ČVUT - Fakulta elektrotechnická

2. 3. 2021; Vesmir.cz

Hledáme smysl skrytý v obrazu

Jak zaznamenat slabé meteory, které oblohou prolétnou zcela nečekaně? Jak z astronomických teleskopů získat nezkreslená data? Jak pomocí satelitů monitorovat stav životního prostředí? Řešení podobných problémů pomocí obrazové fotoniky hledá Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

- Věnujete se aplikacím fotoniky pro astronomický výzkum. Laik by řekl, že dalekohled je optická soustava, jejíž komponenty musí být precizně zpracované, aby se minimalizovaly optické vady. Zachytí obraz pozorovaného objektu, nad nímž pak astronomové "dělají vědu". Kde tam je prostor pro vaši práci?

— Řekl jste, že dalekohled zachytí obraz. Ale jak? Právě to je klíčový okamžik, kdy do procesu vstupuje fotonika. Moderní astronomie by bez ní nemohla fungovat. Musíme se vrátit do roku 1969, kdy Willard S. Boyle a George E. Smith zkonstruovali CCD prvek, který se pak v astronomii (a v mnoha dalších odvětvích) rychle rozšířil. V roce 2009 za to dostali Nobelovu cenu. Naším úkolem je obraz nejen zachytit, ale zpracovat ho. Odstranit artefakty (optické vady, tepelný šum a podobně) a připravit obrazová data do podoby, z níž astronom může relativně snadno získat informace o pozici a vlastnostech hvězd či jiných pozorovaných objektů.

- V této souvislosti jsem na vašich stránkách narazil na termín "prostorově variantní PSF". Zní to dost složitě, co si pod tím představit?

— PSF je zkratka pro point spread function, česky funkci rozptylu bodu. To samo o sobě tak složité není. Pokud nasnímáte vzdálený bod, třeba hodně vzdálenou hvězdu, na snímači se nezobrazí jako bod, ale jako takový rozmazaný flíček. Protože žádný optický systém není tak dokonalý, aby bod interpretoval vždy přesně jako bod. Ono rozmazání, které nám pochopitelně vadí, popisuje právě PSF. Snažíme se hledat algoritmy, které si s tím poradí a poskládají rozmazaný obraz zpět do ideálního bodu.

- Jestli to chápu správně, v reálných optických systémech není PSF v celém zorném poli stejná, tedy je prostorově variantní. To situaci asi dost komplikuje.

— Přesně tak. Pokud pracujete s delším ohniskem, třeba fotíte s teleobjektivem, jsou zkreslení v celém zorném poli prakticky stejná. Ale jakmile použijete širokoúhlé snímání, u krajů zorného pole je zkreslení daleko větší než uprostřed. Pokud astronomové dělají třeba poziční měření, při kterém zjišťují vzájemnou polohu pozorovaných objektů, je to velký problém. Musíme proto najít vhodný popis této deformace. Model, kterým bychom to popsali, abychom mohli s využitím matematických postupů tyto vady odstranit.

- Takový model je potřeba vytvořit vždy každému konkrétnímu teleskopu či jinému optickému systému na míru?

— Mohli bychom zkalibrovat daný systém v každém bodě a vytvořit empirický model. Ale jelikož víme, že každý zobrazovací systém se podřizuje známým fyzikálním zákonům, můžeme vytvořit obecný model, matematický popis celého systému, pro který potom jen hledáme vhodné parametry. Tak, aby odpovídaly přítomnosti jednotlivých vad, jako je zkreslení, koma, chromatická aberace… Jsme jako kuchaři vylepšující recept. Přimícháváme parametry korigující jednotlivé vady tak, aby výsledná podoba odpovídala danému systému. Takto model zkalibrujeme a potom už s ním umíme poměrně dobře matematicky pracovat.

- Nevstupuje do toho ještě faktor času, s nímž se mění například teplota, třeba vlivem zahřívání přístroje?

— Teplota je obecně v optice a v elektronice parametr, se kterým je potřeba počítat. Na druhou stranu jsou modely poměrně robustní, takže se nemusí rekalibrovat tak často. Ale třeba když ze snímku odstraňujeme tepelný šum, je tento faktor zásadní a musíme mít k dispozici kalibrační snímky pro danou teplotu, nebo je dokonce pořizovat bezprostředně po "ostrém" snímku.

- Vyvíjíte také systémy pro hyperspektrální zobrazování. Co v tomto kontextu znamená předpona hyper?

— Všichni máme zkušenost s barevným snímáním. Tři barvy (červená, zelená, modrá – RGB) skládají barevný obraz. Pokud chceme získat informaci o chemickém složení nějaké látky, můžeme využít spektrální analýzu. Do kamery vložíme optický element, který bude dělat spektrální rozklad světla – typicky se jedná o difrakční mřížku. Takto můžeme získat řadu snímků v různých částech spektra, nejen v červené, zelené a modré. Pracujeme třeba s deseti barevnými kanály ve viditelné oblasti. Mluvíme o multispektrálním zobrazování. A když těch kanálů uděláme třeba sto, dostáváme se do oblasti hyperspektrálního zobrazování. Analýzou spektra pak získáme informaci o složení zkoumaného objektu.

Můžeme analyzovat hvězdy a mezihvězdnou hmotu, stav vegetace při dálkovém průzkumu země, potraviny, minerály… Aplikací je nepřeberné množství.

- Princip difrakční mřížky je znám dlouho. Jak se dá vylepšovat?

— Spektrální rozklad nemusíte dělat pouze difrakční mřížkou z kusu skla s vrypy. Můžete využít akustooptický materiál, který světlo rozloží podobně jako difrakční mřížka. Je to proto, že akustické vlnění je mechanické vlnění.

Když tedy akustické vlny pustíme do vhodného materiálu, bude se pevnou látkou šířit mechanické vlnění a vytvoří nehomogenitu indexu lomu. A na této nehomogenitě dochází k difrakci elektromagnetického záření. Takže je to analogie klasické difrakční mřížky, která má tu výhodu, že je pomocí změny frekvence akustické vlny laditelná. O jakých frekvencích se bavíme? — Člověk slyší frekvence zhruba od 20 Hz do 20 kHz.

V akustooptických prvcích se pohybujeme v mnohem vyšších frekvencích, typicky desítky MHz.

- Takže vyvíjíte akustooptické systémy pro hyperspektrální analýzu?

— Ano, ale ani to není úplně nová věc, akustooptické prvky nacházejí využití nejen v hyperspektrálních kamerách, můžeme se s nimi setkat například i v optických komunikacích. My ale spolupracujeme s českou firmou BBT – Materials Processing, která je jako jediná na světě schopna vyrábět dostatečně kvalitní krystaly kalomelu [Hg2Cl2, chlorid rtuťnatý, pozn. red.], což je materiál s unikátními akustooptickými vlastnostmi. Je průhledný od viditelné části spektra po vlnovou délku 20 mikrometrů v infračervené oblasti. Takže pomocí jediného materiálu můžeme vytvořit optický prvek pro všechny důležité části spektra. Neexistuje alternativa s podobnými vlastnostmi. Je to zajímavé i pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA).

- Na čem konkrétně pracujete?

— S firmou BBT vyvíjíme v rámci projektu THETIS, financovaného ESA, hyperspektrální kameru s akustooptickou jednotkou z kalomelu pro oblast okolo devíti mikrometrů. Tato část spektra je klasickými přístroji pokryta velice špatně. Zatímco třeba pro viditelnou oblast jsou klasické technologie levnější a dostupnější, zde vidíme konkurenční výhodu kalomelu. Taková kamera by našla uplatnění třeba při dálkovém průzkumu Země. Ukazuje se například, že ropné skvrny na mořské hladině lze v této části spektra detekovat velmi dobře.

- Máte už jasno, na jaké družici bude kamera pracovat?

— Zatím ne. Pracujeme na inženýrském modelu přístroje. Jsme ve fázi ověřování akustooptické jednotky a musíme prokázat, že jsme schopni dosáhnout požadované kvality a přesnosti. Ale věříme, že v budoucnu se kamera stane součástí některé z plánovaných misí.

- Jak jste se ke spolupráci s ESA dostali?

- Na fakultě má zapojení do kosmického výzkumu dlouhou tradici. Naši předchůdci se už před desítkami let účastnili třeba programu planetárních sond Fobos. Později jsme měli štěstí, že ještě před vstupem České republiky do ESA jsme se mohli zapojit do práce na evropské družici INTEGRAL, která je v současnosti na oběžné dráze. Podíleli jsme se na vývoji optické kamery. Právě díky vazbám na firmu vyrábějící optické krystaly z kalomelu se o nás vědělo a mohli jsme se hlásit o kontrakty ESA.

- Spolupracujete i s českými astronomy?

- Právě teď nejvíce žijeme projektem MAIA.

S Astronomickým ústavem AV ČR jsme vyvinuli televizní kameru pro sledování slabých meteorů. Máme v provozu dvě, na stanicích v Ondřejově a v Kunžaku. Jsme schopni detekovat meteory ze dvou míst a kolegové z ASÚ díky tomu mohou rekonstruovat dráhu tělesa v atmosféře a třeba i ve Sluneční soustavě.

- Co je na tom unikátního? Člověk by si řekl – dvě kamery namířené k obloze, to je toho.

- Kdo si někdy zkusil točit třeba mobilem noční video, ví, že to není tak snadné. Na záběrech není nic než tma. Takže jsme museli navrhnout celý přístroj, který v sobě propojuje několik nástrojů obrazové fotoniky. Mezi širokoúhlým objektivem a kamerou je zesilovač obrazu, kamera výstup ze zesilovače zaznamenává s frekvencí 60 snímků za sekundu a data ukládá na disk počítače. Je to autonomní systém, který přes noc snímá a přes den zpracovává data a sám vybírá zajímavá pozorování. Díky zesilovači a prvkům na potlačování šumu jsme schopni získat videozáznam slabých meteorů, což je jinak velký problém. Díky tomu jsou astronomové schopni zkoumat meteorické roje, o nichž dosud nikdo nevěděl. Povedlo se nám například pozorovat meteor, který se krátce před vstupem do atmosféry rozpadl na několik částí, a my jsme zaznamenali paralelní stopy těchto úlomků. Má to význam i pro studium kosmického smetí, které představuje čím dál větší problém.

- Na své stránce na webu fakulty zmiňujete projekt WILLIAM pro sledování celé oblohy. O co jde?

— S tím přišli studenti obrazové techniky, kteří chtěli ke sledování oblohy využít klasický fotoaparát. Je to důležité například pro robotické dalekohledy. Pokud se na obloze objeví něco zajímavého, třeba nová supernova, je potřeba rychle začít s pozorováním. Nečeká se na noc s ideálními podmínkami, může být i částečně zataženo. Kamery dalekohledům řeknou, kde je která část oblohy čistá a má smysl se na ni zaměřit. Kolegové tedy vyvinuli systém založený na fotoaparátu se širokoúhlou optikou. Rybí oko je umístěno ideálně někde na střeše a snímá celou oblohu v klasickém barevném prostoru s frekvencí typicky jeden snímek za minutu. Jeden systém máme na fakultě, další dva jsou na Petřínské rozhledně a v jižních Čechách. Oblohu snímají i během dne a říkali jsme si, zda by ta data nešla použít i nějak jinak.

- A přišli jste na něco?

— Povedlo se nám udělat barevnou analýzu mraků. Poznáme třeba bouřkový mrak a víme, kterým směrem a jakou rychlostí se pohybuje. Šlo by to využít k varování před hrozbou přívalových srážek na lokální úrovni, s čímž meteorologové kvůli nedostatečně husté síti stanic zatím bojují. Podobná zařízení by mohla být instalována na klíčových objektech nebo v obcích, v nichž hrozí přívalové povodně, a lokálně doplňovat klasickou předpověď. Zatím nám systém běží v testovacím provozu. ?

---

Prof. Petr Páta, Ph. D., (*1973) vystudoval fyziku na MFF UK, doktorát z radioelektroniky získal na Fakultě elektrotechnické (FEL ) ČVUT. Ve stejném oboru byl v roce 2018 jmenován profesorem. Na FEL ČVUT, kde od července 2019 vykonává funkci děkana, se zabývá obrazovou fotonikou, kompresí vědeckých obrazových dat, akustooptickými a optickými systémy s prostorově variantní PSF (viz rozhovor) a hyperspektrálním zobrazováním. Podílel a podílí se na projektech kosmického výzkumu (např. robotické dalekohledy BOO TES, hyperspektrální kamera THE TIS, projekty MAIA nebo WILLIAM…). Je předsedou České a Slovenské společnosti pro fotoniku.

Snímek FEL ČVUT

28. 2. 2021; abicko.cz

eForce a umělá inteligence: Samořiditelná studentská formule z ČVUT

Nadšené týmy studentů po celém světě staví své vlastní elektrické závodní monoposty pro sérii Formula Student od roku 1980. Před deseti lety se k nim přidal i tým eForce FEE Prague Formula. Ten funguje pod Fakultou elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Studenti připravili už celkem deset formulí a u představení dvou úplně nejnovějších nemohlo samozřejmě chybět ani ábíčko.

Stavbu klasické elektrické formule mají studenti ČVUT v malíčku. Monopost s kódovým označením FSE.09 je již devátou generací. Tým se v něm rozhodl jít spíše cestou evoluce staršího monopostu než zcela nového designu.

Neuvěřitelně nízká hmotnost 205 kg umožňuje studentské formuli akceleraci z 0 na 50 km/hod. na dráze dlouhé pouhých 7,3 metru. Z 0 na 100 km/hod. se potom formule může pyšnit zrychlením za 2,8 sekundy. To je rychlejší start, než má třeba Porsche 911!

eFormule má úspěchy až za oceánem

Česká parta se mezi stovkami týmů, které po celém světě soutěží, v minulosti rozhodně neztratila. V loňské sezoně Češi získali skvělé 2. místo na mezinárodních závodech Formula Student Czech a mezi největší úspěchy patří první místa na velkých cenách v kanadském Ontariu a americké Nebrasce v sezoně 2016.

Studenti ČVUT tam porazili i věhlasné školy z USA, třeba slavný Massachusettský technologický institut (MIT). V roce 2018 přidali celková první místa na velké ceně ČR v Mostě nebo na pobaltských závodech v Estonsku. Úspěchy v roce 2020 už nepřidají – závody byly zrušeny a nahrazeny virtuálními. O to více se však mohou těšit na sezonu 2021.

Nejinteligentnější formule v Česku

Vůbec největším tahákem letos byla formule s označením DV.01. Ta je dílem speciální skupinky, která si říká "Driverless", tedy "bez řidiče". Přesně tak totiž tenhle monopost umí jezdit – úplně sám. Vznikl na karoserii z úspěšné formule z roku 2018, ale je v něm obrovské množství moderní elektroniky. Ta pomáhá formuli k vlastní navigaci po závodní dráze bez pomoci živého řidiče.

"Na naší autonomní formuli pracovaly týmy mechaniků, elektrotechniků, softwarových inženýrů i lidí, kteří rozumí umělé inteligenci a neuronovým sítím. Díky tomu je naprosto unikátní a propojuje studenty ze všech oborů," říká Marek Szeles, zakladatel Driverless sekce eForce týmu.

Navigace v prostoru

A jak samořiditelná formule pozná, kde je trať? Pomáhá jí k tomu trojice technologií. První je tzv. inerciální navigace, která snímá pohyby vozidla pomocí soustavy gyroskopů.

Tu doplňuje několik stereo kamer, které zaznamenávají prostor před sebou, a to včetně hloubky, tedy vzdálenosti formule od snímaných objektů. A třetím do party je Lidar, který k navigaci využívá odraz laserového světla.

Tyto tři technologie spolu propojuje řídicí systém s umělou inteligencí, která vyhodnocuje veškeré vstupy a posílá informace do volantu, který auto sám řídí.

Autonomní jízda bez chyby

Všechny závody autonomních formulí byly letos kvůli pandemii koronaviru zrušeny. I přesto měli studenti šanci porovnat svůj pokrok s ostatními, a to skrz online klání na virtuální trati. A právě tam zaznamenal tým svůj největší dosavadní úspěch: eForce tým ČVUT totiž jako jediný dokázal celých deset kol počítačem vygenerované tratě. A to je motivace pro sezonu 2021 jako hrom.

Budoucnost závodění

Závody bezpilotních formulí jsou zatím experimentálním odvětvím, ve kterém spolu soupeří studentské vědecké týmy z celého světa. Možná se ale jednou dožijeme okamžiku, kdy z monopostů slavné Formule 1 vystoupí živí piloti a nastoupí umělé inteligence v rukách inženýrů. Co se ale počítače určitě jen tak nenaučí, je stříkání šampaňského a nefalšovaná radost na stupních vítězů.

Rozhovor: Josef Med, kapitán týmu eForce

Josefe, četl jste ábíčko, když jste byl mladší?

Určitě! Já jsem vždycky miloval vystřihovánky. A taky jsem byl odmalička blázen do aut.

Takže jste studoval nějakou střední průmyslovou školu?

Vůbec, chodil jsem na osmileté gymnázium v Humpolci a bylo jasné, že chci jít na vysokou. Tak jsem se jel podívat na den otevřených dveří na ČVUT. Tam jsem zjistil, že studenti mají možnost být součástí eForce týmu, který staví formule. A řekl jsem si – to musím dělat, to jsem si vždycky přál!

Ale šéfem týmu jste se asi nestal úplně hned?

Začínal jsem jako nováček, který se na všechno ptá a všechno se musí naučit. Jakmile jsem naši formuli opravdu znal, dostal jsem za úkol postavit box na baterie. Uběhly tři roky a najednou řídím tým šedesáti studentů a studentek nejen z ČVUT, ale i dalších škol jako VŠE nebo ČZU. Jsem také prvním kapitánem týmu, který dohlížel na stavění dvou závodních aut za jeden rok.

A seděl jste někdy za volantem formule?

Ano! Měl jsem to štěstí, že jsem byl vybrán i mezi piloty. To zrychlení je neuvěřitelný zážitek. Přál bych každému, aby si to mohl vyzkoušet.

28. 2. 2021; CT24.cz

Vzácnou diagnózu si našla sama. Zjistila, že je to dysautonomie

Od základní školy provázely Adélu zdravotní problémy. Žádné vyšetření ale nic neobjevilo, tak začala hledat sama. Na internetu si nakonec svou diagnózu našla. Právě na to často narážejí pacienti s vzácným onemocněním. Stanovení diagnózy a následná péče jsou velké problémy, na které upozorňují odborníci a organizace poslední únorový den, který je věnovaný právě málo častým chorobám. 28. února se proto rozzáří v Praze v barvách Dne vzácných onemocnění Petřínská rozhledna, Tančící dům, ministerstvo zdravotnictví a budova elektrotechnické fakulty ČVUT.

"Má cesta k diagnóze chronického onemocnění byla velmi dlouhá a složitá. Zpětně si uvědomuji, že zdravotní problémy začaly pozvolna a velmi brzy. Na základní škole jsem doma několikrát omdlela, v páté třídě jsem si začala stěžovat na bolesti u srdce," popisuje Adéla.

Později odborníci poslali Adélu na dětskou kardiologii, kde ale lékař abnormálně vysokou srdeční frekvenci sváděl na stres a spoustu jiných věcí. Diagnostikoval pouze mírnou srdeční vadu, problémy ale trvaly dále.

Adéla navštívila mnoho lékařů a absolvovala nespočet vyšetření od magnetické rezonance přes sonografii, EEG po krevní testy. Abnormálně rychlá tepová frekvence byla vlastně tím jediným, co bylo ve výsledcích pro lékaře hmatatelné. Vystřídala mnoho kardiologů, vyzkoušela řadu léků na snížení tepové frekvence. Vše bez úspěchu. Navíc většina preparátů měla podle Adély nechtěné vedlejší účinky.

Na internetu vyhledala podobné pacienty

V průběhu středoškolského studia pochopila, že se ke správné diagnóze jen tak nedostane. Začala proto hledat na internetu. Na sociálních sítích kontaktovala pacienty s podobnými symptomy, především ve Velké Británii a v USA. Byla také na konzultacích v IKEMu. Po mnoha letech hledání problém identifikovala. Diagnóza se jmenuje nepřiměřená sinusová tachykardie a jde o jednu z forem dysautonomie.

Vyšetření pak nemoc potvrdila. V době, kdy odhalila diagnózu, také našla svého nynějšího kardiologa, který řeší srdeční frekvenci a krevní tlak. Adéla navštěvuje zároveň neuroložku, která je o dysautonomii velmi dobře informovaná. Po více než šesti letech měla podle svých slov s kým prodiskutovat otázky, o kterých dlouhá léta neměla s kým mluvit. "Dysautonomie je v České republice velmi poddiagnostikovaná. S nějakou formou tohoto onemocnění bude zřejmě žít mnoho lidí, kteří ale nemohou najít správného lékaře a tím pádem o své diagnóze nevědí," zmínila Adéla.

Diagnostika onemocnění je podle ní vlastně velmi jednoduchá. Srdeční frekvence stoupá nepřiměřeně rychle k aktivitě, kterou člověk vykonává. Také se velmi rychle zvyšuje při vstávání z polohy z vleže nebo vsedě. "Když se postavím, zvýší se mi tepová frekvence z 80 třeba na 140," vysvětlila. Toto nepřiměřené zvýšení při změně polohy je diagnostickým kritériem pro tuto nemoc.

Většina pacientů s dysautonomií jsou ženy. Mohou vykazovat i další příznaky v různém rozsahu, jako je slabost, bolest na hrudi, dušnost, závratě nebo pocit na omdlení.

Co je vzácné onemocnění?

Jako vzácná se označují onemocnění, která se vyskytují v méně než pěti případech z deseti tisíc. Vzácnost nemoci je pro pacienty handicapem. Většinou se jedná o málo známé a málo probádané choroby. Jde například o nemoc křehkých kostí, srpkovitou anémii, Tourettův syndrom, dále je to Duchennova svalová dystrofie, nemoc motýlích křídel nebo také cystická fibróza a mnoho dalších. Diagnóz je popsáno mezi šesti a osmi tisíci, každý rok ale přibývá až několik stovek nových.

Vzácná onemocnění se nejčastěji projevují brzy po narození a postihují čtyři až pět procent novorozenců a kojenců (například některé vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu, geneticky podmíněná onemocnění a vzácné nádory). Mohou se však projevit i později v průběhu dětství nebo v dospělosti.

"Jde o onemocnění chronická, progresivní a v naprosté většině bohužel zatím nevyléčitelná. To, co však prokazatelně pacientům a jejich rodinám jednoznačně pomáhá, je kvalitní, vysoce specializovaná a komplexní péče. V České republice bohužel dosud nemáme legislativně podpořenou síť center vysoce specializované péče pro vzácná onemocnění, kde by každý pacient mohl nalézt odpovídající mezioborovou diagnostiku a léčbu," upozornila předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění Anna Arellanesová.

Zásadní otázkou podle asociace zůstává, jak zajistit péči všem pacientům se vzácným onemocněním a zvládnout množství osob, které by měly centry projít. Podobný problém jako s kvalitou péče je ovšem také u léků. Pro vzácná onemocnění jich není mnoho. Jen pro pět procent ze všech popsaných diagnóz existuje lék. Ale ani u těch několika desítek diagnóz není situace jednoduchá. Některé přípravky jsou dostupné bez problémů, u jiných se schvalování táhne roky.

Velkým problémem je podle odborníků také stanovení správné diagnózy. Lékaři se s těmito nemocemi setkávají jen málokdy a jejich odhalení může trvat roky.

Asi 80 procent vzácných onemocnění má genetický původ, nicméně u většiny pacientů lékaři příčinu jejich choroby neodhalí. V případě chybných nebo pozdních diagnóz, zejména u lidí s onemocněním, pro které již existuje možnost léčby, dochází k nevratnému poškození zdraví, upozorňuje asociace.

Den vzácných onemocnění se koná každoročně poslední únorový den. Smyslem akce je ukázat lidem i těm, kdo se podílejí na rozhodování o otázkách zdravotní a sociální péče, co vzácná onemocnění jsou a co znamenají pro život pacientů. První Den vzácných onemocnění byl v roce 2008. Od té doby se uskutečnilo více než tisíc akcí v 80 zemích celého světa.

URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3268224-vzacnou-diagnozu-si-nasla-sama-zjistila-ze-je-dysautonomie

27. 2. 2021; Ihned.cz

O trochu šikovnější umělá inteligence. Autor nejlepší IT diplomky ukázal způsob, jak na ni

"Na umělé inteligenci mě fascinují dvě věci – že reálně existuje a v některých oblastech funguje bezvadně, a na druhou stranu je spousta toho, co by mohla dokázat, pořád neskutečně daleko," říká čtyřiadvacetiletý Šimon Mandlík a usmívá se u toho. Aby taky ne, umělá inteligence ho nejenom baví, ale několik let se jí už taky prakticky zabývá. A na to, kolik mu je, se mu celkem daří.

Když psal na elektrotechnické fakultě ČVUT o využití umělé inteligence v hledání hrozeb na internetu bakalářku, dostal možnost otestovat své nápady v Ciscu. K navazující diplomce, kterou obhájil loni v létě, se přidal i Avast a Mandlík za ni získal několik ocenění, včetně toho za nejlepší IT diplomku v Česku a na Slovensku.

Nadějnému výzkumníkovi se totiž podařilo zpracovat a otestovat nápad svého učitele z Centra umělé inteligence ČVUT Tomáše Pevného, jak efektivněji pracovat s novými datovými formáty (tzv. špinavými daty). Pokud se toto řešení osvědčí i v praxi – a zatím se zdá, že by se osvědčit mělo –, mohlo by fungování umělé inteligence, konkrétně statistického strojového učení, výrazně zlepšit.

"Problém strojového učení je v tom, že jeho modely dokáží spolehlivě pracovat s daty podobnými těm, na kterých byly naučené. Jakmile se ale setkají s něčím, co neznají, s největší pravděpodobností nebudou pracovat správně. A vy je musíte doučit pracovat s danými vstupy, anebo začít úplně od začátku," popisuje Mandlík proces, který je dnes zcela běžný a který dokáže být v některých oblastech hodně nákladný, a to jak na lidské, tak na výpočetní zdroje.

Zvlášť znát je to v oblasti počítačové bezpečnosti, na kterou se Mandlík ve své práci schválně zaměřil a teoretický koncept v ní i otestoval. "Trénování umělé inteligence v kyberbezpečnosti typicky zahrnuje výběr relevantních částí dat pro učení modelu, což vyžaduje netriviální doménovou znalost. A protože zrovna prostředí počítačové bezpečnosti se mění velmi rychle, je nutné tuto proceduru opakovat často. Pomocí naší nové technologie se tento krok dá kompletně přeskočit," líčí.

Že to jde, si Mandlík ověřil právě v Avastu, který s ČVUT na vývoji umělé inteligence dlouhodobě spolupracuje. "Největší potenciál této nové metody vidím právě v principiálním zpracování typu dat, kterým se machine-learning komunita vyhýbá, protože jsou pro existující metody složité, přitom už běžně existují," říká Michal Pěchouček, profesor z elektrotechnické fakulty a CTO Avastu. Partnerství obou organizací zaštiťuje a se Šimonem Mandlíkem a Tomášem Pevným, který jeho diplomku vedl, už nějakou dobu spolupracuje. "Velkou výhodou je i to, že je kompatibilní s existujícími praktikami a výzkumem v oblasti neuronových síti. To je důležité pro její budoucnost, protože může být jednoduše rozšiřována o nové objevy," doplňuje.

V Avastu nyní pracují na tom, jak metodu dál rozvíjet, aby odpovídala podmínkám pro praktické využití a součástí týmu, který to má na starosti, je i Mandlík. Její možnosti zároveň dál zkoumají i vědci na ČVUT a nejen Mandlík věří, že ji půjde využít i v jiných odvětvích než v kyberbezpečnosti.

Kromě prvního místa v prestižním klání IT SPY, kde loni soutěžilo přes 1400 diplomek, získal Mandlík ocenění i od analytické firmy Qminers nebo děkana elektrotechnické fakulty ČVUT. "Já jsem jeho zpravováním tématu naprosto nadšen," chválí svého studenta také Tomáš Pevný. "Šimon se snažil shrnout nejen teoretické znalosti, ale i problémy při aplikaci v praxi, jeho přístup byl výjimečný v tom, že chtěl, aby byl výsledek efektivní. Podařilo se mu tak vytvořit široce využitelnou programátorskou knihovnu, která zjednodušuje řešení některých úloh strojového učení. Samotný text diplomové práce vedle toho muže posloužit i jako ucelený přehled současného stavu vědění," dodává spokojeně.

"Měl jsem štěstí, že jsem se jak u bakalářky, tak diplomky dostal k zajímavému vědeckému problému, který měl i zajímavý industriální přesah. Bez toho by ani jedna ta práce nebyla tak dobrá," oponuje skromně Mandlík.

Asi nepřekvapí, že ve svém výzkumu chce pokračovat doktorátem, momentálně se jen rozmýšlí kde. Za to, že začal řešit zrovna tuto problematiku, přitom mohla náhoda. Když si totiž vybíral téma pro bakalářku, která diplomce tematicky předcházela, odjel na výzkumnou stáž do Finska. A po návratu mu z jeho favoritů zbylo už jen hledání škodlivých domén na internetu. "Takový poměrně standardní příběh," krčí rameny.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-66889740-o-trochu-sikovnejsi-umela-inteligence-autor-nejlepsi-it-diplomky-ukazal-zpusob-jak-na-ni

26. 2. 2021; AUTOMA

Mezi kandidáty na Evropská centra pro digitální inovace v Česku je i ČVUT v Praze

Vytvoření Evropských center pro digitální inovace (EDIH, European Digital Innovation Hubs), financovaných EU, má podpořit "digitální dovednosti" malých a středních podniků. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zveřejnilo vítěze národní výzvy na EDIH. Ti budou spolu s evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitalizace do výroby, obchodu a veřejných služeb.

ČVUT v Praze rozhodlo předložit do kvalifikační výzvy MPO dva projekty na dvě různé požadované oblasti. První z nich je oblast kybernetické bezpečnosti, pro kterou chce ČVUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a VUT v Brně vytvořit Cybersecurity Innovation Hub.

Druhý EDIH je specializovaný na využití umělé inteligence. V této oblasti se spojily fakulty FEL a FIT s centrem CIIRC a vytvořily tým, který je připraven spolu s dalšími partnery poskytovat své služby jak malým a středním podnikům, tak firmám, které se zabývají vývojem metod a aplikací umělé inteligence. Dalším významným pilířem je nabídka spolupráce pro veřejnou sféru, která využitím umělé inteligence může zefektivnit své fungování v mnoha oblastech.

Kompletní seznam kandidátů na Evropská centra pro digitální inovace je k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

[Tisková zpráva ČVUT v Praze, leden 2021.]

25. 2. 2021; Deník - Zdraví

JAKÉ JE TAJEMSTVÍ SNŮ?

Létající slon nebo loď plující po souši, i tak mohou vypadat šifry, které nám nabízejí sny. Co o nás mohou vypovídat? Podle psychoterapeuta Martina Zikmunda jsou příběhy, které prožíváme během spánku, vlastně necenzurovaným obrazem reality.

Proč jsou pro člověka sny důležité? "Z vědeckého hlediska při nich pravděpodobně dochází k důležitým neurologickým procesům, k přepisu informací do dlouhodobé paměti a zpracovávání prožitků a emocí z bdělého života. To vše je ale stále ještě předmětem výzkumu," vysvětluje psychoterapeut Martin Zikmund.

Sigmund Freud věřil, že sny zabraňují neuróze a naznačují, co máme udělat, abychom uspokojili své pudy. Z více spirituálního a filozofického pohledu však sny představují samostatný snový život, kde člověk může zažívat mnohé věci, které mu ten bdělý život neumožňuje. "Najednou můžete létat, vozíčkáři chodit, lidé v karanténě cestovat, ale stejně tak člověk se sociálními úzkostmi může zažívat přijetí společností, člověk s depresemi být šťastný a podobně," říká Martin Zikmund a dodává, že z pohledu psychoterapie jsou sny velmi dobrou a bohatou cestou k sebepoznání, pomáhají získat odstup a náhled na dění v bdělém životě a zjevují nám to, co se nám kognitivní zkreslení našeho mozku snaží skrýt.

Lucidní sny vyvolané během bdění (tzv. imaginativní meditace) jsou mocným nástrojem pro práci s traumaty, nevědomými obsahy a pro rozvoj spirituality. Ostatně proto se také tyto techniky objevily v tibetském buddhismu, v súfijské meditaci muraqaba i v řadě šamanských přístupů.

CESTA DO NEVĚDOMÍ

Příběhy, které prožíváme ve snu, jsou mnohdy málo pravděpodobné. I to má své vysvětlení: "Sen je královská cesta do nevědomí, říkával Freud. Je to vlastně necenzurovaný obraz reality. Potíž je v tom, že je značně šifrovaný. Jakékoliv paradoxy – létající slon, loď plující po souši atd. – bývají při výkladu vždy body hodnými zvláštního pozoru. Často se zde objevují důležité obsahy," říká Martin Zikmund.

Freud s Jungem věřili, že sny promlouvají hlavně v symbolech a metaforách. Freud v nich hledal pudovou složku, novější psychoterapeutické směry v nich vidí i odrazy emocí, které cítíme v bdělém životě, a zejména těch, které se snažíme potlačit a vytěsnit. Humanistická psychoterapie si u snů často klade otázku: "Co se nám vlastně snaží ten sen říct? Jaké má mít pro nás poselství?"

Pokud se nám tedy zdá o apokalypse nebo naopak o ráji, jsou to podle psychoterapeuta archetypální obrazy buď úplné zkázy, anebo naprostého klidu, lásky a krásy. "Ironií osudu je, že pokud si v Bibli otevřete Genesis a Apokalypsis, zjistíte, že Ráj končí fatálním trestem a nikdy nekončícím utrpením, zatímco Apokalypsis druhým příchodem spasitele (Ježíše Krista), Novým Jeruzalémem a tisíci lety života bez ďábla. Ve skutečnosti jsou si oba obrazy velmi blízko. A tady právě narážíme na to, proč je u výkladu snů zásadní, aby mu význam dával sám snící. Někdy totiž opravdu obraz apokalypsy ve snu nemusí být nic negativního, stejně jako obraz ráje vůbec nic pozitivního, zejména pokud snící zná Bibli," upozorňuje odborník.

Také není automatické, že spokojený, psychicky vyrovnaný člověk má sny příjemné a labilní jedinec sny nepříjemné. Sny jsou sice "necenzurovaným obrazem reality", jenže problém je v tom, že i když se nám v životě všechno daří a máme se dobře, můžeme zažívat pocity, které nám vrátí staré vytěsněné vzpomínky, například traumata z dětství. Stává se to i v bdělém životě, kdy člověk najednou začne třeba plakat a ani neví proč, a stává se to pak samozřejmě i ve snech. "Časté je také to, že onen psychicky vyrovnaný jedinec má najednou noční můru, která se ho vlastně snaží upozornit na něco, co třeba nechce vidět. A totéž platí i naopak. Náš mozek si za bdělého stavu snaží totiž potvrdit již prožívanou emoci v nových podnětech. Ve snech to ale neplatí," uvádí Martin Zikmund.

SNĚNÍ ODRÁŽÍ EMOCE

Někdo si sny po probuzení pamatuje, jiný vůbec neví, že by nějaký sen měl. Záleží totiž na tom, v jaké fázi spánku se člověk probudí. Sny se nám zdají všem, téměř neustále během spánku, a dokonce i během jeho NREM fáze. Ukazuje se, že když se probudíte během REM fáze, máte mnohem větší pravděpodobnost, že si sen budete pamatovat. "Sen však dokážete velice rychle zapomenout, proto když chce někdo se svými sny pracovat, obvykle potřebuje mít na nočním stolku poznámkový blok a tužku," potvrzuje psychoterapeut. Podle něj je také normální, že některé sny člověka tak pohltí, že ještě chvíli po probuzení je považuje za realitu: "Někdy se to stává. Máme za to, že jsou to sny, které se zdají v REM fázi spánku. Tyto tzv.,živé sny‘ popsal jako samostatnou kategorii už nizozemský psychiatr Frederik van Eeden před více než sto lety."

A co může psychoterapeut poznat z příběhu, který se člověku ve snu odehraje? Bez spolupráce s klientem prý nic moc, respektive je to taková "loterie", jestli se trefí. "Někomu se může zdát o temné pustině, kterou prochází. Hypotéza, že takový klient se i v životě potýká s pocity osamění a depresivními náladami, se v takovém případě sice nabízí, ale jen do té doby, než klient řekne, že miluje toulání se pustinou o samotě a že si bez něj svůj život nedovede představit. Ve snech se ale obecně často promítají emoce, které si ve stejné době prožíváme v bdělém životě, ať už si je v danou chvíli uvědomujeme, nebo ne," tvrdí psychoterapeut Martin Zikmund.

Takzvané lucidní sny jsou ovladatelné vůlí. Takové snění se člověk může naučit ovládat pomocí mentálních technik. Týká se to již zmíněných snů vyvolaných za bdění. U snů, při nichž si během spánku uvědomíte, že jste ve snu, a dokážete do něj vědomě zasahovat, aniž byste se probudili, už je to složitější. Dá se k tomu postupně dopracovat kombinací technik, většinou meditačních, ale není zřejmé, co přesně k tomu vede.

NÁMĚSÍČNOST A MIND WANDERING

Obsah nebo forma snů se narůstajícím věkem mohou měnit, ale nemusejí. Velmi často v nich vystupujeme v aktuálním věku. "Pokud jsme ve snu výrazně mladší nebo starší, nese to obvykle svůj symbolický význam," podotýká odborník.

Pro někoho možná překvapivě není náměsíčnost spojená se sněním, ale s neurologickými procesy při spánku. Jedná se o poruchu spánku v jeho NREM fázi.

Člověku se také občas stane, že se takzvaně "zasní". Nebo chodí "jako ve snách", třeba když je zamilovaný. Jaký význam z hlediska psychologie mají tyto sny bez spánku? "Jedná se vlastně o fenomén zvaný v angličtině mind wandering. Je za něj zodpovědná síť neuronů ve středové rovině mozku zvaná default mode network (DMN). Nazývá se tak proto, že je aktivní 40 procent dne, a to v podstatě pokaždé, když se na nic konkrétního nesoustředíme. Podle našich současných znalostí o DMN je jejím úkolem zpracovávat informace z krátkodobé paměti a ukládat je do té dlouhodobé, sebereflexe a reflexe prožívaných emocí. Stále je to však předmětem dalšího zkoumání. Denní snění je tak naprosto normálním běžným jevem, nejen při zamilovanosti," uzavírá Martin Zikmund. - 27

Psychoterapeut Martin ZIKMUND původně vystudoval telekomunikační techniku na FEL ČVUT. Na stejné fakultě pokračoval ve studiu zaměřeném na bionanomedicínu. Paralelně vystudoval podnikání a management v průmyslu na MÚVS ČVUT. Po úspěšné kariéře v IT a telekomunikační sféře následovalo studium na Pražské psychoterapeutické fakultě PVŠPS, sebezkušenostní výcvik PCA a Rogersovská psychoterapie. Absolvoval i mnoho dalších sebezkušenostních kurzů a seminářů u nás i v zahraničí. Více na www.martinzikmund.cz. Také není automatické, že spokojený, psychicky vyrovnaný člověk má sny příjemné a labilní jedinec sny nepříjemné.

FOTO: MARTIN DIVÍŠEK / DENÍK

24. 2. 2021; CVUT.cz

Přednáška z cyklu Global Science Café bude na téma Vividbooks byla přesunuta na 16. března

Další ze série přednášek Global Science Café byla z únorového termínu přesunuta na 16. března od 18.00 hodin. Téma přednášky je Vividbooks – Použití moderních technologií ve vzdělávání, aneb jak vypadá budoucnost školství? Přednášet budou Petra Bakajsová a Vítek Škop. Akce bude přenášena z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Vividbooks jsou interaktivní učebnice s rozšířenou realitou. Kombinují kvalitní edukativní obsah se současným designem a moderními technologiemi, které umí děti zaujmout. Rozšířená realita jako kouzlem přivede k životu i zdánlivě nudný fyzikální obrázek – a právě tehdy dítě dostane chuť dozvědět se víc. Interaktivní lekce pak podporují žáky v aktivním učení a přemýšlení o světě kolem nich. Společně s učiteli tak Vividbooks pomáhají dětem odhalit pravé krásy fyziky.

Petra Bakajsová je ře d itelka Základní školy Livingston v Praze Čakovicích. Na škole začínala jako učitelka angličtiny a ICT koordinátorka. Mezi lety 2015 a 2018 působila jako certifikovaná lektorka pro Apple ve školství, kdy měla možnost spolupracovat s řadou škol a učitelů po celé České republice. Ve spolupráci s NIDV vedla dva ročníky úspěšného cyklu seminářů Učitel a/nebo tablet a pravidelně vedla workshopy na této konferenci. Je certifikovaným školitelem společnosti Apple pro školství a členkou prestižní komunity učitelů a vzdělavatelů z celého světa Apple Distinguished Educators. Od 11. března 2020 už několikrát úspěšně převedla svou školu do online prostředí. Spolu se svými kolegy vytvořila a průběžně zdokonaluje systém zapojování dětí do školy na dálku.

Vítek Škop je grafický designér, absolvent UMPRUM a popularizátor užitečného designu. Za sebou má zahraniční stáže v Londýně, Barceloně a New Yorku. Na té poslední začal tvořit projekt Vividbooks, který později představil jako svoji diplomovou práci a vytvořil z něj úspěšnou společnost.

Global Science Café Czech Centres (GSC) je cyklus populárně-vědeckých přednášek a debat s nejlepšími českými vědci, inovátory, ekonomy a dalšími významnými osobnostmi pořádaný Českými centry a sdílený v?rámci celé sítě. Jde o neformální fórum určené k diskuzi nad současnými vědeckými a společenskými otázkami.

Videoprezentace Vividbooks je k dispozici zde.

24. 2. 2021; itradenews.cz

Technologie budoucnosti k okamžitému použití

Společnost Blindspot Solutions, založená v roce 2014 mezinárodně respektovaným odborníkem na umělou inteligenci a strojové učení Michalem

Pěchoučkem, současným výkonným ředitelem Ondřejem Vaňkem a technologickým ředitelem Štěpánem Kopřivou, není na trhu nováčkem. Na konci loňského roku excelovala také v programu Czech Rise Up se svou aplikací PARSS. Ta díky uživatelsky vstřícnému řešení umožňuje jak malým firmám s desítkami zaměstnanců, tak velkým společnostem rozvrhovat lidské zdroje během pracovního procesu v období pandemie.

S PARSS lze plánovat směny tak, aby pracovník, který neví, že je covid pozitivní, s co největší pravděpodobností nenakazil vysoký počet lidí. Aplikace obsahuje modul jak pro výrobní firmy, tak venkovní pracoviště, ale i administrativní subjekty. Velkou předností je snadné ovládání.

Myšlenky předstihly realitu

V případě Blindspot Solutions mělo původně jít o produktový start-up zaměřený na problematiku fyzického zabezpečení kritických infrastruktur, například na monitoring přístavů, jaderných elektráren či ropovodů. Segment kritických infrastruktur byl však tehdy konzervativní a na využívání strojového učení a optimalizace v procesech nebyl připraven.

"Regulace v tomto segmentu neumožňovaly přímočaře aplikovat autonomní metody monitorování a patrolingu. Proto jsme se nakonec vyprofilovali jako společnost poskytující služby v oblasti vývoje softwaru, aplikující metody strojového učení, optimalizace, detekce anomálií a umělé inteligence obecně," vzpomíná spoluzakladatel Blindspot Solutions a její CEO Ondřej Vaněk.

Na prahu digitalizace a automatizace lidského intelektu

Vloni se Blindspot Solutions, nyní již člen skupiny Adastra Group, v níž technologická konzultační společnost drží padesátiprocentní podíl, umístila mezi nejrychleji rostoucími technologickými firmami Evropy, Blízkého východu a Afriky. V prestižním žebříčku Deloitte Technology Fast 500, který porovnává růst tržeb za poslední čtyři roky, obsadila čtyřiadvacáté místo, a stala se tak nejúspěšnější českou firmou působící v oblasti softwaru. Poradenská společnost Deloitte hodnotí růst tržeb za poslední čtyři roky u firem z oblasti EMEA (Evropy, Blízkého východu a Afriky). "Za poslední čtyři roky jsme rostli o 4444 procent. Umístění mezi špičkou technologických firem si velmi vážíme," říká Ondřej Vaněk.

"Spojení s Adastrou nám dává možnost rozšířit a obohatit naše portfolio zákazníků o významné hráče, ale hlavně ještě více posiluje naše ambice vytvořit v rámci regionu unikátní pracoviště zaměřené na umělou inteligenci a strojové učení. Rádi bychom konkurovali světovým korporacím, které v Evropě vytvářejí stovky nových pozic zaměřených na strojové učení. Chceme, aby ti, kdo se chtějí na špičkové úrovni živit umělou inteligencí, nemuseli do Curychu nebo do Londýna, ale aby pracovali v pražském Blindspotu," přiznal před třemi lety ambiciózní cíl Michal Pěchouček, jeden ze zakladatelů Centra umělé inteligence při Fakultě elektrotechnické ČVUT a jeden z nemnoha českých akademiků, kteří se prosadili také v byznysu.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Blindspot Solutions

24. 2. 2021; prumyslovaekologie.cz

V lednu zachránily Evropu před blackoutem klasické elektrárny

Byl pátek 8. ledna 2021, čas 14:04. V chorvatské rozvodně Ernestinovo rozpojila nadproudová ochrana dvě přípojnice. Za normálních okolností by to byla běžná energetická porucha, která by pronikla maximálně na zadní stranu záhřebského Jutarnjiho listu.

Kdyby ovšem nevedla k rozdělení celoevropské sítě na dva ostrovy a riziku blackoutu na celém kontinentu. Zatímco příčiny události zůstávají i po druhé zprávě ENTSO-E nejasné, o jejím řešení není sporu: Evropu zachránily před blackoutem klasické elektrárny na jádro, uhlí a plyn.

Je pikantní, že zatímco samotný Balkán, který kaskádové šíření problému odstartoval, měl následně poměrně snadnou úlohu, celý zbytek Evropy se musel vyrovnat s nejzávažnějším incidentem za posledních 14 let. Zatímco jihovýchodní Evropa čelila přebytku elektřiny a nárůstu frekvence, druhý, podstatně rozlehlejší z ostrovů nedostatku elektřiny a poklesu frekvence. Zatímco na Balkáně stačilo "ubrat páru", ostatní evropské země musely naopak přidat, což je obecně vždy o dost složitější. Ostatně drtivá většina všech blackoutů za posledních 50 let byla způsobená nedostatkem, nikoliv přebytkem energie.

Provozovatelé soustav a elektráren se v minulých týdnech shodli na tom, že blackoutu se podařilo předejít díky tzv. "roztočeným" elektrárenským strojům v klasických zdrojích. Jak to ale probíhalo v praxi? A co se dělo v prvních milisekundách, než stihla první elektrárna automaticky "přidat páru" a první dispečer zmáčknout knoflík?

V prvních milisekundách a sekundách odvrátila blackout fyzika

"Když tyto velké turbíny najíždějí, musí se investovat velké množství energie na jejich roztočení. Čím jsou větší, tím více energie je potřeba. A tato energie je během chodu zachována – zůstává v těchto strojích uložena po celou dobu jejich otáčení."

V pátek 8. ledna 2021 bezprostředně po poruše chorvatské rozvodny nastal v severozápadní části evropské soustavy přesně tento jev: Chybějící energii bleskově dodala do sítě setrvačnost. V prvních zlomcích vteřiny tedy pád frekvence nezachránili dispečeři, a dokonce ani automatické systémy primární regulace, ale prostá fyzika reprezentovaná stovkami velkých roztočených turbín po celé Evropě.

"Z hlediska energetické bezpečnosti jsou tepelné elektrárny fyzikálně velmi dobře vymyšlené. Další ‚havarijní‘energie je totiž uložená ve vodní páře, která je natlakovaná v systému od kotle až k turbíně a přirozeně se sama tlačí do turbíny hned v návaznosti na odebírání točivé hmoty. Toto se opět děje v řádu vteřin, aniž by se zvýšil výkon kotle."

"Kladno má nejrychlejší turbínu v Česku, ani ona ovšem nereaguje v řádu vteřin, ale v řádu minut. V dynamickém stavu dokážou elektrárny obecně mnohem víc a právě díky fyzikálním zákonům umí chybějící energii dodat."

Regulace, odhazování zátěže a pak už jen tma

Každý točivý zdroj tedy v rámci svých technických možností začal automaticky přidávat výkon až do okamžiku, než dosáhl svého výkonového maxima nebo než se podařilo frekvenci vrátit zpět na 50 Hz. Dispečeři na úrovni provozovatelů soustav tento typ regulace nakupují jako podpůrnou službu.

"V kritickém období elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávali na všech výrobních blocích cca 10 MW. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady," říká směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice.

V této souvislosti je třeba upozornit na tzv. princip solidarity, který se uplatňuje v rámci vzájemně propojené evropské soustavy. Platí pravidlo, že pokud má nějaký stát málo elektřiny, okolní země by mu měly pomoci, mají-li samozřejmě "z čeho". V případě událostí 8. ledna 2021 se takto podílely na záchraně rakouské soustavy i české stabilní zdroje.

Vzhledem k závažnosti incidentu ovšem evropská soustava souběžně musela využít i další záchranné mechanismy než jen primární regulaci. Je třeba zdůraznit, že po odpojení Balkánu měl zbytek Evropy deficit ve výši 6,3 GW! To pro představu odpovídá více než polovině špičkového zatížení České republiky v aktuálním mrazivém období…

"Na úrovni distribučních soustav jsou naistalována tzv. frekvenční relé, která hlídají kritickou úroveň frekvence v síti. Distributor má povinnost při poklesu frekvence odpojit určité nasmlouvané zákazníky. Cílem je snížit zátěž, a ochránit tak přenosovou soustavu před dalším šířením problému. Ale je třeba zdůraznit, že toto řešení už je havarijní a může vést postupně k výpadkům v rozsáhlých regionech," říká Zdeněk Müller.

I tento scénář v některých částech Evropy nastal. Francie a Itálie musely odpojit některé velké zákazníky, kteří jsou k takovému kroku smluvně zavázáni v případě, že frekvence poklesne pod určitou hranici.

"V soustavě jsou vytipovány vývody, které má smysl vypnout a které zároveň nejsou součástí kritické infrastruktury. Nemá smysl vypnout ve všední den dopoledne prázdné sídliště a je zakázáno odpojovat nemocnice, hasiče či policii. O konkrétním postupu rozhoduje distributor dle přesně stanovených pravidel," prozrazuje Zdeněk Müller.

Pokud nepomůže ani odhození této menší zátěže, odhazuje se přirozeně čím dál větší zátěž, odpojují se celé oblasti, a pokud ani to nezabere, evropská soustava nevyhnutelně míří ke kompletnímu blackoutu. Což se naštěstí zatím nikdy nestalo. Ale z událostí 8. ledna 2021 bychom si právě proto měli vzít ponaučení.

S každým nárůstem technologie s negativním vlivem na stabilitu systému proto musíme připojit novou technologii, která naopak bude síť stabilizovat. Možností je celá řada, ovšem ne všechny jsou ekonomicky efektivní. Jako síťař musím konstatovat, že z hlediska fyzikálních zákonů vycházejí stále nejlépe točivé stroje, které jsou připojené natvrdo do sítě. A ještě hodně dlouho tomu tak bude."

Doc. Zdeněk Müller je vedoucím katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Specializuje se mimo jiné na energetickou bezpečnost a elektrická vedení.

24. 2. 2021; Trade news; itradenews.cz

Technologie budoucnosti k okamžitému použití

Společnost Blindspot Solutions, založená v roce 2014 mezinárodně respektovaným odborníkem na umělou inteligenci a strojové učení Michalem Pěchoučkem, současným výkonným ředitelem Ondřejem Vaňkem a technologickým ředitelem Štěpánem Kopřivou, není na trhu nováčkem. Na konci loňského roku excelovala také v programu Czech Rise Up se svou aplikací PARSS. Ta díky uživatelsky vstřícnému řešení umožňuje jak malým firmám s desítkami zaměstnanců, tak velkým společnostem rozvrhovat lidské zdroje během pracovního procesu v období pandemie.

Společnost Blindspot Solutions, založená v roce 2014 mezinárodně respektovaným odborníkem na umělou inteligenci a strojové učení Michalem

Myšlenky předstihly realitu

Na prahu digitalizace a automatizace lidského intelektu

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Blindspot Solutions

23. 2. 2021; pravdive.eu

Ministerstvo školství vypustilo Newtonovy zákony z osnov českých základních škol! Zmizela i didaktika Ohmova zákona, zmizela výuka rozdílů mezi planet

To, co předvádí v ČR Ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy, z toho jde jednomu opravdu hlava kolem.

Naše redakce byla upozorněna na alarmující událost, ke které došlo v uplynulých dnech, a to v naprosté tichosti, zatímco veřejnost se zabývala špejlemi a antigenními testy malých dětí, které mají od března opět nastoupit do škol, ale podle všeho se budou muset nechat 2x týdně testovat. Ten samý nápad dnes převzal na Slovensku, podle informací, které jsme dostali do redakce, i slovenský premiér Igor Matovič.

Rovněž i slovenské se děti se budou muset nechat 2x týdně testovat antigenními testy. A v tomto stavu hysterie se stalo v ČR něco, co je naprosto děsným potvrzením kopírování brutálních procesů z USA do Evropy. Ministerstvo školství totiž vydalo revizi Rámcových vzdělávacích programů (RVP), tedy školních osnov pro základní školy, a to takovým způsobem, že to vyvolá naprostá šok u stovek tisíc rodičů v ČR. Jak nám do redakce napsala jedna z učitelek, české osnovy se začínají islamizovat a liberalizovat.

Robert Plaga, ministr školství

Blogerka Natálie Vachatová už 15. února publikovala na svém blogu článek [ 1 ] o tom, že fyzikové a matematici zaslali Robertu Plagovi otevřený dopis [ 2 ], aby nerušil výuku Newtonova zákona na základní škole, protože Newtonovy zákony jsou všude okolo nás, děti se setkávají s těmito zákony od svého dětství a musí vědět už na základní škole, co to je akce a reakce, setrvačný pohyb atd. Jenže, pedagogická komise ministerstva Newtonův zákon z osnov ZŠ vypustila v aplikační rovině, protože je to prý až látka středních škol.

Takže děti do 15 let nebudou vědět, co je to akce a reakce, ale rovněž nebudou vědět ani to, co je to elektřina, co je to elektrický odpor a co je to elektrické napětí, a v jakém vztahu je elektrický proud k napětí a odporu, nebudou si to moci ověřit na zapojení obvodu. Jo pardon, já vám zapomněl říct, že ministerstvo vypustilo z výuky i Ohmův zákon a zapojování elektrických obvodů. Čili děti budou do 15 let naprosto debilní. Poděkujte Plagovi! Takový bordel v ČR ve školství svět ještě neviděl a Andrej Babiš to neřeší, okamžitě by měl zasáhnout ministra odvolat! A to není všechno! Je to ještě horší!

České děti vyjdou ze základních škol a nebudou znát rozdíl mezi hvězdou a planetou, nebudou tušit, jak se chová elektřina v elektrickém obvodu a nebudou znát aplikace Newtonových zákonů ve světě okolo sebe

Představte si, že ministerstvo odstranilo z osnov pro děti základních škol i výuku rozdílů a popisu planet a hvězd, neboť k popisu a pochopení významných rozdílů mezi vesmírnými objekty odpovídajícímu současnému stavu poznání a prezentovanému v médiích jsou třeba středoškolské znalosti dějů z mikrosvěta a vesmíru. Tohle se doslova píše v důvodové zprávě. To si dělá ministr školství z rodičů školáků srandu? Takže, děti půjdou v 15 letech na střední školu a nebudou znát Ohmův zákon a nebudou znát ani rozdíly mezi planetami a hvězdami?

České ministerstvo školství tak vyřadilo z osnov používání Newtonových zákonů. Tyto zákony ve společnosti přitom popisují akce a reakce lidí na útlak, útisk, co se děje, když vznikne tlak, reakcí je odpor atd. Ministerstvo školství toto všechno z osnov vypustilo. Není to zjevně žádoucí, aby děti na ZŠ věděli, jak se v praxi Newtonovy zákony projevují. A to pořád není všechno.

Zapojení elektrického obvodu se již děti na ZŠ učit nebudou

Z osnov došlo k vypuštění nauky o obraně státu ze strany občana a o nutnosti odporovat vandalismu. Ano, to je přesně totéž, co bylo vypuštěno před pár lety z amerických základních škol. Výsledkem dnes jsou hořící americké ulice a děti v řadách Antify, které strhávají sochy a pomníky amerických velikánů a zakladatelů USA. Proti vandalismu nesmí policie zasahovat, to by byl rasismus proti Black Lives Matter. A podívejte se, uběhne pár měsíců a český ministr školství už přesně podle návodu z USA škrtá v osnovách českých základních škol. Panečku, to je rychlost, jak se procesy z USA kopírují do ČR. Jenže, zatímco tyto věci se škrtají z osnov, nové věci do osnov přibyly, a to takové, které přibývají i v USA v americkém školství. Takže děti na základních školách v zemi pod Řípem se nově budou učit něco jiného, progresivního!

Místo toho budou do našich dětí rvát tohle:

odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám nekonfliktní život v multikulturní společnosti aktivní spolupodílení se podle svých možností na přetváření společnosti zohlednění potřeb minoritních skupin a otázku lidských práv

Tak přesně toto chtějí vašim dětem nalévat do hlav. Takže děti nebudou vědět, co je to elektřina a jak v podstatě funguje napětí, elektrický proud a odpor, nebudou vědět, jaký je rozdíl mezi Sluncem a planetou, ale zato budou vědět, že mají v tramvaji pustit černocha sednout a ještě předtím se mu omluvit za svoji bílou nadřazenost, jako to již požadují v USA americké firmy po svých zaměstnancích. A možná si řeknete, že tohle je proces neoliberalismu, že je to součást plánu na nasunování migrantů a jejich podpory ze strany nově vychované mládeže. Chceš-li zlikvidovat český národ, nechej globalisty vychovat tvoje děti.

Jenže, ono nejde jenom o proces neoliberalismu a s ním spojené neomarxistické výchovy dětí na základních školách, kde jsou učeny genderové, rasové a sociální rovnosti. Tento proces je totiž ještě s jedním přesahem, a to je podprahová výchova směrem k akceptaci Islámu. Je to proces indukované islamizace českých škol. A proč jsem o tom přesvědčen? Protože přesně toto se zavedlo v islámských školách.

Islámské školy to mají zavedené stejně, děti základních škol se o planetárních tělesech a hvězdách z pohledu astrofyziky vůbec neučí, probírají hvězdy jen jako orientační body na noční obloze

Ve všech islámských školách byla zrušena astrofyzika a výuka o planetách a hvězdách. Šíitský a ani sunitský islám totiž neuznává vesmír a nauku o hvězdách a tělesech, ale uznává hvězdy na obloze jako orientační body pro poutníky a cestovatele, kteří se jimi řídí a Alláh tyto hvězdy umístil na oblohu, aby se lidé podle nich řídili. Islám tak nerozeznává mezi hvězdami a planetami z hlediska astrofyziky, ale považuje všechny svítící body na obloze za orientační hvězdné body. Tento výklad hvězd je v Islámu definován v Hadith, tedy v knize výroků proroka Mohameda. A je pro mně šokem, že české ministerstvo zavádí do českého školství stejné opatření, že odstraňuje ze základního školství astrofyzikální nauku o planetách a hvězdách.

A umístili jsme velké hvězdy na nebesa, aby byla zkrášlena pro pozorovatele. Korán 15:16

V Islámu se totiž o astrofyzice smí učit jen učenci, kteří k tomu mají povolení z hlediska zkoumání světa a okolí. Učenci v Islámu mohou tedy studovat planety a hvězdy, studenti a žáci na základních školách však nikoliv. To je opravdu neuvěřitelné, jak rychle se v době pandemie mění osnovy a indukuje se islamizace školství. A to není pořád všechno. Ocitujme si otevřený dopis matematiků a fyziků:

Otevřený dopis učitelů ministru Plagovi

Vážený pan

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Vážený pane ministře, obracíme se na Vás jako fyzikové, přírodovědci a představitelé oborů a institucí, které fyziku jako jednu ze stále podstatných oblastí lidského poznání používají, aplikují, rozvíjejí, které vzdělávají její učitele a také s fyzikou různými cestami seznamují veřejnost: Aktuální revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání ( https://revize.edu.cz/ ) považujeme za nedomyšlenou, nekoncepční a v konkrétnostech škodlivou.

Připouštíme, že formulace RVP pro základní vzdělávání, tedy pro celou populaci, je velmi komplexní úloha. Tím více vidíme potřebu efektivní spolupráce a hledání přijatelných kompromisů mezi různými pohledy; jiné názory a představy mají jistě tzv. experti na vzdělávání a jiné názory a zkušenosti mají ti, kteří v dané oblasti žijí a prakticky působí, v našem případě učitelé i vědci. Proto se nebudeme vyjadřovat k jiné oblasti RVP než fyzika a hned potvrzujeme, že na ladění podoby vzdělávání včetně optimalizace vzdělávání v informatice jsme připraveni spolupracovat.

Dovolíme si jen dvě ilustrace mnoha nepřijatelných škrtů v dokumentu https://revize.edu.cz/files/rvp-zv-2021-s-vyznacenymi-zmenami.pdf : Škrtnutí Newtonových zákonů v učivu a ve výstupu F-9-2-05 "využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích" interpretujeme jako rezignaci na racionální chápání běžných reálných dějů v našem světě a současně jako zahození stále užitečné součásti našeho civilizačního vědomí.

Škrtnutí F-9-4-03 "využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh” vidíme opět jako rezignaci na konkrétní poučenou racionalitu v tématu mimořádně důležitém pro budoucnost naší civilizace.

Nebudeme se zde věnovat všem vadám předloženého RVP, ale jsme připraveni o nich diskutovat; to se týká i jiných oblastí, například je pozoruhodné, že z RVP zmizela slova "armáda” a "NATO”. Seznámili jsme se i s dokumentem https://revize.edu.cz/vyjadreni-k-redukcim-v-rvp-zv. Zdůvodnění, že škrty ve fyzikální oblasti jsou zdůvodněny obtížností látky, ovšem i se znalostí reálného stavu ve školách nemůžeme přijmout.

Vážený pane ministře, se znalostí třetího Newtonova zákona jistě chápete, že v záležitosti předložené revize RVP nemůžeme mlčet.

S pozdravy podepsaní na různých místech České republiky, 11. února 2021:

Jednota českých matematiků a fyziků doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D., předsedkyně, doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc., místopředseda, fyzik MFF UK, doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D., předseda, Fyzikální pedagogická společnost, fyzik MFF UK, doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., předseda, Česká fyzikální společnost, fyzik FJFI ČVUT, doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D., předseda fyzikálního odd. pobočky Praha, fyzik FJFI ČVUT

Akademie věd České republiky prof. Jan Řídký, DrSc. – místopředseda a člen předsednictva Akademické rady pověřený koordinací koncepce věd o neživé přírodě, RNDr. Antonín Fejfar, CSc., předseda Vědecké rady, RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel, Fyzikální ústav AVČR, RNDr. Petr Lukáš, CSc., ředitel, Ústav jaderné fyziky AVČR, + Ing. Ondřej Svoboda, Ph.D., zástupce ředitele, Vladimír Wagner, CSc., vědecký tajemník, Ing. Ilona Müllerová, DrSc., ředitelka, Ústav přístrojové techniky AVČR prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c., ředitel, Ústav fyziky materiálů AVČR

České vysoké učení technické v Praze doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor, prof. Ing. Igor Jex, DrSc., děkan, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, + prof. Dr. Ing. Michal Beneš, doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D., doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D., doc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D., proděkani, prof. Mgr. Petr Páta, PhD., děkan, Fakultaelektrotechnická

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka, Přírodovědecká fakulta, prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., děkan, Fakulta rybářství a ochrany vod, Masarykova univerzita v Brně doc. PaedDr. Jiří Tesař, Ph.D., vedoucí Katedry aplikované fyziky a techniky, Pedagogická fakulta Masarykova univerzita doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, předseda Asociace děkanů přírodovědných fakult, + doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr., proděkan pro studium, prof. Rikard von Unge, PhD, ředitel Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, prof. RNDr. Jana Musilová, CSc., ÚTFA, doc. RNDr. Petr Sládek, CSc., vedoucí Katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta

Ostravská univerzita doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, Univerzity Hradec Králové doc. RNDr. Libor Koníček, Ph.D., Katedra fyziky

Univerzity Hradec Králové doc. RNDr. Jan Kříž, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + doc. RNDr. PaedDr. Pavel Trojovský, doc. RNDr. Štěpán Hubílovský, Ph.D., PhDr. Michal Musílek, Ph.D., proděkani, RNDr. Michaela Křížová, Ph.D., Katedra fyziky

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem doc. RNDr. Michal Varady, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + RNDr. Eva Hejnová, Ph.D., vedoucí Katedry fyziky, doc. RNDr. Dušan Novotný, CSc., Katedra fyziky

Univerzita Karlova doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., děkan, Matematicko-fyzikální fakulta, + prof. RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., prof. Ing. Jan Franc, DrSc., proděkani, doc. RNDr. Mgr. Vojtěch Žák, Ph.D., vedoucí Katedry didaktiky fyziky, prof. RNDr. Jiří Zima, CSc, děkan, Přírodovědecká fakulta + kolegium děkana

Univerzita Palackého v Olomouci doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + prof. RNDr. Miloslav Dušek, Dr., prof. Mgr. Ondřej Bábek, Dr., prof. RNDr. Karel Hron, Ph.D., proděkani, prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr., předseda Akademického senátu, Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D., oddělení didaktiky fyziky, Katedra experimentální fyziky

Západočeská univerzita v Plzni doc. Dr. Ing. Vlasta Radová, děkanka, Fakulta aplikovaných věd, + prof. Ing. Pavel Novák, Ph.D., doc. Ing. Miloš Železný, Ph.D., doc. Ing. Pavel Baroch, Ph.D., proděkani, + 6 vedoucích kateder RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., emeritní děkan, Pedagogická fakulta a za učitele, kteří umí fyziku skvěle učit, nositel ceny Albertus RNDr. Vladimír Vícha, Gymnázium v Pardubicích

Z učebních osnov základních škol totiž zmizely zmínky o armádě a o NATO. Ano, čtete správně. Globalisté začali proces odstraňování trans-atlantických vazeb, přesně jak bylo naplánováno. Děti se tak již o armádě učit nebudou, nebudou se učit o obraně státu, nebudou se učit o odporu proti vandalismu a nebudou se učit ani o NATO! To je neuvěřitelné, jak globalisté na 1. prioritě v ČR šlapou na pedál plynu a zrychlují globalizační koncepty, až se člověk diví, jak je to možné, že to jde tak rychle. Pokud čtete mé knihy, články a posloucháte moje pořady na SVCS, tak už máte jasno, co tím sleduje ministerstvo školství.

Do českého školství dorazil Velký reset, který zahájí špejle strkané do nosů dětí, až budou bolestí plakat a debilizací české mládeže s tupými pohledy k noční obloze. Hele, támhle svítí hvězda Mars, vole!

Ano, je to proces simplifikace výuky a vzdělávání, tedy zjednodušování. Jenže v závěsu za simplifikací jde debilizace, protože děti začnou být nevzdělané, budou hloupé, nebudou vědět nic o elektřině, o planetárních tělesech, o obraně národa, o odporu proti vandalismu, a to je všechno co? Destrukce národního státu z rukou světových globalistů, tzn. z rukou Domu Sion.

Dětí goyim musí být hloupé, debilní, nevzdělané, nesmí vědět, jak bránit vlast, co je to armáda, nesmí vědět, že vandalismus je přímým útokem na podstatu státu a jeho dějin, protože strhávání soch a pomníků vandaly je nebezpečným procesem útoku na samotnou státnost. A tím je to odhaleno, o co jim jde! Skrze ministerstvo školství ČR se globalčiky rozhodli zahájit rozbíjení české státnosti.

Nejprve narvat dětem špejle do nosu, až z toho pláčou, jak je to bolí, a potom ještě z nich udělat debily, aby nevěděly, co je to hvězda, planeta, elektřina, nebo akce a reakce v okolí.

A to rozbíjení běží nejen na 1. prioritě, ale na všech prioritách řízení. A vidíte, že učitelé se probouzí, teprve teď v roce 2021, ale když jsme psali před 6 lety na Aeronetu články o norských fondech, o indoktrinaci, o přepisování osnov, tak nás nikdo neposlouchal. Teď píšou učitelé a profesoři otevřené dopisy a nevěří vlastním očím, co provádí Plagovo ministerstvo s českými školáky.

Nejprve špejle do nosu školáků a teď ještě proces simplifikace, islamizace a debilizace českých školáků. Jako v Islámu, děti nebudou při pohledu na oblohu dělat rozdíly mezi hvězdami a planetami. Nebudou vědět o Newtonových zákonech v reálném světě a elektřina bude něco, co vede proud, ale jak a proč, to se dozví až na střední škole, pokud se tam fyzika vůbec objeví. Takový je proces nasunování Brave New World. Z českých dětí debilové s tupými výrazy na noční oblohu? Tak to bude výhra. Celý seznam změn a škrtů v osnovách ZŠ v ČR najdete zde. A před čtením nejezte!

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, máme nový rok a ten přinese možná ještě větší útrapy něž rok předchozí. Události a dopady na životy obyčejných lidí a logicky i čtenářů se budou prohlubovat. V této situaci více než kdykoliv předtím potřebujeme Vaši podporu a pomoci. Pokud se vám líbí naše práce, kterou pro Vás už 7. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa a pravidelné páteční pořady na SVCS, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 38% z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 6 dní. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, Bitcoinem a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!

.pf-button.pf-button-excerpt { display: none; }

23. 2. 2021

Ministerstvo školství vypustilo Newtonovy zákony z osnov českých základních škol! Zmizela i didaktika Ohmova zákona, zmizela výuka rozdílů mezi planet

Ministerstvo školství vypustilo Newtonovy zákony z osnov českých základních škol! Zmizela i didaktika Ohmova zákona, zmizela výuka rozdílů mezi planetami a hvězdami, a rovněž výuka dětí proti vandalismu, přesně podle vzoru z USA, kde Antifa a školáci strhávají pomníky a sochy zakladatelů americké republiky! Zmizela i úloha občana při obraně státu a nauka o rysech západoevropských či slovanských kultur! Zmizely zmínky o armádě a NATO! Do výuky naopak přibyde výchova k multikulturalismu! Zákaz vědecké astrofyziky a výuky hvězd a planet přitom platí v Islámu v šíitském i sunnitském školství! Co to má znamenat?

To, co předvádí v ČR Ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy, z toho jde jednomu opravdu hlava kolem. Naše redakce byla upozorněna na alarmující událost, které došlo v uplynulých dnech, a to v naprosté tichosti, zatímco veřejnost se zabývala špejlemi a antigenními testy malých dětí, které mají od března opět nastoupit do škol, ale podle všeho se budou muset nechat 2x týdně testovat. Ten samý nápad dnes převzal na Slovensku, podle informací, které jsme dostali do redakce, i slovenský premiér Igor Matovič.

Blogerka Natálie Vachatová už 15. února publikovala na svém blogu článek [ ] o tom, že fyzikové a matematici zaslali Robertu Plagovi otevřený dopis [ ], aby nerušil výuku Newtonova zákona na základní škole , protože Newtonovy zákony jsou všude okolo nás, děti se setkávají s těmito zákony od svého dětství a musí vědět už na základní škole, co to je akce a reakce, setrvačný pohyb atd. Jenže, pedagogická komise ministerstva Newtonův zákon z osnov ZŠ vypustila v aplikační rovině, protože je to prý až látka středních škol.

Takže děti do 15 let nebudou vědět, co je to akce a reakce, ale nebudou vědět, ani co je to elektřina, co je to elektrický odpor, a co je to elektrické napětí, a v jakém vztahu je elektrický proud k napětí a odporu, nebudou si to moci ověřit na zapojení obvodu. Jo pardon, já vám zapomněl říct, že ministerstvo vypustilo z výuky i Ohmův zákon a zapojování elektrických obvodů. Čili děti budou do 15 let naprosto debilní. Poděkujte Plagovi! Takový bordel v ČR ve školství svět ještě neviděl a Andrej Babiš to neřeší, okamžitě by měl zasáhnout ministra odvolat! A to není všechno! Je to ještě horší!

České ministerstvo školství tak totiž vyřadilo z osnov používání Newtonových zákonů. Tyto zákony ve společnosti přitom popisují akce a reakce lidí na útlak, útisk, co se děje, když vznikne tlak, reakcí je odpor atd. Ministerstvo školství toto všechno z osnov vypustilo. Není to zjevně žádoucí, aby děti na ZŠ věděli, jak se v praxi Newtonovy zákony projevují. A to pořád není všechno.

Z osnov došlo k vypuštění nauky o obraně státu ze strany občana a o nutnosti odporovat vandalismu. Ano, to je přesně totéž, co bylo vypuštěno před pár lety z amerických základních škol. Výsledkem dnes jsou hořící americké ulice a děti v řadách Antify, které strhávají sochy a pomníky amerických velikánů a zakladatelů USA. Proti vandalismu nesmí policie zasahovat, to by byl rasismu proti Black Lives Matters. A podívejte se, uběhne pár měsíců a český ministr školství už přesně podle návodu z USA škrtá v osnovách českých základních škol. Panečku, to je rychlost, jak se procesy z USA kopírují do ČR. Jenže, zatímco tyto věci se škrtají z osnov, nové věci do osnov přibyly, a to takové, které přibývají i v USA v americkém školství. Takže děti na základních školách se nově budou učit toto:

Místo toho budou do našich dětí rvát tohle:

odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám

nekonfliktní život v multikulturní společnosti

aktivní spolupodílení se podle svých možností na přetváření společnosti

zohlednění potřeb minoritních skupin a otázku lidských práv

Tak přesně toto chtějí vašim dětem nalévat do hlav. Takže děti nebudou vědět, co je to elektřina a jak v podstatě funguje napětí, elektrický proud a odpor, nebudou vědět, jaký je rozdíl mezi Sluncem a planetou, ale za to budou vědět, že mají v tramvaji pustit černocha sednout a ještě předtím se mu omluvit za svoji bílou nadřazenost, jako to již požadují v USA americké firmy po svých zaměstnancích. A možná si řeknete, že tohle je proces neoliberalismu, že je to součást plánu na nasunování migrantů a jejich podpory ze strany nově vychované mládeže. Chceš-li zlikvidovat český národ, nechej globalisty vychovat tvoje děti.

Jenže, ono nejde jenom o proces neoliberalismu a s ním spojeného neomarxistické výchovy dětí na základních školách, kde jsou učeny genderové, rasové a sociální rovnosti. Tento proces je totiž ještě s jedním přesahem, a to je podprahová výchova směrem k akceptaci Islámu. Je to proces indukované islamizace českých škol. A proč jsem o tom přesvědčen? Protože přesně toto se zavedlo v islámských školách.

Ve všech islámských školách byla zrušena astrofyzika a výuka o planetách a hvězdách. Šíitský a ani sunitský islám totiž neuznává vesmír a nauku o hvězdách a tělesech, ale uznává hvězdy na obloze jako orientační body pro poutníky a cestovatele, kteří se jimi řídí a Alláh tyto hvězdy umístil na oblohu , aby se lidé podle nic řídili. Islám tak nerozeznává mezi hvězdami a planetami z hlediska astrofyziky, ale považuje všechny svítící body na obloze za orientační body. Tento výklad hvězd je v Islámu definován v Hadith , tedy v knize výroků proroka Mohameda. A je pro mně šokem, že český ministerstvo zavádí do českého školství stejné opatření, že odstraňuje ze základního školství astrofyzikální nauku o planetách a hvězdách.

Otevřený dopis učitelů ministru Plagovi

Vážený pan

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jako fyzikové, přírodovědci a představitelé oborů a institucí, které fyziku jako jednu ze stále podstatných oblastí lidského poznání používají, aplikují, rozvíjejí, které vzdělávají její učitele a také s fyzikou různými cestami seznamují veřejnost: Aktuální revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání ( https://revize.edu.cz/ ) považujeme za nedomyšlenou, nekoncepční a v konkrétnostech škodlivou.

Dovolíme si jen dvě ilustrace mnoha nepřijatelných škrtů v dokumentu

https://revize.edu.cz/files/rvp-zv-2021-s-vyznacenymi-zmenami.pdf : Škrtnutí Newtonových zákonů v učivu a ve výstupu F-9-2-05 "využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích" interpretujeme jako rezignaci na racionální chápání běžných reálných dějů v našem světě a současně jako zahození stále užitečné součásti našeho civilizačního vědomí.

Nebudeme se zde věnovat všem vadám předloženého RVP, ale jsme připraveni o nich diskutovat; to se týká i jiných oblastí, například je pozoruhodné, že z RVP zmizela slova "armáda” a "NATO”. Seznámili jsme se i s dokumentem https://revize.edu.cz/vyjadreni-k-redukcim-v-rvp-zv Zdůvodnění, že škrty ve fyzikální oblasti jsou zdůvodněny obtížností látky, ovšem i se znalostí reálného stavu ve školách nemůžeme přijmout.

Vážený pane ministře, se znalostí třetího Newtonova zákona jistě chápete, že v záležitosti předložené revize RVP nemůžeme mlčet.

S pozdravy podepsaní na různých místech České republiky, 11. února 2021:

Jednota českých matematiků a fyziků

doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D., předsedkyně,

doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc., místopředseda, fyzik MFF UK,

doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D., předseda, Fyzikální pedagogická společnost, fyzik MFF UK,

doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., předseda, Česká fyzikální společnost, fyzik FJFI ČVUT,

doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D., předseda fyzikálního odd. pobočky Praha, fyzik FJFI ČVUT

Akademie věd České republiky

prof. Jan Řídký, DrSc. – místopředseda a člen předsednictva Akademické rady pověřený koordinací koncepce věd o neživé přírodě,

RNDr. Antonín Fejfar, CSc., předseda Vědecké rady,

RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel, Fyzikální ústav AVČR,

RNDr. Petr Lukáš, CSc., ředitel, Ústav jaderné fyziky AVČR,

+ Ing. Ondřej Svoboda, Ph.D., zástupce ředitele, Vladimír Wagner, CSc., vědecký tajemník,

Ing. Ilona Müllerová, DrSc., ředitelka, Ústav přístrojové techniky AVČR

prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c., ředitel, Ústav fyziky materiálů AVČR

České vysoké učení technické v Praze

doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor,

prof. Ing. Igor Jex, DrSc., děkan, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská,

+ prof. Dr. Ing. Michal Beneš, doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D., doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D., doc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D., proděkani,

prof. Mgr. Petr Páta, PhD., děkan, Fakulta elektrotechnická

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka, Přírodovědecká fakulta,

prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., děkan, Fakulta rybářství a ochrany vod,

Masarykova univerzita v Brně

doc. PaedDr. Jiří Tesař, Ph.D., vedoucí Katedry aplikované fyziky a techniky, Pedagogická fakulta Masarykova univerzita doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, předseda Asociace děkanů přírodovědných fakult, + doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr., proděkan pro studium, prof. Rikard von Unge, PhD, ředitel Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, prof. RNDr. Jana Musilová, CSc., ÚTFA, doc. RNDr. Petr Sládek, CSc., vedoucí Katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta

Ostravská univerzita

doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta,

Univerzity Hradec Králové

doc. RNDr. Libor Koníček, Ph.D., Katedra fyziky

Univerzity Hradec Králové

doc. RNDr. Jan Kříž, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta,

+ doc. RNDr. PaedDr. Pavel Trojovský, doc. RNDr. Štěpán Hubílovský, Ph.D., PhDr. Michal Musílek, Ph.D., proděkani, RNDr. Michaela Křížová, Ph.D., Katedra fyziky

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

doc. RNDr. Michal Varady, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + RNDr. Eva Hejnová, Ph.D., vedoucí Katedry fyziky, doc. RNDr. Dušan Novotný, CSc., Katedra fyziky

Univerzita Karlova

doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., děkan, Matematicko-fyzikální fakulta, + prof. RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., prof. Ing. Jan Franc, DrSc., proděkani, doc. RNDr. Mgr. Vojtěch Žák, Ph.D., vedoucí Katedry didaktiky fyziky, prof. RNDr. Jiří Zima, CSc, děkan, Přírodovědecká fakulta + kolegium děkana

Univerzita Palackého v Olomouci

doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + prof. RNDr. Miloslav Dušek, Dr., prof. Mgr. Ondřej Bábek, Dr., prof. RNDr. Karel Hron, Ph.D., proděkani, prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr., předseda Akademického senátu, Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D., oddělení didaktiky fyziky, Katedra experimentální fyziky

Západočeská univerzita v Plzni

doc. Dr. Ing. Vlasta Radová, děkanka, Fakulta aplikovaných věd, + prof. Ing. Pavel Novák, Ph.D., doc. Ing. Miloš Železný, Ph.D., doc. Ing. Pavel Baroch, Ph.D., proděkani, + 6 vedoucích kateder RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., emeritní děkan, Pedagogická fakulta

a za učitele, kteří umí fyziku skvěle učit, nositel ceny Albertus RNDr. Vladimír Vícha, Gymnázium v Pardubicích

-VK-

Šéfredaktor AE News

S námi čtete, s námi objevujete

Vážení čtenáři Aeronetu, máme nový rok a ten přinese možná ještě větší útrapy něž rok předchozí. Události a dopady na životy obyčejných lidí a logicky i čtenářů se budou prohlubovat. V této situaci více než kdykoliv předtím potřebujeme Vaši podporu a pomoci. Pokud se vám líbí naše práce, kterou pro Vás už 7. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa a pravidelné páteční pořady na SVCS, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce , ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 6 dní Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, Bitcoinem a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!

Robert Plaga, ministr školství Zapojení elektrického obvodu se již děti na ZŠ učit nebudou

A umístili jsme velké hvězdy na nebesa, aby byla zkrášlena pro pozorovatele. Korán 15:16

Nejprve narvat dětem špejle do nosu, až z toho pláčou, jak je to bolí, a potom ještě z nich udělat debily, aby nevěděly, co je to hvězda, planeta, elektřina, nebo akce a reakce v okolí.

23. 2. 2021; prumyslovaekologie.cz

V lednu zachránily Evropu před blackoutem klasické elektrárny

V prvních milisekundách a sekundách odvrátila blackout fyzika

Regulace, odhazování zátěže a pak už jen tma

Doc. Zdeněk Müller je vedoucím katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Specializuje se mimo jiné na energetickou bezpečnost a elektrická vedení.

23. 2. 2021; Lupa.cz

Monika Dobiášová (ČVUT): Odchodu studentů do startupů se nebojíme, ti zdatní umí rozdělit čas mezi školu a firmu

Monika Dobiášová z InQbay vysvětluje v rozhovoru s Lupou, jak funguje univerzitní inkubátor ČVUT.

Stejně jako ve světě i u nás se vysoké školy snaží motivovat studenty k zakládání startupů. České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze z toho důvodu dokonce založilo vlastní inkubátor InQbay, kterým za poslední tři roky prošla už dvacítka firem.

Ze startupového světa se často ozývají příběhy o nadaných mladých podnikatelích, kteří přerušili školu, aby se mohli 100% věnovat firmě. Jak ale v rozhovoru pro Lupu vysvětluje Monika Dobiášová, koučka a manažerka pro vztahy s průmyslem Odboru pro transfer technologií ČVUT v Praze, přední česká technologická univerzita se předčasného ukončování studia kvůli byznysu nebojí. Zdatní studenti totiž bývají i schopnými manažery a umí tak školu i podnikání skloubit dohromady.

Kdy a jak vznikl nápad na univerzitní inkubátor?

Cílenou podporu průmyslových inovací a toho, čemu dnes říkáme v technickém prostředí transfer technologií, ČVUT zahájilo v průběhu 90. let minulého století. S tím souvisí také podpora začínajících inovačních firem spontánně vznikajících ať už v akademickém prostředí z titulu vynálezecké činnosti, nebo jako synergie v rámci obchodních aktivit absolventů či subjektů svázaných s akademickým prostředím, zejména průmyslových firem.

Vznik prvních inkubátorů je tak logickým důsledkem tohoto procesu, kdy potřeba sdílení informací, získávání zkušeností a testování inovačních myšlenek vedla k nutnosti zajištění ochrany duševního vlastnictví v rané fázi nápadu, a tedy vytvoření specifických podmínek v rámci univerzity s cílem včas identifikovat a podpořit vznik perspektivních inovací. Samotný koncept InQbay vznikl v roce 2018 a neustále se vyvíjí.

Inspirovali jste se u podobných projektů provozovaných jinými univerzitami?

V zahraničí nám byly velkou inspirací inkubátory významných univerzit. Například na východním pobřeží USA a v Izraeli. Podařilo se nám navázat partnerství s prestižní univerzitou Technion v Haifě nebo s New York Tandon School of Engineering, která disponuje jedním z nejlepších startupových ekosystémů v USA.

I v Čechách mezi námi určitě funguje sdílení dobré praxe. Jednou měsíčně se účastníme např. setkání Pražského inovačního ekosystému, které přesně s takovým cílem vzniklo, informujeme se vzájemně o tom, jaké novinky kdo chystá a jak si můžeme vzájemně pomoci. Teď v únoru chystáme s univerzitním inkubátorem ČZU PointOne a VŠE xPort společný interaktivní workshop pro naše studenty, jak využít metodu Design Thinking pro kreativní nápady.

Jaké všechny služby momentálně nabízíte?

Naším primárním cílem není majetkový vstup do perspektivních startup firem, ale zajištění vzdělávání a poradenství v rámci rané fáze podnikání, kdy jsou začínající firmy nejzranitelnější. Získávání podstatných informací a zkušeností nejen z podnikání v rámci krátkého časového úseku je klíčovým faktorem úspěchu. Zaměřujeme se primárně dovnitř ČVUT na studenty, doktorandy, ale i akademické pracovníky, kteří vytváří vlastní výzkumné týmy a potřebují v jisté fázi realizace nápadu naši pomoc.

Umíme zájemcům poradit i s dotačními programy, které jsou často zdrojem financování inovačních projektů na jejich začátku. K tomu je potřeba připočítat kromě obvyklého poradenství v oblasti podnikání a obchodních dovedností také znalost ochrany duševního vlastnictví, právní povědomí, psychologii, PR a marketing a další odborné znalosti.

Inkubátor InQbay je součástí odboru pro transfer technologií Rektorátu ČVUT v Praze, proto těžíme ze širokého spektra synergií, spolupráce s expertními týmy, zástupci fakult a ústavů. Využíváme také letitých zkušeností z praxe, které má většina našeho odborného týmu na vyšších manažerských pozicích.

Jste jen inkubátor, nebo nabízíte i akceleraci?

Akceleraci firem vnímáme v rámci našeho prostředí jako doplňkovou službu, protože se specializujeme na rané projektové fáze a podporu aplikovaného výzkumu a vzdělávání. Tedy na aktivity, které více souvisí s posláním univerzity. Nicméně máme i příklady firem, které v rámci inkubátoru úspěšně akcelerovaly a jejich zástupci s ČVUT dále spolupracují v roli mentorů nebo konzultantů.

Kolik startupů jste už od vašeho vzniku inkubovali?

Od roku 2018 to bylo asi 20 startupů. Nicméně toto číslo není samo o sobě zcela vypovídající. Kromě inkubace firem také zajišťujeme celou řadu odborných vzdělávacích, networkingových a soutěžních akcí pro studenty z ČVUT, takže by se dalo říct, že dosah naší činnosti je mnohem širší, než je obvyklé. Tím vytváříme další příležitosti pro širší okruh zájemců.

Můžeme zmínit nějakou konkrétní firmu, která prošla vaším inkubátorem a následně se i prosadila na trhu?

Ráda bych zmínila SmartGuide, což je mezinárodně úspěšný travel-tech startup absolventů ČVUT. Čtyři bývalí studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT procestovali s batohem na zádech celý svět, ale poznali i prostředí pětihvězdičkových hotelů a rozhodli se založit startup, který cestování zjednoduší.

A tak vznikla aplikace SmartGuide – digitální průvodce pro 21. století. Aplikaci stačí zdarma stáhnout a ihned uvidíte, kam můžete bez plánování vyrazit, aplikace vám bude nabízet zajímavé příběhy, kdykoliv dorazíte k místu, které si zaslouží pozornost. Současného AR avatara do budoucna chystají SmarGuide propojit s chytrým chatbotem vyvinutým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Tým také vyvíjí AI plánovací algoritmus, který sestaví itinerář v destinaci na míru. Z prostředí inkubátoru ČVUT InQbay expandoval SmartGuide do celého světa. Jako start-up, který vyhrál soutěž na Harvardu, uspěl v Deutsche-Bahn akcelerátoru, spolupracuje s úspěšnými firmami jako třeba RegioJet, který nabízí služby SmartGuide ve více než 40 destinacích zákazníkům zdarma, a vlastně také pomáhá vládám s reakcí na koronavirovou krizi a vylepšuje zážitek z cestování více než 200 000 cestovatelů, kteří si už aplikaci stáhli.

Zmiňujete reakci na koronavirovou krizi. Jak tato aplikace přesně pomáhá?

Po vypuknutí pandemie si velmi rychle uvědomili, že jejich aplikace může přispět také ke zvýšení bezpečnosti cestování. Napadlo je, že prostřednictvím aplikace mohou inspirovat Čechy v objevování krás naší země a tak přispět ke snížení počtu lidí, kteří se potkávají v tradičních turistických místech.

Autor: Jiří Ryszawy, ČVUT

SmartGuide je aplikace usnadňující turistům orientaci v neznámých městech.

Mluvili jsme také o vztazích InQbay se zahraničními univerzitami. Jaké konkrétní projekty se v rámci této spolupráce podařilo rozjet?

Za zmínku stojí například spolupráce InQbay s izraelskou univerzitou Technion v Haifě, se kterou jsme v roce 2019 realizovali jako vůbec první univerzita v ČR program nazvaný "Czech Israel Partnership Accelarator". Tento program představil unikátní koncept podpory tzv. "otevřených inovací" vytvářením řešení na míru pro jedinečná zadání od českých firem. Pilotního programu se účastnili podnikatelé a studenti z Čech a Izraele. Další pokračování programu však prozatím překazila zmíněná koronavirová pandemie.

Naší letošní novinkou, která naopak vznikla do značné míry díky covidu, je e-learningová aplikace pro oblast ochrany duševního vlastnictví. Je samozřejmě interaktivní, zájemci z řad mladých inovátorů si nejprve v podcastech vyslechnou krátkou "case study" ke každému ze 7 základních témat a následně si otestují své znalosti. Samozřejmě nechybí ani souhrny informací z platné legislativy. Myslím, že se opět jedná o první program svého druhu, který budeme dále rozvíjet.

Kolik startupů inkubujete teď? Jak se jim daří?

V současně době inkubujeme 10 firem, z nichž 3 jsou tzv. nepravými univerzitními spin-off firmami (bez majetkové účasti ČVUT). Další startup společnosti tvoří z větší části bývalí absolventi, studenti nebo spolupracovníci ČVUT.

Jak se můžou zájemci přihlásit do vašeho inkubátoru?

Zájemci nás mohou kontaktovat prostřednictvím webových stránek www.inqbay.cz, kde lze vyplnit krátký formulář, na který po prostudování zareagujeme.

Takže stačí mít jen nápad a být studentem, příp. zaměstnancem ČVUT a dveře InQbay jsou mi otevřeny?

Přesně tak, rádi se potkáme s každým, kdo má nějaký nápad a chtěl by ho dále rozvíjet, resp. uvažuje o vlastním podnikání.

Jak přesně probíhá výběr projektů, kterých se ujmete? Na základě jakých kritérií je posuzujete?

K projektům přistupujeme individuálně, ale rozhodující je inovační potenciál, srozumitelně formulovaný záměr a odhodlání dosáhnout cíle. Na hodnocení spolupracujeme s týmem odborníků odboru pro transfer technologií, ale i s externími spolupracovníky. Vždy je důležité se bavit o hodnotě, kterou by dané řešení či vynález mohly mít v praxi.

Někdo může mít z technologického hlediska přelomový nápad, ale je potřeba si opravdu spočítat, zda je realizovatelný a zda se ekonomicky vyplatí. Určitě je lákavé zkoušet něco nového v laboratoři, či dokonce v poloprovozu, podat patenty v půlce světa, což navíc stojí nemalé peníze, ale když pak začnete hledat zájemce či investory, vždy bude zásadním hlediskem komerční potenciál.

Pokud nějaký startup přijmete, co se stane pak?

Na začátku je vždy dohoda o rozsahu a podmínkách spolupráce. Nastavená pravidla jsou závazná a obě stany je respektují. Spolehlivost, transparentnost a plnění podmínek jsou ostatně základem úspěšného podnikání. V další fázi postupujeme obvyklým způsobem na bázi individuálních plánů s různou mírou zapojení podle potřeb jednotlivých startupů.

Jak si mají čtenáři, kteří nemají s inkubátorem osobní zkušenost, ten proces představit? Co firma v inkubátoru přesně dělá?

Na začátku, zvlášť u méně zkušených, mají velký význam motivační rozhovory se zkušeným mentorem a koučem o tom, jaká jsou jejich očekávání, jak vůbec plánují počáteční nápad přeměnit ve vlastní podnikání a kolik energie, resp. všech zdrojů jsou připraveni k dosažení svého cíle vložit. Čekají je workshopy zaměřené na základní podnikatelské znalosti a dovednosti, vedené zkušenými lektory.

Následují konzultace nad finančním modelem a obchodní strategií, u těch pokročilejších projektů je vždy zlomová konzultace o prvním zákazníkovi a marketingové strategii, v akcelerační fázi se bavíme o tom, jaké jsou možnosti pro růst zákazníků a rozšíření pozice na trhu. V tom samozřejmě také pomáhá zcela přirozený networking v rámci naší inkubátorové komunity. Z vlastní zkušenosti vím, že startupy v akcelerační fázi nejvíce oceňují, pokud jim můžeme poskytnout referenci a doporučit třeba nový obchodní kontakt.

Musí startupy během inkubace plnit nějaký pevně stanovený plán nebo harmonogram?

Nemáme pevně nastavená pravidla inkubace, protože zastáváme názor, že úspěch je především otázkou individuálního přístupu a systém, který vyhovuje jednomu, nemusí být dobrý pro druhého.

Jak je inkubace, případně jiné formy pomoci, obvykle dlouhá?

Snažíme se, aby inkubace nepřesáhla 3 roky, ale existují případy, kdy je z objektivních příčin inkubační doba delší.

A co bývá tím rozhodným okamžikem pro ukončení inkubace? Je to pevně stanovené datum, nebo se spíš firma dostane nějaké konkrétní fáze a z inkubátoru odchází?

Nepředepisujeme firmám, kdy mají z inkubátoru odejít, ale vždy přirozeně dospějeme do bodu, kdy je nám jasné, že téma je vyčerpáno a je potřeba udělat další krok. Jedná se zpravidla o konsenzus, který vzniká tím, jak my vnímáme situaci dané firmy a jak se tato firma profiluje, jaké získává sebevědomí a zda dokáže obhájit svou existenci na trhu. Ale ani neúspěch není v daném kontextu prohrou, ale cenným vkladem a zkušeností do další podnikatelské činnosti. A to je to, v čem vidíme hlavní smysl naší práce, pomáhat talentovaným lidem k úspěchu, byť se nemusí dostavit hned.

Stává se často, že by projekt během inkubace ztroskotal? Co bývá případně důvodem neúspěchu?

Opakovaně se setkáváme se situací, že firma v nějaké fázi opustí původní inovativní záměr, když se snaží vyřešit např. nedostatek finančních zdrojů tím, že začne na trhu poskytovat služby (například v oblasti IT), které nesouvisí s původním záměrem. Tím rozštěpí své kapacity a ztratí dynamiku potřebnou pro realizaci původního záměru. Z našeho pohledu pak přestává být startupem.

Co byste během inkubace firmám doporučila? Na co se zaměřit?

Zásad či doporučení je celá řada a vydala by na samostatnou úvahu, ale zásadní je soustředit se na dosažení zvoleného cíle a vybudování silného týmu. Úspěch je také otázkou správného načasování i jisté dávky štěstí. Zkrátka dělat správné věci ve správnou chvíli se správnými lidmi.

Nebojíte se, že vám studenti místo studia začnou podnikat a ukončí školu předčasně?

Ne, naopak. Naše zkušenosti jsou takové, že zdatní studenti jsou i schopnými manažery a dokáží svůj čas efektivně rozdělit mezi studium a podnikání. Ideální je, když dovedou tyto dvě disciplíny skloubit a využít potenciálu získaných vědomostí pro aplikaci v praxi.

ČVUT nemá v inkubovaných startupech žádný majetkový podíl. Jaký je tedy přínos inkubace pro ČVUT?

ČVUT využívá poznatků získaných v rámci inovačních projektů pro další vzdělávání, podporu talentovaných studentů, propojování akademického prostředí s průmyslem a k výchově budoucích průmyslově-technologických lídrů. Zcela v duchu sloganu InQbay: "Společně pomůžeme vašim nápadům dobýt svět".

URL| https://www.lupa.cz/clanky/monika-dobiasova-cvut-odchodu-studentu-do-startupu-se-nebojime-ti-zdatni-umi-rozdelit-cas-mezi-skolu-a-firmu/

22. 2. 2021; iHned.cz

Vítr vane z Hradu. Lidé Miloše Zemana už na trhu nabízejí moje místo, říká ředitel ČT Petr Dvořák

Pokud jde o novou Radu České televize, nedočkáte se od generálního ředitele Petra Dvořáka diplomatických vyjádření. Někteří členové přišli podle něj České televizi škodit a mají jasné politické zadání: zbavit se ředitele a proměnit celé médium podle představ Hradu a některých politických stran. "Věřím, že si diváci televizi, které věří, vzít nenechají," říká ředitel, který má i přes politický tlak velké plány s rozvojem zpravodajství. Chce například stavět novou moderní budovu zpravodajství za půl miliardy.

HN: Minulý rok na začátku koronavirové krize se zdálo, že kritika České televize ustala, ale teď už je zase zpátky. Miloš Zeman opět tvrdí, že ČT je součástí opozice, kritické poznámky trousí premiér. Vnímáte tu novou vlnu kritiky?

Vnímám. Je to dané jak vnější situací, tak i situací, která panuje u nás v České televizi. Máme novou radu a způsob, kterým jedná, naše kritiky povzbuzuje. A jsou tady samozřejmě politické síly, které si kritiku ČT berou jako politický program, prostě proto, že to vůči jejich cílovým skupinám funguje. Hlavním oponentem, či spíše nepřítelem ČT je Hrad. A pak menší formace - SPD a Trikolóra. Věcně jsou jejich výhrady nesmyslné. Měříme si pečlivě vyváženost i objektivitu a nestává se nám, že bychom měli nějaké výkyvy na stranu opozice nebo vlády. Mimochodem, v Událostech dostal minulý týden Tomio Okamura skoro pětiminutový prostor ve chvíli, kdy před televizí sedělo víc než milion diváků. Ty řeči o neobjektivitě jsou nesmysl.

HN: Předmětem kritiky není jen vysílání, ale také vystupování známých redaktorů na sociálních sítích. Hrad si třeba stěžoval na moderátora Jakuba Železného.

Je to nafouknutá bublina. S některými vyjádřeními na sociálních sítích mohu nesouhlasit, ale není to v rozsahu, aby to bylo k řešení. S Jakubem jsem o tom mluvil, doporučil jsem mu střídmost ve vyjadřování a myslím si, že to pochopil, stejně jako to chápe řada našich dalších lidí. To, že jsou aktivní na sítích, by mělo splňovat základní parametr: co píšou na sociální sítě, by neměli mít problém zopakovat do našeho vysílání.

* Vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

* Spoluzaložil PR agenturu B.I.G., už od roku 1993 ale začal spolupracovat s finanční skupinou PPF Petra Kellnera.

* Na starosti měl rozvoj Expandia banky, později eBanky. Přes PPF byl i ve vedení fotbalové Slavie.

* Když Kellnerova skupina ovládla v roce 2002 televizi Nova, stal se jednatelem firmy CET 21, která držela vysílací licenci.

* O rok později byl jmenován jejím generálním ředitelem. V křesle zůstal i poté, co ji převzala skupina CME, a to až do listopadu 2010. V CME na čas zastával post viceprezidenta a podle médií z něj odešel s odstupným ve výši přes 14 milionů korun.

* Zhruba po roce na volné noze, kdy pomáhal zařizovat manželce pražskou fotografickou Leica Gallery, zvítězil v tendru na nového šéfa ČT. Ve druhém kole hlasování porazil Hynka Chudárka z hudební TV Óčko. "Zaimponovalo mi i to, že hovořil devět minut a 55 sekund. To je manažerský přístup, který legitimuje tohoto pána k vedení ČT," řekl tehdejší šéf Rady ČT Milan Uhde k Dvořákově desetiminutové prezentaci.

* Jeho první funkční období v křesle ředitele ČT skončilo v roce 2017, opět ale zvítězil v tendru na nového ředitele. Druhé funkční období mu tak skončí 30. září 2023.

* Mezi jeho záliby patří kromě fotografování sport a hudba.

* Je podruhé ženatý, má čtyři dcery.

HN: Dáte za všechny ruku do ohně?

Ruku do ohně nedám ani sám za sebe. Ale ve většině případů to tak je, a kdyby to tak nebylo, budeme to rychle řešit. Naši lidé si uvědomují, že práce v ČT s sebou nese i určitou míru ztráty svobody vyjadřování názorů. Protože ve chvíli, kdy stejně jako já zrovna nepracují, nejsou čistě privátními osobami. Jsou sedm dní v týdnu 24 hodin denně tvářemi ČT.

HN: V téhle souvislosti vám moc nepřidalo, že jste se dal vidět na VIP tribuně na zápase Slavia-Leicester, zatímco normální fanoušek musí sedět doma u televize.

Protože ČT zápas vysílala, dostal jsem pozvánku od UEFA. Šel jsem na testy, vzal si respirátor a navštívil akci, která byla legální. Chápu to jako součást své práce, stejně jako třeba účast na chystaném předávání Českých lvů nebo na akci Národ sobě - kultura tobě, kterou budeme vysílat pro podporu české kultury. Jestli je to vnímáno jako morální selhání, omlouvám se. Doposud jsem na to tak nenahlížel.

HN: To vás opravdu nenapadlo, že to bude vyhlížet jako projev papalášství, tedy že privilegovaní mohou to, co jiní ne, a bude to lidi demotivovat ohledně dodržování proticovidových opatření?

Věděl jsem před zápasem jen to, že se jedná o experiment, který měl prověřit, zda je možné zajistit za bezpečných podmínek účast diváků na sportovních a kulturních akcích. Nevnímal jsem to jako papalášskou akci a ani jsem nevěděl, kolik lidí bude nakonec na stadion vpuštěno. Zajímalo mě, jak se to dá vůbec uskutečnit. Myslím, že každý by přivítal, kdyby se ukázalo, že to nějak jde.

HN: Jak se vám funguje s novou televizní radou, kde získali většinu kritici ČT? Je to spíš spolupráce, nebo boj?

Je to komplikovaný vztah. Současná rada v řadě oblastí posouvá hranice možného a jedná na hraně dosavadní interpretace zákona. Nejen zákona o České televizi, ale i dalších zákonů, kterými se musíme řídit, třeba zákona o veřejných zakázkách. Mrzí mě, že ve chvíli, kdy je ČT ve hvězdné kondici, musím poslouchat na radě kritiku jednotlivostí a věci, které naši instituci nikam neposouvají.

HN: To je docela závažné obvinění, že se Rada ČT dostává na hranu zákona. Můžete to nějak doložit?

Při výkladu zákona o ČT, který, přiznejme, není formulačně jednoznačný, se rada dostává zcela mimo úzus. Třeba tam slyším, že rada má automaticky nárok na každý dokument z ČT. Zcela tak pomíjí roli své dozorčí komise. Slyším tam názory, že rada má právo mluvit do jednotlivých pořadů či hodnotit jednotlivé reportáže, což nakonec i reálně dělá. Kontrolní pravomoci, které má, často zaměňuje za řídicí. Největší problém ale je, že se zabývá jednotlivostmi místo dlouhodobých strategií. S tím se těžko srovnávám, ale učím se s tím žít.

HN: Členové rady, třeba Hana Lipovská, tvrdí, že jim jde jen o zlepšení hospodaření ČT. Zveřejňují pochybnosti o smlouvách, které jsou začerněné, třeba naposledy to byla smlouva na rekreaci. Nemá Lipovská pravdu, že s transparentností máte trochu problém?

Žádný zákon nepostihne všechny situace, které v reálném životě nastávají. A pak jde o to, jak se k nim přistupuje. Buď negativně, nebo pozitivně. Mně vadí, že v rámci jednání rady jednoznačně převládá vůči ČT negativismus. A vypadá programově. Jestliže radní Lipovská byla zvolena jako ekonomický expert, který má dlouhodobě hodnotit hospodaření, tak bych očekával, že se bude věnovat velkým věcem typu rozpočtu, a ne že bude vytahovat z registru smlouvy na dětské tábory, které pořádáme už dlouhé roky pro naše zaměstnance. A co se týče transparentnosti: dlouhodobě opakovaná nepravda je, že začerňujeme údaje, protože něco chceme skrýt. To je nesmysl. Začerňujeme jen to, co zákon dovoluje. Je potřeba si uvědomit, že ČT funguje na standardním trhu a v rámci toho, co vyrábí, si konkuruje s komerčními subjekty. Některé citlivé informace proto musíme skrývat. Rada se ovšem může dostat prostřednictvím své dozorčí komise k jakémukoliv dokumentu, který ČT má.

HN: Dotklo se vás, že vám rada osekala odměny?

Neříkám, že se mě to nedotklo. Nejde ale o peníze. Jde o to, že bonus se má vypočítávat podle stanovených kritérií a rada k nim vůbec nepřihlédla a udělala to na základě pocitů. Společně s místopředsedou rady Pavlem Kysilkou jsme nyní dali dohromady systém, jak kritéria nastavit ještě exaktněji. Uvidíme, jak se k tomu rada postaví. Pokud bude chtít dál rozhodovat podle pocitů, bude to jen důkaz, jak chce ve skutečnosti fungovat. Ale já to přežiju i bez bonusů.

HN: Jaké jsou vlastně vaše vztahy s jednotlivými členy rady?

Moje vztahy s nimi jsou velmi rezervované. Přátelské nejsou, to ani nejde, v každém případě se snažím nechovat se arogantně. Jsem připraven a otevřen se kdykoliv setkat s kýmkoliv z rady, kdo se mnou chce vést diskusi. Stačilo by mi, kdybych mluvil s lidmi, kteří se aspoň snaží pochopit, jak složitý mechanismus Česká televize je, jak komplexní zadání máme a jakým způsobem se snažíme poskytovat veřejnou službu. U některých z nich zájem cítím, u jiných je bohužel jasné, že mají dopředu udělaný názor a že ho prostě nebudou měnit.

HN: O koho jde?

Třeba o pana Veselého, který je na zasedáních rady němý muž, neřeší vůbec nic kromě hlasování, kdy se přidává vždy k většině. A potom rozjede komentáře na sociálních sítích a ve svém vlastním médiu, které ukazují, jak jednoznačně negativním způsobem o ČT přemýšlí.

HN: O co podle vás těmto členům rady jde?

Tak jako dříve byla ČT ostřelována politicky přes neschvalování výročních zpráv a kritiku zpravodajství, tak teď cesta jde přes Radu ČT. A jestli se ptáte, zda tato rada má za úkol mě odvolat, tak možná ne celá, ale někteří z radních to určitě mají v zadání.

HN: Od koho?

Zeptejte se jich. Je důležité, kdo je do rady vyslal. U některých je zázemí velmi čitelné. Zrovna třeba paní Hana Lipovská patří mezi ty, u kterých bych přívlastek "nezávislá" či "nestranná" opravdu nepoužil. Prokazuje, že má širokou a cílenou politickou agendu, kterou přenáší do rady i do svých dalších veřejných vystupování. Je zástupcem politického institutu, který má spolu s Janou Bobošíkovou (jde o Institut svobody a demokracie založený v roce 2019, Bobošíková je navíc poradkyní radní Lipovské - pozn. red.). Je spoluautorkou videí, která teď kolují po internetu a zase kritizují ČT. Já myslím, že její politická agenda je jednoznačná.

HN: A kdo to podle vás iniciuje a podporuje? Hrad?

Prezident Zeman rozhodně není členem fanklubu ČT ani mě samotného. Pořád vyzývá radu, že by mě měla odvolat. A neformálně slýchám, že lidé z okolí prezidenta už obchází trh a nabízí různým lidem moje místo. Tak odtud vítr vane. Plus od některých stran ze sněmovny.

HN: Komu to nabízejí?

Tak to si musíte zjistit sami. Ale nejsou to lidé, kteří by byli úplně nevýznamní na mediálním trhu.

HN: Teď se začnou vybírat další čtyři členové rady ČT. Co to z vašeho pohledu může přinést?

Volba přinese kandidáty, kteří budou kontrolovat ČT dalších šest let. To je mandát přes dvoje volby. Pokud volba členů rady bude probíhat tak, jak probíhala v minulém roce, tedy že sněmovní koalice ANO, SPD a KSČM protlačí své kandidáty, tak se dá očekávat, že se kritika ČT ještě zvýší.

HN: Jste připraven na to, že vás budou chtít odvolat?

Jako manažer jsem připraven vždycky. Nejsem ale připraven na to, že se zvolí postup na hraně nebo za hranou zákona. A jak mi napovídá zkušenost z poslední doby, tak k řadě zákonných postupů se přistupuje velmi kreativně. Moje židle je jen začátek. Cílem není, aby se vyměnila jedna osoba v čele, ale změna celé České televize, jejího chování a fungování. Jde o to, že se mohou pokusit personálně ovládnout celou televizi. Instituce se bude sice tvářit formálně jako nezávislá, ale ve skutečnosti bude poplatná jejich zájmům. Přesně jako se to stalo v Polsku. Důležitým signálem bude, jaké neformální otázky budou dostávat kandidáti do rady. A pokud první otázka bude: jste připraven zvednout ruku pro odvolání generálního ředitele, tak bude jasné, o co jde. Chci se objednat na schůzku k předsedům všech sněmovních klubů a požádat je, aby volili tak, jak říká zákon. Tedy zvolili lidi, kteří budou nezávislí, kompetentní a kteří budou mít společenský respekt. A kteří nebudou přicházet do ČT proto, aby jí škodili.

HN: Co budete dělat, když se to začne dít?

Budu se snažit chránit instituci před jakýmkoliv vnějším politickým vlivem. A buď to zvládnu, nebo to nezvládnu. Pokud to nezvládnu a bude to mimo rámec zákona, tak se budu bránit. Ale věřím, že si koncesionáři nenechají televizi ukrást. Myslím, že lidé cítí, co jsme pro ně udělali, a vrací nám to v zájmu a důvěře. Celý rok se nám dařilo nejen z hlediska sledovanosti a kvality. Za úplně nejdůležitější parametr považuji to, že důvěryhodnost České televize narostla o čtyři procentní body - na 72 procent. Což odráží to, jak naši lidé byli schopni fungovat v rámci pandemie, kdy jsme spoustu věcí zahájili ze dne na den, spouštěli jsme nové projekty, které měly pozitivní ohlas ve veřejném prostoru, a teď nám to diváci důvěrou vrací. A věřím, že pokud jsou politici jejich volenými zástupci, tak že jim budou aspoň trochu naslouchat.

HN: Televizní poplatky se nezvyšovaly už třináct let. Dá se za téhle situace udržet dlouhodobě kvalita a rozsah vysílání?

Nedá. Říkám to už léta, ale nikdo na to neslyší. Naší chybou možná je, že se nám povedlo spoustu peněz ušetřit, udělat spoustu věcí efektivně. Takže i v situaci objektivně se snižujících příjmů jsme dokázali přinést víc kvality a větší rozsah než v době, kdy jsem nastupoval. Pokud se nic nezmění, povede to v horizontu roku až dvou let k tomu, že budeme muset veřejnou službu začít omezovat. Krátkodobě by řešením bylo, kdyby nám stát povolil ještě tři roky odečítat DPH tak, jak to máme povoleno do roku 2021. Šetříme tak 400 milionů korun ročně. To by se rozsah a kvalita služby daly zachovat. Mluvil jsem o tom s premiérem i ministryní financí, oba tohle téma považují za důležité. A doufám, že to vyjde.

HN: A co pak?

Do roku 2024 by se přetransformovaly zákony o České televizi a Českém rozhlase tak, aby reflektovaly změny mediální krajiny a zároveň by se vyřešilo financování. Mohli bychom se bavit o tom, jestli současný systém poplatků je nejlepší, jestli ho neupravit. Ale hlavně by se mělo dosáhnout dohody, která umožní, aby veřejnoprávní instituce mohly dlouhodobě fungovat. Naše výrobní lhůty jsou několikaleté: dramatický seriál vzniká dva až tři roky, teď na podzim budeme rozhodovat o tom, jestli koupíme práva na olympiádu v roce 2026. Potřebujeme zkrátka vědět, že budeme mít stabilní financování.

HN: Vy tvrdíte, že možnost vnitřních úspor je nula?

My můžeme spořit už jen tak, že budeme omezovat program. Třeba tak, že pořady, které vyrábíme, budeme kupovat v rámci akvizic. Je potom otázka, jestli veřejnou službu, kterou poskytujeme třeba tím, že vyrábíme seriál o Přemyslovcích, můžeme nahradit tak, že koupíme od BBC za desetinu ceny seriál o Tudorovcích. Jsem přesvědčen, že základním úkolem ČT je spíš to první než to druhé. Navíc ČT nefunguje jen jako výrobce sám o sobě, ale je jedním z největších pilířů českého audiovizuálního průmyslu. To, že zadáváme práci nejen našim zaměstnancům, ale i externím produkcím, způsobuje, že naše audiovize má pořád ještě ve světě nějaký zvuk. A že zahraniční produkce jsou k nám připraveny jezdit a utrácet peníze.

HN: Jak by se musely zvednout poplatky, aby bylo fungování veřejné služby v Česku dlouhodobě udržitelné?

Je to zvýšení o 15 korun pro ČT. Bylo by to 150 korun měsíčně za domácnost, což je pět korun na den, to není zásadní výdaj. Ale chápu, že nyní je jakékoliv zvedání poplatků kvůli pandemii těžké. Důležitější ale je, aby se číslo zvyšovalo podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomika. A je jedno, jestli to bude inflační koeficient, nebo jestli jednou za pět let si stát sedne a řekne: Tohle je rozsah veřejné služby, který od vás chceme, a jsme připraveni ho financovat. Takto to funguje v Británii nebo obdobně v Rakousku.

HN: Co říkáte nápadu současného předsedy Rady ČT Pavla Matochy, že by si televize měla uspořádat crowdfunding po vzoru DVTV na vybrané projekty?

Když tohle pan předseda řekl, šlo mu - podle mě - o to, aby zpochybnil, že diváci opravdu ČT důvěřují. On v podstatě řekl toto: Jestli si je ČT tolik jistá důvěrou svých diváků, tak může pořádat crowdfunding, a uvidíme. Věcně vzato je to nesmysl. To je koncept, který nemůže fungovat. Jak bychom se rozhodovali, na co vypíšeme crowdfunding - jestli na dramatický seriál, nebo na zahraničního zpravodaje v Indii? Budeme se ptát diváků, jestli chtějí radši dokument o rybnících v jižních Čechách, nebo o krásách Jeseníků? To přece nejde. A hlavně my přece nepotřebujeme zafinancovat nějaké momentální nápady, ale zajistit dlouhodobé stabilní financování. Když budu diplomatický, tak řeknu, že to pan předseda poněkud nedomyslel.

HN: Ale jeho požadavek na další zahraniční zpravodaje smysl dává, ne?

Když budeme chtít dnes někde něco nového, tak jinde musíme ušetřit. Můžeme si říci, že rozšíříme počet zpravodajů, ale potom třeba nenatočíme seriál o Boženě Němcové nebo nekoupíme práva na přenosy ze sjezdového lyžování s Ester Ledeckou. Zpravodajství samozřejmě považuji za jeden z hlavních pilířů veřejné služby. Ale kdybych měl nové peníze pro zpravodajství, tak dřív než bych rozšiřoval počet zahraničních zpravodajů, postavil bych raději novou budovu pro zpravodajství. Naši zpravodajové odvádějí skvělou práci v příšerných podmínkách, což lze dělat jen po určitou dobu. Všechny velké mediální instituce - Český rozhlas, Nova, Prima - mají mnohem modernější podmínky pro zpravodajství než my. To je něco, co bych chtěl ještě v tomto svém volebním období vyřešit.

HN: Už máte projekt?

Máme ideový záměr, jak by to mohlo vypadat. Pokud by se povedlo prosadit odpočet DPH, tak bych se nad tím zásadně zamýšlel. Budovu bychom vybudovali na pozemcích ČT na Kavčích horách. A měla by stát přibližně stejně jako výstavba studia v Brně. Tedy stavba 250 až 300 milionů a vnitřní vybavení dalších 150 milionů. Hotová by mohla být za tři roky.

HN: Kdybyste ale nakonec peníze nedostali a museli škrtat program, kde by to bylo?

To bych musel nejdřív probrat s našimi lidmi, pak udělat průzkum, kde by se to nejméně dotklo našich diváků, a musel bych to diskutovat s radou. Vzdávat se jakékoliv věci, kterou dnes ČT dělá, je pro mě "Sofiina volba". Máme skvělé zpravodajství, na evropské úrovni je náš sportovní kanál, máme výborné dětské pořady, podporujeme dokumentaristy, loni jsme rozjeli program ČT3 pro seniory, který má vedle ČT art nejvyšší diváckou spokojenost… Nechci, aby to znělo samožersky, ale kombinace, jak jsme poskládali ČT, je skoro dokonalá. Nejde říci, že se něčeho zbavím ochotněji. Ovšem jestli se něco nestane s financováním, tak k redukci bohužel do dvou let stoprocentně dojde.

HN: Funkční období vám končí v září 2023. Když vás současná rada neodvolá, budete chtít pokračovat?

Vnitřně jsem si řekl, že rozhodnutí udělám na konci příštího roku. Protože budu vidět, jestli se mi povedlo splnit, co jsem slíbil v projektu v roce 2017. Teď jsem zhruba na dvou třetinách. Věřím, že to dotáhnu kompletně. Pak si budu muset říci, jestli jsem schopen přijít s nějakou další vizí. A nezastírám, že už budu mít nějaký věk a budu si muset říci, jestli budu mít energii na to, abych televizí žil jako dnes sedm dní v týdnu 24 hodin denně. A na závěr se zeptám ženy, co tomu říká.

22. 2. 2021; Hospodářské noviny

UŽ NABÍZEJÍ MOJI ŽIDLI

Petr Dvořák

generální ředitel České televize

RADNÍ HANA LIPOVSKÁ SE VYŽÍVÁ V DROBNOSTECH, XAVER VESELÝ ROZJÍŽDÍ NEGATIVISMUS PROTI ČT A ŠÉF RADY PAVEL MATOCHA NAVRHUJE NESMYSLY. VÍTR VANE Z HRADU, LIDÉ MILOŠE ZEMANA UŽ NA TRHU NABÍZEJÍ MOJE MÍSTO, ŘÍKÁ ŠÉF ČT. NEJDE O MĚ, ALE O NEZÁVISLOST CELÉHO MÉDIA, TVRDÍ.

- HN: Minulý rok na začátku koronavirové krize se zdálo, že kritika České televize ustala, ale teď už je zase zpátky. Miloš Zeman opět tvrdí, že ČT je součástí opozice, kritické poznámky trousí premiér. Vnímáte tu novou vlnu kritiky?

Vnímám. Je to dané jak vnější situací, tak i situací, která panuje u nás v České televizi. Máme novou radu a způsob, kterým jedná, naše kritiky povzbuzuje. A jsou tady samozřejmě politické síly, které si kritiku ČT berou jako politický program, prostě proto, že to vůči jejich cílovým skupinám funguje. Hlavním oponentem, či spíše nepřítelem ČT je Hrad. A pak menší formace – SPD a Trikolóra. Věcně jsou jejich výhrady nesmyslné. Měříme si pečlivě vyváženost i objektivitu a nestává se nám, že bychom měli nějaké výkyvy na stranu opozice nebo vlády. Mimochodem, v Událostech dostal minulý týden Tomio Okamura skoro pětiminutový prostor ve chvíli, kdy před televizí sedělo víc než milion diváků. Ty řeči o neobjektivitě jsou nesmysl.

- HN: Předmětem kritiky není jen vysílání, ale také vystupování známých redaktorů na sociálních sítích. Hrad si třeba stěžoval na moderátora Jakuba Železného.

- HN: Dáte za všechny ruku do ohně?

- HN: V téhle souvislosti vám moc nepřidalo, že jste se dal vidět na VIP tribuně na zápase Slavia–Leicester, zatímco normální fanoušek musí sedět doma u televize.

Protože ČT zápas vysílala, dostal jsem pozvánku od UEFA. Šel jsem na testy, vzal si respirátor a navštívil akci, která byla legální. Chápu to jako součást své práce, stejně jako třeba účast na chystaném předávání Českých lvů nebo na akci Národ sobě – kultura tobě, kterou budeme vysílat pro podporu české kultury. Jestli je to vnímáno jako morální selhání, omlouvám se. Doposud jsem na to tak nenahlížel.

- HN: To vás opravdu nenapadlo, že to bude vyhlížet jako projev papalášství, tedy že privilegovaní mohou to, co jiní ne, a bude to lidi demotivovat ohledně dodržování proticovidových opatření?

- HN: Jak se vám funguje s novou televizní radou, kde získali většinu kritici ČT? Je to spíš spolupráce, nebo boj?

- HN: To je docela závažné obvinění, že se Rada ČT dostává na hranu zákona. Můžete to nějak doložit?

- HN: Členové rady, třeba Hana Lipovská, tvrdí, že jim jde jen o zlepšení hospodaření ČT. Zveřejňují pochybnosti o smlouvách, které jsou začerněné, třeba naposledy to byla smlouva na rekreaci. Nemá Lipovská pravdu, že s transparentností máte trochu problém?

- HN: Dotklo se vás, že vám rada osekala odměny?

- HN: Jaké jsou vlastně vaše vztahy s jednotlivými členy rady?

- HN: O koho jde?

- HN: O co podle vás těmto členům rady jde?

- HN: Od koho?

Zeptejte se jich. Je důležité, kdo je do rady vyslal. U některých je zázemí velmi čitelné. Zrovna třeba paní Hana Lipovská patří mezi ty, u kterých bych přívlastek "nezávislá" či "nestranná" opravdu nepoužil. Prokazuje, že má širokou a cílenou politickou agendu, kterou přenáší do rady i do svých dalších veřejných vystupování. Je zástupcem politického institutu, který má spolu s Janou Bobošíkovou (jde o Institut svobody a demokracie založený v roce 2019, Bobošíková je navíc poradkyní radní Lipovské – pozn. red.). Je spoluautorkou videí, která teď kolují po internetu a zase kritizují ČT. Já myslím, že její politická agenda je jednoznačná.

- HN: A kdo to podle vás iniciuje a podporuje? Hrad?

- HN: Komu to nabízejí?

Tak to si musíte zjistit sami. Ale nejsou to lidé, kteří by byli úplně nevýznamní na mediálním trhu.

- HN: Teď se začnou vybírat další čtyři členové rady ČT. Co to z vašeho pohledu může přinést?

- Volba přinese kandidáty, kteří budou kontrolovat ČT dalších šest let. To je mandát přes dvoje volby. Pokud volba členů rady bude probíhat tak, jak probíhala v minulém roce, tedy že sněmovní koalice ANO, SPD a KSČM protlačí své kandidáty, tak se dá očekávat, že se kritika ČT ještě zvýší.

HN: Jste připraven na to, že vás budou chtít odvolat?

- Jako manažer jsem připraven vždycky. Nejsem ale připraven na to, že se zvolí postup na hraně nebo za hranou zákona. A jak mi napovídá zkušenost z poslední doby, tak k řadě zákonných postupů se přistupuje velmi kreativně. Moje židle je jen začátek. Cílem není, aby se vyměnila jedna osoba v čele, ale změna celé České televize, jejího chování a fungování. Jde o to, že se mohou pokusit personálně ovládnout celou televizi. Instituce se bude sice tvářit formálně jako nezávislá, ale ve skutečnosti bude poplatná jejich zájmům. Přesně jako se to stalo v Polsku. Důležitým signálem bude, jaké neformální otázky budou dostávat kandidáti do rady. A pokud první otázka bude: jste připraven zvednout ruku pro odvolání generálního ředitele, tak bude jasné, o co jde. Chci se objednat na schůzku k předsedům všech sněmovních klubů a požádat je, aby volili tak, jak říká zákon. Tedy zvolili lidi, kteří budou nezávislí, kompetentní a kteří budou mít společenský respekt. A kteří nebudou přicházet do ČT proto, aby jí škodili.

HN: Co budete dělat, když se to začne dít?

- Budu se snažit chránit instituci před jakýmkoliv vnějším politickým vlivem. A buď to zvládnu, nebo to nezvládnu. Pokud to nezvládnu a bude to mimo rámec zákona, tak se budu bránit. Ale věřím, že si koncesionáři nenechají televizi ukrást. Myslím, že lidé cítí, co jsme pro ně udělali, a vrací nám to v zájmu a důvěře. Celý rok se nám dařilo nejen z hlediska sledovanosti a kvality. Za úplně nejdůležitější parametr považuji to, že důvěryhodnost České televize narostla o čtyři procentní body – na 72 procent. Což odráží to, jak naši lidé byli schopni fungovat v rámci pandemie, kdy jsme spoustu věcí zahájili ze dne na den, spouštěli jsme nové projekty, které měly pozitivní ohlas ve veřejném prostoru, a teď nám to diváci důvěrou vrací. A věřím, že pokud jsou politici jejich volenými zástupci, tak že jim budou aspoň trochu naslouchat.

HN: Televizní poplatky se nezvyšovaly už třináct let. Dá se za téhle situace udržet dlouhodobě kvalita a rozsah vysílání?

- Nedá. Říkám to už léta, ale nikdo na to neslyší. Naší chybou možná je, že se nám povedlo spoustu peněz ušetřit, udělat spoustu věcí efektivně. Takže i v situaci objektivně se snižujících příjmů jsme dokázali přinést víc kvality a větší rozsah než v době, kdy jsem nastupoval. Pokud se nic nezmění, povede to v horizontu roku až dvou let k tomu, že budeme muset veřejnou službu začít omezovat. Krátkodobě by řešením bylo, kdyby nám stát povolil ještě tři roky odečítat DPH tak, jak to máme povoleno do roku 2021. Šetříme tak 400 milionů korun ročně. To by se rozsah a kvalita služby daly zachovat. Mluvil jsem o tom s premiérem i ministryní financí, oba tohle téma považují za důležité. A doufám, že to vyjde.

HN: A co pak?

- Do roku 2024 by se přetransformovaly zákony o České televizi a Českém rozhlase tak, aby reflektovaly změny mediální krajiny a zároveň by se vyřešilo financování. Mohli bychom se bavit o tom, jestli současný systém poplatků je nejlepší, jestli ho neupravit. Ale hlavně by se mělo dosáhnout dohody, která umožní, aby veřejnoprávní instituce mohly dlouhodobě fungovat. Naše výrobní lhůty jsou několikaleté: dramatický seriál vzniká dva až tři roky, teď na podzim budeme rozhodovat o tom, jestli koupíme práva na olympiádu v roce 2026. Potřebujeme zkrátka vědět, že budeme mít stabilní financování.

HN: Vy tvrdíte, že možnost vnitřních úspor je nula?

- My můžeme spořit už jen tak, že budeme omezovat program. Třeba tak, že pořady, které vyrábíme, budeme kupovat v rámci akvizic. Je potom otázka, jestli veřejnou službu, kterou poskytujeme třeba tím, že vyrábíme seriál o Přemyslovcích, můžeme nahradit tak, že koupíme od BBC za desetinu ceny seriál o Tudorovcích. Jsem přesvědčen, že základním úkolem ČT je spíš to první než to druhé. Navíc ČT nefunguje jen jako výrobce sám o sobě, ale je jedním z největších pilířů českého audiovizuálního průmyslu. To, že zadáváme práci nejen našim zaměstnancům, ale i externím produkcím, způsobuje, že naše audiovize má pořád ještě ve světě nějaký zvuk. A že zahraniční produkce jsou k nám připraveny jezdit a utrácet peníze.

HN: Jak by se musely zvednout poplatky, aby bylo fungování veřejné služby v Česku dlouhodobě udržitelné?

- Je to zvýšení o 15 korun pro ČT. Bylo by to 150 korun měsíčně za domácnost, což je pět korun na den, to není zásadní výdaj. Ale chápu, že nyní je jakékoliv zvedání poplatků kvůli pandemii těžké. Důležitější ale je, aby se číslo zvyšovalo podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomika. A je jedno, jestli to bude inflační koeficient, nebo jestli jednou za pět let si stát sedne a řekne: Tohle je rozsah veřejné služby, který od vás chceme, a jsme připraveni ho financovat. Takto to funguje v Británii nebo obdobně v Rakousku.

HN: Co říkáte nápadu současného předsedy Rady ČT Pavla Matochy, že by si televize měla uspořádat crowdfunding po vzoru DVTV na vybrané projekty?

- Když tohle pan předseda řekl, šlo mu – podle mě – o to, aby zpochybnil, že diváci opravdu ČT důvěřují. On v podstatě řekl toto: Jestli si je ČT tolik jistá důvěrou svých diváků, tak může pořádat crowdfunding, a uvidíme. Věcně vzato je to nesmysl. To je koncept, který nemůže fungovat. Jak bychom se rozhodovali, na co vypíšeme crowdfunding – jestli na dramatický seriál, nebo na zahraničního zpravodaje v Indii? Budeme se ptát diváků, jestli chtějí radši dokument o rybnících v jižních Čechách, nebo o krásách Jeseníků? To přece nejde. A hlavně my přece nepotřebujeme zafinancovat nějaké momentální nápady, ale zajistit dlouhodobé stabilní financování. Když budu diplomatický, tak řeknu, že to pan předseda poněkud nedomyslel.

HN: Ale jeho požadavek na další zahraniční zpravodaje smysl dává, ne?

- Když budeme chtít dnes někde něco nového, tak jinde musíme ušetřit. Můžeme si říci, že rozšíříme počet zpravodajů, ale potom třeba nenatočíme seriál o Boženě Němcové nebo nekoupíme práva na přenosy ze sjezdového lyžování s Ester Ledeckou. Zpravodajství samozřejmě považuji za jeden z hlavních pilířů veřejné služby. Ale kdybych měl nové peníze pro zpravodajství, tak dřív než bych rozšiřoval počet zahraničních zpravodajů, postavil bych raději novou budovu pro zpravodajství. Naši zpravodajové odvádějí skvělou práci v příšerných podmínkách, což lze dělat jen po určitou dobu. Všechny velké mediální instituce – Český rozhlas, Nova, Prima – mají mnohem modernější podmínky pro zpravodajství než my. To je něco, co bych chtěl ještě v tomto svém volebním období vyřešit.

HN: Už máte projekt?

- Máme ideový záměr, jak by to mohlo vypadat. Pokud by se povedlo prosadit odpočet DPH, tak bych se nad tím zásadně zamýšlel. Budovu bychom vybudovali na pozemcích ČT na Kavčích horách. A měla by stát přibližně stejně jako výstavba studia v Brně. Tedy stavba 250 až 300 milionů a vnitřní vybavení dalších 150 milionů. Hotová by mohla být za tři roky.

HN: Kdybyste ale nakonec peníze nedostali a museli škrtat program, kde by to bylo?

- To bych musel nejdřív probrat s našimi lidmi, pak udělat průzkum, kde by se to nejméně dotklo našich diváků, a musel bych to diskutovat s radou. Vzdávat se jakékoliv věci, kterou dnes ČT dělá, je pro mě "Sofiina volba". Máme skvělé zpravodajství, na evropské úrovni je náš sportovní kanál, máme výborné dětské pořady, podporujeme dokumentaristy, loni jsme rozjeli program ČT3 pro seniory, který má vedle ČT art nejvyšší diváckou spokojenost… Nechci, aby to znělo samožersky, ale kombinace, jak jsme poskládali ČT, je skoro dokonalá. Nejde říci, že se něčeho zbavím ochotněji. Ovšem jestli se něco nestane s financováním, tak k redukci bohužel do dvou let stoprocentně dojde.

HN: Funkční období vám končí v září 2023. Když vás současná rada neodvolá, budete chtít pokračovat?

- Vnitřně jsem si řekl, že rozhodnutí udělám na konci příštího roku. Protože budu vidět, jestli se mi povedlo splnit, co jsem slíbil v projektu v roce 2017. Teď jsem zhruba na dvou třetinách. Věřím, že to dotáhnu kompletně. Pak si budu muset říci, jestli jsem schopen přijít s nějakou další vizí. A nezastírám, že už budu mít nějaký věk a budu si muset říci, jestli budu mít energii na to, abych televizí žil jako dnes sedm dní v týdnu 24 hodin denně. A na závěr se zeptám ženy, co tomu říká.

Petr Dvořák (56) Vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Spoluzaložil PR agenturu B. I. G., už od roku 1993 ale začal spolupracovat s finanční skupinou PPF Petra Kellnera. Na starosti měl rozvoj Expandia banky, později eBanky. Přes PPF byl i ve vedení fotbalové Slavie. Když Kellnerova skupina ovládla v roce 2002 televizi Nova, stal se jednatelem firmy CET 21, která držela vysílací licenci. O rok později byl jmenován jejím generálním ředitelem. V křesle zůstal i poté, co ji převzala skupina CME, a to až do listopadu 2010. V CME na čas zastával post viceprezidenta a podle médií z něj odešel s odstupným ve výši přes 14 milionů korun. Zhruba po roce na volné noze, kdy pomáhal zařizovat manželce pražskou fotografickou Leica Gallery, zvítězil v tendru na nového šéfa ČT. Ve druhém kole hlasování porazil Hynka Chudárka z hudební TV Óčko. "Zaimponovalo mi i to, že hovořil devět

minut a 55 sekund. To je manažerský přístup, který legitimuje tohoto pána k vedení ČT," řekl tehdejší šéf Rady ČT Milan Uhde k Dvořákově desetiminutové prezentaci. Jeho první funkční období v křesle ředitele ČT skončilo v roce 2017, opět ale zvítězil v tendru na nového ředitele. Druhé funkční období mu tak skončí 30. září 2023. Mezi jeho záliby patří kromě fotografování sport a hudba. Je podruhé ženatý, má čtyři dcery. Účast na zápase Slavia–Leicester jsem nevnímal jako papalášskou akci a ani jsem nevěděl, kolik lidí bude nakonec na stadion vpuštěno. Zajímalo mě, jak se to dá vůbec uskutečnit.

Foto: HN – Matej Slávik

O autorovi: Petr Honzejk, petr.honzejk@economia.cz

22. 2. 2021; techmagazin.cz

Robot z ČVUT se bude učit skákat do schodů

Experimentální robot SK8O, řečený Skejto, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky, byl vytvořen na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Skejto bude sloužit k výuce dynamického řízení, měl by zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Toto zcela originální provedení balančního robota navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z FEL za pouhé 3 měsíce. Inspiraci našli v projektu Ascento univerzity ETH Zürich a v robotech firmy Boston Dynamics.

Robot SK8O zaujme propracovaným designem s otevřeným hardwarovým řešením. Byl postaven z běžně dostupných součástek a některých dílů vytištěným na 3D tiskárně. K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory, což je z hlediska robotiky poměrně jednoduchá úloha. Skutečným oříškem je však dynamický pohyb. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě. Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

"Náš robot je hardwarově vybavený úkoly, jako skákat do schodů nebo přeskakovat překážky, ale potřebný řídicí software a algoritmy budou tématem další práce studentů našeho programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci," vysvětluje Krištof Pučejdl.

Video robota SK8O – ZDE

Publikováno: 22. 2. 2021 / Počet přečtení: 21

22. 2. 2021; vedavyzkum.cz

Studijní referent/ka katedry počítačů FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze přijme pracovníka/-ci na pozici Studijní referent/-ka katedry počítačů.

Máte rádi pořádek ve věcech a nezaleknete se administrativy? Staňte se studijním referentem/referentkou Katedry počítačů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Vaším úkolem bude zajistit hladký chod všech studijních záležitostí katedry. V praxi to znamená především práci se studijním informačním systémem a organizaci přijímacích zkoušek, státnic i obhajob. Budete v úzkém kontaktu s vedením katedry, studijním oddělením FEL i se samotnými studenty. Jako studijní referent/ka se stanete nedílnou součást administrativního týmu, na který nikdo nedá dopustit! Pomáháme totiž našim studentům, vyučujícím i vědcům ve všech hlavních administrativních záležitostech. Přidejte se k nám!

Kromě práce vás čeká:

kolektiv mladých, motivovaných a inspirujících osobností

stabilní zázemí uznávané české instituce (ČVUT)

prostor pro osobní a kariérní rozvoj (školení, konference atd.)

zrenovované kanceláře na Karlově náměstí s výbornou dopravní dostupností centra Prahy

pracovní smlouva na dobu neurčitou (po prvním roku) s tříměsíční zkušební lhůtou

6 týdnů dovolené, stravenky, možnost home office

Neobejdete se bez následujících schopností:

komunikační a organizační schopnosti – využijete hlavně při plánování státnic

anglický jazyk na komunikativní úrovni – v týmu máme i cizince a komunikace u nás probíhá anglicky tak často, jako česky

flexibilita – nebudeme lhát, někdy práce vyžaduje větší časovou investici (např. v období závěrečných zkoušek), ale většinou vás čeká velmi stabilní pracovní doba s občasnou prací z domova

schopnost rozpoznat prioritu a samostatně řešit problémy – zaškolíme, poradíme, pomůžeme, ale nebudeme vám vždy stát za zády

touha navrhovat vylepšení v zaběhlých procesech – všude je co zlepšovat a u nás tomu není jinak, uvítáme proto vaše nápady a konstruktivní podněty ke zlepšení

uživatelská znalost Google Drive - na práci často využíváme sdílené dokumenty všeho druhu

uživatelská znalost Microsoft Office (pokročilá znalost Excelu je pak výhodou, která vám velmi usnadní práci)

ochota učit se novým věcem – vysokoškolské prostředí je velmi inspirující a budeme rádi, pokud se budete chtít rozvíjet s námi

Předpokládaný nástup: ihned/dohodou

Životopisy v českém nebo v anglickém jazyce prosím zasílejte naší HR manažerce na katarina.takusova@agents.fel.cvut.cz

Zdroj: FEL ČVUT

URL| https://vedavyzkum.cz/nabidky-pracovnich-pozic/nabidky-pracovnich-pozic/studijni-referent-ka-katedry-pocitacu-fel-cvut

22. 2. 2021; iHNed.cz

Vítr vane z Hradu. Lidé Miloše Zemana už na trhu nabízejí moje místo, říká ředitel ČT Petr Dvořák

HN: Předmětem kritiky není jen vysílání, ale také vystupování známých redaktorů na sociálních sítích. Hrad si třeba stěžoval na moderátora Jakuba Železného.

- Vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

* Spoluzaložil PR agenturu B.I.G., už od roku 1993 ale začal spolupracovat s finanční skupinou PPF Petra Kellnera.

* Na starosti měl rozvoj Expandia banky, později eBanky. Přes PPF byl i ve vedení fotbalové Slavie.

* Když Kellnerova skupina ovládla v roce 2002 televizi Nova, stal se jednatelem firmy CET 21, která držela vysílací licenci.

* Jeho první funkční období v křesle ředitele ČT skončilo v roce 2017, opět ale zvítězil v tendru na nového ředitele. Druhé funkční období mu tak skončí 30. září 2023.

* Mezi jeho záliby patří kromě fotografování sport a hudba.

* Je podruhé ženatý, má čtyři dcery.

HN: Dáte za všechny ruku do ohně?

HN: V téhle souvislosti vám moc nepřidalo, že jste se dal vidět na VIP tribuně na zápase Slavia-Leicester, zatímco normální fanoušek musí sedět doma u televize.

HN: Jak se vám funguje s novou televizní radou, kde získali většinu kritici ČT? Je to spíš spolupráce, nebo boj?

HN: To je docela závažné obvinění, že se Rada ČT dostává na hranu zákona. Můžete to nějak doložit?

HN: Dotklo se vás, že vám rada osekala odměny?

HN: Jaké jsou vlastně vaše vztahy s jednotlivými členy rady?

HN: O koho jde?

HN: O co podle vás těmto členům rady jde?

HN: Od koho?

HN: A kdo to podle vás iniciuje a podporuje? Hrad?

HN: Komu to nabízejí?

Tak to si musíte zjistit sami. Ale nejsou to lidé, kteří by byli úplně nevýznamní na mediálním trhu.

HN: Teď se začnou vybírat další čtyři členové rady ČT. Co to z vašeho pohledu může přinést?

HN: Jste připraven na to, že vás budou chtít odvolat?

HN: Co budete dělat, když se to začne dít?

HN: Televizní poplatky se nezvyšovaly už třináct let. Dá se za téhle situace udržet dlouhodobě kvalita a rozsah vysílání?

HN: A co pak?

HN: Vy tvrdíte, že možnost vnitřních úspor je nula?

HN: Jak by se musely zvednout poplatky, aby bylo fungování veřejné služby v Česku dlouhodobě udržitelné?

HN: Co říkáte nápadu současného předsedy Rady ČT Pavla Matochy, že by si televize měla uspořádat crowdfunding po vzoru DVTV na vybrané projekty?

HN: Ale jeho požadavek na další zahraniční zpravodaje smysl dává, ne?

HN: Už máte projekt?

HN: Kdybyste ale nakonec peníze nedostali a museli škrtat program, kde by to bylo?

HN: Funkční období vám končí v září 2023. Když vás současná rada neodvolá, budete chtít pokračovat?

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-66886150-vitr-vane-z-hradu-lide-milose-zemana-uz-na-trhu-nabizeji-moje-misto-rika-reditel-ct-petr-dvorak

22. 2. 2021; techmagazin.cz

Robot z ČVUT se bude učit skákat do schodů

Experimentální robot SK8O, řečený Skejto, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky, byl vytvořen na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

20. 2. 2021; cz.sputniknews.com

Expert na energetiku Hynek Beran o politické ekonomii uhlíku: Limity pro CO2 stanovují politici a ne trh

Po summitu Visegrádské skupiny prezident Maďarska János Áder uvedl, že všechny 4 státy budou potřebovat jadernou energii a nejméně 20-25 následujících let i plynové elektrárny, pokud vážně vnímají nízkoemisní cíle. K současné strategii a energetickému mixu ČR se Sputniku vyjádřil Hynek Beran, uznávaný expert na energetiku.

Na únorovém setkání Visegradské čtyřky šéfové středoevropských vlád znovu potvrdili , že spotřebu uhlí je nezbytné snižovat v souladu s uhlíkovou neutralitou. Česká republika koncem roku se zavázala pro skončení s uhlíkovými emisemi v roce 2050 s podmínkou, že jaderná energetika zůstane částí jejího mixu.

Premiér Babiš o tom informoval : "Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo."

Samotný pojem uhlíkové neutrality, jeho naplnění evropskými státy a dvojí metr vůči emisím vysvětlil Sputniku v písemném komentáři energetický expert Ing. Hynek Beran . Je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT, dlouhodobě se zabývá technickými aspekty energetiky. Byl mimo jiné členem Nezávislé energetické komise při úřadu vlády ČR. Současně je zaměstnancem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT.

Uhlíková neutralita

Asi bychom si měli nejprve vysvětlit, jak je to vlastně s tím uhlíkem. Problém má tři roviny, první geologickou a biologickou, druhou politickou a ideologickou a teprve třetí rovina je v oblasti techniky. Fosilní paliva vznikala již od prvohor a na jejich počátku byly rostliny. Ty konzumovaly kysličník uhličitý a z něj vyráběly uhlovodíky. Když se jejich odumřelá těla dostala pod zem, vzniklo z nich uhlí, ropa a zemní plyn . V těchto fosilních surovinách je uhlík vázaný, a když je pálíme, vypouštíme do ovzduší kysličník uhličitý s uhlíkem pravěkého původu. Rostliny jsou ale na zemi dále, takže když to s tím uhlíkem nepřeháníme, funguje to pro ně jako další potrava. K největším zdrojům přibývání CO2 na planetě patří ničení deštných pralesů. Současný podíl emisí CO2 z odlesňování se pohybuje od 8 do 16 % podle státu, ale to se týká několika minulých let. Když vezmeme odlesňování za posledních asi 150 let, dostáváme se k číslu do 40 % (výpočty se liší, ale je to cca mezi 30 a 40 %). Pokud ty lesy ještě vypálíme a zasadíme palmy olejné, přibude k tomu i uhlíková stopa z těchto stromů. Evropa sice ideologicky tvrdí, že pálením dříví uhlíková stopa nevzniká, opak je však pravdou, a narůstá, když víc dříví spalujeme, než ho dorůstá. Proto je nejlepším ukládáním současného uhlíku ze dřevní hmoty dřevozpracující průmysl včetně dřevostaveb , v nich zůstává uhlík vázán podobně jako pod zemí. Z dřeva má smysl energeticky využívat pouze odpad a piliny. Dovoz dříví na "ekologickou" energetiku z Běloruska, Ukrajiny a dalších států?

Ve skutečnosti jde o "dvojí metr" na ten samý prvek Mendělejevovy soustavy, jímž je uhlík. V obou případech, jak uhlí, tak i dřevo, vzniká energie oxidací uhlíku v dřevě , akorát je v jednom případě čerstvě rostlý a v tom druhém zkamenělý . Pokud ten zkamenělý opatříme dvojnásobnou cenou, de facto ekologickou daní, a ten z pokáceného lesa nikoli, je silnou motivací to dříví pálit, tedy využívat je s tou nejnižší přidanou hodnotou, jaká je vůbec možná (podobně jsou i fosilní paliva především chemickou surovinou a pak teprve palivem). V chudších zemích pak stromy kácet, odlesňovat, takže tahle "zelená" ideologie může napáchat v chudších státech EU a zejména v jejím okolí nedozírné škody.

V rovině politické jsme přijali názor, že příliš mnoho CO2 planetě škodí, i když vědci na toto nemají úplně jednoznačný názor. Nicméně si dle ideologie vybíráme, které zdroje škodí a které ne, a penalizujeme jich v Evropě pouze část. Nevadí nám ani zboží vyráběné v zemích, kde na planetu nedbají, a dokonce jsme si ustanovili, že ani přeprava takového zboží lodí nebo letadlem žádné emise netvoří, každý večer se koukáme na reklamy na kosmetické a jiné výrobky, jejichž význačnou složkou je ten palmový olej z vypálených lesů, které by jinak CO2 zpracovávaly. No, a nakonec si stanovíme pravidla, dotace a penalizace ve vybraných oborech, především vlastnímu průmyslu a energetice. Je to vlastně taková trochu poltická ekonomie, ale opačná, než byla ta Marxova, v této již předem nastaveným koeficientem můžeme ovlivnit, kdo bude vyhrávat, přitom jde o hodnoty, které stanovují politici a ne trh. Po stránce technické je potřeba nejprve uvést, že je zemní plyn palivem také fosilním, akorát toho uhlíku vyprodukuje méně než naše domácí uhlí, na stejnou jednotku energie asi tak polovinu. Ve skutečnosti tedy záměna uhlí zemním plynem žádnou uhlíkovou neutralitou není , čímž nechci význam zemního plynu bagatelizovat, jde i o současnou geopolitickou závislost především Německa na dovozu zemního plynu z Ruska, kterou ale můžeme v naší zemi kompenzovat pokračováním jaderných reaktorů, protože v této oblasti nemáme na rozdíl od našich sousedů politické předsudky, což je i současný názor většiny vyspělého světa. K uhlíkové neutralitě vede jádro a obnovitelné zdroje. Nicméně i v takovém případě je nutno ponechat část zdrojů fosilních, protože jsou obnovitelné zdroje energie závislé na počasí a musíme být schopní svítit a topit, i když venku nesvítí slunce a nefouká vítr.

Situace v Česku a cesta k nízkoemisnímu mixu

Nejvíce emisí vytváříme vývozem elektřiny. Ročně vyvážíme okolo 15 TWh elektřiny, spotřebováváme okolo 60 TWh. Přitom je polovina naší výroby z elektřiny z fosilních paliv. Kdybychom omezili výrobu elektřiny z uhlí a přestali ji vyvážet, je to vůbec největší zdroj nadprodukce CO2, který u nás máme. Při vývozu se u nás to uhlí spálí, emise, platby za ně a reálná devastace krajiny se odehrají v Česku, a do zahraničí se vyváží "čistá" bezemisní surovina . Je to podobná ideologie, jako s tím dřívím z Ukrajiny. V dnešní době jde většinou o produkt s velmi nízkou přidanou hodnotou, nižší už má v podstatě jenom vývoz dříví nastojato. V poslední době, kdy začíná být energie nedostatek, jsou ale okamžiky, kdy lze prodat elektřinu velmi výhodně, v tom si ale konkurují uhelné zdroje s plynovými, které na takové služby najíždějí rychleji. Stabilní celodenní dodávky ale vytěsňují bezemisní zdroje, krom stávajících zdrojů jaderných i velké větrné parky, oboje nejsou zatíženy emisními povolenkami.

Výroba fosilní elektřiny se ale omezí sama vlivem emisních povolenek, a když nebude export, poklesne výroba elektřiny z uhlí asi na polovinu z 40 % na 20 %. V současném programu máme postavit fotovoltaiku, především na střechách a na brownfieldech, nikoli na polích, a zvýšit produkci ze stávajících 3 % na 10 % domácí spotřeby. O to můžeme snížit spotřebu uhlí, tedy už jsme jenom lehce přes 10 % v národním energetickém mixu . K tomu můžeme mírně zvednout zemní plyn, což není pouze obchodní záležitost, ale souvisí s tím, že při navýšené fotovoltaice musíme něčím kompenzovat stavy, kdy slunce nesvítí, a zemní plyn nebo akumulace energie jsou pro to nejvhodnější. O to také můžeme snížit spotřebu uhlí. Zemní plyn má poloviční emise, ale je to stále fosilní palivo, akumulace solární energie má emise nulové. Potom zůstane nízkoenergetický mix se zhruba 10 % uhlí, 10 % zemního plynu a celý zbytek je v bezemisních zdrojích. Odhadem ušetříme kolem 70 % současných emisí CO2: Namísto jednou z vedoucích zemí v exportu elektřiny bychom se stali jednou z vedoucích zemí v nízkoemisním energetickém mixu. Pak můžeme v klidu vyčkat, jak si poradí v Německu bez jádra , a celou situaci vyhodnotit. Podstatné je pro nás ale udržet podíl jaderné energie v mixu a nenechat si reaktory zavřít bez náhrady. Druhá část komentáře bude zveřejněná v nejbližších dnech.

18. 2. 2021; technickytydenik.cz¨

Lvíčci z 3D tiskárny vyrazí z Fakulty elektrotechnické ČVUT "na zkušenou” po keškách celého Česka

Studentský klub +/- FEL vyzval studenty Fakulty elektrotechnické ČVUT, aby do 7. března 2021 vymodelovali 3D návrh lvíčka.

Figurky vytištěné na 3D tiskárně následně vyrazí jako trekovatelné objekty po geo-keších s cílem nabýt zkušenosti ve všech krajích ČR. Jejich pohyb bude možné sledovat na mapě nebo se do geocachingu aktivně zapojit a pomáhat tak lvíčkům v putování i plnění jejich cílů.

Proč přesně lvíčci vyráží do světa a čemu se chtějí přiučit, odhalí studentský spolek brzy na svých webových stránkách. Jak uvádí organizátoři celé akce, do té doby je důležité figurky na cestu připravit. "Modelování na některém z nástrojů pro tvorbu 3D modelů by studenti neměli odkládat, prvních sedm návrhů bude vytištěno a umístěno do kešek rovnou. Tisknout lze na naší 3D tiskárně. Dalších pět návrhů vzejde z hlasování,"dodává student Tomáš Pivoňka z klubu +/- FEL, který jako přidanou hodnotu projektu chápe, že si studenti budou moci vyzkoušet návrh 3D modelu a třeba se tak dostat k 3D tisku, pokud ještě neměli možnost si ho vyzkoušet.

O tom, jak v době distanční výuky povzbudit studentky a studenty, přemýšlel již na jaře při výuce předmětu Architektury počítačů také Ing. Pavel Píša, Ph.D. První myšlenka byla dávat do schránek nápovědy k úkolům z předmětu. Klub +/- FEL ovšem dokázal i v omezených podmínkách zrealizovat několik akcí a během společného setkání vyučujícího z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT se studenty pak vznikl nápad se lvíčky. "Chtěli jsme nabídnout studentům nějakou aktivitu, kterou můžou provozovat i v omezeném stavu. A hledání kešek v přírodě k tomu patří. Nabízí se samozřejmě pořádat online aktivity, ale těch je teď celá řada a i bez nich studenti tráví u počítače spoustu času. Je to tedy tak trochu způsob, jak studenty rozpohybovat."

Projekt je načasován tak, aby jej neovlivnila vládní opatření týkající se případného omezení pohybu obyvatel. Pokud budou opatření trvat déle, lvíčci budou vypuštěni do krajů později nebo se zváží úprava pravidel putování.

Specifikace zadání 3D návrhu a pokyny k jeho odeslání jsou dostupné prostřednictvím odkazu Pošli lvíčka na zkušenou.

Foto: Michal Lenc

17. 2. 2021; CVUT.cz

Žáci UZŠ Lvíčata oslavili masopust průvodem masek

Žáci Univerzitní základní školy Lvíčata rozjasnili na masopustní úterý dejvický kampus svými maskami, nakažlivým smíchem a radostí. Tradiční postava Strakáče - Laufra, která symbolizuje nadcházející rok a přináší hojnost, veselí a radost, nemohla v průvodu chybět.. Alespoň na jeden den se dětské roušky a respirátory proměnily v ptačí zobáčky a ruce v křídla.

Průvod se vydal ze základní školy Lvíčata kolem Fakulty stavební ČVUT, Katolické teologické fakulty UK až k Masarykově koleji, kde se masky žáků setkaly s maskami dětí z Univerzitní mateřské školy Lvíčata. Poté se žáci vydali zpět do školy, kde na ně čekaly tradiční masopustní koblížky.

Foto: Petr Neugebauer, ČVUT FEL

Více fotografií najdete

17. 2. 2021; oenergetice.cz

Před měsícem zachránily Evropu před blackoutem klasické elektrárny

Komerční sdělení Byl pátek 8. ledna 2021, čas 14:04. V chorvatské rozvodně Ernestinovo rozpojila nadproudová ochrana dvě přípojnice.

Za normálních okolností by to byla běžná energetická porucha, která by pronikla maximálně na zadní stranu záhřebského Jutarnjiho listu. Kdyby ovšem nevedla k rozdělení celoevropské sítě na dva ostrovy a riziku blackoutu na celém kontinentu. Zatímco příčiny události zůstávají i po druhé zprávě ENTSO-E nejasné, o jejím řešení není sporu: Evropu zachránily před blackoutem klasické elektrárny na jádro, uhlí a plyn.

Provozovatelé soustav a elektráren se v minulých týdnech shodly na tom, že blackoutu se podařilo předejít díky tzv. "roztočeným" elektrárenským strojům v klasických zdrojích. Jak to ale probíhalo v praxi? A co se dělo v prvních milisekundách, než stihla první elektrárna automaticky "přidat páru" a první dispečer zmáčknout knoflík?

V prvních milisekundách a sekundách odvrátila blackout fyzika

"Velkou výhodou tradičních zdrojů jsou tzv. setrvačné hmoty, kterými disponují všechny uhelné a jaderné elektrárny a v omezené míře plynové. Díky nim dokážou velké roztočené stroje v případě potřeby skokově dodat mnohem více energie, než aktuálně produkují, a to s minimálními řídicími zásahy," Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT a vysvětluje, odkud se tato energie bere: "Když tyto velké turbíny najíždějí, musí se investovat velké množství energie na jejich roztočení. Čím jsou větší, tím více energie je potřeba. A tato energie je během chodu zachována – zůstává v těchto strojích uložena po celou dobu jejich otáčení."

"Díky setrvačným hmotám soustava v kolapsovém stavu ustála první náraz a získala drahocenný čas na řešení problému. Je naprosto jednoznačné, že kdybychom tyto roztočené stroje neměli k dispozici, frekvence by padala mnohem strměji a k blackoutu by velmi pravděpodobně skutečně došlo," popisuje Zdeněk Müller a dodává: "Z hlediska energetické bezpečnosti jsou tepelné elektrárny fyzikálně velmi dobře vymyšlené. Další ‚havarijní‘ energie je totiž uložená ve vodní páře, která je natlakovaná v systému od kotle až k turbíně a přirozeně se sama tlačí do turbíny hned v návaznosti na odebírání točivé hmoty. Toto se opět děje v řádu vteřin, aniž by se zvýšil výkon kotle."

Rozvodna

Jak moc důležitá byla druhý lednový pátek ona fyzikální "záchranná brzda"? Představme si, že by to nebyla skutečná událost, ale sci-fi, a že v Teplárně Kladno seděl u plynové turbíny dispečer s křišťálovou koulí. Pointa je v tom, že i kdyby skutečně tušil, co a kdy se stane, svým aktivním zásahem by soustavě nepomohl. "Kladno má nejrychlejší turbínu v Česku, ani ona ovšem nereaguje v řádu vteřin, ale v řádu minut. V dynamickém stavu dokážou elektrárny obecně mnohem víc a právě díky fyzikálním zákonům umí chybějící energii dodat."

Regulace, odhazování zátěže a pak už jen tma

Teprve poté, co jsme si po incidentu v Ernestinově "koupili" čas fyzikou, nastupují automatické systémy na úrovni sítě i jednotlivých zdrojů. V návaznosti na pokles frekvence elektrárny automaticky aktivovaly primární regulaci a přepnuly se z výkonového režimu do režimu regulace otáček v autonomním řízení. Každý točivý zdroj tedy v rámci svých technických možností začal automaticky přidávat výkon až do okamžiku, než dosáhl svého výkonového maxima nebo než se podařilo frekvenci vrátit zpět na 50 Hz. Dispečeři na úrovni provozovatelů soustav tento typ regulace nakupují jako podpůrnou službu.

" V kritickém období elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávaly na všech výrobních blocích cca 10 MW. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady ," říká směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice.

Elektrárna Chvaletice

" V soustavě jsou vytipovány vývody, které má smysl vypnout a které zároveň nejsou součástí kritické infrastruktury. Nemá smysl vypnout ve všední den dopoledne prázdné sídliště a je zakázáno odpojovat nemocnice, hasiče či policii. O konkrétním postupu rozhoduje distributor dle přesně stanovených pravidel ," prozrazuje Zdeněk Müller.

Elektrárna Chvaletice

"Soustava to ustála velmi dobře, ale je třeba se dívat po dalších preventivních opatřeních a hledat další stabilizující prvky. Přibývá obnovitelných zdrojů energie, které jsou obtížně řiditelné a obtížně predikovatelné a přispívají do soustavy příliš malým zkratovým výkonem, takže síť obecně destabilizují. S každým nárůstem technologie s negativním vlivem na stabilitu systému proto musíme připojit novou technologii, která naopak bude síť stabilizovat. Možností je celá řada, ovšem ne všechny jsou ekonomicky efektivní. Jako síťař musím konstatovat, že z hlediska fyzikálních zákonů vycházejí stále nejlépe točivé stroje, které jsou připojené natvrdo do sítě. A ještě hodně dlouho tomu tak bude."

Doc. Zdeněk Müller je vedoucím katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Specializuje se mimo jiné na energetickou bezpečnost a elektrická vedení.

Zdroj: Elektrárna Chvaletice a.s.

URL| https://oenergetice.cz/elektrina/pred-mesicem-zachranily-evropu-pred-blackoutem-klasicke-elektrarny

16. 2. 2021; TECH MAGAZÍN

ROBOT SE BUDE UČIT SKÁKAT DO SCHODŮ

Experimentální robot SK8O, řečený Skejto, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky, byl vytvořen na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Skejto bude sloužit k výuce dynamického řízení, měl by zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Toto zcela originální provedení balančního robota navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z FEL za pouhé 3 měsíce. Inspiraci našli v projektu Ascento univerzity ETH Zürich a v robotech firmy Boston Dynamics.

Robot zaujme propracovaným designem s otevřeným hardwarovým řešením. Byl postaven z běžně dostupných součástek a některých dílů vytištěných na 3D tiskárně. K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory, což je z hlediska robotiky poměrně jednoduchá úloha. Skutečným oříškem je však dynamický pohyb. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě. Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Foto:

16. 2. 2021; ABC

NÁVŠTĚVA U ROBOTŮ Z ČVUT

Pomáhají při zemětřeseních i jeskyním výzkumu

Roboti z ČVUT uspěly v soutěži pořádané americkou vládní agenturou DARPA. Ty roboty jsme museli vidět!

Na konci loňského roku obletěla svět zpráva o velkém úspěchu českých studentů a jejich učitelů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Na soutěži pořádané a financované agenturou Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) obsadili celkové 3. místo a ve své kategorii dokonce zvítězili. Získali tak finanční podporu ve výši přibližně 32 milionů korun na další výzkum a nákup nových robotů. Ábíčko přijalo pozvání a vyrazilo obhlédnout roboty v pražské laboratoři pěkně zblízka..

Zachraňují životy

Ujal se nás ten vůbec nejpovolanější – profesor Tomáš Svoboda, který je expertem v oboru technické kybernetiky a vedoucím robotických týmů a laboratoří. Ukazuje nám pásového robota Charlieho, který svou konstrukcí nápadně připomíná roboty z filmů jako VALL-I nebo Číslo 5 žije. "Pracujeme s ním už přibližně deset let. Za tu dobu jsme ho ale minimálně dvakrát kompletně přestavěli. Podílel se i na záchranných pracích při zemětřeseních v Itálii v letech 2012 a 2016," vysvětluje Svoboda.

Hlavně se nezaseknout

Jeho kolegové s pomocí videoherního ovladače předvádějí, jak umí Charlie šplhat na rozmanité překážky. Vypadá trochu neohrabaně, ale výsledku dosáhne – a to se počítá. Doslova. Nebýt programování, umělé inteligence a strojového učení, nikdy by se mu to nepovedlo. V blízké budoucnosti by měl robot po zadání cílové souřadnice najít nejlepší cestu, vyhnout se neschůdnému terénu a ještě u toho posílat informace o okolním prostředí dalším samostatným robotickým kolegům.

Každý umí něco

Vedle Charlieho s pásy stojí roboti na čtyřech kolech i takzvaní chodiči, tedy roboti, kteří připomínají pavouky a pohybují se na šesti a více nohách. A ve vedlejší laboratoři sídlí tým, jenž pracuje s drony. Ukazuje se totiž, že právě spolupráce je pro úspěch v soutěžích i při opravdovém nasazení mimořádně důležitá. "Kolový robot je rychlejší, nevadí mu písek

ani bláto. Jenže nevyjde schod ani nepřejede přes větší díru," vyjmenovává přednosti i nástrahy Tomáš Svoboda. "Naším cílem je za zajistit plně automatizovanou spolupráci celého týmu robotů. Tak, aby pásový třeba objevil svislý průduch, robot do něj dron, který by duch, a poslal jej proletěla prozkoumal," dodává.

V náročných podmínkách

Síla spolupráce se naplno ukázala v soutěži DARPA. P První kolo se odehrálo v uhelných dolech v americkém Pittsburghu, druhé v podzemí industriálního komplexu nedostavěné jaderné elektrárny ve státě Washington. Roboti měli za úkol hledat makety lidí či předem zadané předměty – například mobilní telefon, batoh nebo pracovní helmu. A organizátoři nedali soutěžícím nic zadarmo: Do dolu pustili kouř nebo zhasnuli světla, aby ověřili schopnosti robotů pracovat ve ztížených podmínkách.

Psí roboti budoucnosti

Skvělý výsledek ze soutěže je příslibem do budoucna, díky finanční odměně si totiž ČVUT letos pořídí tři supermoderní žluté roboty SPOT od společnosti Boston Dynamics. Jsou stejně drahé jako nové auto Tesla, připomínají psa, ale hlavně umí neuvěřitelné věci. Ábíčko o nich napíše hned, jak si je "pohladí".

Mapování jeskyně Býčí skála

Na soutěž agentury DARPA je potřeba pořádně trénovat a právě taková příležitost se studentům a výzkumníkům z ČVUT naskytla v jeskyni Býčí skála. Ta se nachází v Moravském krasu, je plná krápníků, skrytých zákoutí, tmavých prostor a terénních nerovností. A tak se celý tým i s pásovými a kolovými roboty, pavouky a drony přesunul loni v červenci z Prahy na Moravu. Mapovali jeskyni, hledali schované předměty, vylepšovali, vylepšovali počítačové algoritmy a ve volné my chvíli počítali netopýry.

Foto: Takhle vidí robot pomocí navigačních

Foto: Dobrých výsledků lze dosáhnout pomocí rozmanitosti robotů

Foto: Technika na čtyřech kolech se hodí pro použití v písečných dunách

Foto: technologií (LIDARu) neznámý prostor J www.abicko.cz

Foto: Robotický pavouk je možná trochu děsivý, ale také nesmírně užitečný

Foto: Úspěch v soutěži je vždy výsledkem týmové práce

Foto: Na celou armádu robotů smí dohlížet jediný člověk

Foto: V Býčí skále čekala na roboty tma i téměř stoprocentní vlhkost

FOTO FEL ČVUT, PAVEL DOBROVSKÝ, PROFIMEDIA.CZ

15. 2. 2021; vedavyzkum.cz

Centrum umělé inteligence FEL ČVUT spouští nový web

Centrum umělé inteligence (AIC) na FEL ČVUT v Praze letos oslaví 20 let od svého vzniku a k této příležitosti spouští nové webové stránky.

V rámci tvorby nového webu se centrum rozhodlo také aktualizovat své logo a další grafické prvky. Do další dekády tak AIC vstupuje s novou vizuální identitou, která mu pomůže vyniknout i v rámci mezinárodní vědecké komunity.

Grafický návrh vznikl ve spolupráci s mladým designérem Lukášem Švarcem, který při tvorbě vycházel z charakteristiky umělé inteligence. V novém designu tak můžeme vidět inspiraci grafy a sítěmi, které jsou pro metody umělé inteligence typické, stejně jako propojení technických a biologických prvků.

Do procesu návrhu byli zapojeni i sami výzkumníci AIC, kteří s designérem sdíleli jak svůj vhled do problematiky umělé inteligence, tak i konkrétní požadavky spojené s online prezentací. Ty se do webu promítly v podobě tematických stránek, které mohou členové aktualizovat dle vlastních potřeb. Komplexní prezentaci výzkumu AIC pak doplňuje přehled nejzajímavějších projektů, průmyslové spolupráce nebo sekce kariérních příležitostí.

Centrum se od svého založení v roce 2001 vypracovalo na pozici uznávaného výzkumného pracoviště s více než 70 vědci z celého světa a desítkami projektů financovanými grantovými agenturami, EU, USA i soukromým sektorem (mezi hlavní průmyslové partnery patří např. ŠKODA AUTO, Avast nebo RedHat). "Mám radost, že dvacáté výročí oslavíme osvěžením značky AIC a náš výzkum bude prezentován tak, jak si zaslouží. Věřím, že kvalitní online prezentace pomůže přilákat excelentní vědce ze zahraničí i nové partnery a bude motivovat mladé lidi ke studiu umělé inteligence,” říká spoluzakladatel a ředitel centra Michal Pěchouček.

Zdroj: ČVUT FEL

redakčně upraveno

Přečtěte si rozhovor se spoluzakladatelem a ředitelem centra Michalem Pěchoučkem.

V rámci tématu umělé inteligence jsme nedávno psali o brněnské platformě Brno.Ai. Obdobná platforma vznikla také v Praze pod názvem prg.ai.

URL| https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/centrum-umele-inteligence-fel-cvut-spousti-novy-web

15. 2. 2021; clovekvtisni.cz

Pomoc ČvT při koronaviru: v 55 městech nově pomáháme s dluhy, rozšiřujeme potravinovou pomoc, naše materiály využívají tisíce učitelů

Rozšířili jsme distribuci potravinové pomoci a jsme připraveni na další nárůst lidí, kteří se ocitnou v nouzi. Zdvojnásobili jsme kapacitu helplinky a skoro o polovinu zvětšili tým dluhových poradců, kteří začali působit v?dalších 55 městech a obcích, vedle stávajících osmi krajů, kde už dluhové poradenství poskytujeme.

Většinu služeb pro učitele, které využívá přes 3 800 základních a středních škol, jsme přesunuli do onlinu. S distančním doučováním počítáme jako s trvale poskytovanou službou. To jsou jen některé z?našich plánů ovlivněných probíhající koronakrizí pro rok 2021.

"V loňském roce výrazně ovlivněném pandemií jsme přímo pomohli 11 570 rodinám nebo jednotlivcům. Většině jsme pomáhali řešit jejich tíživou sociální situaci, nebo problémy s distanční výukou. Výrazně jsme regionálně rozšířili působení, takže v současné době poskytujeme nějakou formu pomoci lidem ve víc než 100 městech a obcích. Bohužel očekáváme nárůst počtu rodin, které začnou mít problémy s?dluhy, i přes vládní programy,” říká

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni.

"Distanční výuka také prohloubila rozdíly ve zvládání učiva u dětí, které mají menší podporu v?rodině a ve škole. Vidíme obrovské rozdíly mezi regiony, ale i jednotlivými školami a učiteli," vypočítává další problémy Pánek. " Podporujeme ve vzdělávání přes dva tisíce dětí a tisíce pedagogů a asistentů loni využilo některý z?našich webinářů nebo metodických materiálů."

Epidemie podle něj naplno odhalila některé dlouho neřešené problémy, ale to přestavuje i příležitost. "Krize ukázala, že moderní technologie zapůjčené do rodin v nouzi umožní děti nejen zapojit do distanční výuky, ale také jim doručit dodatečnou vzdělávací podporu, kterou potřebují. Spolupráce s vysokými školami a tlak na systémové řešení jsou pro nás velké výzvy, ale věřím, že Česká republika bude do vzdělávání do dětí z chudších rodin investovat a že se jí to mnohonásobně vrátí,” dodává Pánek.

Pomoc v roce koronaviru v kostce

Přes 3 800 lidí řešilo?na helplince Člověka v?tísni s?našimi pracovníky problémy s?dluhy, ztrátou práce, bydlením či orientací v?podpoře státu.

V 55 městech nově pomáháme s?dluhy, vedle stávajících osmi krajů, kde už dluhové poradenství poskytujeme. V?exekuci je stále přes 700 tisíc lidí a jejich situace hrozí zhoršením.

5 770 jednotlivců a rodin se obrátilo na naše sociální pracovníky. Nejčastěji jim pomáháme řešit problémy s?bydlením, dluhy nebo prací. 840 rodinám jsme poskytli okamžitou pomoc ve formě potravinových balíčků.

Více než 2 000 dětí jsme podpořili ve vzdělávání. 800 z nich jsme doučovali s pomocí víc než 400 dobrovolníků. 300 dětem jsme zajistili techniku potřebnou pro distanční výuku, 150 z nich poskytli připojení k internetu.

Díky naší iniciativě dnes nabízí 13 vysokých škol či VOŠ své studenty k doučování dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Jde o nový systémový projekt, do kterého bylo na začátku roku zapojeno 250 studentů a 300 přihlášených základních škol.

pro 3 200 pedagogů, jejich asistentů, studentů či rodičů jsme uspořádali víc než 110 kurzů a dalších akcí. Z našeho webu www.jsns.cz bylo loni staženo přes 100 tisíc výukových materiálů k audiovizuálním lekcím.

Děkujeme tisícům dárců, kteří vyslyšeli naši výzvu a na sbírku SOS Česko přispěli více než 30 miliony korun. Dalších 25 milionů darovala firma Avast, která přispěla především na zmírnění ekonomických dopadů na ohrožené skupiny obyvatel. Šesti miliony podpořila vzdělávání dětí v době pandemie Nadace České spořitelny.

V?reakci na epidemii jsme prodloužili provozní dobu help linky a navýšili její kapacity. Můžeme díky tomu obsloužit násobně více klientů než před krizí. V roce 2020 ji využilo přes 3?800 lidí, to je zhruba dvojnásobek oproti předchozímu roku. Linku obsluhují naši nejzkušenější dluhoví poradci, kteří se jednotlivým případům věnují komplexně a často opakovaně. Během spojení, která trvají 30 až 60 minut podle složitosti situace, jsme začali využívat videohovor a další technologie, které umožnují zasílaní dokumentů a lepší orientaci v?nich.

Tým, čítající už před krizí přes 50 dluhových poradců, posílilo v?reakci na ekonomické dopady krize 20 dluhových expertů, kteří nově pomáhají v 55 městech a obcích, kde dosud podobná služba chyběla. Pomáhají lidem při mapování závazků, vyjednávání s věřiteli a exekutory, zastavování nezákonných exekucí či komunikaci se soudy.

Pro lepší orientaci v?rizicích poskytovaných úvěrů připravujeme aktualizace Indexu odpovědného úvěrování, který analyzuje podmínky úvěrů bank i nebankovních společností. "V krizi, které čelíme, mohou být následky uzavření smlouvy u neseriózního poskytovatele katastrofální. Vysoká cena nebo přemrštěné náklady při nesplácení totiž úvěr proměňují v past, ze které není úniku,"říká Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni.

Nabídku naší pomoci zadluženým lidem v?současné krizi se rozhodli nabízet i pražský magistrát a úřady práce.

Vytvořili jsme chatbot pro základní pomoc lidem, kteří navštíví naše webové stránky.

Exekutorské komoře jsme adresovali výzvu ohledně mobiliárních exekucí.

Bojujeme proti dětským dluhům. Ať už přímou pomocí zadluženým dětem či snahou o systémovou nápravu.

Vydali jsme dva Indexy odpovědného úvěrování (srovnání poskytovatelů mikropůjček naleznete ZDE, spotřebitelské úvěry pak ZDE ).¨

Stávajícím dlužníků, kteří čelí exekucím, nadále doporučujeme navštívit naší webovou aplikaci www.dolozkomat.cz, která přezkoumá, jestli nejsou tyto pohledávky vymáhány nezákonně, pokud vznikly na základě protiprávního rozhodčího nálezu.

Po vypuknutí epidemie jsme rozšířili nabídku potravinové pomoci do všech poboček v Česku (vyjma Prahy). Vytvořili jsme fungující logistiku, zajistili skladovací prostory nebo chladící techniku, zároveň se navzájem podporujeme s regionálními potravinovými bankami. Jsme tak schopni podle aktuální potřeby pomoci zajistit potraviny více lidem.

Během roku jsme v?rámci potravinové pomoci pomohli 840 rodinám a ze sbírky podpořili potravinové banky. Obsahem potravinových balíčků jsou základní potraviny, které vybíráme na základě konkrétní situace příjemce. Nejde o pouhé rozdávání jídla "Spolu s poskytnutím přímé potravinové jde i nabídka spolupráce s?našimi terénními pracovníky, kteří řeší, jak stabilizovat příjem co nejdříve tak, aby potravinou pomoc již nepotřebovali,"vysvětluje Jan Černý, ředitel Programů sociální integrace.

"V roce 2020 jsme pomáhali v sociálních službách 5 770 jednotlivcům a rodinám, což má dopad na jejich blízké okolí, děti a jejich šance v?životě. Pomáháme tak pozitivně ovlivnit desítky tisíc životních příběhů,” dodává Jan Černý.

Naše terénní pracovníky a kontaktní místa můžete najít v Praze a Středočeském kraji, v Ústeckém, Libereckém, Karlovarském kraji, v Plzeňském a Olomouckém kraji. V dalších pěti krajích jsme rozšířili nabídku dluhového poradenství. Celkově je možné vyhledat naši pomoc ve 105 lokalitách.

Během uzavření škol se nemůžeme s dětmi setkávat napřímo, začali jsme je proto doučovat na dálku. Zameškané učivo a chybějící sociální kontakt jen rozevřel nůžky mezi chudšími žáky a ostatními žáky a dohnat to bude nějakou dobu trvat. S online doučováním proto do budoucna počítáme jako s trvale poskytovanou službou, která pomůže překlenout a zmírnit společenské dopady postupující digitalizace.

Naše pomoc se soustředí na děti, kterým se doma nedostává potřebné podpory, což se v?době distanční výuky ukázalo jako výrazný hendikep. Loni jsme podpořili více než 2 000 dětí. 800 z nich jsme s?pomocí víc než 400 dobrovolníků pomáhali dohnat školu díky pravidelnému online doučování.

"Kromě toho nabídneme doučujícím studentům, učitelům, školám a dalším zájemcům, metodickou podporu a know-how, které jsme během loňské krize získali,"dodává Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb.

Část dětí, se kterými pracujeme, se po nástupu online výuky ocitla zcela odstřižena od školy kvůli absenci potřebného vybavení. Více než 300 dětem jsme proto ve spolupráci s?našimi partnery zajistili notebooky, zhruba 150 z?nich jsme pomohli získat také potřebné připojení k?internetu. V?této podpoře budeme pokračovat i letos, a to minimálně do konce školního roku.

V?roce 2020 jsme iniciovali vznik platformy, která propojuje vysokoškolské studenty s potřebnými dětmi a nabízí jim možnost doučování. Věříme, že se doučování dětí ze sociálně slabého prostředí stane běžnou součástí praxí budoucích učitelů. Do iniciativy se zapojily všechny pedagogické fakulty, dále PřF UK, FF UK, FEL ČVUT, ETF UK, FTVS UK, FF Univerzita Pardubice, a VOŠ Jabok, Národní pedagogický institut a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zájem o doučování už projevilo 300 základních škol napříč republikou a zhruba 250 vysokoškolských studentů.

Naše předškolní kluby zůstaly po dobu nouzového stavu pro běžný provoz zavřené, učitelé se s?dětmi potkávali pouze individuálně. Loni jsme takto pracovali s?cca 280 dětmi.

Děti školou povinné jsme podporovali nejen pomocí doučování, ale i tím, že jsme jim pomáhali zajistit kontakt se školou, zprostředkovávali jsme předávání úkolů či nové látky. Během uvolnění a prázdnin na všech pobočkách uspořádali řadu akcí, výletů a letních táborů. V?roce 2020 jsme takto podporovali 860 dětí.

Naši kariérní poradci se loni věnovali zhruba 250 dětem, které míří na střední školu nebo jí už studují. Letos se s?naší podporou zaměříme především na studenty, kteří svůj první rok na střední škole strávili pouze ve virtuálním prostředí, a na ty, které čeká maturita.

Naše nízkoprahová centra postihla současná situace podobně jako předškolní kluby. Naše práce a pomoc dětem musela probíhat většinou individuálně, přesto se nám podařilo pracovat se zhruba 680 dětmi.

Pro učitele i školy jsme již na konci března připravili sadu praktických podnětů, které nabízejí možná řešení pro práci s?žáky bez internetového připojení. Zároveň jsme ve spolupráci s?Národním pedagogickým institutem připravili na toto téma tři webináře ( ZDE, ZDE a ZDE ).

Na konci roku jsme ve spolupráci s?dalšími 15 neziskovými organizacemi uspořádali mezi našimi klienty dotazníkové šetření zaměřené na to, jak jejich děti zvládají distanční výuku.

Získali jsme 3. místo v ceně Eduina 2020 za iniciativu zapojmevsechny.cz/doucovani spolu s Národním pedagogickým institutem.

Po vypuknutí epidemie jsme převedli všechny plánované aktivity pro učitele a školy do online podoby. Během roku jsme uspořádali víc než 110 kurzů a dalších akcí, kterých se zúčastnilo přes 3 200 pedagogů, asistentů pedagoga, studentů či rodičů.

Na začátku roku jsme spustili nový online kurz S asistenty k lepší škole, který se zaměřuje na děti ohrožené sociálním vyloučením. Na jaře?se v?jeho rámci zaměříme na distanční výuku, na podzim pak na podporu středoškoláků. Učitelům také nově nabízíme online podpůrné supervizní skupiny podobné těm, které již úspěšně poskytujeme jejich asistentům.

Na začátku loňského roku jsme pro pedagogy 2. stupně ZŠ a SŠ spustili online kurz Klimatická změna. Během roku se do něj zapsalo přes 1 850 účastníků ; kurz také získal ocenění E.ON Energy Globe v?kategorii Vzdělání.

V?roce 2020 jsme provedli dvě šetření mezi asistenty pedagoga, která se zabývala jejich rolí během distanční výuky.

Konference S asistenty k lepší škole i Summit Světových škol proběhly na podzim v online podobě, stejně jako vyhlášení výsledků jubilejního 10. ročníku komiksové soutěže Bohouš a Dáša mění svět.

Za metodiku a knihu Největší přání jsme v lednu získali hlavní cenu odborné poroty EDUína 2019 v?kategorii Inovace ve vzdělávání. Na jaře pak následovala série

14. 2. 2021; pedagogicke.info

Feb 14 Dopis fyziků ministrovi školství: Patří Newtonovy zákony do základní školy?

Dne 12. 2. 2021 po zveřejnění revize RVP odeslala řada fyziků dopis ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy Robertu Plagovi otevřený dopis, ze kterého vybíráme:

"Připouštíme, že formulace RVP pro základní vzdělávání, tedy pro celou populaci, je velmi komplexní úloha. Tím více vidíme potřebu efektivní spolupráce a hledání přijatelných kompromisů mezi různými pohledy; jiné názory a představy mají jistě tzv. experti na vzdělávání a jiné názory a zkušenosti mají ti, kteří v dané oblasti žijí a prakticky působí, v našem případě učitelé i vědci. Proto se nebudeme vyjadřovat k jiné oblasti RVP než fyzika a hned potvrzujeme, že na ladění podoby vzdělávání včetně optimalizace vzdělávání v informatice jsme připraveni spolupracovat."

Vážený pan

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Škrtnutí F-9-4-03 "využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh"vidíme opět jako rezignaci na konkrétní poučenou racionalitu v tématu mimořádně důležitém pro budoucnost naší civilizace.

Nebudeme se zde věnovat všem vadám předloženého RVP, ale jsme připraveni o nich diskutovat; to se týká i jiných oblastí, například je pozoruhodné, že z RVP zmizela slova "armáda"a "NATO".

Seznámili jsme se i s dokumentem https://revize.edu.cz/vyjadreni-k-redukcim-v-rvp-zv. Zdůvodnění, že škrty ve fyzikální oblasti jsou zdůvodněny obtížností látky, ovšem i se znalostí reálného stavu ve školách nemůžeme přijmout.

Vážený pane ministře, se znalostí třetího Newtonova zákona jistě chápete, že v záležitosti předložené revize RVP nemůžeme mlčet.

S pozdravy podepsaní na různých místech České republiky, 11. února 2021:

Jednota českých matematiků a fyziků doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D., předsedkyně, doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc., místopředseda, fyzik MFF UK, doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D., předseda, Fyzikální pedagogická společnost, fyzik MFF UK, doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., předseda, Česká fyzikální společnost, fyzik FJFI ČVUT, doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D., předseda fyzikálního odd. pobočky Praha, fyzik FJFI ČVUT

Akademie věd České republiky prof. Jan Řídký, DrSc. - místopředseda a člen předsednictva Akademické rady pověřený koordinací koncepce věd o neživé přírodě, RNDr. Antonín Fejfar, CSc., předseda Vědecké rady, RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel, Fyzikální ústav AVČR, RNDr. Petr Lukáš, CSc., ředitel, Ústav jaderné fyziky AVČR, + Ing. Ondřej Svoboda, Ph.D., zástupce ředitele, Vladimír Wagner, CSc., vědecký tajemník, Ing. Ilona Müllerová, DrSc., ředitelka, Ústav přístrojové techniky AVČR prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c., ředitel, Ústav fyziky materiálů AVČR

České vysoké učení technické v Praze doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor, prof. Ing. Igor Jex, DrSc., děkan, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, + prof. Dr. Ing. Michal Beneš, doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D., doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D., doc. RNDr. Jan

Vybíral, Ph.D., proděkani, prof. Mgr. Petr Páta, PhD., děkan, Fakulta elektrotechnická

Masarykova univerzita doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, předseda Asociace děkanů přírodovědných fakult, + doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr., proděkan pro studium, prof. Rikard von Unge, PhD, ředitel

Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, prof. RNDr. Jana Musilová, CSc., ÚTFA, doc. RNDr. Petr Sládek, CSc., vedoucí Katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta

Ostravská univerzita doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, Univerzity Hradec Králové doc. RNDr. Libor Koníček, Ph.D., Katedra fyziky

Univerzity Hradec Králové doc. RNDr. Jan Kříž, Ph.D., děkan, Přírodovědecká fakulta, + doc.. RNDr. PaedDr. Pavel Trojovský, doc. RNDr. Štěpán Hubílovský, Ph.D., PhDr. Michal Musílek, Ph.D., proděkani, RNDr. Michaela Křížová, Ph.D., Katedra fyziky

+ kolegium děkana

RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., emeritní děkan, Pedagogická fakulta a za učitele, kteří umí fyziku skvěle učit, nositel ceny Albertus RNDr. Vladimír Vícha, Gymnázium v Pardubicích

13. 2. 2021; ČRo - radiozurnal.cz

Vývojáři z ČVUT vyrobili "bruslícího" robota. Pomáhat by mohl třeba ve firmách

Nedávno jste se na internetu mohli pobavit videem, na kterém roboti americké společnosti Boston Dynamics synchronizovaně tancují. Doktorandi z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze teď představili robota, který se pohybuje trochu jako bruslař. Dostal díky tomu jméno Sk8o.

Robůtek Sk8o je asi půl metru vysoký, má malé oblé tělíčko, dvě nohy s kolenními klouby a kolečka. Potřebuje jen čtyři elektromotory – naopak "klasičtější" čtyřnohý robot jich potřebuje dvanáct. I proto inženýři místo humanoidního nebo čtyřnohého chodícího stroje postavili právě jezdícího robůtka.

Robot se ovládá klasickým joystickem, reaguje velmi citlivě. Musíte ale dávat pozor, aby se nerozjel příliš rychle. "Pětikilometrová rychlost je naše softwarové omezení. Jednak proto, abychom za robotem nemuseli tolik běhat, jednak proto, že na malém prostoru je nebezpečné rozjíždět se na vyšší rychlost," vysvětluje Krištof Pučejdl. "Je ale možné, že v budoucnu se bude pohybovat násobně rychleji."

Jako bruslař

Díky svým malým rozměrům a nosnosti až 5 kg by Sk8o mohl pomáhat jako malý kurýr. "Umí se dobře a rychle pohybovat ve vnitřním prostředí, mohl by dopravovat menší zásilky, například mezi kancelářemi."

Pomocí ohebných kolenních kloubů se navíc Sk8o umí naklánět – třeba do zatáček. "V extrému balancuje jen na jedné noze! Toho využíváme při rychlejší jízdě, nakládání se do začátek a využívá podobné dynamiky jako bruslař. Z toho je odvozeno i jeho jméno."

V budoucnu by robot mohl skákat

Krištof Pučejdl s kolegy chtějí do budoucna na robotovi zkoušet také takzvaný dynamický pohyb. Sk8o by tak jednou mohl i skákat do schodů.

"Jde jen o to, abychom vyvinuli řídící systém dostatečně precizně, aby Sk8o dokázal skok provést a po dopadu se vzpamatovat a skákat dál. To je na tom to nejtěžší," uzavírá Krištof Pučejdl.

11. 2. 2021; Reflex.cz

Stroj, který skáče ze schodů

Český robot SK8O balancuje na dvou nohách s kolečky

NA CHŮZI NENÍ nic mimořádného a také jezdit na kolečkových bruslích se naučí skoro každý. Problém začíná, když to chcete po robotovi – pak se ukáže, že schopnost chodit po dvou je malý zázrak evoluce a velká výzva pro techniky.

Odborníci tomu říkají dynamická chůze a do řešení problému se nyní zapojují také vědci fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Videa robotů balancujících na dvou nohách zatím většinou pocházela ze zámoří, mimo jiné proto, že se může pohybovat i v těžkém terénu a být tak posilou na bojištích nebo ve vesmíru. V USA patří k předním průkopníkům jejich vývoje společnost Boston Dynamics, jejíž roboti umějí tancovat, skákat, dělat kotrmelce a další složité cviky lépe než většina lidí. Jsou mezi nimi i takoví, kteří mají místo chodidel kola. Těmi se inspirovali odborníci z univerzity ETH Zürich, jejichž koncepci pro svůj výzkum nyní převzali vědci z FEL ČVUT.

"Zajištění autonomního pohybu pro robota je celkem jednoduchá úloha, dynamický pohyb je ale oříškem," říká Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

"Švýcarský robot Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat ze schodů. Náš je pro tyto úlohy hardwarově vybavený, ale potřebný řídicí software a algoritmy budou tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci. Mnoho aspektů dynamického pohybu vůbec není probádáno."

I když předlohou českého robota SK8O je výtvor švýcarských vědců, jeho autoři Martin Gurtner a Krištof Pučejdl přišli s původním technickým řešením koncipovaným tak, aby stavbu podle návodu zvládl pokročilejší kutil. Všechny elektronické součástky jde sehnat v e-shopech a mechanické díly vyrobit na amatérské 3D tiskárně.

"Unikátní design pohybového ústrojí s kolečky nevymyslela příroda ani za milióny let vývoje a po vybavení menšími doplňky může mít i praktické uplatnění," vysvětluje Martin Gurtner. "Mohl by sloužit pro kontroly v budovách, jako doručovatel menších zásilek, číšník nebo asistent v kanceláři."

Foto: Schopnost chodit po dvou je malý zázrak evoluce a velká výzva pro techniky

O autorovi: PŘIPRAVUJE JAN A. NOVÁK

11. 2. 2021; CVUT.cz

Fyzikální čtvrtek: Pavel Řežábek - Evropská a česká energetika – souvislosti a budoucnost

Co určuje cenu elektřiny? Jaké jsou hlavní trendy ve vývoji evropské energetiky? Jak to ovlivní českou energetiku? Těmito tématy se ve svém vystoupení bude zabývat Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZ.

Místo konání on-line přenos

Pořadatel Katedra fyziky FEL

Kontaktní osoba Ing. Vratislav Fabián, Ph.D., fabiav1@fel.cvut.cz, +420 22435 2327

Podrobnější informace

10. 2. 2021; Eelektro

Technologie internetu věcí v prostředí chytrého měření

Pojem technologie internetu věcí (IoT – Internet of Things) se již před nějakou dobou napevno etabloval v našich domácnostech v podobě různých systémů domácích automatizací a doplňků, které se snaží zpříjemnit náš každodenní život (inteligentní zásuvky, žárovky, LED pásky, vytápění, domácí asistenti apod.). Technologie internetu věcí se stala také nedílnou součástí koncepce Smart City a strategie Průmyslu 4.0. Díky masivnímu nasazení vzájemně spolupracujících zařízení lze provádět řadu úloh automatizovaně bez nutnosti obsluhy. Stejně jako jiná průmyslová odvětví i energetika pomalu podléhá trendům využívající vzájemnou komunikaci a technologie internetu věcí pronikají i do této oblasti. Jednou z typických aplikací je sběr dat z různých bodů distribuční sítě. V článku je představeno řešení vyvinuté na katedře telekomunikační techniky, FEL, ČVUT v Praze.

Chytré měření na dálku

Národní akční plán pro nasazení chytrých sítí NAP SG (1] počítá s rozvojem chytré komunikační infrastruktury, která umožní efektivnější a spolehlivější výrobu a distribuci energií tzv. Smart Grid (SG) (2]. S ohledem na stále větší tlak v nasazování obnovitelných zdrojů nabývají tyto aktivity čím dál tím většího významu. Nedílnou součástí inteligentní výroby a distribuce energie je její měření až na úroveň odběrného místa. Ve Smart Grid toto řeší systém pro automatizovaný sběr dat AMR (Automatic Meter Reading), resp. AMM (Automated Meter Management), též označováno souhrnně jako Smart Metering. Pro nasazení u spotřebitele je počítáno se širokým spektrem komunikačních technologií pro komunikaci po vedení i bezdrátově. Typickými zástupci technologií komunikujících po drátech je Ethernet, RS485, USB, Mbus případně PLC (Power Line Communication). V případě bezdrátových sítí se používají hlavně mobilní sítě 2G/4G a výhledově sítě 5G (3] v čele s technologií NB-IoT (4]. Nezanedbatelnou pozici v této oblasti mají lokální bezdrátové sítě v čele se standardem Wireless Mbus. Tuto problematiku obecně řeší nová Vyhláška o měření elektřiny č. 359/2020 Sb. (5] Významným efektem popisovaných řešení je též poskytování informace o odběru energie zákazníkovi (jeho systému domácí automatizace), který na základě toho může optimalizovat své chování. Ta může být poskytnuta prostřednictvím lokálního domácího rozhraní (HAN), nebo vzdáleným odečtem skrze centrální systémy a webové služby. Převážná část elektroměrů však dnes ještě dálkovou komunikací nedisponuje a dlouho disponovat nebude. Pro tyto případy a pro různé jiné účely sledování podružných větví i jednotlivých spotřebičů lze s výhodou využít i náš senzor připojený do IoT skrze sítě LPWAN.

Využití LPWAN pro vzdálené měření a dohled

Společným rysem většiny výše uvedených technologií je nutnost aktivního napájení a jsou spíše použitelné pro distributora elektrické energie, který dokáže v měřeném místě spotřeby zajistit také napájení daného komunikačního modemu. Ten je většinou součástí samotného elektroměru. Bezdrátové varianty uvedených komunikačních protokolů typu Wireless Mbus jsou zase svým dosahem geograficky omezeny na desítky až stovky metrů.

Lze nalézt ale případ, kdy elektroměr není vybaven síťovým rozhraním nebo běžný uživatel nemá k pořizovaným datům distributora přístup. Za tímto účelem je vhodné zajistit odečet dat jiným způsobem. V rámci NAP SG se výhledově počítá s plným zpřístupněním dat, která jsou uložená v elektroměru (poskytování dat v místě spotřeby). V současné době jako jediná tento přístup povoluje společnost ČEZ, a. s., i když s určitými omezeními (lze vyčítat jen některé registry) (6].

V místě instalace elektroměru je uživatelsky problematické připojit cokoli co vyžaduje externí napájení, proto je nutné využít zařízení napájené z baterie. Tomuto požadavku nejlépe vyhovují technologie z rodiny IoT označované LPWAN (Low-Power Wide-Area Network), tedy bezdrátové sítě, které jsou optimalizovány pro bateriové napájení s nízkým odběrem, s velkým dosahem signálu, ale velmi omezenou četností a množstvím přenášených informací. Těchto technologií existuje celá řada. Provozně jsou většinou situovány do bezlicenčních frekvenčních pásem ISM (433 MHz, 868 MHz nebo 2,4 GHz). V České republice jsou nejrozšířenější technologie Sigfox a LoRaWAN® (7]. Obě technologie nabízejí podobnou službu, ale každá jiným způsobem a s jinými parametry: – Sigfox (8] je globální komunikační síť pracující v ISM pásmu 868 MHz se šířkou kanálu 100 Hz. Síť provozuje jediný subjekt se sídlem ve Francii. V jednotlivých zemích má svá lokální zastoupení. Přístup k médiu je řešen pomocí techniky UNB (Ultra Narrow-Band) s pseudonáhodným využitím frekvencí (Pseudo-Random Frequency Hopping) a modulací DBPSK. Dosah sítě je 3 km (teoreticky až 50 km). S ohledem na podmínky pro provoz zařízení v pásmu 868 MHz lze denně přenést až 144 zpráv o velikosti 12 B ve vzestupném směru a maximálně 4 zprávy o velikosti 8 B ve směru sestupném. Pro zajištění vyšší spolehlivosti odeslání dat je při každém vysílání zpráva odeslána 3×. Přenášená data mohou být před odesláním do sítě zašifrována pomocí nejnovějších kryptografických metod. Výrazným rysem této technologie jsou nízké provozní náklady a nízké pořizovací náklady bezdrátového rozhraní pro přístup k síti.

– LoRa® (Long Range) je licencovaná technologie fyzické vrstvy firmy Semtech, která je uzpůsobena pro komunikaci v ISM pásmech 433 a 868 MHz se šířkou kanálu až 125 kHz. LoRa je založena na modulaci CCS (Chirp Spread Spectrum), ve které se využívá rozprostření signálu po celém vysílacím kanálu s lineární změnou frekvence. V zařízeních lze využít i jiné modulace – FSK, GFSK. Technologie je primárně určena pro přenos dat na velkou vzdálenost. V zástavbě až 5 km, mimo zástavbu až 15 km. Nad systémem LoRa je postaven otevřený komunikační protokol LoRaWAN®. Ten umožňuje stavět veřejné i soukromé IoT sítě. Pro přenos dat lze využít až 10 kanálů s dodržením limitů definovaných regulačním orgánem dané země. Protokol definuje 3 třídy zařízení (A, B, C) lišící se spotřebou a rychlostí reakce při podnětu z aplikačního zázemí. Maximální velikost zprávy v LoRaWAN® síti je 250 B. Podle typu modulace se může četnost odesílaných zpráv pohybovat v desítkách za hodinu. Uživatelský obsah je před odesláním do sítě povinně zašifrován a jeho dešifrování je možné až v uživatelské aplikaci. V České republice nabízejí globální pokrytí LoRaWAN® sítí České Radiokomunikace (9] nebo otevřený celosvětový projekt The Things Network (10].

Princip integrace do komunikační sítě/internetu je u obou technologií podobný a je uveden na obr. 1. Koncové IoT zařízení komunikuje se síťovou infrastrukturou proprietárním komunikačním protokolem, který je velmi úsporný, ale není kompatibilní s TCP/ IP protokolem. Do TCP/IP protokolu je komunikace zapouzdřena až na zařízení označeném IoT brána. Samotná komunikace je ukončena v IoT zázemí, které zajišťuje obsluhu jednotlivých zařízení/senzorů a předává data uživatelským aplikacím. Přímá komunikace uživatele s IoT zařízením není možná. Vždy musí jít přes IoT komunikační infrastrukturu. Uvedené schéma je aplikovatelné i na jiné technologie než zmiňovaný Sigfox nebo LoRaWAN®. V systémech domácí automatizace jde zejména o Zigbee, Bluetooth, IQRF a jiné. Díky provozu v bezlicenčních pásmech nelze očekávat, že budou dané technologie nabízet stejnou spolehlivost jako technologie provozované v pásmech licencovaných, ale i tak lze dosáhnout hodnoty dostupnosti vysoko nad 90 % (11]. Konkrétní hodnota závisí na kvalitě vybudované sítě a hlavě počtu bran, které obsluhují jednotlivá koncová zařízení/senzory.

Realizace vzdálených odečtů

Na trhu existuje řada zařízení pro odečet dat z různých měřičů elektrické energie. Podmínky přístupu ke komunikačním rozhraním elektroměrů si stanovuje každá distribuční společnost individuálně (6]. Uživatel není oprávněn připojit si jakékoliv vyčítací zařízení, které není schváleno distribuční společností. K podružným elektroměrům si může uživatel připojit prakticky cokoli, pokud tím ovšem negativně neovlivní samotnou elektrickou instalaci.

U elektroměru lze data vyčítat z rozhraní S0 nebo z optického rozhraní (IR) podle normy ČSN EN 62056-21 (12]. Řada elektroměrů disponuje také komunikačními rozhraními USB, RS485 nebo Mbus, ta jsou ale pro běžného spotřebitele/uživatele obtížně přístupná. Jsou většinou umístěná za krytem opatřeným plombou. Oproti tomu impulzní rozhraní S0 a optické rozhraní je volně přístupné a lze je, i když s určitým omezením, využít pro okamžitý i periodický sběr dat. Pomocí rozhraní S0 lze získat informaci o celkové spotřebě za danou dobu. Mnohem detailnější informace lze získat z optického rozhraní, které se normálně využívá pro "ruční" odečty pomocí IR hlavy pracovníky distributora energie. Z elektroměru lze bez nutnosti přihlášení vyčíst informace ze základních registrů, mezi které patří aktuální spotřeba v nízkém a vysokém tarifu, případně dodávka do sítě u lokálních zdrojů (typicky fotovoltaika). Aktuální konfigurace vyčítaných dat závisí na preferencích a nastavení distributora nebo výrobce daného elektroměru. Instalací vzdálených odečtových zařízení lze z uživatelského pohledu získat velmi zajímavá a užitečná data. V následujících odstavcích budou prezentovány výsledky měření různých odběrných míst pomocí odečtových zařízení En-Meter vyvinutých na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Řešení En-Meter

Řešení En-Meter je postaveno na 32bitovém velmi úsporném mikroprocesoru, který je doplněn o komunikační rozhraní sítě Sigfox. En-Meter existuje v provedení s optickou hlavou (En Meter IR) schopnou komunikovat podle standardu ČSN EN 62056-21 (12] nebo bezkontaktní nízko příkonovou sondou magnetického pole s měřicím rozsahem ±2 mT a šířkou pásma 47 kHz (En-Meter M). Řešení En-Meter M je chráněno užitným vzorem (13]. Typická spotřeba obou senzorů je v době nečinnosti kolem 3 µA. Senzory jsou vybaveny baterií o kapacitě 3 Wh, která by měla být schopná senzory napájet 5 měsíců při četnosti 4 zpráv za hodinu. S četností jedné zprávy za hodinu je předpokládaná doba provozu 18 měsíců. Při jedné zprávě za den by se měl senzor dostat až na životnost pět let. Delší životnost s ohledem na předpokládané umístění ve venkovním prostředí a stárnutí baterie nelze předpokládat. Činnost senzoru je také možné parametrizovat zpětným kanálem technologie Sigfox.

Získání dat o spotřebě z elektroměru

První ukázka je měření spotřeby ve dvou obdobných rodinných domech, které jsou vytápěny elektřinou. Domy jsou obývány dvěma osobami. Oba domy mají shodný odběrový tarif. První dům (obr. 3) má vytápění optimalizováno pouze na dobu aktivního nízkého tarifu. Druhý dům (obr. 5) ještě tuto optimalizaci provedenou nemá. Spotřeba v obou tarifech (T1 – vysoký = vyšší sazba ceny za kWh, T2 – nízký = nižší sazba ceny za kWh) byla snímána v 15minutových intervalech. Spotřebu snímalo zařízení En-Meter IR (obr. 4) a data byla odesílána na dohledový server pomocí technologie Sigfox, kde došlo k jejich dalšímu zpracování a vizualizaci.

Zobrazené grafy jsou z doby od neděle 19. 1. 2021 do pondělí 25. 1. 2021. V zobrazeném týdnu panovaly v České republice nízké teploty pod bodem mrazu. Získaná data za delší období lze s výhodou využít pro celkovou optimalizaci spotřeby elektrické energie. Uživatel se na jejich základě může optimalizovat provoz svých spotřebičů, případně upravit své návyky.

Detekce a hlídání anomálií

Dalším příkladem využití pravidelného vyčítání spotřeby elektrické energie je nalezení anomálií ve spotřebě. Na obr. 6. je ukázka průběhu spotřeby společných prostor bytového domu, kde došlo k poruše spínače osvětlení. Světla svítila trvale, a to způsobilo zvýšení spotřeby. Na grafu je tato situace velmi dobře patrná v období mezi 31. 12. a 3. 1. Sledováním těchto anomálií lze okamžitě reagovat na zjištěné poruchy, a tak minimalizovat dobu výpadků, omezení, ztráty a tím spojené náklady.

Bezkontaktní měření proudu a indikace aktivity spotřebičů

Velmi zajímavou aplikací je nasazení druhé verze senzoru označeného En-Meter M pro nepřímé měření elektrického proudu pomocí sondy magnetického pole. Z velikosti procházejícího proudu vodičem lze indikovat funkčnost zařízení či odhadnout jeho okamžitý příkon. Na obr. 7 je uveden průběh spotřeby veřejného osvětlení, jehož přívod je monitorován senzorem En-Meter M, který v periodických intervalech 15 min zjišťuje hodnotu napětí indukovaného protékajícím proudem a odesílá jí pomocí sítě Sigfox na dohledový server. Pokud je senzor nasazen přímo ke svítidlu lze indikovat jeho provozní stav v době měření. V případě, že v daný čas provozu veřejného osvětlení není indikován odběr, lze usuzovat na poruchu výbojky či přerušenou pojistku (obr. 8). Pokud bychom chtěli využít tento režim, potřebujeme na každou lampu veřejného osvětlení jeden senzor.

Jestliže chceme ušetřit náklady na monitorovací systém, lze instalovat, s určitými omezeními na počet lamp ve větvi, jeden senzor na začátek napájení větve. Hodnota indukovaného napětí se zkalibruje podle protékajícího proudu a pak lze indikovat výpadek jedné či více lamp ve skupině. Podobným principem lze snímat i další spotřebiče – motory, čerpadla atd. Závěr

Článek představil jedno z možných zapojení komunikačních sítí LPWAN do procesu automatizovaného sběru dat z inteligentních měřidel. LPWAN technologie doplňuje stávající komunikační technologie a zpřístupňuje službu přenosu dat i pro běžné uživatele nebo na místa, kde je provoz stávajících technologií problematický. V článku byly představeny dvě, dnes v ČR úspěšně nasazené, technologie LoRaWAN® a Sigfox. Na řešení En-Meter využívající síť Sigfox byly demonstrovány tři typické případy, kde lze s výhodou LPWAN technologii pro odečet dat nasadit.

Oproti konvenčním komunikačním technologiím nabízí Sigfox nebo LoRaWAN® globální pokrytí signálem s možností dlouhodobého provozu zařízení na baterie. U Sigfox nebo LoRaWAN® realizovaných skrze The Things Network je zde ještě výhoda v možnosti provozovat své senzory po celém světě bez nutnosti řešit roaming. Provozní náklady se tak výrazně snižují.

Kromě zmíněných technologií se začíná čím dál tím více prosazovat technologie NB-IoT (Narrow-Band IoT), která dokáže nabídnout, i když zatím s o něco větší spotřebou energie, vyšší spolehlivost a schopnost přenést násobně více dat než zmiňované technologie. NB-IoT využívá licencovaná pásma a je provozována operátory mobilních sítí. Byla spuštěna již v rámci sítí LTE (4G) a bude součástí i služeb sítí 5G. Otázkou bude jen cena pro koncové uživatele.

Každopádně je v současné době z čeho vybírat, jak na poli komunikačních technologií, tak dodavatelů senzorů i komplexních řešení IoT. Pokud se podaří uvolnit přístup k optickému rozhraní elektroměrů napříč všemi distribučními společnostmi, dokáže mít odběratel za minimální náklady komplexní přehled o své spotřebě, a to bez ohledu na stav implementace systémů AMR/AMM. Optické IR rozhraní je součástí každého elektroměru a je nejjednodušším způsobem, jak zpřístupnit uživateli data v místě spotřeby, či pomocí IoT i vzdáleně.

V případě, že nelze použít IR rozhraní či jiný způsob předání dat z elektroměru, lze bezkontaktně snímat odběr magnetickým senzorem, ovšem za cenu pouze indikativního přehledu s omezenou přesností.

Řešení En-Meter je financováno s podporou evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR (projekt Chytrá řešení pro Prahu – CZ.07.1.02/0.0/0.0/17_049/0000829, dílčí projekt Inteligentní a efektivní sledování odběru energie).

Citace

(1] "Národní akční plán pro chytré sítě," 25 leden 2021. (Online]. Available: https://www.mpo. cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/narodni-akcni-plan-pro-chytre-site/ default.htm.

(2] L. Čepa, Z. Kocur a Z. Müller, "Migration of the IT Technologies to the Smart Grids," Elektronika ir Elektrotechnika, sv. 7, pp. 123-128, 2012.

(3] J. Plachý, Z. Bečvář a E. Calvanese Strinati: "Cross-layer approach enabling communication of high number of devices in 5G mobile networks," v 2015 IEEE 11th International Conference on Wireless and Mobile Computing, Networking and Communications (WiMob), Abu Dhabi, Spojené arabské emiráty, 2015.

(4] J. Tomlain, O. Tereň a J. Tomlain, "Communication Technologies and Data Exchange Possibilities for Smart Energy Solutions," v 2018 New Trends in Signal Processing (NTSP), Demänovská dolina, Slovensko, 2018.

(5] "Vyhláška o měření elektřiny 359/2020 Sb.," 27 leden 2021. (Online]. Available: https://www. psp.cz/sqw/sbirka..sqw?cz=359&r=2020.

(6] "Připojovacími podmínkami pro odběry na hladině nn," 25 leden 2021. (Online]. Available: https://www.cezdistribuce.cz/cs/pro-zakazniky/ potrebuji-vyresit/elektromery-a-odecty/komunikacnirozhrani.

(7] "LoRaWAN aliance," 25 leden 2021. (Online].

Available: https://lora-alliance.org/about-lorawan/. (8] "Sigfox," 25 leden 2021. (Online]. Available:

https://sigfox.cz/cs.

(9] "ČRa Internet věcí," 26 leden 2021. (Online].

Available: https://www.cra.cz/cra-iot-internet-veci. (10] "The Things Network," 26 leden 2021. (Online]. Available: https://www.thethingsnetwork. org.

(11] T. Adame, A. Bel a B. Bellalta, "Increasing LPWAN Scalability by Means of Concurrent Multiband IoT Technologies: An Industry 4.0 Use Case," IEEE Access, sv. 7, pp. 4699047010, 2019.

(12] "Technická norma ČSN EN 62056-21 (356131)," 25 1 2021. (Online]. Available: http://www.technicke-normy-csn.cz/356131-csn-en-62056-21_4_69652.html.

(13] "Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů". Česká republika Patent 34434, 18 srpen 2020.

The concept of the Internet of Things (IoT) technology has long been firmly established in our homes in various home automation systems and accessories, which tries to make our daily lives more pleasant (smart sockets, light bulbs, LED strips, heating, home assistants). etc.). Internet of Things technology has also become an integral part of the Smart City concept and the Industry 4.0 strategy. Thanks to the massive deployment of interoperable devices, many tasks can be performed automatically without an operator‘s need. Like other industries, energy is slowly following trends that communicate with each other, and Internet of Things technologies are penetrating this area. One of the typical applications is the collection of data from various points of the distribution network. The article presents a solution developed at the Department of Telecommunication Engineering, FEE, CTU in Prague.

Foto: Obr. 2. Typická ukázka aktivního pracovního cyklu senzoru En-Meter s měřicí a komunikační fází; spotřeba mimo uvedený průběh se pohybuje do 3 µA

Foto: Obr. 1. Principiální schéma komunikace zařízení v LPWAN síti internetu věcí

Foto: Obr. 3. Průběh spotřeby elektrické energie v domě, kde je optimalizováno spínání vytápění i využití dalších spotřebičů s cílem ušetřit platby za elektrickou energii; je zde vidět minimální spotřeba ve vysokém tarifu (T1) a také hodně intervalů, kdy není indikována ani žádná spotřeba v nízkém tarifu (T2)

Foto: Obr. 4. Ukázka typické instalace IoT sondy En-Meter IR

Foto: Obr. 6. Ukázka změny spotřeby elektrické energie z důvodu poruchy spínače společného osvětlení; k poruše došlo 31. 12., spínač byl opraven 3. 1. a spotřeba se navrátila k normálnímu průběhu

Foto: Obr. 5. Průběh spotřeby elektrické energie v domě, kde není optimalizováno spínání vytápění s ohledem na nízký nebo vysoký tarif; z obrázku je patrné, že systém vytápění je zapnutý i v době trvání vysokého tarifu, většinou po celou dobu jeho trvání

Foto: Obr. 7. Ukázka průběhu indukovaného napětí na jedné větvi veřejného osvětlení měřeného pomocí senzoru En-Meter M; zvlnění v době vypnutí osvětlení a také během jeho činnosti je způsobeno parazitní indukcí od dalších vodičů umístěných v okolí senzoru

Foto: Obr. 8. Ukázka instalace IoT sondy En-Meter M v rozváděči veřejného osvětlení – snímání na vstupu větve

O autorovi: Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph. D., Ing. Zbyněk Kocur, Ph. D. Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph. D. Jiří Vodrážka se narodil v Praze v roce 1966. V roce 1996 nastoupil na Katedru telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze, titul Ph. D. získal v roce 2001 a docentem se stal v roce 2008.. Hlavní oblastí zájmu jsou komunikační systémy a sítě, speciálně jejich využití v energetice a průmyslu. Účastní se řady výzkumných a aplikačních projektů ve spolupráci s externími subjekty. V současné době působí také jako vedoucí katedry telekomunikační techniky. Ing. Zbyněk Kocur, Ph. D. Zbyněk se narodil v roce 1982. Titul Ing. úspěšně obhájil na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze roku 2008, titul Ph. D. získal tamtéž v roce 2014. Vyučuje předměty zabývající se komunikačními sítěmi, jejich provozem a diagnostikou. Jeho výzkumná činnost je zaměřena na simulaci, analýzu a optimalizaci přenosu dat. Je spoluautorem řady odborných článků, užitných vzorů a patentů.

9. 2. 2021; pozitivni-zpravy.cz

Ze sci-fi se stala realita. Češi sestavili robota balancujícího na dvou nohách

České vysoké učení technické (ČVUT) má na kontě další úspěch. Doktorandi z Fakulty elektrotechnické sestavili unikátního robota, který dokáže balancovat na dvou nohách. Bude sloužit (nejen) k výuce dynamického řízení. Takový model robota přitom ještě nedávno patřil do říše vědeckých fantazií.

Zařízení bude k dispozici také veřejnosti. Sestrojit by ho měl být schopný každý pokročilý kutil. Robot je vytištěný na 3D tiskárně a elektrosoučástky pochází z běžných e-shopů pro elektrotechniky. Pořizovací náklady se přitom vyšplhají asi na 50 tisíc korun. K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací a dalšími senzory. Robůtek by pak měl zvládat za jízdy přeskakovat překážky nebo skákat do schodů.

Zdroj: YouTube

Do budoucna by však mohl být oblíbený nejen mezi amatérskými nadšenci a vyučujícími. " Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit, " uvedl spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechniky ČVUT. Doktorandi nyní plánují vyzvat talentované studenty, aby se zapojili do dalšího vývoje a souvisejících experimentů.

9. 2. 2021; CVUT.cz

Programovací jazyk Julia vstupuje do výuky Fakulty elektrotechnické

V letním semestru startuje zbrusu nový předmět z dílny katedry počítačů FEL ČVUT, který pod vedením Mgr. Lukáše Adama, Ph.D., a Ing. Václava Máchy přináší základy výuky strojového učení na FJFI a je otevřen všem studentům ČVUT. Volitelný předmět Strojové učení v programovacím prostředí Julia (01SUJ) seznámí studenty se základy programovacího jazyka Julia a jeho využitím v optimalizaci, strojovém učení, diferenciálních rovnicích či statistice.

Julia v posledních letech získává na popularitě a má nakročeno k tomu, aby nahradila jiné oblíbené jazyky. V tomto roce se nejspíš Julia zařadí mezi dvacet nejpoužívanějších jazyků na světě (aktuálně je na 23. místě a ještě předloni byla na 47. příčce). Nový předmět tak jistě patří mezi nejatraktivnější volitelné kurzy, a tak by studenti neměli se zápisem otálet. Co vás v novém předmětu čeká a proč byste si ho neměli nechat ujít?

Julia kombinuje výhody mnoha jazyků. Podobně jako Matlab nebo Python poskytuje Julia jednoduchou a intuitivní syntax, která umožňuje efektivní a rychlou práci. Zároveň se však jedná o kompilovaný jazyk. Díky tomu jsou kódy napsané v Julii přirozeně rychlé a není třeba dalších úprav pro získání dostatečného výkonu, jako je typické v jiných jazycích. Jako příklad můžeme uvést automatické generování C kódu v Pythonu nebo přepisování cyklů na maticové operace, které je naopak typické pro Matlab.

Julia je programovací jazyk navržený primárně pro numerické výpočty. Díky tomu exceluje v akademické a výzkumné sféře. Díky flexibilitě, efektivnosti a rychlosti se však již rozmáhá i v komerční sféře. Navíc je Julia zdarma, čímž odpadají problémy s licenčními poplatky.

"V kurzu se snažíme, aby studenti pochopili, jak probíraná látka funguje teoreticky. Zároveň studenti budou v každé hodině programovat, aby si osvojili i praktické znalosti. Připravili jsme stránky, které vysvětlují teorii a též obsahují pro každou lekci desítky řešených příkladů. Předmět je určen komukoliv, kdo si chce rozšířit obzory, poznat nový programovací jazyk a seznámit se základy strojového učení, které nyní tolik hýbe světem. Od studentů očekáváme pouze základní matematické znalosti. Znalost jakéhokoliv programovacího jazyka je výhodou, ale nikoliv podmínkou," uvádí Ing. Václav Mácha, který pracuje na Fakultě elektrotechnické ČVUT a zároveň je v doktorandském studiu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. A dodává: "Náš hlavní cíl je, aby byl předmět studentům prospěšný. Hlavní podmínkou pro úspěšné zakončení kurzu je vypracování projektu, který si student může sám zvolit. Naše přání je, aby souvisel s bakalářskou či diplomovou prací. Pro studenty to má výhodu, že v kurzu mohou dělat na věcech, kterým by se stejně v rámci studia věnovali. Absolvování kurzu poskytne studentům velice užitečný nástroj, který jim může v mnoha případech značně usnadnit život. Navíc získají vhled do problematiky, která je v dnešní době velice populární a žádaná."

S programovacím jazykem Julia se studenti brzy setkají i na Fakultě elektrotechnické ČVUT v novém předmětu Otevřené informatiky zaměřeném na Scientific Programming. Předmět ze stejné dílny katedry počítačů je pod vedením docentů Tomáše Pevného a Václava Šmídla koncipován jako volitelný předmět doporučený studentům 3. semestru magisterského studia. Již v zimním semestru akademického roku 2021/2022 se tak budou moci studenti seznámit nejen se základy programovacího jazyka Julia, ale také s pokročilými koncepty a programovacími paradigmaty využitelnými jak v umělé inteligenci a datových vědách, tak ostatních oborech.

9. 2. 2021; Technický týdeník

Dny otevřených dveří probíhají on-line, přesto mají co nabídnout

O správný náboj dne otevřených dveří na FEL ČVUT se postaral robot SK8O a studenti s elektrizujícími experimenty.

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) si připravila pro zájemce o studium ukázku experimentů, ke kterým se na středních školách běžně nedostanou. V rámci on-line dne otevřených dveří 4. února 2021 se také představil nejnovější robot SK8O. Moderátoři z řad studentů během akce předvedli i van de Graaffův generátor nebo Teslův transformátor.

Na FEL ČVUT jsou studenti v přímém kontaktu s moderními technologiemi a v tomto duchu se nesl i den otevřených dveří. Zájemci o studium se dozvěděli podrobnosti o všech studijních programech a přijímacím řízení. O správné napětí živého vysílání se postarali sami studenti FEL. Předvedli totiž praktické ukázky zařízení, se kterými na FEL zacházejí a případně je i sami vyvíjejí – včetně nejnovějšího robota.

TECHNOLOGIE VE VLASTNÍCH RUKOU

Balančního robota SK8O během pouhých tří měsíců navrhli a sestrojili doktorandi z katedry řídicí techniky FEL ČVUT Martin Gurtner a Krištof Pučejdl. Většina jeho součástek je vytištěna na 3D tiskárně, takže jej podle návodu zvládne sestavit i pokročilý kutil. Na dni otevřených dveří studenti FEL představili robota v ukázce dynamického pohybu a také vysvětlili on-line návštěvníkům, jak se mohou již během studia podílet na vývoji obdobně vyspělých technologií.

"V době, kdy jsou školy v režimu on-line výuky, mají studenti omezené možnosti pracovat v laboratořích a přicházet do kontaktu s experimenty. Přitom právě to je nejspolehlivější cesta, jak vědu a techniku popularizovat a probouzet o ni zájem. Chtěli jsme proto středoškolákům na našem dni otevřených dveří ukázat elektrotechniku a informatiku z praktické stránky jako něco, co je zaručeně bude bavit," vysvětlil prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Foto:

9. 2. 2021; oneindustry.one

Doktorandi z FEL ČVUT postavili robota balancujícího na dvou nohách. Budou ho učit skákat do schodů.

Koncept převzatý z univerzity ETH Zürich, ale zcela originální provedení s použitím běžně dostupných technologií a součástek. Tak vypadá nový experimentální robot s názvem SK8O (‚Skejto‘) vytvořený na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky. Bude sloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíš do říše sci-fi.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Robot SK8O zaujme propracovaným designem v modré barvě, přesto je většina mechanických součástí vytištěna na běžně dostupné 3D tiskárně. Jednou z jeho hlavních předností je právě otevřenost hardwarového řešení. Všechny součástky lze zakoupit v e-shopech pro elektrotechniky nebo vytisknout na modelářské 3D tiskárně. Pokud se tedy návodu chopí pokročilý kutil, bude schopen robota sestavit. Náklady na hardware, včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů, činily přibližně 50 000 Kč.

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory. To je z hlediska robotiky známá a poměrně jednoduchá úloha. Skutečným oříškem je však pohyb dynamický. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě. "Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloha," říká Krištof Pučejdl. "Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci." Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Vyskákat do schodů… a co dál?

Balančního robota SK8O tedy čekají další měsíce softwarového vývoje, na jehož konci by měl zvládnout pokročilé dynamické funkce, jako je například skok do schodů. Vzhledem k nízkým výrobním nákladům se tým z katedry řídicí techniky chystá vyrobit hned několik kopií, které poslouží k univerzitní výuce a experimentům. Najde unikátní design nohou s kolečky, který nevymyslela ani příroda za miliony let vývoje, nakonec i nějaké praktické uplatnění? "Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit," usmívá se spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Doktorandi nyní chtějí pozvat talentované studenty, aby se s nimi zapojili do dalšího vývoje tohoto robota a souvisejících experimentů.

Video prezentaci robota SK8O najdete zde:

8. 2. 2021; technickytydenik.cz

Z obsahu

Programy ekonomické migrace fungují i během pandemie

Tři vládní programy ekonomické migrace zaměřené na příchod kvalifikovaných zaměstnanců ze třetích zemí do českých firem, které spadají do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, prokazují svou funkčnosti i v době, kdy je cestování výrazně omezováno. Jako příklad lze uvést Program klíčový a vědecký personál, který představuje nejkomfortnější a nejrychlejší způsob, jak do ČR přivést IT specialisty, inženýry a vývojáře či pracovníky na klíčové pozice ve firmách...

Pětiprstá ruka Schunk SVH pro kolaborativní aplikace zvládne i přípravu kávy

Firma Schunk, přední světový výrobce špičkových upínacích a uchopovacích systémů, svým zákazníkům zjednodušuje, zrychluje, a především zefektivňuje výrobu. Proto součástí jejího širokého portfolia produktů z oblasti robotiky a automatizace jsou inteligentní chapadla včetně jejich vrcholného vývojového stadia: servoelektrické antropomorfní ruky SVH. Hledáme-li ten nejuniverzálnější nástroj v přírodě, za kterým navíc stojí miliony let evolučního...

Iglidur E7 našel uplatnění v oblasti energeticky účinných kluzných pouzder

Nízký součinitel tření nebo vynikající tlumení vibrací – to jsou vlastnosti, kterými tribo-polymerní materiál iglidur E7 potvrdil své silné stránky v samomazných lineárních posuvných prvcích firmy Igus. Uživatelé tak mohou těžit z vlastností tohoto materiálu pro aplikace s rotačními nebo otočnými pohyby. Nízký koeficient tření zajišťuje plynulé pohyby, snižuje potřebnou energii pro pohony a šetří další náklady. Německá firma Igus, specialista na pohybové plasty, vyvíjí tyto materiály....

Panasonic: Produkty průmyslové automatizace k vašemu otestování

Panasonic Industry přichází s řešením, jak přiblížit automatizaci odborné veřejnosti. Starter Kits — pod tímto označením jsou k dispozici sady produktů průmyslové automatizace k vyzkoušení a základnímu otestování. Startovací sady Starter Kits jsou určeny hlavně pro techniky, kteří jsou běžně v kontaktu s automatizační technikou, a to ve fázi návrhu, realizace nebo údržby, a kteří by se rádi seznámili s produkty Panasonic. Sady jsou zaměřeny na řízení servomotorů...

E.ON postavil svou první veřejnou dobíječku, která čerpá energii ze slunce

Jedna z nejvýkonnějších dobíjecích stanic v České republice využívající energii ze slunce byla v lednu zprovozněna poblíž Břeclavi, kde je podle vyjádření společnosti E.ON nejvíce slunečných dní v roce na našem území. "Je to pro nás další krok k tomu, aby elektromobilita byla ještě ekologičtější. Už teď mohou řidiči na většině našich stanic dobíjet energií pořízenou z obnovitelných zdrojů. U Břeclavi budou moci využít přímo energii ze slunce...

České Bene Meat Technologies vyvíjejí technologii výroby kultivovaného masa

Výzkum české společnosti Bene Meat Technologies má za cíl vyvinout technologii produkce kultivovaného masa v průmyslovém měřítku za spotřebitelsky přijatelnou cenu. Kultivované maso má mít stejné vlastnosti jako maso z živých zvířat a je odpovědí na etické, ekologické a zdravotní výzvy související s konvenčními velkochovy zvířat. Společnosti Bene Meat Technologies se již podařilo vyvinout první vzorky svalových buněk vyprodukovaných v laboratorním...

CEITEC rozšiřuje své výzkumné zaměření o vývoj robotů a umělé inteligence

Doposud se vědci v rámci brněnského centra CEITEC soustředili zejména na výzkum v oblasti živých věd, pokročilých materiálů a nanotechnologií. Vedení vědeckého centra však rozhodlo, že nově k těmto oblastem přibude i zaměření na vývoj řízení, senzorů, robotických systémů a umělé inteligence. Toto rozhodnutí mimo jiné podporuje skutečnost, že se výzkumníkům na CEITEC VUT podařilo získat projekt RICAIP. Díky němu totiž vzniká v jedné z průmyslových hal...

Od ledna platí nová pravidla pro létání s drony

Létající stroje 21. století se díky důmyslným, často převratným technologiím takřka proměňují před očima. S jejich rozmachem je však zapotřebí zpřísňovat pravidla jejich provozu. Přicházejí povinné registrace a pilotní testy. Ozývá se potlesk a přítomní v sále vstávají ze svých židlí. Nad jejich hlavami již po několikáté přelétl velký bílý stroj v podobě létajícího ptáka, který jako živý mává křídly, krouží téměř u stropu a nakonec přesně "přistává" v rukách jednoho...

Nákup je strategická hra

Úspory nákladů rezonují snad v každé firmě, zvláště pak v dnešní pandemické době. Kde ale šetřit, aby se nám to později nevymstilo? Na lidských zdrojích? Ty jsou obvykle tím nejcennějším kapitálem, tady by se nemístné šetření mohlo krutě vymstít. Na vývoji nových produktů? Ani to se většinou nevyplácí, konkurence nikdy nespí. A co tedy zkusit šetřit hned na vstupu? Že to děláte? Ale úsporou vždy nemusí být, a obvykle ani nebývá nákup za nejnižší...

Člověk, nebo transhumanoid

Kdesi na internetu jsem narazil na debatu, jak bude vypadat člověk budoucnosti. Jedna z variant mě jako scifistu opravdu zaujala. V tomto typu literatury se totiž proslavil typ mimozemšťana s velkou hlavou, vyvalenýma očima a slabým tělíčkem, tzv. BEM (bulging eye man). A hle, takto prý bude vypadat za nějaké to století i pozemšťan, deformován věčným seděním za počítačem, ať už u stolu, nebo v samořiditelném autě. Mimo zvětšené hlavy mu atrofují svaly, kosti....

Spielwarenmesse 2021 představí hračky budoucnosti

Spielwarenmesse na norimberském výstavišti tradičně otevírá své brány počátkem roku. Letos byla tato akce naplánována na 27. až 31. ledna 2021, ale nakonec byla zrušena jako přímý důsledek přetrvávající pandemie covidu-19. Poprvé ve své dlouhé historii byla odložena organizátorem Spielwarenmesse eG až na léto. Mezinárodní veletrh hraček v Norimberku — "Spielwarenmesse International Toy Fair Nürnberg" — je největším veletrhem....

Digitalizovaná a automatizovaná montáž obráběcích center zvyšuje produktivitu o 30 %

Společnost DMG Mori patří mezi špičkové firmy, které vyvíjejí nová komplexní řešení pro Průmysl 4.0 a pomáhají je zákazníkům uvádět do života. V sídle společnosti v bavorském Pfrontenu byla proto v roce 2020 zprovozněna digitalizovaná a automatizovaná hala monoBlock Excellence Factory o ploše 4 000 m2, určená pro montáž celého spektra oblíbených a žádaných CNC vertikálních obráběcích center monoBlock DMU/DMC s kapacitou 1 000 strojů...

Ústav pro nanomateriály TUL nemá nouzi o projekty a zakázky z průmyslu, ale chce více podpořit i základní výzkum

V říjnu 2012 otevřela Technická univerzita v Liberci výzkumný Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI TUL). Špičkově vybavení pracoviště bylo vybudováno se zhruba 650milionovou dotací v rámci programu OP VaVpI jako regionální výzkumné a vývojové centrum a otevřelo nové možnosti pro základní i aplikační výzkum. Cílem projektu bylo také podle prvního ředitele ústavu docenta Petra Tůmy zlepšit podmínky pro výzkum a vývoj, ale také...

3D tiskárny mohou být pro člověka toxické

Široké využití 3D tiskáren k výrobě obličejových štítů, respirátorů a dalších osobních ochranných pomůcek proti covidu-19 výrazně navýšilo potřebu odborně prověřit vliv 3D tisku na lidské zdraví.. 3D tisk je čím dál více využíván v domácnostech, školách, knihovnách a dalších prostorech, kde lidé běžně tráví spoustu času. Během tisku se však uvolňují částečky natolik malé, že mohou pronikat hluboko do plic. Mohou tak ovlivnit kvalitu vnitřního ovzduší i zdraví osob...

Umělá "intuice" překonala tu lidskou

Klání mezi lidskými soutěžícími na všech "polích" v roce 2020 proti jiným letům notně ubylo. Pro počítače však lockdown nic neznamenal. A tak se i loňském roce odehrálo v počítačové technice několik událostí, které nejspíše vejdou do dějin. Jednou z nich bude i "mistrovství světa" v disciplíně CASP, která byla do nedávna doménou lidskou. Soutěží se v ní o to, kdo dokáže nejlépe skládat základní stavební látky našeho těla, tedy bílkoviny...

Strojaři pomáhají rozvoji elektromobility

Během studia na Fakultě strojní ČVUT mají studenti příležitost podílet se na zajímavých projektech. V rámci programu Automatizační a přístrojová technika studenti spolupracovali např. při hledání možností zvýšení účinnosti pohonu s použitím řaditelné převodovky. Studijní program Automatizační a přístrojová technika na Fakultě strojní ČVUT v Praze je zaměřen na získávání poznatků v oblasti automatizace, navrhování přístrojové techniky a v oblasti...

Dny otevřených dveří probíhají on-line, přesto mají co nabídnout

Výsledky testů vakcín AstraZeneca i Sputnik mají slibné výsledky

Firmy produkující vakcíny Sputnik V a AstraZeneca byly opakovaně podrobeny kritice ohledně nedostatků při testování účinnosti svých vakcín. Nové výsledky zveřejněné počátkem února však zacelují řadu pochybností. V prvním únorovém týdnu jsme se dočkali dvou zajímavých informací o vývoji vakcín proti nemocni covid-19. Konečně se objevily výsledky velkých klinických zkoušek ruské vakcíny Sputnik V (Gam-COVID-Vac) a dorazila i nová data o vakcíně...

Aktivní plovoucí mobilní modulární systém ulehčí manipulaci s těžkými předměty na vodě

Na závěr loňského roku proběhly na Slapské přehradě zátěžové zkoušky unikátní pontonové sestavy s inteligentním stabilizačním systémem. Nově vyvinuté řešení bude mít široké uplatnění jak v civilní, tak i ve vojenské oblasti. Řešení vzniklo za spolupráce firmy Česká lodní doprava-charter (ČLD) a Fakulty strojní ČVUT v Praze. Hlavním cílem projektu bylo nalezení vhodné konstrukce pilotní verze Aktivního plovoucího mobilního modulárního systému...

Tunel Fehmarnbelt jako splněný sen

Podmořský silniční a železniční tunel Fehmarnbelt bude dlouhý 18 km a podle dnešních statistik získává prvenství mezi stavbami tohoto druhu. Zahrnuje dvoukolejnou železnici a čtyřproudovou dálnici a náklady se předpokládají ve výši 7 miliard eur. Spojují dánský region Lolland Falster s německým ostrovem Fehmarn a zkrátí tak cestu mezi oběma zeměmi ze 45 minut trajektem na pouhých 10 minut autem nebo 7 minut vlakem. Jeden z dosud největších evropských...

Estonci vyvinuli robotické vozidlo pro terénní průzkumy a bojovou podporu

Estonští tvůrci pozemních robotických vozidel Milrem Robotics mají na svém kontě několik úspěšných bojových i civilních robotů, včetně systému THeMIS (Tracked Hybrid Modular Infantry System), který již estonské ozbrojené síly nasadily v akci, konkrétně v operaci Barkhane, kterou vedou Francouzi proti islamistům v africkém Sahelu. Jejich nejnovějším robotem je střední obrněná autonomní platforma Type-X Robotic Combat Vehicle, kterou představili...

Hybridní superkapacitor nabízí velkou kapacitu a rychlé nabíjení

Lithiové nabíjitelné akumulátory ukládají energii v chemické podobě. Dnes jsou běžně používány především díky relativně vysoké hustotě uložené energie. Jak ale dobře ví každý uživatel chytrého telefonu nebo elektromobilu, lithiové baterie se poměrně dlouho nabíjejí. Superkapacitory oproti tomu ukládají energii v podobě statické elektřiny. Mohou se tím pádem nabíjet a zároveň i vybíjet mnohem rychleji než lithiové akumulátory, aniž by docházelo...

Stavebnicový dron xFold si uživatel může upravit podle požadovaného výkonu

Kvadrokoptéry obecně mívají větší výdrž baterií, zatímco hexaptéry a oktoptéry mohou přenášet těžší náklady. Dron xFold vyřešil toto dilema netradičním způsobem. Může totiž létat s různým počtem rotorů podle potřeby, takže se podle rozhodnutí uživatele může stát kvadrokoptérou, hexakoptérou, oktokoptérou, nebo dokonce i duodecimkoptérou. Výrobce dronu, americký start-up ZM Interactive, dodává čtyři...

Biologicky rozložitelný displej by mohl pomoci snížit množství e-odpadu

V dnešní době narůstají problémy s e-odpadem, tedy s obtížně odstranitelným odpadem z elektronických zařízení. Pokud není nějaká elektronická součástka opětovně využitelná při výrobě elektroniky, měla by být alespoň biologicky rozložitelná. Nový elektronický displej vyvinutý týmem německého institutu Karlsruhe Institute of Technology se může pochlubit unikátní vlastností: ve chvíli, kdy ztratí využití, bude ho možné zkompostovat. Displej využívá organický...

Nový bezdrátový implantát působí na mozek světlem

Oborníci institutu Korea Advanced Institute of Science and Technology nedávno vyvinuli implantát, který má k dispozici velmi užitečnou funkci. Ovlivňuje totiž aktivitu mozku pomocí světelného záření a na rozdíl od jiných podobných zařízení ho lze nabíjet energií bezdrátově, ze zdroje, který je umístěn mimo lidské tělo. Implantát využívá malé LED, které mohou působit na mozkové buňky, neurony. Tyto LED jsou napojeny na velmi tenké sondy, zhruba...

Saildrone Surveyor zkoumá hlubiny oceánu

Nový plachetnicový dron Saildrone Surveyor o délce 22 m je vybaven zařízením pro mapování mořského dna. Dron by mohl přispět k zaplnění alespoň některých velkých děr, které máme v poznání oceánu, především pokud jde o jeho hlubiny. První drony Saildrone se objevily v roce 2018. Tehdy měly délku 7 m. Společnost Saildrone je nabídla k využití týmu australských vědců, který s nimi zkoumal Jižní oceán. Saildrony jsou poháněny větrem. Zároveň však...

8. 2. 2021; automotive.oneindustry.one

Doktorandi z FEL ČVUT postavili robota balancujícího na dvou nohách. Budou ho učit skákat do schodů.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

Vyskákat do schodů… a co dál?

Video prezentaci robota SK8O najdete zde:

8. 2. 2021; parlamenilisty.cz

ČVUT: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská láká studentky ke studiu a vědě

Zvýšit počet dívek a žen ve vědě se snaží Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) mimo jiné i prostřednictvím akce Staň se na den vědkyní. Ta se koná vždy 11. února, kdy se slaví Mezinárodní den dívek a žen ve vědě.

Fakulta pro ně připravuje přednášky českých vědkyň z různých oborů: částicové fyziky, matematiky, chemie, fyziky laserů či kvantových technologií. I díky podobným projektům počet studentek na fakultě a obecně na univerzitách stále roste. Zatímco v roce 2001 bylo podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR studentek vysokých škol 48,3 procenta, v roce 2018 to bylo 55,9 procenta. Hranici 50 procent ženy překročily v roce 2004 (to jich bylo 50,9 procenta).

zdroj: MŠMT, data k 20. lednu 2019

Na ČVUT se učí převážně programy spadající do kategorie Technika, výroba a stavebnictví, kde je podíl žen tradičně nízký, i když i zde postupně roste, a částečně do kategorie Přírodní vědy, matematika a statistika, který si naopak stojí v souhrnu lépe, než je průměr vysokých škol. "Jsme vnímáni jako technická univerzita a historicky zde počet mužů vždy převládal, nicméně nás těší, že se to postupně mění a v roce 2019 bylo na ČVUT v Praze 31,3 procenta žen," říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. Čísla se liší fakulta od fakulty. Nejvyšší podíl studentek má na ČVUT Fakulta biomedicínského inženýrství – 61,3 procenta a Fakulta architektury – 61 procent.

Počet studentek a studentů na ČVUT v roce 2019

Fakulta stavební

39,6 %

Fakulta strojní

10,0 %

Fakulta elektrotechnická

14,9 %

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

33,1 %

Fakulta architektury

61,0 %

Fakulta dopravní

25,2 %

Fakulta biomedicínského inženýrství

61,3 %

Fakulta informačních technologií

12,7 %

Celoškolská pracoviště (mimo fakulty)

55,0 %

ČVUT v Praze celkem

31,3 %

údaje za rok 2019

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se slaví od roku 2015, tedy poté, co ho v prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů. Popáté na jeho oslavu pořádá FJFI akci Staň se na den vědkyní. "Chceme dívkám ukázat, že se přírodních věd opravdu nemusí bát a že u nás na fakultě najdou nejen stále rostoucí počet spolužaček, ale také žen v rolích vyučujících a vědkyň," říká Katarína Křížková Gajdošová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI. A ještě dodává: "Nicméně nechceme odrazovat ani chlapce, akce se sice jmenuje Staň se na den vědkyní, ale už se nám přihlásilo i několik studentů a my jsme za to rádi." Na FJFI nyní studuje 33,1 procenta žen (podle údajů za rok 2019).

Letos se akce vzhledem k protiepidemickým opatřením musela přesunout do online režimu. Dopoledne čekají účastníky krátké přednášky představující vybrané vědecké obory. Dopolední část zakončí panelová diskuze nazvaná Jak se dělá věda. Odpoledne pak naváží cvičení, na která se účastníci rozdělí podle toho, jaká témata si v registraci vybrali. Na cvičení, při kterém se sestavuje mlžná komora a následně pozoruje kosmické záření, si omezený počet účastníků dokonce může zapůjčit technické vybavení přímo z fakulty.

"Budeme rádi, když i naše akce alespoň trošku přispěje k tomu, aby se podíl žen ve vědě dále zvýšil," doplňuje Katarína Křížková Gajdošová. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu tvořily ženy ve výzkumu a vývoji pouhých 30 procent pracovníků, což je nejnižší číslo z celé Evropské unie.

zdroj: ČSÚ

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Fakulta-jaderna-a-fyzikalne-inzenyrska-laka-studentky-ke-studiu-a-vede-653195

7. 2. 2021; e15.cz

Senioři usednou do autonomních aut mezi prvními, říká expert ČVUT Matas

Zcela samořiditelná auta bez řidičů budou běžnou součástí provozu do patnácti až dvaceti let. Ještě dříve do nich mohou usedat například američtí senioři. "Zdravotní prohlídky kvůli řidičáku jsou v USA postrachem. Bez auta tam nemůžete skoro nic. A starší lidé například kvůli špatnému zraku už řídit nemohou. I proto by starší mohli být prvními zákazníky autonomních vozů," říká Jiří Matas, vědec a profesor působící na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Věříte, že budou po Praze běžně jezdit autonomní auta?

Myslím, že je to téměř jisté. Od chvíle, kdy Guglielmo Marconi využitím snad sto metrů vysoké věže spojil bezdrátovým signálem Ameriku s Evropou, bylo jasné, že půjde komunikovat mezikontinentálně, a tedy po celém světě, ale zároveň i to, že si tak velkou anténu sebou nikdo nosit nebude. Ale když mám princip, začnou inženýři vylepšovat – zařízení lze zmenšit, zjednodušit, zlevnit, zvýšit jeho spolehlivost.

Dnes vidíme, že jsou autonomní auta vybavená mnoha senzory a velmi dobrým modelem prostředí, tedy "mapou".. Díky radaru, lidaru

(zařízení dálkově měřící vzdálenosti pomocí laseru – pozn. red.) , ultrazvuku a kamerám víte docela dobře, kde jste a co je kolem. Je to statická část, například lampa, a dynamická část, třeba ostatní auta, chodci nebo v Austrálii klokani skákající do silnice, se kterými má autonomie problém. Už dnes autonomní auta spolehlivě zvládnou snazší jízdu po dálnicích. A spolehlivost se bude zvětšovat i v náročnějším prostředí.

Třeba ve městech?

Ano. Praha určitě patří k velmi složitým místům: ulice nejsou rovné, je tu spousta nestandardních povrchů, všude samá tramvaj. Postupem času tyto vozy proniknou i do měst, ale ještě to potrvá. Můj odhad je patnáct až dvacet let do doby, kdy budou autonomní vozy běžnou součástí provozu. Za deset let se s nimi setkáme na letišti, kde známe předem dané trasy. Typicky malý autobus, který vozí z terminálu lidi na parkoviště. Takových příkladů je hodně, třeba autobusy v nemocnicích, které rozvážejí lidi mezi pavilony. Ideální místo pro start autonomních vozů ve velkém jsou jakási "městečka seniorů na Floridě".

Proč?

Žijí tam prakticky jen sedmdesátiletí a starší lidé. Tato městečka lze velmi dobře a snadno centrálně řídit. Je to takový domov důchodců na velké ploše. Jsou tam menší domy, kde žijí američtí senioři, mají tam bazény, golfová hřiště a hlavně příznivé počasí. V takovém městě lze snadno rozhodnout, že jeden silniční pruh bude určen autonomním autům. Senior si ho objedná, nasedne a zadá cíl. Projekty jsem už viděl, je to kontrolovatelné prostředí. I proto je to pro autonomní vozy vhodné. Zdravotní prohlídky kvůli řidičáku jsou ve stáří v USA postrachem. Bez auta tam nemůžete skoro nic. A starší lidé už například kvůli špatnému zraku řídit nemohou.

I proto by senioři mohli být prvními zákazníky autonomních vozů. Naplánovali by si základní trasy: za rodinou, na nákup, na poštu a k doktorovi. Auto by ty trasy spolehlivě zvládlo, postupně by se učilo. Barevně auta odlišíte, aby ostatní řidiči věděli, jaké chování od nich mohou čekat, a máte vyhráno. Podobných situací, kdy budou tato auta potřeba, brzy přibude.

Postupně, nebo náhle?

To je přesně ta otázka. Německo může dovolit, že na jeho dálnicích budete moci zapnout autopilot. Ostatní země by se přidaly. Krok za krokem by se rajón pro tato auta rozšiřoval. Anebo tu je druhá varianta, kdy by těchto aut skokově přibylo. Dovedu si představit, že by se naopak zakazovalo někam vjet řidičům, jejichž auto nemá autonomní řízení. Stejně jako mobily byly začátkem devadesátých let raritou a za pár let je měli "všichni". Nevíme, kdy to přepnutí nastane, že jsme ale na začátku nějakého náběhu, o tom není pochyb.

Kromě technických jsou tu i právní výzvy. Legislativa nepočítá s tím, že by posádka vozu nenesla odpovědnost za jízdu.

Ano, to je bariéra. Ale i právní aspekt se zvládne. Ano, autonomní auto bohužel tu a tam někoho zabije nebo zmrzačí, to je nevyhnutelné, podobně jako v letecké dopravě. Pokud ale bude takových případů podstatně méně než u lidských řidičů, volba bude jasná. Lidé to postupně pochopí. Musejí si ale zvyknout, že i počítač, který zpracovává nepřesná, zašumělá nebo neúplná data, dělá chybná rozhodnutí.

Autonomie u aut se liší podle toho, do jaké míry zvládne software řídit a do jaké míry je stále třeba řidič. Co už dnes zvládnou nejpropracovanější vozy?

Problém je s nespočtem různorodých situací, které mohou nastat. Aby autonomní auto mohlo spolehlivě fungovat všude, bude třeba sběr dat ze všech situací. Ani nejdražší kamera tohle sama nevyřeší. Není jedna technologická jasná překážka, která rozvoji brání, ale rozmanitost situací.

Vezměte si třeba letadla, jsou téměř autonomní. Kolem sebe ale mají doslova mraky prostoru. Auta čelí nespočtu překážek nebo náhlých změn situací. Také u běžného lidského řidiče mluvíme o tom, zda má zkušenosti. U autonomních aut je výhoda, že si je budou moci předávat.

Někdo je ale přece bude muset nasbírat?

V Austrálii třeba skáčou klokani do silnice, autonomní systém nevěří "svým očím" a má problém. Jak chcete autonomní auto naučit provozu s místními ve Vietnamu, s koly a vozítky? Potřebujete lokální data. Pastí bude hodně. Není to jako u elektromobility. Kdyby někdo vynalezl baterii s vysokou energetickou hustotou, je hotovo.

Autonomii brání mnoho drobností, se kterými se bude dlouho bojovat. Už dnes ale v pěkných podmínkách mimo město přes den i noc můžu používat plně autonomní auto, když za to zaplatím. Je důležité definovat podmínky, za jakých je možné autonomii spustit. To dnes v Praze neuděláte. Ani když budete vjíždět k chatě po polní cestě. Málokdo naučil systémy poznávat, co je vyjetá kolej, díra s louží nebo kámen, který bych radši objel.

Jsou autonomní auta natolik specifická, že mají byznysový potenciál daleko spíše pro technologické firmy než pro automobilky? Jde přeci o mozek, ne o železo.

Automobilky mají technologie, které sice budou méně relevantní, umějí ale extrémně levně a spolehlivě vyrábět. Za garáž zaplatíte stejně jako za novou Fabii. V počtu komponent, dodavatelů a míry složitosti se přitom obě věci zásadně liší. Auta jsou levná. Automobilkám zůstane schopnost testovat a levně vyrábět ve velmi složitých dodavatelských řetězcích. Vezměte si takový airbag. To je velmi složitá věc, automobilky ho obvykle nevyrábějí, kupují si jej jako součást do vyráběných aut. S autonomitou to může být podobné.

Že by automobilka vyrobila kostru a jiná technologická firma dodala autonomitu? Podobně se dělají některé soupravy autonomního metra.

Tak to možná bude. Už dnes sdílejí automobilky spoustu komponent. Někdy bezproblémově, třeba pneumatiky, někdy méně viditelně, například bezpečnostní pásy. Senzory pro ultrazvukem řízené parkování už stojí také pár korun. Velkou výhodu má Tesla, protože důležitý bude sběr dat, a v tom je bezprecedentní. Vznikne velký spor o to, komu budou data patřit.

Když třeba Škoda řekne "dobře, koupím si autopilota od této firmy" a data budou patřit dané firmě, už nebude cesty zpět. Data budou umožňovat zlepšování autopilota jen tomu, kdo jimi bude disponovat. Automobilky si ale stále ještě mohou malé či středně velké technologické firmy koupit. Nedivil bych se, kdyby většina lidí v automobilkách do budoucna pracovala na autonomii, senzorech a podobně, a jen menšina na karoserii, podvozku a podobných komponentách.

Zabývají se i české firmy oblastí autonomity?

Ta role je mnohem méně významná, než by výroba aut v Česku naznačovala. Ve Volkswagenu vyrábějí autonomitu v Německu, Škoda může dělat infotainment

(druh zpravodajství, které podřizuje výběr témat a jejich zpracování účelu vyvolat emoce a pobavit – pozn. red.) . Autonomní řízení se ale v Česku nevyvíjí. Můžeme je vylepšit nějakou tuzemskou specialitkou, velké týmy tu ale nesedí.

Co tedy představuje autonomita aut pro typického českého dodavatele autodílů?

Spíše hrozbu. Umělá inteligence se bude tvořit v centrálních pracovištích koncernů. Zatímco mlhovky jste mohl vyvíjet samostatně a pak je vyrábět a dodávat automobilce, autonomní řízení v mlze jí jen tak nedodáte. Pokud se stane systém řízení nejcennější částí automobilů, tak si nemyslím, že by naše firmy hrály důležitou roli. Budou se podílet na daleko menší části zakázky, a tím jim i klesnou zisky.

V Česku nicméně vyrostou první polygony pro testování autonomních aut. Budou tuzemským firmám k něčemu dobré?

Význam mají ve fázi, která právě nastává. Může se zde testovat například jízda po nekvalitním asfaltu, na různých površích, jízda po sněhu či ledovce. Nemyslím ale, že jsou polygony významnou výhodou. Odjet si otestovat hotové auto na polygon, to není klíčové, navíc takových míst bude hodně.

prof. Jiří Matas

Je proděkanen pro rozvoj na elektrotechnické fakultě ČVUT a vedoucí skupiny vizuálního rozpoznávání na katedře kybernetiky. Přední odborník pro oblast umělé inteligence řídí projekt na vývoj autonomních systémů pro společnost Toyota. Šéfuje české laboratoři, která je součástí celoevropské Toyota Research Lab.

5. 2. 2021; forbes.cz

Mezi absolventy máme nulovou nezaměstnanost, generujeme i majitele firem, říká děkan ČVUT FEL Petr Páta

Dalibor Dědek z Jablotronu nebo Zbyněk Frolík z Linetu. Dvě jména z miliardářského žebříčku Forbes, která jsou zároveň jmény absolventů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení v Praze (ČVUT FEL). A našli bychom jich víc.

"Když si projdete český byznys v segmentu elektrotechnika a informatika a podíváte se na management takových firem, pak zjistíte, že v každé z nich jsou naši absolventi," říká v rozlehlé zasedačce, z jejíchž oken má dokonalý přehled o tom, co se děje před vchodem fakulty, děkan ČVUT FEL Petr Páta.

Vystudovaný fyzik z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy během své vědecké kariéry propadl zejména kosmickému výzkumu a s ním spojeným technologiím. Podílel se například na projektech Evropské vesmírné agentury a má tak svůj podíl na tom, co se odehrává a v budoucnu bude odehrávat tisíce kilometrů vysoko nad zemským povrchem. Ve funkci děkana je dva roky a s nadsázkou říká, že je covidovým děkanem.

"Místo, abych rozvíjel, tak jen zavádím opatření pro to, abychom vůbec přežili. A to trvá už celý rok," povzdechne si sedmačtyřicetiletý tmavovlasý muž, který chce na ČVUT FEL zejména přitáhnout kapacity z různých oborů, protože ti podle něj dělají univerzitu univerzitou a posouvají ji dál.

Teď má ale starosti s vývojem kolem covidové krize. Fakulta sice okamžitě přešla na vzdálenou výuku, praktická laboratorní cvičení se ale dnes de facto provádět nedají. I proto u studentů doma teď vznikají podomácku sestavené "do-it-yourself" laboratorní přístroje.

"Konkrétně moji studenti si sami postavili dírkovou komoru a během toho objevovali základní optické principy, které jsou známé třeba 400 let z doby Johannese Keplera," popisuje aktuální doslova bojovou situaci Petr Páta ve velkém rozhovoru pro Forbes Česko.

Děkan Petr Páta v prázdných chodbách ČVUT FEL. Studenti mají kvůli covidu distanční výuku, do školy chodí v podstatě jen na zkoušky.

Reklama

Jaké má FEL postavení v rámci světových univerzit?

FEL je unikátní v tom, že spojujeme elektrotechniku a informatiku. U nás nejsou čistí informatici, ani čistí elektrikáři. U nás absolvent získá dovednosti, které jsou propojeny dohromady a v podstatě bez konkurence na trhu práce. I kdybychom měli dvojnásobný počet absolventů, tak všichni mají zaručené místo. Máme prakticky nulovou nezaměstnanost mezi absolventy.

A pokud se ptáte na naši pozici, pak záleží na tom, jak se to měří. Měřit úspěšnost univerzity je poměrně komplikovaná věc. Pro nás prestižní srovnání z hlediska Evropy i světa je tzv. QS ranking celosvětových univerzit. Tam přední příčky v elektrotechnice patří tradičně americkým univerzitám, ale mohu říct, že z hlediska elektrotechniky jsme nejlepší z celého východního bloku. Některé školy v našem okolí, jako jsou v Rakousku nebo v Německu, jsou pak výše než my, naší ambicí je samozřejmě je dohnat. Ale to je práce na celé generace.

A jak důležitá je vaše fakulta v rámci ČVUT?

Přiblížím to na pár číslech. FEL má šestinu rozpočtu celého ČVUT, což se bavíme o jedné miliardě korun. A vezměte si, že ČVUT má dohromady osm fakult a pět ústavů.

Když se pak podíváme na vědecký výkon, tak naše fakulta tvoří třetinu vědeckého výkonu celé univerzity. A to se měří počtem vědeckých článků, a to i v mezinárodních prestižních časopisech. Vědec totiž nedělá svou práci jen pro to, že by chtěl, ale chce také, aby ji někdo následně použil.. A to se měří počtem citací, počtem prodaných patentů, počtem uzavřených kontraktů s průmyslem a tak podobně. Všude v tomto máme velice solidní pozici.

Mluvil jste o rozpočtu, který přesahuje miliardu korun. Z čeho všeho se skládá?

Miliardový rozpočet tvoří zhruba z pětiny přímá, v podstatě garantovaná podpora od státu, která je navázaná na studenta. Dalších více než 20 procent dostáváme na základní výzkum. A zbytek si musíme vydělat.

Jakým způsobem?

Téměř 60 procent našeho rozpočtu si vyděláváme formou mezinárodních projektů, formou kontraktů s průmyslem, prodejem patentů a tak podobně.. Není to tedy o tom, že bychom tu jen seděli a říkali postarej se o nás, státe, ale musíme si hledat naše zdroje. A uspět v soutěži.

Tímto vás stát motivuje k vyšším výkonům?

Zřejmě právě proto to dělá a myslím, že motivovat nás k tomu, abychom prokázali své schopnosti, je určitě správné. Na druhou stranu, asi bych víc volal po tom, aby se stát přihlásil k tomu, že potřebuje technickou inteligenci. Vychováváme nejenom absolventy do zahraničí a evropských firem, kde působí, ale i pro náš stát, pro náš průmysl. Pokud tu nebudeme mít inteligenci, stát bude mít problémy. Ne nyní, ale za dvacet let.

Velké firmy už to chápou, potřebovali bychom ale, aby to vzal za své i samotný stát.

Vaše fakulta ale nezájmem z řad studentů netrpí?

Určitě bychom měli prostor počty studentů zvyšovat, ale nechceme do dělat za každou cenu.

Dnes máme zapsaných nějakých 3000 studentů a k nim asi 400 akademických pracovníků. To znamená, že máme 8 studentů na jednoho učitele. To je poměr, který je v celé republice unikátní. Počty studentů se tak nesnažíme zvyšovat, protože chceme studenty, kteří jsou hlavně motivovaní. Kteří jsou schopni zde studovat a vše ustát. Protože, jak jste sám říkal, jsme náročná škola.

O jaké obory je dnes největší zájem?

Jde logicky o informatiku, kybernetiku a robotiku. To jsou obory, které dnes letí. Menší zájem je pak patrný o klasické obory, jako je elektrotechnika nebo energetika. Ale to není jen na naší škole, pozorujeme to nejen v celé republice, ale také v celé Evropě. V tom je trochu slabina a u těchto oborů musíme budoucím studentům hodně vysvětlovat, že to je právě ten obor, který jim zajistí jisté zaměstnání a uplatnění v praxi.

A v současném dynamickém prostředí rychlého vývoje nových technologií, máte je z pohledu studia pokryty všechny?

Nechceme reagovat na to, jakou poptávku mají firmy. Protože jde o okamžitou poptávku, my se ale snažíme připravit na to, aby obstáli prakticky v jakékoliv pozici. Nechceme být škola pro jednu firmu.

Na druhou stranu jsme založení v akademické obci, takže to, jaké obory se tu budují, záleží na tom, jaké máme profesory, tedy špičkové vědce a odborníky. A ti sledují moderní trendy a rozhodují o tom, jakým směrem se vydáme dál. V poslední době to byla například robotika nebo umělá inteligence, ale i automotive, kde se nové technologie jako AI také uplatňují. Obrovským tématem jsou baterie, ukládání energie či vůbec nové zdroje energií, telekomunikace, 5G a podobně.

Chtěli byste letět v letadle, vyvinutém inženýrem, který se učil jen vzdáleně přes online?

V podstatě tu pod jednou střechou jsou schované všechny klíčové trendy budoucnosti. Mě samozřejmě nejvíce baví kosmické technologie. Propojují se v nich informatici, elektrotechnici a technologové.

Kosmické technologie asi v Česku nejsou příliš běžným oborem?

FEL jako škola patří například společně s Matfyzem k pár pracovištím, kde se u nás kosmické technologie opravdu dělají. To znamená, že se zde reálně podílíme na vývoji přístrojů pro družice obíhající na oběžné dráze. Což je poměrně dost unikátní.

Reklama

Kolik peněz tedy ročně posíláte celkově do vývoje?

Od státu jde zhruba o 210 milionů a z výdělků z projektů jde asi 42 procent, tedy něco přes 400 milionů korun. Takže dvě třetiny našeho rozpočtu plynou na vědu – ať už na základní výzkum, nebo aplikovanou vědu.

Děkan ČVUT FEL je vystudovaný fyzik, který propadl zejména kosmickému výzkumu.

Je to podle vás dostačující částka?

Peníze jsou pro nás určitě hodně důležité, ale obzvláště pro mě důležitá část je, abych měl možnost budovat a dlouhodobě udržet týmy. Jde o to, že 40 procent našeho rozpočtu je velmi nejistá část. Jde o projekty, které mohou skončit. A lidé z projektu pak snadno mohou odejít třeba do zahraničí.

Jak výzkum a vývoj a vůbec celou výuku ovlivňuje covid? Zvládáte to vše přes online?

Ať si odpoví každý sám – chtěli byste letět v letadle, vyvinutém inženýrem, který se učil jen vzdáleně přes online?

Pro nás vše, co přišlo v souvislosti s covidem, byla obrovská výzva. Jelikož tu ale máme šikovné "ajťáky", tak na online výuku jsme přešli v podstatě okamžitě, to nám nedělalo velké problémy. Vyučující pak své přednášky nahráli na YouTube. Takže jsme vlastně z našich profesorů udělali youtubery.

Druhou rovinou je ale rovina praktická. Potřebujeme dostat studenty do laboratoří, aby dali ruce na přístroje a mohli s nimi pracovat. To nyní nelze. Teď je to maximálně tak, že jeden vyučující pracuje v laboratořích s jedním studentem na diplomce.

Praktická výuka tedy s letní přestávkou neběží už téměř celý rok. Jak velký je to problém, když se ztratí pomalu jeden ročník?

Loni na jaře, jakmile to situace umožnila, jsme laboratoře otevřeli a studenti si mohli přijít do laboratoří doměřit své pokusy, pracovat na diplomkách a tak podobně. Pak jsme opět zavřeli a nyní čekáme, co přijde na jaře.

Ale máme zde chytré vyučující. Ti vymysleli například systém, jak umožnit studentům, aby si svou laboratoř postavili sami doma. Například za relativně malé peníze si mohou doma sestavit osciloskop. To je měřicí přístroj a díky němu si byli někteří studenti schopni změřit své pokusy doma. Ne sice tak jako ve špičkových zařízeních za několik milionů v profesionálních laboratořích, ale pro jejich účely dostatečně.

Konkrétně moji studenti si pak sami postavili dírkovou komoru a během toho objevovali základní optické principy, které jsou známé třeba 400 let z doby Johannese Keplera, a podobně. Alespoň si vše osahali, vyzkoušeli v praxi. Tak alespoň v něčem je současný stav k něčemu dobrý.

Jsou absolventi FEL spíše vědci, nebo končí i v manažerských pozicích nebo v roli majitelů firem?

Říká se, že naši technici a informatici jsou zavření v laboratořích, odkud nikam nevychází. Není to ale pravda. Často jde i o majitele firem. Když si projdete český byznys v segmentu elektrotechnika a informatika a podíváte se na management takových firem, pak zjistíte, že v každé z nich jsou naši absolventi.

FEL je i pro dívky.

První jméno, které mne napadá a je vašim čtenářům dobře známé, je majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Dalším je například zakladatel a majitel Linetu Zbyněk Frolík.

Obecně, kdo studuje na FEL, tak s FEL zůstane. Jde o určitou srdeční záležitost. Není to tedy tak, že bychom tu byli autisti.

A pak se také říká, že FEL není škola pro holky. To je také mýtus?

To se říká, ale také to není pravda. FEL je i pro dívky, které tu samozřejmě jen vítáme. Ale abyste si udělal představu, tak před 15 lety tvořily ženy 2 až 3 procenta všech studentů na FEL. Před pěti lety už to bylo 15 procent.

Když jsem se ale bavil s kolegy z univerzit v Rakousku nebo v Německu, tak tam ten problém vidí podobně – o technické obory není ze strany dívek a žen takový zájem. I když se tam mají v tomto ohledu lépe, zastoupení žen je tam až čtvrtinové.

Jaký máte vy cíl na FEL?

Není naším záměrem se dostat na 50 procent žen a dívek. Myslím, že těch 25 procent je odpovídajících technickému oboru. Před čtyřmi lety vyšla studie od Microsoftu, která se zabývá tím, kde se vlastně bere ten nižší zájem dívek o technické obory. A zjistili, že v určitém věku se to začne lámat. U nás například dívky do věku 13 let nepreferují žádné téma, po 15. roce života ale tíhnou spíše k humanitním oborům.

Pro nás je tedy důležité jim vysvětlovat správným jazykem, že technická škola nabízí zajímavé uplatnění i pro dívky a studentky. A to musíme vysvětlovat nejen maturantkám, ale i žákyním na základních školách.

Chodíte tam?

Ne prvoplánově, není to zase až tak naše role. Ale máme skupinu studentek, říkající si Witches, které ve svém volném čase pracují s dětmi na základní škole a ukazují jim robotiku nebo informatiku. Pro dívky je strašně důležité, aby si věci vyzkoušely rukama, aby je poskládaly, dávaly jim smysl. Je to trošku jiný přístup, než mají kluci. Ti chtějí postavit nejvyšší věž nebo nejrychlejší auto. Dívky chtějí postavit auto, které bude něco dělat.

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Má role jako děkana je ale vytvořit prostředí, kam budou chodit dívky nejen studovat. Věřím tomu, že když tu budou pracovat kolegyně profesorky, a bude jich tu dost, tak vytvoří podmínky pro to, aby sem přilákaly studentky. Protože jen špičkoví vyučující a vědci přinesou nová témata. Ta nevymyslí děkan, ta přináší právě celý tým. A mojí rolí je dávat řád a prostor takovýmto skupinám a umožnit jim růst.

K tomu nyní poběží i audit, který má za úkol zjistit, jak se u nás tyto cílové skupiny cítí. Nejde jen o ženy, ale třeba i o rodiče, který chce skloubit kariéru vědce. A s tím chceme něco dělat.

Reklama

1. 2. 2021; Moderní ekonomická diplomacie

CHCI BÝT RYCHLEJŠÍ NEŽ MUSK

Michal Pěchouček, Avast:

Přední český odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček v rozhovoru pro MED popsal svůj dlouhodobý cíl. Chtěl by vyvinout mentální antivirus, aby byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží mozkové implantáty. "Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni," říká profesor Pěchouček, který je od roku 2019 technickým ředitelem Avastu.

- Zabýváte se tím, jak může umělá inteligence pomoci kybernetické a počítačové bezpečnosti. Počítáte s tím, že umělá inteligence je také významnou zbraní v rukou kyberútočníků?

Ano. Jsou tu dvě dimenze. Za prvé platí, že škála takových útoků roste a výrazně jich přibývá. Už ani není v lidských silách připravit takové množství útoků ručně. Jsme svědky mamutí automatizace v psaní těchto útoků i v obfuskaci – tedy přizpůsobování těchto útoků tak, aby nebylo možné útočníka detekovat. K tomu všemu se používá umělá inteligence. Stejně jako v celém softwarovém průmyslu tady platí, že se virtuální část softwaru čím dál tím víc automatizuje. To platí v případě Googlu stejně jako u hackerské komunity. A pak je tu druhá dimenze – cílem útoku už často není ošálit nějaký firewall nebo ochranný počítačový systém, ale přímo člověka. Jde o phishingové útoky, kdy je člověk třeba prostřednictvím mailu vyzýván, aby na něco kliknul, udělal nějakou akci. Schopnost ošálit ho je vyšší prostřednictvím umělé inteligence, která pracuje s jeho profilem, daty a dokáže predikovat jeho chování a tužby. Předhodí mu uvěřitelný klik.

- Obáváte se, že tyhle hrozby mohou vést k negativním postojům veřejnosti vůči umělé inteligenci jako takové?

Asi se to nestane. Lidé si dnes spojují negativní vlivy umělé inteligence s jinými hrozbami, o kterých píší komentátoři a o nichž mluví technologičtí lídři. Jen málo lidí mluví o negativních dopadech kyberútoků s využitím umělé inteligence.

- Jaké hrozby máte na mysli?

Hodně se mluví o vzniku pokročilé, takzvané obecné umělé inteligence, která by mohla člověka ovládnout. Pak jsou to nebezpečí spojená s umělou inteligencí v dopravě, s autonomními vozidly. Zcela po právu se hodně mluví také o umělé inteligenci a manipulaci, což je velká hrozba, která se v mnohém podobá těm phishingovým útokům s využitím umělé inteligence. Je to takové příbuzné, sesterské nebezpečí. Myslím, že umělá inteligence bude mít problém se ve společenském diskurzu obhájit, ale nikoliv kvůli kybernetickým útokům.

Avast mi sedí

- Vy se zabýváte oběma dimenzemi kybernetických útoků s využitím umělé inteligence a obranou proti nim?

Obojí skutečně řešíme. Proto jsem spojil svoji kariéru s Avastem. Jako intelektuál tady vidím nejpravděpodobnější cestu k úspěchu. Chtěl jsem zvýšit šanci, že mé nápady pomohou stamilionům uživatelů po celém internetu. Avast je pro mě ideální pracoviště, kde to můžu zkusit. Před časem jsem odmítl podobnou nabídku z Facebooku, ale Avast je přesně to, co mi sedí.

- Poprvé jste propojil své nápady v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti s komerčním projektem ve startupu Cognitive Security. Navazujete tedy na to, do čeho jste se pustil už před více než deseti lety…

V té době jsem společně se svým tehdejším doktorandem Martinem Rehákem rozvinul základní myšlenku, že metody umělé inteligence, které se používají k rozpoznávání obrazů, se mohou použít i k rozpoznání síťového provozu. Stejně jako jsme schopni v obrazu detekovat černou kočku, která tam být nemá, jsme schopni v síťovém provozu detekovat útok, který tam také nemá být. Tuhle základní intelektuální premisu jsem si chtěl v praxi ověřit a zjistil jsem, že opravdu funguje. A že ta třída metod, která se používá ve zpracování obrazu, se dá použít pro nějakou třídu problémů ve zpracování síťového provozu. Na tom jsme postavili startup Cognitive Security, který později koupila americká společnost Cisco.

- Dá se říct, že to byl velký průlom i v globálním měřítku?

Nechci si přisuzovat nějaké nezasloužené zásluhy, ale mohu říct, že před rokem 2013 bylo velmi obtížné prodat řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, které by bylo postavené na myšlenkách umělé inteligence, strojového učení. Od roku 2013, kdy náš startup koupilo Cisco, se k těmto metodám začalo otáčet celé odvětví. Dnes už se naopak jen těžko prosadíte s řešením kybernetické bezpečnosti, které by aspoň zčásti nebylo postaveno na metodách strojového učení.

- I později jste mluvil o tom, že světy umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti si nebyly až tak blízké a že by se měly více propojit. Daří se vám to?

Zlepšuje se to. Kybernetická bezpečnost má oproti jiným aplikačním oblastem k umělé inteligenci relativně daleko. Vyžaduje totiž mnohem odbornější expertízu ve srovnání s využitím umělé inteligence například v autonomním autě nebo při rozpoznávání fotek. Řízení auta není tak těžká věc a třídění fotek také není žádná věda. Když tady nahrazujete přirozenou inteligenci umělou, řešíte vlastně intuitivně přístupný problém. V případě kybernetické bezpečnosti řešíte extrémně interpolovaný náročný problém. Jen málo lidí na světě rozumí tomu, jakým způsobem se chová počítačový virus, co je kybernetický útok. V této oblasti máte málo benchmarků, málo expertů, kteří vám mohou pomoci, a málo lidí, kteří jsou ochotni vaše metody verifikovat. Je také velmi těžké zapojit akademickou komunitu. V jiných oblastech aplikace umělé inteligence existují datové množiny, které slouží jak pro strojové učení, tak pro verifikaci výsledků. A jsou veřejně dostupné. V kybernetické bezpečnosti se primárně jedná o osobní údaje, které je nutné chránit.

Autonomní obrana a mentální antivirus

- Co vás tedy naplňuje optimismem, pokud jde o vaši práci v Avastu? V čem jste se posunuli dál?

Mým velkým cílem je vytvořit autonomní obranu. Tedy účinný systém, který bude založený na symbióze výborných technologií a skvělých lidí. Tento softwarovělidský systém by měl zajistit škálovatelnost – chránit před výrazně širší škálou útoků. V tom jsou lidští experti vlastně na obtíž. Ti neškálují. Snažím se pomocí umělé inteligence zajistit co nejvíc konjunktivní práce – tedy vyškálování obrany, aniž bych musel nutně zvyšovat počet lidí, kteří ten systém obsluhují. Čím dál tím větší množství rozhodnutí dělá umělá inteligence. Zatím se nám to daří. Ukazuje se, že složité, komplikované metody umělé inteligence, které předtím nikdo v oboru kybernetické bezpečnosti nepoužil, mohou dosáhnout stejně přesného rozhodování jako ti nejvzdělanější a nejsofistikovanější lidé. My tyto metody vymýšlíme, vyvíjíme, rozvíjíme.

- Zajímalo by mne, jak váš přínos vnímá Avast. Vzniká díky vaší práci v Avastu něco nového velkého – nové produkty, které budou tak úspěšné jako klasické antivirové programy?

Kybernetickou bezpečnost je možné přirovnat ke zbrojení, soupeřící strany se snaží navzájem uzbrojit. My vidíme, že hackeři zbrojí dobře. Kdo přestane zbrojit, stane se časem irelevantním. Avast zbrojí pomocí umělé inteligence, nechce ztratit schopnost chránit uživatele internetu. Nebudeme tady vymýšlet třeba létající auto. Zabýváme se tím, jak dlouhodobě ochránit půlmiliardu nebo ještě více lidí v době, kdy se útoky mění a jsou samy založené na umělé inteligenci. A Avast se samozřejmě posouvá, rozšiřuje své portfolio schopností, díky nimž brání digitální bezpečí a digitální svobodu uživatelů internetu. Dnes chráníme před útoky nejen osobní počítače a telefony, ale také internet věcí. Také se zaměřujeme na ochranu soukromí. Máme technologie, které chrání identitu a umožňují uživatelům zjistit, jestli se náhodou jejich hesla a přístupové kódy někde neobchodují na černém internetu. Také máme vlastní prohlížeč. Bezpečnost musí být do budoucna založena na kombinaci různých prvků. Antivirus je jedním z nich. Dalším prvkem je síťová bezpečnost – schopnost chránit bezpečnost uživatele na routeru nebo někde v síti. Chceme ale chránit i prohlížeč, browser, který je dnes vlastně nejintimnějším prostředkem pro přístup do internetu. Náš browser má jedno z nejlepších zabezpečení na světě a například v Británii ho často využívají pro realizaci bankovních operací.

- Mohl byste popsat, jaký je váš nejdůležitější krátkodobý i dlouhodobý cíl?

Vlastně ani moc neumím mluvit o těch krátkodobých, nezajímavých cílech, jichž je hrozně moc a které mi zabírají 80 procent času. Ale významný krátkodobý cíl je právě dokončení vývoje autonomní ochrany. Tím se v Avastu zabývá mnoho odborníků na umělou inteligenci, spolupracujeme s ČVUT i například s King´s College v Londýně. A pokud jde o dlouhodobý cíl, chtěl bych porozumět tomu, co je to mentální antivirus. Abych byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží výborné mozkové implantáty a lidé si budou říkat – potřebujeme antivirus na mozkové implantáty. Chci mít mentální antivirus vyvinutý ještě dlouho předtím. Lidé nepotřebuji mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni. Na to ostatně stačí mobilní telefon, který mě může manipulovat stejně jako mozkový implantát. Potřebujeme se dostat na technicky úplně novou úroveň bezpečnosti na internetu, abychom dokázali použít umělou inteligenci pro vyšší nezávislost jeho uživatelů na manipulaci.

- Tím se vracíme ke vnímání různých hrozeb, o kterých jsme mluvili na začátku. Co považujete za největší hrozbu vy?

Společensko-ekonomickou nevyváženost mezi světovou populací a dvaceti největšími technologickými firmami. Mám na mysli hlavně motivační nevyváženost. Dnes už mnozí lidé vidí, že ekonomický úspěch největších technologických firem je postavený na ovlivňování tužeb obrovské masy uživatelů internetu. Dvacet let to fungovalo relativně mírumilovně. Dalo by se říct, že v podstatě ku prospěchu všech. Reklama, živý internet… Umělá inteligence mi vybírá boty, které se mi budou líbit. Byl to vlastně takový společenský deal. V posledních čtyřech letech ale tato rovnováha mezi big tech a obyvateli planety fungovat přestala. Vidí to regulátor, vidí to veřejnost a vidí to i samy ty velké technologické firmy. Ukázalo se, že to jsou organizace, které zneužívají vztah s uživateli internetu k jiným účelům než prodeji bot. Manipulují se znalostmi, s názory, s projevy. Po internetu se šíří extrémní názory. Podle mě je to stejně velké nebezpečí jako klimatická hrozba.

- Jste tedy optimistou v tom, že vaše práce pomůže tomuto nebezpečí čelit…

Proto to dělám. Takových lidí, kteří uvažují jako já, jsou po celém světě tisícovky. A dělají skvělé věci. Věřím, že spousta těchto lidí paradoxně pracuje přímo ve velkých technologických firmách. Byznys těchto společností je postavený na modelu vymyšleném před deseti lety. Není možné si jednoduše říct – přestaňme to dělat. Tento model je mocný, velký, robustní, navázaný na cenu akcií a burzovní indexy. Dostali jsme se do slepé uličky, pro každého je teď těžké se vrátit zpět. Největší chudák je regulátor. Chtěl by něco regulovat, ale vůbec se v tom nevyzná. Je dobře, že se snaží dělat svou práci, ale za technologickými firmami bude vždy intelektuálně pozadu. Nebude schopen predikovat to, co budou tyto firmy realizovat. To je hrozně těžký problém.

Musíme soutěžit

- Když se řekne Česko a kybernetická bezpečnost, mnoho lidí si vzpomene na značky jako Avast nebo AVG. Když se řekne Česko a umělá inteligence, je to s podobnými asociacemi horší. Může se Česko více prosadit i v tom oboru?

Ačkoliv všichni víme, že nemůžeme zvítězit, musíme pořád soutěžit, snažit se. I během této soutěže můžeme hodně získat. Česká republika má skvělé předpoklady. Za prvé pořád platí to, co tady zaseli komunisti – máme relativně dobře vzdělanou technickou inteligenci. Ve srovnání s průměrem EU jsme na tom skvěle. Za druhé je Česko jako průmyslová země plné potenciálních use cases, možností využití umělé inteligence. Je třeba se těmto možnostem věnovat, strategicky zainvestovat. A za třetí je Česká republika melting pot. Praha zvlášť. Do Prahy jezdí lidé ze severu, z jihu, z východu, ze západu. Kdyby se naše země ještě víc otevřela imigraci a přitáhla sem špičkové talenty, mohla by být Kanadou, Novým Zélandem nebo Austrálií nejen střední Evropy, ale celé Evropy. Když tu bude skvělá a dobře placená práce, atraktivní byznysové prostředí a vláda otevřená imigraci inteligentních lidí, mohlo by nás to do padesáti let katapultovat mezi dvacet nejvyspělejších zemí světa. Jsem přesvědčen, že umělá inteligence může Českou republiku proměnit. Je to unikátní šance, která tu ještě nebyla.

- Zatím ale jenom šance?

Bohužel zatím přešlapujeme. Podpora rozvoji umělé inteligence tady není ani z veřejné sféry, ani ze strany velkých firem nijak třeskutá. Nevidím, že by se třeba velké banky spojily a vytvořily velký fond, který by financoval revoluci v umělé inteligenci a fintechu, finančních technologiích. Neslyším volání zpracovatelského průmyslu po umělé inteligenci, která by jim pomohla škálovat a automatizovat výrobu. Máme jedny z nejlepších podmínek na zeměkouli, ale moc toho nevyužíváme.

- Izraelci, kteří jsou celosvětově proslulí jako startup nation, v posledních letech diskutují o tom, že by se měli stát také scale-up nation. Jde jim o to, aby všechny izraelské startupy nekončily už poměrně brzy v rukou amerických majitelů, ale aby z nich přímo v Izraeli vyrostly velké společnosti. Bylo by možné se podobnou optikou podívat na váš velmi úspěšný startup Cognitive Security, který později koupila společnost Cisco? Nebylo možné vybudovat z Cognitive Security takový druhý Avast – nadnárodní firmu, která by měla sídlo v Praze?

Na to mám silný názor. Jedním z investorů v Cognitive Security byl Eduard Kučera, zakladatel Avastu. A byl velmi zklamaný, že jsme nevytvořili druhý Avast. Každý ale nemůže být tak úspěšný jako Eda Kučera. Je řada zemí, v nichž vyrostl nějaký unicorn, mimořádně úspěšný startup – v Česku to byl Avast, v Rumunsku UiPath, v Estonsku Skype. Žádná z těchto zemí ale není startup nation. Opravdové startupové národy jsou jenom dva – Izrael a Kalifornie. Je tam obrovské množství startupů a také relativně hodně unicornů. Myslet si, že budu nějakým způsobem regulovat startupy, abych z nich měl scale-upy – to je taková iracionální politická chiméra.

- Izraelská diskuse tedy není pro Česko relevantní?

Izraelci mohou mluvit o tom, že chtějí strategii scale-upů, protože mají spoustu startupů. Pro ně to je sofistikovaná politická diskuse – jak motivovat startupy, aby vytvářely větší hodnotu v Izraeli předtím, než se dostanou do amerického spoluvlastnictví. V Česku to je ale absurdní diskuse. Vlastně by bylo skvělé, kdyby velkou část z třiceti nejúspěšnějších českých startupů kupovaly firmy jako Cisco, Twitter, Google, některé by koupil třeba Avast a pak by si zakladatel nějakého dalšího startupu řekl, že bude úspěšnější než Pěchouček a bude mi chtít ukázat, že dokáže vybudovat unicorn. To ale nikdy nepůjde bez toho velkého množství startupů. A prodej startupu do zahraničí je validace jeho úspěchu. Teprve až bude takových hodně, rozhodnou se tady některé z nich zůstávat.

- V Česku se v posledních letech rodí různé iniciativy, které se hlásí k rozvoji umělé inteligence. Vy také vedete jedno z center umělé inteligence… Pojem centrum umělé inteligence je teď politicky nadužívaný. Já jsem založil centrum umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT před dvaceti lety a v té době nikdo z českých politiků ani nepomýšlel na to, že by se něco podobného někdy mohlo stát politikem. Dnes se na činnosti tohoto centra podílí 70 vědců. Je to úspěšné pracoviště, které spolupracuje s průmyslem. S těmi novými centry excelence v oblasti umělé inteligence nemám nic moc do činění a vím o nich jen velmi málo.

- Těch různých iniciativ je tedy až příliš?

Řekl bych, že ano. Některé z těchto iniciativ jsou skvělé, některé jsou průměrné. Česká republika je zralá na větší spolupráci a koncentraci úsilí ve vědě v oblasti umělé inteligence. Já se o to snažím tím, že jsem inicioval poradní orgán rektora ČVUT. Ten by měl právě takové soustředěné úsilí podporovat.

Jsem přesvědčen, že umělá inteligence může Českou republiku proměnit. Je to unikátní šance, která tu ještě nebyla.

Delší verze rozhovoru s profesorem Pěchoučkem na webu Export.cz

Foto: Avast

Foto: Shutterstoc

1. 2. 2021; orobotice.cz

Duo českých studentů postavilo robota balancujícího na dvou nohách / O robotice

Nový experimentální robot s názvem SK8O (Skejto) dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky. Bude sloužit k výuce dynamického řízení a ve finále by měl zvládnout za jízdy přeskakovat překážky nebo skákat do schodů.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili v obdivuhodně krátkém čase, navzdory komplexnosti celého projektu, doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics, a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich Za "málo" peněz hodně muziky

Navzdory průkopnické technologii lze robota sestavit z velké části z mechanických dílů, které jsou běžně k sehnání. Jednou z jeho hlavních předností je právě otevřenost hardwarového řešení. Všechny potřebné součástky koupíte buď v e-shopech pro elektrotechniky, nebo si je vytisknete na modelářské 3D tiskárně.

Náklady na hardware včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů činí přibližně 50 000 Kč, což v robotickém světě není považováno za žádnou přehnanou částku.

Téma pro výzkum

K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory. Skutečným oříškem je však dynamický pohyb. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě.

" Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloh a Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci," říká Krištof Pučejdl.

Budoucnost projektu

Vzhledem k nízkým výrobním nákladům se tým z Katedry řídicí techniky chystá vyrobit hned několik kopií, které poslouží k univerzitní výuce a experimentům. Najde unikátní design nakonec i nějaké praktické uplatnění? "

Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit, " zakončuje spoluautor robota Martin Gurtner.

Výzkumníci z ČVUT získali 1,5 milionu dolarů na vývoj autonomních robotů Alfons Mucha by byl nadšen! Algoritmy vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomohly rozhýbat jeho obrazy

1. 2. 2021; pedagogicke.info

Feb 1 4.2.: Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) si připravila pro zájemce o studium ukázku experimentů, ke kterým se na středních školách běžně nedostanou.

V rámci online dne otevřených dveří 4. února 2021 se také představí nejnovější robot SK8O. Moderátoři z řad studentů během akce předvedou i Van de Graaffův generátor nebo Teslův transformátor.

Na FEL ČVUT jsou studenti v přímém kontaktu s moderními technologiemi a v tomto duchu se ponese i den otevřených dveří. Zájemci o studium se 4. února od 17 hodin dozví podrobnosti o všech studijních programech a přijímacím řízení. O správné napětí živého vysílání se postarají sami studenti FEL. Předvedou totiž praktické ukázky zařízení, se kterými na FEL zacházejí a případně je i sami vyvíjejí – včetně nejnovějšího robota.

Technologie ve vlastních rukou

Balančního robota SK8O během pouhých třech měsíců navrhli a sestrojili doktorandi z katedry řídicí techniky FEL ČVUT Martin Gurtner a Krištof Pučejdl. Většina jeho součástek je vytištěná na 3D tiskárně, takže jej podle návodu zvládne sestavit i pokročilý kutil. Na dni otevřených dveří studenti FEL představí robota v ukázce dynamického pohybu a také vysvětlí online návštěvníkům, jak se mohou již během studia podílet na vývoji obdobně vyspělých technologií. "V době, kdy jsou školy v režimu online výuky, mají studenti omezené možnosti pracovat v laboratořích a přicházet do kontaktu s experimenty. Přitom právě to je nejspolehlivější cesta, jak vědu a techniku popularizovat a probouzet o ni zájem. Chceme proto středoškolákům na našem dni otevřených dveří ukázat elektrotechniku a informatiku z praktické stránky jako něco, co je zaručeně bude bavit," vysvětluje prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Elektrizující zážitky v živém streamu

Den otevřených dveří bude plně v rukou samotných studentů FEL, kterým mohou zájemci o studium pokládat otázky prostřednictvím živého chatu. Přítomni budou zástupci všech studijních programů. Hlavní atrakcí ale budou ukázky pokusů v podání studentů FEL, kteří zájemcům o studium předvedou vysokofrekvenční Teslův transformátor s jeho speciálními efekty v podobě sršení a výbojů, díky nimž lze vnímat vysoké napětí doslova na vlastní oči. Ukázka Van de Graafova generátoru zase staví na známém účinku elektrostatické elektřiny na lidské vlasy.

Na experimenty a jejich jiskřící efekty odkazovaly už upoutávky, které představily studenty v roli moderátorů.

Van de Graaffův generátor https://youtu.be/wbqWG9mWrZQ

Teslův transformátor https://youtu.be/unkow0m7CSk FaceStyleGAN https://youtu.be/UqgqhQp8utM

Zájemci o studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT se budou moci připojit k jejímu dni otevřených dveří 4. února 2021 od 17.00 hodin prostřednictvím odkazu www.fel.cvut .cz/dod. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz.

1. 2. 2021; tojesenzace.cz

O správný náboj dne otevřených dveří na FEL ČVUT se postará robot SK8O a studenti s elektrizujícími experimenty

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) si připravila pro zájemce o studium ukázku experimentů, ke kterým se na středních školách běžně nedostanou. V rámci online dne otevřených dveří 4. února 2021 se také představí nejnovější robot SK8O. Moderátoři z řad studentů během akce předvedou i Van de Graaffův generátor nebo Teslův transformátor. Na FEL ČVUT jsou studenti v přímém kontaktu s moderními technologiemi a v tomto duchu se ponese i den otevřených dveří. Zájemci o studium se 4. února od 17 hodin dozví podrobnosti o všech studijních programech a přijímacím řízení. O správné napětí živého vysílání se postarají sami studenti FEL. Předvedou totiž praktické ukázky zařízení, se kterými na FEL zacházejí a případně je i sami vyvíjejí – včetně nejnovějšího robota.

Technologie ve vlastních rukou Balančního robota SK8O během pouhých třech měsíců navrhli a sestrojili doktorandi z katedry řídicí techniky FEL ČVUT Martin Gurtner a Krištof Pučejdl. Většina jeho součástek je vytištěná na 3D tiskárně, takže jej podle návodu zvládne sestavit i pokročilý kutil. Na dni otevřených dveří studenti FEL představí robota v ukázce dynamického pohybu a také vysvětlí online návštěvníkům, jak se mohou již během studia podílet na vývoji obdobně vyspělých technologií. "V době, kdy jsou školy v režimu online výuky, mají studenti omezené možnosti pracovat v laboratořích a přicházet do kontaktu s experimenty. Přitom právě to je nejspolehlivější cesta, jak vědu a techniku popularizovat a probouzet o ni zájem. Chceme proto středoškolákům na našem dni otevřených dveří ukázat elektrotechniku a informatiku z praktické stránky jako něco, co je zaručeně bude bavit," vysvětluje prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Fakulta elektrotechnická dlouhodobě patří mezi deset největších vědeckých institucí v České republice. Vedle samotného studia dává svým studentům možnost zapojit se již v průběhu studia do vývoje špičkových technologií.

Elektrizující zážitky v živém streamu Den otevřených dveří bude plně v rukou samotných studentů FEL, kterým mohou zájemci o studium pokládat otázky prostřednictvím živého chatu. Přítomni budou zástupci všech studijních programů. Hlavní atrakcí ale budou ukázky pokusů v podání studentů FEL, kteří zájemcům o studium předvedou vysokofrekvenční Teslův transformátor s jeho speciálními efekty v podobě sršení a výbojů, díky nimž lze vnímat vysoké napětí doslova na vlastní oči. Ukázka Van de Graafova generátoru zase staví na známém účinku elektrostatické elektřiny na lidské vlasy.

1. 2. 2021; CVUT.cz

O správný náboj Dne otevřených dveří na FEL ČVUT se postará robot SK8O a studenti s elektrizujícími experimenty

Fakulta elektrotechnická ČVUT pořádá 4. února 2021 od 17.00 hodin online Den otevřených dveří. Živě tak bude možné chatovat se studenty a učiteli FEL. Online Den otevřených dveří je tak skvělá příležitost, jak poznat prostředí fakulty, zeptat se na vše, co vás zajímá, a zjistit, který z našich studijních programů je pro vás ten pravý. Abyste se mohli správně rozhodnout, studijní programy se vám po skončení chatu představí naživo.

Fakulta elektrotechnická ČVUT si také připravila pro zájemce o studium ukázku experimentů, ke kterým se na středních školách běžně nedostanou. Představí se i nejnovější robot SK8O, kterého během pouhých třech měsíců navrhli a sestrojili doktorandi z katedry řídicí techniky FEL ČVUT Martin Gurtner a Krištof Pučejdl. Moderátoři z řad studentů předvedou v akci i Van de Graaffův generátor nebo Teslův transformátor. Podrobné informace o programu najdete zde. Událost na Facebooku pak zde. Upoutávka na Van de Graaffův generátor je zde. Fakultu můžete sledovat také na jejím

1. 2. 2021; technickytydenik.cz¨

O správný náboj dne otevřených dveří na FEL ČVUT se postará robot SK8O a studenti s elektrizujícími experimenty

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) si připravila pro zájemce o studium ukázku experimentů, ke kterým se na středních školách běžně nedostanou.

"V době, kdy jsou školy v režimu online výuky, mají studenti omezené možnosti pracovat v laboratořích a přicházet do kontaktu s experimenty. Přitom právě to je nejspolehlivější cesta, jak vědu a techniku popularizovat a probouzet o ni zájem. Chceme proto středoškolákům na našem dni otevřených dveří ukázat elektrotechniku a informatiku z praktické stránky jako něco, co je zaručeně bude bavit,"vysvětluje prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Fakulta elektrotechnická dlouhodobě patří mezi deset největších vědeckých institucí v České republice. Vedle samotného studia dává svým studentům možnost zapojit se již v průběhu studia do vývoje špičkových technologií. Elektrizující zážitky v živém streamu Den otevřených dveří bude plně v rukou samotných studentů FEL, kterým mohou zájemci o studium pokládat otázky prostřednictvím živého chatu. Přítomni budou zástupci všech studijních programů. Hlavní atrakcí ale budou ukázky pokusů v podání studentů FEL, kteří zájemcům o studium předvedou vysokofrekvenční Teslův transformátor s jeho speciálními efekty v podobě sršení a výbojů, díky nimž lze vnímat vysoké napětí doslova na vlastní oči. Ukázka Van de Graafova generátoru zase staví na známém účinku elektrostatické elektřiny na lidské vlasy.

Na experimenty a jejich jiskřící efekty odkazovaly už upoutávky, které představily studenty v roli moderátorů.

Van de Graaffův generátor.

Teslův transformátor.

FaceStyleGAN.

Zájemci o studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT se budou moci připojit k jejímu dni otevřených dveří 4. února 2021 od 17.00 hodin prostřednictvím odkazu www.fel.cvut .cz/dod.

1. 2. 2021; orobotice.cz

Duo českých studentů postavilo robota balancujícího na dvou nohách

Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics, a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich Za "málo" peněz hodně muziky Navzdory průkopnické technologii lze robota sestavit z velké části z mechanických dílů, které jsou běžně k sehnání.

Jednou z jeho hlavních předností je právě otevřenost hardwarového řešení.

Všechny potřebné součástky koupíte buď v e-shopech pro elektrotechniky, nebo si je vytisknete na modelářské 3D tiskárně.

Téma pro výzkum K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory.

Skutečným oříškem je však dynamický pohyb.

V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě. " Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloh a Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci," říká Krištof Pučejdl.

Budoucnost projektu Vzhledem k nízkým výrobním nákladům se tým z Katedry řídicí techniky chystá vyrobit hned několik kopií, které poslouží k univerzitní výuce a experimentům.

Najde unikátní design nakonec i nějaké praktické uplatnění?

" Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit, " zakončuje spoluautor robota Martin Gurtner.

Výzkumníci z ČVUT získali 1,5 milionu dolarů na vývoj autonomních robotů Alfons Mucha by byl nadšen! Algoritmy vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomohly rozhýbat jeho obrazy

URL| https://www.orobotice.cz/duo-ceskych-studentu-postavilo-robota-balancujiciho-na-dvou-nohach

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk