ČVUT - Fakulta elektrotechnická

27. 12. 2021; skodahome.cz

ŠKODA AUTO udělila Ceny Laurina & Klementa vysokoškolským studentům za nejlepší závěrečné práce

Soutěž Cena Laurina & Klementa vyhlašuje společnost ŠKODA AUTO a motivuje tak vysokoškolské studenty k úspěšnému obhájení bakalářské nebo diplomové práce › Závěrečné práce probíhají pod vedením odborníků společnosti ŠKODA AUTO, takže studenti mohou spojit své teoretické znalosti s praktickým využitím, což mladým lidem pomáhá se zahájením profesní kariéry › Novinkou letošního ročníku je Zvláštní cena poroty za udržitelnost › ŠKODA AUTO dlouhodobě podporuje technické vzdělávání jako součást své společenské odpovědnosti

Ceny Laurina & Klementa

ŠKODA AUTO slavnostně vyhlásila vítěze Cen Laurina & Klementa, které jsou již třetím rokem udělovány nejúspěšnějším závěrečným pracím studentů zejména technických oborů. Cílem soutěže je motivovat studenty bakalářských či magisterských programů k výběru tématu, které se týká praktických otázek převážně z technických oborů a je navrhnuto ve spolupráci s automobilkou. Díky vedení práce odborníky z automobilky mají práce praktický přínos a studenti si díky tomu ještě před završením studia zlepší své znalosti a možnosti dalšího profesního rozvoje. V rámci soutěže jsou práce posuzovány porotou, složenou z odborníků společnosti ŠKODA AUTO a ze zástupců akademické půdy. Automobilka řadí podporu technického vzdělávání mezi priority své společenské odpovědnosti, a to na všech úrovních: od předškolní a základní přes středoškolskou a odbornou až po univerzitní.

"ŠKODA AUTO dlouhodobě podporuje rozvoj vzdělávání v České republice, protože dobré studijní základy jsou předpokladem pro uplatnění mladých lidí v životě. Soutěž Cena Laurina & Klementa je jedním z mnoha způsobů, jak propojujeme akademické zázemí s řešením praktických otázek, což je oboustranně přínosné. Nejtalentovanější studenti následně mohou své teoretické poznatky dále rozvíjet přímo v oboru, s nímž se blíže seznámili. Těší mne, že od letoška předáváme také Zvláštní cenu za udržitelnost, která poukazuje na to, že témata, jako je udržitelnost či rovné příležitosti pro muže a ženy, nejsou jen krátkodobými trendy, ale nedílnou součástí firemní kultury společnosti ŠKODA AUTO."

Maren Gräf, členka představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast Lidé a kultura

Zájemci o účast v soutěži Cena Laurina & Klementa se buď přihlašují k tématům, která vypsalo některé z oddělení společnosti ŠKODA AUTO, nebo vysokoškoláci se souhlasem vedoucího práce sami navrhnou problematiku, jíž se chtějí na závěr studia věnovat. Obsah práce se týká praktických otázek z oblasti vývoje, výroby, logistiky a dalších převážně technických oborů a uchazeči se na nich naučí uplatnit své teoretické znalosti na konkrétní problematice spojené s chodem firmy.

Práce posuzovala odborná porota, složená z odborníků společnosti ŠKODA AUTO z různých oblastí a ze zástupců akademické sféry. Mezi hlavní kritéria patří odborný přínos, využitelnost výsledků v praxi, inovativnost a originalita tématu. Vítězem letošního ročníku se stal Bc. Josef Steklý, student Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, který psal svou práci v oddělení kvality na téma Tvorba kalibračního postupu optického robotického pracoviště pro rozměrovou kontrolu karoserií. Cílem práce bylo odhalit nedostatky stávajícího kalibračního postupu optické měřicí stanice a sestavit nový kalibrační postup použitelný interně a čistě v režii ŠKODA AUTO. Josef je ve ŠKODA AUTO na odborné stáži již druhým rokem, a zároveň zastává roli ambasadora pro ČVUT v rámci talentového program Student Talent Pool.

Novinkou letošního ročníku byla Zvláštní cena udělená odbornou porotou za udržitelnost, která je jednou z klíčových priorit letos přijaté firemní strategie "NEXT LEVEL – ŠKODA STRATEGY 2030". Tuto cenu obdržela Ing. Zuzana Žofková, absolventka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která svou práci věnovala tématu Vlivu typu povlaků na parametry laserového pájení a výslednou kvalitu pájeného spoje v rámci odborné stáže v Technickém servisu lisoven a svařoven. Laureátka navíc obdržela voucher na IT kurz od neziskové společnosti Czechitas, jež se zabývá vzděláváním žen a mládeže v oboru informačních technologií.

Soutěž Cena Laurina & Klementa je jednou z mnoha aktivit společnosti ŠKODA AUTO zaměřených na podporu technického vzdělávání a uplatnění mladých lidí. Letos na podzim automobilka navštívila řadu univerzit s roadshow ŠKODA iV DAY, během níž představila studentům novinky z oblasti elektromobility. Součástí akce byly přednášky a diskuze s odborníky, kteří zájemce seznámili s elektromobily, plug-in hybridy a jejich hlavními technologiemi.

Se středními školami ŠKODA AUTO aktuálně spolupracuje účastí na projektech Technologická gramotnost a Technologická olympiáda, kdy pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy odborníci seznamují studenty středních škol s tématy jako elektromobilita, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost či internet věcí. Pro žáky základních škol připravila automobilka letos na podzim ukázky nejmodernějších technologií netradiční a poutavou formou – prezentací mobilní laboratoře EDU.LAB.

ŠKODA AUTO řadí podporu technického vzdělávání mezi čtyři hlavní priority své společenské odpovědnosti, a to na všech úrovních: od základní přes středoškolskou a odbornou až po univerzitní. Automobilka spolupracuje s desítkami škol, provozuje vlastní střední odborné učiliště a podnikovou vysokou školu a vedle toho se v rámci ŠKODA Akademie věnuje i dalšímu vzdělávání zaměstnanců. Díky těmto aktivitám si firma vychovává vlastní odborníky, kteří ve společnosti ŠKODA AUTO nacházejí široké možnosti uplatnění a profesního rozvoje.

26. 12. 2021; strojirenstvi.cz

Robosoutěž 2021 zná svého vítěze. První tři týmy mají jistotu přijetí na FEL ČVUT

Letošní 13. ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvrcholil v pátek odpoledne finálovým bojem. V klání středoškolských a univerzitních týmů zvítězil Tým STV z Domu dětí a mládeže Prahy 2.

Vítězem kategorie hodnotící design se potom stal tým Gymstr šestá Ó reprezentující gymnázium Strakonice. Cílem letošního ročníku bylo najít nejschopnějšího ROBO číšníka, respektive studentský tým, který jej dokáže postavit a naprogramovat. Robotické vozítko z lega muselo překonat dráhu s proměnným sklonem, aniž by mu z plošinky sjel vozíček.

Napínavé finále vyhrál Tým STV z Prahy 2, porazil dva roboty z Ostrova

Celou akcí provázel humanoidní robot studentů FEL ČVUT Ludvík a jeho další "kolega" z lega, který zahrál na klavír několik písní. Hlavní pozornost ale patřila 37 soutěžním robotům a jejich tvůrčím týmům. Po třech kvalifikačních jízdách postoupilo 16 nejlepších robotů, kteří se utkali ve vyřazovacích bojích.

V souboji o třetí místo zvítězil tým PIKOBOTI ze SPŠ Ostrov. Ve finále se pak střetly týmy E4 z téže SPŠ v Ostrově a Tým STV z Domu dětí a mládeže Prahy 2. Právě tento tým ve složení Kryštof Kordík, Kryštof Holý a Richard Agulár se nakonec stal absolutním vítězem celé soutěže.

"Průběh finále ukázal, že rozdíly mezi jednotlivými týmy jsou rok od roku menší. Osobně musím říct, že takto napínavé finále jsem ještě nezažil. Soutěž je díky tomu divácky atraktivnější a zároveň kvalitnější. Je vidět, že dovednosti v oblasti robotiky žáků středních škol se výrazně zlepšují, což je dobrá zpráva i pro naši školu. Myslím, že mezi účastníky je řada našich budoucích studentů," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

25. 12. 2021; ČT 1 - Události

Webbův teleskop na cestě vesmírem

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT

Vesmírný teleskop Jamese Webba, největší a nejdražší neobydlená vesmírná observatoř, jakou kdy lidstvo sestrojilo, dnes odpoledne odstartoval ke své misi. Nástupce Hubbleova teleskopu zhruba za 10 miliard dolarů výrazně zlepší možnosti astronomických pozorování. Hledat bude mimo jiné odpovědi na záhady související se vznikem vesmíru a galaxií.

Martin TYBUREC, redaktor ČT

Na špičce této rakety odstartovala budoucnost výzkumu hlubokého vesmíru. Dalekohled Jamese Webba, nástupce Hubbleova teleskopu. Dohlédnout má blízko k počátkům vesmíru. Studovat vznik galaxií nebo složení atmosféry exoplanet vzdálených i desítky světelných let.

Knicole COLÓNOVÁ, astrofyzička

Teleskopem Jamese Webba uvidíme blíž ke vzniku vesmíru než kdy dřív.

Stéphane ISRAEL, vedoucí Arianespace

startovací manévr byl perfektní a to Webbovu dalekohledu ušetřilo palivo, což prodlouží jeho životnost.

Martin TYBUREC, redaktor ČT

Teleskop teď míří do tzv. Lagrungeova bodu L2. Po cestě se bude postupně rozkládat. Ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od Země se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Proto tam může stabilně zaparkovat.

Klaus PONTOPIDDAN, projektový vědec Webbova vesmírného teleskopu

Má tyto dvě jakoby uši, které jsou složené dozadu. Po startu se ve vesmíru postupně rozloží, aby mohl začít pracovat na své vlastní misi.

Martin TYBUREC, redaktor ČT

Rozložit se musí i sluneční štít o velikosti tenisového kurtu. Tvoří ho 5 vrstev materiálu, který je 4× tenčí než lidský vlas.

David J. HELFAND, astronom, oddělení astronomie, Kolumbijská univerzita

A to udrží, jeho přístroje a všechno okolo podchlazené, což umožní detekovat i ty nejslabší signály z dalekého vesmíru.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, FEL ČVUT

Můžeme vidět, jak se rodily galaxie, jak se rodily první hvězdy, máme tady fantastickou možnost podívat se do středu naší galaxie.

Martin TYBUREC, redaktor ČT

Na projektu se podílejí i Češi. Astrofyzik Martin Topinka vyvíjel program, pomocí kterého lze simulovat výsledky pozorování vybraného objektu, třeba galaxie, ještě předtím, než na ni vědci dalekohled skutečně namíří.

Martin TOPINKA, astrofyzik, Ústav teorezické fyziky a astrofyziky MU

Což se hodně používá při plánování pozorování vlastně všichni, kdo chtějí pozorovat něco s tímto přístrojem, tak si to nejdřív nanečisto vyzkouší, jestli je to reálné, nebo ne.

Martin TYBUREC, redaktor ČT

I on je teď v napětí, jak se podaří rozkládání. 50 různých pohybů závislých na 178 mechanismech zabere skoro 14 dní a všechno musí vyjít, protože k dalekohledu nebude možné kvůli velké vzdálenosti posílat astronauty opraváře. Martin Lulák a Martin Tyburec, Česká televize.

24. 12. 2021; vedavyzkum.cz

Vánoční dárek pro vědce

Od Štědrého večera do Nového roku je doba dlouhá. Ten pravý čas na radost z vánočních dárků, čtení knížek a... co třeba pátrání po tajemstvích světa vědeckého publikování v Česku?

V IDEA jsme pro tento účel aktualizovali a výrazně rozšířili on-line aplikaci mapující publikační výkon a personální velikost výzkumných organizací včetně součástí vysokých škol. Z původně jednoduchého udělátka na generování tabulek se stává komplexní analytický nástroj. Nabízím tedy pár ukázek z nespočtu dalších vhledů, které apka nabízí.

Unikátní informace

Aplikace z nepřehledné hromady dat destiluje přehledné informace, ze kterých mohou uživatelé vytěžit mnohé užitečné znalosti. Aplikace je dokonce v řadě ohledů unikátní, protože:

Pracuje s daty o článcích včetně roku 2020. Tedy s články, které budou předmětem vládního hodnocení až během roku 2022 s výsledky zveřejněnými až na jeho konci.

Dává informace o personální velikosti pracovišť podle vědních oborů. Byť jde o informace pro řízení vědy a určení vědních priorit zásadní, dosud je nebylo kde získat.[1]

Umožňuje rozlišovat korespondenční, první, druhé a další autory. V řadě oborů je totiž pozice autora velmi důležitá. Konečně je tedy možno s touto informací pracovat.

Poskytuje srovnání na základě toho, do kterých oborů články zařadila pracoviště. Dosud, včetně vládního hodnocení, byla srovnání založena na oborovém řazení časopisů.

Nabízí rozlišení časopisů z expertně sestaveného Nature indexu. To pro ty, kteří moc nevěří bibliometrické identifikaci nejvlivnějších oborových časopisů.[1 | 2]

První setkání

Apka se spouští ve výchozím nastavení:

Pro můj FORD obor Economics and Business

Se zařazením článků do oborů pracovišti

Za publikační období 2017 až 2020

Zohledňující spoluautorské podíly pracovišť na článcích

Ukazující výsledky na úrovni celých výzkumných organizací

S odhadem vlivu časopisů váženým průměrem percentilového pořadí v oborech WoS

Levá část tabulky aplikace ukazuje v procentech celonárodní oborové podíly pracovišť na článcích podle vědeckého vlivu časopisů. Pravá část tabulky ukazuje celonárodní oborové podíly pracovišť na autorech. Sloupcové národní podíly tedy sčítají do 100 %. Ale přehlednější než spousta čísel v tabulce je přeci jen graf. Ten po kliku v menu uživateli zobrazí jím vybranou dvojici sloupců z tabulky. Obrázky převzaté z aplikace do tohoto blogu se po kliknutí zvětší.

Na Obrázku 1 tak vidíme situaci v oboru Economics and Business: na ose X je národní podíl pracovišť na autorech, na ose Y je národní podíl na článcích v nejvlivnější čtvrtině časopisů. Diagonála tedy vymezuje průměrnou publikační produktivitu oboru v Česku. Pracoviště s nadprůměrnou produktivitou najdete nad diagonálou. Čím více proti směru hodinových ručiček, tím produktivnější dané pracoviště je.

Obrázek 1: Národní podíly pracovišť na autorech (osa X) a článcích v horní čtvrtině nejvlivnějších časopisů v oboru Economics and Business

Vidíme, že pracoviště v oboru Economics and Business se diametrálně liší jak v počtu publikujících autorů (osa X), tak v publikační produktivitě (poměr pozic na osách Y a X).

Zdaleka nejvyšší produktivitu (ve světle růžovém segmentu) vykazují Univerzita Karlova (UK) a Národohospodářský ústav AV ČR (NHÚ). Zatímco UK je personálně středně velká, NHÚ patří k pracovištím malým. Za pozornost stojí, že v oboru autorsky největší Vysoká škola ekonomická a Mendelova univerzita v Brně vykazují produktivitu podprůměrnou. Existuje však řada dalších pracovišť, která mají v oboru produktivitu ještě nižší, nebo dokonce nulovou. Nezapomeňme totiž, že sledujeme pouze články v nejvlivnější čtvrtině časopisů.

Jde o exemplární příklad toho, proč vedle publikačního výkonu musíme vždy přihlížet i k personálním kapacitám pracovišť v oboru. Například již zmíněná VŠE má zhruba 10x větší počet autorů než NHÚ (stačí si přepnout přepínač "Zobraz počty").

Personální kapacity jsou alfou a omegou

Informace o personálních oborových kapacitách pracovišť je zásadní. Bez ní není k čemu vztahovat publikační výkon pracovišť a ptát se na jejich výzkumnou produktivitu. Přesto v Česku dosud nebyly oborové personální kapacity sledovány. Nikdo o nich tedy dosud nic nevěděl. Proto jsme přišli s metodou odhadu na základě počtu publikujících autorů. Protože jde pouze o odhady, aplikace nabízí několik metod výpočtu. Jejichž podstata je podrobněji popsána v instrukcích. Zde uvedu jen to klíčové.

Kromě jediné Metody Y, autora započítáváme pracovišti v oboru, pokud v něm výrazněji publikoval, tedy většinu nebo více než 30 % svých publikací. Jediná Metoda Y rozděluje 'úvazek' každého autora mezi obory v poměrech oborové příslušnosti jeho publikací.

Odhad počtu autorů je možno počítat buď na základě článků v časopisech na indexu WoS (Metody 1 až 3) nebo na základě všech typů publikací (Metody X a Y). Je logické, že metody X a Y zpravidla dávají odhady vyšší.

Obrázek 2 ukazuje jako příklad počty autorů v oboru Chemical Sciences, který je personálně obrovský. Jen na VŠ působí v Česku 2800 autorů, na AV ČR dalších téměř 1200 (sloupec Metoda X). Výzkum v chemii se u nás ve větším měřítku dělá na deseti organizacích (sedmi vysokých školách a třech ústavech AV ČR), kde najdeme více než po 100 publikujících autorech. V dalších srovnáních budu pro jednoduchost používat pouze Metodu Y.

Obrázek 2: Počty autorů dominantně publikujících v oboru Chemical Sciences (sloupec Metoda Y napravo)

Kdo cílí na excelenci

Aplikace snadno odhalí, která pracoviště v oboru výrazně cílí na excelenci (tj. publikace v nejvlivnějších časopisech), a která naopak publikují spíše v lokálních a vědecky málo vlivných časopisech. Podívejme se takto na obor Electrical, Electronic and Information Engineering.

V Obrázku 3a na ose X vidíme celonárodní podíl pracovišť na článcích v nejméně vlivné čtvrtině časopisů, na ose Y potom v nejvlivnější desetině časopisů. Vidíme obrovské rozdíly mezi čtyřmi vysokými školami, které v oboru personálně dominují. Výrazně je na excelenci zaměřena Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) a za ní ČVUT v Praze. Naopak je tomu na VUT v Brně a na VŠB-TUO v Ostravě. Zdaleka nejvíce na excelenci cílí Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, ale ten svou personální kapacitou v oboru představuje kapku v moři.

Obrázek 3a: Národní podíly pracovišť na článcích v nejméně vlivné čtvrtině (osa X) a nejvíce vlivné desetině (osa Y) časopisů v oboru Electrical, Electronic and Information Engineering

Situaci v tom samém oboru si lze zobrazit i na úrovni fakult VŠ v menu vpravo nahoře. Situaci ukazuje Obrázek 3b. Pěkný je příklad ZČU, která je vnitřně rozdělena na velmi produktivní Fakultu aplikovaných věd a podprůměrnou Fakultu elektrotechnickou. Podobně se dělí ČVUT na Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakultu elektrotechnickou nebo brněnské VUT na Středoevropský technologický institut a Fakultu elektrotechnickou.

Obrázek 3b: Národní podíly pracovišť na článcích v nejméně vlivné čtvrtině (osa X) a nejvíce vlivné desetině (osa Y) časopisů v oboru Electrical, Electronic and Information Engineering [na úrovni součástí VŠ]

Jak si vede jedno pracoviště v různých oborech

Pro managementy velkých multioborových vysokých škol může být zajímavé srovnání jednoho pracoviště napříč obory. V takovém případě má ale smysl srovnávat jen celonárodní podíly a nikoliv celkové počty, protože to by se sčítaly hrušky a jablka. Podívejme se takto na Univerzitu Palackého v Olomouci (UPOL).

V Obrázku 4a vidíme, že UPOL je nejproduktivnější (desetina nejvlivnějších časopisů) v oborech Natural Sciences, Other Natural Sciences a Computer and Information Sciences s tím, že poslední jmenovaný je personálně poměrně malý (celonárodní podíl 1,2 %). Naopak personálně diametrálně větší obory Other medical Sciences (celonárodní podíl 23 %) je jen lehce nadprůměrně produktivní. A personálně velký obor Psychology and Cognitive Sciences (16.9 %) dokonce vykazuje produktivitu nulovou. Opět nezapomeňme, že se díváme pouze na články v nejvlivnější desetině časopisů.

Společenskovědní obory, kromě výrazného Education a ještě Social and Economic Geography, nemají na UPOL v nejvýznamnější desetině časopisů jediný zářez. Ale i v případě dvou zmíněných oborů za národními podíly UPOL stojí velmi nízké počty článků, takže s interpretací opatrně. Dobré postavení UPOL v těchto oborech je dáno i slabou konkurencí ze strany ostatních výzkumných organizací.

Obrázek 4a: Národní podíly pracovišť Univerzity Palackého na autorech (osa X) a na článcích v nejvlivnější desetině časopisů (osa Y)

UPOL nám také nabízí dobrý příklad rozdílných odhadů počtu autorů v oborech. Obrázek 4b srovnává odhad počtu autorů Metodou 2 a Metodou Y. Vidíme velmi silnou shodu obou odhadů kromě oborů Other Medical Sciences, Education, Psychology and Cognitive Sciences, Media and Communications. Rozdíly jsou dány tím, že ve jmenovaných oborech nezanedbatelný podíl autorů na UPOL nepublikoval ani jeden článek ve WoS. Publikovali tedy jinde, například v časopisech na indexu Scopus či jiných, sbornících a dále monografie a kapitoly v nich.

Obrázek 4b: Národní oborové podíly autorů dominantně publikujících na Univerzitě Palackého na základě Metody X (osa X) a Metody 2 (osa Y)

Trendy

Vývoj v čase může být někdy důležitější než průměrný stav posledních let. Změny v celonárodních podílech i počtech článků se zobrazí v tabulce aplikace po aktivaci přepínačem "Zobrazit růst". Obrázek 5 jako příklad ukazuje trendy v oboru Mathematics. Vidíme, že Univerzitě Karlově a Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR se mezi obdobími 2017-2018 a 2019-2020 snížil národní podíl ve všech skupinách časopisů (viz červené šipky u údajů v procentních bodech). Naopak ve všech skupinách časopisů se zvýšily národní publikační podíly Matematického ústavu AV ČR, ČVUT a Masarykovy univerzity (viz zelené šipky).

Obrázek 5: Národní podíly článků a autorů pracovišť oboru Mathematics. Údaje označené šipkami ukazují trend: tj. rozdíl v podílech mezi roky 2017-2018 a 2019-2020 v procentních bodech.

Klíčová role prvního autora

V některých oborech o přínosu autorů pracoviště vypovídají role autorů. Mnohdy to může mít dost podstatný vliv na výsledky pracovišť. Jako příklad jsem vybral obor Clinical Medicine na Univerzitě Karlově, která nabízí luxus hned pěti medicínských fakult. Význam autorství v medicínském výzkumu je popsán například zde. Zcela zásadní roli hraje tzv. první autor.

Obrázek 6 srovnává počty fyzických článků z pracoviště. Spodní panel uvádí počty bez ohledu na druh autorství, horní panel počty článků s prvním autorem z dané fakulty. Z logiky věci je zřejmé, že údaje v horním panelu musí být menší. V tomto případě jsou nižší diametrálně. Článků s prvními autory z medicínských fakult UK je prostě výrazně méně, než všech článků. Nejpatrnější ten rozdíl je ve vlivnějších skupinách časopisů. Všimněme si, že relativní rozdíly mezi fakultami ve skupině nejvlivnější desetiny časopisů jsou v případě prvního autorství výrazně menší než když typ autora nezohledníme. Například článků s prvními autory mají 1. a 2. Lékařská fakulta (LF) skoro stejně (20 a 19). Ale bez ohledu na první autory má článků 1. LF diametrálně více (280) než 2. LF (184). 1. LF se zřejmě výrazněji podílí na článcích, kde její autoři nemají hlavní výzkumnou roli.

Sami se můžete podívat, jako roli to potom hraje v publikační produktivitě. Vřele to doporučuji. Je to příklad analytických možností aplikace.

Obrázek 6: Srovnání počtu fyzických článků medicínských fakult Univerzity Karlovy v oboru Clinical Medicine. Horní panel ukazuje počty článků s prvními autory z pracoviště, spodní panel počty bez ohledu na typ autorství.

Aplikace nabízí řadu dalších možností. Zde je seznam důležitějších:

Místo se spoluautorskými podíly na článcích lze počítat s fyzickými počty článků.

Lze zjistit, která pracoviště více či méně publikují v tzv. Open Access žurnálech.

Lze vyloučit články velkých spoluautorských konsorcií.

Výsledky je možno zobrazit v jemnějších oborových typologiích než je typologie FORD a to podle oborového zařazení časopisů.

Vliv časopisu je možno odvozovat jinými metodami, například tou z vládního hodnocení.

Místo bibliometrického určení nejvlivnějších časopisů je možno pracovat s nejvýznamnějšími časopisy přírodní věd na základě expertního seznamu Nature Index.[1|2]

A jako vždy varování

Srovnávat cokoliv ve většině humanitních oborů postrádá věrohodnost, protože v nich články v časopisech na indexu WoS pokrývají jen malý díl celkové publikační produkce.

Podíly a trendy založené na malých počtech publikací a autorů mají velmi omezenou věrohodnost. To platí obzvlášť pro malá mezi- a víceoborová pracoviště.

Srovnání produktivity ústavů AV ČR a vysokých škol je ošemetné s ohledem na jiné funkční uspořádání a institucionální nastavení.

Dávejte si pozor na větší výskyt autorských megakolaborací. Například v oborech nukleární fyziky, astronomie a medicíny jsou velké autorské kolektivy spíše pravidlem než výjimkou.

Co říci závěrem

Mnohdy se vám stane, že aplikace ukáže něco zajímavého až divného. Může jít samozřejmě i o důsledek chyb v datech či výpočtech, ale mnohem pravděpodobněji to poukazuje na nějaký fenomén, o kterém jste dosud nevěděli, a který je hoden vaší pozornosti a dalšího zkoumání.

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz

24. 12. 2021; otechnice.cz

Jak by to vypadalo, kdyby roboti slavili Vánoce?

Napadlo vás někdy, jak by to asi vypadalo, kdyby roboti slavili Vánoce? S podobnou myšlenkou si zahrával i tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT a nakonec ji také zrealizoval.

Výsledkem je video s názvem Šťastné a veselé z robotického betléma. Ve skutečnosti jde o ukázku rozmanitých možností, jež robotika v současné době nabízí.

Ke stromečku se proto sešli roboti hned z několika vědeckých pracovišť : Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Vánoční video vzniklo ve spolupráci se společností Baohaus producenta Olivera McGillicka a zrežírovali jej Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili. Za kameru si stoupl Daniel Hotový. "Režírovat roboty byla zajímavá zkušenost a musíme říci, že když se člověk trochu naladí na mantinely možností herecké akce, režírují se dobře. Tento projekt hodnotíme povedeně, naším cílem bylo, aby z videa byly cítit Vánoce na první dobrou, a to se – doufáme – povedlo," uvedli k práci na videu Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili.

Samozřejmě je potřeba připomenout, že ačkoli roboti ve videu vypadají, jako by se chovali autonomně, za jejich pohyby se skrývají hodiny práce programátorů a operátorů. Například každý pohyb robota Peppera, který imituje hru na píšťalu, bylo potřeba složitě naprogramovat.

Kromě humanoidního robota Peppera se "oslavy" zúčastnili také dva roboti Spot (Scarab a Daisy), pásový robot Charlie, kolový robot Husky, balancující robot SK80, další humanoidní roboti, iCub, Nao a Ludvík, dron X500, kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí a LEGO robot hrající na klávesy.

Šťastné a veselé!

Zdroj: cvut.cz

23. 12. 2021; aktualne.cz

Dron s vánočními dárky, humanoidi zpívající koledy. Tak slaví Vánoce roboti z ČVUT

Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT natočili video "Šťastné a veselé z robotického betléma". V něm prezentují to nejlepší z robotiky, co nyní může fakulta nabídnout. Autonomně kráčející robot tu stoupá po schodech s dárky, s dalšími balíčky přilétá dron, přijíždí na dálku řízený stroj s korbou. Humanoidi zpívají koledy a tančí.

Na Fakultě elektrotechnické mají ojedinělou sestavu robotů, kteří jsou navíc velmi úspěšní v mezinárodních soutěžích. Škola proto hledala způsob, jak tyto na české poměry unikátní představitele umělé inteligence představit širší veřejnosti. Napadlo je natočit vánoční video, kde by roboti vystupovali v hlavních rolích. Snímek už na YouTube vidělo přes deset tisíc lidí.

Kromě robotů se ve filmu objeví také jejich vývojáři z katedry kybernetiky, Centra pro umělou inteligenci na katedře počítačů či katedry řídicí techniky. "Je to hlavně pocta jim, protože dělají skvělou práci a zaslouží si, aby se o nich více vědělo," říká Radovan Suk z oddělení vnějších vztahů na ČVUT. Jak také zmiňuje, mnozí patří v robotice mezi světovou špičku a vozí pro Česko medaile ze soutěží, které jsou ve své kategorii považovány za olympiády či neoficiální mistrovství světa.

Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili z režijního dua bao-bab nejprve potřebovali určitý čas, aby se seznámili s možnostmi robotů a dokázali je potom přenést do scénáře. Na jeho základě bylo potřeba naprogramovat humanoidního robota Peppera, který má ve videu větší hereckou akci, když imituje hru na hudební nástroje. "Tato práce zabrala desítky hodin. Ostatní roboti ve svých partech využívají víceméně to, co jejich software umožňuje, a nebylo je potřeba nějak specificky programovat," líčí Suk.

Samotné natáčení proběhlo v Praze na Karlově náměstí na začátku listopadu poté, co se část robotů vrátila se stříbrnými medailemi ze Spojených států. Kvůli pronájmu techniky se vše muselo stihnout během jednoho dne, natáčení skončilo v půl páté ráno. "Už kvůli těmto drsným podmínkám jsem rád, že se výsledek líbí i mimo půdu fakulty," pochvaluje si Radovan Suk.

Nejde o první vánoční počin, který na půdě fakulty vznikl. Lektor z katedry řídicí techniky Jiří Zemánek je totiž velkým propagátorem "novodobého kutilství" s digitálními technologiemi a stojí například za nápadem interaktivního vánočního stromku na tramvaji Mazačka, jehož barvy mohli ovlivňovat uživatelé webu Slow TV.

VIDEO: Šťastné a veselé Vánoce vám přeje Fakulta elektrotechnická ČVUT

Sociálními sítěmi se šíří vánoční video, v němž roboti přinášejí a přivážejí dárky, zpívají koledy, hrají na hudební nástroje a tančí.

Za snímkem stojí desítky až stovky hodin práce studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ti se v něm snažili představit to nejlepší z robotiky, co se na půdě fakulty nachází.

Ač jde o ty nejmodernější stroje, k natáčení tvůrci zvolili historické prostory v předsálí Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí v Praze.

Zatímco autonomně kráčející robot SPOT vynášel dárky do schodů, v tu samou chvíli s dalšími balíčky přilétal dron, konkrétně kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí.

Kolový robot Husky přijíždí rovnou s vlečňákem plným dárků. Stroje pocházejí z několika vědeckých pracovišť - z katedry kybernetiky, Centra pro umělou inteligenci na katedře počítačů, z katedry řídicí techniky a pár exemplářů z Robosoutěže.

Všichni roboti směřovali k vánočnímu stromečku a byli vánočně oděni. I tento šestinohý kráčející robot Scarab, jenž vypadá i se pohybuje trochu jako pavouk, akorát má o dvě nohy méně.

Vánoční besídku nemohl zmeškat ani kráčející robot SPOT 2. Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou.

A mimochodem, i on se podílel na úspěších českého týmu z ČVUT, jenž na světové olympiádě robotů v americkém státě Kentucky vybojoval druhé a šesté místo.

Daisy a Scarab jsou hexapodi, tedy šestinozí roboti. Právě donesli poslední dárky pod stromeček.

Kráčející roboti Spot, kterým se také říká "robopsi", tančí na vánoční koledy.

Stylově jim k tomu hrají robotické klávesy.

Ke sváteční tabuli zasedá humanoidní robot Ludvík. Skládá se ze 31 546 dílků lega a kromě plynulé jízdy a komplexních pohybů hlavy a paží dokáže také mluvit.

V roce 2019 jej zkonstruovali studenti Martin Šrámek a Matěj Štětka v rámci studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Ludvík má za sebou už i koncertování s Pražskou komorní filharmonií v Rudolfinu.

Robot na dvou kolech a s červeným motýlkem se jmenuje SK8O a čte se "Skejto". Připomíná totiž trochu člověka balancujícího na skateboardu. Ostatně se mu také říká balancující robot a postupně se učí udržovat rovnováhu.

A toto je humanoid Pepper.

V klipu diriguje a napodobuje hru na nástroje. Jeho naprogramování zabralo desítky hodin práce.

Pepper již má za sebou například předávání diplomů na promoci ČVUT v Betlémské kapli.

I za samotným pohybem, kterým robot předá diplom, byla spousta hodin práce. Zvláště když se zjistilo, že nemá dost silné prsty, aby dokument unesly, a musel využít sílu svých paží. To znamenalo Peppera přeprogramovat.

Vánoce slavil i Pepperův příbuzný, humanoid iCub. V klipu ukazuje schopnosti své jemné motoriky. Dělá prsty vítězné "véčko" nebo cinká zvonečkem.

Příběh videa si pohrává s autonomním chováním robotů.

Ačkoli se roboti ve své samostatnosti posouvají dopředu, také díky práci informatiků z ČVUT, k tomu, aby sami "autonomně" slavili Vánoce, mají ještě daleko.

Za každým jejich pohybem je mnoho hodin práce těchto programátorů a operátorů.

Jedná se o studenty ČVUT, kteří vozí medaile z těch nejprestižnějších robosoutěží světa.

A takto vypadá výsledné video.

URL| https://zpravy.aktualne.cz/galerie-a-videa/vanoce-roboti-cvut/r~9f6e2e1e5f2b11ecbc3f0cc47ab5f122/

15. 12. 2021; Logistika

Packeta se prezentovala na Expo Dubai 2020

Skupina Packeta se zúčastnila světové výstavy Expo Dubai 2020. V českém pavilonu prezentovala své služby a vystavila plně funkční dron, který byl využit v pilotním projektu pro autonomní doručování ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Na akci Packeta dále představila svůj unikátní projekt z oblasti robotizace – jako první irma v Evropě využívá na svých depech robotické třídičky PackMan.

15. 12. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Robosoutěž pro střední školy vyvrcholí pátečním finále. Hlavní roli hrají robotičtí číšníci

Třináctý ročník Robosoutěže pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT pro studenty středních a vysokých škol jde do finále. To se odehraje v pátek 17.12. od 12.00 v Zengerově posluchárně FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí a síly v něm změří 37 nejlepších týmů.

Robosoutěž si dala rok pauzu a nyní se vrací v plné síle. Jednotlivá kola, kterých se v listopadu zúčastnilo celkem 106 týmů, přinesla 32 postupujících, tři další týmy obdržely divokou kartu a soutěže se účastní i dva univerzitní týmy z bakalářského programu Kybernetika a robotika z FEL ČVUT.

Robotický číšník jako přehlídka kreativity studentů

Stejně jako v minulých ročnících je i letos hlavním cílem splnit zadaný úkol s pomocí stavebnice LEGO Mindstorms. Tentokrát dostal název ROBO číšník a hlavní roli v něm hraje rovnováha – robot musí autonomně projet rovnou dráhu s proměnlivým sklonem, ovšem bez vodící čáry. Přitom musí na své plošině udržet vozíček. Bodují se překonané překážky, a to jak s vozíkem (dva body), tak bez něj (bod). V případě, že by oba soupeři dojeli do cíle s vozíkem, rozhoduje o vítězi čas.

"Při vymýšlení úlohy jsme se nechali inspirovat číšníkem, který nese hostům tác a musí jej vyvažovat. Soutěžní týmy nás překvapily, protože se jim podařilo vymyslet vskutku originální konstrukční řešení, ne pouze kyvadlo, o němž jsme při návrhu uvažovali my. I proto jsme se letos opět rozhodli zařadit do soutěže vedlejší kategorii, která hodnotí design robota, respektive originálnost řešení, a to jak po hardwarové, tak softwarové stránce," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále bude mít dvě části. V první z nich odjedou všichni roboti tři jízdy herní dráhou. Ze součtu bodů všech jízd potom vzejde 16 nejlepších, kteří se spolu utkají vyřazovacím způsobem. Vyhlášení vítězů soutěžní kategorie Design robota se uskuteční o přestávce před vyřazovacími boji.

V přímém přenosu zažijete i robotický klavírní koncert

Robosoutěž je tradičně otevřená veřejnosti, letošní ročník se však musel přizpůsobit současné situaci, a zúčastnit se tak můžou pouze spolupracovníci, akreditovaná média a pozvaní hosté. Akci je ale možné sledovat prostřednictvím videopřenosu online. Zajímavý bude i doprovodný program studentů Kybernetiky a robotiky – kromě humanoidního legorobota Ludvíka vystoupí i robotický pianista, který zahraje na klavír přímo v Zengerově posluchárně.

Finále Robosoutěže začne oficiálním zahájením v pátek 17.12. 2021 ve 12.00, konec akce se očekává v 16.30. Partnery letošního ročníku jsou společnosti MathWorks, HUMUSOFT, Applifting, ŠKODA AUTO, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology. Mediálními partnery pak časopisy Automa, FCC Public a DPS Elektronika od A do Z.

Další informace najdete ZDE nebo na Facebooku ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Robosoutez-pro-stredni-skoly-vyvrcholi-patecnim-finale-Hlavni-roli-hraji-roboticti-cisnici-686598

15. 12. 2021; vecerni-praha.cz

Robosoutěž pro střední školy vyvrcholí pátečním finále. Hlavní roli hrají robotičtí číšníci

Třináctý ročník Robosoutěže pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT pro studenty středních a vysokých škol jde do finále.

řináctý ročník Robosoutěže pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT pro studenty středních a vysokých škol jde do finále.

To se odehraje v pátek 17.12. od 12.00 v Zengerově posluchárně FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí a síly v něm změří 37 nejlepších týmů.

Robotický číšník jako přehlídka kreativity studentů

" Při vymýšlení úlohy jsme se nechali inspirovat číšníkem, který nese hostům tác a musí jej vyvažovat. Soutěžní týmy nás překvapily, protože se jim podařilo vymyslet vskutku originální konstrukční řešení, ne pouze kyvadlo, o němž jsme při návrhu uvažovali my. I proto jsme se letos opět rozhodli zařadit do soutěže vedlejší kategorii, která hodnotí design robota, respektive originálnost řešení, a to jak po hardwarové, tak softwarové stránce," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

V přímém přenosu zažijete i robotický klavírní koncert

Finále Robosoutěže začne oficiálním zahájením v pátek 17.12. 2021 ve 12.00, konec akce se očekává v 16.30 Partnery letošního ročníku jsou společnosti MathWorks, HUMUSOFT, Applifting, ŠKODA AUTO, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology. Mediálními partnery pak časopisy Automa, FCC Public a DPS Elektronika od A do Z.

Další informace najdete na webových stránkách nebo na Facebooku

15. 12. 2021; Lidové noviny

Soutěž IT SPY zná vítěze

PRAHA Porota složená z devatenácti akademiků a zástupců byznysu vybrala minulý týden vítěze soutěže IT SPY. Název je zkratka z IT Student Project of the Year, Studentský IT projekt roku. Studenti českých a slovenských vysokých škol do ní zasílají své diplomové práce z oblasti informačních technologií.

Letos vyhrála Jindřiška Deckerová z FEL ČVUT. Zkoumala algoritmy pro hledání optimální cesty. Demonstrovala je na dronech a robotech. Druhé místo získal Patrik Goldschmidt z FIT VUT v Brně. Ve své diplomové práci se věnoval rychlejšímu odhalování DoS útoků pomocí strojového učení. Třetí místo obsadil Matúš Goliaš z MFF UK. Zabýval se strojovým vyhodnocováním snímků oční sítnice za účelem snazšího odhalení jejího onemocnění.

15. 12. 2021; astro.cz

Výzkumy v ASU AV ČR (206): Očekávané amplitudy geomagneticky indukovaných proudů v české rozvodné síti

Maxima geomagneticky indukovaných proudů modelovaných v klíčových rozvodnách ČEPS pro období Halloweenských bouří. Záporný proud značí tok z podloží do rozvodny, kladný z rozvodné sítě do země. Autor: Michal Švanda Bouřlivé projevy sluneční aktivity mohou mít vliv na pozemní technologie, zejména na infrastrukturní sítě. Možný vliv na rozvodné sítě v prostředí střední Evropy byl až donedávna prakticky vylučován. Nedávné práce ukázaly možnou souvislosti mezi zvýšenou závadovostí zařízení rozvodné sítě a zvýšenou geomagnetickou aktivitou. Autoři na tuto práci navázali a představili model, jaké indukované proudy je možné očekávat v klíčových rozvodnách páteřní elektrizační sítě v České republice.

Poruchy v šíření slunečního větru vyvolávají změny v ochranném magnetickém obalu naší Země. Plazmové oblaky šířící se od Slunce zejména v souvislosti s proběhlými erupcemi nebo potkávání pomalého a rychlého slunečního větru patří mezi ty nejvýznamnější zdroje poruch zemského magnetického pole. Příchozí rázová vlna ovlivňuje tvar zemského magnetického pole a vyvolává změny v proudění částic ve vyšších vrstvách ionosféry. Nastává tzv. geomagnetická bouře. Ručičky magnetometrů kmitají, intenzita horizontálních složek zemského magnetického pole se chaoticky mění o stovky nanotesla. Systém ionosférických elektrických proudů může být významně narušen, v důsledku čehož vznikají elektrická pole, která postupují směrem k zemskému povrchu a pod něj.

Tato elektrická pole na vodivých strukturách indukují elektrické proudy, tzv. geomagneticky indukované proudy, GIC. Ty vznikají v půdě, v oceánech, ale také ve vodivých infrastrukturních prvcích. Například v rozvodech elektrické energie, v produktovodech, v metalických signálních sítích. Časová proměnnost GIC je značně odlišná od nosných elektrických proudů v rozvodech. Střídavý elektrický proud v Evropě osciluje s frekvencí 50 Hz, padesátkrát za sekundu se tedy vymění plus a minus. GIC mají charakteristickou délku změny řádově v minutách, jejich změny jsou tedy oproti střídavým proudům několikatisíckrát pomalejší. Z pohledu designu zařízení rozvodné sítě představují GIC v podstatě proudy stejnosměrné. A zde nastává problém. Stejnosměrné proudy ovlivňují např. magnetizační křivku jader elektrických transformátorů. Jádro se může saturovat jednou polaritou, objevují se místa s výraznými tepelnými ztrátami, dochází k poruchám izolace, plynování olejové lázně a v extrémních případech dokonce i tavení desek v jádře. Přídatné kvazi-stejnosměrné proudy deformují tvar vlny nosného proudu, ovlivňují efektivní frekvenci i efektivní napětí v síti. Citlivé kontrolní prvky mohou porušenou vlnu vyhodnotit jako fatální poruchu a vedení odpojit.

Z historie víme, že problémy na rozvodných sítích jsou vlastní spíše lokacím nacházejícím se dále od rovníku a blíže geomagnetickým pólům. Opět z historických událostí vyplývá, že na katastrofální selhání zařízení je zapotřebí průnik GIC s amplitudou v řádu 100 A. Jiné práce ovšem ukazují, že již GIC s amplitudou 1 až 10 A při době působení delší než minutu mohou vést k významné saturaci jádra transformátoru a způsobit nucený přechod jeho provozu v parametrech mimo technické specifikace.

V zemích, kde jsou události související s geomagnetickými bouřemi běžnější, jsou GIC monitorovány a přímo měřeny. V České republice žádné takové dlouhodobé měření k dispozici není, rozhodně ne takové, které by probíhalo v období zvýšené geomagnetické aktivity. Pro posouzení možných amplitud GIC je nutné jít cestou matematického modelu.

Diplomová práce Anny Smičkové z Fakulty elektrotechnické ČVUT vypracovaná pod vedením Michala Švandy, pracovníka Slunečního oddělení ASU a MFF UK, řešila přesně toto téma. Pílí studentky se podařilo zajistit technické údaje reprezentující páteřní 400kV síť provozovanou státní společností ČEPS, a.s. S pomocí zjednodušeného modelu, který nahrazuje komplikovanou strukturu sítě značně zjednodušeným elektrickým obvodem, a modelu geoelektrického pole, vypočteného na základě měření zemského magnetického pole na observatoři u Budkova na Šumavě, bylo možné vypočítat očekávané amplitudy GIC v rozvodnách páteře ČEPS. Použitý model je standardní, jeho solidnost byla v minulosti několikrát ověřena i proti přímým měřením prováděným v jiných zemích. Z práce vznikl ve spolupráci s další studentkou Tatianou Výbošťokovou z MFF UK odborný článek, který byl přijat k publikaci v časopise Earth, Planets and Space.

Autoři si pro studium vybrali dvě situace. Jednak reálnou situaci delší geomagnetické bouře na přelomu října a listopadu roku 2003, která je v literatuře známa pod označením Halloweenské bouře. A pak extrémní situaci elektrického pole s intenzitou 1 V/km, které je považováno za myslitelné maximum pro země v podobné pozici, jako je Česká republika. Maxima během Halloweenských bouří byla kolem 0,6 V/km.

Z modelu vyplývá, že v uzlech páteřních rozvoden obsluhovaných ČEPS nelze očekávat větší GIC než 40 A. To je zjevně málo na katastrofické selhání. Ovšem, jak ukazují jiné, technické studie za zahraničí, dlouhodobé vystavení zařízení proudům menším může mít kumulativní efekt a vést k postupné skryté degradaci zařízení a tím vyšší citlivosti i na menší výkyvy. To by vysvětlilo dříve pozorovanou statisticky zvýšenou závadovost po náhlém nástupu geomagnetické aktivity.

V současné době není možné předpovědi tohoto modelu přímo ověřit. Jeho výsledky jsou v zásadě srovnatelné s podobnými studiemi prováděnými například v Rakousku. Lze tedy očekávat, že výsledné hodnoty GIC pro českou rozvodnou síť jsou reprezentativní a nastavují údaje potřebné pro reálné posouzení možného rizika v našich podmínkách.

REFERENCE

M. Švanda, A. Smičková, T. Výbošťoková, Modelling of Geomagnetically Induced Currents in the Czech Transmission Grid, Earth, Planets and Space v tisku, preprint arXiv:2112.02438.

KONTAKT

doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.

svanda@asu.cas.cz

Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR

15. 12. 2021; cc.cz

Československo se díky němu připojilo k internetu. Jan Gruntorád se teď dostal do světové síně slávy

Psal se 13. únor 1992. V posluchárně 256 na Fakultě elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích se sešel malý tým nadšenců, aby provedli krok, o němž možná tehdy vůbec netušili, jak významný je.

Vůbec poprvé se totiž z tehdejšího Československa připojili na internet. V jejich čele stál Jan Gruntorád, často přezdívaný otec českého internetu, který se nyní, o třicet let později, dostal do celosvětové Internetové síně slávy.

Jan Gruntorád je zakladatel a do letošního července dlouholetý ředitel sdružení pro rozvoj národní e-infrastruktury CESNET, významně se tak zasloužil o fungování internetu v Česku, v počátcích zejména pro akademické účely. Stál i u zrodu spolku poskytovatelů připojení NIX.cz a správce národní internetové domény CZ.NIC. Letos vystoupil na konferenci WebExpo o budoucnosti webu , kde kromě ní hovořil i o jeho počátcích.

"První webová stránka a s ní i celá soustava dalších stránek, vzájemně propojených odkazy na principu hypertextu, vznikla ve vědecko-výzkumném středisku CERN již v roce 1990. Ale teprve 6. srpna 1991 přišlo oznámení o existenci nové služby World Wide Web a dostupnosti této první webové stránky i mimo středisko CERN – z celého tehdejšího internetu," popsal Gruntorád na WebExpu krůčky, na které půl roku poté navázal s československými kolegy.

Internet Hall of Fame, do níž byl nyní Gruntorád uveden, spravuje sdružení Internet Society a už deset let oceňuje osobnosti, které mají mimořádnou zásluhu na vzniku internetu, jeho celosvětové dostupnosti a používání. Gruntorád je první oceněný z regionu střední a východní Evropy. V minulosti do síně vstoupil například "otec internetu" Vint Cerf, propagátor svobodného využívání internetu Richard Stallman anebo vynálezce webových stránek Tim Berners-Lee

MOBILedit hledá posily na pozicích

Více na CzechCrunch Jobs

Business Development Representative

MOBILedit

Specialista bezpečnosti mobilních telefonů

MOBILedit

Aktuální seznam členů Internetové síně slávy zahrnuje 135 osobností, z toho je 25 Evropanů. O výběru rozhoduje na základě obdržených nominací mezinárodní poradní sbor složený z expertů. Síň se otevírá nepravidelně a vždy jen několika lidem, v letošním roce jde o 21 lidí z 11 zemí.

Gruntorád se poprvé s internetem seznámil ještě před pádem železné opony během své čtyřměsíční stáže na Dánské technické univerzitě v roce 1987. O tři roky později vedl tým, který realizoval připojení sálového počítače umístěného v budově ČVUT v pražských Dejvicích k internetu.

Internet Society je mezinárodní nezisková organizace založená v roce 1992, která je zaměřena na vedení internetových standardů, výuku a metodiku. Jedním z hlavních cílů je zajištění otevřeného vývoje a rozšíření internetu pro všechny na celém světě.

S přispěním ČTK.

14. 12. 2021; faei.cz

ŠKODA AUTO udělila Ceny Laurina & Klementa vysokoškolským studentům za nejlepší závěrečné práce

ŠKODA AUTO slavnostně vyhlásila vítěze Cen Laurina & Klementa, které jsou již třetím rokem udělovány nejúspěšnějším závěrečným pracím studentů zejména technických oborů. Cílem soutěže je motivovat studenty bakalářských či magisterských programů k výběru tématu, které se týká praktických otázek převážně z technických oborů a je navrhnuto ve spolupráci s automobilkou.Díky vedení práce odborníky z automobilky mají práce praktický přínos a studenti si díky tomu ještě před završením studia zlepší své znalosti a možnosti dalšího profesního rozvoje. V rámci soutěže jsou práce posuzovány porotou, složenou z odborníků společnosti ŠKODA AUTO a ze zástupců akademické půdy. Automobilka řadí podporu technického vzdělávání mezi priority své společenské odpovědnosti, a to na všech úrovních: Od předškolní a základní přes středoškolskou a odbornou až po univerzitní.

Ceny vítězům předala Maren Gräf, členka představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast Lidé a kultura. "ŠKODA AUTO dlouhodobě podporuje rozvoj vzdělávání v České republice, protože dobré studijní základy jsou předpokladem pro uplatnění mladých lidí v životě. Soutěž Cena Laurina & Klementa je jedním z mnoha způsobů, jak propojujeme akademické zázemí s řešením praktických otázek, což je oboustranně přínosné. Nejtalentovanější studenti následně mohou své teoretické poznatky dále rozvíjet přímo v oboru, s nímž se blíže seznámili. Těší mne, že od letoška předáváme také Zvláštní cenu za udržitelnost, která poukazuje na to, že témata, jako je udržitelnost či rovné příležitosti pro muže a ženy, nejsou jen krátkodobými trendy, ale nedílnou součástí firemní kultury společnosti ŠKODA AUTO," prohlásila Maren Gräf během slavnostního vyhlášení.

Vítěz obdržel jako odměnu částku ve výši 80 000 korun. Každý další finalista získá 30 000 Kč. Pokud se účastníci rozhodnou pro práci v automobilce po dobu alespoň jednoho roku, obdrží bonus ve výši své výhry. Předání cen proběhlo v areálu Servisního a tréninkového centra společnosti ŠKODA AUTO v Kosmonosích, v jednom z nejmodernějších vzdělávacích center v automobilovém průmyslu, kde se běžně konají technická a obchodní školení pro zaměstnance. Novinkou letošního ročníku byla Zvláštní cena udělená odbornou porotou za udržitelnost, která je jednou z klíčových priorit letos přijaté firemní strategie "NEXT LEVEL – ŠKODA STRATEGY 2030". Tuto cenu obdržela Ing. Zuzana Žofková, absolventka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která svou práci věnovala tématu Vlivu typu povlaků na parametry laserového pájení a výslednou kvalitu pájeného spoje v rámci odborné stáže v Technickém servisu lisoven a svařoven. Laureátka navíc obdržela voucher na IT kurz od neziskové společnosti Czechitas, jež se zabývá vzděláváním žen a mládeže v oboru informačních technologií.

URL| https://faei.cz/skoda-auto-udelila-ceny-laurina-klementa-vysokoskolskym-studentum-za-nejlepsi-zaverecne-prace/

14. 12. 2021; vedavyzkum.cz

Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku

Jindřiška Deckerová

Hlavní cenu získala Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Na třetí příčce se pak umístil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže Jindřiška Deckerová se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. "Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt s prací "Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení". Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.

Bronzovou medaili obdržel Matúš Goliaš za práci "Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu”. Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty. Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

"Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. To nám však nezabránilo v naplňování jednoho ze základních cílů soutěže, kterým je prezentace nejlepších českých a slovenských diplomových prací z oblasti IT širší veřejnosti. Věřím, že tomu v letošním roce velmi pomohl přenos finále i na zpravodajské portály iDNES.cz, Tyden.cz a Ceskenoviny.cz. Popularizaci vědy a zvýšení zájmu o IT může pomoci i skutečnost, že se vítězem IT SPY poprvé stala žena, což dále boří mýtus, že je informatika doménou mužů. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci. A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity. A přesně proto s nimi máme v Profinitu tak širokou spolupráci nejen v rámci této soutěže, ale také v rámci výuky, diplomových prací a výzkumných grantů. Věříme, že propojení špičkové vědy a její aplikace na řešení konkrétních společenských a businessových problémů je ta správná cesta," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá.

Cenou pro vítěze byla nejen finanční odměna 1000 eur od společnosti Profinit, ale autoři tří nejlepších prací získali odborné kurzy v celkové hodnotě 30.000 Kč od počítačové školy GOPAS a od mediálního partnera předplatné časopisu IT Systems.

Více informací o soutěži a také o letošním ročníku najdete zde.

Zdroj: IT SPY

Foto: ČVUT v Praze

URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/soutez-diplomovych-praci-it-spy-ma-poprve-vitezku

14. 12. 2021; zitteplice.cz

Café Nobel: O tajemných neutrinech na teplické hvězdárně

Pohled do detektoru neutrin.

Ulovení prvního neutrina trvalo přes čtvrt století. A pak přicházela jedna záhada za druhou: skandál s množstvím slunečních neutrin, narušení levopravé symetrie, nadsvětelné rychlosti, zachycená částice s nečekanou energií a další prapodivné chování. Co o neutrinech víme a jaká doopravdy jsou? Na teplické hvězdárně o tom bude ve čtvrtek 16. prosince na posledním letošním Café Nobel povídat známý teoretický fyzik a astrofyzik Petr Kulhánek.

Přednášející, známý popularizátor vědy Petr Kulhánek je profesorem aplikované fyziky – zabývá se teorií fyziky plazmatu a numerickými simulacemi. Vyučuje na Fakultě elektrotechnické a na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je také zaměstnancem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Zároveň je prezidentem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics, koordinátorem myšlenkové náplně popularizačního serveru Aldebaran.cz, členem redakční rady časopisu Astropis, Mezinárodní astronomické unie a České astronomické společnosti. Je autorem nebo spoluautorem více než stovky odborných článků, sepsal mnoho učebních a popularizačních textů a je podepsán pod celou řadou knih, z nichž ta poslední, Duchové vesmíru, vydaná v letošním roce, se věnuje právě neutrinům.

"Skutečně nepůjde o žádné okultní vyprávění, i když můžeme zaručit, že každým z návštěvníků projde během přednášky velké množství neutrin, aniž by si toho všiml," upozorňuje koordinátor cyklu Café Nobel Frederik Velinský a vysvětluje: "Neutrina totiž pronikají každou hmotou ještě snadněji než nůž máslem a vůbec není snadné je zkoumat."

Přednáška se uskuteční v prostorách hvězdárny v Teplicích na Písečném vrchu od 18:00 h. Mohou se jí zúčastnit pouze návštěvníci s ukončeným očkováním nebo nejvýše 180 dní po prodělání covid-19; mládež do 18 let a "rozočkovaní" návštěvníci se mohou prokázat čerstvým PCR testem. Všichni účastníci musí mít respirátor a dodržovat příslušná hygienická opatření.

Místo si můžete rezervovat na adrese: hap@hapteplice.cz. Další informace o Café Nobel naleznete na cafenobel.ujep.cz.

14. 12. 2021; seznam.cz

Ve finále Robosoutěže se utkají robotičtí číšníci 37 studentských týmů

V pátek budou v Praze soupeřit robotičtí číšníci vytvoření 37 studentskými týmy, které postoupily do finále Robosoutěže pořádané ČVUT.

Roboty čeká herní dráha, na níž musí udržet balanc i tempo, popsali zástupci ČVUT v dnešní tiskové zprávě. Letos se soutěže zúčastnilo 132 týmů. Z listopadových kol postoupilo 32 skupin středoškoláků, tři získaly tzv. "divokou kartu" a do finále se zapojí i dva týmy z bakalářského programu Kybernetika a robotika.

Studenti měli letos za úkol postavit ze stavebnice LEGO Mindstorms robota, který autonomně projede rovnou dráhu s proměnlivým sklonem, a to bez vodicí čáry. Robot musí zároveň na své plošině udržet vozíček, přičemž body získává za překonávání překážek s vozíkem i bez něj.

"Soutěžní týmy nás překvapily, protože se jim podařilo vymyslet vskutku originální konstrukční řešení, ne pouze kyvadlo, o němž jsme při návrhu uvažovali my. I proto jsme se letos opět rozhodli zařadit do soutěže vedlejší kategorii, která hodnotí design robota, respektive originálnost řešení, a to jak po hardwarové, tak softwarové stránce," uvedl dnes organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Finále organizátoři rozdělili do dvou částí. V první odjedou všichni roboty tři jízdy po herní dráze, 16 nejlepších se poté utká vyřazovacím způsobem.

Lidé mohou páteční finále sledovat on-line, akce začne v poledne. Součástí bude i program v režii studentů kybernetiky a robotiky. Ti ukážou například humanoidního legorobota Ludvíka či robotického pianistu.

Odměnou pro tři vítězné týmy Robosoutěže je možnost studovat v programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. Organizátoři už v listopadu uvedli, že na letošní dvanáctý ročník soutěže dopadla pandemie covidu-19. Přihlásilo se méně týmů než obvykle. Loni byla kvůli pandemii soutěž zrušena.

ČVUT v jarních měsících tradičně pořádá i verzi soutěže pro základní školy. Cílem obou akcí je popularizace informatiky a robotiky.

URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-praha-ve-finale-robosouteze-se-utkaji-roboticti-cisnici-37-studentskych-tymu-183367

14. 12. 2021; technickytydenik.cz¨

Robosoutěž pro střední školy vyvrcholí pátečním finále. Hlavní roli hrají robotičtí číšníci

Robotický číšník jako přehlídka kreativity studentů

Stejně jako v minulých ročnících je i letos hlavním cílem splnit zadaný úkol s pomocí stavebnice LEGO Mindstorms. Tentokrát dostal název ROBO číšník a hlavní roli v něm hraje rovnováha - robot musí autonomně projet rovnou dráhu s proměnlivým sklonem, ovšem bez vodící čáry. Přitom musí na své plošině udržet vozíček. Bodují se překonané překážky, a to jak s vozíkem (dva body), tak bez něj (bod). V případě, že by oba soupeři dojeli do cíle s vozíkem, rozhoduje o vítězi čas.

"Při vymýšlení úlohy jsme se nechali inspirovat číšníkem, který nese hostům tác a musí jej vyvažovat. Soutěžní týmy nás překvapily, protože se jim podařilo vymyslet vskutku originální konstrukční řešení, ne pouze kyvadlo, o němž jsme při návrhu uvažovali my. I proto jsme se letos opět rozhodli zařadit do soutěže vedlejší kategorii, která hodnotí design robota, respektive originálnost řešení, a to jak po hardwarové, tak softwarové stránce,"říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

V přímém přenosu zažijete i robotický klavírní koncert

Robosoutěž je tradičně otevřená veřejnosti, letošní ročník se však musel přizpůsobit současné situaci, a zúčastnit se tak můžou pouze spolupracovníci, akreditovaná média a pozvaní hosté. Akci je ale možné sledovat prostřednictvím videopřenosu online. Zajímavý bude i doprovodný program studentů Kybernetiky a robotiky - kromě humanoidního legorobota Ludvíka vystoupí i robotický pianista, který zahraje na klavír přímo v Zengerově posluchárně.

Další informace najdete na webových stránkách https://robosoutez.fel.cvut.cz/finale-13-rocniku-robosouteze-2021 nebo na Facebooku www.facebook.com/robosoutez.

14. 12. 2021; tojesenzace.cz

Robosoutěž pro střední školy vyvrcholí pátečním finále. Hlavní roli hrají robotičtí číšníci

Robotický číšník jako přehlídka kreativity studentů

V přímém přenosu zažijete i robotický klavírní koncert

Další informace najdete na webových stránkách https://robosoutez.fel.cvut.cz/finale-13-rocniku-robosouteze-2021 nebo na Facebooku www.facebook.com/robosoutez.

Foto: archiv soutěže

14. 12. 2021; skoda-auto.cz

ŠKODA AUTO udělila Ceny Laurina & Klementa

Soutěž Cena Laurina & Klementa vyhlašuje společnost ŠKODA AUTO a motivuje tak vysokoškolské studenty k úspěšnému obhájení bakalářské nebo diplomové práce

Maren Gräf, členka představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast Lidé a kultura :

Novinkou letošního ročníku byla Zvláštní cena udělená odbornou porotou za udržitelnost, která je jednou z klíčových priorit letos přijaté firemní strategie "NEXT LEVEL - ŠKODA STRATEGY 2030". Tuto cenu obdržela Ing. Zuzana Žofková, absolventka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která svou práci věnovala tématu Vlivu typu povlaků na parametry laserového pájení a výslednou kvalitu pájeného spoje v rámci odborné stáže v Technickém servisu lisoven a svařoven. Laureátka navíc obdržela voucher na IT kurz od neziskové společnosti Czechitas, jež se zabývá vzděláváním žen a mládeže v oboru informačních technologií.

14. 12. 2021; autapodlupou.cz

ŠKODA AUTO udělila Ceny Laurina & Klementa vysokoškolským studentům za nejlepší závěrečné práce

› Soutěž Cena Laurina & Klementa vyhlašuje společnost ŠKODA AUTO a motivuje tak vysokoškolské studenty k úspěšnému obhájení bakalářské nebo diplomové práce

› Závěrečné práce probíhají pod vedením odborníků společnosti ŠKODA AUTO, takže studenti mohou spojit své teoretické znalosti s praktickým využitím, což mladým lidem pomáhá se zahájením profesní kariéry

› Novinkou letošního ročníku je Zvláštní cena poroty za udržitelnost

› ŠKODA AUTO dlouhodobě podporuje technické vzdělávání jako součást své společenské odpovědnosti

„ŠKODA AUTO dlouhodobě podporuje rozvoj vzdělávání v České republice, protože dobré studijní základy jsou předpokladem pro uplatnění mladých lidí v životě. Soutěž Cena Laurina & Klementa je jedním z mnoha způsobů, jak propojujeme akademické zázemí s řešením praktických otázek, což je oboustranně přínosné. Nejtalentovanější studenti následně mohou své teoretické poznatky dále rozvíjet přímo v oboru, s nímž se blíže seznámili. Těší mne, že od letoška předáváme také Zvláštní cenu za udržitelnost, která poukazuje na to, že témata, jako je udržitelnost či rovné příležitosti pro muže a ženy, nejsou jen krátkodobými trendy, ale nedílnou součástí firemní kultury společnosti ŠKODA AUTO.“

Maren Gräf, členka představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast Lidé a kultura

Novinkou letošního ročníku byla Zvláštní cena udělená odbornou porotou za udržitelnost, která je jednou z klíčových priorit letos přijaté firemní strategie „NEXT LEVEL – ŠKODA STRATEGY 2030“. Tuto cenu obdržela Ing. Zuzana Žofková, absolventka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která svou práci věnovala tématu Vlivu typu povlaků na parametry laserového pájení a výslednou kvalitu pájeného spoje v rámci odborné stáže v Technickém servisu lisoven a svařoven. Laureátka navíc obdržela voucher na IT kurz od neziskové společnosti Czechitas, jež se zabývá vzděláváním žen a mládeže v oboru informačních technologií.

Automobilka spolupracuje s desítkami škol, provozuje vlastní střední odborné učiliště a podnikovou vysokou školu a vedle toho se v rámci ŠKODA Akademie věnuje i dalšímu vzdělávání zaměstnanců. Díky těmto aktivitám si firma vychovává vlastní odborníky, kteří ve společnosti ŠKODA AUTO nacházejí široké možnosti uplatnění a profesního rozvoje.

13. 12. 2021; skoda-auto.cz

ŠKODA AUTO udělila Cenu Laurina & Klementa vysokoškolským studentům za nejlepší závěrečné práce

Mladá Boleslav, 13. prosince 2021 – ŠKODA AUTO slavnostně vyhlásila vítěze Cenu Laurina & Klementa, které jsou již třetím rokem udělovány nejúspěšnějším závěrečným pracím studentů zejména technických oborů. Cílem soutěže je motivovat studenty bakalářských či magisterských programů k výběru tématu, které se týká praktických otázek převážně z technických oborů a je navrhnuto ve spolupráci s automobilkou. Díky vedení práce odborníky z automobilky mají práce praktický přínos a studenti si díky tomu ještě před završením studia zlepší své znalosti a možnosti dalšího profesního rozvoje. V rámci soutěže jsou práce posuzovány porotou, složenou z odborníků společnosti ŠKODA AUTO a ze zástupců akademické půdy. Automobilka řadí podporu technického vzdělávání mezi priority své společenské odpovědnosti, a to na všech úrovních: od předškolní a základní přes středoškolskou a odbornou až po univerzitní.

13. 12. 2021; vutbr.cz

Druhá nejlepší česko-slovenská IT diplomka je z FIT

Dvanáctý ročník soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT, do které se zapojilo téměř 1300 studentů z 13 českých i slovenských vysokých škol, zná své vítěze.

Ve středu 8. 12. je vybrala odborná porota složená z 19 akademiků i profesionálů z IT businessu. Na druhém místě se umístil Patrik Goldschmidt z FIT, který získal zároveň také Cenu veřejnosti.

Ve své diplomce se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků typu DoS a DDoS. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.

"Výsledkem mého výzkumu je metoda, která je schopná detekovat DoS a DDoS útoky v reálném čase. Po detekci umíme útok zmírnit nebo úplně odrazit. Na to používáme metody jako strojové učení a dolování v datech, pomocí kterých označujeme provoz jako škodlivý anebo normální. Zatím se nám to daří s úspěšností 99 %, útok umíme detekovat do 4 vteřin od jeho vzniku," vysvětluje Patrik Goldschmidt.

Metodu, kterou vyvinul, je možné využít samostatně nebo jako součást většího systému na detekci kybernetických útoků. S jejím nasazením se počítá na perimetrech větších počítačových sítí jako např. na internetových providerech nebo na ochranu komerční či státní informační infrastruktury. Výzkum Patrika Goldschmidta probíhal ve spolupráci se sdružením CESNET, které výsledky využije v rámci řešení, jenž vyvíjí, s názvem DDoS Protector.

Hlavní cenu v soutěži IT Spy, která je oficiální soutěží českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií, získala Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Na třetí příčce se pak umístil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Kompletní výsledky najdete na webu https://www.itspy.cz/cz

Autor: Partrik Goldschmidt

12. 12. 2021; e15.cz

Lídři to s předpovědí nástupu autonomních aut přehnali, říká odborník na umělou inteligenci

Profesor Jiří Matas dává autům oči. Jeden z nejcitovanějších českých vědců v zahraničí a držitel Al Awards pro odborníky, kteří určují směr celosvětového vývoje technologií umělé inteligence, je zároveň tím, kdo drží prst na vývoji samořídicích aut. Na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT vyvíjí třeba systémy pro automobilku Toyota, je ale také autorem nápadu, který dokáže odhalovat výrobce drog, nebo stál u zrodu systému, kvůli kterému chodí českým řidičům pokuty, protože umí číst registrační značky jejich aut. Zároveň sleduje, jak technika, s níž pracuje, dokáže rozpoznávat obličeje a v diktátorských režimech nabírá obludných rozměrů. "Může se ukázat, že nebudeme vědět, na co si dát pozor. Nebudeme vědět, co Čína umí," varuje před tím, že Evropa nesmí kvůli ochraně osobních dat ani zkoumat systémy, které země na východě používají.

Je to, čím se zabýváte, tedy nečekané pohyblivé objekty v provozu, tím, co je nyní největší překážkou v rozvoji autonomních aut?

Obecně jako největší potíž vnímám to, čemu říkáme řídké jevy. Tedy něco, co průměrného řidiče potká dvakrát třikrát za život. Vyhnout se kolu nebo kočárku, to už je v databázích dobře reprezentované. Ale jak často jedete o silnici, přes niž leží spadlý strom nebo na ní leží mrtvé zvíře? Můžeme vzpomenout na srážku tesly s náklaďákem, kdy se jako příčina ukázalo, že byl celý bílý. Takový náklaďák jsme vy ani já nikdy neviděli a autonomní řízení také ne.

Může se ještě stát to, co v roce 2018, kdy autonomní auto poprvé zabilo člověka? Tehdy šlo o ženu z Arizony vedoucí kolo po silnici.

V tomto případě došlo k několika selháním, žena přecházela čtyřproudou silnici mimo přechod, na kole byly nákupní tašky. Doufám, že dojde ke stejnému vývoji jako v letectví, kde je extrémní míra spolehlivosti, a to proto že se pečivě vyřeší každá nehoda a vyvodí se z ní závěry.

U autonomních automobilů to bude muset být podobné. Samozřejmě musíme dbát, aby ty nehody nebyly fatální, takže třeba při situaci, s níž si auto neví rady, můžeme pro začátek nastavit, aby jelo velmi pomalu. Například když na asfaltu nepozná, jestli jde o výmol nebo prasklinu nebo jen onová asfaltovou záplatu. Pak se posbírají data a množina situací, které jsou málo časté a nezaznamenané v trénovacích datech, se bude zmenšovat.

My si dnes už dokážeme představit, co auta budou umět, protože senzory, byť ještě nedokonalé, se používají. Co nového, co dnes neznáme, ale do aut ještě přijde?

Je spíše otázka, jestli to není naopak.

Jak to myslíte?

Aby ta auta nebyla neúměrně drahá, nemůžeme je vybavit vším, co je k dispozici. Autonomní auto má dnes dražší senzorický systém, než je cena celého mechanického zbytku.

Takže jaká je cesta?

Pracuje se třeba na tom, aby byla levnější výroba lidaru, tedy laserové technologie, která umí mapovat okolí. Je také snaha více využívat kamery, protože jsou levnější než technika tohoto druhu. Vezměte si, kdyby třeba každé auto mělo radar. V tom elektronickém šumu by mohlo docházet k nečekaným interakcím. Jednoduše řečeno: Myšlenka typu "budeme vyvíjet víc a víc senzorů, které budou poznávat víc a víc věcí", není tou správnou cestou. My potřebujeme systém, který bude spolehlivý a finančně bude dávat smysl.

To platí za každých okolností?

U profesionálů ne. Dovedu si představit, že u kamionové dopravy je ten bonus tak velký, že se vyplatí všechnu tu techniku instalovat, ve firmách nebude také tak velký problém s údržbou. Kdyby mohl řidič na dálnici řekněme pět hodin odpočívat a dořídit až posledních pár kilometrů před cílem, bylo by to pro přepravní firmu velkou výhodou.

Přesto "vidění" aut je při autonomním řízení klíčové, ne?

Bezesporu. Mapa pro autonomní auta je dnes 3D model se spoustou informací. Nemůže tam ale být zanesena z logiky věci řada věcí, které se mění, jako jsou pohybující se objekty. Vidění také umožňuje predikovat úmysl. Když třeba vidíte člověka u kraje silnice, který se na vás dívá, tak odtušíte, že o vás ví a nevkročí do silnice. Když je naopak zády k vám dítě, které si bouchá míčem o zem, riziko je násobně vyšší.

Když se tedy vrátím k té předchozí otázce. Senzorů je už teď hodně a že by se nějaký nový blížil, to ne. Jde se spíše cestou zlepšení algoritmů a úspor. A to se týká i výpočetní náročnosti, se kterou jsou spojeny požadavky na energii. Mohlo by se stát, že by se grafické karty podílely významnou částí na spotřebě auta.

Z toho celého vyplývá, že běžná existence samořídicích aut není tak blízko. Jak vypadá podle vás budoucnost, do níž bezpečně vidíme?

Na certifikovaných cestách, kde je zaručeno, že mají kvalitativní parametry a nejsou tam chodci nebo cyklisté, typicky třeba dálnicích, začnou jako první jezdit nákladní auta vybavená drahými systémy. Až pak se začne autonomní řízení postupně rozšiřovat do běžného provozu.

Jiné vhodné cesty tohoto druhu nyní nejsou?

V USA jsou celá oddělená městečka uzpůsobená pro život seniorů. Pohybují se tam v chráněném prostředí na autonomních vozítkách. Tam se autonomní vozy také brzy prosadí. Ale něco jako Staré Město v Praze, to bude úplně na konci. Nebuďme ale smutní. Jsme velmi cenní pro sběr dat. Silnice s kočičími hlavami, které se kříží v úzkých ulicích s tramvajovou tratí, to Američan doma nenajde.

Takže ti, kdo tvrdí, že doba autonomních aut v běžném provozu je za dveřmi, nemluví pravdu?

Jsou první a mají nějakou vizi, kterou chtějí udat. Ale první nemusí být navždy jediný a už vůbec ne nejlepší. My pracujeme s automobilkou Toyota, která dbá velmi na spolehlivost a bezpečí. Radši přijdou jako druzí, ale se systémem, který nebude chybovat. I taková firma je ovšem nervózní z toho, když někdo začne říkat, že už to bude mít příští týden.

Zdá se, že nastala doba, kdy si technologičtí lídři uvědomili, že to s predikcemi brzkého autonomního provozu přehnali, a tím se mohou uklidnit i ti, kteří se systémem ještě na veřejnost nepřišli.

Vy jste pracoval na principu rozpoznávání obličejů. Je to s těmi predikcemi podobné?

V podstatě ano. Pracoval jsem na tomto problému od roku 1995. Pamatuji období, kdy se říkalo, že už za rok to bude hotové, jenže algoritmy fungovaly jen v laboratořích. Nakonec to trvalo patnáct dvacet let a teď tu technologii musíme zakazovat, jak se rozmohla. U autonomních aut nás ještě čeká několik vln očekávání a zklamání, než budeme v uspokojivém bodě.

Mluvil jste o městech a trasách vhodných pro autonomní auta. Bude je třeba ještě technicky dovybavit? Čím?

Před olympijskými hrami v Tokiu měla Toyota zakázku na dopravu bez řidiče mezi různými místy v olympijské vesnici. Ukázalo se, že ty věci musejí jít spolu. Co neumí auto, musí umět okolí. Když auto nerozezná semafor, může on z křižovatky vysílat elektromagnetický nebo zvukový signál, který řekne, co je zelená, co červená. Může to být klidně i jištění, protože pravděpodobnost, že selže "oko i ucho", je malá.

Ale jak se budou zlepšovat auta, bude se požadavek na infrastrukturu snižovat. Ale pro začátek bude nejjistější varianta, kdy si oboje bude pomáhat.

Co aktuálně řešíte v Centru vizuálního rozpoznávání?

Není to jen o autech. Nyní se třeba zabýváme tím, jak počítačově rozpoznat objekt rozmazaný prudkým pohybem. Zajímavé je i téma přírody. Máme jedny ze světově nejlepších výsledků rozpoznávání hub a hadů. Na velkém serveru v Dánsku náš systém pomáhá amatérům při určování druhů hub. Podílíme se i na celosvětovém projektu na rozpoznávání hadů.

Nám se to může zdát zbytečné, ale v Indii zemře za hodinu pět lidí na uštknutí hadem. Když víte, co to bylo, může to zachránit život. Telefon má u sebe dnes každý a aplikace řekne, jaký had to byl a jaké sérum bude fungovat.

Jste také spoluautorem systému, který v Česku dokáže přečíst poznávací značky aut. Jak to přišlo?

My jsme první pokusy dělali v roce 2004 a později založili firmu Eyedea Recognition, kde vznikl funkční systém. Za těch patnáct let se už ale technologie téměř úplně změnila. Mě jako autora "pradědečka" současných metod by v tom už asi nikdo nepoznal. Ale jsem s těmi úlohami stále v kontaktu. Je třeba projekt rozpoznání značek nečitelných člověkem. Jsou třeba rozmazané nebo v malém rozlišení, ale informace k rozpoznání dostačuje. A tady je opravdu stroj lepší než člověk.

Další z vašich projektů umí odhalovat původce drog. Jak funguje?

Z našeho pohledu je to jen speciální druh případu rozpoznávání. Nejde o nic chemického. My jsme se zaměřili na obaly těch drog. Výrobci je lisují a každý stroj zanechává specifické stopy. Umíme je poznat a přiřadit. V důsledku se dá určit výrobce. Firmu Eyedea požádala o tento systém Policie ČR a co vím, mají s tím úspěch na mezinárodním poli.

Jaký máte názor na důsledky, které má systém rozpoznávání obličejů v Číně?

Nechtěl bych, abychom to u nás měli nasazeno stejným způsobem. Na druhou stranu máme v Evropě problém, že kvůli jinak správné věci jménem GDPR, tedy ochraně osobních dat, nemůžeme soupeřit ve vývoji s Čínou a Ruskem. To se může nakonec ukázat jako nevýhoda. Protože ty systémy nemůžeme ani testovat, nedozvíme se, co dokážou.

V důsledku můžeme být technologicky oslabeni a jednou velmi nepříjemně překvapeni. Možná jste slyšel o tom, že existuje program, který dokáže poznat podle tváře sexuální orientaci. Samozřejmě má to své limity, ale může se ukázat, že nebudeme vědět, na co si dát pozor. Nebudeme vědět, co Čína umí.

URL| https://www.e15.cz/clanek/1386151/lidri-to-s-predpovedi-nastupu-autonomnich-aut-prehnali-rika-odbornik-na-umelou-inteligenci

11. 12. 2021; pedagogicke.info

Lucie Korcová: Sociální pedagogové ve školách. Kandidát na ministra Gazdík je pro změnu v jejich působení

Máma a táta na síti #10: S profesorem kybernetiky Michaelem Šebkem o tom, proč by si každé dítě mělo postavit svého robota Hostem desáté epizody podcastu o digitálním rodičovství Máma a táta na síti byl profesor kybernetiky na ČVUT, vedoucí Katedry řídicí techniky FEL a oddělení Kyberneticko-fyzikálních systémů CIIRC Michael Šebek. Profesor Šebek se věnuje zejména zkoumání a vytváření automatického řízení, robotů, autonomních aut, letadel a satelitů. Kromě toho vede výzkumné projekty EU, NATO, USA a ČR a vede elitní studijní program Kybernetika a robotika, který sám založil. Spoluzaložil také evropský program SpaceMaster, jehož studenti studují každý semestr na jiné evropské univerzitě, nebo soutěž pro střední a základní školy Robosoutěž.

Pomáhají hlavně dětem z neúplných nebo nefunkčních rodin, žákům ohroženým školním neúspěchem i těm, kterým hrozí vyčlenění z kolektivu vrstevníků. Sociální pedagogové jsou prostředníkem mezi školou a rodinou. Novelu zákona, která by je zařadila mezi pedagogické pracovníky, ale poslanci v srpnu odmítli. Školy tak v současnosti můžou služeb sociálních pedagogů využívat jen při časově omezených projektech. Potřebovaly by je přitom dlouhodobě.

Your browser does not support the audio element.

Z článku na webu iROZHLAS.cz vybíráme:

Kandidát na post ministra školství Petr Gazdík z hnutí STAN by byl pro to, aby měli sociální pedagogové širší možnosti pro své působení.

"Jsem určitě pro, aby se možnosti sociálních pedagogů rozšířily. Na druhou stranu si řekněme otevřeně, že by se měl rozšířit i ten studijní obor. Protože za mě je příliš úzce specializovaný, ale to je o diskusi jak třeba s poskytovateli sociálních služeb, tak s vysokými školami," poznamenal Gazdík.

Pokud bude v čele resortu, chystá se o postavení sociálních pedagogů jednat mimo jiné se zástupci škol a odborníky na vzdělávání.

11. 12. 2021; pedagogicke.info

Máma a táta na síti #10: S profesorem kybernetiky Michaelem Šebkem o tom, proč by si každé dítě mělo postavit svého robota

Hostem desáté epizody podcastu o digitálním rodičovství Máma a táta na síti byl profesor kybernetiky na ČVUT, vedoucí Katedry řídicí techniky FEL a oddělení Kyberneticko-fyzikálních systémů CIIRC Michael Šebek. Profesor Šebek se věnuje zejména zkoumání a vytváření automatického řízení, robotů, autonomních aut, letadel a satelitů. Kromě toho vede výzkumné projekty EU, NATO, USA a ČR a vede elitní studijní program Kybernetika a robotika, který sám založil. Spoluzaložil také evropský program SpaceMaster, jehož studenti studují každý semestr na jiné evropské univerzitě, nebo soutěž pro střední a základní školy Robosoutěž.

Více na BSO.giant.cz.

10. 12. 2021; Technický týdeník

Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku, mladá vědkyně z FEL ČVUT v Praze navrhla unikátní algoritmus pro autonomní drony a roboty

Aktuální 12. ročník soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT, do které se zapojilo téměř 1300 studentů z 13 předních českých i slovenských vysokých škol, zná vítěze.

Ve středu 8. 12. 2021 vybírala v online finále odborná porota složená z 19 akademiků i profesionálů z IT businessu nejlepší tři diplomové práce uplynulého akademického roku. Hlavní cenu získala Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Na třetí příčce se pak umístil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže (Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze) se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími"věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů,"hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt (Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně) s prací "Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení". Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.

Bronzovou medaili obdržel Matúš Goliaš (Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta) za práci "Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu". Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty. Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

"Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. To nám však nezabránilo v naplňování jednoho ze základních cílů soutěže, kterým je prezentace nejlepších českých a slovenských diplomových prací z oblasti IT širší veřejnosti. Věřím, že tomu v letošním roce velmi pomohl přenos finále i na zpravodajské portály iDNES.cz, Tyden.cz a Ceskenoviny.cz. Popularizaci vědy a zvýšení zájmu o IT může pomoci i skutečnost, že se vítězem IT SPY poprvé stala žena, což dále boří mýtus, že je informatika doménou mužů. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci. A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity. A přesně proto s nimi máme v Profinitu tak širokou spolupráci nejen v rámci této soutěže, ale také v rámci výuky, diplomových prací a výzkumných grantů. Věříme, že propojení špičkové vědy a její aplikace na řešení konkrétních společenských a businessových problémů je ta správná cesta,"říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá.

Cenou pro vítězku byla nejen finanční odměna 1.000 eur od společnosti Profinit, ale autoři tří nejlepších prací získali odborné kurzy v celkové hodnotě 30.000 Kč od počítačové školy GOPAS a od mediálního partnera předplatné časopisu IT Systems.

Práce jsou k dispozici na webu https://www.itspy.cz/cz/galerie-nejlepsich/.

Foto: Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

10. 12. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku

Aktuální 12. ročník soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT, do které se zapojilo téměř 1300 studentů z 13 předních českých i slovenských vysokých škol, zná vítěze. Ve středu 8. 12. 2021 vybírala v online finále odborná porota složená z 19 akademiků i profesionálů z IT businessu nejlepší tři diplomové práce uplynulého akademického roku. Hlavní cenu získala Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Na třetí příčce se pak umístil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže (Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze) se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Kompletní přehled finálových výsledků 12. ročníku soutěže IT SPY:

Výsledné

pořadí

Jméno finalisty

Název soutěžní diplomové práce

Název přihlašující vysoké školy

Jindřiška Deckerová

Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími

České vysoké učení technické v Praze

Fakulta elektrotechnická

Patrik Goldschmidt

Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení

Vysoké učení technické v Brně

Fakulta informačních technologií

Matúš Goliaš

Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu

Univerzita Karlova

Matematicko-fyzikální fakulta

4. – 8. místo (seřazeno abecedně)

Sára Juranková

Aspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzí

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Lukáš Kuhajda

Omezení šumu signálu v genetických přepínačích

Západočeská univerzita v Plzni

Fakulta aplikovaných věd

Daniel Kyselica

Pokročilé algoritmy pro segmentace vesmírných odbírů astronomické snímky

Univerzita Komenského v Bratislave

Fakulta matematiky, fyziky a informatiky

Filip Svoboda

Agilní adaptace pro výzkumnou laboratoř

Masarykova univerzita v Brně

Fakulta informatiky

Jan Tománek

Profilování haldy s nízkou latencí

České vysoké učení technické v Praze

Fakulta informačních technologií

Práce jsou k dispozici na webu https://www.itspy.cz/cz/galerie-nejlepsich/.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Soutez-diplomovych-praci-IT-SPY-ma-poprve-vitezku-686145

10. 12. 2021; strojirenstvi.cz

Algoritmus pro nalezení optimální cesty: vítězná diplomová práce IT SPY

V soutěži diplomových prací IT SPY zvítězila Jindřiška Deckerová. Ve své práci se věnovala algoritmu optimalizace trasy, v praxi využitelné například pro drony.

Vítězka soutěže se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Cenou pro vítězku byla nejen finanční odměna 1 000 eur od společnosti Profinit, ale autoři tří nejlepších prací získali odborné kurzy v celkové hodnotě 30 000 Kč od počítačové školy GOPAS a od mediálního partnera předplatné časopisu IT Systems.

Všechny oceněné práce jsou k dispozici

10. 12. 2021; nejbusiness.cz

Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku

ítězka soutěže (Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze) se ve své práci nazvané "Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze a NejBusiness.cz

Datum

10. 12. 2021; systemonline.cz

V soutěži diplomových prací IT SPY zvítězila mladá vědkyně z FEL ČVUT

Ve 12. ročníku soutěže IT SPY o nejlepší diplomovou práci z oblasti IT, do kterého se zapojilo téměř 1300 studentů z 13 českých i slovenských vysokých škol, získala hlavní cenu Jindřiška Deckerová, absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Její práce se zabývá algoritmem pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Na třetí příčce se pak umístil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže, Jindřiška Deckerová, je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

Ve své práci nazvané „Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími“ se věnovala algoritmu pro hledání optimální cesty, což je složitý teoretický problém, jehož řešení a využití vítězka dokázala názorně demonstrovat na praktické aplikaci. Právě propojení vyspělého řešení s praktickou aplikovatelností porota ocenila.

„Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů,“ hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt (Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně) s prací „Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení“. Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.

Bronzovou medaili obdržel Matúš Goliaš (Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta) za práci „Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu“. Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty. Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

„Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. To nám však nezabránilo v naplňování jednoho ze základních cílů soutěže, kterým je prezentace nejlepších českých a slovenských diplomových prací z oblasti IT širší veřejnosti. Popularizaci vědy a zvýšení zájmu o IT může pomoci i skutečnost, že se vítězem IT SPY poprvé stala žena, což dále boří mýtus, že je informatika doménou mužů. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci. A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity,“ říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá.

Kompletní přehled finálových výsledků 12. ročníku soutěže IT SPY:

Výsledné pořadíJméno finalistyNázev soutěžní diplomové práceNázev přihlašující vysoké školy1.Jindřiška DeckerováZobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvímiČeské vysoké učení technické v Praze

Fakulta elektrotechnická2.Patrik GoldschmidtZmírnění útoků DoS pomocí strojového učeníVysoké učení technické v Brně

Fakulta informačních technologií3.Matúš GoliašGradientem zesílená segmentace snímků sítnicového funduUniverzita Karlova

Matematicko-fyzikální fakulta4. – 8. místo (seřazeno abecedně)Sára JurankováAspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzíVysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistikyLukáš KuhajdaOmezení šumu signálu v genetických přepínačíchZápadočeská univerzita v Plzni

Fakulta aplikovaných vědDaniel KyselicaPokročilé algoritmy pro segmentace vesmírných odbírů astronomické snímkyUniverzita Komenského v Bratislave

Fakulta matematiky, fyziky a informatikyFilip SvobodaAgilní adaptace pro výzkumnou laboratořMasarykova univerzita v Brně

Fakulta informatikyJan TománekProfilování haldy s nízkou latencíČeské vysoké učení technické v Praze

Fakulta informačních technologií

Práce jsou k dispozici na webu https://www.itspy.cz/cz/galerie-nejlepsich/.

10. 12. 2021; vutbr.cz

Student FIT je autorem 2. nejlepší diplomové práce z oblasti IT

Druhá nejlepší IT diplomová práce pochází z Fakulty informačních technologií VUT. Stříbro si ze soutěže IT SPY odnáší Partrik

Goldschmidt , který zaujal odbornou porotu složenou z předních akademiků a zástupců firem. Ti posuzovali nejlepší závěrečné práce ze sféry IT z českých i slovenských univerzit. Goldschmidt se ve své diplomce věnoval zmírnění útoku DoS pomocí

strojového učení. Jeho cílem je rychlejší odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce zaujala tím, jak komplexně pracuje s celou řadou teoretických principů, které jsou v současnosti již aplikovány v praxi. Absolutní vítězkou soutěže se stala studentka FEL ČVUT, která navrhla algoritmus pro autonomní drony a roboty.

"Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci. A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity. Věříme, že propojení špičkové vědy a její aplikace na řešení konkrétních společenských a businessových problémů je ta správná cesta," uvedl Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY. Více informací najdete zde

Autor: Partrik Goldschmidt

10. 12. 2021; vecerni-praha.cz

Informatička z FEL ČVUT navrhla unikátní algoritmus pro drony a zvítězila v soutěži diplomových prací IT SPY

Aktuální 12. ročník soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT, do které se zapojilo téměř 1300 studentů z 13 předních českých i slovenských vysokých škol, zná vítěze.

Ve středu 8. 12. 2021 vybírala v online finále odborná porota složená z 19 akademiků i profesionálů z IT businessu nejlepší tři diplomové práce uplynulého akademického roku. Hlavní cenu získala Jindřiška Deckerová , absolventka Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, stříbrnou příčku obsadil Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Této práci patřila i Cena veřejnosti. Na třetí příčce se pak umístil projekt Matúše Goliaše z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězka soutěže (Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze) se ve své práci nazvané " Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími " věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt (Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně) s prací " Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení ". Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.

Bronzovou medaili obdržel Matúš Goliaš (Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta) za práci " ". Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty. Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

"Letos jsme opět museli realizovat finále IT SPY v online prostředí. To nám však nezabránilo v naplňování jednoho ze základních cílů soutěže, kterým je prezentace nejlepších českých a slovenských diplomových prací z oblasti IT širší veřejnosti. Věřím, že tomu v letošním roce velmi pomohl přenos finále i na zpravodajské portály iDNES.cz, Tyden.cz a Ceskenoviny.cz. Popularizaci vědy a zvýšení zájmu o IT může pomoci i skutečnost, že se vítězem IT SPY poprvé stala žena, což dále boří mýtus, že je informatika doménou mužů. Informatika je nesmírně rychle se rozvíjející obor a udržet zde krok vyžaduje znalosti, ale také dravost a chuť poznávat nové věci. A jedním z míst, kde se takoví lidé koncentrují ve velké míře, jsou univerzity. A přesně proto s nimi máme v Profinitu tak širokou spolupráci nejen v rámci této soutěže, ale také v rámci výuky, diplomových prací a výzkumných grantů. Věříme, že propojení špičkové vědy a její aplikace na řešení konkrétních společenských a businessových problémů je ta správná cesta," říká Bohumír Zoubek , porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá.

Kompletní přehled finálových výsledků 12. ročníku soutěže IT SPY:

Práce jsou k dispozici na webu

9. 12. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Profesor Vladimír Kučera získal nejvyšší vědecké vyznamenání – Českou hlavu

Laureátem Národní ceny vlády Česká hlava se stal prof. Vladimír Kučera z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT).

Nejprestižnější české vědecké ocenění za celoživotní přínos k rozvoji teorie automatického řízení v celosvětovém měřítku mu udělila vláda ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace na slavnostním galavečeru Česká hlava 5. prosince.

Vědecký přínos profesora Vladimíra Kučery spatřujeme především ve třech převratných výsledcích, které posunuly světovou vědu v oblasti automatického řízení. Jedná se o originální syntézu diskrétních regulačních obvodů, známou také jako metoda polynomiálních rovnic; Youla-Kučerovu parametrizaci stabilizujících regulátorů a neinteraktivní řízení složitých systémů, v literatuře známé jako "decoupling": problém, který byl formulován před 80 lety, a nedařilo se ho vyřešit.

Youla-Kučerova parametrizace je vůbec nejvýznamnějším výsledkem profesora Kučery, kterým započal zcela nový směr výzkumu v teorii automatického řízení. Je nejen hojně citován, dotaz ve vyhledavači Google zachycuje desítky tisíc odkazů, ale také využíván v aplikacích, se kterými se denně setkáváme. Patří mezi ně víceúčelové systémy řízení, typicky optimální řízení, robustní řízení, potlačení poruchy, hlcení vibrací, identifikace systému v uzavřené regulační smyčce, adaptivní řízení až po řízení, které přepíná stabilizující regulátory při změně okolních vlivů nebo toleruje nahodilé závady regulačního obvodu. V poslední době nabývá na významu jejich využití například pro bezpečnější řízení autonomních vozidel.

"Objevit nový poznatek s množstvím citací a aplikací je úspěch, ale vůbec největším úspěchem je výsledek, který vědecká komunita po autorovi pojmenuje," říká prof. Vladimír Kučera. "Získal jsem již řadu ocenění, ale České hlavy si vážím ze všech nejvíce. Je pro mě také povzbuzením pro další tvůrčí práci," dodává.

Profesor Vladimír Kučera působí od roku 2015 jako zástupce ředitele na CIIRC ČVUT, předtím působil jako ředitel Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT a také jako ředitel Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Na všech těchto pozicích významně přispěl k rozvoji těchto institucí. Vladimír Kučera je také velmi oblíbeným pedagogem, desítky let přednáší nejen na ČVUT. Je řešitelem nebo spoluřešitelem projektů se souhrnnou podporou více než 1,1 miliardy korun.

"Profesor Vladimír Kučera stál u zrodu CIIRC ČVUT a od počátku náš ústav podporuje nejen svými akademickými výsledky, které považuji i ve světovém kontextu za opravdu výjimečné, ale také manažersky. Vychoval již několik generací svých následovníků a pomáhá české vědě získávat respekt i v zahraničí. Je mi ctí, mít takového kolegu," říká prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Profesor-Vladimir-Kucera-ziskal-nejvyssi-vedecke-vyznamenani-Ceskou-hlavu-686044

9. 12. 2021; zcu.cz

Student FAV uspěl v soutěži IT SPY s mezioborově zaměřenou prací

Více než 1200 studentů se se svými diplomovými pracemi přihlásilo do prestižní soutěže v oblasti informačních technologií IT SPY 2021.

Pouze osm z nich se probojovalo do finále. Mezi nimi také student Fakulty aplikovaných věd ZČU Lukáš Kuhajda.

Finálové klání 12. ročníku soutěže IT SPY se uskutečnilo online ve středu 8. srpna. Lukáši Kuhajdovi vynesla jeho diplomová práce na téma Omezení šumu signálu v genetických přepínačích 4.–8. místo. Shodně s ním se umístili Sára Juránková z VŠE v Praze, Danil Kyselica z Univerzity Komenského v Bratislavě a Filip Svoboda z Masarykovy univerzity v Brně.

Prvenství v soutěži IT SPY 2021 přisoudila porota, v níž zasedl také Pavel Herout z Fakulty aplikovaných věd ZČU, Jindřišce Deckerové z Fakulty elektrotechnické ČVUT, pomyslné stříbro si odnesl Patrik Goldschmidt z Fakulty informačních technologií VUT a na třetí příčce se umístil Matúš Goliaš z Univerzity Karlovy.

Student dnes už doktorského studijního programu Kybernetika Lukáš Kuhajda se ve své diplomové práci věnoval neuronovým sítím a genetické modifikaci kvasinek.

"21. století má být stoletím biotechnologií. Má to však jeden háček. Na rozdíl od informačních technologií v biologickém inženýrství se stále využívá principu pokus – omyl. I na první pohled jednoduché projekty, které zahrnují jenom několik změn v DNA, můžou trvat až celé roky v laboratoři. Výsledky, které zde ukážu, představují nový model, který vypomáhá s návrhem genetických přepínačů, a může tak dlouhý proces zkrátit i na dobu jednotek týdnů," řekl v úvodu finálové prezentace své diplomové práce, pro níž si zvolil mezioborové téma, které spojuje umělou inteligenci s molekulární biologií a jejímž vedoucím byl Daniel Georgiev.

"Cílem mé práce bylo vytvořit pomocí neuronové sítě nástroj, který by pomohl genetickým inženýrům s efektivnějším získáváním jedné součástky pro genetické obvody. Tou součástkou je genetický spínač. V syntetické biologii je obecně problém s nízkou úspěšností experimentů navržených na počítač. Stejně tak je tomu i zde, kdy vytvoření dobrého spínače je dle aktuálních metod jak časově, tak finančně náročné a výsledky nebývají přenositelné na tvorbu dalších konstruktů," přiblížil Lukáš Kuhajda své téma. "V diplomové práci se mi podařilo natrénovat nově navržený model neuronové sítě, na základě jehož výstupu jsem v laboratoři sestavil odpovídající DNA. Tím jsem vytvořil pět genetických spínačů. Při laboratorním měření byla následně získána dobrá míra spínání ve třech z pěti konstruktů, což je velmi dobrý výsledek. Měřením se tak potvrdila funkčnost natrénovaného modelu, který byl pro diplomovou práci sestaven od návrhu data setů až po celou architekturu sítě. Jedná se o první zdárné využití neuronových sítí pro řešení této těžké expertní metody a nástroj tak postupně směřuje k využitelnosti pro genetické inženýry po celém světě," uvedl.

9. 12. 2021; FeedIT.cz

Soutěž diplomových prací IT SPY má poprvé vítězku, mladá vědkyně z FEL ČVUT v Praze navrhla unikátní algoritmus pro autonomní drony a roboty

Aktuální 12. ročník soutěže nejlepších diplomových prací z oblasti IT, do které se zapojilo téměř 1300 studentů z 13 předních českých i slovenských vysokých škol, zná vítěze.

Vítězka soutěže (Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze) se ve své práci nazvané " Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími" věnovala unikátnímu algoritmu pro hledání optimální cesty, což demonstrovala na autonomních dronech a robotech při skenování interiérů budov a focení objektů. Jindřiška Deckerová je absolventkou studijního programu Otevřená informatika a nyní pokračuje ve výzkumu v rámci doktorského studia v Centru umělé inteligence na stejné fakultě.

"Závěrečné velmi vyrovnané hodnocení poroty pouze potvrzuje vysokou úroveň finálových prací. Rozdíl v bodování jednotlivých prací byl opravdu zanedbatelný, proto do poslední chvíle nebylo jednoznačné, komu budou patřit pomyslné medaile. Na vítězné práci mě zaujalo, že spojuje vysokou teoretičnost s praktickým využitím v robotice. Jde o složitý teoretický optimalizační problém, avšak projekt vyniká i velmi kvalitně zpracovanou praktickou částí. Práce zaujala celou porotu hloubkou řešení, precizností zpracování i aplikovatelností na různé problémy. Kombinuje softwarový svět a umělou inteligenci s reálným světem prostřednictvím robotů," hodnotí letošní finále i vítěznou práci předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Druhou příčku a zároveň Cenu veřejnosti získal Patrik Goldschmidt (Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně) s prací "Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení ". Autor se věnoval rychlejšímu odhalování častých a velmi nebezpečných kybernetických útoků. Aplikace, která využívá metody strojového učení, může pomoci při ochraně internetové infrastruktury. Práce porotce zaujala tím, jak komplexně využívá celou řadu teoretických principů, které jsou však již v současnosti aplikovány v praxi.

Bronzovou medaili obdržel Matúš Goliaš (Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta) za práci " Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu ". Jde o metodu vyhodnocení tzv. slepé skvrny zrakového nervu oka s cílem přesnější diagnostiky očních nemocí. Metoda má za cíl pomoci včasnému odhalení onemocnění zraku, zejména zeleného zákalu, který je celosvětově nejčastější příčinou slepoty. Autor chystá projekt dále rozvíjet ve spolupráci s lékaři.

Kompletní přehled finálových výsledků 12. ročníku soutěže IT SPY:

Výsledné

pořadí

Jméno finalisty

Název soutěžní diplomové práce

Název přihlašující vysoké školy

Jindřiška Deckerová

Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími

České vysoké učení technické v PrazeFakulta elektrotechnická

Patrik Goldschmidt

Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení

Vysoké učení technické v BrněFakulta informačních technologií

Matúš Goliaš

Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu

Univerzita Karlova Matematicko-fyzikální fakulta

4. – 8. místo ( seřazeno abecedně)

Sára Juranková

Aspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzí

Vysoká škola ekonomická v PrazeFakulta informatiky a statistiky

Lukáš Kuhajda

Omezení šumu signálu v genetických přepínačích

Západočeská univerzita v PlzniFakulta aplikovaných věd

Daniel Kyselica

Pokročilé algoritmy pro segmentace vesmírných odbírů astronomické snímky

Univerzita Komenského v BratislaveFakulta matematiky, fyziky a informatiky

Filip Svoboda

Agilní adaptace pro výzkumnou laboratoř

Masarykova univerzita v BrněFakulta informatiky

Jan Tománek

Profilování haldy s nízkou latencí

České vysoké učení technické v PrazeFakulta informačních technologií

Práce jsou k dispozici na webu https://www.itspy.cz/cz/galerie-nejlepsich/

O soutěži IT SPY

IT SPY je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi. IT SPY 2021 je již dvanáctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Spoluorganizátorem je přední český software house Profinit. Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters (acm.org) a společnost Profinit. Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk

O společnosti Profinit EU, s.r.o.

Profinit je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu a information managementu. Úspěšně dodává řešení především v oblasti vývoje software na zakázku, datových skladů a business intelligence zákazníkům v ČR i západní Evropě. Profinit je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, utilit a státní správy (v České republice jsou to mj. Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB pojišťovna, Komerční banka, O2, Vodafone a řada dalších). Profinit poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. Více informací naleznete na www.profinit.eu . Kontakt pro média: Aleš Povr, ales@4info.cz, tel.: 608 272 217

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/12/09/soutez-diplomovych-praci-it-spy-ma-poprve-vitezku-mlada-vedkyne-z-fel-cvut-v-praze-navrhla-unikatni-algoritmus-pro-autonomni-drony-a-roboty/

9. 12. 2021; asu.cas.cz

Novinky Na čem pracujeme: Očekávané amplitudy geomagneticky indukovaných proudů v české rozvodné síti

Bouřlivé projevy sluneční aktivity mohou mít vliv na pozemní technologie, zejména na infrastrukturní sítě. Možný vliv na rozvodné sítě v prostředí střední Evropy byl až donedávna prakticky vylučován. Nedávné práce ukázaly možnou souvislosti mezi zvýšenou závadovostí zařízení rozvodné sítě se zvýšenou geomagnetickou aktivitou. Autoři na tuto práci navázali a představili model, jaké indukované proudy je možné očekávat v klíčových rozvodnách páteřní elektrizační sítě v České republice.

Poruchy v šíření slunečního větru vyvolávají změny v ochranném magnetickém obalu naší Země. Plazmové oblaky šířící od Slunce zejména v souvislosti s proběhlými erupcemi nebo potkávání pomalého a rychlého slunečního větru patří mezi ty nejvýznamnější zdroje poruch zemského magnetického pole. Příchozí rázová vlna ovlivňuje tvar zemského magnetického pole a vyvolává změny v proudění částic ve vyšších vrstvách ionosféry. Nastává tzv. geomagnetická bouře. Ručičky magnetometrů kmitají, intenzita horizontálních složek zemského magnetického pole se chaoticky mění o stovky nanotesla. Systém ionosférických elektrických proudů může být významně narušen, v důsledku čehož vznikají elektrická pole, která postupují směrem k zemskému povrchu a pod něj.

Tato elektrická pole na vodivých strukturách indukují elektrické proudy, tzv. geomagneticky indukované proudy, GIC. GIC vznikají v půdě, v oceánech, ale také ve vodivých infrastrukturních prvcích. Například v rozvodech elektrické energie, v produktovodech, v metalických signálních sítích. Časová proměnnost GIC je značně odlišná od nosných elektrických proudů v rozvodech. Střídavý elektrický proud v Evropě osciluje s frekvencí 50 Hz, padesátkrát za sekundu se tedy vymění plus a mínus. GIC mají charakteristickou délku změny řádově v minutách, jejich změny jsou tedy oproti střídavým proudům několikatisíckrát pomalejší. Z pohledu designu zařízení rozvodné sítě představují GIC v podstatě proudy stejnosměrné. A zde nastává problém. Stejnosměrné proudy ovlivňují např. magnetizační křivku jader elektrických transformátorů. Jádro se může saturovat jednou polaritou, objevují se místa s výraznými tepelnými ztrátami, dochází k poruchám izolace, plynování olejové lázně a v extrémních případech dokonce i tavení desek v jádře. Přídatné kvazi-stejnosměrné proudy deformují tvar vlny nosného proudu, ovlivňují efektivní frekvenci i efektivní napětí v síti. Citlivé kontrolní prvky mohou porušenou vlnu vyhodnotit jako fatální poruchu a vedení odpojit.

Z historie víme, že problémy na rozvodných sítích jsou vlastní spíše lokacím nacházejícím se dále od rovníku a blíže geomagnetickým pólům. Opět z historických událostí vyplývá, že na katastrofální selhání zařízení je zapotřebí průnik GIC s amplitudou v řádu 100 A. Jiné práce ovšem ukazují, že již GIC s amplitudou 1 až 10 A při době působení delší než minutu mohou vést k významné saturaci jádra transformátoru a nucený přechod jeho provozu v parametrech mimo technické specifikace.

Diplomová práce Anny Smičkové z Fakulty elektrotechnické ČVUT vypracovaná pod vedením Michala Švandy, pracovníka Slunečního oddělení ASU a MFF UK, řešila přesně toto téma. Pílí studentky se podařilo zajistit technické údaje reprezentující páteřní 400-kV síť provozovanou státní společností ČEPS, a.s. S pomocí zjednodušeného modelu, který nahrazuje komplikovanou strukturu sítě značně zjednodušeným elektrickým obvodem a modelu geoelektrického pole, vypočteného na základě měření zemského magnetického pole na observatoři u Budkova na Šumavě, bylo možné vypočítat očekávané amplitudy GIC v rozvodnách páteře ČEPS. Použitý model je standardní, jeho solidnost byla v minulosti několikrát ověřena i proti přímým měřením prováděným v jiných zemích. Z práce vznikl ve spolupráci s další studentkou Tatianou Výbošťokovou z MFF UK odborný článek, který byl přijat k publikaci v časopise Earth, Planets and Space.

Autoři si pro studium vybrali dvě situace. Jednak reálnou situaci delší geomagnetické bouře na přelomu října a listopadu roku 2003, která je v literatuře známa pod označením Halloweenské bouře. A pak extrémní situaci elektrického pole s intenzitou 1 V/km, které je považováno za myslitelné maximum pro země v podobné pozici jako je Česká republika. Maxima během Halloweenských bouří byla kolem 0,6 V/km.

8. 12. 2021; vedavyzkum.cz

Technologie nejsou neutrální

Roboty, drony nebo umělá inteligence působí neutrálně, stojí však za nimi lidé, kteří do nich vkládají své zkušenosti, vědomosti i sociální faktory. Technologické týmy, které nejsou rozmanité, proto mohou vyvíjet řešení přehlížející společenské i biologické odlišnosti různých skupin a selhávat tak v naplnění jejich potřeb. Budování rozmanitějšího prostředí je tedy v technologiích sílící téma a neopomíjí ho ani Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze.

Cestu za rozmanitějším prostředím zahajuje vstupním průzkumem rozmanitosti, na kterém spolupracuje s technologickými partnery ŠKODA AUTO a Continental Automotive.

Procentuální zastoupení studentek na FEL každoročně roste, ovšem poměrně pomalu – za posledních deset let o osm procentních bodů. V roce 2020 měla Fakulta elektrotechnická 16,2 % studentek. S vyšším vzděláním míra zastoupení žen klesá. Studující ze zahraničí v roce 2020 tvořili 22,5 % všech studujících. Tyto statistiky nyní hodlá Fakulta elektrotechnická rozšířit o data, která dosud neshromažďovala. Pomocí analýzy dostupných dokumentů, procesů, dotazníkového šetření a rozhovorů s různými zájmovými skupinami se tak pokusí definovat, jak je možné rozmanitější prostředí na fakultě utvářet a podporovat.

"Toto téma se netýká jen naší fakulty, rezonuje celou společností. Pravdou je, že i kdybychom se v tuto chvíli tématem rovnosti příležitostí zabývat nechtěli, podmínky nových grantových programů EU nám nedávají na výběr. Já osobně však toto téma považuji za důležité, a tak pro nás průzkum rovných příležitostí nebude pouhou formalitou, ani cestou k zavedení kvót, ale příležitostí vytvoření prostředí přátelského a podporujícího pro kohokoli, jehož výchozí podmínky nemusí být stejné jako ty většinové," vyjádřil se k realizaci průzkumu děkan Petr Páta.

Týmová rozmanitost není jen otázkou etiky, ale především inovačního a ekonomického potenciálu instituce, studentů a studentek i jejich budoucích zaměstnavatelů. Rozmanité týmy znamenají navíc rozmanité nápady, za kterými nestojí jen znalosti, ale i kultura, věk, národnost, jazyk, sexuální orientace, gender, rodinný stav, ekonomická situace, handicap, osobní zájmy, hodnoty, dosažený titul a podobně.

Rozmanité a inspirativní prostředí pro studium, vědu i práci

FEL řeší témata jako elektromobilita, umělá inteligence, Smart City, Smart Home, eHealth, internet věcí, bezpečnost na internetu, 5G sítě nebo začleňování robotů do pracovního procesu a služeb. Všechny tyto oblasti s sebou přinášejí velkou změnu pro životy všech lidí na celém světě. Proto fakulta usiluje o vytvoření příznivého prostředí pro odborníky s různými zkušenostmi, z různých oborů, kultur, muže i ženy, aby pomohli vyvíjet technologie, které mají sloužit různým cílovým skupinám.

"Věříme, že tak podpoříme různorodé a inovativní nápady, přilákáme nové talenty, o které možná přicházíme nebo také motivujeme a udržíme stávající kvalitní pracovníky. Čím dřív začneme, tím lépe. Studující zvyklí na spolupráci v rozmanitém prostředí už na vysoké škole budou na stejný přístup připraveni i v budoucím zaměstnání. Proto také spolupracujeme s partnery ŠKODA AUTO a Continental Automotive, kteří mají stejný cíl jako naše fakulta a podpora projektů rozmanitosti je součástí jejich celofiremní strategie," dodává děkan Petr Páta.

Průzkum rozmanitosti bude na Fakultě elektrotechnické probíhat do konce kalendářního roku. V příštím roce na něj navážou aktivity, které budou reflektovat problémy a příležitosti vyplývající z průzkumu.

Webové stránky projektu najdete zde.

Zdroj: ČVUT v Praze

Foto: Fakulta elektrotechnická ČVUT

redakčně upraveno

URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/technologie-nejsou-neutralni

8. 12. 2021; zakazka.cz

Profesor Vladimír Kučera získal nejvyšší vědecké vyznamenání – Českou hlavu

Laureátem Národní ceny vlády Česká hlava se stal prof. Vladimír Kučera z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT)

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

8. 12. 2021; FINMAG

CO JSTE, ROBOTI, CO JSTE DĚLALI?

Tihle boti ze startupů vám práci nevezmou. Dělají to, co lidi nechtějí nebo nemůžou. Okopou pole, nenechají brouka žít, rozstřelí okno a uhasí oheň.

PLUG & PLEJ

Čeští zemědělci dnes při likvidaci plevelů do značné míry spoléhají na chemické postřiky. Existuje čistší, ale přitom moderní řešení? Mohl by jím být Newman, plecí stroj opavského rodinného startupu

Ullmanna. Jindřich a Martin Ullmannovi – jinak tchán a zeť nebo agronom a ajťák – vyvíjejí robotickou řádkovou plečku, která díky zabudované umělé inteligenci a kamerám dokáže rozpoznat zemědělské plodiny od plevele.

Stroj, který byl oceněný stříbrnou medailí v soutěži CzechInvest Startup Challenge, prý dokáže zemědělcům pomoci snížit spotřebu herbicidů až o 80 procent a pesticidů o 40 procent a biozemědělcům, kteří pracují bez chemie, zredukuje množství manuální práce.

Letos se Newman testoval v Česku, Rakousku, Polsku a na Slovensku na polích s cukrovou řepou, už se ale učí poznávat i další plodiny. Startup teď vyhodnocuje data pro další zlepšování Newmana a zpracovává zpětnou vazbu od zemědělců. Stroj si zvědavci budou moct prohlédnout třeba v únoru na veletrhu Agritechnica v německém Hannoveru.

ullmanna.eu ROBOTICKÝ HASIČ

I když se (zatím?) nejedná o klasické startupy, vaší pozornosti by neměli uniknout někteří roboti z ČVUT. Seznamte se s dronem hasičem, který nese označení DOFEC. To je sice název prášků proti bolesti, tady ale jde o zkratku Discharging Of Fire Extinguishing Capsules, tedy doslova vystřelování hasicích kapslí. Dron by mohl pomáhat při požárech výškových budov v místech, která jsou hasičům těžko přístupná. Půlkilová kapsle s látkou, která odebírá ohni teplo, dokáže uhasit jednu menší místnost, počítá se ale spíš s tím, že by snížením intenzity tepla DOFEC získával hasičům drahocenný čas. DOFEC navíc dokáže sám pročesávat budovu a díky umělé inteligenci předpovědět, kde by dál mohl oheň propuknout.

Robota vyvíjí skupina MRS – Multirobotické systémy –, která spadá pod katedru kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Jedná se o světový unikát, na kterém na pražské vysoké škole pracují zhruba dva roky. Ve vzduchu dokáže přístroj vydržet zhruba deset minut, váží devět kilo a pohání ho elektromotory. Během říjnového testu při cvičném zásahu hasičů v Brandýse nad Labem se potvrdila funkčnost koncepce, včetně toho, že dron dokáže rozbít okno, aby mohl vhodit kapsli do místnosti. Při testu se projevily jen problémy s GPS signálem uvnitř budovy, proto by do budoucna měly přibýt na dronu senzory, které mu pomůžou s navigací. Dál je v plánu vybavit DOFEC zásobníkem s až šesti kapslemi, které by dohromady dokázaly uhasit byt o rozloze několika desítek metrů čtverečních.

mrs.felk.cvut.cz

ŠPEHOVÁNÍ RAJČAT

Kamera na vchodových dveřích, abyste viděli, kdo na vás zvoní, to už tu bylo. Chůvičky s monitorem pro sledování nemluvňat taktéž. Napadlo vás ale někdy, že by mohlo být užitečné sledovat rajčata?

Na projektu Berabot pracují IT specialisté z divize efektivního ICT společnosti NWT, inženýři z Ústavu aplikované informatiky a umělé inteligence z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a farma Bezdínek, jeden z největších tuzemských producentů rajčat a okurek. Tomu má Berabot pomáhat chytrým monitoringem rostlin. Pokud digitální transformací prošla jiná odvětví, proč ne zemědělství?

Berabot je v podstatě pohyblivá kamera vybavená umělou inteligencí, která monitoruje škůdce a predikuje sklizeň. Škůdce na rostlině by měl Berabot zvládnout identifikovat prakticky okamžitě, pak na ně upozorní personál skleníku. Zemědělec může podmínky ve skleníku díky aplikaci kdykoliv kontrolovat na počítači nebo telefonu. S využitím prediktivního učení by měla být umělá inteligence Berabota schopna odhadovat úrodu, ale zároveň taky identifikovat nedostatky v pracovních harmonogramech a navrhovat vylepšení.

berabot.com

Foto:

8. 12. 2021; rizeniskoly.cz

Technologie nejsou neutrální. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze proto zahájila průzkum rozmanitosti

Budování rozmanitějšího prostředí je tedy v technologiích sílící téma a neopomíjí ho ani Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Zahajuje jej vstupním průzkumem rozmanitosti, na kterém spolupracuje s technologickými partnery ŠKODA AUTO a Continental Automotive

Procentuální zastoupení studentek na FEL každoročně roste, ovšem poměrně pomalu - za posledních deset let o osm procentních bodů. V roce 2020 měla Fakulta elektrotechnická 16,2 % studentek. S vyšším vzděláním míra zastoupení žen klesá. Studující ze zahraničí v roce 2020 tvořili 22,5 % všech studujících. Tyto statistiky nyní hodlá Fakulta elektrotechnická rozšířit o data, která dosud neshromažďovala. Pomocí analýzy dostupných dokumentů, procesů, dotazníkového šetření a rozhovorů s různými zájmovými skupinami se tak pokusí definovat, jak je možné rozmanitější prostředí na fakultě utvářet a podporovat.

Rozmanité a inspirativní prostředí pro studium, vědu i práci

Webové stránky projektu: https://studuj.fel.cvut.cz/poznejte-fel/rozmanitost

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 2. prosince 2021, ČVUT, Fakulta elektrotechnická

7. 12. 2021; czechcentres.cz

Global Science?Café 8: Designér obuvi Oldřich Vojta

Pozvání Michaela Londesborougha do již osmého dílu Global Science Café přijal designér obuvi a vítěz letošního národního finále vědecké soutěže FameLab Oldřich Vojta. Mladý talentovaný designér propojil krásu obuvi s vědeckými postupy a fungováním lidského těla.

Přenos 8. dílu Global Science Café s názvem Designér obuvi Oldřich Vojta proběhně živě z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze via:

Facebook Českých center

7. 12. 2021 od 18:00

Pozvání přijal:

designer obuvi a vítěz letošního národního finále vědecké soutěže FameLab Oldřich Vojta

Moderuje:

Michael Londesborough

Host

Hostem již 8. dílu Global Science Café bude designer obuvi a vítěz letošního národního finále vědecké soutěže FameLab Oldřich Vojta.

Vystudoval Design obuvi na Univerzitě Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Nyní pokračuje na doktorských studiích, kde se věnuje implementaci technologií do obuvi na Fakultě technologické UTB. Se svým projektem Zonal Personalized Footwear vyhrál 1. cenu v národním finále vědecké soutěže FameLab. Několik let působil jako vedoucí designér v Pekingu, ve studiu VO5 a v design&technology studiu DeFacto, kde za projekt wearable high-tech protismogové masky získal hlavní ocenění v rámci Red Dot Award 2018. Svoji práci pravidelně představuje ve světě i v ČR. V minulosti se zúčastnil Beijing Design Week, London Fashion Week, Milano Design Week, Consumer Electronic Show - CES v Las Vegas, 3D Expo v Paříži, Designbloku, Mercedes Benz Prague Fashion Week aj.

Oldřich je ovšem také absolventem Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, díky čemuž strávil několik let na jevištích v divadlech v ČR i v zahraničí: Národního divadla v Praze, Stavovského divadla, Státní opery v Praze, Hudebního divadla Karlín, Divadla J. K. Tyla v Plzni, National Centre for the Performing Arts (Čína) aj.

Náměty jeho tvorby jsou zpravidla inspirovány liniemi lidského těla, které vycházejí z biomechaniky pohybu, z níž vychází i design jako takový.

Více o Oldřichovi zde

Global Science Café (GSC) je cyklus populárně-vědeckých přednášek a debat s nejlepšími českými vědkyněmi a vědci, inovátory, ekonomy a dalšími významnými osobnostmi pořádaný Českými centry a sdílený v rámci celé sítě. Jde o neformální fórum určené k diskuzi nad současnými vědeckými a společenskými otázkami. GSC se vysílá v anglickém jazyce v online formátu jednou za dva měsíce.

6. 12. 2021; Logistika.iHned.cz

Skupina Packeta se účastnila EXPO Dubai 2020. Na světové výstavě představila plně funkční dron i robotické třídičky

Těší nás, že se výstava koná v zemi, ve které máme vlastní entitu, uvádí Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta.

Skupina Packeta, která vlastní českou technologickou firmu Zásilkovna a další společnosti zajišťující služby výdejních míst, logistiky a doručení do zahraničí, se zúčastnila světové výstavy EXPO Dubai 2020. Výstava má tradici již přes 170 let a poprvé v historii je hostitelem země regionu MENA & SA. Skupina Packeta zde od 23.října do 14. listopadu v českém pavilonu prezentovala své služby a vystavila plně funkční dron, který byl využit v pilotním projektu pro autonomní doručování ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT.

Na akci Packeta představila také svůj unikátní projekt z oblasti robotizace – jako první firma v Evropě využívá na svých depech robotické třídičky PackMan. Spojené arabské emiráty jsou první zemí Blízkého východu, do kterých skupina Packeta začala doručovat zásilky. V letošním roce plánuje Packeta spustit přepravu také do Kataru, Ománu a Saudské Arábie.

"V prvním kvartálu letošního roku jsme vedli řadu intenzivních jednání v SAE a stali jsme se členem Czech Business Council Dubai. Díky tomuto partnerství si Packeta zajistila stabilitu zázemí pro svou expanzi. SAE jsou tak první zemí Blízkého východu, do které jsme spustili doručování zásilek. O to více nás těší, že se výstava koná v zemi, ve které máme vlastní entitu," uvádí Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta.

"Jsme jedním z vybraných českých vystavovatelů a jako technologický lídr s hrdostí prezentujeme, jak technologie nejen aplikujeme do svých procesů, ale také sami vyvíjíme. Společně s Fakultou elektrotechnickou ČVUT představujeme video, na kterém probíhá ukázka autonomního doručování drony s návazností na naší vizi o vodíku a s myšlenkou udržitelnosti, která je jedním z podtémat letošní výstavy. Zásadním podtématem letošní výstavy je také robotizace a Packeta nyní dokončila jeden z klíčových projektu v této oblastí. Naší expozicí tak podtrhneme, že skupina Packeta je globální technologická společnost a má své místo v tvorbě budoucnosti, což je jedno z hlavních témat letošní výstavy," dodává Simona Kijonková.

"Expozice skupiny Packeta a ČVUT v českém pavilonu EXPO představuje budoucnost logistiky, ve které budou při doručování zásilek spolupracovat autonomní drony s pozemními roboty," uvedl ke společné expozici doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) na FEL ČVUT.

"V tomto projektu aplikujeme naše výsledky základního výzkumu v oblasti autonomní robotiky, konkrétně technologii vyvinutou pro přesné řízení a koordinaci skupin dronů. Naše drony díky zabudovaným palubním senzorům a umělé inteligenci dokážou v reálném čase reagovat na aktuálně se vyvíjející situaci ve svém okolí, vyhýbat se překážkám a optimalizovat řešení zadaného úkolu. Právě kognitivní chování a koordinace velkých týmů spolupracujících dronů jsou pro logistické služby klíčové," dodává Martin Saska, jehož skupina Multirobotických systémů (MRS), která působí na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, představuje ve svém oboru naprostou špičku. Vyvíjí světově unikátní technologii velmi přesného řízení skupin helikoptér, která se ukazuje jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech konkurenčních řešení.

Celosvětová pandemie zapříčinila přesunutí loňského ročníku přesně o rok. Výstava EXPO Dubai 2020 potrvá do 31. března 2022. Poprvé v historii je hostitelem arabská země. Světové výstavy se účastní téměř 200 zemí a očekávaná účast se pohybuje přes 25 milionů návštěvníků. Hlavním mottem letošní šestiměsíční přehlídky, která začala 1.října, je "Connecting Minds, Creating Future". Český pavilon se na výstavě nese v duchu Českého jara se zaměřením na udržitelnost.

6. 12. 2021; systemonline.cz

8. prosince se utká 8 autorů nejlepších diplomových prací ve finále soutěže IT SPY

Středa 8. prosince bude patřit nejlepším mladým IT mozkům z České republiky i ze Slovenska, kteří se ve finále utkají o nejvyšší příčky v prestižní soutěži IT SPY 2021. Právě tato soutěž o nejlepší diplomovou práci z oblasti informačních technologií si klade za cíl upozornit na mladé talentované informatiky a pomoci jim odstartovat jejich kariéru.

Do aktuálního 12. ročníku soutěže se přihlásilo více než 1200 autorů diplomových prací obhájených v uplynulém akademickém roce na předních českých a slovenských vysokých školách. Online prezentace 8 finálových diplomových prací před odbornou porotou akademiků i osobností z praxe proběhnou 8. prosince. Ve stejný den pak proběhne slavnostní vyhlášení vítězů. Vítěz získá 1000 eur, které na další rozvoj nejlepšího projektu poskytne spolupořadatel soutěže IT společnost Profinit. Autorům tří nejlepších prací věnuje počítačová škola GOPAS odborné kurzy dle vlastního výběru v celkové hodnotě 30.000 Kč.

„Po loňském online finále soutěže jsme se těšili, že letošní vyhlášení výsledků včetně prezentací finálových prací před porotou proběhne prezenční formou. Porotci i finalisté jsou z univerzit z celé České a Slovenské republiky a vzhledem k současné epidemiologické situaci by bohužel byla jejich osobní přítomnost na finále i letos velmi nejistá,“ vysvětluje Jakub Šich, zástupce spoluorganizátora soutěže, přední IT společnosti Profinit.

Zájem o účast je každoročně velký, i v letošním roce se přihlásilo více než 1200 diplomových prací obhájených v uplynulém akademickém roce na 13 českých a slovenských vysokých školách. Finálové práce letošního ročníku se zabývají například vývojem algoritmu pro hodnocení fotografií vesmírného odpadu, kvalitnějším snímkováním sítnice oka s cílem diagnostiky zeleného zákalu a obranou počítačových systémů proti kybernetickým útokům s využitím strojového učení.

„Z průběžného hodnocení semifinalistů a postupujících finalistů se rýsuje velmi těsný souboj o nejlepší práci. Myslím, že porota bude mít opravdu těžké rozhodování a jsem velmi zvědavý na výsledek,“ hodnotí dosavadní průběh soutěže předseda poroty, Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

Přehled finalistů:

Jméno finalisty

Název soutěžní diplomové práce

Název přihlašující vysoké školy

Lukáš Kuhajda Omezení šumu signálu v genetických přepínačích Západočeská univerzita v Plzni

Fakulta aplikovaných věd Mgr. Filip Svoboda Agilní adaptace pro výzkumnou laboratořMasarykova univerzita v Brně

Fakulta informatiky Daniel Kyselica Pokročilé algoritmy pro segmentaci astronomických snímků kosmického odpaduUniverzita Komenského v Bratislave

Fakulta matematiky, fyziky a informatiky Ing. Jan Tománek Profilování haldy s nízkou latencíČeské vysoké učení technické v Praze

Fakulta informačních technologií Sára Juranková Aspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzíVysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistiky Patrik Goldschmidt Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učeníVysoké učení technické v Brně

Fakulta informačních technologií Mgr. Matúš Goliaš Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového funduUniverzita Karlova

Matematicko-fyzikální fakulta Jindřiška Deckerová Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvímiČeské vysoké učení technické v Praze

Fakulta elektrotechnická

6. 12. 2021; Technický týdeník

Profesor Vladimír Kučera získal nejvyšší vědecké vyznamenání – Českou hlavu

Laureátem Národní ceny vlády Česká hlava se stal prof. Vladimír Kučera z Česk ého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého

učení technického v Praze (CIIRC ČVUT).

Nejpresti žn ěj ší česk é v ědeck é ocen ěn í za celoživotní přínos k rozvoji teorie automatick ého řízen í v celosv ětov ém měřítku mu udělila vláda ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace na slavnostním galavečeru Česká hlava 5. prosince.

"Objevit nový poznatek s mno žstv ím citac í a aplikac í je úsp ěch, ale v ůbec nejv ět ším úsp ěchem je výsledek, který vědecká komunita po autorovi pojmenuje,"

říká prof. Vladimír Kučera. "Získal jsem již řadu ocenění, ale České hlavy si vážím ze všech nejvíce. Je pro mě také povzbuzením pro další tvůrčí práci,"dodává.

"Profesor Vladimír Kučera stál u zrodu CIIRC ČVUT a od počátku náš ústav podporuje nejen svými akademickými výsledky, které považuji i ve světovém kontextu za opravdu výjimečné, ale také manažersky. Vychoval již několik generací svých následovníků a pomáhá české vědě získávat respekt i v zahrani čí. Je mi ct í, m ít takov ého kolegu, "říká prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT.

6. 12. 2021; vedavyzkum.cz

Národní cenu Česká hlava 2021 získal Vladimír Kučera

Hlavní Národní cenu Česká hlava získal Vladimír Kučera, expert na teorii systémů a automatického řízení. Jeho nominaci schválila vláda již v listopadu tohoto roku. Národní cena vlády se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. Vedle této hlavní ceny se Česká hlava uděluje ještě v několika dalších kategoriích, v nichž bylo oceněno celkem pět vědců a jedna firma.

Zleva laureát Pavel Osmančík, Jiří Potůček, Martina Háková, Vladimír Kučera, Libor Jílek a Libor Šmejkal.

Laureáty vybrala z desítek nominací odborná porota složená z předních českých vědců, jako je emeritní rektor VŠE Richard Hindls, psychiatr Cyril Höschl, bývalý předseda AV ČR Václav Pačes, místopředseda AVČR Zdeněk Havlas a další.

Hlavní Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo získal Vladimír Kučera, jehož počítačové algoritmy jsou masově využívány předními světovými firmami v automobilovém či leteckém průmyslu. Kučera v minulosti působil také jako dlouholetý ředitel Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (AV) a jako děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Cenu Invence společnosti ABB získal Jiří Potůček za vývoj softwaru, který zajišťuje optimální dávkování léků pacientovi. Cena Invence společnosti se uděluje za objev či mimořádný počin uskutečněný v posledních několika letech v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či za technologickou inovaci s přihlédnutím k perspektivě využitelnosti v praxi.

Za výzkum léčebných metod fibrilace srdečních síní dostal Pavel Osmančík ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Tato cena se uděluje za objev či mimořádný počin z oblasti zdravotnictví, lékařské péče, farmacie a oborů zabývajících se lidským zdravím, či za původní léčebný postup, a to jak v základním, tak aplikovaném výzkumu.

Cenu Industrie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR získala firma Final Tools za vývoj nástrojů a technologii na obrábění velmi přesných děr do materiálů s odchylkou jen několika mikrometrů. Cena se uděluje za nejvýznamnější výrobkovou nebo technologickou inovaci, která vznikla na území České republiky v posledních několika letech na základě vlastního výzkumu či ve spolupráci s výzkumnou organizací. Cenu za společnost Final Tools převzal Libor Jílek .

Mezi mladými vědci upoutala porotu nejvíce práce Martiny Hákové z královéhradecké Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, která vyvinula s pomocí nanomateriálů prostředky a metody rychlých laboratorních analýz vzorků. Díky jejímu výzkumu teď laboratoře mohou udělat kompletní rozbory vody, půdy nebo potravin během několika minut. Za svou práci získala cenu Doctorandus za technické vědy. Tato cena se uděluje za inovativní přístup, nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost studenta doktorského studijního programu, především v oblasti inženýrství, biotechnologie, systémového inženýrství a kybernetiky s přihlédnutím k perspektivám jeho využitelnosti v praxi.

Stejnou kategorii Doctorandus, ale za přírodní vědy získal Libor Šmejkal z Fyzikálního ústavu AV ČR za vývoj nového typu antiferromagnetů. Jejich pomocí lze zajistit vedení elektrického proudu prakticky beze ztrát. Jeho objevy přispěly k ustanovení nového oboru topologické antiferromagnetické nanoelekroniky a v budoucnu mohou vést například k zvýšení výdrže elektronických zařízení.

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: Česká hlava

Foto: Česká hlava

URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/narodni-cenu-ceska-hlava-2021-ziskal-vladimir-kucera

6. 12. 2021; tojesenzace.cz

Jak slaví Vánoce roboti? Mrkněte na video!

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou.

Takto přistoupili výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT k natočení svého vánočního videa, kterým chtějí popřát šťastné a veselé Vánoce, ale také stylově oslavit úspěšný rok 2021. Rok, kdy si připomínáme 100 let od chvíle, kdy slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R.U.R., aby se v následujících desetiletích stalo patrně světově nejpoužívanějším českým slovem.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Tvůrci se snažili ve videu s názvem "Šťastné a veselé z robotického betléma" ukázat to nejlepší, co Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti robotiky může aktuálně nabídnout. Ke stromečku v předsálí Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se podařilo přivést roboty hned z několika vědeckých pracovišť – Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Všechna tato pracoviště zaznamenala v roce 2021 pozoruhodné úspěchy. Jmenujme jen ty nejvýznamnější. Tým CTU-CRAS-NORLAB složený z výzkumníků z katedry kybernetiky a katedry počítačů svedl úspěšný souboj s nejlepšími týmy světa v soutěži DARPA Subterreanean Challenge, která je kvůli své prestiži považována za "olympiádu robotiků". Drony ze skupiny Multirobotických systémů reprezentovaly českou vědu a výzkum na světové výstavě EXPO. Katedra řídicí techniky představila balancujícího robota SK80 (čti Skejto) či robotické klávesy, ale také po roční covidové přestávce navázala na pořádání Robosoutěže, největšího domácího podniku v programování a konstrukci LEGO robotů pro studenty ze středních a základních škol. Skupina humanoidní robotiky představila nového robota iCub, který díky své elektronické kůži otevírá nové možnosti poznávání lidského mozku.

Video vzniklo v produkci společnosti baohaus producenta Olivera McGillicka a režírovali ho Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili. Kameramanem byl Daniel Hotový. "Režírovat roboty byla zajímavá zkušenost a musíme říci, že když se člověk trochu naladí na mantinely možností herecké akce, režírují se dobře. Tento projekt hodnotíme povedeně, naším cílem bylo, aby z videa byly cítit Vánoce na první dobrou, a to se doufáme povedlo,” zhodnotili zkušenost s natáčením na FEL ČVUT Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili z režijního dua bao-bab.

Příběh videa si tak trochu pohrává s autonomním chováním robotů. Ačkoli se roboti ve své samostatnosti posouvají dopředu také díky práci informatiků z FEL ČVUT, k tomu, aby sami "autonomně" slavili Vánoce, mají ještě daleko. Za jejich pohyby a tancem stojí hodiny práce jejich programátorů a operátorů. Za příklad může sloužit humanoidní robot Pepper, který ve videu imituje hraní na píšťalu a jehož pohyby bylo potřeba naprogramovat.

Ve videu účinkují:

Kráčející roboti SPOT, Scarab, Daisy

Pásový robot Charlie

Kolový robot Husky

Balancující robot SK80

Humanoidní roboti iCub, Pepper, Nao a Ludvík složený z LEGO

Dron X500, kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí

LEGO robot hrající na klávesy

Roboty z Karlova náměstí účinkující ve videu může vidět i veřejnost, nejbližší příležitost pro zájemce o studium na FEL ČVUT představuje den otevřených dveří v pátek 3. prosince 2021, ve kterém bude možno nahlédnout i do laboratoří, které se podílely na vzniku vánočního videa.

Fakulta elektrotechnická ČVUT ovšem v roce, kdy si připomíná 70 let od svého založení, rozhodně nejsou jen roboti. FEL ČVUT rozvíjí špičkový výzkum v oblastech technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje telekomunikačními sítěmi a alternativními energetickými zdroji přes umělou inteligenci a bioinformatiku až po kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL zkoumat a studovat. K celkovému vědeckému výkonu ČVUT přispívá FEL jednou třetinou měřeno impaktovanými publikacemi a jejich citacemi, v oblasti špičkových publikací a zahraničních patentů její podíl přesahuje 40 procent.

Zdroj a foto: FEL ČVUT

6. 12. 2021; EURO

Jak slaví Vánoce roboti

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou. Takto přistoupili výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT k natočení svého vánočního videa, kterým chtějí popřát šťastné a veselé Vánoce, ale také stylově oslavit úspěšný rok 2021. Rok, v němž si připomínáme sto let od chvíle, kdy slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R. U. R., aby se v následujících desetiletích stalo patrně světově nejpoužívanějším českým slovem. Tvůrci se snažili ve videu s názvem Šťastné a veselé z robotického betléma ukázat to nejlepší, co fakulta "elektro" v oblasti robotiky může aktuálně nabídnout.

FOTO: archiv

5. 12. 2021; Nedělní Blesk

Místo sebe pošleme na schůzku hologram…

Šéf laboratoře 6G FEL ČVUT doc. Zdeněk Bečvář

O možnostech nyní zaváděné 5G, ale i o budoucích generacích mobilních sítí umožňujících například přenos hologramů. I o tom srozumitelně mluví docent Zdeněk Bečvář. A jakému výzkumu se věnuje nová 6G laboratoř na ČVUT v Praze, které šéfuje?

- Čím se zabýváte v nové »6G – mobile research lab« na Fakultě elektrotechnické ČVUT?

"Ověřujeme výstupy našeho teoretického výzkumu, abychom viděli, že to, co vymyslíme teoreticky, může v budoucnu fungovat i v praxi. Zabýváme se hlavně řízením mobilních sítí a komunikace. To znamená, že se staráme o to, aby informace byla doručena ve správný čas, co nejefektivněji, aby na jednotku spektra, např. 1 Herz, bylo přeneseno co nejvíce bitů. A aby nás to zároveň stálo co nejméně energie. Věnujeme se také tzv. internetu věcí, kdy je náš cíl, aby co největší množství zařízení mohlo komunikovat přes mobilní síť."

- Už z názvu laboratoře 6G vyplývá, že výzkum je zaměřen na nové generace mobilních sítí. "Ano, nyní se zavádí síť do praxe 5G, ale my musíme mít náskok. Vyvíjíme proto řešení a získáváme knowhow,

které poslouží k tomu, abychom mohli za nějakých x let zavádět sítě další generace, nejbližší tedy 6G."

- Když mluvíme o síti 5G, můžete charakterizovat hlavní »revoluční« změny, které přinesly jednotlivé generace sítí?

"5G sítě začaly fungovat v roce 2020, ale aplikace, které umí, se začnou teprve objevovat. Když se objeví něco nového v mobilních sítích, přinášejí to typicky liché generace sítí. První generace umožnila přenos hlasu přes mobilní telefon, to byla novinka. Ale až v druhé generaci se to stalo masivním, třetí generace byla zaměřena na přenos dat, ale masivně se začal používat až ve čtvrté generaci. Takže předpokládám, že dál to bude podobné. Teď v páté generaci mohou komunikovat auta a všechna zařízení. Ale masivní to bude až tak v roce 2030, a to se bavíme už o nástupu 6G."

- Bude nyní přechod ze 4G na sítě 5G znamenat zásadní změnu pro běžného uživatele mobilu?

"Příliš ne, budou trochu vyšší přenosové rychlosti, ale nic zásadního. Projeví se to na rychlejším internetu v mobilních telefonech. Mnohem větší změnu bude nová generace sítě znamenat pro technologie v průmyslu a robotice. A pro sítě fyzických zařízení – vozidel, domácích i dalších spotřebičů, které jsou vybaveny elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data. Síť 5G umožňuje velké množství připojených zařízení, ale je v tomto směru takový první krok."

- Jakými parametry je definována mobilní síť?

"Mezi ty nejdůležitější podle mě patří přenosová rychlost, tj. množství dat, která je síť schopná přenést v nějakém čase, a zpoždění. Když bychom srovnávali síť 5G a tu předchozí 4G, nejzásadnějším zlepšením je zkrácení zpoždění, což je velmi důležité pro specifi cké aplikace, které to vyžadují. A to na jednu milisekundu oproti 10 milisekundám u předchozí generace. A pak je určitě zásadní parametr množství připojených zařízení. V 5G síti může komunikovat mnohem větší množství zařízení. V předchozí generaci bylo to číslo zhruba o řád nižší."

- Ze zavádění 5G byly u nás vyřazeny čínské firmy, je na místě taková ostražitost před možnou špionáží?

"Obavy tady určitě existují. My jsme s čínskými firmami nespolupracovali, ale vím, že co se týče 5G výzkumu, je Čína na absolutní špičce. A jestli to chce Peking využít ke špionáži, to úplně nesouvisí s 5G. Mohou vám prodat cokoliv jiného, třeba wi-firouter nebo auto, a tam to může být. Nechci ale strašit lidi, že mohou mít »čínský špionážní čip« v chytrém topinkovači…"

- Jak takovým podezřením zabránit?

"Myslím si, že s rozvojem budoucích generací mobilních sítí se tomu bude předcházet. Je totiž trend, kterým se pravděpodobně v blízké budoucnosti vydají operátoři, že nebudou mít jednoho výrobce, jednu krabici, kterou zapojí do sítě, ale spíš budou mít počítač s otevřeným kódem. A tam se mnohem snáz odhalují takové bezpečnostní hrozby."

- Ve vaší laboratoři tuším také využíváte otevřený software.

"Ano, v laboratoři nemáme žádný běžný komerční hardware, který využívají operátoři. Základová stanice je tvořena počítačem, na kterém máme specifi cký software, a ten nám realizuje funkce mobilní sítě. K tomu máme ještě speciální hardware, zařízení, která nám pomáhají s přenosem signálu. Každopádně veškeré funkce mobilní sítě jsou implementovány softwarově. Používáme otevřený software OpenAirInterface."

- V čem spočívá výhoda takového otevřeného softwarového řešení?

"Můžeme v mobilní síti změnit úplně cokoliv. Všechno je v souladu se standardem, ale máme možnost jakoukoliv vlastnost sítě změnit, což by bylo při použití komerčního hardware velmi obtížné a často i nemožné. Naše laboratoř tak zvládne nejen testování běžných služeb sítí 5G, ale slouží i k ověřování nových řešení, optimalizaci a ladění parametrů, a to i pro budoucí sítě."

- Nyní zavádíme 5G sítě, kdy nastoupí 6G?

"Mezinárodní telekomunikační unie definuje požadavky na jednotlivé generace mobilních sítí. Tyto definice jsou nastaveny zhruba tři roky předtím, než je ta generace nasazena v praxi. Historicky víme, že nová generace se objevuje tak po deseti letech, takže šestou generaci můžeme očekávat tak kolem roku 2030. A definici požadavků kolem roku 2027. A na jejich základě se postupně doplní standardy."

- Jaké budou přednosti 6G sítí?

Pokračujte na straně 20 "To v této chvíli nikdo neví. Z mého pohledu vědce je to tak, že my děláme kontinuálně výzkum a co z toho bude 6G a co 7G, se dozvíme až v budoucnosti. Už nyní je samozřejmě předmětem diskuzí, jaké budou parametry sítě. Co se týče přenosové rychlosti, nejčastěji zmiňovaným číslem je až jeden terabit za sekundu (1 Tbit/s). Což je padesátkrát víc než u sítí 5G, které se nyní zavádějí. A to číslo není konečné."

- Takže 5G má tím pádem rychlost přenosu dat 20 Gbit/s?

"Ano a předchozí síť 4G 1Gbit/s."

- Tato čísla ale zřejmě vyjadřují jen maximální teoreticky možné přenosové rychlosti dat...

"Samozřejmě. Není to tak, že by každý uživatel sítě disponoval běžně touto přenosovou rychlostí. Pro tento účel je daný jiný parametr, jaké rychlosti přenosu by měli uživatelé běžně dosahovat, a tam se dostáváme na 1 Gbit/s u 6G, což je mnohem nižší než uvedená maximálně možná rychlost. U 5G to bylo 100 Mbit/s a 4G 10 Mbit/s."

- Co rozhoduje o nastavení přesných »čísel« té které generace?

"Ta čísla nevznikají tak, že by někdo seděl u stolu a řekl si: Tak minule jsme měli 100, tak dáme 1000, aby to dobře vypadalo. Tak to nefunguje. O všem rozhodují aplikace, po kterých by mohla být v budoucnu poptávka, které budou vyžadovat uživatelé, tedy jednotlivci, firmy, průmyslová odvětví."

- O jaké druhy aplikací podle vás bude zájem?

"Například o komunikaci ve vzduchu. Nyní komunikují hlavně uživatelé, kteří jsou tak nějak »při povrchu zemském«. V budoucích generacích se předpokládá, že budou komunikovat i létající zařízení. Už v tuto chvíli v 5G plus je standardizována možnost ovládat přes mobilní sítě drony, hodně se mluví o satelitech, letadlech a podobně. Nazývá se to 3D komunikace."

- A uživatelsky budou asi hodně atraktivní hologramy, které známe zatím ze sci-fifilmů.

"To také patří k očekávaným aplikacím, o které bude zájem. Tedy o přenos holografické projekce 3D modelu osoby nebo věci, která se může v reálném čase pohybovat. Takže když k nám třeba pojedete autem a uvíznete v dopravní zácpě, můžete se promítnout u nás v kanceláři, nebo my vám do auta. Tato aplikace vyžaduje obrovské objemy dat."

- A využití umělé inteligence?

"Je velmi pravděpodobné, že se bude již v blízké budoucnosti masivně využívat strojové učení, případně umělá inteligence. Ta se dá navíc využít při samotném řízení komunikace. Právě to jsme u nás v laboratoři navrhli a vyvinuli. Celý princip vychází z toho, že v relativně nedávné době byla uvedena možnost přímé komunikace mezi zařízeními, není ale prakticky implementovaná."

- Jak to tedy dnes funguje?

"V současné době když vám zavolám na mobil, tak půjde hovor k základové stanici, která je venku, pak k operátorovi, pak zpátky a k vám do mobilu, přestože jsme třeba teď dva metry od sebe. Tak, jak je zmíněné řešení přímé komunikace definováno a navrženo ve standardu, je možné ho využít jen pro omezený počet zařízení v síti."

- A vaše řešení?

"Umožní, aby napřímo mohlo komunikovat výrazně vyšší množství zařízení. Naše řešení totiž získává informace potřebné k přímé komunikaci, tedy kvalitu komunikačního kanálu, pomocí hluboké neuronové sítě z informací síti již známých. A není tedy nutné opakovaně a často tyto potřebné údaje měřit. V laboratoři jsme ověřili, že náš nový algoritmus funguje na živé síti obdobně jako v simulacích a řešení dolaďujeme pro využití v praxi."

Umělá neuronová síť Je výpočetní model, jehož vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Skládá se z umělých propojených neuronů, jejichž předobrazem jsou neurony v lidském mozku. Neuron má libovolný počet vstupů, ale pouze jeden výstup. Síť je určená pro paralelní zpracování dat. Hluboká neuronová síť je mnohovrstevná a skládá se z velkého množství neuronů.

Foto: Vedoucí laboratoře 6G -mobile research docent Zdeněk Bečvář.

Foto: Dana Kolářová

Foto: Základová stanice je tvořena počítačem se specififi ckým programem realizujícím funkce mobilní sítě.

Foto: Hardware, který pomáhá s přenosem signálu.

Foto: Vědec prezentuje přístroje a software využívané v nové laboratoři.

Foto: Nová 6 G laboratoř pro vývoj mobilních sítí.

Foto: Drony se budou využívat jako létající základové stanice při přetížení nebo výpadku mobilní sítě.

5. 12. 2021; seznam.cz

Secondhand na servery sháněl lidi. Šel za studenty a teď si může vybírat

Kvalifikovaní zaměstnanci, a hlavně "ajťáci", chybí všude. Počítačová firma se rozhodla jít za nimi, aby získala konkurenční výhodu. A vyplatilo se jí to.

Miroslav Holeček pracoval jako programátor v počítačové firmě a klidně by to mohl dělal celý život. Pak však našel "díru na trhu" a začal podnikat sám, ač to do té doby neplánoval.

"V roce 2009 jsme potřebovali do práce server. Nové byly drahé a nemohli jsme si je dovolit a jiné na českém trhu nebyly. Pak jsem sehnal jeden starší, a přitom jsem zjistil, že je mnoho programátorů, kteří programují webové aplikace a potřebují starší levnější servery, aby je mohli začít aplikovat. Tušil jsem, že to je potenciál, a tak jsem rozjel vlastní e-shop na servery z druhé ruky," říká majitel portálu Czech-Server.

Použité servery vykupuje Holeček hlavně z velkých datových center, které je kvůli morálnímu zastarávání potřebují po třech až pěti letech generačně obměnit za servery s vyšším výkonem. Seconhandové servery mají pro zákazníky tu výhodu, že jsou o 30 až 50 procent levnější než nové a kdo nepotřebuje mít byznys postavený na tom, že je v pohotovosti 24 hodin denně 365 dnů v roce, tak mu plně k jeho podnikání stačí. Pokud mají servery spolehlivé napájení a chlazení, mohou dobře plnit svoji funkci i 10 let.

"Mám několik zákazníků – menší firmy, ale třeba i notáře či advokáty, kteří chtějí vlastní server, ale je pro jejich potřeby zbytečné si pořizovat nový. Zde ho pro ně mohou koupit a sestavit jim ho na přání mnohem levněji než z nových dílů. Počítačových bazarů je hodně, ale bazar na servery - ty dříve neexistovaly vůbec a nyní jich je jen pár," pochvaluje si obchod liberecký podnikatel Jiří Jirkovec.

Právě malé a střední podniky či "ajťáci" tvoří největší část klientské základny serverového secondhandu, zhruba 70 procent. Pětina zákazníků pochází ze škol a rozpočtových organizací a desetinu tvoří start-upy. Klientela se rozrůstá postupně. Zatímco v prvním roce měla firma desítky zákazníků, dnes jich má v databázi pět tisíc a její tržby stouply z půl milionu v roce 2009 na 38 milionů v loňském roce.

Před dvěma lety se společnost musela přesunout z pražských Vokovic a přemýšlela a dvou variantách umístění – buď půjde za Prahu, kde bude mít mnohem nižší fixní náklad, anebo se přesune k areálu Českého vysokého učení v Praze, kde sice bude platit více peněz za nájem a další náklady, ale bude pro ni mnohem snadnější získat kvalifikované zaměstnance.

Zvolila si druhou variantu a nelituje. "Už ve Vokovicích, kde je v okolí několik středních a vysokých škol, jsme si vyzkoušeli, že studenti jsou šikovní a pracovití a říkali jsme si, že když se přesuneme ke Studentskému domu u ČVUT, bude to ještě lepší. Nyní zaměstnávám už jen vysokoškoláky, nejčastěji právě z ČVUT nebo z České zemědělské univerzity. Je skvělé, že se nám v dnešní době, kdy je těžké najít zaměstnance, hlásí na jedno místo dva až tři skvělí studenti a my si z nich ještě můžeme vybírat," pochvaluje si Holeček.

Práci ve firmě si pochvalují také studenti. "Ve firmě jsem už od roku 2015, kdy jsem do ní dojížděl na letní brigády. Nyní pracuji jako obchodník – řeším nabídky a objednávky - a pracuji až sedm hodin denně. Ačkoliv studuji jiný obor – životní prostředí, informatika mě baví a dostal jsem se k ní sám. Zde je skvělé prostředí – člověk se dostane k mnoha věcem a hodně se naučí, když chce. V budoucnosti bych se však chtěl spíše věnovat kryptoměnám než hardwaru," říká 21letý Jan Vecko

Studentka informatiky na Provozně ekonomické fakultě ČZÚ Eva Kosíková se k práci pro firmu dostala přes inzerát. Nejprve prošla technickým zaučením, kdy sestavovala v dílně servery a pak se přesunula blíž k zákazníkům a u počítače vyřizuje administrativu a komunikuje se zákazníky. Vyhovuje jí, že využívá znalosti z ekonomické střední školy i z nově studované informatiky.

"Ačkoliv ráda komunikuji s lidmi, tak nejhorší pro mě bylo telefonování. Nebyla jsem na to zvyklá a zpočátku jsem i koktala, teď, po měsíci a půl, už umím v 90 procentech zákazníkovi poradit, nebo ho uklidnit. Před Vánoci je hrozný frmol, a tak to bývá někdy nervózní," říká Kosíková, která chodí do firmy na 10 až 15 hodin týdně. Brigádu si zvolila hlavně kvůli získání zkušeností v oboru, peníze pro ní byly až na druhém místě.

Vedle kvalifikované pracovní síly však společnost Czech-Server získala i nové zakázky. Novým klientem se stala například elektrotechnická fakulta ČVUT, která popisuje spolupráci s firmou jako win-win byznys.

"Díky repasovaným serverům jsme mohli vytvořit virtualizovanou laboratoř, do které se mohou připojit studenti na dálku a absolvovat praktickou výuku z oblasti síťové a informační bezpečnosti, i když je třeba karanténa. Pokud bychom si museli kupovat nové servery, nikdy bychom takovou unikátní platformu nemohli vytvořit," říká vedoucí Centra pro kybernetickou bezpečnost ČVUT v Praze FEL Jaroslav Burčík.

Zatímco standardně by fakultu nová laboratoř vyšla na zhruba milion korun, díky serverům ze secondhandu šla pořídit asi za čtvrtinovou cenu. "Výhodou je také to, že ačkoliv jsou servery repasované, tak na ně máme standardní dvouletou záruku a když se něco porouchá, rychle nám to opraví a nemusíme za opravu už nic doplácet," vysvětluje Burčík.

Fakulta vyzkoušela platformu pilotně při první vlně covidu a letos v září ji pustila do ostrého provozu. "Má to výborný úspěch. Účast na praxích se zvedla na 100 procent. Studenti se mohou připojit kdykoliv, kdy se jim to hodí, rozložit si práci a využívat neomezené množství virtuálních síťových prvků, takže jich může pracovat na jednom projektu i několik najednou, kdežto ve skutečné praxi byl počet těchto prvků omezen a studenti je museli sdílet," pochvaluje si Burčík.

Holeček si také pochvaluje, že díky spolupráci s ČVUT a studenty se jako první dozvídá nové technologické novinky a může tak rozvíjet poradenské zázemí své firmy. "Akademické prostředí je často napřed před firmami, zvlášť v oblasti virtualizace a bezpečnosti, a my jsem tak schopni díky studentům propojit komerci s vývojem a doporučit firmám nejlepší řešení," říká Holeček.

Secondhandové firmě, která nyní zaměstnává 13 lidí a mezi jejíž klienty patří například ministerstvo vnitra, banka Creditas, nábytkářská firma Sconto, Prusa Manufacturing či Hyundai Centrum Praha, se tak podařilo přesunem za kvalifikovaným pracovníky dosáhnout synergického efektu. Rozrostla se o zkušené pracovníky, získala nové zakázky a zatímco její tržby rostly dříve o 20 až 30 procent ročně, letos stoupnou minimálně o 35 procent na 50 milionů korun.

URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-secondhand-na-servery-shanel-lidi-sel-za-studenty-a-ted-si-muze-vybirat-182432

5. 12. 2021; Logistika.iHned.cz

Skupina Packeta se účastnila EXPO Dubai 2020. Na světové výstavě představila plně funkční dron i robotické třídičky

Skupina Packeta, která vlastní českou technologickou firmu Zásilkovna a další společnosti zajišťující služby výdejních míst, logistiky a doručení do zahraničí, se zúčastní světové výstavy EXPO Dubai 2020. Výstava má tradici již přes 170 let a poprvé v historii je hostitelem země regionu MENA & SA. Skupina Packeta zde od 23.října do 14. listopadu v českém pavilonu prezentovala své služby a vystavila plně funkční dron, který byl využit v pilotním projektu pro autonomní doručování ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT.

Celosvětová pandemie zapříčinila přesunutí loňského ročníku přesně o rok. Výstava EXPO Dubai 2020 potrvá od 1.října 2021 do 31.března 2022. Poprvé v historii je hostitelem arabská země. Světové výstavy se účastní téměř 200 zemí a očekávaná účast se pohybuje přes 25 milionů návštěvníků. Hlavním mottem letošní šestiměsíční přehlídky, která začala 1.října, je "Connecting Minds, Creating Future". Český pavilon se na výstavě nese v duchu Českého jara se zaměřením na udržitelnost.

Nově mohou e-shopy s Packetou oslovit více než devět milionů zákazníků ve Spojených arabských emirátech. Ve spolupráci s lokálním přepravním partnerem Aramex je možné doručit zásilky na adresu v režimu D+3. Packeta nabízí doručení do všech emirátů za stejnou cenu a to od 550 korun bez DPH. Veškeré zásilky jsou do SAE přepravovány letecky a nelze tak přepravovat zboží, které je platnou legislativou z letecké přepravy automaticky vylučováno.

URL| https://Logistika.ekonom.cz/c1-67008280-skupina-packeta-se-ucastnila-expo-dubai-2020-na-svetove-vystave-predstavila-plne-funkcni-dron-i-roboticke-tridicky

4. 12. 2021; halonoviny.cz

Ocenění Česká hlava 2021 udělena

Ocenění Česká hlava 2021 získali čtyři vědci, jedna vědkyně a jedna firma. Vedle laureáta hlavní národní ceny, experta na teorii systémů a automatického řízení Vladimíra Kučery, dostal cenu například Pavel Osmančík z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za studii prevence mozkové příhody nebo vědkyně Martina Háková zkoumající využití nanovlákenných polymerů. Ocenění Kučery schválila v listopadu vláda.

Kučerovým významným vědeckým přínosem je parametrizace regulátorů, které stabilizují danou soustavu – tzv. Youla-Kučerova parametrizace. Tento výstup podle odborníků umožnil nový přístup k návrhu optimálních a robustních regulačních obvodů. Kučera byl v minulosti dlouholetým ředitelem Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (AV) a také děkanem Fakulty elektrotechnické ČVUT. Působil na mnoha zahraničních pracovištích – například v Kanadě, Spojených státech či ve Francii. Profesorem technické kybernetiky se stal v roce 1996. Nyní pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a je emeritním vědeckým pracovníkem AV.

Pavel Osmančík, laureát ceny Lorem za mimořádný počin v oblasti zdravotnictví, vedl studii porovnávající metody prevence cévní mozkové příhody u pacientů s poruchou srdečního rytmu – takzvanou fibrilací síní. Studie prokázala, že chirurgický zákrok, uzávěr ouška levé síně, je v prevenci mozkové příhody stejně účinný jako dlouhodobá léčba snižující srážlivost krve.

Ocenění v kategorii Invence letos dostal odborník na modelování biologických systémů Jiří Potůček za telemedicínskou platformu pro lékaře. Ti skrze ní mohou pacienty »navštěvovat« v domácím prostředí a monitorovat na dálku některé jejich fyziologické funkce. Potůček sdělil, že původní projekt byl poprvé spuštěn před několika lety v Brazílii, uplatnění bude mít také v Egyptě a v budoucnu by měla být pokročilá verze systému využitelná i v ČR.

Cenu Doctorandus za technické vědy má Martina Háková z královéhradecké Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z výsledků výzkumu, na kterém pracovala, byl vznik patentované technologie na výrobu tzv. vlákenných sorbentů ze směsi mikro a nanovláken. Háková mimo jiné testovala podmínky použití nanovláken při analýze léčiv v biologických vzorcích. Díky výzkumu tým určil několik nanovlákenných materiálů, které jsou méně nákladné oproti komerčním sorbentům a fungují lépe. Vědkyně spolupracovala s odborníky z Technické univerzity v Liberci.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Libor Šmejkal, který s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevil nový typ takzvaných antiferromagnetů – krystalů se sousedními atomovými magnetickými momenty uspořádanými opačným směrem. »Ukazuje se, že takové krystaly umožňují, aby se elektrony v nich pohybovaly velmi efektivním způsobem,« řekl Šmejkal. Tím, že tým experimentálně ověřil původní teoretickou předpověď, přispěl ke vzniku nového oboru – topologického magnetismu s nízkoztrátovými a vysoce mobilními elektrony. Výzkum může v budoucnu přispět například k větší výdrži baterií v elektronice a k technologiím šetrnějším vůči životnímu prostředí.

Firma Final Tools pak letos získala cenu v kategorii Industrie. Uspěla díky vývoji souboru nástrojů pro velmi přesné obrábění děr – například nábojových komor u zbraní či pístových otvorů v hydraulice.

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. Loňským laureátem byl molekulární imunolog Václav Hořejší. V minulosti cenu získali například egyptolog Miroslav Bárta, chemik Antonín Holý, lékař Pavel Klener, který se zasloužil o zavedení chemoterapie do léčby zhoubných nádorů, nebo zakladatel dětské onkologie Josef Koutecký. K dalším laureátům patří rostlinný genetik Jaroslav Doležel či odborník na středověkou duchovní kulturu Petr Sommer.

Foto: Zleva laureát ceny Lorem (ocenění Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra) Pavel Osmančík, laureát ceny Invence (ocenění společnosti ABB) Jiří Potůček, laureátka ceny Doctorandus za technické vědy Martina Háková, laureát Národní ceny vlády Česká hlava Vladimír Kučera, Libor Jílek ze společnosti Final Tools, která získala Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu, a laureát ceny Doctorandus za přírodní vědy Libor Šmejkal.

FOTO – ČTK/Michal KAMARYT

4. 12. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Technologie nejsou neutrální

Rozmanité a inspirativní prostředí pro studium, vědu i práci

Webové stránky projektu ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Technologie-nejsou-neutralni-685431

3. 12. 2021; iDNES.cz

Ocenění Česká hlava letos získali čtyři vědci, jedna vědkyně a jedna firma

Vedle laureáta hlavní národní ceny, experta na teorii systémů a automatického řízení Vladimíra Kučery, dostal cenu například Pavel Osmančík z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za studii prevence mozkové příhody nebo vědkyně Martina Háková zkoumající využití nanovlákenných polymerů.

Kučerovým významným vědeckým přínosem je parametrizace regulátorů, Vladimír Kučera Osmančík které stabilizují danou soustavu - tzv. Youla-Kučerova parametrizace. Tento výstup podle odborníků umožnil nový přístup k návrhu optimálních a robustních regulačních obvodů. Kučera v minulosti působil také jako dlouholetý ředitel Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (AV) a jako děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Pavel Osmančík, laureát ceny Lorem za mimořádný počin v oblasti zdravotnictví, vedl studii porovnávající metody prevence cévní mozkové příhody u pacientů s poruchou srdečního rytmu - takzvanou fibrilací síní. Studie prokázala, že chirurgický zákrok, uzávěr ouška levé síně, je v prevenci mozkové příhody stejně účinný jako dlouhodobá léčba snižující srážlivost krve.

Ocenění v kategorii Invence letos dostal odborník na modelování biologických systémů Jiří Potůček za telemedicínskou platformu pro lékaře. Ti skrze ní mohou pacienty "navštěvovat" v domácím prostředí a monitorovat na dálku některé jejich fyziologické funkce. Potůček ČTK sdělil, že původní projekt byl poprvé spuštěn před několika lety v Brazíii, uplatnění bude mít také v Egyptě a v budoucnu by měla být pokročilá verze systému využitelná i v Česku.

20. ročník soutěže Česká hlava 2021 pro nejlepší české vědce a techniky proběhl 3. prosince 2021 v Praze. Zleva laureát ceny Lorem (ocenění Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra) Pavel Osmančík, laureát ceny Invence (ocenění společnosti ABB) Jiří Potůček, laureátka ceny Doctorandus za technické vědy Martina Háková, laureát Národní ceny vlády Česká hlava Vladimír Kučera, Libor Jílek ze společnosti Final Tools, která získala Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu, a laureát ceny Doctorandus za přírodní vědy Libor Šmejkal.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Libor Šmejkal, který s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevil nový typ takzvaných antiferromagnetů - krystalů se sousedními atomovými magnetickými momenty uspořádanými opačným směrem. "Takové krystaly se ukazují, že umožňují, aby se elektrony v nich pohybovaly velmi efektivním způsobem," řekl ČTK Šmejkal. Tím, že tým experimentálně ověřil původní teoretickou předpověď ověřit, přispěl ke vzniku nového oboru - topologického magnetismu s nízkoztrátovými a vysoce mobilními elektrony.

Firma Final Tools pak letos získala cenu v kategorii Industrie. Uspěla díky vývoji souboru nástrojů pro velmi přesné obrábění děr - například nábojových komor u zbraní či pístových otvorů v hydraulice.

Foto:

Logo Česká hlava

Česká hlava

URL| https://www.idnes.cz/technet/veda/ceska-hlava-oceneni-vedci.A211203_140035_veda_alv

3. 12. 2021; Novinky.cz

Ocenění Česká hlava získalo pět vědců a firma

Ocenění Česká hlava 2021 získali čtyři vědci, jedna vědkyně a jedna firma. Vedle laureáta hlavní národní ceny, experta na teorii systémů a automatického řízení Vladimíra Kučery, dostal cenu např. Pavel Osmančík z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za studii prevence mozkové příhody či Martina Háková zkoumající využití nanovlákenných polymerů.

Kučerovým významným vědeckým přínosem je parametrizace regulátorů, které stabilizují danou soustavu - tzv. Youla-Kučerova parametrizace. Tento výstup podle odborníků umožnil nový přístup k návrhu optimálních a robustních regulačních obvodů.

Kučera v minulosti působil také jako dlouholetý ředitel Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR a jako děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Působil na mnoha zahraničních pracovištích - v Kanadě, USA či ve Francii. Profesorem technické kybernetiky se stal v roce 1996. Nyní pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a je emeritním vědeckým pracovníkem AV ČR.

Chirurgický zákrok stejně účinný jako léčba

Studie prokázala, že chirurgický zákrok, uzávěr ouška levé síně, je v prevenci mozkové příhody stejně účinný jako dlouhodobá léčba snižující srážlivost krve.

Potůček sdělil, že původní projekt byl poprvé spuštěn před několika lety v Brazílii, uplatnění bude mít také v Egyptě a v budoucnu by měla být pokročilá verze systému využitelná i v Česku.

Analýza léčiv

Háková mj. testovala podmínky použití nanovláken při analýze léčiv v biologických vzorcích. Díky výzkumu tým určil několik nanovlákenných materiálů, které jsou méně nákladné oproti komerčním sorbentům a fungují lépe. Vědkyně spolupracovala s odborníky z Technické univerzity v Liberci.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Libor Šmejkal, který s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevil nový typ tzv. antiferromagnetů - krystalů se sousedními atomovými magnetickými momenty uspořádanými opačným směrem.

"Takové krystaly se ukazují, že umožňují, aby se elektrony v nich pohybovaly velmi efektivním způsobem,” popsal Šmejkal.

Tím, že tým experimentálně ověřil původní teoretickou předpověď ověřit, přispěl ke vzniku nového oboru - topologického magnetismu s nízkoztrátovými a vysoce mobilními elektrony. Výzkum může v budoucnu přispět k větší výdrži baterií v elektronice a k technologiím šetrnějším vůči životnímu prostředí.

Firma Final Tools pak letos získala cenu v kategorii Industrie. Uspěla díky vývoji souboru nástrojů pro velmi přesné obrábění děr, např. nábojových komor u zbraní či pístových otvorů v hydraulice.

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. Loňským laureátem byl molekulární imunolog Václav Hořejší. V minulosti cenu získali egyptolog Miroslav Bárta, chemik Antonín Holý, lékař Pavel Klener, který se zasloužil o zavedení chemoterapie do léčby zhoubných nádorů, nebo zakladatel dětské onkologie Josef Koutecký.

K dalším laureátům patří rostlinný genetik Jaroslav Doležel či odborník na středověkou duchovní kulturu Petr Sommer.

URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/oceneni-ceska-hlava-ziskalo-pet-vedcu-a-firma-40380074

3. 12. 2021; CT24.cz

Česká hlava si letos cení prevence mozkových příhod a magnetických objevů

Ocenění Česká hlava 2021 získali čtyři vědci, jedna vědkyně a jedna firma. Vedle laureáta hlavní národní ceny, experta na teorii systémů a automatického řízení Vladimíra Kučery, dostal cenu například Pavel Osmančík ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za studii prevence mozkové příhody nebo vědkyně Martina Háková zkoumající využití nanovlákenných polymerů. Ocenění Kučery schválila v listopadu vláda.

Kučerovým významným vědeckým přínosem je parametrizace regulátorů, které stabilizují danou soustavu - Youla-Kuče¬rova parametrizace. Tento výstup podle odborníků umožnil nový přístup k návrhu optimálních a robustních regulačních obvodů. Kučera v minulosti působil také jako dlouholetý ředitel Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (AV) a jako děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Pavel Osmančík, laureát ceny Lorem za mimořádný počin v oblasti zdravotnictví, vedl studii porovnávající metody prevence cévní mozkové příhody u pacientů s poruchou srdečního rytmu - takzvanou fibrilací síní. Studie prokázala, že chirurgický zákrok, uzávěr ouška levé síně, je v prevenci mozkové příhody stejně účinný jako dlouhodobá léčba snižující srážlivost krve.

Ocenění v kategorii Invence letos dostal odborník na modelování biologických systémů Jiří Potůček za telemedicínskou platformu pro lékaře. Ti skrze ní mohou pacienty "navštěvovat" v domácím prostředí a monitorovat na dálku některé jejich fyziologické funkce. Potůček sdělil, že původní projekt byl poprvé spuštěn před několika lety v Brazíii, uplatnění bude mít také v Egyptě a v budoucnu by měla být pokročilá verze systému využitelná i v Česku.

Háková mimo jiné testovala podmínky použití nanovláken při analýze léčiv v biologických vzorcích. Díky výzkumu tým určil několik nanovlákenných materiálů, které jsou méně nákladné oproti komerčním sorbentům a fungují lépe. Vědkyně spolupracovala s odborníky z Technické univerzity v Liberci.

Nový vědní obor o magnetismu

"Takové krystaly se ukazují, že umožňují, aby se elektrony v nich pohybovaly velmi efektivním způsobem," řekl Šmejkal. Tím, že tým experimentálně ověřil původní teoretickou předpověď ověřit, přispěl ke vzniku nového oboru - topologického magnetismu s nízkoztrátovými a vysoce mobilními elektrony.

URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3409402-ceska-hlava-si-letos-ceni-prevence-mozkovych-prihod-a-magnetickych-objevu

3. 12. 2021; techmagazin.cz

Technologie nejsou neutrální

Procentuální zastoupení studentek na FEL každoročně roste, ovšem poměrně pomalu (za posledních deset let o osm procentních bodů). V roce 2020 měla Fakulta elektrotechnická 16,2 % studentek. S vyšším vzděláním míra zastoupení žen klesá. Studující ze zahraničí v roce 2020 tvořili 22,5 % všech studujících. Tyto statistiky nyní hodlá Fakulta elektrotechnická rozšířit o data, která dosud neshromažďovala. Pomocí analýzy dostupných dokumentů, procesů, dotazníkového šetření a rozhovorů s různými zájmovými skupinami se tak pokusí definovat, jak je možné rozmanitější prostředí na fakultě utvářet a podporovat.

Rozmanité prostředí pro studium, vědu i práci

FEL řeší témata jako elektromobilita, AI, Smart City, Smart Home, eHealth, IoT, bezpečnost na internetu, 5G sítě nebo začleňování robotů do pracovního procesu a služeb. Všechny tyto oblasti s sebou přinášejí velkou změnu pro životy lidí na celém světě. Proto fakulta usiluje o vytvoření příznivého prostředí pro odborníky s různými zkušenostmi, z různých oborů, kultur, muže i ženy, aby pomohli vyvíjet technologie, které mají sloužit různým cílovým skupinám.

Publikováno: 3. 12. 2021 / Počet přečtení: 12

3. 12. 2021; nejbusiness.cz

Technologie nejsou neutrální. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze proto zahájila průzkum rozmanitosti

Rozmanité a inspirativní prostředí pro studium, vědu i práci

3. 12. 2021; focuson.cz

Video Jak slaví vánoce roboti z fakulty elektrotechnické ČVUT

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou. Takto přistoupili výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT k natočení svého vánočního videa, kterým chtějí popřát šťastné a veselé Vánoce, ale také stylově oslavit úspěšný rok 2021. Rok, kdy si připomínáme 100 let od chvíle, kdy slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R.U.R., aby se v následujících desetiletích stalo patrně světově nejpoužívanějším českým slovem.

Tvůrci se snažili ve videu s názvem „Šťastné a veselé z robotického betléma“ ukázat to nejlepší, co Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti robotiky může aktuálně nabídnout. Ke stromečku v předsálí Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se podařilo přivést roboty hned z několika vědeckých pracovišť – Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Všechna tato pracoviště zaznamenala v roce 2021 pozoruhodné úspěchy. O jejich důležitosti, která se ještě více potvrdila kvůli koronavirové pandemii mluvil i Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Video vzniklo v produkci společnosti baohaus producenta Olivera McGillicka a režírovali ho Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili. Kameramanem byl Daniel Hotový. „Režírovat roboty byla zajímavá zkušenost a musíme říci, že když se člověk trochu naladí na mantinely možností herecké akce, režírují se dobře. Tento projekt hodnotíme povedeně, naším cílem bylo, aby z videa byly cítit Vánoce na první dobrou, a to se doufáme povedlo,” zhodnotili zkušenost s natáčením na FEL ČVUT Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili z režijního dua bao-bab.

Příběh videa si tak trochu pohrává s autonomním chováním robotů. Ačkoli se roboti ve své samostatnosti posouvají dopředu také díky práci informatiků z FEL ČVUT, k tomu, aby sami „autonomně“ slavili Vánoce, mají ještě daleko. Za jejich pohyby a tancem stojí hodiny práce jejich programátorů a operátorů. Za příklad může sloužit humanoidní robot Pepper, který ve videu imituje hraní na píšťalu a jehož pohyby bylo potřeba naprogramovat.

Ve videu účinkují:

Kráčející roboti SPOT , Scarab, Daisy

Pásový robot Charlie

Kolový robot Husky

Balancující robot SK80

Humanoidní roboti iCub, Pepper, Nao a Ludvík složený z LEGO

Dron X500, kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí

LEGO robot hrající na klávesy

2. 12. 2021; FeedIT.cz

O vítězství v prestižní soutěži IT SPY se při online finále utká 8 autorů nejlepších diplomových prací letošního roku

Středa 8. prosince bude patřit nejlepším mladým IT mozkům z České republiky i ze Slovenska, kteří se ve finále utkají o nejvyšší příčky v prestižní soutěži IT SPY 2021.

Právě tato soutěž o nejlepší diplomovou práci z oblasti informačních technologií si klade za cíl upozornit na mladé talentované informatiky a pomoci jim odstartovat jejich kariéru. Do aktuálního 12. ročníku soutěže se přihlásilo více než 1200 autorů diplomových prací obhájených v uplynulém akademickém roce na předních českých a slovenských vysokých školách. Online prezentace 8 finálových diplomových prací před odbornou porotou akademiků i osobností z praxe proběhnou 8. prosince od 9 hodin. Prezentace se budou přenášet na Facebook soutěže a na LinkedIn. Ve stejný den od 15 hodin pak proběhne slavnostní vyhlášení vítězů, kterého se online zúčastní i zástupci organizací, které udělily soutěži záštitu. Právě slavnostní finále bude online přenášet zpravodajský portál iDNES.CZ i další média. Vítěz získá 1000 eur, které na další rozvoj nejlepšího projektu poskytne spolupořadatel soutěže IT společnost Profinit. Autorům tří nejlepších prací věnuje počítačová škola GOPAS odborné kurzy dle vlastního výběru v celkové hodnotě 30.000 Kč.

Informatika prostupuje do všech rovin našeho života, proto o silná témata nemají nouzi ani diplomové práce z této progresivní oblasti, které přihlásili jejich autoři do soutěže IT SPY. Finálové práce letošního ročníku se zabývají například vývojem algoritmu pro hodnocení fotografií vesmírného odpadu, kvalitnějším snímkováním sítnice oka s cílem diagnostiky zeleného zákalu a obranou počítačových systémů proti kybernetickým útokům s využitím strojového učení. Zájem o účast je každoročně velký, i v letošním roce se přihlásilo více než 1200 diplomových prací obhájených v uplynulém akademickém roce na 13 českých a slovenských vysokých školách. " Z průběžného hodnocení semifinalistů a postupujících finalistů se rýsuje velmi těsný souboj o nejlepší práci. Myslím, že porota bude mít opravdu těžké rozhodování a jsem velmi zvědavý na výsledek," hodnotí dosavadní průběh soutěže předseda poroty, Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. S tématy všech 8 finálových prací a s jejich autory se může široká veřejnost blíže seznámit během online prezentací před porotou v rámci finále ve středu 8. prosince 2021 od 9 hodin. Prezentace se budou streamovat na Facebook a Linkedin . Od 15 hodin se pak mohou zájemci o to nejlepší od mladých informatiků těšit na finálové vyhlášení vítězů, které bude přenášet iDNES.CZ a další zpravodajské portály.

"Po loňském online finále soutěže jsme se těšili, že letošní vyhlášení výsledků včetně prezentací finálových prací před porotou proběhne prezenční formou. Porotci i finalisté jsou z univerzit z celé České a Slovenské republiky a vzhledem k současné epidemiologické situaci by bohužel byla jejich osobní přítomnost na finále i letos velmi nejistá," vysvětluje Jakub Šich, zástupce spoluorganizátora soutěže, přední IT společnosti Profinit. " Letos bychom rádi posunuli finále soutěže IT SPY zase o kousek dál a zpřístupnili ji širšímu spektru diváků. Finálové diplomové práce si pozornost určitě zaslouží, proto jsme rádi, že celý finálový den se bude streamovat na sociálních sítích a slavnostní vyhlašování vítězů soutěže budou přenášet zpravodajské weby jako iDNES.CZ, Tyden.cz a Ceskenoviny.cz. Přípravě online finále se věnuje 12členný tým zhruba měsíc a účast zde potvrdili významní hosté jako ministr průmyslu ČR, zástupci Hospodářské komory ČR, Asociace pro výpočetní techniku – Czech ACM Chapter a slovenského institutu KInIT," doplňuje Šich.

Program finále 12. ročníku soutěže IT SPY, středa 8. prosince 2021

9:00 – 12:05 Prezentace osmi finálových prací, online přenos bude probíhat na Facebooku v události: IT SPY 2021 / Den, kdy se rodí nové hvězdy IT scény, https://fb.me/e/4LQFr7KbH

15:00 – 16:00 Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže IT SPY 2021 můžete sledovat online na zpravodajském portálu České noviny: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2125102?h=a48f2ecb497cf39c356452fff1427b28 Rozhovor s předsedou poroty soutěže IT SPY, doc. Ing. Jiřím Vokřínkem, Ph.D. (České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická)

Jak hodnotíte letošní nominace na nejlepší diplomové práce?

Letošní ročník se vyznačuje méně nominacemi než ročník předešlý, což ale rozhodně není znát na kvalitě nejlepších prací. Z výsledků hodnocení semifinalistů se rýsuje velmi těsný souboj o vítězství. Myslím, že porota bude mít opravdu těžké rozhodování a jsem velmi zvědavý na výsledek. Na nominacích se letos projevily i komplikace s dokončováním vlastních prací v plné kvalitě během pandemie, zejména pokud práce vyžaduje například testování v laboratořích, polních podmínkách, nebo i studie s uživateli.

Sledujete nějaký posun ve zpracovávaných tématech?

Nezaznamenal jsem žádný zásadní posun témat. Předpokládám, že se práce související s pandemií spíše objeví v následujících ročnících. Na špičkové práci studenti pracují i déle než rok, takže od definice zadání práce až k finále soutěže IT SPY uběhne rok i více.

Změnila se nějak během tohoto covidového ročníku struktura přihlášených prací? Sledujete ještě nějaké další změny oproti předchozím necovidovým ročníkům?

Covidový ročník má zatím vliv zejména na počet finálových prací, což se ale neprojevilo na kvalitě těch nejlepších. V tématech prací se to zatím neprojevuje a další změny jsem zatím nepozoroval.

Jak pro Vás osobně bylo obtížné vybrat z padesátky nominovaných prací finálových osm prací?

Pro mě osobně to nebylo příliš těžké. Výběr se opírá o nominace ambasadorů a peer-review porotců. Každá práce je hodnocena třemi hodnotiteli, takže výsledný výběr není příliš obtížný. Náročnou práci mají samozřejmě ambasadoři při nominacích, což je velmi obtížná role, a pak následně porotci při finálovém hodnocení. Očekávám, že i letos nebude výběr té vůbec nejlepší práce jednoduchá záležitost.

Přehled finalistů:

Jméno finalisty

Název soutěžní diplomové práce

Název přihlašující vysoké školy

Lukáš Kuhajda

Omezení šumu signálu v genetických přepínačích

Západočeská univerzita v PlzniFakulta aplikovaných věd

Mgr. Filip Svoboda

Agilní adaptace pro výzkumnou laboratoř

Masarykova univerzita v BrněFakulta informatiky

Daniel Kyselica

Pokročilé algoritmy pro segmentaci astronomických snímků kosmického odpadu

Univerzita Komenského v BratislaveFakulta matematiky, fyziky a informatiky

Ing. Jan Tománek

Profilování haldy s nízkou latencí

České vysoké učení technické v PrazeFakulta informačních technologií

Sára Juranková

Aspektově založená analýza sentimentu formulářů konferenčních recenzí

Vysoká škola ekonomická v PrazeFakulta informatiky a statistiky

Patrik Goldschmidt

Zmírnění útoků DoS pomocí strojového učení

Vysoké učení technické v BrněFakulta informačních technologií

Mgr. Matúš Goliaš

Gradientem zesílená segmentace snímků sítnicového fundu

Univerzita Karlova Matematicko-fyzikální fakulta

Jindřiška Deckerová

Zobecněné problémy se směrováním se souvislými sousedstvími

České vysoké učení technické v PrazeFakulta elektrotechnická

O soutěži IT SPY

IT SPY 2021 je již dvanáctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Spoluorganizátorem je přední český software house Profinit.

Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters (acm.org) a společnost Profinit.

Zájemci o práci v IT se mohou zaregistrovat na webu www.itspy.cz pro zasílání pracovních nabídek od partnerů soutěže.

Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk

O společnosti Profinit EU, s.r.o.

Profinit poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. Více informací naleznete na www.profinit.eu

2. 12. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Evropské univerzity se spojují pro výchovu kvantových odborníků budoucnosti

Desítky evropských univerzit včetně ČVUT, prostřednictvím Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI), se spojily v rámci evropského projektu QTEdu Open Master spadajícího do evropského projektu Quantum Flagship. Cílem univerzit a dalších zapojených organizací je vychovat kvantové odborníky, kteří budou potřeba pro už začínající rozvoj kvantových technologií.

"Kvantové technologie jsou nyní v podobné situaci jako byl internet na začátku 90. let. Už nyní víme, že kvantové technologie jsou technologie zítřka a budou se velmi pravděpodobně široce uplatňovat v nejrůznějších sférách. Všechny mocnosti, včetně Evropské unie si to uvědomují a my jsme rádi, že můžeme být u toho a podílet se na tom," říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

V programu QTEdu předkládají zapojené instituce studentům širokou nabídku kurzů v oblasti kvantových technologií a také možnost zapojit se do výzkumných projektů. V pondělí 6. prosince 2021 proběhne od 16.00 hodin úvodní online setkání, během kterého se program QTEdu Open Master (více ZDE) představí. Na ČVUT cílí především na studenty FJFI, ale také Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií.

"Hned na začátku nabízí několik univerzit, například University of Copenhagen, University of Amsterdam či University of Helsinki či naše FJFI, několik seminářů z různých oblastí kvantových technologií. Studenti si je mohou zapsat a mohou za jejich absolvování získat kredity," vysvětluje Aurél Gábris z Katedry fyziky FJFI, který je jedním z koordinátorů programu QTEdu Open Master a současně kontaktní osoba pro zájemce z České republiky.

Řada univerzit už také v programu QTEdu nabízí několik výzkumných projektů pro studenty magisterského, ale i bakalářského stupně studia. "Je to skvělá příležitost pracovat na tématu, které se podílí na rozvoji kvantových technologií v Evropě," dodává Aurél Gábris.

Program QTEdu je součástí projektu Quantum Flagship podpořeného Evropskou komisí částkou ve výši 1,5 miliardy eur. Jeho cílem je poskytnout univerzitním studentům v celé Evropě možnosti studovat kvantové technologie v celé jejich šíři a získat cenné výzkumné zkušenosti od předních odborníků bez ohledu na zemi.

Od ledna 2022 bude v rámci QTEdu zahájen rozsáhlý program stáží, který studentům umožní jak vzdálené, tak osobní praktické seznámení se špičkovým výzkumem v oblasti kvantových technologií. Komunikačním jazykem projektu je angličtina.

Více informací a nabídku kurzů i výzkumných programů najdou zájemci na webových stránkách ZDE.

Quantum Flagship má EU dostat do čela rozvoje kvantových technologií

Quantum Flagship je jeden z největších evropských projektů, kterým chce Evropská unie dohnat vývoj v kvantových technologiích v zemích jako jsou USA nebo Čína. Cílem Quantum Flagship je dostat kvantové technologie z laboratoří na trh a posílit a konsolidovat výzkum v této oblasti v rámci celé Evropy tak, aby Evropa byla na předním místě v druhé kvantové revoluci. Zatímco První kvantová revoluce nám umožnila pochopit fyzikální zákony v mikroskopickém prostoru a přinesla některé průlomové technologie, jakými jsou tranzistor nebo laser, druhou kvantovou revoluci umožňuje zlepšující se schopnost manipulovat s kvantovými jevy ve speciálně navržených systémech a materiálech. Dopad této revoluce by měl být přelomový, a to v mnoha různých oblastech od kvantových počítačů, přes kvantovou komunikaci či senzory. Uplatnění mají najdou zejména v oblasti vysokovýkonných výpočtů, bezpečnosti, komunikaci, ale i v chemii, farmacii a mnoha dalších oblastech. Implementace nových technologií vzniklých v rámci druhé kvantové revoluce nejen vylepší stávající technologie, ale velmi pravděpodobně přinese i některé zcela nové možnosti.

V Evropě zaostává oproti například Spojeným státům, Japonsku, Kanadě nebo Číně. Zapojení se České republiky do tohoto projektu je jedinečnou šancí pro rozvoj kvantových technologií a průmyslu v České republice.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.

2. 12. 2021; FeedIT.cz

Technologie nejsou neutrální. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze proto zahájila průzkum rozmanitosti

Roboty, drony nebo umělá inteligence působí neutrálně, stojí však za nimi lidé, kteří do nich vkládají své zkušenosti, vědomosti i sociální faktory.

Technologické týmy, které nejsou rozmanité, proto mohou vyvíjet řešení přehlížející společenské i biologické odlišnosti různých skupin a selhávat tak v naplnění jejich potřeb. Budování rozmanitějšího prostředí je tedy v technologiích sílící téma a neopomíjí ho ani Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Zahajuje jej vstupním průzkumem rozmanitosti, na kterém spolupracuje s technologickými partnery ŠKODA AUTO a Continental Automotive

Rozmanité a inspirativní prostředí pro studium, vědu i práci

Webové stránky projektu: https://studuj.fel.cvut.cz/poznejte-fel/rozmanitost

URL| https://feedit.cz/2021/12/02/technologie-nejsou-neutralni-fakulta-elektrotechnicka-cvut-v-praze-proto-zahajila-pruzkum-rozmanitosti/

2. 12. 2021; vecerni-praha.cz

FEL ČVUT v Praze zahájila průzkum rozmanitosti technologií

Roboty, drony nebo umělá inteligence působí neutrálně, stojí však za nimi lidé, kteří do nich vkládají své zkušenosti, vědomosti i sociální faktory.

Rozmanité a inspirativní prostředí pro studium, vědu i práci

Webové stránky projektu:

1. 12. 2021; Eelektro

Společnost Rohde & Schwarz je partnerem Fakulty elektrotechnické ČVUT v oblasti výzkumu a vzdělávání

Technologický koncern Rohde & Schwarz a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT podepsaly 8. listopadu 2021 smlouvu o spolupráci. Smlouva umožní dlouhodobý rozvoj aktivit v oblasti vzdělávání a výzkumu a vývoje.

Výzkumníci a studenti FEL ČVUT tak budou moci využívat špičkové přístrojové vybavení a technologie, jako osciloskopy, signální generátory, spektrální analyzátory, které vyrábí závod Rohde & Schwarz ve Vimperku. V oblasti výzkumu a vývoje smluvní spolupráce předpokládá vytváření společných řešitelských týmů a sdílení výzkumných kapacit.

V oblasti vzdělávacích aktivit bude společnost Rohde & Schwarz na svých pracovištích v Praze a ve Vimperku mimo jiné podporovat exkurze studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT a jejich výměnné pobyty. Studenti se tak budou moci zapojit do praxe ve firmě, která zaujímá vedoucí postavení v oborech měřící techniky, pozemní, námořní i letecké komunikace, radiomonitoringu či v systémech pro zpracování obrazu i zvuku.

"Těší mne, že Fakulta elektrotechnická ČVUT získává partnera, který v oblastech výzkumu a vývoje představuje špičku ve svých oborech a má zájem podporovat vzdělávání u našich studentů elektrotechniky a informatiky. V oblasti výzkumu a vývoje budeme diskutovat vznik společných výzkumných týmů, ve kterých budou moci naši výzkumníci přispět k inovacím firmy Rohde & Schwarz," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT v Praze.

"Smlouva o spolupráci s FEL ČVUT tvoří další evoluční krok ve vzájemných vztazích. Tímto krokem chceme podpořit praktickou část vzdělávání budoucích absolventů a umožnit jim setkat se s nejnovějšími technologiemi, které naše společnost vyvíjí a vyrábí. Jedním z dílčích cílů prohloubení této spolupráce je také propojení aktivit se středoškolským prostředím tak, aby se nám společně podařilo zvýšit zájem nových studentů o technické obory. Tedy o obory, které mají perspektivní budoucnost na trhu práce v dalším desetiletí," dodává k podpisu Milan Černý, vedoucí Personálního oddělení v Rohde & Schwarz Vimperk.

Fakulta elektrotechnická ČVUT rozvíjí špičkový výzkum v oblastech technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje telekomunikačními sítěmi a alternativními energetickými zdroji přes umělou inteligenci a robotiku až po bioinformatiku, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL zkoumat a studovat. K celkovému vědeckému výkonu ČVUT přispívá FEL jednou třetinou měřeno impaktovanými publikacemi a jejich citacemi, v oblasti špičkových publikací a zahraničních patentů její podíl přesahuje 40 procent.

Tiskové materiály FEL ČVUT.

Foto: Prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT v Praze a Petr Šalanda (RS)

1. 12. 2021; Brněnský deník

Tématem čtvrtého ročníku Energetické olympiády byly klimatické změny

Novinkou letošní Energetické olympiády, která vyvrcholila finálovým kolem 3. – 5. listopadu, bylo zaměření na aktuálně velmi skloňovanou problematiku klimatických změn. Studenti měli možnost více porozumět souvislostem z této oblasti.

Do školního kola, které se uskutečnilo 15. října, se letos přihlásilo 363 týmů (1070 studentů). Stejně jako loni i letos proběhlo kvůli pandemii COVID-19 online nejen školní kolo, ale také finále. Studenti sice neměli možnost přijet na Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, zato měli více času na zpracování svých videí.

Celkem se do třetího ročníku soutěže přihlásilo 363 týmů z celé ČR, z nichž 330 odevzdalo test v řádném termínu. Oproti loňskému roku se tak zvýšil zájem studentů o 30 procent. Do finálového kola postoupilo 25 nejlepších týmů a mimořádně získal divokou kartu také tým, který se umístil na 26. místě. Většina přihlášených studentů (60 procent) byla z gymnázií, ostatní byli zejména z průmyslových a vyšších odborných škol. Stejně jako v předchozích letech se i letos zúčastnili studenti ze všech krajů ČR.

Ve finálovém kole si studenti nejprve poslechli přednášky odborníků, následně si ve spolupráci s mentory z řad profesionálů a lektorů energetické gramotnosti vybrali téma ke zpracování. Veškerá komunikace mezi soutěžícími a organizátory probíhala prostřednictvím komunikační platformy Slack. Celý den studenti poctivě konzultovali své nápady s téměř dvěma desítkami mentorů. Konzultace probíhaly i v pozdních nočních hodinách. Další den měli studenti za úkol nahrát výstupy své práce na YouTube. Desetičlenná hodnotící porota pak hodnotila originalitu, odbornou úroveň, proveditelnost, ale také kvalitu prezentace.

ODMĚNA PRO VÍTĚZE

Vítězný tým si odnesl odměnu ve výši 50 tisíc korun a studenti prvních tří nejúspěšnějších týmů si zajistili možnost dostat se na vysokou školu bez přijímacích zkoušek. Závěrečné slavnostní vyhlášení proběhlo formou přímého přenosu z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Moderování se ujali herec Jiří Maryško a studentka a lektorka Energetické gramotnosti Kamila Roučková.

Výherci 4. ročníku Energetické olympiády 1. místo Fyziklátiči – Gymnázium, Benešov 2. místo Energus – Gymnázium Evolution, s.r.o. 3. místo val – PORG – gymnázium a základní škola, o.p.s. Cenu generálního partnera získal tým Wren – Gymnázium, Plzeň, Mikulášské náměstí

1. 12. 2021; Prazsky.denik.cz

Tématem čtvrtého ročníku Energetické olympiády byly klimatické změny

ODMĚNA PRO VÍTĚZE

1. 12. 2021; technickytydenik.cz¨

Evropské univerzity včetně ČVUT se spojují pro výchovu kvantových odborníků budoucnosti

Desítky evropských univerzit včetně ČVUT, prostřednictvím Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI), se spojily v rámci evropského projektu QTEdu

Open Master spadajícího do evropského projektu Quantum Flagship. Cílem univerzit a dalších zapojených organizací je vychovat kvantové odborníky, kteří budou potřeba pro už začínající rozvoj kvantových technologií.

"Kvantové technologie jsou nyní v podobné situaci jako byl internet na začátku 90. let. Už nyní víme, že kvantové technologie jsou technologie zítřka a budou se velmi pravděpodobně široce uplatňovat v nejrůznějších sférách. Všechny mocnosti, včetně Evropské unie si to uvědomují a my jsme rádi, že můžeme být u toho a podílet se na tom,"říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

V programu QTEdu předkládají zapojené instituce studentům širokou nabídku kurzů v oblasti kvantových technologií a také možnost zapojit se do výzkumných projektů. V pondělí 6. prosince 2021 proběhne od 16.00 hodin úvodní online setkání, během kterého se program QTEdu Open Master představí. Na ČVUT cílí především na studenty FJFI, ale také Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií.

"Hned na začátku nabízí několik univerzit, například University of Copenhagen, University of Amsterdam či University of Helsinki či naše FJFI, několik seminářů z různých oblastí kvantových technologií. Studenti si je mohou zapsat a mohou za jejich absolvování získat kredity,"vysvětluje Aurél Gábris z Katedry fyziky FJFI, který je jedním z koordinátorů programu QTEdu Open Master a současně kontaktní osoba pro zájemce z České republiky.

Více informací a nabídku kurzů i výzkumných programů najdou zájemci na webových stránkách qtom.qtedu.eu.

1. 12. 2021; vecerni-praha.cz

FEL ČVUT: Jak slaví Vánoce roboti

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou.

Tvůrci se snažili ve videu s názvem " Šťastné a veselé z robotického betléma " ukázat to nejlepší, co Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti robotiky může aktuálně nabídnout. Ke stromečku v předsálí Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se podařilo přivést roboty hned z několika vědeckých pracovišť – Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Všechna tato pracoviště zaznamenala v roce 2021 pozoruhodné úspěchy. Jmenujme jen ty nejvýznamnější. Tým CTU-CRAS-NORLAB složený z výzkumníků z katedry kybernetiky a katedry počítačů svedl s nejlepšími týmy světa v soutěži DARPA Subterreanean Challenge, která je kvůli své prestiži považována za "olympiádu robotiků". Drony ze skupiny Multirobotických systémů reprezentovaly českou vědu a výzkum na světové výstavě EXPO. Katedra řídicí techniky představila balancujícího robota SK80 (čti Skejto) či robotické klávesy , ale také po roční covidové přestávce navázala na pořádání Robosoutěže, největšího domácího podniku v programování a konstrukci LEGO robotů pro studenty ze středních a základních škol. Skupina humanoidní robotiky představila nového robota iCub, který díky své elektronické kůži otevírá nové možnosti poznávání lidského mozku.

Ve videu účinkují:

Kráčející roboti SPOT , Scarab, Daisy

Pásový robot Charlie

Kolový robot Husky

Balancující robot SK80

Humanoidní roboti iCub, Pepper, Nao a Ludvík složený z LEGO

Dron X500, kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí

LEGO robot hrající na klávesy

Roboty z Karlova náměstí účinkující ve videu může vidět i veřejnost, nejbližší příležitost pro zájemce o studium na FEL ČVUT představuje v pátek 3. prosince 2021, ve kterém bude možno nahlédnout i do laboratoří, které se podílely na vzniku vánočního videa.

8. 10. 2021; impuls.cz

Dron prostřelí okno hořící budovy speciální kapslí, její náplň uhasí oheň

Nového bojovníka proti ohni představili ve čtvrtek ve Staré Boleslavi experti ze skupiny Multirobotických systémů pražského ČVUT spolu s hasiči. Otestovali možnosti hašení požáru s pomocí dronu, který by usnadnil práci hasičům ve špatně dostupných místech. Na cvičný zásah se můžete podívat v reportáži portálu iDNES.cz.

Jde o autonomní dron speciálně vyvinutý pro hašení ve vícepodlažních budovách,“ představil technologii Radovan Suk z ČVUT.

Primární systém nejprve detekuje ložiska požáru na termosnímcích a lokalizuje oheň pomocí kamery. Následně dron vystřelí náboj s průrazným hrotem, který rozbije okno a náplň (speciální pyrosměs) kapsle požár uhasí.

„Možnosti využití dronů při hašení požárů jsou poměrně slibné,“ shrnul Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů.

Stroj podle předpokladů svých tvůrců usnadní práci hasičů v obtížně přístupných místech. Kromě samotného hašení mohou drony pomoci při vyhledávání lidí v ohrožení, například v nepřístupném terénu, a předat hledanému balíček s první pomocí.

Létající robotický systém může pomoci též při hledání nebezpečných předmětů. Experti z robotického týmu ČVUT nedávno také zkoušeli nasazení roje dronů.

„Při realizaci tohoto projektu jsme se inspirovali přírodou. Hejna ptáků za letu či hejna plovoucích ryb jsou vybavena smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci,“ uvedl Martin Saska.

Autor: Jan Bohata

24. 9. 2021; ceskenoviny.cz

Noc vědců byla v Dejvicích rušná, zaujaly workshopy

Praha - Vyrobit si balzám, poslechnout "zpívající" transformátor nebo vyzkoušet virtuální realitu dnes mohli lidé v prostorách vysokých škol v pražských Dejvicích. Bohatý program Noci vědců v podvečer přitáhl mnoho lidí, program cílil na děti i dospělé. Letošním tématem byl čas, který se odrážel v přednáškách a workshopech z různých oborů.

Před budovou Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) byly už krátce po 17:00, kdy akce začala, desítky lidí. Jedním z lákadel tamního programu se stala světelná dílnička, v níž si děti pod UV osvětlením vyzkoušely jednoduché pokusy s různými světelnými zdroji a zároveň se dozvěděly mnohé o jejich historii.

O několik pater výše se děti pustily do výroby šperků. Workshop byl podle organizátorů součástí širší iniciativy na popularizaci geologie. Účastníci si mohli odnést šperk vyrobený podle vlastního vkusu - z drátků nebo jako minerál na šňůrce. Součástí bylo i představení toho, z jakých lokalit tamní opály, živce a jiné minerály pocházejí, a další zajímavosti.

Rušno bylo na VŠCHT i v respiriu. Konal se tam "chemický sekáč" s vyřazeným laboratorním sklem, děti si vyrobily i papírové hodiny - kukačky a dospělí ochutnali pivo připravené ve školním pivovaru.

Plná pak byla dílna mastí a lektvarů, kde si návštěvníci připravili balzám na rty a odnesli tipy pro výrobu domácí kosmetiky. Jedna z demonstrátorek Olga Doležalová ČTK řekla, že vzhledem k tomu, že téma letošní Noci vědců je čas, se jedna z částí workshopu zaměřila na dospělé, kterým radí se správnou konzervací doma vyrobené kosmetiky, další sekce workshopu byla třeba o stárnutí pleti.

Na nedaleké Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) uvítal návštěvníky starší model závodní formule, kterou vyvinuli její studenti. Mnoho lidí přilákaly také ukázky lékařské techniky. Lenka Svobodová, doktorandka a demonstrátorka, ČTK například popsala použití jedné ze základních vyšetřovacích metod v kardiologii - EKG, a také ukázala přístroj vyvinutý na FEL, který pomáhá odborníkům s vyšetřením lidí, kteří trpí epilepsií. Předvedla také model mozku dospělého člověka vytištěný na 3D tiskárně. V témže úseku se lidé dozvěděli také informace o diabetu, včetně toho, co tuto nemoc způsobuje.

Místnost opodál byla věnována virtuální realitě.

Zástupci FEL tam lidem ukázali třeba projekt archivace hry divadla Laterna magika s využitím této technologie. Podle demonstrátorky a studentky Veroniky Válkové může inovativní postup usnadnit budoucí znovuprovedení her. Lidé si tam také virtuální realitu vyzkoušeli.

Velkou pozornost pak na FEL získal i Teslův transformátor. Kromě toho, že demonstrátor návštěvníkům objasnil řadu technických faktů, přístroj veřejnosti také zahrál - například jednu z melodií písně skupiny Linkin Park.

Noc vědců se koná od roku 2005. Zapojuje se přes 20 univerzit a vysokých škol. Dále se účastní více než 40 vědeckých institucí, science center, hvězdáren a dalších organizací. Letos akci koordinovala Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě.

6. 9. 2021; kosmonautix.cz

Petr Kulhánek – Sluneční vítr

První den měsíce dubna máme všichni spojený s aprílem a našim cílem je hlavně ničemu nevěřit a pro jistotu brát všechno s rezervou. Najdou se však výjimky, které je možno vážně brát. Mezi ně patří i tato přednáška, kterou letos na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT pronesl prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Jako téma si vybral

sluneční vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce a pohybující se velmi vysokou rychlostí. Na tomto místě je možno si položit poměrně snadnou otázku? A je to vůbec něco, co by mě mělo zajímat a můžu to vůbec někdy nějak vidět? Odpověď je také poměrně prostá, rozhodně ano, sluneční vítr způsobuje na zemském povrchu například polární záře či poruchy příjmu na krátkých vlnách. Chování a zkoumání naší centrální hvězdy je taktéž něco, čemu se již řadu desetiletí věnují největší kosmické agentury. Ke studiu Slunce byly mimo jiné vypuštěny sondy Ulysses, Hinode, Genesis, SOHO, Stereo A, Stereo B, SDO. Jednou z nejnovějších je pak i sonda Parker Solar Probe, která byla v roce 2018 vypuštěna na raketě Delta IV Heavy. Mimochodem, o této sondě i jejím startu bude v přednášce řeč.

5. 1. 2021; universitas.cz

Když neuronové sítě pomáhají od hladomoru či otravy jedovatou houbou

Mobilní aplikace Svampeatlas, na které se podílel, umí rozpoznat téměř 1 400 druhů hub, mapovat je a tím podporovat mykologický výzkum. V Dánsku, kde vznikla, se díky ní dokonce podařilo zachytit i velmi vzácné druhy. Pro švýcarský Institute of Global Health vytvořil zase systém umělé inteligence k rozpoznávání osmi set druhů hadů. A pro africké země využil umělou inteligenci k rozpoznání rzi pšeničné, což pomůže v boji proti hladomoru. Lukáš Picek, student doktorského studia na Katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Kybernetika, umělá inteligence, strojové učení, počítačové vidění, neuronové sítě. Při rozhovoru s devětadvacetiletým Lukášem Pickem máte pocit, že věnovat se této oblasti vědy je jedna z nejradostnějších cest, na kterou vás život může zavést. S vášní v hlase poutavě popisuje, jak vytváří aplikace na rozpoznávání hub, hadů, nemocí pšenice či automatickou detekci zvířat z fotopastí. Jeho aplikace a programy jsou oceňované v soutěžích na celém světě a pomáhají s výzkumem řadě dalších vědeckých týmů.

Původně žádné vědecké ambice ani vysněné povolání neměl. "Myslím, že jsem chtěl být nanejvýš hasič nebo popelář, jako většina dětí," říká Picek s nadsázkou. Na střední škole se ale dostal k automatizaci a stejným směrem se vydal i na začátku vysokoškolských studií.

Na Západočeské univerzitě v Plzni nastoupil na Fakultu aplikovaných věd na obor Kybernetika a řídicí technika. "Zjistil jsem ale, že mi toto směřování tak úplně nevyhovuje. A tak jsem po bakalářském studiu ustoupil k vedlejšímu oboru, který na katedře máme. A u umělé inteligence, respektive počítačového vidění jsem už zůstal," popisuje.

Přihlaste si newsletter

Jaký rozdíl si pod tím může člověk neznalý kybernetiky představit? "Původní obor by mě směroval například k tomu, že bych mohl řídit teplotu v jaderném reaktoru. Je to určitě potřebná práce a někoho to může naplňovat. Já mám ale radši, když si na výsledky své práce mohu sáhnout a vidím poměrně rychle nějaký přínos," popisuje nynější doktorand Západočeské univerzity. Věnuje se tedy počítačovému vidění a umělým neuronovým sítím a úspěšně je využívá v širokém spektru témat.

A jak se stane, že se několik měsíců věnuje rozpoznávání hub, potom třeba nemocem obilí a jindy zase hadům či korálům? Lukáš Picek mluví o shodě okolností, které ho vedou od jednoho zajímavého projektu ke druhému. Ačkoli: od dětství ho to táhne k přírodě. A té se věnuje radši než třeba vytváření aplikací zaměřených na hlídání lidí a rozpoznávání obličejů ve stylu velkého bratra, což je další oblast, kde se technologie počítačového vidění a neuronových sítí využívá.

Kolik druhů hub poznáte?

Úplně první aplikace Lukáše Picka byla na houby. Ne, že by byla k ničemu – byla doslova na houby, věnovala se totiž rozpoznávání hub. Už kdysi dávno ho napadlo, že by nebylo špatné chodit do lesa s aplikací v telefonu, která by pomohla rozpoznat houby. Tehdy však zůstalo jen u drobnější školní práce.

Na čas pak nápad skončil v šuplíku, než se k němu Lukáš Picek oklikou vrátil díky spolupráci s týmem profesora Jiřího Matase z Centra strojového vnímání Fakulty elektrotechnickéČVUT v Praze.

"Profesor Matas přišel s tím, že má studenta – Milana Šulce –, který se věnuje podobným věcem jako já, zda to nechceme dát dohromady. A nakonec jsme se spolu dostali až k Dánské mykologické společnosti a k jednomu z předních světových odborníků na mykologii Jacobu Heilmann-Clausenovi," popisuje úspěšnou spolupráci posledních tří let.

Aplikací na rozpoznávání hub z fotografií či obrazů je již v dnešní době několik. Dánsko-česká aplikace Svampeatlas, která je k dispozici zdarma, však spojuje užitek pro běžné houbaře s přínosem pro vědu. Umí totiž nejen rozpoznávat houby, ale díky sdílení polohy a dalším dobrovolně získaným informacím od uživatelů pomáhá s mapováním výskytů jednotlivých druhů.

Mykologové pak mohou tyto informace z terénu použít pro další výzkum. Díky tomu se razantně zvýšil počet obrázků, GPS souřadnic a dalších dat v databázi. A Dánská mykologická společnost tak například zachytila i druhy hub, které odborníci považovali za vymřelé nebo extrémně vzácné.

Pro srovnání: dánská aplikace Svampeatlas umí nyní rozpoznat 1 394 druhů hub a stále se pracuje na jejím rozšiřování. Aplikace na houby z dílny amatérského českého vývojářského studia Vocom rozpozná přibližně jen 200 druhů hub, které jsou obecně k nalezení v českých lesích.

Svět dánských a českých milovníků a znalců hub rozhodně stojí za zmínku. "S nadsázkou bych řekl, že Češi mají v oblasti mykologie vědecky řečeno výjimečné zkušenosti s prací v terénu. A Dánové mají zase v tom samém špičkovou vědu a výzkum," směje se Lukáš Picek.

"Schválně, chodíte na houby? A kolik poznáte druhů?" ptá se hned se zájmem. A hned navazuje poutavým popisem, jak barevně i chuťově výjimečná je smaženice z čirůvky fialové, kterou možná kdekdo v lese raději nechá kvůli její výrazné barvě.

V Dánsku stojí za projektem Svampeatlas dánští mykologové Thomas Jeppesen z Global Biodiversity Information Facility a Jacob Heilmann-Clausen a Emil Lind z University of Copenhagen. Ti mají na starosti především správu a vývoj webové a mobilní aplikace. Česká část týmu má za úkol "učení" umělé inteligence pomocí stovek tisíc fotografií různých druhů hub tak, aby uměla rozpoznat nikdy neviděné houby i v terénu.

Nabízí se otázka, zda spolu tento tým někdy vyrazil do lesa sbírat houby a pak z nich pěkně po česku připravil třeba smaženici. "Byli jsme u nich v Dánsku na několika workshopech, abychom spolupráci nastavili, oni nás naopak navštívili v Praze. Ale na houby jsme zatím čas neměli. I když teď takovým návštěvám doba moc nepřeje, snad se nám to někdy podaří."

Ale houbami to nekončí. Lukáš Picek se zabýval i dalšími rozpoznávacími projekty: tak třeba kategorizací vzácných druhů rostlin. O některých totiž máme znalosti jen ze starých herbářů a nákresů. Ale i ty mohou nyní pomoci vědcům v terénu, kteří vyrazí do pralesa – pokud mají po ruce chytrý algoritmus, který se vše z těchto herbářů "naučil".

Největší výzva? Fotopasti v Tanzánii

Tanzánie. Automatická detekce pohybu zvířat ve fotopastech v národním parku Serengeti. Projekt, který Lukáš Picek označuje za jednu z největších profesních výzev. Přesto zadání soutěže, organizované ve spolupráci s Microsoft AI for Earth, vyřešil Lukáš Picek se svým kolegou Miroslavem Valanem v rekordním čase. Místo stanovených dvou měsíců jim stačilo pouze deset dní. Předčili tak dalších 810 týmů z celého světa.

Řešitelé soutěže vytvářeli algoritmus, který bude rozpoznávat fotografie zvířat, jejichž pohyb zachytily fotopasti. "Vytvořený systém se vyrovná rozlišovacím schopnostem běžného člověka, což velice urychlí zpracování dat. Před jeho vznikem čekalo na manuální rozpoznání sedm milionů snímků z fotopastí. V přepočtu na jednoho člověka to vychází zhruba na dva roky dobrovolnických prací, které lze nyní ušetřit. Zároveň je díky nízkým nárokům systému na výpočetní výkon možné jeho nasazení přímo k fotopastem, systém pak může pracovat s pořízenými fotografiemi přímo na místě a upozorňovat ochranáře na mimořádné události," vysvětluje výhody nalezeného řešení Lukáš Picek.

Pozor na hady

Výjimečný a oceňovaný je i další projekt – počítačový software vyvíjený ve spolupráci s Institute of Global Health v Ženevě, který má lékařům a záchranným složkách pomoci rozeznávat nebezpečné druhy hadů.

Na uštknutí jedovatými hady zemře podle WHO každý rok po celém světě přes sto tisíc lidí a pro dalších čtyři sta tisíc osob má vážné následky – plánovaná aplikace, která je momentálně testována experty na hady, by v mnohých případech mohla zachraňovat životy. Výzkumy totiž ukazují, že lékaři v terénu znají protijedy, ale nemají tak široké znalosti hadů, aby vždy správně určili původce uštknutí. V mnoha případech tak léčba selže, protože lékař určil hada nepřesně. A právě v těchto případech dokáže aplikace pomáhat.

Aktuálně dokáže software rozpoznat 783 druhů hadů a na jeho vývoji stále pracuje řada institucí a partnerů z celého světa. Nyní probíhá testování funkčnosti systému, na které by měla navazovat tisková konference. Poté již dostanou nového pomocníka do rukou lékaři.

Zachránit úrodu

Jiná aplikace, která také vznikla v další soutěži, zase umí z fotografií pšenice rozpoznávat rez pšeničnou. Na uspořádání soutěže se podílela Konzultační skupina pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR – Consultative Group for International Agricultural Research). Hlavní motivace organizátorů spočívá ve využití umělé inteligence v boji s hladomorem a chudobou v afrických zemích. Právě rychlá identifikace choroby, která rostlinu postihuje, může předejít jejímu dalšímu šíření a alespoň zčásti zamezit dopadu na úrodu i potenciální finanční příjem zemědělců.

Své řešení prezentoval Lukáš Picek letos v dubnu na konferenci ICLR (International Conference on Learning Representations), která se měla konat v Etiopii, ale kvůli koronaviru se nakonec odehrála jen online.

30. 12. 2020; Lupa.cz

Jak tančí roboti? Boston Dynamics ukázali své stroje na tanečním parketu

Na jednu stranu je to uvolněné reklamní PF video s přáním do nového roku, na druhou hezká ukázka toho, kam se posunuly pohybové schopnosti robotů.

Firma Boston Dynamics zveřejnila video se skupinovým tancem zástupců všech svých modelů na píseň Do You Love Me od skupiny The Contours. Začíná tancem jednoho robota, humanoidního modelu Atlas, ke kterému se postupně přidávají další modely: robopes Spot a přepravník Handle.

Boston Dynamics je americká firma, která vznikla jako spinoff MIT. V roce 2013 společnost koupil holding Aplhabet, který ji o čtyři roky později prodal japonské investiční firmě SoftBank. Letos v prosinci odkoupila většinový podíl v Boston Dynamics automobilka Hyundai.

Jeden z modelů Boston Dynamics, robopes Spot, je od prosince k vidění i v Česku. Pořídil si ho e-shop Alza.cz, který robotického pomocníka předvádí zákazníkům. Jak se robopes, pojmenovaný Dášenka, ovládá a co umí? Vyzkoušeli jsme si to na vlastní kůži.

Další modely robopsů Spot by měla brzy získat také ČVUT. Její Fakulta elektrotechnická na koupi strojů získala peníze od americké vojenské agentury DARPA.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/jak-tanci-roboti-boston-dynamics-ukazali-sve-stroje-na-tanecnim-parketu/

28. 12. 2020; Blesk.cz

Experti z ČVUT trumfli v soutěži robotů zahraniční konkurenci. Pentagon jim dá 32 milionů

Zemětřesení, velké požáry, povodně nebo třeba výbuch jaderné elektrárny. Ve všech takových situacích se záchranářům hodí roboti. Výzkumníci z pražského ČVUT to s nimi dobře umějí; v soutěži americké armády vyhráli 32 milionů korun, za které si pořídí ty nejlepší roboty z oboru. Přesněji řečeno robotické psy SPOT od předního výrobce robotů Boston Dynamics.

Tým studentů a vědců z Českého vysokého učení technického vyhrál 1,5 milionu dolarů (32 milionů Kč) v rámci výzkumu financovaného Pentagonem, respektive jeho výzkumným orgánem DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty). V soutěži robotů to akademici z kateder kybernetiky a počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUTnandali i mnohem lépe placeným koumákům – obsadili první pozici v kategorii týmů, které nebyly financovány z projektu DARPA, a třetí pozici celkově.

Prestižní soutěž DARPA Subterranean Challenge (Podzemní výzva) testuje systémy autonomních robotů, které s velmi omezenou lidskou asistencí vzájemně spolupracují a dovedou prozkoumávat místa, kam by se člověk z bezpečnostních a jiných důvodů nemohl dostat. První kolo se odehrálo v srpnu 2019 v dolech v Pittsburghu, druhé v podzemí industriálního komplexu nedostavěné jaderné elektrárny ve státě Washington. Ve všech kolech soutěže jsou věrně simulovány náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií.

Soutěžní týmy měly za úkol svými autonomními systémy zmapovat až osmikilometrové podzemní bludiště a odhalit ukryté objekty (například batoh nebo horníka), správně je rozpoznat zanést je do 3D mapy s požadovanou přesností. Pořadatelé navíc podmínky ztěžovali: ve štolách se najednou začalo kouřit, zhasla světla nebo je zaplavila voda oslepující lidarové senzory. Soutěžící z ČVUT ale dovedli improvizovat. Nasadili kombinaci pásových robotů, létajících dronů a šestinohých "pavouků", které mohli dle potřeby upravovat.

DARPA funding was offered in the Subterranean Challenge Finals Stage to CTU-CRAS-NORLAB for demonstrating strong performance in the Circuits Stage with continued advances in fundamental research supporting SubT Challenge objectives. #SubTChallenge pic.twitter.com/a9zJevUSpy

— DARPA (@DARPA) 4. prosince 2020

Soutěž vyhrál tým Costar s výrazným náskokem (16 bodů proti 10 pro ČVUT), jenže také náleží do úplně jiné váhové kategorie: jde o partnerství NASA, špičkových univerzit MIT a Caltech i průmyslu (např. firmy Intel). Celkem osmý z šestnácti skončil další pražský tým, Robotika z České zemědělské univerzity.

Výzkum i vysavače

Významnou částku tým ČVUT vynaloží na nákup čtyřnohých robotů SPOT od Boston Dynamics. "Tyto roboty jsou dosud nejlépe disponovány pro skutečně autonomní chování a navíc velmi spolehlivé, teprve nedávno byly uvolněny k volnému prodeji," popsal docent Tomáš Svoboda z úspěšného týmu a dodal: "Setkali jsme se s nimi v druhém soutěžním kole, kde je nasadil tým Costar a kde se ukázaly v dobrém světle. Doufáme, že k nám dorazí včas, abychom je stačili zaintegrovat a mohli s nimi absolvovat finálovou soutěž."

What can Spot do? Our early adopters have shown us that Spot can do just about anything. Shop now at https://t.co/UsAvXcZMzv.Featuring:@NASAJPL @UKAEAofficial @testedcom @TrimbleCorpNews @HoloBuilder @HenselPhelps @CogniteData @rocos_io @CDS_Group pic.twitter.com/C3Q7eYG1zc

— Boston Dynamics (@BostonDynamics) 18. června 2020

Vedle SPOTů bude robotický tým ČVUT investovat i do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách soutěže DARPA a nových LIDARů, které pásovým robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

"Máme v plánu významně posílit autonomní chování robotů, což souvisí s přesností jejich lokalizace a navigace. K tomu potřebujeme se dále posunout ve vývoji senzorické výbavy robotů, a to jak u kráčejících robotů, tak u našich současných kolových a pásových robotů. Podpora výzkumu od DARPA nám umožní řešit nejen výzkumné, ale také technologické výzvy související s nasazením robotů ve finálovém kole," zmiňuje další plány prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence. A část peněz se využije na další klání v USA.

Vedle výzkumných soutěží také tým usiluje o zavádění robotů do praxe. "Věříme, že máme co nabídnout i Armádě České republiky či například Integrovanému záchrannému systému ČR s ohledem na to, že už spolupracujeme s hasičskými sbory z jiných zemí," dodává docent Svoboda.

Pes na prodej

Boston Dynamics vznikla při věhlasné univerzitě MIT v Bostonu, odtrhla se roku 1992. Právě s financováním od DARPA vyvinula řadu pokročilých robotů. Před sedmi lety ji za neznámou sumu koupil Google, později ji prodal japonské bance SoftBank, od které si většinu jejího podílu minulý týden koupila automobilka Hyundai. Hodnota Boston Dynamics nyní činí 1,1 miliardy dolarů (23,5 mld. Kč).

Už má s výzkumnými roboty slušnou zkušenost, SPOT je ovšem první, který se bude vyrábět ve velkém. Od června se v Americe prodává: základní verze zvaná Explorer za 74 500 dolarů bez DPH (1,6 milionu Kč), cenu modelů pro firmy a výzkum firma veřejně neuvádí. Vedle policie či záchranářů ho chce nabízet také stavebním či těžařským firmám, hlavně na zajištění bezpečnosti či riskantní úkoly.

Robot má čtyři nohy, kolem 30 kilogramů, umí chodit rychlostí 6 km/h na různých površích včetně svahů, schodů či haldy kamení. Unese 14 kilo nákladu. Slušnou sílu má v tahu, jak ukázalo jedno z humorných videí, kterými Boston Dynamics psa propaguje: desetispřeží SPOTů utáhlo mnohatunový náklaďák.

Sada kamer kompletně monitoruje jeho okolí. Baterie vydrží hodinu a půl, pak lze snadno vyměnit za náhradní. Dokoupit lze různá čidla či manipulační úd (něco mezi rukou, hlavou a chapadlem), příslušenství v nabídce je dohromady dražší než základní robot. Rok už ho zkouší také policie Massachusetts, tedy domovského státu Boston Dynamics. Může pomáhat mj. při odstraňování výbušnin.

Pro člověka je obyčejná chůze nejzákladnějším pohybem, ale obyčejně si neuvědomujeme, kolik svalů a nervů je ke kráčení po dvou zapotřebí. Pro vývojáře robotů je daleko snadnější vyrábět čtyřnohé. Jenže pokud mají pomáhat člověku v jeho prostředí, musejí se mu víceméně podobat; ostatně tak si to představoval už Karel Čapek, který slovo robot představil ve hře R. U. R. A tak i zde napnula firma Boston Dynamics spoustu sil.

Výsledkem je prototyp Atlas, který měří nějakých 175, přitom má i "lidskou" váhu 82 kg. Na YouTube firma nahrála řadu videí, co všechno ho postupně učí: od poskakování přes krabice a salta roku 2017 pokročil k obstojné a docela ladné gymnastické sestavě.

V soutěži humanoidních robotů DARPA roku 2015 splnil všech osm úkolů: řídit auto, projít sutí, odstranit překážky od dveří, otevřít je, vylézt po žebříku, probourat se betonovým panelem, nalézt a zavřít ventil a připojit požární hadici.

Kola jsou ale stejně pro stroje výhodnější. Průkopníci z Bostonu proto našli kompromis, aby se jejich humanoidní (člověku podobný) robot mohl trochu rychleji pohybovat: vytvořili robotického skejťáka jménem Handle. Po rovině normálně jezdí, ale překážky či schody zvládá jako člověk na kolečkových bruslích.

Handle má víceméně lidskou postavu, dva metry na výšku. Dovede drandit nějakých 15 km/h a vyskočí 120 cm do výšky. Rukama přitom hravě zdvihne 50 kg. "Využívá stejné principy dynamiky, rovnováhy a manipulace jako naši ostatní čtyř- a dvounozí roboti, ale je podstatně méně komplexní, má jen deset kloubů," uvedla firma.

URL| https://www.blesk.cz/clanek/664327/experti-z-cvut-trumfli-v-soutezi-robotu-zahranicni-konkurenci-pentagon-jim-da-32-milionu

24. 12. 2020; nejbusiness.cz

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT získali 1,5 milionu dolarů od americké agentury DARPA na další vývoj autonomních robotů

Subvence týmu ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) umožní dále investovat do výzkumníků i přístrojového vybavení. Vědci a studenti, kteří v loňském srpnovém a letošním únorovém kole robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge pokaždé zvítězili v kategorii nesponzorovaných týmů a celkově obsadili 3. místo, si díky tomu pořídí tři roboty SPOT od společnosti Boston Dynamics a letku nových dronů se senzory přímo přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách. Práce a výsledky týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT stejně jako účast v soutěži zviditelňuje Českou republiku jako zemi se špičkovým robotickým výzkumem.

Tým akademiků z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) získal 1,5 milionu dolarů v rámci výzkumu financovaného agenturou Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency).

V rámci této podpory bude moci tým investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byl plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení. Další částky půjdou do podpory studentů podílejících se na výzkumu a umožní také financovat cestu na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které má proběhnou na podzim příštího roku.

"Máme v úmyslu z této subvence také uhradit náklady spojené s cestováním na testovací kolo, které je naplánováno v USA na duben. Jeho uspořádání je ovšem z pohledu současné situace nejisté, v takovém případě bychom se snažili zorganizovat testování v České republice za podmínek, které by co nejlépe odpovídaly náročným podmínkám finále," říká doc. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který je současně vedoucím týmu CTU-CRAS-NORLAB.

Významnou částku také tým CTU-CRAS-NORLAB vynaloží na nákup čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics. "Tyto roboty, které jsou dosud nejlépe disponovány pro skutečně autonomní chování a navíc jsou velmi spolehlivé, byly teprve nedávno uvolněny k volnému prodeji. Setkali jsme se s nimi v druhém soutěžním kole, kde je nasadil tým Costar (mj. JPL NASA, MIT) a kde se ukázaly v dobrém světle. Doufáme, že k nám dorazí včas, abychom je stačili zaintegrovat a mohli s nimi absolvovat finálovou soutěž," doplňuje doc. Tomáš Svoboda. Vedle toho bude robotický tým například investovat do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách soutěže DARPA a nových LIDARů, které pásovým robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

"Máme v plánu významně posílit autonomní chování robotů, což souvisí s přesností jejich lokalizace a navigace. K tomu potřebujeme se dále posunout ve vývoji senzorické výbavy robotů, a to jak u kráčejících robotů, tak u našich současných kolových a pásových robotů. Podpora výzkumu od DARPA nám umožní řešit nejen výzkumné, ale také technologické výzvy související s nasazením robotů ve finálovém kole," zmiňuje další plány prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence.

Prestižní soutěž DARPA Subterranean Challenge organizovaná americkou agenturou DARPA má za cíl testovat systémy autonomních robotů, které spolu s velmi omezenou lidskou asistencí vzájemně spolupracují a dovedou prozkoumávat místa, kam by se člověk z bezpečnostních a jiných důvodů nemohl dostat. První kolo se odehrálo v srpnu 2019 v podzemních dolech v Pittsburghu, druhé v podzemí industriálního komplexu nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve státě Washington. Ve všech kolech soutěže DARPA Subterranean Challenge jsou věrně simulovány náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií, což iniciuje rozvoj pokročilých technologií, které jsou zde testovány.

Z práce a výsledků robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT bude těžit nejen DARPA a ministerstvo obrany USA, ale vědecká excelence týmu může přinášet prospěch i lokálním partnerům z oblasti státní a veřejné správy či průmyslu. "Věříme, že máme co nabídnout i Armádě České republiky či například Integrovanému záchrannému systému ČR s ohledem na to, že už spolupracujeme s hasičskými sbory z jiných zemí," shrnuje doc. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.

České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě.

Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze a NejBusiness.cz

23. 12. 2020; volty.cz

Ani bit nazmar. Nejlepší diplomky v IT

-1

Jedenáctý ročník prestižní soutěže IT SPY zná své vítěze. Diplomová práce na prvním místě přináší průlom v efektivitě strojového učení díky lepšímu zpracování velkého množství "špinavých dat” a představil ji Šimon Mandlík z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Druhou nejlepší práci vytvořil Juraj Síč z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, který navrhl aplikaci významně usnadňující a zrychlující tvorbu kombinačních obvodů. Třetí místo putuje na Slovensko k Patrikovi Bakovi z Přírodovědecké fakulty UPJŠ v Košicích za software, který jako první na světě dokáže sám generovat dostatečně náročné geometrické úlohy pro matematické soutěže. Z více než 1400 diplomových prací z České republiky a Slovenska vybralo vítěze 19 porotců složených z předních českých akademiků i zástupců byznysu.

První tři místa soutěže IT SPY obsadily univerzity z Prahy, Brna a Košic

Vítězná práce zvyšuje potenciál umělé inteligence tím, že jí umožní lépe porozumět i nepředpřipraveným datům

Kvalita prací podle akademiků roste, řada z nich představila celosvětově unikátní řešení

Šimon Mandlík (na obrázku) představuje framework s potenciálem skokově zlepšit efektivitu umělé inteligence ve zcela konkrétních odvětvích, který úspěšně otestoval ve spolupráci se společnostmi Cisco a Avast. Cíleně se zaměřil na oblast, ve které bylo vyhodnocování uživatelských dat náročné kvůli celé řadě specifických formátů dat i jejich objemu a kde velmi často probíhá výběr jen selektivně a automatické zpracování je velice limitované. Projekt našel cestu, jak automatizované vyhodnocení zajistit a do budoucna významně přispět k lepším a rychlejším aktualizacím bezpečnostních softwarů. Autor ve své práci demonstruje, jak rychleji a lépe chránit uživatele proti novým malwarům a bezpečnostním hrozbám.

"Velké firmy dnes vlastní obrovské objemy dat, která mnohdy patří k tomu nejcennějšímu v jejich vlastnictví. To, že zpracování některých datových zdrojů je velmi obtížné, a tak k němu vůbec nedochází, je ohromnou promarněnou příležitostí, což jsem chtěl změnit právě tímto programem, který je ve své funkcionalitě unikátní. V momentě, kdy se objeví nový malware, stačí spustit skript, který si projde dostupná data a natrénuje nový model pro detekci, což umožní přesnější návrhy pro aktualizace bezpečnostních programů," říká Šimon Mandlík. "Software jsme testovali společně s firmami Cisco a Avast, se kterou ho ještě dále rozvíjíme, proto jsou prezentované projekty zaměřeny hlavně na kybernetickou bezpečnost, ale využití je do budoucna daleko širší."

"Umělá inteligence a strojové učení stále více a více patří k oborům, které významně mění běžný svět. Vítězná práce se zaměřila na problém obrovských objemů dat. Autor prezentoval zajímavé řešení, jehož flexibilitu prokázal na různých experimentech. Celkový přínos ještě zvyšuje ověření na praktických datech velkých společností," uvádí profesorkaMária Bieliková, generální ředitelka Kempelenova institutu inteligentních technologií a předsedkyně poroty soutěže IT SPY.

Na druhém místě se umístil Juraj Síč z Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně, který vytvořil aplikaci zefektivňuje proces návrhu kombinačních obvodů. Ty jsou jedním ze základních stavebních kamenů elektroniky a nachází se třeba v procesorech nebo grafických kartách. Tato aplikace dokáže ověřovat rovnost neúplných obvodů – v praxi tedy dokáže na základě parametrů obvodu i přes chybějící data zjistit, jestli je postup směřující k výslednému obvodu správný. Už při návrhu obvodu si tak mohou vývojáři ověřovat, jestli postupují správně, a případné chyby detekovat na samém počátku. Jedná se o jedno z nejlepších dostupných řešení na světě, jak potvrzuje i sám autor.

"Moje aplikace prošla úspěšně jednou z nejtěžších zkoušek, když jsem měl možnost ji porovnat s podobnými řešeními na mezinárodní soutěži QBF Evaluation 2020. Všichni soutěžící dostali stejná vstupní data, na kterých provedli výpočty, a má aplikace zvítězila s ohromným náskokem, což ukazuje její kvality," říká Juraj Síč.

"Samotné zaměření práce i rozsah zpracování včetně ověření v konkurenci mezinárodních týmů vytvořilo z diplomového projektu žhavého kandidáta na skvělé umístění. Oblast, které se práce věnuje, má jasné využití v praxi, a je úžasné, že k jejímu rozvoji může přispět i tato česko-slovenská stopa," uvádí Bohumír Zoubek, Director, Products and Services ze společnosti Profinit, která patří mezi největší české "softwarehouse” a je spoluorganizátorem soutěže.

Třetí místo míří za Patrikem Bakem na Přírodovědeckou fakultu košické UPJŠ. Jeho diplomová práce představuje první software na světě, který dokáže automaticky vygenerovat dostatečně složité a zajímavé geometrické úlohy, jež mohou být použity na matematických olympiádách a jiných soutěžích. Tvorba dostatečně náročných a zároveň elegantních geometrických úloh je náročným procesem, který vyžaduje nejen odbornou znalost, ale i kreativitu a množství času. Software prošel i úspěšným testem, který autor přibližuje:

"Software jsme úspěšně odzkoušeli na 4500 procesorech, které v součtu pracovaly 40 tisíc hodin a vytvořili statisíce geometrických úloh. Kvalitu mého programu potvrzuje to, že dvě z nich se dostaly mezi osm nejlepších geometrických úloh navržených na Mezinárodní matematickou olympiádu a budou použity nejen v prestižní íránské geometrické olympiádě, které se účastní více jak 50 zemí, ale i v dalších mezinárodních a českých i slovenských soutěží," říká Patrik Bak.

"Matematika je je velmi důležitá pro téměř všechny aspekty života tím, že trénuje v každém z nás abstraktní myšlení. V době, kdy řešíme nedostatky ve výuce matematiky prakticky už na základních školách, přináší práce na první pohled možná ne úplně zřejmé, ale ve své podstatě velice důležité řešení pro všechny provozovatele matematických olympiád. Dostupnost algoritmu může ve výsledku přispět k větší popularizaci tohoto typu úloh a doufejme, že i zájmu o jejich řešení," uvádí profesorka Mária Bieliková.

Cenu veřejnosti letos získala Zuzana Tocimánková z Fakulta elektrotechniky a informatiky TU v Košicích se systémem, který na základě porovnání vstupních dat u kardiologických pacientů dokáže vyhodnotit závažnost ucpání srdečních tepen a pomoci lékaři s vyhodnocením, jestli a jak rychle je potřeba poslat pacienta na vyšetření. Tato práce vznikla a byla experimentálně otestována ve spolupráci s Východoslovenským ústavem srdečních a cévních chorob.

Na tom, že všechny letošní finálové práce byly na velmi vysoké úrovni, se shodla nejen akademická porota a zástupci byznysové sféry, ale i Jan Šeda, Shopfloor IT architekt ŠKODA AUTO, která je hlavním partnerem soutěže IT SPY: "Úroveň a teoretická i praktická stránka letošních prací mě velmi nadchly, protože se jedná o opravdu velmi kvalitně zpracované nápady. ŠKODA AUTO dlouhodobě spolupracuje s univerzitami a nabízí různé rozvojové programy a stáže studentům i absolventům z celého světa, při kterých jim mimo jiné pomáháme i při tvorbě závěrečných prací. Všechny finálové práce jen potvrzují to, co z našich zkušeností už víme, že čeští a slovenští IT studenti patří mezi celosvětovou špičku."

Bohumír Zoubek ze společnosti Profinit, která každoročně IT SPY spoluorganizuje, vidí velkou přidanou hodnotu právě v úzké spolupráci univerzit a soukromého sektoru:

"Spolupráce firem se studenty a akademickými institucemi na závěrečných pracích hraje stále významnější roli. Studenti díky ní získávají nejen vhled do toho, jak funguje praxe mimo školu, ale hlavně možnost řešení velmi konkrétních problémů pomocí nejnovějších vědeckých poznatků. A většinu takto vzniklých prací pak mohou samozřejmě rozvíjet dál.

V Profinitu vnímáme rostoucí zájem studentů a každý rok nabízíme mnoho témat z oblastí softwarového inženýrství, zpracování dat i umělé inteligence. Z každého z nich může díky talentu, znalostem a nadšení studentů vzniknout vyjímečná práce posouvající náš obor vpřed."

Soutěže IT SPY se v letošním roce konala již po jedenácté. Účastnilo se jí 1468 absolventů z akademického roku 2019/20 ze 16 IT fakult v České republice a na Slovensku. Vítěz kromě akademického uznání získal také 1000 eur na další rozvoj projektu.

Na všechny projekty se můžete podívat na webu http://www.itspy.cz/cz/galerie-nejlepsich/.

Celkové výsledky soutěže:

Absolutní vítěz

Šimon Mandlík, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická

Mapování Internetu – Modelování interakcí entit v komplexních heterogenních sítích

Vítězná práce významně přispívá k dalšímu rozmachu strojového učení, které často brzdí nerealistické předpoklady na množství a přesnost vstupních dat, což zamezuje praktické využití umělé inteligence. Šimon Mandlík proto ve svojí diplomové práci vytvořil všestrannou datovou knihovnu s názvem ‘HMill’ (Hierarchical multi-instance learning library), která daný problém řeší, a ve spolupráci s firmami Avast a Cisco ji aplikoval na tři různé problémy z oboru počítačové bezpečnosti. Jeho řešení ukazuje, jak odhalovat nebezpečné počítačové programy či podezřelé domény a jak jednoduše identifikovat zařízení přes síť. Hlavním přínosem tohoto nového přístupu je jeho flexibilita a využití napříč obory, což umožňuje modelování různých datových zdrojů stejným nástrojem, bez nutné specializace a bez kompromisů v přesnosti naučených modelů. Tato technologie pomůže jak vědcům, tak i firmám, které pracují s velkým objemem dat.

Druhé místo soutěže

Juraj Síč, Fakulta informatiky, Masarykova univerzita v Brně

Splnitelnost DQBF použitím binárních rozhodovacích diagramů

Kombinační obvody představují jeden ze základních stavebních kamenů počítačových obvodů nacházejících se v procesorech nebo grafických kartách. K zefektivnění jejích návrhu je potřebné detegovat chyby už v raných fázích sestavovaní těchto obvodů. To je možné pomocí řešení problému ověřování rovnosti neúplných kombinačních obvodů. Juraj Síč vypracoval precizní diplomovou práci, která se zabývá vytvořením nástroje (aplikace), jenž s použitím rozhodovacích diagramů stanoví, jestli je daná Booleovská formule platná, či ne. Jedním z příkladů využití Jurajovy aplikace je právě řešení výše zmíněného problému. Tento algoritmus byl implementován do nástroje DQBDD a Juraj experimentálně ověřil, že je lepší než podobné nástroje. To bylo dokázáno i na mezinárodní soutěži QBF Evaluation 2020, kde porazil ostatní nástroje s velkým náskokem.

Třetí místo soutěže

Patrik Bak, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích

Automatické generování planimetrických úloh matematické olympiády

Patrik Bak v rámci svojí diplomové práce vytvořil a implementoval metodu, která dokáže jako první na světě generovat dostatečně náročné geometrické úlohy použitelné v různých soutěžích. Vytvoření takového softwaru není vůbec jednoduchou věcí, protože hlavní překážkou jsou miliardy možných geometrických úloh, z nichž musí být vybrány pouze ty, které jsou dostatečně náročné a složité. Software byl odzkoušen v rozsáhlém experimentu s použitím 4500 procesorů, v rámci kterého vygeneroval tisíce geometrických úloh. Některé z nich již byly použity v mezinárodních matematických soutěžích.

4. – 10. místo soutěže (v abecedním pořadí)

Roman Andriushchenko, Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně

Počítačem podporovaná syntéza pravděpodobnostních modelů

Tato práce významně zrychluje a zpřesňuje pravděpodobnostní programy. Ty hrají významnou roli v různých oblastech inženýrství a jedná se vlastně o modelování programů, které mají zadané specifikace (výsledek), ale musí zjistit chybějící parametry, jak tohoto výsledku dosáhnout. Tyto programy se využívají například při návrhu komunikačního protokolu, který má zvládnout přenesení určitého objemu dat, nebo při hledání optimálních strategií, například při managementu spotřeby energie.

Tomáš Anlauf, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Analýza vícevariačních sítí

V rámci této práce vznikl počítačový program, který, na rozdíl od jiných metod, významně zjednodušuje analýzu vícevariačních sítí, která zkoumá vztahy a vlastnosti objektů v nich, a navíc je použitelná i napříč obory. Jedná se např. o uživatele sociálních sítí, ale využívá se i v oceánografii, systémovém a strojním inženýrství a dalších oborech.

Matej Králik, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského v Bratislavě

Rozpoznávání gest pomocí více akcelometrů

Autor této práce sestrojil a zdokonalil prototyp rukavic s nositelnými senzory, které je možné propojit se softwarem a využít je k ovládání průmyslových strojů nebo chytré domácnosti. Při své práci otestoval datasety s více jak deseti tisíci gesty a dosáhl velmi nadějných výsledků pro budoucí využití rukavic.

Karolína Kuchyňová, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Ověřování identity uživatele založené na behaviorálních charakteristikách

Tato práce se zaobírá rozpoznáváním uživatelů v online prostředí pomocí strojového učení. Systém se naučí rozpoznávat konkrétního uživatele pomocí pohybu myši a jeho chování na konkrétní webové stránce. Na základě těchto dat umí vyhodnotit, pokud se k účtu přihlásila jiná osoba, a následně ji odhlásit nebo majitele účtu upozornit, což je velmi dobře využitelné například v elektronickém bankovnictví nebo u emailových klientů.

Petr Nevyhoštěný, Fakulta informačních technologií, České vysoké učení technické v Praze

Modulární a rozšiřitelný nástroj pro lokalizaci softwarových chyb

Tato diplomová práce představuje automatizovaný nástroj, který pomáhá vývojářům s hledáním chyb v softwarech, protože jejich umístění v kódu je jinak velmi náročné. Velkým přínosem je, že toto řešení je použitelné nezávisle na programovacím jazyku, je uživatelsky přívětivé a snadno rozšiřitelné o nové přístupy.

František Pártl, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni

Návrh hashovacího algoritmu pro biometrický podpis uživatele

V rámci této diplomové práce vznikl algoritmus, který na základě krátkého videa záznamu hlasu dokáže bezpečně identifikovat danou osobu a nezaskočí ho ani významná podobnost sourozenců nebo stejná barva hlasu. Jeho využití je široké od nahrazení podpisu při doručování zásilek přes řízení přístupů ve firmách až po ověření identity u jízdenek.

Zuzana Tocimáková, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Technická univerzita v Košicích

Případové rozhodování při diagnostice kardiovaskulárních onemocnění

Tato práce vznikla ve spolupráci s Východoslovenským ústavem srdečních a cévních chorob a navrhuje systém, umožňující lékařům najít nejpodobnější známé případy, které odpovídají stavu aktuálního pacienta. Může tak kardiologům posloužit při rozhodování o závažnosti ucpání srdečních tepen, a tedy i nutnosti odeslání pacienta na koronarografické vyšetření. Tento systém využívá metod strojového učení a byl experimentálně odzkoušen.

Cena veřejnosti

Cena udělovaná na základě online hlasování veřejnosti

Zuzana Tocimáková, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Technická univerzita v Košicích

Případové rozhodování při diagnostice kardiovaskulárních onemocnění

O soutěži IT SPY

IT SPY (IT Student Project of the Year Czech & Slovak ACM Chapter 2020; dříve ACM SPY) je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi.

IT SPY 2020 je již jedenáctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Akademickou část při organizaci zastupuje ACM Slovakia Chapter a Kempelenov institut inteligentních technologií. Zástupcem komerčního sektoru a spoluorganizátorem je společnost Profinit.

Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.itspy.cz nebo www.itspy.sk.

O společnosti Profinit EU, s.r.o.

Profinit je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu, information managementu, big data a data science. Úspěšně dodává řešení zákazníkům ve střední a západní Evropě a je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, farmacie a utilit. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. www.profinit.eu

O ŠKODA AUTO

ŠKODA AUTO patří mezi tři nejstarší výrobce automobilů na celém světě. Ve firmě najdete téměř všechny nejmodernější IT technologie od většiny světových výrobců. Vyvíjí a provozuje přes 800 aplikací a systémů pro 18 000 uživatelů. Pro některé z těchto technologií si automobilka sama vyvinula software. Dále vyvíjí aplikace pro 50 zemí, samotný web ŠKODA AUTO je spuštěn ve 108 zemích světa a v IT řešeních tým ŠKODA IT podporuje přes 600 společností skupiny Volkswagen.

V současné době spolupracuje v České republice s téměř 20 vysokými školami, a to nejen v oblasti vědy a výzkumu, ale také formou poskytování odborných stáží pro studenty. Podpora vzdělávání se tak řadí mezi hlavní oblasti firemní společenské odpovědnosti.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk