ČVUT - Fakulta elektrotechnická

19. 12. 2020; Česká televize

Dobrovolníci doučují žáky ZŠ

Příspěvek o dobrovolnících, kteří doučují žáky na ZŠ, s vystoupením děkana prof. Petra Páty a studenta Daniela Vítka byl odvysílán v sobotu 19.12. v Událostech ČT.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Doručují dobrovolně a zdarma. Zhruba 250 vysokoškoláků pomáhá s učením asi pětistovce žáků základních škol, kteří mají kvůli opatřením proti koronaviru potíže se vzděláváním. Většinou jde o studenty pedagogických fakult, několik desítek dobrovolníků je ale i z elektrotechnické fakulty ČVUT.

Ivan LUKÁŠ, redaktor

Učitelem být neplánuje. Studuje třetím rokem lékařskou elektroniku a bio informatiku. Přesto se jím Daniel na několik hodin týdně stává. Osmáku Martinovi pomáhá s matematikou a fyzikou, kterému nejdou. Daniel chtěl původně pomáhat v nemocnici. Jenže onemocněl. Možnost doučovat proto přivítal. Sám má přitom svého studia nad hlavu.

Daniel VÍTEL, student

Jak doučujete někoho mladšího, tak mě tak trochu jakoby naplňuje pozitivní energiií.

Ivan LUKÁŠ, redaktor

Martin má s počítáním potíže dlouhodobě a současné střídání prezenční a distanční výuky mu nevyhovuje. Doučování si pochvaluje. Začalo v listopadu a už je to znát.

Martin VOŠAHLÍK, student

Já jsem zatím na čtyřkách a k dvojky jsem zůstal v testu.

Markéta VOŠAHLÍKOVÁ, matka martina

Jsme se rozhodli on tom /nesrozumitelné/, třeba právě jsem za to strašně ráda, že nám ta škola vyšla vstříc.

Ivan LUKÁŠ, redaktor

Doučování žáků už požádalo na webu národního pedagogického institutu skoro 300 základních škol.

Tereza ŠKACHOVÁ, Národní,pedagogický institut

Informace které, které dostaneme od školy třeba, kolik žáků mají v jakých předmětech by ho vyučovat. Doučovat potom sdílíme zástupci těch jednotlivých fakult.

Ivan LUKÁŠ, redaktor

Elektrotechnická je mezi nimi raritou. Doučovat pomáhají hlavně budoucí učitelé. Doučování žáků základních škol se elektrotechnické fakulty ČVUT zapojilo 42 dobrovolníků. Naprostá většina z nich jsou studenti. Je mezi nimi, ale i pár pedagogů.

Petr PÁTA, děkan, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Jsme technická škola, ejsme pedagogická to znamená, že sice máme kolegy, kteří rozumí matematice, fyzice, informatice, ale didaktiku jsme museli doučit..

Lukáš NOVOTNÝ, HZS Středočeského kraje

Daniel by měl Martina doučovat minimálně do konce roku nejspíš. Si to ale protáhnout a doufají, že se někdy uvidí osobně. Ivan Lukáš Česká televize.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

Teď 1 aktuální zpráva. Ve stanici Hluboká nad Vltavou Zámostí večer vykolejil vlak. 4 vagony jsou mimo dráhu podle prvních informací se nikomu nic nestalo. Hasiči teď evakuují asi 28 lidí, kteří tímto spojem cestovali.

3. 12. 2020; parlamentnilisty.cz

Přehlídku technologií budoucnosti na Fakultě elektrotechnické ČVUT uvádí robot z lega

Den otevřených dveří na FakultěelektrotechnickéČVUT (FEL) proběhne 10. prosince 2020 poprvé v online podobě. Zájemci o studium během dvouhodinového moderovaného streamu navštíví pracoviště s technologiemi, které výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.

Mluvící a pohybující se robot Ludvík společně se studentskými moderátory provede 10. prosince 2020 zájemce o studium FakultouelektrotechnickouČVUT během jejího prvního online dne otevřených dveří. Ludvík, kterého z 37 tisíc dílků lega složili studentibakalářského studia Martin Šrámek a Matěj Štětka, představuje jen jednu z řady špičkových technologií na největší elektrotechnické a informatické fakultě v České republice. Humanoidní robot v roli průvodce je symbolickým příspěvkem ke 100. výročí od chvíle, kdy tomuto slovu vložil konkrétní obsah Karel Čapek ve své hře R.U.R.

"Pojali jsme den otevřených dveří jako virtuální prohlídku našich pracovišť s trendovými technologiemi, které budou výrazně ovlivňovat náš život v blízké budoucnosti. Roboty, drony, autonomně řízené formule, grafické či biomedicínské aplikace, telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program mohou studenti na naší fakultě nejen studovat, ale také se prakticky podílet na jejich vývoji," řekl prof. Petr Páta, děkanFakultyelektrotechnickéČVUT v Praze.

FakultaelektrotechnickáČVUT jako jedna z předních pěti vědeckých institucí v České republice vyniká unikátním poměrem jednoho pedagoga na sedm studentů. I díky tomu jsou katedry schopné vedle samotné výuky své studenty efektivně zapojovat do vědeckéhovýzkumu, často už na bakalářském stupni studia.

Nejenom zájemci o studium na FakultěelektrotechnickéČVUT, ale i nadšenci do technologií a makeři se budou moci připojit k jejímu dni otevřených dveří 10. prosince 2020 v 16.30 hodin prostřednictvím odkazu ZDE. K dispozici jim budou studenti a pedagogové v interaktivních chatech, kteří budou připraveni zodpovědět dotazy k přijímacímu řízení, studijním programům či prezentovaným technologiím.

Součástí programu dne otevřených dveří bude vedle virtuální prohlídky pracovišť a řady rozhovorů také mimo jiné anketa mezi významnými absolventy fakulty. Ke studiu na FEL mají motivovat videa o klíčových studentských projektech, eForce týmu a jeho autonomně řízené formuli, Robosoutěži organizované pro nižší stupně škol a týmu studentek, které pod názvem wITches popularizují elektrotechniku a programování mezi mladšími dívkami. Inspirovat chce rovněž video o prázdninovém FEL Campu, kde studenti řeší zábavné úkoly uprostřed přírody.

Upoutávka na den otevřených dveří FEL je k dispozici ZDE.

Samostatná FakultaelektrotechnickáČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakultaelektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

ČeskévysokéučenítechnickévPraze patří k největším a nejstarším technickým vysokýmškolám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijníchprogramů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

1. 12. 2020; technickytydenik.cz

Přehlídku technologií budoucnosti na Fakultě elektrotechnické ČVUT uvádí robot z lega

Den otevřených dveří na FakultěelektrotechnickéČVUT (FEL) proběhne 10. prosince 2020 poprvé v online podobě.

Zájemci o studium během dvouhodinového moderovaného streamu navštíví pracoviště s technologiemi, které výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.

Mluvící a pohybující se robot Ludvík společně se studentskými moderátory provede 10. prosince 2020 zájemce o studium FakultouelektrotechnickouČVUT během jejího prvního online dne otevřených dveří. Ludvík, kterého z 37 tisíc dílků lega složili studenti bakalářského studia Martin Šrámek a Matěj Štětka, představuje jen jednu z řady špičkových technologií na největší elektrotechnické a informatické fakultě v České republice. Humanoidní robot v roli průvodce je symbolickým příspěvkem ke 100. výročí od chvíle, kdy tomuto slovu vložil konkrétní obsah Karel Čapek ve své hře R.U.R.

"Pojali jsme den otevřených dveří jako virtuální prohlídku našich pracovišť s trendovými technologiemi, které budou výrazně ovlivňovat náš život v blízké budoucnosti. Roboty, drony, autonomně řízené formule, grafické či biomedicínské aplikace, telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program mohou studenti na naší fakultě nejen studovat, ale také se prakticky podílet na jejich vývoji,"řekl prof. Petr Páta, děkan FakultyelektrotechnickéČVUT v Praze..

FakultaelektrotechnickáČVUT jako jedna z předních pěti vědeckých institucí v České republice vyniká unikátním poměrem jednoho pedagoga na sedm studentů. I díky tomu jsou katedry schopné vedle samotné výuky své studenty efektivně zapojovat do vědeckého výzkumu, často už na bakalářském stupni studia.

Nejenom zájemci o studium na FakultěelektrotechnickéČVUT, ale i nadšenci do technologií a makeři se budou moci připojit k jejímu dni otevřených dveří 10. prosince 2020 v 16.30 hodin prostřednictvím odkazu www.fel.cvut.cz/dod. K dispozici jim budou studenti a pedagogové v interaktivních chatech, kteří budou připraveni zodpovědět dotazy k přijímacímu řízení, studijním programům či prezentovaným technologiím.

30. 11. 2020; vedavyzkum.cz

V soutěži IT SPY se utká deset nejlepších IT diplomových prací

Řízení domácnosti gesty, ověření identity pomocí hlasu a fotky, nástroj urychlující rozhodování o lékařských vyšetřeních nebo software generující matematické úlohy. Tyto a další témata se objevila mezi 10 nejlepšími IT diplomkami tohoto roku, které vybrala odborná porota složená z řad akademiků. Vyhlášení vítěze proběhne 15. prosince 2020 od 14:00 hodin. Ten získá 1000 eur na další rozvoj svého projektu.

Loňský vítěz Jan Bayer se svým autonomním robotem záchranářem.

Nejlepší IT diplomovou práci z České republiky a Slovenska vybírá už 11 let soutěž IT SPY, kterou pořádají české a slovenské vysokéškoly ve spolupráci se společností Profinit. Odborná akademická porota vybírala z 1468 diplomových prací, které letos vznikly na 16 zapojených IT fakultách českých a slovenských vysokýchškol. Finálová místa si mezi sebe rozdělilo celkem devět vysokýchškol. Dva zástupce získalo pražské ČVUT, po jednom pak ZČU v Plzni, Univerzita Karlova, VŠB-TU Ostrava, VUT v Brně a Masarykova univerzita. Ze Slovenska to pak jsou Univerzita Komenského v Bratislavě, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika a Technická univerzita, obě z Košic.

"Mám ohromnou radost, že se ztížené podmínky, které byly způsobeny jarní první vlnou covidu, neodrazily na kvalitě letošních diplomových prací, které jsou na velmi vysoké úrovni. Mě osobně vždy těší témata, která mají celospolečenský nebo akademický dopad. V letošním roce je to například software, který by měl výrazně pomoci kardiologům při rozhodování o závažnosti ucpání cév u pacientů. Kardiovaskulární onemocnění patří celosvětově mezi nejčastější příčiny úmrtí a tento nástroj by mohl prokazatelně pomoci lékařům zachraňovat životy. Z akademického hlediska mě zaujal software, který dokáže generovat relevantní úlohy pro matematické soutěže," říká profesorka Mária Bieliková, předsedkyně poroty soutěže IT SPY.

Kvalitu prací za byznysovou sféru hodnotí Bohumír Zoubek, Director, Products and Services ze společnosti Profinit, která patří mezi největší české "softwarehouse” a je spoluorganizátorem soutěže: "Letošní výběr finálových prací ukazuje, že české a slovenské IT je stále na vysoké úrovni a drží krok s celosvětovými trendy, které se promítly i do jejich témat. Převládá mezi nimi orientace na strojové učení, práci s velkými daty a analytiku nebo třeba počítačovou bezpečnost. Většina prací je zaměřená na konkrétní IT problémy a přináší mnohdy nová a neotřelá řešení. Spoustu finalistů soutěže jistě čeká úspěšná kariéra a jsem přesvědčený, že o nich ještě uslyšíme."

Minulý ročník vyhrál Jan Bayer z FakultyelektrotechnickéČVUT. Jeho diplomka řeší zásadní problém, kterým je průzkum neznámého prostředí při záchranných misích během přírodních katastrof, při průmyslových neštěstích, důlních závalech nebo hledání osob v jeskynních systémech. Bayerem navržený program, který robota řídí, dokáže díky získaným informacím sám navrhnout cestu, aby dokázal vytyčené území co nejlépe zmapovat a určit průchodnost terénem. To může pomoci záchranářům v rozhodování, zda je oblast bezpečná pro vstup.

Vítěz soutěže získá kromě akademického uznání také 1000 eur na rozvoj svého projektu. Vyhlášení proběhne během finálového online přenosu, který se uskuteční 15. prosince od 14 hodin.

28. 11. 2020; fullmoonzine.cz

Projekt Trick the Ear propojuje hudbu s virtuální realitou

Hudba, virtuální realita a scenérie barokního Kuksu, to vše v sobě propojuje projekt Trick the Ear .

Ve virtuálním prostředí mohou jednotlivé nástroje

hrát s různou intenzitou, a to v závislosti na tom, jak se uživatel pohybuje v prostoru. Za projektem stojí doktorand elektrotechnickéfakultyČVUT Vojtěch Leischner , který nyní pracuje jako vývojář v designové a sklářské společnosti Lasvit, a Kristýna Žáková , která dokončila studia na londýnské Royal Academy of Music a nyní se zaměřuje na skladeb pro cello a na spolupráci s dalšími skladateli.

Experiment je volně navázán na alegorické barokní sochy od Matyáše Bernarda Brauna , které se nachází na zámku Kuks a zobrazují ctnosti a neřesti. Sochy byly naskenovány do 3D modelů a byly pak výchozím bodem pro skladatele. Hudba, 3D modely, zdrojový kód a další části projektu budou volně k poslechu i stažení. Písně bude také možno použít k remixům. Vše hledejte na webu projektu

Jednotlivé zvuky zní více dramaticky v kontextu virutuální reality a mají také naprosto odlišnou dynamiku. Plně dokončena je hudba i prostředí s techno setem kapely Bratři , ambientní písní Alexandry Machové Cihanské a současných skladatelů vážné a experimentální hudby Iana Mikysky Garyho Rushtona a také filmové skladatelky Susanne Hardt . K pěti skladbám přibude brzy ještě jedna barokní skladba. Poslechnout si hudbu ve VR můžete sami na webu projektu . Pokud jste na mobilu nebo máte slabé připojení, ale přece jen si chcete poslechnout skladby ve stereu můžete, tak můžete streamovat ze Soundcloudu

28. 11. 2020; technet.idnes.cz

Aby nás umělá inteligence zničila, musela by to chtít, tvrdí profesor Matas

Je držitelem řady vědeckých ocenění i speciální ceny Al Awards pro odborníky, kteří určují směr celosvětového vývoje technologií umělé inteligence. V zahraničí je jedním z nejcitovanějších českých vědců. Prof. Ing. Jiří Matas (56), Ph.D., z Katedry kybernetiky FakultyelektrotechnickéČVUT, patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence.

Jak byste charakterizoval pojem umělá inteligence?

Význam toho pojmu se časem hodně změnil. Umělou inteligenci jsem vystudoval jako jeden z prvních v Československu a v té době jsem si myslel, že je to něco jako umět hrát šachy a zvládnout pomocí počítače řešit věci, které považujeme za těžké. Postupem času se ukázalo, že je těžké udělat uměle to, co je pro člověka lehké. Chodit, sebrat předmět, zašroubovat matku.... Umělá inteligence jsou vlastně samoučící se algoritmy založené na datech. Pokrok v poslední době je evoluční, nic nového se neděje, jenom systémy začínají lépe fungovat, vše je spolehlivější a flexibilnější. Zejména jde o posun ve statistickém rozpoznávání a vnímání. Umělá inteligence už bez problémů pozná auto, odliší, když je někdo nešťastný, jestli je někomu 50, nebo 58 let... A více se diskutuje o pojmu "silná umělá inteligence", jež lidi straší ve sci-fi knihách a filmech. V tomto ohledu málokdo ví, co se bude dít. Až jde z toho trochu strach.

V jakém slova smyslu?

Například je to vidět v počítačovém vidění, kterému se věnuji především. Tedy v tom, co umělá inteligence už dokáže rozeznat z obrázku. A z toho si lidé dovozují, že umělá superinteligence může být schopnější a lepší než naše. Ve srovnání s naším okem tomu tak v některých oblastech už určitě je. A kdyby se umělé inteligenci podařilo porozumět i jiným věcem, například zákonitostem společnosti nebo schopnosti dosáhnout cíle, kdyby objevila něco, jako je vědomí, což je pojem, jemuž málokdo pořádně rozumí, a kdyby se tohle spojilo s vůlí ovládnout svět, pak přestože nikdo neví, proč by tohle umělá inteligence měla chtít, mohlo by jít skutečně o velké nebezpečí.

Aktuální číslo

Objednat do schránky

Nehrozí tedy, že nás silná umělá inteligence jako centrální mozek lidstva jednou úplně ovládne a zničí lidskou civilizaci? Právě před tím varuje americký miliardář a vizionář Elon Musk, a dříve o tom mluvil i proslulý britský teoretický fyzik Stephen Hawking...

A jsou další názory, které naopak říkají, že neovládne... Umělá inteligence je založena na schopnosti učit sezdat. Má miliony očí (kamery všech systémů), z lidského pohledu nekonečnou a neomylnou paměť, je také schopna se neustále učit a zlepšovat. Ano, je možné, že nastane situace, kdy bude čistě na ní, co s námi provede. Na druhou stranu, aby nám mohla něco udělat, musí to chtít a mít k tomu prostředky. Sebechytřejším telefonem vám jídlo nezabaví... Ale může námi třeba manipulovat. Nebo se může destruktivní síla umělé inteligence objevit jako vedlejší efekt nějaké nedomyšlenosti. Kniha švédského vědce z Oxfordské univerzity Nicka Bostroma Superinteligence popisuje, jak by mohl tento typ umělé inteligence škodit. Například dáte stroji za úkol vyrábět sponky a on si to vyloží tak, že to je ta nejdůležitější věc na světě. A že všechnu ocel, všechnu energii, obecně všechny prostředky světa i lidské zdroje je nutné použít k vytvoření co nejvyššího počtu sponek. Bohužel lidstvo to může s umělou inteligencí zkusit jenom jednou. Jakmile totiž vypustíte džina z lahve, může se stát silnějším než vy. Je proto potřeba dávat velký pozor a být obezřetní.

Když jste zmínil knihu o umělé inteligenci, ovlivnila vás "bible" tohoto oboru Gödel, Escher, Bach od amerického vědce Douglase Hofstadtera?

To je kniha, kterou jsem četl ještě na vysokéškole. A byla tam pro mě spousta zjevení. Ať už to byla pasáž o umělé inteligenci, nebo o tom, jak funguje DNA a genetika. Ta kniha má tisíc stránek, je psaná filozoficky a hodně matematicky a postihuje široké souvislosti. Zajímavým pohledem je například to, že existuje bezpečnostní pojistka proti umělé inteligenci, a to, že se biologické systémy samy reprodukují (rozmnožují, pozn. red.). Aby tedy mohli být roboti nebezpeční, museli by se sami také reprodukovat a mít k tomu továrnu na roboty, továrnu na továrnu, všechny zdroje atd. Když vám ale uteče koronavir, což sledujeme nyní, ten k tomu, aby se sám šířil a replikoval, nepotřebuje nic než hostitele.

Jste expertem přes analýzu obrazu pomocí strojového učení (machine learning) a zpracování vizuálních dat. Mění se i tahle oblast?

První nástup strojového vidění byl v továrnách, kdy například potřebovali kontrolovat, zda je drobný výrobek správně osazen. To je věc, která je pro člověka ohromně pracná. Postupem času se aplikace počítačového vidění stále více dostávaly do reálného světa. A zároveň se snížily požadavky na prostředí, v němž fungují, třeba na mobilu. Od roku 2005 je strojové učení jasný trend. A my místo toho, abychom vymýšleli nové algoritmy, jsme se snažili optimalizovat správné funkce. Ale ono je to tak i jinde, například v chemii. I v tomto oboru se testuje simulacemi a roboticky. Místo toho, aby se vědec zamýšlel, co by mohl přidat, aby se změnily vlastnosti nějaké látky, nechá robota zkusit milion variant a ona jedna vyjde.

Kdy jste rozpoznal, že má strojové rozpoznávání založené na umělé inteligenci i velký komerční potenciál?

V počítačovém vidění bylo dlouhé období, kdy skoro nic v praxi nefungovalo. V laboratořích jsme měli výsledky na jednom pečlivě vybraném obrázku. Když jste si sundal brýle, pěkně se učesal a byl nasvětlen standardním způsobem, pak to rozpoznalo jednoho člověka z padesáti. K prvním drobným revolucím docházelo od roku 1995, kdy začala fungovat biometrická autentifikace (pro biometrické ověření identity například stačí, když do telefonu člověk promluví, dá otisk prstu nebo si vyfotí obličej, pozn. red.). A kolem roku 2000 už bylo jasné, že nastává doba aplikací a že jich bude hodně. V té době jsem byl jedním ze zakladatelů firmy Eyedea Recognition, což je jediný existující spin-off ČVUT (spin-off je podnikatelský projekt založený na duševním vlastnictví výzkumné organizace, v tomto případě má ČVUT ve firmě podíl, pozn. red.). Tam jsme začínali s programy na rozpoznávání SPZ, což je poměrně jednoduchá úloha. Pak jsme dlouho pracovali na softwaru na rozpoznávání objektů a obličejů. Tam jsme na světové úrovni a naše programy si kupují i velké zahraniční firmy.

Jiří Matas (56)

Na FakultěelektrotechnickéČVUT je proděkanem pro rozvoj, zároveň je na katedře

kybernetiky vedoucím skupiny vizuálního

rozpoznávání. ČVUT sám v 80. letech vystudoval, už tehdy se zaměřil na umělou inteligenci. Po listopadu 1989 získal doktorát na

univerzitě v Surrey ve Velké Británii. V roce 2006 založil s kolegou Martinem

Urbanem na ČVUT firmu Eyedea Recognition. V Česku jejich software funguje např.

při úsekovém měření rychlosti nebo při rozpoznávání registračních značek automobilů.

Technologie umí rozpoznat vozidla i podle

výrobce, modelu a barvy. Jiný jejich systém

na rozpoznávání obličejů byl americkým

standardizačním ústavem NIST vyhodnocen jako jeden z celosvětově nejlepších.

Software nyní využívá Europol (organizace

pod EU zabývající se prevencí a potíráním

organizovaného zločinu). Vede projekt na vývoj autonomních systémů pro Toyotu, šéfuje české laboratoři, která je součástí celoevropské Toyota Research

Lab. Je šéfredaktorem nejvýznamnějšího

časopisu v oblasti počítačového vidění

International Journal of Computer Vision

a garantem oboru počítačové vědy Nadačního fondu Neuron.

Vaše práce o hledání korespondencí (vztahů) mezi obrázky mají ve vědeckém světě tisíce citací. Nastal v této oblasti nějaký pokrok?

Neuvěřitelný. Jedno z využití korespondence mezi obrázky je následující: nasnímáte hodně fotek objektu (domu, sochy, uměleckého artefaktu....) a podle nich se vyrobí 3D model, který si můžete prohlížet ze všech možných úhlů a za různých osvětlení. Náš absolvent například založil jednu z nejúspěšnějších firem na světě v oboru virtuálních rekonstrukcí. A dostávají zakázky typu: "Vytvořte 3D model zámku pro virtuální prohlídku." Korespondence obrázků ale hrají velkou roli i ve sledování. To byla jedna z prvních technologií, kde – kromě rozpoznávání obličejů – automatické počítačové vidění fungovalo. A ještě je tam i příbuzná úloha. Někdy děláte program proto, abyste věděli, na co koukáte, a někdy, abyste zjistili, kde přesně jste. Třeba z kterého konkrétního místa byla pořízena fotografie.

Dá se pomocí těchto vztahů mezi obrázky hledat i v obrovských databázích fotografií? Například fotobanky často pátrají po tom, zda někdo neuveřejnil jejich snímky bez licence...

Jedna z nejpozoruhodnějších věcí, jaké jsme za 20 let dělali, je právě vyhledávání ve velkých souborech dat. Když si osmnáctiletá holka pověsí na Facebook bez souhlasu fotku, která má copyright, pak se tím asi nikdo nebude zabývat. Majitelé fotobank spíše chtějí, aby se aplikace zaměřovaly na komerční použití fotografií.

Software na rozpoznávání SPZ se běžně využívá v celé Evropě (snímek je z Velké Británie).

Lze takto sledovat například i počet reklam v mediálním prostoru?

To byla jedna z mých prvních úspěšných aplikací, kterou jsem dělal ještě v Anglii. Do roku 1997 jsem totiž pracoval na plný úvazek na univerzitě v Surrey, pak jsem se vrátil do Prahy, ale ještě do roku 2001 jsem tam měl maličký úvazek, takže jsem do Anglie létal každý měsíc. U fotbalových zápasů se měřilo, jak dlouho je která reklama vidět. Záleží na tom, na které straně se hraje. A je velký rozdíl, když se domácím nedaří, dáte si k jejich brance reklamu a je v televizním přenosu vidět pořád, nebo když se jim daří, neustále útočí na druhé straně, a není tudíž vidět skoro nikdy. Měřila se tedy doba, kdy je reklama opravdu vidět, a systém rozpoznával dynamickou reklamu i při pohybu kamer a detailech hráčů.

Jedním z vašich nejúspěšnějších programů byl Relief, jenž dokáže u zabavených balíčků kokainu nebo heroinu najít shody a propojit jednotlivé zásilky. Tuhle metodu už začal používat Interpol...

Ano, víc informací o tom ale nemám, protože pokud děláte něco takového pro bezpečnostní složky, nemůžete moc očekávat zpětnou vazbu, co se s tím dál děje. Je to tak trochu hra, kdy druhá strana, pokud ví, co umíte, dělá protiopatření, abyste nebyl tak úspěšný... Relief dokáže identifikovat stopy lisů, na nichž byly balíčky drog baleny. Každý lis je totiž trochu jiný a zanechává charakteristické znaky.

Autonomní auta budeme v ulicích potkávat do deseti let, tvrdí expert

Do jaké míry umělá inteligence urychlila rozvoj sociálních sítí?

Dost výrazně, to je další obrovská sféra uplatnění umělé inteligence. Na sociálních sítích je spousta obrázků, interakcí, reklamy, a úlohou umělé inteligence je nabídnout konkrétnímu člověku přesně na míru to, na co klikne a co si pak koupí. Mohou existovat například tři druhy jedné reklamy a vám se na stránku vloží ta, která vás s největší pravděpodobností zaujme. Facebook k tomu má o lidech obrovské množství informací. Kdyby chtěli, pak poznají i to, jaké má kdo vlastnosti, kdo je třeba závistivý a kdo ješitný. Mají data a spoustu textu, který na sociální sítě píší sami uživatelé.

V posledních deseti letech se v souvislosti s umělou inteligencí často hovoří o nástupu tzv. hlubokých neuronových sítí. Ty zvládají zpracovat větší objemy dat a rychleji se učí. Jde o technologickou revoluci?

Je to nová éra. Pokrok v metodách i technikách je hodně rychlý – dnes můžete diktovat do diktafonu a v reálném čase to někdo poslouchá v angličtině. Nebo v televizi jde titulkovat zprávy téměř bez lidské účasti.

Jak vlastně hluboké neuronové sítě fungují? Lze to uvést na nějakém srozumitelném příkladu?

Tak třeba váš obličej. Záleží na tom, z kterého bodu se na vás dívám, jak jste se učesal, jaké máte brýle, jaké na vás dopadá světlo, jakou kamerou se na vás dívám. A podle toho můžete vypadat hodně odlišně. A na druhé straně je identita, jež zůstává, je stálá. Hluboké sítě jsou schopny naučit se množinu možností, jak můžete vypadat, a když se objeví vaše nová fotka, kterou síť nikdy neviděla, přesto určí vaši identitu. Ty funkce mají obrovské množství parametrů – statisíce až miliony. Základní stavební jednotky hlubokých neuronových sítí vykonávají jednoduché operace, pracují paralelně a jsou uspořádané do vrstev. To připomíná vlastnosti tkáně biologických neuronů. I když rozhodně nelze chápat hluboké neuronové sítě jako počítačovou analogii mozkové tkáně.

Rozpoznávání tváří se provádí podle geometrických charakteristik obličeje a porovnává se s databází. Lze určit také pohlaví a odhadnout věk.

Spěje to tedy k tomu, že si člověk například vloží do ucha jakéhosi univerzálního tlumočníka a při komunikaci s cizincem bude vždy rozumět?

Takový překladač už existuje, například od společnosti Google, ale jen pro některé jazyky. A když už taková aplikace je, pak není problém ji umístit i do ucha, samotný procesor je malinký. Problémem je ještě zdroj energie, aby se takový překladač nemusel pořád dobíjet.

Na vaší katedře vznikl ve spolupráci s dánskými vědci program, jenž dokáže rozpoznat skoro 1 500 hub. Je tato volně dostupná houbařská aplikace SvampeAtlas založena právě na hlubokých neuronových sítích?

Ano. My jsme se zabývali rozpoznáváním přírodních objektů, jako jsou stromy. Vyhráli jsme soutěž v rozpoznávání listů a byli jsme osloveni lidmi z Googlu, kteří nás propojili s vědci z dánské univerzity. To jsou opravdoví profesionálové, kteří, pokud neznají druh houby, udělají její DNA analýzu.. Na této úloze pracujeme ještě se Západočeskou univerzitou v Plzni a má to velký přesah, protože výskyt hub se dává do souvislosti i s kvalitou půdy, historií, znečištěním atd.

V posledních letech se výrazně věnujete i oblasti samořiditelných (autonomních) vozidel. Jak rychle se blíží doba, kdy nahradí současné automobily?

Přijde to postupně. Pokud budou v nějakém uzavřeném prostoru pouze autonomní vozidla – což si dokážu představit třeba na Floridě, kde jsou veliká města důchodců a ti tam jezdí na golfových vozítkách –, pak by se to mohlo objevit do deseti až patnácti let. Šlo by o automatizovaný provoz s centrálním dohledem. Nejdříve se však autonomní vozidla objeví jen na určitých úsecích silnic a dlouhou dobu asi budou muset být ve vozidlech pro jistotu i řidiči, aby mohli kdykoliv zasáhnout a vozidlo třeba zastavit. A kdy to bude? Záleží na tom, jak rychle to budou lidé chtít, jestli budou autonomnímu řízení důvěřovat a zda je to bude bavit. Jestli budou chtít mít vlastní taxík bez řidiče, kdy si budou moci během jízdy číst a koukat na televizi, a jestli budou ochotni za to platit, protože to alespoň zpočátku nebude levné. Každopádně zavedení autonomních vozidel bude mít ohromné výhody. Auta budou mezi sebou komunikovat (a samozřejmě i se silnicí, pozn. red.), a když například na křižovatce první vůz přidá plyn, aktivuje tím i všechny vozy za sebou, takže pojedou jako vláček, s rozestupy třeba jen 20 centimetrů. Propustnost křižovatek se tak násobně zvýší. Lze očekávat i snížení spotřeby a zvýšení plynulosti provozu. (Podle některých expertů to zároveň přinese revoluci ve vlastnictví aut, kdy si významná část lidí začne automobily jen půjčovat – vůz sám přijede, odveze zákazníka a zase odjede. Razantně, a to až o 80 %, se tím prý sníží množství vozidel ve městech, pozn. red.)

27. 11. 2020; Automa

Strategie řízení hybridního pohonu se superkapacitorem

Popisuje strategii řízení hybridního pohonu spočívající v regulaci výkonů obou zdrojů pohonu, primárního – spalovacího motoru (ICE – Internal Combustion Engine), a sekundárního – superkapacitoru.

Jednou z variant uspořádání hybridních pohonů jsou pohony používající elektrické dělení výkonu spalovacího motoru. Část výkonu ve formě mechanické energie je vedena magnetickou vazbou v elektrickém děliči výkonu přímo na trakci, kola. Druhá část výkonu je přenášena ve formě indukovaného napětí a proudu do statorového vinutí děliče výkonu a elektronickými měniči do elektrického trakčního motoru i superkapacitoru.

Optimalizace využití kapacity superkapacitoru vede k vývoji strategie řízení pohonu nezávislé na jízdním profilu, tj. profilu trasy a chování řidiče. Základem metody je autonomní regulace energetické bilance v superkapacitoru. Toho je dosaženo řízením rekuperačního měniče – dvoukvadrantového buck-boost DC/DC konvertoru, který reguluje výkon a směr toku energie mezi superkapacitorem a meziobvodem v závislosti na výkonových tocích ostatních zdrojů v meziobvodu: elektrického děliče výkonu a trakčního motoru. Stav energie v superkapacitoru (SOE – State of Energy) je potom výsledkem požadavků trakčních výkonů na pohon v důsledku změn hybnosti vozidla.. Podle stavu energie v superkapacitoru je zpětně regulován výkon primárního zdroje pohonu. Trakční výkyvy výkonu jsou pokrývány superkapacitorem. Požadovaná hodnota stavu energie superkapacitoru je statisticky vyhodnocovaná a v regulaci k výkonovým hladinám spalovacího motoru je vlečena podle dynamických požadavků trakčních výkonů.

Postupy strategie řízení hybridních pohonů jsou ověřovány na experimentálním pracovišti v laboratořích ČVUT v Praze na fyzikálním modelu hybridního pohonu.

1. Hybridní pohon

Strategie řízení byla experimentálně ověřena na fyzikálním modelu hybridního pohonu s elektrickým dělením výkonu na principu dvourotorového synchronního stroje s permanentními magnety. Ideové schéma pohonu s vyznačenými toky výkonu je na obr. 1. Jednotlivé bloky obsahují: spalovací motor (v experimentálním modelu simulován kmitočtově řízeným asynchronním elektromotorem), elektromechanický dělič výkonu (splitter), asynchronní trakční motor a brzdu (simulovanou řízeným pohonem s asynchronním motorem). Každý ze strojů je vybaven příslušným elektronickým měničem. V elektrickém meziobvodu mezi děličem výkonu a trakčním motorem je zařazen superkapacitor s obousměrným DC/DC měničem.

Výsledný trakční výkon je tvořen součtem mechanického výkonu procházejícího přímo děličem výkonu působením magnetické vazby mezi vnitřním a vnějším rotorem děliče a elektrickou cestou přes stejnosměrný meziobvod a trakční motor. Výsledný točivý moment je součtem točivého momentu přenášeného děličem výkonu a točivého momentu trakčního motoru. Je zřejmé, že výkonový příspěvek elektrické části bude záviset jak na rozdílu otáček vnitřního a vnějšího rotoru elektrického děliče výkonu, tak na využitelné energii v superkapacitoru.

2. Řízení toků energie v hybridním pohonu

Z výkonové rovnice (1) je patrný možný obousměrný tok výkonu v elektrickém pohonu: kladného výkonového příspěvku PED 0 (pro pokrytí ztrát jízdních odporů), záporného PED Q = CU. Využívání kapacity pod Qmax/2 snižuje účinnost přenosu energie, neboť požadovaná transformace napětí superkapacitoru na napětí meziobvodu je značně vysoká a je provázena velkými proudy, při nichž s ohledem na ztráty ve spínacích prvcích klesá účinnost měniče a rostou i ztráty v superkapacitou (na sériovém náhradním rezistoru RESR).

Při instalované kapacitě superkapacitoru 100 F a maximálním napětí 56 V je interval hodnot náboje .

Lze předpokládat, že hodnoty s nejvyšší hustotou výskytu – hustotou pravděpodobnosti, budou uprostřed tohoto intervalu, tj. Qstř = 4 200 C.

Potom je možné rozdělení pravděpodobnosti hodnot náboje na stanoveném intervalu aproximovat normálním rozdělením. Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě. Rozdělení pravděpodobnosti je definováno funkcí označovanou jako hustota ? = i i x 0,3 %, nastanou významné okrajové stavy: nedostatek energie nebo přebití. Případ nedostatku energie překročení dolní stanovené hranice s pravděpodobností 0,3 % není závažný. V případě přebití však znamená překročení horní hranice náboje i s pravděpodobností 0,3 % překročení nominálního napětí superkapacitoru.

Proto maximální hodnota regulované veličiny – střední hodnoty náboje µQSC, musí být vzdálena nejméně 3? od QSCmax; viz druhá křivka na obr. 3.

Pravidlo platí obdobně i pro dolní stanovenou ± sin? ± hranici.

Regulovaná veličina – hodnota náboje QSC, resp. napětí superkapacitoru, má regulační rozsah od 3 000 do 5 400 C, resp. 30 až 54 V, tj. přibližně 43 % kapacity superkapacitoru při kapacitě 100 F.

V závislosti na dynamice jízdy, tj. toku energie, se mění rozptyl hodnot náboje ?2 a ten způsobuje posuv (vlečení) statistické

střední hodnoty ve stanoveném intervalu hodnot náboje. Statistická střední hodnota je žádanou vlečenou hodnotou, ke které je okamžitá hodnota náboje regulována.

5. Syntéza regulačního procesu hybridního pohonu

Na obr. 5 je regulační obvod hybridního pohonu zahrnující regulovanou soustavu integrálního charakteru (rekuperační obvod) s jedním akumulačním prvkem, superkapacitorem. Pak je přechodový děj uzavřeného regulačního obvodu aperiodický a kvalita regulačního pochodu je definována parametrickou optimalizací regulátoru.

Regulovanou veličinou je hodnota náboje superkapacitoru, tj. při známé hodnotě kapacity je regulovanou veličinou napětí superkapacitoru USC = Q/C. Regulační veličinou jsou otáčky spalovacího motoru. Žádaná hodnota je statistická střední hodnota z výběru realizací náhodné veličiny hodnot náboje. Typ regulace je vlečná regulace. průměrem: kde: n je rozsah výběru, xi realizace náhodné veličiny.

Náhodný výběr je posloupnost nezávislých a stejně rozdělených realizací xi v rozsahu n..

V průběhu regulace se kumulují realizace náboje a rozsah výběru n vzrůstá.

S rostoucím rozsahem n výběrový průměr X ostřeji konverguje k teoretické střední hodnotě EX.

Přesto je nutné rozsah výběru omezovat, aby byla zachována citlivost na změnu stavu jízdy.

Integrální charakter (relativně pomalé nabíjení a vybíjení, filtrace) akumulačního prvku potlačuje výskyt příliš nízkých nebo příliš vysokých hodnot náboje ve výběru, které mohou hodnotu výběrového průměru zkreslit.

7. Experimentální model hybridního pohonu

K ověřování teoretických závěrů regulace hybridního pohonu bylo využito experimentální pracoviště FakultyelektrotechnickéČVUT, jehož strojová část je znázorněna na obr. 4. Na zkušební stolici je vytvořen fyzikální model pro simulaci a testování hybridních vozidlových pohonů. Experimentální model je složen ze čtyř elektrických strojů. Spalovací motor M je simulován kmitočtově řízeným asynchronním elektromotorem s výkonem 7,5 kW. Elektromechanický dělič výkonu (splitter) ED s výkonem 5 kW s elektrickým dělením výkonu pracuje na principu dvourotorového synchronního stroje s permanentními magnety. Stroj TD je dvoupólový asynchronní motor ve funkci trakčního motoru s výkonem 3 kW. Poslední v řadě je brzdný motor B o výkonu 7,5 kW. Na hřídeli prvního motoru M a děliče výkonu ED je spojka se senzorem krouticího momentu a otáček. Podobné spojení je i mezi trakčním motorem TD a brzdným motorem B.

7.1 Schéma regulace hybridního pohonu

Na obr. 5 je schéma regulace hybridního pohonu. V hierarchii je nižší regulační obvod regulací rekuperačního měniče. Rekuperační měnič stabilizuje napětí v meziobvodu k nastavené hodnotě změnou velikosti a směru proudu ze superkapacitoru nebo do něj. Regulační veličinou na výstupu z regulátoru jsou impulzy PWM budící výkonový spínací modul.

Hierarchicky vyšší regulační obvod je regulací výkonu pohonu. Regulovanou veličinou je náboj, resp. napětí superkapacitoru. Regulační veličinou je výkon, resp. otáčky spalovacího motoru. Žádaná hodnota je rozptyl a statistická střední hodnota náboje, resp. napětí superkapacitoru.. Ze statistické povahy veličiny vyplývá, že žádaná hodnota bude vlečená.

8. Experimentální výsledky

Přenos energie mezi děličem výkonu a superkapacitorem je regulován dvoukvadrantovým buck-boost DC/DC rekuperačním měničem. Regulátory rekuperačního měniče i regulátor výkonu (otáček) primárního zdroje i algoritmus řízení pohonu jsou implementovány v hardwaru jednodeskového řídicího počítače National Instruments sbRIO; viz obr. 6. Počítač je napájen 24V zdrojem. Převodníky regulovaných veličin, napětí meziobvodu Um a napětí superkapacitoru Us, jsou napájeny symetrickým zdrojem 2× 15 V.

Programové moduly vytvořené v grafickém prostředí LabVIEW mohou být spuštěny jak na počítačové stanici, tak i v real-time procesoru i v obvodu FPGA řídicího počítače. Řízení a správa řídicího počítače, nahrávání softwarových modulů, komunikace i přenos hodnot proměnných jsou realizovány ethernetovým portem.

V obvodu FPGA jsou spuštěny vstupně-výstupní operace a regulátory DC/DC měniče a primárního zdroje. V real-time procesoru je spuštěn algoritmus řízení pohonu a statistické funkce a operace mean, variance a probability density function (PDF).

Na obr. 7 je čelní panel modulu FPGA ovládání hybridního pohonu. V horní části je vodorovnými sloupcovými grafy indikován směr i velikost proudu v procentech PWM. Svislými sloupcovými grafy je indikována hodnota napětí v meziobvodu a superkapacitoru. Regulačními prvky jsou nastaveny jejich žádané hodnoty. Výkony trakčního motoru a brzdy jsou nastavovány uživatelsky. V dolní části je možné parametrizovat regulátory. Zobrazení ostatních indikátorů vstupních a výstupních hodnot, konstant, mezihodnot a proměnných se využívá k experimentům a odlaďování.

9. Závěr

Udržovat vyrovnaný výkon spalovacího motoru je principem řízení hybridních pohonů. Obsahuje-li pohon akumulační prvek, je možné na něm s výhodou sledovat výkonové výkyvy od ustálené jízdy.

Popsaný teoretický postup s užitím statistických parametrů, střední hodnoty a rozptylu hodnot náboje může být zjednodušujícím zobecněním problematiky optimálního vytížení kapacity superkapacitoru a vyvážené regulace hybridního pohonu. Tak je možné bez externích technických prostředků realizovat autonomní řízení hybridního pohonu nezávislé na jízdních režimech.

Popsaný princip lze uplatnit i pro pohon s potřebou rozšíření o rekuperaci. Pracuje-li rekuperační obvod autonomně, jde v principu o dva paralelně spojené zdroje, kdy tvrdost primárního zdroje je podpořena zdrojem superkapacitoru.

Rozložení instalovaného výkonu hybridního pohonu na dva zdroje dovoluje redukovat velikost i hmotnost spalovacího motoru (downsizing). Vyrovnaný chod spalovacího motoru dovoluje dosáhnout lepších emisních parametrů a účinnosti.

26. 11. 2020; protext.cz

ČVUT: Vědecká pracoviště pro moderní dobu

Výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnosti jsou neoddělitelnou součástí aktivit Českéhovysokéhoučení technického (ČVUT) v Praze jako vysokéškolyuniverzitního typu. Škola patří mezi největší výzkumné instituce nejen v České republice, ale i ve světě. Rok 2020 je pro ČVUT v Praze, ale i další univerzity a průmysl ve znamení technologických inovací, a to od výzev v oblasti IT, smart technologií, rozšířené reality a 3D technologií navázaných na pandemickou situaci.

Ve spolupráci Českéhovysokéhoučenítechnického (ČVUT) s firmami vznikly doslova přes noc funkční modely ochranných masek a štítů. Světový význam má plicní ventilátor CoroVent, který vyvinul odborný tým profesora Karla Roubíka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT ve spolupráci s iniciativou COVID19CZ a dalšími experty.

"Na přelomu února a března jsme z legrace uvažovali, že až bude plicních ventilátorů nedostatek, vyrobíme pro Čechy nové. Za dvanáct dnů přišla zpráva od pana rektora, že je třeba pomoci. Další den jsme se dohodli, následující dali dohromady týmy lidí, včetně lékařů, kteří upřesnili, jak musí ventilátor fungovat. Poslali jsme návrh na ústřední krizový štáb. Za dva dny psali, že máme začít, a my měli za čtyři dny funkční vzorek," popsal příběh CoroVentu profesor Karel Roubík, který je proděkanem pro zahraniční styky a PR.

Plicní ventilátor začala v licenci ČVUT sériově vyrábět třebíčská společnost MICo Medical. V srpnu získal CoroVent prestižní certifikaci americké vládní agentury FDA (Food and Drug Administration), což mu umožnilo vstoupit na světové trhy. Na začátku října podepsal tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula s členem vedení společnosti PPF Vladimírem Mlynářem memorandum o daru 50 plicních ventilátorů CoroVent, které budou distribuovány do šesti českých nemocnic. Dne 22. října získal tento přístroj povolení k prodeji a použití jako zdravotnický prostředek od Ministerstva zdravotnictví ČR, což odstartovalo distribuci těchto ventilátorů do českých nemocnic.

CoroVent by nicméně nevznikl bez finanční podpory partnerů v celkové částce přes 29 milionů korun. Na ventilátor uspořádal sbírku Nadační fond Donio, díky ní bylo vybráno během dvou týdnů dvaadvacet milionů korun, dalšími pěti miliony přispěla na projekt přes Červený kříž společnost Coca-Cola.

Unikátní centra doma i ve světě

Základní i aplikovaný výzkum hraje dlouhodobě na ČVUT podstatnou roli. Existuje mnoho center takového výzkumu, ve kterých je prováděn na excelentní mezinárodní úrovni.

Na každé z osmi fakultČVUT existuje několik unikátních vědeckých pracovišť, která spolupracují s praxí a kde jsou řešeny nejaktuálnější vědecké otázky v rámci daného oboru.

Za Fakultu stavební je to například Experimentální centrum, kde se realizují akreditované i neakreditované zkoušky materiálů a konstrukcí, zároveň zde probíhá výzkum a pro studentyvýuka. Na Fakultě strojní vznikl tým s názvem Progresivní technologie a systémy pro energetiku, který je složený z výzkumných týmů předních univerzit a výzkumných pracovišť z České republiky a který na špičkové úrovni řeší problémy související s plánovanou obnovou energetiky. V rámci Fakultyelektrotechnické vzniklo v roce 2016 Centrum pokročilé fotovoltaiky, které sdružuje špičkové odborníky z ČVUT v Praze i ze zahraničí. Unikátní spojení odborníků z oblasti materiálů a architektury přináší nové příležitosti k využití fotovoltaiky.

Dalším takovým příkladem je stanice laserového družicového dálkoměru nedaleko Helwanu, předměstí Káhiry v Egyptě, která je společným pracovištěm astronomického oddělení egyptského Národního výzkumného ústavu astronomie a geofyziky (NRIAG) a katedry fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské. Stanice poskytuje cenná data díky své poloze a dostatečným počtem bezoblačných nocí.. Ústav památkové péče Fakulty architektury se zaměřuje na teoretické a praktické stránky péče o historické stavební dílo, a to na základě výzkumu, je v těsném kontaktu s praxí naší i zahraniční památkové péče. Certifikační orgán pro výrobky při Fakultě dopravní posuzuje shody železničních zabezpečovacích zařízení s požadavky normy nebo jiného dokumentu a ověřuje subsystémy evropského železničního systému. Při Fakultě biomedicínského inženýrství existuje Laboratoř nekonvenční plicní ventilace, kde vznikl plicní ventilátor CoroVent. Fakulta informačních technologií nabízí firmám výzkumnou expertízu, odborníci z fakulty společně se studenty pomáhají řešit problémy, na které ve firmách nemají odborné kapacity.

Dalším příkladem využití nových poznatků v praxi je akreditovaná Zkušební laboratoř Kloknerova ústavu, která zajišťuje řadu materiálových zkoušek betonu, malt, zdicích prvků, oceli, keramiky, dřeva a kamene. Laboratoř má také akreditované postupy pro zkoušení zděných těles, pro mechanické zkoušky elektrických izolátorů, hydroizolačních pásů, přídržnosti povrchových vrstev k podkladu nebo zkoušky propustnosti vodních par (difuse).

Chytré budovy, motivovaní studenti

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov vzniklo za účelem zjednodušení spolupráce univerzity s průmyslem, zaměřuje se na komercializaci výsledků výzkumu a transfer technologií. Sdružuje špičkové akademiky z ČVUT v Praze, kteří se společně zabývají udržitelnými budovami.

Kromě jiného přináší Průmysl 4.0 při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) jako reakci na požadavky trhu vizi chytrých továren - plně integrovaného, automatizovaného a průběžně optimalizovaného prostředí založeného na principu propojení výrobních zařízení do tzv. kyberneticko-fyzických systémů. V budově ČVUT-CIIRC v Praze 6 za tímto účelem vzniklo výzkumné a experimentální prostředí pod názvem Testbed pro Průmysl 4.0. Zde si zájemci o automatizovanou a digitalizovanou výrobu mohou podle principů Průmyslu 4.0 sami vyzkoušet inovativní řešení pro chytré továrny, ověřovat jejich kompatibilitu, funkčnost a účinnost, simulovat a optimalizovat výrobní a související vnitropodnikové procesy.

V roce 2019 byl na CIIRC zahájen projekt RICAIP se startovací podporou téměř 50 milionů eur. Výzkumníci v něm vyvíjejí možnosti využití virtuální a rozšířené reality pro řízení průmyslové výroby na dálku nebo systém pro její rychlé přizpůsobení podle momentálních potřeb zákazníka či dostupných výrobních prostředků.

V rámci Rektorátu ČVUT funguje Odbor pro transfer technologií. Díky tomuto odboru jsou všem fakultámČVUT poskytovány odborné služby v oblasti duševního vlastnictví a jeho komercializace. Také zde funguje inkubátor InQbay jako prostor pro studenty, výzkumníky, začínající firmy a průmyslové partnery. Inkubátor čerpá z potenciálu fakult a specializovaných pracovišť. Pokrývá veškeré inženýrské disciplíny od klasického strojírenství po biomedicínské inženýrství a architekturu. Tvoří tak most mezi teorií a praxí, nápady studentů, akademickým světem a existující komerční sférou.

Jako motivaci pro studenty i akademiky uděluje každý rok rektorČVUT cenu v oblasti vědy a výzkumu ve čtyřech oblastech: za vynikající vědecké výsledky, aplikace výsledků výzkumné práce v praxi, prestižní vědecká publikace za vynikající doktorské práce. Vedení ČVUT tak podporuje jak vědu, tak i její aplikaci do praxe.

"Z nedávných úspěchů našich skupin a týmů bych rád zmínil tým Fakultyelektrotechnické spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku na mezinárodní robotické soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge, který v únoru vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů a stříbro za likvidaci definovaných cílů. Nejcennější je pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge," říká rektorČVUT docent Vojtěch Petráček.

25. 11. 2020; Hospodářské noviny; Ekonom

Podle čeho si zvolit dodavatele energie?

Jak si vybrat toho nejlepšího dodavatele energie, aby byl levný a zároveň i spolehlivý?

Hned v úvodu je třeba si říci, že se rozhodně nejedná o snadnou záležitost a zabere vám dost času, než porovnáte ceny a benefity jednotlivých balíčků a učiníte závěr.

Většina lidí si vybírá dodavatele podle ceny. "Pro zákazníka je velkým lákadlem nízká cena, je však potřeba sledovat i podmínky smlouvy a dále také roční spotřebu a její charakter," říká Miroslav Vítek z FakultyelektrotechnickéČVUT Praha. Pokud elektřinou pouze svítíte a napájíte standardní domácí spotřebiče, lze volit tarif D01 pro nejmenší spotřebu a D02 pro standardní spotřebu bez rozlišení časového pásma. Dá se zjednodušeně říci, že pro malou spotřebu jsou výhodné nižší stálé platby, a naopak pro vyšší spotřebu se vyšší stálá platba rozpustí do vyššího počtu odebraných MWh a důležitá je potom nízká cena za MWh (variabilní složka ceny).

Většina dodavatelů volí obchodní model, kdy se celková cena za neregulovanou část elektřiny (cena za spotřebované množství kWh a fixní měsíční platby za odběrné místo, tvoří zhruba 40 až 45 procent ceny) anebo plynu skládá z pravidelné stálé měsíční platby a z ceny za dodanou elektřinu či plyn. Většina prodejců počítá slevy pro zákazníky z ceny silové elektřiny, což znamená, že se slibovaná desetiprocentní úspora může smrsknout i na pouhá tři procenta z celkových výdajů.

Téměř všichni dodavatelé energie zákazníkům slibují výhodné a férové ceny, různé úspory a prostřednictvím nabídek a balíčků jim poskytují další služby.

CO VŠECHNO LZE ZÍSKAT?

Mezi nejčastějšími benefity figuruje nabídka on-line správy zákaznického účtu. Nabízejí ji společnosti ČEZ, E. ON, innogy, PRE a další. V nabídce se objevují ale i další výhody, například slevy na vybrané zboží, na filmy, lyžování, dovolenou nebo i na servis spotřebičů.

"Pro maloodběratele nabízíme balíčky s dodávkou komodity v kombinaci s různými nekomoditními produkty a službami, jako je například nový kotel pro kancelářskou budovu s výhodnou cenou plynu, fotovoltaiku na střechu autoservisu s výkupy nadbytků elektřiny a podobně," říká Miroslav Vránek, mluvčí Pražské plynárenské.

"K produktům naši zákazníci automaticky dostávají zdarma celou škálu služeb, například on-line přehled Moje PRE, možnost samoodečtu – až čtyři faktury zdarma, platba kartou on-line, platba prostřednictvím terminálu Sazky nebo pomocí QR kódů nebo také zákaznickou linku," říká Petr Holubec, tiskový mluvčí Pražské energetiky (PRE).

Společnost innogy Česká republika pro domácnosti nabízí zelenou elektřinu bez příplatku, pojištění domácnosti, servis plynových spotřebičů nebo chytrý senzor spotřeby, díky němuž už zákazníka nepřekvapí nečekaný nedoplatek.

Možnost fakturovat plyn a elektřinu jednou fakturou umožňuje formou speciálního produktového balíčku i společnost E. ON: "Produkty Komplet plyn a Komplet elektřina v sobě zahrnují kromě dodávky komodity i službu. Zákazník má pak pouze jednu smlouvu, jedny zálohy a platí jednu fakturu. V případě Komplet elektřiny má od nás zákazník navíc příspěvek ve výši 3000 korun ročně na služby elektrikáře, které zahrnují například opravy a údržbu velké bílé techniky či elektrických tepelných zdrojů, výchozí nebo opakované revize hromosvodů či elektroinstalace," uvádí tiskový mluvčí společnosti Roman Šperňák.

ZELENÁ ELEKTŘINA LÁKÁ

Takzvanou zelenou elektřinu nabízí ve svém portfoliu řada dodavatelů. "Aktuálně připravujeme produktové balíčky pro domácnosti i jednotlivce, kteří od nás odebírají zelenou energii i plyn. Obecně lze ale říci, že máme ceny nastavené níže než většina konkurence.

Navíc odběr elektřiny nepodmiňujeme nutností se vázat. Zákazník tak odebírá zelenou elektřinu a ještě ušetří," uvádí šéf Nano Energies Stanislav Chvála.

Možnost přejít na odběr elektřiny z obnovitelných zdrojů nabízí aktuálně i E. ON. "Jako jediní mezi velkými dodavateli energií nabízíme současným i novým zákazníkům volbu ze slunce, vody, větru nebo z bioplynu či biomasy. Pokud si při přechodu na zelenou nevyberou sami podle svých preferencí, dostanou mix všech těchto zdrojů," upřesňuje Roman Šperňák.

Zelenou elektřinu nabízí rovněž ČEZ, ale v jeho nabídce stojí, že se do této ceny promítají nad rámec běžných nákladů náklady na certifikát záruky původu, a cena zeleného produktu je tudíž nepatrně vyšší v porovnání s cenou srovnatelného produktu.

S FIXACÍ, ČI BEZ?

Obecně jsou produkty s fixními cenami na dva či tři roky levnější než smlouvy na dobu neurčitou bez fixace. Dodavatelé zřejmě preferují jistotu udržení zákazníka, takže nabízejí nižší ceny při delší době fixace, tedy své jistoty, že zákazník jim neodejde k jinému dodavateli. "Dodavatelé energií zpravidla spotřebitelům nabízejí produkty, kde je nabízena pevná cena za MWh a tu po určitou dobu drží. Třeba rok, dva, tři, a to bez ohledu na to, jak se cena komodity vyvíjí na trhu. Cenu tedy určuje především sám dodavatel," říká Hana Novotná z Bohemia Energy. Ceny, které tato společnost nabízí, se na první pohled jeví jako nejnižší, nicméně je třeba vzít v potaz řadu různých smluvních poplatků a pokut za nedodržení platební kázně, což pro některé občany nemusí být akceptovatelné.

Na druhou stranu je třeba říci, že poplatky za upomínky mají všichni dodavatelé v různých úrovních, pouze je v cenících neuvádějí. Určitou nevýhodou daného produktu je i skutečnost, že cena u těchto typů tarifů není známá dopředu, ale až po skončení roku..

"Tříletá fixace vychází pro maloodběratele z našich balíčků ze základních produktů nejlépe. Pak máme samozřejmě akviziční a retenční produkty, které jsou ještě výhodnější," uvádí Roman Gazdík, tiskový mluvčí společnosti ČEZ.

Společnost Centropol svým zákazníkům také slibuje úsporu peněz, a to podle výše spotřeby a typu produktu. "Zákazníci, kteří mají sjednán produkt s aktualizací ceny podle vývoje ceny na velkoobchodním trhu, čerpají benefit nižší ceny automaticky. Cena elektřiny jim od ledna klesne v průměru o 100 korun za megawatthodinu, v případě plynu se bude jednat o 150 korun," představuje produkty Aleš Pospíšil, mluvčí společnosti.

ROZDÍLY V KOMODITÁCH

Elektřina je v současné době v Česku levnější pro domácnosti než pro firmy. To u plynu neplatí, zde jsou ceny závislé na velikosti ročního odběru, na typu odběratele nezáleží. Domácnosti si však na rozdíl od většiny podnikatelů, plátců DPH, nemohou daň z přidané hodnoty odečíst, takže ve výsledku mají platby o 21 procent vyšší.

Tarify plynu jsou více distribuovány podle množství odebíraného plynu. Nicméně ceníky dodavatelů zpravidla některé kategorie slučují, podobně jako třeba u elektřiny v silové ceně elektřiny nedělají rozdíl mezi D01 a D02 nebo C01, C02 a C03, tak u plynu je jeho komoditní cena stejná pro řadu skupin odběratelů lišící se spotřebou. Při vyšší spotřebě plynu můžeme již značným způsobem při volbě vhodného dodavatele a produktu ušetřit, za rok řádově tři tisíce korun. U plynu navíc tržní (ovlivnitelná) složka ceny má v celkové ceně mnohem vyšší váhu. Regulovaná složka má z celkové ceny plynu na rozdíl od elektřiny podíl pouze zhruba 20 až 30 procent.

Fixace na dobu dvou až tří let bývá pro odběratele energií obecně výhodnější než smlouva na dobu neurčitou bez fixace.

25. 11. 2020; ČT 24

Studenti se vracejí do škol

pan děkan s komentářem k návratu vysokoškoláků do škol ve Studiu ČT24

24. 11. 2020; hradeckadrbna.cz

Pandemie a psychika: vzrostl prodej antipsychotik, léků na úzkost se překvapivě prodává méně

Pandemie koronaviru se dotýká nás všech, ať jsme zdraví nebo nemocní. Covid-19 se čím dál více odráží na duševním zdraví populace. Český výzkum přináší překvapivé výsledky.

Nová studie Národního ústavu pro duševní zdraví porovnává prodej léků v období pandemie a před ní. A výsledky jsou velmi překvapivé. Zatímco nárůst prodeje antidepresiv je "jen" 25 %, u antipsychotik je to 50 %. Naopak prodej léků na úzkost nečekaně klesl.

"Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa a byl pozorován 50% nárůst spotřeby oproti minulému roku," popisuje Daniel Novák z fakultyelektrotechnickéČVUT.

Nečekané výsledky ale průzkum přinesl v porovnání prodeje léků na úzkost. Na jaře byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10-15 % a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 % oproti stejnému období roku 2019.

"Za nejpravděpodobnější považuji vysvětlení, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti covid-19 jasné instrukce, jak se bránit. Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit, protože místo užívání léků jednoduše šili roušky, sháněli dezinfekci a soustředili se na dodržování hygienických opatření. Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat," vysvětluje Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum NUDZ.

Duševní zdraví populace neovlivňuje pouze strach z koronaviru, ale také související restriktivní omezení. Podle Národního ústavu duševního zdraví došlo k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro riziko sebevraždy. To bylo identifikováno u 12 % reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017 trojnásobek.

Po dobu nouzového stavu jsou silně přetížené linky důvěry a krizové linky. Kvůli nedostatečnému personálnímu zabezpečení se vysoký počet lidí vůbec nedovolá. Další důležitou službou je krizový online chat, například v kontextu domácího násilí, kdy telefonát a možnost být slyšen znamenají potenciální ohrožení volajícího.

24. 11. 2020; ČRo Plus

25. výročí legendárního vypínače Tango

prof. Efmertová, která se vyjadřuje k 25. výročí legendárního vypínače Tango, firmy ABB, v pořadu Ranní Plus Českého rozhlasu cca v čase 7:25

24. 11. 2020; Česká televize

Přístroj pro praktickou výuku na dálku

reportáž ve Zprávách v 16

22. 11. 2020; BBC Arabic

Interaktivní video stylizace s Ondřejem Texlerem v BBC Arabic

Interaktivní video stylizace s Ondřejem Texlerem opět v BBC Arabic

22. 11. 2020; BBC Arabic

Drony týmu Martina Sasky v BBC Arabic

Drony týmu Martina Sasky v BBC Arabic (od cca 7'21")

19. 11. 2020; cysnews.cz; ict-nn.com; feedit.cz; blesk.cz; tojesenzace.cz; pedagogicke.info; rizeniskoly.cz; nejbusiness.cz

73 dobrovolníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomáhá školám a žákům se vzdálenou výukou

Online doučování v matematice a dalších předmětech, konzultace rodinám i správcům školních sítí, zajištění workshopů a počítačového vybavení – to jsou konkrétní formy pomoci, které dobrovolníci z FakultyelektrotechnickéČVUT (FEL) zajišťují pro školy a jejich žáky v době koronavirové epidemie. K dispozici pro praktickou výuku středoškoláků z domova je rovněž inovativní přístroj LEO.

Celkem 73 studentů a pedagogůFakultyelektrotechnickéČVUT v Praze se v době epidemiologických omezení a související vzdálené výuky rozhodlo pomoci základním a středním školám a nabídlo svou pomoc ve formě doučování, poskytování výukového obsahu či darování počítačového vybavení. Fakulta prostřednictvím projektů APIV B ( https://www.inkluzevpraxi.cz/ ) a SYPO ( https://www.projektsypo.cz/ ), zřizovaných Národním pedagogickým institutem ČR, a v úzkém kontaktu s organizací Člověk v tísni a Asociací ředitelů základních škol řeší, aby pomoc doputovala ke konkrétnímu žákovi či žákyni. FakultaelektrotechnickáČVUT je první nepedagogickou fakultou, která se do těchto projektů zapojila.

"Jsme si vědomi toho, že už první vlna koronavirové epidemie výrazně ztížila přístup ke vzdělávání řádově pětině žáků. Co se týče online doučování, školám a rodinám v nouzi v době vzdálené výuky vychází vstříc 42 našich dobrovolníků. V současné chvíli se již 16 z nich zapojilo do online doučování žáků na druhém stupni základních škol především v matematice a pro dalších 26 aktuálně hledáme vhodného žáka," uvedl prof. Petr Páta, děkanFakultyelektrotechnickéČVUT v Praze. "Nejde o jednorázovou záležitost, dobrovolníci budou svoje žáky doprovázet minimálně do konce roku tak, aby efekt byl dlouhodobý a mohl se projevit na znalostech žáků. Těší mě, že si takové množství našich studentů a pedagogů našlo čas v nelehkých časech na dobrovolnickou činnost v tomto rozsahu," dodává prof. Petr Páta.

StudentkaFEL Anna Glöcknerová doučuje matematiku Sophii ze 7. třídy základní školy v Brně. "Sophiin hlavní problém jsou mezery v učivu po přestupu na novou školu. Při doučování se velmi snaží a rodiče ji v tom podporují," uvádí dobrovolnice, která si velmi pochvaluje komunikaci s matkou žákyně. Doučování probíhá dvakrát týdně přes Skype a Anna Glöcknerová se na něj připravuje převážně po obsahové stránce.

StudentFEL Milan Chvalina se zapojil do doučování na základní škole ve Štětí, kterou sám dříve navštěvoval. Doučuje jednou týdně z matematiky dvě žákyně z 9. třídy, se kterými má společný chat, délka výuky je hodinu a půl. "Dívky jsou velmi motivované, protože chtějí uspět u přijímacích zkoušek na střední školu.. Pracujeme na odstranění neznalostí, mimo jiné v oblasti úprav výrazů," říká dobrovolník, který se na doučování nemusí zvlášť připravovat, pouze dopředu projde příklady, které chce s dívkami probrat, a současně je i vyřeší, aby měl přehled o postupu. "Dívky poté dostanou úkol z cvičebnice, který se mnou mohou během týdne kdykoli konzultovat. Naší platformou je Messenger a Google Meet a vše zatím funguje, jak má," shrnuje svou dosavadní pozitivní zkušenost Milan Chvalina.

Dobrovolníci mohou nejen doučit, ale i ovlivnit budoucí směřování žáků

Tereza Škachová, která v Národním pedagogickém institutu koordinuje činnost dobrovolníků z řad vysokoškolskýchstudentů v iniciativě doučování žáků ZŠ ( https://zapojmevsechny.cz/doucovani/ ), zapojení studentů a učitelů z FEL přivítala. "Mile nás překvapila již účast na online workshopu, který jsme pro dobrovolníky s kolegyněmi z Člověka v tísni v druhé polovině října uspořádaly. Studenti z FEL jsou excelentní v matematice, fyzice či informatice, ale na rozdíl od studentůpedagogickýchfakult nemají znalosti z didaktiky těchto předmětů na základních školách, proto většina dotazů směřovala tímto směrem. Bylo z toho zřejmé, že se chtějí předem připravit na to, aby jejich doučování bylo pro žáky zajímavé a inspirovalo je k dalšímu studiu."

Podle Terezy Škachové je po doučování právě těchto exaktních předmětů ze strany škol velká poptávka a dobrovolníci z FakultyelektrotechnickéČVUT v Praze mohou přispět u desítek žáků k tomu, že distanční výuka si nevybere až takovou daň na jejich znalostech. Benefity ze vzájemného kontaktu vysokoškolskýchstudentů či akademickýchpedagogů s žáky z druhého stupně základních škol mohou být ovšem širší: často se jedná o děti z méně podnětného prostředí, které ve svém okolí postrádají pozitivní příklady. Několikaměsíční kontakt úspěšného doučujícího s méně motivovaným žákem, ke kterému by jinak třeba ani nedošlo, může nastartovat hlubší proměnu a rozvoj dětí v době, kdy se rozhoduje o jejich budoucím zaměření.

Další formy pomoci školám – konzultace, zajištění workshopů a počítačového vybavení

Na dobrovolníky z FEL se mohou prostřednictvím škol obrátit také rodiny, jejichž technologie pro vzdálenou výuku nefungují tak, jak mají. "Podle informací z terénu stále existuje řada dětí, které mají technický problém připojit se k online výuce z domova. Ať už je problém jakýkoli, rodiny jej mohou diskutovat s našimi dobrovolníky. U této nabídky softwarové podpory a vzdálených konzultací se nám zatím nedaří dostat tuto informaci k rodinám, které by ji ocenily," říká děkan Petr Páta, který doporučuje rodinám, které by o tuto službu měly zájem, aby se zaregistrovaly přímo prostřednictvím formuláře zde.

S pomocí ze strany FakultyelektrotechnickéČVUT v Praze mohou rovněž počítat i základní a střední školy, jejichž správci počítačové infrastruktury čelí problémům se zajištěním online výuky či omezenými lidskými zdroji. K dispozici pro konzultace je jim opět na bázi dobrovolnosti 7 odborníků z Fakultyelektrotechnické.

Učitelé, kteří chtějí zpestřit výuku, mohou sáhnout po online workshopu či přednášce, které nabídlo 9 dobrovolníků. Témata jsou různorodá – od MS Office a jeho efektivního využití v online výuce přes programování v Pythonu až po návod na vytvoření jednoduchého webu.

Patnáct dobrovolníků se rozhodlo darovat své počítačové vybavení, vedle PC například monitory či webové kamery, které najdou uplatnění zejména v rodinách. Notebooky už pomáhají či budou v nejbližší době pomáhat žákům v Lázních Bělohrad, Medlově či ve Zlíně. Již v září přitom Fakultaelektrotechnická darovala bezmála 60 monitorů a dalšího počítačového příslušenství organizátorům dobročinného projektu pro rodiny v nouzi Počítače dětem, který probíhá pod záštitou Nadačního fondu IT People. Přístroje již aktuálně pomáhají studovat dětem z domova a technika tak přispívá ke zvyšování počítačové gramotnosti a ke kreativním činnostem.

V době koronavirových omezení není možné provádět praktickou výuku v oblasti elektroniky na dálku tradičním způsobem kvůli nedostupnosti laboratoří vybavených specializovanými přístroji.

"Vzhledem k tomu, že praktická část výuky má nezastupitelnou úlohu, tým laboratoře videometrie katedry měření na FakultěelektrotechnickéČVUT v Praze vyvinul inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope). Přístroj lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor," uvedl prof. Jan Holub, vedoucí katedry měření FakultyelektrotechnickéČVUT v Praze.

Vedle středoškolských studentů, kterým laboratorní přístroj LEO umožňuje nejen získávat praktické zkušenosti, ale i experimentálně v bezpečí domova ověřovat teoretické poznatky, jej ocení i nadšenci – makeři. Díky němu si budou moci hrát a tvořit fascinující technická zařízení a aplikace. Kromě experimentů v elektronice, senzorové technice či elektrotechnice najde LEO využití i ve fyzice, biomedicínském inženýrství a podobných oborech. Jeho ovládání je přitom velmi jednoduché a intuitivní. Software k přístroji LEO lze zdarma stáhnout a nainstalovat prostřednictvím odkazu

18. 11. 2020; solarninovinky.cz

Co nejvíce trápí fotovoltaické elektrárny po 10 letech provozu? Zeptejte se expertů!

Více než 2 GWp instalovaných fotovoltaických elektráren (FVE) v době solárního boomu brzy zažije potřebu "retrofitů". Co nejvíce trápí jejich provozovatele? Jaké typické poruchy mají tyto FVE? Jak se na nich projevuje PID?

O těchto a dalších otázkách můžete živě diskutovat s předními experty, kteří vystoupí na online konferenci Smart Energy Forum ve dnech 25.-26. listopadu 2020.

Typické vady

Monitorovací centrum FVE na Technické Univerzitě v Ostravě dohlíží na více než 100 MWp instalovaných FVE v době solárního boomu v letech 2008-2010. " Drtivá většina FVE z éry solárního boomu se musí opravovat. Vidíme to na našem monitoringu u elektráren, které můžeme sledovat a vyhodnocovat," říká Zdeněk Neufinger, zástupce ředitele na TU Ostrava.

"Identifikovali jsme závady na panelech a měničích. U velkých elektráren se závady jednoznačně objevují na VN části, jelikož tyto elektrárny byla často stavěny ve velkém spěchu a méně kvalitními firmami," dodává Neufinger.

Co ukázaly testy v terénu i laboratoři?

Na diagnostiku a odstrňování vad přímo v terénu se zaměřuje společnost Fill Factory s.r.o., které v Česku provozuje mobilní laboratoř pro testování FVE.

"Dětské vady na FVE z doby solárního boomu již nyní odezněly," říká Jiří Hladík, jednatel, FillFactory s.r.o.. " Na námi nyní diagnostikovanými FVE nacházíme zejména termomechanické závady, problémy s pájenými spoji na panelech, poruchy na junction-boxech a také závady s tedlarem."

Závody na panelech z doby solárního boomu se objevují také na tenkostěnných panelech, které byly hojně využívány na FVE v době solárního boomu.

"V naši testovací laboratoři se na tenkých vrstvách objeví buď úplně fatální vady, které způsobují úplnou degradaci fotovoltaického systému. Znamená to, že buď výrobce udělal ve výrobě chybu nebo byl panel vystaven nevhodným podmínkám," říká Pavel Hrzina, manažer FV laboratoře na ČVUT-FEL v Praze.

"Další typ vad tenkostěnných panelů je způsoben buď PID nebo ztráta jejich výkonu, který je garantován výrobci. Proto si řada investorů do FVE na konci záručních lhůt často testuje výkonové parametry svým panelů v naší laboratoři," dodává Hrzina.

Je PID vážnou hrozbou pro české FVE? Má smysl investovat do kontroly FVE pomocí dronů? Jak často provádět kontroly FVE? Proč bude nutné zavést povinnost revizí FVE a bateriových systémů? Vyplatí se pravidelně čistit FV panely?

O těchto a dalších otázkách můžete živě diskutovat s předními experty, kteří vystoupí na online konferenci Smart Energy Forum ve dnech 25.-26. listopadu 2020.

18. 11. 2020; CT24.cz

Univerzity nabízejí brigády pro studenty ve finanční tísni. Doučují, trasují nebo překládají

Univerzity rozšířily nabídku brigád pro své studenty, kteří se ocitli i kvůli koronavirovým opatřením ve finanční tísni. Vysokoškoláci tak pomáhají s distanční výukou, trasováním pozitivních případů nemoci covid-19 nebo doučováním mladších ročníků. Studenti často žádají fakulty i o půjčení techniky.

"Brigády jsou různé, každá katedra si je volí sama," uvedla Veronika Macková, koordinátorka projektů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Do výpomoci se zapojilo několik desítek studentů. Často se jedná o překlad anglických textů nebo pomoc při organizování akcí. Plat vysokoškoláků v nouzi činí 200 až 250 korun za hodinu, odvíjí se to však od potřebné kvalifikace," vysvětlila Macková.

Na Filozofické fakultěUniverzity Karlovy studenti pomáhají s přípravou podkladů k výuce. "Zapojili jsme studenty do pomoci s přípravou materiálů a zajištěním distanční výuky. Případně jsme potřebným studentům zapůjčili desítky notebooků i další techniku," uvedla proděkanka pro studium FF UK Hana Pazlarová.

"Kantorům pomáháme s výukou. Například kdyby nastal problém s připojením nebo počítačem. Nově jsme začali i se skenováním knížek v rámci přípravy studijních materiálů," vysvětlila Jana Prokopjuková, studentka z Institutu mezinárodních studií FSV UK. "Moc mi to pomohlo, nejen s nájmem bytu. Má to pozitivní vliv i na mou psychiku, můžu alespoň částečně vídat lidi a vidím, že normální život ještě existuje," dodala Prokopjuková.

Laboratoř i call centrum

Nové příležitosti k přivýdělku zavedla i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. "Studentimagisterskýchoborů doučují mladší studenty u nás na fakultě. Čtrnáct studentů nám pomáhá i v laboratoři při testování na covid-19," popsala děkanka Přírodovědecké fakulty JU Hana Šantrůčková.

StudentiUniverzity Tomáše Bati ve Zlíně pracují i mimo akademickou půdu. Škola zavedla vlastní krizové call centrum, kde studenti za finanční stipendium trasují osoby pozitivní na covid-19. "Aktuálně je v call centru zapojeno asi 140 studentů," upřesnila mluvčí univerzity Petra Svěráková.

Na Erasmus vyjede až o polovinu méně studentů. Pobyty ruší buď oni sami, nebo jejich univerzity

Nasazení mediků

Naopak část budoucích lékařů má práci v nemocnicích povinnou. Od 12. října mohou být totiž studenti čtvrtých a pátých ročníků medicíny povoláni do nemocnic. "Na 2. lékařské fakultě je povolaných studentů zatím zhruba patnáct, na jiných školách jich však jsou až stovky. Dost se čísla povolaných studentů liší i podle spolupráce s krajem, kde se daná fakulta nachází," sdělil Ondřej Hubálek, místopředseda akademického senátu 2. lékařské fakultyUniverzity Karlovy.

Studenti technických oborů zase potřebovali půjčit od školy techniku nutnou pro zvládnutí distanční výuky. "Půjčujeme studentům kity s mikroprocesorem, součástky a základní nářadí. Zájem o ně byl velký," uvedla Andrea Vondráková, vedoucí odboru PR a marketingu ČVUT.

Zatímco v některých předmětech si studenti na elektrotechnickéfakultě vystačí se simulátory, jinde to nejde. "Nic nenahradí práci s opravdovou elektronikou, ze které si studenti odnesou podstatné poznatky," vysvětlila Vondráková.

13. 11. 2020

Další přednáška AI Science Café Series bude zaměřena na Chronorobotiku

Dne 18. listopadu od 19.00 hodin proběhne v rámci cyklu AI Science Café Series on-line přednáška doc. Tomáše Krajníka z FakultyelektrotechnickéČVUT nazvaná "Chronorobotics with Tomáš Krajník".

Pro efektivní dlouhodobý provoz je nutné, aby se roboti přizpůsobili změnám charakteristickým pro přirozené a člověkem osídlené prostředí. Doc. Tomáš Krajník představí metody, které robotům umožní vytvářet a udržovat časoprostorové modely dynamiky prostředí a předpovídat budoucí stavy prostředí, v němž pracují. Předvede, jak tyto schopnosti přispívají k celoživotnímu učení sociálně inteligentního chování, zlepšují efektivitu provozu robotů a jak se zvyšuje jejich přijetí lidmi, se kterými pracují.

Diskuzi po prezentaci bude moderovat Dr. Michael Londesborough.

13. 11. 2020; Mladá fronta Dnes

Vysoké školy se představí online. Jen online

PRAHA Zájemci o studium na pražských univerzitách mají letos kvůli koronaviru velmi omezené možnosti, jak blíže poznat prostředí vysokýchškol. Fakulty jsou zavřené a do školních budov je veřejnosti zakázán vstup. Většina univerzit plánuje uchazečům přiblížit kampus online. Virtuální program má studentům středních škol nahradit zrušené dny otevřených dveří.

"Velice nás mrzí, že se s uchazeči a zájemci o studium na České zemědělské univerzitě v našem kampusu na Suchdole nepotkáme, přímý kontakt se nahrazuje jen těžko. Den otevřených dveří online formou jsme tedy připravili tak, abychom co nejvíce zmírnili absenci dojmů, které by si uchazeči od nás jistě odnesli," říká mluvčí univerzity Karla Mráčková.

Univerzity svůj online program sestavily různě. Nabízejí například virtuální prohlídky laboratoří a budov školy, diskuse s učiteli či stávajícími studenty nebo přednášky a živé přenosy z prostor školy. "FakultaelektrotechnickáČeskéhovysokéhoučenítechnického (ČVUT) připravuje den otevřených dveří ve formě moderovaného online vysílání. Jedním z moderátorů bude například robot sestavený z lega, který se pohybuje a mluví," říká děkanfakulty Petr Páta.

Přenosy připravuje i Vysokáškola ekonomická (VŠE) nebo Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), která bude příští týden živě vysílat na Facebooku a webu jednotlivých fakult. Diváci budou mít možnost poznat ČZU prostřednictvím rozhovorů s učiteli, díky videím z fakult i pomocí několika soutěží.

Univerzita Karlova (UK) se uchazeče snaží zaujmout akcí Na Karlovku online. "Pro tuto příležitost jsme připravili zcela nový web, jehož cílem je být zájemcům co nejblíže. Otevřeme devatenáct chatovacích místností. Zázemí našich fakult a to, jak to na nich chodí, uchazečům prostřednictvím videí přiblíží investigativní novinář Janek Rubeš," vysvětluje vedoucí UK Pointu Ludmila Součková. Na tuto akci po Novém roce navážou i dny otevřených dveří, které se uskuteční na jednotlivých fakultách školy.

V rámci programu připravuje Matematickofyzikální fakulta UK třeba online přednášku s besedou, Fakulta sociálních věd UK zase založila facebookovou skupinu, kde zájemci mohou pokládat otázky současným studentům.

Několik projektů zaměřených na studenty středních škol chystá také Vysokáškola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Ta již spustila webovou stránku, na které se zájemci mohou jednotlivě dotazovat na studium. V lednu univerzita chystá den otevřených dveří, jehož součástí budou živé přenosy, videa, panoramatické fotky a virtuální prohlídky. Zástupci školy ale stále doufají, že lidé dostanou možnost navštívit kampus i osobně. "Momentálně jsme spustili projekt Otevřená univerzita, což jsou individuální dny otevřených dveří. Akce je zatím dostupná jen v online podobě, ale jakmile bude povolené trochu cestovat, budou mít uchazeči možnost přijít za naším studentem a ten jim ukáže školu," říká mluvčí univerzity Michal Janovský.

Na některých školách virtuální dny otevřených dveří již zdařile proběhly, například na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). "Online den otevřených dveří měl u nás na škole velký úspěch, zúčastnilo se jej zhruba dvě stě lidí," říká mluvčí FAMU Klaudie Osičková.

Kdy se připojit? Dny otevřených dveří online

- AMU Dny otevřených dveří na FAMU a HAMU již proběhly. O DAMU se zájemci mohou více dozvědět dnes a zítra na webové stránce fakulty. * ČVUT Jednotlivé fakulty pořádají dny otevřených dveří v různých termínech nezávisle na sobě. Jako první se zájemcům 20. listopadu představí Fakulta biomedicínského inženýrství. * ČZU Online program společný pro všechny fakulty začne 20. listopadu, a to od 9 hodin na Facebooku školy.

- UK Příští víkend v sobotu 28. listopadu se zájemci mohou zúčastnit akce Na Karlovku online, kde se dozvědí více o všech sedmnácti fakultáchuniverzity. * VŠE Šest fakult se uchazečům představí těsně před vánočními svátky, a to 21. prosince. Program bude škola živě vysílat prostřednictvím YouTube. * VŠCHT Online dny otevřených dveří škola pořádá ve dvou termínech, a to 20. a 21. listopadu i 22. a 23. ledna 2021.

13. 11. 2020; E15

Pavel Vlček: Pro aktuální nastavení podmínek pro 5G sítě v Česku nemám vysvětlení

Na začátku července 2020 se stal novým prezidentem Asociace provozovatelů mobilních sítí Pavel Vlček (41). Někdejší manažer vnějších vztahů ministerstva průmyslu a obchodu v rozhovoru shrnul první měsíce ve funkci a popsal, čím v současnosti členové APMS žijí.

- Jaké byly první čtyři měsíce ve funkci prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí? Co vás v průběhu léta a podzimu nejvíce zaměstnávalo?

Hned první akcí byl seminář s poslanci, experty a veřejností na téma 5G sítí. Této technologii se věnujeme velice intenzivně, od oblasti jejího využití v průmyslu či v chytrých systémech měst a domácností přes bezpečnost po hoaxy. Podařilo se nám také rozproudit debatu se státními úřady o tom, jak dostat signál do vlaků na hlavních železničních koridorech. Mobilní operátoři pokryli takřka 99 procent délky určených tratí přesně podle podmínek přidělení kmitočtů, bohužel ale signál neprojde vlakem, to je fyzika. Panu ministru Havlíčkovi a jeho týmu jsme představili analýzu, která jasně i s příklady ze zahraničí ukazuje, co je potřeba udělat ze strany státu a jeho organizací, aby cestující měli komfortní připojení. Vypadá to nadějně, věci se daly do pohybu a věřím, že díky spolupráci ministerstev dopravy a průmyslu a obchodu se Správou železnic a ČTÚ se nám to podaří. A jako třetí zmíním téma, které se týká každého z nás, nejen mobilních operátorů, a to blížící se konec uvádění rodného čísla na občanských průkazech. To má nastat prakticky za rok, ale doteď není jasné, jak konkrétně bude situace vypadat. A to proto, že teprve letos v létě, tedy řádově dekádu poté, co padlo rozhodnutí o odstranění rodného čísla z občanky, a rok a půl před zamýšlenou platností, která už tak je posunutá, neměl stát připravené funkční řešení, které by mohl podnikatelský sektor používat. A to je jen pár bodů z široké agendy, které se v APMS věnujeme.

- Ředitel APMS Jiří Grund vyjádřil obavu, že v Česku bude 5G připojení pomalejší než v okolních zemích a Česká republika kvůli tomu začne za Evropou technologicky zaostávat. Vyplývá to z návrhu podmínek aukce, který zveřejnil Český telekomunikační úřad.

Bohužel je to tak. Zatímco v technologii 4G LTE patříme ke špičce v EU, pro provozování 5G sítě v té nejvyšší kvalitě nebudou mít současní operátoři dostatečnou kapacitu. Jak je to možné? ČTÚ dal do podmínek aukce 5G pro současné operátory mnohem menší maximální velikost frekvenčního bloku v harmonizovaném 5G pásmu (členské země EU se dohodly, že pásmo 3,5 GHz bude vyhrazené pro služby vysokorychlostního internetu, aby jak budoucí služby, tak i podporované přístroje byly vzájemně kompatibilní na celém území EU – pozn. red.), než s jakým počítá Evropská komise jako s potřebným minimem. ČTÚ popírá sám sebe, protože uvedené minimum podle EK vzniklo také na základě jeho vstupů.

- Jaký tedy bude podle vás dopad tohoto omezení?

Důsledkem bude, že operátoři ve všech ostatních zemích EU budou moci získat mnohem širší pásma, což povede k tomu, že budou mít kvalitnější služby – například rychlejší internet. Realita je taková, že třeba na Slovensku, v Rumunsku, v Německu a v dalších zemích mají operátoři možnost stavět široké tříproudové datové dálnice, zatímco u nás si budeme muset zvyknout na silnici první třídy a našim sousedům jen tiše závidět. Bohužel toto omezení pro rozvoj klíčové digitální infrastruktury může mít velice negativní dopad na konkurenceschopnost České republiky.

- V čem konkrétně?

Tou největší novinkou je rychlá konektivita, která umožní rozvoj automatizace a robotizace v nejrůznějších oblastech. Bude užitečná pro domácnosti i pro celá města. A navíc výhody sítě nastupující generace využije velmi silně průmysl a jsou zásadní například v rozvoji autonomní mobility. Pro nejmodernější průmyslové technologie je potřeba mít obrovskou kapacitu přenosu dat, jejich co největšího objemu za sekundu. Když se vrátím k příměru k digitální dálnici, tak si není těžké představit, že když stejný počet aut pojede po široké německé nebo polské dálnici a pak zamíří na naši D1, tak se provoz zpomalí. Aut je stále stejně, ale nemají kudy projet. Čili zase budeme závidět okolním státům, jak to u nich frčí, protože mají nesrovnatelně širší dálnice. No a v praxi to může znamenat, že investoři se sem moc nepohrnou a některé technologie u nás budou fungovat jen omezeně. Je to obrovská škoda a bohužel si tím zaděláváme na problém v horizontu následujících dekád.

- Můžete v tuto chvíli komentovat aktuální situaci okolo výběrového řízení pro udělení práv na využívání rádiových kmitočtů určených 5G sítím? Jak jsem nastínil, aukce kmitočtů pro 5G v pásmech 700 a 3400 až 3800 MHz rozhodne o budoucnosti českého telekomunikačního trhu, službách pro české občany, podnikatele i průmysl v nadcházejících dvou dekádách. Bohužel zde musím vyjádřit silné znepokojení, protože přestože naši členové ČTÚ jako vyhlašovatele aukce opakovaně upozorňovali na nesoulad jejich podmínek s právem jak národním, tak evropským. Už zmíněné omezení šířky spektra pro stávající operátory na 60 MHz v pásmu 3,5 GHz je v rozporu s rozhodnutím Evropské komise a České republice dává další neslavný primát v podobě naprosto nejomezenější kapacity budoucí sítě ze všech států EU. Opravdu tomu nerozumím a je mi to velice líto. A stejně tak nerozumím, z jakého důvodu se v podmínkách aukce objevily zcela bezprecedentní podmínky tak zvaného národního roamingu. Díky tomuto institutu může případný nový operátor používat po určitou dobu za určitých podmínek stávající sítě, přičemž nastavení těchto podmínek je v podání současné aukce velice problematické, když to řeknu velmi jemně.

- V čem jsou podmínky národního roamingu z vašeho pohledu tak problematické?

Cíl národního roamingu je stručně řečeno v tom, aby nový hráč měl šanci vytvořit relevantní nabídku hned po získání licence, kdy z logiky věci nemůže mít postavenou vlastní infrastrukturu. Toto je zcela v pořádku. Problém je ale v tom, kdo, na jak dlouho a za jakých podmínek může sítě ostatních operátorů, již je za obrovských investic vybudovali, používat. Je to totiž motivační nástroj s cílem přimět nového hráče k co nejrychlejšímu budování svého pokrytí. Podmínky současné aukce jsou proti smyslu tohoto instrumentu a když to řeknu hodně zjednodušeně, tak novému hráči stačí za mnohem nižší náklady pokrýt Prahu, Brno a Ostravu v pásmu 3,5 GHz, což je investičně nesrovnatelně méně náročné než vybudovat plnohodnotné celoplošné pokrytí, a získá na 9 let možnost využívat sítě těch, kteří do nich nainvestovali desítky miliard. Navíc schéma výpočtu ceny za toto používání nemá opodstatnění. Už to je samo o sobě zvláštní, ale ten největší otazník je spojen s jednou podmínkou, které nerozumí asi nikdo. A tím je umožnění národního roamingu tomu, kdo už v předcházející aukci vydražil kmitočty. Najednou z čista jasna, proti logice a zásadě retroaktivity. Dávalo by to smysl, kdyby tento příslib byl součástí minulé akce, ale to nebyl. Je obtížné porozumět logice tohoto nastavení.

- Máte pro to nějaké vysvětlení?

Velmi trefně zněl titulek jednoho článku popisujícího podmínky aukce, a to sice: "Jak ČTÚ a ministerstvo průmyslu pekly dort". Autor článku si dále položil řečnickou otázku, zda po rozmíchání kusu podmínek z roku 2019 s možností získat přístup do celostátní sítě i bez aukce a přidání práva z běžící dražby odstoupit, zamíchání a podušení vznikne dobrota, nebo břichabol. Ta otázka je bohužel jen řečnická a odpověď je zjevná. Já pro tuto "specialitu" vysvětlení nemám.

- Jak si ČR stojí v pomyslném boji s dezinformacemi o 5G, které uvádějí údajná zdravotní a bezpečnostní rizika?

Hoaxy jsou tady už dlouho, ikonou mezi nimi v českém prostředí je "černá sanitka". Co se týče 5G, tak je potřeba říct, že frekvenční pásma, se kterými se pro ně počítá, byla používána od 70. let pro šíření televizního vysílání. Například my jako asociace mobilních operátorů jsme připravili měření toho, co vyzařuje 5G vysílač, a poprosili pana profesora Jana Vrbu z FakultyelektrotechnickéČVUT o vysvětlení, co to znamená. Stručně a jasně, i když stojíte jen tři metry od vysílače, což se vám prakticky nikdy nestane, je intenzita záření na úrovni jedné desetitisíciny intenzity, kterou připouští zdravotní norma. Nesrovnatelně vyšší intenzita záření přichází třeba ze sluníčka. Vedle dlouhodobých bijců dezinformací, jako jsou Manipulatori.cz či Hoax.cz, se tomuto fenoménu věnuje také 5G Aliance, v rámci níž spolupracují státní instituce, podnikatelský sektor a naším prostřednictvím i mobilní operátoři.

- Jaký je váš názor na šíření těchto dezinformací? Kdo za nimi stojí?

Bohužel na hoaxy je navázán také obchod se strachem, a tak bych se nedivil, kdyby jedním z původců byli vedle recesistů a profesionálních dezinformátorů také podvodní obchodníci, kteří nabízejí nejrůznější šmejdy, které údajně mají chránit před údajným nebezpečím. Jedná se o manipulaci, obchod se strachem, což má v konečném důsledku negativní vliv na společnost. Stačí si jen vzpomenout na zvýšenou popularitu 5G mezi dezinformátory po vypuknutí koronavirové epidemie. Důsledkem bylo v některých zemích například demolování či zapalování vysílačů 5G, protože někdo uvěřil tomu, že se covid šíří v důsledku zavádění 5G. Éterem tak namísto dříve rozšířeného hoaxu o tom, že kondenzační čáry za letadly jsou ve skutečnosti rozprašováním látek na lidi, začaly létat dezinformace o 5G. Poslední velký hit konspirátorů jsme mohli zaznamenat v souvislosti s celoplošným testováním na covid na Slovensku. Šířila se fáma, že to není testování, ale že se lidem do nosu vkládá čip a spousta recesistů natáčela videa, že po otestování, tedy podle tohoto hoaxu "očipování", jim jde mnohem lépe televizní signál, a namísto použití dálkového ovladače stačí mrknout či otevřít ústa. Naštěstí v tomto případě zvítězil zdravý rozum a legrace z absurdnosti této dezinformace silně převážila.

- Jistě vás nezaměstnává pouze problematika 5G. Jak významně se operátorů například dotkla novela zákona o elektronických komunikacích, jež nabyla účinnosti 1. 4. 2020?

Z úst politiků často slyšíme, že se zasadí o změnu zákona, která spotřebitelům přinese ráj na zemi. Já si nemyslím, že ráj na zemi souvisí s legislativou. Podle mého úsudku se zákazníci rozhodují podle jednotlivých nabídek, které jsou rozmanité, a ne podle lhůty přechodu. Daleko spíše rozhodnutí souvisejí s odpovědností každého z nás a ochotou udělat něco navíc. Jestli je na téhle šílené době "vypnuté společnosti" něco pozitivního, je to skutečnost, že si dokážeme vzájemně pomáhat. Operátoři například významně zvedli objemy datových balíčků, desítky tisíc datových SIM karet věnovali zdarma studentům, pro které by jinak bylo zajištění on-line výuky komplikované. Udělali to sami a žádný zákon k tomu nepotřebovali.

- Čím konkrétně se čeští operátoři ještě zapojili do podpory boje proti šíření COVID-19, respektive do podpory zmírňování dopadů koronakrize?

Hned na jaře po vypuknutí pandemie se operátoři do boje zapojili velmi intenzivně. Už v prvních týdnech hodnota jejich podpory přesáhla jednu miliardu korun. Zpřístupnili zdarma hlavní informační kanály o nouzovém stavu, vytvořili call centrum pro speciální linku 1212, rozesílali informační SMS zákazníkům do zahraničí i v ČR, ihned nabídli zvýhodněné balíčky a úlevy pro podnikatele, kteří takovou pomoc potřebovali. V posledních týdnech operátoři masivně podpořili domácí výuku pomocí internetového připojení, a dokonce i modemů a notebooků. Díky kampani operátorů, během níž rozeslali miliony SMS zpráv s výzvou k instalaci e-roušky, se počet jejích uživatelů skokově navýšil na dvojnásobek. V posledních dnech jsem například jen já v kontaktu s rezortem školství několikrát týdně. A tématům, kterým se jako asociace z povahy věci věnovat nemůžeme, se věnují kolegové, kteří mají na starosti vnější vztahy přímo v T-Mobile, O2 a ve Vodafonu. ?

PAVEL VLČEK

vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Karlově Univerzitě. Řídil komunikaci a vnější vztahy ministerstva průmyslu a obchodu či společností Citibank, Rosatom a naposledy mBank. V uplynulých dnech byl opětovně zvolen předsedou výkonného výboru profesní organizace PR Klub, která sdružuje více než 200 profesionálů v oblasti komunikace a public relations.

Probíhající aukce kmitočtů pro 5G v pásmech 700 a 3400 až 3800 MHz rozhoduje o budoucnosti českého telekomunikačního trhu pro nadcházející dvě dekády. Omezení šířky spektra pro stávající operátory na 60 MHz v pásmu 3,5 GHz České republice bohužel dává další neslavný primát v podobě naprosto nejomezenější kapacity budoucí sítě ze všech států EU. Mimo jiné je i v rozporu s rozhodnutím Evropské komise.

13. 11. 2020; E15

Český herní průmysl hraje světovou extraligu

Pro český herní průmysl bylo uplynulých osmnáct měsíců historicky nejúspěšnějším obdobím, ať už jde o tržby z prodeje českých her ve světě, o získaná ocenění či akvizice českých herních studií zahraničními společnostmi.

Úspěchy, které v posledních měsících zažívá český herní průmysl, byly ještě před několika lety nepředstavitelné, a to jak z pohledu objemu tržeb, tak i co do výše hodnoty společností. Herní debuty jako Beat Saber a Kingdom Come: Deliverance katapultovaly své tvůrce do prostředí první ligy světových herních producentů, a potvrdily tím pozici českých vývojářů na mapě světového herního průmyslu.

Bez nadsázky lze prohlásit, že téměř každý na světě, kdo alespoň okrajově sleduje herní tvorbu, zná některé z mnoha českých, globálně úspěšných her, bez ohledu na platformu či žánr. Tyto úspěchy přitom nepřišly náhle ani souhrou náhod. Ve všech případech jde o díla veteránů herního vývoje a jsou výsledkem mnoha let získávání zkušeností, zažívání neúspěchů, testování nápadů i budování komunit.

Bavíme svět

Samotný český herní průmysl dnes zahrnuje téměř sedmdesát aktivních vývojářských společností produkujících herní tituly téměř výhradně pro světový trh (více než 95 procent), převážně pro osobní počítače na platformě Windows. V minulém roce publikovala česká herní studia 53 nových titulů a téměř 90 procent veškeré české herní produkce se distribuuje a propaguje prostřednictvím on-line služeb bez podpory vydavatelů a distributorů.

Celý obor u nás nyní zaměstnává více než 1500 vývojářů a v minulém roce přesáhl obrat 4,5 miliardy korun. Převážnou většinu místních herních společností ale tvoří studia s méně než deseti zaměstnanci ve vlastnictví českých subjektů.

Počet aktivních studií v českém herním průmyslu se během uplynulých dvou let zdvojnásobil a roste i podíl zahraničních společností, které zde budují své vývojové centrály, z těch nejvýznamnějších například Wargaming či Giants Software.

Early Access – chytré předplatné

Na rozdíl od jiných forem umělecké tvorby není vývoj her financován z veřejných zdrojů a většinu nákladů na vývoj tak hradí sami vlastníci studií, případně soukromí investoři. Významnou roli při financování závěrečných fází vývoje, obzvláště v českých podmínkách, hraje i tak zvaný early access, jeden z nejmladších obchodních modelů rozšířený především v rámci distribuční platformy Steam.

Jde o model, kdy si hráči kupují rozpracované dílo, které se průběžně aktualizuje až do fáze finální hry. Hlavním důvodem ke koupi bývá například nižší cena či možnost sledovat postup dokončování a dolaďování hry s možností vyjadřovat se k nedostatkům a novým vlastnostem hry s pocitem určitého výsadního postavení v rámci komunity. Pro herní producenty představuje early access nejen zásadní zdroj financí nutných k dokončení díla, ale i příležitost pro budování komunity v průběhu vývoje a výrazné usnadnění testování hry, ovšem za cenu závazku dílo skutečně dokončit ve slíbeném termínu. Tento obchodní model pomohl mimo jiné i oběma zmíněným nejúspěšnějším českým hrám – Beat Saber a Kingdom Come: Deliverance.

Miliardové akvizice studií

Uvedení titulu Kingdom Come: Deliverance ve službě Steam v rámci early access přineslo reálný ohlas celosvětové komunity hráčů a uvedení finální verze hry na trh znamenalo nevídaný úspěch v podobě statisíců prodaných kopií. To vzbudilo i zájem vydavatelů o koupi celého studia a brzy po oficiálním vydání hry v dubnu loňského roku, oznámilo Warhorse Studios prodej plného podílu do vlastnictví rakouské společnosti Koch Media ze skupiny THQ Nordic za sumu přesahující jednu miliardu korun.

O půl roku později ohlásilo dosud největší akvizici v českém herním průmyslu studio Beat Games, založené v únoru 2018 třemi tvůrci titulu Beat Saber pro systémy virtuální reality (Ján Ilavský, Vladimír Hrinčár a Jaroslav Beck). Tato hra vyšla v květnu 2018 ve službě Steam pro Windows v rámci early access, postupně se rozšířila na další platformy a v současnosti eviduje kolem dvou milionů prodaných kopií. Právem je tak považována za dosud historicky nejúspěšnější VR hru a svědčí o tom i říjnový turnaj v Číně, který sledovalo v živém přenosu přes 800 tisíc diváků.

V listopadu minulého roku pak celý podíl ve společnosti Beat Games za nezveřejněnou cenu odkoupila společnost Facebook Technologies. Odhady hovoří o výši kolem dvou miliard korun, a hra Beat Saber se tím stala jedním z klíčových titulů pro platformu Oculus Rift.

Vedle komerčního úspěchu získal titul Beat Saber i celou řadu prestižních oborových ocenění, například D. I. C. E.

Awards (Immersive Reality Game of the Year), The Steam Awards (VR Game of the Year), Developers Choice Awards (Audience Award Winner + Best VR/AR Game), SXSW Gaming Award (VR Game of the Year + Most Promising New Intellectual Property), UNITY Awards (Best VR Game) či CEEGA Awards (Technology).

Třetí nejvýznamnější akvizicí v českém herním průmyslu bylo odkoupení studia Geewa americkou společností AppLovin v únoru tohoto roku. Geewa působí na trhu už šestnáct let, poslední roky se specializuje na hry pro mobilní platformy a nejvíce uspěla se svým titulem Smashing Four. Své podíly ve společnosti prodali všichni tři dosavadní vlastníci: skupina KKCG (62 %), polský investiční fond MCI (32 %) a zakladatel společnosti Miloš Endrle (6 %).

Celosvětových prodejních úspěchů, přesahujících tržby sto milionů korun ročně, dosahují například i česká studia Bohemia Interactive (hry DayZ, ArmA, Vigor a další), SCS Software (hry American Truck Simulator, Euro Truck Simulator a další), Amanita Design (hry Samorost, Chuchel, Pilgrims a další) či Wube Software (hra Factorio). Všechny tyto společnosti dosud zůstávají ve vlastnictví původních zakladatelů.

Akce nebudou, zůstáváme on-line

Podobně jako v ostatních oborech byl letošní rok tvrdou ranou pro všechny společenské akce a události herního průmyslu, tedy konference, festivaly, veletrhy a další. Desátý ročník vyhlašování a předávání cen Česká hra roku byl z března přesunut na konec září a mohl se uskutečnit jen s omezeným publikem, přičemž další ročník je předběžně plánován na duben příštího roku.

Jarní brněnská konference Game Access byla pro tento rok zrušena a odložena na květen příštího roku. Brněnský festival Gamer Pie byl z jara odložen na konec října a nakonec proběhne pouze v on-line podobě 5. prosince tohoto roku. Retroherní festivaly Retrip a ByteFest byly tento rok zrušeny a jejich konání v příštích letech zatím nebylo potvrzeno. Letošní ročník tradičního veletrhu ForGames byl odložen na říjen příštího roku. Mezinárodní pražská konference Game Developers Session, jedna z nejstarších akcí svého druhu v Evropě, by měla proběhnout poprvé v online režimu na konci listopadu.

Je pravděpodobné, že ztráty způsobené rušením a omezením letošních ročníků všech těchto událostí, spojené s nejistotou pro příští rok, způsobí v lepším případě přechod na nový online formát, v horších případech pak bude znamenat definitivní ukončení dlouhé roky budovaných tradičních setkání tvůrců z oboru. I přes mnohá aktuální omezení však patří herní průmysl mezi obory, které v současných podmínkách prosperují a dokáží se jim dobře přizpůsobit. Nahrává tomu nejen zvýšená poptávka po hrách, ale i schopnost herních tvůrců pracovat z domova, rychle přicházet s novými tituly a pružně se adaptovat na nové obchodní a distribuční modely. ?

KINGDOM COME: DELIVERANCE DOBÝVÁ SVĚT

Titul vznikl v dílnách studia Warhorse Studios, založeného v roce 2011 dvěma veterány české herní scény, Martinem Klímou a Danielem Vávrou spolu s investorem Zdeňkem Bakalou (70 procent). Vývojáři z Warhorse Studios vytvořili výpravnou hru z prostředí českého Posázaví ve 14. století, kvalitou na úrovni nejlepších světových her. První ukázky této hry upoutaly fanoušky po celém světě a umožnily tvůrcům získat další prostředky pro vývoj v jedné z dosud neúspěšnějších crowdfundingových kampaní v oblasti her.

V HERNÍM PRŮMYSLU ROSTE POPTÁVKA PO VZDĚLÁNÍ

V posledních letech výrazně roste zájem o vzdělávání v oblasti herního vývoje. Specializované bakalářské a magisterské obory zaměřené na herní vývoj nabízí Univerzita Karlova v Praze (Matematicko-fyzikální fakulta), ČeskévysokéučenítechnickévPraze (Fakultaelektrotechnická), Západočeská univerzita v Plzni (Fakulta designu a umění) a v příštím akademickém roce otevře magisterský obor Herní design i pražská FAMU pod nově vytvořenou Katedrou herního designu. Obory určené budoucím herním tvůrcům nabízejí také soukromé střední školy v Jihlavě (SUŠG a VOŠG) a ve Zlíně (SŠFMPT).

13. 11. 2020; tech.iHned.cz; Hospodářské noviny; ihned.cz

Češi jako první vyvinuli autopilot pro malá letadla, který lze ovládat přes dotykový displej

Brněnská pobočka firmy Honeywell spolu s ČVUT vytvořila digitální autopilot pro letadla, jako je Cessna. Nové zařízení urychlí certifikaci menších letounů.

Zařízení schopná ovládat letadla bez pomoci lidské posádky se v letectví využívají už od 20. let minulého století. Zvláště v civilních letounech jsou přitom stále k vidění staré analogové autopiloty vyvinuté před desítkami let. Důvodem je vysoká pořizovací cena novějších typů těchto přístrojů, jež dosahuje až půl milionu korun. Náklady zvyšuje i fakt, že dosud bylo třeba otestovat a certifikovat nové autopiloty pro každý typ letadla zvlášť.

Vědci z pražského ČVUT spolu s techniky z brněnské pobočky amerického výrobce letecké techniky Honeywell Aerospace teď ale přišli s novým typem autopilotu, který se těmto nevýhodám vyhýbá.

Zařízení jménem AeroCruze 230 je určené pro menší letadla značek Cessna či Piper. Oproti konkurenci je jeho cena zhruba poloviční, začíná už na 9800 dolarech (219 tisících korun). Český tým vývojářů navíc přišel s vlastní certifikační metodikou, která umožnila autopilot schválit téměř pro 60 letadel najednou. Letové certifikační testy přitom proběhly pouze se třemi různými letouny.

"Naše analýza prokázala, že nasazení nového autopilotu zlepší bezpečnost letu i komfort pasažérů, aniž by zařízení bylo nutné zdlouhavě testovat v každém typu letadla," uvádí Martin Hromčík z katedry řídicí techniky FakultyelektrotechnickéČVUT. Ta svou prací přispěla k certifikaci zařízení u amerického regulačního úřadu pro letectví FAA i jeho evropské obdoby EASA.

Nový autopilot Honeywell prodává pod svou značkou BendixKing. Kromě toho, že je na rozdíl od svých předchůdců digitální, jde o vůbec první autopilot pro menší letouny, který lze ovládat za pomoci dotykového displeje. Zařízení ale zachovává i klasická tlačítka, po jejichž stisknutí se například automaticky srovná sklon letadla při nenadálých změnách počasí.

13. 11. 2020; Téma

Z umělé inteligence jde někdy strach

Je držitelem řady vědeckých ocenění i speciální ceny Al Awards (pro odborníky, kteří určují směr celosvětového vývoje technologií

umělé inteligence). V zahraničí je jedním z nejcitovanějších českých vědců. Prof. Ing. JIŘÍ MATAS (56), Ph. D., z Katedry kybernetiky

Fakulty elektrotechnické ČVUT patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Stál mj. u zrodu systému automatického

rozpoznávání obličejů, reklam, registračních značek automobilů či programů na úsekové měření rychlosti v Česku.

Je držitelem řady vědeckých ocenění i speciální ceny Al Awards (pro odborníky, kteří určují směr celosvětového vývoje technologií

umělé inteligence). V zahraničí je jedním z nejcitovanějších českých vědců. Prof. Ing. JIŘÍ MATAS (56), Ph. D., z Katedry kybernetiky

Fakulty elektrotechnické ČVUT patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Stál mj. u zrodu systému automatického

rozpoznávání obličejů, reklam, registračních značek automobilů či programů na úsekové měření rychlosti v Česku. Anebo softwaru,

jenž pomáhá Interpolu při chytání výrobců drog... Budeme skutečně již brzy jezdit v elektrických samořiditelných vozech? A nemůže

umělá inteligence ohrozit samotnou existenci lidstva, jak před svojí loňskou smrtí varoval světoznámý fyzik Stephen Hawking?

- Jak byste charakterizoval pojem umělá inteligence?

Význam toho pojmu se časem hodně změnil. Umělou inteligenci jsem vystudoval jako jeden z prvních v Československu a v té době

jsem si myslel, že je to něco jako umět hrát šachy a zvládnout pomocí počítače řešit věci, které považujeme za těžké. Postupem času

se ukázalo, že je těžké udělat uměle to, co je pro člověka lehké. Chodit, sebrat předmět, zašroubovat matku... Umělá inteligence jsou

vlastně samoučící se algoritmy založené na datech. Pokrok v poslední době je evoluční, nic nového se neděje, jenom systémy

začínají lépe fungovat, vše je spolehlivější a flexibilnější. Zejména jde o posun ve statistickém rozpoznávání a vnímání. Umělá

inteligence už bez problémů pozná auto, odliší, když je někdo nešťastný, jestli je někomu 50, nebo 58 let... A více se diskutuje o

pojmu "silná umělá inteligence", jež lidi straší ve sci-fi knihách a filmech. V tomto ohledu málokdo ví, co se bude dít. Až jde z toho

trochu strach.

- V jakém slova smyslu?

Například je to vidět v počítačovém vidění, kterému se věnuji především. Tedy v tom, co umělá inteligence už dokáže rozeznat z

obrázku. A z toho si lidé dovozují, že umělá superinteligence může být schopnější a lepší než naše. Ve srovnání s naším okem tomu

tak v některých oblastech už určitě je. A kdyby se umělé inteligenci podařilo porozumět i jiným věcem, například zákonitostem

společnosti nebo schopnosti dosáhnout cíle, kdyby objevila něco, jako je vědomí, což je pojem, jemuž málokdo pořádně rozumí, a

kdyby se tohle spojilo s vůlí ovládnout svět, pak přestože nikdo neví, proč by tohle umělá inteligence měla chtít, mohlo by jít

skutečně o velké nebezpečí.

- Nehrozí tedy, že nás silná umělá inteligence jako centrální mozek lidstva jednou úplně ovládne a zničí lidskou civilizaci?

Právě před tím varuje americký miliardář a vizionář Elon Musk, a dříve o tom mluvil i proslulý britský teoretický fyzik Stephen Hawking...

A jsou další názory, které naopak říkají, že neovládne... Umělá inteligence je založena na schopnosti učit se z dat. Má miliony očí

(kamery všech systémů), z lidského pohledu nekonečnou a neomylnou paměť, je také schopna se neustále učit a zlepšovat. Ano, je

možné, že nastane situace, kdy bude čistě na ní, co s námi provede. Na druhou stranu, aby nám mohla něco udělat, musí to chtít a

mít k tomu prostředky. Sebechytřejším telefonem vám jídlo nezabaví... Ale může námi třeba manipulovat. Nebo se může

destruktivní síla umělé inteligence objevit jako vedlejší efekt nějaké nedomyšlenosti. Kniha švédského vědce z Oxfordské univerzity

Nicka Bostroma Superinteligence popisuje, jak by mohl tento typ umělé inteligence škodit. Například dáte stroji za úkol vyrábět

sponky a on si to vyloží tak, že to je ta nejdůležitější věc na světě. A že všechnu ocel, všechnu energii, obecně všechny prostředky

světa i lidské zdroje je nutné použít k vytvoření co nejvyššího počtu sponek. Bohužel lidstvo to může s umělou inteligencí zkusit

jenom jednou. Jakmile totiž vypustíte džina z lahve, může se stát silnějším než vy. Je proto potřeba dávat velký pozor a být obezřetní.

- Když jste zmínil knihu o umělé inteligenci, ovlivnila vás "bible" tohoto oboru Gödel, Escher, Bach od amerického vědce Douglase

Hofstadtera?

To je kniha, kterou jsem četl ještě na vysoké škole . A byla tam pro mě spousta zjevení. Ať už to byla pasáž o umělé inteligenci, nebo

o tom, jak funguje DNA a genetika. Ta kniha má tisíc stránek, je psaná filozoficky a hodně matematicky a postihuje široké souvislosti.

Zajímavým pohledem je například to, že existuje bezpečnostní pojistka proti umělé inteligenci, a to, že se biologické systémy samy

reprodukují (rozmnožují, pozn. red.). Aby tedy mohli být roboti nebezpeční, museli by se sami také reprodukovat a mít k tomu

továrnu na roboty, továrnu na továrnu, všechny zdroje atd. Když vám ale uteče koronavir, což sledujeme nyní, ten k tomu, aby se

sám šířil a replikoval, nepotřebuje nic než hostitele.

- Jste expertem přes analýzu obrazu pomocí strojového učení (machine learning) a zpracování vizuálních dat. Mění se i tahle oblast?

První nástup strojového vidění byl v továrnách, kdy například potřebovali kontrolovat, zda je drobný výrobek správně osazen. To je

věc, která je pro člověka ohromně pracná. Postupem času se aplikace počítačového vidění stále více dostávaly do reálného světa. A

zároveň se snížily požadavky na prostředí, v němž fungují, třeba na mobilu. Od roku 2005 je strojové učení jasný trend. A my místo

toho, abychom vymýšleli nové algoritmy, jsme se snažili optimalizovat správné funkce. Ale ono je to tak i jinde, například v chemii. I v

tomto oboru se testuje simulacemi a roboticky. Místo toho, aby se vědec zamýšlel, co by mohl přidat, aby se změnily vlastnosti nějaké látky, nechá robota zkusit milion variant a ona jedna vyjde.

- Kdy jste rozpoznal, že má strojové rozpoznávání založené na umělé inteligenci i velký komerční potenciál?

V počítačovém vidění bylo dlouhé období, kdy skoro nic v praxi nefungovalo. V laboratořích jsme měli výsledky na jednom pečlivě

vybraném obrázku. Když jste si sundal brýle, pěkně se učesal a byl nasvětlen standardním způsobem, pak to rozpoznalo jednoho

člověka z padesáti. K prvním drobným revolucím docházelo od roku 1995, kdy začala fungovat biometrická autentifikace (pro

biometrické ověření identity například stačí, když do telefonu člověk promluví, dá otisk prstu nebo si vyfotí obličej, pozn. red.). A

kolem roku 2000 už bylo jasné, že nastává doba aplikací a že jich bude hodně. V té době jsem byl jedním ze zakladatelů firmy Eyedea

Recognition, což je jediný existující spin-off ČVUT (spin-off je podnikatelský projekt založený na duševním vlastnictví výzkumné

organizace, v tomto případě má ČVUT ve firmě podíl, pozn. red.). Tam jsme začínali s programy na rozpoznávání SPZ, což je

poměrně jednoduchá úloha. Pak jsme dlouho pracovali na softwaru na rozpoznávání objektů a obličejů. Tam jsme na světové

úrovni a naše programy si kupují i velké zahraniční firmy.

- Vaše práce o hledání korespondencí (vztahů) mezi obrázky mají ve vědeckém světě tisíce citací. Nastal v této oblasti nějaký

pokrok?

Neuvěřitelný. Jedno z využití korespondence mezi obrázky je následující: nasnímáte hodně fotek objektu (domu, sochy, uměleckého

artefaktu...) a podle nich se vyrobí 3D model, který si můžete prohlížet ze všech možných úhlů a za různých osvětlení. Náš absolvent

například založil jednu z nejúspěšnějších firem na světě v oboru virtuálních rekonstrukcí. A dostávají zakázky typu: "Vytvořte 3D

model zámku pro virtuální prohlídku." Korespondence obrázků ale hrají velkou roli i ve sledování. To byla jedna z prvních

technologií, kde – kromě rozpoznávání obličejů – automatické počítačové vidění fungovalo. A ještě je tam i příbuzná úloha. Někdy

děláte program proto, abyste věděli, na co koukáte, a někdy, abyste zjistili, kde přesně jste. Třeba z kterého konkrétního místa byla

pořízena fotografie.

- Dá se pomocí těchto vztahů mezi obrázky hledat i v obrovských databázích fotografií?

Například fotobanky často pátrají

po tom, zda někdo neuveřejnil jejich snímky bez licence... Rozpoznávání tváří se provádí podle geometrických charakteristik obličeje a porovnává se s databází. Lze určit také pohlaví a odhadnout věk.

Jedna z nejpozoruhodnějších věcí, jaké jsme za 20 let dělali, je právě vyhledávání ve velkých souborech dat. Když si osmnáctiletá

holka pověsí na Facebook bez souhlasu fotku, která má copyright, pak se tím asi nikdo nebude zabývat. Majitelé fotobank spíše

chtějí, aby se aplikace zaměřovaly na komerční použití fotografií.

- Lze takto sledovat například i počet reklam v mediálním

prostoru?

To byla jedna z mých prvních úspěšných aplikací, kterou jsem dělal ještě v Anglii. Do roku 1997 jsem totiž pracoval na plný úvazek na

univerzitě v Surrey, pak jsem se vrátil do Prahy, ale ještě do roku 2001 jsem tam měl maličký úvazek, takže jsem do Anglie létal

každý měsíc. U fotbalových zápasů se měřilo, jak dlouho je která reklama vidět. Záleží na tom, na které straně se hraje. A je velký

rozdíl, když se domácím nedaří, dáte si k jejich brance reklamu a je v televizním přenosu vidět pořád, nebo když se jim daří, neustále

útočí na druhé straně, a není tudíž vidět skoro nikdy. Měřila se tedy doba, kdy je reklama opravdu vidět, a systém rozpoznával

dynamickou reklamu i při pohybu kamer a detailech hráčů.

- Jedním z vašich nejúspěšnějších programů byl Relief, jenž dokáže u zabavených balíčků kokainu nebo heroinu najít shody a propojit

jednotlivé zásilky. Tuhle metodu už začal používat Interpol...

Ano, víc informací o tom ale nemám, protože pokud děláte něco takového pro bezpečnostní složky, nemůžete moc očekávat

zpětnou vazbu, co se s tím dál děje. Je to tak trochu hra, kdy druhá strana, pokud ví, co umíte, dělá protiopatření, abyste nebyl tak

úspěšný... Relief dokáže identifikovat stopy lisů, na nichž byly balíčky drog baleny. Každý lis je totiž trochu jiný a zanechává

charakteristické znaky.

- Do jaké míry umělá inteligence urychlila rozvoj sociálních sítí?

Dost výrazně, to je další obrovská sféra uplatnění umělé inteligence. Na sociálních sítích je spousta obrázků, interakcí, reklamy, a

úlohou umělé inteligence je nabídnout konkrétnímu člověku přesně na míru to, na co klikne a co si pak koupí. Mohou existovat

například tři druhy jedné reklamy a vám se na stránku vloží ta, která vás s největší pravděpodobností zaujme. Facebook k tomu má o

lidech obrovské množství informací. Kdyby chtěli, pak poznají i to, jaké má kdo vlastnosti, kdo je třeba závistivý a kdo ješitný. Mají

data a spoustu textu, který na sociální sítě píší sami uživatelé.

- V posledních deseti letech se v souvislosti s umělou inteligencí často hovoří o nástupu tzv. hlubokých neuronových sítí. Ty zvládají

zpracovat větší objemy dat a rychleji se učí. Jde o technologickou revoluci?

Je to nová éra. Pokrok v metodách i technikách je hodně rychlý – dnes můžete diktovat do diktafonu a v reálném čase to někdo

poslouchá v angličtině. Nebo v televizi jde titulkovat zprávy téměř bez lidské účasti.

- Jak vlastně hluboké neuronové sítě fungují? Lze to uvést na nějakém srozumitelném příkladu?

Tak třeba váš obličej. Záleží na tom, z kterého bodu se na vás dívám, jak jste se učesal, jaké máte brýle, jaké na vás dopadá světlo,

jakou kamerou se na vás dívám. A podle toho můžete vypadat hodně odlišně. A na druhé straně je identita, jež zůstává, je stálá.

Hluboké sítě jsou schopny naučit se množinu možností, jak můžete vypadat, a když se objeví vaše nová fotka, kterou síť nikdy

neviděla, přesto určí vaši identitu. Ty funkce mají obrovské množství parametrů – statisíce až miliony. Základní stavební jednotky

hlubokých neuronových sítí vykonávají jednoduché operace, pracují paralelně a jsou uspořádané do vrstev. To připomíná vlastnosti

tkáně biologických neuronů. I když rozhodně nelze chápat hluboké neuronové sítě jako počítačovou analogii mozkové tkáně.

- Spěje to tedy k tomu, že si člověk například vloží do ucha jakéhosi univerzálního tlumočníka a při komunikaci s cizincem bude vždy

rozumět?

Takový překladač už existuje, například od společnosti Google, ale jen pro některé jazyky. A když už taková aplikace je, pak není

problém ji umístit i do ucha, samotný procesor je malinký. Problémem je ještě zdroj energie, aby se takový překladač nemusel

pořád dobíjet.

- Na vaší katedře vznikl ve spolupráci s dánskými vědci program, jenž dokáže rozpoznat skoro 1 500 hub. Je tato volně dostupná

houbařská aplikace SvampeAtlas založena právě na hlubokých neuronových sítích?

Ano. My jsme se zabývali rozpoznáváním přírodních objektů, jako jsou stromy. Vyhráli jsme soutěž v rozpoznávání listů a byli jsme

osloveni lidmi z Googlu, kteří nás propojili s vědci z dánské univerzity . To jsou opravdoví profesionálové, kteří, pokud neznají druh

houby, udělají její DNA analýzu. Na této úloze pracujeme ještě se Západočeskou univerzitou v Plzni a má to velký přesah, protože

výskyt hub se dává do souvislosti i s kvalitou půdy, historií, znečištěním atd.

- V posledních letech se výrazně věnujete i oblasti samořiditelných (autonomních) vozidel. Jak rychle se blíží doba, kdy nahradí

současné automobily?

Přijde to postupně. Pokud budou v nějakém uzavřeném prostoru pouze autonomní vozidla – což si dokážu představit třeba na

Floridě, kde jsou veliká města důchodců a ti tam jezdí na golfových vozítkách –, pak by se to mohlo objevit do deseti až patnácti let.

Šlo by o automatizovaný provoz s centrálním dohledem. Nejdříve se však autonomní vozidla objeví jen na určitých úsecích silnic a

dlouhou dobu asi budou muset být ve vozidlech pro jistotu i řidiči, aby mohli kdykoliv zasáhnout a vozidlo třeba zastavit. A kdy to

bude? Záleží na tom, jak rychle to budou lidé chtít, jestli budou autonomnímu řízení důvěřovat a zda je to bude bavit. Jestli budou

chtít mít vlastní taxík bez řidiče, kdy si budou moci během jízdy číst a koukat na televizi, a jestli budou ochotni za to platit, protože to

alespoň zpočátku nebude levné. Každopádně zavedení autonomních vozidel bude mít ohromné výhody. Auta budou mezi sebou

komunikovat (a samozřejmě i se silnicí, pozn. red.), a když například na křižovatce první vůz přidá plyn, aktivuje tím i všechny vozy za

sebou, takže pojedou jako vláček, s rozestupy třeba jen 20 centimetrů. Propustnost křižovatek se tak násobně zvýší. Lze očekávat i

snížení spotřeby a zvýšení plynulosti provozu. (Podle některých expertů to zároveň přinese revoluci ve vlastnictví aut, kdy si

významná část lidí začne automobily jen půjčovat – vůz sám přijede, odveze zákazníka a zase odjede. Razantně, a to až o 80 %, se tím

prý sníží množství vozidel ve městech, pozn. red.)

Autonomní automobily už zkušebně fungují, ale zatím mají spíše kontroverzní

pověst. Například v roce 2016 na Floridě se cestující v autonomním automobilu Tesla zabil poté, co sledoval během jízdy film, zapnul

systém samořízení a jeho vůz najel na křižovatce pod zatáčející kamion. Dva roky nato v americkém Tempe usmrtilo autonomní

Volvo společnosti Uber za šera chodkyni s bicyklem...

Každý takový případ má velkou publicitu. V případu Uberu to je o to horší, že v autonomním autě byla testovací pilotka, která měla

mít ruce na volantu. Jenže nedávala pozor. A u případu s kamionem se sešlo hned několik nepředvídatelných okolností. Šlo o

náklaďák, který byl úplně bílý, protože z něj sundali všechny nápisy, a vypadal jako stěna (a tehdejší verze samořiditelného softwaru

ve voze Tesla vyhodnotila náklaďák jako billboard a zároveň nepoznala, že se pod něj auto nevejde, pozn. red.). Ve světě, v němž se

pohybujeme, bezchybnost není možná, ani když se v systému snažíte nasimulovat všechny možné situace. Zrovna teď pracujeme na

tom, jak namodelovat papírový pytlík, který letí proti autu... Na druhou stranu se spousta životů zachrání už jen tím, že autonomní

automobil na dálnici nikdy neuklouzne anebo že je systém schopen neuvěřitelně rychlých reakcí a manévrů.

- Dá se očekávat, že

autonomní auta budou zpočátku jezdit pouze na dálnicích?

Ano, protože je tam kvalitní povrch, všude dopravní značení, neměli by tam být chodci, cyklisté ani zvěř. Jsou tam jenom auta,

jedoucí s vámi v jednom směru, a nejsou tam křižovatky. Vše je sice rychlejší, a tedy náročnější na reakci i předvídání na větší

vzdálenost, ale v kontrolovanějším prostředí je menší šance na nějaké nečekané překvapení. (Konvoje autonomních kamionů už

jezdí v testovacím provozu na simulačním úseku německé dálnice A9 mezi Mnichovem a Norimberkem. Mají mít za volanty řidiče,

kteří systém hlídají a jsou připraveni kdykoliv ihned převzít řízení, pozn. red.)

- Na katedře kybernetiky vedete dlouhodobý projekt

vývoje autonomních řídicích jednotek pro automobilku Toyota. Než přijde doba autonomních vozidel, směřuje vývoj u aut k

elektromobilitě, nebo spíše k vodíku?

To nikdo neví, je to otevřené. Toyota má svůj slavný vodíkový článek, ale může dojít k nějaké revoluci a někdo vyrobí nový palivový

článek. Zatím má zelenou elektro, což je věc, která funguje. Je to jednoduché a všichni chápou omezení s dojezdem. Baterie se sice

trochu dlouho nabíjejí, ale na druhou stranu elektromotor neprodukuje spaliny. Otázka je, zda jsou elektromobily vhodné do míst,

kde není vysoká hustota osídlení, nebo tam, kde bývá velká zima (pro současné elektrobaterie je ideální teplota kolem 24 °C; loňské

testy pěti různých elektromobilů v Americe ukázaly, že při velkých mrazech, kdy je ve voze zapnuté topení, se může dojezd snížit až o

polovinu, pozn. red.).

- Vedle Toyoty máte výzkumné zakázky i od dalších firem, jako jsou Hitachi, Boeing či Samsung. Je pravda, že váš výzkum má pro

ČVUT už celkový přínos přes 100 milionů korun?

Ano. Ve vědě stejně jako ve sportu ovšem platí, že musíte být první. Což je náročné, zvláště když Čína je v této oblasti hodně dobrá.

Pokud bych opět použil analogii se sportem, v atletice byl Zátopek fenomén, ale nemusel tehdy běhat proti Keňanům a Etiopanům.

Ve vědě je to obdobné v tom smyslu, že bylo období před nástupem Číňanů, jenže teď už s nimi závodíme. Oni jsou cílevědomí, tvrdě

pracují, mají vzdělání z nejlepších amerických univerzit a vracejí se domů, kde ti nejlepší dostávají hodně peněz. Je to těžká

konkurence. I tak se na nás významné zahraniční firmy obracejí ve velkém a v posledních letech od nich moje oddělení na

elektrofakultě ČVUT dostává přes 20 milionů korun ročně. Teď dominantně právě díky výzkumu autonomních aut. Není to však jen

záležitost jednotlivce, věda je týmová práce. Ale platí, že když máte výsledky, pak je o vás zájem.

Prof. Ing. JIří MaTaS (56), Ph. D. Na Fakultě

elektrotechnické ČVUT je proděkanem pro rozvoj, zároveň je na katedře kybernetiky vedoucím skupiny vizuálního rozpoznávání.

ČVUT sám v 80. letech vystudoval, už tehdy se zaměřil na umělou inteligenci. Po listopadu 1989 získal doktorát na univerzitě v

Surrey ve Velké Británii. V roce 2006 založil s kolegou Martinem Urbanem na ČVUT firmu Eyedea Recognition. V Česku jejich

software funguje např. při úsekovém měření rychlosti nebo při rozpoznávání registračních značek automobilů. Technologie umí

rozpoznat vozidla i podle výrobce, modelu a barvy. Jiný jejich systém na rozpoznávání obličejů byl americkým standardizačním

ústavem NIST vyhodnocen jako jeden z celosvětově nejlepších. Software nyní využívá Europol (organizace pod EU zabývající se

prevencí a potíráním organizovaného zločinu). Vede projekt na vývoj autonomních systémů pro Toyotu, šéfuje české laboratoři,

která je součástí celoevropské Toyota Research Lab. Je šéfredaktorem nejvýznamnějšího časopisu v oblasti počítačového vidění

International Journal of Computer Vision a garantem oboru počítačové vědy Nadačního fondu Neuron.

11. 11. 2020; Olomoucký deník

Studentské formule a motorky

Na konci září 2020 se na ulici Technická předvedly veřejnosti při exhibičních jízdách studentské projekty ČVUT v rámci akce, která nesla název Den s formulemi a závodními motocykly ČVUT 2020. Kromě elektrické a spalovací formule z dílen týmů CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakultyelektrotechnické se zde letos už podruhé ukázaly také závodní motocykly týmu CTU Lions z Fakulty dopravní a první česká autonomní elektrická formule týmu eForce.

Tým eForce představil první autonomně řízený monopost studentské formule v ČR a výsledky svého snažení v online soutěži Formula Student Online. S první generací autonomního monopostu tým eForce dosáhl na 4. pozici. Studenti na svých prvních závodech porazili prestižní světové univerzity, jako jsou například MIT (Massachusetts Institute of Technology) a nebo ETH Zürich. S elektrickou formulí se týmu podařilo obsadit 10. pozici.

Tým CTU CarTech se také zúčastnil soutěže Formula Student Online, kde se v kategorii návrhu dostal mezi finalisty. Nakonec skončil se spalovací formulí celkově na 4. místě. Tým CTU Lions představil koncept svého nového elektrického motocyklu, se kterým se zúčastní finále soutěže Motostudent v březnu 2021 ve španělském Aragonu. Týmy u svých monopostů kromě svých výsledků představily účastníkům také technický návrh monopostů. Hlavním lákadlem akce zůstaly již tradičně předváděcí jízdy všech monopostů a motocyklů po uzavřené ulici Technická před budovami ČVUT. Zájemci z řad studentů měli jedinečnou možnost přidat se k týmům a pracovat s nimi na nových strojích pro nadcházející sezónu. Pro zájemce o zapojení do týmů, kteří se nemohli akce zúčastnit, byla celá akce přenášena online přes platformu YouTube.

Soutěž Formula Student

Oba týmy, CTU CarTech a eForce FEE Prague Formula, konstruující závodní monoposty, se účastní soutěže Formula Student, jejíž závody se konají po celém světě. Studenti mezi sebou porovnávají síly nejen v jízdních disciplínách, ale pro celkový úspěch jsou neméně důležité dobré výsledky v disciplínách prezentačních.

Studenti prezentují technický návrh závodního vozu, dále například i nákladovou studii, či business plán, kde se snaží produkt nabídnout potenciálním investorům. Soutěž reflektuje současné trendy průmyslu a studenti mnohdy svými inovacemi zaběhnutá řešení předbíhají.

Soutěž Motostudent

Tým CTU Lions se jako jediní v ČR účastní mezinárodní studentské soutěže Motostudent. Úkolem je vyvinout a postavit závodní motocykl odpovídající přibližně kategorii Moto 3. Každá sezóna probíhá dva roky, postupně se odevzdávají jednotlivé technické zprávy o průběhu vývoje a byznys plán týmu. Ve zprávách je popsaný celý proces vývoje od výběru konkrétních konstrukčních řešení, přes volbu toho, které části koupit, které postavit vlastními silami, nebo si je nechat vyrobit, až k popisu zkoušení postaveného prototypu. Na konci sezony se všechny týmy sejdou k finálnímu závodu ve španělském Aragonu, kde probíhají náročné technické přejímky a poté regulérní závod na okruhu. Kromě toho se tým účastní i další série závodů Moto Engineering Cup, které jsou několikrát ročně, typicky na některém z okruhů na jihu Evropy.

11. 11. 2020; Brněnský deník; Olomoucký deník

Počítačové vybavení ČVUT v Praze pomůže dětem

Zástupci FakultyelektrotechnickéČVUT předali v uplynulých dnech bezmála 60 monitorů a dalšího počítačového příslušenství organizátorům dobročinného projektu pro rodiny v nouzi Počítače dětem, který probíhá pod záštitou Nadačního fondu IT People. Přístroje tak pomohou dětem studovat z domova a využít techniku ke zvyšování počítačové gramotnosti a ke kreativním činnostem.

Místo ekologické likvidace čeká obrazovky další služba. Během koronavirové krize se ukázalo, že mnoho rodičů není schopno obstarat dětem výpočetní techniku, která by jim umožňovala naplno se připojit k on-line výuce.

FakultaelektrotechnickáČVUT se v této mimořádné situaci rozhodla podpořit mladé studenty a pomoci jim v nelehké situaci. Martin Samek, vedoucí Střediska výpočetní techniky a informatiky FakultyelektrotechnickéČVUT nás, že naše technika najde uplatnění v rodinách, které ji ocení, obzvláště v současné situaci ohrožené školní výuky. Vybavení bylo uloženo ve skladu pro případ nouze. A tato situace právě nastala." K daru se vyjádřila také Petra Škrabalová, zástupkyně projektu Počítače dětem: "Především bych chtěla poděkovat za velkou ochotu pomoci projektu Počítače dětem, a tím i mladým studentům, kteří pochází ze skromných poměrů a jejich rodiče si nemohou dovolit obstarat jim vlastní počítač. Možná i díky tomuto daru najdou zálibu ve výpočetní technice a za několik málo let se sami budou hlásit ke studiu na ČVUT. Mám radost, že společně budujeme společnost, kde škola pomáhá škole."

10. 11. 2020; matfyz.cz

PRG.AI MINOR vyslal do světa první absolventy

Unikátní program zaměřený na umělou inteligenci má po roce od startu první absolventy.

Program prg.ai Minor propojuje studenty dvou vysokýchškol a čtyř fakult a nabízí jim výběr nejlepších předmětů z oblasti umělé inteligence (AI).

Zakladatelem programu je iniciativa prg.ai, která chce z Prahy vytvořit významné centrum umělé inteligence, a to v mezinárodním kontextu. Výchova mladých slibných talentů je pro ně tedy prioritou. "Cílem programu prg.ai Minor je umožnit studentům získat kvalitní vzdělání a široké vědomosti v oblasti umělé inteligence. Studentům proto poskytujeme výběr těch nejlepších bakalářských a magisterských či inženýrských předmětů ze dvou prestižních vysokýchškol," říká koordinátorka projektu Julie Kovaříková.

Na složení programu se podílely čtyři fakulty, konkrétně jde o MFF UK, FSV UK, FELČVUT a FIT ČVUT. Na každé fakultě má program svého garanta, jehož úkolem je vybírat pro studenty ty nejzajímavější předměty. Na MFF UK je to doc. Ondřej Bojar.

Minor za rok? "Je to mazec," říká absolvent

Program je otevřen studentům čtyř zmíněných fakult. Ti musejí nejprve úspěšně projít výběrovým řízením, kde jsou ověřovány například znalosti programování, matematiky, technické znalosti či tvůrčí dovednosti. Studenti poté mohou v programu Minor studovat po celou dobu, co jsou zapsáni ke studiu na své domovské škole. Za splnění stanovených minimálních požadavků získávají certifikát.

"Program se dá splnit za rok, ale je to mazec," směje se Václav Maixner, absolvent fyziky na MFF UK, který patří mezi první studenty, kteří Minorem úspěšně prošli. K absolvování programu za tak krátkou dobu Vaškovi pomohlo, že se některé přednášky v rámci programu konaly vícekrát a na různých místech. A také že měl coby fyzik již dobrý základ vědomostí. "Věnoval jsem se modelování, a tak mi ke splnění nároků chybělo jen málo: trochu programování a trochu statistiky."

O stupeň lepší diplom

Václav se do programu přihlásil hlavně proto, aby si doplnil znalosti v oblasti strojového učení. "Chtěl jsem získat kvalitní základy, abych se mohl machine learningu věnovat pořádně. A myslím skutečně kvalitní, protože na internetu existuje spousta kurzů či výukových materiálů, které slibují, že vás machine learning naučí, abyste mohli samostatně tvořit. Řadu z nich jsem zkusil, a žádný z nich mi nedal tolik jako přednášky z prg.ai." Pozitivně hodnotí například přednášky dr. Milana Straky. I díky nim získal "body navíc" a uspěl u pracovního pohovoru. "S diplomem z Matfyzu ukážete, že máte v data science potenciál. Ale certifikát z prg.ai potvrdí znalosti v oboru. Já se díky tomu mohl hlásit na vyšší než juniorskou pozici," říká úspěšný absolvent, který nyní pracuje ve firmě DataSentics.

"Vašek a jeho kolegové jsou naši průkopníci, kteří prošlapali cestičku ostatním. Na začátku jsme měli představu, jak by měly meziuniverzitní zápisy na předměty fungovat, ale teprve kluci to doopravdy vyzkoušeli. My teď díky nim už přesně víme, koho na příslušném studijním oddělení oslovit," chválí absolventy Julie Kovaříková. V pilotním ročníku se do studia prg.ai Minor pustilo 24 studentů, v roce 2020 jich bylo už o pět více. Přihlášky do dalšího ročníku budou spuštěny na začátku jara 2021. Na struktuře programu se mohou podílet také studenti a podávat návrhy na výběr přednášek. Do budoucna se připravuje i další vzdělávací projekt o umělé inteligenci pro netechnicky zaměřené studenty.

10. 11. 2020; Prosperita

Pomáhají dětem studovat z domova

Zástupci FakultyelektrotechnickéČVUT předali bezmála 60 monitorů a dalšího počítačového příslušenství organizátorům dobročinného projektu pro rodiny v nouzi Počítače dětem, který probíhá pod záštitou Nadačního fondu IT People. Přístroje tak pomohou dětem studovat z domova a využít techniku ke zvyšování počítačové gramotnosti a ke kreativním činnostem. Místo ekologické likvidace čeká obrazovky další služba. Během koronavirové krize se ukázalo, že mnoho rodičů není schopno obstarat dětem výpočetní techniku, která by jim umožňovala naplno se připojit k online výuce.

10. 11. 2020; Lidové noviny

Převraťme hodinu naruby

Nahradit sám sebe videem "Nevím, jak v jiných oborech, ale u nás je prostě určitá nalejvárna potřeba," říká docent Zdeněk Hurák z

Elektrotechnické fakulty ČVUT , kde učí modelování a simulace dynamických systémů. Na přednáškách, které zažil i sám vedl, se

nebádá ani nevede objevný dialog, ale zavádí se tam základní koncepty a značení a dojde i na jednoduché příklady. Každý rok stejně.

"Potřebuju mít pocit, že co dělám, dává smysl, a opakovat tytéž věci, když je možnost si to nahrát, mi smysl dávat přestalo,"

vysvětluje, jak se stalo, že jednoho dne, před šesti lety, nahradil sám sebe videem a přednášku naživo v tradičním formátu prostě

zrušil.

Jak funguje takzvaná převrácená výuka a proč žákům a učitelům pomáhá nebýt otroky online vyučování?

Na jaře školy s online výukou tápaly, teď se do ní mnohé vrhly po hlavě. Není výjimkou, že učitelé a žáci tráví celý školní den na

streamovacích platformách, což všechny zúčastněné logicky vyčerpává. Určité východisko nabízí takzvaná převrácená výuka. Může

totiž společný čas na síti zkrátit a zefektivnit. Zejména tím, že se studenti více věnují samostudiu a online hodiny pak mohou sloužit

hlavně diskusi či dovysvětlení, nikoli frontálnímu výkladu látky.

"Začátkem října učitelé dostali instrukce od vedení školy, že až na,výchovy‘ je třeba vyučovat od každého předmětu minimálně jednu

online hodinu týdně. Nakonec jsme denně měli i osm hodin streamování, protože učitelům se jedna hodina za týden zdála málo.

Teď už je to ale klidnější. Myslím, že i oni sami zjistili, že to nestíhají," říká patnáctiletá Natálie, která v září začala studovat na

pražském gymnáziu, a ocitla se tak ve zcela nové situaci. První vlnu distanční výuky totiž absolvovala ještě na základní škole: "V 9.

třídě nám dávali větší svobodu, protože to pro všechny byla nová situace, s online výukou se začínalo a my se hlavně připravovali na

přijímačky. Teď na podzim to byl najednou velký kontrast a pěkný fofr."

Dodává, že trávit tolik hodin před obrazovkou a v rytmu střídání jednotlivých předmětů bylo únavné, zvlášť když se k tomu přidaly

další tři hodiny úkolů – taky na počítači. Zda to byl efektivně využitý čas, sama pochybuje.

Nekonečný online maraton

Přes všechny zjevné nevýhody se zřejmě podobně chová mnoho škol, jak dosvědčují časté příspěvky a komentáře ve skupině Učitelé

+ na Facebooku, která má skoro třináct tisíc členů. Zatímco během jarní karantény se učitelé v distanční výuce většinou rozkoukávali

a velká část z nich se "onlinu" vyhýbala, na podzim je spíš pravidlem nepřetržitý proud online hodin podle rozvrhu. Školy to zřejmě

vyhodnotily jako organizačně nejjednodušší a zároveň jako řešení, které drží krok s dobou. A to i přesto, že se je ministerstvo

školství od toho snaží odradit.

Ve svém Metodickém doporučení pro vzdělávání distančním způsobem z 23. září popisuje nevýhody takového postupu: "Trvá-li

synchronní online výuka delší časový úsek, v závislosti na věku účastníků klesá schopnost udržení pozornosti a může se projevit

negativní vliv i na zdraví žáka nebo studenta," píše se v dokumentu.

Kromě únavy ze sezení před obrazovkou metodika správně identifikuje riziko, že taková výuka nedbá na individualizaci, neboli žene

všechny žáky stejným tempem. Někteří se tak nudí, jiní nestíhají. Zvláště pokud se společný čas tráví způsobem, na který jsou čeští

učitelé navyklí, tedy že většinu hodinu tvoří výklad látky pro celou třídu. To žáky neaktivizuje a učitelé si často stěžují, že je za

vypnutými kamerami nejspíš nikdo neposlouchá. Studenti jsou zase otrávení z toho, že se přehlížejí jejich potřeby, studijní i

fyziologické.

Někdy ale stačí podívat se na věc z jiné strany. Co kdyby si výklad pedagoga studenti mohli vyslechnout ze záznamu a streamování

se využilo k procvičování či kladení otázek? Například i učitelé gymnazistky Natálie, poté co dostali zpětnou vazbu od studentů, že

nestíhají, začali výuku zefektivňovat a šli tímto směrem. "Někteří teď posílají své prezentace i studijní materiály zvlášť a při online

hodinách zbylo víc prostoru na dotazy," oceňuje studentka. Čeští pedagogové tak pro sebe intuitivně začali objevovat klady takzvané

převrácené výuky. Tuto metodu vyvinuli a popsali dva američtí středoškolští učitelé dávno před covidem. V USA se takto učí

minimálně 15 procentech škol, zejména vysokých a středních, ale i na druhém stupni.

Nahradit sám sebe videem

"Nevím, jak v jiných oborech, ale u nás je prostě určitá nalejvárna potřeba," říká docent Zdeněk Hurák z Elektrotechnické fakulty

ČVUT , kde učí modelování a simulace dynamických systémů. Na přednáškách, které zažil i sám vedl, se nebádá ani nevede objevný

dialog, ale zavádí se tam základní koncepty a značení a dojde i na jednoduché příklady. Každý rok stejně. "Potřebuju mít pocit, že co

dělám, dává smysl, a opakovat tytéž věci, když je možnost si to nahrát, mi smysl dávat přestalo," vysvětluje, jak se stalo, že jednoho

dne, před šesti lety, nahradil sám sebe videem a přednášku naživo v tradičním formátu prostě zrušil. "Přišlo mi škoda vyplýtvat těch

devadesát minut na základní teorii a bylo mi líto i studentů. Přijdou z přednášky domů, mají právě získané znalosti použít na řešení

problémů, ale narazí na nečekané ‚hrany‘ a lámou si s tím hlavu sami," říká Zdeněk Hurák. "Nyní máme najednou hodinu a půl na to,

abychom si látku dovysvětlili, a je daleko víc času na dotazy studentů."

V anglosaském světě je převrácená výuka poměrně známý koncept. Dva středoškolští učitelé z amerického Colorada, Jonathan

Bergmann a Aaron Sams, našli před zhruba třinácti lety software, který jim umožnil nahrávat lekce a sloučit je s powerpointovou

prezentací. Využili toho, dali studentům k dispozici nahrávku na doma a hodiny začali využívat jinak. Zavedli pojem převrácená třída

– flipped classroom – nebo převrácená výuka – flipped learning. Tuto metodu charakterizuje prohození dvou fází, skupinové a

individuální, a prohození aktivit, jež k nim tradičně patřily: na výklad učitele se dívá každý sám doma a domácí úkoly, které na látku

navazují, se řeší ve skupině a s učitelem.

Zhruba ve stejné době, kdy s tím Bergmann a Sams (a zřejmě i další učitelé nezávisle na nich) začali, se na internetu objevila také

slavná Khanova akademie. Její zakladatel, americký pedagog Salman Khan, vytvořil bezplatnou online vzdělávací platformu, která

dnes slouží jako nepřeberná zásobárna instruktážních videí pro všechny možné předměty. Stále většímu počtu učitelů se tak začala

vnucovat otázka, zda neustále se opakující základy předmětů přednášet vždy jako originál, nebo se spokojit s nahrávkou. Vždyť

nejde jen o kompromisní řešení, má to i své výhody. Zatímco učitele si domů vzít nemůžete a ani ho nemůžete vypínat, video si

pustíte kdekoli a kolikrát chcete, třeba i s pauzami.

Navíc ve spojení s internetem a sdílením obsahu, které umožňuje, měla tahle myšlenka ještě jeden přesah: Proč nesáhnout k

prezentaci někoho jiného, potažmo k různým vzdělávacím zdrojům, kterých je na síti tolik, a neuvolnit si ruce na aktivnější práci se

studenty v hodině?

Štěpánka Baierlová učí matematiku na druhém stupni základní školy v Sušici. Když letos na jaře povinné sociální distancování

postavilo mezi ni a žáky obrazovku, pustila se do vytváření výukových videí. "To, co jsem našla na internetu, se mi pro mé žáky zdálo

složité, mám asi deset dětí se speciálními vzdělávacími potřebami," říká. Ve dvanácti až patnáctiminutových videích Štěpánka

Baierlová sdílí obrazovku a svým osmákům například vysvětluje, jak násobit jednočleny nebo řešit rovnice. "Třída brala jako

obrovské plus, že si to mohou zastavit a přehrát, kolikrát chtějí," říká matikářka, která letos získala druhé místo v české verzi

učitelského ocenění Global Teacher Prize. K jejím videím žáci dostávali kontrolní otázky a na společné online hodině, jež následovala,

se řešily dotazy a modelové příklady.

Covid-19 udělal mikrorevoluci i na pracovišti docenta Huráka. "Na co bych si ještě před rokem nevsadil, je najednou tady," říká.

Někteří z kolegů, kteří byli k jeho snažení skeptičtí, byli jarním lockdownem donuceni připravit si videopřednášky a teď říkají, že je

budou využívat nadále. "Přestalo jim logicky dávat smysl, aby to jako gramofonová deska sami reprodukovali na přednášce, a začali

přemýšlet, čím jiným naplnit ten uvolněný čas. Vítejte na palubě, říkám jim," usmívá se Hurák.

"Kdyby odpadly nějaké povinnosti, učitelé by si mohli zkoušet něco nového a vsadím se, že by se jich do toho pustilo víc," říká

Jaroslav Mašek, který učí na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně. O převrácené výuce napsal několik článků,

sám si však videa nevytváří. "Spoléhám se na jiné zdroje, každý není Salman Khan," říká lakonicky, ale uznává, že video přímo od

učitele má svou sílu.

K rozšíření této metody u nás je ale spíš skeptický, mimo jiné i proto, že podle něj může mít z kamery mnoho učitelů trému. Na

druhou stranu velmi chválí to, že převrácená výuka je spravedlivější než běžný výklad: "Bere se při ní ohled na to, že každý žák má

jiné tempo, umožňuje výuku personalizovat, a to by škola měla umět," říká Mašek.

Ta baba mi leze na nervy

Distanční výuka nyní ukazuje, že mnoho pedagogů se skutečně obává svůj výklad vystavit očím dalších lidí. "Má to jeden megaháček,

a to, jak snést sebe samu, osobní intonační a jiné manýry. Ta baba, kterou vidím, mi strašně leze na nervy. Ale je to skvělá cesta,"

svěřila se gymnaziální učitelka ve skupině Učitelé+, kde se o metodě převrácené výuky rozproudila debata, a kolegové ji za

upřímnost odměnili desítkami souhlasných lajků.

A další učitelka jí přizvukuje: "Zkoušela jsem to, ale nesnesu se. Navíc bych to pořád vylepšovala, a na to nemám čas. Princip

využívám, ale používám videa, která nahráli povolanější," píše. Odkazy na vzdělávací zdroje využívá čím dál víc učitelů, kteří si na

vlastní videa (zatím) netroufají. "Já jsem se nenahrávala, ale doporučovala jsem žákům zajímavá videa na zpestření, třeba o

kanadských diamantových dolech nebo způsobu seznamování v Japonsku," vzpomíná učitelka zeměpisu a výtvarné výchovy na

základní škole v Pelhřimově Blanka Medová na jarní distanční výuku. "Kolegyně matikářky si ale stouply před tabuli, namířily na sebe

kameru a jely, obdivovala jsem je. Chci se to také teď naučit," říká.

A Štěpánka Baierlová si dokonce dokáže představit, že by tímto stylem pokračovala i po znovuotevření škol. Jen si není jistá, zda by

se jí podařilo natočit všechnu látku na videa. "Lépe by to fungovalo, kdyby žáci trávili ve škole o něco méně času, takto přijdou domů

už unavení," dodává.

Co se získaným časem

Dát žákům materiál k samostudiu, třeba ve formě vlastního videa, je jedna věc, ale klíčový je zbytek příběhu: jak se pak pracuje v

čase, který se tím vytvořil. Co tedy dělá docent Hurák se studenty v době zrušené přednášky? "Snažím se ukázat, jak bych řešil nějaké

specifické problémy a určitě je více prostoru pro dotazy. Při klasické přednášce se maximálně zeptají ti nejlepší a ani to ne, není tam

prostor," vysvětluje. A přiznává, že dát bývalé přednášce nový obsah není triviální. "Je to náročnější na přípravu a co si budeme

povídat, naše platy se neodvíjejí od pedagogické, ale od výzkumné činnosti," říká Hurák. Převrácenou výuku samotnou nepovažuje

za všelék. "Je to jen nástroj, jak získat těch devadesát minut času na nějakou smysluplnější práci se studenty. Sám se taky teprve

učím, jak ten uvolněný čas naplnit opravdu aktivním učením," dodává.

Důraz na aktivní učení je celosvětový trend, který ovlivnil i věrozvěsty převrácené výuky Bergmanna a Samse. Převrácenou třídu 3.0,

jak se moderní adaptaci metody říká, pojali jako projektovou výuku, jak ji znají i čeští učitelé. S předběžným výkladem látky se již

nepočítá, předpokládá se totiž, že žák se vše potřebné naučí právě při zpracování projektu, nejlépe skupinovém. Odkaz na jiné zdroje

učitel studentům poskytuje k jeho dílčím etapám. A sám tak sestupuje i z virtuálního stupínku.

Zatímco učitele si domů vzít nemůžete a ani ho nemůžete vypínat, video si pustíte, kdekoli a kolikrát chcete, třeba i s pauzami

Co kdyby si výklad pedagoga studenti vyslechli ze záznamu a streamování by se využilo k procvičování látky či kladení otázek?

9. 11. 2020; zdopravy.cz

Češi vyvinuli autopilota pro malá letadla, mají povolení pro téměř 60 různých strojů

Nový autopilot vznikl ve spolupráci ČVUT a brněnské pobočky Honeywell Aerospace. AeroCruze 230 je novým modelem autopilota

značky BendixKing, který začala nabízet společnost Honeywell Aerospace.

Nový autopilot vznikl ve spolupráci ČVUT a brněnské pobočky Honeywell Aerospace.

AeroCruze 230 je novým modelem autopilota značky BendixKing, který začala nabízet společnost Honeywell Aerospace. I přes

anglický název jde téměř kompletně o český produkt. Vyvinula ho brněnská pobočka Honeywell Aerospace s podporou vědců z

katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ( FEL ČVUT ). V tiskové zprávě to oznámilo ČVUT .

Autopilot pro malá letadla již úspěšně prošel certifikací v USA. Při certifikaci zařízení u amerického kontrolního úřadu Federal

Aviation Administration (FAA) český tým vývojářů využil vlastní metodiku. Ta umožnila certifikovat autopilota téměř pro 60 různých

typů letadel současně. Letové certifikační testy se uskutečnily jen se třemi typy.

Tým českých vývojářů pod vedením Ondřeje Klusáčka z pobočky Honeywell Aerospace v Brně a Martina Hromčíka z katedry řídicí

techniky FEL ČVUT přišel s novátorskou certifikační metodikou, která umožnila schválit jednotku hned pro celý seznam typů letadel

s použitím postupu AML STC (Approved Model List Supplemental Type Certificate).

Ukázka spolupráce univerzity s průmyslem

ČVUT označuje projekt autopilota za ukázku funkční spolupráce mezi českou univerzitou a globální technologickou firmou s přímým

pozitivním dopadem na letecký průmysl.

Autopiloty neboli řídicí jednotky letu jsou již desítky let ve výbavě civilních letadel všech kategorií. Tradičním výrobcem je i značka

BendixKing, která je od roku 1999 součástí společnosti Honeywell Aerospace. Její analogové autopiloty s označením KFC 150-200

dodnes spolehlivě slouží v desítkách strojů z třídy malých letadel (General Aviation, GA). Vznikly ale už v 70. letech 20. století, dnes

výrazně zastarávají a ztrácejí za konkurencí.

Cessny s českým autopilotem

Čeští technici v brněnské pobočce Honeywell Aerospace a na FEL ČVUT měli na starosti kompletní vývoj jejich digitálního nástupce.

Nový model AeroCruze 230 mimo jiné disponuje intuitivním dotekovým displejem. Ten zapadá do filozofie moderních leteckých

přístrojů typu Glass Cockpit. AeroCruze 230 nyní získal certifikaci FAA (a následně evropského úřadu EASA) téměř pro 60 různých

letounů. Jsou mezi nimi například dobře známé typy Cessna 172, Piper PA-28 Archer, Piper PA-32 Cherokee Six, ale i zástupci

výkonnostních letadel typu Beechcraft Baron, Beechcraft Bonanza, Piper PA-46 Malibu a další.

"Mnohé technologie používané v letectví a kosmonautice jsou analogové a desítky let staré prostě proto, že otestovat a certifikovat

nové řešení pro každý jednotlivý letoun je velmi nákladné, " říká Martin Hromčík z katedry řídicí techniky FEL ČVUT . " Naše analýza

prokázala, že nasazení nového autopilota využívajícího princip existující platformy zlepší bezpečnost letu i komfort pasažérů, aniž by

zařízení bylo nutné extenzivně testovat v každém typu letadla, " dodal.

"Díky spolupráci s FEL ČVUT jsme dokázali srazit koncovou cenu zařízení pod 10 000 dolarů, a přitom jasně prokázali jeho

bezpečnost. Získali jsme tak zkušenosti, které se mohou uplatnit i při vývoji avioniky pro velká dopravní letadla," říká Ondřej Klusáček

z Honeywellu Aerospace Brno. " Vývoj tohoto autopilota byl plně v rukou českých vývojářů. Mám radost, že potvrzuje současný

trend, kdy čím dál více klíčových leteckých komponent vzniká v Česku," připomněl

8. 11. 2020; cka.cz

WEBINÁŘ: ŠETRNÁ ŘEŠENÍ V PRAXI – ENERGETICKÝ MANAGEMENT ŘÍZENÍ PASIVNÍCH BUDOV

V rámci spolupráce s Českou radou pro šetrné budovy je připravena série online debat s názvem "Šetrné budovy v praxi", jejichž cílem je seznámit architekty s nejnovějšími šetrnými řešeními a jejich praktickým použitím.

Dvacátá čtvrtá ze série debat - Šetrná řešení v praxi: Energetická management řízení pasivních budov se zaměří na specifika řízení a energetický management pasivních budov, akcentovány budou zkušenosti s provozováním budov v pasivním standardu.

Témata, na která se mluvčí zaměří:

Veřejné budovy v pasivu – zkušenosti z návrhu a provozu. Jak správně a jednoduše navrhnout a provozovat veřejnou pasivní budovu.

Praktické zkušenosti od koncepce, projektu až po realizaci, zprovoznění a provozování systémů řízeného větrání a vytápění v RD, BD a školách.

Obecný úvod do EnMS a jeho specifika u budov v pasivním standardu. Vhodné kombinace systémů vytápění a větrání pro pasivní budovy.

Mluvčí:

Michal Čejka, specialista na energetiku budov, Šance pro budovy

Martin Jindrák, Martin Jindrák Projekt, spolupracovník EkoWATT CZ s. r. o.

Jiří Beranovský, jednatel společnosti EkoWATT CZ s. r. o., předseda Rady CPD a odborný asistent na KEMH při FELČVUT Praha

Všechny webináře ze série jsou pro členy ČKA ohodnoceny 5 body v rámci celoživotního profesního vzdělávání.

Termín: 11. 11. 2020 16:00 – 17:00

Forma: online prostřednictvím aplikace Zoom

7. 11. 2020; Auto.cz

Postavili první samořiditelnou formuli v Česku a daří se jim i ve světě

Pražsky´ univerzitní ty´m eForce FEE Prague Formula z ČVUT postavil první samořiditelnou formuli v Česku. A boduje s ní v ostré mezinárodní konkurenci. Čím?

S elektricky´mi formulemi se na tuzemsky´ch vysoky´ch školách roztrhl pytel. Není to již nic neobvyklého. Za raritní bonbonek však platí samořiditelny´ monopost. A ten lze v Česku potkat jediny´! Na pražské FakultěelektrotechnickéČVUT jej mají na svědomí studenti z ty´mu eForce FEE Prague Formula. "Přípravy žádny´ med nebyly, ale nakonec jsme to zvládli," říká hrdě šéf šedesátičlenného ty´mu kapitán eForce Josef Med, zatímco nás vede k autonomní formuli – černo-oranžovému modelu DV.01.

Kamery a senzory

Nápad postavit si samořiditelny´ kousek dostali v dejvickém kampusu před dvěma lety. Byť s tímto segmentem neměli žádné předchozí zkušenosti, úplně na zelené louce nezačali. "Použili jsme starší monopost z důvodu ušetření času při návrhu a vy´robě," těší Daniela Štorce, vedoucího desetičlenné autonomní divize. Čím se vlastně liší před námi stojící stroj od toho běžného? "Jedná se o tři elementární oblasti: senzory, aktuátory a vy´početní techniku," načrtává Štorc. A rázem vysvětluje zevrubněji: "Senzory jsou prostředky pro formuli, jimiž rozpoznává okolní prostor. Mám tím na mysli primárně stereo kameru, která dokáže do klasického obrazu ještě přidat odhad hloubky. Za druhé LiDAR, což je zařízení, jež pomocí laserovy´ch paprsků skenuje svět kolem sebe." Druhou skupinu představuje vy´početní technika, konkrétně maly´ počítač od Nvidia, sloužící ke zpracování obrazu pomocí umělé inteligence.. A konečně třetí část tvoří aktuátory, které nahrazují typické úkony člověka, kupříkladu sešlápnutí pedálu či zatáčení volantu.

Jak s pedály?

Právě vypořádání se s lidsky´mi úkony, respektive jejich nahrazení, přitahuje naši pozornost nejvíce. "Zatáčení volantu jsme vyřešili díky upravenému posilovači řízení z klasického automobilu. Vyměnili jsme ovládací elektroniku a nasadili ho na tyč řízení," uvádí Daniel Štorc. S ovládáním brzdového pedálu si zase poradili takto: "V pravidlech je stanovené, že formule musí mít nějaky´ pasivní zdroj energie. My jsme zvolili variantu se stlačeny´m vzduchem. Nicméně uchovávat tento vzduch na provozním tlaku bylo neekonomické z pohledu místa," dodává Štorc. Co tedy udělali? Vypomohli si 300barovou nádobkou, z níž poté regulují tlak na šest barů. Načež v cestě stojí elektromagneticky´ ventil, jenž aktivně drží vzduch od pneumatického pístu. "A pokud se sníží napětí, dojde k puštění tohoto tlaku do pístu a následnému brzdění," bere si opět slovo Štorc s tím, že do příští sezony plánují rovněž tímto vzduchem brzdit za pomoci elektrického regulátoru tlaku.

Komplexnost na prvním místě

Tisíce hodin dřiny směřují k jedinému: závodům Formula Student. Ty se skládají ze staticky´ch a dynamicky´ch disciplín. "V těch staticky´ch představujeme monoposty odborníkům z formule 1 či předním automobilkám," poznamenává Josef Med. Hodnotí se nejen technické a konstrukční vlastnosti vozidla, ale též fi nanční plán včetně sériové vy´roby," dodává šéf ty´mu Med. Pokud vše ve formuli sedí, striktní komisaři pustí ty´m na trať. "Začala bych disciplínou akcelerace, kde se měří zrychlení na pětasedmdesáti metrech s pevny´m startem.. Další trať je zase složená dvěma kruhy o průměru osmnácti metrů, jež jsou spojené do tvaru osmičky. Zde se prověřuje příčná dynamika vozidla," vyjmenovává Kateřina Antošová, mluvčí eForce Prague. Královské disciplíny ovšem pry´ představují projetí úplně neznámé trati a vytrvalostní závod na 10 kol na stejném okruhu. "To všechno bez vlastních vy´počtů trajektorie formule," zdůrazňuje Štorc.

Závody z jiného vesmíru

Černo-oranžovou "Devítku" (tak monopostu podle generací formulí přezdívají) osazenou všemožny´mi kamerami a senzory pohání dvojice elektromotorů s celkovy´m vy´konem 87,8 kW. Ten nicméně kvůli závodním regulím omezili na 80 kW. Plny´ch 202 kilogramů vážící vůz oblečeny´ v karbonu kvůli koronaviru naostro nevyzkoušeli. I když to úplně tak není… "Zúčastnili jsme se virtuálního závodu. Algoritmy jsme upravili tak, aby pasovaly do prostředí online simulace," nastiňuje Štorc. Jak to vypadalo? Trochu sterilně, ježto samotná formule nebyla potřeba. "Nahráli jsme kódy na servery pořadatelů a náš software se musel umět sám zorientovat, kdy má začít jezdit, kdy přestat, a poté znovu čekat na novou disciplínu," seznamuje nás s jiny´m vesmírem závodění Daniel Štorc. Budoucnost taková nejspíš bude…

Česká skvadra se s virtuálními soupeři zejména z německy´ch, švy´carsky´ch a holandsky´ch univerzit prala víc než srdnatě. Jako jediná dokončila jednu z královsky´ch disciplín – vytrvalostní závod! "Reálné poměřování nám chybí. Myslím," říká Štorc, "že jsme nachystáni dobře. Snad se svět brzy vrátí k normálu."

Magická krabička

Máme teď to štěstí, že uvidíme "Devítku" v akci. Nasazujeme kouzelnou krabičku RES neboli vzdáleny´ záchranny´ systém, s nímž se napojíme s formulí. Zvládneme ho elementárně obsahovat i my, neboť má (jen) dva povely: jeď a stop. "Pomocí povelu jeď se auto zapíná. A stop je přímo napojeny´ na bezpečnostní obvod vozu. Pakliže zmáčkneme tohle tlačítko, aktivuje se ve formuli záchranná brzda a vypne se přívod napětí k motorům," popisuje Štorc řešení z důvodu maximální bezpečnosti, zatímco monopostu naskakují první metry. Fascinující, co se studentům povedlo. "A kvůli těmto sladky´m momentům to všechno děláme," uzavírá kapitán Med.

6. 11. 2020; feedit.cz; ceskavedadosveta.cz; otechnice.cz; b2b-nn.com; mangazine.cz; zdopravy.cz

Češi vyvinuli autopilota pro malá letadla a uspěli v USA s revoluční certifikační metodikou, která urychlí inovace

Brněnská pobočka Honeywell Aerospace s podporou vědců z katedry řídicí techniky FakultyelektrotechnickéČVUT v Praze ( FELČVUT ) uvedla na trh nový model autopilota tradiční značky BendixKing s názvem AeroCruze 230, který je určený pro kategorii malých letadel. Při certifikaci zařízení u amerického kontrolního úřadu Federal Aviation Administration (FAA) při tom český tým vývojářů využil vlastní metodiku, která umožnila certifikovat autopilota téměř pro 60 různých typů letadel zároveň, ačkoli se letové certifikační testy uskutečnily jen se třemi typy.

K získání klíčové certifikace FAA pro americký trh, po němž obvykle následuje schválení evropského úřadu EASA, je za normálních okolností třeba nové řídicí jednotky testovat v každém typu letadla zvlášť. Tým českých vývojářů pod vedením Ondřeje Klusáčka z pobočky Honeywell Aerospace v Brně a Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky FELČVUT ale v případě autopilota AeroCruze 230 přišel s novátorskou certifikační metodikou, která umožnila schválit jednotku hned pro celý seznam typů letadel s použitím postupu AML STC (Approved Model List – Supplement Type Certificate). Projekt je ukázkou funkční spolupráce mezi českou univerzitou a globální technologickou firmou s přímým pozitivním dopadem na letecký průmysl.

Cessny poletí s autopilotem vyvinutým v ČR

Autopiloty neboli řídicí jednotky letu jsou již desítky let ve výbavě civilních letadel všech kategorií. Tradičním výrobcem je i značka BendixKing, která je od roku 1999 součástí společnosti Honeywell Aerospace. Její analogové autopiloty s označením KFC 150-200 sice dodnes spolehlivě slouží v desítkách strojů z třídy malých letadel (General Aviation, GA), ale vznikly už v 70. letech 20. století, a proto dnes výrazně zastarávají a ztrácejí za konkurencí. Čeští technici v brněnské pobočce Honeywell Aerospace a na FELČVUT měli na starosti kompletní vývoj jejich digitálního nástupce. Nový model AeroCruze 230 mimo jiné disponuje intuitivním dotekovým displejem, který výborně zapadá do filozofie moderních leteckých přístrojů typu Glass Cockpit. AeroCruze 230 nyní získal certifikaci FAA (a následně evropského úřadu EASA) téměř pro 60 různých letounů. Jsou mezi nimi například dobře známé typy Cessna 172, Piper PA-28 Archer, Piper PA-32 Cherokee Six, ale i zástupci výkonnostních letadel typu Beechcraft Baron, Beechcraft Bonanza, Piper PA-46 Malibu a další.

Nová certifikační metodika pomůže inovacím

Získání certifikace FAA pro tak širokou skupinu letadel najednou je zásluhou jak tradice a spolehlivosti, na níž mohla firma Honeywell Aerospace odkazovat u svých přístrojů KFC 150-200, tak zcela nové metodiky, kterou pomohla vypracovat skupina Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky FELČVUT. "Mnohé technologie používané v letectví a kosmonautice jsou analogové a desítky let staré prostě proto, že otestovat a certifikovat nové řešení pro každý jednotlivý letoun je velmi nákladné," říká Martin Hromčík. "Naše analýza prokázala, že nasazení nového autopilota využívajícího princip existující platformy zlepší bezpečnost letu i komfort pasažérů, aniž by zařízení bylo nutné extenzivně testovat v každém typu letadla."

"Díky spolupráci s FELČVUT jsme dokázali srazit koncovou cenu zařízení pod 10 000 dolarů, a přitom jasně prokázali jeho bezpečnost. Získali jsme tak zkušenosti, které se mohou uplatnit i při vývoji avioniky pro velká dopravní letadla," říká Ondřej Klusáček z Honeywellu Aerospace Brno. "Vývoj tohoto autopilota byl plně v rukou českých vývojářů. Mám radost, že potvrzuje současný trend, kdy čím dál více klíčových leteckých komponent vzniká v Česku."

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk

Fakulta elektrotechnická

České vysoké učení technické v Praze

ČVUT v Praze

Spojujeme elektrotechniku a informatiku.