ČVUT - Fakulta elektrotechnická

1. 10. 2021; pozitivni-zpravy.cz

Český úspěch na olympiádě robotů. Tým z ČVUT získal stříbro

V neznámém prostředí identifikovat co nejvíc osob, telefonů a batohů či odhalit unikající plyn.

Takový je úkol robotů, kteří se účastní mezinárodní soutěže DARPA Subterranean Challenge . V letošním ročníku se dařilo i českému týmu z Fakulty elektrotechnické ČVUT , který se svým robotem obsadil druhé místo ve virtuální soutěži a následně se umístil na šesté příčce v závodu reálných robotů. Klání pořádá každoročně agentura amerického ministerstva obrany.

Soutěž softwarových řešení se konala v osmi podzemních virtuálních prostředích, která reprezentovala různé typy situací, jako je například zemětřesení či jiné nepříznivé podmínky. V nich se s veškerou dynamikou pohybovaly modely robotů, které v simulovaném prostředí plnily stejné úkoly záchranářů jako jejich reálné předobrazy. V klání reálných robotů pak musela sestava kolových, pásových, létajících a čtyřnohých záchranářských robotů prokázat svou schopnost v hledání objektů ve vápencovém dole, kde navíc nefungoval GPS signál.

Tým složený z více než třiceti studentů a vědců vystupoval pod jménem CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) a za svůj stříbrný výkon obdrželi jeho členové 500 tisíc dolarů, které použijí na další výzkum. "Soustředili jsme se především na hlavní soutěž s reálně existujícími roboty, proto je pro nás druhé místo ve virtuálním závodu příjemné překvapení. Výsledek totiž ukazuje možnosti technického řešení, do kterého jsme investovali zejména díky subvenci agentury DARPA. To, že naše řešení funguje takto dobře ve virtuálu, nám dává slibnou perspektivu i pro práci s reálným systémem," řekl vedoucí týmu Tomáš Svoboda.

Zdroj: ČVUT

Související články

Foto: Fakulta elektrotechnická ČVUT

23. 9. 2021; Mladá fronta DNES

Pražští vědci mají 56 nových laboratoří

LIBEŇ, DEJVICE Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZU AV ČR) včera slavnostně otevřel nové centrum pro výzkum fyziky pevných látek

v Ládví. Moderních 55 laboratoří bude od listopadu sloužit k výzkumu nanoelektroniky, fotoniky či magnetismu. "Fyzika pevných

látek ovlivňuje zásadním způsobem současnost, náš výzkum pomohl přivést výrobu fotovoltaických panelů zpátky do Evropy, ale

vytváříme i budoucnost. Například spintronika má potenciál významně proměnit ukládání dat," uvádí ředitel FZU AV ČR Michael

Prouza. "Běžně používáme lasery, fotovoltaické články, LED světla nebo nanočástice v medicíně a je důležité si uvědomit, že to vše

jsou aplikované výsledky výzkumu pevných látek, kterému se budeme v nové budově věnovat," dodává.

Posledním projektem místních vědců, který přitáhl pozornost, bylo například jarní testování pražské MHD na přítomnost koronaviru

za použití zařízení vybaveného čipem, který vědci vynalezli právě na půdě FZU AV ČR.

Na druhém konci města v Dejvicích otevřela novou laboratoř také Fakulta elektrotechnická ČVUT. Tamní badatelé se v ní budou

zabývat výzkumem mobilních sítí a nové prostory umožní i výzkum a vývoj mobilních sítí 6G, jejichž spuštění lze předpokládat kolem

roku 2030.

Na programu vědců bude například i snaha zdokonalit prototyp dronu, který má sloužit jako létající stanice poskytující služby

mobilní sítě, což přijde vhod zejména při jejích krátkodobých výpadcích.

Foto: Špičkové vybavení Přístroje umějí nanášet až atomálně tenké vrstvy materiálu.

Foto: FZU AV ČR

23. 9. 2021; CT24.cz

V nové laboratoři v Praze vědci zkoumají 6G sítě. Přinesou hologramy a svět plný dronů

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT představili novou laboratoř, která zkoumá technologie a řešení, jež budou mohou mít využití i

v budoucích 6G sítích. Jejich nasazení se předpokládá kolem roku 2030 – a mohly by svět změnit ještě víc než současné 5G sítě.

"Hlavní přínos je, že to, co my vymyslíme teoreticky, což děláme skoro 20 let, tak můžeme ověřit v prostředí, které je velice blízké

praxi. V zásadě to z hlediska standardizace odpovídá reálným mobilním sítím (...). Protože dělat teoretický výzkum je fajn, ale taky je

fajn, když ověříte, že něco z toho může opravdu fungovat a můžeme dělat věci do budoucna," popsal smysl laboratoře její vedoucí

Zdeněk Bečvář.

"Nejsme limitováni komerčním hardwarem. Cokoliv si vymyslíme, můžeme otestovat, takže nám to dává volnost ve vymýšlení,"

zdůraznil výzkumník.

Aby byly sítě levnější, úspornější i efektivnější

Bečvář také popsal některé z hlavních výzkumných aktivit skupiny. Vědci se zabývají řízením mobilních sítí tak, aby informaci doručily

ve správný čas a co nejefektivněji – včetně úspory energie. Další směr výzkumu je řízení mobility. "Když se člověk pohybuje, tak aby

jeho pohyb neměl negativní vliv na kvalitu služby," konstatoval Bečvář.

Podle vědce skupina také intenzivně zkoumá problematikou dronů v mobilních sítích, kdy vytvořený prototyp dronu funguje jako

létající základnová stanice. "Na něm je hardware, který umožňuje poskytovat komunikační služby," vysvětlil vědec.

Taková řešení mohou pomáhat při katastrofách či výpadku mobilní sítě. "A v posledních letech je v mobilních sítích trendem

používat strojové učení, případně se mluví o umělé inteligenci, takže tím se také zabýváme," dodal.

K čemu budou 6G sítě

Právě strojové učení bude podle vědce zřejmě jedním z klíčových typů aplikací budoucích 6G sítí. Bečvář zdůraznil, že to, jaké bude

mít další generace sítí konkrétní parametry, není dosud jasné. Zásadní roli bude hrát poptávka po určitých službách. Strojové učení

a umělá inteligence zajímají řadu oborů, podle vědce je však problém, že si tyto aplikace žádají velké množství dat. Jako další možné

novinky v 6G sítích Bečvář zmínil rozvoj komunikace létajících zařízení (dronů) a přenos 3D pohyblivého modelu osoby či věci –

hologramu.

"V zásadě pracujeme na tom, aby strojové učení mohlo být využito pro řízení mobilní sítě. Protože jak jsou dnes řízeny mobilní sítě,

ve smyslu nastavování parametrů (...), tak už naráží na své limity. Ty většinou souvisí s počtem zařízení, která mohou komunikovat.

Když se pak dostáváme k většímu množství zařízení, tak komunikace už není optimální, protože potřebujeme získat ohromné

množství informace, ty musíme zpracovat a tradiční metody, tak jak byly známy z předchozích generací, už prostě toto neumožňují,"

popsal vědec.

"Strojové učení nám pomůže s nějakou malou chybou, kterou si můžeme zpravidla dovolit, posunout hranice počtu zařízení zase o

krok dál," dodal. Tým má patent na řešení pro řízení komunikace založené na hlubokých neuronových sítích. První experimenty

podle Bečváře potvrzují, že zvolený postup by měl být v praxi vhodný pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících

zařízení.

Operátoři v současnosti budují mobilní sítě nové generace 5G. Ty mají umožnit zejména rychlé datové přenosy o rychlosti přes

jeden gigabit za sekundu a velmi krátkou odezvu spojení, což bude využitelné zejména v průmyslu nebo dopravě pro takzvanou

autonomní dopravu.

URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3374452-v-nove-laboratori-v-praze-vedci-zkoumaji-6g-site-prinesou-hologramy-a-svet-plny-

23. 9. 2021; iDNES.cz

Horší, než se čekalo. Výrobci aut tratí kvůli čipové krizi 210 miliard dolarů

Pokračující nedostatek čipů v letošním roce připraví globální automobilový průmysl na tržbách o 210 miliard dolarů (přes 4,5 bilionu

Kč). Předpověděla to poradenská společnost AlixPartners. Výrazně tak zhoršila svůj květnový výhled, podle kterého měl

automobilový průmysl letos kvůli nedostatku čipů přijít o tržby v hodnotě 110 miliard dolarů.

AlixPartners nyní předpokládá, že letošní výpadek v produkci automobilek způsobený čipovou krizí dosáhne 7,7 milionu vozů. V

květnu přitom výpadek ve výrobě odhadovala pouze na 3,9 milionu vozů.

"Každý samozřejmě doufal, že tato čipová krize mezitím poleví, politováníhodné události, jako covidové uzávěry v Malajsii a

pokračující problémy v dalších částech světa, však situaci zkomplikovaly," uvedl Mark Wakefield ze společnosti AlixPartners.

Čipy se stávají čím dál důležitější součástí automobilů a jejich globální nedostatek nyní omezuje výrobu automobilového průmyslu

po celém světě včetně České republiky.

Čipy umíme v České republice vyvinout, ale ne vyrobitROZSTŘEL

Celý svět trápí nedostatek čipů, které potřebuje většina elektronických zařízení ke svému fungovaní. Proč nyní chybí na trhu v

dostatečném množství, jak fungují a jak se vyrábějí, vysvětlil v Rozstřelu Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Rozhovor

sledujte zde.

Časopis Škodovácký odborář minulý týden uvedl, že mladoboleslavská automobilka Škoda Auto od 27. září zastaví na celý týden

výrobu ve všech třech svých závodech v České republice. Důvodem je nedostatek čipů, které se používají v palubní elektronice.

V úterý automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic po odstávce způsobené nedostatkem čipů obnovila výrobu v

Kolíně. Odstávka trvala s týdenní přestávkou od 15. srpna, předtím byli zaměstnanci na celozávodní dovolené.

Zlom přijde v roce 2023, tvrdí experti

Poradenská společnost IDC odhaduje, že rovnováha na trhu s čipy by se měla obnovit v polovině roku 2022. V roce 2023 by dokonce

mohla nabídka polovodičů převýšit poptávku a vést k poklesu cen. To vše díky novým továrnám, s jejichž zprovozněním se počítá na

konci příštího roku.

Průmysl i stavebnictví zpomalují. Nejsou lidé a součástky, logistika kolabuje

Současný růst táhne nejen poptávka ze strany automobilek, ale i výrobců spotřební elektroniky, včetně mobilů, notebooků nebo

herních konzolí. První náznaky zlepšení očekává IDC už v letošním čtvrtém čtvrtletí.

Foto:

Ilustrační snímek

Bosch

URL| https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cipy-koronavir-autoprumysl-obchod-vyroba-vyvoj.A210923_093032_eko-

zahranicni_ihal

23. 9. 2021; novinky.cz

ČVUT má novou laboratoř pro výzkum mobilních sítí

Ověřit výsledky teoretického výzkumu mobilních sítí v prostředí blízkému praxi umožňuje vědcům nová laboratoř na Fakultě

elektrotechnické ČVUT (FEL). Zástupci katedry telekomunikační techniky a výzkumný tým ji slavnostně představili veřejnosti.

Zhruba patnáctičlenná výzkumná skupina se věnuje řešením, které mohou mít využití i v budoucích 6G sítích, jejichž nasazení se

předpokládá kolem roku 2030.

"Hlavní přínos je, že to, co my vymyslíme teoreticky, což děláme skoro 20 let, tak můžeme ověřit v prostředí, které je velice blízké

praxi. V zásadě to z hlediska standardizace odpovídá reálným mobilním sítím (...). Protože dělat teoretický výzkum je fajn, ale taky je

fajn, když ověříte, že něco z toho může opravdu fungovat a můžeme dělat věci do budoucna,” sdělil vedoucí laboratoře Zdeněk

Bečvář.

"Nejsme limitováni komerčním hardwarem. (...) Cokoliv si vymyslíme, můžeme otestovat, takže nám to dává volnost ve vymýšlení,”

zdůraznil výzkumník.

Laboratoř je podle Bečváře postavena na otevřeném řešení softwarově definovaných sítí. "Software je v souladu se standardem, ale

umožňuje nám jakoukoliv vlastnost měnit. To znamená, když například přijdeme s novým řešením, tak si ho můžeme sami

implementovat do mobilní sítě. A pokud to funguje, tak pak můžeme usilovat o to, aby byl součástí následující generace standardu,”

popsal vědec. Podotkl, že tento typ sítě je trend, kterým se ubírají všechna prestižní světová pracoviště.

Bečvář také popsal některé z hlavních výzkumných aktivit skupiny. Vědci se zabývají řízením mobilních sítí tak, aby informace byla

doručena ve správný čas a co nejefektivněji - včetně úspory energie. Další směr výzkumu je řízení mobility. "Když se člověk pohybuje,

tak aby jeho pohyb neměl negativní vliv na kvalitu služby,” popsal Bečvář.

Podle vědce skupina také intenzivně zkoumá problematikou dronů v mobilních sítích, kdy vytvořený prototyp dronu funguje jako

létající základnová stanice. "Na něm je hardware, který umožňuje poskytovat komunikační služby,” podotkl vědec. Taková řešení

mohou pomáhat při katastrofách či výpadku mobilní sítě. "A v posledních letech je v mobilních sítích trendem používat strojové

učení, případně se mluví o umělé inteligenci, takže tím se také zabýváme,” dodal Bečvář.

Právě strojové učení bude podle vědce zřejmě jedním z klíčových typů aplikací budoucích 6G sítí. Bečvář zdůraznil, že to, jaké bude

mít další generace sítí konkrétní parametry, není dosud jasné. Zásadní roli bude hrát poptávka po určitých službách. Strojové učení

a umělá inteligence ale zajímá řadu oborů, podle vědce je však problém, že si tyto aplikace žádají velké množství dat. Jako další

možné novinky v 6G sítích Bečvář zmínil rozvoj komunikace létajících zařízení a přenos 3D pohyblivého modelu osoby či věci -

hologramu.

"V zásadě pracujeme na tom, aby strojové učení mohlo být využito pro řízení mobilní sítě. Protože jak jsou dnes řízeny mobilní sítě,

ve smyslu nastavování parametrů (...), tak naráží už na své limity. Ty limity většinou souvisí s počtem zařízení, které mohou

komunikovat. Když se pak dostáváme k většímu množství zařízení, tak komunikace už není optimální, protože potřebujeme získat

ohromné množství informace, ty musíme zpracovat a tradiční metody, tak jak byly známy z předchozích generací, už prostě toto

neumožňují,” popsal vědec.

"Strojové učení nám pomůže s nějakou malou chybou, kterou si můžeme dovolit, zpravidla, posunout hranice počtu zařízení zase o

krok dál," dodal. Tým má patent na řešení pro řízení komunikace založené na hlubokých neuronových sítích. První experimenty

podle Bečváře potvrzují, že zvolený postup by měl být v praxi vhodný pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících

zařízení.

Operátoři v současnosti budují mobilní sítě nové generace 5G. Ty mají umožnit zejména rychlé datové přenosy o rychlosti přes

jeden Gbit/s a velmi krátkou odezvu spojení, což bude využitelné zejména v průmyslu nebo dopravě pro tzv. autonomní dopravu.

URL| https://www.novinky.cz/internet-a-pc/mobil/clanek/cvut -ma-novou-laborator-pro-vyzkum-mobilnich-siti-40372891

22. 9. 2021; Technický týdeník

Fakulta elektrotechnická ČVUT otevírá novou laboratoř pro výzkum mobilních sítí 6G

První experimenty v nové laboratoři ukazují, že mobilní sítě budoucnosti umožní vzájemnou komunikaci výrazně vyššího počtu

zařízení, než je tomu u stávajících sítí 5G.

Řešení založená na hlubokých neuronových sítích pro řízení komunikace v sítích 6G mohou mimo jiné přispět k vyšší bezpečnosti

automobilové a železniční dopravy, zefektivnění práce záchranného systému a dalšímu rozvoji "chytrých měst".

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT dnes slavnostně otevřela novou laboratoř 6Gmobile research lab, ve které budou vědci z

katedry telekomunikační techniky řešit řadu aktuálních problémů, jako je využití strojového učení pro pokročilou komunikaci přímo

mezi terminály (D2D) či využití dronů jako létajících základnových stanic. Nově vybavená nezávislá experimentální laboratoř vedle

komunikace v síti 5G umožní i výzkum a vývoj další generace mobilních sítí 6G, k jejichž spuštění má dojít na přelomu dvacátých a

třicátých let.

Přibližně patnáctičlenný tým vědců a studentů z FEL ČVUT již v nově vybudované laboratoři úspěšně ověřil výsledky výzkumu

potenciálních nových funkcionalit sítí 6G. "První experimenty potvrzují, že řízení komunikace založené na hlubokých neuronových

sítích bude v praxi vhodné pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících zařízení, kde již tradiční řešení používaná

například v sítích 4G nebo 5G naráží na své limity. Námi navržené řešení využívající hlubokých neuronových sítí máme patentově

chráněno,"vysvětluje doc. Zdeněk Bečvář z katedry telekomunikační techniky, který novou výzkumnou laboratoř vede.

Co se týče využití sítí 6G, možnosti jsou otevřené, ale již dnes lze podle doc. Bečváře předpokládat, že mobilní sítě blízké budoucnosti

výrazně zvýší přenosové rychlosti a umožní nové aplikace jako přenos hologramu v reálném čase a zároveň zvýší spolehlivost

komunikace například mezi automobily v dopravním provozu a tím i jejich bezpečnost.

Díky 6G sítím také bude možné navýšit datový provoz na koncertech či sportovních utkáních, všude tam, kde dochází k dočasnému

přetížení sítě. Pro tyto účely výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli prototyp dronu, který slouží jako základnová létající stanice poskytující

dočasně služby mobilní sítě také při jejím krátkodobém výpadku, například při mimořádných událostech.

6G mobile research lab bude spolupracovat se špičkovými pracovišti z celého světa

Laboratoř je založena na softwarově definované sítí, kde je specifický hardware mobilních sítí nahrazen výkonnými počítači a

jednotlivé funkce mobilní sítě jsou realizovány softwarově. Laboratoř využívá otevřený software OpenAirInterface, jehož vývoj

zahájila francouzská univerzita EURECOM a na jehož vývoji se nyní podílejí i přední společnosti z oblasti mobilních komunikací, jako

Nokia Bell labs, Qualcomm, či také Facebook.

"Univerzitní mobilní sítě založené na softwarově definovaném řešení využívající například OpenAirInterface jsou celosvětovým

trendem, jelikož vývojář má detailní kontrolu nad celou technologií a zároveň může konfigurovat a upravovat libovolný detail sítě,

což specializovaná komerční řešení neumožňují. Náklady na budování takové sítě jsou nižší než u sítě založené na běžných

specializovaných produktech, a navíc má síť delší životnost, protože rozšíření o nové funkcionality spočívá v úpravě otevřeného

kódu,"říká doc. Zdeněk Bečvář. Díky tomu bude moci nová laboratoř spolupracovat na výzkumu a vývoji mobilních sítí se špičkovými

pracovišti po celém světě, mimo jiné s TU Mnichov či EURECOM.

Laboratoř je vybavena celkem osmnácti zařízeními, která mohou být konfigurována buďto jako základnová stanice nebo mobilní

zařízení pro výzkumné účely. K ověřování funkcionalit mobilních sítí 5G a testování nových aplikací je však možné komunikovat i s

běžnými telefony a modemy. Dále je laboratoř vybavena dvěma výkonnými servery pro edge computing.

"Jsme rádi, že se nám podařilo úspěšně ověřit naše teoretické řešení a výsledky publikované v prestižním časopise IEEE Transactions

on Wireless Communications, kde jsme navrhli způsob predikce kvality komunikačního kanálu mezi dvěma zařízeními za pomoci

strojového učení. V laboratoři jsme ověřili, že náš nový algoritmus funguje na živé síti obdobně jako v simulacích a řešení

dolaďujeme pro využití v praxi,"uvádí ke konkrétním experimentům dr. Jan Plachý z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v

Praze.

O 6G mobile research lab

Nově otevřená nezávislá laboratoř je vybavena zařízeními umožňujícími emulaci mobilních sítí 5G plně v souladu s platnými

standardy. Na rozdíl od obdobných sítí vybavených komerčními specializovanými produkty, však umožňuje nejen testování běžných

služeb sítí 5G, ale slouží i k ověřování nových řešení, optimalizaci a ladění parametrů, a to i pro budoucí sítě 6G.

Další informace najdete na stránce https://6gmobile.fel.cvut .cz/

22. 9. 2021; zive.cz

V americké Mega Cavern vrcholí velké robotické klání DARPA SubT. Máme tam i dva české týmy

V kentucké Mega Cavern tento pátek a po dlouhých třech letech vyvrcholí mezinárodní robotická soutěž DARPA Subterranean

Challenge – zkráceně SubT.

Týmy z věhlasných univerzit se postupně utkaly ve štole, podzemní městské zástavbě, (virtuální) jeskyni a nyní na řadu konečně

přijde podzemní lunapark přestavěný z bývalého příměstského dolu. Vítěz se může těšit až na dva miliony amerických dolarů.

Hledá se částečně autonomní robozáchranář

Cílem jednotlivých kol bylo posoudit, kdo navrhne nejlepšího robotického záchranáře, který v bludištích štol a suterénů najde

batohy nebo jiné artefakty představující třeba oběť závalu.

Podzemní soutěž má ověřit schopnosti robotů v blátivých jeskyních, štolách a suterénech

A jelikož v podzemí zpravidla nefunguje Wi-Fi ani LTE, robot musí být alespoň částečně autonomní, anebo se musí domluvit s

operátorem nějakým unikátním způsobem. Třeba pomocí vlastní meshové sítě, když do kaverny naběhne celé robotické komando

drobných nestvůr, které se promění v rádiové extendery.

Podívejte se na oficiální upoutávku:

[CNCVideo: player.zive.cz/7224506]

Tak trochu česká soutěž

Pro čtenáře z Čech, Moravy a Slezska je ale nejpodstatnější to, že jsou mezi osmi finalisty i dva české týmy CTU-CRAS-NORLAB z ČVUT

a Robotika z ČZU. Soutěž pod patronací americké obranné agentury DARPA je tedy tak trošku česká záležitost a jen se potvrzuje, že

naši experti dokážou skvěle konkurovat i světovým značkám. Ostatně, na seznamu je jak věhlasná curyšská ETH nebo Carnegie

Mellon, tak MIT, KAIST, NASA...

Český tým CTU-CRAS-NORLAB na místě a smečka jeho robotických stvoření: autonomní kooperující drony, pavouci, pásoví i koloví

roboti a čtyřnohé mašiny

Živé přenosy můžete sledovat na SubTV

Soutěžní klání v Kentucky začalo včera a definitivní výsledky se dozvíme v pátek 24. září. Zájemci o podzemní robotiku mohou

aktuální vývoj sledovat v přenosu SubTV, vlastní zpravodajství den po dni ale připravilo také ČVUT a její Fakulta elektrotechnická

a svůj web průběžně aktualizuje také Robotika.cz.

Jednotlivé soutěžní okruhy se skládají ze systémové soutěže (skutečný test robotů) a z virtuální (test softwaru ve VR). Loňský okruh

se kvůli pandemii a složitému cestování odehrál právě jen ve VR

O týmu z ČVUT jste si už na našich stránkách mohli přečíst několikrát, pravidelně totiž trénuje v útrobách druhého nejdelšího

jeskynního systému v Česku – Býčí skále kousek od Brna.

CTU-CRAS-NORLAB zároveň slavil úspěchy v předchozích kolech soutěže a dosáhl tak i na finanční odměnu od DARPA, za kterou si v

Praze pořídili několik robotických psů Spot od Boston Dynamics.

URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=212442

22. 9. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Fakulta elektrotechnická otvírá novou laboratoř pro výzkum mobilních sítí 6G

První experimenty v nové laboratoři ukazují, že mobilní sítě budoucnosti umožní vzájemnou komunikaci výrazně vyššího počtu

zařízení, než je tomu u stávajících sítí 5G.

Řešení založená na hlubokých neuronových sítích pro řízení komunikace v sítích 6G mohou mimo jiné přispět k vyšší bezpečnosti

automobilové a železniční dopravy, zefektivnění práce záchranného systému a dalšímu rozvoji "chytrých měst".

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT dnes slavnostně otevřela novou laboratoř 6Gmobile research lab, ve které budou vědci z

katedry telekomunikační techniky řešit řadu aktuálních problémů, jako je využití strojového učení pro pokročilou komunikaci přímo

mezi terminály (D2D) či využití dronů jako létajících základnových stanic. Nově vybavená nezávislá experimentální laboratoř vedle

komunikace v síti 5G umožní i výzkum a vývoj další generace mobilních sítí 6G, k jejichž spuštění má dojít na přelomu dvacátých a

třicátých let.

Přibližně patnáctičlenný tým vědců a studentů z FEL ČVUT již v nově vybudované laboratoři úspěšně ověřil výsledky výzkumu

potenciálních nových funkcionalit sítí 6G. "První experimenty potvrzují, že řízení komunikace založené na hlubokých neuronových

sítích bude v praxi vhodné pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících zařízení, kde již tradiční řešení používaná

například v sítích 4G nebo 5G naráží na své limity. Námi navržené řešení využívající hlubokých neuronových sítí máme patentově

chráněno," vysvětluje doc. Zdeněk Bečvář z katedry telekomunikační techniky, který novou výzkumnou laboratoř vede. Co se týče

využití sítí 6G, možnosti jsou otevřené, ale již dnes lze podle doc. Bečváře předpokládat, že mobilní sítě blízké budoucnosti výrazně

zvýší přenosové rychlosti a umožní nové aplikace jako přenos hologramu v reálném čase a zároveň zvýší spolehlivost komunikace

například mezi automobily v dopravním provozu a tím i jejich bezpečnost.

Díky 6G sítím také bude možné navýšit datový provoz na koncertech či sportovních utkáních, všude tam, kde dochází k dočasnému

přetížení sítě. Pro tyto účely výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli prototyp dronu, který slouží jako základnová létající stanice poskytující

dočasně služby mobilní sítě také při jejím krátkodobém výpadku, například při mimořádných událostech.

6G mobile research lab bude spolupracovat se špičkovými pracovišti z celého světa

Laboratoř je založena na softwarově definované sítí, kde je specifický hardware mobilních sítí nahrazen výkonnými počítači a

jednotlivé funkce mobilní sítě jsou realizovány softwarově. Laboratoř využívá otevřený software OpenAirInterface, jehož vývoj

zahájila francouzská univerzita EURECOM a na jehož vývoji se nyní podílejí i přední společnosti z oblasti mobilních komunikací, jako

Nokia Bell labs, Qualcomm, či také Facebook.

"Univerzitní mobilní sítě založené na softwarově definovaném řešení využívající například OpenAirInterface jsou celosvětovým

trendem, jelikož vývojář má detailní kontrolu nad celou technologií a zároveň může konfigurovat a upravovat libovolný detail sítě,

což specializovaná komerční řešení neumožňují. Náklady na budování takové sítě jsou nižší než u sítě založené na běžných

specializovaných produktech, a navíc má síť delší životnost, protože rozšíření o nové funkcionality spočívá v úpravě otevřeného

kódu," říká doc. Zdeněk Bečvář. Díky tomu bude moci nová laboratoř spolupracovat na výzkumu a vývoji mobilních sítí se

špičkovými pracovišti po celém světě, mimo jiné s TU Mnichov či EURECOM.

Laboratoř je vybavena celkem osmnácti zařízeními, která mohou být konfigurována buďto jako základnová stanice nebo mobilní

zařízení pro výzkumné účely. K ověřování funkcionalit mobilních sítí 5G a testování nových aplikací je však možné komunikovat i s

běžnými telefony a modemy. Dále je laboratoř vybavena dvěma výkonnými servery pro edge computing.

"Jsme rádi, že se nám podařilo úspěšně ověřit naše teoretické řešení a výsledky publikované v prestižním časopise IEEE Transactions

on Wireless Communications, kde jsme navrhli způsob predikce kvality komunikačního kanálu mezi dvěma zařízeními za pomoci

strojového učení. V laboratoři jsme ověřili, že náš nový algoritmus funguje na živé síti obdobně jako v simulacích a řešení

dolaďujeme pro využití v praxi," uvádí ke konkrétním experimentům dr. Jan Plachý z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v

Praze.

O 6G mobile research lab

Nově otevřená nezávislá laboratoř je vybavena zařízeními umožňujícími emulaci mobilních sítí 5G plně v souladu s platnými

standardy. Na rozdíl od obdobných sítí vybavených komerčními specializovanými produkty, však umožňuje nejen testování běžných

služeb sítí 5G, ale slouží i k ověřování nových řešení, optimalizaci a ladění parametrů, a to i pro budoucí sítě 6G.

Další informace najdete na stránce ZDE.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou

budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická

poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky

a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje

přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými

univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce

hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky

2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult

(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,

informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům

227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a

manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků

takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum,

vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A.

ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604

univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v

regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT

mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V

oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and

Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až

400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Fakulta-elektrotechnicka-otvira-novou-laborator-pro-vyzkum-

mobilnich-siti-6G-677781

22. 9. 2021; kurzy.cz

Škoda auto podporuje univerzitní vzdělávání zaměřené na elektromobilitu prostřednictvím roadshow ŠKODA iV DAY

společnosti ŠKODA AUTO za oblast Řízení lidských zdrojů říká: "Spolupráce společnosti ŠKODA AUTO s vysokými školami má

dlouhou tradici.

Automobilový průmysl nyní prochází zásadní transformací. Kvalitní technické vzdělání a podporu talentů tedy považuji za klíčové

pro budoucnost naší společnosti."

Dříve probíhaly dny otevřených dveří přímo v automobilce . Ve snaze být studentům nablízku začala společnost ŠKODA AUTO

pořádat roadshow, která umožňuje navázat těsnější kontakt mezi experty a akademickým prostředím a oslovit více mladých

talentů z různých technických oborů se zaměřením na elektrotechniku, IT a kyberbezpečnost a automobilový průmysl

Roadshow ŠKODA iV DAY se zaměřením na elektrické automobily iV navštíví během pěti týdnů celou republiku. Z univerzity v

Pardubicích zamíří vozy a jejich odborný doprovod mezi studenty v Liberci a Praze a přes Ostravu, Brno a Hradec Králové

vzdělávací akci zakončí návštěva na vysoké škole v Plzni. Cílem je umožnit vysokoškolákům z technických oborů poznat novinky

v dynamicky se rozvíjející oblasti elektromobility.

Akci provázejí přednášky a diskuze s experty z technického vývoje, výroby, logistiky a IT automobilky ŠKODA AUTO , kteří zájemcům

představí kompletní nabídku elektrifikovaných vozidel s označením iV – od čistě elektrického SUV ENYAQ iV až po plug-in hybridní

varianty SUPERB iV, OCTAVIA iV a OCTAVIA iV RS.

Vedle automobilů se studenti mohou blíže seznámit taktéž s hlavními komponenty elektrických automobilů , které tvoří trakční

akumulátor, elektromotor a nabíjecí soustava. V oboru elektrotechniky je nyní velká poptávka po mladých expertech a podle

zkušeností z akademického prostředí je nezbytné tuto oblast co nejvíce podpořit. ŠKODA AUTO proto již na začátku letošního roku

spustila pro absolventy vysokých škol tzv. Tech Trainee program, který má za cíl vyhledat talentované uchazeče především pro

oblasti elektromobility a digitalizace a během roční přípravy seznámí mladé adepty s nezbytnými základy pro žádané a

specializované profese.

ŠKODA AUTO řadí podporu vzdělávání mezi čtyři hlavní priority své společenské odpovědnosti, a to na všech úrovních.

Automobilka kupříkladu nedávno spustila projekt EDU.LAB, který zábavnou formou představuje nejmodernější technologie žákům

8. a 9. ročníků základních škol . Edukativní koncept mobilní laboratoře zahrnuje jak ukázky pokročilých technologií , tak interaktivní

expozice, na nichž si mohou účastníci špičkové prvky sami vyzkoušet. Jsou zde nejen stanoviště umělé inteligence a 3D tisku,

virtuální a rozšířené reality , ale také předvedení možností termovize nebo schopností kooperujících robotů. Projekt má za cíl

představit studentům moderní technologie a přiblížit jim možnosti technického vzdělávání. Automobilka chce společně s

partnerskými společnostmi ABB, Prusa Research, Scania a Západočeskou univerzitou v Plzni motivovat žáky se zájmem o tuto

oblast k volbě vhodného technického středoškolského studia. Projekt probíhá od září do listopadu na vybraných základních

školách po celé České republice, které tato mobilní laboratoř navštíví.

ŠKODA AUTO se podpoře zejména technického vzdělávání v České republice věnuje dlouhodobě. V loňském roce předala školám

celkem 410 učebních pomůcek a zároveň podpořila výzkumné projekty na vysokých školách částkou převyšující 100 milionů

korun

Program roadshow ŠKODA iV DAY

Datum

Univerzita

Univerzita Pardubice (Fakulta elektrotechnická, Dopravní fakulta Jana Pernera)

Technická univerzita v Liberci (Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, Fakulta strojní)

Česká

zemědělská univerzita v Praze (Technická fakulta, Provozně ekonomická fakulta)

České vysoké učení technické v Praze (Fakulta elektrotechnická,Fakulta strojní, Fakulta informačních technologií

Vysoká

škola ekonomická v Praze (Fakulta informatiky a statistiky)

Vysoká

škola báňská – Technická univerzita Ostrava (Fakulta elektrotechniky a informatiky)

Vysoké učení technické v Brně (Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií , Fakulta informačních technologií

Datum

Univerzita

Univerzita Hradec Králové (Fakulta informatiky a managementu)

Západočeská univerzita v Plzni (Fakulta strojní)

Maren Gräf, členka představenstva

URL| https://www.kurzy.cz/zpravy/610835-skoda-auto-podporuje-univerzitni-vzdelavani-zamerene-na-elektromobilitu-

prostrednictvim-roadshow/

22. 9. 2021; vecerni-praha.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT dnes otevřela novou laboratoř pro výzkum mobilních sítí 6G

První experimenty v nové laboratoři ukazují, že mobilní sítě budoucnosti umožní vzájemnou komunikaci výrazně vyššího počtu

zařízení, než je tomu u stávajících sítí 5G.

Řešení založená na hlubokých neuronových sítích pro řízení komunikace v sítích 6G mohou mimo jiné přispět k vyšší bezpečnosti

automobilové a železniční dopravy, zefektivnění práce záchranného systému a dalšímu rozvoji "chytrých měst".

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT dnes slavnostně otevřela novou laboratoř 6Gmobile research lab , ve které budou vědci z

katedry telekomunikační techniky řešit řadu aktuálních problémů, jako je využití strojového učení pro pokročilou komunikaci přímo

mezi terminály (D2D) či využití dronů jako létajících základnových stanic. Nově vybavená nezávislá experimentální laboratoř vedle

komunikace v síti 5G umožní i výzkum a vývoj další generace mobilních sítí 6G, k jejichž spuštění má dojít na přelomu dvacátých a

třicátých let.

Přibližně patnáctičlenný tým vědců a studentů z FEL ČVUT již v nově vybudované laboratoři úspěšně ověřil výsledky výzkumu

potenciálních nových funkcionalit sítí 6G. " První experimenty potvrzují, že řízení komunikace založené na hlubokých neuronových

sítích bude v praxi vhodné pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících zařízení, kde již tradiční řešení používaná

například v sítích 4G nebo 5G naráží na své limity. Námi navržené řešení využívající hlubokých neuronových sítí máme patentově

chráněno," vysvětluje doc. Zdeněk Bečvář z katedry telekomunikační techniky, který novou výzkumnou laboratoř vede.