ČVUT - Fakulta elektrotechnická

2. 7. 2021; idnes.cz

Tohle naštve. Měsíce analýz hledačů UFO shodil algoritmus absolventa ČVUT

V roce 2016 zachytili filmaři v Utahu pomocí dronu rychle letící objekt. Měsíce analýz a debat utnul algoritmus DeFMO, za kterým stojí absolvent ČVUT. Stačil mu k tomu jeden jediný snímek a z UFO se vyklubal raroh.

Filmaři Sam Chortek a Jimmy Chappie v roce 2016 natáčeli kousek od městečka Beaver ve státě Utah dokument. Při kontrole natočeného materiálu si na záznamu z dronu všimli velmi rychle letícího objektu, který se mihl krajinou.

Záznam pochopitelně zveřejnili na internetu a okamžitě se stal v komunitě hledačů UFO nejen senzací, ale také předmětem debat, diskuzí a někdy i sofistikovaně vypadajících analýz natočeného videa.

Zkoumání se zpravidla soustředilo zejména na ověření, zda nejde o nějaký CGI efekt, nebo filmový trik. Což se, k nadšení všech zúčastněných, nepotvrdilo, záznam z kamery byl netknutý.

Nadšení z důkazu UFO ukončil až absolvent ČVUT a aktuálně student doktorského studia na univerzitě ETH v Curychu. Na jeden snímek z videa totiž pustil svůj algoritmus DeFMO - Deblurring and Shape Recovery of Fast Moving Objects, tedy Odstraňování neostrosti a obnovování tvaru rychle se pohybujících objektů.

„Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” vysvětluje původní plány při vývoji algoritmu jeho autor, Denys Rozumnyi.

Algoritmus využívá metodu strojového učení.

Raroh velký

Jeho trénink spočívá v tom, že původní ostrý snímek je uměle rozostřen a algoritmus se snaží rozmazaný obrázek zrekonstruovat tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal originálu. Takto natrénovaný systém je možné pustit i na obrázek, jehož ostrou verzi nemáme - a výsledku je tak možno věřit, zejména pokud odpovídá něčemu reálnému.

Jak si můžete prohlédnout na následujícím obrázku, z tajuplné šmouhy se vyklubal raroh velký, což je pták patřící do rodu sokolů.

Pro ty, co se těšili z důkazu existence UFO je to špatná zpráva. Pro všechny ostatní je to ale zpráva velmi dobrá - zdrojový kód algoritmu DeFMO je otevřený a může tak najít rozvoj a uplatnění v mnoha budoucích aplikacích. Například kamerách v chytrých telefonech, ze kterých může „mávnutím proutku“ vytvořit kameru vysokorychlostní.

30. 6. 2021; mmspektrum.com

Výzkum v Česku: Ve znamení budoucnosti

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své poznatky a názory se s námi podělil prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence při Katedře počítačů, FEL ČVUT (AIC).

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

Prof. Faigl: Přestože jsou výjimky, obecně mi připadá, že propojení univerzitního a průmyslového výzkumu a vývoje by mohlo fungovat kvalitativně lépe. Zejména v rovině vzdělávání a školení doktorandů, kteří jsou motorem inovací a nových poznatků. To vyžaduje dlouhodobou a systematickou spolupráci orientovanou nikoliv na krátkodobé cíle, ale vizi pro budoucnost. Právě orientaci na dosahování krátkodobých cílů považuji za hlavní brzdu inovativních nápadů, které budou celosvětově konkurenceschopné.

Prof. Jan Faigl je vedoucím laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence FEL ČVUT a garantem renomovaného studijního programu Otevřená informatika na stejné fakultě. V roce 2015 spoluzaložil Centrum robotiky a autonomních systémů (CRAS), které se pravidelně účastní mezinárodních robotických soutěží. Jeho tým již dvakrát přivezl bronz z americké DARPA Subterranean Challenge a od stejné agentury nedávno získal dotaci ve výši 1,5 milionu dolarů na vývoj autonomních robotů. Prof. Faigl se věnuje publikační činnosti, přednáší na odborných konferencích, vede studenty a jeho cílem je budovat na FEL ČVUT příjemné tvůrčí prostředí srovnatelné s robotickými pracovišti na prestižních univerzitách ve světě. (Zdroj: ČVUT)

MM: Umělá inteligence je považována za obor, který již v blízké budoucnosti významně pomůže výrobní sféře k prosperitě. Je to znát na financování výzkumu AI ze strany státu, firem, nebo se anticovidová opatření podepsala i na této oblasti VaV?

Prof. Faigl: Ohledně financování výzkumných projektů, zejména větší firmy přešly v období pandemie na konzervativní strategii a obecně omezovaly své zdroje. Toto období ale již v našem oboru končí a firmy se naopak snaží více zjistit o možnostech využití AI technologií, nastartovat nové projekty, a získat tak konkurenční výhodu. Technologie AI umožňují firmám celkem rychle nejen automatizovat stávající aktivity, ale zejména zpracovávat množství dat, které mají k dispozici pro vývoj nových produktů a služeb. Nebavíme se přitom pouze o výrobních podnicích, ale i o sektorech, jako jsou média, kde spolupracujeme na technologiích v oblasti žurnalistiky, letecký průmysl, energetika, farmacie a další.

Reklama

V oblasti veřejných financí je období přechodu na nový operační program financování a vznikají nové příležitosti pro podávání výzkumných projektů, a to jak na straně zahraničních zdrojů, tak na straně financování přímo ze zdrojů ČR. Například v nově připravovaných výzvách pro evropský Horizon je výzkumu a vývoji v oblasti AI dáván široký prostor.

Obecně je možné prohlásit, že právě doba covidová akcentovala u firem potřebu věnovat se inovacím v oblasti AI technologií.

Nejnovější přírůstek týmu robotiků – robot SPOT od firmy Boston Dynamics. (Zdroj: ČVUT)

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

Prof. Faigl: V Centru umělé inteligence na FEL ČVUT se zabýváme základním a aplikovaným výzkumem v širokém spektru AI technologií a průběžně se snažíme své dovednosti rozšiřovat. V poslední době jsme například nastartovali interdisciplinární spolupráci s Karlovou univerzitou, Fakultou sociálních věd, Katedrou žurnalistiky, kde spolupracujeme na aplikacích AI v oblasti automatizace vytváření žurnalistického obsahu, ověřování informací a další.

Ze zavedených oblastí našeho výzkumu uvedu jako příklad robotiku. Ta je v našem centru zajímavá tím, že se nejedná o klasickou průmyslovou robotiku, ale o výzkum autonomních a adaptabilních systémů s velkým přesahem do autonomní robotiky. Aktuálně se nám s kolegy celkem daří v DARPA (US agentura pro pokročilý obranný výzkum) Subterranean Challenge, kde uplatňujeme svou dlouhodobě budovanou zkušenost a znalosti v autonomním robotickém prohledávání neznámých podzemních prostor. V tomto případě se jedná o kombinaci teoretických poznatků s technologickým nasazením. Celá soutěž DARPA SubT tak vlastně ukazuje, co je dnes technologicky možné.

Reklama

Z teoretických výsledků, které jsou pochopitelně nějakému praktickému nasazení vzdálenější, je to rozšíření modelu světa robotu o uvažování měkkých materiálů založené na zkušenosti robotu s taktilním snímáním. Dosud roboty standardně vnímají například závěs jako neproniknutelnou překážku, zkoumané metody zobecnění umožňují robotu využít taktilní zkušenosti k odhalení, že se takovým materiálem dá projít. Za velkou výhodu považujeme, že se robot takové interpretaci učí sám.

MM: Existují v rámci výzkumu AI příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

Prof. Faigl: Určitě to jsou fungující modely spolupráce akademické a průmyslové sféry. Konkrétně v našem případě to jsou společně budované laboratoře s průmyslovými partnery, které se mohou stát líhní nejen zajímavých nápadů a konkrétních řešení, ale zejména odborníků, kteří následně mohou rozšířit VaV oddělení partnerů, ale také vést k zakládání nových startupů.

Technologie AI umožňují firmám celkem rychle nejen automatizovat stávající aktivity, ale zejména zpracovávat množství dat, které mají k dispozici pro vývoj nových produktů a služeb.

V AIC se nám takto podařilo domluvit například s firmou Avast, se kterou jsme založili společnou laboratoř Avast AI and Cybersecurity Lab, kde přesně tento typ výzkumu probíhá a benefitují z něj obě zúčastněné strany. Komunikujeme přímo se zástupci firmy z oddělení výzkumu a vývoje, takže nenabízíme jen hotová průmyslová řešení, ale opravdu posouváme náš výzkum kupředu. Pro studenty je zas takové pracoviště lákavé proto, že se dostanou k reálným problémům soukromého sektoru. Doufám, že v budoucnu se budou takové spolupráce objevovat stále častěji.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry obecně, a vašeho oboru zejména?

Prof. Faigl: Přál bych si, aby průmyslové podniky nacházely odvahu dlouhodobě investovat do inovací a vzdělávání ve spolupráci s akademickým prostředím. Rádi bychom viděli vznikat více nových firem, které přebírají technologie z výzkumu a přicházejí s novými revolučními a světově konkurenceschopnými produkty.

Prof. Jan Faigl a prof. Tomáš Svoboda, zakladatelé Centra robotiky a autonomních systémů. (Zdroj: ČVUT)

Naším cílem je pak přinášet nové výzkumné poznatky, a to i z mezinárodních spoluprací, propojovat se s mezinárodními pracovišti a provádět výzkum, který má v mezinárodní komunitě vysokou hodnotu. To má následně v našem oboru přímý a pozitivní dopad právě směrem k firmám a také do společnosti a vzdělávání. Právě pro širší podporu dopadu našich výsledků jsme spolu s Karlovou univerzitou, Akademií věd a hlavním městem Praha založili organizaci prg.ai. Mezi její aktivity patří například to, že si běžný občan může bezplatně projít kurzem základů AI. Jedná se o platformu, kde se mohou firmy efektivně propojovat s výzkumem a kde budujeme renomé Prahy v zahraničí jako města inovací v AI.

30. 6. 2021; techfocus.cz

Místo UFO raroh velký. Vědci vyvíjejí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

Kvyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek. Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

DeFMO je speciální algoritmus, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt / Denys Rozumnyi.

30. 6. 2021; itoday.cz

Počet přihlášek na IT obory roste každoročně o 5-10 %

Přestože se toho během pandemie změnilo hodně, tak poptávka po IT specialistech rozhodně neklesla. Ostatně šlo o obor, kterému se dařilo i v době opakovaných lockdownů.

Dříve nastartovaný proces digitalizace ve firmách během koronavirových omezení pouze akceleroval a firmy by uvítaly ještě více specialistů, zejména v některých oblastech jako je například softwarové inženýrství. Zvýšený zájem o studium IT oborů hlásí i vysoké školy, jejichž studenti se účastní soutěže IT SPY.

Přestože technické obory byly zejména dříve vnímané jako obtížnější, tak v posledních letech zřejmě i s vidinou jistého uplatnění na pracovním trhu roste dle ohlasů z českých i slovenských vysokých škol počet přihlášek na IT obory o 5-10 % každý rok. Dlouhodobý zájem o IT odborníky potvrzuje i společnost Profinit, spolupořadatel soutěže IT SPY, ve které tvoří absolventi či odborníci s krátkou praxí až 50 % nově přijatých kolegů.

Řada vysokých škol úzce spolupracuje s předními firmami, které zajišťují pro studenty stáže, odborné kurzy nebo poskytují témata pro semestrální i závěrečné práce. Fakulta informačních technologií na ČVUT v Praze disponuje samostatným oddělením pro spolupráci s průmyslem. Studenti mohou pracovat na zadáních semestrálních i závěrečných od firem prostřednictvím Portálu spolupráce s průmyslem, kam je zapojeno více než 220 firem. Úzká spolupráce mezi vysokými školami a partnerskými firmami umožňuje školám získávat zpětnou vazbu a mapovat potřeby IT trhu, kterým školy přizpůsobují své studijní programy a nabídku předmětů i dalších aktivit. Ústav informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, Slezské univerzity, například nabízí studentům příležitost absolvovat kurzy zaměřené na kyberbezpečnost a IoT, či získat prestižní produktové certifikáty.

Profinit každoročně přijme několik desítek nových IT specialistů, zhruba polovinu z nových kolegů tvoří absolventi a oborníci s praxí kratší než dva roky. Odbornou spolupráci s vysokými školami pak považuje firma za jeden z nejlepších způsobů, jak se podílet na vývoji nových technologií a postupů, které ženou celý IT svět kupředu.

Studium IT oborů pak každoročně úspěšně zakončí na českých a slovenských vysokých školách několik tisíc studentů, ty nejlepší diplomové práce z oblasti IT hledá soutěž IT SPY. Studenti mohou diplomové práce přihlašovat do soutěže prostřednictvím ambasadorů svých vysokých škol až do září 2021. Z až 2000 přihlášených prací ambasadoři z celkem 14 českých a slovenských vysokých škol každoročně vybírají nejlepší práce, následně akademická odborná porota vyhodnotí nejprve finalisty a následně během prosincového finále oznámí vítěze.

"Přestože je náš obor primárně virtuální, tak pevně věřím, že se již letos vrátíme ke klasického konceptu finále, kde se v prosinci budou moci osobně setkat finalisté s porotci. Ve finále vybíráme nejlepší práci z těch finálových, avšak pozornost si zaslouží všichni finalisté a budeme rádi, pokud si budou moci užít tento slavnostní okamžik. Finálové práce bývají velmi inspirativní a každoročně se na ně velmi těším," říká docent Jiří Vokřínek, z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se letos stal předsedou poroty soutěže IT SPY.

30. 6. 2021; Týden u nás

U Býčí skály trénovali roboty

Speciální technika dokáže zachránit lidské životy při katastrofách. Právě jeskyně představuje náročný terén, kde si lze zásah dobře vyzkoušet.

Blanensko – Roboti už jdou. Roboti už tady jsou. Myslí myslí umělou, ale nadanou, takže nás tu zanedlouho ve všem zastanou. Skladba skupiny Olympic skvěle vystihuje páteční dění na palouku před Býčí skálou v Moravském krase na Blanensku. Po několikadenním testování v podzemních prostorách tam tým robotiků z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického představuje speciální techniku. Roboty a drony, které mohou záchranáři nasadit při živelných katastrofách. Na záchranu lidí. "To je neuvěřitelné, co všechno umějí. A jak reagují na povely. Pánové jste moc šikovní," ukazuje palec nahoru týmu specialistů jedna z náhodných turistek.

V akci je k vidění například robot, který připomíná pavouka.

Nebo čtyřnohý SPOT. Ten na povely programátora přes dálkové ovládání věrně napodobuje perfektně vycvičeného psa. "Z naší techniky je právě SPOT nejrychlejší a dokáže se nejlépe přizpůsobit nasazení v náročném terénu. Může vyrazit do podzemí nebo zavalených prostor jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboti. Do míst, kam už se nedostane, můžeme poslat drony," říká člen výzkumného týmu Tomáš Rouček. Prostředí jeskyně podle něj výtečně simuluje extrémní podmínky, kde chybí GPS signál, je vlhko, tma, bahno a náročný terén. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci," vysvětluje Rouček.

Zároveň se jedná o ostrý test na prestižní finálové kolo zámořské soutěže Darpa Subterranean Challenge. To se uskuteční letos v září. Z České republiky na něj míří dva týmy a jedním z nich je právě formace z ČVUT. Loni získala po úspěchu v jednom ze soutěžních kol 1,5 milionu dolarů. "Díky tomu jsme mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, abychom byli ve finále konkurenceschopní," říká vedoucí týmu Tomáš Svoboda.

Část peněz vědci použili na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT. Investovali také do nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách. Koupili i speciální techniku, která robotům umožní nejmodernější 3D vidění. "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navržené a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů," dodává Svoboda.

Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude podle něj i základ otevřeného datového balíku pro experimenty robotiků po celém světě.

Foto: NÁCVIK. Tým robotiků trénoval v pátek na palouku před Býčí skalou roboty. Jeden vypadal jako pavouk, druhý připomínal psa. Fotogalerii a video najdete na: www.blanensky.denik.cz

Foto: Deník/ Jan Charvát

30. 6. 2021; sciencemag.cz

Místo UFO raroh velký

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO vidíme první příklad použití v praxi. Pro chytré algoritmy může najít uplatnění kdokoliv další a spolupráce firem jako Google a Microsoft na výzkumu nasazení metod v praxi určitě urychlí. Výzkumník říká: "Z videa s 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.” Zdá se, že doba, kdy každý z nás bude mít v kapse "vysokorychlostní” kameru, není daleko.

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

zdrojový kód: https://github.com/rozumden/DeFMO

URL| https://sciencemag.cz/misto-ufo-raroh-velky/

30. 6. 2021; 21stoleti.cz

Když se z UFO vyklube raroh…

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění,…

"Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi. "Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu.

Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech.

"Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen...

Uhlíkaté materiály jsou v současné době studovány jak v oblasti základního...

Již dva a půl roku trvající mise na Marsu bude pro americkou robotickou...

I virtuální realita může pomoci dobré věci. Důkazem je česká...

Dostat i z té nejrozmazanější fotky rozpoznatelnou podobu pachatele, to...

Chcete si najít nový a nenáročný koníček? Zkuste sbírání mincí nebo medailí. Sběratelství...

Který živočich má na svědomí nejvíce lidských obětí? Není to ani, žralok, ani krokodýl...

Prašnou cestou už 15 hodin šlape skupina chlapíků na kolech. Tváře pokryté...

Filmů natočených podle skutečných událostí v posledních letech vychází...

Poněkud zvrácené zvyky drží takzvané leopardí společnosti v africké Sierra...

30. 6. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: FEL s ETH Curych vyvíjí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Výsledky výzkumného projektu (ZDE), na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

Další informace najdete:

video ZDE, zdrojový kód ZDE, tweet ZDE

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-FEL-s-ETH-Curych-vyviji-metodu-na-rekonstrukci-rozmazanych-objektu-669199

30. 6. 2021; zive.cz

Technika DeFMO s kořeny na ČVUT odhalila, že nad Utahem neletělo UFO, ale raroh velký

A máme tady další technologii pro hollywoodské špionážní blockbustery. Tentokrát dokonce i s českou stopou.

Řeč je o programu DeFMO (Deblurring and Shape Recovery of Fast Moving Objects), který najdete GitHubu jako projekt v Pythonu. K běhu potřebuje balíčky torch a torchvision pro učení/inferenci neuronové sítě a scikit-image pro analýzu rastrových dat. Pro rychlou inferenci bez nového učení je třeba ještě stáhnout natrénovaný model.

Vlevo vždy pozadí, snímek s rozmazaným objektem nad ním a konečně dopočítané snímky pro krátkou sekvenci, jak asi objekt ve skutečnosti vypadá

No dobrá, ale co to vlastně je? Jak už plný název projektu napovídá, jedná se o techniku, která se pomocí neuronové sítě pokusí zaostřit a 3D rekonstruovat pohybem rozmazané objekty. A to jak ze statické fotografie (pokud máme k dispozici snímek pozadí), tak z videa.

A ta česká stopa? Za experimentem stojí Denys Rozumnyi s kolegy z polytechniky ETH Zurich, který však svůj výzkum započal už během svých studií na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Velmi rychlé švihnutí ruky před kamerou v redakci

Pokus o rekonstrukci jako zpomalené video s několika dopočítaným snímky ruky

Pomocí programu DeFMO lze znovu zaostřit i některé tajemné záběry. Třeba tento v tweetu níže z roku 2016, který se jako ukázka šířil na Twitteru a podle některých se mělo jednat o UFO. Rekonstrukce v DeFMO ale odhalila, že za šmouhou není létající talíř, ale sokolovitý pták raroh velký.

[html: ]

URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=211016

30. 6. 2021; forbes.cz

Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála

Cesta k pokroku vede i skrz tmu, jíl a uzounké podzemní chodby. „Je to jedno z nejnáročnějších prostředí, jaké si dokážete představit. Což je pro nás skvělá výzva,“ říká profesor Tomáš Svoboda.

A výzva je to hlavně pro roboty, špičkové stroje z Fakulty elektrotechnické ČVUT – chodící, jezdící i létající. Díky tréninku v tak nehostinném prostředí za sebou mají neobvyklou přípravu na soutěž, v níž půjde o miliony dolarů.

Ten kontrast působí podobně, jako když u rovníku vystoupíte z letadla a obejme vás tamní „sauna“. Jihomoravské slunce praží a vytahuje ze země vlhkost, silné deště rozvodnily blízký potůček a důkazem zuřivého počasí je i jeden bouřkou sražený strom. Zato v jeskyni Býčí skála vládne zima, tak jako před tisíci lety.

Pro člověka až příliš velký teplotní rozdíl. Nikoli však pro roboty.

„Děláme něco, co moc robotiků na světě neumí. Kluzký terén, kombinace se skalami, vertikální překážky, úzké průlezy… Cokoli si vymyslíte, to tam je,“ usměje se při popisu jeskyně Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT (na hlavním snímku vpravo). „Snad jen písečná bouře, se kterou kolegové-letci bojovali v arabských zemích, chyběla.“

Výsledkem je pozoruhodné setkání dvou světů – daleké minulosti a nejnovější techniky. Jeskynní temnota evokuje úsvit lidstva, však byly v Býčí skále kdysi objeveny rituálně znetvořené kosterní pozůstatky a archeologické předměty nedozírné hodnoty – včetně bronzové sošky býčka, která komplexu dala jméno.

Každoročně zde zimují hejna netopýrů, místo nich teď ale ve slujích létají drony, pochoduje čtyřnohý „robopes“ SPOT a do toho kmitají šestinohé, kolové či pásové stroje. Jde o nejlepší trénink pro zářijovou soutěž DARPA Subterranean Challenge, na níž v Kentucky nejlepší tým získá prémii ve výši dvou milionů dolarů.

Soutěž v reálném prostředí simuluje situaci při záchraně osob po katastrofách. Roboti při ní mají během hodiny v neznámých kulisách a bez signálu identifikovat co nejvíce osob a předmětů.

„Z hlediska terénu a omezení komunikace je tohle přesně to, co potřebujeme,“ říká Svoboda. „V Americe to už těžší nebude. I přes to, že tam půjde o takzvanou megacavern, mnohakilometrový a mnohaúrovňový prostor s křížícími se tunely, velkými podzemními sály, s mosty a schody.“

V Moravském krasu jsou rovněž k dispozici kilometry podzemních chodeb a podmínky ještě umocňuje jílovitý povrch. Třeba SPOT, hlavní hvězda aktuální sestavy, po něm občas sklouzne, při strmém sestupu jej proto robotici z ČVUT raději zajistí lanem.

Zkušenosti z terénu jsou nejcennější zpětná vazba.

Všude kolem jsou jezírka, ze stropů pomalu odkapává voda a v bahně se mísí stopy lidí s otisky robotů, na které by dávní obyvatelé jeskyně při veškerém svém stopařském umění hleděli s bázní a nejistotou.

„Terénní zkušenosti nelze nahradit. Je to nejcennější zpětná vazba,“ pochvaluje si profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT (na hlavní fotce vlevo).

A Svoboda přidává konkrétní příklad, při němž ukazuje na stroj, který zažil pracovní úraz: „Tento nový robot v hlubokém jílu ztratil „bačkůrku“, bude mu proto třeba přidat nějaké konstrukční vychytávky. Také jsme si nevšimli jednoho vysoko nataženého slabého drátu, tam to dostal jeden létající robot.“

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. I takové situace jsou potřeba, aby zástupci elitního českého pracoviště mohli navázat na minulost. V soutěži DARPA uspěli už dvakrát a díky tomu jdou do letošního ročníku vybaveni částkou 1,5 milionu dolarů, za kterou byl zakoupen SPOT a další nákladná technika.

Nárazy do drátů či robotické „boty“ ztracené v jílu jsou jen nepatrnými překážkami na cestě k poznání.

Potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují.

„Dopředu čekáme, že něco nebude fungovat. Proto nás tohle nezaskočí,“ říká Faigl. „Ono se to prolíná třeba i do vývoje autonomních aut – potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují, a čím víc jich máte, tím větší škálu možností pokryjete. Ideálně všechny. V tom jsem já ale osobně trochu skeptický. Myslím, že vždycky se něco vychytat nepodaří. Ale čím víc se testuje a čím víc se to řeší, tím je takových případů méně.“

A tím spíš by měla být jejich pestrá skvadra robotů připravena na velké finále.

Když robotici uvedou drony do chodu, hučí to v jeskynním prostoru tak, že automaticky vyhlížíte roj obřích sršňů, rozsvícené stoje ale připomínají spíš futuristické netopýry. SPOT zase díky výkonné LED zářivce rozehraje stínohru na stěnách Býčí skály a milovníkovi fantasy připomíná jasným světlem Froda, kterak od sebe odstrkuje obří pavoučici Odulu.

Dávné se tu zkrátka potkává s tím nejaktuálnějším. Teoreticky by tohle všechno mohlo probíhat jen na dálku, ale jelikož má i profesor Svoboda na hlavě přilbu, je jasně vidět, že praxe je daleko barevnější.

„Nepouštíme se do žádných riskantních akcí. Za speleologa bych se neoznačil, jsem takový jeskynní výletník,“ pronese s nadsázkou. „Podstatou je, aby tam roboty (zástupci ČVUT používají neživotný tvar – pozn. redakce) byly samy, my ale dovnitř chodíme na nejrůznější experimenty.“

K čemuž jeho kolega Faigl dodává: „Můžete si myslet, že jste nachystaní, a připravovat si různé scénáře, jenže rozmanitost reálného prostředí je vždycky překvapující. Proto je důležité být přímo v jeskyních.“

A protože si této příležitosti cení, ctí, že pracují v chráněné krajinné oblasti. Drony startují výhradně v jeskyni, aby jimi nenarušili klid místa a jeho vzácnou faunu. ,,Ještě jednou díky kolegovi Kratochvílovi z VUT Brno, že nám tu možnost nabídl. Jsme velmi vděční, je to pro nás skvělé testovací prostředí. Máme velkou volnost na experimenty a není vůbec snadné najít odpovídající prostředí,“ říká Svoboda.

Náhodný kolemjdoucí by si i proto mohl špičkové české vědce splést s obyčejnými čundráky. Zblízka sice uvidíte počítače a roboty, zdáli ale vizuálně převažuje jednoduchá budova na přespání, celty proti dešti a doutnající oheň, na kterém se zrovna ohřívá páteční oběd.

30. 6. 2021; FeedIT.cz

Společnost Bell podepsala smlouvu o výzkumu s Českým vysokým učením technickým v Praze

Praha, 30.června 2021 – Globální letecká společnost Bell Textron Inc., dceřiná společnost Textron Inc. (NYSE: TXT), oznámila, že s Fakultou

elektrotechnickou (FEL) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) podepsala smlouvu o spolupráci na inovativním výzkumném projektu. Výzkumný tým pro inteligentní mobilitu Centra umělé inteligence FEL ČVUT bude modelovat rozhodování spotřebitelů při výběru možností přepravy. Získané poznatky pomohou vytvořit společnosti Bell jasnější představu o tom, jak by mohla začlenit svá nejmodernější řešení do stávající infrastruktury veřejné dopravy.

Bell je průkopníkem konstrukčních řešení kolmého vzletu a věří, že letecké taxíky s kolmým vzletem mají potenciál zlepšit spojení i produktivitu ve městech po celém světě. Dlouhodobé působení společnosti v České republice ji přivedlo ke spolupráci s Centrem umělé inteligence FEL ČVUT na průkopnickém projektu zkoumajícím budoucí možnosti řešení letecké taxislužby.

"Velmi nás těší, že jsme mohli zapojit tým inteligentní mobility ČVUT v Praze do dalšího vývoje pokročilých simulací dopravy," řekl Jason Hurst, viceprezident společnosti Bell pro inovace. "V rámci smluvních výzkumných služeb bude ČVUT vyvíjet modely rozhodování cestujících v multimodálním městském prostředí s využitím stávající pozemní dopravy i budoucích řešení kolmého vzletu. Cílem je, aby na základě těchto výzkumů Bell posílil svoji pozici lídra v oblasti inovací jak dopravních prostředků s kolmým vzletem, tak co se integrace provozních systémů týče."

Tým ČVUT vedený docentem Jiřím Vokřínkem bude modelovat rozhodování spotřebitelů ohledně volby dopravních prostředků, včetně osobní automobilové přepravy, spolujízdy, železniční a autobusové dopravy. Výzkumníci budou také mapovat potenciální preference veřejnosti týkající se budoucí přepravy pomocí letecké taxislužby a definovat procesy pro optimalizaci návrhu sítě veřejné dopravy tak, aby zahrnovala vzdušné taxi.

ČVUT bude vytvářet scénáře výběru dopravy pro velké americké město za účelem simulovat různé rozhodovací procesy. Tým pro inteligentní mobilitu mezitím vyhodnotí efektivitu vertiportních zařízení pro letecké taxíky na základě jejich přínosu pro spotřebitele a možnosti propojit je s jinými druhy dopravy.

"Jedná se o fascinující projekt, na kterém se s hrdostí podílíme," říká Jiří Vokřínek z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Bell má obdivuhodnou historii v oblasti podpory spolupráce a sdílení znalostí mezi USA a Českou republikou. Zkoumáním dopravních scénářů pro USA náš tým přispěje i k vývoji dopravy ve světě. Těšíme se, až výzkum, kterým hodláme podpořit průkopnický technický vývoj společnosti Bell, zahájíme."

Smlouva mezi společností Bell a FEL ČVUT je nejnovější kapitolou příběhu dlouhodobé spolupráce Bellu s Českou republikou. V roce 2019 si Armáda České republiky objednala u texaského výrobce osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bitevní vrtulníky AH-1Z v hodnotě 630 milionů dolarů. Společnost také v Praze založila své evropské servisní centrum, které zajišťuje údržbu a úpravy letounů pro zákazníky v celé Evropě.

Bell už má za sebou také spolupráci s ČVUT. V době vrcholící pandemie poskytla společnost finanční pomoc na podporu výroby 3D tištěných masek N95, které univerzita darovala vojenským jednotkám a pracovníkům bezpečnostních složek.

# # #

O SPOLEČNOSTI BELL

Myslíme nad rámec toho, co děláme. Již více než 85 let měníme představy o zážitku z letu – a o tom, kam nás může zavést. Jsme průkopníci. Jako první jsme překonali zvukovou bariéru a certifikovali komerční vrtulník. Podíleli jsme se na první lunární misi NASA a na trh jsme uvedli pokročilé systémy překlopných rotorů. Dnes definujeme budoucnost pokročilé letecké mobility. Jako stoprocentní dceřiná společnost společnosti Textron Inc. se sídlem ve Fort Worthu v Texasu máme strategické pobočky po celém světě. A protože téměř čtvrtina našich zaměstnanců prošla vojenskou službou, je pomoc armádě při plnění jejích úkolů naší vášní. Naše průlomové inovace přinášejí našim zákazníkům především výjimečné zážitky. Efektivně. Spolehlivě. A vždy s bezpečností na prvním místě.

O SPOLEČNOSTI TEXTRON INC.

Textron Inc. je multioborová společnost, která využívá svou globální síť leteckých, obranných, průmyslových a finančních podniků k tomu, aby zákazníkům poskytovala inovativní řešení a služby. Textron je známý po celém světě díky svým silným značkám, jako jsou Bell, Cessna, Beechcraft, Hawker, Jacobsen, Kautex, Lycoming, E-Z-GO, Arctic Cat, Textron Systems a TRU Simulation + Training.

Další informace naleznete na adrese: http://www.textron.com.

Některá prohlášení v této tiskové zprávě jsou výhledová prohlášení, která mohou předpokládat výnosy nebo popisovat strategie, cíle, výhled nebo jiné záležitosti, které nejsou historické; tato prohlášení hovoří pouze k datu, kdy byla učiněna, a my se nezavazujeme aktualizovat nebo revidovat jakákoli výhledová prohlášení.

Tato prohlášení podléhají známým i neznámým rizikům, nejistotám a dalším faktorům, které mohou způsobit, že se naše skutečné výsledky budou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo naznačených v těchto výhledových prohlášeních, mimo jiné včetně efektivity investic do výzkumu a vývoje nových produktů nebo neočekávaných výdajů či zpoždění v souvislosti se zaváděním významných nových produktů nebo programů; načasování uvedení našich nových produktů na trh nebo certifikace našich nových výrobků pro letadla; naší schopnosti udržet krok s našimi konkurenty při zavádění nových

URL| https://feedit.cz/2021/06/30/spolecnost-bell-podepsala-smlouvu-o-vyzkumu-s-ceskym-vysokym-ucenim-technickym-v-praze/

30. 6. 2021; aktualne.cz

S čipy vstáváme i usínáme, jejich nedostatek jen tak nedoženeme, říká Jakovenko

Pandemie měla na nedostatku čipů velký podíl, lidé museli pracovat z domova a rostla poptávka po počítačích nebo kamerách. Navíc neustále přibývá elektroniky kolem nás, vysvětluje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Kritický nedostatek čipů trápí řadu odvětví, Škoda Auto kvůli tomu musela odstavit už desítky tisíc nedokončených vozů.

URL| https://video.aktualne.cz/dvtv/s-cipy-vstavame-i-usiname-jejich-nedostatek-jen-tak-nedozene/r~ff45021ed97e11eba824ac1f6b220ee8/

30. 6. 2021; FeedIT.cz

Místo UFO raroh velký. FEL ČVUT s ETH Curych vyvíjí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO.

Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Další informace najdete zde:

video: https://youtu.be/pmAynZvaaQ4 zdrojový kód: https://github.com/rozumden/DeFMO tweet: https://twitter.com/DRozumnyi/status/1400803693709172739

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.

URL| https://feedit.cz/2021/06/30/misto-ufo-raroh-velky-fel-cvut-s-eth-curych-vyviji-metodu-na-rekonstrukci-rozmazanych-objektu/

30. 6. 2021; Ihned.cz

Žádné UFO: Na záhadném snímku byl raroh velký. Výzkumník z Fakulty elektrotechnické ČVUT pomohl rozluštit fotku z Utahu

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt. Řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, začátkem června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého.

K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí mladý výzkumník Denys Rozumnyi z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, respektive doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci," říká Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání či rotaci míčku v tenise," popisuje původní motivaci absolvent ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale i to patří k výzkumu – občas najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli," dodává Rozumnyi.

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě doostřit dokonce v reálném čase. Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i předmět samotný.

Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Rozumnyi metodu k dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

"Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a zjistíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní," říká Rozumnyi. Metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a případ s UFO je prvním příkladem použití v praxi.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66946940-zadne-ufo-na-zahadnem-snimku-byl-raroh-velky-student-elektrotechnicke-fakulty-cvut-pomohl-rozlustit-fotku-z-utahu

30. 6. 2021; forbes.cz

Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála

Cesta k pokroku vede i skrz tmu, jíl a uzounké podzemní chodby. "Je to jedno z nejnáročnějších prostředí, jaké si dokážete představit. Což je pro nás skvělá výzva," říká profesor Tomáš Svoboda.

Ten kontrast působí podobně, jako když u rovníku vystoupíte z letadla a obejme vás tamní "sauna". Jihomoravské slunce praží a vytahuje ze země vlhkost, silné deště rozvodnily blízký potůček a důkazem zuřivého počasí je i jeden bouřkou sražený strom. Zato v jeskyni Býčí skála vládne zima, tak jako před tisíci lety.

Pro člověka až příliš velký teplotní rozdíl. Nikoli však pro roboty.

"Děláme něco, co moc robotiků na světě neumí. Kluzký terén, kombinace se skalami, vertikální překážky, úzké průlezy… Cokoli si vymyslíte, to tam je," usměje se při popisu jeskyně Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT (na hlavním snímku vpravo). "Snad jen písečná bouře, se kterou kolegové-letci bojovali v arabských zemích, chyběla."

Každoročně zde zimují hejna netopýrů, místo nich teď ale ve slujích létají drony, pochoduje čtyřnohý "robopes" SPOT a do toho kmitají šestinohé, kolové či pásové stroje. Jde o nejlepší trénink pro zářijovou soutěž DARPA Subterranean Challenge, na níž v Kentucky nejlepší tým získá prémii ve výši dvou milionů dolarů.

"Z hlediska terénu a omezení komunikace je tohle přesně to, co potřebujeme," říká Svoboda. "V Americe to už těžší nebude. I přes to, že tam půjde o takzvanou megacavern, mnohakilometrový a mnohaúrovňový prostor s křížícími se tunely, velkými podzemními sály, s mosty a schody."

"Terénní zkušenosti nelze nahradit. Je to nejcennější zpětná vazba," pochvaluje si profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT (na hlavní fotce vlevo).

A Svoboda přidává konkrétní příklad, při němž ukazuje na stroj, který zažil pracovní úraz: "Tento nový robot v hlubokém jílu ztratil "bačkůrku", bude mu proto třeba přidat nějaké konstrukční vychytávky. Také jsme si nevšimli jednoho vysoko nataženého slabého drátu, tam to dostal jeden létající robot."

Nárazy do drátů či robotické "boty" ztracené v jílu jsou jen nepatrnými překážkami na cestě k poznání.

"Dopředu čekáme, že něco nebude fungovat. Proto nás tohle nezaskočí," říká Faigl. "Ono se to prolíná třeba i do vývoje autonomních aut – potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují, a čím víc jich máte, tím větší škálu možností pokryjete. Ideálně všechny. V tom jsem já ale osobně trochu skeptický. Myslím, že vždycky se něco vychytat nepodaří. Ale čím víc se testuje a čím víc se to řeší, tím je takových případů méně."

A tím spíš by měla být jejich pestrá skvadra robotů připravena na velké finále.

"Nepouštíme se do žádných riskantních akcí. Za speleologa bych se neoznačil, jsem takový jeskynní výletník," pronese s nadsázkou. "Podstatou je, aby tam roboty ( zástupci ČVUT používají neživotný tvar – pozn. redakce ) byly samy, my ale dovnitř chodíme na nejrůznější experimenty."

K čemuž jeho kolega Faigl dodává: "Můžete si myslet, že jste nachystaní, a připravovat si různé scénáře, jenže rozmanitost reálného prostředí je vždycky překvapující. Proto je důležité být přímo v jeskyních."

A protože si této příležitosti cení, ctí, že pracují v chráněné krajinné oblasti. Drony startují výhradně v jeskyni, aby jimi nenarušili klid místa a jeho vzácnou faunu.,,Ještě jednou díky kolegovi Kratochvílovi z VUT Brno, že nám tu možnost nabídl. Jsme velmi vděční, je to pro nás skvělé testovací prostředí. Máme velkou volnost na experimenty a není vůbec snadné najít odpovídající prostředí," říká Svoboda.

"Potřebujeme vlastně jen elektřinu a místo na spaní. Někdo spal venku pod širákem, někdo v boudě, někdo jezdí do hotelu. Podle preferencí, vždycky volíte mezi nižším komfortem a nutností dojíždění. Mně třeba polní podmínky nevadí, přizpůsobím se," říká Faigl.

Ještě rychleji se ale přizpůsobují roboti. "Jelikož proti nám bojoval i covid, řekněme, že máme v přípravě určitá zpoždění," přiznává Svoboda. "O to víc se bude muset pracovat přes léto. Ale tady nastal posun a odhalili jsme určité nedostatky."

I díky cvičišti, které v Česku nemá obdoby.

URL| https://forbes.cz/dron-misto-netopyru-jak-roboti-z-cvut-trenovali-v-jeskyni-byci-skala/

30. 6. 2021; czpravy.cz

Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála

Cesta k pokroku vede i skrz tmu, jíl a uzounké podzemní chodby. "Je to jedno z nejnáročnějších prostředí, jaké si dokážete představit.

Což je pro nás skvělá výzva," říká profesor Tomáš Svoboda.

Pro člověka až příliš velký teplotní rozdíl. Nikoli však pro roboty.

Zkušenosti z terénu jsou nejcennější zpětná vazba.

Nárazy do drátů či robotické "boty" ztracené v jílu jsou jen nepatrnými překážkami na cestě k poznání.

Potřebujete nasbírat případy, kdy věci nefungují.

A tím spíš by měla být jejich pestrá skvadra robotů připravena na velké finále.

I díky cvičišti, které v Česku nemá obdoby.

The post Drony místo netopýrů. Jak roboti z ČVUT trénovali v jeskyni Býčí skála appeared first on Forbes

30. 6. 2021; iHned.cz

Žádné UFO: Na záhadném snímku byl raroh velký. Student Elektrotechnické fakulty ČVUT pomohl rozluštit fotku z Utahu

K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí mladý výzkumník Denys Rozumnyi z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání či rotaci míčku v tenise," popisuje původní motivaci absolvent ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale i to patří k výzkumu – občas najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli," dodává Rozumnyi.

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě doostřit dokonce v reálném čase. Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i předmět samotný.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66946940-zadne-ufo-na-zahadnem-snimku-byl-raroh-velky-student-elektrotechnicke-fakulty-cvut-pomohl-rozlustit-fotku-z-utahu

30. 6. 2021; Ekolist.cz

Ekolist.cz

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, profesora Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, respektive doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. " Kód je veřejně dostupný , takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech. Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO je vidět první příklad použití v praxi.

Zapomněli jste heslo? Změňte si je

Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali

UFO. Raroh velký. Zdroj / Flyinghigh

URL| https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/z-ufo-se-vyklubal-raroh-velky.za-odhalenim-stoji-specialni-algoritmus-z-cvut

30. 6. 2021; Lupa.cz

Žádné UFO, ale pták. Na ČVUT vznikla nová metoda rekonstrukce rozmazaných objektů

Výzkumník Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi vynalezl novou metodu rekonstrukci rozmazaných objektů na pořízených záběrech. Jde o algoritmus DeFMO, který už dokázal zjistil, že na záběrech z dronů v americkém státě Utah nebylo UFO, jak se od objevení v roce 2016 spekulovalo, ale sokolovitý pták raroh velký.

"Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě doostřit dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný,” popisuje ČVUT.

Rozumnyi na metodě pracuje společně s kolegy z univerzity ETH Zurich a Akademie věd ČR. Jejich práce byla prezentována na konferenci CVPR zaměřené na počítačové vidění a rozpoznávání patternů. DeFMO je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.

"Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” navazuje. "Z videa se 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.”

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/zadne-ufo-ale-ptak-na-cvut-vznikla-nova-metoda-rekonstrukce-rozmazanych-objektu/

29. 6. 2021; FeedIT.cz

Zájem o studium IT nepřetržitě roste. O mladé informatiky je na pracovním trhu zájem, na ty nejlepší upozorní soutěž IT SPY

V pořadí 12. ročník soutěže IT SPY, jenž má za cíl najít nejlepší diplomové práce v oblasti informačních technologií, proběhne v atmosféře druhého roku s nemocí covid-19.

Přestože se toho změnilo hodně, tak poptávka po IT specialistech rozhodně neklesla. Ostatně šlo o obor, kterému se dařilo i v době opakovaných lockdownů. Dříve nastartovaný proces digitalizace ve firmách během koronavirových omezení pouze akceleroval a firmy by uvítaly ještě více specialistů, zejména v některých oblastech jako je například softwarové inženýrství. Zvýšený zájem o studium IT oborů hlásí i vysoké školy, jejichž studenti se účastní soutěže IT SPY. Přestože technické obory byly zejména dříve vnímané jako obtížnější, tak v posledních letech zřejmě i s vidinou jistého uplatnění na pracovním trhu roste dle ohlasů z českých i slovenských vysokých škol počet přihlášek na IT obory o 5-10 % každý rok. Dlouhodobý zájem o IT odborníky potvrzuje i společnost Profinit, spolupořadatel soutěže IT SPY, ve které tvoří absolventi či odborníci s krátkou praxí až 50 % nově přijatých kolegů.

"Tlak na digitalizaci ve firmách se v souvislosti s koronavirem jen zesílil a naši zákazníci poptávají stále větší množství IT služeb. Nám se jako špičkovému českému software house daří i díky této situaci růst a neustále hledáme nové posily i mezi absolventy fakult se zaměřením například na softwarové inženýrství, computer science, machine learning. S některými studenty spolupracujeme již během jejich studia, ať už v rámci výuky nebo jako garanti jejich studentských projektů a závěrečných prací. I proto u nás každý rok nastartuje svou kariéru celá řada čerstvých absolventů. Věřím, že se o ty nejlepší, na které může upozornit soutěž IT SPY, popereme s ostatními IT firmami i letos," říká Bohumír Zoubek ze společnosti Profinit, která spolupořádá soutěž IT SPY. Profinit každoročně přijme několik desítek nových IT specialistů, zhruba polovinu z nových kolegů tvoří absolventi a oborníci s praxí kratší než dva roky. Odbornou spolupráci s vysokými školami pak považuje firma za jeden z nejlepších způsobů, jak se podílet na vývoji nových technologií a postupů, které ženou celý IT svět kupředu.

O soutěži IT SPY

IT SPY je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi.

IT SPY 2021 je již dvanáctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Spoluorganizátorem je přední český software house Profinit.

Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters (acm.org) a společnost Profinit.

Zájemci o práci v IT se mohou zaregistrovat na webu www.itspy.cz pro zasílání pracovních nabídek od partnerů soutěže.

Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk.

O společnosti Profinit EU, s.r.o.

Profinit je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu a information managementu. Úspěšně dodává řešení především v oblasti vývoje software na zakázku, datových skladů a business intelligence zákazníkům v Evropě i USA. Profinit je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, utilit a státní správy (v České republice jsou to mj. Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB pojišťovna, Komerční banka, O2, Vodafone a řada dalších).

Profinit poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. Více informací naleznete na www.profinit.eu.

URL| https://feedit.cz/2021/06/29/zajem-o-studium-it-nepretrzite-roste-o-mlade-informatiky-je-na-pracovnim-trhu-zajem-na-ty-nejlepsi-upozorni-soutez-it-spy/

28. 6. 2021; autonomne.cz

AUTONOMNÍ STROJE V MORAVSKÉM KRASU

Od 21. do 25. června se v jeskynním komplexu Býčí skála v Moravském krasu uskutečnila příprava týmu robotiků pražského Vysokého učení technického na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které se uskuteční ve dnech 21.-24. září ve Spojených státech amerických. Smyslem soutěže, která je pokračovatelem soutěží, jež stály u zrodu moderních autonomních vozidel, je vyvinout nové způsoby rychlého a efektivního průzkumu podzemních prostor, a to zejména pro potřeby záchranných složek v případě živelních katastrof či jiných mimořádných událostí. Pro tento účel jsou využívány nejmodernější technologie, jež stojí na robotických systémech a systémech počítačového vidění. Český tým z pražského ČVUT v této soutěži opravdu vyniká, jedná se o nejúspěšnější tým financovaný vlastními zdroji, nikoli ze zdrojů agentury DARPA jako většina zbylých účastníků, který navíc aktuálně zaujímá třetí místo v celkovém pořadí. V rámci přípravy v Moravském krasu byla k vidění celá řada robotů, z nichž tím jednoznačně nejzajímavějším byl proslulý čtyřnohý robot Spot od firmy Boston Dynamics. Tento robot, nápadně připomínající psa, má hmotnost 32 kg a nosnost dalších 14 kg, což výzkumníci využili k doplnění vlastní senzoriky a dalšího vybavení. O poznání menší kopií Spota je robot A1 od čínské firmy Unitree Robotics. Robotická vozidla s klasickým kolovým podvozkem reprezentoval robot postavený na platformě Husky A200 od firmy Clearpath Robotics. V neposlední řadě nechyběly ani drony v podobě páru kvadrokoptér, jež jeskynní prostor prozkoumávaly v celé jeho trojrozměrné komplexnosti. Celému týmu z pražského ČVUT držíme palce a přejeme úspěšné finále soutěže DARPA Subterranean Challenge.

28. 6. 2021; rizeniskoly.cz

"Technická inteligence” ve víru doby

Fakulta elektrotechnická ČVUT si připomene 70 let od založení výstavou

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL) se vyčlenila z Fakulty strojní v rámci Českého vysokého učení technického od akademického roku 1950/51 a její existence byla zákonem stvrzena 1.11.1951. Od té doby uběhlo sedm desítek let, během nichž elektrotechnika prošla vývojem od nejrychleji rostoucí technické disciplíny počínajícího socialistického průmyslu až do současné digitální éry ve znamení umělé inteligence a robotiky. FEL ČVUT si své výročí připomene výstavou umístěnou před vchodem v ulici Technická v Praze 6 - Dejvicích, kde bude volně ke zhlédnutí od pátku 25. června až do 30. října 2021.

Fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících Majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže z let sedmdesátých dokonale vystihují atmosféru své, občas lehce absurdní doby a roli "technické inteligence”, po které se žádala politická angažovanost. Na celkem osmi venkovních panelech se návštěvník seznámí s výseky historie FEL, během nichž fakulta prosperovala či naopak procházela problematickými dobami.

Jak říká hlavní autorka výstavy, dr. Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod. "Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědecko-technické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi,” vysvětluje dr. Josefovičová. Po roce 1989 se vysoké školy zcela změnily – osvobodily se a demokratizovaly, ale také se vystavily mezinárodní konkurenci a srovnávání.

Dr. Milena Josefovičová společně s dalším autorem Ing. Janem Slámou s využitím dobových fotografií a archivních filmů a videí zasadili vývoj školy a jejích oborů do historického kontextu. Při přípravě výstavy čerpali z osobních svědectví pamětníků a tento proces uchovávání paměti by měl i nadále pokračovat bez ohledu na termín výstavy, protože, jak zdůrazňují, i fakulta jako je FEL ČVUT vychovávající elektrotechniky a informatiky potřebuje svoje dějiny pro budování svého sebevědomí a hrdosti.

Po roce 1989 musela FEL čelit situacím, kdy se z ní vyčlenily celé obory a vznikly nové fakulty - FD, FBMI, FIT či CIIRC. "Pokaždé to představovalo výzvu, ve které FEL a její lidé prokázali "silnou DNA”, obstáli ve zkouškách a ve výsledku z nich vyšli silnější než předtím,” říká prof. Petr Páta, děkan FEL, který výstavu chápe jako poctu všem lidem, ať už učitelům či studentům, kteří fakultou za sedmdesát let prošli a přispěli k jejímu intelektuálnímu výkonu a tradici. Současná Fakulta elektrotechnická je moderní a úspěšná vysoká škola ve svazku ČVUT, která soustředěně pracuje na posílení svého postavení z hlediska vědeckého výkonu nejlepší elektrotechnické a informatické fakulty v ČR.

Rektor Vojtěch Petráček dodává: "Fakulta elektrotechnická vždy byla pevným základem ČVUT. FEL je a bude důležitou součástí naší nejstarší technické univerzity."

Výstava, která bude v identické podobě k vidění rovněž v prostorách ČVUT na Karlově náměstí, je určena nejen bývalým a stávajícím zaměstnancům a studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT, ale také všem zájemcům o elektrotechniku a informatiku, kteří se nechají inspirovat k přemýšlení nad otázkami: "Jaká byla, je a bude FEL? Jací byli a jsou její lidé?"

28. 6. 2021; DVTV

V jedné škodovce je stovky čipů, s čipy vstáváme i usínáme, říká Jakovenko