1. 2. 2022; casopisczechindustry.cz

Tisíc tun jednou rukou. Časopis Nature Materials publikoval práci o "superlubrikantu" objeveném na FEL ČVUT v Praze

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze

(Mengzhou Liao, Paolo

Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší

součinitel tření: jednu miliontinu. S tak nízkým třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout objekt vážící tisíc tun.


Práce byla v lednu 2022 publikována v prestižním časopise Nature Materials.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty

způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky FEL ČVUT se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv.

superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant

"Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho odhadujeme, například když zvedáme skleničku,

a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje profesor Tomáš Polcar, vedoucí Skupiny

pokročilých materiálů. "Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření


bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv. dvourozměrných materiálech tvořených

vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.

Obr. Industriální aparatura pro magnetronové naprašování

Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar

ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu

miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na výsledném

tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.

Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials* a v doprovodném článku recenzentů byla oceněna elegance

a chytrost použité experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 a

rovněž první článek v Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

"Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: "S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy. (31.1.2022)


31. 1. 2022; strojirenstvi.cz

ČVUT v únoru pořádá akci "Staň se na den vědkyní"

Podobně jako v jiných oborech i ve vědě pracuje méně žen, než by bylo vhodné. České vysoké učení v Praze se snaží ženy a dívky k

věděcké kariéře motivovat.

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této

oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve

vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně

inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) už před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména

studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

( FEL).

"Na ČVUT jsme s 34,4 procenty sice lehce nad průměrem, pokud počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých

a odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme zatím jen 14,3 procenta a profesorek pak 8,5 procenta," vysvětluje

situaci na půdě největší české technické univerzity doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina,

vloni to už byla více než třetina," říká doc. Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z přednášejících na akci Staň se na den

vědkyní. "V případě Fakulty elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od středoškoláků a

středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL každým rokem

zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které

na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a projevená podpora mohou

přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy," doplňuje Veronika Jílková, koordinátorka

projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.


31. 1. 2022; Ihned.cz

Brněnské VUT bude připravovat vesmírné inženýry. Očekává zájem cizinců, za obor se bude platit

Naučit se sestavit satelit, zmapovat terén vesmírného tělesa, mít šanci získat zaměstnání ve špičkové zahraniční firmě. To nabízí

první studijní obor v Česku zcela zaměřený na vesmírný průmysl. Brněnské Vysoké učení technické ho otevírá v anglickém jazyce.

Budoucí studenti oboru Space Applications se podívají do špičkových center vesmírného výzkumu u nás i v zahraničí a dostanou

možnost jít na placenou stáž.

"Stále rychleji vznikají nové firmy a start-upy zaměřené na průzkum vesmíru. S tím logicky roste poptávka po systémových

inženýrech s vědomostmi o kosmickém průmyslu. Právě proto jsme se rozhodli založit studijní program Space Applications,"

vysvětluje jeho garant Tomáš Götthans z elektrofakulty VUT.

Absolventi nového oboru budou umět navrhovat a vyvíjet kosmické aplikace a najdou uplatnění jako systémoví inženýři v

mezinárodních firmách. Podle Götthanse by měli více než detailům kosmických přístrojů rozumět systému kosmického plavidla jako

celku. Budou mít také přehled o nejrůznějších systémech používaných v satelitech.

Program kombinuje elektrotechniku i strojařinu, pro absolventy ale bude důležitá také znalost geologie či geografie. "Když

zkoumáme cizí planety, zajímá nás, z čeho jsou složené, k tomu slouží exogeologie. V případě geografie půjde hlavně o znalosti

mapování nebo měření z orbity," popisuje garant.

Studenty čeká astrofyzika i programování, naučí se navrhovat antény či předměty zkoumající elektromagnetické jevy nebo radiaci. V

jednom z kurzů si ve skupinách vyzkouší i tvorbu reálného cubesatu, tedy satelitu ve tvaru kostky. Jeden takový cubesat z dílny

Výzkumného leteckého a zkušebního ústavu vynesla do vesmíru v polovině ledna z mysu Canaveral na Floridě raketa Falcon 9

Muskovy SpaceX. Byl to vůbec poprvé, kdy byl český satelit vynesen do vesmíru ze Spojených států.

Budoucí kosmičtí inženýři budou studovat v angličtině. "Nemá smysl v tomto oboru zvažovat studium v jiném jazyce, na angličtině je

vesmírný průmysl postaven. Budoucí absolventi pak snadno najdou uplatnění kdekoliv ve světě," vysvětluje Götthans.

Od začátku ledna se do programu přihlásili tři zájemci: z Pákistánu, Itálie a Česka. Další mohou podávat žádosti o přijetí do konce

března, poté absolvují přijímací test z elektrotechniky, matematiky, fyziky a informatiky spolu s krátkým pohovorem v angličtině.

Anglojazyčné studium musí být podle českých zákonů zpoplatněno. Dva roky magisterského programu, který by mohlo absolvovat

30 zájemců, budou stát dva tisíce eur, což je v přepočtu skoro 50 tisíc korun.

Školné mohou studenti ještě v době studia částečně kompenzovat příjmy z placených stáží u některého z partnerů programu. Na

jeho vzniku se spolu s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) podílely také společnosti jako SAB Aerospace, OHB, Honeywell,

brněnská hvězdárna, JIC, Brno Space Cluster, Výzkumný a zkušební letecký ústav a řada dalších.

Vesmírným průmyslem se zabývají i jiné české univerzity. Například pražská ČVUT nabízí program letecké a kosmické systémy nebo

aeronautika a astronautika. Jejich primárním zaměřením je ale letectví, vesmírnému průmyslu se věnují pouze okrajově. Pokročilý

vzdělávací program na poli kosmických technologií nabízí například evropský mezioborový SpaceMaster. Ten se v Česku vyučuje

pouze v délce jednoho semestru a za zbytkem výuky musí studenti na školy do zahraničí.


URL| https://HN.HN.CZ/c1-67026560-brnenska-vut-bude-pripravovat-vesmirne-inzenyry-v-novem-oboru-se-plati-skolne-ceka-se-

zajem-cizincu


31. 1. 2022; vecerni-praha.cz

Pro Mezinárodní den dívek a žen ve vědě připravily fakulty ČVUT pro studentky den plný vědy

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této

oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent.

Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy

ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) už před sedmi lety začala v

tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá.

Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).

"Na ČVUT jsme s 34,4 procenty sice lehce nad průměrem, pokud počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých

a odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme zatím jen 14,3 procenta a profesorek pak 8,5 procenta," vysvětluje

situaci na půdě největší české technické univerzity doc. Vojtěch Petráček , rektor ČVUT v Praze.

"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl

žen mezi našimi studentkami stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina,

vloni to už byla více než třetina," říká doc. Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z přednášejících na akci Staň se na den

vědkyní. "V případě Fakulty elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od středoškoláků a

středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL každým rokem

zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které

na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a projevená podpora mohou

přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy," doplňuje Veronika Jílková , koordinátorka

projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.

Děti brzdí kariéru

Zhruba dvou až tříleté zpoždění v kariéře odhaduje doc. Jana Bielčíková dobu, o kterou se její vědecký rozvoj zbrzdil kvůli narození

dvou dětí. "Narození dětí zbrzdilo kariéru mou i mého muže, který se už po narození syna snažil maximálně pomáhat a zhruba

polovinu povinností vzal na sebe," vysvětluje doc. Jana Bielčíková. Syn se jí narodil v době, kdy pracovala v týmu prof. Jacka Harrise

na americké Yale University. "Cítila jsem velkou podporu, ve skupině byl nadpoloviční poměr žen, po narození syna jsem mohla

zčásti pracovat z domova, a to samé my potom umožnili i zaměstnavatelé v Česku," vysvětluje doc. Jana Bielčíková, která titul


docentky získala na sklonku roku 2021. Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v Česku zlepšuje. Nicméně chybí

především jesle. "Neměli jsme v dosahu prarodiče, takže než mohly jít děti do školky, museli jsme se jim plně věnovat sami a

samozřejmě se potom člověk nemůže věnovat vědě na plný úvazek," dodává doc. Jana Bielčíková.

Účastnice čekají přednášky, cvičení i neformální večeře s vědkyněmi

Tradiční formát akce Staň se na den vědkyní, kdy po dopoledních přednáškách následují odpolední cvičení v menších skupinkách

přímo v laboratořích, letos doplní neformální večeře. "Letos připravujeme něco jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční

součásti konferencí – neformální večeře. Zájemkyně tak budou moci u jídla s hezkým výhledem na Prahu dále diskutovat s

vědkyněmi i dalšími pracovníky univerzity a sdílet své zážitky, ale i si promluvit o případných obavách ze studia či vědecké kariéry a

vyslechnout si osobní zkušenosti těch, kdo už se vědě věnují," říká Katarína Křížková Gajdošová , jedna z hlavních organizátorek

akce a současně vědecká pracovnice FJFI, která je momentálně na stáži ve švýcarském CERNu a dodává: "Je fajn, zjistit, že i přední a

mezinárodně uznávané vědkyně se ve své kariéře i životě potýkaly s různými problémy, že jsou to lidé jako všichni ostatní a že

problémy jsou od toho, aby se řešily. "


31. 1. 2022; Mladá Fronta Dnes

Robotika je správná volba

Skupina Multirobotických systémů náleží k nejzajímavějším oborům, které nabízí Fakulta elektrotechniky Českého vysokého učení

technického.


Absolventi našeho studia se o uplatnění rozhodně bát nemusejí, zdůrazňuje Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické.

- Jaké možnosti fakulta nabízí, a to nejen v robotice?

Když vezmete autonomního robota, dá se na něm vedle kybernetiky dobře ukázat problematika pokročilých algoritmů z

informatiky, ale také senzorů a komunikačních systémů, pohonů či baterií. Je to natolik komplexní zařízení, že se při jeho vývoji

potkávají studenti všech oborů naší fakulty. Zmínil jste skupinu Multirobotických systémů, která vyvíjí software pro autonomní řízení

dronů a patří k naprosté světové špičce. Nedávno například otestovala dron pro hašení požárů ve vícepodlažních budovách. Navrhl

ho student v rámci bakalářské práce.

- Jak se FEL liší od dalších fakult ČVUT?

Dokážeme studenty velmi brzy zapojovat do často špičkových výzkumných projektů. Je to dáno tím, že u nás na jednoho vyučujícího

připadá jen osm studentů. V takovém poměru lze ke studentům přistupovat skutečně individuálně, protože výzkumníci mají čas se

jim věnovat a rozvíjet jejich schopnosti a talent. A teď rozhodně nemluvím jen o oblasti kybernetiky a robotiky, podobně tomu je i v

našich dalších studijních programech, které propojují moderní a klasické obory v oblasti elektrotechniky a informatiky. Vedle vysoké

úrovně výzkumu je individuální přístup ke studentům jeden z klíčových důvodů, proč je elektrotechnika na ČVUT dlouhodobě

hodnocena podle prestižního mezinárodního hodnocení QS Ranking jako nejlepší v republice. A velmi nás potěšilo, že se v

posledním žebříčku dostala na první místo v zemi i naše informatika!

- Mají středoškoláci o studium u vás zájem?

Zájem o studium technických oborů dlouhodobě klesá nejenom v ČR. My jako jedna z největších fakult ČVUT se tomu snažíme čelit

popularizací elektrotechniky a informatiky na nižších stupních škol. Každoročně se více než tisíc studentů a žáků ze středních a

základních škol zapojuje do Robosoutěže, která je v oblasti popularizace informatiky a robotiky největší událostí svého druhu u nás.

Aktivní je také spolek našich studentek pod názvem wITches, které ukazují, že s elektrotechnikou a programováním se dají dělat

úžasné věci a že dívky mají na FEL svoje místo a jejich podíl jde setrvale nahoru. Obdobně intenzivně působí odborné olympiády –

energetická a elektrotechnická, u kterých jsme partnery. A letos k nim přibude ještě Technologická olympiáda, na které

spolupracujeme se Škodou Auto. Cílem všech těchto aktivit je ukazovat vědu a techniku tak, aby si na ni mladší generace mohly

"sáhnout" a viděly, že technologie budoucnosti jsou "cool". Aktivním studentům nabízíme možnost se zapojit do týdenních akcí

mimo školu, kde využíváme prvky zážitkové pedagogiky. Klíčová je ovšem spolupráce s učiteli na středních školách a jejich podpora


nejen při výuce. To platí i pro naši spolupráci s 12 fakultními školami.

- Je těžké projít úspěšně přijímacím řízením?

Na FEL se dělají přijímačky z matematiky, ale dostat se lze i bez nich díky výbornému průměru z vybraných předmětů, umístění na

středoškolských olympiádách či odborných soutěžích. Pomoci může také vysoká úspěšnost v testech SCIO. V přípravě na náš

přijímací test může pomoci videotutorial nebo kurzy matematiky a fyziky, které od února do května organizujeme prezenčně. Jsou

koncipované pro naše budoucí studenty, ale usnadní přechod i na ostatní technicky zaměřené školy. Pro již přijaté studenty jsou

určeny kurzy, které jim pomohou s orientací například v základech programování či elektroniky. Touto formou se snažíme ještě

před jejich nástupem na fakultu a v počátku studia minimalizovat rozdíl mezi absolventy gymnázií a elektrotechnických škol. Ale

některé doučovací kroužky fungují také mezi studenty – všichni se snaží si v učivu pomáhat. A věřím, že uchazeči ocení i to, že se

mohou s jakoukoli záležitostí obracet přímo na naše studenty a studentky.

- Můžete představit nároky na studium na fakultě? Mají studenti třeba i oblíbenější předměty?

Studium na FEL je náročné, ale není to nic, co by se nedalo s vynaložením systematického úsilí zvládnout. Pokud uspějete u

přijímací zkoušky, máte všechny předpoklady, abyste byli na FEL úspěšní. Co se týče oblíbených předmětů, studenti u nás výuku

pravidelně hodnotí v anketě, a tak máme poměrně detailní informace. V mém oboru mezi ně patří ty, které jsou zaměřené na

studiovou nebo audiovizuální techniku.

- A co perspektivy absolventů FEL na trhu práce? Spolupracujete v tomto ohledu například s vědeckými pracovišti nebo firmami, ať

již tuzemskými, či zahraničními ohledně dalšího uplatnění studentů?

Neznám nikoho, kdo by po absolvování FEL nenašel práci, a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu pravidelně

organizujeme. Ve firmách včetně těch nejrenomovanějších je po našich absolventech obrovský hlad. Je to díky jejich kvalitě a

specializaci v těch oblastech technologických trendů, které budou utvářet naši budoucnost. Ať už to jsou telekomunikační sítě a

alternativní energetické zdroje, nebo umělá inteligence, bioinformatika či kyberbezpečnost a vesmírné technologie. Právě všechny

tyto fenomény budoucnosti lze u nás na FEL studovat.

O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES


31. 1. 2022; Metro

V Dubaji se představí formule ČVUT

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice až do 13. února budou moci v pavilonu České republiky

prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce. Po výstavě Robot’s 100th Birthday to bude již druhá výstava, kdy se

na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Formule DV.01 je

vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě.

EFORCE FEE


31. 1. 2022; nejbusiness.cz

Časopis Nature Materials publikoval práci o "superlubrikantu" objeveném na FEL ČVUT v Praze

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze

(Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a

naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu miliontinu. S tak nízkým třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout

objekt vážící tisíc tun. Práce byla v lednu 2022 publikována v prestižním časopise Nature Materials.


Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty

způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky FEL ČVUT se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv.

superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant

"Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho odhadujeme, například když zvedáme skleničku,

a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje profesor Tomáš Polcar, vedoucí Skupiny

pokročilých materiálů. "Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření

bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv. dvourozměrných materiálech tvořených

vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.


Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar

ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu

miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na výsledném

tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.

Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials a v doprovodném článku recenzentů byla oceněna elegance a

chytrost použité experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 a rovněž

první článek v Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

"Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: "S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy.

Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická a NejBusiness.cz


31. 1. 2022; seznamzpravy.cz

Vědci naměřili nejnižší součinitel tření. Má pomoci k vývoji pevných maziv

Mezinárodní tým s českým vedením naměřil dosud nejnižší součinitel tření - jednu miliontinu. Výsledky výzkumu tzv. pevných maziv

by mohly najít uplatnění v robotice.

O výzkumu informovala mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v tiskové zprávě. Studii vedli vědci ze skupiny pokročilých materiálů na

katedře řídící techniky fakulty elektrotechnické. Publikoval ji prestižní časopis Nature Materials.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických materiálů. Podle odborníků se ke snížení tření běžně

používají tekutá maziva, která však nejsou pro všechny aplikace vhodná či finančně výhodná. Výzkumný tým, který stojí za

současným objevem, se dlouhodobě zaměřuje na hledání tzv. superlubrikantů, což jsou pevné materiály, jejichž součinitel tření se

teoreticky blíží nule.

Tření je přeměna užitečné energie v energii ztrátovou, typicky teplo, které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem, uvedl Tomáš Polcar, který vede Skupinu pokročilých materiálů. "Položili jsme si otázku: Jaké je nejnižší možné tření?

Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření bylo téměř nulové?" dodal.

Jeho tým nakonec našel odpověď v takzvaných dvourozměrných (2D) materiálech, které tvoří tenké vrstvy sulfidu molybdeničitého,

grafenu nebo nitridu boritého. Díky využití vlastností těchto materiálů pak vědci naměřili dosud nejnižší součinitel čtení, jednu

miliontinu.

Polcar uvedl, že kombinace materiálů, kterou zvolil tým, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. "To byla dosud hlavní

překážka na cestě k tzv. superlubricitě. S tak nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun," řekl.

Nyní se výzkumníci snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, například posuvů využívaných v robotice. Podle Polcara by

mohly najít uplatnění i jako mazání ve strojním inženýrství.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-praha-vedci-namerili-nejnizsi-soucinitel-treni-ma-pomoci-k-vyvoji-

pevnych-maziv-187077


31. 1. 2022; seznamzpravy.cz

1 000 tun jenom rukou? V Praze naměřili zřejmě "nejklouzavější" povrch světa

V laboratoři pražského ČVUT naměřili vědci zatím nejnižší koeficient tření mezi dvěma povrchy. Jde o součást snahy najít lepší

maziva, která by mohla ušetřit energii i materiály.

Pokud chcete na vlastní kůži zažít něco, s čím si věda neví rady, přejeďte rukou po stole. To, co se na rozhraní obou povrchů v tu

chvíli děje, dnes totiž neumíme popsat. "Nedokážeme to spočítat ani náhodou," říká Tomáš Polcar, který působí napůl na Fakultě

elektrotechnické ČVUT a na univerzitě v Southamptonu.

Tření je přitom Polcarovou profesní specializací. "My se v naší laboratoři zaměřujeme právě na to, co se děje při tření dvou pevných

povrchů," vysvětluje. Protože jak sám říká, dnešní fyzika nestačí na popis každodenních jevů, jako je přejetí rukou po nábytku či

třeba dvou ocelových dílech, mezinárodní skupina v jeho pražské laboratoři se soustředila na mnohem exotičtější materiály.

Takové, se kterými si vědci umí poradit. A které jsou mnohem "klouzavější" než cokoliv, co znáte ze své běžné zkušenosti. "Nedávno

jsme naměřili materiály s tak nízkým součinitelem, že čistě teoreticky bychom po nich dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc

tun," říká.

Jednodušší život ve 2DTření je všude kolem nás a využíváme ho od nepaměti. Jedním ze způsobů, jak rozdělat oheň, je tření dřeva.

Zároveň nás ovšem jeho existence něco stojí – vlastně hodně.

Každým rokem padne nezanedbatelné množství energie, ať už na překonání samotného tření, tak na výrobu náhradních dílů za ty,

které se třením opotřebovaly. Řádově několik jednotek procent výkonu automobilu se vynaloží na překonání tření jeho součástek. A

to samozřejmě zcela pomíjíme tření v místě kontaktu s vozovkou.

Věda o tření, opotřebení a mazání, tzv. tribologie, dělá vše pro to, aby tyto ztráty snížila. Dnes se tak děje především s pomocí hojně

rozšířených kapalných maziv.

Ovšem v 21. století byla objevena slibná možnost, jak by se "mazání" dalo dále vylepšit a ztráty způsobené třením snížit. Jde o

takzvané "2D materiály", tedy látky, které se vlastně chovají, jako kdyby byly dokonale ploché.

Prvním z nich byl grafen, jenž v roce 2004 zájem o tento typ látek nastartoval. Grafen se dnes ve větším měřítku stále nevyužívá,

protože se ho nedaří vyrábět levně a ve větším měřítku. Stal se ovšem inspirací pro celou řadu jiných 2D materiálů, z nichž některé

by mohly v brzké době najít zajímavé uplatnění. Možná třeba i jako maziva.

Nikdo přitom (alespoň zatím) netvrdí, že by takové látky v dohledné době měly nahradit kapalné lubrikanty. Ale již dnes se najde

dost zajímavých aplikací, pro které se oleje či podobná maziva prostě nehodí a tuhá maziva by tam mohla uplatnit (či se tam již

uplatňují, ale samozřejmě další zlepšení jsou možná).

Olej například těžko můžete používat například k mazání chirurgických šroubů. Kapalným mazivům také nesvědčí vakuum; i družice

přitom mohou obsahovat pohyblivé díly, jež by snesly čas od času "promazat". "Kapalná maziva také mohou být problematická v

elektromobilech, protože v těch se mohou častěji vyskytovat bludné proudy, které lubrikant mohou znehodnotit," říká Tomáš

Polcar.

Nejde ale pouze o praktické výhody. Z hlediska vědců, které zajímá tření, je na těchto plochých materiálech úžasné i to, jak jsou

jednotvárné.

GrafenO prvním známém příkladu "2D materiálu" jste už téměř určitě slyšeli. Je jím grafen, což je čistý uhlík uspořádaný v ideálním


případě do jediné vrstvy atomů uhlíku složených do extrémně pravidelných šestiúhelníků.

Pozorování tenkých uhlíkových destiček pod elektronovým mikroskopem se objevilo více než před půl stoletím, ovšem do začátku

našeho současného tisíciletí převládal názor, že takový materiál ve skutečnosti nemůže existovat. Autority odhadovaly, že uhlík by

se jednoduše řečeno "sroloval" do trubičky.

Pak se odborný názor začal pomalu měnit, ale definitivně otázku vyřešil tým kolem Andreje Konstantinoviče Geima a Konstantina

Sergejeviče Novoselova z univerzity v Manchesteru. Ten grafen v roce 2004 poprvé izoloval. Připravili ho tak, že odloupli pomocí

lepicí pásky z uhlíkového krystalu nepatrnou šupinku. Pásku pak rozpustili v ředidle, které uhlík nepoškodilo.

Nešlo o ideální grafen. Vrstva nebyla silná jeden atom, ale i tak se rychle zjistilo, že materiál má celou řadu úžasných vlastností. Je

velmi pevný, lehký, skvěle vede teplo i elektřinu. Bohužel výroba grafenu ve větším měřítku a za rozumné peníze se zatím nedaří, a

tak v praxi zatím uplatnění v podstatě nenašel.

Na tohle (snad) stačímePovrch grafenu (a dalších podobných materiálů) je tak nezajímavý, jak si jen dokážete představit – v lidském

měřítku by to byla k zešílení nudná a plochá nekonečná rovina. Současná "věda o tření" má však s čímkoliv složitějším ohromné

potíže.

Tomáš Polcar vysvětluje: "Tření dvou pevných povrchů je neuvěřitelně složitý proces, který do matematických vzorů zatím

nedokážeme nijak přepsat." Když se setkají dva takové prakticky dokonale ploché materiály, je to diametrálně jednodušší děj než

setkání vašeho prstu s plochou stolu. V plochém světě 2D materiálů je tedy možné mnohem lépe vše počítat.

Ne že by to tedy bylo jednoduché. Nutné výpočty musí běžet na superpočítačích, na svém notebooku je nerozběhnete. I tak ale

stávající výpočty nejsou tak dobré, jak by si vědci představovali. Velmi jednoduše řečeno, bez měření se vědci dnes neobejdou.

Problém je v jistém nesouladu mezi mikrosvětem a makrosvětem. Dnes je možné přesně popsat chování atomů v mikroskopickém

měřítku. Na ČVUT si tak například na své pokusy vědci vybrali materiály, o kterých předpokládali, že by díky své atomové struktuře

po sobě mohly dobře "klouzat".

Ovšem na tyto odhady lze spoléhat pouze do určité míry. V makroskopickém měřítku totiž hraje roli více faktorů, z nichž řada je

navíc těžko předvídatelných. S pomocí měření mohou vědci celkem dobře určit, co se ve vzorku děje, ale výsledky simulací často

reálným experimentům neodpovídají.

Právě to by mezinárodní skupina působící na katedře řídicí techniky FEL ČVUT chtěla změnit. "Zatím nedokážeme v počítačových

simulacích přesně předpovědět, co naměříme," říká Polcar. Cílem je tedy vytvořit mnohem spolehlivější a přesnější simulaci, která

by už dokázala spolehlivě předpovídat, jak velký odpor při setkání dvou 2D materiálů vznikne.

Najít ty nejlepšíNení těžké si představit, že takový výsledek by byl velmi praktický. "Dvourozměrných" materiálů však existují stovky,

vyzkoušet všechny jejich kombinace za různých podmínek (například teplot) není reálné. Simulace jsou podstatně rychlejší a

levnější. Díky nim by tak bylo možné vytipovat zajímavá "tuhá maziva" pro různá prostředí či aplikace a pak v laboratoři reálně

vyzkoušet pouze nejslibnější kombinace.

V praxi by taková tuhá maziva tvořila tenkou vrstvu na povrchu daného dílu a zajímavých využití by se pro ně mohla najít celá řada.

Už proto, že zřejmě mohou být opravdu "superkluzká". "Pokud víme, v nedávném měření jsme dosáhli nejnižšího naměřeného

součinitele odporu vůbec," říká Tomáš Polcar. Článek s tímto výsledkem vyšel v časopise Nature Materials.

Třecí součinitel se při zkouškách kombinace dvou 2D materiálů dostal na hodnoty kolem jedné miliontiny. Pro srovnání, běžně se

při tření dvou pevných materiálů (třeba oceli či keramiky) pohybuje kolem několika desetin, zhruba od 0,5 a výše. Když přejedete

rukou po stole, může být i kolem jedné, záleží na řadě faktorů. S kapalnými lubrikanty lze samozřejmě dosáhnout hodnot

součinitele tření výrazně nižších, řádově setin, tedy 0,01.

Na první pohled je zjevné, že pevné lubrikanty mají poměrně reálnou šanci v praxi jejich výkony překonat. Samozřejmě hodnotám z

laboratoře se v praxi dá přiblížit stěží – třeba již proto, že v praxi se po sobě nikdy neposouvají dvě na atomární úrovni prakticky

dokonale rovné plochy. Tomáš Polcar by považoval za úspěch, kdyby se podařilo dostat se na hodnotu řádově tisícin (0,001), která

se označuje jako hranice tzv. superlubricity.

Tepelný problémI kdyby se je podařilo do praxe nasadit, nepůjde o materiál pro každou příležitost. V řadě využití nebude dávat

smysl, protože úspory dané snížením tření prostě nebudou stát za to. Ale takto výkonný tuhý lubrikant by se mohl používat v

případech, pro které se tekuté nehodí. Například by bylo možné postavit nezapouzdřený kloub, pokud by to konstrukce z nějakého

důvodu vyžadovala.

Snížení tření by také snížilo množství vznikajícího odpadního tepla. Kdyby se jeho množství podařilo výrazně snížit, některé

součástky či celé stroje by se mohly vyrábět levněji či jednodušeji.

Na druhou stranu tekuté lubrikanty mají proti tuhým tu výhodu, že odpadní teplo vznikající při tření dokážou velmi účinně odvádět

pryč. V případě tuhých maziv se může přebytečné teplo snadno změnit ve velký problém. Buď se musí jednat o materiály, které

dobře zvládnou vysoké teploty, nebo musí mít extrémně nízké tření, aby odpadního tepla vznikalo minimum.

Kdy by takové materiály mohly být k dispozici? "Zatím ještě nejsme tam, kde bychom chtěli být, ale doufám, že se blížíme," říká

Tomáš Polcar. V současné době se jeho skupina snaží přenést dvourozměrné materiály na ložiskovou kuličku a testovat je v

běžných podmínkách. Kdy bychom něco takového mohli vidět i mimo laboratoř, si netroufnou odhadovat. Ani odborníci na tření

dopředu nevědí, kdy se něco zadrhne.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-1000-tun-jenom-rukou-v-praze-namerili-zrejme-nejklouzavejsi-povrch-sveta-

187047


31. 1. 2022; FeedIT.cz

Tisíc tun jednou rukou. Časopis Nature Materials publikoval práci o "superlubrikantu" objeveném na FEL Č Č VUT v Praze VUT v Praze

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze

(Mengzhou Liao, Paolo

Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší

součinitel tření: jednu miliontinu. S tak nízkým třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout objekt vážící tisíc tun.

Práce byla v lednu 2022 publikována v prestižním časopise Nature Materials.


Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty

způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky FEL ČVUT se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv.

superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant

"Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho odhadujeme, například když zvedáme skleničku,

a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje profesor Tomáš Polcar, vedoucí Skupiny

pokročilých materiálů. "Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření

bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv. dvourozměrných materiálech tvořených

vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.

Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš Polcar

ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu

miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na výsledném

tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.

Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials* a v doprovodném článku recenzentů byla oceněna elegance

a chytrost použité experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes 40 a

rovněž první článek v Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

"Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: "S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy.

- Liao, M., Nicolini, P., Du, L. et al. UItra-low friction and edge-pinning effect in large-lattice-mismatch van der Waals heterostructures

. Nat. Mater. 21, 47–53 (2022)

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky


a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz


URL| https://feedit.cz/2022/01/31/tisic-tun-jednou-rukou-casopis-nature-materials-publikoval-praci-o-superlubrikantu-objevenem-

na-fel-cvut -v-praze/


31. 1. 2022; fdrive.cz

Bezpilotní studentská formule z ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

EXPO 2020 v Dubaji probíhá od 30. ledna do 13. února 2022

Formule váží jen 205 kg a zrychlí z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy

DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

#eForce Driverless DV.01 @expo2020dubai 30. 1. ÷ 13. 2. – běžte se podívat ;) ? https://t.co/en0ESKlnhu / @CVUTPraha

pic.twitter.com/qaLd97wM2J

— CVUTFEL (@CVUTFEL) January 28, 2022

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless


divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT.

URL| https://fdrive.cz/clanky/bezpilotni-studentska-formule-z-cvut -se-predstavi-na-expo-v-dubaji-8472


31. 1. 2022; cad.cz

Bezpilotní studentská formule z ČVUT na EXPO v Dubaji

Fakulta elektrotechnická ČVUT Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless

DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022 budou moci v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce.

Po výstavě Robot's 100th Birthday to bude již druhá výstava, kdy se na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z Fakulty

elektrotechnické ČVUT v Praze.


For­mu­le DV.01 je vůbec prv­ním tu­zem­ským vozem s au­to­nomním ří­ze­ním a jed­ním z prv­ních v celé Ev­ro­pě. Kon­cepč­ně po me­cha­nic­ké strán­ce vy­chá­zí ze sedmé ge­ne­ra­ce pi­lo­to­va­né­ho elek­tric­ké­ho mo­de­lu. Schop­nost plně au­to­nomní jízdy pak za­jiš­ťu­je se­sta­va sen­zo­rů v čele s Li­DARem a ste­reo­ka­me­ra­mi, je­jichž sig­nál je ná­sled­ně zpra­co­vá­ván po­mo­cí al­go­rit­mů v po­kro­či­lé vý­po­čet­ní jed­not­ce.

Za své krát­ké pů­so­be­ní již stihl mo­no­post skli­dit i me­zi­ná­rod­ní úspě­chy, kdy v on-line zá­vo­dech v hlav­ní dis­ci­plí­ně po­ra­zil týmy z věhlas­ných uni­ver­zit, jako je ho­land­ský Delft či ame­ric­ké MIT. Na zá­vo­dech v Mostě pak do­sá­hl na třetí místo a tedy první pódiové umís­tě­ní. S hmot­nos­tí 205 kg se for­mu­le může pyš­nit zrych­le­ním z 0 na 100 km/h za 2,9 sekun­dy.

Stu­dent­ský tým eFor­ce FEE Pra­gue For­mu­la pod zášti­tou Fa­kul­ty elek­tro­tech­nic­ké vy­ví­jí a staví elek­tric­ké mo­no­posty už od roku 2010 a v le­toš­ním roce světu před­sta­ví již je­de­nác­tou ge­ne­ra­ci. Tým se sklá­dá z 60 stu­den­tů ba­ka­lář­ské­ho i magis­ter­ské­ho stu­dia, kteří stu­du­jí zejmé­na na Fa­kul­tě elek­tro­tech­nic­ké a na Fa­kul­tě stroj­ní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým roz­ros­tl o tzv. dri­ver­less di­vi­zi, která pra­co­va­la na sa­mo­ři­di­tel­né for­mu­li ve spo­lu­prá­ci se zbyt­kem týmu.

Stu­dent­ský tým na EXPO 2020 do Du­ba­je vy­rá­ží nejen pre­zen­to­vat vě­dec­ko-tech­nic­kou úroveň v České re­pub­li­ce, ale také hrdě re­pre­zen­to­vat Fa­kul­tu elek­tro­tech­nic­kou i celé ČVUT v Praze. Se­tká­ní se zá­stup­ci prů­mys­lu může členy týmu obo­ha­tit o nové in­for­ma­ce, ak­tu­ál­ní tren­dy, roz­ší­řit ob­zo­ry, ale také zís­kat spous­tu no­vých kon­tak­tů.

V rámci ro­tač­ní ex­po­zi­ce s ná­zvem Robot's 100th Birth­day se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. lis­to­pa­du 2021 před­sta­vi­la sku­pi­na Mul­ti­ro­bo­tic­kých sys­té­mů (MRS), pů­so­bí­cí na ka­tedře ky­ber­ne­ti­ky Fa­kul­ty elek­tro­tech­nic­ké ČVUT v Praze. Tým již dva­nác­tým rokem před­sta­vu­je ide­ál­ní plat­for­mu pro vý­cho­vu ta­len­tů na­příč celou fa­kul­tou – do kon­struk­ce no­vých for­mu­lí se za­po­ju­jí jak stu­den­ti elek­tro­tech­nic­kých oborů, kteří mají na sta­ros­ti vývoj po­ho­nů či ba­te­rií, tak stu­den­ti in­for­ma­ti­ky.

Více o ČVUT na www.cvut.cz.


31. 1. 2022; nov

Posunout 1000 tun jednou rukou. Na ČVUT vytvořili prostředí s rekordně nízkým třením

Mezinárodní tým s českým vedením naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu miliontinu. Dosáhl tím světového prvenství v této

oblasti. S tak nízkým třením by teoreticky bylo podle vědců možné pouhou rukou posunout objekt vážící tisíc tun. Výsledky výzkumu

tzv. pevných maziv by mohly najít uplatnění v robotice. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí ČVUT v Praze Andrea

Vondráková.


Studii vedli vědci ze Skupiny pokročilých materiálů (Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) na katedře řídící

techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Publikoval ji prestižní časopis Nature Materials.

Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických materiálů. Ke snížení tření se běžně používají tekutá

maziva, která však nejsou podle odborníků pro všechny aplikace vhodná a finančně výhodná.

Výzkumný tým, který stojí za současným objevem, se dlouhodobě zaměřuje na hledání tzv. superlubrikantů, což jsou pevné

materiály, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

"Tření je přeměna užitečné energie v energii ztrátovou - typicky teplo, které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho

otěrem," konstatoval Tomáš Polcar, který Skupinu pokročilých materiálů vede.

Tření podle Polcarových slov - na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů - důvěrně známe. "Podvědomě ho odhadujeme, kupříkladu když

zvedáme skleničku, a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek,” vysvětlil.

"Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření bylo téměř nulové?"

doplnil.

Odpověď je ve 2D materiálech

Polcarův tým nakonec našel odpověď v tzv. dvourozměrných (2D) materiálech, které tvoří tenké vrstvy sulfidu molybdeničitého,

grafenu či nitridu boritého. Díky využití vlastností těchto materiálů pak vědci naměřili dosud nejnižší součinitel tření, zmíněnou

jednu miliontinu.

"Typické tření za sucha je přitom mezi 0,3 a 1, někdy to může být i více. Třeba ocel proti oceli je 0,6, dřevo proti dřevu 0,3, lidská kůže

proti oceli 0,9,” poznamenal Polcar pro Novinky s tím, že vždy záleží na dvojici materiálů a dalších podmínkách jako teplota, vlhkost

vzduchu atd.


Polcar uvedl, že kombinace materiálů, kterou zvolil jeho tým (např. sulfid molybdeničitý vs. grafen), zaručuje nízké tření nezávislé na

směru pohybu.

"To byla dosud hlavní překážka na cestě k tzv. superlubricitě. S tak nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout

objekt vážící tisíc tun," prohlásil.

Nyní se výzkumníci snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, např. posuvů využívaných v robotice. Podle Polcara by

mohly najít uplatnění i jako mazání ve strojním inženýrství. Nějakých aplikací v praxi se podle něj dočkáme do deseti let.

"Umím si představit, že vezmeme poměrně velký kus takového materiálu a zabalíme do něj konkrétní součástku. Tím pádem ji

dokážeme chránit před vnějšími vlivy anebo snížíme tření jejího povrchu," zmínil odborník.

Jednou z cílových aplikací budou podle něj i ložiska telekomunikačních satelitů.

Důležitým procesem pro techniky je při testování materiálů i tzv. magnetronové naprašování.

"Jde o proces, při němž se pomocí plazmatu ukládají tenké vrstvy zvoleného materiálu, doslova atom po atomu. Industriální

aparatura pak umožní tento proces přímo aplikovat na velké součástky používané průmyslem, jako jsou např. tvářecí formy, skla,

obráběcí nástroje či ložiska. V našem případě ho využíváme i pro přípravu samomazných povlaků, které během tření vytváří právě

2D materiály snižující součinitel tření a opotřebení," vysvětlil Polcar pro Novinky.


URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/posunout-1000-tun-jednou-rukou-na-cvut -vytvorili-prostredi-s-rekordne-nizkym-

trenim-40385654


31. 1. 2022; parlamentnilisty.cz

Tisíc tun jednou rukou. Práce o "superlubrikantu", objeveném na FEL ČVUT, v časopisu Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze

(Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností tzv. dvojrozměrných materiálů a

naměřil dosud nejnižší součinitel tření: jednu miliontinu. S tak nízkým třením by teoreticky bylo možné pouhou rukou posunout

objekt vážící tisíc tun. Práce byla v lednu 2022 publikována v prestižním časopise Nature Materials.


Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických zařízení. Z ekonomického hlediska mohou ztráty

způsobené třením činit v průměru až 5 % HDP, kdy se 20 % celkové energie vyplýtvá na překonání tření. Ke snížení tření se

standardně používají tekutá maziva, ta však nejsou pro všechny aplikace vhodná nebo ekonomicky výhodná. Mezinárodní tým

vedený Skupinou pokročilých materiálů (ZDE) na katedře řídicí techniky FEL ČVUT (ZDE) se proto dlouhodobě zabývá hledáním tzv.

superlubrikantů – pevných materiálů, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant "Tření je disipace užitečné energie v energii ztrátovou (typicky teplo), které je navíc

mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho otěrem. Tření, na rozdíl od mnoha fyzikálních jevů, důvěrně známe. Podvědomě ho

odhadujeme, například když zvedáme skleničku, a dokážeme ho i ovlivňovat, třeba nasliněním prstu při otáčení stránek," vysvětluje

profesor Tomáš Polcar, vedoucí Skupiny pokročilých materiálů. "Položili jsme si tedy otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme

připravit kombinaci materiálu, kde by tření bylo téměř nulové?" Tým mezinárodních vědců z FEL ČVUT našel odpověď v tzv.

dvourozměrných materiálech tvořených vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého.

Tření na hraně – objev publikovaný v Nature Materials

Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů (ZDE) ve složení Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout a Tomáš

Polcar ve své poslední práci využil unikátních vlastností těchto dvojrozměrných materiálů a naměřil dosud nejnižší součinitel tření:

jednu miliontinu. Díky simulacím v atomárním měřítku byli vědci z pražské techniky navíc schopni přesně stanovit, jaký podíl na

výsledném tření má vliv hran dvourozměrných materiálů a jejich topologie.

Práce byla publikována v lednovém vydání časopisu Nature Materials* a v doprovodném článku recenzentů (ZDE) byla oceněna

elegance a chytrost použité experimentální metody. Jde přitom o vůbec první článek FEL ČVUT v časopise s impakt faktorem přes

40 a rovněž první článek v Nature Materials, kde má ČR prvního autora.

Posunout tisíc tun jednou rukou

"Námi zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření

nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě," pokračuje Tomáš Polcar a dodává: "S tak

nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun."

Nyní se autoři článku snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, jako jsou třeba lineární posuvy používané v robotice.

Právě díky značné poptávce z průmyslu je podle recenzentů časopisu Nature výzkum superlubricity aktuálně velmi žhavým polem,

kde se očekávají další průlomové objevy.


Rozhovor s profesorem Tomášem Polcarem najdete ZDE.

Potnámka:

- Liao, M., Nicolini, P., Du, L. et al. UItra-low friction and edge-pinning effect in large-lattice-mismatch van der Waals heterostructures.

Nat. Mater. 21, 47–53 (2022) - ZDE

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více informací ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Tisic-tun-jednou-rukou-Prace-o-superlubrikantu-objevenem-na-FEL-

CVUT-v-casopisu-Nature-Materials-691292


31. 1. 2022; ceskenoviny.cz

Vědci naměřili nejnižší součinitel tření, má pomoci k vývoji pevných maziv

Praha - Mezinárodní tým s českým vedením naměřil dosud nejnižší součinitel tření - jednu miliontinu. Výsledky výzkumu tzv. pevných maziv by mohly najít uplatnění v robotice. O výzkumu informovala mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v tiskové zprávě. Studii vedli vědci ze skupiny pokročilých materiálů na katedře řídící techniky fakulty elektrotechnické. Publikoval ji prestižní časopis Nature Materials.



Tření je hlavní příčinou ztráty energie a opotřebení všech mechanických materiálů. Podle odborníků se ke snížení tření běžně používají tekutá maziva, která však nejsou pro všechny aplikace vhodná či finančně výhodná. Výzkumný tým, který stojí za současným objevem, se dlouhodobě zaměřuje na hledání tzv. superlubrikantů, což jsou pevné materiály, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule.

Tření je přeměna užitečné energie v energii ztrátovou, typicky teplo, které je navíc mnohdy spojené s poškozením materiálu a jeho otěrem, uvedl Tomáš Polcar, který vede Skupinu pokročilých materiálů. "Položili jsme si otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálu, kde by tření bylo téměř nulové?" dodal.

Jeho tým nakonec našel odpověď v takzvaných dvourozměrných (2D) materiálech, které tvoří tenké vrstvy sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého. Díky využití vlastností těchto materiálů pak vědci naměřili dosud nejnižší součinitel čtení, jednu miliontinu.

Polcar uvedl, že kombinace materiálů, kterou zvolil tým, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. "To byla dosud hlavní překážka na cestě k tzv. superlubricitě. S tak nízkým třením bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun," řekl.

Nyní se výzkumníci snaží o přenos 2D materiálů do praktických aplikací, například posuvů využívaných v robotice. Podle Polcara by mohly najít uplatnění i jako mazání ve strojním inženýrství.


30. 1. 2022; Pražský deník

FORMULE STUDENTŮ ČVUT BUDE REPREZENTOVAT NA SVĚTOVÉ VÝSTAVĚ

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě.

Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu.

MONOPOST UŽ SI PŘIPSAL VÍTĚZSTVÍ

Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje sestava senzorů a stereokamer, jejichž signál je následně zpracováván pomocí

algoritmů v pokročilé výpočetní jednotce.

S hmotností 205 kilogramů se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 kilometrů v hodině za 2,9 vteřiny a monopost již stihl

porazit týmy z věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americký Massachusetts Institute of Technology (MIT).

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a letos představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z šedesáti studentů bakalářského i magisterského studia, kteří studují

zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

Foto: GARÁŽOVANÁ je v Dejvicích a na jejím vývoji a vzniku se podíleli studenti ze všech možných pracovišť ČVUT. Teď se

samořiditelná formule studentského týmu eForce představí na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji. "Na EXPO 2020 do Dubaje

vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat Fakultu

elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace, aktuální trendy,


rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med. Více na straně 3.

Foto: FEL ČVUT

Foto:

Foto: FEL ČVUT


30. 1. 2022; fzone.cz

ČVUT představilo NANOLAB, laboratoř pro nanoelektrické technologie za 40 milionů Kč

NANOLAB by měl přispět k naplnění poptávky českých firem po odbornících, kteří zvládnou navrhovat polovodiče

Laboratoř ale poslouží i k zkoumání nádorových buněk, solárních článků či kosmický výzkum

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.

Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek.

Z jejích možností budou

těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými

zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména

doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. " Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia,

několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci, " uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry

mikroelektroniky FEL ČVUT.

NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří

budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby

polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře

mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů,

optických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na

zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. " Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže

díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých

molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně, " vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského

studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i

doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.

Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. " NANOLAB zvýší naše poznání o

nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro

solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou

elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i

soukromý sektor, " nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího

interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.


30. 1. 2022; casopisczechindustry.cz

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

budou moci v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce. Po výstavě

Robot's 100 th Birthday to bude již druhá výstava, kdy se na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z

Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100 th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT. (28.1.2022)


30. 1. 2022; nejbusiness.cz

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

budou moci v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce. Po výstavě Robot's 100th

Birthday to bude již druhá výstava, kdy se na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z Fakulty

elektrotechnické ČVUT v Praze.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT.

Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická a NejBusiness.cz


30. 1. 2022; techfocus.cz

Na světové výstavě EXPO v Dubaji se projede i bezpilotní studentská formule z ČVUT

Návštěvníci světové výstavy EXPO v Dubaji si budou moci v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února

2022 prohlédnout v pavilonu České republiky samořiditelnou formuli studentského týmu eForce.

FormuleDV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu.

Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně

zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci.

Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia, kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě

strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se

zbytkem týmu.

Zdroj: Fakulta elektrotechnická ČVUT

Formule zvládne zrychlení z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy / ČVUT.


30. 1. 2022; vecerni-praha.cz

Bezpilotní studentská formule z FEL ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

budou moci v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce. Po výstavě Robot's 100 Birthday to bude

již druhá výstava, kdy se na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v

Praze.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

" Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů, " uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100 Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. " Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta , děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT.

Foto : eForce FEE


29. 1. 2022; Prazsky.denik.cz

Z Dejvic do Dubaje. Formule studenů ČVUT bude reprezentovat na světové výstavě

/FOTOGALERIE/ "Garážovaná" je v Dejvicích a na jejím vývoji a vzniku se podíleli studenti ze všech možných pracovišť ČVUT. Teď se

samořiditelná formule studentského týmu eForce představí na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.

""Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů a stereokamer, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní jednotce.

S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy a monopost již stihl porazit týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americký Massachusetts Institute of Technology (MIT).

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci.

Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia, kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě

strojní ČVUT v Praze.


URL| https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/z-dejvic-do-dubaje-formule-studenu-cvut -bude-reprezentovat-na-svetove-vystave-

20.html


29. 1. 2022; denik.cz

Z Česka až do Dubaje. Formule studenů bude reprezentovat na světové výstavě EXPO

/FOTOGALERIE/ "Garážovaná" je v Dejvicích a na jejím vývoji a vzniku se podíleli studenti ze všech možných pracovišť ČVUT. Teď se

samořiditelná formule studentského týmu eForce představí na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.

""Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů a stereokamer, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní jednotce.

S hmotností 205 kilogramů se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy a monopost již stihl porazit týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americký Massachusetts Institute of Technology (MIT).

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci.

Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia, kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě

strojní ČVUT v Praze.


URL| https://www.denik.cz/veda-a-technika/z-dejvic-do-dubaje-formule-studenu-cvut -bude-reprezentovat-na-svetove-vystave-

20.html


29. 1. 2022; cnn.iprima.cz

Jak ušetřit na energiích? Odborníci představili netradiční tipy, apelují i na údržbu

Ceny energií letí nahoru a většina z nás začíná šetřit, jak se dá. Méně svítit, vytahovat spotřebiče ze zásuvky – takové triky známe asi

všichni, ale máme pro vás i jiné. Na elektřině můžete ušetřit třeba i tím, že postavíte lednici dál od stěny.

Jak ušetřit na energiích? Otázka, která mezi Čechy kvůli raketovému růstu cen rezonuje. "Snažím se všude zhasínat a nikde nemít

zbytečně rozsvíceno," podotkla v anketě CNN Prima NEWS jedna z dotazovaných žen. Další z obyvatel dodal, že šetří, kde se dá,

zejména co se spotřeby týče. Odborníci ale doporučují i méně razantní triky. Postačit může například to, když si budete dávat pozor,

kdy máte co zapnuté.

"Třeba televize, která nemusí běžet pořád v kuse. Můžeme použít časový spínač nebo chytrou domácnost, chytrou zásuvku, která

nám zařízení automaticky vypne," radí Michal Bošanský, vedoucí prodejny s elektronikou. Zapomínat byste neměli ani na údržbu.

Třeba odmražení ledničky vám může ušetřit až třetinu nákladů, pravidelně byste měli kontrolovat i její těsnění.

Právě velká kuchyňská elektronika spotřebovává energie nejvíce. Důležité přitom může být i její umístění. "Pokud byste chladničku

dali až na zeď, tak tam nebude zajištěné proudění vzduchu, které slouží k chlazení. Je potřeba, aby zde určitý prostor mezi ledničkou

a stěnou byl," uvedl Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT.

Například sušička by zase měla být v co nejchladnější a nejsušší místnosti. Očištění stolního počítače zase kromě úspory na

elektřině pomůže i tím, že si tak brzy nebudete muset kupovat nový. Odborníci také radí nečekat s nákupem úsporných spotřebičů.

"Když se podíváme třeba na chladničky, tak dnes ty nejlepší mají roční spotřebu sto kilowatthodin. Ty, které právě pokrývají třídu E, F

a tak dál, tak mohou být třeba na trojnásobku," dodal Janíček. Je ale vždy potřeba si propočítat, jestli se investice vyplatí – úspornější

spotřebiče bývají dražší.

URL| https://cnn.iprima.cz/jak-usetrit-na-energiich-odbornici-predstavili-netradicni-tipy-apeluji-i-na-udrzbu-56353


28. 1. 2022; barrandov.tv

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě.

Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy

pak zajišťuje sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v

pokročilé výpočetní jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl třetího místa, a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z nuly na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá ze 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl profesor Petr Páta, děkan Fakulty

elektrotechnické ČVUT.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30 procent výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30.000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. PodlMetodiky e

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17.800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. až 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. až 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, v "Natural Sciences" je na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na

201. až 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz

Sdílet článek


« zpět na obsah


50. Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se


28. 1. 2022; Technický týdeník

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

budou moci v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů,"uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou - do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit


28. 1. 2022; metro.cz

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl třetího místa, a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z nuly na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá ze 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových


formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl profesor Petr Páta, děkan Fakulty

elektrotechnické ČVUT.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30 procent výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30.000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. PodlMetodiky e

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17.800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. až 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. až 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, v "Natural Sciences" je na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na

201. až 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz.

URL| http://www.metro.cz/bezpilotni-studentska-formule-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut -se-predstavi-na-expo-v-dubaji-ide-

/protext.aspx?c=A220128_142000_metro-protext_wei


28. 1. 2022; zive.cz

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

budou moci v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce. Po výstavě Robot's 100th

Birthday to bude již druhá výstava, kdy se na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z Fakulty

elektrotechnické ČVUT v Praze.


Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT.

URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=214679


28. 1. 2022; FeedIT.cz

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

budou moci v

pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce. Po výstavě Robot's 100 th Birthday to

bude již druhá výstava, kdy se na největší světové přehlídce představí technologie budoucnosti z Fakulty elektrotechnické ČVUT

v Praze.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100 th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz

URL| https://feedit.cz/2022/01/28/bezpilotni-studentska-formule-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut -se-predstavi-na-expo-v-dubaji/


28. 1. 2022; parlamentnilisty.cz

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 od 30. ledna do 13. února 2022

budou moci v pavilonu České republiky prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce.

Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po

mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy pak zajišťuje

sestava senzorů v čele s LiDarem a stereokamerami, jejichž signál je následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní

jednotce.

Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v online závodech v hlavní disciplíně porazil týmy z

věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americké MIT. Na závodech v Mostě pak dosáhl na třetí místo a tedy první pódiové

umístění. S hmotností 205 kg se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy.

Studentský tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické vyvíjí a staví elektrické monoposty už od roku

2010 a v letošním roce světu představí již jedenáctou generaci. Tým se skládá z 60 studentů bakalářského i magisterského studia,

kteří studují zejména na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V roce 2020 se tým rozrostl o tzv. driverless

divizi, která pracovala na samořiditelné formuli ve spolupráci se zbytkem týmu.

"Na EXPO 2020 do Dubaje vyrážíme nejen prezentovat vědecko-technickou úroveň v České republice, ale také hrdě reprezentovat

Fakultu elektrotechnickou i celé ČVUT v Praze. Setkání se zástupci průmyslu může naše členy obohatit o nové informace,

aktuální trendy, rozšířit obzory, ale také získat spoustu nových kontaktů," uvedl zástupce studentského týmu eForce Josef Med.

V rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday se již na EXPO 2020 od 23. října do 14. listopadu 2021 představila skupina

Multirobotických systémů (MRS), působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Těší nás, že naše

fakulta bude mít prostřednictvím týmu eForce opětovně své zastoupení na největší světové přehlídce technologií budoucnosti EXPO

2020. Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou – do konstrukce nových

formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky,

kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické

ČVUT.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227

akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se

znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky

2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je

v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém

světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení

"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v

oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and

Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je

na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti

"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Bezpilotni-studentska-formule-z-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-se-

predstavi-na-EXPO-v-Dubaji-691046


28. 1. 2022; TV Prima

Šetříme elektřinu

Karel VOŘÍŠEK, moderátor

Ceny energií letí nahoru, a tak šetříme, jak se dá. Méně svítit, vytahovat spotřebiče ze zásuvky, tak takové triky známe. Ale my pro

vás máme i jiné. Na elektřině můžete ušetřit třeba i tím, že postavíte lednici dál od stěny.

Ondřej SVOBODA, redaktor

Jak ušetřit na energiích? Otázka, která mezi Čechy rezonuje.

anketa

Snažím se všude zhasínat samozřejmě, nikde zbytečně nemít rozsvíceno a tak, no.

anketa

Snažíme se šetřit, kde se dá, co se týká prostě tý spotřeby.

anketa

Prostě za každou cenu šetříme. Musíme, ne?

anketa

Mám čidla, vypínám a takhle.

Ondřej SVOBODA, redaktor

Odborníci ale doporučují i méně razantní triky. Postačit může třeba dávat si pozor, kdy co máte zapnuté.

Michal BOŠANSKÝ, vedoucí prodejny s elektronikou

Třeba televize, která nemusí běžet pořád v kuse, můžeme pouze nějaký spínač časový nebo chytrou domácnost, chytrou zásuvku,

která nám to automaticky vypne.

Ondřej SVOBODA, redaktor

Zapomínat byste neměli ani údržbu. Třeba odmražení ledničky vám může ušetřit až třetinu nákladů. A pravidelně byste měli

kontrolovat i její těsnění. Právě velká kuchyňská elektronika spotřebovává nejvíce. Důležité přitom může být i její umístění.

Vladimír JANÍČEK, správce subsítě, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Pokud byste chladničku dali úplně až na zeď, tak tam nebude zajištěno proudění vzduchu, které vlastně slouží k tomu, abyste

ochladili, a je potřeba, aby tam právě takový určitý distanc mezi tou stěnou a tou ledničkou byl.

Ondřej SVOBODA, redaktor

Sušička by zase měla být v co nejchladnější a nejsušší místnosti. Třeba pravidelné očištění počítače vám zase vedle úspory na

elektřině může pomoci i tím, že si tak brzy nebudete muset kupovat nový. Odborníci také radí nečekat s nákupem úsporných

spotřebičů.

Vladimír JANÍČEK, správce subsítě, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Pokud se podíváme třeba chladničky dneska, tak ty nejlepší tipy, tak tam máte třeba 100 kilowatthodin ročně spotřeba. Ty, které

právě pokrývají tu třídu E, F, tak tam můžete být třeba na trojnásobku.

Ondřej SVOBODA, redaktor

Je ale vždy potřeba si propočítat, jestli se investice vyplatí. Úspornější spotřebiče bývají dražší. Ondřej Svoboda, CNN Prima News.


27. 1. 2022; NOVA - Televizní noviny

Vysoké školy, naděje na konec čipové krize

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

Celosvětový nedostatek čipů už trvá více než rok a například tuzemské automobilky kvůli tomu musely omezit výrobu. Odborníci z ČVUT představily ve vysílání TN Live novou laboratoř, ve které se budou studenti specializovat na výrobu těch nejmodernějších typů.


Pavel HAZDRA, vedoucí katedry mikroelektroniky, ČVUT

To už jsou vlastně nařezané jednotlivé čipy a vidíme zároveň výhodu té výroby, protože my vyrábíme velké množství součástek naráz.


Petra STAŇOVÁ, redaktorka

V univerzitní laboratoři se nevyrábí reálné čipy jako v továrně, ale studenti se v ní učí pracovat se špičkovými technologiemi, které se při jejich výrobě používají.


Vojtěch POVOLNÝ, student elektrotechnické fakulty, ČVUT

Máme tu možnost si vlastně vyzkoušet každou část vlastně toho procesu té výroby, například těch mikročipů.


Pavel HAZDRA, vedoucí katedry mikroelektroniky, ČVUT

Nanesou se ty vrstvy, vytvarují se tak, že uvnitř toho čipu se může nacházet až 100 miliard součástek. Můžete si představit toto jako takovou Šang-haj.


Petra STAŇOVÁ, redaktorka

Prostředí laboratoře je extrémně čisté. Výzkumníci pracují ve sterilním oblečení.


Jan VOVES, vedoucí laboratoře, ČVUT

Pokud by vám tam třeba ten vlas spadnul nebo nějaká prachová částice, tak tím můžete zcela znehodnotit funkci takové součástky.


Petra STAŇOVÁ, redaktorka

Z absolventů se stanou experti pro elektrotechnický průmysl a po studiu si je mezi sebou rozeberou zejména malé i velké firmy v Česku.


Pavel HAZDRA, vedoucí katedry mikroelektroniky, ČVUT

Je potřeba jaksi ukázat, že ti lidé jsou potřeba, že ta elektronika je potřeba a že bez nich se neobejdeme nejenom kvůli automobilu.


Petra STAŇOVÁ, redaktorka

Kromě čipu se v laboratoři bude pracovat i na výzkumu solárních článků, nádorových buněk a kosmických technologií. Petra Staňová, televize Nova.


27. 1. 2022; FeedIT.cz

Na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě připravila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská s Fakultou elektrotechnickou pro studentky den plný vědy

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho … Continue reading Na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě připravila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská s Fakultou elektrotechnickou pro studentky den plný vědy


Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).


zdroj: ČSÚ, data vždy k 31. prosinci daného roku


"Na ČVUT jsme s 34,4 procenty sice lehce nad průměrem, pokud počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých a odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme zatím jen 14,3 procenta a profesorek pak 8,5 procenta," vysvětluje situaci na půdě největší české technické univerzity doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.


Podíl žen na počtu akademických a vědeckých a odborných pracovníků na ČVUTFakulta stavební36,5%Fakulta strojní21,5%Fakulta elektrotechnická21,8%Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská33,0%Fakulta architektury43,5%Fakulta dopravní41,1%Fakulta biomedicínského inženýrství41,0%Fakulta informačních technologií28,5%Masarykův ústav vyšších studií63,6%Celoškolská pracoviště (mimo fakulty)43,2%ČVUT v Praze celkem34,4%údaje za rok 2020


"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl žen mezi našimi studentkami stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina, vloni to už byla více než třetina," říká doc. Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z panelistek diskuze s vědkyněmi na akci Staň se na den vědkyní. "V případě Fakulty elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od středoškoláků a středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL každým rokem zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a projevená podpora mohou přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy," doplňuje Veronika Jílková, koordinátorka projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.


Souběh rodičovství a vědecké práce


"Zhruba do tří let věku dítěte je asi nejvíce složité skloubit péči o dítě s vědeckou prací, a je tím přirozeně ovlivněna zejména žena," konstatuje doc. Jana Bielčíková. "Narození dětí pochopitelně ovlivnilo i způsob práce mého muže, který se už po narození syna snažil maximálně pomáhat a skoro polovinu povinností vzal na sebe," vysvětluje doc. Jana Bielčíková.


První dítě se jí narodilo v době, kdy pracovala v týmu prof. Johna Harrise na americké Yaleově Univerzitě. "Cítila jsem velkou podporu, ve skupině prof. Harrise byl totiž nadpoloviční počet žen a po narození syna jsem mohla zčásti pracovat z domova, a to samé mi potom umožnili do jisté míry i zaměstnavatelé v Česku," vysvětluje doc. Jana Bielčíková, která titul docentky získala na sklonku roku 2021.


Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v České republice mírně zlepšuje. Nicméně pro efektivní zapojení žen do vědy stále chybí především cenově dostupné jesle a systematická podpora ze strany zaměstnavatelů. "Bohužel jsme neměli v dosahu prarodiče, takže než mohly jít obě děti do školky, museli jsme se jim plně s manželem věnovat sami a některé vědecké aktivity jsme tak museli omezit," dodává doc. Jana Bielčíková.


Účastnice čekají přednášky, cvičení i neformální večeře s vědkyněmi


Tradiční formát akce Staň se na den vědkyní, kdy po dopoledních přednáškách následují odpolední cvičení v menších skupinkách přímo v laboratořích, letos doplní neformální večeře. "Letos připravujeme něco jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční součásti konferencí – neformální večeře. Zájemkyně tak budou moci u jídla s hezkým výhledem na Prahu dále diskutovat s vědkyněmi i dalšími pracovníky univerzity a sdílet své zážitky, ale i si promluvit o případných obavách ze studia či vědecké kariéry a vyslechnout si osobní zkušenosti těch, kdo už se vědě věnují," říká Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI a dodává: "Je fajn, zjistit, že i přední a mezinárodně uznávané vědkyně se ve své kariéře i životě potýkaly s různými problémy, že jsou to lidé jako všichni ostatní a že problémy jsou od toho, aby se řešily."


Podíl studentek na celkovém počtu studentů na ČVUT v roce 2020Fakulta stavební39,1%Fakulta strojní9,4%Fakulta elektrotechnická14,6%Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská32,6%Fakulta architektury61,0%Fakulta dopravní23,2%Fakulta biomedicínského inženýrství59,4%Fakulta informačních technologií13,5%Celoškolská pracoviště (mimo fakulty)52,6%ČVUT v Praze celkem30,5%údaje za rok 2020


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.


URL| https://feedit.cz/2022/01/27/na-mezinarodni-den-divek-a-zen-ve-vede-pripravila-fakulta-jaderna-a-fyzikalne-inzenyrska-s-fakultou-elektrotechnickou-pro-studentky-den-plny-vedy/?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=na-mezinarodni-den-divek-a-zen-ve-vede-pripravila-fakulta-jaderna-a-fyzikalne-inzenyrska-s-fakultou-elektrotechnickou-pro-studentky-den-plny-vedy




26. 1. 2022; Lupa.cz

Neproklouzne ani smítko. ČVUT otevřela laboratoř na výzkum čipů a polovodičů

Vybavení za čtyřicet milionů korun umožňuje vysoké škole věnovat se oborům, jako je litografie, a vychovávat odborníky na polovodiče.



Fakulta elektrotechnická ČVUT otevřela nové laboratorní prostory, kde chce vychovávat odborníky na čipy a polovodiče. Trefuje se do doby, kdy je tento obor celosvětově v nedostatkové a geopolitické krizi. Takzvaný Nanolab v budově FEL v pražských Dejvicích byl nově vybaven technikou za čtyřicet milionů korun.


Nanolab navazuje na historii elektrotechnické fakulty. Katedra mikroelektroniky byla založena v roce 1977 a mimo jiné sloužila jako podpora elektronizace průmyslu. Akademici a studenti spolupracovali se společností ČKD Polovodiče, jež se specializovala na výrobu polovodičové elektroniky. Podobná kooperace probíhala se státním podnikem Tesla VÚST, kde působily tři tisíce inženýrů.


Katedra má nyní jedenáct pracovníků a patnáct doktorandů. Probíhá zde základní i aplikovaný výzkum mikrosystémů, optoelektroniky nebo polovodičových součástek. Nanolab bude mít přesah i do dalších oblastí.


Škola dlouhodobě spolupracuje s čipovými společnostmi, které mají v Česku přítomnost. Jde například o NXP Semiconductors a ON Semiconductor (Onsemi). Toto nizozemsko-americké duo se usadilo v Rožnově pod Radhoštěm a Brně, a to na základech socialistických polovodičových firem jako Tesla nebo Terosil (historie vzniku se vyvíjí i přes Freescale a Motorolu). Onsemi u nás navrhuje a vyrábí čipy. NXP je navrhuje a v minulosti koupilo brněnskou firmu Processor Expert vyvíjející čipový software.


ČVUT také spolupracuje s v Praze zakořeněnými firmami STMicroelectronics, Renesas (dříve Dialog Semiconductor) nebo ASICentrum.


Litografie, depozice, charakterizace, leptání


"Nanolab významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designéry, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek," věří technická univerzita.


Vybavení Nanolabu FEL ČVUT:


Nanolab, polovodičová laboratoř ČVUT – specifikace


Nanolab má vybavení zvládající několik oblastí. Jde o optickou litografii s přímým zápisem, depozici atomárních vrstev (ALD), elektrickou a optickou charakterizaci, Ramanovu spektroskopii, mikroskopii atomárních sil (AFM) a hluboké reaktivní iontové leptání (DRIE). K dispozici je také vlastní zásobník a generátor dusíku, chladicí jednotka a klimatizace.


"Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," vysvětluje vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT Pavel Hazdra.


"V Česku není moc laboratoří na takové úrovni, jako je Nanolab," věří děkan FELu Petr Páta. Dobře vybavený je například CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně.


Nanolab k magisterskému studiu využívá třeba Karolína Veselá, která se v bakalářské práci věnovala zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," popisuje Veselá.


Další obory


Laboratoř na ČVUT má přispět v práci i mimo obory soustředící se vyloženě na čipy. Jde například o antireflexní vrstvy pro solární články, projekty spojené s diamantovou elektronikou, kosmické technologie a další.


Jak vypadá Nanolab FEL ČVUT:


Nanolab, polovodičová laboratoř ČVUT


Tým docenta Jana Vovsa, který je šéfem Nanolabu, zase navázal spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology. Provádí se nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie.


"Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v Nanolabu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny. S pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," uvedl Voves.


Čipové obory na FEL ČVUT ročně absolvuje třicet až čtyřicet magistrů, a to z oborů Elektronika (program Elektronika a komunikace) a Technologické systémy (Elektrotechniky, energetiky a management).


"Na vlastní polovodičovou techniku se zaměřuje (tak, jak je tomu v celé Evropě) menší část, studenti mají větší zájem o nanoelektroniku a návrh integrovaných systémů, které do výroby čipů také patří. Na polovodiče je zaměřena většina doktorandů katedry (v posledních letech absolvují v průměru tři až čtyři absolventi s titulem Ph.D.). O ty je v průmyslu největší zájem," shrnuje Hazdra pro Lupu.


Laboratoř za čtyřicet milionů ČVUT pořídila díky příspěvkům ministerstva školství a Evropské unie. Roční obrat celého FELu je kolem miliardy korun. Asi padesát procent si fakulta vydělá volnou soutěží, kdy například soutěží s ostatními evropskými univerzitami o projekty v rámci hospodářské činnosti.

URL| https://www.lupa.cz/clanky/neproklouzne-ani-smitko-cvut-otevrela-laborator-na-vyzkum-cipu-a-polovodicu/


26. 1. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Den plný vědy na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje.


Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).

Na ČVUT jsme s 34,4 procenty sice lehce nad průměrem, pokud počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých a odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme zatím jen 14,3 procenta a profesorek pak 8,5 procenta," vysvětluje situaci na půdě největší české technické univerzity doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.


"Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl žen mezi našimi studentkami stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina, vloni to už byla více než třetina," říká doc. Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z panelistek diskuze s vědkyněmi na akci Staň se na den vědkyní. "V případě Fakulty elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od středoškoláků a středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL každým rokem zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a projevená podpora mohou přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy," doplňuje Veronika Jílková, koordinátorka projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.


Souběh rodičovství a vědecké práce


"Zhruba do tří let věku dítěte je asi nejvíce složité skloubit péči o dítě s vědeckou prací, a je tím přirozeně ovlivněna zejména žena," konstatuje doc. Jana Bielčíková. "Narození dětí pochopitelně ovlivnilo i způsob práce mého muže, který se už po narození syna snažil maximálně pomáhat a skoro polovinu povinností vzal na sebe," vysvětluje doc. Jana Bielčíková.


První dítě se jí narodilo v době, kdy pracovala v týmu prof. Johna Harrise na americké Yaleově Univerzitě. "Cítila jsem velkou podporu, ve skupině prof. Harrise byl totiž nadpoloviční počet žen a po narození syna jsem mohla zčásti pracovat z domova, a to samé mi potom umožnili do jisté míry i zaměstnavatelé v Česku," vysvětluje doc. Jana Bielčíková, která titul docentky získala na sklonku roku 2021.


Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v České republice mírně zlepšuje. Nicméně pro efektivní zapojení žen do vědy stále chybí především cenově dostupné jesle a systematická podpora ze strany zaměstnavatelů. "Bohužel jsme neměli v dosahu prarodiče, takže než mohly jít obě děti do školky, museli jsme se jim plně s manželem věnovat sami a některé vědecké aktivity jsme tak museli omezit," dodává doc. Jana Bielčíková.


Účastnice čekají přednášky, cvičení i neformální večeře s vědkyněmi


Tradiční formát akce Staň se na den vědkyní, kdy po dopoledních přednáškách následují odpolední cvičení v menších skupinkách přímo v laboratořích, letos doplní neformální večeře. "Letos připravujeme něco jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční součásti konferencí – neformální večeře. Zájemkyně tak budou moci u jídla s hezkým výhledem na Prahu dále diskutovat s vědkyněmi i dalšími pracovníky univerzity a sdílet své zážitky, ale i si promluvit o případných obavách ze studia či vědecké kariéry a vyslechnout si osobní zkušenosti těch, kdo už se vědě věnují," říká Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI a dodává: "Je fajn, zjistit, že i přední a mezinárodně uznávané vědkyně se ve své kariéře i životě potýkaly s různými problémy, že jsou to lidé jako všichni ostatní a že problémy jsou od toho, aby se řešily."


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více najdete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Den-plny-vedy-na-Mezinarodni-den-divek-a-zen-ve-vede-690745




25. 1. 2022; cysnews.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT představila NANOLAB, laboratoř pro nanoelektrické technologie za 40 milionů korun

Nová laboratoř uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů.



Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia.

"Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev.

"Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. "NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.

Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy).

"Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.

NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem Realizační projekt mikroelektroniky.

Foto, zdroj: Petr Neugebauer, Fakulta elektrotechnická ČVUT


25. 1. 2022; investujeme.cz

Zvyšují se investice do obnovitelných zdrojů i bezodpadového hospodářství

Foto: Pixabay


Investice do obnovitelných zdrojů energie budou narůstat. Takzvaná nová energie je trendem. Jaké segmenty budou z hlediska investic nejvíce výdělečné?


Zajímavé jsou nedávné výsledky mezinárodního projektu, který představil výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030.


Výzkum probíhal ve spolupráci s lotyšskou Technickou univerzitou v Rize a německým Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu. V Česku se studie zaměřila na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov.


V obou případech je zásadní zjištění, že současná výše investic je nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 miliard korun na investice do obnovitelných zdrojů. Současné investice v oblasti obnovitelné energie se budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát.

Milníkem je rok 2030

"Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů," vysvětluje vedoucí výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické ČVUT Michaela Valentová.


Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.

Dobrá "vůle" masivních dotací

Podle analytika Československé obchodní banky (ČSOB) je jasné, že pokud se bude dál protěžovat Green Deal a cíle uhlíkové neutrality jako takové, může se brzy ukázat, že ke splnění cílů nejsou v Evropě kapacity. Nezbude pak podle něj než dobrá "vůle" v podobě masívních dotací. Tuto oblast proto čeká nebývalý boom. "Jestli existují z mého pohledu skutečně efektivně perspektivní oblasti, tak je to především oblast recyklace a zateplování objektů. Zvlášť u recyklace má Evropa hodně velké rezervy, a to nejenom v případě plastů, ale i papíru a dalších potenciálně užitečných surovin," vysvětluje pro Investujeme.cz odborník ČSOB.

Investice do "soláru"

Z globálního hlediska je jedním z nejperspektivnějším odvětvím energetiky ta solární. "Realizaci takových investic u nás vidíme často prostřednictvím fondů kolektivního investování," říká Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.


Vzhledem ke změnám klimatu bude tento vývoj jenom sílit. Podle evropské fotovoltaické asociace Solar Power Europe se počet solárních instalací za rok 2019 meziročně zvýšil o 25 %. Nejvyšší 80% nárůst instalovaného solárního výkonu zaznamenala Evropa.


"Při pohledu na čísla je navíc patrné, že potenciální prostor pro další využití obnovitelných zdrojů je značný. Podle mezinárodní energetické agentury má na světové výrobě elektřiny 39% podíl uhlí, 23% plyn, voda 16 %, jádro 10 % a o zbylých 12 % se dělí ostatní jako ropa, slunce, vítr nebo biomasa. Přitom vítr a slunce – s jedním z nejmenších podílů na produkci elektrické energie - mohou podle výzkumníků z BloombergNEF představovat nejlevnější zdroj až pro dvě třetiny populace," popisuje Richard Bechník.

Bezodpadové hospodářství

Jedním z trendů, který bude dále posilovat je i bezodpadové hospodářství. Velkým tématem je toto odvětví například v souvislosti s teplárnami na biomasu. Jejich počet bude stále narůstat. Co do objemu výroby je jedničkou Skupiny ČEZ elektrárna Hodonín, která například v roce 2018 z biomasy vyprodukovala více než 296 GWh.


Objem produkce průběžně navyšuje také východočeská Elektrárna Poříčí. Základem byl přechod do režimu čistého spalování na fluidním kotli počínaje rokem 2013. V praxi to znamenalo vybudovat nové příjmové místo biomasy včetně třídiče, dále pásovou dopravu z příjmového místa, nový biozásobník na kotli s dávkovacím zařízením, nový odvod ložového popela a samotné úpravy spalovací komory kotle.

Akvizice kutnohorské teplárny

Trend sledují i další hráči. Svou pozici v energetice mimo jiné posiluje skupina UCED z investiční skupiny CREDITAS. Aktuálně dokončila akvizici společnosti EC Biowatt, a. s., jedné z největších tepláren na biomasu v Česku. Nově vlastní ekologický provoz se dvěma biobloky v průmyslovém areálu ČKD Kutná Hora, a. s. UCED díky akvizici zvýší ročně objem distribuované elektřiny o hodnotu přesahující 56 GWh a distribuce tepla naroste o více než 100 TJ. Nová teplárna byla zařazena do majetku fondu kvalifikovaných investorů Creditas Assets SICAV.


"V areálu v Kutné Hoře už provozujeme vlastní lokální distribuční soustavu. Začleněním teplárny do našeho portfolia pokračujeme v posilování své pozice jednoho z významných distributorů energie v Česku," říká Richard Holešinský, investiční ředitel UCED.


Zmiňovaná teplárna na biomasu vyrábí energii bezodpadovou technologií, která nezatěžuje životní prostředí. Získaná energie je navíc v porovnání s plynem, zejména v poslední době, dramaticky výhodnější. Palivem energetického zdroje jsou kromě obilné a řepkové slámy cíleně pěstované energetické plodiny ve formě standardizovaných balíků od zemědělců z okolí. Výsledný certifikovaný produkt "popelák" je hojně využíván jako velmi kvalitní hnojivo.

URL| https://www.investujeme.cz/clanky/zvysuji-se-investice-do-obnovitelnych-zdroju-i-bezodpadoveho-hospodarstvi/




25. 1. 2022; mmspektrum.com

Nanolab posune poznání dál

Laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií - Nanolab – vznikla v rámci Fakulty elektrotechnická ČVUT. Projekt, který byl realizován díky investici 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z možností nové laboratoře budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

V loňském roce proběhl testovací provoz laboratoře. Na všech projektech, které se v é době v Nanolabu rozběhly, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia.

„Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci,“ říká Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

Nanolab významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Studenti, kteří Nanolabem prošli, budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.


Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci. (Zdroj: ČVUT)

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání přispěje, je však mnohem širší než jen oblast čipů. Nanolab umožní nové poznání například v oblastech zkoumání nádorových buněk, solárních článků či kosmického výzkumu.

„Připravujeme například spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor,“ vysvětluje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

Nová laboratoř je vybavena unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou.

„Některé z těchto přístrojů dosud v ČR nebyly k dispozici, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev,“ říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.


Nanolab významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících. (Zdroj: ČVUT)

_____________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Tisková zpráva ČVUT. Zpracováno redakcí.


25. 1. 2022; Právo - (cie)

FOTO

Foto: FAKULTA MÁ NANOLAB. Laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií za 40 milionů korun otevřela Fakulta elektrotechnická ČVUT. Spojuje několik unikátů v jeden celek a přispěje k novému poznání na poli zkoumání nádorových buněk, solárních článků či kosmického výzkumu.

Foto Fakulta elektrotechnická ČVUT


24. 1. 2022; vedavyzkum.cz

Nová laboratoř na ČVUT pomůže i s vývojem nedostatkových mikročipů

Nová laboratoř uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů. Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) nově otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů korun, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek.



Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.


Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.


Zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum


Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. "NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," nastiňuje Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.


Tým Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). "Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.


NANOLAB jako vyústění dlouhodobé tradice ve výzkumu mikroelektroniky na FEL ČVUT


NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čistotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," říká Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.


NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem Realizační projekt mikroelektroniky.


Zdroj: ČVUT v Praze


Foto, zdroj: Petr Neugebauer, Fakulta elektrotechnická ČVUT


URL| https://vedavyzkum.cz/transfer-znalosti-a-spoluprace/transfer-znalosti-a-spoluprace/nova-laborator-na-cvut-pomuze-i-s-vyvojem-nedostatkovych-mikrocipu


24. 1. 2022; universitas.cz

Téma: Učení a zkoušení online. Má hybridní výuka potenciál?

aké jsou limity distanční výuky? Jak moc se e-learning posunul v uplynulých dvou letech? Vyučující se shodují, že hybridní výuka, konzultace či obhajoby jsou mnohdy užitečné a že přesun do onlinu pomáhá v dostupnosti vzdělání například znevýhodněným. Ale co udělat, aby netrpěla komunitní funkce vzdělávání?


Je to vleklá pandemie. Na jaře už to budou dva roky, co covid-19 "vlétl" do českých škol a univerzit, aby pozměnil tradiční způsoby učení. Školy se adaptovaly poměrně rychle; rozjely velmi intenzivně formy e-learningu i elektronické komunikace na mnoha kanálech.

Takhle to začalo: "Pro distanční výuku je potřeba materiály upravit. Věřím, že to povede i k aktualizaci výuky, třeba i k jejímu zefektivnění. Uvidíme. Zatím jsme na začátku nové situace. Všichni, kdo už dělali plnohodnotný e-learning, mají zkušenost, že tyto formy výuky stimulují velmi intenzivní komunikaci mezi studenty a učitelem. To přináší zátěž učitelům, musejí mnohem častěji a individuálněji reagovat, diskutovat..." říkal už v březnu 2020 magazínu Forum Martin Vejražka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jenž je spolu s Čestmírem Štukou průkopníkem WikiSkript pro mediky a medičky.

Jejich přínos ocenil ministr školství; uběhlé měsíce pak ale prokázaly, že intenzita neosobní komunikace deptá řady duší.

Jedním z prvních vysokoškolských pedagogů, který se opravdu naplno vrhl do online výuky a tvorby videopřednášek, byl fyzik Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT, jenž před tabulí a kamerou učil ve zmrzlé aule třeba i v kulichu. A jaké má po více než roce s online vyučováním zkušenosti?

"Jako pozitivní vidím, že se výuky mohou zúčastnit i hendikepovaní studenti a všichni, kteří bydlí v odlehlých oblastech a cesta do školy je pro ně nemožná. Do budoucna by měla distanční výuka plnit právě toto poslání," hodnotí profesor Kulhánek, který v "pandemickém" roce 2020 také obdržel Cenu ministra školství za skvělou výuku.


23. 1. 2022; denikn.cz

Částečný součet: o miliardářích, kteří chtějí přechytračit smrt, a o pamětní desce jistého Franze Hofmeistera, U Nemocnice 4, Praha 2

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomene, že v Americe berou UFO docela vážně, zmíníme se o další xenotransplantaci, tentokrát obou ledvin, a také si ukážeme, jakou barvu má nekonečně horký předmět.


Počáteční investicí tři miliard dolarů vznikla v Kalifornii firma Altos, zaštítěná několika nobelisty a zaměřená na zpomalení stárnutí. Není to první pokus tohoto typu, je dost možná předčasný či jinak beznadějný, ale hlavní zpráva týdne to podle mě rozhodně je. Za chvíli se k ní dostaneme.


Stručně o věcech, o nichž stačí stručně


Praktický popis, jak se v Česku připojit na Starlink. Nejpozději u věty začínající "Sice jsem si kvůli tomu musel vyrobit vlastní nerezové U-třmeny…" pochopíte, že to není návod pro každého.

Na elektrofakultě ČVUT otevřeli Nanolab, přístrojové pracoviště pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Umějí tam například nanést na zkoumaný vzorek jen několik molekul přidávané látky a jiná podobná kouzla. V Česku unikát.

Nezakazujte, neblokujte, nemažte. Označujte takový obsah jako nespolehlivý, ale nechte je mluvit, i když to jsou podle vás dezinformátoři, doporučuje skupina britských vědců, která na toto téma zpracovala zprávu pro Royal Society. "Rázně potírat tvrzení, jež jsou v rozporu s vědeckým konsenzem, může vypadat jako žádoucí, může to však vést k poškození vědeckého procesu," řekl k tomu vedoucí projektu, matematik Frank Kelly z Cambridge. (Zní to rozumně, pořád ovšem zbývá otázka, kdo má rozhodovat, který obsah je nespolehlivý, a jestli i zde není škoda větší než užitek.)

Amerika přitvrzuje v hledání UFO. "Naše národní bezpečnost spoléhá na leteckou převahu. Tyto jevy představují výzvu pro naši dominanci ve vzdušném prostoru," řekla k tomu senátorka Kirsten Gillibrandová (D-NY) při jednání o vojenském rozpočtu USA na letošní rok. Zcela vážně se tak má pátrat po mimozemšťanech i strojích času. Ozbrojené síly přitom spoléhají na spolupráci amatérských ufologů, rozhodně ne nestranných – protože seriózní vědci, i kdyby je téma zajímalo, pořád ještě nechtějí riskovat svou dobrou pověst.

Jako Wordle, ale namísto slov hádáte pěticiferná prvočísla. (Překvapivě snadné. Nejtěžší mi připadá Wordle v češtině, kvůli těm deseti písmenům navíc.)

Softwarový model Glide od společnosti Open AI maluje fotorealistické obrázky na základě slovního popisu. V tom není mezi neuronovými sítěmi první, unikátní je u něj ale proces učení: je trénován na obrázcích, které se "před jeho očima" postupně přemazávají šumem. Model se snaží tento proces zastavit a zvrátit, a tím se učí kreslit. Funguje to prý velmi dobře.

Jakou barvu má viditelná část spektra záření nekonečně horkého zdroje, jakým byl raný vesmír a jakým víceméně jsou nově vzniklé neutronové hvězdy? Přesný název pro ni neexistuje, její HTML kód je #9AB5FF. (Líbí se vám? Mně ano.)

Pamatujete na nemoc šílených krav? Ve Francii nyní vyhlásili dočasné moratorium na její výzkum, když se objevila už druhá nákaza u laboratorního personálu. Není na tom nic tajemného, stačí malá nepozornost. Dobrá zpráva je, že mimo laboratoř dnes Creutzfeldt-Jakobovu chorobu skoro určitě nechytnete. Ve vyspělých zemích je riziko onemocnění asi jedna k milionu.


Stručně o věcech, které by si zasloužily více


Antihmota by se měla řídit stejným gravitačním zákonem jako hmota. Plyne to z teorie, experimentální ověření dosud chybělo, protože opatřit si v tomto vesmíru antihmotu není snadné a zvážit ji je ještě[lock] těžší. Leč povedlo se. V ženevském CERN zjistili, že jestli je v gravitačním působení hmoty a antihmoty nějaký rozdíl, nepřesahuje tři procenta. To není moc přesné měření, řeknete si. Vtip je ale v tom, že jde o vedlejší výsledek úplně jiného experimentu– měření poměru elektrického náboje ku hmotnosti u protonu a antiprotonu. A přesnost tohoto měření byla šestnáct lomeno bilionem. To znamená, že nejistota naměřené hodnoty začíná na jedenáctém desetinném místě.


To nejzajímavější ale zbývá k vyřešení, protože experiment v CERN změřil velikost gravitačního působení, ale ne jeho směr. Pořád tedy zůstává otevřená hádanka, zda by se hmota s antihmotou gravitačně přitahovala (což je mezi fyziky převládající názor), anebo odpuzovala. Na vznášedlo nadnášené antihmotou se ale netěšte, nasednout do něj by nebyl dobrý nápad. (Anihilace vznášedla dejme tomu čtvrttunového a pilota dejme tomu osmdesátikilového by dle populárního Einsteinova vzorce E = m × c2 uvolnila (80 + 250) × 299 792 458 × 299 792 458 = 3 × 1019 joulů energie, což je asi půl milionu hirošimských bomb.)


Xenotransplantace budou možná velkým tématem letošního roku. Po nedávné úspěšné transplantaci prasečího srdce člověku tu máme transplantaci obou ledvin. Příjemcem byl pacient ve stavu mozkové smrti, šlo tedy o experiment, ne o terapii. Tělo obě prasečí ledviny přijalo a po tři dny s nimi normálně fungovalo. Tým z Birminghamu (toho v Alabamě, ne v Anglii) použil opět orgány geneticky modifikovaného zvířete. Byla to druhá transplantace tohoto druhu na světě, ale první, kdy chirurgové vložili ledviny na správné místo – do břišní dutiny příjemce. Autoři operace odhadují, že do pěti let by se podobné chirurgické výkony mohly dělat běžně.


Elon Musk hledá pro svou firmu Neuralink lidi se zkušenostmi z klinického testování, což by mohlo znamenat, že se chystají první pokusy na lidech. Cílem Neuralinku je vyrobit implantát, který umožní přímé spojení lidského mozku s počítačem. K čemu má být dobrý? Prozatím k léčení rozmanitých neurologických problémů od ztráty paměti po závislosti, to je alespoň oficiálně deklarovaný první cíl. Musk ale míří výše: jeho zařízení by mohlo pomoci také pacientům s poškozenou míchou, jejichž mozek nemůže ovládat končetiny a další tělesné funkce. Přímé snímání mozkových vln by to mohlo napravit. Dá se takové vyhlídce věřit? Předkládá ji člověk, který stále ještě s vážnou tváří říká, že své stáří prožije na Marsu… Ať mu ale důvěřujete, nebo ne, vězte, že někteří jeho kolegové, rovněž technologičtí miliardáři, mají ještě šílenější vize. A vyrukovali s nimi také tento týden.


Altos


Ano, někdy to vypadá, že parta superboháčů ze Silicon Valley má teorie spiknutí týkající se Nového světového řádu za praktický návod k jednání. Skvěle do nich zapadá zřízení nejlépe financovaného startupu všech dob, který se jmenuje Altos a nemá vytvořit nic menšího než elixír věčného mládí. Trojici zakladatelů tvoří Rick Klausner (donedávna ředitel amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny), Hans Bishop (ředitel společnosti GRAIL zaměřené na metody včasného odhalování nádorových onemocnění) a Yuri Milner (rusko-izraelský podnikatel a investor, zakladatel DST Global, což je pravděpodobně nejvlivnější investiční firma světa, zaměřená na internetové společnosti v pokročilé fázi).


Cílem Altosu je prozkoumat a pozměnit stárnutí na buněčné úrovni. Buňky v našem těle se neustále obměňují. Nikdy už ale nejsou tak kvalitní jako na samém začátku cesty – ve stadiu embrya, jehož tkáně se teprve začínají vyvíjet. A čím jsme starší, tím je to horší: mechanismy, které brání vzniku nádorů, slábnou. Slábne také imunitní systém. Hromadí se přepisovací chyby v DNA. U starších jedinců už zkrátka tělo neplýtvá energií na kvalitní údržbu. Z evolučního hlediska je to pochopitelné: když máte rozmnožování a případně počáteční nutnou péči o potomstvo za sebou, už tady vlastně k ničemu nejste.


Vědci postupně identifikovali několik biochemických řetězců, které se stárnutím bezprostředně souvisejí. Konečným cílem Altosu je zasáhnout do nich a pozměnit je. To může vést k prodloužení života jako takového, ještě důležitější však je, aby to byl život kvalitní, nezatížený postupnou degenerací těla a mysli, neomezený civilizačními chorobami.


Není to první pokus svého druhu. Už v roce 2013 vznikla společnost Calico Life Sciences. Patří do skupiny Alphabet, hlavním investorem je sám Larry Page, a má-li nějaké zajímavé výsledky, mlčí o nich. Podobně je tomu s firmou Human Longevity, kterou společně založili Craig Venter (biolog, který vedl jeden ze dvou paralelních projektů historicky prvního sekvenování lidského genomu) a Peter Diamandis (podnikatel zaměřený na futuristické technologie, stojí za projekty X Prize a Singularity University). Ani ta zatím nedospěla k ničemu, čím by se pochlubila.


Altos však má ve svém arzenálu kromě zmíněných tří miliard dolarů také čtyři nositele Nobelovy ceny (jsou to: Šinja Jamanaka, David Baltimore, Jennifer Doudna a Frances Arnold), pokročilé systémy umělé inteligence a samozřejmě disponuje všemi veřejně publikovanými výzkumnými výsledky, jichž za několik posledních let významně přibylo. Ani to nemusí stačit, dost možná je na rozhodující průlom ještě příliš brzy a bude potřeba akumulovat poznatky dalších několik desítek let. Jenže Milnerovi je šedesát let a jestli chce mít z výzkumu bezprostřední osobní prospěch, déle čekat nemůže. O jeho společnících platí víceméně totéž.


Máme tu starý známý příběh o boháči, který si chce za peníze koupit nesmrtelnost. V mýtech všech národů světa to končívá špatně. Takové transakce bohové odmítají (Zeus udělal výjimku u Dionýsa, ale to byl koneckonců jeho syn) a pokusy o přechytračení trestají, někdy hodně ošklivě. Přeloženo do střízlivějšího jazyka, smrt v přiměřeném věku se zdá být podmínkou života druhu, a je tudíž evolučně žádoucí.


S tímto uvažováním je ale také třeba zacházet opatrně, jinak se nám může přihodit, že budeme jako vzpouru proti bohům – či proti evoluci – interpretovat i antibiotika a nezávadnou pitnou vodu. Výtečnou ilustraci k tomu poskytují úmrtnostní tabulky. Žena narozená v tehdejším Československu v roce 1920 měla ve chvíli svého narození statistickou vyhlídku, že se dožije necelých padesáti let (přesně 49,78). Děvčátko narozené v Česku roku 2016 před sebou mělo při narození průměrnou vyhlídku na 81,83 roku života. Za pouhé století třicet let navíc! (Mimochodem, v dnešní době před sebou máte statisticky nejdelší život ve chvíli, kdy se narodíte. Roku 1920 to bylo jinak, tehdy se vaše očekávané dožití do dvou let věku prodlužovalo, až pak začalo klesat, protože dnes je v bohatých zemích kojenecká úmrtnost zanedbatelná, tehdy nebyla.)


Dvacáté století bylo v prodloužení života bezprecedentní, nikdy dříve v historii lidstva k podobnému pokroku za tak krátkou dobu nedošlo. A bez přispění vědy přinejmenším na takové úrovni, o jakou se snaží Altos, se podobný skok už nikdy neuskuteční znovu. Jednodušší možnosti jsou, zdá se, už vyčerpány.


Hofmeister


Skupina vědců ze dvou ústavů AV ČR – z Fyzikálního ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského – si dala patentovat nový typ akumulátoru. Funguje podobně jako komerční NiMH baterie, ale jako elektrolyt obsahuje vodný roztok chloristanu zinečnatého. To je levnější a ekologicky šetrnější než běžná řešení, opravdu zásadní výhoda ale spočívá v tom, že elektrolyty lithiových i metalhydridových baterií jsou vysoce hořlavé; zkrat takového článku může vést k požáru či výbuchu.


Baterie na vodní bázi nejsou úplnou novinkou, zkoumají se intenzivně na více pracovištích, problém je v tom, že za normálních okolností nemohou překročit napětí 1,23 V, protože nad touto hodnotou se voda elektrochemicky rozkládá. V tu chvíli se stanou dvě věci: baterie už proud nevyrábí, ale spotřebovává, a na elektrodách se začnou zjevovat bublinky vodíku a kyslíku, dvou plynů, které se s velkou chutí a velkým bum! zase sloučí na vodu, dostanou-li příležitost. Čelí se tomu tím, že se do vody přidávají různé soli vykazující takzvanou chaotropní aktivitu (v takovém množství, že výsledek připomíná spíše vodu v soli než sůl ve vodě).


Chaotropní soli přerušují vodíkové můstky, jimiž jsou molekuly čisté vody "prosíťovány", a navazují se na ta místa samy. Tím dovedou například oddálit elektrolýzu vody, ale nejen to. Tím se dostáváme k Franzi Hofmeisterovi a pamětní desce, kterou má od roku 2010 na jedné z budov pražské Všeobecné fakultní nemocnice.


Pamětní desku Franze Hofmeistera vytvořil akademický sochař Milan Knobloch, odhalena byla roku 2010. Foto: Pavel Dušek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Franz Hofmeister (1850–1922) byl pražský Němec, profesor Karlo-Ferdinandovy univerzity. Vystudoval medicínu a chemii, byl jedním z průkopníků výzkumu bílkovin a mimo jiné sestavil lyotropní neboli vysolovací řadu iontů. Povšiml si totiž, že když se do vodného roztoku bílkoviny přidá vhodná sůl, bílkovina snáze vykrystalizuje, protože se sníží její rozpustnost. (Sůl si vodu naváže na sebe, a tím jí zbude méně k rozpouštění bílkoviny. Některé detaily jsou ale dodnes nejasné.) Právě tuto řadu můžete vidět na té zvláštní (a tím pěkné) pamětní desce. Neúplnou; zrovna ten chloristanový anion, který vědci z FÚ a ÚFCH použili, tam jako na potvoru chybí, ale jim souvislost neunikla a k Hofmeisterovu vědeckému odkazu se výslovně přihlásili.


Patří jim za to uznání, protože to nebývá zvykem. Často zamlčujeme půlku svých moderních dějin, když je vnímáme jako dějiny národa, nikoliv země. Praha byla městem dvou jazyků a tří kultur. Neskončilo to s Rakouskem, ale až s druhou světovou válkou. My tu německojazyčnou část ignorujeme tak dlouho, že – s výjimkou několika historiků – už ani nevíme, že byla. Tím pádem se nemůžeme hlásit například ke Kafkovi, vnímáme ho jako cizince, který nějakým řízením osudu žil v Praze, ale do naší kultury nepatří. Což opravdu nepatří, protože jsme si svou kulturu ohraničili tak, že do ní patřit nemůže. Rozhodli jsme se pro malost a uzavřenost; ano, byly k tomu historické důvody, teď se to snadno soudí, ale důsledky si neseme dodnes.


Totéž platí o přírodních vědách. Na pražské německé univerzitě působil nejen Einstein (ten jen krátce a bez nadšení), ale také velikáni jako Carl Ferdinand Cori a Gerty Theresa Cori (oba manželé společně získali Nobelovu cenu za lékařství roku 1947), Georg Placzek, Ernst Mach či Rudolf Carnap.


Mimochodem, Brünn se ke své dvojjazyčné minulosti hlásí otevřeněji: za svého pokládá nejen Mendela (plným právem), Placzeka, Loose a Kaplana (jakžtakž právem), ale i Gödela, který by z toho asi radost neměl (ale na druhou stranu, z čeho už měl kdy Gödel radost?). Německá Praha na své moderní přijetí stále ještě čeká.


Co nového kolem covidu-19


Šíří se omikron tak rychle kvůli tomu, že se při přenosu předává větší množství viru, nebo z nějakého jiného důvodu? Ta první možnost by dávala smysl, odpovídalo by to poznatku, že jde o nemoc horních cest dýchacích, tudíž virus prskáme, kýcháme a vykašláváme ve větším množství než z plic. Jenže dvě aktuální studie ukazují, že tomu tak asi není. Spíš se zdá, že omikron se naučil šikovně obejít překážky, které mu klade náš imunitní systém. Není to dobrá zpráva: znamená, že k nákaze omikronem stačí malé množství viru, tím pádem se zdá, že zkrácení karantény na pět dní, zaváděné po celém světě, může být chybou. Dobrá zpráva naopak je, že další studie na myších potvrdila mírnější průběh omikronu ve srovnání s deltou.


Vědci z Psychologického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity tvrdí, že na základě dat z průzkumu prokázali kladnou korelaci mezi pocitem příslušnosti k západní Evropě a ochotou nechat se očkovat. Proočkovanost mezi občany Česka, kteří se identifikují s "demokratickou Evropou" (termín autorů studie), byla v jejich studii kolem devadesáti procent, mezi těmi, kdo se hlásí k "východní/slovanské kultuře" (opět termín autorů studie), pak kolem šedesáti. (Celková proočkovanost české populace ve věku 18+ se teď pohybuje kolem 70 %.)


Vypadá to jako jasná zpráva, ale spíše mám podezření, že důkladnější výzkum by to znepřehlednil. Dva roky sledování české společnosti mi napovídají, že dělicí čára provax/antivax se nekryje ani s rozvodím Brusel/Moskva, ani s žádnou jinou známou zlomovou linií české společnosti. Je nová, křivolaká, nepředvídatelná. Za sociologický výzkum určitě stojí, to ano.


Co dalšího jsme se tento týden dozvěděli?


Čtvrtá dávka vakcíny Comirnaty proti omikronu příliš nepomůže, říkají předběžné výsledky izraelské studie.

Pfizer chystá výrobu svého antivirového léku Paxlovid ve Francii.

Očkování v Česku dále zpomaluje, podávají se především třetí dávky. Kdo se nedal očkovat dosud, ten či ta to už nejspíše neudělá. Jak se zdá, třetina populace z těch či oněch důvodů zůstane neočkovaná.


Co teď čtu


Nic, co by stálo za řeč– to se také někdy stane. Přečetl jsem tento týden jednu špatnou novelu, kterou nebudu jmenovat, nejsem žádný literární kritik a své povrchní soudy tohoto druhu hodlám zveřejňovat jen tehdy, když jsou pozitivní. Přivedlo mě to ale k výpočtu, kolik nových knih mě vlastně ještě na tomto světě čeká, pokud situaci nevylepší nějaký elixír od Altosu. Vzal jsem v úvahu své čtenářské zvyklosti, nahlédl do výše zmíněných úmrtnostních tabulek, započetl postupné snižování čtenářského tempa, které s dalším stárnutím jistě přijde (úpadek zdraví i zájmu), a vyšlo mi číslo v rozsahu 500 až 700. To není úplně zlé, ale také ne tak dobré, abych si mohl dovolit plýtvat časem na špatné čtení. (Mimochodem, už jen nepřečtené knihy, které mám doma, by z té finální bilance hodně ukously. Ale některé z nich jsem už předem vzdal.)


S věkem, řekl bych, by člověk měl více dbát nejen na to, co jí, ale také na to, co čte. Pečlivěji si vybírat, vyhledávat moudrá doporučení, odolávat povrchním lákadlům. A nemilosrdně nedočítat, když to nestojí za to. Ostatně, s tím vším nemusíte čekat až na stáří.


URL| https://denikn.cz/793003/castecny-soucet-o-miliardarich-kteri-chteji-prechytracit-smrt-a-o-pametni-desce-jisteho-franze-hofmeistera-u-nemocnice-4-praha-2/


22. 1. 2022; Haló noviny

FOTO

Foto: Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představila laboratoře pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií Nanolab.

FOTO – ČTK/Ondřej DEML




22. 1. 2022; Radiožurnál - Experiment

Experiment 09:05

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).


mluvčí 1,

Experiment začneme jedním slovem, které je velmi frekventované.


mluvčí 2,

V posledních dvou letech, a sice mikročipy. Třeba v automobilovém průmyslu je stále celosvětový nedostatek, a tak se i čeští studenti učí právě takové součástky navrhovat. Vyvázl za chvíli vezmeme do jejich nové laboratoře. Provedeme i to, jak musí vypadat správná kosmická součástka. No a optimistické zprávy přicházejí z centra postcovidové péče v Hradci Králové. I tam se vypravíme, začíná experiment.


mluvčí 2,

Výrobu nedostatkových mikročipů si můžou vyzkoušet studenti v nové, protože je fakulty elektrotechnické českého Vysokého učení technického v Praze. Jmenuje se na 0 a škola chce díky tomu vychovávat experty, kteří dokážou navrhnout nové metody při výrobě čipů. Na laboratoři budou vědci zkoumat i netradiční materiály, jako je třeba diamant.


mluvčí 3,

Janové vedoucí na 0 teď stojí spolu se mnou před vstupem do té hlavní části laboratoře. Tam musí být sterilní prostředí mi na sobě máme pláště a také návleky na nohou. Proč to potřeba?


mluvčí 4,

Je to potřeba, protože každá částice malá malinkýho prachu může poškodit funkci toho našeho obvodu.


mluvčí 3,

Tak půjdeme dovnitř zase svoje dveře.


mluvčí 4,

Ano, tomu, říká personální propust právě, aby ten vzduch nešel z té jedné místnosti do druhé nejdřív zavřít a jenom tady vám ukážu, co se stane, když zapomene zavřít. Začne takhle pískat.


mluvčí 3,

Vešli jsme do na Rolavu, je tady spousta přístrojů, co je to, kdo to srdce.


mluvčí 4,

Tak je to asi tady. Ta největší mašina vytváří depozice atomárních vrstev. Je to něco takového, jako kdybychom tu naši polovodičů desku, které se vyrábějí ty integrované obvody si představili třeba jako kulečníkový plátno a měli bychom hodně těch kulečníkový koulí, nasypali jsme tam ono by to udělal krásnou strukturu takových jakoby šestiúhelníku, takže podobným způsobem tady to funguje, takže molekuly plynu ve vlaku cestují směrem k tomu povrchu, tam se usadí podobně jako ty koaliční kovové koule.


mluvčí 3,

Takže to jsou ty vrstvy, které se pak mrzí těch mikročipů?


mluvčí 4,

Ano, přesně tak. A čím tenčí je ta vrstva tím lepší vlastnosti, potom ta součástka má.


mluvčí 3,

Vybavení celého na 0 stálo 40 000 000 Kč. Studenti tady mají všechno, co potřebují pro výrobu mikročipů na jednom místě.


mluvčí 4,

Politologického, prosím, tady ten nejprve.


mluvčí 3,

Vědci teď vložili křemíkový být fér, tedy velmi tenký základní disk čipu připomínající malé cédéčko do jednoho z přístrojů.


mluvčí 5,

Hloubkové tkání.


mluvčí 3,

Vojtěch Povolný, doktorand někdy jsme.


mluvčí 5,

Si připravili motiv, který chceme vylepšit se pravdě. Konci toho.


mluvčí 3,

Zařízení proti jsou mikročipy tak důležité, protože oni pořád mluví, že jich nedostatek opravdu jsou skoro ve všech.


mluvčí 6,

Dneska je to základní kámen stavební, jakékoliv chytřejší elektroniky. Má ten nedostatek. Je daný tím, že ten proces výroby jednoho čipu je strašně dlouhý technologických kroků k tomu získání toho jednoho procesu, například trvá minimálně měsíc.


mluvčí 3,

Co doktorand ještě nového na těch čipech vlastně vymýšlí?


mluvčí 6,

Spíše řekl, testuje ověřuje postupy, které vlastně někde získat z literatury nebo po konzultaci s vedoucími vlastně přišel nějaký nový postup, který vlastně ta možnost ten prostor ověření toho, že to bude ve skutečnosti možné realizovat a popřípadě Technology zavedl výrobu, je tady spousta studentů, kteří přišli na nový postup, a dokonce se nechali vlastně třeba i patentovat úřadem.


mluvčí 3,

Vedoucí na 0 Jan vůbec tak věří, že by právě odsud mohly vzejít nadějní technologové a designéři.


mluvčí 4,

Máme tady relativně velké množství studentů, kteří mají zájem o tyto technologie jsou potom velmi žádaní v tom polovodičové průmyslu, takže možná za 5 let možná za 10 let můžeme čekat, že třeba tady v Čechách vyroste nějaká další poučoval firma.


mluvčí 3,

A výzkum na 0 je už zaměřený i na nové materiály.


mluvčí 4,

Dneska už to není jenom ten křemík. Je to třeba dále Mrzeny, ale jsou to potom ty složitější materiály dražší materiál jako arbitr křemíku nebo diamant.


mluvčí 3,

Tyto součástky můžou najít využití třeba v kosmických technologiích nejen o tom budeme v magazínu experiment mluvit ještě za chvíli z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ondřej Vaňura, Radiožurnál teď fond.


mluvčí 7,

Ten 1 a to vlastně do té celé členství, což je jedno. Těžké vlastnictví toho vláda, tak chci pomoct. Pane Zemku identity a do Bostonu, jak vlády. Celé v tomto ohledu s Špindlerova nestalo Johnson aktivit tak zná už za lepším týmem až někdy ten den pro měsíčník no jistě ta kráska diktují zastal vždyť čtvrtků ještě se chce z toho. Ten zájem.


mluvčí 2,

Samozřejmě experiment Radiožurnálu se teď vracíme do na 0 na fakultě elektrotechnické pražského ČVUT. V novém pracovišti se studenti zdokonalují třeba ve vývoji tak žádaných mikročipů a věci se tam chtějí zaměřit i na výzkum součástek pro kosmické technologie. Také o tom mluvil reportér Radiožurnálu sprintu Ondřej Vaňura se studijní proděkan fakulty Jiřím jako venkem.


mluvčí 6,

Kosmické technologie jsou vlastně unikátní v tom, že potřebuje mít velice odolné součástky. Ty součástky musí většinou vydržet vysokou teplotu, musí být odolné proti radiaci a s tímto ty součástky musí být vlastně vyvíjeny typicky u nás tady můžeme vyvíjet právě součástky s novými materiály, jako jsou součástky na bázi diamantů kariéru křemíku atd. to jsou právě materiály, který když uděláme ty součástky právě třeba vydrží vysoké teploty, a to je právě třeba předmětem výzkumu této laboratoři.


mluvčí 3,

Kdybychom popsali vývoje čipů mikročipů. První se objevil v roce 1958. Tak za tu dobu, jak velký pokrok nastal.


mluvčí 6,

Tak první či měl na sobě integrováno asi zhruba 4 součástky. Postupem let se ty součástky vlastně exponenciálně zvyšovaly, až jsme se dostali na dnešních neuvěřitelných 10 miliard nebo dneska v dnešní době i víc než 10 miliard, ale když si uvědomíte, že to je systém, který je integrovaný vlastně na, dejme tomu, jednou centimetrů, čtvereční, ty součástky mají velikost zhruba kolem pěti nanometrů, což už je vlastně taková rychlost, kde téměř počítáme jednotlivé atomy těch součástek. A proč ty součástky vlastně musí platit to, že když máte integrováno těch nevyřízených třeba 10 miliard, všechny musí být naprosto perfektním stavu tzn. ani jedno z nich nesmí bejt špatná, protože pak celý systém nefunguje.


mluvčí 3,

Mikročipy prostě důležité, v jakých vlastně odnesli.


mluvčí 6,

Mikročipy dneska najdeme v podstatě úplně téměř ve všem, co v dnešní době používáme, ať už si vezmeme to jistě jakoby loví lidi napadl mobilní telefony, televize, spotřební elektronika, ale třeba i přístupové karty. Musíme uvědomit, že jakékoliv komunikace, které vlastně provozujeme, tak tam máme neuvěřitelný množství čipů právě datová centra. V podstatě dneska najdeme i jednoduchý zařídí, kdyby se to ani nečekali v pračkách ledničkách v podstatě a tak dál. No samozřejmě nedostatek těch čipů v podstatě vznikl asi o obrovské poptávce po spotřební elektronice, která možná přišla právě s pandemií. A věc pravda, že jakoby nedostatek čipů jenom některých odvětvích.


mluvčí 3,

Většina těch mikročipů vzniká v Asii ta výroba, jakou úlohu k tomu můžou hrát Češi si třeba vývoj.


mluvčí 6,

V České republice máme firmy, které ty čipy navrhuji, musíme si budeme samozřejmě technologická realizace 1 věc, ale kdyby někdo musí navrhnout polovinu Česká republika nehraje až ty druhé housle. Máme tady pro návrhu center a NATO právě třeba vychováváme odborníky naši studenti umí navrhovat čipy. A právě tady otvíráme novou na laboratoř, kde vlastně máme tyto unikátní technologie, které právě můžou posunout vlastně školení těchto odborníků vlastně i to, že budou umět vlastně ty technologie nějakým způsobem obsluhovat provozovat můžeme udělat nějaký výzkum.


mluvčí 3,

Budou jednou čipy, které budou i s podpisem na 0 bodů tohoto, kde dnes stojíme, že třeba my jsme opravdu vznikla tady.


mluvčí 6,

My tady nemůžeme dělat hromadnou výrobu, ale na základě té myšlenky samozřejmě můžeme tady prostě vymyslet nějaké unikátní v podstatě vrstvy pro některé speciální součástky, kterými se tady zabýváme a tam pak samozřejmě ten náš popis být.


mluvčí 3,

Může v roce 2021 10 miliard tranzistorů na jednom čipu. Jaká je tam, kam se to může posunout?


mluvčí 6,

No tak vize ještě jsou nějakým způsobem ty tranzistory zmenšovat můžeme ale nedají se zmenšila donekonečna. Já už jsem zmínil, že ty tranzistory vlastně už tam počítáme jednotlivé atomy. Určitě si dnešní době neumíme představit, že by ty tranzistory samozřejmě byly menší než 1 atom tak, že se blížíme k takové té pomyslné hranici ve zmenšování rozměru těch tranzistorů. Už se dneska staví linky na dvou na metrové technologie tzn. ty tranzistory ještě budeme, to lze v současnosti schopni zhruba o 50-70 % zmenšit, co se týče hromadné výroby, ale samozřejmě ten limit v podstatě jako končí někde zhruba kolem toho jednoho nanometrů, jestli tam vůbec dostane nový.


mluvčí 3,

Dodává pro magazín experiment studijní proděkan fakulty elektrotechnické Jiří jako venku. Z nového na 0 bu na pražské ČVUT. Ondřej Vaňura, Radiožurnál.


mluvčí 2,

A ten se bude v příštích minutách doslova hemží bakteriemi, konkrétně těmi, které jsou odolné proti antibiotikům. Vědci totiž přicházejí další znepokojivou zprávu. Dodáme za pár minut.


mluvčí 2,

Bakterie odolné proti antibiotikům se celosvětové stal jednou z hlavních příčin úmrtí, vyplývá to z nové studie zveřejněné prestižním lékařském časopisu Lancet. Téma pro další minuty vědeckého magazínu experiment Radiožurnálu. Probereme to vše teď s Kateřinou Šmídovou ze zahraniční redakce, dobré dopoledne.


mluvčí 8,

Hezké dopoledne. Co.


mluvčí 2,

Říkáte nová studie o počtu úmrtí způsobených odolnými bakteriemi?


mluvčí 8,

Studie odhaduje celosvětově asi 1 a čtvrt milionu úmrtí přímo způsobených těmito bakteriemi. To je víc, než má například HIV nebo malárie. A pak je tu navíc ještě dalších 3,5 milionu případů, kdy se odolné bakterie podíleli na zhoršení stavu pacienta, který následně zemřel. Když se to sečte, dělá to z nich třetí nejčastější příčinu úmrtí po infarktech mozkových mrtvicích. Před rostoucí odolností bakterií vědci už varují dlouho. A příčina je stále stejná. Špatné užívání nebo nad užívání antibiotik. Tato zpráva je ale pravděpodobně první pokus vyčíslit, jak závažný problém v globálním měřítku vlastně je, kolik úmrtí způsobuje.


mluvčí 2,

Jste říkala, že se jedná o odhady, jak k nim autoři studie rozpravy.


mluvčí 8,

Zkoumali širokou paletu údajů sesbíraných za rok 2019. Vycházeli z víc než 470 000 000 jednotlivých záznamů. Z lékařských zpráv nemocničních databází a podobně. Na tomto základě vypracovali statistický model, který pak aplikovali na země nebo regiony, pro které podobné údaje chybí, což jsou zejména chudší země málo rozvinutým zdravotnickým systémem. Právě tyhle země většinou v jižní Asii a v subsaharské Africe jsou přitom dopady takových vysoce odolných bakterií postižené nejvíc, takže je to určitá míra nejistoty a jsou to opravdu jen odhady. Nicméně jsou to odhady dobře podložené. Ostatně jinak by ten článek ani nemohl vyjít v časopise, jako je Lancet.


mluvčí 2,

Pojďme, konkrétně říct, jaké druhy onemocnění tyhle odolné bakterie si nejčastěji způsobují.


mluvčí 8,

Jsou to jednak záněty dolních cest dýchacích předcházející zápaly plic, dále otravy krve a pak záněty v trávicím ústrojí. Dopady těchto chorob je přitom jsou přitom vážnější dětí. Podle publikované zprávy až jeden z pěti úmrtí dětí do pěti, tedy jedno z pěti úmrtí dětí. Do pěti let v subsaharské Africe způsobují právě tyto odolné. Někdy se říká taky multirezistentní bakterie.


mluvčí 2,

Tak problémy pojmenováno, co teď s tím navrhují autoři zprávy i nějaká řešení.


mluvčí 8,

Jasná shoda na tom, že neexistují žádná rychlá jednoduchá řešení. Jednou z možných odpovědí je vynalézání nových nových druhů antibiotik. Jenže to je v zásadě jen krátkodobá úleva. Dokud se některé bakterie vypěstují odolnost také proti těmto antibiotikům. Světová zdravotnická organizace navíc loni varovala, že žádné ze zhruba čtyř desítek antibiotik, které byly v té době ve vývoji nebo nově schválené. Tento problém nedokáže vyřešit. Zatím jediné skutečné řešení podle všeho spočívá pečlivější kontrole podávání antibiotik a omezení jejich nad užívání tak, aby nové super odolné bakterie, pokud možno vůbec nevznikaly. To je samozřejmě pomalý proces, který navíc vyžaduje velkou míru celosvětové spolupráce, no a v tomhle možná trochu pomohla pandemie koronaviru, která jasně všem zemím ukázala, že taková spolupráce je jednak nesmírně důležitá a taky je vůbec možná. Je tedy možná taky v případě boje proti bakteriím odolným vůči antibiotikům.


mluvčí 2,

Bakterie odolné proti antibiotikům celosvětový velký problém jedno z hlavních příčin úmrtí. Časopis Lancet o tom publikoval studii, kterou nastudovala Kateřina Šmídová ze zahraniční redakce. Díky za to na slyšenou. Pěkný den. S vámi Radiožurnál magazín experiment pardubičtí výzkumníci testují nový levnější způsob filtrace vzduchu, který dokáže omezit šíření koronaviru budovách nebo málo větraných místnostech. Další téma pro nás.


mluvčí 2,

Proč máš se posloucháte Radiožurnál posloucháte vědecko technologický magazín experiment no a za chvíli ještě probereme také dlouhodobý postcovidový syndrom podle některých expertů pravděpodobně postihuje méně lidí, než se na začátku pandemie zdálo. No, jak sami uslyšíte, taky pacienti, kteří mají za sebou hodně těžký průběh covidu 19. Můžou po čase začít třeba sportovat, ale ještě předtím. Pojďme za experty pardubické univerzity. Ti teď testují unikátní zařízení. Jde o několik metrů dlouhý vzduchový filtr ve tvaru rukávu, který dokáže omezit šíření koronaviru budovách. V Pardubicích filtrační zařízení sami navrhli sestrojili podle vlastních výpočtů pro experimentální fázi výzkumu záměrně využívají učebnu, do které chodí větší počet studentů.


mluvčí 4,

Teď vstupujeme do počítačové učebny. Studenti tady teď tvoří nějaký test nebo zadaný úkol, ale to zařízení už tady normálně v provozu a pod stropem jsou jakési 2 rukávy. Kávové.


mluvčí 6,

Filtry ano tak, jak to tady vidíte, tak je to v provozu už víc než 2 měsíce. Prakticky je to velice tiché zařízení.


mluvčí 4,

Popisuje vedoucí centra materiálů nanotechnologií pardubické univerzity Miroslav Vlček. Vzduchový filtr tvoří tkanina používaná při výrobě respirátorů. Ta ale sama o sobě není zas tak důležitá. Klíčové know how spočívá v rychlosti proudění vzduchu ve filtru. Celý.


mluvčí 6,

Vtip je v tom, že ten průtok přes ten filtr, kde takovou rychlostí, že tam platí tzv. Brownův pohyb těch nanočástic, což jsou, řekněme, ty viry, ty aerosoly.


mluvčí 4,

Z rukávu filtr tak díky tomu dokáže zachytávat viry a snižovat jejich koncentraci v uzavřené místnosti. Za 10 minut provozu až 50.


mluvčí 6,

% v těch filtruje veškerý vzduch chcete je v té místnosti 6×.


mluvčí 4,

Riziku nákazy koronavirem se tak podle vědců v učebně významně snižuje. Podle koordinátora výzkumného projektu Bořivoje Prokeše se tak studenti můžou při výuce cítit bezpečněji.


mluvčí 9,

Máme potvrzený právě měřeními na zídkách, kde je vidět ten pokles, jak klesá koncentrace těch částic ovzduší, modifikovali jsme různý možnosti. Nakažená osoba vchází, vychází setrvává atd. takže jsem opravdu prověřovali všechny možnosti, kterých v praxi můžou nastat.


mluvčí 4,

V rukávu ví filtr je podle vědců efektivní prakticky bezúdržbový. Má delší životnost a je prý 3× levnější než dostupná komerční řešení. Ondřej Wolf, Radiožurnál.


mluvčí 2,

Posloucháte sobotní vědecký magazín Radiožurnálu experiment před námi poslední zkoumali zastavení. Dlouhodobé následky koronaviru zřejmě nejsou tak často, jak to na začátku epidemie vypadalo, tak se dají shrnout dosavadní poznatky lékařů z centra postcovidové péče v královéhradecké fakultní nemocnici. Jednu z největších takových míst v Česku začalo fungovat přesně před rokem za tu dobu pomohlo zhruba 12 stům pacientů s tzv. postcovidovým syndromem. Téma, které dlouhodobě sledujeme, jak ve vysílání Radiožurnálu taky na serveru irozhlas cz.


mluvčí 10,

Bylo to tak vážné, že jsme zálohy 50 50 bylo to.


mluvčí 3,

Hrozný 65 dní Luboš Janáček v jedné z královéhradeckých kaváren vzpomíná na velmi těžký průběh covidu. Do té doby sportující čerstvý důchodce strávil 20 dnů v umělém spánku.


mluvčí 10,

Jsem shodil asi 16, kterou jsem se začal učit chodit.


mluvčí 3,

Dneska tady pijete kafe a po tom chcete jít plavat.


mluvčí 10,

No a teď už to jiný, ale musím stát plíce trénovat, ale je to už dohromady lepší. Je to zázrak.


mluvčí 3,

Zpátky do formy se Luboš Jenáček dostal díky odborníkům z centra postcovidové péče Fakultní nemocnice Hradec Králové a také díky své vůli, protože doma pravidelně trénoval například dýchání. Jak vysvětluje vedoucí lékař centra Michal Kopecký, tak je to v podstatě učebnicový příklad.


mluvčí 11,

Zahájil rehabilitaci už v nemocnici. Pokračovala lázeňská péče a potom péče v domácím prostředí rehabilitační naše ještě. Ta motivace toho pacienta určitě důležité.


mluvčí 3,

Za postcovidový syndrom se považují veškeré komplikace, které má člověk déle než 3 měsíce po prodělané nemoci. Všichni pacienti tady podstupují podrobná vyšetření, včetně analýzy dýchání. Situace je dnes podle Dr. Michala Kopeckého jiná než před rokem při otevření centra.


mluvčí 11,

Možná díky té vakcinaci těch postcovidových obtíží nám přijde, že nám teďka nějak ubývá.


mluvčí 3,

A jak doplňuje přednosta zdejší plicní kliniky a zároveň vědecký sekretář tuzemské pneumologické společnosti Vladimír Koblížek, tak se ukazuje, že dlouhodobý postcovidový syndrom souvisí především s plícemi a postupně díky rehabilitaci mizí.


mluvčí 4,

Po není strašákem. Tolik lidí je u těch, kterých je to nepříjemné, tak tam reálná šance na zlepšení a zdá se, že to nevratné nebo ireverzibilní poškození skutečně bude třeba méně než procento té postižené populace, což je pořád relativně hodně, ale tyto méně jsme se báli.


mluvčí 12,

Malilinko ve výdechu přidá nejen.


mluvčí 3,

Do tohoto post covidového centra se lidé nejlépe dostanou přes svého praktického lékaře nebo ambulantního specialistu. Z královéhradecké Fakultní nemocnice Ondřej Vaňura, Radiožurnál.


22. 1. 2022; radiozurnal.rozhlas.cz

Na ČVUT roste další generace výrobců mikročipů. Vznikla tu moderní laboratoř za 40 milionů

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze otevřela moderní laboratoř. Jmenuje se NANOLAB a studenti si v ní můžou vyzkoušet například celý proces výroby mikročipů. Těch je na celosvětovém trhu dlouhodobě nedostatek. Škola chce vychovat experty, kteří dokážou navrhovat nové metody při výrobě čipů. V nanolaboratoři budou vědci zkoumat i netradiční materiály, jako je třeba diamant.


Vybavení celého NANOLABu stálo 40 milionů korun. Studenti tady mají všechno, co potřebují pro výrobu mikročipů, na jednom místě. Uvnitř musí být zcela sterilní prostředí, upozorňuje vedoucí NANOLABu Jan Voves. "Každá malá částice prachu může poškodit funkce obvodu," vysvětluje.


Srdcem NANOLABu je stroj, který vytváří depozici atomárních vrstev. "Molekuly plynu ve vakuu cestují k povrchu, tam se usadí. To jsou vrstvy, které se poté vrství v mikročipech. Čím tenčí je vrstva, tím lepší vlastnosti součástka má."


Nadějní studenti


"Mikročipy jsou základní stavební kámen jakékoliv chytřejší elektroniky. Nedostatek je dán ten, že proces výroby je velmi dlouhý. Technologické kroky k získání jednoho procesoru trvají minimálně měsíc," popisuje zdejší doktorand Vojtěch Povolný.


Vedoucí NANOLABu Jan Voves věří, že by právě odsud mohli vzejít nadějní technologové a designéři. "Máme tu velké množství studentů, kteří mají o tyto technologie zájem. Poté jsou v polovodičovém průmyslu velmi žádaní. Za pět, za deset let by tu v Česku mohla vyrůst třeba nová polovodičová firma."


Některé součástky poputují do kosmu


Výzkum v NANOLABu se už teď zaměřuje na nové materiály – nejen na křemík, ale třeba i na materiály, jako jsou diamanty. Takové součástky mohou najít využití třeba v kosmických technologiích. "Kosmické technologie potřebují velmi odolné součástky," vysvětluje studijní proděkan fakulty Jiří Jakovenko.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/na-cvut-roste-dalsi-generace-vyrobcu-mikrocipu-vznikla-tu-moderni-laborator-za-8665515




22. 1. 2022; radiozurnal.rozhlas.cz

Magazín Experiment: ČVUT otevřela zkušebnu mikročipů. Kde leží limity jejich výroby?

00:00 témata magazínu;00:28 NANOLAB, zkušebna mikročipů na FEL ČVUT;04:31 výroba čipů a vývoj kosmických součástek;09:00 antibiotikům odolné bakterie jednou z hlavních příčin úmrtí;13:05 rukávový filtr snižuje koncentraci viru v místnosti;15:09 výzkum post-covidového syndromu


URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/magazin-experiment-cvut-otevrela-zkusebnu-mikrocipu-kde-lezi-limity-jejich-8665722




22. 1. 2022; nejbusiness.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT představila NANOLAB, laboratoř pro nanoelektrické technologie za 40 milionů korun

Nová laboratoř uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů.


Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia.

"Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.

Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů.

"NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.

Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). "Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.

NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem Realizační projekt mikroelektroniky.


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická a NejBusiness.cz



22. 1. 2022; Prima - Hlavní zprávy

Česko má málo robotů

Eva PERKAUSOVÁ, moderátorka

Vezmou roboti lidem práci? Podle ekonomů je robotizace jedinou šancí, jak vyřešit nedostatek pracovníků. Jenže Česko v tomto směru zaostává. Poslední data totiž ukazují, že Česká republika vypadla z Top 20 zemí podle počtu robotů na zaměstnance.


Petra JAROMĚŘSKÁ, redaktorka

Díky těmto robotům roztřídí firma dvojnásobné množství zásilek za stejnou dobu.


Tomáš DORT, ředitel projektu robotizace dep Zásilkovny

Lidé už naráželi na svoji kapacitu. Čím víc lidí jsme v tom procesu měli, zvyšovala se nám chybovost.


Petra JAROMĚŘSKÁ, redaktorka

Firma ale může najímat lidi, kteří by jinak ve skladu z důvodu třeba zdravotního handicapu pracovat nemohli. Takový robot denně najezdí 18 km, které by jinak musel ujít člověk.


Tomáš DORT, ředitel projektu robotizace dep Zásilkovny

Je to i na těch lidech vidět. Nechodí z těch směn tak unaveni, jak chodívali, když všechno museli obíhat svýma nohama a odtahat do ručně.


Petra JAROMĚŘSKÁ, redaktorka

Česko přitom jako země v robotizaci zaostává. Během pandemie vypadlo z Top dvacítky zemí v počtu robotů na zaměstnance. Na prvních třech místech je Jižní Korea, Singapur a Japonsko, které odsunul Němce na čtvrtou pozici. Češi jsou na jedenadvacátém místě. Před námi je třeba Slovensko.


Michael ŠEBEK, profesor kybernetiky, Katedra řídící techniky, ČVUT v Praze, FEL

Hlavním tahounem zavádění robotů u nás byl vždycky automobilový průmysl. A teď ty hlavní automobilky prostě jsou saturovaný. Mají už robotizovaných provozy tak, jak to jde a jak se jim to hodí. Žádná nová veliká továrna tu nevznikla v posledních letech.


David NAVRÁTIL, hlavní ekonom České spořitelny

Stát vlastně na začátku covidu řekl, že se chce z této krize proinvestovat. Realita v polovině roku byla taková, že u nás /nesrozumitelné/ byly o 5 % nižší než na konci roku 2019.


Petra JAROMĚŘSKÁ, redaktorka

Bez investic do robotů se ale neobejdeme.


Petr MUSIL, redaktor webu CNNPrima.cz

V minulosti jsem firmy ze zahraničí chodily za lacinou pracovní silou, respektive lacinou a zároveň velmi kvalifikovanou. Ale ta lacinost tady už neplatí.


Petra JAROMĚŘSKÁ, redaktorka

Navíc pracujících ubývá. Od roku 2010 ubyla v Česku pracovní síla v počtu 600 000. Tenhle robot by mohl třeba podávat léky, anebo montovat telefony. Anebo třeba budou roboti operovat.


Jiří ZEMÁNEK, vědec, pedagog, programový ředitel festivalu kutilství Maker Faire Prague

Vize taková je, aby se roboti dali přímo nebo ty mikro nebo nano roboti dali vpravit přímo do lidského těla a vlastně tu operaci prováděli zevnitř.


Michael ŠEBEK, profesor kybernetiky, Katedra řídící techniky, ČVUT v Praze, FEL

Taková ta doba humanoidních robotů, kteří budou chodit po ulicích, to si myslím, že ještě bude pár desítek let trvat. Ale první z nich uvidíme za chvíli.


Petra JAROMĚŘSKÁ, redaktorka

Roboti ale lidem práci nevezmou. Vzniknou jiné profese jako třeba údržbář robotů, anebo konstruktér robotům. Petra Jaroměřská, CNN Prima News.




21. 1. 2022; Technický týdeník

Fakulta elektrotechnická ČVUT představila NANOLAB, laboratoř pro nanoelektrické technologie za 40 milionů korun

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.


Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci,"uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD - Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně,"vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.

Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. "NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor,"nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.

Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). "Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky,"představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

NANOLAB jako vyústění dlouhodobé tradice ve výzkumu mikroelektroniky na FEL ČVUT

NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev,"říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.

NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem Realizační projekt mikroelektroniky.


21. 1. 2022; seznam.cz

Aby už auta na linkách nikdy nestála. ČVUT ukázalo laboratoř na výrobu čipů

České vysoké učení technické v Praze představilo NANOLAB - laboratoř pro nanoelektrické technologie, jež se využívají například pro výrobu čipů. Jejich nedostatek výrazně ovlivňuje světové trhy a zastavil i české automobilky.


Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) otevřela nanoelektrickou laboratoř, která bude vychovávat experty pro špičkový polovodičový průmysl. Vykročila tak na cestu, jejímž smyslem je posílit domácí výrobu polovodičů včetně čipů. Absolventy si mezi sebou rozeberou malé i velké firmy zabývající se v Česku výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek, například společnosti ON Semiconductor, SQS Vláknová optika či Hitachi Energy Czech Republic.

"NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme například spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články, pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," vysvětluje Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou budoucí odborníci podílet.

Fakulta začala na nové laboratoři pracovat v roce 2017 a loni ji měla v testovacím režimu. Speciální prostor je specifický například tím, že v něm musí panovat naprostá čistota, aby částečky prachu neovlivnily "výrobu" jednotlivých vrstev, z nichž se skládá čip, a která probíhá na atomární úrovni. Vyučující i studenti tak chodí v pláštích a do samotné nanolaboratoře vcházejí přes "přechodovou komoru". Laboratoř má také vlastní generátor a zásobník dusíku.

V místnosti jsou připraveny unikátní přístroje z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu s přímým zápisem. Technologie ALD má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu jednotlivých vrstev s možností tento růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," přibližuje práci Hazdra.

Laboratoř, která stála 40 milionů korun, už také zahájila spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology, která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí takzvané Ramanovy spektroskopie.

Peníze se jednou vrátí"Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu vytváříme v laboratoři dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," přibližuje vedoucí laboratoře Jan Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

Výhodou nové laboratoře je podle fakulty to, že ač byla její výstavba nákladná, v budoucnu si na sebe dokáže do značné míry vydělat sama. Ačkoliv v prvních pěti letech nemůže být kvůli využití grantů využívána na komerční provoz, výzkum pro různé vědecké instituce může FEL pomoci přinést úhradu nákladů na materiál a servis jednotlivých zařízení.

A po pěti letech bude moci fakulta využít laboratoř i komerčně, například pro firmy, které potřebují navrhnout uspořádání integrovaných systémů pro novou aplikaci v automobilovém či stavebním průmyslu tak, aby bylo nové uspořádání efektivní z hlediska nákladů i výkonu a množství potřebného napájení například právě právě v automobilové průmyslu.

"Taková aplikace dokáže například hlídat, zda řidič jede podél čáry na silnici, nebo už z ní vybočuje a upozornit ho na to či sám tuto výchylku zkorigovat. Umí také třeba rozpoznat, v které místnosti je příliš chladno a spustit v ní kotel na ohřev vody," vysvětluje Voves.

Vidina českých čipůV delším časovém horizontu může nanolaboratoř pomoci také v posílení vlastní výroby čipů. "Tím, že tuzemské firmy budou moci zaměstnat vysoce kvalifikované odborníky a díky nim třeba rychleji rozšířit výrobu anebo tato technologická základna může pomoci přilákat novou firmu, aby v Česku rozjela novou výrobu. Je to však výhled na dalších tři až pět let," dodává Vovec.

Právě kvůli nedostatku čipů totiž musely tuzemské automobilky v poslední době zvolnit výrobu a podle Sdružení automobilového průmyslu tím český autoland přišel o o 300 tisíc nových vozů, o které byl na trhu zájem.

Tuzemské společnosti s tímto optimistickým pohledem souhlasí. "Vznik nové laboratoře je pro naši společnost rozhodně vítaný. Neustálý rozvoj firmy jak z hlediska navyšování výrobních kapacit, tak i z hlediska vývoje moderních technologií vyžaduje pracovníky vzdělané v souvisejících oborech. Takoví absolventi by nám výrazně pomohli při vývoji nových technologií pro výrobu moderních čipů i v rozšíření výroby," říká například Aleš Cáb, výrobní ředitel ON Semiconductor Rožnov, který vyrábí součástky pro automobilový průmysl, komunikační sítě i třeba inventory do solárních panelů, které mění při výrobě elektřiny stejnosměrný proud na střídavý.

Za dobrou investici pro českou ekonomiku považuje vznik laboratoře také Vítězslav Lukáš, generální ředitele elektrotechnické společnost ABB. "Taková investice se Česku může mnohonásobně vrátit nejen v absolventech s unikátní zkušeností, ale i v možných výsledcích vývoje a výzkumu. My se věnujeme řadě průmyslových oblastí, a proto i absolventi se zkušeností s nanoelektrickými technologiemi mohou být zajímavými posilami do našich týmů," říká Lukáš.

Mít zkušené odborníky a vývoj se podle něj vždy vyplatí. "Protože ať dělají v jakékoli organizaci a oboru - a nemusí jít jen o výrobu mikročipů - přináší jejich práce zpravidla vysokou přidanou hodnotu, a tím prospívá i celé ekonomice," dodává.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-aby-uz-auta-na-linkach-nikdy-nestala-cvut-ukazala-laborator-na-vyrobu-cipu-186347




21. 1. 2022; seznam.cz

Aby už auta na linkách nikdy nestála. ČVUT ukázalo laboratoř na výrobu čipů

České vysoké učení technické v Praze představilo NANOLAB – laboratoř pro nanoelektrické technologie, jež se využívají například pro výrobu čipů. Jejich nedostatek výrazně ovlivňuje světové trhy a zastavil i české automobilky.



Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) otevřela nanoelektrickou laboratoř, která bude vychovávat experty pro špičkový polovodičový průmysl. Vykročila tak na cestu, jejímž smyslem je posílit domácí výrobu polovodičů včetně čipů. Absolventy si mezi sebou rozeberou malé i velké firmy zabývající se v Česku výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek, například společnosti ON Semiconductor, SQS Vláknová optika či Hitachi Energy Czech Republic.

"NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme například spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články, pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," vysvětluje Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou budoucí odborníci podílet.

Fakulta začala na nové laboratoři pracovat v roce 2017 a loni ji měla v testovacím režimu. Speciální prostor je specifický například tím, že v něm musí panovat naprostá čistota, aby částečky prachu neovlivnily "výrobu" jednotlivých vrstev, z nichž se skládá čip, a která probíhá na atomární úrovni. Vyučující i studenti tak chodí v pláštích a do samotné nanolaboratoře vcházejí přes "přechodovou komoru". Laboratoř má také vlastní generátor a zásobník dusíku.

V místnosti jsou připraveny unikátní přístroje z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu s přímým zápisem. Technologie ALD má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu jednotlivých vrstev s možností tento růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," přibližuje práci Hazdra.

Laboratoř, která stála 40 milionů korun, už také zahájila spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology, která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí takzvané Ramanovy spektroskopie.

Peníze se jednou vrátí"Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu vytváříme v laboratoři dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," přibližuje vedoucí laboratoře Jan Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

Výhodou nové laboratoře je podle fakulty to, že ač byla její výstavba nákladná, v budoucnu si na sebe dokáže do značné míry vydělat sama. Ačkoliv v prvních pěti letech nemůže být kvůli využití grantů využívána na komerční provoz, výzkum pro různé vědecké instituce může FEL pomoci přinést úhradu nákladů na materiál a servis jednotlivých zařízení.

A po pěti letech bude moci fakulta využít laboratoř i komerčně, například pro firmy, které potřebují navrhnout uspořádání integrovaných systémů pro novou aplikaci v automobilovém či stavebním průmyslu tak, aby bylo nové uspořádání efektivní z hlediska nákladů i výkonu a množství potřebného napájení například právě v automobilové průmyslu.

"Taková aplikace dokáže například hlídat, zda řidič jede podél čáry na silnici nebo už z ní vybočuje, a upozornit ho na to či sama tuto výchylku zkorigovat. Umí také třeba rozpoznat, v které místnosti je příliš chladno, a spustit v ní kotel na ohřev vody," vysvětluje Voves.

Vidina českých čipůV delším časovém horizontu může nanolaboratoř pomoci také v posílení vlastní výroby čipů. "Tím, že tuzemské firmy budou moci zaměstnat vysoce kvalifikované odborníky a díky nim třeba rychleji rozšířit výrobu, nebo tato technologická základna může pomoci přilákat novou firmu, aby v Česku rozjela novou výrobu. Je to však výhled na další tři až pět let," dodává Voves.

Právě kvůli nedostatku čipů totiž musely tuzemské automobilky v poslední době zvolnit výrobu a podle Sdružení automobilového průmyslu tím český autoland přišel o 300 tisíc nových vozů, o které byl na trhu zájem.

Tuzemské společnosti s tímto optimistickým pohledem souhlasí. "Vznik nové laboratoře je pro naši společnost rozhodně vítaný. Neustálý rozvoj firmy jak z hlediska navyšování výrobních kapacit, tak i z hlediska vývoje moderních technologií vyžaduje pracovníky vzdělané v souvisejících oborech. Takoví absolventi by nám výrazně pomohli při vývoji nových technologií pro výrobu moderních čipů i v rozšíření výroby," říká například Aleš Cáb, výrobní ředitel ON Semiconductor Rožnov, který vyrábí součástky pro automobilový průmysl, komunikační sítě i třeba inventory do solárních panelů, které mění při výrobě elektřiny stejnosměrný proud na střídavý.

Za dobrou investici pro českou ekonomiku považuje vznik laboratoře také Vítězslav Lukáš, generální ředitel elektrotechnické společnosti ABB. "Taková investice se Česku může mnohonásobně vrátit nejen v absolventech s unikátní zkušeností, ale i v možných výsledcích vývoje a výzkumu. My se věnujeme řadě průmyslových oblastí, a proto i absolventi se zkušeností s nanoelektrickými technologiemi mohou být zajímavými posilami do našich týmů," říká Lukáš.

Mít zkušené odborníky a vývoj se podle něj vždy vyplatí. "Protože ať dělají v jakékoli organizaci a oboru – a nemusí jít jen o výrobu mikročipů –, přináší jejich práce zpravidla vysokou přidanou hodnotu a tím prospívá i celé ekonomice," dodává.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-aby-uz-auta-na-linkach-nikdy-nestala-cvut-ukazala-laborator-na-vyrobu-cipu-186347


21. 1. 2022; Hospodářské noviny

V nové laboratoři ČVUT simulují výrobu čipu

Producenti elektroniky a automobilů jsou hladoví po nedostatkových čipech a firmy, jež je vyrábí, shání nové zaměstnance, kteří je umí navrhnout nebo vytvořit. Uspokojit poptávku firem po odbornících na integrované obvody by měla pomoci nová laboratoř otevřená na Fakultě elektrotechnické ČVUT. "Těchto absolventů je na trhu enormní nedostatek,"

upozorňuje vedoucí nové laboratoře Nanolab Jan Voves.

V laboratoři si mohou studenti vyzkoušet velkou část procesu výroby čipů, včetně práce v takzvaných čistých prostorách. V těch je udržován přetlak, aby se dovnitř nedostal vzduch jinudy než přes filtrační zařízení. Studenti a vědci dovnitř vstupují přes přetlakové komory v antistatických pláštích a s návleky na nohou. Do struktury integrovaných obvodů, které jsou stokrát tenčí než lidský vlas, by se nemělo dostat jediné smítko. "Každá z mnoha miliard propojek, které se v čipu nachází, musí být stoprocentně funkční. Nesmíte udělat ani jednu chybu," říká Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky zmíněné fakulty. Vybavení nové laboratoře nanoelektronických technologií vyšlo na zhruba 40 milionů korun. Náklady pokryly evropské dotace a grant ministerstva školství. Podle Hazdry uplynulo již několik desítek let od doby, co se do vybavení laboratoře naposledy ve větší míře investovalo. Pro fakultu je to tedy významný krok vpřed. Zároveň tím alespoň trochu dožene náskokbrněnského vědeckého a univerzitního centra Ceitec, které takové laboratoře už nějaký čas používá.

"Tyto laboratoře jsou pro studenty nesmírně důležité, protože vychovat inženýry, aniž by strávili nějaký čas v laboratoři, není možné," řekl při čtvrtečním představení Nanolabu děkan fakulty Petr Páta. Nová laboratoř podle něj není jen o čipech například pro automobilový průmysl, ale také o vývoji zcela nových a unikátních technologií využívaných při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo v kosmickém výzkumu. Vědci zde experimentují také s méně obvyklými materiály. Obvody nevytváří jen na běžně používaném křemíku, ale zkouší například i diamant. Podle proděkana fakulty Jiřího Jakovenka

sice zhruba 80 procent dnes vyráběných čipů pochází z Asie, Evropa ale stále zajišťuje některé klíčové části jejich produkce a vyrábí stroje, které čipy dělají. Kromě toho je nyní snaha vrátit i větší část jejich výroby do Evropy, protože jde o strategické komponenty.


Foto:




21. 1. 2022; Mladá fronta DNES

Nanolab odhalí tajemství buněk i kosmu

Fakulta elektrotechniky má k dispozici nové pracoviště nejen na výrobu čipů, její studenti se o práci bát nemusí



DEJVICE Čipy pro auta i kosmický výzkum – i takovou vysoce sofistikovanou technologii umí vyvíjet špičková laboratoř. Provoz tohoto vědeckého centra Nanolab, které se může porovnávat s nejlepšími evropskými protějšky, se rozebíhá na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT. Jeho vznik a vybavení si vyžádalo miliony korun.

"Všechno udělají stroje – člověk bude dělat, jen to, co miluje. Bude žít proto, aby se zdokonaloval," uvedl Ing. Fabry – generální technický ředitel R. U. R., z proslulé hry Karla Čapka. Mikrotechnologie ČVUT se představám ze zmíněného dramatu již notně blíží.

Nedostatek mikročipů, třeba pro automobilový průmysl, v poslední době ovlivňuj světový trh, což přináší dopady též v Česku. To by se však mohlo změnit. Nové pracoviště ČVUT dokáže zmírnit hlad firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří zvládnou navrhovat nedostatkové polovodiče včetně mikročipů.

"Není to otázka krátkodobého horizontu, ale záležitost v délce přibližně pěti, sedmi let," řekl v této souvislosti Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT. Absolventi školy se podle vedení fakulty o uplatnění na pracovním trhu rozhodně bát nemusí. "Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen vysokoškolsky vzdělané pracovníky, ale i designéry, jejichž znalosti a kompetence Nanolaboratoř rozvíjí," řekl Radovan Suk, pedagog z FEL ČVUT.


Milionové vybavení


Spektrum oborů, k jehož výzkumu Nanolab přispěje, je však podle vědců z FEL ČVUT podstatně širší než jen výroba čipů. "Náleží k němu také technologie na výzkum nádorových buněk, rozvoj solárních článků či kosmické technologie," vysvětlil Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické. Nanolab pomůže i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. "Naše pracoviště konkuruje svým vybavením nejlepším školám v tomto oboru v rámci střední Evropy," pochlubil se Petr Páta, děkan FEL.

Vznik nové laboratoře si vyžádal náklady ve výši 40 milionů korun. Roční provoz Nanolabu vyjde přibližně na milion korun. Jde však jen o zlomek peněz, s nimž tato fakulta v současnosti pracuje. Roční příjmy FEL dosahují až 27 milionů korun ročně, těmito penězi pokryjí 50 procent projektů.

"FEL má roční obrat miliardu korun, polovinu z toho si vyděláme ve volných soutěžích," uvedl k problematice financí Petr Páta.

Unikát představuje vybavení Nanolabu, spojujícího sérii jednotlivých technologií v jeden celek. "Některé z přístrojů v České republice dosud nebyly využity. Platí to například o nejnovějším modelu optického litografu," sdělil k vybavení centra Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT. Přístroj umožňuje pracovat se strukturami ve velmi vysokém, až nanometrovém rozlišení.

Nanolab se nachází v suterénu dejvického pracoviště FEL ČVUT. Samozřejmostí je sterilní čistota, upravená atmosféra i světlo na pracovišti, jehož okna kryjí tmavící fólie.


"Výroba" inženýrů


Na všech projektech Nanolabu se podílí hlavně doktorandi, ale otevřena je též pro studenty bakalářského či magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumné a pedagogické pracovníky," komentoval aktuální stav vedoucí laboratoře Jan Voves.

FEL letos slaví 45 let své existence. "Stalo se tak v rámci tehdejšího programu elektronizace. "Vyprodukovat" v té době měla okolo 150 inženýrů ročně," řekl k historii fakulty Pavel Hazdra.

Už v 70. letech 20. století škola pracovala v rámci aplikovaného výzkumu s předními pražskými podniky v elektrotechnické branži, byla to společnost Tesla a ČKD. V 90. letech zájem o studium poklesl. V současnosti na FEL působí přibližně osm set studentů. Mikroelektronikou se zabývá patnáct doktorandů a jedenáct pracovníků.


Foto: Litograf V suterénu FEL ČVUT vzniklo nové vědecké pracoviště Nanolab. Některé technologické součásti jeho vybavení jsou v České republice novinkou. Tou je například optický litograf, který zpracovává materiál v nanometrovém rozlišení.

Foto: FEL ČVUT




20. 1. 2022; sciencemag.cz

Nová laboratoř přináší pro nanoelektroniku přináší přístroje, které dosud v ČR chyběly

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.



Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.


Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.


Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum


Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. "NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.


Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). "Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.


NANOLAB jako vyústění dlouhodobé tradice ve výzkumu mikroelektroniky na FEL ČVUT


NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.


NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let.


tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT


URL| https://sciencemag.cz/nova-laborator-prinasi-pro-nanoelektroniku-prinasi-pristroje-ktere-dosud-v-cr-chybely/


20. 1. 2022; Benešovský deník

Účast žáků ISŠT Benešov na Robosoutěži 2021

Ve dnech 21. 11. – 24. 11.

2021 se v Praze v budově Elektrotechnické fakulty ČVUT konalo první kolo celostátní Robosoutěže 2021, které se zúčastnilo 106 týmů ze středních škol z celé České republiky.

ISŠT Benešov s týmem "Ústavní elita" reprezentovali dne 23. 11. 2021 žáci David Ernest a Martin Barták ze čtyřletého studijního oboru Mechanik elektronik a Jaroslav Škeřík z učebního oboru Elektrikář. Našim žákům se podařilo umístit z 19 týmů na 4. postupovém místě.

Úkolem každého týmu bylo vytvořit a naprogramovat robota ze stavebnice LEGO Mindrstorms tak, aby co nejlépe splnili zadanou soutěžní úlohu. Robot s názvem ROBO číšník měl za úkol projet dráhu s proměnlivým sklonem a přitom musel na své rampě udržet vozík až do cíle, aniž by z plošiny spadl.

Z prvního kola soutěže postoupilo celkem 37 nejlepších týmů, mezi které se svým umístěním probojovali i naši žáci. Dne 17. 12. 2021 se konalo finále soutěže, které bylo velmi napínavé a plné emocí. Nakonec se týmu ISŠT podařilo umístit na 9. místě, což je vzhledem k premiérové účasti na tomto druhu soutěže velmi zdařilý výsledek. Jsme za to velmi rádi a budeme se těšit na další ročník.

Ing. Inessa Skleničková,

vyučující ICT na ISŠT Benešov


Foto: Integrovaná strední škola technická




20. 1. 2022; ČRo - Ostrava

Zprávy 06:00

eey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).


mluvčí 1,

Očkování proti koronaviru nakonec v Česku pro nikoho od března povinné nebude rozhodla vláda. Státní úřad inspekce práce loni odhalil tisíce případů nelegálního zaměstnávání. Při požáru bytu v Ostravě Porubě 1 člověk zemřel, další jsou zranění. Čeká nás oblačný den s přeháňkami teplotami kolem nuly je čtvrtek 20. ledna jsou tady zprávy s Františkem tichým dobré ráno.


mluvčí 1,

Očkování proti koronaviru nakonec v Česku pro nikoho od března povinné nebude. Rozhodla o tom vláda, která tak zrušila opatření minulého kabinetu. Podle vyhlášky měla vakcinační povinnost platit pro některé profesní skupiny a lidi nad 60 let. K povinnému očkování nejsou podle premiéra Petra Fialy ODS důvody. Zdůraznil ale, že vakcinace zůstává nejlepší ochranou před vážným průběhem nemoci nebo hospitalizací. Zákon by sněmovna měla projednat příští týden ve stavu legislativní nouze, aby mohl platit co nejdříve.


mluvčí 1,

Kontroly Státního úřadu inspekce práce loni odhalili přes 3000 nelegálních zaměstnanců. Nejčastěji to byly cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, především Ukrajinci Vietnamci. V desítkách případů pak inspektoři odhalili Švarc systém, ve kterém byli zapojeni hlavně Češi, dodává mluvčí úřadu Richard Koliba. Ač.


mluvčí 2,

Uložení výkon nelegální práce formou švarcsystému bylo v roce 2021 konstatováno celkem 130 třech případech. Nejčastěji se jedná o výkon nekvalifikované manuální práce, která je ze své podstaty evidentně nemá charakter podnikatelské činnosti, například práce při pásové výrobě pomocné práce a podobně.


mluvčí 1,

Za spáchání přestupku, tedy umožnění výkonu nelegální práce. Loni inspektoři udělili pokuty ve výši bezmála 190 000 000 Kč.


mluvčí 1,

1 člověk zemřel ve středu večer při požáru bytu ve třetím patře panelového domu v Ostravě Porubě další 3 lidé se zranili nadýchali kouře. Neštěstí informoval mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Hořet v domě začalo okolo půl osmé hasiči dostali pod kontrolu požár po 15 minutách od příjezdu na místo. Uvnitř bytu našli jednoho mrtvého 3 lidé z okolních bytů skončili v péči zdravotníků nadýchali kouře. Celkem hasiči z domu evakuovali 19 lidí. Příčinu vzniku požáru budou vyšetřovatelé hasičů zjišťovat. Škoda ještě nebyla vyčíslena.


mluvčí 1,

Na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze dnes začne oficiálně fungovat nové laboratoře na 0. Sloužit bude pro výuku a výzkum nano elektrických technologií stála 40 000 000 Kč a vzejít z ní mají noví odborníci na navrhování polovodičů včetně mikročipů, kterých je na světových trzích nedostatek.


mluvčí 3,

Podle vedení fakulty elektrotechnické ČVUT najdou studenti díky zkušenostem z nové laboratoře snadno uplatnění ve firmách zabývajících se výrobu mikročipů a dalších elektronických součástek. Na 0 jsou některé přístroje moderní technologie, které jinde v Česku zatím nebyly. Vědci se v něm budou podílet také třeba na vývoji antireflexní vrstev, které minimalizují odraz světla na solárních článcích. Ondřej Vaňura, Český rozhlas.




20. 1. 2022; FeedIT.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT představila NANOLAB, laboratoř pro nanoelektrické technologie za 40 milionů korun

Nová laboratoř uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů.


Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.

Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. "NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.

Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). "Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

NANOLAB jako vyústění dlouhodobé tradice ve výzkumu mikroelektroniky na FEL ČVUT

NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.

NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem Realizační projekt mikroelektroniky

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz


URL| https://feedit.cz/2022/01/20/fakulta-elektrotechnicka-cvut-predstavila-nanolab-laborator-pro-nanoelektricke-technologie-za-40-milionu-korun/




20. 1. 2022; Novinky.cz

Na ČVUT představili laboratoř za 40 milionů pro výzkum nanoelektrických technologií

Laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií představili ve čtvrtek na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze. Laboratoř NANOLAB, jejíž vybavení stálo 40 milionů korun, má podle zástupců fakulty sloužit výzkumu odolných součástek pro technologie používané v kosmu i nízkouhlíkovou energetiku. Má uspokojit poptávku firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů. Její testovací provoz začal už loni.



Laboratoř podle ČVUT pomůže např. se vzděláváním budoucích technologů a designerů připravujících polovodiče, včetně mikročipů.

"Laboratoř je integrovaná do výzkumné infrastruktury společně s Akademií věd ČR a dalšími pracovišti na FEL tak, aby se studenti mohli seznámit s nejnovějšími technologiemi a byli konkurenceschopní na trhu práce," prohlásil Pavel Hazdra, který na fakultě vede katedru mikroelektroniky.

Nová elektronika na bázi diamantu

Podle Hazdry laboratoř cílí na tři oblasti základního výzkumu. V prvním případě jde o výzkum nové elektroniky na bázi diamantu. "Diamant je perspektivní materiál zejména pro výkonovou elektroniku, umožňuje součástkám pracovat při 300 až 500 stupních Celsia," vysvětlil.

Dalším předmětem výzkumů je nanoelektronika. "To znamená ovládání toků elektronů na úrovni atomů a atomových vrstev. Třetí oblast jsou senzory a tištěná elektronika," dodal.

Podle Jana Vovse, který novou laboratoř vede, je vybavena špičkovými technologiemi pro hluboké leptání reaktivní plazmou, bezmaskovou optickou litografii a depozici atomárních vrstev.

K depozici uvedl, že účelem je vytvářet velmi tenké vrstvy, které oddělují elektrodu od vodivého kanálu tranzistorů.

Zapojení studentů

Na všech projektech, které se v laboratoři rozběhly už v loňském roce během jejího testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia.

"Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," sdělil Voves, který je i docentem katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je i Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev.

"Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," popsala studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace.

Současná laboratoř byla podle zástupců fakulty financována převážně z evropských peněz skrze projekty Výzkumné infrastruktury pro doktorské studijní programy na FEL ČVUT a Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia (CAAS).

Profesor Hazdra doplnil, že pět až deset procent nákladů šlo z prostředků fakulty. Peníze šly i z národních zdrojů přes MŠMT.


URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/na-cvut-predstavili-laborator-za-40-milionu-pro-vyzkum-nanoelektrickych-technologii-40384616


20. 1. 2022; energy-hub.cz

Na ČVUT představili laboratoř za 40 milionů pro výzkum nanoelektrických technologií

Laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií představili ve čtvrtek na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze. Laboratoř NANOLAB, jejíž vybavení stálo 40 milionů korun, má podle zástupců fakulty sloužit výzkumu odolných součástek pro technologie používané v kosmu i nízkouhlíkovou energetiku. Má uspokojit poptávku firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů. Její testovací provoz začal už loni.


20. 1. 2022; casopisczechindustry.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT představila NANOLAB, laboratoř pro nanoelektrické technologie

Nová laboratoř uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů.



Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT (m alý obrázek).

NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.

Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. "NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.

Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). "Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

NANOLAB jako vyústění dlouhodobé tradice ve výzkumu mikroelektroniky na FEL ČVUT

NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.

NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem Realizační projekt mikroelektroniky


20. 1. 2022; iHned.cz

V nové laboratoři simulují výrobu čipů a zkouší je dělat i na nezvyklých materiálech, třeba diamantu

Producenti elektroniky a automobilů jsou hladoví po nedostatkových čipech a firmy, které je vyrábí, shání nové zaměstnance, již je umí navrhnout nebo vytvořit. Uspokojit poptávku firem po odbornících na integrované obvody by měla pomoci nová laboratoř otevřená na Fakultě elektrotechnické ČVUT. "Těchto absolventů je na trhu enormní nedostatek," upozorňuje vedoucí nové laboratoře NANOLAB Jan Voves.


V laboratoři si mohou studenti vyzkoušet velkou část procesu výroby čipů, včetně práce v takzvaných čistých prostorách. V těch je udržován přetlak, aby se dovnitř nedostal vzduch jinudy než přes filtrační zařízení. Studenti a vědci dovnitř vstupují přes přetlakové komory v antistatických pláštích a s návleky na nohou. Do struktury integrovaných obvodů, které jsou stokrát tenčí než lidský vlas, by se nemělo dostat jediné smítko. "Každá z mnoha miliard propojek, které se v čipu nachází, musí být stoprocentně funkční. Nesmíte udělat ani jednu chybu," říká Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky zmíněné fakulty.


Vybavení nové laboratoře nanoelektronických technologií vyšlo na zhruba 40 milionů korun. Náklady pokryly evropské dotace a grant ministerstva školství. Podle Hazdry uplynulo již několik desítek let od doby, co se do vybavení laboratoře naposledy ve větší míře investovalo. Pro fakultu je to tedy významný krok vpřed. Zároveň tím alespoň trochu dožene náskok brněnského vědeckého a univerzitního centra CEITEC, které takové laboratoře už nějaký čas používá.


"Tyto laboratoře jsou pro studenty nesmírně důležité, protože vychovat inženýry, aniž by strávili nějaký čas v laboratoři, není možné," řekl při čtvrtečním představení NANOLAB děkan fakulty Petr Páta. Nová laboratoř podle něj není jen o čipech například pro automobilový průmysl, ale také o vývoji zcela nových a unikátních technologií využívaných při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo v kosmickém výzkumu. Vědci zde experimentují také s méně obvyklými materiály. Obvody nevytváří jen na běžně používaném křemíku, ale zkouší například i diamant.


Podle proděkana fakulty Jiřího Jakovenka sice zhruba 80 procent dnes vyráběných čipů pochází z Asie, Evropa ale stále zajišťuje některé klíčové části jejich produkce a vyrábí stroje, které čipy dělají. Kromě toho je nyní snaha vrátit i větší část jejich výroby do Evropy, protože jde o strategické komponenty.


"Čipy také musí někdo navrhnout, což dobře umí například odborníci z naší fakulty," uvádí Jakovenko a připomíná, jak komplikovaná práce to je, vzhledem k tomu, že v jednom čipu se dnes nachází i přes 10 miliard komponentů. "Je to neuvěřitelně fascinující obor, ve kterém jsme se za 60 let dostali z pár součástek v čipu na desítky miliard, a to vše na ploše ne větší než je lidský nehet," podotýká Jakovenko.


Vědci umí integrované obvody dělat stále menší a složitější, čímž zvyšují jejich výpočetní výkon, ale také snižují množství energie, kterou spotřebovávají. Při modelování a vytváření čipů zaznívají termíny jako "atomární vrstvy" či "atomy látek".


"Díky nové laboratoři máme pokrytý téměř celý technologický proces výroby čipů a můžeme výrobu simulovat. To jsme dříve neměli," řekl Voves. K litografii, při které se na polovodičové desky vytváří jednotlivé vrstvy integrovaných obvodů, dříve používali vyřazený litograf s rozlišením deseti mikrometrů, jenž uměl pracovat jen s již vytvořenými maskami, tedy šablonami, přes které se desky osvěcují. "Nyní máme litograf, který zvládne detail až 500 nanometrů," uvádí Voves. Je tedy až dvacetkrát detailnější a hlavně – obvody umí laserem zapisovat přímo, bez nutnosti používaní zmíněných masek.


Nová laboratoř specializující se na čipy a nanotechnologie NANOLAB


další poslední


Součástí nové laboratoře jsou i "čisté prostory", do nichž se vstupuje v antistatických pláštích přes přetlakové komory. Dovnitř se nesmí dostat žádné nečistoty.


Celkem nalezeno: 1.


Zobrazuji: 1 - 1.


URL| https://HN.HN.CZ/c1-67024340-v-nove-laboratori-simuluji-vyrobu-cipu-a-zkousi-je-delat-i-na-nezvyklych-materialech-treba-diamantu


20. 1. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT představila NANOLAB, laboratoř pro nanoelektrické technologie

Nová laboratoř uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů.



Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.


Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. "Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.


Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic


Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.


Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum


Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. "NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor," nastiňuje prof. Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.


Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). "Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.


NANOLAB jako vyústění dlouhodobé tradice ve výzkumu mikroelektroniky na FEL ČVUT


NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. "Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové


atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev," říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.


NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem Realizační projekt mikroelektroniky.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-predstavila-NANOLAB-laborator-pro-nanoelektricke-technologie-690164




20. 1. 2022; vecerni-praha.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT představila laboratoř NANOLAB

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.


Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními používanými v polovodičovém průmyslu.

Na všech projektech, které se v NANOLABU rozběhly už v loňském roce během jeho testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia. " Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci," uvádí Jan Voves, vedoucí nové laboratoře a docent katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.

NANOLAB tak významně přispěje k tomu, aby byla naplněna poptávka českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy. Firmy v oblasti výroby polovodičů nepotřebují jen technology, ale i designery, jejichž znalosti a kompetence právě nová laboratoř na katedře mikroelektroniky rozvíjí. Absolventi budou velice žádaní ze strany malých i velkých firem zabývajících se výrobou mikročipů, optických komponent a elektronických součástek.

Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je Bc. Karolína Veselá . V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev. "Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně," vysvětluje studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace. Karolína Veselá má v plánu se technologií zabývat i v rámci své diplomové a výhledově i doktorské práce, nejnověji už v kooperaci s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde mají podobnou technologii MBE.

Kde všude přispěje NANOLAB k novému poznání: zkoumání nádorových buněk, solární články či kosmický výzkum

Spektrum oborů, k jejichž zkoumání NANOLAB přispěje, je ovšem mnohem širší než jen oblast čipů. " NANOLAB zvýší naše poznání o nových technologiích a výzvách, které má naše společnost před sebou. Připravujeme spolupráci na vývoji antireflexních vrstev pro solární články ve spolupráci s laboratoří, která působí v rámci naší fakulty. Pomůže nám to i v projektech s diamantovou elektronikou, která vyniká vysokou odolností. Další oblastí uplatnění jsou kosmické technologie, ve kterých se angažuje veřejný i soukromý sektor, " nastiňuje prof. Pavel Hazdra , vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT, potenciál navazujícího interdisciplinárního výzkumu a šíři aplikací, na jejichž vývoji se budou moci výzkumníci z jeho katedry díky NANOLABu podílet.

Tým doc. Jana Vovsa již zahájil spolupráci s National Taiwan University of Science and Technology (NTUST), která provádí nedestruktivní měření biologických látek pomocí Ramanovy spektroskopie (Surface Enhanced Raman Spectroscopy). " Tato technologie má schopnost zesílit signál s pomocí úpravy povrchu a my v rámci projektu s pomocí technologie ALD vytváříme v NANOLABu dielektrické vrstvy, které umožní lepší detekci biologických látek. Ačkoli se stále jedná o základní výzkum, je zde již přesah i ke konkrétní aplikaci v oblasti medicíny; s pomocí této spektroskopie je totiž možné detekovat i nádorové buňky," představuje doc. Voves již probíhající výzkum s tchajwanskou univerzitou.

NANOLAB jako vyústění dlouhodobé tradice ve výzkumu mikroelektroniky na FEL ČVUT

NANOLAB je vybavený unikátními technologiemi z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čístotou. " Některé z přístrojů dosud v ČR nebyly, například nejnovější model optického litografu ML3 s přímým zápisem. Technologie ALD v naší laboratoři má výhodu velmi šetrného vkládání vzorků pomocí přechodové komory (load-lock) umístěné v dusíkové atmosféře a také v monitorování růstu pomocí optické elipsometrie umožňující růst zastavit při dosažení určitého počtu atomárních monovrstev, " říká prof. Pavel Hazdra. Právě na růstu dielektrických vrstev technologie ALD se bakaláři budou seznamovat s přístroji, aby potom dále v magisterském studiu mohli vytvářet vlastní struktury.

NANOLAB vznikl v návaznosti na Laboratoř nanoelektroniky, vybavené za podpory projektů MŠMT mikroskopem AFM, materiálovou tiskárnou a charakterizačními metodami v letech 2012 až 2015. Díky projektům Výzkumná infrastruktura pro doktorské studijní programy na ČVUT FEL a Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia a CAAS bylo možno v letech 2019 až 2021 postupně laboratoř rekonstruovat, tak aby splňovala požadavky na čisté prostory a vybavit ji nákladnými technologickými zařízeními. Výzkum v oblasti mikroelektroniky na FEL ČVUT ovšem navazuje na dlouhodobější tradici, která sahá až k přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdejší stav a technologie zachycuje popularizační dokument z roku 1980 pod názvem


19. 1. 2022; Vimperské noviny

ZE ŽIVOTA ROHDE & SCHWARZ

Žáci Nerudovky nabírají zkušenosti v Rohde & Schwarz



Po roce protiepidemických omezení a restrikcí spolupráce vimperského závodu a Střední a základní školy Vimperk, Nerudova pokračuje. Žáci oborů Elektromechanik pro zařízení a přístroje a Mechanik elektrotechnik tak opět zahájili odborné praxe přímo v Rohde & Schwarz. Žáci projdou nejprve odborným výcvikem na firemním školicím středisku, kde si pod dohledem zkušených lektorů osvojí důležité znalosti a praktické dovednosti.

"Snažíme se navázat na rámcový plán stanovený ministerstvem školství pro dané obory a skloubit tak potřebnou teorii s praxí," vysvětluje lektorka Libuše Netáhlová. Tento školní rok se ve firmě střídají studenti druhých a třetích ročníků. Druhý ročník bude více zaměřen na manuální činnosti. "Dbáme na metodiku pájení a systematicky praktikanty vedeme napříč všemi typy pájení. Kolega se jim bude věnovat po elektrotechnické stránce s praktickými cvičeními a bude případnou oporou pří doučování v odborných předmětech," doplňuje Libuše Netáhlová. Třeťáci budou vedle popsaných zručností absolvovat i výuku IPC-A-610, kterou se podařilo zařadit do školního výukového programu a před závěrečnými zkouškami budou skládat certifikaci z této normy.

Odměnou jim bude platný certifikát, který mohou zhodnotit při výběru povolání.

Cílem přípravy na školicím středisku je co nejlépe praktikanty připravit přímo do provozu, kde se budou v průběhu druhého pololetí zařazovat do výroby.

Dle předem stanoveného plánu se budou střídat na jednotlivých pracovištích, aby si osvojili znalosti všech elektro zaměření firmy. Po celou dobu budou pod dohledem výrobních mistrů, kteří jim tak předají své zkušenosti. Žáci díky tomu poznají reálný chod moderního elektro závodu a budou především kvalitně připraveni na vstup na trh práce.


Stali jsme se strategickým partnerem vysokých škol


Koncem uplynulého roku uzavřela Rohde & Schwarz hned dvě důležitá strategická partnerství. Zástupci vimperského závodu se vydali na Západočeskou univerzitu v Plzni (ZČU) a na České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), kde se s elektrotechnickými fakultami dohodli na bližší spolupráci.

Propojení Rohde & Schwarz s vysokými školami není ale nic nového. S oběma zmíněnými školami již společnost spolupracovala na úrovni dílčích projektů. Podpisem Smluv o spolupráci ovšem dostala tato kooperace ucelený a strategický charakter, což přináší mnohem více benefitů pro obě strany a umožňuje dlouhodobý rozvoj aktivit v oblasti vzdělávání, výzkumu i vývoje.

Vysoké školy tak získají přístup ke špičkovému přístrojovému vybavení a technologiím vyvíjeným a vyráběným v Rohde & Schwarz, např. k osciloskopům, signálním generátorům, spektrálním analyzátorům apod. V oblasti vzdělávacích aktivit bude Rohde & Schwarz na svých tuzemských i zahraničních pracovištích mimo jiné podporovat exkurze studentů a zaměstnanců vysokých škol a jejich výměnné pobyty. Studenti se také budou moci zapojit do odborné praxe ve vimperském závodu, kde budou poznávat pracoviště, procesy i lidi, kteří stojí za špičkovými produkty v oblasti měřicí techniky, pozemní, námořní i letecké komunikace, radiomonitoringu a v systémech pro zpracování obrazu i zvuku. Díky specializaci a zkušenostem v těchto oblastech se Rohde & Schwarz bude podílet i na samotném vzdělávání studentů. Odborníci z celého koncernu se budou pravidelně účastnit přednášek a seminářů na půdě vysokých škol a tím propojovat teoretickou výuku s praktickými příklady z praxe.


Foto:


17. 1. 2022; Praha 10

ÚSPĚŠNÍ ELEKTROTECHNICI Z ÚŽLABINY

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze již podeváté uspořádala olympiádu, která má za cíl podpořit technicky zaměřenou mládež a prohloubit její zájem o studium příslušných oborů. Do loňského ročníku se přihlásilo i pět žáků Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině a jejich působení bylo více než zdařilé. Do Malešic totiž putují trofeje za dvě nejlepší umístění!



Soutěž začala vědomostním testem, který podle studentů z Desítky nebyl příliš náročný. Ve druhé části museli zájemci o postup do finále zpracovat prezentace svých projektů. Příprava byla poměrně časově náročná, ale naši zástupci se s tím vypořádali skvěle. Všech pět studentů oboru elektrotechnika se probojovalo do finále (Pavel Bittner, Jakub Jiřík, Jakub Kocev, David Rothbauer a Tomáš Szetei), což lze samo o sobě považovat za velký úspěch! Vrcholné klání Elektrotechnické olympiády, jehož se zúčastnilo ještě dalších pět studentů z celé republiky, se nakonec kvůli epidemiologické situaci konalo 10. prosince online.

Soutěžící proto museli své prezentace upravit tak, aby i přes kameru počítače bylo zřejmé, jak se jim podařilo jejich záměr zrealizovat.

Pak nezbývalo nic jiného než čekat na vyhlášení, které do malešické školy přineslo velkou dávku radosti.

Absolutním vítězem olympiády se stal její student Jakub Jiřík ze čtvrtého ročníku s projektem "Robot pomocník". Prostřednictvím přístroje chtěl lidem na vozíčku usnadnit přenos osobních věcí. "Snažil jsem se navrhnout robota, který bude uživatelsky přívětivý, jednoduše ovladatelný a bezpečný. Jeho hlavní funkce spočívá ve sledování osoby na vozíčku. Robot pomocí kamery rozpozná reflexní pásek, který je umístěn na invalidním vozíčku, a díky tomu je schopen tento vozíček sledovat. Robot se dále umí vyhýbat překážkám a také má ochranu proti pádu ze schodů. Ke komunikaci s uživatelem využívá osvětlení, jehož různé barvy naznačují, co robot zrovna dělá. Například při pohybu svítí zeleně, v pozici klidu červeně," vysvětluje Jakub.

Triumf naší školy završil druhým místem David Rothbauer, který svůj projekt pojmenoval "BeSafe Lights". Jedná se o chytré osvětlení zaměřené na stále populárnější "dopravní prostředky", jako jsou elektrické skateboardy nebo koloběžky. Samotný výrobek tvoří malá krabička určená pro připojení k světlům, ovládaná přes mobilní aplikaci. "Uživatel si tak může v telefonu nastavit mnoho parametrů osvětlení, jako například barvy, animace a další. Vývojová fáze ale soutěží neskončila, stále pracuji na nových funkcích. Hned, jak to bude možné, půjde produkt do testovacího provozu k již přihlášeným zájemcům. Finálním krokem by měl být prodej. Do té doby však musí být vše doladěno do perfektního stavu," přibližuje svoje snažení David.

Nezbývá než se těšit, že se s inovativními výrobky našich studentů budeme setkávat v běžném životě.


Foto: ROBOT POMOCNÍK

Foto: BESAFE LIGHTS


17. 1. 2022; ZAK TV

Žáci Střední průmyslové školy Ostrov na Karlovarsku se úspěšně zúčastnili finálového boje třináctého ročníku Robo soutěže

Žáci Střední průmyslové školy Ostrov na Karlovarsku se úspěšně zúčastnili finálového boje třináctého ročníku Robo soutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. Na projektu studenti oboru elektrotechnika SPŠ Ostrov pracovali už od října 2021. Do soutěže přihlásili robota číšníka. V klání středoškolských a univerzitních týmů získali 2 medaile. Kromě hodnotných cen mají všichni finalisté skvělý bonus - jistotu přijetí na ČVUT.




15. 1. 2022; Benešovský deník

Účast žáků ISŠT Benešov na Robosoutěži 2021

Ve dnech 21. 11. – 24. 11.

2021 se v Praze v budově Elektrotechnické fakulty ČVUT konalo první kolo celostátní Robosoutěže 2021, které se zúčastnilo 106 týmů ze středních škol z celé České republiky.

ISŠT Benešov s týmem "Ústavní elita" reprezentovali dne 23. 11. 2021 žáci David Ernest a Martin Barták ze čtyřletého studijního oboru Mechanik elektronik a Jaroslav Škeřík z učebního oboru Elektrikář. Našim žákům se podařilo umístit z 19 týmů na 4. postupovém místě.

Úkolem každého týmu bylo vytvořit a naprogramovat s názvem ROBO číšník měl 2326 za úkol projet dráhu s proměnlivým Benešov sklonem a přitom musel na své rampě udržet

cz vozík až do cíle, aniž by z plošiny spadl.

Z prvního kola soutěže postoupilo celkem 37 nejlepších týmů, mezi které se svým umístěním probojovali i naši žáci. Dne 17. 12. 2021 se konalo finále soutěže, které bylo velmi napínavé a plné emocí. Nakonec se týmu ISŠT podařilo umístit na 9. místě, což je vzhledem k premiérové účasti na tomto druhu soutěže velmi zdařilý výsledek. Jsme za to velmi rádi a budeme se těšit na další ročník.


Foto:


O autorovi: Ing. Inessa Skleničková, vyučující ICT na ISŠT Benešov


14. 1. 2022; Ihned.cz

Úspěch ve znamení jablka. Proč se stal Apple nejhodnotnější firmou světa?

3 000 000 000 000 neboli 3 biliony dolarů. Toto číslo odpovídá HDP Velké Británie nebo Indie a zároveň je to hodnota, které jako vůbec první firma v historii dosáhl v pondělí 3. ledna technologický gigant Apple. Cena akcií se vyšplhala na rekordních 182,88 dolaru za kus. A přestože od té doby mírně klesla – k 13. lednu se akcie prodávaly za 175,5 dolaru a tržní hodnota společnosti padla na 2,87 bilionu dolarů – jde o zdaleka nejhodnotnější společnost na světě.



Apple má dnes takovou sílu, že sám za sebe uzavírá obchodní smlouvy s Čínou, vyvíjí vlastní elektromobil a má filmové ambice o rozměrech, které vyvolávají obavy i v hollywoodských studiích. Podle bývalého zaměstnance firmy a technologického nadšence Petra Máry se za úspěchem společnosti z kalifornského Cupertina skrývá jedno tajemství. "Jim se navzdory vlastní velikosti pořád daří působit jako uzavřená komunita, to pomáhá budovat image značky. Navíc je ve středu všeho vždy uživatel," vysvětluje.


A budoucnost firmy může být podle analytiků ještě lepší. "Podle mě je reálné očekávat, že akcie vzrostou k hodnotě 200 dolarů za kus," říká portfolio manažer investiční společnosti J&T Michal Semotan, který akcie Applu dlouhodobě sleduje. Ani z hlediska tržeb si firma nevede vůbec špatně. Technologický kolos loni vydělal 366 miliard dolarů, tedy o třetinu více než v roce 2020. Více než polovinu zisků přitom (191 miliard dolarů) získal díky iPhonu.


Tell me, why?


Výrobky Applu jsou v porovnání s konkurencí drahé a zákazník mnohdy platí především za přítomnost nakousnutého jablka na výrobku. Loni tak třeba firma uvedla na trh hadřík na utírání monitoru za 19 dolarů, což odpovídá zhruba 400 korun.


To, že jsou lidé ochotní si za produkty Applu připlácet, ale má své důvody. "Apple dokáže být konzervativní a progresivní zároveň. Klávesnice a obrazovky u počítačů Mac mají stejné rozložení od prvních modelů, což je pro uživatele pohodlné," říká Ondřej Votava z katedry telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické – ČVUT. Naproti tomu podle něj firma například u prvního Macu přišla na trh jako první s operačním systémem, který právě díky grafickému rozložení obrazovky umožnil uživateli pohybovat po obrazovce myší.


Důležitou roli hraje ekosystém. V něm platí, že loajalita značce je pohodlnější. Díky propojení jednotlivých přístrojů mohou uživateli například přicházet SMS či telefonní hovory přímo na jeho Mac. Když navíc zaklapnete jeden Apple notebook, můžete po přihlášení do Apple ID jiný přístroj otevřít ve stejném stavu, včetně internetových oken či fotek. Ve spojení s mediálními kanály přístupnými jen pro uživatele hardwaru tak Apple vytváří uzavřený koloběh.


"Apple vždy skvěle zvládal marketing, jehož součástí je i představení nových produktů. Když Steve Jobs ukazoval veřejnosti první iPhone, bylo to jako jít na Rolling Stones," vzpomíná Mára na rok 2007. Podle tiskové zprávy společnosti si zákazníci v prvních třiceti hodinách od začátku prodeje pořídili 270 tisíc iPhonů. Zásadní bylo, že hned první iPhone byl ovladatelný dotykem. Chytrý telefon fungující na operačním systému iOS se stal hitem už půl roku předtím, než vůbec vstoupil na trh, a Apple pod vedením Jobse předběhl dobu. První telefony s Androidem se světu ukázaly až o tři roky později.


iPhony jsou dodnes nejžádanějším produktem Applu. Závislost na nich by však mohla být také slabinou firmy. Těžko totiž dělat revoluci s každým novým modelem a prodeje chytrých telefonů navíc dlouhodobě klesají. Proto Apple stále více spoléhá na mediální a doplňkové služby, které uživatele v ekosystému drží.


V této souvislosti byl přelomový iPod, který Apple představil v roce 2001. Klíčovým pro úspěch přístroje byl online obchod iTunes Store, kde šlo na jednom místě koupit hudbu a později i e-knihy a filmy. Díky iTunes mohl mít člověk najednou v kapse 1000 skladeb a nemusel je pracně jednu po druhé vkládat do MP3 přehrávače. iPod znamenal přelom v prodeji digitálního obsahu a zároveň demonstruje několikrát skloňovaný termín: "Ekosystém Apple".


Film a hudba jako marketing


Po úspěchu, jaký iTunes zajistily Applu v hudebním průmyslu, se o pár let později firma rozhodla zkusit štěstí i na televizním trhu, který je násobně větší než ten hudební. V roce 2019 tak přišla na trh Apple TV+, která je dnes z hlediska počtu předplatitelů čtvrtou největší platformou svého druhu mimo Čínu.


Apple ve filmovém průmyslu dokáže expandovat rychleji než jeho hollywoodští rivalové. Mnozí technologičtí hráči ze Silicon Valley si přitom kladou otázku, proč je společnost vůbec v médiích. Filmy ani hudba totiž pro firmu s největší tržní hodnotou na světě neznamenají nijak "velký kšeft". Hudební průmysl měl globálně v roce 2020 tržby 22 miliard dolarů, tedy méně, než vydělal Apple prodejem iPadů. S tím, jak Apple roste, se ale mění jeho globální strategie a média pro společnost nabírají na významu. Zároveň si může tvorbu audiovizuálního obsahu dovolit. V roce 2021 je odhadovaný rozpočet Apple TV+ 0,6 procenta příjmů společnosti.


Mediální obsah je ale dobrou formou marketingu. Produkovat filmy Stevena Spielberga s Tomem Hanksem v hlavní roli pomáhá budovat značku Applu coby prémiového brandu. A tak zatímco je Silicon Valley pod tlakem kvůli monopolizačním praktikám, narušování soukromí a dalším věcem, Apple chrlí podcasty od Malály Júsufzajové, laureátky Nobelovy ceny, a učí lidi cvičit pomocí aplikace Fitness+. Samozřejmě jen málokterá firma si může postavit filmové studio jako část oddělení pro styk s veřejností. Pro společnost za 3 biliony dolarů to ale není problém.


Nejúspěšnější CEO v historii


Tim Cook je ve vedení Applu ještě úspěšnější než jeho předchůdce Steve Jobs a díky navýšení hodnoty firmy si vysloužil i titul nejúspěšnějšího CEO v historii. Jako první totiž překonal s Applem tržní hodnotu 1,2 a nově i 3 biliony dolarů. "Cook je na rozdíl od vizionáře Jobse byznysmen," vysvětluje Mára. Za pravdu mu dává i magazín The Economist, který poukazuje na rozdíly v osobnostech obou šéfů. Zatímco Jobsova aura byla postavena na fascinaci nejlepším výsledkem a často ji doprovázely výbuchy vzteku a hrubost, Cook je typ, který si udělá tabulku priorit a pragmaticky podle ní postupuje. Za jeho vedení také Apple prošel několika zásadními změnami.


Jednou z nich je, že firma vybudovala celosvětovou výrobní síť, jejímž druhým (po Americe) největším centrem je Čína. Komunistická země je pro Apple také druhým nejvýznamnějším trhem. Roční tržby z Číny odpovídají 60 miliardám dolarů. V roce 2016 vyplynulo na povrch, že Apple s Čínou uzavřel smlouvu, jejíž hodnota se odhaduje na 270 miliard dolarů. Společnost se v ní zavázala podílet se na rozvoji čínské ekonomiky formou přímých investic, nákupu produktů či služeb i poskytnutím know-how a školení. Součástí dohody je i to, že Apple bude spolupracovat s čínskými orgány. To se projevuje například odstraněním řady aplikací, které čínská vláda označila za nežádoucí.


Důležitou strategickou proměnu znamenalo pro Apple také navázání spolupráce s dalšími technologickými giganty. Pod velením Cooka totiž společnost těží z kartelové dohody s Alphabetem. Od něj získává peníze výměnou za to, že se Google stal internetovým vyhledávačem pro iPhone.


Ani v době, kdy je nejcennější firmou světa, ale Apple neusíná na vavřínech a snaží se určovat technologické trendy. Chystá tak brýle pro rozšířenou realitu a mluví se i o iCars, ačkoliv to Tim Cook nikdy explicitně nezmínil. Jak jsme se ale v minulosti mnohokrát přesvědčili, od Applu můžeme čekat cokoliv.


URL| https://HN.HN.CZ/c1-67021950-uspech-ve-znameni-jablka-proc-se-stal-apple-nejhodnotnejsi-firmou-sveta


14. 1. 2022; plus.rozhlas.cz

Kamera nad obrazovkou je lepší než vedle ní. Čeští vědci zkoumali oční kontakt lidí při videohovorech

Pohled z očí do očí má v mezilidské komunikaci důležitý význam. Když se ale lidé mají domluvit přes videokonferenci na počítači nebo telefonu, technologie jim klade do cesty překážky. Podle nového výzkumu českých vědců může i drobné "uhýbání pohledem" působit nepříjemně.


"Buď koukáte do kamery, a pak nevidíte toho druhého na obrazovce, anebo pozorujete obrázek toho druhého, ale ten zase na své obrazovce vnímá, že koukáte někam mimo něj," shrnuje problém videokonferencí Jan Holub, vedoucí katedry měření na Fakultě elektrotechnické ČVUT.


Jeho výzkumný tým se ve spolupráci s firmou Amazon snažil přijít na to, jaká vzdálenost mezi kamerou a obrazovkou ještě umožňuje přijatelný oční kontakt.


Vědci uspořádali sérii pokusných videohovorů s různorodou skupinou dobrovolníků. Byli mezi nimi lidé mladší i starší, více i méně zběhlí ve virtuálním světě. V trojicích sehrávali simulované videokonference s různě nastavenými kamerami a různě rozdělenými rolemi, a poté hodnotili svůj dojem z hovoru: jeho úspěšnost a také míru vtažení do hovoru (odborně engagement).


Pokusných hovorů bylo potřeba uskutečnit dostatečný počet a účastníky v nich různě prostřídat, aby autoři zjistili, kdy mělo na dojem z hovoru vliv skutečně umístění kamery a kdy jej ovlivnilo něco jiného, například vzhled komunikačního protějšku nebo jiné nepředvídatelné okolnosti.


Výsledky pokusů ukázaly, že dojem z očního kontaktu může pokazit, když účastník hovoru uhne pohledem od kamery o úhel pěti stupňů. Zároveň je rušivější, pokud s pohledem uhne do strany, než když se dívá mírně nahoru či dolů.


Pro výrobce počítačů a telefonů, ale i pro účastníky videohovorů z toho plyne, že je výhodnější umístit kameru doprostřed nad nebo pod obrazovku než stranou od ní.


Více uslyšíte v reportáži Martina Srba.


V souhrnu Vědy Plus uslyšíte také o filtru, který ničí koronavirus. A o tom, že Francie budu u svého pobřeží zřejmě největší park větrných elektráren v Evropě.

URL| http://plus.rozhlas.cz/kamera-nad-obrazovkou-je-lepsi-nez-vedle-ni-cesti-vedci-zkoumali-ocni-kontakt-8660556


14. 1. 2022; kr-karlovarsky.cz

Medailisté Robosoutěže 2021 z ostrovské průmyslovky mají jisté přijetí na vysokou školu

Žáci Střední průmyslové školy Ostrov se úspěšně zúčastnili finálového boje 13. ročníku Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha (FEL ČVUT). V klání středoškolských a univerzitních týmů získali dvě medaile. Kromě hodnotných cen mají všichni finalisté skvělý bonus - jistotu přijetí na FEL ČVUT.



Tým E4 ve složení Theodor Bonifác Holubec a Jáchym Horák vybojoval stříbro a PIKOBOTI - Daniel Maška, Tomáš Vocilka a Antonín Petřík dosáhl na bronz. Z adání soutěže se každý rok mění, cílem letošního ročníku bylo najít nejschopnějšího "ROBO číšníka", respektive studentský tým, který jej dokáže postavit a naprogramovat. Robotické vozítko z lega muselo překonat dráhu s proměnným sklonem, aniž by mu z plošinky sjel vozíček.

Na projektu studenti oboru elektrotechnika SPŠ Ostrov pracovali od říjnového vyhlášení podmínek soutěže po vyučování, několik hodin týdně, pod odborným dohledem Ing. Jana Lemky. Oba týmy musely také zvolit různé konstrukční řešení pro robata číšníka, aby do pořadí soutěže mohli regulérně zasáhnout oba roboti. Tým E4 tvoří studenti maturitního ročníku, PIKOBOTI jsou o dva roky mladší, ale všichni již měli možnost využít partnerství SPŠ Ostrov a FEL ČVUT při absolvování různých přednášek a exkurzí. "Z úspěchu našich studentů máme radost a blahopřejeme jim. Vážíme si jejich práce i zápalu pro věc. Všichni pedagogové takovým nadšencům rádi pomohou a budou se srdečně těšit z jejich úspěchu. Nyní již nezbývá než si přát víc takových studentů, protože technické obory mají stále budoucnost," dodává ředitel SPŠ Ostrov Pavel Žemlička.

Průběh finále ukázal, že rozdíly mezi jednotlivými týmy jsou rok od roku menší. "Osobně musím říct, že takto napínavé finále jsem ještě nezažil. Soutěž je díky tomu divácky atraktivnější a zároveň kvalitnější. Je vidět, že dovednosti v oblasti robotiky žáků středních škol se výrazně zlepšují, což je dobrá zpráva i pro naši školu. Myslím, že mezi účastníky je řada našich budoucích studentů," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Za stránku zodpovídá: Jana Pavlíková


14. 1. 2022; Mladá Fronta Dnes

Robočíšník jim otevřel dveře na ČVUT

OSTROV S jistotou dalšího studia a bez nutnosti strachovat se z přijímacích zkoušek na vysokou může Střední průmyslovou školu Ostrov dokončit pět jejích studentů. Díky úspěchu ve 13. ročníku Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha se jim totiž otevřely dveře této školy.

Maturanti Theodor Bonifác Holubec a Jáchym Horák (tým E4) získali v soutěži stříbro, jejich o dva roky mladší spolužáci Daniel Maška, Tomáš Vocilka a Antonín Petřík (Pikoboti) pak bronz.

Zadání soutěže se každý rok mění, cílem letošního ročníku bylo najít nejschopnějšího Robočíšníka, respektive studentský tým, který jej dokáže postavit a naprogramovat. Robotické vozítko z lega muselo překonat dráhu s proměnným sklonem, aniž by mu z plošinky sjel vozíček.

Jáchym Horák, jeden z konstruktérů a programátorů, přiznává, že zprvu tým E4 chtěl využít technicky a softwarově složitější řešení rampy. "Pro finálovou jízdu jsme ale upřednostnili mechanické pojetí, které se nakonec ukázalo efektivnější," řekl student. Týmy ostrovské průmyslovky musely také zvolit různé konstrukční řešení pro robota číšníka, aby do pořadí soutěže mohli regulérně zasáhnout oba.

Na projektu studenti oboru elektrotechnika SPŠ Ostrov pracovali od říjnového vyhlášení podmínek soutěže po vyučování, několik hodin týdně, pod odborným dohledem Jana Lemky. Poprvé si své teoretické předpoklady a praktické dovednosti ověřili v předkole 23. listopadu loňského roku, z něhož postupovalo osm nejlepších týmů do republikového finále.

Ostrovští průmyslováci přetavili v úspěch teprve druhou účast na soutěži ČVUT. "Z úspěchu našich studentů máme radost a blahopřejeme jim. Nyní již nezbývá než si přát víc takových studentů, protože technické obory mají stále budoucnost," komentoval úspěch ředitel ostrovské průmyslovky Pavel Žemlička. "Myslím, že mezi účastníky je řada našich budoucích studentů," řekl k letošnímu kolu soutěže její organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Dobré jméno ostrovské školy šíří na fakultě elektrotechnické její absolvent Zdeněk Szmitek. V loňském roce získal Cenu děkana fakulty za výborné studijní výsledky a výrazné odborné aktivity.


Foto: Pikoboti Daniel Maška, Tomáš Vocilka a Antonín Petřík, studenti Střední průmyslové školy Ostrov, si z klání robotických číšníků přivezli třetí místo.

Foto: SPŠ Ostrov


14. 1. 2022; Chebský deník

STUDENTI Z OSTROVA USPĚLI V ROBOSOUTĚŽI

Foto: VE 13. ROČNÍKU ROBOSOUTĚŽE Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha uspěli dva zástupci Střední průmyslové školy Ostrov. Domů přivezli dvě medaile. Tým E4 ve složení Theodor Bonifác Holubec a Jáchym Horák stříbro a PIKOBOTI Daniel Maška, Tomáš Vocilka a Antonín Petřík (na snímku) bronz. Kromě hodnotných cen od sponzorů získali všichni finalisté jistotu přijetí na elektrotechnickou fakultu.

Foto: Střední průmyslová škola Ostrov


14. 1. 2022; www.regionzapad.cz/

Ostrov: Zástupci střední průmyslové školy se dostali do finále Robosoutěže

13. ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha vyvrcholil v pátek 17. prosince 2021 finálovým bojem. Klání středoškolských a univerzitních týmů se účastnili i dva zástupci Střední průmyslové školy Ostrov. Domů přivezli dvě medaile. Tým E4 ve složení Theodor Bonifác Holubec a Jáchym Horák stříbro a PIKOBOTI (Daniel Maška, Tomáš Vocilka a Antonín Petřík) bronz. Kromě hodnotných cen od sponzorů získali všichni finalisté jistotu přijetí na FEL ČVUT.

A co se v Zengerově posluchárně při pátečním odpoledni dělo? Celým finále provázel humanoidní robot studentů FEL ČVUT Ludvík a jeho další „kolega“ z lega, který zahrál na klavír několik písní. Hlavní pozornost ale patřila 37 soutěžním robotům a jejich tvůrčím týmům. Po třech bodovaných kvalifikačních jízdách postoupilo 16 nejlepších robotů, kteří se utkali ve vyřazovacích bojích. V souboji o třetí místo zvítězili ostrovští PIKOBOTI. Ve finále se pak střetla ostrovská E4 a Tým STV z Domu dětí a mládeže Prahy 2. 

Zadání soutěže se každý rok mění, cílem letošního ročníku bylo najít nejschopnějšího „ROBO číšníka“, respektive studentský tým, který jej dokáže postavit a naprogramovat. Robotické vozítko z lega muselo překonat dráhu s proměnným sklonem, aniž by mu z plošinky sjel vozíček.

Na projektu studenti oboru elektrotechnika SPŠ Ostrov pracovali od říjnového vyhlášení podmínek soutěže po vyučování, několik hodin týdně, pod odborným dohledem Ing. Jana Lemky. Poprvé si své teoretické předpoklady a praktické dovednosti ověřili v předkole 23. 11. 2021, z něhož postupovalo 8 nejlepších týmů do republikové ho finále, stejně jako z dalších tří předkol.

Jáchym Horák, jeden z konstruktérů a programátorů, přiznává, že zprvu tým E4 chtěl využít technicky a softwarově složitější řešení rampy, ale pro finálovou jízdu upřednostnili kluci mechanické pojetí, které se nakonec ukázalo efektivnější. Oba týmy musely také zvolit různé konstrukční řešení pro robata číšníka, aby do pořadí soutěže mohli regulérně zasáhnout oba roboti.

Tým E4 tvoří studenti maturitního ročníku, PIKOBOTI jsou o dva roky mladší, ale všichni již měli možnost využít partnerství SPŠ Ostrov a FEL ČVUT při absolvování různých přednášek a exkurzí. Kluci svým medailovým umístěním navázali na úspěchy svých starších kolegů, kteří bodovali v různých studentských soutěžích nejen na republikové, ale i mezinárodní úrovni. Na FEL dobré jméno SPŠ Ostrov nyní šíří její absolvent Zdeněk Szmitek, kterému v roce 2021 byla udělena Cena děkana FEL za výborné studijní výsledky a výrazné odborné aktivity.

„Z úspěchu našich studentů máme radost a blahopřejeme jim. Vážíme si jejich práce i zápalu pro věc. Všichni pedagogové takovým nadšencům rádi pomohou a budou se srdečně těšit z jejich úspěchu. Nyní již nezbývá než si přát víc takových studentů, protože technické obory mají stále budoucnost,“ dodává ředitel SPŠ Ostrov Ing. Pavel Žemlička.

 „Průběh finále ukázal, že rozdíly mezi jednotlivými týmy jsou rok od roku menší. Osobně musím říct, že takto napínavé finále jsem ještě nezažil. Soutěž je díky tomu divácky atraktivnější a zároveň kvalitnější. Je vidět, že dovednosti v oblasti robotiky žáků středních škol se výrazně zlepšují, což je dobrá zpráva i pro naši školu. Myslím, že mezi účastníky je řada našich budoucích studentů,“ říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT


13. 1. 2022; E15.cz

Parkování elektromobilů si vyžádá přestavby garáží a zdraží nové domy

Hašení elektromobilu s hořící baterií představuje daleko závažnější problém než hašení aut se spalovacím motorem. Boj s ohněm může trvat několik dnů. I z tohoto důvodu není jasné, jak mají vypadat bezpečné podzemní garáže pro elektromobily. Pro jejich stavbu navíc neexistuje platná norma. Vlastníkům stávajících nemovitostí tedy hrozí milionové náklady na přestavbu garáží a developeři by mohli zdražit ceny nových staveb.

"Vzhledem k trendu rozvoje elektromobility a tlaku na snižování emisí se majitelé garáží budou muset připravit na to, že prostory bude třeba mít určitým způsobem vybaveny, aby v nich mohly elektromobily parkovat, nabíjet se a být servisovány," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a ob chodu David Hluštík.

Legislativa v oblasti přitom zastarává už mnoho let. "V současnosti platná norma nereflektuje vývoj ani v oblasti spalovacích motorů, natož v elektromobilitě," připomněl odborný asistent na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze Pavel Hrzina.

Souhlasí s ním mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS) Rudolf Kramář s tím, že už platí povinnost vybavit některé budovy dobíjecími stanicemi, což ukládá novela vyhlášky provádějící zákon o technických požadavcích na stavby. Vyhláška reflektuje evropskou směrnici. Konkrétní bezpečnostní požadavky ale neřeší.

GŘ HZS proto vydalo metodické doporučení, kterým se snaží rizika nedořešené požární bezpečnosti zmírnit. Mezi doporučené pokyny patří rozšíření parkovacího stání s nabíječkou na šířku 3,5 metru, tedy na velikost shodnou se šířkou parkovacího stání pro hendikepované. Doporučuje se také instalace požárních technologií, které požár signalizují, samočinně hasí a odvádějí z garáží zplodiny.

Zda se všechna doporučení objeví v nové normě, bude jasnější na konci ledna, kdy by měl být připraven její návrh. Obavy z požadavků nové normy mají především developeři. "Pokud by se postupovalo plně v souladu s aktuálním metodickým doporučením GŘ HZS a zohlednily by se plně všechny prostorové nároky, mohlo by u větších bytových staveb jít o zdražení i o desítky milionů," uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Developeři se obávají i dosud nezavedených opatření, která by podle nich mohla přijít. "Pokud by prošel požadavek hasičů, aby v garážové hale byl i nějaký bazén, kam by se dalo hořící auto celé ponořit, garážové stání by vyšlo mnohonásobně dráže a zvýšilo by samozřejmě i cenu bytu," doplnila mluvčí společnosti Trigema Petra Martínková.

Nejasný je i osud již dostavěných garáží, jejichž parametry nebudou nové normě odpovídat. Situace, kdy by elektromobily v podzemních garážích vůbec nemohly parkovat, ale podle výkonného ředitele České asociace pro elektromobilitu Lukáše Hataše nenastane. "Zákaz by šel proti evropskému právu, které je české legislativě nadřazené." Majitelé tak zřejmě budou muset provést stavební úpravy odpovídající nové normě.


13. 1. 2022; E15

Parkování elektromobilů se může prodražit. Hrozí přestavby garáží i nákladnější nové domy

Rozvoj elektromobility zrychluje, čímž vzrůstá potřeba řešit mnoho s tím spojených problémů. Patří k nim bezpečnost parkování a nabíjení elektromobilů v podzemních garážích. Například hašení elektromobilu s hořící baterií představuje daleko závažnější problém než hašení aut se spalovacím motorem. Boj s ohněm může trvat několik dnů. I z tohoto důvodu není jasné, jak mají vypadat bezpečné podzemní garáže pro elektromobily. Pro jejich stavbu navíc neexistuje platná norma. Vlastníkům stávajících nemovitostí tedy hrozí milionové náklady na přestavbu garáží a developeři by mohli zdražit ceny nových staveb.


"Vzhledem k trendu rozvoje elektromobility a tlaku na snižování emisí se majitelé garáží budou muset připravit na to, že prostory bude třeba mít určitým způsobem vybaveny, aby v nich mohly elektromobily parkovat, nabíjet se a být servisovány," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a ob­chodu David Hluštík.


Legislativa v oblasti přitom zastarává už mnoho let. "V současnosti platná norma nereflektuje vývoj ani v oblasti spalovacích motorů, natož v elektromobilitě," připomněl odborný asistent na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze Pavel Hrzina.


Souhlasí s ním mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS) Rudolf Kramář s tím, že už platí povinnost vybavit některé budovy dobíjecími stanicemi, což ukládá novela vyhlášky provádějící zákon o technických požadavcích na stavby. Vyhláška reflektuje evropskou směrnici. Konkrétní bezpečnostní požadavky ale neřeší.


GŘ HZS proto vydalo metodické doporučení, kterým se snaží rizika nedořešené požární bezpečnosti zmírnit. Mezi doporučené pokyny patří rozšíření parkovacího stání s nabíječkou na šířku 3,5 metru, tedy na velikost shodnou se šířkou parkovacího stání pro hendikepované. Doporučuje se také instalace požárních technologií, které požár signalizují, samočinně hasí a odvádějí z garáží zplodiny.


Zda se všechna doporučení objeví v nové normě, bude jasnější na konci ledna, kdy by měl být připraven její návrh. Obavy z požadavků nové normy mají především developeři. "Pokud by se postupovalo plně v souladu s aktuálním metodickým doporučením GŘ HZS a zohlednily by se plně všechny prostorové nároky, mohlo by u větších bytových staveb jít o zdražení i o desítky milionů," uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.


Developeři se obávají i dosud nezavedených opatření, která by podle nich mohla přijít. "Pokud by prošel požadavek hasičů, aby v garážové hale byl i nějaký bazén, kam by se dalo hořící auto celé ponořit, garážové stání by vyšlo mnohonásobně dráže a zvýšilo by samozřejmě i cenu bytu," doplnila mluvčí společnosti Trigema Petra Martínková.


Nejasný je i osud již dostavěných garáží, jejichž parametry nebudou nové normě odpovídat a parkování elektromobilů v nich bude představovat zvýšené riziko. "V případě, že prostor po bezpečnostní stránce nevyhoví, bude povinností majitelů vjezd elektromobilů do nich zakázat," varuje Pavel Hrzina.


U kterých garáží by zákaz vjezdu elektromobilů mohl nastat, není prozatím jasné. "Dopředu je těžké predikovat, které garáže budou či nebudou mít povolen vjezd elektromobilů," říká David Hluštík.


Situace, kdy by elektromobily v podzemních garážích vůbec nemohly parkovat, ale podle výkonného ředitele České asociace pro elektromobilitu Lukáše Hataše nenastane: "Zákaz by šel proti evropskému právu, které je české legislativě nadřazené." Majitelé tak zřejmě budou muset provést stavební úpravy odpovídající nové normě.


Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa? Podívejte se ve videu.


URL| https://www.e15.cz/clanek/1386814/parkovani-elektromobilu-se-muze-prodrazit-hrozi-prestavby-garazi-i-nakladnejsi-nove-domy




12. 1. 2022; 100+1 zahraniční zajímavost

Kdy přijde revoluce v robotice?

Matěj Hoffmann a Karel Zimmermann


Matěj Hoffmann a Karel Zimmermann se specializují na robotiku na pražském ČVUT a jejich výzkumné týmy mají za sebou řadu úspěchů. Jak se podle nich bude robotika dál vyvíjet? A kdy nám konečně začnou roboti víc pomáhat v domácnosti?


- Pánové, máte doma něco, co by mohlo připomínat inteligentního robota?


Karel Zimmermann (KZ): Ne. Matěj Hoffmann (MH): Já mám doma jen robotický vysavač Roomba, ale můžeme se bavit o tom, nakolik je tenhle robot inteligentní… Ale jde o prvního robota, kterého se prodaly miliony kusů. K tomu, co dělá, inteligentní být nepotřebuje, v čemž tkví jeho síla. Ptám se proto, že pokud mají lidé doma něco, čemu by se dalo říkat "robot", pak je to maximálně vysavač. Jenže v polovině minulého století autoři sci-fi předpovídali, že touto dobou budou po Zemi dávno běhat robotičtí služebníci. Kde se stala v předpovědích chyba?


MH: V padesátých letech se zrodila umělá inteligence: Konkrétně v roce 1955 udělal John McCarthy (počítačový průkopník, autor termínu "umělá inteligence" - pozn. red.) v Dartmouthu konferenci, která měla načrtnout, kam se bude vývoj ubírat. Tehdy inženýři věřili, že se zdokonalováním počítačů dokážeme také rozlousknout, jak funguje lidská inteligence. Mysleli si, že vyvinutí obecné umělé inteligence je pouhou otázkou času a že třeba již za deset let by tu mohla být a sloužit. Že by ji pak měli napojit na nějaké senzory a motory, nepovažovali vůbec za zajímavé, pokládali to za triviální úkol. V podstatě věřili, že když vyřeší onu "těžkou" část - třeba jak naučit stroj hrát šachy - pak už se všechno jen napojí na robota a ten bude vše umět. Což se ukázalo jako velký omyl. Umělá inteligence se nakonec skutečně hodně zdokonalila a spoustu formálních i symbolických problémů dokázala rozlousknout.

Vědcům však chvilku trvalo zjistit, že než robot vstane a podá někomu hrnek, bude potřeba vyřešit ohromnou spoustu praktických problémů.


KZ: Za představou, že do pár let budou roboti fungovat, ovšem nestáli jen spisovatelé sci-fi. Totéž tehdy tvrdili slavní vědci. Oni skutečně očekávali, že je budoucnost na dosah. Ve firmě IBM se koncem padesátých let nechali slyšet, že do tří let zvládnou počítače v reálném čase překládat lidskou řeč, a to mezi různými jazyky. A teprve dnes jsme tomu blízko, přestože určité problémy přetrvávají. Podobně Marvin Minsky (jeden z průkopníků výzkumu umělé inteligence - pozn. red.) v sedmdesátých letech tvrdil, že do tří až osmi let budou mít stroje obecnou inteligenci podobnou té lidské. A od té doby se tvrzení, že stojíme na počátku revoluce, objevuje stále dokola. Takže my bychom se podobným predikcím rádi vyhnuli, aby je na nás někdo za dvacet let nevytáhl (směje se).

Další věc je, že lidé chybně generalizují.

Mají totiž pocit, že když umí počítač dobře vyřešit jednu úlohu, zvládne i ty ostatní. U lidí to tak funguje: Pokud mě někdo porazí v šachu, předpokládám, že mi dokáže poradit, jak se dostanu na autobus. Jenže u počítačů to neplatí.


- Z posledních dostupných dat plyne, že se v roce 2019 vyrobilo 370 tisíc robotů. Po celém světě jich tak nyní operují asi tři miliony, z toho většina ve výrobním průmyslu - v produkci aut a elektroniky. Máte pocit, že ta čísla ještě mohou růst?


MH: Víme, že nejvíc robotů dnes nakupuje Čína. Odhadem odebere polovinu všech vyrobených jednotek, protože má kde inovovat. Německo či Japonsko už spíš jen obnovují a modernizují. Ale obecně je pořád kam růst. V továrnách najdete spoustu pozic, na nichž člověk vykonává tentýž jednoduchý úkon pořád dokola osm hodin v kuse - což se dá jednoduše automatizovat. Hodně se to týká naší republiky, přestože v počtu robotů na hlavu zaujímáme spolu se Slovenskem jedno z předních míst na světě. Pokud ovšem odhlédneme od těchto jednoduchých manipulátorů, vývoj směrem k humanoidním robotům potrvá ještě dlouho. K nějaké ekonomické rentabilitě se určitě nedostaneme dřív než za deset či dvacet let.


KZ: Ekonomové očekávají - a stejné předpoklady už zaznívaly v padesátých letech - že dvacet až třicet procent pracovních pozic brzo převezmou roboti. Já si myslím, že nárůst bude spíš lineární než exponenciální. Celou robotiku jako obor ohromně posunulo takzvané hluboké učení, takže teď stroje dokážou dobře rozpoznávat obrázky a rozumět lidské řeči. Ale jednalo se spíš o ojedinělý úspěch než o nějaký zlom, jenž by nastartoval exponenciální růst technologií - což se třeba povedlo po objevu elektřiny. Pravděpodobněji nás teď čeká rozvoj softwarových agentů, kteří nahradí lidi vykonávající stereotypní úkoly na počítači. To půjde zautomatizovat dřív než práci člověka v továrně, který dělá nějakou ne úplně triviální činnost, která se neopakuje stále dokola, při níž navíc třeba kontroluje výrobek. Fyzický svět je pro tvůrce robotů výrazně obtížnější než ten virtuální.


- Lidé pracující s počítači dlouho věřili, že se jich robotizace příliš týkat nebude, ale jak zdá, opak je pravdou. Řada amerických právnických firem dokonce přestala využívat koncipienty na juniorských pozicích k zodpovídání běžných dotazů klientů, protože specializovaný software zvládne totéž mnohem efektivněji. Máte tedy dojem, že rozvoj zmíněné virtuální robotiky bude podstatně rychlejší než ve fyzickém světě? KZ: Určitě, a to proto, že se dá daleko rychleji vyvíjet a testovat. Dám něco dohromady a hned se můžu podívat, jak to funguje, a pokud nefunguje, tak to opravit. V reálném světě se jedná o problém. Můžu vymyslet motor pro robota, ale než se dostanu k tomu, abych ho vylepšil, uplyne klidně rok nebo i pět. Navíc jsou investice do vylepšení hardwaru daleko větší než v případě softwaru. MH: Já bych tomuhle virtuálnímu světu neříkal robotika. Jde prostě o umělou inteligenci, pro mě je robotika ve fyzickém světě. Aby se umělá inteligence mohla učit, potřebuje ohromné množství dat, která musí někdo anotovat, což je ale v robotice problém. KZ: Hodně dat můžeme nejsnadněji získat ze simulátoru. Jenže hrdlo láhve je pro robotiku v reálném světě právě přenos ze simulace do fyzické skutečnosti. Můžu mít sice super počítačový simulátor, na kterém robota něco naučím, ale když to potom pustím do mechanického stroje, výsledek často nefunguje a není jasné, co s tím. Dneska se hrozně moc výzkumu věnuje tomu, jak přenášet znalosti mezi doménou simulátoru a doménou reality. Pokud by se zde povedl nějaký zásadní průlom, významně by ovlivnil celý obor. Už jsme zmínili, že se většina robotů využívá v průmyslu, ale nedávno se objevily i stroje na sběr jahod. Například americké farmy dlouhodobě trpí nedostatkem pracovníků a lockdowny příchod pracovních sil třeba z Mexika dál omezily. Dokážete si představit, kde všude se ještě roboti prosadí?


KZ: Nejspíš v oborech, kde selhání moc nevadí - tedy tam, kde nehrozí, že by robot někoho zabil. V zemědělské a industriální robotice spočívá velký potenciál. Pak se roboti určitě hodí pro uklízení, pokud jsou dostatečně malí, aby nemohli nikoho zranit. U autonomních aut zůstává otázkou, zda lidé budou ochotni akceptovat nějaké procento zabitých řidičů bez jasně označitelného viníka - a to i v případě, že procento nehod bude prokazatelně nižší než u lidských řidičů. MH: Jahody představují měkké předměty, ty se nyní hodně řeší. Třeba časopis Soft Robotics ("měkká robotika" - pozn. red.) má aktuálně v robotice druhý největší impakt faktor (důležitost a kvalita časopisu měřená počtem citací ve vědeckých pracích, které se odvolávají na články v něm publikované - pozn. red.). A tam se řeší buď manipulace s měkkými věcmi, nebo vytváření robotů z měkkých materiálů. Což sice z inženýrského pohledu znamená noční můru, ale právě teď se tomu věnuje spousta týmů. Ovšem zpátky k otázce: S tím nahrazováním lidí bych byl opatrný. Navštívil jsem pár výrobních robotických linek a stroje mají ještě pořád velký problém s jemnou manipulací. Vzít díl, vložit do něj pérko a zkontrolovat, že je vložené správně - to představuje pro robota strašně těžkou úlohu. A na lince, kde se vyrábějí BMW, si nemůžete dovolit experimentovat a zkoušet, kolik robot udělá chyb. Takže tady bude nahrazování lidí asi ještě nějakou dobu odolávat. Určitě se však roboti prosadí třeba ve zpracování jídla. Donedávna se nikdo nechtěl moc pouštět do manipulace s vlhkými či slizkými věcmi, protože je to inženýrsky nepřátelské, ale situace se mění, skrývá se tam potenciál.


- V čem spočívá "nepřátelskost" měkkých materiálů? MH: Aby mohli inženýři něco modelovat, chtějí, aby bylo všechno tuhé a lineární, aby se dalo předpovědět, jak se bude výsledek chovat. Jenže práce měkkých materiálů se strašně špatně odhaduje. KZ: A samozřejmě jde o křehkost. Když je něco měkké, můžu to snadno rozmáčknout. Jak si mám takového měkkého robota představit? Jako něco z plastu a gumy? MH: Hodně se využívá silikon. Můžete se podívat třeba na už starší, ale slavný projekt Octopus, kde inženýři studovali pohyby chobotnice. Chapadla představují strašně složitou věc, mají nekonečný počet stupňů volnosti. Jedná se o úplně jiný svět, nesmírně vzdálený běžné inženýrské praxi. Pane Hoffmane, vy se věnujete humanoidní robotice. Dokážete odhadnout, kam směřuje aktuální vývoj? Před pár měsíci odhalila firma Boston Dynamics nejnovější verzi robota Atlas, který zvládá parkour -skáče přes překážky, a dokonce umí salto vzad. Ještě před pěti lety byli přitom inženýři rádi, že udělá pár kroků a nespadne, takže z laického pohledu jde o ohromný posun. Blíží se nějaká rozumná aplikace zmíněných strojů v reálném provozu? MH: Situace s Boston Dynamics je trochu složitá v tom, že oni vždycky na nějaký problém vrhnou tým inženýrů a danou věc "vytuní" - jenže nikdy nevíme, jak moc je vlastně robustní. Faktem zůstává, že ještě před pár lety na soutěži DARPA Challenge ti roboti neustále padali i při pokusu otevřít dveře… Co se týká praktické aplikace, určitě půjde o domácnosti. Nechceme si přestavět byt jen proto, aby v něm nějaký robot mohl fungovat. Humanoidní konstrukce tedy umožňuje, aby se pohyboval stejně jako my, aby třeba dokázal překročit práh, viděl na stůl a uměl něco zvednout ze země. Navíc se nám s ním dobře komunikuje, protože mluvit s bedničkou typu Alexa (hlasově ovládaný asistent firmy Amazon - pozn. red.) je pro nás nepřirozené. Současně je to však strašně těžké. Dneska třeba můžete mít doma humanoidního robota Peppera, který zvládne videohovory s příbuznými a zahraje si s vámi slovní fotbal, ale že by fyzicky pomohl s prací, na to si ještě pár desítek let počkáme. Například na univerzitě v Karlsruhe vyvíjejí humanoidní roboty Armar už dvacet let, nicméně naplnit myčku - což v klidu zvládne moje tříletá dcera -pro ně znamená velký boj. KZ: Já bych jen dodal k tomu videu s Atlasem a jeho saltem jednu věc: Jde o další příklad chybné generalizace. Salto je těžké pro člověka, takže když ho zvládne robot, předpokládáme, že zvládne i jiné - pro člověka snadnější - věci. Jenže tak to není. Salto představuje specifický úkol "vytuněný" pro rovný terén v jednom konkrétním místě. A "vytuněný" zde znamená, že navrhnu kontrolní algoritmus, který má malý počet stupňů volnosti a nemá tak příliš možností něco pokazit. Navíc je můžu třeba i manuálně vyladit tak, aby dobře fungovaly. V jistém smyslu to není o moc těžší než třeba stabilizovat vrtulník - také na to máme známé algoritmy. Takže robot sice umí salto, ale neumí běhat v těžkém terénu, kde je třeba ostružiní. Tam je těžké z obrazu odhadnout reálnou interakci robota s terénem a robot může snadno zakopnout. Takže se nemusíme bát, že v roce 2030 budou po bitevním poli běhat terminátoři? KZ: Toho bych se opravdu neobával. MH: Novináři nás daným směrem pořád tlačí právě kvůli chybné generalizaci ze sci-fi. Moje hlavní starost u robota je, aby nevyšel ze dveří a nespadl ze schodů, když ho chvilku nechám bez dozoru. Opravdu se nebojíme, že by chtěl něco ovládnout.


Robot iCub, s nímž pracují i na ČVUT, pomáhá s výzkumem mozku a vnímání


- Co dnes humanoidní roboty nejvíc limituje? Baterky? Senzory? Nebo inteligence? MH: Jejich základní nevýhoda spočívá v tom, že mají dvě nohy - a umět na nich chodit je dost těžké. Takže zatímco čtyřnohý Spot může klidně donášet balíčky, u humanoida se pořád bojíme, že spadne. Nemáme prostě dost dobrý hardware. A jak už zaznělo, problém tkví v obecné inteligenci, selském rozumu. Robota můžeme natrénovat na jeden, dva, tři úkoly, což ovšem neznamená, že zvládne i všechny ostatní. Na pokrok bychom potřebovali dokonalejší senzoriku a robustnější motoriku. Jak vlastně v robotice podobné pokroky nastávají? Přicházejí s nimi firmy, nebo za zmíněnými průlomy stojí spíš univerzity? KZ: Obvykle je to tak, že univerzita začne s nějakým projektem, a pokud z něj "vypadne" něco hmatatelného, vznikne firma přidružená k univerzitě a rozvíjí výsledek dál. A nakonec z toho může vyrůst skutečně velká společnost. MH: Dobrý příklad nabízejí evropské průmyslové manipulátory. Třeba firma Universal Robots vznikla tak, že si tři profesoři z Univerzity jižního Dánska založili start-up. A takových existuje spousta. Na jakou příští "velkou věc" v robotice všichni čekají? Jedná se o průlom v oné obecné umělé inteligenci? KZ: Všeobecná umělá inteligence by byla fajn, ale ta zůstává samozřejmě v nedohlednu. Dosažitelný je možná dokonalejší přenos ze simulátoru do reality. Dostat do ruky nějakou metodu, která by dokázala roboty natrénovat v simulaci a pak snadno přenést do reality, to by vývoji vážně pomohlo. Dnešní metody, které se dokážou naučit impresivní věci v simulaci, vyžadují třeba dvě stě milionů interakcí se simulátorem, což dokážeme klidně za pár nocí udělat. Ale reálně to možné není, jelikož se robot opotřebováním rozpadne už při zlomku popsaných interakcí - nemluvě o tom, že v průběhu učení po něm často chceme věci, které ho poškozují. MH: Já jsem možná v menšině, ale na obecnou umělou inteligenci nevěřím. Mě zajímá naše biologická inteligence, která se nerozlučně pojí s tělem. Hledání té obecné mi trochu připomíná snahy z padesátých let, kdy si vědci mysleli, že veškeré problémy vyřeší v symbolické rovině a pak už bude všechno fungovat samo. Ale každý robot potřebuje úzce zaměřené, specifické znalosti, jež souvisejí s tím, jaké má senzory a motory. KZ: Rozdíl mezi dnes dostupnou inteligencí a tou obecnou se dá dobře demonstrovat. Současná inteligence dokáže některé věci dělat úžasně a maskuje tím, že jim vlastně vůbec nerozumí. Třeba Novozélanďan Nigel Richards vyhrál šampionát ve francouzském scrabblu, aniž by uměl slovo francouzsky - prostě tak, že se naučil, jak se ve francouzštině hláskuje několik set tisíc slov. A s roboty je to stejné: Rozeznají na obrázku neuvěřitelné množství objektů, ale nerozumějí tomu, co vidí. Že dokáže robot rozpoznat auto, ještě neznamená, že ví, k čemu je dobré a že potřebuje za volantem řidiče a jednou za čas technickou kontrolu. Od obecné umělé inteligence jsme ještě daleko, zatím umíme pouze udělat pár impresivních triků, které jsou pro člověka obtížné, a to vytváří dojem, že se mu roboti mohou rovnat.


" Opravdu se nebojím, že roboti ovládnou svět. Aktuálně se obávám, že ten můj omylem vyjde ze dveří a spadne ze schodů " Lidé chybně generalizují. To, že robot umí udělat salto, ještě neznamená, že vám dokáže podat hrnek s vodou víte, že?


Roboti na vzestupu Aktuálně na světě fungují ve výrobě asi tři miliony robotů. Nejvyšší počet na hlavu jich má Jižní Korea - 850 kusů na deset tisíc pracovníků ve výrobě, respektive více než dva tisíce kusů v automobilovém průmyslu; přičemž očekávaný globální průměr v roce 2024 dosáhne 518 kusů. S rostoucí poptávkou navíc zlevňují: V roce 2010 stál manipulátor v automobilovém průmyslu průměrně milion korun, o sedm let později už asi jen 600 tisíc. A v roce 2025 půjde podle odhadů zhruba o 230 tisíc. Chcete si koupit robota? Šéf automobilky Tesla Elon Musk loni v srpnu oznámil, že firma vyvíjí vlastního humanoidního robota, jehož prototyp má být dokončen letos. Bude vážit 57 kilogramů a měřit 173 centimetrů, přičemž podle podnikatele unese dvacetikilový nákup a s navigací mu pomůže stejná technologie, jaká řídí autonomní vozy Tesla. Žádné další detaily ani cenu však Musk nesdělil, a projekt tak vyvolává pochybnosti. Podle kritiků jde spíš jen o reklamní akci než o vážně míněnou snahu.


" Současná robotická inteligence umí některé věci dělat úžasně, čímž maskuje, že jim vůbec nerozumí


Matěj Hoffmann (39)


Vystudoval informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, titul Ph. D. v tomtéž oboru získal na univerzitě v Curychu. Na ČVUT se věnuje humanoidní a kognitivní robotice, robotům s citlivou kůží, kteří se učí jako děti.


Karel Zimmermann (43)


Titul Ph. D. v oboru kybernetiky získal na Fakultě elektrotechnické ČVUT, postdoktorské studium završil na univerzitě v Leuvenu. Na ČVUT pracuje na výzkumu strojového učení pro mobilní robotiku.


Foto: Automatizovali jsme výrobu aut, ale domácí práce ještě ne. Praktické uplatnění robotických pomocníků zatím zůstává velmi vzdálené

Foto: Matěj Hoffmann

Foto: Spot a Atlas od firmy Boston Dynamics představují mediálně nejznámější roboty současnosti

Foto: Karel Zimmermann

Foto: John McCarthy svolal v roce 1955 první konferenci, která měla načrtnout možnosti umělé inteligence


12. 1. 2022; artalk.cz

33. ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého zná své laureáty a laureátky

Mezinárodní porota se rozhodla do Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022, 33. ročníku nejvýznamnějšího místního ocenění pro autorky a autory do 35 let, vybrat pět umělkyň a umělců. Jsou jimi Olga Krykun, David Přílučík, Vojtěch Rada, Martina Drozd Smutná a Ezra Šimek. Společnost Jindřicha Chalupeckého a Národní galerie Praha obnovily své tradiční partnerství v rámci společné výstavy, kterou kurátorsky zaštítí umělecko-kurátorské duo Jaro Varga a Anetta Mona Chisa a která bude zahájena 23. září ve Veletržním paláci. Společně s výstavou laureátek a laureátů bude zahájena také výstava letošního zahraničního hosta, kterým je thajský multimediální umělec, Korakrit Arunanondchai.



Současná umělecká tvorba tematizuje nové způsoby společného soužití ve fyzické i onlině realitě, ale také potřebu větší společenské a environmentální uvědomělosti

Mezinárodní porota ve složení Ivet Ćurlin (Kunsthalle Wien), Anna Daučíková (umělkyně a pedagožka), Charles Esche (Van Abbemuseum, Eindhoven), Joao Laia (Muzeum současného umění Kiasma, Helsinky) a Jan Zálešák (kurátor a pedagog) vybírala z celkem 80 portfolií zaslaných autorkami a autory prezentujícími svou tvorbu na české scéně současného výtvarného umění. Výsledný výběr reprezentuje širokou škálu médií i obsahových přístupů, ve kterých se objevují témata lidského působení na planetu, ale také na sebe navzájem v rámci společenských či rodinných struktur, a otázky ohledně nuancí fyzických a virtuálních těl, genderu a vztahů, do kterých se dostávají.

Porota ve svém vyjádření shrnuje umělecké přístupy, se kterými se v přihláškách setkala a které ji oslovily, následovně: "Mezi přihláškami jsme se setkali s novou generací umělkyň a umělců vstupujících na uměleckou scénu, která sdílí specifický jazyk informovaný digitální estetikou, online platformami a sociálními médii, jež kriticky a nápaditě recyklují. Sdíleným zdrojem kritické inspirace je otázka osobní a kolektivní identity, často vycházející z dědictví feministického a levicového myšlení. Z přihlášených děl také vynikala ta, která odrážejí klimatickou a ekologickou krizi. (…) Viděli jsme řadu děl rozkročených mezi skutečnou a digitální existencí, která si pohrávají s tím, jak je umění a život vnímáno na obrazovce a skrze ni, a se vztahem ke skutečným tělům a identitám v trojrozměrném prostoru. Napříč všemi přihláškami pak sloužila pandemie jako neustálá a naléhavá připomínka toho, že fyzická realita stále existuje a zůstává pro lidskou zkušenost zásadní."

Výchozí zkušeností pro generaci Olgy Krykun je dle poroty "post-digitální intimita", která se v díle autorky projevuje balancováním na pomezí offline a online světa, v jejichž průsečíku se snaží najít něco smysluplného a autentického. Krykun s lehkostí kombinuje prvky pohanské či východoslovanské mytologie a rituální praxe, hovořící na hlubší úrovni o sdílených hodnotách a kulturní identitě, se symboly a produkty populární kultury. Výsledná díla jsou nositeli až přehnané kreativity a drsnosti, která by se dala označit za formu feministického punku. Výzkumná práce Davida Přílučíka reaguje na konkrétní fyzické a intelektuální prostředí a vychází z jeho osobní zkušenosti s gentrifikací, prekarizací nebo sociální nespravedlností. Silný akcent je v jeho dílech, která často vznikají ve spolupráci s dalšími aktérkami a spolupracovníky, kladen na problematiku životního prostředí a hledání průniků mezi přírodou a kulturou či společností. Prosazuje tak nedualistický způsob myšlení a vnímání, k jehož vyjádření používá informovaný a zároveň poetický jazyk. Dílo Vojtěcha Rady , čerpající svou estetiku převážně z herního světa, odmítá tendence uniknout zmatkům skutečnosti do sféry digitálních životů a identit. Místo toho používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily. Radova praxe přehodnocuje architekturu, veřejný prostor a paměť a aktivně zapojuje tělesnou a netělesnou přítomnost návštěvníků/diváků/uživatelů. Obrazy Martiny Smutné se velmi poutavě obrací k problému těla z feministické perspektivy. Její praxe je založena na zkoumání dědictví pramenů mimo bílý mužský kánon malby a zdůrazňuje nedostatečně zastoupené hlasy. Její malby odhalují vnitřní prožitky těla, jeho roztříštěnost na jednotlivé buňky na jedné straně a vztahovou, propletenou kompozici na straně druhé. Ezra Šimek se s dávkou humoru a ironie a vizuálně nápadným jazykem zapojuje do naléhavých témat nebinárnosti, genderové fluidity a souvisejících identitárních, politických a sociálních témat. Jeho*její dílo zpochybňuje stereotypy tradičních genderových rolí, často odkazem na populární západní kulturu, zejména hollywoodskou tradici.

Vývoj pravidel a příležitostí, které ocenění v rámci CJCH nabízí, a návrat do Národní galerie

Po dvou ročnících, kdy porota na základě přání samotných umělců nevybírala ze společné výstavy laureátek a laureátů CJCH jednoho "vítěze" či "vítězku", se nyní tento postup dostal do nových oficiálních pravidel Ceny. Všechny umělkyně a umělci se tak svým výběrem porotou do Ceny na základě online portfolia stávají rovnou oceněnými, včetně odměn a podpory, které tento status přináší. Návrh změny pravidel týmu Společnosti Jindřicha Chalupeckého, který byl na podzim roku 2021 schválen správní radou SJCH, je výsledkem několikaletých diskuzí na místní i mezinárodní scéně o smyslu uměleckých ocenění. Tento významný krok má za cíl umenšit míru tlaku na umělkyně a umělce, kteří po celý rok usilovně pracují na nových projektech pro společnou výstavu, ale také poukázat na to, že srovnávat umělecké "výkony" nelze stejným normativním způsobem jako v jiných odvětvích lidské činnosti. Rozhodnutí vybírat umělkyně a umělce do Ceny Jindřicha Chalupeckého již jen "jednokolově", tedy na základě zaslaných portfolií v rámci online přihlášky, uvítala také mezinárodní porota.

Cena Jindřicha Chalupeckého se během svého fungování vyvinula od ocenění za dosavadní práci umělkyň a umělců v platformu podporující vznik nových uměleckých projektů, intenzivní propagaci jejich tvorby a kurátorskou i produkční podporu jejich práce během celého roku. Aktuální změny tedy organizátorský tým vnímá jako další krok v tomto více než třicetiletém vývoji a považuje za přirozené, že během následujících let může dojít k dalším změnám, které budou opět reflektovat potřeby a kontext současné mladé generace umělkyň a umělců, jež má Cena za úkol podporovat v jejich tvorbě a umělecké dráze. Ve stejném duchu se nese také rozhodnutí, předat kurátorské vedení letošní výstavy externím odborníkům, kurátorovi a umělci Jarovi Vargovi ve spolupráci s mezinárodně etablovanou umělkyní Anettou Monou Chisou. Kurátorsko-produkční tým Společnosti Jindřicha Chalupeckého samozřejmě nadále drží nad aktuálním ročníkem Ceny koncepční a ideovou záštitu.

Výstavní prezentace Ceny Jindřicha Chalupeckého se tradičně koná v jedné z předních českých uměleckých institucí. Po pauze v roce 2020, kdy byla nečekaně přerušena dlouholetá spolupráce SJCH s Národní galerií Praha se nyní pod vedením nové ředitelky NGP Alicje Knast Cena vrací do prostor Veletržního paláce. Výstava bude zahájena 23. září 2022.

"CJCH jsem měla možnost vidět v Moravské galerii v Brně v roce 2021 a jsem velmi ráda, že nyní představujeme pražskou edici. Rok 2022 bude v Národní galerii hodně věnován současnému umění a bez laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého by výčet nebyl úplný. Věřím, že se zde CJCH cítí jako doma." , dodává k obnovené spolupráci Alicja Knast ředitelka Národní galerie Praha.

Výstava zahraničního hosta umožní nahlédnout do unikátního pojetí fiktivní budoucnosti

V roce 2022 bude pokračovat i již tradiční výstava zahraničního hosta: v pořadí šestým hostem výstavy laureátek a laureátů CJCH bude tentokrát thajsko-americký umělec Korakrit Arunanondchai . Dílo Arunanondchaie se zaměřuje na transformační potenciál vyprávění. S každým projektem umělec rozšiřuje svůj vesmír propojených příběhů vyprávěných prostřednictvím rozsáhlých videoinstalací, obrazů, objektů a performativních děl. V jeho videích je myšlenka kolektivity chápána skrze světské i posvátné.

Arunanondchai se narodil v Bangkoku a pracuje především střídavě v Bangkoku a New Yorku. Ve své vlastní biografii často čerpá z tamních kulturních kontextů. Odkazy na filozofii a mýty, často z míst s postkoloniálním traumatem, jsou spojujícími prvky umělcova vyprávění o otázkách vědomí, empatie a komunity. Okamžiky ztráty a transcendence svědčí o konkrétních realitách, které proplétají jednotlivce s politikou a mocí. V NGP představí Arunanondchai své dvě nové, vzájemně propojené videoinstalace: Songs for Dying (2021) a Songs for Living (2021, vytvořená ve spolupráci s umělcem Alexem Gvojicem).

Vernisáž výstavy, kterou kurátorsky připraví Tereza Jindrová za SJCH, proběhne společně se zahájením výstavy Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Složení mezinárodní poroty:

Charles Esche , ředitel Van Abbemusea v Eindhovenu

Joao Laia , šéfkurátor Muzea současného umění Kiasma v Helsinkách, předseda poroty

Ivet Ćurlin , členka kurátorského kolektivu WHW řídící od roku 2019 Kunsthalle Wien

Anna Daučíková , umělkyně a pedagožka působící v letech 2011–2019 na Akademii výtvarných umění v Praze

Jan Zálešák , kurátor a pedagog působící na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Umělkyně a umělci vybraní do Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022:

Olga Krykun (1994) získala bakalářský titul na UMPRUM v ateliéru supermédií a pokračovala zde i v magisterském studiu v ateliéru malby, které dokončila v roce 2021. Její diplomová práce byla nominována v rámci StartPoint Prize. Během studia absolvovala mezinárodní stáže na T.E.I. v Athénách, The Department of Photography and Audiovisual Arts, na Konstfack – University of Arts, Crafts and Design ve Stockholmu a na National Taiwan University of Arts. Mezi médii, v nichž Olga Krykun tvoří, převažuje video, objekt a malba, ze kterých autorka následně vytváří komplexní instalace. Kombinací prvků fiktivního vyprávění s odkazy na reálné kulturně a společensky používané symboly vytváří rozporuplnou mytologii současné doby. Její praxe je silně založena na prvcích intuice, emocí a osobní zkušenosti, které jsou zpracované s výraznou vizuální stylizací a specifickou estetikou, díky čemuž její díla připomínají surreálné vize či jakýsi snový trans, jehož výsledkem je velice sugestivní divácký zážitek. Svou práci Krykun doposud představila především v rámci české nezávislé galerijní scény, ale také v zahraničí, např. v Šopa Gallery Košice (2020) ISSMAG, Moskva (2021) nebo +DEDE, Berlin (2018) a také v rámci online uměleckých platforem – projekt The Garden of My Hopes na serveru Tzvetnik, nebo Remembering The Old World na soloshow.online

David Přílučík (*1991) je absolventem Ateliéru bez Vedoucího a pražské Akademie výtvarných umění (ateliéry Jiřího Lindovského, Tomáše Vaňka, Ruth Noack a Simona Waschmutha). V roce 2015 absolvoval stáž na Bezalel Academy of Arts and Design v Izraeli. Od roku 2021 je studentem na Dutch Art Institute v rámci programu DAI Roaming Academy (2021–2023). Co je přírodního na katastrofě a co umělého na inteligenci? Práce Davida Přilučíka jsou místa, ve kterých narážíme na limity západní imaginace a racionality. Autor v nich vplétá lidské a jiné subjekty do různých estetických režimů včetně pohyblivého obrazu, živých akcí, instalací, objektů nebo autorských pořadů. Jedná se vždy o komponovaná setkání snažící se nalézt nové odpovědi na starou otázku: Jak rozprostírat a sdílet násilí a péči tak, aby jejich produkce byla snesitelnější, nejen pro nás, ale i pro všechny ne/objevené Druhé? David Přílučík působí v redakci Artyčok TV, kde mimo jiné ve spolupráci s Annou Remešovou realizoval třídílnou video sérii Umění Antropocénu (2019). Inicioval vznik projektu Divoká Šárka (2019–2021) reflektující fenomén přírodních rezervací který v současnosti připravuje spolu s Rutou Putramentaite a Sárou Märc. Svou tvorbu představil v řadě nezávislých galerií i institucí v České republice, ale také v zahraničí, například v rámci rezidenčního programu pro umělce Q21, MuseumsQuartier Vienna nebo na Olomouckém festivalu PAF, kde byla jeho práce Blind Bidding v roce 2017 oceněna hlavní cenou Jiných vizí.

Vojtěch Rada (1991) vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze, absolvoval stáž v oboru interaktivní design na umělecké škole v Curychu. V současné době působí jako doktorand na fakultě elektrotechnické ČVUT na katedře počítačové grafiky a interakce. Pracuje v oblastech volného umění, architektury a interaktivní počítačové grafiky. Jádrem jeho práce je zkoumání simulací a tvoření fikčních světů za pomocí kresby, textu, fyzických instalací, herních enginů či renderovacích programů. V rámci těchto světů poskytuje Rada návštěvníkům prostor hrát si na něco či někoho jiného a pokusit se vidět složitá témata jako nové technologie, asymetrické vztahy či globalizační problémy z perspektivy jiného člověka, počítače nebo třeba šišky. Kromě výstavních aktivit v českém prostředí vystavoval například na Benátském bienále architektury (2021), na Ars Electronica v Linci (2018) či v galerii Husslehof ve Frankfurtu nad Mohanem.

Martina Drozd Smutná (1989) je v současnosti doktorandkou v ateliéru Intermedií II. na Akademii výtvarných umění v Praze, kde dříve absolvovala v ateliéru Malby II. Byla finalistkou Ceny kritiky za mladou malbu (2014), Ceny EXIT (2015), účastnila se rezidenčního programu v kulturním centru Yzolyatsia v Kyjevě nebo Českém centru v Bukurešti. V rámci stipendijního programu AKTION rozvinula na Akademii výtvarných umění ve Vídni téma své disertační práce zaměřené na původ a důsledky užívání genderově podmíněného hodnocení a na chápání malířství jako maskulinní disciplíny. Vlastní uměleckou práci chápe jako jazyk, kterým lze hovořit o intimitě, zranitelnosti či každodennosti osobních příběhů, které však nestojí samy o sobě, ale jsou určovány socio-politickými jevy. Svými obrazy vytváří paralely mezi historickým vyobrazením aristokracie a současnou městskou buržoazií a také vykresluje, jak jsou rodinné, partnerské či profesní vztahy utvářeny tradičními genderovými rolemi. Náměty jejích maleb jsou rozkročeny mezi minulostí, přítomností a apokalyptickou budoucností, ve které se mísí snaha o změnu s disciplinovanou setrvačností, napětí mezi mocí a bezmocí. Samostatně i skupinově vystavuje pravidelně na české scéně, např. v Galerii Mladých v Brně (2020), Galerii Dole v Ostravě (2020), v Národní galerii Praha (2019), či galerii NOD v Praze (2018) a také v zahraničí, např. v Kunsthalle Trafo ve Štětíně (2021) na Baltic Triennial v Litvě (2021) nebo v galerii Exile ve Vídni (2021).

Ezra Šimek (*1997, Mnichov) absolvoval*a na katedře fotografie pražské FAMU (Studio nové estetiky) a v současné době pokračuje svá studia v magisterském programu TransArts na vídeňské Angewandte, v Ateliéru digitálních médií a pohyblivého obrazu na vídeňské Akademii výtvarných umění a zároveň studuje magisterský program teorie současného umění na Vysoké škole výtvarného umění a designu v Bratislavě. Ve své praxi se Ezra primárně zaměřuje na politiku queer identit a citlivost vůči jazyku, s manifestací v rozličných časových médiích (film, performativní přednáška, počítačová hra) nebo místně responzivních instalacích, zvukových dílech a textu. Ezra kriticky ohledává gender jako společenský konstrukt srovnatelný s mytologií, s cílem tvorby fikčních narativů a posílení synergie mezi nejrůznějšími oblastmi roztříštěné reality dneška a fantazií vedoucí k novým, inkluzívním a spekulativním realitám. Jeho*její práce byly v českém prostředí představeny například v pražských výstavních prostorách Ankali (2021), City Surfer Office nebo v GAMU (2019, 2020), v zahraniční pak např. v Haus Wien ve Vídni (2021).

Kurátorský tým výstavy CJCH 2022:

Jaro Varga je slovenský vizuální umělec a kurátor, žijící v Praze. Ve své tvorbě zkoumá fenomén zážitku jako představení tak, že přehodnocuje všední způsoby jeho zprostředkování. Vytváří novou choreografii divákova pohybu v dobře známém prostoru, případně iniciuje přenos diváka do neobvyklých souvislostí přes fikci. Konstruuje nové topografie a povzbuzuje k přehodnocení chápání souvislostí týkajících se místa, které je jinak stereotypně zafixováno v paměti. Zpřítomňuje obrazy minulých či imaginárních mikro konfliktů v paralelních světech města, nově je rozehrává v reálném čase a prostoru. Svá díla vystavoval doma a v zahraničí – SNG v Bratislavě, Prague Biennale, Bucharest Biennale, Futura v Praze, Kunstraum Kreuzberg v Berlíně, ZKU v Berlíně, Secession ve Vídni, National Museum of Contemporary Art v Soulu, The 8th Floor Gallery v New Yorku, Tapies Foundation v Barceloně, Museum Picasso v Barceloně, Huntkastner v Praze, Ivan Gallery v Bukurešti, NEST ruimte voor kunst v Haagu, Album Artu v Římě, nebo Triennial for Contemoprary Art v Kortrijku. V letech 2007-2019 vedl spolu s Dorotou Kenderovou galerii HIT v Bratislavě a v letech 2015-2017 působil jako kurátor výstav Meetfactory v Praze. Vystudoval magisterské a doktorské studium na VŠVU v Bratislavě a absolvoval studijní pobyty v Polsku, Rakousku a USA.

Anetta Mona Chi?a je umělkyně pracující na rozhraní vícero médií (socha, video, jazyk, performance). Svou prací, která obvykle probíhá formou dialogů a spolupráce, se orientuje na myšlenku měnících se referenčních systémů, na nutnost změny a adaptačního uvažování ve světě, jehož hranice jsou stále více omezovány mechanismy trhu, kapitalistickými axiomy a téměř mystickou digitalizací. V poslední době se zajímá o nehylomorfní modely sochařství a zkoumá prostředí, jazyk a technologie, jejich politiku a materialitu, často z pohledu činitelů, jako jsou minerály, rostliny nebo pixely. Její samostatné práce a kolaborativní projekty s Lucií Tkáčovou byly prezentovány například v Gesellschaft für Aktuelle Kunst – GAK Bremen, n.b.k. Berlín, Karlín Studios Praha, Kunstraum Niederösterreich ve Vídni, The 8th Floor v New Yorku, Lunds Konsthall, Haifa Museum of Art, MeetFactory Praha, Muzeum současného umění Wroclaw, Bozar v Bruselu, Display Praha, Centrum současného umění KINDL v Berlíně , MuMoK Vídeň, The Power Plant Toronto, Schirn Kunsthalle Frankfurt, na Bienále v Benátkách, Taipejské bienále a Moskevské bienále mezi jinými.

Zahraniční host:

Korakrit Arunanondchai (*1986, Bangkok, Thajsko) využívá narativní video, malbu a performance k pojetí témat, jako je historie, sebeprezentace a kulturní dislokace. Jeho dílo se prostřednictvím kombinace stylů a médií snaží najít společnou řeč mezi západními a thajskými kulturními příběhy, systémy víry a uměleckými postupy. Korakrit Arunanondchai si klade za cíl ztvárnit geohistorický okamžik antropocénu; pojem "historie" obsažený v jeho dílech čerpá z kulturních i geografických perspektiv týkajících se historického vývoje na Zemi z pohledu člověka i animisty. Arunanondchai získal titul BFA na Rhode Island School of Design v roce 2009 a MFA na Kolumbijské univerzitě v roce 2012. Samostatné výstavy zahrnují např. 2557 (Malba s historií v místnosti plné mužů s vtipnými jmény 2) v galerii Carlos / Ishikawa, Londýn; Dopisy Chantri #1: Dáma za dveřmi / Dárek, který stále dává v The MistakeRoom, Los Angeles nebo v MoMA PS1, New York. V roce 2014 se Arunanondchai zúčastnil skupinové výstavy Beware Wet Paint na Institutu současného umění v Londýně a Fondazione Sandretto Re Rebaudengo v Turíně. Mezi nedávná představení patří The Last 3 Years and the Future v budově Old SelfridgesHotel v Londýně či 012-2555, 2556 ve varšavském Muzeu moderního umění.


Laureáti a laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022: (zleva) David Přílučík, Ezra Šimek, Olga Krykun, Vojtěch Rada a Martina Drozd Smutná




12. 1. 2022; AUTOMA

Na den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT láká variace na scénu z Pelíšků

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT ve čtvrtek 13. ledna 2022 pořádá virtuální den otevřených dveří. Od 17 hodin se k němu budou moci připojit všichni zájemci o studium elektrotechniky a informatiky, kteří nemají možnost navštívit školní kampusy v Dejvicích a na Karlově náměstí osobně či preferují připojení na dálku. K účasti zve video upoutávka, která s hravou nadsázkou odkazuje na slavnou elektrizující scénu z filmu Pelíšky: https://youtu.be/BZAexu6jfVM.


FEL ČVUT se představí v živém vysílání, do kterého je třeba se předem registrovat prostřednictvím webu studuj.fel.cvut.cz. "Během půlhodiny poskytneme uchazečům základní přehled o tom, jak vypadá studium na naší fakultě a jak se na ni mohou dostat. Od 17.30 je pozveme k představení bakalářských studijních programů. V chatovacích místnostech budou naši vyučující a studenti a studentky připraveni odpovídat na vše, co souvisí s jednotlivými programy a možnostmi uplatnění, ale také se studentským životem," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT.


11. 1. 2022; Euro.cz

Češi se v krizi obrátili ke Slunci. Zdražování energií způsobilo enormní zájem o fotovoltaické elektrárny

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren, což je o 3 028 více než v roce 2020. Většinu z nich tvoří malé střešní sady panelů pro domy a byty Lidé chtějí pořízením solárních článků především ušetřit za elektřinu, ale snaží se i prospět společnosti V Česku má dle slibu premiéra Petra Fialy do roku 2030 vyrůst 100 tisíc nových solárních střech. Firmy, které fotovoltaiku instalují, však už teď pracují na hranici svých možností V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, tedy o 20,6 procent více než v roce 2020. Obrovský zájem místních o fotovoltaiku způsobily dostupné dotace pro rodiny a firmy i skokové zdražování elektřiny z rozvodné sítě. V oblíbenosti mezi slunečními elektrárnami zatím vedou malé střešní instalace, dle asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám.


Solární články totiž v posledních dekádách velmi zlevnily. V dobách, kdy si je pořizovali první průkopníci, stál panel 10 až 20 tisíc korun. Dnes vyjde i na tři a půl tisíce. Cena za celou elektrárnu je samozřejmě vyšší i nyní, upřesnil Pavel Hrzina z ČVUT. Běžný systém s bateriemi, který pokryje potřeby průměrné firmy, vyjde celý asi na půl milionu, investice se však navrátí přibližně za osm let.


Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem se postupně může stát i nedostatek solárních panelů. Ani jim se totiž nevyhnuly dopady covidové pandemie na celosvětový průmysl.


Sbohem, uhlí! Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren, což je o 3 028 více než v roce 2020. Trhu stále dominují menší výrobny – v uplynulých 12 kalendářních měsících se dokonce průměrná velikost nově postaveného fotovoltaického článku zmenšila na 6,7 kWp. Proto celkový výkon ze světelných elektráren v Česku narostl jen o 20,6 procenta, ačkoli samotný počet instalací se zvýšil o polovinu.


Vědci zmapovali všechny solární elektrárny na světě pomocí umělé inteligence. Chtějí předpovídat jejich výnos


V budoucnu se to má změnit, aby Česko dokázalo dosáhnout cíle pro rok 2030 – ten zní 12 tisíc megawattů vyrobené sluneční energie ročně. Restart stagnujícího solárního sektoru po dlouhých 11 letech chystá vláda Petra Fialy, který slíbil, že stát do čtyř let vybuduje 100 tisíc nových solárních střech. Velké plány na komunitní elektrárny má například Praha. Elektrárny se budou nacházet na střechách parkovacích domů a dopravních dep, které nyní tvoří velký nevyužitý potenciál.


V celé EU se přitom v uplynulém roce dohromady postavily fotovoltaické články o výkonu 25 900 MWp (jednotka výkonu solárního panelu v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek), rekordmanem v tomto ohledu se stalo Polsko s 3 100 MWp. Za vysokou poptávkou po panelech, v důsledku které evropské firmy zabývající se fotovoltaikou pracují na hranici vlastních možností, stojí (i v případě dalších zemí) běžní občané.


Podpora soběstačnosti V Česku bylo v rámci programu Zelená úsporám proplaceno přibližně 6500 žádostí o domácí solární elektrárny. Před rokem bylo toto číslo o necelé dva tisíce nižší. Tentokrát 80 procent žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 procent v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku," říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 procenta zprovozněných elektráren.


Kromě snahy ušetřit za energie mají nicméně i jiné argumenty pro pořízení vlastní elektrárny. "Výzkum zabývající se motivací soukromých investorů do fotovoltaických panelů ukazuje, že hlavním důvodem pro pořízení článku jsou sice osobní benefity, ale nefinanční hodnoty, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako peněžní přínosy," komentuje motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů. "Jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," dodává.


Firmy s puncem kvality Nicméně i když zájem o energetickou soběstačnost stoupá v podnikové i municipální sféře, množství nově instalovaných panelů tomu neodpovídá. Výstavba se loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 článků s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Podle analytiků za to může složitá administrativa a s ní spojená zdlouhavá realizace projektů.


Airbus testuje solární letadlo, které na nebi vydrží až šest měsíců a dostane internet i do nejzapadlejších koutů světa


"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu, nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají," shrnuje současný stav Krčmář.


V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. S pandemií spojené problémy s dodávkami materiálů v kombinaci s dalším růstem poptávky ovšem čekací doby na vlastní solární panely pro soukromé osoby nejspíš ještě o něco prodlouží.


V souvislosti s tím poté Krčmář očekává, že se vyrojí nově vzniklé instalační firmy. Ty však v rámci oboru budou představovat pouhé začátečníky bez potřebných znalostí. "Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace," uzavírá.


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=357539




11. 1. 2022; seznamzpravy.cz

Vláda chystá nový solární boom. Může tím zahltit instalační firmy

Vláda chce podpořit instalaci fotovoltaických panelů alespoň na sto tisících střech. Vše ale může zkomplikovat nedostatek pracovníků, stoupající ceny materiálu a ještě větší vytíženost firem, které se na soláry zaměřují.

Nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v pátek zveřejnila své programové prohlášení. Jedním z jejích cílů v oblasti energetiky je oživení solárů. Do roku 2025 tak má díky státní podpoře v Česku vyrůst minimálně sto tisíc fotovoltaických střech.

"Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025," stojí v programovém prohlášení.

"Cíl 100 tisíc solárních střech představuje zhruba 700 až 1 000 megawattů nového výkonu za čtyři roky, na rok to vychází zhruba 200 megawattů. To je hodnota, které ve střešních instalacích evropské státy běžně dosahují i překračují, a my věříme, že i u nás půjdeme rychlejším tempem," uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Solární boom v Česku už ale začal. V létě loňského roku odstartoval dotační program Nová zelená úsporám, jenž fotovoltaiku podporuje spolu s dalšími dotacemi z modernizačního fondu a Národního plánu obnovy, které rozvoj fotovoltaiky usnadnily.

Vláda přislíbila pokračování minimálně v jednom z podpůrných programů. "Budeme pokračovat v programu Zelená úsporám (zateplování, výměna kotlů, instalace FVE ve spojení s bateriemi, tepelná čerpadla s FVE)," uvedla v programu.

Cíle nové vlády v této oblasti jsou podle odborníků realistické. "Lze říci, že rozvoj FVE (fotovoltaické elektrárny) jako nástroje individuálního snižování cen energií nikdo nezastaví," říká Pavel Hrzina, odborný asistent Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Kdo to postaví?Česko však může v některých ohledech, které souvisejí s realizací bodu o fotovoltaice, narazit.

"Pokud se podíváme k sousedům do Polska, blíží se k milníku jednoho milionu solárních instalací, na který se dostali zhruba za tři roky rozvoje fotovoltaiky. Aby se však podařilo cíl naplnit, je třeba podpořit pracovní trh," upozorňuje Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Existuje tak i riziko, že vláda svůj program nenaplní, neboť oblast fotovoltaiky ovlivňuje řada vnějších faktorů. Rostou hlavně ceny vstupních materiálů, jako je křemík, solární sklo či zadní fólie, a tak se za loňský rok cena panelů vyšplhala minimálně o polovinu.

"Riziko lze spatřovat v dočasném nedostatku komponent pro stavbu a především v zahlcení instalačních firem, které navíc často nedisponují dostatečně kompetentními pracovníky," uvedl Hrzina.

Svůj podíl na tom má i vysoký zájem o instalaci fotovoltaických panelů ze strany domácností a firem, které se tak chrání před vysokou spotřebou a dražší elektřinou. "Již současná vlna raketového zájmu vyčerpává kapacity instalačních firem na měsíce dopředu," poznamenal Sedlák. Lidé totiž mají nyní o instalaci střešních panelů enormní zájem kvůli raketovému nárůstu cen elektřiny.

Ačkoli cena fotovoltaiky roste, její rozvoj s sebou podle Sedláka může přinést také její snížení, neboť se dá na trhu očekávat větší konkurence. "Současný růst cen solárních panelů má globální důvody – po pandemii je nedostatek křemíku pro výrobu solárních článků. Situace by se však měla během roku 2022 stabilizovat," předpokládá Sedlák.

Že by vládní plány táhly cenu dál nahoru, nepředpokládá ani Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky. "Vidíme, že každý měsíc přibývají nové firmy, které se k nám pak hlásí o členství, čili i když předpokládám další nárůst zájmu na trhu, myslím, že bude saturován novými firmami," vysvětluje.

Jednodušší papírováníRealizaci vládního plánu by napomohlo také zrušení potřeby stavebního povolení pro střešní instalace stejné velikosti. "Pro instalaci klimatizace stavební ani jiné povolení nepotřebujete, stačí zapojení proškoleným revizním technikem. Pro instalaci několika fotovoltaických panelů, které pomohou pokrýt část spotřeby, by to mělo být úplně stejné," doporučuje Hradecký.

Rozšíření solárů může mít ale i další dopady. Podle Hrziny totiž vyvolá tlak na uskutečnění dalšího bodu programového prohlášení, což je úprava tarifních struktur a zavedení možnosti sdílet energii v rámci komunit. "Důvodem tohoto tlaku budou přebytky energie těchto malých zdrojů v letním období a snaha majitelů uplatnit se na trhu s energií," předpokládá Hrzina.

Dále by tento cíl mohl přepsat specifický způsob měření elektrické energie po fázích. "Důvodem bude nedostatek asymetrických střídačů, které jsou dnes vyráběny specificky především pro český trh a není tak možné využít střídačů další široké palety výrobců," myslí si Hrzina.

Podle odborníků má vládní cíl v oblasti solární energetiky i přes některé nedostatky smysl, protože pomůže snižovat emise oxidu uhličitého, čímž se země mimo jiné přiblíží klimatickým cílům Evropské unie.

Čekání na jádro překlene slunce?"Bohužel se zároveň může stát pastí, která skončí blackoutem. Důvodem je výstavba bloků jaderných elektráren, v programu také zmiňovaná," varuje Hrzina. Vláda totiž v dokumentu uvádí, že podpoří dlouhodobý provoz jaderných bloků a zároveň podpoří výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Výstavba ale potrvá řadu let, a není tak jisté, jaké zdroje budeme využívat v tomto mezidobí.

"To je dlouhodobou záležitostí a vzhledem ke stavu příprav výstavby není reálné spuštění před rokem 2040, tedy daleko za horizontem programového prohlášení této vlády," dodává odborník.

Podle prohlášení vlády je právě fotovoltaika ideálním zdrojem energie do našich geografických podmínek. "Mírnější podnebné pásmo zajistí i dlouhou životnost systémů. Ukazuje se, že stárnutí FV modulů je v Česku dlouhodobě pod průměrem," říká Hrzina. Podle něj dostatek energie zajišťuje přibližně 1 000 hodin plného provozu ročně.

Fotovoltaika však nevyrábí energii po celý rok naplno. V zimě jede zhruba na 20 procent, naopak v letních měsících vykazuje energetické přebytky. "Z hlediska sezónního využití je v našich podmínkách pozorovatelný poměr letního a zimního výnosu přibližně 1 : 10, doba nedostatku energie se pohybuje od 2 do 4 měsíců v roce," vysvětluje Hrzina.

Chalupa ve vládní snaze o rehabilitaci fotovoltaiky vidí především snahu uchránit spotřebitele před rostoucími cenami energií a stát před nátlaky ze strany dalších zemí. "Čím více energie si domácnost sama vyrobí, tím víc je chráněna proti zdražování plynu a elektřiny, to samé platí pro firmy, obce i celé Česko a EU," říká.

Pouze na slunce by však čistá energetika spoléhat neměla. "Nová energetika nebude jen o slunečních nebo jen o větrných zdrojích, ale o mixu obnovitelných technologií, sdílení energie, energetických komunitách a hlavně o řízení spotřeby a akumulaci, a to zdaleka nejen bateriové," vysvětluje Chalupa. Stát budoucnost české energetiky vidí právě v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-vlada-chce-100-tisic-solarnich-strech-muze-tim-ale-zahltit-instalacni-firmy-185387


11. 1. 2022; en.dps-az.cz

Historie počítačů v Československu Terminologie

ásledující článek je zaměřen na historii hardwaru počítačů v Československu, na období cca 1950 až 1990. Článek navazuje na předchozí terminologická témata: Informační a komunikační technologie, Historie displejů atp. Článek byl inspirován výstavou Česká stopa v historii výpočetní techniky (The Czech trace in the history of computer technology); Technické muzeum Praha; 2020/11 až 2021/5. Text rovněž vychází z článků české a anglické wikipedie.

Historii počítačů v Československu po roce 1950 vymezovala fakta:

Československo bylo částí sovětského bloku (Soviet bloc, obr. 1), pro který platilo embargo na dovoz e-součástek a počítačů;

kybernetika byla buržoazní pavědou (Stručný filozofický slovník z téže doby);

mechanické kalkulačky (abacus) byly pro maloobchod postačující;

potřebné informace byly převážně zpravodajské (intelligence gathering) a zpožděné;

zpětný vývoj (reverse engineering) pokročilých vzorů byl možným řešením.



Základní termíny:

Analogový počítač EÚZ II řešil speciální balistickou úlohu protiletecké baterie (antiaircraft artillery); vývoj ve VÚT a ve VÚMS (1951−1953); výroba v Aritmě Vysočany. EÚZ II byl umístěn ve sníženém vozidle Tatra 805 (obr. 2). Poslední protiletadlové sestavy (radiolokátor, počítač a děla) se prodávaly v roce 1968 do ciziny.

Počítač MEDA T byl obchodně nejúspěšnější analogový počítač z VÚMS, kterého se prodalo cca 1 000 kusů, zejména do zemí sovětského bloku.

Počítač SAPO (SAmočinný POčítač) navrhl Antonína Svoboda v oddělení matematických strojů (1950−1958) Ústředního ústavu matematického, ještě v rámci Akademie věd. Hlavní součástkou bylo tehdy (velmi nespolehlivé) relé.

Počítač EPOS 1 navrhli Jan Oblonský a Antonín Svoboda (1958) v rámci Výzkumného ústavu matematických strojů, VÚMS. Počítač EPOS 1 byl již elektronkový. Několik hradel bylo na samostatné desce. V roce 1962 vznikla jeho tranzistorová verze, EPOS 2, která se v 60. a 70. letech vyráběla jako ZPA 600, ZPA 601.

Systémy ADT zahrnovaly analogový počítač a 16bitový minipočítač. Vývoj prováděl VÚMS, výrobu ZPA Trutnov (1973) a ZPA Čakovice (1975). Vzorem byla řada Hewlett-Packard 21MX / 1000 M.

Počítače EC 1021 a EC 1025 byly vyvíjeny ve VÚMS Praha a byly součástí počítačů JSEP (1968−1989) vyvíjených v zemích RVHP (COMECON countries).

Systém SMEP byl v rámci RVHP od cca roku 1980 orientován na řídící počítače (pracovní stanice) a na IBM PC kompatibilní (IBM PC compatible) počítače. Koordinačním a řešitelským pracovištěm programu v ČSSR i v RVHP byl Výskumný ústav výpočtovej techniky Žilina.


Klasifikace souvisejících termínů

Řady počítačů JSEP:

R1: 1968 až 1974, EC 1010 až EC 1050, „vzor“ IBM systém 360

R2: 1977 až 1982, EC 1015 až EC 1065, „vzor“ IBM systém 370

R3: 1982 až 1985, výroba byla zastavena v roce 1989

Řada základních jednotek (mainframes) JSEP-R2 (obr. 3):

EC 1015, výrobce MLR, logické obvody TTL

EC 1025, výrobce ČSSR, logické obvody TTL

EC 1035, výrobce SSSR a BLR, logické obvody ECL

EC 1045, výrobce SSSR a PLR, logické obvody ECL

EC 1055, výrobce NDR, logické obvody ECL

Řada počítačů SMEP a „vzorových“ počítačů DEC:

SM 3/20 ‒ PDP 11/10

SM 4/20 ‒ PDP 11/40

SM 52/11 ‒ PDP 11/50

SM 52/12 ‒ VAX 11/80

Studium počítačů (2021): ČVUT Praha (Czech Technical University in Prague), fakulta FEL (Faculty of Electrical Engineering), katedra počítačů (Department of computer science)

Studium Informační technologie (2021): ČVUT, FIT, katedry:

katedra teoretické informatiky (Department of Theoretical Computer Science)

katedra softwarového inženýrství (Department of Software Engineering)

katedra číslicového návrhu (Department of Digital Design)

katedra počítačových systémů (Department of Computer Systems)

katedra aplikované matematiky (Department of Applied Mathematics)

katedra informační bezpečnosti (Department of Information Security)

Související terminologie je obsažena v souboru:

ČSN ISO/IEC 2382 Informační technika. Slovník (Information technology. Vocabulary)

Vysvětlivky k souvisejícím termínům a zkratkám:

16bitový počítač (16-bit computer) je označení pro počítače s 16bitovými procesory.

DEC ‒ Digital Equipment Corporation vyráběl vzorové počítače DEC PDP-11 a DEC VAX-11.

ECL ‒ monolitické integrované logické obvody s emitorovou vazbou (Emitter-coupled logic).

EC ‒ (zkratka z azbuky) Jedinaja Sistema (Jednotný systém), připomíná Electronic Computer.

Informační technologie (information technology) je zaměřena na rozvíjení, management a využívání počítačových informačních systémů.

JSEP ‒ Jednotný systém elektronických počítačů (Unified System of Electronic Computers)

Kalkulačka (calculator) ‒ zařízení používané pro provádění aritmetických operací.

Kybernetika (cybernetics) ‒ teorie komunikace řízení zahrnující zpětnou vazbu jako v živých organizmech.

Počítač (computer) zařízení používané pro provádění aritmetických a logických operací resp. zařízení, které zpracovává a vyhodnocuje data.

Počítač analogový (analogue computer) vyjadřuje proměnné analogovými signály (napětí, úhel natočení hřídele atp.). Řešené úlohy jsou obvykle popsány diferenciálními rovnicemi.

Počítadlo (abacus) je jednoduchá mechanická pomůcka usnadňující výpočty. Abakus se používal již v Babylóně, …, SSSR (sčot).

RVHP, Rada vzájemné hospodářské pomoci (Council for Mutual Economic Assistance, COMECON) – ekonomická organizace (1949−1991) zemí sovětského bloku a dále Vietnamu, Kuby atp.

TTL ‒ tranzistorové logické obvody (Transistor-transistor logic).

SMEP ‒ Systém malých elektronických počítačů (Systém of Small Electronic Computers).


Literatura:

Výstava „Česká stopa v historii výpočetní techniky“ (autoři: R. Kolliner, M. Efmertová)

https://www.ntm.cz/aktualita/2511-2020-95-2021-ceska-stopa-vhistorii-vypocetni-techniky


https://www.youtube.com/watch?v=wNXAsFnUkuI


P. Golan et all., Czechoslovak Computer School,

https://ieeexplore.ieee.org/document/9040137

P. Kovář, Historie výpočetní techniky v Československu,

https://www.historiepocitacu.cz

ČVUT FIT, https://fit.cvut.cz/cs/fakulta/organizacni-struktura/prehled

[csWiki] csWikipedia: https://cs.wikipedia.org/

EPOS 1

Historie počítačového hardwaru v zemích sovětského bloku

Rada vzájemné hospodářské pomoci

SAPO

Výzkumný ústav matematických strojů

[DPS-AZ]

Informační a komunikační technologie − Terminologie,

DPS-AZ č. 3/16

Historie displejů − Terminologie, DPS-AZ, č. 6/2020

[enWiki] https://en.wikipedia.org/

Comecon

History of computer hardware in Soviet Bloc countries

[WikiComm] Wikimedia Commons: (obr. 1, 2 a 3)

File: Eastn-bloc4.svg, autor: Goldsztajn

File: Tatra 805 from side.jpg, autor: Andrij Bulba

File: Fotothek df n-11 0000385.jpg, autor: Eugen Nosko



11. 1. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Na den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické láká variace na scénu z Pelíšků

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT ve čtvrtek 13. ledna 2022 pořádá on-line den otevřených dveří. K FEL ON-LINE se tak budou moci od 17.00 připojit všichni zájemci o studium elektrotechniky a informatiky, kteří nemají možnost navštívit školní kampusy v Dejvicích a na Karlově náměstí či preferují vzdálené připojení.


K účasti zve video upoutávka, která s hravou nadsázkou odkazuje na slavnou elektrizující scénu z kultovního snímku Pelíšky.


FEL ČVUT se představí v živém vysílání, do kterého je potřeba se předem registrovat prostřednictvím webu ZDE. "Během půlhodiny chceme uchazečům poskytnout základní přehled o tom, jak vypadá studium na naší fakultě a jak se na ni mohou dostat. Od 17.30 uchazeče pozveme k představení bakalářských studijních programů. V chatovacích místnostech budou naši vyučující a studenti a studentky připraveni odpovídat na vše, co souvisí s jednotlivými programy a možnostmi uplatnění, ale také se studentským životem," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT.


Video upoutávka z Pelíšků: Elektrické hračky se na FEL naučíte sami vyrábět


K natočení krátké video upoutávky na FEL ON-LINE inspirovala organizátory scéna z kultovního filmu Pelíšky. Studenti v ní s hravým nadhledem inscenují scény s "hračkou Vyděržáj pioněr", která generuje elektrický proud. Pointa je v tom, že studenti FEL si díky svým znalostem mohou s podobnými hračkami nejen hrát, ale také je vyrobit. To je také případ zařízení, které si "zahrálo" v upoutávce. Kutil z řad studentů FEL ČVUT přístroj sestavil z jednoduchých komponent a krabičku s originálním motivem vytiskl na 3D tiskárně.


"Je to úkol, který je v silách absolventů většiny studijních programů, kteří si již na začátku studia osvojí základy praktické elektroniky, naučí se pájet a vytvářet elektrické obvody. Je to důležité zejména pro gymnazisty, kteří si ve většině případů na rozdíl od studentů odborných škol na elektřinu "nesáhnou"," vysvětluje prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Obdobně FEL připravuje kurzy, které mají již přijaté studenty zorientovat například v základech programování či elektroniky. Touto formou se FEL snaží ještě před jejich nástupem na fakultu a v počátku studia minimalizovat rozdíl mezi absolventy gymnázií a elektrotechnických škol. Ale některé doučovací kroužky fungují také mezi studenty, kteří se snaží nově přijaté studenty co nejlépe připravit na vysokoškolské studium informatiky a elektrotechniky.


Technologie budoucnosti mohou studenti nejen studovat, ale také se brzy zapojit do jejich vývoje


Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou studenti na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studentů na jednoho vyučujícího. Ti pak mají čas a prostor se svým studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Na-den-otevrenych-dveri-Fakulty-elektrotechnicke-laka-variace-na-scenu-z-Pelisku-689115


11. 1. 2022; prumyslovaekologie.cz

V Česku trhá výstavba solárních elektráren rekordy. Současná poptávka naráží na strop

V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020. Dostupné dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny.



Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám. Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Jan Krčmář.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech.

Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje: "Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.”


Souhrn dat za rok 2021:

Celkový počet nových instalací: 9 321 (2020: 6 293)

Celkový výkon nových instalací: 62 MWp (2020: 51,4 MWp)

Průměrná velikost elektráren 2021: 6,7 kWp (2020: 8,3 kWp)




10. 1. 2022; Euro.cz

Češi se v krizi obrátili ke Slunci. Zdražování energií způsobilo enormní zájem o fotovoltaické elektrárny

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren, což je o 3 028 více než v roce 2020. Většinu z nich tvoří malé střešní sady panelů pro domy a byty Lidé chtějí pořízením solárních článků především ušetřit za elektřinu, ale snaží se i prospět společnosti V Česku má dle slibu premiéra Petra Fialy do roku 2030 vyrůst 100 tisíc nových solárních střech. Firmy, které fotovoltaiku instalují, však už teď pracují na hranici svých možností V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, tedy o 20,6 procent více než v roce 2020. Obrovský zájem místních o fotovoltaiku způsobily dostupné dotace pro rodiny a firmy i skokové zdražování elektřiny z rozvodné sítě. V oblíbenosti mezi slunečními elektrárnami zatím vedou malé střešní instalace, dle asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám.


Solární články totiž v posledních dekádách velmi zlevnily. V dobách, kdy si je pořizovali první průkopníci, stál panel 10 až 20 tisíc korun. Dnes vyjde i na tři a půl tisíce. Cena za celou elektrárnu je samozřejmě vyšší i nyní, upřesnil Pavel Hrzina z ČVUT. Běžný systém s bateriemi, který pokryje potřeby průměrné firmy, vyjde celý asi na půl milionu, investice se však navrátí přibližně za osm let.


Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem se postupně může stát i nedostatek solárních panelů. Ani jim se totiž nevyhnuly dopady covidové pandemie na celosvětový průmysl.


Sbohem, uhlí! Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren, což je o 3 028 více než v roce 2020. Trhu stále dominují menší výrobny – v uplynulých 12 kalendářních měsících se dokonce průměrná velikost nově postaveného fotovoltaického článku zmenšila na 6,7 kWp. Proto celkový výkon ze světelných elektráren v Česku narostl jen o 20,6 procenta, ačkoli samotný počet instalací se zvýšil o polovinu.


Vědci zmapovali všechny solární elektrárny na světě pomocí umělé inteligence. Chtějí předpovídat jejich výnos


V budoucnu se to má změnit, aby Česko dokázalo dosáhnout cíle pro rok 2030 – ten zní 12 tisíc megawattů vyrobené sluneční energie ročně. Restart stagnujícího solárního sektoru po dlouhých 11 letech chystá vláda Petra Fialy, který slíbil, že stát do čtyř let vybuduje 100 tisíc nových solárních střech. Velké plány na komunitní elektrárny má například Praha. Elektrárny se budou nacházet na střechách parkovacích domů a dopravních dep, které nyní tvoří velký nevyužitý potenciál.


V celé EU se přitom v uplynulém roce dohromady postavily fotovoltaické články o výkonu 25 900 MWp (jednotka výkonu solárního panelu v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek), rekordmanem v tomto ohledu se stalo Polsko s 3 100 MWp. Za vysokou poptávkou po panelech, v důsledku které evropské firmy zabývající se fotovoltaikou pracují na hranici vlastních možností, stojí (i v případě dalších zemí) běžní občané.


Podpora soběstačnosti V Česku bylo v rámci programu Zelená úsporám proplaceno přibližně 6500 žádostí o domácí solární elektrárny. Před rokem bylo toto číslo o necelé dva tisíce nižší. Tentokrát 80 procent žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 procent v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku," říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 procenta zprovozněných elektráren.


Kromě snahy ušetřit za energie mají nicméně i jiné argumenty pro pořízení vlastní elektrárny. "Výzkum zabývající se motivací soukromých investorů do fotovoltaických panelů ukazuje, že hlavním důvodem pro pořízení článku jsou sice osobní benefity, ale nefinanční hodnoty, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako peněžní přínosy," komentuje motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů. "Jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," dodává.


Firmy s puncem kvality Nicméně i když zájem o energetickou soběstačnost stoupá v podnikové i municipální sféře, množství nově instalovaných panelů tomu neodpovídá. Výstavba se loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 článků s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Podle analytiků za to může složitá administrativa a s ní spojená zdlouhavá realizace projektů.


Airbus testuje solární letadlo, které na nebi vydrží až šest měsíců a dostane internet i do nejzapadlejších koutů světa


"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu, nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají," shrnuje současný stav Krčmář.


V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. S pandemií spojené problémy s dodávkami materiálů v kombinaci s dalším růstem poptávky ovšem čekací doby na vlastní solární panely pro soukromé osoby nejspíš ještě o něco prodlouží.


V souvislosti s tím poté Krčmář očekává, že se vyrojí nově vzniklé instalační firmy. Ty však v rámci oboru budou představovat pouhé začátečníky bez potřebných znalostí. "Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace," uzavírá.


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=357539




10. 1. 2022; vecerni-praha.cz

Na den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické láká variace na scénu z Pelíšků

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT ve čtvrtek 13. ledna 2022 pořádá on-line den otevřených dveří.


K FEL ON-LINE se tak budou moci od 17.00 připojit všichni zájemci o studium elektrotechniky a informatiky, kteří nemají možnost navštívit školní kampusy v Dejvicích a na Karlově náměstí či preferují vzdálené připojení. K účasti zve , která s hravou nadsázkou odkazuje na slavnou elektrizující scénu z kultovního snímku Pelíšky.

FEL ČVUT se představí v živém vysílání, do kterého je potřeba se předem registrovat prostřednictvím webu . " Během půlhodiny chceme uchazečům poskytnout základní přehled o tom, jak vypadá studium na naší fakultě a jak se na ni mohou dostat. Od 17.30 uchazeče pozveme k představení bakalářských studijních programů. V chatovacích místnostech budou naši vyučující a studenti a studentky připraveni odpovídat na vše, co souvisí s jednotlivými programy a možnostmi uplatnění, ale také se studentským životem," uvedl prof. Petr Páta , děkan FEL ČVUT.

Video upoutávka z Pelíšků: Elektrické hračky se na FEL naučíte sami vyrábět

K natočení krátké na FEL ON-LINE inspirovala organizátory scéna z kultovního filmu Pelíšky. Studenti v ní s hravým nadhledem inscenují scény s "hračkou Vyděržáj pioněr", která generuje elektrický proud. Pointa je v tom, že studenti FEL si díky svým znalostem mohou s podobnými hračkami nejen hrát, ale také je vyrobit. To je také případ zařízení, které si "zahrálo" v upoutávce. Kutil z řad studentů FEL ČVUT přístroj sestavil z jednoduchých komponent a krabičku s originálním motivem vytiskl na 3D tiskárně.

" Je to úkol, který je v silách absolventů většiny studijních programů, kteří si již na začátku studia osvojí základy praktické elektroniky, naučí se pájet a vytvářet elektrické obvody. Je to důležité zejména pro gymnazisty, kteří si ve většině případů na rozdíl od studentů odborných škol na elektřinu "nesáhnou"," vysvětluje prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Obdobně FEL připravuje kurzy, které mají již přijaté studenty zorientovat například v základech programování či elektroniky. Touto formou se FEL snaží ještě před jejich nástupem na fakultu a v počátku studia minimalizovat rozdíl mezi absolventy gymnázií a elektrotechnických škol. Ale některé doučovací kroužky fungují také mezi studenty, kteří se snaží nově přijaté studenty co nejlépe připravit na vysokoškolské studium informatiky a elektrotechniky.

Technologie budoucnosti mohou studenti nejen studovat, ale také se brzy zapojit do jejich vývoje

Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou studenti na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studentů na jednoho vyučujícího. Ti pak mají čas a prostor se svým studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.


10. 1. 2022; ekologickarevue.cz

Výstavba solárních elektráren trhá rekordy

V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020.


Dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny. Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám.


Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.


Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.


Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020).


Solární asociace seznámila novináře s vývojem na trhu na tiskové konferenci v Praze


"Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.


Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.


"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Jan Krčmář.


V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech. Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje:


"Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.”


URL| https://www.ekologickarevue.cz/vystavba-solarnich-elektraren-trha-rekordy/




10. 1. 2022; autologistika.cz

Výstavba solárních elektráren trhá rekordy

V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020.

Dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny. Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám.

Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020).

Solární asociace seznámila novináře s vývojem na trhu na tiskové konferenci v Praze

"Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Jan Krčmář.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech. Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje:

"Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.”


10. 1. 2022; FeedIT.cz

Na den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT láká variace na scénu z Pelíšků

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT ve čtvrtek 13. ledna 2022 pořádá on-line den otevřených dveří. K FEL ON-LINE se tak budou moci od 17.00 připojit všichni zájemci o studium elektrotechniky a informatiky, kteří nemají možnost navštívit školní kampusy v Dejvicích a na Karlově náměstí či preferují vzdálené připojení. K účasti zve video upoutávka, která s hravou … Continue reading Na den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT láká variace na scénu z Pelíšků



The post Na den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT láká variace na scénu z Pelíšků first appeared on FeedIT.


Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT ve čtvrtek 13. ledna 2022 pořádá on-line den otevřených dveří. K FEL ON-LINE se tak budou moci od 17.00 připojit všichni zájemci o studium elektrotechniky a informatiky, kteří nemají možnost navštívit školní kampusy v Dejvicích a na Karlově náměstí či preferují vzdálené připojení. K účasti zve video upoutávka, která s hravou nadsázkou odkazuje na slavnou elektrizující scénu z kultovního snímku Pelíšky.


FEL ČVUT se představí v živém vysílání, do kterého je potřeba se předem registrovat prostřednictvím webu studuj.fel.cvut.cz. "Během půlhodiny chceme uchazečům poskytnout základní přehled o tom, jak vypadá studium na naší fakultě a jak se na ni mohou dostat. Od 17.30 uchazeče pozveme k představení bakalářských studijních programů. V chatovacích místnostech budou naši vyučující a studenti a studentky připraveni odpovídat na vše, co souvisí s jednotlivými programy a možnostmi uplatnění, ale také se studentským životem," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT.


Video upoutávka z Pelíšků: Elektrické hračky se na FEL naučíte sami vyrábět


K natočení krátké video upoutávky na FEL ON-LINE inspirovala organizátory scéna z kultovního filmu Pelíšky. Studenti v ní s hravým nadhledem inscenují scény s "hračkou Vyděržáj pioněr", která generuje elektrický proud. Pointa je v tom, že studenti FEL si díky svým znalostem mohou s podobnými hračkami nejen hrát, ale také je vyrobit. To je také případ zařízení, které si "zahrálo" v upoutávce. Kutil z řad studentů FEL ČVUT přístroj sestavil z jednoduchých komponent a krabičku s originálním motivem vytiskl na 3D tiskárně.


"Je to úkol, který je v silách absolventů většiny studijních programů, kteří si již na začátku studia osvojí základy praktické elektroniky, naučí se pájet a vytvářet elektrické obvody. Je to důležité zejména pro gymnazisty, kteří si ve většině případů na rozdíl od studentů odborných škol na elektřinu "nesáhnou"," vysvětluje prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Obdobně FEL připravuje kurzy, které mají již přijaté studenty zorientovat například v základech programování či elektroniky. Touto formou se FEL snaží ještě před jejich nástupem na fakultu a v počátku studia minimalizovat rozdíl mezi absolventy gymnázií a elektrotechnických škol. Ale některé doučovací kroužky fungují také mezi studenty, kteří se snaží nově přijaté studenty co nejlépe připravit na vysokoškolské studium informatiky a elektrotechniky.


Technologie budoucnosti mohou studenti nejen studovat, ale také se brzy zapojit do jejich vývoje


Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou studenti na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studentů na jednoho vyučujícího. Ti pak mají čas a prostor se svým studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.


The post Na den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT láká variace na scénu z Pelíšků first appeared on FeedIT.


URL| https://feedit.cz/2022/01/10/na-den-otevrenych-dveri-fakulty-elektrotechnicke-cvut-laka-variace-na-scenu-z-pelisku/?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=na-den-otevrenych-dveri-fakulty-elektrotechnicke-cvut-laka-variace-na-scenu-z-pelisku




10. 1. 2022; Vaše 2

Nejlepší robočíšník je z Prahy 2

Letošní 13. ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze v prosinci vyvrcholil finálovým bojem. Cílem letošního ročníku bylo najít nejschopnějšího ROBO číšníka, respektive studentský tým, který jej dokáže postavit a naprogramovat. Robotické vozítko z lega muselo překonat dráhu s proměnným sklonem, aniž by mu z plošinky sjel vozíček. Napínavé finále klání středoškolských a univerzitních týmů vyhrál Team STV z Domu dětí a mládeže Prahy 2. Vítězem kategorie hodnotící design se potom stal tým Gymstr šestá Ó reprezentující gymnázium Strakonice.

Celou akcí provázel humanoidní robot studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT Ludvík a jeho další "kolega" z lega, který zahrál na klavír několik písní. Hlavní pozornost ale patřila 37 soutěžním robotům a jejich tvůrčím týmům. Po třech kvalifikačních jízdách postoupilo 16 nejlepších robotů, kteří se utkali ve vyřazovacích bojích. V souboji o tře -tí místo zvítězil tým PIKOBOTI ze SPŠ Ostrov. Ve finále se pak střetly týmy E4 z téže SPŠ v Ostrově a Team STV z Domu dětí a mládeže Prahy 2. Právě tento tým ve složení Kryštof Kordík, Kryštof Olík a Richard Agulár se nakonec stal absolutním vítězem celé soutěže.

"Průběh finále ukázal, že rozdíly mezi jednotlivými týmy jsou rok od roku menší. Osobně musím říct, že takto napínavé finále jsem ještě nezažil. Soutěž je díky tomu divácky atraktivnější a zároveň kvalitnější. Je vidět, že dovednosti v oblasti robotiky žáků středních škol se výrazně zlepšují, což je dobrá zpráva i pro naši školu. Myslím, že mezi účastníky je řada našich budoucích studentů," řekl organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Kromě věcných cen od partnerů získali členové prvních třech týmů také jistotu přijetí na Fakultu elektrotechnickou ČVUT bez přijímacích zkoušek.


Foto: Team STV z Domu dětí a mládeže Prahy 2.

Foto Robosoutez.fel.cvut.cz




9. 1. 2022; casopisczechindustry.cz

V Česku trhá výstavba solárních elektráren rekordy. Solární asociace očekává další strmý nárůst, varuje však před nedostatkem kapacity a panelů

V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020.


Dostupné dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny. Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám. Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Jan Krčmář.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech. Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje: "Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.” (7.1.2022)


9. 1. 2022; abicko.cz

Robot iCub z ČVUT: Je velký jako čtyřleté dítě a slouží k výzkumu

Robot iCub s lidským vzhledem se zrodil v laboratořích Italského technologického institutu v Janově, zabydlel se ale v Praze. Je velký jako čtyřleté dítě a slouží k výzkumu.


Pokud patříte mezi stálé čtenáře ábíčka, určitě víte, že za roboty na České vysoké učení technické (ČVUT) chodíme na návštěvy pravidelně. Letos jsme zblízka zkoumali pásové roboty připravené na mezinárodní soutěž agentury DARPA (ABC 4/2021) a obdivovali jsme i maličkého, ale stylového robůtka SK8O (ABC 6/2021).


Když nám výzkumníci z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické napsali do redakce, že mají nový a velice zajímavý přírůstek, neváhali jsme ani vteřinu a vydali se na další exkurzi do laboratoří na pražském Karlově náměstí.


Robot kamarád z Itálie

Přivítal nás Matěj Hoffmann, který je pro 105 cm vysokého robota zvaného iCub pomyslným otcem. "V letech 2013 až 2016 jsem po dokončení doktorského studia pracoval na technologickém institutu v Janově, kde staví roboty iCub. Po návratu do Prahy byl můj velký sen získat jednoho i pro ČVUT, což se nedávno podařilo," chlubí se Matěj.


Robot iCub, na něhož se společně koukáme, nese výrobní číslo 47. V janovských laboratořích postaví přibližně čtyři roboty tohoto typu do roka a interaktivní mapa na webu ukazuje, kde každý z nich v současnosti bydlí. Jde převážně o evropské univerzity a akademie věd, několik iCubů ale najdeme i v USA nebo jihovýchodní Asii.


iCub je jako dítě

Od běžných průmyslových robotů se iCub výrazně liší zejména tím, že opravdu připomíná skutečné dítě. Má dvě oči, ve kterých jsou kamery schopné vnímat hloubku obrazu a sestavovat tak v "mozku" robota stejný vjem, jako to dokáže mozek lidský.


Relativní novinkou je modrá umělá kůže, kterou je pokrytá většina povrchu robotího těla. Roboti iCub jsou v Janově ve vývoji už téměř 20 let, první model s kůží byl postaven před 7 roky. Celkově je na robotovi, kterého si prohlížíme, na 4000 senzorů, jež vnímají 64 stupňů intenzity dotyku. Snímaná data se ihned přenášejí do počítače, který obsluhuje člověk. "Věříme, že abychom mohli zkoumat spojitosti mezi vnímáním robotů a lidí, musí být roboti anatomicky přesní," vysvětluje Matěj Hoffmann.


Výzkum ČVUT

Výzkum, kvůli kterému si třicetikilového robota na ČVUT pořídili, je orientovaný na analýzu hmatu. Jde o jeden z vůbec nejsložitějších lidských smyslů, o kterém toho stále ještě mnoho nevíme. Aktuální vědecká práce se zaměřuje na poznávání a mapování vlastního těla v prvním roce života dítěte.


Co to v praxi znamená? Robot iCub se snaží pomocí svých rukou nahmatat zbývající části svého těla – třeba hlavu, trup a nohy – a postupně si ve svém řídicím centru sestavuje model své vlastní fyzické existence. Jde o rozvíjení algoritmů z rodiny zvané "artificial curiosity", což bychom do češtiny mohli přeložit jako "umělá zvědavost".


Do trouby radši nesahat

Kromě umělé kůže jsou mimořádně zajímavé také obě robotické ruce. Jsou to právě špičky prstů, které jsou pro lidský i robotí hmat mimořádně důležité. Dlaně iCuba sice nejsou stoprocentně anatomicky přesné, přesto jde o vůbec nejsložitější část robota. Každá z nich obsahuje 12 motorizovaných kloubů, mnoho dalších nemotorizovaných (např. na článcích prstů), a také senzory dotyku na bříškách prstů. Robot iCub má i teplotní senzory, takže pozná, zda by se saháním na objekt nemohl spálit.


Spolupráce celého světa

Software pro robota vzniká v režimu open-source, což znamená, že se jednotlivé univerzity o své poznatky a vynálezy vzájemně dělí. Výzkumníci z ČVUT si tak z internetu stáhli například softwarový modul pro zrak iCuba, a naopak pravidelně nahrávají svůj vlastní pro hmat.


"Robot iCub je absolutní technologická špička a předpokládáme, že na něm budeme dělat výzkum dalších 10 až 20 let," dodává Matěj Hoffmann. Jeho kolegové jej třeba učí hrát karetní hru Dobble. Poznávání obrázků přitom není tím nejdůležitějším. Vědci se nyní zaměřují zejména na to, aby robot při hraní nenarážel rukama do svých lidských oponentů.


Skoro jako člověk

A jak vidí budoucnost lidem podobných robotů Matěj? "Za 20 let by to mohl být třeba asistent v domácnosti, je humanoidní, takže mu nemusíme přizpůsobovat prostředí, dokáže například překročit práh. Náš iCub je přirozenější pro komunikaci než nějaká krabička, umí napodobit výrazy tváře. Jsou to imitované, ale čitelné emoce," vysvětluje. Robot iCub se na nás naposledy usmál a my se zase na nějakou dobu s ČVUT loučíme.


Nečekaný výkon

Robot iCub běží na procesorové platformě Intel Core i7. Má 4 GB operační paměti a 32 GB SSD úložiště. Veškeré informace distribuuje speciálně upravená instalace operačního systému Ubuntu z rodiny Linux napojená na tzv. middleware. Robot má 3 gyroskopy, 3 akcelerometry, 3 geomagnetické senzory a především celkem 53 motorů, které pohánějí klouby.


URL| https://www.abicko.cz/clanek/28397/robot-icub-z-cvut-je-velky-jako-ctyrlete-dite-a-slouzi-k-vyzkumu


9. 1. 2022; seznamzpravy.cz

Covid zlepšil praxi kybernetiků. Co dřív trvalo hodinu, vezme teď pár minut

Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze ukázala, jak jde původní hrozbu ztělesněnou covidem přeměnit ve výhodu. Stačí být aktivní a přemýšlet…


Ve světě i v Česku se stále intenzivněji mluví o tom, že je kvůli efektivnímu rozvoji zemí nutné více propojit studium s praxí. Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze se o to snaží již několik let, covid ale její úsilí výrazně zesílil. Když se při příchodu covidu zavřely školy a výuka se přesunula do online světa, praktická cvičení fakticky skončila, protože je nešlo na dálku vykonávat.

Fakulta rychle dokončila virtuální laboratoř, na které si mohou studenti procvičovat praktické úkoly i z domova, při první vlně covidu ji vyzkoušela a loni v září pustila do ostrého provozu. Účast na praxích se rázem zvedla na 100 procent.

Virtuální prostředí však pomohlo škole také k širší a efektivnější spolupráci s byznysem, pro který FEL pořádala komerční kurzy už před covidem.

"Projekt praktického vzdělávání firem zaměřený na počítačové sítě a kybernetickou bezpečnost pořádáme už pátým rokem. Roste organicky. Z malého záměru se rozrostl tak, že aktuálně máme 50 účastníků kurzu v semestru. Virtuální platforma nám v tom velmi pomáhá. Kdybychom ji neměli, tak bychom v lockdownu museli ukončit výuku, nebo ji vést jen teoreticky. Tak jsme přemýšleli, co s tím, a našli jsme toto řešení, kdy můžeme pokračovat na dálku dál," říká Jaroslav Burčík z Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT a zároveň vedoucí Centra pro kybernetickou bezpečnost.

Fakulta může díky virtuální platformě rozšířit počet účastníků kurzu a získat tak peníze na svůj další rozvoj, což zesiluje její soběstačnost.

Byznys má z této spolupráce zase přístup k nejnovějším technologiím, prohlubuje svou praxi se zkušenými experty a zároveň si může vytipovat nejnadanější a nejšikovnější studenty a snažit se je získat do své firmy. Zkušených ajťáků je na trhu nedostatek už mnoho let, covid však hlad po nich ještě zesílil. Získat takové pracovníky stojí mnoho peněz, a firmy tak mohou ušetřit nemalé peníze za jejich nábor.

A jak škola motivuje studenty a profesory k tomu, aby přicházeli s novými nápady, které jde uplatnit v praxi? Například tím, že si pro uvolnění a odlehčení vybuduje v zasedačce malý prostor pro meditaci.

"Zenovou zahrádku udělali profesoři na FEL ČVUT svému vedoucímu katedry z vděku za to, že vydupal mnoho věcí navzdory různým, hlavně administrativním, překážkám. Prý aby se tam mohl po tom rozčilování uklidnit. Tradice vznikla v roce 2015 za vedení Borise Šimáka. Ve skleněné kouli se od té doby skrývá 3D hlava aktuálního vedoucího, která mění barvy," říká Burčík.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-covid-zlepsil-praxi-kybernetiku-co-driv-trvalo-hodinu-vezme-ted-par-minut-185175


8. 1. 2022; obnovitelne.cz

Rekordní solární rok: přibylo více než 9 tisíc elektráren, zájem je stále obrovský

V Česku bylo v uplynulém roce podle aktuálních údajů Solární asociace připojeno 9 321 fotovoltaických elektráren, což je o 3 028 více než v roce 2020. Významný byl rovněž nárůst instalovaného výkonu: přibylo celkem 62 megawattů, o zhruba pětinu více než v roce předchozím.

Důvodem výrazného nárůstu zájmu o vlastní elektrárnu je zdražování energií v kombinaci s dostupnými dotacemi pro rodiny a firmy. Zatím vedou malé střešní instalace, průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon "pouze" o 20,6 procent.

Podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám. Ostatně pokud chce Česká republika splnit své dekarbonizační cíle, musí vzniknout rovněž rozsáhlejší solární parky – ty už například plánuje na místech bývalé povrchové těžby společnost ČEZ.

Experti ze Solární asociace upozornili na to, že současná poptávka po střešních instalacích už naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být také nedostatek solárních panelů kvůli dopadům koronavirové pandemie na celosvětovou ekonomiku.


Dvaapůlkrát více střešních instalací

Ohromný zájem o pořízení vlastní malé elektrárny potvrzují i elektrárenské společnosti a další firmy na trhu. Jen ČEZ loni instaloval 1 514 střešních fotovoltaik, téměř dvaapůlkrát tolik, co v roce 2020. Celkový výkon těchto instalací dosáhl 7,4 megawattů.

Zákazníci mají zájem zejména o solární elektrárny doplněné bateriovými systémy. Baterií ČEZ Prodej loni u zákazníků instaloval 939, tedy dvojnásobek. Stoupl také zájem o tepelná čerpadla, kterých loni technici ČEZ v českých domácnostech zapojili 1 118, oproti 514 v roce 2020.

"Zájem o naše služby v oblasti moderní energetiky rychle roste. Prakticky každý už dnes při stavbě nového domu nebo při rekonstrukci střechy přemýšlí o tom, zda si pořídit také fotovoltaiku. Solární elektrárny se už stávají v Česku standardem a zájem výrazně zvýšila i rostoucí cena energií. Jsme rádi, že se zákazníci obracejí právě na nás. S vlastní fotovoltaikou zákazníci šetří jak životní prostředí, tak rodinné rozpočty," řekl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Značný zájem eviduje rovněž společnost E.ON, která se v uplynulém roce domluvila například s obchodním řetězcem Penny Market na instalaci fotovoltaických elektráren na střechy jejich prodejen po celém Česku. E.ON vloni evidoval dvojnásobek požadavků na pořízení solárních panelů a poptávka nadále roste.

"Nejde jen o ekonomické úspory. Jde nám také o to, že se chceme odpovědně chovat k naší planetě. Solární energie je přirozený a obnovitelný zdroj energie," řekl Mathias Mentrop, jednatel společnosti PENNY. Díky jedné prodejně s fotovoltaikou sníží obchodní řetězec emise oxidu uhličitého až o 117 tun ročně. Pro představu: takové množství se dostane do ovzduší při spálení 32 356 litrů nafty. Celkem by fotovoltaické elektrárny měly být instalovány na až 35 prodejen. "Spolupráce s Penny je významná svým rozsahem, kdy zákazník umisťuje elektrárny na velkou část prodejen ze svého řetězce," konstatoval Jiří Kropš, projektový manažer E.ON Energie.

Nejde jen o solární panely. "Nejenže dodáme fotovoltaické elektrárny na tři desítky jejich prodejen, ale u dalších padesáti vybudujeme dobíjecí stanice pro elektromobily a jednu dobíjecí stanici s fotovoltaickými panely s bateriovým úložištěm," oznámil v létě Jan Zápotočný, člen představenstva E.ON Energie.


Na 6,5 tisíc žádostí o dotace

Solární asociace rovněž uvedla, že v roce 2021 bylo proplaceno přibližně 6,5 tisíc žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám, přičemž v roce 2020 to bylo něco přes 4,8 tisíce žádostí. Na 80 procent zájemců přitom vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie, což je opět o něco více než v předchozím roce.

"Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku," řekl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 procent zprovozněných fotovoltaik.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. Ukázal to výzkum Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se zabýval motivací soukromých investorů – domácností – pro pořízení vlastní elektrárny. Výraznou roli hraje zájem o životní prostředí (86 procent dotázaných) a osobní energetická bezpečnost (82 procent).

"Výzkum ukázal, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení fotovoltaiky, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," sdělila Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

S doporučením, aby se vláda začala intenzivně zajímat o možnost rozšíření podpory pro malé obnovitelné zdroje, přišel v reakci na roztoucí zájem domácnostní o tato řešení Svaz moderní energetiky. Ten ve spolupráci s konzultační společností Budovy21 připravil sadu kroků, kterými může stát otevřít přístup například k střešní fotovoltaice i pro nízkopříjmé domácnosti. "Právě projekty místních obnovitelných zdrojů a renovace budov jsou klíčovým nástrojem v boji proti energetické chudobě. Investiční podporu by měly doplnit státem garantované nízkoúročené půjčky, které zajistí, že na tato řešení dosáhnou i domácnosti, které nemají potřebný objem prostředků. Ke zvážení je i zavedení investiční složky dávek sociální pomoci, která by pomohla dofinancovat dotaci z programu Nová zelená úsporám. A podpora projektové přípravy doplní spektrum opatření pro zajištění kvality renovací,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.


Delší čekací lhůty

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá rovněž mezi podniky a obcemi, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to 70procentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají," upozornil Jan Krčmář ze Solární asociace.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky včetně zvyšování cen nebo nedostatkem surovin ovšem pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech.

"Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené," uvedl Krčmář.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay


7. 1. 2022; komunalniekologie.cz

Počet solárních elektráren v České republice přibývá

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Jan Krčmář.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech. Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje: "Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.”

Souhrn dat za rok 2021:

Celkový počet nových instalací: 9 321 (2020: 6 293)

Celkový výkon nových instalací: 62 MWp (2020: 51,4 MWp)

Průměrná velikost elektráren 2021: 6,7 kWp (2020: 8,3 kWp)


6. 1. 2022; ekolist.cz

Energetická krize probudila obrovský zájem o domácí solární elektrárny

V loňském roce se v Česku podle údajů Solární asociace instalovalo celkem 62 megawattů nových solárních elektráren. Je to o 20,6 procent více než v roce 2020. Zatím vedou malé střešní instalace. Zájem o ně se zvedl kvůli zdražování energie, jejich dostupnost zároveň zvýšily dotace pro rodiny a firmy. Podle Solární asociace je ale budoucí trend ve velkých střešních a pozemních elektrárnách.

"Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných fotovoltaických elektráren. Poptávka po nových instalacích již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku. Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %. Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací domácností k investici do fotovoltaiky ukazuje, že hlavním důvodem pro pořízení fotovoltaiky jsou osobní benefity. Nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou přitom zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je podle Solární asociace složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů. V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) podle Solární asociace pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech. Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy. "Ty logicky nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy," říká Krčmář. Ty, které splní kritéria asociace, budou uvedeny v mapě na webu Solární asociace

Zapomněli jste heslo? Změňte si je

Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali


Instalace fotovoltaického panelu. Ilustrační snímek. Licence / Volné dílo (public domain) Foto /

ENERGY.GOV



6. 1. 2022; techfocus.cz

Výstavba solárních elektráren v Česku trhá dle asociace rekordy

V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020.


Dostupnédotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny. Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám.

Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.

Související

Lukáš Bauer

Přímá přeměna metanu na metanol má šanci prosadit…

Martin Pokorný

Zařazení jádra a zemního plynu do udržitelné…

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp.

Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny.

Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech.

Zdroj: Solární asociace


Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem / Pixabay.


6. 1. 2022; cysnews.cz

V Česku trhá výstavba solárních elektráren rekordy. Solární asociace očekává další strmý nárůst, varuje však před nedostatkem kapacity a panelů Loni b

V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020.

Dostupné dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny. Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám. Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.

Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

"Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Jan Krčmář.

Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech. Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje: "Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.”

Celkový počet nových instalací: 9 321 (2020: 6 293)

Celkový výkon nových instalací: 62 MWp (2020: 51,4 MWp)

Průměrná velikost elektráren 2021: 6,7 kWp (2020: 8,3 kWp)


6. 1. 2022; iot-portal.cz

Technologie z FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě díky spolupráci se společností CETIN

Požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Parametry datové komunikace je nutné testovat a měřit.


K tomu lze využít zařízení nazvané F-Tester® vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, které nově dokáže měřit i 5G sítě.

Na základě požadavků z praxe vznikla v roce 2020 varianta s označením F-Tester 4drive-box. Prověřuje více operátorů zároveň a je vhodná pro vestavbu do vozidla, které tak může měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu rychle a efektivně za jízdy (tzv. drive-testy). V průběhu roku 2021 přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí a řada vylepšení pro zvýšení stability v dynamickém mobilním prostředí. F-Tester, měřicí zařízení pro ověřování datové konektivity, v současné chvíli využívá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu populace. CETIN, stejně jako ČTÚ, využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR. Objektivní měření a vyhodnocení pokrytí pomáhá motivovat operátory k zajištění a vylepšování kvality služeb mobilního internetu v Česku. CETIN navíc využívá F-Tester pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (například prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.

" Zařízení F-Tester je vyvíjeno a kompletováno na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN. I v tomto případě se ukazuje, že spolupráce s průmyslovými partnery je ve vývoji nezbytná. Zkušenost s nasazením našeho řešení v náročných podmínkách praxe nás také motivuje dotáhnout ho do uživatelsky přijatelného a spolehlivého komerčního produktu, " pochvaluje si spolupráci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.

" Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G, nové funkcionality, které v laboratoři zkoumáme a podobně. Proto je možné přístroj vyzkoušet i ve velmi specifických podmínkách – dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě. Také umožňujeme otestovat novinky, které se teprve implementují, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné, " shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř, specialista vývoje a měření RAN ze společnosti CETIN.

F-Tester® a jeho logo je chráněnou známkou ČVUT v Praze. Více informací na https://f-tester.fel.cvut.cz.

Zdroj


6. 1. 2022; ekonomicky-denik.cz

Devět tisíc nových střešních fotovoltaik za rok. Zájem lidí i firem o vlastní zdroj energie roste

Podle údajů Solární asociace přibylo v České republice v loňském roce celkem 62 megawattů nového výkonu solárních elektráren, což je o 20 procent více než v roce 2020. Jedná se celkem o 9321 nových fotovoltaik, převažují mezi nimi malé instalace na střechách rodinných domů. I když se to může na první pohled zdát jako slušný […]


Podle údajů Solární asociace přibylo v České republice v loňském roce celkem 62 megawattů nového výkonu solárních elektráren, což je o 20 procent více než v roce 2020. Jedná se celkem o 9321 nových fotovoltaik, převažují mezi nimi malé instalace na střechách rodinných domů.


I když se to může na první pohled zdát jako slušný výsledek, v mezinárodním srovnání se jedná o slabá čísla. "V sousedním Rakousku za loňský rok přibylo 428 megawattů nového výkonu ve fotovoltaice, v Maďarsku 800 a v Polsku, které si stále spojujeme hlavně s uhlím, dokonce 3100 megawattů," upozornil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.


Krčmář je v této funkci nově, převzal ji na počátku ledna od Veroniky Šilhové, která odešla na mateřskou dovolenou. Bývalou Krčmářovu pozici – funkci předsedy představenstva Solární asociace –nově zastává Jan Fousek, který je současně předsedou Asociace pro akumulaci energie Aku-Bat CZ.


Když fotovoltaika, tak s baterií


Naprostá většina nových fotovoltaik v Česku vzniká s dotační podporou státu, respektive evropských fondů. Detailní čísla za program Nová zelená úsporám (NZÚ) na dnešní tiskové konferenci představil ředitel energetické sekce Státního fondu životního prostředí Jakub Hrbek. V loňském roce NZÚ poskytl dotaci na 6500 střešních solárních elektráren. Podpořené projekty měly v součtu výkon přes 33 megawattů. Zajímavostí může být, že skoro 80 procent podpořených projektů zahrnovalo pořízení baterie pro ukládání energie.


Další růst bude problematický s ohledem na vyčerpané kapacity dodavatelských firem. "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.


Motivaci lidí k investici do střešní fotovoltaiky zjišťoval průzkum, který vedla Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Podle tohoto průzkumu jsou nejsilnější motivací obavy ze současného či budoucího růstu cen energií, úspora nákladů, výše dotace z NZÚ a zájem o energetickou soběstačnost. Méně významnou roli pak hrají obavy o životní prostředí a globální změny klimatu.


Dočasný pokles ve firemní sféře


Oproti roku 2020 zpomalil přírůstek solárních panelů na střechách firem a komerčních objektů. Loni zde vyrostlo 397 instalací s celkovým výkonem 19,2 MW (v roce 2020 to bylo 1373 fotovoltaik o výkonu 28,8 MW). Firemní investice podporuje stát formou příspěvku z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). V příštím roce nabídne také první část z pěti miliard, které jsou pro fotovoltaiku vyhrazeny v Národním plánu obnovy.


Jak na tiskové konferenci uvedl zástupce ministerstva průmyslu a obchodu Ondřej Tomšej, letošní výsledek by měl být vyšší než loňský. Rozhodnutí o přidělení dotace totiž mají fotovoltaiky o výkonu 61,65 megawattu, z toho více než polovina zatím nebyla postavena. Velká část investorů investuje spolu s fotovoltaikou také do akumulace energie, celkem by tak mělo přibýt 29,8 MWh kapacity v bateriových systémech.


Velké pozemní fotovoltaické elektrárny se v loňském roce nestavěly. Změna by měla nastat letos díky dotacím z Modernizačního fondu.


David Tramba


URL| https://ekonomickydenik.cz/devet-tisic-novych-stresnich-fotovoltaik-za-rok-zajem-lidi-i-firem-o-vlastni-zdroj-energie-roste/




6. 1. 2022; netguru.cz

Přístroj z FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě

Požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Parametry datové komunikace je nutné testovat a měřit. K tomu lze využít zařízení nazvané F-Tester vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, které nově dokáže měřit i 5G sítě.

Na základě požadavků z praxe vznikla v roce 2020 varianta s označením F-Tester 4drive-box. Prověřuje více operátorů zároveň a je vhodná pro vestavbu do vozidla, které tak může měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu rychle a efektivně za jízdy (tzv. drive-testy). V průběhu roku 2021 přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí a řada vylepšení pro zvýšení stability v dynamickém mobilním prostředí. F-Tester, měřicí zařízení pro ověřování datové konektivity, v současné chvíli využívá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu populace. CETIN, stejně jako ČTÚ, využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR. Objektivní měření a vyhodnocení pokrytí pomáhá motivovat operátory k zajištění a vylepšování kvality služeb mobilního internetu v Česku. CETIN navíc využívá F-Tester pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (například prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.

"Zařízení F-Tester je vyvíjeno a kompletováno na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN. I v tomto případě se ukazuje, že spolupráce s průmyslovými partnery je ve vývoji nezbytná. Zkušenost s nasazením našeho řešení v náročných podmínkách praxe nás také motivuje dotáhnout ho do uživatelsky přijatelného a spolehlivého komerčního produktu," pochvaluje si spolupráci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.

"Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G, nové funkcionality, které v laboratoři zkoumáme a podobně. Proto je možné přístroj vyzkoušet i ve velmi specifických podmínkách – dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě. Také umožňujeme otestovat novinky, které se teprve implementují, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř, specialista vývoje a měření RAN ze společnosti CETIN.

F-Tester a jeho logo je chráněnou známkou ČVUT v Praze.

TZ

@RadekVyskovsky

Zdroj: NETGURU NETWORK NEWS

URL| https://www.netguru-nn.com/pristroj-z-fel-cvut-nove-testuje-i-5g-site/


6. 1. 2022; TECH Magazín

Měřicí technika z ČVUT nově testuje i 5G sítě

Požadavky na datovou konektivitu, zejména na spolehlivé a všude dostupné bezdrátové připojení se neustále zvyšují.


Objektivní měření a vyhodnocení pokrytí pomáhá motivovat operátory k zajištění a vylepšování kvality služeb mobilního internetu v ČR. A k tomu je určeno zařízení nazvané F-Tester vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze.

Už první varianta měřicího zařízení pro ověřování datové konektivity s označením F-Tester 4drive-box, která vznikla v roce 2020, na základě požadavků z praxe, umožnila prověřovat více operátorů zároveň a nabídla i možnost vestavby do vozidla, které tak může měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu rychle a efektivně za jízdy (tzv. drive-testy). Loni získal přístroj nově i schopnost měření nastupujících 5G sítí a řadu vylepšení pro zvýšení stability v dynamickém mobilním prostředí.

F-Tester, v současné chvíli využívá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v ČR pokrývá většinu populace. CETIN využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR a navíc i pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (např. prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.

"Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G, nové funkcionality, které v laboratoři zkoumáme a podobně. Proto je možné přístroj vyzkoušet i ve velmi specifických podmínkách – dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě. Také umožňujeme otestovat novinky, které se teprve implementují, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř, specialista vývoje a měření RAN ze společnosti CETIN.

"Zařízení F-Tester je vyvíjeno a kompletováno na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde ve fakultní 5G/6G laboratoři umíme řadu věcí na LTE a 5G emulovat, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN. I v tomto případě se ukazuje, že spolupráce s průmyslovými partnery je ve vývoji nezbytná. Zkušenost s nasazením našeho řešení v náročných podmínkách praxe nás také motivuje dotáhnout ho do uživatelsky přijatelného a spolehlivého komerčního produktu," pochvaluje si spolupráci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.

Publikováno: 6. 1. 2022 / Počet přečtení: 18


6. 1. 2022; ceskenovinky1.eu

V Česku trhá výstavba solárních elektráren rekordy. Solární asociace očekává další strmý nárůst, varuje však před nedostatkem kapacity a panelů

Jan Krčmář V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020. Dostupné dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny. Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám. Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.


Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie," doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

"Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Jan Krčmář.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech. Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje: "Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, které nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.”




5. 1. 2022; itbiz.cz

Technologie z FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě

Požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Parametry datové komunikace je nutné testovat a měřit. K tomu lze využít zařízení nazvané F-Tester vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, které nově dokáže měřit i 5G sítě.


Na základě požadavků z praxe vznikla v roce 2020 varianta s označením F-Tester 4drive-box. Prověřuje více operátorů zároveň a je vhodná pro vestavbu do vozidla, které tak může měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu rychle a efektivně za jízdy (tzv. drive-testy). V průběhu roku 2021 přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí a řada vylepšení pro zvýšení stability v dynamickém mobilním prostředí. F-Tester, měřicí zařízení pro ověřování datové konektivity, v současné chvíli využívá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu populace. CETIN, stejně jako ČTÚ, využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR. Objektivní měření a vyhodnocení pokrytí pomáhá motivovat operátory k zajištění a vylepšování kvality služeb mobilního internetu v Česku. CETIN navíc využívá F-Tester pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (například prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.

"Zařízení F-Tester je vyvíjeno a kompletováno na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN. I v tomto případě se ukazuje, že spolupráce s průmyslovými partnery je ve vývoji nezbytná. Zkušenost s nasazením našeho řešení v náročných podmínkách praxe nás také motivuje dotáhnout ho do uživatelsky přijatelného a spolehlivého komerčního produktu," pochvaluje si spolupráci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.

"Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G, nové funkcionality, které v laboratoři zkoumáme a podobně. Proto je možné přístroj vyzkoušet i ve velmi specifických podmínkách – dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě. Také umožňujeme otestovat novinky, které se teprve implementují, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř, specialista vývoje a měření RAN ze společnosti CETIN.

Akcie telekomunikační společnosti China Mobile při svém debutu na akciové burze v Šanghaji posílily.


URL| https://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/technologie-z-fel-cvut-nove-testuje-i-5g-site


5. 1. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Technologie z FEL nově testuje i 5G sítě díky spolupráci se společností CETIN

Požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Parametry datové komunikace je nutné testovat a měřit. K tomu lze využít zařízení nazvané F-Tester® vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, které nově dokáže měřit i 5G sítě.



Na základě požadavků z praxe vznikla v roce 2020 varianta s označením F-Tester 4drive-box. Prověřuje více operátorů zároveň a je vhodná pro vestavbu do vozidla, které tak může měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu rychle a efektivně za jízdy (tzv. drive-testy). V průběhu roku 2021 přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí a řada vylepšení pro zvýšení stability v dynamickém mobilním prostředí. F-Tester, měřicí zařízení pro ověřování datové konektivity, v současné chvíli využívá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu populace. CETIN, stejně jako ČTÚ, využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR. Objektivní měření a vyhodnocení pokrytí pomáhá motivovat operátory k zajištění a vylepšování kvality služeb mobilního internetu v Česku. CETIN navíc využívá F-Tester pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (například prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.


"Zařízení F-Tester je vyvíjeno a kompletováno na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN. I v tomto případě se ukazuje, že spolupráce s průmyslovými partnery je ve vývoji nezbytná. Zkušenost s nasazením našeho řešení v náročných podmínkách praxe nás také motivuje dotáhnout ho do uživatelsky přijatelného a spolehlivého komerčního produktu," pochvaluje si spolupráci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.

"Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G, nové funkcionality, které v laboratoři zkoumáme a podobně. Proto je možné přístroj vyzkoušet i ve velmi specifických podmínkách – dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě. Také umožňujeme otestovat novinky, které se teprve implementují, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř, specialista vývoje a měření RAN ze společnosti CETIN.


F-Tester® a jeho logo je chráněnou známkou ČVUT v Praze. Více informací ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Technologie-z-FEL-nove-testuje-i-5G-site-diky-spolupraci-se-spolecnosti-CETIN-688541




5. 1. 2022; Lupa.cz

F-Tester: Na ČVUT vyvinuli zařízení na testování sítí, nově ho na 5G nasadil CETIN

Síťová skupina na katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinula zařízení F-Tester pro testování datových sítí. První verze byla vypuštěna v polovině loňského roku a začal jí používat Český telekomunikační úřad. ČVUT nově zvládá také testování 5G sítí a zařízení nasadil CETIN.

“CETIN, stejně jako ČTÚ, využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR,” uvádí autoři F-Testeru. “CETIN navíc využívá F-Tester pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (například prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.”

Zařízení lze využít pro ověřování internetového připojení, měření parametrů bezdrátových sítí Wi-Fi a mobilních sítí, měření pokrytí mobilních sítí z vozidla za pohybu nebo generování a analýzy uživatelsky definovaného provozu pro validaci průmyslových sítí. Měření parametrů komunikačních sítí je založené na rodině protokolu TCP/IP.

“Pro měření lze definovat měřicí scénář s libovolným datovým profilem (časovou sousledností) generovaných dat. Výsledky provedených měření jsou pak vyhodnoceny korelovanými časovými průběhy odezvy komunikační sítě v podobě aktuální přenosové rychlosti, zpoždění ve smyčce a chybovosti. Výstupem analýzy jsou přehledné grafy ve vektorovém formátu PDF a textové soubory se zpracovanými výsledky,” shrnuje ČVUT. Detaily jsou na webu.

F-Tester je vyvíjen a kompletován na ČVUT. Škola dokáže řadu věci emulovat ve své 5G/6G laboratoři, ovšem ne to, jak se konkrétní technologie určitého výrobce chová s určitým nastavením. ČVUT proto využívá laboratoří CETINu.


5. 1. 2022; vecerni-praha.cz

Přístroj F-Tester vyvinutý na FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě

Požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Parametry datové komunikace je nutné testovat a měřit.


K tomu lze využít zařízení nazvané F-Tester® vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, které nově dokáže měřit i 5G sítě.

Na základě požadavků z praxe vznikla v roce 2020 varianta s označením F-Tester 4drive-box . Prověřuje více operátorů zároveň a je vhodná pro vestavbu do vozidla, které tak může měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu rychle a efektivně za jízdy (tzv. drive-testy). V průběhu roku 2021 přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí a řada vylepšení pro zvýšení stability v dynamickém mobilním prostředí. F-Tester, měřicí zařízení pro ověřování datové konektivity, v současné chvíli využívá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu populace. CETIN, stejně jako ČTÚ, využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR. Objektivní měření a vyhodnocení pokrytí pomáhá motivovat operátory k zajištění a vylepšování kvality služeb mobilního internetu v Česku. CETIN navíc využívá F-Tester pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (například prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.

"Zařízení F-Tester je vyvíjeno a kompletováno na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN. I v tomto případě se ukazuje, že spolupráce s průmyslovými partnery je ve vývoji nezbytná. Zkušenost s nasazením našeho řešení v náročných podmínkách praxe nás také motivuje dotáhnout ho do uživatelsky přijatelného a spolehlivého komerčního produktu," pochvaluje si spolupráci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.

"Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G, nové funkcionality, které v laboratoři zkoumáme a podobně. Proto je možné přístroj vyzkoušet i ve velmi specifických podmínkách – dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě. Také umožňujeme otestovat novinky, které se teprve implementují, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř, specialista vývoje a měření RAN ze společnosti CETIN.

F-Tester a jeho logo je chráněnou známkou ČVUT v Praze.

Více informací na f-tester.fel.cvut.cz

Foto: Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze


5. 1. 2022; Novinky.cz

Český středoškolák vyrobil robota pomocníka. Usnadní život vozíčkářům

Student 4. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině na Praze 10 všem vytřel zrak na Elektrotechnické olympiádě vedené Fakultou elektrotechnickou ČVUT, když vyhrál první místo s takzvaným robotem pomocníkem, jehož myšlenkou je usnadnit život lidem na vozíčku. Jakub Jiřík sice tvrdí, že jeho projekt má ještě mouchy, ale jednou by mohl opravdu potřebným posloužit.


Sledujte naše videa bez reklam

Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky. Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále.

"Byl jsem rád, když jsem vyhrál, přesvědčilo mě to o tom, že dělat tenhle projekt nebyla chyba," usmívá se Jakub Jiřík s tím, že na robotovi pracoval téměř rok a nějaké ty mouchy vychytává stále. Například, že se robot občas chová zmateně, třeba když se snaží překonat překážku a začne se točit na místě.

Robot vypadá jako elektrický odpadkový koš, což byl autorův záměr, vejde se do něj totiž spousta věcí, například batoh nebo nákup, které do něj může vozíčkář dát. Robot ho pak díky speciální růžové pásce, kterou snímá jeho kamera, následuje.

"Robot obsahuje baterii, dva motory, které mu slouží k zatáčení, řídicí jednotku, která ovládá senzory a vše podstatné, a kameru, kterou předmět sleduje," vysvětlil Jakub s tím, že konstrukce je z hliníkových tyček a opláštění z plastových desek, které sám manuálně opracoval. Robot vydrží až čtyři hodiny. Baterie se nabíjí na speciální nabíječce.

Jakub vynález zatím na handicapovaných nevyzkoušel, ale věří, že jednou jeho projekt někomu opravdu pomůže. S výrobou mu pomohli jeho profesoři. "My jsme na Jakuba Jiříka hrdí, byl to celé jeho nápad, s námi jen konzultoval," řekl Novinkám učitel elektrotechnických odborných předmětů Josef Řehulka s tím, že Jakubova práce byla nad rámec jeho získaných znalostí, tudíž si musel po konzultacích spousty informací sám dohledávat a doučovat se je.

"Porota to neměla jednoduché, sešlo se opravdu mnoho zajímavých prací, ale Jakub Jiřík vyhrál díky tomu, že jeho práce byla pojata velmi komplexně. Student se nezaměřil pouze na nějakou úzkou oblast elektroniky, elektrotechniky, ale vzal to z gruntu. Postavil konstrukci robota, elektroniku, řadění, snímače, programování... Byla to velmi pěkně a komplexně odvedená práce," řekl hlavní garant Elektrotechnické olympiády ČVUT Dušan Maga.

Ředitelka školy Romana Bukovská je z úspěchů svých studentů náležitě nadšená, dle jejích slov je Česká republika průmyslový stát, který, aby byl konkurence schopný, musí využívat automatizovanou a robotizovanou výrobu.

Ta vyžaduje jednak pracovníky, kteří budou zařízení vymýšlet, a jednak pracovníky, a těch bude více, erudované techniky na údržbu a servis. Tito zaměstnanci by měli mít hluboké technické znalosti a nadhled, měli by vědět, jak věci fungují, měli by umět pracovat s technickou dokumentací strojů a zařízení a operativně řešit nastalé problémy ve výrobě.

Nesmí jim chybět jazykové vybavení, především technická angličtina. Práce s výpočetní technikou pro ně musí být samozřejmostí. A takové zaměstnance vychovávají právě střední průmyslové školy.

"Rozvírající se nůžky mezi technickou náročností strojů a zařízení a nízkými nároky na technické vzdělávání populace je alarmující. Střední technické školy učí své studenty věcem rozumět, problémy řešit na základě odborné znalosti problematiky, a nikoli svých představ, filozofických úvah, či dokonce pouhých pocitů. V tom je jejich role nezastupitelná," říká Bukovská.


URL| https://www.novinky.cz/muzi/clanek/cesky-stredoskolak-vyrobil-robota-pomocnika-usnadni-zivot-vozickarum-40383052


5. 1. 2022; Brněnský deník

Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku, navrhla unikátní algoritmus pro autonomní drony a roboty

Třináct set studentů z třinácti předních českých i slovenských vysokých se zapojilo do 12. ročníku soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT.


Odborná porota, složená z 19 akademiků i profesionálů z IT businessu, vybrala v online finále nejlepší tři diplomové práce uplynulého akademického roku. Hlavní cenu získala Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Třetí místo obsadil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Velmi vyrovnané hodnocení poroty potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice.

Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt s prací "Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení".


Pokračování na straně 26 Dokončení ze strany 25


Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.

Bronzovou příčku získal Matúš Goliaš za práci "Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu".

Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty. Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

"Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. To nám nezabránilo v naplňování jednoho ze základních cílů soutěže, kterým je prezentace nejlepších českých a slovenských diplomových prací z oblasti IT širší veřejnosti. Popularizaci vědy a zvýšení zájmu o IT může pomoci i skutečnost, že se vítězem IT SPY poprvé stala žena, což dále boří mýtus, že je informatika doménou mužů. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci. A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity. A přesně proto s nimi máme v Profinitu tak širokou spolupráci nejen v rámci této soutěže, ale také v rámci výuky, diplomových prací a výzkumných grantů. Věříme, že propojení špičkové vědy a její aplikace na řešení konkrétních společenských a businessových problémů je ta správná cesta," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá.

Cenou pro vítězku byla nejen finanční odměna jeden tisíc eur od společnosti Profinit, ale autoři tří nejlepších prací získali rovněž odborné kurzy v celkové hodnotě 30 tis. Kč od počítačové školy Gopas a od mediálního partnera předplatné časopisu IT Systems.

Tyto kurzy napomohou jejich dalšímu odbornému rozvoji.

Na 4. až 8. místě skončili (v abecedním řazení): dalších místech skončili: Sára Junková (Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky – Aspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzí), Lukáš Kuhajda (Západočeská univerzita v Plzni – Omezení šumu signálu v genetických přepínačích), Daniel Kyselica (Univerzita Komenského v Bratislavě, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky – Pokročilé algoritmy pro segmentaci astronomických snímků kosmického odpadu), Filip Svoboda (Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky – Agilní adaptace pro výzkumnou laboratoř), Jan Tománek (ČVUT v Praze, Fakulta informačních technologií – Profilování haldy s nízkou latencí).




5. 1. 2022; Prazsky.denik.cz

Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku

Třináct set studentů z třinácti předních českých i slovenských vysokých se zapojilo do 12. ročníku soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT.



Odborná porota, složená z 19 akademiků i profesionálů z IT businessu, vybrala v online finále nejlepší tři diplomové práce uplynulého akademického roku. Hlavní cenu získala Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Třetí místo obsadil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Velmi vyrovnané hodnocení poroty potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile.

Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí.

Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt s prací "Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení".

Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury.

Práce porotce zaujala především tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů.


BRONZ ZA POMOC LIDEM S PROBLÉMY OČÍ


Bronzovou příčku získal Matúš Goliaš za práci "Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu". Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty.

Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

"Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. To nám nezabránilo v naplňování jednoho ze základních cílů soutěže, kterým je prezentace nejlepších českých a slovenských diplomových prací z oblasti IT širší veřejnosti. Popularizaci vědy a zvýšení zájmu o IT může pomoci i skutečnost, že se vítězem IT SPY poprvé stala žena, což dále boří mýtus, že je informatika doménou mužů. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci.

A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity.

A přesně proto s nimi máme v Profinitu tak širokou spolupráci nejen v rámci této soutěže, ale také v rámci výuky, diplomových prací a výzkumných grantů.

Věříme, že propojení špičkové vědy a její aplikace na řešení konkrétních společenských a businessových problémů je ta správná cesta," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá.


VÍTĚZOVÉ ZÍSKALI PENÍZE I ODBORNÉ KURZY


Cenou pro vítězku byla nejen finanční odměna jeden tisíc eur od společnosti Profinit, ale autoři tří nejlepších prací získali rovněž odborné kurzy v celkové hodnotě 30 tisíc korun od počítačové školy Gopas a od mediálního partnera předplatné časopisu IT Systems. Tyto kurzy napomohou jejich dalšímu odbornému rozvoji.


DALŠÍ CENY PUTOVALY DO BRNA, PLZNĚ I BRATISLAVY


Na 4. až 8. místě skončili (v abecedním řazení): dalších místech skončili: Sára Junková (Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky – Aspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzí), Lukáš Kuhajda (Západočeská univerzita v Plzni – Omezení šumu signálu v genetických přepínačích), Daniel Kyselica (Univerzita Komenského v Bratislavě, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky – Pokročilé algoritmy pro segmentaci astronomických snímků kosmického odpadu), Filip Svoboda (Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky – Agilní adaptace pro výzkumnou laboratoř), Jan Tománek (ČVUT v Praze, Fakulta informačních technologií – Profilování haldy s nízkou latencí).


Foto:


5. 1. 2022; Olomoucký deník

Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku, navrhla unikátní algoritmus pro autonomní drony a roboty

Třináct set studentů z třinácti předních českých i slovenských vysokých se zapojilo do 12. ročníku soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT.



Odborná porota, složená z 19 akademiků i profesionálů z IT businessu, vybrala v online finále nejlepší tři diplomové práce uplynulého akademického roku. Hlavní cenu získala Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Třetí místo obsadil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě. "Velmi vyrovnané hodnocení poroty potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí.

Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt s prací "Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení".

Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.


BRONZ ZA POMOC LIDEM S PROBLÉMY OČÍ


Bronzovou příčku získal Matúš Goliaš za práci "Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu". Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty. Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

"Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. To nám nezabránilo v naplňování jednoho ze základních cílů soutěže, kterým je prezentace nejlepších českých a slovenských diplomových prací z oblasti IT širší veřejnosti. Popularizaci vědy a zvýšení zájmu o IT může pomoci i skutečnost, že se vítězem IT SPY poprvé stala žena, což dále boří mýtus, že je informatika doménou mužů. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci. A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity. A přesně proto s nimi máme v Profinitu tak širokou spolupráci nejen v rámci této soutěže, ale také v rámci výuky, diplomových prací a výzkumných grantů. Věříme, že propojení špičkové vědy a její aplikace na řešení konkrétních společenských a businessových problémů je ta správná cesta," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá.


VÍTĚZOVÉ ZÍSKALI PENÍZE I ODBORNÉ KURZY


Cenou pro vítězku byla nejen finanční odměna jeden tisíc eur od společnosti Profinit, ale autoři tří nejlepších prací získali rovněž odborné kurzy v celkové hodnotě 30 tisíc korun od počítačové školy Gopas a od mediálního partnera předplatné časopisu IT Systems. Tyto kurzy napomohou jejich dalšímu odbornému rozvoji.


DALŠÍ CENY PUTOVALY DO BRNA, PLZNĚ I BRATISLAVY


Na 4. až 8. místě skončili (v abecedním řazení): dalších místech skončili: Sára Junková (Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky – Aspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzí), Lukáš Kuhajda (Západočeská univerzita v Plzni – Omezení šumu signálu v genetických přepínačích), Daniel Kyselica (Univerzita Komenského v Bratislavě, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky – Pokročilé algoritmy pro segmentaci astronomických snímků kosmického odpadu), Filip Svoboda (Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky – Agilní adaptace pro výzkumnou laboratoř), Jan Tománek (ČVUT v Praze, Fakulta informačních technologií – Profilování haldy s nízkou latencí).



5. 1. 2022; FeedIT.cz

Přístroj z FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě díky spolupráci se společností CETIN

Požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Parametry datové komunikace je nutné testovat a měřit. K tomu lze využít zařízení nazvané F-Tester® vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, které nově dokáže měřit i 5G sítě. Na základě požadavků z praxe vznikla v roce 2020 varianta s označením … Continue reading Přístroj z FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě díky spolupráci se společností CETIN


The post Přístroj z FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě díky spolupráci se společností CETIN first appeared on FeedIT.


Požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Parametry datové komunikace je nutné testovat a měřit. K tomu lze využít zařízení nazvané F-Tester® vyvinuté na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, které nově dokáže měřit i 5G sítě.


Na základě požadavků z praxe vznikla v roce 2020 varianta s označením F-Tester 4drive-box. Prověřuje více operátorů zároveň a je vhodná pro vestavbu do vozidla, které tak může měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu rychle a efektivně za jízdy (tzv. drive-testy). V průběhu roku 2021 přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí a řada vylepšení pro zvýšení stability v dynamickém mobilním prostředí. F-Tester, měřicí zařízení pro ověřování datové konektivity, v současné chvíli využívá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu populace. CETIN, stejně jako ČTÚ, využívá F-Tester pro validaci pokrytí datových služeb mobilních sítí v ČR. Objektivní měření a vyhodnocení pokrytí pomáhá motivovat operátory k zajištění a vylepšování kvality služeb mobilního internetu v Česku. CETIN navíc využívá F-Tester pro ladění jádra sítě, nastavení řízení datových toků pro optimalizaci v různých typech provozu (například prohlížení internetových stránek, přehrávání audio a video obsahu) pro dosažení dobré uživatelské zkušenosti a efektivního využití sítí.


"Zařízení F-Tester je vyvíjeno a kompletováno na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN. I v tomto případě se ukazuje, že spolupráce s průmyslovými partnery je ve vývoji nezbytná. Zkušenost s nasazením našeho řešení v náročných podmínkách praxe nás také motivuje dotáhnout ho do uživatelsky přijatelného a spolehlivého komerčního produktu," pochvaluje si spolupráci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.


"Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G, nové funkcionality, které v laboratoři zkoumáme a podobně. Proto je možné přístroj vyzkoušet i ve velmi specifických podmínkách – dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě. Také umožňujeme otestovat novinky, které se teprve implementují, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř, specialista vývoje a měření RAN ze společnosti CETIN.


F-Tester® a jeho logo je chráněnou známkou ČVUT v Praze. Více informací na https://f-tester.fel.cvut.cz.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.


The post Přístroj z FEL ČVUT nově testuje i 5G sítě díky spolupráci se společností CETIN first appeared on FeedIT.


URL| https://feedit.cz/2022/01/05/pristroj-z-fel-cvut-nove-testuje-i-5g-site-diky-spolupraci-se-spolecnosti-cetin/?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=pristroj-z-fel-cvut-nove-testuje-i-5g-site-diky-spolupraci-se-spolecnosti-cetin


4. 1. 2022; plus.rozhlas.cz

Zájem o soláry roste. Návratnost investice se v dnešních cenách vejde do osmi let, zní z oboru

V Česku v posledních měsících zesílil zájem o střešní solární elektrárny. Podíl na tom měl současný prudký nárůst cen energií. Za poslední dekádu cena fotovoltaických článků poklesla skoro desetinásobně. "Dřív stál modul mezi 10 a 20 tisíci korun, dnes se dostanete na cenu okolo 3,5 tisíce korun. A to je konečná cena za modul. Cena elektrárny je samozřejmě o něco vyšší, protože třeba střídače tak rychle nezlevnily," přibližuje expert Pavel Hrzina z ČVUT.


Solární panely mohou vyrábět elektřinu desítky let, i když se jejich výkon postupem času o něco snižuje. Z měření podle Pavla Hrziny, odborného asistenta Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT, vyplývá, že průměrná degradace je zhruba o čtvrtinu procenta za rok. Ale zatímco před deseti lety měl modul účinnost okolo 15 procent, dnes je to přes 20 procent.


Zájem o fotovoltaiku tak v posledních letech mezi firmami i domácnostmi v Česku roste. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka lidé chtějí zejména solární panely spolu s bateriemi.


"Ten nejběžnější výkon se dá pořídit zhruba za půl milionu korun, ale dají se sehnat i levnější systémy. Nová Zelená úsporám na to přispívá zhruba 50 procenty a to zůstane platit i po změnách pravidel," říká Sedlák s tím, že samotná domácnost tak zaplatí jen polovinu celé investice.


"Před pár lety mohla mít kombinace fotovoltaiky s baterií návratnost kolem dvanácti let. Ale vždy je to individuální podle spotřeby v daném rodinném domku. S dnešními cenami se takový systém dokáže dostat na návratnost kolem osmi let a při vysoké spotřebě i pod osm let," počítá Sedlák.


Další možností, jak uložit energii získanou ze slunce na později, je ohřev vody. "To je ideální využití fotovoltaiky, pokud to chcete nákladově příznivě. Dáte modul na střechu, propojíte ho přes jednoduchý regulátor přímo s bojlerem. Takový systém se cenově dostane do pár desítek tisíc, to při dnešních nákladech na stavební materiály skoro nic není. A rodina má zajištěnou teplou vodu zhruba na deset měsíců v roce," doporučuje expert ČVUT Pavel Hrzina.


Recyklace baterií už brzy?


Když solární panel doslouží, není problém ho zrecyklovat. "Není tam v podstatě nic jiného než sklo, křemíkový článek, nějaká umělá hmota. Ve starších modulech je poměrně dost stříbra, protože sběrnice byly natištěny stříbrnou pastou. A ještě hliníkový rám," popisuje Hrzina.


Součástí solárních elektráren v domácnostech bývají také baterie. Jejich životnost je nižší, recyklace tak představuje větší výzvu a podle Hrziny by se situace měla vyjasnit do několika let.


"U baterií je chemické složení složitější. Zatím budeme muset chvíli počkat, co z toho bude, protože zatím baterií k recyklaci není tolik," upozorňuje expert a pokračuje:


"Životnost baterie v elektromobilu by mohla být pět šest let, v domácím úložišti dejme tomu deset. To znamená, že vyřazených baterií ještě není dost. A protože i recyklace je ostrý byznys, tak dokud nebude dost vstupní baterie, není o to zájem. Ale firmy už se chodí ptát, jak by to měly postavit."


Poslechněte si celou Vědu Plus.


Dozvíte se, jaké je v Česku pokrytí 5G sítí. Co dnes víme o varinatě koronaviru zvané omikron? Zemřel známý keňský paleoantropolog a ochránce přírody Richard Leakey. A Český svaz ochránců přírody loni z peněz dárců nakoupil šest nových přírodních biotopů.

URL| http://plus.rozhlas.cz/zajem-o-solary-roste-navratnost-investice-se-v-dnesnich-cenach-vejde-do-osmi-let-8653038


4. 1. 2022; cysnews.cz

Robot pro vozíčkáře ovládl Elektrotechnickou olympiádu. Vyvinul ho student Střední průmyslové školy elektrotechnické v Praze 10

Devátý ročník Elektrotechnické olympiády přinesl značný nárůst zájmu soutěžících. Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky.



Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.


Robot pomocník

Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník" Jakuba Jiříka, studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.


Besafe Lights

Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights" Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.

Práce "Smart Home a IoT zařízení" vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.

Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt," uvedl hlavní organizátor soutěže prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.

9. ročník Elektrotechnické olympiády proběhl za podpory FEL ČVUT v Praze, společnosti ŠKODA AUTO a.s. a československé sekce mezinárodní neziskové profesní organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers).

Více informací naleznete ZDE

Zdroj a foto: Elektrotechnická olympiáda


4. 1. 2022; vedavyzkum.cz

Robot pro vozíčkáře ovládl Elektrotechnickou olympiádu

Devátý ročník Elektrotechnické olympiády přinesl značný nárůst zájmu soutěžících. Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky.


Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.


Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník" Jakuba Jiříka, studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.


Robot pomocník


Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights" Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.


Práce "Smart Home a IoT zařízení" vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.


Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt," uvedl hlavní organizátor soutěže Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.


Devátý ročník Elektrotechnické olympiády proběhl za podpory FEL ČVUT v Praze, společnosti ŠKODA AUTO a.s. a československé sekce mezinárodní neziskové profesní organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers).


Zdroj: ČVUT v Praze


Foto: FEL ČVUT v Praze


URL| https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/robot-pro-vozickare-ovladl-elektrotechnickou-olympiadu


4. 1. 2022; strojirenstvi.cz

Robot pro vozíčkáře i osvětlení skateboardu bodovaly na Elektrotechnické olympiádě

Elektrotechnická olympiáda je soutěž pro studetky a studenty středních škol. Úkolem je prokázat teoretické znalosti v testu a obhájit projekt.


Devátý ročník Elektrotechnické olympiády přinesl značný nárůst zájmu soutěžících. Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky. Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.

Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník" Jakuba Jiříka (na úvodní fotografii), studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.

Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights" Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.

Práce "Smart Home a IoT zařízení" vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.

Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt," uvedl hlavní organizátor soutěže prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.

9. ročník Elektrotechnické olympiády proběhl za podpory FEL ČVUT v Praze, společnosti ŠKODA AUTO a československé sekce mezinárodní neziskové profesní organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers).


3. 1. 2022; ict-nn.com

Robot pro vozíčkáře ovládl Elektrotechnickou olympiádu

Devátý ročník Elektrotechnické olympiády přinesl značný nárůst zájmu soutěžících. Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky. Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.

Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník" Jakuba Jiříka, studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.

Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights" Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.

Práce "Smart Home a IoT zařízení" vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.

Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt," uvedl hlavní organizátor soutěže prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.

TZ

@RadekVyskovskyZdroj: ICT NETWORK NEWS

URL| https://cz.ict-nn.com/robot-pro-vozickare-ovladl-elektrotechnickou-olympiadu/


3. 1. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Robot, který ovládl olympiádu, vyvinul student SPŠ elektrotechnické

Devátý ročník Elektrotechnické olympiády (https://go2.fel.cvut.cz) přinesl značný nárůst zájmu soutěžících. Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky. Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na sto procent.


V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.


Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník" Jakuba Jiříka, studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.


Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights" Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.


Práce "Smart Home a IoT zařízení" vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.


Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt," uvedl hlavní organizátor soutěže prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.


9. ročník Elektrotechnické olympiády proběhl za podpory FEL ČVUT v Praze, společnosti ŠKODA AUTO a.s. a československé sekce mezinárodní neziskové profesní organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers).


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Robot-ktery-ovladl-olympiadu-vyvinul-student-SPS-elektrotechnicke-688299




3. 1. 2022; FeedIT.cz

Robot pro vozíčkáře ovládl Elektrotechnickou olympiádu. Vyvinul ho student Střední průmyslové školy elektrotechnické v Praze 10

Devátý ročník Elektrotechnické olympiády ( https://go2.fel.cvut.cz ) přinesl značný nárůst zájmu soutěžících.


Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky. Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.

Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník" Jakuba Jiříka, studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.

Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights" Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.

Práce "Smart Home a IoT zařízení" vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.

Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt," uvedl hlavní organizátor soutěže prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.

9. ročník Elektrotechnické olympiády proběhl za podpory FEL ČVUT v Praze, společnosti ŠKODA AUTO a.s. a československé sekce mezinárodní neziskové profesní organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers).

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz


URL| https://feedit.cz/2022/01/03/robot-pro-vozickare-ovladl-elektrotechnickou-olympiadu-vyvinul-ho-student-stredni-prumyslove-skoly-elektrotechnicke-v-praze-10/


3. 1. 2022; Technický týdeník

Robot pro vozíčkáře ovládl Elektrotechnickou olympiádu. Vyvinul ho student Střední průmyslové školy elektrotechnické v Praze 10

Devátý ročník Elektrotechnické olympiády ( https://go2.fel.cvut.cz ) přinesl značný nárůst zájmu soutěžících.


Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky. Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.

Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník"Jakuba Jiříka, studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.

Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights"Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.

Práce "Smart Home a IoT zařízení"vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.

Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt,"uvedl hlavní organizátor soutěže prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.

9. ročník Elektrotechnické olympiády proběhl za podpory FEL ČVUT v Praze, společnosti ŠKODA AUTO a.s. a československé sekce mezinárodní neziskové profesní organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers).


3. 1. 2022; nejbusiness.cz

Robot pro vozíčkáře ovládl Elektrotechnickou olympiádu

Devátý ročník Elektrotechnické olympiády přinesl značný nárůst zájmu soutěžících. Více než 300 registrovaných středoškoláků absolvovalo vědomostní test z oblasti elektrotechniky. Dokonalé vědomosti prokázalo 19 účastníků, kteří test zvládli na 100 %. V navazující fázi soutěže porota vyhodnotila 25 technicky orientovaných prezentací, které účastníci vypracovali s podporou svých středních škol z celé České republiky. Deset nejlépe hodnocených projektů následně postoupilo do finále, které proběhlo 10. prosince 2021 v online prostředí MS Teams.



Mezinárodní porota zlatem ocenila práci s názvem "Robot pomocník" Jakuba Jiříka, studenta pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině. Vítězný projekt je zaměřený na vývoj robota, který je schopen pomáhat s přenosem osobních věcí tělesně handicapovaných osob, zejména těch, kteří se pohybují na vozíčku. Robot dokáže sledovat cíl, vyhýbat se překážkám a současně komunikovat se svým uživatelem.

Na druhém místě se umístil projekt "Besafe Lights" Davida Rothbauera, který je rovněž studentem SPŠE V Úžlabině v Praze 10. Autor ve svém projektu propojil technické vědomosti se svým koníčkem a vyvinul inteligentní osvětlení skateboardu. Modul, který je integrovaný s Bluetooth Low Energy technologií, je schopen automaticky reagovat na okolnosti jízdy.

Práce "Smart Home a IoT zařízení" vynesla třetí místo Tadeáši Fryčákovi. Student Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyvinul koncept chytré domácnosti, ve kterém jsou jednotlivé komponenty intuitivně připojené do vlastního centrálního řídícího systému.

Autoři projektů na prvních třech místech budou moci studovat na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) bez přijímaček. "Vítáme fakt, že převládají realizační práce, ve kterých autoři prezentují nejen své teoretické znalosti, ale i vlastními silami zkonstruovaný a otestovaný produkt," uvedl hlavní organizátor soutěže prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, který vysoce ocenil úroveň finálových projektů.

9. ročník Elektrotechnické olympiády proběhl za podpory FEL ČVUT v Praze, společnosti ŠKODA AUTO a.s. a československé sekce mezinárodní neziskové profesní organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers).


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze a NejBusiness.cz

Datum


3. 1. 2022; ČRo - Zlín

Den ve Zlínském kraji 17:05

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).


mluvčí 1,

U prvního vydání naší společné hodinky v roce 2022 vás srdečně vítá a vše nejlepší pro nadcházející rok přeje Ondřej Strachota. A přání přidávám i za mistra zvuku Tomáše kráska. Dnešní vydání si přiblížíme téma solárních elektráren. V rozhovoru o půl nám paní Jana Koubková přiblíží co tzn. být radioamatér Coe. A co pro vás máme ve vysílání připraveno hned po písničce ve Zlínském kraji si zatím vakcíny proti koronaviru pro děti od pěti do 11 let objednalo 10 pediatrů. Právě tento týden by se mělo zájem o vakcínu pro děti zvýšit více o tom uslyšíte už za chvíli.


mluvčí 1,

Pediatři ve Zlínském kraji začínají tento týden očkovat proti koronaviru děti ve věku od pěti do 11 let. Zájem očkovat má asi polovina dětských lékařů. Zlínský kraj má pro ně 6 tisíce dávek vakcíny. O tématu mluvila s redaktorkou Veronikou Hrabovou moderátor Pavel Vacek. Veroniko, kolik lékařů si už vakcínu pro děti vlastně objednalo?


mluvčí 2,

Tak dosud se o vakcínu přihlásilo zhruba 10 pediatrů, uvedl to koordinátor očkování Jiří Lučan. Podle něj teď spíše lékaři pro děti zjišťovali zájem mezi rodiči a připravovali seznamy zájemců. V jedné ampuli s vakcínou je totiž 10 dávek a lékaři tak musí mít připraveno na 1 den 10 zájemců tak, aby nemuseli zbytek látky znehodnotit. Pokračuje Lučan.


mluvčí 3,

Byla rozjezd slibovaný víc než 320 dávek. Jakoby těm pediatrům, kteří si objednali z 10 a potom my máme připravených více než 6000 dávek u nás na skladu právě pro všechny pediatry, kteří zavolají tam předpokládáme, že to bude po konci roku teďka spíš pediatři mapovali ten systém. Kolik.


mluvčí 1,

Pediatrů Veroniko, se plánuje do očkování zapojit a kde můžou získat vakcínu.


mluvčí 2,

Jak dnes řekla předsedkyně regionálního sdružení pediatrů Eva Kalhousová, tak mezi svátky očkovali v kraji pouze 3 pediatři. Další začnou očkovat právě v tomto týdnu třeba v okrese Zlín, kde je 38 lékařů pro děti bude očkovat polovina, říká Kalousová.


mluvčí 4,

Je tady hodně dětí, které v době před vánočními svátky prodělalo COVID nebo nebo byli v karanténách, takže já si myslím, že doteď teprve rozjede, řekla bych, že skoro 50 % ordinaci v okrese blíže bude očkovat, co se týče jiných okresů ve Zlínském kraji, tak kam je ta situace podobná.


mluvčí 2,

Pediatři ve Zlínském kraji mají 2 možnosti, jak si zajistit vakcínu buď přes celorepublikového distributora firmu Ave mír, anebo přes regionální předsedkyně sdružení v tomto případě pak pediatrům přivezou vakcínu nemocniční lékárníci.


mluvčí 1,

Kromě pediatrů ale očkují děti i některá očkovací centra. Připomeň, kam můžou rodiče své děti zaregistrovat.


mluvčí 2,

Ve Zlínském kraji aktuálně 6 očkovacích míst, kde zdravotníci očkují děti, jsou to nemocnice ve Zlíně v Uherském Hradišti a taky v Kroměříži. Zákonní zástupci ale musí děti dopředu zaregistrovat přes systém ministerstva zdravotnictví. No a vakcínu nabízí zdravotnické středisko medika plus v Uherském Hradišti. Středisko v Luhačovicích a IVF klinika ve Zlíně a připomenu, že u očkování dětí musí být vždy přítomný pediatr a také zákonný zástupce dítěte.


mluvčí 1,

Pediatři ve Zlínském kraji začínají v tomto týdnu očkovat proti covidu děti od pěti do 11 let. Mluvili jsme o tom na vlnách Českého rozhlasu Zlín s redaktorkou Veronikou zdravou. Díky za podrobnosti. Veroniko, na slyšenou.


mluvčí 2,

Pěkný den. Na slyšenou.


mluvčí 1,

Máme 17 hodin a 14 minut na řadě přehled krajského dění s datem 3. ledna. Zlínský kraj by měl ušetřit v příštích letech za energie. Podařilo se mu zajistit smluvní ceny ještě před vypuknutím energetické krize. Uvedl ekonomický náměstek hejtmana David Vychytil z hnutí ANO.


mluvčí 5,

Určitě pozitivní, že se nám na přelomu září října podařilo zafixovat ceny energií. Teďka rostou ve velkých desítkách procent možná i ve stovkách. Takže kraj díky krajské energetické agentuře zafixoval ceny energií. Do konce roku 24, a to jsou velké desítky milionů každý rok úspory, že ta inflace nás bude drtit, ale naštěstí netýká se to těch energie, to spíš těch provozech ve mzdách a tak dál.


mluvčí 1,

Lidé z Otrokovic, kteří pravidelně darují krev, se mohou ode dneška na městském úřadě přihlásit o bezplatnou roční jízdenku na městskou hromadnou dopravu. Podmínkou je mít za sebou 40 bezpříspěvkových odběrů. Kromě celou síť nové jízdenky mají lidé nárok na slevu do kina nebo na kulturní akce a taky na Štěrkoviště a koupaliště. Benefit se lidé musí přihlásit osobně čas mají do konce měsíce.


mluvčí 1,

Nové prostory pro volnočasové aktivity dostanou ještě letos obyvatelé horní Jasenka ve Vsetíně. Nové podobě areálu rozhodli lidé v anketě, kterou na podzim organizovala radnice. Podle lidoveckého starosty Jiřího Růžičky se nového zázemí dočkají také dobrovolní hasiči.


mluvčí 6,

U bývalého školního hřiště by měla vyrůst 1 garáž pro místní sbor dobrovolných hasičů a také by mělo dojít k opravě hřiště a toho volnočasového prostoru s tím, že by pak měl být doplněny herní prvky.


mluvčí 1,

Na obnovu areálu vyčlenila radnice z rozpočtu 15 000 000 Kč. Radnice ve Slavičíně se chce letos zaměřit na rozvoj bydlení ve městě investovat bude 80 000 000 Kč. Cílem je nabídnout prostor k bydlení, mladým rodinám nebo parcely pro výstavbu rodinných domů. Městu totiž klesá počet obyvatel. Plány na letošní rok shrnuje starosta Tomáš Chmela z hnutí STAN.


mluvčí 7,

Rekonstrukce polyfunkčního domu Slavičín, který bude obsahovat téměř dvacítku startovacích bytů pro mladé rodiny a dále pak zateplení tří bytových domů na sídlišti Vlára v neposlední řadě budeme dále připravovat lokalitu pro výstavbu rodinných domů šabat otec.


mluvčí 1,

První etapa stavby nové cyklostezky v Bojkovicích na Uherskobrodsku je hotová silnice spojující místní části Krhov. Bzová má zajistit větší bezpečnost pro cyklisty město. Její stavba vyjde na bezmála 8 000 000 bez DPH. Pokračuje starosta Bojkovic Petr ceník s ODS.


mluvčí 8,

Komunikace jako taková je téměř zcela hotová, má být nový povrch. Je to délka zhruba 1200 m. Chybí nám tam dodělat 1 přejezd přes vodní tok, který by měl být hotový jen odkaz jara příštího roku. Já počítám, že bysme mohli otevřít někdy duben. Květen příští rok. Tolik.


mluvčí 1,

Přehled zpráv já přidám ještě aktuální čas. Ten je 17 hodin 17 minut a nějaké drobné a informace o aktuálním, ale i nadcházejícím počasí si přidáme už za pár minut. Zavoláme si pro ně do Českého hydrometeorologického ústavu.


mluvčí 1,

Stále posloucháte ten ve Zlínském kraji i dnes jsme volali a zjišťovali, jak to bude počasí v následujících hodinách, ale i v dalších dnech a on předpověď má nachystáno Mojmír Martan z Českého hydrometeorologického ústavu, dobrý podvečer.


mluvčí 9,

Dobrý den.


mluvčí 1,

Začněme aktuálním pohledem na počasí v kraji, jaké je?


mluvčí 9,

Tak je oblačno nebo skoro zataženo beze srážek. Teploty jsou mezi šesti devíti stupni chladněji pouze na horách Vsetínska. Tam v těch vyšších polohách jsou 3 stupně nad nulou.


mluvčí 1,

Jak to vypadá s počasím dnes přes noc a během zítřejšího dne?


mluvčí 9,

Tak oblačnosti bude v noci hodně zataženo až oblačno od západu se na většinu území rozšíří déšť. Teploty v noci. V těch nejnižších hodnotách budou mezi šesti a třemi stupni. Foukat bude mírný jihozápadní vítr, který se bude měnit na jižní.


mluvčí 1,

A zítřek.


mluvčí 9,

Zítřek bude převážně zatažený s občasným deštěm k večeru přechodným ubývání srážek odpolední teploty. 6-9 stupňů. I přes den bude vát mírný jižní až jihozápadní vítr. Později místy nárazy kolem 55 km/h.


mluvčí 1,

Přidejme ještě zítřků a bio zátěž rozptylové podmínky.


mluvčí 9,

Bio zátěž je na stupně číslo 2, což je zátěž střední, a to kvůli výraznému poklesu tlaku. Rostlé podmínky budou dobré.


mluvčí 1,

A jak to vypadá s vývojem počasí, co ve středu ve čtvrtek?


mluvčí 9,

Ve středu přejde studená fronta. Bude převážně zataženo na větší území přeháňky. V průběhu dne v polohách nad 600 m budou přecházet ve smíšené nebo sněhové. Odpoledne večera bude zároveň ubývat srážek a také se místy částečně protrhá oblačnost. Teploty ráno 5-2 odpoledne 36 stupňů. K večeru se začne ochlazovat. Foukat bude mírný západní vítr. K večeru bude místy zesilovat.


mluvčí 1,

Děkuji za předpověď počasí to byl Mojmír Martan z Českého hydrometeorologického ústavu. Těšíme se ve vysílání zase na slyšenou.


mluvčí 9,

Na slyšenou hezký podvečer.


mluvčí 1,

No a po počasí je pro vás opět přichystána písnička a pak, pokud byste šli kolem domu Jany Koubkové Machové na Zlínsku, určitě by vaše oči zamířily na střechu plnou pohyblivých antén. Paní Ropková je totiž radioamatér, co tzn. to se dozvíte už za chviličku, tak zůstaňte s námi příjemný poslech přeje Ondřej Strachota.


mluvčí 10,

Co to je radioamatér ismus.


mluvčí 11,

Je běžné, aby radioamatér ku byla žena a jak vypadá spojení přes převaděč. To všechno a ještě víc budu zjišťovat s Janou Koubkovou Machové na Zlínsku. Přeji dobrý den.


mluvčí 12,

Dobrý den. Děkuji za pozvání. Co je to.


mluvčí 10,

Radioamatér z muzea byste to vysvětloval někomu, kdo o tom vůbec nic neví.


mluvčí 12,

Rady amatérství je zajímavá činnost, která spočívá v tom, že se snaží radioamatér navázat spojení, s pokud možno nejdelšími stanicemi, které uslyší.


mluvčí 10,

A kdy jste se dostala k tomuto sportu, jak dlouho už provádíte radioamatér rytmus?


mluvčí 12,

No, to se skoro bojím říct. Já jsem se do postele, jak tady k této činnosti tím, že jsem dostala po maturitě na ekonomické škole v Jičíně umístěnku do národního podniku text to jen tak mě přidělili pokoj nad mojí kanceláří v mladých Bukách a já jsem z vedlejší místnosti slyšel stále takové divné zvuky, tak mi to nedalo zaklepala jsem na dveře a tam otevřeli pánové mladí, kteří prostě tam měli spoustu všelijakých zařízení drátu, velice mě přivítali, protože samozřejmě někdy se tam objeví osmnáctiletá dívka, tak to bylo pro ně veliké povyražení. Musela jsem jim říct, co tam vlastně pohledávám a že budeme patrně nějaký ten rok sousedé a oni se to hned chytli, a to se musíte k nám přidat. Já jsem se nejdřív k tomu tvářila tak nějak odmítavě, protože jsem netušila otce byla do té doby byl hlavním mým koníčkem zpěv, ale přece jenom mě to zaujalo, když jsem slyšela angličtinou spojení s Amerikou zrovna tenkrát, a tak mě to tak zaujalo, že jsem si řekla, že bych si mohla tu svoji angličtinu, které jsem maturovala na ekonomické škole, že bych mohla využita dále prohloubit.


mluvčí 10,

A nejsou radioamatéři většinou muži. Nebral vám tady ten koníček váš čas potom třeba s rodinou?


mluvčí 12,

No, já jsem v té době, když jsem začínala, byla svobodná, takže jsem si v podstatě mohli dělat, co chci, jenomže jsem zjistila se stal ekonomickým vzděláním, nejsem dostatečně dobrá pro to, abych se mezi těmi kluky pány nějak dobře etablovala, tak jsem se rozhodla, že jsi začnou studovat elektro průmyslovku a tam jsem z 31 pány začátku školu studovat a Billa dělá a až po něco o tom sportu, i když musím přiznat, že ty vědomosti, které jsou opravdu pro tento sport potřené my dál až můj pozdější manžel.


mluvčí 10,

Takže vám váš muž pomohl v tom získat ty technické znalosti a stavy potom radiostanice?


mluvčí 12,

No, abych pravdu řekla, tak radiostanice jsem já nikdy sama nestavěla. Já jej pouze obsluhuju a tou stavbou radiostanice zabývá můj muž, který postavil několik, slíbil mi už za svobod, že abych nekupovala komunikační zařízení firemní země vysílačku postaví, no je pravda, že mi ji postavil až po několika letech manželství, ale postavil zařízení velice velice kvalitní, a když jsme to zařízení ve zlý na setkání rada amatérů do Hradce Králové do zkušebního ústavu, tak byla ta citlivost tak veliká, že se jim to vůbec nedařilo měřit, že byly z toho opravdu nadšení, udělal jsem na to velkou většinu spojení za tu dobu, kdy jsem se těm krátkým vlnám více věnovala.


mluvčí 10,

Jsou všechno doma potřebujete pro to, abyste mohla vysílat?


mluvčí 12,

No pro to vysílání je hlavně potřeba mít spoustu času. Potom dobré zařízení, dobrý přijímač vysílač musí mít k tomu hlavně dobrou anténu. Tzn. mít prostor pro to, aby člověk měl Gretu anténu umístit.


mluvčí 10,

Co jsem viděla i u vás na střeše, že tam máte spoustu antén, že ten dům vyčnívá mezi ostatními. Potřebujete nějakou licenci k vysílání?


mluvčí 12,

No licenci člověk dostane, pokud úspěšně složí zkoušky před celorepublikovou komisi, musí radioamatér nastudovat si odborné technické vzdálenosti a po tom se přihlásí ke zkouškám, kde před komisí Českého telekomunikačního úřadu musí tu zkoušku předepsanou složit po složení zkoušek, dostane radioamatér, individuální oprávnění a mně byla přidělena v Čechách značka OK 1 má a je jako Marie Adam Josef, tato pomocná jména z BIS používají rada amatéři pro lepší srozumitelnost, aby v tom šumu, který v éteru se hodně často vyskytuje, aby mohla protistrana správně tu značku zapsat. To platí hlavně při soutěži, kde každá chyba ve zapsány značce nebo zapsaných údajích se pokutuje, takže vlastně radioamatér přichází o nějaké body v různých těch soutěžích.


mluvčí 11,

Kam chce vám podařilo nejdále se dovolat.


mluvčí 12,

Dovolat tzn. náhoda, která stanice nejvzdálenější mě slyšela podle mě to patrně byla antarktické stanice sovětská tenkrát ještě na jižním pólu, kde jsem si s nimi poměrně dlouho povídala, ale velice zajímavé spojení bylo s jordánským králem Husajnem, který byl radioamatér také spojení s mnichem a hoře Mont Athos. To byl taky trošku rarita, protože asi jsme spolu se bavili o tom, jestli on může vůbec seženou navázat nějaké spojení a on mi řekl, že sice na horu Mont, a to žena nesmí vkročit, ale přes rádiové páskách toto omezení neplatí, takže velice rád, že si se mnou popovídat do samozřejmě jsme se bavili anglicky, jak jinak Petr řecky neumím. No a potom bylo velice zajímavé spojení s českou námořní zaoceánskou lodí, kde zrovna dělal radiotelegrafista zlínský kamarád Jarda, který byl zrovna momentálně v Biskajském zálivu, takže jsme si velice dobře popovídali. No takový zajímavý spojení bylo dítě lístku, které jsi radioamatéři vyměňují jako potvrzení o skoro uskutečněné spojení. Mám několik krabic a bylo by možné se tím probírat mnoho mnoho večerů.


mluvčí 11,

Připomínám, že posloucháte rozhovor s paní Janou Koubkovou radioamatér kouř z Machové na Zlínsku, jak když jsem tady přijížděla, viděla jsem, kolik antén bohaté na střeše. Vy jste říkala, že se vám nejednou stalo, že na vás zvonil kolemjdoucí, že máte utrženou anténu.


mluvčí 12,

Kolikrát vzniknou takové zajímavé situace, protože pokud chci určitým směrem navázat spojení nebo při závodě, hlavně se třeba dovolat na vzdálenější stanici, tak musíme anténu natočit, mám u svého zařízení rota Thor, kde jsi zatočím, tak, abych slyšela ten signál co nejlépe, a to způsobuje kolikrát velice legrační situace, protože když někdo jde po silnici a vidí, že jsem na domě otáčí anténa, tak se mi stalo, že zazvonili u nás, jestli snad nemáme anténu drženo nebo snad, když jsem dneska nic nepil, jak to, že se vám otáčíte anténa na střeše nebo se mi to jen zdá, no tak jsme to museli vysvětlit, že jako radioamatéři musíme ten určitý směr nastavit tak, aby ten příjem byl co nejlepší, takže je v nutné, aby se ta anténa na střeše otáčel.


mluvčí 11,

Přesunuli jsme se do místnosti, odkud vysíláte, já jsem čekala, že tady budete mít místnost plnou techniky a zatím tady vidím jenom malou černou krabičku, jak vypadalo to vysílací zařízení. Dřív, když jste začínala.


mluvčí 12,

No dřív zařízení pro vysílání zabíral pomalu celou stěnu místnosti, a když jsem začínala, tak dokonce se ve vysílači vyměňovaly cívky pro určitá pásma, takže jsem se musela rozhodnout, na kterém pásmo chci vysílat a podle toho najít patřičnou elektronky. Dnešní podobě je to v podstatě od zařízení jako kufřík, kde se jedná o zařízení velice kvalitní v té nejvyšší třídě až po tzv. ručky, kde je to celkem jako malá malý mobil, zařízení, a to si dá člověk do kapsy nechá je zapnuté vytáhne anténu a může chodit třeba nějaké turistické trasy, když se dostane na nějaké vyvýšené místo, tak stane třeba uslyší nějaký provoz.


mluvčí 11,

Takže teď už vám na vysílání stačí tady ta malá černá krabička s vysílačkou. Zkusíme se tedy s nikým spojit?


mluvčí 12,

No, já jsem to pokusím tady OK dvojka Marie Adam Josef dává výzvu výzva výzva. Výzva výzva vyzvaná převaděči. Tady OK dvojka Marie Adam Josef, kdo mě slyší.


mluvčí 13,

Urban Václav Urban poslouchá.


mluvčí 12,

Děkuju mnohokrát spojení a přeju hodně zdraví. Loučí děkuje Carla Marie Adam Josef ahoj.


mluvčí 13,

Ahoj, ruším, ale vrhlo. Ahoj Ukrajina úlevu.


mluvčí 12,

Děkuji ahoj.


mluvčí 14,

Murray.


mluvčí 4,

Holub.


mluvčí 11,

Tak se nám podařilo se dovolat v průběhu toho se vám ozvali ještě další člověk. To byla náhoda, že na vás zrovna narazil.


mluvčí 12,

Náhoda normě slyšel, tak mě zavolá a tak, takže takto funguje, no tak většinou tohle to bylo spojení přes převaděč, které není až zas tak náročné. Náročnější jsou spojení v krátkovlnných pásmech. Tohle to je pásmo VKV, proto se po zda spojení na krátkých vlnách, ta jsou zajímavější, ale i náročnější, protože tam se k tomu přidává ten atmosférický šum a nějaké úniky, kdy ten signál zesílí krásně ho zapíšu, přečtu a při druhé relaci třeba se ty podmínky zhorší natolik, že už ho neslyším, takže to je takové neštěstí.


mluvčí 10,

Za rozhovor, děkuji rady a na té se ani Ropková a přeji hezký den.


mluvčí 12,

Já děkuju za pozvání. Děkuju za vaši vstřícnost věřím, že ti, kteří tento rozhovor slyší, tak třeba si uvědomí, že někdo z jejich blízkých nebo přátel se tady tímto koníčkem také zabývá aspoň bude mít o tom trošku více informací.


mluvčí 10,

Od mikrofonu se loučí Petra Kotásková.


mluvčí 1,

Na závěr pondělního vydání naší společné hodinky. Přidávám ještě jednu reportáž. V Česku v posledních měsících zesílil zájem o střešní solární elektrárny. Podíl na tom měla mimo jiné nárůst cen energií. Jak se fotovoltaické články změnily za uplynulých 10 let a jak rychle se může domácnosti v rodinném domě vrátit investice do nových panelů. Více se dozvíte v příspěvku Štěpána Sedláčka z vědecké redakce.


mluvčí 15,

A tak si dáme 1 modul. Ten starší potom tadyhle je další technologie.


mluvčí 16,

Popisuje Pavel hrdina, odborný asistent laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů, fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


mluvčí 15,

V tom roce 2 10, kdy tahle ta laboratoř nějakým způsobem vznikala, se používaly vesměs moduly, který v podstatě měli menší články. Ty články nebyl ještě tak dokonalý, dá se říci, že dnešní moduly budou mít účinnost něco přes 20 % ty starý byli někde 15 % za.


mluvčí 16,

Poslední dekádu přitom významně poklesla cena fotovoltaických článků skoro desetinásobně.


mluvčí 15,

Vzít ty moduly cenově vycházel někde mezi 10 20 tisícema. Dneska u takovýhle 300 padesátky se dostanete někde na cenu, dejme tomu, 3,5 tisíce, a to je konečná cena za ten modul samozřejmě cena elektrárny potom o něco vyšší, protože tím, jak moduly postupně zlevňovaly, tak ne tak rychle zlevňují třeba střídače.


mluvčí 16,

Už se prokázalo, že solární panely můžou vyrábět elektřinu desítky let, i když se jejich výkon postupem času o něco snižuje změření podle Pavla verzi vyplývá, že průměrná degradace je zhruba o čtvrtinu procenta za rok, a když jednoho dne solární panel doslouží, není problém recyklovat vzhledem k chemickému složení.


mluvčí 15,

Není tam nic jiného než v podstatě sklo chemikovi článek nějaká umělá hmota. V těch starších modulech je poměrně do stříbra, protože vlastně sběrnice jsou na čištění stříbrnou pastou, hliníkovej rám a víceméně pokud to odstraním ty drahé kovy, tak tam byl zbudou ty věci, který by založených primárně na písku tzn. sklo a ten křemík.


mluvčí 16,

Součástí solárních elektráren v domácnostech ovšem bývají také baterie. Jejich životnost je nižší recyklace v tomto případě také představuje větší výzvu a podle Pavla Mrzeny by se situace měla vyjasnit do několika let.


mluvčí 15,

Třeba tento chemický složení podstatně složitější, je tam víc chemikálií, je tam víc prvků. Té recyklace bude složitější a další věc, která trošičku hovoří, protože bude muset chvilku počkat, co z toho bude, je to zatím těch baterií na tu recyklaci není tolik životnost baterky v tom elektromobilů by mohla bejt 56 let v tom domácím úložiště, dejme tomu, 10 tzn. že my zatím nemáme moc vyřazených baterek, a protože i v té recyklaci je to ostrý byznys, tak v podstatě dokud nemá vstupní surovinu, tak se o to nezajímám, ale můžu vás uklidnit, že už dneska vlastně vnímáme jako fotovoltaiky, tak baterek velkej zájem těch firem o to už se chodí ptát a jak už jsme měli tu linku postavit.


mluvčí 16,

Zájem o fotovoltaiku v posledních letech mezi firmami i domácnostmi v Česku roste a podle programového ředitele svazu moderní energetiky Martina sedláka. Lidé chtějí zejména solární panely spolu s bateriemi.


mluvčí 17,

Takový ten nejběžnější výkon se dá pořídit zhruba za půl milionu. Jsem sehnat systémy za nějakých 430 000 Kč. Nová zelená úsporám, pak to přispěla zhruba 50 procenty. Zůstane platit i po změnách pravidel. Domácnost o tom radí jenom polovinu té samotné investice před pár lety třeba právě ta kombinace fotovoltaika s baterkou mohla mít návratnost třeba kolem 12 Lata. Vždycky je to individuální výpočet, který je založený na tom, jaká je spotřeba v daném rodinném domku, protože ekonomika vychází za úsporu nakoupené elektřiny ze sítě. S těmi dnešními cenami se takovýto systém dokáže dostat na návratnost kolem osmi léta u té v tom domku opravdu vysoká spotřeba, tak klidně od 8 vlak, ale záleží na tom myslete. Současné ceny zůstanou do budoucna.


mluvčí 16,

Podotýká Martin Sedlák další možností, jak uložit energii získanou ze slunce na později. Je ohřev vody. To.


mluvčí 15,

Je ideální využití fotovoltaiky. Pokud chceme nízkonákladové fotovoltaický modul opravdu koupíte dáte na střechu a propojíte přes jednoduchý regulátor přes jednoduché měnit přímo s bojlerem. Takovýhle systém potom se dostanou do pár desítek tisíc, což dneska při nákladech nastaví materiál nic není. A ta rodina má zajištěnou teplou vodu v podstatě na, dejme tomu, 10 měsíců v roce funguje, dá se zadarmo nebo za umoření těch nákladů, který takovýhle systému se budou do statisíců.


mluvčí 16,

Uzavírá Pavel hrdina z laboratoře českého Vysokého učení technického v pražských Dejvicích. Štěpán Sedláček, Český rozhlas.


mluvčí 1,

A touto reportáží uzavíráme první den ve Zlínském kraji v roce 2022. Ještě jednou mi dovolte za celý tým Českého rozhlasu Zlín vám popřát vše nejlepší hodně štěstí, zdraví a také čistý a ničím nerušený poslech našich pořadů a zbývá ještě přidat rozloučení za mistra zvuku Tomáše kráska a já jsem vás těším u zpráv v 6 hodin na slyšenou.



2. 1. 2022; Forbes Česko

EXPO 2020. Češi zachraňují Dubaj vodou ze vzduchu i pivem

Když na světovou výstavu EXPO 2020, která se poprvé koná v arabské zemi, vstoupíte vchodem v sekci Sustainability, na český pavilon narazíte jako první. Budova s názvem Czech Spring zapadá do oblasti věnované environmentální udržitelnosti dokonale – jejím srdcem je zařízení S.A.W.E.R., které vyrábí vodu ze vzduchu za použití solární energie.

A stejně jako se srdce neobejde bez oběhové soustavy, i český pavilon se vyznačuje pozoruhodným systémem ocelových kapilár, který prorůstá jeho stropy i stěnami a nakonec jej přerůstá do nepřehlédnutelného mraku stínícího malou oázu, kterou ten stejný systém zavlažuje.


„Je to skoro deset kilometrů ocelových kapilár, které sochař Jan Dostál tvaroval a ohýbal vlastníma rukama dva měsíce,“ říká generální komisař účasti České republiky na EXPO František Potužník.

„Venkovní část se neobešla bez pomoci jeřábu, což ale nic nemění na tom, že tady vznikla největší ručně vytvořená plastika z nerezové oceli na světě,“ dodává – s tím, že na ten rekord se přišlo, až když byl na světě. Existují totiž i větší kovová díla, ale žádné tak velké nevzniklo pod rukama sochaře.

Kapiláry, které návštěvníka doprovázejí od vstupu pavilonu přes všechny expozice až ke střešnímu sky baru, jsou důmyslnou součástí zařízení S.A.W.E.R., které je v pavilonu nejen k vidění, ale také tady funguje.

„Díky neuvěřitelnému nasazení Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT tady máme systém, který vyrábí přibližně 800 až tisíc litrů vody denně – a mohl by i víc, kdybychom měli větší plochu pro solární konektory,“ říká komisař Potužník.


Existuje už také kontejnerová verze, která vyrábí 200 litrů vody denně, a vzniká také třetí verze velká jako stůl, která má kapacitu dvacet litrů denně. „To jsou mobilnější varianty zajímavé třeba pro humanitární účely nebo pro jednotky, které se ocitnou izolované v poušti,“ přibližuje Potužník. „A pracuje se už také na myšlence stejně fungující čutory pro jednoho člověka.“

Zatímco velký systém v českém pavilonu je součástí celé budovy, menší kontejnerové verze jsou zajímavé pro oblasti, kde kupříkladu vysychá oáza a mizí odtud původní biotop. „Oáza si v takovém případě třeba z devadesáti procent vystačí, ale tento systém dorovná zbylých deset a biotop se udrží.“ Zájem o české zařízení, které tu jede na plné obrátky ve fázi prototypu, je obrovský.

„Koncept pavilonu pro Dubaj má jasnou myšlenku. Chceme ukázat, co Češi dokážou vymyslet v kontextu toho, že jde o první světovou výstavu konající se v arabské zemi, která si uvědomuje, že ropa jednou dojde a všude kolem je poušť,“ přibližuje Potužník. „Proto se stal technologickým i expozičním jádrem pavilonu právě S.A.W.E.R. A od něj se odvíjí všechno ostatní – architektura pavilonu, stejně jako celá vnitřní expozice.“

Účast všech firem, které tu vystavují, je podmíněná právě myšlenkou udržitelnosti. Vyrábí se tu voda ze vzduchu a že se tu v podstatě zúrodňuje poušť jako ve vizích hrdinů nové Duny. „Před pavilonem pěstujeme oázu, a zdůrazňujeme tím téma vztahu moderních technologií k přírodě.“


V letmém porovnání s pavilony jiných zemí nezapře ten český svůj akademický background. Zatímco některé pavilony sázejí na ryzí bombastičnost prezentace své země a jiné jen tak nekonkrétně varují před klimatickou změnou, Čechům tady pod střechou šlape systém, který nabízí praktická řešení.

Jsou tu například chytré drony týmu Martina Sasky z ČVUT, které ve spolupráci s firmou Paketa vyhlížejí do budoucnosti efektivní robotické logistiky. Nebo 3D tiskárny od PrusaLab, který využívají ekologicky rozložitelný filament z odpadního tuku a písku z pouště od firmy Filamentum. Je tu koncept chytré budovy vyživované jaderným minireaktorem. A jsou tu i stoly vyrobené ze šest tisíc let starých fosilních dubů od firmy Subfosil.

To všechno doprovází česká hospoda s plzeňským pivem na čepu, která dělá z Czech Spring jeden z mála pavilonů, které na arabském EXPO v Dubaji nabízí dobře vychlazený alkohol. A pro žíznivého návštěvníka, který už se nabažil vody ze vzduchu, je oázou piva uprostřed pouště.

Když z českého pavilonu vyrazíte ven, projdete mytickým lesíkem dubů starých několik tisíc let, které ještě nejsou uhlím, ale nejsou už ani dřevem, narazíte na sochu Vítězství robotů Jaroslava Róny. Socha představuje obludného robota, který nad hlavou třímá lidskou lebku.


„Ten vzkaz je jasný,“ říká před pavilonem František Potužník. „Technologie je super, ale musíme myslet na to, abychom udrželi rovnováhu mezi světem techniky a přírody, mezi umělou inteligencí a člověkem, a neztratili kontrolu nad tím, co kontrolovat máme.“

V kontextu příběhu, který vypráví český pavilon, je to temné varování – ale stačí, abyste před sochou vraždícího robota stočili pohled mírně doleva a vaše zorné pole zaplaví bujná zeleň vedlejšího singapurského pavilonu, který je kompletně prorostlý vegetací.

Kontext příběhu se tím rozšiřuje – není tu jeden pavilon, jsou jich tu desítky. Nikoli jedna země, ale tucty vyprávění z celého světa. A připomínka, že ten stejný svět, kde by mohli jednou roboti třímat nad hlavou lidské lebky, si dřív nebo později vezme příroda zpátky.





1. 1. 2022; komoraplus.cz

5G je staré, připravte se na 6G

Nastal nový rok a my přemýšlíme, co nám přinese. Budoucnost vyhlíží i technologové, byť v poněkud delším horizontu. Ještě se ani nestihla pořádně rozšířit mobilní 5G síť, ale vědci už teď pracují na přípravách sítě 6G. V jaké jsou fázi a co nového by měla další generace mobilních sítí nabídnout, jsme se vydali zjistit do nové laboratoře 6Gmobile research lab na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Není důvod se 6G sítí bát, zdravotní riziko technologové nepředpokládají. Odkud takovou jistotu berou? Uslyšíte v naší zvukové reportáži.

Na první pohled to vypadá jako obyčejná počítačová učebna. Jediné, co tu připomíná budoucnost mobilní komunikace, je velká cedule na stěně s nápisem "6G". Podivuji se, očekával jsem místnost napěchovanou futuristickou technologií. Docent Zdeněk Bečvář, který zdejší výzkumnou laboratoř 6Gmobile research lab vede, mě ale rychle vyvádí z omylu: " Ta zařízení a specifická vybavení tu jsou. Jenom jsou relativně malá, takže vzhledem k počítačům možná trochu zanikají," objasňuje a ukazuje na krabičky, o kterých jsem si myslel, že se jedná o wi-fi router. " Tohle jsou zařízení, která zajišťují vysílání a příjem signálu, " upřesňuje Bečvář.

Zároveň se dozvídám, že ani ty počítače nejsou jen tak obyčejné. Jde totiž o vysoce výkonné stroje. A takto může technologické zázemí mobilních sítí budoucnosti vypadat. V dnešní době je k jejich provozu potřeba zvláštní hardware. Napříště by ale mobilní sítě měly fungovat na relativně běžných zařízeních a jejich provoz bude zařizovat akorát speciální počítačový program.

Jaké konkrétní novinky 6G sítě přinesou, vědci teprve zkoumají. Už teď ale ví, že se zdokonalí současné služby. " Hodně se mluví o navýšení přenosové rychlosti. To je z generace na generaci automatický krok, nicméně teď se mluví o výrazném navýšení," slibuje Bečvář s tím, že rychlost 6G sítí by mohla dosáhnout až 1 Tb/s. U 5G sítí se přitom předpokládá rychlost "jen" 20 Gb/s, přičemž v reálu se zatím dosahuje přibližně poloviny. Stále ještě běžná síť 4G nabízí asi 1 Gb/s.

Taková rychlost umožní ještě větší rozvoj internetu věcí (IoT) a tzv. chytrých měst. Ostatně s ohledem na to vznikla i síť 5G. Budoucí generace mobilních sítí by ale měla nabídnout mnohem širší aplikace. Podle Bečváře by se mohla posílit i bezpečnost dopravy. Auta by totiž mohla komunikovat mezi sebou. " Jede kolona automobilů, objeví se překážka na silnici, automobily si rychle předají informaci a zareagují v co možná nejkratším čase. Třeba na dálnici se hraje o jednotky milisekund, které můžou pomoct," popisuje Bečvář.

V budoucí generaci by už také nemělo hrozit přetížení mobilních sítí při jednorázových akcích, například při koncertech nebo velkých sportovních utkáních. Poslouží k tomu dron, který vědci na ČVUT vyvinuli. Postavit u stadionů stálou infrastrukturu, která zvládne přenos dat od velkého počtu zařízení, se nevyplatí. Masové akce se pořádají jen nárazově a infrastruktura by tak byla nevyužitá. Řešení můžou nabídnout právě drony. Ty poslouží jako létající základnové stanice, které mobilní spojení zprostředkují.

Výzkumná laboratoř 6Gmobile research lab na Fakultě elektrotechnické na ČVUT v Praze vznikla na podzim 2021 a díky svému vybavení patří mezi světovou špičku. Může tak spolupracovat s těmi nejlepšími pracovišti po celém světě. Pražská laboratoř by ve vývoji 6G sítí měla přispět zjištěním, jak signál přenášet co nejefektivněji, tedy s co nejmenší spotřebou energie. " Podařilo se nám ověřit využití strojového učení pro řízení komunikace v mobilní síti. Klasický model je takový, že máme dvě zařízení, která spolu komunikují přes základnovou stanici. I když bychom seděli dva metry od sebe a chtěli si zatelefonovat, tak signál půjde k základnové stanici, která se nachází někde na budovách okolo, a pak se vrátí k druhému telefonu. Signál tak urazí poměrně velkou vzdálenost, navíc musí překonávat překážky v podobě zdí nebo oken, čímž se oslabí a my tak pro zachování kvality musíme spotřebovat velké množství energie," vysvětluje současný stav Bečvář.

Už při vývoji 4G sítí se objevila myšlenka, že některá zařízení by spolu mohla komunikovat napřímo. Základnová stanice spojení jen zprostředkuje, ale samotný signál probíhá pouze mezi zařízeními mimo základnovou stanici. V případě 6G sítí by takový způsob spojení měl být samozřejmostí. Problém je, že pro úspěšnou komunikaci musí systém vědět, kudy signál vést, aby byl co nejkvalitnější.

Zmínili jsme, že 6G sítě najdou uplatnění hlavně v internetu věcí. Z toho vyplývá, že počet zařízení, která mezi sebou budou komunikovat, bude velmi vysoký. Tím pádem vzroste i počet komunikačních kanálů, kterými by se signál měl šířit, přičemž vždycky bude třeba vybrat ten nejkvalitnější. Výzkumníci z ČVUT úspěšně ověřili, že s výběrem vhodného komunikačního kanálu může pomoct umělá inteligence. Díky hlubokým neuronovým sítím a strojovému učení se naučí kvalitu komunikačních kanálů. Ke spojení zařízení tak dojde snadno a rychle. To obzvláště přijde vhod například při zmíněné komunikaci automobilů, které se navzájem upozorní na náhlou překážku ve snaze odvrátit nehodu. Takové spojení zároveň spotřebuje minimum energie, což sníží náklady na telekomunikaci.

Ke konečnému vývoji 6G sítí povede ještě dlouhá cesta, už teď ale vědci odhadují, že k jejímu komerčnímu spuštění dojde kolem roku 2030.

Zajímá vás, jak konkrétně se umělá inteligence naučí kvalitu signálu poznat? A jaké využití může mít přenos hologramu? Poslechněte si naši audioreportáž!


Zdeněk Bečvář v laboratoři


11. 12. 2021; komoraplus.cz

Požár ve věžáku uhasí dron. Vzniká na ČVUT

Při vypuknutí požáru jde o každou vteřinu. Jenže pokud se tak stane ve výškové budově a není možné ho uhasit například automatizovanými systémy, chvíli trvá, než se k němu hasiči dostanou. V sázce jsou pak lidské životy. Pomoct by mohl speciální dron, který požár uhasí, nebo alespoň zmírní vystřelením patrony s hasicí emulzí. Vyvíjí ho robotici na ČVUT v Praze a první verze už je na světě.

Konstruktéry čeká ještě hodně práce, přesto věří, že jejich vynález má budoucnost. I to se dozvíte z naší zvukové reportáže.


„Hašení aktuálně vyžaduje lidskou přítomnost velmi blízko požáru. Hasiči chodí přímo do budov, stoupají po žebříku nebo na plošinách, případně létají helikoptérou a svrhávají vodu na zasažená místa,“ popisuje aktuální stav Tomáš Báča z ČVUT v Praze. Hasiči se při takovém zásahu samozřejmě vystavují nebezpečí. A právě o jeho eliminaci se snaží vývojáři ze skupiny Multirobotických systémů na Fakultě elektrotechnické, do které Báča patří. „To je asi ta hlavní motivace. Aby záchranáři nenasazovali své životy, když nemusí. Dron se dá opravit nebo koupit, lidský život ne,“ dodává vývojář. Výrobní cena dronu se má pohybovat v řádu nižších stovek tisíc českých korun.

Hasicí dron by měl zásah zároveň zefektivnit. „Dron umí to, co člověk ne. Tedy rychle se přemístit k oknu v patnáctém patře a najít požár. Člověk prostě létat nedokáže,“ usmívá se Báča.

Dron nese označení DOFEC (Discharging Of Fire Extinguishing Capsules), a i když ČVUT není jediným místem na světě, kde se na vývoji podobného zařízení pracuje, podle dostupných informací dosud nikde nasazen nebyl. „Myšlenka našeho dronu je taková, že v případě požáru v budově, který je viditelný v okně, vylétne do vzduchu, podívá se do okna budovy, rozpozná požár pomocí termokamery a vystřelí speciální kapsuli, která prorazí okno, přistane na místě požáru a uvolní látky, které pomohou požár uhasit dříve, než se k němu dostanou záchranáři po schodišti,“ vysvětluje Báča. To vše zcela autonomně. Tedy v závislosti na požadavku záchranářů. Ti se budou moct sami rozhodnout, které procesy budou chtít mít pod kontrolou, a co nechají na „uvážení“ dronu. Cílem vývojářů ovšem je docílit autonomie v co největším rozsahu.

Malé rozměry, vysoká nosnost

Výzkumníci na ČVUT se pro své projekty většinou spokojí s drony od externích výrobců. Žádný takový, který by se dal využít k hašení požárů, ale na trhu dostupný není. A tak ho museli zkonstruovat sami. Na první pohled je docela velký. Ale na to, že musí unést patronu a vystřelovací dělo, ne tak moc. „Udělat malý dron, který má velkou nosnost, není jednoduché. Zvolili jsme konstrukci s osmi rotory, které jsou koaxiálně v konfiguraci čtverce. Středem dronu probíhá relativně masivní nosná konstrukce, která umožňuje montáž počítače, senzorů a děla. Máme tu plno dílů z uhlíkového kompozitu, které jsme si nechali vyrábět na míru. Je to takové naše asi nejvymazlenější dítě,“ hrdě říká Báča.

Současným velkým problémem všech dronů je poměrně značná nespolehlivost. I k jejímu snížení by výzkumníci z ČVUT rádi přispěli. „Dron jsme navrhli tak, že i když jeden z osmi rotorů selže, pořád ještě může letět. Nad tím je ještě autopilot, který řídí regulaci úhlových rychlostí a stabilizaci, a ten má zdvojené procesory a napájení, takže nějakou mírnou poruchu by měl přežít,“ přidává se student Vojtěch Nydrle, který se na hardwarovém návrhu dronu podílel v rámci své bakalářské práce.


Tomáš Báča a Vojtěch Nydrle před prototypem hasicího dronu

Foto: Daniel Mrázek

Hasicí dron dokáže přijímat signál GPS, může být vybaven laserovým dálkoměrem, nainstalovaná je i stereokamera. „Všechny tyto senzory se dají za letu použít pro stavbu 3D mapy, ve které se dron dokáže lokalizovat a také se v ní navigovat. Můžeme mu zadat souřadnice, kam má doletět, ale také si je může za letu vymýšlet sám,“ přibližuje Báča. K samostatné navigaci pomůže i termokamera. Díky ní požár lokalizuje a přiblíží se k němu.

Pro hledání nezvěstných i zemědělce

Do ostré praxe by se dron mohl dostat za pět nebo deset let. Musí se ještě zlepšit zmíněná spolehlivost i způsob navigace. V blízkosti budov je totiž signál GPS často slabý, vývojáři tak potřebují dron naučit se orientovat i bez něj. První verze dronu dokáže vystřelit jen jednu patronu, v budoucnu by jich mělo být možné vystřelit až šest. Vylepšit se musí i samotné patrony. Jde hlavně o to, aby dokázaly prorazit sklo, aniž by se rozbily. Zároveň se musí zjistit, kam přesně patronu zamířit, aby zásah byl co nejefektivnější. V každém případě výzkumníci věří, že hasicí drony mají před sebou slibnou budoucnost.

A ne jen pro hašení požárů. „Je tam spousta komponent, které jsou společné i pro jiné formy záchranářství, například pro hledání ztracených osob. Jsou tam paralely i k automatizovaným úkonům například v zemědělství – zkrátka všude, kde se požaduje, aby dron létal bez přímé asistence člověka,“ uzavírá Báča.

 

Více se o hasicím dronu dozvíte v naší zvukové reportáži.


3. 12. 2021; Spectrum

Video Friday: Ameca Humanoid Your weekly selection of awesome robot videos

Video Friday is your weekly selection of awesome robotics videos, collected by your friends at IEEE Spectrum robotics. We’ll also be posting a weekly calendar of upcoming robotics events for the next few months; here's what we have so far (send us your events!):


Let us know if you have suggestions for next week, and enjoy today's videos.

Ameca is the world’s most advanced human shaped robot representing the forefront of human-robotics technology. Designed specifically as a platform for development into future robotics technologies, Ameca is the perfect humanoid robot platform for human-robot interaction.


https://youtu.be/IPukuYb9xWw

Apparently, the eventual plan is to get Ameca to walk.

[ Engineered Arts ]


Cedars-Sinai is now home to a pair of Moxi robots, named Moxi and Moxi. Yeah, they should work on the names. But they've totally nailed the beeps!

https://youtu.be/GO0YYp5xT4o


Somehow we already have a robot holiday video, I don't know whether to be thrilled or horrified.

https://www.youtube.com/watch?v=wiE7GfN358s&feature=emb_imp_woyt

The Faculty of Electrical Engineering of the CTU in Prague wishes you a Merry Christmas and much success, health and energy in 2022!


Carnegie Mellon University's Iris rover is bolted in and ready for its journey to the moon. The tiny rover passed a huge milestone on Wednesday, Dec. 1, when it was secured to one of the payload decks of Astrobotic's Peregrine Lunar Lander, which will deliver it to the moon next year.



[ CMU ]

This robot has some of the absolute best little feetsies I've ever. Seen.



[ SDU ]

Thanks, Poramate!

With the help of artificial intelligence and four collaborative robots, researchers at ETH Zurich are designing and fabricating a 22.5-metre-tall green architectural sculpture.



[ ETH Zurich ]

Cassie Blue autonomously navigates on the second floor of the Ford Robotics Building at the University of Michigan. The total traverse distance is 200 m (656.168 feet).



[ Michigan Robotics ]

Thanks, Bruce!

The Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC) will be held in the UAE capital, Abu Dhabi, in June 2023, where tech innovators will participate to seek marine safety and security solutions to take home more than US$3 million in prize money.



[ MBZIRC ]

Madagascar Flying Labs and WeRobotics are using cargo drones to deliver essential medicines to very remote communities in northern Madagascar. This month, they delivered the 250 doses of the Janssen COVID-19 vaccine for the first time, with many more such deliveries to come over the next 12 months.



[ WeRobotics ]

It's... Cozmo?



Already way overfunded on Kickstarter.

[ Kickstarter ] via [ RobotStart ]

At USC's Center for Advanced Manufacturing, we have taught the Baxter robot to manipulate fluid food substances to create pancake art of various user created designs.



[ USC ]

Face-first perching for fixed wing drones looks kinda painful, honestly.



[ EPFL ]

Video footage from NASA’s Perseverance Mars rover of the Ingenuity Mars Helicopter’s 13th flight on Sept. 4 provides the most detailed look yet of the rotorcraft in action.



During takeoff, Ingenuity kicks up a small plume of dust that the right camera, or “eye,” captures moving to the right of the helicopter during ascent. After its initial climb to planned maximum altitude of 26 feet (8 meters), the helicopter performs a small pirouette to line up its color camera for scouting. Then Ingenuity pitches over, allowing the rotors’ thrust to begin moving it horizontally through the thin Martian air before moving offscreen. Later, the rotorcraft returns and lands in the vicinity of where it took off. The team targeted a different landing spot–about 39 feet (12 meters) from takeoff–to avoid a ripple of sand it landed on at the completion of Flight 12.

[ JPL ]

I'm not totally sold on the viability of commercial bathroom cleaning robots, but I do appreciate how well the techology seems to work. In the videos, at least.



[ SOMATIC ]

An interdisciplinary team at Harvard University School of Engineering and the Wyss Institute at Harvard University is building soft robots for older adults and people with physical impairments. Examples of these robots are the Assistive Hip Suit and Soft Robotic Glove, both of which have been included in the 2021-2022 Smithsonian Institution exhibit entitled "FUTURES".



[ SI ]

Subterranean robot exploration is difficult with many mobility, communications, and navigation challenges that require an approach with a diverse set of systems, and reliable autonomy. While prior work has demonstrated partial successes in addressing the problem, here we convey a comprehensive approach to address the problem of subterranean exploration in a wide range of tunnel, urban, and cave environments. Our approach is driven by the themes of resiliency and modularity, and we show examples of how these themes influence the design of the different modules. In particular, we detail our approach to artifact detection, pose estimation, coordination, planning, control, and autonomy, and discuss our performance in the Final DARPA Subterranean Challenge.



[ CMU ]



18. 11. 2021; parlamentnilisty.cz

Společnost Rohde & Schwarz je partnerem Fakulty elektrotechnické ČVUT v oblasti výzkumu a vzdělávání

Technologický koncern Rohde & Schwarz a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT podepsaly 8. listopadu 2021 smlouvu o spolupráci. Smlouva umožní dlouhodobý rozvoj aktivit v oblasti vzdělávání a výzkumu a vývoje.

Výzkumníci a studenti FEL ČVUT tak budou moci využívat špičkové přístrojové vybavení a technologie, jako osciloskopy, signální generátory, spektrální analyzátory, které vyrábí závod Rohde & Schwarz ve Vimperku. V oblasti výzkumu a vývoje smluvní spolupráce předpokládá vytváření společných řešitelských týmů a sdílení výzkumných kapacit.


V oblasti vzdělávacích aktivit bude společnost Rohde & Schwarz na svých pracovištích v Praze a ve Vimperku mimo jiné podporovat exkurze studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT a jejich výměnné pobyty. Studenti se tak budou moci zapojit do praxe ve firmě, která zaujímá vedoucí postavení v oborech měřící techniky, pozemní, námořní i letecké komunikace, radiomonitoringu či v systémech pro zpracování obrazu i zvuku.


"Těší mne, že Fakulta elektrotechnická ČVUT získává partnera, který v oblastech výzkumu a vývoje představuje špičku ve svých oborech a má zájem podporovat vzdělávání u našich studentů elektrotechniky a informatiky. V oblasti výzkumu a vývoje budeme diskutovat vznik společných výzkumných týmů, ve kterých budou moci naši výzkumníci přispět k inovacím firmy Rohde & Schwarz," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT v Praze.


"Smlouva o spolupráci s FEL ČVUT tvoří další evoluční krok ve vzájemných vztazích. Tímto krokem chceme podpořit praktickou část vzdělávání budoucích absolventů a umožnit jim setkat se s nejnovějšími technologiemi, které naše společnost vyvíjí a vyrábí. Jedním z dílčích cílů prohloubení této spolupráce je také propojení aktivit se středoškolským prostředím tak, aby se nám společně podařilo zvýšit zájem nových studentů o technické obory. Tedy o obory, které mají perspektivní budoucnost na trhu práce v dalším desetiletí," dodává k podpisu Milan Černý, vedoucí Personálního oddělení v Rohde & Schwarz Vimperk.


Fakulta elektrotechnická ČVUT rozvíjí špičkový výzkum v oblastech technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje telekomunikačními sítěmi a alternativními energetickými zdroji přes umělou inteligenci a robotiku až po bioinformatiku, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL zkoumat a studovat. K celkovému vědeckému výkonu ČVUT přispívá FEL jednou třetinou měřeno impaktovanými publikacemi a jejich citacemi, v oblasti špičkových publikací a zahraničních patentů její podíl přesahuje 40 procent.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Spolecnost-Rohde-Schwarz-je-partnerem-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-v-oblasti-vyzkumu-a-vzdelavani-683918


4. 11. 2021; parlamentnilisty.cz

MMR: Letošní 5. ročník soutěže Chytrá města 2021 zná své finalisty

Soutěž Chytrá města 2021, pořádaná nevládní neziskovou organizací Smart City Innovations Institut, z.ú., už zná své finalisty.


Do 5. ročníku soutěže Chytrá města 2021 měly možnost svá chytrá řešení přihlásit obce, města, regiony, soukromé společnosti či fyzické osoby. Zájemci mohli do soutěže přihlásit svá řešení v podobě projektu, modelu nebo vize. Do soutěže tedy byly zařazeny nejen již existující projekty, ale i záměry, jejichž realizace je teprve v přípravě.


Všechna přihlášená řešení hodnotila Odborná porota, kterou tvořilo 27 odborníků v oblasti Smart City z řad veřejného sektoru, municipalit, technologických lídrů v oblasti Smart City a akademické sféry. Při hodnocení porotci zohledňovali soulad řešení s principy a pilíři Smart City. Mezi pilíře hodnocení patřila kritéria proveditelnosti, udržitelnosti, prokázaných úspor, otevřenosti dat a zapojení veřejnosti.


Ocenění budou udělena celkem v deseti kategoriích: Idea, Model, Projekt pro obec do 10 tisíc obyvatel, Projekt pro město s 10 až 50 tisíc obyvateli, Projekt pro město s 50 až 200 tisíc obyvatel, Projekt pro město s více než 200 tisíc obyvatel, Projekt pro region, Projekt celostátního významu a Mezinárodní projekt. Oceněny budou taktéž významné osobnosti z veřejného i soukromého sektoru. V rámci každé kategorie jsou vybráni Odbornou porotou dva finalisté, z nichž bude na Slavnostním předávání konaném dne 2. 12. 2021 vyhlášen jeden vítěz:


Idea:


"Idea využití vodního toku" (přihlašovatel Smart Písek, organizační složka)


"Chytré Veselí nad Moravou" (přihlašovatel město Veselí nad Moravou)


Model:


"Portál životních situací" (přihlašovatel město Rožnov pod Radhoštěm)


"FVE jako služba za 1,- Kč" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.)


Projekt pro obec do 10 tis. obyvatel:


Aplikace Živé Milevsko" (přihlašovatel město Milevsko)


"(Ne)chytré osvětlení" (přihlašovatel obec Kašnice)


Projekt pro město s 10 až 50 tis. obyvatel:


"FVE jako služba pro Škoda Auto" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.)


"Přestupní terminál Šumperk" (přihlašovatel město Šumperk)


Projekt pro město s 50 až 200 tis. obyvatel:


Webová aplikace "Traffic Modeller" (přihlašovatel RoadTwin s.r.o.)


"Vytvoření a provozování městské sítě IoT na platformě LoRaWan (přihlašovatel Správa informačních technologií města Plzně, příspěvková organizace)


Projekt pro město s více než 200 tis. obyvatel:


"Aplikace Monitor úniků pro SmVaK Ostrava a.s." (přihlašovatel DHI a.s.)


"Dotační tituly nabízené městem na podporu zelenějšího Brna" (přihlašovatel Magistrát města Brna)


Projekt pro region:


"Jak snížit CO2 emisní stopu" (přihlašovatel Axians redtoo s.r.o.)


"Vzdálená správa dopravního značení" (přihlašovatel Operátor ICT a.s.)


Projekt pro stát:


Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy" (přihlašovatel Jihomoravský kraj)


"Smart village Starovice" (přihlašovatel EG.D, a.s.)


Mezinárodní projekt:


"Fengoo IoT platforma" (přihlašovatel NetVoice s.r.o.)


Inteligentní a bezkontaktní sledování aktivity spotřebičů a odběru elektrické energie – aplikace IoT pro chytrá města (přihlašovatel Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze)


Osobnost pro veřejný sektor:


Mgr. Jiří Nantl, LL.M., náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblasti vzdělávání a strategie chytrého regionu


doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a hlavní garant projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI "SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech"


Ing. David Škorňa, expert pro oblast Smart Cities Svazu měst a obcí České republiky


PhDr. Věra-Karin Brázová, vedoucí oddělení urbánní politiky a strategií odboru regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj České republiky


Osobnost pro soukromý sektor:


Ing. arch. Eva Le Peutrec, architektka


Ing. Marek Maťa, obchodní ředitel DHI a.s


Mgr. Martin Ander, Ph.D., vedoucí programů adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství


Ing. Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky


Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Chytrá města se uskuteční 2. 12. 2021 v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/MMR-Letosni-5-rocnik-souteze-Chytra-mesta-2021-zna-sve-finalisty-682458




14. 10. 2021; Euro.cz

Když nestačí hadice a žebřík, pomohou drony. Robotici z ČVUT ukázali, jak je lze využít k hašení ve výškových budovách

Skupina multirobotických systémů z ČVUT představila ve Staré Boleslavi nový dron, který autonomně vystřeluje hasicí kapsli Během experimentu výzkumníci dron otestovali při cvičném zásahu s rozdělaným ohněm v opuštěném objektu Podle dostupných informací zatím podobný systém nebyl nikde na světě nasazen Už Steve McQueen coby velitel hasičů v katastrofickém filmu Skleněné peklo ze 70. let zdůrazňoval, že když hoří výš než v sedmém patře, je to průšvih. Požáry výškových staveb jsou složité, protože k ohnisku se zpravidla lze dostat jen velmi nebezpečnou cestou vnitřkem budovy zespodu. I v této oblasti by ale lidstvu mohly usnadnit život bezpilotní létající stroje. Možnosti dronů při hašení požárů ve výškových budovách nyní předvedl tým multirobotických systémů ČVUT na praktické ukázce ve Staré Boleslavi.

Během experimentu, který probíhal ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje, výzkumníci dron otestovali při cvičném zásahu s rozdělaným ohněm v opuštěném objektu. "Dron s pomocí palubních senzorů a umělé inteligence detekuje a lokalizuje požár pomocí infračervené kamery. Následně s pomocí speciálního mechanismu vystřelí do místa požáru půlkilovou kapsli s látkou, která požáru odebere teplo a sníží tak jeho intenzitu. Hasiči tím získají více času dostat se do vyšších podlaží a zachránit tím lidské životy," vysvětlil princip revolučního systému pro hašení požárů docent Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Saskovo jméno není čtenářům Euro.cz neznámé. Jeho tým využil schopnosti robotických dronů mimo jiné ke snímání interiérů historických staveb a testoval jejich potenciál při záchraně lidí ztracených v poušti. Už tehdy byla řeč o možnostech jejich využití při hašení požárů, jež nyní tým MRS názorně demonstroval.


Detail hasicího dronu a kapsle, kterou létající stroj oknem vstřelí do místnosti s požárem. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT Podle dostupných informací zatím podobný systém nebyl nikde na světě nasazen. Jeho tvůrci hasící dron dimenzují tak, aby v budoucnu dokázal do požáru velmi přesně vstřelit až šest kapslí najednou. Přesné umisťování kapslí skrz okno, které si v budoucnu dron sám rozbije, je možné především díky vyspělému softwaru autonomního letu, stabilizace a detekce požáru termokamerou. Testování ve Staré Boleslavi odhalilo, že v blízkosti budov vzniká odraz GPS signálu, což komplikovalo navigaci dronu v místě zásahu. Pro další prototyp proto skupina MRS počítá s využitím palubních senzorů pro lokalizaci dronu tak, aby se nemusel na GPS signál spoléhat.


Na hardwarovém návrhu dronu, jehož výrobní cenu odhadují výzkumníci v řádech nižších stovek tisíc korun, se v rámci své bakalářské práce podílel student Vojtěch Nydrle. Pomocí programu navrhl velikost vrtulí či baterií a následně i jednotlivých dílů z uhlíkových kompozitů a hliníkových profilů. "Dron jsem vyráběl ve své dílně doma v době, kdy vypukla pandemie. Dlouho se čekalo na součástky, samotné sestavení už bylo rychlé. Devítikilový dron pohání elektromotory a ve vzduchu vydrží přibližně deset minut," uvedl student 2. ročníku magisterského programu Kybernetika a robotika.


Nydrle a jeho kolegové ze skupiny Multirobotických systémů už pracují na vývoji vyspělejšího prototypu dronu, který místo jedné hasicí kapsle jich unese šest a bude tak moci uhasit požár v bytě o rozloze šedesát metrů čtverečních.


Válka dronů. Morfius má ničit nepřátelské roje silou milionu mikrovlnek


V současnosti využívají hasiči v České republice drony pro monitoring místa zásahu. Jsou standardně vybaveny kamerou a infrakamerou, ale pro hašení požáru se nepoužívají. Podle Jaroslava Gabriela z Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje se drony jeví jako perspektivní spíše pro hašení v menších místnostech, na které postačuje jejich nosnost a objem hasební látky. U větších místností může být přínosem snížení intenzity hoření a získání času na evakuaci.


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=354480

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk