1. 6. 2021; vecerni-praha.cz

FEL ČVUT otevírá špičkovou laboratoř pro vývoj pokročilých materiálů


Skupina pokročilých materiálů, která působí v rámci , uvádí do provozu novou špičkově vybavenou laboratoř, které dominuje přístroj k přípravě tenkých

povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování. Tým profesora Tomáše Polcara zde bude hledat ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. "Svatým grálem" je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.

Nová laboratoř Skupiny pokročilých materiálů se nachází v budově Fakulty elektrotechnické FEL ČVUT v Praze 6 – Dejvicích a právě v těchto dnech se otevírá její testovací provoz. Ve výbavě laboratoře jsou dvě povlakovací zařízení, 3D optický interferometrický profiloměr pro měření tloušťky povlaků a jejich vnitřního pnutí a zařízení k analýzám přilnavosti. Právě na výzkum speciálních materiálových povlaků o tloušťce typicky 1–5 mikrometru se skupina prof. Polcara zaměřuje dlouhodobě a má už za sebou několik českých i mezinárodních projektů podpořených prestižními granty. Pražská laboratoř se nyní zaměří především na řešení, která lze co nejrychleji přivést do výroby.

Vysokovýkonové pulzní magnetronové naprašování jako game changer

Dominantou nové laboratoře je unikátní povlakovací zařízení střední velikosti určené k průmyslovým aplikacím. Zařízení je vybaveno čtyřmi katodami, z nichž se rozprašuje požadovaný materiál. Unikátnost spočívá v tom, že každá katoda je napájená svým vlastním vysokovýkonovým pulzním zdrojem HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering). Výkon v pulzu je až jeden megawatt, což vytvoří vysoce ionizované plazma slibující zcela nové vlastnosti připravených povlaků. Oproti standardním technologiím mají povlaky připravené metodou HIPIMS vyšší hustotu, a tím i odolnost vůči korozi či vyšší tvrdost. Zároveň tato metoda umožnuje povlakovat komplikované tvary či díry, což je zatím stále jednou z limitací stávajících depozičních technik. Experti nyní připravují povlaky z neželezných slitin (takzvané High Entropy Alloys), keramické vrstvy či vrstvy snižující tření.

Vakuová komora má objem 470 litrů, což je dostatečné například pro povlakování až 1000 vrtáků během jediné depozice nebo jedné velké formy pro automobilový průmysl. Vzhledem k velikosti aparatury je tak možné spojit vývoj vrstev s jejich přímým aplikováním na reálné součástky dodané průmyslovými partnery. Výrazně se tím uspíší cesta nových povlaků na trh.

Cíl: odolná řešení vhodná k sériové výrobě

" Akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, ale opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Naším hlavním cílem je dodat průmyslu komplexní řešení," říká Dan Karpinski ze Skupiny pokročilých materiálů. Nová laboratoř a možnost vývoje v průmyslových podmínkách je tím velmi atraktivní pro firmy, které chtějí povlaky nově aplikovat či vylepšit. Zájem o zařízení ze strany firem je už nyní vysoký. Prof. Polcar nedávno získal jako koordinátor EU projekt Lubricoat v celkové výši 52 mil Kč, který je plně založen na možnostech nové laboratoře a kde průmysloví partneři z Německa a Španělska přispějí částkou převyšující 17 milionů Kč.


31. 5. 2021; fzone.cz

Podívejte se, jak čtyřnohý robot od Boston Dynamics řádí na Karlově náměstí

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou

Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT

Má vylepšit jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 v USA

Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi

Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

" Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími, " říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta. Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty pro efektivní výměnu informací v prostředí, kde chybí GPS signál. " Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně, a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje, " vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. " Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinula firma Boston Dynamics, " uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

" Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů, " dodává prof. Jan Faigl. Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. " Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola, " předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboti za úkol nahradit lidi. " Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál, " říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit. " V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


31. 5. 2021; Reflex

Drony, které zachraňují životy. Vědci z ČVUT se neztratí ani v dubajské poušti

Synchronizovaný let velkého množství dronů v roji je velký hit robotických laboratoří – a nejen proto, že tak mohou na noční obloze vykouzlit podívanou, která předčí i nejvelkolepější ohňostroje. Hejno létajících strojů dokáže rychle, a přitom relativně levně pokrýt velkou plochu území při jakémkoliv průzkumu nebo pátrání. V neposlední řadě se o to zajímají i vojáci. Proč, to nejspíš pochopí každý, kdo měl někdy co do činění s hejnem rozzlobených vos nebo sršňů.


Spolupracujícími skupinami dronů se už řadu let zabývá také Skupina multirobotických systémů na fakultě elektrotechnické pražské ČVUT, vedená Martinem Saskou. Ve svém oboru je světovou špičkou: roku 2017 jejich robotické drony (tedy takové, které plnily složité úkoly bez zásahu člověka) obsadily všechna medailová místa prestižní a štědře dotované mezinárodní soutěže robotů MBZIRC v Abú Zabí. Téhož roku také ve skupině mapovaly interiér kostela sv. Mořice v Olomouci. O dva roky později zabodovaly v podzemí opuštěného zlatého dolu u Denveru v soutěži pořádané americkou Agenturou pro pokročilý obranný výzkum (DARPA) při simulaci hledání obětí důlních neštěstí.


Nyní se členové skupiny zase vrátili do pouště Spojených arabských emirátů, aby své drony naučili operovat ve skupině při hledání a záchraně osob. Stroje jsou vybavené kamerami a prvky umělé inteligence, což jim umožňuje v nízkém letu propátrávat velké plochy složitého terénu. Nesou balíčky první pomoci, které umějí nalezeným lidem předat.


Premium


JAN A. NOVÁK


18. května 2021 - 23:55


Kreativní funebráci: Pandemie přeje technologickým pohřbům


"Při realizaci tohoto projektu jsme se inspirovali přírodou," říká šéf Skupiny multirobotických sy­stémů Martin Saska. "Hejna ptáků za letu nebo plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situace, například vyhnout se predátorovi. Náš roj tento skupinový pohyb napodobuje. Autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, a přesto působí koordinovaně."


Partnerem projektu je Institut technologických inovací z Abú Zabí. České vědce si vybral díky jejich světové dominanci v tomto oboru.


Premium


JAN A. NOVÁK


11. května 2021 - 21:55


Robotická solární loď: Mayflower 400 ukazuje budoucnost námořní dopravy


Premium


JAN A. NOVÁK


4. května 2021 - 17:21


Elektrické sedmimílové boty: Exoskeleton zrychlí chůzi o 42 procent


URL| https://www.reflex.cz/clanek/107382/drony-ktere-zachranuji-zivoty-vedci-z-cvut-se-neztrati-ani-v-dubajske-pousti


31. 5. 2021; iot-portal.cz

Výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže monitorovat odběr elektrického spotřebiče a data odesílat prostřednictvím sítě internetu

věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL). Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

" Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie, " popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: " Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba. "

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. " Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení, " říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie

Zdroj




31. 5. 2021; CDR.cz

ČVUT již dostalo svého vlastního SPOTa, již nyní má plány na jeho upgrade

před 21 hodinami / Francesco / Novinky


Ve světě robotiky je asi nejvýraznějším jménem společnost Boston Dynamics a jejich robotický pes Spot, který neustále překvapuje novými schopnostmi. Jeho výroba však jde poměrně pomalu a zájem je velký. Nedávno oznámil největší český e-shop, že konečně má svého Spota, a nyní se jím může pochlubit i Fakulta elektrotechnická ČVUT.


Zdroj


Součástí výzkumného týmu se stal Spot teprve minulý týden a jediné, co stihl, je malá procházka na trávníku před fakultou na Karlově náměstí v Praze. Spot zamířil ihned do týmu robotických výzkumníků s označením CTU-CRAS-NORLAB. Ten si Spota zakoupil především díky pomoci ve formě dotací o výši 32,6 milionu korun od organizace DARPA spadající pod americké ministerstvo obrany.


Sponzorský dar přišel na ČVUT díky soutěži DARPA Subterranean Challenge (SubT), kde bylo hlavním smyslem úspěšně splnit zadané úkoly s autonomními roboty. Konkurence v této soutěži byla velká, protože mezi konkurenčními týmy pak byly taková jména jako MIT, Oxford, Carnegie Mellon či NASA.


"Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvedl profesor Jan Faigl.


Vědci z ČVUT se chtějí nyní podívat na software SPOTa a ideálně k němu přistavět nějakou nadstavbu, která by vylepšila jeho orientační schopnosti a zvláště pak v podzemí při záchranářských akcích. Dále mají vědci v plánu vylepšit mapování terénu LIDAR, optiku i kapacitu baterie. S takto modifikovaným modelem pak chce tým vystoupit v dalším kole soutěže SubT.


Tagy: Boston Dynamics, Atlas, Robotika

Zdroje:

Lupa.cz

URL| https://cdr.cz/clanek/cvut-jiz-dostalo-sveho-vlastniho-spota-jiz-nyni-ma-plany-na-jeho-upgrade


31. 5. 2021; FeedIT.cz

Na FEL ČVUT se otevírá špičková laboratoř pro vývoj pokročilých materiálů. Cílem jsou "neopotřebitelné" díly

31/05/2021od daniel bradbury dočekal, posláno do tisková zpráva

Skupina pokročilých materiálů, která působí v rámci katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, uvádí do provozu novou špičkově vybavenou laboratoř, které dominuje přístroj k přípravě tenkých povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování. Tým profesora Tomáše Polcara zde bude hledat ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. "Svatým grálem" je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.


Nová laboratoř Skupiny pokročilých materiálů se nachází v budově Fakulty elektrotechnické FEL ČVUT v Praze 6 – Dejvicích a právě v těchto dnech se otevírá její testovací provoz. Ve výbavě laboratoře jsou dvě povlakovací zařízení, 3D optický interferometrický profiloměr pro měření tloušťky povlaků a jejich vnitřního pnutí a zařízení k analýzám přilnavosti. Právě na výzkum speciálních materiálových povlaků o tloušťce typicky 1–5 mikrometru se skupina prof. Polcara zaměřuje dlouhodobě a má už za sebou několik českých i mezinárodních projektů podpořených prestižními granty. Pražská laboratoř se nyní zaměří především na řešení, která lze co nejrychleji přivést do výroby.


Vysokovýkonové pulzní magnetronové naprašování jako game changer


Dominantou nové laboratoře je unikátní povlakovací zařízení střední velikosti určené k průmyslovým aplikacím. Zařízení je vybaveno čtyřmi katodami, z nichž se rozprašuje požadovaný materiál. Unikátnost spočívá v tom, že každá katoda je napájená svým vlastním vysokovýkonovým pulzním zdrojem HiPIMS (High-Power Impulse Magnetron Sputtering). Výkon v pulzu je až jeden megawatt, což vytvoří vysoce ionizované plazma slibující zcela nové vlastnosti připravených povlaků. Oproti standardním technologiím mají povlaky připravené metodou HIPIMS vyšší hustotu, a tím i odolnost vůči korozi či vyšší tvrdost. Zároveň tato metoda umožnuje povlakovat komplikované tvary či díry, což je zatím stále jednou z limitací stávajících depozičních technik. Experti nyní připravují povlaky z neželezných slitin (takzvané High Entropy Alloys), keramické vrstvy či vrstvy snižující tření.


Vakuová komora má objem 470 litrů, což je dostatečné například pro povlakování až 1000 vrtáků během jediné depozice nebo jedné velké formy pro automobilový průmysl. Vzhledem k velikosti aparatury je tak možné spojit vývoj vrstev s jejich přímým aplikováním na reálné součástky dodané průmyslovými partnery. Výrazně se tím uspíší cesta nových povlaků na trh.


Cíl: odolná řešení vhodná k sériové výrobě


"Akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, ale opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Naším hlavním cílem je dodat průmyslu komplexní řešení," říká Dan Karpinski ze Skupiny pokročilých materiálů. Nová laboratoř a možnost vývoje v průmyslových podmínkách je tím velmi atraktivní pro firmy, které chtějí povlaky nově aplikovat či vylepšit. Zájem o zařízení ze strany firem je už nyní vysoký. Prof. Polcar nedávno získal jako koordinátor EU projekt Lubricoat v celkové výši 52 mil Kč, který je plně založen na možnostech nové laboratoře a kde průmysloví partneři z Německa a Španělska přispějí částkou převyšující 17 milionů Kč.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/05/31/na-fel-cvut-se-otevira-spickova-laborator-pro-vyvoj-pokrocilych-materialu-cilem-jsou-neopotrebitelne-dily/


29. 5. 2021; pisecky.denik.cz

Letní camp naučí studenty postavit solární elektrárnu nebo vyslat robota na průzkum

Temešvár – Už třetí FEL_Camp chystá na srpen Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL). Úspěšná týdenní letní akce cílí na studentky a studenty se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie.

A náležitě je prověří. Na místě pobytu není zdroj elektrické energie ani internetové připojení, účastníci si je musí zajistit svépomocí.

Teprve poté budou moci zahájit simulovanou záchrannou misi.

Organizátoři FEL_Campu, především z řad vyučujících Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak snaží účastníkům zprostředkovat realistický zážitek i dobrodružnou atmosféru, která studenty motivuje při plnění úkolů.

Základní zkušenosti s programováním nebo pájením si díky tomu studentky a studenti mohou možná poprvé vyzkoušet v praxi a v kontextu různých situací. Během několika dní si sami zprovozní solární elektrárnu, sestaví kameru pro noční vidění nebo vyšlou drony a roboty prozkoumat nedostupný terén.

"Po semestru, který jsme všichni kvůli covidu strávili doma, jsme s kamarádkou přemýšlely, co podnikneme o prázdninách a FEL_Camp zněl jako zajímavý způsob, jak zjistit, k čemu se mi studium elektrotechniky může hodit v praxi. Nejvíc jsem si užila, když jsme se učili pájet nebo jsme pořádali radiový orientační běh Hon na lišku. Poznala jsem fajn partu, vyzkoušela si nové věci – doma si člověk jen tak solární elektrárnu nepostaví," sdílí dojmy z loňského FEL_Campu studentka Kateřina Poláková. Prázdninového pobytu se tradičně účastní studentky a studenti třetích a čtvrtých ročníků středních škol i gymnázií. Ti, kdo o studiu na FEL uvažují, se tak mohou mimo jiné seznámit s vyučujícími i staršími spolužáky. Vítáni jsou totiž také nově přijatí prváci a prvačky nebo absolventi prvních ročníků.

"Byla to skvělá příležitost naučit se něco nového, strávit pár dní v přírodě a poznat nové lidi. Program byl velmi lákavý a překvapila mě i velmi dostupná cena. Oceňuji, že fakulta podporuje takovéhle akce. Nejvíc jsem si užila celkovou atmosféru tábora. I když se mému týmu nedařilo, bralo se to s humorem," popisuje svůj zážitek studentka Tereza Petrčková a na závěr shrnuje také důvody, proč by měli letos na FEL_Camp vyrazit i ostatní: "Poznají bandu příjemných lidí, osahají si věci v praxi.

Kde jinde by člověk mohl vidět plovoucí elektrárnu na Orlíku nebo dozimetr přidělaný na klacku. A taky se hned na začátku podívají do útrob fakulty. Za normálních okolností se člověk do bunkru nedostane."

Pro účast na FEL_Campu 2021, který proběhne od 2. do 6. srpna, je třeba se registrovat na webových stránkách akce, kde jsou k dispozici také další fotky nebo videoreportáže z předchozích ročníků. Organizátoři vyberou 20 nejlepších uchazečů, ale není třeba se obávat nedostatečných znalostí. Cílem je sestavit různorodý tým. Někdo bude pájet, jiní programovat, stavět robota nebo hledat indicie, orientační body v terénu či luštit šifry. Důležité je spolupracovat a vzájemně se doplňovat.

Přihlásit se je možné společně s kamarády i jednotlivě, FEL_Camp je ideální místo, kde se seznámit s lidmi podobných zájmů.


Foto: JEDINEČNÝ ZÁŽITEK i spoustu zkušeností nabídne účastníkům FEL_Camp.

Foto: FEL – ČVUT


29. 5. 2021; parlamenilisty.cz

ČVUT: Třetí FEL_Camp pro studentky a studenty se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL) na začátku srpna pořádá už třetí úspěšný FEL_Camp, týdenní letní akci pro studentky a studenty se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie. Na místě pobytu není zdroj elektrické energie ani internetové připojení, účastníci si je musí zajistit svépomocí. Teprve poté mohou zahájit simulovanou záchrannou misi.


Organizátoři FEL_Campu (ZDE), především z řad vyučujících Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak snaží účastníkům zprostředkovat realistický zážitek i dobrodružnou atmosféru, která studenty motivuje při plnění úkolů. Základní zkušenosti s programováním nebo pájením si díky tomu studentky a studenti mohou možná poprvé vyzkoušet v praxi a v kontextu různých situací. Během několika dní si sami zprovozní solární elektrárnu, sestaví kameru pro noční vidění nebo vyšlou drony a roboty prozkoumat nedostupný terén.


"Po semestru, který jsme všichni kvůli covidu strávili doma, jsme s kamarádkou přemýšlely, co podnikneme o prázdninách a FEL_Camp zněl jako zajímavý způsob, jak zjistit, k čemu se mi studium elektrotechniky může hodit v praxi. Nejvíc jsem si užila, když jsme se učili pájet nebo jsme pořádali radiový orientační běh Hon na lišku. Poznala jsem fajn partu, vyzkoušela si nové věci - doma si člověk jen tak solární elektrárnu nepostaví," sdílí dojmy z loňského FEL_Campu studentka Kateřina Poláková.


Prázdninového pobytu se tradičně účastní studentky a studenti třetích a čtvrtých ročníků středních škol i gymnázií. Ti, kdo o studiu na FEL uvažují, se tak mohou mimo jiné seznámit s vyučujícími i staršími spolužáky. Vítáni jsou totiž také nově přijatí prváci a prvačky nebo absolventi prvních ročníků.


"Byla to skvělá příležitost naučit se něco nového, strávit pár dní v přírodě a poznat nové lidi. Program byl velmi lákavý a překvapila mě i velmi dostupná cena. Oceňuji, že fakulta podporuje takovéhle akce. Nejvíc jsem si užila celkovou atmosféru tábora. I když se mému týmu nedařilo, bralo se to s humorem," popisuje svůj zážitek studentka Tereza Petrčková a na závěr shrnuje také důvody, proč by měli letos na FEL_Camp vyrazit i ostatní: "Poznají bandu příjemných lidí, osahají si věci v praxi. Kde jinde by člověk mohl vidět plovoucí elektrárnu na Orlíku nebo dozimetr přidělaný na klacku. A taky se hned na začátku podívají do útrob fakulty. Za normálních okolností se člověk do bunkru nedostane."


Pro účast na FEL_Campu 2021, který proběhne od 2. do 6. srpna, je třeba se registrovat na webových stránkách akce (ZDE), kde jsou k dispozici také další fotky nebo videoreportáže z předchozích ročníků. Organizátoři vyberou 20 nejlepších uchazečů, ale není třeba se obávat nedostatečných znalostí. Cílem je sestavit různorodý tým. Někdo bude pájet, jiní programovat, stavět robota nebo hledat indicie, orientační body v terénu či luštit šifry. Důležité je spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Přihlásit se je možné s kamarády i jednotlivě, FEL_Camp je ideální místo, kde se seznámit s lidmi podobných zájmů.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Treti-FEL_Camp-pro-studentky-a-studenty-se-zajmem-o-elektroniku-robotiku-a-informacni-technologie-665586


29. 5. 2021; odbornecasopisy.cz

Postavit solární elektrárnu, vyslat robota na průzkum nebo dešifrovat radiosignál...

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL) na začátku srpna pořádá už třetí úspěšný FEL_Camp, týdenní letní akci pro studentky a studenty se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie. Na místě pobytu není zdroj elektrické energie ani internetové připojení, účastníci si je musí zajistit svépomocí. Teprve poté mohou zahájit simulovanou záchrannou misi.

Solární elektrárna na Orlíku postavená účastníky FEL_Campu

Organizátoři FEL_Campu, především z řad vyučujících Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak snaží účastníkům zprostředkovat realistický zážitek i dobrodružnou atmosféru, která studenty motivuje při plnění úkolů. Základní zkušenosti s programováním nebo pájením si díky tomu studentky a studenti mohou možná poprvé vyzkoušet v praxi a v kontextu různých situací. Během několika dní si sami zprovozní solární elektrárnu, sestaví kameru pro noční vidění nebo vyšlou drony a roboty prozkoumat nedostupný terén.

"Po semestru, který jsme všichni kvůli covidu strávili doma, jsme s kamarádkou přemýšlely, co podnikneme o prázdninách a FEL_Camp zněl jako zajímavý způsob, jak zjistit, k čemu se mi studium elektrotechniky může hodit v praxi. Nejvíc jsem si užila, když jsme se učili pájet nebo jsme pořádali radiový orientační běh Hon na lišku. Poznala jsem fajn partu, vyzkoušela si nové věci - doma si člověk jen tak solární elektrárnu nepostaví, " sdílí dojmy z loňského FEL_Campu studentka Kateřina Poláková.

Prázdninového pobytu se tradičně účastní studentky a studenti třetích a čtvrtých ročníků středních škol i gymnázií. Ti, kdo o studiu na FEL uvažují, se tak mohou mimo jiné seznámit s vyučujícími i staršími spolužáky. Vítáni jsou totiž také nově přijatí prváci a prvačky nebo absolventi prvních ročníků.

"Byla to skvělá příležitost naučit se něco nového, strávit pár dní v přírodě a poznat nové lidi. Program byl velmi lákavý a překvapila mě i velmi dostupná cena. Oceňuji, že fakulta podporuje takovéhle akce. Nejvíc jsem si užila celkovou atmosféru tábora. I když se mému týmu nedařilo, bralo se to s humorem," popisuje svůj zážitek studentka Tereza Petrčková a na závěr shrnuje také důvody, proč by měli letos na FEL_Camp vyrazit i ostatní: "Poznají bandu příjemných lidí, osahají si věci v praxi. Kde jinde by člověk mohl vidět plovoucí elektrárnu na Orlíku nebo dozimetr přidělaný na klacku. A taky se hned na začátku podívají do útrob fakulty. Za normálních okolností se člověk do bunkru nedostane."


28. 5. 2021; vogue.cz

Michal Pěchouček: V krizi nám pomohla diverzita týmů

Můj tým v Avastu nese odpovědnost za ochranu více než 400 milionů lidí před útoky hackerů. Zároveň se neustále snažíme porozumět budoucnosti počítačové bezpečnosti. To je samo o sobě náročné a vyčerpávající i v běžném předpandemickém režimu. Práci naštěstí nedělám sám, ale ve spolupráci s týmy, které čítají téměř 200 špičkových lidí v Praze, Brně a Kalifornii. K tomu ještě dlouhodobě vedu centrum umělé inteligence na ČVUT, kde pracují desítky vědců a vědkyň. A také máme se ženou tři skvělé děti.

Po nástupu pandemie bylo moje hlavní motto, jako lídra technologické divize a univerzitního profesora, pracovat jako za normálních okolností. Nenechat se v žádném případě pandemií paralyzovat, plnit všechny své povinnosti, neposouvat termíny, nesnižovat kvalitu práce a nerušit schůzky. Naopak, pro udržení kontaktu a morálky, jsem v některých týmech ještě zvýšil frekvenci online meetingů. 

Jedno zajímavé ponaučení, které nám pandemie dala, bylo, že jsme najednou byli všichni na Zoomu naprosto rovnoprávní. Každý měl stejně velký čtvereček na monitoru. V minulosti totiž v našich týmech převládaly hybridní meetingy, kde se několik lidí sešlo v místnosti a druhou část týmu si pustili na velké obrazovce v čele zasedačky. Vzdáleně připojení byli většinou individuální účastníci. Ti měli vždy špatný přehled o dynamice v místnosti, často nevěděli, kdo hovoří, bývalo i hůř rozumět. Odbouráním hybridních meetingů stoupla dramaticky kvalita i výsledky celé schůzky.   

Intelektuální, věková, genderová a národnostní diverzita pomohla udržet koncentraci, týmového ducha a vyvážený pohled na řešení těžkých problémů.

V okamžiku, kdy se nám odbouraly problémy z geografickou vzdáleností, protože každý byl doma, začali jsme vnímat jako velký problém devítihodinový časový rozdíl mezi Evropou a Kalifornií. 



Foto: HELENA PĚCHOUČKOVÁ

prof. Michal Pěchouček


Právě pro zachování časové rovnoprávnosti zaměstnanců z různých míst světa jsme prosadili pravidlo čtyř hodin denně, kdy se inženýři a inženýrky na různých kontinentech rovnoměrně sobě navzájem přizpůsobovali tak, aby měli možnost se spolu potkávat v určitém časovém úseku. Někdo si přivstal, někdo zase zůstal příště déle v práci. Příště naopak. 

Tento ‘bojový režim’ jsme plánovali na poměrně krátké období několika měsíců. Pandemie a s ní spojená práce z domova ale trvá už přes rok a tento způsob práce si vybral nakonec těžkou daň na mnohých z členů mých různých týmů, ale i na mně. Bylo to prostě delší a více vyčerpávající, než jsme si všichni původně mysleli. Starání se o děti na domácí výuce, o pandemií izolované rodiče, pro mnohé uzavření v malých a na práci nevyhovujících prostorách, a nakonec rovněž vysoká frekvence online meetingů, v našem případě někdy neúměrná, nás vyčerpaly a nakonec snížily naši psychickou a emoční odolnost.

Je zajímavé, že to je okamžik, kdy nám intelektuální, věková, genderová a národnostní diverzita našich týmů pomohla udržet koncentraci, týmového ducha a vyvážený pohled na řešení těžkých problémů. V našich týmech jak v Avastu, tak i na univerzitě máme poměrně vysoké zastoupení cizinců a lidí s různou zkušeností. Ačkoliv na ČVUT aktivně podporujeme zájemkyně o studium informatiky, naše vědecké týmy jsou bohužel stále ještě dominantě mužské. V technologické divizi v Avastu máme solidní zastoupení žen a relativně hodně žen cizinek. Vrcholový management čítá šest mužů a čtyři ženy, tři Čechy a tři Brity, dvě Američanky, Holanďanku a Brazilce. Takto vyvážený leadership team dokázal provést firmu pandemií. Ve vedení technologické divize jsem jediný Čech, vedle Islanďana, Slováka a dvou Američanů. A protože letos jsme si v rámci strategie diverzity řekli, že chceme na palubu Avastu dostat více žen, cením si, že se nám daří čím dál lépe v posledních kolech výběrových řízení zvyšovat zastoupení kandidátek, které se k nám na technické pozici hlásí.


Prof. Michal Pěchouček je špičkovým expertem na umělou inteligenci a kybernetiku, vedl vědecké projekty financované americkými obrannými agenturami FAA a NASA. Je spoluzakladatelem a investorem několika úspěšných startupů z oblasti AI, v současné době je technickým ředitelem firmy Avast a vedoucím Centra umělé inteligence na ČVUT.


28. 5. 2021; e15.cz

ERP systémy procházejí generační obměnou

Postupující digitalizace si vyžádala vznik další generace podnikových aplikací, které dokážou naplnit nové výzvy kladené na komplexní řízení firem. "Neustálým rozvojem řešení Helios chceme ochránit investice zákazníků," říká Jan Fiala, ředitel realizace ve společnosti Asseco Solutions, která je lídrem českého trhu s podnikovými informačními ERP systémy.


- Jaký vývoj dnes probíhá v oblasti ERP informačních systémů?


Vidíme, že došlo ke zrychlení digitalizace a automatizace firemních procesů a roste zájem o přizpůsobení ERP specifi ckým potřebám firem. Firmy tak zvýší spolehlivost a výkon svých stávajících kapacit a v neposlední řadě ušetří čas. Investice do této oblasti tedy jednoznačně přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti firem.


- Co je dnes pro firmy v oblasti podnikových aplikací důležité?


Komplexní ERP systémy, jakými jsou produkty Helios, volí firmy nejen s důrazem na spolehlivé řešení aktuální situace, ale stejně tak se zřetelným ohledem na očekávaný další vývoj jejich byznysu. A nezáleží na tom, ve kterém oboru firma podniká. Vždy se prostě soustředí na zefektivnění a zlepšení fungování toho, co firmě vydělává peníze. Ať už je to výroba, prodej, montáž, nebo třeba služby.


- Jak vaši zákazníci při výběru a pořizování komplexního informačního systému uvažují?


Při výběru komplexního ERP se každý řídí svými prioritami a potřebami. Jinak na výběr hledí dravá rychle rostoucí firma a jinak zase zavedená firma, která přechází z již nevyhovujícího ERP systému. Primárním důvodem zavedení ERP je obvykle zefektivnění fungování firmy, a z toho vyplývající zvýšení produktivity. Spolu s tím je kladen důraz na zlepšení řízení. Nároky na správné, a hlavně na rychlé, v podstatě okamžité rozhodování rostou. Správně zvolený ERP toto podpoří, a firma se tak posune dál.


- Co je hlavní předností vámi dodávaných softwarů? V čem spočívá vaše konkurenční výhoda?


Software má tu výhodu, že ho lze neustále vylepšovat a doplňovat o nové funkce. Po čase je ale nutná větší změna. To znamená kromě nových technologií také modernizaci způsobu ovládání a samozřejmě i doplnění nových funkcí. Naším cílem je zajistit právě takový neustálý rozvoj našich řešení Helios, a tím ochránit investice našich zákazníků do produktů Helios iNuvio a Helios Nephrite. Navíc se nám daří zajistit, že tyto generační obměny nevyžadují reimplementaci ERP systému. To je pro zákazníky velká výhoda a úspora nákladů. Zákazníci náš přístup oceňují.


- Jaké jsou mezi oběma novinkami ty hlavní rozdíly?


Zatímco Helios iNuvio zapadá do segmentu menších a středních firem, tak Helios Nephrite je vhodný pro velké firmy. Oba produkty ale vyhoví široké škále zaměření. Nejvíce uživatelů mají v sektorech obchodu, výroby a služeb.


- Jaké jsou typické důvody, proč k vám zákazníci přecházejí z konkurenčních produktů?


Produktové řady Helios jsou preferovány pro svůj poměr ceny a výkonu. Pochopitelně máme výhodu ve znalosti prostředí a potřebné legislativy. Uživatelé konkurenčních produktů za námi typicky přicházejí v jedné ze dvou situací. První je, když jim jejich stávající řešení už nestačí nebo neumožňuje další rozvoj. Druhou situací je, když jejich stávající ERP má zbytečně vysoké náklady na provoz a údržbu, případně je moc náročný nebo nákladný jeho další rozvoj.


- Jak jsou české firmy ochotny přecházet z tradičních on-premise řešení, která mají na vlastních serverech ve firmě, na čistě cloudová řešení?


Tady cítíme na našem trhu trochu konzervativnější přístup, než je tomu ve světě. Na druhou stranu je znát, že cloudová řešení začínají být pro část zákazníků zajímavá a tato oblast se postupně rozvíjí. Víc a víc se objevuje nějaká část ERP realizovaná v cloudu.


- Existuje univerzální způsob, jak vybírat dodavatele a výrobce ERP systému?


Vždy je důležité uvažovat při výběru ERP v širším kontextu. Tedy výběr vhodného dodavatele je stejně důležitý jako výběr výrobce ERP systému. Často si zákazník klade otázku, jak moc dokáže dodavatel s vybraným ERP pracovat nezávisle na výrobci a vyhovět mým potřebám. Jasnou odpověď by měl nalézt během výběru dodavatele. ?


Foto: Jan Fiala vystudoval obor radioelektronika na ČVUT FEL v Praze. Do Asseco Solutions nastoupil v roce 2018 a od letošního roku vede divizi realizace, která implementuje a rozvíjí řešení u zákazníků produktů Helios.

Foto asseco solutions, foto na titulní straně shutterstock 4×


28. 5. 2021; feedit.cz

Postavit solární elektrárnu, vyslat robota na průzkum nebo dešifrovat radiosignál. To se naučí účastníci FEL_Campu Fakulty elektrotechnické ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL) na začátku srpna pořádá už třetí úspěšný FEL_Camp, týdenní letní akci pro studentky a studenty se zájmem o elektroniku, robotiku a informační technologie.

Na místě pobytu není zdroj elektrické energie ani internetové připojení, účastníci si je musí zajistit svépomocí. Teprve poté mohou zahájit simulovanou záchrannou misi.

Organizátoři FEL_Campu, především z řad vyučujících Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak snaží účastníkům zprostředkovat realistický zážitek i dobrodružnou atmosféru, která studenty motivuje při plnění úkolů. Základní zkušenosti s programováním nebo pájením si díky tomu studentky a studenti mohou možná poprvé vyzkoušet v praxi a v kontextu různých situací. Během několika dní si sami zprovozní solární elektrárnu, sestaví kameru pro noční vidění nebo vyšlou drony a roboty prozkoumat nedostupný terén.

"Po semestru, který jsme všichni kvůli covidu strávili doma, jsme s kamarádkou přemýšlely, co podnikneme o prázdninách a FEL_Camp zněl jako zajímavý způsob, jak zjistit, k čemu se mi studium elektrotechniky může hodit v praxi. Nejvíc jsem si užila, když jsme se učili pájet nebo jsme pořádali radiový orientační běh Hon na lišku. Poznala jsem fajn partu, vyzkoušela si nové věci – doma si člověk jen tak solární elektrárnu nepostaví, " sdílí dojmy z loňského FEL_Campu studentka Kateřina Poláková.

Prázdninového pobytu se tradičně účastní studentky a studenti třetích a čtvrtých ročníků středních škol i gymnázií. Ti, kdo o studiu na FEL uvažují, se tak mohou mimo jiné seznámit s vyučujícími i staršími spolužáky. Vítáni jsou totiž také nově přijatí prváci a prvačky nebo absolventi prvních ročníků.

"Byla to skvělá příležitost naučit se něco nového, strávit pár dní v přírodě a poznat nové lidi. Program byl velmi lákavý a překvapila mě i velmi dostupná cena. Oceňuji, že fakulta podporuje takovéhle akce. Nejvíc jsem si užila celkovou atmosféru tábora. I když se mému týmu nedařilo, bralo se to s humorem," popisuje svůj zážitek studentka Tereza Petrčková a na závěr shrnuje také důvody, proč by měli letos na FEL_Camp vyrazit i ostatní:

"Poznají bandu příjemných lidí, osahají si věci v praxi. Kde jinde by člověk mohl vidět plovoucí elektrárnu na Orlíku nebo dozimetr přidělaný na klacku. A taky se hned na začátku podívají do útrob fakulty. Za normálních okolností se člověk do bunkru nedostane."

Pro účast na FEL_Campu 2021, který proběhne od 2. do 6. srpna, je třeba se registrovat na webových stránkách akce, kde jsou k dispozici také další fotky nebo videoreportáže z předchozích ročníků. Organizátoři vyberou 20 nejlepších uchazečů, ale není třeba se obávat nedostatečných znalostí. Cílem je sestavit různorodý tým. Někdo bude pájet, jiní programovat, stavět robota nebo hledat indicie, orientační body v terénu či luštit šifry. Důležité je spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Přihlásit se je možné s kamarády i jednotlivě, FEL_Camp je ideální místo, kde se seznámit s lidmi podobných zájmů.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.

URL| https://feedit.cz/2021/05/28/postavit-solarni-elektrarnu-vyslat-robota-na-pruzkum-nebo-desifrovat-radiosignal-to-se-nauci-ucastnici-fel_campu-fakulty-elektrotechnicke-cvut/


27. 5. 2021; Reflex

Hejna dronů

Vědci z ČVUT zachraňují v poušti


SYNCHRONIZOVANÝ LET velkého množství dronů v roji je velký hit robotických laboratoří – a nejen proto, že tak mohou na noční obloze vykouzlit podívanou, která předčí i nejvelkolepější ohňostroje. Hejno létajících strojů dokáže rychle, a přitom relativně levně pokrýt velkou plochu území při jakémkoliv průzkumu nebo pátrání. V neposlední řadě se o to zajímají i vojáci. Proč, to nejspíš pochopí každý, kdo měl někdy co do činění s hejnem rozzlobených vos nebo sršňů. Spolupracujícími skupinami dronů se už řadu let zabývá také Skupina multirobotických systémů na fakultě elektrotechnické pražské ČVUT, vedená Martinem Saskou. Ve svém oboru je světovou špičkou: roku 2017 jejich robotické drony (tedy takové, které plnily složité úkoly bez zásahu člověka) obsadily všechna medailová místa prestižní a štědře dotované mezinárodní soutěže robotů MBZIRC v Abú Zabí. Téhož roku také ve skupině mapovaly interiér kostela sv. Mořice v Olomouci. O dva roky později zabodovaly v podzemí opuštěného zlatého dolu u Denveru v soutěži pořádané americkou Agenturou pro pokročilý obranný výzkum (DARPA) při simulaci hledání obětí důlních neštěstí.

Nyní se členové skupiny zase vrátili do pouště Spojených arabských emirátů, aby své drony naučili operovat ve skupině při hledání a záchraně osob. Stroje jsou vybavené kamerami a prvky umělé inteligence, což jim umožňuje v nízkém letu propátrávat velké plochy složitého terénu. Nesou balíčky první pomoci, které umějí nalezeným lidem předat.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se inspirovali přírodou," říká šéf Skupiny multirobotických systémů Martin Saska. "Hejna ptáků za letu nebo plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situace, například vyhnout se predátorovi.

Náš roj tento skupinový pohyb napodobuje. Autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, a přesto působí koordinovaně." Partnerem projektu je Institut technologických inovací z Abú Zabí. České vědce si vybral díky jejich světové dominanci v tomto oboru.


Foto: Roj českých dronů nad pouští ve Spojených arabských emirátech


O autorovi: PŘIPRAVUJE DAREK ŠMÍD JAN A. NOVÁK


27. 5. 2021; metro.cz

Vědci mají nového robota

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Foto:


26. 5. 2021; strojirenstvi.cz

Kráčející robot SPOT rozšířil soutěžní tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT 3. května připojil k soutěžnímu týmu z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Posílí jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.

Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.

Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


26. 5. 2021; czechcrunch.cz

Robopes Spot od Boston Dynamics už cvičí na ČVUT. Brzy ho kybernetici pošlou do jeskyně, ať si sám poradí

Svými pohyby klame lidské smysl. Na dvoře Fakulty elektrotechnické ČVUT se proběhl přes trávník i po chodníku.



Pak s přehledem vyšel schody, porozhlédl se ve vchodu a pokračoval do druhého patra, kde bydlí. Když není třeba pohybu, lehne si a šetří baterku. Robotický "pes" Spot od Boston Dynamics je novým vybavením, které si ČVUT pořídilo za odměnu ze soutěže americké agentury pro vývoj vojenských technologií. Teď ho v Praze trénuje i pro její další kolo.

Robotického psa mají na Fakultě elektrotechnické (FEL) tři týdny a jeho příjezd provázelo nadšení, během nějž si někteří ani "nechtěli číst návod" (ti opatrnější je přiměli). A jakmile to bylo možné, všichni s ním začali chodit. Přitom už stihli spálit jeho ovladač, takže než přijde nový, zatím mu doktorandi dávají pokyny pomocí telefonu.

"Je to něco. Jako by fanoušek aut měl šanci si zařídit Ferrari, " popisuje Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky a šéf týmu, jenž Spota testuje a cvičí. Zdejší odborníci ale nejsou jen obyčejní nadšenci, podařilo se jim opakovaně zaujmout v náročném srovnání prestižních výzkumných institucí, jako je NASA, MIT, CalTech nebo Oxford.

V posledních dvou soutěžích autonomních robotů, kteří samotní hledali v dole různé objekty bez pomoci lidí, byli vždy třetí. Mezi nesponzorovanými skupinami dokonce úplně první. Toto klání s názvem Subterranean Challenge je ve světě odborných institucí vyhlášené, v reálném prostředí simuluje situaci při záchraně osob po závalech nebo při jiné katastrofě.

robopes-4

Robotický pes běhá po trávě na půdě ČVUT Foto: CzechCrunch

Podmínky pro roboty jsou při soutěži tvrdé: tma, žádná síť pro komunikaci, bahno, voda či kameny. Roboti se musí spolehnout sami na sebe a jeden na druhého. S lidmi nemají spojení a ti jim tak nepomůžou. Češi ale sestavili skupinu s tak úspěšnými výsledky, že za to dostali od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států amerických pro pokročilé výzkumné projekty DARPA v přepočtu 32,6 milionu korun. Právě za ně toto Ferrari mezi roboty pořídili.

K prvnímu Spotovi přibudou dva další, z nichž první přijede na ČVUT v průběhu léta, a letka nových dronů – právě autonomní letouny totiž kybernetici na pražské univerzitě testují také, nedávno v Emirátech dokonce zkoušeli celé roje dronů pro záchranářské účely. Díky úspěchu a finanční podpoře se navíc odborníci z ČVUT poprvé zařadí do kategorie sponzorovaných týmů. A až na soutěž pojedou znovu, chtějí své postavení obhájit.

NICE inContact (Brand Embassy) hledá posily na pozicíchVíce na CzechCrunch Jobs

NICE inContact (Brand Embassy) JavaScript senior/Principal Engineer

NICE inContact (Brand Embassy)

NICE inContact (Brand Embassy) PHP developer – bez frameworku

NICE inContact (Brand Embassy)

CDN77 hledá posily na pozicích

CDN77.com IP Network Administrator (Senior / Junior)

CDN77.com

CDN77.com? C/Go/Lua/Rust Developer

CDN77.com

Robopsa jménem Spot pak pravděpodobně není potřeba dlouze představovat. Je to týž robot, kterého zná snad celý svět nejen z tanečního videa od Boston Dynamics. Jen se liší zařízení, která má na sobě tento konkrétní model připevněná. Spot váží zhruba tři desítky kilogramů, nosnost má přes 10 kilogramů a umí běžet rychlostí 1,2 metru za sekundu.

Sám zvládá terén, který jiné roboty zastaví, například schody, umí se ale brodit bahnem i vodou.

Bude vybaven senzorem pro mapování terénu LIDAR, lepšími kamerami pro vidění do všech směrů, dokáže detekovat oxid uhličitý a tým ČVUT pro něj připravuje neuronové sítě, díky kterým může identifikovat objekty a lokalizovat další roboty. Spolu budou dynamicky vytvářet 3D mapu prostředí.

Podoba s živým tvorem

Zhruba patnáctičlenný tým a další spolupracující studenti a odborníci na ČVUT teď pomalu začínají "noční směny", jak tu říkají napůl nadšenecké úpravě robotů krátce před soutěží. Zatím jde spíš o touhu otestovat Spota, ale Subterranean Challenge se koná od 21. do 23. září, a tak tu brzy skutečně budou přípravy po večerech a nocích probíhat celkem standardně. Do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky pojede zhruba dvacet robotiků.

Ve skutečnosti pohled na robotického psa pro tento tým nebyl taková novinka, členové už si ho prohlíželi u konkurenčních týmů. "Kluci z NASA ho dostali první," komentuje s úsměvem Svoboda. Teď mají v Praze jedinečnou možnost uzpůsobit si Spota podle svého, aby tak rozšířili možnosti celé své robotické flotily, do které patří šestinozí "pavouci", pásoví, koloví i létající roboti.

tomas-svoboda-cvut

Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT Foto: CzechCrunch

A zatímco provádějí úpravy, robot ukazuje, co umí. Když při úkroku do strany nohou kopne do nástrojů ležících na zemi, někteří členové týmu znervózní. "To se mu opravdu nelíbí. On to všechno vnímá," varuje Teymur Azayev, doktorand a člen týmu oficiálně nazvaného CTU-CRAS-NORLAB. "Od té překážky může chtít odejít a může se ‚zbláznit‘," vysvětluje.

"Podoba s živým tvorem často způsobuje, že člověk si projektuje do činnosti robota své představy, co dělá. Jenom na základě relativně jednoduchého reaktivního chování se robot snaží vyhnout překážkám a člověk pokyvuje hlavou a říká si, ten je ale chytrý," zmiňuje Svoboda. "Ale mezi reaktivním vyhnutím se překážce a splněním zadání, aby šel někam, kde to nezná, a našel co nejvíc objektů ve stanoveném čase, je velikánský rozdíl," dodává.

Zatím se tu o Spota bojí, ale vědí, co umí. Například ať už má robopes příkaz stát, nebo se může pohnout, tak ani při větším tlaku nespadne. A i když do něj člověk strčí, čtyřnohý stroj od americké společnosti Boston Dynamics udrží rovnováhu. "To jsem jako neviděl," reaguje na tyto pokusy doktorandů Svoboda.

robopes-7

Robot si na ČVUT zvědavě prohlíží návštěvníky. Foto: Petr Neugebauer, ČVUT robopes-55

Spot od Boston Dynamics se umí i šetřit Foto: CzechCrunch

Subterranean Challenge ale není hra, kterou by se na ČVUT nebo v dalších špičkových výzkumných organizacích bavili. Z výsledků práce celého týmu chce těžit nejen DARPA, potažmo Ministerstvo obrany USA, ale i další tuzemští partneři z veřejné správy a průmyslu. Využít je může také česká armáda nebo jednotlivé složky záchranného systému.

Už teď CTU-CRAS-NORLAB spolupracuje s některými hasičskými jednotkami v zahraničí. Což přináší zase trochu jiný způsob testování. "Kvalita návrhu robotů a softwaru se pozná, když ho začne používat někdo jiný než tvůrce. Když naše roboty vyzkoušeli hasiči, krvácelo nám srdce. Oni na ně nebyli vůbec opatrní. Jezdili a drncali a bylo jim to jedno. Způsobuje to větší tlak na to, aby naši roboti a algoritmy byli lepší," říká Svoboda.

Budou sypat drobky, ať se slyší

Soutěž v podzemních prostorách znamená ty nejnáročnější podmínky, které si roboti můžou vyzkoušet. Kde přesně se budou pohybovat a jak, to týmy předem nevědí, aby stroje na konkrétní podmínky nemohly připravit. Spojení s lidmi pak bude nemožné. Jakou strategii kybernetici z celého světa zvolí, je čistě na nich.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem Spota vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naši Spoti dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," popisuje Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL.

robopes-6

Spot nemá problém se schody Foto: Petr Neugebauer, ČVUT

Jenže komunikace v dole není jednoduchá, ani když si mají roboti vyměňovat informace jen mezi sebou. Aby na sebe navzájem s informacemi dosáhli, budou někteří po cestě shazovat "drobky", jak připodobňuje Svoboda zařízení, které si tým vyvinul. "Jsou to malé komunikační jednotky, které zajistí datově slabou komunikaci, ale s poměrně dalekým dosahem," popisuje.

Roboti, kteří je zvládnou nosit, je budou ve vhodných intervalech pouštět. "To, v jakých intervalech a kde, je ale zatím neprobádaný terén. Právě to tým zkoumá," dodává Faigl. U výměny informací stroje zároveň potřebují šetřit se vším, především daty. Kdyby mezi sebou měli přenést obrázek, trvalo by to jejich síti třeba minutu.

Aby se uměli rozhodnout, co za přenos stojí a jak se dál chovat, potřebují tedy kvalitní přípravu. "Na to jsou metody umělé inteligence, které to rozhodnutí dopočítávají," říká Jan Faigl. Typicky se roboti sami rozhodují na křižovatkách, kde volí tu cestu, která je pro ně vhodná. Směrem vzhůru můžou vyletět drony, do schodů vyjde právě Spot.

Brzy tým ČVUT robotického psa pošle cvičit s ostatními roboty do jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola soutěže. Do té doby je na něm ale ještě hodně práce. "Myslím, že jen na tom, aby na robotovi byly správně přidělané senzory, je potřeba ještě zhruba 40 hodin. Aby se zprovoznily, dalších 15. Pro rozchození jednotlivých součástí řádově další hodiny. Pokud nenastane nějaká chyba," odhaduje Tomáš Rouček, doktorand a člen týmu.

Jednou by pak mohli takoví roboti pracovat i mezi lidmi. " V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se jím robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například Spot v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu Jan Faigl.

Je proto potřeba mimo jiné daleko přesnější schopnost lokalizace, než současná technologie dokáže nabídnout. Dalším směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou například i způsoby chůze. Ty jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity podle robotiků stále velkou výzvou. Další pomyslný krok však může Spot a jeho tým učinit už v září na Subterranean Challenge.

Přihlaste se k pravidelnému odběru našich rychlých novinek ze světa byznysu, startupů a technologií.


26. 5. 2021; czpravy.cz

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem…


The post Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT appeared first on Tyinternety.cz

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

related


26. 5. 2021; zive.cz

Finále DARPA Subterranean Challenge se blíží. Tým robotiků z ČVUT posílí robopes SPOT

Robopes SPOT od společnosti Boston Dynamics posílí šance výzkumníků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT ve finále soutěže DARPA Subterranean Challenge. Tým známý jako CTU-CRAS- NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) bude v americkém Kentucky obhajovat 3. místo z předchozích kol.


Připomeňme, že subvence od DARPA, udělená v prosinci loňskoho roku, zařadila CTU-CRAS- NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.


"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," uvedl v tiskové zprávě Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.


[VideoYouTube SPOT – "robopes" / FEL ČVUT: {"id":"iTv_BQGdcIw","width":605,"height":346,"onlyBookmarks":false,"disablePreroll":false,"playFirstBookmark":false,"bookmarks":"","author":"CVUTFEL"}]


V průběhu léta se k SPOTovi č. 1 navíc připojí jeden z jeho "brášků". Podle Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v podzemí – tedy prostředí, kde není k dispozici GPS signál.


SPOT se rovněž zapojí do navazujícího výzkumu v oblasti autonomního pohybu v ulicích, kancelářích, výrobních prostorách... jednoduše všude, kde bude přicházet do kontaktu s lidmi. Zde je důležité např. to, aby robot dokázal být dostatečně empatický.


"Zatím je to tak, že upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," vysvětlil Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence ČVUT.


Zdroj: TZ


URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=210362


26. 5. 2021; nejbusiness.cz

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.

Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.

Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


26. 5. 2021; www.czpravy.cz

Čapek by se divil. Robot z ČVUT se zúčastní soutěže o miliony dolarů

Protáhl si hřbet, dokráčel k lavičce, proběhl se po trávníku. Zároveň byl tento čtyřnohý návštěvník natolik jiný, že se i projíždějící řidič

popelářského vozu zvědavě vykláněl z okna: po dvorku pražského ČVUT skotačil robot jménem SPOT, posila pro blížící se finále prestižního klání DARPA Subterrean Challenge.

To v reálném prostředí simuluje záchranu osob po závalech či katastrofách a jak název napovídá, děje se tak v podzemí. Roboti mají co nejrychleji identifikovat co nejvíce objektů, případně zjistit únik plynu či oxidu uhličitého. A SPOT je – hokejovou hantýrkou řečeno – opora do prvního útoku.

"Má své vrtochy, jako každý pes, ale zatím nekouše," usmívá se spokojeně profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL.

Ladné pohyby, které chvílemi připomínají nejvěrnějšího přítele člověka a pak zase postavu z Hvězdných válek, vynikají zvlášť v momentu, kdy SPOT na fakultě vybíhá schody. A to až do pracovní místnosti, kde ho místní robotici postupně mění v pomocníka 21. století.

Jeho cesta do Prahy začala ve chvíli, kdy tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Americe dvakrát uspěl na zmíněné soutěži – v konkurenci výzkumníků z NASA, MIT i z Oxfordu, navíc jako nesponzorovaný tým.

Proto jej pro letošní závěrečné kolo oslovili s tím, že se nově může ucházet o sponzoring. Subvence agentury amerického ministerstva obrany DARPA nakonec činila 1,5 milionu dolarů. Taková suma se hodí jak na nákup robota, tak hlavně na jeho následné úpravy.

"Robot jako takový není vlastně úplně drahý, cena je 70 tisíc dolarů bez daně. Valná většina peněz jde na technologický upgrade, jsou to stovky tisíc dolarů," přibližuje Faigl. Proto teď na žluté tělo robota instalují kamery, senzory či laserový dálkoměr.

Samotný SPOT je z "chovu" firmy Boston Dynamics a tamním inženýrům se skutečně povedl. Pohybuje se rychlostí zhruba pět kilometrů za hodinu, tedy svižnou lidskou chůzi, a kráčí vstříc neznámému. Na konci cesty může být pestré komerční využití, ušetřené peníze a především zachráněné lidské životy.

"Je to první robot, který dokáže zdolávat překážky už ve verzi, která přijde z výroby. Spousta chytrých lidí věnovala dlouhá léta tomu, aby robot vyšel schody, což nám dovoluje soustředit se na naše výzkumné úkoly," vysvětluje profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické a šéf týmu, který čítá přibližně dvacet robotiků.

Jedním ze zmíněných úkolů je řízení týmu robotů ve zcela neznámém terénu tak, aby vnímali okolní prostředí, vytvořili si jeho mapu a vzájemně sdíleli informace. "Aby se dokázali rozprchnout v podzemí a udělat, co je potřeba," doplňuje Svoboda.

Cílem je, aby robot sám fungoval v neznámém prostředí.

SPOT by už dnes vydržel běhat po vnitrobloku na Karlově náměstí tak dlouho, než by se mu vybila baterie: necelé dvě hodiny. Když si rozvážně vykračuje, zvyšuje tempo, lehne si nebo si při cíleném rozkymácení o kousek poodskočí, aby udržel rovnováhu, je to impozantní podívaná.

Na Fakultě elektrotechnické od něj ovšem chtějí mnohem víc. "Aby sám fungoval v neznámém prostředí, aby opravdu něco doručil, něco nebo někoho našel," popisuje profesor Svoboda hlavní rozdíl oproti videím, která najdete na YouTube – na těch SPOT funguje buď dle něčích pokynů, nebo v místech, která již dobře zná.

Už to, že je minimálně částečná autonomie možná, znamená důkaz pokroku. Svoboda si pomáhá trefným přirovnáním k technologii, se kterou máme zkušenost všichni.

"Auta před sto dvaceti lety vyžadovala, aby byl každý řidič zároveň mechanik nebo si ho aspoň vozil, zato u dnešních vozů člověk pomalu ani neví, kam nalít olej," popisuje. "SPOT je něco jako automobil ve dvacátých letech minulého století. Ano, potřebuje častý servis, ale už ne vlastního mechanika. Je to něco, co si můžete koupit a používat."

Aktuálně dokáže být třeba neunavitelnou náhradou za nočního hlídače, neboť díky kamerám a detektoru pohybu bez potíží zvládne obcházet dokola a dokola naučenou trasu a odhalit případné narušitele. Ovšem spokojit se jen s tím by bylo jako napít se skvělého vína – a skončit u jediného loku.

Nabízí dovednosti, které ostatní roboti nemají.

"Je to platforma vhodná do průmyslového prostředí, i s tímto cílem ho Boston Dynamics nabízí na trhu. Hodí se všude, kde jsou nebezpečné prostory a zároveň je tam potřeba dělat pravidelné inspekce," vysvětluje Faigl. "Na staveniště, na ropné plošiny, do rafinerií."

Přímá úměra je zřejmá: čím autonomněji se robot bude chovat, tím širší komerční využití se bude nabízet. Totéž platí o čím dál lepší vzájemné spolupráci mezi jednotlivými stroji, na což mají na ČVUT další vychytávku, malé hranoly velikosti zhruba kelímku od kávy, jimž říkají drobky.

"Jako v pohádce o Jeníčkovi a Mařence," říká Svoboda. "Jsou to malé komunikační jednotky s dalekým dosahem, s jejichž pomocí si mohou stroje sdílet informace i v podzemí, kam nedosáhne signál. Jen jde o to, v jakých intervalech a kam je mají upustit."

Vize budoucnosti je taková, že v případě katastrofy či havárie by měli záchranáři mířit rovnou do míst, která odhalí SPOT a podobné výdobytky techniky. "Jakožto chodící robot vhodně doplňuje naše portfolio šestinohých, pásových, kolových či létajících robotů. Nabízí dovednosti, které ostatní nemají," říká Svoboda.

Na zářijové soutěži v Kentucky bude díky němu tým z Prahy blíž nejen k horentní prémii pro vítěze ve výši dvou milionu dolarů, ale hlavně k tomu, co vědci nedokáží vyčíslit žádnou sumou peněz: k dalšímu pokroku.

The post Čapek by se divil. Robot z ČVUT se zúčastní soutěže o miliony dolarů appeared first on Forbes


26. 5. 2021; technickytydenik.cz

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou.


Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA

Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.

Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími,"říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.

Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje,"vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".

Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics,"uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů,"dodává prof. Jan Faigl.

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola,"předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál,"říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČV UT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat,"objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.

Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia - doktorandi - tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.

Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí.




26. 5. 2021; svetchytre.cz

Studenti ČVUT získali robota s lidarem, využijí ho pro průzkum podzemí

Fakulta elektrotechnická ČVUT získala čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne chození po schodech i další překážky v náročném terénu. Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics dostane od akademiků senzorickou výbavu a kamery, které mu umožní pohyb v neznámém terénu, například v podzemí.


Fakulta elektrotechnická ČVUT získala čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne chození po schodech i další překážky v náročném terénu. Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics dostane od akademiků senzorickou výbavu a kamery, které mu umožní pohyb v neznámém terénu, například v podzemí.

Nový stroj v pořizovací hodnotě 1,5 milionu Kč posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky.

Reklama

Podle šéfa týmu robotiků CTU-CRAS-NORLAB Tomáše Svobody dovednosti robota vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. SPOT je navíc celkem svižný, dokáže se pohybovat rychlostí až pět kilometrů za hodinu. Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál.

Robot nyní dostane senzory a výpočetní jednotky pro autonomní pohyb. Hlavní součástí senzorické výbavy bude lidar, který bude snímat terén kolem a bude vytvářet mapu a lokalizovat robota, a kamery, které budou snímat všechny směry. SPOT také ponese jednotku, která bude shazovat komunikační moduly. Jejich prostřednictvím bude udržovat spojení s ostatními roboty a se základnou.

Soutěž simuluje v reálných prostředích situace při záchraně osob po závalech a jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů – osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn. Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů (zhruba 72,8 milionu korun). Poznatky vědců pak budou mít další uplatnění právě při náročných záchranných operacích.


URL| https://www.svetchytre.cz/a/pZech/studenti-cvut-ziskali-robota-s-lidarem-vyuziji-ho-pro-pruzkum-podzemi




26. 5. 2021; Lidové noviny

Výzkumníci z FEL získali Amazon Research Awards

Praha Jiří Matas a Jan Faigl z Fakulty elektrotechnické ČVUT získali grant od společnosti Amazon, který umožní rok financovat práci jejich studentů. Ti dostanou i přístup k vědeckým datům Amazonu. Tým Jiřího Matase se zabývá počítačovým viděním. Oceněný výzkum by mohl například pomoci vylepšit aplikace, které fotí a překládají cizojazyčné texty na cedulích nebo prověřují nutriční hodnoty na obalech potravin. Výzkum Jana Faigla zase umožňuje mapovat neznámé prostředí podzemních chodeb, případně v jiných podobných obtížně dostupných místech. Může to pomoci lidským i robotickým záchranářům.




26. 5. 2021; forbes.cz

Čapek by se divil. Robot z ČVUT se zúčastní soutěže o miliony dolarů

Protáhl si hřbet, dokráčel k lavičce, proběhl se po trávníku. Zároveň byl tento čtyřnohý návštěvník natolik jiný, že se i projíždějící řidič popelářského vozu zvědavě vykláněl z okna: po dvorku pražského ČVUT skotačil robot jménem SPOT, posila pro blížící se finále prestižního klání DARPA Subterrean Challenge.


To v reálném prostředí simuluje záchranu osob po závalech či katastrofách a jak název napovídá, děje se tak v podzemí. Roboti mají co nejrychleji identifikovat co nejvíce objektů, případně zjistit únik plynu či oxidu uhličitého. A SPOT je – hokejovou hantýrkou řečeno – opora do prvního útoku.

"Má své vrtochy, jako každý pes, ale zatím nekouše," usmívá se spokojeně profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL.

Ladné pohyby, které chvílemi připomínají nejvěrnějšího přítele člověka a pak zase postavu z Hvězdných válek, vynikají zvlášť v momentu, kdy SPOT na fakultě vybíhá schody. A to až do pracovní místnosti, kde ho místní robotici postupně mění v pomocníka 21. století.

Jeho cesta do Prahy začala ve chvíli, kdy tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Americe dvakrát uspěl na zmíněné soutěži – v konkurenci výzkumníků z NASA, MIT i z Oxfordu, navíc jako nesponzorovaný tým.

Proto jej pro letošní závěrečné kolo oslovili s tím, že se nově může ucházet o sponzoring. Subvence agentury amerického ministerstva obrany DARPA nakonec činila 1,5 milionu dolarů. Taková suma se hodí jak na nákup robota, tak hlavně na jeho následné úpravy.

"Robot jako takový není vlastně úplně drahý, cena je 70 tisíc dolarů bez daně. Valná většina peněz jde na technologický upgrade, jsou to stovky tisíc dolarů," přibližuje Faigl. Proto teď na žluté tělo robota instalují kamery, senzory či laserový dálkoměr.

Samotný SPOT je z "chovu" firmy Boston Dynamics a tamním inženýrům se skutečně povedl. Pohybuje se rychlostí zhruba pět kilometrů za hodinu, tedy svižnou lidskou chůzi, a kráčí vstříc neznámému. Na konci cesty může být pestré komerční využití, ušetřené peníze a především zachráněné lidské životy.

"Je to první robot, který dokáže zdolávat překážky už ve verzi, která přijde z výroby. Spousta chytrých lidí věnovala dlouhá léta tomu, aby robot vyšel schody, což nám dovoluje soustředit se na naše výzkumné úkoly," vysvětluje profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické a šéf týmu, který čítá přibližně dvacet robotiků.

Jedním ze zmíněných úkolů je řízení týmu robotů ve zcela neznámém terénu tak, aby vnímali okolní prostředí, vytvořili si jeho mapu a vzájemně sdíleli informace. "Aby se dokázali rozprchnout v podzemí a udělat, co je potřeba," doplňuje Svoboda.

SPOT by už dnes vydržel běhat po vnitrobloku na Karlově náměstí tak dlouho, než by se mu vybila baterie: necelé dvě hodiny. Když si rozvážně vykračuje, zvyšuje tempo, lehne si nebo si při cíleném rozkymácení o kousek poodskočí, aby udržel rovnováhu, je to impozantní podívaná.

Na Fakultě elektrotechnické od něj ovšem chtějí mnohem víc. "Aby sám fungoval v neznámém prostředí, aby opravdu něco doručil, něco nebo někoho našel," popisuje profesor Svoboda hlavní rozdíl oproti videím, která najdete na YouTube – na těch SPOT funguje buď dle něčích pokynů, nebo v místech, která již dobře zná.

Už to, že je minimálně částečná autonomie možná, znamená důkaz pokroku. Svoboda si pomáhá trefným přirovnáním k technologii, se kterou máme zkušenost všichni.

"Auta před sto dvaceti lety vyžadovala, aby byl každý řidič zároveň mechanik nebo si ho aspoň vozil, zato u dnešních vozů člověk pomalu ani neví, kam nalít olej," popisuje. "SPOT je něco jako automobil ve dvacátých letech minulého století. Ano, potřebuje častý servis, ale už ne vlastního mechanika. Je to něco, co si můžete koupit a používat."

Aktuálně dokáže být třeba neunavitelnou náhradou za nočního hlídače, neboť díky kamerám a detektoru pohybu bez potíží zvládne obcházet dokola a dokola naučenou trasu a odhalit případné narušitele. Ovšem spokojit se jen s tím by bylo jako napít se skvělého vína – a skončit u jediného loku.

"Je to platforma vhodná do průmyslového prostředí, i s tímto cílem ho Boston Dynamics nabízí na trhu. Hodí se všude, kde jsou nebezpečné prostory a zároveň je tam potřeba dělat pravidelné inspekce," vysvětluje Faigl. "Na staveniště, na ropné plošiny, do rafinerií."

Přímá úměra je zřejmá: čím autonomněji se robot bude chovat, tím širší komerční využití se bude nabízet. Totéž platí o čím dál lepší vzájemné spolupráci mezi jednotlivými stroji, na což mají na ČVUT další vychytávku, malé hranoly velikosti zhruba kelímku od kávy, jimž říkají drobky.

"Jako v pohádce o Jeníčkovi a Mařence," říká Svoboda. "Jsou to malé komunikační jednotky s dalekým dosahem, s jejichž pomocí si mohou stroje sdílet informace i v podzemí, kam nedosáhne signál. Jen jde o to, v jakých intervalech a kam je mají upustit."

Vize budoucnosti je taková, že v případě katastrofy či havárie by měli záchranáři mířit rovnou do míst, která odhalí SPOT a podobné výdobytky techniky. "Jakožto chodící robot vhodně doplňuje naše portfolio šestinohých, pásových, kolových či létajících robotů. Nabízí dovednosti, které ostatní nemají," říká Svoboda.

Na zářijové soutěži v Kentucky bude díky němu tým z Prahy blíž nejen k horentní prémii pro vítěze ve výši dvou milionu dolarů, ale hlavně k tomu, co vědci nedokáží vyčíslit žádnou sumou peněz: k dalšímu pokroku.


URL| https://forbes.cz/capek-by-se-divil-robot-z-cvut-se-zucastni-souteze-o-miliony-dolaru/


25. 5. 2021; czpravy.cz

Robotický vlčák SPOT je v Praze. Získalo ho ČVUT

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické


ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. Přírůstek výzkumníci představili v areálu fakulty na Karlově náměstí v Praze.

Robotický vlčák SPOT je v Praze. Získalo ho ČVUT

related


25. 5. 2021; CT24.c

Dojde po covidu k restartu? Odpovědi hledal Fokus Václava Moravce

Se svými hosty Václav Moravec pravidelně diskutuje o proměnách společnosti, technologiích nebo vztahů mezi lidmi. O možném restartu myšlení, ekonomiky i životního stylu po pandemii covidu-19 nyní debatují sociolog Martin Buchtík, ekonomka Ilona Švihlíková nebo programátor a podnikatel Jakub Nešetřil. Přímý přenos z Fakulty elektrotechnické ČVUT potrvá do úterní 22. hodiny.


Jedna z hostů herečka a fotografka Vanda Hybnerová upozorňuje, že kultura v období covidových restrikcí fungovala ve velmi omezených podmínkách. Například online divadelní vystoupení se podle ní nedá srovnat s tím, když má herec zpětnou vazbu od diváků. "Nevíme, jestli se na nás společnost těší a bude chtít navázat tam, kde jsme přestali, nebo od nás jako od umělců bude očekávat něco nového."


"Kultura v praxi bývá spíše upozaděná, i když hodnotově patří vysoko," říká sociolog Martin Buchtík. Podle něj ale restart pro živou kulturu nebude těžký, protože je zde velké množství lidí, kteří se těší. "Je to něco, co spoustě lidem chybí a my to vidíme i z našich dat," rozvádí Buchtík.


URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3317253-zive-dojde-po-covidu-k-restartu-odpovedi-hleda-fokus-vaclava-moravce




25. 5. 2021; casopisczechindustry.cz

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou.

Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA

Subterranean (SubT) Challenge

, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.

Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.

Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".

Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge , bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.

Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.

Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete zde https://www.youtube.com/watch?v=iTv_BQGdcIw


25. 5. 2021; CT24.cz

Robotický vlčák SPOT je v Praze. Získalo ho ČVUT

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. Přírůstek výzkumníci představili v areálu fakulty na Karlově náměstí v Praze.


"Je to první komerčně dostupný kráčející robot. A tu největší unikátnost vidím v tom, že umí zdolávat prostředí, která jsou normálně obývaná lidmi," uvedl Jan Faigl, který vede laboratoř výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL.


"Umí zdolat schodiště, prahy a obrubníky mu také nevadí. To sice do nějaké míry zvládnou také jiné platformy, jako třeba pásové i kolové, ale toto je první robot, který opravdu míří dál na komerční nasazení," zdůraznil vědec.


Podle šéfa týmu robotiků CTU-CRAS-NORLAB Tomáše Svobody dovednosti robota vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. Svoboda podotkl, že SPOT je navíc celkem svižný - v maximu dosáhne rychlosti pět kilometrů za hodinu. Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál. Nejdříve však musí dostat nástavbu - senzorický systém, který podle Faigla značně rozšíří schopnosti robota vnímat okolní prostředí a uvažovat o něm.


Jako pes


"V zásadě na něj přijde nástavba, která dovolí pohyb v neznámém terénu. Jednak senzory a jednak výpočetní jednotky. Hlavní součástí senzorické výbavy bude LIDAR, tedy něco takového jako je na autech, který bude snímat terén kolem, vytvářet mapu a lokalizovat toho robota," popsal Svoboda. "Kamery budou koukat do všech směrů. Když robot bude procházet podzemní chodbou, bude zároveň sledovat prostředí kolem a automaticky hledat objekty," dodal vědec, který vede také katedru kybernetiky.


SPOT podle vědce také ponese jednotku, která bude shazovat komunikační moduly. Svoboda to připodobnil k pohádkovým "drobečkům". "Tím, jak se bude nořit dále a dále do jeskyně, tak aby udržela aspoň tenké spojení s ostatními roboty a se základnou," řekl vědec s tím, že skrze shazování nyní vyvíjených komunikačních modulů budou přenášeny informace o nalezených objektech.


K principu komunikace pak Svoboda podotkl, že v podzemí mají bezdrátové sítě kvůli mnoha překážkám omezený dosah. Moduly, které tým využije, podle něj fungují na nižších frekvencích. "Takže mají nižší dosah, ale samozřejmě mají také nižší přenosovou kapacitu. Budou přenášet jenom minimální množství informací, co je potřeba pro tu vzájemnou koordinaci těch robotů," poznamenal vědec.


Co s ním?


Ohledně ceny robota Faigl řekl, že v základu stojí 70 tisíc dolarů (zhruba 1,5 milionu korun). Kolik budou stát postupná "vylepšování", neodhadl. Tým z FEL bude se svými roboty v zářijovém finále soutěže DARPA Subterranean Challenge obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol.


Zatímco dosud závodili jako nesponzorovaný tým, prosincová podpora od pořádající Agentury ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) však skupinu z FEL posunula mezi sponzorované týmy a umožnila jim investovat do přístrojového vybavení - včetně zmíněného robota.


Soutěž simuluje v reálných prostředích situace při záchraně osob po závalech a jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů - osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn.


Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů (zhruba 72,8 milionu korun). Poznatky vědců pak budou mít další uplatnění právě při náročných záchranných operacích.


Podle Svobody pak mohou mít z práce týmu užitek i domácí záchranné jednotky. Vědec zmínil, že některé roboty už vyzkoušeli například hasiči.


Dalším velkým výzkumným tématem týmu je podle vědců z FEL například vylepšení lokalizace autonomně řízených robotů, do něhož by se mohl tým zapojit právě díky dobré pohyblivosti robotu SPOT. K vědeckým výzvám patří také budování "relativně levné" komunikační infrastruktury pro záchranné akce v prostředích, kde je obtížné šířit signál, či zlepšování chůze "kráčejících robotů" v náročných místech.


URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3317213-roboticky-vlcak-spot-je-v-praze-ziskalo-ho-cvut


25. 5. 2021; barrandov.tv

Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. Přírůstek v úterý výzkumníci představili v areálu fakulty na Karlově náměstí v Praze.


Výzkum umělé inteligence (AI) na Fakultě elektrotechnické ČVUT pronikl do nejprestižnější společnosti 59 univerzit ve 13 zemích. Mezi 101 vědci oceněnými společností Amazon figurují prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky s projektem v oblasti počítačového vidění a prof. Jan Faigl z katedry počítačů, který využívá umělou inteligenci k vytváření komunikačních map podzemních prostor.

Dalším z důkazů vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch našich odborníků v Amazon Research Award 2020 (ARA). Zařadili se tak mezi zástupce univerzit, jako MIT, Stanford, Princeton nebo Yale, které bude následující rok program ARA podporovat. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení. Díky společnosti Amazon tak bude moci Fakulta elektrotechnická ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Úspěšné projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné projekty z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Řešení zlepší kvalitu mobilních aplikací, které překládají cizojazyčné texty na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Training neural networks on non-differentiable losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi).

"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Výzkum se zaměřuje na vyučované náhradní funkce, které při učení konvolučních neurálních sítí nejen hledají parametry vhodné pro daný problém, ale zároveň pomocí tzv. metric learning vylepšují náhradní funkce. Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

"První výsledky ve výzkumu daného problému už máme, byly publikovány na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru, European Conference on Computer Vision," dodává.

Komunikační mapu využijí týmy záchranářských robotů při průzkumu neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Communication Maps Building in Subterranean Environments (česky Budování komunikačních map v podzemním prostředí), který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech:

"Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.

Výzkum je motivovaný online vytvářením komunikační infrastruktury v dopředu neznámém prostředí, ale s využitím modelů podobných prostředí a dat získaných v aktuálním prostředí.

"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," dodává profesor Faigl.

Další informace o Amazon Research Awards a jejích letošních nositelích najdete zde: 2020 Amazon Research Awards recipients announced.

TZ

@RadekVyskovsky

The post Výzkumníci AI z FEL ČVUT obstáli v globální konkurenci first appeared on ICT NETWORK NEWS.

URL| https://cz.ict-nn.com/vyzkumnici-ai-z-fel-cvut-obstali-v-globalni-konkurenci/

« zpět na obsah

 2. DRONY NAPODOBUJÍ LET PTAČÍHO HEJNA 20.05.2021  TECH MAGAZÍN - Radovan Suk

strana: 8  rubrika: Školy a instituce [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (2); elektrotechnické; Fakulty

Vědci ze skupiny MRS z Fakulty elektrotechnické ČVUT testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních vícerotorových dronů.


Projekt vychází ze spolupráce s Technology Innovation Institute z Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS (Multi-Robot System) z ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízkoletících robotů. Základní výzkum ověřuje principy fungování stabilizovaného roje nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí při vyhledávání osob v nouzi, kterým by mohl dopravit balíček první pomoci.

"Při realizaci projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavena smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb. Roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny MRS.

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích zkoumal tým robotiků i jejich nasazení při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru.

Jeden ze scénářů řešených MRS zahrnoval vývoj dronu schopného vyletět do 10. patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde český tým v soutěži, považované za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, loni vyhrál jednu ze soutěžních disciplín. Druhý úkol spočíval v schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve výškových budovách.


Foto:

« zpět na obsah

 3. Po pohřešovaných lidech by v budoucnu mohla pátrat hejna dronů. Vědci z ČVUT se inspirují v ptačí říši 22.05.2021  ČRo - radiozurnal.cz - Alžběta Švarcová [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (3); cvut; elektrotechnické; Fakultě

Členové skupiny multirobotických systémů z ČVUT se snaží do vzduchu vysílat co největší hejna navzájem propojených autonomních bezpilotních helikoptér. Při svém experimentu hledají inspiraci třeba u ptáků.


Zvuk jednoho z mnoha dronů, který vznikl tady na Fakultě elektrotechnické ČVUT, připomíná roj včel nebo vos. Tenhle má označení Delta a právě se prolétává po chodbě. Je to zde běžný jev. "Když děláme celý den experimenty, bzučí mi v hlavě ještě dva dny potom," směje se hardwarový inženýr Daniel Heřt. "Rozměr mezi diagonálou mezi motory je 450 milimetrů. Hlavní senzor je laserový skener, který skenuje okolí a vytváří 3D mapu."


Také tento kus může být součástí většího "hejna". Nedávno experti ze skupiny multirobotických systémů testovali drony na poušti ve Spojených arabských emirátech. Cílem bylo vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.


"Udělat dron, který letí jednou, je jednoduché. Když jich pak máte deset, všechny chyby a problémy se násobí deseti. Největší problém je za mě spolehlivost systému. Úspěšnost byla vysoká. Skoro vždy, když jsme chtěli letět, jsme letěli téměř se všemi drony. To je velký úspěch," doplňuje Daniel Heřt a vede mě do jedné z mnoha místností na katedře kybernetiky ČVUT. Desítky mladých vědců tady nejen drony programují, ale z naprosté většiny si je – třeba i za pomoci 3D tiskárny – vytvářejí.


Zdroj lokalizace se může lišit


Vědci mají vizi, že hejna těchto autonomních malých strojů dokážou určitou oblast prohledat rychleji než lidé. Zároveň je to levnější varianta než do akce nasazovat skutečnou helikoptéru s pilotem. Ten může vzlétnout až po případném nalezení pohřešovaného.


"Každý dron potřebuje pro standardní let nějaký zdroj lokalizace, dron nemůže letět naslepo. Venku potřebuje třeba GPS, uvnitř třeba kameru nebo laser – pak může být součástí hejna. Soutěže, kterých se účastníme, jsou na hraně současné vědy. Pokud výzvy v rámci soutěže vyřešíme, posuneme tím celý náš systém."


Jako policisté


Kromě zahraniční pouště zdejší robotici zkoušejí své stroje i v tuzemských podmínkách. "Zkoušíme třeba drony v lese. Prolétávají mezi stromy a zároveň se koordinují. Jako když policisté jdou a periferně zaznamenávají, kde jsou jejich kolegové. Celý les tak je prozkoumaný," vysvětluje šéf výzkumníků Martin Saska.


Zatím takto zvládnou létat skupiny o deseti kusech, podle nejsmělejších plánů by to ale v příštím roce mohla být až stovka. Každý z dronů si všímá jen svých nejbližších parťáků a právě v tomto je inspirace v přírodě.


"V přírodě hejna ptáků fungují podobně – sledují sousedy. Už nyní je možné postavit větší dron, který na baterky vydrží až hodinu a půl. To už je dostatečné, když si představíte, že je významně dynamičtější než pozemní robot," dodává Martin Saska.


Hasicí dron


Šéf vědců Martin Saska předpokládá, že se po základním výzkumu do vývoje skupinových dronů zapojí některé soukromé firmy – tak jako to bylo i u jiného typu bezpilotní helikoptéry, která dokáže hasit požáry ve výškových budovách.


"Pokud velitel zásahu není například schopen určit konkrétní patro nebo okno, je dron schopen skenovat fasádu budovu a termokamerou hledat místo, které je horké. Dron chceme vybavit i projektilem, který by okno dokázal rozbít a dírou dovnitř vstřelit hasicí kontejner," popisuje Martin Saska.


Domnívá se, že podobné drony by jednou mohly být nasazeny i v českém prostředí – a to přestože náklady na něco podobného by rozhodně nebyly malé. "Přidaná hodnota by ale byla extrémní," uzavírá.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/po-pohresovanych-lidech-v-budoucnu-mohla-patrat-hejna-dronu-vedci-z-cvut-se-8496750

« zpět na obsah

 4. Co všechno způsobily chybějící čipy? Odstavená auta, stojící výroba, osekaná výbava... 22.05.2021  Auto.cz - Petr Slováček,Tomáš Hadač [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (3); FEL (3)

S celosvětovým nedostatkem polovodičů se výrobci aut potýkají všelijak – jedni odstavují nekompletní auta na letišti, jiní nabídnou zákazníkům osekanou výbavu. V lepším případě za nižší cenu.


Obyvatelé východního předměstí Hradce Králové mají v posledních dnech o zábavu postaráno. Sledují konvoje kamionů s naloženými auty, které sem míří z továrny v Kvasinách na dočasné deponování. A nejen domácích škodovek, ale také sesterských seatů, které tam vyrábějí.


Respektive rádi by vyráběli, ale chybějí jim polovodičové čipy – miniaturní křemíkové destičky, na kterých se nacházejí až desítky milionů dalších součástek. Vypadají jako brouci (však se jim taky někdy říká švábi), jejichž nožičky jsou připájeny na desky plošných spojů pod nimi. Najdete je v televizi, mobilu, ale i asistenčních systémech vozů, řídicích jednotkách a vlastně všude, kam se v autě podíváte. "Čipy jsou důležité třeba pro přesné vyhodnocení různých fyzikálních veličin, díky nimž můžeme optimalizovat různé procesy jako řídicí jednotky ABS, vstřikování a podobně. Nezastupitelné jsou v mnoha bezpečnostních systémech. Každý obsahuje vlastní procesor nebo mikrokontrolér s programovým kódem, které vyhodnocují data z desítek senzorů měřících stav těchto systémů," vysvětluje detaily vědecký pracovník Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


V autě i PC

Bez polovodičů by nefungovala žádná spotřební elektronika. A to je kámen úrazu. Za poslední rok se totiž svět ochromený pandemií zastavil a lidé místo nových aut víc kupovali počítače a tablety na práci z domova. Jakmile se výroba automobilů začala opět slibně rozbíhat, utvořila se na nedostatkové polovodiče fronta.


Automobilky jsou zjevně až na konci řady, zatímco jejich místa přebírají odběratelé z oblasti spotřebního vysokoobrátkového zboží. Podle zlých jazyků se dokonce automobilky ozvaly až příliš pozdě, a navíc sklízejí, co samy zasely – doplácejí na dlouhodobou politiku tlačení dodavatelů k co nejnižším cenám z pozic dlouhodobých a ověřených partnerů. Když si teď mohou výrobci čipů vybírat, raději sáhnou po lépe platících odběratelích. Věci nenahrává ani fakt, že se výroba čipů odehrává zejména v Asii nebo Spojených státech a představuje technologický majstrštyk, který nelze v případě výpadku dodávek rychle nahradit. Evropa hraje druhou ligu. Takže pokud místním zpracovatelům vypadnou dodávky, musejí čekat týdny na nové. Zdržení se očekává ještě po celý letošní rok a minimálně část příštího.


Odhadované související náklady se podle známých odhadů vyšplhají na jeden a čtvrt bilionu korun. Když uvážíme, že automobilky mají těžkou hlavu z emisních pokut nad 95 g/km CO2, je nasnadě, že si zákazníci co nevidět za auta zase připlatí…


Na nutnou dobu

Zastavení výrobních linek kvůli absenci drobné součástky je pro výrobce nemyslitelné. Mnohem snesitelnější jsou krátkodobé investice na dočasné deponování nehotových aut. Třeba jako v Hradci Králové, kde činí maximální kapacita 1800 vozů a podle rychlosti navážení to bude brzy málo. "Pro zachování naší výrobní kapacity jsme nuceni odstavovat již vyrobené vozy po nezbytně nutnou dobu. Předpokládáme, že dostupnost čipů bude v následujících měsících nadále omezená. Učiníme vše pro to, abychom udrželi stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovali hotové vozy," říká mluvčí Škody Auto Martina Gillichová.


Některým výrobcům se daří zpomalit výpadky vyřazením nedostatkového dílu – rádia, volantu s ovládáním audia a podobně. U osobních renaultů letos vypadne indukční nabíječka a desetipalcový dotykový displej. Třeba Dacia Duster chodí z fabriky bez obvyklého typu autorádia, zato s plastovým volantem a ručním stahováním zadních oken. Navenek se zajímavým cenovým zvýhodněním, ale v reálu tím výrobce maskuje akutní nedostatek příslušných součástek.


S modely Sandero je situace ještě závažnější a nezbývá než vyrobená nehotová auta skladovat u dealerů, kde počkají na dodání dílu. Pokud tedy čekáte na nějakou novou dacii, možná už stojí u lokálního obchodníka, ale nesmí ji ještě coby nekompletní prodat. Prodejci jsou instruování nabízet již vyrobená auta s tím, že výpadek dodávky může nastat kdykoliv.


Nepociťujeme

Ne všichni výrobci jsou na tom ale stejně. Někde si zákazníci ani nemusejí ničeho všimnout. "Nestandardní výpadky v dodávkách nepociťujeme," sděluje Suzuki Česká republika. "Veškeré výrobní linky závodu v Martorellu běží bez omezení výroby či směn," komentuje Filip Stoulil ze zastoupení Seat a Cupra. A David Valenta z Volkswagenu potvrzuje, že dílčí výpadky měli jen v průběhu dubna a už je vše v pořádku.


Přesto lze očekávat komplikace ještě po několik měsíců. Vždyť větší či menší množství čipů dnes obsahují všechna auta na trhu. "Automobily jezdily ještě před vynálezem čipů. Díky čipům však výrazně klesla spotřeba a emise, zlepšila se bezpečnost i komfort jízdy. Množství čipů se samozřejmě liší v jednotlivých modelech a kategoriích vozů. V autech zvládajících autonomní řízení je senzorů a elektroniky řádově více než v levnějších modelech. Ale i v těch jsou v dnešní době použity stovky čipů," končí Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


Radek Novák, analytik České spořitelny: Nedostatek čipů potrvá i letos!

Na kolik vyjdou automobilky škody napáchané problémy s polovodiči? Co všechno stojí za jejich nedostatkem? A jak vypadají výhledy do budoucna?


Čínská chřipka podle všeho stojí primárně za nedostatkem čipů. Jaké jsou však další důvody jejich nedostatku?


Příčiny současné nerovnováhy na globálním trhu s čipy lze hledat jak na straně poptávky, tak nabídky. Za hlavního viníka platí pandemie koronaviru, kvůli níž miliardy lidí musely zůstat doma. Enormně tak stoupl zájem o elektronické vybavení domácností nejen pro práci, ale rovněž pro zábavu. Výrobci elektroniky na to reagovali okamžitě a objednali si větší množství čipů. Poptávka po čipech se však zvyšuje dlouhodobě s tím, jak se stávají součástí velké většiny výrobků. Jeden příklad za všechny: nové mobily podporující 5G sítě obsahují o 40 % čipů více než předcházející generace. Trh s čipy v automobilovém průmyslu by se pak do roku 2027 měl zdvojnásobit! Na straně poptávky situaci nepomohly ani sankce USA vůči čínské firmě Huawei, která se loni silně čipy předzásobila. Aby toho všeho nebylo málo, přidaly se letos potíže též s výrobou čipů. Za ní dnes stojí hlavně Tchaj-wan, který na přelomu roku postihlo dlouhotrvající sucho. A protože výroba čipů spotřebuje obrovské množství vody, tamní výrobci měli velké problémy uspokojit své objednávky, natož navýšit produkci. Velkou továrnu na výrobu čipů v americkém Texasu zase v únoru zastavily na měsíc silné mrazy.


Dokážete odhadnout, zda se situace zlepší do konce roku?


Velcí světoví výrobci polovodičů již oznámili nemalé investice do navýšení produkčních kapacit. Svoji podporu a plány rozvoje tohoto průmyslu přislíbila i americká vláda a zástupci EU. Poptávku se však rozhodně nepodaří dokonale uspokojit v nejbližších měsících. Naopak se očekává, že nedostatek bude trvat do konce letošního roku, spíše se ale přelije i do začátku následujícího. Objevily se už i první odhady, podle nichž se celosvětové škody v automobilovém průmyslu způsobené nedostatkem čipů vyšplhají na 60 miliard dolarů (1,28 bilionu korun).


Zaznívaly názory, že pro výrobce čipů jsou důležitější firmy vyrábějící například chytré telefony, hodinky a další. Lze tak tvrdit, že pozice automobilek je slabší než u výrobců spotřební elektroniky?


V sektoru elektroniky se spotřebují zhruba tři čtvrtiny celosvětově vyrobených čipů, přes deset procent připadá na chytré továrny a obdobný podíl i na výrobu aut. Spíše než že by výrobci čipů preferovali elektronický sektor, spočívají současné těžkosti automobilového průmyslu v rozhodnutích z loňského roku. Tehdy totiž automobilky nečekaly tak rychlé oživení poptávky po svých vozech, a tedy objednaly i méně čipů. A protože dodání čipů trvá od objednávky několik měsíců, dopady se začaly projevovat na začátku letošního roku. Problém tkví také v tom, že velcí výrobci čipů zásobují automobilový průmysl pouze ze čtyřiceti procent. Zbylých šedesát je rozdrobeno mezi tisíce menších dodavatelů, již nemají vlastní výrobu a nemohou si tak zajistit rychlé navýšení produkce u svých partnerů. Suma sumárum automobilový sektor se stal zatím nejpostiženějším odvětvím. Nyní se však čipová krize rozšiřuje i do dalších odvětví a ušetřeni nakonec nebudou výrobci chytrých telefonů, počítačů ani tabletů.


Jiří Jakovenko, vědecký pracovník na katedře mikroelektroniky FEL ČVUT v Praze: Automobilky jsou až na druhé koleji

Z čeho se čipy skládají? Jaká jsou jejich nejdůležitější specifika? A můžou problémy s nimi spojené snížit kvalitu aut?


Mají automobilky páky na výrobce čipů k přednostnímu dodání?


Výroba čipů pro automobilky je pro výrobce až na druhé koleji, neboť objemy dodávek čipů jsou řádově menší než pro výrobce spotřební elektroniky jako kupříkladu telefonů a počítačů. Výroba aut je také trhem s nižší marží a automobilky nejsou ochotny platit za čipy více peněz. Výrobci čipů pak logicky dají přednost lukrativnější zakázce. Nová technologická linka na výrobu čipů stojí až několik desítek miliard dolarů a trvá několik let ji zprovoznit. Na nedostatek se tedy nedá zareagovat ze dne na den. Významní výrobci i přes tyto astronomické náklady začaly stavět nové linky a rozšiřují výrobu. Pro automobilky je rovněž problémem skutečnost, že potřebují mnoho různých čipů od různých výrobců. Selhání dodávky od jednoho výrobce vede k zpoždění výroby celého automobilu.


Jak technologicky je náročná výroba čipů?


Výroba čipů je jednou z nejunikátnějších technologií, kterou lidé vymysleli. Abychom porozuměli náročnosti výroby čipů, musíme si nejdříve uvědomit, jaké velké rozměry mají elektronické součástky na dnešních čipech a kolik jich tam je. Nejmodernější výrobní linky vyrábějí součástky o velikosti 5 nm, kde je na jednom čipu o velikosti zhruba 1 cm2 integrováno kolem deseti miliard tranzistorů. Na průřez lidského vlasu, který má přibližně 50 um v průměru, bychom byli schopni integrovat 200.000 tranzistorů. Tolik jich měl procesor 386DX v roce 1988. Tyto technologie tedy umožňují vyrobit obrovské množství miniaturních součástek, vzájemně je propojit do funkčního celku, a to tak, že všechny tyto součástky a propojení jsou stoprocentně funkční.


Může se stát, že se s tímto zrychlováním výroby sníží kvalita čipů, tudíž i automobilů?


Toho se není potřeba obávat. Čip není součástka, která se dá lidově řečeno odfláknout. Navíc každý čip je v procesu výroby velice bedlivě testován, protože odhalení špatného čipu při výrobě je o několik řádů levnější, než když je chyba odhalena v již namontovaném autě u zákazníka. Řekl bych, že naopak kvalita a spolehlivost čipů díky technologickým možnostem stále rostou a náklady klesají.


Kdybyste měl čtenářům v lidském jazyce představit čip v automobilu, jak vypadá a z čeho se skládá?


Čip je polovodičová monokrystalická destička, většinou křemíková. Na ní je integrováno mnoho elektronických součástek, které jsou vzájemně propojeny do elektronického systému, jenž již vykonává určitou funkci. V dnešní době umíme integrovat i desítky miliard součástek na jeden čip. Většina čipů v automobilu je však jednodušší a obsahuje od desítek tisíc po desítky milionů součástek na jednom čipu dle složitosti zpracování signálů a následných výpočtů.


Jak je čip vlastně veliký?


Velikost a složitost čipu se liší dle funkce. Mezi jednoduché patří kupříkladu osmibitové mikrokontroléry, které se mohou starat o vyhodnocování a přenos povelů z ovládacích tlačítek a přenos těchto povelů po datové sběrnici automobilu. Mají typicky rozměry pár milimetrů čtverečních. Složitější, 32bitové mikrokontroléry jsou například v řídicí jednotce motoru nebo ABS. Nejsložitější procesory pak paradoxně najdeme v navigačních, komunikačních a zábavních systémech automobilu.


Co se týče specifik čipů, která byste zmínil?


Důležitým specifikem je teplotní rozsah, při němž musí čipy spolehlivě pracovat. Pro automobilový průmysl je to od -40 do 125 °C, přičemž pro normální komerční použití je to od 0 do 70 °C. Mnoho čipů v automobilech také mají integrované mikro-elektro-mechanické systémy na čipu – takzvané MEMS. Tyto systémy umějí plnit roli různých senzorů: například inerciální senzory, které se používají v airbagu, Hallovy senzory pro měření otáčení a tak dále. Tyto systémy MEMS jsou umístěny na jednom čipu spolu s vyhodnocující elektronikou, která umí vyhodnotit fyzikální veličiny a rovnou je převést do vhodného digitálního formátu.


Jak nedostatek čipů ovlivňuje výrobu aut

Jiří Rozkošný, Audi: Průběžně analyzujeme situaci a spolupracujeme s dodavateli i přepravci – a také interně řešíme v rámci koncernu Volkswagen. Jako příklad lze uvést zkrácení směn v německých výrobních závodech, k nimž došlo v rámci preventivních opatření v průběhu května. Naším cílem je pochopitelně co nejrychleji odstranit úzká hrdla a v průběhu roku co nejvíce dohnat sníženou výrobu. Nicméně očekáváme, že situace s polovodiči zůstane kritická také v následujících měsících.


David Haidinger, BMW: Objednali jsme požadované objemy čipů pro rok 2021 ve vhodnou dobu, a proto očekáváme, že naši dodavatelé tyto objednávky splní dle smluvních závazků. BMW Group sáhlo k individuálním úpravám výrobního programu, aby zohlednilo dostupnost polovodičových součástek.


Petr Burián, Ford: Tak jako většina výrobců i Ford eviduje pozdržení dodávek některých modelů. Nejvíce se nyní projevuje u užitkových vozů a u některých osobních vozů nebo jejich vybraných verzí. Nedostatek čipů se na našich výrobních kapacitách začal projevovat v březnu tohoto roku. Nedostupnost jednotlivých položek výbav záleží na konkrétním modelu. Například u kugy aktuálně nevyrábíme verze s motorem 2.0 EcoBlue Hybrid (mHEV), ale všechny ostatní ano. Situace ve výrobě se dynamicky mění i několikrát týdně, takže není reálné mít tyto informace na cenících či v konfigurátoru. Pravidelně ale informujeme autorizované prodejce, takže pokud vůz momentálně ve standardním časovém horizontu vyrobit nelze, tyto informace zákazníkům předávají. V tuto chvíli věříme, že se situace ve druhé polovině roku zlepší.


Kateřina Vaňková Jouglíčková, Kia: V současné době evidujeme zbrzdění dodávek jen u dvou modelů nabízených v České republice: Rio a Stonic – a to pouze se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou (7DCT). Ostatních modelů se tento problém zatím netýká. Kromě výše uvedeného nyní nově evidujeme zpoždění dodávek i u nové generace sorenta ve dvou ze čtyř nabízených specifikací, kde je v nabídce panoramatické střešní okno. To Kia nabízí buď jako příplatkovou výbavu u specifikace Premium, nebo součást nejvyšší výbavy Top. Zpoždění dodacích lhůt je konkrétně způsobeno nedostatkem dílů pro ovládání panoramatického střešního okna. Zákazník se o zpožděných dodávkách dozví od autorizovaného prodejce – a to pouze v případě, že objednaný vůz není skladem, ale musí se zadat do výroby. V takovém případě je o termínu dodání informován předem. Pokud problém s dodávkou komponentů nastal až po objednání nového vozu zákazníkem do výroby, je o celé situaci informován prodejcem následně. Podle našich předpokladů očekáváme zlepšení situace ve třetím čtvrtletí 2021.


Alexej Kiriakovský, Mazda: Žádná zdržení v souvislosti s nedostatkem polovodičů zatím neevidujeme. Předpokládáme, že se zdržení bude týkat spíše vozů, které se do výroby budou teprve zadávat. V případě vozů Mazda omezení však neznamená výpadek určitého stupně výbavy. Navíc máme i vzhledem k celosvětové pandemii dobře zásobené sklady. Ty by měly případný výpadek ve výrobě pokrýt. Konfigurátory v tuto chvíli vzhledem k výše uvedenému měnit nemusíme a zákazníka o dodací lhůtě na objednané vozidlo informujeme vždy včas. Situaci aktuálně nepovažujeme za kritickou.


Martin Šlechta, Mercedes-Benz: Aktuální situace je velmi nestálá a není možné stanovit prognózu dopadu. Výrobní závody Mercedes-Benz disponují vysokou úrovní flexibility, a proto jsou schopné reagovat na tyto výkyvy v krátké době. Zároveň je společnost Mercedes-Benz AG v úzkém kontaktu s přímými dodavateli, tedy i polovodičů. V případě potřeby je společnost připravena přizpůsobit svůj operační program v jednotlivých závodech.


Radka Matthey, Peugeot: Problém nedostatku čipů nás zasáhl citelně. U některých našich modelů došlo k prodloužení dodacích lhůt, a to o dva i více měsíců. V březnu jsme dostali jen 60 % objednaných vozů, v dubnu přibližně 80 %, tyto výrobní restrikce budou pravděpodobně pokračovat i v květnu. Nedostatek čipů postihl zejména modely vybavené digitálním displejem, ovšem dá se očekávat, že s omezením výroby dojde i k dalším změnám v našem produktovém mixu. V souvislosti s pandemií koronaviru dochází k různým omezením ze strany dodavatelů. Nedokážeme přesně identifikovat, jaké změny dostupnosti určitých prvků výbavy má na svědomí nedostatek čipů, a co je způsobeno jinými faktory. V současné době ovšem registrujeme například nedostupnost digitálního přístrojového panelu u modelu Peugeot 308 a 3D panelu u modelu Peugeot 2008. Dostaneme-li ze strany výrobce informaci, že se jedná o dlouhodobější stav, konfigurátory a ceníky upravujeme. Dočasné výpadky určitých prvků výbavy se řeší spíše na úrovni prodejců. Žádnou oficiální informaci ze strany výrobce jsme nedostali, nicméně odhadujeme, že by návrat k normálu mohl nastat v červnu.


Filip Stoulil, Seat a Cupra: Přes skutečnost, že je výrobce také zasažen všeobecným nedostatkem polovodičů, nacházíme se v dobré situaci. Veškeré výrobní linky závodu v Martorellu běží bez omezení výroby či směn.


Tomáš Teufl, Suzuki: Informace o nedostatku čipů nemáme. Nestandardní výpadky v dodávkách v současné době nepociťujeme.


Pavel Jína, Škoda Auto: V posledních měsících intenzivně a s úspěchem pracujeme na minimalizaci účinků celosvětového nedostatku polovodičů na výrobu. V současné době nicméně předpokládáme, že dostupnost čipů bude v následujících měsících nadále omezená. Škoda Auto učiní vše pro to, aby udržela stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovala hotové vozy. Nadále pro nás zůstává nejvyšší prioritou, abychom uspokojili zákazníky a maximálně zkrátili čekací lhůty na objednané vozy.


David Valenta, Volkswagen: Zdržení ve výrobě kvůli nedostatku čipů jsme evidovali do konce dubna u omezeného množství modelů. Nyní již většina výrobních závodů pracuje v plném nasazení. Byť stále pociťujeme nedostatky v dodávkách polovodičů a v menší míře se ještě objevují prodlevy u čipů pro automatické převodovky. Omezení nelze promítnout do konfigurátorů či ceníků, protože situace se vyvíjí velmi dynamicky. Detailní informace k aktuální dostupnosti se klient dozví u dealera při výběru vozu před samotným objednáním. Situace okolo polovodičů a čipů se v uplynulých týdnech výrazně zlepšila a věříme, že výrobce nadále zajistí dostatek komponent pro plynulou výrobu. U některých modelů však budou dodací lhůty ještě po nějaký čas delší, dokud se výpadky nedoženou a nebudou vyřízeny všechny objednávky z období, kdy byla výroba zasažena.


Jitka Jechová, Toyota: Pouze některé modely pozměnily výbavu, aby nedocházelo ke zdržení dodávek. Jinak žádná zdržení v souvislosti s nedostatkem čipů v tuto chvíli neevidujeme. V posledních pár dnech ale jde právě o již zmíněnou změnu výbavy. Výše zmíněné změny se týkají nicméně pouze drobností v komfortní výbavě, a to pouze přibližně u tří procent našich modelů. Klienti se vše dozvědí z aktualizovaného ceníku. V našem případě se jedná o drobnost: konkrétně komfortní prvek volantu. Situace by se měla zlepšit v následujících měsících.


Jiří Háze, vedoucí Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT v Brně: Čipy na černé listině

Kde je ve voze typické místo pro uložení čipů? Jaká jsou jejich specifika? A vyrábějí se dnes některá auta bez nich?


V čem jsou čipy pro automobily tak důležité?


Integrované obvody, jak se čipům odborně říká, jsou důležité nejen v automobilech. V tomto případě jde o měření, zpracování, vyhodnocování a kontrolu v podstatě všech funkcí automobilu. Čipy tak zpracovávají ohromné množství informací z různých senzorů, kterých jsou v moderním automobilu stovky. Například senzory, které měří parametry motoru, teplotu, tlak, vlhkost, slouží pro takzvané jízdní asistenty a další systémy, jako je ABS či ASR. Na základě těchto dat pak řídicí jednotka automobilu, která právě obsahuje tyto čipy, informuje řidiče: například když dochází palivo, je problém s olejem v motoru nebo máte podhuštěné pneumatiky. Zároveň zcela autonomně, nezávisle na řidiči řeší spoustu dalších věcí, o kterých ani neví nebo si je neuvědomuje – například aktivace ABS v případě hrozícího smyku. Je toho však daleko více.


Najdeme dnes čipy v každém nově vyrobeném autě?


Ano, v dnešní době se nachází v každém voze několik čipů. Je to dáno i tím, jak se přechází na autonomní řízení a s tím spojené požadavky na spoustu jízdních asistentů.


Další oblastí je kontrola velkého množství parametrů vozu, i k tomu potřebujeme tyto integrované obvody. Co se týče rozdílu mezi vozy se spalovacími motory a elektromobily, moc jich není, neboť většina systémů je stejná. Samozřejmě bude rozdíl v té části elektromotoru, baterie a všem, co s tím souvisí, tedy i v čipech, které hlídají funkci motoru či management baterie. Ale základ je stejný.


Co podle vás kromě čínské chřipky či extrémního počasí brání výrobě čipů?


Neopomíjel bych politiku. Například společnost Semiconductor Manufacturing International je z doby vlády prezidenta Trumpa na černé listině dodavatelů čipů do USA – a to je problém, protože najednou nahradit dodávky této společnosti také není nic jednoduchého.


Může to ublížit kvalitě čipů?


To si nemyslím a ani výrobci by si to neměli dovolit. Kontrola kvality produkce integrovaných obvodů je vícestupňová. Představa toho, že by výrobce dodal nekvalitní čip, který by mohl způsobit i vážné komplikace v nějaké funkci vozu, si neumím představit, byť už s tím také máme zkušenosti. Například problém předčasně vystřelujících airbagů firmy Takata v roce 2008 a letech následujících. V tomto případě ale nešlo o potíže v čipu.


Pokud byste měl porovnat čipy v automobilech s ostatními, v čem se liší?


Ve srovnání s jinými čipy se příliš neliší. Jsou uzavřeny v hermetickém pouzdře (keramickém, či kovovém) a podle toho, jaké funkce plní, jsou navržené na potřebnou rychlost zpracování a vyhodnocování dat. Navenek si je můžeme představit coby čip mikroprocesoru Intelu nebo AMD, čili takzvaný šváb, ze kterého trčí spousta nožiček nebo kuliček, jež jsou připájeny do desky plošných spojů řídicí jednotky.


Kde se čipy ve voze nejčastěji nacházejí?


Jsou zejména v řídicí jednotce, která se obvykle nachází v přední části vozu pod palubní deskou. To ale neznamená, že nemohou být ani v jiných částech vozu.


Které země patří mezi světovou špičku ve výrobě čipů?


Tchaj-wan, Jižní Korea a Japonsko. A poté rovněž Spojené státy americké.


Víte, že…


… přibližně 80 % světové výroby čipů se odehrává v Asii a Spojených státech? Nejvíce se jich pak vyrobí na Tchajwanu (25 %), v Jižní Koreji (12 %), Singapuru (11 %) a Malajsii (9 %). V celé Evropě se vyrobí necelých 10 % světové produkce čipů. Na našem kontinentu jsou však spíše lokalizovaná návrhová centra, kde se čipy navrhují, a také výroba mnoha unikátních zařízení do technologických linek pro jejich výrobu – například holandské ASML pro litografii.


URL| https://www.auto.cz/clanek/139217/co-vsechno-zpusobily-chybejici-cipy-odstavena-auta-stojici-vyroba-osekana-vybava

« zpět na obsah

 5. Výzkumníci z ČVUT patří mezi špičku ve světě AI 22.05.2021  orobotice.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (4); elektrotechnické (2); Fakulty (2); cvut

Duo vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT se dočkalo ocenění za svou práci v oblasti počítačového vidění a vytváření komunikačních map v podzemních prostorech.


Důkazem vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch tuzemských odborníků v Amazon Research Award 2020. Zařadili se zde po bok výzkumníků z prestižních amerických "Ivy League" univerzit, jako jsou MIT, Stanford, Princeton nebo Yale. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení.

Díky úspěchu může ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Vybrané projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné práce z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Překlady cizojazyčných textů na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem "Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi".

" V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

Průzkum neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl z Centra umělé inteligence v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem "Budování komunikačních map v podzemním prostředí", který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech.

" Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.


URL| https://www.orobotice.cz/vyzkumnici-z-cvut-patri-mezi-spicku-ve-svete-ai/

« zpět na obsah

 6. Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT 25.05.2021  feedit.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (18); Fakulty (7); elektrotechnické (6); Studenti (6); výzkumu (6); Fakulta (4); FEL (4); cvut (3); elektrotechnická (3); studentů (3); výzkumných (3); výzkumné (2); vzdělání (2); akademického; akademický; akademickým; České; fakult; fakultě; magisterských; Praze; programů; školám; studentům; studia; studijních; technické; učení; univerzit; univerzitami; v; vědeckou; vysoké; vysokým; Výzkum; výzkumnými

25/05/2021od daniel bradbury dočekal, posláno do tisková zpráva

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.


"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.


Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.


Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů


Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.


"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.


Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.


Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.


Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají


Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.


Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.


"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu


Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.


Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete zde https://www.youtube.com/watch?v=iTv_BQGdcIw


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/05/25/ctyrnohy-robot-spot-posilil-tym-robotiku-fakulty-elektrotechnicke-cvut/

« zpět na obsah

 7. Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické 25.05.2021  cvut.cz - Petr Neugebauer [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (9); elektrotechnické (6); Fakulty (6); FEL (3); elektrotechnická; Fakulta

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.

Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.

Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete zde: https://youtu.be/iTv_BQGdcIw.

Foto, zdroj: Petr Neugebauer, Fakulta elektrotechnická ČVUT

« zpět na obsah

 8. ČVUT má Spota od Boston Dynamics. Poprvé se vyvenčil na travnatém náměstí 25.05.2021  Lupa.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (11); elektrotechnické (6); Fakulty (5); cvut; Fakultě; FEL

Výzkumníci Fakulty elektrotechnické ČVUT už mají svého robotického psa Spot od Boston Dynamics. Do týmu se oficiálně připojil dnes, když se proběhl po travnatém náměstí uprostřed fakulty na Karlově náměstí v Praze.

Dvacetičlenný tým robotických výzkumníků označovaný jako CTU-CRAS-NORLAB si Spota mohl pořídit díky příspěvku agentury ministerstva obrany Spojených států (DARPA). Ta poskytla 1,5 milionu dolarů, tedy asi 32,6 milionu korun.

DARPA nyní tým z ČVUT sponzoruje v rámci soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, v rámci níž se jednotlivé týmy snaží se svými autonomními roboty a systémy uspět v zadaných úkolech. Roboti plní záchranářské práce v dolech v USA a musí identifikovat lidi, telefony, batohy, unikající plyn a podobně.

Výzkumníkům z ČVUT se dvakrát podařilo uspět a šlo o nejlepší nesponzorovaný tým. Mezi konkurencí byly univerzity jako CalTech, MIT, Oxford, Carnegie Mellon nebo NASA. Více o tom v našem rozhovoru.

Zapojení Spota a další postup více komentuje ČVUT:

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

TIP: Martin Pecka, Karel Zimmermann (ČVUT): V soutěži DARPA jsme uspěli, protože jsme nebyli líní trénovat

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.

Spot od Boston Dynamics na Fakultě elektrotechnické ČVUT

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/cvut-ma-spota-od-boston-dynamics-poprve-se-vyvencil-na-travnatem-namesti/

« zpět na obsah

 9. Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání 25.05.2021  tyden.cz - ČTK [FEL ČVUT]

Vyšlo také v: tyden.czOdkaz na originálKlíčová slova: FEL (6); cvut; ČVUT; elektrotechnické; Fakultě

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. Přírůstek v úterý výzkumníci představili v areálu fakulty na Karlově náměstí v Praze.


"Je to první komerčně dostupný kráčející robot. A tu největší unikátnost vidím v tom, že umí zdolávat prostředí, která jsou normálně obývaná lidmi," řekl Jan Faigl, který vede laboratoř výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL. "Umí zdolat schodiště, prahy a obrubníky mu také nevadí. To sice do nějaké míry zvládnou také jiné platformy jako třeba pásové i kolové, ale toto je první robot, který opravdu míří dál na to komerční nasazení," zdůraznil vědec.


Podle šéfa týmu robotiků CTU-CRAS-NORLAB Tomáše Svobody dovednosti robota vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. Svoboda podotkl, že SPOT je navíc celkem svižný - v maximu dosáhne rychlosti pět kilometrů za hodinu. Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál. Nejdříve však musí dostat nástavbu - senzorický systém, který podle Faigla značně rozšíří schopnosti robota vnímat okolní prostředí a uvažovat o něm.


"V zásadě na něho přijde nástavba, která dovolí pohyb v neznámém terénu. Jednak senzory a jednak výpočetní jednotky. Takže hlavní součástí té senzorické výbavy bude LIDAR, tedy něco takového jako je na autech, který bude snímat terén kolem a bude vytvářet mapu a lokalizovat toho robota," popsal Svoboda. "A pak kamery, které budou koukat do všech směrů. Takže, když robot bude procházet nějakou podzemní chodbou, tak zároveň bude sledovat prostředí kolem a bude v tom automaticky hledat objekty," dodal vědec, který vede také katedru kybernetiky.


SPOT podle vědce také ponese jednotku, která bude shazovat komunikační moduly. Svoboda to připodobnil k pohádkovým "drobečkům". "Tím, jak se bude nořit dále a dále do jeskyně, tak aby udržela aspoň tenké spojení s ostatními roboty a se základnou," řekl vědec s tím, že skrze shazování, nyní vyvíjených, komunikačních modulů budou přenášeny informace o nalezených objektech.


K principu komunikace pak Svoboda podotkl, že v podzemí mají bezdrátové sítě kvůli mnoha překážkám omezený dosah. Moduly, které tým využije, podle něj fungují na nižších frekvencích. "Takže mají nižší dosah, ale samozřejmě mají také nižší přenosovou kapacitu. Budou přenášet jenom minimální množství informací, co je potřeba pro tu vzájemnou koordinaci těch robotů," poznamenal vědec.


Ohledně ceny robota Faigl řekl, že v základu stojí 70 tisíc dolarů (zhruba 1,5 milionu korun). Kolik budou stát postupná "vylepšování", neodhadl. Tým z FEL bude se svými roboty v zářijovém finále soutěže DARPA Subterranean Challenge obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. Zatímco dosud závodili jako nesponzorovaný tým, prosincová podpora od pořádající Agentury ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) však skupinu z FEL posunula mezi sponzorované týmy a umožnila jim investovat do přístrojového vybavení - včetně zmíněného robota.


Soutěž simuluje v reálných prostředích situace při záchraně osob po závalech a jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů - osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn.


Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů (zhruba 72,8 milionu korun). Poznatky vědců pak budou mít další uplatnění právě při náročných záchranných operacích.


Podle Svobody pak mohou mít z práce týmu užitek i domácí záchranné jednotky. Vědec v úterý zmínil, že některé roboty už vyzkoušeli například hasiči.


Dalším velkým výzkumným tématem týmu je podle vědců z FEL například vylepšení lokalizace autonomně řízených robotů, do něhož by se mohl tým zapojit právě díky dobré pohyblivosti robotu SPOT. K vědeckým výzvám patří také budování "relativně levné" komunikační infrastruktury pro záchranné akce v prostředích, kde je obtížné šířit signál, či zlepšování chůze "kráčejících robotů" v náročných místech.


URL| https://www.tyden.cz/rubriky/veda/tym-z-cvut-ziskal-robota-ktery-zvladne-schody-nyni-mu-vylepsuji-vnimani_552000.html

« zpět na obsah

 10. Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT 25.05.2021  parlamentnilisty.cz - Tisková zpráva [FEL ČVUT, Vysoké školy - obecně]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (19); Fakulty (7); elektrotechnické (6); Studenti (6); výzkumu (6); Fakulta (4); výzkumných (4); elektrotechnická (3); FEL (3); studentů (3); škol (2); vysokých (2); Výzkum (2); výzkumné (2); vzdělání (2); akademického; akademický; akademickým; České; CVUT; fakult; fakultě; magisterských; Praze; programů; školám; studentům; studia; studijních; technické; učení; univerzit; univerzitami; v; vědeckou; vysoké; vysokým; výzkumnými

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.


Robot SPOT se připojil k výzkumníkům, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge (ZDE), které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence (ZDE) od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.


"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.


Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.


Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge (ZDE) simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů


Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.


"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.


Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge (ZDE), bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.


Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.


Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají


Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.


Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.


"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu


Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.


Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete ZDE.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Ctyrnohy-robot-SPOT-posilil-tym-robotiku-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-665100

« zpět na obsah

 11. [aktualita] ČVUT má Spota od Boston Dynamics. Poprvé se vyvenčil na travnatém náměstí 25.05.2021  czpravy.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (3); elektrotechnické; Fakulty

Výzkumníci Fakulty elektrotechnické ČVUT už mají svého robotického psa Spot od Boston Dynamics.


Do týmu se oficiálně připojil dnes, když se proběhl po travnatém náměstí uprostřed fakulty na Karlově náměstí v Praze. Dvacetičlenný tým robotických výzkumníků označovaný jako CTU-CRAS-NORLAB si Spota mohl pořídit díky příspěvku agentury ministerstva obrany Spojených států (DARPA). Ta poskytla 1,5 milionu dolarů, tedy asi 32,6 milionu korun. DARPA nyní tým z ČVUT sponzoruje v rámci soutěže…

[aktualita] ČVUT má Spota od Boston Dynamics. Poprvé se vyvenčil na travnatém náměstí

related

« zpět na obsah

 12. Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání 25.05.2021  barrandov.tv [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: FEL (6); ČVUT; elektrotechnické; Fakultě

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. Přírůstek v úterý výzkumníci představili v areálu fakulty na Karlově náměstí v Praze.


"Je to první komerčně dostupný kráčející robot. A tu největší unikátnost vidím v tom, že umí zdolávat prostředí, která jsou normálně obývaná lidmi," řekl Jan Faigl, který vede laboratoř výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL. "Umí zdolat schodiště, prahy a obrubníky mu také nevadí. To sice do nějaké míry zvládnou také jiné platformy jako třeba pásové i kolové, ale toto je první robot, který opravdu míří dál na to komerční nasazení," zdůraznil vědec.

Podle šéfa týmu robotiků CTU-CRAS-NORLAB Tomáše Svobody dovednosti robota vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. Svoboda podotkl, že SPOT je navíc celkem svižný - v maximu dosáhne rychlosti pět kilometrů za hodinu. Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál. Nejdříve však musí dostat nástavbu - senzorický systém, který podle Faigla značně rozšíří schopnosti robota vnímat okolní prostředí a uvažovat o něm.

"V zásadě na něho přijde nástavba, která dovolí pohyb v neznámém terénu. Jednak senzory a jednak výpočetní jednotky. Takže hlavní součástí té senzorické výbavy bude LIDAR, tedy něco takového, jako je na autech, který bude snímat terén kolem a bude vytvářet mapu a lokalizovat toho robota," popsal Svoboda. "A pak kamery, které budou koukat do všech směrů. Takže když robot bude procházet nějakou podzemní chodbou, tak zároveň bude sledovat prostředí kolem a bude v tom automaticky hledat objekty," dodal vědec, který vede také katedru kybernetiky.

SPOT podle vědce také ponese jednotku, která bude shazovat komunikační moduly. Svoboda to připodobnil k pohádkovým "drobečkům". "Tím, jak se bude nořit dále a dále do jeskyně, tak aby udržela aspoň tenké spojení s ostatními roboty a se základnou," řekl vědec s tím, že skrze shazování nyní vyvíjených, komunikačních modulů budou přenášeny informace o nalezených objektech.

K principu komunikace pak Svoboda podotkl, že v podzemí mají bezdrátové sítě kvůli mnoha překážkám omezený dosah. Moduly, které tým využije, podle něj fungují na nižších frekvencích. "Takže mají nižší dosah, ale samozřejmě mají také nižší přenosovou kapacitu. Budou přenášet jenom minimální množství informací, co je potřeba pro tu vzájemnou koordinaci těch robotů," poznamenal vědec.

Ohledně ceny robota Faigl řekl, že v základu stojí 70 tisíc dolarů (zhruba 1,5 milionu korun). Kolik budou stát postupná "vylepšování", neodhadl. Tým z FEL bude se svými roboty v zářijovém finále soutěže DARPA Subterranean Challenge obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. Zatímco dosud závodili jako nesponzorovaný tým, prosincová podpora od pořádající Agentury ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) však skupinu z FEL posunula mezi sponzorované týmy a umožnila jim investovat do přístrojového vybavení - včetně zmíněného robota.

Soutěž simuluje v reálných prostředích situace při záchraně osob po závalech a jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů - osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn.

Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů (zhruba 72,8 milionu korun). Poznatky vědců pak budou mít další uplatnění právě při náročných záchranných operacích.

Podle Svobody pak mohou mít z práce týmu užitek i domácí záchranné jednotky. Vědec v úterý zmínil, že některé roboty už vyzkoušeli například hasiči.

Dalším velkým výzkumným tématem týmu je podle vědců z FEL například vylepšení lokalizace autonomně řízených robotů, do něhož by se mohl tým zapojit právě díky dobré pohyblivosti robotu SPOT. K vědeckým výzvám patří také budování "relativně levné" komunikační infrastruktury pro záchranné akce v prostředích, kde je obtížné šířit signál, či zlepšování chůze "kráčejících robotů" v náročných místech.

AUTOR: ČTK

FOTO: ČTK , Kamaryt Michal

Sdílet článek


25. 5. 2021; www.czpravy.cz

ČVUT má Spota od Boston Dynamics. Poprvé se vyvenčil na travnatém náměstí

Výzkumníci Fakulty elektrotechnické ČVUT už mají svého robotického psa Spot od Boston Dynamics.


Do týmu se oficiálně připojil dnes, když se proběhl po travnatém náměstí uprostřed fakulty na Karlově náměstí v Praze. Dvacetičlenný tým robotických výzkumníků označovaný jako CTU-CRAS-NORLAB si Spota mohl pořídit díky příspěvku agentury ministerstva obrany Spojených států (DARPA). Ta poskytla 1,5 milionu dolarů, tedy asi 32,6 milionu korun. DARPA nyní tým z ČVUT sponzoruje v rámci soutěže…

[aktualita] ČVUT má Spota od Boston Dynamics. Poprvé se vyvenčil na travnatém náměstí

related


25. 5. 2021; parlamenilisty.cz

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT


Výzkum umělé inteligence (AI) na Fakultě elektrotechnické ČVUT pronikl do nejprestižnější společnosti 59 univerzit ve 13 zemích. Mezi 101 vědci oceněnými společností Amazon figurují prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky s projektem v oblasti počítačového vidění a prof. Jan Faigl z katedry počítačů, který využívá umělou inteligenci k vytváření komunikačních map podzemních prostor.

Dalším z důkazů vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch našich odborníků v Amazon Research Award 2020 (ARA). Zařadili se tak mezi zástupce univerzit, jako MIT, Stanford, Princeton nebo Yale, které bude následující rok program ARA podporovat. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení. Díky společnosti Amazon tak bude moci Fakulta elektrotechnická ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Úspěšné projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné projekty z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Řešení zlepší kvalitu mobilních aplikací, které překládají cizojazyčné texty na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Training neural networks on non-differentiable losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi).

"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Výzkum se zaměřuje na vyučované náhradní funkce, které při učení konvolučních neurálních sítí nejen hledají parametry vhodné pro daný problém, ale zároveň pomocí tzv. metric learning vylepšují náhradní funkce. Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

"První výsledky ve výzkumu daného problému už máme, byly publikovány na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru, European Conference on Computer Vision," dodává.

Komunikační mapu využijí týmy záchranářských robotů při průzkumu neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Communication Maps Building in Subterranean Environments (česky Budování komunikačních map v podzemním prostředí), který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech:

"Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.

Výzkum je motivovaný online vytvářením komunikační infrastruktury v dopředu neznámém prostředí, ale s využitím modelů podobných prostředí a dat získaných v aktuálním prostředí.

"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," dodává profesor Faigl.

Další informace o Amazon Research Awards a jejích letošních nositelích najdete zde: 2020 Amazon Research Awards recipients announced.

TZ

@RadekVyskovsky

The post Výzkumníci AI z FEL ČVUT obstáli v globální konkurenci first appeared on ICT NETWORK NEWS.

URL| https://cz.ict-nn.com/vyzkumnici-ai-z-fel-cvut-obstali-v-globalni-konkurenci/

« zpět na obsah

 2. DRONY NAPODOBUJÍ LET PTAČÍHO HEJNA 20.05.2021  TECH MAGAZÍN - Radovan Suk

strana: 8  rubrika: Školy a instituce [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (2); elektrotechnické; Fakulty

Vědci ze skupiny MRS z Fakulty elektrotechnické ČVUT testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních vícerotorových dronů.


Projekt vychází ze spolupráce s Technology Innovation Institute z Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS (Multi-Robot System) z ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízkoletících robotů. Základní výzkum ověřuje principy fungování stabilizovaného roje nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí při vyhledávání osob v nouzi, kterým by mohl dopravit balíček první pomoci.

"Při realizaci projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavena smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb. Roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny MRS.

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích zkoumal tým robotiků i jejich nasazení při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru.

Jeden ze scénářů řešených MRS zahrnoval vývoj dronu schopného vyletět do 10. patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde český tým v soutěži, považované za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, loni vyhrál jednu ze soutěžních disciplín. Druhý úkol spočíval v schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve výškových budovách.


Foto:

« zpět na obsah

 3. Po pohřešovaných lidech by v budoucnu mohla pátrat hejna dronů. Vědci z ČVUT se inspirují v ptačí říši 22.05.2021  ČRo - radiozurnal.cz - Alžběta Švarcová [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (3); cvut; elektrotechnické; Fakultě

Členové skupiny multirobotických systémů z ČVUT se snaží do vzduchu vysílat co největší hejna navzájem propojených autonomních bezpilotních helikoptér. Při svém experimentu hledají inspiraci třeba u ptáků.


Zvuk jednoho z mnoha dronů, který vznikl tady na Fakultě elektrotechnické ČVUT, připomíná roj včel nebo vos. Tenhle má označení Delta a právě se prolétává po chodbě. Je to zde běžný jev. "Když děláme celý den experimenty, bzučí mi v hlavě ještě dva dny potom," směje se hardwarový inženýr Daniel Heřt. "Rozměr mezi diagonálou mezi motory je 450 milimetrů. Hlavní senzor je laserový skener, který skenuje okolí a vytváří 3D mapu."


Také tento kus může být součástí většího "hejna". Nedávno experti ze skupiny multirobotických systémů testovali drony na poušti ve Spojených arabských emirátech. Cílem bylo vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.


"Udělat dron, který letí jednou, je jednoduché. Když jich pak máte deset, všechny chyby a problémy se násobí deseti. Největší problém je za mě spolehlivost systému. Úspěšnost byla vysoká. Skoro vždy, když jsme chtěli letět, jsme letěli téměř se všemi drony. To je velký úspěch," doplňuje Daniel Heřt a vede mě do jedné z mnoha místností na katedře kybernetiky ČVUT. Desítky mladých vědců tady nejen drony programují, ale z naprosté většiny si je – třeba i za pomoci 3D tiskárny – vytvářejí.


Zdroj lokalizace se může lišit


Vědci mají vizi, že hejna těchto autonomních malých strojů dokážou určitou oblast prohledat rychleji než lidé. Zároveň je to levnější varianta než do akce nasazovat skutečnou helikoptéru s pilotem. Ten může vzlétnout až po případném nalezení pohřešovaného.


"Každý dron potřebuje pro standardní let nějaký zdroj lokalizace, dron nemůže letět naslepo. Venku potřebuje třeba GPS, uvnitř třeba kameru nebo laser – pak může být součástí hejna. Soutěže, kterých se účastníme, jsou na hraně současné vědy. Pokud výzvy v rámci soutěže vyřešíme, posuneme tím celý náš systém."


Jako policisté


Kromě zahraniční pouště zdejší robotici zkoušejí své stroje i v tuzemských podmínkách. "Zkoušíme třeba drony v lese. Prolétávají mezi stromy a zároveň se koordinují. Jako když policisté jdou a periferně zaznamenávají, kde jsou jejich kolegové. Celý les tak je prozkoumaný," vysvětluje šéf výzkumníků Martin Saska.


Zatím takto zvládnou létat skupiny o deseti kusech, podle nejsmělejších plánů by to ale v příštím roce mohla být až stovka. Každý z dronů si všímá jen svých nejbližších parťáků a právě v tomto je inspirace v přírodě.


"V přírodě hejna ptáků fungují podobně – sledují sousedy. Už nyní je možné postavit větší dron, který na baterky vydrží až hodinu a půl. To už je dostatečné, když si představíte, že je významně dynamičtější než pozemní robot," dodává Martin Saska.


Hasicí dron


Šéf vědců Martin Saska předpokládá, že se po základním výzkumu do vývoje skupinových dronů zapojí některé soukromé firmy – tak jako to bylo i u jiného typu bezpilotní helikoptéry, která dokáže hasit požáry ve výškových budovách.


"Pokud velitel zásahu není například schopen určit konkrétní patro nebo okno, je dron schopen skenovat fasádu budovu a termokamerou hledat místo, které je horké. Dron chceme vybavit i projektilem, který by okno dokázal rozbít a dírou dovnitř vstřelit hasicí kontejner," popisuje Martin Saska.


Domnívá se, že podobné drony by jednou mohly být nasazeny i v českém prostředí – a to přestože náklady na něco podobného by rozhodně nebyly malé. "Přidaná hodnota by ale byla extrémní," uzavírá.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/po-pohresovanych-lidech-v-budoucnu-mohla-patrat-hejna-dronu-vedci-z-cvut-se-8496750

« zpět na obsah

 4. Co všechno způsobily chybějící čipy? Odstavená auta, stojící výroba, osekaná výbava... 22.05.2021  Auto.cz - Petr Slováček,Tomáš Hadač [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (3); FEL (3)

S celosvětovým nedostatkem polovodičů se výrobci aut potýkají všelijak – jedni odstavují nekompletní auta na letišti, jiní nabídnou zákazníkům osekanou výbavu. V lepším případě za nižší cenu.


Obyvatelé východního předměstí Hradce Králové mají v posledních dnech o zábavu postaráno. Sledují konvoje kamionů s naloženými auty, které sem míří z továrny v Kvasinách na dočasné deponování. A nejen domácích škodovek, ale také sesterských seatů, které tam vyrábějí.


Respektive rádi by vyráběli, ale chybějí jim polovodičové čipy – miniaturní křemíkové destičky, na kterých se nacházejí až desítky milionů dalších součástek. Vypadají jako brouci (však se jim taky někdy říká švábi), jejichž nožičky jsou připájeny na desky plošných spojů pod nimi. Najdete je v televizi, mobilu, ale i asistenčních systémech vozů, řídicích jednotkách a vlastně všude, kam se v autě podíváte. "Čipy jsou důležité třeba pro přesné vyhodnocení různých fyzikálních veličin, díky nimž můžeme optimalizovat různé procesy jako řídicí jednotky ABS, vstřikování a podobně. Nezastupitelné jsou v mnoha bezpečnostních systémech. Každý obsahuje vlastní procesor nebo mikrokontrolér s programovým kódem, které vyhodnocují data z desítek senzorů měřících stav těchto systémů," vysvětluje detaily vědecký pracovník Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


V autě i PC

Bez polovodičů by nefungovala žádná spotřební elektronika. A to je kámen úrazu. Za poslední rok se totiž svět ochromený pandemií zastavil a lidé místo nových aut víc kupovali počítače a tablety na práci z domova. Jakmile se výroba automobilů začala opět slibně rozbíhat, utvořila se na nedostatkové polovodiče fronta.


Automobilky jsou zjevně až na konci řady, zatímco jejich místa přebírají odběratelé z oblasti spotřebního vysokoobrátkového zboží. Podle zlých jazyků se dokonce automobilky ozvaly až příliš pozdě, a navíc sklízejí, co samy zasely – doplácejí na dlouhodobou politiku tlačení dodavatelů k co nejnižším cenám z pozic dlouhodobých a ověřených partnerů. Když si teď mohou výrobci čipů vybírat, raději sáhnou po lépe platících odběratelích. Věci nenahrává ani fakt, že se výroba čipů odehrává zejména v Asii nebo Spojených státech a představuje technologický majstrštyk, který nelze v případě výpadku dodávek rychle nahradit. Evropa hraje druhou ligu. Takže pokud místním zpracovatelům vypadnou dodávky, musejí čekat týdny na nové. Zdržení se očekává ještě po celý letošní rok a minimálně část příštího.


Odhadované související náklady se podle známých odhadů vyšplhají na jeden a čtvrt bilionu korun. Když uvážíme, že automobilky mají těžkou hlavu z emisních pokut nad 95 g/km CO2, je nasnadě, že si zákazníci co nevidět za auta zase připlatí…


Na nutnou dobu

Zastavení výrobních linek kvůli absenci drobné součástky je pro výrobce nemyslitelné. Mnohem snesitelnější jsou krátkodobé investice na dočasné deponování nehotových aut. Třeba jako v Hradci Králové, kde činí maximální kapacita 1800 vozů a podle rychlosti navážení to bude brzy málo. "Pro zachování naší výrobní kapacity jsme nuceni odstavovat již vyrobené vozy po nezbytně nutnou dobu. Předpokládáme, že dostupnost čipů bude v následujících měsících nadále omezená. Učiníme vše pro to, abychom udrželi stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovali hotové vozy," říká mluvčí Škody Auto Martina Gillichová.


Některým výrobcům se daří zpomalit výpadky vyřazením nedostatkového dílu – rádia, volantu s ovládáním audia a podobně. U osobních renaultů letos vypadne indukční nabíječka a desetipalcový dotykový displej. Třeba Dacia Duster chodí z fabriky bez obvyklého typu autorádia, zato s plastovým volantem a ručním stahováním zadních oken. Navenek se zajímavým cenovým zvýhodněním, ale v reálu tím výrobce maskuje akutní nedostatek příslušných součástek.


S modely Sandero je situace ještě závažnější a nezbývá než vyrobená nehotová auta skladovat u dealerů, kde počkají na dodání dílu. Pokud tedy čekáte na nějakou novou dacii, možná už stojí u lokálního obchodníka, ale nesmí ji ještě coby nekompletní prodat. Prodejci jsou instruování nabízet již vyrobená auta s tím, že výpadek dodávky může nastat kdykoliv.


Nepociťujeme

Ne všichni výrobci jsou na tom ale stejně. Někde si zákazníci ani nemusejí ničeho všimnout. "Nestandardní výpadky v dodávkách nepociťujeme," sděluje Suzuki Česká republika. "Veškeré výrobní linky závodu v Martorellu běží bez omezení výroby či směn," komentuje Filip Stoulil ze zastoupení Seat a Cupra. A David Valenta z Volkswagenu potvrzuje, že dílčí výpadky měli jen v průběhu dubna a už je vše v pořádku.


Přesto lze očekávat komplikace ještě po několik měsíců. Vždyť větší či menší množství čipů dnes obsahují všechna auta na trhu. "Automobily jezdily ještě před vynálezem čipů. Díky čipům však výrazně klesla spotřeba a emise, zlepšila se bezpečnost i komfort jízdy. Množství čipů se samozřejmě liší v jednotlivých modelech a kategoriích vozů. V autech zvládajících autonomní řízení je senzorů a elektroniky řádově více než v levnějších modelech. Ale i v těch jsou v dnešní době použity stovky čipů," končí Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


Radek Novák, analytik České spořitelny: Nedostatek čipů potrvá i letos!

Na kolik vyjdou automobilky škody napáchané problémy s polovodiči? Co všechno stojí za jejich nedostatkem? A jak vypadají výhledy do budoucna?


Čínská chřipka podle všeho stojí primárně za nedostatkem čipů. Jaké jsou však další důvody jejich nedostatku?


Příčiny současné nerovnováhy na globálním trhu s čipy lze hledat jak na straně poptávky, tak nabídky. Za hlavního viníka platí pandemie koronaviru, kvůli níž miliardy lidí musely zůstat doma. Enormně tak stoupl zájem o elektronické vybavení domácností nejen pro práci, ale rovněž pro zábavu. Výrobci elektroniky na to reagovali okamžitě a objednali si větší množství čipů. Poptávka po čipech se však zvyšuje dlouhodobě s tím, jak se stávají součástí velké většiny výrobků. Jeden příklad za všechny: nové mobily podporující 5G sítě obsahují o 40 % čipů více než předcházející generace. Trh s čipy v automobilovém průmyslu by se pak do roku 2027 měl zdvojnásobit! Na straně poptávky situaci nepomohly ani sankce USA vůči čínské firmě Huawei, která se loni silně čipy předzásobila. Aby toho všeho nebylo málo, přidaly se letos potíže též s výrobou čipů. Za ní dnes stojí hlavně Tchaj-wan, který na přelomu roku postihlo dlouhotrvající sucho. A protože výroba čipů spotřebuje obrovské množství vody, tamní výrobci měli velké problémy uspokojit své objednávky, natož navýšit produkci. Velkou továrnu na výrobu čipů v americkém Texasu zase v únoru zastavily na měsíc silné mrazy.


Dokážete odhadnout, zda se situace zlepší do konce roku?


Velcí světoví výrobci polovodičů již oznámili nemalé investice do navýšení produkčních kapacit. Svoji podporu a plány rozvoje tohoto průmyslu přislíbila i americká vláda a zástupci EU. Poptávku se však rozhodně nepodaří dokonale uspokojit v nejbližších měsících. Naopak se očekává, že nedostatek bude trvat do konce letošního roku, spíše se ale přelije i do začátku následujícího. Objevily se už i první odhady, podle nichž se celosvětové škody v automobilovém průmyslu způsobené nedostatkem čipů vyšplhají na 60 miliard dolarů (1,28 bilionu korun).


Zaznívaly názory, že pro výrobce čipů jsou důležitější firmy vyrábějící například chytré telefony, hodinky a další. Lze tak tvrdit, že pozice automobilek je slabší než u výrobců spotřební elektroniky?


V sektoru elektroniky se spotřebují zhruba tři čtvrtiny celosvětově vyrobených čipů, přes deset procent připadá na chytré továrny a obdobný podíl i na výrobu aut. Spíše než že by výrobci čipů preferovali elektronický sektor, spočívají současné těžkosti automobilového průmyslu v rozhodnutích z loňského roku. Tehdy totiž automobilky nečekaly tak rychlé oživení poptávky po svých vozech, a tedy objednaly i méně čipů. A protože dodání čipů trvá od objednávky několik měsíců, dopady se začaly projevovat na začátku letošního roku. Problém tkví také v tom, že velcí výrobci čipů zásobují automobilový průmysl pouze ze čtyřiceti procent. Zbylých šedesát je rozdrobeno mezi tisíce menších dodavatelů, již nemají vlastní výrobu a nemohou si tak zajistit rychlé navýšení produkce u svých partnerů. Suma sumárum automobilový sektor se stal zatím nejpostiženějším odvětvím. Nyní se však čipová krize rozšiřuje i do dalších odvětví a ušetřeni nakonec nebudou výrobci chytrých telefonů, počítačů ani tabletů.


Jiří Jakovenko, vědecký pracovník na katedře mikroelektroniky FEL ČVUT v Praze: Automobilky jsou až na druhé koleji

Z čeho se čipy skládají? Jaká jsou jejich nejdůležitější specifika? A můžou problémy s nimi spojené snížit kvalitu aut?


Mají automobilky páky na výrobce čipů k přednostnímu dodání?


Výroba čipů pro automobilky je pro výrobce až na druhé koleji, neboť objemy dodávek čipů jsou řádově menší než pro výrobce spotřební elektroniky jako kupříkladu telefonů a počítačů. Výroba aut je také trhem s nižší marží a automobilky nejsou ochotny platit za čipy více peněz. Výrobci čipů pak logicky dají přednost lukrativnější zakázce. Nová technologická linka na výrobu čipů stojí až několik desítek miliard dolarů a trvá několik let ji zprovoznit. Na nedostatek se tedy nedá zareagovat ze dne na den. Významní výrobci i přes tyto astronomické náklady začaly stavět nové linky a rozšiřují výrobu. Pro automobilky je rovněž problémem skutečnost, že potřebují mnoho různých čipů od různých výrobců. Selhání dodávky od jednoho výrobce vede k zpoždění výroby celého automobilu.


Jak technologicky je náročná výroba čipů?


Výroba čipů je jednou z nejunikátnějších technologií, kterou lidé vymysleli. Abychom porozuměli náročnosti výroby čipů, musíme si nejdříve uvědomit, jaké velké rozměry mají elektronické součástky na dnešních čipech a kolik jich tam je. Nejmodernější výrobní linky vyrábějí součástky o velikosti 5 nm, kde je na jednom čipu o velikosti zhruba 1 cm2 integrováno kolem deseti miliard tranzistorů. Na průřez lidského vlasu, který má přibližně 50 um v průměru, bychom byli schopni integrovat 200.000 tranzistorů. Tolik jich měl procesor 386DX v roce 1988. Tyto technologie tedy umožňují vyrobit obrovské množství miniaturních součástek, vzájemně je propojit do funkčního celku, a to tak, že všechny tyto součástky a propojení jsou stoprocentně funkční.


Může se stát, že se s tímto zrychlováním výroby sníží kvalita čipů, tudíž i automobilů?


Toho se není potřeba obávat. Čip není součástka, která se dá lidově řečeno odfláknout. Navíc každý čip je v procesu výroby velice bedlivě testován, protože odhalení špatného čipu při výrobě je o několik řádů levnější, než když je chyba odhalena v již namontovaném autě u zákazníka. Řekl bych, že naopak kvalita a spolehlivost čipů díky technologickým možnostem stále rostou a náklady klesají.


Kdybyste měl čtenářům v lidském jazyce představit čip v automobilu, jak vypadá a z čeho se skládá?


Čip je polovodičová monokrystalická destička, většinou křemíková. Na ní je integrováno mnoho elektronických součástek, které jsou vzájemně propojeny do elektronického systému, jenž již vykonává určitou funkci. V dnešní době umíme integrovat i desítky miliard součástek na jeden čip. Většina čipů v automobilu je však jednodušší a obsahuje od desítek tisíc po desítky milionů součástek na jednom čipu dle složitosti zpracování signálů a následných výpočtů.


Jak je čip vlastně veliký?


Velikost a složitost čipu se liší dle funkce. Mezi jednoduché patří kupříkladu osmibitové mikrokontroléry, které se mohou starat o vyhodnocování a přenos povelů z ovládacích tlačítek a přenos těchto povelů po datové sběrnici automobilu. Mají typicky rozměry pár milimetrů čtverečních. Složitější, 32bitové mikrokontroléry jsou například v řídicí jednotce motoru nebo ABS. Nejsložitější procesory pak paradoxně najdeme v navigačních, komunikačních a zábavních systémech automobilu.


Co se týče specifik čipů, která byste zmínil?


Důležitým specifikem je teplotní rozsah, při němž musí čipy spolehlivě pracovat. Pro automobilový průmysl je to od -40 do 125 °C, přičemž pro normální komerční použití je to od 0 do 70 °C. Mnoho čipů v automobilech také mají integrované mikro-elektro-mechanické systémy na čipu – takzvané MEMS. Tyto systémy umějí plnit roli různých senzorů: například inerciální senzory, které se používají v airbagu, Hallovy senzory pro měření otáčení a tak dále. Tyto systémy MEMS jsou umístěny na jednom čipu spolu s vyhodnocující elektronikou, která umí vyhodnotit fyzikální veličiny a rovnou je převést do vhodného digitálního formátu.


Jak nedostatek čipů ovlivňuje výrobu aut

Jiří Rozkošný, Audi: Průběžně analyzujeme situaci a spolupracujeme s dodavateli i přepravci – a také interně řešíme v rámci koncernu Volkswagen. Jako příklad lze uvést zkrácení směn v německých výrobních závodech, k nimž došlo v rámci preventivních opatření v průběhu května. Naším cílem je pochopitelně co nejrychleji odstranit úzká hrdla a v průběhu roku co nejvíce dohnat sníženou výrobu. Nicméně očekáváme, že situace s polovodiči zůstane kritická také v následujících měsících.


David Haidinger, BMW: Objednali jsme požadované objemy čipů pro rok 2021 ve vhodnou dobu, a proto očekáváme, že naši dodavatelé tyto objednávky splní dle smluvních závazků. BMW Group sáhlo k individuálním úpravám výrobního programu, aby zohlednilo dostupnost polovodičových součástek.


Petr Burián, Ford: Tak jako většina výrobců i Ford eviduje pozdržení dodávek některých modelů. Nejvíce se nyní projevuje u užitkových vozů a u některých osobních vozů nebo jejich vybraných verzí. Nedostatek čipů se na našich výrobních kapacitách začal projevovat v březnu tohoto roku. Nedostupnost jednotlivých položek výbav záleží na konkrétním modelu. Například u kugy aktuálně nevyrábíme verze s motorem 2.0 EcoBlue Hybrid (mHEV), ale všechny ostatní ano. Situace ve výrobě se dynamicky mění i několikrát týdně, takže není reálné mít tyto informace na cenících či v konfigurátoru. Pravidelně ale informujeme autorizované prodejce, takže pokud vůz momentálně ve standardním časovém horizontu vyrobit nelze, tyto informace zákazníkům předávají. V tuto chvíli věříme, že se situace ve druhé polovině roku zlepší.


Kateřina Vaňková Jouglíčková, Kia: V současné době evidujeme zbrzdění dodávek jen u dvou modelů nabízených v České republice: Rio a Stonic – a to pouze se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou (7DCT). Ostatních modelů se tento problém zatím netýká. Kromě výše uvedeného nyní nově evidujeme zpoždění dodávek i u nové generace sorenta ve dvou ze čtyř nabízených specifikací, kde je v nabídce panoramatické střešní okno. To Kia nabízí buď jako příplatkovou výbavu u specifikace Premium, nebo součást nejvyšší výbavy Top. Zpoždění dodacích lhůt je konkrétně způsobeno nedostatkem dílů pro ovládání panoramatického střešního okna. Zákazník se o zpožděných dodávkách dozví od autorizovaného prodejce – a to pouze v případě, že objednaný vůz není skladem, ale musí se zadat do výroby. V takovém případě je o termínu dodání informován předem. Pokud problém s dodávkou komponentů nastal až po objednání nového vozu zákazníkem do výroby, je o celé situaci informován prodejcem následně. Podle našich předpokladů očekáváme zlepšení situace ve třetím čtvrtletí 2021.


Alexej Kiriakovský, Mazda: Žádná zdržení v souvislosti s nedostatkem polovodičů zatím neevidujeme. Předpokládáme, že se zdržení bude týkat spíše vozů, které se do výroby budou teprve zadávat. V případě vozů Mazda omezení však neznamená výpadek určitého stupně výbavy. Navíc máme i vzhledem k celosvětové pandemii dobře zásobené sklady. Ty by měly případný výpadek ve výrobě pokrýt. Konfigurátory v tuto chvíli vzhledem k výše uvedenému měnit nemusíme a zákazníka o dodací lhůtě na objednané vozidlo informujeme vždy včas. Situaci aktuálně nepovažujeme za kritickou.


Martin Šlechta, Mercedes-Benz: Aktuální situace je velmi nestálá a není možné stanovit prognózu dopadu. Výrobní závody Mercedes-Benz disponují vysokou úrovní flexibility, a proto jsou schopné reagovat na tyto výkyvy v krátké době. Zároveň je společnost Mercedes-Benz AG v úzkém kontaktu s přímými dodavateli, tedy i polovodičů. V případě potřeby je společnost připravena přizpůsobit svůj operační program v jednotlivých závodech.


Radka Matthey, Peugeot: Problém nedostatku čipů nás zasáhl citelně. U některých našich modelů došlo k prodloužení dodacích lhůt, a to o dva i více měsíců. V březnu jsme dostali jen 60 % objednaných vozů, v dubnu přibližně 80 %, tyto výrobní restrikce budou pravděpodobně pokračovat i v květnu. Nedostatek čipů postihl zejména modely vybavené digitálním displejem, ovšem dá se očekávat, že s omezením výroby dojde i k dalším změnám v našem produktovém mixu. V souvislosti s pandemií koronaviru dochází k různým omezením ze strany dodavatelů. Nedokážeme přesně identifikovat, jaké změny dostupnosti určitých prvků výbavy má na svědomí nedostatek čipů, a co je způsobeno jinými faktory. V současné době ovšem registrujeme například nedostupnost digitálního přístrojového panelu u modelu Peugeot 308 a 3D panelu u modelu Peugeot 2008. Dostaneme-li ze strany výrobce informaci, že se jedná o dlouhodobější stav, konfigurátory a ceníky upravujeme. Dočasné výpadky určitých prvků výbavy se řeší spíše na úrovni prodejců. Žádnou oficiální informaci ze strany výrobce jsme nedostali, nicméně odhadujeme, že by návrat k normálu mohl nastat v červnu.


Filip Stoulil, Seat a Cupra: Přes skutečnost, že je výrobce také zasažen všeobecným nedostatkem polovodičů, nacházíme se v dobré situaci. Veškeré výrobní linky závodu v Martorellu běží bez omezení výroby či směn.


Tomáš Teufl, Suzuki: Informace o nedostatku čipů nemáme. Nestandardní výpadky v dodávkách v současné době nepociťujeme.


Pavel Jína, Škoda Auto: V posledních měsících intenzivně a s úspěchem pracujeme na minimalizaci účinků celosvětového nedostatku polovodičů na výrobu. V současné době nicméně předpokládáme, že dostupnost čipů bude v následujících měsících nadále omezená. Škoda Auto učiní vše pro to, aby udržela stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovala hotové vozy. Nadále pro nás zůstává nejvyšší prioritou, abychom uspokojili zákazníky a maximálně zkrátili čekací lhůty na objednané vozy.


David Valenta, Volkswagen: Zdržení ve výrobě kvůli nedostatku čipů jsme evidovali do konce dubna u omezeného množství modelů. Nyní již většina výrobních závodů pracuje v plném nasazení. Byť stále pociťujeme nedostatky v dodávkách polovodičů a v menší míře se ještě objevují prodlevy u čipů pro automatické převodovky. Omezení nelze promítnout do konfigurátorů či ceníků, protože situace se vyvíjí velmi dynamicky. Detailní informace k aktuální dostupnosti se klient dozví u dealera při výběru vozu před samotným objednáním. Situace okolo polovodičů a čipů se v uplynulých týdnech výrazně zlepšila a věříme, že výrobce nadále zajistí dostatek komponent pro plynulou výrobu. U některých modelů však budou dodací lhůty ještě po nějaký čas delší, dokud se výpadky nedoženou a nebudou vyřízeny všechny objednávky z období, kdy byla výroba zasažena.


Jitka Jechová, Toyota: Pouze některé modely pozměnily výbavu, aby nedocházelo ke zdržení dodávek. Jinak žádná zdržení v souvislosti s nedostatkem čipů v tuto chvíli neevidujeme. V posledních pár dnech ale jde právě o již zmíněnou změnu výbavy. Výše zmíněné změny se týkají nicméně pouze drobností v komfortní výbavě, a to pouze přibližně u tří procent našich modelů. Klienti se vše dozvědí z aktualizovaného ceníku. V našem případě se jedná o drobnost: konkrétně komfortní prvek volantu. Situace by se měla zlepšit v následujících měsících.


Jiří Háze, vedoucí Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT v Brně: Čipy na černé listině

Kde je ve voze typické místo pro uložení čipů? Jaká jsou jejich specifika? A vyrábějí se dnes některá auta bez nich?


V čem jsou čipy pro automobily tak důležité?


Integrované obvody, jak se čipům odborně říká, jsou důležité nejen v automobilech. V tomto případě jde o měření, zpracování, vyhodnocování a kontrolu v podstatě všech funkcí automobilu. Čipy tak zpracovávají ohromné množství informací z různých senzorů, kterých jsou v moderním automobilu stovky. Například senzory, které měří parametry motoru, teplotu, tlak, vlhkost, slouží pro takzvané jízdní asistenty a další systémy, jako je ABS či ASR. Na základě těchto dat pak řídicí jednotka automobilu, která právě obsahuje tyto čipy, informuje řidiče: například když dochází palivo, je problém s olejem v motoru nebo máte podhuštěné pneumatiky. Zároveň zcela autonomně, nezávisle na řidiči řeší spoustu dalších věcí, o kterých ani neví nebo si je neuvědomuje – například aktivace ABS v případě hrozícího smyku. Je toho však daleko více.


Najdeme dnes čipy v každém nově vyrobeném autě?


Ano, v dnešní době se nachází v každém voze několik čipů. Je to dáno i tím, jak se přechází na autonomní řízení a s tím spojené požadavky na spoustu jízdních asistentů.


Další oblastí je kontrola velkého množství parametrů vozu, i k tomu potřebujeme tyto integrované obvody. Co se týče rozdílu mezi vozy se spalovacími motory a elektromobily, moc jich není, neboť většina systémů je stejná. Samozřejmě bude rozdíl v té části elektromotoru, baterie a všem, co s tím souvisí, tedy i v čipech, které hlídají funkci motoru či management baterie. Ale základ je stejný.


Co podle vás kromě čínské chřipky či extrémního počasí brání výrobě čipů?


Neopomíjel bych politiku. Například společnost Semiconductor Manufacturing International je z doby vlády prezidenta Trumpa na černé listině dodavatelů čipů do USA – a to je problém, protože najednou nahradit dodávky této společnosti také není nic jednoduchého.


Může to ublížit kvalitě čipů?


To si nemyslím a ani výrobci by si to neměli dovolit. Kontrola kvality produkce integrovaných obvodů je vícestupňová. Představa toho, že by výrobce dodal nekvalitní čip, který by mohl způsobit i vážné komplikace v nějaké funkci vozu, si neumím představit, byť už s tím také máme zkušenosti. Například problém předčasně vystřelujících airbagů firmy Takata v roce 2008 a letech následujících. V tomto případě ale nešlo o potíže v čipu.


Pokud byste měl porovnat čipy v automobilech s ostatními, v čem se liší?


Ve srovnání s jinými čipy se příliš neliší. Jsou uzavřeny v hermetickém pouzdře (keramickém, či kovovém) a podle toho, jaké funkce plní, jsou navržené na potřebnou rychlost zpracování a vyhodnocování dat. Navenek si je můžeme představit coby čip mikroprocesoru Intelu nebo AMD, čili takzvaný šváb, ze kterého trčí spousta nožiček nebo kuliček, jež jsou připájeny do desky plošných spojů řídicí jednotky.


Kde se čipy ve voze nejčastěji nacházejí?


Jsou zejména v řídicí jednotce, která se obvykle nachází v přední části vozu pod palubní deskou. To ale neznamená, že nemohou být ani v jiných částech vozu.


Které země patří mezi světovou špičku ve výrobě čipů?


Tchaj-wan, Jižní Korea a Japonsko. A poté rovněž Spojené státy americké.


Víte, že…


… přibližně 80 % světové výroby čipů se odehrává v Asii a Spojených státech? Nejvíce se jich pak vyrobí na Tchajwanu (25 %), v Jižní Koreji (12 %), Singapuru (11 %) a Malajsii (9 %). V celé Evropě se vyrobí necelých 10 % světové produkce čipů. Na našem kontinentu jsou však spíše lokalizovaná návrhová centra, kde se čipy navrhují, a také výroba mnoha unikátních zařízení do technologických linek pro jejich výrobu – například holandské ASML pro litografii.


URL| https://www.auto.cz/clanek/139217/co-vsechno-zpusobily-chybejici-cipy-odstavena-auta-stojici-vyroba-osekana-vybava

« zpět na obsah

 5. Výzkumníci z ČVUT patří mezi špičku ve světě AI 22.05.2021  orobotice.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (4); elektrotechnické (2); Fakulty (2); cvut

Duo vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT se dočkalo ocenění za svou práci v oblasti počítačového vidění a vytváření komunikačních map v podzemních prostorech.


Důkazem vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch tuzemských odborníků v Amazon Research Award 2020. Zařadili se zde po bok výzkumníků z prestižních amerických "Ivy League" univerzit, jako jsou MIT, Stanford, Princeton nebo Yale. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení.

Díky úspěchu může ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Vybrané projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné práce z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Překlady cizojazyčných textů na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem "Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi".

" V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

Průzkum neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl z Centra umělé inteligence v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem "Budování komunikačních map v podzemním prostředí", který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech.

" Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.


URL| https://www.orobotice.cz/vyzkumnici-z-cvut-patri-mezi-spicku-ve-svete-ai/

« zpět na obsah

 6. Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT 25.05.2021  feedit.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (18); Fakulty (7); elektrotechnické (6); Studenti (6); výzkumu (6); Fakulta (4); FEL (4); cvut (3); elektrotechnická (3); studentů (3); výzkumných (3); výzkumné (2); vzdělání (2); akademického; akademický; akademickým; České; fakult; fakultě; magisterských; Praze; programů; školám; studentům; studia; studijních; technické; učení; univerzit; univerzitami; v; vědeckou; vysoké; vysokým; Výzkum; výzkumnými

25/05/2021od daniel bradbury dočekal, posláno do tisková zpráva

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.


"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.


Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.


Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů


Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.


"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.


Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.


Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.


Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají


Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.


Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.


"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu


Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.


Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete zde https://www.youtube.com/watch?v=iTv_BQGdcIw


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/05/25/ctyrnohy-robot-spot-posilil-tym-robotiku-fakulty-elektrotechnicke-cvut/

« zpět na obsah

 7. Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické 25.05.2021  cvut.cz - Petr Neugebauer [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (9); elektrotechnické (6); Fakulty (6); FEL (3); elektrotechnická; Fakulta

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.

Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.

Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete zde: https://youtu.be/iTv_BQGdcIw.

Foto, zdroj: Petr Neugebauer, Fakulta elektrotechnická ČVUT

« zpět na obsah

 8. ČVUT má Spota od Boston Dynamics. Poprvé se vyvenčil na travnatém náměstí 25.05.2021  Lupa.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (11); elektrotechnické (6); Fakulty (5); cvut; Fakultě; FEL

Výzkumníci Fakulty elektrotechnické ČVUT už mají svého robotického psa Spot od Boston Dynamics. Do týmu se oficiálně připojil dnes, když se proběhl po travnatém náměstí uprostřed fakulty na Karlově náměstí v Praze.

Dvacetičlenný tým robotických výzkumníků označovaný jako CTU-CRAS-NORLAB si Spota mohl pořídit díky příspěvku agentury ministerstva obrany Spojených států (DARPA). Ta poskytla 1,5 milionu dolarů, tedy asi 32,6 milionu korun.

DARPA nyní tým z ČVUT sponzoruje v rámci soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, v rámci níž se jednotlivé týmy snaží se svými autonomními roboty a systémy uspět v zadaných úkolech. Roboti plní záchranářské práce v dolech v USA a musí identifikovat lidi, telefony, batohy, unikající plyn a podobně.

Výzkumníkům z ČVUT se dvakrát podařilo uspět a šlo o nejlepší nesponzorovaný tým. Mezi konkurencí byly univerzity jako CalTech, MIT, Oxford, Carnegie Mellon nebo NASA. Více o tom v našem rozhovoru.

Zapojení Spota a další postup více komentuje ČVUT:

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

TIP: Martin Pecka, Karel Zimmermann (ČVUT): V soutěži DARPA jsme uspěli, protože jsme nebyli líní trénovat

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.

Spot od Boston Dynamics na Fakultě elektrotechnické ČVUT

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/cvut-ma-spota-od-boston-dynamics-poprve-se-vyvencil-na-travnatem-namesti/

« zpět na obsah

 9. Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání 25.05.2021  tyden.cz - ČTK [FEL ČVUT]

Vyšlo také v: tyden.czOdkaz na originálKlíčová slova: FEL (6); cvut; ČVUT; elektrotechnické; Fakultě

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. Přírůstek v úterý výzkumníci představili v areálu fakulty na Karlově náměstí v Praze.


"Je to první komerčně dostupný kráčející robot. A tu největší unikátnost vidím v tom, že umí zdolávat prostředí, která jsou normálně obývaná lidmi," řekl Jan Faigl, který vede laboratoř výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL. "Umí zdolat schodiště, prahy a obrubníky mu také nevadí. To sice do nějaké míry zvládnou také jiné platformy jako třeba pásové i kolové, ale toto je první robot, který opravdu míří dál na to komerční nasazení," zdůraznil vědec.


Podle šéfa týmu robotiků CTU-CRAS-NORLAB Tomáše Svobody dovednosti robota vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. Svoboda podotkl, že SPOT je navíc celkem svižný - v maximu dosáhne rychlosti pět kilometrů za hodinu. Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál. Nejdříve však musí dostat nástavbu - senzorický systém, který podle Faigla značně rozšíří schopnosti robota vnímat okolní prostředí a uvažovat o něm.


"V zásadě na něho přijde nástavba, která dovolí pohyb v neznámém terénu. Jednak senzory a jednak výpočetní jednotky. Takže hlavní součástí té senzorické výbavy bude LIDAR, tedy něco takového jako je na autech, který bude snímat terén kolem a bude vytvářet mapu a lokalizovat toho robota," popsal Svoboda. "A pak kamery, které budou koukat do všech směrů. Takže, když robot bude procházet nějakou podzemní chodbou, tak zároveň bude sledovat prostředí kolem a bude v tom automaticky hledat objekty," dodal vědec, který vede také katedru kybernetiky.


SPOT podle vědce také ponese jednotku, která bude shazovat komunikační moduly. Svoboda to připodobnil k pohádkovým "drobečkům". "Tím, jak se bude nořit dále a dále do jeskyně, tak aby udržela aspoň tenké spojení s ostatními roboty a se základnou," řekl vědec s tím, že skrze shazování, nyní vyvíjených, komunikačních modulů budou přenášeny informace o nalezených objektech.


K principu komunikace pak Svoboda podotkl, že v podzemí mají bezdrátové sítě kvůli mnoha překážkám omezený dosah. Moduly, které tým využije, podle něj fungují na nižších frekvencích. "Takže mají nižší dosah, ale samozřejmě mají také nižší přenosovou kapacitu. Budou přenášet jenom minimální množství informací, co je potřeba pro tu vzájemnou koordinaci těch robotů," poznamenal vědec.


Ohledně ceny robota Faigl řekl, že v základu stojí 70 tisíc dolarů (zhruba 1,5 milionu korun). Kolik budou stát postupná "vylepšování", neodhadl. Tým z FEL bude se svými roboty v zářijovém finále soutěže DARPA Subterranean Challenge obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. Zatímco dosud závodili jako nesponzorovaný tým, prosincová podpora od pořádající Agentury ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) však skupinu z FEL posunula mezi sponzorované týmy a umožnila jim investovat do přístrojového vybavení - včetně zmíněného robota.


Soutěž simuluje v reálných prostředích situace při záchraně osob po závalech a jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů - osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn.


Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů (zhruba 72,8 milionu korun). Poznatky vědců pak budou mít další uplatnění právě při náročných záchranných operacích.


Podle Svobody pak mohou mít z práce týmu užitek i domácí záchranné jednotky. Vědec v úterý zmínil, že některé roboty už vyzkoušeli například hasiči.


Dalším velkým výzkumným tématem týmu je podle vědců z FEL například vylepšení lokalizace autonomně řízených robotů, do něhož by se mohl tým zapojit právě díky dobré pohyblivosti robotu SPOT. K vědeckým výzvám patří také budování "relativně levné" komunikační infrastruktury pro záchranné akce v prostředích, kde je obtížné šířit signál, či zlepšování chůze "kráčejících robotů" v náročných místech.


URL| https://www.tyden.cz/rubriky/veda/tym-z-cvut-ziskal-robota-ktery-zvladne-schody-nyni-mu-vylepsuji-vnimani_552000.html

« zpět na obsah

 10. Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT 25.05.2021  parlamentnilisty.cz - Tisková zpráva [FEL ČVUT, Vysoké školy - obecně]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (19); Fakulty (7); elektrotechnické (6); Studenti (6); výzkumu (6); Fakulta (4); výzkumných (4); elektrotechnická (3); FEL (3); studentů (3); škol (2); vysokých (2); Výzkum (2); výzkumné (2); vzdělání (2); akademického; akademický; akademickým; České; CVUT; fakult; fakultě; magisterských; Praze; programů; školám; studentům; studia; studijních; technické; učení; univerzit; univerzitami; v; vědeckou; vysoké; vysokým; výzkumnými

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.


Robot SPOT se připojil k výzkumníkům, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge (ZDE), které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence (ZDE) od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.


"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.


Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.


Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge (ZDE) simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů


Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.


"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.


Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge (ZDE), bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.


Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.


Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají


Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.


Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.


"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu


Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.


Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete ZDE.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Ctyrnohy-robot-SPOT-posilil-tym-robotiku-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-665100




25. 5. 2021; tyden.cz

Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). Samostatně kráčející robot SPOT od společnosti Boston Dynamics posílil skupinu kolových, létajících i pásových robotů, která se v září zúčastní finále soutěže v americkém Kentucky. Vědci nyní pracují na zlepšení senzorických schopností robota a na tom, aby dovedl s dalšími roboty spolehlivě spolupracovat. Přírůstek v úterý výzkumníci představili v areálu fakulty na Karlově náměstí v Praze.


"Je to první komerčně dostupný kráčející robot. A tu největší unikátnost vidím v tom, že umí zdolávat prostředí, která jsou normálně obývaná lidmi," řekl Jan Faigl, který vede laboratoř výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL. "Umí zdolat schodiště, prahy a obrubníky mu také nevadí. To sice do nějaké míry zvládnou také jiné platformy jako třeba pásové i kolové, ale toto je první robot, který opravdu míří dál na to komerční nasazení," zdůraznil vědec.


Podle šéfa týmu robotiků CTU-CRAS-NORLAB Tomáše Svobody dovednosti robota vědcům umožňují soustředit se na rozvoj řízení skupiny robotů v naprosto neznámém terénu. Svoboda podotkl, že SPOT je navíc celkem svižný - v maximu dosáhne rychlosti pět kilometrů za hodinu. Robotici z FEL si tak od něj slibují, že bude jedním z robotů, kteří v podzemních prostorech dojdou, resp. dojedou nejdál. Nejdříve však musí dostat nástavbu - senzorický systém, který podle Faigla značně rozšíří schopnosti robota vnímat okolní prostředí a uvažovat o něm.


"V zásadě na něho přijde nástavba, která dovolí pohyb v neznámém terénu. Jednak senzory a jednak výpočetní jednotky. Takže hlavní součástí té senzorické výbavy bude LIDAR, tedy něco takového jako je na autech, který bude snímat terén kolem a bude vytvářet mapu a lokalizovat toho robota," popsal Svoboda. "A pak kamery, které budou koukat do všech směrů. Takže, když robot bude procházet nějakou podzemní chodbou, tak zároveň bude sledovat prostředí kolem a bude v tom automaticky hledat objekty," dodal vědec, který vede také katedru kybernetiky.


SPOT podle vědce také ponese jednotku, která bude shazovat komunikační moduly. Svoboda to připodobnil k pohádkovým "drobečkům". "Tím, jak se bude nořit dále a dále do jeskyně, tak aby udržela aspoň tenké spojení s ostatními roboty a se základnou," řekl vědec s tím, že skrze shazování, nyní vyvíjených, komunikačních modulů budou přenášeny informace o nalezených objektech.


K principu komunikace pak Svoboda podotkl, že v podzemí mají bezdrátové sítě kvůli mnoha překážkám omezený dosah. Moduly, které tým využije, podle něj fungují na nižších frekvencích. "Takže mají nižší dosah, ale samozřejmě mají také nižší přenosovou kapacitu. Budou přenášet jenom minimální množství informací, co je potřeba pro tu vzájemnou koordinaci těch robotů," poznamenal vědec.


Ohledně ceny robota Faigl řekl, že v základu stojí 70 tisíc dolarů (zhruba 1,5 milionu korun). Kolik budou stát postupná "vylepšování", neodhadl. Tým z FEL bude se svými roboty v zářijovém finále soutěže DARPA Subterranean Challenge obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. Zatímco dosud závodili jako nesponzorovaný tým, prosincová podpora od pořádající Agentury ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) však skupinu z FEL posunula mezi sponzorované týmy a umožnila jim investovat do přístrojového vybavení - včetně zmíněného robota.


Soutěž simuluje v reálných prostředích situace při záchraně osob po závalech a jiných katastrofách. Týmy robotů musí v neznámém terénu, a to během jedné hodiny, identifikovat co nejvíce objektů - osob, telefonů i třeba batohů, ale také odhalit unikající plyn.


Trojice nejlepších týmů si ve finále rozdělí 3,5 milionu dolarů (zhruba 72,8 milionu korun). Poznatky vědců pak budou mít další uplatnění právě při náročných záchranných operacích.


Podle Svobody pak mohou mít z práce týmu užitek i domácí záchranné jednotky. Vědec v úterý zmínil, že některé roboty už vyzkoušeli například hasiči.


Dalším velkým výzkumným tématem týmu je podle vědců z FEL například vylepšení lokalizace autonomně řízených robotů, do něhož by se mohl tým zapojit právě díky dobré pohyblivosti robotu SPOT. K vědeckým výzvám patří také budování "relativně levné" komunikační infrastruktury pro záchranné akce v prostředích, kde je obtížné šířit signál, či zlepšování chůze "kráčejících robotů" v náročných místech.


URL| https://www.tyden.cz/rubriky/veda/tym-z-cvut-ziskal-robota-ktery-zvladne-schody-nyni-mu-vylepsuji-vnimani_552000.html


25. 5. 2021; Lupa.cz

ČVUT má Spota od Boston Dynamics. Poprvé se vyvenčil na travnatém náměstí

ýzkumníci Fakulty elektrotechnické ČVUT už mají svého robotického psa Spot od Boston Dynamics. Do týmu se oficiálně připojil dnes, když se proběhl po travnatém náměstí uprostřed fakulty na Karlově náměstí v Praze.

Dvacetičlenný tým robotických výzkumníků označovaný jako CTU-CRAS-NORLAB si Spota mohl pořídit díky příspěvku agentury ministerstva obrany Spojených států (DARPA). Ta poskytla 1,5 milionu dolarů, tedy asi 32,6 milionu korun.

DARPA nyní tým z ČVUT sponzoruje v rámci soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, v rámci níž se jednotlivé týmy snaží se svými autonomními roboty a systémy uspět v zadaných úkolech. Roboti plní záchranářské práce v dolech v USA a musí identifikovat lidi, telefony, batohy, unikající plyn a podobně.

Výzkumníkům z ČVUT se dvakrát podařilo uspět a šlo o nejlepší nesponzorovaný tým. Mezi konkurencí byly univerzity jako CalTech, MIT, Oxford, Carnegie Mellon nebo NASA. Více o tom v našem rozhovoru.

Zapojení Spota a další postup více komentuje ČVUT:

Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.

TIP: Martin Pecka, Karel Zimmermann (ČVUT): V soutěži DARPA jsme uspěli, protože jsme nebyli líní trénovat

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.

Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.

Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.

Spot od Boston Dynamics na Fakultě elektrotechnické ČVUT

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/cvut-ma-spota-od-boston-dynamics-poprve-se-vyvencil-na-travnatem-namesti/




25. 5. 2021; FeedIT.cz

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

25/05/2021od daniel bradbury dočekal, posláno do tisková zpráva

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomně kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které proběhne od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.


Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu MegaCavern v Kentucky obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.


"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technologického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.


Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v MegaCavern uspěje," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda.


Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony či batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu "search and rescue".


Jak za čtyři měsíce předělat SPOTa na člena týmu záchranářů


Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade nároky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinulo Boston Dynamics," uvádí prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.


"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem SPOTa vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše SPOTy dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodává prof. Jan Faigl.


Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean (SubT) Challenge, bude potřeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR, kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a dalšími výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robota, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude potřeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.


Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno, prach, absence GPS signálu, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos chceme vrátit do Býčí skály v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestírá plán pro nejbližší týdny prof. Tomáš Svoboda.


Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají


Práce týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté z náročného prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," říká prof. Jan Faigl.


Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, například v Praze, bude potřeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné technologie schopny nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.


"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude například SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasňuje aplikační scénář dalšího výzkumu prof. Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu u kráčejících robotů jsou pak způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu


Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Fakulty elektrotechnické ČVUT Kybernetika a robotika a Otevřená informatika. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou tvořit nedílnou součást týmu.


Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


Video o tom, jak se SPOT sžívá s akademickým prostředím na Karlově náměstí, najdete zde https://www.youtube.com/watch?v=iTv_BQGdcIw


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/05/25/ctyrnohy-robot-spot-posilil-tym-robotiku-fakulty-elektrotechnicke-cvut/




22. 5. 2021; orobotice.cz

Výzkumníci z ČVUT patří mezi špičku ve světě AI

Duo vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT se dočkalo ocenění za svou práci v oblasti počítačového vidění a vytváření komunikačních map v podzemních prostorech.

Důkazem vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch tuzemských odborníků v Amazon Research Award 2020. Zařadili se zde po bok výzkumníků z prestižních amerických "Ivy League" univerzit, jako jsou MIT, Stanford, Princeton nebo Yale. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení.

Díky úspěchu může ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Vybrané projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné práce z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Překlady cizojazyčných textů na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem "Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi".

" V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

Průzkum neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl z Centra umělé inteligence v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem "Budování komunikačních map v podzemním prostředí", který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech.

" Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.


URL| https://www.orobotice.cz/vyzkumnici-z-cvut-patri-mezi-spicku-ve-svete-ai/


22. 5. 2021; Auto.cz

Co všechno způsobily chybějící čipy? Odstavená auta, stojící výroba, osekaná výbava...

S celosvětovým nedostatkem polovodičů se výrobci aut potýkají všelijak – jedni odstavují nekompletní auta na letišti, jiní nabídnou zákazníkům osekanou výbavu. V lepším případě za nižší cenu.


Obyvatelé východního předměstí Hradce Králové mají v posledních dnech o zábavu postaráno. Sledují konvoje kamionů s naloženými auty, které sem míří z továrny v Kvasinách na dočasné deponování. A nejen domácích škodovek, ale také sesterských seatů, které tam vyrábějí.


Respektive rádi by vyráběli, ale chybějí jim polovodičové čipy – miniaturní křemíkové destičky, na kterých se nacházejí až desítky milionů dalších součástek. Vypadají jako brouci (však se jim taky někdy říká švábi), jejichž nožičky jsou připájeny na desky plošných spojů pod nimi. Najdete je v televizi, mobilu, ale i asistenčních systémech vozů, řídicích jednotkách a vlastně všude, kam se v autě podíváte. "Čipy jsou důležité třeba pro přesné vyhodnocení různých fyzikálních veličin, díky nimž můžeme optimalizovat různé procesy jako řídicí jednotky ABS, vstřikování a podobně. Nezastupitelné jsou v mnoha bezpečnostních systémech. Každý obsahuje vlastní procesor nebo mikrokontrolér s programovým kódem, které vyhodnocují data z desítek senzorů měřících stav těchto systémů," vysvětluje detaily vědecký pracovník Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


V autě i PC

Bez polovodičů by nefungovala žádná spotřební elektronika. A to je kámen úrazu. Za poslední rok se totiž svět ochromený pandemií zastavil a lidé místo nových aut víc kupovali počítače a tablety na práci z domova. Jakmile se výroba automobilů začala opět slibně rozbíhat, utvořila se na nedostatkové polovodiče fronta.


Automobilky jsou zjevně až na konci řady, zatímco jejich místa přebírají odběratelé z oblasti spotřebního vysokoobrátkového zboží. Podle zlých jazyků se dokonce automobilky ozvaly až příliš pozdě, a navíc sklízejí, co samy zasely – doplácejí na dlouhodobou politiku tlačení dodavatelů k co nejnižším cenám z pozic dlouhodobých a ověřených partnerů. Když si teď mohou výrobci čipů vybírat, raději sáhnou po lépe platících odběratelích. Věci nenahrává ani fakt, že se výroba čipů odehrává zejména v Asii nebo Spojených státech a představuje technologický majstrštyk, který nelze v případě výpadku dodávek rychle nahradit. Evropa hraje druhou ligu. Takže pokud místním zpracovatelům vypadnou dodávky, musejí čekat týdny na nové. Zdržení se očekává ještě po celý letošní rok a minimálně část příštího.


Odhadované související náklady se podle známých odhadů vyšplhají na jeden a čtvrt bilionu korun. Když uvážíme, že automobilky mají těžkou hlavu z emisních pokut nad 95 g/km CO2, je nasnadě, že si zákazníci co nevidět za auta zase připlatí…


Na nutnou dobu

Zastavení výrobních linek kvůli absenci drobné součástky je pro výrobce nemyslitelné. Mnohem snesitelnější jsou krátkodobé investice na dočasné deponování nehotových aut. Třeba jako v Hradci Králové, kde činí maximální kapacita 1800 vozů a podle rychlosti navážení to bude brzy málo. "Pro zachování naší výrobní kapacity jsme nuceni odstavovat již vyrobené vozy po nezbytně nutnou dobu. Předpokládáme, že dostupnost čipů bude v následujících měsících nadále omezená. Učiníme vše pro to, abychom udrželi stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovali hotové vozy," říká mluvčí Škody Auto Martina Gillichová.


Některým výrobcům se daří zpomalit výpadky vyřazením nedostatkového dílu – rádia, volantu s ovládáním audia a podobně. U osobních renaultů letos vypadne indukční nabíječka a desetipalcový dotykový displej. Třeba Dacia Duster chodí z fabriky bez obvyklého typu autorádia, zato s plastovým volantem a ručním stahováním zadních oken. Navenek se zajímavým cenovým zvýhodněním, ale v reálu tím výrobce maskuje akutní nedostatek příslušných součástek.


S modely Sandero je situace ještě závažnější a nezbývá než vyrobená nehotová auta skladovat u dealerů, kde počkají na dodání dílu. Pokud tedy čekáte na nějakou novou dacii, možná už stojí u lokálního obchodníka, ale nesmí ji ještě coby nekompletní prodat. Prodejci jsou instruování nabízet již vyrobená auta s tím, že výpadek dodávky může nastat kdykoliv.


Nepociťujeme

Ne všichni výrobci jsou na tom ale stejně. Někde si zákazníci ani nemusejí ničeho všimnout. "Nestandardní výpadky v dodávkách nepociťujeme," sděluje Suzuki Česká republika. "Veškeré výrobní linky závodu v Martorellu běží bez omezení výroby či směn," komentuje Filip Stoulil ze zastoupení Seat a Cupra. A David Valenta z Volkswagenu potvrzuje, že dílčí výpadky měli jen v průběhu dubna a už je vše v pořádku.


Přesto lze očekávat komplikace ještě po několik měsíců. Vždyť větší či menší množství čipů dnes obsahují všechna auta na trhu. "Automobily jezdily ještě před vynálezem čipů. Díky čipům však výrazně klesla spotřeba a emise, zlepšila se bezpečnost i komfort jízdy. Množství čipů se samozřejmě liší v jednotlivých modelech a kategoriích vozů. V autech zvládajících autonomní řízení je senzorů a elektroniky řádově více než v levnějších modelech. Ale i v těch jsou v dnešní době použity stovky čipů," končí Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.


Radek Novák, analytik České spořitelny: Nedostatek čipů potrvá i letos!

Na kolik vyjdou automobilky škody napáchané problémy s polovodiči? Co všechno stojí za jejich nedostatkem? A jak vypadají výhledy do budoucna?


Čínská chřipka podle všeho stojí primárně za nedostatkem čipů. Jaké jsou však další důvody jejich nedostatku?


Příčiny současné nerovnováhy na globálním trhu s čipy lze hledat jak na straně poptávky, tak nabídky. Za hlavního viníka platí pandemie koronaviru, kvůli níž miliardy lidí musely zůstat doma. Enormně tak stoupl zájem o elektronické vybavení domácností nejen pro práci, ale rovněž pro zábavu. Výrobci elektroniky na to reagovali okamžitě a objednali si větší množství čipů. Poptávka po čipech se však zvyšuje dlouhodobě s tím, jak se stávají součástí velké většiny výrobků. Jeden příklad za všechny: nové mobily podporující 5G sítě obsahují o 40 % čipů více než předcházející generace. Trh s čipy v automobilovém průmyslu by se pak do roku 2027 měl zdvojnásobit! Na straně poptávky situaci nepomohly ani sankce USA vůči čínské firmě Huawei, která se loni silně čipy předzásobila. Aby toho všeho nebylo málo, přidaly se letos potíže též s výrobou čipů. Za ní dnes stojí hlavně Tchaj-wan, který na přelomu roku postihlo dlouhotrvající sucho. A protože výroba čipů spotřebuje obrovské množství vody, tamní výrobci měli velké problémy uspokojit své objednávky, natož navýšit produkci. Velkou továrnu na výrobu čipů v americkém Texasu zase v únoru zastavily na měsíc silné mrazy.


Dokážete odhadnout, zda se situace zlepší do konce roku?


Velcí světoví výrobci polovodičů již oznámili nemalé investice do navýšení produkčních kapacit. Svoji podporu a plány rozvoje tohoto průmyslu přislíbila i americká vláda a zástupci EU. Poptávku se však rozhodně nepodaří dokonale uspokojit v nejbližších měsících. Naopak se očekává, že nedostatek bude trvat do konce letošního roku, spíše se ale přelije i do začátku následujícího. Objevily se už i první odhady, podle nichž se celosvětové škody v automobilovém průmyslu způsobené nedostatkem čipů vyšplhají na 60 miliard dolarů (1,28 bilionu korun).


Zaznívaly názory, že pro výrobce čipů jsou důležitější firmy vyrábějící například chytré telefony, hodinky a další. Lze tak tvrdit, že pozice automobilek je slabší než u výrobců spotřební elektroniky?


V sektoru elektroniky se spotřebují zhruba tři čtvrtiny celosvětově vyrobených čipů, přes deset procent připadá na chytré továrny a obdobný podíl i na výrobu aut. Spíše než že by výrobci čipů preferovali elektronický sektor, spočívají současné těžkosti automobilového průmyslu v rozhodnutích z loňského roku. Tehdy totiž automobilky nečekaly tak rychlé oživení poptávky po svých vozech, a tedy objednaly i méně čipů. A protože dodání čipů trvá od objednávky několik měsíců, dopady se začaly projevovat na začátku letošního roku. Problém tkví také v tom, že velcí výrobci čipů zásobují automobilový průmysl pouze ze čtyřiceti procent. Zbylých šedesát je rozdrobeno mezi tisíce menších dodavatelů, již nemají vlastní výrobu a nemohou si tak zajistit rychlé navýšení produkce u svých partnerů. Suma sumárum automobilový sektor se stal zatím nejpostiženějším odvětvím. Nyní se však čipová krize rozšiřuje i do dalších odvětví a ušetřeni nakonec nebudou výrobci chytrých telefonů, počítačů ani tabletů.


Jiří Jakovenko, vědecký pracovník na katedře mikroelektroniky FEL ČVUT v Praze: Automobilky jsou až na druhé koleji

Z čeho se čipy skládají? Jaká jsou jejich nejdůležitější specifika? A můžou problémy s nimi spojené snížit kvalitu aut?


Mají automobilky páky na výrobce čipů k přednostnímu dodání?


Výroba čipů pro automobilky je pro výrobce až na druhé koleji, neboť objemy dodávek čipů jsou řádově menší než pro výrobce spotřební elektroniky jako kupříkladu telefonů a počítačů. Výroba aut je také trhem s nižší marží a automobilky nejsou ochotny platit za čipy více peněz. Výrobci čipů pak logicky dají přednost lukrativnější zakázce. Nová technologická linka na výrobu čipů stojí až několik desítek miliard dolarů a trvá několik let ji zprovoznit. Na nedostatek se tedy nedá zareagovat ze dne na den. Významní výrobci i přes tyto astronomické náklady začaly stavět nové linky a rozšiřují výrobu. Pro automobilky je rovněž problémem skutečnost, že potřebují mnoho různých čipů od různých výrobců. Selhání dodávky od jednoho výrobce vede k zpoždění výroby celého automobilu.


Jak technologicky je náročná výroba čipů?


Výroba čipů je jednou z nejunikátnějších technologií, kterou lidé vymysleli. Abychom porozuměli náročnosti výroby čipů, musíme si nejdříve uvědomit, jaké velké rozměry mají elektronické součástky na dnešních čipech a kolik jich tam je. Nejmodernější výrobní linky vyrábějí součástky o velikosti 5 nm, kde je na jednom čipu o velikosti zhruba 1 cm2 integrováno kolem deseti miliard tranzistorů. Na průřez lidského vlasu, který má přibližně 50 um v průměru, bychom byli schopni integrovat 200.000 tranzistorů. Tolik jich měl procesor 386DX v roce 1988. Tyto technologie tedy umožňují vyrobit obrovské množství miniaturních součástek, vzájemně je propojit do funkčního celku, a to tak, že všechny tyto součástky a propojení jsou stoprocentně funkční.


Může se stát, že se s tímto zrychlováním výroby sníží kvalita čipů, tudíž i automobilů?


Toho se není potřeba obávat. Čip není součástka, která se dá lidově řečeno odfláknout. Navíc každý čip je v procesu výroby velice bedlivě testován, protože odhalení špatného čipu při výrobě je o několik řádů levnější, než když je chyba odhalena v již namontovaném autě u zákazníka. Řekl bych, že naopak kvalita a spolehlivost čipů díky technologickým možnostem stále rostou a náklady klesají.


Kdybyste měl čtenářům v lidském jazyce představit čip v automobilu, jak vypadá a z čeho se skládá?


Čip je polovodičová monokrystalická destička, většinou křemíková. Na ní je integrováno mnoho elektronických součástek, které jsou vzájemně propojeny do elektronického systému, jenž již vykonává určitou funkci. V dnešní době umíme integrovat i desítky miliard součástek na jeden čip. Většina čipů v automobilu je však jednodušší a obsahuje od desítek tisíc po desítky milionů součástek na jednom čipu dle složitosti zpracování signálů a následných výpočtů.


Jak je čip vlastně veliký?


Velikost a složitost čipu se liší dle funkce. Mezi jednoduché patří kupříkladu osmibitové mikrokontroléry, které se mohou starat o vyhodnocování a přenos povelů z ovládacích tlačítek a přenos těchto povelů po datové sběrnici automobilu. Mají typicky rozměry pár milimetrů čtverečních. Složitější, 32bitové mikrokontroléry jsou například v řídicí jednotce motoru nebo ABS. Nejsložitější procesory pak paradoxně najdeme v navigačních, komunikačních a zábavních systémech automobilu.


Co se týče specifik čipů, která byste zmínil?


Důležitým specifikem je teplotní rozsah, při němž musí čipy spolehlivě pracovat. Pro automobilový průmysl je to od -40 do 125 °C, přičemž pro normální komerční použití je to od 0 do 70 °C. Mnoho čipů v automobilech také mají integrované mikro-elektro-mechanické systémy na čipu – takzvané MEMS. Tyto systémy umějí plnit roli různých senzorů: například inerciální senzory, které se používají v airbagu, Hallovy senzory pro měření otáčení a tak dále. Tyto systémy MEMS jsou umístěny na jednom čipu spolu s vyhodnocující elektronikou, která umí vyhodnotit fyzikální veličiny a rovnou je převést do vhodného digitálního formátu.


Jak nedostatek čipů ovlivňuje výrobu aut

Jiří Rozkošný, Audi: Průběžně analyzujeme situaci a spolupracujeme s dodavateli i přepravci – a také interně řešíme v rámci koncernu Volkswagen. Jako příklad lze uvést zkrácení směn v německých výrobních závodech, k nimž došlo v rámci preventivních opatření v průběhu května. Naším cílem je pochopitelně co nejrychleji odstranit úzká hrdla a v průběhu roku co nejvíce dohnat sníženou výrobu. Nicméně očekáváme, že situace s polovodiči zůstane kritická také v následujících měsících.


David Haidinger, BMW: Objednali jsme požadované objemy čipů pro rok 2021 ve vhodnou dobu, a proto očekáváme, že naši dodavatelé tyto objednávky splní dle smluvních závazků. BMW Group sáhlo k individuálním úpravám výrobního programu, aby zohlednilo dostupnost polovodičových součástek.


Petr Burián, Ford: Tak jako většina výrobců i Ford eviduje pozdržení dodávek některých modelů. Nejvíce se nyní projevuje u užitkových vozů a u některých osobních vozů nebo jejich vybraných verzí. Nedostatek čipů se na našich výrobních kapacitách začal projevovat v březnu tohoto roku. Nedostupnost jednotlivých položek výbav záleží na konkrétním modelu. Například u kugy aktuálně nevyrábíme verze s motorem 2.0 EcoBlue Hybrid (mHEV), ale všechny ostatní ano. Situace ve výrobě se dynamicky mění i několikrát týdně, takže není reálné mít tyto informace na cenících či v konfigurátoru. Pravidelně ale informujeme autorizované prodejce, takže pokud vůz momentálně ve standardním časovém horizontu vyrobit nelze, tyto informace zákazníkům předávají. V tuto chvíli věříme, že se situace ve druhé polovině roku zlepší.


Kateřina Vaňková Jouglíčková, Kia: V současné době evidujeme zbrzdění dodávek jen u dvou modelů nabízených v České republice: Rio a Stonic – a to pouze se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou (7DCT). Ostatních modelů se tento problém zatím netýká. Kromě výše uvedeného nyní nově evidujeme zpoždění dodávek i u nové generace sorenta ve dvou ze čtyř nabízených specifikací, kde je v nabídce panoramatické střešní okno. To Kia nabízí buď jako příplatkovou výbavu u specifikace Premium, nebo součást nejvyšší výbavy Top. Zpoždění dodacích lhůt je konkrétně způsobeno nedostatkem dílů pro ovládání panoramatického střešního okna. Zákazník se o zpožděných dodávkách dozví od autorizovaného prodejce – a to pouze v případě, že objednaný vůz není skladem, ale musí se zadat do výroby. V takovém případě je o termínu dodání informován předem. Pokud problém s dodávkou komponentů nastal až po objednání nového vozu zákazníkem do výroby, je o celé situaci informován prodejcem následně. Podle našich předpokladů očekáváme zlepšení situace ve třetím čtvrtletí 2021.


Alexej Kiriakovský, Mazda: Žádná zdržení v souvislosti s nedostatkem polovodičů zatím neevidujeme. Předpokládáme, že se zdržení bude týkat spíše vozů, které se do výroby budou teprve zadávat. V případě vozů Mazda omezení však neznamená výpadek určitého stupně výbavy. Navíc máme i vzhledem k celosvětové pandemii dobře zásobené sklady. Ty by měly případný výpadek ve výrobě pokrýt. Konfigurátory v tuto chvíli vzhledem k výše uvedenému měnit nemusíme a zákazníka o dodací lhůtě na objednané vozidlo informujeme vždy včas. Situaci aktuálně nepovažujeme za kritickou.


Martin Šlechta, Mercedes-Benz: Aktuální situace je velmi nestálá a není možné stanovit prognózu dopadu. Výrobní závody Mercedes-Benz disponují vysokou úrovní flexibility, a proto jsou schopné reagovat na tyto výkyvy v krátké době. Zároveň je společnost Mercedes-Benz AG v úzkém kontaktu s přímými dodavateli, tedy i polovodičů. V případě potřeby je společnost připravena přizpůsobit svůj operační program v jednotlivých závodech.


Radka Matthey, Peugeot: Problém nedostatku čipů nás zasáhl citelně. U některých našich modelů došlo k prodloužení dodacích lhůt, a to o dva i více měsíců. V březnu jsme dostali jen 60 % objednaných vozů, v dubnu přibližně 80 %, tyto výrobní restrikce budou pravděpodobně pokračovat i v květnu. Nedostatek čipů postihl zejména modely vybavené digitálním displejem, ovšem dá se očekávat, že s omezením výroby dojde i k dalším změnám v našem produktovém mixu. V souvislosti s pandemií koronaviru dochází k různým omezením ze strany dodavatelů. Nedokážeme přesně identifikovat, jaké změny dostupnosti určitých prvků výbavy má na svědomí nedostatek čipů, a co je způsobeno jinými faktory. V současné době ovšem registrujeme například nedostupnost digitálního přístrojového panelu u modelu Peugeot 308 a 3D panelu u modelu Peugeot 2008. Dostaneme-li ze strany výrobce informaci, že se jedná o dlouhodobější stav, konfigurátory a ceníky upravujeme. Dočasné výpadky určitých prvků výbavy se řeší spíše na úrovni prodejců. Žádnou oficiální informaci ze strany výrobce jsme nedostali, nicméně odhadujeme, že by návrat k normálu mohl nastat v červnu.


Filip Stoulil, Seat a Cupra: Přes skutečnost, že je výrobce také zasažen všeobecným nedostatkem polovodičů, nacházíme se v dobré situaci. Veškeré výrobní linky závodu v Martorellu běží bez omezení výroby či směn.


Tomáš Teufl, Suzuki: Informace o nedostatku čipů nemáme. Nestandardní výpadky v dodávkách v současné době nepociťujeme.


Pavel Jína, Škoda Auto: V posledních měsících intenzivně a s úspěchem pracujeme na minimalizaci účinků celosvětového nedostatku polovodičů na výrobu. V současné době nicméně předpokládáme, že dostupnost čipů bude v následujících měsících nadále omezená. Škoda Auto učiní vše pro to, aby udržela stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovala hotové vozy. Nadále pro nás zůstává nejvyšší prioritou, abychom uspokojili zákazníky a maximálně zkrátili čekací lhůty na objednané vozy.


David Valenta, Volkswagen: Zdržení ve výrobě kvůli nedostatku čipů jsme evidovali do konce dubna u omezeného množství modelů. Nyní již většina výrobních závodů pracuje v plném nasazení. Byť stále pociťujeme nedostatky v dodávkách polovodičů a v menší míře se ještě objevují prodlevy u čipů pro automatické převodovky. Omezení nelze promítnout do konfigurátorů či ceníků, protože situace se vyvíjí velmi dynamicky. Detailní informace k aktuální dostupnosti se klient dozví u dealera při výběru vozu před samotným objednáním. Situace okolo polovodičů a čipů se v uplynulých týdnech výrazně zlepšila a věříme, že výrobce nadále zajistí dostatek komponent pro plynulou výrobu. U některých modelů však budou dodací lhůty ještě po nějaký čas delší, dokud se výpadky nedoženou a nebudou vyřízeny všechny objednávky z období, kdy byla výroba zasažena.


Jitka Jechová, Toyota: Pouze některé modely pozměnily výbavu, aby nedocházelo ke zdržení dodávek. Jinak žádná zdržení v souvislosti s nedostatkem čipů v tuto chvíli neevidujeme. V posledních pár dnech ale jde právě o již zmíněnou změnu výbavy. Výše zmíněné změny se týkají nicméně pouze drobností v komfortní výbavě, a to pouze přibližně u tří procent našich modelů. Klienti se vše dozvědí z aktualizovaného ceníku. V našem případě se jedná o drobnost: konkrétně komfortní prvek volantu. Situace by se měla zlepšit v následujících měsících.


Jiří Háze, vedoucí Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT v Brně: Čipy na černé listině

Kde je ve voze typické místo pro uložení čipů? Jaká jsou jejich specifika? A vyrábějí se dnes některá auta bez nich?


V čem jsou čipy pro automobily tak důležité?


Integrované obvody, jak se čipům odborně říká, jsou důležité nejen v automobilech. V tomto případě jde o měření, zpracování, vyhodnocování a kontrolu v podstatě všech funkcí automobilu. Čipy tak zpracovávají ohromné množství informací z různých senzorů, kterých jsou v moderním automobilu stovky. Například senzory, které měří parametry motoru, teplotu, tlak, vlhkost, slouží pro takzvané jízdní asistenty a další systémy, jako je ABS či ASR. Na základě těchto dat pak řídicí jednotka automobilu, která právě obsahuje tyto čipy, informuje řidiče: například když dochází palivo, je problém s olejem v motoru nebo máte podhuštěné pneumatiky. Zároveň zcela autonomně, nezávisle na řidiči řeší spoustu dalších věcí, o kterých ani neví nebo si je neuvědomuje – například aktivace ABS v případě hrozícího smyku. Je toho však daleko více.


Najdeme dnes čipy v každém nově vyrobeném autě?


Ano, v dnešní době se nachází v každém voze několik čipů. Je to dáno i tím, jak se přechází na autonomní řízení a s tím spojené požadavky na spoustu jízdních asistentů.


Další oblastí je kontrola velkého množství parametrů vozu, i k tomu potřebujeme tyto integrované obvody. Co se týče rozdílu mezi vozy se spalovacími motory a elektromobily, moc jich není, neboť většina systémů je stejná. Samozřejmě bude rozdíl v té části elektromotoru, baterie a všem, co s tím souvisí, tedy i v čipech, které hlídají funkci motoru či management baterie. Ale základ je stejný.


Co podle vás kromě čínské chřipky či extrémního počasí brání výrobě čipů?


Neopomíjel bych politiku. Například společnost Semiconductor Manufacturing International je z doby vlády prezidenta Trumpa na černé listině dodavatelů čipů do USA – a to je problém, protože najednou nahradit dodávky této společnosti také není nic jednoduchého.


Může to ublížit kvalitě čipů?


To si nemyslím a ani výrobci by si to neměli dovolit. Kontrola kvality produkce integrovaných obvodů je vícestupňová. Představa toho, že by výrobce dodal nekvalitní čip, který by mohl způsobit i vážné komplikace v nějaké funkci vozu, si neumím představit, byť už s tím také máme zkušenosti. Například problém předčasně vystřelujících airbagů firmy Takata v roce 2008 a letech následujících. V tomto případě ale nešlo o potíže v čipu.


Pokud byste měl porovnat čipy v automobilech s ostatními, v čem se liší?


Ve srovnání s jinými čipy se příliš neliší. Jsou uzavřeny v hermetickém pouzdře (keramickém, či kovovém) a podle toho, jaké funkce plní, jsou navržené na potřebnou rychlost zpracování a vyhodnocování dat. Navenek si je můžeme představit coby čip mikroprocesoru Intelu nebo AMD, čili takzvaný šváb, ze kterého trčí spousta nožiček nebo kuliček, jež jsou připájeny do desky plošných spojů řídicí jednotky.


Kde se čipy ve voze nejčastěji nacházejí?


Jsou zejména v řídicí jednotce, která se obvykle nachází v přední části vozu pod palubní deskou. To ale neznamená, že nemohou být ani v jiných částech vozu.


Které země patří mezi světovou špičku ve výrobě čipů?


Tchaj-wan, Jižní Korea a Japonsko. A poté rovněž Spojené státy americké.


Víte, že…


… přibližně 80 % světové výroby čipů se odehrává v Asii a Spojených státech? Nejvíce se jich pak vyrobí na Tchajwanu (25 %), v Jižní Koreji (12 %), Singapuru (11 %) a Malajsii (9 %). V celé Evropě se vyrobí necelých 10 % světové produkce čipů. Na našem kontinentu jsou však spíše lokalizovaná návrhová centra, kde se čipy navrhují, a také výroba mnoha unikátních zařízení do technologických linek pro jejich výrobu – například holandské ASML pro litografii.


URL| https://www.auto.cz/clanek/139217/co-vsechno-zpusobily-chybejici-cipy-odstavena-auta-stojici-vyroba-osekana-vybava




22. 5. 2021; ČRo - radiozurnal.cz

Po pohřešovaných lidech by v budoucnu mohla pátrat hejna dronů. Vědci z ČVUT se inspirují v ptačí říši

Členové skupiny multirobotických systémů z ČVUT se snaží do vzduchu vysílat co největší hejna navzájem propojených autonomních bezpilotních helikoptér. Při svém experimentu hledají inspiraci třeba u ptáků.


Zvuk jednoho z mnoha dronů, který vznikl tady na Fakultě elektrotechnické ČVUT, připomíná roj včel nebo vos. Tenhle má označení Delta a právě se prolétává po chodbě. Je to zde běžný jev. "Když děláme celý den experimenty, bzučí mi v hlavě ještě dva dny potom," směje se hardwarový inženýr Daniel Heřt. "Rozměr mezi diagonálou mezi motory je 450 milimetrů. Hlavní senzor je laserový skener, který skenuje okolí a vytváří 3D mapu."


Také tento kus může být součástí většího "hejna". Nedávno experti ze skupiny multirobotických systémů testovali drony na poušti ve Spojených arabských emirátech. Cílem bylo vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.


"Udělat dron, který letí jednou, je jednoduché. Když jich pak máte deset, všechny chyby a problémy se násobí deseti. Největší problém je za mě spolehlivost systému. Úspěšnost byla vysoká. Skoro vždy, když jsme chtěli letět, jsme letěli téměř se všemi drony. To je velký úspěch," doplňuje Daniel Heřt a vede mě do jedné z mnoha místností na katedře kybernetiky ČVUT. Desítky mladých vědců tady nejen drony programují, ale z naprosté většiny si je – třeba i za pomoci 3D tiskárny – vytvářejí.


Zdroj lokalizace se může lišit


Vědci mají vizi, že hejna těchto autonomních malých strojů dokážou určitou oblast prohledat rychleji než lidé. Zároveň je to levnější varianta než do akce nasazovat skutečnou helikoptéru s pilotem. Ten může vzlétnout až po případném nalezení pohřešovaného.


"Každý dron potřebuje pro standardní let nějaký zdroj lokalizace, dron nemůže letět naslepo. Venku potřebuje třeba GPS, uvnitř třeba kameru nebo laser – pak může být součástí hejna. Soutěže, kterých se účastníme, jsou na hraně současné vědy. Pokud výzvy v rámci soutěže vyřešíme, posuneme tím celý náš systém."


Jako policisté


Kromě zahraniční pouště zdejší robotici zkoušejí své stroje i v tuzemských podmínkách. "Zkoušíme třeba drony v lese. Prolétávají mezi stromy a zároveň se koordinují. Jako když policisté jdou a periferně zaznamenávají, kde jsou jejich kolegové. Celý les tak je prozkoumaný," vysvětluje šéf výzkumníků Martin Saska.


Zatím takto zvládnou létat skupiny o deseti kusech, podle nejsmělejších plánů by to ale v příštím roce mohla být až stovka. Každý z dronů si všímá jen svých nejbližších parťáků a právě v tomto je inspirace v přírodě.


"V přírodě hejna ptáků fungují podobně – sledují sousedy. Už nyní je možné postavit větší dron, který na baterky vydrží až hodinu a půl. To už je dostatečné, když si představíte, že je významně dynamičtější než pozemní robot," dodává Martin Saska.


Hasicí dron


Šéf vědců Martin Saska předpokládá, že se po základním výzkumu do vývoje skupinových dronů zapojí některé soukromé firmy – tak jako to bylo i u jiného typu bezpilotní helikoptéry, která dokáže hasit požáry ve výškových budovách.


"Pokud velitel zásahu není například schopen určit konkrétní patro nebo okno, je dron schopen skenovat fasádu budovu a termokamerou hledat místo, které je horké. Dron chceme vybavit i projektilem, který by okno dokázal rozbít a dírou dovnitř vstřelit hasicí kontejner," popisuje Martin Saska.


Domnívá se, že podobné drony by jednou mohly být nasazeny i v českém prostředí – a to přestože náklady na něco podobného by rozhodně nebyly malé. "Přidaná hodnota by ale byla extrémní," uzavírá.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/po-pohresovanych-lidech-v-budoucnu-mohla-patrat-hejna-dronu-vedci-z-cvut-se-8496750




20. 5. 2021; TECH MAGAZÍN

DRONY NAPODOBUJÍ LET PTAČÍHO HEJNA

Vědci ze skupiny MRS z Fakulty elektrotechnické ČVUT testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních vícerotorových dronů.

Projekt vychází ze spolupráce s Technology Innovation Institute z Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS (Multi-Robot System) z ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízkoletících robotů. Základní výzkum ověřuje principy fungování stabilizovaného roje nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí při vyhledávání osob v nouzi, kterým by mohl dopravit balíček první pomoci.

"Při realizaci projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavena smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb. Roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny MRS.

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích zkoumal tým robotiků i jejich nasazení při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru.

Jeden ze scénářů řešených MRS zahrnoval vývoj dronu schopného vyletět do 10. patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde český tým v soutěži, považované za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, loni vyhrál jednu ze soutěžních disciplín. Druhý úkol spočíval v schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve výškových budovách.


Foto:


19. 5. 2021; iHNed.cz

Čeští profesoři zabodovali u Amazonu. Chtějí zlepšit překlady v mobilech a komunikaci záchranářských robotů

Amazon má blízko k ČVUT. A to nejen kvůli tomu, že jeho kanceláře v Dejvicích jsou od vysokoškolského komplexu vzdálené jen pár stovek metrů – vědci z nejstarší české technické univerzity totiž slaví úspěchy v soutěžích a projektech, které americký internetový kolos pořádá. Aktuálně u něj zabodovali dva profesoři, kteří se věnují umělé inteligenci. Jiří Matas a Jan Faigl se stali příjemci grantu Amazon Research Awards.

Jde o program, který Amazon vypisuje každoročně, přičemž se do něj hlásí tisíce akademiků. Těm, kteří ve výběrovém řízení obstojí, pak společnost založená nejbohatším člověkem světa Jeffem Bezosem zaplatí mimo jiné roční náklady na výzkum včetně jednoho až dvou míst pro doktorandy. Letos Amazon vybral 101 vědců z 59 univerzit včetně prestižních škol jako Harvard, MIT, Stanford, Kolumbijská univerzita či Princeton. Loni ani předloni žádní Češi nezabodovali.


Profesor Matas se do soutěže přihlásil s projektem, který má ambici zlepšit nástroje, jež například mobilům pomáhají přečíst a přeložit texty z fotografií. Oficiální název zní Training Neural Networks on Non-differentiable Losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi).


"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," říká Jiří Matas.


Zatímco profesor Matas působí na katedře kybernetiky na elektrotechnické fakultě, domovskou základnou Jana Faigla je Centrum umělé inteligence na téže fakultě. Projekt, se kterým u Amazonu prošel do finále, se týká modelování komunikačních map v podzemí.


"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," vysvětluje Faigl.


Pro ČVUT ovšem nejde o jediný úspěch v soutěžích Amazonu. Tradičně dobře si v nich vede také tým vedený profesorem Janem Šedivým, který vyvíjí chytrý chatovací nástroj se jménem Alquist. Ten se svým hlasovým asistentem, který je schopný vést s člověkem několikaminutový sofistikovaný rozhovor, skončil v


minulých letech opakovaně "na bedně" v soutěži Alexa Prize určené právě vývojářům hlasových nástrojů postavených na umělé inteligenci.


URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66927350-cesti-profesori-zabodovali-u-amazonu-chteji-zlepsit-preklady-v-mobilech-a-komunikaci-zachranarskych-robotu


19. 5. 2021; Lupa.cz

Amazon ocenil dvojici vědců z FEL ČVUT za výzkum umělé inteligence

Dva výzkumníci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) získali ocenění Amazon Research Awards (ARA). Prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky a prof. Jan Faigl z katedry počítačů zaujali svým výzkumem na poli umělé inteligence. Amazon ocenil celkem 101 vědců z 59 univerzit ze 13 zemí světa a následující rok je bude prostřednictvím programu ARA podporovat.

Jiří Matas se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění a v ARA uspěl s projektem Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi. Jím nabízené řešení může přispět například k řešení aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotí a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," vysvětluje Matas.

Jan Faigl pak uspěl s projektem Budování komunikačních map v podzemním prostředí, kde zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech. Výstupem mohou být například metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, které pomohou efektivně koordinovat záchranáře či týmy robotů.

"Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.

Fakulta bude moci díky prostředkům z programu následující rok financovat práci jednoho nebo dvou doktorandů či postdoktorandů v týmech oceněných vědců. Výzkumníci získají také přístup k více než dvou stovkám datasetů Amazonu.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/amazon-ocenil-dvojici-vedcu-z-fel-cvut-za-vyzkum-umele-inteligence/


19. 5. 2021; casopisczechindustry.cz

Amazon Research Awards: Výzkumníci AI z FEL ČVUT obstáli v globální konkurenci

Výzkum umělé inteligence (AI) na Fakultě elektrotechnické ČVUT pronikl do nejprestižnější společnosti 59 univerzit ve 13 zemích.


Mezi 101 vědci oceněnými společností Amazon figurují prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky s projektem v oblasti počítačového vidění a prof. Jan Faigl z katedry počítačů, který využívá umělou inteligenci k vytváření komunikačních map podzemních prostor.

Dalším z důkazů vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch našich odborníků v Amazon Research Award 2020 (ARA). Zařadili se tak mezi zástupce univerzit, jako MIT, Stanford, Princeton nebo Yale, které bude následující rok program ARA podporovat. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení. Díky společnosti Amazon tak bude moci Fakulta elektrotechnická ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Úspěšné projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné projekty z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Řešení zlepší kvalitu mobilních aplikací, které překládají cizojazyčné texty na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Training neural networks on non-differentiable losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi)

"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Výzkum se zaměřuje na vyučované náhradní funkce, které při učení konvolučních neurálních sítí nejen hledají parametry vhodné pro daný problém, ale zároveň pomocí tzv. metric learning vylepšují náhradní funkce. Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

"První výsledky ve výzkumu daného problému už máme, byly publikovány na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru, European Conference on Computer Vision," dodává.

Komunikační mapu využijí týmy záchranářských robotů při průzkumu neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl (malé foto) z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Communication Maps Building in Subterranean Environments (česky Budování komunikačních map v podzemním prostředí) , který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech:

"Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.

Výzkum je motivovaný online vytvářením komunikační infrastruktury v dopředu neznámém prostředí, ale s využitím modelů podobných prostředí a dat získaných v aktuálním prostředí.

"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," dodává profesor Faigl. (19.5.2021)


19. 5. 2021; tojesenzace.cz

Amazon Research Awards: Výzkumníci AI z FEL ČVUT obstáli v globální konkurenci

Výzkum umělé inteligence (AI) na Fakultě elektrotechnické ČVUT pronikl do nejprestižnější společnosti 59 univerzit ve 13 zemích.

Mezi 101 vědci oceněnými společností Amazon figurují prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky s projektem v oblasti počítačového vidění a prof. Jan Faigl z katedry počítačů, který využívá umělou inteligenci k vytváření komunikačních map podzemních prostor.

Dalším z důkazů vysoké úrovně vědeckých pracovišť Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je úspěch našich odborníků v Amazon Research Award 2020 (ARA). Zařadili se tak mezi zástupce univerzit, jako MIT, Stanford, Princeton nebo Yale, které bude následující rok program ARA podporovat. Společně s ETH Curych je ČVUT dokonce jedinou evropskou univerzitou, která má mezi vybranými 101 držiteli hned dvojnásobné zastoupení. Díky společnosti Amazon tak bude moci Fakulta elektrotechnická ČVUT po následující rok financovat práci jednoho či dvou doktorandů nebo postdoktorandů ve vědeckých týmech oceněných výzkumníků. Úspěšné projekty rovněž získají přístup do více než 200 datasetů Amazonu, se kterými budou moci pracovat.

Oceněné projekty z oblasti umělé inteligence, automatizace nebo robotiky prošly náročným výběrem, který zohledňoval kvalitu vědeckého obsahu, kreativní přístup i možný příznivý dopad na celou společnost.

Řešení zlepší kvalitu mobilních aplikací, které překládají cizojazyčné texty na cedulích

Profesor Jiří Matas, který se zaměřuje na zkvalitňování úrovně počítačového vidění, v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Training neural networks on non-differentiable losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi).

"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," objasňuje problematiku profesor Matas.

Výzkum se zaměřuje na vyučované náhradní funkce, které při učení konvolučních neurálních sítí nejen hledají parametry vhodné pro daný problém, ale zároveň pomocí tzv. metric learning vylepšují náhradní funkce. Řešení může přispět například ke zlepšení kvality aplikací, které pomocí mobilního fotoaparátu vyfotografují a přeloží cizojazyčné texty na cedulích nebo prověří nutriční hodnoty uvedené na obalu výrobků v kamenných prodejnách.

"První výsledky ve výzkumu daného problému už máme, byly publikovány na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru, European Conference on Computer Vision," dodává.

Komunikační mapu využijí týmy záchranářských robotů při průzkumu neznámého prostředí

Profesor Jan Faigl z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Amazon Research Award 2020 uspěl s projektem Communication Maps Building in Subterranean Environments (česky Budování komunikačních map v podzemním prostředí), který zkoumá využití metod strojového učení v úloze charakterizace šíření signálu v podzemních prostorech:

"Naším cílem je využít reálných dat k vytvoření vhodného modelu predikce šíření a kvality komunikace bez nutnosti precizního modelování a znalosti přesných geometrických a materiálových vlastností prostředí. To je svým způsobem hodně odvážné a v projektu se tak zaměřujeme na vytvoření vhodných deskriptorů, které nám umožní získat pokud možno věrohodný odhad šíření signálů k vytvoření takzvané komunikační mapy," přibližuje cíl vědeckého projektu profesor Faigl.

Výzkum je motivovaný online vytvářením komunikační infrastruktury v dopředu neznámém prostředí, ale s využitím modelů podobných prostředí a dat získaných v aktuálním prostředí.

"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," dodává profesor Faigl.Další informace o Amazon Research Awards a jejích letošních nositelích najdete zde 2020 Amazon Research Awards recipients announced.

Zdroj a foto: ČVUT


19. 5. 2021; iHNed.cz

Čeští profesoři zabodovali u Amazonu. Chtějí zlepšit překlady v mobilech a komunikaci záchranářských robotů

Amazon má blízko k ČVUT. A to nejen kvůli tomu, že jeho kanceláře v Dejvicích jsou od vysokoškolského komplexu vzdálené jen pár stovek metrů – vědci z nejstarší české technické univerzity totiž slaví úspěchy v soutěžích a projektech, které americký internetový kolos pořádá. Aktuálně u něj zabodovali dva profesoři, kteří se věnují umělé inteligenci. Jiří Matas a Jan Faigl se stali příjemci grantu Amazon Research Awards.


Jde o program, který Amazon vypisuje každoročně, přičemž se do něj hlásí tisíce akademiků. Těm, kteří ve výběrovém řízení obstojí, pak společnost založená nejbohatším člověkem světa Jeffem Bezosem zaplatí mimo jiné roční náklady na výzkum včetně jednoho až dvou míst pro doktorandy. Letos Amazon vybral 101 vědců z 59 univerzit včetně prestižních škol jako Harvard, MIT, Stanford, Kolumbijská univerzita či Princeton. ČVUT je spolu s curyšskou ETH jedinou evropskou školou, která má letos ve výběru své zástupce. Loni ani předloni navíc žádní Češi nezabodovali.


Profesor Matas se do soutěže přihlásil s projektem, který má ambici zlepšit nástroje, jež například mobilům pomáhají přečíst a přeložit texty z fotografií. Oficiální název zní Training Neural Networks on Non-differentiable Losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi).


"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," říká Jiří Matas.


Zatímco profesor Matas působí na katedře kybernetiky na elektrotechnické fakultě, domovskou základnou Jana Faigla je Centrum umělé inteligence na téže fakultě. Projekt, se kterým u Amazonu prošel do finále, se týká modelování komunikačních map v podzemí.


"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," vysvětluje Faigl.


Pro ČVUT ovšem nejde o jediný úspěch v soutěžích Amazonu. Tradičně dobře si v nich vede také tým vedený profesorem Janem Šedivým, který vyvíjí chytrý chatovací nástroj se jménem Alquist. Ten se svým hlasovým asistentem, který je schopný vést s člověkem několikaminutový sofistikovaný rozhovor, skončil v


minulých letech opakovaně "na bedně" v soutěži Alexa Prize určené právě vývojářům hlasových nástrojů postavených na umělé inteligenci.


URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66927350-cesti-profesori-zabodovali-u-amazonu-chteji-zlepsit-preklady-v-mobilech-a-komunikaci-zachranarskych-robotu


19. 5. 2021; iHNed.cz

Čeští profesoři zabodovali u Amazonu. Chtějí zlepšit překlady v mobilech a komunikaci záchranářských robotů

Amazon má blízko k ČVUT. A to nejen kvůli tomu, že jeho kanceláře v Dejvicích jsou od vysokoškolského komplexu vzdálené jen pár stovek metrů – vědci z nejstarší české technické univerzity totiž slaví úspěchy v soutěžích a projektech, které americký internetový kolos pořádá. Aktuálně u něj zabodovali dva profesoři, kteří se věnují umělé inteligenci. Jiří Matas a Jan Faigl se stali příjemci grantu Amazon Research Awards.

Jde o program, který Amazon vypisuje každoročně, přičemž se do něj hlásí tisíce akademiků. Těm, kteří ve výběrovém řízení obstojí, pak společnost založená nejbohatším člověkem světa Jeffem Bezosem zaplatí mimo jiné roční náklady na výzkum včetně jednoho až dvou míst pro doktorandy. Letos Amazon vybral 101 vědců z 59 univerzit včetně prestižních škol jako Harvard, MIT, Stanford, Kolumbijská univerzita či Princeton. ČVUT je spolu s curyšskou ETH jedinou evropskou školou, která má letos ve výběru své zástupce. Loni ani předloni navíc žádní Češi nezabodovali.


Profesor Matas se do soutěže přihlásil s projektem, který má ambici zlepšit nástroje, jež například mobilům pomáhají přečíst a přeložit texty z fotografií. Oficiální název zní Training neural networks on non-differentiable losses (česky Učení hlubokých neuronových sítí v problémech s nediferencovatelnými ztrátovými funkcemi).


"V některých úlohách počítačového vidění jsou přirozené nediferencovatelné ztrátové funkce, například při rozpoznávání textu, kde se kvalita algoritmu často měří počtem chybně rozpoznaných znaků nebo slov. Nediferencovatelné ztrátové funkce se vyskytují například také v úloze vyhledávání obrázků, kde se kvalita měří pořadím požadovaných obrázků v seznamu vytvořeném jako odezva na dotaz," říká Jiří Matas.


Zatímco profesor Matas působí na katedře kybernetiky na elektrotechnické fakultě, domovskou základnou Jana Faigla je Centrum umělé inteligence na téže fakultě. Projekt, se kterým u Amazonu prošel do finále, se týká modelování komunikačních map v podzemí.


"Snažíme se navrhnout metody zajištění komunikační dostupnosti během průzkumných misí v neznámém prostředí, a tím přispět k efektivní koordinaci týmu robotů nebo lidských záchranářů v prostředí, která jsou jinak komunikačně nedostupná," vysvětluje Faigl.


Pro ČVUT ovšem nejde o jediný úspěch v soutěžích Amazonu. Tradičně dobře si v nich vede také tým vedený profesorem Janem Šedivým, který vyvíjí chytrý chatovací nástroj se jménem Alquist. Ten se svým hlasovým asistentem, který je schopný vést s člověkem několikaminutový sofistikovaný rozhovor, skončil v


minulých letech opakovaně "na bedně" v soutěži Alexa Prize určené právě vývojářům hlasových nástrojů postavených na umělé inteligenci.


URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66927350-cesti-profesori-zabodovali-u-amazonu-chteji-zlepsit-preklady-v-mobilech-a-komunikaci-zachranarskych-robotu


18. 5. 2021; abicko.cz

Robot SK8O z ČVUT: Na dvou kolech balancuje jako profík

Je inspirovaný supermoderními roboty z Ameriky, postavit si ho však může každý zkušený modelář. A to za zlomek ceny. SK8O je dílem tří studentů Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Zrodil se z běžně dostupných součástek.

Roboty, kteří hrdě nesou zkratky C-3PO, R2-D2 či BB-8, znají všichni, kdo někdy viděli film či hráli videohru ze světa Star Wars. Slyšeli jste ale už o SK8O? Tenhle robot nepomáhá povstalcům ze vzdálené galaxie přemoci síly Impéria, to ale rozhodně neznamená, že by nebyl zajímavý.


SK8O postavili tři talentovaní studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) za přibližně čtvrt roku s využitím běžně dostupných součástek. Možná právě ve chvíli, kdy čtete tento článek, se robot učí skákat do schodů či přes švihadlo.


Robot jako na skateboardu

SK8O (čti skejto) samotným názvem upozorňuje na svou největší odlišnost oproti většině tradičních robotů. Umí totiž tzv. dynamický pohyb, který spočívá v tom, že dokáže dle potřeby efektivně ohýbat a natahovat nohy, překonávat překážky, poskakovat na místě či vyrovnat šťouchnutí od poblíž stojícího člověka či objektu.


Pro lidi zní tyto schopnosti zcela přirozeně, roboti se je ale teprve postupně učí. A tak svou občasnou nemotorností trochu připomínají člověka, který právě poprvé stojí na skateboardu a všechny své síly napíná k tomu, aby si neodřel kolena.


SK8O se bude učit na ČVUT

Skejto je mimo jiné inspirován dvounohými roboty typu Handle od americké společnosti Boston Dynamics. Ti umí manipulovat s objekty, třeba s krabicemi ve skladu, a do budoucna by mohli ve velkých halách nahradit živé skladníky.


Jenže zatímco Handle měří přes 2 metry, zhruba půlmetrový SK8O je o poznání drobnější. A tak spíše než do průmyslových prostor zamíří do učeben ČVUT, kde se bude v dalších semestrech učit další věci. Studenti tím získají unikátní možnost pracovat na opravdovém robotu, softwarový "mozek" robota SK8O se na oplátku naučí nové užitečné pohyby a triky.


Open-source pro všechny modeláře

Po technické stránce je robot v současnosti v podstatě hotový. Postavit se ho podařilo s pomocí běžně dostupných součástek, které nabízejí obchody s elektrotechnikou a modelářskými potřebami.


Velká část těla robota je vytištěná na 3D tiskárně. Autoři mají v plánu celý stavební proces pečlivě zpětně zdokumentovat a zveřejnit kompletní výrobní plány jako tzv. open-source, tedy zdarma pro všechny.


A tak zatímco roboti od Boston Dynamics stojí miliony korun, Skejta si bude moci postavit každý modelář za přibližně 50 000 Kč.


Kolega do nepohody

A jaká je robotova vzdálená budoucnost, až opustí učebny vysoké školy? "Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit," vysvětluje spoluautor robota Martin Gurtner z FEL ČVUT.


První podobný pokus už má SK8O za sebou, rozvážel totiž vánoční dárky pod stromečkem. Aktuálně umí rychlostí 4 km/h doprovázet svého lidského společníka na jedno nabití více než hodinu.


Robotické divadlo

Výročí 100 let od uvedení dramatu R.U.R. Karla Čapka inspiruje nejen české výzkumníky a technologické specialisty, ale také umělce. Švandovo divadlo v Praze uvedlo on-line světovou premiéru hry AI: Když robot píše hru.


Jak název napovídá, jde o unikátní divadelní představení, jehož scénář kompletně napsala umělá inteligence. Hrají jej ale skuteční herci z masa a kostí. Každé takové představení je zakončeno debatou s divadelníky i technickými odborníky. Ta má nabádat k přemýšlení o tom, jaké jsou hranice mezi lidmi a roboty.


URL| https://www.abicko.cz/clanek/27459/robot-sk8o-z-cvut-na-dvou-kolech-balancuje-jako-profik


18. 5. 2021; seznam.cz

Jak se vyrábí součástka, která každému chybí? Je to drahé a trvá to

Jsou levné, jsou rychlé, jsou všude. A pak najednou došly a svět začíná zjišťovat, jak se vlastně vyrábí. Počítačové čipy pohánějí telefony, auta, domácí spotřebiče i stíhačky. Proč je jich najednou takový nedostatek?

"Je to vůbec nejsložitější věc, kterou člověk kdy stvořil," řekl v roce 2004 o počítačovém čipu Craig Barrett, šéf americké firmy Intel, která se výrobou mikroprocesorů zabývá. Od té doby se počítačové čipy staly ještě mnohem složitějšími.

Většině lidí však zůstává tato složitost ukrytá. Křemíkové čipy se už před dlouhou dobou tak zmenšily, že si je nemůžeme prohlédnout, ani kdybychom chtěli. A hlavně naprosto zevšedněly, ročně se jich vyrobí stovky miliard a jejich cena za kus je zanedbatelná. Pozornost většiny světa přitáhl k tomuto fascinujícímu mikroskopickému kousku křemíku teprve akutní nedostatek těchto součástek.

Abychom pochopili, proč čipy najednou chybí – a proč nemůžeme prostě postavit továrnu a vyrobit jich víc – musíme se podívat na to, jak se počítačové čipy vyrábějí. Nebo spíše, jak se tyto superkomplikované křemíkové součástky líhnout a rostou.

Každých 18 měsíců dvakrát rychlejšíUž minimálně půl století žijeme ve světě, který je závislý na elektronice. A elektronika, jak ji známe dnes – všudypřítomná, rychlá, spolehlivá – funguje možná jen díky integrovaným obvodům, kterým se zjednodušeně říká čipy. Některé čipy mají jednoduchou úlohu a pohánějí třeba dětskou hračku. Složitější čip třeba měří teplotu. Nejčastěji se však dnes setkáváme s počítačovými mikročipy, které už dávno nepracují jen v počítačích, ale najdeme je ve všech elektronických zařízeních kolem nás.

Navenek vykonává elektronika úkol podle toho, k čemu ji inženýři zkonstruovali a programátoři naprogramovali. Na úplně mikroskopické (či spíše nanoskopické) úrovni jde ale o velké množství maličkých tranzistorů, které zajišťují "logiku" všech výpočetních operací. První tranzistory z poloviny 20. století připomínaly svou velikostí třešeň. Ale velmi rychle se vědcům z Bell Labs dařilo tuto univerzálně užitečnou součástku zmenšovat, a v 50. letech přišli Jack Kilby, Mohamed Atalla a Dawon Kahng s metodou, jak tyto tranzistory dostat na integrovaný obvod. Nastartovali éru miniaturizace, která pokračuje dodnes.

Všimněte si, že graf má svislou osu logaritmickou. To znamená, že exponenciální růst počtu tranzistorů vykreslí na grafu přímku. V praxi to znamená, že za dvacet let stoupl počet tranzistorů na stejné ploše přibližně tisíckrát.

"Vývoj čipů se řídí takzvaným Moorovým zákonem," vysvětluje Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické na ČVUT. "Není to tedy fyzikální zákon, spíše takový pozorovaný, ekonomicko-sociální jev. Zhruba každých 18 měsíců se lidem daří zdvojnásobit počet součástek na čipu, a toto tempo se daří držet vlastně od 60. let až dodneška."

Toto zrychlování se téměř vymyká lidskému chápání. A skutečně, když se podíváme, jak výroba funguje, vidíme, že se lidské ruce čipů prakticky nedotknou. Nejsou dost přesné ani čisté.

"Nejde jen o to, abychom měli na čipu více součástek," vysvětlil Jakovenko. Zmenšování tranzistorů má totiž celou řadu dalších výhod. "Malé tranzistory v digitálních hradlech fungují rychleji, takže je můžeme používat při vyšších frekvencích. Takové čipy spotřebují méně energie. Proto se firmám stále vyplatí transistory zmenšovat, a tak výrobci investují do vývoje."

"Je to vlastně krásný kolotoč: firmy, které dají peníze do vývoje, mají větší úspěch na trhu, a to jim umožňuje zase více investovat," komentuje Jakovenko. Ale ten kolotoč se teď trochu zadrhl a čipů se náhle nedostává. "Částečně to způsobila pandemie. Museli jsme najednou zůstat doma a začít komunikovat jinak, než jsme zvyklí," vypočítává. "Došlo k obrovskému nárůstu poptávky po spotřební elektronice. Lidé investovali do různých komunikačních prostředků. Na to musely navázat komunikační sítě, bylo potřeba posílit infrastrukturu, aby vydržela obrovský nápor na datové přenosy."

"Výrobci na to nebyli připravení, a vlastně ani být nemohli. Postavit novou moderní výrobní linku na mikročipy stojí desítky miliard dolarů. A trvá to třeba dva roky. Proto ta reakce nemůže být tak rychlá."

Jak se vyrábí čipAbychom pochopili kontext aktuální čipové krize, musíme se podívat do fabriky, kde se čipy za přísných hygienických podmínek vyrábějí. Jejich vznik totiž v lecčems připomíná spíše trpělivé pěstování plodin než klasickou montážní linku.

Vychází to už ze samé podstaty těch ohromných čísel. Kdyby měl někdo do čipu nasázet padesát miliard tranzistorů ručně, a umístění jednoho tranzistoru by trvalo sekundu, vyráběl by se takový integrovaný obvod 1 500 let. A my navíc nepotřebujeme jeden čip, potřebujeme jich miliardy. Je tedy jasné, že kdykoli je to možné, musí výrobci využívat paralelních procesů.

Ústředním, byť málo známým hrdinou této výroby je křemíkový plátek, obvykle se používá anglické slovo wafer. Má obvykle 15 až 30 cm v průměru a naskládá se na něj několik stovek čipů (tzv. kostek, anglicky dice). Tento plátek je na začátku procesu úplně čistý krystal. Vyžadována je 99,9999999% čistota materiálu, pohybujeme se tedy na nanoúrovni, kdy se počítá prakticky každý atom. Proto se také celá výroba odehrává v ultra-čistých místnostech bez prachu a plátek posouvají a manipulují robotické paže.

"Čip vzniká pomocí litografických technik," osvětlil nám složitý proces Jakovenko. "Postupuje se po vrstvách a využívají se různé metody, například osvit přes masku, nanášení vrstev, leptání atd. Jde obvykle o desítky nebo i stovky vrstev, a takto se zformuje celý čip."

Nesmírně složitá struktura čipu tak vzniká odspoda vzhůru. Jakovenko to přirovnává ke stavbě města. Kdybyste měli každou budovu stavět jednu po druhé, trvalo by to staletí.

"Při postupu výroby integrovaných obvodů napřed vznikne vrstva kanalizace pro celé město. Potom celou plochu města zalijeme betonem a z vesmíru osvítíme oblasti, kde chceme ulice, tam beton ztvrdne. A ty neosvícené, nevytvrzené odstraníme. Potom všem domům postavíme jedním tahem první patra, potom všem domům druhá patra a takto postupujeme po vrstvách dále."

Přestože se mluví o výrobní lince, proces je celkem pomalý a tempem připomíná spíše pěstování rostliny. Než projede wafer stovkami cyklů přidávání, osvěcování, leptání, naprašování a oplachování, může uběhnout i několik měsíců.

Paradox velkých čísel

Postavit linku na výrobu polovodičových integrovaných obvodů je ohromná investice, a výroba jednoho čipu je běh na dlouhou trať. Pokud ale vše běží, jak má, pak si na sebe velmi dobře vydělá. Mohou za to právě paralelní procesy, které v jedné chvíli probíhají na mnoha waferech zároveň.

"Měsíčně může taková linka vychrlit třeba milion waferů. A na každém waferu pak můžou být stovky nebo i tisíce čipů," popisuje Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Obrovské počáteční investice na výstavbu a vývoj linky se tak rozpočítají do miliard vyrobených čipů. Proto mohou být jednotlivé čipy tak levné."

Když sečteme různé typy polovodičových součástek včetně optických čipů, senzorů nebo pamětí, bylo v roce 2020 vyrobeno přes tisíc miliard (bilion) takových součástek. Připomeňme, že mnohé tyto integrované obvody přitom samy obsahují desítky miliard tranzistorů. A poptávka stále roste.

"Během následujících deseti let očekáváme nárůst výroby polovodičových čipů o 56 procent," předpovídá John Neuffer, prezident Semiconductor Industry Association sdružující především americké výrobce čipů.

Výroba se koncentruje v Asii, USA zaostává

Produkce počítačových čipů je nesmírně komplexní, jde o kombinaci poznatků z fyziky, chemie, informatiky, robotiky a v neposlední řadě také logistiky. Návrh čipu je jen jedna část, pak je potřeba navrhnout proces, jak ho vyrobit, postavit linku, která tuto výrobu zajistí a nastavit procesy tak, aby výsledkem byla konzistentní kvalita čipů, které na platech z této linky vyjedou.

Postupem času se tedy řada firem, které se dříve výrobou čipů zabývaly, rozhodla onu titěrnou a zdlouhavou práci outsourcovat, prostě ať ji udělá někdo jiný. Americké firmy Apple, IBM, AMD, ARM nebo Nvidia nevyrábějí čipy ve svých vlastních továrnách. Namísto toho si platí výrobní kapacity u firem, které se specializují právě na výrobu.

Největší takovou firmou je TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company), jedna z největších tchajwanských firem, která po světě zaměstnává přes 55 tisíc lidí. Na jejích výrobních linkách vznikají například nejmodernější procesory Apple M1. Navržené v USA, vyráběné na Tchaj-wanu.

Když američtí výrobci aut v roce 2020 omezili kvůli covidové pandemii produkci aut, zrušili část svých objednávek na čipy. Výrobci podle toho upravili své linky a začali produkovat více čipů pro ostatní segmenty, které během pandemie naopak rostly. Jak už ale víme, výroba čipů je časově náročná záležitost hned z několika důvodů: dlouho trvá vyvinout, zprovoznit a otestovat výrobní linku, a několik měsíců trvá i samotná cesta waferu již hotovou linkou.

Proto čekalo v roce 2021 výrobce aut nepříjemné překvapení, i když pro kohokoli, kdo výrobu čipů dlouhodobě sleduje, to překvapení rozhodně být nemohlo. Ačkoli obnovili své objednávky, nedostali čipy, bez kterých se moderní auta neobejdou. Některé továrny se úplně zastavily, jiné omezily výrobu nebo se soustředí na své nejdražší modely, na kterých mají vyšší marže.

"Mikročipy jsou pro fungování dnešních aut naprosto klíčové, zajišťují vše od dávkování paliva v motoru přes regulaci klimatizace až po zavírání oken. Obvykle se o nich ale moc nemluví, říká Will Chu, který má na starosti komunikaci s autoprůmyslem pro amerického výrobce čipů: "Dělám tuto práci už více než deset let. A všem byly doteď čipy v podstatě lhostejné," směje se.

Strategická "surovina” 21. stoletíAutomobilový průmysl má v USA ohromnou sílu, nejen reálnou, ale také symbolickou. Před sto lety se mladé americké firmy Ford, Chrysler a General Motors staly symbolem pro nastartovanou americkou ekonomiku. Nyní, o sto let později, jsou to automobilové firmy, které zosobňují aktuální "čipovou krizi". Nejsou ale jedinou postiženou oblastí, jen jsou prozatím tou nejhlasitější.

Prezident Biden se v dubnu sešel se zástupci výrobců automobilů, aby je ujistil, že čipy jsou pro něj prioritou v rámci jeho snahy o obnovu americké infrastruktury: "Plátek jako tento, tyto čipy, stejně jako baterie nebo vysokorychlostní internet, to je infrastruktura. PMusíme pracovat na infrastruktuře současnosti, nikoli budovat infrastrukturu minulosti."

Bidenův plán podle účastníků schůzky zahrnuje pobídky pro stavbu továren na čipy v USA. Přestože do USA se prodá téměř polovina světové produkce čipů, vyrábí se tam totiž podle agentury Reuters jen asi 12 %. Snaha o zvýšení domácí produkce v zájmu snížení závislosti na dovozu z ciziny připomíná klasické dilema s podporou domácího zemědělství. Když je nějaká země potravinově zcela závislá na dovozu, tak v případě náhlého nedostatku jídla je vydána na milost a nemilost zemím, které jídlo pěstují.

Globální trh se postaral o efektivní koncentraci výroby čipů do malé oblasti Asie. Pandemie covidu teď USA, Evropě a dalším zemím ukázala, že být závislý na dodávkách takto důležité a všudypřítomné "suroviny" je problém.

A stejně, jako nejde za měsíc založit nové lány polí, osít je a sklízet, nejde ani za pár měsíců rozjet novou úspěšnou výrobu čipů. Je to běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Křemíkové čipy se staly zrním 21. století. Když je ho dost, jde o nejobyčejnější věc na světě. Když chybí, je nenahraditelné.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-se-vyrabi-soucastka-ktera-kazdemu-chybi-je-to-drahe-a-trva-to-155042


18. 5. 2021; seznam.cz

Aplikace pomáhá dětem rozumět cukrovce

Alexandr KOMARNICKÝ, moderátor

Diabetes prvního typu neboli cukrovka mladistvých. V Česku trpí tímto onemocněním přes 5 000 dětí. Vývojáři z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického pro ně vyvinuli zábavnou aplikaci. Malé diabetiky učí lépe porozumět nemoci.


Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Už je to 4 roky, co Kateřina odvezla tehdy osmiletou dceru Aničku do nemocnice s podezřením na cukrovku. Jediným příznakem bylo, že Anička hodně pila.


Kateřina, maminka

Mě napadlo spočítat, kolik toho vypila za ten den, a přišla jsem na to, že to bylo přes 4,5 litru, což mě dost znervóznilo.


Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Po vyšetření v nemocnici Aničce potvrdili diabetes prvního typu. Onemocnění, které se nedá léčit a celoživotně je nutné si píchat inzulin. Asi rok trvalo, než se vše naučili a přijali nemoc jako součást života.


Kateřina, maminka

Teď je to vlastně tak, že Anička může skoro všechno. Skoro všechno může. Sportovat, naopak sport hodně doporučují, protože má jako dobrý vliv na tu cukrovku, jediný, co pro ni je náročný vůči běžným dětem, má režim. Má režim, prostě musí jíst a musí si píchat ten inzulin.


Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

A dost podobný příběh inspiroval studenty Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze k vytvoření aplikace MyDiabetic. Ta formou hry dětem umožňuje nemoci lépe porozumět. /ukázka/


Daniel NOVÁK, vedoucí projektu

Ta aplikace umí nabídnout děckám nějakou interaktivní formu, jak si spočítat správně /nesrozumitelné/ jednotky, což je velmi důležité, když si počítají právě tu dietu, je tam interaktivní forma, návod, jak si správně změřit glykemii z kapky krve, je tam i nějaké interaktivní video, jak si aplikovat inzulin, je to taková simulace života malého diabetika. /ukázka/


Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Aplikace děti vede také k hygienickým návykům. /ukázka/


Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Aplikace je zdarma a zcela bez reklam. Nyní už ke stažení pro telefony se systémem Android a pro Apple bude přístupná do 14 dnů. Martina Dvořáková, televize Seznam.


17. 5. 2021; czechcrunch.cz

Hejno dronů jako pomocník záchranářů či hasičů. ČVUT v poušti otestovalo spolupráci létajících strojů

Multi-robot Systems neboli MRS je název skupiny, která působí pod katedrou kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL). Její členové mají za

sebou pobyt ve Spojených arabských emirátech, kde prováděli testy autonomních dronů. Během nich se stroje pohybovaly v nízkých letových výškách a společně utvářely formace, které bychom mohli označit za roj. To vše se dělo za účelem zkoumání možnosti jejich využití během činností, kde mohou sekundy rozhodovat o životě a smrti.

Jedná se o nejrůznější humanitární operace, při kterých je zapotřebí co nejrychleji vyhledat a zachránit osoby v daném prostoru. Drony MRS testovalo v prostředí pouště, což dle Martina Sasky, vedoucího skupiny, dělá z proběhlých zkoušek světový unikát. Další netradičností je fakt, že si jednotlivé drony tvořící hejno mezi sebou vyměňovaly jen minimum informací, a přesto byly schopné nad určenou oblastí operovat s vysokou efektivitou.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká Saska.

mrs-roje-2-min

Pouštní testování autonomních malých vícerotorových helikoptér z dílny MRS Foto: FEL ČVUT

Větší množství dronů je logicky schopné efektivněji mapovat rozsáhlejší prostor, minimum komunikace pak podle Sasky není vůbec překážkou. Operování strojů přirovnává k sehranému týmu policistů, kteří při prohledávání lesa taktéž nepotřebují komunikovat více, než je nezbytně nutné pro koordinaci celé pátrací akce.

K pročesávání dané plochy dronům slouží kamery vybavené neuronovou sítí. V momentě, kdy dojde k zachycení hledaných osob, je malá autonomní helikoptéra schopna záchranářům odeslat jejich přesnou polohu, případně osobě rovnou předat balíček první pomoci.

Mezi dunami i mrakodrapy

Důvodů, proč vše probíhalo právě v poušti Spojených arabských emirátů, je hned několik. Tím prvním je česká zima, ve které je velmi komplikované, až nemožné provádět odpovídající testování. Druhým důvodem je snaha zkoušet je v rozmanitém prostředí, aby bylo možné dosáhnout obecné použitelnosti. Proto už byly roje testovány v lesích, na loukách a také v budovách. "Nehostinné prostředí pouště pro nás byla nová výzva," dodává Saska.

Třetím, ovšem neméně důležitým důvodem, proč padla volba právě na Spojené arabské emiráty, je fakt, že základní výzkum financuje centrum Technology Innovation Institute v Abú Zabí (TII), které MRS na tuto experimentální kampaň pozvalo a vše potřebné, včetně vybavení, finančně zaštítilo.

CDN77 hledá posily na pozicích Více na CzechCrunch Jobs

CDN77.com IT HW technik

CDN77.com

CDN77.com IP Network Administrator (Senior / Junior)

CDN77.com

"TII se zatím zaměřuje na studium základních principů stabilizace roje s využitím pouze palubních senzorů. Jako cílový scénář se diskutuje převážně vyhledávání a záchrana lidí ztracených v poušti, ale i třeba na moři. Další projekt, který se ve spolupráci mezi TII a ČVUT rozbíhá, je nasazení roje dronů a spolupracujících lodí, " vysvětluje Saska.

Mimo lodí by se však mohlo testování v budoucnu přesunout také do vysokých mrakodrapů, kterých je právě ve Spojených arabských emirátech značné množství. Tým vědců z FEL ČVUT zkoumal možnosti nasazení hejna dronů také při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, kde by se mohly stát součástí alternativních systémů hašení požárů.

mrs-roje-6-min

Martin Saska v obklopení hejna dronů Foto: FEL ČVUT mrs-roje-4-min

Prostředí pouště bylo vybráno z důvodu náročných podmínek i přítomnosti investora Foto: FEL ČVUT

Proto by se MRS rádo zaměřilo na vývoj dronů, které by byly schopné rychle vystoupat i do nejvyšších pater budovy a oknem dovnitř dostat kapsli s hasivem. "Více dronů dokáže přepravit do místa začínajícího požáru větší množství hasiva," dodává vedoucí skupiny Multi-Robot Systems Martin Saska.

Vývojáři mají s podobnými scénáři bohaté zkušenosti a již několikrát dokázali, že dovedou vyvinout drony i jiné roboty, které dokážou být při záchranných operacích velmi nápomocnými. Důkazem je bodování v soutěži americké Agentury ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty DARPA Subterranean Challenge.

V této výzvě bylo nutné rychle mapovat podzemní prostory a tým z ČVUT dokázal v loňském kole obsadit první příčku mezi nesponzorovanými účastníky. To mu otevřelo dveře k investici ve výši 1,5 milionu dolarů právě od této agentury. Díky ní si pořídil novou letku autonomních dronů a také dva exempláře robopsa Spot společnosti Boston Dynamics.

Výsledky dosavadních testů hejna dronů jsou pak dle názoru Martina Sasky velice zajímavé. Podařilo se díky nim demonstrovat, že technologii lze nasadit i v náročných podmínkách. "Nyní je na soukromém sektoru, aby se chopil příležitosti a vyvinutou technologii aplikoval," říká vedoucí MRS.

"Věřím, že se na nás jako již několikrát v minulosti obrátí některá z firem v oboru a společně to posuneme k reálnému nasazení. Doufám a věřím, že to bude firma česká a že se nám v celosvětovém měřítku podaří ještě více zvýraznit českou dronovou stopu," uzavírá Martin Saska.

Slavný herec Tom Cruise a režisér Doug Liman se na place poprvé setkali teprve při natáčení akčního sci-fi Na hraně zítřka z roku 2014. Podle všeho se ale rychle spřátelili, spolupracovali totiž hned na dalším filmu a nedávno se spolu rozhodli vydat někam, kam se ještě žádný filmař nevydal – do vesmíru. Doslova. V jejich prvenství v natáčení celovečerního filmu mimo zemskou atmosféru je ale zanedlouho nejspíš předběhne ruská produkce. Nezní to povědomě?

Vesmírný závod mezi USA a Ruskem nebyl jen důležitou součástí studené války ve druhé polovině minulého století, ale také jednou z nejzásadnějších událostí v lidské historii vůbec. Teď, opět v době rostoucích tenzí mezi oběma zeměmi, se k soupeření v dobývání vesmíru vracíme, jen v trochu jiné formě. Když máme na oběžné dráze Země auto Tesly a na Měsíc se chystá mise financovaná kryptoměnou dogecoin, proč by se do kosmu nevydali i filmaři.

Už původní vesmírný závod je s Hollywoodem propojený, byť docela nešťastným způsobem – konspiračními teoriemi o tom, že přistání na Měsíci natočil ve studiu režisér Stanley Kubrick. Tentokrát snad žádné konspirace nevzniknou, sázky jsou mnohem menší. Přesto jde o poměrně jasné soupeření, navíc v obou případech spojené se státními vesmírnými agenturami. Zatímco Liman s Cruisem mají pracovat se SpaceX a NASA, ruský filmový štáb na oběžnou dráhu pošle Roskosmos.

Záměr ruské vesmírné agentury byl ohlášen už loni v prosinci asi půl roku po tom, co hollywoodská akční hvězda začala mluvit o vlastních ambicích. Až teď ale Roskosmos zveřejnil i plánované datum odletu stanovené na 5. října letošního roku. Zároveň s ním nově známe i jméno herečky Julie Peresildové, která bude s populárním ruským režisérem Klimem Šipenkem ve vesmíru natáčet.

russian-actress-yuliya-peresild

Ruská herečka Julia Peresildová Foto: Svklimkin/Wikimedia Commons

Šipenko byl s projektem pochopitelně spojen už od začátku, pro herečku byl ale vypsán otevřený casting. Nároky se přitom kromě hereckých schopností nebo vhodnosti pro danou roli musely točit také kolem specifičtějších vlastností diktovaných způsobilostí k letu do vesmíru. Například hmotnost herečky musela být mezi 50 a 70 kilogramy a obvod hrudníku nesměl přesáhnout 112 centimetrů. Musela být také schopna uběhnout kilometr za méně než tři a půl minuty.

Julia Peresildová prý byla vybrána z celkem dvaceti uchazeček, 36letá herečka má za sebou už téměř dvacetiletou kariéru v ruské televizi, filmu i divadle a ve svojí rodné zemi získala několik ocenění. Spolu s režisérem Šipenkem má nejpozději od začátku června začít se speciálním tréninkem pro let do vesmíru. Ten bude podle informací BBC zahrnovat centrifugu a vibrační testy, lety v letadle s nulovou gravitací a seskoky padákem.

V říjnu má pak dvojice umělců na palubě letu Sojuz MS-19 zamířit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde bude asi týden čas na natáčení filmu s pracovním názvem

Vyzov ( Výzva ). Detaily synopse zatím zveřejněny nebyly, známe však základní premisu. Peresildová má ve Výzvě ztvárnit chiruržku, která na ISS přiletí, aby zde operovala kosmonauta v příliš špatném stavu na to, aby přežil cestu na Zemi.

CDN77 hledá posily na pozicích Více na CzechCrunch Jobs

CDN77.com Účetní se zájmem o FinTech a automatizaci

CDN77.com

CDN77.com? Linux admin

CDN77.com

Z takového námětu je snadné usoudit, že nejspíš půjde o spíše komorní, relativně jednoduchý snímek, zaměřený do velké míry na dialogy a herectví v unikátních podmínkách. Není to nic překvapivého, ISS není vůbec známá svojí prostorností, ba právě naopak. Kromě prostředí ale možnosti produkce bude pravděpodobně omezovat také finanční náročnost už samotného vycestování do vesmíru. Je také docela možné, že

Výzva vzniká přímo se snahou předběhnout Hollywood.

Prvenství vzniku mimo Zemi by ruskému filmu jednoduše zajistilo velkou míru publicity. Ruská kinematografie ve světě dnes není příliš známá a většinou se objevuje jen ve formě uměleckých filmů na festivalech. Vedle nich se větší pozornosti ze strany západních médií i publika dostává mnohdy jen v případě nějaké spojitosti s hollywoodskou produkcí, třeba když loni vyšel "ruský Vetřelec " s názvem Sputnik.

Hollywoodu ale samozřejmě Rusko, stejně jako žádná jiná země, není schopné konkurovat rozpočty nebo produkčním zázemím. Zatímco Výzva tak byla ohlášena v prosinci, nyní známe datum odletu na ISS a v říjnu se už má natáčet, Tom Cruise svůj projekt ohlásil před rokem a teď podstupuje fyzický trénink. Celkově v případě jeho filmu půjde skoro jistě o mnohonásobně větší dílo, než jaké vznikne v Rusku.

Zatím nejsou známy prakticky žádné informace o ději, námětu ani názvu hollywoodského filmu, u jeho rozpočtu se nicméně mluví o částce kolem dvou set milionů dolarů, tedy o více než čtyřech miliardách korun, což dnes odpovídá drahému americkému blockbusteru. Cruise a režisér Doug Liman se mají na ISS vydat také v říjnu, přičemž konkrétní datum zatím nebylo ohlášeno. Nový vesmírný závod začal.


17. 5. 2021; E15

Čeští vědci budou učit legendárního robota pomáhat

Do Prahy dorazil první čtyřnohý robot Spot věhlasného amerického vývojáře Boston Dynamics. Zástupci Fakulty elektrotechnické (FEL) Českého vysokého učení technického v Praze dostali první stroj 3. května, další dva budou následovat. Nákup umožnila subvence od agentury amerického ministerstva obrany pro vývoj vojenských technologií DARPA ve výši 1,5 milionu dolarů z loňského prosince.

Zřejmě nejznámější a nejinovativnější roboty amerického výrobce použijí vědci a studenti FEL ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean Challenge, která se koná 21. až 23. září v USA. Klání, jehož se účastní třeba i laboratoř tryskových pohonů NASA nebo světoznámý Massachusetts Institute of Technology, má především ověřit možnosti autonomních robotů a jejich spolupráce. V běžném použití mají lidem usnadnit přístup do nebezpečných míst.

"Z naší práce a výsledků budou moci těžit partneři z oblasti státní a veřejné správy či průmyslu. Spolupracujeme například s hasičskými sbory z jiných zemí," říká profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL a vedoucí zúčastněného týmu CTU-CRAS-NORLAB. Kde všude a jak bude možné roboty využít, ukážou příští roky.

Svoboda věří, že jeho tým má co nabídnout i české armádě nebo integrovanému záchrannému systému. "Roboty jsou podle dosavadních poznatků velmi dobře připraveny na autonomní pohyb v náročném terénu, a navíc jsou velmi spolehlivé. Pomohou nám řešit úkoly finálového kola, které bude simulovat náročné podmínky vyvolané přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií," uvádí Svoboda.

Předchozí kola soutěže se odehrála v podzemních dolech v Pittsburghu a v podzemí průmyslového komplexu nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia.

Spoty jsou prvními roboty svého druhu ve výbavě FEL.

Doplní stávající hardware českého týmu, tedy kolové, pásové, létající a šestinohé záchranářské roboty. Kráčejícími roboty se na FEL od roku 2013 zabývá laboratoř výpočetní robotiky. Od té doby navrhla několik menších šestinových robotů zaměřených především na výzkum pohybu, navigace a učení se chůzi v terénu.

Tým vědců a studentů si v minulosti připsal četné úspěchy. Loni i předloni vyhrál v robotické soutěži v kategorii nesponzorovaných týmů, která se zaměřovala na simulaci prostředí městského podzemí. Dříve také uspěl v průzkumu tunelů. Vedle nákupu robotů Spot využije FEL subvenci k pořízení letky dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách.


3 roboty Spot budou mít celkem k dispozici čeští výzkumníci.


17. 5. 2021; 21. století

ZAJÍMAVOST MĚSÍCE

UHLÍ V ČESKU

V Česku stále využívá uhlí přes 300 000 domácností pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

Nová studie ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem. "Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů," uvádí ve studii jedna z jejích autorek, dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT. Klíčové prý je připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. "Ta dobrá zpráva je, že víme, jak na to a kolik to bude stát." Podle Valentové využití zemního plynu sice přinese okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to ale cesta k dosažení uhlíkové neutrality, a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení. "Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi."


FOTO: C-ENERGY PLANÁ


16. 5. 2021; lidovky.cz

Umělá inteligence pomáhá i hackerům, říká šéf Avastu. Útočníci podle něj chtějí vyvolat chaos a vydělat na výkupném

Nízká "kyberhygiena", nabourání vývojářů a útoky za užití umělé inteligence – to vše patří mezi zásadní hrozby internetu. "Kdyby někdo nabořil váš profil na Facebooku a ukradl ho, může z něj vytvořit velmi personalizované útoky, které neodhalíte," říká Michal Pěchouček, přední český kybernetik, vizionář a technický ředitel softwarové společnosti Avast.

Antivirová firma Avast zvýšila provozní zisk na takřka osm a půl miliardy korun


Lidovky.cz: Co jsme se dozvěděli o rizicích internetu během už déle než rok trvající pandemie?


Předně platí, že je více lidí v online prostředí. Promíchává se pracovní a domácí prostředí. Už se nedá říci, jestli jste v práci, nebo doma. Vidíme veliký nárůst manipulativních e-mailů a phishingových útoků, které se točí okolo velikého jevu, na nějž veřejnost myslí. Tím jevem je pandemie. V okamžiku jejího startu vznikla ohromná spousta falešných e-mailů a linků, na které lidé klikali, protože věřili, že pandemie je problém, a oni se chtějí o ní něco dozvědět, popřípadě si něco koupit. Tento fenomén změnil pozornost lidí a kvůli němu se také odehrálo daleko více útoků.


Lidovky.cz:V minulosti jsme zažili například kyberútoky na nemocnice. Jak ty podle vás bují?


Důvodů, proč hackeři útočí na zdravotnická zařízení, je mnoho. Nechci spekulovat, ale z logiky věcí plyne, že pokud je zařízení a jeho personál pod stresem vinou pracovního přetížení, bývá náchylnější k chybám. Zároveň platí, že když napadnete nemocnici, jako se to stalo v Benešově, a na několik dní ji vyřadíte z provozu, způsobíte chaos a podkopáte důvěru společnosti. To je modus operandi útočníků, kteří útočí na společnost a na kritickou infrastrukturu. Nebudu se vyjadřovat k tomu, odkud tyto útočníci pocházejí.


Ukliknutí ‚stálo‘ nemocnici v Benešově 40 milionů. Kyberútok začal otevřením přílohy


Lidovky.cz:Na první pohled se tedy může zdát, že útočníkům nejde o peníze, když chtějí otřást důvěrou společnosti. Co je motivuje?


To, že někdo vyvolá chaos, ještě neznamená, že to nedělá s tím, aby nechal někomu vydělat. Mohou v tom být oba motivy. Za těmito útoky ale bývají peníze. Často jde o žádosti o výkupné za odblokování dat. Hackeři ukradnou data, zašifrují je a vrátí je jen pod podmínkou zaplacení výkupného. Z veřejně dostupných informací plyne, že žádná z nemocnic v ČR po útocích neplatila výkupné. Je-li to pravda, jsem na ně hrdý. Pokud nefinancujeme útočníky, je to skvělá zpráva.


Lidovky.cz:Proč neplatíme?


Z části je to tím, že i nemocnice a firmy, které jim zajišťují bezpečnost datové infrastruktury, už kvalitně data zálohují. Proto nepotřebují platit výkupné. Takto se dnes bojuje s ransomwarem (vyděračský software – pozn. red.). Vzniká však nový byznys model hackerů, a sice zveřejnění privátních informací. Už to není jen o tom, že vám informace ukradnou, ale také hrozí, že je zveřejní. Tím poškodí pacienty, o něž se nemocnice starají a jejichž data spravují. V poslední době vidíme nárůst počtu takových útoků. Proto každému radím, když se ptá, co s tím dělat, aby data šifroval a šifroval. Rozšifrovat se mají jen tehdy, je-li potřeba s nimi nakládat. Když budou mít nemocnice většinu dat pacientů zašifrovanou a bezpečně uloženou, i v případě jejich ukradení je nelze jednoduše zveřejnit a pacienty poškodit.


Lidovky.cz:Kde jsou dle vás teď největší kyberhrozby, když se podíváte na vzorek půl miliardy uživatelů produktů společnosti Avast?


Máme k dispozici jednak vlastní data o hrozbách, ale samozřejmě sledujeme i dění v kyberbezpečnostní komunitě. V zásadě existují dvě skupiny trendů. První se týká útoků na software. Cílem druhého typu útoků bývá člověk. Avšak nedá se to od sebe zcela oddělit. Software, který používáme ve svých životech, je čím dál složitější. Je čím dál těžší udržet všechny jeho součásti bezpečné.


Software malé i velké firmy bývá složený z řady komponent. Hackeři se dnes pokoušejí nabořit podpůrné systémy. To byl i případ útoku SolarWinds v USA. Hackeři se nabořili do systému TeamCity, který se používá k vývoji softwaru. Ukázalo se, že jde o efektivní způsob, jak si mohou útočníci umístit nějaká zpětná vrátka pro vniknutí do systému. Kdekoli v řetězci softwarových firem, jež vyrábějí software, pomocí něhož se vyrábí jiný software, může útočník najít či třeba i vytvořit chybu, pomocí níž pak může zaútočit. Neatakuje se tedy konečný produkt, například systém pro správu lidských zdrojů ve velké společnosti, útočí se na software firmy, která systém vyrobila a udržuje. To je obrovská změna.


Lidovky.cz:Jak vnímáte riziko v podobě uživatelů?


Odhaduje se, že 95 procent útoků vznikne kvůli chybě či opominutí člověka. Lidé nemají správnou "kyberhygienu". V minulosti se útoky odehrávaly pomocí nezabezpečených flash disků. Dnes si lidé nemění hesla a nevěnují jim patřičnou pozornost. Loni se někomu podařilo uhádnout heslo k účtu Donalda Trumpa na sociální síti – MAGA2020 (zkratka Trumpova volebního hesla Make America Great Again – pozn. red). To je přitom heslo, které vystřelí každý algoritmus mezi prvními deseti. Lidé zkrátka používají hloupá, lehce uhodnutelná hesla.


MICHAL PĚCHOUČEK (48)


¦ Jako profesor působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde vedl katedru počítačů.


¦ Šéfoval vědeckým projektům, které ?nancoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).


¦ Už v roce 2001 vybudoval Centrum umělé inteligence.


¦ Je spoluzakladatelem úspěšného startupu Cognitive Security, který následně koupila firma Cisco Systems.


¦ Od roku 2019 je technickým ředitelem společnosti Avast.


¦ V roce 2015 byl zařazen na seznam výjimečných inovátorů New Europe 100.


Lidovky.cz:Znamená to, že Trumpovi prolomil heslo počítač?


Lze napsat poměrně jednoduchý algoritmus, který by se podíval na obsah sdělení Donalda Trumpa a sémantickou analýzou odvodil, jaká hesla by mohl se svojí slovní zásobou použít. Bylo by s tím ale podstatně více práce než se zamyslet a tipnout, co tam asi tak mohl napsat. V praxi se setkáváme spíše s kombinací chytrých útočníků, kteří využívají umělou inteligenci. U hesel, jež mají jen šest písmen a neobsahují číslice, není kombinací mnoho. Jdou snadno prolomit. Ne každý systém se navíc zablokuje při zadání třeba pěti chybných hesel, což je jinak dobrý nástroj pro ochranu hesla.


Lidovky.cz:Jaký jiný špatný návyk v kyberhygieně pozorujete?


Lidé často klikají na obsah a přílohy, které by neměli otevírat. Reagují na e-maily, kde kdosi píše "jé, podívej se, jak na tom videu vypadáš". Je to opět výsledek nízké kyberhygieny. A právě na to se soustředí útočníci. Proto v Avastu vyvíjíme technologie, které jsou blízko člověka a pomáhají mu nedělat hloupé chyby. Využíváme k tomu umělou inteligenci, abychom lidi od podobných útoků odstínili. Nechceme plýtvat znalostmi a časem našich bezpečnostních analytiků, aby řešili hloupé útoky. Zaměřujeme se jen na komplikované útoky. Právě těch bude v budoucnu, možná během roku dvou, většina.


Lidovky.cz:Z čeho usuzujete?


Na straně útočníků se používá umělá inteligence. Vyhodnotí si třeba, co píšete, co dostáváte za maily, a vědí, na co klikáte. Je velmi nebezpečné, že umělá inteligence dokáže odhadnout vaše kroky.


Lidovky.cz:Jak je to možné?


I Facebook to umí. Dělá to proto, aby dokázal maximálně využít vaši pozornost a tu přetavit do příjmů z reklamy. Proto vám nabízí obsah, na který si kliknete. Úplně stejným způsobem pracuje útočník. Nabídne vám něco, na co chce, abyste klikl. Čím více soukromých dat dostane, tím snáze vytvoří například phishingový e-mail, jemuž uvěříte a kliknete na něj. Kdyby dnes někdo nabořil váš profil na Facebooku a ukradl ho, může z něj vytvořit velmi personalizované útoky, které neodhalíte. Řítíme se do nebezpečí úniku velkého množství privátních dat. Útočníci si mohou sbírat data o vás na internetu a stopovat váš internetový prohlížeč. Paradoxní je, že vlastní data lidé o své vůli rozdávají. Kvůli tomu, že existuje množství obsahu, který nás popisuje a je veřejně dostupný a strojově zpracovatelný, se stáváme zranitelnější před útoky umělé inteligence.


Lidovky.cz:Co s tím?


Nejjednodušší by bylo hodit telefon do sudu s vodou. Za tuto míru osvobození však budete platit tím, že ztratíte komfort a služby, které nabízí internet. Takové binární osvobození není dobré, protože za něj platíte velmi vysokou cenu. Chtěl bych, aby se člověk mohl osvobodit co nejvíce od toho, co kdo o něm sbírá za data a vytváří jeho behaviorální model, aniž by přišel o uživatelský komfort.


Myslím si, že by bylo správné, aby modely, jež o nás velké společnosti sbírají a používají, vlastnili nakonec uživatelé. Aby model, který o mně Facebook vytváří, patřil mně. Jsem ochotný si za to i zaplatit. Chci mít volbu, abych mohl využívat službu na internetu a zároveň nesloužil jako produkt.


Lidovky.cz:Život se dnes i kvůli cílené reklamě na sociálních sítích odehrává v čím dál uzavřenějším prostředí, bublině, což mívá neblahé následky. Jak z toho ven?


Mohla by vzniknout například aplikace, kterou bych si pustil vedle Facebooku, ve které bych viděl, jak vypadají moje bubliny. Když před zapnutím zpráv zjistím, že mi chce aplikace nabídnout sport, protože jsem se minulý týden někomu chlubil, jak jsem šel ráno běhat, budu moci vliv této bubliny snížit, protože mě to už nezajímá. To by platilo i v případě, že mi bude nabízet ke koupi zbraně, protože ví, že vlastním motorku Harley Davidson. Budu mít volbu toto označit za nesmysl, protože přece neplatí, že každý, kdo vlastní tuto motorku, je zároveň milovník zbraní. Neříkám, že lze bubliny zničit, lze však dát lidem nástroje, aby je mohli ovlivňovat. To dnes není. Člověk by tím žil na internetu šťastněji.


Do prestižního indexu sta nejlepších firem na londýnské burze přibyl Avast, jako první český podnik v historii


Lidovky.cz:Kritizujete slabou regulaci využití umělé inteligence. Proč?


K regulaci řeknu tři poznámky. Za prvé, jsem rád, že EU reguluje osobní data v rámci GDPR a zakazuje rozpoznávání obličejů na veřejných prostranství, čímž chrání soukromí Evropanů.


Za druhé, nesouhlasím s ničím, co by vedlo k technologické suverenitě Evropy. To by znamenalo znemožnění používat nejlepší nástroje umělé inteligence, jež vzniknou v USA, a ne v Evropě. Když evropský byznys nebude moci využívat nejlepší nástroje umělé inteligence, které vzniknou v Kalifornii, bude tím pádem méně svobodný. Byl by také ekonomicky znevýhodněn. Liberální prostředí, jež dává svobodu kreativitě inženýrů a vědců, podporuje inovace. Nesouhlasím proto s kroky, které by měly vést k tzv. technologické suverenitě EU. Takové kroky nás povedou k nesvobodě a chudobě.


A za třetí, myslím si, že regulátorovi chybí kontakt s odbornou a vědeckou komunitou, jež se zabývá tím, aby porozuměla budoucnosti. Vzhledem k tomu, že v oboru umělé inteligence pracuje mnoho lidí, by bylo dobré, kdyby s akademickou obcí navázal těsnější vazbu.


Lidovky.cz:Lze se podle vás ještě vrátit do doby, kdy byl internet především branou k poznání a novým obchodním příležitostem?


Když se takto zeptáte, musím odpovědět, že to nejde. Zároveň se však situace může zlepšit, když se inspirujeme z doby počátku internetu. Ten byl ve vysoké míře decentralizovaný. Avšak kvůli tomu, že dnes existuje jen několik obřích korporací, je vlastně internet velmi centralizovaný. Centralizace navíc neustále roste.


Velmi mi imponuje britský informatik sir Tim Berners-Lee, který v roce 1990 založil první webový server. Nyní rozvíjí projekt Solid (zkratka ze slov Social Linked Data – pozn. red.), který se zabývá právě decentralizací webu. Staví na uživatelské identitě a na tom, jak se může člověk na internetu prokazovat. Dnes se lidé prokazují přes login do velkých služeb jako Facebook, Apple či Google. V Česku nedávno vznikla BankID. Existuje několik velkých centralizátorů, kteří chtějí sjednotit identity. Vedle toho jsou však projekty decentralizované identity. Lidé jsou v nich schopní si spolehlivě prokazovat identitu navzájem, aniž by k tomu potřebovali centrální entitu.


Lidovky.cz:Můžete uvést příklad?


Lze to ukázat na případu prokázání svého vzdělání. Dnes se to prokazuje tak, že ho máte uvedené na sociální síti LinkedIn. Když chceme nastoupit do zaměstnání, musíte mít fotokopii diplomu. To ale připomíná 19. století. Chtěl bych, aby bylo možné kliknout na univerzitu a ta by dokázala potvrdit, že jsem tam vystudoval. Jde o vztah mezi mnou a univerzitou. K tomu nepotřebuji BankID ani login do Googlu. Takto jde decentralizovat svět potvrzování. Projekt Solid sira Tima Bernerse-Lee nás tímto způsobem vrací ke kořenům internetu.


Foto:

Michal Pěchouček

Michal Růžička, MAFRA


URL| https://www.lidovky.cz/domov/umela-inteligence-pomaha-i-hackerum-rika-sef-avastu-jake-jsou-podle-nej-nejvetsi-kyberhrozby.A210513_145035_lide_lros


16. 5. 2021; E15.cz

První robot Spot trénuje na pražském ČVUT. Zaplatila ho americká armáda

Do Prahy dorazil první čtyřnohý robot Spot amerického vývojáře

Boston Dynamics . Zástupci elektrotechnické fakulty (FELČeského vysokého učení technického v Praze dostali první stroj 3. května, další dva budou následovat. Nákup umožnila subvence od agentury amerického ministerstva obrany pro vývoj vojenských technologií DARPA ve výši 1,5 milionu dolarů, necelých 33 milionů korun, z loňského prosince.


Zřejmě nejznámější a nejinovativnější roboty proslulého amerického výrobce použijí vědci a studenti FEL ve finále prestižní soutěže


DARPA Subterranean Challenge , která se koná 21. až 23. září v USA. Soutěž, jíž se účastní třeba i laboratoř tryskových pohonů NASA nebo světoznámý Massachusetts Institute of Technology, má především ověřit možnosti autonomních robotů a jejich spolupráce. V běžném použití mají lidem usnadnit přístup do nebezpečných míst.


"Z naší práce a výsledků budou moci těžit partneři z oblasti státní a veřejné správy či průmyslu. Spolupracujeme například s hasičskými sbory z jiných zemí," říká profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL a vedoucí zúčastněného týmu CTU-CRAS-NORLAB. Kde všude a jak bude možné roboty využít, ukážou příští roky.


Svoboda věří, že jeho tým má co nabídnout i české armádě nebo integrovanému záchrannému systému. "Roboty jsou podle dosavadních poznatků velmi dobře


připraveny na autonomní pohyb v náročném terénu a navíc jsou velmi spolehlivé. Pomohou nám řešit úkoly finálového kola, které bude simulovat náročné podmínky vyvolané přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií," uvádí Svoboda.


Předchozí kola soutěže se odehrála v podzemních dolech v Pittsburghu a v podzemí průmyslového komplexu nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve státě Washington.


Podívejte se na nejrůznější roboty z dílny Boston Dynamics:


Spoty jsou prvními roboty svého druhu ve výbavě FEL. Doplní stávající hardware českého týmu, tedy kolové, pásové, létající a šestinohé záchranářské roboty. Kráčejícími roboty se na FEL od roku 2013 zabývá laboratoř výpočetní robotiky. Od té doby navrhla několik menších šestinohých kráčejících robotů zaměřených především na výzkum pohybu, navigace a učení se chůzi v terénu.


Tým vědců a studentů si v minulosti připsal četné úspěchy. Loni i předloni například vyhrál v robotické soutěži v kategorii nesponzorovaných týmů, která se zaměřovala na simulaci prostředí městského podzemí. Dříve také uspěl v průzkumu tunelů. Vedle nákupu robotů Spot využije FEL subvenci k pořízení letky dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách.


Podívejte se, jaké úkoly už Spot zvládne:


URL| https://www.e15.cz/clanek/1380504/prvni-robot-spot-trenuje-na-prazskem-cvut-zaplatila-ho-americka-armada


16. 5. 2021; NOVA

Globální nedostatek elektronických čipů

Michaela INDRÁKOVÁ, moderátorka

Světový byznys už několik měsíců trápí globální nedostatek elektronických čipů. To se podepisuje na vyšších cenách a zpoždění dodávek nejen elektroniky, ale také domácích spotřebičů nebo automobilů. Jak složité je takové čipy vyrobit? Co stojí za celosvětovým výpadkem dodávek? A kdy jich bude na trhu dost? To zjišťovala Iva Studená.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Analytici tvrdí, že čipy jsou dneska vlastně palivem ekonomiky, přirovnávají to trochu k situaci v sedmdesátých letech minulého století, kdy vlastně hlavním hybatelem byla ropa, takže dnes už to není ropa, ale jsou to čipy.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FELČVUT

S trochou nadsázky můžeme říct, že čipy najdeme téměř všude, každý moderní člověk má u sebe mnoho elektronických zařízení.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Počítače, telefony, sluchátka, spotřebiče, auta. Bez čipů by nefungovaly. Ty jednodušší paměťové slouží k uchovávání dat. Ty komplexnější a také dražší se chovají jako mozek zařízení. Startují a udržují v chodu jednotlivé aplikace.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FELČVUT

Čipy se vyrábějí v technologických linkách, jsou to ohromné komplexy, který zaberou několik desítek hektarů, který jsou doslova našlapány různými unikátními technologickými zařízeními, výroba jednoho čipu trvá zhruba 2-3 měsíce.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Ty čipy jsou asi jakoby nejsložitějším výrobkem, které dnes lidstvo vyrábí. Dochází tam k miniaturizaci, to znamená, tam se snižují vlastně ty prostory mezi těmi jednotlivými vodivými drahami, mezi těmi tranzistory tak, aby vlastně na tu jednu křemíkovou destičku se dostalo co nejvíce tranzistorů, díky tomu vlastně potom jsou ty čipy rychlejší, protože ty dráhy mezi těmi jednotlivými prvky jsou kratší a také spotřebovávají menší množství energie. Ta výroba už asi časem narazí na nějaké svoje fyzikální limity, kdy už vlastně nepůjde zmenšit tu strukturu, která už narazí vlastně na rozměr jednoho atomu, je to složité a prostě firmám se vyplatí tu výrobu outsourcovat. Apple je firma, která vlastně si dělá skoro všechno, své čipy pouze navrhuje, ale výrobu přenechá právě té tchaj-wanské /nesrozumitelné/.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Čipy se nejčastěji vyrábějí z křemíku. Pro výrobu je potřeba velké množství vody a elektřiny. Všechny možné materiály na výrobu se pak vozí z různých koutů světa. Samotná výroba navíc neprobíhá na jednom místě. Návrhy čipů nebo jednotlivé součástky se tvoří v Evropě nebo v Americe. Kompletace pak ale probíhá především v jihovýchodní Asii.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Jsou to tradičně země /nesrozumitelné/ elektroniky, také v Asii je levnější pracovní síla, obecně výroba počítačových čipů je technologicky náročná, je náročná také na zdroje vody, musí tam být čisté prostředí.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FELČVUT

Lídrem je právě Tchaj-wan, ale najdeme velké výrobní kapacity v Malajsii, Koreji nebo v Singapuru. V Asii je uděláno 80 % celosvětové produkce čipů, ale to neznamená, že vlastně jako tím, že se dělají v Asii, že na to jiné země nepřispívají. V Evropě, v Americe se například dělají ty technologické různé zařízení, které potom se prostě převezou do těch obrovských fabrik do Asie, další specifikací samozřejmě je návrh těch integrovaných obvodů a čipů, to se hodně dělá samozřejmě tady v Evropě, i v Praze.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Tam je to od nějakých 100 USD až po tisíce dolarů.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Poslední dobou ale výrobci čipů nestíhají. I tady se projevila pandemie koronaviru. Na začátku krize se totiž uzavřely velké výrobní haly na výrobu čipů v Asii. Jak se onemocnění začalo šířit po světě, lidé čím dál víc začali pracovat z domova. A tam také začali trávit většinu svého volného času. To zvýšilo zájem o počítače nebo herní konzole a tím i po čipech.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Problém došel asi tak daleko, že vlastně některé nové procesory, které vyrábí třeba AND nebo Intel, se ani nedostávají mezi koncové uživatele, ale vlastně celou tu výrobu si pro sebe zabírají výrobci počítačů, kteří je montují vlastně do svých hotových strojů.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Čipy jsou ale podstatné i pro automobilový průmysl. V moderním autě totiž řídí všechno, od motoru a brzd po stěrače nebo spouštění oken. Dobře vybavené auto jich obsahuje i stovku. Jenže automobilky se na začátku pandemie uzavřely a zrušily objednávku čipů. Když se pak výroba zase rozjela, tak místo nich dostali přednost výrobci elektroniky.


Ján HLADKÝ, analytik Patria Finance

Ve chvíli kdy vypukla koronakrize, tak hromadně zrušili svoje objednávky, nepočítali totiž s tím, že ta poptávka se tak rychle zase vzchopí, zjistili, že nejsou schopní uspokojit /nesrozumitelné/ se zásobami, které mají. V té chvíli jako zadali si nové objednávky, avšak bohužel jejich místo ve frontě se posunulo úplně na konec a teď se právě potýkají s tím, že nejsou schopni svým zákazníkům dodat automobily dostatečně rychle, anebo že musí zvyšovat ceny.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Automobilový průmysl nepatří úplně k těm největším odběratelům, proto taky možná trochu trpí tím, že není úplně v první linii, odebírá něco mezi 15 i 20 procenty celosvětové produkce čipů.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Na výrobě čipů se ale kromě pandemie podepsalo i počasí. Náhlé únorové ochlazení v americkém Texasu mělo za následky výpadky proudu, které vyřadilo z provozu několik továren na výrobu čipů. Některé automobilky byly tak nuceny zastavit výrobní linky, mezi nimi i kolínská Toyota.


Tomáš PAROUBEK, mluvčí Toyota ČR

Pro nás ta krize odstartovala vlastně před několika týdny, kdy jsme zastavili na 9 dní výrobu, u nás to bylo vázané v tu chvíli hlavně na živelnou katastrofu, která se stala v Severní Americe, zatím od toho rozjezdu máme celkem plynulou dodávku.


Iva STUDENÁ, redaktorka

S potížemi se potýká i mladoboleslavská škodovka. Ta sice výrobu nezastavila, svoje vozy ale kvůli nedostatku čipů odstavuje na letišti v Hradci Králové.


redaktorka; citace: Martina GILLICHOVÁ, mluvčí Škoda Auto

Škoda Auto učiní vše pro to, aby udržela stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovala hotové vozy. Pro zachování naší výrobní kapacity jsme nuceni odstavovat již vyrobené vozy po nezbytně nutnou dobu.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Další výpadek výroby čipů se stal v Japonsku. Tamní velkou továrnu totiž zničil požár. A tohle jsou záběry z Tchaj-wanu, který je největším světovým výrobcem čipů. Vyprahlá krajina a největší sucho za poslední dekádu jsou dalším dílkem do mozaiky problémů s globální výrobu čipů, která spotřebuje enormní množství vody.


Vilém SEMERÁK, expert na mezinárodní obchod, FSV UK

/nesrozumitelné/ zápasí s neuvěřitelnými problémy způsobené suchem, pro výrobu tak sofistikované komodity, jako jsou čipy, jsou mimo jiné velmi důležité zdroje vody a na Tchaj-wanu on tady mám kvůli suchému počasí najednou mají zásoby vody, tuším, zhruba asi na pěti procentech toho, co obvykle v tuto dobu mívají. Velice zápasí s tím, jak tu vodu doplnit.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Na nedostatku čipů se odráží i dlouhodobě vyhrocené obchodní vztahy mezi USA a Čínou. Kvůli obavám z možných sankcí totiž některé čínské firmy vykoupily spoustu dostupných součástek na trhu, který tím v podstatě vyluxovaly.


Ján HLADKÝ, analytik Patria Finance

/nesrozumitelné/, velký výrobce čipů, ho vyloučili ze spolupráce se západními společnostmi. Ta nová poptávka, kterou by normálně uspokojil, vstřebal tento čínský výrobce, tak si musel hledat jiné místo.


Vilém SEMERÁK, expert na mezinárodní obchod, FSV UK

Americká vláda se rozhodla, že bude blokovat přístup čínských firem k vyspělým technologiím. Omezily přístup zhruba asi 60 čínských firem k těm novějším technologiím, oni na to zareagovali tak, že se snažili předzásobit se, snažili se nakupovat i zařízení pro výrobu čipů. /nesrozumitelné/ byla jednou z těch firem, která se do toho boomu nakupování součástek, dokud to šlo, také zapojila.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Čína už proto vyčlenila na rozvoj vlastního typového průmyslu stovky miliard dolarů. Kvůli globálnímu problému s výrobou čipů si teď nikdo ani neumí představit, co by se stalo s trhem, kdyby se čínská vláda například rozhodla pro vojenskou intervenci na Tchaj-wanu, kde se nachází největší světový výrobce čipů, firma TSMC.


Vilém SEMERÁK, expert na mezinárodní obchod, FSV UK

Čína se poměrně výrazně snaží získávat technologické know-how těch japonských firem, pro Tchaj-wan to může představovat velice silnou strategickou věc. Když si představíme třeba Evropskou unii nebo Spojené státy, tak to, že jsou závislé na dodávce čipů z Tchaj-wanu, znamená pro Tchaj-wan alespoň určitou malou garanci, že v případě snahy Číny ten Tchaj-wan obsadit, může být větší /nesrozumitelné/ ten Tchaj-wan chráněn. A naopak zase z druhé strany pro Čínu to znamená o to větší motivaci nad tím Tchaj-wanem neztrácet vliv.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Pandemie, požáry, počasí, přerušené dodavatelské řetězce, ale za nedostatek čipů může i další věc a tou je rostoucí popularita kryptoměn, jako je třeba bitcoin. Takzvaní těžaři kryptoměn totiž vykupují na trhu grafické karty a ty samozřejmě obsahují čipy.


Ján HLADKÝ, analytik Patria Finance

Tyto měny potřebují vysoký výpočetní výkon na jejich těžbu. Na ověřování transakcí. Používají se na to většinou grafické karty, vždycky, když dodala společnost NVIDIA, výrobce grafických karet, tak ty okamžitě zmizely z trhu, protože je požrali právě tito kryptotěžaři.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Těžaři kryptoměn nemalou měrou přispěli k tomu dnešnímu nedostatku čipů. Spotřebovali nejen jako hodně energie, elektřiny, ale právě potřebují k tomu i ty nejvýkonnější procesory.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Na všechny tyto faktory se snaží výrobci reagovat. Továrny jedou na plné obrátky, a hledají dokonce místa pro nové výrobní komplexy. Americký prezident Biden už navrhl na výzkum a výrobu čipů uvolnit 50 miliard dolarů. Firma Intel třeba jedná s německou vládou. Postavit novou halu ale stojí zhruba 10-20 miliard dolarů a trvá to asi 2 roky. To znamená jediné: nedostatek čipů tu bude ještě dlouho a ceny nejenom elektroniky stále porostou.


Josef MIKA, šéfredaktor časopisu CHIP

Když dnes chybí čipy, tak se to nevyřeší během týdne nebo měsíce, ale bude to trvat, řekněme, rok, dva.


Ján HLADKÝ, analytik Patria Finance

Vzestupná fáze, kde je těch čipů málo a jejich ceny rostou, trvá nějakých 9 kvartálů.


Jiří JAKOVENKO, proděkan FELČVUT

Já si myslím, že to bude ještě tak rok až dva, než naběhnou nové technologické linky.


Vilém SEMERÁK, expert na mezinárodní obchod, FSV UK

Asi 8 let zpátky byl najednou podobný nedostatek ne čipů, ale tenkrát to byly harddisky. Tenkrát šlo o záplavy v Thajsku, dodávky vypadly a počítače výrazně začaly zdražovat.


Iva STUDENÁ, redaktorka

Západnímu světu pandemie už loni ukázala, jak moc je závislý na výrobě roušek a respirátorů v Asii. Podobný problém je vidět i letos, a to v podobě nedostatku čipů na trhu.


15. 5. 2021; zakazka.cz

Drony inspirované přírodou: Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT napodobují let hejna ptáků

Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.

Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Testování robotů v prostředí pouště ukazuje toto video…

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.

Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí , kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha


15. 5. 2021; ČRo Plus

Většina české společnosti chce s klimatickou změnou něco dělat

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Žijeme v civilizaci závislé na spalování fosilních paliv, která se ukládala pod zem miliony let. S rychlým uvolňováním této nastřádané energie jsou spojeny emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, když šlápneme na plyn v autě se spalovacím motorem, pustíme si doma topení nebo rozsvítíme světlo a zapneme počítač. Většinou se na těchto emisích podílíme. Oxid uhličitý se pak kumuluje v atmosféře, kde vydrží stovky let. Jeho koncentrace překonala hranici 420 PPM. Je nejvyšší za několik milionů let a dále rostla i v době, kdy se některá odvětví lidské činnosti musela kvůli pandemii skoro zastavit. V důsledku těchto emisí vypouštěných lidmi, vzrostla od začátku průmyslové revoluce průměrná globální teplota o zhruba 1,2 stupně. Spolu s tím se mění klima, tají ledovce, přibývá extrémních projevů počasí a pokud se nic nezmění, tento proces podle vědců dojde do fáze, kdy bude planeta pro lidi a další bytostí čím dál méně obyvatelná. Dobrá zpráva je, že nemusí dojít na nejhorší. V roce 2015 se bezmála 200 zemí shodlo na tom, že se pokusí podle doporučení vědců udržet oteplení do jednoho a půl stupně, což tvrdili v pařížské klimatické dohodě, aby se tak stalo, měli relativně brzy dosáhnout klimatické neutrality. Klimatickou neutralitou se teď ohání kdekdo. Včetně společností, jejichž byznys je stále založený na těžbě a spalování fosilních paliv spojených s emisemi skleníkových plynů. Právě ty mají být ve stavu klimatické neutrality sníženy na nulu nebo téměř na nulu. Na úvod je dobré si ujasnit pojmy, proto jsem se spojil s Ondrášem Přibylou, fyzikem a odborníkem na komunikaci změny klimatu, který založil webový projekt Fakta o klimatu cz. Tam se svým týmem zveřejnil článek objasňující klimatickou neutralitu a související termíny. Začněme rozdílem mezi klimatickou a uhlíkovou neutralitou.

Ondráš PŘIBYLA, lektor, mediátor a konzultant

Striktně řečeno, klimatická neutralita by se měla týkat skutečně všech skleníkových plynů, uhlíková neutralita nebo jak se v angličtině říká /nesrozumitelné/ karbon by se měla týkat oxidu uhličitého. Některé státy započítávají všechny skleníkové plyny. To znamená oxid uhličitý, metan, oxid dusný a další. Některé státy se hlásí ke slibu, který obsahuje jenom oxid uhličitý. Ale mám dojem, že jaksi v běžné mluvě a teď politiků, šéfů firem, občanů se to občas zaměňuje a že ta důslednost v tom používání vlastně není. A pro spoustu lidí to není rozdíl, jestli mluví o klimatické neutralitě nebo uhlíkové neutralitě. Z pohledu klimatologie je to rozdíl druhého řádu, protože oxid uhličitý zodpovídá asi za 70 % současného skleníkového efektu. To znamená, je vlastně dominantní faktor, který ovlivňuje skleníkový efekt a tady, když mluvíme o uhlíkové neutralitě, tak mluvíme minimálně o 70 % toho, toho zesílení skleníkového efektu.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Další věcí je, že státy se zavazují ke klimatické neutralitě, ale otázkou je, jestli jen emise nepřemístí za své hranice.


Ondráš PŘIBYLA, lektor, mediátor a konzultant

Emise, které státy vytvářejí na svém území, nejsou stejně jako emise, které vycházejí ze spotřeby na tom území. Pokud jste stát třeba jako Švýcarsko, které hodně zboží dováží, hodně energie dováží, tak emise, které plynou ze spotřeby, mohou být výrazně vyšší než emise, které vznikají na vašem území a stejně tak jsou exportní státy, které mají výrazně vyšší emise na svém území, než které by odpovídaly jejich spotřebě. A tahle specifikace se v těch závazcích zatím řeší tak, že státy se zavazují snižovat emise, které vznikají na jejich území a bude potřeba nějakým způsobem, a to je záležitostí mezinárodních dohod, vyjasnit, jak se bude nakládat s emisemi, které jsou vlastně dovezené.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Přes veškeré snahy na konci vždy nějaké emise skleníkových plynů přece jen zbudou, a proto je třeba do jisté míry spoléhat na přírodní i technologické prostředky, které je dokážou zpracovat a pohltit.


Ondráš PŘIBYLA, lektor, mediátor a konzultant

Karbon /nesrozumitelné/, to znamená zachycování uhlíku, zjednodušeně řečeno na komínech elektráren. To znamená tam, kde se spaluje a tam kde jsou velké koncentrace. Je technologicky možné tento oxid uhličitý filtrovat a vstřikovat ho hluboko do zemské kůry, kde se pak logickými procesy naváže na skálu a tím pádem už je tam /nesrozumitelné/. Pak existuje druhá oblast technologií, kterým se říká /nesrozumitelné/. To je vlastně zachycování z volné atmosféry. Zachycování v podstatě z normálního vzduchu běžnou koncentrací.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Vedle toho jsou tu také přirozené cesty, protože jak známo oceány, mokřady, půda i lesy dokážou ze správných podmínek pohlcovat a uchovávat obrovské množství oxidu uhličitého.


Ondráš PŘIBYLA, lektor, mediátor a konzultant

Z hlediska přírodnější mluví se většinou o lesích, ale tam začíná spousta otázek v tom, na jak dlouho dokážou stromy vázat uhlí ve svých kmenech, protože, když pak to dřevo spálíme, tak ten uhlík se dostane zpátky do atmosféry. Když se rozloží, tak se zase dostane zpátky do atmosféry. Takže u přírodních způsobů zachycování uhlíku je spousta proměnných, které se týkají toho celého biotopu, který má oxid uhličitý zachycovat. A ukazuje se, že třeba prérijní biotopy, vlastně tráva je schopna uhlík odčerpávat atmosféry a vázat v koříncích, které, když pak zetlejí, tak zůstávají v půdě. A tím pádem některé prérijní systémy jsou schopny vázat vlastně víc než lesy s tím, že přímo stahují do půdy. Takže obecně dává smysl uvažovat o přírodě jako o něčem, co může vztahovat významná množství uhlíku. Ale je potřeba si pokládat otázku, jestli je to odložení toho uhlí o nějaké stovky let, protože se pak dostane zpátky do atmosféry, nebo je to skutečně vázání, které je na dlouhou dobu a v jakých je množstvích.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Ale těmto technologickým a přírodním technikám by se rozhodně neměla přikládat příliš velká váha. Jejich možnosti jsou omezeny.


Ondráš PŘIBYLA, lektor, mediátor a konzultant

Když začneme mluvit o těch technologiích na zachycování uhlíku, tak to vlastně vypadá, jako bychom měli řešení a mohli jsme pokračovat v tom spalování, které /nesrozumitelné/, ale poměry jsou takové, že z fosilních paliv se vytváří řádově 40 miliard tun oxidu uhličitého ročně. Vlastně spálíme nějakých 8 miliard tun uhlí, 5 miliard tun ropy a asi 3 miliardy tun zemního plynu. To jsou obrovská množství. A příroda toho nikdy tolik zachytit nedokáže a ty průmyslové procesy jsou sice jako pilotovany, ale zatím to vůbec nevypadá, že by se daly škálovat, že tam se přikázání na spoustu problémů, ale možná je to technologie, která vlastně škálovat nepůjde. To znamená, kdybychom měli velmi zjednodušeně říct, co znamená dosáhnout uhlíkové neutrality, tak to v prvé řadě znamená, přestat spalovat fosilní paliva.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Podotýká Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Vedle toho se také nabízí čím dál víc investic do dekarbonizace ve formě takzvaných offsetů, o co jde?


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Offset znamená investice do nějakého projektu, který má jako jeden z cílů snížení množství skleníkových plynů v atmosféře. Pak můžou to být typicky sázení nějakého lesa nebo nahrazení vysokoemisní technologie, nízkoemisních technologií. Příklad je, když v subsaharské Africe se nahradí běžné vaření na ohni, vařením na plynových vařičích. To znamená, že se zvýší efektivita, tedy sníží emise vyprodukované na jednotku toho vaření, ale zároveň pořád tam nějaké emise jsou. Jestliže uvažuju o offsetovém projektů například proto, že jsem absolvoval nějaký výlet do Tokia a zpátky, tak vlastně uvažuju o nějakých investicích, kterýma chci vyvážit tu ekologickou stopu toho letu. Ale pořád jsou to investice, pořád to ještě není přímé stažení emisí nebo stažení toho uhlíku z atmosféry, s čímž souvisí například riziko, protože nevíme, jestli ty stromy přežijou a skutečně budou stahovat uhlík z atmosféry. S tím souvisí problémy v účetnictví protože, jestliže budeme offestovat české emise do lesů /nesrozumitelné/ třeba, tak má si to započítat Sierra Leone nebo Česká republika jako snížení emisí.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Další termín, na který můžete v souvislosti s klimatickou neutralitou narazit, je uhlíkový rozpočet.


Ondráš PŘIBYLA, lektor, mediátor a konzultant

To je, když mám rodinný rozpočet na měsíc, tak vím, kolik můžu utratit. Tak, když si dáme uhlíkový rozpočet na dobu do roku 2050, tak víme, kolik můžeme spálit. A z klimatických modelů vychází, že pokud chceme mít padesátiprocentní šanci, že se nám podaří udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia. Znamená, že celkový uhlíkový rozpočet řádově 1500 giga tun do té doby. Kdybychom chtěli udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia, což je ten cíl, na který by mířila Pařížská dohoda, tak uhlíkový rozpočet je asi 500 gigantun, a protože roční emise oxidu uhličitého jsou řádově 40 giga tun ročně, tak to zhruba 12 letům emisí. A je vlastně velmi důležité, kolik fosilních paliv bude spáleno. Kolik emisí, kolik plynů přejde do atmosféry. A na tom bude záviset oteplení a hodně by dávalo smysl, se snažit formulovat ty závazky nejenom v tom cíli, kdy dosáhneme nulových emisí. Ale i v tom, kolik chceme do té doby spálit. A tuším, že jediná země, která počítá s uhlíkovým rozpočtem, momentálně je Británie.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

A co když chce člověk dosáhnout osobní klimatické neutrality? Na co by se měl soustředit? Podle Ondráše Přibyly to není jen uhlíková stopa spojená s letenkami, oblečením, jídlem nebo třeba šálkem kávy.


Ondráš PŘIBYLA, lektor, mediátor a konzultant

Na přesvědčení politiků a byznysmanů, kteří mohou dělat velká rozhodnutí, aby ta rozhodnutí udělali. V podstatě proto, že více než polovina emisí v České republice nevzniká nebo není navázána na osobní spotřebu. Ale je způsobená tím, že žijeme v systému, kde pokud chcete jakkoliv spotřebovávat elektřinu, tak spotřebovávate elektřinu, která je vyráběna v hnědouhelných elektrárnách. Takže je vlastně způsobena tím, že žijeme v zemi, která má fosilní energetiku a další prvky, takže potřebujeme vytvořit takovou společnost, ve které půjde žít a půjde žít, řekněme, dobře a šťastně, a přitom neprodukovat velké emise skleníkových plynů.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Vybaveni těmito poznatky a vědomím, kolik neznámých se s tímto konceptem pojí, se teď můžeme podívat blíž na dosahování klimatické neutrality v praxi. Podle loňské studie poradenské společnosti McKinsey in Company s názvem klimaticky neutrální Česko, může země dosáhnout tohoto stavu do poloviny století a splnit průběžné unijní cíle za určitých podmínek.


mluvčí

Naše analýza ukazuje, že snížení emisí o 55 % do roku 2030, je realistické. Primárními opatřeními, která lze ke splnění cíle do roku 2030 využít, jsou další snížení závislosti země na uhlí při výrobě elektřiny a tepla a omezení těžby uhlí. Tato změna již probíhá. Několik uhelných elektráren již odstaveno bylo, případně se jejich odstavení v několika dalších letech chystá. Zvyšování cen emisních povolenek spolu s nízkými cenami zemního plynu odklon od uhlí dále podporují. Úplná dekarbonizace si vyžádá dalekosáhlé technologické změny ve všech odvětvích. Jakož i vybudování přírodních i umělých úložišť uhlíku. Jejichž účelem bude eliminovat emise v odvětvích, v nichž je snižování emisí obtížně realizovatelné. Například ve výrobě cementu nebo zemědělství. Velkou překážkou na cestě ke splnění cíle do roku 2030, je kůrovcová kalamita, která vede k rozsáhlému odlesňování. Kalamita mění české lesy z úložišť uhlíků ve významné zdroje emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 je třeba výrazně pokročit zejména v následujících oblastech. Přechod od fosilních paliv k elektřině v dopravě výrazné rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů energie, snižování energetické náročnosti budov a nalezení dlouhodobého řešení pro české teplárenství.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Tolik vybrané úryvky ze studie McKinsey and Company, která také vyčísluje investice spojené s cestou Česka ke klimatické neutralitě. Klíčová přitom bude role velkých energetických hráčů. Tím největším je bezesporu polostátní skupina ČEZ, která slibuje, že bude do roku 2050 uhlíkově neutrální.


Ladislav KŘÍŽ, mluvčí, ČEZ

Což se týká emisí CO2, my už průběhu uplynulých let jsme výrazně tyto emise ponížili.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.


Ladislav KŘÍŽ, mluvčí, ČEZ

Naše emisní intenzita, což jsou tuny CO2 na vyrobenou megawatthodinu, se za posledních 5 let z 0,4 tun na megawatthodinu posunula na 0,28 a samozřejmě tato emisní intenzita bude dále poměrně rychle klesat.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Ovšem takový ukazatel může například odrážet i to, když společnost v tomto případě ČEZ prodá elektrárnu jinému majiteli. To je příklad hnědouhelné elektrárny Počerady, která byla loni největším jednotlivým zdrojem emisí oxidu uhličitého. Celkem to bylo přes 4,5 milionu tun CO2 je. Od letošního ledna už nepatří skupině čas, ale skupině Seven Energy Pavla Tykače. Emise ovšem dál vypouští.


Ladislav KŘÍŽ, mluvčí, ČEZ

Nejvíce se tam projevuje to, že my v současné době již odstavuje nejstarší uhelné elektrárny. V posledním období jsme takto odstavili tisíc megawatt, což je polovina jaderné elektrárny Temelín. Odstavili jsme bloky v prunéřovské jedničce. Odstavili jsme bloky ve Vítkovicích a v letošním roce odstavíme blok v uhelné elektrárně Mělník 3, což je 500 megawattový nový blok. Dlouhou dobu to bylo největší uhelný blok v České republice a samozřejmě, že do těch čísel, které se započítávají ČEZu, tak se projevuje i to, pokavaď elektrárnu prodáme jinému majiteli.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Máte už nějaký výhled, jestli když se dostanete na tu nulu, tak kolik třeba počítáte, že se prostě ani tak asi nepodaří těch emisí úplně snížit a budete muset je nějakým způsobem kompenzovat nebo pohlcovat.


Ladislav KŘÍŽ, mluvčí, ČEZ

Tak samozřejmě, že i ten závazek Evropy je k tomu, že ten závazek je dán tak, aby byl ambiciózní a budeme se k němu přibližovat asi plus mínus kolem nuly. Asi je zcela nereálné, že i v roce 50 by to bylo zcela bez jakýchkoliv emisí, ale v tuto chvíli je to ještě tak vzdáleně, že přesně predikovat, jak od té nuly se budeme případně jako lišit, těžko říci. Každopádně ten cíl je dán ambiciózně tak, aby všichni na tu novou cílili.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Říká mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. A u zmíněného teplárenství ještě chvíli zůstaneme. Nová studie vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT ukázala, že většina tepláren, které dnes spalují uhlí, by s tím mohla skoncovat do 10 let. Některé k tomu mají už nakročeno více než jiné.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Když se teplárna v Plané nad Lužnicí otevírala v šedesátých letech, spalovalo se tady 300 tisíc tun uhlí ročně.


Libor DOLEŽAL, generální ředitel společnosti C-Energy

V tomto duchu vlastně ten zdroj tady vyráběl energie až zhruba do roku 2011-12.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Popisuje Libor Doležal, generální ředitel teplárny C-Energy Planá nad Lužnicí s tím, že pak nastaly s příchodem nových majitelů velké změny a dnes v areálu teplárny vedle čím dál menší hromady uhlí roste halda dřevní štěpky, což je odpad, který vzniká při zpracovávání dřeva.


Libor DOLEŽAL, generální ředitel společnosti C-Energy

My používáme jako primární palivo pouze uhlí, ale vlastně spolu spojujeme dřevní štěpku. A postupně jsme vlastně ten objem dřevní štěpky navyšovali a dneska už máme v tom kotli, v tý směsi zhruba 45 % objemového množství v dřevní štěpce. To využití dřevní štěpky by mělo být lokálně, aby prostě nehrozilo to, že se bude převážet prostě stovky kilometrů někomu, kdo, kdo je ochoten za to více zaplatit, protože pak to přestává mít ten environmentální smysl.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Po chystané přestavbě by kotle měly být schopné jet ze sta procent na dřevní štěpku.


Libor DOLEŽAL, generální ředitel společnosti C-Energy

Že bychom chtěli vlastně odejít od toho uhlí do počátku roku 2023. Věřím, že se nám to podaří, podle našeho předpokládaného provozního režimu bychom měli poklesnout myslím zhruba na 10 % původního množství emisí za odběr vypouštěných do atmosféry.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Vysvětluje Libor Doležal. Vedle toho teplárna v Plané disponuje také sadou nových plynových motorů, pomocí kterých ohřívají vodu a ze spalin získávají páru pro průmyslové podniky. Takový plynový motor zabere celou halu a dokáže být opravdu hlučný. Největší z nich je modrý gigant od firmy Rolls Royce s elektrickým výkonem 11 megawattů, zřejmě nejvýkonnější zařízení svého druhu v Česku.


Josef HAVLÍK, vedoucí strategických projektů firmy C-Energy

Živost tohoto stroje můžeme zasahovat při výrobě čistě elektřiny na 50 %. Lze platit veškeré ty data z /nesrozumitelné/ motoru, tak se celková účinnost toho stroje blíží 90 procentům.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Popisuje vedoucí strategických projektů firmy C-Energy Josef Havlík s tím, že zdaleka nejde jen o to přejít na palivo spojené s nižšími emisemi, ale také využívat zdroje efektivně a flexibilně.


Josef HAVLÍK, vedoucí strategických projektů firmy C-Energy

Kdy dochází k vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla. V roce 2019 jsme vlastně uvedli do provozu největší bateriové úložiště v České republice. Opravdu celou řadu zařízení nemusíme díky tomu úložišti provozovat nonstop tu štěpkouhelnou část zdroje můžeme provozovat opravdu na nízkých výkonech. To nám umožňuje ta baterka.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Podotýká Josef Havlík, plynové motory napojené na bateriové úložiště už dnes v Plané pomáhají udržovat rovnováhu v přenosové soustavě.


Josef HAVLÍK, vedoucí strategických projektů firmy C-Energy

Přispíváme vlastně i dodávkám regulační energie soustavě, které jsou s příchodem obnovitelných zdrojů energie čím dál víc potřeba. A tudíž ten nainstalovaný výkon je využít opravdu jenom tehdy, kdy ty méně uhlíkové zdroje přispívající svou výrobu do /nesrozumitelné/ zatím soustavy zrovna produkci elektřiny zajišťovat nemohou.


mluvčí

Jsou to vlastně celkem 3 kontejnery, z toho ty 2 větší, obsahují ty měniče a bateriové články a tady ten menší, to je vlastně vysokonapěťový modul. Zde, zde je transformátor nějak v některých chvílích ukládáme a v některých chvílích čerpáme podle toho, jak, jak zrovna potřebujeme. A kapacita je na to 2,5 megawatthodiny a 4 megawatty výkonu, běžný elektromobil by na to ujel více než 10 tisíc kilometrů.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Teplárna v Plané nad Lužnicí dnes zvládne poskytovat energii v řadě průmyslových podniků a více než 10 tisíc domácnostem z Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí. Celkem ročně dodá skoro 900 tisíc gigajoulů tepla a také pomáhá s vyrovnáváním v přenosové soustavě. Podle studie z dílny vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT patří k teplárnám, které můžou posloužit jako dobrý příklad ve snaze zdekarbonizovat teplárenství. Po přechodu z uhlí na zemní plyn ovšem čeká na energetiky další náročná cesta, protože emise spojené se spalováním zemního plynu jsou sice nižší, ale ve srovnání s uhlím zhruba poloviční. Jaké technologie a v jaké míře jim přesně během následujících desetiletí pomůžou, je zatím otevřená otázka. Aktuální české plány počítají s tím, že i za 30 let tady zbudou nějaké emise, které bude třeba zachytit nebo kompenzovat, jak potvrzuje Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí.


Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí

Z nějaké pro mě zhruba aktuálně 120 milionů dělníků a CO2 jako /nesrozumitelné/ jsme se po roce 2050 dostat na nějakých ca 20 milionů, což je velmi výrazná redukce s tím, že těchto posledních asi 20 milionů i o vykompenzováno právě částečně nebo ukládáním CO2, částečně technicky přes technologie karbon /nesrozumitelné/. Vlastně by se jednalo hlavně o ty emise zemědělství nebo procesní emise z průmyslové výroby. Ty emise nejdou úplně odbourat, není to žádné spalování, ale chemické procesy a v podstatě tento zbytek emisí se vyplatí zachytit a dosáhnout té neutrality.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Průběžným cílem v této dekádě pro Evropskou unii má být snížení emisí o 55 % oproti úrovni z roku 1990, kolik to bude znamenat pro Česko?


Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí

Ono to nemusí být přesně 55 %, je to zase o tom celkovému cíli na úrovni EU, ale myslím si, že ta úspora v České republice v roce 2030 bude muset být minimálně 50 %.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Podotýká Pavel Zámyslický, který zastupuje Česko na mezinárodních klimatických jednáních. Podle analytika Tomáše Jungwirtha, který vede klimatický tým asociace pro mezinárodní otázky a je členem Pirátské strany, by ovšem mělo mít Česko vyšší ambice. Jinak může v polovině století skončit příliš vysokými emisemi.


Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO

I v kontextu České republiky a jejich klimatických cílů, myslím si, že ta ambice by vlastně měla být vyšší, že ty zbytkové emise do roku 2050 by měly být méně než těch 20 megatun, ale samozřejmě je otázka, jak tam budeme počítat třeba právě to technologické zachycování průmyslu nebo v energetických procesech. Pokud bychom na ně spoléhali, ale klimatická neutralita znamená klimatickou neutralitu a ta podle mě v kontextu České republiky a v kontextu možnosti zachycování a ukládání uhlíku přírodními procesy nemůže přesáhnout zbytkový objem emisí třeba 10 megatun.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Podotýká analytik AMO Tomáš Jungwirth a naznačuje, kudy by teď měla vést česká cesta ke klimatické neutralitě.


Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO

Ta nejrychlejší a nejlevnější dekarbonizace stále nepochybně je možná v oblasti energetiky, a zejména pokud jde o výrobu elektřiny a částečně tepla, protože Česká republika dosud je zásadně závislá na uhlí. Všichni víme, že uhlí končí, ale zatím ho tu v tom energetickém mixu máme velmi významně. Samozřejmě pokud by se jenom nahrazovalo jinými fosilními zdroji, typicky plynem, tak to v té dlouhodobé bilanci moc nepomůže. Mluvit je ale potřeba určitě i o sektoru budov, kde ty potenciály úspor jsou obrovské, pokud se bude důsledně a hluboce zateplovat a renovovat. No a pak tu máme ty další oblasti, kde to bude prostě těžší. Typicky je to průmysl, který je navíc páteří národního hospodářství, ale který je vlastně rostoucím tlakem zejména emisní povolenky, která v tuto chvíli prostě překročila magickou hranici 50 euro za tunu vypuštěného CO2. A to znamená přímý tlak na velké provozy, aby prostě dekarbonizovaly a zefektivňovaly tu výrobu a pak je to mimo jiné také oblast dopravy, která s tou energetikou poměrně úzce souvisí a zde je vlastně otázka, jestli je Česko připraveno velmi rychle elektrifikovat dopravu, a to i osobní dopravu anebo bude pracovat ještě s nějakými alternativními pohony, typicky nějakými biopalivy, respektive i bioplynem, potenciálně vodíkem v nějakém výhledu.


Štěpán SEDLÁČEK, moderátor

Klimatická neutralita je zatím vzdálený cíl, k jehož dosažení je třeba začít s konkrétními změnami hned, a to nejen v Evropě ale po celém světě. A právě i mezinárodním kontextu roli USA nebo Číny brzy uslyšíte v druhém díle Zaostřena o klimatické neutralitě. Mezitím si můžete poslechnout třeba loňské studie Leonardo o plánech Rakouska, které chce klimatické neutrality dosáhnout už v roce 2040. Najdete ho stejně jako tento pořad v podcastových aplikacích, včetně té s názvem Můj rozhlas. Příjemný poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus, vám přeje Štěpán Sedláček.




14. 5. 2021; epochaplus.cz

Hasiči budou mít nové pomocníky

V posledních letech se na první příčky popularity na poli technologie dostaly drony. Tyto bezpilotní vrtulníky či letadla, fungující na bázi RC modelů, nesoucí například kamery, termokamery a jiná monitorovací zařízení, poskytují při leteckém snímkování důležitá data pro nejrůznější účely.

Bezpilotní letecké drony jsou stále populárnější při sledování a hodnocení krajiny, a to jak pro environmentální výzkum, tak i mezi komerčními subjekty. Foto: / pixabay

V budoucnu by tato zařízení vybavená kamerou s neuronovou sítí nově mohla být nápomocná při vyhledávání a záchraně osob, dokonce se uvažuje i o tom, že by drony hasily požáry pomocí hasících kapslí. Na vývoji roje nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér pracují vědci z ČVUT.

Odborníci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL) uvedli, že při práci na dronech se nechali inspirovat komunikací hejn ptáků či velryb.

Drony si svou popularitu získávají především flexibilitou, rostoucí dostupností a klesající cenou. Foto: / pixabay

Inspirace ptáky

" Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi.

Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," popsal Martin Saska, jenž vede skupinu MRS.

V běžném životě lze využít stroje osazené více špičkovými senzory naráz s hmotností přes 10 kg až po ty, které mohou vzletět z ruky. Foto: / pixabay

Ačkoli se výzkumu dronů věnují vědci již delší dobu, tento projekt je zatím ve fázi základního výzkumu, kdy je potřeba ověřit principy technologie. Drony byly začátkem května 2021 testovány v poušti ve Spojených arabských emirátech.

Pozornost byla kladena na možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách – především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.


14. 5. 2021; svetchytre.cz

Drony robotiků z ČVUT napodobují let ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

Reklama

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.


URL| https://www.svetchytre.cz/a/pAAg3/drony-robotiku-z-cvut-napodobuji-let-ptaku


14. 5. 2021; Hospodářské noviny

Češi naučili létat drony v roji


Vědci z ČVUT otestovali koordinaci roje dronů bez použití GPS. Droní letky pomohou třeba s hašením požárů mrakodrapů.

Ptáci či ryby se umí držet v hejnu, protože sdílejí zvukové a obrazové signály. Krajní člen hejna třeba v dáli zpozoruje dravce, takže následně změní směr. Manévr pak po něm zopakuje jeho soused a přidají se všichni další členové skupiny. U rojů malých bezpilotních letadel takovou koordinaci obstarává GPS navigace, pomocí níž se každý dron drží v určené vzdálenosti od svého souseda. V blízkosti výškových budov či na odlehlých místech ale bývá mobilní GPS signál slabý. A hejna dronů se pak mohou srazit.

Vědci ze skupiny Multi-robot Systems z Fakulty elektrotechnické ČVUT teď přišli na způsob, jak tento problém vyřešit. Drony osazují obrazovými senzory, které je udrží ve skupině, i když satelitní navigace vypadne a nefunguje ani jejich navádění pomocí radiových vln.

"Náš systém dokáže určit natočení a směr letu sousedního dronu," uvádí šéf výzkumného týmu Martin Saska. Každý bezpilotní letoun je navíc vybaven zdrojem blikajícího paprsku. "Změnou frekvence blikání dokážeme předat jednoduchou informaci. Třeba aby celý roj na daném místě přistál." Saska dodává, že tento přístup vědci zvolili na základě inspirace chováním zvířecích hejn. "Třeba fenomén blikání sloužící ke koordinaci roje je známý u některých druhů světlušek."

Popsaná technologie se zatím v zahraničí testovala na sladění pohybů drobných robotů. U rojů dronů ji ale jako první na světě vyzkoušeli právě vědci z ČVUT. S rojem menších bezpilotních letadel před pár týdny vzlétli v poušti ve Spojených arabských emirátech. Technologický inovační institut z Abú Dhabí by český systém v budoucnu rád využil třeba pro hašení požárů tamních mrakodrapů. Drony by byly schopné i přes slabý GPS signál koordinovaně vzlétnout do vyšších pater budov, kam by oknem vstřelily kapsli s hasicí látkou.

V budoucnu se očekává, že budou drony například doručovat zásilky z e-shopů. Nad městy jich tak časem mohou létat tisíce, což hrozí zahlcením mobilních i radiových sítí. "Náš systém může v takových situacích fungovat jako bezpečnostní pojistka," vysvětluje Saska. "Přispěje zkrátka k tomu, aby se drony nesrážely a lidi pak neohrožovaly jejich padající úlomky."


Foto: Inspirace přírodou Vědci vybavili drony senzory, které strojům v místech se slabým GPS signálem umožňují komunikovat podobně jako ptáci nebo světlušky.

Foto: Shutterstock


13. 5. 2021; iHned.cz

Vědci z ČVUT se inspirovali přírodou. Jejich roje dronů napodobují hejna ptáků

Ptáci či ryby se umí držet v hejnu, protože sdílejí zvukové a obrazové signály. Krajní člen hejna třeba v dáli zpozoruje dravce, takže následně změní směr. Manévr pak po něm zopakuje jeho soused a přidají se všichni další členové skupiny. U rojů malých bezpilotních letadel takovou koordinaci obstarává GPS navigace, pomocí níž se každý dron drží v určené vzdálenosti od svého souseda. V blízkosti výškových budov či na odlehlých místech ale bývá mobilní GPS signál slabý. A hejna dronů se pak mohou srazit.

Vědci ze skupiny Multi-robot Systems z Fakulty elektrotechnické ČVUT teď přišli na způsob, jak tento problém vyřešit. Drony osazují obrazovými senzory, které je udrží ve skupině, i když satelitní navigace vypadne a nefunguje ani jejich navádění pomocí radiových vln.


"Náš systém dokáže určit natočení a směr letu sousedního dronu," uvádí šéf výzkumného týmu Martin Saska. Každý bezpilotní letoun je navíc vybaven zdrojem blikajícího paprsku. "Změnou frekvence blikání dokážeme předat jednoduchou informaci. Třeba aby celý roj na daném místě přistál." Saska dodává, že tento přístup vědci zvolili na základě inspirace chováním zvířecích hejn. "Třeba fenomén blikání sloužící ke koordinaci roje je známý u některých druhů světlušek."


Popsaná technologie se zatím v zahraničí testovala na sladění pohybů drobných robotů. U rojů dronů ji ale jako první na světě vyzkoušeli právě vědci z ČVUT. S rojem menších bezpilotních letadel před pár týdny vzlétli v poušti ve Spojených arabských emirátech. Technologický inovační institut z Abú Dhabí by český systém v budoucnu rád využil třeba pro hašení požárů tamních mrakodrapů. Drony by byly schopné i přes slabý GPS signál koordinovaně vzlétnout do vyšších pater budov, kam by oknem vstřelily kapsli s hasicí látkou.


V budoucnu se očekává, že budou drony například doručovat zásilky z e-shopů. Nad městy jich tak časem mohou létat tisíce, což hrozí zahlcením mobilních i radiových sítí. "Náš systém může v takových situacích fungovat jako bezpečnostní pojistka," vysvětluje Saska. "Přispěje zkrátka k tomu, aby se drony nesrážely a lidi pak neohrožovaly jejich padající úlomky."


URL| http://VIKEND.IHNED.CZ/c1-66924680-vedci-z-cvut-se-inspirovali-prirodou-jejich-roje-dronu-napodobuji-hejna-ptaku


13. 5. 2021; Computerworld.cz

Další ročník konference Umělá inteligence 2021 se blíží

Konference se zaměří na praktický přínos technologií umělé inteligence v softwarových nástrojích pro podporu řízení a rozhodování, automatizaci provozu, v kybernetické bezpečnosti či IT.


Hlavním akcelerátorem změn v byznysu se stal COVID-19, který přinesl organizacím spoustu výzev v provozu a řízení. Ti, co už začali s digitalizací, mají jistě konkurenční výhodu. Ale nyní je třeba myslet na budoucnost - na umělou inteligenci. Společnosti, jež digitalizaci teprve plánují, mají jedinečnou možnost do ní umělou inteligenci zahrnout.


Konference Umělá inteligence 2021 ukáže praktický přínos AI, strojového učení a na nich postavené automatizace v podnikových procesech a řízení, ve finančním sektoru, stejně jako užití v žurnalistice nebo predikci chování lidí.


Akce se koná 20. května online a vstup na ni je zdarma.


Probereme na ní tato témata:


Jak nejlépe zvládnout proces zavádění umělé inteligence do firem

Jak AI přispívá k lepšímu řízení, rozvoji a retenci zaměstnanců

Automatizace podnikových procesů s využitím strojového učení

Digitální asistenti jako podpora provozní efektivity

Právní rámec pro AI a roboty v podnikovém prostředí

Automatizované generování doporučení pro manažerské rozhodování

Útoky na systémy umělé inteligence a jejich obrana

Implementace umělé inteligence v žurnalistice

Prediktivní prostoročasové modely pro sociální zdrženlivost

"A-Brain” – algoritmický mozek k zvýšení firemní efektivity ve ŠKODA AUTO


Výběr z programu:


Virtuální asistenti jsou k dispozici nonstop a dokáží odpovědět na dotaz klienta okamžitě. Jak dlouho trvá vytvořit virtuálního asistenta a jakou mají asistenti úspěšnost u zákazníků? To a mnohem více se dozvíte v prezentaci Marka Klimeše z Vocalls Inc.


Přestože si AI můžeme představit jako kouzelnou černou krabičku, do které sypeme data a dostáváme z ní rozhodnutí, samotný proces zapojení AI je mnohem komplexnější a složitější. Jan Rygl z AI Check s námi projde nejzásadnější úskalí nasazování AI do firem.


Vývoj a nasazování moderních technologií založených na umělé inteligenci v praxi naráží na limity stanovené stávající regulací. Jana Pattynová z PIERSTONE účastníkům přiblíží, na co je v praxi třeba myslet a smluvně upravit ve vztazích s dodavateli, pokud společnost implementuje nástroje založené nebo spojené s umělou inteligencí, tak, aby nedošlo k porušení či ohrožení práv jednotlivců.


Jak lze implementovat AI metody v žurnalistice pro automatizaci přípravy článku, ověřování a vyhledávání faktů, i příklady současného stavu v ČR a použití v prostředí českého jazyka uslyšíte od Luboše Král z ČVUT FEL.


Martin Rehák z Resistant AI ukáže teoretické i reálné útoky proti systémům využívajícím umělou inteligenci ve finančním sektoru. Tyto útoky představují nová a neobvyklá rizika spojená s plně automatizovanými operacemi v digitálním světě.


Tomáš Krajník z ČVUT FEL představí prediktivní prostoročasové modely pro sociální zdrženlivost systému FreMEn contra Covid, který s několikadenním předstihem předpovídá míru zaplněnosti veřejných míst.


Umělá inteligence vám pomůže uvolnit ruce pro vytváření inovací a hodnot pro firmu. Přijďte se inspirovat na naší konferenci Umělá inteligence 2021 jak na to. Registrovat se můžete zdarma na stránkách TUEASDAY.cz.


Partnerem akce, která vznikla pod záštitou ČIMIB, je společnost Vocalls Inc. Organizátory jsou časopisy CFOworld, CIO Business World, Computerworld, ChannelWorld a SecurityWorld.


URL| https://computerworld.cz/technologie/dalsi-rocnik-konference-umela-inteligence-2021-se-blizi-56828


13. 5. 2021; EKONOM

Univerzity chtějí do praxe, firmy ale škrtají rozpočty

Akademická půda má pro byznys obrovské množství nápadů a chce spolupracovat. Mnohde ale chybí pravidla, jak by takováto kooperace měla vypadat.

Na konci minulého roku zavolal do kanceláře Otomara Slámy, který na Univerzitě Karlově hledá know-how s byznysovým potenciálem, jeden ze zdejších pracovníků s tím, že objevil způsob, jak lidi testovat na covid-19 bez nepříjemného šťourání tyčinkou v nose.

Ještě ten den začal Sláma jednat s investory a výrobcem a 44 dní od telefonátu novinku společně uvedli na trh pod hlavičkou firmy GeneSpector, která funguje při Univerzitě Karlově jako jeden z jejích prvních spin-offů, tedy firem navázaných na univerzitu.

Byznysových příběhů, v nichž jsou zaangažované české vysoké školy, je přitom mnoho. Z univerzitní půdy – Českého vysokého učení technického (ČVUT) – vzešel i mediálně známý plicní ventilátor Corovent a také polomaska Trix, chránící před nákazou virem covid-19. Na její vývoj stačil tamním vědcům týden a pak novými maskami, které tisknou na 3D tiskárnách, začali zásobovat lidi v první linii. Hned pak založili start-up Trix Connections a o rok později měli v portfoliu další tři produkty spojené s ochranou proti coronaviru.

Česká akademická půda může komerční sféře nabídnout obrovský rozvojový potenciál. A jak ukazují případy v úvodu, není jen plná vědců-teoretiků, ale i podnikatelského ducha a touhy a schopnosti přenášet svoje poznatky do praxe. Vzhledem k tomu, že je v Česku jen velmi málo firem, které si mohou dovolit zaměstnávat lidi s vysokou mírou znalostí oboru, napojených na nejnovější poznatky, je ideální se na know-how univerzit napojit. Pro firmy jsou akademici zdrojem inovací, inspirace pro rozvoj podnikání i svých lidí. Akademikům zase byznysová sféra může poskytnout finance, reálná data z trhu a zakázky, na kterých si mohou zkoušet nové postupy a technologie. Spolupráce univerzit a byznysu může, pokud se dobře nastaví, směřovat vývoj trhu a kultivovat tržní prostředí.

Ne všechny univerzity se ovšem k většímu propojení byznysu a akademické sféry staví přívětivě. Ty humanitně zaměřené se jí spíše brání – chtějí nezávislost. Ty technicky a technologicky zaměřené jdou ale podnikům naproti. Celkově se na rozpočtech českých univerzit podílejí firemní peníze z pěti procent. Je to mnohem méně než v sousedním Německu, kde je to 14 procent. Průměr Evropské unie je kolem sedmi procent.

Montovny spolupráci se školami příliš nepotřebují Pandemie covidu přitom firemní výdaje na spolupráci s univerzitami ještě snížila. Společnosti totiž v nejistotě vyvolané nástupem koronakrize škrtaly v rozpočtech a omezily investice a to se dotklo i spolupráce s akademiky.

Například Českému institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který působí na ČVUT, loni klesly příjmy z firemní spolupráce z šedesáti milionů v roce 2019 na polovinu.

"Ochota firem spolupracovat na vývoji nových produktů s koronakrizí klesla. Vývoj se u nich zpomaluje a dopady teprve pocítíme, protože jsme teď ve fázi, že nám ještě dobíhají staré projekty," říká Jan Šedivý z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která má v Česku ze všech univerzit největší podíl firemních peněz na rozpočtu. Na příjmech od podnikové sféry je závislá, bude proto muset hledat nové zdroje.

ČVUT je vzhledem ke svému technickému zaměření firmami často vyhledávaným partnerem. Míra spolupráce nyní klesá navzdory tomu, že se technologický svět rozvíjí i v pandemii. "To ukazuje, jak špatně jsme na tom v Česku s inovacemi. Jsme stále montovnou a neumíme využívat příležitostí," říká Jan Šedivý, který dlouhodobě kritizuje české podnikatelské prostředí a hlavně přístup státu k podpoře technologického rozvoje.

Univerzity řeší firemní problémy Největší obnos peněz, který komerční sektor v univerzitním prostředí utratí, plyne na smluvní výzkum. Jen menší část připadá na příjem z licencí, školení nebo za poradenství.

Smluvní výzkum znamená, že si firma u vysoké školy objedná a zaplatí vyřešení nějakého konkrétního problému. Příkladem je vznik automatického systému pro manipulaci s přepravkami ve skladech dokumentů, který si u Technické univerzity v Liberci objednala společnost Systematic. Ta se firmám stará o skladování dokumentů a měla problém s kapacitou svých archivů. Oslovila proto vysoké školy, zda by jí nepomohly najít řešení.

"Potřebovali jsme navýšit kapacity archivu, ale nechtěli jsme přidávat plochu. Kontaktovali jsme všechny univerzity s technickými fakultami v zemi, zda by nám v tom byly schopné pomoct. S libereckou univerzitou byla dohoda okamžitá," říká Petr Helcl, ředitel společnosti Systematic.

Zadání pro liberecké vědce bylo navrhnout systém skladování přepravek obsluhovaný roboty. Společnost ho nyní testuje a chce ho nabídnou i jiným firmám. Díky této inovaci se jí tak rozšířil obor podnikání.

Zadání zakázky pro univerzitu může být ale i velmi volné: větou "Pojďme společně něco vymyslet" začal vývoj nové balicí linky společnosti LEGO, kterou před pár dny dokončili v CIIRC. Vymysleli systém, který obsluze linky ušetří 30 procent času. Využívá k tomu sběr a analýzu dat a strojového učení. "Kladenská továrna je inovačním centrem pro celou skupinu LEGO, takže řešení, která v Česku vyvineme, se budou postupně rozšiřovat do dalších továren LEGO po celém světě," říká ředitel týmu inovací společnosti LEGO Josef Novák. Novinku nasadí do konce roku ve výrobních závodech nejen v Kladně, ale také v Číně, příští rok pak i v Mexiku a Maďarsku.

Kolik fakult, tolik přístupů Pokud se ovšem firma rozhodne s univerzitami spolupracovat, musí se připravit na to, že v Česku neexistuje jednotný rámec pro organizaci spolupráce. Pravidla se liší jak škola od školy, tak i v rámci jednotlivých fakult. V propojování byznysu a univerzitních expertů se angažuje i řada na školách nezávislých agentur, neziskových organizací či státních institucí, hodně aktivní jsou mezi nimi například Jihomoravské inovační centrum, na umělou inteligenci zaměřené Prg.ai nebo Technologická agentura ČR. Jejich posláním je podporovat inovace, hledat možnosti spolupráce expertů. Na školách pak fungují i takzvaná centra pro transfer znalostí a technologií. Ta jsou mnohdy velmi aktivní v hledání byznysového uplatnění produktů své domovské univerzity. Na některých školách ale spolupráci mezi akademiky a firmami jen dávají hranice. Většinou stojí za vznikem spin-offů, tedy společností, které jsou majetkově propojené s univerzitou.

Nejvíc firem je na ČVUT Byznys je pro univerzity zdrojem informací, zkušeností i dat. Experti z praxe na školách často učí, zejména v technologických oborech je jejich poznatků velmi potřeba, protože se rychle mění. Někdy si je školy "půjčují" z firem, někdy se byznysu naopak věnují sami učitelé.

Podnikání pedagogů je nejvíc rozšířené na ČVUT, kde sídlí 17 firem. Zaměstnanci tu provozují spíše svoje vlastní start-upy než spin-offy svázané s univerzitou. Potenciální střet zájmů se tu moc neřeší. Pavel Kordík, proděkan pro firemní záležitosti Fakulty informačních technologií ČVUT, je jedním z těch, kdo vznik firem podporuje, sám během angažmá na ČVUT už dvě založil – Recombee a Unico.ai: "Uvědomuji si, že jsem v permanentním střetu zájmů.

Nicméně kdybychom zůstali jenom čistými akademiky, tak nebudeme mít tak hluboké znalosti, které potřebujeme učit," říká Kordík s tím, že souběžné podnikání s pedagogickou činností je v zahraničí naprosto běžné, české akademické prostředí je podle něj příliš konzervativní. I Jan Šedivý spoluzaložil jednu z firem, která sídlí na ČVUT, PromethistAI, i ta není spojená s univerzitou. Je to podle něj mnohem jednodušší. "V akademickém prostředí jsou procesy pomalé," říká Šedivý.

Brnu jde o infiltraci know-how do výuky Praktické zkušenosti z externích firem čerpá i Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Ta má však pravidla pro spolupráci s komerčním sektorem jasně nastavená. Spolupráce probíhá již 15 let prostřednictvím Sdružení průmyslových partnerů, které má kolem 30 členů z řad firem, například Konicu Minoltu, Honeywell, IBM nebo Y soft. Platí určitý poplatek a každá z nich má na škole styčnou osobu a projekt, může ale také sama vést nějaký seminář.

Barbora Bühnová, proděkanka pro firemní spolupráci fakulty, uvádí, že hlavní přínos pro firmy je v tom, že si mohou mezi studenty vybudovat dobré jméno a být pro ně v budoucnu atraktivním zaměstnavatelem. "Do výuky nepustíme každého. Stává se to pouze v případě, že experti z firem mají hlubší znalosti a zkušenosti než kantoři," říká Bühnová s tím, že obsah výuky mohou společnosti ovlivňovat díky úzkým kontaktům s univerzitními zástupci. "V technologických oborech potřebujeme lidí z praxe," říká Bühnová, která na fakultě učí softwarové inženýrství, tedy obor, jehož se to velmi týká. Spolupráce jako lux na lidi Jak již bylo zmíněno, jedním z důvodu ke spolupráci firem se školami je budování dobrého jména na pracovním trhu. Existují firmy, které spolupráce využijí k přetahování nadějných studentů ještě před dokončením školy. Univerzity to nerady vidí, někde je i vylučují ze spolupráce. Také se snaží do náborových procesů zasahovat.

Na pražské Fakultě informačních technologií ČVUT pořádají veletrh práce, kde se mohou firmy prezentovat, a také provozují platformu, která je v podstatě pracovním portálem. Téměř čtyřicítka firem zde inzeruje pozice, které nějakým způsobem souvisejí se studovanými obory. Vedle nabídky vedení semestrálních a diplomových prací na konkrétní témata jsou tu i nabídky práce na plný úvazek.

Firmy, které mají se školami dlouhodobější a hlubší spolupráci, si se studenty nastavují zvláštní pravidla. Například technologická společnost Red Hat, která je jedním ze zásadních partnerů Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, zaměstnává pouze absolventy. Následně odměňují ty, kteří pokračují v doktorandském studiu a dodělají si titul Ph. D.

Studenti jsou dostupnější Další možnosti spolupráce představuje nabídka praxí ve firmách. Kvůli pandemii, která výuku přesunula do on-line prostředí, mají nyní studenti na stáže v podnicích více času. Například Česká spořitelna se nyní dostala blíž k potenciálním uchazečům o práci. Bance se podařilo na brigádu sehnat mnohem víc studentů, než tomu bylo v předchozím roce.

Zaznamenala i nárůst sledovanosti studentských konferencí. "Díky tomu, že účast na setkání nebyla limitována velikostí konferenčních prostor vysokých škol, se on-line streamů zúčastnilo přes 2500 studentů a následně záznam z přednášky zhlédlo dalších téměř 7000 studentů," uvádí Roman Švéda, který má v bance na starosti spolupráci s vysokými školami.


---


Příjmy vysokých škol ze spolupráce

s komerčním sektorem

Celkové příjmy vysokých škol ze spolupráce s komerčním sektorem

Z toho podíl příjmů ze smluvního výzkumu

České vysoké učení technické

88 % 318 mil. Kč

Vysoká škola chemicko-technologická

89 % 242 mil. Kč

Vysoké učení technické

93 % 196 mil. Kč

Vysoká škola báňská – Technická univerzita

91 % 152 mil. Kč

Západočeská univerzita

97 % 68 mil. Kč

Technická univerzita v Liberci

88 % 65 mil. Kč

Masarykova univerzita

96 % 54 mil. Kč

Univerzita Palackého v Olomouci

79 % 36 mil. Kč

Univerzita Karlova

84 % 34 mil. Kč

Mendelova univerzita

60 % 34 mil. Kč

Univerzita Pardubice

45 % 30 mil. Kč

Česká zemědělská univerzita

98 % 29 mil. Kč

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

99 % 26 mil. Kč

Univerzita Hradec Králové

96 % 20 mil. Kč

Univerzita Tomáše Bati

96 %20 mil. Kč

Pozn.: Zbytek příjmů tvoří příjmy z licenčních smluv, za vzdělávací kurzy pro

zaměstnance firem a konzultace a poradenství.


Zdroj: Výroční zprávy vysokých škol, MŠMT


Firmy si pochvalují větší dostupnost studentů, on-line výuka je méně náročná. Školy ale bědují, že podniky v krizi škrtají peníze na vývoj.


Foto: Spolupráce byznysu s akademickou sférou může mít mnoho podob. Firmy si na vysokých školách a jiných vědeckých pracovištích například nechávají zpracovávat analýzy svých produktů.

– FOTO – Václav Vašků


13. 5. 2021; Haló noviny

Vědci v ČR vyvíjejí drony pro záchranné účely

S vyhledáváním a záchranou osob by v budoucnu mohly pomoci drony, které vyvíjí tým z ČVUT. Roj nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér vědci minulý týden testovali v poušti ve Spojených arabských emirátech. Při práci na dronech se inspirovali komunikací hejn ptáků či velryb.

Vědci zvažují, že by se tyto drony mohly zapojit i do hašení požárů.

O projektu informovala mluvčí ČVUT Andrea Vondráková.

Na dronech pracují vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL). Zadáním testování bylo, aby stabilizovaný roj robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí proletěl nad nehostinným terénem, připraven vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.

»Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně,« popsal Martin Saska, který vede skupinu MRS. Skupina se tématu rojování a stabilizace nízkoletících robotů věnuje dlouhodobě. Podle vědců je nicméně projekt zatím ve fázi základního výzkumu, tedy ověřování principů technologie. Podle Sasky by k rozšíření a následné aplikaci pomohlo přistoupení dalších firemních partnerů. Zatím na projektu tým spolupracoval s Technologickým inovačním institutem v Abú Zabí.

Tým ve Spojených arabských emirátech zkoumal také možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách a to především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Výstupem jednoho ze scénářů, který skupina řeší, by mohl být dron schopný vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci si už vyzkoušeli tyto postupy v mezinárodní soutěži autonomních dronů právě v Abú Zabí. Tým z ČVUT loni v únoru v tomto klání vybojoval zlatou medaili a také první a druhé místo ve sdvou dílčích disciplínách. Další možné využití dronů by spočívalo v tom, že by vyhledávaly přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách. I s tímto typem pohybu dronu má podle Sasky tým soutěžní zkušenosti.


FOTO - ČTK/Vít ŠIMÁNEK (2), ČTK/Kateřina ŠULOVÁ (2), ČVUT/archiv RMS (2), irozhlas.cz/myotis.cz (2), republicworld.com/Instagram/Kami RITA (1), cell.com/smart.servier. com (1), naseveru.net (1), orion.sci.muni.cz (1), universitas.cz (1) a archiv


13. 5. 2021; ceskavedadosveta.cz

České drony napodobují let hejna ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Testování robotů v prostředí pouště zachycuje video zde.

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.


Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.

Zdroj: ČVUT

Ilustrační foto: pixabay.com


13. 5. 2021; nejbusiness.cz

Společnost Honeywell podporuje české inovační prostředí i v roce 2021

Globální technologická společnost Honeywell (NYSE:HON) v průběhu letošního roku dále zintenzivní podporu inovací v České republice. Ambicí společnosti je přispívat k růstu země jako významného průmyslového inovátora a pomáhat vychovávat české technické talenty světové úrovně pro Průmysl 4.0.

Společnost Honeywell provozuje několik zařízení v České republice, přičemž centrum Honeywell Technology Solutions (HTS) v Brně je největším střediskem výzkumu a vývoje pokročilé letecké a kosmické technologie společnosti mimo USA. Z moravské metropole společnost navázala partnerství s řadou českých akademických institucí, včetně Vysokého učení technického, CEITEC, Masarykovy univerzity, ČVUT a Mendelovy univerzity, a také s některými z nejrychleji rostoucích mladých českých podniků činných na poli pokročilých technologií.

V roce 2021 společnost Honeywell kromě jiných projektů rozšiřuje spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem (JIC), jediným akcelerátorem inovací svého druhu v České republice, s cílem napomáhat dalšímu profesnímu rozvoji vysokoškolských studentů v oblasti technologií.

"Od založení HTS Brno před téměř dvaceti lety neustále rozšiřujeme kontakty se start-upy, malými a středními podniky, univerzitami a výzkumnými centry. Být součástí tak rozsáhlého inovačního ekosystému, jako jsme v Brně a v celé České republice, je přínosem pro místní subjekty i pro nás. Rozšiřuje naše možnosti rozvoje technologií a zároveň přitahuje české a zahraniční talenty světové úrovně na lokální i globální trhy. Toto vzájemné obohacování je ostatně důvodem, proč je brněnské HTS tak klíčovým prvkem společnosti Honeywell, kde se vyvíjí vyspělé technologie zaváděné po celém světě," vysvětluje Tomáš Szaszi, ředitel strategie a inovací pro region EMEA v brněnském centru Honeywell Technology Solutions.

Jednou z hlavních společných iniciativ HTS a JIC je FabLab, laboratoř pro digitální technologie a výrobu, kde si studenti, stejně jako start-upy a malé a střední podniky mohou vyzkoušet a naučit se používat vysoce pokročilé vybavení, jako jsou 3D skenery a tiskárny, laserová řezačka a elektrické nářadí na bázi IoT (internet věcí). Obě organizace tuto iniciativu nedávno rozšířily do podoby "FabLab Experience", laboratoř na kolečkách, která objíždí střední školy a žákům představuje pokročilé technologie. Nyní bude spolupráce HTS a JIC na projektu FabLab dále rozšířena o "FabLab University" zaměřenou na studenty vysokých škol.

"Protože společnost Honeywell spolupracuje s domácím technologickým sektorem na vývoji některých nejpokročilejších a nejvíce inovativních průmyslových řešení na světě, je rovněž nezbytné, abychom do tohoto procesu zapojili také budoucí inženýry. Zavázali jsme se tedy, že jim poskytneme nejlepší možnou základnu pro zahájení dlouhodobé a úspěšné kariéry v oblasti technologií," vysvětluje Szaszi. "Výsledkem je, že dnes podporujeme nejenom růst místního sektoru technologií, ale také podporujeme přísun vysoce kvalitních místních technických talentů, které mu dlouhodobě pomáhají udržet růst."

V rámci JIC provozuje HTS také laboratoř External Innovation Prototyping Lab, technologický akcelerátor, který již realizoval přibližně 10 inovativních komerčních projektů pro klienty společnosti Honeywell v celém regionu EMEA. Do těchto projektů byly zapojeny místní univerzity a instituce, jakož i šest start-upů či malých a středních podniků z regionu, což zrychlilo jejich prototypové aktivity s využitím technologií, jako jsou umělá inteligence, rozšířená realita, Edge Computing a systémy IoT.

Výstupy takových iniciativ mění způsob fungování průmyslových odvětví po celém světě. Jedním z příkladů je program Connected Safety v oblasti řízení rizik a dodržování předpisů na pracovišti v reálném čase, na kterém HTS úzce spolupracovala s eMan Brno, Consilia a VUT. Projekt vyvinul nové inteligentní technologie, které usnadňují vzdálené sledování a správu bezpečnosti pracovníků v nebezpečných prostředích v reálném čase. Vedle toho Honeywell nabízí letní stáže pro studenty místních univerzit. Ty trvají tři měsíce a zaměřují se na vývoj osobních ochranných prostředků budoucnosti.

Mezi další instituce, se kterými společnost Honeywell spolupracuje, patří ČVUT Praha. Nedávno studenti FEL ČVUT společně s inženýry HTS použili jedinečnou metodu při vývoji autopilota, která umožnila jeho rychlejší certifikaci pro 60 různých typů letadel při udržení stejně přísné úrovně kvality a bezpečnosti procesu. Nová řešení pro zlepšení výkonu, bezpečnosti a udržitelnosti odvětví letecké dopravy tak mohou být na trh uváděna rychleji.

HTS Česká republika je držitelem více než 100 patentů, přičemž jen loni brněnští inženýři získali 17 z nich. V technologickém centru se pracuje také na projektech v rámci vesmírného programu EU, jako je například mise Evropské kosmické agentury Proba-3, anebo na technologiích pro nové oblasti letectví, včetně městské letecké mobility (Urban Air Mobility) a elektrických letadel. Další výzkum a vývoj v Brně zahrnuje řešení pro navigaci a pilotní kabiny, systémy řízení "fly-by-wire", komunikační datové linky a radarové systémy pro letadla.

Dalšími technologiemi vyvíjenými a testovanými v brněnském centru HTS jsou řešení pro budovy a průmyslová zařízení, osobní ochranné prostředky a moderní skladová řešení. Společnost Honeywell v současné době v celém areálu HTS v Brně, v závodě na výrobu leteckých komponentů v Olomouci a v kancelářích v Praze zaměstnává přes 2 000 odborníků a vysoce kvalifikovaných techniků.

Video v anglickém jazyce shrnující spolupráci HTS a JIC můžete zhlédnout zde.


Honeywell

Honeywell je technologická společnost zařazená do žebříčku Fortune 100, která poskytuje průmyslová řešení na míru včetně produktů a služeb pro letecký průmysl; technologie řízení pro budovy a průmysl; špičkové materiály pro globální trh. Naše technologie pomáhají propojit letadla, budovy, výrobní závody, dodavatelské řetězce a pracovníky, aby náš svět byl chytřejší, bezpečnější a více udržitelný.


Zdroj informací

Honeywell International s.r.o. a NejBusiness.cz

Datum


12. 5. 2021; technickytydenik.cz

Společnost Honeywell podporuje české inovační prostředí i v roce 2021

Globální technologická společnost Honeywell v průběhu letošního roku dále zintenzivní podporu inovací v České republice. Ambicí společnosti je přispívat k růstu země jako významného průmyslového inovátora a pomáhat vychovávat české technické talenty světové úrovně pro Průmysl 4.0.


Společnost Honeywell provozuje několik zařízení v České republice, přičemž centrum Honeywell Technology Solutions (HTS) v Brně je největším střediskem výzkumu a vývoje pokročilé letecké a kosmické technologie společnosti mimo USA. Z moravské metropole společnost navázala partnerství s řadou českých akademických institucí, včetně Vysokého učení technického, CEITEC, Masarykovy univerzity, ČVUT a Mendelovy univerzity, a také s některými z nejrychleji rostoucích mladých českých podniků činných na poli pokročilých technologií.

V roce 2021 společnost Honeywell kromě jiných projektů rozšiřuje spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem (JIC), jediným akcelerátorem inovací svého druhu v České republice, s cílem napomáhat dalšímu profesnímu rozvoji vysokoškolských studentů v oblasti technologií.

"Od založení HTS Brno před téměř dvaceti lety neustále rozšiřujeme kontakty se start-upy, malými a středními podniky, univerzitami a výzkumnými centry. Být součástí tak rozsáhlého inovačního ekosystému, jako jsme v Brně a v celé České republice, je přínosem pro místní subjekty i pro nás. Rozšiřuje naše možnosti rozvoje technologií a zároveň přitahuje české a zahraniční talenty světové úrovně na lokální i globální trhy. Toto vzájemné obohacování je ostatně důvodem, proč je brněnské HTS tak klíčovým prvkem společnosti Honeywell, kde se vyvíjí vyspělé technologie zaváděné po celém světě,"vysvětluje Tomáš Szaszi, ředitel strategie a inovací pro region EMEA v brněnském centru Honeywell Technology Solutions.

Jednou z hlavních společných iniciativ HTS a JIC je FabLab, laboratoř pro digitální technologie a výrobu, kde si studenti, stejně jako start-upy a malé a střední podniky mohou vyzkoušet a naučit se používat vysoce pokročilé vybavení, jako jsou 3D skenery a tiskárny, laserová řezačka a elektrické nářadí na bázi IoT (internet věcí). Obě organizace tuto iniciativu nedávno rozšířily do podoby "FabLab Experience", laboratoř na kolečkách, která objíždí střední školy a žákům představuje pokročilé technologie. Nyní bude spolupráce HTS a JIC na projektu FabLab dále rozšířena o "FabLab University" zaměřenou na studenty vysokých škol.

"Protože společnost Honeywell spolupracuje s domácím technologickým sektorem na vývoji některých nejpokročilejších a nejvíce inovativních průmyslových řešení na světě, je rovněž nezbytné, abychom do tohoto procesu zapojili také budoucí inženýry. Zavázali jsme se tedy, že jim poskytneme nejlepší možnou základnu pro zahájení dlouhodobé a úspěšné kariéry v oblasti technologií,"vysvětluje Szaszi. "Výsledkem je, že dnes podporujeme nejenom růst místního sektoru technologií, ale také podporujeme přísun vysoce kvalitních místních technických talentů, které mu dlouhodobě pomáhají udržet růst."

V rámci JIC provozuje HTS také laboratoř External Innovation Prototyping Lab, technologický akcelerátor, který již realizoval přibližně 10 inovativních komerčních projektů pro klienty společnosti Honeywell v celém regionu EMEA. Do těchto projektů byly zapojeny místní univerzity a instituce, jakož i šest start-upů či malých a středních podniků z regionu, což zrychlilo jejich prototypové aktivity s využitím technologií, jako jsou umělá inteligence, rozšířená realita, Edge Computing a systémy IoT.

Výstupy takových iniciativ mění způsob fungování průmyslových odvětví po celém světě. Jedním z příkladů je program Connected Safety v oblasti řízení rizik a dodržování předpisů na pracovišti v reálném čase, na kterém HTS úzce spolupracovala s eMan Brno, Consilia a VUT. Projekt vyvinul nové inteligentní technologie, které usnadňují vzdálené sledování a správu bezpečnosti pracovníků v nebezpečných prostředích v reálném čase. Vedle toho Honeywell nabízí letní stáže pro studenty místních univerzit. Ty trvají tři měsíce a zaměřují se na vývoj osobních ochranných prostředků budoucnosti.

Mezi další instituce, se kterými společnost Honeywell spolupracuje, patří ČVUT Praha. Nedávno studenti FEL ČVUT společně s inženýry HTS použili jedinečnou metodu při vývoji autopilota, která umožnila jeho rychlejší certifikaci pro 60 různých typů letadel při udržení stejně přísné úrovně kvality a bezpečnosti procesu. Nová řešení pro zlepšení výkonu, bezpečnosti a udržitelnosti odvětví letecké dopravy tak mohou být na trh uváděna rychleji.

HTS Česká republika je držitelem více než 100 patentů, přičemž jen loni brněnští inženýři získali 17 z nich. V technologickém centru se pracuje také na projektech v rámci vesmírného programu EU, jako je například mise Evropské kosmické agentury Proba-3, anebo na technologiích pro nové oblasti letectví, včetně městské letecké mobility (Urban Air Mobility) a elektrických letadel. Další výzkum a vývoj v Brně zahrnuje řešení pro navigaci a pilotní kabiny, systémy řízení "fly-by-wire", komunikační datové linky a radarové systémy pro letadla.

Dalšími technologiemi vyvíjenými a testovanými v brněnském centru HTS jsou řešení pro budovy a průmyslová zařízení, osobní ochranné prostředky a moderní skladová řešení. Společnost Honeywell v současné době v celém areálu HTS v Brně, v závodě na výrobu leteckých komponentů v Olomouci a v kancelářích v Praze zaměstnává přes 2 000 odborníků a vysoce kvalifikovaných techniků.

Video v anglickém jazyce shrnující spolupráci HTS a JIC můžete zhlédnout zde.

Na následujících hypertextových odkazech najdete další informace o spolupráci HTS s VUT, ČVUT i o inovačním ekosystému HTS jako celku.


12. 5. 2021; businessworld.cz

Zveme vás na konferenci Umělá inteligence 2021

Konference se zaměří na praktický přínos technologií umělé inteligence v softwarových nástrojích pro podporu řízení a rozhodování, automatizaci provozu, v kybernetické bezpečnosti či IT.


Hlavním akcelerátorem změn v byznysu se stal COVID-19, který přinesl organizacím spoustu výzev v provozu a řízení. Ti, co už začali s digitalizací, mají jistě konkurenční výhodu. Ale nyní je třeba myslet na budoucnost - na umělou inteligenci. Společnosti, jež digitalizaci teprve plánují, mají jedinečnou možnost do ní umělou inteligenci zahrnout.


Konference Umělá inteligence 2021 ukáže praktický přínos AI, strojového učení a na nich postavené automatizace v podnikových procesech a řízení, ve finančním sektoru, stejně jako užití v žurnalistice nebo predikci chování lidí.


Akce se koná 20. května online a vstup na ni je zdarma .


Probereme na ní tato témata:


Jak nejlépe zvládnout proces zavádění umělé inteligence do firem


Jak AI přispívá k lepšímu řízení, rozvoji a retenci zaměstnanců


Automatizace podnikových procesů s využitím strojového učení


Digitální asistenti jako podpora provozní efektivity


Právní rámec pro AI a roboty v podnikovém prostředí


Automatizované generování doporučení pro manažerské rozhodování


Útoky na systémy umělé inteligence a jejich obrana


Implementace umělé inteligence v žurnalistice


Prediktivní prostoročasové modely pro sociální zdrženlivost


"A-Brain” – algoritmický mozek k zvýšení firemní efektivity ve ŠKODA AUTO


Výběr z programu:


Virtuální asistenti jsou k dispozici nonstop a dokáží odpovědět na dotaz klienta okamžitě. Jak dlouho trvá vytvořit virtuálního asistenta a jakou mají asistenti úspěšnost u zákazníků? To a mnohem více se dozvíte v prezentaci Marka Klimeše z Vocalls Inc.


Přestože si AI můžeme představit jako kouzelnou černou krabičku, do které sypeme data a dostáváme z ní rozhodnutí, samotný proces zapojení AI je mnohem komplexnější a složitější. Jan Rygl z AI Check s námi projde nejzásadnější úskalí nasazování AI do firem.


Vývoj a nasazování moderních technologií založených na umělé inteligenci v praxi naráží na limity stanovené stávající regulací. Jana Pattynová z PIERSTONE účastníkům přiblíží, na co je v praxi třeba myslet a smluvně upravit ve vztazích s dodavateli, pokud společnost implementuje nástroje založené nebo spojené s umělou inteligencí, tak, aby nedošlo k porušení či ohrožení práv jednotlivců.


Jak lze implementovat AI metody v žurnalistice pro automatizaci přípravy článku, ověřování a vyhledávání faktů, i příklady současného stavu v ČR a použití v prostředí českého jazyka uslyšíte od Luboše Král z ČVUT FEL.


Martin Rehák z Resistant AI ukáže teoretické i reálné útoky proti systémům využívajícím umělou inteligenci ve finančním sektoru. Tyto útoky představují nová a neobvyklá rizika spojená s plně automatizovanými operacemi v digitálním světě.


Tomáš Krajník z ČVUT FEL představí prediktivní prostoročasové modely pro sociální zdrženlivost systému FreMEn contra Covid, který s několikadenním předstihem předpovídá míru zaplněnosti veřejných míst.


Umělá inteligence vám pomůže uvolnit ruce pro vytváření inovací a hodnot pro firmu. Přijďte se inspirovat na naší konferenci Umělá inteligence 2021 jak na to. Registrovat se můžete zdarma na stránkách TUEASDAY.cz .


Partnerem akce, která vznikla pod záštitou ČIMIB, je společnost Vocalls Inc. Organizátory jsou časopisy CFOworld, CIO Business World, Computerworld, ChannelWorld a SecurityWorld.


Další info a registrace: Tuesday.cz


URL| https://businessworld.cz/kariera/zveme-vas-na-konferenci-umela-inteligence-2021-15504


12. 5. 2021; Metro

Češi a drony? Svět o nich už ví, že patří mezi nejšpičkovější

Bere nová technika lidem práci?

Dělníci se kdysi báli, že jim stroje seberou obživu.

Přijdou snad teď kvůli dronům o práci třeba pošťáci?


Rychle se rozvíjejícím se oborem je konstruování a výroba dronů. Stává se z toho velké a regulerní průmyslové odvětví. Už to dávno není jenom zábava pro fotografy a loc neobvyklých snímků z výšky. A není to jen záležitost zabijáckých predátorů v armádách.

Zcela samozřejmým pomocníkem jsou těžkotonážnější drony nesoucí profi kamery pro filmaře. Pomáhají zemědělcům, hasičů, dopravním policistům, mapují krajinu. V epidemii už začali zdravotníci využívat drony pro distribuci léků pacientům do odlehlých oblastí. Postupně je zavádějí také do distribuce pravidelných i nepravidelných zásilek adresátům pošt, uvažují o nich i nejrůznější spediční služby.


Nad emirátní pouští


Pozadu nejsou ani Češi. Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem. Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.


Vědci opisují od zvířat


"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.


Místo hasičů vystartuje k požáru dron


Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů. Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín.

Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.


Slušná podpora za miliony


"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího p o d h l a v i č k o u CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska.

Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


Foto: Dron jako dopravní prostředek pro léky a další zdravotnické potřeby

FEL ČVUT




11. 5. 2021; Lidové noviny

Umělá inteligence pomáhá i hackerům

Nízká "kyberhygiena", nabourání vývojářů a útoky za užití umělé inteligence – to vše patří mezi zásadní hrozby internetu. "Kdyby někdo nabořil váš profil na Facebooku a ukradl ho, může z něj vytvořit velmi personalizované útoky, které neodhalíte," říká Michal Pěchouček, přední český kybernetik, vizionář a technický ředitel softwarové společnosti Avast.




- LN Co jsme se dozvěděli o rizicích internetu během už déle než rok trvající pandemie?


Předně platí, že je více lidí v online prostředí. Promíchává se pracovní a domácí prostředí. Už se nedá říci, jestli jste v práci, nebo doma. Vidíme veliký nárůst manipulativních e-mailů a phishingových útoků, které se točí okolo velikého jevu, na nějž veřejnost myslí. Tím jevem je pandemie. V okamžiku jejího startu vznikla ohromná spousta falešných e-mailů a linků, na které lidé klikali, protože věřili, že pandemie je problém, a oni se chtějí o ní něco dozvědět, popřípadě si něco koupit. Tento fenomén změnil pozornost lidí a kvůli němu se také odehrálo daleko více útoků.


- LN V minulosti jsme zažili například kyberútoky na nemocnice. Jak ty podle vás bují?


Důvodů, proč hackeři útočí na zdravotnická zařízení, je mnoho. Nechci spekulovat, ale z logiky věcí plyne, že pokud je zařízení a jeho personál pod stresem vinou pracovního přetížení, bývá náchylnější k chybám. Zároveň platí, že když napadnete nemocnici, jako se to stalo v Benešově, a na několik dní ji vyřadíte z provozu, způsobíte chaos a podkopáte důvěru společnosti. To je modus operandi útočníků, kteří útočí na společnost a na kritickou infrastrukturu. Nebudu se vyjadřovat k tomu, odkud tyto útočníci pocházejí.


- LN Na první pohled se tedy může zdát, že útočníkům nejde o peníze, když chtějí otřást důvěrou společnosti. Co je motivuje?


To, že někdo vyvolá chaos, ještě neznamená, že to nedělá s tím, aby nechal někomu vydělat. Mohou v tom být oba motivy. Za těmito útoky ale bývají peníze. Často jde o žádosti o výkupné za odblokování dat. Hackeři ukradnou data, zašifrují je a vrátí je jen pod podmínkou zaplacení výkupného. Z veřejně dostupných informací plyne, že žádná z nemocnic v ČR po útocích neplatila výkupné. Je-li to pravda, jsem na ně hrdý. Pokud nefinancujeme útočníky, je to skvělá zpráva.


- LN Proč neplatíme?


Z části je to tím, že i nemocnice a firmy, které jim zajišťují bezpečnost datové infrastruktury, už kvalitně data zálohují. Proto nepotřebují platit výkupné. Takto se dnes bojuje s ransomwarem (vyděračský software – pozn. red.). Vzniká však nový byznys model hackerů, a sice zveřejnění privátních informací. Už to není jen o tom, že vám informace ukradnou, ale také hrozí, že je zveřejní. Tím poškodí pacienty, o něž se nemocnice starají a jejichž data spravují. V poslední době vidíme nárůst počtu takových útoků. Proto každému radím, když se ptá, co s tím dělat, aby data šifroval a šifroval. Rozšifrovat se mají jen tehdy, je-li potřeba s nimi nakládat. Když budou mít nemocnice většinu dat pacientů zašifrovanou a bezpečně uloženou, i v případě jejich ukradení je nelze jednoduše zveřejnit a pacienty poškodit.


- LN Kde jsou dle vás teď největší kyberhrozby, když se podíváte na vzorek půl miliardy uživatelů produktů společnosti Avast?


Máme k dispozici jednak vlastní data o hrozbách, ale samozřejmě sledujeme i dění v kyberbezpečnostní komunitě. V zásadě existují dvě skupiny trendů. První se týká útoků na software. Cílem druhého typu útoků bývá člověk. Avšak nedá se to od sebe zcela oddělit. Software, který používáme ve svých životech, je čím dál složitější. Je čím dál těžší udržet všechny jeho součásti bezpečné. Software malé i velké firmy bývá složený z řady komponent. Hackeři se dnes pokoušejí nabořit podpůrné systémy. To byl i případ útoku SolarWinds v USA. Hackeři se nabořili do systému TeamCity, který se používá k vývoji softwaru. Ukázalo se, že jde o efektivní způsob, jak si mohou útočníci umístit nějaká zpětná vrátka pro vniknutí do systému. Kdekoli v řetězci softwarových firem, jež vyrábějí software, pomocí něhož se vyrábí jiný software, může útočník najít či třeba i vytvořit chybu, pomocí níž pak může zaútočit. Neatakuje se tedy konečný produkt, například systém pro správu lidských zdrojů ve velké společnosti, útočí se na software firmy, která systém vyrobila a udržuje. To je obrovská změna.


- LN Jak vnímáte riziko v podobě uživatelů?


Odhaduje se, že 95 procent útoků vznikne kvůli chybě či opominutí člověka. Lidé nemají správnou "kyberhygienu". V minulosti se útoky odehrávaly pomocí nezabezpečených flash disků. Dnes si lidé nemění hesla a nevěnují jim patřičnou pozornost. Loni se někomu podařilo uhádnout heslo k účtu Donalda Trumpa na sociální síti – MAGA2020 (zkratka Trumpova volebního hesla Make America Great Again – pozn. red). To je přitom heslo, které vystřelí každý algoritmus mezi prvními deseti. Lidé zkrátka používají hloupá, lehce uhodnutelná hesla.


- LN Znamená to, že Trumpovi prolomil heslo počítač?


Lze napsat poměrně jednoduchý algoritmus, který by se podíval na obsah sdělení Donalda Trumpa a sémantickou analýzou odvodil, jaká hesla by mohl se svojí slovní zásobou použít. Bylo by s tím ale podstatně více práce než se zamyslet a tipnout, co tam asi tak mohl napsat. V praxi se setkáváme spíše s kombinací chytrých útočníků, kteří využívají umělou inteligenci. U hesel, jež mají jen šest písmen a neobsahují číslice, není kombinací mnoho. Jdou snadno prolomit. Ne každý systém se navíc zablokuje při zadání třeba pěti chybných hesel, což je jinak dobrý nástroj pro ochranu hesla.


- LN Jaký jiný špatný návyk v kyberhygieně pozorujete?


Lidé často klikají na obsah a přílohy, které by neměli otevírat. Reagují na e-maily, kde kdosi píše "jé, podívej se, jak na tom videu vypadáš". Je to opět výsledek nízké kyberhygieny. A právě na to se soustředí útočníci. Proto v Avastu vyvíjíme technologie, které jsou blízko člověka a pomáhají mu nedělat hloupé chyby. Využíváme k tomu umělou inteligenci, abychom lidi od podobných útoků odstínili. Nechceme plýtvat znalostmi a časem našich bezpečnostních analytiků, aby řešili hloupé útoky. Zaměřujeme se jen na komplikované útoky. Právě těch bude v budoucnu, možná během roku dvou, většina.


- LN Z čeho usuzujete?


Na straně útočníků se používá umělá inteligence. Vyhodnotí si třeba, co píšete, co dostáváte za maily, a vědí, na co klikáte. Je velmi nebezpečné, že umělá inteligence dokáže odhadnout vaše kroky.


- LN Jak je to možné?


I Facebook to umí. Dělá to proto, aby dokázal maximálně využít vaši pozornost a tu přetavit do příjmů z reklamy. Proto vám nabízí obsah, na který si kliknete. Úplně stejným způsobem pracuje útočník. Nabídne vám něco, na co chce, abyste klikl. Čím více soukromých dat dostane, tím snáze vytvoří například phishingový e-mail, jemuž uvěříte a kliknete na něj. Kdyby dnes někdo nabořil váš profil na Facebooku a ukradl ho, může z něj vytvořit velmi personalizované útoky, které neodhalíte. Řítíme se do nebezpečí úniku velkého množství privátních dat. Útočníci si mohou sbírat data o vás na internetu a stopovat váš internetový prohlížeč. Paradoxní je, že vlastní data lidé o své vůli rozdávají. Kvůli tomu, že existuje množství obsahu, který nás popisuje a je veřejně dostupný a strojově zpracovatelný, se stáváme zranitelnější před útoky umělé inteligence.


- LN Co s tím?


Nejjednodušší by bylo hodit telefon do sudu s vodou. Za tuto míru osvobození však budete platit tím, že ztratíte komfort a služby, které nabízí internet. Takové binární osvobození není dobré, protože za něj platíte velmi vysokou cenu. Chtěl bych, aby se člověk mohl osvobodit co nejvíce od toho, co kdo o něm sbírá za data a vytváří jeho behaviorální model, aniž by přišel o uživatelský komfort. Myslím si, že by bylo správné, aby modely, jež o nás velké společnosti sbírají a používají, vlastnili nakonec uživatelé. Aby model, který o mně Facebook vytváří, patřil mně. Jsem ochotný si za to i zaplatit. Chci mít volbu, abych mohl využívat službu na internetu a zároveň nesloužil jako produkt.


- LN Život se dnes i kvůli cílené reklamě na sociálních sítích odehrává v čím dál uzavřenějším prostředí, bublině, což mívá neblahé následky. Jak z toho ven?


Mohla by vzniknout například aplikace, kterou bych si pustil vedle Facebooku, ve které bych viděl, jak vypadají moje bubliny. Když před zapnutím zpráv zjistím, že mi chce aplikace nabídnout sport, protože jsem se minulý týden někomu chlubil, jak jsem šel ráno běhat, budu moci vliv této bubliny snížit, protože mě to už nezajímá. To by platilo i v případě, že mi bude nabízet ke koupi zbraně, protože ví, že vlastním motorku Harley Davidson. Budu mít volbu toto označit za nesmysl, protože přece neplatí, že každý, kdo vlastní tuto motorku, je zároveň milovník zbraní. Neříkám, že lze bubliny zničit, lze však dát lidem nástroje, aby je mohli ovlivňovat. To dnes není. Člověk by tím žil na internetu šťastněji.


- LN Kritizujete slabou regulaci využití umělé inteligence. Proč?


K regulaci řeknu tři poznámky. Za prvé, jsem rád, že EU reguluje osobní data v rámci GDPR a zakazuje rozpoznávání obličejů na veřejných prostranství, čímž chrání soukromí Evropanů. Za druhé, nesouhlasím s ničím, co by vedlo k technologické suverenitě Evropy. To by znamenalo znemožnění používat nejlepší nástroje umělé inteligence, jež vzniknou v USA, a ne v Evropě. Když evropský byznys nebude moci využívat nejlepší nástroje umělé inteligence, které vzniknou v Kalifornii, bude tím pádem méně svobodný. Byl by také ekonomicky znevýhodněn. Liberální prostředí, jež dává svobodu kreativitě inženýrů a vědců, podporuje inovace. Nesouhlasím proto s kroky, které by měly vést k tzv. technologické suverenitě EU. Takové kroky nás povedou k nesvobodě a chudobě. A za třetí, myslím si, že regulátorovi chybí kontakt s odbornou a vědeckou komunitou, jež se zabývá tím, aby porozuměla budoucnosti. Vzhledem k tomu, že v oboru umělé inteligence pracuje mnoho lidí, by bylo dobré, kdyby s akademickou obcí navázal těsnější vazbu.


- LN Lze se podle vás ještě vrátit do doby, kdy byl internet především branou k poznání a novým obchodním příležitostem?


Když se takto zeptáte, musím odpovědět, že to nejde. Zároveň se však situace může zlepšit, když se inspirujeme z doby počátku internetu. Ten byl ve vysoké míře decentralizovaný. Avšak kvůli tomu, že dnes existuje jen několik obřích korporací, je vlastně internet velmi centralizovaný. Centralizace navíc neustále roste. Velmi mi imponuje britský informatik sir Tim Berners-Lee, který v roce 1990 založil první webový server. Nyní rozvíjí projekt Solid (zkratka ze slov Social Linked Data – pozn. red.), který se zabývá právě decentralizací webu. Staví na uživatelské identitě a na tom, jak se může člověk na internetu prokazovat. Dnes se lidé prokazují přes login do velkých služeb jako Facebook, Apple či Google. V Česku nedávno vznikla BankID. Existuje několik velkých centralizátorů, kteří chtějí sjednotit identity. Vedle toho jsou však projekty decentralizované identity. Lidé jsou v nich schopní si spolehlivě prokazovat identitu navzájem, aniž by k tomu potřebovali centrální entitu.


- LN Můžete uvést příklad?


Lze to ukázat na případu prokázání svého vzdělání. Dnes se to prokazuje tak, že ho máte uvedené na sociální síti LinkedIn. Když chceme nastoupit do zaměstnání, musíte mít fotokopii diplomu. To ale připomíná 19. století. Chtěl bych, aby bylo možné kliknout na univerzitu a ta by dokázala potvrdit, že jsem tam vystudoval. Jde o vztah mezi mnou a univerzitou. K tomu nepotřebuji BankID ani login do Googlu. Takto jde decentralizovat svět potvrzování. Projekt Solid sira Tima Bernerse-Lee nás tímto způsobem vrací ke kořenům internetu.


Michal Pěchouček (48)


- Jako profesor působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde vedl katedru počítačů. * Šéfoval vědeckým projektům, které ?nancoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). * Už v roce 2001 vybudoval Centrum umělé inteligence.


- Je spoluzakladatelem úspěšného startupu Cognitive Security, který následně koupila firma Cisco Systems. * Od roku 2019 je technickým ředitelem společnosti Avast. * V roce 2015 byl zařazen na seznam výjimečných inovátorů New Europe 100.


U hesel, která mají jen šest písmen a neobsahují žádné číslice, není kombinací mnoho. Jdou snadno prolomit.


Foto: Nejjednodušší by bylo hodit telefon do sudu s vodou, říká Michal Pěchouček v rozhovoru o kyberhrozbách na internetu

FOTO MAFRA – MICHAL RŮŽIČKA




11. 5. 2021; Lidové noviny

Roje dronů napodobují ptačí hejna

PRAHA/ABÚ ZABÍ Robotici z ČVUT testovali v Arabské poušti roje autonomních dronů. Inspirovali se živou přírodou. "Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi," uvedl Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů na FEL. "Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboti si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně."




11. 5. 2021; Ceskapozice.cz

Šance přijetí na univerzity jsou velké. Neplatí to však pro všechny

Kvůli mimořádné koronavirové situaci některé fakulty přijímací zkoušky, nebo jejich části, promíjejí, jiné na obsahu přijímaček nic nemění. Podrobnější informace lze dohledat na webových stránkách fakult, které jsou průběžně aktualizované, nebo ověřit na studijních odděleních vysokých škol. Tyto zdroje se vyplatí sledovat průběžně.

Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu. S ohledem na epidemiologickou situaci to ale není jednoduché. Někde už se rozhodli pro online formu, například na Masarykově univerzitě v Brně, jinde dávají přednost osobní účasti studentů. Na obě varianty je připravena například Univerzita Karlova, Mendelova univerzita, Univerzita Hradec Králové nebo Univerzita Palackého v Olomouci.


"Obecně lze říci, že všechny přijímací zkoušky, které chystáme prezenčně, jsou plánované se všemi náležitými protiepidemickými opatřeními. Ty přijímací zkoušky, které budou realizovány zcela či částečně distančně jsou připravovány na příslušných platformách tak, aby uchazeči měli možnost si práci v systému včas před vlastními testy zkusit," řekla studijní záležitosti UK Milena Králíčková.Prodloužené období přijímacího řízení


Kvůli mimořádné situaci některé fakulty přijímací zkoušky, nebo jejich části, promíjejí (například Fakulta stavební ČVUT v Praze či Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB Technické univerzity Ostrava), jiné na obsahu přijímaček nic nemění. Podrobnější informace lze dohledat na webových stránkách fakult, které jsou průběžně aktualizované, nebo ověřit na studijních odděleních vysokých škol.


Tyto zdroje se vyplatí sledovat průběžně, protože fakulta či vysoká škola může s ohledem na aktuální pandemickou situaci upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu až 15 dní před konáním přijímacího řízení. Kvůli ztíženým podmínkám výuky se letos také změnily maturity, kdy se z povinné ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka stala zkouška dobrovolná, a vysoké školy to musejí akceptovat. Nemají tedy právo po uchazečích tyto zkoušky vyžadovat, ale její případné složení mohou v rámci přijímacího řízení bonifikovat.Vzhledem k posunu termínů maturit může také nastat kolize s datem konání přijímacích zkoušek, proto některé fakulty prodloužily období přijímacího řízení. Studenti také mají právo požádat o možnost vykonat zkoušku v náhradním termínu a maturanti z roku 2021 mohou vysoké škole doložit doklad o předchozím dosaženém vzdělání později.


Vzhledem k posunu termínů maturit může také nastat kolize s datem konání přijímacích zkoušek, proto některé fakulty prodloužily období přijímacího řízení. Studenti také mají právo požádat o možnost vykonat zkoušku v náhradním termínu a maturanti z roku 2021 mohou vysoké škole doložit doklad o předchozím dosaženém vzdělání později. Většina veřejných vysokých škol přijímá studenty (minimálně na některé své obory) na základě výsledků Scio testů.


Jde o takzvané Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které nahrazují nebo doplňují přijímačky na řadě vysokých škol v České republice i na Slovensku. Probíhají šestkrát ročně v mnoha městech a studenti se na ně hlásí sami nezávisle na přihlášce na vysokou školu. Výhodou je, že tyto testy mohou uchazeči psát v několika termínech, a pokud se jim zkouška nepovede, třeba vinou nervozity, je možné ji zopakovat. Pro přijetí se započítá nejlepší výsledek.


S ním se pak mohou hlásit (a případně být přijati) i na několik fakult. Pokud některá škola požaduje zkoušky z více předmětů (například matematika, biologie, chemie či cizí jazyk), může se jich student zúčastnit v různých termínech a počítá se mu nejlepší kombinace. Místa konání testů, jejich termíny a další informace jsou k dispozici na webu www.scio.cz.


Vzhledem k epidemii koronaviru muselo Scio už loni organizovat některé zkoušky online a letos se situace opakuje.Online kurzy nebo e-learning


Na studenty čeká ještě jeden termín – 22. května. Mohou se na něj hlásit v prezenční i online podobě, ale v jaké formě testy nakonec proběhnou, rozhodne Scio podle aktuálních omezení. Registrační poplatek za online formu je vyšší, 810 korun za základní variantu zkoušky na dálku oproti 530 korunám za zkoušku prezenční. Vyšší cena souvisí zejména s licenčními poplatky za online prostředí pro testování a aplikací pro vzdálený dohled.


Zatímco původně řada studentů navštěvovala prezenční přípravné kurzy, kvůli koronaviru se teď musí připravovat doma. Některé z těchto kurzů (například od Scia či Tutoru) ale přešla do online modu. Studenti se mohou učit v rámci e-learningu nebo online kurzů, které nabízejí řešení četných úloh i s vysvětleními, ale i se účastnit živých přenosů s lektorem, kde interaktivně kladou dotazy a mají přístup ke studijním materiálům. Na www.scio.cz jsou zdarma k dispozici také ukázky starších testů používaných v rámci NSZ.Zatímco původně řada studentů navštěvovala prezenční přípravné kurzy, kvůli koronaviru se teď musí připravovat doma. Některé z těchto kurzů (například od Scia či Tutoru) ale přešla do online modu. Studenti se mohou učit v rámci e-learningu nebo online kurzů, které nabízejí řešení četných úloh i s vysvětleními, ale i se účastnit živých přenosů s lektorem, kde interaktivně kladou dotazy a mají přístup ke studijním materiálům.


Vyplatí se také zakoupit si některou z tištěných učebnic obsahujících teorii i ukázkové testy z minulých let. Studenti v nich najdou doporučené postupy, díky kterým dokážou úlohy řešit efektivněji i zrychlí svou orientaci v testu tím, že se seznámí s jeho formou. To jim při ostrých zkouškách pomůže lépe vyhodnotit, kolik času věnovat úlohám. Jedním z nejčastěji používaných testů je Scio test Obecných studijních předpokladů (OSP) či test Základů společenských věd (ZSV).


Ten první testuje základní dovednosti a schopnosti pro úspěšné studium a důležitou roli v něm hraje i omezený čas na řešení. Test ZSV vychází z rozsahu vyučovaného na gymnáziích a obsahuje tři části: Společnost a jedinec, Stát a právo a Hospodářství a svět. Cvičebnice OSP nabízí rozbory řešení všech úloh a kompletní test z Národních srovnávacích zkoušek i s percentilem (šancemi na přijetí v porovnání s ostatními).


Ve cvičebnici ZSV je teoretická výkladová část, více než 400 řešených úloh a ukázkový test. Pro lékařské fakulty Scio přijímací testy nechystá. U zkoušek musejí studenti prokázat detailní znalost středoškolské biologie, chemie a fyziky, z nichž píší specifické testy. Některé fakulty navíc vyžadují například test studijních předpokladů nebo ústní pohovor. Budoucí lékaři by v rámci přípravy měli číst odbornou literaturu, nahlédnout do publikací s modelovými otázkami k přijímacím zkouškám a zaměřit se na přírodovědné předměty.Početně slabý ročník


Šance přijetí na vysokou školu jsou v Česku celkem vysoké – loni i předloni se úspěšnost uchazečů pohybovala okolo 84 procent. Maturantů (těch, kteří se na vysokou hlásí nejčastěji) je už několik let poměrně málo a populační křivka se zatím neodrazila ode dna. Prognózy demografů ukazují, že začne růst až v roce 2022, proto se i letos k přijímacím zkouškám chystá početně slabý ročník a nabídka vzdělávacích míst prakticky neklesá.


Studenti budou moci opět vybírat z 26 veřejných vysokých škol, více než 30 soukromých, dvou státních škol a několika zahraničních. Největší boj bývá tradičně o lékařské fakulty Univerzity Karlovy, brněnské Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci (loni přijímali jen mezi 14 až 45 procenty zájemců). I když v roce 2020 zájem o lékařské a zdravotnické obory oproti roku 2019 poklesl o sedm procent, v absolutních číslech je stále obrovský.Maturantů je už několik let poměrně málo a populační křivka se zatím neodrazila ode dna. Prognózy demografů ukazují, že začne růst až v roce 2022, proto se i letos k přijímacím zkouškám chystá početně slabý ročník a nabídka vzdělávacích míst prakticky neklesá.Studenti budou moci opět vybírat z 26 veřejných vysokých škol, více než 30 soukromých, dvou státních škol a několika zahraničních.


Velký nápor uchazečů bývá také na právnické fakulty v Praze, Brně a Olomouci, na některé obory filozofických fakult (například psychologii) a na umělecké školy (pražská AMU, AVU, UMPRUM), kde se zpravidla skládají talentové zkoušky a procento úspěšnosti se pohybuje mezi 16 a 19 procenty. V případě volby těchto výtvarně zamřených škol je proto třeba podat pro jistotu přihlášku i na některou méně žádanou školu, kde jsou šance na přijetí několikanásobně vyšší.


Velkou naději na přijetí mají studenti na fakultách zemědělských, lesnických, teologických nebo přírodovědeckých. Poměrně dostupnou volbou bývají i technické univerzity (ČVUT v Praze, Technická univerzita v Liberci či VUT v Brně), ale na technikách zájem o studium loni mírně vzrostl. Podle Jana Šimrala, mediálního zástupce společnosti Tutor zaměřující se na vzdělávací expertízu, se zvyšuje zájem zejména o obory, jako je informatika či strojírenství.


Celkově se podíl přihlášek na technické obory v roce 2020 zvýšil o devět procent. Roli v tom může hrát nejen zrušení přijímaček na některých školách a fakultách či zmírnění podmínek pro přijetí kvůli epidemii covidu-19, ale i fakt, že pandemie přinesla větší důraz na používání informačních technologií. Co se týká ekonomie, ta se až do roku 2013 těšila poměrně vysokému zájmu českých studentů. Nyní se však řadí k méně vyhledávaným oborům a šance na přijetí stoupá.Záloha méně exponované vzdělávací instituce


V uplynulých letech překročila úspěšnost uchazečů o studium na Vysoké škole ekonomické v Praze vždy 50 procent, loni dokonce přijali 64 procent zájemců (na nejžádanější podniko-hospodářskou fakultu byla úspěšnost jen 37 procent). Dostat se na vysokou školu by sice letos neměl být takový problém, ale zvolíte-li žádaný obor či fakultu, přijetí nemáte zaručené. Pro tyto případy se vyplatí mít v záloze další, méně exponovanou vzdělávací instituci.


A pokud obdržíte rozhodnutí o nepřijetí, ani tehdy není vše ztraceno. Nejpozději do 30 dnů od doručení záporného vyrozumění je možné podat odvolání (zmeškání této časové lhůty je prominuto jen ze závažných důvodů). Nejprve byste však měli využít možnosti nahlédnout do vlastních testů a zjistit, zda máte dostatečný počet bodů pro přijetí. Odvolání má totiž smysl podávat, jen pokud jste sice takzvaně pod čarou, ale zkoušky jste udělali. Ocitnete-li se těsně pod hranicí přijatých, tím lépe.Dostat se na vysokou školu by sice letos neměl být takový problém, ale zvolíte-li žádaný obor či fakultu, přijetí nemáte zaručené. Pro tyto případy se vyplatí mít v záloze další, méně exponovanou vzdělávací instituci.A pokud obdržíte rozhodnutí o nepřijetí, ani tehdy není vše ztraceno. Nejpozději do 30 dnů od doručení záporného vyrozumění je možné podat odvolání.


Je také dobré, je-li žádost konkrétně podložena, například chybou či nejednoznačností v zadání nebo ve vyhodnocení testů. V opačných případech je šance na přijetí poměrně nízká. Odvolání musí mít všechny náležitosti – jméno, datum přijímacího řízení nebo jednací číslo, obor a odůvodnění. Pozor, některé školy mají vlastní formuláře žádostí, například Masarykova univerzita nebo Ostravská univerzita. Jestliže děkan, který vaše odvolání posuzuje, své stanovisko nezmění a trvá na nepřijetí, předá žádost rektorovi.


Ten pak může jeho rozhodnutí změnit, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy vysoké školy. Jinak žádost zamítne a potvrdí původní rozhodnutí o nepřijetí. Někdy se stává, že ve snaze využít všechny možnosti vyjmenuje nepřijatý student v odvolání i důvody, které mu sice mohou připadat adekvátní, ale v přijetí na školu mu nepomohou.


Nejčastěji to bývá velký zájem o studium, rodinná tradice, výborné výsledky v předchozím studiu, praxe v oboru, jazykové a jiné zkoušky či absolvování přípravných kurzů. To vše na rozhodnutí o přijetí nemá vliv, stejně jako popis subjektivních pocitů z organizace a průběhu přijímacího řízení, pozdní příchod na zkoušku (byť i dobře zdůvodněný), momentální zdravotní indispozice či těžká sociální situace.Druhá a další kola


Ani v případě, že vás škola nepřijme na odvolání, není třeba věšet hlavu. Řada veřejných vysokých škol pořádá i druhá a další kola přijímacích zkoušek. Soukromé vysoké školy pak obvykle nabírají uchazeče až do konce září (jejich seznam naleznete například na www.vysokeskoly.com nebo www.adresarskol.cz). Zkusit můžete také vyšší odborné školy. Většina z nich přijímá přihlášky do konce května a vypisuje i další kola přijímacího řízení.Řada veřejných vysokých škol pořádá i druhá a další kola přijímacích zkoušek. Soukromé vysoké školy pak obvykle nabírají uchazeče až do konce září. Zkusit můžete také vyšší odborné školy. Většina z nich přijímá přihlášky do konce května a vypisuje i další kola přijímacího řízení.


Na tomto typu školy u denního studia (případně i u dalších forem, pokud nejste výdělečně činní nebo nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti) vám zůstane status studenta, i když nestudujete přímo na vysoké škole. Dle analýzy Českého statistického ústavu, jež mapovala poměr mužů a žen ve vysokoškolských oborech, převládají na fakultách informatiky, techniky, výroby či stavebnictví muži. V kategorii služeb je to téměř vyrovnané, ale obory bezpečnostní služby či přepravní služby a spoje studuje více mužů než žen.


Vzdělávání a výchova je u nás doménou žen. V roce 2018 se učitelkou nebo učitelem chtělo stát necelých 31 tisíc studentů, z nichž mužů bylo jen 18,5 procenta. I společenské vědy, žurnalistiku a informatiku studuje více žen než mužů – z celkem 28,9 tisíc studentů tvoří zhruba 63 procent. Techniku, výrobu či stavebnictví v roce 2018 studovalo 45,6 tisíc osob a jen necelých 33 procent z nich byly ženy. Podíl studentek, které si vybírají technické obory, se v uplynulých letech příliš neměnil – okolo devíti procent všech studujících žen.Nadpoloviční většina žen


V roce 2018 studovalo na vysokých školách 162 tisíc žen, které dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu studentů (56 procent) i absolventů (60 procent) vysokých škol. Co se ale týká doktorského titulu, o ten se snaží častěji muži než ženy, i když rozdíly v jejich počtech nejsou velké (před třemi lety jej získalo 56 procent mužů a 44 procent žen). Ačkoli celkový počet vysokoškolských studentů v ČR v posledních letech klesá, studujících cizinců každým rokem přibývá.V roce 2018 studovalo na vysokých školách 162 tisíc žen, které dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu studentů (56 procent) i absolventů (60 procent) vysokých škol. Co se ale týká doktorského titulu, o ten se snaží častěji muži než ženy, i když rozdíly v jejich počtech nejsou velké.


V roce 2018 jich na českých veřejných a soukromých vysokých školách studovalo skoro 45 tisíc. Jejich podíl na celkovém počtu studentů tvořil 15,5 procent. Každý šestý student vysokých škol je tedy cizinec. Stejně jako čeští studenti navštěvují i ti zahraniční nejvíce školy zaměřené na obchod, administrativu a právo – studuje je 20,4 procenta všech cizinců. Z této skupiny si nejčastěji volí obor management a správa.


Další přitažlivou oblastí je pro ně medicína, v roce 2018 si ji vybralo přibližně 18 procent cizinců. Okolo 14 procent studentů ze zahraničí zvolilo techniku či stavebnictví, 10,7 procenta společenské vědy a zhruba devět procent umění či humanitní vědy. Nejmenší zájem pak projevovali o obory z oblasti vzdělávání a výchovy. Ty zaujaly jen 766 cizinců.


Fakulty veřejných vysokých škol přijímající alespoň na jeden program či obor bez přijímaček


ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE (Fakulta lesnická a dřevařská, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Fakulta životního prostředí)ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE (Fakulta dopravní: uchazeči o studium v Děčíně, uchazeči, kteří konali státní maturitu – mimo program PP, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská: pouze Děčín, Fakulta stavební – prominutí zkoušky z matematiky všem uchazečům)JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH (Pedagogická fakulta, Přírodovědecká fakulta: podmínka absolvování příslušných předmětů na SŠ, Ekonomická fakulta, Fakulta rybářství a ochrany vod, Zemědělská fakulta, Teologická fakulta: program filozofie, teologie, Filozofická fakulta: splnění studijních průměrů)MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ (Fakulty Agronomická, Lesnická a dřevařská, Zahradnická)OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ (Filozofická fakulta, Přírodovědecká fakulta)SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Matematický ústav v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, Fyzikální ústav v Opavě)TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI (Ekonomická fakulta, Fakulta strojní, Fakulta textilní, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Fakulta zdravotnických studií)UNIVERZITA PARDUBICE (Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta chemicko-technologická, Fakulta filozofická)UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ (Pedagogická fakulta: základy techniky se zaměřením na vzdělávání, Přírodovědecká fakulta: matematika/fyzika/informatika se zaměřením na vzdělávání, FTMVT)UNIVERZITA KARLOVA (Přírodovědecká fakulta: programy geologie a geotechnologie, Husitská teologická fakulta: programy FKŽKT, HT, J, NZSVZV, SCHP)UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI (Přírodovědecká fakulta: vybrané obory, nepřekročí-li počet uchazečů kapacitní možnosti oboru)UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ (Fakulta aplikované informatiky, Fakulta humanitních studií: učitelství pro 1. stupeň ZŠ, Fakulta logistiky a krizového řízení, Fakulta technologická, Fakulta managementu a ekonomiky)UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM (Fakulta strojního inženýrství, Fakulta životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta zdravotnických studií, Filozofická fakulta, Fakulta sociálně ekonomická)VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA (Hornicko-geologická fakulta, Fakulta materiálově-technologická, Fakulta stavební, Fakulta strojní, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a informatiky)VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE všechny fakultyVYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVAVYSOKÁ ŠKOLA TECHNICKÁ A EKONOMICKÁ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCHVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ (Fakulta chemická)ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI (Fakulta elektrotechnická, Fakulta aplikovaných věd – splnění studijních průměrů, Fakulta strojní, Fakulta ekonomická)


Foto:

Studentičekají na zahájení písemných maturitních zkoušek.

ČTK


URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/sance-prijeti-na-univerzity-jsou-velke-neplati-to-vsak-pro-vsechny.A210505_213509_pozice-tema_lube




11. 5. 2021; 21stoleti.cz

Hasiči budou mít nové pomocníky

V posledních letech se na první příčky popularity na poli technologie dostaly drony. Tyto bezpilotní vrtulníky či letadla, fungující na…


V budoucnu by tato zařízení vybavená kamerou s neuronovou sítí nově mohla být nápomocná při vyhledávání a záchraně osob, dokonce se uvažuje i o tom, že by drony hasily požáry pomocí hasících kapslí. Na vývoji roje nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér pracují vědci z ČVUT.

Odborníci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL) uvedli, že při práci na dronech se nechali inspirovat komunikací hejn ptáků či velryb.

" Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi.

Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," popsal Martin Saska , jenž vede skupinu MRS.

Ačkoli se výzkumu dronů věnují vědci již delší dobu, tento projekt je zatím ve fázi základního výzkumu, kdy je potřeba ověřit principy technologie. Drony byly začátkem května 2021 testovány v poušti ve Spojených arabských emirátech.

Pozornost byla kladena na možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách – především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

V posledních letech se na první příčky popularity na poli technologie dostaly...

Využívání energie z jádra se stalo přirozenou součástí energetického...

Byť je virtuální svět od toho reálného v mnohém odlišný, leccos však oba mají...

Nepříznivé klimatické podmínky, které v uplynulých týdnech potrápily...

Označíme-li nějakého člověka za vepře či prase, tak se od něj poděkování...

Vysoce inteligentní stvoření, která rozumí lidské řeči. Ve volné přírodě se...

Lidem v obleženém Leningradu docházejí síly a po tisícím umírají hlady....

Astma – chronické zánětlivé onemocnění plic známé u dětí i...

Mít na stole v tropických vedrech v přehřáté místnosti větrák je mnohdy...

Truchlící žena s mrtvým dítětem v náručí, kůň v agónii, mrtvý voják z...


Úvodní foto: Free-Photos / pixabay


11. 5. 2021; tojesenzace.cz

Drony inspirované přírodou: Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT napodobují let hejna ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje

autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.

Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.

Zdroj: ČVUT, foto: archiv Multi-Robot Systems (MRS)


11. 5. 2021; CT24.c

Hejna robotů by mohla hasit požáry. Technologii inspirovanou ptáky ukázalo ČVUT

S vyhledáváním a záchranou osob by v budoucnu mohly pomoci drony, které vyvíjí tým z ČVUT. Roj nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér vědci minulý týden testovali v poušti ve Spojených arabských emirátech. Při práci na dronech se inspirovali komunikací hejn ptáků či velryb. Experti zvažují, že by se tyto drony mohly zapojit i do hašení požárů.


Na dronech pracují vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL). Zadáním testování bylo, aby stabilizovaný roj robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí proletěl nad nehostinným terénem – připraven vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.


"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboti si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," popsal Martin Saska, který vede skupinu MRS.


Skupina se tématu rojování a stabilizace nízkoletících robotů věnuje dlouhodobě. Podle vědců je nicméně projekt zatím ve fázi základního výzkumu – vědci ověřují principy technologie. Podle Sasky by k rozšíření a následné aplikaci pomohlo přistoupení dalších firemních partnerů. Zatím na projektu tým spolupracoval s Technologickým inovačním institutem v Abú Zabí.


Tým ve Spojených arabských emirátech zkoumal také možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách – především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.


Výstupem jednoho ze scénářů, který skupina řeší, by mohl být dron schopný vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci si už vyzkoušeli tyto postupy v mezinárodní soutěži autonomních dronů právě v Abú Zabí.


Tým z ČVUT loni v únoru v tomto klání vybojoval zlatou medaili a také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Další možné využití dronů by spočívalo v tom, že by vyhledávaly přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách. I s tímto typem pohybu dronu má podle Sasky tým soutěžní zkušenosti.


URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3310091-hejna-robotu-mohla-hasit-pozary-technologii-inspirovanou-ptaky-ukazalo-cvut




11. 5. 2021; tzb-info.cz

Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch je spolehlivým zdrojem vytápění pro nízkoenergetické domy

Nízká tepelná ztráta rodinných domů umožňuje komfortní teplovzdušné vytápění tepelnými čerpadly vzduch-vzduch. Autoři uvádí příklad podmínek pro získání dotace z programu Nová zelená úsporám. Reálné je i dosažení nejvyšší kategorie dotačního titulu NZÚ v kategorii novostaveb.

Úvod


Případová studie ukazuje možnosti vytápění rodinného domu tepelným čerpadlem vzduch-vzduch (dále jen TČ). Porovnává různé konstrukční možnosti rodinného domu se zřetelem na splnění požadavků programu NZÚ (Nová zelená úsporám) a zároveň porovnává provozní náklady na vytápění TČ a zemním plynem (dále jen ZP).


Cílem je poukázat na skutečnost, že TČ vzduch-vzduch mají potenciál být, za určitých podmínek, plnohodnotným zdrojem vytápění, a dokonce i přípravy TV. Tato TČ jsou v nejjednodušší formě prosté klimatizace. Řada architektů pasivních domů je zcela intuitivně začala již v minulosti používat pro vytápění domů navržených v pasivním standardu. Je to ostatně logické u domů, jejichž tepelná ztráta je 2 nebo 3 kW.


Samotné TČ vzduch-vzduch je vhodné doplnit zařízením na přípravu TV. Na trhu se před několika lety objevila nová zařízení, která integrují TČ a zásobník na vodu. Tato zařízení buď využívají venkovní vzduch jako běžná TČ, nebo je lze umístit do místností, ve kterých chceme primárně udržovat nižší teplotu nebo které mají jistý potenciál přebytečného tepla. Typicky se může jednat o sklepy nebo technické místnosti, kde mohou být umístěny třeba pračky, sušičky, lednice apod. V těchto místnostech, které se primárně vytápí přebytečným teplem, nižší teplota na vytápění nevadí. Tato zařízení navíc chlazený vzduch odvlhčují, což může být v řadě případů výhodou. Může se jednat třeba o sušárnu prádla nebo právě již zmiňovaný sklep.


Některé modely TČ v provedení multisplit umožňují jednu pozici využít pro přípravu TV. Pokročilejší zařízení umožňují přípravu TV odpadním teplem v módu chlazení.


Ačkoliv se TČ vzduch-vzduch jeví jako velmi užitečná zařízení, dosud nemají mezi všemi tepelnými čerpadly stejný status jako například TČ voda-voda nebo TČ vzduch-voda. Zejména pro jejich použití při návrhu budov. Přitom mohou díky svým vysokým sezónním faktorům emisně konkurovat zemnímu plynu, dokonce i při současném energetickém mixu, jak ukazuje Tabulka 5. Vyšší sezónní topný faktor těchto TČ pomáhá snáze splnit legislativní požadavky standardu nZEB z hlediska potřeby primární neobnovitelné energie.


V kombinaci s odběrem certifikované zelené elektřiny by zásadně konkurovaly i přímému využití biomasy. Proto jsou tato TČ jednoznačným adeptem pro snižování emisní zátěže z vytápění. A to znamená, že pomáhají splnit požadavky Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Jak dalece to umí, je uvedeno v provedené studii.


Předpoklady: Typový rodinný dům Star 123


Studie byla provedena na typovém dvoupodlažním rodinném domě zastřešeném sedlovou střechou, který má obdélníkový půdorys se zastavěnou plochou 77,38 m2, celkovou užitnou plochu 134,26 m2 a obestavěný prostorem 431,42 m3.


Obálka budovy je zateplená tepelně-izolačními otvorovými výplněmi. U francouzského okna obývacího pokoje je zastřešená terasa. Předpokládá se, že přirážka na vliv tepelných vazeb má maximální hodnotu 0,02, čemuž odpovídá i požadavek pro novostavby dle vyhlášky č. 264/2020 Sb.


Orientace objektu se uvažuje se štíty umístěnými v severojižním směru. Průčelí se uvažuje s orientací na východ a na západ. Hlavní vstup je orientován na sever. Předpokládané umístění řešeného objektu je v městské zástavbě s podobně tvarově řešenými objekty.


Předpokládaná délka rozvodů pro teplou vodu (TV) je 15 m bez cirkulace. Předpokládaný objem zásobníku TV je 260 l. Průvzdušnost obálky budovy (blowerdoor test) se uvažuje na maximální úrovni s hodnotou 0,6 h-1.


Objekt je vytápěn na 20 °C. Jedná se o teplovzdušné vytápění s průměrnou teplotou přiváděného vzduchu 40 °C. Účinnost distribuce tepla se uvažuje na úrovni 91 % (průtok vzduchu 150 m3/h) a účinnost sdílení tepla pracuje s hodnotou 92 % (systém s centrální regulací podle referenční místnosti s vyústkou u vnější stěny). Účinnost rekuperace je 80 %. Vzduchotechnická jednotka (VZT) má elektrický dohřev.


Osvětlení se uvažuje pro novostavbu rodinného domu standardní. Systémy TZB jsou řešeny v uvažovaných variantách.


Řešené varianty


Varianty stavební: Obalové konstrukce jsou navrženy na


V1: doporučené hodnoty součinitele prostu prostupu tepla Urec,20 (W/m2.K)

V2: tzv. horší hodnoty součinitele prostu prostupu tepla Upas,20 (W/m2.K) pro pasivní budovy

V3: tzv. lepší hodnoty součinitele prostu prostupu tepla Upas,20 (W/m2.K) pro pasivní budovy


Varianty technických zařízení budov (TZB):


Va: vytápění TČ vzduch-vzduch, příprava TV elektrickým zásobníkem, přirozené větrání

Vb: vytápění TČ vzduch-vzduch, příprava TV elektrickým zásobníkem, systém VZT s rekuperací

Vc: vytápění TČ vzduch-vzduch, příprava TV TČ vzduch-voda, přirozené větrání

Vd: vytápění TČ vzduch-vzduch, příprava TV TČ vzduch-voda, systém VZT s rekuperací

Ve: vytápění TČ vzduch-voda, příprava TV TČ vzduch-voda, systém VZT s rekuperací


Shrnutí výsledků pro funkční varianty V1 + Vd, V2 + Vd, V3 + Vd a V2 + Ve


Pro variantu V1 + Vd bez uvedených navrhovaných zlepšení nejsou splněny podmínky dotace NZÚ. Objekt vychází ve třídě B energetické náročnosti.


Pro variantu V2 + Vd jsou splněny podmínky pro dosažení dotace NZÚ podoblast B.0. Objekt vychází ve třídě B energetické náročnosti.


Pro variantu V3 + Vd jsou splněny podmínky pro dosažení dotace NZÚ podoblast B.0. Objekt vychází ve třídě A energetické náročnosti.


Dosažení vyšší kategorie, podoblasti B.1, je možné při uvažování účinnosti rekuperace VZT jednotky na úrovni min. 87 %. Po této úpravě vychází měrná potřeba tepla na vytápění EA 20 kWh/m2.r a měrná neobnovitelná primární energie EpN,A 54 kWh/m2.r.


Dosažení nejvyšší kategorie, podoblasti B.2, je možné po zlepšení parametru měrné potřeby tepla na vytápění EA s uvažováním přirážky na tepelné vazby s hodnotou 0 (nutné posouzení detailů). Možné je přidat také další systém OZE (například FVE, FTE) případně krb nebo sprchový výměník.


Pro variantu V2 + Ve (TČ vzduch-voda) jsou splněny podmínky pro dosažení dotace NZÚ podoblast B.0. Objekt vychází ve třídě B energetické náročnosti.


Z hlediska emisí CO2 vychází lépe varianty s použitím TČ vzduch–vzduch se zateplením alespoň na doporučenou hodnotu U jednotlivých konstrukcí. Měrné emise CO2 v tomto případě vychází 21–26 kg/m2.rok. Při použití TČ vzduch-voda na vytápění a přípravu TV vychází hodnota 27 kg/m2.rok.


Závěry


Případová studie ukazuje, že TČ vzduch-vzduch v kombinaci s TČ vzduch-voda pro přípravu TV jsou vhodným způsobem řešení vytápění a přípravy TV v úsporných domech. TČ obecně pomáhají novostavbám i rekonstrukcím splnit aktuální požadavky na energetickou náročnost budov.


Je možné dosáhnout i na dotační tituly NZÚ minimálně na úrovni B.0 a třídy B energetické náročnosti. Podmínkou je provedení stavebních konstrukcí alespoň na úrovni tzv. horší hodnoty součinitele prostupu tepla Upas,20 (W/m2.K) pro pasivní budovy a využití systému VZT se systémem ZZT.


Dosažení vyšší kategorie dotačního titulu NZÚ


Dosažení vyšší kategorie dotačního titulu NZÚ, podoblasti B.1, je možné za dvou předpokladů. Podmínkou je provedení stavebních konstrukcí alespoň na úrovni tzv. lepší hodnoty součinitele prostu prostupu tepla Upas,20 (W/m2.K) pro pasivní budovy a využití systému VZT se systémem ZZT s minimální účinností na úrovni 87 %.


Dosažení nejvyšší kategorie dotačního titulu NZÚ


Dosažení nejvyšší kategorie dotačního titulu NZÚ, podoblasti B.2, je možné po zlepšení parametru měrné potřeby tepla na vytápění EA s uvažováním přirážky na tepelné vazby s hodnotou 0, které implikuje posouzení detailů. Zároveň je možné přidat další systémy OZE, které zlepší parametry pro neobnovitelné energie.


Z hlediska emisí CO2 vychází varianty s použitím TČ lépe než ZP. Varianta s vytápěním pomocí TČ vzduch-vzduch a s TČ vzduch-voda pro přípravu TV vychází dokonce lépe než TČ vzduch-voda na vytápění a přípravu TV. Důvodem je vyšší topný faktor.


Literatura


Ing. HABEL Tomáš, Environment Readiness Officer (2020) Podklady Daikin. M: +420 778 783 028 / E: habel.t@daikin.cz / W: www.daikin.cz. Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic spol. s r.o.

MACHÁČEK Vladimír, Residential Sales Supervisor (2020) Podklady Daikin. M: +420 603 145 030 / E: machacek.v@daikin.cz / W: www.daikin.cz

Ing. Zbyněk Svoboda (2020) Stavební fyzika. Software. K-CAD, spol. s r.o., Praha, E: kcad@kcad.cz, W: www.kcad.cz

Vyhláška 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov,

Bc. Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší (Praha, 3. září 2015) Sdělení odboru ochrany ovzduší ke způsobu výpočtu očekávaných efektů při náhradě stávajících kotlů v rodinných domech moderními zdroji vytápění pro účely zpracování analýzy proveditelnosti k žádostem krajů v rámci Specifického cíle 2.1 Prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí 2014–2020.

ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, ČNI 2002–2011

ČSN 730542 Způsob stanovení energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov, ČNI Praha 1995

ČSN EN ISO 6949 Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtová metoda, ČNI Praha 1998

ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov – Přenos tepla zeminou – Výpočtové metody, ČNI Praha 1999

ČSN EN ISO 13789 Tepelné chování budov – Měrná tepelná ztráta – Výpočetní metoda, ČNI 2000

ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění, ČNI Praha 2005

ČSN EN 832 Tepelné chování budov – Výpočet potřeby tepla na vytápění – Obytné budovy, ČNI 2000

ČSN EN ISO 14683 Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Lineární činitel prostupu tepla – Zjednodušená metoda a orientační hodnoty, ČNI Praha 2000

ČSN 060320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování


URL| https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/22231-tepelne-cerpadlo-vzduch-vzduch-je-spolehlivym-zdrojem-vytapeni-pro-nizkoenergeticke-domy


10. 5. 2021; feedit.cz

Drony inspirované přírodou: Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT napodobují let hejna ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje


autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Testování robotů v prostředí pouště zachycuje video https://youtu.be/Rz_bkB7jh2I

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.

Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/05/10/drony-inspirovane-prirodou-robotici-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut-napodobuji-let-hejna-ptak


10. 5. 2021; sciencemag.cz

Drony by mohly hasit požáry v mrakodrapech

Dron bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli.

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.


Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.


"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.


Testování robotů v prostředí pouště zachycuje video https://youtu.be/Rz_bkB7jh2I


Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.


Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech


Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.


Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.


"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


tisková zpráva Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT


URL| https://sciencemag.cz/drony-by-mohly-hasit-pozary-v-mrakodrapech/


10. 5. 2021; technickytydenik.cz

Drony inspirované přírodou: Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT napodobují let hejna ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje

autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně,"říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Testování robotů v prostředí pouště zachycuje video

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu,"poznamenává Martin Saska.

Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue"zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB,"dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


10. 5. 2021; parlamenilisty.cz

Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT napodobují let hejna ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.


Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.


"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.


Testování robotů v prostředí pouště zachycuje video ZDE.


Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.


Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech


Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.


Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí (ZDE), kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.


"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA (ZDE) posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. –250. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. –400. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301.–350. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více informací najdete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Robotici-z-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-napodobuji-let-hejna-ptaku-663525


10. 5. 2021; radio.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí drony pro záchranné účely, inspirovali se hejny ptáků

S vyhledáváním a záchranou osob by v budoucnu mohly pomoci drony, které vyvíjí tým vědců z ČVUT. Roj nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér vědci minulý týden testovali v poušti ve Spojených arabských emirátech. Při práci na dronech se inspirovali komunikací hejn ptáků za letu či plovoucích velryb. Vědci zvažují, že by se tyto drony mohly zapojit i do hašení požárů. O projektu informovala mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v tiskové zprávě. Na dronech pracují vědci ze skupiny Multi-Robot Systems z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické. Zadáním testování bylo, aby stabilizovaný roj robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí proletěl nad nehostinným terénem - připraven vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Skupina se tématu rojování a stabilizace nízkoletících robotů věnuje dlouhodobě. Podle vědců je nicméně projekt zatím ve fázi základního výzkumu - vědci ověřují principy technologie. Podle Sasky by k rozšíření a následné aplikaci pomohlo přistoupení dalších firemních partnerů. Zatím na projektu tým spolupracoval s Technologickým inovačním institutem v Abú Zabí.


10. 5. 2021; Euro.cz

Najít a zachránit. Autonomní drony vědců z ČVUT by mohly pomáhat lidem ztraceným v poušti nebo hasit požáry

Skupina vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT pracuje na zapojení dronů do vyhledávání a záchrany osob Autonomní roj by se mohl uplatnit také při hašení výškových budov Tým patří ke světové špičce ve vývoji autonomních dronů Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali ve Spojených arabských emirátech let nízkoletícího roje autonomních malých dronů. Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.


"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.


Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute se sídlem v Abú Zabí. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Saska.


Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí by mohl například vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Současně s možnostmi využití dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" (najít a zachránit) zkoumal tým robotiků z ČVUT v Emirátech také možnost nasazení při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru.


Vedoucí skupiny Multi-robotických systémů Martin Saska na poušti, kde testování dronů probíhalo. Foto: FEL ČVUT Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín.


Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.


Válka dronů. Morfius má ničit nepřátelské roje silou milionu mikrovlnek


"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT," dodává Martin Saska.


Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=348491




10. 5. 2021; techfocus.cz

Nové drony budou hasit požáry v mrakodrapech speciální vystřelovací kapslí plnou vody

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.


Stabilizovanýroj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


Dron bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli / Pixabay.




10. 5. 2021; strojirenstvi.cz

Letka dronů se učí zachraňovat lidské životy

V uplynulých týdnech testovali vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z ČVUT součinnost roje dronů při vyhledávání a záchraně osob. Testování probíhalo v poušti ve Spojených arabských emirátech.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.


Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.




10. 5. 2021; cvut.cz

Drony inspirované přírodou: Robotici z Fakulty elektrotechnické napodobují let hejna ptáků

Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení dronů do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob. Projekt ve fázi základního výzkumu dává příležitost pro zapojení českých firem.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí prolétává nad nehostinným terénem pouště. Je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. Tak vypadá zadání, na kterém v uplynulých týdnech pracovala skupina Multi-robotických systémů z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech.

"Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," říká dr. Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems.

Testování robotů v prostředí pouště zachycuje video https://youtu.be/Rz_bkB7jh2I

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute (TII) se sídlem v Abú Zabí, který si vybral skupinu MRS z FEL ČVUT s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízko letících robotů. Stále se jedná o základní výzkum, který ověřuje základní principy. "K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu," poznamenává Martin Saska.


Další směr výzkumu a vývoje dronů: hašení požárů v mrakodrapech

Současně s možnostmi využití roje dronů v humanitárních operacích typu "search and rescue" zkoumal tým robotiků z FEL ČVUT ve Spojených arabských emirátech také oblast nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách, zejména při požáru. Ve Spojených arabských emirátech je s ohledem na množství mrakodrapů a solventních klientů obývajících nejvyšší patra velká poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Jeden ze scénářů řešených skupinou MRS se ubírá směrem vývoje dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde se jednalo o jednu ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. Druhý úkol spočívá ve schopnosti dronů vyhledávat přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách.

"Při letu v nepřehledných uzavřených prostorách se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony účastní v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB," dodává Martin Saska. Pražský tým v loňském kole obsadil první místo mezi nesponzorovanými týmy. Do letošního finále prestižní soutěže půjde tým díky investici 1,5 milionu dolarů od agentury DARPA posílen o letku autonomních dronů a dva robopsy SPOT od firmy Boston Dynamics.


8. 5. 2021; techfocus.cz

První scénář dekarbonizace českého teplárenství počítá s investicemi za 100 miliard korun

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí.

Novástudie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu.

Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily.

Související

Radek Chlup

Na Zemi zůstala pouze tři procenta ekosystémů…

Radek Chlup

Žijeme v epoše antropocénu, vědci ovšem netuší,…

Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem. "Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80% výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15% výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.


Využití zemního plynu přinese snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50% / Pixabay.


8. 5. 2021; finmag.penize.cz

Umělou inteligencí zachraňuje životy. A to jsem chtěl být popelář, říká mladý vědec

Podílel se na vývoji mobilní aplikace, která rozpozná tisíce druhů hub, a pro africké země využil umělou inteligenci k rozpoznání rzi pšeničné, což pomáhá boji proti hladomoru. Vědecké ambice přitom původně neměl. "Myslím, že jsem chtěl být nanejvýš hasič nebo popelář, jako většina dětí," říká Lukáš Picek, doktorand ze Západočeské univerzity v Plzni.


Kybernetika, umělá inteligence, strojové učení, počítačové vidění, neuronové sítě. Při rozhovoru s devětadvacetiletým Lukášem Pickem máte pocit, že věnovat se této oblasti vědy je jedna z nejradostnějších cest, na kterou vás život může zavést. S vášní v hlase poutavě popisuje, jak vytváří aplikace na rozpoznávání hub, hadů, nemocí pšenice či automatickou detekci zvířat z fotopastí.

Jeho aplikace a programy jsou oceňované v soutěžích na celém světě a pomáhají s výzkumem řadě dalších vědeckých týmů. Díky oné mobilní aplikaci pro rozpoznávání hub Svampeatlas

(která umí rozpoznat téměř 1 400 druhů hub, mapovat je a tím podporovat mykologický výzkum) se například v Dánsku, kde vznikla, podařilo zachytit i velmi vzácné druhy.

Dnes student doktorského studia na Katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni ale původně žádné vědecké ambice ani vysněné povolání neměl. "Myslím, že jsem chtěl být nanejvýš hasič nebo popelář, jako většina dětí," říká Picek s nadsázkou. Na střední škole se ale dostal k automatizaci a stejným směrem se vydal i na začátku vysokoškolských studií.


Směr: umělá inteligence

Na Západočeské univerzitě v Plzni Picek nastoupil na Fakultu aplikovaných věd na obor Kybernetika a řídicí technika. "Zjistil jsem ale, že mi toto směřování tak úplně nevyhovuje. A tak jsem po bakalářském studiu ustoupil k vedlejšímu oboru, který na katedře máme. A u umělé inteligence, respektive počítačového vidění, jsem už zůstal," popisuje.

"Původní obor by mě směroval například k tomu, že bych mohl řídit teplotu v jaderném reaktoru. Je to určitě potřebná práce a někoho to může naplňovat., já mám ale radši, když si na výsledky své práce mohu sáhnout a vidím poměrně rychle nějaký přínos," popisuje nynější doktorand. Věnuje se tedy počítačovému vidění a umělým neuronovým sítím a úspěšně je využívá v širokém spektru témat.

Několik měsíců se tak věnuje rozpoznávání hub, potom třeba nemocem obilí a jindy zase hadům či korálům. Picek mluví o shodě okolností, které ho vedou od jednoho zajímavého projektu ke druhému. Ačkoli: od dětství ho to táhne k přírodě. A té se věnuje radši než třeba vytváření aplikací zaměřených na hlídání lidí a rozpoznávání obličejů ve stylu velkého bratra, což je další oblast, kde se technologie počítačového vidění a neuronových sítí využívá.


Dány učí rozpoznávat houby

Úplně první Pickova aplikace se tak ne náhodou zaměřila na právě na houby. Napadlo ho, že by nebylo špatné chodit do lesa s aplikací v telefonu, která by pomohla rozpoznat jejich druh. Tehdy však zůstalo jen u drobnější školní práce a nápad na čas skončil v šuplíku. Oklikou se k němu Picek vrátil až díky spolupráci s týmem profesora Jiřího Matase z Centra strojového vnímání Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Profesor Matas přišel s tím, že má studenta – Milana Šulce –, který se věnuje podobným věcem jako já, zda to nechceme dát dohromady. A nakonec jsme se spolu dostali až k Dánské mykologické společnosti a k jednomu z předních světových odborníků na mykologii Jacobu Heilmann-Clausenovi," popisuje úspěšnou spolupráci posledních tří let.

Češi mají v oblasti mykologie vědecky řečeno výjimečné zkušenosti s prací v terénu. A Dánové mají zase v tom samém špičkovou vědu a výzkum...

"S nadsázkou bych řekl, že Češi mají v oblasti mykologie vědecky řečeno výjimečné zkušenosti s prací v terénu. A Dánové mají zase v tom samém špičkovou vědu a výzkum," směje se Picek a navazuje popisem, jak barevně i chuťově výjimečná je smaženice z čirůvky fialové. Tu možná kdekdo v lese raději nechá právě kvůli její výrazné barvě, i když by nemusel.

V Dánsku stojí za projektem Svampeatlas dánští mykologové Thomas Jeppesen z Global Biodiversity Information Facility a Jacob Heilmann-Clausen a Emil Lind z University of Copenhagen. Ti mají na starosti především správu a vývoj webové a mobilní aplikace. Česká část týmu má za úkol "učení" umělé inteligence pomocí stovek tisíc fotografií různých druhů hub tak, aby uměla rozpoznat nikdy neviděné houby i v terénu.


7. 5. 2021; jsmekocky.cz

Nálož super zpráv: jedlá fólie i appka pro malé diabetiky

Vypadá to, že koronavirus začíná ustupovat. Protože jde ale o nevyzpytatelného nepřítele, který klade vysoké nároky na naše fyzické i psychické zdraví, je dobré neusínat na vavřínech.

Stejně tak důležité je taky pečovat o duševní a mentální zdraví. A to třeba další náloží pozitivních zpráv! Jak vypadá první jedlá potravinářská fólie, co nás naučila pandemie onemocnění covid-19 nebo jak se mladí diabetici vyrovnávají se svou nemocí? Čti dál a dozvíš se to!


Mladí vychovaní covidem jsou samostatnější

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Ačkoli to může znít jako otřepaná fráze a klišé, současné průzkumy naznačují, že se více než polovina dospívajících Čechů cítí být samostatnější než před vypuknutím pandemie. Mladí lidé si kvůli pandemii nového druhu koronaviru totiž museli osvojit nové dovednosti.

Téměř polovina z nich se třeba naučila vařit a 4 z 10 dotázaných zjišťovali, jak si poradit s nudou. Víc než třetina účastníků průzkumu si zvykla neutrácet peníze za zbytečnosti a přibližně stejně vysoký podíl získal povědomí, jak se o někoho starat (např. o sourozence). Stoupl taky zájem o hru na různé hudební nástroj e a ochotu pomoct druhým.

Koronavirus nás nedostane: další nálož pozitivních zpráv


Nová appka učí malé diabetiky rozumět cukrovce

Co si budeme nalhávat – život s cukrovkou není žádný med. Zvlášť když tahle podlá nemoc postihne ty nejmenší a nejzranitelnější. S porozuměním a zvládáním nemoci má malým pacientům nově pomoct vychytaná appka MyDiabetic, která dětem předává vědomosti formou hry. Aplikaci představila Fakulta elektrotechnická ČVUT.


bigstock-young-woman-sitting-on-the-flo-400334714.jpg

Malý pacient ve věku 5-10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda nemocného diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin. Sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s cukrovkou spjaté. Za péči hráč dostává virtuální odměnu.

Nalaď se pozitivně: Další nálož zpráv, které tě nakopnou


Rusko-indická spolupráce přinesla jedlou potravinářskou fólii

Taky balíš svačiny do potravinářské fólie? A co kdybychom ti prozradili, že za pár let tenhle další zbytečný plast třeba plně nahradí fólie jedlá? Nový materiál na balení ovoce, zeleniny i masa vyvinuli vědci Uralské federální univerzity v Rusku a Sri Venkateswara univerzity v Indii.

Tahle potravinářská fólie se vyrábí z biopolymeru kyseliny alginové obsaženého v mořských řasách. Látka označená značkou E401 se běžně používá například jako zahušťovač nebo stabilizátor v potravinách. Hlavní výhodou je nepochybně šetrnost k životnímu prostředí, stejně jako skutečnost, že pro výrobu není potřeba využívat zvláštních technologií.

Máš pro nás nějakou další super zprávu? Poděl se o ni s námi v diskuzi pod článkem!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3


7. 5. 2021; Prima - Hlavní zprávy

Policie proti dronům

Marek KAFKA, moderátor

Policie hledá způsob, jak zneškodnit drony a to v případě, že by ohrožovaly zdraví lidí nebo jejich majetek.


Gabriela LAŠKOVÁ, moderátorka

V současnosti umí policisté najít majitele dronu ale chtěli by pravomoc, aby proti potenciálně nebezpečnému stroji mohli zasáhnout silou.


Marek KAFKA, moderátor

Změnu, o které informoval server iDNES Premium, nyní projednává sněmovní bezpečnostní výbor.


Jan KREJSA, redaktor

Je září 2013 a Angela Merkelová má předvolební mítink v Drážďanech, když najednou před ní spadne dron. Mladík chtěl takto pořídit exkluzivní fotografie kancléřky. Jeden z nejznámějších případů, kdy musely bezpečnostní složky zasáhnout. Mnohem tvrdší zásahy proti bezpilotním letounům chce i česká policie, a to i kvůli případným teroristickým útokům.


David SCHÖN, mluvčí Policejního prezidia

Z taktického důvodu nebudeme přesně sdělovat, jakým způsobem budeme proti tomu dronům postupovat, ale jedná se o velmi efektivní způsob.


Jan KREJSA, redaktor

Na jedné možnosti zásahu pracuje i Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze.


Martin SASKA, robotik, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Naše řešení používá palubní umělou inteligenci. Dokáže palubními senzory zachytit jiný letící cíl a odchytit ho do sítě.


Jan KREJSA, redaktor

V tuhle chvíli, když si koupíte dron, měli byste se zaregistrovat jako pilot u Úřadu pro civilní letectví. Poté byste měli projít online školením a také musíte splnit test.


Alexandr NOVOTNÝ, spoluzakladatel firmy DronPro

Hlavní aspekt je účel využití, protože člověk už by od začátku měl mít tucha, jestli chce natáčet fotku film někde pole louka les, anebo má ambici létat někde v městské zástavbě.


Jan KREJSA, redaktor

Za létání bez registrace nebo pilotních zkoušek už teď může padnout pokuta v řádech tisíců. V návrhu novely zákona se počítá se zvýšením až do 100 000 Kč. Jan Krejsa, CNN Prima News.


6. 5. 2021; iDNES.cz

Policie chce pravomoc sestřelovat drony. I kvůli hrozbě teroristického útoku

Kvůli rostoucímu počtu dronů se musí bezpečnostní složky učit, jak si poradit v situaci, kdy bezpilotní stroje ohrožují majetek nebo zdraví lidí. V současnosti umí policisté najít operátora dronu, chtějí ale pravomoc, aby mohli proti potenciálně nebezpečným dronům zasáhnout silou.

Zkoušku ostrého zákroku si tuzemská policie odbyla předloni na podzim, kdy se jí podařilo objevit operátory, kteří nelegálně létali s ­drony nad statisícovým shromážděním lidí, a donutila je s nimi přistát.


Nyní se v projednávané novele zákona o policii objevil paragraf, který by policistům v nebezpečných situacích umožňoval dron lidově řečeno sestřelit. "Modelovou situací pro použití této pravomoci je ochrana lidí před možným teroristickým útokem," uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Půjde ale o výjimečné situace, zákrok navíc nesmí ohrozit přítomné osoby.


Řidičák na dron si během pauzy na kávu neuděláte. Chce to znalosti


Případů, kdy drony ohrožují bezpečnost nebo zdraví lidí, přibývá jak v Česku, tak v cizině. V řadě případů jde o situace, kdy je potřeba, aby bezpečnostní síly proti takovému jednání zasáhly. Právě tento problém má vyřešit nový návrh, který se v novele zákona o policii objevil po nedávném projednávání v poslaneckém bezpečnostním výboru.


Příkladem, kdy byl zásah bezpečnostních složek potřebný, může být i poměrně známý, sedm let starý incident, kdy během předvolebního mítinku v Drážďanech spadl dron nedaleko spolkové kancléřky Angely Merkelové.Policie už dokáže najít pilota


Ani v tomto případě policie nezakročila proti samotnému bezpilotnímu letadélku, ale proti operátorovi, který se nacházel v davu přihlížejících. Jeho úmyslem naštěstí bylo pořízení exkluzivních fotografií a ne pokus o atentát.


Reakce policistů, kteří za mužem došli a donutili jej přistát, vyvolala vlnu otázek, zda by podobný přístup byl dostatečný i v případě zneužití dronu k páchání násilných činů.


Policie má systémy, které odchytávají komunikaci mezi dronem a pilotem a pomohou tak najít pilota. To je první krok. Druhým krokem je, aby policie měla možnost adekvátně reagovat," uvedl ředitel Aliance pro bezpilotní průmysl Jakub Karas.


Doručovací služby na vrcholu. Zvažují nové možnosti přepravy, třeba drony


Ne všechny technické prostředky lze použít v každé situaci. Zejména v uvedených příkladech, kdy je nutné zneškodnit dron letící nad hlavami lidí, se bezpečných prostředků nabízí poskrovnu.


Samotná policie o využívaném nebo pořizovaném vybavení z pochopitelných důvodů veřejně mluvit nechce. Nabídka prostředků i různých technologií je ale obecně docela pestrá. Každá technologie má nicméně své limity nebo rizika plynoucí z nevhodného použití. V­ každém případě je nutné brát zřetel na to, že poškozené nebo narušené bezpilotní zařízení půjde s velkou pravděpodobností k zemi, kde může někoho zranit.


A to hrozí v případě použití nejjednodušších technik, jako je střelba brokovnicí, případně se speciálním střelivem obsahujícím místo klasických broků síť, přes rušičky GPS signálu až po různé lasery, které mají za úkol zaměřený dron přehřát, a­ tím jej vyřadit z provozu. Nebezpečné rušení GPS


"Všechno toto ohrožuje lidi kolem, na spoustě míst se nedá rušit GPS signál, protože na něm závisí celá řada zařízení," uvedl Martin Saska z Elektrotechnické fakulty ČVUT, který se ochranou před drony detailně zabývá. Například rušení GPS signálu by mohlo být potenciálně velice nebezpečné v blízké budoucnosti, kdy budou rozšířena autonomní vozidla.


Temelín a Dukovany chrání nový laserový systém, zachytí i dron


Už dnes ale takovýto krok může ohrožovat bezpečnost pilotovaných strojů. Rušení komunikace funguje u klasických komerčních dronů, u kterých je známá frekvence, na níž spojení probíhá, dodal Saska, který se podílí na vývoji dronu pro lov jiných bezpilotních zařízení.


Antidron schopný odchytávat pilotované stroje při letu do sítě představuje poměrně velký kus vybavení, a je proto určený především pro ostrahu objektů. O uplatnění vyvíjeného prototypu antidronu se tak jedná s Vězeňskou službou, zájem podle Sasky je ale i­ z ciziny, zejména ze zemí Blízkého východu.


Foto:

ilustrační snímek

Profimedia.cz


FotoGallery:

ilustrační snímek

Profimedia.cz


ilustrační snímek

Depositphotos


ilustrační snímek

Shutterstock


URL| https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/dron-policie-bezpecnost-pilot-gps-premium-zpravodajstvi.A210505_194237_eko-doprava_mato


6. 5. 2021; iHNed.cz

Budoucí veterináři panikaří kvůli přijímačkám. Zaplatili za přípravný kurz, ale stále nevědí, jak budou testy vypadat

Přijímačky na vysoké školy letos mnohým studentům připomínají detektivku. Krátce před termínem zkoušek pátrají, jak budou testy vypadat. Řeší to i uchazeči o studium na Veterinární univerzitě v Brně. Kvůli omezením způsobeným pandemií se vedení Fakulty veterinárního lékařství stále nerozhodlo, jakou formou budou přijímačky probíhat. Nepotvrdilo ani typ testů. Do zkoušek přitom zbývá už jen měsíc a půl.


Brněnská univerzita je v Česku jediným místem, kde mohou budoucí veterináři studovat, proto patří k nejžádanějším v zemi. Ročně se na její již zmíněnou fakultu hlásí okolo 800 studentů, uspěje jen čtvrtina z nich.


"Jednou nám napíšou, že se přijímačky budou konat prezenčně. Podruhé, že nebudou vůbec a uchazeče vezmou podle průměru ze střední školy. Potřetí, že se uvažuje o testech Scio, které jsou úplně jinak zaměřené než test univerzity. Je v tom strašný zmatek a nevíme, na co se připravovat," uvádí uchazečka o studium, která si nepřeje zveřejnit své jméno.


Patří do skupiny asi 200 zájemců o studium, kteří si kvůli přijímacím zkouškám zaplatili na


univerzitě přípravný kurz za 5 tisíc korun. Škola ho pořádá každoročně. Studentům má pomoci s přípravou na přijímací testy z biologie a chemie. Vyučující se zároveň podílí na přípravě otázek k testům, měli by tedy mít aktuální informace o přijímacím řízení. "Omlouvali se, že kurz nám asi nepomůže s přípravou na přijímačky, protože neproběhnou. Tak prý nám pomůže alespoň k maturitě z biologie a chemie," dodává oslovená uchazečka.


"Ta nejistota u mě ovlivňuje styl a rozložení přípravy a přidává na stresu, takže se to může projevit i na výsledku," říká další studentka. Nervozitu zvyšuje fakt, že loni fakulta na poslední chvíli přijímala studenty podle průměru ze střední školy.


Studenti mají obavy i z toho, že škola nakonec pro přijímačky využije společnost Scio. "Určitě bych se učila jinak. Obsah testů i styl úloh se liší. Například ve Sciu se vše týká botaniky, zatímco tradiční testy, které fakulta používá, se na botaniku nezaměřují," vysvětluje uchazečka.


Studenti se snažili informace získat přes studijní oddělení. Dotazovali se, jaký typ testů budou dělat a zda bude prezenčně, nebo on-line. "Konkrétní typ přijímacího testu ještě opravdu není stanoven," odpověděla Andrea Šitavancová ze studijního oddělení.


Děkan Fakulty veterinárního lékařství Michal Crha vysvětluje, že díky mimořádným opatřením ministerstva školství škola nemusí se zveřejněním detailů o přijímačkách spěchat. "Minimálně patnáct dní předem studenti musí vědět, jakým způsobem budou zkoušeni, v jakém termínu a jaká budou kritéria pro přijetí pro ten daný akademický rok," říká Crha. Zatím vyčkával, zda vláda umožní setkávání skupin do 100 lidí ve vnitřních prostorách. To by mu umožnilo uspořádat přijímačky prezenčně, což upřednostňuje.


Uchazeči se podle Crhy mají řídit podmínkami, které fakulta schválila loni. Informace zveřejněné na webu však nejsou aktuální. Škola podle nich například zohlední výsledky žáků u maturity. Crha však dnes říká, že výsledky maturit nebudou hrát roli. Podmínky přijímacího řízení a upravená kritéria fakulta podle něj zveřejní do týdne, jakmile je schválí akademický senát. Předpokládá, že fakulta použije tradiční test jako v uplynulých letech, ale zkouška bude probíhat on-line přes školní systém. Testy Scio vyloučil.


Podobné problémy jako v Brně nyní zažívají uchazeči na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Fakulta uvádí, že termín a přesnou podobu přijímacích zkoušek z matematiky teprve zveřejní. Naopak všechny lékařské fakulty, jejichž požadavky na přijímací řízení se podobají veterinární fakultě, zveřejnily podmínky už před několika měsíci. Testy se odehrají prezenčně a jejich forma se nemění.


URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-66920860-budouci-veterinari-panikari-kvuli-prijimackam-zaplatili-za-pripravny-kurz-ale-stale-nevedi-jak-budou-testy-vypadat




6. 5. 2021; Forbes Česko

K JÁDRU

Kolik stojí jedna megawatthodina v jaderné, uhelné a plynové elektrárně? Na zdánlivě jednoduchou otázku už není tak jednoduchá odpověď. Snažili jsme se ji nastínit s odborníky z ČVUT.


Tendr kolem dostavby dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany se blíží ke svému vypsání, a v laické i odborné veřejnosti tak sílí hlasy pro dostavbu i proti ní. Kritici dostavby poukazují mimo jiné na to, že jaderná elektrárna není potřebná a že bloky by mohlo nahradit více elektráren plynových.

Jak nákladné je vyrobit jednu megawatthodinu elektrické energie v jaderné, uhelné a plynové elektrárně? "Zdánlivě dává smysl využívat technologie s nejnižšími náklady na výrobu. Ze systémového pohledu je ale třeba zahrnout i další náklady, v celé soustavě – náklady na sítě, zajištění spolehlivé, nepřetržité dodávky, záložní výkony, regulace dle diagramu odběru zákazníků, akumulace a tak dále. A další peněžní i nepeněžní důsledky," vysvětluje Jiří Vašíček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jiřího Vašíčka a jeho kolegu Tomáše Králíka jsme požádali o vyčíslení nákladů na "výstavbu" jedné megawatthodiny u vybraných typů elektráren. Výsledek vidíte v následující grafice. Ta referuje k aktuálním výrobním nákladům elektráren využívajících jaderné palivo, uhlí nebo plyn při zahrnutí nákladů na výstavbu, palivo, emisní povolenky, kapitál (akcionáři jistě budou chtít budoucí výnosy a ty se také musí ve výpočtech odrazit) a dalších. Je třeba si uvědomit, že využívání uhlí je v EU na ústupu a do budoucna nebude možná výstavba nových uhelných zdrojů. Stejně tak bude v rámci cíle dekarbonizace Evropy limitováno využívání zemního plynu.


LEGENDA: Grafy vycházejí z algoritmu ČVUT a znázorňují rozptyl výše nákladů potřebných na výrobu jedné megawatthodiny v závislosti na požadovaném budoucím výnosu (diskontu) při provozu elektráren sedm tisíc hodin za rok. Výsledná částka je pak průměrem těchto hodnot. Z grafu je patrné, že na cenu diskontu je nejcitlivější jaderná elektrárna. A do rentability projektu promlouvá i životnost a doba výstavby. A co ovlivňuje cenu nejvíce? "U jaderek jsou to investice, u plynu palivo a u uhlí povolenky i investice," nastiňuje Jiří Vašíček. 0


Foto:


6. 5. 2021; Hospodářské noviny

Budoucí veterináři panikaří kvůli přijímačkám

Školství


Přijímačky na vysoké školy letos mnohým studentům připomínají detektivku. Krátce před termínem zkoušek pátrají, jak budou testy vypadat. Řeší to i uchazeči o studium na Veterinární univerzitě v Brně. Kvůli omezením způsobeným pandemií se vedení Fakulty veterinárního lékařství stále nerozhodlo, jakou formou budou přijímačky probíhat. Nepotvrdilo ani typ testů. Do zkoušek přitom zbývá už jen měsíc a půl.

Brněnská univerzita je v Česku jediným místem, kde mohou budoucí veterinářistudovat,protopatříknejžádanějšímvzemi. Ročněsenajejíjiž zmíněnoufakultuhlásíokolo800studentů, uspěje jen čtvrtina z nich.

"Jednou nám napíšou, že se přijímačky budou konat prezenčně. Podruhé, že nebudou vůbec a uchazeče vezmou podle průměru ze střední školy. Potřetí, že se uvažuje o testech Scio, které jsou úplně jinak zaměřené než test univerzity. Je v tom strašný zmatek a nevíme, na co se připravovat," uvádí uchazečka o studium, která si nepřeje zveřejnit své jméno.

Patří do skupiny asi 200 zájemců o studium, kteří si kvůli přijímacím zkouškám zaplatili na univerzitě přípravný kurz za 5 tisíc korun. Škola ho pořádá každoročně. Studentům má pomoci s přípravou na přijímací testy z biologie a chemie. Vyučující se zároveň podílí na přípravě otázek k testům, měli by tedy mít aktuální informace o přijímacím řízení. "Omlouvali se, že kurz nám asi nepomůže s přípravou na přijímačky, protože neproběhnou. Tak prý nám pomůže alespoň k maturitě z biologie a chemie," dodává oslovená uchazečka.

"Ta nejistota u mě ovlivňuje styl a rozložení přípravy a přidává na stresu, takže se to může projevit i na výsledku," říká další studentka. Nervozitu zvyšuje fakt, že loni fakulta na poslední chvíli přijímala studenty podle průměru ze střední školy. Studenti mají obavy i z toho, že škola nakonec pro přijímačky využije společnost Scio. "Určitě bych se učila jinak. Obsah testů i styl úloh se liší. Například ve Sciu se vše týká botaniky, zatímco tradiční testy, které fakulta používá, se na botaniku nezaměřují," vysvětluje uchazečka.

Studenti se snažili informace získat přes studijní oddělení. Dotazovali se, jaký typ testů budou dělat a zda bude prezenčně, nebo on-line. "Konkrétní typ přijímacího testu ještě opravdu není stanoven," odpověděla Andrea Šitavancová ze studijního oddělení.

Děkan Fakulty veterinárního lékařství Michal Crha vysvětluje, že díky mimořádným opatřením ministerstva školství škola nemusí se zveřejněním detailů o přijímačkách spěchat. "Minimálně patnáct dní předem studenti musí vědět, jakým způsobem budou zkoušeni, v jakém termínuajakábudoukritériapropřijetí pro ten daný akademický rok," říká Crha. Zatím vyčkával, zda vláda umožní setkávání skupin do 100 lidí ve vnitřních prostorách. To by mu umožnilo uspořádat přijímačky prezenčně, což upřednostňuje.

Uchazeči se podle Crhy mají řídit podmínkami, které fakulta schválila loni. Informace zveřejněné na webu však nejsou aktuální. Škola podle nich například zohlední výsledky žáků u maturity. Crha však dnes říká, že výsledky maturit nebudou hrát roli. Podmínky přijímacího řízení a upravená kritéria fakulta podle něj zveřejní do týdne. Předpokládá, že fakulta použije tradiční test jako v uplynulých letech, ale zkouška bude probíhat on-line přes školní systém. Testy Scio vyloučil.

Podobné problémy jako v Brně nyní zažívají uchazeči na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Fakulta uvádí, že termín a podobu přijímacích zkoušek z matematiky teprve zveřejní. Naopak všechny lékařské fakulty, jejichž požadavky na přijímací řízení se podobají veterinární fakultě, zveřejnily podmínky už před několika měsíci. Testy se odehrají prezenčně a jejich forma se nemění.


Podobné problémy jako v Brně zažívají uchazeči na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.


Foto:


O autorovi: Markéta Řeháková, marketa.rehakova@economia.cz


6. 5. 2021; Mladá Fronta Dnes

Policie chce pravomoc sestřelovat drony

PRAHA Kvůli rostoucímu počtu dronů se musí bezpečnostní složky učit, jak si poradit v situaci, kdy bezpilotní stroje ohrožují majetek nebo zdraví lidí. V současnosti umí policisté najít operátora dronu, chtějí ale pravomoc, aby mohli proti potenciálně nebezpečným dronům zasáhnout silou.

Zkoušku ostrého zákroku si tuzemská policie odbyla předloni na podzim, kdy se jí podařilo objevit operátory, kteří nelegálně létali s drony nad statisícovým shromážděním lidí, a donutila je s nimi přistát. Nyní se v projednávané novele zákona o policii objevil paragraf, který by policistům v nebezpečných situacích umožňoval dron lidově řečeno sestřelit. "Modelovou situací pro použití této pravomoci je ochrana lidí před možným teroristickým útokem," uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Půjde ale o výjimečné situace, zákrok navíc nesmí ohrozit přítomné osoby.


Více čtěte na str. 9


Policie chce střílet na dron


V novele zákona je paragraf, který by policistům umožňoval v kritické situaci stroj zneškodnit.


Pokračování ze str. 1


Případů, kdy drony ohrožují bezpečnost nebo zdraví lidí, přibývá jak v Česku, tak v cizině. V řadě z nich jde o situace, kdy je potřeba, aby bezpečnostní síly proti takovému jednání zasáhly. Právě tento problém má vyřešit nový návrh, který se v novele zákona o policii objevil po nedávném projednávání v poslaneckém bezpečnostním výboru.

Příkladem, kdy byl zásah bezpečnostních složek potřebný, může být i poměrně známý, sedm let starý incident, kdy během předvolebního mítinku v Drážďanech spadl dron nedaleko spolkové kancléřky Angely Merkelové. Ani v tomto případě policie nezakročila proti samotnému bezpilotnímu letadélku, ale proti operátorovi, který se nacházel v davu přihlížejících. Jeho úmyslem naštěstí bylo pořízení exkluzivních fotografií a ne pokus o atentát.

Reakce policistů, kteří za mužem došli a donutili jej přistát, vyvolala vlnu otázek, zda by podobný přístup byl dostatečný i v případě zneužití dronu k páchání násilných činů.

Policie má systémy, které odchytávají komunikaci mezi dronem a pilotem a pomohou tak najít pilota. To je první krok. Druhým krokem je, aby policie měla možnost adekvátně reagovat," uvedl ředitel Aliance pro bezpilotní průmysl Jakub Karas. Ne všechny technické prostředky lze použít v každé situaci. Zejména v uvedených příkladech, kdy je nutné zneškodnit dron letící nad hlavami lidí, se bezpečných prostředků nabízí poskrovnu.

Samotná policie o využívaném nebo pořizovaném vybavení z pochopitelných důvodů veřejně mluvit nechce. Nabídka prostředků i různých technologií je ale obecně docela pestrá. Každá technologie má nicméně své limity nebo rizika plynoucí z nevhodného použití. V každém případě je nutné brát zřetel na to, že poškozené nebo narušené bezpilotní zařízení půjde s velkou pravděpodobností k zemi, kde může někoho zranit.

A to hrozí v případě použití nejjednodušších technik, jako je střelba brokovnicí, případně se speciálním střelivem obsahujícím místo klasických broků síť, přes rušičky GPS signálu až po různé lasery, které mají za úkol zaměřený dron přehřát, a tím jej vyřadit z provozu. "Všechno toto ohrožuje lidi kolem, na spoustě míst se nedá rušit GPS signál, protože na něm závisí celá řada zařízení," uvedl Martin Saska z Elektrotechnické fakulty ČVUT, který se ochranou před drony detailně zabývá. Například rušení GPS signálu by mohlo být potenciálně velice nebezpečné v blízké budoucnosti, kdy budou rozšířena autonomní vozidla. Už dnes ale takovýto krok může ohrožovat bezpečnost pilotovaných strojů. Rušení komunikace funguje u klasických komerčních dronů, u kterých je známá frekvence, na níž spojení probíhá, dodal Saska, který se podílí na vývoji dronu pro lov jiných bezpilotních zařízení.

Antidron schopný odchytávat pilotované stroje při letu do sítě představuje poměrně velký kus vybavení, a je proto určený především pro ostrahu objektů. O uplatnění vyvíjeného prototypu antidronu se tak jedná s Vězeňskou službou, zájem podle Sasky je ale i z ciziny, zejména ze zemí Blízkého východu.


---


Policie má systémy, které odchytávají komunikaci mezi dronem a pilotem.


250 gramů je limitní hmotnost dronu pro povinnou registraci.


Foto: Shutterstock


O autorovi: Tomáš Cafourek redaktor MF DNES, redaktor MF DNES ; redaktor MF DNES


6. 5. 2021; czpravy.cz

Žhavé zboží. Co s přibývajícími elektromobily, až začnou bourat?

Je jich poměrně dost. A ještě mnohem víc jich bude. Elektromobily. Po českých silnicích jich jezdí přes šest tisíc a přes šest stovek jich přibylo jen během prvního letošního čtvrtletí.

Škodovky, tesly, hyundaie, volkswageny… Při troše štěstí už elektromobil na silnici potkáte denně. A když ne elektromobil, tak plug-in hybrid, dobíjený ze zásuvky.

Auta pro svět bez silničních emisí na trh chrlí už skoro všichni – třeba taky v tuzemsku oblíbená Dacia, která i v téhle kategorii boduje nízkou cenou. Odhady hovoří o tom, že na konci desetiletí bude v Česku jezdit půl milionu elektrických aut a hybridů řádově ještě víc.

Logicky roste riziko, že se takové auto přimotá k dopravní nehodě. A když si člověk podobnou nehodu představí, před očima tancují plameny šlehající z baterie elektromobilu, se kterými hasiči při dubnové havárii tesly v americkém Texasu bojovali čtyři hodiny a spotřebovali u toho 120 tisíc litrů vody.

Je namístě mít z takové představy strach? Podle těch, kteří se použití baterií v dopravě věnují, ale i podle hasičů to tak divoké být nemusí.

"Riziko požáru u elektromobilu je srovnatelné jako u auta se spalovacím motorem. Dokonce možná menší, protože spalovací motor pracuje s mnohem vyššími teplotami, tudíž je u něj i větší nebezpečí, že dojde k hoření," vysvětluje Pavel Hrzina, odborný asistent Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Srovnávacích údajů o riziku požáru u elektromobilů mnoho není.

Hrzina za rizikovější možná až nečekaně považuje hybridní automobily, kombinující jak spalovací motor, tak elektromotor. Jednoduše proto, že pravděpodobnost požáru je u dvou typů pohonu větší než u jednoho. V tomto případě ale promlouvá spíš statistika než praktické zkušenosti.

Relevantních srovnávacích údajů o riziku požáru u elektromobilů mnoho není. Nápovědou mohou být statistiky automobilky Tesla. Ty říkají, že mezi roky 2012 a 2020 v USA došlo k přibližně jednomu požáru tesly na 205 milionů ujetých mil, což je desetkrát delší vzdálenost než u běžných aut.

Obavy z elektromobilů lze zmírnit i tím, že stejně jako automobilky konstruují palivovou nádrž běžných aut tak, aby odolala nárazu, přemýšlejí i nad tím, jak snížit riziko poničení autobaterií.

Články jednak chrání masivní uzavřená kovová schránka, ale vliv na bezpečnost má i jejich umístění: výrobci je ukládají mimo hlavní deformační zóny.

Zjednodušeně proto platí, že když auto dokáže ochránit posádku, mělo by při stejné síle nárazu ochránit i baterie. Například koncern Volkswagen je ukrývá do podvozku mezi nápravy, tedy do místa, kde nad nimi sedí lidé.

Automobilky sází i na na elektronické zabezpečení, kdy v případě přetížení a zaregistrování zvýšení teploty v baterii ji počítač okamžitě odpojí a spustí alarm.

Že taková ochrana funguje, dokazují například testy Euro NCAP, které nedávno simulovaly nárazy u Škody Enyaq nebo sourozeneckého Volkswagenu ID.4.

Čelní náraz proběhl v rychlosti šedesáti čtyř kilometrů v hodině, boční v padesátce. Výsledek? Bez ohně či kouře.

Totéž potvrdily i testy, které v roce 2019 prováděla společnost Dekra s elektrickým Nissanem Leaf. Tam byla rychlost při nárazu ještě vyšší: čelní 84 a boční 75 kilometrů za hodinu. Baterie nevzplanula.

Automobilka Tesla zároveň tvrdí, že i když je její auto po nehodě s požárem na odpis, v ochranném boxu uložené baterie neshoří kompletně. Vnitřek sarkofágu je vymyšlený tak, že když už začne hořet jeden článek, ty v sousední sekci zůstanou nepoškozené.

Podle Hrziny se na to ale stoprocentně spolehnout nedá. "Je třeba si přiznat, že ne všechny nehody lze simulovat. A v reálném provozu ve světě i u nás se havárií elektromobilů ve srovnání s běžnými auty stalo velmi málo. Jednoduše se neodehrály všechny jejich možné varianty," připomíná.

Rudolf Kramář z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR spočítal počet požárů trakčních baterií elektromobilů a hybridů v Česku za posledních pět let na prstech jedné ruky. Víc jich údajně nebylo.

Ten za poslední dobu nejviditelnější případ se odehrál loni v Čestlicích u Prahy, kdy v servisu začalo hořet hybridní BMW.

Reakce v bateriových článcích probíhala i čtyři dny po ponoření do vody.

V tomto případě hasiči použili obrovský kontejner, do kterého auto ponořili a nechali ho v něm stát. "Za čtyři dny jsme vůz vytáhli z vody, ale zjistilo se, že reakce v bateriových článcích stále probíhá," říká Kramář. Teprve po několika dnech dalšího ponoru reakce v bateriových článcích definitivně ustala.

Právě nevyzpytatelnost baterií je u havárií elektromobilů a hybridů hlavním problémem. Když hoří benzinové auto, hasiči podle Kramáře ve valné většině případů požár uhasí maximálně v řádu desítek sekund po příjezdu na místo. A plameny už se neobjeví.

U elektromobilu to tak snadné není. "Tím, jak je baterie uložená v ochranném obalu, nikdo neví, co se uvnitř děje. Stačí, aby odtahová služba s vozem hnula a už jednou uhašené hoření se v baterii může znovu nastartovat," upozorňuje Pavel Hrzina.

Stejná situace může po nehodě nastat i bez toho, aby se oheň vůbec někde objevil. Spouštěčem hoření totiž bude mechanické poškození baterie, kdy přes její ochranný kryt pronikne například kus kovu. Následuje zkrat, hoření, další hašení a několikadenní mokré finále v kontejneru s vodou.

Automobilky proto s hasiči a vědci hledají způsob, jak bateriové články v elektromobilu hasit tak, aby se dalo ponoru do vodní lázně vyhnout. V Česku se zkouší několik způsobů – jedním z nich je například vpravení speciální chemické látky do obalu s bateriemi, která reakci ukončí.

Jistotou je ale pořád sázka na kontejner s tisíci litry vody, kam se auto ponoří, baterie se zchladí a chemická reakce v řádu dnů ustane. Voda navíc pojme škodlivé látky, které se při hoření uvolňují.

Hasiči v Česku mají takových kontejnerů zatím pět, dalšími pak disponují automobilky, například Škoda Auto. Podle mluvčího hasičů Rudolfa Kramáře bude jejich počet nejspíš růst.

Předplatné Forbesu

Forbes NEXT

Forbes NEXT jaro 2021

S ohledem na cenu, přesahující milion korun za kontejner, jich ale ani v budoucnu nejspíš nebudou vyšší desítky – i proto, že speciální jednotka hasičů zvládne potřebný kontejner rychle dopravit na konkrétní místo po celé zemi.

Jak hasiči, tak i Pavel Hrzina v souvislosti s elektromobilitou a požáry spíš než na riziko při nehodách upozorňují na jiné slabé místo: nabíjení, při němž je baterie nejvíc zatěžovaná.

"Existuje snaha zamezit tomu, aby lidé při nabíjení používali vlastní kabely. Poničený kabel totiž znamená příliš velké nebezpečí, že dojde k závadě, která může skončit i požárem," vysvětluje Hrzina.

"Když budete mít elektromobil deset let a budete kabel používat třeba i každý den, musí se to na něm projevit. A když si lidé koupí nový, tak často ne ten originální, ale v rámci úspor dají přednost nehomologovanému z Číny," varuje.

Stejně tak se dá s rozmachem elektromobility čekat i rostoucí tlak na instalaci vlastních domácích nabíječek, takzvaných wallboxů. Znovu kvůli větší bezpečnosti – prověřený a k tomu určený wallbox je podle hasičů pro denní nabíjení auta mnohem jistější a komfortnější řešení.

The post Žhavé zboží. Co s přibývajícími elektromobily, až začnou bourat? appeared first on Forbes




4. 5. 2021; czpravy.cz

Je budoucnost v jádru? Zeptali jsme se odborníků z ČVUT

Kolik stojí jedna megawatthodina v jaderné, uhelné a plynové elektrárně? Na zdánlivě jednoduchou otázku už není tak jednoduchá odpověď. Snažili jsme se ji nastínit s odborníky z ČVUT.


Tendr kolem dostavby dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany se blíží ke svému vypsání, a v laické i odborné veřejnosti tak sílí hlasy pro dostavbu i proti ní.

Kritici dostavby poukazují mimo jiné na to, že jaderná elektrárna není potřebná a že bloky by mohlo nahradit více elektráren plynových. Jak nákladné je vyrobit jednu megawatthodinu elektrické energie v jaderné, uhelné a plynové elektrárně?

"Zdánlivě dává smysl využívat technologie s nejnižšími náklady na výrobu. Ze systémového pohledu je ale třeba zahrnout i další náklady, v celé soustavě – náklady na sítě, zajištění spolehlivé, nepřetržité dodávky, záložní výkony, regulace dle diagramu odběru zákazníků, akumulace a tak dále. A další peněžní i nepeněžní důsledky," vysvětluje Jiří Vašíček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Jiřího Vašíčka a jeho kolegu Tomáše Králíka jsme požádali o vyčíslení nákladů na "výstavbu" jedné megawatthodiny u vybraných typů elektráren. Výsledek vidíte v následující grafice.

Grafy vycházejí z algoritmu ČVUT a znázorňují rozptyl výše nákladů potřebných na výrobu jedné megawatthodiny v závislosti na požadovaném budoucím výnosu (diskontu) při provozu elektráren sedm tisíc hodin za rok. Výsledná částka je pak průměrem těchto hodnot. Z grafu je patrné, že na cenu diskontu je nejcitlivější jaderná elektrárna. A do rentability projektu promlouvá i životnost a doba výstavby. A co ovlivňuje cenu nejvíce? "U jaderek jsou to investice, u plynu palivo a u uhlí povolenky i investice," nastiňuje Jiří Vašíček.

Ta referuje k aktuálním výrobním nákladům elektráren využívajících jaderné palivo, uhlí nebo plyn při zahrnutí nákladů na výstavbu, palivo, emisní povolenky, kapitál (akcionáři jistě budou chtít budoucí výnosy a ty se také musí ve výpočtech odrazit) a dalších.

Je třeba si uvědomit, že využívání uhlí je v EU na ústupu a do budoucna nebude možná výstavba nových uhelných zdrojů. Stejně tak bude v rámci cíle dekarbonizace Evropy limitováno využívání zemního plynu.

The post Je budoucnost v jádru? Zeptali jsme se odborníků z ČVUT appeared first on Forbes




4. 5. 2021; E15.cz

Chytrá města začnou vytvářet digitální dvojčata, říká expert na 5G Miroslav Svítek

Aby 5G sítě přinesly městům užitek, bude třeba vytvářet řešení šitá na míru. Plošná aplikace univerzálního modelu nedává smysl. "Chytrá města budou stále více využívat svých digitálních dvojčat, kde obrazem reálného města bude jeho virtuální podoba," říká expert na 5G sítě, Miroslav Svítek z Ústavu dopravní telematiky ČVUT v Praze. "Dvojčata" poslouží především k simulaci krizových situací.


O 5G slyšel snad už každý. Ale co si pod nimi máme vlastně představit?


Nová generace 5G sítí přináší ve srovnání s předchozími generacemi podstatně větší nabídku služeb s cílem pokrýt potřeby nejrůznějších skupin uživatelů. Využívá podstatně širší spektrum od sub-gigahercových frekvencí až po pásmo 26GHz. Díky tomu mohou přenosové rychlosti dosáhnout od 100 megabajtů až do dvou gigabajtů za sekundu v pásmu do šesti gigahertz. V pásmu 26 gigahertz pak dokonce až deset megabajtů za sekundu. To je mnohonásobně víc než u stávajících technologií.


5G nabízí i komunikaci s nízkou latencí, tedy odezvou v řádu několika milisekund, takzvanou Ultra Low Latency. Za velmi významnou vlastnost považuji možnost dosažení velmi vysoké spolehlivosti, a to až 99,999 %.


Je tu i něco, co dokáže snadno pochopit i laik?


Důležitou vlastností je i možnost obsloužit velké množství komunikujících zařízení v konkrétní oblasti. Typicky se uvádí až milion jednotek na kilometr čtvereční především u služeb Machine to Machine nebo IoT, tedy takzvaného internetu věcí, kdy každá jednotka v různých časových režimech komunikuje rychlostí až 100 kilobajtů za sekundu.


Největší přínos sítí 4G – vlastně již 3,9G – a 5G vidím v jejich globální standardizaci. O této hodnotě se moc nemluví, ale je nutnou podmínkou existence globálního telekomunikačního trhu se všemi jeho ekonomickými dopady.


Co přesně si máme představit pod pojmem latence? A pro koho je její zkrácení důležité?


Latence definuje dobu, za kterou blok dat vyslaný ze zdroje dorazí k cíli a zpět. Tato doba se měří v milisekundách a u 5G sítí je kratší než 5 milisekund. Nízká latence spojená s vysokou spolehlivostí je důležitá například pro průmyslové aplikace, pro vzájemnou komunikaci mezi vozidly nebo komunikaci mezi vozidlem a infrastrukturou. Zcela zásadní roli bude hrát tato vlastnost v autonomní mobilitě. K sítím 5G lze ještě poznamenat, že umožňují provoz i při velkých rychlostech. Ve specifikacích 5G se uvádí hodnota rychlosti až 500 kilometrů za hodinu.


Hodně se o nich hovoří v souvislosti s konceptem smart cities, tedy chytrých měst. Proč je pro ně tato síť důležitá?


Chytrá města budou stále více využívat svých digitálních dvojčat, kde obrazem reálného města bude jeho virtuální podoba. Takových digitálních dvojčat lze využít pro simulace různých opatření, krizových scénářů a tak dále. Jejich věrohodnost je podmíněna kontinuálním sběrem velkého množství dat z různých oblastí, jako je životní prostředí, doprava, energetika, budovy, bezpečnost. Díky internetu věcí bude každý prvek chytrého města zdrojem velkého množství dat.


Vzniká tak vysoká hustota senzorů na kilometr čtvereční, které jsou sítě 5G schopny paralelně obsloužit. Na druhou stranu se počítá s využitím rozšířené reality, která bude schopna v reálném čase kombinovat video přenosy z virtuálních dvojčat a reálného území. Autonomní systémy všeho druhu budou využívat všech těchto znalostí pro svůj bezpečný a spolehlivý provoz.


Jak ale pozná člověk, že žije v "chytrém městě"? Jak to pozná prakticky a co mu to přinese?


Základním parametrem chytrého města je kvalita života jeho obyvatel. Mnohé technologie, například řízení dopravy, mohou být pro běžné obyvatele skryté. Stačí, pokud nevznikají zácpy a dopravní systém uspokojivě funguje. Chytré město by mělo být přívětivé pro všechny kategorie obyvatel včetně těch, kteří nechtějí žádné technologie používat. Uživatelé různých aplikací však mohou těžit ze získaných informací dle svých zájmů, a to prostřednictvím služeb personalizovaných podle jejich konkrétních požadavků.


Trvalý nárůst obyvatel ve městech přinesl potřebu moderního urbanismu nejen v tom, co je vidět, ale možná i z hlediska řízení systémů na dálku. Nedočkáme se doby, kdy výpadek sítí by znamenal skoro stejnou katastrofu jako třeba výpadek sítě vodovodní?


Velkou otázkou chytrých řešení je skutečně jejich zranitelnost. Součástí každého návrhu musí být i způsob zvýšení jejich odolnosti včetně reakce například na výpadky elektrické energie, kybernetické útoky, ale i pandemickou krizi, jakou právě prožíváme. Existuje mnoho přístupů. Jedním z nich je, že v případě napadení se systém rozpojí a jeho dílčí části začnou fungovat autonomně byť neoptimálně. Ukázkou může být doprava, kdy i při výpadku systému řízení zůstává platné pravidlo pravé ruky. Dopravní provoz se výrazně zpomalí, ale i v krizi je schopen dál omezeně fungovat.


Jak velká města se bez moderního, a hlavně online zpracování dat neobejdou? Mezi městy, která na tento koncept na bázi 5G nastoupila, patří třeba Bílina s necelými 18 tisíci obyvatel.


Obecně platí, že každé město má jiné problémy, které vyžádají jiný typ řešení. Je to jako s pacientem, někdy stačí základní vyšetření a standardní léky, jindy je nutno použít magnetickou rezonanci a léčit problém detailněji. Čím komplexnější metody používáme, tím musí být více zacíleny na konkrétní problém. Klíčem úspěchu 5G sítí je, že daná řešení budou vznikat přímo v konkrétních městech a budou reagovat na lokální problémy jako je tomu u zmíněné Bíliny, kde pomáhají v boji s kriminalitou.


Dá se říct, že Evropská unie 5G podporuje. Lze z toho nějak profitovat?


Evropská unie prohlásila začínající dekádu za "desetiletí digitalizace", kam samozřejmě 5G sítě perfektně zapadají. Evropský finanční rámec určený na digitalizaci v období 2021 až 2027 je 7,5 miliardy eur. Krom toho jsou podporována Evropská centra pro digitální inovace, která sídlí i v několika městech České republiky. Program Horizont Evropa má pro období 2021 až 2027 vyčleněn rozpočet 95,5 miliardy Eur na vědu, výzkum a inovace. Bylo by velmi prospěšné pro ČR se do těchto programů maximálně zapojit.


Jak by měl spolupracovat stát se soukromým sektorem a univerzitami, aby "nám neujel vlak"?


V oblasti výstavby sítí by stát mohl pomoci při urychlení stavebních řízení nové infrastruktury. Další podporu bych očekával v pokrytí lokalit, které pro operátora nemají ekonomický smysl, ale pro rozvoj konkrétního území jsou strategicky důležité. Příkladem podpory konkrétních aplikací může být projekt 5G pro pět měst, kdy si tato města sama navrhla konkrétní řešení svých problémů.


Jaká je informovanost municipálních politiků ale i úředníků o 5G?


Myslím si, že celá oblast digitalizace včetně využití 5G sítí by si zasloužila celoživotní vzdělávání pracovníků státní správy a veřejné samosprávy. Rozvoj technologií a využití jejich možností stále roste. Bohužel technologie je možno si koupit, ale funkční systém ne. Ten se musí léta budovat dle potřeb konkrétních zákazníků. K tomu jsou nutní kvalifikovaní zadavatelé a osvícení uživatelé.


O 5G se vedou spory, a přitom se objevuje občas termín 6G. Je to něco reálného?


Sítě 6G by měly být schopny pracovat s přenosovými rychlostmi až několika tisíců gigabajtů za sekundu. První praktické výsledky se očekávají nejdříve v roce 2030. Myslím si, že současný technologický svět není na sítě 6G ještě připravený. Nejsou k dispozici procesory ani paměti, které by dokázaly s tak vysokým objemem dat pracovat. Proto bych doporučoval se zaměřit na maximální využití stávajících 5G sítí.


Miroslav Svítek


Prof. Miroslav Svítek spojil svoji profesní dráhu s Fakultou dopravní ČVUT v Praze. V letech 2010 až 2018 na ní dokonce zastával funkci děkana. Během let 2006 až 2019 byl prezidentem Sdružení pro dopravní telematiku. V roce 2015 se stal historicky prvním prezidentem Czech Smart City Cluster. Zabývá se především modelováním komplexních systémů se zaměřením na inteligentní systémy dopravní a chytrá města či regiony. Je autorem či spoluautorem více než 200 vědeckých publikací a 10 monografií. Disponuje řadou akademických a pedagogických titulů. Na začátku své akademické dráhy vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, vedle toho ovšem také Státní konzervatoř v Praze, obor akordeon. Hře na tento nástroj se dodnes aktivně věnuje. Mimo jiné v souboru Duo Profesores.


URL| https://www.e15.cz/clanek/1380182/chytra-mesta-zacnou-vytvaret-digitalni-dvojcata-rika-expert-na-5g-miroslav-svitek


4. 5. 2021; Technický týdeník

Sonda En-Meter M zvládá monitorovat spotřebu bezkontaktně

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli sondu pro sledování odběru energie bez potřeby jejího zapojení do elektrického okruhu.

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda En-Meter M nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Výzkum je spoluf inancován z operačního programu Evropské unie Praha — pól růstu ČR.


Foto:


4. 5. 2021; techmagazin.cz

Vážení návštěvníci vítejte zpět!

NTM se od středy 5. května 2021 otevírá v plném provozu od 9.00 do 18.00 h. Na návštěvníky čeká 13 stálých expozic, několik výstav včetně nových

projektů "Česká stopa v historii výpočetní techniky" a "Petr Tučný a (česká) designérská scéna" a překvapení – v Dopravní hale je nově vystaven sportovní speciál Tatra Puma. Historie české techniky je opět na dosah.

Generální ředitel Národního technického muzea (NTM) Karel Ksandr uvedl: "Jsem moc rád, že od středy 5. května 2021 v den, kdy si připomínáme 76. výročí Pražského povstání, můžeme opět otevřít expozice technického muzea. Proto mě nesmírně těší, že naše jedinečné sbírky historie techniky budou mít návštěvníci opět ke svému poučení. Vážení návštěvníci vítejte! Rád bych také připomenul, že muzeum otevíráme v den začátku květnového povstání obyvatel Prahy. Nesmírně si vážím těch, kteří v tomto povstání bojovali a za osvobození Prahy položili své životy. Díky nim se Praha sama zbavila nacistické okupace. Pietně tedy pečujeme i o památník obětem květnových událostí 1945, který se nachází v areálu NTM na Masarykově nádraží, kde 8. 5. 1945 byli popraveni čeští železničáři."

Otevřeny jsou všechny expozice s výjimkou Uhelného a rudného dolu. Programy pro školy a veřejnost se nekonají. Připraveny jsou nové výstavy "Česká stopa v historii výpočetní techniky" a "Petr Tučný a (česká) designérská scéna" a zhlédnout je stále možné také výstavy "Adolf Loos Světoobčan", "Fenomén Jawa aneb Jawa, jak ji neznáte" a "Příští stanice: Muzeum železnice a elektrotechniky".

Výstava Adolf Loos Světoobčan

V Dopravní hale mohou nyní návštěvníci obdivovat sportovní speciál Tatra T-815 "Puma", se kterým posádka Karla Lopraise třikrát (v letech 1998, 1999 a 2001) vyhrála kategorii kamionů v nejtěžší automobilové soutěži světa Rallye Dakar a jednou (v roce 2000) zde obsadila druhé místo. Jedná se o historicky nejúspěšnější český sportovní automobil všech dob.

Tatra T-815 "Puma" a Karel Loprais v expozici Doprava NTM.

Nové výstavy:

Česká stopa v historii výpočetní techniky

Výstavu připravilo NTM a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Je věnována historickému vývoji uvedeného technického oboru včetně zachycení české stopy v tomto dění. Prezentovány jsou první československé počítače SAPO, EPOS a ELIŠKA, nebo výběr z tuzemských mikropočítačů z 80. let 20. století s možností vyzkoušet si dobové počítačové hry a dozvědět se, kde je česká stopa v oboru informačních technologií patrná i v současném světě.

Petr Tučný a (česká) designérská scéna

Výstava vznikla při příležitosti 100. výročí narození Petra Tučného, přední osobnosti československého průmyslového designu. Ve výstavě je představeno více než 100 exponátů, které dokládají jeho pozoruhodnou designérskou činnost. Ve svých návrzích nářadí a nástrojů vycházel z posledních poznatků neurofyziologie a estetiky a následně novátorsky ovlivnil vývoj řady dopravních prostředků.

Prosíme návštěvníky o dodržování platných hygienických opatření. Vstup do muzea je možný pouze s respirátorem FFP2, KN 95 dle normy. Děkujeme za pochopení.

Publikováno: 4. 5. 2021 / Počet přečtení: 9


4. 5. 2021; velkeucho.cz

Dobrá zpráva! Zase můžeme zavítat do Národního technického muzea v Praze.

Národní technické muzeum v Praze se od 5. května 2021 otevírá v plném provozu od 9.00 do 18.00 hodin. Na návštěvníky čeká 13 stálých expozic, několik výstav včetně nových projektů. Samozřejmě s některým omezeními, které stanoví vláda. Pokud si budete cestu sem v létě plánovat, tak raději mrkněte na aktuální informace, které najdete na stránkách muzea. Ono se to pořád mění!


, se kterým posádka Karla Lopraise třikrát (v letech 1998, 1999 a 2001) vyhrála kategorii kamionů v nejtěžší automobilové soutěži světa Rallye Dakar a jednou (v roce 2000) zde obsadila druhé místo. Jedná se o historicky nejúspěšnější český sportovní automobil všech dob.


Nové výstavy:

Česká stopa v historii výpočetní techniky

Výstavu připravilo Národní technické muzeum a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Je věnována historickému vývoji uvedeného technického oboru včetně zachycení české stopy v tomto dění. Prezentovány jsou první československé počítače SAPO, EPOS a ELIŠKA nebo výběr z tuzemských mikropočítačů z 80. let 20. století s možností vyzkoušet si dobové počítačové hry a dozvědět se, kde je česká stopa v oboru informačních technologií patrná i v současném světě.


Petr Tučný a (česká) designérská scéna.

Výstava vznikla při příležitosti 100. výročí narození Petra Tučného, přední osobnosti československého průmyslového designu. Ve výstavě je představeno více než 100 exponátů, které dokládají jeho pozoruhodnou designérskou činnost. Ve svých návrzích nářadí a nástrojů vycházel z posledních poznatků neurofyziologie a estetiky a následně novátorsky ovlivnil vývoj řady dopravních prostředků.




4. 5. 2021; Vesmír

Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT v Praze

ÚTEF působí od roku 2002 jako experimentální základna ČVUT pro výzkum v částicové a jaderné fyzice. Prošel významnou proměnou - stal se vysokoškolským ústavem, počet zaměstnanců se blíží stovce s výrazným zastoupením pracovníků ze zahraničí (celkem 30 z Německa, Japonska, Slovenska, Ruska, Sýrie, Indie, Pákistánu, Švédska či Holandska) a ročním rozpočtem více než 125 milionů Kč pokrytým z větší části grantovými projekty z EU a ČR. Za zmínku také stojí, že se ústav stal členem Mezinárodní astronautické federace IAF. Z původní budovy na Albertově se ústav přestěhoval do Betlémského paláce.


Odborné zaměření


- Spolupráce s mezinárodními vědeckými organizacemi: CERN (experiment ATLAS - teorie, zpracování dat, ATLAS TPX měření luminosity a radiačního prostředí; experiment MoEDAL -detekce magnetického monopólu; ISOLDE -spolupráce v jaderné fyzice, AEgIS - měření gravitačního zrychlení atomů antihmoty, NP03 - platforma pro vývoj detektorů neutrin), SÚJV (neutrinový experiment Baikal-GVD, supertěžké prvky, jaderné reakce).

- Neutrinová fyzika: 2nbb a 0nbb rozpady (experimenty SuperNEMO, LEGEND, COBRA).

- Hledání temné hmoty: experiment PICO v podzemní laboratoři SNOLAB.

- Detekce vysokoenergetických částic kosmického záření: aplikace pixelových detektorů (ISS, satelity Proba-V, RISESAT a VZLUSAT-1). n Teorie: (astro)částicová fyzika, slabé interakce, jaderné maticové elementy, kvantová teorie pole.

- Rozvoj detektorových technologií (pixelové detektory, scintilační detektory) a jejich aplikace v zobrazování živé i neživé přírody (rentgenová radiografie a tomografie s velmi vysokým rozlišením na mikronové úrovni).


Výzkumné infrastruktury


1) Pracoviště urychlovače nabitých částic Van de Graaff (HV2500, protony s maximální energií 2,5 MeV) spojené s centrální detektorovou laboratoří (HPGe detektory pro koincidenční měření, kalibrační a testovací zařízení detektorů ionizujících částic pro ESA). Jeho součástí je i zdroj rychlých neutronů s energií do 14 MeV. 2) Podzemní laboratoř LSM (Francie, spolupracující instituce ÚTEF ČVUT a SÚRO, v. v. i.): laboratoř je umístěna pod vrcholem Mount Fréjus (2934 m, potlačení kosmického záření odpovídá 4800 m vodního ekvivalentu). LSM je nejhlubší podzemní laboratoří v Evropě pokrývající multidisciplinární základní výzkum v (astro) částicové a jaderné fyzice vyžadující extrémně nízkopozaďové radiační prostředí (hledání temné hmoty ve vesmíru, studium neutrin). Aplikovaný výzkum má také široký rozsah, např. citlivá detekce radionuklidů (bezpečnost a lidské zdraví), mikroelektronika (vliv radiace), radiobiologie (výzkum DNA a buněk v prostředí s extrémně nízkou radioaktivitou), medicína (důležitý potenciál dlouhodobého ukládání pupečníkové krve, vajíček či spermií v prostředí garantujícím minimální radiační poškození), archeologie (datování artefaktů) a klimatologie (radionuklidové datování sedimentů pro studium klimatických změn).

3) Laboratoř CERN: spoluúčast v rámci konsorcia českých pracovišť.


Laboratoře a společná pracoviště s institucemi v ČR


Ústav buduje svoje experimentální pracoviště (laboratoř progresivních detektorových technologií, elektronická laboratoř, čisté prostory, laboratoř pro rentgenografii, tomografii a neutronografii s vysokým rozlišením) a společná pracoviště (laboratoř elektronové mikroskopie s FD ČVUT; laboratoř citlivých radonových měření se SÚRO v. v. i.; specializovaná laboratoř experimentálního zobrazování s 3. LF UK a FBMI ČVUT; experimentální laboratoř MRI s IKEM).


Pedagogické aktivity


Ústav má program podpory studentů vysokých a středních škol, který zahrnuje tyto aktivity:

- Vedení odborných prací studentů fakult ČVUT, univerzit v ČR i zahraničí (touto formou již prošlo ústavem 31 diplomantů a 33 doktorandů). l Spolupráce s IAESTE (2-6 zahraničních studentů ročně).

- Organizace letní odborné praxe v SÚJV pro studenty českých VŠ.

- Spolupráce s organizátory Fyzikální olympiády, kdy nabízíme vítězům pobyt v SÚJV (v roce 2019 se akce zúčastnilo 17 studentů a 6 pedagogů) či odbornou letní stáž v ÚTEF (v roce 2020 nabídku přijalo 6 vítězů).

- Spolupráce s IEEE (tři pracovníci ÚTEF působili jako lektoři na XXI. letní škole experimentální jaderné fyziky v Sao Paulu a na IEEE NPSS Instrumentation School konané online formou v Jakartě a Dakaru). l Spoluúčast na organizaci letní školy Pontecorvo neutrino summer school (SÚJV, Slovensko, ČR, Rumunsko).


Významné projekty


Hlavním projektem ústavu jsou Inženýrské aplikace fyziky mikrosvěta podpořené v rámci programu OPVVV Excelentní výzkum (celkem 200 mil. Kč). Projekt pokrývá většinu výzkumných aktivit ústavu a je řešen ve spolupráci se spoluřešiteli z univerzit a ústavů v ČR (ČVUT: ÚTEF, FBMI, FD, CIIRC; 3. LF UK; FEL ZČU; SÚRO; ÚTAM AV ČR). Také všechny výše uvedené výzkumné infrastruktury patří mezi významné projekty, které ústav řeší. Ucelenou oblast tvoří projekty zaměřené na vesmír: n SATRAM (Space Application of Timepix Radiation Monitor na satelitu PROBA-V na orbitě 820 km, v činnosti od r. 2013). Online vizualizace měření je možné zhlédnout na satram.utef.cvut.cz.

- Detektor Timepix jako součást miniaturního X-ray teleskopu (satelit VZLUSAT-1 na orbitě 510 km, v činnosti od r. 2017, sestaven konsorciem českých institucí).

- Detektor RISEPix (satelit RISESAT na orbitě 500 km, v činnosti od r. 2019, JAXA, Japonsko). n MIRAM (Miniaturised Radiation Monitor, ESA). V rámci projektu vyvinuté zařízení je natolik úspěšné, že bylo agenturou ESA vybráno pro družici GOMX-5 s plánovaným startem r. 2022. n Penetrating Particle ANalyser (PAN, H2020), jehož cílem je vývoj částicového detektoru pro vesmírné mise. Na projektu se podílejí University of Geneva (Švýcarsko) a Istituto Nazionale Di Fisica Nucleare (Itálie).

- RADMONSSA (RAdiation Detection and MONitoring Space Suit for Astronauts).


Mezinárodní spolupráce


Aktivity ústavu probíhají na základě reciproční mezinárodní spolupráce. V oblasti fundamentálních experimentů v (astro)částicové a neutrinové fyzice zahrnuje především aktivity v CERN, SÚJV, podzemních laboratořích LSM a SNOLAB. Vývoj a aplikace polovodičových pixelových detektorů se uskutečňují v rámci mezinárodní spolupráce Medipix, aktivity zaměřené na družice a vesmírné mise v součinnosti s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Japonskou kosmickou agenturou (JAXA). ÚTEF se teprve jako čtvrtá organizace z České republiky stal v roce 2020 členem Mezinárodní astronautické federace IAF. Cílem členství je intenzivní zapojení do vesmírného výzkumu a vývoje. Roku 2020 bylo podepsáno memorandum o vědecké spolupráci mezi ÚTEF a tchajwanskou Národní vesmírnou agenturou (NSPO). Naše zařízení (detektor radiace) prošlo předběžným výběrem pro umístění na tchajwanský satelit, který bude obíhat kolem Měsíce.


Ocenění


Pracovníci ústavu se prosazují v mezinárodních či domácích hodnoceních. Jako příklady z loňského roku je možné uvést: l Cena Albertus pro učitele fyziky a informatiky: laureátem ceny se stal Vladimír Vícha, který se kromě své práce učitele fyziky na Gymnáziu Pardubice dlouhodobě věnuje v ÚTEF aktivitám spojeným s experimenty v oblasti kosmického záření a v ústavu vyvíjeným pixelovým detektorům.

l Náš spolupracovník Fedor Šimkovic vyhrál v kategorii "Výjimečná osobnost slovenské vědy 2020" ocenění ESET Science Award, sponzorované slovenskou firmou ESET. Se svým mezinárodním týmem deseti spolupracovníků dosáhl i dalšího ocenění (druhá cena v soutěži "JINR PRIZES FOR 2020" za teoretický výzkum v oblasti neutrin). V kolektivu byli i další pracovníci ČVUT, Andrej Babič (ÚTEF, doktorand FJFI) a Adam Smetana (ÚTEF).

l Disertační práce našeho kolegy Jana Dudáka s názvem "Energy Sensitive X-ray radiography and Tomography Optimized for Small Animal Imaging" získala ocenění Prize for the best doctoral thesis za rok 2020, vyhlašované odbornou skupinou Engineering in Medicine and Biology (EMB) Československé sekce IEEE.

l Stanislav Pospíšil, zakladatel ústavu, obdržel cenu "2020 IEEE Glenn F. Knoll Radiation Instrumentation Outstanding Achievement Award" za příspěvek k vývoji pixelových detektorů ionizujícího záření a za rozvoj jejich aplikací v medicíně, částicové fyzice a ve vesmíru. Cenu uděluje IEEE Nuclear and Plasma Sciences Society.


Komerční spolupráce


Ústav dlouhodobě spolupracuje s komerčními partnery, z nichž je možné vybrat následující: n ATEKO, a. s.: společný vývoj technologie pro extrémně účinné odstraňování radonu ze vzduchu a dalších plynů umožnil firmě získat významné zakázky v podzemních laboratořích ve světě. n NUVIA, a. s.: vývoj scintilačních detektorů, který vyústil ve společné patenty a významné dodávky pro LSM a CERN.

n ADVACAM, s. r. o.: komerční aplikace technologií pixelových detektorů. Založením spin-off firmy, která se významně prosazuje na mezinárodní úrovni, se ústavu podařilo realizovat přenos vědeckých poznatků a technologií ze základního výzkumu do praxe. To ústavu vedle celospolečenského prospěchu přináší i příjmy ve formě licenčních poplatků za smluvně poskytnuté know-how.

n RICE (ZčU): výzkumné centrum v rámci licenční smlouvy dodává na trh readout pro pixelové detektory.


Foto: 1. Experiment Baikal-GVD: instalace senzorů do hlubin jezera.

Foto: 2. 3D zobrazení lýkožrouta smrkového s rozlišením 2,75 mm získaného v mikro-CT laboratoři ÚTEF.

Foto: 3. Detektor Timepix na družici RISESAT.

Foto: 4. Detektor PICO v podzemní laboratoři SNOLAB (Kanada).

Foto: 5. CT sken hlavy chameleona třírohého (Trioceros jacksonii) získaný ve společné laboratoři ÚTEF, 3. LF UK a FBMI ČVUT.




3. 5. 2021; Lupa.cz

Novým šéfem CESNETu bude Jakub Papírník, Gruntorád po 25 letech končí

Novým ředitelem sdružení CESNET, které provozuje akademickou vědeckou síť či výpočetní infrastrukturu, se od prvního srpna stane Jakub Papírník. Ten doposud vedl Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy a v CESNETu působil jako člen dozorčí rady. Ve výběrovém řízení ho vybralo představenstvo.

Nový šéf CESNETu nahrazuje Jana Gruntoráda, který ve funkci končí po pětadvaceti letech. Gruntorád mimo jiné byl jednou z hlavních osobností, které v roce 1992 stály za připojením Československa do světové sítě internet. Vzpomíná na to v našem rozhovoru.

Jakub Papírník absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. "Na Univerzitě Karlově věnoval zejména elektronizaci a digitalizaci agend a řídících procesů univerzity. Jeho předchozím působištěm byl Český rozhlas, kde pracoval od roku 1994 do roku 2014, z toho poslední tři roky jako technický ředitel. V Českém rozhlase se zabýval například centralizací počítačového systému pro výrobu a vysílání, digitalizací rozhlasového archivu anebo modernizací výrobních studií,” stojí v jeho medailonku.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/novym-sefem-cesnetu-bude-jakub-papirnik-gruntorad-po-25-letech-konci/


3. 5. 2021; ČT 1 - Události

Nový detektor spotřeby elektrické energie

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

Detektor, který stačí přiložit ke kabelu, aby zjistil odběr elektřiny a data odeslal přes internet. Inženýři z ČVUT mají prototyp takové sondy. Umožňuje na dálku například kontrolovat aktivitu spotřebičů anebo funkčnost veřejného osvětlení.


Martin TYBUREC, redaktor

Běžný elektrický rozvaděč pro veřejné osvětlení, tento hnědý kabel je napájecí. Modrá krabička se ho jen z vnějšku dotýká. I přes izolaci kabelu umí monitorovat, jaké proudy jím prochází. Údaje pak pomocí antény pravidelně odesílá. Vědci zatím čidlo testují připojené na kabelech, které zásobují elektřinou asi 20 lamp veřejného osvětlení tady v Řeži nedaleko u Prahy. Důležitá je pro ně hlavně jednoduchost instalace a provozu tohoto zařízení.


Zbyněk KOCUR, hlavní vývojář

Přiložím ho pouze na kabel, jednoduše se nainstaluje, připáskuje a pak můžeme sledovat a vyhodnocovat stav vlastně toho osvětlení.


Martin TYBUREC, redaktor

Sonda proud měří bezkontaktně díky principu magnetické indukce. Podobná řešení existují už delší dobu. Ovšem prototyp inženýrů z Fakulty elektrotechnické ČVUT je inovativní v tom, že zároveň data odesílá přes síť pro takzvaný internet věcí. Ta má u nás skoro stoprocentní pokrytí, a může proto přenášet údaje odkudkoliv, kde je signál.


Zbyněk KOCUR, hlavní vývojář

Tady je doba, kdy je den, lampy nesvítí, tady je doba, kdy svítí, čím víc zčervená, tím jakoby větší spotřeba.


Veronika KRISTOVÁ, starostka Husince-Řeže /Společně pro Husinec a Řež/

Tadyto hlídání provozu lamp i hlásičů nám velmi zjednoduší kontrolovat jejich provoz, zároveň to pomůže nějaký ekonomičnosti provozu.


Martin TYBUREC, redaktor

Autoři mají funkční prototyp a hledají možnosti, jak ho přizpůsobit komerční výrobě. Možné využití vidí třeba pro vzdálené sledování spotřeby elektřiny na chatách. Martin Tyburec, Česká televize.


3. 5. 2021; Marketing & Media

Dá se věřit vlastním očím?

Upravená videa nabízejí marketingové využití, zároveň ale vzbuzují obavy


Co vidíme na vlastní oči, vnímáme jako pravdivé. Alespoň tak je z velké části nastaven lidský mozek. Ale co když vidíme něco, co reálné není? Na retušované a Photoshopem upravené fotografie už jsou všichni zvyklí, ale co video? Za poslední čtyři roky se technologie "deepfakes", tedy digitálně vytvořených videí (podvrhů) za asistence umělé inteligence a algoritmů strojového učení, posunula o slušný kus dále. Začínají se objevovat první případy využití v kampaních, technologie umí "oživit" i mrtvé příbuzné nebo umělce.

První pokusy se objevily už před lety v pornografii. Tehdy se herečkám či hercům "dodávaly" kýžené obličeje. A pornografie zůstala královnou deepfake dodnes. Drtivá většina všech deepfake videí vzniká právě v této branži. Za pár desítek dolarů si zde můžete koupit deepfaky celebrit a jiných osobností v jakékoli intimní situaci. Ač je kvalita levných řešení stále nízká, náročnější tvorba se postupně vylepšuje a začíná být poměrně věrná.

Běžný člověk bez "datasetu" (tedy velkého množství fotografií nebo hodin videa) se ale třeba vydírání obávat nemusí. Obavy ze zneužití této technologie různými dezinformačními skupinami panovaly před americkými volbami, k ničemu však nakonec nedošlo.


PŘÍPADY VYUŽITÍ STOUPAJÍ


K vytvoření deepfake videa je třeba hodně času, velkou spoustu fotografií a obrazového materiálu k učení algoritmu, nebo je potřeba mít k dispozici dvojníka či imitátora, který celému procesu pomůže. Na sociální síti TikTok se stala velmi populární videa s Tomem Cruisem v hlavní roli, které vytvořil Belgičan Chris Ume s dvojníkem herce Milesem Fisherem.

Nijak netajili, že jde o podvrh, chtěli ukázat, co technologie umí. "Každý klip se vytvářel týdny, není to otázka stisknutí tlačítka. Nejtěžší je, aby vše působilo živé. Chtěli jsme ukázat, co umíme, a pobavit lidi. Ale je s tím konec," říká Ume.

Podle Umeho nabízí využití deepfake technologie řadu možností v oblasti filmového průmyslu, počítačové animace a vizuálních efektů. "Je to jako Photoshop před 20 lety, lidé také zprvu nevěřili, co vše jde s fotkami dělat, než si na to zvykli," uvedl Ume pro magazín The Verge. Technologie deepfake tak například v muzeu Salvadora Dalího v americkém Saint Petersburgu oživila samotného Dalího, který z obrazovky vítá návštěvníky.

A jako třešničku na dortu nabídne nevěřícím návštěvníkům, že s nimi udělá selfie a fotku jim pak samozřejmě pošle podle dalších instrukcí. Například webová genealogická stránka MyHeritage nabídla možnost ze starých fotografií "oživit" zemřelé, aby měla třeba pravnoučata lepší vzpomínku. Lidé na fotografiích tak otáčejí hlavou a usmívají se.

Nástroj Deep Nostalgia už takto animoval desítky milionů fotografií. Technologie dokáže už v nové generaci fotoeditoru dodávat úsměvy i do běžných fotografií. A strojové učení pomáhá třeba u odstranění škrábanců u starých filmů, nebo jejich kolorování.

"Dosud platilo, že ‚věřím svým očím‘. Text snesl vše, i čisté lži a výmysly. Vytvořit videa, která by zachycovala něco, co se v realitě nestalo, a v takové kvalitě, aby jejich umělý charakter nebylo poznat, nebylo donedávna možné. Než si lidé uvědomí, že ‚co vidím, ještě vůbec nemusí být pravda‘, může dojít k manipulacím, k dehonestacím i třeba chybám u soudů," upozorňuje profesor Jiří Matas, proděkan pro rozvoj Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí skupiny vizuálního rozpoznávání na katedře kybernetiky. Odborník pro oblast umělé inteligence šéfuje české laboratoři, která je součástí celoevropské Toyota Research Lab a pro automobilku řídí projekt na vývoj autonomních systémů.


PROJEV, KTERÝ SE NIKDY NESTAL


Asi nejznámější v oblasti deepfake na české scéně je oceněná práce agentury Symbio. Její "Projev, který se nikdy nestal" prezidenta Miloše Zemana byl součástí kampaně pro seriál Bez vědomí na stanici HBO. Agentura za něj loni získala Grand prix ADC Czech Creative Awards, HBO se stalo klientem roku. Kampaň získala ještě dalších pět Louskáčků — jeden zlatý (Digital Design), tři stříbrné (Online film, Digital Craft a Innovation) a jeden bronzový (Online campaign) a uspěla i na FLEMA Media Awards. "Hledali jsme propojení seriálu s dnešní dobou, abychom oslovili i generaci, která revoluci nezažila. Důležité pro nás bylo ladění proslovu tak, aby nebyl politicky angažovaný, ale pracoval s hodnotami naší společnosti. Jedním z motivů seriálu je právě ohýbání pravdy, a proto jsme došli i k deepfaku, který v době, kdy náš koncept vznikal, už byl znám, nicméně velmi málo pronikl mimo odbornou komunitu. V reklamní branži využití bylo jen několik a žádné podobné tomu, co vzniklo zde," říká mediální stratég agentury Symbio Petr Šupolík.

Na videu spolupracovalo Symbio se spřátelenou produkci Nice! a s osobou vystupující pod jménem "Ctrl Shift Face". Velkou výzvou bylo především to, že se deepfake nevytvářel na existující materiál. Nejprve vznikl text projevu, pak se projev namluvil ve spolupráci s imitátorem Petrem Jablonským, následně se natáčelo s hercem Janem Vlasákem. "Video se točilo na zelené pozadí, na které se pak naklíčovalo prostředí pražského Hradu. Aby byla předloha věrohodná, Jan Vlasák se musel více nalíčit, aby proporce obličeje odpovídala panu prezidentovi," popsala kreativní ředitelka Symbia Michaela Pechanová.

Projev pak imitoval Jablonský, protože nebyla technologie, která by zvládla namluvit projev v češtině bez přízvuku. Mediální budget byl zastropován na 200 tisíc korun. Kampaně si všimla celostátní média, celkem ve 25 výstupech, včetně televize Prima, která odvysílala tříminutovou reportáž v hlavních zprávách.

V Česku zasáhla přes 4,6 milionu lidí a celková hodnota získaných médií byla dva miliony korun.

Právě dostatek potřebného materiálu a nutný čas na jeho zpracování a další editace je zatím větší zábranou v dalším marketingovém využití, případně v zábavním průmyslu nebo v oblasti eventů a výstav. Proč by nemohl podobný "Dalí" vítat návštěvníky v hotelech nebo na kongresech? "Náročnost záleží na kvalitě, kterou chcete dosáhnout. Pokud jde o nějaké zakomprimované video menšího rozlišení, aby vypadalo realisticky, tak to náročné není. Také je třeba začít rozlišovat, co člověk na první pohled akceptuje, co projde při zkoumání detailů a co pozná specializovaný software. Náročnost generování faků z první a poslední kategorie je nesrovnatelná," říká profesor Matas. Algoritmy pro tvorbu deepfake vznikají nasazením strojového učení. Generátor vytvoří fake a předloží ho detektoru. Když detektor fake pozná, generátor jej upraví, aby rozpoznání bylo pro detektor těžší. A detektor se učí z toho, když fake nepozná. "Takto přirozeně vzniká dvojice generátor -detektor, s přibližně stejnou kompetencí. V tom, kdo bude mít navrch, záleží i na množství prostředků, které na strojové učení vynaloží. Kdyby Facebook nebo Google vnímaly problém deepfake za důležitý, mohou jej, když ne eliminovat, tak významně omezit. Obě společnosti mají velké týmy špičkových odborníků a finanční i výpočetní prostředky. Je velmi těžké si představit protistranu, která by s nimi mohla držet krok," dodává Jiří Matas.

Počítačové vidění umožňuje vidět robotům nebo autonomním systémům. Podle Matase nejsme daleko od běžného nasazení autonomních automobilů, chirurgických robotů s přesným vedením nástrojů nebo diagnostikou.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze funguje projekt InnerEye, kdy umělá inteligence pomáhá detekovat na snímcích pacientů možné nádory a výrazně tak ulehčuje práci a šetří čas doktorům.

V březnu byla například spuštěna česká verze bezplatného kurzu o umělé inteligenci Elements of AI. Cílem programu je přiblížit základy umělé inteligence široké veřejnosti a zvýšit vzdělanost populace. Součástí programu jsou základy strojového učení a neuronových sítí, k absolvování kurzu ale není zapotřebí znalost matematiky ani programování. Úspěšní absolventi získají digitální certifikát. Do kurzu se již celosvětově zaregistrovalo více než 650 000 studentů. Je dostupný po celém světě — jeho absolventi pocházejí z více než 170 zemí.


Foto: Michaela Pechanová Symbio

Foto: Jiří Matas ČVUT

Foto: YOUTUBE/ VFXCHRIS UME




2. 5. 2021; cysnews.cz

Národní technické muzeum se opět otevírá návštěvníkům

Národní technické muzeum se od středy 5. května 2021 opět otevírá návštěvníkům v plném provozu.Národní technické muzeum


Národní technické muzeum se od středy 5. května 2021 otevírá v plném provozu od 9.00 do 18.00 hodin. Na návštěvníky čeká 13 stálých expozic, několik výstav včetně nových projektů "Česká stopa v historii výpočetní techniky" a "Petr Tučný a (česká) designérská scéna" a překvapení – v Dopravní hale je nově vystaven sportovní speciál Tatra Puma. Historie české techniky je opět na dosah.

Generální ředitel NTM Karel Ksandr uvedl:

"Jsem moc rád, že od středy 5. května 2021 v den, kdy si připomínáme 76. výročí Pražského povstání, můžeme opět otevřít expozice Národního technického muzea. Proto mě nesmírně těší, že naše jedinečné sbírky historie techniky budou mít návštěvníci opět ke svému poučení. Vážení návštěvníci vítejte! Rád bych také připomenul, že muzeum otevíráme v den začátku květnového povstání obyvatel Prahy. Nesmírně si vážím těch, kteří v tomto povstání bojovali a za osvobození Prahy položili své životy. Díky nim se Praha sama zbavila nacistické okupace. Pietně tedy pečujeme i o památník obětem květnových událostí 1945, který se nachází v areálu NTM na Masarykově nádraží, kde 8.5. 1945 byli popraveni čeští železničáři. "

Otevřeny jsou všechny expozice s výjimkou Uhelného a rudného dolu. Programy pro školy a veřejnost se nekonají.

Připraveny jsou nové výstavy "Česká stopa v historii výpočetní techniky" a "Petr Tučný a (česká) designérská scéna" a zhlédnout je stále možné také výstavy "ADOLF LOOS SVĚTOOBČAN", "Fenomén Jawa aneb Jawa, jak ji neznáte" a "Příští stanice: Muzeum železnice a elektrotechniky".

V Dopravní hale mohou nyní návštěvníci obdivovat sportovní speciál Tatra T-815 "Puma", se kterým posádka Karla Lopraise třikrát (v letech 1998, 1999 a 2001) vyhrála kategorii kamionů v nejtěžší automobilové soutěži světa Rallye Dakar a jednou (v roce 2000) zde obsadila druhé místo. Jedná se o historicky nejúspěšnější český sportovní automobil všech dob.

Česká stopa v historii výpočetní techniky

Výstavu připravilo Národní technické muzeum a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Je věnována historickému vývoji uvedeného technického oboru včetně zachycení české stopy v tomto dění. Prezentovány jsou první československé počítače SAPO, EPOS a ELIŠKA nebo výběr z tuzemských mikropočítačů z 80. let 20. století s možností vyzkoušet si dobové počítačové hry a dozvědět se, kde je česká stopa v oboru informačních technologií patrná i v současném světě.

Petr Tučný a (česká) designérská scéna.

Výstava vznikla při příležitosti 100. výročí narození Petra Tučného, přední osobnosti československého průmyslového designu. Ve výstavě je představeno více než 100 exponátů, které dokládají jeho pozoruhodnou designérskou činnost. Ve svých návrzích nářadí a nástrojů vycházel z posledních poznatků neurofyziologie a estetiky a následně novátorsky ovlivnil vývoj řady dopravních prostředků.

Prosíme návštěvníky o dodržování platných hygienických opatření. Vstup do muzea je možnýpouze s respirátorem FFP2, KN 95 dle normy. Děkujeme za pochopení.

Více informací naleznete ZDE


Výstava: Adolf Loos světoobčan.


2. 5. 2021; oenergetice.cz

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Práce na dokončení Nord Stream 2 zrychlují, plynovod nyní pokládají dvě lodě


Práce na dokončení pokládky zbývající části plynovodu Nord Stream 2 nabírají na obrátkách poté, co se během tohoto týdne připojilo k pracím druhé plavidlo. Dokončení projektu, které bylo původně plánováno na konec roku 2019, nabralo zpoždění z důvodu sankcí ze strany USA, které se snaží spuštění plynovodu zabránit. Podle zástupce ruského parlamentu by tak plynovod mohl být dokončen do konce léta.


Kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, je opět o krok blíž k dokončení. Podle developera projektu se na začátku tohoto týdne připojilo k pokládce zbývající části plynovodu další plavidlo. Ke konci března podle serveru S&P Global zbývalo položit zhruba 121 km potrubí, z toho 93 v dánských vodách a 28 km ve vodách Německa.


2. Výstavba jaderné elektrárny Vogtle v USA zaznamenala dva důležité milníky


Na třetím bloku jaderné elektrárny Vogtle začaly tlakové a teplotní zkoušky reaktoru. Během těch jsou reaktorové systémy testovány na normální provozní podmínky. Zároveň byl na čtvrtém bloku umístěn poslední stavební modul.


Společnost Georgia Power oznámila odstartování horkých funkčních testů na třetím bloku elektrárny Vogtle, který je umístěn poblíž Waynesboro v Georgii. Testování zahrnuje zvýšení teploty chladiva reaktoru a zajištění testů prokazujících správnou funkci systémů chladicích okruhů a přidružených bezpečnostních systémů. Tyto testy musí být provedeny ještě před zavezením reaktoru jaderným palivem. Zkoušky prokáží správnou funkčnost tepelného cyklu elektrárny a ověří soulad chování jaderného ostrova s požadavky návrhu zařízení.


3. Panelisté Hydrogen Summit: Vodík není zázračné řešení pro dekarbonizaci


Panelisté virtuálního Hydrogen Summit pořádaného v úterý listem Financial Times uvedli, že by vodík mohl během tří dekád tvořit až 15 % globálního energetického mixu. Spíše než zázračné řešení by však vodík měl představovat jeden z prostředků pro dekarbonizaci. Informaci přinesl zahraniční server Platts.


"Otázky ohledně účinnosti, nákladů na produkci a navýšení produkce jsou ve spojitosti s vodíkem stále diskutovány, ale neměly by být omezujícím faktorem bránícím nastartování tohoto trhu," uvedl na konferenci David Bryson, provozní ředitel společnosti Uniper.


4. V areálech vyřazených uhelných elektráren v USA by mohly vyrůst malé jaderné reaktory


Přestože se výroba elektřiny v uhelných elektrárnách v USA částečně zotavila z loňského propadu, dlouhodobě je na ústupu a řada uhelných elektráren v posledních letech ukončila svůj provoz. Podle amerického senátora a výkonného ředitele největší veřejné energetické společnosti v zemi by areály uhelných elektráren, jež byly vyřazeny z provozu, mohly v budoucnu dále sloužit k výrobě elektřiny, a to pomocí malých modulárních jaderných reaktorů.


V posledních letech ukončily v USA provoz stovky uhelných bloků, a to zejména kvůli konkurenci v podobě levnější výroby elektřiny z plynu a rostoucí výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle agentury Reuters ukončilo od roku 2010 provoz již více než 250 uhelných elektráren,


5. Evropský regulátor: Náklady na nákup zemního plynu v EU rekordně poklesly


Podle předběžné zprávy agentury ACER o evropském trhu se zemním plynem v loňském roce rekordně poklesly náklady na nákup zemního plynu na velkoobchodních trzích. Meziročně se jedná o pokles v průměru o 4 EUR/MWh. Při srovnání průměrné ceny mezi lety 2012 a 2019 pak byl loňský průměr dokonce o 8 EUR/MWh nižší.


Počátkem tohoto týdne představila agentura ACER (Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů) předběžné výsledky svého každoročního reportu o velkoobchodním trhu se zemním plynem v Evropské unii. Podle reportu poklesly náklady na nákup plynu o 4 EUR/MWh, přičemž ACER posuzoval cenu, za kterou jsou v průměru obchodníci s plynem schopni nakoupit na velkoobchodním trhu.


6. ČVUT vyvinulo sondu pro měření spotřeby elektřiny nevyžadující zapojení do obvodu


Novou sondu pro kontrolu spotřeby energie vyvinuli vědci z ČVUT. Podle výzkumníků oproti standardním řešením odečtu energie nevyžaduje zapojení do elektrického okruhu. Lze ji tak využít v podstatě kdekoliv. Sonda nyní prochází poslední fází testování v terénu, uvedla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v dnešní tiskové zprávě. Na projektu pracovali odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Vedoucí katedry Jiří Vodrážka uvedl, že tým využil bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájení libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve.


7. Řecko ukončí výrobu elektřiny z uhlí v roce 2025


Uhelná elektrárna Ptolemaida přejde v roce 2025 z uhlí na zemní plyn. Tím se v Řecku ukončí výroba elektřiny z uhlí. Všechny ostatní řecké uhelné elektrárny mají ukončit provoz již v roce 2023. Informoval o tom portál Euractiv.


Řecká energetická společnost Public Power Corporation S.A. (PPC), z 51 % vlastněná státem, oznámila, že uhelná elektrárna Ptolemaida V, která je momentálně ve výstavbě a měla být v provozu do roku 2028, bude uzavřena o tři roky dříve, tedy v roce 2025. Provoz elektrárny nebude kompletně ukončen, elektrárna totiž v roce 2025 přejde na zemní plyn. Elektrárna by přitom neměla být uvedena v provoz dříve než v roce 2022.


8. Obce z okolí Dukovan kritizují kroky vlády k výstavbě nového bloku


Obce z okolí jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku kritizují dřívější vyjádření vlády, která chce odsunout vyhlášení tendru na stavbu nového bloku elektrárny na příští vládu. Obávají se, že bude elektrárna v budoucnu provozována nad rámec bezpečného provozu. Po dnešním setkání nejužšího vedení Energoregionu 2020 to ČTK řekl jeho předseda Vladimír Měrka. Sdružení Energoregion 2020 zastupuje 135 obcí a asi 95.000 obyvatel v pásmu havarijního plánování jaderné elektrárny v Dukovanech.


" Věřili jsme panu ministru Havlíčkovi (Karel Havlíček, ministr průmyslu za ANO), že kroky jsou cílevědomé, příprava běží tak, jak má, harmonogram je dodržován. Ale teď máme pocit, že časovou rezervu, která tam byla podle našeho laického pohledu asi roční, vymrhají při přípravě stavby, a ne při vlastním průběhu," řekl Měrka.


9. Německo: Rozvoj OZE si v příštích 15 letech vyžádá 79 mld. EUR v investicích do přenosové soustavy


Němečtí provozovatelé přenosové soustavy zveřejnili revidovanou verzi Plánu rozvoje sítě do roku 2035 (NEP), který nastiňuje potřebu rozvoje přenosové soustavy v příštím desetiletí v několika scénářích. Pokračující rozvoj OZE si vyžádá investice do přenosové soustavy ve výši až 79 miliard eur.


Ve všech scénářích, lišících se ve progresivitě opatření v oblasti klimatu, úrovni elektrifikace, spotřebou elektřiny nebo instalovaným výkonem obnovitelných zdrojů energie, bude dle provozovatelů přenosové soustavy (PPS) na severu Německa nutná realizace dodatečného stejnosměrného vysokonapěťového (HVDC) přenosového vedení s přenosovou kapacitou 2 GW a délko cca 210 km. Dále bude potřeba dalších asi 590 km střídavých vedení.


10. Čína bude snižovat spotřebu uhlí, aby splnila klimatické cíle


Čína ve svých ekonomických plánech na příštích 10 let omezí spotřebu uhlí. S touto informací přišel čínský prezident Si Ťin-phing na globálním klimatickém summitu amerického prezidenta Joea Bidena. Čínský prezident rovněž potvrdil stávající čínské cíle týkající se maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.


Nové oznámení kolem omezení spotřeby uhlí by mohlo utlumit vyhlídky na neomezený růst výroby elektrické energie z uhlí, která dominuje čínskému energetickému mixu. Dále by mohlo připravit půdu pro zemní plyn, jadernou energetiku a obnovitelné zdroje.


Téma


Akumulátory a pohonné systémy elektrických vozidel - EV (2. díl): Nissan LEAF 1. generace


V tomto díle se podíváme na první generaci Nissanu LEAF (ZE0). Tento elektromobil pomohl způsobit elektromobilovou revoluci a celkově si vedl velice dobře. I přes to, že měl spoustu chyb a drobných problémů, stal se ikonou přesunu od spalovacího motoru k elektrickému pohonu. Celosvětově se ho prodalo přes půl milionu kusů, obstojně si vede i na trhu ojetin a na našich silnicích ho lze potkávat dodnes.


Nissan LEAF (Leading, Enviromentaly Friendly, Afordable Family Vehicle) první generace vznikl pod vedením tehdejšího šéfa Nissanu, kterým byl Carlos Ghosen. Měla to být odezva na sílící konkurenci od firem jako je Tesla Motors, která se chystala uvést Model S, Mitsubishi (iMIEV) a další. Byl uveden na trh v roce 2010 a představoval první elektromobil svého druhu. Měl neotřelý aerodynamický design a všechno bylo přizpůsobeno elektrickému pohonu. V roce 2013 přišla zdokonalená verze s prodlouženým dojezdem, pak přišla verze s 30kWh kapacitou baterie, to se psal rok 2016 (americký trh).


Názor


Černobyl po 35 letech


Letos uplynulo 35 let od havárie čtvrtého reaktoru v Černobylské jaderné elektrárně. Stejně jako v jiných oblastech byl i zde předchozí rok silně ovlivněn pandemií koronaviru. Přesto se daří dosahovat pokroku v likvidaci elektrárny i revitalizaci a otevírání zasažených oblastí. Podívejme se, jak se zde situace vyvíjí.


Půlkulaté výročí černobylské katastrofy má symbolizovat přechod k obnově a znovuzrození oblasti. Jak už jsem popisoval v předchozích článcích, je to umožněno dokončením a zprovozněním nového sarkofágu. Jeho vybudováním přestalo hrozit nebezpeční ze zničeného reaktoru a lze přistoupit k revitalizaci doposud uzavřených území. Pomoci by tomu měl rozvoj v několik směrech.


Energostat: výroba elektřiny v ČR


[energostat country=CZE type=AREA to=2021-05-02 from=2021-04-25 caption='Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.']


Energostat: výroba elektřiny v Německu


[energostat country=GER type=AREA to=2021-05-02 from=2021-04-25 caption='Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.']

URL| https://oenergetice.cz/energeticky-tydenik/top-10-udalosti-energetiky-za-posledni-tyden-230




1. 5. 2021; CVUT.cz

Transformation of Newsrooms With the Advent of Artificial Intelligence Journalism

V posledním desetiletí vstoupila umělá inteligence (AI) do newsroomů po celém světě. Začala tak éra sofistikovaných algoritmů, nástrojů strojového učení a plné automatizace. Tyto technologie hrají důležitou roli na mnoha úrovních procesu vzniku a distribuce zpráv. AI pomáhá novinářům při jejich práci, ať už se jedná o plně automatizovanou produkci zpravodajských článků nebo částečné využití strojového učení. Integrace nástrojů založených na umělé inteligenci do procesu žurnalistiky také klade obrovské nároky na novináře, technické pracovníky a hlavní redaktory. Nahradí robotičtí reportéři lidské novináře? Co lze automatizovat v médiích? A jaké jsou důsledky tohoto trendu na automatizační proces v médiích?

Konference "Transformace redakcí s příchodem žurnalistiky umělé inteligence" má za cíl sdílení osvědčených postupů, prezentaci případových studií, představení dobrých i nevyhovujících řešení a v neposlední řadě také výhod a rizik spojených s AI v každodenní žurnalistické praxi.

Vyzýváme také všechny akademiky, ale i mediální profesionály, novináře, redaktory a technické pracovníky, aby se podělili o své zkušenosti a problémy, které tyto technologie pro média přinášejí. Call for Papers je otevřený do 15. dubna 2021.

Konference proběhne v angličtině, bude streamována online a vstupné je zdarma. Organizaci zajišťuje Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK za podpory Luboše Krále z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. Akce je výstupem projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR, který mapuje vliv umělé inteligence na žurnalistiku. Podílí se na něm kromě IKSŽ FSV UK a FEL ČVUT také Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a řada aplikačních partnerů včetně ČTK, Newton Media ad.

Místo konání Online

Kontaktní osoba Karolína Poliaková, poliakar@fel.cvut.cz

Podrobnější informace


1. 5. 2021; tzb-info.cz

Výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu.

Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL). Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.


"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).


Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."


V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.


Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.


Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie


URL| https://elektro.tzb-info.cz/merici-a-regulacni-technika/22184-vyzkumnici-z-fel-cvut-vyvinuli-sondu-pro-bezkontaktni-sledovani-odberu-energie




29. 4. 2021; Hospodářské noviny

Roboti zvyšují úspěšnost operací a zvládnou i třídit embrya

Umělá inteligence už dávno není otázkou budoucnosti, stala se nedílnou součástí našich životů. Poslední dobou se roboti čím dál více uplatňují v průmyslu, kde dlouhodobě chybí pracovní síla. Velkou roli hrají také ve zdravotnictví. Usnadňují práci se vzorky, umožňují provádět komplikované operační zákroky a slibnou budoucnost mají i v reprodukční medicíně. Zvýší totiž šanci, že žena porodí zdravé dítě.

V současnosti patří mezi nejrozšířenější roboty ve zdravotnictví systém da Vinci. Ten je tvořen takzvanou operační konzolí v podobě čtyřramenného operačního systému, přístrojovou věží a ovládací konzolí. Pomáhá všude tam, kam je z anatomických příčin obtížný přístup při otevřené, případně i laparoskopické metodě. Robotické operace jsou zároveň pro pacienta šetrnější. Výhody mají ale i pro operatéry – lékař provádějící zákrok nemusí nad pacientem stát někdy i dlouhé hodiny, ale může v klidu a pohodlně sedět před ovládací konzolí.


Napříč celou republikou


V České republice je hned několik center robotické chirurgie, a sice v pražské Ústřední vojenské nemocnici a ve Fakultní nemocnici v Motole, dále v nemocnicích v Ústí nad Labem, Novém Jičíně, v Mostišti, v Hradci Králové, Masarykově onkologickém ústavu v Brně či ve Fakultní nemocnici Olomouc.

V posledním jmenovaném zařízení funguje robotické centrum už od roku 2009 a jezdí se tam léčit pacienti i ze sousedního Slovenska a Polska. Loni lékaři oslavili obdivuhodné jubileum, robotickým systémem da Vinci provedli třítisící operaci. Jedná se především o urologické zákroky, ale také o gynekologické. Dva roky pak robota používají lékaři z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.

"Postupně jsme přestali otevřeně operovat prostaty. Máme k dispozici nejmodernější generaci robota da Vinci na světě a jedná se o opravdu drahou technologii. K tomu je třeba připočíst špičkový personál, jenž své zkušenosti získává na certifikovaných školeních například v Belgii nebo Francii. Přirovnal bych to třeba k podobně přísnému výcviku, jakým procházejí piloti boeingů," přibližuje práci lékařů přednosta olomoucké urologické kliniky Vladimír Študent.


Robot v roli dirigenta


Víceramenný laparoskopický operační systém da Vinci simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzole, operační pole vidí pomocí stereoskopického zobrazovacího kanálu a prostřednictvím joysticků ovládá nástroje v rukách robota.

Úspěch sklízí i společnost ABB se svým robotem YuMi. Tento pomocník se dvěma pažemi letos slaví už šesté narozeniny. Stále častěji nachází uplatnění ve zdravotnictví a ve farmaceutických společnostech. Konstruktéři ho navrhli tak, aby mohl pracovat v těsné blízkosti lidí. Základem je ergonomický design doplněný řadou bezpečnostních funkcí. Robot má pevnou kostru z hořčíkové slitiny pokrytou pružným plastovým pláštěm zabaleným do měkkého polstrování. Co se týče designu, konstruktéři odstranili jakékoliv body, v nichž by mohlo dojít k uskřípnutí, a začleněny byly i prvky zajišťující pokročilé ovládání pohybu a detekci možných kolizí.

"YuMi si získal neuvěřitelnou popularitu a stal se základem nové kategorie malých kolaborativních robotů (spolupracují s člověkem a pomáhají při různých úkonech, při nichž je potřeba vysoká a stále stejná přesnost – pozn. red.) určených pro manipulaci s materiálem, montáž a kontrolu. Současně pomohl zpopularizovat využívání takových robotů v mnoha dalších oblastech. Díky tomu jsou využívány v neustále se zvyšujícím počtu aplikací od výroby a montáž až po zdravotnictví," podotýká Sami Atiya, prezident jednotky ABB robotika a automatizace.

Například americká společnost Copan Diagnostics využívá pracovní stanici s integrovaným robotem YuMi a HEPA filtry k manipulaci se vzorky tkání, kostí a sterilních tekutin nebo k transportu krevních kultur a vzorkovacího materiálu.

YuMi je skutečně populární po celém světě. "Setkal" se s Angelou Merkelovou a Barackem Obamou. Zkusil si roli dirigenta při koncertu Andrey Bocelliho nebo servírování kávy zákazníkům ve známých obchodních domech, třeba v londýnském Selfridges a newyorském Bloomingdales.


Umělá inteligence v reprodukční medicíně


Nově bude v Česku umělá inteligence pomáhat také v reprodukční medicíně. Lékaři tvrdí, že moderní technologie zvládne určit životaschopnost i kvalitu embryí nejenom rychleji, ale také spolehlivěji než lidští specialisté. Lékaři tak budou moci do těla ženy vložit to nejlepší embryo, které má největší šanci se uchytit. Úspěšnost může stoupnout až o 20 procent.

Nyní se kvalita embryí určuje na základě názoru embryologa. Ten hodnotí vzhled, rychlost růstu i pravidelnost dělení. "Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak jako dosud žádná laboratorní metoda nebo člověk," vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit.

Očekává, že zásluhou umělé inteligence dojde ke zkrácení času v procesu otěhotnění. "Díky technologii totiž vybereme to úplně nejlepší embryo hned na začátku. Nicméně je třeba říci, že se stále pohybujeme na poli pravděpodobnosti, dnes máme přibližně 60procentní úspěšnost. S využitím umělé inteligence bychom mohli dosáhnout až na 80 procent," vysvětluje Otevřel. Se zavedením umělé inteligence počítají na brněnské klinice asistované reprodukce v polovině letošního roku.

Výhody umělé inteligence v reprodukční medicíně potvrzují i další experti z oboru. "To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Sleduje přes čtyři stovky různých parametrů s pomocí kamery přímo v inkubátoru, která pravidelně pořizuje snímky," poznamenává Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence.


Pomocník pro nemocné alzheimerem


Umělá inteligence pomáhá například i pacientům s Alzheimerovou chorobou či demencí. Speciálního hlasového asistenta vyvinul Matěj Krček. Jeho projekt nedávno ocenilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Aplikace umožní uživatelům prostřednictvím hlasu aktivovat například cvičení na trénování paměti nebo nastaví připomínku, že si má pacient vzít léky.

"Úplně na začátku šlo o školní projekt. Konzultoval jsem ho s lékaři i s ministerstvem zdravotnictví, kde mi pomáhají s odbornou stránkou. Také hledám byznyspotenciál projektu, byl jsem s projektem v top deset v Laboratoři Nadace Vodafone. Aktuálně je hotová demoverze aplikace, kterou chceme otestovat na uživatelích. V budoucnu je cíl dostat se do zahraničí, například do Velké Británie a Německa, kde už dnes ve velkém používají hlasové asistenty," upřesňuje Matěj Krček.


Robotizace v boji s koronavirem


Umělá inteligence pomáhá lékařům a vědcům také v boji proti covidu-19. Na jednom z projektů pracují odborníci z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC). "Pomocí vlastního softwaru CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření koronaviru v lidském organismu," přibližuje Jiří Damborský z přírodovědecké fakulty, který vede vědecký tým.

U 4359 schválených léků provedli takzvaný virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají pro jejich analýzu také umělou inteligenci. "Dokáže navíc nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na zmiňovaný protein ještě účinněji," poznamenává Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a ICRC. Na základě těchto výpočtů zároveň vědci již navrhli několik schválených léčiv, která mohou blokovat funkci dotyčného proteinu a zabránit tím vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku.

Proti nové nákaze koronavirem bojuje také tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s dobrovolníky z celého světa. Spustili nový projekt pod názvem FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Opírají se o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence při ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech.

Podle vědců má tato inovace výhodu v tom, že nezasahuje do soukromí lidí jako v případě individuálního trasování potenciálně ohrožených nákazou koronaviru. "Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a je v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout svůj systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny například ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.


Robot terapeut nahrazuje mazlíčky


Nejčastěji ve Spojených státech amerických se začal už před několika lety využívat robot Paro, který vytvořila japonská společnost AIST. Pomáhá především pacientům s depresí a různými formami demence. V podstatě se jedná o robota terapeuta. Je totiž prokázáno, že stav takových pacientů výrazně zlepšuje péče o domácího mazlíčka. Jenže do nemocnice a pečovatelských domů zvířata nesmí kvůli dodržování hygienických norem. A tak vznikl robot Paro, který měl mazlíčky nahradit. Jenže přišlo zklamání, protože pacienti očekávali, že se bude chovat podobně jako pes nebo kočka, tedy nejčastěji chovaná domácí zvířata. V praxi tomu tak ale nebylo. Výsledkem tedy je, že nový prototyp vypadá jako roztomilé tulení mládě – podobně se pohybuje a vydává odpovídající zvuky.


Podpora robotizace


Rozvoj robotizace všeobecně podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Firmy a vývojáři mohou čerpat různé dotace. "Robotika nyní už není budoucností, ale nedílnou součástí každodenního života s potenciálem pro rozvoj prosperity a konkurenceschopnosti České republiky," připomíná vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

České firmy tak pomohly i po vypuknutí pandemie. Do "boje" se zapojili také vývojáři a studenti. Vymýšleli masky, které chrání personál v nemocnicích před nákazou. Ochranných pomůcek byl totiž v počátcích nedostatek. První masky proti koronaviru dodalo ministerstvu zdravotnictví výzkumně-vývojové centrum CARDAM. Původní model vyvinuli vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při pražském ČVUT, kteří masku vyráběli na 3D tiskárnách.


To, co dokáže zkušený embryolog vyhodnotit během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Hranice se posouvají ? Světovým centrem výzkumu v oboru lékařské techniky je Houston v americkém státě Texas. Ročně jej navštíví zhruba deset milionů pacientů. ? Právě zde, v Texas Medical Center (TMC), otevřela v roce 2019 společnost ABB nové výzkumné zařízení, zaměřené na nechirurgické lékařské robotické systémy. ? Kolaborativní roboti ABB, kteří se již uplatňují v potravinářských laboratořích na celém světě, jsou vhodní i pro použití v lékařských laboratořích. Nepotřebují bezpečnostní zábrany a ve spolupráci s lidmi pracují bezpečně a efektivně. ? Velikost trhu nechirurgických lékařských robotů do roku 2025 se podle interního průzkumu ABB odhaduje na téměř 60 tisíc robotů.


Foto: Systém da Vinci v současnosti ve zdravotnictví patří k nejrozšířenějším robotům. Pomáhá všude tam, kde je z anatomických příčin obtížný přístup při otevřené, případně i laparoskopické operaci.

Foto: Shutterstock


Foto: Robot Paro, chlupatý robot s podobou tuleního mláděte, pacientům s depresí a různými formami demence nahrazuje domácího mazlíčka, o něhož se starají.

Foto: Shutterstock


O autorovi: Veronika Nováková, autori@economia.cz




22. 4. 2021; TRADE NEWS

Data jsou cennou komoditou

Šimon Mandlík:


Před rokem a půl vznikla iniciativa prg.ai, kterou tvoří akademické instituce, magistrát a české firmy. Ročně by pražské vysoké školy měly vyprodukovat až pět set odborníků na umělou inteligenci (AI). V současné době je jich něco přes sto. (To je však stále víc než například v Montrealu, známém kvalifikovanou pracovní silou v tomto oboru.) Oslovili jsme jednoho z nich, absolventa FEL ČVUT Šimona Mandlíka. Proč právě jeho? Zvítězil v jedenáctém ročníku prestižní soutěže IT SPY o nejlepší diplomovou práci v tomto oboru v ČR a SR a má zkušenosti z působení ve společnostech Avast a Cisco.


- Iniciativa prg.ai, jejímž spoluzakladatelem je známá tvář českého výzkumu AI a Centra umělé inteligence na vaší alma mater Michal Pěchouček, od samého začátku deklarovala jako hlavní cíl zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému. Promítla se ambice jejích duchovních otců i do vašeho života?


Moje studium a nyní již i práce jsou úzce spojeny s aktivitami těchto akademických pracovišť a s příležitostmi ve společnostech Avast a Cisco, které s naší fakultou dlouhodobě spolupracují. Problematiku, kterou jsem řešil ve své absolventské magisterské práci, jsem měl možnost prakticky aplikovat v těchto významných firmách. Fakulta elektrotechnická ČVUT spolu s Avastem rozvíjejí výzkum umělé inteligence a strojového učení a většina těchto aktivit probíhá v Laboratoři Avastu pro umělou inteligenci a kyberbezpečnost (AAICL) nacházející se v areálu fakulty.


Jak zařídit příliv mozků


- Avast podporuje laboratoř relativně velkorysými investicemi. Čím je ještě zajímavý pro mladé talenty, jako jste vy?


Avast dává k dispozici svá rozsáhlá data o hrozbách z více než 400 milionů zařízení. A data jsou pro naši profesi alfou a omegou. Proto jsou, vyjdeme-li z veřejně dostupných údajů, v současné době na špici světového výzkumu v oblasti AI společnosti, které mají k dispozici velký objem dat. K nejznámějším patří Google a Facebook, jimž je během let za možnost být zdarma na síti bezplatně poskytli jejich uživatelé. Například Google nabízel několik let zdarma cloudové úložiště na fotky s neomezenou kapacitou. Tato data pak použil pro trénování svých modelů. Uživatelé tak vyměnili svá data za službu, za niž by jinak museli platit. Současně však přišli o své soukromí.


- Michal Pěchouček, světově uznávaná osobnost na poli AI, profesor na FEL ČVUT a technický ředitel Avastu, se neobává odlivu mozků. Většina Čechů, kteří vyjeli na zkušenou do světa, se prý vrací. Byl jste na studijním pobytu v zahraničí nebo o něm uvažujete?


Možná vás překvapím, ale byl jsem jen na krátkodobých pobytech v zahraničí. Na šest týdnů mě vzal s sebou profesor Jiří Matas z naší fakulty, který se v Centru strojového vnímání zaměřuje na problematiku vizuálního rozpoznávání, deset dní jsem strávil na odborné konferenci v Japonsku a týden v Belgii na špičkovém intenzivním kurzu moderních oborů a technologií v rámci programu Athens. Ten od roku 1997 pořádá šestnáct předních evropských technických univerzit za podpory Evropské komise. Od svých kamarádů, kteří vycestovali v rámci programu Erasmus, vím, že se jedná o vynikající příležitost obohatit své znalosti a zkušenosti, ale sám jsem této možnosti nevyužil. Považuji výuku ve svém oboru na ČVUT za velmi kvalitní a byl jsem během studia spokojen se studijním zázemím i vstřícností vyučujících.


Útoků pomocí strojového učení přibývá


- Vaše diplomová práce byla loni oceněna jako nejlepší v soutěži IT SPY českých a slovenských technických univerzit. Chystáte se do praxe, nebo do vědy?


Rád bych pokračoval na ČVUT studiem v doktorském programu. Vždycky mě zajímaly internetové technologie a zaměřuji se na oblast strojového učení v aplikaci s kybernetickou bezpečností. V současné době pracuji v Avastu v týmu profesora Pěchoučka na aplikaci technologie, jíž jsem věnoval svou diplomovou práci. V této souvislosti mě velmi zajímá také ochrana soukromí na internetu, kterou považuji do budoucna za stále naléhavější. V současné době probíhá řada výzkumů, jak zajistit, buď anonymizací, nebo jiným způsobem, bezpečnost dat při práci velkých modelů, a zabránit tak jejich zneužití.


- Máte zkušenosti ze spolupráce také s malými a středními českými firmami?


Nemám. AI patří sice mezi velmi perspektivní, ale zároveň rizikové obory, u nichž nikdy nevíte, zda, kdy a kolik investovaných prostředků se vám vrátí. Proto do ní vkládají prostředky hlavně firmy se silným kapitálovým zázemím. Obrovské finanční částky, které velké americké společnosti vložily do výzkumu AI, se jim dnes bohatě úročí. Na naší škole běželo a běží poměrně hodně projektů, například jsme měli zakázky od americké armády nebo jiné v rámci grantového programu GA ČR. V posledních letech je velmi aktivní Avast, který mimo jiné vybavil přístroji Laboratoř pro umělou inteligenci a kyberbezpečnost. ?


Šimon Mandlík o své diplomové práci: "Velké firmy dnes vlastní obrovské objemy dat, která mnohdy patří k tomu nejcennějšímu, co mají. To, že zpracování některých datových zdrojů je velmi obtížné, a tak k němu vůbec nedochází, je ohromnou promarněnou příležitostí, což jsem chtěl změnit právě tímto programem, který je ve své funkcionalitě unikátní. V momentě, kdy se objeví nový malware, stačí spustit skript, který si projde dostupná data a natrénuje nový model pro detekci, což umožní přesnější návrhy pro aktualizace bezpečnostních programů. Software jsme testovali společně s firmami Cisco a Avast, se kterou ho ještě dále rozvíjíme, a proto jsou prezentované projekty zaměřeny hlavně na kybernetickou bezpečnost, ale využití je do budoucna daleko širší."


Foto: Ing. Šimon Mandlík. Kladenský rodák vloni ukončil magisterské studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT ve studijním programu Otevřená informatika, obor umělá inteligence. Za diplomovou práci Mapování internetu: Modelování interakcí entit v heterogenních komplexních sítích získal Cenu děkana. V současné době pracuje ve výzkumném týmu společnosti Avast

Foto: archiv Š. Mandlíka a Shutterstock


O autorovi: Se Šimonem Mandlíkem hovořila Věra Vortelová

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk