1. 5. 2021; irozhlas.cz

Útlum uhlí v Česku už v roce 2030? ‚Teď se dají využít unijní fondy, pak už nebudou,‘ připomíná odborník

Většina tepláren v Česku může přestat spalovat uhlí do roku 2030. Potřebné investice na jejich transformaci se pohybují okolo 100 miliard korun. Vyplývá to ze studie vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT. U větších tepláren s výkonem nad 300 megawattů teď podle studie připadá v úvahu pouze přechod na spalování zemního plynu. Menší část zařízení může využívat udržitelně pěstovanou biomasu nebo odpad.

Podle Michaely Valentové z Fakulty elektrotechnické ČVUT je jasné, že i když Česko zatím nestanovilo rok pro definitivní konec spalování uhlí, většinu tepláren čeká do deseti let.


"Ve studii ukazujeme, že 85 procent kapacit tepláren bude bez uhlí do roku 2030. Vzhledem k tomu velmi krátkému časovému horizontu a nedostatečné technologické a ekonomické vyspělosti jiných řešení budou přecházet zejména na zemní plyn. Ale musí být vnímán jako přechodné řešení s ohledem na konečný cíl, kterým je uhlíková neutralita," vysvětluje spoluautorka studie, na které se podíleli i zástupci Teplárenského sdružení.


Studie počítá s tím, že by se poslední uhelné teplárny mohly vypnout do roku 2035. Odchod od uhlí urychluje mimo jiné rostoucí cena emisních povolenek v Evropské unii. Ta už překročila hranici 45 eur (v přepočtu více než 1100 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Studie se věnuje pouze teplárnám s výkonem nad 20 megawattů.


Později dotace nebudou


Transformace tepláren si podle studie vyžádá investice zhruba za 100 miliard korun do konce roku 2030. Michaela Valentová připomíná, že to je několikanásobně víc oproti tomu, kolik peněz vynaložily v uplynulých letech.


"Investice do rekonstrukcí zařízení dosahovaly zhruba 33 miliard korun za posledních šest let. Teď se ten objem musí minimálně zdvojnásobit až ztrojnásobit. Myslím si, že technicky proveditelné to je, ale bude to určitě vyžadovat obrovský nápor na dodavatele," míní Valentová.


Velkou část z těchto peněz ovšem můžou teplárny získat z unijních dotací – především z nového Modernizačního fondu, který je financovaný z prodeje povolenek. Na transformaci českého teplárenství by z něj mohlo v příštích deseti letech plynout přes 50 miliard korun v závislosti na ceně povolenek. Možnost žádat o podporu na přestavbu tepláren z tohoto fondu se otevře 24. května.


Podle Jiřího Koželouha z nevládní organizace Hnutí DUHA teď mají provozovatelé tepláren jedinečnou příležitost:


"V tuto chvíli je tady velká a zároveň poslední šance, jak teplárenství může odejít od uhlí s podporou státu nebo Evropské unie. Později už to tak nebude. Že by teď někdo pokračoval s uhlím ještě deset let a pak dostal dotace, je hodně nepravděpodobné. Navíc už by na tom mohl být ekonomicky hodně špatně. To znamená, že z hlediska rizik i příležitostí je teď ta doba, kdy se do toho musí pustit," říká.


Koželouh se nepodílel na nové studii, ale byl členem uhelné komise, která pro vládu vypracovala scénáře odklonu od uhlí. Domnívá se, že teplárenství se bez využití zemního plynu v krátkodobém horizontu neobejde.


V nadcházejících desetiletích ale bude muset být i zemní plyn nahrazený jinými technologiemi. Sice znečišťuje ovzduší méně než uhlí, ale jsou s ním také spojeny emise skleníkových plynů.


"Když zemní plyn spalujeme, tak jsou emise oxidu uhličitého přibližně poloviční ve srovnání s uhlím. Ale pokud budeme počítat úniky při transportu nebo těžbě, tak se podle různých studií můžeme dostat na úroveň, která je celkově zhruba stejná jako u uhlí. Rozhodně to není dlouhodobé řešení, pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality. V zásadě to znamená energetiku úplně zbavit fosilních paliv do roku 2050. To znamená, že je teď potřeba dobře zvážit využívání zemního plynu, protože záhy bude třeba, aby klesalo."


Připomíná Koželouh s tím, že je třeba plyn využívat efektivně a například instalovat takzvané kogenerační zdroje, které jsou schopné z plynu zároveň vyrábět teplo i elektřinu. Co je v budoucnu nahradí, zatím není jasné.


Kromě rozvoje technologií se to ale podle Michaely Valentové z ČVUT neobejde bez změn na straně spotřebitelů.


"Určitě nastoupí další řešení, jako jsou velká tepelná čerpadla, možná i velké solární kolektory a podobně. Velkou roli by ale měla hrát i strana spotřeby. Tím, jak se bude zvyšovat energetická účinnost budov a možná i rozvoj komunitní energetiky. To bude snižovat celkovou poptávku po teple v budovách. Úspory energie musejí být na první místě, protože nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje. Nejdřív se musíme podívat, kde můžeme energii ušetřit, a na to, jak můžeme snížit svojí spotřebu energie, v tomto případě tepla. A potom se teprve díváme na to, kde ji vezmeme a kde energii vyrobíme. To je opravdu klíčové," říká spoluautorka studie o dekarbonizaci českých tepláren.


Jak snížit spotřebu?


Jiří Koželouh dává za příklad Klimatický plán města Prahy, který počítá s tím, že se město do roku 2030 obejde bez energie z uhlí:


"Provozovatelé o transformaci můžou přemýšlet tak, že pouze vymění zdroj za plynový a prostě pojedou dál. Ale nebude to dlouhodobé řešení. Pokud o tom budou přemýšlet jako například Praha, tak budou v první řadě plánovat, jak snížit spotřebu tepla. To znamená, že budou řešit, jak snížit ztráty na vytápěných budovách i rozvodech. Za druhé budou přemýšlet, jakou část tepla můžou nahradit jinými zdroji, jako je například využití tepla z odpadních vod tepelnými čerpadly napojenými na centrální soustavu, zpracování biologicky rozložitelných odpadů z čističky na bioplynové stanici, zapojení solárních panelů na ohřev vody a tak dále. Když se to zkombinuje, tak to může být na konci doplněno jen o menší plynové zdroje."


Teplárny dnes poskytují teplo asi dvěma pětinám obyvatel Česka. Většinu generují spalováním uhlí podobně jako stovky tisíc domácností, které ještě stále topí uhlím. Stát by teď podle Koželouha měl stanovit rok, kdy uhlí v Česku skončí.


"Je potřeba stanovit realistický termín. To znamená se podívat na ekonomický výhled. Ten není do roku 2038. To je celkem jasné. Je potřeba udělat jasno pro provozovatele tepláren, kraje, lidi, kteří tam pracují, a ty, kteří odebírají teplo. V podstatě pro všechny. Pokud to takhle nebude, tak odklon od uhlí sice bude probíhat, ale chaotičtěji s většími negativními dopady, ať už sociálními nebo v energetice," varuje a dodává:


"My jsme dnes v situaci, kdy se přizpůsobujeme tomu, co se děje. A o to důležitější je mít nějaký plán. Zároveň jsou tady teď evropské fondy a jiné mechanismy, které ale jsou časově omezeny. Po roce 2030 už tady žádné peníze na útlum uhlí nebudou."

URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/cesko-uhli-zastaveni-tezby-investice-studie-cvut-ekologove_2105011654_tzr


30. 4. 2021; mkcr.cz

Novinky a média

Národní technické muzeum se od středy 5. května 2021 opět otevírá návštěvníkům v plném provozu

Národní technické muzeum se od středy 5. května 2021 otevírá v plném provozu od 9.00 do 18.00 hodin. Na návštěvníky čeká 13 stálých expozic, několik výstav včetně nových projektů "Česká stopa v historii výpočetní techniky" a "Petr Tučný a (česká) designérská scéna" a překvapení – v Dopravní hale je nově vystaven sportovní speciál Tatra Puma. Historie české techniky je opět na dosah.

Generální ředitel NTM Karel Ksandr uvedl: " Jsem moc rád, že od středy 5. května 2021 v den, kdy si připomínáme 76. výročí Pražského povstání, můžeme opět otevřít expozice Národního technického muzea. Proto mě nesmírně těší, že naše jedinečné sbírky historie techniky budou mít návštěvníci opět ke svému poučení. Vážení návštěvníci vítejte! Rád bych také připomenul, že muzeum otevíráme v den začátku květnového povstání obyvatel Prahy. Nesmírně si vážím těch, kteří v tomto povstání bojovali a za osvobození Prahy položili své životy. Díky nim se Praha sama zbavila nacistické okupace. Pietně tedy pečujeme i o památník obětem květnových událostí 1945, který se nachází v areálu NTM na Masarykově nádraží, kde 8.5. 1945 byli popraveni čeští železničáři. "

Otevřeny jsou všechny expozice s výjimkou Uhelného a rudného dolu. Programy pro školy a veřejnost se nekonají. Připraveny jsou nové výstavy "Česká stopa v historii výpočetní techniky" a "Petr Tučný a (česká) designérská scéna" a zhlédnout je stále možné také výstavy "ADOLF LOOS SVĚTOOBČAN", "Fenomén Jawa aneb Jawa, jak ji neznáte" a "Příští stanice: Muzeum železnice a elektrotechniky".

V Dopravní hale mohou nyní návštěvníci obdivovat sportovní speciál Tatra T-815 "Puma", se kterým posádka Karla Lopraise třikrát (v letech 1998, 1999 a 2001) vyhrála kategorii kamionů v nejtěžší automobilové soutěži světa Rallye Dakar a jednou (v roce 2000) zde obsadila druhé místo. Jedná se o historicky nejúspěšnější český sportovní automobil všech dob.

Nové výstavy:

Česká stopa v historii výpočetní techniky

Výstavu připravilo Národní technické muzeum a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Je věnována historickému vývoji uvedeného technického oboru včetně zachycení české stopy v tomto dění. Prezentovány jsou první československé počítače SAPO, EPOS a ELIŠKA nebo výběr z tuzemských mikropočítačů z 80. let 20. století s možností vyzkoušet si dobové počítačové hry a dozvědět se, kde je česká stopa v oboru informačních technologií patrná i v současném světě.

Petr Tučný a (česká) designérská scéna.

Výstava vznikla při příležitosti 100. výročí narození Petra Tučného, přední osobnosti československého průmyslového designu. Ve výstavě je představeno více než 100 exponátů, které dokládají jeho pozoruhodnou designérskou činnost. Ve svých návrzích nářadí a nástrojů vycházel z posledních poznatků neurofyziologie a estetiky a následně novátorsky ovlivnil vývoj řady dopravních prostředků.

Prosíme návštěvníky o dodržování platných hygienických opatření. Vstup do muzea je možný pouze s respirátorem FFP2, KN 95 dle normy. Děkujeme za pochopení.

Soubory ke stažení


29. 4. 2021; iHNed.cz

Roboti zvyšují úspěšnost operací a zvládnou i třídit embrya

Umělá inteligence už dávno není otázkou budoucnosti, stala se nedílnou součástí našich životů. Poslední dobou se roboti čím dál více uplatňují v průmyslu, kde dlouhodobě chybí pracovní síla. Velkou roli hrají také ve zdravotnictví. Usnadňují práci se vzorky, umožňují provádět komplikované operační zákroky a slibnou budoucnost mají i v reprodukční medicíně. Zvýší totiž šanci, že žena porodí zdravé dítě.

Napříč celou republikou


V České republice je hned několik center robotické chirurgie, a sice v pražské Ústřední vojenské nemocnici a ve Fakultní nemocnici v Motole, dále v nemocnicích v Ústí nad Labem, Novém Jičíně, v Mostišti, v Hradci Králové, Masarykově onkologickém ústavu v Brně či ve Fakultní nemocnici Olomouc.

V posledním jmenovaném zařízení funguje robotické centrum už od roku 2009 a jezdí se tam léčit pacienti i ze sousedního Slovenska a Polska. Loni lékaři oslavili obdivuhodné jubileum, robotickým systémem da Vinci provedli třítisící operaci. Jedná se především o urologické zákroky, ale také o gynekologické. Dva roky pak robota používají lékaři z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.

"Postupně jsme přestali otevřeně operovat prostaty. Máme k dispozici nejmodernější generaci robota da Vinci na světě a jedná se o opravdu drahou technologii. K tomu je třeba připočíst špičkový personál, jenž své zkušenosti získává na certifikovaných školeních například v Belgii nebo Francii. Přirovnal bych to třeba k podobně přísnému výcviku, jakým procházejí piloti boeingů," přibližuje práci lékařů přednosta olomoucké urologické kliniky Vladimír Študent.


Robot v roli dirigenta


Víceramenný laparoskopický operační systém da Vinci simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzole, operační pole vidí pomocí stereoskopického zobrazovacího kanálu a prostřednictvím joysticků ovládá nástroje v rukách robota.

Úspěch sklízí i společnost ABB se svým robotem YuMi. Tento pomocník se dvěma pažemi letos slaví už šesté narozeniny. Stále častěji nachází uplatnění ve zdravotnictví a ve farmaceutických společnostech. Konstruktéři ho navrhli tak, aby mohl pracovat v těsné blízkosti lidí. Základem je ergonomický design doplněný řadou bezpečnostních funkcí. Robot má pevnou kostru z hořčíkové slitiny pokrytou pružným plastovým pláštěm zabaleným do měkkého polstrování. Co se týče designu, konstruktéři odstranili jakékoliv body, v nichž by mohlo dojít k uskřípnutí, a začleněny byly i prvky zajišťující pokročilé ovládání pohybu a detekci možných kolizí.

"YuMi si získal neuvěřitelnou popularitu a stal se základem nové kategorie malých kolaborativních robotů (spolupracují s člověkem a pomáhají při různých úkonech, při nichž je potřeba vysoká a stále stejná přesnost – pozn. red.) určených pro manipulaci s materiálem, montáž a kontrolu. Současně pomohl zpopularizovat využívání takových robotů v mnoha dalších oblastech. Díky tomu jsou využívány v neustále se zvyšujícím počtu aplikací od výroby a montáž až po zdravotnictví," podotýká Sami Atiya, prezident jednotky ABB robotika a automatizace.

Například americká společnost Copan Diagnostics využívá pracovní stanici s integrovaným robotem YuMi a HEPA filtry k manipulaci se vzorky tkání, kostí a sterilních tekutin nebo k transportu krevních kultur a vzorkovacího materiálu.

YuMi je skutečně populární po celém světě. "Setkal" se s Angelou Merkelovou a Barackem Obamou. Zkusil si roli dirigenta při koncertu Andrey Bocelliho nebo servírování kávy zákazníkům ve známých obchodních domech, třeba v londýnském Selfridges a newyorském Bloomingdales.


Umělá inteligence v reprodukční medicíně


Nově bude v Česku umělá inteligence pomáhat také v reprodukční medicíně. Lékaři tvrdí, že moderní technologie zvládne určit životaschopnost i kvalitu embryí nejenom rychleji, ale také spolehlivěji než lidští specialisté. Lékaři tak budou moci do těla ženy vložit to nejlepší embryo, které má největší šanci se uchytit. Úspěšnost může stoupnout až o 20 procent.

Nyní se kvalita embryí určuje na základě názoru embryologa. Ten hodnotí vzhled, rychlost růstu i pravidelnost dělení. "Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak jako dosud žádná laboratorní metoda nebo člověk," vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit.

Očekává, že zásluhou umělé inteligence dojde ke zkrácení času v procesu otěhotnění. "Díky technologii totiž vybereme to úplně nejlepší embryo hned na začátku. Nicméně je třeba říci, že se stále pohybujeme na poli pravděpodobnosti, dnes máme přibližně 60procentní úspěšnost. S využitím umělé inteligence bychom mohli dosáhnout až na 80 procent," vysvětluje Otevřel. Se zavedením umělé inteligence počítají na brněnské klinice asistované reprodukce v polovině letošního roku.

Výhody umělé inteligence v reprodukční medicíně potvrzují i další experti z oboru. "To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Sleduje přes čtyři stovky různých parametrů s pomocí kamery přímo v inkubátoru, která pravidelně pořizuje snímky," poznamenává Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence.


Pomocník pro nemocné alzheimerem


Umělá inteligence pomáhá například i pacientům s Alzheimerovou chorobou či demencí. Speciálního hlasového asistenta vyvinul Matěj Krček. Jeho projekt nedávno ocenilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Aplikace umožní uživatelům prostřednictvím hlasu aktivovat například cvičení na trénování paměti nebo nastaví připomínku, že si má pacient vzít léky.

"Úplně na začátku šlo o školní projekt. Konzultoval jsem ho s lékaři i s ministerstvem zdravotnictví, kde mi pomáhají s odbornou stránkou. Také hledám byznyspotenciál projektu, byl jsem s projektem v top deset v Laboratoři Nadace Vodafone. Aktuálně je hotová demoverze aplikace, kterou chceme otestovat na uživatelích. V budoucnu je cíl dostat se do zahraničí, například do Velké Británie a Německa, kde už dnes ve velkém používají hlasové asistenty," upřesňuje Matěj Krček.


Robotizace v boji s koronavirem


Umělá inteligence pomáhá lékařům a vědcům také v boji proti covidu-19. Na jednom z projektů pracují odborníci z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC). "Pomocí vlastního softwaru CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření koronaviru v lidském organismu," přibližuje Jiří Damborský z přírodovědecké fakulty, který vede vědecký tým.

U 4359 schválených léků provedli takzvaný virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají pro jejich analýzu také umělou inteligenci. "Dokáže navíc nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na zmiňovaný protein ještě účinněji," poznamenává Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a ICRC. Na základě těchto výpočtů zároveň vědci již navrhli několik schválených léčiv, která mohou blokovat funkci dotyčného proteinu a zabránit tím vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku.

Proti nové nákaze koronavirem bojuje také tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s dobrovolníky z celého světa. Spustili nový projekt pod názvem FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Opírají se o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence při ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech.

Podle vědců má tato inovace výhodu v tom, že nezasahuje do soukromí lidí jako v případě individuálního trasování potenciálně ohrožených nákazou koronaviru. "Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a je v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout svůj systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny například ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.


Robot terapeut nahrazuje mazlíčky


Nejčastěji ve Spojených státech amerických se začal už před několika lety využívat robot Paro, který vytvořila japonská společnost AIST. Pomáhá především pacientům s depresí a různými formami demence. V podstatě se jedná o robota terapeuta. Je totiž prokázáno, že stav takových pacientů výrazně zlepšuje péče o domácího mazlíčka. Jenže do nemocnice a pečovatelských domů zvířata nesmí kvůli dodržování hygienických norem. A tak vznikl robot Paro, který měl mazlíčky nahradit. Jenže přišlo zklamání, protože pacienti očekávali, že se bude chovat podobně jako pes nebo kočka, tedy nejčastěji chovaná domácí zvířata. V praxi tomu tak ale nebylo. Výsledkem tedy je, že nový prototyp vypadá jako roztomilé tulení mládě – podobně se pohybuje a vydává odpovídající zvuky.


Podpora robotizace


Rozvoj robotizace všeobecně podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Firmy a vývojáři mohou čerpat různé dotace. "Robotika nyní už není budoucností, ale nedílnou součástí každodenního života s potenciálem pro rozvoj prosperity a konkurenceschopnosti České republiky," připomíná vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

České firmy tak pomohly i po vypuknutí pandemie. Do "boje" se zapojili také vývojáři a studenti. Vymýšleli masky, které chrání personál v nemocnicích před nákazou. Ochranných pomůcek byl totiž v počátcích nedostatek. První masky proti koronaviru dodalo ministerstvu zdravotnictví výzkumně-vývojové centrum CARDAM. Původní model vyvinuli vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při pražském ČVUT, kteří masku vyráběli na 3D tiskárnách.


To, co dokáže zkušený embryolog vyhodnotit během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Hranice se posouvají ? Světovým centrem výzkumu v oboru lékařské techniky je Houston v americkém státě Texas. Ročně jej navštíví zhruba deset milionů pacientů. ? Právě zde, v Texas Medical Center (TMC), otevřela v roce 2019 společnost ABB nové výzkumné zařízení, zaměřené na nechirurgické lékařské robotické systémy. ? Kolaborativní roboti ABB, kteří se již uplatňují v potravinářských laboratořích na celém světě, jsou vhodní i pro použití v lékařských laboratořích. Nepotřebují bezpečnostní zábrany a ve spolupráci s lidmi pracují bezpečně a efektivně. ? Velikost trhu nechirurgických lékařských robotů do roku 2025 se podle interního průzkumu ABB odhaduje na téměř 60 tisíc robotů.


Foto: Systém da Vinci v současnosti ve zdravotnictví patří k nejrozšířenějším robotům. Pomáhá všude tam, kde je z anatomických příčin obtížný přístup při otevřené, případně i laparoskopické operaci.

Foto: Shutterstock


Foto: Robot Paro, chlupatý robot s podobou tuleního mláděte, pacientům s depresí a různými formami demence nahrazuje domácího mazlíčka, o něhož se starají.

Foto: Shutterstock


O autorovi: Veronika Nováková, autori@economia.cz

« zpět na obsah

 2. Virtuální kamarád s cukrovkou. Nová aplikace učí malé diabetiky rozumět své nemoci 29.04.2021  pozitivni-zpravy.cz [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT; elektrotechnická; Fakulta

Cukrovka není legrace, ale když jí člověk porozumí, dá se s ní žít komfortně a spokojeně. Nová aplikace MyDiabetic předává tento přístup dětem formou hry. Propojuje zábavu s učením.


Malý pacient ve věku pěti až deseti let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda nemocného diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin. Sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spjaté. Za péči hráč dostává virtuální penízky.

" Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány, " shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic docent Daniel Novák, který zaštítil její vývoj.

Aplikaci MyDiabetic představila Fakulta elektrotechnická ČVUT. Na jejím vývoji se postupně podílelo dvanáct studentů. Aktuálně má testovací verze hry na kontě přes pět set stažení. Impuls pro její vznik přitom přišel už v roce 2016 zevnitř akademického týmu. " Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci, " vysvětlil Novák.

« zpět na obsah

 3. Roboti zvyšují úspěšnost operací a zvládnou i třídit embrya 29.04.2021  iHNed.cz - Veronika Nováková [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (3); elektrotechnické; Fakulty

Umělá inteligence už dávno není otázkou budoucnosti, stala se nedílnou součástí našich životů. Poslední dobou se roboti čím dál více uplatňují v průmyslu, kde dlouhodobě chybí pracovní síla. Velkou roli hrají také ve zdravotnictví. Usnadňují práci se vzorky, umožňují provádět komplikované operační zákroky a slibnou budoucnost mají i v reprodukční medicíně. Zvýší totiž šanci, že žena porodí zdravé dítě.


V současnosti patří mezi nejrozšířenější roboty ve zdravotnictví systém da Vinci. Ten je tvořen takzvanou operační konzolí v podobě čtyřramenného operačního systému, přístrojovou věží a ovládací konzolí. Pomáhá všude tam, kam je z anatomických příčin obtížný přístup při otevřené, případně i laparoskopické metodě. Robotické operace jsou zároveň pro pacienta šetrnější. Výhody mají ale i pro operatéry - lékař provádějící zákrok nemusí nad pacientem stát někdy i dlouhé hodiny, ale může v klidu a pohodlně sedět před ovládací konzolí.


Napříč celou republikou


V České republice je hned několik center robotické chirurgie, a sice v pražské Ústřední vojenské nemocnici a ve Fakultní nemocnici v Motole, dále v nemocnicích v Ústí nad Labem, Novém Jičíně, v Mostišti, v Hradci Králové, Masarykově onkologickém ústavu v Brně či ve Fakultní nemocnici Olomouc.


Světovým centrem výzkumu v oboru lékařské techniky je Houston v americkém státě Texas. Ročně jej navštíví zhruba deset milionů pacientů.


Právě zde, v Texas Medical Center (TMC), otevřela v roce 2019 společnost ABB nové výzkumné zařízení, zaměřené na nechirurgické lékařské robotické systémy.


Kolaborativní roboti ABB, kteří se již uplatňují v potravinářských laboratořích na celém světě, jsou vhodní i pro použití v lékařských laboratořích. Nepotřebují bezpečnostní zábrany a ve spolupráci s lidmi pracují bezpečně a efektivně.


Velikost trhu nechirurgických lékařských robotů do roku 2025 se podle interního průzkumu ABB odhaduje na téměř 60 tisíc robotů.


V posledním jmenovaném zařízení funguje robotické centrum už od roku 2009 a jezdí se tam léčit pacienti i ze sousedního Slovenska a Polska. Loni lékaři oslavili obdivuhodné jubileum, robotickým systémem da Vinci provedli třítisící operaci. Jedná se především o urologické zákroky, ale také o gynekologické. Dva roky pak robota používají lékaři z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.


"Postupně jsme přestali otevřeně operovat prostaty. Máme k dispozici nejmodernější generaci robota da Vinci na světě a jedná se o opravdu drahou technologii. K tomu je třeba připočíst špičkový personál, jenž své zkušenosti získává na certifikovaných školeních například v Belgii nebo Francii. Přirovnal bych to třeba k podobně přísnému výcviku, jakým procházejí piloti boeingů," přibližuje práci lékařů přednosta olomoucké urologické kliniky Vladimír Študent.


Robot v roli dirigenta


Víceramenný laparoskopický operační systém da Vinci simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzole, operační pole vidí pomocí stereoskopického zobrazovacího kanálu a prostřednictvím joysticků ovládá nástroje v rukách robota.


Úspěch sklízí i společnost ABB se svým robotem YuMi. Tento pomocník se dvěma pažemi letos slaví už šesté narozeniny. Stále častěji nachází uplatnění ve zdravotnictví a ve farmaceutických společnostech. Konstruktéři ho navrhli tak, aby mohl pracovat v těsné blízkosti lidí. Základem je ergonomický design doplněný řadou bezpečnostních funkcí. Robot má pevnou kostru z hořčíkové slitiny pokrytou pružným plastovým pláštěm zabaleným do měkkého polstrování. Co se týče designu, konstruktéři odstranili jakékoliv body, v nichž by mohlo dojít k uskřípnutí, a začleněny byly i prvky zajišťující pokročilé ovládání pohybu a detekci možných kolizí.


"YuMi si získal neuvěřitelnou popularitu a stal se základem nové kategorie malých kolaborativních robotů (spolupracují s člověkem a pomáhají při různých úkonech, při nichž je potřeba vysoká a stále stejná přesnost - pozn. red.) určených pro manipulaci s materiálem, montáž a kontrolu. Současně pomohl zpopularizovat využívání takových robotů v mnoha dalších oblastech. Díky tomu jsou využívány v neustále se zvyšujícím počtu aplikací od výroby a montáž až po zdravotnictví," podotýká Sami Atiya, prezident jednotky ABB robotika a automatizace.


Například americká společnost Copan Diagnostics využívá pracovní stanici s integrovaným robotem YuMi a HEPA filtry k manipulaci se vzorky tkání, kostí a sterilních tekutin nebo k transportu krevních kultur a vzorkovacího materiálu.


YuMi je skutečně populární po celém světě. "Setkal" se s Angelou Merkelovou a Barackem Obamou. Zkusil si roli dirigenta při koncertu Andrey Bocelliho nebo servírování kávy zákazníkům ve známých obchodních domech, třeba v londýnském Selfridges a newyorském Bloomingdales.


Umělá inteligence v reprodukční medicíně


Nově bude v Česku umělá inteligence pomáhat také v reprodukční medicíně. Lékaři tvrdí, že moderní technologie zvládne určit životaschopnost i kvalitu embryí nejenom rychleji, ale také spolehlivěji než lidští specialisté. Lékaři tak budou moci do těla ženy vložit to nejlepší embryo, které má největší šanci se uchytit. Úspěšnost může stoupnout až o 20 procent.


Nyní se kvalita embryí určuje na základě názoru embryologa. Ten hodnotí vzhled, rychlost růstu i pravidelnost dělení. "Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak jako dosud žádná laboratorní metoda nebo člověk," vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit.


Očekává, že zásluhou umělé inteligence dojde ke zkrácení času v procesu otěhotnění. "Díky technologii totiž vybereme to úplně nejlepší embryo hned na začátku. Nicméně je třeba říci, že se stále pohybujeme na poli pravděpodobnosti, dnes máme přibližně 60procentní úspěšnost. S využitím umělé inteligence bychom mohli dosáhnout až na 80 procent," vysvětluje Otevřel. Se zavedením umělé inteligence počítají na brněnské klinice asistované reprodukce v polovině letošního roku.


Výhody umělé inteligence v reprodukční medicíně potvrzují i další experti z oboru. "To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Sleduje přes čtyři stovky různých parametrů s pomocí kamery přímo v inkubátoru, která pravidelně pořizuje snímky," poznamenává Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence.


Pomocník pro nemocné alzheimerem


Umělá inteligence pomáhá například i pacientům s Alzheimerovou chorobou či demencí. Speciálního hlasového asistenta vyvinul Matěj Krček. Jeho projekt nedávno ocenilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Aplikace umožní uživatelům prostřednictvím hlasu aktivovat například cvičení na trénování paměti nebo nastaví připomínku, že si má pacient vzít léky.


"Úplně na začátku šlo o školní projekt. Konzultoval jsem ho s lékaři i s ministerstvem zdravotnictví, kde mi pomáhají s odbornou stránkou. Také hledám byznyspotenciál projektu, byl jsem s projektem v top deset v Laboratoři Nadace Vodafone. Aktuálně je hotová demoverze aplikace, kterou chceme otestovat na uživatelích. V budoucnu je cíl dostat se do zahraničí, například do Velké Británie a Německa, kde už dnes ve velkém používají hlasové asistenty," upřesňuje Matěj Krček.


Robotizace v boji s koronavirem


Umělá inteligence pomáhá lékařům a vědcům také v boji proti covidu-19. Na jednom z projektů pracují odborníci z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC). "Pomocí vlastního softwaru CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření koronaviru v lidském organismu," přibližuje Jiří Damborský z přírodovědecké fakulty, který vede vědecký tým.


To, co dokáže zkušený embryolog vyhodnotit během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut.


U 4359 schválených léků provedli takzvaný virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají pro jejich analýzu také umělou inteligenci. "Dokáže navíc nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na zmiňovaný protein ještě účinněji," poznamenává Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a ICRC. Na základě těchto výpočtů zároveň vědci již navrhli několik schválených léčiv, která mohou blokovat funkci dotyčného proteinu a zabránit tím vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku.


Proti nové nákaze koronavirem bojuje také tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s dobrovolníky z celého světa. Spustili nový projekt pod názvem FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Opírají se o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence při ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech.


Podle vědců má tato inovace výhodu v tom, že nezasahuje do soukromí lidí jako v případě individuálního trasování potenciálně ohrožených nákazou koronaviru. "Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a je v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout svůj systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny například ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.


Robot terapeut nahrazuje mazlíčky


Nejčastěji ve Spojených státech amerických se začal už před několika lety využívat robot Paro, který vytvořila japonská společnost AIST. Pomáhá především pacientům s depresí a různými formami demence. V podstatě se jedná o robota terapeuta. Je totiž prokázáno, že stav takových pacientů výrazně zlepšuje péče o domácího mazlíčka. Jenže do nemocnice a pečovatelských domů zvířata nesmí kvůli dodržování hygienických norem. A tak vznikl robot Paro, který měl mazlíčky nahradit. Jenže přišlo zklamání, protože pacienti očekávali, že se bude chovat podobně jako pes nebo kočka, tedy nejčastěji chovaná domácí zvířata. V praxi tomu tak ale nebylo. Výsledkem tedy je, že nový prototyp vypadá jako roztomilé tulení mládě - podobně se pohybuje a vydává odpovídající zvuky.


Podpora robotizace


Rozvoj robotizace všeobecně podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Firmy a vývojáři mohou čerpat různé dotace. "Robotika nyní už není budoucností, ale nedílnou součástí každodenního života s potenciálem pro rozvoj prosperity a konkurenceschopnosti České republiky," připomíná vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).


České firmy tak pomohly i po vypuknutí pandemie. Do "boje" se zapojili také vývojáři a studenti. Vymýšleli masky, které chrání personál v nemocnicích před nákazou. Ochranných pomůcek byl totiž v počátcích nedostatek. První masky proti koronaviru dodalo ministerstvu zdravotnictví výzkumně-vývojové centrum CARDAM. Původní model vyvinuli vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při pražském ČVUT, kteří masku vyráběli na 3D tiskárnách.


Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.


URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-66917490-roboti-zvysuji-uspesnost-operaci-a-zvladnou-i-tridit-embrya

« zpět na obsah

 4. Roboti zvyšují úspěšnost operací a zvládnou i třídit embrya 29.04.2021  iHNed.cz - Veronika Nováková [FEL ČVUT]Odkaz na originálKlíčová slova: ČVUT (3); elektrotechnické; Fakulty

Umělá inteligence už dávno není otázkou budoucnosti, stala se nedílnou součástí našich životů. Poslední dobou se roboti čím dál více uplatňují v průmyslu, kde dlouhodobě chybí pracovní síla. Velkou roli hrají také ve zdravotnictví. Usnadňují práci se vzorky, umožňují provádět komplikované operační zákroky a slibnou budoucnost mají i v reprodukční medicíně. Zvýší totiž šanci, že žena porodí zdravé dítě.


V současnosti patří mezi nejrozšířenější roboty ve zdravotnictví systém da Vinci. Ten je tvořen takzvanou operační konzolí v podobě čtyřramenného operačního systému, přístrojovou věží a ovládací konzolí. Pomáhá všude tam, kam je z anatomických příčin obtížný přístup při otevřené, případně i laparoskopické metodě. Robotické operace jsou zároveň pro pacienta šetrnější. Výhody mají ale i pro operatéry - lékař provádějící zákrok nemusí nad pacientem stát někdy i dlouhé hodiny, ale může v klidu a pohodlně sedět před ovládací konzolí.


Napříč celou republikou


V České republice je hned několik center robotické chirurgie, a sice v pražské Ústřední vojenské nemocnici a ve Fakultní nemocnici v Motole, dále v nemocnicích v Ústí nad Labem, Novém Jičíně, v Mostišti, v Hradci Králové, Masarykově onkologickém ústavu v Brně či ve Fakultní nemocnici Olomouc.


Umělá inteligence v reprodukční medicíně


Nově bude v Česku umělá inteligence pomáhat také v reprodukční medicíně. Lékaři tvrdí, že moderní technologie zvládne určit životaschopnost i kvalitu embryí nejenom rychleji, ale také spolehlivěji než lidští specialisté. Lékaři tak budou moci do těla ženy vložit to nejlepší embryo, které má největší šanci se uchytit. Úspěšnost může stoupnout až o 20 procent.


Nyní se kvalita embryí určuje na základě názoru embryologa. Ten hodnotí vzhled, rychlost růstu i pravidelnost dělení. "Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak jako dosud žádná laboratorní metoda nebo člověk," vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit.


Očekává, že zásluhou umělé inteligence dojde ke zkrácení času v procesu otěhotnění. "Díky technologii totiž vybereme to úplně nejlepší embryo hned na začátku. Nicméně je třeba říci, že se stále pohybujeme na poli pravděpodobnosti, dnes máme přibližně 60procentní úspěšnost. S využitím umělé inteligence bychom mohli dosáhnout až na 80 procent," vysvětluje Otevřel. Se zavedením umělé inteligence počítají na brněnské klinice asistované reprodukce v polovině letošního roku.


Výhody umělé inteligence v reprodukční medicíně potvrzují i další experti z oboru. "To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Sleduje přes čtyři stovky různých parametrů s pomocí kamery přímo v inkubátoru, která pravidelně pořizuje snímky," poznamenává Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence.


Pomocník pro nemocné alzheimerem


Umělá inteligence pomáhá například i pacientům s Alzheimerovou chorobou či demencí. Speciálního hlasového asistenta vyvinul Matěj Krček. Jeho projekt nedávno ocenilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Aplikace umožní uživatelům prostřednictvím hlasu aktivovat například cvičení na trénování paměti nebo nastaví připomínku, že si má pacient vzít léky.


"Úplně na začátku šlo o školní projekt. Konzultoval jsem ho s lékaři i s ministerstvem zdravotnictví, kde mi pomáhají s odbornou stránkou. Také hledám byznyspotenciál projektu, byl jsem s projektem v top deset v Laboratoři Nadace Vodafone. Aktuálně je hotová demoverze aplikace, kterou chceme otestovat na uživatelích. V budoucnu je cíl dostat se do zahraničí, například do Velké Británie a Německa, kde už dnes ve velkém používají hlasové asistenty," upřesňuje Matěj Krček.


Robotizace v boji s koronavirem


Umělá inteligence pomáhá lékařům a vědcům také v boji proti covidu-19. Na jednom z projektů pracují odborníci z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC). "Pomocí vlastního softwaru CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření koronaviru v lidském organismu," přibližuje Jiří Damborský z přírodovědecké fakulty, který vede vědecký tým.


To, co dokáže zkušený embryolog vyhodnotit během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut.


U 4359 schválených léků provedli takzvaný virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají pro jejich analýzu také umělou inteligenci. "Dokáže navíc nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na zmiňovaný protein ještě účinněji," poznamenává Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a ICRC. Na základě těchto výpočtů zároveň vědci již navrhli několik schválených léčiv, která mohou blokovat funkci dotyčného proteinu a zabránit tím vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku.


Proti nové nákaze koronavirem bojuje také tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s dobrovolníky z celého světa. Spustili nový projekt pod názvem FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Opírají se o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence při ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech.


Podle vědců má tato inovace výhodu v tom, že nezasahuje do soukromí lidí jako v případě individuálního trasování potenciálně ohrožených nákazou koronaviru. "Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a je v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout svůj systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny například ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.


Robot terapeut nahrazuje mazlíčky


Nejčastěji ve Spojených státech amerických se začal už před několika lety využívat robot Paro, který vytvořila japonská společnost AIST. Pomáhá především pacientům s depresí a různými formami demence. V podstatě se jedná o robota terapeuta. Je totiž prokázáno, že stav takových pacientů výrazně zlepšuje péče o domácího mazlíčka. Jenže do nemocnice a pečovatelských domů zvířata nesmí kvůli dodržování hygienických norem. A tak vznikl robot Paro, který měl mazlíčky nahradit. Jenže přišlo zklamání, protože pacienti očekávali, že se bude chovat podobně jako pes nebo kočka, tedy nejčastěji chovaná domácí zvířata. V praxi tomu tak ale nebylo. Výsledkem tedy je, že nový prototyp vypadá jako roztomilé tulení mládě - podobně se pohybuje a vydává odpovídající zvuky.


Podpora robotizace


Rozvoj robotizace všeobecně podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Firmy a vývojáři mohou čerpat různé dotace. "Robotika nyní už není budoucností, ale nedílnou součástí každodenního života s potenciálem pro rozvoj prosperity a konkurenceschopnosti České republiky," připomíná vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).


České firmy tak pomohly i po vypuknutí pandemie. Do "boje" se zapojili také vývojáři a studenti. Vymýšleli masky, které chrání personál v nemocnicích před nákazou. Ochranných pomůcek byl totiž v počátcích nedostatek. První masky proti koronaviru dodalo ministerstvu zdravotnictví výzkumně-vývojové centrum CARDAM. Původní model vyvinuli vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při pražském ČVUT, kteří masku vyráběli na 3D tiskárnách.


URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-66917490-roboti-zvysuji-uspesnost-operaci-a-zvladnou-i-tridit-embrya




29. 4. 2021; iHned.cz

Roboti zvyšují úspěšnost operací a zvládnou i třídit embrya

Umělá inteligence už dávno není otázkou budoucnosti, stala se nedílnou součástí našich životů. Poslední dobou se roboti čím dál více uplatňují v průmyslu, kde dlouhodobě chybí pracovní síla. Velkou roli hrají také ve zdravotnictví. Usnadňují práci se vzorky, umožňují provádět komplikované operační zákroky a slibnou budoucnost mají i v reprodukční medicíně. Zvýší totiž šanci, že žena porodí zdravé dítě.

V současnosti patří mezi nejrozšířenější roboty ve zdravotnictví systém da Vinci. Ten je tvořen takzvanou operační konzolí v podobě čtyřramenného operačního systému, přístrojovou věží a ovládací konzolí. Pomáhá všude tam, kam je z anatomických příčin obtížný přístup při otevřené, případně i laparoskopické metodě. Robotické operace jsou zároveň pro pacienta šetrnější. Výhody mají ale i pro operatéry - lékař provádějící zákrok nemusí nad pacientem stát někdy i dlouhé hodiny, ale může v klidu a pohodlně sedět před ovládací konzolí.


Napříč celou republikou


V České republice je hned několik center robotické chirurgie, a sice v pražské Ústřední vojenské nemocnici a ve Fakultní nemocnici v Motole, dále v nemocnicích v Ústí nad Labem, Novém Jičíně, v Mostišti, v Hradci Králové, Masarykově onkologickém ústavu v Brně či ve Fakultní nemocnici Olomouc.


Světovým centrem výzkumu v oboru lékařské techniky je Houston v americkém státě Texas. Ročně jej navštíví zhruba deset milionů pacientů.


Právě zde, v Texas Medical Center (TMC), otevřela v roce 2019 společnost ABB nové výzkumné zařízení, zaměřené na nechirurgické lékařské robotické systémy.


Kolaborativní roboti ABB, kteří se již uplatňují v potravinářských laboratořích na celém světě, jsou vhodní i pro použití v lékařských laboratořích. Nepotřebují bezpečnostní zábrany a ve spolupráci s lidmi pracují bezpečně a efektivně.


Velikost trhu nechirurgických lékařských robotů do roku 2025 se podle interního průzkumu ABB odhaduje na téměř 60 tisíc robotů.


V posledním jmenovaném zařízení funguje robotické centrum už od roku 2009 a jezdí se tam léčit pacienti i ze sousedního Slovenska a Polska. Loni lékaři oslavili obdivuhodné jubileum, robotickým systémem da Vinci provedli třítisící operaci. Jedná se především o urologické zákroky, ale také o gynekologické. Dva roky pak robota používají lékaři z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.


"Postupně jsme přestali otevřeně operovat prostaty. Máme k dispozici nejmodernější generaci robota da Vinci na světě a jedná se o opravdu drahou technologii. K tomu je třeba připočíst špičkový personál, jenž své zkušenosti získává na certifikovaných školeních například v Belgii nebo Francii. Přirovnal bych to třeba k podobně přísnému výcviku, jakým procházejí piloti boeingů," přibližuje práci lékařů přednosta olomoucké urologické kliniky Vladimír Študent.


Robot v roli dirigenta


Víceramenný laparoskopický operační systém da Vinci simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzole, operační pole vidí pomocí stereoskopického zobrazovacího kanálu a prostřednictvím joysticků ovládá nástroje v rukách robota.


Úspěch sklízí i společnost ABB se svým robotem YuMi. Tento pomocník se dvěma pažemi letos slaví už šesté narozeniny. Stále častěji nachází uplatnění ve zdravotnictví a ve farmaceutických společnostech. Konstruktéři ho navrhli tak, aby mohl pracovat v těsné blízkosti lidí. Základem je ergonomický design doplněný řadou bezpečnostních funkcí. Robot má pevnou kostru z hořčíkové slitiny pokrytou pružným plastovým pláštěm zabaleným do měkkého polstrování. Co se týče designu, konstruktéři odstranili jakékoliv body, v nichž by mohlo dojít k uskřípnutí, a začleněny byly i prvky zajišťující pokročilé ovládání pohybu a detekci možných kolizí.


"YuMi si získal neuvěřitelnou popularitu a stal se základem nové kategorie malých kolaborativních robotů (spolupracují s člověkem a pomáhají při různých úkonech, při nichž je potřeba vysoká a stále stejná přesnost - pozn. red.) určených pro manipulaci s materiálem, montáž a kontrolu. Současně pomohl zpopularizovat využívání takových robotů v mnoha dalších oblastech. Díky tomu jsou využívány v neustále se zvyšujícím počtu aplikací od výroby a montáž až po zdravotnictví," podotýká Sami Atiya, prezident jednotky ABB robotika a automatizace.


Například americká společnost Copan Diagnostics využívá pracovní stanici s integrovaným robotem YuMi a HEPA filtry k manipulaci se vzorky tkání, kostí a sterilních tekutin nebo k transportu krevních kultur a vzorkovacího materiálu.


YuMi je skutečně populární po celém světě. "Setkal" se s Angelou Merkelovou a Barackem Obamou. Zkusil si roli dirigenta při koncertu Andrey Bocelliho nebo servírování kávy zákazníkům ve známých obchodních domech, třeba v londýnském Selfridges a newyorském Bloomingdales.


Umělá inteligence v reprodukční medicíně


Nově bude v Česku umělá inteligence pomáhat také v reprodukční medicíně. Lékaři tvrdí, že moderní technologie zvládne určit životaschopnost i kvalitu embryí nejenom rychleji, ale také spolehlivěji než lidští specialisté. Lékaři tak budou moci do těla ženy vložit to nejlepší embryo, které má největší šanci se uchytit. Úspěšnost může stoupnout až o 20 procent.


Nyní se kvalita embryí určuje na základě názoru embryologa. Ten hodnotí vzhled, rychlost růstu i pravidelnost dělení. "Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak jako dosud žádná laboratorní metoda nebo člověk," vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit.


Očekává, že zásluhou umělé inteligence dojde ke zkrácení času v procesu otěhotnění. "Díky technologii totiž vybereme to úplně nejlepší embryo hned na začátku. Nicméně je třeba říci, že se stále pohybujeme na poli pravděpodobnosti, dnes máme přibližně 60procentní úspěšnost. S využitím umělé inteligence bychom mohli dosáhnout až na 80 procent," vysvětluje Otevřel. Se zavedením umělé inteligence počítají na brněnské klinice asistované reprodukce v polovině letošního roku.


Výhody umělé inteligence v reprodukční medicíně potvrzují i další experti z oboru. "To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Sleduje přes čtyři stovky různých parametrů s pomocí kamery přímo v inkubátoru, která pravidelně pořizuje snímky," poznamenává Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence.


Pomocník pro nemocné alzheimerem


Umělá inteligence pomáhá například i pacientům s Alzheimerovou chorobou či demencí. Speciálního hlasového asistenta vyvinul Matěj Krček. Jeho projekt nedávno ocenilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Aplikace umožní uživatelům prostřednictvím hlasu aktivovat například cvičení na trénování paměti nebo nastaví připomínku, že si má pacient vzít léky.


"Úplně na začátku šlo o školní projekt. Konzultoval jsem ho s lékaři i s ministerstvem zdravotnictví, kde mi pomáhají s odbornou stránkou. Také hledám byznyspotenciál projektu, byl jsem s projektem v top deset v Laboratoři Nadace Vodafone. Aktuálně je hotová demoverze aplikace, kterou chceme otestovat na uživatelích. V budoucnu je cíl dostat se do zahraničí, například do Velké Británie a Německa, kde už dnes ve velkém používají hlasové asistenty," upřesňuje Matěj Krček.


Robotizace v boji s koronavirem


Umělá inteligence pomáhá lékařům a vědcům také v boji proti covidu-19. Na jednom z projektů pracují odborníci z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC). "Pomocí vlastního softwaru CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření koronaviru v lidském organismu," přibližuje Jiří Damborský z přírodovědecké fakulty, který vede vědecký tým.


To, co dokáže zkušený embryolog vyhodnotit během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut.


U 4359 schválených léků provedli takzvaný virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají pro jejich analýzu také umělou inteligenci. "Dokáže navíc nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na zmiňovaný protein ještě účinněji," poznamenává Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a ICRC. Na základě těchto výpočtů zároveň vědci již navrhli několik schválených léčiv, která mohou blokovat funkci dotyčného proteinu a zabránit tím vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku.


Proti nové nákaze koronavirem bojuje také tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s dobrovolníky z celého světa. Spustili nový projekt pod názvem FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Opírají se o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence při ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech.


Podle vědců má tato inovace výhodu v tom, že nezasahuje do soukromí lidí jako v případě individuálního trasování potenciálně ohrožených nákazou koronaviru. "Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a je v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout svůj systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny například ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.


Robot terapeut nahrazuje mazlíčky


Nejčastěji ve Spojených státech amerických se začal už před několika lety využívat robot Paro, který vytvořila japonská společnost AIST. Pomáhá především pacientům s depresí a různými formami demence. V podstatě se jedná o robota terapeuta. Je totiž prokázáno, že stav takových pacientů výrazně zlepšuje péče o domácího mazlíčka. Jenže do nemocnice a pečovatelských domů zvířata nesmí kvůli dodržování hygienických norem. A tak vznikl robot Paro, který měl mazlíčky nahradit. Jenže přišlo zklamání, protože pacienti očekávali, že se bude chovat podobně jako pes nebo kočka, tedy nejčastěji chovaná domácí zvířata. V praxi tomu tak ale nebylo. Výsledkem tedy je, že nový prototyp vypadá jako roztomilé tulení mládě - podobně se pohybuje a vydává odpovídající zvuky.


Podpora robotizace


Rozvoj robotizace všeobecně podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Firmy a vývojáři mohou čerpat různé dotace. "Robotika nyní už není budoucností, ale nedílnou součástí každodenního života s potenciálem pro rozvoj prosperity a konkurenceschopnosti České republiky," připomíná vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).


České firmy tak pomohly i po vypuknutí pandemie. Do "boje" se zapojili také vývojáři a studenti. Vymýšleli masky, které chrání personál v nemocnicích před nákazou. Ochranných pomůcek byl totiž v počátcích nedostatek. První masky proti koronaviru dodalo ministerstvu zdravotnictví výzkumně-vývojové centrum CARDAM. Původní model vyvinuli vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při pražském ČVUT, kteří masku vyráběli na 3D tiskárnách.


Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.


URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-66917490-roboti-zvysuji-uspesnost-operaci-a-zvladnou-i-tridit-embrya


29. 4. 2021; pozitivni-zpravy.cz

Virtuální kamarád s cukrovkou. Nová aplikace učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Cukrovka není legrace, ale když jí člověk porozumí, dá se s ní žít komfortně a spokojeně. Nová aplikace MyDiabetic předává tento přístup dětem formou hry. Propojuje zábavu s učením

Malý pacient ve věku pěti až deseti let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda nemocného diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin. Sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spjaté. Za péči hráč dostává virtuální penízky.

" Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány, " shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic docent Daniel Novák, který zaštítil její vývoj.

Aplikaci MyDiabetic představila Fakulta elektrotechnická ČVUT. Na jejím vývoji se postupně podílelo dvanáct studentů. Aktuálně má testovací verze hry na kontě přes pět set stažení. Impuls pro její vznik přitom přišel už v roce 2016 zevnitř akademického týmu. " Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci, " vysvětlil Novák.




27. 4. 2021; efektivniuspory.cz

Výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu

věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie

Obr. Sonda (malá modrá krabička) umístěná na vývodu kabelu pouličního osvětlení s externí anténou vyvedenou vně kovové skříně


27. 4. 2021; techfocus.cz

Odborníci z ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu

věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu.

Tutounikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.


"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.


Senzor má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox / ČVUT.




27. 4. 2021; iHNed.cz

Ze studentů se stali zaměstnanci univerzity. Omezení praktické výuky těžce zasáhlo technické obory

K praktické výuce se studenti posledního ročníku vysokých škol vracejí po dlouhé pauze tento týden. Naposledy ji měli před Vánoci, pak se kvůli opatřením proti covidu-19 zastavila. Učili se na dálku, stejně jako středoškoláci a děti na základních školách, praktickou výuku a práce v laboratořích ale museli oželet. Technické obory nebo třeba přírodovědu nebylo proto téměř možné studovat. Teď se vracejí ti, kteří mají letos končit, ostatní ročníky si musí počkat až na další uvolňování. Do školy budou moct tehdy, až počet nakažených koronavirem klesne pod 100 týdně na 100 tisíc obyvatel. Za minulý týden bylo přitom nových případů 163 na 100 tisíc obyvatel.


Pro laboratorní výuku tak univerzity musely hledat nouzová řešení. Kde to šlo, volily distanční způsob i u ní. Na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze natočili z laboratoří a exkurzí pro studenty krátké firmy. Na Fakultě elektrotechnické pro ně rovnou vyvinuli přístroj LEO, který dokáže provizorně nahradit množství drahých laboratorních přístrojů. Zařízení studentům umožnilo vytvořit si laboratoř doma.


Smysl nouzových řešení ale řada studentů zpochybňuje. "Laboratorní výuka pomáhá si na věc sáhnout, pochopit, jak co funguje. To, že jen získám naměřená data, je pro mě spíše vedlejší efekt. Chci si vyzkoušet, co všechno je možné v laboratoři udělat," uvedla pro HN Pavla Trembulaková, studentka třetího ročníku analytické a fyzikální chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Hodně podle ní záleží také na tom, jak se provizorních možností jednotliví vyučující chopí.


Studenti technických či přírodovědných oborů, kteří letos končí, mají také problém se závěrečnými pracemi. I pro ně potřebují experimenty ve školních laboratořích. Některé z nich, například VŠCHT, obcházely omezení tím, že využívaly povolených individuálních konzultací, případně se studenty uzavíraly dohodu o provedení práce. Studenti pak jako symbolicky placení zaměstnanci mohli v laboratořích pracovat v rámci svého zaměstnání. "Někteří vedoucí tohle ale studentům odmítají. Těm pak jejich bakalářská práce stojí, chybí jim naměřená data. Spousta z nich musí počítat se státnicemi až v srpnu, protože červnový termín nestíhají," popsala Trembulaková.


Pandemie navíc do studia nezasahuje jen prostřednictvím vládních opatření, která mají šíření viru dostat pod kontrolu. Řada studentů covid prodělala, nemoc je na několik týdnů či měsíců vyřadila z provozu. Na závěrečné práci tak mohli začít dělat až po delší pauze, neměli proto šanci dokončit ji v prvním termínu.


Největší riziko vidí zmíněná VŠCHT podle svého mluvčího Michala Janovského u druhého ročníku bakalářského studia, kde je laboratorní výuky nejvíce a hrozí její překládání do dalšího roku. "Kapacitně to půjde do konce akademického roku zvládnout jen velmi těžko, ale pokusíme se," řekl Janovský. Laboratorní práce tak poběží i přes zkouškové období a možná i přes léto, místo prázdnin.


Praktickou výuku ale studentům školy odpustit nemohou, do budoucna by to školám i studentům uškodilo. Dlouhodobě proto vyzývají vládu, aby laboratoře povolila otevřít aspoň za přísných opatření, jak tomu bylo loni na podzim. Tehdy bylo ve vnitřních prostorách škol nutné dodržovat povolený počet osob, nosit roušky nebo používat ochranné rukavice


"Uplynulých 14 měsíců ukázalo, že naši studenti i vyučující se celou dobu chovají velmi rozumně, dbají pečlivě na všechna nařízení, přesto jsou vysoké školy v prioritách uvolňování dlouhodobě opomíjeny, což nás upřímně rmoutí a překvapuje," prohlásil Janovský.


URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66914590-ze-studentu-se-stali-zamestnanci-univerzity


27. 4. 2021; Technický týdeník

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu

věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M"nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie,"popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení,"říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů"(č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha - pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie.

Mgr. Andrea Vondráková




27. 4. 2021; tojesenzace.cz

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu

věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu.

"Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie

Zdroj a foto: ČVUT




26. 4. 2021; feedit.cz

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie

Sonda (malá modrá krabička) umístěná na vývodu kabelu pouličního osvětlení s externí anténou vyvedenou vně kovové skříně.

Jiné provedení sondy s integrovanou anténou.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/04/26/vyzkumnici-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut-vyvinuli-sondu-pro-bezkontaktni-sledovani-odberu-energie/




26. 4. 2021; parlamenilisty.cz

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT).


Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).


Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.


"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).


Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."


V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.


Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4000 Kč.


Sonda (malá modrá krabička) umístěná na vývodu kabelu pouličního osvětlení s externí anténou vyvedenou vně kovové skříně


Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici ZDE.


Jiné provedení sondy s integrovanou anténou


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Vyzkumnici-z-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-vyvinuli-sondu-pro-bezkontaktni-sledovani-odberu-energie-661965




26. 4. 2021; oenergetice.cz

ČVUT vyvinulo sondu pro měření spotřeby elektřiny nevyžadující zapojení do obvodu

Novou sondu pro kontrolu spotřeby energie vyvinuli vědci z ČVUT. Podle výzkumníků oproti standardním řešením odečtu energie nevyžaduje zapojení do elektrického okruhu. Lze ji tak využít v podstatě kdekoliv. Sonda nyní prochází poslední fází testování v terénu, uvedla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v dnešní tiskové zprávě. Na projektu pracovali odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Vedoucí katedry Jiří Vodrážka uvedl, že tým využil bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájení libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve.


"Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní například páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa," popsal Vodrážka.


"Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," dodal k principu sondy odborník.


Podle hlavního vývojáře Zbyňka Kocura je výhodou například možnost uživatelské konfigurace režimu odesílání dat i volby způsobu jejich vyhodnocení. "Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba," vysvětlil odborník.


V současnosti vývojáři testují sondu v Řeži u Prahy. Monitorují tam například fungování lamp pouličního osvětlení. Cena sondy se podle ČVUT nyní pohybuje kolem čtyř tisíc korun, budoucí sériová výroba by ji snížila.


URL| https://oenergetice.cz/elektroenergetika/cvut-vyvinulo-sondu-pro-mereni-spotreby-elektriny-nevyzadujici-zapojeni-do-obvodu


26. 4. 2021; seznam.cz

Tým z ČVUT vyvinul novou sondu pro kontrolu spotřeby energie

Novou sondu pro kontrolu spotřeby energie vyvinuli vědci z ČVUT. Podle výzkumníků oproti standardním řešením odečtu energie nevyžaduje zapojení do elektrického okruhu. Lze ji tak využít v podstatě kdekoliv.

"Sonda nyní prochází poslední fází testování v terénu," uvedla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková. Na projektu pracovali odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Vedoucí katedry Jiří Vodrážka uvedl, že tým využil bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájení libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve.

"Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní například páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa," popsal Vodrážka. "Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," dodal k principu sondy odborník.

Podle hlavního vývojáře Zbyňka Kocura je výhodou například možnost uživatelské konfigurace režimu odesílání dat i volby způsobu jejich vyhodnocení. "Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba," vysvětlil odborník.

V současnosti vývojáři testují sondu v Řeži u Prahy. Monitorují tam například fungování lamp pouličního osvětlení. Cena sondy se podle ČVUT nyní pohybuje kolem čtyř tisíc korun, budoucí sériová výroba by ji snížila.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tym-z-cvut-vyvinul-novou-sondu-pro-kontrolu-spotreby-energie-152133




26. 4. 2021; cysnews.cz

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Inovativní sonda "En-Meter M"

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.


Nadějná komponenta v konceptu "chytrých měst"

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie

Foto: ČVUT

Více informací naleznete ZDE


26. 4. 2021; ceskavedadosveta.cz

Čeští vědci vyvinuli sondu, která se hodí pro průmysl i koncept "chytrých měst"

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici zde.

Zdroj: ČVUT

Ilustrační foto: pixabay.com


26. 4. 2021; casopisczechindustry.cz

Výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu

věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

Obr. Sonda (malá modrá krabička) umístěná na vývodu kabelu pouličního osvětlení s externí anténou vyvedenou vně kovové skříně.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.

Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.

Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici na https://comtel.fel.cvut.cz/cs/projekty/inteligentni-efektivni-sledovani-odberu-energie


26. 4. 2021; sciencemag.cz

Sonda z ČVUT pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).


Hlavní vývojář dr. Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."


V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. "Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením nám za nízkou cenu pomůže udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení," říká místostarosta obce Husinec-Řež Ing. Tomáš Pfeifer.


Sonda od vývojářů FEL se tak stává nadějnou komponentou v konceptu "chytrých měst", ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se pohybuje na úrovni 4 000 Kč.


Řešení je chráněno užitným vzorem "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů" (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

URL| https://sciencemag.cz/sondu-z-cvut-bezkontaktni-sledovani-odberu-energie/




25. 4. 2021; strojirenstvi.cz

Video: Beethovenovu skladbu "Pro Elišku" hraje robot

Každý virtuos někdy začínal, stejně tak i z lega postavený robot RHPv2 z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Můžete si poslechnout jak hraje Pro Elišku od Ludwiga van Beethovena, ale již brzy si poradí i s náročnějšími kusy.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.


22. 4. 2021; zpravodajstvi.ecn.cz

O hledání sonických krystalů

Sonické krystaly jsou periodická uspořádání makroskopických prvků, která modifikují průchod akustických vln obdobně, jako krystalické látky šíření vln optických. Významný je zejména výskyt pásmové zádrže, jejíž parametry lze ladit a kombinovat s dalšími efekty modifikujícími přenos. Budeme se věnovat základním principům fungování sonických krystalů, jejich možným aplikacím a v neposlední řadě tomu, kde všude je lze přirozeně nalézt.

Přednáší: Mgr. MgA. Viktor Hruška, Ph.D. (ČVUT FEL)

Ilustrace: Eusebio Semepere: Varhany - Socha jako příklad sonického krystalu místo: Přednášky se konají v posluchárně 209 v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 pořádají: ČVUT kontakt:

související odkazy: https://www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/

Akce je určena pro veřejnost


21. 4. 2021; nejbusiness.cz

Zkušenosti studentů s praktickou distanční výukou na FEL ČVUT

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří. Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.


Rozdíl mezi klasickou a distanční praktickou výukou popisuje studentka programu Kybernetika a robotika Kateřina Poláková : "Vede nás to k tomu, že se na úlohy musíme více připravovat. Ve škole se dá spousta věcí okoukat nebo je možné poradit se se spolužáky. Doma nám ale nemá, kdo pomoci, proto je třeba úlohy si procházet dopředu a připravit se na to, co nás na cvičení čeká. Distanční výuka mi sama o sobě nevyhovuje, lépe se učím v jiném prostředí než u sebe doma. Potřebuji nové vjemy, koukat se jen do počítače pro mě není dostatečné, jakmile si na danou věc nesáhnu, jako by pro mě neexistovala. Přijde mi proto skvělé, že se nám naši cvičící maximálně snaží praktickou výuku zprostředkovat, i když je to často nad rámec standardní výuky. Domácí výuka, kde si mohu provádět sama všechna zapojení, mě baví. Je to skvělý způsob, jak si můžu konečně v praxi vyzkoušet všechno, co se učíme teoreticky.”

Covidu navzdory: elektrifikovaný pokoj, magnetické pero či robotické rameno

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem (F0-Lab nebo modul LEO - Little Embedded Oscilloscope) dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému - od vlastního senzoru přes obvody zpracování signálu, převod analogového signálu na digitální, jeho softwarové zpracování pomocí mikroprocesoru až po odeslání výsledků nadřazenému systému a jejich prezentaci uživateli v rámci konceptu "Internet of Things".

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. "Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel i student Adam Herold : "Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky a senzorů využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: "Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři.”


Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

"Díky tomu se můžeme velmi efektivně i na dálku naučit ovládat tak komplikovaný přístroj, jakým je třeba číslicový osciloskop s mnoha pokročilými funkcemi. Stejně se ale už těším, že si měření v laboratoři snad brzy vyzkouším i osobně. Potřebuji totiž dělat chyby, kterými se nejvíc učím a které se v domácím prostředí těžko simulují,” doplňuje svůj názor na distanční praktickou výuku Kateřina Poláková.


Fakulta elektrotechnická ČVUT

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.


České vysoké učení technické

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia".

V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě.


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze a NejBusiness.cz

Datum


20. 4. 2021; tojesenzace.cz

Studenti se s distanční praktickou výukou perou statečně. Bastlí doma pozoruhodné projekty

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří.

Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FELČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.

Rozdíl mezi klasickou a distanční praktickou výukou popisuje studentka programu Kybernetika a robotika Kateřina Poláková: "Vede nás to k tomu, že se na úlohy musíme více připravovat. Ve škole se dá spousta věcí okoukat nebo je možné poradit se se spolužáky. Doma nám ale nemá, kdo pomoci, proto je třeba úlohy si procházet dopředu a připravit se na to, co nás na cvičení čeká. Distanční výuka mi sama o sobě nevyhovuje, lépe se učím v jiném prostředí než u sebe doma. Potřebuji nové vjemy, koukat se jen do počítače pro mě není dostatečné, jakmile si na danou věc nesáhnu, jako by pro mě neexistovala. Přijde mi proto skvělé, že se nám naši cvičící maximálně snaží praktickou výuku zprostředkovat, i když je to často nad rámec standardní výuky.

Domácí výuka, kde si mohu provádět sama všechna zapojení, mě baví. Je to skvělý způsob, jak si můžu konečně v praxi vyzkoušet všechno, co se učíme teoreticky. ”

Covidu navzdory: elektrifikovaný pokoj, magnetické pero či robotické rameno

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem (F0-Lab nebo modul LEO – Little Embedded Oscilloscope) dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému – od vlastního senzoru přes obvody zpracování signálu, převod analogového signálu na digitální, jeho softwarové zpracování pomocí mikroprocesoru až po odeslání výsledků nadřazenému systému a jejich prezentaci uživateli v rámci konceptu "Internet of Things”.

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. " Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel i student Adam Herold: " Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky a senzorů využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: " Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři. ”

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

"Díky tomu se můžeme velmi efektivně i na dálku naučit ovládat tak komplikovaný přístroj, jakým je třeba číslicový osciloskop s mnoha pokročilými funkcemi. Stejně se ale už těším, že si měření v laboratoři snad brzy vyzkouším i osobně. Potřebuji totiž dělat chyby, kterými se nejvíc učím a které se v domácím prostředí těžko simulují,” doplňuje svůj názor na distanční praktickou výuku Kateřina Poláková.

Zdroj a foto: ČVUT




20. 4. 2021; Medical Tribune

Telemedicína napříč obory: chybějí propedeutika a standardy

Do digitalizace zdravotnictví směřují další evropské dotace. Zkušeností s telemedicínou a využitím informačních technologií přibývá. Stále aktuálnější je tak otázka zařazování telemedicínských výkonů do klinických doporučených postupů a do systému hrazených služeb.


Začátkem dubna se konala konference LIFMAT 2021 s tématem Moderní technologie v medicíně a řízení životního stylu. "Moderní technologie nám v posledních desítkách let usnadňuji život. Nejprve jsme díky nim pohyb ze života postupně ubírali, nyní při intervencích životního stylu nám pomáhají pohyb zase navyšovat," řekl na úvod konference předseda programového a organizačního výboru konference doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph. D., z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN. "Pod pojem telemedicína kromě monitoringu různých biologických parametrů může patřit i poskytování služeb, uchovávání dat a jejich sdílení napříč jednotlivými segmenty ve zdravotnictví. To samozřejmě vyvolává otázky, které je třeba řešit," uvedl.


Telemedicína v budoucnu uleví od administrativy


Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, zmínil ve své přednášce proměny očekávání, která od telemedicíny máme. "V osmdesátých letech jsme se zabývali expertními systémy. Domnívali jsme se, že nahradí lékaře a sestry. Dnes nemají žádné využití kromě edukačního. Substituovat experta je složité. Ukázalo se jako přínosnější dodání dat expertovi," poznamenal. Nikdo totiž nemohl předpokládat tak masivní rozvoj mobilních sítí a celkově distan čních technologií.

Jako příklady fungujících služeb telemedicíny uvedl profesor Svačina vzdálený monitoring zdravotního stavu pacientů, elektronickou preskripci léčiv, ve které podle jeho slov zdaleka nejsme pozadu za vývojem ve světě, a také eNeschopenku. "Snažili jsme se zarazit projekt eNeschopenky, jak jej připravila ministryně (sociálních věcí Jana) Maláčová. Nepovedlo se a pro zdraví občanů to možná bylo dobře. Zachránilo to mnoho lidských životů v době pandemie, když se odstranily zbytečné kontakty s lékařem," řekl prof. Svačina. Elektronické neschopenky technicky obecně není problém vystavovat distančně, ale konkrétní provedení projektu v Česku lékaři kritizovali a nadále kritizují.

Následně prof. Svačina přešel k dalším oblastem, kde se telemedicína může uplatnit, ale ve kterých v Česku ještě zdaleka nevyužíváme tyto možnosti naplno. "Medicína v Česku bohužel pokulhává v takzvaném outsourcingu služeb. V řadě zemí světa nejsou sestry zdržovány nesmysly, jako je administrativa objednávání pacientů nebo objednávání materiálu a služeb v ordinaci. Tam jsme pozadu a to vše jde realizovat na dálku. Už v roce 1990 jsme na exkurzi v jedné německé nemocnici viděli sestry, jak jedním tlačítkem objednají potřebný materiál, aniž by musely cokoli dalšího vyplňovat," podotkl prof. Svačina.

Jako velmi vhodnou pro telemedicínské řešení označil problematiku konzultací mezi lékaři, například fungující systém předávání obrazové dokumentace PACS. Ohledně distanční konzultace lékaře s pacientem prof. Svačina poznamenal, že je správná jen u pacientů, které lékař zná, bez předchozího kontaktu je podle něj chyba to zkoušet.

Do budoucna prof. Svačina od telemedicíny očekává, že se stávající systémy vylepší, ať se jedná o distanční monitorování a vývoj v oblasti nositelných měřicích nástrojů jako inteligentní prádlo, nebo o distanční administrativu a požadavky na vylepšení elektronických receptů, eNeschopenky i elektronických zpráv. Dále prof. Svačina předpokládá, že telemedicína skutečně uspoří čas sester a lékařů a uleví jim od zbytečné administrativy. Další rozvoj očekává jak u distančních konzultací lékařů s pacientem, tak konzultace lékařů mezi sebou. "Doba covidová zásadně změnila medicínu a medicína bude již vždy hodně distanční. Snad to bude ku prospěchu zdravotnických pracovníků i jejich pacientů," uzavřel svou řeč prof. Svačina.


Vize ministerstva zdravotnictví a evropské dotace


Ing. Martin Zeman, ředitel odboru IT a elektronizace zdravotnictví ministerstva zdravotnictví, přednesl přehled projektů a záměrů ministerstva zdravotnictví v oblasti telemedicíny. Vývoj v oblasti telemedicíny je v současnosti podle něj nekoordinovaný, nahodilý, a jednotlivé telemedicínské aplikace jsou v Česku rozvíjeny zpravidla izolovaně, málokdy překročí hranice pilotních projektů a fungují jen dočasně, aniž by přecházely do metodických doporučení v daném oboru a do široké klinické praxe. Bariérou většího rozvoje telemedicíny v Česku podle Ing. Zemana je chybějící organizační rámec a podmínky. Právní úprava sice telemedicínu nezakazuje, ale také neposkytuje potřebné definice. Také medicínské doporučené postupy se telemedicíně věnují jen málo. I když i v této oblasti je určitý pokrok. "Rozvíjí se tvorba různých guidelines, jako jsme to viděli u praktických lékařů. K něčemu podobnému směřujeme ve spolupráci s profesorem Táborským v kardiologii. Myslím, že to je dobrý směr, když dochází k úpravě lege artis o nové komponenty z oblasti telemedicíny," řekl Ing. Zeman.

"Co mě v posledních letech zaráželo, je, kolik existuje v jednotlivých diagnostických aplikacích jasných důkazů o přínosech telemedicíny, a přesto, bez ohledu na výstupy klinických studií, bývá skutečná aplikace celkově neúspěšná. Vybrat z mnoha příběhů ty, které se skutečně ujmou, které budou mít širší dopad na populaci a budou dlouhodobě udržitelné financováním ze zdravotního pojištění, je trochu alchymie," podotkl Ing. Zeman.

V loňském roce se ministerstvo zdravotnictví snažilo zpracovat materiály k diskusi o začlenění telemedicíny, zpracovány byly dva dokumenty o použití telekonzultací ve zdravotních službách a o technických požadavcích na prostředky používané při telekonzultacích. Zatím jsou určeny ke konzultacím se zainteresovanými stranami.

V roce 2021 se ministerstvo zdravotnictví v oblasti telemedicíny soustředí zejména na financování z Národního plánu obnovy, strategického dokumentu o rozdělení evropských dotací (projekt Next Generation EU). "Dnes je číslo jedna v našich aktivitách a prioritách financování z Národního plánu obnovy. Poskytne pravděpodobně stovky milionů na podporu telemedicíny," uvedl Ing. Zeman. "Plán se zaměřuje na reformy. Počítá se s přímou finanční podporou pro pilotní projekty, je třeba najít širší shodu, které pilotní projekty to mají být, tak aby byl přínos pilotů využitelný všemi. Také by z toho měly vzejít podněty na legislativní úpravu," vysvětlil ředitel.

V roce 2021 by se tak podle jeho představy měla systémovými opatřeními s oporou v Národním plánu obnovy posílit kybernetická bezpečnost zdravotnictví. "V letošním roce očekáváme, že by mělo být markantní přecházení na primárně elektronickou zdravotnickou dokumentaci v bezpečném prostředí. Doufáme také, že se významně pokročí v budování infrastruktury eHealth," říká Ing. Zeman.

Přidal také vyhlídku na další roky. Do roku 2022 by mělo být dobudováno Informační a datové resortní rozhraní (IDRR) a vytvořeny centrální státní služby elektronického zdravotnictví, mělo by se dosáhnout podpory telemedicínských řešení z evropských fondů a z programů zdravotních pojišťoven. Měl by být vytvořen katalog služeb, aby uživatelé nástrojů měli vodítko, na co se dá spolehnout. "Pro další rozvoj eHealth je klíčové zvládnutí kybernetické bezpečnosti," myslí si Ing. Zeman.

Do roku 2024 by podle něj měly být implementovány datové standardy kompatibilní s mezinárodními doporučeními. Všichni pacienti budou mít tou dobou možnost se k ambulantním vyšetřením objednávat elektronicky a budou jen těžko vzpomínat, že to někdy dělali jinak, očekává Ing. Zeman. "Telemedicína by v té době měla být běžně standardizovanou a regulovanou oblastí," myslí si.

Strategické záměry ministerstva zdravotnictví v oblasti digitalizace cílí do roku 2030. "Měli bychom se dožít situace, kdy přestaneme diskutovat o snižování administrativní zátěže lékařů a začneme ji skutečně snižovat," řekl. Ve výsledku má každý občan mít od narození k dispozici sdílený elektronický zdravotní záznam, lékaři mají mít významně sníženou administrativu díky propojení systémů a díky automatickému sběru dat, kdy se digitalizace začne projevovat jako hybná síla při rozvoji konceptů integrované péče, uzavřel svou přednášku Ing. Zeman. "Čeká nás období, kdy máme čerpat téměř deset miliard korun z evropských fondů. Tak rekordní investice do digitalizace zdravotnictví se musí nějak pozitivně projevit, pokud si to nepokazíme," řekl.


MUDr. Cyril Mucha: Potřebujeme telepropedeutiku


Do ordinace praktického lékaře často přicházejí pacienti k prvotní diagnóze, na rozdíl od těch dlouhodobě dispenzarizovaných nesdělují pravidelně měřené hodnoty, ale přicházejí se svými problémy, které často neumějí pojmenovat. Tím je podle MUDr. Cyrila Muchy, člena vedení Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, vytyčen specifi cký prostor pro telekonzultace u praktického lékaře. "Telemedicína v ordinaci praktického lékaře funguje maličko jinak než u specialistů, pacient nesděluje hodnoty a symptomy, ale řeší svoje problémy. Teprve když projde zdravotním systémem, tak ví, co to je hypoglykémie, co jsou ranní bolesti žaludku, ne při prvním kontaktu u praktického lékaře," upozorňuje MUDr. Mucha.

Při fyzické návštěvě praktický lékař bere v úvahu, že pacient přichází v bolestivém předklonu, že se drží za podbřišek, že je cítit potem, že má na rukách modřiny, je bledý a tak podobně. To při distančním vyšetření nevidí.

Na druhou stranu výhodou telemedicíny je konzultace těch, kteří by do ordinace nepřišli. Nebo úspora času, ovšem po zkušenostech z posledního roku MUDr. Mucha upozorňuje, že jde spíše o úsporu času pacienta než lékaře.

U dispenzarizovaných chroniků je podle MUDr. Muchy distanční konzultace snazší. U naivních pacientů je nevýhodou, že neexistují standardy vyšetřování na dálku. "Přimlouval bych se za rozvoj distanční propedeutiky," zdůraznil MUDr. Mucha. Distanční nástroje se podle něj osvědčily ve vzdělávání a možnosti rozvoje vidí v konzultaci se specialisty, ke kterému v některých případech mohou jít jen pacientova data.


Ing. Knížek: Telemedicína může mírnit tempo růstu nákladů


Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu je hlavním cílem rozvoje elektronického zdravotnictví zvýšit kvalitu, dostupnost a efektivitu poskytované péče. Mezi specifi cké cíle patří zajištění úspor z rozsahu při využívání služeb elektronického zdravotnictví nebo minimalizace nároků na zdravotnické profesionály. "Ve VZP vnímáme téma telemedicíny jako čím dál významnější," řekl na konferenci LIFMAT 2021 náměstek ředitele VZP Ing. Tomáš Knížek. V souvislosti s pandemií VZP spotřebovává finanční rezervy z předchozích let. Zároveň očekává nárůst nákladů kvůli odkládání péče. "Už v prvním pololetí 2021 očekáváme vyšší náklady na léčení. Telemedicína je jedním z nástrojů, který může mírnit tempo růstu, jež se bezpochyby v dalších letech projeví," míní Ing. Knížek. VZP také spoléhá na využití telemedicíny pro zlepšení preventivní péče. Jedním z cílů VZP v oblasti eHealth je stanovení jasných pravidel pro úhradu služeb elektronického zdravotnictví a kontrola jejich dodržování.


Můj diabetik – gamifi kace v léčbě


Jedním z řady příkladů aktuálních projektů telemedicíny, které byly na konferenci LIFMAT 2021 prezentovány, byla aplikace Můj diabetik. Je určena dětem s diabetem ve věku od pěti do deseti let. "V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," popisuje doc. Ing. Daniel Novák, Ph. D., z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, jehož tým hru vyvinul. Hráč se stará o postavičku malého diabetika, a když se postavičce daří, dostává za to hráč herní penízky. Za ty může postavičce kupovat třeba nové vlasy nebo oblečení. S hrou pracuje zhruba pět stovek dětí a doc. Novák uvádí, že má pozitivní reakce jak od dětí, tak od lékařů a diabetických sester. "Revoluce digitální terapie už začala, podhoubí je připraveno, i firmy jsou připraveny. Otázka je, jestli budou i zdravotní pojišťovny připraveny platit za tyto technologie. Budeme jim muset umět odpovědět na otázky, jestli jsme schopni digitální služby dostat ke všem pacientům a jestli jim skutečně sníží náklady," myslí si doc. Novák.


EKG ze záchranky rovnou do nemocnice


V urgentní kardiologii je pro telemedicínu výzvou mimo jiné časová efektivita péče při srdeční zástavě, lapidárně vyjádřená heslem "Time is life". Prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph. D., z Komplexního kardiovaskulárního centra 1. LF UK a VFN ve své přednášce uvedl, že v Praze dlouhodobě funguje systém automatických SMS, přes které se kardiologická pracoviště dozvídají od záchranné služby o případech telefonicky asistované neodkladné resuscitace, a získávají tak čas připravit se na případný příjem pacienta po zástavě. Novinkou je projekt zCase, jehož je prof. Bělohlávek spoluautorem. Jedná se o koordinační platformu urgentní péče, odborným garantem je MUDr. Marek Šramko, vedoucí oddělení akutní kardiologie IKEM. Propojuje nad konkrétním případem zdravotnickou záchrannou službu a nemocnici tak, že umožňuje snadný přenos fotografií, videa nebo údajů z přístrojů. Kromě toho přenáší průběžně informaci o poloze vozidla záchranky. Záchranář může sdílet EKG z defi brilátoru s nemocnicí, kam pacienta s infarktem myokardu dopravují. Platforma má verzi pro koordinátory na urgentním příjmu, kteří mohou potvrdit nebo odmítnout případ a včas směrovat pacienta v rámci nemocnice. Projekt zCase je v testovacím provozu v IKEM, Všeobecné fakultní nemocnici, FN v Motole, Nemocnici Na Homolce, na Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje, v Nemocnici Havířov a na ZZS Moravskoslezského kraje.


Doc. Matoulek: Naděje pro obezitu


"Telemedicína je skoro jediná naděje pro léčbu obezity a nadváhy," uvedl svou přednášku doc. Martin Matoulek. Bohužel nejnovější data ukazují, že výskyt obezity a nadváhy opět vzrostl. "Sledujeme výskyt obezity výzkumem od roku 2000. Zdálo se nám, jako by výskyt obezity začal kolem roku 2010 stagnovat, měli jsme zhruba 55 procent dospělé populace s nadváhou a obezitou. Výzkum jsme po určité přestávce zopakovali loni na podzim po jarním lockdownu a ukázalo se, že došlo k vzestupu," uvedl doc. Matoulek. Na dváhou a obezitou v roce 2020 trpělo podle nového průzkumu 66 procent dospělé populace, to je o 10 procent populace více než v roce 2013. Klíčové pro léčbu obezity je získat data, zdůraznil doc. Matoulek. Jednak data lékařská, ale i data nutriční, pohybová a psychologická. Sběr dat se přitom v posledních letech naprosto proměnil. Od zápisků v diáři, kde pacienti zaznamenávali svou hmotnost, stravu a pohybovou aktivitu, čím dál více se sběrem dat pomáhá technika. Kromě fitness náramků mohou data poskytovat různé snadno dostupné mobilní aplikace, glukometry, chytré váhy, tlakoměry, oxymetry a další. "Telemedicína je hlavně technologie sběru dat. Kvalitní data může odborník využít, evidovat, připravit postupy," říká doc. Matoulek. Krátce také představil aplikaci Čas pro zdraví, která pomáhá sledovat stravování a pohybovou aktivitu. Zapojení pacienti mohou poskytnout náhled na svá data zdravotnickým pracovníkům.


Foto:


20. 4. 2021; technickytydenik.cz

Studenti se s distanční praktickou výukou perou statečně. Bastlí doma pozoruhodné projekty

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří.


Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FELČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.

Rozdíl mezi klasickou a distanční praktickou výukou popisuje studentka programu Kybernetika a robotika Kateřina Poláková:

"Vede nás to k tomu, že se na úlohy musíme více připravovat. Ve škole se dá spousta věcí okoukat nebo je možné poradit se se spolužáky. Doma nám ale nemá, kdo pomoci, proto je třeba úlohy si procházet dopředu a připravit se na to, co nás na cvičení čeká. Distanční výuka mi sama o sobě nevyhovuje, lépe se učím v jiném prostředí než u sebe doma. Potřebuji nové vjemy, koukat se jen do počítače pro mě není dostatečné, jakmile si na danou věc nesáhnu, jako by pro mě neexistovala. Přijde mi proto skvělé, že se nám naši cvičící maximálně snaží praktickou výuku zprostředkovat, i když je to často nad rámec standardní výuky.

Domácí výuka, kde si mohu provádět sama všechna zapojení, mě baví. Je to skvělý způsob, jak si můžu konečně v praxi vyzkoušet všechno, co se učíme teoreticky. "

Covidu navzdory: elektrifikovaný pokoj, magnetické pero či robotické rameno

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem (F0-Lab nebo modul LEO - Little Embedded Oscilloscope) dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému - od vlastního senzoru přes obvody zpracování signálu, převod analogového signálu na digitální, jeho softwarové zpracování pomocí mikroprocesoru až po odeslání výsledků nadřazenému systému a jejich prezentaci uživateli v rámci konceptu "Internet of Things".

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. " Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,"popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel i student Adam Herold: " Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější."Jeho závěrečný projekt předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky a senzorů využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program - jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: " Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři. "

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

"Díky tomu se můžeme velmi efektivně i na dálku naučit ovládat tak komplikovaný přístroj, jakým je třeba číslicový osciloskop s mnoha pokročilými funkcemi. Stejně se ale už těším, že si měření v laboratoři snad brzy vyzkouším i osobně. Potřebuji totiž dělat chyby, kterými se nejvíc učím a které se v domácím prostředí těžko simulují,"doplňuje svůj názor na distanční praktickou výuku Kateřina Poláková.


20. 4. 2021; Medical Tribune

KALEIDOSKOP

Kontrola ventilovaných pacientů odkudkoli

Tým z ČVUT zahájil v říjnu 2020 v reakci na přicházející vlnu covidu na Klinice anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady na podnět jejího přednosty projekt VENT-CONNECT. Nyní je projekt hotov a získal kladné stanovisko etické komise FNKV. Umožňuje vzdálenou kontrolu životních funkcí pacientů připojených k umělé plicní ventilaci. Obrazovku ventilátoru nebo monitoru vitálních funkcí lze díky aplikaci sledovat na počítači nebo mobilním telefonu mimo infekční zónu. Aplikace také umožňuje zaznamenávat a zpětně prohlížet stav monitoru. V základním nastavení se každých patnáct minut zaznamenává deset vteřin záznamu. Bez této aplikace lékaři někdy konzultovali se sestrami aktuální stav pacienta tak, že sestra přítomná u ventilátoru do telefonu popisovala, co vidí. "Zdravotníci tak mají okamžitý přehled o životních funkcích pacientů, aniž by museli vstupovat do infekční zóny s ochrannými pomůckami. Mohou kontrolovat stav pacientů a jejich stav bezpečně konzultovat s kolegy," uvedl Ing. Miroslav Macík z Katedry počítačové grafi ky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT. Pružnější možnost změny nastavení ventilátoru lékařem může podle MUDr. Václava Zvoníčka z FNKV zlepšit prognózu pacientů. "Vzdálené sledování detailních funkcí ventilátoru, například z mobilního telefonu lékaře, umožňuje daleko častější kontrolu nastavení ventilátoru, než je realistické v provozu během epidemie," uvádí MUDr. Zvoníček. Do budoucna má VENT-CONNECT potenciál stát se telemedicínským systémem, který s využitím 5G sítí umožní expertní konzultace mezi nemocnicemi. Řešení je levné a snadno nasaditelné na jiných pracovištích, tvrdí jeho autoři.


Nový výkon pro distanční kontrolu IBD?


Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů ministerstva zdravotnictví schválila na svém březnovém jednání nový hrazený výkon dálkové kontroly pacienta s idiopatickým střevním zánětem (IBD). Výkon tak má šanci se dostat do seznamu výkonů s bodovými hodnotami a zdravotní pojišťovny by mohly dálkovou kontrolu IBD začít hradit. Rozhodnutí pracovní skupiny ale nebylo jednomyslné a zdravotní pojišťovny vnímají určité nejasnosti. Zástupce Svazu zdravotních pojišťoven ČR podle zápisu z jednání pracovní skupiny namítal, že dálková kontrola může být přínosem jen pro část pacientů s dostatečným technickým vybavením. Výkon je směřován jen na pacienty s chytrým telefonem, a šlo by tedy o selekci z jiných než zdravotních důvodů. Podle některých účastníků jednání nebude u pacientů s IBD problém s technickým vybavením významný. Zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny byl v hlasování o výkonu proti a zástupce Svazu zdravotních pojišťoven ČR se zdržel. Návrh na zavedení nového hrazeného výkonu předkládala Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP, zastoupená MUDr. Karin Malíčkovou a prof. MUDr. Milanem Lukášem, CSc. Dálkové sledování pacientů s IBD podle předkladatelů zvyšuje kvalitu péče při úspoře času zdravotníků a vede k redukci nákladů, protože omezuje počet nezbytných ambulantních kontrol stabilních pacientů ve specializovaném centru. Výkon sestává z monitoringu pomocí standardizovaných online dotazníků a self-monitoringu střevního zánětu měřením fekální hladiny kalprotektinu domácím POCT testem, který je vyhodnocen pomocí aplikace chytrého telefonu. Výkonů vyhodnocení tohoto sledování by podle předkladatelů bylo vykázáno zhruba 5 000 za rok. Hrazení dálkové kontroly IBD by pomohlo s nedostatečnými kapacitami specializovaných center při narůstající incidenci IBD, který má v Česku 55 000 lidí.


Pacientská aplikace IBD Pod Kontrolou


Pacientská organizace Pacienti IBD spolu se slovenským protějškem za podpory farmaceutické společnosti Takeda představily mobilní aplikaci pro pacienty s idiopatickými střevními záněty (IBD). Pacienti si v ní můžou nastavit notifikace na užívání léků a na kontrol u lékaře, mohou si přímo v aplikaci vést pacientský deník a najdou v ní také edukační materiály.


EUC sleduje nárůst telekonzultací


Telekonzultační platformu Lékař online 24/7 zdravotnické skupiny EUC měsíčně využívá přes tisíc pacientů. Při zavedení byla platforma určena jen pro pacienty registrované u lékařů v síti EUC, případně pro pacienty bez registrujícího praktického lékaře, nyní už ale tato podmínka neplatí. Za jednu konzultaci formou chatu nebo videohovoru platí pacient 290 korun. Podle dat EUC službu využívají nejčastěji pacienti ve věkové skupině 25–40 let, převažují ženy. Největšímu zájmu se služba těší v Praze. Lékař online 24/7 je technologicky postaven na platformě Doctrin, před spojením s lékařem pacient vyplní registraci a inteligentní strukturovaný dotazník, v němž uvede údaje o svém zdravotním stavu. Dotazník lékaři umožní přípravu před komunikací, do třiceti minut se pak s pacientem spojí. "Do budoucna lze předpokládat, že zásadním aspektem telemedicíny se stanou chytré technologie a algoritmy pro triáž pacientů, které budou fungovat na principu umělé inteligence. Díky nim dojde k dalším časovým úsporám na straně lékaře i pacienta a zároveň i k dalšímu zkvalitnění distanční lékařské péče," dodává Daniel Soukup, manažer telemedicínských služeb zdravotnické skupiny EUC.


S posudkovou službou elektronicky


Novela o organizaci a provádění sociálních zabezpečení by mohla zavést elektronickou komunikaci mezi lékařskou posudkovou službou a poskytovateli zdravotních služeb. Poslanecký návrh projednává parlament. "Zjistili jsme, že se v současné době neposílají elektronicky podklady, tak jsme doplnili ve spolupráci s MPSV mimo jiné specifi kace zasílání podkladů k posouzení," uvedl ve sněmovně jeden z předkladatelů, poslanec a místopředseda ČSSD Jiří Běhounek.


20. 4. 2021; Lidové noviny

Přijímačky na vysoké školy probíhají online i prezenčně

Nejtěžší je dostat se na medicínu či práva. Složení dobrovolné maturity z češtiny mohou VŠ bonifikovat. Na univerzity se hlásí populačně slabší ročníky, šance na přijetí jsou velké, ale ne všude. Stoupá zájem o techniky a studium IT

Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu. S ohledem na epidemiologickou situaci to ale není jednoduché. Někde už se rozhodli pro online formu, například na Masarykově univerzitě v Brně, jinde dávají přednost osobní účasti studentů. Na obě varianty je připravena například Univerzita Karlova, Mendelova univerzita, Univerzita Hradec Králové nebo Univerzita Palackého v Olomouci. "Obecně lze říci, že všechny přijímací zkoušky, které chystáme prezenčně, jsou plánované se všemi náležitými protiepidemickými opatřeními. Ty přijímací zkoušky, které budou realizovány zcela či částečně distančně jsou připravovány na příslušných platformách tak, aby uchazeči měli možnost si práci v systému včas před vlastními testy zkusit," řekla Akademii LN prorektorka pro studijní záležitosti UK Milena Králíčková.


Body navíc za maturitu z češtiny


V souvislosti s mimořádnou situací některé fakulty přijímací zkoušky, nebo určité jejich části, promíjejí (například Fakulta stavební ČVUT v Praze či Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB Technické univerzity Ostrava), jiné na obsahu přijímaček nic nemění. Podrobnější informace lze dohledat na webových stránkách jednotlivých fakult, které jsou průběžně aktualizovány, nebo ověřit na studijních odděleních vysokých škol. Tyto zdroje se vyplatí sledovat průběžně, protože fakulta či vysoká škola může, s ohledem na aktuální pandemickou situaci, upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu až 15 dní před konáním přijímacího řízení.

Kvůli ztíženým podmínkám výuky letos došlo také ke změnám v maturitách, kdy se z povinné ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka stala zkouška dobrovolná, a vysoké školy to musí akceptovat. Nemají tedy právo po uchazečích tyto zkoušky vyžadovat, ale její případné složení mohou v rámci přijímacího řízení bonifikovat. Vzhledem k posunu termínů maturit může také dojít ke kolizi s datem konání přijímacích zkoušek, a proto některé fakulty prodloužily období konání přijímacího řízení. Studenti také mají právo požádat o možnost vykonat zkoušku v náhradním termínu a maturanti z roku 2021 mohou vysoké škole doložit doklad o předchozím dosaženém vzdělání později.


Několik pokusů na testy


Většina veřejných vysokých škol přijímá studenty (minimálně na některé své obory) na základě výsledků Scio testů. Jde o takzvané Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které nahrazují nebo doplňují přijímačky na řadě vysokých škol v České republice i na Slovensku. Probíhají šestkrát ročně v mnoha městech a studenti se na ně hlásí sami nezávisle na přihlášce na vysokou školu.

Výhodou je, že tyto testy mohou uchazeči psát v několika termínech, a pokud se jim zkouška nepovede, třeba jen vinou nervozity, je možné si ji zopakovat. Pro přijetí se započítá ten nejlepší dosažený výsledek. S ním se pak mohou hlásit (a případně být přijati) i na několik fakult. Pokud některá škola požaduje zkoušky z více předmětů (např. matematika, biologie, chemie či cizí jazyk), může se jich student zúčastnit v různých termínech a počítá se mu nejlepší kombinace. Místa konání testů, jejich termíny a další informace jsou k dispozici na webu www.scio.cz.

Vzhledem k epidemii koronaviru bylo Scio už loni nuceno organizovat některé ze zkoušek online a letos se situace opakuje. Na studenty v tuto chvíli čeká ještě jeden termín, a to 22. května 2021. Mohou se na něj hlásit v prezenční i online podobě, ale v jaké formě testy nakonec skutečně proběhnou, rozhodne Scio podle aktuálních omezení. Registrační poplatek za online formu je vyšší, 810 Kč za základní variantu zkoušky na dálku oproti 530 Kč za zkoušku prezenční. Vyšší cena souvisí zejména s licenčními poplatky za online prostředí pro testování a aplikací pro vzdálený dohled.


Příprava na vlastní pěst i v kurzech na dálku


Zatímco původně řada studentů navštěvovala prezenční přípravné kurzy, kvůli koronaviru se teď musí připravovat doma. Některé z těchto kurzů (např. od Scia či Tutoru) ale přešla do online modu. Studenti mají možnost učit se v rámci e-learningu nebo online kurzů, které nabízejí řešení četných úloh i s vysvětleními. Mohou se ale účastnit i živých přenosů s lektorem, kde interaktivně pokládají dotazy a mají přístup ke studijním materiálům. Na www.scio.cz jsou zdarma k dispozici také ukázky starších testů používaných v rámci NSZ.

Určitě se také vyplatí zakoupit si některou z tištěných učebnic obsahujících teorii i ukázkové testy z minulých let. Studenti v nich najdou doporučené postupy, díky kterým dokážou úlohy řešit efektivněji a také zrychlí svou orientaci v testu tím, že se seznámí s jeho formou. To jim při ostrých zkouškách pomůže lépe vyhodnotit, kolik času věnovat jednotlivým úlohám. Jedním z nejčastěji používaných testů je Scio test Obecných studijních předpokladů (OSP) či test Základů společenských věd (ZSV). Ten první testuje základní dovednosti a schopnosti pro úspěšné studium a důležitou roli v něm hraje i omezený čas na řešení.

Test Základů společenských věd (ZVS) vychází z rozsahu vyučovaného na gymnáziích a obsahuje tři části: Společnost a jedinec, Stát a právo a Hospodářství a svět. Cvičebnice Obecných studijních předpokladů (OSP) nabízí rozbory řešení všech úloh a kompletní test z Národních srovnávacích zkoušek i s percentilem (šancemi na přijetí v porovnání s ostatními). Ve cvičebnici ZSV je k dispozici teoretická výkladová část, více než 400 řešených úloh a ukázkový test.

Pro lékařské fakulty Scio přijímací testy nechystá. U zkoušek musí studenti prokázat detailní znalost středoškolské biologie, chemie a fyziky, z nichž píší specifické testy. Některé fakulty navíc vyžadují například test studijních předpokladů nebo ústní pohovor. Budoucí lékaři by tak v rámci přípravy měli číst odbornou literaturu, nahlédnout do publikací s modelovými otázkami k přijímacím zkouškám a zaměřit se na přírodovědné předměty.


Nával bude na medicínu, práva i psychologii


Šance na přijetí na vysokou školu jsou v Česku poslední dobou celkem vysoké – loni i předloni se úspěšnost uchazečů pohybovala okolo 84 procent. Maturantů (tedy těch, kteří se na vysokou hlásí nejčastěji) je už několik let poměrně málo a populační křivka se zatím stále neodrazila ode dna. Prognózy demografů ukazují, že začne růst až v roce 2022, takže i letos se ještě k přijímacím zkouškám chystá početně slabý ročník a nabídka vzdělávacích míst prakticky neklesá.

Studenti budou moci opět vybírat z 26 veřejných vysokých škol, více než tří desítek soukromých, dvou státních škol a několika zahraničních. Největší boj bývá tradičně o lékařské fakulty Univerzity Karlovy, brněnské Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci (loni přijímali jen něco mezi 14 až 45 procenty zájemců). I když v roce 2020 zájem o lékařské a zdravotnické obory oproti roku 2019 poklesl o 7 procent, v absolutních číslech je stále obrovský.

Velký nápor uchazečů bývá také na právnické fakulty v Praze, Brně a Olomouci, na některé obory filozofických fakult (např. psychologii) a na umělecké školy (pražská AMU, AVU, UMPRUM), kde se zpravidla skládají talentové zkoušky a procento úspěšnosti se pohybuje mezi 16 a 19 procenty. V případě volby těchto výtvarně zamřených škol je tak záhodno podat si pro jistotu přihlášku i na některou méně žádanou školu, kde jsou šance na přijetí několikanásobně vyšší.


Studium techniky a IT je v kurzu


Naopak velkou naději na přijetí mají studenti na fakultách zemědělských, lesnických, teologických nebo přírodovědeckých. Poměrně dostupnou volbou bývají i technické univerzity (ČVUT v Praze, Technická univerzita v Liberci či VUT v Brně), ovšem právě na technikách zájem o studium loni mírně vzrostl. Podle Jana Šimrala, mediálního zástupce společnosti Tutor zaměřující se na vzdělávací expertízu, se zvyšuje zájem zejména o obory jako je informatika či strojírenství. Celkově se podíl přihlášek na technické obory v roce 2020 zvýšil o 9 procent. Svou roli v tom může hrát nejen zrušení přijímaček na některých školách a fakultách či zmírnění podmínek pro přijetí kvůli epidemii covidu-19, ale také fakt, že pandemie s sebou přinesla větší důraz na používání informačních technologií.

Co se týká ekonomie, ta se až do roku 2013 těšila poměrně vysokému zájmu českých studentů. Nyní se však řadí k méně vyhledávaným oborům a šance na přijetí stoupá. V posledních několika málo letech překročila úspěšnost uchazečů o studium na Vysoké škole ekonomické v Praze vždy 50 %, loni dokonce přijali 64 % zájemců (ovšem na nejžádanější podnikohospodářskou fakultu byla úspěšnost jen 37 %). Jak podat odvolání


Dostat se na vysokou školu by sice letos neměl být až takový problém, ale zvolíte-li žádaný obor či fakultu, přijetí rozhodně nemáte zaručeno. Pro tyto případy se vyplatí mít v záloze ještě další, méně exponovanou vzdělávací instituci. A pokud už obdržíte rozhodnutí o nepřijetí, ani tehdy ještě není všechno ztraceno. Nejpozději do třiceti dnů od doručení záporného vyrozumění je možné podat odvolání (zmeškání této časové lhůty je prominuto jen ze závažných důvodů). Nejprve byste však měli využít možnosti nahlédnout do vlastních testů a zjistit, zda máte dostatečný počet bodů pro přijetí. Odvolání má totiž smysl podávat jen za předpokladu, že jste sice takzvaně pod čarou, ale zkoušky jste udělali. Pokud se ocitnete těsně pod hranicí přijatých, tím lépe. Je také dobré, když je žádost konkrétně podložena, například chybou či nejednoznačností v zadání nebo ve vyhodnocení testů. V opačných případech je vaše šance na přijetí poměrně nízká.

Odvolání musí mít všechny náležitosti: jméno, datum konání přijímacího řízení nebo jednací číslo, obor a samozřejmě odůvodnění. Pozor, některé školy mají vlastní formuláře žádostí, například Masarykova univerzita nebo Ostravská univerzita. Jestliže děkan, který vaše odvolání posuzuje, své stanovisko nezmění a trvá dál na nepřijetí, předá žádost rektorovi. Ten pak může jeho rozhodnutí změnit, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy vysoké školy. Jinak ale žádost zamítne a potvrdí původní rozhodnutí o nepřijetí.

Někdy se stává, že ve snaze využít všechny možnosti vyjmenuje nepřijatý student v odvolání i důvody, které mu sice mohou připadat adekvátní, ale v přijetí na školu mu rozhodně nepomohou. Nejčastěji to bývá: velký zájem o studium, rodinná tradice, výborné výsledky v předchozím studiu, praxe v oboru, jazykové a jiné zkoušky či absolvování přípravných kurzů. To vše na rozhodnutí o přijetí bohužel nemá vliv, stejně jako popis subjektivních pocitů z organizace a průběhu přijímacího řízení, pozdní příchod na zkoušku (byť i dobře zdůvodněný), momentální zdravotní indispozice či těžká sociální situace.


Další kola to jistí


Ani v případě, že vás škola nepřijme na odvolání, není třeba věšet hlavu. Řada veřejných vysokých škol pořádá ještě i druhá a další kola přijímacích zkoušek. Soukromé vysoké školy pak obvykle nabírají uchazeče až do konce září (jejich seznam naleznete například na www.vysokeskoly.com nebo www.adresarskol.cz). Zkusit můžete také vyšší odborné školy. Většina z nich přijímá přihlášky až do konce května a vypisuje i další kola přijímacího řízení. Na tomto typu školy u denního studia (případně i u dalších forem, pokud nejste výdělečně činní nebo nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti) vám zůstane status studenta, i když nestudujete přímo na vysoké škole.


Na technikách převládají muži, ve vzdělávání ženy


Podle analýzy Českého statistického ústavu, která mapovala poměr mužů a žen v různých vysokoškolských oborech, převládají na fakultách informatiky, techniky, výroby či stavebnictví muži. V kategorii služeb je to téměř vyrovnané, ale samostatné obory bezpečnostní služby či přepravní služby a spoje studuje více mužů než žen. Vzdělávání a výchova je u nás naopak jasnou doménou žen. V roce 2018 se učitelkou nebo učitelem chtělo stát necelých 31 tisíc studentů, z nichž mužů bylo jen 18,5 procenta.

I společenské vědy, žurnalistiku a informatiku studuje více žen než mužů. Z celkem 28,9 tisíc studentů v těchto oborech tvoří zhruba 63 procent ženy. Techniku, výrobu či stavebnictví v roce 2018 studovalo 45,6 tisíc osob a jen necelých 33 procent z nich byly ženy. Podíl studentek, které si vybírají technické obory, se během posledních let příliš nemění – pohybuje se v úrovni kolem devíti procent ze všech studujících žen.

V roce 2018 studovalo na vysokých školách 162 tisíc žen, které dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu studentů (56 %) i absolventů (60 %) vysokých škol.

Co se ale týká doktorského titulu, o ten se snaží častěji muži než ženy, i když rozdíly v jejich počtech nejsou až tak velké (před 3 lety ho získalo 56 % mužů a 44 % žen).


Cizince nejvíc láká obchod a medicína


Ačkoli celkový počet vysokoškolských studentů v ČR v posledních letech klesá, studujících cizinců naopak každým rokem přibývá. V roce 2018 jich na českých veřejných a soukromých vysokých školách studovalo skoro 45 tisíc. Jejich podíl na celkovém počtu studentů tvořil 15,5 procent. Každý šestý student vysokých škol je tedy cizinec.

Stejně jako čeští studenti navštěvují i ti zahraniční nejvíce školy zaměřené na obchod, administrativu a právo – studuje je 20,4 procenta všech cizinců. Z této skupiny si nejčastěji volí obor management a správa. Další přitažlivou oblastí je pro ně medicína, v roce 2018 si ji vybralo přibližně 18 procent cizinců. Okolo 14 procent studentů ze zahraničí zvolilo techniku či stavebnictví, 10,7 procent společenské vědy a zhruba 9 procent umění či humanitní vědy. Nejmenší zájem pak projevovali o obory z oblasti vzdělávání a výchovy. Ty zaujaly jen 766 cizinců.


I když v roce 2020 zájem o lékařské a zdravotnické obory oproti roku 2019 poklesl o 7 procent, v absolutních číslech je stále obrovský Fakulty veřejných VŠ přijímající alespoň na jeden program či obor bez přijímaček


ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE (Fakulta lesnická a dřevařská, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Fakulta životního prostředí) ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE (Fakulta dopravní: uchazeči o studium v Děčíně, uchazeči, kteří konali státní maturitu – mimo program PP, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská: pouze Děčín, Fakulta stavební – prominutí zkoušky z matematiky všem uchazečům) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH (Pedagogická fakulta, Přírodovědecká fakulta: podmínka absolvování příslušných předmětů na SŠ, Ekonomická fakulta, Fakulta rybářství a ochrany vod, Zemědělská fakulta, Teologická fakulta: program filozofie, teologie, Filozofická fakulta: splnění studijních průměrů) MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ (Fakulty Agronomická, Lesnická a dřevařská, Zahradnická) OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ (Filozofická fakulta, Přírodovědecká fakulta) SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Matematický ústav v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, Fyzikální ústav v Opavě)


TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI (Ekonomická fakulta, Fakulta strojní, Fakulta textilní, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Fakulta zdravotnických studií) UNIVERZITA PARDUBICE (Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta chemicko-technologická, Fakulta filozofická) UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ (Pedagogická fakulta: základy techniky se zaměřením na vzdělávání, Přírodovědecká fakulta: matematika/fyzika/informatika se zaměřením na vzdělávání, FTMVT) UNIVERZITA KARLOVA (Přírodovědecká fakulta: programy geologie a geotechnologie, Husitská teologická fakulta: programy FKŽKT, HT, J, NZSVZV, SCHP) UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI (Přírodovědecká fakulta: vybrané obory, nepřekročí-li počet uchazečů kapacitní možnosti oboru) UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ (Fakulta aplikované informatiky, Fakulta humanitních studií: učitelství pro 1. stupeň ZŠ, Fakulta logistiky a krizového řízení, Fakulta technologická, Fakulta managementu a ekonomiky)


UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM (Fakulta strojního inženýrství, Fakulta životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta zdravotnických studií, Filozofická fakulta, Fakulta sociálně ekonomická) VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA (Hornicko-geologická fakulta, Fakulta materiálově-technologická, Fakulta stavební, Fakulta strojní, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a informatiky) VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE všechny fakulty VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA VYSOKÁ ŠKOLA TECHNICKÁ A EKONOMICKÁ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ (Fakulta chemická) ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI (Fakulta elektrotechnická, Fakulta aplikovaných věd – splnění studijních průměrů, Fakulta strojní, Fakulta ekonomická) Zdroj: www.vysokeskoly.com a stránky jednotlivých fakult. Pozn.: Tabulka zachycuje pouze bakalářské nebo tzv. dlouhé magisterské obory a programy v českém jazyce.


Ženy dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu studentů i absolventů VŠ. O doktorský titul se ale častěji snaží muži než ženy.


Foto: Pod bedlivým dozorem. Studenti, kteří budou skládat přijímačky online, se po celou dobu vyplňování testu musejí připravit na vzdálený dohled pomocí webkamery a mikrofonu.

Foto: Nejnavštěvovanější skupiny studijních oborů vysokých škol

Foto: Které obory vysokých škol u nás nejčastěji studují cizinci?

Foto: Co nejčastěji studují na vysoké škole ženy a co muži? (údaje z roku 2018)

FOTO SHUTTERSTOCK


20. 4. 2021; casopisczechindustry.cz

Studenti se s distanční praktickou výukou perou statečně. Bastlí doma pozoruhodné projekty

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří.


Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.

Rozdíl mezi klasickou a distanční praktickou výukou popisuje studentka programu Kybernetika a robotika Kateřina Poláková: "Vede nás to k tomu, že se na úlohy musíme více připravovat. Ve škole se dá spousta věcí okoukat nebo je možné poradit se se spolužáky. Doma nám ale nemá, kdo pomoci, proto je třeba úlohy si procházet dopředu a připravit se na to, co nás na cvičení čeká. Distanční výuka mi sama o sobě nevyhovuje, lépe se učím v jiném prostředí než u sebe doma. Potřebuji nové vjemy, koukat se jen do počítače pro mě není dostatečné, jakmile si na danou věc nesáhnu, jako by pro mě neexistovala. Přijde mi proto skvělé, že se nám naši cvičící maximálně snaží praktickou výuku zprostředkovat, i když je to často nad rámec standardní výuky.

Domácí výuka, kde si mohu provádět sama všechna zapojení, mě baví. Je to skvělý způsob, jak si můžu konečně v praxi vyzkoušet všechno, co se učíme teoreticky.

Covidu navzdory: elektrifikovaný pokoj, magnetické pero či robotické rameno

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem (F0-Lab nebo modul LEO - Little Embedded Oscilloscope) dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému - od vlastního senzoru přes obvody zpracování signálu, převod analogového signálu na digitální, jeho softwarové zpracování pomocí mikroprocesoru až po odeslání výsledků nadřazenému systému a jejich prezentaci uživateli v rámci konceptu "Internet of Things".

Obr. Vzdálená výuková laboratoř

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. " Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel i student Adam Herold: " Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky a senzorů využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: " Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.

Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři. ”

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

Obr. Domácí laboratoř F0-Lab

"Díky tomu se můžeme velmi efektivně i na dálku naučit ovládat tak komplikovaný přístroj, jakým je třeba číslicový osciloskop s mnoha pokročilými funkcemi. Stejně se ale už těším, že si měření v laboratoři snad brzy vyzkouším i osobně. Potřebuji totiž dělat chyby, kterými se nejvíc učím a které se v domácím prostředí těžko simulují,” doplňuje svůj názor na distanční praktickou výuku Kateřina Poláková. (19.4.2021)


20. 4. 2021; tzb-info.cz

České teplárenství bez uhlí do roku 2035? ČVUT představuje novou studii

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí.


Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.


Závěry teplárenské studie ČVUT

Plné znění studie: Klimaticko-energetické investice v teplárenství 2014–2030


"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.


Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.


Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.


Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně."


Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.


Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.


Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprácí s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.


Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.


Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.


Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

URL| https://energetika.tzb-info.cz/teplarenstvi/22143-ceske-teplarenstvi-bez-uhli-do-roku-2035-cvut-predstavuje-novou-studii


19. 4. 2021; pedagogicke.info

Apr 19 FEL ČVUT: Studenti se s distanční praktickou výukou perou statečně. Bastlí doma pozoruhodné projekty

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří.

Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.

Rozdíl mezi klasickou a distanční praktickou výukou popisuje studentka programu Kybernetika a robotika Kateřina Poláková: "Vede nás to k tomu, že se na úlohy musíme více připravovat. Ve škole se dá spousta věcí okoukat nebo je možné poradit se se spolužáky. Doma nám ale nemá, kdo pomoci, proto je třeba úlohy si procházet dopředu a připravit se na to, co nás na cvičení čeká. Distanční výuka mi sama o sobě nevyhovuje, lépe se učím v jiném prostředí než u sebe doma. Potřebuji nové vjemy, koukat se jen do počítače pro mě není dostatečné, jakmile si na danou věc nesáhnu, jako by pro mě neexistovala. Přijde mi proto skvělé, že se nám naši cvičící maximálně snaží praktickou výuku zprostředkovat, i když je to často nad rámec standardní výuky. Domácí výuka, kde si mohu provádět sama všechna zapojení, mě baví. Je to skvělý způsob, jak si můžu konečně v praxi vyzkoušet všechno, co se učíme teoreticky.”

Covidu navzdory: elektrifikovaný pokoj, magnetické pero či robotické rameno

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem (F0-Lab nebo modul LEO - Little Embedded Oscilloscope) dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému - od vlastního senzoru přes obvody zpracování signálu, převod analogového signálu na digitální, jeho softwarové zpracování pomocí mikroprocesoru až po odeslání výsledků nadřazenému systému a jejich prezentaci uživateli v rámci konceptu "Internet of Things".

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. "Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel i student Adam Herold: "Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky a senzorů využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: "Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři.”

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

"Díky tomu se můžeme velmi efektivně i na dálku naučit ovládat tak komplikovaný přístroj, jakým je třeba číslicový osciloskop s mnoha pokročilými funkcemi. Stejně se ale už těším, že si měření v laboratoři snad brzy vyzkouším i osobně. Potřebuji totiž dělat chyby, kterými se nejvíc učím a které se v domácím prostředí těžko simulují,” doplňuje svůj názor na distanční praktickou výuku Kateřina Poláková.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.


19. 4. 2021; parlamenilisty.cz

ČVUT: Studenti se s distanční praktickou výukou perou statečně

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří. Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.

Rozdíl mezi klasickou a distanční praktickou výukou popisuje studentka programu Kybernetika a robotika Kateřina Poláková: "Vede nás to k tomu, že se na úlohy musíme více připravovat. Ve škole se dá spousta věcí okoukat nebo je možné poradit se se spolužáky. Doma nám ale nemá, kdo pomoci, proto je třeba úlohy si procházet dopředu a připravit se na to, co nás na cvičení čeká. Distanční výuka mi sama o sobě nevyhovuje, lépe se učím v jiném prostředí než u sebe doma. Potřebuji nové vjemy, koukat se jen do počítače pro mě není dostatečné, jakmile si na danou věc nesáhnu, jako by pro mě neexistovala. Přijde mi proto skvělé, že se nám naši cvičící maximálně snaží praktickou výuku zprostředkovat, i když je to často nad rámec standardní výuky. Domácí výuka, kde si mohu provádět sama všechna zapojení, mě baví. Je to skvělý způsob, jak si můžu konečně v praxi vyzkoušet všechno, co se učíme teoreticky.”


Covidu navzdory: elektrifikovaný pokoj, magnetické pero či robotické rameno


Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem (F0-Lab nebo modul LEO - Little Embedded Oscilloscope) dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému - od vlastního senzoru přes obvody zpracování signálu, převod analogového signálu na digitální, jeho softwarové zpracování pomocí mikroprocesoru až po odeslání výsledků nadřazenému systému a jejich prezentaci uživateli v rámci konceptu 'Internet of Things'.


Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. "Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.


S výjimečným projektem přišel i student Adam Herold: "Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky a senzorů využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.


Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: "Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři.”


Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně


Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.


"Díky tomu se můžeme velmi efektivně i na dálku naučit ovládat tak komplikovaný přístroj, jakým je třeba číslicový osciloskop s mnoha pokročilými funkcemi. Stejně se ale už těším, že si měření v laboratoři snad brzy vyzkouším i osobně. Potřebuji totiž dělat chyby, kterými se nejvíc učím a které se v domácím prostředí těžko simulují,” doplňuje svůj názor na distanční praktickou výuku Kateřina Poláková.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Studenti-se-s-distancni-praktickou-vyukou-perou-statecne-661180


19. 4. 2021; itradenews.cz

Šimon Mandlík: Data jsou cennou komoditou

Před rokem a půl vznikla iniciativa prg.ai, kterou tvoří akademické instituce, magistrát a české firmy.

Ročně by pražské vysoké školy měly vyprodukovat až pět set odborníků na umělou inteligenci (AI). V současné době je jich něco přes sto. (To je však stále víc než například v Montrealu, známém kvalifikovanou pracovní silou v tomto oboru.) Oslovili jsme jednoho z nich, absolventa FEL ČVUT Šimona Mandlíka. Proč právě jeho? Zvítězil v jedenáctém ročníku prestižní soutěže IT SPY o nejlepší diplomovou práci v tomto oboru v ČR a SR a má zkušenosti z působení ve společnostech Avast a Cisco.

Iniciativa prg.ai, jejímž spoluzakladatelem je známá tvář českého výzkumu AI a Centra umělé inteligence na vaší alma mater Michal Pěchouček, od samého začátku deklarovala jako hlavní cíl zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému. Promítla se ambice jejích duchovních otců i do vašeho života?

Moje studium a nyní již i práce jsou úzce spojeny s aktivitami těchto akademických pracovišť a s příležitostmi ve společnostech Avast a Cisco, které s naší fakultou dlouhodobě spolupracují. Problematiku, kterou jsem řešil ve své absolventské magisterské práci, jsem měl možnost prakticky aplikovat v těchto významných firmách. Fakulta elektrotechnická ČVUT spolu s Avastem rozvíjejí výzkum umělé inteligence a strojového učení a většina těchto aktivit probíhá v Laboratoři Avastu pro umělou inteligenci a kyberbezpečnost (AAICL) nacházející se v areálu fakulty.

Jak zařídit příliv mozků

Avast podporuje laboratoř relativně velkorysými investicemi. Čím je ještě zajímavý pro mladé talenty, jako jste vy?

Avast dává k dispozici svá rozsáhlá data o hrozbách z více než 400 milionů zařízení. A data jsou pro naši profesi alfou a omegou. Proto jsou, vyjdeme-li z veřejně dostupných údajů, v současné době na špici světového výzkumu v oblasti AI společnosti, které mají k dispozici velký objem dat. K nejznámějším patří Google a Facebook, jimž je během let za možnost být zdarma na síti bezplatně poskytli jejich uživatelé. Například Google nabízel několik let zdarma cloudové úložiště na fotky s neomezenou kapacitou. Tato data pak použil pro trénování svých modelů. Uživatelé tak vyměnili svá data za službu, za niž by jinak museli platit. Současně však přišli o své soukromí.

Michal Pěchouček, světově uznávaná osobnost na poli AI, profesor na FEL ČVUT a technický ředitel Avastu, se neobává odlivu mozků. Většina Čechů, kteří vyjeli na zkušenou do světa, se prý vrací. Byl jste na studijním pobytu v zahraničí nebo o něm uvažujete?

Možná vás překvapím, ale byl jsem jen na krátkodobých pobytech v zahraničí. Na šest týdnů mě vzal s sebou profesor Jiří Matas z naší fakulty, který se v Centru strojového vnímání zaměřuje na problematiku vizuálního rozpoznávání, deset dní jsem strávil na odborné konferenci v Japonsku a týden v Belgii na špičkovém intenzivním kurzu moderních oborů a technologií v rámci programu Athens. Ten od roku 1997 pořádá šestnáct předních evropských technických univerzit za podpory Evropské komise. Od svých kamarádů, kteří vycestovali v rámci programu Erasmus, vím, že se jedná o vynikající příležitost obohatit své znalosti a zkušenosti, ale sám jsem této možnosti nevyužil. Považuji výuku ve svém oboru na ČVUT za velmi kvalitní a byl jsem během studia spokojen se studijním zázemím i vstřícností vyučujících.

Útoků pomocí strojového učení přibývá

Vaše diplomová práce byla loni oceněna jako nejlepší v soutěži IT SPY českých a slovenských technických univerzit. Chystáte se do praxe, nebo do vědy?

Rád bych pokračoval na ČVUT studiem v doktorském programu. Vždycky mě zajímaly internetové technologie a zaměřuji se na oblast strojového učení v aplikaci s kybernetickou bezpečností. V současné době pracuji v Avastu v týmu profesora Pěchoučka na aplikaci technologie, jíž jsem věnoval svou diplomovou práci. V této souvislosti mě velmi zajímá také ochrana soukromí na internetu, kterou považuji do budoucna za stále naléhavější. V současné době probíhá řada výzkumů, jak zajistit, buď anonymizací, nebo jiným způsobem, bezpečnost dat při práci velkých modelů, a zabránit tak jejich zneužití.

Máte zkušenosti ze spolupráce také s malými a středními českými firmami?

Nemám. AI patří sice mezi velmi perspektivní, ale zároveň rizikové obory, u nichž nikdy nevíte, zda, kdy a kolik investovaných prostředků se vám vrátí. Proto do ní vkládají prostředky hlavně firmy se silným kapitálovým zázemím. Obrovské finanční částky, které velké americké společnosti vložily do výzkumu AI, se jim dnes bohatě úročí. Na naší škole běželo a běží poměrně hodně projektů, například jsme měli zakázky od americké armády nebo jiné v rámci grantového programu GA ČR. V posledních letech je velmi aktivní Avast, který mimo jiné vybavil přístroji Laboratoř pro umělou inteligenci a kyberbezpečnost.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Š. Mandlíka


19. 4. 2021; Be the Best

I nový směr musí dávat ekonomicky smysl

V České republice není, mimo akademickou půdu, mnoho firem, které by dokázaly obstát v běžném byznysovém prostředí, a přitom naplňovat vizi být v mezinárodní konkurenci špičkovou vědecko-výzkumnou společností. Někdejší Ústav jaderného výzkumu v Řeži se už dnes sice prezentuje pouze jako ÚJV Řež, svou jadernou historii ale nepopírá, a i dnes se věnuje, v mnoha podobách a na nejvyšší úrovni, z velké části jaderné problematice.

Jsme jedním z nestorů české jaderné energetiky, říká generální ředitel Daniel Jiřička.

- Vaše společnost je historicky nositelem především českých jaderných kompetencí, ale dnes se věnujete i nejaderným technologiím. Co všechno dnes vaše činnost obsáhne?


Je pravda, že pod značkou ÚJV Řež se většině lidí v první řadě vybaví jaderné technologie a výzkum. O statně, označení "ústav" nebo "výzkumák" občas ještě používají i moji déle sloužící kolegové. A niž bychom se zříkali své opravdu výjimečné historie, která je od roku 1955 úzce provázaná s největšími národními jadernými projekty, dnešní portfolio našich činností je už mnohem širší a víc různorodé. Naše služby pořád stavíme na projektování a inženýringu pro jadernou energetiku, ale kromě toho se intenzivně zabýváme například ekologizací klasických elektráren a tepláren, obnovitelnými zdroji energie nebo problematikou zpracování radioaktivních odpadů. A mimo energetiku jsme si vydobyli velmi prestižní pozici v nukleární medicíně. Jsme jedním z předních českých výrobců radiofarmak pro metodu pozitronové emisní tomografie, vlastníme největší národní kapacitu cyklotronů a léčivé přípravky také vyvíjíme. Veškeré naše know-how samozřejmě stojí na zázemí špičkových odborníků a, v evropském kontextu, poměrně unikátní technologické infrastruktuře. Podstatné je, že jsme se už dávno z čistě výzkumné organizace stali standardní firmou, která funguje na komerčních principech, vykazuje dobré ekonomické výsledky a svoje výzkumněvývojové práce opírá o praktické aplikační projekty.


- Kde vidíte budoucnost vaší společnosti? Jádro sice u nás dostalo zelenou, ale v globálním kontextu ji tak jednoznačně nemá…


Velmi pozorně sledujeme současné protichůdné světové trendy v příklonu, respektive odklonu od jádra. Za nás je to jednoznačně nízkoemisní zdroj a má své nezastupitelné místo v energetickém mixu, zvlášť v naší republice. Budoucnost jaderných provozů je opřena o aspekty jejich bezpečnosti a efektivního provozu. T o je jeden z rozvojových směrů i pro nás – jak v oblasti pokročilého materiálového inženýrství, tak i v softwarových nástrojích. A ktivně se věnujeme i vývoji reaktorů nových generací, včetně dnes atraktivních malých modulárních. Jako specialisté na propracované provozní kontroly také víme, že nejsou jen doménou jaderných bloků, ale budou se čím dál více uplatňovat v dalších odvětvích. I tady plánujeme zúročit svoje znalosti a zkušenosti. Jedním ze strategických záměrů Skupiny ÚJV je rozšířit současné kompetence pro budoucí energetický mix. Perspektivním směrem jsou pro nás už delší dobu vodíkové technologie a jejich aplikace v mobilitě a energetice. Potenciál, který pro budoucnost diagnostiky a léčby představují radiofarmaka, asi ani rozvádět nemusím, tento směr určitě neopustíme.


- Pohybujete se v oblasti, která je zvláště v posledních letech velmi formována environmentální politikou, především evropskou…


Ekologické aspekty energetických provozů řešíme už řadu let, podíleli jsme se na mnoha projektech modernizace a ekologizace klasických zdrojů, metodikách záchytu CO 2 a dalších projektech. Nová zelená Evropa pro nás je výzvou i příležitostí. Angažujeme se v pokročilých energetických technologiích a akumulaci energie, například ve využití superkritického CO 2 v teplárenství, bezemisním teplárenství nebo v akumulaci energie do vodíku. Na vodíkovou mobilitu jsme ostatně vsadili už před více než deseti lety a naši vizi nedávno potvrdil i český stát aktualizací Národního akčního plánu čisté mobility. Dnes se podílíme na vývoji a realizaci plnicích stanic vodíku, v Řeži jsme vloni spustili prototyp malé plnicí stanice, testujeme zařízení pro zvýšení dojezdu malých užitkových vozidel na bázi vodíkových palivových článků. Mimoto ale stále prosazujeme, že pro zachování ekologické stability a rovnováhy v Evropě se musí jádro udržet a rozvíjet v roli čistého a perspektivního zdroje.


- Zmínil jste, že jste dnes standardní firmou, nicméně majoritní vlastnický podíl drží polostátní ČEZ. Neznamená to určité limity rozvoje?


Nemyslím si, spíš naopak, členství ve Skupině ČEZ pro nás znamená silné zázemí. Jsme v dobré finanční situaci, ani aktuální pandemie naštěstí zatím zásadně neovlivnila naše výsledky. U snout na vavřínech se ale nechystáme. Stěžejní je, abychom si udrželi kvalitní odborníky, dokázali adekvátně rozvíjet technologickou infrastrukturu, nepřišli o prestižní certifikace našich laboratoří a zachovali si mezinárodní kontakty, které nám umožňují sdílet nejnovější poznatky a metody napříč odbornou komunitou. Pro budoucí stabilitu musíme také pečlivě zvažovat investiční projekty. Před deseti lety jsme měli šťastnou ruku v sázce na vodík, ale každá volba nového směru vyžaduje nápor na finance, lidské kapacity a infrastrukturu, který musí dávat smysl, což znamená i ekonomickou návratnost. Naše budoucnost, stejně jako současnost, ale stojí a padá s kvalitními lidmi a dostatečným zázemím technicky vzdělaných odborníků pro plánovanou generační obměnu. Jakkoliv se nám daří získávat i mladé stážisty ze zahraničí, bez nové, technicky vzdělané generace se určitě neobejdeme.


- Na který z vašich firemních projektů byste vsadil jako investor?


Jako soukromá osoba Daniel Jiřička bych si vsadil na výrobu a využití zeleného vodíku. Pokud se mě ptáte jako generálního ředitele a mluvíme o větších investičních sumách, tak bych investoval do nových jaderných bloků a nukleární medicíny.


Osobní dotazník Pokud byste nebyl aktivní v energetice, jaký jiný obor by vás lákal? Myslím, že jsem si vybral dobře, práce v energetice mě zcela naplňuje. Kdybych měl ale zvažovat nějaký jiný obor, asi by zvítězila medicína. Je něco, na co se každý den těšíte do práce? Rozhodně na kolegy, jsme dobrý tým. Také na nové projekty a hledání nových příležitostí v rychle se měnícím prostředí. A určitě i na svůj ranní černý čaj s medem a citronem. Máte koníčka, který se nějak promítá do vaší práce? Sport. Řada dovedností, získaných třeba na kurtu, se dá docela dobře využít i při manažerské práci. Jaké vlastnosti si nejvíce vážíte u svých kolegů? Spolehlivosti a otevřenosti. Bez čeho byste se ve své práci neobešel? Bez kolegů, počítače a mobilu. J e absolventem ČVUT Praha, fakulty elektrotechnické, obor ekonomika řízení. ÚJV Řež, a. s., a potažmo celou Skupinu ÚJV řídí od roku 2018. Předtím působil od roku 2014 jako jednatel a předseda rady jednatelů ve společnosti ČEZ Inženýring, s. r. o. Od roku 2005 vedl z pozice generálního ředitele společnosti ŠKODA PRAHA Invest s. r. o., a ŠKODA Praha a. s. Pracoval také na vedoucích pozicích ve společnosti ŠKODA PRAHA a. s. při výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Ing. Daniel Jiřička, předseda představenstva a generální ředitel ÚJV Řež, a. s.


---


Skupina ÚJV Skupina ÚJV zahrnuje mateřskou společnost ÚJV Řež, a. s., a tři dceřiné společnosti. Aktivity jsou zaměřeny na výzkum a specializované služby pro energetiku, průmysl a nukleární medicínu. Technologická infrastruktura řadí skupinu na evropskou špičku aplikovaného výzkumu v oblasti energetických technologií, kompetence z energetiky Skupina ÚJV zhodnocuje i v dalších průmyslových odvětvích. Skupina ÚJV je členem Skupiny ČEZ.


Do skupiny ÚJV patř í: ÚJV Řež, a. s. Mateřská společnost poskytuje služby, zaměřené na projektování a podporu bezpečného a efektivního provozu energetických zdrojů, zejména jaderných, komplexní služby při nakládání s radioaktivními odpady a profiluje se v aplikaci vodíkových technologií pro energetiku a dopravu. V oblasti nukleární medicíny se zabývá vývojem, výrobou, distribucí radiofarmak a provozem center pro pozitronovou emisní tomografii (PET). Centrum výzkumu Řež s. r. o. Výzkumná organizace, zaměřená na výzkum a vývoj zejména v oblasti jaderné energetiky. Její infrastrukturu tvoří, mimo jiné, výzkumné reaktory LVR-15 a LR-0, soubor experimentálních zařízení a rozsáhlé technologické zázemí projektu SUSEN (Sustainable Energy). ŠKO DA PRAHA a. s. Má dlouholeté zkušenosti s výstavbou energetických zařízení a navazuje na úspěšnou tradici vývozu českých energetických zařízení v roli koordinátora českých výrobců. Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s. r. o. Zaměřuje se na sektory energetiky, výroby dopravních prostředků a poskytování unikátních průmyslových služeb, které jsou podloženy strukturou akreditovaných zkušebních laboratoří.


archiv ÚJV Řež


19. 4. 2021; feedit.cz

Studenti se s distanční praktickou výukou perou statečně. Bastlí doma pozoruhodné projekty

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří.

Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku.

Rozdíl mezi klasickou a distanční praktickou výukou popisuje studentka programu Kybernetika a robotika Kateřina Poláková: "Vede nás to k tomu, že se na úlohy musíme více připravovat. Ve škole se dá spousta věcí okoukat nebo je možné poradit se se spolužáky. Doma nám ale nemá, kdo pomoci, proto je třeba úlohy si procházet dopředu a připravit se na to, co nás na cvičení čeká. Distanční výuka mi sama o sobě nevyhovuje, lépe se učím v jiném prostředí než u sebe doma. Potřebuji nové vjemy, koukat se jen do počítače pro mě není dostatečné, jakmile si na danou věc nesáhnu, jako by pro mě neexistovala. Přijde mi proto skvělé, že se nám naši cvičící maximálně snaží praktickou výuku zprostředkovat, i když je to často nad rámec standardní výuky. Domácí výuka, kde si mohu provádět sama všechna zapojení, mě baví. Je to skvělý způsob, jak si můžu konečně v praxi vyzkoušet všechno, co se učíme teoreticky. ”

Covidu navzdory: elektrifikovaný pokoj, magnetické pero či robotické rameno

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem (F0-Lab nebo modul LEO – Little Embedded Oscilloscope) dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému – od vlastního senzoru přes obvody zpracování signálu, převod analogového signálu na digitální, jeho softwarové zpracování pomocí mikroprocesoru až po odeslání výsledků nadřazenému systému a jejich prezentaci uživateli v rámci konceptu "Internet of Things".

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. " Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel i student Adam Herold: " Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky a senzorů využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: " Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři. ”

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

"Díky tomu se můžeme velmi efektivně i na dálku naučit ovládat tak komplikovaný přístroj, jakým je třeba číslicový osciloskop s mnoha pokročilými funkcemi. Stejně se ale už těším, že si měření v laboratoři snad brzy vyzkouším i osobně. Potřebuji totiž dělat chyby, kterými se nejvíc učím a které se v domácím prostředí těžko simulují,” doplňuje svůj názor na distanční praktickou výuku Kateřina Poláková.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/04/19/studenti-se-s-distancni-praktickou-vyukou-perou-statecne-bastli-doma-pozoruhodne-projekty/


18. 4. 2021; zakazka.cz

Studie ČVUT: České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit , kolik to bude stát a jak investovat.

Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení zde

Manažerský souhrn studie je ke stažení zde

Zdroj zprávy: ČVUT Praha


17. 4. 2021; nejbusiness.cz

Studie ČVUT: České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60% tepla je vyrobeno na bázi uhlí. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."


Fakulta elektrotechnická ČVUT

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.


České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia".

V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě.


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze a NejBusiness.cz

Datum


17. 4. 2021; ceskenovinky1.eu

České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění.

Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí. ČVUT navrhuje, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

Nová studie ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu.

Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy chodily okolo problému doposud jak okolo horké kaše. ČVUT se jej podařilo konečně rozluštit. Do roku 2030 tak bude potřeba investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko- až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z autorek doktorka Michaela Valentová z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: " Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40–50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace ”. Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: vletech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, která je potřeba v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Pohledem současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti ze strany spotřebitelů, a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady.Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou potřebovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající cca. 70-80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část cca. 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno cca 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025–2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení zde.

Manažerský souhrn studie je ke stažení zde.

Adam Ondráček


17. 4. 2021; faei.cz

Hemofilikům hrozí při úrazu menší nebezpečí díky identifikátorům, pomáhá jim i moderní léčba a osvěta

Rizika spojená s těžkými formami krvácivých onemocnění, ke kterým kromě hemofilie patří také Von Willebrandova choroba, se daří snižovat díky moderním léčebným postupům i osvětě. K té přispívá Světový den hemofilie, který připadá na 17. dubna.Obavy z krvácení, které může přijít kdykoliv a kdekoliv, provázejí život více než tisícovky hemofiliků v České republice. Pokud v krizové situaci okamžitě nedostanou svůj lék, hrozí jim závažná poškození kloubů, vnitřních orgánů i smrt.

Léčba krvácivých onemocnění prošla v uplynulých 15 letech zásadním vývojem. Podle docenta Petra Dulíčka z Hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové je klíčovým posunem možnost krvácení předcházet.


"Dříve jsme léčili krvácení, to znamená, že jsme reagovali na to, když přišlo. Dnes umíme díky takzvané profylaxi bránit vzniku spontánního krvácení. Tím pádem můžeme nemocným umožnit žít co nejvíce normální život, jak v oblasti sociální, tak třeba i u sportu," uvedl Dulíček.


Profylaktická léčba spočívá v tom, že nemocní preventivně dostávají chybějící faktory – látky, které regulují sráživost krve. Nemusí kvůli tomu dojíždět do hematologických center. Koncentráty mohou mít u sebe a aplikovat si je například doma.


I přes tyto pokroky se hemofilici dostávají do situací, kdy jsou kvůli své chorobě ohroženi více než zdraví lidé. Český svaz hemofiliků (ČSH) se v poslední době zaměřil na případy, kdy nemocní potřebují ošetření od záchranné služby.


"Pokud se stane nějaký úraz nebo třeba dopravní nehoda, může být okamžité podání potřebného koncentrátu otázkou života a smrti. Poruchu srážlivosti krve ale na první pohled nikdo nepozná," uvedl předseda ČSH Martin Bohůn.


"Proto jsme ve spolupráci s organizací Hemojunior a Zdravotnickou záchrannou službou sestavili sadu čtyř takzvaných identifikátorů, díky kterým je jasné, že zraněný člověk je hemofilik," doplnil.


Červený náramek s potřebnými kontakty a diagnózou, označení na průkazce zdravotní pojišťovny, průkaz hemofilika, červená brašna, v níž jsou uložené léky, a především informovanost záchranářů mohou podle zkušeností Bohůna přispět k záchraně života.


Osvětové aktivity jsou proto pravidelnou součástí Světového den hemofilie. Nemocní i jejich okolí díky němu dostávají prostor seznámit společnost s touto nemocí a jejími úskalími. Sounáležitost s hemofiliky si lidé na celém světě připomínají symbolickým oblečením červené barvy. Tradicí se stává také nasvícení budov.


"Na podporu Světového dne hemofilie rozsvítíme budovu ministerstva financí červeně už podruhé. Je to ta nejmenší věc, kterou můžeme udělat a činíme tak velmi rádi," říká JUDr. Ing. Petr Bejček, státní tajemník ministerstva financí.


V České republice letos červená světla rozzáří v neposlední řadě Petřínskou rozhlednu, budovu Ministerstva zdravotnictví, Tančící dům, budovu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Dejvicích a balkon brněnského Mahenova divadla.

URL| https://faei.cz/hemofilikum-hrozi-pri-urazu-mensi-nebezpeci-diky-identifikatorum-pomaha-jim-i-moderni-lecba-a-osveta/


16. 4. 2021; trendyzdravi.cz

Hemofilikům hrozí při úrazu menší nebezpečí díky identifikátorům, pomáhá jim i moderní léčba a osvěta

Obavy z krvácení, které může přijít kdykoliv a kdekoliv, provázejí život více než tisícovky hemofiliků v České republice. Pokud v krizové situaci okamžitě nedostanou svůj lék, hrozí jim závažná poškození kloubů, vnitřních orgánů i smrt. Rizika spojená s těžkými formami krvácivých onemocnění, ke kterým kromě hemofilie patří také Von Willebrandova choroba, se daří snižovat díky moderním léčebným postupům i osvětě. K té přispívá Světový den hemofile, který připadá na 17. dubna. Při léčbě se předchází problémůmLéčba krvácivých onemocnění prošla v uplynulých 15 letech zásadním vývojem. Podle docenta Petra Dulíčka z Hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové je klíčovým posunem možnost krvácení předcházet."Dříve jsme léčili krvácení, to znamená, že jsme reagovali na to, když přišlo. Dnes umíme díky takzvané profylaxi bránit vzniku spontánního krvácení. Tím pádem můžeme nemocným umožnit žít co nejvíce normální život, jak v oblasti sociální, tak třeba i u sportu," uvedl Dulíček.Profylaktická léčba spočívá v tom, že nemocní preventivně dostávají chybějící faktory – látky, které regulují sráživost krve. Nemusí kvůli tomu dojíždět do hematologických center. Koncentráty mohou mít u sebe a aplikovat si je například doma.I přes tyto pokroky se hemofilici dostávají do situací, kdy jsou kvůli své chorobě ohroženi více než zdraví lidé. Český svaz hemofiliků (ČSH) se v poslední době zaměřil na případy, kdy nemocní potřebují ošetření od záchranné služby."Pokud se stane nějaký úraz nebo třeba dopravní nehoda, může být okamžité podání potřebného koncentrátu otázkou života a smrti. Poruchu srážlivosti krve ale na první pohled nikdo nepozná," uvedl předseda ČSH Martin Bohůn. "Proto jsme ve spolupráci s organizací Hemojunior a Zdravotnickou záchrannou službou sestavili sadu čtyř takzvaných identifikátorů, díky kterým je jasné, že zraněný člověk je hemofilik," doplnil.Červený náramek s potřebnými kontakty a diagnózou, označení na průkazce zdravotní pojišťovny, průkaz hemofilika, červená brašna, v níž jsou uložené léky, a především informovanost záchranářů mohou podle zkušeností Bohůna přispět k záchraně života.Osvětové aktivity jsou proto pravidelnou součástí Světového den hemofilie. Nemocní i jejich okolí díky němu dostávají prostor seznámit společnost s touto nemocí a jejími úskalími. Akce, které upozorňují na nemocSounáležitost s hemofiliky si lidé na celém světě připomínají symbolickým oblečením červené barvy. Tradicí se stává také nasvícení budov. "Na podporu Světového dne hemofilie rozsvítíme budovu Ministerstva financí červeně už podruhé. Je to ta nejmenší věc, kterou můžeme udělat a činíme tak velmi rádi," říká JUDr. Ing. Petr Bejček, státní tajemník Ministerstva financí. V České republice letos červená světla rozzáří v neposlední řadě Petřínskou rozhlednu, budovu Ministerstva zdravotnictví, Tančící dům, budovu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Dejvicích a balkon brněnského Mahenova divadla.publikováno: 16. 4. 2021, v rubriceMedicína Štítky:hemofilieDalší články v rubrice Medicína:


16. 4. 2021; ceskenovinky1.eu

Hemofilikům hrozí při úrazu menší nebezpečí díky identifikátorům, pomáhá jim i moderní léčba a osvěta


Obavy z krvácení, které může přijít kdykoliv a kdekoliv, provázejí život více než tisícovky hemofiliků v České republice. Pokud v krizové situaci okamžitě nedostanou svůj lék, hrozí jim závažná poškození kloubů, vnitřních orgánů i smrt. Rizika spojená s těžkými formami krvácivých onemocnění, ke kterým kromě hemofilie patří také Von Willebrandova choroba, se daří snižovat díky moderním léčebným postupům i osvětě. K té přispívá Světový den hemofile, který připadá na 17. dubna.

Léčba krvácivých onemocnění prošla v uplynulých 15 letech zásadním vývojem. Podle docenta Petra Dulíčka z Hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové je klíčovým posunem možnost krvácení předcházet.

"Dříve jsme léčili krvácení, to znamená, že jsme reagovali na to, když přišlo. Dnes umíme díky takzvané profylaxi bránit vzniku spontánního krvácení. Tím pádem můžeme nemocným umožnit žít co nejvíce normální život, jak v oblasti sociální, tak třeba i u sportu," uvedl Dulíček.

Profylaktická léčba spočívá v tom, že nemocní preventivně dostávají chybějící faktory – látky, které regulují sráživost krve. Nemusí kvůli tomu dojíždět do hematologických center. Koncentráty mohou mít u sebe a aplikovat si je například doma.

I přes tyto pokroky se hemofilici dostávají do situací, kdy jsou kvůli své chorobě ohroženi více než zdraví lidé. Český svaz hemofiliků (ČSH) se v poslední době zaměřil na případy, kdy nemocní potřebují ošetření od záchranné služby.

"Pokud se stane nějaký úraz nebo třeba dopravní nehoda, může být okamžité podání potřebného koncentrátu otázkou života a smrti. Poruchu srážlivosti krve ale na první pohled nikdo nepozná," uvedl předseda ČSH Martin Bohůn. "Proto jsme ve spolupráci s organizací Hemojunior a Zdravotnickou záchrannou službou sestavili sadu čtyř takzvaných identifikátorů, díky kterým je jasné, že zraněný člověk je hemofilik," doplnil.

Červený náramek s potřebnými kontakty a diagnózou, označení na průkazce zdravotní pojišťovny, průkaz hemofilika, červená brašna, v níž jsou uložené léky, a především informovanost záchranářů mohou podle zkušeností Bohůna přispět k záchraně života.

Osvětové aktivity jsou proto pravidelnou součástí Světového den hemofilie. Nemocní i jejich okolí díky němu dostávají prostor seznámit společnost s touto nemocí a jejími úskalími.

Sounáležitost s hemofiliky si lidé na celém světě připomínají symbolickým oblečením červené barvy. Tradicí se stává také nasvícení budov. "Na podporu Světového dne hemofilie rozsvítíme budovu Ministerstva financí červeně už podruhé. Je to ta nejmenší věc, kterou můžeme udělat a činíme tak velmi rádi," říká JUDr. Ing. Petr Bejček, státní tajemník Ministerstva financí.

V České republice letos červená světla rozzáří v neposlední řadě Petřínskou rozhlednu, budovu Ministerstva zdravotnictví, Tančící dům, budovu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Dejvicích a balkon brněnského Mahenova divadla.

Ondřej Hušek

Jménem Českého svazu hemofiliků, Hemo Junior a všech lidí, kteří se potýkají s krvácivými onemocněními děkujeme našim partnerům a institucím, které nám projevují podporu rozsvícením červených světel 17. 4., na Světový den hemofilie.


Vážíme si vaší podpory!

Děkujeme:

– Ministerstvu financí ČR

– Ministerstvu zdravotnictví ČR

– PSN, majiteli Tančícího domu a Galerie Tančící dům

– Magistrátu hlavního města Prahy za nasvícení Petřínské rozhledny

– Národnímu divadlu Brně za nasvícení lóže Mahenova divadla


16. 4. 2021; obnovitelne.cz

Revoluční plán přináší řešení, jak se v zimě vytápět domy a přitom nešpinit planetu

Solární kolektory, tepelná čerpadla, biomasa nebo fotovoltaika. České teplárenství se bez uhlí obejde, do roku 2030 ho mohou nahradit obnovitelné zdroje. Počítá s tím realistická studie odborníků z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením včetně dočasného využití zemního plynu.

Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou při svém vytápění závislé na uhlí a plynu. V Česku ještě více než 300 domácností využívá uhlí pro lokální vytápění a přibližně čtyřicet procent domů je napojeno na systém zásobování teplem, přičemž 60 procent tepla je vyrobena právě z uhlí. Podle expertů z ČVUT to ovšem není nepřekonatelná překážka, aby země splnila své klimatické cíle.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů," uvedla jedna z autorek Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT. Mezinárodní vědecké týmy přitom problém závislosti teplárenství na uhlí a plynu dosud patřičně neřešily.


Plyn na přechodnou dobu

"Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který vak sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění," konstatovala Michaela Valentová z ČVUT. "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o čtyřicet až padesát procent, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí být v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace."

Klíčové je podle Valentové připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva. Zemní plyn musí být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi. Podle expertů z ČVUT musí plány na transformaci výroby zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů včetně solárních kolektorů, fotovoltaických elektráren nebo tepelných čerpadel spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávek tepla, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

V současnosti hojně využívaná biomasa může podle studie ČVUT plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních. Dlouhodobá dodávka biomasy pro velká zařízení by byla značně náročná. Pro rozlehlé aglomerace by bylo zapotřebí velké množství biomasy, jejíž získávání lokálním, udržitelným způsobem je omezené. Transformace teplárenství musí podle ČVUT respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy pro výrobu a dodávku tepla.


Biomasa pro menší výtopny

S tím nezávisle na aktuální studii ČVUT souhlasí Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom – České sdružení pro biomasu a člen představenstva Komory obnovitelných zdrojů energie. "Biomasa pomáhá nahrazovat staré uhelné kotelny nebo lokální kotle za moderní spalující dřevní pelety nebo štěpku, což výrazně snižuje znečištění ovzduší i produkci skleníkových plynů," uvedl Habart, podle něhož mnoha teplárnám přináší biomasa kvůli zdražování emisních povolenek výraznou úsporu, která se promítá v levnějším teple pro domácnosti a podniky.

"Bioplynové stanice snižují emise skleníkových plynů využíváním pestré škály zemědělských komodit a bioodpadů a často stojí za ekonomickým rozvojem venkovských regionů. Dokážou také dodávat biometan, který je jako bioCNG ideální k dekarbonizaci dopravy a částečně také teplárenství," konstatoval Habart.

Připomněl, že Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 procent a spotřeba energie z biomasy se má podle tohoto plánu zvýšit téměř o třetinu – ze 149 PJ v roce 2020 na 195 PJ o deset let později. "To je pro biomasu dobrá zpráva, ale sdružení CZ Biom společně s ostatními oborovými organizacemi prosazuje, aby byl budoucí energetický mix o něco vyváženější a mírně se zvýšila výroba elektřiny ve větrných a slunečních elektrárnách a vytápění z tepelných čerpadel," uvedl Jan Habart.

To by znamenalo snížit spotřebu bioenergie ve velkých zařízeních z plánovaných 37 PJ v roce 2030 na 31 PJ. "Důvodem je obava o dostupnost lesní biomasy pro existující teplárny a výtopny po poklesu těžeb, až odezní aktuální kůrovcová kalamita. Na druhou stranu má Česko poměrně velký potenciál v dřevních peletách, kterých produkujeme zhruba dvojnásobně více, než je domácí spotřeba. Jednou z významných forem dalšího využití energie biomasy bude produkce biometanu v současných nebo nových bioplynových stanicích," řekl Habart.


Odpady i geotermální energie

Ve hře je ale podle studie ČVUT rovněž energetické využití odpadu, byť v menším rozsahu. To může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Lidé z ČVUT ovšem upozornili, že na tomto postupu se nejprve musí dohodnout okolní obce, pro něž se to stane součástí strategie nakládání s odpady.

Podle Komory obnovitelných zdrojů energie je rovněž reálné, aby do roku 2030 vzniklo nejméně prvních pět tepláren a deset výtopen využívajících geotermální energie. Tento rozvoj by ovšem vyžadoval poměrně robustní podpůrné nástroje, přičemž zástupci sektoru zelených zdrojů mají obavu, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci teplárenství dosáhnou ve větší míře jen "vyvolení" provozovatelé velkých elektráren a tepláren, a to na již zavedené druhy obnovitelných zdrojů a potenciál geotermální energetiky zůstane nadále nevyužit.

"Náklady na počáteční investice do vrtů jsou vysoké, soukromý investor je sám nezvládne. Ve světě se nejlépe osvědčují granty pokrývající počáteční rizika, například realizaci prvního hlubinného vrtu a nezbytný geologický průzkum, poté se připojuje investor, který projekt dotáhne do funkčního energetického zdroje,” citoval časopis Energie Antonína Tyma, manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích, kde jsou v přípravě geotermálního zdroje v Česku nejdál.


Transformace za 100 miliard

Experti ČVUT vypočítali, jak vysoké investice jsou na přechod na zelené vytápění zapotřebí. "Dobrá zpráva je, že víme, jak na to a kolik to bude stát," poznamenala jedna z autorek studie Michaela Valentová. Podle scénáře počítajícího s nejnižšími náklady by to do roku 2030 bylo přibližně 98 miliard korun a v konzervativním scénáři asi 107 miliard. Pro srovnání: v letech 2014 až 2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v teplárenství investováno více než 33 miliard korun, tedy pouhá třetina částky, která bude podle ČVUT potřeba v následujících deseti letech.

"Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně,” zdůraznila Valentová. Studie také upozornila, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí provázet zvyšování energetické účinnosti v domácnostech.

Většinu investic budou podle studie ČVUT vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude nutné směřovat do výstavby nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci těch současných. V letech 2025 až 2030 by se měla uskutečnit hlavní část rekonstrukce pokrývající asi 70 až 80 procent výrobní základny. Do roku 2035 by měl být zmodernizován zbytek a současně vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

ČVUT předpokládá, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, v němž je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard korun. Vyloučena ovšem není například ani provozní podpora. Výše finanční pomoci je důležitá k tomu, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečné zákazníky.


S uhlím skončíme dříve

Například teplárna C-Energy Planá ale počítá s tím, že s uhlím skončí podstatně dříve. "Ještě minulý rok bylo naší vizí postupně vyřadit uhlí v letech 2025 a 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality. Dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023," sdělil ředitel teplárny Libor Doležal.

Vysvětlil, že klíček k optimalizaci provozu tohoto zařízení a snížení nákladů je diverzifikace palivové základny a vysoké flexibilita provozu. "V Plané jsme vyměnili tři uhelné kotle za dva fluidní vybavené systémem odsiřování spalin a zrekonstruovali jsme turbogenerátor. V kotlích je dnes z pětačtyřiceti procent spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu šedesát megawattů se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v České republice," dodal ředitel Doležal


16. 4. 2021; tojesenzace.cz

Hemofilikům hrozí při úrazu menší nebezpečí díky identifikátorům, pomáhá jim i moderní léčba a osvěta

Obavy z krvácení, které může přijít kdykoliv a kdekoliv, provázejí život více než tisícovky hemofiliků v České repub

Pokud v krizové situaci okamžitě nedostanou svůj lék, hrozí jim závažná poškození kloubů, vnitřních orgánů i smrt. Rizika spojená s těžkými formami krvácivých onemocnění, ke kterým kromě hemofilie patří také Von Willebrandova choroba, se daří snižovat díky moderním léčebným postupům i osvětě. K té přispívá Světový den hemofile, který připadá na 17. dubna.

Léčba krvácivých onemocnění prošla v uplynulých 15 letech zásadním vývojem. Podle docenta Petra Dulíčka z Hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové je klíčovým posunem možnost krvácení předcházet.

"Dříve jsme léčili krvácení, to znamená, že jsme reagovali na to, když přišlo. Dnes umíme díky takzvané profylaxi bránit vzniku spontánního krvácení. Tím pádem můžeme nemocným umožnit žít co nejvíce normální život, jak v oblasti sociální, tak třeba i u sportu," uvedl Dulíček.

Profylaktická léčba spočívá v tom, že nemocní preventivně dostávají chybějící faktory – látky, které regulují sráživost krve. Nemusí kvůli tomu dojíždět do hematologických center. Koncentráty mohou mít u sebe a aplikovat si je například doma.

I přes tyto pokroky se hemofilici dostávají do situací, kdy jsou kvůli své chorobě ohroženi více než zdraví lidé. Český svaz hemofiliků (ČSH) se v poslední době zaměřil na případy, kdy nemocní potřebují ošetření od záchranné služby.

"Pokud se stane nějaký úraz nebo třeba dopravní nehoda, může být okamžité podání potřebného koncentrátu otázkou života a smrti. Poruchu srážlivosti krve ale na první pohled nikdo nepozná," uvedl předseda ČSH Martin Bohůn. "Proto jsme ve spolupráci s organizací Hemojunior a Zdravotnickou záchrannou službou sestavili sadu čtyř takzvaných identifikátorů, díky kterým je jasné, že zraněný člověk je hemofilik," doplnil.

Červený náramek s potřebnými kontakty a diagnózou, označení na průkazce zdravotní pojišťovny, průkaz hemofilika, červená brašna, v níž jsou uložené léky, a především informovanost záchranářů mohou podle zkušeností Bohůna přispět k záchraně života.

Osvětové aktivity jsou proto pravidelnou součástí Světového den hemofilie. Nemocní i jejich okolí díky němu dostávají prostor seznámit společnost s touto nemocí a jejími úskalími.

Sounáležitost s hemofiliky si lidé na celém světě připomínají symbolickým oblečením červené barvy. Tradicí se stává také nasvícení budov. "Na podporu Světového dne hemofilie rozsvítíme budovu Ministerstva financí červeně už podruhé. Je to ta nejmenší věc, kterou můžeme udělat a činíme tak velmi rádi," říká JUDr. Ing. Petr Bejček, státní tajemník Ministerstva financí.

V České republice letos červená světla rozzáří v neposlední řadě Petřínskou rozhlednu, budovu Ministerstva zdravotnictví, Tančící dům, budovu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Dejvicích a balkon brněnského Mahenova divadla.

Foto: archiv


15. 4. 2021; prumyslovaekologie.cz

Studie ČVUT: České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka.

Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení zde.

Manažerský souhrn studie je ke stažení zde.


15. 4. 2021; firststyle.cz

First

Hemofilikům hrozí při úrazu menší nebezpečí díky identifikátorům, pomáhá jim i moderní léčba a osvěta

Obavy z krvácení, které může přijít kdykoliv a kdekoliv, provázejí život více než tisícovky hemofiliků v České republice. Pokud v krizové situaci okamžitě nedostanou svůj lék, hrozí jim závažná poškození kloubů, vnitřních orgánů i smrt. Rizika spojená s těžkými formami krvácivých onemocnění, ke kterým kromě hemofilie patří také Von Willebrandova choroba, se daří snižovat díky moderním léčebným postupům i osvětě. K té přispívá Světový den hemofile, který připadá na 17. dubna.

Léčba krvácivých onemocnění prošla v uplynulých 15 letech zásadním vývojem. Podle docenta Petra Dulíčka z Hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové je klíčovým posunem možnost krvácení předcházet.

"Dříve jsme léčili krvácení, to znamená, že jsme reagovali na to, když přišlo. Dnes umíme díky takzvané profylaxi bránit vzniku spontánního krvácení. Tím pádem můžeme nemocným umožnit žít co nejvíce normální život, jak v oblasti sociální, tak třeba i u sportu," uvedl Dulíček.

Profylaktická léčba spočívá v tom, že nemocní preventivně dostávají chybějící faktory – látky, které regulují sráživost krve. Nemusí kvůli tomu dojíždět do hematologických center. Koncentráty mohou mít u sebe a aplikovat si je například doma.

I přes tyto pokroky se hemofilici dostávají do situací, kdy jsou kvůli své chorobě ohroženi více než zdraví lidé. Český svaz hemofiliků (ČSH) se v poslední době zaměřil na případy, kdy nemocní potřebují ošetření od záchranné služby.

"Pokud se stane nějaký úraz nebo třeba dopravní nehoda, může být okamžité podání potřebného koncentrátu otázkou života a smrti. Poruchu srážlivosti krve ale na první pohled nikdo nepozná," uvedl předseda ČSH Martin Bohůn. "Proto jsme ve spolupráci s organizací Hemojunior a Zdravotnickou záchrannou službou sestavili sadu čtyř takzvaných identifikátorů, díky kterým je jasné, že zraněný člověk je hemofilik," doplnil.

Červený náramek s potřebnými kontakty a diagnózou, označení na průkazce zdravotní pojišťovny, průkaz hemofilika, červená brašna, v níž jsou uložené léky, a především informovanost záchranářů mohou podle zkušeností Bohůna přispět k záchraně života.

Osvětové aktivity jsou proto pravidelnou součástí Světového den hemofilie. Nemocní i jejich okolí díky němu dostávají prostor seznámit společnost s touto nemocí a jejími úskalími.

Sounáležitost s hemofiliky si lidé na celém světě připomínají symbolickým oblečením červené barvy. Tradicí se stává také nasvícení budov. "Na podporu Světového dne hemofilie rozsvítíme budovu Ministerstva financí červeně už podruhé. Je to ta nejmenší věc, kterou můžeme udělat a činíme tak velmi rádi," říká JUDr. Ing. Petr Bejček, státní tajemník Ministerstva financí. V České republice letos červená světla rozzáří v neposlední řadě Petřínskou rozhlednu, budovu Ministerstva zdravotnictví, Tančící dům, budovu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Dejvicích a balkon brněnského Mahenova divadla.


15. 4. 2021; helpnet.cz

Hemofilikům hrozí při úrazu menší nebezpečí díky identifikátorům, pomáhá jim i moderní léčba a osvěta

Obavy z krvácení, které může přijít kdykoliv a kdekoliv, provázejí život více než tisícovky hemofiliků v České republice. Pokud v krizové situaci okamžitě nedostanou svůj lék, hrozí jim závažná poškození kloubů, vnitřních orgánů i smrt. Rizika spojená s těžkými formami krvácivých onemocnění, ke kterým kromě hemofilie patří také Von Willebrandova choroba, se daří snižovat díky moderním léčebným postupům i osvětě. K té přispívá Světový den hemofile, který připadá na 17. dubna.



Léčba krvácivých onemocnění prošla v uplynulých 15 letech zásadním vývojem. Podle docenta Petra Dulíčka z Hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové je klíčovým posunem možnost krvácení předcházet.

"Dříve jsme léčili krvácení, to znamená, že jsme reagovali na to, když přišlo. Dnes umíme díky takzvané profylaxi bránit vzniku spontánního krvácení. Tím pádem můžeme nemocným umožnit žít co nejvíce normální život, jak v oblasti sociální, tak třeba i u sportu," uvedl Dulíček.

Profylaktická léčba spočívá v tom, že nemocní preventivně dostávají chybějící faktory – látky, které regulují sráživost krve. Nemusí kvůli tomu dojíždět do hematologických center. Koncentráty mohou mít u sebe a aplikovat si je například doma.

I přes tyto pokroky se hemofilici dostávají do situací, kdy jsou kvůli své chorobě ohroženi více než zdraví lidé. Český svaz hemofiliků (ČSH) se v poslední době zaměřil na případy, kdy nemocní potřebují ošetření od záchranné služby.

"Pokud se stane nějaký úraz nebo třeba dopravní nehoda, může být okamžité podání potřebného koncentrátu otázkou života a smrti. Poruchu srážlivosti krve ale na první pohled nikdo nepozná," uvedl předseda ČSH Martin Bohůn.

"Proto jsme ve spolupráci s organizací Hemojunior a Zdravotnickou záchrannou službou sestavili sadu čtyř takzvaných identifikátorů, díky kterým je jasné, že zraněný člověk je hemofilik," doplnil.

Červený náramek s potřebnými kontakty a diagnózou, označení na průkazce zdravotní pojišťovny, průkaz hemofilika, červená brašna, v níž jsou uložené léky, a především informovanost záchranářů mohou podle zkušeností Bohůna přispět k záchraně života.

Osvětové aktivity jsou proto pravidelnou součástí Světového den hemofilie. Nemocní i jejich okolí díky němu dostávají prostor seznámit společnost s touto nemocí a jejími úskalími.

Sounáležitost s hemofiliky si lidé na celém světě připomínají symbolickým oblečením červené barvy. Tradicí se stává také nasvícení budov.

"Na podporu Světového dne hemofilie rozsvítíme budovu Ministerstva financí červeně už podruhé. Je to ta nejmenší věc, kterou můžeme udělat a činíme tak velmi rádi," říká JUDr. Ing. Petr Bejček, státní tajemník Ministerstva financí.

V České republice letos červená světla rozzáří v neposlední řadě Petřínskou rozhlednu, budovu Ministerstva zdravotnictví, Tančící dům, budovu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Dejvicích a balkon brněnského Mahenova divadla.

Ondřej Hušek


14. 4. 2021; tojesenzace.cz

České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení zde. Manažerský souhrn studie je ke stažení zde.

Zdroj: ČVUT, foto: Planá


13. 4. 2021; feedit.cz

Studie ČVUT: České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí.


Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení zde.

Manažerský souhrn studie je ke stažení zde.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/04/14/studie-cvut-ceske-teplarenstvi-nemusi-byt-prekazkou-k-naplneni-klimatickych-cilu-potrebuje-ale-inovativni-investice/


13. 4. 2021; cysnews.cz

Studie ČVUT: České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.


Studie Fakulty elektrotechnické ČVUT

Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje:

"Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt:

"Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí:

"Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení ZDE


13. 4. 2021; CVUT.cz

Studie ČVUT: České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60% tepla je vyrobeno na bázi uhlí. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.


Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.

"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.

Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.

Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”

Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla.

Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.

Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle vybavené systémem pro odsiřování spalin a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."

Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení zde.


13. 4. 2021; parlamenilisty.cz

Studie ČVUT: České teplárenství nemusí být překážkou k naplnění klimatických cílů, potřebuje ale inovativní investice

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

Nová studie Fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením, včetně dočasného využití zemního plynu. Jde o první scénář realistické dekarbonizace teplárenství ve střední Evropě. Domácnosti ve střední a východní Evropě jsou typicky závislé na uhlí a plynu v teplárenství a mezinárodní výzkumné týmy problém doposud patřičně neřešily. Podle studie bude potřeba do roku 2030 investovat do teplárenství přes 98 miliard korun, zemní plyn může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem.


"Naše studie ukazuje cestu, jak dekarbonizovat Česko a snížit produkci skleníkových plynů bez nerealistických slibů. Počítáme nutné investice v oblasti teplárenství, přičemž spoléháme na krátko až střednědobé využití zemního plynu, který však sám o sobě není považovaný za udržitelný zdroj vytápění. Klíčové je tedy připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Ta dobrá zpráva navíc je, že víme, jak na to a kolik to bude stát,” uvádí studii jedna z jejích autorek dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Michaela Valentová dále doplňuje: "Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace." Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi.


Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla) spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.


Podle scénáře, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč a v konzervativním scénáři na 107,2 miliardy Kč. Pro srovnání: v letech 2014–2019 bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech.


Michaela Valentová také zdůrazňuje další důležitý aspekt: "Z pohledu současných pravidel pro regulaci emisí jsou dvě třetiny dosavadních investic v teplárenství neudržitelné a dnes by nezískaly investiční podporu z veřejných zdrojů. Klíčové tedy bude při transformaci teplárenství investovat inovativně.”


Studie také upozorňuje, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí rovněž odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů, a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.


Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka udržitelné biomasy, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy, využitelný pro výrobu a dodávku tepla.


Energetické využití odpadu je zpravidla řešením menšího rozsahu, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.


Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce, pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část asi 10–15 % výrobní základny a vyřazena poslední zařízení, spalující uhlí.


Očekává se, že klíčovou roli při podpoře investic bude hrát Modernizační fond, ve kterém je na podporu teplárenství vyčleněno přibližně 40 miliard Kč. Dalšími zdroji pak bude systém provozní podpory a také facilita na podporu oživení a odolnosti. Úroveň podpory investic bude velmi důležitá pro to, aby se transformace teplárenství co nejméně promítla do ceny tepla pro konečného zákazníka.


Ředitel teplárny C-Energy Planá pan Libor Doležal k tomu uvádí: "Klíčem k optimalizaci provozu naší teplárny a snížení nákladů jsou diverzifikace palivové základy a vysoká flexibilita provozu. V Plané jsme vyměnili tři staré uhelné kotle za dva fluidní kotle, vybavené systémem pro odsiřování spalin, a zrekonstruovali turbogenerátor. V kotlích je dnes ze 45 % spoluspalována dřevní štěpka. Dále jsme instalovali již celkem šest vysokoúčinných kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 60 MW se spalinovými kotli. Máme také největší bateriové úložiště v ČR. Ještě minulý rok bylo naší vizí v letech 2025 až 2030 postupně vyřadit uhlí a dosáhnout uhlíkové neutrality, dnes však víme, že s uhlím skončíme do roku 2023."


Studie Klimaticko-energetické investice v teplárenství je ke stažení ZDE.

Manažerský souhrn studie je ke stažení ZDE.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Studie-CVUT-Ceske-teplarenstvi-nemusi-byt-prekazkou-k-naplneni-klimatickych-cilu-potrebuje-ale-inovativni-investice-660442


13. 4. 2021; Metro

Pomáhá dětem

ČVUT.


Nová aplikace od českých výzkumníků učí malé diabetiky rozumět jejich nemoci. Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou Daniela Nováka z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Malý pacient ve věku pět až deset let se ve hře stará o virtuálního kamaráda trpícího diabetem. Pravidelně mu měří glykemii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví. "Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykemie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace Daniel Novák.


Foto: Ukázka z aplikace

ČVUT


13. 4. 2021; techmagazin.cz

Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu "Pro Elišku" v podání RHPv2.

Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček Lego-Technic společně s komponenty série Lego-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi. Interpretaci Beethovena v podání RHPv2 si můžete poslechnout Zde.

Publikováno: 13. 4. 2021 / Počet přečtení: 24


12. 4. 2021; Lidové noviny

Ceny za učení s covidem

Cenu ministerstva školství za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole získali za minulý rok jedna akademička a pět akademiků. Vzhledem k aktuálním opatřením proti epidemii covidu19, jako je výuka na dálku, se ministerstvo při udělování cen zaměřilo především na příklady vysokoškolských pedagogů, kteří se dokázali se současnou situací velmi dobře vypořádat.

Cenu získal například Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP v Olomouci, jenž se prostřednictvím projektu e-Bezpečí věnuje zlepšování bezpečnosti výuky v kyberprostoru. Dalším oceněným byl Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který vytvořil ucelený soubor online kurzů k fyzice pro první ročníky. K laureátům patří také Ivan Dlabač z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, jenž inicioval studentský semestrální projekt Karanténa, jehož cílem bylo navrhnout designérská řešení pro život v podmínkách budoucí pandemie. Vznikly tak například lavičky umožňující dodržení odstupu od druhého člověka či systém na zpracování milionů použitých roušek.

Za tvorbu podpůrných návodů k distanční výuce pro učitele vysokých, středních i základních škol dostala cenu Jana Vejvodová z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Čestmír Štuka s Martinem Vejražkou z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy získali cenu za založení portálu WikiSkripta.


Foto:


12. 4. 2021; Energetika

Analýza bleskové aktivity v české přenosové síti

ABSTRAKT: Článek se zabývá odhadem počtu možných úderů bleskových výbojů do konstrukcí stožárů, fázových vodičů a zemnících lan a zároveň analyzuje získané počty výpadků spojené nejen s atmosférickými přepětími. Je provedena statistika detekovaných blesků lokalizovaných v blízkosti přenosových linek a na vybraných přenosových linkách je za pomoci elektrogeometrického modelu (EGM) proveden výpočet možných úderů blesků do vedení. EGM model je přizpůsoben konkrétním parametrům dané přenosové linky (typ stožáru, typ izolátorového závěsu,…) a následně jsou získaná data vizuálně zobrazena. Výsledky jsou také porovnány se skutečnými a detekovanými výpadky (OZ).

ABSTRACT: The paper deals with an estimation of lightning stroke incidence to transmission overhead lines and analysis of line outages gathered from an automatic monitoring system. The statistics of outages caused by lightning strokes in the Czech transmission system are presented, and the lines with higher outage frequency are selected for further analysis. The electrogeometric model is adapted for lightning incidence calculation, and the results are discussed in the context of outage frequency, shielding effect of ground wires, and the ratio of lightning strokes that caused line outage to the total number of lightning strokes to phase conductors.

Česká republika patří mezi země se zvýšenou bleskovou aktivitou. Vztáhneme-li tento fakt k celkovému počtu přenosových sítí, je zřejmé, že blesková aktivita je tak jednou z nejčastějších příčin výpadků, lépe řečeno opětovných zapnutí (OZ) na vedení VN a VVN. Jak přímý zásah bleskového výboje do fázového vodiče nebo do zemnícího lana, tak bleskový výboj lokalizovaný v blízkosti přenosové linky mohou způsobit přepětí, která značně zatěžují izolační systémy, čímž mohou negativně ovlivnit provozuschopnost a spolehlivost celé sítě. Možný přeskok, jehož výskyt je dán především parametry daného přenosového vedení, může vést ke krátkodobému výpadku sítě, v ojedinělých případech pak i k déletrvajícím výpadkům. V dnešní době lze bleskovou aktivitu zaznamenávat pomocí evropského monitorovacího systému EUCLID, pomocí něhož lze určit základní parametry daného blesku, mezi které patří např. datum, čas, GPS souřadnice, polarita nebo proudová amplituda blesku. Na základě získaných dat je pak možné navrhovat izolační systémy jednotlivých přenosových sítí jednak s větší přesností, jednak mohou posloužit jako vstupní data pro modelování přechodných jevů. Vzhledem k tomu, že české přenosové linky jsou navíc také osazeny systémem automatického rozpoznání poruch (AROPO), představují tyto informace komplexní přehled o české přenosové síti ve vztahu k jednotlivým výpadkům souvisejícím s bleskovou aktivitou, případně s tzv. nevysvětlitelnými OZ.

Evropský systém EUCLID se skládá ze 160 senzorů ve 27 zemích. Systém pracuje s určitou nejistotou týkající se možné lokalizace a amplitudy bleskového výboje, nicméně výrobce monitorovací a lokalizační systém stále zpřesňuje. Z veřejně dostupných informací je zřejmé, že systém EUCLID je schopen se 100% účinností zaznamenat bleskové výboje, jejichž proudová amplituda je alespoň 10 kA. U blesků s nižší proudovou amplitudou je pak účinnost detekování 96 %.

Analýza jednotlivých dat proběhla za období 9 let (2011–2019), nicméně lze očekávat, že vyhodnocování bude pokračovat i s následujícími lety. Aby byly výsledky co nejpřesnější a vztahovaly se k jednotlivým přenosovým sítím, byly vyfiltrovány takové bleskové výboje, které byly lokalizovány a zaznamenány v jejich blízkosti. Na obr. 1 a 2 jsou pak zřejmé jednotlivé četnosti bleskových výbojů ve vztahu k jejich proudové amplitudě.

Z uvedených grafů je zřejmé, že největší podíl v obou případech mají bleskové výboje o proudové amplitudě 5–10 kA. Lze také konstatovat, že více než 75 % všech sledovaných blesků spadá do kategorie menší než 25 kA, tedy s relativně nízkou proudovou amplitudou. Toto zjištění je zásadní pro další možné vyhodnocování především z hlediska počítačových modelů, kde proudová amplituda v šíření přepěťové vlny na vedení hraje klíčovou roli.

Jak již bylo výše zmíněno, v české přenosové síti se k detekci přechodných jevů na vedení využívá systém pro automatické rozpoznání poruch (AROPO). Nicméně je nutné si uvědomit, že počet bleskových výbojů, jejichž charakter v součinnosti s parametry vedení skončí zpětným přeskokem, a tedy i detekovatelným OZ, je poměrně malý. Mezi roky 2010–2018 (v tuto chvíli probíhá analýza dalších let) bylo detekováno celkem 351 "nevysvětlitelných" OZ a 87 OZ, které byly způsobeny bleskovou aktivitou. Pro ucelenost této studie konstatujme, že "nevysvětlitelné" OZ jsou způsobeny především aktivitou ptactva.

Detailní přehled všech OZ souvisejících s atmosférickým přepětím je patrný v tab. 1. Zde je zobrazen také počet jednotlivých OZ s ohledem na materiálový typ izolátorového závěsu. Čtenáře patrně na první pohled upoutá počet OZ detekovaných na linkách, které jsou osazeny porcelánovými izolátory, nicméně zde je nutné si uvědomit, že zastoupení jednotlivých typů izolátorových závěsů je v české přenosové síti značně nevyvážený. Abychom mohli získaná data považovat za relevantní, je nutné počet atmosférických OZ vztáhnout k délce přenosových vedení. Tyto přepočty OZ souvisejících s 220 kV a 400 kV linkou jsou patrné v tab. 2, respektive v tab. 3.

Z uvedených tabulek vyplývá, že počet výpadků způsobených atmosférickým přepětím na 100 km délky 220 kV vedení je 2,86, pro linku 400 kV pak 1,42.


Pravděpodobnost úderu blesku do vedení – elektrogeometrický model (EGM)


Elektrogeometrický model se obvykle využívá pro odhad možných úderů bleskových výbojů do vyvýšených předmětů, v tomto případě přenosového vedení. Pomocí EGM lze s určitou přesností vypočítat statistickoproudové parametry úderů blesků do vedení, konkrétně do fázového vodiče a zemnícího lana. Obvyklý EGM model je zobrazen na obr. 3. Zjednodušeně řečeno lze konstatovat, že blesk, který pronikne do kritické oblasti, může s určitou pravděpodobností udeřit do fázového vodiče, respektive do zemnícího lana. Kritická oblast je vymezena kružnicemi o poloměru S, který roste s výškou Hg (zemnící lano), respektive s výškou Hc (fázový vodič). Poloměr S je obvykle definován jako: kde I představuje proudovou amplitudu bleskového výboje v kA a konstanty A a B, jejichž hodnoty se v různých publikacích často liší. V této studii však byly hodnoty zmíněných konstant totožné s hodnotami uvedenými v IEEE Standard 1410-2012, tedy A = 10 a B = 0,65.

Jak je uvedeno na obr. 3, EGM model lze rozdělit také do několika zón. Zóna A vymezuje kritickou oblast zemnícího lana. Zjednodušeně řečeno blesk, který protne tuto oblast, s vysokou pravděpodobností udeří do zemnícího lana, zóna B představuje kritickou oblast fázového vodiče, kde blesk s vysokou pravděpodobností udeří do fázového vodiče, a vyskytneli se blesk v zóně C, s velkou pravděpodobností pak udeří do země v bezprostřední blízkosti vedení. Koeficient ß je pak dán jako: Pravděpodobnostní výpočet úderu bleskových výbojů do vedení


Vzhledem k tomu, že jsou známy GPS souřadnice blesků, jejich proudová amplituda a zároveň jsme schopni ke konkrétní přenosové lince přiřadit přesný typ stožáru, lze s určitou pravděpodobností odhadnout počet bleskových úderů do fázového vodiče, případně zemnícího lana. Zde je nutné ovšem podotknout, že samotný výpočet je v tomto případě zjednodušen o parametry, které mohou do určité míry ovlivnit výsledek. Mezi ně patří například průhyb vodiče, rozpětí nebo výška stožáru, která není v celé délce vedení konstantní a reaguje na reliéf zemského povrchu v dané lokalitě. Limity výpočtu pomocí EGM modelu jsou detailněji popsány v publikaci [3].

Podle výše popsané teorie byly výpočty provedeny na vybraných přenosových linkách, mezi nimiž byla i linka V223/V224 spojující rozvodnu Hradec u Kadaně s rozvodnou Vítkov. Na této lince byl opakovaně zaznamenán zvýšený počet OZ, což vzhledem k poloze vedení (západní Čechy, Doupovské hory) lze považovat za logické vysvětlení ve vztahu s postupujícími frontálními uskupeními. Jednotlivé výšky Hg a Hc potřebné pro úspěšný výpočet vycházejí z typu stožáru, v tomto případě "Soudek (1959)", a z použitých typů izolátorových závěsů, konkrétně jde o jednoduchý nosný porcelánový izolátorový závěs. Zvýšená poloha fázových vodičů při konfiguraci kotevního stožáru nebyla během výpočtů uvažována. Všechny tyto data lze určit jako vstupní pro nastavení počítačového algoritmu, pomocí něhož s určitou přesností dokážeme vyselektovat ty blesky, které s určitou pravděpodobností udeřily do fázových vodičů, respektive do zemnícího lana.

Grafický výstup možných úderů blesků do fázového vodiče linky V223/V224 lze pozorovat na obr. 4. Obdobně, na obr. 5, jsou graficky znázorněny možné údery blesků do zemnícího lana téhož vedení.

Obdobný výpočet byl proveden pro další přenosové linky, kde byl v posledních letech zaznamenán zvýšený počet OZ, které byly vyhodnocené jako úder blesku. Všechny možné případy úderů blesků do fázového vodiče či zemnícího lana na délku vedení jsou shrnuty v tab. 4. Závěr


Schopnost stálého zlepšování detekce bleskových výbojů může přinést nové možnosti jednak v samotném pochopení chování blesků v bezprostřední blízkosti přenosových linek, dále pak v oblasti koordinace izolace ke zvýšení stupně ochrany přenosových sítí. Pomocí statistiky lze vytipovat přenosové linky, případně jejich konkrétní úseky, kde je zvýšená kumulace možných úderů blesků do vedení. Na základě získaných výsledků lze vypočítat poměrovou hodnotu OZ. Pro linky 220 kV se jedná o 0,36 OZ/100 km/rok, v případě 400kV linek pak 0,18 OZ/100 km/rok. Zároveň lze stanovit s určitou pravděpodobností poměr mezi počtem všech úderů blesků do vedení a zaznamenanými OZ, tedy takovými blesky, jejichž charakter způsobí zpětný přeskok. Pro linku V223/V224, analyzovanou v této studii, se jedná o 4,7 %.


---


Literatura: [1] SCHULZ, W., G. DIENDORFER, S. PEDEBOY and D. R. POELMAN. The European lightning location system EUCLID – Part 1: Performance analysis and validation. Natural Hazards and Earth System Sciences. 2016; vol. 16, no. 2, pp. 595–605.

[2] POELMAN, D. R., W. SCHULZ, G. DIENDORFER, and M. BERNARDI. The European lightning location systém EUCLID – Part 2: Observations. Natural Hazards and Earth System Sciences. 2016; vol. 16, no. 2, pp. 607–616.

[3] IEEE Working Group Report. Estimating lightning performance of transmission lines. II. Updates to analytical models. IEEE Transactions on Power Delivery. 1993; vol. 8, no. 3, pp. 1254–1267.

Ing. Pavel Jányš – narozen v roce 1989, absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Již při studiu spolupracoval se společností EGU-HV Laboratory, a.s., nyní zastupuje pozici zkušebního inženýra a manažera kvality v téže společnosti. Díky několikaletému působení v oblasti vysokonapěťového zkušebnictví získal zkušenosti zejména ohledně kompozitních izolátorů a transformátorových průchodek. Je členem pracovní skupiny IEC.

doc. Ing. Radek Procházka, Ph. D. – v současné době působí jako docent na Katedře elektroenergetiky, Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Odborně působí zejména v oblasti techniky vysokých napětí, přenosových a distribučních sítí a diagnostiky elektroenergetických zařízení.


Tab. 1: Přehled OZ způsobených atmosférickým přepětím

Přenosová Počet atmosférických OZ

linka Kompozit Porcelán Sklo Porcelán/ Sklo Porcelán/ Kompozit Celkem

220 kV 19 19 0 0 3 41

400 kV 5 22 2 8 9 46

Tab. 2: Přepočet atmosférických OZ na délku vedení 220 kV

Kompozit Porcelán Porcelán/ Kompozit Celkem

Délka linky 220 kV (km) 650,8 426,2 358,6 1 435,6

Počet OZ na 100 km 2,77 4,46 0,84 2,86

Tab. 3: Přepočet atmosférických OZ na délku vedení 400 kV

Kompozit Porcelán Sklo Porcelán/ Kompozit Porcelán/ Sklo Celkem

Délka linky 400 kV (km)256,1 1 636,8 292,9 205,3 922 3 313,1

Počet OZ na 100 km 1,95 1,34 0,68 4,38 0,87 1,42

Tab. 4: Odhadovaný počet úderů blesků do zemnícího lana nebo fázového vodiče

přepočtených na 100 km délky vedení za rok

V201 V223/V224 V402 V475

Počet úderů do zemnícího lana/konstrukce 34 28 21 33

Počet úderů do fázového vodiče 7 19 4 4


Foto: Obr. 1: Četnost bleskových výbojů s negativní polaritou ve vztahu k proudové amplitudě (N = 1 267 270) Je všeobecně známo, že četnost záporně nabitých bleskových výbojů je několikrát vyšší než četnost kladně nabitých blesků. Tento fenomén byl potvrzen i v této studii, kde byl tento poměr 7:1.

Foto: Obr. 2: Četnost bleskových výbojů s pozitivní polaritou ve vztahu k proudové amplitudě (N = 175 198)

Foto: Obr. 3: Elektrogeometrický model s vyobrazenými zónami

Foto: Obr. 4: Rozložení úderů blesků do fázového vodiče linky V223/V224

Foto: Obr. 4: Rozložení úderů blesků do zemnícího lana linky V223/V224


O autorovi: Pavel Jányš, EGU – HV Laboratory ČVUT v Praze, Radek Procházka, Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky


12. 4. 2021; czechsight.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představí Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu. První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhne virtuálně 8. dubna 2021 od 9.00 pod záštitou FEL ČVUT, 1. LF UK a MZ ČR.


Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT. Štítky: VĚDA MEDICÍNA ZDRAVÍ DIABETES CVUT ČESKÁ REPUBLIKA


12. 4. 2021; ozdravotnictvi.cz

Aplikace MyDiabetic učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.


"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.


V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.


Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.


Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.


URL| https://www.ozdravotnictvi.cz/zpravodajstvi/aplikace-mydiabetic-uci-male-diabetiky-rozumet-sve-nemoci/


11. 4. 2021; svetchytre.cz

Aplikace z ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikace MyDiabetic je určená dětem mezi 5 a 10 lety. Na principu jednoduché hry vysvětluje, jak se starat o své zdraví a na co si při cukrovce dát pozor.

Aplikace MyDiabetic je určená dětem mezi 5 a 10 lety. Na principu jednoduché hry vysvětluje, jak se starat o své zdraví a na co si při cukrovce dát pozor.

MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou docenta Daniela Nováka z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Reklama

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.


URL| https://www.svetchytre.cz/a/pwbPP/aplikace-z-cvut-uci-male-diabetiky-rozumet-sve-nemoci


10. 4. 2021; helpnet.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

10.04. 2021 - 09:00Aplikaci MyDiabetic představí Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu.


První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhne virtuálně 8. dubna 2021 od 9.00 pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro...

feedit.cz

Monitoring médií


9. 4. 2021; helpnet.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

09.04. 2021 - 08:47


Aplikaci MyDiabetic představila Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu. První ročník konference o moderních technologiích v medicíně proběhl virtuálně 8. dubna pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků...

parlamentnilisty.cz

Monitoring médií


9. 4. 2021; nejbusiness.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představí Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu. První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhne virtuálně 8. dubna 2021 od 9.00 pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.


FEL na konferenci LIFMAT představí technologie pro řízení životního stylu

Společně s aplikací MyDiabetic se bude FEL na konferenci LIFMAT prezentovat odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.


České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia".

V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě.


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze a NejBusiness.cz

Datum


9. 4. 2021; nejbusiness.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představí Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu. První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhne virtuálně 8. dubna 2021 od 9.00 pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.


Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.


FEL na konferenci LIFMAT představí technologie pro řízení životního stylu

Společně s aplikací MyDiabetic se bude FEL na konferenci LIFMAT prezentovat odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.


České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia".

V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě.


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze a NejBusiness.cz

Datum


8. 4. 2021; technickytydenik.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představí Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu.

První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhne virtuálně 8. dubna 2021 od 9.00 pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány,"shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly - tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci,"vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera,"dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.

FEL na konferenci LIFMAT představí technologie pro řízení životního stylu

Společně s aplikací MyDiabetic se bude FEL na konferenci LIFMAT prezentovat odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery.

Mgr. Andrea Vondráková


8. 4. 2021; cysnews.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představí Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu.

První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhne virtuálně 8. dubna 2021 od 9.00 pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.


Aplikace MyDiabetic

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.

Společně s aplikací MyDiabetic se bude FEL na konferenci LIFMAT prezentovat odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery.

Více informací o konferenci LIFMAT najdete ZDE


8. 4. 2021; parlamenilisty.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představila Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu. První ročník konference o moderních technologiích v medicíně proběhl virtuálně 8. dubna pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.


Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.


"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.


V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.


Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.


Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.


Technologie pro řízení životního stylu


Společně s aplikací MyDiabetic se FEL na konferenci LIFMAT prezentovaly odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery.


Více informací o konferenci LIFMAT najdete ZDE.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Aplikace-od-vyzkumniku-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-uci-male-diabetiky-rozumet-sve-nemoci-659932




8. 4. 2021; parlamenilisty.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představila Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu. První ročník konference o moderních technologiích v medicíně proběhl virtuálně 8. dubna pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.


Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.


"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.


V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.


Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.


Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.


Technologie pro řízení životního stylu


Společně s aplikací MyDiabetic se FEL na konferenci LIFMAT prezentovaly odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery.


Více informací o konferenci LIFMAT najdete ZDE.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Aplikace-od-vyzkumniku-Fakulty-elektrotechnicke-CVUT-uci-male-diabetiky-rozumet-sve-nemoci-659932


8. 4. 2021; casopisczechindustry.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představila Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu.

První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhla virtuálně 8. dubnapod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.

FEL na konferenci LIFMAT představí technologie pro řízení životního stylu

Společně s aplikací MyDiabetic se bude FEL na konferenci LIFMAT prezentovat odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery . Více informací o konferenci LIFMAT ma: https://lifmat.cz/?utm_source=cvut


8. 4. 2021; Euro.cz

Lékaři uvidí životní funkce pacientů na plicním ventilátoru přes mobil. Pomůže jim technologie z ČVUT

Technologie Vent-Connect umožní lékařům sledovat obrazovku plicního ventilátoru vzdáleně Lékař tak neriskuje infekci a stíhá monitorovat více pacientů Na projektu se podílela Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a ČVUT Projekt Vent-Connect obstál v preklinické fázi a získal kladné stanovisko etické komise Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Technologie slouží ke sledování pacientů s covid-19 připojených k umělé plicní ventilaci. Zdravotník díky ní vidí informace o stavu pacienta a nastavení přístroje na svém mobilu nebo počítači.


Vzdálený přístup k obrazovkám ventilátorů umožní lékařům monitorovat vitální funkce pacientů efektivně a bezpečně. Mohou tak přesněji nastavovat parametry plicního ventilátoru v průběhu léčby. Řešení je levné a snadno se přizpůsobí i jiným pracovištím. Projekt vyvinul tým Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s nemocnicí a 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy.


Pandemie nemoci covid -19 mnohonásobně zvýšila nároky na oddělení intenzivní péče českých nemocnic, které nemají dostatek expertů z oboru. Lékaři se rozhodují často na základě telefonických popisů od členů týmu, kteří slouží v infekční zóně. Zbytek dat hledají v klinickém informačním systému. Projekt Vent-Connect vznikl v říjnu 2020, kdy Česko zasáhla nová vlna pandemie. Za startem výzkumu stojí přednosta a Kliniky anesteziologie a resuscitace (KAR FNVK) MUDr. František Duška a rektor ČVUT Vojtěch Petráček.


Čeští vědci chtějí léčit nádory pomocí autonomních robotů. Na vývoj dostanou 20 milionů


"S technologií Vent-Connect mohou odborníci vzdáleně monitorovat zdravotní stav pacientů připojených k umělé plicní ventilaci. Data z obrazovek ventilátorů se přenáší do počítače nebo mobilního telefonu, kde se vyhodnocují. Zdravotníci tak mají okamžitý přehled o životních funkcích pacientů, aniž by museli vstupovat do infekční zóny s ochrannými pomůckami. Tím se výrazně snižuje riziko nákazy v nemocnicích," uvedl Miroslav Macík z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Miroslav Macík dodává, že technologie dovoluje lékařům vzájemně konzultovat stav pacienta a vhodnou léčbu, přičemž neohrozí sami sebe nebo své kolegy. Mohou tak zajistit pacientům na plicní ventilaci kvalitnější léčbu. Systém přenáší záznam obrazovky ventilátoru pomocí kamery nebo videonahrávky činnosti přístroje. Lékař si záznam může prohlédnout na notebooku či mobilu mimo infekční prostředí.


V současnosti je zařízení nainstalováno u 15 plicních ventilátorů a u centrálních monitorů životních funkcí na KAR FNKV.


MUDr. Václav Zvoníček z FN Královské Vinohrady vysvětluje pozitivní dopad na léčbu pacientů: "Vzdálené sledování detailních funkcí ventilátoru, například z mobilního telefonu lékaře, umožňuje daleko častější kontrolu nastavení ventilátoru, než se reálně daří v provozu během epidemie. Lékaři mohou rychleji rozpoznat, že pacientovi nastavení nevyhovuje, a změnit jej."


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=347395




7. 4. 2021; ceskenovinky1.eu

Telemedicína může snížit počet návštěv u lékaře o polovinu

Covid-19, obezita, sport a telemedicína, jsou v současnosti často skloňovanými termíny. V posledním roce ubylo preventivních prohlídek, pacienti častěji rušili kontroly, nechávali si předepisovat e-recepty, dostupnost péče se mírně zhoršila. Konference LIFMAT 2021 – Moderní technologie v medicíně a řízení životního stylu, která proběhne ve čtvrtek 8. dubna v Cubex centru, si klade za cíl ukázat, kudy se v praxi ubírají cesty telemedicíny, a představit možná řešení pro budoucnost.

"Moderní technologie poslední desítky let ovlivňují náš život. Nejprve nám ho ulehčily, respektive díky nim v našem životě postupně ubývalo pohybu, a nyní při intervencích životního stylu nám pomáhají množství pohybu zase navyšovat. Současná demografická i epidemická situace vyžaduje zvýšit efektivitu práce ve všech oborech medicíny, aby bylo možno poskytnout adekvátní péči co nejvíce pacientům," přibližuje téma konference LIFMAT 2021 předseda programového a organizačního výboru doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Na konferenci LIFMAT 2021 vystoupí řada odborníků z různých oborů včetně lékařů a nutričních specialistů působících na 1. LF UK, která je jednou z institucí, jež nad konferencí převzaly záštitu. Hlavní program uvede vedoucí obezitologického centra III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN a předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. Ten upozorňuje například na některé obecné výhody telemedicíny. "Zaváděním moderních technologií a komunikačních kanálů do medicíny se dá ušetřit odhadem až 50 % návštěv, pokud pacienta znáte dobře," míní prof. Svačina, jenž se zabývá lékařskou informatikou a je specialistou v oboru vnitřního lékařství, diabetologie a endokrinologie.

Právě v oblasti péče o diabetiky, kterých je v České republice podle dat České diabetologické společnosti okolo jednoho milionu, nachází telemedicína už delší dobu své uplatnění. "Za posledních 10 let došlo k neuvěřitelnému zlepšení péče především o diabetiky 1. typu a moderní technologie kontinuálního měření z podkožních senzorů (CGM a FGM) přispělo k výraznému zlepšení kompenzace u našich pacientů," vysvětluje prof. MUDr. Martin Prázný, Ph.D., CSc., z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, jenž je vědeckým sekretářem a předsedou Technologické sekce České diabetologické společnosti.

Kromě diabetologie se telemedicína rychle rozvíjí také v kardiologii. V praxi už jsou běžně využívány moderní technologie v akutní kardiologii, potenciál má medicína "na dálku" také v kardiorehabilitaci, jak potvrzuje doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN. "Kardiorehabilitace je jednou z oblastí kardiologie, kde si lze představit využití telemedicíny i s pomocí běžně dostupných aplikací se zapojením nelékařů – fyzioterapeutů, nutričních terapeutů a psychologů," říká doc. Tuka.

Konference propojuje odborníky nejen z medicíny, ale také z oblasti moderních technologií. Důkazem je bohaté zastoupení zástupců z ČVUT Fakulty elektrotechnické. "Platformy, na kterých se setkávají výzkumníci jak z technologického, tak z medicínského prostředí, jsou ideálním místem pro iniciaci budoucí spolupráce a hledání nových řešení pro praxi," shrnuje doc. Ing. Daniel Novák, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVÚT technického v Praze.

Přes nepopiratelný potenciál telemedicíny vyzývají odborníci ke střízlivému přístupu. "Telemedicína hraje jen pomocnou roli a občas se její význam přeceňuje," uzavírá MUDr. Cyril Mucha z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK, jeden z hlavních autorů Doporučených diagnostických a terapeutických postupů pro všeobecné praktické lékaře s názvem Telemedicína.

Oficiální stránky konference najdete ZDE.


Program konference:

https://www.amca.cz/Amca/media/lifmat/LIFMAT_2021_Program_virtual.pdf

Mgr. Lukáš Malý


O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.


6. 4. 2021; Euro

Robot hraje Beethovena

Studenti elektrotechnické fakulty ČVUT dokázali sestavit z kostiček Lega robota, který na klavíru zahraje skladbu Pro Elišku od Ludwiga van Beethovena. Robot s názvem RHPv2 vychází z dílny studentů Martina Šrámka a Matěje Štětky, kteří stroj navrhli, zkonstruovali a naprogramovali. Celkem to dvoučlennému týmu zabralo měsíc práce. Autoři již v minulosti sestavili Ludvíka, největšího humanoidního robota z více než 30 tisíc dílků stavebnice Lego.


Foto:


6. 4. 2021; Inside OBSERVER

Když máte víc času – čtení a videa jinde

- Zajímá-li vás jak proběhl 1. duben na domácích internetech, naleznete přehled nejrůznějších vtípků v tématu Lupy. Vedle aprílového přehledu nás na Lupě zaujal text Karla Wolfa o útocích na veřejné Blockchainy, úvaha Jana Klesly o tom, zda může být Česko významným hráčem na poli vývoje AI a pokračování seriálu Jana Peterky o bankovním ID.

- Michal Rybka se ve své mnohotématické sérii na portále PCtuning věnuje tématu vzdělávání – pohledem čtyř generací učitelů ve své rodině, ale i perspektivou starověkou či novověkou nebo chybami, které v nás současný vzdělávací systém doslova kóduje – například princip zjednodušeného podání informací na jednotlivých stupních škol, kdy každý další stupeň nejprve musí opravovat chybná zjednodušení toho předchozího (ukázkovým případem je zjednodušený model atomu s oběžnými drahami).

- FEL ČVUT slaví padesáté výročí založení, fakulta při této příležitosti připravila sérii video přednášek, jež jsou volně přístupné, jejich přehled (některé teprve proběhnou) naleznete zde.

- Na ITbizu se Tomáš Jirásko věnuje dvojici zajímavých a cenově dostupných periferií Dellu – klávesnici KB-813 se čtečkou bezkontaktních karet (včetně eObčanky) a myši MS819 s integrovanou čtečkou otisku prstu.


Legenda: CZ – Česká republika, SK – Slovenská republika, W – svět, G – novinka galaktického významu


6. 4. 2021; Technický týdeník

Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robotu a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček Lego-Technic společně s komponenty série Lego-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robotu Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem — jmenovcem van Beethovena — a v neposlední řadě také to, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů — menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.


Foto:


5. 4. 2021; czpravy.cz

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT slaví 50. výročí online přednáškami a webináři

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze slaví 50. let od svého vzniku a v rámci oslav připravuje několik online přednášek a webinářů.

Seznam všech připravovaných akcí lze nalézt na stránkách katedry. V úterý 6. dubna proběhne nejbližší webinář k Měření parametrů datové komunikace mobilních sítích – parametry a měřicí metody, měření za jízdy – drive testy. Přednáška bude probíhat jako MS Teams živá událost. V přednášce proběhne i praktická ukázka zařízení pro měření komunikačních…

[aktualita] Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT slaví 50. výročí online přednáškami a webináři

related

Music Collection 3.3.0

8 minuty před

Eqonomize! 1.5.2

26 minuty před


4. 4. 2021; czechsight.cz

Vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí pomáhá řešit nedostatek expertů

Projekt VENT-CONNECT umožňující vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí, zejména u pacientů s COVID-19 připojených k umělé plicní ventilaci, obstál v preklinické fázi a získal kladné stanovisko etické komise Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV).

Technické řešení, které vyvinul tým Českého vysokého učení technického v Praze složený z výzkumníků Fakulty elektrotechnické, Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) a Fakulty biomedicinského inženýrství ve spolupráci s Klinikou anesteziologie a resuscitace (KAR) 3. LF UK a FNKV, výrazně zefektivňuje kontrolu stavu u pacientů v infekční zóně díky vzdálenému přístupu k obrazovkám ventilátorů a monitorů vitálních funkcí. To umožňuje lékařům nastavovat přesněji parametry plicního ventilátoru v průběhu léčby, což samozřejmě vede k lepší péči o pacienty. Řešení je levné a snadno nasaditelné na jiných pracovištích, ať COVID-19 nebo jiných.

Pandemie nemoci COVID-19 významně zvýšila nároky na oddělení intenzivní péče českých nemocnic. Bariérové ošetřování pacientů a nedostatek expertů v této oblasti vede k tomu, že ne vždy je možné při změně zdravotního stavu pacienta fyzicky vyšetřit lékařem s potřebnými kompetencemi. Rozhodování se děje často na základě informací poskytovaných telefonicky členy týmu, kteří jsou přítomni v infekční zóně, doplněných o data klinického informačního systému. Projekt VENT-CONNECT tak pružně reaguje na potřeby intenzivní péče o těžké pacienty s COVID-19 připojené k umělé plicní ventilaci.

Projekt VENT-CONNECT byl zahájen v říjnu 2020 jako reakce na nově přicházející vlnu pandemie nemoci COVID-19 a byl iniciován žádostí o pomoc u rektora ČVUT doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc., ze strany přednosty Kliniky anesteziologie a resuscitace (KAR) FNKV doc. MUDr. Františka Dušky, Ph.D. Projekt navazuje i na některé další projekty, které vznikaly již od jara 2020 zejména na projekt ProoFOND podpořený TAČR.

"S technologií VENT-CONNECT může jeden odborník vzdáleně monitorovat zdravotní stav pacientů připojených k umělé plicní ventilaci. Je to možné díky přenosu dat z obrazovek ventilátorů a jejich vyhodnocování na obrazovce počítače či mobilního telefonu mimo infekční zónu. Zdravotníci tak mají okamžitý přehled o životních funkcích pacientů, aniž by museli vstupovat do infekční zóny s ochrannými pomůckami. Mohou kontrolovat stav pacientů a jejich stav bezpečně konzultovat s kolegy. To má přímý dopad na bezpečnost a léčbu pacientů," uvedl Ing. Miroslav Macík, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Projekt VENT-CONNECT má potenciál se do budoucna stát telemedicínským systémem, který bude plně využívat výhod 5G sítí a umožní expertní konzultace mezi nemocnicemi.

Na projektu VENT-CONNECT se podílel tým složený z lékařů, sester KAR FNKV a výzkumníků a studentů z několika součástí ČVUT. Za FNKV se vývoje aktivně zúčastnil MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., a tým lékařů a sester Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV. "Děkujeme za ohromnou pomoc a spolupráci panu přednostovi doc. MUDr. Františku Duškovi, Ph.D., a celému jeho týmu, že v době pandemie umožnili vznik tohoto projektu," říká Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., která projekt na straně ČVUT koordinovala.

Za ČVUT v Praze se projektu za Fakultu elektrotechnickou účastnili Ing. Miroslav Macík, Ph.D., Ing. Jan Kubr, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce, Ing. Martin Samek ze Střediska výpočetní techniky a informatiky a dále studenti Bc. Jan Jirman a Jakub Vaněk. Z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky jsou jeho členy prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc., Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., a dále doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakulty biomedicinského inženýrství, jejíž studenti Bc. Lukáš Povišer a Eliška Niebauerová se významně podíleli na nasazení přímo ve FNKV. Tým děkuje všem kolegům a kolegyním za podporu, pomoc, nápady a cenné připomínky.

Zdroj: TZ ČVUT

Foto: Se svolením ČVUT Štítky: TECHNOLOGIE CVUT KORONAVIRUS COVID19


1. 4. 2021; Lupa.cz

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT slaví 50. výročí online přednáškami a webináři

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze slaví 50. let od svého vzniku a v rámci oslav připravuje několik online přednášek a webinářů. Seznam všech připravovaných akcí lze nalézt na stránkách katedry.

V úterý 6. dubna proběhne nejbližší webinář k Měření parametrů datové komunikace mobilních sítích – parametry a měřicí metody, měření za jízdy – drive testy. Přednáška bude probíhat jako MS Teams živá událost.

V přednášce proběhne i praktická ukázka zařízení pro měření komunikačních sítí F-Tester, které je na katedře vyvíjené.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/katedra-telekomunikacni-techniky-fel-cvut-slavi-50-vyroci-online-prednaskami-a-webinari/


1. 4. 2021; ceskavedadosveta.cz

Vědci z ČVUT vyvinuli metodu vzdáleného sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí

Projekt VENT-CONNECT umožňující vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí, zejména u pacientů s COVID-19 připojených k umělé plicní ventilaci, obstál v preklinické fázi a získal kladné stanovisko etické komise Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Technické řešení, které vyvinul tým Českého vysokého učení technického v Praze složený z výzkumníků Fakulty elektrotechnické, Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) a Fakulty biomedicinského inženýrství ve spolupráci s Klinikou anesteziologie a resuscitace (KAR) 3. LF UK a FNKV, výrazně zefektivňuje kontrolu stavu u pacientů v infekční zóně díky vzdálenému přístupu k obrazovkám ventilátorů a monitorů vitálních funkcí. To umožňuje lékařům nastavovat přesněji parametry plicního ventilátoru v průběhu léčby, což samozřejmě vede k lepší péči o pacienty. Řešení je levné a snadno nasaditelné na jiných pracovištích, ať COVID-19 nebo jiných.

Pandemie nemoci COVID-19 významně zvýšila nároky na oddělení intenzivní péče českých nemocnic. Bariérové ošetřování pacientů a nedostatek expertů v této oblasti vede k tomu, že ne vždy je možné při změně zdravotního stavu pacienta fyzicky vyšetřit lékařem s potřebnými kompetencemi. Rozhodování se děje často na základě informací poskytovaných telefonicky členy týmu, kteří jsou přítomni v infekční zóně, doplněných o data klinického informačního systému. Projekt VENT-CONNECT tak pružně reaguje na potřeby intenzivní péče o těžké pacienty s COVID-19 připojené k umělé plicní ventilaci.

Projekt VENT-CONNECT byl zahájen v říjnu 2020 jako reakce na nově přicházející vlnu pandemie nemoci COVID-19 a byl iniciován žádostí o pomoc u rektora ČVUT doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc., ze strany přednosty Kliniky anesteziologie a resuscitace (KAR) FNKV doc. MUDr. Františka Dušky, Ph.D. Projekt navazuje i na některé další projekty, které vznikaly již od jara 2020 zejména na projekt ProoFOND podpořený TAČR.

"S technologií VENT-CONNECT může jeden odborník vzdáleně monitorovat zdravotní stav pacientů připojených k umělé plicní ventilaci. Je to možné díky přenosu dat z obrazovek ventilátorů a jejich vyhodnocování na obrazovce počítače či mobilního telefonu mimo infekční zónu. Zdravotníci tak mají okamžitý přehled o životních funkcích pacientů, aniž by museli vstupovat do infekční zóny s ochrannými pomůckami. Mohou kontrolovat stav pacientů a jejich stav bezpečně konzultovat s kolegy. To má přímý dopad na bezpečnost a léčbu pacientů," uvedl Ing. Miroslav Macík, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.

MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., za lékařský vývojový tým z FN Královské Vinohrady vysvětluje pozitivní dopad na léčbu pacientů: "Vzdálené sledování detailních funkcí ventilátoru, například z mobilního telefonu lékaře, umožňuje daleko častější kontrolu nastavení ventilátoru, než je realistické v provozu během epidemie. Lékaři mohou rychleji rozpoznat, že pacientovi nevyhovuje nastavení ventilátoru, a mohou jej změnit. Následná úprava parametrů umělé plicní ventilace potenciálně vede ke zlepšení pacientovy prognózy."

Projekt VENT-CONNECT má potenciál se do budoucna stát telemedicínským systémem, který bude plně využívat výhod 5G sítí a umožní expertní konzultace mezi nemocnicemi.

Zdroj: ČVUT

Ilustrační foto: pixabay.com


1. 4. 2021; 21. STOLETÍ JUNIOR

AUTONOMNÍ ROBOTI

V čem je Češí umí zdokonalit?

Špičkové autonomní roboty a drony vyvíjíme i tady v Česku. Tým z pražského ČVUT před rokem obsadil třetí místo v soutěži, kterou pořádala americká vojensko-výzkumná agentura. Úspěch se mu bohatě vyplatil, protože přinesl odměnu ve výši 32,6 milionu korun. Naši vědci je investují do dalšího vybavení a přípravy na finálové kolo DARPA Subterranean Challenge. Pojď mu držet palce.


Na precizní pohyb robotů po zemi a ve vzduchu už jsme zvyklí. Orientují se díky GPS nebo pokynům operátora. V jeskyních, dolech, tunelech a jiných podzemních prostorech to má ale háček – signál tam nedosáhne.

Zařízení tak musí pracovat co nejvíce samostatně, tedy autonomně. K tomu je třeba roboty vybavit speciálními zařízeními, jako jsou termokamery, laserové radary zvané LIDAR a další čidla. A samozřejmě naprogramovat je tak, aby informace ze senzorů dokázali sami okamžitě vyhodnotit a podle nich upravit svůj pohyb.


Američtí roboti a česká umělá inteligence


Profesoři a studenti z týmu ČVUT si díky výhře v předchozím kole soutěže pořídili mimo jiné čtyřnohé roboty SPOT od společnosti Boston Dynamics. Ta patří stabilně do světové špičky. Tady v Česku budou upraveni tak, aby spolupracovali s dalšími roboty určenými do podzemí jako jeden tým. V něm jsou už rroboti pásoví nebo koloví. Kráčející SPOTy je tak doplní a rozšíří možnosti jejich nasazení při katastrofách jako jsou zemětřesení, požáry v tunelech nebo důlní závaly. Zda se to českému týmu podaří podle jeho představ a uspěje, se dozvíš na podzim. Je možné, že koronavirus finále soutěže posune, ale nepředbíhejme.

Rozhodně se o tom dočteš na stránkách Juniora.


Úspěchy sklízí i další univerzity


Skvělé roboty nevyvíjí jen České vysoké učení technické.

Tak kupříkladu Technická univerzita Ostrava obsadila třetí místo v soutěži European Rover Challenge. Robot K3P4 se prosadil v disciplínách sběru, analýzy a manipulace se vzorky půdy. Na půdě Technické univerzity v Liberci zase vznikl robot, který odebírá vzorky z potrubí primárního okruhu jaderného reaktoru. Měl by pomoci při dekontaminaci a demontáži vyřazených reaktorů. Naší starší jaderné elektrárny Dukovany se to bude týkat v roce 2035.


Navštiv univerzitní roboty on-line


Koronavirus bohužel znemožnil exkurze na univerzitách.

Každoroční soutěže pro žáky základních a středních škol jsou zatím odloženy na neurčito. Přesto se můžeš na výzkumná pracoviště vypravit aspoň on-line. Spoustu videí z jednotlivých laboratoří a výzkumných ústavů najdeš na webové stránce Festivalu vědy. Když si zadáš do internetového vyhledávače Den otevřených dveří ČVUT, dostaneš se také k desítkám videí a prezentací. Pro podzemní roboty si vyber Fakultu elektrotechnickou a v ní sekci Kybernetika a robotika.


---


TIP JUNIORA: NA UNIVERZITĚ TEĎ MŮŽEŠ STUDOVAT I TY

Skvělý projekt spustila Masarykova univerzita. Rozjela on-line semináře z rozličných oborů. Najdeš je na adrese prostredoskolaky. muni.cz. Nemusíš být nutně prvostupňový gymnazista, stačí, když tě technologie baví. Ke spoustě seminářů se dostaneš celoročně a díky nim pochopíš řadu fyzikálních zákonitostí.


Foto: * Úspěšní finalisté vědeckého týmu ČVUT.

Foto: * V jeskyních se robot může stát důležitým průzkumníkem.

Foto: * K volně dostupným seminářům se můžeš dostat i ty.

Foto: * Práce na zdokonalení robota.

Foto: * Mobilní robot dovede sbírat půdní vzorky a také je analyzovat.




1. 4. 2021; monitoring.anopress.cz

FOTOVOLTAIKA SE NEUSTÁLE VYVÍJÍ…

Solární asociace je v současnosti největší profesní sdružení podnikatelů v solární energetice

Snažíme se o to, aby Česko začalo naplno využívat potenciál fotovoltaiky jako nejlevnějšího a nejdostupnějšího zdroje energie.

Solární asociace je v současnosti největší profesní sdružení podnikatelů v solární energetice a dalších příznivců fotovoltaiky. Založena byla jako Česká fotovoltaická průmyslová asociace v listopadu 2009, aby prosazovala férové a transparentní podmínky pro dlouhodobý rozvoj solární energetiky a obhajovala zájmy členů s ohledem na ochranu investic a dodržování platných legislativních norem v Evropské unii. O bližší představení toho sdružení jsme požádali předsedu představenstva Solární asociace Jana Krčmáře.


- Solární asociace sdružuje více než 450 členů, kdo k nim veskrze patří?


Spektrum naší členské základny je nesmírně široké. Jsou to například výrobní a distribuční společnosti, provozovatelé solárních elektráren, firmy a podnikatelé zabývající se novými trendy v akumulaci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, obchodníci s elektřinou, banky, instalační a servisní společnosti, recyklační firmy, vysoké školy či výzkumné ústavy, a obecně příznivci sluneční energie.


- Proč je výhodné stát se členem Solární asociace, co asociace svým členům nabízí?


Solární asociace zajišťuje množství výhod všem vlastníkům elektráren, kteří se stanou členy – od nejmenších domácností přes firmy až po velké elektrárny. Majitelům malých fotovoltaických elektráren nabízíme odborné konzultace a manuály, například jak se chovat při výměně panelů nebo kontrolách Energetického regulačního úřadu, ale i mnoho dalších témat. Majitelům větších fotovoltaik poskytujeme také ochranu investic a možnost podílet se na přípravě podmínek pro rozvoj solární energetiky v Česku. Pro členy připravujeme pravidelné zajímavé akce, jako semináře, webináře či exkurze.


- Do jaké míry se Solární asociace zapojuje v oblasti vědy a výzkumu, zaznamenala v této oblasti nějaké konkrétní úspěchy?


Fotovoltaika se neustále vyvíjí. V Solární asociaci spolupracujeme s několika významnými institucemi z vědeckého prostředí, příkladem může být Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT či FEL ČVUT. Podílíme se také na vytváření edukativních výukových programů pro děti, studií k potenciálu obnovitelných zdrojů energie v Česku. Sestavili jsme také pracovní skupinu na téma inovativní technologie agrivoltaiky, kde řešíme technické i legislativní záležitosti. Zapojujeme se také při nastavování technických standardů u mechanismů a programů, jako jsou Nová zelená úsporám nebo Modernizační fond Ministerstva životního prostředí ČR.


- Spolupracujete i s vysokými školami?


Institucí z oblasti vědy a výzkumu, se kterými spolupracujeme, je celá řada. Velmi úspěšná spolupráce je například s Laboratoří diagnostiky fotovoltaických systémů při Fakultě elektrotechnické ČVUT, kde se specializují na analýzu a vývoj solárních modulů.


- A jaká je spolupráce Solární asociace na mezinárodním poli?


Spolupracujeme s vícero solárními asociacemi v Evropě i z dalších států, se kterými pracujeme na různých projektech, vyměňujeme si poznatky z praxe a pořádáme odborné konference a další různé akce. V rámci Evropy jsme navíc členy organizace Solar Power Europe, která sdružuje solární asociace napříč starým kontinentem.


- Jaké kroky podnikáte pro ochranu životního prostředí?


V prvé řadě je to samozřejmě podpora solární energie jako bezemisního zdroje energie. Kromě toho ale připravujeme manuály na šetrnou výstavbu a údržbu fotovoltaických elektráren a chceme spolupracovat na studii k pozitivním efektům fotovoltaiky na půdu.


- Jaké jsou cíle asociace v letošním roce a potažmo v příštím desetiletí?


Dlouhodobě se snažíme o to, aby Česko začalo naplno využívat potenciál fotovoltaiky jako nejlevnějšího a nejdostupnějšího zdroje energie. Abychom tohoto cíle dosáhli, musíme začít stavět mnohem více elektráren než doposud, a to na místech, kde se to vyplatí – nejen na střechách, ale i na brownfieldech, skládkách, býSOLÁRNÍ valých těžebních oblastech a tak dále. Zároveň chceme, aby firmy, majitelé a provozovatelé solárních elektráren konečně přestali být trestáni za chyby politiků v minulosti.


- Co asociace v současnosti vnímá jako svůj největší úkol?


Neustále se potýkáme s negativním dědictvím solárního boomu, kdy tisíce firem a domácností v dobré víře investovaly své peníze a zadlužily se až do dnešních dní jen proto, aby pomohly státu naplnit cíle, které si dal v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Stát už osmkrát změnil původní podmínky čerpání podpory a v současnosti přichází s novým diskriminačním návrhem – novelou zákona o podporovaných zdrojích energie. Pokud projde v nyní navrhované podobě, mohou mnozí majitelé elektráren zkrachovat.


- Máte šanci podílet se také na tvorbě legislativy?


Ano, snažíme se podílet se i na nastavování dlouhodobě udržitelné legislativy, a stabilizovat tak sektor, který zažil za posledních deset let mnoho zásahů a byl téměř mrtvý. Vedeme konzultace se zástupci důležitých státních i nestátních institucí, připomínkujeme programy na výstavbu nových elektráren, tak aby byla vyžadovaná byrokracie co nejmenší, účastníme se odborných konferencí. Nedávno se nám spolu s dalšími aktéry z oblasti obnovitelných zdrojů energie podařilo nastavit Modernizační fond, tak aby z něj byl financován vznik nových elektráren. Jsme členy Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory, takže velmi intenzivně komunikujeme s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR nebo Energetickým regulačním úřadem.


- Jsou aktivity asociace nějakým způsobem výhodné pro individuálního spotřebitele – občana?


Samozřejmě. V asociaci hlídáme, aby podmínky pro výstavbu fotovoltaických elektráren na rodinných domech byly jednoduché a kontinuálně bylo možné žádat o dotace. A do budoucna chceme pomoci vytvořit i modely pro bytové a panelové domy, aby se občané mohli spojovat do energetických společenství a vyrábět energii.


- Jak vidíte budoucnost solárních panelů na střechách, jaké jsou nové trendy, v čem jde pokrok dopředu?


Solární panely jsou dnes mnohem levnější a zároveň efektivnější než v době před deseti lety. V budoucnu tento proces bude pokračovat, je tedy možné očekávat, že solárních panelů na střechách bude jen a jen přibývat. Co se týká nových trendů, zmínit musím komunitní energetiku, která umožňuje lidem vyrábět elektřinu společně, v komunitách. A pokud bychom se měli zaměřit na samotné panely, vznikají už různé designové panely nebo třeba integrované panely ve fasádě, kromě toho dále roste efektivita samotných panelů. Vývoj je opravdu překotný.


- Proč vy osobně byste solární panely na střechu doporučil?


Těch důvodů je hned několik. Předně získáte větší energetickou nezávislost a pomůžete životnímu prostředí. Také je to investice, která se vyplatí. Už po osmi letech se původní vynaložená částka vrátí a vy budete ještě spoustu roků vyrábět energii a vydělávat. A v neposlední řadě si můžete k elektrárně pořídit i akumulaci, a lépe tak pracovat s vyrobenou energií.


- Jsou ve světě nějaké nové technologie ve střešních instalacích, které k nám teprve přijdou?


Určitě ano. Jsou to například už zmíněné designové panely, které jsou čím dál častější například ve Švýcarsku. Jejich velkou výhodou je, že na první pohled není poznat, že jsou to panely.


- A naopak – jsme my v něčem průkopníky?


V České republice je technologický vývoj se solární energií bohužel na nízké úrovni. Je to do velké míry dáno i společenskou náladou a názorem na fotovoltaiku. V zemi, kde každý politik hanobí fotovoltaiku a žádný investor neví, co se zítra vymyslí za nová opatření, se firmám nechce moc investovat do inovací. A nedivím se jim. Na akademické půdě se ale čeští vědci podílejí na projektu NextBase. Tento projekt, podporovaný ze strany Evropské unie, dokázal vyvinout prototypy fotovoltaických článků s vysokou účinností a potenciálem pro nízké náklady. Díky konkurenční výhodě by se tak výroba fotovoltaických článků mohla přesunout z Asie zpět do Evropy.


- Je složité pro individuální žadatele získat povolení na solární střešní fotovoltaiku?


Dnes je to velmi jednoduché, především díky programu Nová zelená úsporám, který celý proces zpřehlednil a potenciálním žadatelům usnadnil. Do budoucna by se navíc měla administrativa ještě zjednodušit a to vnímám jako velké plus.


- Roste celkově poptávka jednotlivců i firem po solární energii?


Ta poptávka je obrovská. Dá se říct, že se každý rok oproti tomu předcházejícímu zdvojnásobí. Je to z důvodu dobře nastavených dotačních programů, obrovského snížení ceny solárních panelů i zvýšení jejich efektivity. Aby ale solární energetika naplnila svůj potenciál, máme do budoucna stále co dělat.


- A otázka na závěr, přispívá Solární asociace na charitativní akce?


Ano, jedním z příkladů je loňská sbírka. Celkově jsme od členů na všechny dobročinné aktivity vybrali téměř 3 miliony korun, za které byly nakoupeny ochranné pomůcky pro domovy seniorů, respirátory a roušky pro nemocnice, charity či stacionáře. Finančně jsme podpořili i další projekty, jako jsou obědy pro záchranné složky a zdravotnický personál. Jaký je důvod? Protože si myslíme, že je správné pomáhat a být solidární.


Foto: Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

archiv Solární asociace, Honza Mudra


1. 4. 2021; ihned.cz

Robot z lega sestavený studenty ČVUT umí zahrát Beethovenovu skladbičku Pro Elišku. Časem zvládne i složitější díla

Skladbu Für Elise neboli Pro Elišku složil Ludwig van Beethoven údajně pro dívku, již miloval a která zřejmě nebyla příliš zdatnou pianistkou. "Eliška" proto patří do repertoáru většiny začínajících klavíristů. K zástupům lidských interpretů se nyní přidal také český robot, jenž vznikl na Fakultě elektrotechnické ČVUT.


Stroj nese název RHPv2 a jeho autory jsou studenti oboru kybernetika a robotika Martin Šrámek, který se podílel na návrhu a konstrukci robota, a Matěj Štětka, jenž řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí i za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota světa poskládaného z lega - z více než 30 tisíc kostiček. Stroj, který se umí pohybovat a mluvit, studenti představili v roce 2019.


Lego posloužilo i ke stavbě robotického pianisty, který je složen z dílků stavebnic Lego Technic a Lego Mindstorms. Výběr skladby Pro Elišku nebyl náhodný, konstruktéři ji zvolili právě pro její jednoduchost. "Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem, jmenovcem van Beethovena," vysvětluje Šrámek a dodává, že robot vznikl na základě spolupráce ČVUT s Pražskou komorní filharmonií, na jejíchž on-line koncertech již vystupuje humanoidní robot Ludvík.


Autoři se v případě robotického klavíristy inspirovali podobným strojem, který před třemi lety vytvořil jejich kolega Martin Němec. Na rozdíl od něj využili jiný druh motorů, jež jsou menší a lépe uzpůsobené pro toto použití. Díky nim by měl robot zvládnout časem zahrát i složitější skladby.


Robotický pianista má zatím jedno zásadní omezení: nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z jeho motorů totiž ovládá právě dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý. Zatím se ale motor nedokáže otočit oběma směry v jednu chvíli. Šrámek se Štětkou však věří, že se jim problém brzy podaří odstranit. A už plánují, že robot jednou zahraje na křídle umístěném v Zengerově posluchárně ČVUT. Podobné projekty škola využívá k propagaci mezi uchazeči o studium.


URL| http://VIKEND.IHNED.CZ/c1-66903940-robot-z-lega-sestaveny-studenty-cvut-umi-zahrat-beethovenovu-skladbicku-pro-elisku-casem-zvladne-i-slozitejsi-dila


25. 3. 2021; spcr.cz

Nejlepší studenti, pedagogové a mladí vědci získali Ceny Wernera von Siemense za rok 2020

Třiadvacátý ročník prestižní Ceny Wernera von Siemense, v níž český Siemens oceňuje nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, proběhl v podmínkách koronavirové pandemie.

To neovlivnilo kvalitu přihlášených prací, která byla mimořádně vysoká. Nezávislé poroty vybraly nejlepší práce, projekty a osobnosti z oblasti technických a přírodovědných oborů v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0. Poprvé bylo uděleno ocenění za absolventskou práci na téma chytrá infrastruktura a energetika.

V třiadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense vybíraly poroty z 712 přihlášek, mezi 21 oceněných bylo rozděleno 900 tisíc Kč. Pětatřicet procent přihlášek bylo od žen, mezi vítězi ženy představují 33 %. Nejvíce vítězů je z Akademie věd ČR (7 oceněných), následuje Univerzita Karlova (6 oceněných), o třetí příčku se dělí ČVUT, VŠB-TU Ostrava a VUT Brno (po 2 oceněných).

"Objevy a inovace jsou základem prosperity každé společnosti. Oceňujeme vynikající studenty, mladé vědce a jejich pedagogy, protože bez kvalitního vzdělání by objevy ani inovace vznikat nemohly. Školství a vzdělávání jsou oblasti, které pandemie koronaviru zasáhla nejcitelněji. Přesto byla kvalita letošních prací naprosto špičková a pro poroty bylo těžké vybrat ty nejlepší. Děkuji porotám za jejich práci, nestrannost a objektivnost," říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika.

V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením kolektiv autorů pod vedením RNDr. Martina Srnce, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za práci s názvem "Nový termodynamický faktor řídící kinetiku reakcí s přenosem atomu vodíku". Členy vítězného týmu jsou také Ing. Daniel Bím, Ph.D., Carlos Mauricio Maldonado-Domínguez, Ph.D., a doc. Mgr. Lubomír Rulíšek, CSc., DSc.. Oceněná práce popisuje objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku, jenž umožní například vývoj účinnějších katalyzátorů.

První místo v Ceně Wernera von Siemense 2020 za nejlepší disertační práci a současně ocenění za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou získala RNDr. Markéta Bocková, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ocenění získala za práci s názvem "Multifunkční biomolekulární soubory pro paralelizovanou analýzu biomolekulárních interakcí". Práce se věnuje výzkumu optických bioseznorů a porota ocenila i fakt, že propojuje několik oborů: fyziku, chemii a biologii.

V kategorii nejlepší diplomová práce zvítězil Mgr. Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ocenění získal za práci s názvem "Důsledky éry velkého bombardování pro chemickou a prebiotickou evoluci raného Marsu a Země". Práce vznikla pod vedením RNDr. Martina Feruse, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR a shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů zabývajících se následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet těsně před možným vznikem života.

Jako nejlepší pedagogický pracovník získal Cenu Wernera von Siemense za rok 2020 prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D. z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ocenění mu bylo uděleno za zavádění inovativních, efektivních a atraktivních metod do výuky především v oblasti anesteziologie a intenzivní medicíny. Založil internetový vzdělávací portál AKUTNĚ.CZ určený hlavně pregraduálním studentům medicíny, a zásadně se podílel na vybudování Simulačního centra Lékařské fakulty MU (SIMU), které nyní vede. Profesor Štourač je průkopníkem elektronické výuky akutní medicíny, jejím prostřednictvím připravuje studenty i mladé lékaře na atestaci v oboru akutní medicíny. Simulační centrum, jehož je prof. Štourač ředitelem, je unikátní v tom, že umožňuje zapojit všechny prvky simulační výuky – od virtuálních pacientů na počítači, až po velké týmové simulace.

V rámci Ceny Wernera von Siemense 2020 získal Ocenění za překonání překážek při studiu Josef Zaduban z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Josef Zaduban je student s vrozenou oboustrannou hluchotou, od raného dětství je uživatelem kochleárního implantátu. To mu umožnilo vzdělávání na běžné základní a střední škole, od roku 2018 studuje obor Technologická zařízení na Fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Při poslechu přednášek či procvičování látky je často odkázán na odezírání, které v poslední době komplikují roušky a respirátory a Josef musí při výuce vynaložit mnohem více energie, času a soustředění než jeho kolegové. Zvolený obor Technologická zařízení si jej však naprosto získal, zaměřuje se především na modelování a konstrukce v pokročilých CAD systémech.

Ocenění za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 získala Ing. Megi Mejdrechová z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Oceněna byla její diplomová práce s názvem "Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka". Ocenění za nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Oceněn byl za diplomovou práci s názvem "Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů".

"Udržitelnost dopravy a s ní spojené snižování uhlíkové stopy jsou pro společnost Siemens Mobility stěžejními tématy. I my v oblasti kolejových vozidel směřujeme investice právě do vývoje alternativních pohonů jak bateriových, tak vodíkových. Proto jsem velmi rád, že kategorii Chytrá infrastruktura a energetika vyhrála práce zabývající se druhotným využitím vyřazených baterií. Jedná se o aktuální téma, které řeší nejen výrobci, ale dotýká se i celé společnosti," uvádí Roman Kokšal, generální ředitel Siemens Mobility Česká republika.

Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací.


7. 3. 2021; ČRo - plus.cz

Nemám chuť na sebe nalepit visačku: "Smrdím, ale nemůžu za to", říká muž, který trpí Parkinsonovou nemocí

Parkinsonovou nemoci se jen u nás léčí 30 až 50 tisíc lidí. Člověku postupně odumírají mozkové buňky, takže ztrácí kontrolu nad svými pohyby a třese se. Příznaků nemoci je ale daleko víc. "Stigma je pořád veliké. Lidé si myslí, že jsme sjetí nebo na alkoholu," popisuje ředitelka pacientské organizace Parkinson Help Romana Skála Rosenbaum.

A pokračuje: "Je to částečně tím, že se buď klepeme, nebo třeseme, ale taky máme voskový obličej, takže je strašně těžké číst náš výraz. Vypadáme jako pořád naštvaní, přestože to není pravda."


Nemocný s Parkinsonovou nemocí má také jiné vnímání emocí, takže je pro své okolí málo čitelný a nikdo ani neví, jak se k němu postavit nebo chovat. Své o tom ví i Michal Hauk, který se léčí už devět let. Podle něj veřejnost nemoci nezná, a to ani některé její příznaky.


"To vás někdy polije takové vedro, jakoby na vás někdo vylil kyblík vody." A popisuje, jak se pak lidé kolem něj v metru ovívali, takže raději vystoupil a zbytek cesty došel pěšky. "Ale nemáte chuť na sebe lepit visačku: Smrdím, ale nemůžu za to. To se můžete sprchovat nebo navonět jak chcete, ale stejně je to passé."


Léčba jen ve třech centrech


Běžný život a přesně načasovanou léčbu Parkinsonovy nemoci teď ještě značně komplikuje koronavirová pandemie. Pokud totiž včas nepodstoupí hlubokou mozkovou stimulaci, nemusí mu už pomoci. Operaje se ale pouze ve třech republikových specializovaných centrech, a nutná je obvykle až po několika letech farmakologické léčby.


Předsedkyně Parkinson Help už hlubokou mozkovou stimulaci podstoupila, taky s nemocí bojuje víc než 20 let, ale považuje omezení operací za velký problém.


Pacient totiž musí podstoupit zákrok v přesně daném čase. Jakmile "časové okno" propásne, mohou se objevit symptomy, kvůli kterým už na operaci jít nemůže.


Zákrok sice pacienta nevyléčí, ale vrátí ho o mnoho let zpět. Na zákrocích spolupracuje v Praze Centrum pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a Nemocnice na Homolce.


Lidé o léčbě ani nevědí


Další problémem je, že pacienti, kteří nejsou v péči velkých center, obvykle nemají dost informací o tom, že nějaká operační léčba vůbec existuje, alespoň to zjistila organizace Parkinson Help ve svém dotazníkovém šetření, do kterého se zapojilo 105 pacientů. Téměř 70 procent uvedlo, že od svých lékařů nedostává úplné informace o všech možnostech léčby. I proto vznikly webové stránky jaknaparkinsona.cz.


Málo je i rehabilitací nebo logopedů, přitom poruchy řeči jsou podle posledních vědeckých poznatků jedním z prvních příznaků Parkinsonovy nemoci.


Odhaduje se, že mluva Parkinsoniků se začíná měnit i deset let předtím, než lékaři nemoc u pacienta odhalí. Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze proto řeč nemocných analyzují. Zkoumají i to, jestli by v budoucnu nebylo možné rozpoznat rozvíjející se nemoc prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu.


Prvotní fázi zvládají pacienti po zahájení léčby obvykle dobře. Jak ale nemoc postupuje, potřebují stále častěji pomoc blízkých. Sebeobsluha je pro pacienty důležitá, a tak by jim pečující měli dát prostor na to, aby to, co sami zvládají, také sami dělali. Když ale nikoho nemají, musí do specializovaného domova pro seniory.


Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Andreji Skalické.


26. 2. 2021; TRADE NEWS

Technologie budoucnosti k okamžitému použití

Společnost Blindspot Solutions, založená v roce 2014 mezinárodně respektovaným odborníkem na umělou inteligenci a strojové učení Michalem Pěchoučkem, současným výkonným ředitelem Ondřejem Vaňkem a technologickým ředitelem Štěpánem Kopřivou, není na trhu nováčkem. Na konci loňského roku excelovala také v programu Czech Rise Up se svou aplikací PARSS. Ta díky uživatelsky vstřícnému řešení umožňuje jak malým firmám s desítkami zaměstnanců, tak velkým společnostem rozvrhovat lidské zdroje během pracovního procesu v období pandemie. 



S PARSS lze plánovat směny tak, aby pracovník, který neví, že je covid pozitivní, s co největší pravděpodobností nenakazil vysoký počet lidí. Aplikace obsahuje modul jak pro výrobní firmy, tak venkovní pracoviště, ale i administrativní subjekty. Velkou předností je snadné ovládání. 


Myšlenky předstihly realitu 


V případě Blindspot Solutions mělo původně jít o produktový start-up zaměřený na problematiku fyzického zabezpečení kritických infrastruktur, například na monitoring přístavů, jaderných elektráren či ropovodů. Segment kritických infrastruktur byl však tehdy konzervativní a na využívání strojového učení a optimalizace v procesech nebyl připraven. 

"Regulace v tomto segmentu neumožňovaly přímočaře aplikovat autonomní metody monitorování a patrolingu. Proto jsme se nakonec vyprofilovali jako společnost poskytující služby v oblasti vývoje softwaru, aplikující metody strojového učení, optimalizace, detekce anomálií a umělé inteligence obecně," vzpomíná spoluzakladatel Blindspot Solutions a její CEO Ondřej Vaněk. 


Na prahu digitalizace a automatizace lidského intelektu 


Vloni se Blindspot Solutions, nyní již člen skupiny Adastra Group, v níž technologická konzultační společnost drží padesátiprocentní podíl, umístila mezi nejrychleji rostoucími technologickými firmami Evropy, Blízkého východu a Afriky. V prestižním žebříčku Deloitte Technology Fast 500, který porovnává růst tržeb za poslední čtyři roky, obsadila čtyřiadvacáté místo, a stala se tak nejúspěšnější českou firmou působící v oblasti softwaru. Poradenská společnost Deloitte hodnotí růst tržeb za poslední čtyři roky u firem z oblasti EMEA (Evropy, Blízkého východu a Afriky). "Za poslední čtyři roky jsme rostli o 4444 procent. Umístění mezi špičkou technologických firem si velmi vážíme," říká Ondřej Vaněk. "Spojení s Adastrou nám dává možnost rozšířit a obohatit naše portfolio zákazníků o významné hráče, ale hlavně ještě více posiluje naše ambice vytvořit v rámci regionu unikátní pracoviště zaměřené na umělou inteligenci a strojové učení. Rádi bychom konkurovali světovým korporacím, které v Evropě vytvářejí stovky nových pozic zaměřených na strojové učení. Chceme, aby ti, kdo se chtějí na špičkové úrovni živit umělou inteligencí, nemuseli do Curychu nebo do Londýna, ale aby pracovali v pražském Blindspotu," přiznal před třemi lety ambiciózní cíl Michal Pěchouček, jeden ze zakladatelů Centra umělé inteligence při Fakultě elektrotechnické ČVUT a jeden z nemnoha českých akademiků, kteří se prosadili také v byznysu. ? 


Spoluzakladatel společnosti Blindspot Solutions a její CEO Ondřej Vaněk drží v rukou Cenu Country for the Future za produkt PARSS, kterou společnosti předal ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček v rámci loňského Dne Technologické agentury ČR 


Foto: archiv Blindspot Solutions 



13. 2. 2021; hudebnirozhledy.cz

Prof. František VEJRAŽKA – 20 let koncertů na ČVUT

…Umím celý part Floridora z Mamzelle Nitouche… …a tak jsem slyšel v jejím sále koncerty Miloše Sádlo s Alfrédem Holečkem, pana Hakena, Panenku, paní Tauberovou a mnoho dalších… …ale to jádro hrané skladby, co skladatel asi cítil, co ho motivovalo, proč byl smutný, proč šťastný. A zkusit to přenést spolu s umělcem na posluchače, aby to zatřáslo nebo pohladilo jeho nitro…


Prof. Ing. František Vejražka, CSc. je profesorem katedry radioelektroniky

Fakulty elektrotechnické ČVUT. Mezi jeho hlavní aktivity v odborné oblasti patří místopředsednictví pro Evropu International Information SubCommittee CGSIC (Civil GPS System Information Committe) ve struktuře Ministerstva dopravy USA, vedení projektu TA ČR "Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií ", vedení výzkumného záměru MSM 6840770014 "Výzkum perspektivních informačních a komunikačních technologií", vedení české účasti na projektu EC FP6 GARDA, Alenia Spacio, Milano, Itálie. Je člen "Action Team", OSN, Vídeň – aktivita ke sblížení družicových navigačních systémů EU a USA, člen redakční rady InsideGNSS (USA ), člen redakční rady GPS World (USA) a Fellow Královského institutu navigace v Londýně. Je milovníkem klasické hudby a pořadatelem Setkání s hudbou v Zengerově posluchárně ČVUT v Praze. Je iniciátorem vzniku

Novoročních koncertů ČVUT v Rudolfinu, které připomínají založení ČVUT v lednu 1707.

Pane profesore, kde se ve Vás našla potřeba sounáležitosti s klasickou hudbou a kdy jste poprvé dostal nápad na uspořádání koncertu v rámci ČVUT?

Vypravovat o mých pohnutkách mít něco společného s provozováním hudby na ČVUT je poměrně složité, protože to souvisle sahá někam do r. 2001 a ojedinělé epizody jsou z let šedesátých, tedy z let studentských. Asi je to dáno geneticky: tatínek byl kantor, takový budovatel. Dostal za úkol postavit na vesnici pardubického okresu školu – doslova. Tak zajistil stavbu, stal se řídícím učitelem, škola se rozběhla a byl jmenován ředitelem jiné školy, která taky ještě nestála. A repete … Bylo jich, tuším, pět. A paní řídicí se o něj pečlivě starala a věrně se s ním stěhovala. Oba byli ochotníci, oba dobře zpívali, oba hráli na klavír, tatínek ještě na housle. Otec byl schopný – podle dnešního slovníku – moderátor, pohotový, vtipný. Moc o této době nevím, ale před časem jsem našel doma plakát, který zve do hospody v jedné vsi, kde "vystoupí největší srandista pardubického okresu Franta Vejražka". Umím celý part Floridora z Mamzelle Nitouche, protože pardubické divadlo operetu dávalo někdy v r. 1956 s Oldřichem Novým v hlavní roli při premiéře a v repríze alternoval můj tatínek. Hudební život se v té době v Pardubicích rozvíjel, snad zásluhou vedení hudební školy a tak jsem slyšel v jejím sále koncerty Miloše Sádlo s Alfrédem Holečkem, pana Hakena, Panenku, paní Tauberovou a mnoho dalších. Mám někde uložené programy s některými podpisy. Bylo mi třináct, čtrnáct a chodíval jsem na koncerty, což neušlo pořadatelům a "ulovili" mne pro Hudební mládež, kterou jsem pomáhal organizovat mezi svými vrstevníky na pardubické průmyslovce. Hrál jsem trochu na klavír, měl kolegy houslistu a valdhornistu a tak jsme o nedělích po chvilkách hrávali (naučili jsme se mj. Viottiho houslový koncert), ale po odchodu na vysokou školu už nebyly časové, ani prostorové podmínky na hraní a moje klavíristické pokusy definitivně ukončila poraněná šlacha na prsteníku levé ruky. No, a protože je ve mně zřejmě geneticky kus komedianta, ždibec muzikanta, malinko organizačních schopností, a trochu kantorských vloh a touhy poučovat, pořádal jsem na koleji poslechy LP desek, které jsem si jako člen Gramofonového klubu za kapesné od rodičů se slevou kupoval. A pak dlouho nic, ale moje láska, manželka učila hudební výchovu a zpívala s Olomouckými učitelkami. Oba jsme rádi chodili na koncerty a vybudovali doma poměrně velkou diskotéku. Potěšením nám byla rodina (3 kluci), kantořina nás obou a ve volných chvílích příroda, hory a návštěva koncertů. V r. 2001 jsem se před Vánoci stal prorektorem ČVUT a bylo mi uloženo vybudování oddělení marketingu a PR. A tak jsem se jako čerstvé nové koště šel podívat na vánoční koncert ČVUT v Betlémské kapli. Hrál pan Vlček s Virtuosi di Praga. Nevytopeno a zima, 73 posluchačů, příšerná akustika. Určitě velmi špatná vizitka přední české univerzity, která by si ráda říkala světová. Budované oddělení PR a marketinku vysoutěžilo v konkurzu jednu pracovnici. Nesmírně schopnou dámu, s níž jsme si řekli, že chceme, aby úroveň školy byla jiná, než byla vidět na koncertu. Postupovali jsme možná dost neobvykle, ale při dalším vánočním koncertu v r. 2002 jsme měli Kapli plnou. Líbilo se a tak pak už každý rok bylo plno. Později jsme koncerty přenesli do Rudolfina jako koncerty novoroční, připomínající založení ČVUT v lednu 1707. O náplň koncertů se starám dosud, třebaže už nejsem v žádné rektorátní funkci.. Snahou mou a spolupracovníků je špičková úroveň koncertů. Asi jedním z největších posledních počinů bylo provedení Dvořákovy Lužanské mše se SOČR a s Kühnovým sborem k 310. výročí ČVUT.

Rozsáhlé povídání o hlavní lince mé činnosti …

A ta vedlejší? Moje velké potěšení: To jsou Setkání s hudbou. Nápad není můj, ale mého kolegy: "Franto, co kdybychom dělali menší, míň oficiální koncerty, aby lidi mohli přijít i ve svetrech po práci,…, a zadarmo…". Kolega zajišťuje pozvánky, smazanou tabuli, údržbáře, květiny, já program, zajištění umělců a konferování. Konáme to v naší největší Zengerově posluchárně, takže to mohou být jen koncerty komorní, největší produkce byl Talichův komorní orchestr s dvanácti hráči. Setkání pořádáme dvě za semestr, už jich bylo 35. A zas: musí to být špičkové, kritériem je laureát Pražského jara nebo podobného festivalu. Nemohu vyjmenovat všechny umělce, kteří nám hráli, i Vy jste mezi nimi? : Ludmila Peterková, Kateřina Javůrková, Jitka Hosprová, Jitka Čechová, Roman Patočka, Ivo Kahánek, Martin Kasík, Jan Simon, Jaroslav Tůma, Smetanovo trio, Zemlinského kvarteto a další (kterým se omlouvám, že je neuvádím, bylo by jich více než 2×35=70). Poznamenávám, že honoráře poskytujeme velmi nízké, ale radostí je, že umělci k nám i tak přicházejí rádi. A účast posluchačů? Zpravidla kolem 120, nejvíce bylo 200. A úžasná atmosféra –nevím proč, trochu to tuším, ale nedovoluji si to vyslovit.

Jak to shrnout, viďte? Je to v srdci, v hlavě, vrozené. Potěšení podělit se s lidmi kolem sebe o krásu, o krásu hudby. To vrozené? Můj tatínek byl známý tím, že když děti byly (i při matematice) unavené, vytáhl ze skříně housle a začal s nimi zpívat. Kupodivu zpívali i bručící puberťáci. A vrátil se zas třeba k té matematice. Je to, pravda, už dávno.

Znám několik členů managementu ČVUT, kteří klasickou hudbu aktivně provozují. Vidíte v kontaktu s hudbou odpoutání se od technických faktů, tabulek, rovnic, elektronek? Je pro Vás hudba odpočinkem, nebo potřebou naplnění života?

Samozřejmě, že mám hudbu jako relax. Ale hlavně často mění cosi v mé duši, věřím, že k lepšímu.

Historie ČVUT sahá do počátku 18. století. V klasické hudbě šlo o století úspěšné, které nám věnovalo Mozarta, Beethovena, Haydna. Hudba se od té doby velice změnila, vyvinula. Jak se od 18. století vyvinulo technické myšlení? Co považujete za největší pokrok patřící do světa ČVUT?

Budete se divit: Mohu Vám vyjmenovat například "komunikaci", svůj obor "družicovou navigaci", ale ne! Je to baterie – akumulátor.

Někdy v 80. létech byl přední časopis z mého oboru, IEEE, stále plný článků o zdrojích energie. Ano malý akumulátor umožnil miniaturizaci zařízení a ta se zprostředkovaně promítla do všech odvětví lidské činnosti. Bolí Vás žaludek? Polkněte malou kapsli, která měří prostředí ve Vašich útrobách – ano je v ní baterie.

Našel jste vždy pochopení pro pořádání koncertů, nebo jste musel své okolí přesvědčovat a učit jej milovat klasickou hudbu?

To jsou dvě věci. První podmínky – ano, máme a snad i po krizi budeme mít, položku v rozpočtu školy. A bez přesvědčování chodí 1000 lidí do Rudolfina na "velké" koncerty a 150 do posluchárny na Setkání.

Pane profesore, Vaše koncerty v Zengerově posluchárně mají neopakovatelnou atmosféru. Je až dojemné, s jakou erudicí vyprávíte o zahraných skladbách, a jak Vás u toho studenti i kolegové zaujatě pedagogové poslouchají. Jak vidíte vývoj Vašeho koncertního cyklu do budoucna?

Budoucnost. Asi by to nebylo ono on-line. Ale ano, jak to půjde začneme. Vím i čím. Setkání mi dělají velkou radost. Říkáte erudice. Víte erudice: data, životopis, vzdělání, to se najde na internetu. Ale to jádro hrané skladby, co skladatel asi cítil, co ho motivovalo, proč byl smutný, proč šťastný. A zkusit to přenést spolu s umělcem na posluchače, aby to zatřáslo nebo pohladilo jeho nitro. A přiblížit sebe i posluchače tomu vystupujícímu, vždyť on ty emoce zaznamenávané v notách nám všem přednáší, vypravuje. A tak s tím mám dost práce, ale to je to nejhezčí. Jsem nejraději, pokud se mi podaří najít nějaký dopis, v němž skladatel popisuje dobu, nebo i vznik díla někomu blízkému. Úžasné jsou třeba dopisy Mozarta otci, Čajkovského paní von Mekk, dopisy Beethovenovy. Někdy to pro mne není jednoduché; třeba dopis Nesmrtelné milence nedokážu přiblížit posluchačům, aniž by se mi zlomil hlas. Kdož ví, možná někde tady je ten zájem posluchačů a – toho si velmi vážím – účinkujících.

Pane profesore, velice Vám děkuji za krásný rozhovor, přeji Vám i celé rodině pevné zdraví a těším se na shledání s Vámi!

Vše dobré i Vám.

Rozhovor připravil Petr Nouzovský



22. 1. 2021; ceskatelevize.cz

Družice s internetem pro celou planetu

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT

Už přes 1000 satelitů pro budované globální pokrytí internetem vypustila na oběžnou dráhu firma SpaceX. Posledních 60 družic sítě Starlink odstartovalo tento týden. Vysokorychlostní internet, který pokryje celou planetu, už testují první zákazníci. O vybudování vlastní podobné sítě satelitů uvažuje i Evropská unie.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

V pořadí sedmnáctý start s várkou družic Starlink. Firma SpaceX díky němu překonala hranici jednoho tisíce vynesených satelitů. Celkem má povolení pro 12 000 družic, to je víc, než kolik jich lidstvo na orbitu umístilo za celou dosavadní historii. Všechny by po skončení životnosti měly být schopné řízeně spadnout a shořet v atmosféře. Starlink má internetem pokrýt prakticky celou planetu.. Ve Spojených státech už ho v přepočtu za zhruba 2 000 Kč měsíčně testují první zákazníci. Letos má následovat Kanada nebo Norsko. Díky relativně nízké oběžné dráze a velkému množství satelitů by se přenosová rychlost měla pohybovat ve stovkách megabitů za sekundu. Hlavní výhodou má být ale nízká latence, čili zpoždění signálu.


Jiří VODRAŽKA, katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze

Bude těžit z toho, že používá nízké oběžné dráhy, čili tam tím pádem se zkracuje ta vzdálenost oproti jiným satelitním drahám třeba geostacionárním, kde je velmi, velmi vysoká vzdálenost.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

V některých případech může být toto spojení dokonce rychlejší než optické kabely, například než ty podmořské, které spojují kontinenty. Zrychlení odezvy může být zásadní třeba pro obchodování na burzách, kde každá milisekunda náskoku při přenosu informací z New Yorku do Londýna hraje roli.


Jiří VODRAŽKA, katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze

Z pohledu tady Evropana, který žije v internetem poměrně dobře pokryté oblasti, ta cena dle mého názoru nebude konkurenceschopná.


Martin TYBUREC, redaktor ČT

Podobné pokrytí chce vybudovat i konkurenční společnost OneWeb, loni ale vyhlásila úpadek, přesto o stavbě vlastní sítě satelitního internetu nově uvažuje i Evropská unie. Podle eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona by se dalo začít do roku 2024. Martin Tyburec, Česká televize.



23. 12. 2020; tojesenzace.cz

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT získali 1,5 milionu dolarů od americké agentury DARPA na další vývoj autonomních robotů

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!


Subvence týmu ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) umožní dále investovat do výzkumníků i přístrojového vybavení. Vědci a studenti, kteří v loňském srpnovém a letošním únorovém kole robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge pokaždé zvítězili v kategorii nesponzorovaných týmů a celkově obsadili 3. místo, si díky tomu pořídí tři roboty SPOT od společnosti Boston Dynamics a letku nových dronů se senzory přímo přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách. Práce a výsledky týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT stejně jako účast v soutěži zviditelňuje Českou republiku jako zemi se špičkovým robotickým výzkumem.

Tým akademiků z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) získal 1,5 milionu dolarů v rámci výzkumu financovaného agenturou Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency).

V rámci této podpory bude moci tým investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byl plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení. Další částky půjdou do podpory studentů podílejících se na výzkumu a umožní také financovat cestu na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které má proběhnou na podzim příštího roku.

"Máme v úmyslu z této subvence také uhradit náklady spojené s cestováním na testovací kolo, které je naplánováno v USA na duben. Jeho uspořádání je ovšem z pohledu současné situace nejisté, v takovém případě bychom se snažili zorganizovat testování v České republice za podmínek, které by co nejlépe odpovídaly náročným podmínkám finále," říká doc. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který je současně vedoucím týmu CTU-CRAS-NORLAB.

Významnou částku také tým CTU-CRAS-NORLAB vynaloží na nákup čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics. "Tyto roboty, které jsou dosud nejlépe disponovány pro skutečně autonomní chování a navíc jsou velmi spolehlivé, byly teprve nedávno uvolněny k volnému prodeji. Setkali jsme se s nimi v druhém soutěžním kole, kde je nasadil tým Costar (mj. JPL NASA, MIT) a kde se ukázaly v dobrém světle. Doufáme, že k nám dorazí včas, abychom je stačili zaintegrovat a mohli s nimi absolvovat finálovou soutěž," doplňuje doc. Tomáš Svoboda. Vedle toho bude robotický tým například investovat do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách soutěže DARPA a nových LIDARů, které pásovým robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

"Máme v plánu významně posílit autonomní chování robotů, což souvisí s přesností jejich lokalizace a navigace. K tomu potřebujeme se dále posunout ve vývoji senzorické výbavy robotů, a to jak u kráčejících robotů, tak u našich současných kolových a pásových robotů. Podpora výzkumu od DARPA nám umožní řešit nejen výzkumné, ale také technologické výzvy související s nasazením robotů ve finálovém kole," zmiňuje další plány prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence.

Prestižní soutěž DARPA Subterranean Challenge organizovaná americkou agenturou DARPA má za cíl testovat systémy autonomních robotů, které spolu s velmi omezenou lidskou asistencí vzájemně spolupracují a dovedou prozkoumávat místa, kam by se člověk z bezpečnostních a jiných důvodů nemohl dostat. První kolo se odehrálo v srpnu 2019 v podzemních dolech v Pittsburghu, druhé v podzemí industriálního komplexu nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve státě Washington. Ve všech kolech soutěže DARPA Subterranean Challenge jsou věrně simulovány náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií, což iniciuje rozvoj pokročilých technologií, které jsou zde testovány.

Z práce a výsledků robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT bude těžit nejen DARPA a ministerstvo obrany USA, ale vědecká excelence týmu může přinášet prospěch i lokálním partnerům z oblasti státní a veřejné správy či průmyslu. "Věříme, že máme co nabídnout i Armádě České republiky či například Integrovanému záchrannému systému ČR s ohledem na to, že už spolupracujeme s hasičskými sbory z jiných zemí," shrnuje doc. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB z Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk