity v

teplárenství. Prakticky jde o odstranění problému zvýšených odpisů v prvních letech provozu jejich rozložením do více let. Další

vítanou úpravou by bylo zavedení mechanismu umožňujícího zisk z nedokončených investic či možnost započíst do ceny tepla

úroky pro zdroje s vysokým podílem fixních nákladů podobně, jako byly přeneseny náklady na povolenky do ceny tepla pro uhlí a

plyn.

------

Poznámky: 1V celém článku je tímto myšlena pouze výroba, nikoliv rozvod tepla.

2K 1. 1. 2019, ceny vč. DPH. Od roku 2021 je uplatněna metodika, která umožňuje přenést větší měrou náklady povolenek na

zákazníka, a ceny tepla lze tak očekávat příslušně vyšší.

3Pokud není dohodnuta a uplatněna jiná cena.

4Vypuštěny nerelevantní položky jako náklady na emisní povolenky či cena zemního plynu.

5Jedná se o hypotetický projekt pro ověření použitelnosti cenové regulace. Literatura: (1) Líman, J. Malé jaderné reaktory: uranem

proti uhlíku. Časopis Energetika. Asociace energetických manažerů, Praha, ročník 71, č. 1/2021. (2) Kol. autorů ERÚ. Vyhodnocení

cen tepelné energie a jejich vývoj k 1. lednu 2019. Energetický regulační úřad, Jihlava, 2020.

(3) Kol. autorů ERÚ. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 4/2021 ze dne 16. září 2021. Energetický regulační úřad, Jihlava, 2021.

(4) Kol. autorů ERÚ. Návrh tezí cenové regulace V. regulační období pro odvětví elektroenergetiky. Energetický regulační úřad,

Jihlava, 2017.

Ing. Jakub Líman, Ph. D. – absolvoval doktorský program Jaderné inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Tématem dizertační práce byla provázanost ekonomiky a neutroniky malých modulárních reaktorů. V magisterské etapě studoval v

programu Ekonomika a řízení energetiky na Fakultě elektrotechnické. Po ukončení inženýrského studia nastoupil do společnosti

Euroenergy, kde se pět let zabýval problematikou přípravy zdrojů a budoucností elektrizační soustavy. Poté tři roky pracoval na

výstavbě jaderné elektrárny Mochovce na útvaru Povolování a licencování. Již třetím rokem je zaměstnán ve společnosti ÚJV Řež, a.

s., kde se zabývá provedením periodického hodnocení bezpečnosti obou výzkumných jaderných reaktorů.

Tab. 1: Základní informace projektu teplárny se SMR

Počáteční a okamžik stav hodnocení Zahájení výstavby – 2021 (provoz 2026)

Cena přípravy 4 mld. Kč (v úrovni počátku hodnocení)

Overnight cost 50 mld. Kč (6070 €/kWe)

Doba trvání výstavby a provozu 5, resp. 60 let

Nominální výkon 4 x 250 MWt (eq. 4 x 80 MWe)

Výrobní režim KVET (bez jiných komodit)

Roční dodávka tepla 3000 TJ

Roční dodávka elektřiny 2 TWh

Zatěžovatel 0,9

Růst cen 2,4 % p.a.

Cena hodnocení) elektřiny (počátek 2000 Kč/MWh (81 EUR/MWh)

Růst ceny elektřiny 3 % p.a.

Podíl cizího kapitálu

(počáteční i provozní investice) 75 %

Úrok 6 % p.a.

Požadovaná návratnost

vlastního kapitálu 10 % p.a.

Tab. 2: Ekonomická efektivita jednotlivých scénářů


Scénář NPV (mld. Kč) IRR PP (roky) DPP (roky)

FC max 250 -0,28 9,21% 22,55 N/A

Referenční 3,37 10,11% 21,34 39,87

Ref – WACC konst. 16,84 10,11% 21,34 28,95

Ref – vlastní zdroje -7,52 8,66% 19,17 N/A

Levelized -2,03 8,84% 23,33 N/A

Levelized to NPV 3,37 10,06% 21,46 41,76

RAB – část teplo 5,65 10,88% 20,76 32,42

RAB - total 11,59 14,14% 11,97 21,71

Zkratky: NPV - Čistá současná hodnota (Net present value), IRR - vnitřní výnosové procento (Internal

rate of return), PP - Payback period, DPP - Discounted payback period

Obr. 1: Schéma cenotvorby v teplárenství pro 5. regulační období (2021–2025) Kde zkratky týkající se energetických veličin lze

odečíst na obr. 2 a cenové, nákladové a obecně metodické zkratky jsou převzaty z (3), z nichž hlavní jsou: ßA – maximální povolená

hodnota rozdělovacího koeficientu ßt určená produktovou metodou ßB – maximální povolená hodnota rozdělovacího koeficientu

ßt určená referenční cenovou metodou ßC – maximální povolená hodnota rozdělovacího koeficientu ßt určená metodou poměru

dodaného a vyrobeného tepla

ßt – zvolený rozdělovací koeficient POZE – získaná provozní podpora na výrobu elektřiny a tepla z KVET CAPEXtot – pořizovací cena

majetku nezbytného pro výrobu tepelné energie

zisksum – hodnota maximálního přiměřeného zisku ROA - ukazatel rentability (return of assets)

Foto: Obr. 2: Zjednodušené schéma modelové teplárny se SMR

Foto: Obr. 3: Cena tepla – referenční scénář (variantně FCmax)

Foto: Obr. 4: Krajní možnosti rozložení cen tepla

Foto: Obr. 5: Průběh kumulovaného diskontovaného cash-flow podle scénářů

O autorovi: Jakub Líman, ÚJV Řež, a. s.


10. 2. 2022; Energetika

Potřeba nových přístupů k managementu jalových výkonů v ES ČR důsledkem systémových změn v energetice

ABSTRAKT: Energetika v současnosti prochází postupnou transformací, mění se skladba zdrojové základny, mění se charakter

odběrů i vzájemné vztahy subjektů. Jedním z projevů těchto změn je i oblast jalových výkonů a napětí (U/Q) v elektrizační soustavě

(ES). S připravovaným odstavováním uhelných elektráren připojených do přenosové soustavy i do sítí 110 kV DS je spojena

problematika náhrady potřebných činných a jalových výkonů zdrojů novými (a technicky jinými) zdroji. Novými zdroji jsou přitom

převážně decentrální zdroje (s převahou OZE) založené na nesynchronních výrobních modulech. Tyto nové zdroje jsou a budou

připojované hlavně do DS (a to i do napěťových úrovní vn a nn), což ovlivní i možnosti jejich využití nejen pro řízení napětí v místech

jejich připojení a blízkém okolí, ale i v oblasti řízení jalového výkonu pro potřebu celé elektrizační soustavy. Vývoj trhu s elektřinou a

s ním spojenými službami přinášejí nové technologie v oblasti výroby a spotřeby elektřiny. Bezpečný a spolehlivý provoz ES je

potřebné zabezpečit i z pohledu jalových výkonů a napětí, a to na všech úrovních. Článek navazuje na společný referát k U/Q z

energetiky ČR č. 699, prezentovaný na konferenci CIRED v září 2021 (10).

KEYWORDS: reactive power management, demand side response reactive power control, reactive power reserve prequalification,

voltage levels, power factor, prepared measures 1. Úvodem k problematice U/Q

Energetika v Evropě na všech úrovních, i v distribučních sítích (DS), nyní prochází velkými změnami, které navazují na hlavní cíle

evropské energetické legislativy v oblasti snižování vlivů na životní prostředí. Mezi hlavní drivery patří dekarbonizace, decentralizace

a digitalizace, které postupně mění jak výrobní základnu a chování subjektů, tak i potřebu nových technických přístupů a opatření v

provozu sítí. Tato potřeba se týká také oblasti řízení napětí a jalových výkonů a projevuje se i v distribučních sítích v České republice.

Připravované ukončení užívání uhlí v elektrárnách ČR je spjato s náhradou potřebných činných a jalových výkonů technicky jinými

zdroji. Těmito zdroji jsou převážně decentrální zdroje (s převahou OZE), připojované hlavně do distribučních sítí a založené na

intermitentních nesynchronních výrobních modulech. Nové technologie nastupují i v oblasti spotřeby (rozvoj elektromobility,

rozšiřování akumulace, převaha odběrů připojených přes výkonovou elektroniku – měniče).

Z důvodů rozvoje sítí i požadavků na spolehlivost dochází jak k růstu délek vedení v DS, tak k výrazné změně jejich charakteru

kabelizací. Kabelizace jako důsledek legislativních požadavků se projevuje hlavně v intravilánech obcí a měst, kde dochází k

největšímu rozvoji. Tyto změny distribučních sítí výrazně ovlivňují, zejména ve stavech odlehčení, také celkovou bilanci jalových

výkonů v ES.

Kromě dopadů změn zdrojové základny a charakteru sítí se na celkových bilancích jalových výkonů v ES projevuje i postupná změna

charakteru účiníku odběrů. Na úrovni vn a vvn je většina odběrů z DS kompenzována a dodržuje induktivní účiník blízký

neutrálnímu. Na úrovni odběrů z hladiny nn dochází k úbytku indukčních a odporových spotřebičů a jejich postupné náhradě

měničovými systémy, což s sebou nese úbytek odběrů Q, a naopak rostoucí dodávky Q od odběratelů do sítě nn.

Nařízení Komise (EU) 2016/631 (RfG) (1), ze kterého vycházejí i standardy EN 50 549-1 a EN 50 549-2, stanovuje pro výrobní moduly

připojované do sítí nn a vn technické parametry nově připojovaných zdrojů a jejich výrobních modulů. Energetika ČR se na tato

nařízení postupně adaptuje (harmonizace legislativy, požadavky na certifikaci).

Využití jalových výkonů zdrojů v DS nejen pro řízení napětí a toků jalového výkonu v místě připojení k DS, ale i ve vyšších napěťových

hladinách a na rozhraní mezi DS a PS je dosud spíše omezené.

2. Aktuální problémy U/Q v ČR a současné požadavky

Mezi aktuální problémy U/Q lze zahrnout: » vysoké přetoky Q z DS do PS a jejich kolísání » výskyt vysokých napětí v PS v odlehčených


stavech

v důsledku přebytku Q » úbytek zdrojů pro regulaci Q s postupným odstavováním klasických velkých zdrojů » malá motivace zdrojů

v DS pro plné využití možností

regulace U/Q » hodnocení provozu Q odběratelů za měsíc (průměrování) » nevhodné chování malé části VO z hlediska dodržování

cos(fi) » vysoký až kapacitní charakter odběrů nn Změny charakteru ES ČR z hlediska bilance jalových výkonů se již promítají do

provozu sítí a zejména v období odlehčení dochází k obtížným provozním stavům. V době odlehčení je velká část sítí (PS i DS)

provozována s malým zatížením a vedení generují jalový výkon. Na distribuční úrovni (110 kV a vn) přibývá kabelů, které jsou

zdrojem Q ve většině provozních stavů (celoročně). Zabezpečenost a spolehlivost provozu soustavy přitom vyžaduje provoz i málo

zatížených prvků.

Jedním z výrazných dopadů měnící se bilance jalových výkonů je postupný nárůst přenosů Q z DS do přenosové sítě 400 kV a 220 kV.

Nárůsty přenášeného soudobého jalového výkonu z DS do PS v období 2014 až 2018 jsou uvedeny na obr. 1.

Soudobé součtové toky Q PS/DS nepostihují všechny lokální problémy jednotlivých oblastí. Na obr. 2 je ukázán součet nesoudobých

maximálních hodnot toků Q transformací PS/DS v jednotlivých měsících r. 2020, se kterými se provozovatelé napájených sítí i PS

musí vypořádat. Přenosová síť ČR se musí pomocí zdrojů a kompenzace Q vyrovnat s těmito velkými rozdíly přenosů Q vůči DS.

Jalový výkon se mění od odběru Q z PS 700 MVAr až po dodávku 1 000 MVAr do PS. Ročně příbývá kolem 50 MVAr toku z DS do PS.

Problémy s odlehčením ES a vysokými napětími se vyskytly dlouhodoběji i v čase pandemie covid-19 během jara 2020 (vlivem

omezení ekonomiky). Docházelo ke spolupráci distribuční soustavy s přenosovou sítí pro snížení vzájemných přenosů Q. K tomuto

byly vužívány regulace Q u decentrálních zdrojů (OZE) v distribuční síti. Obr. 3 ukazuje účinnou spolupráci PS a DS pro operativní

řešení problému s úrovní napětí v PS změnou toku Q na rozhraní PS/DS pomocí zdrojů v DS hromadným přechodem řiditelných

zdrojů jednoho PDS z neutrálního účiníku přibližně na 0,95 (odběru Q). Je patrné, že bez dodávky P (u převažujících FVE) je i rozsah

regulace Q u zdrojů v DS velmi omezen.

3. Současný stav a očekáváné změny v ES ČR z hlediska U/Q 3.1. Změny zdrojové základny ES ČR

Názory a predikce změn zdrojové základny ES ČR se postupně vyvíjejí a mění. Jako tři hlavní společné směry změn zdrojové základny

ES ČR lze uvést: 1) Postupný útlum využívání uhlí pro potřebu energetiky. Podle doporučení poradního orgánu vlády, tzv. uhelné

komise z 12/2020, by mělo využívání uhlí v ČR pro zdroje plně skončit do roku 2038, ekologické směry požadují i dřívější termín.

2) V současnosti jsou v ČR připravovány konkrétní kroky k vybudování nového jaderného bloku 1 200 MW v lokalitě stávající JE

Dukovany s předpokládaným termínem zprovoznění mezi lety 2036–2038, proces je však dále v diskusi.

3) Předpokládá se velký rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny. U FVE z dnešních 2 050 MWp Pinst dle scénářů MAF 2020 až na 6 000

MWp k roku 2040 a u větrných elektráren ze současných 340 MW až na 2 500 MW k roku 2040. S podporou modernizačního fondu

však zřejmě dojde k dřívějšímu, a daleko vyššímu rozvoji FVE i VTE – k roku 2030 je např. předpokládáno FVE na 8 000 až 11 500

MWp.

Odhad změn instalovaného výkonu FVE a VTE do roku 2040 je uveden na obr. 4.

Ubývá zdrojů do PS i DS pracujících hlavně v základním pásu. Přibývá více zdrojů do DS, a to převážně intermitentních. Vlivem

úbytku zdrojů v základním pásmu se snižuje také dosažitelný regulační rozsah Q pro řízení U/Q. I když je nyní v ČR deklarován,

obdobně jako v Německu, k roku 2038 konec využívání uhlí, nedojde z hlediska výroby elektřiny k plnému odstavení všech uhelných

zdrojů. V části zdrojů bude uhlí nahrazeno za jiné palivo (plyn, dřevo, štěpka), některé zdroje budou nahrazeny zcela. K tomuto

bude využíván fond obnovy EU.

3.2. Odběrná zařízení v DS

Pro představu o možném potenciálu či problémech velkoodběratelských zákazníků je na obr. 5 uveden příklad korelace energií W(P)

a W(Q) k pásmům účiníku 0,95 a 0,90. Jak je zřejmé z obr. 5, zákazníci vn až na výjimky dodržují požadované pásmo induktivního

účiníku ? (0,95 – 1,0).

3.3. Rozvoj distribučních sítí a jejich kabelizace

Podle záměrů jednotlivých PDS bude docházet k významnému rozvoji distribučních sítí, respektujícímu mj. legislativní požadavek

kabelizace energetických sítí v intravilánu obcí a měst. Vlivem rozvoje sítí a změny jejich charakteru dojde k navýšení dodávaného Q

(od sítí) až o 870 MVAr za ES ČR do roku 2040, jak dokladuje obr. 6. Nejvíce se uplatní rozvoj kabelizace na napěťové hladině vn.

V době odlehčení ES a za špatných klimatických podmínek (noční odlehčení v době státních svátků bez FVE) poroste potřeba

kompenzace Q vlivem tohoto rozvoje distribučních sítí. Předpokládá se významné využití stávajících i nově připravovaných

kompenzačních prostředků v PS ČEPS.

4. Potenciál zdrojů v DS pro řízení přetoků Q mezi DS a PS 4.1. Současné chování zdrojů v DS v oblasti P Q Obr. 7 ukazuje soudobé

velikosti P a Q zdrojů v síti 110 kV a v sítích vn jedné distribuční společnosti ČR spolu s oblastmi Q, vymezenými pro možný provoz

při cos 0,95 a cos 0,9 a odpovídajícími charakteristikami podle Nařízení 2016/631 (RfG), resp. norem CENELEC pro zdroje připojené

do sítí vn.

To ukazuje, že zdroje jsou reálně provozovány blízko neutrálnímu účiníku, a také, že mají velký teoretický potenciál v oblasti Q,

využitelný pro udržování napětí a ovlivňování toků Q v DS či rozhraní PS/DS.

U nových zdrojů v DS s předpokládaným výkonem 4 175 MW k r. 2038 lze vzhledem k jejich vyšší schopnosti dodávky/odběru Q –

nové PQ diagramy stanovené Nařízením 2016/631 – předpokládat významně vyšší potenciál Q, a to teoreticky až 1 820 MVAr v

rozsahu činného výkonu od 20 do 100 % Pn.

Využitelnost tohoto potenciálu však závisí jak na rozmístění zdrojů v DS, tak i na volbě tolerančního pásma udržovaného napětí v


uzlech DS a zkratovém výkonu v místě připojení zdrojů (citlivosti U na změně Q).

4.2. Potřebnost nefrekvenčních podpůrných služeb

Nefrekvenční podpůrné služby definuje Směrnice evropského parlamentu a rady (EU) 2019/944 (6) ze dne 5. června 2019 o

společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou jako služby využívané provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem

distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu, k dodávkám rychlého jalového proudu, k zajištění setrvačnosti kvůli

stabilitě místní sítě, ke zkratovému proudu, ke schopnosti startu ze tmy (BS) a schopnosti ostrovního provozu (OP).

V Části II. Kodexu PS jsou jako nefrekvenční podpůrné služby uvedeny ostatní podpůrné služby: SRUQ (zařízení připojená do PS), OP,

BS. V Příloze 7 PPDS jsou uvedeny služby jalového výkonu (řízení napětí, řízení toků jalových výkonů), služby činného výkonu

vztahující se k lokální stabilizaci výkonu a napětí a služby obnovy distribuční soustavy. Obnovou DS je míněna schopnost ostrovního

provozu výrobny s částí DS a schopnost startu výrobny ze tmy a dodání výkonu do vyčleněné části DS. Výrobny s vlastnostmi podle

Nařízení 2016/631 (počínaje typem B – tzn. nad 100 kVA) již disponují potřebnými vlastnostmi řízení napětí a řízení toků jalového

výkonu, je však zapotřebí, aby je dispečerské řídicí systémy dokázaly využívat, včetně potřebného respektování vazeb řízení napětí a

toků Q v DS i na rozhraní PS/DS.

4.3. Příklad vazby mezi řízením U a Q v DS

Požadavky na bezpečný a hospodárný provoz i kvalitu napětí (toleranční meze napětí) omezují velikost možných toků P i Q v DS i na

rozhraní PS/DS. Vzhledem k výše uvedenému teoretickému potenciálu Q zdrojů daných jejich technickými parametry je potřebné na

modelovém příkladu ukázat, zda a za jakých podmínek a předpokladů je k dispozici určité pásmo jalového výkonu Q, které je

využitelné i pro podporu sítě jeho odsáváním, nebo dodávkou při dodržení požadovaného napětí.

Pro jeho stanovení se vychází z průběhu napětí na výstupu regulačního transformátoru 110 kV/22 kV, zkratového výkonu a poměru

R/X v místě připojení zdroje (PCC), průběhu činného výkonu zdroje a požadovaného tolerančního pásma napětí.

Následující simulace vycházejí z udržovaného napětí 23,2 kV na výstupu TR 110/22 kV, zkratového výkonu Sk=75 MVA a R/X=0,59.

Průběh napětí na výstupu TR 110/22 kV a průběh dodávaného činného výkonu je na obr. 8. Simulacemi byl stanovován disponibilní

výkon Q pro různá dovolená toleranční pásma pohybu napětí v PCC na obr. 9 a 10. Pro toleranční pásmo napětí ±3 % Un již je k

dispozici celé pásmo Q.

Jak je zřejmé, příliš přísné požadavky na toleranci udržovaného napětí mohou významně omezit až vyloučit využití relativně velkého

potenciálu Q zdrojů v DS.

4.4. Stanovení rezerv v DS pro SVR pro PS

Budoucí zajišťování služeb výkonové rovnováhy (SVR) pro PS poskytovateli připojenými do sítí vn DS (potřebné vzhledem k vývoji

zdrojové základny v PS i DS) se svým vlivem na poměry v DS může významně lišit od současného poskytování SVR připojenými do

sítí 110 kV DS či sítí 220 kV a 400 kV PS. Mohlo by docházet ke kolizi požadavků na SVR pro PS a povinností PDS za zajištění bezpečné

a spolehlivé distribuce elektřiny, vč. dovoleného kolísání napětí.

Vzhledem k tomu a dalším požadavkům na obchodování na vnitrodenních trzích podle Nařízení 2019/943 (5) i Nařízení 2017/1485

(3) na předběžnou kvalifikaci pro poskytování služeb SVR i monitorování stavu DS před přijetím nabídky poskytovatelů je zapotřebí,

aby PDS měl k dispozici kromě vhodného aktuálního modelu příslušné části DS i potřebná data v reálném čase.

5. Kvalita napětí v DS

DCC (2) v čl. 13 uvádí obecné požadavky na napětí, odlišné od standardních napětí v IEC 60038 i od napětí, která uvádí norma EN

50160 (7) jako meze pro kvalitu napětí v DS. To dokládá obr. 11.

Požadované vyšší hodnoty napětí v sítích jsou na jedné straně logické, protože do stávajících sítí se připojují zdroje a zařízení, která

mohou zvyšovat napětí a se kterými se při jejich výstavbě a jejich provozu nepočítalo. Změny všech platných norem pro vyráběná

zařízení na základě požadavků DCC lze však považovat za velmi náročné a z pohledu dlohodobého monitoringu napětí v napájecích

uzlech vn a 110 kV v ČR (započaté již před r. 2000) i za nepotřebné. Při uplatňování současných pravidel pro posuzování

připojitelnosti nových zdrojů a odběrů lze považovat stávající meze pro kvalitu napětí v EN 50160, zejména pomocí zdokonaleného

managementu Q, za nadále udržitelné a vyhovující.

6. Doporučení technických, ekonomických a legislativních opatření pro management Q v ČR

V oblasti managementu Q v ES ČR proběhla širší diskuse mezi TSO a DSO a byly zpracovány rozbory a analýzy současné situace a

problémů U/Q. Rovněž byly zpracovány predikce možného dalšího vývoje v oblasti U/Q a návrh opatření (8). Opatření jsou nyní v

interní diskusi TSO, DSO a jejich výběr bude předkládán ERÚ pro doplnění a úpravu pravidel provozu ES. Pro zvládnutí dopadu

probíhajících změn v energetice i pro omezení současných problematických aspektů jsou v oblasti managementu Q konstatována a

doporučena technická i organizační opatření: » Jalové výkony a jejich vypořádání se také stávají nedílnou součástí jak technických,

tak i obchodních vazeb na všech úrovních ES ČR.

» Upravené vzájemné vazby v oblasti U/Q mezi subjekty vycházejí z technických principů omezení vzájemných negativních vlivů a

jejich podoba bude zpřesněna v pravidlech provozu ES.

» Pokud budou dohodnutá pravidla v oblasti Q nevhodným chováním překračována, lze předpokládat i navazující finanční dopady.

» K jalovým výkonům se bude nově přistupovat obdobně jako k činným výkonům (uplatňování rezervace na jalový výkon a platby za

odebraný/dodaný Q s respektováním pravidel a např. i nezpoplatněných pásem účiníku).


» Z měsíčních vyhodnocení Q (celkové hodnoty P, Q za měsíc jako podklad pro výpočet případné smluvní platby za Q využití sítě) se

přejde na vyhodnocení po 1 hod., obdobně, jako je tomu u činných výkonů. » Pásmo nezpoplatněného účiníku pro odběry zůstane

zatím zachováno. Jeho překročení již nebude vykazováno formou procentní přirážky, ale zvažuje se přímo podoba konkrétních

tarifů Q za překročení mezí. Velikost tarifů za překročení Q bude mít motivační charakter, aby byli uživatelé ES dlouhodobě

motivováni k pořízení a provozování vlastní kompenzace Q.

» Je potřebné vyšší využití možností zdrojů v DS pro management Q a také pečlivější dohled nad dodržováním podmínek U/Q v

odlehčených stavech (pro odběratele i zdroje).

» Očekávaný velký rozvoj decentrálních, zejména intermitentních zdrojů bude vyžadovat další rozvoj dispečerských řídicích systémů

v oblasti doplnění schopnosti řízení toků Q s využitím potenciálu nových zdrojů v pásmech povinné podpory při současném

udržování požadovaných napětí na všech napěťových hladinách a při monitorování provozních stavů ES.

» Je zapotřebí využívat rezerv Q zdrojů v DS provozovaných většinově s přibližně neutrálním účiníkem také pro snižování

nežádoucích přetoků Q mezi napěťovými hladinami a omezení potřeby přídavných zařízení pro odsávání či dodávku Q.

» Pro zdroje s aktivní autonomní funkcí Q(U), Q(P) a cos ? (P) navrhnout jejich parametry, které podle potřeby DS umožní i

dispečerské řízení Q a využívání záloh Q (2).

» Zajistit připravenost sdílení příslušných dispečerských dat pro regulaci Q/cos ? do technickoekonomických databázových systémů

distributorů (Converge, SAP), aby bylo možné vyhodnocovat chování velkoodběratelů pomocí dat z elektroměrů v návaznosti na

cenová rozhodnutí a pokyny dispečerského řízení.

Nově nastavovaná pravidla v oblasti jalových výkonů budou mít významný dopad zejména na provozovatele distribučních soustav.

V rámci přípravy investičních akcí v oblasti rozvoje soustavy a kabelizace stávajících venkovních vedení bude nezbytné řešit i

eliminaci důsledků navýšení kapacitních proudů.

Zde se bude PDS nabízet více řešení: Nákup vyšší rezervované kapacity Q od přenosové soustavy, výstavba vlastního

kompenzačního zařízení v distribuční soustavě, aktivní management účiníku na zdrojích připojených do distribuční soustavy,

potenciálně i úprava smluvních hodnot požadovaného účiníku u odběratelů.

V distribučních společnostech bude potřeba vybudovat podmínky pro aktivní management jalového výkonu, který bude schopen

reagovat na aktuální potřeby – minimalizaci přetoků do nadřazené soustavy a minimalizaci ztrát v DS při zajištění napěťové stability

na vývodech. Zavedení aktivního managementu jalového výkonu s sebou přinese rozšíření požadavků na měření jalových toků v

soustavě v reálném čase na všech napěťových úrovních. V ČR se aktuálně připravuje implementace SmartMeteringu, kde jedním z

požadavků na AMM je i indikativní měření toků jalového výkonu u všech OM. Dále bude nezbytná příprava dispečerských systémů

na řízení zdrojů dle různých optimalizačních kritérií/strategií – minimalizace přetoků, minimalizace ztrát a napěťová stabilita vývodů.

Každé z uvedených kritérií vede k různým požadavkům na řízení zdrojů. PDS bude muset analyzovat a prioritizovat aktuální potřeby

DS, za jakých podmínek a kdy bude jalový výkon řízen dle daného kritéria. Řešením do budoucna může být i řízení Q dle

multikriteriální optimalizační strategie, kdy by tato funkcionalita mohla být implementována s novou generací dispečerských řídicích

systémů.

Krajním řešením pro stabilizaci napěťových poměrů u málo zatížené soustavy je odpojování záložních vývodů. Cílem zaváděného

managementu Q je mimo jiné i předcházení těmto mezním situacím, neboť tato řešení snižují zabezpečenost a spolehlivost

dodávek elektrické energie. Problematika regulace napětí a jalových výkonů v ES ČR je aktuální a řeší se v širší odborné diskusi.

Dřívější přístupy a pohledy v podmínkách měnících se poměrů v ES již přestávají vyhovovat. Byla postupně provedena řada analýz s

cílem detekovat problémy a možnosti řešení.

Příspěvek prezentuje navržené pohledy, jak se provozovatelé soustav chtějí s rozšiřujícími se potřebami managementu jalových

výkonů vypořádat.

------

Zpracováno s využitím podkladů: Hlavní použité informace jsou z projektů řešených pro ČEPS, a. s., ČEZ Distribuce, a. s., E. GD, a. s.,

a PREdistribuce, a. s., zaměřených na U/Q problematiku. Výstupy byly uvolněny pro tento příspěvek, navazující analýzy k tématu

jsou z aktuálních doplnění od autorů.

(1) COMMISSION REGULATION (EU) 2016/631 of 14 April 2016 establishing a network code on requirements for grid connection of

generators (2) Commission Regulation (EU) 2016/1388 of 17 August 2016 establishing a Network Code on Demand Connection (3)

Commission Regulation (EU) 2017/1485 of 2 August 2017 establishing a guideline on electricity transmission system operation (4)

COMMISSION REGULATION (EU) 2017/2195 of 23 November 2017 establishing a guideline on electricity balancing (5) REGULATION

(EU) 2019/943 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 5 June 2019 on the internal market for electricity (6)

Directive (EU) 2019/944 of the European Parliament and of the Council of 5 June 2019 on common rules for the internal market for

electricity (7) EN 50160 Voltage characteristics of electricity supplied by public distribution network (8) EGU Brno, Management Q,

2019, pp. 116 (9) Hrouda, J., at. all: Fast decentralised power flow and voltage control system in MV grids CIRED 2021 (10) CIRED 2021,

paper 699, Utilization of the reactive power potential in the distribution networks in the Czech Republic Ing. Jiří Ptáček, Ph. D. –

vystudoval obor Elektroenergetika na FEKT VUT v Brně (1987, 2004). Pracuje v EGÚ Brno, a.s., v sekci Provoz a rozvoj energetické

soustavy. Zaměřuje se na provoz elektrických sítí, na řízení a rozvoj elektrizační soustavy.

Ing. Karel Procházka, CSc. – v roce 1961 ukončil studium na ČVUT, elektrotechnické fakultě v Praze, obor Výroba a rozvod

elektrické energie. Pracuje v EGC-EnerGoConsult ČB s.r.o., jako jednatel a vedoucí Oddělení silnoproudých zařízení a kvality

elektřiny. Zaměřuje se na problematiku zemnění uzlu sítí vn, chránění a kvality elektřiny.

Ing. Pavel Bürger – v roce 1983 ukončil studium na VŠSE Plzeň, v rove 1985 nastoupil do Výzkumného ústavu energetického,

pracoviště v Českých Budějovicích, kde se zabýval především problematikou Hromadného dálkového ovládání. Od roku 1997

pracuje v EGC-EnerGoConsult ČB s.r.o., kde se navíc zabývá HDO a kompenzací jalového výkonu.

Ing. Zdeněk Hruška – vystudoval ČVUT, Fakultu elektrotechnickou, obor elektroenergetika. Od roku 2007 pracuje ve společnosti

ČEPS. Nejprve působil v oblasti podpůrných služeb, v současné době je ředitelem sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové


soustavy.

Ing. Pavel Filipi – absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT. Od roku 2006 ředitel úseku Řízení sítí a člen představenstva ČEZ

Distribuce. Po ukončení činnosti ve vrcholových funkcích v r 2016 působí jako Specialista pro řízení DS. Ing. Pavel Černý – absolvent

Elektrotechnické fakulty VUT Brno. Po absolvování VUT působil na různých postech a v různých funkcích v elektrotechnickém

sektoru. Od r. 2002 pracuje ve funkci vedoucí rozvoje E. GD.

Ing. Milan Krátký, Ph. D. – vystudoval VUT Brno FEKT, ústav elektroenergetiky. Po dokončení Ph. D. pracoval v EGÚ Brno, a. s. v sekci

Provoz a rozvoj elektrizační soustavy. Od roku 2021 pracuje ve společnosti EG. D v oddělení Koncepční rozvoj.

Ing. Radek Hanuš, Ph. D. – vystudoval ČVUT Praha, katedru elektroenergetiky. Pracuje v oddělení Koncepce a plánovaní

PREdistribuce, a.s. Věnuje se modelování, chránění a řízení distribučních soustav.

Jiří Ptáček

EGÚ Brno, a. s. Pavel Filipi ČEZ Distribuce, a. s.

Karel Procházka EGC – EnerGoConsult s.r.o. Pavel Černý EG. D, a. s.

Pavel Bürger EGC – EnerGoConsult s.r.o. Radek Hanuš PREdistribuce, a. s.

Zdeněk Hruška ČEPS, a. s. Milan Krátký EG. D, a. s.

Foto: Obr. 1: Soudobé součtové toky Q rozhraní PS/DS

Foto: Obr. 3: Změna toků Q na rozhraní PS/DS pro potřeby PS

Foto: Obr. 2: Nesoudobá maxima Q jednotlivých TR PS/DS

Foto: Obr. 5: Velkoodběry vn za leden 2018

Foto: Obr. 4: Instalovaný výkon FVE a VTE zdrojů v ČR do r. 2040

Foto: Obr. 8: Průběh síťového napětí na výstupu TR 110/22 kV a průběh dodávaného činného výkonu

Foto: Obr. 7: Soudobé výkony P a Q u 4 447 MW zdrojů v DS a jejich technický potenciál Q

Foto: Obr. 6: Rozvoj sítí DS a jejich jalových výkonů

Foto: Obr. 10: Disponibilní Q pro pásmo necitlivosti U ± 1,5 % Un

Foto: Obr. 9: Disponibilní Q pro pásmo necitlivosti U ± 0,5 % Un

Foto: Obr. 11: Dovolené meze pro napětí podle EN 50160 a podle DCC


10. 2. 2022; Mladá Fronta Dnes

Do vědy jdou miliardy, hlavně od firem

MLADÁ BOLESLAV Miliardy korun jdou ve středních Čechách každoročně do vědy a výzkumu, to kraj řadí mezi trojici

nejvýznamnějších "vědě zasvěcených" regionů v republice (spolu s Prahou a Jihomoravským krajem). V branži pracuje takřka devět

tisíc osob a jejich počet dál roste.


Střední Čechy jsou výjimečné v objemu prostředků, které do vědy a výzkumu jdou z podnikových zdrojů. Potvrdila to aktuální

analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) Výzkum, vývoj a informační technologie ve Středočeském kraji v roce 2020.

"Do Středočeského kraje se soustředila více než osmina celorepublikových výdajů na vědu a výzkum, konkrétně 14,7 miliardy korun,

a pracovala zde desetina všech zaměstnaných, tedy 8,4 tisíce osob," uvedl Pavel Hájek vedoucí oddělení informačních služeb

středočeské krajské správy ČSÚ.

Podíl výdajů na výzkum a vývoj na hodnotě HDP dosáhl ve Středočeském kraji 2,2 procenta, což jej řadí na třetí příčku v republice.

Region náleží též mezi sedm, kde počet lidí pracujících ve vědě a výzkumu roste. "Z dlouhodobého pohledu se snižuje koncentrace

výzkumných pracovníků do Prahy. Dochází k poklesu jejího podílu na celkovém počtu výzkumných pracovníků v republice," vysvětlil

Tomáš Slavíček z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.

Vědu a výzkum v roce 2020 v Praze podpořily investice přesahující 43 miliard korun. To tvoří podle ČSÚ takřka 40 procent všech

prostředků, jež do této oblasti "přitekly" v celé zemi. I v oblasti financování ale platí, že se podíl metropole posledních 15 let snižuje.

"Naopak k nárůstu došlo ve Středočeském a Jihomoravském kraji," vysvětluje studie statistiků. Středočeský kraj je specifický také


tím, že téměř 70 procent investic do vědy a výzkumu pochází z podnikatelské sféry. "Roli hraje dominance zpracovatelského

průmyslu, v níž je výzkum a vývoj financovaný soukromými podniky," vysvětlují to odborníci a jako příklad uvádějí

mladoboleslavskou Škodu Auto.

Zajímavé jsou i průměrné hrubé měsíční mzdy v této oblasti. ČSÚ ve studii uvádí, že ve Středočeském kraji se hrubá průměrná

měsíční mzda v roce 2020 přehoupla přes 60 tisíc korun.

Výzkum zároveň odhalil i jinou skutečnost – podíl žen působících ve vědě se stále snižuje. "Zatímco v roce 2000 bylo žen ve sféře

výzkumu a vývoje 36 procent, v roce 2019 už šlo jenom o 30 procent," sdělila Veronika Jílková z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Nižší podíl ukazují také aktuální čísla v této oblasti z loňského roku. Změnit negativní trend se snaží Mezinárodní den dívek a žen ve

vědě, který se slaví tradičně 11. února.

Souvislosti Mezinárodní den dívek a žen ve vědě Připadá na 11. února. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT na tento den

připravila akci Staň se na den vědkyní. Je určena především studentkám středních škol, dopoledne jsou na programu přednášky,

odpoledne semináře v menších skupinkách přímo v laboratořích, letos program doplní neformální večeře. Více na www.fjfi.cvut .cz.

14,7mld. Kč Takové výše dosáhly výdaje na vědu v kraji v roce 2020.


10. 2. 2022; Prazsky.denik.cz

Ze sociálních sítí

Fakulta elektrotechnická ČVUT slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií, která

uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů.

Vznikla investicí 40 milionů korun.

@MC_Praha2

oficiální profil Městské části Prahy 2 Celkem 65 nových stromů se objeví do konce května v osmi lokalitách v Praze 2 a to hlavně v

parcích a odpočinkových zónách. Investování do údržby a obnovy zeleně je pro nás na Dvojce prioritou a i díky tomu převyšujeme v

podílu zeleně celopražský průměr

@MC_Praha2

oficiální profil Městské části Prahy 2

Foto:


10. 2. 2022; zive.cz

Otec internetu Vint Cerf blahopřeje Čechům k třiceti letům na internetu. Natočil zdravici

Je hezké, když si známí vzpomenou, že máte narozeniny a natočí vám blahopřejný medailonek. Teď to udělal i Vint Cerf, jenž patří do

relativně úzké skupiny osobností, kterým právem říkáme otcové internetu. Popřál Česku ke třiceti letům na internetu.


Počítačový vědec z UCLA a Stanfordu se podílel jak na zrodu stařičké sítě ARPANET, tak na vývoji klíčových protokolů moderního

internetu. Společně s Bobem Khanem dal světu zejména technologii TCP/IP, bez které bychom dnes jen stěží poslali novou fotku na

Instagram a napali komentář na Živě.cz.

Otec internetu gratuluje Česku k výročí:

[CNCVideo: player.zive.cz/7488826]

Na podzim roku 2005 vstoupil Vinton Gray Cerf do služeb Googlu, ve kterém zastává pozici viceprezidenta a hlavního propagátora

internetových technologií, které přesahují běžné účetní období.

Vyjadřuje se proto jak k problematice umělé inteligence nebo třeba vývoji společnosti jako takové v informačním věku, tak k

transformaci audiovizuálního průmyslu a k environmentálním otázkám.


V neděli 13. února 2022 si připomeneme třicet let od chvíle, kdy se českoslovenští akademici na půdě Fakulty elektrotechnické

ČVUT v Praze poprvé připojili k internetu. A to závratnou rychlostí 9,6 kb/s.

Vint Cerf v minulosti několikrát navštívil Českou republiku a před dlouhými čtrnácti lety jste mu mohli položit otázku i v našem

rozhovoru na Živě.cz.

Raný český internet s rodil stejně jako v zámoří na akademické půdě a pod vedením Ing. Jana Gruntoráda, CSc. Ten tehdy vedl

Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, které se v roce 1996 přetavilo v současný CESNET. Na sklonku loňského roku si za to

Gruntorád vysloužil zápis do mezinárodní Internetové síně slávy.

CESNET, CZ.NIC a NIX při příležitosti kulatého výročí pořádají konferenci, kterou můžete sledovat online.


URL| https://www.zive.cz/clanky/otec-internetu-vint-cerf-blahopreje-cechum-k-triceti-letum-na-internetu-natocil-zdravici/sc-3-a-

214890/default.aspx


10. 2. 2022; czechrepublic.googleblog.com

Legendární Vint Cerf blahopřeje Česku k 30. výročí připojení k internetu Kontakty pro média

V neděli 13. února 2022 si připomeneme 30 let od chvíle, kdy se českoslovenští akademici na půdě Fakulty elektrotechnické

ČVUT v Praze vůbec poprvé připojili k internetu.

Tento úspěch můžeme připsat mimo jiné akademikovi, dlouholetému řediteli sdružení CESNET a historicky prvnímu členovi

internetové síně slávy ze střední Evropy, Ing. Janu Gruntorádovi, CSc.

Ilustrační foto: Archív Jana Gruntoráda

K výročí pogratuloval Čechům a Slovákům, a speciálně svému příteli Janu Gruntorádovi, formou videa i samotný Vint Cerf, legenda,

otec internetu, technologický evangelista a viceprezident Googlu. Video bylo odvysíláno ve čtvrtek 10. února 2022 na Konferenci 30

let internetu v České republice, kterou uspořádalo sdružení CESNET.


10. 2. 2022; Denik.cz

Od akademiků po Bojkot. Jak se v devadesátkách rodil český internet

Neměli jsme tušení, co vše internet přinese v budoucnosti, shodují se čeští pionýři globální sítě z devadesátek. K oficiálnímu

spuštění systému propojených sítí u nás došlo před třiceti lety. Československo se stalo 13. února 1992 teprve devětatřicátou zemí

světa, která se oficiálně připojila k internetu.


"Cesta do domácností však ještě byla dlouhá. "Tehdy jsme se sešli v učebně pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT. Brali jsme to

jako novou službu pro akademické uživatele," pověděl Jan Gruntorád, pozdější zakladatel a dlouholetý ředitel sdružení CESNET.

Vzniklo jako projekt pro vybudování národní páteřní sítě.

Z přelomové události dokonce neexistuje žádný obrazový ani zvukový záznam. Významným hostem setkání byl Steven Goldstein,

jedna z klíčových postav rozvoje internetových iniciativ po celém světě. A hlavně zástupce americké agentury, která tehdy

rozhodovala, kdo do internetu smí vstoupit. Dle odhadů byl tehdy počet uživatelů v celém světě mezi třemi a sedmi miliony,

převážně z akademické sféry.

Pro srovnání podle Mezinárodní telekomunikační unie překročil v roce 2020 počet lidí s přístupem k internetu hranici čtyř miliard. V

České republice to podle Českého statistického úřadu na podzim loňského roku bylo 83 procent domácností.

Nutno zmínit, že první experimentální pokusy o připojení do internetu se uskutečnily již v listopadu 1991. Linka vedla z pražského

ČVUT do internetového uzlu v rakouském Linci. Mimochodem linka mezi Prahou a Brnem vznikla o rok později.

"Vůbec prvním připojeným počítačem byl starší sálový computer IBM, který vážil víc než tunu. Představa, že něco takového budeme

mít doma, byla tehdy nereálná. Změnilo se to s vývojem dalších technologií - domácích počítačů a pokroku v oblasti telekomunikací,"

připomněl Gruntorád.

Velký chural nadšenců

První vzrušující měsíce rozvoje u nás se staly doménou nemnoha nadšenců nové technologie. "Říkali nám Velký chural (mongolský

orgán státní moci – pozn. redakce)," usmál se pamětník.

Současní teenageři si jen těžko představí, že první oficiální tuzemské připojení mělo rychlost 19,2 kb/s. Pro srovnání páteřní síť

CESNET má nyní 10milionkrát vyšší kapacitu. A průměrná rychlost internetového připojení v Česku se za třicet let zvýšila

tisícinásobně. "Uživatele jsme v počátcích nabádali, ať píší krátké texty. Posílání obrázků bylo nemyslitelné," doplnil Gruntorád.

Vint Cerf - 30 let internetu v České republice

Pamětníci připomínají i nákladnost služby. Měsíční připojení ČVUT stálo v roce spuštění 174 tisíc korun, přičemž průměrný plat se

tehdy pohyboval kolem čtyř tisíc korun. Ještě v roce 1994 si CESNET účtoval za připojení jednoho počítače pevnou linkou měsíčně až

tři tisíce.

Rozvoj brzdila i chudá infrastruktura, v počátcích ji tvořila telefonní síť osazená modemy. "Chyběly i služby. Kdo neuměl anglicky,

těžko s internetem pracoval a něco tam našel," dodal Gruntorád.

Masy, Bojkot, Jára Cimrman

K liberalizaci a otevření internetu masám u nás došlo podle dalšího z pionýrů Jiřího Peterky až v polovině roku 1995. "Padlo omezení

kvůli exkluzivitě tehdejšího Eurotelu na poskytování veřejných datových služeb. Licenci získal už v roce 1990. Až od poloviny

devadesátek nastoupili první skutečně komerční internetoví provideři," popsal Deníku Peterka.


Rázem se snížily i poplatky za vytáčený přístup k internetu. V polovině devadesátek se dal sehnat paušál za pětistovku, k němuž se

účtoval ještě telefonní poplatek – za délku vytáčeného připojení.

Boj proti monopolizaci pokračoval v roce 1998. Historicky největší protestní akce na českém internetu, známá též jako Bojkot, mířila

proti chystanému značnému zdražení vytáčeného přístupu k internetu tehdejším SPT Telecom.

Bouře nevole je spojována s dalšími pionýry – Patrickem Zandlem (Mobil.cz), publicistou a vydavatelem Ondřejem Neffem (první

ryze internetový deník Neviditelný pes) a Ivem Lukačovičem (v roce 1996 založil Seznam.cz). Událost dostala internet poprvé ve větší

míře do hlavního televizního zpravodajství.

Rození internetu mělo i bizarní podoby. Příchod italského providera Video On Line na tuzemský trh v roce 1995 na tiskové

konferenci doprovodili cimrmanologové Smoljak se Svěrákem. Médiím vtipně oznámili, že internet nevymysleli Američané, ale Jára

Cimrman.

Nejrozšířenější službou světového internetu se stal Web – koncept stránek World Wide Web. Aby internet mimo takzvaných

počítačových geeků přitáhl většinovou populaci, musel podle Peterky, označovaného za kronikáře českého internetu, nabídnout

rozmanitý obsah. "Když chcete nalákat lidi, musíte jim dát zajímavý obsah, ten ale nevznikne, dokud ho není komu prezentovat,"

vysvětlil další důvody pomalejšího rozjezdu.

Obsahové mezníky? Čechy podle něj zaujal například právě server Neviditelný pes vydavatele a publicisty Ondřeje Neffa. "Uživatele z

byznysu pak přitáhlo, když se na internet v roce 1997 dostal obchodní rejstřík. Vznikaly i první e-shopy s technikou," vzpomněl

Peterka.

První názory čtenářů? Podle Američanů ptákovina

Další z osobností českého internetu Patrick Zandl se po svých webových stránkách o náboženských tématech zaměřil právě na

zpravodajství kolem telekomunikačních technologií. Spoluzakládal zpravodajský server Mobil.cz. "V té době jste snad všechny lidi,

kteří na stránky chodili, znal osobně. Když v nějaký den nedorazili, starostlivě jste jim psal, zda jsou v pořádku," zavzpomínal.

Podle Zandla dokonce svět v devadesátkách považoval za slepou kolej komentáře lidí pod články. "Na serveru jsme v roce 1996

vytvořili možnost přidat názory čtenářů. Kolegové z velkého zahraničního zpravodajského serveru mi psali, že to je ptákovina. Prý

se to nechytí. Opak byl pravdou. Lidé doplňovali k článku smysluplné komentáře. Později se to bohužel zvrhlo..." popsal Zandl.

Za jednoho z průkopníků českého internetu, na něhož se pozapomnělo, považuje Ladislava Zajíčka s časopisem Bajt. "V

devadesátkách přivedl k internetu řadu lidí. Bohužel zemřel dřív, než stačil vydělat miliardy jako někteří," zmínil Zandl.

K výročí 30 let internetu v České republice streamovalo sdružení CESNET diskuzi, kde nejen experti zhodnotili aktuální směřování

internetu a nahlédli do digitální budoucnosti (ZDE).

URL| https://www.denik.cz/veda-a-technika/jak-se-v-devadesatkach-rodil-cesky-internet.html


10. 2. 2022; ČT 24

Česko je už 30 let připojené k internetu

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Byl vám ten zvuk povědomý? Pak jste pravděpodobně zažili začátky internetu. Vytáčené připojení v Česku používala většina

uživatelů v devadesátých letech minulého století. V neděli uplyne přesně 30 let od chvíle, kdy se Česko k internetu oficiálně připojilo.

Slavnostní akt proběhl na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Zpočátku šlo pouze o věc pro akademiky a nadšence, do roku 95 navíc

trval monopol firmy Eurotel. Právě jeho konec otevřel pole pro komerční využití internetu a jeho rozmach. Vznikají první velké české

internetové stránky, v roce 1996 například Seznam.cz. O 2 roky pak později mohou klienti Expandia banky jako první využívat

internetové bankovnictví. A po přelomu tisíciletí startuje česká verze encyklopedie Wikipedia. Od roku 2002 je možné se připojit přes

technologii WiFi, v roce 2010 pak má připojení k internetu přes 50 % domácností. A my teď budeme nejen vzpomínat právě pomocí

internetového připojení s Petrem Slováčkem, bývalým viceprezidentem SPT Telecom. Dobrý večer.

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

Dobrý večer.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Tak, co se vám vybavilo, když jste slyšel ten zvuk vytáčení telefonického.

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

No asi první, co se vám vybaví, je hlavně aby se to povedlo to spojení.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

Padalo to často?

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

A tam byly dva problémy. To spojení vlastně si vybíralo, na telefonní linku jako normální hovor ale nešlo přesto Horal hostem

kódované signál, takže vlastně jste si obsadila celý telefonní kanál, na druhé straně jste musela mít stejný počet těch, kdo to přijímá

ten hovor, což znamená taky často obsazené nedalo se na to dovolat, a ta kvalita byla samozřejmě špatná. A vždycky vlastně byla

otázka, jakou rychlostí se ty 2 modemy proti sobě propojí, ty rychlosti nebyly samozřejmě nijak velké. Myslím, že v maximu tyhlety

moderny měly 56 kb za vteřinu, což ve srovnání s dnešními rychlostmi, je skutečně velmi málo.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Vy jste byl u samotného počátku internetu v Česku. Kdy jste si uvědomili, že to není jen věc pro akademiky a nadšence, ale že má

obrovský byznysový potenciál.

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

No já jsem zrovna přemýšlel, jak jste říkala, že je to 30 let. Máte pravdu, bylo to na ČVUT, tak jsem vlastně předtím studoval a říkal

jsem si, co já jsem před 30 lety dělal s. Je to hodně hodně dávno ale tehdy jsem mostě pracovalo co v bývalém Telecomu

/nesrozumitelné/ Telecomu komu technické části z časno digitalizaci celé telekomunikační sítě, poněvadž šel ten její stav byl

skutečně tristní jako po roce 1989 mělo asi 1 000 000 domácností telefon, a ve frontě prostě zavolej prostě stálo třičtvrtě milionu

žadatelů o 8 ČEZ ta hlavní práce, kterou jsme tenkrát dělali bylo zavést telefon. Naštěstí to celá studie příprava, která Holas několik


let a byla udělaná v té dobře z té doby jsem se správně s pomocí British Telecomu a některých amerických ještě firemní rozbil

Atlantik zohledňovala už to, že někdy v budoucnu bude určitě po té síti běžet něco digitálních, takže v té době se vlastně začali

budovat takové optické kabely a tým pomohl se to může. Bylo možné potom ten internet spouštět své síti poměrně poměrně rychle

když, protože ten rozmach internetu začal až po roce 2000 se dostali na tvrdá jsou služby a řešili.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Tam se dostaneme za malou chvíli. 30 let JW skutečně dlouhá doba. Už jenom to, že se pohybujeme v tehdejším Československu

před rozdělením republiky, napovídá, jak dlouho to je. Ještě mě zajímá jaké hlavní problémy tenkrát musel internet překonat.

Legislativa neexistovala, co dalšího bránil.

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

A zemi internet měl hodně problémů na tom samém začátku, protože samozřejmě něco jiného univerzitní a vědecké prostředí, kde

jednotlivé instituce domluví a propojí se. Ta druhá věc je, ale potom nad tím, jakým způsobem se vlastně dá na internet dovést do

domácností, za jakých podmínek, za jakých cen a jak už jsem říkal, ta síť byla v té době připravována především na to, aby

telefonovala i přes. ta infrastruktura, která vybudovaná byla, umožňovala vlastně připojení internetu přes ten takzvaný

/nesrozumitelné/. To, Co jste co jste předsudků pouštěli zvuk, tak to rozhodně bylo nutné prostě mít v rámci těch produktů, v rámci

těch služeb, aby to vůbec bylo k dispozici a aby se situace na služby poskytovat způsobem, takže legislativa, regulace a samozřejmě

i mezinárodní propojení, protože internet není jenom o jaksi si propojení lokálním, ale především do světa, takže se musel budovat

vlastně i vysoce kapacitní spoj do zahraničí, které před rokem 89 tu také nebyly.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

My se teď podíváme do roku 1998, tehdy totiž monopolní SPT Telecom oznámil výrazné zdražení vytáčeného internetového

připojení následovaly protesty, jak v online prostoru, ale i demonstrace v Praze a Brně, po kterých Telecom od svých plánů ustoupil.

Nabídl naopak nový tarif, který snížil ceny připojení mimo špičku.

moderátor, 17. 11. 1998

Dnes o půlnoci přestane fungovat drtivá většina českého internetu. Téměř 900 českých internetových stránek bude vypnuto na

protest proti monopolu Telecomu a proti chystanému více než 60% zdražení u telefonních poplatků. Celá akce bude zakončena

zítřejší demonstrací před budovami Telecomu v Praze a Brně.

tehdejší redaktor

Od půlnoci se na drtivé většině českých internetových stránek objeví pouze jediné slovo – bojkot. Vyvrcholí tak více než týdenní

protestní akce proti monopolu Telecomu. Protest strhnul pozornost médií a následně i politiků. Jejich reakce jsou však rozporuplné.

Václav Klaus a Martin Říman považují akci za návrat ke komunismu, protože ceny podle nich určuje trh.

Ondřej NEFF, vydavatel internetových novin Neviditelný pes

To je zcela absurdní argumentace, protože o trhu se dá hovořit jenom tam, kde není nějaký monopolistický, prostě svévolně

diktující moloch.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Pane Slováčku, vy jste tuhle dobu Telecomu taky zažil, jak se to tehdy řešilo, jak na to vzpomínáte?

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

Já jsem v té době nebyl v tom nejvyšším managementu, takže jsem to pozoroval zpovzdálí. A musím říct, že s odstupem času bych

řekl, že do určité míry ten protest jako mělo smysl, no, protože on vedl vlastně k tomu, že některé věci, které předtím by se

nepovedly, tak se realizovaly. Cosi myslím jako konkrétně, je to, že Telecom tehdy neudělal žádný podraz, ono šlo totiž o to, už jste

zmiňovali ve svých příspěvcích, Telecom udělal dominantní postavení, dlouhou dobu byl i čistě monopolem na pevné linky a vlastně

nebylo možné jiným způsobem než přes Telecom se připojit k internetu, využívali se ty připojení, o kterých jsme se už bavili, ty

prostřednictvím modemů a šlo to vlastně přes pevnou linku jako telefonní hovor. Tam vlastně bylo největší debata o tom, kolik ten

telefonní hovor internetový stojí telefonní hovor normálně trvá v průměru kolem 90 vteřin, v případě, že jste na internetu, tak jsou

to samozřejmě i hodiny. Tím pádem počítat stejným způsobem to nešlo. Nicméně v té době se Telecom připravoval na tu tzv.

liberalizaci trhu, protože od roku 2000 se plánovalo nebo bylo naplánováno, že trh se otevře, odpovídalo to i vlastně podmínka

vstupu do Evropské unie, takže bylo nutné prostě trh, ten monopolní, Českého Telecomu skončit, a pustit na ně další provozovatele.

V rámci toho probíhaly různé analýzy a ty ukázaly, že vlastně celý ten balík tarifů, který existuje na telefonní hovory, je bohužel

křížově financován, takže jednoduše řečeno mezinárodního hovory dotovaly ty lokální hovory, logicky k tomu došlo k tomu potom

to, že jaksi ty lokální hovory se budou zdražovat, a tím pádem se zdražuje i internet, s tím vlastně vznikla celá ta protestní akce.

Mimochodem pavouka jsem někde viděl ještě na tom starém baráku u tebe, mám pocit, že tam zůstal od té doby, že jsem ho viděl,

když jsme se stěhovali. A jenom jsem chtěl dodat teda poslední věc jenom. Díky tady tomu protestu vlastně se nezdražilo a vzniknul

úplně jiný tarif, který se jmenoval, myslím internet 99 a ten už pak vyhovoval těm podmínkám.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

K našemu vzpomínání se totiž teď připojí ještě Jakub Votava, ředitel sítě společnosti O2, dobrý večer i vám.

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Dobrý večer vám i divákům.


Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Vy jste do Telecomu nastoupil v roce 2000, jakou váhu z toho obchodního pohledu v té době internet měl, jak jste o něm uvažovali?

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Já jsem shodou okolností v tom roce 2000 nastoupil do té části Telecomu, která se zabývala datovými službami, tzn. jako internet byl

od začátků mým denním chlebem.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

A v tom celku představoval jaký podíl, jak důležitou váhu hrál.

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

No, v mojí práci prakticky většinu.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Já se spíš ptám na celkově podmínky Telecomu v tu chvíli.

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

V tu chvíli bylo už pomalu jasné, lépe řečeno, v tom roce 2000, že internet bude součástí toho, co tenkrát Telecom dělal, a začaly se

připravovat služby ADSL, tzn. skutečně první širokopásmová služba, která podle mého názoru dramatickým způsobem změnila to,

jak se domácnosti k internetu připojovaly, protože společně s technologií WiFi, která přicházela taky někdy na přelomu toho roku

2000, tak umožnila na rozdíl od toho vytáčeného připojení, které bylo jednak pomalé a jednak bylo vždycky jenom na nějakou dobu,

tak umožnila, aby domácnost byla připojena pořád, tzn. aby v té domácnosti pomocí WiFi sítě ten internet byl neustále přítomný.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Jak tohle bylo celkově technicky náročné, když si vezmeme od té chvíle, kdy trvalo dlouhé minuty, než se nečetl obrázek, do toho

současného stavu, kdy si na sociálních sítích můžeme prohlížet obrázků prakticky nekonečno?

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Telekomunikace za těch posledních 30 let od toho roku 92, kdy se tenkrát Československo k internetu připojilo, tak udělaly

obrovskou cestu. Tenkrát, a už to tady padlo, ta rychlost byla někde 9,6 kilobitů, dneska my jsme pustili a 5G síť budujeme optiku a

ty rychlosti, které jsou běžně uživatelům dostupné, jsou na úrovni jednoho gigabitu, tzn. jako za těch 30 let došlo k posunu, který je

skutečně statisícinásobný oproti tomu, s čím se začínalo.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

To byl ten okamžik, kdy přestalo stačit to vytáčené spojení, jaké chování spotřebitelů to proměnilo tak, že bylo potřeba ty služby

nějak rozšiřovat, anebo to bylo opačné strany, technologický pokrok umožnil to, aby to lidé využívali víc?

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Já bych řekl, že tyhle věci šly poměrně hodně, hodně v synergii. Vlastně ta první dekáda internetu jako taková byly hodně písmenka.

Ten internet tenkrát byl převážně převážně textové stránky. A potom roce 2000 nebo v okamžiku, kdy se objevilo DSL, tak skutečně

internet se posunul do toho stavu, kdy byl skutečně multimediálním médiem. A my dneska vidíme v naší síti, která skutečně přenáší

ty terrabity provozu, že video, tzn. pohyblivé obrázky, tvoří víc než 60 % celkového provozu. V době, kdy je nějaký živý, nějaká živá

událost, sportovní utkání, tak tvoří z toho provozu až třeba 90 %.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Jak často se stane, že v takové chvíli to síť neunese, typicky třeba na Nový rok si pamatuji, že někam se dovolat bylo velmi náročné,

kdy se tohle změnilo?

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Já bych řekl, že během poslední dekády už tyhle záležitosti nezažíváme, netroufnu si tvrdit, že bych neměl chvíle, kdy se skutečně

bojím, že to nezvládneme, ale i s tím meziročním růstem někde na úrovni 50 % v celkovém objemu provozu, technologická adopce a

nasazováním moderních technologií nám umožňuje, myslím si reagovat adekvátně mít síť, která kvalitativně dostačuje tomu, co

zákazníci potřebují.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Jen možná, jaké jsou momenty, ve kterých se nejvíc bojíte?

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Posledních pár let musím říct, to je mistrovství světa v ledním hokeji, které dlouhodobě znamená v naší síti většinou kapacitní

rekord.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Pane Slováčku, vy jste také zmínil konkurenci, která přicházela na trh postupně, jak se vyvíjela, a pomohla tedy tomu rozvoji?

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu


Konkurence je vždycky vždycky zdravá, takže ano, pomohla. A ona v podstatě do určité míry nutila i ten Telecom, aby přinášel

vlastně nové věci, modernizoval, aby vlastně zajišťoval tu kapacitu, ale co je důležité říct, že ta konkurence ze začátku dominantně

vlastně fungovala přes tu síť Českého Telecomu, nebo SPT Telecomu, neboť jiná infrastruktura v té zemi, nebyla kromě teda těch

koncových vysílaných WiFi sítí, takže z tohohletoho pohledu bych řekl, že přinesla nové prostředí, který vlastně si celá ta firma

zvykala a hledala, jakým způsobem správným uspět. A myslím si, že to zvládla, protože dneska vlastně pořád jako má dobré

postavení na trhu a ta konkurence funguje, síť Českého Telecomu dneska teda O2, potažmo CETIN, je stále ta největší a troufnu si

říct, že i nejspolehlivější.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Pane Votavo, pojďme se ještě podívat na budoucnost, jak rychle roste ten provoz v současnosti, jak na to stíháte reagovat?

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Jak jsem říkal, my teďko stále držíme tempo nějakých 50 % a nárůstu trafiku z roku na rok. Ono to i odpovídá tomu Moorovu zákonu,

o kterém se mluví, že přibližně každý rok a půl se výkonnost elektroniky, ale i internetový provoz zdvojnásobí. A pro nás

samozřejmě je to poměrně velká technologická výzva. Já už jsem mluvil o tom, že budujemeoptické sítě a i pro připojení domácností

tak, aby vysokorychlostní internet v domácnosti byl schopen dosahovat rychlostí, které jsou potřeba budujeme 5G síť. Za nějaké 2

měsíce budeme mít pokrytou celou Prahu vysokorychlostní 5G síti, o které si troufnu říct, že v současné době patří k jedněm z

nejmodernějších v Evropě.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

My, když jsme spolu mluvili před vysíláním, vy jste popisoval takovým hezkým příměrem, ten vývoj internetu za 30 let.

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Já jsem se pokusil nějakým způsobem vztáhnout to, jak se vyvinula rychlost internetu, do něčeho, co je nám také poměrně blízké,

tzn. když by se stejně, jako se rychlost internetu, vyvíjela rychlost cestování, tak bysme dneska osobním autem z Prahy do Brna

cestovali za zlomek vteřiny.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Pane Slováčku, kde je strop, kde je ten limit, nebo už jsme na vrcholu?

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

My jsme oba s Jakubem vzdělaný technický, takže máme technické vzdělání, to říká, že některé limity existují, ale musím popravdě

říct, že už jsem si myslel v minulosti, že některé nastaly, a není tomu tak, takže obecně řečeno, optické sítě limit v zásadě nemají, se

díky technologiím, které na ně jsou nasazený, se dá přenosová rychlost neustále zvětšovat. Takže tam bych limity viděl.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Děkuju. S tímhletím technicky vysvětlením se budou muset spokojit, protože náš čas vypršel. Díky vám, pánové, oběma za to, že jste

si udělali čas na dnešní Byznys, na shledanou.

Jakub VOTAVA, ředitel sítě, O2

Na shledanou.

Petr SLOVÁČEK, bývalý viceprezident Českého Telecomu

Děkuji, děkuji za pozvání.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

A jak už jsme zmiňovali, vůbec poprvé mohli Češi využít internetové bankovnictví v roce 98. Tehdy šlo samozřejmě jen o úzkou

skupinu klientů. Podíváme se, jak je to dnes. Podíl uživatelů aktuálně dosahuje 67 %. Nejvíc si službu oblíbili mladí lidé do 34 let, z

nich ji využívá až 91 %. Prudký nárůst ale vidíme i u těch nejstarších klientů. Mezi seniory už je to každý čtvrtý. V rámci unie jsou Češi

lehce nad průměrem. Ten dosahuje 57 %. Nejběžnější je internetbanking v severských zemích, kde podíl uživatelů přesahuje 90 %,

naopak v Rumunsku ho využívá 12 % obyvatel. A my teď podrobnosti probereme s Petrem Koubským, redaktorem pro vědu a

technologie Deníku N, dobrý večer.

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Dobrý večer.

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Jsou Češi konzervativní, mají rádi tyhle nové technologie, i pokud se to týká tak citlivé věci, jako je jejich peněženka?

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Všeobecně se říká, že je to přesně naopak, že Češi jsou experimentátoři, že velice rádi se pouštějí do nových věcí, včetně

bankovnictví, včetně elektronického nakupování, včetně úplně všech využití internetu. Jedinou výraznou výjimkou, což komunikace

se státem a jeho úřady.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka


To ale si není úplně zapříčiněno tolik tou uživatelskou zkušeností jako naopak tím, že těch služeb tolik není, které by mohli využívat.

Jsou naopak Češi speciálně v internetovém bankovnictví dostatečně opatrní?

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Já si myslím, že zhruba tak stejně jako všude jinde. Internetové bankovnictví na jednu stranu patří k těm nejnebezpečnějším

službám, jaké na internetu existují. Na druhou stranu je pod pod velmi značným tlakem nejrůznějších podvodníků, kteří se

pokoušejí peníze ukrást, když to řeknu, zjednodušeně, a neřekl bych, že v tom českém přístupu k těmhle rizikům a k tomu, jak je

zvládat, je něco vysloveně specifického. Je to úplně, z tohoto hlediska jsme úplně normální evropská země, to není špatný, že

nějakýho hlediska jsme úplně normální evropská země.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Co je naopak největší bezpečnostní hrozba, když už jste o nich mluvil, právě v souvislosti s tím internetovým bankovnictvím, je třeba

něco, co Češi podceňují?

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Určitě největší hrozbou v době technologie podvodníků, postupy podvodníků, kterým se obecně říká phishing, což je kombinace

technických prostředků a prostředků klasického podvodu, kterému se půvabně říkal sociální inženýrství, kde nějakým trikem snaží

ten zloděj z uživatele vytáhnout jeho přihlašovací údaje a přimět toho uživatele udělat nějakou akci, která tomu zloději dá přístup k

bankovnímu účtu nebo někam jinam. Tohle je problém všude po světě. V Česku jsme paradoxně byli dost dlouho proti tomu

chráněni tím, že je to jazykově závislé, že se museli napřed ti podvodníci naučit psát maily a esemesky dobrou češtinou, aby to

vypadalo přesvědčivě, ale tenhle problém už mají dávno za sebou a tenhle typ podvodů je u nás stejně rozšířený jako všude jinde.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Přístup k internetu má podle posledních údajů 83 % tuzemských domácností. To platí tedy v průměru, když se podíváme jen na

rodiny s dětmi, tak ty mají prakticky všechny, naopak z domácností, kde žijí důchodci, jich má internet necelá polovina. A ještě jedno

mezinárodní srovnání. Česko je mírně pod unijním průměrem. Nejvyšší podíl připojených domácností je v Nizozemsku, Finsku,

Německu, Španělsku nebo Dánsku. Naopak nejhůř jsou na tom Bulhaři nebo Řekové. Pane Koubský, využíváme internet úplně v

těch jeho možnostech současných a využíváme ho dobře?

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Ta otázka trošku implikuje, že je nějaké zásadní /nesrozumitelné/ internet a že děláme chybu, když ho nevyužíváme, já si myslím, že

čísla připojených domácností a míra využití je jenom jeden úzký pohled na věc. Hlavní pohled na věc je, jestli to používáme ke svému

prospěchu, rozumně, jestli nám internet púomáhá lépe žít, mít lepší informace a spokojenější život. Tím si nejsem úplně jist,

protože převládající způsob použití internetu jsou dneska bezpochyby sociální sítě, sociální média typu Facebook, Twitter,

Instagram, a řekl bych, že tam dost často lidem spíš tu náladu kazí a kvalitu života zhoršují, a v tomhle směru potřebujeme, nevím,

jestli osvětu, ale rozhodně víc zkušeností, abychom dovedli tyhlety věci obrátit spíše ve svůj úspěch.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Tak přece jen je to velmi čerstvý, nový fenomén, takže naučit se s ním pracovat musí nejen uživatelé, ale třeba i regulátor, jakou roli

právě regulátorů a vlád vidíte do budoucnosti internetu, měli by přitvrdit, měli by to nechat přirozenému vývoji, nechat to na

osvětě?

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Tohle je veliká otázka, ono je mnoho typů regulátorů, kteří tady vstupují do hry, jsou tady instituce typu Český telekomunikační

úřad, které hlídají stovky konkurentů na trhu a ceny připojení, jsou tady ochránci osobních dat, kteří hlídají, jestli nejsou ta naše

data zneužívána protizákonným způsobem, kde Evropa má v tomhle směru dost tvrdé regulace, a jsou to všeobecně platné zákony,

protože internet je součástí normálního světa, platí na něm zákony jako všude jinde. Jenom se ne vždy tak snadno vymáhají právě

proto, že je to takové prostředí, které dost utíká pod rukama všem, kdo s ním přijdou do styku. A asi ten vývoj nevyhnutelně

směřuje k tomu, že ta regulace bude více, že bude silnější, že bude vymahatelnější.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

A ještě jedna otázka, jak vidíte budoucnost internetu, kde jsou třeba podle vás největší rezervy v tom, jak ho využívat pro, jak vy jste

sám říkal, pro blaho a pro to, abysme se měli lépe?

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N

Nevím, tohle je otázka pro majitele křišťálové koule, to já nejsem, myslím si, že internet je pro nás čím dál tím víc, čím je voda pro

rybu, čili něco, co přestáváme vnímat, co přestáváme vnímat jako oddělenou složku našich životů od toho života v normálním světě.

Prostě nám to splývá. Spíš si myslím, že se musíme naučit fungovat celistvě, jak v tom normálním, tak v tom virtuálním světě, v

měnících se podmínkách dobře, než že bychom měli z toho specificky vyčleňovat internet.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

To je krásná myšlenka na závěr dnešního Byznysu. Petr Koubský, redaktor pro vědu a technologie Deníku N byl naším hostem. Díky

vám za to.

Petr KOUBSKÝ, redaktor pro vědu a technologie, Deník N


Na shledanou.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

A z Byznysu je to všechno, přeji vám krásný večer.


9. 2. 2022; vedavyzkum.cz

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě je za dveřmi

Už tento pátek, 11. února 2022, si opět připomeneme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Cílem tohoto dne, který se letos koná již

posedmé, je mimo jiné také poukázat na stále nízké zastoupení žen ve vědě. Doprovodné akce k tomuto dni si stejně jako v

uplynulých letech připravily i české instituce.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 2015, poprvé se pak slavil v následujícím roce.

Tématem letošního ročníku je Rovnost, rozmanitost a inkluze: voda nás spojuje.

Tento mezinárodní den připomíná nejen důležitou úlohu žen v oblasti vědy a výzkumu, ale také poukazuje na to, že celosvětově

zastoupení žen ve vědě je stále nízké, dle OSN je to přes 33 %, což zhruba odpovídá i průměru EU. Česká republika se však v tomto

ohledu v EU řadí na poslední příčky s necelými 27 % žen mezi výzkumníky.

Vědkyně pro udržitelnost

K Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě se jako každý rok připojí i NKC-gender a věda, které si připravilo online kampaň, která

probíhá již v těchto dnech sociálních sítích a webových stránkách centra.

Letošním tématem jsou Vědkyně pro udržitelnost. Cílem kampaně je seznámit českou veřejnost s vědkyněmi, které se věnují tématu

udržitelnosti v různých oblastech a mohou tak inspirovat ostatní k zájmu o toto téma i k vědecké dráze. "Udržitelnost je jedním z

témat, které je v současnosti hojně skloňováno zejména v souvislosti s globální klimatickou změnou. OSN má jako téma

Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě Rovnost, rozmanitost a inkluze: voda nás spojuje, které vychází z cílů udržitelného rozvoje, a

my na ně chceme navázat. Rádi bychom veřejnosti představili vědkyně, které se tématem udržitelnosti zabývaly a zabývají u nás i v

zahraničí a přispívají tak ke snaze zachovat planetu i pro budoucí generace," uvedla Jana Gabrielová z NKC – gender a věda

Sociologického ústavu AV ČR.


V rámci kampaně na sociálních sítích a webových stránkách NKC seznamuje veřejnost s vědkyněmi z různých oborů, a to i s

ohledem na to, že udržitelnost se netýká pouze přírodního prostředí, ale i fungování lidské společnosti jako takové. NKC dalo

prostor i samotným vědkyním pro vyjádření jejich pohledu na téma udržitelnosti. Na webových stránkách www.genderaveda.cz jsou

postupně zveřejněny krátké rozhovory s několika českými vědkyněmi z oblasti chemie, sociologie či ekologie.

Staň se na den vědkyní

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská při ČVUT v Praze už před sedmi lety začaly u příležitosti Mezinárodního dne Žen a dívek ve

vědě pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k

této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. "Na ČVUT jsme s 34,4 procenty sice lehce nad průměrem, pokud

počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých a odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme

zatím jen 14,3 procenta a profesorek pak 8,5 procenta," vysvětluje situaci na půdě největší české technické univerzity Vojtěch

Petráček, rektor ČVUT v Praze.

Tradiční formát akce Staň se na den vědkyní, kdy po dopoledních přednáškách následují odpolední cvičení v menších skupinkách

přímo v laboratořích, letos doplní neformální večeře. "Letos připravujeme něco jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční

součásti konferencí – neformální večeře. Zájemkyně tak budou moci u jídla s hezkým výhledem na Prahu dále diskutovat s

vědkyněmi i dalšími pracovníky univerzity a sdílet své zážitky, ale i si promluvit o případných obavách ze studia či vědecké kariéry a

vyslechnout si osobní zkušenosti těch, kdo už se vědě věnují," říká Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a

současně vědecká pracovnice FJFI a dodává: "Je fajn, zjistit, že i přední a mezinárodně uznávané vědkyně se ve své kariéře i životě

potýkaly s různými problémy, že jsou to lidé jako všichni ostatní a že problémy jsou od toho, aby se řešily."

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina,

vloni to už byla více než třetina," říká Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z panelistek diskuze s vědkyněmi na akci

Staň se na den vědkyní.

"V případě Fakulty elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od středoškoláků a

středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL každým rokem

zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které

na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a projevená podpora mohou

přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy," doplňuje Veronika Jílková, koordinátorka

projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.

Souběh rodičovství a vědecké práce

"Zhruba do tří let věku dítěte je asi nejvíce složité skloubit péči o dítě s vědeckou prací, a je tím přirozeně ovlivněna zejména žena,"

konstatuje Jana Bielčíková. "Narození dětí pochopitelně ovlivnilo i způsob práce mého muže, který se už po narození syna snažil

maximálně pomáhat a skoro polovinu povinností vzal na sebe," vysvětluje Jana Bielčíková.

První dítě se jí narodilo v době, kdy pracovala v týmu Johna Harrise na americké Yaleově Univerzitě. "Cítila jsem velkou podporu, ve

skupině byl totiž nadpoloviční počet žen a po narození syna jsem mohla zčásti pracovat z domova, a to samé mi potom umožnili do

jisté míry i zaměstnavatelé v Česku," vysvětluje Jana Bielčíková, která titul docentky získala na sklonku roku 2021.

Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v České republice mírně zlepšuje. Nicméně pro efektivní zapojení žen do vědy

stále chybí především cenově dostupné jesle a systematická podpora ze strany zaměstnavatelů. "Bohužel jsme neměli v dosahu

prarodiče, takže než mohly jít obě děti do školky, museli jsme se jim plně s manželem věnovat sami a některé vědecké aktivity jsme

tak museli omezit," uzavírá Jana Bielčíková.

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: NKC – gender a věda, ČVUT v Praze

URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/mezinarodni-den-zen-a-divek-ve-vede-je-za-dvermi


9. 2. 2022; Metro

STARTUJE TECHNOLOGICKÁ OLYMPIÁDA

Soutěž má u účastníků posilovat schopnosti porozumění, aplikace informací i týmové spolupráce.

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.

Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500 studentů středních škol, kteří se mohou

registrovat v tříčlenných týmech. Finálové kolo proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v

Praze.

Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale


studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz. 1. dubna pak on-line formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů,

které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Jeho program pak 22. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou k ruce studentům s odbornou

pomocí ohledně jejich finálových témat. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a partnerů soutěže

vyhodnocovat nejlepší týmy. Na vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc korun a spousta zážitků," vysvětluje Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice.

"Technologickou olympiádu naše fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a

technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

FEL ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob,

jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi

přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny tyto fenomény budoucnosti

lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.

Fakulta elektrotechnická ČVUT

Poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Dlouhodobě se řadí mezi prvních pět výzkumných

institucí v celé České republice. * Produkuje přibližně 30 procent výzkumných výsledků celého ČVUT. Více informací najdete na

www.fel.cvut .cz.

Foto: Fakulta elektrotechnická ČVUT


9. 2. 2022; solarninovinky.cz

Čeští vědci dodali druhý prototyp systému S.A.W.E.R. pro výrobu vody ze solární energie

Mobilní prototyp systému S.A.W.E.R. (solar-air-water-energy-resources), který dokáže autonomně, jen s pomocí solární energie,

získávat vodu z horkého pouštního vzduchu, se stal součástí prestižního Rochesterova technologického institutu v nejlidnatějším

městě Spojených arabských emirátů Dubaji.

První dodávky

Instalaci provedli a počin oznámili specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT. V příštích

měsících bude tento tým zkoumat vlastnosti a možnosti tohoto unikátního systému spolu s experty a studenty dubajské univerzity.

Tento projekt by měl nastartovat dlouhodobou spolupráci mezi ČVUT a Rochesterovým institutem.

Pro vzdělávací a bádací účely poslouží kontejnerová verze S.A.W.E.R. Management institutu se seznámil s tímto specifickým

zařízením v srpnu, tedy ještě před otevřením Českého národního pavilonu a bran odložené Všeobecné světové výstavy EXPO 2020.

Tu pořádá právě Dubaj. V září dodalo CEEB ČVUT podle plánu mobilní verzi systému.

"Jsme velmi potěšeni, že se nám povedlo nastavit takto úzkou kooperaci s ČVUT. Pro naše studenty a výzkumníky jde o významný

příspěvek ke studiu a výzkumu v energetickém a materiálovém inženýrství. Současně se pro nás otevírají příležitosti pro rozvíjení

dalších zajímavých futuristických možností, ” sdělil Júsuf Ásaf, prezident Rochesterova technologického institutu v Dubaji.

Rozšíření spolupráce

"Zároveň rozšiřujeme naši spolupráci v oboru využití dronů s pražskou elektrotechnickou fakultou, jejíž tým získal několik

ocenění na světové přehlídce v Abú Zabí. Vidím také možnosti, pokud je o mezinárodní projekt ve studentské soutěži v konstrukci

vozů Formula Student. Náš institut právě pravě na výstavbě jednoho monopostu, ” dodal Ásaf.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se výrazně podílelo na vývoji první kontejnerové verze S.A.W.E.R., která

byla uvedena do zkušebního provozu v roce 2019 v poušti Sweihan poblíž Abú Zabí. Poté převezli odborníci z UCEEB testované

zařízení zpátky do laboratoří v Buštěhradu, kde mu po šestiměsíčním chodu ve skutečných podmínkách zvýšili kapacitu zachycené

vody na dvojnásobek. Od zahájení EXPO letos v říjnu se investoři z celého světa začali intenzivně zajímat o český technologický

"zázrak”.

Nové aplikace

"Na začátku byl nápad na spojení pěti českých patentů a inovací, které by přispělo k naplnění tématu Všeobecné světové výstavy

‚Connecting Minds – Creating the Future’, a to včetně funkčního předvedení způsobu kultivace suché pouště a její přeměny v

kvetoucí oázu. Tato myšlenka se stala zajímavou nejen z technologického pojetí, ale také z byznysového pohledu,” uvedl Jiří

František Potužník, autor této iniciativy a generální komisař české účasti na EXPO.

"Máme radost ze zájmu médií, potencionálních investorů a z rýsující se perspektivy dlouhodobé spolupráce po skončení výstavy. S

takovou představou jsme ostatně do Dubaje i přijeli,” dodal Potužník.

Technologie S.A.W.E.R. instalovaná v Českém národním pavilonu získává ze vzduchu denně více než 800 litrů vody, která postřikuje

zahradu vpřed vchodem do expozice. Mobilní verze, jež sestává ze dvou nákladních kontejnerů, je schopna "vyrobit” až 200 litrů

destilované vody, kterou přemění mineralizační jednotka WatiMin v pitnou vodu. ČVUT už vyvinulo model, který se dá přenést

dvěma lidmi. Kapacitu má 20 litrů vody denně. Experti v Praze nyní pracují na osobní verzi velikosti polní lahve.


«


9. 2. 2022; solarninovinky.cz

Čeští vědci dodali druhý prototyp systému S.A.W.E.R. pro výrobu vody ze solární energie

Mobilní prototyp systému S.A.W.E.R. (solar-air-water-energy-resources), který dokáže autonomně, jen s pomocí solární energie,

získávat vodu z horkého pouštního vzduchu, se stal součástí prestižního Rochesterova technologického institutu v nejlidnatějším

městě Spojených arabských emirátů Dubaji.

První dodávky

Instalaci provedli a počin oznámili specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT. V příštích

měsících bude tento tým zkoumat vlastnosti a možnosti tohoto unikátního systému spolu s experty a studenty dubajské univerzity.

Tento projekt by měl nastartovat dlouhodobou spolupráci mezi ČVUT a Rochesterovým institutem.

Pro vzdělávací a bádací účely poslouží kontejnerová verze S.A.W.E.R. Management institutu se seznámil s tímto specifickým

zařízením v srpnu, tedy ještě před otevřením Českého národního pavilonu a bran odložené Všeobecné světové výstavy EXPO 2020.

Tu pořádá právě Dubaj. V září dodalo CEEB ČVUT podle plánu mobilní verzi systému.

"Jsme velmi potěšeni, že se nám povedlo nastavit takto úzkou kooperaci s ČVUT. Pro naše studenty a výzkumníky jde o významný

příspěvek ke studiu a výzkumu v energetickém a materiálovém inženýrství. Současně se pro nás otevírají příležitosti pro rozvíjení

dalších zajímavých futuristických možností, ” sdělil Júsuf Ásaf, prezident Rochesterova technologického institutu v Dubaji.

Rozšíření spolupráce

"Zároveň rozšiřujeme naši spolupráci v oboru využití dronů s pražskou elektrotechnickou fakultou, jejíž tým získal několik

ocenění na světové přehlídce v Abú Zabí. Vidím také možnosti, pokud je o mezinárodní projekt ve studentské soutěži v konstrukci

vozů Formula Student. Náš institut právě pravě na výstavbě jednoho monopostu, ” dodal Ásaf.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se výrazně podílelo na vývoji první kontejnerové verze S.A.W.E.R., která

byla uvedena do zkušebního provozu v roce 2019 v poušti Sweihan poblíž Abú Zabí. Poté převezli odborníci z UCEEB testované

zařízení zpátky do laboratoří v Buštěhradu, kde mu po šestiměsíčním chodu ve skutečných podmínkách zvýšili kapacitu zachycené

vody na dvojnásobek. Od zahájení EXPO letos v říjnu se investoři z celého světa začali intenzivně zajímat o český technologický

"zázrak”.

Nové aplikace

"Na začátku byl nápad na spojení pěti českých patentů a inovací, které by přispělo k naplnění tématu Všeobecné světové výstavy

‚Connecting Minds – Creating the Future’, a to včetně funkčního předvedení způsobu kultivace suché pouště a její přeměny v

kvetoucí oázu. Tato myšlenka se stala zajímavou nejen z technologického pojetí, ale také z byznysového pohledu,” uvedl Jiří

František Potužník, autor této iniciativy a generální komisař české účasti na EXPO.

"Máme radost ze zájmu médií, potencionálních investorů a z rýsující se perspektivy dlouhodobé spolupráce po skončení výstavy. S

takovou představou jsme ostatně do Dubaje i přijeli,” dodal Potužník.

Technologie S.A.W.E.R. instalovaná v Českém národním pavilonu získává ze vzduchu denně více než 800 litrů vody, která postřikuje

zahradu vpřed vchodem do expozice. Mobilní verze, jež sestává ze dvou nákladních kontejnerů, je schopna "vyrobit” až 200 litrů

destilované vody, kterou přemění mineralizační jednotka WatiMin v pitnou vodu. ČVUT už vyvinulo model, který se dá přenést

dvěma lidmi. Kapacitu má 20 litrů vody denně. Experti v Praze nyní pracují na osobní verzi velikosti polní lahve.


9. 2. 2022; pozitivni-zpravy.cz

Unikátní český objev: Superlubrikant z ČVUT

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze už

dlouhou dobu zkoumá

vlastnosti 2D materiálů a jejich využití jako mazivo pro stroje a další techniku. A konečně přišli na velmi přelomový objev.

Podařilo se jim naměřit nejnižší součinitel tření: jednu miliontinu. "Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové

konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě

k superlubricitě," uvádí vedoucí skupiny Tomáš Polcar a dodává: "S tak nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout

objekt vážící tisíc tun."

Takový superlubrikant by výrazně pomohl například u součástek v optických zařízeních nebo u vesmírných projektů. Součástky by

mohly být díky němu do budoucna lehčí a jejich design mnohem jednodušší, což by se mohlo odrazit i na jejich ceně. Šrouby v

některých strojích časem reznou, superlubrikant by tomu mohl předejít a zajistit jejich dlouhou životnost. Asi se s ním nesetkáme v

běžné životě, ale přispěje i našim potřebám.

Skupina pokročilých materiálů FEL ČVUT, Zdroj: ČVUT

Nyní se výzkumem materiálu zabývá tým ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar, ale jeho

budoucnost k nám láká i další vědce z celého světa. Informaci o objevu dokonce na začátku roku otisknul vědecký časopis Nature

Materials , je to vůbec první zmínka o české vědě v tomto časopise. I díky němu je teď další posun ve výzkumu superlubrikantu velmi

žádaný po celém světě.

Zdroj: Czech Crunch FEL ČVUT


8. 2. 2022; ČT 1 - Bilance

Roboti vám přišli sebrat práci

Filip ČERNÝ, moderátor

Roboti jsou tady. Zasahují do našich životů, aniž bychom si to uvědomovali. Nemají tuhle roztomilou podobu, mnohdy nejsou vidět

vůbec, ale už teď ovlivňují, jak budeme pracovat, co budeme nakupovat a možná také, koho budeme volit. O tom všem bude dnešní

Bilance. O robotech, chytrých strojích a umělé inteligenci. Průmyslová zóna v Plzni. Japonská firma Daikin tady postavila velkou

továrnu na klimatizace. Na nových linkách, třeba tady na montáž výměníků, už dělají většinu práce roboti. Nejenže všechny

potřebné díly přesně spojí, ale práci po sobě i sami zkontrolují. Třeba tenhle robot přebírá díl naplněný heliem. Bleskurychle ho

očichá, zjistí, zda plyn neuniká ven, a tak zkontroluje kvalitu svaření.

Michal SOUKUP, supervizor nových technologií, Darkin Industries ČR

Jsou zde určité standardy na rychlost toho čekání a dobu čekání, což člověk nemůže z podstaty vlastně dokázat přesně jako robot.

Robot může pracovat vlastně pořád, nemá potřebu jít na záchod, nemá hlad, nemá špatný den. Prostě, jak se nastaví, tak tak jede

bez přestávky, dokud vlastně pracuje linka.

Filip ČERNÝ, moderátor

Jsou to jednoduché úkony. Uchopit, přemístit, spojit, ale dřív je dělali lidé, a kde jsou teď?

Michal SOUKUP, supervizor nových technologií, Darkin Industries ČR

Když se ptáte na operátora, není žádný, jelikož je přesunutý úplně jinou linku, nebo na nově stavěnou linku. Robot tedy přímo

nenahradí člověka. Člověk je pouze přesunut na jinou pozici.

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny

Minimálně v českém průmyslu se doufá, že vlastně roboti nahradí lidi a to z jednoduchého důvodu, protože v České republice


/nesrozumitelné/, jak stárne populace, tak bývá pracovní síla. Vlastně někdy od roku 2010 pracovní síla ve věku 15-65 let poklesla

zhruba o 600 000.

Filip ČERNÝ, moderátor

Dokud lidé nedostávají kvůli strojům výpovědi, nemusíme se znepokojovat? Pozor ale. Jsme v Česku, kde pracuje 27 % lidí v

průmyslu a v těžbě. A tam mohou stroje nahradit většinu lidské práce. Automatizace se přitom netýká zdaleka jen těchto odvětví.

Pravděpodobnost, že zasáhne i vaše místo, je poměrně vysoká. Společnost Deloitte odhaduje, že v české ekonomice je 51 %

pracovních míst vystaveno vysokému riziku automatizace. Nejpravděpodobněji stroje nahradí zaměstnance dopravy a skladování, v

těžbě, ubytování a stravování a ve zpracovatelském průmyslu. Co je vlastně nejvíc ohroženo tím, že ten stroj to nahradí?

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

No tak základně to modelujeme opravdu na ty rutinní manuální procesy, kde vlastně můžete lidskou rukou nahradit nějakou

robotickou rukou. Určitě to nejsou úplně všechny manuální práce, které v tudle chvíli jsou vykonávány. Určitě to nebudou práce,

kde je nutný lidský kontakt typu sociální služby atd.

Filip ČERNÝ, moderátor

Děláte kancelářskou práci? Stroje ji zvládnu také, pro pokročilé softwary nyní problém vyhledat údaj, vložit ho do Excelu a

vyhodnotit výsledky. Umí i přeložit text, a dokonce ho pochopit, a to vše v rámci vašich Windows. Už dnes tak roboti komunikují se

zákazníky internetových obchodů, říká se jim chatboti. Umí zodpovědět běžné otázky k nákupu nebo poradit, jak zboží reklamovat.

hovořící žena

Hej Google, zarezervuj mi stůl pro dva v El Cocotero v úterý v 7 hodin.

Filip ČERNÝ, moderátor

Výrazně vylepšenou verzi takového asistenta představil už před třemi lety Google. Je schopný si telefonem objednat místo v

restauraci a vystupovat přitom jako člověk.

hovořící muž

Ahoj, jsem Google asistent a chci udělat rezervaci pro klienta.

Filip ČERNÝ, moderátor

K umělé inteligenci se v našem pořadu ještě dostaneme. Zůstaňme teď u proměny práce.

hovořící muž

OK, v pohodě. Jak velká bude oslava?

hovořící muž

Bude to pro dva.

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny

Lze očekávat, že vlastně každému pracujícímu, včetně vás, budou roboti nebo umělá inteligence, minimálně část těch pracovních

kompetencí vezme, respektive nahradí.

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ta lidská pracovní síla se musí naučit s tím robotem komunikovat, spolupracovat a vlastně ho řídit, a to vyžaduje nějaké úplně nové

kompetence. My teďka se zaměřujeme na to, abychom nasměrovali třeba další vzdělávání dospělých do téhleté oblasti.

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny

Jasně se ukazuje, že čím vyšší vzdělání, tím nižší pravděpodobnost nasazení robotem.

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

To, co zaměstnavatelé po nás chtějí na rozdíl od toho, co dříve byly požadavky na řidičské průkazy, svářecké atd., tak vlastně chtějí

měkké dovednosti. Tzn. dokázat pracovat v týmu, uměl ti čas organizovat a prostě přetransformovat takové nějaké ty rutinní

záležitosti, které převezme, převezme stroj.

Filip ČERNÝ, moderátor

Jaké vlastně schopnosti se podle vás teda vzhledem k tomuhle tomu vývoji budou cenit u těch lidí?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já si myslím, že to bude kombinovaná empatie, empatie lidí vůči lidem a empatie lidí vůči strojům. Tzn. schopnost na pracovním

trhu vlastně umět jednat s lidmi, umět jim rozumět, ale zároveň chápat to, jak funguje ta umělá inteligence, jak fungují stroje,

programy, jak funguje internet, ale lidi, co budou tady ty schopnosti umět, tak vlastně budou moct na tom trhu práce hrát vůdčí roli.

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny

Lidi musí být připraveni na to, že ty nové profese vzniknou a my se budeme muset nějakým způsobem rekvalifikovat velmi rychle..


Filip ČERNÝ, moderátor

Jak rychle mohou technologické změny přijít, to ukazuje příklad z kolínského závodu Toyoty. Když vedení automobilky rozhodlo, že

se do Čech přesune výroba modelu Yaris a iGo cross, znamenalo to předělat karosářskou linku. Za pouhé 2 roky obsadili tento

segment kompletně roboti.

Tomáš MERTLÍK, generální ředitel, Batist Medical

Pod námi jsou díly od dodavatelů, které operátor vezme a založí do robota, který si poskládá k sobě, upevní a svaří, vznikají tak

vlastně ty subkomponenty, které ve finále na konci linky naloží robot zase znovu na automaticky naváděné vozidlo, které v tom

našem případě podle magnetické pásky zná svoji trasu a v pravý čas dorazí právě na to místo, kde má ty díly předat do dalšího

procesu.

Filip ČERNÝ, moderátor

Kdy do toho procesu znovu vstoupí člověk?

Tomáš MERTLÍK, generální ředitel, Batist Medical

V tomhle případě do toho vstupuje víceméně až na konci, kde se na karosérii montují dveře kapoty, a zadní dveře.

Filip ČERNÝ, moderátor

Automatizace se firmám silně vyplácí, roste jim produktivita, a když jsou efektivnější, narůstají jejich příjmy. Již zmíněná zpráva

Deloitte odhaduje, že automatizace může růst potenciálu celé české ekonomiky zdvojnásobit. Ekonomové dokonce varují, že jsme v

nasazování robotů příliš pomalí.

David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny

My jsme v průběhu těch posledních let vypadli z první dvacítky nejvíce robotizovaných ekonomik na světě. A ten, kdo kolem nás

profičel vlastně v těch posledních letech, je takřka Čína a právě podinvestovanost je vlastně faktor, který dlouhodobě by mohl

zpomalit růst české ekonomiky a snižovat růst prosperity a Čechů.

Filip ČERNÝ, moderátor

V oblasti robotiky naštěstí Češi nejsou jen uživatelé, ale i vývojáři. Tohle je zatím neúplný prototyp vzniklý ze spolupráce Technické

univerzity v Liberci a ČVUT. Obří 3D tiskárna, která umí vytvořit nevídané tvary z cementové směsi.

Jiří KOLÍSKO, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze

Abychom dokázali tisknout ten prvek v nějaké výšce, tak musíme tu cementovou hmotou urychlit, aby řekněme, po 10 cm tisku

začala mít nějakou pevnost, běžný cement, ten tuhne řádově hodinu a půl až 2 hodiny, takže my to tady urychlujeme, velkým

nepřítelem tisku je vlastně gravitace. Ta hmota je relativně těžká, takže s vlastní hmotností se ten samotný prvek může deformovat,

když patřičně rychle netuhne a netvrdne.

Petr ZELENÝ, vedoucí projektu 3D tisku, Technická univerzita v Liberci

Cíl je mít robotické rameno, který bude mít rozsah okolo šesti metrů a bude umět vytisknout dům. Třeba rodinný dům klasické

velikosti přímo na staveništi.

Jiří KOLÍSKO, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze

Cítíte to, jak to hřeje?

Filip ČERNÝ, moderátor

To je to teplý a ještě úplně měkký.

Jiří KOLÍSKO, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze

Ještě je to úplně měkký, ale už ten proces toho tuhnutí tam začal.

Filip ČERNÝ, moderátor

Jako výhodu poskytuje proti těm současným řešením?

Petr ZELENÝ, vedoucí projektu 3D tisku, Technická univerzita v Liberci

Může to být ve výsledku třeba úspora materiálu, že ten 3D tisk umožní tisknout velice tenkostěnné skořepinové tvary, které se dají

vyplnit třeba i izolací následně, takže se spotřebuje méně materiálu, je tam úspora lidské práce.

Jiří KOLÍSKO, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze

Vy si můžete vymyslet různý zátočiny, můžete si vymyslet, co chcete. Když to přeženu, tak ve finále by se dalo třeba zadat to, že ta

tisková hlava vytiskne reliéf třeba tváře našeho psa nebo manželky.

Filip ČERNÝ, moderátor

Dalším odvětvím, ve kterém experti slibují ohromné změny, je zdravotnictví. Skutečností, která už dávno opustila stránky sci-fi

literatury, jsou bionická vylepšení, tedy technika, která nahrazuje nebo vylepšuje naše lidské schopnosti.


Amálie KOSOVÁ, dívka s bionickou rukou

Já jsem měla nádor ve dlani, takže já jsem tu ruku vlastně měla nepohyblivou a velice bolavou asi už tak od 13, od 12 to začlo, takže

léčila jsem se s ní potom, chemoterapii jsem měla, a ve 14 jsem šla na amputaci.

Filip ČERNÝ, moderátor

Jak jste se s tím vyrovnávala?

Amálie KOSOVÁ, dívka s bionickou rukou

Já jsem se s tím vyrovnala podle mě velice rychle, protože já už jsem předtím, když jsem měla vlastně svoji vlastní ruku, tak jsem

trochu chtěla, aby mi ji amputovali, protože mě hrozně bolela.

Jan MALEŠ, myoprotetik, Ottobock

Tuhletu chvíli my jsme vlastně schopni nahradit celou horní končetinu s tím, že samozřejmě s určitou náročností ji ti lidi jsou

schopný tu ruku ovládat. Pacient má vlastně na sobě protézové lůžko, ve kterém jsou umístěny elektrody. Tyhle elektrody snímají

akční potenciál ze svalů, což je minimální elektrický napětí, který my jsme schopni snímat a na základě vlastně toho, jak on to

provede, jakou sílu dá toho energetického napětí, toho akčního potenciálu, tak ta protéza potom vytváří nějaký pohyb, buď se

otevře zavře nebo dotuje.

Amálie KOSOVÁ, dívka s bionickou rukou

Ta ruka, ta má různý pohybový vzorce, třeba pěst, potom můžeme na někoho takhle ukazovat nebo si můžu takhle přivolat k sobě,

potom má precizní, tím se dá všechno chytat, a pak je tady ještě takovýhle precizní. Ten je na úplný, třeba na fazolky, nebo když

člověk potřebuje držet jehlu od niti, tak je to dobrý, už mám vlastní zkušenost s tím.

Filip ČERNÝ, moderátor

Tyto bio protézy se ve firmě Ottobock vyrábí každému na míru a výrobce tady zároveň učí pacienty, jak technické končetiny

používat.

Jan MALEŠ, myoprotetik, Ottobock

/nesrozumitelné/ to zkusit ještě jednou, pojď, ale dělej ty pohyby pomalu, opravudu jistě, ale chytni si to precizně do té ruky,

opravdu si to chytni, tak, dej si tu ruku na stranu. A pak ji pusť, drž to. Skvělý.

Filip ČERNÝ, moderátor

Bionická ruka stojí 600 000 Kč a kromě pojišťovny na ni ještě přispívá konto Bariéry. Změnu, kterou do života přináší, si pacienti

nemohou vynachválit.

Amálie KOSOVÁ, dívka s bionickou rukou

Když se mi dostala vlastně do ruky tahle ruka, tak se mi strašně ulevilo a naproto mi to změnilo pohled na sebe a zvýšilo se mi

sebevědomí a líbí se mi, jak je přiznaný, že to je robotická ruka a neskrývá se to za jako normální.

Filip ČERNÝ, moderátor

Jak dlouho vydrží vlastně ta ruka nabitá?

Amálie KOSOVÁ, dívka s bionickou rukou

Já si tu ruku během dne vypínám, když ji nepotřebuju, tak mi vydrží vlastně celej den, ale jako když ji mám pořád zapnutou, a

používám ji pořád, tak třeba když maluju, tak mi vydrží tak 5 hodin, 6 hodin maximálně, pak se mi vypne a musím si ji dát do

nabíječky. Když ji mám na sobě, tak to řeším tak, že si třeba sednu a rovnou si ji takhle zapojím a nabíjím se.

Filip ČERNÝ, moderátor

Bio protézy nenahradí lidskou ruku úplně, především nemohou zprostředkovat cit. Leccos ale zvládnou různé nástavce. Tohle je

spíš jako pracovní nástavec.

Jan MALEŠ, myoprotetik, Ottobock

/nesrozumitelné/ třebato jsou klienti, kteří dělají v práci, opravdu jako, že potřebujou něco pevně držet, jo, nosí třeba nějaký plechy

nebo potřebujou pájet.

Amálie KOSOVÁ, dívka s bionickou rukou

Mě to baví si na to shánět ty náramky a ozdobičky a prstýnky gumový a tak, takže potom přijde a já mám radost, že tu ruku mám.

Takže děkuju, takže si ji ráda nějak krášlím jako moji ruku.

Filip ČERNÝ, moderátor

Aha.

Amálie KOSOVÁ, dívka s bionickou rukou

No, takže vlastně vypadá takhle.


Filip ČERNÝ, moderátor

Amálie tak patří mezi lidi, kterým už robotická vylepšení pomohla porazit nejvážnější nemoci. A co víc na cestě, a to doslova už jsou

také roboti, kteří za nás budou rozhodovat. Alespoň tedy kdy zpomalit a kam zatočit. Možná už části takového robota máte ve svém

autě. Tohle je testovací vůz francouzské firmy, která vyvíjí čidla a asistenční softwary do aut. Inženýři z pražské pobočky zrovna

pracují na zjednodušení systému, které znáte z dražších výbav už prodávaných vozů. Jeden takový asistent sám udržuje vozidlo

uvnitř jízdního pruhu, jiný umí poznat překážku a zabrzdit rychleji než vy a další drží vámi zadanou rychlost a tu přizpůsobuje

okolnímu provozu. Když chcete předjet, tak to zrušíte jak vlastně?

Martin SMRŽ, systémový inženýr, Valeo

Vlastně já dám blinkr a v ten moment cítíte, že to auto začne akcelerovat.

Filip ČERNÝ, moderátor

Aha, to dělá teď samo?

Martin SMRŽ, systémový inženýr, Valeo

To dělá teď samo.

Filip ČERNÝ, moderátor

Tady na tom monitoru zároveň vidíme jakoby, co vnímá ten stroj, jo?

Martin SMRŽ, systémový inženýr, Valeo

Tam vidíte ten výstup z tý kamery, co nám poskytuje data. Jsou tam vidět jízdní pruhy, to jsou bílý čáry, pak jsou tam vidět

obdélníčky, a to jsou auta.

Filip ČERNÝ, moderátor

Dnešní chytré vozy, ale už umí víc. Tenhle parkuje sám. Řidič stojí venku a dává autu pokyn přes mobil. A tenhle elektromobil sám

vycouvá z místa, kam řidiči dříve zaparkoval.

Martin PŘIBYL, motoristický novinář

Řidič vlastně jenom kontroluje rychlost, volant se točí sám, takže tohleto auto je dneska jednotku v těch nejpokročilejších aut s tou

vysoce automatizovanou jízdou, ale není to autonomní auto, vždycky za jeho chování odpovídá řidič.

Filip ČERNÝ, moderátor

První opravdu samořiditelný vůz se v Evropě dostane na silnice letos v Německu. Bude se smět používat jen při zácpách na dálnici, a

to do rychlosti 60 km v hodině.

Martin PŘIBYL, motoristický novinář

V úrovni 3 se bavíme o autonomním řízení, protože tam řidič vlastně nemusí bejt součástí toho řetězce, první auta s úrovní, tak se

budou samy řídit na dálnici rychlostí do 60 km v hodině víceméně v nějaký koloně dálniční. V tu chvíli řidič nebude muset sledovat

provoz, bude si moct číst e-maily, bude si moct teoreticky číst noviny.

Filip ČERNÝ, moderátor

Ve Spojených státech už je možné plně robotická auta potkat v provozu. Třeba ve Phoenixu jezdí taxíky firmy Waywon, která spadá

pod Google. Aby tohle vůz dokázal, musí být vybaven podobnou technikou, jako mají na testovacím vozidle v pražském Valeu.

Gábor IFFLAND, ředitel komunikace, Valeo

Zaprvé vidíte na čelním skle detekční kameru. Detekční kamera slouží například na rozpoznávání chodců nebo dopravních značek

nebo vodorovného značení. Pak tady v předním nárazníku je několik jiných typů senzorů, například tady vidíme lidar, lidar je

laserový snímač. Rozposílá laserové paprsky do prostoru a podle toho, jak rychle se vrátí, pak dopočítáváme vzdálenost a jsme

schopni určit přesnou polohu těch chodců, aut, svodidel, stromů atd.

Filip ČERNÝ, moderátor

Mozkem autonomního vozu je počítač, který každou milisekundu vyhodnocuje pohyb auta a okolí vozu. Umí rozeznat člověka od

sloupu i bicykl od motorky. Veřejnost ale děsí případy, kdy stroje selhávají. V roce 2018 testovací vůz Uber zabil zdrogovanou ženu,

která před něj vešla. Nepoznal, že je to chodkyně, nerozpoznal, kam jde a nezabrzdil včas. Ještě strašnější jsou pády dvou letounů

Boeing 737 Max 8, které také ovládal autopilot. Ten byl chybně naprogramovaný a málo odzkoušený, takže na základě údajů z

jednoho vadného čidla navedl stroj k zemi a zabil celkem 345 lidí. Vývojáři robotických aut slibují spolehlivější stroje. Jejich auta

sbírají údaje o každém kilometru a ty sdílí. Každá chyba tak trénuje umělou inteligenci a skrz ní se učí celá flotila aut. Robotický řidič

má být bystřejší a spolehlivější než člověk. Navíc nikdy nebude unavený, nepozorný, anebo dokonce opilý.

Martin PŘIBYL, motoristický novinář

Určitě je vidět, co dneska těm autonomním autům dělá problém. Jsou to místa, kde je zatím nepředvídatelnej provoz, jsou to centra

měst. Co je asi velkej problém pro ty vývojáře, je to, že ty auta se musejí naučit stejně jako člověk předvídat, co, co se vlastně stane.

Oni vlastně, když já vidím člověka, který přichází po chodníku k přechodu, tak už jako třeba tuším, že bude chtít přecházet, že mi tam

prostě vleze. To auto se bude muset prostě na základě takovéhle věcí umět jako rozhodnout, říci, vyhodnocovat nějakou


pravděpodobnost toho, co se stane.

Filip ČERNÝ, moderátor

Obavy lidí o bezpečnost nakonec mohou vést i k druhému extrému. Čeští sportovci na olympiádě v Tokiu to viděli na vlastní oči.

Toyota vybavila olympijskou vesničku autonomními elektrobusy.

Martin DOKTOR, sportovní ředitel Českého olympijského výboru

Zajímavá věc. Stojí se na to kouknout, svézt se v tom, ale jako pro dopravu v tý vesnici se to moc používat nedalo. On byl hrozně

pomalý, tam jako relativně 20 hodin denně se pohybuje hodně lidí po těch chodnících, tak ono to neustále ty čidla braly, a to autíčko

zastavovalo.

Filip ČERNÝ, moderátor

Klíčem pro nástup chytrých a samostatných robotů je umělá inteligence.

hovořící žena

Tedy počítačový program, který umí za člověka převzít náročný úkol a jeho řešení se naučit.

Filip ČERNÝ, moderátor

Tato technologie ale vedle naděje vzbuzuje i obavu.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Umělá inteligence se primárně se dělí na tu, která pracuje podle toho, že ji někdo dobře naprogramoval, pak je ta druhá umělá

inteligence, a to je ta, kde ten stroj vlastně se něco učí z dat, a ten program, který ho vlastně řídí, ho nenaprogramoval programátor,

ale on se naučil, že to je strojové učení, které vlastně pohání dneska ohromné množství umělé inteligence.

Filip ČERNÝ, moderátor

Typickým příkladem úspěšného strojového učení je překládání, které už dnes počítače umí provést velmi kvalitně napříč desítkami

jazyků. Nejčastěji se ale s umělou inteligencí potkáme při používání Googlu nebo Facebooku. Internetoví giganti o nás sbírají a

vyhodnocují ohromné množství dat.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Ten internet vlastně jako se k nám chová, jako by nás znal, jakoby nám vlastně vycházel vstříc. On rozumí tomu, co máme rádi,

rozumí tomu, co my máme rádi, co nás zajímá, co nás nezajímá, a to je vlastně díky modelům, které se vlastně systémy, algoritmy

na té druhé straně internetu, to znamená v té velikánské síti o nás naučily, a používá je proto, když otevřu stránku, dají nám tam

reklamu, která nás nejméně obtěžuje nebo je největší šance, že na ni klikneme.

Jan VOBOŘIL, advokát, Iuridicum Remedium

Ten marketing může být klidně politický marketing, takže není to jenom o tom, že si koupíte novou žehličku, ale že zvolíte nějakou

konkrétní stranu, a to samozřejmě pak může jako ohrožovat vůbec jako celé fungování demokracie, protože ten člověk prostě je

udržovaný v nějaké té sociální bublině, je vlastně mnohem lépe manipulovatelný.

Ondřej NEFF, novinář a spisovatel

Pokud je tam nějaké nebezpečí, tak je samozřejmě nebezpečí vždycky v lidech. Jo, který prostě určité mohutnosti technické zneužití,

zneužijí vůči jiným lidem. To viz fízlovský systém v Číně, že kdy prostě se se toho informačního systému využívá k tomu, aby lidi

prostě poslouchali vrchnost a neremcali.

Filip ČERNÝ, moderátor

Schopnost inteligentní techniky sledovat lidi a rychle vyhodnotit data, používají také státy v zájmu bezpečnosti. Na pražském letišti

cizinecká policie rozmístila 145 kamer s automatickou detekcí obličeje. Tvář každého návštěvníka v reálném čase porovnávají s

databází hledaných osob.

Jan VOBOŘIL, advokát, Iuridicum Remedium

Musíme si skutečně uvědomit, že tím letištěm v normálních, řekněme, nepandemických letech projde prostě nějakých 15, 16, 17 000

000 cestujících a prostě tváře všech těch lidí se přepíšou do nějakého matematického vzorce, a jsou prostě uchovávány ze strany

české policie, což jako po dobu 30 dnů.

Filip ČERNÝ, moderátor

Úřady i firmy sbírající data o lidech, mají v Evropě protihráče. Směrnice GDPR patří mezi vůbec nejsilnější regulace nakládání s daty

a osobními údaji. Evropská unie teď připravuje omezení umělé inteligence, a co země, kde není demokracie? Třeba Čína?

Tomáš ETZLER, novinář, bývalý zpravodaj ČT v Číně

Sledovací systém se skládá dneska už ze stovek milionů kamer po celé Číně, které jsou většinou teda na ulicích, ale už se objevují i v

řadě kancelářských budov, v taxících, ve vlacích, a ty kamery jsou napojeny na software, který má schopnost rozlišovat obličeje.

Dneska ty systémy fungují dokonce už i tak, že těch kamer je tolik, že oni můžou toho člověka, pohyb jeho na ulici, můžou sledovat

jako v živém přenosu, že ho přebírají jedna kamera po druhé, už jsou algoritmy, které okamžitě ta kamera znovu rozpozná.


Filip ČERNÝ, moderátor

Ohří špionážní systém zatím Čína testuje hlavně v oblastech, kde žije těžce pronásledovaná ujgurská menšina. Komunistický režim

zároveň vytvořil databázi, v níž přiřazuje lidem kladné nebo záporné body podle toho, jak poslušnými jsou občany, sleduje jejich

přestupky, či nakupování a umělá inteligence vyhodnocuje i jejich vyjadřování na internetu.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Analýzy ve Spojených státech říkají, že zastavit dominanci Číny ve vývoji umělé inteligence vlastně už nejde. Myslím si, že jedinou

zbraň, kterou máme například v Evropě, je vlastně, jsou naše hodnoty, demokratické hodnoty, liberální hodnoty, které vlastně

preferují soukromí a svobodu člověka, takže já jsem optimista. Myslím si, že Evropská unie a Evropa jako region může hrát silné

housle v umělé inteligenci, ale úplně jiným způsobem než Čína a Amerika.


8. 2. 2022; TECH Magazín

ČVUT PŘEDSTAVILA NANOLAB

Fakulta elektrotechnická ČVUT otevřela novou laboratoř Nanolab pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Spojuje v

jeden celek hned několik unikátních technologií.


Nová laboratoř uspokojí poptávku firem po odbornících na návrh polovodičových čipů, její možnosti využijí jak výzkumníci z katedry

mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v

polovodičovém průmyslu. Nanolab tak významně přispěje k naplnění poptávky českých firem po vysoce specializovaných

odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů.

Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designéry, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na

katedře mikroelektroniky rozvíjí, takže absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou

mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.

Ve výbavě laboratoře jsou unikátní technologie z oblasti bezmaskové optické litografie, zařízení pro depozice atomárních vrstev a

hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čistotou.

"Některé z přístrojů, jako např. nejnovější optický litograf ML3 s přímým zápisem, dosud v Česku nebyly," říká prof. Pavel Hazdra,

vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání Nanolab přispěje, je mnohem širší než jen oblast čipů. Přispěje např. k novému poznání v

oblasti výzkumu nádorových buněk, solárních článků, kosmického výzkumu nebo v projektech s diamantovou elektronikou, která

vyniká vysokou odolností.

FOTO: archiv, CATRIN


8. 2. 2022; MŮJ SVĚT

Z DĚTSKÉHO POKOJÍČKU AŽ DO O2 ARENY

Můj muž měsíce Hvězda oblíbeného písničkáře Jana Pokorného alias Pokáče stoupá, jak ostatně prozradila i skvělá druhá příčka v

anketě Slavík. Svými rytmickými melodiemi a trefnými texty, které oslovují stále více příznivců napříč generacemi, si tak buduje

nezaměnitelné místo na české hudební scéně.

- Proč si vlastně říkáte Pokáč?

To je patvar příjmení Pokorný, abych se odlišoval od ostatních Pokorných.

- Pamatujete si ještě na svou vůbec první písničku?

Velmi dobře. První píseň s názvem Zima jsem složil v roce 2008. Dodnes je k dohledání na serveru Bandzone.cz. Byla trošku

přisprostlá, přiznávám, že na hlubokou poezii jsem se ve svých 18 letech necítil. Skládat jsem se pokoušel už předtím, ale vůbec

jsem nevěděl, jak na to. Proto ty moje první písničky neměly moc velký ohlas. Tak jsem začal natáčet vtipné skeče. Ty na tom ale

nebyly o moc lépe. Za 4 roky měly třeba jenom 11 tisíc zhlédnutí, a ukázalo se tedy, že to není ta správná cesta. Tak jsem se vrátil k

písničkám. A pomalu se to začínalo lepšit. Najednou moje písničky lidi začaly bavit.

- Dnes má Pokáčovo kanál 284 tisíc odběratelů a některá videa mají třeba i 13 milionů zhlédnutí. Čím si ten úspěch vysvětlujete?

Částečně i svou vytrvalostí, muzikant se prostě nesmí nechat odradit počátečními neúspěchy. Naopak na sobě musí pracovat a

zlepšovat se, zkoušet to dál. Nevzdávat se svých snů. Právě ty člověka a umělce obzvlášť ženou dopředu.

- O čem jste jako mladík snil nejvíce?

O spoustě věcí. Třeba o tom, že budu dělat, co mě baví. A to dělám. Jezdím po republice, bavím lidi a ještě za to dostávám

zaplaceno. Ideální stav. Taky jsem toužil po sledovanosti, jakou v té době měl Pavel Callta (jeho videa tehdy měla 43 tisíc zhlédnutí). I

to se splnilo.

- Je sledovanost na YouTube pro muzikanta důležitá?

Samozřejmě. YouTube muzikantům rozšiřuje fanouškovskou základnu. A bez fanoušků se žádný muzikant neobejde. Písničky, které

mají nejvíc zhlédnutí, se mnou na koncertech zpívá nejvíc lidí. Lidi je znají a chtějí je slyšet.

- A je sledovanost i důkazem kvality?

Tak bych to neřekl. Vezměte si, že nejsledovanějším videem celého YouTube je dětská písnička Baby Shark s 10 miliardami zhlédnutí.

Určitě to není nejlepší písnička, která byla kdy složena, ale lidi evidentně oslovuje a zajímá. Ale i písnička s 10 tisíci zhlédnutími

někoho musí bavit.

- Na svém kanále máte klipy rozdělené na ty "z pokojíčku" a "za peníze". Výroba těch z pokojíčku evidentně není tak finančně

nákladná jako výroba těch profesionálních. V jakých cenových relacích se pohybujeme?

Jak jste si jistě všimla, u těch videí za peníze je smutný smajlík, což znamená, že jsou velmi drahá. Profesionální video vyjde na

několik desítek tisíc, které jsem jako chudý student neměl. Proto jsem začal natáčet v pokojíčku. S mou produkcí v podobě kytara a

mikrofon to naštěstí šlo. Pak jsem si koupil počítač a videa si začal sám stříhat. Spousta muzikantů na to není, ale mě to bavilo.

- Všechno jste si vždy vymýšlel od A do Z, hudbu, texty i náměty videí?


Je to tak. Přiznávám, že videa nejsou úplně mou parketou. Kdyby se tedy našel někdo, kdo umí vymyslet vtipný video, tak mu to rád

zčásti přenechám.

- YouTube bezesporu mladým muzikantům pomáhá v jejich rozjezdu. Streamovat a publikovat tu může v podstatě kdokoliv cokoliv.

Je to jen výhoda?

Je pravda, že dostat muziku mezi lidi dnes není problém. To ale také přináší obrovskou konkurenci, v níž není snadné obstát.

Respektive se to podaří jen těm nejlepším. Internet je v tomhle ohledu nekompromisní. Když dané dílo v určitém časovém horizontu

nemá úspěch, tak prostě není dobré.

- Co s tím pak dělat?

Makat na sobě, zlepšovat se, být konzistentní, originální a svůj. Jiná cesta k úspěchu neexistuje.

- Co je lepší? Mít deset dobrých písniček, nebo devět průměrných a jednu pecku?

Jednoznačně devět průměrných a jednu pecku. Když lidi mají jeden hit, tak si poslechnou i ten zbytek a přijdou na koncert. Hity jsou

potřeba.

- V září vás čeká koncert v O2 areně. Vystupoval jste už někdy předtím v tak veliké sportovní hale?

Jednou jsem se tam zúčastnil charitativní akce, na kterou mě pozval Voxel, který tam dělal předskokana Kabátům. Byl jsem tedy

takovým předskokanovým přicmrndávačem. Coby sólista jsem doposud neměl tu čest. Ale i koncert v O2 areně jsem si vysnil. Což

samozřejmě nic nemění na faktu, že to pro mě je velká výzva. Ale těším se na to.

- Budete tam vystupovat sám?

Spolu s dalšími hosty a spoustou překvapení.

- Máte už trému?

Zatím ne. Před koncerty už moc trému nemívám. Ale těsně před tím, než tam vylezu, ji určitě mít budu.

- Vy jste původní profesí IT pracovník. To bývají spíše introverti, pro které by vystoupit v O2 areně představovalo něco

nemyslitelného...

Prvních 20 let mýho života jsem byl silný introvert. Během této doby jsem potkal jen asi dvacítku lidí. V branži jsem se ale otrkal. A

dnes si to užívám. Na každým koncertě potkám několik set lidí, tedy mnohem víc než za celý svý dospívání. Za extroverta se ale

pořád nepovažuju. Mě baví být doma. Nikdy jsem třeba nebyl příznivcem nočních party po koncertech.

- To jste tedy výjimka. Muzikanti bývají pěknými záletníky...

To mi nemusíte říkat, já je znám. Mě ale modelky na drinky nikdy nezvaly. To spíš plešatí ajťáci, pro které jsem byl vzor.

- Vzor?

Já se totiž naučil dělat ze slabin přednosti. Kluci s kytarou vždycky byli klasickými hezouny (Tomáš Klus, Jason Mraz). Tím já ale nikdy

nebyl. Tak jsem složil song Vlasy ("Občas si říkám, jaký by bylo asi probudit se ve světě, kde bych měl vlasy.") Ve spoustě lidí to

zarezonovalo, protože měli stejný problém. Plešatých fanoušků tak přibylo, ale fanynek zas tak moc ne.

- Házely po vás někdy kalhotky?

Za 5 let na mně přistály dvě podprsenky. Dokonce jsem podepsal víc pánskejch prsou než těch dámskejch. Tak jsem po koncertu jel

domů. Na začátku jsem navíc na koncerty i řídil, takže jsem ani nemohl pít. Ale vůbec mi to nevadilo. A tak to v podstatě funguje

dodnes. I přesto, že už mám řidiče.

- To manželka musí být ráda...

Ale já nejsem rád. Na kytaru jsem totiž svýho času začal hrát proto, abych sbalil nějaký holky. Ale ty písně o mizejících vlasech na mý

koncerty více než hezký holky lákaly plešatící kluky. Ale alespoň někdo přišel. Dneska už naštěstí chodí i malý děcka, kluci, holky,

babičky, všechny generace. A jsem za to rád.

- Lucie Výborná o vás řekla, že jste Ivan Mládek současné doby. Souhlasíte s ní?

To je moc hezký, protože Ivan Mládek je můj vzor. Přiznávám ale, že tomu tak nebylo vždycky. K jeho písničkám jsem si našel cestu


až později. A až teď opravdu vidím, jak jsou geniální.

- Je těžší skládat písničky pro sebe, nebo pro někoho jiného?

Pro sebe jsem psal tisíckrát. Proto raději píšu pro někoho. Je to pro mě nový vítr, impuls a inspirace. Dokonce mám pocit, že mi to

jde i rychleji.

- Je to i případ písně Dobrý kafe, kterou jste složil pro Lucii Bílou?

Je pravda, že vznikla hodně rychle. Lucka se na mě obrátila s tím, že chce písničku. Přijel jsem za ní do Otvovic, probrali jsme detaily

a já ji poprosil, jestli by mi svoje připomínky poslala mailem. A ona se po dvou týdnech ozvala s dotazem, jestli už to mám hotový. V

té době jsem ale nic neměl. Tak jsem se na to vrhnul a hned druhý den jí poslal demo nahrávku. Ta se jí zalíbila, nahráli jsme to a

písnička je na světě. A daří se jí, z čehož mám radost.

- Je těžké odhadnout úspěch již složené a nahrané písničky?

Třeba písnička Mám doma kočku mi poté, co jsem ji napsal, přišla normální až průměrná. A dnes z ní je hit. Z další písničky V lese,

která mi přišla hrozná a rok jsem ji předělával, je nejvíce přehrávaný song na Spotify. Takže sám nevím. Také se stává, že písnička

dobu nikoho nezajímá a najednou se z ničeho nic dostane do popředí. I vydaný song zkrátka někdy něco potřebuje, a nikdo neví, co

to vlastně je... Proto je zapotřebí psát, psát, psát a vydávat, vydávat, vydávat. Něco z toho se chytne, něco ne.

- Je pravda, že prvním kritikem vašich písní je vaše žena?

Je to tak. Ona je navíc velmi upřímná. Když něco uvaříte, automaticky podvědomě očekáváte, že to druhému bude chutnat. A pokud

tomu tak není, mrzí vás to. S muzikou to je stejné. Já vidím, že se jí to nelíbí, a ona pak špatně nese, že z toho jsem špatnej. Ani jeden

to nemá jednoduché.

- Také jste nadšený fotbalový fanoušek. Skládal jste dokonce i pro Spartu. Jak k tomu došlo?

Sparta slavila 120 let od vzniku. Bylo v plánu, že vyhraje titul a já pro ni napíšu oslavný songy. Jenže začala prohrávat a já nevěděl, o

čem psát. Tak jsem napsal: "Vypadli jsme z Evropy a je to v háji." To byla jedna z nejtragičtějších sezon v historii Sparty a já toho byl

součástí. Měl jsem udělat deset písní, ale po šesti jsem s tím skončil.

- Není zde nějaká souvislost i s kariérou profesionální sportovkyně vaší manželky? Ta zase skončila krátce po vašem seznámení, že?

Máte pravdu. Tvrdí, že měla v plánu končit, ale myslím, že ji prostě začalo bavit jezdit se mnou na koncerty, tak pověsila tretry na

hřebík.

- Sportujete alespoň spolu, když ona vám slouží jako první kritik?

Teď máme malý mimčo, takže na sportování není moc čas. Teď má navíc chudák rýmu, nemůže dýchat a pořád pláče. Dneska jsme

vstávali ve dvanáct, pak ve čtyři ráno. Moc jsme toho nenaspali. Všichni rodiče to dobře znají.

- Rodičovství do života přináší velkou změnu, že?

Opravdu velkou. Je velmi důležité, aby se zapojil i partner. Matky samoživitelky to musí mít velmi těžké. Nedivím se jim, že další dítě

už nechtějí.

- Neříkejte mi, že vám otcovství nepřineslo nic dobrého...

Tak jsem to nemyslel. Otcovství je naprostá pecka, totálně nový rozměr života. Malej Tedík je teď náš vesmír a milujeme ho jako nic

na světě. Snad to aspoň trochu vnímá. Je to sice občas trochu náročné, ale stojí to za to. Doporučuju všem váhajícím párům! *

JAN POKORNÝ (32) * Písničkář Jan Pokorný alias Pokáč se narodil se 25. července 1990 v Praze. * Po vystudování Gymnázia Václava

Beneše Třebízského ve Slaném úspěšně absolvoval magisterský obor Otevřená informatika na FEL ČVUT. * Svůj první koncert

absolvoval coby předskokan v dubnu 2009 ve Slaném. * V roce 2016 se stal Objevem roku v hudební anketě Žebřík, v stejné kategorii

byl nominován o dva roky později v cenách Anděl a Český slavík. V roce 2021 byl stříbrný Slavík v kategorii Zpěvák roku. * V květnu

roku 2017 vydal debutové album Vlasy, které získalo ocenění Zlatá deska a 2x Platinovou desku. * V roce 2019 mu vyšlo druhé album

Úplně levej, za něž získal 2x Platinovou desku. V roce 2021 vyšlo album Antarktida, které je již platinové. * Kromě písniček pro sebe

píše také pro další české interprety, jako je například Lucie Bílá, Mirai, Jakub Děkan či Václav Lebeda známý jako Voxel. * Jeho

manželkou je bývalá reprezentantka v sedmiboji Eliška Klučinová, s níž má syna Teodora. "Otcovství je naprostá pecka, totálně nový

rozměr života.”

Foto: POKÁČE můžete vidět a hlavně slyšet v září v O2 areně.

FOTO: Jan Zátorský / MAFRA / Profi media, Jan Noßiüka, Nguyen Phuong Thao / CNC / Profi media, archiv


Foto: POKÁČ s Annou Julií Slováčkovou podporují onkologické pacienty písničkou I když jsme plešatí.

Foto: UKULELE je Pokáčův oblíbený hudební nástroj.


8. 2. 2022; aktulane.cz

Siláci z Dejvic, revoluce v hmyzí říši a návod na stabilní společnost

Další dvoutýdenní přehled vědy s českou stopou přináší objev "superlubrikantu", který minimalizuje tření, tisíc nových druhů v

jediné skupině tropických brouků a návod na stabilní společnost.


Siláci z Dejvic

Dokážeme pouhým tlakem ruky posunout objekt vážící tisíc tun? Možná ano, díky novému "superlubrikantu" z dejvického Českého

vysokého učení technického (ČVUT). Tření je hlavní příčinou ztráty energie i opotřebení, standardně se pro jeho překonání

používají tekutá maziva, ta ale nejsou vždy vhodná či výhodná.

Vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT se nyní podařilo minimalizovat součinitel tření až na jednu miliontinu, a to za využití

unikátních vlastností takzvaných dvourozměrných materiálů, pevných látek, které jsou extrémně tenké – často se jedná jen o jednu

vrstvu atomů. "Díky tomu, že dvourozměrným materiálům de facto chybí třetí rozměr, jsou jejich fyzikální vlastnosti jiné než u

běžných typů materiálů. Z našeho úhlu pohledu spočívá jejich výhoda v tom, že nemají téměř žádnou hmotnost a tloušťku,"

vysvětluje v rozhovoru Tomáš Polcar, vedoucí výzkumné Skupiny pokročilých materiálů.

Výsledky mezinárodního výzkumu, který vedli právě vědci z ČVUT, byly publikovány v prestižním časopise Nature Materials a

recenzenti ocenili eleganci nové metody a chytré řešení. Že se jedná o úspěch dokládá i fakt, že se je to vůbec první článek z FEL

ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 (jeden ze způsobů hodnocení kvality vědeckého časopisu, kdy již impakt faktor nad 10

se považuje za velmi dobrý). Zájem o novou technologii má i průmysl, vědci nyní pracují na možném přenosu do praxe.

Revoluce v hmyzí říši

Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci analyzovali DNA hmyzu z

800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii. V jediné skupině tropických brouků (dlouhoústcovití) našli dva tisíce druhů, z toho polovinu

dosud neznámých! "DNA přístup" tak zcela mění znalosti o biodiverzitě, oproti tradičním metodám "koukám a určuji" lze získat

rychleji a levněji mnohonásobně více informací.

"Pokud bychom druhy popisovali dosavadním tempem a způsobem, trvalo by zaznamenání tisíce druhů v takové skupině hmyzu

více než sto let. Takto máme šanci poměrně rychle zjistit, kolik je v dané oblasti druhů, jak jsou příbuzné a jak velké areály osidlují,

což je podstatné pro management ochrany přírody," říká vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce CATRIN

Ladislav Bocák. Dosud bylo popsáno zhruba 400 tisíc druhů brouků, jejich skutečný počet se odhaduje na více než milion druhů.

Obecně se předpokládá, že v současnosti známe pouze mezi čtvrtinou a desetinou všech živočichů, hmyz přitom tvoří zhruba dvě

třetiny fauny. Monitorování založené na DNA, tak může zcela proměnit naše představy o druhové rozmanitosti a výskytu živočichů.

Trojúhelníky vedoucí ke stabilitě společnosti

Jak docílit sociální stability a minimalizovat polarizaci společnosti? Řiďme se příslovím "vrána k vráně sedá" a preferujme interakci s

lidmi, kteří nám jsou podobní! Tak lze zjednodušeně shrnout novou studii, která popisuje jednoduchý model pro vytváření

společností se stabilními vztahy. Jedním z autorů je Jan Korbel, který aktuálně působí ve Vídni. Vědci vyšli z teorie sociální rovnováhy,

kterou v roce 1946 představil rakouský sociolog Fritz Heider. Ta popisuje čtyři typy mezilidských vztahů mezi třemi osobami, které

mohou být vyvážené (navzájem se mají všichni rádi, nebo dva přátelé mají společného nepřítele) či nevyvážené (navzájem se nemají

rádi, či naši dva kamarádi se nemají rádi). Asi vás nepřekvapí, že lidé preferují vyvážené trojice a ty nevyvážené mají tendenci

opouštět. V celé společnosti je ale velmi složité tyto vztahy mezi trojicemi lidí sledovat, protože existuje obrovské množství

kombinací. Nyní se vědcům podařilo matematicky popsat, co vede ke stabilitě společnosti – jsou to právě vyvážené trojice, které se

automaticky tvoří. "Náš model vede k sociální stabilitě, ale jak to již u modelů bývá, realita je odlišná – často vznikají skupiny přátel,

které jsou nepřátelské k dalším skupinám, a tím dochází k polarizaci," vysvětluje Korbel, proč to v praxi tak úplně nefunguje.

Další české stopy ve vědě:

- Všechno je to spiknutí! Lidé s extrémními politickými názory více věří konspiračním teoriím, vyplývá to z výsledků dosud

nejrozsáhlejšího mezinárodního výzkumu na toto téma mezi více než 100 tisíci účastníků z 26 zemí světa včetně České republiky,

který uveřejnil prestižní časopis Nature Human Behaviour. Studie se zaměřila například i na volební výsledky: "Výzkum potvrdil, že

konspirační teorie jsou obecně snáze přijímány osobami, jejichž preferované politické subjekty nejsou součástí státní exekutivy, a

sami sebe vnímají jako zbavené politické kontroly," vysvětluje Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, koordinátorka výzkumu v

České republice.

- Tým vědců pod vedením analytického chemika Michala Holčapka z Univerzity Pardubice publikoval v Nature Communications

novou metodu, která z pouhé kapky krve dokáže již v počáteční fázi odhalit obávanou rakovinu slinivky, a to analýzou lipidů (tuků).

Nyní vzniká takzvaná spin-off firma, která pomůže s dalším testováním a přenosem do klinické praxe.

- Skupina imunologa Dominika Filippa z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoumá procesy, které probíhají v brzlíku a jsou zásadní

pro vývoj bílých krvinek, T lymfocytů. Krvinky se v brzlíku "školí", aby rozpoznávaly cizorodé antigeny, které jim "ukazují" speciální

buňky v brzlíku. "Naše nová studie poukazuje na to, že dochází k cílené výměně těchto antigenů mezi konkrétními buňkami brzlíku.

Popsání této komunikační sítě je důležité pro pochopení fenoménu takzvané imunologické tolerance, což je proces, který ve

výsledku chrání naše tělo před rozvojem autoimunitních onemocnění, jako je například cukrovka prvního typu," vysvětluje Matouš

Vobořil, který spolu s Jiřím Březinou sdílí první autorství článku (udělali největší část výzkumu).

- Petr Čejka vede vlastní výzkumnou skupinu ve Švýcarsku, kde zkoumají, jak buňky opravují poškozenou DNA. Nyní v prestižním

časopise Science na příkladu jednoho velmi vzácného vrozeného onemocnění publikovali další "dílek skládačky" vedoucí k většímu

pochopení.

- Kde žili a kam nesměli židovští obyvatelé za 2. světové války? Odpovědi nabízí aplikace MemoGIS, která na on-line mapě Prahy

vypráví konkrétní příběhy více než 30 tisíc obětí holokaustu. Zveřejněna byla 27. ledna u příležitosti Mezinárodního dne památky

obětí holokaustu.

- Elektrotechnici z Vysokého učení technického v Brně pracují na inteligentním systému plašení špačků, kteří jsou noční můrou

vinařů. Nový systém založený na umělé inteligenci zpozoruje hejno a vyšle signál k plašení. Zájem o "inteligentní ochranu vína" mají i

ve Francii.


A obrázek na konec. Česká astronomická společnost každý měsíc vybírá nejlepší astrofotografii. V lednu vyhrál snímek Zdeňka Vojče

zachycující novou planetární mlhovinu označovanou ‚Titan nebula‘. Jedná se o obří, ale extrémně slabý objekt, který bylo těžké

zaznamenat.

Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.

URL| https://blog.aktualne.cz/blogy/pavla-hubalkova.php?itemid=41918


7. 2. 2022; neviditelnypes.cz

OSOBNOST: Karel Janoušek

Rád bych se s čtenáři podělil o vzpomínky na jednoho výjimečného člověka. Možná si někdo pamatuje malou továrničku se zelenými

plechovými vraty do dvora a nepřehlédnutelným malým komínem v ulici Nad Kolčavkou v pražské Libni. Trať z bývalého Denisova

nádraží do Vysočan, s níž sousedila, už byla zrušena. Neexistuje už ani ta továrnička, ani lihovar, k němuž přiléhala. Ustoupily nové

výstavbě. V první polovině šedesátých let zde sídlila Provozní a výzkumná laboratoř radioreléových spojů, jak oficiálně zněl poněkud

krkolomný název podniku, kde jsem začátkem šedesátých let asi tři roky pracoval. Kromě činnosti, jež je vyjádřena v názvu firmy,

tam fungovala také od Chirany zděděná opravna tlakových lahví s medicinálními plyny. K té se váže úsměvná historka.

Továrnička sousedila s dětským hřištěm. Libeňské maminky na to hřiště rády vozily svá miminka, libovaly si, jak tam na čerstvém

vzduchu krásně spala. Hřiště od továrničky oddělovala chatrná dřevěná ohrada, za kterou bývalo narovnáno možná i několik set

bombiček k opravě s nepatrně uvolněnými ventily, aby se zbavily natlakovaného plynu, převážně kyslíku a také – rajského plynu...

Kromě zmíněné opravny tam také přežívala výroba usměrňovacích lamp, jejíž nepostradatelnou výrobu pražská Chirana převzala

od inženýra Janouška, o němž bych rád vyprávěl. Tento muž byl jakousi duší té továrničky nejen proto, že přímo v ní bydlel, ale

protože to byl on, kdo v ní založil výrobu rtuťových usměrňovacích lamp. Zajímavá je historie této výroby.

V řadě přístrojů jsou zapotřebí výkonné usměrňovače. Dnes jsou polovodičové, ale tehdy byly k tomu účelu používány rtuťové

usměrňovací elektronky – lampy, jejichž prostřednictvím se získával stejnosměrný proud pro různá technická zařízení, medicinská,

dopravní a mnohá další. Dovoz ze západních zemí byl tehdy přísně embargován a jediný člověk v tehdejším Československu a

vlastně v celém východním bloku, který tyto usměrňovače uměl vyrábět, byl právě inženýr Janoušek. Jenže on byl ochoten je vyrábět

pouze ve své vlastní továrně. Komunistický režim tuto výrobu tak nezbytně potřeboval, že mu v roce 1952 (sic!) povolili zřídit

soukromou firmu. Zlaté razítko této firmy, Ing. Karel Janoušek, naleznete možná ještě dnes na rtuťových usměrňovacích lampách v

některých historických zařízeních. Já je naposledy viděl v sedmdesátých létech ve vitríně na chodbě elektrotechnické fakulty v

Dejvicích, kde byla jedna tato lampa vystavená.

Že soukromá firma Ing. Karel Janoušek s nejméně dvaceti stálými zaměstnanci, možná jediný tak velký soukromý podnik v

Československu padesátých let, nevydržela dlouho, je nasnadě. V roce 1954 inženýra Janouška obvinili z machinací s vzácným

molybdenem, který byl potřeba k výrobě a opravám vyráběných lamp. Odsoudili ho a uvěznili na několik let v ruzyňské věznici. Při

rehabilitaci v roce 1964 se v obžalovacím spisu nalezly i nejspíše záměrné početní chyby, aby obvinění stačilo na uvěznění majitele.

Součástí trestu byla ovšem i konfiskace podniku se špičkovou výrobou skleněných usměrňovacích lamp. Patřila k ní i výroba vysoce

čisté rtuti, nezbytné k plnění usměrňovaček. Také nejspíše jediná v republice.

Aby bolševik využil odbornosti vězněné inteligence, fungovala ve věznici mimo jiné inženýrská kancelář, tzv. "Basprojekt". Vznikl v ní

třeba i projekt Branického mostu, zvaného Most inteligence, protože s k jeho stavbě se využívala i pracovní síla vězněné inteligence.

Po amnestii se inženýr Janoušek vrátil domů, do přízemního bytu ve své nyní již bývalé továrně a také tam začal pracovat jako

zaměstnanec a pracoval tam až do své smrti.

Tato fakta vyprávěl sám Karel Janoušek, na čestném místě v čele dlouhého zeleného stolu s lavicemi po obou stranách, při

dopoledních svačinách v jídelně, kde jsme se scházeli. Nedostižný vypravěč nesmírně zajímavých historek z jeho bohatého života. Ty

svačiny se mnohdy protáhly až do oběda, abychom mohli doposlechnout nějaké poutavé vyprávění. Kouřil při tom nádherně

voňavé cigarety, které si sám balil. O nich se ještě zmíním.

Narodil se někdy koncem devadesátých let předminulého století. V roce 1910 se vyučil soustružníkem, vystudoval průmyslovou

školu a posléze strojní fakultu na pražské technice. K tomu si přidal i absolutorium z elektrotechniky v nově vzniklém ČVUT a jako

čerstvý inženýr přijal zaměstnání u Ředitelství pošt v mladé republice. Tam byl pověřen budováním radiotelegrafních stanic na

Podkarpatské Rusi.

To tehdy představovalo po příjezdu do místa budoucí stanice nejprve jednání se starostou nejbližší obce ohledně stavebního

povolení, najmutí dělníků, zajištění jejich ubytování a stravování na staveništi, pojištění stavby i pracujících na stavbě, vytyčení

stavby, zajištění materiálu, řízení vlastní stavby, vedení nezbytné administrativy, posléze montáž technologie, a nakonec uvedení do

provozu. Stěží si dovedu představit, že by se dnešní čerstvý inženýr dokázal takového úkolu sám zhostit.

V souvislosti s tímto zaměstnáním také asi získal potřebné znalosti a dovednosti k výrobě vakuové techniky. Na konci druhé světové

války je využil k nesmírně riskantnímu úkolu. Mnohokrát jme slyšeli o vysílači, který z Husova sboru na pražských Vinohradech volal

sovětskou armádu do Prahy v době Pražského povstání. Nikdo se ale neptal, kde se onen vysílač vzal a, hlavně, kde k němu získali

výkonové elektronky koncového stupně, jejichž pouhé přechovávání se trestalo smrtí. Ty podle svých slov zkonstruoval a posléze

vlastnoručně vyrobil právě Karel Janoušek. Nemám nejmenší důvod o tom pochybovat, mnohokrát jsem se setkal s jeho ve skoro

sedmdesáti letech až neuvěřitelnou zručností a vědomostmi ze všech možných oblastí života, nejen techniky

Co dělal krátce po válce, nevím, možná jsem nebyl tomu vyprávění přítomen, ale o práci v jeho továrně si pamatuji z jeho vyprávění


mnohé. V době největšího rozmachu továrny prý zaměstnával až padesát sklářů a vyráběl skleněné usměrňovací lampy s téměř

neuvěřitelným výkonem, schopným usměrňovat proud až 500 A. Jednu dobu prý po kolapsu měnírny v Ústí nad Labem napájely i

tamní trolejbusovou síť.

Nic z toho ale nezabránilo posléze jeho odsouzení a uvěznění v již zmíněné ruzyňské věznici. Odtamtud si přinesl mnoho

dovedností a znalostí. Ukazoval nám třeba malý zbytek mastičky na všelijaké kožní problémy. Schovával ho jako vzácnost a užíval jen

pro svá vnoučata na všelijaké bolístky, od vosího bodnutí až po odřeniny a popáleniny. Její původ popisoval takto:

V ruzyňské věznici se rozmohla mezi vězni jakási kožní plíseň, která čím dál více bránila vězňům v práci. Nepomáhaly žádné

používané prostředky, až epidemie dosáhla takových rozměrů, že nakonec po řadě měsíců pustili na tři neděle jednoho

uvězněného starého židovského kožního lékaře do civilu, aby sehnal potřebné ingredience do masti, kterou pak plnili do tub na

zubní pastu, rozdali vězňům a s její pomocí během čtrnácti dnů dokázali tu plíseň zcela vymýtit.

Naučil se tam třeba dovedně balit cigarety jednou rukou v kapse a dokonce si snad odtud přinesl recept na výrobu skvělého

cigaretového tabáku z toho tehdy nejlevnějšího dýmkového tabáku Bača. Pamětníci vzpomenou, paklík za korunu dvacet. To i tehdy

bylo málo.

Věděl mnoho i o výrobě alkoholu. Jednou paní uklízečka přinesla tašku zkvašených kompotů a Ing. Janoušek usoudil, že je škoda je

vyhodit. Požádal nás, abychom přinesli, kdo měl jaké další, a nechal je s přídavkem boraxu vykvasit v báni od té největší

uměrňovačky. Zhotovili jsme podle jeho návrhu destilační aparaturu a zkvašené kompoty jsme tak významně zhodnotili.

Vymýšlel, i vlastnoručně zhotovil součástky mnoha důmyslných zařízení, z těch větších prací namátkou třeba pro svislý sklářský

soustruh k opravám barevných obrazovek. Pro televizní vysílač na Cukráku anténní přepínač. Regulátor síťového napětí, který

posléze zajištoval stabilitu sítě v celém podniku. Nevzpomenu na mnoho dalších konstrukcí, které tento výjimečný muž vytvořil.

Dožil se vysokého věku, pokud vím, pracoval až do své smrti, tuším v devadesáti pěti letech. Odešel s ním velký kus historie, která by

neměla být zapomenuta. Jistě žijí pamětníci, kteří by mohli tuto snad poněkud chaotickou vzpomínku na vzácného člověka doplnit.

URL| https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/osobnost-karel-janousek.A220204_115336_p_spolecnost_wag


7. 2. 2022; Haló noviny

Nejnižší možné tření. K čemu poslouží?

Mezinárodní tým s českým vedením naměřil dosud nejnižší součinitel tření -jednu miliontinu. Výsledky výzkumu tzv. pevných maziv

by mohly najít uplatnění v robotice. O výzkumu informovala mluvčí ČVUT Andrea Vondráková.

Studii vedli vědci ze skupiny pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky fakulty elektrotechnické.

Publikoval ji prestižní časopis Nature Materials.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických materiálů.

Podle odborníků se ke snížení tření běžně používají tekutá maziva, která však nejsou pro všechny aplikace vhodná či finančně

výhodná.

Výzkumný tým, který stojí za současným objevem, se dlouhodobě zaměřuje na hledání tzv. superlubrikantů, což jsou pevné

materiály, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

»Tření je přeměna užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem,« uvedl Tomáš Polcar, který vede Skupinu pokročilých materiálů. »Položili jsme si otázku: Jaké je nejnižší možné tření?

Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření bylo téměř nulové?« dodal.

Jeho tým nakonec našel odpověď v takzvaných dvourozměrných (2D) materiálech, které tvoří tenké vrstvy sulfidu molybdeničitého,

grafenu nebo nitridu boritého. Díky využití vlastností těchto materiálů pak vědci naměřili dosud nejnižší součinitel tření, jednu

miliontinu.

Polcar uvedl, že kombinace materiálů, kterou zvolil tým, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. »To byla dosud hlavní

překážka na cestě k tzv. superlubricitě. S tak nízkým třením

bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun,« dodal. Nyní se výzkumníci snaží o přenos 2D materiálů do

praktických aplikací, například posuvů využívaných v robotice. Podle Polcara by mohly najít uplatnění i jako mazání ve strojním

inženýrství.

FOTO - public.wmo.int (1), nano.cvut .cz (1) a sciencedirect.com (1)


7. 2. 2022; Náš region Praha

FOTO TÝDNE

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 mohou do 13. února v pavilonu

České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce. Po výstavě Robot‘s 100th Birthday to bude již

druhá výstava, kdy se na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě.

Zdroj: ČVUT


7. 2. 2022; mmspektrum.com

Soutěž, která bude inspirovat

Na technologické trendy, které hýbou současným světem, se zaměří Technologické olympiády, které od letošního roku pořádá

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze. Registrace do pilotního ročníku odstartovala 1. února a finálové kolo soutěže zde

proběhne 22. dubna.


Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR

pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.

Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.

Cílem projektu Technologické olympiády je přispět k lepšímu pochopení současných trendů, jako jsou elektromobilita, umělá

inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny a inspirovat mladé lidi k jejich studiu. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500

studentů středních škol, kteří se mohou registrovat v tříčlenných týmech.

Technologickou olympiádu pojali její organizátoři jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech.

Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují


umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a odprezentovat výsledky odborné porotě,"

Cílem projektu Technologické olympiády je přispět k lepšímu pochopení současných trendů, jako jsou elektromobilita, umělá

inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny a inspirovat mladé lidi k jejich studiu. (Zdroj: ČVUT v Praze)

Soutěžící týmy mohou být maximálně tříčlenné. Soutěž je určena pro studenty gymnázií a odborných středních škol z celé České

republiky, které se registrují do 27. března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz. 1. dubna pak online formou proběhne školní

kolo, ze kterého vzejde 25 týmů, které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Program finálového kola se pak vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech.

"V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata. V závěru dne bude odborná komise

složená z odborníků FEL ČVUT a partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Na vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a

spousta zážitků," doplňuje Tadeáš Salaba.

URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/soutez-ktera-bude-inspirovat


7. 2. 2022; 3pol.cz

11. února -Mezinárodní den dívek a žen ve vědě

Přestože počet pracovníků ve výzkumu avývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje.

Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 %, v roce 2019 už jenom 30 %. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního

dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo.

Fakultajaderná a fyzik á ln ě in ž en ý rská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci "Staň se na den

vědkyní" se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta

elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).

Fotogalerie (1)

"Na ČVUT jsme s 34,4 % sice lehce nad průměrem, pokud počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých a

odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme zatím jen 14,3 % a profesorek pak 8,5 %," vysvětluje situaci na půdě

největší české technické univerzity doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

Zdroj: ČSÚ, data vždy k 31. prosinci daného roku

Podíl žen na počtu akademických, vědeckých

a odborných pracovníků na ČVUT

Fakulta stavební

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Fakulta architektury

Fakulta dopravní

Fakulta biomedicínského inženýrství

Fakulta informačních technologií

Masarykův ústav vyšších studií

Celoškolská pracoviště (mimo fakulty)

ČVUT v Praze celkem

(údaje za rok 2020)

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studenty stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina,

vloni to už byla více než třetina," říká doc. Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z panelistek diskuze s vědkyněmi na

akci "Staň se na den vědkyní". "O Fakultě elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od

středoškoláků a středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL

každým rokem zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na

úspěchy žen, které na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a

projevená podpora mohou přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy," doplňuje Veronika

Jílková, koordinátorka projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.

Souběh rodičovství a vědecké práce

"Zhruba do tří let věku dítěte je asi nejsložitější skloubit péči o dítě s vědeckou prací, a je tím přirozeně ovlivněna zejména žena,"

konstatuje doc. Jana Bielčíková. "Narození dětí pochopitelně ovlivnilo i způsob práce mého muže, který se už po narození syna

snažil maximálně pomáhat a skoro polovinu povinností vzal na sebe," přiznává doc. Jana Bielčíková. První dítě se jí narodilo v době,

kdy pracovala v týmu prof. Johna Harrise na americké Yaleově Univerzitě. "Cítila jsem velkou podporu, ve skupině prof. Harrise byl

totiž nadpoloviční počet žen a po narození syna jsem mohla zčásti pracovat z domova. To samé mi potom umožnili do jisté míry i

zaměstnavatelé v Česku," vysvětluje doc. Jana Bielčíková, která titul docentky získala na sklonku roku 2021.

Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v České republice mírně zlepšuje. Nicméně pro efektivní zapojení žen do vědy

stále chybí především cenově dostupné jesle a systematická podpora ze strany zaměstnavatelů. "Bohužel jsme neměli v dosahu


prarodiče, takže než mohly jít obě děti do školky, museli jsme se jim plně s manželem věnovat sami a některé vědecké aktivity jsme

tak museli omezit," dodává doc. Jana Bielčíková.

Účastnice Dne čekají přednášky, cvičení i neformální večeře s vědkyněmi

Tradiční formát akce Staň se na den vědkyní, kdy po dopoledních přednáškách následují odpolední cvičení v menších skupinkách

přímo v laboratořích, letos doplní neformální večeře. "Letos připravujeme něco jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční

součásti konferencí – neformální večeře. Zájemkyně tak budou moci u jídla s hezkým výhledem na Prahu dále diskutovat s

vědkyněmi i dalšími pracovníky univerzity, sdílet své zážitky z celého dne, ale promluvit si i o případných obavách ze studia či

vědecké kariéry a vyslechnout si osobní zkušenosti těch, kdo už se vědě věnují," říká Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních

organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI. "Je fajn, zjistit, že i přední a mezinárodně uznávané vědkyně se ve své

kariéře i životě potýkaly s různými problémy, že jsou to lidé jako všichni ostatní a že problémy jsou od toho, aby se řešily, " dodává.

Podíl studentek na celkovém počtu

studentů na ČVUT v roce 2020

Fakulta stavební

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Fakulta architektury

Fakulta dopravní

Fakulta biomedicínského inženýrství

Fakulta informačních technologií

Celoškolská pracoviště (mimo fakulty)

ČVUT v Praze celkem

(údaje za rok 2020)

České vysoké učení technické v Praze

Patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní,

elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií).

Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních

programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří

jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

Jan Kadeřábek


5. 2. 2022; Mladá Fronta Dnes

Věda: Praha dominuje, ale její podíl klesá

STRAŠNICE Metropole je zasvěcena vědě, v této branži zde pracuje více než třetina českých vědců a sídlí zde většina tuzemských

vědeckých ústavů i vysokých škol. Náklady na vědu a výzkum v hlavním městě překročily čtyřicet miliard korun za rok. Potvrdila to

aktuální analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) Výzkum a vývoj v Praze v letech 2005–2020.

Výzkum zároveň odhalil i jinou skutečnost – podíl žen působících ve vědě se stále snižuje. To chce změnit Mezinárodní den dívek a

žen ve vědě, který příští týden připomenou i některá špičková vědecká pracoviště v Praze.

43 miliard korun

Postavení hlavního města zůstává ve sféře vědy a výzkumu v republice výjimečné. "V této oblasti zde v roce 2020 pracovalo téměř

41,4 tisíce zaměstnanců, což představuje 35 procent vědeckých pracovníků v České republice," uvedl Tomáš Slavíček z Oddělení

informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ, který zároveň upozorňuje na změnu trendu.

"Z dlouhodobého pohledu se snižuje koncentrace výzkumných pracovníků v Praze, a dochází tudíž k poklesu podílu hlavního města

na celkovém počtu výzkumných pracovníků v České republice," doplnil Tomáš Slavíček.

Vědu a výzkum v roce 2020 v Praze podpořily investice přesahující 43 miliardy korun. To tvoří podle ČSÚ takřka 40 procent všech

prostředků, jež do této oblasti "přitekly" v celé zemi. I v oblasti financování ale platí, že se podíl metropole posledních 15 let snižuje.

"Naopak k nárůstu došlo ve Středočeském a Jihomoravském kraji," vysvětluje studie statistiků. Středočeský kraj je specifický také

tím, že téměř 70 procent investic do vědy a výzkumu pochází z podnikatelské sféry.

"Ve středních Čechách hraje významnou roli zpracovatelský průmysl, v němž je výzkum a vývoj financovaný soukromými podniky,"

vysvětlují to odborníci. V Praze z podnikových zdrojů pochází polovina financí, v celé republice 58 procent.

Místo je jisté

Navzdory "hladu" po technických odbornících počet studentů technických oborů na veřejných i soukromých vysokých školách klesá.

V roce 2020 bylo na "technikách" t

V roce 2020 bylo na "technikách" t

ř

ř

i a p

i a p

ů

ů

l tisíce poslucha

l tisíce poslucha

čů

čů

, v roce 2016 o

, v roce 2016 o

š

š

est stovek více. U p

est stovek více. U p

ř

ř

írodov

írodov

ě

ě

dných disciplín po

dných disciplín po

č

č

et

et

posluchačů mírně stoupl a přiblížil se třem tisícům. Uchazeče mnohdy odrazuje náročné studium, nicméně věnovat se vědě a

výzkumu je přesto podle expertů výhodné – třeba kvůli vynikajícímu uplatnění na trhu práce či nadstandardní mzdě.

"Neznám nikoho, kdo by po absolvování naší fakulty nenašel práci, a potvrzují to i průzkumy, které k tomu organizujeme. Firmy

včetně těch nejrenomovanějších mají po našich absolventech obrovský hlad," uvedl Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT.

Zajímavé jsou i průměrné hrubé měsíční mzdy v sektoru výzkumu. ČSÚ ve studii uvádí, že tato položka v roce 2020 v Praze

překročila 59 tisíc korun, v roce 2014 se jednalo o necelých 45 tisíc korun. A pokud by se to někomu zdálo málo, může si "odskočit"

do Středočeského kraje, kde jsou na tom z hlediska mezd ještě lépe. V roce 2020 se tam hrubá průměrná měsíční mzda vědeckých

pracovníků přehoupla přes 60 tisíc korun. O šest roků dříve se jednalo o zhruba 43 tisíc korun. Nejhůře na tom v roce 2020 byli na

Pardubicku, kde tato položka jen o něco málo překročila hranici 46 tisíc korun.

Staň se vědkyní


Vědeckou obec ale trápí nedostatek žen. "Zatímco v roce 2000 bylo žen ve sféře výzkumu a vývoje 36 procent, v roce 2019 už šlo

jenom o 30 procent," konstatuje Veronika Jílková z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Nižší podíl ukazují také čísla ze zmiňovaného výzkumu, v němž statistici spočítali, že podíl vědkyň nedosahuje v Praze ani jedné

třetiny. I to však představuje o něco vyšší údaj, než činí republikový průměr. Změnit negativní trend se snaží Mezinárodní den dívek

a žen ve vědě, který se slaví již několik let 11. února. "Snažíme se dívkám ukázat, že přírodní, technické a matematické vědy nejsou

oblastí předurčenou mužům," vysvětluje Jana Bielčíková z katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Tato škola

proto připravuje akci Staň se na den vědkyní. Akce zahrnuje též přednášky, konference i neformální večeři. "Letos připravujeme

něco jako vědeckou minikonferenci," řekla Katarína Křížková Gajdošová, jedna z hlavních organizátorek.

Souvislosti Mezinárodní den dívek a žen ve vědě Připadá již několik let na 11. února. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT na

tento den připravila akci Staň se na den vědkyní. Je určená především studentkám středních škol, dopoledne jsou na programu

přednášky, odpoledne semináře v menších skupinkách přímo v laboratořích, letos program doplní neformální večeře. Více na

www.fjfi.cvut .cz. Ženy na ČVUT Na všech fakultách Českého vysokého učení technického studuje podle aktuálních čísel 34,4

procenta dívek. Nejvíce, 61 procent, jich je na Fakultě architektury a na Fakultě biomedicínského inženýrství (59 %), nejméně na

Fakultě strojní (9,4 %). Co se týče žen na postu akademických vědeckých a odborných pracovníků, nejvíce jich je na Masarykově

ústavu vyšších studií (63,6 %) a Fakultě architektury (43,5 %), nejméně na Fakultě strojní (21,5 %).

41,4tisíce lidí pracovalo v roce 2020 v Praze v oblasti vědy a výzkumu.

1/3 Podíl žen - vědkyň byl nižší než


5. 2. 2022; Karlovarský deník

Uspěli v Robosoutěži

Ostrov – Ve 13. ročníku Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha uspěli dva zástupci Střední průmyslové školy Ostrov.

Domů přivezli dvě medaile. Tým E4 ve složení Theodor Bonifác Holubec a Jáchym Horák stříbro a PIKOBOTI Daniel Maška, Tomáš

Vocilka a Antonín Petřík bronz. Kromě cen od sponzorů získali všichni finalisté jistotu přijetí na elektrotechnickou fakultu.


5. 2. 2022; seznam.cz

ČVUT přiblíží studentkám práci vědkyň, uspořádá diskuze i workshopy

Lekce zaměřené na robotiku či radiační chemii i diskuze s vědkyněmi chystá pražské České vysoké učení technické (ČVUT) pro

středoškolačky u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.

Akce, která se v Praze koná 11. února, má seznámit studentky s prací výzkumnic a povzbudit je ke studiu přírodovědných a

technických oborů. Pořádají ji Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) a Fakulta elektrotechnická (FEL). Jan Kadeřábek za FJFI

sdělil, že na program se lze zaregistrovat do 9. února. Národní kontaktní centrum (NKC) - gender a věda při Sociologickém ústavu

Akademie věd ČR pak připravilo on-line kampaň s profily vybraných vědkyní.

"Program začne popularizačními přednáškami, kde vystoupí naše vědkyně z obou fakult," řekla ČTK fyzička a spolupořadatelka

Jaroslava Óbertová. "Potom bude prostor na panelovou diskuzi, kde budou moci studentky pokládat dotazy vědkyním," doplnila.

Následovat budou cvičení zaměřená na různé obory. Práci částicových fyziček a fyziků studentkám přiblíží lekce, při které si zkusí

analýzu dat pocházejících z experimentů na Velkém hadronovém urychlovači v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN).

Další cvičení středoškolačky seznámí se základními principy kvantového zpracování informace nebo využitím radiační chemie v

praxi - třeba při výrobě nanomateriálů nebo čištění odpadních vod.

Součásti akce bude i workshop, kde si dívky zkusí naprogramovat robota, pro což podle pořadatelů potřebují alespoň

začátečnickou znalost programování v jazyku Python. Studentky, které ji nemají, si mohou zkusit alespoň ovládání robotů. Kapacita

jednotlivých cvičení je omezená a zájemkyně by si měly účast rezervovat předem.

Podle Óbertové je o program, který ČVUT pořádá několikátým rokem, letos velký zájem. "Zaregistrovalo se už 57 studentek," uvedla

vědkyně s tím, že novinkou bude společná večeře. "Ta je zaměřená na to, aby studentky mohly dále neformálně diskutovat s

vědkyněmi. U stolů budou sedět studentky s minimálně jednou vědkyní, aby měly prostor si promluvit," popsala Óbertová. Doplnila,

že struktura dne má připomínat vědeckou konferenci.

NKC - gender a věda spustilo počátkem února na webu a sociálních sítích desetidenní kampaň představující vědkyně, které se

zabývaly a zabývají tématem udržitelnosti. A to jak z hlediska životního prostředí, tak i fungování společnosti. Centrum na svém

webu sdílí i rozhovory s vědkyněmi.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 2015, poprvé se slavil v únoru 2016. Podle NKC

připomíná důležitou roli žen ve vědě a výzkumu, ale poukazuje i na to, že je v nich zastoupení žen celosvětově stále nízké. Podle

OSN je to přes 33 procent, což zhruba odpovídá i průměru zemí Evropská unie. Česká republika pak pravidelně obsazuje poslední

příčky unijního žebříčku. Podle Českého statistického úřadu byl předloni podíl žen na počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR jen


30 procent.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-praha-cvut -priblizi-studentkam-praci-vedkyn-usporada-diskuze-i-

workshopy-187595


4. 2. 2022; abclinuxu.cz

Týden na ScienceMag.cz: V AV ČR patentovali novou nabíjecí baterii, která nehoří

Z uhlíkové nanotrubičky vytvořili jednovrstevný tranzistor. Oceán v miniměsíci. Psi jednoho plemene jsou si příbuzní jako nevlastní

sourozenci.


V AV ČR patentovali novou nabíjecí baterii, která nehoří

Vodné baterie byly představeny již dříve, ale jejich rozmachu bránila relativně nízká kapacita a napětí. ... Dosažené napětí je

srovnatelné s napětím, kterého dosahují organické elektrolyty v komerčních lithiových bateriích. Nespornou výhodou našeho

elektrolytu je vysoká vodivost, která na rozdíl od organických elektrolytů významně neklesá ani za nízkých teplot.

Našli nový typ supernovy. Vzniká z velmi hmotných hvězd

Astronomové dosud předpokládali, že alespoň jeden typ obřích hvězd neskončí jako supernova. Tzv. Wolfovy-Rayetovy hvězdy se

měly na konci svého života tiše zhroutit rovnou do černé díry. Nová studie ale ukazuje, že fáze supernovy nejspíš nastává i zde.

Tanec kapek vody na rozpálené plotně známe. S ledem je to ještě zajímavější

Pokud dáme kapičku vody na rozžhavenou vodorovnou desku o teplotě nad 150 °C, voda se kupodivu tak lehce nevypaří. Na páru

se totiž přemění jen tenká vrstvička při styku s horkým povrchem a zbytek kapaliny po ní bude klouzat. Kapky zde levitují nebo až

tančí. Jonathan Boreyko a Mojtaba Edalatpour z Virginia Tech nyní zkusili, jak by to celé mohlo fungovat s ledem. Bude led také

levitovat?

Za deskovou tektoniku prý může nestabilita Země vzhledem k Měsíci a Slunci

Nerovnovážné síly a momenty hybnosti v systému Země s Měsícem a Sluncem mají způsobovat celkové pohyby v zemském plášti a

spolu s tím i pohyb tektonických desek. Dost nečekaná je myšlenka, s níž přichází studie vedená geofyzičkou Anne M.

Hofmeisterovou z Washington University in St. Louis. A je desková tektonika na Plutu?

Zjistilo se, jak defekty v grafenu souvisejí s vodivostí

Grafen má velmi unikátní vlastnosti a mohl by vylepšit mnoho součástek a přístrojů. Pro úspěšné využití tohoto 2D materiálu v praxi

je podstatné detailní pochopení jeho fyzikálně-chemických vlastností. Vědci pomocí tzv. mikrokapkové elektrochemie přenesli na

bazální rovinu vzorku grafenu elektrický náboj a pomocí Ramanské spektroskopie změřili spektrální posun. Všimli si, že očekávané

vychýlení ve spektrálním posunu se v závislosti na vloženém náboji rozdělilo a vykazovalo dva vrcholy.

Krátce

Standardní model není uspokojivý, ale lepší nemáme. Způsob, jímž rovnice standardního modelu činí předpovědi o reálném světě,

je absurdně komplikovaný. Když rovnice aplikujeme přímo, udávají zcela nesmyslné předpovědi... (úryvek z knihy Carlo Rovelli: Sedm

krátkých přednášek z fyziky

Oceán by mohl mít i Saturnův miniměsíc Mimas. Pokud se zmrzlý oceán skrývá v nitru Pluta, pak už může být ve Sluneční soustavě

skoro všude, alespoň ve světech s dostatkem vody, chtělo by se říct.

Vytvořili molekulu spojující DNA a proteiny. Vědci dokázali vytvořit nukleopeptid nikoliv z RNA, ale i z podstatně méně reaktivní DNA.

Navíc má jít o "klasickou molekulu", nikoliv chumel.

Objevili nejstarší brčka na pití piva. Trubice nalezené na Kavkaze byly ze zlata a stříbra, jsou delší než metr a některé z nich byly


navíc zdobené figurkami býků. Tehdejší pivo obsahovalo obilky a další nefiltrované příměsi.

Z uhlíkové nanotrubičky vytvořili jednovrstevný tranzistor. Vědci vytvořili malý tranzistor současným působením mechanické síly a

nízkého napětí, které zahřívaly uhlíkovou nanotrubičku složenou z několika vrstev. Vnější vrstvy se přitom postupně oddělily a

zůstala pouze jednovrstvá trubička.

Psi jednoho plemene jsou si příbuzní jako nevlastní sourozenci. Většina současných psích plemen je vysoce imbredních, tj. jedinci

spadající do jednoho plemene jsou si v průměru blízce příbuzní. U některých plemen to víme, nový výzkum ale ukazuje, že taková

situace je spíše pravidlem než výjimkou...

Vědci umí zachytit koronavirus v učebnách speciálním filtrem. Filtrační systém využívá princip pomalého proudění vzduchu přes

filtrační tkaninu, díky kterému je možné zachytit s vysokou účinností aerosolové částice už od velikosti desítek nanometrů.

Bobrům chutná vrba. Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním nárazníkových

pásem...

Klimatická změna ohrožuje pěstování lanýžů. Světové oblasti pro pěstování lanýžů budou vysychat až o 50 % rychleji než zbytek

světa.

Objevili a popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů. Nejenže se jedná o vůbec prvního brouka

popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného

druhohorního kovaříka z pevninské Evropy...

Starověká mosaz z Česka odhaluje intenzivní vztahy mezi Římany a Germány. Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku

ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo

jasné odkud.

Nová laboratoř přináší pro nanoelektroniku přináší přístroje, které dosud v ČR chyběly. Fakulta elektrotechnická ČVUT otevřela

NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Má přispět k tomu, aby byla naplněna poptávka českých

firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče včetně mikročipů.

Nástroje Tisk bez diskuse

URL| https://www.abclinuxu.cz/clanky/tyden-na-sciencemag.cz-v-av-cr-patentovali-novou-nabijeci-baterii-ktera-nehori


4. 2. 2022; Právo - (cie)

Středoškoláci míří na olympiádu

Středoškoláci se mohou hlásit do Technologické olympiády, jejíž finálové kolo bude 22. dubna hostit Fakulta elektrotechnická

ČVUT v Praze. Klání má podle organizátorů přispět k lepšímu pochopení technologických trendů a inspirovat k jejich studiu.

"Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují

umět vyhledat informace, správně je použít, zpracovat zadání a odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept

soutěže hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března. Do finále zamíří 25 družstev. Na vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc korun.

Foto: Zájemci se mohou hlásit přes www.teol.cz.

Foto ČVUT


4. 2. 2022; Pražský deník

Startuje technologická olympiáda středoškoláků

Z metropole

Dejvice – Elektromobilita, umělá inteligence či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem. Přispět k

jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl Technologická olympiáda. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500

studentů středních škol, kteří se mohou registrovat v tříčlenných týmech. Finále hostí 22. dubna pořádající FEL ČVUT.


4. 2. 2022; Automa

Startuje Technologická olympiáda pro středoškoláky

Pro studenty gymnázií a odborných středních škol v ČR pořádá Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze Technologickou

olympiádu. Maximálně tříčlenné týmy středoškoláků se mohou registrovat na odkazu www.teol.cz nejpozději do 27. března.


Soutěž počítá se zapojením přibližně 1 500 studentů středních škol. Dne 1. dubna proběhne školní kolo v režimu on-line. Podle

výsledků postoupí 25 týmů do finálového kola, které proběhne 22. dubna 2022 na FEL ČVUT v Praze.

Cílem organizátorů je přispět k pochopení takových pojmů, jako jsou elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či

kryptoměny. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí

potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a odprezentovat výsledky odborné porotě,"

představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.

Vedle samotné soutěže bude pro účastníky finálového kola připraven také dopolední blok přednášek o aktuálních technických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. V závěru dne vyhodnotí odborná komise

složená z odborníků FEL ČVUT a partnerů soutěže nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků,"

vysvětluje Tadeáš Salaba.

Technologická olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. Projekt Technologické

gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a

MŠMT; generálním partnerem je Škoda Auto; partnerem ČEZ a. s. a odborným garantem je GasNet s. r. o.

( FEL ČVUT v Praze


4. 2. 2022; techmagazin.cz

Odstartovala Technologická olympiáda pro středoškoláky

Od počátku února se mohou registrovat zájemci o účast v pilotním ročníku projektu Technologické olympiády. Soutěž počítá se

zapojením přibližně 1500 studentů středních škol. Finálové kolo proběhne 22. dubna na pořádající FEL ČVUT v Praze.


Akce má za cíl přispět k lepšímu pochopení technologických trendů, které hýbou současným světem, jako jsou např.

elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny, a inspirovat k jejich studiu. Organizátoři pojali Technologickou

olympiádu jako soutěž, která má posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace informací, tak týmové spolupráce.

"Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují

umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a odprezentovat výsledky odborné porotě," představil

koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.


Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé ČR, které se registrují do 27. března 2022

prostřednictvím odkazu www.teol.cz, z nich pak na základě školního kola pořádaného online 1. dubna vzejde 25 týmů, které

postoupí do finále pořádaného 22. dubna na FEL ČVUT v Praze. Jeho program vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního

bloku přednášek o aktuálních technologických trendech.

"V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé inteligence,

kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků

FEL ČVUT a partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků,"

vysvětluje Tadeáš Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7500 středoškoláků na 125 středních školách v celé ČR. Projekt Technologické gramotnosti i navazující

celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou FEL ČVUT v Praze a MŠMT. Generálním partnerem je Škoda Auto,

partnerem ČEZ, a odborným garantem společnost GasNet.

"Naše fakulta technologickou olympiádu vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a

technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT, která intenzivně rozvíjí špičkový výzkum všech

zásadních technologických trendů, počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické

zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost. Zdůraznil, že všechny tyto oblasti, které ovlivní způsob, jakým

budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít, lze na FEL ČVUT nejen vědecky zkoumat, ale také studovat.

Publikováno: 4. 2. 2022 / Počet přečtení: 6


4. 2. 2022; techfocus.cz

Právě nyní startuje Technologická olympiáda pro studenty

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.


Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února 2022.

Soutěžpočítá se zapojením přibližně 1500 studentů středních škol, kteří se mohou registrovat v tříčlenných týmech. Finálové kolo

proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze.

Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale

studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Související

Lukáš Bauer

Vědci umí díky unikátnímu spojení dvou metod...

Lukáš Bauer

Čeští vědci vyvinuli novou nabíjecí baterii....

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz. 1. dubna pak online formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů,

které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Jeho program pak 22. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou při ruce studentům s

odbornou pomocí ohledně jejich finálovým tématem. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a

partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků," vysvětluje Tadeáš

Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice.

Projekt Technologické gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty

elektrotechnické ČVUT v Praze a MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; partnerem ČEZ a.s. a odborným garantem je

GasNet s.r.o..

Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů,

které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či

telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny

tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat. "Technologickou olympiádu naše

fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci

středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Zdroj: ČVUT

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol / Technologická gramotnost.


4. 2. 2022; cysnews.cz

Startuje Technologická olympiáda pro středoškoláky Technologická olympiáda pro středoškoláky Program přednášek

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.

Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500 studentů středních škol, kteří se mohou

registrovat v tříčlenných týmech. Finálové kolo proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v

Praze.

Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale

studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz 1. dubna pak online formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů,

které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Jeho program pak 22. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou při ruce studentům s

odbornou pomocí ohledně jejich finálovým tématem. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a

partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků," vysvětluje Tadeáš

Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. Projekt Technologické

gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a

MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; partnerem ČEZ a.s. a odborným garantem je GasNet s.r.o..

Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů,

které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či

telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny

tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.

"Technologickou olympiádu naše fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a

technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Ilustrační foto


3. 2. 2022; FeedIT.cz

Startuje Technologická olympiáda pro středoškoláky

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.


Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500 studentů středních škol, kteří se mohou

registrovat v tříčlenných týmech. Finálové kolo proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v

Praze.

Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale

studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz . 1. dubna pak online formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů,

které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Jeho program pak 22. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou při ruce studentům s

odbornou pomocí ohledně jejich finálovým tématem. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a

partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků," vysvětluje Tadeáš


Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. Projekt Technologické

gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a

MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; partnerem ČEZ a.s. a odborným garantem je GasNet s.r.o..

"Technologickou olympiádu naše fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a

technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů,

které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či

telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny

tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz

URL| https://feedit.cz/2022/02/03/startuje-technologicka-olympiada-pro-stredoskolaky/


3. 2. 2022; Technický týdeník

Startuje Technologická olympiáda pro středoškoláky

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.


Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500 studentů středních škol, kteří se mohou

registrovat v tříčlenných týmech. Finálové kolo proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v

Praze.

Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale

studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě,"představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz. 1. dubna pak online formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů,

které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Jeho program pak 22. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou při ruce studentům s

odbornou pomocí ohledně jejich finálovým tématem. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a

partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků,"vysvětluje Tadeáš

Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. Projekt Technologické

gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a

MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; partnerem ČEZ a.s. a odborným garantem je GasNet s.r.o..

Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů,

které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či

telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost - všechny

tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat. "Technologickou olympiádu naše

fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci

středoškoláků,"uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.


3. 2. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Startuje Technologická olympiáda pro středoškoláky

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.


Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500 studentů středních škol, kteří se mohou

registrovat v tříčlenných týmech. Finálové kolo proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v

Praze.

Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale

studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu ZDE. 1. dubna pak online formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů, které

postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Jeho program pak 22. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou při ruce studentům s

odbornou pomocí ohledně jejich finálovým tématem. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a

partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků," vysvětluje Tadeáš

Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. Projekt Technologické

gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a

MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; partnerem ČEZ a.s. a odborným garantem je GasNet s.r.o..

Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů,

které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či

telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny

tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat. "Technologickou olympiádu naše

fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci

středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Startuje-Technologicka-olympiada-pro-stredoskolaky-691632


3. 2. 2022; prahain.cz

Dubaj i celý svět žasne: ČVUT představilo formuli, která se řídí sama

ČVUT sklízí úspěch na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, kde se může pochlubit samoříditelnou formulí studentského týmu

eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. V pavilonu České republiky si ji lidé můžou prohlédnout do 13. února.

Formule DV.01 je historicky prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a současně také jedním z prvních v rámci celé Evropy.

Během krátkého působení již stihl tento monopost sklidit mezinárodní úspěchy. V online závodech dokázal porazit týmy z

věhlasných univerzit, jakými jsou nizozemský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo.

Formule váží 205 kg a dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy. Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou

elektrotechnické fakulty ČVUT vyvíjí a staví monoposty již od roku 2010. V letošním roce se chystá představit jedenáctou

generaci.

Na silnici ji nepotkáme

Plně autonomní jízda je zajištěna sestavou senzorů v čele s LIDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracován pomocí

algoritmů v pokročilé výpočetní jednotce. Formule je schopna uhánět rychlostí 120 km/h. Konstrukčně však má omezení, jelikož byl

kladen důraz na zrychlení. Na silnici ji však zatím neuvidíme. "Do veřejného prostoru není formule homologovaná, proto s ní

jezdíme jen na uzavřených letištích a závodních okruzích," vysvětluje zástupce týmu eForce FEE Prague Formula Josef Med.

Samotný tým se v současné době skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia. Ti na ČVUT studují především Fakulty

elektrotechnické a strojní. V roce 2020 se tým rozrostl o driverless divizi, která pracovala na samořiditelné formuli se zbytkem

týmu.

"V Dubaji na EXPO 2020, které se kvůli covidu koná s dvouletým zpožděním, vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň

v České republice, ale také hrdě reprezentovat Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu

může naše členy obohatit o nové informace a aktuální trendy. Získáme plno nových kontaktů," těší se Josef Med.

Žádní nováčci


ČVUT však v Dubaji rozhodně není poprvé. V rámci rotační expozice o robotech například představila skupina z katedry kybernetiky

Fakulty elektrotechnické během podzimu loňského roku své Multirobotické systémy (MRS). Do budoucna by se prý tato

technologie dala používat i v osobních automobilech. "Systémy a algoritmy, které používáme, mohou být budoucím konvenčním

automobilům blízké," doplňuje Josef Med.

"Těší nás, že naše fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií

budoucnosti EXPO 2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou. Do

konstrukce nových formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak

studenti informatiky, kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," vysvětluje děkan Fakulty

elektrotechnické ČVUT Petr Páta.

URL| https://www.prahain.cz/sport/dubaj-i-cely-svet-zasne-cvut -predstavilo-formuli-ktera-se-ridi-sama-2922.html


3. 2. 2022; vedavyzkum.cz

Mezi vědou a byznysem

Technologická firma Advacam vznikla při ČVUT v Praze jako jeden z prvních spin-offů v Česku. Její citlivé senzory a kamery dokáží

"přečíst" a zobrazit informace, které jsou pro jiná zařízení neviditelné.

S Fakultní nemocnicí Motol vyvíjí Advacam mobilní gama kameru ThyroPIX, která má pomoci v léčbě rakoviny štítné žlázy. Foto:

Advacam

V časopise MED píšeme i o společnostech, jejichž výrobek, služba či chytrý nápad úspěšně doputovaly až na druhý konec planety. Té

naší. Půjde-li vše dobře, má holešovická technologická firma Advacam letos našlápnuto na český rekord. Její citlivé detektory, které

zobrazují vesmírné záření, by totiž jako součást přistávacího modulu IM Nova-C měly doputovat na Měsíc. Přestože se různá

zařízení domácí provenience dostala ve vesmíru i dál, "dobytí" souputníka Země se prozatím žádné české firmě nepodařilo.

Advacam navíc není ani společnost, která by se primárně orientovala na průzkum vesmíru. Má výtečné reference z NASA i Evropské

kosmické agentury, které dodala měřící čidla kosmického záření pro stanici ISS, jež pomáhají sledovat a předpovídat "vesmírné

počasí", tedy především varovat před proudy nabitých částic ohrožujících zdraví kosmonautů a činnost elektroniky. Pole působnosti

Advacamu je ovšem mnohem širší. Společnost vznikla v roce 2013 jako spin-off Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a

dodnes tak funguje její obchodní model: na začátku je zcela nová technologie, pro kterou se hledá komerční uplatnění napříč obory.

Mezi vědou a byznysem

Provázanost mezi vědou a byznysem ostatně personifikují i oba zakladatelé (a mimochodem také sousedé). Zatímco Jan Sohar měl

zkušenosti s vedením firem, jeho jmenovec Jan Jakůbek zase badatelské know-how z ČVUT a kontakty mezi světovými kapacitami.

"Věděli jsme, že výzkum zobrazovacích detektorů má velký komerční potenciál, problém ale byl nastavit licenční smlouvy s ČVUT

tak, aby nás nikdo nenařkl, že vyděláváme na práci jiných, a zároveň jsme mohli fungovat jako firma na volném trhu. Inspirací se

nám stal ženevský CERN, s nímž tým Honzy Jakůbka spolupracoval. Když se podíváme na technologické spin-offy, které vznikly po

nás, řekl bych, že teď sloužíme v Česku jako inspirace zase my," říká výkonný ředitel Jan Sohar.

Advacam se zrodil s tím, že bude nabízet zobrazovací řešení pro globální trh. A orientace na export se ukázala jako správná cesta.

Hned po prvním zákazníkovi, kterým byli kolegové z Fakulty elektrotechnické ČVUT, přišel kontrakt pro Německé výzkumné

centrum rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu. V rámci výzkumu iontové terapie Advacam dodává pracovišti čidla pro monitoring zátěže

pacientů. "Ozařování svazkem iontů je v léčbě určitých typů rakoviny šetrnou a přesnou metodou. Klade ale vysoké nároky na

přesnost a dávkování. Naše senzory pomáhají v rámci výzkumu určit co nejúčinnější zaměření paprsků," vysvětluje Jan Jakůbek,

vědecký ředitel Advacamu.

V rámci jiné preklinické studie vyvíjí česká firma ve spolupráci s Univerzitou v Maastrichtu zařízení, na němž se testuje protonová

terapie na malých zvířatech. Citlivé senzory od Advacamu ale umí správně zaznamenat a zobrazit i jiné druhy záření – třeba

rentgenové paprsky. Společně s Univerzitou v Houstonu je holešovická společnost členem řešitelského týmu, který má od americké

vlády grant na výzkum nových metod radiografie plic. Velmi nadějná je také spolupráce s americkou firmou Mirion Technologies,

která se specializuje na brachyterapii, tedy vnitřní ozařování, kdy se zdroj záření umísťuje do těsné blízkosti nádoru. Advacam

vyvinul pro Američany monitor radiace a celá technologie teď prochází registrací u Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Stranou nezůstaly ani české instituce. S Centrem pokročilého preklinického zobrazování na I. lékařské fakultě UK Advacam vymýšlí,

jak v kombinaci s tradičními metodami, jako je třeba počítačová tomografie, získat obraz, který lékařům až dosud zůstával skryt.

Přesně podle hesla "zobrazit nespatřené", které Advacam v anglické verzi používá. "Naše detektory jsou schopné jít až na úroveň

jednotlivých fotonů, dokážeme určit, kudy přesně prošly. Díky rozeznání vlnové délky v každém obrazovém pixelu jsme navíc

schopni přiřadit výslednému obrazu barevnost podle typu složení vzorku. Pomocí naší technologie se tak daleko přesněji zobrazí

například struktury měkké tkáně," vysvětluje Jan Jakůbek.

Naděje pro léčbu rakoviny

Prozatím nejdál v lékařském využití je projekt Advacamu s Fakultní nemocnicí Motol. Letos by měla být zahájena klinická studie na

pacientech, kteří budou nově vyšetřováni pomocí technologie ThyroPIX pro nukleární medicínu, jejímž základem je mobilní gama

kamera umístěná na robotické rameno. Vynález Advacamu by měl zásadním způsobem zjednodušit a zpřesnit diagnostiku a

ověřování terapeutických postupů zejména v léčbě rakoviny štítné žlázy, která je v Česku u žen druhou nejčastější formou

zhoubného bujení. Pokročilý zobrazovací systém podle prvních poznatků umožní šetrnější a přesnější nasazení radiofarmak.


Využití digitálních kamer a senzorů v humánní medicíně je fascinující oblastí výzkumu a vývoje Advacamu, jak ale říká Jan Sohar, kvůli

složitým certifikacím a schvalovacím procesům je to ta nejdelší cesta mezi prvotním nápadem a výsledným komerčním produktem.

Škála uplatnění nápadů z dílny holešovické firmy je ovšem velmi široká a zdaleka se nezaměřuje jen na medicínu. Kromě pokračující

spolupráce se špičkovými badatelskými institucemi z celého světa, kam patří již zmíněný CERN nebo finské výzkumné centrum VTT,

Advacam zaměstnává asi desetičlenný interní tým vědců. "Zhruba třetina našich výstupů vede ke komerčnímu využití. Navíc se stále

otevírají nová pole působnosti, nechceme se upnout na jednu specializaci," vysvětluje Jan Sohar.

Právě kvůli pestré škále uplatnění vznikla z původního spin-offu celá firemní rodina. Díky úzké spolupráci s finským výrobcem

polovodičů patří pod křídla Advacamu i stejnojmenná firma ve Finsku, odnož s názvem Radalytica se zaměřuje na robotické

zobrazovací systémy pro průmyslové využití. Najdou uplatnění všude tam, kde rozměrné výrobky neumožňují nasazení klasického

stacionárního rentgenu – třeba v leteckém nebo automobilovém průmyslu. Přírůstkem do širší rodiny je také společnost

InsightART, která rozvíjí rentgenové skenování s částicovými senzory. Technologie je neocenitelná zejména pro restaurátory a

kunsthistoriky. S její pomocí zkoumali například i plátno Raffaelovy Madony s dítětem, která je v držení českého majitele.

Být jako Intel

Společně se širším záběrem Advacamu nelze nepostřehnout ani další směr vývoje. Holešovická firma je už ve fázi, kdy své senzory a

čipy dodává jako hotové výrobky se všemi potřebnými certifikáty jiným technologickým společnostem. Patří sem třeba

novozélandský Mars Bioimaging, rakouský výrobce laboratorních přístrojů Anton Paar nebo největší světový výrobce elektronových

mikroskopů Thermo Fisher Scientific. "Naší ambicí je stát se špičkovým a prověřeným dodavatelem komponent, jehož jméno

zaručuje kvalitu. Stejně jako je ve světě počítačů firma Intel. Kdo ví, snad se jednou také dočkáme nálepky Advacam Inside," dodává

Jan Sohar.

Autor: Bohuslav Hruška

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

URL| https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/mezi-vedou-a-byznysem


3. 2. 2022; pedagogicke.info

Feb 3 Startuje Technologická olympiáda pro středoškoláky

Elektromobilita, umělá inteligence, kyberbezpečnost či kryptoměny jsou technologické trendy, které hýbou současným světem.


Přispět k jejich lepšímu pochopení a inspirovat k jejich studiu má za cíl projekt Technologické olympiády, jehož registrace do

pilotního ročníku odstartovala 1. února. Soutěž počítá se zapojením přibližně 1500 studentů středních škol, kteří se mohou

registrovat v tříčlenných týmech. Finálové kolo proběhne 22. dubna 2022 na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v

Praze.

Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace

informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale

studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a

odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti

Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou maximálně tříčlenné týmy z gymnázií a odborných středních škol z celé České republiky, které se registrují do 27.

března 2022 prostřednictvím odkazu www.teol.cz. 1. dubna pak online formou proběhne školní kolo, ze kterého vzejde 25 týmů,

které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

Jeho program pak 22. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických

trendech. "V průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé

inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Mentoři budou při ruce studentům s

odbornou pomocí ohledně jejich finálovým tématem. V závěru dne bude odborná komise složená z odborníků FEL ČVUT a

partnerů soutěže vyhodnocovat nejlepší týmy. Pro vítěze čeká finanční odměna 30 tisíc Kč a spousta zážitků," vysvětluje Tadeáš

Salaba.

Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních tří měsíců své existence oslovil přes tisíc

studentek a studentů na více než 40 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické

gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. Projekt Technologické

gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a

MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; partnerem ČEZ a.s. a odborným garantem je GasNet s.r.o..

"Technologickou olympiádu naše fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a

technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů,

které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či

telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny


tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.


2. 2. 2022; Metro

Ve vědě. Den dívek a žen

Zatímco v roce 2000 bylo žen v oblasti vědy 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka

Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, který se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé

vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT v Praze už před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na

den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze.


2. 2. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Funkce děkana Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské se ujímá doc. Václav Čuba

V úterý 1. února 2022 se na čtyři roky ujímá funkce děkana Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) doc. Ing. Václav

Čuba, Ph.D. Nahrazuje tak ve funkci prof. Ing. Igora Jexe, DrSc., který fakultu řídil dvě volební období, tedy od roku 2014.

Nový děkan chce fakultu i nadále vést jako přírodovědnou výzkumnou základnu ČVUT v Praze, a podílet se tak na snaze prosadit

univerzitu mezi přední evropské technické univerzity.

"Naše fakulta má jako vědecko-pedagogická instituce velmi dobré jméno a spolupracuje s řadou předních vědeckých pracovišť a

univerzit po celém světě. Být absolventem Jaderky už něco znamená, zaměstnavatelé dobře vědí, že jsme zárukou kvality, a o práci

proto nemají naši studenti nouzi. Za to je třeba poděkovat všem mým předchůdcům a kolegům, kteří na fakultě kdy působili a

působí," říká doc. Václav Čuba, nový děkan FJFI. Fakulta se dlouhodobě chlubí prakticky stoprocentní zaměstnaností svých

absolventů a vysokým kreditem mezi svými partnery z komerčního světa.

Nový děkan chce navázat na předchozí úspěšné období, kdy se fakultě podařilo získat několik velkých projektů za více než půl

miliardy korun. Díky tomu vznikly nejen nové programy, ale především řada nových laboratoří určených pro studenty. Zmiňme

například nově vytvořený PlasmaLab, jenž bude slavnostně otevřen 17. února 2022. "Fakulta má také silnou vazbu na přední

výzkumné instituce v oblasti částicové fyziky jako je CERN nebo BNL, což budu i nadále podporovat," uvádí nový děkan.

Současně nechce doc. Václav Čuba zapomínat ani na vnitřní strukturu a zázemí FJFI. Mezi jeho záměry patří posílení a další rozvoj

vnitřní komunikace a intenzivnější spolupráce kateder. Jednou z novinek, které slíbil ve svém volebním programu, je zřízení pozice

ombudsmana pro komunikaci a řešení případných nedorozumění mezi pedagogy a studenty.

Děkan a nové vedení fakulty budou i nadále pečovat o udržení vysoké kvality a prestiže fakultních výzkumných aktivit. Tomu by mělo

napomoci snížení administrativní zátěže vědců reorganizací vnitřní struktury FJFI, aby akademičtí a vědečtí pracovníci mohli svou

energii co nejvíce soustředit na výuku a vědu. V oblasti výuky chce pan děkan podpořit možnosti výuky v anglickém jazyce nejen pro

zahraniční studenty, ale i pro ostatní zájemce. Chce také pedagogům nabídnout podporu pro lepší přípravu na výuku i pro zlepšení

kvality hybridní výuky s využitím moderních elektronických nástrojů nejen pro případné další období karantén. "Musíme nabídnout

mladším pedagogům a doktorandům možnost naučit se dobře učit, protože to není samozřejmost. Zájemcům například

nabídneme semináře zaměřené na didaktiku různých oborů," vysvětluje doc. Václav Čuba.

V neposlední řadě pak bude nový děkan hledat zdroje financování mezioborového výzkumu i v oblastech takzvané zelené

ekonomiky. V rámci chystaných výzev Národního plánu obnovy (NPO) či operačního programu Jana Amose Komenského (OP JAK)

připravuje spolupráci s dalšími výzkumnými týmy napříč ČVUT. "Naše fakulta je unikátní, ale současně je součástí většího celku

ČVUT, čehož bychom se měli snažit maximálně využít. ČVUT je silná univerzita a na rozdíl od ostatních velkých českých univerzit má

výhodu v jednotném zaměření na technické vědy. Je tedy dobré posilovat mezioborový výzkum, kooperaci a zvyšovat společnou

prestiž fakulty i ČVUT," dodává doc. Václav Čuba. Výsledkem jedné takové mezioborové spolupráce je i připravovaný obor Kvantová

informatika zaštiťovaný čtyřmi fakultami ČVUT (vedle FJFI ještě Fakulta informačních technologií, Fakulta elektrotechnická a

Fakulta strojní).

Kompletní program, se kterým doc. Václav Čuba vstupoval do volby děkana, najdete na webových stránkách fakulty.

Výsledky volby děkana jsme zveřejnili den po volbě, která proběhla v pondělí 13. prosince 2021 ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Funkce-dekana-Fakulty-jaderne-a-fyzikalne-inzenyrske-se-ujima-

doc-Vaclav-Cuba-691492


1. 2. 2022; Moderní ekonomická diplomacie

ZOBRAZIT NESPATŘENÉ

Technologická firma Advacam vznikla při ČVUT jako jeden z prvních spin-offů v Česku. Její citlivé senzory a kamery dokáží "přečíst" a

zobrazit informace, které jsou pro jiná zařízení neviditelné.

V časopise MED píšeme i o společnostech, jejichž výrobek, služba či chytrý nápad úspěšně doputovaly až na druhý konec planety. Té

naší. Půjde-li vše dobře, má holešovická technologická firma Advacam letos našlápnuto na český rekord. Její citlivé detektory, které

zobrazují vesmírné záření, by totiž jako součást přistávacího modulu IM Nova-C měly doputovat na Měsíc. Přestože se různá

zařízení domácí provenience dostala ve vesmíru i dál, "dobytí" souputníka Země se prozatím žádné české firmě nepodařilo.

Advacam navíc není ani společnost, která by se primárně orientovala na průzkum vesmíru. Má výtečné reference z NASA i Evropské

kosmické agentury, které dodala měřící čidla kosmického záření pro stanici ISS, jež pomáhají sledovat a předpovídat "vesmírné

počasí", tedy především varovat před proudy nabitých částic ohrožujících zdraví kosmonautů a činnost elektroniky. Pole působnosti

Advacamu je ovšem mnohem širší. Společnost vznikla v roce 2013 jako spin-off Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a

dodnes tak funguje její obchodní model: na začátku je zcela nová technologie, pro kterou se hledá komerční uplatnění napříč obory.

Mezi vědou a byznysem

Provázanost mezi vědou a byznysem ostatně personifikují i oba zakladatelé (a mimochodem také sousedé). Zatímco Jan Sohar měl

zkušenosti s vedením firem, jeho jmenovec Jan Jakůbek zase badatelské know-how z ČVUT a kontakty mezi světovými kapacitami.

"Věděli jsme, že výzkum zobrazovacích detektorů má velký komerční potenciál, problém ale byl nastavit licenční smlouvy s ČVUT

tak, aby nás nikdo nenařkl, že vyděláváme na práci jiných, a zároveň jsme mohli fungovat jako firma na volném trhu. Inspirací se

nám stal ženevský CERN, s nímž tým Honzy Jakůbka spolupracoval. Když se podíváme na technologické spin-offy, které vznikly po

nás, řekl bych, že teď sloužíme v Česku jako inspirace zase my," říká výkonný ředitel Jan Sohar.

Advacam se zrodil s tím, že bude nabízet zobrazovací řešení pro globální trh. A orientace na export se ukázala jako správná cesta.

Hned po prvním zákazníkovi, kterým byli kolegové z Fakulty elektrotechnické ČVUT, přišel kontrakt pro Německé výzkumné

centrum rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu. V rámci výzkumu iontové terapie Advacam dodává pracovišti čidla pro monitoring zátěže

pacientů. "Ozařování svazkem iontů je v léčbě určitých typů rakoviny šetrnou a přesnou metodou. Klade ale vysoké nároky na

přesnost a dávkování. Naše senzory pomáhají v rámci výzkumu určit co nejúčinnější zaměření paprsků," vysvětluje Jan Jakůbek,

vědecký ředitel Advacamu.

V rámci jiné preklinické studie vyvíjí česká firma ve spolupráci s Univerzitou v Maastrichtu zařízení, na němž se testuje protonová

terapie na malých zvířatech. Citlivé senzory od Advacamu ale umí správně zaznamenat a zobrazit i jiné druhy záření – třeba

rentgenové paprsky. Společně s Univerzitou v Houstonu je holešovická společnost členem řešitelského týmu, který má od americké

vlády grant na výzkum nových metod radiografie plic. Velmi nadějná je také spolupráce s americkou firmou Mirion Technologies,

která se specializuje na brachyterapii, tedy vnitřní ozařování, kdy se zdroj záření umísťuje do těsné blízkosti nádoru. Advacam

vyvinul pro Američany monitor radiace a celá technologie teď prochází registrací u Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Stranou nezůstaly ani české instituce.

S Centrem pokročilého preklinického zobrazování na I. lékařské fakultě UK Advacam vymýšlí, jak v kombinaci s tradičními metodami,

jako je třeba počítačová tomografie, získat obraz, který lékařům až dosud zůstával skryt. Přesně podle hesla "zobrazit nespatřené",

které Advacam v anglické verzi používá. "Naše detektory jsou schopné jít až na úroveň jednotlivých fotonů, dokážeme určit, kudy

přesně prošly. Díky rozeznání vlnové délky v každém obrazovém pixelu jsme navíc schopni přiřadit výslednému obrazu barevnost

podle typu složení vzorku. Pomocí naší technologie se tak daleko přesněji zobrazí například struktury měkké tkáně," vysvětluje Jan

Jakůbek.

Naděje pro léčbu rakoviny

Prozatím nejdál v lékařském využití je projekt Advacamu s Fakultní nemocnicí Motol. Letos by měla být zahájena klinická studie na

pacientech, kteří budou nově vyšetřováni pomocí technologie ThyroPIX pro nukleární medicínu, jejímž základem je mobilní gama

kamera umístěná na robotické rameno. Vynález Advacamu by měl zásadním způsobem zjednodušit a zpřesnit diagnostiku a

ověřování terapeutických postupů zejména v léčbě rakoviny štítné žlázy, která je v Česku u žen druhou nejčastější formou

zhoubného bujení. Pokročilý zobrazovací systém podle prvních poznatků umožní šetrnější a přesnější nasazení radiofarmak.

Využití digitálních kamer a senzorů v humánní medicíně je fascinující oblastí výzkumu a vývoje Advacamu, jak ale říká Jan Sohar, kvůli

složitým certifikacím a schvalovacím procesům je to ta nejdelší cesta mezi prvotním nápadem a výsledným komerčním produktem.

Škála uplatnění nápadů z dílny holešovické firmy je ovšem velmi široká a zdaleka se nezaměřuje jen na medicínu.

Kromě pokračující spolupráce se špičkovými badatelskými institucemi z celého světa, kam patří již zmíněný CERN nebo finské

výzkumné centrum VTT, Advacam zaměstnává asi desetičlenný interní tým vědců. "Zhruba třetina našich výstupů vede ke

komerčnímu využití. Navíc se stále otevírají nová pole působnosti, nechceme se upnout na jednu specializaci," vysvětluje Jan Sohar.

Právě kvůli pestré škále uplatnění vznikla z původního spin-offu celá firemní rodina. Díky úzké spolupráci s finským výrobcem


polovodičů patří pod křídla Advacamu i stejnojmenná firma ve Finsku, odnož s názvem Radalytica se zaměřuje na robotické

zobrazovací systémy pro průmyslové využití. Najdou uplatnění všude tam, kde rozměrné výrobky neumožňují nasazení klasického

stacionárního rentgenu – třeba v leteckém nebo automobilovém průmyslu. Přírůstkem do širší rodiny je také společnost

InsightART, která rozvíjí rentgenové skenování s částicovými senzory. Technologie je neocenitelná zejména pro restaurátory a

kunsthistoriky. S její pomocí zkoumali například i plátno Raffaelovy Madony s dítětem, která je v držení českého majitele.

Být jako Intel

Společně s širším záběrem Advacamu nelze nepostřehnout ani další směr vývoje. Holešovická firma je už ve fázi, kdy své senzory a

čipy dodává jako hotové výrobky se všemi potřebnými certifikáty jiným technologickým společnostem. Patří sem třeba

novozélandský Mars Bioimaging, rakouský výrobce laboratorních přístrojů Anton Paar nebo největší světový výrobce elektronových

mikroskopů Thermo Fisher Scientific.

"Naší ambicí je stát se špičkovým a prověřeným dodavatelem komponent, jehož jméno zaručuje kvalitu. Stejně jako je ve světě

počítačů firma Intel. Kdo ví, snad se jednou také dočkáme nálepky Advacam Inside," dodává Jan Sohar.

Foto: Společnost InsightART z rodiny Advacamu se zaměřuje na rentgenové skenování uměleckých děl.

Foto: Radalytica

Foto: S Fakultní nemocnicí Motol vyvíjí Advacam mobilní gama kameru ThyroPIX, která má pomoci v léčbě rakoviny štítné žlázy.

Foto: Advacam


1. 2. 2022; pravo.cz

Fakulty lákají studentky dnem vědy

Den plný vědy připravila pro studentky Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) s Fakultou elektrotechnickou (FEL) 11. února,

kdy se slaví Mezinárodní den dívek a žen ve vědě. Poprvé jej vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015.

Účastnice po dopoledních přednáškách čekají odpolední cvičení v menších skupinkách v laboratořích. "Letos připravujeme něco

jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční součásti konferencí – neformální večeře," zve Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních

organizátorek akce a vědecká pracovnice FJFI.

Podle jedné z panelistek Jany Bielčikové z Katedry fyziky FJFI se akce snaží dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické

vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. "Zatímco v roce 2011 byla absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba

pětina, vloni to už byla více než třetina," těší ji.

V případě FEL se o ní často mluví jako o fakultě pro chlapce. "Počet studentek se každým rokem zvyšuje, ale nárůst je to velmi

pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které na FEL působí a jež mohou

být pro zájemkyně o technické studium inspirací," doplňuje Veronika Jílková, koordinátorka projektu rozmanitosti, rovných

podmínek a příležitostí FEL.

Bielčíková připouští, že je složité skloubit vědeckou práci s péčí o malé dítě. "Narození dětí pochopitelně ovlivnilo i způsob práce

mého muže, který se už po narození syna snažil maximálně pomáhat a skoro polovinu povinností vzal na sebe," vysvětluje.

První potomek se jí narodil, když působila na americké Yaleově univerzitě. "Cítila jsem velkou podporu, ve skupině byl totiž

nadpoloviční počet žen a po narození syna jsem mohla zčásti pracovat z domova a to samé mi potom umožnili do jisté míry i

zaměstnavatelé v Česku," líčí svoje zkušenosti Bielčíková, která titul docentky získala v roce 2021.

Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v ČR mírně zlepšuje. Nicméně pro efektivní zapojení žen do vědy stále chybí

především cenově dostupné jesle a systematická podpora ze strany zaměstnavatelů. "Bohužel jsme neměli v dosahu prarodiče,

takže než mohly jít obě děti do školky, museli jsme se jim plně s manželem věnovat sami a některé vědecké aktivity jsme museli

omezit," konstatuje.

Počet studentek se každým rokem zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný Veronika Jílková, koordinátorka

Foto: Mezinárodní den dívek a žen ve vědě se snaží zvýšit počet příslušnic něžného pohlaví

Foto ČVUT


1. 2. 2022; Prazsky.denik.cz

Ze sociálních sítí

Mezinárodní den dívek a žen ve vědě si připomeneme v pátek 11. února. FJFI začala před sedmi lety pořádat akci Staň se na den

vědkyní, aby ukázala středoškolačkám práci vědkyň. Letos se k akci připojila i Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze.

@CVUTPraha, oficiální kanál Českého vysokého učení technického v Praze.

Patron našich červených baretů. Je to sto let od narození generála Jaroslava Klemeše, který bojoval proti Němcům ve Francii, na

Moravě i v Praze. Dobře jsme ho znali a vážili si ho. Už pět let není s námi. Nezapomínáme!

@ArmadaCR

Oficiální Twitter účet Armády České republiky Prosíme, dotýkejte se vystavovaných exponátů. V naší nové expozici Okna do pravěku

můžete díky interaktivním prvkům zažít dobu před miliony lety doslova na vlastní kůži. Chtěli byste si sáhnout na zkamenělé dřevo z

období třetihor, sestavit si trilobita nebo se ocitnout v čelistech pravěkého zvířete? Stačí při prohlídce sledovat symbol ruky.

@narodnimuzeum

oficiální profil Národního muzea Únor v Artotéce patří Evě Pechové.

Studentka École des Beaux-Arts ve francouzském Nantes zde představí svou architektonickou instalaci. Zveme vás na vernisáž,

která proběhne 7. února od 19 hodin.

@knihovna

oficiální profil Městské knihovny v Praze

Foto:


1. 2. 2022; vecerni-praha.cz

Jde posunout tisíc tun jednou rukou? Odpověď dá superlubrikant objevený na FEL ČVUT

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

(Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší

součinitel tření: jednu miliontinu. S tak nízkým třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout objekt vážící tisíc tun.

Práce byla v lednu 2022 publikována v prestižním časopise Nature Materials.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty

způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený na FEL ČVUT se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv. superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se

teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant

" Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho odhadujeme, například když zvedáme skleničku,

a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje profesor Tomáš Polcar , vedoucí Skupiny

pokročilých materiálů. " Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by

tření bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv. dvourozměrných materiálech tvořených

vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.

Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar

ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu

miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na výsledném

tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.

Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials* a v recenzentů byla oceněna elegance a chytrost použité

experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 a rovněž první článek v

Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

" Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: " S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy.

Liao, M., Nicolini, P., Du, L. et al. UItra-low friction and edge-pinning effect in large-lattice-mismatch van der Waals heterostructures .

Nat. Mater. 21, 47–53 (2022)

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT


1. 2. 2022; ceskavedadosveta.cz

Čeští vědci spolupracují na vývoji superlubrikantu

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze

využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu miliontinu. S tak nízkým

třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout objekt vážící tisíc tun. Práce byla v lednu 2022 publikována v prestižním

časopise Nature Materials.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty

způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky FEL ČVUT se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv.

superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant

"Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho odhadujeme, například když zvedáme skleničku,

a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje profesor Tomáš Polcar, vedoucí Skupiny

pokročilých materiálů. "Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření

bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv. dvourozměrných materiálech tvořených

vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.

Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar

ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu

miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na výsledném

tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.


Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials* a v doprovodném článku recenzentů byla oceněna elegance

a chytrost použité experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 a

rovněž první článek v Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

"Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: "S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy.

Zdroj: ČVUT

Ilustrační foto: pixabay.com


1. 2. 2022; cc.cz

Nadpozemská síla superlubrikantu. ČVUT vyvíjí materiál, který umožní pohnout tisícitunovými objekty jednou rukou

Experti z katedry řídicí techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT představili unikátní objev superlubrikantu. Speciální

dvourozměrné mazadlo má tak nízký součinitel tření, že by s jeho použitím dokázala objektem o váze tisíc tun pohnout síla jediné

paže. Materiál, který dokáže nahradit olej a snižovat cenu součástek, však v běžné praxi jen

Experti z katedry řídicí techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT představili unikátní objev superlubrikantu. Speciální

dvourozměrné mazadlo má tak nízký součinitel tření, že by s jeho použitím dokázala objektem o váze tisíc tun pohnout síla jediné

paže. Materiál, který dokáže nahradit olej a snižovat cenu součástek, však v běžné praxi jen tak neuvidíme.

Psal se rok 1975 a na Mostecku se odehrál malý zázrak. Tamní kostel Nanebevzetí Panny Marie se dal do pohybu a během necelého

měsíce se posunul o 840 metrů. Nejednalo se však o zásah vyšší moci, ale o technologicky a finančně extrémně náročnou operaci,

během které se podařilo zachránit památku ohroženou těžbou uhlí.

O přesun kostela se v té době postaraly speciálně navržené kolejové dopravníky. Kdyby se k podobné akci přistoupilo dnes, možná

by se inženýři obrátili na tým expertů z ČVUT. Specialisté z tamní katedry řídicí techniky totiž představil materiál, po kterém by i

takový kostel klouzal jako po másle. A ještě by k jeho uvedení do pohybu stačil jediný člověk. To vše díky tření, které má tento

materiál vůbec nejmenší na světě.

Právě tření je důvodem, proč dochází k opotřebení nejrůznějších částí mechanických zařízení. Způsobuje ale i ztrátu energie a podle

ČVUT může být na překonání tření při provozu strojů vynaloženo až 20 % energie. Aby byla její spotřeba i opotřebení co nejnižší,

tak se používají maziva. Ta ovšem nejsou vhodná pro všechny druhy zařízení.

Vědci proto začali zkoumat vlastnosti takzvaných 2D materiálů, tedy takových s tloušťkou několika málo vrstev atomů. "Díky tomu,

že jim de facto chybí třetí rozměr, jsou jejich fyzikální vlastnosti jiné než u běžných typů materiálů. Mají například jiné optické a

elektrické vlastnosti, takže se využívají v laserech nebo jiných optických zařízeních," vysvětluje Tomáš Polcar, vedoucí skupiny

pokročilých materiálů, která má objev na svědomí.


"Z našeho úhlu pohledu spočívá jejich výhoda v tom, že nemají téměř žádnou hmotnost a tloušťku. Pokud tedy mluvíme o jejich

aplikaci jako maziva, není nutné nijak měnit design výrobku," dodává.

Vědci na sebe navrstvili materiály jako je grafen, nitrid boritý či sulfid molybdeničitý. Součinitel tření výsledného materiálu je pouhá

jedna miliontina, což je prozatím světový rekord, díky kterému se o tomto objevu píše i v prestižních vědeckých časopisech.

"S tak nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun," říká Polcar. Dodává však, že v současné

době je tento materiál využíván především pro výzkumy na akademické půdě. Jeho tým je ovšem schopen vytvořit kus tohoto

materiálu o přibližné velikosti listu papíru. A to otevírá možnosti testování přímo v průmyslu.

"Umím si představit, že vezmeme poměrně velký kus takového materiálu a zabalíme do něj konkrétní součástku. Tím pádem ji

dokážeme chránit před vnějšími vlivy anebo snížíme tření jejího povrchu. Věřím proto, že dvourozměrné materiály, a především

jejich kombinace, mají budoucnost v celé řadě směrů," vysvětluje Polcar.

Nejdříve bychom se jej mohli dočkat v konstrukcích elektronických součástek, později také ve strojním inženýrství, na které se tým z

ČVUT specializuje. Podle Polcarových odhadů by si měly 2D materiály najít cestu přímo do praxe během deseti let. V této

budoucnosti by mohly nahradit oleje a přispět k výrazně jednoduššímu designu součástek. Ve finále by tak mohla být součástka

lehčí a také levnější a v neposlední řadě by měla mít i vyšší životnost.

Mezi konkrétní příklady Polcar zařazuje vesmírné projekty, kde by tento materiál mohl být přítomen v ložiscích telekomunikačních

satelitů nebo u soustavy tyčí, které slouží pro vypouštění satelitů z rakety. Existují však i daleko prozaičtější možnosti využití.

"Když někam šroubujeme šroubek, stává se, že se v závitu zasekne nebo zrezne. Pokud bychom ho obalili touto fólií, jeho opětovné

vyšroubování by nebyl žádný problém. To asi nikdy nepoužijeme doma, ale v optickém průmyslu je podobných řešení velká

poptávka. Možností je opravdu celá řada," dodává Polcar.

Na projektu s ním spolupracují vědci Mengzhou Liao, Paolo Nicolini a Victor Claerbout, kteří potvrzují, že tato technologie do Prahy

láká vědce z celého světa. Ti mají před sebou ještě pořádný kus cesty, pokud ale vše půjde dobře, možná právě tato technologie

výrazně promění podobu mechanických součástek budoucnosti.


URL| https://cc.cz/nadpozemska-sila-superlubrikantu-cvut -vyviji-material-ktery-umozni-pohnout-tisicitunovymi-objekty-jednou-

rukou/


1. 2. 2022; prumysldnes.cz

České vysoké učení technické v Praze

Do boje s pandemií zapojilo ČVUT také roboty Uplynul rok, kdy rektor Českého vysokého učení technického v Praze šel

osobním příkladem a na sociálních sítích zveřejnil svoji fotografii ve vlastnoručně vyrobené, funkční ochranné masce z PET láhve. Stal se tak jednou z tváří

boje vědců proti pandemii. Od té doby je ČVUT významným centrem řady inovací a výrobnou nových ochranných pomůcek pro

zdravotníky. Nejen o tom budeme hovořit s doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Pandemie COVID-19 zásadně poznamenala životy studentů a vyučujících na všech úrovních vzdělávacího systému. Jakým způsobem

jste se s ní vypořádali z hlediska organizace výuky?

Pandemie prověřila univerzitu a její řízení po všech stránkách – organizační, technologické, ale i lidské. Negativní je bezpochyby

stále přetrvávající bezkontaktní výuka a nepřímý kontakt se studenty. Snažíme se minimalizovat dopady absence praktické výuky a

cvičení, a to řadou inovativních prvků s využitím nejmodernější techniky, protože praxe je pro budoucí inženýry klíčová. Pandemie

bezpochyby urychlila využití elektronických podkladů pro výuku a povedlo se natočit nová videa z laboratoří a streamy s vyučujícími.

Mě například velmi zaujal systém Internet Reactory Lab pro vzdálenou výuku práce s jaderným štěpným reaktorem ve spolupráci s

Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Jaké záměry má vaše škola pro výuku v právě začínajícím letním semestru?

Nadále budeme pokračovat ve výuce na dálku, která nás všechny sice omezuje, ale postupně jsme zlepšili její technologii a budeme

v tom pokračovat i letos. I mimo krizi – v budoucnosti – se nám tyto moderní metody budou hodit jako alternativa. Domnívám se, že

naši pedagogové a studenti zvládají současnou situaci skvěle. Můžeme očekávat, že delší trvání bezkontaktního stavu výuky se může

projevit na počtu příjezdů zahraničních studentů.

Jak je na tom univerzitní věda, když je omezen osobní kontakt a cestování, a především mezinárodní spolupráce je složitější?

Naše výzkumné aktivity jsou ovlivněny jen málo. Můžeme pracovat v laboratořích, konferovat o postupu a výsledcích distančně, a je

to velmi efektivní. Ovlivněny jsou konference, ale produkce publikací nikoliv. Paradoxně zůstává více času na práci na článcích

shrnujících naše výsledky. Neočekával bych tedy velký dopad na publikační a tvůrčí výstup. O kvalitě výzkumu na univerzitě nás

ubezpečil při své misi v závěru roku 2020 i mezinárodní hodnotící panel. Ze 14 hodnocených součástí je pět excelentních a valná

většina velmi dobrých! To svědčí o tom, že máme skvělou úroveň výzkumu a tvůrčí činnosti. Hodnotící panel nám poskytnul řadu

doporučení, která nyní implementujeme k dalšímu zlepšení situace.

Pane rektore, jaké inovace ČVUT roku 2020 považujete za ty nejúspěšnější? Získali za ně studenti nebo vyučující nějaká ocenění?

Kde a v jakých institucích jsou vaše inovace využívané v praxi?

Naši vědci obratem zareagovali na loňský akutní nedostatek dezinfekce a vyrobili jí od 9. března do 30. dubna na Fakultě jaderné a

fyzikálně inženýrské 112-tisíc litrů. Sloužila nejen pro potřeby univerzity, ale i IZS hl. města Prahy, nemocnic, pražských městských

částí, Horské služby ČR, domovů seniorů, dětských domovů a mnoha dalších veřejně prospěšných organizací. Dále jsme ve

spolupráci s pracovní skupinou COVMASK vyvinuli celoobličejové masky pro lékaře v první linii. Projekt celoobličejových respirátorů

byl sestaven z potápěčských masek a celkem se jich vyrobilo 30-tisíc kusů. ČVUT projekt podpořilo a poskytlo odborné zázemí. O

projektu informovala i zahraniční média, např. The New York Times, The Guardian a agentura Reuters.

Na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky se v rekordním čase jednoho týdne zrodila ochranná polomaska CIIRC

RP95-3D. Získala certifikaci a poskytuje nejvyšší stupeň ochrany FFP3. Ve spolupráci s průmyslovými partnery vyvinul start-up TRIX

Connections, který vznikl na ČVUT, model s označením RP95-M pro sériovou výrobu metodou vstřikování plastů v počtu až 10-tisíc

kusů denně. Maska získala plnou CE certifikaci. Inovativní vývoj dále pokračuje, a to směrem k větší customizaci založené na

digitalizaci výroby, a to přes přizpůsobení respirátoru pro děti na základě parametrizovaných dat z Antropologického ústavu PřF

Masarykovy univerzity až po další možnosti vývoje metod pro individualizované modely masky vyráběné pomocí 3D tisku.


Dle mých informací se ČVUT zapojilo také do vývoje plicních ventilátorů...?

Ano, prof. Karel Roubík se svým týmem z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, firmou MICo a dalšími experty vyvinul plicní

ventilátor CoroVent, který začala v rámci licence ČVUT sériově vyrábět třebíčská společnost MICo Medical. V srpnu 2020 získal

CoroVent prestižní certifikaci FDA (Food and Drug Administration), což mu umožnilo vstoupit na světové trhy mimo EU. CoroVent

by nevznikl bez finanční podpory partnerů v celkové částce 29 mil. Kč. Na ventilátor probíhala sbírka prostřednictvím Nadačního

fondu Donio, díky němuž bylo vybráno během dvou týdnů 22 mil. Kč, 5 mil. Kč darovala přes Červený kříž společnost Coca-Cola. Na

začátku listopadu začala distribuce CoroVentu do českých nemocnic.

Podíleli jste se v rámci boje proti COVID-19 také na vývoji aplikací a komunikačních online řešení?

Ano. Vědci a studenti z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické spustili projekt FreMEn contra COVID. Jeho výstupem je

unikátní aplikace Nebojsa, která poradí, kdy se vyhnout frontám v obchodech nebo přeplněným parkům. CIIRC a TRIX Connections

společně vyvinuly aplikaci pro smartphony pro skenování obličeje pro výběr vhodné velikosti těsnění masky. Dále představily

integrační systém pro online monitoring kapacit různých kategorií lůžek v nemocnicích v reálném čase "Lůžka On-line", a to ve

spolupráci s VŠB-TUO a FN Ostrava. Fakulta elektrotechnická se podílela na webové aplikaci pro práci s historickými prameny

HistoryLab.cz určené pro učitele dějepisu. Tři studenti Fakulty informačních technologií spustili chatbota na webu o koronaviru

www.koronavirus24.cz, který odpovídal během jarní vlny 24 hodin denně na dotazy týkající se koronaviru. Za tento projekt obdrželi

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné činy studentů či absolventů pro rok 2020. Fakulta také vypracovala pro

mobilní aplikaci eRouška nezávislý posudek a zapojila fakultní výpočetní cloud CloudFIT do projektu Folding@Home. Ten využívají

vývojové týmy po celém světě pro výpočty a simulace při výzkumu léčebných látek.

Uplatnili jste v rámci projektů spojených s pandemií také nějaká neobvyklá, originální řešení nebo technologie?

Zmínil bych, že do boje s pandemií se zapojili i roboti. Robot "pipeťák" z CIIRC od března pomáhal při testování vzorků lidí s

podezřením na nemoc COVID-19 v Nemocnici na Bulovce. Prostřednictvím několika pipetovacích robotů Eppendorf se

automatizovalo testování vzorků v Nemocnici Na Bulovce, 1. LF UK a FN Královské Vinohrady. Tým doc. Lukáše Vojtěcha a Ing. Marka

Nerudy z Fakulty elektrotechnické v rekordním čase tří měsíců navrhl a otestoval prototyp textilního kompozitního materiálu,

který je možné sterilizovat elektrickým proudem. Tvoří jej uhlíkové textilie, nanotextilie a elektrodový systém. Koncept filtru je

přihlášen k patentové ochraně a v současné době tým hledá partnery pro zavedení do výroby. Všechny hlavní aktivity, které před

rokem započaly, pokračují. Snažíme se uvažovat i o tom, jak pomoci s řešením celospolečenských dopadů krize, která již dávno není

jen krizí zdravotní.

Průmysl Dnes


1. 2. 2022; osel.cz

2D materiály jsou maziva budoucnosti

Týmu z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT se podařilo snížit součinitel tření na jednu miliontinu.

Dosáhli tak světového prvenství v této oblasti. Odborníci mají možnost se s výsledkem studie seznámit prostřednictvím článku v

prestižním vědeckém časopisu Nature Materials. Nám normálním smrtelníkům se pokusíme přiblížit o co v něm jde, rozhovorem s

vedoucím projektu profesorem Tomášem Polcarem.

Co jsou dvourozměrné materiály a jaké jsou jejich základní výhody?

Tento typ materiálů byl připraven teprve nedávno, v roce 2004, a prvním z nich byl grafen. Můžeme si je představit jako jednu nebo

více řad atomů. Vzdáleně bychom je mohli přirovnat k listu papíru, jehož tloušťka je ale tak slabá, že v extrémním případě se jedná

opravdu jen o jednu vrstvu atomů.

Díky tomu, že jim de facto chybí třetí rozměr, jsou jejich fyzikální vlastnosti jiné než u běžných typů materiálů. Mají například jiné

optické a elektrické vlastnosti, takže se využívají třeba v laserech nebo jiných optických zařízeních.

Z našeho úhlu pohledu spočívá jejich výhoda v tom, že nemají téměř žádnou hmotnost a tloušťku. Pokud tedy mluvíme o jejich

aplikaci jako maziva, není nutné nijak měnit design výrobku.

Využíváte jen grafen, nebo i další materiály?

Grafen byl první, ale dnes známe 2D materiálů celou řadu. Jejich výhodou je, že mají různé fyzikální vlastnosti. Toho můžeme využít

jednoduše tak, že na sebe klademe a spojujeme vrstvičky různých materiálů s určitými vlastnostmi, a vytváříme tak ideální materiál

pro naši potřebu. Výsledek má stále vlastnosti 2D materiálu, i když vrstev atomů je ve skutečnosti více.

Veřejnost se často setkává s obecnějším s pojmem nanomateriál. Spadají 2D materiály do této kategorie?

Dvourozměrné materiály jsou vlastně extrémním případem nanomateriálů, protože pracovat na menší úrovni můžeme jen těžko.

Kvantové tečky jsou sice dokonce jednorozměrné, ale pak už je otázkou, co je to vlastně materiál. Ale rozhodně můžeme mluvit o

2D materiálech jako o nanomateriálech.

Kterým směrem se bude budoucnost dvourozměrných materiálů vyvíjet? Mluví se o jejich uplatnění v celé řadě oborů napříč

technologickým spektrem. V jakém horizontu se začnou uplatňovat šířeji?

V současnosti jsou tyto materiály využívány především na akademické úrovni při experimentech. Na rozdíl od předchozích

experimentálních materiálových technologií podobného typu, jakými byly například nanotrubičky nebo fulereny, jejich výhoda

spočívá v tom, že známe poměrně velké množství metod jejich přípravy. Naše současné dovednosti umožňují získat kus 2D

materiálu velký přibližně jako list papíru. To nám otevírá možnosti testování průmyslových aplikací.

Umím si představit, že vezmeme poměrně velký kus takového materiálu a zabalíme do něj konkrétní součástku. Tím pádem ji

dokážeme chránit před vnějšími vlivy anebo snížíme tření jejího povrchu. Věřím proto, že dvourozměrné materiály, a především

jejich kombinace, mají budoucnost v celé řadě směrů. V nanoměřítku se uplatňují při konstrukci elektronických součástek (tam jsou

aplikace již za dveřmi), ve strojním inženýrství jako mazání, což je předmět našeho výzkumu, to bude ještě chvíli trvat, ale i tam cítím

velký potenciál. Myslím, že do deseti let nějaké aplikace uvidíme.

Pokud se ptáte na konkrétní užití, tak můžeme zmínit vesmírné projekty. Ve vesmíru – tedy ve vakuu – se poměrně špatně maže.


Pevné mazivo navíc nemá žádnou hmotnost, takže nezatíží raketu, která jej vynese do vesmíru. Ložiska telekomunikačních satelitů

jsou jednou z cílových aplikací. Uvažujeme mimo jiné o aplikacích v místech, kde je potřeba docílit minimálního tření jenom jednou.

Například když raketa vypouští do vesmíru několik satelitů za sebou, využívá se soustava tyčí, většinou z hliníku, po nichž jsou

satelity vysouvány. Je tam však poměrně velké tření a pokud se satelit zasekne, nastane zásadní problém. Mohli bychom kontakty

obalit fólií z ultra kluzkých materiálů. I když se tento obal následně roztrhne, nevadí, protože už jej nepotřebujeme.

Nebo jiná úplně běžná, téměř každodenní aplikace – když někam šroubujeme šroubek, stává se, že se v závitu zasekne nebo zrezne.

Pokud bychom ho obalili touto fólií, jeho opětovné vyšroubování by nebyl žádný problém. To asi nikdy nepoužijeme doma, ale v

optickém průmyslu je po podobných řešeních velká poptávka. Možností je opravdu celá řada.

A když mluvíte o 2D materiálu jako o listu papíru, jak se ním manipuluje? Je k tomu potřeba speciální technika?

Je to velmi zajímavé, ale na konci výrobního procesu je možné takový materiál držet normálně v ruce. Ačkoliv je 2D materiálech

extrémně tenký, je poloprůhledný, takže vypadá podobně jako běžná folie. Přenášet takový materiál není úplně snadné, avšak není

to nic, s čím by si technologie neporadila.

Jak je to s pevností takových materiálů?

O 2D materiálech se obecně mluví jako o velmi pevných. Například grafen je díky silné kovalentní vazbě jedním z nejpevnějších

materiálů vůbec. Je si ale třeba uvědomit, že stále mluvíme o jedné rovině atomů – 2D materiál není těžké přetrhnout. V případě

naší aplikace ale není mechanická odolnost tak velký problém. Díky extrémně nízkému tření po sobě roviny atomů doslova kloužou

a netrhají se. Lze říci, že dvourozměrný materiál chrání sám sebe.

Vám se v rámci experimentu podařilo dosáhnout jako prvním na světě snížení součinitele tření jednu miliontinu. Jak takový

experiment probíhá? Jak dlouho trvá?

Tohoto úspěchu jsem nedosáhl já, ale jedná se o týmovou práci. Prvním autorem je můj postdok Mengzhou Liao, který dělal

experimentální měření. Simulace potom realizovali kolegové z katedry Paolo Nicolini a Victor Claerbout. Já jsem na jejich práci jen

dohlížel, a pak samozřejmě redigoval finální text článku.

Samotnou práci na experimentu lze rozdělit do tří částí. První z nich je sehnat opravdu dobré materiály. To v našem případě

znamená materiály bez jakýchkoliv defektů a vad, což pořád není úplně jednoduché. V samotném článku vidíte řadu spoluautorů z

Číny a Japonska, protože právě oni nám dodávali materiály a proměřovali jejich vlastnosti.

Naše činnost potom měla dvě etapy. Tou první bylo samotné sestavení experimentu a následné měření. To je relativně rychlá

záležitost, která trvala dle mého odhadu tak jeden dva měsíce, víc ne. Potom nastalo mnohem delší období analýzy dat získaných

pomocí mikroskopu atomárních sil. Součástí této fáze byly také simulace, jejíž výsledky jsme porovnávali s výsledky měření. Data

pro nás zpracovával mimo jiné také superpočítač v Ostravě. Celkově nám práce zabrala přibližně dva roky.

Experiment tak probíhá de facto dvakrát. Jednou fyzicky a podruhé nezávisle na tom v rámci simulace. Výsledky obou procesů

porovnáme a pokud jsou shodné, můžeme pokračovat dále. Díky ověřeným simulacím pak můžeme predikovat další závěry a

získávat ve virtuálním prostředí další informace, které jsou experimentálně nedostupné. Naším dlouhodobým cílem je snížit či

dokonce eliminovat běžné experimenty, které nahradí simulace. S trochou nadsázky můžeme o takové situaci mluvit jako o svatém

grálu inženýrů.

Máte už představu o tom, kde a jak by mohl být váš objev využit v praxi?

Hlavním výsledkem našeho snažení bylo vytvořit prostředí s rekordně nízkým třením. Toto pevné mazivo by mělo nahradit ve

vybraných aplikacích oleje. Tekutá složka by zkrátka nebyla potřeba, což by výrazně zjednodušilo design mechanických součástek, a

tím je i zlevnilo či snížilo jejich hmotnost. Tření obvykle produkuje teplo, a jednou z rolí olejů je i chlazení. To není v případě pevných

maziv možné, chlazení je pouze pasívní, čímž se postupně zvyšuje teplota v kontaktu nad kritickou mez, kdy dojde k porušení

maziva. Když dokážeme tření výrazně snížit, a to dokonce v rámci několika řádů, vznikající teplo je natolik malé, že jej lze odvést v

rámci dvourozměrného materiálu. Tím se otevírá široké spektrum aplikačních možností. Díky naší technologii se nejen snižují

energetické ztráty, ale zvyšuje se i životnost maziva.

Jak se stalo, že jste svým projektem zaujali redakci časopisu Nature Materials?

Ten proces byl naprosto standardní – dokončili jsme článek a přemýšleli jsme, kam ho poslat. Protože nám přišel opravdu zajímavý,

rozhodli jsme se pro prestižní časopis Nature (bez přívlastků). Tam ale jeden ze tří recenzentů náš článek nedoporučil s tím, že je

příliš specializovaný. Redakce nám ale navrhla, abychom zkusili Nature Materials, který má podobný impact factor, ale je zaměřen

jen na materiálové inženýrství. Tam jsme následně prošli standardním recenzním řízením.

To bylo poměrně náročné, mělo čtyři kola a znamenalo pro nás spoustu dalších výpočtů a upřesňování, abychom uspokojili

opravdu náročné recenzenty. Ti nám však i pomohli – jeden přišel na drobnou nepřesnost vzniklou přílišným zjednodušením

našeho modelu. Oprava a přepočítání pak trvalo přibližně půl roku. Od začátku měření až k publikaci trval celý proces dva roky,

přičemž recenzní řízení trvalo rok.

Jak zapadá působení vaší Skupiny pokročilých materiálů do činnosti katedry řídicí techniky, jež je vaším působištěm?

Tento článek přímo s řídicí technikou nesouvisí, ale máme čím dál více styčných bodů. Teď připravujeme velký projekt s horizontem

pět let. Rádi bychom automatizovali i samotné experimenty, nejen výpočetní část, jako je tomu nyní. Navíc můžeme snadno propojit

teorii tření a řízení – odlišné problémy často vedou na stejné soustavy rovnic.

Jaká byla vaše akademická cesta k materiálovému inženýrství?

Já jsem nastoupil na Fakultu strojní ČVUT a hned v prvním ročníku jsem absolvoval předmět Nauka o materiálu, který jsem upřímně

nenáviděl. Dostal jsem nakonec trojku a vůbec mě to nebavilo. Ze školy jsem vycházel jako inženýr energetik se zaměřením na

konstrukci jaderných reaktorů, turbín či kotlů.

Na doktorát jsem nastoupil na Fakultu strojní ČVUT na katedru fyziky a měl jsem zkoumat plazma. Ukázalo se ale, že na to nemáme

dostatečné vybavení, a tak jsem posunul svoji práci k tenkým vrstvám, respektive jejich analýze. A jednou z těchto vrstev byl také

samomazný materiál (tenkrát se o 2D materiálech ještě nemluvilo). Mně se ale podařilo brzy zjistit, že se mnou zkoumané vrstvy

během tření poměrně rychle změní právě na 2D materiály, což mne posunulo přímo do materiálového výzkumu.

Poměrně rychle jsem pochopil, že jedině spojení experimentů a atomárních simulací je optimální cestou k nalezení nových

materiálů. Někdy kolem roku 2013 jsem tak začal budovat tady na katedře pracoviště, kde bychom spojili obě oblasti pod jednou


střechou. Díky podpoře katedry a fakulty se to myslím podařilo.

Najdou si sem cestu studenti?

Bohužel poměrně málo. Máme doktorandy, ale ti většinou přichází ze zahraničí. Sehnat dobré studenty je dnes problém. Právě

publikování ve špičkových časopisech je však nejlepší reklama a způsob, jak nadané vědce a studenty přilákat.

Literatura

Liao, M., Nicolini, P., Du, L. et al. UItra-low friction and edge-pinning effect in large-lattice-mismatch van der Waals heterostructures.

Nat. Mater. 21, 47–53 (2022)

Vypadá to jako nečistota, ale jsou to 2D materiály. Kredit: Mengzhou Liao, et al. 2022, ČVUT..

Profesor Tomáš Polcar, materiálový expert, vedoucí výzkumného týmu. Kredit: ČVUT..

Vlevo: Hrot mikroskopu atomárních sil posouvá 2D MoS2 po grafenu. Uprostřed: Pohled z boku na soustavu MoS2/grafen v našich

simulacích. Vpravo: Simulace pozic atomu během pohybu (r.m.s.d.). Kredit: Mengzhou Liao, et al. 2022, ČVUT..

Mengzhou Liao. První autor publikace. "Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například

MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě. S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun". Kredit: ČVUT.


1. 2. 2022; enviweb.cz

2D materiály jsou maziva budoucnosti

Týmu z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT se podařilo snížit součinitel tření na jednu miliontinu.

Dosáhli tak světového prvenství v této oblasti. Odborníci mají možnost se s výsledkem studie seznámit prostřednictvím článku v

prestižním vědeckém časopisu Nature Materials. Nám normálním smrtelníkům se pokusíme přiblížit o co v něm jde, rozhovorem s

vedoucím projektu profesorem Tomášem Polcarem.

URL| https://www.enviweb.cz/rss/265141


31. 1. 2022; protisedi.cz

Vědci z ČVUT vytvořili "superlubrikant", díky němuž by člověk teoreticky mohl posunout rukou až 1000 tun

Tření je každodenním jevem, který se nám nemusí zdát nijak zvláštní. Pro některé obory je však velmi důležité, aby se snížilo na co

nejnižší možnou hodnotu. O to se snaží mezinárodní tým s českým vedením na ČVUT.

Sdílet článek

Mezinárodní tým vedený vědci z ČVUT naměřil díky unikátním vlastnostem tzv. dvojrozměrných materiálů dosud nejnižší součinitel

tření: jednu miliontinu. Informovala o tom mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v tiskové zprávě . Kdyby se takové tření dokázalo

nasimulovat v běžném životě, mohl by teoreticky člověk posunout jednou rukou objekt vážící 1000 tun.

Jak v obyčejném životě můžeme ovlivnit tření? Když například posouváš těžkou knihovnu nebo například sklenici na stole, zjišťuješ,

že ti objekt klade nějaký odpor. Ty máš poté možnost, podle toho, co s ním chceš dělat, tření regulovat. Musíš ale do něj buď

investovat více síly, nebo tření zmírnit, například tekutinou.

NAČÍST ČLÁNEK BEZPLATNĚ

Předplať si REFRESHER+ a získej další výhody

Tento článek dočteš bezplatně, ale s předplatným REFRESHER+ získáš přístup k více než zamknutým článkům a dostaneš další

benefity.

Kdykoli ho jednoduše zrušíš

Už od 79.00 Kč měsíčně

S REFRESHER+ můžeš získat tyto benefity

Snížení třetí je ve světě velmi žádoucí, jelikož je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. "Z

ekonomického hlediska mohou ztráty způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na

překonání tření. Ke snížení tření se standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo

ekonomicky výhodná," uvedla mluvčí Vondráková.

Práce vědců, v níž zaznamenali naměřený součinitel tření, vyšla v lednu 2022 v časopise Nature Materials. V médiu bylo publikováno

měření nejnižšího možného tření, kterého chtěl mezinárodní tým vědců dosáhnout.

"Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření bylo téměř nulové?"


zeptali se sami sebe členové výzkumného týmu včetně vedoucího Skupiny pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty

elektrotechnické Tomáše Polcara.

Aby dosáhli "své" jedné miliontiny, nepoužili žádné tekuté mazivo. Vědci využili vlastností tzv. dvourozměrných materiálů z vrstviček

sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého, čili "superlubrikantu".

"S tak nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun," dodal Polcar, s nímž na měření

spolupracovali Mengzhou Liao, Paolo Nicolini a Victor Claerbout.

Průmysl si podle vědce podobné výzkumy žádá, proto i z toho důvodu budou v dalších výzkumech pokračovat. Momentálně se

snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, což může pomoci v robotice.

Přidej se k těm, kteří nás podpořili. Předplať si R+

VÍCE

Sdílet článek

Dostávej nejlepší obsah mailem

Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.


URL| https://refresher.cz/109714-Vedci-z-CVUT-vytvorili-superlubrikant-diky-nemuz-by-clovek-teoreticky-mohl-posunout-rukou-az-

1000-tun


31. 1. 2022; sciencemag.cz

Tisíc tun jednou rukou: 2D materiál s nejnižším součinitelem tření

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant. Zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například

MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu.

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze

(Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a

naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu miliontinu. S tak nízkým třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout

objekt vážící tisíc tun. Práce byla v lednu 2022 publikována v prestižním časopise Nature Materials.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty


způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky FEL ČVUT se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv.

superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant

"Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho odhadujeme, například když zvedáme skleničku,

a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje profesor Tomáš Polcar, vedoucí Skupiny

pokročilých materiálů. "Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření

bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv. dvourozměrných materiálech tvořených

vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.

Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar

ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu

miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na výsledném

tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.

Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials a v doprovodném článku recenzentů byla oceněna elegance a

chytrost použité experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 a rovněž

první článek v Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

"Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: "S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy.

Liao, M., Nicolini, P., Du, L. et al. UItra-low friction and edge-pinning effect in large-lattice-mismatch van der Waals heterostructures.

Nat. Mater. 21, 47–53 (2022)

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT

URL| https://sciencemag.cz/tisic-tun-jednou-rukou-2d-material-s-nejnizsim-soucinitelem-treni/


31. 1. 2022; Inside OBSERVER

Kontrakty a implementace

- Organizaci Česko.digital podpoří částkou čtyř milionů Kč Nadace Avast. Prostředky by měly být mimo jiné využity na vybudování

"Portálu dobrovolníka" - těch v současné době organizace sdružuje již bezmála 4 500. É? - Spolupráci na výzkumu AI oznámily

společnosti Meta (Facebook) a Pure Storage. Pure Storage dodá svá extrémně rychlá úložiště pro systém RSC, který by měl být

nejrychlejším superpočítačem provozujícím AI. Meta slibuje, že AI Research SuperCluster (AI ARC) umožní dosud nevídané zážitky na

metaverse platformě - výkon v řádu trilionů operací za vteřinu umožní učení na bilionech příkladů či porozumění stovkám jazyků. W

- Ministerstvo vnitra společně s NAKIT spustilo projekt Czech POINT 2.0 - ten by měl být realizován během letošního roku a

zahrnovat jak aplikační vrstvu, tak infrastrukturu v celkových nákladech vyšších desítek milionů Kč. Vypsána již byla soutěž na

prodloužení a rozšíření podpory pro softwarové vybavení a nakoupeny byly přepínače Cisco Nexus a SDN kontrolér APIC. P? -

Novou laboratoř pro vzdělávání budoucích expertů na čipy a polovodiče otevírá FEL ČVUT - Nanolab v Dejvicích je vybaven

pokročilou technikou zahrnující například litografii a prostory s extrémně bezprašným prostředím. Podrobnosti popisuje Lupa.

- Slovenské Ministerstvo zdravotnictva připravuje výběrové řízení na dodávku archivu obrazových vyšetření (USG, RTG, CT, MR,

MMG) s kapacitou v řádu petabajtů a vysokou mírou zabezpečení. pk - Nový závod na výrobu polovodičů by měl být spuštěn ve

druhém kvartále v Kralupech nad Vltavou. Investorem je ruská společnost Astrum LT, která vloží do výrobního závodu 700 milionů

Kč a do budoucna vytvoří až 100 pracovních míst. Výrobním programem mají být výkonné laserové diody na bázi arsenidu gallitého.

iCZ W - Společnost Arrow Electronics bude nově napříč regionem EMEA nabízet SaaS řešení AvePoint určená pro VAR, MSP a další

partnery nabízející migraci, správu a ochranu systémů v cloudu (MS 365, G Workspace, Salesforce).


20. 1. 2022; ČT 1 - Události

Vývoj mikročipů na ČVUT

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT

Studenti elektrotechnické fakulty ČVUT nově využívají laboratoř pro vývoj a výrobu mikročipů. V tzv. nanolabu jsou technologie za více než 40 000 000 Kč, které se používají i v průmyslu. Nejen Česko má expertů v tomto oboru nedostatek.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

Tomuto plátku křemíku se říká vejfr, je to podklad, na který se při výrobě čipů kreslí miniaturní struktury integrovaných obvodů. Proces má řadu kroků. Teď dostali studenti ty nejdůležitější technologie, pomocí kterých se provádí.


Jan VOVES, vedoucí laboratoře Nanolab

Tady slečna studentka připravuje vlastně desku pro nanesení velice tenkých vrstev. Toto slouží pro přípravu izolačních vrstev tak, abychom mohli efektivně ovládat, spínat, vypínat.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

Výška těchto vrstev je v jednotkách atomů. Tohle je zase tzv. optický litograf, laser obvody vykresluje na fotocitlivý povrch.


Jan VOVES, vedoucí laboratoře Nanolab

Definujeme tu mapu povrchu, tzn. kde bude ta vodivá cesta, kde bude tranzistor a podobně.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

Tady se pak navržené struktury pomocí plazmatu do křemíku vyleptají. Studenti tak vlastně projdou celý proces, od návrhu až po výrobu mikročipů. Univerzita proto předpokládá, že o takové absolventy bude velký zájem.


Pavel HAZDRA, vedoucí katedry mikroelektroniky

To je výsledek našeho snažení, tady jsou zrealizované z jednotlivých vrstev, tranzistory ovládají chod těch elektronů, tzn. nul a jedniček.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

Pro potřeby evropského autoprůmyslu se 2/3 čipů vyrábí v Číně na Tchaj-wanu. Podle Evropské komise klesl v posledních 30 letech podíl Evropy na celosvětové výrobě polovodičů ze 40 na necelých 10 %. Trend chce otočit.


Pavel HAZDRA, vedoucí katedry mikroelektroniky

Uplatní se globálně, ano, a je potřeba vidět, že ty investice do této oblasti jsou enormní.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

Nanolab ale vědci plánují využít třeba i ve výzkumech zaměřených na solární články nebo medicínu. Martin Tyburec, Česká televize.



Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk