1. 4. 2021; Hospodářské noviny

Mechanický pianista z ČVUT

Robot z lega sestavený českými studenty se naučil Beethovenovu skladbičku Pro Elišku. V budoucnu by měl zvládat i složitější díla.

Skladbu Für Elise neboli Pro Elišku složil Ludwig van Beethoven údajně pro dívku, již miloval a která zřejmě nebyla příliš zdatnou pianistkou. "Eliška" proto patří do repertoáru většiny začínajících klavíristů. K zástupům lidských interpretů se nyní přidal také český robot, jenž vznikl na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Stroj nese název RHPv2 a jeho autory jsou studenti oboru kybernetika a robotika Martin Šrámek, který se podílel na návrhu a konstrukci robota, a Matěj Štětka, jenž řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí i za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota světa poskládaného z lega – z více než 30 tisíc kostiček. Stroj, který se umí pohybovat a mluvit, studenti představili v roce 2019.

Lego posloužilo i ke stavbě robotického pianisty, který je složen z dílků stavebnic Lego Technic a Lego Mindstorms. Výběr skladby Pro Elišku nebyl náhodný, konstruktéři ji zvolili právě pro její jednoduchost. "Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem, jmenovcem van Beethovena," vysvětluje Šrámek a dodává, že robot vznikl na základě spolupráce ČVUT s Pražskou komorní filharmonií, na jejíchž on-line koncertech již vystupuje humanoidní robot Ludvík.

Autoři se v případě robotického klavíristy inspirovali podobným strojem, který před třemi lety vytvořil jejich kolega Martin Němec. Na rozdíl od něj využili jiný druh motorů, jež jsou menší a lépe uzpůsobené pro toto použití. Díky nim by měl robot zvládnout časem zahrát i složitější skladby.

Robotický pianista má zatím jedno zásadní omezení: nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z jeho motorů totiž ovládá právě dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý. Zatím se ale motor nedokáže otočit oběma směry v jednu chvíli. Šrámek se Štětkou však věří, že se jim problém brzy podaří odstranit. A už plánují, že robot jednou zahraje na křídle umístěném v Zengerově posluchárně ČVUT. Podobné projekty škola využívá k propagaci mezi uchazeči o studium.


Foto: Prsty z lega Studenti ČVUT robota sestavili z kostiček dánské stavebnice.

Foto: ČVUT


31. 3. 2021; technickytydenik.cz

Vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí pomáhá řešit nedostatek expertů

Projekt VENT-CONNECT umožňující vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí, zejména u pacientů s COVID-19 připojených k umělé plicní ventilaci, obstál v preklinické fázi a získal kladné stanovisko etické komise Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV).


Technické řešení, které vyvinul tým Českého vysokého učení technického v Praze složený z výzkumníků Fakulty elektrotechnické, Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) a Fakulty biomedicinského inženýrství ve spolupráci s Klinikou anesteziologie a resuscitace (KAR) 3. LF UK a FNKV, výrazně zefektivňuje kontrolu stavu u pacientů v infekční zóně díky vzdálenému přístupu k obrazovkám ventilátorů a monitorů vitálních funkcí. To umožňuje lékařům nastavovat přesněji parametry plicního ventilátoru v průběhu léčby, což samozřejmě vede k lepší péči o pacienty. Řešení je levné a snadno nasaditelné na jiných pracovištích, ať COVID-19 nebo jiných.

Pandemie nemoci COVID-19 významně zvýšila nároky na oddělení intenzivní péče českých nemocnic. Bariérové ošetřování pacientů a nedostatek expertů v této oblasti vede k tomu, že ne vždy je možné při změně zdravotního stavu pacienta fyzicky vyšetřit lékařem s potřebnými kompetencemi. Rozhodování se děje často na základě informací poskytovaných telefonicky členy týmu, kteří jsou přítomni v infekční zóně, doplněných o data klinického informačního systému. Projekt VENT-CONNECT tak pružně reaguje na potřeby intenzivní péče o těžké pacienty s COVID-19 připojené k umělé plicní ventilaci.

Projekt VENT-CONNECT byl zahájen v říjnu 2020 jako reakce na nově přicházející vlnu pandemie nemoci COVID-19 a byl iniciován žádostí o pomoc u rektora ČVUT doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc., ze strany přednosty Kliniky anesteziologie a resuscitace (KAR) FNKV doc. MUDr. Františka Dušky, Ph.D. Projekt navazuje i na některé další projekty, které vznikaly již od jara 2020 zejména na projekt ProoFOND podpořený TAČR.

"S technologií VENT-CONNECT může jeden odborník vzdáleně monitorovat zdravotní stav pacientů připojených k umělé plicní ventilaci. Je to možné díky přenosu dat z obrazovek ventilátorů a jejich vyhodnocování na obrazovce počítače či mobilního telefonu mimo infekční zónu. Zdravotníci tak mají okamžitý přehled o životních funkcích pacientů, aniž by museli vstupovat do infekční zóny s ochrannými pomůckami. Mohou kontrolovat stav pacientů a jejich stav bezpečně konzultovat s kolegy. To má přímý dopad na bezpečnost a léčbu pacientů,"uvedl Ing. Miroslav Macík, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.

MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., za lékařský vývojový tým z FN Královské Vinohrady vysvětluje pozitivní dopad na léčbu pacientů: "Vzdálené sledování detailních funkcí ventilátoru, například z mobilního telefonu lékaře, umožňuje daleko častější kontrolu nastavení ventilátoru, než je realistické v provozu během epidemie. Lékaři mohou rychleji rozpoznat, že pacientovi nevyhovuje nastavení ventilátoru, a mohou jej změnit. Následná úprava parametrů umělé plicní ventilace potenciálně vede ke zlepšení pacientovy prognózy."

Projekt VENT-CONNECT má potenciál se do budoucna stát telemedicínským systémem, který bude plně využívat výhod 5G sítí a umožní expertní konzultace mezi nemocnicemi.

Na projektu VENT-CONNECT se podílel tým složený z lékařů, sester KAR FNKV a výzkumníků a studentů z několika součástí ČVUT. Za FNKV se vývoje aktivně zúčastnil MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., a tým lékařů a sester Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV. "Děkujeme za ohromnou pomoc a spolupráci panu přednostovi doc. MUDr. Františku Duškovi, Ph.D., a celému jeho týmu, že v době pandemie umožnili vznik tohoto projektu,"říká Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., která projekt na straně ČVUT koordinovala.

Za ČVUT v Praze se projektu za Fakultu elektrotechnickou účastnili Ing. Miroslav Macík, Ph.D., Ing. Jan Kubr, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce, Ing. Martin Samek ze Střediska výpočetní techniky a informatiky a dále studenti Bc. Jan Jirman a Jakub Vaněk. Z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky jsou jeho členy prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc., Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., a dále doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakulty biomedicinského inženýrství, jejíž studenti Bc. Lukáš Povišer a Eliška Niebauerová se významně podíleli na nasazení přímo ve FNKV. Tým děkuje všem kolegům a kolegyním za podporu, pomoc, nápady a cenné připomínky.


31. 3. 2021; parlamenilisty.cz

ČVUT: Vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí pomáhá řešit nedostatek expertů

Projekt VENT-CONNECT umožňující vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí, zejména u pacientů s COVID-19 připojených k umělé plicní ventilaci, obstál v preklinické fázi a získal kladné stanovisko etické komise Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV).

Technické řešení, které vyvinul tým Českého vysokého učení technického v Praze složený z výzkumníků Fakulty elektrotechnické, Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) a Fakulty biomedicinského inženýrství ve spolupráci s Klinikou anesteziologie a resuscitace (KAR) 3. LF UK a FNKV, výrazně zefektivňuje kontrolu stavu u pacientů v infekční zóně díky vzdálenému přístupu k obrazovkám ventilátorů a monitorů vitálních funkcí.


To umožňuje lékařům nastavovat přesněji parametry plicního ventilátoru v průběhu léčby, což samozřejmě vede k lepší péči o pacienty. Řešení je levné a snadno nasaditelné na jiných pracovištích, ať COVID-19 nebo jiných.


Pandemie nemoci COVID-19 významně zvýšila nároky na oddělení intenzivní péče českých nemocnic. Bariérové ošetřování pacientů a nedostatek expertů v této oblasti vede k tomu, že ne vždy je možné při změně zdravotního stavu pacienta fyzicky vyšetřit lékařem s potřebnými kompetencemi. Rozhodování se děje často na základě informací poskytovaných telefonicky členy týmu, kteří jsou přítomni v infekční zóně, doplněných o data klinického informačního systému. Projekt VENT-CONNECT tak pružně reaguje na potřeby intenzivní péče o těžké pacienty s COVID-19 připojené k umělé plicní ventilaci.


Projekt VENT-CONNECT byl zahájen v říjnu 2020 jako reakce na nově přicházející vlnu pandemie nemoci COVID-19 a byl iniciován žádostí o pomoc u rektora ČVUT doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc., ze strany přednosty Kliniky anesteziologie a resuscitace (KAR) FNKV doc. MUDr. Františka Dušky, Ph.D. Projekt navazuje i na některé další projekty, které vznikaly již od jara 2020 zejména na projekt ProoFOND podpořený TAČR.


"S technologií VENT-CONNECT může jeden odborník vzdáleně monitorovat zdravotní stav pacientů připojených k umělé plicní ventilaci. Je to možné díky přenosu dat z obrazovek ventilátorů a jejich vyhodnocování na obrazovce počítače či mobilního telefonu mimo infekční zónu. Zdravotníci tak mají okamžitý přehled o životních funkcích pacientů, aniž by museli vstupovat do infekční zóny s ochrannými pomůckami. Mohou kontrolovat stav pacientů a jejich stav bezpečně konzultovat s kolegy. To má přímý dopad na bezpečnost a léčbu pacientů," uvedl Ing. Miroslav Macík, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.


MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., za lékařský vývojový tým z FN Královské Vinohrady vysvětluje pozitivní dopad na léčbu pacientů: "Vzdálené sledování detailních funkcí ventilátoru, například z mobilního telefonu lékaře, umožňuje daleko častější kontrolu nastavení ventilátoru, než je realistické v provozu během epidemie. Lékaři mohou rychleji rozpoznat, že pacientovi nevyhovuje nastavení ventilátoru, a mohou jej změnit. Následná úprava parametrů umělé plicní ventilace potenciálně vede ke zlepšení pacientovy prognózy."


Projekt VENT-CONNECT má potenciál se do budoucna stát telemedicínským systémem, který bude plně využívat výhod 5G sítí a umožní expertní konzultace mezi nemocnicemi.


Na projektu VENT-CONNECT se podílel tým složený z lékařů, sester KAR FNKV a výzkumníků a studentů z několika součástí ČVUT. Za FNKV se vývoje aktivně zúčastnil MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., a tým lékařů a sester Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV. "Děkujeme za ohromnou pomoc a spolupráci panu přednostovi doc. MUDr. Františku Duškovi, Ph.D., a celému jeho týmu, že v době pandemie umožnili vznik tohoto projektu," říká Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., která projekt na straně ČVUT koordinovala.


Za ČVUT v Praze se projektu za Fakultu elektrotechnickou účastnili Ing. Miroslav Macík, Ph.D., Ing. Jan Kubr, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce, Ing. Martin Samek ze Střediska výpočetní techniky a informatiky a dále studenti Bc. Jan Jirman a Jakub Vaněk. Z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky jsou jeho členy prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc., Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., a dále doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakulty biomedicinského inženýrství, jejíž studenti Bc. Lukáš Povišer a Eliška Niebauerová se významně podíleli na nasazení přímo ve FNKV. Tým děkuje všem kolegům a kolegyním za podporu, pomoc, nápady a cenné připomínky.


Více informací o projektu naleznete ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Vzdalene-sledovani-plicnich-ventilatoru-a-monitoru-vitalnich-funkci-pomaha-resit-nedostatek-expertu-659165


31. 3. 2021; CVUT.cz

Vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí pomáhá řešit nedostatek expertů

Projekt VENT-CONNECT umožňující vzdálené sledování plicních ventilátorů a monitorů vitálních funkcí, zejména u pacientů s COVID-19 připojených k umělé plicní ventilaci, obstál v preklinické fázi a získal kladné stanovisko etické komise Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Technické řešení, které vyvinul tým Českého vysokého učení technického v Praze složený z výzkumníků Fakulty elektrotechnické, Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) a Fakulty biomedicinského inženýrství ve spolupráci s Klinikou anesteziologie a resuscitace (KAR) 3. LF UK a FNKV, výrazně zefektivňuje kontrolu stavu u pacientů v infekční zóně díky vzdálenému přístupu k obrazovkám ventilátorů a monitorů vitálních funkcí. To umožňuje lékařům nastavovat přesněji parametry plicního ventilátoru v průběhu léčby, což samozřejmě vede k lepší péči o pacienty. Řešení je levné a snadno nasaditelné na jiných pracovištích, ať COVID-19 nebo jiných.

Pandemie nemoci COVID-19 významně zvýšila nároky na oddělení intenzivní péče českých nemocnic. Bariérové ošetřování pacientů a nedostatek expertů v této oblasti vede k tomu, že ne vždy je možné při změně zdravotního stavu pacienta fyzicky vyšetřit lékařem s potřebnými kompetencemi. Rozhodování se děje často na základě informací poskytovaných telefonicky členy týmu, kteří jsou přítomni v infekční zóně, doplněných o data klinického informačního systému. Projekt VENT-CONNECT tak pružně reaguje na potřeby intenzivní péče o těžké pacienty s COVID-19 připojené k umělé plicní ventilaci.

Projekt VENT-CONNECT byl zahájen v říjnu 2020 jako reakce na nově přicházející vlnu pandemie nemoci COVID-19 a byl iniciován žádostí o pomoc u rektora ČVUT doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc., ze strany přednosty Kliniky anesteziologie a resuscitace (KAR) FNKV doc. MUDr. Františka Dušky, Ph.D. Projekt navazuje i na některé další projekty, které vznikaly již od jara 2020 zejména na projekt ProoFOND podpořený TAČR.

"S technologií VENT-CONNECT může jeden odborník vzdáleně monitorovat zdravotní stav pacientů připojených k umělé plicní ventilaci. Je to možné díky přenosu dat z obrazovek ventilátorů a jejich vyhodnocování na obrazovce počítače či mobilního telefonu mimo infekční zónu. Zdravotníci tak mají okamžitý přehled o životních funkcích pacientů, aniž by museli vstupovat do infekční zóny s ochrannými pomůckami. Mohou kontrolovat stav pacientů a jejich stav bezpečně konzultovat s kolegy. To má přímý dopad na bezpečnost a léčbu pacientů," uvedl Ing. Miroslav Macík, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.

MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., za lékařský vývojový tým z FN Královské Vinohrady vysvětluje pozitivní dopad na léčbu pacientů: "Vzdálené sledování detailních funkcí ventilátoru, například z mobilního telefonu lékaře, umožňuje daleko častější kontrolu nastavení ventilátoru, než je realistické v provozu během epidemie. Lékaři mohou rychleji rozpoznat, že pacientovi nevyhovuje nastavení ventilátoru, a mohou jej změnit. Následná úprava parametrů umělé plicní ventilace potenciálně vede ke zlepšení pacientovy prognózy."

Projekt VENT-CONNECT má potenciál se do budoucna stát telemedicínským systémem, který bude plně využívat výhod 5G sítí a umožní expertní konzultace mezi nemocnicemi.

Na projektu VENT-CONNECT se podílel tým složený z lékařů, sester KAR FNKV a výzkumníků a studentů z několika součástí ČVUT. Za FNKV se vývoje aktivně zúčastnil MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., a tým lékařů a sester Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV. "Děkujeme za ohromnou pomoc a spolupráci panu přednostovi doc. MUDr. Františku Duškovi, Ph.D., a celému jeho týmu, že v době pandemie umožnili vznik tohoto projektu," říká Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., která projekt na straně ČVUT koordinovala.

Za ČVUT v Praze se projektu za Fakultu elektrotechnickou účastnili Ing. Miroslav Macík, Ph.D., Ing. Jan Kubr, Ph.D., z katedry počítačové grafiky a interakce, Ing. Martin Samek ze Střediska výpočetní techniky a informatiky a dále studenti Bc. Jan Jirman a Jakub Vaněk. Z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky jsou jeho členy prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc., Ing. Lenka Vysloužilová, Ph.D., a dále doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakulty biomedicinského inženýrství, jejíž studenti Bc. Lukáš Povišer a Eliška Niebauerová se významně podíleli na nasazení přímo ve FNKV. Tým děkuje všem kolegům a kolegyním za podporu, pomoc, nápady a cenné připomínky.


30. 3. 2021; svetchytre.cz

Robot z lega zahraje na klavír, chystá koncert pro veřejnost

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory hudebně nadaného robota jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Reklama

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.


URL| https://www.svetchytre.cz/a/pEtSn/robot-z-lega-zahraje-na-klavir-chysta-koncert-pro-verejnost


29. 3. 2021; metro.cz

Jeho skladbu hraje robot z lega

Beethoven.

Slavný skladatel Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2.

Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně. Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček Technic společně s komponenty série Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj. Výběr skladby nebyl náhodný.

"Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin. Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví."Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje nutnou supervizi.


Foto: Robot muzikant

ČVUT FEL


29. 3. 2021; nejbusiness.cz

Beethoven by se divil: Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.


29. 3. 2021; irozhlas.cz

Robotik: Drony mohou pomoci při záchraně lidí. Nechci ale, aby nad hlavou dětí převážely ledničky

Čína počítá se zavedením osobní dopravy pomocí dronů do tří let. Malé bezpilotní letouny se ale začínají uplatňovat v mnoha dalších oblastech všude po světě. "Teď pracujeme na velkém množství projektů. Mediálně zajímavé je nasazení dronů v jeskyních a podzemních komplexech v rámci soutěže americké agentury DARPA," říká ve Studiu Leonardo robotik Martin Saska, který se svým týmem opakovaně vítězí na věhlasných zahraničních soutěžích.

Nasazení velkého množství jednoduchých a levných letounů umožní řešit mise, které dosud nebyly možné, nebo byly pomalé a náročné. "Když se v lese nebo v horách ztratí dítě a vyšlu tam dvacet dronů, tak když najdou dítě a vrátí se mi jich deset, tak nebudu brečet, protože jsem zachránil lidský život," říká robotik z Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Podobná situace nastává při průzkumu jaderných elektráren po katastrofě. "Budeme mít pravděpodobně možnost nasadit naše drony v Černobylu. Tam ani nečekáte, že se vám vrátí, což se ani nesmí. Ale za vybavení to není tak velká částka, aby se to nevyplatilo."


Co se týče doručování zásilek drony, je ale Saska skeptický. "Přestože vidím, že se to hodně posouvá, ani tak bych nechtěl, aby nad hlavami mých dětí létal dron s ledničkou. Pořád se může něco stát, je to zbytečné riziko."


Naopak využití techniky pro menší zásilky, jako jsou orgány do nemocnic pro transplantace, krevní vzorky a podobně, robotik vítá: "Tam výhody mohou rizika vyvážit. Ale nechat si posílat spotřební zboží jen proto, že to ušetří pár korun, na to je riziko pořád zbytečně velké."


"Technologie se rychle vyvíjí a drony na osobní dopravu mají výkonné a spolehlivé padákové systémy," uznává vědec. "Ale i když se riziko, že se něco stane, dnes blíží pár procentům, pro mě je to ještě pořád hodně."


V jeskyni nebo ve skladu


Používání malých letounů ve vnitřních prostorách má naopak výhodu, že vše je pod kontrolou. "Aplikačních scénářů nebude tolik, jako když všichni začnou létat drony do práce, ale reálné nasazení vnitřních dronů už probíhá. Monitorují se velké sklady, tovární haly nebo jeskynní komplexy," říká Saska.


"Ve spoustě vnitřních prostředí zase ztrácíme komunikaci s dronem, což je zkušenost právě z jeskyní. Tam přestanou drony komunikovat během pár vteřin. Pak jen čekáme, co umělá inteligence předvede a jestli se vůbec vrátí."


Ale i když se některý z vypuštěných letounů nevrátí, nic se prý neděje. "I tak ti zbylí mohou přinést důležité informace, například kde se nachází přeživší člověk v případě důlního neštěstí a podobně," vyzdvihuje Saska.


Zachránit život v mrakodrapu


Další segment výzkumu, kterému se český tým robotiků věnuje, je hašení požárů ve výškových budovách. "Při soutěži v Abú Dhabí to byla jedna ze soutěžních disciplín. Motivace přichází hlavně z emirátů, kde jsou obrovské mrakodrapy a bohatí lidé žijící v nejvyšších patrech mají obavy."


Český tým právě spolupracuje s českým partnerem na vývoji dronu, který bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí projektil. "Přesně takové neštěstí se v minulém roce stalo dvakrát a lidé museli volit mezi smrtí skokem z vysoké budovy a uhořením zaživa," vyzdvihuje důležitost techniky při záchraně života Martin Saska a uzavírá:


"Doufáme, že toto pomůžeme eliminovat, protože technologie a řešení tu je, jen se to zase musí posunout dále do spolehlivosti, aby dron neudělal víc škody než užitku.

URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/robotik-drony-cestovani-robotika_2103291456_pj


28. 3. 2021; metro.cz

Beethoven by se divil. Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného zvíce než 30 tisíc dílků lega.


Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček Technic společně s komponenty série Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj. Výběr skladby nebyl náhodný.


"Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin. Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.


Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví. "Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje nutnou supervizi.


Foto:

Robot RHPv2 muzikant

ČVUT FEL


URL| http://www.metro.cz/beethoven-by-se-divil-robot-z-lega-hraje-pro-elisku-fwg-/praha.aspx?c=A210328_170521_metro-praha_peskk


28. 3. 2021; parlamenilisty.cz

ČVUT: Beethoven by se divil - Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.


Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.


Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.


Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.


Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.


Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.


"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.


Interpretaci Beethovena v podání RHPv2 si můžete poslechnout ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Beethoven-by-se-divil-Robot-z-lega-hraje-Pro-Elisku-658761


27. 3. 2021; orobotice.cz

Robot z ČVUT dával pozor při hodinách hudebky, umí zahrát Beethovena

Nejnovější robot z lega, RHPv2 z Fakulty elektrotechnické ČVUT, hraje hymnu začínajících klavíristů, skladbu od Ludwiga van Beethovena Pro Elišku.

Autory projektu je duo studentů z programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické (FEL), kteří mimo jiné stojí za vznikem Ludvíka , největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota, zatímco Matěj Štětka řešil softwarovou stránku. Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms.

" Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Beethoven a Ludvík, Ludvík a Beethoven

Výběr skladby podle dua studentů nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena – a v neposlední řadě také to, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. Největším dosavadním omezením robota je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách vůbec neprojeví.

Až do vyplnění koncertních hal

" Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.

Výzkumníci z ČVUT získali 1,5 milionu dolarů na vývoj autonomních robotů

Alfons Mucha by byl nadšen! Algoritmy vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomohly rozhýbat jeho obrazy


URL| https://www.orobotice.cz/robot-z-cvut-daval-pozor-pri-hodinach-hudebky-umi-zahrat-beethovena/




27. 3. 2021; tojesenzace.cz

Beethoven by se divil: Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.


Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.


26. 3. 2021; Lupa.cz

Studenti FEL ČVUT představili robota, který dokáže hrát na elektronické klávesy. Zatím umí Beethovena

Dva studenti oboru Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) představili robota-pianistu. Jmenuje se RHPv2 a je postavený ze stavebnic LEGO-Technic a LEGO-Mindstorms. Zatím umí na elektronické klávesy zahrát Beethovenu skladu Pro Elišku. Zanedlouho by ale měl zvládnout složitější skladby, a to dokonce na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Za návrhem a konstrukcí robopianisty stojí Martin Šrámek, softwarovou část řešil Matěj Štětka. Oba studenti v minulosti sestrojili například robota Ludvíka, který představoval největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," vysvětluje Štětka.

Výběr skladby podle autorů robota RHPv2 nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla nadaná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena," dodává Šrámek. Roli podle něj hrálo také to, že skladbu má rád vedoucí studentů.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," říká Martin Hlinovský z katedry řídící techniky FEL ČVUT, který studentům poskytoval supervizi.

Autoři robopianisty se inspirovali robotem, kterého v roce 2018 sestrojil student Martin Němec. Využili ale menší motory s kratší reakční dobou, ale menším točivým momentem. RHPv2 by proto měl zvládat i dynamičtější skladby. Vzhledem k tomu, že každý motor ovládá dva sousedící tóny tak ale robot zatím neumí zahrát dva sousední tóny naráz.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/studenti-fel-cvut-predstavili-robota-ktery-dokaze-hrat-na-elektronicke-klavesy-zatim-umi-beethovena/




26. 3. 2021; sciencemag.cz

Beethoven by se divil: Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz.

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.


Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.


Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.


Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.


Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.


"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.


tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT


URL| https://sciencemag.cz/beethoven-by-se-divil-robot-z-lega-hraje-pro-elisku/


26. 3. 2021; Reflex.cz

Český robot hraje Beethovena. Poslechněte si, jak zní skladba Pro Elišku v podání stroje z Lega

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů


stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota


složeného z více než 30 tisíc dílků lega.


Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.


Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.


Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.


Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.


"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.


URL| https://www.reflex.cz/clanek/106217/cesky-robot-hraje-beethovena-poslechnete-si-jak-zni-skladba-pro-elisku-v-podani-stroje-z-lega


26. 3. 2021; Lupa.cz

Studenti FEL ČVUT představili robota, který hraje na klávesy. Zatím umí Beethovena

Dva studenti oboru Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) představili robota-pianistu. Jmenuje se RHPv2 a je postavený ze stavebnic LEGO-Technic a LEGO-Mindstorms. Zatím umí na elektronické klávesy zahrát Beethovenu skladu Pro Elišku. Zanedlouho by ale měl zvládnout složitější skladby, a to dokonce na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Za návrhem a konstrukcí robopianisty stojí Martin Šrámek, softwarovou část řešil Matěj Štětka. Oba studenti v minulosti sestrojili například robota Ludvíka, který představoval největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," vysvětluje Štětka.

Výběr skladby podle autorů robota RHPv2 nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla nadaná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena," dodává Šrámek. Roli podle něj hrálo také to, že skladbu má rád vedoucí studentů.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," říká Martin Hlinovský z katedry řídící techniky FEL ČVUT, který studentům poskytoval supervizi.

Autoři robopianisty se inspirovali robotem, kterého v roce 2018 sestrojil student Martin Němec. Využili ale menší motory s kratší reakční dobou, ale menším točivým momentem. RHPv2 by proto měl zvládat i dynamičtější skladby. Vzhledem k tomu, že každý motor ovládá dva sousedící tóny tak ale robot zatím neumí zahrát dva sousední tóny naráz.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/studenti-fel-cvut-predstavili-robota-ktery-dokaze-hrat-na-elektronicke-klavesy-zatim-umi-beethovena/


26. 3. 2021; Hospodářské noviny

Český vynález vyčistí covid-19

Na ČVUT vyvíjejí čističku vzduchu s nanofiltrem, který viry nejen zachytí, ale následně je vysokou teplotou také zničí

S propuknutím pandemie koronaviru v celém světě vzrostly prodeje čističek vzduchu. Lidé se jejich prostřednictvím snaží snížit riziko šíření nákazy v uzavřených prostorách. Pokud se ale filtry v čističkách pravidelně nemění, jejich účinnost se podstatně snižuje. Zařízení, která viry likvidují výrobou malého množství ozónu, zase mohou zdraví dokonce ohrozit, zejména pokud nejsou pravidelně servisovaná nebo pokud nebyla odborně nainstalovaná. Ozónu se pak do vzduchu může začít uvolňovat více, což je pro lidi škodlivé.

Vědci z ČVUT nyní přicházejí s konceptem čističky vzduchu, která by měla být zdravotně zcela nezávadná. Vyvinuli materiál složený z nanotextilní a uhlíkové vrstvy a elektrod. Jemná nanotextilie zachytí viry a bakterie, zároveň se filtr díky tepelné vodivosti uhlíku rychle zahřeje elektrickým proudem přiváděným elektrodami. Při teplotě až 100 stupňů Celsia se pak do 15 minut všechny zachycené škodliviny včetně viru covid-19 zlikvidují. Takovou sterilizaci lze provést opakovaně, čímž se podle vědců zásadně prodlužuje životnost filtru.

S nápadem přišli Lukáš Vojtěch a Marek Neruda z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří si ho nyní nechávají patentovat. Podle informací obou vědců zatím s podobným konceptem nikdo ve světě nepřišel.

Unikátní filtr výzkumníci už loni otestovali na rouškách a maskách. Nový materiál z nich stačí při sterilizaci vyjmout a napojit na zdroj energie z běžné zásuvky nebo na nízké napětí o 12 voltech, jaké nabízejí například zásuvky v autech.

"Potenciál inovativní čističky je ale vyšší u průmyslových aplikací. To je směr, kterému se v našem výzkumu aktuálně věnujeme," uvádí Lukáš Vojtěch. Vodivé nanofiltry by se podle něj mohly umisťovat do výtahů, osobních aut a vozů hromadné dopravy nebo také do vzduchotechnických systémů nemocnic, kin či nákupních center.

Aby vědci tohoto cíle dosáhli, nový filtrační materiál dále zdokonalují. Jejich současným hlavním úkolem je snížit odpor filtru vůči procházejícímu toku vzduchu na takovou úroveň, která umožní jeho nasazení v klimatizacích.


Foto: Filtr vytvořený na ČVUT je složený z nanovláken, která zachytí viry. Díky vodivé uhlíkové vrstvě zahřáté elektrickým proudem se škodliviny zničí.

Foto: ČVUT


26. 3. 2021; www.czpravy.cz

Studenti FEL ČVUT představili robota, který dokáže hrát na elektronické klávesy. Zatím umí Beethovena

Studenti FEL ČVUT představili robota, který hraje na klávesy. Zatím umí Beethovena


Dva studenti oboru Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) představili robota-pianistu. Jmenuje se RHPv2 a je postavený ze stavebnic LEGO-Technic a LEGO-Mindstorms. Zatím umí na elektronické klávesy zahrát Beethovenu skladu Pro Elišku. Zanedlouho by ale měl zvládnout složitější skladby, a to dokonce na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Za návrhem a konstrukcí robopianisty stojí Martin Šrámek, softwarovou část řešil Matěj Štětka. Oba studenti v minulosti sestrojili například robota Ludvíka, který představoval největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega. „Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu,“ vysvětluje Štětka.

Výběr skladby podle autorů robota RHPv2 nebyl náhodný. „Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla nadaná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena,“ dodává Šrámek. Roli podle něj hrálo také to, že skladbu má rád vedoucí studentů.

„Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji,“ říká Martin Hlinovský z katedry řídící techniky FEL ČVUT, který studentům poskytoval supervizi.

Autoři robopianisty se inspirovali robotem, kterého v roce 2018 sestrojil student Martin Němec. Využili ale menší motory s kratší reakční dobou, ale menším točivým momentem. RHPv2 by proto měl zvládat i dynamičtější skladby. Vzhledem k tomu, že každý motor ovládá dva sousedící tóny tak ale robot zatím neumí zahrát dva sousední tóny naráz.


26. 3. 2021; CVUT.cz

Beethoven by se divil: Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.

Interpretaci Beethovena v podání RHPv2 si můžete poslechnout


26. 3. 2021; iHned.cz

Na ČVUT vyvíjejí čističku vzduchu s nanofiltrem, který viry zachytí a následně je vysokou teplotou také zničí

S propuknutím pandemie koronaviru v celém světě vzrostly prodeje čističek vzduchu. Lidé se jejich prostřednictvím snaží snížit riziko šíření nákazy v uzavřených prostorách. Pokud se ale filtry v čističkách pravidelně nemění, jejich účinnost se podstatně snižuje. Zařízení, která viry likvidují výrobou malého množství ozónu, zase mohou zdraví dokonce ohrozit, zejména pokud nejsou pravidelně servisovaná nebo pokud nebyla odborně nainstalovaná. Ozónu se pak do vzduchu může začít uvolňovat více, což je pro lidi škodlivé.

Vědci z ČVUT nyní přicházejí s konceptem čističky vzduchu, která by měla být zdravotně zcela nezávadná. Vyvinuli materiál složený z nanotextilní a uhlíkové vrstvy a elektrod. Jemná nanotextilie zachytí viry a bakterie, zároveň se filtr díky tepelné vodivosti uhlíku rychle zahřeje elektrickým proudem přiváděným elektrodami. Při teplotě až 100 stupňů Celsia se pak do 15 minut všechny zachycené škodliviny včetně viru covid-19 zlikvidují. Takovou sterilizaci lze provést opakovaně, čímž se podle vědců zásadně prodlužuje životnost filtru.


S nápadem přišli Lukáš Vojtěch a Marek Neruda z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří si ho nyní nechávají patentovat. Podle informací obou vědců zatím s podobným konceptem nikdo ve světě nepřišel.


Unikátní filtr výzkumníci už loni otestovali na rouškách a maskách. Nový materiál z nich stačí při sterilizaci vyjmout a napojit na zdroj energie z běžné zásuvky nebo na nízké napětí o 12 voltech, jaké nabízejí například zásuvky v autech.


"Potenciál inovativní čističky je ale vyšší u průmyslových aplikací. To je směr, kterému se v našem výzkumu aktuálně věnujeme," uvádí Lukáš Vojtěch. Vodivé nanofiltry by se podle něj mohly umisťovat do výtahů, osobních aut a vozů hromadné dopravy nebo také do vzduchotechnických systémů nemocnic, kin či nákupních center.


Aby vědci tohoto cíle dosáhli, nový filtrační materiál dále zdokonalují. Jejich současným hlavním úkolem je snížit odpor filtru vůči procházejícímu toku vzduchu na takovou úroveň, která umožní jeho nasazení v klimatizacích.


URL| http://VIKEND.IHNED.CZ/c1-66901260-na-cvut-vyvijeji-cisticku-vzduchu-s-nanofiltrem-ktery-viry-zachyti-a-nasledne-je-vysokou-teplotou-take-znici


26. 3. 2021; feedit.cz

Beethoven by se divil: Robot z lega hraje "Pro Elišku"

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2.

Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. "Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu," uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. "Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského," vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. "Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně," říká Martin Šrámek.

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.

"Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji," dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.

Interpretaci Beethovena v podání RHPv2 si můžete poslechnout zde

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/03/26/beethoven-by-se-divil-robot-z-lega-hraje-pro-elisku/




25. 3. 2021; svoboda.info

Lukáš Janota dovezl do Čáslavi Cenu Wernera von Siemense

Čáslav - Prestižní Cena Wernera von Siemense, která oceňuje nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, doputovala do Čáslavi!

Získal ji totiž čáslavský rodák inženýr Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za diplomovou práci s názvem "Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů".

Oceněná práce, pod vedením Ing. Tomáše Králíka, Ph.D., se zabývá využitím vyřazených bateriových článků z elektromobilů po skončení jejich prvotní doby životnosti. V rámci primárního životního cyklu slouží tyto bateriové systémy pro pohon elektrických či hybridních vozidel. "V rámci druhotného života lze tyto baterie, které stále disponují dostatečnou skladovací kapacitou a vykazují pouze nepatrný nárůst vnitřního odporu, využít ve velkokapacitních bateriových úložištích," popisuje podstatu svého nápadu Lukáš Janota.

V době ukončení prvotní životnosti a vyřazení disponují baterie zbytkovou kapacitou ještě zhruba 80 % původní hodnoty. Tato kapacita neumožňuje další používání baterií v elektromobilech, ale je zcela dostatečná pro fungování ve stacionárních bateriových úložištích.

Komise složená z rektorů a prorektorů předních českých univerzit a ředitelů ústavů Akademie věd ocenila inovativní přístup k sekundárnímu využití bateriových článků. Podle autora práce totiž dojde k obrovskému snížení výše investic potřebných na výstavbu právě velkokapacitních bateriových úložišť. Tato stacionární úložiště z použitých bateriových článků budou využívána pro aktivní řízení činného výkonu a frekvence v přenosové soustavě, čímž dojde ke zvyšování bezpečnosti a celkové stability chodu přenosové soustavy. Jednoduše řečeno, budou vyrovnávat výkyvy v rozvodové síti.

A jaká byla motivace výzkumu v této oblasti? Na to Lukáš Janota odpovídá

"Pro toto téma jsem se rozhodl zejména z důvodu toho, že cílí na řešení více oblastí, které je zapotřebí v současné době řešit, a to jak ekologický přístup k využívání přírodních zdrojů, naplnění myšlenek cirkulačního hospodářství, tak podpora a urychlení obměny evropského energetického mixu a postupné dosažení uhlíkové neutrality a tím i snížení negativních dopadů současné energetiky a společnosti na životní prostředí."

Oceněný student rozhodně "na vavřínech neusne," další plány komentuje:

"Tématu využívání a participace velkokapacitních bateriových úložišť se hodlám v budoucnu nadále věnovat, a to jak ve své akademické, tak profesní kariéře, jelikož v této oblasti spatřuji aktuálně veliký potenciál. Její nutnost a potřeba pro plánovaný rozvoj a obměnu evropské energetiky směrem k decentrální a lokálně provozované energetice je naprosto klíčová."

Téma průlomové práce je sofistikované, možná až neosobní, o to více nás zajímalo něco ze soukromí talentovaného Čáslavana: "Jsem aktivní a zvídavý člověk, mám širokou paletu zálib a koníčků. Rád se učím, zkoumám a poznávám nové věci, lidi nebo aktivity. Dlouhodobě se věnuji rekreačně mnoha sportům, zejména pak kondičnímu posilování či kontaktním sportům. Mezi mé další signifikantní oblasti zájmu a velké záliby patří jízda na motorce a sportovní auta. Mou velkou vášní jsou hory, turistika a příroda, a to jak v zimním, tak letním období. Dále mám rád dobré jídlo, pití a čas strávený se svými přáteli."

Lukáš Janota plánuje ocenění využít jako budoucí pohon a motivaci pro zdokonalování sebe samého v oblasti znalostí týkající se chytré energetiky. A co si koupí za finanční obnos spojený s cenou? "Pořídím si něco, z čeho budu mít radost a co využiji v rámci svého aktivního odpočinku, koníčků a zálib. S velkou pravděpodobností to bude kombinéza na motorku šitá na míru!" Tu kombinézu si inženýr Lukáš Janota z Čáslavi zaslouží měrou vrchovatou!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=ezAHGkO1dqE&t=6s https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/221411000100311/obsah/826014-vyuziti-vyslouzilych-baterii-elektromobilu https://www.ceskatelevize.cz/porady/11633975240-veda-24/221411058340010/video/826443


25. 3. 2021; svoboda.info

Lukáš Janota dovezl do Čáslavi Cenu Wernera von Siemense

Čáslav - Prestižní Cena Wernera von Siemense, která oceňuje nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, doputovala do Čáslavi!

Získal ji totiž čáslavský rodák inženýr Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za diplomovou práci s názvem "Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů".

Oceněná práce, pod vedením Ing. Tomáše Králíka, Ph.D., se zabývá využitím vyřazených bateriových článků z elektromobilů po skončení jejich prvotní doby životnosti. V rámci primárního životního cyklu slouží tyto bateriové systémy pro pohon elektrických či hybridních vozidel. "V rámci druhotného života lze tyto baterie, které stále disponují dostatečnou skladovací kapacitou a vykazují pouze nepatrný nárůst vnitřního odporu, využít ve velkokapacitních bateriových úložištích," popisuje podstatu svého nápadu Lukáš Janota.

V době ukončení prvotní životnosti a vyřazení disponují baterie zbytkovou kapacitou ještě zhruba 80 % původní hodnoty. Tato kapacita neumožňuje další používání baterií v elektromobilech, ale je zcela dostatečná pro fungování ve stacionárních bateriových úložištích.

Komise složená z rektorů a prorektorů předních českých univerzit a ředitelů ústavů Akademie věd ocenila inovativní přístup k sekundárnímu využití bateriových článků. Podle autora práce totiž dojde k obrovskému snížení výše investic potřebných na výstavbu právě velkokapacitních bateriových úložišť. Tato stacionární úložiště z použitých bateriových článků budou využívána pro aktivní řízení činného výkonu a frekvence v přenosové soustavě, čímž dojde ke zvyšování bezpečnosti a celkové stability chodu přenosové soustavy. Jednoduše řečeno, budou vyrovnávat výkyvy v rozvodové síti.

A jaká byla motivace výzkumu v této oblasti? Na to Lukáš Janota odpovídá

"Pro toto téma jsem se rozhodl zejména z důvodu toho, že cílí na řešení více oblastí, které je zapotřebí v současné době řešit, a to jak ekologický přístup k využívání přírodních zdrojů, naplnění myšlenek cirkulačního hospodářství, tak podpora a urychlení obměny evropského energetického mixu a postupné dosažení uhlíkové neutrality a tím i snížení negativních dopadů současné energetiky a společnosti na životní prostředí."

Oceněný student rozhodně "na vavřínech neusne," další plány komentuje:

"Tématu využívání a participace velkokapacitních bateriových úložišť se hodlám v budoucnu nadále věnovat, a to jak ve své akademické, tak profesní kariéře, jelikož v této oblasti spatřuji aktuálně veliký potenciál. Její nutnost a potřeba pro plánovaný rozvoj a obměnu evropské energetiky směrem k decentrální a lokálně provozované energetice je naprosto klíčová."

Téma průlomové práce je sofistikované, možná až neosobní, o to více nás zajímalo něco ze soukromí talentovaného Čáslavana: "Jsem aktivní a zvídavý člověk, mám širokou paletu zálib a koníčků. Rád se učím, zkoumám a poznávám nové věci, lidi nebo aktivity. Dlouhodobě se věnuji rekreačně mnoha sportům, zejména pak kondičnímu posilování či kontaktním sportům. Mezi mé další signifikantní oblasti zájmu a velké záliby patří jízda na motorce a sportovní auta. Mou velkou vášní jsou hory, turistika a příroda, a to jak v zimním, tak letním období. Dále mám rád dobré jídlo, pití a čas strávený se svými přáteli."

Lukáš Janota plánuje ocenění využít jako budoucí pohon a motivaci pro zdokonalování sebe samého v oblasti znalostí týkající se chytré energetiky. A co si koupí za finanční obnos spojený s cenou? "Pořídím si něco, z čeho budu mít radost a co využiji v rámci svého aktivního odpočinku, koníčků a zálib. S velkou pravděpodobností to bude kombinéza na motorku šitá na míru!" Tu kombinézu si inženýr Lukáš Janota z Čáslavi zaslouží měrou vrchovatou!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=ezAHGkO1dqE&t=6s https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/221411000100311/obsah/826014-vyuziti-vyslouzilych-baterii-elektromobilu https://www.ceskatelevize.cz/porady/11633975240-veda-24/221411058340010/video/826443


24. 3. 2021; CT24.cz

Automobilky mají nedostatek čipů. Jedním z důvodů jsou omezení ve výrobě kvůli koronaviru

Automobilky a prodejci elektroniky mají problém s nedostatkem čipů. Ty jsou přitom pro jejich výrobu klíčové. Kvůli delší dodací lhůtě je tak i v Česku hůře dostupná některá elektronika a například kolínská Toyota musela na dva týdny zastavit výrobu.

Čipy jsou téměř v každé moderní elektronice v počítačích, mobilech, televizích i automobilech. Pro jejich správné fungování jsou klíčové.


"Čip je konstruován tak, že umí velice rychle spočítat neuvěřitelně velké množství matematických operací. A továren, které jsou schopny ty nejlepší čipy vyrábět, je omezený počet. Jsou neuvěřitelně drahé, jedna fabrika stojí 20 až 30 miliard dolarů," uvedl Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické na ČVUT.


Větší poptávka i nucené odstávky


Největší dodavatelé jsou z Asie – hlavně z Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Teď ale dodávat nestíhají. "Jsou to zejména ty nejlepší čipy pro mobilní telefony, výkonné počítače, automobilovou techniku. Těch je velký nedostatek," upřesnil Jakovenko.


Aktuálně za to může i větší poptávka po elektronice kvůli práci z domova nebo nucená odstávka továren. "Jsou omezení ve výrobě z pohledu covidu. Lidé musí být doma a nemůžou plně pracovat," vysvětlil technologický reportér webu Lupa.cz Jan Sedlák.


Potíže s dodávkami hlásí prakticky všichni velcí prodejci elektroniky, už několik měsíců jsou nedostupné třeba nejnovější herní konzole a také se tenčí zásoby některých notebooků. Kvůli nedostatku čipů musela v pondělí na dva týdny přerušit výrobu i kolínská automobilka Toyota.


URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3287789-automobilky-maji-nedostatek-cipu-jednim-z-duvodu-jsou-omezeni-ve-vyrobe-kvuli


24. 3. 2021; solarninovinky.cz

Je digitalizace elektroenergetiky rizikem nebo přínosem? Již tento "fyzikální" čtvrtek online na ČVUT

Již tento čtvrtek proběhne od 16:15 hodin online přednáška na téma "Digitalizace elektroenergetiky – riziko nebo příležitost". Otázkami, jak se elektroenergetika mění, jaké jsou hlavní drivery i jak ovlivní českou energetiku změna skladby zdrojů se bude zabývat Radim Černý, místopředseda představenstva a ředitel úseku Provoz a řízení distribuční soustavy ČEZ Distribuce.

Téma navazuje na mohutné změny v energetice, které se budou týkat i společnosti ČEZ Distribuce. Ta v následujících letech navyšuje investice do svého distribučního zařízení. V letech 2020 – 2025 investuje do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 miliard korun. Více jak čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří právě do digitálních technologií.

K přednášce je možné se připojit online na níže uvedených odkazech https://www.facebook.com/events/431347291491731/ https://youtu.be/osF2ektpWe0

Následně bude prezentace k dispozici na https://kdejinde.jobs.cz/clanky/prednasky-o-energetice/

Radim Černý je absolventem Západočeské univerzity v Plzni, fakulty elektrotechnické. Svou profesní kariéru zahájil v roce 1995, kdy nastoupil do Skupiny ČEZ. V té době zastával pozici technika rozvoje sítí vysokého napětí v tehdejší společnosti Severočeská energetika, a. s. Od roku 2005 působí ve společnosti ČEZ Distribuce, a. s., kde získal mnoholeté zkušenosti na vedoucích pozicích v oblasti strategie a řízení sítí i řízení distribučních aktiv. Na starosti měl mimo jiné projekt Asset management a sjednocení dispečerského řídicího systému. Momentálně zastává roli ředitele úseku Provoz a řízení distribuční soustavy. Od roku 2012 byl členem představenstva ČEZ Distribuce, a. s. a v únoru 2019 se stal místopředsedou.

Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Odkaz na živý přenos najdete na Facebooku. Více informací a další přednášky na


23. 3. 2021; ceskatelevize.cz

Továrny na automobily mají nedostatek čipů

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor ČT

Automobilky a prodejci elektroniky mají problém s nedostatkem čipů. Ty jsou přitom pro jejich výrobu klíčové. Kvůli delší dodací lhůtě je tak i v Česku hůře dostupná některá elektronika a třeba kolínská Toyota musela na 2 týdny zastavit výrobu.


Jiří JAKOVENKO, proděkan, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Tento čip, kterej je tady na tý desce, když se to rozřeže, tak se to vlastně d tady do toho pouzdra.


Jakub MUSIL, redaktor ČT

Jsou téměř v každé moderní elektronice, v počítačích, mobilech i televizích. To, co ukrývají, je běžným okem neviditelné. Kolem téhle desetikoruny jsou na malé destičce stovky malých čipů. Jen do automobilu jsou jich potřeba desítky a pro správné fungování jsou klíčové.


Jiří JAKOVENKO, proděkan, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Ten čip je konstruován tak, že umí velice rychle spočítat neuvěřitelný množství různých matematických operací, a fabriky, které jsou schopny tady ty nejlepší čipy dělat, tak těch je omezenej počet. Ony jsou neuvěřitelně drahé, jedna fabrika stojí zhruba 20 až 30 miliard dolarů.


Jakub MUSIL, redaktor ČT

Největší dodavatelé jsou z Asie, hlavně z Tchaj-wanu a Jižní Koreje, jenže teď dodávat nestíhají.


Jiří JAKOVENKO, proděkan, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Jsou to zejména takový ty nejlepší čipy pro mobilní telefony, výkonný počítače, automobilovou techniku, tak těch je velký nedostatek.


Jakub MUSIL, redaktor ČT

Aktuálně za to může i větší poptávka po elektronice kvůli práci z domova nebo nucená odstávka továren. Třeba tuhle japonskou zasáhl minulý týden požár.


Jan SEDLÁK, technologický redaktor, Lupa.cz

Zároveň jsou omezení ve výrobě z pohledu covidu, kdy lidé musí být doma, nemohou pracovat naplno.


Jakub MUSIL, redaktor ČT

Potíže s dodávkami hlásí prakticky všichni velcí prodejci elektroniky. Už několik měsíců jsou nedostupné třeba nejnovější herní konzole. A tenčí zásoby také některých notebooků.


Eva KOČICOVÁ, mluvčí, Datart

Dodávky zboží přicházejí s velkým zpožděním, a dochází tak k výpadkům některých konkrétních modelů tohoto zboží.


Pavla HOBÍKOVÁ, mluvčí, Mall.cz

Největší problémy v dostupnosti jsou momentálně u notebooků od 7 000 do 15 000 Kč.


Daniela CHOVANCOVÁ, mluvčí, Alza.cz

Toho zboží chodí méně, chodí nepravidelně a zároveň je po něm i velká poptávka.


Jakub MUSIL, redaktor ČT

Kvůli nedostatku čipů musela včera na 2 týdny přerušit výrobu také kolínská automobilka Toyota. Tyhle malé čipy tak ukazují, že umí dostat celé odvětví i do velkých problémů. Šárka Krososková a Jakub Musil, Česká televize.


23. 3. 2021; Sirdo.eu

Vývoj nových technologií nás posouvá kupředu

Rozhovor s generálním ředitelem AŽD Praha s. r. o. Ing. Zdeňkem Chrdlem

Do podniku Automatizace železniční dopravy, kde prošel řadou pracovních pozic, nastoupil v roce 1983 – po absolvování ČVUT, Fakulty elektrotechnické, obor sdělovací elektrotechnika. Při zaměstnání také pracoval na částečný úvazek jako středoškolský učitel. Po privatizaci firmy AŽD Praha vykonával Ing. Zdeněk Chrdle (61 let) od roku 1992 do roku 1994 funkci technicko-výrobního náměstka ředitele Výrobního závodu Praha a v roce 1994 byl jmenován ředitelem tohoto závodu. V roce 1998 byl Ing. Zdeněk Chrdle zvolen jednatelem společnosti a od poloviny roku 2003 vykonává funkci generálního ředitele a jednatele společnosti AŽD Praha. V roce 2007 byl Ing. Zdeněk Chrdle jmenován místopředsedou představenstva Sdružení podniků českého železničního průmyslu ACRI.

Není to typ "skleníkového filozofa", ale ostřílený praktik. Získané letité bohaté zkušenosti dokáže náležitě zúročit ve své práci. A je to srdcař.

Vaše společnost se zabývá vývojem, projektováním, výrobou a montáží zabezpečovací a signalizační techniky pro železniční a silniční dopravu. Jak náročný je proces, než některý výrobek nebo technologie pro železniční dopravu může být instalován na dopravní cestu?

Schvalování zařízení na dopravní cestu má přesně definované postupy, které není možné obejít. Jsou to vlastně zabezpečovací systémy, které jsou definovány nejenom českými, ale i evropskými podmínkami. Takže musíme splnit veškeré parametry od schvalovacích procedur přes určité ověřovací, zkušební provozy atd. do té doby, než je možné získat povolení, abychom mohli určitý výrobek nabízet na železniční dopravní cestu. Netýká se to jenom vlastních výrobků, ale i některých aplikačních vztahů, to znamená jakýchsi interfejsů na jiné systémy, které jsou na železnici. Jinými slovy, je to velmi komplikovaný a sofistikovaný proces, který má zajistit úplnou bezpečnost železnice.

O jaký časový horizont se jedná?

To je různé. Jedná-li se pouze o prvky, třeba nové návěstidlo, je to kratší doba celého vývoje. Co se týká ověřovacích provozů, minimálně rok je třeba ověřovat. Tato doba se dá i zkrátit, pokud jde pouze o výměnu závorového břevna – dřevěné se nahradí plastovým. V tomto případě to je prvek, který je součástí nějakého širšího přejezdového zabezpečovacího zařízení. Je to tedy variantní, ale minimálně se jedná o roční dobu, kdy se zkouší a testuje nové zařízení na dopravní cestě v přesně definovaných parametrech.

Společnost AŽD Praha zakoupila dvě železniční tratě, které byly určené ke zrušení. Jaký byl záměr pro tuto investici?

My jsme tušili v té době, že koupí těchto dvou tratí se nám vytvoří do budoucna určitá platforma pro testování nových výrobků a systémů, což byl základní záměr. Totiž na provozované dopravní cestě státní železnice zkoušet nové věci je velmi komplikované z hlediska provozu i dalších podmínek. Ukázalo se, že to byl velmi prozíravý krok. V současné době třeba instalace ETCS systému nejen na infrastrukturu, ale i na vozidla, znamená, že ta vozidla se musí někde zkoušet. A ta se mohou zkoušet na státní železnici nebo na našich tratích, kde je ETCS instalováno, což je pro nás nespornou výhodou. Nemusíme za ověřovací provozy potom platit velmi náročné časy na okruhu ve Velimi nebo jinde na železniční dopravní cestě Správy železnic.

Na té první trati z Lovosic do Mostu se obnovil i pravidelný provoz, což vyplynulo ze situace. Trať jsme zparametrizovali a doprava se tak zkvalitnila, že trať získala své nové místo v dopravním systému Ústeckého kraje. Nyní řešíme druhou trať z Kopidlna do Dolního Bousova, kde bychom chtěli testovat vlaky bez strojvedoucího. Již o letošních letních prázdninách bychom uskutečnili první testovací jízdy. Na této druhé trati uvažujeme se zavedením turistického provozu, řekněme, že to je služba lidu v tom smyslu, že v současné době pandemie je velký hlad podpořit tuzemský turistický ruch. Cestování do zahraničí je a bude omezené. Razantní omezení díky pandemii měla na místní podnikatele existenční dopady. Po rozvolnění bude třeba podpořit český turismus i místní podnikatele. Proto přemýšlíme, že zavedeme turistické vlaky, abychom přivedli turisty i do míst, která nejsou třeba tak známá, ale jsou zajímavá.

V České republice budujete infrastrukturní část ETCS L2. Jak je náročný tento proces, když nejsou všude digitální stavědla?

Na hlavních tratích digitální stavědla jsou. Problém ETCS není v infrastrukturní části, vybudujeme ho tam, kde bude potřeba. Problém bude na straně dopravců, aby měli odpovídajícím způsobem vybavená vozidla. V tom vidím kámen úrazu. Vybavení vozidel je jednak technicky i finančně velmi náročné a pak jsme také zjistili, že na trhu je řada vozidel, kde to udělat nelze za normálních podmínek. Neustále volám po tom, abychom se všichni zainteresovaní sešli a tyto věci řešili.

Správa železnic připravuje projekt výstavby našeho nejdelšího železničního tunelu z Prahy Smíchova do Berouna. Na co by měl být v projektu kladen velký důraz?

O tomto tunelu se mluvilo již před několika lety. Projekt se nakonec zastavil a tunel se nedělal. Upozorňoval jsem na to, že se jedná o jeden z nejzásadnějších tunelů u nás, protože stará trať vedoucí podél Berounky přes Dobřichovice, Řevnice, Zadní Třebáň je jedna z nejvytíženějších, kde je převážně regionální, ale i dálková a nákladní doprava. Říkal jsem, že když se do této trati sáhne, bude to mít následky pro dopravní obslužnost celého regionu Berounsko. Stalo se přesně to, co jsem předpokládal. O tunelu se opět začalo diskutovat až teď, trať přes Rudnou se také nezelektrifikovala. Bylo by dobré tunel urychleně vybudovat, který by pak využívala hlavně dálková a nákladní doprava. Dopravu po povrchu by zajišťovaly regionální spoje.

Co má vaše společnost nového pro zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech?

Kromě závor a upozorňovacích prvků s přejezdem těžko uděláte něco dalšího pro výrazně vyšší bezpečnost. Přejezd má svoji funkčnost: buď tam máte blikače bez závor anebo kompletní přejezdové zabezpečení se závorami. Myslím si, že všechny přejezdy by měly mít závory. Je to o tom, aby řidič měl před sebou nějakou mechanickou zábranu, které by si všiml. Nejvíce nehod je právě na těch přejezdech, kde jsou pouze výstražná světla. Vyrobili jsme moderní závorová břevna s led svítilnami, mapujeme i prostor přejezdu mezi závorami, kdy systém dává signál do vlaku – opatření se realizuje celá řada. Ale je třeba také větší osvěta v autoškolách, na dětských hřištích pro nové účastníky silničního provozu, větší kontroly policie u přejezdů. Řidiči jsou schopni na přejezdech někdy provádět opravu bizarní věci. Faktem je, že drtivá většina nehod na přejezdech je právě z viny nás řidičů. K přejezdům je třeba se chovat s náležitou pokorou, protože rozjetý vlak nikdo rychle nezastaví.

Na vaší Švestkové dráze provozujete i osobní vlakovou dopravu. Kolik vlaků na této trati jezdí denně a kolik máte vlakových souprav? Je o dopravu na této trati zájem cestujících?

Dříve, než přišla restriktivní opatření, zájem o trať vedoucí třemi okresy – Litoměřice, Louny a Most – opravdu byl. Lidé si ke Švestkové dráze našli cestu. V současné době je to z pochopitelných důvodů slabé. Situace kopíruje celostátní trend. Máme 4 jednotky – RegioSprinter a 3 motorové vozy 810 s přívěsnými vozy, zajišťujeme v průměru 18 párů vlaků denně. Věříme, že po rozvolnění zájem o tuto trať bude a lidé se do vlaků vrátí. Bohužel, všichni dopravci v současné době strádají, a to včetně nás.

(jak)

ZANECHTE ODPOVĚĎ


Ing. Zdeněk Chrdle


22. 3. 2021; Vysokeskoly.cz

Propojíme vás se světem informatiky na Fakultě informačních technologií ČVUT

FIT nabízí studentům vzdělání, které je vybaví znalostmi napříč celým IT spektrem, a to v souladu s nejmodernějšími trendy ve světě informačních technologií. Studenti bakalářského programu si mohou vybrat z 10 nových bakalářských specializací v českém i anglickém jazyce, které mají jasně definovaný profil a jsou zaměřené na aktuální témata. Vzdělání například v oblasti umělé inteligence, manažerské informatiky nebo počítačové bezpečnosti je pokračováním úsilí fakulty o trvalou modernizaci, která studentům umožní vzdělání na špičkové úrovni.

Fakulta nedávno akreditovala také magisterský program Informatika s 9 specializacemi. Tímto krokem dokončila modernizaci a transformaci tohoto studijního programu. Cílem této restrukturalizace bylo seznámit studenty na pokročilé inženýrské úrovni s hlavními oblastmi moderní informatiky. Absolventi získají ve společném základu předmětů odborné znalosti z vybraných partií matematiky, teorie složitosti či algoritmizace.

"Informační technologie jsou odvětvím, které zažívá pokrok téměř denně. Naše fakulta proto drží krok s tímto trendem a nabízí studentům porozumění takovým oblastem, jako je internet věcí, virtualizace, velká data, počítačová bezpečnost či umělá inteligence," říká Ing. Zdeněk Muzikář, CSc., proděkan pro studijní a pedagogickou činnost na FIT ČVUT.

Modernizované studijní specializace mají jasně definovaný profil a jsou zaměřené na aktuální témata, se kterými má fakulta zkušenost, vybudovanou výzkumnou základnu, technologickou infrastrukturu a laboratoře. Veškeré informace a podmínky pro přijetí lze nalézt na stránce


FIT je cestou i cílem

Fakulta nformačních technologií se zrodila 1. července 2009 na ČVUT v Praze, kde se technika učí již přes 300 let. Zastává na univerzitě post 4. největší fakulty co do počtu studentů. Jaká fakulta je? Moderní ve výuce i výzkumu. Naplno využívá svých ambicí a drží krok se světovými trendy. Je otevřená jak směrem ke studentům a vyučujícím, tak i ve vztahu k firmám a společnostem. A v neposlední řadě je zárukou kvalitního absolventa.

Dlouhodobým cílem fakulty je poskytovat studentům kvalitní vzdělání, propojovat teorii s praxí v průmyslu během studia a budovat excelentní vědecká pracoviště. Vizí fakulty je být magnetem pro lidi, kteří sdílí nadšení pro informatiku.

FIT nabízí přes 400 předmětů v rámci 10 bakalářských a 9 magisterských specializací, které vybaví absolventa potřebnou kvalitní znalostí principů, na nichž je informatika postavena.

Pro kvalitní výzkum FIT využívá 18 moderních laboratoří se špičkovým vybavením a zaštiťuje 8 výzkumných skupin.

FIT intenzivně spolupracuje s IT průmyslem, pro který vybudovala partnerský a sponzorský program.

Za 12 let své existence FIT vychovala téměř 3 000 perspektivních absolventů.


Studium na FIT…

pokrývá všechny oblasti informatiky od informačních systémů a webových technologií až po hardware.

zahrnuje praktickou výuku ve špičkových laboratořích.

umožňuje studentům efektivní spolupráci s firmami prostřednictvím portálu Spolupráce s průmyslem.

nabízí studijní pobyty na školách po celém světě.

motivuje k účasti v soutěžích, kde si studenti mohou ověřit nabyté znalosti a dovednosti.


Pro studenty i pro veřejnost FIT…

pořádá přednášky, vědecké konference nebo workshopy s významnými domácími i zahraničními IT odborníky.

podporuje aktivity studentského klubu FIT++ a Studentskou unii ČVUT.

zajišťuje interaktivní program pro populárně naučné akce (Noc vědců, Festival vědy, Muzejní noc a další).


Pro zájemce o studium FIT…

pořádá informacemi a praktickými ukázkami nabité dny otevřených dveří.

připravuje kurzy programování, semináře a festivaly.

nabízí zdarma a on-line přípravný kurz na přijímací zkoušku.

Zaměstnanci a studenti FIT ČVUT propojují své znalosti s technologickým vybavením fakulty, aby pomohli v boji s koronavirem. Díky tomu, že je fakulta zaměřena na informační a komunikační technologie, dokázala se s touto neočekávanou situací velmi dobře a rychle vypořádat. Fakulta se zapojila již do několika velkých projektů a zároveň i studenti přicházejí s vlastními nápady, jak v této situaci pomáhat.

FIT vypracovala pro mobilní aplikaci eRouška nezávislý posudek. Student Tomáš Dostál vytvořil webovou stránku potrebujurousku.cz, která má za cíl shromažďovat aktuální nařízení vydaná pro zamezení šíření COVID-19. Studenti a zaměstnanci FIT za podpory hl.m. Prahy a prg.ai pořádali 1.–3. května 2020 inovační online hackathon UniHack. Talentovaní studenti zde spojili své síly s odborníky, aby pomohli české ekonomice vyrovnat se s následky koronaviru. Fakulta se zapojila do projektu Folding@home, který je využíván vývojovými týmy po celém světě pro výpočty a simulace při výzkumu léčebných látek nejen proti koronaviru. Studenti FIT a FEL ČVUT vyvinuli logistickou platformu GoDeliver, která zprostředkovávala rozvoz jídla či zásilek starším občanům a lidem v karanténě.

Své IT znalosti v boji s koronavirem uplatnili také tři studenti FIT spuštěním služby www.koronavirus24.cz. Zde vytvořili nový komunikační kanál, kde se veřejnost mohla ptát na otázky ohledně koronaviru a odpověď dostala okamžitě, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Ve spolupráci se studenty FIT vznikl projekt webové aplikace Wowee. Ta otevírá prostor pro lidskou solidaritu a umožňuje finančně pomáhat těm, kteří se v době koronavirové nákazy ocitli v nelehké situaci. Tým studentů medicíny a IT vyvinul aplikací Chytrá triáž. Projekt pomáhal s tříděním pacientů v nemocnicích, které je časově náročné a zvyšuje riziko přenosu nákazy COVID-19. Zaměstnanci a studenti FIT se zapojili do vývojové části projektu Sousedská pomoc. Projekt měl za cíl usnadnit dobrovolníkům práci při doručování potravin a léků lidem nejvíc ohroženým koronavirovou infekcí.

Navštivte stránky fakulty a zjistěte, že na FIT to informatikou žije!


20. 3. 2021; Kutnohorský deník

Lukáš Janota z Čáslavi získal Cenu Wernera von Siemense

KRÁTCE Z REGIONU


Čáslav – Prestižní Cena Wernera von Siemense, která oceňuje nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, doputovala do Čáslavi. Získal ji totiž čáslavský rodák Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za diplomovou práci s názvem "Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů". Oceněná práce, pod vedením Tomáše Králíka, se zabývá využitím vyřazených bateriových článků z elektromobilů po skončení jejich prvotní doby životnosti. Celý článek si můžete přečíst na


www.kutnohorsky.denik.cz.


Foto: Deník/Vladimír Havlíček


20. 3. 2021; pozitivni-zpravy.cz

Úspěch českých vědců. Nová čistička vzduchu poskytne kolektivní ochranu před covidem-19

Účinný prostředek kolektivní ochrany proti covidu-19 vyvinuli vědci z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Nová čistička vzduchu spolehlivě eliminuje viry v uzavřených interiérech, a to včetně viru SARS-CoV-2.

Materiál čističky tvoří uhlíková textilie, nanotextilie a elektrodový systém. Foto: se souhlasem Lukáše Vojtěcha

" Základ čističky tvoří filtrační nanotextilie umístěná na vhodném filtračním substrátu, doplněném o elektricky vyhřívanou strukturu. Připojením elektrického napětí začne materiálem procházet elektrický proud a materiál se díky vhodně navržené hodnotě elektrické vodivosti ohřeje na potřebnou teplotu sterilizace, " vysvětlil vedoucí výzkumu Lukáš Vojtěch. Filtr po zahřátí na 100 stupňů Celsia zneškodní do patnácti minut všechny viry přítomné ve vzduchu.


19. 3. 2021; Euro.cz

Experti z pražského spolku naučí Čechy rozumět umělé inteligenci. Zapojí se Sara Polak i Google


Do České republiky míří mezinárodní kurz Elements of AI Účastníci získají ucelený vhled do umělé inteligence, slibují organizátoři Na české verzi spolupracovala iniciativa prg.ai, ČVUT, Univerzita Karlova i vláda K účastí není potřeba znalost programování ani pokročilejší matematiky Přiblížit české veřejnosti základy umělé inteligence, zvýšit vzdělanost populace a přispět k rozvoji české ekonomiky. Takové cíle si klade česká adaptace mezinárodního online kurzu Elements of AI. Od 25. března ji na YouTube spustí lidé okolo neziskového spolku prg.ai.

"Největším přínosem kurzu je, že se v něm lidé dozví, co to umělá inteligence doopravdy je,” vysvětluje pro Euro.cz její popularizátorka Sara Polak. "Lidé mají dnes představu, že umělá inteligence jsou nějací terminátoři, ale to není pravda: AI filtruje spam v mailu, vyhledává trasu v Mapách Google nebo zlepšuje kvalitu fotek ze smartphonů."


Rozšířená realita z Brna. Výzkumníci z VUT spolupracují s Adobe na patentu, který dá fotkám z telefonu netušené možnosti


"Díky Elements of AI dostanete ucelený vhled do umělé inteligence, od etických a filozofických otázek spojených s touto technologií po logiku základních algoritmů a tvoření neuronových sítí," přibližuje Polak obsah kurzu. Podle ní je určen opravdu všem, zájemci nepotřebují znalost programování ani matematiku druhého stupně základní školy.


Michal Pěchouček, spoluzakladatel prg.ai, vedoucí Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické na ČVUT a technický ředitel společnosti Avast, dodává, že kurz seznámí účastníky s klady i riziky umělé inteligence a podpoří kritické myšlení ohledně přijímání nových technologií.


Specialitou české verze kurzu jsou videa, jimiž bude provázet popularizátorka Sara Polak. Umělá inteligence podle ní "nejsou žádní terminátoři" Do obsahu kurzu dávají nahlédnout texty, kterými chtějí organizátoři oslovit uživatele sociálních sítí. Umělá inteligence může mít podle nich na vývoj společnosti stejný dopad jako kdysi elektřina. Velký potenciál vidí tým stojící za českou verzí kurzu například v medicíně, kde by mohla urychlit vývoj léků, zdokonalit diagnostiku nebo rozšířit možnosti operací na dálku. Kurz slibuje mimo jiné odpověď na otázku, zda umělá inteligence víc pracovních míst vezme, nebo vytvoří.


Kurz Elements of AI vznikl před třemi lety ve spolupráci Helsinské univerzity a finské společnosti Reaktor. Během finského předsednictví v druhé polovině roku 2019 se Finové rozhodli kurz přeložit do všech jazyků Evropské unie.


Jako v jediné zemi bude v Česku kurz podpořen sérií videí, kterými bude provázet Sara Polak v tandemu s předním českým odborníkem Tomášem Mikolovem. Do propagace se zapojí také tuzemská pobočka společnosti Google.


Jedna z grafik, které poslouží k propagaci kurzu na sociálních sítích O přípravu české verze programu se postarala iniciativa prg.ai společně s Českým vysokým učením technickým v Praze, Univerzitou Karlovou a Úřadem vlády. "Do Elements of AI se po celém světě zaregistrovalo už přes 620 tisíc účastníků z více než 170 zemí. Velice mě těší, že bude tento otevřený online kurz i v češtině," konstatuje ředitelka prg.ai Lenka Kučerová. Zájemci se mohou registrovat na webu této organizace.


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=346723


19. 3. 2021; Estate.cz

Elements of AI: Do Česka přichází bezplatný online kurz o umělé inteligenci

Neziskový spolek prg.ai ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze, Univerzitou Karlovou a Úřadem vlády České republiky přináší českou verzi populárního online kurzu Elements of AI, který vznikl ve spolupráci Helsinské univerzity a společnosti Reaktor.


Cílem programu je přiblížit české veřejnosti základy umělé inteligence, zvýšit vzdělanost populace a přispět k rozvoji české ekonomiky. Kurz bude oficiálně spuštěn 25. 3. 2021 online událostí na YouTube, na níž vystoupí významní představitelé z řad veřejného, soukromého, akademického a výzkumného sektoru.

"Do Elements of AI se po celém světě zaregistrovalo už přes 620 000 účastníků z více než 170 zemí. Velice mě těší, že bude tento otevřený online kurz i v češtině. Lidé se do něj mohou navíc hlásit zcela zdarma," říká Lenka Kučerová, ředitelka spolku prg.ai.

Cíl: Ukázat lidem, co umělá inteligence umí, jak funguje a jaké s sebou přináší klady i rizika

Elements of AI vznikl na jaře 2018, a to jako společný projekt Helsinské univerzity a finské společnosti Reaktor. Během finského předsednictví v druhé polovině roku 2019 se Finové rozhodli kurz přeložit do všech jazyků Evropské unie, a tak díky kooperaci s Evropskou komisí začaly vznikat jednotlivé lokalizované verze. V současnosti je jich už dvacet.

O přípravu české verze programu se postarala nezisková iniciativa prg.ai společně s Českým vysokým učením technickým v Praze, Univerzitou Karlovou a Úřadem vlády České republiky. Účastníkům budou v absolvování kurzu pomáhat studenti a pedagogové z ČVUT a UK, a to na sociální síti Discord a v dedikované skupině na Facebooku. Úspěšní absolventi Elements of AI získají digitální certifikát. Finanční podporu na propagaci kurzu zajistil Pražský inovační institut.

"Elements of AI je určen široké veřejnosti. Jeho cílem je ukázat, co umělá inteligence umí, jak funguje a jaké s sebou přináší klady i rizika. Tím se snaží podpořit také kritické myšlení ohledně přijímání nových technologií," říká Michal Pěchouček, spoluzakladatel prg.ai, vedoucí Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické na ČVUT a technický ředitel společnosti Avast.

"Je skvělé vidět, že se online kurz ujal napříč Evropou. Rozšířit v Česku povědomí o základech fungování umělé inteligence bude důležité i vzhledem k blížícímu se návrhu regulace AI v Evropě, kterou v dubnu předloží Evropská komise," doplňuje Jan Míča, vedoucí oddělení evropské digitální agendy na Úřadu vlády.

Oficiální spuštění: 25. 3. 2021 v 16:30 na YouTube

Oficiální spuštění Elements of AI proběhne ve čtvrtek 25. 3. 2021 v 16:30, a to živým přenosem na YouTube. Vystoupí při něm primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, akademici z ČVUT a Univerzity Karlovy, zástupci Úřadu vlády ČR a Velvyslanectví Finska nebo zástupci společností Avast, Google a Škoda Auto či organizací Czechitas a Česko. Digital, které se dlouhodobě zasazují o zvýšení vzdělanosti české populace.

Stream bude moderovat česká popularizátorka umělé inteligence Sara Polak. Zájemci o účast na online eventu a přihlášení do kurzu se mohou již nyní zapsat na stránkách spolku prg.ai.

Český unikát: Vzdělávací videa, která účastníky provedou kurzem

Jako v jediné zemi bude v Česku kurz podpořen sérií videí, kterými bude provázet popularizátorka Sara Polak v tandemu s předním českým odborníkem Tomášem Mikolovem. Cílem videí bude zpřístupnit účastníkům svět umělé inteligence a obsah kurzu. Jejich didaktická část vznikne pod taktovkou kreativní agentury Bad Apple Collective. Vytvoření celé série bude finančně podpořeno organizací Czechitas.

Do propagace Elements of AI v Česku se zapojí také firma Google, která zde loni spustila iniciativu Grow with Google – Pomáháme Česku růst, jejímž cílem je podpořit českou společnost a ekonomiku v době pandemie. Společnost se ve spolupráci s partnery zavázala pomoci dalším 130 tisícům českých podnikatelů a jednotlivců lépe využívat internet a nové technologie včetně AI k podnikání, nalezení práce či rozvoji kariéry.

Zájemci o kurz se už nyní mohou registrovat na webu


18. 3. 2021; vedavyzkum.cz

Další české instituce se pyšní titulem HR Award

Mezinárodní ocenění v oblasti řízení lidských zdrojů HR Excellent in Research získaly v letošním roce zatím další dvě české instituce. Včetně nováčků, Vysokého učení technického v Brně a Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, tak seznam českých držitelů čítá již 27 institucí.


Ocenění, které uděluje Evropská komise, stvrzuje závazek výzkumných institucí posilovat péči o rozvoj a zlepšování podmínek v oblasti řízení lidských zdrojů v souladu s Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků.


Již od roku 2018 tak Evropská komise zavazuje výzkumné instituce vytvářet přátelské pracovní podmínky, profesní rozvoj a transparentní postupy přijímání vědců. Oceněná instituce garantuje potenciálním zaměstnancům profesionální, přátelské a na etice i transparentnosti založené pracovní prostředí. HR Award jí tak může výrazně pomoci při získávání zahraničních expertů, zajistit lepší propojení s organizacemi na mezinárodní úrovni i náskok při žádostech o některé granty.


"HR Award znamená propojení s celoevropskou sítí výzkumných organizací, zvýšení mezinárodní viditelnosti univerzity a mimo jiné také bonifikaci při hodnocení výzkumných projektů, již nyní například v programech Technologické agentury ČR, operačních programech MŠMT, rámcových programech Evropské unie a v dalších," naznačil výhody nově získaného ocenění kvestor VUT Ladislav Janíček, který proces získání HR Award na univerzitě koordinoval.


Získáním ocenění však náročný proces hodnocení nekončí. Jak v rozhovoru o HR Award upozornila vedoucí kanceláře ředitele CEITEC MU Eliška Handlířová, oceněné instituce jsou povinny procházet průběžným hodnocením ze strany Evropské komise, aby si známku i nadále udržely.


HR Award v Česku…


Prvními oceněnými českými institucemi byly na konci roku 2018 Mendelova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity a dvě součásti Západočeské univerzity v Plzni - výzkumné centrum NTC a Fakulta elektrotechnická s výzkumným centrem RICE.


O rok později seznam doplnilo 16 dalších výzkumných organizací, konkrétně, Biologické centrum AV ČR, CEITEC Masarykovy univerzity, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni a Fakulta aplikovaných věd ZČU, Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a také Centrum polymerních systémů UTB, Fyzikální ústav AV ČR, Fyziologický ústav AV ČR, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Národní ústav duševního zdraví, Ostravská univerzita, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Karlova, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR a Ústav výzkumu globální změny AV ČR.


V roce 2020 ocenění získaly Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci, Institut evaluací a sociální analýz (INESAN), jako zatím první soukromá výzkumná organizace, a Moravská vysoká škola Olomouc jako první soukromá vysoká škola v Česku. Dále také Filozofická fakulta a Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.


… a v Evropě


Celkem získalo toto ocenění již 579 výzkumných organizací převážně napříč Evropou, přičemž 136 z nich, tedy bezmála čtvrtinu, získaly výzkumné organizace ve Španělsku. Na druhém místě je Velká Británie, kde prozatím ocenění kvality drží rovných 100 výzkumných organizací. Na pomyslném třetím místě je Polsko s 90 oceněnými organizacemi. Až s velkým odstupem následuje Francie (35) a pátou příčku co do počtu oceněných organizací v současné době zaujímá právě Česká republika s 27 organizacemi. Například v Německu zatím HR Award získalo 19 organizací, v Itálii 17 a na Slovensku jen dvě.


Autor: Vědavýzkum.cz (JS)


Zdroj: VUT, Evropská komise


URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/dalsi-ceske-instituce-se-pysni-titulem-hr-award


18. 3. 2021; lidovky.cz

Robot lakýrník a druhý život baterií z elektromobilů

Cenu Wernera von Siemense 2020 za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 získala Megi Mejdrechová z Fakulty strojní ČVUT Praze za práci "Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka".


Za Nejlepší absolventskou práci zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou Cenu Wernera von Siemense získal Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Oceněn byl za diplomovou práci s názvem "Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů".Řešení v podobě snímání pohybu lakýrníka


Megi Mejdrechová ve své diplomové práci popisuje originální způsob, jak robotizovat malosériové průmyslové lakování. V menších lakovnách většinou lakuje člověk ruční stříkací pistolí. Je to práce ve špinavém a nezdravém prostředí a i proto je problém sehnat do lakoven zaměstnance. Tuto situaci by mohlo vyřešit nasazení robotů, problémem však je, jak roboty správně naprogramovat, aby lakovali dobře. Řešení navržené v této práci využívá snímání pohybu lakýrníka. Nasnímaná data se zpracují a podle nich se automaticky naprogramuje robot. Ten pak dokáže opakovat lakování přesně podle člověka. Je to podobné jako Kinect nebo Wii hry, kde se pohyb ruky přenese skrz ovladač do virtuální reality. Lakýrník jednou robotovi předvede, jak se výrobek lakuje, a robot podle toho nalakuje zbytek výrobků v sérii.


Nejtěžším na celé práci bylo zvládnout úlohu zaznamenávání pohybu. Tato zdánlivě snadná věc totiž ještě není vyřešena, naopak je lokalizace a navigace ve vnitřních prostorech velmi aktuální téma výzkumu. "Musela jsem projít a otestovat hodně variant, jak ji řešit, navíc s ohledem na náročné provozní podmínky v lakovně, než jsem nakonec našla jednu optimální," popisuje Megi Mejdrechová potíže, s nimiž se musela během práce vypořádat. "Od začátku jsem chtěla vyřešit problém automatizace lakovacího procesu nejen teoreticky, ale hlavně vyvinout funkční prototyp a experimentálně ověřit, že navržený koncept dává smysl. Znamenalo to promyslet každý detail v řetězci operací vedoucích od ručního lakování vzorového kusu až po rozhýbání robota v automatizované lakovací buňce. Byla to velká výzva, ale také velká zábava," říká. V současnosti se vítězka Ceny Wernera von Siemense těší na příležitost navržené řešení náležitě otestovat v reálných podmínkách.


Naplnění jedné z myšlenek cirkulární ekonomiky


Lukáš Janota se ve své práci zabývá možností budoucího energetického využití vyřazených bateriových článků z elektromobilů. V primárním životním cyklu slouží bateriové systémy jako "úložiště" energie pro pohon motoru elektrických či hybridních vozidel. Ve druhotném životě však mohou být bateriové články využity ve velkokapacitních bateriových úložištích s vysokou skladovací kapacitou. Tato úložiště je možné využívat k aktivnímu řízení činného výkonu a frekvence v přenosové soustavě, což přispěje ke zvýšení bezpečnosti a celkové stability chodu přenosové soustavy České republiky.


Lukáš Janota se ve své práci zabývá možností budoucího energetického využití vyřazených bateriových článků z elektromobilů. V primárním životním cyklu slouží bateriové systémy jako "úložiště" energie pro pohon motoru elektrických či hybridních vozidel. Ve druhotném životě mohou být bateriové články využity ve velkokapacitních bateriových úložištích s vysokou skladovací kapacitou.


Využít bateriové články k uvedenému účelu je možné díky tomu, že po vyřazení z elektrických vozidel stále disponují dostatečnou skladovací kapacitou a vykazují pouze nepatrný nárůst vnitřního odporu, který dovoluje jejich využití i pro výkonově náročnější aplikace. Tímto inovativním přístupem k nakládání se sekundárními bateriovými články může dojít k významnému snížení investic potřebných na výstavbu velkokapacitních bateriových úložišť. Ta se stávají kritickou součástí moderní evropské energetické infrastruktury.


Pro udržení stability přenosové soustavy


"Na otázku druhotného využití vysloužilých baterií z elektromobilů jsem se zaměřil proto, že je velice aktuální a cílí na více oblastí, které je dnes třeba řešit. Patří mezi ně přístup ohleduplný k využívání přírodních zdrojů, naplnění myšlenek cirkulární ekonomiky, podpora a urychlení obměny evropského energetického mixu a postupné dosažení uhlíkové neutrality. S tím souvisí i snížení negativních dopadů současné společnosti na životní prostředí," uvádí Lukáš Janota. "Koncept ‚druhého života baterií‘ je jeden z nejmladších mezi moderními přístupy k energetice, a proto nabízí prostor pro hlubší zkoumání, individuální přístup a myšlenky, které by mohly být přenositelné do praxe," doplňuje.


Výsledky diplomové práce by mohly být prakticky využitelné zejména v oblasti udržování stability a bezpečnosti stále více propojené evropské páteřní přenosové soustavy.


V třiadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense vybíraly poroty ze 712 přihlášek, mezi 21 oceněných bylo rozděleno 900 tisíc korun. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.


Foto:

Megi Mejdrechová ve své diplomové práci popisuje originální způsob, jak robotizovat malosériové průmyslové lakování. Navržené řešení využívá snímání pohybu lakýrníka. Nasnímaná data se zpracují a podle nich se automaticky naprogramuje robot. Ten pak dokáže opakovat lakování přesně podle člověka.

Siemens


URL| https://www.lidovky.cz/pr/sdeleni-komercni/robot-lakyrnik-a-druhy-zivot-baterii-z-elektromobilu.A210317_094753_komercni-sdeleni_jedli


18. 3. 2021; Lidové noviny

POZITIVNÍ ZPRÁVY

Elektrickým proudem proti koronaviru

Výzkumníci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvíjejí nový koncept čističky vzduchu, který stojí na opakovaně použitelném filtračním materiálu sterilizovaném elektrickým proudem. Inovativní řešení, na jehož vývoji pracuje tým doc. Lukáše Vojtěcha a Ing. Marka Nerudy, by se mohlo stát účinným prostředkem ochrany proti virům včetně koronaviru. Lze ho totiž nasadit i v systémech klimatizací nebo ventilací ve výtazích, nákupních centrech, kinech, ale třeba i v autobusech či letadlech. Filtr je přihlášen k patentové ochraně a nyní prochází testováním v nezávislé zahraniční laboratoři.


Tipy a snímky do rubriky zasílejte na pozitivnizpravy@lidovky.cz


Foto: Bez UV záření. Nové řešení sterilizace elektrickým proudem je unikátní v tom, že se obejde bez běžně užívaných UV zářičů. Ty jsou sice účinné a osvědčené, v případě nesprávné aplikace však představují riziko pro živé organismy.

FOTO ČVUT


18. 3. 2021; Akce.cvut.cz

J. Zemen: Simulace elektromagnetismu se zaměřením na mems [on-line]

Úvodní část workshopu je věnována simulačním možnostem AC/DC Module, které si představíme na úlohách pojistky a transformátoru. Dále se podíváme na simulace MEMS (Mikroelektromechanické součástky) a jejich konkrétní aplikaci.

Naším váženým hostem tentokrát bude Mgr. Jan Zemen, Ph.D. z Katedry elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, který bude prezentovat aktuální model věnující se využití piezomagnetického jevu při magnetickém chlazení. Jedná se o ukázkovou multifyzikální simulaci zahrnující piezoelektrický jev, strukturální mechaniku, statické magnetické pole a teplotní pole. Výzkum podpořilo MŠMT, projekt CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_070/0010457. Na konci workshopu proběhne diskuze.

Místo konání on-line

Pořadatel Humusoft

Kontaktní osoba Radovan Suk

Podrobnější informace https://www.humusoft.cz/event/comsol-elektromagnetismus/


18. 3. 2021; Lupa.cz

Do Česka přichází bezplatný online kurz o umělé inteligenci Elements of AI

Neziskový spolek prg.ai a České vysoké učení technické (ČVUT) na konci března zpřístupní veřejnosti českou verzi online kurzu o umělé inteligenci Elements of AI, za kterým stojí Helsinská univerzita a společnost Reaktor. Oficiální spuštění kurzu bude 25. března v 16:30 na online události přenášené přes YouTube. Zájemci o kurz se mohou registrovat na webu prg.ai. 

"Do Elements of AI se po celém světě zaregistrovalo už přes 620 000 účastníků z více než 170 zemí. Velice mě těší, že bude tento otevřený online kurz i v češtině. Lidé se do něj mohou navíc hlásit zcela zdarma," říká Lenka Kučerová, ředitelka spolku prg.ai. Účastníkům kurzu budou pomáhat pedagogové z ČVUT a Univerzity Karlovy. Úspěšní absolventi na konci obdrží certifikát. 

"Elements of AI je určen široké veřejnosti. Jeho cílem je ukázat, co umělá inteligence umí, jak funguje a jaké s sebou přináší klady i rizika. Tím se snaží podpořit také kritické myšlení ohledně přijímání nových technologií," říká Michal Pěchouček, spoluzakladatel prg.ai, vedoucí Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické na ČVUT a technický ředitel společnosti Avast. 

Původně finský projekt je dnes přeložen už do 20 jazyků. Unikátem české verze budou doprovodná videa, kterými bude provázet popularizátorka Sara Polak a odborník na umělou inteligenci Tomáš Mikolov. Cílem videí bude zpřístupnit účastníkům svět umělé inteligence a obsah kurzu. Didaktickou část pak vytvoří kreativní agentura Bad Apple Collective. Tvorbu série finančně podpoří organizace Czechitas. 


18. 3. 2021; nejbusiness.cz

Výzkumníci Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjejí nový koncept čističky vzduchu

Na filtračním materiálu, který je možno sterilizovat elektrickým proudem a opakovaně používat, stojí nový koncept čističky vzduchu. Inovativní řešení, na jehož vývoji v uplynulém roce pracoval tým doc. Lukáše Vojtěcha a Ing. Marka Nerudy z Fakulty elektrotechnické (FELČVUT v Praze, má všechny předpoklady stát se účinným prostředkem kolektivní ochrany proti virům, jako je COVID-19. Lze ho totiž nasadit i v systémech klimatizací nebo ventilací budov či prostředcích osobní a hromadné dopravy, včetně automobilů, lodí či letadel. 

Nové řešení od výzkumníků z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT je unikátní v tom, že se obejde bez UV zářičů, které tvoří základ stávajících komerčních řešení. Čističky vzduchu s UV filtry jsou sice účinné a osvědčené, zároveň ale představují v případě nesprávné aplikace a servisu nebezpečí pro živé organizmy. 

Nový koncept čističky vzduchu využívá originálního, k patentové ochraně přihlášeného know how, které tým doc. Vojtěcha a Ing. Nerudy získal během jarních měsíců loňského roku. V rekordním čase tehdy v týmu na Fakultě elektrotechnické ČVUT navrhli a otestovali prototyp kompozitního materiálu tvořeného uhlíkovou textilií, nanotextiliemi a elektrodovým systémem. Konstrukce materiálu umožňuje při sterilizaci elektrickým proudem o nízkém napětí 12V dosahovat podle potřeby teploty 100 °C, která během 15 minut spolehlivě eliminuje vir COVID-19. 

"Vedle filtrační vložky určené k individuální ochraně dýchacích cest v podobě roušek či polomasek sterilizovatelných elektrickým proudem jsme paralelně rozvíjeli koncept filtru, který by šlo využít při kolektivní ochraně proti virům. Výsledkem je koncept čističky vzduchu, jejíž základ tvoří filtrační nanotextilie umístěná na vhodném filtračním substrátu, doplněném o elektricky vyhřívanou strukturu. Připojením elektrického napětí začne materiálem procházet elektrický proud a materiál se díky vhodně navržené hodnotě elektrické vodivosti ohřeje na potřebnou teplotu sterilizace," vysvětluje doc. Lukáš Vojtěch z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT

"Potenciál inovativní čističky vzduchu je vyšší než u prostředků individuální ochrany. Větší zájem je o průmyslové aplikace, a to je směr, kterému se v našem výzkumuaktuálně věnujeme," dodává doc. Lukáš Vojtěch, který se společně s Ing. Markem Nerudou a dalšími kolegy v týmu dlouhodobě zabývá výzkumem a vývojem elektricky vodivých textilních materiálů. Podle dostupných informací není známo, že by podobný koncept byl vyvíjen na některém ze světových pracovišť. Čistička vzduchu z pracoviště FEL ČVUT tak má naději stát se alternativní technologií ke stávajícím dominantním zařízením na bází UV záření. 

Důležitým úkolem výzkumníků je především snížení tlakové ztráty filtru, tedy snížení odporu filtru vůči procházejícímu toku vzduchu na takovou úroveň, která umožní jeho nasazení v klimatizacích pro průmyslové a domácí aplikace. Mezi zajímavé segmenty trhu patří mimo jiné výtahy, prostředky osobní či hromadné dopravy, a to včetně lodní či letecké. Další významný segment pro uplatnění čističky vzduchu představují výkonné vzduchotechnické systémy ve zdravotnických zařízeních, kinech, nákupních centrech či ve společenských sálech, tedy obecně interiéry, které představují hrozbu z hlediska šíření virů. 

Koncept výkonného filtru je přihlášen k patentové ochraně a současně ve spolupráci s průmyslovým partnerem prochází testováním v nezávislé zahraniční laboratoři, které má potvrdit jeho aplikaci ve vybraném průmyslovém segmentu. Výzkum je součástí aktivit projektu ČVUT ProoFOND, podpořeného TAČR v rámci programu 1. veřejné soutěže Programu GAMA2, podprogram 1. 

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání


České vysoké učení technické v Praze 

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". 

V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. 



18. 3. 2021; Radio Impuls

Český koncept čističky vzduchu má pomoci v boji proti koronaviru

Lenka SVOBODOVÁ, moderátorka 

Český koncept čističky vzduchu má pomoci v boji proti koronaviru. Pracují na něm výzkumníci z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Unikátní řešení je postavené na filtračním materiálu, který je možné sterilizovat elektrickým proudem a opakovaně používat. 


Vítek ZÁBRANSKÝ, reportér 

Na inovativním řešením pracuje tým pod vedením Marka Nerudy a Lukáše Vojtěcha


Lukáš VOJTĚCH, docent 

První nápad byl minulý rok, když jsme se snažili nalézt /nesrozumitelné/, kterou by bylo možné sterilizovat elektrickým proudem a na základě těch našich experimentů jsme se posunuli, že od té osobní ochrany by bylo lepší přejít ke kolektivní ochraně. 


Vítek ZÁBRANSKÝ, reportér 

Popisuje doc. Vojtěch. Nový koncept čističky vzduchu může podle něho najít využití třeba v hromadné dopravě. 


Lukáš VOJTĚCH, docent 

Určitě v nějakých společenských sálech, kde všechny ty vzduchotechnické systémy dneska jsou a i tam se filtry používají a bylo by vhodné doplnit filtrem, který by uměl vyfiltrovat viry a bakterie a samozřejmě, aby ten filtr bylo možné opakovaně regenerovat. 


Vítek ZÁBRANSKÝ, reportér 

Výzkumníci z Elektrotechnické fakulty ČVUT teď dokončují vývoj filtru. Po podrobných testech by se pak mohl nový koncept začít masivně používat. Vítek Zábranský, Rádio Impuls.


11. 3. 2021; PRO-ENERGY

Baterie jsou hlavní brzdou rozvoje elektromobility v Evropě

Elektromobily jsou budoucností motorismu, shoduje se většina odborníků. Jejich nejdůležitější součástí jsou baterie, ty jsou však hlavní brzdou rozvoje tohoto odvětví. Problémem je i nedostatek drahých kovů, které jsou součástí akumulátorů.

ednou z firem, která je v současné době v Evropě schopna dodávat lithiové články, je závod korejské společnosti LG Chem v polské Vratislavi. Kapacitou a mnohdy ani kvalitou však továrna zdaleka nestačí pokrývat poptávku, která navíc v budoucnu mnohonásobně poroste. Evropa proto připravuje investice v řádu miliard eur. Jinak se stanou evropské automobilky zcela závislými na produkci baterií z Číny a Koreje.

Skupina PSA, do které patří francouzské automobilky Citroen a Peugeot, německý Opel a britský Vauxhall, oznámila, že hodlá ve Francii a v Německu do roku 2030 vybudovat továrny na výrobu akumulátorů do elektromobilů s konečnou kapacitou 48 GWh. To by představovalo výrobu jednoho milionu baterií ročně, což je přibližně 15 % evropského trhu. Společný podnik s názvem Automotive Cell Company počítá s investicí téměř 5 miliard EUR, přičemž očekává podporu od francouzských, německých a evropských úřadů ve výši téměř 1,3 miliardy.

Konkurentem asijských výrobců baterií chce být také švédský bateriový start-up Northvolt. Mezi investory ohlášeného mamutího podniku na výrobu lithium-iontových baterií patří Volkswagen a BMW. První továrna má vzniknout v severním Švédsku, druhý závod v Dolním Sasku v Německu.

Rozvoj kapacit na výrobu baterií v Evropě plánují i asijští výrobci. V Polsku chce dále investovat korejská značka LG a v Maďarsku připravují investici japonský výrobce GS Yuasa a korejský Samsung. Největší světový výrobce baterií, čínský CATL, plánuje postavit továrnu v Německu o konečné kapacitě až 100 GWh. Nedaleko Berlína pak chce ve své Gigafactory vyrábět souběžně elektromobily a baterie také americký investor Elon Musk.


NEJVĚTŠÍ BRZDOU JE NEDOSTATEK KOBALTU


Muskova společnost Tesla, která je průkopníkem a předním světovým výrobcem elektromobilů (EV), ale začíná v souvislosti s bateriemi řešit ještě jeden problém. Tesla v současné době používá lithium-iontové baterie se směsí niklu-kobaltu-hliníku, která obsahuje asi 5 % kobaltu. Tento vzácný kov je nejen velmi drahý, jeho cena se na světových burzách pohybuje přes 30 tisíc dolarů za tunu, ale v historii prošel i řadou cenových výkyvů.

Rizikem je především koncentrace jeho produkce v politicky nestabilním Kongu. Tesla proto už nyní ve vozech modelové řady 3 vyráběných v čínském Šanghaji začíná používat bezkobaltové lithium-železo-fosfátové baterie. Jsou levnější než baterie s kobaltem, mají však nižší hustotu. Cílem Muskovy společnosti je mít v budoucnu baterie bez kobaltu ve všech modelech aut.

Světová poptávka po kobaltu ale přesto zřejmě poroste závratným tempem. Podle analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) byla v roce 2019 spotřeba kobaltu do baterií pro EV 19 tisíc tun, ale v roce 2030 to bude 180 tisíc tun.

Podobné skoky IEA očekává také u dalších materiálů, jako jsou lithium (17 v roce 2019, 185 v roce 2030), mangan (22, 177) a nikl (65, 925). Uplatnění pro bezkobaltové baterie IEA zatím vidí v sektoru městských dodávek a autobusů a u elektromobilů nižší třídy.


LZE SE OBEJÍT I BEZ KOBALTU


Výzkumníci na Texaské univerzitě v Austinu vyvinuli lithium-iontové baterie bez drahého kobaltu, aniž by snížili jejich výkon. Je to významný počin, který zlevní nejrozšířenější Li-ion baterie. Li-ion baterie obsahují katody tvořené slitinou kovů, zpravidla niklu, kobaltu, manganu nebo hliníku. Tyto katody tvoří polovinu nákladů na suroviny baterií. A výrazně nejdražší z nich je právě kobalt, na který připadá 10 až 30 procent katody. S 30 tisíci dolary za tunu kobalt výrazně převyšuje cenu ostatních surovin. A cena bude růst, protože to je vzácný kov a jeho vzácnost se bude zvyšovat.

Nová katoda vyvinutá v Austinu se skládá z 90 procent z niklu, zbytek tvoří mangan a hliník. Větší podíl niklu rovněž podle vědců zaručí vyšší kapacitu baterie, a tím i vyšší energetickou hustotu. Výzkum texaského týmu vedeného Stevenem Leem a Wangdem Liem dospěl ke kýženému výsledku mravenčí prací při hledání správného poměru prvků. "Naším cílem bylo použít jen hojné a dostupné kovy k náhradě kobaltu, a to při zachování výkonu a bezpečnosti," řekl Li. "Chceme také nabídnout průmyslové procesy, které jsou snadno a rychle škálovatelné."

Do budoucna se nabízí hned několik dalších chemických baterií, které slibují vyšší kapacitu, vyšší ekologičnost nebo třeba tekutost, čili možnost doplnit "baterky" podobně jako při tankování benzínu. Fyzikální baterie, které slibují zcela nové principy, zase mají umožnit bleskové dobíjení či řádově vyšší kapacitu.


NOVINKA - CELOPOLYMEROVÉ BATERIE NA BÁZI PRYSKYŘICE


V Japonsku došli ještě dál: vyvinuli nové, celopolymerové, baterie a snaží se obejít bez vzácných kovů. U podobných alternativ je to však zpravidla výměnou za jejich vlastnosti, jako je výkon či kapacita.

Celopolymerové baterie ovšem slibují desetinásobný pokles ceny oproti dnešním Li-ion bateriím, což by neoddiskutovatelně odstartovalo novou éru bateriových produktů. Aktuálně vychází kWh na více než 100 dolarů, s tímto vynálezem by cena klesla klidně na 10 dolarů/kWh.

Nový typ baterie vyvinula japonská start-upová firma APB (All Pollymer Batteries), respektive její zakladatel Hideaki Horie, který již získal několik patentů na baterie a v minulosti vyvíjel lepší baterie pro japonskou automobilku Nissan. "Problém s výrobou lithiových baterií je v tom, že se vyrábí jako polovodiče," řekl Horie. "Naším cílem je, aby to bylo více jako výroba oceli." Jeho řešení má být inovativní v tom, že nahradí základní součásti baterie (elektrody s kovovým lemováním a tekuté elektrolyty) s pryskyřičnou konstrukcí. Díky tomu se má výrazně zjednodušit a zrychlit výroba. Jeho start-up plánuje výrobu velkokapacitních baterií dlouhých 10 metrů, které budou na sebe naskládány, aby se zvýšila jejich kapacita. Navíc baterie na bázi pryskyřice jsou odolné vůči vzplanutí.


SLANÁ BATERIE


Automobilka Mercedes zase v USA představila svou vizi budoucnosti - elektromobil s kompostovatelnou baterií bez vzácných kovů, jako je nikl, lithium nebo kobalt. Základem elektrolytu je slaná voda. "Tato baterie vypadá jako každá jiná, ale na rozdíl třeba od lithiových baterií pracuje se sodnými ionty," popisuje Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ionty přecházejí přes membránu z jedné části baterie do druhé podle toho, jestli se zrovna nabíjí nebo vybíjí.

Toto stěhování je základním principem fungování jakékoli baterie. Pavel Hrzina to vysvětluje pomocí přirovnání ke dvěma šatním skříním, kam se ionty ukládají jako složené svetry. Současné elektrody třeba z obyčejného uhlíku mají ale v poličkách tak trochu nepořádek, a proto se do nich tolik iontů nevejde. Baterie se proto dobíjí pomalu a nemají takovou kapacitu. Existuje ale řešení - grafen. Nejtenčí známý materiál je vrstva uhlíku v podobě jakýchsi pláství tvořených jedním atomem. "Vědce napadlo, že by právě uspořádanost grafenu mohla pomoct k "uřádnění" nosičů náboje," vysvětluje Pavel Hrzina.

Do struktury grafenu se tedy vejde víc iontů, a tím stoupne kapacita baterie. Jedno nabití pak trvá do 15 minut a auto na něj ujede až 700 kilometrů. Výzkum je však teprve na začátku.


BUDE SE LITHIUM TĚŽIT I V ČESKU?


Projektů, jak vyrábět baterie bez kovů, je sice dost, ale do jejich komerčního nasazení ještě uplyne hodně času. Vraťme se proto k lithiovým bateriím, jakožto zaužívanému současnému standardu. Většině lithiového trhu dominují čtyři výrobci. Tyto 4 společnosti ovládají bezmála 85% podíl na trhu s lithiem. Lídry na trhu jsou společnosti Albemarle, FMC, Tianqi Group a Sociedad Química y Minera de Chile.

Podle expertů bude Evropa druhým největším spotřebitelem lithia na světě, ale zatím ho dováží od producentů z Austrálie a Chile, a to navzdory nalezištím Portugalsku, Finsku, Španělsku, Rakousku, Německu a také v České republice. V Evropě je největším ložiskem (z hlediska bilančních a nebilančních zásob) právě Cínovec. Dle současných odhadů Geometu se zde v podzemí nachází přes 5 miliónů tun LCE, ovšem jaká část bude vhodná k těžbě, napoví až studie proveditelnosti. Pro ilustraci, současná světová spotřeba LCE je kolem 190 000 tun.

Vzhledem k tomu, že lithium na vzduchu samovolně oxiduje (hoří), je pro snazší transport a další zpracování uměle vázán do karbonátu nebo hydroxidu. Cena lithia se na světových trzích vyjadřuje v jednotkách ekvivalentu lithného karbonátu (LCE, neboli Lithium Carbonate Equivalent). LCE se obchoduje na základě důvěrných dlouhodobých kontraktů mezi výrobci a dodavateli s neveřejnými cenami. Pouze asi 5 % obchodů se realizuje na spotovém trhu, kde v tomto roce vzrostla cena v reakci na silnou spotřebu výrobců baterií.

Cínovec dlouho patřil k ložiskům, jež měla v přípravách náskok. Původní firma Geomet, založená českými geology, se mohla opřít o data z dřívějších průzkumů, kdy se tu těžil cín. V roce 2013 se spojili s australskou firmou European Metals Holdings, která investovala do dalších vrtů a přípravných studií asi 300 milionů korun.

Před parlamentními volbami v roce 2017 se v Česku téma lithia zpolitizovalo. Nynější premiér Andrej Babiš se postavil proti zahraniční účasti při těžbě a slibně rozjetý projekt se zbrzdil. V pokročilejší fázi je teď příprava na německé straně Krušných hor, jen pár kilometrů od českého Cínovce. Firma Deutsche Lithium tu přitom má chudší ložisko kovu.

Projekt na Cínovci ale zbrzdil i propad cen lithia v posledních dvou letech. To se dostalo pod hranicí 12 tisíc dolarů za tunu lithiového karbonátu (261 tisíc korun), kdy je těžba na Cínovci rentabilní.

Kontrolu nad českým lithiem obnovila vláda prostřednictvím státní energetické společnosti ČEZ a podle plánů Ministerstva průmyslu a obchodu by megatovárna na lithiové baterie mohla nahradit pracovní místa po útlumu uhlí na severu Čech. Pro ČEZ by továrna znamenala v oblasti elektromobility jednu z největších investic ve střední Evropě.

Projekt těžby lithia na Cínovci v Krušných horách nyní technicky připraví německá skupina SMS Group. Zahájit práce má okamžitě a dokončit je finální studií proveditelnosti do konce roku 2021. Pro těžaře aktuální trh s lithiem není ale podle analýzy společnosti CFDWorld příznivý. I přes vzestup zájmu o elektromobily se cena lithia obchoduje na nejnižších úrovních za poslední tři roky. Z nízké ceny se tak můžou těšit producenti lithiových baterií kvůli nízkým nákladům na komoditu.

Ložisko lithia leží kromě českého Cínovce i v Jadaru v západním Srbsku. Už několik let tu pracují geologové světové těžební dvojky Rio Tinto. Výsledky studií potvrzují, že Jadar může být nejkvalitnějším zdrojem lithia na evropském kontinentu. "Obsah lithia v jedné tuně rudy je téměř třikrát vyšší než na Cínovci," komentuje studii těžařů Jaromír Starý z České geologické služby.


---


Availability of batteries might be a limitation for further development of EVs. Some of their components, mainly lithium and cobalt, must be accessible in sufficient amount and for reasonable price for many years ahead. Otherwise, new types of batteries will replace them.


Foto: Obrázek č. 1: Cena kobaltu na světových trzích Zdroj: investingnews.com

Foto: Obrázek č. 3: Očekávaná spotřeba lithia významně poroste. Zdroj: BloombergNEF

Foto: Obrázek č. 2: Světová poptávka po kobaltu Zdroj: docplayer.net

Foto: Obrázek č. 4: Země s největší těžbou lithia na světě v letech 2010 až 2020 (v tunách) Zdroj: Statista, 2021


10. 3. 2021; seznamzpravy.cz

Expert na pád civilizací varuje: Zdroj našeho blahobytu mizí

Západ tlačí na zelenou revoluci v energetice, aby lidstvo nezničila globální změna klimatu. Egyptolog Miroslav Bárta říká, že by pomohlo omezení spotřeby. Výhodou naší doby je, že o tom můžeme přesvědčit celý svět.

Egyptolog Miroslav Bárta se i mezi laickou veřejností zviditelnil teoriemi o vývojových fázích, kolapsu a regeneraci civilizací. Pozorování našich dnů porovnává s jinými civilizacemi a varuje, že jsme první civilizací v dějinách této planety, která nedokáže využít většinu toho, co vyrobí. "Jsme strašlivě neúspěšní v recyklaci, to by člověk zaplakal. V případě textilu jsme schopní zrecyklovat jen tři procenta, v případě plastu jen o málo víc."

Přebujelou spotřebu Bárta ilustruje na letecké dopravě – kdysi byla pro velkou část lidí prakticky nedosažitelná, ale postupně zlevňovala, až se výlet do Milána na operu nebo za nákupy v New Yorku stal reálným požitkem. V konečném důsledku tedy platí, že čím víc se jakákoliv technologie rozšíří, tím více se s ní nakonec plýtvá – a tím víc zdrojů nakonec spotřebuje.

Bárta kromě jiného předsedá správní radě Institutu Equilibrium, který sdružuje akademiky celé řady oborů – od kybernetiky přes medicínu, biologii nebo management až po ekonomii a historii. Institut pořádá dvoudenní videokonferenci Budoucnost české energetiky, kterou můžete sledovat na webu SZ Byznys dnes od 13.00. Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem akce.

Bártovo vystoupení otevře druhý jednací den. Levná energie a způsob, jak s ní člověk zachází, jsou podle něj jednou z klíčových podmínek pro přežití naší civilizace.

Je neobvyklé, když je historik přizván na energetickou konferenci. Můžete shrnout hlavní poselství, které chystáte ve své přednášce Člověk a energie?

Důvod je nabíledni. Dokončil jsem velkou teorii, která mluví o sedmi zákonech civilizací, které zatím existovaly. Kniha vychází teď v květnu v nakladatelství JOTA v Brně. Šestý zákon, který tam zmiňuji, je pojmenován jako Zákon energetické a technologické determinace. A říká, že vývoj každé společnosti a civilizace je determinován technologiemi a jinými zdroji energie. Bez objektivně levné energie nemůže společnost a civilizace ani růst, ani udržet svou komplexitu. Vypadá to hrozně vědecky, ale je to velmi jednoduché.

Miroslav BártaProfesor egyptologie

Prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy

Zaměstnanec Českého egyptologického ústavu, ředitel českého archeologického výzkumu v Egyptě

Specializuje se na srovnávací studium civilizací. Zabývá se také vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností nebo archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona.

Když se rozhlédnete, uvidíte ve vašem každodenním životě spoustu sofistikovaných technologií. Počínaje mobilem a počítačem až po moderní nemocnice, které dneska zachraňují život spoustě Čechů. Abychom udrželi tuto kvalitu, potřebujete spoustu energie, a tu musíte z něčeho platit.

Žádný další krok ve vývoji dál se nedá udělat zadarmo, musíte na něj mít energii. Formy energie, které civilizace v různých stádiích svého vývoje a v různých časových obdobích používaly, determinovaly to, kam se ta civilizace dostala. Toto je jeden ze sedmi zákonů civilizace a platí samozřejmě i pro nás. Bez obrovského množství levné energie by nic takového jako je iPhone, internet nebo lety do kosmu prostě nemohly existovat. Ve čtvrtek mám na konferenci krátké vystoupení, kde chci mluvit o tomto zákoně a aspektech, které se s tím pojí.

Dnes jsme ve fázi, kdy se vyspělý svět včetně Evropy záměrně vzdává zdroje energie, který je v této chvíli pro něj nejlevnější a nejdostupnější. Myslím fosilní paliva. A přechází na nové zdroje, které jsou zatím dražší, méně dostupné a technologicky ne vždy dotažené do konce. Důvodem je boj proti klimatické změně, která by mohla naši společnost poškodit. Má tato situace nějaké historické analogie?

My jsme v mnoha ohledech jiná civilizace než ty předchozí. Jsme první globální civilizace, jsme civilizace, která dokáže absolutizovat událost – něco se udá a je to během několika mikrosekund dostupné na celém světě. Energie jsou součástí toho příběhu. Jsme v situaci, kdy dokážeme, ne nekonečně, ale dlouhodobě, subvencovat formy energie, které třeba v tuto chvíli nejsou tak vydatné.

Klasické zdroje docházejíDá se vydatnost energetických zdrojů nějak porovnávat?

Pro to se používá charakteristika, které se říká ERoI (z ang. Energy Return On Investment – pozn. red.). Ukazuje, kolik jednotek musíte vynaložit na získání energie ve vztahu k počtu jednotek, které získáváte z té vyrobené energie. Typicky třeba u nejklasičtějšího fosilního zdroje, uhlí a ropy, ten poměr činil na začátku 20. století 1:100. Tzn. jeden dolar, vložený na získání určitého množství hmoty, vám vydělal sto dolarů. Dneska ale je ten poměr jen zhruba 1:30, u kvalitnějšího černého uhlí třeba 1:40. Ale u fotovoltaiky, o které se na konferenci bude také mluvit, tak tam je ten poměr třeba 10:1. U nukleární energie to může být třeba 20:1.

Institut EquilibriumNezisková nezávislá organizace, za níž stojí skupina akademiků různých oborů.

Cílem je analýza společnosti z různých úhlů pohledu a různých vědních disciplín.

Ředitelem je kybernetik Vladimír Mařík z ČVUT.

Konference Budoucnost české energetiky je součástí dlouhodobého projektu Hledání české cesty. Vysílat ji budou Seznam Zprávy (v článku níže).

To dokumentuje, o kolik je uhlí nebo ropa jako zdroj energie levnější než bezemisní technologie.

Dodnes platí, že nejvýhodnější způsob získávání energie je z vody, z přehrad, z řek. Tam je poměr ERoI přes osmdesát. Jedna vložená jednotka vám vydělá osmdesát jednotek. Bohužel v případě Česka máme řek málo, v tomto se nemáme kam rozvíjet.

Proč výnosnost fosilní energie s časem klesá?

Ložiska ropy nebo uhlí se postupně vyčerpávají. Těch nejbohatších, nebo těch, kde se nemusí vrtat moc hluboko a které nevyžadují takové úsilí, ubývá. Takže celkově náklady stoupají. Fosilní zdroje mají dáno do vínku, že jsou neobnovitelné.

Nejde ale jen o výnosnost. Třeba u energie z větru je EroI asi 1:18. Ale když nefouká, tak nemáme žádnou větrnou energii. Když nesvítí slunce, nemáme fotovoltaickou energii. To je další aspekt. A další aspekt je pak ten, že třeba u fotovoltaiky se nezapočítávají vedlejší náklady, například recyklace panelů je v tuto chvíli neznámá. Těch aspektů je strašně moc. Hledání nových zdrojů, pokud možno obnovitelné energie, je určitě správnou cestou. Jsme ale někde úplně na začátku. Dovolím si tvrdit, že budoucnost bude lepší, než aktuálně je. Ale je tam přirozeně spousta nebezpečí. A objektivně platí z hlediska dlouhých časových řad, že jakákoliv forma energie, která se musí subvencovat, nedává smysl.

Říkáte, že výtěžnost fosilní energetiky klesá a dlouhodobé subvencování technologií, což se v našich klimatických podmínkách dnes týká většiny obnovitelných zdrojů, je problematické nebo neudržitelné do budoucna. Jaké vidíte východisko? Snížení spotřeby?

To není otázka pro mne, ale pro specialisty…

Ne, ne, ptám se na ony historické analogie. Předpokládám, že civilizace není poprvé ve fázi, kdy jí docházejí zdroje. Nebo ano?

On existuje jeden paradox, který jsme ještě nevyřešili. A mohl by být velice důležitý. Jmenuje se Jevonsův paradox a říká, že čím máme dokonalejší technologie, tím více máme tendenci plýtvat.

Jevonsův paradoxJistě, čím je energie dostupnější a levnější, tím víc jí celkově spotřebováváme. Platí to i o pro jiné komodity, než je energie.

Ano. Vezměte si třeba rozvoj letecké dopravy. Nejdřív se létalo tak, že jste cestu dlouhodobě plánovali, musela být pro vás důležitá. Pak letecká doprava zlevnila tak, že se ještě před rokem, než to zmařil covid, létalo třeba na otočku z Prahy na operu do Milána, na nákupy do New Yorku. To je typická ukázka Jevonsova paradoxu. Čím více jsou technologie dostupnější, tím více s nimi plýtváme. Tak nakonec každá další nová technologie přinese více plýtvání než úspor. Pokud se nám povede tohle nastavení změnit v hlavě, tak si myslím, že jsme minimálně z půlky úspěšní.

Není pro člověka přirozené to nastavení v hlavě, které nám velí zvyšovat spotřebu, jakmile je pro nás dostupná, toužit po dalším a dalším zboží? Dá se to změnit?

V každé době je přirozené něco jiného. Archeologie časových řad, která se neomezuje na pětiletky nebo desetiletky, vám umožňuje ukázat, co se stane, když… A zároveň poukázat na různé způsoby optimálnějšího vývoje. Umenšit Jevonsův paradox, to by rozhodně byla cesta kupředu.

Jestli je něco přirozené dnes, tak to nemusí být přirozené zítra. Dnes je přirozené jít do obchodu s rouškou, ale doufám, že za půl roku to přirozené už nebude. Proměny času společnosti jsou dynamické a to, co považujeme dneska za normální nebo naopak za nepřirozené, může být zítra minulostí.

Přebujelá spotřebaVy jste upozorňoval, že jedním z faktorů kolapsů civilizací, nebo přesněji řečeno přeměny civilizací v kvalitativně jiné civilizace, bývá přebujelá spotřeba. Jsme v Evropě ve fázi přebujelé spotřeby?

Svým způsobem asi ano. Rezignovali jsme na smysluplnost naší spotřeby i její konsekvence. Když se třeba podíváte na to, jak jsme strašlivě neúspěšní v recyklaci, v návratu materiálu do oběhu, to by člověk zaplakal. V případě textilu jsme schopní zrecyklovat jen tři procenta, v případě plastu jen o málo víc. Jsme první civilizací v dějinách této planety, která nedokáže vrátit většinu toho, co vyrobí, zpět do oběhu, nebo to nějak použít. Což je dost katastrofické konstatování.

Přichází v úvahu, že společnost svoji spotřebu nebo vyčerpávání zdrojů dobrovolně sníží, aniž se dostane do nějaké akutní bolestné krize, která ji k tomu donutí?

Myslím si, že v lidské mysli je to tak nastaveno, jak jste sama řekla, že pokud není člověk donucen, pokud nenastane opravdu hluboká krize, tak se toho dobrovolně nevzdá. Na druhou stranu my jsme naprosto unikátní civilizací, v dobrém i zlém. Pokud dosáhneme takové úrovně vzdělanosti, takového porozumění světu za každého jedince, třeba si řekneme: my to takhle už nechceme, protože naše děti by tím byly ohroženy. A budeme chtít společnost aktivně změnit. Tam je jediná cesta, kterou já vidím. Ne přes rozkazy, autoritativní rozhodnutí a pod rouškou pokut a trestů. Ale v občanské společnosti, která si to téma vezme nenásilnou formou za své právě proto, že si každý z nás uvědomí svoji vlastní zodpovědnost za to, co bude.

Přesvědčit světChápu, že jste historik, nikoliv specialista na klima a další přírodní vědy. Nicméně, patříte k lidem, přesvědčeným o tom, že současná podoba energetiky, výroby a spotřeby a s tím spojené emise skleníkových plynů vedou ke globální zkáze?

Každý extrém je nebezpečný. Myslím, že se dají bez problémů doložit stovky příkladů, že člověk se chová nezodpovědně a ničí přírodní prostředí. Když se podíváme na těžařské firmy v Amazonii, na pokusy sázet zcela nepatřičné stromy v Africe, kde to ničí ekosystém… Člověk k poškozování rozhodně značnou mírou přispívá. Produkcí CO2, produkcí obrovského množství odpadů.

Ale zároveň je také řada důkazů, že přírodní prostředí přes to všechno, jak ho mrzačíme, má i svoji vlastní dynamiku a mění se ve vlnách. Možná jste zachytila informace o "vypínání" se Golfského proudu. Ale i to už máme za sebou, proběhlo to před 12 tisíci lety. Když se tehdy Golfský proud vypnul, nastal pokles teplot na severní polokouli o pět až osm stupňů. Takže etapa globálního oteplování může vést i k tomu, že se skokově ochladí.

Říkáte, že jsme globální civilizací, ale společnosti se v různých částech světa chovají odlišně. Euroatlantická společnost, která je početně v menšině, se snaží nastolit nový trend v energetice, v recyklaci odpadů, v ekonomice. I za cenu masivních subvencí a zdražování výroby. Zároveň se ve východní a jižní části světa masivně industrializuje. Emise, znečištění i zátěž přírodního prostředí tam rostou. Může naše méně početná společnost zvrátit globální vývoj? Stalo se to někdy v historii?

Každá budoucnost se rodí z nějaké menšinové aktivity, menšinové myšlenky, která se nakonec prosadí. Ale je tady jedno nebezpečí. Když náš západní, severoatlantický civilizační okruh nepřesvědčí a nebude motivovat zbytek světa – tu jeho větší část – aby se choval obdobně, tak můžeme na nějaké světlé zítřky zapomenout. Protože skutečně jsme globální civilizací. A když selžeme, nebo se neprosadí myšlenky, které budou vést k udržitelnosti světa, tak se nám nebude vést dobře. Buď se to povede prosadit celoplanetárně, nebo selžeme.

Časový program konference Budoucnost české energetikyStředa 10. 3. 2021


Blok 1: Přechod k nízkoemisním energetickým zdrojům


13.00 – 13.05 Zahájení – Vladimír Mařík a Vladimír Wagner

13.05 – 13.35 Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku

Stav české energetiky a její budoucnost

13.35 – 13.55 René Neděla, náměstek ministra MPO

Budoucnost teplárenství

13.55 – 14.15 Vladimír Wagner, Ústav jaderné fyziky AV ČR

Nízkoemisní zdroje – jaderná energetika

14.15 – 14.35 Jan Fousek, výkonný ředitel AKU-BAT

Obnovitelné zdroje potřebují akumulaci

14.35 – 14.55 Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR

Jak využívat a postupně nahrazovat fosilní energetiku

14.55 – 15.20 Peter Kalaš, viceprezident, Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj

Ladění bezemisního mixu ve strategii EU

15.20 – 16.20 Panelová diskuse k 1. bloku

Panelisté: René Neděla, Martin Hájek, Vladimír Wagner, Jan Fousek, Peter Kalaš

Čtvrtek 11. 3. 2021


Blok 2: Nové technologie mění energetiku


13.00 – 13.05 Zahájení Vladimír Mařík

13.05 – 13.20 Miroslav Bárta, Egyptologický ústav UK

Člověk a energie

13.20 – 13.50 Peter Staněk, SAV Bratislava

Digitalizácia ako fenomén budúcej trasformácie společnosti

13.50 – 14.10 Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT

Myšlení 4.0 – nová cesta k energetické resilienci

14.10 – 14.25 Dita Tesařová, Národní centrum energetických úspor

Energetické úspory a možnosti EPC ve veřejném sektoru

14.25 – 14.45 Pavel Hrzina, FEL ČVUT

Fotovoltaika, akumulátory – bezpečné užívání a další vývoj technologie

14.45 – 15.05 Radek Škoda, CIIRC ČVUT

Efektivní využití jaderného paliva v teplárenství a elektroenergetice

15.05 – 15.25 Hynek Beran, CIIRC ČVUT

Hrozí nám blackout? Proměny stabilního zajištění dodávek energie

15.25 – 16.15 Panelová diskuse k 2. bloku

Panelisté: Vladimír Mařík, Hynek Beran, Pavel Hrzina, Josef Fantík, Václav Pačes


10. 3. 2021; Interview - TOMÁŠ NOSIL

Jiří Matas Vědec odkojený verneovkami

Kdy uvidíme autonomní auta svištící po našich silnicích? Vše půjde po krůčcích, protože automobilový průmysl je konzervativní. "Tesla je výjimka. Buď zazáří, nebo může pár lidí zabít a skončí. Pro ostatní automobilky je reputace velice důležitá. Toyota je synonymem spolehlivosti a nemůže si dovolit vypustit auto, které omylem zabije cyklistu, jehož tričko bude připomínat pruh na přechodu," říká profesor, světová špička ve výzkumu umělé inteligence.

- Jak jste se vůbec dostal k technologiím?


Jako student na gymnáziu jsem měl dobré výsledky v hodně předmětech, takže jsem přesně nevěděl, jestli nakonec zvítězí matematika, fyzika, nebo elektrotechnika. Medicína a podobné obory se zdály být nemožné kvůli kádrovému profilu mých rodičů. V té době se na elektrofakultě otevíral obor kybertechnika se specializací na umělou inteligenci, což mi přišlo zajímavé. Na začátku jsem ani moc nevěděl, co všechno to bude obnášet, ale název mě zaujal. Takže velká část náhody. Nejsem typ, který by odmalička vyráběl elektronická zařízení nebo něco kutil.


- Byl jste typ dítěte zahloubaného do časopisů jako ABC?


Ne, byl jsem typ dítěte, které četlo pořád knihy. Třeba Jules Verne, toho jsem přečetl kompletně. Nebo také Ota Pavel, Dostojevskij, ale toho jsem určitě četl příliš brzy – prostě to, co mi přišlo pod ruku. I Babičku. Jsem takový knižní všežravec. Byl jsem třeba schopen strávit hodiny i prohlížením různých map.


- Jaké jste dostával hračky? Něco jako merkur?


Ne. Já dostával lyže a kolo.


- Jak jste se při plánování své profesní budoucnosti rozhodoval po základní škole a pak po maturitě? Měl jste jasno?


Jasno jsem neměl a nebyl jsem ani nijak vyhraněný. Ve třeťáku na gymplu se objevily první programovatelné kalkulačky. Já si něco naprogramoval a fascinovalo mě, že ten stroj dělá to, co chci. Přesně na takových primitivních zařízeních mě to zaujalo a možná i rozhodlo. Vlastně i obyčejná kalkulačka na mě udělala velký dojem. Přišel jsem s ní poprvé do kontaktu někdy ve dvanácti letech. Vím přesně, jak vypadala a kde to bylo – po cestě do školy, v autobusu z Roztok, kde jsem vyrůstal, do Prahy. Do té doby jsem měl za to, že kdo umí dobře počítat, je chytrý. Pak jsem ale zjistil, že kalkulačka umí úplně všechno ještě mnohem lépe. Vlastně setkání s klasickou a programovatelnou kalkulačkou bylo zásadní a nasměrovalo mě tam, kde jsem teď a čemu se věnuji.


- Jak se poté dál vyvíjela vaše kariéra?


Ačkoli si myslím, že se o nic nijak zásadně nesnažím, většina věcí, které jsem si kdy přál a přeji, se stane. Chtěl jsem pracovat v zahraničí a stát se profesorem. Sedm let jsem pracoval v Anglii, udělal si tam doktorát a zůstal na škole jako profesor. Člověk možná dělá podvědomé kroky, aniž by přímo mířil na cíl, a ty ho k němu stejně nakonec dovedou.


- Jak se podle vás posunul vývoj autonomních technologií za poslední rok?


Postup je na široké frontě. Senzory, algoritmy, integrování všech možných výsledků, sběr a využití dat. U tak složité věci něco jako revoluci nečekám. V případě komplexních technických problémů není vývoj a pokrok tak rychle vidět. Třeba u letadel a jejich spolehlivosti ho vidíte v průběhu deseti let, nikoli během roku. Podobně je tomu u autonomního řízení aut.


- Vznikla v této oblasti nějaká převratná novinka, která může zásadně ovlivnit výzkum a změnit trh?


V posledním roce ne.


- Na čem aktuálně pracujete?


Na jízdě po nezpevněném povrchu. Například jedete autem k chatě po blátivé cestě s kamením, což je trochu jiná disciplína než jízda po asfaltu. Je důležité vybírat trasu, a ne vyhýbat se chodcům a jiným autům. Vše se odehrává v pomalé rychlosti.


- Na ČVUT pracujete na vývoji systémů pro autonomní automobily. Čemu přesně se věnujete se svými kolegy a studenty?


Záběr úloh je širší, jedna z nich je sledování pohyblivých neobvyklých objektů v okolí automobilu, například padající větev. A detekce anomálií na silnici. To znamená, že před vámi spadla na silnici hromádka písku nebo cihlička. Něco vadí, něco nevadí. Rozhodně je potřeba dát si na to pozor.


- Jak ovlivnila váš výzkum i vašich kolegů situace okolo covidu?


V oblasti pedagogiky silně, zlepšili jsme schopnost prezentovat na dálku a všechny on-line přednášky pro studenty zvládli nahrát za semestr. Bohužel interakce se studenty je mnohem menší. V oblasti vědy je také mnohem menší interakce s kolegy. Například v projektu pro Toyotu míváme každý rok přehlídku výsledků laboratoří, které spolupracují. Každý tam efektivně ukáže, co dokázal a vytvořil. My se na to můžeme podívat a ptát se. Nyní je vše formou videokonference, což se člověka zase tak nedotýká. Cesta na konferenci sice má uhlíkovou stopu, ale tím, jak se přesunete, změníte svou náladu a soustředíte se přímo na poznávání nových věcí a interakci s kolegy. Jinak vědu v mém oboru lze za covidu dělat skoro i lépe, protože nemůžete dělat nic jiného.


- Které země v oblasti autonomních technologií posílily a kdo podle vás naopak ztratil?


Výzkum je hodně mezinárodní a nemá moc smysl v něm hledat hranice zemí. Třeba v případě projektu, na kterém pracuji, se podílejí také Spolková vysoká technická škola v Curychu, Univerzita v Cambridgi, Max Planck Institut v Saarbrückenu a KU Leuven z Belgie. Fungujeme jako jakási širší skupina. Pojem země je tedy malý. Mezinárodní scéna funguje jako jeden celek. Možná kontinenty. Evropa jde oproti ostatním kontinentům klidným, ale silnějším tempem. To může znamenat, že budeme zaostávat, ale také si ušetříme spoustu chyb. I z hlediska legislativy je Evropa opatrnější a pomalejší. Kvalita života a ochrana občana mají u nás mnohem větší cenu než technologický pokrok, jak tomu je v Číně nebo i Spojených státech.


- Čína… Jak posílila její pozice a jak složité bude s ní držet krok?


Pamatuji si čínské články, které vyšly před rokem 2000. Nečitelné, úsměvné, hrozné. V letech 2000– –2010 se dotáhly na standardní úroveň. V dnešní době dostávají cenu za nejlepší článek. To znamená ohromný pokrok. Je to i proto, že Čína dokáže svým hvězdným výzkumníkům vytvořit skvělé podmínky. Výborný čínský výzkumník ze špičkové americké univerzity se vrací zpět do Číny. My to v Česku neumíme. Tady nikdo neřekne: "Pojď, my ti postavíme dům, zařídíme ti čtyřicet spolupracovníků, špičkové vybavení za třicet milionů ročně po dobu deseti let, budeš svou špičkovou vědu dělat u nás." Takhle nějak mohou některé nabídky v Číně vypadat. Výzkumníci v Číně mají dobrou znalost. Vědí, kde věci najdou, vědí, jak se dělá věda, jsou ohromně pracovití, mají velké množství oddaných studentů.


- A další srovnání s poměry v Česku?


Nám trochu zbývá vybírat si obory, ve kterých můžeme být úspěšní, kde množství nehraje tak velkou roli. Shodou okolností umělá inteligence dneska vyžaduje obrovský um okolo hlubokých neuronových sítí. Čínské vlastnosti se jeví v tomto typu výzkumu jako velice silné stránky. Není jasný hluboký teoretický vhled, není jasné, jak být kreativní, a hodně věcí se musí odzkoušet. A v tom dopadáme špatně. Čína je v naší oblasti plnohodnotný těžký soupeř. Vždycky si vzpomenu na Zátopka, jak vyhrával v Helsinkách. Jedinečný výkon. Ale také tam nebyl žádný běžec z Keni nebo Etiopie. K tomu bych to přirovnal. U nás je teď čínský vědec něco jako keňský nebo etiopský maratonec… No, to ještě ne, čínská věda je silný soupeř, ale nedominuje.


- Kdy se autonomní auta stanou součástí běžné dopravy?


Myslím, že vše bude postupovat po krůčcích. Začne to auty, která se budou pohybovat rychlostí maximálně 40 kilometrů v hodině, a pak také nákladními auty, jež jedou dlouhé úseky po dálnici a budou fungovat legálně bez řidiče. Do deseti let takové auta uvidíme, ale určitě nebudou dominovat provozu. Automobilový průmysl je konzervativní, už kvůli tomu, že chce být spolehlivý, a proto velmi dobře testuje. Proto než se něco masově nasadí, velmi dlouho to trvá. Tesla je výjimka a hraje trošku start-upovým způsobem. Buď zazáří, nebo může pár lidí zabít a skončí. Pro ostatní automobilky je reputace velice důležitá. Toyota je synonymem spolehlivosti a nemůže si dovolit vypustit nějaké auto, které omylem zabije cyklistu, jehož tričko bude připomínat třeba pruh na přechodu.


- Jak probíhá vaše spolupráce s Toyota Research Lab a co pro ně vyvíjíte?


Tahle spolupráce trvá už skoro dvacet let. Pracujeme na otázkách, které jsem již zmiňoval. Jedná se o základní výzkum v oblasti počítačového vidění. Je důležité zmínit dlouhodobost spolupráce a zacílení na základní výzkum, protože běžná česká firma chce často od vysoké školy vyřešit nějaký problém v rámci projektu na dva nebo tři měsíce. Toyota dělá na projektech s výhledem dvacet až třicet let.


- Jak se vaše práce konkrétně promítá do reálných aut?


To my vlastně nevíme. Ve chvíli, kdy naše algoritmy fungují, jsou předány na oddělení Toyoty, která se zaměřují na spolehlivou implementaci. Pak procházejí testováním.


- Jak by vláda měla podpořit vývoj technologií v Česku?


V oblasti, kde se pohybuji, rozhodují lidé. Nejdůležitější je kvalitní vzdělání a podpora zájmu o takzvané STEM obory (science, technology, engineering, mathematics, pozn. red.). Důležitou roli mají pedagogové na druhém stupni základních škol a gymnáziích. Jejich kvality významně ovlivňují rozhodnutí, kterým směrem se žáci a studenti vydají. Pak je důležitá kvalita života v dané zemi, proto se lidé často vydávají do zahraničí. Praha by měla být místem, kde se dobře žije. Rozhodují faktory jako hromadná doprava a dostupnost, kvalitní školky a základní školy nebo zdravotní péče.


---


"Čína dokáže svým hvězdným výzkumníkům vytvořit skvělé podmínky. My to v Česku neumíme."


Prof. Ing. JIRÍ MATAS, Ph. D.

Rodák z pražského Podolí patrí ke svetové špicce ve výzkumu umelé inteligence. Pusobí na katedre kybernetiky Fakulty elektrotechnické CVUT. Je vedoucím laboratoře na CVUT, jež je soucástí celosvetové Toyota Research Lab. Se svým týmem se podílí na vývoji autonomních aut pro automobilku Toyota. Specializují se na počítačové videní a zpracování obrazu. Je držitelem rady vedeckých ocenení i speciální ceny Al Awards pro odborníky, kteří určují směr celosvetového vývoje technologií umelé inteligence. Je šéfredaktorem jednoho z nejvýznamnějších casopisu v oblasti pocítacového videní – International Journal of Computer Vision. V zahranicí je jedním z nejcitovanějších ceských vědcu v oblasti umelé inteligence. Publikoval více než 250 clánku v recenzovaných casopisech. Je spoluzakladatelem firmy Eyedea Recognition, první spin-off spolecnosti na CVUT, a spoluautorem nekolika patentu – vedle projektu pro automobilku Toyota vedl další pro radu high-tech firem jako Hitachi, Boeing a Samsung s celkovým prínosem pro CVUT okolo sta milionu korun. Jirí Matas je ženatý, má dve deti a vnuka. Nejradeji relaxuje pri sportu – posledních pet let se intenzivne venuje tenisu, pred príchodem pandemie hrál pravidelne florbal a basketbal, závodne také lyžoval. Mezi jeho záliby patrí cetba, má rád psy. "Vědu v mém oboru lze za covidu dělat skoro i lépe, protože nemůžete dělat nic jiného."


FOTO ROBERT SEDMÍK




9. 3. 2021; aktualne.cz

Mladí muži marně hledali očkovací termín pro prarodiče. Vytvořili web s volnými místy

Programátoři Jan Staněk a Marek Sušický vymysleli web, který pomocí otevřených dat ukazuje veřejnosti volná místa pro vakcinaci. A také údaje o tom, kdo čeká ve frontě a jak je úspěšný. Přestože o své službě dali vědět jen přes sociální sítě, informace se rychle rozkřikla. Veřejnost totiž přesně tato data velmi postrádala. Od té doby pomohli mnoha lidem k vytoužené SMS s termínem.


Šestadvacetiletý Jan Staněk a sedmatřicetiletý Marek Sušický jsou kamarádi a bývalí kolegové z IT firmy. Oba také absolvovali ČVUT, Staněk Fakultu informačních technologií, Sušický Fakultu elektrotechnickou, oba také působí ve fakultní Laboratoři otevřených dat (OpenDataLab). Ta se zabývá především zpracováním dostupných užitečných dat, kterých existuje velké množství, ale často se nechávají "ležet" bez využití, ač by mohla pomoci v každodenním životě lidí. A přesně to je případ jejich databáze "COVID-19 data o očkování".


"Když jsme se v lednu snažili získat očkovací termíny pro příbuzné, zjistili jsme, že není kam se podívat na přehled volných míst. Začali jsme proto řešit, jak by se dalo pomoci díky otevřeným datům, kterým se profesně věnujeme," popisuje vznik nápadu Marek Sušický.

Jan Staněk doplňuje, že na přehledu volných míst začali pracovat společně s dalšími kolegy hned druhý den po spuštění registrací. "Během víkendu jsme měli základ webu hotový," říká. Zprvu váhali, zda zpřístupnit širší veřejnosti ještě ne zcela dokonalou aplikaci založenou navíc pouze na neoficiálních datech. Nakonec rozhodlo to, že viděli, jak na některých očkovacích místech čekají registrovaní dlouhé týdny, zatímco jinde pomalu nemají koho očkovat.


Stránky zpočátku běžely na platformě pro programátory GitHub, která umožňuje zveřejnění zdrojových kódů programů, spolupráci na vývoji a také vytvoření jednoduchých webových stránek. Programátoři web zveřejnili pouze na svých sociálních sítích, ale velký "hlad" veřejnosti po těchto klíčových datech a jejich marné hledání na oficiálních zdrojích ministerstva zdravotnictví způsobil, že se zprávy o něm rozkřikly během několika dnů a začaly ho navštěvovat tisíce lidí. Po několika článcích v médiích se návštěvnost pohybovala kolem osmi tisíc uživatelů za den. Na stránky také začali odkazovat někteří praktičtí lékaři.

Začátkem března čekaly projekt dvě zásadní změny. Oba programátoři se mohli začít opírat o oficiální data, která začal vydávat Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, který je aktualizuje jednou denně. Aplikaci pak přesunuli pod OpenDataLab na zapamatovatelnější adresu https://ockovani.opendatalab.cz/. Nedávno do ní také přidali položku "stav vakcín", která ukazuje, kolik dávek jaké vakcíny na daném očkovacím místě zdravotníci přijali či kolik jí vyočkovali.

U této položky však autoři upozorňují, že jde pouze o orientační výpočet z distribuce a spotřeby vakcín a že údaje vykazují velké zpoždění a nepřesnosti. Najdeme zde i záložku "stav registrací", kde se lidé mohou podívat, kolik zájemců jaké věkové či zaměstnanecké kategorie na daném místě na očkování čeká a kolik procent z nich bylo úspěšných. Tato čísla pomohou odpovědět třeba na otázku, jestli tu má v brzké době šanci třeba mladý učitel či zdravotník středního věku.


"Snažíme se přinést a dát dohromady veškerá data, která jsou k dispozici," říká Jan Staněk. A vysvětluje, že s větším množstvím dat se začíná ukazovat, že počet volných míst může být někde zavádějící. Očkovací místa mohou totiž dát na výběr velké množství termínů, ale pokud například nemají dostatek vakcín, umožní rezervaci pouze části zájemců.

"Je proto dobré si ověřit také to, kolik lidí čeká na daném místě ve frontě, jaké části registrovaných zájemců se podařilo v minulém týdnu vytvořit rezervaci nebo kolik lidí očkovací místo zvládá naočkovat," popisuje.

Jejich aplikace již pomohla řadě lidí zajistit si dříve volný termín. Díky ní totiž už vědí, v jakém očkovacím místě ho hledat. Odměnou jim pak bylo pípnutí toužebně očekávané SMS během poměrně krátké doby.

Oba mladíci také nabádají, aby si lidé nejdřív našli v jejich aplikaci místo s volnými termíny a pak se teprve registrovali. Rušení starých rezervací a zakládání nových totiž způsobuje zmatek v distribuování vakcín. Stává se totiž, že do centra se značným počtem objednávek míří velká zásilka, ale zájemci, kteří se nemohli dočkat volného termínu, se mezitím už přehlásili jinam.


"Web stále rozšiřujeme a dostáváme také spoustu připomínek a nápadů na zlepšení od programátorů i uživatelů. Pokud budou státem zveřejněna další detailnější data, určitě je zahrneme do přehledu," popisuje další vývoj Marek Sušický. V nejbližší době se chtějí věnovat zejména zpřehlednění celého webu a přidání dalších ukazatelů, které by pomohly co nejlépe najít očkovací místo s co nejkratší dobou čekání. "Přemýšlíme ale také o tom, jak pomoci očkovacím centrům, která občas narychlo shánějí zájemce o očkování, aby tato volná kapacita nezůstala zbytečně nevyužita," říká Jan Staněk.

A také děkuje všem nadšencům a dobrovolníkům za cenné připomínky a pomoc při vylepšování stránek. Jak dodává, hodnotnými radami jim v počátku pomohl i vedoucí projektu očkovacích center středočeského kraje Michal Bláha, odborník na otevřená data a zakladatel neziskovky Hlídač státu, která umožňuje lidem kontrolovat, jak stát a politici hospodaří s penězi daňových poplatníků. Ten jim totiž podrobně popsal, jak celý systém registrace funguje.

A ještě jednu věc Staněk ve vyjmenování pomocných rukou zmiňuje - a tou je skauting. "Ten mě totiž naučil, jak trávit svůj volný čas smysluplně. A v neposlední řadě mezi mé první programátorské pokusy patřil také web mého tehdejšího oddílu Stopaři Volyně," uzavírá.

Emotivní výpověď sestry z kraje: Tady se smrt rozmáchla velkou kosou


8. 3. 2021; CVUT.cz

RNDr. P. Rössner: Rizika nanotechnologií [Fyz. čtvrtek – online]

Nanomateriály jsou široce využívány v mnoha odvětvích průmyslu, v lékařství, potravinářství, i v běžném spotřebním zboží. I když je lidský organismus v pravidelném kontaktu s nanočásticemi (NP) různé povahy, dopady jejich působení na lidské zdraví nejsou systematicky hodnoceny. S ohledem na specifické fyzikálně-chemické vlastnosti mají přitom NP potenciál způsobovat poškození biologického materiálu, a tím zvyšovat riziko vzniku řady onemocnění. Cílem přednášky je seznámit posluchače s mechanismy negativních biologických účinků NP a přiblížit metody, které jsou pro analýzu těchto dopadů využívány. Přednáška bude doplněna konkrétními výsledky, které byly získány v rámci řešených projektů v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.


Místo konání C3-132 (on-line)

Pořadatel katedra fyziky FEL

Kontaktní osoba Ing. Vratislav Fabián, Ph.D., fabiav1@fel.cvut.cz, +420 22435 2327

Podrobnější informace


8. 3. 2021; CVUT.cz

I letos se studenti mohou hlásit do programu prg.ai Minor

Studenti ČVUT mají opět možnost přihlásit se do programu prg.ai Minor. Ten představuje unikátní spojení sil čtyř excelentních pražských fakult s cílem poskytnout hlubší vhled do oboru umělé inteligence. Program je určen primárně pro studenty Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií. Přihlašování do programu poběží do 22. března. Výsledky budou vyhlášeny 10. dubna.

Program prg.ai Minor nabízí různorodé pohledy na obor umělé inteligence. Skládá se z nejlepších předmětů ze čtyř zapojených fakult a klade si za cíl rozšířit znalosti o AI mezi talentovanými studenty z ČVUT v Praze a Univerzity Karlovy. Pilotně byl program spuštěn v zimním semestru 2019, v současnosti ho studuje více než 50 studentů. Do iniciativy, jež prohlubuje spolupráci českých vědeckých institucí na poli technologií, se zapojily Fakulta informačních technologií ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Za úspěšné absolvování programu náleží studentům certifikát, který jim pomůže otevřít dveře do světa AI průmyslu či vědy.

Ing. Marek Szeles, který studoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT a účastnil se programu, hovoří o své zkušenosti takto: "Jako softwarový inženýr se chci co nejlépe vzdělávat v problematice autonomního řízení a prg.ai Minor mi umožnil nahlédnout do tohoto tématu optikou hned čtyř pražských elitních fakult. To je naprosto unikátní příležitost. Postupem času jsem se skrze technickou stránku dostal až k etickým a společenským otázkám aplikace umělé inteligence, čemuž bych se rád věnoval i v budoucnu."

Kromě možnosti studovat kvalitní předměty z jiných fakult je prg.ai Minor také o komunitě podobně naladěných technicky zaměřených studentů, pro které jsou pořádány akce se zajímavými hosty. Přihlášky posuzuje komise složená ze zástupců zapojených fakult na základě prospěchu, technických znalostí a motivace studentů. Program inicioval a spravuje spolek prg.ai, jehož ambicí je vytvořit z Prahy světové centrum umělé inteligence.

Představení prg.ai Minor můžete také zhlédnout v krátkém videu.

Více informací a přihlášky najdete na webových stránkách zde.

Kontaktní osoba:


8. 3. 2021; seznamzpravy.cz

Politici mlčí, českou energetickou budoucnost řeší vědci z Institutu Equilibrium

Covidová krize odsunula do pozadí otázku mimořádně důležitou pro další rozvoj země: proměnu české energetiky. Právě to je téma videokonference, kterou můžete tento týden sledovat na webu SZ Byznys.

Jak si Česko poradí s uhelným útlumem, jak hodlá splnit závazky na snižování emisí skleníkových plynů a kdo bude mít hlavní šanci na stamiliardy z transformačních fondů? Nebýt covidu, šlo by o klíčová témata české ekonomické strategie.

Vláda ale momentálně řeší akutní krizi a otázky nutné proměny české energetiky odkládá. Opakovaně odsunula dokonce i definitivní rozhodnutí o termínu, v němž má Česko skončit se spalováním uhlí.

Zatím hlavně stále není jasné, čím Česko produkci uhelných elektráren nahradí, jaké to má technologické limity a jaká bude cena energetické transformace pro daňové poplatníky a spotřebitele. Odkládá se i vypsání tendru na nový jaderný reaktor v Dukovanech, protože se politici nejsou schopni dohodnout na jeho bezpečnostních parametrech. Vázne tak nejdůležitější projekt celého transformačního procesu.

Zatímco politici řešení odkládají, zmíněnými tématy se zabývá dvoudenní konference Budoucnost české energetiky, kterou pořádá nezisková platforma Institut Equilibrium.

Institut EquilibriumNezisková nezávislá organizace, za níž stojí skupina akademiků různých oborů.

Cílem je analýza společnosti z různých úhlů pohledu a různých vědních disciplín.

Ředitelem je kybernetik Vladimír Mařík z ČVUT.

Konference Budoucnost české energetiky je součástí dlouhodobého projektu Hledání české cesty. Vysílat ji budou Seznam Zprávy (v tomto článku ve videu nahoře).

Konference se kvůli covidovým omezením koná formou studiových přenosů, které můžete sledovat prostřednictvím Seznam Zpráv.

Den 1 – středa 13:00První stream začíná ve středu 10. března ve 13 hodin. Otevře ho vystoupení vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla, který by měl shrnout stav české energetiky a její výhled, včetně informace o dukovanském jaderném projektu. Jádru jako důležitému faktoru pro českou energetickou budoucnost se bude věnovat také Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla přiblíží vládní plán na přechod českého teplárenství na nízkoemisní technologie, téma doplní výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Jan Fousek, výkonný ředitel asociace AKU-BAT, vysvětlí problematiku ukládání energie v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů. A Peter Kalaš, viceprezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, bude mluvit o energetické strategii Evropské unie.

Den 2 – čtvrtek 13:00Čtvrteční program konference zahájí také po 13. hodině Miroslav Bárta z Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy přednáškou nazvanou Člověk a energie.

Další vystoupení druhého dne jsou věnována novým technologiím: Peter Staněk z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd a Vladimír Mařík, vědecký šéf kybernetického institutu CIIRC z ČVUT, se dotknou otázek digitalizace a robotizace. Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechniky ČVUT se vrátí k akumulaci a jejímu významu pro další posun fotovoltaiky.

Dále vystoupí Dita Tesařová z Národního centra energetických úspor, jaderný expert Radek Škoda a Hynek Beran (oba z CIIRC) – ten slibuje přednášku o hrozbě blackoutu a energetické bezpečnosti.

Časový program konferenceStředa 10. 3. 2021


Blok 1: Přechod k nízkoemisním energetickým zdrojům


13.00 – 13.05 Zahájení – Vladimír Mařík a Vladimír Wagner

13.05 – 13.35 Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku

Stav české energetiky a její budoucnost

13.35 – 13.55 René Neděla, náměstek ministra MPO

Budoucnost teplárenství

13.55 – 14.15 Vladimír Wagner, Ústav jaderné fyziky AV ČR

Nízkoemisní zdroje – jaderná energetika

14.15 – 14.35 Jan Fousek, výkonný ředitel AKU-BAT

Obnovitelné zdroje potřebují akumulaci

14.35 – 14.55 Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR

Jak využívat a postupně nahrazovat fosilní energetiku

14.55 – 15.20 Peter Kalaš, viceprezident, Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj

Ladění bezemisního mixu ve strategii EU

15.20 – 16.20 Panelová diskuse k 1. bloku

Panelisté: René Neděla, Martin Hájek, Vladimír Wagner, Jan Fousek, Peter Kalaš

Čtvrtek 11. 3. 2021


Blok 2: Nové technologie mění energetiku


13.00 – 13.05 Zahájení Vladimír Mařík

13.05 – 13.20 Miroslav Bárta, Egyptologický ústav UK

Člověk a energie

13.20 – 13.50 Peter Staněk, SAV Bratislava

Digitalizácia ako fenomén budúcej trasformácie společnosti

13.50 – 14.10 Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT

Myšlení 4.0 – nová cesta k energetické resilienci

14.10 – 14.25 Dita Tesařová, Národní centrum energetických úspor

Energetické úspory a možnosti EPC ve veřejném sektoru

14.25 – 14.45 Pavel Hrzina, FEL ČVUT

Fotovoltaika, akumulátory – bezpečné užívání a další vývoj technologie

14.45 – 15.05 Radek Škoda, CIIRC ČVUT

Efektivní využití jaderného paliva v teplárenství a elektroenergetice

15.05 – 15.25 Hynek Beran, CIIRC ČVUT

Hrozí nám blackout? Proměny stabilního zajištění dodávek energie

15.25 – 16.15 Panelová diskuse k 2. bloku

Panelisté: Vladimír Mařík, Hynek Beran, Pavel Hrzina, Josef Fantík, Václav Pačes


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/politici-mlci-ceskou-energetickou-budoucnost-resi-vedci-z-institutu-equilibrium-146102


4. 3. 2021; E15.cz

Blackout, který nebyl. I díky uhelným elektrárnám

Byl pátek 8. ledna 2021, čas 14:04. V chorvatské rozvodně Ernestinovo rozpojila nadproudová ochrana dvě přípojnice. Za normálních okolností běžná, nevýznamná energetická porucha. Kdyby ovšem nevedla k rozdělení celoevropské sítě na dva ostrovy a k riziku blackoutu na celém kontinentu. K tomu však nakonec nedošlo díky fyzikálním vlastnostem velkých elektrárenských turbín.

Zatímco příčiny události zůstávají i po druhé zprávě ENTSO-E nejasné, o jejím řešení není sporu: Evropu zachránily před blackoutem klasické elektrárny na jádro, uhlí a plyn. Provozovatelé soustav a elektráren se v minulých týdnech shodli na tom, že blackoutu se podařilo předejít díky takzvaným "roztočeným" elektrárenským strojům v klasických zdrojích. Jak to ale probíhalo v praxi? A co se dělo v prvních milisekundách, než stihla první elektrárna automaticky "přidat páru" a první dispečer zmáčknout knofl ík?

"Velkou výhodou tradičních zdrojů jsou takzvané setrvačné hmoty, kterými disponují všechny uhelné a jaderné elektrárny a v omezené míře i plynové. Díky nim dokážou velké roztočené stroje v případě potřeby skokově dodat mnohem více energie, než aktuálně produkují, a to s minimálními řídicími zásahy," říká Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT a hned také vysvětluje, odkud se tato energie bere. "Když tyto velké turbíny najíždějí, musí se investovat velké množství energie na jejich roztočení. Čím jsou větší, tím více energie je potřeba. A tato energie je během chodu zachována – zůstává v těchto strojích uložena po celou dobu jejich otáčení."


Kouzlo jménem setrvačnost


V pátek 8. ledna 2021 bezprostředně po poruše chorvatské rozvodny nastal v severozápadní části evropské soustavy přesně tento jev: chybějící energii bleskově dodala do sítě setrvačnost. V prvních zlomcích vteřiny tedy pád frekvence nezachránili dispečeři, a dokonce ani automatické systémy primární regulace, ale prostá fyzika reprezentovaná stovkami velkých roztočených turbín po celé Evropě.

"Díky setrvačným hmotám soustava v kolapsovém stavu ustála první náraz a získala drahocenný čas na řešení problému. Je naprosto jednoznačné, že kdybychom tyto roztočené stroje neměli k dispozici, frekvence by padala mnohem strměji a k blackoutu by velmi pravděpodobně skutečně došlo," popisuje Zdeněk Müller a dodává: "Z hlediska energetické bezpečnosti jsou tepelné elektrárny fyzikálně velmi dobře vymyšlené. Další "havarijní energie" je totiž uložená ve vodní páře, která je natlakovaná v systému od kotle až k turbíně a přirozeně se sama tlačí do turbíny hned v návaznosti na odebírání točivé hmoty. Toto se opět děje v řádu vteřin, aniž by se zvýšil výkon kotle."


Když jde o čas


Jak moc důležitá byla druhý lednový pátek ona fyzikální "záchranná brzda"? Představme si, že by to nebyla skutečná událost, ale sci-fi, a že v Teplárně Kladno seděl u plynové turbíny dispečer s křišťálovou koulí. Pointa je v tom, že i kdyby skutečně tušil, co a kdy se stane, svým aktivním zásahem by soustavě nepomohl. "Kladno má nejrychlejší turbínu v Česku, ani ona ovšem nereaguje v řádu vteřin, ale v řádu minut. V dynamickém stavu dokážou elektrárny obecně mnohem víc a právě díky fyzikálním zákonům umějí chybějící energii dodat."

Teprve poté, co jsme si po incidentu v Ernestinově "koupili" čas fyzikou, nastoupily automatické systémy na úrovni sítě i jednotlivých zdrojů a poté i řídicí mechanismy, včetně nouzového vypínání nasmlouvaných zákazníků v některých zemích. Díky všem těmto fyzikálním a automatickým jevům i aktivním zásahům 8. ledna 2021 nedošlo k blackoutu a drtivá většina koncových zákazníků v celé Evropě si ničeho nevšimla. ?


Foto: Doc. Zdeněk Müller je vedoucím Katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Specializuje se mimo jiné na energetickou bezpečnost a elektrická vedení.

Foto shutterstock


4. 3. 2021; Týdeník Květy

Z ČESKÝCH RUKOU PUTUJÍ UNIKÁTY DO CELÉHO SVĚTA

Ve své době bylo 3D pero Davida Paškeviče teprve druhým prototypem svého druhu na světě. Teď ho David vyrábí spolu s "dílnou do ruky" MultiPro ve své firmě 3Dsimo.


 Jak vás vlastně napadlo sestrojit 3D pero?


Během studia na ČVUT jsem pracoval s 3D tiskárnami. Tisk neprobíhal bezchybně, špatné výtisky se musely předělávat. Mezery v nich jsem vyplňoval ručně pomocí náplní do tiskárny. Postupem času jsem si pro zjednodušení práce vytvořil 3D pero, které bylo v té době teprve druhým prototypem na světě. Pero jsem původně zamýšlel jen jako doplněk pro 3D tiskaře, ale jeho širší využití mi ukázaly děti z domu dětí a mládeže, kde jsem působil jako lektor v modelářském kroužku.


- Jak jste pero s dětmi z kroužku zkoušel?


Děti pero přirozeně zajímalo, zkoušely s ním různé výtvory. Tím mě přivedly na myšlenku, že by to mohl být zajímavý nástroj pro mladé kreativní nadšence, co si chtějí přirozeně tvořit, kreslit nebo modelovat. Pod rukama se dětem pomocí fosforeskující náplně začaly rodit hvězdičky, měsíčky a později i různé postavičky.


- Proč jste se od původního konceptu přesunul k "dílně do dlaně"?


Hlavní v tomto případě byli zákazníci, kteří nám říkali, že 3D pero je sice skvělé, ale že by chtěli také nástroj, který dokáže jejich hrubé výtvory uhladit, domodelovat, případně k nim dále pájet světýlka či je jinak doplňovat. Tak začaly postupně vznikat všechny nástavce na náš produkt MultiPro, se kterým dnes můžete kreslit, pájet, ale i řezat, montovat, rýt do skla nebo vypalovat do kůže. Jsme jediní na světě, kdo takový nástroj nabízí.


- Co všechno váš multitool zvládne?


MultiPro je vhodný pro všechny kreativce, kutily, modeláře – prostě pro kohokoliv, kdo potřebuje doma provést drobnější úpravy či si volně tvořit. Má vyměnitelné nástavce, se kterými dokážete kreslit v prostoru, vyřezávat ze dřeva i pěny, vrtat a šroubovat, pálit do dřeva, rýt do skla nebo nástroj využít jako pájku. Můžete si s ním vytvořit například poličku na knihy, vlastní sadu figurek na šachy, vypálit do dřeva nebo kůže jakýkoliv motiv nebo vyrobit šperk. Možností je spousta, MultiPro v tom takřka nezná hranice.


- Čím se vám podařilo ve světě prorazit, v jakých objemech vyrábíte a kde?


Prorazili jsme především díky tomu, že náš produkt je ve světě unikátní. Velkou měrou se na tom podílí celý tým, který je plný nadšenců a neuvěřitelných srdcařů. Všechny naše produkty vyrábíme doma v České republice. Je to sice nákladnější, ale z hlediska kontroly kvality a celkového vývoje je to pro nás jediné možné řešení.


- Jaké další výrobky chystáte – čím potěšíte hravé děti i šikovné kutily?


V tuto chvíli naše produkty prodáváme pod třemi značkami. 3Dsimo má v portfoliu veškerá 3D pera a náš vlajkový produkt – všestranný nástroj MultiPro. Dále je tu stavebnice Boffin Magnetic, díky které si můžete sestavit na 200 elektronických projektů – od světelného senzoru až po vlastní Gameboy. A od letošního roku máme v nabídce také kreativní sady Noyce Joyce, speciální stavebnice, které se po sestavení promění ve funkční produkt: třeba minivan na dálkové ovládání nebo designové hodiny s historickými digitrony. Fanoušci 3Dsimo a Noyce Joyce jsou rozeseti téměř po celém světě. 3D modelaření je nesmírně populární třeba v USA a Kanadě – tam se kolem našeho produktu MultiPro podařilo dokonce vytvořit na YouTube silnou komunitu. Dál se naše produkty velmi dobře prodávají v Německu nebo třeba Španělsku. Boffin Magnetic si zase považují na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. A pochopitelně nesmím zapomenout ani na české zákazníky, bez kterých by tyto nástroje nikdy nevznikly…


---


VIZITKA * Narodil se v roce 1990 v Praze. * Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. * Zakladatel a současný výkonný ředitel české značky 3Dsimo. * Je ženatý. * Jeho největším koníčkem je teď práce.


Foto: K veleúspěšné 3D tužce a "nářadí do dlaně" MultiPro už přibyly dvě unikátní stavebnice a další skvělé nápady Davida Paškeviče a jeho týmu jsou na cestě

Snímek archiv


O autorovi: * Připravil ib


3. 3. 2021; czechsight.cz

ČVUT v Praze získalo dva projekty v rámci kandidatury na Evropská centra pro digitální inovace v ČR

České vysoké učení technické v Praze si uvědomuje důležitost digitalizace pro rozvoj celé ekonomiky a ve svém širokém spektru je schopno nabídnout své služby nejen podnikům, ale i veřejnému sektoru.

Vytvoření EDIH (Evropský Digitální Inovační Hub) na území ČR je významným krokem pro podporu digitálních dovedností malých a středních podniků. České vysoké učení technické v Praze si uvědomuje důležitost digitalizace pro rozvoj celé ekonomiky a ve svém širokém spektru je schopno nabídnout své služby nejen podnikům, ale i veřejnému sektoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) zveřejnilo vítěze národní výzvy na Evropské digitální inovační huby. Ty by měly spolu s evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitálních technologií do výroby, obchodu a veřejných služeb.

Vzhledem k vysoké kvalifikaci a specializaci se vedení ČVUT v Praze rozhodlo předložit do kvalifikační výzvy MPO dva projekty na dvě různé požadované oblasti. První z nich je oblast kybernetické bezpečnosti, kterou ČVUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou (MUNI) a Vysokým učením technickým v Brně (VUT) bude dále rozvíjet, a na této platformě CYBERSECURITY INNOVATION HUB byl vytvořen silný základ jak pro naplňování cílů EDIHu, tak pro posílení mezinárodní spolupráce.

Druhý EDIH ČVUT je specializován na využití umělé inteligence (AI). V této oblasti se spojila ta nejlepší pracoviště na ČVUT (FEL, FIT, CIIRC) a vytvořila tak silný tým, který je připraven spolu s dalšími partnery poskytovat své služby jak malým a středním podnikům, tak také firmám, které se zabývají vývojem AI. Dalším významným pilířem je nabídka spolupráce pro veřejnou sféru, která využitím umělé inteligence může zefektivnit své fungování v mnoha oblastech.

"ČVUT v Praze účastí na dvou projektech ze šesti podpořených prokazuje excelentnost svých týmů a připravenost podílet se na digitální transformaci společnosti. Jsem moc rád a gratuluji kolegům za nominaci do výzvy na Evropská centra digitální inovace. Vidím velký potenciál pro ČVUT právě v připravovaném programu Digital Europe a budu velmi rád podporovat tyto aktivity včetně například podpory Kvantové technologie, kde se otevírá zcela nové pole kvantové informatiky, kvantově bezpečné komunikace a kvantového počítání, a rovněž program digitální zralosti," řekl rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček.

"Projekt EDIHů je významný především kvůli svému praktickému přesahu. S jeho pomocí se umělá inteligence dostane do malých a středních firem a veřejné správy, kde pomůže s produktivitou práce a růstem její přidanéhodnoty. Pro realizaci projektů a řešení tak bude důležitý již existující ekosystém kolem Národního centra Průmyslu 4.0," říká jeho ředitel, Jaroslav Lískovec.

Kompletní seznam kandidátů na Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) je k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu

Zdroj: TZ ČVUT

Foto: Materiál k tiskové zprávě ČVUT Štítky: VĚDA CVUT ČESKÁ REPUBLIKA DIGITALIZACE EU


26. 2. 2021; TRADE NEWS

Technologie budoucnosti k okamžitému použití

Společnost Blindspot Solutions, založená v roce 2014 mezinárodně respektovaným odborníkem na umělou inteligenci a strojové učení Michalem Pěchoučkem, současným výkonným ředitelem Ondřejem Vaňkem a technologickým ředitelem Štěpánem Kopřivou, není na trhu nováčkem. Na konci loňského roku excelovala také v programu Czech Rise Up se svou aplikací PARSS. Ta díky uživatelsky vstřícnému řešení umožňuje jak malým firmám s desítkami zaměstnanců, tak velkým společnostem rozvrhovat lidské zdroje během pracovního procesu v období pandemie. 


S PARSS lze plánovat směny tak, aby pracovník, který neví, že je covid pozitivní, s co největší pravděpodobností nenakazil vysoký počet lidí. Aplikace obsahuje modul jak pro výrobní firmy, tak venkovní pracoviště, ale i administrativní subjekty. Velkou předností je snadné ovládání. 


Myšlenky předstihly realitu 


V případě Blindspot Solutions mělo původně jít o produktový start-up zaměřený na problematiku fyzického zabezpečení kritických infrastruktur, například na monitoring přístavů, jaderných elektráren či ropovodů. Segment kritických infrastruktur byl však tehdy konzervativní a na využívání strojového učení a optimalizace v procesech nebyl připraven. 

"Regulace v tomto segmentu neumožňovaly přímočaře aplikovat autonomní metody monitorování a patrolingu. Proto jsme se nakonec vyprofilovali jako společnost poskytující služby v oblasti vývoje softwaru, aplikující metody strojového učení, optimalizace, detekce anomálií a umělé inteligence obecně," vzpomíná spoluzakladatel Blindspot Solutions a její CEO Ondřej Vaněk. 


Na prahu digitalizace a automatizace lidského intelektu 


Vloni se Blindspot Solutions, nyní již člen skupiny Adastra Group, v níž technologická konzultační společnost drží padesátiprocentní podíl, umístila mezi nejrychleji rostoucími technologickými firmami Evropy, Blízkého východu a Afriky. V prestižním žebříčku Deloitte Technology Fast 500, který porovnává růst tržeb za poslední čtyři roky, obsadila čtyřiadvacáté místo, a stala se tak nejúspěšnější českou firmou působící v oblasti softwaru. Poradenská společnost Deloitte hodnotí růst tržeb za poslední čtyři roky u firem z oblasti EMEA (Evropy, Blízkého východu a Afriky). "Za poslední čtyři roky jsme rostli o 4444 procent. Umístění mezi špičkou technologických firem si velmi vážíme," říká Ondřej Vaněk. "Spojení s Adastrou nám dává možnost rozšířit a obohatit naše portfolio zákazníků o významné hráče, ale hlavně ještě více posiluje naše ambice vytvořit v rámci regionu unikátní pracoviště zaměřené na umělou inteligenci a strojové učení. Rádi bychom konkurovali světovým korporacím, které v Evropě vytvářejí stovky nových pozic zaměřených na strojové učení. Chceme, aby ti, kdo se chtějí na špičkové úrovni živit umělou inteligencí, nemuseli do Curychu nebo do Londýna, ale aby pracovali v pražském Blindspotu," přiznal před třemi lety ambiciózní cíl Michal Pěchouček, jeden ze zakladatelů Centra umělé inteligence při Fakultě elektrotechnické ČVUT a jeden z nemnoha českých akademiků, kteří se prosadili také v byznysu. ? 


Spoluzakladatel společnosti Blindspot Solutions a její CEO Ondřej Vaněk drží v rukou Cenu Country for the Future za produkt PARSS, kterou společnosti předal ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček v rámci loňského Dne Technologické agentury ČR 


Foto: archiv Blindspot Solutions 



23. 2. 2021; aeronet.cz

Ministerstvo školství vypustilo Newtonovy zákony z osnov českých základních škol! Zmizela i didaktika Ohmova zákona, zmizela výuka rozdílů mezi planet

Ministerstvo školství vypustilo Newtonovy zákony z osnov českých základních škol! Zmizela i didaktika Ohmova zákona, zmizela výuka rozdílů mezi planetami a hvězdami, a rovněž výuka dětí proti vandalismu, přesně podle vzoru z USA, kde Antifa a školáci strhávají pomníky a sochy zakladatelů americké republiky! Zmizela i úloha občana při obraně státu a nauka o rysech západoevropských či slovanských kultur! Zmizely zmínky o armádě a NATO! Do výuky naopak přibyde výchova k multikulturalismu! Zákaz vědecké astrofyziky a výuky hvězd a planet přitom platí v Islámu v šíitském i sunnitském školství! Co to má znamenat?

To, co předvádí v ČR Ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy, z toho jde jednomu opravdu hlava kolem. Naše redakce byla upozorněna na alarmující událost, které došlo v uplynulých dnech, a to v naprosté tichosti, zatímco veřejnost se zabývala špejlemi a antigenními testy malých dětí, které mají od března opět nastoupit do škol, ale podle všeho se budou muset nechat 2x týdně testovat. Ten samý nápad dnes převzal na Slovensku, podle informací, které jsme dostali do redakce, i slovenský premiér Igor Matovič.  

Rovněž i slovenské se děti se budou muset nechat 2x týdně testovat antigenními testy. A v tomto stavu hysterie se stalo v ČR něco, co je naprosto děsným potvrzením kopírování brutálních procesů z USA do Evropy. Ministerstvo školství totiž vydalo revizi Rámcových vzdělávacích programů (RVP), tedy školních osnov pro základní školy, a to takovým způsobem, že to vyvolá naprostá šok u stovek tisíc rodičů v ČR. Jak nám do redakce napsala jedna z učitelek, české osnovy se začínají islamizovat a liberalizovat.  

Blogerka Natálie Vachatová už 15. února publikovala na svém blogu článek [ ] o tom, že fyzikové a matematici zaslali Robertu Plagovi otevřený dopis [ ], aby nerušil výuku Newtonova zákona na základní škole , protože Newtonovy zákony jsou všude okolo nás, děti se setkávají s těmito zákony od svého dětství a musí vědět už na základní škole, co to je akce a reakce, setrvačný pohyb atd. Jenže, pedagogická komise ministerstva Newtonův zákon z osnov ZŠ vypustila v aplikační rovině, protože je to prý až látka středních škol.  

Takže děti do 15 let nebudou vědět, co je to akce a reakce, ale nebudou vědět, ani co je to elektřina, co je to elektrický odpor, a co je to elektrické napětí, a v jakém vztahu je elektrický proud k napětí a odporu, nebudou si to moci ověřit na zapojení obvodu. Jo pardon, já vám zapomněl říct, že ministerstvo vypustilo z výuky i Ohmův zákon a zapojování elektrických obvodů. Čili děti budou do 15 let naprosto debilní. Poděkujte Plagovi! Takový bordel v ČR ve školství svět ještě neviděl a Andrej Babiš to neřeší, okamžitě by měl zasáhnout ministra odvolat! A to není všechno! Je to ještě horší!  

České děti vyjdou ze základních škol a nebudou znát rozdíl mezi hvězdou a planetou, nebudou tušit, jak se chová elektřina v elektrickém obvodu a nebudou znát aplikace Newtonových zákonů ve světě okolo sebe  

Představte si, že ministerstvo odstranilo z osnov pro děti základních škol i výuku rozdílů a popisu planet a hvězd, neboť k popisu a pochopení významných rozdílů mezi vesmírnými objekty odpovídajícímu současnému stavu poznání a prezentovanému v médiích jsou třeba středoškolské znalosti dějů z mikrosvěta a vesmíru. Tohle se doslova píše v důvodové zprávě. To si dělá ministr školství z rodičů školáků srandu? Takže, děti půjdou v 15 letech na střední školu a nebudou znát Ohmův zákon a nebudou znát ani rozdíly mezi planetami a hvězdami?  

České ministerstvo školství tak totiž vyřadilo z osnov používání Newtonových zákonů. Tyto zákony ve společnosti přitom popisují akce a reakce lidí na útlak, útisk, co se děje, když vznikne tlak, reakcí je odpor atd. Ministerstvo školství toto všechno z osnov vypustilo. Není to zjevně žádoucí, aby děti na ZŠ věděli, jak se v praxi Newtonovy zákony projevují. A to pořád není všechno.  

Z osnov došlo k vypuštění nauky o obraně státu ze strany občana a o nutnosti odporovat vandalismu. Ano, to je přesně totéž, co bylo vypuštěno před pár lety z amerických základních škol. Výsledkem dnes jsou hořící americké ulice a děti v řadách Antify, které strhávají sochy a pomníky amerických velikánů a zakladatelů USA. Proti vandalismu nesmí policie zasahovat, to by byl rasismu proti Black Lives Matters. A podívejte se, uběhne pár měsíců a český ministr školství už přesně podle návodu z USA škrtá v osnovách českých základních škol. Panečku, to je rychlost, jak se procesy z USA kopírují do ČR. Jenže, zatímco tyto věci se škrtají z osnov, nové věci do osnov přibyly, a to takové, které přibývají i v USA v americkém školství. Takže děti na základních školách se nově budou učit toto:  

Místo toho budou do našich dětí rvát tohle:  

odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám  

nekonfliktní život v multikulturní společnosti  

aktivní spolupodílení se podle svých možností na přetváření společnosti  

zohlednění potřeb minoritních skupin a otázku lidských práv  

Tak přesně toto chtějí vašim dětem nalévat do hlav. Takže děti nebudou vědět, co je to elektřina a jak v podstatě funguje napětí, elektrický proud a odpor, nebudou vědět, jaký je rozdíl mezi Sluncem a planetou, ale za to budou vědět, že mají v tramvaji pustit černocha sednout a ještě předtím se mu omluvit za svoji bílou nadřazenost, jako to již požadují v USA americké firmy po svých zaměstnancích. A možná si řeknete, že tohle je proces neoliberalismu, že je to součást plánu na nasunování migrantů a jejich podpory ze strany nově vychované mládeže. Chceš-li zlikvidovat český národ, nechej globalisty vychovat tvoje děti.  

Jenže, ono nejde jenom o proces neoliberalismu a s ním spojeného neomarxistické výchovy dětí na základních školách, kde jsou učeny genderové, rasové a sociální rovnosti. Tento proces je totiž ještě s jedním přesahem, a to je podprahová výchova směrem k akceptaci Islámu. Je to proces indukované islamizace českých škol. A proč jsem o tom přesvědčen? Protože přesně toto se zavedlo v islámských školách.  

Islámské školy to mají zavedené stejně, děti základních škol se o planetárních tělesech a hvězdách z pohledu astrofyziky vůbec neučí, probírají hvězdy jen jako orientační body na noční obloze  

Ve všech islámských školách byla zrušena astrofyzika a výuka o planetách a hvězdách. Šíitský a ani sunitský islám totiž neuznává vesmír a nauku o hvězdách a tělesech, ale uznává hvězdy na obloze jako orientační body pro poutníky a cestovatele, kteří se jimi řídí a Alláh tyto hvězdy umístil na oblohu , aby se lidé podle nic řídili. Islám tak nerozeznává mezi hvězdami a planetami z hlediska astrofyziky, ale považuje všechny svítící body na obloze za orientační body. Tento výklad hvězd je v Islámu definován v Hadith , tedy v knize výroků proroka Mohameda. A je pro mně šokem, že český ministerstvo zavádí do českého školství stejné opatření, že odstraňuje ze základního školství astrofyzikální nauku o planetách a hvězdách.  

V Islámu se totiž o astrofyzice smí učit jen učenci, kteří k tomu mají povolení z hlediska zkoumání světa a okolí. Učenci v Islámu mohou tedy studovat planety a hvězdy, studenti a žáci na základních školách však nikoliv. To je opravdu neuvěřitelné, jak rychle se v době pandemie mění osnovy a indukuje se islamizace školství. A to není pořád všechno. Ocitujme si otevřený dopis matematiků a fyziků:  

Otevřený dopis učitelů ministru Plagovi  

Vážený pan  

Ing. Robert Plaga, Ph.D.  

ministr školství, mládeže a tělovýchovy  

Vážený pane ministře,  

obracíme se na Vás jako fyzikové, přírodovědci a představitelé oborů a institucí, které fyziku jako jednu ze stále podstatných oblastí lidského poznání používají, aplikují, rozvíjejí, které vzdělávají její učitele a také s fyzikou různými cestami seznamují veřejnost: Aktuální revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání ( https://revize.edu.cz/ ) považujeme za nedomyšlenou, nekoncepční a v konkrétnostech škodlivou.  

Připouštíme, že formulace RVP pro základní vzdělávání, tedy pro celou populaci, je velmi komplexní úloha. Tím více vidíme potřebu efektivní spolupráce a hledání přijatelných kompromisů mezi různými pohledy; jiné názory a představy mají jistě tzv. experti na vzdělávání a jiné názory a zkušenosti mají ti, kteří v dané oblasti žijí a prakticky působí, v našem případě učitelé i vědci. Proto se nebudeme vyjadřovat k jiné oblasti RVP než fyzika a hned potvrzujeme, že na ladění podoby vzdělávání včetně optimalizace vzdělávání v informatice jsme připraveni spolupracovat.  

Dovolíme si jen dvě ilustrace mnoha nepřijatelných škrtů v dokumentu  

https://revize.edu.cz/files/rvp-zv-2021-s-vyznacenymi-zmenami.pdf : Škrtnutí Newtonových zákonů v učivu a ve výstupu F-9-2-05 "využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích" interpretujeme jako rezignaci na racionální chápání běžných reálných dějů v našem světě a současně jako zahození stále užitečné součásti našeho civilizačního vědomí.  

Škrtnutí F-9-4-03 "využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh” vidíme opět jako rezignaci na konkrétní poučenou racionalitu v tématu mimořádně důležitém pro budoucnost naší civilizace.  

Nebudeme se zde věnovat všem vadám předloženého RVP, ale jsme připraveni o nich diskutovat; to se týká i jiných oblastí, například je pozoruhodné, že z RVP zmizela slova "armáda” a "NATO”. Seznámili jsme se i s dokumentem https://revize.edu.cz/vyjadreni-k-redukcim-v-rvp-zv Zdůvodnění, že škrty ve fyzikální oblasti jsou zdůvodněny obtížností látky, ovšem i se znalostí reálného stavu ve školách nemůžeme přijmout.  

Vážený pane ministře, se znalostí třetího Newtonova zákona jistě chápete, že v záležitosti předložené revize RVP nemůžeme mlčet.  

S pozdravy podepsaní na různých místech České republiky, 11. února 2021:  

Jednota českých matematiků a fyziků  

doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D., předsedkyně,  

doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc., místopředseda, fyzik MFF UK,  

doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D., předseda, Fyzikální pedagogická společnost, fyzik MFF UK,  

doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., předseda, Česká fyzikální společnost, fyzik FJFI ČVUT,  

doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D., předseda fyzikálního odd. pobočky Praha, fyzik FJFI ČVUT  

Akademie věd České republiky  

prof. Jan Řídký, DrSc. – místopředseda a člen předsednictva Akademické rady pověřený koordinací koncepce věd o neživé přírodě,  

RNDr. Antonín Fejfar, CSc., předseda Vědecké rady,  

RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel, Fyzikální ústav AVČR,  

RNDr. Petr Lukáš, CSc., ředitel, Ústav jaderné fyziky AVČR,  

+ Ing. Ondřej Svoboda, Ph.D., zástupce ředitele, Vladimír Wagner, CSc., vědecký tajemník,  

Ing. Ilona Müllerová, DrSc., ředitelka, Ústav přístrojové techniky AVČR  

prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c., ředitel, Ústav fyziky materiálů AVČR  

České vysoké učení technické v Praze  

doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor,  

prof. Ing. Igor Jex, DrSc., děkan, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská,  

+ prof. Dr. Ing. Michal Beneš, doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D., doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D., doc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D., proděkani,  

prof. Mgr. Petr Páta, PhD., děkan, Fakulta elektrotechnická  

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích  

prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka, Přírodovědecká fakulta,  

prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., děkan, Fakulta rybářství a ochrany vod,  

Masarykova univerzita v Brně  

doc. PaedDr. Jiří Tesař, Ph.D., vedoucí Katedry aplikované fyziky a techniky, Pedagogická fakulta Masarykova univerzita doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, předseda Asociace děkanů přírodovědných fakult, + doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr., proděkan pro studium, prof. Rikard von Unge, PhD, ředitel Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, prof. RNDr. Jana Musilová, CSc., ÚTFA, doc. RNDr. Petr Sládek, CSc., vedoucí Katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta  

Ostravská univerzita  

doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta,  

Univerzity Hradec Králové  

doc. RNDr. Libor Koníček, Ph.D., Katedra fyziky  

Univerzity Hradec Králové  

doc. RNDr. Jan Kříž, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta,  

+ doc. RNDr. PaedDr. Pavel Trojovský, doc. RNDr. Štěpán Hubílovský, Ph.D., PhDr. Michal Musílek, Ph.D., proděkani, RNDr. Michaela Křížová, Ph.D., Katedra fyziky  

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem  

doc. RNDr. Michal Varady, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + RNDr. Eva Hejnová, Ph.D., vedoucí Katedry fyziky, doc. RNDr. Dušan Novotný, CSc., Katedra fyziky  

Univerzita Karlova  

doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., děkan, Matematicko-fyzikální fakulta, + prof. RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., prof. Ing. Jan Franc, DrSc., proděkani, doc. RNDr. Mgr. Vojtěch Žák, Ph.D., vedoucí Katedry didaktiky fyziky, prof. RNDr. Jiří Zima, CSc, děkan, Přírodovědecká fakulta + kolegium děkana  

Univerzita Palackého v Olomouci  

doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + prof. RNDr. Miloslav Dušek, Dr., prof. Mgr. Ondřej Bábek, Dr., prof. RNDr. Karel Hron, Ph.D., proděkani, prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr., předseda Akademického senátu, Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D., oddělení didaktiky fyziky, Katedra experimentální fyziky  

Západočeská univerzita v Plzni  

doc. Dr. Ing. Vlasta Radová, děkanka, Fakulta aplikovaných věd, + prof. Ing. Pavel Novák, Ph.D., doc. Ing. Miloš Železný, Ph.D., doc. Ing. Pavel Baroch, Ph.D., proděkani, + 6 vedoucích kateder RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., emeritní děkan, Pedagogická fakulta  

a za učitele, kteří umí fyziku skvěle učit, nositel ceny Albertus RNDr. Vladimír Vícha, Gymnázium v Pardubicích  

Z učebních osnov základních škol totiž zmizely zmínky o armádě a o NATO. Ano, čtete správně. Globalisté začali proces odstraňování trans-atlantických vazeb, přesně jak bylo naplánováno. Děti se tak již o armádě učit nebudou, nebudou se učit o obraně státu, nebudou se učit o odporu proti vandalismu a nebudou se učit ani o NATO! To je neuvěřitelné, jak globalisté na 1. prioritě v ČR šlapou na pedál plynu a zrychlují globalizační koncepty, až se člověk diví, jak je to možné, že to jde tak rychle. Pokud čtete mé knihy, články a posloucháte moje pořady na SVCS, tak už máte jasno, co tím sleduje ministerstvo školství.  

Do českého školství dorazil Velký reset, který zahájí špejle strkané do nosů dětí, až budou bolestí plakat a debilizací české mládeže s tupými pohledy k noční obloze. Hele, támhle svítí hvězda Mars, vole!  

Ano, je to proces simplifikace výuky a vzdělávání, tedy zjednodušování. Jenže v závěsu za simplifikací jde debilizace, protože děti začnou být nevzdělané, budou hloupé, nebudou vědět nic o elektřině, o planetárních tělesech, o obraně národa, o odporu proti vandalismu, a to je všechno co? Destrukce národního státu z rukou světových globalistů, tzn. z rukou Domu Sion.  

Dětí goyim musí být hloupé, debilní, nevzdělané, nesmí vědět, jak bránit vlast, co je to armáda, nesmí vědět, že vandalismus je přímým útokem na podstatu státu a jeho dějin, protože strhávání soch a pomníků vandaly je nebezpečným procesem útoku na samotnou státnost. A tím je to odhaleno, o co jim jde! Skrze ministerstvo školství ČR se globalčiky rozhodli zahájit rozbíjení české státnosti.  

A to rozbíjení běží nejen na 1. prioritě, ale na všech prioritách řízení. A vidíte, že učitelé se probouzí, teprve teď v roce 2021, ale když jsme psali před 6 lety na Aeronetu články o norských fondech, o indoktrinaci, o přepisování osnov, tak nás nikdo neposlouchal. Teď píšou učitelé a profesoři otevřené dopisy a nevěří vlastním očím, co provádí Plagovo ministerstvo s českými školáky.  

Nejprve špejle do nosu školáků a teď ještě proces simplifikace, islamizace a debilizace českých školáků. Jako v Islámu, děti nebudou při pohledu na oblohu dělat rozdíly mezi hvězdami a planetami. Nebudou vědět o Newtonových zákonech v reálném světě a elektřina bude něco, co vede proud, ale jak a proč, to se dozví až na střední škole, pokud se tam fyzika vůbec objeví. Takový je proces nasunování Brave New World. Z českých dětí debilové s tupými výrazy na noční oblohu? Tak to bude výhra. Celý seznam změn a škrtů v osnovách ZŠ v ČR najdete . A před čtením nejezte!  

-VK-  

Šéfredaktor AE News  

S námi čtete, s námi objevujete  

Vážení čtenáři Aeronetu, máme nový rok a ten přinese možná ještě větší útrapy něž rok předchozí. Události a dopady na životy obyčejných lidí a logicky i čtenářů se budou prohlubovat. V této situaci více než kdykoliv předtím potřebujeme Vaši podporu a pomoci. Pokud se vám líbí naše práce, kterou pro Vás už 7. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa a pravidelné páteční pořady na SVCS, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce , ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 6 dní Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, Bitcoinem a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!  


Robert Plaga, ministr školství Zapojení elektrického obvodu se již děti na ZŠ učit nebudou  

A umístili jsme velké hvězdy na nebesa, aby byla zkrášlena pro pozorovatele. Korán 15:16  

Nejprve narvat dětem špejle do nosu, až z toho pláčou, jak je to bolí, a potom ještě z nich udělat debily, aby nevěděly, co je to hvězda, planeta, elektřina, nebo akce a reakce v okolí. 


28. 1. 2021; czechcentres.cz

NOVINKY

Nalézáte se na stránce:Úvodní strana › Novinky › Global Science Café: Vividbooks (25. 2. 2021)Global Science Café: Vividbooks (25. 2. 2021)  

Jako pátý díl ze série Global Science Café vám přinášíme diskusi na téma Vividbooks aneb Použití moderních technologií ve vzdělávání, aneb jak vypadá budoucnost školství? 25. února 2021 v 18 hodin (SEČ) online na FB Českých center Host: Petr Knobnoch & Vítek Škop ( Vividbooks ) Moderace: Michael Londesborough Partner: FEL ČVUT, Praha Jazyk: angličtina Nadchnout děti pro fyziku nemusí být věda. Seznamte se s Vividbooks, interaktivními učebnicemi s rozšířenou realitou! Vividbooks kombinují kvalitní edukativní obsah se současným designem a moderními technolo giemi, které umí děti zaujmout. Rozšířená realita jako kouzlem přivede k životu i zdánlivě nudný fyzikální obrázek – a právě tehdy dítě dostane chuť dozvědět se víc. Interaktivní lekce pak podporují žáky v aktivním učení a přemýšlení o světě kolem nich. Společně s učiteli tak Vividbooks pomáhají dětem odhalit pravé krásy fyziky. O hostech Petr Knobloch je designový stratég a designový pedagog z?Prahy. S?více než třemi dekádami zkušeností jako digitální designér, kreativní ředitel a designový pedagog v?Čechách i USA se podílel na zakázkách pro klienty jako jsou Ford Motor Co., Mazda US, CocaCola Co., Gucci, British Airways, Vodafone, ING Bank, Deloitte, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Česká komora architektů, Česká centra New York a Londýn, Úřad vlády České republiky a další. Momentálně vede magisterský obor Future Design na Prague College, který založil v?roce 2016. Petr je absolventem 2D Design MFA oboru na Cranbrook Academy of Art v Michiganu v USA, který studoval díky Fulbrightovu stipendiu. Vítek Škop je grafický designér, absolvent UMPRUM a popularizátor užitečného designu.?Za sebou má zahraniční stáže v Londýně, Barceloně a New Yorku. Na té poslední začal tvořit projekt Vividbooks, který později představil jako svoji diplomovou práci a vytvořil z něj úspěšnou společnost. Vividbooks jsou interaktivní učebnice pro děti a jejich cíl je jednoduchý – udělat vědní obory pro děti ve školách po celém světě trochu zábavnější. O moderátorovi Michael Londesborough je britský vědec pracující v Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR, zaměřuje se na výzkum sloučenin boru. Je držitelem mnoha vědeckých ocenění, mj. třikrát vyhrál cenu pro české/slovenské mladé anorganické chemiky. Spolupracuje s British Council v Praze, podílí se na popularizačních projektech Akademie věd ČR, České televize a Národního technického muzea. Věnuje se zejména zpřístupňování vědy široké veřejnosti, vyučování mladých lidí a posilování mezinárodních vztahů mezi mladými vědci (soutěž FameLab). Za své popularizační aktivity získal např. od AV ČR Medaili Vojtěcha Náprstka (2009). O Global Science Café Global Science Café Czech Centres (GSC) je cyklus populárně-vědeckých přednášek a debat s nejlepšími českými vědci, inovátory, ekonomy a dalšími významnými osobnostmi pořádaný Českými centry a sdílený v?rámci celosvětové sítě Českých center. Jde o neformální fórum určené k diskuzi nad současnými vědeckými a společenskými otázkami. Partner Petr Knobloch je designový stratég a designový pedagog z?Prahy. S?více než třemi dekádami zkušeností jako digitální designér, kreativní ředitel a designový pedagog v?Čechách i USA se podílel na zakázkách pro klienty jako jsou Ford Motor Co., Mazda US, CocaCola Co., Gucci, British Airways, Vodafon e, ING Bank, Deloitte, Národní g alerie v Praze, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Česká komora architektů, Česká centra New York a Londýn, Úřad vlády České republiky a další. Momentálně vede magisterský obor Future Design na Prague College, který založil v roce 2016. Petr je absolventem 2D Design MFA oboru na Cranbrook Academy of Art v Michiganu v USA, který studoval díky Fulbrightovu stipendiu. Sdílet: Twitter Facebook Google Linkuj MySpace Delicious LinkedIn StumbleUpon Digg Reddit Yahoo! BuzzTechnorati Sphinn


23. 10. 2020; technickytydenik.cz

Strojové učení vs. sportovní bookmakeři. Virtuální Qminers Quant Hackathon vyzývá vysokoškolské studenty IT oborů

V sobotu 28. listopadu 2020 proběhne online soutěž Qminers Quant Hackathon 2020 ( qqh.fel.cvut.cz ), kterou společně organizují FakultaelektrotechnickáČVUT v Praze a česká firma Qminers.

Hackathon je určen všem vysokoškolskýmstudentům a studentkám, kteří si troufají na nelehké programovací výzvy. Účastníci mají podle zadání využít znalosti z matematiky a strojového učení a porazit s nimi sportovního bookmakera. Výherci si mezi sebou rozdělí 100 000 Kč.

Organizátoři hackathonu chtějí motivovat studenty k tomu, aby se naučili aplikovat teoretické znalosti nabyté ve škole na reálné výzvy. Konkrétně budou soutěžící analyzovat data fotbalových utkání, aby dokázali předpovědět výsledky budoucích zápasů a navrhli strategii sázení. Nejlepší týmy, které porazí virtuálního bookmakera, si z hackathonu odnesou finanční výhry ve výši 60 000 Kč, 30 000 Kč a 10 000 Kč. Kromě peněžité odměny také studenti získají zajímavé zkušenosti s prediktivním modelováním, které je v budoucnosti mohou zvýhodnit i na trhu práce.

Princip hackathonu je postaven na tzv. algoritmickém obchodování, kterému se věnuje organizující firma Qminers. " Tvoření trhu pomocí algoritmického obchodování kombinuje unikátním způsobem matematické modelování, práci s daty a špičkové programování, kde mikrosekundy mohou rozhodnout o úspěchu. Na rozdíl od mnoha dalších vědeckých oblastí je zde zpětná vazba takřka okamžitá, díky čemuž můžeme studentům věrně přiblížit skutečný business i během jednodenní akce, "řekl Miloš Krejník, spoluzakladatel Qminers, s.r.o.


Uspořádání hackathonu s partnerskou firmou Qminers bylo pro FakultuelektrotechnickouČVUT v Praze logickým rozhodnutím.


" Výuka strojového učení zahrnujícího statistiku a matematickou optimalizaci má na fakultě silnou tradici. Hackathon s Qminers je pak pro studenty skvělou příležitostí, jak si právě tyto dovednosti vyzkoušet v nepochybně atraktivní doméně ze světa financí, "

uvedl Gustav Šír ze skupiny Inteligentní datové analýzy (IDA) na katedře počítačů FakultyelektrotechnickéČVUT.


Hackathonu se mohou účastnit jednotlivci nebo týmy, jedinou podmínkou pro soutěžící je probíhající vysokoškolskéstudium. Zájemci se mohou registrovat do 31. října na stránkách qqh.fel.cvut.cz.


14. 10. 2020; plus.rozhlas.cz

Fotovoltaika už se dávno vyplatí, vzniknou linky na třídění solárních panelů, říká odborník

Jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích segmentů energetiky je fotovoltaika. Za posledních 20 let se díky pokroku v technologiích

snížily ceny modulů. Zvýšila se přitom jejich účinnost a spolehlivost.

Nejpozději v roce 2050 plánuje americká energetická společnost Duke Energy vyrábět elektřinu bez emisí oxidu uhličitého. Na jezeře

Big Muddy v severní Karolíně postaví plovoucí elektrárnu o výkonu více než jeden megawatt.


Projekt za 36 milionů dolarů pomůže s dodávkami energie pro oblast Fort Bragg a součástí celého systému bude i bateriové

uložiště. Stavět se začne v listopadu.


"V současné době je nejvíc fotovoltaických systémů v Číně, následuje Severní Amerika, Japonsko, Německo a Indie," vyjmenovává

Vítězslav Benda z Fakulty elektrotechnické při ČVUT .


Energetická návratnost

Výroba nejpoužívanějších křemíkových panelů je ale energeticky náročná, a proto je otázka energetické návratnosti pro tento obor

zásadní. Zdaleka už ale nejsme tam, kde před padesáti lety, upozorňuje Benda.

Argument, že se fotovoltaika nevyplatí, protože na výrobu je potřeba víc energie, než kolik za svou životnost vyrobí, už podle něj

dávno neplatí. Jen za posledních šestnáct let se výtěžnost jednoho gramu křemíku ztrojnásobila.


Recyklace

Tématem fotovoltaiky je i recyklace vysloužilých panelů. I ta je už ovšem podle Bendy vyřešena. Pro zpracování starých panelů mají

vzniknout třídící linky. Solární moduly, které obsahují například hliník, sklo nebo křemík, jsou recyklovatelné až z 80 procent.


12. 10. 2020; czechcentres.cz

NOVINKY

Česká centra se v rámci oblasti Věda, výzkum, vzdělávání soustřeďují na prezentaci české vědy v zahraničí. Téma "umělá inteligence"

získává čím dál tím více na síle. Nyní se ke slovu opět dostává České centrum Londýn, které nabízí další díl vyhledávaného cyklu AI

Science Café. Tentokrát je na pořadu dne téma Konverzační umělá inteligence s Janem Šedivým.

Českých center. Zájemci mohou zasílat své dotazy prostřednictvím webu https://www.sli.do/ s použitím hashtagu #ConversationalAI.

Ve sféře umělé inteligence se v současnosti derou na výsluní inteligentní reproduktory. Jan Šedivý z Fakulty elektrotechnické

ČVUT představí sociálního chatbota Alquista, kterého pod jeho vedením navrhl tým studentů ČVUT a jenž se dvakrát za sebou

umístil na druhém místě v prestižní soutěži Amazon Alexa Prize. Sám Jan Šedivý zastává myšlenku, že s budoucími AI aplikacemi

budeme jednou komunikovat přirozeným jazykem. V rámci streamované besedy pak celou soutěž stručně představí. Současně se

zaměří na know-how týmu kolem Alquista, které zahrnuje několik oborů, jako jsou konverzační umělá inteligence, správa dialogů,

lingvistika, zvukový design, kreativní psaní a mnoho dalších. Objasní problematiku vývoje dialogů pro oblíbená konverzační témata, v

neposlední řadě shrne jak z Alquista vyrobit uživatelský produkt. Debatu s Janem Šedivým po přednášce povede Michael

Londesborough.


Partnerem přenosu AI Science Café v Praze je Fakulta elektrotechnická – ČVUT .


KDO JE…?


Jan Šedivý

Jan Šedivý vyučuje na Fakultě elektrotechnické ČVUT a je ředitelem Nadace ČVUT MediaLab. Jeho tým vyvinul sociálního

chatbota Alquist a odpovídač dotazů YodaQA. Alquist v soutěži Amazon Alexa Prize dvakrát za sebou porazil více než stovku

univerzitních týmů z celého světa a umístil se na druhém místě. V současnosti se tým Jana Šedivého zaměřuje na vývoj

konverzačních aplikací pro zdravotnictví. Šedivý o své práci informuje na svém blogu http://jsedivy.blogspot.com/

V letech 2008 až 2010 působil jako technický vedoucí/manažer v Googlu, v letech 1992 až 2000 jako člen výzkumného týmu ve

Výzkumném centru IBM T. J. Watsona v USA a v letech 2000 až 2008 jako vedoucí výzkumné skupiny v IBM v České republice. V

průběhu své praxe vedl řadu výzkumů a projektů po celém světě. Je hlavní architektem aplikace IBM na rozpoznávání řeči Embedded

ViaVoice a autorem devatenácti amerických patentů. Zabývá se zejména umělou inteligencí, programovacím jazykem ML,

zpracováním přirozeného jazyka, mobilními a internetovými aplikacemi a cloud computingem.


Michael Londesborough

Michael Londesborough je britský vědec pracující v Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR, zaměřuje se na výzkum sloučenin

boru. Je držitelem mnoha vědeckých ocenění, mj. třikrát vyhrál cenu pro české/slovenské mladé anorganické chemiky. Spolupracuje

s British Council v Praze, podílí se na popularizačních projektech Akademie věd ČR, České televize a Národního technického muzea.

Věnuje se zejména zpřístupňování vědy široké veřejnosti, vyučování mladých lidí a posilování mezinárodních vztahů mezi mladými

vědci (soutěž FameLab). Za své popularizační aktivity získal např. od AV ČR Medaili Vojtěcha Náprstka (2009).


2. 10. 2020; Hospodářské noviny

Hurá s dětmi do Rudolfina!

Úchvatnou postavičku vystavěnou z tisíců lego kostiček, která bude součástí koncertů i letos, vytvořili studenti FEL ČVUT pod

vedením Martina Hlinovského. "To, jak PKF vede děti k hudbě, namotivovalo mého vnuka chodit se mnou i na klasické koncerty. Když

začne hrát hudba, sedí jako přibitý. Zamiloval se do ní, z čehož mám nesmírnou radost," uzavírá naše vyprávění paní Hana a nám

nezbývá než vás pozvat, abyste dali svým dětem či vnoučatům stejnou příležitost. "Menší děti nejdou na koncert primárně

poslouchat hudbu, ale za zábavou.

Cyklus koncertů pro děti z dílny PKF patří k nejpopulárnějším v Praze. Proč? Protože má v sobě poetiku, příběh a zbožňované

kouzelné skřítky Šímu a Lupi. V loňské sezoně se k nim přidal také robot Ludvík. Pokud tedy hledáte pro své ratolesti cestu do světa

hudby, neměly by koncerty orchestru PKF—Prague Philharmonia pro děti ve vašem hledáčku určitě chybět!


"Letos budu se sedmiletou Evičkou a devítiletým Fandou začínat naši třetí sezonu. Vyzkoušela jsem toho s nimi opravdu mnoho, ale

koncerty PKF jsou prostě nepřekonatelné. Podle mě je to v Praze nejlepší pořad, který je pro dětského diváka dosažitelný," říká paní

Hana, jedna ze stovek držitelů předplatného na cyklus koncertů pro děti PKF. "Příběhy, které Šíma a Lupi vypráví, vtahují děti do

děje, proto hudbu vnímají jako jejich přirozenou součást." Koncerty jsou určeny malým posluchačům od čtyř let a konají se čtyřikrát

v sezoně ve Dvořákově síni Rudolfina vždy o víkendu od deseti a dvanácti hodin. Jejich pravidelnou součástí jsou soutěže o ceny a po

koncertě čeká na děti sladká odměna. "Pro obě děti je to vždy sváteční okamžik. Již několik týdnů před koncertem se mne ptají, kdy

už půjdeme zase do Rudolfina?! Svátečně se oblečou, berou to opravdu vážně.

Líbí se mi, že už v tomto věku vnímají koncert jako slavnostní událost," dodává paní Hana.


Již téměř deset let provázejí nejmenší posluchače světem hudby skřítci Šíma a Lupi, jejichž tvůrcem je Vladimír Jopek. Než se skřítci

uloží zpět za rudolfinské varhany, živě s dětmi během představení komunikují, často je vybízejí k akci nebo dokonce k účasti na

příběhu přímo na pódiu. "U dětí skutečně dobře funguje, když se do představení zapojí aktivně, když se stanou jeho součástí.

Snažíme se, aby vždy sledovaly nějaký konkrétní hudební prvek, který bývá propojený s určitou mimohudební představou v rámci

příběhu, například když Šíma šije pro Lupi šaty ze tří různých látek, tak děti aktivně sledují nástupy jednotlivých hudebních nástrojů,

které jsou s konkrétními látkami spojené," odkrývá způsob práce scénáristka a hudební dramaturgyně dětských koncertů Šárka

Krejčí. "Snažíme se do každého dílu dostat konkrétní příběh, což vede k větší propracovanosti hlavních hrdinů. Nejde nám tedy

pouze o spojení kratších epizod do určitého tématu, ale o ucelené vyprávění, které má svůj začátek, konflikt i pointu.

V tomto smyslu se koncept více přibližuje divadlu," dodává.


V letošní sezoně čekají na děti čtyři díly s detektivní zápletkou. V prvním zatouží Šíma utéct na opuštěný ostrov, a když se Lupi

nepodaří mu tento bláznivý nápad rozmluvit, rozhodne se ho na jeho cestě alespoň nenápadně stopovat. Ve druhém setkání

zavítáme na oslavu 250. narozenin Ludwiga van Beethovena; kam nás asi dovedou otisky oslavencových prstů? Ve třetím dílu

nasedneme do expresu do neznáma a pustíme se po stopách hned několika skladatelských osobností. Kam cestují a proč?

V závěrečné epizodě se Lupi ztratí v galerii umění, když ji orchestr vtáhne svými barvami do tajemného příběhu… To vše pro děti

nachystal nový inscenační tým Šárka Krejčí a Zuzana Burianová společně s výtvarnicí Radkou Joskovou. Na otázku, zda se při psaní

scénářů drží nějakého osvědčeného pravidla, Šárka odpovídá: "Není nutné, aby dítě pochytilo za každou cenu všechny informace.

Důležité je, aby v něm zůstal pocit, že klasická hudba je zábava." Úspěšnost tohoto konceptu dokládá čtyřikrát do roka vyprodané

Rudolfinum. "Myslím, že je to svým způsobem zázrak. To, jak rodiny chodí opakovaně i několik let a neskutečně je to baví. A že děti

fixují pozitivní zážitek z koncertu, z klasické hudby, který jim snad vydrží až do dospělosti. Velmi také oceňuji, jak se do divadelní

složky dokážou zapojit hráči orchestru. To opravdu klobouk dolů. Spolupracují, dělají věci, které by normálně nedělali. Fungují jako

herci a přistupují na naši hru. To je nevídané a jedinečné!" přidává svůj postřeh Veronika Poldauf Riedlbauchová, která byla součástí

inscenačního týmu v letech 2018–2020. V uplynulé sezoně se stal novým kamarádem dětí robot Ludvík, který se dokonce představil i

na pódiu v roli zástupce cizí vesmírné galaxie.


Úchvatnou postavičku vystavěnou z tisíců lego kostiček, která bude součástí koncertů i letos, vytvořili studenti FEL ČVUT pod

vedením Martina Hlinovského.


"To, jak PKF vede děti k hudbě, namotivovalo mého vnuka chodit se mnou i na klasické koncerty.

Když začne hrát hudba, sedí jako přibitý. Zamiloval se do ní, z čehož mám nesmírnou radost," uzavírá naše vyprávění paní Hana a

nám nezbývá než vás pozvat, abyste dali svým dětem či vnoučatům stejnou příležitost.

"Menší děti nejdou na koncert primárně poslouchat hudbu, ale za zábavou. Proto je velmi důležité vtáhnout je do děje příběhu a

nechat je hudbu sledovat jakoby bokem"

"To, jak spolupracují hráči orchestru, jak přistupují na naši hru a dělají věci, které by normálně nedělali, a fungují jako herci, to

opravdu klobouk dolů"


Emmanuel Villaume Dětské koncerty PKF jsou jedny z nejlepších v Praze, a proto právě ony by mohly být pro děti skvělým vstupem

do světa klasické hudby. Je nesmírně důležité vystavit je hned na začátku něčemu, o čem vůbec netuší, že by se do toho mohly

zamilovat! Ne všechny samozřejmě, ale potřebují dostat tuto příležitost. Děti naše koncerty zbožňují, to víme, a my naopak

zbožňujeme je pro ně připravovat. Takže budeme rádi, když s naší pomocí dáte svým dětem možnost seznámit se s něčím, co se

může stát jejich láskou na celý život. Když jsem byl malý, byl jsem zvyklý chodit do opery se svou maminkou. A doma jsem naopak

poslouchal hudbu se svým tátou. Hudba nám také dává příležitost být spolu, což je někdy ještě daleko důležitější než ji společně

poslouchat.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk