2. 7. 2021; idnes.cz

Tohle naštve. Měsíce analýz hledačů UFO shodil algoritmus absolventa ČVUT

V roce 2016 zachytili filmaři v Utahu pomocí dronu rychle letící objekt. Měsíce analýz a debat utnul algoritmus DeFMO, za kterým stojí absolvent ČVUT. Stačil mu k tomu jeden jediný snímek a z UFO se vyklubal raroh.



Filmaři Sam Chortek a Jimmy Chappie v roce 2016 natáčeli kousek od městečka Beaver ve státě Utah dokument. Při kontrole natočeného materiálu si na záznamu z dronu všimli velmi rychle letícího objektu, který se mihl krajinou.

Záznam pochopitelně zveřejnili na internetu a okamžitě se stal v komunitě hledačů UFO nejen senzací, ale také předmětem debat, diskuzí a někdy i sofistikovaně vypadajících analýz natočeného videa.


Zkoumání se zpravidla soustředilo zejména na ověření, zda nejde o nějaký CGI efekt, nebo filmový trik. Což se, k nadšení všech zúčastněných, nepotvrdilo, záznam z kamery byl netknutý.


Nadšení z důkazu UFO ukončil až absolvent ČVUT a aktuálně student doktorského studia na univerzitě ETH v Curychu. Na jeden snímek z videa totiž pustil svůj algoritmus DeFMO - Deblurring and Shape Recovery of Fast Moving Objects, tedy Odstraňování neostrosti a obnovování tvaru rychle se pohybujících objektů.

„Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” vysvětluje původní plány při vývoji algoritmu jeho autor, Denys Rozumnyi.



Algoritmus využívá metodu strojového učení.

Raroh velký

Jeho trénink spočívá v tom, že původní ostrý snímek je uměle rozostřen a algoritmus se snaží rozmazaný obrázek zrekonstruovat tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal originálu. Takto natrénovaný systém je možné pustit i na obrázek, jehož ostrou verzi nemáme - a výsledku je tak možno věřit, zejména pokud odpovídá něčemu reálnému.


Jak si můžete prohlédnout na následujícím obrázku, z tajuplné šmouhy se vyklubal raroh velký, což je pták patřící do rodu sokolů.

Pro ty, co se těšili z důkazu existence UFO je to špatná zpráva. Pro všechny ostatní je to ale zpráva velmi dobrá - zdrojový kód algoritmu DeFMO je otevřený a může tak najít rozvoj a uplatnění v mnoha budoucích aplikacích. Například kamerách v chytrých telefonech, ze kterých může „mávnutím proutku“ vytvořit kameru vysokorychlostní. 






30. 6. 2021; mmspektrum.com

Výzkum v Česku: Ve znamení budoucnosti

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své poznatky a názory se s námi podělil prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence při Katedře počítačů, FEL ČVUT (AIC).

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?


Prof. Faigl: Přestože jsou výjimky, obecně mi připadá, že propojení univerzitního a průmyslového výzkumu a vývoje by mohlo fungovat kvalitativně lépe. Zejména v rovině vzdělávání a školení doktorandů, kteří jsou motorem inovací a nových poznatků. To vyžaduje dlouhodobou a systematickou spolupráci orientovanou nikoliv na krátkodobé cíle, ale vizi pro budoucnost. Právě orientaci na dosahování krátkodobých cílů považuji za hlavní brzdu inovativních nápadů, které budou celosvětově konkurenceschopné.


Prof. Jan Faigl je vedoucím laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence FEL ČVUT a garantem renomovaného studijního programu Otevřená informatika na stejné fakultě. V roce 2015 spoluzaložil Centrum robotiky a autonomních systémů (CRAS), které se pravidelně účastní mezinárodních robotických soutěží. Jeho tým již dvakrát přivezl bronz z americké DARPA Subterranean Challenge a od stejné agentury nedávno získal dotaci ve výši 1,5 milionu dolarů na vývoj autonomních robotů. Prof. Faigl se věnuje publikační činnosti, přednáší na odborných konferencích, vede studenty a jeho cílem je budovat na FEL ČVUT příjemné tvůrčí prostředí srovnatelné s robotickými pracovišti na prestižních univerzitách ve světě. (Zdroj: ČVUT)


MM: Umělá inteligence je považována za obor, který již v blízké budoucnosti významně pomůže výrobní sféře k prosperitě. Je to znát na financování výzkumu AI ze strany státu, firem, nebo se anticovidová opatření podepsala i na této oblasti VaV?


Prof. Faigl: Ohledně financování výzkumných projektů, zejména větší firmy přešly v období pandemie na konzervativní strategii a obecně omezovaly své zdroje. Toto období ale již v našem oboru končí a firmy se naopak snaží více zjistit o možnostech využití AI technologií, nastartovat nové projekty, a získat tak konkurenční výhodu. Technologie AI umožňují firmám celkem rychle nejen automatizovat stávající aktivity, ale zejména zpracovávat množství dat, které mají k dispozici pro vývoj nových produktů a služeb. Nebavíme se přitom pouze o výrobních podnicích, ale i o sektorech, jako jsou média, kde spolupracujeme na technologiích v oblasti žurnalistiky, letecký průmysl, energetika, farmacie a další.

Reklama

Reklama

V oblasti veřejných financí je období přechodu na nový operační program financování a vznikají nové příležitosti pro podávání výzkumných projektů, a to jak na straně zahraničních zdrojů, tak na straně financování přímo ze zdrojů ČR. Například v nově připravovaných výzvách pro evropský Horizon je výzkumu a vývoji v oblasti AI dáván široký prostor.

Obecně je možné prohlásit, že právě doba covidová akcentovala u firem potřebu věnovat se inovacím v oblasti AI technologií.



Nejnovější přírůstek týmu robotiků – robot SPOT od firmy Boston Dynamics. (Zdroj: ČVUT)

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?


Prof. Faigl: V Centru umělé inteligence na FEL ČVUT se zabýváme základním a aplikovaným výzkumem v širokém spektru AI technologií a průběžně se snažíme své dovednosti rozšiřovat. V poslední době jsme například nastartovali interdisciplinární spolupráci s Karlovou univerzitou, Fakultou sociálních věd, Katedrou žurnalistiky, kde spolupracujeme na aplikacích AI v oblasti automatizace vytváření žurnalistického obsahu, ověřování informací a další.

Ze zavedených oblastí našeho výzkumu uvedu jako příklad robotiku. Ta je v našem centru zajímavá tím, že se nejedná o klasickou průmyslovou robotiku, ale o výzkum autonomních a adaptabilních systémů s velkým přesahem do autonomní robotiky. Aktuálně se nám s kolegy celkem daří v DARPA (US agentura pro pokročilý obranný výzkum) Subterranean Challenge, kde uplatňujeme svou dlouhodobě budovanou zkušenost a znalosti v autonomním robotickém prohledávání neznámých podzemních prostor. V tomto případě se jedná o kombinaci teoretických poznatků s technologickým nasazením. Celá soutěž DARPA SubT tak vlastně ukazuje, co je dnes technologicky možné.


Reklama

Z teoretických výsledků, které jsou pochopitelně nějakému praktickému nasazení vzdálenější, je to rozšíření modelu světa robotu o uvažování měkkých materiálů založené na zkušenosti robotu s taktilním snímáním. Dosud roboty standardně vnímají například závěs jako neproniknutelnou překážku, zkoumané metody zobecnění umožňují robotu využít taktilní zkušenosti k odhalení, že se takovým materiálem dá projít. Za velkou výhodu považujeme, že se robot takové interpretaci učí sám.

MM: Existují v rámci výzkumu AI příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?


Prof. Faigl: Určitě to jsou fungující modely spolupráce akademické a průmyslové sféry. Konkrétně v našem případě to jsou společně budované laboratoře s průmyslovými partnery, které se mohou stát líhní nejen zajímavých nápadů a konkrétních řešení, ale zejména odborníků, kteří následně mohou rozšířit VaV oddělení partnerů, ale také vést k zakládání nových startupů.

Technologie AI umožňují firmám celkem rychle nejen automatizovat stávající aktivity, ale zejména zpracovávat množství dat, které mají k dispozici pro vývoj nových produktů a služeb.

V AIC se nám takto podařilo domluvit například s firmou Avast, se kterou jsme založili společnou laboratoř Avast AI and Cybersecurity Lab, kde přesně tento typ výzkumu probíhá a benefitují z něj obě zúčastněné strany. Komunikujeme přímo se zástupci firmy z oddělení výzkumu a vývoje, takže nenabízíme jen hotová průmyslová řešení, ale opravdu posouváme náš výzkum kupředu. Pro studenty je zas takové pracoviště lákavé proto, že se dostanou k reálným problémům soukromého sektoru. Doufám, že v budoucnu se budou takové spolupráce objevovat stále častěji.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry obecně, a vašeho oboru zejména?


Prof. Faigl: Přál bych si, aby průmyslové podniky nacházely odvahu dlouhodobě investovat do inovací a vzdělávání ve spolupráci s akademickým prostředím. Rádi bychom viděli vznikat více nových firem, které přebírají technologie z výzkumu a přicházejí s novými revolučními a světově konkurenceschopnými produkty.



Prof. Jan Faigl a prof. Tomáš Svoboda, zakladatelé Centra robotiky a autonomních systémů. (Zdroj: ČVUT)

Naším cílem je pak přinášet nové výzkumné poznatky, a to i z mezinárodních spoluprací, propojovat se s mezinárodními pracovišti a provádět výzkum, který má v mezinárodní komunitě vysokou hodnotu. To má následně v našem oboru přímý a pozitivní dopad právě směrem k firmám a také do společnosti a vzdělávání. Právě pro širší podporu dopadu našich výsledků jsme spolu s Karlovou univerzitou, Akademií věd a hlavním městem Praha založili organizaci prg.ai. Mezi její aktivity patří například to, že si běžný občan může bezplatně projít kurzem základů AI. Jedná se o platformu, kde se mohou firmy efektivně propojovat s výzkumem a kde budujeme renomé Prahy v zahraničí jako města inovací v AI.



30. 6. 2021; techfocus.cz

Místo UFO raroh velký. Vědci vyvíjejí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého.

Kvyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych.

Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu.

Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek. Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.


DeFMO je speciální algoritmus, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt / Denys Rozumnyi.


30. 6. 2021; itoday.cz

Počet přihlášek na IT obory roste každoročně o 5-10 %

Přestože se toho během pandemie změnilo hodně, tak poptávka po IT specialistech rozhodně neklesla. Ostatně šlo o obor, kterému se dařilo i v době opakovaných lockdownů.

Dříve nastartovaný proces digitalizace ve firmách během koronavirových omezení pouze akceleroval a firmy by uvítaly ještě více specialistů, zejména v některých oblastech jako je například softwarové inženýrství. Zvýšený zájem o studium IT oborů hlásí i vysoké školy, jejichž studenti se účastní soutěže IT SPY.

Přestože technické obory byly zejména dříve vnímané jako obtížnější, tak v posledních letech zřejmě i s vidinou jistého uplatnění na pracovním trhu roste dle ohlasů z českých i slovenských vysokých škol počet přihlášek na IT obory o 5-10 % každý rok. Dlouhodobý zájem o IT odborníky potvrzuje i společnost Profinit, spolupořadatel soutěže IT SPY, ve které tvoří absolventi či odborníci s krátkou praxí až 50 % nově přijatých kolegů.

Řada vysokých škol úzce spolupracuje s předními firmami, které zajišťují pro studenty stáže, odborné kurzy nebo poskytují témata pro semestrální i závěrečné práce. Fakulta informačních technologií na ČVUT v Praze disponuje samostatným oddělením pro spolupráci s průmyslem. Studenti mohou pracovat na zadáních semestrálních i závěrečných od firem prostřednictvím Portálu spolupráce s průmyslem, kam je zapojeno více než 220 firem. Úzká spolupráce mezi vysokými školami a partnerskými firmami umožňuje školám získávat zpětnou vazbu a mapovat potřeby IT trhu, kterým školy přizpůsobují své studijní programy a nabídku předmětů i dalších aktivit. Ústav informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, Slezské univerzity, například nabízí studentům příležitost absolvovat kurzy zaměřené na kyberbezpečnost a IoT, či získat prestižní produktové certifikáty.

"Tlak na digitalizaci ve firmách se v souvislosti s koronavirem jen zesílil a naši zákazníci poptávají stále větší množství IT služeb. Nám se jako špičkovému českému software house daří i díky této situaci růst a neustále hledáme nové posily i mezi absolventy fakult se zaměřením například na softwarové inženýrství, computer science, machine learning. S některými studenty spolupracujeme již během jejich studia, ať už v rámci výuky nebo jako garanti jejich studentských projektů a závěrečných prací. I proto u nás každý rok nastartuje svou kariéru celá řada čerstvých absolventů. Věřím, že se o ty nejlepší, na které může upozornit soutěž IT SPY, popereme s ostatními IT firmami i letos," říká Bohumír Zoubek ze společnosti Profinit, která spolupořádá soutěž IT SPY.

Profinit každoročně přijme několik desítek nových IT specialistů, zhruba polovinu z nových kolegů tvoří absolventi a oborníci s praxí kratší než dva roky. Odbornou spolupráci s vysokými školami pak považuje firma za jeden z nejlepších způsobů, jak se podílet na vývoji nových technologií a postupů, které ženou celý IT svět kupředu.

Studium IT oborů pak každoročně úspěšně zakončí na českých a slovenských vysokých školách několik tisíc studentů, ty nejlepší diplomové práce z oblasti IT hledá soutěž IT SPY. Studenti mohou diplomové práce přihlašovat do soutěže prostřednictvím ambasadorů svých vysokých škol až do září 2021. Z až 2000 přihlášených prací ambasadoři z celkem 14 českých a slovenských vysokých škol každoročně vybírají nejlepší práce, následně akademická odborná porota vyhodnotí nejprve finalisty a následně během prosincového finále oznámí vítěze.

"Přestože je náš obor primárně virtuální, tak pevně věřím, že se již letos vrátíme ke klasického konceptu finále, kde se v prosinci budou moci osobně setkat finalisté s porotci. Ve finále vybíráme nejlepší práci z těch finálových, avšak pozornost si zaslouží všichni finalisté a budeme rádi, pokud si budou moci užít tento slavnostní okamžik. Finálové práce bývají velmi inspirativní a každoročně se na ně velmi těším," říká docent Jiří Vokřínek, z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se letos stal předsedou poroty soutěže IT SPY.


30. 6. 2021; Týden u nás

U Býčí skály trénovali roboty

Speciální technika dokáže zachránit lidské životy při katastrofách. Právě jeskyně představuje náročný terén, kde si lze zásah dobře vyzkoušet.

Blanensko – Roboti už jdou. Roboti už tady jsou. Myslí myslí umělou, ale nadanou, takže nás tu zanedlouho ve všem zastanou. Skladba skupiny Olympic skvěle vystihuje páteční dění na palouku před Býčí skálou v Moravském krase na Blanensku. Po několikadenním testování v podzemních prostorách tam tým robotiků z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického představuje speciální techniku. Roboty a drony, které mohou záchranáři nasadit při živelných katastrofách. Na záchranu lidí. "To je neuvěřitelné, co všechno umějí. A jak reagují na povely. Pánové jste moc šikovní," ukazuje palec nahoru týmu specialistů jedna z náhodných turistek.

V akci je k vidění například robot, který připomíná pavouka.

Nebo čtyřnohý SPOT. Ten na povely programátora přes dálkové ovládání věrně napodobuje perfektně vycvičeného psa. "Z naší techniky je právě SPOT nejrychlejší a dokáže se nejlépe přizpůsobit nasazení v náročném terénu. Může vyrazit do podzemí nebo zavalených prostor jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboti. Do míst, kam už se nedostane, můžeme poslat drony," říká člen výzkumného týmu Tomáš Rouček. Prostředí jeskyně podle něj výtečně simuluje extrémní podmínky, kde chybí GPS signál, je vlhko, tma, bahno a náročný terén. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci," vysvětluje Rouček.

Zároveň se jedná o ostrý test na prestižní finálové kolo zámořské soutěže Darpa Subterranean Challenge. To se uskuteční letos v září. Z České republiky na něj míří dva týmy a jedním z nich je právě formace z ČVUT. Loni získala po úspěchu v jednom ze soutěžních kol 1,5 milionu dolarů. "Díky tomu jsme mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, abychom byli ve finále konkurenceschopní," říká vedoucí týmu Tomáš Svoboda.

Část peněz vědci použili na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT. Investovali také do nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách. Koupili i speciální techniku, která robotům umožní nejmodernější 3D vidění. "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navržené a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů," dodává Svoboda.

Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude podle něj i základ otevřeného datového balíku pro experimenty robotiků po celém světě.


Foto: NÁCVIK. Tým robotiků trénoval v pátek na palouku před Býčí skalou roboty. Jeden vypadal jako pavouk, druhý připomínal psa. Fotogalerii a video najdete na: www.blanensky.denik.cz

Foto: Deník/ Jan Charvát


30. 6. 2021; sciencemag.cz

Místo UFO raroh velký

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).


Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.


"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.


K určení objektu stačí pouhý jeden snímek


Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.


Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.


A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.


Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO vidíme první příklad použití v praxi. Pro chytré algoritmy může najít uplatnění kdokoliv další a spolupráce firem jako Google a Microsoft na výzkumu nasazení metod v praxi určitě urychlí. Výzkumník říká: "Z videa s 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.” Zdá se, že doba, kdy každý z nás bude mít v kapse "vysokorychlostní” kameru, není daleko.


tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze


zdrojový kód: https://github.com/rozumden/DeFMO


URL| https://sciencemag.cz/misto-ufo-raroh-velky/


30. 6. 2021; 21stoleti.cz

Když se z UFO vyklube raroh…

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění,…

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych.

Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu.

"Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi. "Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu.

Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech.

"Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu.

Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků.

Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen...

Uhlíkaté materiály jsou v současné době studovány jak v oblasti základního...

Již dva a půl roku trvající mise na Marsu bude pro americkou robotickou...

I virtuální realita může pomoci dobré věci. Důkazem je česká...

Dostat i z té nejrozmazanější fotky rozpoznatelnou podobu pachatele, to...

Chcete si najít nový a nenáročný koníček? Zkuste sbírání mincí nebo medailí. Sběratelství...

Který živočich má na svědomí nejvíce lidských obětí? Není to ani, žralok, ani krokodýl...

Prašnou cestou už 15 hodin šlape skupina chlapíků na kolech. Tváře pokryté...

Filmů natočených podle skutečných událostí v posledních letech vychází...

Poněkud zvrácené zvyky drží takzvané leopardí společnosti v africké Sierra...


30. 6. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: FEL s ETH Curych vyvíjí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého.


K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).


Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.


"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.


K určení objektu stačí pouhý jeden snímek


Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.


Výsledky výzkumného projektu (ZDE), na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.


A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.


Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO vidíme první příklad použití v praxi. Pro chytré algoritmy může najít uplatnění kdokoliv další a spolupráce firem jako Google a Microsoft na výzkumu nasazení metod v praxi určitě urychlí. Výzkumník říká: "Z videa s 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.” Zdá se, že doba, kdy každý z nás bude mít v kapse "vysokorychlostní” kameru, není daleko.


Další informace najdete:

video ZDE, zdrojový kód ZDE, tweet ZDE


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-FEL-s-ETH-Curych-vyviji-metodu-na-rekonstrukci-rozmazanych-objektu-669199


30. 6. 2021; zive.cz

Technika DeFMO s kořeny na ČVUT odhalila, že nad Utahem neletělo UFO, ale raroh velký

A máme tady další technologii pro hollywoodské špionážní blockbustery. Tentokrát dokonce i s českou stopou.


Řeč je o programu DeFMO (Deblurring and Shape Recovery of Fast Moving Objects), který najdete GitHubu jako projekt v Pythonu. K běhu potřebuje balíčky torch a torchvision pro učení/inferenci neuronové sítě a scikit-image pro analýzu rastrových dat. Pro rychlou inferenci bez nového učení je třeba ještě stáhnout natrénovaný model.


Vlevo vždy pozadí, snímek s rozmazaným objektem nad ním a konečně dopočítané snímky pro krátkou sekvenci, jak asi objekt ve skutečnosti vypadá


No dobrá, ale co to vlastně je? Jak už plný název projektu napovídá, jedná se o techniku, která se pomocí neuronové sítě pokusí zaostřit a 3D rekonstruovat pohybem rozmazané objekty. A to jak ze statické fotografie (pokud máme k dispozici snímek pozadí), tak z videa.


A ta česká stopa? Za experimentem stojí Denys Rozumnyi s kolegy z polytechniky ETH Zurich, který však svůj výzkum započal už během svých studií na Fakultě elektrotechnické ČVUT.


Velmi rychlé švihnutí ruky před kamerou v redakci


Pokus o rekonstrukci jako zpomalené video s několika dopočítaným snímky ruky


Pomocí programu DeFMO lze znovu zaostřit i některé tajemné záběry. Třeba tento v tweetu níže z roku 2016, který se jako ukázka šířil na Twitteru a podle některých se mělo jednat o UFO. Rekonstrukce v DeFMO ale odhalila, že za šmouhou není létající talíř, ale sokolovitý pták raroh velký.


[html: ]


URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=211016


30. 6. 2021; forbes.cz

Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála

Cesta k pokroku vede i skrz tmu, jíl a uzounké podzemní chodby. „Je to jedno z nejnáročnějších prostředí, jaké si dokážete představit. Což je pro nás skvělá výzva,“ říká profesor Tomáš Svoboda.

A výzva je to hlavně pro roboty, špičkové stroje z Fakulty elektrotechnické ČVUT – chodící, jezdící i létající. Díky tréninku v tak nehostinném prostředí za sebou mají neobvyklou přípravu na soutěž, v níž půjde o miliony dolarů.

Ten kontrast působí podobně, jako když u rovníku vystoupíte z letadla a obejme vás tamní „sauna“. Jihomoravské slunce praží a vytahuje ze země vlhkost, silné deště rozvodnily blízký potůček a důkazem zuřivého počasí je i jeden bouřkou sražený strom. Zato v jeskyni Býčí skála vládne zima, tak jako před tisíci lety.

Pro člověka až příliš velký teplotní rozdíl. Nikoli však pro roboty.


„Děláme něco, co moc robotiků na světě neumí. Kluzký terén, kombinace se skalami, vertikální překážky, úzké průlezy… Cokoli si vymyslíte, to tam je,“ usměje se při popisu jeskyně Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT (na hlavním snímku vpravo). „Snad jen písečná bouře, se kterou kolegové-letci bojovali v arabských zemích, chyběla.“

Výsledkem je pozoruhodné setkání dvou světů – daleké minulosti a nejnovější techniky. Jeskynní temnota evokuje úsvit lidstva, však byly v Býčí skále kdysi objeveny rituálně znetvořené kosterní pozůstatky a archeologické předměty nedozírné hodnoty – včetně bronzové sošky býčka, která komplexu dala jméno.

Každoročně zde zimují hejna netopýrů, místo nich teď ale ve slujích létají drony, pochoduje čtyřnohý „robopes“ SPOT a do toho kmitají šestinohé, kolové či pásové stroje. Jde o nejlepší trénink pro zářijovou soutěž DARPA Subterranean Challenge, na níž v Kentucky nejlepší tým získá prémii ve výši dvou milionů dolarů.


Soutěž v reálném prostředí simuluje situaci při záchraně osob po katastrofách. Roboti při ní mají během hodiny v neznámých kulisách a bez signálu identifikovat co nejvíce osob a předmětů.

„Z hlediska terénu a omezení komunikace je tohle přesně to, co potřebujeme,“ říká Svoboda. „V Americe to už těžší nebude. I přes to, že tam půjde o takzvanou megacavern, mnohakilometrový a mnohaúrovňový prostor s křížícími se tunely, velkými podzemními sály, s mosty a schody.“

V Moravském krasu jsou rovněž k dispozici kilometry podzemních chodeb a podmínky ještě umocňuje jílovitý povrch. Třeba SPOT, hlavní hvězda aktuální sestavy, po něm občas sklouzne, při strmém sestupu jej proto robotici z ČVUT raději zajistí lanem.

Zkušenosti z terénu jsou nejcennější zpětná vazba.

Všude kolem jsou jezírka, ze stropů pomalu odkapává voda a v bahně se mísí stopy lidí s otisky robotů, na které by dávní obyvatelé jeskyně při veškerém svém stopařském umění hleděli s bázní a nejistotou.

„Terénní zkušenosti nelze nahradit. Je to nejcennější zpětná vazba,“ pochvaluje si profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT (na hlavní fotce vlevo).

A Svoboda přidává konkrétní příklad, při němž ukazuje na stroj, který zažil pracovní úraz: „Tento nový robot v hlubokém jílu ztratil „bačkůrku“, bude mu proto třeba přidat nějaké konstrukční vychytávky. Také jsme si nevšimli jednoho vysoko nataženého slabého drátu, tam to dostal jeden létající robot.“


Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. I takové situace jsou potřeba, aby zástupci elitního českého pracoviště mohli navázat na minulost. V soutěži DARPA uspěli už dvakrát a díky tomu jdou do letošního ročníku vybaveni částkou 1,5 milionu dolarů, za kterou byl zakoupen SPOT a další nákladná technika.

Nárazy do drátů či robotické „boty“ ztracené v jílu jsou jen nepatrnými překážkami na cestě k poznání.

Potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují.

„Dopředu čekáme, že něco nebude fungovat. Proto nás tohle nezaskočí,“ říká Faigl. „Ono se to prolíná třeba i do vývoje autonomních aut – potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují, a čím víc jich máte, tím větší škálu možností pokryjete. Ideálně všechny. V tom jsem já ale osobně trochu skeptický. Myslím, že vždycky se něco vychytat nepodaří. Ale čím víc se testuje a čím víc se to řeší, tím je takových případů méně.“

A tím spíš by měla být jejich pestrá skvadra robotů připravena na velké finále.

Když robotici uvedou drony do chodu, hučí to v jeskynním prostoru tak, že automaticky vyhlížíte roj obřích sršňů, rozsvícené stoje ale připomínají spíš futuristické netopýry. SPOT zase díky výkonné LED zářivce rozehraje stínohru na stěnách Býčí skály a milovníkovi fantasy připomíná jasným světlem Froda, kterak od sebe odstrkuje obří pavoučici Odulu.

Dávné se tu zkrátka potkává s tím nejaktuálnějším. Teoreticky by tohle všechno mohlo probíhat jen na dálku, ale jelikož má i profesor Svoboda na hlavě přilbu, je jasně vidět, že praxe je daleko barevnější.


„Nepouštíme se do žádných riskantních akcí. Za speleologa bych se neoznačil, jsem takový jeskynní výletník,“ pronese s nadsázkou. „Podstatou je, aby tam roboty (zástupci ČVUT používají neživotný tvar – pozn. redakce) byly samy, my ale dovnitř chodíme na nejrůznější experimenty.“

K čemuž jeho kolega Faigl dodává: „Můžete si myslet, že jste nachystaní, a připravovat si různé scénáře, jenže rozmanitost reálného prostředí je vždycky překvapující. Proto je důležité být přímo v jeskyních.“

A protože si této příležitosti cení, ctí, že pracují v chráněné krajinné oblasti. Drony startují výhradně v jeskyni, aby jimi nenarušili klid místa a jeho vzácnou faunu. ,,Ještě jednou díky kolegovi Kratochvílovi z VUT Brno, že nám tu možnost nabídl. Jsme velmi vděční, je to pro nás skvělé testovací prostředí. Máme velkou volnost na experimenty a není vůbec snadné najít odpovídající prostředí,“ říká Svoboda.

Náhodný kolemjdoucí by si i proto mohl špičkové české vědce splést s obyčejnými čundráky. Zblízka sice uvidíte počítače a roboty, zdáli ale vizuálně převažuje jednoduchá budova na přespání, celty proti dešti a doutnající oheň, na kterém se zrovna ohřívá páteční oběd.


30. 6. 2021; FeedIT.cz

Společnost Bell podepsala smlouvu o výzkumu s Českým vysokým učením technickým v Praze

Praha, 30.června 2021 – Globální letecká společnost Bell Textron Inc., dceřiná společnost Textron Inc. (NYSE: TXT), oznámila, že s Fakultou

elektrotechnickou (FEL) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) podepsala smlouvu o spolupráci na inovativním výzkumném projektu. Výzkumný tým pro inteligentní mobilitu Centra umělé inteligence FEL ČVUT bude modelovat rozhodování spotřebitelů při výběru možností přepravy. Získané poznatky pomohou vytvořit společnosti Bell jasnější představu o tom, jak by mohla začlenit svá nejmodernější řešení do stávající infrastruktury veřejné dopravy.

Bell je průkopníkem konstrukčních řešení kolmého vzletu a věří, že letecké taxíky s kolmým vzletem mají potenciál zlepšit spojení i produktivitu ve městech po celém světě. Dlouhodobé působení společnosti v České republice ji přivedlo ke spolupráci s Centrem umělé inteligence FEL ČVUT na průkopnickém projektu zkoumajícím budoucí možnosti řešení letecké taxislužby.

"Velmi nás těší, že jsme mohli zapojit tým inteligentní mobility ČVUT v Praze do dalšího vývoje pokročilých simulací dopravy," řekl Jason Hurst, viceprezident společnosti Bell pro inovace. "V rámci smluvních výzkumných služeb bude ČVUT vyvíjet modely rozhodování cestujících v multimodálním městském prostředí s využitím stávající pozemní dopravy i budoucích řešení kolmého vzletu. Cílem je, aby na základě těchto výzkumů Bell posílil svoji pozici lídra v oblasti inovací jak dopravních prostředků s kolmým vzletem, tak co se integrace provozních systémů týče."

Tým ČVUT vedený docentem Jiřím Vokřínkem bude modelovat rozhodování spotřebitelů ohledně volby dopravních prostředků, včetně osobní automobilové přepravy, spolujízdy, železniční a autobusové dopravy. Výzkumníci budou také mapovat potenciální preference veřejnosti týkající se budoucí přepravy pomocí letecké taxislužby a definovat procesy pro optimalizaci návrhu sítě veřejné dopravy tak, aby zahrnovala vzdušné taxi.

ČVUT bude vytvářet scénáře výběru dopravy pro velké americké město za účelem simulovat různé rozhodovací procesy. Tým pro inteligentní mobilitu mezitím vyhodnotí efektivitu vertiportních zařízení pro letecké taxíky na základě jejich přínosu pro spotřebitele a možnosti propojit je s jinými druhy dopravy.

"Jedná se o fascinující projekt, na kterém se s hrdostí podílíme," říká Jiří Vokřínek z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Bell má obdivuhodnou historii v oblasti podpory spolupráce a sdílení znalostí mezi USA a Českou republikou. Zkoumáním dopravních scénářů pro USA náš tým přispěje i k vývoji dopravy ve světě. Těšíme se, až výzkum, kterým hodláme podpořit průkopnický technický vývoj společnosti Bell, zahájíme."

Smlouva mezi společností Bell a FEL ČVUT je nejnovější kapitolou příběhu dlouhodobé spolupráce Bellu s Českou republikou. V roce 2019 si Armáda České republiky objednala u texaského výrobce osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bitevní vrtulníky AH-1Z v hodnotě 630 milionů dolarů. Společnost také v Praze založila své evropské servisní centrum, které zajišťuje údržbu a úpravy letounů pro zákazníky v celé Evropě.

Bell už má za sebou také spolupráci s ČVUT. V době vrcholící pandemie poskytla společnost finanční pomoc na podporu výroby 3D tištěných masek N95, které univerzita darovala vojenským jednotkám a pracovníkům bezpečnostních složek.

# # #

O SPOLEČNOSTI BELL

Myslíme nad rámec toho, co děláme. Již více než 85 let měníme představy o zážitku z letu – a o tom, kam nás může zavést. Jsme průkopníci. Jako první jsme překonali zvukovou bariéru a certifikovali komerční vrtulník. Podíleli jsme se na první lunární misi NASA a na trh jsme uvedli pokročilé systémy překlopných rotorů. Dnes definujeme budoucnost pokročilé letecké mobility. Jako stoprocentní dceřiná společnost společnosti Textron Inc. se sídlem ve Fort Worthu v Texasu máme strategické pobočky po celém světě. A protože téměř čtvrtina našich zaměstnanců prošla vojenskou službou, je pomoc armádě při plnění jejích úkolů naší vášní. Naše průlomové inovace přinášejí našim zákazníkům především výjimečné zážitky. Efektivně. Spolehlivě. A vždy s bezpečností na prvním místě.

O SPOLEČNOSTI TEXTRON INC.

Textron Inc. je multioborová společnost, která využívá svou globální síť leteckých, obranných, průmyslových a finančních podniků k tomu, aby zákazníkům poskytovala inovativní řešení a služby. Textron je známý po celém světě díky svým silným značkám, jako jsou Bell, Cessna, Beechcraft, Hawker, Jacobsen, Kautex, Lycoming, E-Z-GO, Arctic Cat, Textron Systems a TRU Simulation + Training.

Další informace naleznete na adrese: http://www.textron.com.

Některá prohlášení v této tiskové zprávě jsou výhledová prohlášení, která mohou předpokládat výnosy nebo popisovat strategie, cíle, výhled nebo jiné záležitosti, které nejsou historické; tato prohlášení hovoří pouze k datu, kdy byla učiněna, a my se nezavazujeme aktualizovat nebo revidovat jakákoli výhledová prohlášení.

Tato prohlášení podléhají známým i neznámým rizikům, nejistotám a dalším faktorům, které mohou způsobit, že se naše skutečné výsledky budou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo naznačených v těchto výhledových prohlášeních, mimo jiné včetně efektivity investic do výzkumu a vývoje nových produktů nebo neočekávaných výdajů či zpoždění v souvislosti se zaváděním významných nových produktů nebo programů; načasování uvedení našich nových produktů na trh nebo certifikace našich nových výrobků pro letadla; naší schopnosti udržet krok s našimi konkurenty při zavádění nových


URL| https://feedit.cz/2021/06/30/spolecnost-bell-podepsala-smlouvu-o-vyzkumu-s-ceskym-vysokym-ucenim-technickym-v-praze/


30. 6. 2021; aktualne.cz

S čipy vstáváme i usínáme, jejich nedostatek jen tak nedoženeme, říká Jakovenko

Pandemie měla na nedostatku čipů velký podíl, lidé museli pracovat z domova a rostla poptávka po počítačích nebo kamerách. Navíc neustále přibývá elektroniky kolem nás, vysvětluje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Kritický nedostatek čipů trápí řadu odvětví, Škoda Auto kvůli tomu musela odstavit už desítky tisíc nedokončených vozů.


Pandemie měla na nedostatku čipů velký podíl, lidé museli pracovat z domova a rostla poptávka po počítačích nebo kamerách. Navíc neustále přibývá elektroniky kolem nás, vysvětluje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Kritický nedostatek čipů trápí řadu odvětví, Škoda Auto kvůli tomu musela odstavit už desítky tisíc nedokončených vozů.


URL| https://video.aktualne.cz/dvtv/s-cipy-vstavame-i-usiname-jejich-nedostatek-jen-tak-nedozene/r~ff45021ed97e11eba824ac1f6b220ee8/


30. 6. 2021; FeedIT.cz

Místo UFO raroh velký. FEL ČVUT s ETH Curych vyvíjí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO.

Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.

Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO vidíme první příklad použití v praxi. Pro chytré algoritmy může najít uplatnění kdokoliv další a spolupráce firem jako Google a Microsoft na výzkumu nasazení metod v praxi určitě urychlí. Výzkumník říká: "Z videa s 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.” Zdá se, že doba, kdy každý z nás bude mít v kapse "vysokorychlostní” kameru, není daleko.

Další informace najdete zde:

video: https://youtu.be/pmAynZvaaQ4 zdrojový kód: https://github.com/rozumden/DeFMO tweet: https://twitter.com/DRozumnyi/status/1400803693709172739

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


URL| https://feedit.cz/2021/06/30/misto-ufo-raroh-velky-fel-cvut-s-eth-curych-vyviji-metodu-na-rekonstrukci-rozmazanych-objektu/




30. 6. 2021; Ihned.cz

Žádné UFO: Na záhadném snímku byl raroh velký. Výzkumník z Fakulty elektrotechnické ČVUT pomohl rozluštit fotku z Utahu

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt. Řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, začátkem června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého.


K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí mladý výzkumník Denys Rozumnyi z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, respektive doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci," říká Rozumnyi.


"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání či rotaci míčku v tenise," popisuje původní motivaci absolvent ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale i to patří k výzkumu – občas najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli," dodává Rozumnyi.


Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě doostřit dokonce v reálném čase. Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i předmět samotný.


Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Rozumnyi metodu k dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.


"Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a zjistíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní," říká Rozumnyi. Metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a případ s UFO je prvním příkladem použití v praxi.


URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66946940-zadne-ufo-na-zahadnem-snimku-byl-raroh-velky-student-elektrotechnicke-fakulty-cvut-pomohl-rozlustit-fotku-z-utahu


30. 6. 2021; forbes.cz

Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála

Cesta k pokroku vede i skrz tmu, jíl a uzounké podzemní chodby. "Je to jedno z nejnáročnějších prostředí, jaké si dokážete představit. Což je pro nás skvělá výzva," říká profesor Tomáš Svoboda.

A výzva je to hlavně pro roboty, špičkové stroje z Fakulty elektrotechnické ČVUT – chodící, jezdící i létající. Díky tréninku v tak nehostinném prostředí za sebou mají neobvyklou přípravu na soutěž, v níž půjde o miliony dolarů.

Ten kontrast působí podobně, jako když u rovníku vystoupíte z letadla a obejme vás tamní "sauna". Jihomoravské slunce praží a vytahuje ze země vlhkost, silné deště rozvodnily blízký potůček a důkazem zuřivého počasí je i jeden bouřkou sražený strom. Zato v jeskyni Býčí skála vládne zima, tak jako před tisíci lety.

Pro člověka až příliš velký teplotní rozdíl. Nikoli však pro roboty.

"Děláme něco, co moc robotiků na světě neumí. Kluzký terén, kombinace se skalami, vertikální překážky, úzké průlezy… Cokoli si vymyslíte, to tam je," usměje se při popisu jeskyně Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT (na hlavním snímku vpravo). "Snad jen písečná bouře, se kterou kolegové-letci bojovali v arabských zemích, chyběla."

Výsledkem je pozoruhodné setkání dvou světů – daleké minulosti a nejnovější techniky. Jeskynní temnota evokuje úsvit lidstva, však byly v Býčí skále kdysi objeveny rituálně znetvořené kosterní pozůstatky a archeologické předměty nedozírné hodnoty – včetně bronzové sošky býčka, která komplexu dala jméno.

Každoročně zde zimují hejna netopýrů, místo nich teď ale ve slujích létají drony, pochoduje čtyřnohý "robopes" SPOT a do toho kmitají šestinohé, kolové či pásové stroje. Jde o nejlepší trénink pro zářijovou soutěž DARPA Subterranean Challenge, na níž v Kentucky nejlepší tým získá prémii ve výši dvou milionů dolarů.

Soutěž v reálném prostředí simuluje situaci při záchraně osob po katastrofách. Roboti při ní mají během hodiny v neznámých kulisách a bez signálu identifikovat co nejvíce osob a předmětů.

"Z hlediska terénu a omezení komunikace je tohle přesně to, co potřebujeme," říká Svoboda. "V Americe to už těžší nebude. I přes to, že tam půjde o takzvanou megacavern, mnohakilometrový a mnohaúrovňový prostor s křížícími se tunely, velkými podzemními sály, s mosty a schody."

V Moravském krasu jsou rovněž k dispozici kilometry podzemních chodeb a podmínky ještě umocňuje jílovitý povrch. Třeba SPOT, hlavní hvězda aktuální sestavy, po něm občas sklouzne, při strmém sestupu jej proto robotici z ČVUT raději zajistí lanem.

Všude kolem jsou jezírka, ze stropů pomalu odkapává voda a v bahně se mísí stopy lidí s otisky robotů, na které by dávní obyvatelé jeskyně při veškerém svém stopařském umění hleděli s bázní a nejistotou.

"Terénní zkušenosti nelze nahradit. Je to nejcennější zpětná vazba," pochvaluje si profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT (na hlavní fotce vlevo).

A Svoboda přidává konkrétní příklad, při němž ukazuje na stroj, který zažil pracovní úraz: "Tento nový robot v hlubokém jílu ztratil "bačkůrku", bude mu proto třeba přidat nějaké konstrukční vychytávky. Také jsme si nevšimli jednoho vysoko nataženého slabého drátu, tam to dostal jeden létající robot."

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. I takové situace jsou potřeba, aby zástupci elitního českého pracoviště mohli navázat na minulost. V soutěži DARPA uspěli už dvakrát a díky tomu jdou do letošního ročníku vybaveni částkou 1,5 milionu dolarů, za kterou byl zakoupen SPOT a další nákladná technika.

Nárazy do drátů či robotické "boty" ztracené v jílu jsou jen nepatrnými překážkami na cestě k poznání.

"Dopředu čekáme, že něco nebude fungovat. Proto nás tohle nezaskočí," říká Faigl. "Ono se to prolíná třeba i do vývoje autonomních aut – potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují, a čím víc jich máte, tím větší škálu možností pokryjete. Ideálně všechny. V tom jsem já ale osobně trochu skeptický. Myslím, že vždycky se něco vychytat nepodaří. Ale čím víc se testuje a čím víc se to řeší, tím je takových případů méně."

A tím spíš by měla být jejich pestrá skvadra robotů připravena na velké finále.

Když robotici uvedou drony do chodu, hučí to v jeskynním prostoru tak, že automaticky vyhlížíte roj obřích sršňů, rozsvícené stoje ale připomínají spíš futuristické netopýry. SPOT zase díky výkonné LED zářivce rozehraje stínohru na stěnách Býčí skály a milovníkovi fantasy připomíná jasným světlem Froda, kterak od sebe odstrkuje obří pavoučici Odulu.

Dávné se tu zkrátka potkává s tím nejaktuálnějším. Teoreticky by tohle všechno mohlo probíhat jen na dálku, ale jelikož má i profesor Svoboda na hlavě přilbu, je jasně vidět, že praxe je daleko barevnější.

"Nepouštíme se do žádných riskantních akcí. Za speleologa bych se neoznačil, jsem takový jeskynní výletník," pronese s nadsázkou. "Podstatou je, aby tam roboty ( zástupci ČVUT používají neživotný tvar – pozn. redakce ) byly samy, my ale dovnitř chodíme na nejrůznější experimenty."

K čemuž jeho kolega Faigl dodává: "Můžete si myslet, že jste nachystaní, a připravovat si různé scénáře, jenže rozmanitost reálného prostředí je vždycky překvapující. Proto je důležité být přímo v jeskyních."

A protože si této příležitosti cení, ctí, že pracují v chráněné krajinné oblasti. Drony startují výhradně v jeskyni, aby jimi nenarušili klid místa a jeho vzácnou faunu.,,Ještě jednou díky kolegovi Kratochvílovi z VUT Brno, že nám tu možnost nabídl. Jsme velmi vděční, je to pro nás skvělé testovací prostředí. Máme velkou volnost na experimenty a není vůbec snadné najít odpovídající prostředí," říká Svoboda.

Náhodný kolemjdoucí by si i proto mohl špičkové české vědce splést s obyčejnými čundráky. Zblízka sice uvidíte počítače a roboty, zdáli ale vizuálně převažuje jednoduchá budova na přespání, celty proti dešti a doutnající oheň, na kterém se zrovna ohřívá páteční oběd.

"Potřebujeme vlastně jen elektřinu a místo na spaní. Někdo spal venku pod širákem, někdo v boudě, někdo jezdí do hotelu. Podle preferencí, vždycky volíte mezi nižším komfortem a nutností dojíždění. Mně třeba polní podmínky nevadí, přizpůsobím se," říká Faigl.

Ještě rychleji se ale přizpůsobují roboti. "Jelikož proti nám bojoval i covid, řekněme, že máme v přípravě určitá zpoždění," přiznává Svoboda. "O to víc se bude muset pracovat přes léto. Ale tady nastal posun a odhalili jsme určité nedostatky."

I díky cvičišti, které v Česku nemá obdoby.


URL| https://forbes.cz/dron-misto-netopyru-jak-roboti-z-cvut-trenovali-v-jeskyni-byci-skala/




30. 6. 2021; czpravy.cz

Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála

Cesta k pokroku vede i skrz tmu, jíl a uzounké podzemní chodby. "Je to jedno z nejnáročnějších prostředí, jaké si dokážete představit.

Což je pro nás skvělá výzva," říká profesor Tomáš Svoboda.

A výzva je to hlavně pro roboty, špičkové stroje z Fakulty elektrotechnické ČVUT – chodící, jezdící i létající. Díky tréninku v tak nehostinném prostředí za sebou mají neobvyklou přípravu na soutěž, v níž půjde o miliony dolarů.

Ten kontrast působí podobně, jako když u rovníku vystoupíte z letadla a obejme vás tamní "sauna". Jihomoravské slunce praží a vytahuje ze země vlhkost, silné deště rozvodnily blízký potůček a důkazem zuřivého počasí je i jeden bouřkou sražený strom. Zato v jeskyni Býčí skála vládne zima, tak jako před tisíci lety.

Pro člověka až příliš velký teplotní rozdíl. Nikoli však pro roboty.

"Děláme něco, co moc robotiků na světě neumí. Kluzký terén, kombinace se skalami, vertikální překážky, úzké průlezy… Cokoli si vymyslíte, to tam je," usměje se při popisu jeskyně Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT (na hlavním snímku vpravo). "Snad jen písečná bouře, se kterou kolegové-letci bojovali v arabských zemích, chyběla."

Výsledkem je pozoruhodné setkání dvou světů – daleké minulosti a nejnovější techniky. Jeskynní temnota evokuje úsvit lidstva, však byly v Býčí skále kdysi objeveny rituálně znetvořené kosterní pozůstatky a archeologické předměty nedozírné hodnoty – včetně bronzové sošky býčka, která komplexu dala jméno.

Každoročně zde zimují hejna netopýrů, místo nich teď ale ve slujích létají drony, pochoduje čtyřnohý "robopes" SPOT a do toho kmitají šestinohé, kolové či pásové stroje. Jde o nejlepší trénink pro zářijovou soutěž DARPA Subterranean Challenge, na níž v Kentucky nejlepší tým získá prémii ve výši dvou milionů dolarů.

Soutěž v reálném prostředí simuluje situaci při záchraně osob po katastrofách. Roboti při ní mají během hodiny v neznámých kulisách a bez signálu identifikovat co nejvíce osob a předmětů.

"Z hlediska terénu a omezení komunikace je tohle přesně to, co potřebujeme," říká Svoboda. "V Americe to už těžší nebude. I přes to, že tam půjde o takzvanou megacavern, mnohakilometrový a mnohaúrovňový prostor s křížícími se tunely, velkými podzemními sály, s mosty a schody."

V Moravském krasu jsou rovněž k dispozici kilometry podzemních chodeb a podmínky ještě umocňuje jílovitý povrch. Třeba SPOT, hlavní hvězda aktuální sestavy, po něm občas sklouzne, při strmém sestupu jej proto robotici z ČVUT raději zajistí lanem.

Zkušenosti z terénu jsou nejcennější zpětná vazba.

Všude kolem jsou jezírka, ze stropů pomalu odkapává voda a v bahně se mísí stopy lidí s otisky robotů, na které by dávní obyvatelé jeskyně při veškerém svém stopařském umění hleděli s bázní a nejistotou.

"Terénní zkušenosti nelze nahradit. Je to nejcennější zpětná vazba," pochvaluje si profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT (na hlavní fotce vlevo).

A Svoboda přidává konkrétní příklad, při němž ukazuje na stroj, který zažil pracovní úraz: "Tento nový robot v hlubokém jílu ztratil "bačkůrku", bude mu proto třeba přidat nějaké konstrukční vychytávky. Také jsme si nevšimli jednoho vysoko nataženého slabého drátu, tam to dostal jeden létající robot."

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. I takové situace jsou potřeba, aby zástupci elitního českého pracoviště mohli navázat na minulost. V soutěži DARPA uspěli už dvakrát a díky tomu jdou do letošního ročníku vybaveni částkou 1,5 milionu dolarů, za kterou byl zakoupen SPOT a další nákladná technika.

Nárazy do drátů či robotické "boty" ztracené v jílu jsou jen nepatrnými překážkami na cestě k poznání.

Potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují.

"Dopředu čekáme, že něco nebude fungovat. Proto nás tohle nezaskočí," říká Faigl. "Ono se to prolíná třeba i do vývoje autonomních aut – potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují, a čím víc jich máte, tím větší škálu možností pokryjete. Ideálně všechny. V tom jsem já ale osobně trochu skeptický. Myslím, že vždycky se něco vychytat nepodaří. Ale čím víc se testuje a čím víc se to řeší, tím je takových případů méně."

A tím spíš by měla být jejich pestrá skvadra robotů připravena na velké finále.

Když robotici uvedou drony do chodu, hučí to v jeskynním prostoru tak, že automaticky vyhlížíte roj obřích sršňů, rozsvícené stoje ale připomínají spíš futuristické netopýry. SPOT zase díky výkonné LED zářivce rozehraje stínohru na stěnách Býčí skály a milovníkovi fantasy připomíná jasným světlem Froda, kterak od sebe odstrkuje obří pavoučici Odulu.

Dávné se tu zkrátka potkává s tím nejaktuálnějším. Teoreticky by tohle všechno mohlo probíhat jen na dálku, ale jelikož má i profesor Svoboda na hlavě přilbu, je jasně vidět, že praxe je daleko barevnější.

"Nepouštíme se do žádných riskantních akcí. Za speleologa bych se neoznačil, jsem takový jeskynní výletník," pronese s nadsázkou. "Podstatou je, aby tam roboty ( zástupci ČVUT používají neživotný tvar – pozn. redakce ) byly samy, my ale dovnitř chodíme na nejrůznější experimenty."

K čemuž jeho kolega Faigl dodává: "Můžete si myslet, že jste nachystaní, a připravovat si různé scénáře, jenže rozmanitost reálného prostředí je vždycky překvapující. Proto je důležité být přímo v jeskyních."

A protože si této příležitosti cení, ctí, že pracují v chráněné krajinné oblasti. Drony startují výhradně v jeskyni, aby jimi nenarušili klid místa a jeho vzácnou faunu. ,,Ještě jednou díky kolegovi Kratochvílovi z VUT Brno, že nám tu možnost nabídl. Jsme velmi vděční, je to pro nás skvělé testovací prostředí. Máme velkou volnost na experimenty a není vůbec snadné najít odpovídající prostředí," říká Svoboda.

Náhodný kolemjdoucí by si i proto mohl špičkové české vědce splést s obyčejnými čundráky. Zblízka sice uvidíte počítače a roboty, zdáli ale vizuálně převažuje jednoduchá budova na přespání, celty proti dešti a doutnající oheň, na kterém se zrovna ohřívá páteční oběd.

"Potřebujeme vlastně jen elektřinu a místo na spaní. Někdo spal venku pod širákem, někdo v boudě, někdo jezdí do hotelu. Podle preferencí, vždycky volíte mezi nižším komfortem a nutností dojíždění. Mně třeba polní podmínky nevadí, přizpůsobím se," říká Faigl.

Ještě rychleji se ale přizpůsobují roboti. "Jelikož proti nám bojoval i covid, řekněme, že máme v přípravě určitá zpoždění," přiznává Svoboda. "O to víc se bude muset pracovat přes léto. Ale tady nastal posun a odhalili jsme určité nedostatky."

I díky cvičišti, které v Česku nemá obdoby.

The post Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála appeared first on Forbes


30. 6. 2021; iHned.cz

Žádné UFO: Na záhadném snímku byl raroh velký. Student Elektrotechnické fakulty ČVUT pomohl rozluštit fotku z Utahu

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt. Řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, začátkem června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého.

K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí mladý výzkumník Denys Rozumnyi z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, respektive doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci," říká Rozumnyi.


"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání či rotaci míčku v tenise," popisuje původní motivaci absolvent ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale i to patří k výzkumu – občas najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli," dodává Rozumnyi.


Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě doostřit dokonce v reálném čase. Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i předmět samotný.


Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Rozumnyi metodu k dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.


"Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a zjistíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní," říká Rozumnyi. Metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a případ s UFO je prvním příkladem použití v praxi.


URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66946940-zadne-ufo-na-zahadnem-snimku-byl-raroh-velky-student-elektrotechnicke-fakulty-cvut-pomohl-rozlustit-fotku-z-utahu


30. 6. 2021; Ekolist.cz

Ekolist.cz

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).


Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, profesora Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, respektive doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. " Kód je veřejně dostupný , takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech. Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO je vidět první příklad použití v praxi.

Zapomněli jste heslo? Změňte si je

Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali


UFO. Raroh velký. Zdroj / Flyinghigh


URL| https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/z-ufo-se-vyklubal-raroh-velky.za-odhalenim-stoji-specialni-algoritmus-z-cvut


30. 6. 2021; Lupa.cz

Žádné UFO, ale pták. Na ČVUT vznikla nová metoda rekonstrukce rozmazaných objektů

Výzkumník Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi vynalezl novou metodu rekonstrukci rozmazaných objektů na pořízených záběrech. Jde o algoritmus DeFMO, který už dokázal zjistil, že na záběrech z dronů v americkém státě Utah nebylo UFO, jak se od objevení v roce 2016 spekulovalo, ale sokolovitý pták raroh velký.

"Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě doostřit dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný,” popisuje ČVUT.

Rozumnyi na metodě pracuje společně s kolegy z univerzity ETH Zurich a Akademie věd ČR. Jejich práce byla prezentována na konferenci CVPR zaměřené na počítačové vidění a rozpoznávání patternů. DeFMO je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” uvádí Rozumnyi.

"Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” navazuje. "Z videa se 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.”

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/zadne-ufo-ale-ptak-na-cvut-vznikla-nova-metoda-rekonstrukce-rozmazanych-objektu/


29. 6. 2021; FeedIT.cz

Zájem o studium IT nepřetržitě roste. O mladé informatiky je na pracovním trhu zájem, na ty nejlepší upozorní soutěž IT SPY

V pořadí 12. ročník soutěže IT SPY, jenž má za cíl najít nejlepší diplomové práce v oblasti informačních technologií, proběhne v atmosféře druhého roku s nemocí covid-19.

Přestože se toho změnilo hodně, tak poptávka po IT specialistech rozhodně neklesla. Ostatně šlo o obor, kterému se dařilo i v době opakovaných lockdownů. Dříve nastartovaný proces digitalizace ve firmách během koronavirových omezení pouze akceleroval a firmy by uvítaly ještě více specialistů, zejména v některých oblastech jako je například softwarové inženýrství. Zvýšený zájem o studium IT oborů hlásí i vysoké školy, jejichž studenti se účastní soutěže IT SPY. Přestože technické obory byly zejména dříve vnímané jako obtížnější, tak v posledních letech zřejmě i s vidinou jistého uplatnění na pracovním trhu roste dle ohlasů z českých i slovenských vysokých škol počet přihlášek na IT obory o 5-10 % každý rok. Dlouhodobý zájem o IT odborníky potvrzuje i společnost Profinit, spolupořadatel soutěže IT SPY, ve které tvoří absolventi či odborníci s krátkou praxí až 50 % nově přijatých kolegů.

Řada vysokých škol úzce spolupracuje s předními firmami, které zajišťují pro studenty stáže, odborné kurzy nebo poskytují témata pro semestrální i závěrečné práce. Fakulta informačních technologií na ČVUT v Praze disponuje samostatným oddělením pro spolupráci s průmyslem. Studenti mohou pracovat na zadáních semestrálních i závěrečných od firem prostřednictvím Portálu spolupráce s průmyslem, kam je zapojeno více než 220 firem. Úzká spolupráce mezi vysokými školami a partnerskými firmami umožňuje školám získávat zpětnou vazbu a mapovat potřeby IT trhu, kterým školy přizpůsobují své studijní programy a nabídku předmětů i dalších aktivit. Ústav informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, Slezské univerzity, například nabízí studentům příležitost absolvovat kurzy zaměřené na kyberbezpečnost a IoT, či získat prestižní produktové certifikáty.

"Tlak na digitalizaci ve firmách se v souvislosti s koronavirem jen zesílil a naši zákazníci poptávají stále větší množství IT služeb. Nám se jako špičkovému českému software house daří i díky této situaci růst a neustále hledáme nové posily i mezi absolventy fakult se zaměřením například na softwarové inženýrství, computer science, machine learning. S některými studenty spolupracujeme již během jejich studia, ať už v rámci výuky nebo jako garanti jejich studentských projektů a závěrečných prací. I proto u nás každý rok nastartuje svou kariéru celá řada čerstvých absolventů. Věřím, že se o ty nejlepší, na které může upozornit soutěž IT SPY, popereme s ostatními IT firmami i letos," říká Bohumír Zoubek ze společnosti Profinit, která spolupořádá soutěž IT SPY. Profinit každoročně přijme několik desítek nových IT specialistů, zhruba polovinu z nových kolegů tvoří absolventi a oborníci s praxí kratší než dva roky. Odbornou spolupráci s vysokými školami pak považuje firma za jeden z nejlepších způsobů, jak se podílet na vývoji nových technologií a postupů, které ženou celý IT svět kupředu.

Studium IT oborů pak každoročně úspěšně zakončí na českých a slovenských vysokých školách několik tisíc studentů, ty nejlepší diplomové práce z oblasti IT hledá soutěž IT SPY. Studenti mohou diplomové práce přihlašovat do soutěže prostřednictvím ambasadorů svých vysokých škol až do září 2021. Z až 2000 přihlášených prací ambasadoři z celkem 14 českých a slovenských vysokých škol každoročně vybírají nejlepší práce, následně akademická odborná porota vyhodnotí nejprve finalisty a následně během prosincového finále oznámí vítěze.

"Přestože je náš obor primárně virtuální, tak pevně věřím, že se již letos vrátíme ke klasického konceptu finále, kde se v prosinci budou moci osobně setkat finalisté s porotci. Ve finále vybíráme nejlepší práci z těch finálových, avšak pozornost si zaslouží všichni finalisté a budeme rádi, pokud si budou moci užít tento slavnostní okamžik. Finálové práce bývají velmi inspirativní a každoročně se na ně velmi těším," říká docent Jiří Vokřínek, z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se letos stal předsedou poroty soutěže IT SPY.

O soutěži IT SPY

IT SPY je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi.

IT SPY 2021 je již dvanáctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Spoluorganizátorem je přední český software house Profinit.

Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters (acm.org) a společnost Profinit.

Zájemci o práci v IT se mohou zaregistrovat na webu www.itspy.cz pro zasílání pracovních nabídek od partnerů soutěže.

Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk.

O společnosti Profinit EU, s.r.o.

Profinit je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu a information managementu. Úspěšně dodává řešení především v oblasti vývoje software na zakázku, datových skladů a business intelligence zákazníkům v Evropě i USA. Profinit je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, utilit a státní správy (v České republice jsou to mj. Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB pojišťovna, Komerční banka, O2, Vodafone a řada dalších).

Profinit poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. Více informací naleznete na www.profinit.eu.


URL| https://feedit.cz/2021/06/29/zajem-o-studium-it-nepretrzite-roste-o-mlade-informatiky-je-na-pracovnim-trhu-zajem-na-ty-nejlepsi-upozorni-soutez-it-spy/


28. 6. 2021; autonomne.cz

AUTONOMNÍ STROJE V MORAVSKÉM KRASU

Od 21. do 25. června se v jeskynním komplexu Býčí skála v Moravském krasu uskutečnila příprava týmu robotiků pražského Vysokého učení technického na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které se uskuteční ve dnech 21.-24. září ve Spojených státech amerických. Smyslem soutěže, která je pokračovatelem soutěží, jež stály u zrodu moderních autonomních vozidel, je vyvinout nové způsoby rychlého a efektivního průzkumu podzemních prostor, a to zejména pro potřeby záchranných složek v případě živelních katastrof či jiných mimořádných událostí. Pro tento účel jsou využívány nejmodernější technologie, jež stojí na robotických systémech a systémech počítačového vidění. Český tým z pražského ČVUT v této soutěži opravdu vyniká, jedná se o nejúspěšnější tým financovaný vlastními zdroji, nikoli ze zdrojů agentury DARPA jako většina zbylých účastníků, který navíc aktuálně zaujímá třetí místo v celkovém pořadí. V rámci přípravy v Moravském krasu byla k vidění celá řada robotů, z nichž tím jednoznačně nejzajímavějším byl proslulý čtyřnohý robot Spot od firmy Boston Dynamics. Tento robot, nápadně připomínající psa, má hmotnost 32 kg a nosnost dalších 14 kg, což výzkumníci využili k doplnění vlastní senzoriky a dalšího vybavení. O poznání menší kopií Spota je robot A1 od čínské firmy Unitree Robotics. Robotická vozidla s klasickým kolovým podvozkem reprezentoval robot postavený na platformě Husky A200 od firmy Clearpath Robotics. V neposlední řadě nechyběly ani drony v podobě páru kvadrokoptér, jež jeskynní prostor prozkoumávaly v celé jeho trojrozměrné komplexnosti. Celému týmu z pražského ČVUT držíme palce a přejeme úspěšné finále soutěže DARPA Subterranean Challenge.




28. 6. 2021; rizeniskoly.cz

"Technická inteligence” ve víru doby

Fakulta elektrotechnická ČVUT si připomene 70 let od založení výstavou

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL) se vyčlenila z Fakulty strojní v rámci Českého vysokého učení technického od akademického roku 1950/51 a její existence byla zákonem stvrzena 1.11.1951. Od té doby uběhlo sedm desítek let, během nichž elektrotechnika prošla vývojem od nejrychleji rostoucí technické disciplíny počínajícího socialistického průmyslu až do současné digitální éry ve znamení umělé inteligence a robotiky. FEL ČVUT si své výročí připomene výstavou umístěnou před vchodem v ulici Technická v Praze 6 - Dejvicích, kde bude volně ke zhlédnutí od pátku 25. června až do 30. října 2021.

Fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících Majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže z let sedmdesátých dokonale vystihují atmosféru své, občas lehce absurdní doby a roli "technické inteligence”, po které se žádala politická angažovanost. Na celkem osmi venkovních panelech se návštěvník seznámí s výseky historie FEL, během nichž fakulta prosperovala či naopak procházela problematickými dobami.

Jak říká hlavní autorka výstavy, dr. Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod. "Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědecko-technické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi,” vysvětluje dr. Josefovičová. Po roce 1989 se vysoké školy zcela změnily – osvobodily se a demokratizovaly, ale také se vystavily mezinárodní konkurenci a srovnávání.

Dr. Milena Josefovičová společně s dalším autorem Ing. Janem Slámou s využitím dobových fotografií a archivních filmů a videí zasadili vývoj školy a jejích oborů do historického kontextu. Při přípravě výstavy čerpali z osobních svědectví pamětníků a tento proces uchovávání paměti by měl i nadále pokračovat bez ohledu na termín výstavy, protože, jak zdůrazňují, i fakulta jako je FEL ČVUT vychovávající elektrotechniky a informatiky potřebuje svoje dějiny pro budování svého sebevědomí a hrdosti.

Po roce 1989 musela FEL čelit situacím, kdy se z ní vyčlenily celé obory a vznikly nové fakulty - FD, FBMI, FIT či CIIRC. "Pokaždé to představovalo výzvu, ve které FEL a její lidé prokázali "silnou DNA”, obstáli ve zkouškách a ve výsledku z nich vyšli silnější než předtím,” říká prof. Petr Páta, děkan FEL, který výstavu chápe jako poctu všem lidem, ať už učitelům či studentům, kteří fakultou za sedmdesát let prošli a přispěli k jejímu intelektuálnímu výkonu a tradici. Současná Fakulta elektrotechnická je moderní a úspěšná vysoká škola ve svazku ČVUT, která soustředěně pracuje na posílení svého postavení z hlediska vědeckého výkonu nejlepší elektrotechnické a informatické fakulty v ČR.

Rektor Vojtěch Petráček dodává: "Fakulta elektrotechnická vždy byla pevným základem ČVUT. FEL je a bude důležitou součástí naší nejstarší technické univerzity."

Výstava, která bude v identické podobě k vidění rovněž v prostorách ČVUT na Karlově náměstí, je určena nejen bývalým a stávajícím zaměstnancům a studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT, ale také všem zájemcům o elektrotechniku a informatiku, kteří se nechají inspirovat k přemýšlení nad otázkami: "Jaká byla, je a bude FEL? Jací byli a jsou její lidé?"


28. 6. 2021; DVTV

V jedné škodovce je stovky čipů, s čipy vstáváme i usínáme, říká Jakovenko

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Ročně jich vzniknou stovky miliard, jsou všude kolem nás. Jak důležité jsou si ale svět uvědomuje až teď, když je jich nedostatek. Řeč je o čipech. Proč najednou chybí a proč to dopadá hlavně na automobilový průmysl? Hostem DVTV je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Dobrý večer, pane proděkane.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Dobrý večer.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Z čipů se tedy stalo podpultové zboží, nemůže za to ale jenom pandemie koronaviru, jak by leckoho mohlo napadnout, co všechno za tím je?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak určitě ta pandemie měla velký podíl na tom nedostatku. Bylo to dáno tím, že lidé zůstali doma a prostě vlastně museli pracovat z domova a teď najednou vyvstala potřeba komunikovat nějakým způsobem po internetu. Lidé nakupovali spotřební elektroniku, ale i nové počítače, nové webkamery a tak dál, takže určitě to bylo jedním z důvodů, který ta pandemie nám přinesla. Samozřejmě musely se posílit různé technologické věci, jako jsou komunikační kanály a tak dál, takže skutečně ta pandemie za to určitě může, ale samozřejmě...


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A další důvody?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Další důvody jsou v tom, že si určitě všímáte kolem sebe, že mnoho různých zařízení v dnešní době má v sobě zabudovanou elektroniku a ta elektronika vždycky má v sobě čip. Jsou to vlastně zařízení, který by vás ani nenapadly. V dnešní době v podstatě každý, dá se říct s trochou nadsázky, že s čipy vstáváme, čipy používáme celý den a s čipy usínáme. Jsou to prostě různé spotřební věci, jako jsou prostě chytré hodinky, přecházíme na chytrou domácnost, kdy si ulehčujeme život tím, že máme plno elektroniky, která za nás řídí různé systémy, atd. Takže opravdu ten nárůst elektroniky a vůbec tady těch věcí je prostě obrovský a stále se bude zvyšovat.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Tak nedostali jsme se vlastně do této situace, o které teď momentálně mluvím, že čipy jsou podpultovým zbožím, protože se celosvětová poptávka vlastně stala neuspokojitelnou?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

To je to možná jeden z těch důvodů. Samozřejmě ono ta poptávka po těch čipech, jak vzrůstá, tak samozřejmě ty technologické linky se nedaří budovat tak rychle, ony stojí obrovský množství peněz. Nová technologická linka pro ty nejmodernější čipy dneska stojí řádově desítky miliard korun, a to už jsou tak obrovské peníze, které v podstatě má jenom pár firem na světě, navíc ty technologie opravdu jsou tak unikátní, že to umí zase jenom pár firem na světě, takže se opravdu to nedá vybudovat ze dne na den. Ty technologické linky jsou velice rozsáhlá zařízení, jejichž vybudování trvá třeba i zhruba 2 roky, takže i když v podstatě teď bychom chtěli zareagovat na tu současnou situaci, tak to nějakou dobu bude trvat, než se z ní zase dostaneme ven.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Ale je to úplně beznadějné nebo ten vlak ještě můžeme chytnout? Doplňme jenom, že právě většinu z těch nejdůmyslnějších čipů na světě a velkou část těch běžnějších vyrábí pro celou planetu jedna taiwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufactoring a silným hráčem je i korejský Samsung. A ti ostatní, ti jsou úplně ze hry, protože by nedokázali dohnat ten dvouletý náskok tady těchto firem?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak úplně ze hry určitě nejsou, ale tady to jsou firmy, které jste zmínila, tak ty skutečně mají k dispozici ty nejšpičkovější technologie. Ale ono je dobré si uvědomit, že ne všechny zařízení potřebujou ty nejlepší čipy, to jsou například mobilní telefony, nějaký počítače a tak dál, ale potom je plno zařízení, kde ty čipy nemusí být tak složité a k tomu nám stačí třeba linky, které jsou i 5 nebo 10 let staré. Jsou to typicky zařízení, když budete potřebovat čip do vaší mikrovlnné trouby nebo do pračky, která řídí ty jednotlivý programy, tak ty nemusí být vyráběné v těch naprosto unikátních technologiích, naopak se to vyrábí v těch starších. A výhoda obrovská je v tom, že pak ty čipy jsou levné.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Jak je na tom vůbec s výrobou čipů Evropa?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Evropa hraje, abych tak řekl, trochu druhé housle. Světová produkce Evropy není ani 10 %, jak jste zmínila, téměř 80 % světové výroby všech čipů je právě v Asii, v těch zemích, které jste zmínila. Největším producentem je Taiwan, který má zhruba 25 % světové produkce čipů, a Korea, která má zhruba 12 %, takže...


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Takže teď je vlastně celý svět závislý na společnosti, jejíž sídlo, tedy Taiwan, je předmětem politického napětí mezi Čínou a zbytkem světa?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

No v podstatě se to tak trochu dá říct, ale on samozřejmě ten svět čipů je šíleně propletený. Ono je to taky dáno tím, kdo ty čipy musí navrhnout. Tak my je sice tady v Evropě nevyrábíme, ale je tady například mnoho různých návrhářských center, které právě ty čipy navrhují, a pak se technologicky třeba realizují právě někde v té Asii. A druhá věc je, že samozřejmě ta všechna zařízení, některé ty technologické linky, tak to jsou v podstatě velice unikátní technologie, no a ty se například taky vyrábí v Evropě nebo v USA a tak dál. Takže v podstatě jako nedá se říct, že to, že se dělají ty čipy jenom v Asii, například na tom Taiwanu, tak že prostě Taiwan vlastně vymyslel veškeré technologie, to není pravda. Vymyslelo se to skutečně globálně a tam v podstatě sídlí ty linky. Ale jak jste zmínila, opravdu kdyby se Taiwan prostě nějakým způsobem zavřel, tak tím, že vlastní 25 % celosvětové produkce čipů, tak by to určitě přineslo obrovské problémy.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Zároveň jste zmínil, že vybudovat nějakou takovou linku v průběhu následujících let znamená vynaložit desítky miliard dolarů. Myslíte si, že se do toho nějaká společnost pustí vzhledem k tomu, že v čipech předpokládám je budoucnost?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak určitě. Ono je těch společností celá řada. My jsme tady zmínili ty největší. Samozřejmě ty největší firmy mají zase k dispozici největší prostředky, takže například firma TSMC anebo Samsung prostě už plánují další rozsáhlé investice a už v současné době staví nové technologické linky, právě aby rozšířily výrobu těch nejunikátnějších čipů, ale potom je tady celá řada takových těch menších firem, které vlastně právě třeba uspokojí poptávku po těch čipech, které nemusí být tak výkonné, najdeme je například v autech a v té spotřební elektronice, o které jsem mluvil.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Zároveň jsem se dočetla, že i tak, kdyby se někdo o to pokusil, tak je to jednak běh na dlouhou trať, ale zároveň s nejistým výsledkem. V čem je ten výsledek nejistý?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak ty nové technologie v podstatě ještě nejsou objeveny, a tak nějakým způsobem máme technologická řešení, ale vlastně to, jestli se povede udělat hromadná výroba, která musí vychrlit prostě miliony čipů denně, tak to prostě není jisté, protože ty technologie jsou tak unikátní a ještě nikdy nebyly spuštěny pro tu hromadnou výrobu, takže ta nejistota tam určitě je. V čem samozřejmě ty firmy můžou mít tu jistotu, když budou používat nějaké zastaralejší technologie, které už byly ověřeny, a které už fungují, tak tam se ta továrna nebo ta technologická linka dá celkem bez problémů postavit. Ale v současné době už teďko TSMC nebo Samsung plánuje právě zase poskočit do dalších nových technologií, už v současné době staví nové technologické linky, které by měly být spuštěny letos nebo už příští rok, které by nám právě mohly zase přinést daleko hustší integraci, menší součástky na tom čipu a tím pádem daleko větší výkon, prostě ty benefity, které to přináší.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A větší produkci nebo jaké je východisko z této krize? Máme se připravit na to, že bude nedostatek čipů?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak to záleží podle mě na mnoha okolnostech. Ono to samozřejmě vždycky je daný nabídkou a poptávkou. Tak prostě ty firmy na to zareagují tím, že ty čipy třeba zdraží, a tím pádem ta koncová zařízení budou dražší, a lidé si je nebudou tolik kupovat v tý daný době. No a až těch čipů bude dostatek, tak je třeba zlevní, tak to prostě funguje na trhu, ale tak to fungovalo odjakživa, jo, prostě to bylo vidět na různých počítačových komponentech, když jich byl nejvyšší nedostatek, tak prostě rostla cena, tím pádem ti lidé už je tolik nenakupovali. No a když se udělaly nové linky, které se rozběhly, tak samozřejmě cena klesala, protože čipů byl dostatek a lidé je třeba kupovali ve velkém. Takže ono je to celé globální problém, není to jenom prostě v těch technologiích, ale v chování lidí.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Já se na to ptám i z toho důvodu, že kvůli nedostatku čipů omezila provoz automobilka Škoda Auto. Proč situace tak tvrdě dopadá právě na automobilky?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak ono to bylo dáno tím, že jaksi zavřeli automobilky v koronavirové krizi, tak oni zrušili některé objednávky čipů. No a samozřejmě to místo, které tam bylo pro produkci těch čipů třeba pro automobilky, se využilo prostě pro produkci právě těch chybějících zařízení, pro tu zvýšenou poptávku po počítačích a tak dál. A najednou, když oni si chtěli objednat ty čipy, tak najednou linky už byly plné a obsazené, a další problém je v tom, že když dneska si objednáte čipy, tak ono to trvá zhruba 2 měsíce, než projdou tou technologickou linkou a než se vyrobí. Takže samozřejmě tam je takové to zpoždění, prostě vůbec to není věc, kterou vyrobíte do druhého dne, takže to je jeden z důvodů, no.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A zároveň by mě zajímalo, kolik takových čipů v jedné škodovce vůbec může být?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

No, jsou to řádově stovky čipů a různých dalších senzorů. Protože si musíme uvědomit, že ty čipy dneska vlastně řídí různé věci, jako jsou například vstřikování motoru, různé systémy bezpečnosti, jako je ABS, ale v dnešní době tam máme taková chytrá zařízení, jako jsou adaptivní tempomaty, různé navigační systémy a tak dál. Opravdu auto dneska obsahuje obrovské množství čipů.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

No a nejvíc automobilce chybí řídící jednotka ASP v Octaviích a jednotky ovládání oken prakticky ve všech modelech. Na odstavných plochách má teď asi přes 30 000 automobilů, takže je vlastně rukojmím pár polovodičů?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Je to v podstatě tak. No a to je další problém, protože jak to auto obsahuje řádově stovky těch čipů, tak přesně, když vám vypadne jeden nebo dva, tak v podstatě to auto nedokončíte nebo ho musíte nějakým způsobem omezit. Pokud je to otvírání oken, tak samozřejmě můžete lidem říct, tak tam namontujeme kličku, budete si otevírat auto, jako jste si ho otevírali.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

To mě tedy také napadlo, když jsem o tom přemýšlela, ale otázka je, jestli se k tomu lidé chtějí vrátit.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Přesně, otázka je, jestli to zákazníci chtějí. Já si myslím, že v dnešní době už moc ne.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Čip je vlastně ale hrozně široký pojem. Může to být jednoduchý polovodič, který ovládá hračku nebo velmi složitý propracovaný počítačový mikročip pro elektroniku. Týká se nedostatek čipů všech typů elektrospotřebičů?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Určitě ne, těch čipů se opravdu vychrlí obrovský množství a tam samozřejmě strašně záleží na tom, jak si jednotlivé firmy prostě ty objednávky dodaly. Některé firmy mají dokonce i své vlastní produkce právě třeba pro ty jednodušší čipy, takže ty třeba omezený nebo zasažený nebyly vůbec, ale my to poznáme na těch unikátních technologiích, který najdeme právě třeba v iPhonech nebo prostě v nějakých jiných mobilních telefonech atd. Takže strašně záleží, jak jste zmínila, jednoduchý čipy totiž obsahují třeba řádově nějaký desetitisíce až statisíce elektronických součástek a ty nejmodernější v dnešní době až třeba desítky miliard.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A jak tedy vypadají ty nejmodernější, ty nejpropracovanější čipy?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak ono to vypadá na první pohled úplně stejně. Je to v podstatě křemíková destička, které je velká asi tak zhruba jako lidský nehet, ale právě to know-how je prostě v tom, že ty tranzistory umíme zmenšit na v dnešní době třeba nejmenší technologie mají kolem pěti nanometrů, ty tranzistory, takže se jich tam vejde v podstatě řádově 10 miliard, a to není ale vlastně všechno. Ty tranzistory nejenže tam musíme nějakým způsobem vyrobit, ale musíme je vzájemně propojit, a to tak, že ty tranzistory v podstatě každý z nich musí být stoprocentně funkční, každá propojka z těch mnoha miliard musí být stoprocentně funkční, takže opravdu to je velice unikátní technologie a myslím si, že žádnou jinou složitější technologii lidstvo zatím nevymyslelo.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Trvá to vyrobit, jak dlouho zhruba?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

No v tý technologický lince zhruba dva měsíce, protože těch technologických kroků jsou řádově stovky, někdy až tisíce.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A úplně nejmenší čip, dokážeme ho vidět lidským okem?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

No ten čip právě vidíme, ale nevidíme ty jednotlivý struktury, čili ty čipy, jako nejmenší čipy můžou být třeba menší než 1 mm. Ty se třeba dávají do platebních karet, protože to jsou opravdu takový malinký čipy, který mají prostě pár, 1000 tranzistorů, a to se tam dá dobře integrovat, ale to není o tom, jak je ten čip velký, ale spíš jak veliký ty součástky na tom čipu jsou.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Co vůbec obnáší taková výroba čipu? Jak si to máme my laici představit? Dobře víme, že ty nejmodernější zaberou, dejme tomu, 2 měsíce, ale jakým způsobem je to propracovaná práce, jak si to vůbec představit, můžete to k něčemu třeba připodobnit?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Dá se to dost složitě připodobnit, ale ty čipy jsou vlastně dělaný po jednotlivých vrstvách. Ty vrstvy jsou opravdu silné třeba jenom pár nanometrů, jsou to různé materiály, které se vlastně dávají na sebe pomocí litografických technik se vlastně ta vrstva opracuje najednou na tom čipu, takže v podstatě to je právě ta výhoda, že můžeme vlastně udělat třeba těch desítky miliard tranzistorů najednou právě po jednotlivých vrstvách. Je to velice složitý to laikovi úplně vysvětlit, ale v podstatě ono je to dáno tím, jak jsou ty součástky úplně malý, tak tam opravdu dneska už počítáme, dá se říct, skoro jednotlivé atomy, nanometrový vrstvy mají v podstatě jenom třeba pár atomárních vrstev, jenom pro představu s jakými unikátními technologiemi se vlastně při výrobě setkáváme.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Výroba čipů se řídí tzv. Moorovým zákonem. Můžete vysvětlit, o co přesně jde?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Tak jenom pro přiblížení, on to není fyzikální zákon, je to jakýsi takový společensky dopad, Moorův zákon v podstatě nám říká, že zhruba každých 18 měsíců se zdvojnásobí počet součástek na čipu a s tím související i vlastně výkon těch čipů, a tak dál. Ten Moorův zákon je pojmenován po panu Mooremu, který toto prohlásil už někdy v roce 1965 a unikátní na tom je, že v podstatě tento trend plus minus prostě trvá až dodnes, takže se nám opravdu vlastně po nějakých těch 50, 60 let stále daří ty tranzistory zmenšovat a tak vlastně naplňovat v uvozovkách ten Moorův zákon.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Ale zároveň nemůže tenhle ten vývoj přece jenom někdy narazit, kdy se to stane?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

No, ono už na to v podstatě narážíme. Dnešní tranzistor, jak jsem zmínil ty produkční, který se dělají nejmenší ty technologie, mají kolem pěti nanometrů. V současný době jsou v přípravě tří nebo dvou nanometrové technologie, ale v podstatě to už se jako přibližujeme do takové oblasti, kdy vlastně ty součásti jak jsou malý, tak už nám tam přestávají fungovat takový ty klasický fyzikální zákony, transportní jevy v polovodičích, a uplatňují se kvantové jevy, takže už to moc zmenšovat nepůjde. V podstatě umíme si představit dneska se dostat na ty 2, možná 1 nanometr, ale pod to v podstatě už to moc nejde. Ono potom se už jako pohybujeme, že vlastně v tom kanálu tranzistoru už bude už jenom pár atomů. V dnešní době si neumíme představit udělat tu součástku menší než jeden atom.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A co bude pak?


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

No tak potom samozřejmě budeme muset nějakým způsobem používat to, co máme, ale ono máme vlastně velký rezervy v tom ještě, jak ten čip navrhneme. Tady to se bavíme jenom o technologiích, ale samozřejmě ono je strašně důležité, jak je udělanej ten systém, jak navzájem propojíme obrovský množství tranzistorů, aby to bylo efektivnější třeba. Jo, takže budeme moci hledat ještě další cesty, ne třeba úplně v těch technologiích, ale v tom samotném zapojení. A pak samozřejmě se dneska zkoumají různý jiný materiály, který mají třeba o trošku lepší vlastnosti než křemík, na kterém je dělána dneska většina čipů, takže stále se to bude dát posunovat. Ale víte co, kdybyste se mě zeptala před, já nevím, 20 lety na tu samou otázku, tak bych vám neřekl v tu dobu, že to třeba dotáhneme až na součástky velikosti dvou nanometrů, který máme v dnešní době, protože tenkrát ta řešení vůbec nebyla známá.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Takže je to stále ještě otevřená záležitost a uvidíme, co bude za 20 let.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Přesně tak.


Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Třeba se tady potkáme u podobného rozhovoru. Děkuju vám, že jste přišel, na shledanou.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FEL, ČVUT

Není zač, na shledanou.


28. 6. 2021; EURO

Společnost

Tři dekády EY


Poradenská společnost EY si 12. června připomněla 30 let od doby, kdy – tehdy ještě jako Ernst & Young – založila svou první pobočku v České republice. Po třech dekádách je EY se svými čtyřmi divizemi (audit, forenzní a účetní služby, podnikové poradenství a řízení rizik, strategie, transakce a daňové poradenství) jedním z největších poradenských subjektů v zemi. Pod vedením Magdaleny Souček, vedoucí partnerky EY, je firma partnerem pro 2200 klientů, roční obrat přesahuje dvě miliardy korun, přičemž pro EY v Česku pracuje 1200 lidí.


Na golfu se stavitelem


Společnost Panattoni, stavitel průmyslových zón, uspořádal pro své obchodní partnery tradiční golfový turnaj. Účastníci si užili horký den na skvěle připraveném mistrovském hřišti Radecký v Golf & Spa Resortu Konopiště. Vítězem turnaje se stal Martin Perger ze společnosti ČSOB, který převzal vítěznou trofej z rukou Pavla Sovičky, generálního ředitele Panattoni pro Českou a Slovenskou republiku.


Snadnější návrat do lavic


Sedm milionů korun rozeslala společnost ČEPS ze svého dárcovského programu do všech krajů České republiky s cílem podpořit snazší přechod dětí a studentů z distanční výuky zpět do škol. V rámci výzvy COVID IV se ČEPS rozhodl podpořit doučování dětí, a to včetně prázdninových doučovacích kempů formou dovybavení učeben IT technikou a podpory jiných způsobů mimoškolního vzdělávání dětí. Program je určen žákům základních škol, ale i studentům středních škol. Celkově na boj s pandemií covidu-19 poskytla společnost ČEPS již více než 22 milionů korun.


Vize budoucnosti


Minulý týden proběhla premiéra krátkých futuristických filmů Mycophyta a Parametric, které zobrazují vizi budoucnosti jídla a budoucnosti jako takové podle představ Terezie Lexové a Tomáše Rachunka, absolventů UMPRUM. Filmy, za jejichž vznikem stojí česká pobočka společnosti McDonald’s, volně navazují na kampaň řetězce Naše protože.

Režisérem snímků je Jakub Jirásek, projekt zaštítil vedoucí Ateliéru produktového designu Michal Froněk.


Nej sestřička v novém


Soutěž Nej sestřička přichází po dvanácti letech s novým, modernizovaným konceptem. O prestižní titul bude v podzimním finále soutěžit jedenáct zdravotních sester a jeden bratr, do klání se zapojily přes dvě stovky zdravotnických zařízení z celé republiky. Poslední fáze odstartovala soustředěním finalistů v Chateau St. Havel, na snímku Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester, Pavel Doubrava (vlevo) a Tomáš Mertlík ze společnosti Batist Medical, která je nově spolupořadatelem soutěže.


Robotický pes na ČVUT


Robotický tým Fakulty elektrotechnické ČVUT posílil čtyřnohý, autonomně kráčející robot Spot, který připomíná psa. Pražská vysoká škola mohla robota od společnosti Boston Dynamics pořídit i díky grantu 1,5 milionu dolarů od americké vládní agentury DARPA. Robot Spot posílil dvacetičlenný tým robotiků ČVUT, který v září vyrazí do amerického Kentucky bojovat ve finále prestižní soutěže DARPA SubT Challenge.


FOTO: archiv, Shutterstock


28. 6. 2021; halonoviny.cz

Vědci pracují na senzorech, které by pomáhaly zachránit životy vojáků

Zachraňovat životy vojáků by mohly v budoucnosti pomáhat senzory, kterými by byli vybaveni. Monitorovaly by důležité životní funkce a při zranění v boji by lékaři získali rychle informace o stavu vojáka i o jeho poloze. Na systému pracují výzkumníci z pražského ČVUT společně s kolegy z americké Univerzity Johnse Hopkinse a dalšími experty. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě.

Kromě ČVUT a Univerzity Johnse Hopkinse se na výzkumu podílí také Univerzita obrany, Armáda ČR, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub.

Vědci chtějí pomoci se situacemi, kdy je třeba v boji zraněno více vojáků najednou. Při závažných zraněních je klíčová rychlost pomoci. Pro vojenské zdravotníky nebo spolubojovníky je ale podle tiskové zprávy často obtížné vojáka správně vyšetřit a zajistit pro něj pomoc. Podle Hynka Schvacha z Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany musí být první pomoc poskytnuta během deseti minut a do hodiny by se zraněný měl dostat k chirurgickému ošetření. »V případě hromadných ztrát a velkého počtu raněných je nezbytné řešit jejich třídění, v jakém pořadí má být zdravotnický odsun realizován.

A právě do této oblasti je náš výzkum s využitím nových technologií zaměřen,« poznamenal Schvach.

Američtí odborníci pracují na medicínském modelu a ČVUT zajišťuje technickou část projektu. »Vojáci jsou vybaveni senzory, které snímají informace o vybraných životních funkcích, které jsou nejvíce relevantní pro určení stavu zraněného vojáka. Tento systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením,« uvedl Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ze zjištěných údajů mikropočítač průběžně vyhodnocuje vitální data raněných a předává je zdravotníkovi k odhadu pravděpodobnosti přežití zraněných vojáků. Urychlí se tak proces vyžádání pomoci a zajištění evakuace. Pokud není nutné dodržovat radiový klid, jsou zjištěné údaje přenášeny po síti a v zázemí je možné zobrazit pozice vojáků, jejich stav a další data.

Aktuálně probíhají testy prvního prototypu, který bude dále rozšiřován a nasazen v terénních testech ve spolupráci s Armádou ČR.

Při dalším vývoji chtějí vědci upravit senzory tak, aby byly kompatibilní s neprůstřelnou vestou nebo aby byly co nejlehčí.


27. 6. 2021; denik.cz

V Býčí skále drezůrovali roboty a drony, mohou zachránit život při katastrofách

/VIDEO/ Roboti už jdou. Roboti už tady jsou. Myslí myslí umělou, ale nadanou, takže nás tu zanedlouho ve všem zastanou. Skladba skupiny Olympic skvěle vystihuje páteční dění na palouku před Býčí skálou v Moravském krase na Blanensku.


"Po několikadenním testování v podzemních prostorách tam tým robotiků z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického představuje speciální techniku. Roboty a drony, které mohou záchranáři nasadit při živelných katastrofách. Na záchranu lidí. "To je neuvěřitelné, co všechno umějí. A jak reagují na povely. Pánové jste moc šikovní," ukazuje palec nahoru týmu specialistů jedna z náhodných turistek.

V akci je k vidění například robot, který připomíná pavouka. Nebo čtyřnohý SPOT. Ten na povely programátora přes dálkové ovládání věrně napodobuje perfektně vycvičeného psa. "Z naší techniky je právě SPOT nejrychlejší a dokáže se nejlépe přizpůsobit nasazení v náročném terénu. Může vyrazit do podzemí nebo zavalených prostor jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboty. Do míst, kam už se nedostane, můžeme poslat drony," říká člen výzkumného týmu Tomáš Rouček.

Prostředí jeskyně podle něj výtečně simuluje extrémní podmínky, kde chybí GPS signál. Je vlhko, tma, bahno a náročný terén. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci," vysvětluje Rouček.


Zároveň se jedná o ostrý cest na prestižní finálové kolo zámořské soutěže Darpa Subterranean Challenge. To se uskuteční letos v září. Z České republiky na něj míří dva týmy a jedním z nich je právě formace z ČVUT. Loni získala po úspěchu v jednom ze soutěžních kol 1,5 milionu dolarů. "Díky tomu jsme mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, abychom byli ve finále konkurenceschopní," říká vedoucí týmu Tomáš Svoboda.

Část peněz vědci použili na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT. Investovali také do nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách. Koupili i speciální techniku, která robotům umožní nejmodernější 3D vidění. "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navržené a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů," dodává Svoboda.

Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude podle něj i základ otevřeného datového balíku pro experimenty robotiků po celém světě.

URL| https://www.denik.cz/regiony/v-byci-skale-drezurovali-roboty-a-drony-mohou-zachranit-zivot-pri-katastrofach-2.html


27. 6. 2021; zive.cz

S robopsem Spot v jeskyni: ČVUT se v podzemí připravovala na velké finále

** DARPA před třemi vyhlásila soutěž Subterranean Challenge ** Do finále se dostaly i dva české týmy ** Studenti z ČVUT jdou do finále s robopsem a velkou robotarantulí


Koncem září se po třech letech uskuteční velké finále robotické soutěže Subterranean Challenge, kterou vyhlásila americká obranná agentura DARPA. Týmy z celého světa se postupně utkaly v tunelu (2019), suterénu (2020), jeskyni (kvůli pandemii jen virtuálně) a teď se vše uzavře v poněkud bizarní Mega Cavern pod aglomerací Luisville v Kentucky.


DARPA v průběhu jednotlivých kol hledala experimentálního robotického záchranáře, který si kdesi v podzemí i po ztrátě rádiového spojení poradí se složitým terénem a dokáže ve spleti chodeb najít případné oběti.


Nejde tedy jenom o to vyrobit robota na dálkového ovládání, ale robota, který mechanicky překoná jakoukoliv překážku a buď nějakým zázračným způsobem dokáže udržet spojení s operátorem, nebo bude vybaven dostatečnou autonomií k dokončení úkolu – nalezne a pomocí počítačového vidění identifikuje soutěžní předměty.


Unikátní přehlídka strojů všech možných forem


DARPA Subterraneam Challenge je díky těmto podmínkám unikátní přehlídkou strojů všech možných tvarů a forem počínaje kolovými a pásovými vozidly a konče drony s nejvyšším počtem stupňů volnosti v pohybu a hexapody.


Finálová Mega Cavern je klasickou ukázkou amerického zábavního parku, který vznikl zhruba třicet metrů pod městskou zástavbou úpravou starého vápencového dolu.


Soutěž hledá robota–záchranáře, který dokáže najít v podzemí oběti i v případě ztráty signálu s operátorem. Musí být tedy alespoň částečně autonomní


Dnes se tu na ploše 320 000 metrů čtverečních projedete ve vláčku, nechybějí tu podzemní terénní trasy pro horská kola (!) a nakonec i průmyslová skladiště, takže byste jen stěží našli lepší místo, kde si to mezi sebou mohou v nejuniverzálnějších podzemních podmínkách rozdat i týmy, které letos prošly kvalifikací do velkého finále.


Do USA odletí také dva týmy z Česka


Pokud to umožní pandemická situace a opět se neuzavřou americké hranice, mezi osmi finálovými týmy nebudou chybět ani dva české! Robotika z České zemědělské univerzity a CTU-CRAS-NORLAB z Centra pro robotické a autonomní systémy na Fakultě elektrotechnické ČVUT.


Do zářijového Final Event se probojovaly dva české týmy Robotika a a CTU-CRAS-NORLAB


V České republice žádnou Mega Cavern nepotřebujeme, máme totiž Moravský kras, který nabízí mnohem rozsáhlejší podzemní komplexy. Jen pro představu, zdejší Amatérská jeskyně patří se svými 45 kilometry k nejdelším přírodním bludištím v celé Evropě.


Robotika se připravovala ve Výpustku


Do hlubokých krasových kaňonů proto v červnu vyrazily oba české týmy, aby zde potrápily své mazlíky. Robotika obsadila se svým Kloubákem a čtyřkolkou Skiddy jeskyni Výpustek. Za posledních sto let se tam vystřídal jak německý Wehrmacht, tak Československá lidová armáda, která v jeskyni vybudovala prakticky nezničitelný protiatomový kryt pro své oblastní vojenské velitelství.


Podívejte se, jak robot mapuje jeskyni Výpustek:


[VideoYouTube Robot Skiddy mapping cave Vypustek: {"id":"Cn5eBB3DwPM","width":605,"height":346,"onlyBookmarks":false,"disablePreroll":false,"playFirstBookmark":false,"bookmarks":"","author":"robotikacz"}]


ČVUT trénovala ve slavné Býčí skále


Tento týden pak patřil týmu z ČVUT, který se po roce zajel připravit na velké finále do podzemního labyrintu Býčí skály. Nachází se ve stejném kaňonu jen pár kilometrů od Výpustku, se svými více než 16 kilometry je to ale mnohem rozsáhlejší komplex – po již zmíněné Amatérské jeskyni dokonce druhý nejdelší v Česku, kterým kvůli červnovým bouřím protéká hluboko v nitru skály i docela divoký tok Jedovnického potoka.


ČVUT v jeskyni Býčí skála:


[CNCVideo: player.zive.cz/7069166]


U toho jsem nemohl chybět, experti z ČVUT totiž díky úspěchům v předchozích kolech dosáhli na finanční odměnu, a tak mohli svoji dosavadní sbírku pásových i kolových robotů, dronů a malých hexapodů opět rozšířit o nové exempláře.


Tarantule Lily


Tím nejmedializovanějším v posledních měsících je samozřejmě nákup čtyřnohého robota Spot od Boston Dynamics, který díky své psí fyziologii pohybu a softwarovým stabilizačním reflexům doplní ostatní pohybové konstrukce, které snad dohromady povedou k vysněnému umístění v podzimním velkém finále.


Hexapod Lily od Hebi Robotics má průměr okolo 1,3 metrů


[$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$]


Ačkoliv byl Spot hlavní hvězdou dne pro pozvané novináře, možná ještě větší povyk mezi turisty způsobila obrovská tarantule Lily od Hebi Robotics – druhá velká hračka, kterou si inženýři pořídili za svá vítězství v předchozích kolech.


Hexapod s úctyhodným průměrem 1,3 metrů a hmotností okolo 30 kilogramů překonává žlutého Spota i svojí pořizovací cenou, kdybyste s ním totiž chtěli postrašit sousedky, připravte si 100 tisíc dolarů.


Hexapod Lily na procházce:


[CNCVideo: player.zive.cz/7069137]


Jedním z důvodů relativně vysoké ceny – alespoň pro neznalého laika – je komplexní pohyb hexapoda realizovaný pomocí jeho 18 servomotorů. S těmi primitivními pro modeláře za pár korun z Aliexpressu, se kterými si hrajeme i v našem seriálu Pojďme programovat elektroniku, ale nemají prakticky nic společného.


Servo se 100Mb/s optickou linkou


U podobných robotů, které musejí perfektně koordinovat pohyb a sílu nášlapu jednotlivých končetin, je totiž potřeba nejen velmi vysoká přesnost jednotlivých motorů, ale i jejich zpětná vazba.


Lily používá k pohybu serva R-Series (PDF), které umějí detekovat jak pozici natočení (i při vypnutém stavu) a rychlost otáčení, tak točivý moment, napětí, proud, vnitřní tlak, teplotu a samozřejmě nechybí ani trojosý akcelerometr/gyroskop.


Aktuátor R8-9 se zpětnou vazbou, hromadou čidel a optickou 100 Mb/s komunikací slouží jako koleno nebo kotník hexapoda


Všechna tato data z aktuátorů zpracovává při vysoké frekvenci palubní počítač Intel NUC, přičemž každý z motorů s centrálou komunikuje skrze dvojici 100Mb/s optických linek. Spojení musí být velmi rychlé právě z toho důvodu, že se celkový pohyb sestává z aktuálního vzájemného natočení ohromného množství serv. Pokud Lily při chůzi našlápne jednou z noh na kámen, palubní počítač musí ve zlomku sekund vyhodnotit, jak se má zachovat každý z motorů, aniž by se nebohá Lily okamžitě nezhroutila.


O pohyb se dohromady stará 18 vodotěsných servomotorů splňující normu IP67


Robot zároveň splňuje normu IP67, takže by jej neměl ohrozit ani nějaký ten mělký brod a mazlavé bahno.


Suma sumárum, jedno jediné a voděodolné servo se zpětnou vazbou vás přijde na cirka 4 500 dolarů. Ano, čtete správně, za motorek o velikosti většího pomeranče zaplatíte jako za ojetý automobil.


Drony, které si navzájem zmapují cestu


Inženýři testovali možnosti robotů celý týden, během pátečního poledne, kdy je mohli vyrušit dychtiví novináři, si proto našli čas jen na několik ukázek. Stejně jako loni samozřejmě nechyběly drony!


Kvadrokoptéry v jeskyni:


[CNCVideo: player.zive.cz/7069136]


Než začnete zlehka zívat, protože přece máte na půdě také malou kvadrokoptéru, stojí za to připomenout jeden podstatný detail. Jak už tomu bývá, v jeskyních není k dispozici Wi-Fi a pro běžné optické kamery amatérských dronů je tam docela tma. Je tam prostě tma jako v pytli.


Kvadrokoptéra, která umí létat za absolutní tmy a v jeskyni. V horní části si všimněte 3D kamery Intel RealSense, která je upevněná na válec LiDARu Ouster OS0-128


A aby toho nebylo málo, takovou kvadrokoptéru ani nemůžete dost dobře ovládat skrze rádiové spojení, protože se zrovna nachází desítky nebo i stovky metrů kdesi ve skalním labyrintu. Z toho plyne jediné: drony musejí být přinejmenším semi-autonomní a k navigaci musejí používat jiné smysly.


Tím smyslem není nic jiného než starý dobrý LiDAR – laserový všesměrový dálkoměr, kterým si při letu osahají okolní prostor a vytvoří digitální model kaverny a spletitých chodem.


Surový 3D pointcloud vzdálenost z LiDARu Ouster OS0-128, model celé zmapované části jeskyně ve vizualizačním softwaru dronu a konečně letová situace s dvojicí kvadrokoptér


Když jsme se vnořili do hlubin Býčí skály, v jednom z těchto přírodních dómů jsme po pár stech metrů narazili na Tomáše Báču z Katedry kybernetiky, který tam právě s ostatními testoval schopnosti kooperace dvou letounů. První kvadrokoptéra zmapovala terén, skrze rádiovou linkou přenesla model do druhého dronu, no a ten ji pak mohl použít k vlastní navigaci bez potřeby nového mapování.


Sladká tečka na závěr pro kutily, většina softwaru autonomních dronů z laboratoře MRS (Multi-robot Systems Group) je open-source a na GitHubu.


Robopes Spot


Nakonec do chladného a vlhkého podzemí konečně zamířil i žlutý robopes Spot pod dohledem jeho operátora Tomáše Roučka a jeho kolegů, kteří Spota jistili lany, když jej Tomáš vyslal zdolat vytesané kluzké schody kamsi do hlubin.


Upravený robot Spot od Boston Dynamics v nitru jeskynního komplexu Býčí skála


Jak už jsme si řekli výše, Spot je ve své podstatě hotový komerční robot, kterého může operátor ovládat z tepla své kanceláře. Řídící software pak umožňuje správu celé smečky, takže psovod má díky kamerám přehled o všech jednotkách, které hlídají třeba nějaký zabezpečený areál, asistují policejním složkám, anebo provádějí inspekci.


Batoh


Pro robotickou soutěž v podzemí něco takového ale nestačí, Spot si totiž bude muset poradit i bez pomoci člověka. Inženýři z ČVUT mu proto na záda přimontovali ruksak s počítači, napájením, vlastní rádiovou komunikací a čidly pro orientaci v prostoru. Nechybí dodatečná sada kamer a samozřejmě také 360° LiDAR.


Spot si nese batoh s elektronikou ČVUT. Dodává čelní nakloněný LiDARm zadní metač rádiových bójek pro meshovou síť, antény, boční kamery a také počítače


Boston Dynamics samozřejmě počítá i s dalším prototypováním, Spot proto nabízí částečnou podporu skrze dnes již standardní platformu ROS (Robot Operating System) a její moduly, ale také vlastní SDK/API.


Batoh je tedy propojený s vnitřním palubním počítačem Spota a může mu předávat vysokoúrovňové pohybové příkazy. To znamená, že když robopes dostane povel vyrazit vpřed, sám se už postará o samotnou fyziologii psího pohybu se čtyřmi končetinami, včetně složitých algoritmů pro udržení stability na nerovném povrchu.


V batohu je Nvidia Jetson a Intel NUC


V nitru batohu je schovaná výkonná GPU jednotka Nvidia Jetson AGX, která se postará o počítačové vidění a detekci objektů z kamer pomocí neuronové sítě. Nechybí také Intel NUC, který slouží jako centrální počítač a složí vše dohromady včetně 3D modelu z laserového dálkoměru a rádiové komunikace. Intel NUC mají inženýři z týmu CTU-CRAS-NORLAB opravdu rádi, a tak slouží jako centrální jednotka i u většiny ostatních robotů. O jeho běh se stará linuxové Ubuntu.


Podívejte se, co si nese Spot na zádech:


[CNCVideo: player.zive.cz/7069122]


Mimochodem, co se bezdrátové komunikace týče, vedle běžného Wi-Fi a vojenského Mobilicomu, nechybí ani možnost budování meshe. Četa robotů z laboratoří ČVUT je totiž navržená tak, aby mohla v jeskyni, štole nebo kdesi v suterénu vybudovat vlastní rádiovou síť.


Rádiové bóje postaví meshovou síť


Inženýři si to vyzkoušeli už loni s malými pavouky velikosti čivavy (ne, nechtěli byste je potkat ve sklepě), kteří se rozutečou mezi kameny a poslouží jako jakési rádiové majáky, skrze které mohou data dohopsat s trochou štěstí od řídícího pultu týmu až k tomu nejvzdálenějšímu robůtku kdesi za desítkami metrů betonu či skály.


Rádiové bóje vytištěné na 3D tiskárně, meshoví pavoucí a mobilní velín týmu


S meshovou sítí nicméně pomůže i Spot. Jak mi vysvětlil profesor Tomáš Svoboda, vedoucí Katedry kybernetiky, na zádi robotického psa je přimontované jednoduché odpalovací zařízení, které odhazuje malé umělohmotné špalky. Jsou to opět ony rádiové bójky, které fungují jako prostředníci, kteří rozšíří signál z podzemí ven, anebo mezi roboty v okolí.


Malý robopsík A1 z Číny


Ačkoliv měl být Spot hlavní hvězdou večera – tedy poledne –, osobně mě paradoxně nejvíce překvapila přítomnost jeho čínské menší a také o řád levnější kopie A1 s RealSense kamerou a SLAM navigací z rodiny Unitree. Cena těchto stvoření totiž začíná na směšných několika tisících amerických dolarů (základní Spot pořídíte zhruba na 75 tisíc dolarů) a doslova před pár dny jste si mohli u nás na Živě.cz přečíst o nejnovějším přírůstku do rodiny Go 1.


Čínský malý Spot aka Unitree A1


Ájednička pobíhala mezi pavoukem Lily a Spotem jako splašená čivava – je to opravdu rychlý čtyřnohý robot, tu a tam zakopla a převalila se na záda, a tak mě samozřejmě zajímalo, jestli dosahuje kvalit Boston Dynamics, anebo je to jen o něco lepší Aliexpress.


Unitree A1 před Býčí skálou:


[CNCVideo: player.zive.cz/7069170]


Jak už tomu bývá, slabinou čínského robopsíka je prý jeho zatím ještě docela chybový firmware, a tak občas dělá to, co nemá, inženýři si jej ale pořídili hlavně pro jeho otevřenost. Ani v tomto případě totiž nechybí SDK/API pro vývojáře, podpora ROS, a tak si jej budou moci studenti kybernetiky postupem času dokonale přeprogramovat. Nejspíše v takové míře, kde by to bylo v případě velkého Spota už nemožné.


Připraveni k boji


Nelze než doufat, že si oba české týmy v moravských jeskyních vyzkoušeli všechny potřebné soutěžní scénáře a v září se předvedou v tom nejlepším možné světle. Ostatně, je oč bojovat, absolutní vítěz si totiž odnese až dva miliony dolarů.


Spot, Lily a A1 jsou dychtiví zvítězit


Pokud by skončily v Česku a studenti je neutratili za pizzu, příští léto do jeskyní Moravského krasu vjede, vběhne a vletí už opravdu cokoliv. Ostatně, už teď se pro inženýry z ČVUT staví další a ještě robot.


URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=210947


25. 6. 2021; Deník N

Čipová krize je cítit i na Valašsku

Jediná česká továrna na mikročipy v Rožnově pod Radhoštěm má kvůli jejich celosvětovému nedostatku i po velkém rozšíření výroby napilno.

Před třiceti lety zaměstnával areál rožnovské Tesly přes osm tisíc lidí. Jeden z klíčových podniků československého průmyslu sice v původní podobě privatizaci nepřežil, ve městě nedaleko hranice se Slovenskem ale tradice výroby elektroniky žije dál.

Bývalý areál Tesly je z velké části zanedbaný. Kromě dvou velkých továren v něm sídlí také autoservis nebo prodejci náhradních dílů. Mezi nimi více než dvacet let sídlí továrna společnosti ON Semiconductor, jediného výrobce čipů v České republice.

Zatímco kanceláře jsou prázdné kvůli hromadné práci z domova, výroba je téměř plně automatizovaná. Jen občas skrze dveře zahlédnete pracovníka v protistatickém obleku, který kontroluje výrobní proces.

"O polovodiče veřejnost dlouho nejevila zájem, nyní se o nich baví všichni," říká viceprezident rožnovského závodu Aleš Cáb. Sedí v jedné z původních budov Tesly, v současnosti kompletně zrekonstruované. Mohutné investice přitom v posledních třech letech přitekly také do samotné výroby. Právě včas před obdobím, jaké celé odvětví nepamatuje. Do rozšíření produkce putovaly miliardy korun, díky nimž se výroba v závodu u některých výrobků zvýšila až dvojnásobně.

Rožnovský závod je součástí amerického koncernu a zaměřuje se také na výrobu křemíkových desek, jež jsou pro produkci mikročipů zásadní. Desky pak z Rožnova míří do dalších továren koncernu ve Spojených státech, Evropě a Asii nebo k zákazníkům z oblasti energetiky. Mikročipy vyrobené v Rožnově pak putují k dalšímu zpracování a následně k zákazníkům z různých oblastí, například do automobilového průmyslu nebo mobilních telefonů. "V polovině loňského roku jsme zaznamenali pokles poptávky na úroveň asi padesáti procent. Postupně ale začal zájem znovu růst až na současnou úroveň, kdy je polovodičů nedostatek," vysvětluje Cáb. Jen za loňský rok se na celém světě vyrobilo přes bilion čipů.


STOJÍ TO NA LIDECH


Přes rozšíření výroby závod v Rožnově veškerou poptávku pokrýt nedokáže. Důvodem je nedostatek pracovníků. Těch je nyní v celé české pobočce asi 2100, firmě chybí minimálně stovka dělníků a desítky servisních pracovníků a inženýrů do výroby a vývoje. "Lidskou stránku řešíme dlouhodobě. Spolupracujeme se školami, nabízíme praxe a stáže, vysokoškoláky se snažíme získat ihned po absolvování," vysvětluje Cáb.

Kvůli nedostatku pracovníků některé části závodu v současnosti nesung," mohou běžet naplno. "Pohybujeme se na hranici možností toho, aby se náš rozvoj nezastavil," dodává. Firma přitom nemůže hledat zkušené pracovníky v jiných částech republiky.

Nikde totiž neexistuje závod podobného typu, z nějž by pracovníci mohli do Rožnova přecházet. "Pro nás neexistuje jiná cesta než si pracovníky vychovat," dodává Cáb.


TOVÁRNU NA ZELENÉ LOUCE NEPOSTAVÍTE


Přestože se situace na trhu s polovodiči v následujících měsících s nejvyšší pravděpodobností uklidní, ani další firmy nepolevují ve snaze výrobu dále rozvíjet. Protože se ale jedná o velmi precizní technologii, náklady jsou enormní. "Výrobní kapacity jsou v současnosti dané. Je potřeba si uvědomit, že postavit novou výrobní linku stojí přibližně deset miliard dolarů, což jsou velké peníze i pro firmy jako Intel nebo Samvysvětluje proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiří Jakovenko, který se vývojem polovodičů zabývá.

V současnosti je většina světové produkce koncentrovaná v Asii, podle Jakovenka se to postupně mění. Hlavním důvodem je snaha snížit závislost na regionech, které mohou být potenciálně rizikové. Jednou z takových zemí je Tchaj-wan, který čelí politicko-ekonomickým tlakům ze strany Číny. Ačkoliv se v Evropě i ve Spojených státech hned několik významných závodů na výrobu čipů nachází, doposud se primárně evropské pobočky podílely především na vývoji technologie. O další výstavbě výrobního závodu nicméně jedná s Intelem například bavorská vláda, tchajwanský koncern TSMC pak oznámil výstavbu továrny v americké Arizoně.

Případné rozšiřování světových výrobních kapacit přitom naráží také na jiné než finanční limity. Kapacita rožnovské výrobní linky se navýšila za rok, nyní by se to ale už tak rychle nepodařilo.

"Dochází k prodloužení dodacích dob u strojů a zařízení, o které je velký zájem, nyní tedy hovoříme minimálně o jednom a půl roce," dodává Cáb. Také to je důvod, proč si továrna začala vytvářet dostatečné zásoby náhradních dílů pro specializované výrobní stroje. Křemík – základní surovina pro výrobu čipů – na trhu zatím nechybí. To ale neplatí například pro papírové krabice, do kterých se zboží balí.

V Rožnově pod Radhoštěm se zaměřují především na výrobu křemíkových desek (takzvané wafers), na které se následně skládají stovky čipů. Proces výroby desek částečně připomíná výrobu fotografií. Postup se přitom u každé desky liší podle toho, k čemu bude konkrétní čip sloužit. To vše musí probíhat v bezprašném prostředí.

"Čip obsahuje až desítky miliard tranzistorů. A technologie výroby musí být naprosto bezchybná. Plně funkčně musíme vyrobit nejen tranzistory samotné, ale i jejich vzájemné propojení do funkčního celku, jinak čip nepracuje, jak má," vysvětluje Jakovenko, který přidává srovnání – kdybyste rozřízli lidský vlas, do jeho průměru by se vešlo asi 200 tisíc tranzistorů.

Výrobu čipů již několik desítek let určuje takzvané Moorovo pravidlo, podle nějž se každých 18 měsíců jejich výkon zdvojnásobí. Vychází ze zmenšování tranzistorů na čipu. Již brzy ale začne narážet na jevy kvantové fyziky, tranzistory totiž míří k atomární velikosti. "Při výrobě čipů nejde jen o technologické provedení, je to komplexní záležitost celého procesu od obvodového řešení, materiálového inženýrství až k procesu testování a sledování životnosti," dodává Jakovenko. To potvrzují právě v rožnovské továrně, kde se již nezaměřují na navyšování výrobní kapacity továrny jako celku. Investují do procesů, které je potřeba v reakci na nárůst poptávky co nejvíc posílit. Jak přitom upozorňuje Cáb, samotné zabíhání nového výrobního procesu trvá tak tři měsíce, aby linka fungovala bezchybně. Stejnou dobu trvá také zaškolení nového personálu.

Minimálně týdny pak trvá, než se z polykrystalického křemíku v rožnovské továrně stane hotový mikročip. I kdyby se tedy podařilo novou výrobní linku kdekoliv na světě postavit, čipy z ní by se do počítačů, aut a televizí dostaly až za několik měsíců.


AUTOMOBILKY POD TLAKEM


Jak napsal server iHNed.cz, mladoboleslavské automobilce Škoda Auto nejvíc chybí moduly pro elektronickou stabilizaci řízení a ovládání oken. Firma kvůli tomu týdně nemůže dokončit více než pět tisíc vozů.

Automobilový průmysl je jedním z nejzasaženějších odvětví hned z několika důvodů. Tím hlavním je dlouhodobý tlak výrobců aut na cenu jednotlivých dílů, což významně ovlivňuje marži dodavatelů. Ti se pak mohou rozhodnout preferovat spíše odvětví, kde dosáhnou vyšších výdělků – typicky v oblasti spotřební elektroniky.

Kvůli současnému nedostatku čipů se postupně mění i pohled automobilek, které jsou ochotné si výrobní kapacitu předplácet. Taková praxe byla přitom ještě před několika lety nepředstavitelná.

Dalším důvodem, proč nedostatkem polovodičů trpí právě automobilový průmysl, je systém skladování just-in-time. Výrobci si neudržují zásoby dílů, ale spoléhají se na jejich pravidelnou dodávku od subdodavatelů. I tento trend se ale v souvislosti s nedostatkem čipů otřásá, částečný odklon od něho potvrdila například automobilka Ford.

To ale neznamená, že by se nedostatek čipů nedotkl ani tradičních výrobců spotřební elektroniky. Zastavení produkce jednoho z klíčových modelů ohlásil například jihokorejský Samsung, jemuž chybí čipy od společnosti Qualcomm. Firma rovněž upozornila na "vážnou nerovnováhu" v odvětví polovodičů. Nedostatkový typ polovodičů prakticky není možné vyměnit za jiný druh – drtivá většina z nich má své jasné určení. Částečně se to podařilo například automobilce Tesla, která v prohlášení uvedla, že bez výraznějších potíží přešla na čipy od jiného výrobce.

Řešením přitom není ani to, že by se výrobci spotřební elektroniky snažili použití čipů omezit. "Představa toho, že byste do elektrického zubního kartáčku dali místo čipů klasické relé, je mylná. I to nejběžnější relé by vás totiž stálo násobně víc než mikročip," dodává Cáb.


O polovodiče veřejnost dlouho nejevila zájem, nyní se o nich baví všichni. Aleš Cáb viceprezident rožnovského závodu Křemík je čistým polovodičem, je tedy ideálním materiálem pro výrobu tranzistorů. Tranzistor je základní polovodičová součástka, jejíž hlavní schopností je zesilovat proud nebo napětí. Je základním stavebním materiálem integrovaných obvodů, které se pak liší podle určení – může jít o paměti nebo procesory, zjednodušeně se pak označují jako čipy.


Foto: Výroba čipů musí probíhat v bezprašném prostředí.

FOTO: MICHAL TOMEŠ, DENÍK N


Foto: Všechny přístroje si v Rožnově dokážou sami

Foto: opravit.

FOTO: MICHAL TOMEŠ, DENÍK N


O autorovi: MICHAL TOMEŠ, redaktor


25. 6. 2021; stavbaweb.cz

"Technická inteligence” ve víru doby

Fakulta elektrotechnická ČVUT si připomene 70 let od založení výstavou

"Technická inteligence” ve víru doby

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL) se vyčlenila z Fakulty strojní v rámci Českého vysokého učení technického od akademického roku 1950/51 a její existence byla zákonem stvrzena 1.11.1951. Od té doby uběhlo sedm desítek let, během nichž elektrotechnika prošla vývojem od nejrychleji rostoucí technické disciplíny počínajícího socialistického průmyslu až do současné digitální éry ve znamení umělé inteligence a robotiky. FEL ČVUT si své výročí připomene výstavou umístěnou před vchodem v ulici Technická v Praze 6 - Dejvicích, kde bude volně ke zhlédnutí od pátku 25. června až do 30. října 2021.

Fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících Majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže z let sedmdesátých dokonale vystihují atmosféru své, občas lehce absurdní doby a roli "technické inteligence”, po které se žádala politická angažovanost. Na celkem osmi venkovních panelech se návštěvník seznámí s výseky historie FEL, během nichž fakulta prosperovala či naopak procházela problematickými dobami.

Jak říká hlavní autorka výstavy, dr. Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod. "Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědecko-technické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi,” vysvětluje dr. Josefovičová. Po roce 1989 se vysoké školy zcela změnily – osvobodily se a demokratizovaly, ale také se vystavily mezinárodní konkurenci a srovnávání.

Dr. Milena Josefovičová společně s dalším autorem Ing. Janem Slámou s využitím dobových fotografií a archivních filmů a videí zasadili vývoj školy a jejích oborů do historického kontextu. Při přípravě výstavy čerpali z osobních svědectví pamětníků a tento proces uchovávání paměti by měl i nadále pokračovat bez ohledu na termín výstavy, protože, jak zdůrazňují, i fakulta jako je FEL ČVUT vychovávající elektrotechniky a informatiky potřebuje svoje dějiny pro budování svého sebevědomí a hrdosti.

Po roce 1989 musela FEL čelit situacím, kdy se z ní vyčlenily celé obory a vznikly nové fakulty - FD, FBMI, FIT či CIIRC. "Pokaždé to představovalo výzvu, ve které FEL a její lidé prokázali "silnou DNA”, obstáli ve zkouškách a ve výsledku z nich vyšli silnější než předtím,” říká prof. Petr Páta, děkan FEL, který výstavu chápe jako poctu všem lidem, ať už učitelům či studentům, kteří fakultou za sedmdesát let prošli a přispěli k jejímu intelektuálnímu výkonu a tradici. Současná Fakulta elektrotechnická je moderní a úspěšná vysoká škola ve svazku ČVUT, která soustředěně pracuje na posílení svého postavení z hlediska vědeckého výkonu nejlepší elektrotechnické a informatické fakulty v ČR.

Rektor Vojtěch Petráček dodává: "Fakulta elektrotechnická vždy byla pevným základem ČVUT. FEL je a bude důležitou součástí naší nejstarší technické univerzity."

Výstava, která bude v identické podobě k vidění rovněž v prostorách ČVUT na Karlově náměstí, je určena nejen bývalým a stávajícím zaměstnancům a studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT, ale také všem zájemcům o elektrotechniku a informatiku, kteří se nechají inspirovat k přemýšlení nad otázkami: "Jaká byla, je a bude FEL? Jací byli a jsou její lidé?"


24. 6. 2021; Právo

Elektrotechnika slaví sedmdesátiny

Sedmdesáté výročí fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT připomene od pátku do konce října výstava před vchodem do budovy v Technické ulici v Dejvicích. Na osmi panelech nechybí mj. fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže.

Jak říká hlavní autorka výstavy Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod.

"Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědeckotechnické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi," vysvětluje.


24. 6. 2021; vecerni-praha.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT si připomene 70 let od založení výstavou

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL) se vyčlenila z Fakulty strojní v rámci Českého vysokého učení technického od akademického roku 1950/51 a její existence byla zákonem stvrzena 1.11.1951.

Od té doby uběhlo sedm desítek let, během nichž elektrotechnika prošla vývojem od nejrychleji rostoucí technické disciplíny počínajícího socialistického průmyslu až do současné digitální éry ve znamení umělé inteligence a robotiky. FEL ČVUT si své výročí připomene výstavou umístěnou před vchodem v ulici Technická v Praze 6 – Dejvicích, kde bude volně ke zhlédnutí od pátku 25. června až do 30. října 2021

Fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících Majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže z let sedmdesátých dokonale vystihují atmosféru své, občas lehce absurdní doby a roli "technické inteligence”, po které se žádala politická angažovanost. Na celkem osmi venkovních panelech se návštěvník seznámí s výseky historie FEL, během nichž fakulta prosperovala či naopak procházela problematickými dobami.

Jak říká hlavní autorka výstavy, dr. Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod. " Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědecko-technické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi,” vysvětluje dr. Josefovičová. Po roce 1989 se vysoké školy zcela změnily – osvobodily se a demokratizovaly, ale také se vystavily mezinárodní konkurenci a srovnávání.

Dr. Milena Josefovičová společně s dalším autorem Ing. Janem Slámou s využitím dobových fotografií a archivních filmů a videí zasadili vývoj školy a jejích oborů do historického kontextu. Při přípravě výstavy čerpali z osobních svědectví pamětníků a tento proces uchovávání paměti by měl i nadále pokračovat bez ohledu na termín výstavy, protože, jak zdůrazňují, i fakulta jako je FEL ČVUT vychovávající elektrotechniky a informatiky potřebuje svoje dějiny pro budování svého sebevědomí a hrdosti.

Po roce 1989 musela FEL čelit situacím, kdy se z ní vyčlenily celé obory a vznikly nové fakulty – FD, FBMI, FIT či CIIRC. " Pokaždé to představovalo výzvu, ve které FEL a její lidé prokázali "silnou DNA”, obstáli ve zkouškách a ve výsledku z nich vyšli silnější než předtím,” říká prof. Petr Páta , děkan FEL, který výstavu chápe jako poctu všem lidem, ať už učitelům či studentům, kteří fakultou za sedmdesát let prošli a přispěli k jejímu intelektuálnímu výkonu a tradici. Současná Fakulta elektrotechnická je moderní a úspěšná vysoká škola ve svazku ČVUT, která soustředěně pracuje na posílení svého postavení z hlediska vědeckého výkonu nejlepší elektrotechnické a informatické fakulty v ČR.

Rektor Vojtěch Petráček dodává: " Fakulta elektrotechnická vždy byla pevným základem ČVUT. FEL je a bude důležitou součástí naší nejstarší technické univerzity."

Výstava, která bude v identické podobě k vidění rovněž v prostorách ČVUT na Karlově náměstí, je určena nejen bývalým a stávajícím zaměstnancům a studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT, ale také všem zájemcům o elektrotechniku a informatiku, kteří se nechají inspirovat k přemýšlení nad otázkami: " Jaká byla, je a bude FEL? Jací byli a jsou její lidé?"

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství.




24. 6. 2021; denikn.cz

Čipová krize je cítit i na Valašsku. Jediná česká továrna v Rožnově nepokryje poptávku ani po rozšíření výroby

Světové automobilky se již postupně smiřují s tím, že se situace na trhu s mikročipy zlepší nejdříve v příštím roce. Do té doby se musejí zájemci při pohledu na prodlužující čekací lhůty obrnit trpělivostí. Ačkoliv celá situace negativně ovlivňuje i český automobilový průmysl, v jediné české továrně na mikročipy v Rožnově pod Radhoštěm mají i po velkém rozšíření výroby napilno.


Před třiceti lety zaměstnával areál rožnovské Tesly přes osm tisíc lidí. Jeden z klíčových podniků československého průmyslu sice v původní podobě privatizaci nepřežil, ve městě nedaleko hranice se Slovenskem ale tradice výroby elektroniky žije dál.


Bývalý areál Tesly je z velké části zanedbaný. Kromě dvou velkých továren v něm sídlí také autoservis nebo prodejci náhradních dílů. Mezi nimi více než dvacet let sídlí továrna společnosti ON Semiconductor, jediného výrobce čipů v České republice.


Zatímco kanceláře jsou prázdné kvůli hromadné práci z domova, výroba je téměř plně automatizovaná. Jen občas skrze dveře zahlédnete pracovníka v protistatickém obleku, který kontroluje výrobní proces.


"O polovodiče veřejnost dlouho nejevila zájem, nyní se o nich baví všichni," říká viceprezident rožnovského závodu Aleš Cáb. Sedí v jedné z původních budov Tesly, v současnosti kompletně zrekonstruované. Mohutné investice přitom v posledních třech letech přitekly také do samotné výroby. Právě včas před obdobím, jaké celé odvětví nepamatuje. Do rozšíření produkce putovaly miliardy korun, díky nimž se výroba v závodu u některých výrobků zvýšila až dvojnásobně.


Rožnovský závod je součástí amerického koncernu a zaměřuje se také na výrobu křemíkových desek, jež jsou pro produkci mikročipů zásadní. Desky pak z Rožnova míří do dalších továren koncernu ve Spojených státech, Evropě a Asii nebo k zákazníkům z oblasti energetiky. Mikročipy vyrobené v Rožnově pak putují k dalšímu zpracování a následně k zákazníkům z různých oblastí, například do automobilového průmyslu nebo mobilních telefonů. "V polovině loňského roku jsme zaznamenali pokles poptávky na úroveň asi padesáti procent. Postupně ale začal zájem znovu růst až na současnou úroveň, kdy je polovodičů nedostatek," vysvětluje Cáb. Jen za loňský rok se na celém světě vyrobilo přes bilion čipů.


Stojí to na lidech


Přes rozšíření výroby závod v Rožnově veškerou poptávku pokrýt nedokáže. Důvodem je nedostatek pracovníků. Těch je nyní v celé české pobočce asi 2100, firmě chybí minimálně stovka dělníků a desítky servisních pracovníků a inženýrů do výroby a vývoje. "Lidskou stránku řešíme dlouhodobě. Spolupracujeme se školami, nabízíme praxe a stáže, vysokoškoláky se snažíme získat ihned po absolvování," vysvětluje Cáb.


Kvůli nedostatku pracovníků některé části závodu v současnosti nemohou běžet naplno. "Pohybujeme se na hranici možností toho, aby se náš rozvoj nezastavil," dodává. Firma přitom nemůže hledat zkušené pracovníky v jiných částech republiky.


Nikde totiž neexistuje závod podobného typu, z nějž by pracovníci mohli do Rožnova přecházet. "Pro nás neexistuje jiná cesta než si pracovníky vychovat," dodává Cáb.


Továrnu na zelené louce nepostavíte


Přestože se situace na trhu s polovodiči v následujících měsících s nejvyšší pravděpodobností uklidní, ani další firmy nepolevují ve snaze výrobu dále rozvíjet. Protože se ale jedná o velmi precizní technologii, náklady jsou enormní. "Výrobní kapacity jsou v současnosti dané. Je potřeba si uvědomit, že postavit novou výrobní linku stojí přibližně deset miliard dolarů, což jsou velké peníze i pro firmy jako Intel nebo Samsung," vysvětluje proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiří Jakovenko, který se vývojem polovodičů zabývá.


V současnosti je většina světové produkce koncentrovaná v Asii, podle Jakovenka se to postupně mění. Hlavním důvodem je snaha snížit závislost na regionech, které mohou být potenciálně rizikové. Jednou z takových zemí je Tchaj-wan, který čelí politicko-ekonomickým tlakům ze strany Číny. Ačkoliv se v Evropě i ve Spojených státech hned několik významných závodů na výrobu čipů nachází, doposud se primárně evropské pobočky podílely především na vývoji technologie. O další výstavbě výrobního závodu nicméně jedná s Intelem například bavorská vláda, tchajwanský koncern TSMC pak oznámil výstavbu továrny v americké Arizoně.


Případné rozšiřování světových výrobních kapacit přitom naráží také na jiné než finanční limity. Kapacita rožnovské výrobní linky se navýšila za rok, nyní by se to ale už tak rychle nepodařilo. "Dochází k prodloužení dodacích dob u strojů a zařízení, o které je velký zájem, nyní tedy hovoříme minimálně o jednom a půl roce," dodává Cáb. Také to je důvod, proč si továrna začala vytvářet dostatečné zásoby náhradních dílů pro specializované výrobní stroje. Křemík – základní surovina pro výrobu čipů˙– na trhu zatím nechybí. To ale neplatí například pro papírové krabice, do kterých se zboží balí.


Křemík je čistým polovodičem, je tedy ideálním materiálem pro výrobu tranzistorů. Tranzistor je základní polovodičová součástka, jejíž hlavní schopností je zesilovat proud nebo napětí. Je základním stavebním materiálem integrovaných obvodů, které se pak liší podle určení – může jít o paměti nebo procesory, zjednodušeně se pak označují jako čipy.

V Rožnově pod Radhoštěm se zaměřují především na výrobu křemíkových desek (takzvané wafers), na které se následně skládají stovky čipů. Proces výroby desek přitom částečně připomíná výrobu fotografií. Postup se přitom u každé desky liší podle toho, k čemu bude konkrétní čip sloužit. To vše musí probíhat v bezprašném prostředí.


"Čip obsahuje až desítky miliard tranzistorů. A technologie výroby musí být naprosto bezchybná. Plně funkčně musíme vyrobit nejen tranzistory samotné, ale i jejich vzájemné propojení do funkčního celku, jinak čip nepracuje, jak má," vysvětluje Jakovenko, který přidává srovnání – pokud byste rozřízli lidský vlas, do jeho průměru by se vešlo asi 200 tisíc tranzistorů.


Výrobu čipů již několik desítek let určuje takzvané Moorovo pravidlo, podle nějž se každých 18 měsíců jejich výkon zdvojnásobí. Toto pravidlo vychází ze zmenšování tranzistorů na čipu. Již brzy ale začne narážet na jevy kvantové fyziky, tranzistory totiž míří k atomární velikosti. "Při výrobě čipů nejde jen o technologické provedení, je to komplexní záležitost celého procesu od obvodového řešení, materiálového inženýrství až k procesu testování a sledování životnosti," dodává Jakovenko.


Aleš Cáb, viceprezident české pobočky On Semiconductor. Foto: Michal Tomeš, Deník N

To potvrzují právě v rožnovské továrně, kde se již nezaměřují na navyšování výrobní kapacity továrny jako celku. Investují do procesů, které je potřeba v reakci na nárůst poptávky co nejvíc posílit. Jak přitom upozorňuje Cáb, samotné zabíhání nového výrobního procesu trvá tak tři měsíce, aby linka fungovala bezchybně. Stejnou dobu trvá také zaškolení nového personálu.


Minimálně týdny pak trvá, než se z polykrystalického křemíku v rožnovské továrně stane hotový mikročip. I pokud by se tedy podařilo novou výrobní linku kdekoliv na světě postavit, čipy z ní by se do počítačů, aut a televizí dostaly až za několik měsíců.


Automobilky pod tlakem


Jak napsal server iHNed.cz, mladoboleslavské automobilce Škoda Auto nejvíc chybí moduly pro elektronickou stabilizaci řízení a ovládání oken. Firma kvůli tomu týdně nemůže dokončit více než pět tisíc vozů.


Automobilový průmysl je jedním z nejzasaženějších odvětví hned z několika důvodů. Tím hlavním je dlouhodobý tlak výrobců aut na cenu jednotlivých dílů, což významně ovlivňuje marži dodavatelů. Ti se pak mohou rozhodnout preferovat spíše odvětví, kde dosáhnou vyšších výdělků – typicky v oblasti spotřební elektroniky. Kvůli současnému nedostatku čipů se postupně mění i pohled automobilek, které jsou ochotné si výrobní kapacitu předplácet. Taková praxe byla přitom ještě před několika lety nepředstavitelná.


Dalším důvodem, proč nedostatkem polovodičů trpí právě automobilový průmysl, je systém skladování just-in-time. Výrobci si neudržují zásoby dílů, ale spoléhají se na jejich pravidelnou dodávku od subdodavatelů. I tento trend se ale v souvislosti s nedostatkem čipů otřásá, částečný odklon od něho potvrdila například automobilka Ford.


To ale neznamená, že by se nedostatek čipů nedotkl ani tradičních výrobců spotřební elektroniky. Zastavení produkce jednoho z klíčových modelů ohlásil například jihokorejský Samsung, jemuž chybí čipy od společnosti Qualcomm. Firma rovněž upozornila na "vážnou nerovnováhu" v odvětví polovodičů. Nedostatkový typ polovodičů prakticky není možné vyměnit za jiný druh – drtivá většina z nich má své jasné určení. Částečně se to podařilo například automobilce Tesla, která v prohlášení uvedla, že bez výraznějších potíží přešla na čipy od jiného výrobce.


Řešením přitom není ani to, že by se výrobci spotřební elektroniky snažili použití čipů omezit. "Představa toho, že byste do elektrického zubního kartáčku dali místo čipů klasické relé, je mylná. I to nejběžnější relé by vás totiž stálo násobně víc než mikročip," dodává Cáb.


URL| https://denikn.cz/652258/cipova-krize-je-citit-i-na-valassku-jedina-ceska-tovarna-v-roznove-nepokryje-poptavku-ani-po-rozsireni-vyroby/


23. 6. 2021; FeedIT.cz

"Technická inteligence” ve víru doby: Fakulta elektrotechnická si připomene 70 let od založení výstavou

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL) se vyčlenila z Fakulty strojní v rámci Českého vysokého učení technického od akademického roku 1950/51 a její existence byla zákonem stvrzena 1.11.1951. Od té doby uběhlo sedm desítek let, během nichž elektrotechnika prošla vývojem od nejrychleji rostoucí technické disciplíny počínajícího socialistického průmyslu až do současné digitální éry ve znamení umělé inteligence a robotiky. FEL ČVUT si své výročí připomene výstavou umístěnou před vchodem v ulici Technická v Praze 6 - Dejvicích, kde bude volně ke zhlédnutí od pátku 25. června až do 30. října 2021.

Fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících Majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže z let sedmdesátých dokonale vystihují atmosféru své, občas lehce absurdní doby a roli "technické inteligence”, po které se žádala politická angažovanost. Na celkem osmi venkovních panelech se návštěvník seznámí s výseky historie FEL, během nichž fakulta prosperovala či naopak procházela problematickými dobami.

Jak říká hlavní autorka výstavy, dr. Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod. "Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědecko-technické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi,” vysvětluje dr. Josefovičová. Po roce 1989 se vysoké školy zcela změnily – osvobodily se a demokratizovaly, ale také se vystavily mezinárodní konkurenci a srovnávání.

Dr. Milena Josefovičová společně s dalším autorem Ing. Janem Slámou s využitím dobových fotografií a archivních filmů a videí zasadili vývoj školy a jejích oborů do historického kontextu. Při přípravě výstavy čerpali z osobních svědectví pamětníků a tento proces uchovávání paměti by měl i nadále pokračovat bez ohledu na termín výstavy, protože, jak zdůrazňují, i fakulta jako je FEL ČVUT vychovávající elektrotechniky a informatiky potřebuje svoje dějiny pro budování svého sebevědomí a hrdosti.

Po roce 1989 musela FEL čelit situacím, kdy se z ní vyčlenily celé obory a vznikly nové fakulty – FD, FBMI, FIT či CIIRC. "Pokaždé to představovalo výzvu, ve které FEL a její lidé prokázali "silnou DNA”, obstáli ve zkouškách a ve výsledku z nich vyšli silnější než předtím,” říká prof. Petr Páta, děkan FEL, který výstavu chápe jako poctu všem lidem, ať už učitelům či studentům, kteří fakultou za sedmdesát let prošli a přispěli k jejímu intelektuálnímu výkonu a tradici. Současná Fakulta elektrotechnická je moderní a úspěšná vysoká škola ve svazku ČVUT, která soustředěně pracuje na posílení svého postavení z hlediska vědeckého výkonu nejlepší elektrotechnické a informatické fakulty v ČR.

Rektor Vojtěch Petráček dodává: "Fakulta elektrotechnická vždy byla pevným základem ČVUT. FEL je a bude důležitou součástí naší nejstarší technické univerzity."

Výstava, která bude v identické podobě k vidění rovněž v prostorách ČVUT na Karlově náměstí, je určena nejen bývalým a stávajícím zaměstnancům a studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT, ale také všem zájemcům o elektrotechniku a informatiku, kteří se nechají inspirovat k přemýšlení nad otázkami: "Jaká byla, je a bude FEL? Jací byli a jsou její lidé?"

Ilustrační fotografie jsou dostupné prostřednictvím odkazu zde

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


URL| https://feedit.cz/2021/06/23/technicka-inteligence-ve-viru-doby-fakulta-elektrotechnicka-cvut-si-pripomene-70-let-od-zalozeni-vystavou/


23. 6. 2021; lidovky.cz

Strojům chybí selský rozum. Mohou počítače získat vlastní vědomí a ohrozit lidstvo?

S odborníkem na umělou inteligenci Janem Kleindienstem o vývoji tohoto oboru, zda jsou počítače schopny v dohledné době získat vlastní vědomí a ohrozit lidstvo jako ve sci-fi.


Počítače dokážou rychle zpracovat ohromná množství údajů, s nimiž si lidský mozek neporadí. Jsou proti němu ale pořád ještě nedokonalé. Podle Jana Kleindiensta z firmy MAMA AI a bývalého šéfa pražské laboratoře umělé inteligence IBM budou v blízké budoucnosti hlavně pomáhat lidem s využitím jejich vlastních schopností.


Lidovky.cz: Zápletka románu Neuromancer se točí okolo dvou umělých inteligencí, jež se chtějí spojit, aby byly chytřejší. Brání jim v tom úřad, který jim to chce zakázat. Je to opravdu otázka jen výkonu počítačů, nebo třeba ještě nějaké jejich struktury?


Myslím, že není. Neuromancer je kyberpunková klasika. Je to čtivé téma. Představa, že vznikne nějaká inteligence, kterou sami vytvoříme a která nás ohrozí, je vlastně archetyp démona. Pro nás, kteří se v této oblasti pohybujeme jako praktici, je to ale nepravděpodobné. Vidíme totiž, jak strašně nedokonalé věci ještě vytváříme. Chybí jim obecný selský rozum. Nejsme schopni napodobit dvacet let, po něž se lidé od dětství do dospělosti učí pochopit svět.


Umělé inteligence různých stádií již umí rozpoznávat řeč nebo objekty. Fungují na dobře definovaných úlohách, jako je třeba obsloužení zákazníka na bankovní telefonní lince. Umí frankensteinovsky napodobit kreativní lidskou inteligenci nabiflovanými megamodely typu GPT-3 nebo WuDao. Zároveň ale až směšně selhávají na mnoha praktických úlohách, s nimiž si poradí i malé dítě. A pochopit svět v jeho plnosti nedokážou zatím vůbec. Nechápou třeba, že existují nějaké fyzikální zákony nebo jak funguje společnost. Než něco takového zvládnou, bude to trvat ještě desítky let.


Lidovky.cz:Má umělá inteligence napodobovat lidskou?


To není náš cíl. Chceme – když to řeknu vznešeně – osvobodit člověka od rutinních úkolů. Chceme pomoci lidem vytěžit maximum z jejich schopností. Představte si třeba kominíky: kdybyste změřil, jak jim vymetání komínů jde, vyšla by vám Gaussova křivka. Někteří jsou dobří, někteří jsou špatní a pak je nějaký střed. Stejně je to ve všech oborech lidské činnosti: od lékařů až po vědce. Technologie, jež vymýšlíme, by měly změnit rozdělení tak, že i průměrný pracovník se posune ze středu do oblasti, která je dnes lepší než průměr. Když přijdete k vesnickému doktorovi, pomocí technologií umělé inteligence se dokáže posunout z dnešního kvalitního průměru směrem k nadprůměru.


JAN KLEINDIENST


Vystudoval obor počítače na FEL ČVUT a obhájil doktorský titul v teoretické informatice na MFF UK. Celý svůj profesní život se zabývá systémy strojového učení a umělé inteligence. Zajímá ho hlavně rozpoznávání lidské řeči, vytěžování významu z textu, dialog člověka s počítačem a modelování vztahu člověk–stroj. Čtyřiadvacet let pracoval ve výzkumu společnosti IBM. V současnosti působí ve firmě The MAMA AI, jejímž je spoluzakladatelem


Lidovky.cz: Tím ale průměr jen přesunete. Zase budou lékaři nebo jiní pracovníci, kteří budou obzvlášť dobří.


Jistě, celková kvalita služeb se ale zvedne. Kvalitní budou ještě kvalitnější a průměrní budou kvalitní. Celá Gaussova křivka se posune směrem doprava. Chceme dělat věci, které lidský mozek třeba umí dělat dobře, ale neumí je dělat ve velkém měřítku, a tak je místo něj necháme vykonávat počítač. Například dnešní lékař nestačí číst všechno, co se publikuje o jeho oboru. Kdyby to chtěl stíhat, nebude dělat nic jiného než číst. Naše společnost už generuje v jednotlivých oborech taková množství dat, že se s nimi specialisté nestíhají seznámit.


Lidovky.cz: Jak to vyřeší počítače?


V budoucnosti bychom měli mít něco, jako jsou systémy hlubokého porozumění textu, jež už dnes trénujeme a jež se dívají třeba na medicínské publikace a jiná data. Když přijde pacient, kterému je potřeba udělat diagnózu, podívá se na něj jak počítač, tak lékař. Počítač řekne, co si myslí. Lékař vyřkne svoji diagnózu také, ale zváží i to, co řekl počítač. Nakonec prohlásí: "Nahlížíme na pacienta stejně, nebo jsme diagnostikovali každý jinak a proč." To pomůže vylepšit diagnózu.


Běžní lékaři dnes převážně léčí průměr, umí dobře poznat nejtypičtější choroby, s nimiž pacienti nejčastěji chodí. Když ale najednou přijde někdo, kdo má zvláštní chorobu nebo si něco přivezl z cest, nespecialista ji samozřejmě nemusí diagnostikovat. Pokud ale bude mít i běžný praktik k dispozici expertní systém, může dojít k závěru, že pacient má třeba boreliózu, a ne chřipku. Lékař bude nakonec ten, kdo udělá rozhodnutí, poněvadž má zodpovědnost, umělá inteligence ho ale může navést na správné řešení. Mluvím pořád o medicíně, ale platí to pro téměř všechny obory lidské činnosti.


Lidovky.cz:Tyhle systémy už se tady v současnosti testují?


Ano, v Americe jde o módní téma. Ve zdravotnictví se ročně na světě utratí více než osm bilionů dolarů. Americké zdravotnictví toho spotřebuje polovinu. Přibližně jedna třetina těchto peněz se vyhodí komínem. Mohou za to špatné diagnózy, výsledky léčby, která nedopadne, jak by měla, nebo informační šum, jenž způsobí, že se neudělá to, co by se udělat mělo. Existuje obrovské množství prostředků, které by šlo zachránit jen lepší diagnostikou nebo lepšími doporučeními léčby po ní.


Je to medicína, která pracuje s fakty a nejen s tím, že utahaný specialista po dlouhé směně musí udělat nějaké rozhodnutí. To je typický případ, kam se snažíme nasazovat umělou inteligenci. Dobrý příklad je třeba rentgenologie. Lékaři, kteří se dívají na obrázky, jich musí za den prohlédnout velké množství. Kvůli únavě občas něco přehlédnou. Pokud by jim pomáhal počítač nebo dělal kus práce za ně, dalo by se předejít diagnostickým chybám.


Lidovky.cz:Takže medicínských dat už je tolik, že se to nedá zvládat?


Nejen medicínských. V datech je podobná temná hmota jako ve vesmíru nebo v mozku. Množství dat, jež naše společnost produkuje, roste exponenciálně. Někdo si dal dokonce práci a spočítal, že každý člověk v průměru vygeneruje za vteřinu dva megabyty dat.


Lidovky.cz:Tím jsou myšlena data, která generujeme pomocí všelijakých přístrojů, ne data, která vyrábí naše smysly?


Ne, smysly nemám na mysli. Jsou to data, jež generujete, když procházíte nějakými čtečkami, snímají vás kamery na ulici a tak podobně. Říká se tomu digitální stopa. Spoustu těch dat označujeme jako temná, poněvadž pro stroje nejsou viditelná, respektive interpretovatelná. Stroje vidí sekvence dat, ale nerozumí jim. Kdybyste dal nahrávku našeho rozhovoru běžnému stroji, tak si s ní neporadí, poněvadž jí nebude rozumět. Systémy vybavené rozpoznáváním řeči a těžením významu z textu, které v MAMA AI stavíme a využíváme třeba pro špičkové hlasové asistenty, už lecčemu z té nahrávky rozumět budou. Temných dat je asi osmdesát procent. Do roku 2025 by jich mohlo být až devadesát procent.


Lidovky.cz: Takže se blížíme ke stropu?


Dostali jsme se do bodu, kdy nejsme schopni všechna data zpracovat. Mohly by nám v tom pomoci stroje. Klasické počítače si poradí se všelijakými tabulkami a databázemi, se spoustou dalších typů dat si ale nevědí rady, protože jsou pro ně příliš variabilní, a na světě není dost programátorů, aby jim je dokázali předat. Proto vymýšlíme systémy, jež jsou schopny se z dat učit samy.


Lidská a strojová inteligence by se proto mohla spojit dohromady. Zní to divně, ale v podstatě to dnes děláme stejně. Auta mají spoustu chytrých systémů, které nám pomáhají třeba s brzděním nebo zatáčkami. Piloti moderních letadel už skoro nemusejí na řízení ani sáhnout a podobně by to mohlo být i v datových oblastech.


Lidovky.cz: Jak se takoví asistenti v praxi projeví?


Se záplavou dat se nepotýká jen společnost jako celek. Každá firma má databáze plné temných dat a hledá cesty, jak je využít. V IBM jsme měli alianci s Twitterem. Analyzovali jsme všechno, co se psalo na Twitteru, a vytahovali z toho trendy. Jako když děláte předpověď počasí, tak my děláme předpověď nálad ve společnosti.


Lidovky.cz: Co jste zjistili?


Za příklad nám mohou posloužit třeba módní trendy. Představte si, že přijde nějaká módní společnost, která bude chtít vědět, co se bude nosit na podzim. Podíváme se jí na twitterové účty s hashtagy vztaženými k módě a zjistíme, že se často mluví třeba o kalhotových sukních. A mluví se o nich pozitivně nebo naopak negativně.


Lidovky.cz: Je pro vás zajímavý takzvaný argument čínského pokoje, tedy že stroje sice s informacemi zacházejí, ale doopravdy jim nerozumí?


To je samozřejmě častá otázka. Protiotázka je, jestli je to podstatné. Letadla, které vás přepravilo z jedné strany oceánu na druhou, se také neptáme, zda má stejný pocit z letu jako pták. Když pluje ponorka pod hladinou, neptáme se jí, jestli má stejný pocit tlaku a vnímání okolí jako ryba. Lidé se na to rádi ptají, ale pro úlohy, které řešíme, to není vůbec důležité. Nesnažíme se napodobit lidský mozek, jen mu pomoci s řešením problémů. V argumentu čínského pokoje se ptáme, jestli to, co je v místnosti, opravdu rozumí čínsky.


Podobné by ale bylo, kdybychom postavili stroj s páčkami, do nichž bychom tloukli a stroj by křičel: "Au!" Má smysl se ptát, jestli má stroj pocit bolesti? Otázka čínského pokoje je zajímavá spíš z filozofického hlediska. Moje odpověď na ni zní, že ve strojích jsou jen shluky bitů, které se přesouvají z jedné strany na druhou. Umělá inteligence si neuvědomuje samu sebe, nemá vědomí ani pocit vlastní existence. Je to čistě stroj na zpracování informací.


Lidovky.cz:Na druhou stranu, když je vědomí obsaženo v lidském mozku, bude asi nějak užitečné. K čemu by jinak mohlo být?


Já mám svoji vlastní teorii, ačkoli jsem nestudoval žádnou hlubší studii na téma významu sebeuvědomování. Domnívám se, že strategie přežití lidského druhu závisela na schopnosti přizpůsobit se. Vědomí nám v tom pomáhá. Ukazuje se, že když se systémy umělé inteligence musí naučit něco nového, potřebují supervizora. Hodí se jim někdo, kdo řekne, jestli to, co jste udělali, jste udělali dobře, nebo špatně. Nebo někdo, kdo si přehraje v hlavě situaci, která se stala v minulosti, a poučí se z ní.


Když jsme seděli v jeskyních a přehrávali si situace z minulosti, měli ti, kdo dokázali nahlédnout sami na sebe ze vzdálenější perspektivy, výhodu. A přežili. Dokázali se přizpůsobit rychleji než ostatní. Vědomí funguje jako učitel, který nám při vyhodnocování situací z minulosti říká, co udělat jinak a lépe. Expanduje i do morálky, etiky a konceptů správného jednání.


Lidovky.cz: Mohlo by se to hodit i strojům?


Ano, je možné, že se to za čas vyvine. Jenom tomu asi nebudeme říkat vědomí, ale například schopnost hluboké adaptace. Systém si bude schopen přehrávat situace, ale místo aby mu vývojář říkal, co má dál dělat, navrhne mu sám, co by mohl udělat lépe. Teoreticky bychom pak mohli mluvit o nějaké formě pseudovědomí.


Lidovky.cz: Když se podíváme na historii našeho vlastního rodu homo, druhy s menšími lebkami, a tím pádem i menšími mozky a asi i mentální výkonností vyhynuly. Nenahradí nás jednou stroje stejným způsobem?


Těžko říct. Nevím, jestli stroje podléhají přirozenému výběru. Ještě zdaleka nejsme ve stádiu, kdy by stroje byly schopny vytvářet nové stroje. Zatím je dělají lidé jako pomocníky k dosahování svých cílů a dlouho tomu tak bude. Představa, že by existovaly třeba inteligentní 3D tiskárny, jež by tiskly čipy s vlastní inteligencí a ty by v další generaci tiskly ještě lepší a chytřejší čipy, zatím nehrozí. Ale zároveň je třeba mluvit o etice vývoje umělé inteligence a hledání hodnotových kriteriálních funkcí, které v budoucnu dovolí strojům se učit v souladu s principy humanity a předvídatelného chování.


Foto:

Jan Kleindienst

Petr Topič, MAFRA


URL| https://www.lidovky.cz/relax/lide/strojum-chybi-selsky-rozum-mohou-pocitace-ziskat-vlastni-vedomi-a-ohrozit-lidstvo-jako-ve-sci-fi.A210621_155409_lide_ape


23. 6. 2021; parlamentilisty.cz

ČVUT si připomene 70 let od založení Fakulty elektrotechnické výstavou

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL) se vyčlenila z Fakulty strojní v rámci Českého vysokého učení technického od akademického roku 1950/51 a její existence byla zákonem stvrzena 1. 11. 1951. Od té doby uběhlo sedm desítek let, během nichž elektrotechnika prošla vývojem od nejrychleji rostoucí technické disciplíny počínajícího socialistického průmyslu až do současné digitální éry ve znamení umělé inteligence a robotiky. FEL ČVUT si své výročí připomene výstavou umístěnou před vchodem v ulici Technická v Praze 6 - Dejvicích, kde bude volně ke zhlédnutí od pátku 25. června až do 30. října 2021.

Fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících Majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže z let sedmdesátých dokonale vystihují atmosféru své, občas lehce absurdní doby a roli "technické inteligence”, po které se žádala politická angažovanost. Na celkem osmi venkovních panelech se návštěvník seznámí s výseky historie FEL, během nichž fakulta prosperovala či naopak procházela problematickými dobami.


Jak říká hlavní autorka výstavy, dr. Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod. "Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědecko-technické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi,” vysvětluje dr. Josefovičová. Po roce 1989 se vysoké školy zcela změnily – osvobodily se a demokratizovaly, ale také se vystavily mezinárodní konkurenci a srovnávání.


Dr. Milena Josefovičová společně s dalším autorem Ing. Janem Slámou s využitím dobových fotografií a archivních filmů a videí zasadili vývoj školy a jejích oborů do historického kontextu. Při přípravě výstavy čerpali z osobních svědectví pamětníků a tento proces uchovávání paměti by měl i nadále pokračovat bez ohledu na termín výstavy, protože, jak zdůrazňují, i fakulta jako je FEL ČVUT vychovávající elektrotechniky a informatiky potřebuje svoje dějiny pro budování svého sebevědomí a hrdosti.


Po roce 1989 musela FEL čelit situacím, kdy se z ní vyčlenily celé obory a vznikly nové fakulty - FD, FBMI, FIT či CIIRC. "Pokaždé to představovalo výzvu, ve které FEL a její lidé prokázali "silnou DNA”, obstáli ve zkouškách a ve výsledku z nich vyšli silnější než předtím,” říká prof. Petr Páta, děkan FEL, který výstavu chápe jako poctu všem lidem, ať už učitelům či studentům, kteří fakultou za sedmdesát let prošli a přispěli k jejímu intelektuálnímu výkonu a tradici. Současná Fakulta elektrotechnická je moderní a úspěšná vysoká škola ve svazku ČVUT, která soustředěně pracuje na posílení svého postavení z hlediska vědeckého výkonu nejlepší elektrotechnické a informatické fakulty v ČR.


Rektor Vojtěch Petráček dodává: "Fakulta elektrotechnická vždy byla pevným základem ČVUT. FEL je a bude důležitou součástí naší nejstarší technické univerzity."


Výstava, která bude v identické podobě k vidění rovněž v prostorách ČVUT na Karlově náměstí, je určena nejen bývalým a stávajícím zaměstnancům a studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT, ale také všem zájemcům o elektrotechniku a informatiku, kteří se nechají inspirovat k přemýšlení nad otázkami: "Jaká byla, je a bude FEL? Jací byli a jsou její lidé?"


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-si-pripomene-70-let-od-zalozeni-Fakulty-elektrotechnicke-vystavou-668397


22. 6. 2021; Blanenský deník

V Býčí skále testují speciální techniku. Pro záchranu lidí

Býčí skálu obsadil tým robotiků z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického. V jeskyním komplexu tento týden testují speciální techniku.


"Její součástí je čtyřnohý robot SPOT, robotické systémy a drony. "Roboty jsou testovány pro průzkum terénu a záchranu osob po katastrofách. V obecnějším smyslu pro pohyb v obtížném a dopředu neznámém terénu," řekl Deníku vedoucí týmu Tomáš Svoboda.


V Moravském krasu se připravují na zářijové finále soutěže DARPA Subterranean Challenge. Tu pořádá a štědře dotuje agentura amerického ministerstva obrany. Český tým do něj postoupil v konkurence světových univerzit a vědeckých institucí jako jeden z osmi.

"Při soutěži mají týmy robotů za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat a přesně lokalizovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn," dodal Svoboda.

Poznatky využité v soutěži podle něj najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň". "Nebo při misích vyžadující velkou míru autonomie a odolnosti proti neobvyklým situacím, například v kosmickém programu," doplnil odborník. Reportáž z testování speciální techniky v Býčí skále přinese Blanenský deník Rovnost čtenářům v pátek.

URL| https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-byci-skale-testuji-specialni-techniku-pro-zachranu-lidi-20210622.html


21. 6. 2021; nejbusiness.cz

Robotický tým FEL ČVUT v jeskyni Býčí skála trénuje na finále světové soutěže

Do Býčí skály v Moravském krasu příští týden poprvé vkročí čtyřnohý robot SPOT a spolu s ním další robotické systémy a drony týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT. V jeskynním komplexu, který v zimním období slouží jako jedno z největších zimovišť netopýrů, se budou od 21. do 25. června 2021 připravovat na poslední kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany zodpovědné za vývoj nových technologií. Tým akademiků s robotickou flotilou vyrazí na finále v USA v září. Na přípravy tak mají poslední tři měsíce.

Akademici z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) získali po úspěchu v loňském předposledním kole soutěže DARPA Subterranean Challenge 1,5 milionu dolarů. Díky této subvenci mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byli ve finálovém kole plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení.

Významnou částku vyhradil tým na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics. Investoval také do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách a nových LIDARů, které robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

Soutěž DARPA Subterranean Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po katastrofách. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn. Poznatky využité v soutěži poté najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň".

Pro přípravu na finální kolo soutěže je nyní největší výzvou rychlá integrace nových robotů a dronů se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. "Nejrychlejší a nejpřizpůsobivější je čtyřnohý robot SPOT. Ten proto může vyrazit do podzemí nebo zavalených území jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboty. Následně na místo, kam už se sám SPOT nedostane, vyletí například drony," přibližuje koordinační strategii Ing. Tomáš Rouček, člen výzkumného týmu a postgraduální student katedry počítačů FEL ČVUT.

Právě tyto samostatné schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů z celého světa ve finále DARPA Subterranean Challenge uspěje. Jeskyně je pro přípravu na finální kolo soutěže klíčová také proto, že v laboratoři není zcela možné simulovat extrémní podmínky prostředí, kde se vyskytuje mlha, bahno nebo prach.

"V loňském roce jsme se v Býčí skále především seznamovali s novým typem podzemního prostředí, neboť členitost jeskyní je velkou výzvou algoritmického vnímání, ale také komunikační dostupnosti. Už před rokem jsme tak získali první větší zkušenost z nasazení našich robotických systémů v jeskynním prostředí, jako je vertikální let vzdušných prostředků, vytváření komunikační infrastruktury a ověření algoritmů lokalizace a mapování. Letos se chystáme na relativně rozsáhlou aktualizaci technologií robotických platforem. Kromě nasazení čtyřnohého robotu SPOT plánujeme testovat dílčí systémy našeho kompletního řešení pro DARPA Subterranean Challenge," srovnává terénní testování v Býčí skále profesor

Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB, jej doplňuje: "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navrhnuté a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů. Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude i zárodek otevřeného datového balíku pro experimenty naše i dalších kolegů robotiků po celém světě."

Část pětidenního výcviku robotů a dronů bude vyhrazena pro média. Je ale třeba se předem registrovat na výše uvedeném kontaktu, a to do 23. června. Přijďte si prohlédnout SPOT a další záchranářské roboty v akci v extrémním prostředí, které nejvíce odpovídá podmínkám finálového kola prestižní soutěže DARPA. Na dlouhou dobu jde o poslední příležitost nafotit/natočit roboty v této sestavě.


Fakulta elektrotechnická ČVUT

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.


České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


Zdroj informací

Fakulta elektrotechnická ČVUT a NejBusiness.cz

Datum


20. 6. 2021; abclinuxu.cz

Týden na ScienceMag.cz: Přátelský paradox, na Facebooku i jinde

Magnetické nanočástice těží z vody lithium. Psychedelické drogy zbavené halucinogenních účinků. Robopes Spot na ČVUT. Měsíce bludných planet.

Přátelský paradox: Proč naši přátelé mají více přátel

Následující paradox se dnes nejčastěji popisuje na příkladu Facebooku, kde je vidět zvlášť názorně. Pokud se podíváte na počet svých přátel a počet přátel jejich přátel, prý téměř vždy zjistíte, že vaši přátelé jích mají více než vy. Tato zvláštnost má ale širší rozměr (množství přátel také koresponduje s bohatstvím či atraktivitou; jsme tedy opravdu loseři?) a zdaleka se netýká jenom Facebooku. Různé sítě se chovají různě…

Neurologické důkazy prý svobodnou vůli nepopírají

Už v 60.–80. letech byly provedeny pokusy, které s určitým typem svobodné vůle dost kolidovaly. Pokusný subjekt se vědomě, "svobodně" rozhodl udělat nějaký pohyb, tj. nešlo u ucuknutí z rozžhavených kamen. Experiment zaznamenal toto rozhodnutí předcházející pohybu. Jenomže v premotorické mozkové kůře se příslušný signál (zaznamenaný pomocí EEG) objevil ještě před rozhodnutím – volní rozhodnutí tedy jakoby potvrzovalo až to, co "mozek jako stroj" / "tělo" už samo rozhodlo předem. Nebo je to jinak?

Mikrodiamanty umožňují využívat magnetickou rezonanci i optickou mikroskopii vedle sebe

Lékaři a vědci mají při pokusu nahlédnout do nitra živé tkáně dvě hlavní možnosti: optickou mikroskopii a zobrazení magnetickou rezonancí. Jde vlastně o volbu mezi hloubkou obrazu a jeho ostrostí. Optický mikroskop podporuje rozlišení pod mikrometr, ale světlo zase bez rozptylu pronikne maximálně tak milimetr. Magnetická rezonance využívá rádiové záření pronikající celým tělem, ale zase s rozlišením jen kolem milimetru.

Černá díra mohla pohltit kvarkovou hvězdu

Událost GW190814 byla v roce 2019 zaznamenána pomocí gravitačních vln na detektoru LIGO-Virgin. Černá díra o hmotnosti asi 23 Sluncí při této události pohltila svého společníka v binárním systému. Co byla ale zač druhá hvězda s hmotností 2,6 Slunce? Šlo by o nejtěžší známou neutronovou hvězdu nebo naopak nejlehčí známou černou díru. Máme tak kandidáta na podivnou, respektive kvarkovou hvězdu.

Krátce

Jak slaný je oceán na Enceladu? Dá se složení podpovrchového oceánu poznat podle toho, jak vypadá led na povrchu?

Buňka jako výpočetní stroj. Biochemici identifikovali mnoho základních mechanismů, jimiž se plní různé úkony genové regulace. (úryvek z knihy Paul Nurse: Biologie v pěti lekcích. Co je život?

Temná síla by mohla působit i ve čtvrté dimenzi. Dodatečné dimenze v rámci matematického formalismu dokážeme do rovnic přidávat celkem bez problémů. Nakonec třeba různé verze strunových teorií dalšími dimenzemi rozhodně nešetří. Ve 4D by síla klesala se vzdáleností ovšem jinak.

Magnetické nanočástice těží z vody lithium. Jádro používaných nanočástice tvoří magnetit a plášť z adsorpčního materiálu, který se liší v závislosti na to, co přesně chceme z vodného roztoku lapat.

Psychedelické drogy zbavené halucinogenních účinků. Mezi jednou kategorií antidepresiv (SSRI) a některými halucinogeny nesporně existují podstatné podobnosti. Co tedy zkusit léky založené na halucinogenech, které by ale přitom halucinace nezpůsobovaly?

Prvohorní jepice neměly jepičí život. Jepice (Ephemeroptera) představují velmi starobylou skupinu hmyzu.

Poruchy vývoje cévního systému lze u dětí úspěšně léčit stejnými léky jako dospělé s karcinomem prsu. U 1 až 2 pacientů z 10 000 obyvatel se vyskytne vrozená porucha buněk tvořících cévní systém, která má příčinu v mutaci jednoho z genů.

Umělá inteligence umí dopočítat nekvalitní fotky. Dvě umělé inteligence, které spolu hrají "hru". Jedna na základě nekvalitní fotky navrhuje možné podoby podezřelého a druhá se snaží odhalit, která je podvrh a která reálná.

Dosud neznámý protein by mohl pomoci v protinádorové léčbě. Ztráta proteinu FAM110A podstatně prodloužila trvání mitózy a způsobila chybné rozdělení chromozomů…

Roušky z materiálu, který se v přírodě rychle rozloží. Je to látka, kterou důvěrně zná i naše tělo: kyselina mléčná.

Pražská MHD není zdrojem nákazy covid-19. Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19 inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a letos v dubnu ho provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Nejstarší trilobiti měli mláďata s velkou hlavou a dlouhými trny. Trilobiti jsou nejznámějšími obyvateli prvohorních moří...

Doly na rohovec v krumlovském lese: záhady našeho pravěku. Co se pracně vytěžilo a naštípalo, se nahrnulo zpět do šachet, navršilo na haldy a vysypalo na údolní svahy.

Astrofotografie měsíce: Leo Triplet. Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na obloze nalezneme v souhvězdí Lva.

Na měsících bludných planet může být oceán kapalné vody. Některé bludné planety mohly vzít s sebou na pouť vesmírem také větší měsíc. Mohly by na jeho povrchu existovat podmínky k životu?

Robopes SPOT trénuje v Býčí skále. Do Býčí skály v Moravském krasu příští týden poprvé vkročí čtyřnohý robot SPOT a spolu s ním další robotické systémy a drony týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Pavel Houser

Nástroje Tisk bez diskuse


URL| https://www.abclinuxu.cz/clanky/tyden-na-sciencemag.cz-pratelsky-paradox-na-facebooku-i-jinde




18. 6. 2021; Lidové noviny

POZITIVNÍ ZPRÁVY

Moravské jeskyně prozkoumají roboti


V létě budou odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT zkoumat jeskyně v komplexu Býčí skála v Moravském krasu. K monitorování nepřístupných prostor jim pomohou drony a pozemní roboti včetně čtyřnohého autonomě kráčejícího robota SPOT, který tým vědců nedávno získal od firmy Boston Dynamics. Ze současných strojů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Průzkum bude zároveň přípravou na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které proběhne v září v USA. Soutěž simuluje v reálném prostředí záchranu osob po závalech či jiné katastrofě.


Tipy a snímky do rubriky zasílejte na pozitivnizpravy@lidovky.cz


Foto: Robotický "pejsek" posílil soutěžní tým z ČVUT, jenž v září vyrazí do USA obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol DARPA Subterranean Challenge

FOTO ČTK


17. 6. 2021; energie21.cz

Investice do OZE musí být násobně větší

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat

jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo).

V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát.

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů."

Výzkum také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál.

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.

Zdroj: ČVUT FEL

Foto archiv/Niersberger


17. 6. 2021; FeedIT.cz

Když "robopes” SPOT vystřídá netopýry. Robotický tým FEL ČVUT v jeskyni Býčí skála trénuje na finále světové soutěže

Do Býčí skály v Moravském krasu příští týden poprvé vkročí čtyřnohý robot SPOT a spolu s ním další robotické systémy a drony týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

V jeskynním komplexu, který v zimním období slouží jako jedno z největších zimovišť netopýrů, se budou od 21. do 25. června 2021 připravovat na poslední kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany zodpovědné za vývoj nových technologií. Tým akademiků s robotickou flotilou vyrazí na finále v USA v září. Na přípravy tak mají poslední tři měsíce.

Akademici z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) získali po úspěchu v loňském předposledním kole soutěže DARPA Subterranean Challenge 1,5 milionu dolarů. Díky této subvenci mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byli ve finálovém kole plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení.

Významnou částku vyhradil tým na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics. Investoval také do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách a nových LIDARů, které robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

Soutěž DARPA Subterranean Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po katastrofách. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn. Poznatky využité v soutěži poté najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň".

Pro přípravu na finální kolo soutěže je nyní největší výzvou rychlá integrace nových robotů a dronů se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. "Nejrychlejší a nejpřizpůsobivější je čtyřnohý robot SPOT. Ten proto může vyrazit do podzemí nebo zavalených území jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboty. Následně na místo, kam už se sám SPOT nedostane, vyletí například drony," přibližuje koordinační strategii Ing. Tomáš Rouček, člen výzkumného týmu a postgraduální student katedry počítačů FEL ČVUT.

Právě tyto samostatné schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů z celého světa ve finále DARPA Subterranean Challenge uspěje. Jeskyně je pro přípravu na finální kolo soutěže klíčová také proto, že v laboratoři není zcela možné simulovat extrémní podmínky prostředí, kde se vyskytuje mlha, bahno nebo prach.

"V loňském roce jsme se v Býčí skále především seznamovali s novým typem podzemního prostředí, neboť členitost jeskyní je velkou výzvou algoritmického vnímání, ale také komunikační dostupnosti. Už před rokem jsme tak získali první větší zkušenost z nasazení našich robotických systémů v jeskynním prostředí, jako je vertikální let vzdušných prostředků, vytváření komunikační infrastruktury a ověření algoritmů lokalizace a mapování. Letos se chystáme na relativně rozsáhlou aktualizaci technologií robotických platforem. Kromě nasazení čtyřnohého robotu SPOT plánujeme testovat dílčí systémy našeho kompletního řešení pro DARPA Subterranean Challenge," srovnává terénní testování v Býčí skále profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB, jej doplňuje: "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navrhnuté a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů. Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude i zárodek otevřeného datového balíku pro experimenty naše i dalších kolegů robotiků po celém světě."

Část pětidenního výcviku robotů a dronů bude vyhrazena pro média. Je ale třeba se předem registrovat na výše uvedeném kontaktu, a to do 23. června. Přijďte si prohlédnout SPOT a další záchranářské roboty v akci v extrémním prostředí, které nejvíce odpovídá podmínkám finálového kola prestižní soutěže DARPA. Na dlouhou dobu jde o poslední příležitost nafotit/natočit roboty v této sestavě.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


URL| https://feedit.cz/2021/06/17/kdyz-robopes-spot-vystrida-netopyry-roboticky-tym-fel-cvut-v-jeskyni-byci-skala-trenuje-na-finale-svetove-souteze/




17. 6. 2021; parlamentilisty.cz

ČVUT: Robotický tým FEL trénuje v jeskyni Býčí skála na finále světové soutěže

Do Býčí skály v Moravském krasu příští týden poprvé vkročí čtyřnohý robot SPOT a spolu s ním další robotické systémy a drony týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.


V jeskynním komplexu, který v zimním období slouží jako jedno z největších zimovišť netopýrů, se budou od 21. do 25. června 2021 připravovat na poslední kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany zodpovědné za vývoj nových technologií. Tým akademiků s robotickou flotilou vyrazí na finále v USA v září. Na přípravy tak mají poslední tři měsíce.


Akademici z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) získali po úspěchu v loňském předposledním kole soutěže DARPA Subterranean Challenge 1,5 milionu dolarů. Díky této subvenci mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byli ve finálovém kole plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení.


Významnou částku vyhradil tým na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics. Investoval také do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách a nových LIDARů, které robotům umožní nejmodernější 3D vidění.


Soutěž DARPA Subterranean Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po katastrofách. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn. Poznatky využité v soutěži poté najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň".


Pro přípravu na finální kolo soutěže je nyní největší výzvou rychlá integrace nových robotů a dronů se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. "Nejrychlejší a nejpřizpůsobivější je čtyřnohý robot SPOT. Ten proto může vyrazit do podzemí nebo zavalených území jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboty. Následně na místo, kam už se sám SPOT nedostane, vyletí například drony," přibližuje koordinační strategii Ing. Tomáš Rouček, člen výzkumného týmu a postgraduální student katedry počítačů FEL ČVUT.


Právě tyto samostatné schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů z celého světa ve finále DARPA Subterranean Challenge uspěje. Jeskyně je pro přípravu na finální kolo soutěže klíčová také proto, že v laboratoři není zcela možné simulovat extrémní podmínky prostředí, kde se vyskytuje mlha, bahno nebo prach.


"V loňském roce jsme se v Býčí skále především seznamovali s novým typem podzemního prostředí, neboť členitost jeskyní je velkou výzvou algoritmického vnímání, ale také komunikační dostupnosti. Už před rokem jsme tak získali první větší zkušenost z nasazení našich robotických systémů v jeskynním prostředí, jako je vertikální let vzdušných prostředků, vytváření komunikační infrastruktury a ověření algoritmů lokalizace a mapování. Letos se chystáme na relativně rozsáhlou aktualizaci technologií robotických platforem. Kromě nasazení čtyřnohého robotu SPOT plánujeme testovat dílčí systémy našeho kompletního řešení pro DARPA Subterranean Challenge," srovnává terénní testování v Býčí skále profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB, jej doplňuje: "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navrhnuté a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů. Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude i zárodek otevřeného datového balíku pro experimenty naše i dalších kolegů robotiků po celém světě."


Část pětidenního výcviku robotů a dronů bude vyhrazena pro média. Je ale třeba se předem registrovat na výše uvedeném kontaktu, a to do 23. června. Přijďte si prohlédnout SPOT a další záchranářské roboty v akci v extrémním prostředí, které nejvíce odpovídá podmínkám finálového kola prestižní soutěže DARPA. Na dlouhou dobu jde o poslední příležitost nafotit/natočit roboty v této sestavě.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Roboticky-tym-FEL-trenuje-v-jeskyni-Byci-skala-na-finale-svetove-souteze-667772


17. 6. 2021; techmagazin.cz

V jeskyni budou trénovat roboty

Příští týden, tj. 21.-25. června se poprvé vydá do Býčí skály v Moravském krasu čtyřnohý robot SPOT spolu s dalšími robotickými systémy a drony týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

V jeskynním komplexu, který v zimním období slouží jako jedno z největších zimovišť netopýrů, se budou připravovat na poslední kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany zodpovědné za vývoj nových technologií. Tým akademiků s robotickou flotilou vyrazí na finále v USA v září. Na přípravy tak mají poslední tři měsíce.

Akademici z katedry kybernetiky a katedry počítačů FEL ČVUT v Praze vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) získali po úspěchu v loňském předposledním kole soutěže DARPA Subterranean Challenge 1,5 milionu dolarů. Díky této subvenci mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byli ve finálovém kole plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení.

Záběr z loňského testování

Významnou částku vyhradil tým na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics. Investoval také do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách a nových LIDARů, které robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

Soutěž simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po katastrofách. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn. Poznatky využité v soutěži poté najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň".

Pro přípravu na finální kolo soutěže je nyní největší výzvou rychlá integrace nových robotů a dronů se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk, a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci.

"Nejrychlejší a nejpřizpůsobivější je čtyřnohý robot SPOT. Ten proto může vyrazit do podzemí nebo zavalených území jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboty. Následně na místo, kam už se sám SPOT nedostane, vyletí například drony," přibližuje koordinační strategii Tomáš Rouček, člen výzkumného týmu a postgraduální student katedry počítačů FEL ČVUT.

Testování nového robota SPOT v laboratorních podmínkách

Právě tyto samostatné schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů z celého světa ve finále DARPA Subterranean Challenge uspěje. Jeskyně je pro přípravu na finální kolo soutěže klíčová také proto, že v laboratoři není zcela možné simulovat extrémní podmínky prostředí, kde se vyskytuje mlha, bahno nebo prach.

"V loňském roce jsme se v Býčí skále především seznamovali s novým typem podzemního prostředí, neboť členitost jeskyní je velkou výzvou algoritmického vnímání, ale také komunikační dostupnosti. Už před rokem jsme tak získali první větší zkušenost z nasazení našich robotických systémů v jeskynním prostředí, jako je vertikální let vzdušných prostředků, vytváření komunikační infrastruktury a ověření algoritmů lokalizace a mapování. Letos se chystáme na relativně rozsáhlou aktualizaci technologií robotických platforem. Kromě nasazení čtyřnohého robotu plánujeme testovat dílčí systémy našeho kompletního řešení pro DARPA Subterranean Challenge," srovnává terénní testování v Býčí skále profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

Poslední zkoušky před odjezdem do jeskynního komplexu

Vedoucí týmu, prof. Tomáš Svoboda, doplňuje: "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navrhnuté a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů. Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude i zárodek otevřeného datového balíku pro experimenty naše i dalších kolegů robotiků po celém světě."

Publikováno: 17. 6. 2021 / Počet přečtení: 1


16. 6. 2021; E15.cz

Ondřej Souček: HE3DA jako Svatý grál baterií? Pro drobné akcionáře spíše ruleta

Hlavní akcionář havířovské továrny na baterie HE3DA Radomír Prus má co vysvětlovat. Pochybnosti kolem údajně přelomové technologie se nedaří rozptýlit ani po oficiálním rozjetí výroby a riziko, že se drobní investoři při sázce na HE3DA unáhlili, stoupá. Přísně střeženou sériovou výrobu ještě žádný odborník z energetické branže neviděl. Prus přesto necítí potřebu svou technologii před odbornou veřejností obhajovat, naopak se ještě více uzavírá.

K bateriím HE3DA se obyčejný smrtelník nedostane ani po osmi měsících od slavnostního otevření továrny, jak na začátku června napsal Ekonomický deník. A kdy budou baterie volně dostupné na trhu, se asi jen tak nedozvíme. Jejich výrobce – Prusem ovládaná společnost Magna Energy Storage – se podle nedávné tiskové zprávy hodlá odpojit od „velmi nekvalitních novinářů“.

„Vzhledem k tomu, že metody autorů těchto článků jsou laciné, a proto pro nás vcelku předem čitelné a předvídatelné, očekáváme bohužel také, že mohou následovat články se snahou o pošpinění dobrého jména investorské společnosti a investorů. Proto již tuto věc řeší tým právníků ve spolupráci s orgány činnými v trestních řízeních,“ píše se ve zprávě.

Bez odpovědi tak zůstal dotaz deníku E15 například na to, proč se výrobci ani po dvou letech vývoje nepodařilo zvýšit energetickou hustotu baterií, čímž technologie podle odborníků postupně ztrácí konkurenceschopnost. „Dnešní lithiové baterie mají hustotu energie 200 až 300 watthodin na kilogram,“ cituje server LiveWireMarkets.com profesora Baozhi Yu z Deakin University. Nová baterie společnosti HE3DA má energetickou hustotou pouze 89 watthodin na kilogram, a to přesto že přede dvěma lety mluvil Prus o rovné stovce.


„Co se vlastností týče, HE3DA by snesla srovnání s těmi nejrozšířenějšími, a tedy levnějšími bateriemi. Rozhodně ale nejde o nějakou přelomovou technologii,“ říká Pavel Hrzina, který se na Fakultě elektrotechniky ČVUT specializuje na technologie ukládání energie. Jediné, čím může HE3DA ještě překvapit, je cena, kterou zatím neznáme. „To, že by alespoň v tomto ukazateli předhonila konkurenci, však příliš předpokládat nelze,“ míní expert.

Větším problémem je však nejistota, zda vůbec nově zveřejněné vlastnosti baterie odpovídají skutečnosti. Pochybnosti vzbuzuje například vyjádření ředitele Prusovy společnosti MES Václava Binara. „Stěžejní informací je, že nový článek dokáže dávat proudy přes 2100 ampérů. Jedná se tak o nejvýkonnější baterii, kterou sériově vyrábí závod Magna Energy Storage,“ citoval minulý týden server SolárníNovinky.cz Binara. Jenže tato informace ostře kontrastuje s podrobnějšími údaji v katalogovém listu.

„Pan Binar pravděpodobně nepochopil význam veličiny. Podle současně zveřejněného katalogového listu má baterie dodávat proud téměř třikrát nižší po dobu maximálně pěti sekund, což je ve světě podprůměrná hodnota. Doporučená hodnota trvalého zatížení je dokonce pouhých 80 ampérů, což je u článku této kapacity hodnota silně podprůměrná,“ vysvětluje Hrzina.



16. 6. 2021; orobotice.cz

O ROBOTICE: Bez technicky vzdělaných bychom se v pandemii neobešli

Studentů technických oborů stále ubývá, tento problém je ale nutné řešit. Bez techniků, inženýrů a inovátorů všech druhů by pandemie dopadla značně hůř. 


Minimálně to si myslí Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. 

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah 

Počet studentů vysokých škol v uplynulé dekádě ubylo o čtvrtinu. Číslo se promítlo i do řad technicky vzdělaných, kdy Česká republika v posledních letech řeší každoročně zjevnou absenci kvalifikovaných pracovníků z technických oborů. V tomto ohledu ale určitě nejsme světovou výjimkou. 

"Ono to není jen u nás, ale tento trend lze pozorovat i v Evropě. Zájem o technické obory je nižší než v minulých letech. Čím to je? Proměňuje se nám společnost, posouváme se blíž k těm soft skills než technickému vzdělání. Já si to též vykládám náročností, kterou na studenty klademe," vysvětluje Páta. 

Bez technicky vzdělaných by nás pandemie semlela 

Jestli nás poslední rok, rok ve znamení pandemie, něco naučil – jde určitě o schopnost rozlišit, jaká zaměstnání a obory jsou pro společnost klíčové. Svět se téměř ze dne na den zastavil a jeho chod zůstal na bedrech zdravotníků, kurýrů či řidičů MHD, ale i techniků. Bez nich by se totiž rychle postupující inovace při boji s koronavirem těžko obešli. Jaká byla jejich role? 

"Já si myslím, že naprosto klíčová. Za poslední rok se ukázalo, že bez toho hmatatelného technického vzdělání by naše společnost byla naprosto bezradná. Protože technici, inženýři, fyzikové byli ti, kteří přinášeli nové nápady a invence. Prostě všechny ty věci, které posouvají společnost dál, které nás obohacují a zajišťují náš komfort," zdůrazňuje profesor Páta. 

Jak naložit s nedostatkem? Popularizovat vědu 

V České republice má popularizace vědy své důležité místo. Mimo jiné i Akademie věd ČR uděluje za toto odvětví ceny. Důležitost ale chápe i mediální svět, kde prestižní novinářské ocenění – Cenu Ferdinanda Peroutky – dostalo duo novinářů právě za popularizaci vědy. Vysoké školy s technickým zaměřením mají agendy vlastní. A jak to funguje na fakultěelektrotechnické ČVUT? 

"Popularizace vědy, techniky patří mezi naše základní činnosti. Myslím si, že vědec musí být schopen jednoduše vysvětlit to, čím se zabývá, široké veřejnosti. Já často říkám, že musíme být schopni vše srozumitelně vysvětlit nejen budoucím uchazečům, ale i jejich rodičům," vysvětluje Páta a pokračuje: "Popularizace je důležitá, musíme vysvětlovat, že to je zábavné a zároveň užitečné." 


URL| https://www.orobotice.cz/o-robotice-bez-technicky-vzdelanych-bychom-se-v-pandemii-neobesli/




16. 6. 2021; universitas.cz

Konec věkového automatu i vysezených pozic. Školy inovují kariérní řády

České vysoké školy mění desetiletí starý systém nabírání a odměňování pracovníků. Inovují své kariérní řády i postupy pro výběrová řízení. Vyučující budou pravidelně hodnoceni, důraz se bude klást na jejich vědecké a pedagogické výsledky i na jejich mezinárodní zkušenost a působení. Už by tak nemělo platit, že někdo postoupí v platové tabulce jen proto, že si na katedře odseděl dostatečný počet let. Jak změny hodnotí experti? 


Už tady pracuje dlouho, tak půjde na vyšší pozici. Takové uvažování by na českých vysokých školách mělo být stále vzácnější. Univerzity totiž inovují své kariérní řády i postupy pro povyšování. Roli už by neměly hrát odpracované roky nebo osobní sympatie, ale skutečná kvalita vědecké práce daného vyučujícího a jeho mezinárodní zapojení. 

Zároveň bude moci každý nahlédnout do procesu, který k povýšení vedl, a přezkoumat ho. 

Jednou ze škol, jež kariérní řád inovovala jako jedna z prvních, je České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Nová pravidla zde platí od letošního dubna. 


Přihlaste si newsletter 

"Kariérní řád určuje pravidla pro přijímání a kariérní růst akademických a vědeckých pracovníků univerzity. Každý pracovník nyní ví, co od něj vysoká škola očekává a co má on očekávat od ní. A není toho málo. Pracovníci jsou pravidelně hodnoceni a jejich platový postup už není určen věkovým automatem, ale jejich osobním růstem," říká rektor ČVUTVojtěch Petráček. 

Kariérní řád ČVUT teď výslovně zakotvuje principy rovného přístupu, transparentnosti a přezkoumatelnosti všech rozhodnutí, která vedla k povýšení. "Stejně tak klade důraz na mezinárodní zkušenost pracovníků, jež se očekává zejména u uchazečů o pozice docentů a profesorů. Profesorem na ČVUT se může stát jen významný odborník na světové úrovni," zdůraznil Petráček. 

Důvodem, proč ČVUT začalo své kariérní postupy inovovat, je mimo jiné i to, že se v roce 2017 přihlásilo k principům zakotveným v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Pak připravilo akční plán, podle kterého začalo principy férového kariérního postupu zavádět, a v roce 2019 získalo od Evropské komise prestižní ocenění HR Excellence in Research Award. 

Škola, která toto ocenění obdrží, dostává punc záruky evropského standardu péče o zaměstnance. Znamená to, že na škole je garantovaná otevřenost a transparentnost výběrového řízení a kvalita pracovního prostředí. Logo HR Award ale má i konkrétní pozitivní efekt – škola se například stává atraktivnější pro vědecké pracovníky ze zahraničí nebo má otevřenější cestu k získávání grantů. 


Konec celoživotním asistentům... 

Samozřejmě základní kroky kariérního postupu na vysokých školách už existovaly: je to známá dráha odborný asistent – docent – profesor. Ovšem například v případě ČVUT změna spočívá v tom, že pozice odborný asistent je přechodný stav, tedy nemůže na ní někdo strávit třeba celý profesní život. 

"Nejpozději po deseti letech by se pracovník měl buď habilitovat, přejít na čistě pedagogickou pozici lektora, nebo ze školy odejít. Zdůrazňujeme, že lektor je prestižní pozice pouze pro vynikající učitele, čemuž odpovídá i její tarifní zařazení v novém mzdovém předpisu," podtrhuje Pavel Ripka, bývalý děkan ČVUT a nynější odborný garant projektu HR Award na této škole. 

Druhou novinkou je zavedení periodického hodnocení pracovníků, tedy vždy po určitém časovém úseku, například jednou za dva roky. Na výsledku tohoto hodnocení pak bude záviset úroveň mzdy. 

"Věkový automat byl skutečně zrušen a nahrazen tarifním rozpětím. Absolvování mezinárodních výjezdů nebo publikace dobrých článků jsou samozřejmě pracovníkovi při hodnocení přičteny k dobru, sledujeme ale i kvalitu pedagogické práce, spolupráci s průmyslem a další aspekty včetně propagace školy," přibližuje Ripka. 

ČVUT také zveřejnilo svůj vnitřní mzdový předpis, takže kdokoli má možnost nahlédnout do systému odměňování. 

Na základě kariérního řádu by každý pracovník měl vědět, co od něj vysoká škola očekává a co má on očekávat od ní. A z pravidelného hodnocení by zase měl znát očekávání svého nadřízeného. Podle Ripky nový kariérní řád zakotvuje principy rovného přístupu, transparentnosti a přezkoumatelnosti všech rozhodnutí vedoucích ke kariérnímu postupu pracovníků. 

"ČVUT se chce posouvat směrem k excelenci a k tomu potřebuje získávat nejlepší lidi a motivovat je k odbornému růstu. Ani my profesoři si nemůžeme dovolit usínat na vavřínech. To ale prosím není žádná naše národní specialita – tendenci k usínání pozoruji i u některých kolegů na německých univerzitách," připomíná Ripka. 


… a šlus konkurzům na míru 

A změnami procházejí i výběrová řízení na jednotlivé pozice vyučujících a vědeckých pracovníků. Nově i neúspěšní uchazeči získají od výběrové komise zpětnou vazbu, tedy budou vědět, co propříště zlepšit. "Většina výběrových řízení bude inzerována mezinárodně, tedy neměla by se už vypisovat výběrová řízení šitá na míru jednomu uchazeči," říká Ripka. 

Nové školní předpisy se na ČVUT rodily dva roky, akademici je mohutně komentovali a výsledkem je určitý kompromis. Při tvorbě nových pravidel navazovalo vedení školy na zkušenost s Kariérním řádem Fakulty elektrotechnické ČVUT, který funguje již od roku 2013. 

"Největší obavy se týkaly toho, aby předpis nepůsobil jako demotivace, a v tom jsme plně vyhověli. Kariérní řád má totiž především motivovat. Zavedení pravidelného hodnocení nebylo na Fakultě elektrotechnické ČVUT vítáno nadšeným jásotem. Některým starším kolegům to dokonce připomínalo takzvané komplexní hodnocení z doby totality," vzpomíná Ripka. 

Mladší pracovníci spíše viděli podobnost s prostředím v kapitalistických firmách, kde je hodnocení pracovníků běžná praxe. "Důležité bylo, aby proces byl administrativně jednoduchý a co nejméně obtěžoval zejména pracovníky s dobrými výsledky. Časem se ukázalo, že hodnocení má význam i pro samotné hodnocené – dává jim prostor například srovnat, jaké požadavky na ně vedoucí má a velikost jejich úvazku," zmiňuje Ripka. 

Nová pravidla by ale neměla vést ke snižování platů, naopak jedním ze záměrů nového mzdového předpisu bylo celkově platy akademiků zvýšit. "Vysoká úroveň odměn sice dává vedoucím pracovníkům velkou flexibilitu, ale pro vysokou školu není dobrá reklama, jsou-li tabulkové tarifní mzdy pod úrovní učitelů na středních nebo základních školách. Navíc jen z dekretované mzdy se počítají sazby pro většinu projektů. Zvýšené tarify ovšem mohou vést k tomu, že po dohodě s pracovníkem dojde ke snížení úvazku na úroveň odpovídající pracovnímu zatížení. V praxi tak třeba pracovník má stejný příjem, ale jeden nebo dva dny v týdnu se může věnovat činnosti mimo univerzitu," vysvětluje Ripka. 

Od všech těchto inovací ČVUT očekává, že škole pomohou dostat se do užší skupiny předních světových vysokých škol, a především udržet se v ní. "V mezinárodním vysokoškolskémprostředí funguje obrovská konkurence. Kdybychom jeli jen setrvačností, budeme se v žebříčcích propadat. Transparentní kariérní řád, přívětivý pro zahraniční uchazeče a pracovníky, je pro univerzity výzkumného typu nutností. Stejně tak je ocenění HR Award nutnou podmínkou pro získání některých typů projektů," podotýká Ripka. 


I další školy modernizují 

A stejnou cestou se vydávají i další české vysoké školy. Například na Univerzitě Hradec Králové (UHK) kariérní řád v podobném duchu inovovali už loni. Prorektorka UHK pro strategii a rozvoj Pavlína Springerová říká, že vedení považuje za nutné a správné, aby všichni pracovníci univerzity znali podmínky a motivační prvky kariérního, osobnostního a mzdového růstu. 

"Kariérní řád nyní u každé akademické pozice stanovuje, jaká jsou očekávání a podmínky působení daného pracovníka na univerzitě. Jsme přesvědčeni, že je naprosto zásadní, aby každý zaměstnanec přesně věděl, za jakých podmínek ve škole pracuje a jaké možnosti mu UHK poskytuje," zdůrazňuje Springerová. 

Zaměstnanci univerzity podle jejích slov velmi vítají zavedení celouniverzitního pravidelného hodnocení akademických pracovníků. "Tato každoroční zpětná vazba, jejíž součástí je také prezentace plánů každého akademika na příští rok, je výbornou příležitostí, jak tváří v tvář každý akademik se svým nadřízeným diskutuje své perspektivy rozvoje a zároveň se i vyjadřuje k fungování svého pracoviště," soudí Springerová.



15. 6. 2021; orobotice.cz

PODCAST: Bez technicky vzdělaných bychom se v pandemii neobešli

Studentů technických oborů stále ubývá, tento problém je ale nutné řešit. Bez techniků, inženýrů a inovátorů všech druhů by pandemie dopadla značně hůř. 


Minimálně to si myslí Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Poslechněte si zítřejší rozhovor už dnes ve formě podcastu. 

Další články k tématu: Podcast 


URL| https://www.orobotice.cz/podcast-bez-technicky-vzdelanych-bychom-se-v-pandemii-neobesli/



15. 6. 2021; vedavyzkum.cz

Zbyněk Škvor: U hodnocení byla problematická kalibrace panelů

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na České vysoké učení technické v Praze. Jaké má škola zkušenosti s hodnocením výzkumných organizací? Co plánuje do budoucna a jak se jí daří v transferu znalostí a technologií? Zeptali jsme se Zbyňka Škvora, prorektora pro vědeckou a výzkumnou činnost na ČVUT v Praze


Jaký byl pro vaši školu uplynulý rok z hlediska vědy? 


Jako všichni jsme procházeli obdobím covidu. Museli jsme tedy překonat řadu překážek, naučit se spolu jednat distančně, učit distančně, to vše ze dne na den. Samozřejmě taková situace všechny vědce také trošku zaměstnala. Dále jsme měli potíže například tam, kde je náš výzkum spojený s podniky, protože se vzhledem k aktuální pandemické situaci bránily vstupu osob zvenčí. 


Jsem ovšem velmi hrdý na to, jak jsme dokázali být v době krize užiteční. Běžela u nás nejen manufaktura na výrobu dezinfekcí a ochranných masek, ale za velmi krátkou dobu naše týmy vyvinuly a dostaly do výroby inovativní masky, a dokonce nový plicní ventilátor, který získal americkou i naši certifikaci pro nouzové použití. Myslím si, že ČVUT ukázalo, že je pro společnost, která jeho aktivity platí, velmi užitečné. 


V roce 2020 si každá vysoká škola poprvé prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+. Jaké z hodnocení pro ČVUT vyplývají závěry? 


Hodnocení nám pomohlo v procesech, které jsme už nastartovali. Potvrdilo nám věci, které jsme sice už věděli, ale po vnějším hodnocení naleznou větší podporu v akademické obci. A konečně nám pomohlo v něčem otevřít oči. Mezinárodní evaluační panel nám například doporučil, abychom zkrátili dobu doktorského studia anebo abychom administrativně usnadnili habilitace. Nechceme, aby dosažení docentury bylo jednodušší z hlediska vědeckých nebo pedagogických požadavků, ale aby to bylo zvládnutelnější pro mladé talentované pracovníky. Diskusi o těchto úpravách jsme zahájili ještě během návštěvy panelu a příslušné předpisy jsou připraveny, popřípadě odeslány k registraci na ministerstvu. V tomto nám panel velmi pomohl. 


Jak si vedete v celonárodním srovnání? A jak jste se posunuli v prvních dvou modulech? 


Celkové výsledky ukázaly, že máme pořád co zlepšovat, ale dopadli jsme velmi dobře, takže jsme spokojeni. Jsme opravdu rádi, že jsme dostali konstruktivní zpětnou vazbu. 


Co se týče prvních dvou modulů, když to řeknu naplno, tak dříve nikdy nebylo hodnocení v modulech jedna a dva dotaženo až do konečné známky. Teď poprvé víme přesně, na čem jsme. Takže, jak jsme se posunuli oproti minulým letům, se těžko hodnotí, když se hodnocení dříve nedotáhlo až do finální známky. Teď ji ale konečně máme a je to hodnocení "A". Víme tedy, že jsme mezi těmi nejlepšími univerzitami v ČR. Ale také víme, že jsme v mezinárodním hodnocení QS až na 403. místě ve světě. 


Jak u vás probíhalo hodnocení v modulech 3 až 5, které probíhalo formou mezinárodního panelu? 


Vzhledem k okolnostem probíhala "on-site visit" prostřednictvím internetu. Myslím si, že mezinárodní panel přesto odvedl velmi dobrou práci. Trošku nám chybělo, že se na celostátní úrovni dostatečně nepracovalo s daty, které ministerstvo sesbíralo. Snažili jsme se to panelu suplovat, ale bez znalosti všech dat to bylo složité. Kdyby data sebraná v sebehodnotících zprávách byla dána do celostátních souvislostí, například formou veřejně přístupné tabulky, z níž by každý mohl zjistit, kolik jednotlivé vysoké školy získaly v přepočtu na zaměstnance peněz z výzkumné činnosti, hospodářské činnosti a podobně, tak by to byla velmi užitečná informace pro nás, pro panel i pro studenty, kteří se hlásí ke studiu, či pro průmyslové partnery. Tady jsme jako Česká republika něco propásli, data z formulářů bylo možno sebrat strojově. V mnoha případech jsme tedy panelistům neuměli odpovědět na otázky, které pro ně byly důležité. 


Co vám účast mezinárodního panelu přinesla? Již jste zmiňoval například poznámky k doktorskému studiu. Co dalšího panel doporučoval? 


Panel nám mimo jiné ukázal, že bychom se měli zaměřit nejen na priority vědního programu české vlády, kterým odpovídáme výborně, nejen na ty evropské, kterým odpovídáme slušně, ale i na ty mimoevropské, kde sice máme řadu spoluprací, ale mohlo by to být lepší. 


Jak hodnocení vnímáte celkově? 


Celkově si myslím, že na to, že hodnocení probíhalo poprvé, dopadlo dobře. Je třeba pracovat na jeho zlepšení. Rádi bychom, aby příště od samého začátku existovala čistě anglická webová stránka určená hodnotitelům. Měli jsme čistě mezinárodní panel, nebyl v něm nikdo žijící v Česku. Vznikaly proto problémy, když hlavní stránka s materiály hovořila k hodnotitelům česky. Jsme rádi, že po naší žádosti vznikla sice méně obsáhlá stránka, která ale byla opravdu anglicky. Není mi ovšem jasné, proč při mezinárodním hodnocení vůbec existovaly české formuláře. 


Všímáte si nějakých dalších nedostatků v hodnocení? 


Když se ptáte na nedostatky, myslím, že největším problémem byla chybějící kalibrace panelů. Některé vysoké školy vybraly panely opravdu mezinárodní, jiné o poznání méně. Panelisty navíc nikdo nepoučil o "klasifikační stupnici", například o tom, co to znamená být excelentní. V dokumentaci pro hodnotitele stálo, že známka jedna odpovídá hodnocení "excelentní" – ale co to znamená? Jde o nejlepší percentil nebo decil? Na to se nás panelisté ptali a my jsme jim neuměli odpovědět. 


Na jaře univerzity odevzdávaly ministerstvu své strategické záměry. Jaké plány má ČVUT? 


Chceme stále zůstat výborní, jak na českém poli, tak na světovém. Rozvíjet to, v čem jsme dobří, ať už jsou to disciplíny dnes už klasické nebo moderní, jako je oblast informatiky či umělé inteligence. Chceme vyhrávat mezinárodní soutěže tak, jak se nám to daří doteď, a chceme rozvíjet i začínající oblasti, ve kterých máme šanci být dobří, jako jsou třeba kvantové technologie v komunikaci či kryptografii. 


Abych to shrnul, tak chceme rozvíjet všechno, co děláme dobře, abychom se v tom udrželi na slušné úrovni. Otázkou samozřejmě je, kde na to vezmeme talentované vědce a v neposlední řadě i peníze. 


Co vnímáte jako zcela nejdůležitější? 


Snažíme se klást důraz na kvalitu. Zásadní je přitom definice kvality, protože má v případě technické vysoké školy několik rozměrů. Může to být něco, co je nejlepší na světě, posun vědeckého poznání, ale také to, co "jen" dobře slouží průmyslu v ČR. To jsou různá měřítka kvality, která někdy mohou jít proti sobě. My se snažíme dosahovat rovnováhy v tom, co po nás okolí požaduje nyní, s tím, co podle našeho odhadu bude potřebné, užitečné a přínosné v budoucnosti. 


Vzhledem k zaměření vaší školy je jistě důležitá otázka transferu. Jak si v něm stojíte? Vnímáte prostor ke zlepšení? 


Transfer u nás funguje, doufáme ale, že se nám právě tento proces podaří ještě vylepšit. Je to jedno z takových přání, která máme v souvislosti s naším členstvím v evropské univerzitní asociaci EuroTeQ. Všechny zapojené univerzity jsou na výborné úrovni a umí transfer technologií lépe než my, tak doufáme, že se něco přiučíme. 


Jak se stavíte k zakládání spin-offů či start-upů? 


Start-upy kolem ČVUT jsou. Letos se snažíme vytvořit právnickou osobu plně vlastněnou ČVUT, která by transfer našich vynálezů do praxe výrazněji podporovala. Univerzita jako taková má zákonem předepsané poměrně zdlouhavé procesy, chceme nyní následovat dobrou praxi Univerzity Karlovy a UOCHB. Plánujeme tedy vybudovat společnost, která by nám s komercializací pomáhala a jako komerční subjekt by lépe uměla naše výsledky prodat jiným komerčním subjektům. 


Často diskutovaným tématem je dnes interdisciplinární výzkum. Chcete se na něj zaměřit? 


Snažíme se v tomto nemít bariéry mezi vědci, odděleními a součástmi ČVUT a soustavně je odbourávat tak, aby nic nebránilo spolupráci mezi fakultami, ale i školami. Vytvářet interdisciplinární týmy, aniž by byl jasný cíl, ke kterému směřují, nebudeme. Hodláme ale vyhledávat a odstraňovat bariéry, a i když si myslíme, že jich máme málo, nějaké ještě určitě zbývají. Mimochodem, právě loňský rok a naše účast na aktivitách proti COVID-19 ukázaly, že pružně spolupracovat mezi pracovišti ČVUT i s dalšími firmami a institucemi naši vědci umějí. 


Jste členy Asociace výzkumných univerzit. Co vám toto členství přináší? 


Zatím se spolupráce teprve rozbíhala, když přišla pandemie. Doufáme, že spolupráce bude ještě hlubší. Zatím přináší zejména to, že se dozvíme, co umějí dobře ostatní, například v oblasti administrativního řízení či doktorského studia, a my se tak můžeme poučit o fungujícím řešení odjinud. 


Děkujeme moc za rozhovor! 


Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali 


Přečtěte si také článek shrnující strategický záměr ČVUT v Praze. 


Zbyněk Škvor 


působí na katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT. Odborně se zabývá mikrovlnnou technikou, zejména mikrovlnným měřením a numerickými výpočty elektromagnetických polí. V roce 2002 a 2004 obdržel Cenu Wernera von Siemense. 


Prorektorem pro vědeckou a výzkumnou činnost ČVUT byl jmenován v roce 2015. Do jeho kompetence spadá v pedagogické rovině doktorské studium ČVUT, habilitační a jmenovací řízení a studentská grantová soutěž. V oblasti výzkumu odpovídá za předávání informací a podporu žadatelů o granty, za vykazování výsledků vědy, vyhledávání a oceňování vynikajících výsledků dosažených na univerzitě. V rámci svého manažerského působení si dal za cíl zlepšit vnímání výzkumu na technické vysoké škole. Ve svém volném čase se věnuje turistice, sci-fi a fantasy. 


URL| https://vedavyzkum.cz/rozhovory/rozhovory/zbynek-skvor-u-hodnoceni-byla-problematicka-kalibrace-panelu



14. 6. 2021; byznys.iHned.cz

Nejrychlejší (Muskovo) auto, zářný výhled elektromobilů a farmaření pod střechou jako byznys i radost investorů

Vítejte u čtvrtého pokračování Jízdy na zelenou, pohledu na byznys a ekonomiku z perspektivy udržitelné ekonomiky.


Dnešní Jízdu na zelenou začneme opravdu pořádnou jízdou. Elon Musk minulý týden představil auto, které označil za nejrychlejší sériově vyráběné elektrické auto na světě. Model S Plaid má z nuly na stovku zrychlit za 2,1 sekundy a zvládne maximálku až 320 kilometrů v hodině.

Japonský stroj Aspark Owl zvládne zrychlení z nuly na sto za 1,9 sekundy, chorvatský Rimac C Two zase dosáhne rychlosti 415 kilometrů za hodinu. Jsou to ovšem speciály. Ano, je to takové chlapské poměřování, které ve svém důsledku neznamená nic jiného, než reklamu danému výrobku bez ohledu na to, jak často a zda vůbec v praxi je něco takového použitelné. Ale jsou to kategorie, v nichž se poměřují tradiční automobily a měli bychom si zvykat, že elektromobily se nejen stávají součástí běžného provozu, ale budeme je čím dál častěji srovnávat jak mezi sebou, tak s auty se spalovacími motory.

Svět se nepochybně posunuje směrem k elektromobilitě, když už se elektromobily dostaly i na agendu víkendového setkání vůdců sedmi největších demokracií a nejvýkonnějších ekonomik světa G7 v britské Cornwallu. V závěrečném komuniké summitu se bezemisní dopravě dostalo celého jednoho odstavce na straně 16 s tím, že je třeba podpořit budování infrastruktury pro elektromobilitu. Státy se zavázaly „zrychlit přechod od prodeje nových naftových a benzínových automobilů k podpoře nástupu vozidel s nulovými emisemi“.

Analytici z BloombergNEF odhadují, že v roce 2023 budou elektrovozy tvořit deset procent nově prodaných aut a v roce 2040 už jich bude více než dvě třetiny. Každoroční zpráva o stavu elektromobility, kterou BloombergNEF připravuje, tvrdí, že výhled pro elektromobily je nejlepší, jaký kdy byl, ale že vlády budou ještě muset hodně tomuto sektoru pomoci, aby opravdu rozvoj elektromobilů znamenal nižší emise skleníkových plynů.

Česko, které je na autoprůmyslu do velké míry závislé, by v zelenání aut a jejich výroby nemělo zaostávat. Vláda premiéra Andreje Babiše, nepochybně v rámci předvolebního úsilí, chce podle vicepremiéra Karla Havlíčka v druhé polovině června představit investiční pobídku na podporu stavby obří továrny na baterie pro elektroauta. Na tom, aby něco takového v Česku vzniklo, má zájem energetický gigant ČEZ i Škoda Auto, jak potvrdili jejich zástupci v debatě Hospodářských novin.

Ale pozor, konkurence nespí! Své gigawattové továrny na baterie už staví například startupy v Norsku a Švédsku. V Norsku vznikají hned dvě továrny dvou firem, Freyer a Morrow Batteries. Švédský Northvolt získal minulý týden investici 2,75 miliard dolarů, aby rozšířil kapacitu své budované továrny, s níž chce do roku 2030 získat čtvrtinu evropského trhu baterií pro elektrovozy. Výroba má začít v druhé polovině letošního roku a nebyli by to Seveřané, kdyby nemysleli opravdu zeleně: polovinu surovin na výrobu chtějí získávat recyklací starých baterií.

Mezitím se ovšem musí vyřešit jedna malá revoluce v energetice: Vyrábět dost elektřiny způsobem, který ještě víc nezatíží planetu, aby se znečištění skleníkovými plyny nepřeneslo z aut právě do výroby elektřiny.


Zelený byznys ve zkratce


- Kanadský developer TC Energy se rozhodl zastavit přípravy na stavbu kontroverzního ropovodu Keystone XL. Ten měl dopravovat ropu z Kanady do USA a zhruba deset byl předmětem tvrdých politických sporů mezi vládami v Ottawě a Washingtonu.

- Ostravský startup Perfect-Air, který nabízí prostředky k místnímu – hyperlokálnímu – měření ovzduší, získal nového investora. K zakladateli Martinu Malčíkovi a společnosti Soulmates Ventures se připojil WCA Holding Matouše Poláka. Současná hodnota Perfect-Air je tak 110 milionů korun.

- Šestkrát vyšší investice než dosud do obnovitelné energie potřebuje Česká republika, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030. Zpráva výzkumníků z ČVUT tvrdí, že klíčovou roli sehrají soukromí investoři, ale stát by jim měl dobře nastavit regulaci, granty a půjčky z domácích i národních zdrojů.


- Slunce a vítr mají na Sokolovsku nahradit uhlí. Plány na přeměnu Sokolovské uhelné v udržitelnější byznys počítají i se skleníky na celoroční pěstování zeleniny, výrobou baterií pro elektromobily nebo výstavbou nového rekreačního města u jezera Medard.

 – Slovinci budou 11. července hlasovat o pitné vodě v referendu. Nový vodní zákon totiž podle aktivistů umožňuje, aby v budoucnu u vodních zdrojů stály průmyslové stavby, které mohou vodu znečistit. Cílem referenda je zákon změnit. Referendum je ve Slovinsku relativně častý nástroj politického rozhodování.


14. 6. 2021; tydenikhrot.cz

Kdo je na vrcholu ve vývoji umělé inteligence? Česko

Dva české vysokoškolské týmy patří mezi světové jedničky na poli umělé inteligence. 


Věda, která se dělá v České republice, má často mezinárodní ohlas. České mozky bodují v mnoha oborech, tradičně také v umělé inteligenci (AI). Za zmínku stojí dva nedávné úspěchy, které zaznamenali na Fakultě informačních technologií Vysokéhoučení technického v Brně a Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Oba týmy patří právem mezi světové jedničky. 


Rozpoznávání řeči na VUT 


Vysoké učení technické v Brně se objevilo na žebříčku podle Arnet Miner v oblasti "Speech recognition" v první pětici institucí, které ovládají oblast dolování informací z řeči. A jde o jediný pomyslný zářez České republiky. Na žebříčku dominuje VUT společně se společnostmi Google, Facebook, Carnegie Mellon University nebo IBM. Tento úspěch má na svém kontě skupina BUT Speech@FIT, kterou vede Jan Černocký z Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií. Vědeckým ředitelem skupiny je Lukáš Burget. Spolu s Černockým a ještě dalším členem skupiny Pavlem Matějkou jsou zařazeni do seznamu stovky nejvlivnějších světových výzkumníků v oblasti rozpoznání řeči. 


V žebříčku nejúspěšnějších vědců v oblasti umělé inteligence napříč kategoriemi se v první stovce umístil také Tomáš Mikolov, který je absolventem VUT. Nyní působí na CIIRC ČVUT. Má za sebou kariéru ve společnostech Google, Microsoft i Facebook. 


Nicméně kromě umístění v žebříčku bodovala skupina BUT Speech@FIT za posledního půl roku na mnoha dalších mezinárodních soutěžích. Jedná se o "challenges", kde jsou všem týmům k disposici stejná data, stejné podmínky a výsledky se vyhodnocují podle známé metodiky. Je v nich tedy možné se objektivně srovnat s ostatními světovými laboratořemi. Z početné konkurence soutěžících týmů se umístili na 2. místě v NIST Open Speech Analytic Technologies, kde se soutěžilo v přepisu řeči z velmi složitých prostředí. Dalším úspěchem bylo 2. místo VUT v VoxCeleb Speaker Recognition Challenge 2020 v kategorii diarizace (určení, kdo v rozhovoru kdy mluví). 3. místo obsadil systém VUT v soutěži Efficient QA na konferenci NeurIPS (zodpovídání dotazů). 


"Úspěch v žebříčku nás těší, ale hodnocení může být trochu subjektivní. My více slavíme při umístění na mezinárodní soutěži. Dostaneme zadaný úkol, tedy zvukový soubor řeči, z kterého dolujeme informace," vysvětluje skromně Černocký, jehož skupina konkuruje světovým hráčům v poli AI a často vyhrává. 


Dolování informací z řeči, které se dělá tým Černockého, není pouhé přepisování slov. Rozborem dat z řeči můžeme dostat i klíčová slova, pohlaví nebo věk – v těchto doménách lze úlohu dobře nadefinovat a korektně přepsat trénovací data. Pomocí AI lze detekovat i emoce mluvčího nebo úroveň vzdělání a další. Tady se ale AI potýká s nepřesnými daty – ani lidé si leckdy nejsou jistí. 


"Já jsem na Fakultě informačních technologií skoro od jejího vzniku. Sešla se tady dobrá parta nadšených odborníků a zároveň jsme dobře zapadli do toho, co už se na vznikající fakultě dělalo. V mé skupině je dnes deset různých národností a hodně spolupracujeme se zahraničními partnery. Máme za to, že když budeme otevření – ať už v publikacích, open-source softwaru nebo právě v práci s kolegy a kolegyněmi z celého světa, vyplatí se to. A zatím to klape," usmívá se Černocký nad tím, v čem je skupina unikátní a co jí přináší tah na branku. 


Černocký říká, že na to, jak jsme maličká země, je pozice jeho oboru velmi silná. V mezinárodní komunitě se ví, že "speech" se dělá v USA, Číně … a v Česku. Řeč je ale jen jedno z odvětví AI, která byla podle Černockého ještě přibližně před deseti lety velmi rozdrobená – každé mělo své techniky nesrozumitelné pro "ty druhé". To se změnilo díky neuronovým sítím a hlubokému učení – díky tomu se jednotlivé obory přiblížily, odborníci mezi sebou začali více komunikovat a celý obor to neskutečně "nakoplo", takže experti na řeč, počítačovou lingvistiku nebo počítačové vidění dokáží mezi sebou sdílet zkušenosti. 


"Protože je v České republice velká základna v AI, bodujeme a jsme hodně vidět v zahraničí. Přijde mi, že u nás to lidé zatím nevidí. To je škoda, protože si myslím, že si zasloužíme větší pozornost třeba ministerstev nebo grantových agentur. AI patří mezi významné vědecké obory v České republice. A nejenom v Brně," doplňuje Černocký, vyjmenovává další vynikající pracoviště v Plzni, Liberci, Ostravě a v Praze a zmiňuje také iniciativu AI Czechia, která se snaží umělou inteligenci v Česku propagovat. 


Vědci z ČVUT bodovali v Amazon Research Awards 


Výzkum AI na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se umístil v prestižním Amazon Research Awards. Projekty byly hodnoceny z hlediska vědy, kreativity a potenciálu ovlivnit společnost. Amazon poskytuje vítězům finanční prostředky na výzkum po dobu jednoho roku. Mezi 101 vědci oceněnými společností Amazon figurují kybernetik Jiří Matas z Katedry kybernetiky s projektem v oblasti počítačového vidění a kybernetik Jan Faigl z Katedry počítačů, který využívá AI k vytváření komunikačních map podzemních prostor. 


Jiří Matas se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění. V Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Training neural networks on non-differentiable losses. Řešení tohoto projektu může přispět ke zlepšení kvality mobilních aplikací. Například pomocí mobilního fotoaparátu se vyfotografují a následně přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo se prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách. 


"První výsledky ve výzkumu daného problému už máme, byly publikovány na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru, European Conference on Computer Vision," vysvětluje Matas. 


Jan Faigl uspěl s projektem Communication Maps Building in Subterranean Environments, který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech. Výzkum je motivovaný online vytvářením komunikační infrastruktury v dopředu neznámém prostředí, ale s využitím modelů podobných prostředí a dat získaných v aktuálním prostředí. 


Fajgl vysvětluje využití projektu v praxi: "Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí. Tím přispějeme k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná." 


Článek vyšel na portálu Vědavýzkum.cz. 


URL| https://www.tydenikhrot.cz/clanek/kdo-je-na-vrcholu-ve-vyvoji-umele-inteligence-cesko



13. 6. 2021; techfocus.cz

Česká republika musí zšestinásobit investice do obnovitelné energie

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. 


V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. 

Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 

Výzkum také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. 

Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít. 


Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč / Pixabay.



13. 6. 2021; efektivniuspory.cz

Česká republika musí zšestinásobit investice do obnovitelné energie, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat 

jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo). 


V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 

Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení , také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.


11. 6. 2021; tzb-info.cz

ČR musí zšestinásobit investice do obnovitelné energie, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. 


Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo). 


V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 


Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 


Výzkum, jehož plné závěry jsou ke stažení, také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 


Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít. 

URL| https://oze.tzb-info.cz/klimaticke-zmeny/22399-cr-musi-zsestinasobit-investice-do-obnovitelne-energie-aby-dosahla-klimatickych-cilu-do-roku-2030



11. 6. 2021; Euro.cz

Kdo ze zraněných potřebuje pomoc nejdříve? S triáží vojáků v chaosu bitvy pomůže digitální asistent s českou stopou

ČVUT spolupracuje s Univerzitou Johnse Hopkinse, Univerzitou obrany, Armádou ČR a NATO na inovativním systému sledování vitálních funkcí vojáků Rychlost poskytnutí odborné péče je pro raněné zcela zásadní Digitální asistent pomůže zdravotníkům stanovit priority díky senzorům na tělech vojáků O takzvané triáži neboli třídění pacientů podle urgentnosti lékařské intervence a šance na přežití se hodně hovořilo v souvislosti s covidem, kdy počet pacientů s těžkým průběhem v určitých chvílích vedl k lokálnímu přetížení kapacity nemocnic. Jinak je to ale termín, s nímž se – v našich končinách naštěstí zejména při výcviku – setkávají spíše vojenští lékaři. S triáží zraněných vojáků má pomoci nový systém, na jehož vývoji spolupracuje České vysoké učení technické. Aktuálně probíhají testy prvního prototypu, který bude dále rozšiřován a nasazen v terénních testech ve spolupráci s Armádou ČR. 


Při bojové činnosti vojenských jednotek nebo zapojení armády do řešení různých krizových situací může docházet k hromadnému zranění více vojáků. Pro vojenské zdravotníky nebo příslušníky jednotky se speciálním zdravotnickým výcvikem pro poskytování rozšířené první pomoci v poli (Combat Life Saver, CLS) je situace často nepřehledná a ztěžuje vyšetření. 


Vojáci mají na sobě 30 až 50 kg výstroje, mohou se nacházet pod palbou, nebo může být v dané oblasti z různých důvodů snížená viditelnost. "Tím pádem je ztíženo i stanovení míry, do jaké je ohrožen na životě, a je potřeba prioritizovat jeho ošetření a následnou evakuaci," popisuje situaci bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová z Def Sec Innovation Hub při NATO. 


Jde o minuty Rychlost poskytnutí odborné péče je pro raněné zcela zásadní. První pomoc musí být poskytnuta v průběhu prvních 10 minut od okamžiku zranění. "V první hodině (tzv. Golden Hour) má být dosaženo chirurgického ošetření s provedením život zachraňujících výkonů a stabilizace raněného pro další transport. Pružnost a efektivita odsunového řetězce často rozhoduje o šanci na přežití zraněných," upřesňuje plk. Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. 


V případě hromadných ztrát a velkého počtu raněných je nezbytné řešit jejich třídění a pořadí, v jakém má být zdravotnický odsun realizován. Právě do této oblasti je výzkum zaměřen. Zdravotníkům by měl pomoci takzvaný digitální asistent triáže (Digital Triage Assistant, DTA). Vojáci jsou vybaveni senzory, které snímají informace o vybraných životních funkcích. Systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením. 


I vojáci mají v poušti žízeň. Proto chtějí vyrábět vodu ze vzduchu, do výzkumu investují miliony dolarů 


"To podstatným způsobem urychlí proces vyžádání pomoci a zdravotnické evakuace raněného," popisuje doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Ze zjištěných údajů mikropočítač průběžně vyhodnocuje vitální data raněných a předává je zdravotníkovi k odhadu pravděpodobnosti přežití." 


Systém může pracovat v několika režimech. Pokud například není potřeba v konkrétní situaci dodržovat radiový klid, zjištěné údaje jsou po síti přenášeny na serverovou část, která umožní zobrazit pozice vojáků, jejich stav a další doplňující data v mapě. 


V dalších fázích projektu DTA bude zapotřebí senzory upravit tak, aby byly co nejlépe kompatibilní se standardní výstrojí vojenských jednotek. "Řešit budeme například kompatibilitu s neprůstřelnou vestou nebo co nejnižší hmotnost zařízení. V tom pomůžou první poznatky z terénního testování ve spolupráci s Univerzitou obrany a s Armádou ČR," dodává Bureš. 


Koncept vymysleli američtí studenti DTA začal jako studentský projekt na Univerzitě Johnse Hopkinse (JHU). Postupně se rozšířil do rozsáhlého projektu, na kterém spolupracují Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT, Center for Leadership Education z Whiting School of Engineering na Univerzitě Johnse Hopkinse, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub, Def Sec Innovation Hub, Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, Katedra organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Armáda ČR. 


"Pro ČVUT je spolupráce v obranném a bezpečnostním sektoru velice důležitá. Nově zahájený projekt s elitní americkou Univerzitou Johnse Hopkinse a dalšími partnery vnímám jako efektivní příležitost synergie mezi armádními složkami a akademickou sférou," komentuje rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček. 


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=349731



11. 6. 2021; ekolist.cz

Pro splnění klimatických cílů do roku 2030 musí ČR investice do obnovitelných zdrojů zvýšit šestkrát, ukázala studie

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu , jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat 

jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo) a informuje o něm ČVUT.


V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 miliard Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 

Vedoucí výzkumného týmu Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická. "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy," říká Michaela Valentová. "Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 

Výzkum také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat," říká Michaela Valentová. "Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili." Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako například Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít. 

Zapomněli jste heslo? Změňte si je 

Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali 


Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. Licence / Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto / 

wang song 


URL| https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pro-splneni-klimatickych-cilu-do-roku-2030-musi-cr-investice-do-obnovitelnych-zdroju-zvysit-sestkrat-ukazala-studie



11. 6. 2021; strojirenstvi.cz

Pro dosažení klimatických cílů je třeba zšestinásobit investice do obnovitelné energie

Zmapování stavu a návrh investičních pánů pro dosažení klimatických cílů stanovených do roku 2030 si dal za úkol výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Mezinárodní výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo). 


V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 

Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení, také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.




11. 6. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: ČR musí zšestinásobit investice do obnovitelné energie, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo). 


V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 


Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 


Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení, také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 


Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít. 


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE. 


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE. 


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-CR-musi-zsestinasobit-investice-do-obnovitelne-energie-aby-dosahla-klimatickych-cilu-do-roku-2030-667064



11. 6. 2021; casopisczechindustry.cz

Česká republika musí zšestinásobit investice do obnovitelné energie, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat 

jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo). 



V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT (na snímku) vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 

Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení , také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít. (11.6.2021)



11. 6. 2021; FeedIT.cz

Česká republika musí zšestinásobit investice do obnovitelné energie, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat 

jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo).


V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát. 

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: "Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů." 

Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení, také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál. 

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít. 

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz. 

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz. 

URL| https://feedit.cz/2021/06/11/ceska-republika-musi-zsestinasobit-investice-do-obnovitelne-energie-aby-dosahla-klimatickych-cilu-do-roku-2030/



10. 6. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT v Praze spolupracuje s Univerzitou Johnse Hopkinse, Univerzitou obrany, Armádou ČR a NATO

"Pro ČVUT je spolupráce v obranném a bezpečnostním sektoru velice důležitá. Máme odborné kapacity v řadě technologických i oborových směrů a jsme připraveni je využít v rámci třetí role univerzity tak, abychom efektivně podpořili stát a společnost. Nově zahájený projekt s elitní americkou Univerzitou Johnse Hopkinse a dalšími partnery vnímám jako efektivní příležitost synergie mezi armádními složkami a akademickou sférou," říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček. 


Při vedení bojové činnosti vojenských jednotek nebo zapojení armády do řešení různých krizových situací, například odstraňování následků teroristického útoku, dochází k hromadnému zranění více vojáků. Pro vojenské zdravotníky nebo příslušníky jednotky se speciálním zdravotnickým výcvikem pro poskytování rozšířené první pomoci v poli (Combat Life Saver, CLS) je situace často nepřehledná a ztěžuje vyšetření zraněného vojáka. "Tím pádem je ztíženo i stanovení míry, do jaké je ohrožen na životě a je potřeba prioritizovat jeho ošetření a následnou evakuaci. Vojáci mají na sobě 30 až 50 kg výstroje, mohou se nacházet pod palbou, nebo může být v dané oblasti z různých důvodů snížená viditelnost," popisuje situaci bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová z Def Sec Innovation Hub. 


"Otázka rychlosti poskytnutí odborné péče je pro raněné zcela zásadní. První pomoc musí být poskytnuta v průběhu prvních 10 minut od okamžiku zranění. V první hodině (tzv. "Golden Hour") má být dosaženo chirurgického ošetření s provedením život zachraňujících výkonů a stabilizace raněného pro další transport. Pružnost a efektivita odsunového řetězce často rozhoduje o šanci na přežití zraněných. V případě hromadných ztrát a velkého počtu raněných je nezbytné řešit jejich třídění, v jakém pořadí má být zdravotnický odsun realizován. A právě do této oblasti je náš výzkum s využitím nových technologií zaměřen," upřesňuje plk. Hynek Schvach z Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. 


Efektivní podpora tohoto procesu je předmětem systému Digital Triage Assistant (DTA). Na záměru DTA je zajímavé, že na konceptuální úrovni začal jako studentský projekt na Univerzitě Johnse Hopkinse (JHU). Postupně se rozšířil do rozsáhlého projektu, na kterém v současné době spolupracují Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT, Center for Leadership Education z Whiting School of Engineering na Univerzitě Johnse Hopkinse, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub, Def Sec Innovation Hub, Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, Katedra organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Armáda ČR. Získané poznatky a základní návrh systému již byl prezentován na workshopu NATO "Biosensors supporting Healthcare in Missions – Consolidating and Defining the Possibilities of mplementation" v květnu 2021. 


Zjednodušeně lze říci, že odborníci z JHU aktuálně vyvíjejí medicínský model problému a ČVUT zajišťuje technickou část projektu s využitím průběžných konzultací s bezpečnostními experty. "Vojáci jsou vybaveni senzory, které snímají informace o vybraných životních funkcích, které jsou nejvíce relevantní pro určení stavu zraněného vojáka. Tento systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením," popisuje funkci systému doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT a pokračuje: "Tím podstatným způsobem urychlí proces vyžádání pomoci a zdravotnické evakuace raněného. Ze zjištěných údajů mikropočítač průběžně vyhodnocuje vitální data raněných a předává je zdravotníkovi k odhadu pravděpodobnosti přežití zraněných vojáků. Přestože je zde velký potenciál pro aplikaci metod umělé inteligence, projekt zatím nemá ambici toto rozhodování plně automatizovat." 


Systém může pracovat v několika režimech. Pokud například není potřeba v konkrétní situaci dodržovat radiový klid, zjištěné údaje jsou po síti přenášeny na serverovou část, která umožní zobrazit pozice vojáků, jejich stav a další doplňující data v mapě. Konstrukce samotných senzorů představuje v rámci projektu velkou výzvu. "Jako první prototyp je v systému aktuálně použitý náš systém Flexi Guard, který umožňuje s velkou přesností měřit různé vitální funkce. Tento systém byl již úspěšně aplikován v případě těžkých terénních podmínek, například v pilotním provozu s hasiči nebo zdravotnickými záchranáři," uvádí Dr. Pavel Smrčka z Katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT


V dalších fázích projektu DTA pak bude zapotřebí senzory upravit tak, aby byly co nejlépe kompatibilní se standardní výstrojí vojenských jednotek. "Řešit budeme například kompatibilitu s neprůstřelnou vestou nebo co nejnižší váhu daného zařízení. V tom pomůžou první poznatky z terénního testování ve spolupráci s Univerzitou obrany a s Armádou ČR. Projekt nedávno získal velmi pozitivní zpětnou vazbu od specialistů z NATO ACT. K tomu přispělo i zapojení vojenských expertů z různých oblastí od začátku projektu," dodává doc. Miroslav Bureš z Fakulty elektrotechnické ČVUT


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-v-Praze-spolupracuje-s-Univerzitou-Johnse-Hopkinse-Univerzitou-obrany-Armadou-CR-a-NATO-666855



10. 6. 2021; Boleslavský deník

Vědci vyvíjejí elektronický systém schopný rozhodovat, který voják přežije

/FOTOGALERIE/ Elektronické senzory, které spolubojovníkům prozradí, kde přesně se jejich vojáci na bojišti nacházejí a jak vážně jsou zraněni, nepředstavují jen filmovou rekvizitu. Zcela reálně se takové aparáty rodí v Kladně. 


"Tamější Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se podílí na mezinárodním výzkumu, do něhož se zapojují také prestižní americká Univerzita Johnse Hopkinse (odtud pochází i samotný nápad, který se původně zrodil jako studentský projekt), Univerzita obrany, Armáda ČR, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub. 

Systém pozná, kdo je ohrožen 

Na konci mají být prakticky použitelná čidla poskytující v reálném čase informace, jež umožní vojáky nejen sledovat a koordinovat jejich činnost, ale také mohou přímo přispět k záchraně jejich životů. Mají totiž monitorovat životní funkce a jejich prostřednictvím zaznamenávat i případné zranění. Taková data mohou být klíčová pro správné rozhodování armádních zdravotníků třeba za situace, kdy je zraněno více vojáků najednou; bylo by tak zřejmé, kteří z nich potřebují pomoc nejrychleji. 


Klíčová jsou tato data i v případě, kdy nepřehledná situace znesnadňuje vyšetření zraněného vojáka, připomněla bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová z Def Sec Innovation Hub. "Tím pádem je ztíženo i stanovení míry, do jaké je ohrožen na životě a je potřeba prioritizovat jeho ošetření a následnou evakuaci. Vojáci mají na sobě 30 až 50 kilogramů výstroje, mohou se nacházet pod palbou nebo může být snížená viditelnost," shrnula důvody k nasazení nové technologie. 

Ta však má uplatnění najít nejen v boji; může se hodit třeba i za situací, ve kterých armáda pomáhá složkám integrovaného záchranného systému – jako je třeba odstraňování následků teroristického útoku, připomněla Andrea Vondráková z ČVUT. Z této vysoké školy se vedle Katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT zapojuje také Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT


Prvním cílem bylo zařízení vyvinout – Američané se zaměřili na medicínskou část projektu a čeští odborníci ladí technickou stránku – přičemž první prototyp se již zkouší a výzkumnýtým chystá ve spolupráci s armádou i terénní testování. Pavel Smrčka z katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství na biomedicínském inženýrství v Kladně připomněl, že tým připravující konstrukci senzorů má na co navázat. 

"Jako první prototyp je v systému použitý náš systém Flexi Guard, který umožňuje s velkou přesností měřit různé vitální funkce. Ten byl již úspěšně aplikován v případě těžkých terénních podmínek, například v pilotním provozu s hasiči nebo zdravotnickými záchranáři," poznamenal Smrčka. Dalším krokem směřujícím ke zdokonalení bude úprava senzorů tak, aby co nejlépe vyhovovaly bojovému nasazení. Znamená to především jejich vylehčení – plus takové přizpůsobení, aby se daly snadno používat společně s neprůstřelnou vestou a další standardní výstrojí. 

Kdo přežije – a kdo ne? 

Vedle záležitostí technického charakteru je třeba řešit i další souvislosti. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů počítačové katedry připomněl, že jestliže systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením, nemuselo by to jen pomáhat urychlit vyžádání pomoci a zdravotnickou evakuaci raněného. 


Z vyhodnocení dat o základních životních funkcích může mikropočítač vytvořit poměrně spolehlivý odhad pravděpodobnosti přežití zraněných vojáků – a to jsou informace, s nimiž by se snadno dalo dále automaticky pracovat. Dávat elektronice boží pravomoci však aktuálně není v plánu. "Přestože je zde velký potenciál pro aplikaci metod umělé inteligence, projekt zatím nemá ambici toto rozhodování plně automatizovat," potvrzuje Bureš. 

URL| https://boleslavsky.denik.cz/z-regionu/vojaci-armada-cidla-senzory-technologie-vyvoj-4.html



10. 6. 2021; prazsky.denik.cz

Vědci vyvíjejí elektronický systém schopný rozhodovat, který voják přežije

/FOTOGALERIE/ Elektronické senzory, které spolubojovníkům prozradí, kde přesně se jejich vojáci na bojišti nacházejí a jak vážně jsou zraněni, nepředstavují jen filmovou rekvizitu. Zcela reálně se takové aparáty rodí v Kladně. 


"Tamější Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se podílí na mezinárodním výzkumu, do něhož se zapojují také prestižní americká Univerzita Johnse Hopkinse (odtud pochází i samotný nápad, který se původně zrodil jako studentský projekt), Univerzita obrany, Armáda ČR, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub. 

Systém pozná, kdo je ohrožen 

Na konci mají být prakticky použitelná čidla poskytující v reálném čase informace, jež umožní vojáky nejen sledovat a koordinovat jejich činnost, ale také mohou přímo přispět k záchraně jejich životů. Mají totiž monitorovat životní funkce a jejich prostřednictvím zaznamenávat i případné zranění. Taková data mohou být klíčová pro správné rozhodování armádních zdravotníků třeba za situace, kdy je zraněno více vojáků najednou; bylo by tak zřejmé, kteří z nich potřebují pomoc nejrychleji. 


Klíčová jsou tato data i v případě, kdy nepřehledná situace znesnadňuje vyšetření zraněného vojáka, připomněla bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová z Def Sec Innovation Hub. "Tím pádem je ztíženo i stanovení míry, do jaké je ohrožen na životě a je potřeba prioritizovat jeho ošetření a následnou evakuaci. Vojáci mají na sobě 30 až 50 kilogramů výstroje, mohou se nacházet pod palbou nebo může být snížená viditelnost," shrnula důvody k nasazení nové technologie. 

Ta však má uplatnění najít nejen v boji; může se hodit třeba i za situací, ve kterých armáda pomáhá složkám integrovaného záchranného systému – jako je třeba odstraňování následků teroristického útoku, připomněla Andrea Vondráková z ČVUT. Z této vysoké školy se vedle Katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT zapojuje také Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT


Prvním cílem bylo zařízení vyvinout – Američané se zaměřili na medicínskou část projektu a čeští odborníci ladí technickou stránku – přičemž první prototyp se již zkouší a výzkumnýtým chystá ve spolupráci s armádou i terénní testování. Pavel Smrčka z katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství na biomedicínském inženýrství v Kladně připomněl, že tým připravující konstrukci senzorů má na co navázat. 

"Jako první prototyp je v systému použitý náš systém Flexi Guard, který umožňuje s velkou přesností měřit různé vitální funkce. Ten byl již úspěšně aplikován v případě těžkých terénních podmínek, například v pilotním provozu s hasiči nebo zdravotnickými záchranáři," poznamenal Smrčka. Dalším krokem směřujícím ke zdokonalení bude úprava senzorů tak, aby co nejlépe vyhovovaly bojovému nasazení. Znamená to především jejich vylehčení – plus takové přizpůsobení, aby se daly snadno používat společně s neprůstřelnou vestou a další standardní výstrojí. 

Kdo přežije – a kdo ne? 

Vedle záležitostí technického charakteru je třeba řešit i další souvislosti. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů počítačové katedry připomněl, že jestliže systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením, nemuselo by to jen pomáhat urychlit vyžádání pomoci a zdravotnickou evakuaci raněného. 


Z vyhodnocení dat o základních životních funkcích může mikropočítač vytvořit poměrně spolehlivý odhad pravděpodobnosti přežití zraněných vojáků – a to jsou informace, s nimiž by se snadno dalo dále automaticky pracovat. Dávat elektronice boží pravomoci však aktuálně není v plánu. "Přestože je zde velký potenciál pro aplikaci metod umělé inteligence, projekt zatím nemá ambici toto rozhodování plně automatizovat," potvrzuje Bureš. 

URL| https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/vojaci-armada-cidla-senzory-technologie-vyvoj.html



7. 6. 2021; Technický týdeník

ČVUT v Praze spolupracuje s Univerzitou Johnse Hopkinse, Univerzitou obrany, Armádou ČR a NATO ACT IH na inovativním systému pro sledování vitálních f

Tým výzkumníků z ČVUT v Praze spolupracuje s kolegy z americk é Univerzity Johnse Hopkinse, Univerzity obrany, Armády ČR, NATO Allied Command

Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub na systému, který má pomáhat při ošetřování raněných vojáků v bojov ých situac ích nebo při řešení krizových situací, ve kterých armáda pomáhá složkám Integrovaného záchranného systému. Aktuálně probíhají testy prvního prototypu, který bude dále rozšiřován a nasazen v ter énn ích testech ve spolupr áci s Arm ádou ČR.

"Pro ČVUT je spolupráce v obranném a bezpečnostním sektoru velice důležitá. Máme odborné kapacity v řadě technologických i oborových směrů a jsme připraveni je využít v rámci třetí role univerzity tak, abychom efektivně podpořili stát a společnost. Nově zahájený projekt s elitní americkou Univerzitou Johnse Hopkinse a dalšími partnery vnímám jako efektivní příležitost synergie mezi armádními složkami a akademickou sférou,"říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Při vedení bojové činnosti vojenských jednotek nebo zapojení armády do řešení různých krizových situací, například odstraňování následků teroristického útoku, dochází k hromadnému zranění více vojáků. Pro vojenské zdravotníky nebo příslušníky jednotky se speciálním zdravotnickým výcvikem pro poskytování rozšířené první pomoci v poli (Combat Life Saver, CLS) je situace často nepřehledná a ztěžuje vyšetření zraněného vojáka. " Tím pádem je ztíženo i stanovení míry, do jaké je ohrožen na životě a je potřeba prioritizovat jeho ošetření a následnou evakuaci. Vojáci mají na sobě 30 až 50 kg výstroje, mohou se nacházet pod palbou, nebo může být v dan é oblasti z r ůzn ých d ůvod ů sn ížen á viditelnost, "popisuje situaci bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová z Def Sec Innovation Hub.

" Otázka rychlosti poskytnutí odborné péče je pro raněné zcela zásadní. První pomoc musí být poskytnuta v pr ůb ěhu prvn ích 10 minut od okam žiku zran ěn í. V prvn í hodin ě (tzv. "Golden Hour") má být dosaženo chirurgického ošetření s provedením život zachraňujících výkonů a stabilizace raněného pro další transport. Pružnost a efektivita odsunového řetězce často rozhoduje o šanci na přežití zraněných. V p řípad ě hromadn ých ztr át a velk ého po čtu ran ěn ých je nezbytn é ře šit jejich třídění, v jak ém po řad í m á b ýt zdravotnick ý odsun realizov án. A pr áv ě do t éto oblasti je n áš výzkum s vyu žit ím nov ých technologi í zam ěřen," upřesňuje plk. Hynek Schvach z Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Efektivní podpora tohoto procesu je předmětem systému Digital Triage Assistant (DTA). Na záměru DTA je zajímavé, že na konceptuální úrovni začal jako studentský projekt na Univerzitě Johnse Hopkinse (JHU). Postupně se rozšířil do rozsáhlého projektu, na kterém v současné době spolupracují Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT, Center for Leadership Education z Whiting School of Engineering na Univerzitě Johnse Hopkinse, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub, Def Sec Innovation Hub, Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, Katedra organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Armáda ČR. Získané poznatky a základní návrh systému již byl prezentován na workshopu NATO "Biosensors supporting Healthcare in Missions - Consolidating and Defining the Possibilities of mplementation"v květnu 2021.

Zjednodušeně lze říci, že odborníci z JHU aktuálně vyvíjejí medicínský model problému a ČVUT zajišťuje technickou část projektu s využitím průběžných konzultací s bezpečnostními experty. " Vojáci jsou vybaveni senzory, které snímají informace o vybraných životních funkcích, které jsou nejvíce relevantní pro určení stavu zraněného vojáka. Tento systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením, "popisuje funkci systému doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT a pokračuje: " Tím podstatným způsobem urychlí proces vyžádání pomoci a zdravotnické evakuace raněného. Ze zjištěných údajů mikropočítač průběžně vyhodnocuje vitální data raněných a předává je zdravotníkovi k odhadu pravděpodobnosti přežití zraněných vojáků. Přestože je zde velký potenciál pro aplikaci metod umělé inteligence, projekt zatím nemá ambici toto rozhodování plně automatizovat."

Systém může pracovat v několika režimech. Pokud například není potřeba v konkrétní situaci dodržovat radiový klid, zjištěné údaje jsou po síti přenášeny na serverovou část, která umožní zobrazit pozice vojáků, jejich stav a další doplňující data v mapě. Konstrukce samotných senzorů představuje v rámci projektu velkou výzvu. " Jako první prototyp je v syst ému aktu áln ě pou žit ý n áš syst ém Flexi Guard, kter ý umo žňuje s velkou p řesnost í m ěřit r ůzn é vit ál n í funkce. Tento syst ém byl ji ž úsp ěšn ě aplikov án v p řípad ě t ěžk ých ter énn ích podm ínek, například v pilotn ím provozu s hasi či nebo zdravotnickými záchranáři, "uvádí Dr. Pavel Smrčka z Katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

V dalších fázích projektu DTA pak bude zapotřebí senzory upravit tak, aby byly co nejlépe kompatibilní se standardní výstrojí vojenských jednotek. " Řešit budeme například kompatibilitu s nepr ůst řelnou vestou nebo co nejni žší váhu daného zařízení. V tom pom ůžou prvn í poznatky z ter énn ího testov án í ve spolupr áci s Univerzitou obrany a s Arm ádou ČR. Projekt nedávno získal velmi pozitivní zpětnou vazbu od specialistů z NATO ACT. K tomu p řisp ělo i zapojen í vojensk ých expertů z r ůzn ých oblast í od za čátku projektu, "dodává doc. Miroslav Bureš z Fakulty elektrotechnické ČVUT.


7. 6. 2021; nasregion.cz

Tým z ČVUT získal robota, který chodí po schodech a tančí! Pomůže jim v soutěži o 70 milionů korun

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, se kterou se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat.


"Je to první komerčně dostupný kráčející robot. A tu největší unikátnost vidím v tom, že umí zdolávat prostředí, která jsou normálně obývaná lidmi," řekl Jan Faigl, který vede laboratoř výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL. "Umí zdolat schodiště, prahy a obrubníky mu také nevadí. To sice do nějaké míry zvládnou také jiné platformy jako třeba pásové i kolové, ale toto je první robot, který opravdu míří dál na to komerční nasazení," zdůraznil vědec.

Podle šéfa týmu robotiků Tomáše Svobody dovednosti "robopsa" vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. Navíc je podle Svobody SPOT celkem svižný – může kráčet rychlostí až pět kilometrů za hodinu. Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál. Nejdříve však musí dostat nástavbu – senzorický systém, který rozšíří schopnosti robota vnímat okolní prostředí a pohybovat se v neznámém terénu. V podzemí mají bezdrátové sítě kvůli mnoha překážkám omezený dosah, proto moduly sloužící ke vzájemné komunikaci robotů budou přenášet jenom minimální množství informací. Základní cena robota se pohybuje okolo 1,5 milionu korun, ke kterým bude potřeba přičíst ještě náklady za další "vylepšení".

Tým vědců z FEL čeká v září letošního roku finále soutěže DARPA Subterranean Challenge. Dosud závodili jako nesponzorovaný tým, ale prosincová podpora od pořádající Agentury ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) jim umožnila investovat do přístrojového vybavení – včetně zmíněného robota. Soutěž simuluje v reálném prostředích záchranu osob po závalech či jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů – osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn. Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů, což je zhruba 72,8 milionu korun.


URL| https://nasregion.cz/praha/tym-z-cvut-ziskal-robota-ktery-chodi-po-schodech-a-tanci-pomuze-jim-v-soutezi-o-70-milionu-korun/

« zpět na obsah

 


7. 6. 2021; vedavyzkum.cz

Kdo je na vrcholu ve vývoji umělé inteligence? Česko!

Věda, která se dělá v České republice, má často mezinárodní ohlas. České mozky bodují v mnoha oborech, tradičně také v umělé inteligenci (AI). Za zmínku stojí dva nedávné úspěchy, které zaznamenali na Fakultě informačních technologií Vysokéhoučení technického v Brně a Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Oba týmy patří právem mezi světové jedničky.

Oblast rozpoznávání řeči na VUT je na absolutní špičce


Vysoké učení technické v Brně se objevilo na žebříčku podle Arnet Miner v oblasti "Speech recognition" v první pětici institucí, které ovládají oblast dolování informací z řeči. A je to jediný pomyslný zářez České republiky. Na žebříčku dominuje VUT společně se společnostmi Google, Facebook, Carnegie Mellon University nebo IBM. Tento úspěch má na svém kontě skupina BUT Speech@FIT, kterou vede Jan Černocký z Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií. Vědeckým ředitelem skupiny je Lukáš Burget. Spolu s Černockým a ještě dalším členem skupiny Pavlem Matějkou jsou zařazeni do seznamu stovky nejvlivnějších světových výzkumníků v oblasti rozpoznání řeči.


Tým BUT Speech@FIT


V žebříčku nejúspěšnějších vědců v oblasti umělé inteligence napříč kategoriemi se v první stovce umístil také Tomáš Mikolov, který je absolventem VUT. Nyní působí na CIIRC ČVUT. Má za sebou kariéru ve společnostech Google, Microsoft i Facebook.


Nicméně kromě umístění v žebříčku bodovala skupina BUT Speech@FIT za posledního půl roku na mnoha dalších mezinárodních soutěžích. Jedná se o "challenges", kde jsou všem týmům k disposici stejná data, stejné podmínky a výsledky se vyhodnocují podle známé metodiky. Je v nich tedy možné se objektivně srovnat s ostatními světovými laboratořemi. Z početné konkurence soutěžících týmů se umístili na 2. místě v NIST Open Speech Analytic Technologies, kde se soutěžilo v přepisu řeči z velmi složitých prostředí. Dalším úspěchem bylo 2. místo VUT v VoxCeleb Speaker Recognition Challenge 2020 v kategorii diarizace (určení, kdo v rozhovoru kdy mluví). 3. místo obsadil systém VUT v soutěži Efficient QA na konferenci NeurIPS (zodpovídání dotazů).


"Úspěch v žebříčku nás těší, ale hodnocení může být trochu subjektivní. My více slavíme při umístění na mezinárodní soutěži. Dostaneme zadaný úkol, tedy zvukový soubor řeči, z kterého dolujeme informace," vysvětluje skromně Černocký, jehož skupina konkuruje světovým hráčům v poli AI a často vyhrává.


Dolování informací z řeči, které se dělá tým Černockého, není pouhé přepisování slov. Rozborem dat z řeči můžeme dostat i klíčová slova, pohlaví nebo věk – v těchto doménách lze úlohu dobře nadefinovat a korektně přepsat trénovací data. Pomocí AI lze detekovat i emoce mluvčího nebo úroveň vzdělání a další. Tady se ale AI potýká s nepřesnými daty – ani lidé si leckdy nejsou jistí.


"Já jsem na Fakultě informačních technologií skoro od jejího vzniku. Sešla se tady dobrá parta nadšených odborníků a zároveň jsme dobře zapadli do toho, co už se na vznikající fakultě dělalo. V mé skupině je dnes deset různých národností a hodně spolupracujeme se zahraničními partnery. Máme za to, že když budeme otevření – ať už v publikacích, open-source softwaru nebo právě v práci s kolegy a kolegyněmi z celého světa, vyplatí se to. A zatím to klape," usmívá se Černocký nad tím, v čem je skupina unikátní a co jí přináší tah na branku.


Černocký říká, že na to, jak jsme maličká země, je pozice jeho oboru velmi silná. V mezinárodní komunitě se ví, že "speech" se dělá v USA, Číně … a v Česku. Řeč je ale jen jedno z odvětví AI, která byla podle Černockého ještě přibližně před deseti lety velmi rozdrobená – každé mělo své techniky nesrozumitelné pro "ty druhé". To se změnilo díky neuronovým sítím a hlubokému učení – díky tomu se jednotlivé obory přiblížily, odborníci mezi sebou začali více komunikovat a celý obor to neskutečně "nakoplo", takže experti na řeč, počítačovou lingvistiku nebo počítačové vidění dokáží mezi sebou sdílet zkušenosti.


"Protože je v České republice velká základna v AI, bodujeme a jsme hodně vidět v zahraničí. Přijde mi, že u nás to lidé zatím nevidí. To je škoda, protože si myslím, že si zasloužíme větší pozornost třeba ministerstev nebo grantových agentur. AI patří mezi významné vědecké obory v České republice. A nejenom v Brně," doplňuje Černocký, vyjmenovává další vynikající pracoviště v Plzni, Liberci, Ostravě a v Praze a zmiňuje také iniciativu AI Czechia, která se snaží umělou inteligenci v Česku propagovat.


Vědci z ČVUT bodovali v Amazon Research Awards


Výzkum AI na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se umístil v prestižním Amazon Research Awards. Projekty byly hodnoceny z hlediska vědy, kreativity a potenciálu ovlivnit společnost. Amazon poskytuje vítězům finanční prostředky na výzkum po dobu jednoho roku. Mezi 101 vědci oceněnými společností Amazon figurují kybernetik Jiří Matas z Katedry kybernetiky s projektem v oblasti počítačového vidění a kybernetik Jan Faigl z Katedry počítačů, který využívá AI k vytváření komunikačních map podzemních prostor.


Jiří Matas a Jan Fajgl (Foto: FEL ČVUT)


Jiří Matas se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění. V Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Training neural networks on non-differentiable losses. Řešení tohoto projektu může přispět ke zlepšení kvality mobilních aplikací. Například pomocí mobilního fotoaparátu se vyfotografují a následně přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo se prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.


"První výsledky ve výzkumu daného problému už máme, byly publikovány na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru, European Conference on Computer Vision," vysvětluje Matas.


Jan Faigl uspěl s projektem Communication Maps Building in Subterranean Environments, který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech. Výzkum je motivovaný online vytvářením komunikační infrastruktury v dopředu neznámém prostředí, ale s využitím modelů podobných prostředí a dat získaných v aktuálním prostředí.


Fajgl vysvětluje využití projektu v praxi: "Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí. Tím přispějeme k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná."


Autor: Vědavýzkum.cz (ED)


Zdroj: Arnet Miner, VUT (1, 2), ČVUT, Amazon Science


URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/kdo-je-na-vrcholu-ve-vyvoji-umele-inteligence-cesko


7. 6. 2021; Náš region Praha

Robot týmu z ČVUT chodí po schodech i tančí. Pomůže jim v soutěži o více než 70 milionů korun

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL).

Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, se kterou se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky.

Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. "Je to první komerčně dostupný kráčející robot.

A tu největší unikátnost vidím v tom, že umí zdolávat prostředí, která jsou normálně obývaná lidmi," řekl Jan Faigl, který vede laboratoř výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL.

Podle šéfa týmu robotiků Tomáše Svobody dovednosti "robopsa" vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. Navíc je podle Svobody SPOT celkem svižný – může kráčet rychlostí až pět kilometrů za hodinu.

Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál. Nejdříve však musí dostat nástavbu – senzorický systém, který rozšíří schopnosti robota vnímat okolní prostředí a pohybovat se v neznámém terénu.

Základní cena robota se pohybuje okolo 1,5 milionu korun, ke kterým bude potřeba přičíst ještě náklady za další "vylepšení". Tým vědců z FEL čeká v září letošního roku finále soutěže DARPA Subterranean Challenge. Soutěž simuluje v reálném prostředích záchranu osob po závalech či jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů – osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn. Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů, což je zhruba 72,8 milionu korun. *


Foto: ČVUT


6. 6. 2021; irozhlas.cz

Dron v Libyi zaútočil v autonomním režimu na člověka. ‚Je to poprvé v historii,‘ uvádí zpráva OSN

Na první pohled nejde o nic neobvyklého. Při konfliktu v Libyi mezi mezinárodně uznávanou vládou se sídlem v Tripolisu a jednotkami polního maršála Chalífy Haftara zaútočil dron na jednoho z vojáků. Jenže ten dron v tu chvíli nikdo neřídil, operoval v plně autonomním režimu. Podle zprávy OSN, na kterou upozornil server Business Insider, se tak stalo poprvé v historii. Profesor Jan Faigl z ČVUT a další experti se shodují, že jde o velký milník.

K události došlo v březnu 2020. V Turecku vyrobená kvadrokoptéra Kargu-2 určená pro takzvané asymetrické konflikty a antiteroristické operace si za svůj cíl vybrala jednoho z Haftarových vojáků, který v tu chvíli ustupoval z boje. Dron jej začal pronásledovat, uvádí s odkazem na zprávu OSN server Business Insider.

Dron v tu chvíli operoval ve „vysoce efektivním autonomním režimu, který nevyžaduje žádného lidského dispečera“. „Smrtící autonomní zbraňový systém byl naprogramovaný k útoku na cíl, aniž by vyžadoval spojení mezi operátorem a zbraní,“ uvádí ve zprávě experti Rady bezpečnosti OSN.


https://www.youtube.com/watch?v=DUJLGzPwMQ4&ab_channel=STM


Podle nich jde o příklad použití zbraně v režimu „vystřel a zapomeň“, kdy operátor pouze zadá cíl nebo úkol, zbraň uvede do chodu a ona už pak na cíl míří samostatně, případně plní úkol bez cizího zásahu.


Jestli byl útok úspěšný, nebo jak dopadl dron, který nese trhavinu a bojuje tak, že do svého cíle narazí a zničí nejen jej, ale i sám sebe, zpráva podle serveru neuvádí. Podle Zaka Kallenborna, který se specializuje na drony a autonomní systémy, jde ale o první podobný případ v historii.

I podle profesora Jana Faigla z Českého vysokého učení technického (ČVUT) jde o velký milník, i když není přesvědčený, že jde o první případ v historii. „Spíš bych řekl, že je to první, o kterém se mluví,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Technologie potřebné k podobnému útoku jsou známé už desítky let. „To řešení nemusí být tak sofistikované,“ popsal Faigl s tím, že není jasné, jestli dron použil nějaký druh umělé inteligence, nebo navádění třeba pomocí tepla.


„Technologický pokrok je ten, že je tam dron, který se dokáže autonomně navigovat. Už několik desítek let máme autonomní rakety, které se navádějí k cíli a sledují terén. Tam nám to tak zvláštní nepřijde, ale tady je ta technologie o trochu pokročilejší a možná i nebezpečnější,“ vysvětluje.

Etické otázky

Událost ale vyvolala mezi experty obavy z budoucnosti autonomních dronů. „Jak často nesprávně identifikují cíl?“ ptá se Kallenborn. Organizace Human Rights Watch začala volat po zákazu „zabijáckých robotů“. Vede kampaň za „preventivní zákaz vývoje, výroby a používání plně autonomních zbraní“.


Podle Faigla nejsou obavy na místě, i když celý incident má řadu, hlavně etických problémů. „Umělá inteligence nabízí technické prostředky, které si mnohdy nedokážeme ani domyslet,“ řekl s tím, že vědecká komunita se právě těmito etickými aspekty i možným zneužitím této technologie zabývá.

„I kapesní nožík může v nesprávných rukou nadělat slušnou paseku, aniž by to bylo primárním účelem. Ty technologie se tady objevují a velká otázka je, jakým způsobem jsme schopní je regulovat a jak jsme schopni takovou regulaci hlídat,“ doplňuje.


Otázkou podle profesora z ČVUT je, jestli v tomto případě opravdu měl dron na člověka zaútočit. „Je tam opravdu ten úmysl udělat něco, co se samo spustí a začne to zabíjet lidi?“ ptá se.

Česká armáda podobnou technologii podle profesora Faigla nepoužívá: „Mám zkušenost z obranných kruhů a tam jsem vždycky slyšel, že chtějí mít vždycky – říkají tomu ‚man in the loop‘ – toho člověka, který rozhoduje v kritických situacích.“

Obecně autonomní létání dronů je v České republice i Evropské unii zakázané. „Dodržuje se, že tam pořád je pilot – říká se tomu sice bezpilotní prostředky, ale je tam pilot na zemi - a létá se na přímou viditelnost. Pilot na zemi musí mít přímý kontakt, minimálně v civilní sféře, se vzdušným prostředkem. Z tohoto pohledu armáda může mít – zvlášť v nějakém konfliktu – jiná pravidla,“ dodal Faigl.



5. 6. 2021; halonoviny.cz

Deset tuzemských robotů. Fiktivních i skutečných…

Slovo robot je jedním z mála, které dala čeština cizím jazykům ve 20. století. Na počátku tohoto roku to bylo sto let, co byla poprvé nastudována slavná hra Karla Čapka R. U. R. - jednotou divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové, oficiální premiéra pak byla v Národním divadle v Praze 25. ledna 1921. A například znovuotevřená expozice v Muzeu kuriozit a rekordů v Pelhřimově právě toto významné jubileum připomíná. O ní koneckonců ještě bude řeč v následujícím přehledu deseti nejslavnějších robotů, ať už skutečných nebo smyšlených, kteří mají co do činění s Československem nebo Českou republikou. A začínáme samozřejmě Čapkovým dramatem…

Rossumovi roboti


Vědeckofantastické drama Karla Čapka R. U. R. varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Dodnes patří mezi nejpopulárnější Čapkova díla a prakticky každý zná i reálný příběh o tom, jak sám autor nevěděl, jak umělé bytosti pojmenovat. Radil se s bratrem Josefem. Karel navrhoval labor, ale to mu neznělo hezky. Zalíbil se mu až Josefův návrh, robot, odvozený od slova robota. A jméno pana Rossuma, vynálezce robotů, zase Čapek odvodil ze slova rozum. Roboti nebyli pro Čapka žádným mechanismem ani oživlou hmotou, nýbrž zázrakem biologických a chemických dovedností člověka. Nechápal je jako stroje, a proto psal vždy slovo Robot s velkým písmenem. Byli to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankenstein britské spisovatelky Mary Shelleyové.


Golem


Myšlenka na umělé bytosti v podání Karla Čapka nebyla nová. Lidstvo napadala odpradávna, jak dokládají třeba legendy o Golemovi. A v Čapkově době byla postava Golema velmi populární, spisovatele inspiroval podvědomě: »RUR je vlastně

převod pověsti o Golemovi v moderní formu. To mě ovšem napadlo teprve, když kus byl hotov. U čerta, to je vlastně přece Golem, řekl jsem si, Robot je Golem provedený

v masové tovární výrobě.« Asi netřeba příliš zdůrazňovat, že nejslavnějším filmovým Golemem je ten z dvoudílné komedie Císařův pekař a Pekařův císař. Autorem výtvarného návrhu hliněného monstra, které ožívá po vložení magického šému do otvoru na čele, byl sochař Jaroslav Horejc. Po umělcově smrti získala autorská práva jeho jediná dcera Dagmar Dományová, a ta zažalovala všechny, kdo podobu Golema používali. Tím vysoudila statisíce korun českých. Takže filmový obr je uvězněný v ateliérech na Barrandove a nikdo bez souhlasu Dományové k němu nemá přístup.


Myšpulínovi roboti


Schválně - která slavná česká fiktivní postava sestrojila nejvíce robotů? Rozhodně je to Myšpulín ze slavného českého komiksu Čtyřlístek, který baví děti (i dospělé) již od roku 1969 a před sedmi lety jej právě nejmenší čtenáři v oficiálním průzkumu zvolili jako nejoblíbenější ze všech. Zatímco fenka Fifinka se o kamarády stará jako typická žena, zajíc Pinďa je rychlý a dobře slyší a prasátko Bobík zase oplývá silou, kocour Myšpulín je typickým vynálezcem. A jeho vědeckou mysl proslavil například APOBAB (Automatická pohádková babička), MADOR (Malý domácí robot) či RODOM (Robot domácnosti). Ovšem nejoriginálnější byl díl Robot to zařídí, kde Myšpulín místo domácích, školních či jiných specifických robotů dostal od Vítka Pilného (nomen omen) za úkol vymyslet takového robota, »co by za mě udělal vůbec všechno«. Asi netřeba dodávat, že se to celé zvrtne, a robot za člověka i jí, pije nebo se koupe. A to Čtyřlístku náležitě zkříží plány…


Thespian


Tenhle robot není filmový ani pohádkový, ale skutečný. Je to hlavní lákadlo populárního libereckého science centra iQLANDIA – rovněž, jako podobné instituce, bojujícího s koronavirovými problémy. Reklamy a billboardy lákající k návštěvě iQLANDIE, to je v hlavní roli právě Thespian. A není jediný, stejný humanoidní robot, jehož pořízení stojí zhruba dva miliony korun, baví návštěvníky i v Planetáriu Ostrava. Mluvící robot je plně programovatelný a ovládá se pomocí blízkého dotykového displeje, kde lze přesně nastavit, co bude říkat a jak se bude hýbat. To umožnuje počítač s výkonným procesorem a diskem, na němž jsou uložené všechny pohybové funkce a operační prostředí. Umí mluvit hlasem skutečného člověka a v Liberci se několikrát během dne spouští tzv. online mód, kdy robot reaguje na otázky návštěvníků v reálném čase. Thespian je využíván v patnácti zemích světa, a to například i jako pomocník na rozlehlých letištích nebo jako průvodce v muzeích.


Skejto


Nejen v zahraničí však vznikají roboti. V poslední době vzbudil ohlas například ryze český robot -dvounohý SK8O (Skejto). Je mnohem levnější a z valné části 3D vytištěný! Na světlo světa jej letos přivedli tři studenti Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Vyrobili jej za přibližně čtvrt roku s využitím běžně dostupných součástek. Již samotný název naznačuje, že na rozdíl od jiných robotů tento umí tzv. dynamický pohyb, který spočívá v tom, že dokáže dle potřeby efektivně ohýbat a natahovat nohy, překonávat překážky, poskakovat na místě či vyrovnat šťouchnutí od poblíž stojícího člověka či objektu. Možná právě v době, kdy čtete tyto řádky, se SK8O učí skákat přes švihadlo nebo kopat do fotbalového míče…


Věrný robot


V roce 1967 vznikla navýsost povedená televizní inscenace divadelní aktovky Stanislawa Lema s Jiřím Valou v hlavní roli. Odehrává se v daleké budoucnosti. Ke známému spisovateli přinesou zřízenci nového robota, jehož si neobjednal.

Je zaplacený, proto si ho nechá.

Robot se osvědčí jako dokonalý sluha. Má jednu slabost: v nepřítomnosti pána si »přihýbá« ze zásuvek elektrického proudu a z přemíry energie se snaží stvořit si dokonalého člověka. Při návštěvě hostů se dovídáme o nectnostech robotů vůbec. Policejní komisař vypráví o robotovi, který uniká stíhání. Na několika místech zavraždil své pány. A náš robot se záhy dá do podobně zběsilého díla. Hra z oblasti sci-fije ironií s krutým podtextem. Ne člověk stroje, ale stroje budou jednou ovládat člověka, nebude-li lidstvo rozumné.


Kult značky ABC


Vzpoura mozků je kultovní český komiks, který vycházel v časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců v letech 1977–1979. Scenáristou byl Václav Šorel, kreslířem František Kobík. Znovu vyšel v publikaci ABC Speciál 86 a ABC Speciál (podzim 2008). Autor Václav Šorel napsal komiks v polovině 70. let 20. století, zpola z obdivu k počítačům a zpola z obavy, kam se jejich vývoj dostane. Inspirací pro dvojici Šorel/Kobík byly úspěchy světové kosmonautiky (např. přistání člověka na Měsíci, mise vesmírných sond k planetám Sluneční soustavy). Vzpoura mozků líčí návrat mezihvězdné expedice na Zemi, kde mezitím proběhla vzpoura robotů, a lidé se musí bránit. Vystupují zde tzv. hlavní robot (koule) a robot #1, robot #2, robot #3 atd.


Emil


Robotek Emil byl v šedesátých letech ústřední postavou série velmi oblíbených a úspěšných filmových grotesek. Emilovi se v nich často nedaří hned realizovat své vždy nejlepší úmysly. Vždy má ale kolem sebe plejádu přátel za světa lidí (Boženku, Mílu a Karla) a zvířátek, s kterými zažívá nespočet humorných příběhů a situací. V každém díle seriálu nakonec vítězí Emílkův důvtip a dobrota, se kterou hledá společnou řeč s lidmi. A když už byla řeč o pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit, v rámci sta let od prvního užití slova robot v něm najdete právě i Emila -repliku postavičky, která v Československé televizi účinkovala coby předchůdce Večerníčku v unikátní kolekci prvních pohádek na dobrou noc.


Matylda


Psal se rok 2018, když do Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově přibyl technologicky velmi zajímavý exponát. Šlo o humanoidního robota Matyldu, který však ještě předtím absolvoval jako vůbec první cestu autostopem z Jablonce nad Nisou do Pelhřimova. V průběhu 7 dnů Matylda urazila 1718 km! Matylda je humanoidní robot, který vznikl jako open source projekt v dílně OpenTechLab Jablonec nad Nisou a původně sloužil k edukativním účelům, konkrétně k výuce robotiky, ale je také terapeutem a umělcem. Umožňují to různé senzory, jako je gyroskop, akcelerometr a mimo jiné také mikrofony, které jí umožňují po určitém naprogramování i zcela autonomní chování. A mimochodem – letos, v rámci sta let slova robot, si našla kluka. A není jím nikdo jiný než právě výše zmíněný Emil, respektive jeho kovová postavička, kterou v minulém století vytvořil František Nebřenský.


Pepíno


Matyldin osud inspiroval studenty SPŠ a SOU Pelhřimov k vytvoření její pokročilejší verze – robota Pepína.

Výroba jim zabrala více než 300 hodin tisku na 3D tiskárně a účelem bylo vytvořit didaktickou pomůcku při výuce. Matyldu pořadatelé zapůjčili na výstavu do Technického muzea v Brně, ale oba robotí kluky – tedy Emila a Pepína – si můžou návštěvníci prohlédnout přímo v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Díky uvolnění vládních opatření proti šíření nového typu koronaviru má opět otevřeno, a to každý den od 9 do 17 hodin. Jsme rádi, že můžeme končit dnešní Téma optimisticky, ne vždy tomu tak v době pandemické bývalo…


FOTO – archiv




5. 6. 2021; prumyslovaekologie.cz

Na FEL ČVUT se otevírá špičková laboratoř pro vývoj pokročilých materiálů. Cílem jsou "neopotřebitelné" díly

Skupina pokročilých materiálů, která působí v rámci katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, uvádí do provozu novou špičkově vybavenou laboratoř, které dominuje přístroj k přípravě tenkých povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování. Tým profesora Tomáše Polcara zde bude hledat ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. "Svatým grálem" je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.

Nová laboratoř Skupiny pokročilých materiálů se nachází v budově Fakulty elektrotechnické FEL ČVUT v Praze 6 - Dejvicích a právě v těchto dnech se otevírá její testovací provoz. Ve výbavě laboratoře jsou dvě povlakovací zařízení, 3D optický interferometrický profiloměr pro měření tloušťky povlaků a jejich vnitřního pnutí a zařízení k analýzám přilnavosti. Právě na výzkum speciálních materiálových povlaků o tloušťce typicky 1–5 mikrometru se skupina prof. Polcara zaměřuje dlouhodobě a má už za sebou několik českých i mezinárodních projektů podpořených prestižními granty. Pražská laboratoř se nyní zaměří především na řešení, která lze co nejrychleji přivést do výroby.


Vysokovýkonové pulzní magnetronové naprašování jako game changer

Dominantou nové laboratoře je unikátní povlakovací zařízení střední velikosti určené k průmyslovým aplikacím. Zařízení je vybaveno čtyřmi katodami, z nichž se rozprašuje požadovaný materiál. Unikátnost spočívá v tom, že každá katoda je napájená svým vlastním vysokovýkonovým pulzním zdrojem HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering). Výkon v pulzu je až jeden megawatt, což vytvoří vysoce ionizované plazma slibující zcela nové vlastnosti připravených povlaků.

Oproti standardním technologiím mají povlaky připravené metodou HIPIMS vyšší hustotu, a tím i odolnost vůči korozi či vyšší tvrdost. Zároveň tato metoda umožnuje povlakovat komplikované tvary či díry, což je zatím stále jednou z limitací stávajících depozičních technik. Experti nyní připravují povlaky z neželezných slitin (takzvané High Entropy Alloys), keramické vrstvy či vrstvy snižující tření.

Vakuová komora má objem 470 litrů, což je dostatečné například pro povlakování až 1000 vrtáků během jediné depozice nebo jedné velké formy pro automobilový průmysl. Vzhledem k velikosti aparatury je tak možné spojit vývoj vrstev s jejich přímým aplikováním na reálné součástky dodané průmyslovými partnery. Výrazně se tím uspíší cesta nových povlaků na trh.


Cíl: odolná řešení vhodná k sériové výrobě

"Akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, ale opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Naším hlavním cílem je dodat průmyslu komplexní řešení," říká Dan Karpinski ze Skupiny pokročilých materiálů. Nová laboratoř a možnost vývoje v průmyslových podmínkách je tím velmi atraktivní pro firmy, které chtějí povlaky nově aplikovat či vylepšit. Zájem o zařízení ze strany firem je už nyní vysoký.

Prof. Polcar nedávno získal jako koordinátor EU projekt Lubricoat v celkové výši 52 mil Kč, který je plně založen na možnostech nové laboratoře a kde průmysloví partneři z Německa a Španělska přispějí částkou převyšující 17 milionů Kč.


4. 6. 2021; tzb-info.cz

FEL_Camp ČVUT naučí účastníky postavit elektrárnu, řídit robota nebo dešifrovat radiosignál

Na místě pobytu není zdroj elektrické energie ani internetové připojení, účastníci si je musí zajistit svépomocí. Teprve poté mohou zahájit simulovanou záchrannou misi.


Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL) na začátku srpna pořádá už třetí úspěšný FEL_Camp, týdenní letní akci pro studentky a studenty se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie.


Organizátoři FEL_Campu, především z řad vyučujících Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak snaží účastníkům zprostředkovat realistický zážitek i dobrodružnou atmosféru, která studenty motivuje při plnění úkolů. Základní zkušenosti s programováním nebo pájením si díky tomu studentky a studenti mohou možná poprvé vyzkoušet v praxi a v kontextu různých situací. Během několika dní si sami zprovozní solární elektrárnu, sestaví kameru pro noční vidění nebo vyšlou drony a roboty prozkoumat nedostupný terén.


"Po semestru, který jsme všichni kvůli covidu strávili doma, jsme s kamarádkou přemýšlely, co podnikneme o prázdninách a FEL_Camp zněl jako zajímavý způsob, jak zjistit, k čemu se mi studium elektrotechniky může hodit v praxi. Nejvíc jsem si užila, když jsme se učili pájet nebo jsme pořádali radiový orientační běh Hon na lišku. Poznala jsem fajn partu, vyzkoušela si nové věci - doma si člověk jen tak solární elektrárnu nepostaví," sdílí dojmy z loňského FEL_Campu studentka Kateřina Poláková.


Prázdninového pobytu se tradičně účastní studentky a studenti třetích a čtvrtých ročníků středních škol i gymnázií. Ti, kdo o studiu na FEL uvažují, se tak mohou mimo jiné seznámit s vyučujícími i staršími spolužáky. Vítáni jsou totiž také nově přijatí prváci a prvačky nebo absolventi prvních ročníků.


"Byla to skvělá příležitost naučit se něco nového, strávit pár dní v přírodě a poznat nové lidi. Program byl velmi lákavý a překvapila mě i velmi dostupná cena. Oceňuji, že fakulta podporuje takovéhle akce. Nejvíc jsem si užila celkovou atmosféru tábora. I když se mému týmu nedařilo, bralo se to s humorem," popisuje svůj zážitek studentka Tereza Petrčková a na závěr shrnuje také důvody, proč by měli letos na FEL_Camp vyrazit i ostatní: "Poznají bandu příjemných lidí, osahají si věci v praxi. Kde jinde by člověk mohl vidět plovoucí elektrárnu na Orlíku nebo dozimetr přidělaný na klacku. A taky se hned na začátku podívají do útrob fakulty. Za normálních okolností se člověk do bunkru nedostane."


Pro účast na FEL_Campu 2021, který proběhne od 2. do 6. srpna, je třeba se registrovat na webových stránkách akce, kde jsou k dispozici také další fotky nebo videoreportáže z předchozích ročníků. Organizátoři vyberou 20 nejlepších uchazečů, ale není třeba se obávat nedostatečných znalostí. Cílem je sestavit různorodý tým. Někdo bude pájet, jiní programovat, stavět robota nebo hledat indicie, orientační body v terénu či luštit šifry. Důležité je spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Přihlásit se je možné s kamarády i jednotlivě, FEL_Camp je ideální místo, kde se seznámit s lidmi podobných zájmů.

URL| https://elektro.tzb-info.cz/elektrotechnika-pro-skoly/22346-fel-camp-cvut-nauci-ucastniky-postavit-elektrarnu-ridit-robota-nebo-desifrovat-radiosignal




4. 6. 2021; orobotice.cz

VIDEO: Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT, aby posílil jejich


šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi. Jak mu to u nás na univerzitní půdě svědčí, se můžete podívat ve videu.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah


URL| https://www.orobotice.cz/video-ctyrnohy-robot-spot-posilil-tym-robotiku-fakulty-elektrotechnicke-cvut/


4. 6. 2021; b2b-nn.com

FEL ČVUT otevírá laboratoř pro vývoj "neopotřebitelných" dílů

Skupina pokročilých materiálů, která působí v rámci katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, uvádí do provozu novou špičkově vybavenou laboratoř, které dominuje přístroj k přípravě tenkých povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování. Tým profesora Tomáše Polcara zde bude hledat ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. "Svatým grálem" je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.

Nová laboratoř Skupiny pokročilých materiálů se nachází v budově Fakulty elektrotechnické FEL ČVUT v Praze 6 – Dejvicích a právě v těchto dnech se otevírá její testovací provoz. Ve výbavě laboratoře jsou dvě povlakovací zařízení, 3D optický interferometrický profiloměr pro měření tloušťky povlaků a jejich vnitřního pnutí a zařízení k analýzám přilnavosti. Právě na výzkum speciálních materiálových povlaků o tloušťce typicky 1–5 mikrometru se skupina prof. Polcara zaměřuje dlouhodobě a má už za sebou několik českých i mezinárodních projektů podpořených prestižními granty. Pražská laboratoř se nyní zaměří především na řešení, která lze co nejrychleji přivést do výroby.


Vysokovýkonové pulzní magnetronové naprašování jako game changer

Dominantou nové laboratoře je unikátní povlakovací zařízení střední velikosti určené k průmyslovým aplikacím. Zařízení je vybaveno čtyřmi katodami, z nichž se rozprašuje požadovaný materiál. Unikátnost spočívá v tom, že každá katoda je napájená svým vlastním vysokovýkonovým pulzním zdrojem HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering). Výkon v pulzu je až jeden megawatt, což vytvoří vysoce ionizované plazma slibující zcela nové vlastnosti připravených povlaků. Oproti standardním technologiím mají povlaky připravené metodou HIPIMS vyšší hustotu, a tím i odolnost vůči korozi či vyšší tvrdost. Zároveň tato metoda umožnuje povlakovat komplikované tvary či díry, což je zatím stále jednou z limitací stávajících depozičních technik. Experti nyní připravují povlaky z neželezných slitin (takzvané High Entropy Alloys), keramické vrstvy či vrstvy snižující tření.

Vakuová komora má objem 470 litrů, což je dostatečné například pro povlakování až 1000 vrtáků během jediné depozice nebo jedné velké formy pro automobilový průmysl. Vzhledem k velikosti aparatury je tak možné spojit vývoj vrstev s jejich přímým aplikováním na reálné součástky dodané průmyslovými partnery. Výrazně se tím uspíší cesta nových povlaků na trh.


Cíl: odolná řešení vhodná k sériové výrobě

"Akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, ale opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Naším hlavním cílem je dodat průmyslu komplexní řešení," říká Dan Karpinski ze Skupiny pokročilých materiálů. Nová laboratoř a možnost vývoje v průmyslových podmínkách je tím velmi atraktivní pro firmy, které chtějí povlaky nově aplikovat či vylepšit. Zájem o zařízení ze strany firem je už nyní vysoký. Prof. Polcar nedávno získal jako koordinátor EU projekt Lubricoat v celkové výši 52 mil Kč, který je plně založen na možnostech nové laboratoře a kde průmysloví partneři z Německa a Španělska přispějí částkou převyšující 17 milionů Kč.

TZ

@RadekVyskovsky


4. 6. 2021; ceskatelevize.cz

Čtyřnohý robot na ČVUT

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Překonává překážky v náročném terénu, zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohého robota Spot mají nově k dispozici kybernetici z ČVUT. Přístroje americké výroby hodlají vylepšit a využít ve finále prestižní robotické soutěže agentury Darpa pro pokročilé výzkumné projekty. Robota si český tým mohl dovolit i díky prémii ve výši jednoho a půl milionu dolarů od ministerstva obrany Spojených států. Tu dostal za předchozí umístění mezi třemi nejlepšími týmy z celého světa.


redaktor ČT

Při procházce v parku Spot ukázal zejména ostatním psům, co všechno dovede. Je to pejsek, není to pejsek. Ti z robotického konkurenta většinou nebyli moc nadšení. Spot umí třeba překonávat i zatím neznámou překážku. Díky kameře, která mu řekne, jak zhruba daleko jsou jednotlivé objekty a jak moc má zvednout nohu. Kdyby náhodou ztrácel stabilitu, pomůže mu ten arzenál /nesrozumitelné/, které pomáhají udržovat stabilitu. Zajímavé je, že hůř se mu teď jde, protože jde proto sluníčku a to mu svítí přímo do kamery. I to se možná projevilo při mém dalším pokusu o stejný standup. Kdyby se mu to nepodařilo, tak zatím je celá řada /nesrozumitelné/.


Tomáš SVOBODA, veoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT

Zároveň dokáže snímat jakoby zatížení těch jednotlivých kloubů, takže on se jako snaží adaptivní řídit ten krok podle toho, jak se zrovna, která noha o něco opírá.


redaktor ČT

Co naopak Spot přímo z výroby Boston Dynamics nemá, to je možnost plně autonomního režimu. Právě jistou úroveň svobodné vůle se mu do této nástavby snaží vložit čeští vědci z ČVUT. Pro případ, že by se robot vymknul kontrole, dá se vždycky rychle vypnout bezpečnostním tlačítkem.




3. 6. 2021; autologistika.cz

ČVUT otevírá špičkovou laboratoř pro vývoj materiálů

Katedra řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT uvádí do provozu novou špičkově vybavenou laboratoř, které dominuje přístroj k přípravě tenkých povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování.

Tým profesora Tomáše Polcara zde bude hledat ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. "Svatým grálem" je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.

Nová laboratoř Skupiny pokročilých materiálů se nachází v budově Fakulty elektrotechnické FEL ČVUT v Praze 6 – Dejvicích a právě v těchto dnech se otevírá její testovací provoz. Ve výbavě laboratoře jsou dvě povlakovací zařízení, 3D optický interferometrický profiloměr pro měření tloušťky povlaků a jejich vnitřního pnutí a zařízení k analýzám přilnavosti.

Právě na výzkum speciálních materiálových povlaků o tloušťce typicky 1–5 mikrometru se skupina prof. Polcara zaměřuje dlouhodobě a má už za sebou několik českých i mezinárodních projektů podpořených prestižními granty. Pražská laboratoř se nyní zaměří především na řešení, která lze co nejrychleji přivést do výroby.

Vysokovýkonové pulzní magnetronové naprašování jako game changer

Dominantou nové laboratoře je unikátní povlakovací zařízení střední velikosti určené k průmyslovým aplikacím. Zařízení je vybaveno čtyřmi katodami, z nichž se rozprašuje požadovaný materiál. Unikátnost spočívá v tom, že každá katoda je napájená svým vlastním vysokovýkonovým pulzním zdrojem HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering). Výkon v pulzu je až jeden megawatt, což vytvoří vysoce ionizované plazma slibující zcela nové vlastnosti připravených povlaků. Oproti standardním technologiím mají povlaky připravené metodou HIPIMS vyšší

hustotu, a tím i odolnost vůči korozi či vyšší tvrdost. Zároveň tato metoda umožnuje povlakovat komplikované tvary či díry, což je zatím stále jednou z limitací stávajících depozičních technik. Experti nyní připravují povlaky z neželezných slitin (takzvané High Entropy Alloys), keramické vrstvy či vrstvy snižující tření.

Vakuová komora má objem 470 litrů, což je dostatečné například pro povlakování až 1000 vrtáků během jediné depozice nebo jedné velké formy pro automobilový průmysl. Vzhledem k velikosti aparatury je tak možné spojit vývoj vrstev s jejich přímým aplikováním na reálné součástky dodané průmyslovými partnery. Výrazně se tím uspíší cesta nových povlaků na trh.

Cíl: odolná řešení vhodná k sériové výrobě

"Akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, ale opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Naším hlavním cílem je dodat průmyslu komplexní řešení," říká Dan Karpinski ze Skupiny pokročilých materiálů.

Nová laboratoř a možnost vývoje v průmyslových podmínkách je tím velmi atraktivní pro firmy, které chtějí povlaky nově aplikovat či vylepšit. Zájem o zařízení ze strany firem je už nyní vysoký. Prof. Polcar nedávno získal jako koordinátor EU projekt Lubricoat v celkové výši 52 mil Kč, který je plně založen na možnostech nové laboratoře a kde průmysloví partneři z Německa a Španělska přispějí částkou převyšující 17 milionů Kč.




3. 6. 2021; automakers.cz

ČVUT otevírá špičkovou laboratoř pro vývoj materiálů

Katedra řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT uvádí do provozu novou špičkově vybavenou laboratoř, které dominuje přístroj k přípravě tenkých povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování.

Tým profesora Tomáše Polcara zde bude hledat ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. "Svatým grálem" je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.

Nová laboratoř Skupiny pokročilých materiálů se nachází v budově Fakulty elektrotechnické FEL ČVUT v Praze 6 – Dejvicích a právě v těchto dnech se otevírá její testovací provoz. Ve výbavě laboratoře jsou dvě povlakovací zařízení, 3D optický interferometrický profiloměr pro měření tloušťky povlaků a jejich vnitřního pnutí a zařízení k analýzám přilnavosti.

Právě na výzkum speciálních materiálových povlaků o tloušťce typicky 1–5 mikrometru se skupina prof. Polcara zaměřuje dlouhodobě a má už za sebou několik českých i mezinárodních projektů podpořených prestižními granty. Pražská laboratoř se nyní zaměří především na řešení, která lze co nejrychleji přivést do výroby.

ysokovýkonové pulzní magnetronové naprašování jako game changer

Dominantou nové laboratoře je unikátní povlakovací zařízení střední velikosti určené k průmyslovým aplikacím. Zařízení je vybaveno čtyřmi katodami, z nichž se rozprašuje požadovaný materiál. Unikátnost spočívá v tom, že každá katoda je napájená svým vlastním vysokovýkonovým pulzním zdrojem HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering). Výkon v pulzu je až jeden megawatt, což vytvoří vysoce ionizované plazma slibující zcela nové vlastnosti připravených povlaků. Oproti standardním technologiím mají povlaky připravené metodou HIPIMS vyšší

hustotu, a tím i odolnost vůči korozi či vyšší tvrdost. Zároveň tato metoda umožnuje povlakovat komplikované tvary či díry, což je zatím stále jednou z limitací stávajících depozičních technik. Experti nyní připravují povlaky z neželezných slitin (takzvané High Entropy Alloys), keramické vrstvy či vrstvy snižující tření.

Vakuová komora má objem 470 litrů, což je dostatečné například pro povlakování až 1000 vrtáků během jediné depozice nebo jedné velké formy pro automobilový průmysl. Vzhledem k velikosti aparatury je tak možné spojit vývoj vrstev s jejich přímým aplikováním na reálné součástky dodané průmyslovými partnery. Výrazně se tím uspíší cesta nových povlaků na trh.

Cíl: odolná řešení vhodná k sériové výrobě

"Akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, ale opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Naším hlavním cílem je dodat průmyslu komplexní řešení," říká Dan Karpinski ze Skupiny pokročilých materiálů.

Nová laboratoř a možnost vývoje v průmyslových podmínkách je tím velmi atraktivní pro firmy, které chtějí povlaky nově aplikovat či vylepšit. Zájem o zařízení ze strany firem je už nyní vysoký. Prof. Polcar nedávno získal jako koordinátor EU projekt Lubricoat v celkové výši 52 mil Kč, který je plně založen na možnostech nové laboratoře a kde průmysloví partneři z Německa a Španělska přispějí částkou převyšující 17 milionů Kč.


URL| https://www.automakers.cz/cvut-otevira-spickovou-laborator-pro-vyvoj-materialu


3. 6. 2021; All for Power

Teplárenství na cestě k dekarbonizaci

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí. Studie připravená týmem Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu Climate Investment Capacity ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Studie ukazuje, že bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

Česká republika nestanovila jasné cíle v oblasti klimatu pro teplárenství a dosud nemá speciální strategii pro nízkouhlíkovou transformaci odvětví. Jedním z hlavních podkladových materiálů tak je doporučení Uhelné komise o postupném ukončení těžby a spalování uhlí v České republice. V prosinci 2020 Komise doporučila postupné ukončení využívání uhlí do roku 2038, avšak tento termín Vláda ČR dosud neschválila. Ke skutečnému vyřazení spalování uhlí v sektoru vytápění může dojít z mnoha důvodů dříve než k tomuto datu. Mezi tyto důvody patří celkové hospodářské a politické prostředí související s dlouhodobými cíli EU v oblasti dekarbonizace, dostupnost a rostoucí náklady na kapitál s postupným upřednostňováním nízkouhlíkových technologií, pokles objemu bezplatných povolenek pro sektor vytápění a rostoucí cena emisních povolenek v důsledku revize právních předpisů v rámci systému emisního obchodování v Evropské unii (EU ETS).


Investiční potřeba pro nízkouhlíkovou transformaci sektoru teplárenství


V první řadě je vhodné, aby byly investice do transformace v sektoru teplárenství v souladu s tzv. taxonomií udržitelných činností EU. Taxonomie je klasifikační systém, který umožňuje zjistit, zda je investice v souladu s dlouhodobými plány a závazky Evropské unie v oblasti udržitelného rozvoje a klimatu. Taxonomie je součástí Akčního plánu Evropské komise pro financování udržitelného růstu a jejím cílem je podporovat trend udržitelných investic a snížit riziko "greenwashingu"1. Nesoulad investic s taxonomií může v blízké budoucnosti způsobit řadu výzev pro provoz zařízení. Může to například vést k nižšímu přístupu ke kapitálu nebo k vyšším nákladům na kapitál poskytovaný finančními institucemi, jako jsou fondy EU, a tím také omezit konkurenceschopnost těchto zařízení.

Nízkouhlíková transformace však není vždy přímá a použití taxonomie udržitelných činností v EU vytváří určitou nejistotu. Ekonomické činnosti, které jsou neslučitelné konceptem klimatické neutrality a kde existují technologické alternativy, nejsou v souladu s taxonomií. Touto aktivitou je například spalování uhlí pro výrobu tepla. Taxonomie však uznává, že přechod na uhlíkovou neutralitu není vždy přímočarý, tj. není technologicky a ekonomicky proveditelný v krátké době, a tak taxonomie dočasně umožňuje některé přechodné činnosti, které dosud nejsou v souladu s klimatickou neutralitou. U sektoru vytápění se to týká především spalování zemního plynu. Pro tato odvětví stanoví taxonomie mezní hodnoty indikátorů, které určují, zda lze takovou činnost považovat za udržitelnou. Finální podoba těchto hodnot pro jednotlivé sektory se v době psaní tohoto článku stále připravuje, což vytváří určitou nejistotu v investičních rozhodnutích teplárenských společností.

V případě České republiky je transformace tepláren na spalování zemního plynu identifikována jako přechodné řešení. Jak dokládá níže uvedená argumentace pro různé kategorie instalací, sektor teplárenství nemá mnoho okamžitých alternativ na straně dodávky tepla. Je potřeba zdůraznit, že změny na straně nabídky (výroba tepla) musí být spojeny se změnami v poptávce po teple, tj. u konečných spotřebitelů. Transformace výrobní základny pro dodávky tepla musí odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti ze strany spotřebitelů (a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku). Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňovaly postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích. Rozvoj těchto řešení je dlouhodobým úkolem a sektor teplárenství tak bude hledat krátko a střednědobá řešení, která poskytnou čas na rozvoj vhodného mixu nízkouhlíkových technologií jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.

Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím, nesmí v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů EU v oblasti dekarbonizace (ve smyslu "taxonomie" EU, Nařízení EU 2020/852 a obecného přechodu na klimatickou neutralitu), proto budou muset být tato zařízení v nadcházejících desetiletích doplněna buď "ozeleněním" plynu, nebo nahrazena jinými technologiemi. Ačkoli "ozelenění" plynu může být důležitým prvkem budoucí trajektorie dekarbonizace, není v současné době jasně ukotveno technologicky, ekonomicky ani politicky.

V kategorii tepláren nad 300 MWt je prakticky možné uvažovat pouze o jejich rekonstrukci umožňující spalování zemního plynu. Zdá se, že v současnosti není alternativa, jak tyto teplárny zrekonstruovat tak, aby emitovaly méně emisí skleníkových plynů. I když je také teoreticky možné transformovat tato zařízení na spalování a spoluspalování biomasy, je to v praxi obtížně proveditelné kvůli potřebě obstarat, přepravovat a skladovat velké množství udržitelné biomasy, které vyváží dosažené snížení emisí. Z těchto důvodů teplárenské společnosti neplánují stavět nová zařízení v této velikostní kategorii. To samé pak platí pro využití dalších paliv (například energetického využití komunálního odpadu).

V kategorii tepláren mezi 50 MWt a 300 MWt je v současnosti technologicky a ekonomicky možné uvažovat pouze o modernizaci zařízení na spalování zemního plynu nebo hybridní řešení na spalování zemního plynu a biomasy. Rekonstruovat nebo postavit zařízení využívající biomasu jako výhradní palivo není možné ze stejných důvodů, které byly diskutovány výše. Analyzovali jsme také možnost zařízení v této velikostní kategorii na bázi energetického využití komunálního odpadu a alternativních pevných paliv. Tato zařízení pravděpodobně nedosáhnou vyššího výkonu než 50 MWt kvůli povaze paliva, jeho omezené dostupnosti a velkým dovozním vzdálenostem, a proto nemohou být alternativou v této kategorii.

U zařízení pod 50 MWt je výběr paliv flexibilnější, ale stále poněkud omezený. Tato kategorie v současnosti zahrnuje převážně zařízení do 20 MWt, na která se nevztahuje systém EU ETS, a proto jsou mimo definici sektoru vytápění pro účely analýzy investiční potřeby. Tato zařízení však často prošla rekonstrukcí nebo modernizací, a tedy realizovala do určité míry svůj dekarbonizační potenciál. U nových zařízení v této kategorii je možné vedle zemního plynu a / nebo biomasy uvažovat i o zařízeních založených na energetickém využití komunálního odpadu a alternativních pevných palivech. Poslední dvě technologická řešení však nejsou vždy proveditelná, protože potřebují odpovídající spolehlivý přísun odpadu nebo alternativních paliv, který je specifický pro dané místo. Rovněž není možné rekonstruovat stávající zařízení tak, aby v nich bylo možné používat tato paliva, proto se v této kategorii předpokládají pouze nová zařízení.

Na základě těchto vymezení je pravděpodobné, že transformace teplárenství bude v krátkodobém až střednědobém horizontu realizována zejména prostřednictvím nahrazení uhlí zemním plynem a částečně také biomasou a odpadem (spolu s očekávaným rozvojem obnovitelných zdrojů energie). Na základě těchto závěrů jsme vytvořili dva scénáře, optimistický a konzervativní, pro odhad investičních nákladů transformace teplárenství do roku 2030. Do scénářů byla zahrnuta pouze zařízení nad 20 MWt. Optimistický scénář identifikuje odhad nejnižších nákladů, zatímco konzervativní scénář počítá s vyšší úrovní nákladů.

Podle optimistického scénáře je celková požadovaná investice v období 2021–2030 odhadnuta na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč (v nominálních cenách daného roku). Obrázek I představuje rozdělení investiční potřeby podle typu a velikosti zařízení. Je vidět, že většinu investičních potřeb představují instalace do 50 MWt. Největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Celkově se předpokládá, že zhruba dvě třetiny současné výroby dodávaného tepla z uhlí budou zajištěny rekonstrukcemi nebo novými zdroji na zemní plyn, zhruba pětina uhlí bude nahrazena biomasou, zhruba 13 % dodávaného tepla z uhlí bude nahrazeno novými zdroji založenými na energetickém využití komunálního odpadu a alternativních pevných paliv.

Předpokládáme, že Investice budou provedeny postupně. Do roku 2025 budou realizovány projekty, které byly připraveny již před rokem 2020. Některé z nich nemusí přímo odpovídat potřebám uhlíkové neutrality, protože jsou zaměřeny na zařízení na konci své životnosti. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající cca. 70-80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část cca. 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.


Současné investice do nízkouhlíkové transformace sektoru teplárenství


Abychom pochopili, jak si Česká republika vede na cestě při plnění svých investičních potřeb v oblasti energetické tranzice, konkrétně v sektoru teplárenství, sledovali jsme také současné toky těchto investic. V letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč. Nejvyšší objem byl investován v roce 2014 (Obr. II), zejména díky Národnímu investičnímu plánu (NIP). V letech 2016–2018 dosahovaly tyto investice cca. 3 miliardy Kč/rok.

Obrázek 2 rozděluje investice do tří skupin: investice v souladu s taxonomii EU, přechodné investice a investice, které nejsou v souladu s taxonomií EU. První kategorie zahrnuje investice do výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie a investice do energetické účinnosti rozvodů tepla. Druhá kategorie zahrnuje investice do spalování zemního plynu. Třetí kategorie zahrnuje investice snižující emise uhelných zařízení.

V období 2014-2019 tak 21,9 miliard korun, resp. dvě třetiny investic, tvořily investice, které vedly ke snížení emisí v zařízeních spalujících uhlí bez výměny paliva. Z tohoto důvodu tyto investice nelze považovat za investice v souladu s taxonomii. Vzhledem k tomu, že k této investici došlo poměrně nedávno, bude muset být amortizována před koncem své typické 20leté životnosti. To bude vyžadovat přijetí opatření ze strany státu, pokud jde o účetní pravidla, a umožnění například urychleného odpisu investice, aby tento problém nezabránil transformaci těchto zdrojů. Struktura investičních toků s vyšším podílem těch, které nejsou v souladu s taxonomii, odráží skutečnost, že dotační programy v té době podporovaly snížení, nikoli eliminaci emisí.

Obrázek 2 však také ukazuje, že tato kategorie investic v průběhu času klesala. V letech 2018 a 2019 představovaly investice v souladu s taxonomií včetně přechodných investic 75 % a 66 % celkového objemu. Z objemu investic v souladu taxonomii v období 2014–2019 pak směřovalo 40 %, tj. 4,48 miliardy Kč, na snížení ztrát při distribuci tepla. Dalších 39 % (tedy 4,38 miliardy Kč) investic v souladu s taxonomii představovaly přechodné investice do nových zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny spalováním zemního plynu. Zbývající 2,37 miliardy Kč, neboli 21 % objemu investic v souladu s taxonomii, představovaly také přechodné investice do modernizace a rekonstrukce stávajících uhelných zařízení, které umožní spalovat zemní plyn a / nebo biomasu.

Ve sledovaném období bylo 80 % kapitálových výdajů financováno ze soukromých zdrojů (vlastní zdroje a komerční půjčky). Tyto investice však byly ve většině případů podpořeny, respektive iniciovány díky existenci veřejných politik a programů. Jednalo se o již zmiňovaný NIP jako součást EU ETS a poté o konkrétní grantová schémata nabízená operačními programy (OP) Evropského fondu pro regionální rozvoj a Kohézním fondem, včetně OP "Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost" (OP PIK) dříve OP "Podnikání a inovace" (OPPI) a OP "Životní prostředí" (OPŽP) implementující fondy EU.

Roli veřejných financí tak dokazuje i dynamika investic v období 2014–2019. Granty pokrývaly 17 % z celkového objemu investic, s rostoucím podílem v průběhu času, až na 35 % z objemu investic podporovaných OP. Nižší objemy investic v letech 2016–2017 jsou způsobeny pozdním zahájením OP PIK financovaného z fondů EU v rámci víceletého finančního rámce EU 2014–2020. Na rozdíl od grantových schémat zdroje z NIP a EU ETS nejsou přímo zahrnuty v investičních tocích: kdykoli teplárny realizovaly investice ze svých vlastních zdrojů, bylo to na základě a v hodnotě volně poskytovaných emisních povolenek.

V příštím desetiletí se očekává, že největší roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, který alokuje cca. 40 miliard Kč na podporu českého teplárenství. Druhým zdrojem financování je Facilita na podporu oživení a odolnosti, která má podporovat modernizaci rozvodných sítí tepla. A konečně se očekává provozní podpora kombinované výroby tepla a elektřiny. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.


Doporučení pro další transformaci teplárenství


Na základě dvou případových studií (CEnergy a Teplárna Písek) jsme dále připravili set doporučení pro další transformaci teplárenství.

Diverzifikace a flexibilita paliva jsou klíčem k optimalizaci provozu teplárny a snížení jejích nákladů. Diverzifikace rovněž umožňuje snížit citlivost tepláren na vnější faktory, jako jsou fluktuace cen paliva, ceny emisních povolenek a změny v regulačním prostředí. I z těchto důvodů také finanční instituce preferují financování nízkouhlíkových technologií oproti fosilním palivům (a zejména uhlí).

Přechod na zemní plyn je krátkodobou technologickou alternativou, která může umožnit snížení emisí relativně nákladově efektivním a časově přijatelným způsobem. Úroveň snížení emisí je však pouze 40–50 %, není to tedy cesta k dosažení uhlíkové neutrality. V budoucnu bude nutné zařízení dále modernizovat, aby umožňovala využít "ozeleněný plyn" nebo jiné zdroje energie s nižším obsahem uhlíku. V krátkodobém horizontu může pomoci dosáhnout větší flexibility a schopnosti poskytovat podpůrné služby.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Omezený potenciál mají také další obnovitelné zdroje, například teplo z bioplynu.

Energetické využití odpadu je řešení menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady. Situaci mohou komplikovat protichůdné zájmy.

Plynové turbíny a systémy akumulace energie pomocí baterií mohou výrazně zlepšit flexibilitu energetických systémů. Technologie, které umožňují regulaci dodávky elektrické energie v krátké době, významně přispívají ke spolehlivosti výroby a dodávky elektřiny a tepla.

Dalším způsobem, jak zajistit flexibilitu systému, je poskytovat energetické služby zákazníkům. Kdykoli dojde k rekonstrukci teplárny, je žádoucí vzít v úvahu budoucí vývoj poptávky a nabídky tepla. Dále je vhodné pracovat na snižování požadavků během špičky, aby se předešlo potřebě řešit tyto situace pomocí dodatečných dodávek a / nebo skladováním energie.

Rekonstrukce rozvodů tepla je dalším významným investičním opatřením, zejména do oprav a rekonstrukcí parních rozvodů. Přechod na rozvody s nižší teplotou média může významně snížit tepelné ztráty. Potřebu páry pro některé technologie je možné v některých případech nahradit parními vyvíječi přímo u odběratelů namísto neekonomické dopravy páry do vzdálenějších míst soustavy.

Případové studie ukazují, že investice do rozsáhlé rekonstrukce jak výroby tepla, tak tepelných sítí jsou vysoké a bude je potřeba realizovat v krátkém časovém rámci. Naše případové studie dále ukazují, že pro řešení transformace teplárenství bude vhodně nastavená investiční, resp. provozní podpora těchto investic klíčová.

Studie byla zpracována v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného v rámci Evropské iniciativy v oblasti klimatu (EUKI – www.euki.de) německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti (BMU).


1 Označení "udržitelné" pro aktivity, které ve skutečnosti udržitelné nejsou.


Foto: Obr. 1 – Investiční potřeby pro přechod českého teplárenství v letech 2021-2030, v mil. Kč

Foto: Obr. 2 – Investice do energetické tranzice a dekarbonizace českého teplárenství rozdělené podle souladu s taxonomií udržitelných investicí EU, v miliardách Kč Poznámka: Odhady představují pouze primární investiční toky, tj. ty, které vytvářejí nová nebo další fyzická aktiva. Proto neodrážejí výdaje spojené s nehmotnými (měkkými) opatřeními, jako jsou energetické audity, příprava projektů, dokumentace a podobně. Hlavními zdroji údajů byly zprávy v rámci EU ETS, inventarizace projektů NIP, OPPIK, OPPI a OPŽP a data sdružení COGEN Czech.


O autorovi: Jaroslav Knápek, Michaela Valentová et al., Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze Celá studie je ke stažení zde: https://ekonom. feld.cvut.cz/cs/katedra/lide/valenmi7/ci c2030/reports/ipp-teplarenstvi-reportfinal. pdf


2. 6. 2021; fzone.cz

Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT napodobují s drony let hejna ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů)

Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob

Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech. " Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně, " říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. " K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu, " poznamenává Martin Saska.


Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

" Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB, " dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


1. 6. 2021; strojirenstvi.cz

Sen o neopotřebitelných nástrojích se na FEL ČVUT snaží proměnit v realitu

Tým profesora Tomáše Polcara na Fakultě elektrotechnické ČVUT hledá ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. "Svatým grálem" je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými. Nyní uvedli do provozu novou špičkovou laboratoř.


Nová laboratoř Skupiny pokročilých materiálů se nachází v budově Fakulty elektrotechnické FEL ČVUT v Praze 6 - Dejvicích a právě v těchto dnech se otevírá její testovací provoz. Ve výbavě laboratoře jsou dvě povlakovací zařízení, 3D optický interferometrický profiloměr pro měření tloušťky povlaků a jejich vnitřního pnutí a zařízení k analýzám přilnavosti. Právě na výzkum speciálních materiálových povlaků o tloušťce typicky 1–5 mikrometru se skupina prof. Polcara zaměřuje dlouhodobě a má už za sebou několik českých i mezinárodních projektů podpořených prestižními granty. Pražská laboratoř se nyní zaměří především na řešení, která lze co nejrychleji přivést do výroby.


Vysokovýkonové pulzní magnetronové naprašování

Dominantou nové laboratoře je unikátní povlakovací zařízení střední velikosti určené k průmyslovým aplikacím. Zařízení je vybaveno čtyřmi katodami, z nichž se rozprašuje požadovaný materiál. Unikátnost spočívá v tom, že každá katoda je napájená svým vlastním vysokovýkonovým pulzním zdrojem HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering). Výkon v pulzu je až jeden megawatt, což vytvoří vysoce ionizované plazma slibující zcela nové vlastnosti připravených povlaků. Oproti standardním technologiím mají povlaky připravené metodou HIPIMS vyšší hustotu, a tím i odolnost vůči korozi či vyšší tvrdost. Zároveň tato metoda umožnuje povlakovat komplikované tvary či díry, což je zatím stále jednou z limitací stávajících depozičních technik. Experti nyní připravují povlaky z neželezných slitin (takzvané High Entropy Alloys), keramické vrstvy či vrstvy snižující tření.

Vakuová komora má objem 470 litrů, což je dostatečné například pro povlakování až 1000 vrtáků během jediné depozice nebo jedné velké formy pro automobilový průmysl. Vzhledem k velikosti aparatury je tak možné spojit vývoj vrstev s jejich přímým aplikováním na reálné součástky dodané průmyslovými partnery. Výrazně se tím uspíší cesta nových povlaků na trh.


Cíl: odolná řešení vhodná k sériové výrobě

"Akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, ale opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Naším hlavním cílem je dodat průmyslu komplexní řešení," říká Dan Karpinski ze Skupiny pokročilých materiálů. Nová laboratoř a možnost vývoje v průmyslových podmínkách je tím velmi atraktivní pro firmy, které chtějí povlaky nově aplikovat či vylepšit. Zájem o zařízení ze strany firem je už nyní vysoký. Prof. Polcar nedávno získal jako koordinátor EU projekt Lubricoat v celkové výši 52 mil Kč, který je plně založen na možnostech nové laboratoře a kde průmysloví partneři z Německa a Španělska přispějí částkou převyšující 17 milionů Kč.


29. 5. 2021; expats.cz

Czech Technical University receives dog-like SPOT robot to explore unknown terrain

The University will use the robot to support the Czech team at the upcoming DARPA Robotics Challenge final in September.


Robotics researchers from Czech Technical University (ČVUT) in Prague have received the first commercially-available four-legged SPOT robot from Boston Dynamics. The university will equip it with various detectors to support the Czech team competing in the world DARPA Robotics Challenge.

The most unique feature of SPOT is that it can walk unhindered though most urban areas, climbing up stairs, through doorsteps, and over curbs without difficulties.


Some other wheeled and tracked robots also manage to do this well, but this is the first robot of its kind designed for commercial use, says Jan Faigl, head of the ČVUT robotics laboratory of artificial intelligence.


SPOT can also move quite fast, walking up to five kilometers per hour.

ČVUT researchers will also give it a kind of backpack allowing for deployment in unknown terrain. It will contain various sensors, like those used by parking assistants, and computing units.

As a result, this device will create a map of the robot's surroundings, allowing for its precise localisation, says Tomáš Svoboda, who leads ČVUT's CRAS-NORLAB team in the DARPA competition held by the U.S. Defense Advanced Research Projects Agency.

Additionally, cameras will allow SPOT to look around and automatically detect artifacts, he added.

The basic SPOT robot costs about 1.5 million crowns without the additional equipment.

In September, the Czech team will deploy SPOT and other robots in the DARPA final, attempting to defend their third place finish from the previous two rounds.


Even though the Czech team started as a self-financed body, their success made it eligible for DARPA prize money, which allowed the purchase of new equipment including SPOT.

The DARPA challenge is designed to simulate real-life rescue situations at disaster sites, and competing teams of robots have one hour to find as many artifacts as possible. These can be buried people, gas leaks, mobile phones, backpacks, and other items.

In the future, these cutting-edge robots are intended to assist human rescuers in real-life situations, exploring terrain too dangerous for humans.


28. 5. 2021; Automa

Za Emilem Širůčkem

Vážení a milí čtenáři, v pátek 9. dubna 2021 zemřel ve věku nedožitých 67 let Ing. Emil Širůček, ředitel nakladatelství FCC Public.

Emil Širůček vystudoval elektrotechnickou průmyslovku v Pardubicích a Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. Pracoval jako technolog v podniku ČKD Trakce a od roku 1980 jako odborný a později vedoucí redaktor časopisu Elektrotechnik v tehdejším SNTL – Státním nakladatelství technické literatury. V roce 1991 odešel do firmy FCC Folprecht, která z iniciativy jejího majitele, pana Miloslava Folprechta, odkoupila vydavatelská práva na časopisy Elektrotechnik a Elektrotechnický obzor a sama začala vydávat časopis Elektro. Emil Širůček byl šéfredaktorem časopisu Elektro a po vzniku nakladatelství FCC Public, které se v roce 1994 oddělilo od firmy FCC Folprecht, se stal ředitelem nakladatelství.

Nakladatelství FCC Public vydávalo kromě časopisu Elektro také časopis Světlo, krátce i Radio, a v roce 1995 zde poprvé vyšel rovněž časopis Automa. V roce 1997 jsem do časopisu Automa nastoupil já a Emil Širůček mě trpělivě učil novinářskému a vydavatelskému řemeslu, které jsem jako technik a konstruktér vůbec neznal. Absolvovali jsme spoustu jednání a porad, dohadovali jsme se o plánech, o termínech, o rozpočtu a o všem, co k chodu nakladatelství patří. Mým ředitelem byl až do roku 2014, kdy majitel firmy Miloslav Folprecht rozhodl, že se nakladatelství rozdělí na samostatné časopisy. Emil Širůček zůstal ředitelem FCC Public, které dále vydává časopisy Elektro a Světlo. Přesto jsme se stále potkávali na tiskových konferencích, na veletrzích u nás i v zahraničí i na odborných konferencích, které nakladatelství pořádalo. A občas i v jeho kanceláři v Libni, kde jsme probírali věci pracovní i osobní. Jen už jsem nechodil za svým ředitelem, ale za kolegou a přítelem.

Emil Širůček zemřel náhle, po krátké nemoci. Zpráva o jeho úmrtí mě velmi zaskočila, zasáhla a zarmoutila. Dovolte mi mým jménem, jménem našeho ředitele Petra Špůra i všech členů redakce vyjádřit upřímnou účast a soustrast pozůstalým.


Foto:


O autorovi: Petr Bartošík, šéfredaktor


20. 5. 2021; ict-nn.com

Výzkumníci AI z FEL ČVUT obstáli v globální konkurenci

Výzkum umělé inteligence (AI) na Fakultě elektrotechnické ČVUT pronikl do nejprestižnější společnosti 59 univerzit ve 13 zemích. Mezi 101 vědci oceněnými společností Amazon figurují prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky s projektem v oblasti počítačového vidění a prof. Jan Faigl z katedry počítačů, který využívá umělou inteligenci k vytváření komunikačních map podzemních prostor.

Dalším z důkazů vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch našich odborníků v Amazon Research Award 2020 (ARA). Zařadili se tak mezi zástupce univerzit, jako MIT, Stanford, Princeton nebo Yale, které bude následující rok program ARA podporovat. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení. Díky společnosti Amazon tak bude moci Fakulta elektrotechnická ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Úspěšné projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné projekty z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Řešení zlepší kvalitu mobilních aplikací, které překládají cizojazyčné texty na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Training neural networks on non-differentiable losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi).

"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Výzkum se zaměřuje na vyučované náhradní funkce, které při učení konvolučních neurálních sítí nejen hledají parametry vhodné pro daný problém, ale zároveň pomocí tzv. metric learning vylepšují náhradní funkce. Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

"První výsledky ve výzkumu daného problému už máme, byly publikovány na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru, European Conference on Computer Vision," dodává.

Komunikační mapu využijí týmy záchranářských robotů při průzkumu neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Communication Maps Building in Subterranean Environments (česky Budování komunikačních map v podzemním prostředí), který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech:

"Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.

Výzkum je motivovaný online vytvářením komunikační infrastruktury v dopředu neznámém prostředí, ale s využitím modelů podobných prostředí a dat získaných v aktuálním prostředí.

"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," dodává profesor Faigl.

Další informace o Amazon Research Awards a jejích letošních nositelích najdete zde: 2020 Amazon Research Awards recipients announced.

TZ

@RadekVyskovsky

The post Výzkumníci AI z FEL ČVUT obstáli v globální konkurenci first appeared on ICT NETWORK NEWS.

URL| https://cz.ict-nn.com/vyzkumnici-ai-z-fel-cvut-obstali-v-globalni-konkurenci/



Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk