http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/ceska-firma-vyrabi-spickove-termokamery-vlada-jich-presto-500-koupila-v-cine">tiskovky.info
Česká firma vyrábí špičkové termokamery, vláda jich přesto 500 koupila v Číně
Praha - Dva absolventi ČVUT Praha vymysleli unikátní termokameru na odhalování potenciálně nemocných koronavirem u cestujících na letištích, v hromadné dopravě i třeba v nemocnicích. Opakovaně nabízeli svůj přístroj a výrobní kapacity české vládě, ministr Vojtěch ale aktuálně ohlásil nákup 500 přístrojů v Číně. Rozhodnutí silně kritizují lidovci, kteří se ptají, jak tento krok odpovídá slibu vlády podporovat české firmy. 0
"Firma Workswell dvou českých absolventů ČVUT získala za svou termokameru špičkové kvality už světové renomé. Je skutečně tristní, když jim zrovna česká vláda řekne, že o jejich výrobky vůbec nemá zájem a raději jich nakoupí hned 500 opět někde v Číně," kritizuje aktuální rozhodnutí ministerstva zdravotnictví europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který už před 2 týdny vládním představitelům přístroj ke screeningu horečnatých projevů infekčních onemocnění doporučoval - bohužel bez úspěchu.
"Rozhodnutí pana Vojtěcha jednoduše považuji za nehoráznou urážku českého inovativního průmyslu a důkaz toho, že sliby podporovat české firmy a dodavatele byly jen další účelovou lží!" nebere si servítky Zdechovský.
Více o termokameře Workswell Medical:
31. 3. 2020; ekontech.cz
Drony z ČVUT
Drony vědců z ČVUT slaví úspěch. Vyhrály v mezinárodní robotické soutěži. ČVUT i další české vysoké školy již mnohokrát dokázaly, že dokáží ve výzkumu nejen technologických věcí konkurovat ve světovém měřítku. O další důkaz se postaral tým vědců z ČVUT, který soutěžil s vlastním dronem v mezinárodní soutěži.
Vědcům z Fakulty elektrotechnická ČVUT se totiž ve spolupráci s americkým týmem z UPENN ((University of Pennsylvania) podařilo zvítězit v robotické soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC 2020), která se zaměřuje na autonomní drony a roboty.
Mezi úkoly, které musely automatické drony jednotlivých týmů splnit a podle výsledků byly i hodnoceny, tak patřilo například detekování a ničení balónků v prostoru, stavění zdi pomocí pozemního robota a dokonce i hašení požárů. Na tyto úkoly musely týmy využít schopností dronů i pozemních robotů.
Českoamerický tým se dostal na přední příčky ve všech úkolech a získal i celkovou hlavní "zlatou" cenu v podobě Grand Challenge, kdy se předchozí úkoly ještě musely splnit v co nejkratším čase. Soutěže se účastnilo 32 týmů vědců ze 17 zemí, takže konkurence byla opravdu velká, protože mezi nimi nechyběli vědci z věhlasných univerzit.
Výhodou je, že týmy mohou své projekty a technologie ukázat společnostem, které jsou schopné je dostat na trh. Díky tomu lze očekávat budoucí obchodní spolupráci a další rozvoj těchto technologií.
31. 3. 2020; technickytydenik.cz
Česko on-line do světa
Česká centra v zahraničí jsou pro veřejnost v současné době uzavřena, plánované akce se ve spolupráci s partnery přesouvají na podzimní období, případně
se ruší a domlouvají možné varianty jejich realizace v příštím roce. Komunikace se zahraničním publikem probíhá intenzivně prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí i v nově pojatých e-newsletterech. Prezentace české kultury, vědy a inovací či výuka češtiny pokračují ve světě dál všemi dostupnými kanály. Vedle sdílení zajímavých projektů připravuje síť Českých center nejrůznější nové formáty a on-line programy. Přes veškerou rozmanitost mají jedno společné: vše se odehrává výhradně v internetovém prostředí pod heslem
#CzechCultureToTheWorld.
Česká centra reagovala na současnou celosvětovou situaci týkající se šíření COVID-19 změnou programových formátů a nabídla českým umělcům a kulturní sféře možnost prezentovat své projekty v on-line prostoru. Jednotlivá česká centra v zahraničí mají díky svým dlouhodobým prezentačním aktivitám vybudovanou silnou základnu kontaktů i moderních komunikačních nástrojů a platforem. Nové formy projektů i jejich prezentaci si Česká centra vyzkoušela nedávno. Vznikl interaktivní digitální výstavní projekt Československá státnost 1918 nebo projekt Czech Innovation Expo, který za využití virtuální a rozšířené reality nabízí prezentaci úspěchů české vědy, výzkumu a inovací. Těchto zkušeností mohou Česká centra jako celosvětová síť aktivně využít i v době "krize"k efektivní a pozitivní prezentaci České republiky a jejich úspěchů jak na poli kulturním, tak aktuálně i na poli vědy, výzkumu a inovací.
ONDŘEJ ČERNÝ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH CENTER: "S velkým obdivem sleduji, jak se kolegům v našich 25 českých centrech daří transformovat jejich činnost, a to velmi efektivně a rychle, do ryze digitální, virtuální podoby. Týká se to i kurzů češtiny, které v řádech dnů a hodin dostávají svou online podobu. V mnoha teritoriích navíc pomáhají našim zastupitelským úřadům v konzulární agendě, tedy v komunikaci s českými občany. Česká kulturní scéna je opravdu velmi bohatá a kreativní a dokáže čelit i těžkým zkouškám posledních dnů a týdnů. Její digitální prezentace v zahraničí to dokazuje. Současná situace je bezprecedentní výzvou pro kulturní diplomacii. Klade množství nových otázek a hledá na ně zcela nové odpovědi."
Do budoucna pak Česká centra zařadí další inovativní on-line programy včetně inteligentních her, rozhovorů s umělci a experty apod. V plánu jsou také ilustrované projekty pro děti. Nadále zůstává otevřená také výzva s možností sdílení a šíření zajímavých kulturních i dalších projektů prostřednictvím on-line sítě českých center do světa. Více informací zde: http://www.czechcentres.cz/novinky/ceskou-kulturu-budeme-vzahranici-prezentovat-on-li/
INSPIRACE ČESKÉ VĚDY
Již počátkem roku se České centrum Berlín stalo iniciátorem nové "evropské"řady projektů EUNIC Science Café. Vědci z různých evropských zemí v jejím rámci představují špičkovou vědu širokému publiku. Přitom jednotlivé evropské kulturní instituty vždy hostí vědce z jiných zemí a celý projekt tak putuje po různých místech Berlína. První večer za účasti špičkové neurovědkyně Elisy Galliano z britské Cambridge University proběhl ještě v sále Českého centra Berlín, další přednášky a diskuse už jsou plánovány pro online prostředí sítě EUNIC Berlin, v níž se evropské kulturní instituty sdružují.
České centrum Brusel chystá virtuální přenos Science Café s odborníkem, ekonomem a zakladatelem Behavio Labs Lukášem Tóthem. Online přednáška a diskuse bude zaměřena na aktuální téma: koronavir z pohledu šíření informací a fake news. Partnery virtuálního pokračování bruselské Science Café série jsou Česká styčná kancelář pro vědu, výzkum a inovace a Zastoupení Jihomoravského kraje při EU. Akce se uskuteční již tento čtvrtek 2. 4. od 18:00 SEČ. Aktuální informace sledujte na stránkách ČC Brusel na www.czechcentres.cz/brussels.
České centrum Londýn připravilo on-line digitální nabídku. Konkrétní programový obsah v nových digitálních formátech zahrne například AI Science Café na téma kybernetické bezpečnosti v Royal Institution, prezentaci Michala Pěchoučka z AIC ČVUT nebo virtuální výstavu Czech Image. Nově otevřená podcastová platforma Českého centra nabízí možnost poslechu všech prezentací z popularizačního cyklu o vědě a inovacích Science Café. Program počítá s uvedením video-interview s významnými hosty jako jsou například již zmiňovaný Michal Pěchouček nebo Petr Kolečko, Helena Třeštíková.
UMĚNÍ SE NEVZDALUJE!
První autorský program v on-line prostředí s názvem "Umělci, kteří to nevzdávají ve městě, které nikdy nespí"připravil tým Českého centra New York. Jedná se o inspirativní rozhovory Marka Mildeho z Českého centra New York s českými umělci žijícími v USA, se kterými České centrum dlouhodobě spolupracuje, například s Petrem Sísem a řadou další osobností. Oslovení odpovídají na otázku, jak se vyrovnávají se současnou situací, co dělají nebo na čem pracují.
VÝBĚR DALŠÍCH UDÁLOSTÍ
Rozsáhlá řada počinů probíhá ve všech českých centrech ve světě: České centrum Paříž spustilo projekt virtuálního knihkupectví. České centrum Madrid spolupracuje na přípravě festivalu Animayo, který letos proběhne ve virtuálním prostředí a ze svých domovů se připojí i vývojáři českých počítačových her a tvůrci animovaných filmů. České centrum Tel Aviv na webových stránkách zpřístupnilo speciální rubriku "Česká kultura u vás doma". U příležitosti konání festivalu Nordic Gaming připravuje České centrum Stockholm online stream hry Attentat 1942 následovaný diskuzí. Také České centrum Moskva oslovuje svoje publikum prostřednictvím webu, aktuálně novou výstavou nazvanou České hrdinky.
Originální formu prezentace češtiny zvolilo České centrum Sofie. Díky sdílení na FCB se zájemci o program Čeština 112 denně naučí 10 nových českých slov. Současně dochází ke spuštění ukázek z povídek a románů českých autorů přeložených do bulharštiny (platforma Soundcloud). V Sofii současně vzniká Soundcloud literárního čtení, podobnou cestu zvažuje i České centrum Vídeň. Výuce českého jazyka ve světě se věnují také další česká centra v zahraničí.
31. 3. 2020; rozhlas.cz
Přidejte svůj počítač do sítě a pomozte zjistit, jak koronavirus útočí na buňky. Cílem je zabránit jeho množení
Projekty pro sdílení počítačového výkonu jsou koncipovány tak, aby se mohl zapojit každý, kdo má počítač nebo jiný výpočetní prostředek. V dnešní době jsou to především grafické karty.
"Karty disponují velkým množstvím výpočetních jader, které v rámci jedné mohou pracovat současně," říká Martin Samek, vedoucí Střediska výpočetní techniky a informatiky Fakultyelektrotechnické pražského ČVUT. "Takže každý, kdo má "grafiku", má ve svém počítači výkonný výpočetní prostředek, který může zapojit do takového projektu a přispět k celkovému výpočetním výkonu."
Výkon Folding@home je v současnosti 1,5 exaFLOPS, to znamená 1,5 trilionů výpočetních operací za sekundu. Je to několikanásobně víc, než zvládne americký Summit, nejvýkonnější superpočítač na světě. Kapacita projektu navíc stále stoupá a k využití herních strojů vyzvali i největší výrobci herních grafických karet.
"Musí se přitáhnout mnoho dobrovolníků k řešení jednoho problému," říká Jiří Kléma, odborník na bioinformatiku z ČVUT. "Musí se jednat o problém velký a celospolečenský. A ve chvíli, kdy takový problém máte, tak se vám podaří sesbírat velký výpočetní výkon. Takže nakonec je zde velký problém, na který můžeme napřít velký výkon, a v důsledku můžete dostat velmi zajímavé výsledky."
Pokud virus může vstoupit do buňky, může se množit
Celkový výkon projektu pomůže zjistit, jak zabránit množení viru. "Jednou z možností, jak znemožnit jeho replikaci, je zamezit jeho vstupu do buňky," vysvětluje Kléma. "Díky podobnosti současného koronaviru s dřívějším virem SARS už víme, že se fúzní proteiny viru vážou na receptory buněčné membrány. Tuto vazbu se můžeme snažit narušit, a tím replikační řetězec viru přerušit."
K tomu je ale nutné přesně znát podobu daného proteinu, která se odvíjí od celé řady biochemických procesů a interakcí. Simulace tohoto procesu je proto výpočetně extrémně náročná a právě určení struktury proteinu, neboli jeho zavinutí, dalo celému projektu i název.
"Docela dobře rozumíme tomu, jakou mají proteiny viru, jeho bílkoviny, primární strukturu. To znamená jakou posloupností aminokyselin jsou tvořeny," konstatuje Kléma. "Mnohem méně rozumíme prostorové struktuře těch proteinů a právě tahle 3D struktura teprve určuje funkci proteinu."
Stanovit zavinutí 3D struktury proteinu, jeho primární sekvence, je právě jednou ze složitých úloh, kterou musíme řešit.
Jiří Kléma
Kvůli výpočetní složitosti celý projekt staví na tom, že obrovský balík dat rozdělí na menší kousky. Ty si potom rozeberou aplikace nainstalované na počítačích dobrovolníků. Až data zpracují, pošlou výsledky zpět. Principiálně podobný byl i projekt SETI@home, ve kterém dobrovolníci analyzovali data přicházející z vesmíru.
Celosvětové dobrovolné zapojení počítačů, grafických karet a herních konzolí Folding@home může vést jak k rychlejšímu nalezení léku, tak jeho nižší ceně.
30. 3. 2020; Lidové noviny
Cena za zdraví
Kam až máme zajít při nasazování moderních technologií proti nákaze?
Nejbohatší muž světa Bill Gates proslul v 90. letech tím, že v jeho sídle se lidé dělili podle barvy vstupních karet, které je pouštěly do různých zón domu. Do předpokoje a kuchyně každý, do obývací části jen důvěryhodní hosté, do ložnice jen nejužší rodina a do pracovny majitele jen on sám. Zní to jako jakási ajťácká výstřednost, ale co kdyby se něco podobného zavedlo dnes? Co kdyby třeba do domova důchodců nemohl nikdo, kdo se v posledních 14 dnech setkal s osobou s pozitivním testem na Covid-19. Co kdyby se takto povolovaly návštěvy v nemocnicích a otcové u porodu? A co kdyby to vše obstaral automatický IT systém podle vyhodnocování dat o našem pohybu z mobilních telefonů a plateb od obchodníků, případně i z pouličních kamer?
Mohlo by něco takového zachránit lidské životy, zvlášť těch nejohroženějších? Zcela nepochybně. Zlepšilo by podstatně život starším lidem, nemocným a rodičkám? Rozhodně ano. Je to technicky realizovatelné? Bez problémů. Ale jsme ochotní se nechat takto sledovat a vzdát se nejen soukromí, ale velké části svobody? Nechat si svůj život řídit inteligentním systémem, který vyhodnotí naše potenciální riziko pro druhého?
Aby bylo naprosto jasno, nic z výše popsaného není systém takzvané chytré karantény, která má být v Česku nasazena do Velikonoc. Ta je založena na zefektivnění už dnes běžné práce hygieniků a data od operátorů a bank používá jen s výslovným souhlasem nakaženého, přičemž on sám musí dobrovolně uvést, s kým se potkal. A především po šesti hodinách se vše smaže. Nejde tak o žádné plošné sledování, kterého se mnozí bojí. Zatím. Bohužel se takové nápady začínají i u nás objevovat už nebezpečně často.
Poctivá digitální rouška
Objevují se hlasy, že ona chytrá karanténa, která nás má osvobodit z domácího vězení, není dost chytrá. Měli bychom se prý nechat více a důsledněji sledovat, ať můžeme zase vyrazit veseleji popíjet a nakupovat a přestat dusit naši ekonomiku. Na Slovensku už chystají "chytřejší" systém, který má na základě dat operátorů vyhodnocovat dodržování karantény a rozesílat SMS těm, kdo se s nakaženým mohli potkat. Jeden mladý český miliardář dokonce na sociálních sítích volá po zavedení "poctivé karantény pro podezřelé (ideálně s tracking náramky)". Tedy fakticky s vězeňským sledovacím zařízením pro každého, jako v nějaké dystopické sci-fiz 80. let.
Za vzor se dnes často dává Jižní Korea, která vybudovala velmi podobný systém jako respektované české firmy v případě chytré karantény. Akorát se záhy ukázalo, že je příliš pomalý, těžkopádný a vyžaduje příliš mnoho lidí k obsluze. Takže se mnohem více automatizoval, a to včetně využívání dat o pohybu. Už 16. března tamní média podle týdeníku The Economist reportovala, že se podařilo díky automatické detekci osob snížit dobu identifikace všech kontaktů nakaženého z 24 hodin na deset minut.
Že nejde o žádné science-fiction, ukazuje i zkušenost z Hongkongu, kde pohraničníci nutili každého zpřístupnit úřadům svou polohu v mobilním telefonu, aby mohli sledovat dodržování nařízené karantény. Netřeba připomínat, že autonomní oblast je pod správou komunistické Číny, která se - krom aktuálního geopolitického prodeje roušek - ráda věnuje budování high-tech koncentráků pro nepohodlné menšiny. Nové možnosti se tak jistě soudruhům zalíbí, zvlášť když tamní firmy již vyvinuly algoritmus, jak rozpoznávat tváře a sledovat lidi i v rouškách.
Buďte jako Fremen
Velkou zárukou našeho soukromí je dnes zapojení české komunity IT podnikatelů, kteří ve velkém nadšení pracují dnem a nocí s tím nejlepším úmyslem. Na druhé straně jsou ale na palubě i třeba mobilní operátoři, kteří už dlouho vědí, jaké bohatství mají v možnosti sledovat nás na každém kroku. A i když dnes pomáhají, budou po skončení krize v neuvěřitelném pokušení nechat si otevřené dveře pro lukrativní komerční využití, o které se už léta snaží.
Samotný právní rámec daný u nás hlavně GDPR je poměrně striktní a počítá dokonce s případy epidemie. Nicméně nikdo dnes neví, jak dlouho to bude trvat a jak se zákony mohou měnit. V Británii dává Investigatory Powers Act z roku 2016 možnost vyžádat si jakákoliv data od soukromých firem. V Izraeli pak dostala pravomoci ke sledování nakažených přímo tajná služba Šin bet a po ustavení parlamentní dohledové komise ustoupil i tamní ústavní soud.
Největší zárukou je tak hlavně vývoj technologií, které už v návrhu respektují základní práva i ve zlých a těžkých časech. To ostatně hlásá i Evropská komise a skvělou ukázkou je třeba aplikace Fremen, kterou vyvíjejí vědci na pražském FEL ČVUT. Podle anonymních dat předpovídá hustotu lidí v dané lokalitě a umožňuje se vyhnout davům lidí. Něco, co se ostatně může mnoha z nás hodit i mimo dobu pandemie. A nemusíme být zrovna Bill Gates.
Jeden mladý český miliardář na sociálních sítích volá po zavedení poctivé karantény pro podezřelé včetně sledovacích náramků
30. 3. 2020; Euro
Společnost
Granty na podporu seniorů
Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF) vyhlásila rychlé granty určené na podporu organizací, které pomáhají seniorům ohroženým pandemií koronaviru. Záměrem je poskytovat rychlou a cílenou pomoc těm, kdo zajišťují seniorům běžné každodenní potřeby, přímou asistenci, psychosociální pomoc a další formy podpory. Žádat o grant mohou všechny nestátní neziskové organizace (nadace, nadační fondy, ústavy, spolky, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení registrovaných církví) se sídlem v ČR.
Digitální dějepis
Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického (ČVUT) se podílí na vývoji webové aplikace HistoryLab sloužící pro práci s historickými prameny.
V nynější situaci ji lze využít i pro výuku soudobých dějin, kdy zde autoři z oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) postupně zveřejňují cvičení, která už prověřili v praxi a upravili je dle reakcí žáků i učitelů. Na aplikaci se podílí i Pedagogická fakulta UK, Ústav pro soudobé dějiny a Masarykův ústav AV ČR.
Toyoty pro sportovce
České sportovní kluby využívají už 66 užitkových vozů Toyota Proace Verso z programu Proace ProSport, který vznikl ve spolupráci s Českým olympijským výborem. V rámci něj mohou kluby tyto vozy získat za výrazně dotovaný měsíční pronájem. Cílem je podle generálního ředitele Toyoty v ČR Martina Pelešky zajistit mobilitu i klubům té nejnižší úrovně a přispět k renesanci sportu. Vůz už využívá například dětský sportovní oddíl Florbal Teplice či dětský klub amerického fotbalu Příbram.
Z hotelů do dětských domovů
Největší česká hotelová skupina CPI Hotels věnovala čerstvé potraviny z uzavřených hotelových restaurací dětským domovům. Rozdala tak potraviny v celkové hodnotě přes 80 tisíc korun. V Praze a okolí pomohl s distribucí nadační fond Chance for Children, v ostatních regionech darovaly hotely potraviny vybraným dětským domům po vlastní ose. Čerstvé potraviny z CPI Hotels našly své nové strávníky například v dětském domově v Klánovicích, Ledci, Nechanicích, ale také třeba ve Vrchlabí.
29. 3. 2020; vedavyzkum.cz
Ivan Dvořák: Lesk a bída jednorožců
Jednorožec (anglicky unicorn) je módní označení pro technologickou společnost s tržní kapitalizací více než 1 miliarda USD, která není veřejně obchodována.
Její obchodní model je založený na agresivním mezinárodním růstu financovaném zejména navyšováním základního kapitálu. Jejich poetický název vznikl údajně proto, že tyto společnosti jsou - stejně jako mýtičtí jednorožci - krásné a vzácné.
Termín "unicorn start-up" použil poprvé Aileen Lee, zakladatel Cowboy Ventures, v roce 2013. Otázka jejich krásy závisí do značné míry na osobním vkusu - ještě se k ní dostaneme. Ohledně vzácnosti, tj. nízké četnosti výskytu, nám přehled podává tabulka níže (první tří sloupce) zveřejněná nedávno Hurun Research Institute, který ke konci roku 2019 napočítal celosvětově ve 25 zemích plných 494 jednorožců! Tech Crunch uvádí ve své databázi k 12.3.2020 dokonce 581 jednorožců s celkovou tržní kapitalizací 2 biliony USD. Podrobné analýzy největších jednorožců přináší např. stránky Medium corporation nebo CB Insight.
* Opraveno pro dvojí výskyt v případě členství některých zemí v EU
Údaje o počtu jednorožců vzniklých v té dané zemi bývají často reprodukovány jako svérázná míra inovativnosti, a tedy i konkurenceschopnosti a úspěšnosti její ekonomiky. Pro lepší srovnání jsme tabulku Hurun Research Institutu doplnili čtvrtým sloupcem o počtu obyvatel příslušné země (viz Worldometer ) a šestým sloupcem (viz Wikipedia ) udávajícím její HDP.
V pátém a sedmém sloupci jsou uvedeny poměry počtu jednorožců v dané zemi ku počtu jejích obyvatel, resp. HDP. Je to zajímavé čtení!
Odhlédněme nyní od možnosti, že nějaký jednorožec je registrován v jiné zemi, než kde původní myšlenka vznikla (každého jistě napadne USA), nebo že v případě zemí, kde je registrován jen jeden jednorožec, zapracuje zákon malých čísel (viz spodní část tabulky bez pozadí - podezřelé jsou zejména země na pozicích 22-25 - Malta, Filipíny, Estonsko a Lucembursko) a soustřeďme se pouze na 15 zemí, ve kterých jsou registrováni nejméně dva jednorožci (horní část tabulky s okrovým pozadím). Co vidíme?
Drtivě dominantní pozice USA a Číny v počtu jednorožců je zjevná ihned. Při přepočtu na počet obyvatel jsou USA více než 4x úspěšnější než Čína, naopak ve vztahu ke GNP je více než 1,5x úspěšnější Čína. To jsou vítězové, kteří budou v nejbližších desítkách let určovat charakter světové ekonomiky. Zajímavé, ale nikoliv překvapivé.
Mnohem zajímavější jsou pozice za vedoucí dvojicí. Důvod k zamyšlení má zejména Rusko, které v dané tabulce nevystupuje vůbec. Jeho ekonomická slabost v oblasti nových technologií (kromě výroby zbraní) je obecně známá, a proto tato skutečnost příliš nepřekvapí. Zrovna tak nepřekvapí Izrael na sedmé pozici, nazývaný "start-up nation". Zejména v přepočtu na počet obyvatel i GNP překonává Izrael vedoucí dvojku, v případě GNP přímo drtivě. Pro někoho možná překvapivá je pozice Indie na čtvrtém místě, která ve vztahu k počtu obyvatel zaostává za vedoucí dvojkou takřka o řád, byť v přepočtu na GNP se jim řádově přibližuje.
Jak si stojí v této tabulce Evropa? Ekonomicky nejvyspělejší země Velká Británie, Německo, Francie, Švýcarsko a Švédsko si vedou celkem dobře (5., 6., 10., 12. a 13. pozice), umísťují se i další evropské země, byť již do problematické spodní části tabulky. Zajímavá je však pozice EU jako celku. Byť je v počtu jednorožců na třetí příčce, při přepočtu na počet obyvatel zaostává EU jako celek nejen za vedoucí dvojkou, ale i za Izraelem, Jižní Koreou a Singapurem, a při přepočtu na GNP navíc ještě za Indií, Brazílií, a dokonce i Indonésií. Česká republika se v této tabulce nevyskytuje vůbec.
Řada expertů interpretuje výše uvedená zjištění jako velké memento jak pro ČR, tak i pro EU (resp. Evropu) jako celek. V jejich pojetí bychom pro zajištění konkurenceschopnosti v budoucím turbulentním světě měli všichni usilovat o vybudování co největšího počtu jednorožců registrovaných v naší zemi, resp. EU.
Zamysleme se nad tímto imperativem! Dvě otázky přicházejí na mysl:
1) Čeho je vlastně počet jednorožců v dané zemi měřítkem?
2) Je opravdu jednorožec obchodní model hodný následování?
Podrobnější pohled na tabulku v úvodu tohoto článku ukáže, že vypovídací síla tohoto parametru má své meze. I když ČR v tabulce nevystupuje, být v klubu např. s Dánskem, Itálií, Tchaj-wanem, Austrálií, nebo Novým Zélandem (země, které se v ní rovněž neobjevují) zase není až tak špatné!
Různé analýzy (viz např. Statista nebo Ebroker ) ukazují, že problém demonstrovaný uvedenou tabulkou začíná již v počtu nově zakládaných start-upů: databáze Startup ranking udává pro EU (+ Švýcarsko a Island) počet 17 067, zatímco pro USA 47 903. Při přepočtu na počet obyvatel to znamená, že intenzita zakládání start-up společností je v USA zhruba 6x větší než v Evropě. Ani to však plně nevysvětluje tak výraznou převahu USA v počtu jednorožců.
Rozdíly mezi evropskými a americkými start-upy hezky charakterizuje (již poněkud starší) článek Minh Ha Duonga. Jako jeden z hlavních rozdílů zde uvádí, že zatímco americké start-upy se zaměřují na agresivní růst, evropské start-upy dávají větší prioritu časnějšímu generování příjmů. To může být jedním z hlavních (byť ne jediným) důvodů rozdílu mezi počtem jednorožců v EU a USA.
Počet jednorožců v dané zemi tedy je pouze do určité míry měřítkem kvality a efektivnosti procesu komerčního využití znalostí a technologií jako takového, ale hodně vypovídá o schopnosti expanze vznikajícího businessu na mezinárodní trhy.
Připomeňme, že problematika škálování a dynamického globálního růstu je agenda typická pro současnou politickou a ekonomickou situaci ve světě a na mezinárodních trzích. I když se uvádí, že první globální firmou byl Singer koncem 19. století, teprve posledních 20-30 let jsou globální ekonomičtí hráči skutečně dominantním faktorem celosvětové ekonomiky a v důsledku toho (byť méně zjevně) i politiky. Z tohoto hlediska počet jednorožců sdílejících určité lokální hodnoty státu, ve kterém vznikly, může být výhodou - vzpomeňme např. spolupráci IT gigantů s tajnými službami nebo (v současné době velmi aktuální) analýzou Big Data pro predikci epidemií. Otázkou ovšem zůstává, nakolik jednorožci, vedení mladými dynamickými globálními manažery, se skutečně v pravé chvíli na původní lokální hodnoty rozpomenou?
Zdálo by se, že jednorožci představují - alespoň výhledově - příslib daňového inkasa. I v této oblasti jsou však jejich manažeři nesmírně vynalézaví, navíc samotný obchodní model většiny jednorožců je k placení daní extrémně nevstřícný.
Kritický duch by však v samotném konceptu jednorožců, založeném na rychlém globálním růstu, objevil vadu na kráse, vyplývající právě ze silné navázanosti na stávající celosvětové politicko-ekonomické uspořádání. Stávající stav - jak nám současné pandemie Covid-19 a její hrozící ekonomické důsledky připomíná - nemusí trvat věčně a případná dramatická změna mezinárodního politického a ekonomického uspořádání může obchodní model jednorožců hodně zkomplikovat. Leč nemalujme čerta na zeď: stát se může leccos, jednorožci rostou a vznikají tady a teď.
Tím se vlastně dostáváme k tomu, jak jsou jednorožci krásní, tj. nakolik hodný následování je jejich obchodní model, založený na agresivním marketingu a co nejrychlejší mezinárodní expanzi financované dalším a dalším navyšováním základního kapitálu?
Nedávné neúspěšné IPO společnosti We Work důrazně upozornilo investory i finanční analytiky, že "není všechno zlato, co se třpytí”. I když o tzv. "unicorn bubble" již píše Wikipedie, teprve v poslední době se množí kritické články (viz např. zde, zde a zde ) upozorňující na to, že agresivní nárůst klientské základy jednorožců spalující dramaticky jejich finanční zdroje může při nesprávné metodice oceňování (a nekritickém nadšení zúčastněných) vést k výraznému přecenění hodnoty společnosti s negativním důsledkem pro její investory v okamžiku, kdy bublina praskne. Tento posun v názorech demonstrovalo i publikování článku Jessicy Powell na toto téma ve významné magazínu TIME.
I přes obecné přesvědčení o racionalitě a objektivnosti sofistikovaných analytických metod používaných finančními analytiky hodnotícími investování do start-up společností, je toto investování ve skutečnosti velmi iracionální a intuitivní proces, který podléhá "group-thinku" a módám. Navíc přímo v tomto modelu je zabudována i nemalá dávka "drsného kapitalismu": původní investoři zpravidla včas - v době kdy nadšení trvá - prodají svůj podíl větším investičním společnostem, které často nejsou již tak schopné správně ohodnotit přijímané riziko. Těm - pokud se jim nepodaří prodat svůj podíl ještě větším joudům - zůstane nakonec po prasknutí bubliny v ruce Černý Petr a oči pro pláč. Investice do rádoby jednorožců mohou pak mít ze zpětného pohledu charakter dobře známého letadla.
Když odložíme veškerý mediální balast a použijeme starý dobrý zdravý rozum, není tato situace nijak zvlášť divná. Ikony jednorožcové nirvány Google, FaceBook, Amazon, eBay apod. opravdu přicházely s něčím brutálně novým. Ale jejich následovníci? Vždyť We Work je v podstatě pronájem sdílených pracovních prostor a UBER jenom sofistikovanější taxislužba: opravdu je nutno toto know-how přivážet do Prahy ze Silicon Valley?
Takže s jednorožci opatrně! Jistě nemá smysl je pranýřovat, stejně jako nemá smysl je bezmezně obdivovat. Ale asi by neměly být pro inovátory jediným, nekriticky obdivovaným modelem. Připadá mi, že budování businessu na pevných základech, s věrnými zákazníky i spolehlivými dodavateli, businessu založeného na solidním finančním plánu, stmeleném týmu a efektivním řízení má větší hodnotu než globální růst za každou cenu. A nebudu překvapen, pokud vývoj v příštích měsících a letech přinese další podpůrné argumenty pro tento názor.
Autor: Ivan Dvořák
Ivan Dvořák
Vystudoval biofyziku na MFF UK (1973) a teorii informace na FEL ČVUT, titul RNDr. získal v roce 1976. Hodnost CSc. za práci z oblasti matematického modelování složitých biologických systémů získal v roce 1981 na Ústavu experimentální botaniky ČSAV. V roce 2006 absolvoval postgraduální studium znalostního managementu na Open University / AURIL a získal titul PGCertKT(Open).
Do roku 1985 působil ve Středisku biomatematiky ČSAV a od roku 1986 ve Výzkumném ústavu psychiatrickém (později Psychiatrické centrum Praha), kde od roku 1989 do roku 1990 byl jeho vědeckým tajemníkem. V letech 1990 - 1991 byl zástupcem WHO na MZ ČR a v letech 1992 -1994 výkonným ředitelem Software602. Od roku 1995 do 2000 působil jako vedoucí Oddělení investičních projektů a restrukturalizací a později Oddělení rizikového a rozvojového financování v ČSOB. V letech 2001 - 2004 působil v Divizi speciálních obchodů Komerční banky, ke konci jako ředitel Odboru restrukturalizací. V letech 2001-2002 byl členem poradní komise Rady České televize.
Je zakladatelem (1994) a jednatelem inovační agentury ILA, s.r.o., kde se zabývá zejména projekty souvisejícími se znalostním managementem, transferem znalostí a technologií a vzděláváním v inovačním managementu. Byl a je členem řady poradních komisí a výborů na různých úrovních. Od roku 2014 je členem Pražské inovační rady (PIR) zřízené primátorem hl. m. Prahy.
Je autorem více než 120 vědeckých publikací, spoluautor čtyř odborných knih a tří sborníků a množství přednášek a textů z oblasti biomatematiky, biotermodynamiky, matematického modelování komplexních biologických systémů, transferu znalostí a technologií a inovačního managementu. V současné době přednáší příležitostně transfer znalostí a technologií a inovační management na několika českých vysokých školách a pravidelně na MCI University v Innsbrucku.
28. 3. 2020; tzb-info.cz
Vědci Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjí aplikaci na boj proti koronaviru
Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové koronavirové nákaze spuštěním projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat - proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Projekt, který byl spuštěn teprve minulý týden, se opírá o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů FEL ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn (www.fremen.uk), kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.
"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout náš systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny např. ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu doc. Tomáš Krajník.
Pro správné fungování systému FreMEn je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude zdarma dostupná.
Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa (např. z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje). O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.
Webové stránky: http://cs.fel.cvut.cz/en/page/fremen-contra-covid
Facebook: https://www.facebook.com/FreMEncontraCOVID
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. v dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. v současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2019/20 nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1 620 univerzit po celém světě. v celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 498. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". v rámci hodnocení pro "Engineering - Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.-200. místem, v oblasti "Engineering - Mechanical" na 201.-250. místě, u "Engineering - Electrical" na 201.-250. pozici. v oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. v oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.-300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.-350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.
27. 3. 2020; aktualne.cz
Chytrá karanténa a boj s virem pomocí technologií. Aplikaci vyvíjejí i na ČVUT
Svět řeší, jak po konci karantény hlídat šíření koronaviru. Jednou z možností je dohled přes mobil, další řešení nabízí umělá inteligence. Český epidemiolog
"Myslím, že s tímhle virem budeme muset nějakou dobu žít. A stejně jako je běžné mýt si ruce, tak teď budeme běžně upřednostňovat chodit do obchodu nebo na dětské hřiště v době, kdy tam bude méně lidí," říká Tomáš Krajník z pracoviště chronorobotiky Centra umělé inteligence pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Právě on vymyslel projekt s názvem FreMEn contra COVID. Spolu s kolegy a dobrovolníky z několika států nyní v rychlosti vyvíjejí speciální aplikaci, která lidem poradí, kdy se na úřad nebo do supermarketu vydat. Už nyní mají lidé možnost stáhnout si její verzi pro "objevitele" a zadávat do ní informace z jednotlivých míst.
"Přijdete třeba do obchodu a bude vám tam těsno. Aplikaci sdělíte: "Je tu asi 100 lidí, nemůžu dodržovat doporučenou vzdálenost." A tahle informace, spolu s určením polohy, ale bez vaší identifikace, se odešle ke zpracování," popisuje Krajník. Všechna hlášení se každý den večer zpracují a vytvoří předpověď pro další dny.
A právě tuto předpověď později lidé získají v hlavní aplikaci, kterou programátoři vyvíjí. Vede je Jan Blaha, oficiálně student třetího ročníku na ČVUT, ve skutečnosti ale také informatik s několikaletou praxí, mimo jiné z řízení letového provozu.
"Je to celé hrozně narychlo. Samotná myšlenka použít metody z robotiky vznikla minulý týden v pondělí. V úterý večer jsme už měli první výsledky vývoje aplikace na sběr dat," popisuje Blaha pro Aktuálně.cz. "Od začátku se to musí stavět pro velké množství uživatelů," říká.
Sám na projektu pracuje každý den asi 15 hodin. "Jsme skupina dobrovolníků. Zpočátku to byli hlavně studenti ČVUT, dnes máme jednoho člověka z Dánska a dva doktorandy z Pákistánu, je to hodně různorodé," vypráví o programátorském týmu, který vznikl v řádu několika dní.
Jeho vzniku pomohly mimo jiné zahraniční zkušenosti Tomáše Krajníka. "Dlouhodobě se věnujeme výzkumu robotů, kteří se pohybují mezi lidmi. Vyvíjíme metody, které dokážou předpovědět, kde se ti lidé budou zrovna vyskytovat," popisuje zkušenost, kterou získal během experimentu s robotickým asistentem v nemocnici v rakouské Vídni.
Pokud se instrukcemi aplikace budou lidé řídit, může to podle vývojářů pomoct snížit riziko šíření nákazy novým typem koronaviru. Zároveň by se mohla co nejdříve zrušit některá izolační opatření.
Digitální epidemiologie na vzestupu
Toho by chtěla docílit i takzvaná "chytrá karanténa", kterou představil před několika dny šéf českého krizového štábu, epidemiolog Roman Prymula. Úřadům by měla umožnit mapovat pohyb nakažených lidí na základě údajů z jejich mobilního telefonu a platební karty.
Test na koronavirus pak podstoupí všichni, o kom přiznají, že ho během klíčové doby potkali. Podobně by bylo možné kontrolovat, jestli rizikoví lidé dodržují karanténu.
Ačkoliv jednotliví lidé budou muset dát úřadům ke sledování a sběru dat svůj souhlas, mezi experty panují obavy, že se jedná o přílišný zásah do soukromí a že citlivá data budou zneužitelná. Prymula je naopak přesvědčený, že budou v bezpečí.
V Česku se tak v souvislosti s pandemií dostává do středu pozornosti takzvaná digitální epidemiologie. Přístup, který spojuje "velká data", umělou inteligenci, statistiku a lékařství, má pomoct pochopit a ovlivnit šíření infekčních onemocnění. Běžná data, která sbírají lékaři na místě, totiž nikdy nejsou kompletní. Navíc mají oproti realitě zpoždění, třeba kvůli délce vyhodnocování testů.
Doteď si digitální epidemiologie našla uplatnění hlavně v asijských zemích. V Číně, odkud se virus rozšířil, si lidé povinně musí stáhnout do svých mobilních telefonů aplikaci, která u nich vyhodnotí riziko nákazy. V Jižní Koreji, Singapuru nebo na Tchaj-wanu úřady pohyb nakažených už sledují, v Singapuru k tomu používají technologii bluetooth. Na Tchaj-wanu také předvídají výskyt nákazy s pomocí údajů o zdravotním pojištění, od imigračních úřadů a celníků.
Ačkoliv jsou data anonymní, v některých případech se však podařilo dotyčné identifikovat. Britský list The Guardian například popsal případ třicetiletého nakaženého muže z korejského Soulu, u nějž technická chyba v datech vedla řadu obyvatel k přesvědčení, že navštívil jeden z místních nevěstinců, zatímco ve skutečnosti pouze jedl v nedaleké restauraci. V dalších případech sledování zapříčinilo odhalení milostných vztahů nebo i účast nakažené osoby na školení o sexuálním obtěžování.
Polské úřady zase představily aplikaci určenou na rozpoznávání obličeje, kterou by si měli stáhnout všichni lidé v karanténě. Pokud na žádost o svoji fotku neodpoví do 20 minut, úřady upozorní policii. Podobný přístup zvolilo i Rusko.
Darujte data
Jednou ze zemí, jejíž obyvatelé jsou na svá osobní data obzvlášť citliví, je Německo. Podobně jako v Česku i zdejší epidemiologové již nyní spoléhají na anonymní a agregovaná data od mobilních operátorů, aby mapovali, kde se lidé obecně pohybují. K účinnému odhalení ohnisek nákazy to ale nestačí, a inspirují se proto právě v Asii.
Institut Roberta Kocha (RIK), národní německé epidemiologické pracoviště, žádá Němce, aby dobrovolně sdíleli data, která sbírají jejich aplikace na cvičení a běhání. "Každý má u sebe mobil, který ví, kde se nacházíte. Někteří lidé dokonce nosí sportovní sledovače, které v podstatě dokážou odhalit horečku," popisuje pro server Politico zástupce institutu Dirk Brockman.
On a jeho kolegové chtějí analyzovat tep a spánkový režim lidí, aby odhalili, jestli nemají zvýšenou teplotu, což je jeden z příznaků nemoci Covid-19. "Pokud se bude podílet dost lidí, vytvoříme horečkový teploměr celé německé populace," doufá Brockmann. Nikdo by v tomto případě neměl mít přístup k datům jednotlivých lidí, vědci chtějí pracovat pouze s většími objemy na úrovni městských částí nebo okresů.
Osobní data nás nezajímají
Tomáš Krajník z ČVUT je přesvědčený, že lidé budou mít motivaci vznikající aplikaci využívat. "Když stojíte ve frontě v obchodě, jste nervózní, že je tam plno. A v té situaci vám může pomoci, že tuto informaci pošlete dál. Pomůžete sobě i ostatním," věří.
Výhodou zapojení umělé inteligence je pak prý to, že s osobními daty nepracuje vůbec. "Zajímají nás jen data o místech. Neznáme třeba ani počet lidí, kteří už nějakou informaci poslali," vysvětluje. Záznamů mají podle jeho odhadů už víc než sto.
Tím ale celý projekt naráží na problém. Jednotlivé obchody podle Krajníka většinou odmítají poskytnout údaje o vlastní zaplněnosti. Ačkoliv by programátoři aplikaci rádi zveřejnili už na začátku dubna, bude nejspíš trvat dlouho, než ji začne využívat dost lidí.
I s tím si ale podle něj umělá inteligence dokáže částečně poradit. "Umí si domyslet díry v datech. Náš robot ve Vídni třeba nesměl jezdit po nemocnici v noci. Všiml si ale, že přes den je v nemocnici hodně lidí, zatímco ráno a večer málo. Domyslel si tak, že v noci tam nebude nikdo," popisuje.
S uplatněním aplikace počítá kromě Česka také v zahraničí, například ve Velké Británii. "Velké středověké nákazy nebo třeba i HIV se podařilo vymýtit tím, že se lidem vysvětlilo, jak se chovat. Používat ochranné prostředky, správně nakládat s odpadem, osvojit si základní hygienické praktiky… Není to nic složitého," dodává Krajník.
27. 3. 2020; metro.cz
ČVUT vyvíjí "předpověď" na plánování bezpečného pohybu
V rekordně krátkých časech se hledají účinné zbraně proti koronaviru.
Jdu nakoupit, ale bojím se, jestli tam bude moc lidí. Kde se projít, abych nenarazil na davy? Odpovědi na tyto otázky přinese v příštích dnech unikátní aplikace, na které pracuje intenzivně tým vědců a studentů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT). Ta by měla uživateli doporučit optimální trasu, když půjde do práce nebo nakoupit a také harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Projekt má jméno FreMEn contra COVID.
"Dosavadní iniciativy vlády ve spolupráci s technologickými korporacemi počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni," říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník. Projekt počítá mimo jiné s cestou prevence a osobní zodpovědnosti. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý její uživatel stane průzkumníkem města. Ručně zaznamená tři údaje o koncentraci místa, kde se právě pohybuje (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). To uživateli aplikace napoví, jestli se v místě, kam má namířeno, shromažďuje větší počet lidí, jestli ho čeká fronta před obchodem, umožní mu i lépe si naplánovat krátkou procházku v parku nebo cestu do lékárny. Aplikace využívá mnoha dřívějších poznatků algoritmů umělé inteligence.
"Aplikace pro sběr dat je už k dispozici ke stažení na webu (více v boxu). Aplikaci pro předpovědi testujeme a měla by být k dispozici počátkem dubna," řekl deníku Metro Tomáš Vintr z elektrotechnické fakulty ČVUT. Aplikace FreMEn podle jeho vyjádření nebude zobrazovat aktuální data v reálném čase, protože není založena na mapování pohybu lidí.
"Ze získaných dat ale předpovídá míru výskytu lidí v exponovaných lokalitách. Mohl bych ji přirovnat například k předpovědi počasí, protože si předem zjistíte, kde asi budou fronty, a nebudete plánovat zbytečné pochůzky," říká Vintr. Přes aplikaci pak může každý na FreMEn poslat poznatky, kolik osob v daném cíli skutečně potkal. Vývojáři počítají při sběru dat s poctivým předáváním údajů. "Umělá inteligence je jako dítě. Když jí poctivě předáte informace, o kterých věříte, že jsou pravdivé, vytvoří si názor podobný tomu vašemu," zdůrazňuje Tomáš Vintr. Zpoždění zasílaných údajů prý nevadí, data se používají k předpovědi, ne k okamžitému stavu. "Ideální je například domluvit se s lidmi, kteří navštěvují stejné dětské hřiště, aby se do projektu zapojili. Během pár dní pak můžete předpovědi využívat," dodává Vintr z FEL ČVUT.
Na vývoji se kromě Fakulty elektrotechnické ČVUT podílejí lidé z dalších evropských univerzit. Aplikace bude po dokončení dostupná ke stažení zdarma.
Mapa, která napoví
Na vývoji aplikace se podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje. Je k dispozici na https://app.chronorobotics.tk/.
Informace lze najít také na cs.fel.cvut.cz/en/page/fremen-contra-covid a rovněž na facebook.com/FreMEncontraCOVID.
27. 3. 2020; Metro
ČVUT vyvíjí "předpověď" na plánování bezpečného pohybu
V rekordně krátkých časech se hledají účinné zbraně proti koronaviru.
Jdu nakoupit, ale bojím se, jestli tam bude moc lidí. Kde se projít, abych nenarazil na davy? Odpovědi na tyto otázky přinese v příštích dnech unikátní aplikace, na které pracuje intenzivně tým vědců a studentů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT). Ta by měla uživateli doporučit optimální trasu, když půjde do práce nebo nakoupit a také harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Projekt má jméno FreMEn contra COVID.
"Dosavadní iniciativy vlády ve spolupráci s technologickými korporacemi počítají
inzerce
s monitorováním pohybu na individuální úrovni," říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník. Projekt počítá mimo jiné s cestou prevence a osobní zodpovědnosti. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý její uživatel stane průzkumníkem města. Ručně zaznamená tři údaje o koncentraci místa, kde se právě pohybuje (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). To uživateli aplikace napoví, jestli se v místě, kam má namířeno, shromažďuje větší počet lidí, jestli ho čeká fronta před obchodem, umožní mu i lépe si naplánovat krátkou procházku v parku nebo cestu do lékárny. Aplikace využívá mnoha dřívějších poznatků algoritmů umělé inteligence.
"Aplikace pro sběr dat je už k dispozici ke stažení na webu (více v boxu). Aplikaci pro předpovědi testujeme a měla by být k dispozici počátkem dubna," řekl deníku Metro Tomáš Vintr z elektrotechnické fakulty ČVUT. Aplikace FreMEn podle jeho vyjádření nebude zobrazovat aktuální data v reálném čase, protože není založena na mapování pohybu lidí.
"Ze získaných dat ale předpovídá míru výskytu lidí v exponovaných lokalitách. Mohl bych ji přirovnat například k předpovědi počasí, protože si předem zjistíte, kde asi budou fronty, a nebudete plánovat zbytečné pochůzky," říká Vintr. Přes aplikaci pak může každý na FreMEn poslat poznatky, kolik osob v daném cíli skutečně potkal. Vývojáři počítají při sběru dat s poctivým předáváním údajů. "Umělá inteligence je jako dítě. Když jí poctivě předáte informace, o kterých věříte, že jsou pravdivé, vytvoří si názor podobný tomu vašemu," zdůrazňuje Tomáš Vintr. Zpoždění zasílaných údajů prý nevadí, data se používají k předpovědi, ne k okamžitému stavu. "Ideální je například domluvit se s lidmi, kteří navštěvují stejné dětské hřiště, aby se do projektu zapojili. Během pár dní pak můžete předpovědi využívat," dodává Vintr z FEL ČVUT.
Na vývoji se kromě Fakulty elektrotechnické ČVUT podílejí lidé z dalších evropských univerzit. Aplikace bude po dokončení dostupná ke stažení zdarma.
Česká improvizace 10 Tolik tisíc ochranných masek vyvinutých narychlo z masek potápěčských chce v následujících týdnech vyrobit ČVUT, která financuje nápad skupiny Covid19cz. Myšlenka vyšla od nadšenců IT a technologických firem a využívá šnorchlovací masky a vojenské filtry. K výrobě využívají také tiskárny 3D.
Mapa, která napoví Na vývoji aplikace se podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje. Je k dispozici na https://app.chronorobotics. tk/. * Informace lze najít také na http://cs.fel.cvut.cz/en/pag e/fremen-contra-covid a rovněž na http://facebook. com/FreMEncontraCOVID.
27. 3. 2020; Mladá fronta Dnes
"Zázračná" elektronická dvojčata z Continentalu
Nadšenci do elektroniky spojili své znalosti s globálním dodavatelem automobilové elektroniky - společností Continental.
Elektronická dvojčata. Tak přezdívají Petrovi a Pavlovi Bařinovým. Oba sourozenci jsou totiž nadšenci do elektroniky, oba mají tento obor vystudovaný a společně také pracují ve společnosti Continental v Brandýse nad Labem. Pod značkou Continental si sice většina lidí vybaví výrobu pneumatik, ale to by byl skutečně zkreslený pohled. Continental v Brandýse nad Labem je globálním dodavatelem automobilové elektroniky do vozů mnoha světových značek.
Mezi více než 2 200 zaměstnanci brandýské firmy jsou právě i Petr a Pavel Bařinovi, kteří se už od dětství věnují elektronice. "Táta je opravář praček. Vystudoval silnoproudou elektrotechniku a již od základní školy jsme si pod jeho vedením doma pájeli žárovičky do lega, nebo do chevy, aby nám svítil majáček," vzpomínají bratři Bařinovi. Spolu také vystudovali střední školu zaměřenou na tento obor a absolvovali Fakultu elektrotechnickou ČVUT.
Přestože spojení ČVUT a Continentalu je velmi pevné, jejich cesta do firmy byla spíš dílem náhody. A mohla za ni rozbitá pračka jednoho z dlouholetých zaměstnanců brandýského závodu. Pračku opravoval otec Petra a Pavla a díky němu se vůbec dozvěděli o tom, že Continental dělá elektroniku. Tehdy studovali Střední průmyslovou školu elektrotechnickouJečná v Praze a rozhodli se absolvovat povinnou praxi právě v Brandýse.
I další kroky Petra a Pavla byly společné. Oba vystudovali na FEL ČVUT bakalářský obor Aplikovaná elektronika a následně navazující magisterský obor Elektronika. "Na magisterském studiu jsme si uvědomili, že by bylo skvělé mít praxi v oboru a už v letním semestru si domluvili v Continentalu stáž," říká Pavel. "Tentokrát už jsme se věnovali složitějším problémům, několik týdnů jsme strávili i v laboratořích, kde jsme se poprvé setkali například s rentgenem elektronických součástek, ale poznali jsme i další oddělení firmy."
Po úspěšné stáži dostali oba z Continentalu nabídku na brigádu a tehdy se jejich cesty poprvé "rozdělily". Petr šel do oddělení náběhu nových projektů, které zajišťuje projektovou koordinaci od stavby nové výrobní linky, přes objednávání materiálu až po uvedení projektu do sériové výroby.
"Pracoval jsem na projektu palubních přístrojů pro Toyotu a díky tomu poznal celý proces výroby," vzpomíná Petr.
Pavel nastoupil do oddělení kvality, kde se také podílel na projektu přístrojů pro japonskou automobilku. "Hodně jsem spolupracoval s oddělením metrologie, takže jsem se dozvěděl třeba to, jak se ověřuje kvalita plastových dílů," dodává Pavel.
Zase spolu
Na brigádě v brandýském závodě vydrželi celý poslední rok studia a po jeho úspěšném ukončení přešli oba plynule na plný pracovní úvazek. A ve firmě je čekala skutečně zajímavá kariéra. Teď už jsou v Continentalu na plný úvazek pátým rokem, jejich pracovní "cesty" se tady postupně sešly, ale začátkem tohoto roku zase mírně rozešly. Pavel nastoupil do oddělení Industrial Engineering na pozici Test technik, kde měl na starosti technickou správu testovacích zařízení ve výrobě. Od roku 2016 se posunul na pozici inženýra, nicméně celou dobu se věnuje oblasti ICT (In Circuit Test).
Petr navázal na brigádu v oddělení NPL jako Launch Manager Junior. "Postupně jsem přišel na to, že se nechci vzdát svých znalostí v oblasti elektro, po roce jsem tedy přešel do oddělení Industrial Engineering na pozici Test Engineer Junior pro oblast FCT (Functional Test)."
Několik let byli oba bratři v pozici Test Engineer pro oblast ICT, seděli v jedné kanceláři, a jak sami říkají, "u jednoho kávovaru". Jejich náplní práce byla příprava testovacích zařízeních pro sériovou výrobu palubních přístrojů určených pro přední světové automobilky.
Pro tato testovací zařízení navrhovali i vlastní hardware a software pro podpůrné elektronické moduly. Právě možnost seberealizace je jednou z věcí, která je na práci hodně baví. "Nové nápady jsou vítány a často dovedeny do zdárného konce, tedy do výroby," pochvaluje si Pavel.
Od ledna 2020 se jejich cesty v Continentalu zase rozdělily, když Petr přijal výzvu v podobě vyšší pozice teamleadera. Stále však zůstává věrný oddělení Industrial Engineeringu, s Pavlem se tedy budou i nadále v práci potkávat. Jako pracovní rozchod to proto oba bratři rozhodně nevnímají. "Pořád oba pracujeme v jednom závodě a společně se i nadále budeme setkávat u různých nových projektů," říkají shodně.
Oba dál vidí svou budoucí kariéru hlavně ve firmě Continental, kde jsou spokojení. Příliš ani nepošilhávají po zahraniční kariéře. "Oba máme čerstvě narozené syny. Takže bychom rádi byli s rodinou v České republice. Až budou děti větší, tak nás ale třeba zahraničí bude lákat více," přemítají. Navíc Petr coby čerstvý teamleader se chce naplno věnovat své nové pozici. "Chci být dobrým vedoucím a oporou pro svůj tým. Chci být vždy každému v týmu nápomocen a zároveň dokázat vhodně směrovat nápady celého týmu pro lepší a efektivnější výrobu v našem závodě," říká Petr Bařina.
26. 3. 2020; lidovky.cz
Nová aplikace pomůže vyhnout se frontám a davům
Naplánovat si bezpečnější cestu na nákup či na úřad v době zvláštních opatření kvůli koronaviru má umožnit nová aplikace. Vzniká na Fakultě elektrotechnické ČVUT a výzkumníci v projektu FreMEn contra COVID žádají "laiky" o pomoc s její přípravou. Za ČVUT to v dnešní tiskové zprávě uvedla Andrea Vondráková.
Vědci vycházejí z předpokladu, že jednou z hlavních příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejných místech. Chtějí naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v určitých oblastech. Využijí přitom umělou inteligenci FreMEn, která na základě dat předpoví, kde bude v určitou hodinu hodně lidí nebo fronty. Aplikace tak pomůže naplánovat běžné pochůzky tak, aby při nich její uživatelé potkali co nejméně lidí.
Omezení doby pro nákupy seniorů je na venkově neproveditelné. Starší lidé mají své zvyky, tvrdí družstvo
Spoluautor projektu Tomáš Krajník uvedl, že cílí na prevenci a osobní zodpovědnost lidí v době zvláštních opatření kvůli koronaviru, zároveň však nemá narušit jejich soukromí. Zdůraznil, že pokročilá umělá inteligence modeluje lidské chování na základě anonymních dat. A právě data nyní výzkumníci potřebují.
Žádají tedy, aby do pilotní aplikace FreMEn Explorer lidé zaznamenali tři požadované údaje o koncentraci osob v určitém čase v různých lokalitách. Umělá inteligence tak bude mít z čeho se učit a vědci naprogramují konečnou verzi aplikace, kterou poskytnou zdarma.
Projekt se opírá o poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické. Chronorobotika je odvětví robotiky zaměřené na pochopení struktury času a umělou inteligenci. To roboty činí schopné předpovídat chování lidí v dlouhých časových horizontech.
26. 3. 2020; irozhlas.cz
Vědci z ČVUT dokončují aplikace, které lidem pomohou vyhnout se davům. Nyní potřebují pomoc uživatelů
K boji proti šíření nového koronaviru může přispět i mobilní aplikace, na které pracují vědci z Centra umělé inteligence pražského ČVUT. Aplikace by pomáhala dodržovat tzv. sociální distanc. Poradí vám, kdy se vydat do supermarketu nebo na poštu a kdy se některým místům raději úplně vyhnout kvůli velkému množství lidí a tím i většímu riziku nákazy. Aplikace vyhodnocuje anonymní uživatelská data.
Projekt pojmenovaný FreMEn contra Covid ale potřebuje pomoci také od uživatelů chytrých telefonů. Hostem ve vysílání Radiožurnálu byl vedoucí laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence pražského ČVUT docent Tomáš Krajník.
Jak bude vaše aplikace fungovat?Systém, který nabízíme, se bude skládat ze dvou mobilních aplikací a ze serverů, které budou zpracovávat data. Bude fungovat tak, že když budete třeba v supermarketu a uvidíte, že je tam dlouhá fronta, tak v jedné z těch aplikací označíte, na kterém jste místě, že je kolem vás přibližně 50 lidí, je tam těsno a není možné dodržet doporučenou vzdálenost od ostatních.
Poloha a hustota lidí na daném místě se zaznamená a aplikace je odešle na servery. Ve chvíli, kdy budeme mít dostatek dat, tak budeme schopni dělat předpovědi na další dny - jaká bude kdy hustota na exponovaných místech.
Uživatel druhé aplikace si řekne, že potřebuje jít do obchodu, do lékárny a do parku a aplikace mu nabídne nejlepší čas, kdy tam jít, a pokud tam v daný čas nemůže, tak si bude moci zobrazit mapu s časovým průběhem risku během navštívení těchto míst.
Takže půjde o jakousi navigaci, která nám doporučí, v kolik kam vyrazit. Potřebujete i pomoci od uživatelů chytrých telefonů. Co tedy můžou udělat?V tuto chvíli po nikom nechceme, aby někam vyrazil a sbíral data, protože by to potenciálně mohlo celou situaci zhoršit. Jenom chceme, že kdyby už někdo šel do nějakého obchodu nebo někam ven, tak aby nám skrze aplikaci řekl, kolik je v daném místě lidí a jaká je jejich potenciální hustota.
Kolik takových dat je vlastně potřeba? Jaké množství?My na rozdíl od jiných aplikací či algoritmů založených na tzv. velkých datech vycházíme z principu, který jsme používali v mobilní robotice. Jde o neurčitá data, kterých je málo, nejsou sbíraná pravidelně atd. Přesto dokážeme i z malého počtu takových dat dělat relativně přesné modely, které dělají předpovědi. Ze zkušeností víme, že už z nějakých 20-25 bodů dokážeme poměrně spolehlivě předpovídat údaje o daném místě.
Kdy bychom mohli aplikaci začít používat? Kdy by mohla začít fungovat?Co se týká aplikace pro sběr dat, tak ta je momentálně v testování. Už se dá stáhnout a můžete si ji vyzkoušet. Co se týká předpovědní aplikace, u té se dá očekávat, že ji vypustíme na začátku dubna.
Jak konkrétně se ta aplikace jmenuje a kde si ji můžeme stáhnout?Aplikace se bude jmenovat FreMEn contra Covid. Chtěl bych ale upozornit na jednu věc - Google v tuto chvíli zastavil proces schvalování aplikací do jejich Google Play a dá se očekávat, že to zastaví i Apple. Takže na Google Play, Apple Store a dalších serverech tu aplikaci nenajdete. Budete si ji asi muset stáhnout z našich stránek.
26. 3. 2020; ČRo - regina.cz
S chytrým telefonem proti koronaviru? Vědci z ČVUT testují aplikaci, která vám pomůže udržet sociální distanc
Potřebujete nakoupit, vyzvednout si léky a třeba se stavit na poště? Aplikace od vědců z pražského ČVUT by vám už brzy mohla poradit, jak tyhle obchůzky načasovat tak, aby vám hrozilo co nejmenší riziko nákazy novým koronavirem. Vědci k tomu ale potřebují i vaši pomoc.
K boji proti šíření nového koronaviru může přispět mobilní aplikace, na které pracují vědci z Centra umělé inteligence pražského ČVUT.
"Když budete třeba v supermarketu a uvidíte, že je tam dlouhá fronta, označíte místo, kde se nacházíte v aplikaci a doplníte informaci, že je kolem vás asi padesát lidí," vysvětluje pro Radiožurnál princip aplikace docent Tomáš Krajník, vedoucí laboratoře chronorobotiky.
"Tyto údaje se anonymně zaznamenají na serveru a ve chvíli, kdy budeme mít o jednotlivých místech dostatek dat, dokážeme modelovat předpovědi, kdy na nich bude jaká hustota lidí. Uživatel aplikace pak bude díky tomu vědět, kdy je nejlepší čas zajít tam, kam potřebuje."
Pokud se tam v danou dobu není schopný dostat, ukáže mu aplikace míru rizika vyšší koncentrace lidí na tom konkrétním místě v průběhu času, aby se podle toho mohl řídit a vyhnul se exponovaným místům v nejfrekventovanější denní době.
/
Potřebujeme spolupráci uživatelů
Projekt pojmenovaný FreMEn contra Covid ale potřebuje pomoc od uživatelů chytrých telefonů. Aby aplikace mohla správně fungovat, prosí výzkumníci z týmu docenta Krajníka o spolupráci:
"Rozhodně nechceme, aby kvůli nám teď někdo vyrazil ven sbírat data. To by mohlo situaci v době karantény jen zhoršit. Pokud ale někdo musí ven, prosíme, aby nám skrze aplikaci řekl, kolik je v tom místě lidí."
I málo dat stačí
Experti při vývoji aplikace vycházeli z principu aplikovaného v mobilní robotice, kde jsou data neurčitá, jsou sbírána nepravidelně a v malém počtu, a přesto umožňují vyhodnocení kvalitních předpovědních modelů. "Ze zkušenosti víme, že už z dvaceti nebo pětadvaceti bodů dokážeme poměrně spolehlivě předpovídat vývoj na daném místě," upřesňuje Tomáš Krajník.
Aplikace pro sběr dat je momentálně v režimu testování, ale uživatelé si ji už mohou volně stáhnout a vyzkoušet. Předpovědní aplikaci by výzkumníci rádi spustili na začátku dubna. Nenajdete je ale na Google Play nebo Apple Store, protože oba zprostředkovatelé nejspíš pozastaví schvalování nových aplikací. Projekt týmu docenta Krajníka najdete proto pouze na webu Centra umělé inteligence pražského ČVUT
26. 3. 2020; Computer
Drony z ČVUT zvítězily v Abú Zabí i USA
Autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, New York University a University of Pennsylvania před pár dny uspěly na robotické soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge, když vybojovaly první místo v disciplíně stavění zdi, stříbro v likvidaci cílů (balonků) a nakonec i zlato v hlavní soutěži. Drony musely balónky detekovat a posléze zničit, v případě zdi pak zase s pozemním robotem sbíraly barevné cihly a stavěly je podle předem stanoveného plánu. Třetím kolem bylo hašení požáru - opět pomocí dronů i pozemních robotů. Českoamerický tým vše završil zlatem v hlavním klání Grand Challenge, které kombinovalo úkoly z předchozích kol v šibeničním čase. Aby toho nebylo málo, ČVUTslavila hned dvakrát, souběžně s kláním v Abú Zabí se totiž konalo také další kolo dlouholeté soutěže DARPA Subterranean Challenge, která hledá nejlepšího robotického záchranáře. Tým CTU-CRAS-NORLAB se umístil na skvělém třetím místě a byl první mezi nedotovanými.
26. 3. 2020; tzb-info.cz
Napětí akumulátorů – od článků k napěťovým systémům bateriových úložišť
Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., FEL ČVUT v Praze, Katedra Elektrotechnologie Recenzovaný
Bateriové systémy pro různá použití vyžadují specifické napětí. Které veličiny určují výši napětí v dané aplikaci a jaké možnosti nabízí jednotlivé akumulátorové technologie?
Napěťové soustavy pro stejnosměrné rozvody jsou normovány na 12 V, 24 V, 48 V, 120 V. V souvislosti s rozvojem bateriových systémů pro uložení většího množství energie dochází v současné době k vývoji i těchto napěťových hladin. Napětí bateriových systémů se tak postupně posunuje k hodnotám v řádech stovek voltů a můžeme slyšet i o systémech s bateriemi 1000 V.
Dosažitelné napěťové úrovně v závislosti na typu použitých článkůVzhledem k faktu, že napětí článků je dáno jejich chemickou podstatou, nelze z článků jednoho typu složit baterii o libovolném napětí. Protože v baterii je potřeba používat pouze články jednoho typu, je tak napětí celé baterie "kvantováno". Například jeden zinko-chloridový článek má napětí 1,5 V, takzvaná "plochá baterie" pak sestává ze tří článků a její napětí je 4,5 V. Ze zinko-chloridových článků tak nelze sestavit baterii o napětí 5 V.
V případě akumulátorů se zachovalo z minulosti rozdělení napěťových hladin DC soustav po 2 V (6 V, 12 V, 24 V, 36 V, 48 V, 96 V, 120 V…). Toto dělení vycházelo ze jmenovitého napětí olověného akumulátoru. Při použití dnešních moderních lithiových článků je pak snaha tyto hladiny z důvodů kompatibility dodržovat, a to i za cenu, že ve skutečnosti bude jmenovité napětí takové baterie mírně odlišné. Některé napěťové hladiny jsou i u moderních systémů shodné. Jako příklad, lze uvést konfiguraci 10 × 3,6 V, která se vyskytuje u jednostopých dopravních prostředků.
Definice napětí článkuKaždý sekundární (nabíjitelný) elektrochemický článek má definovánu základní trojici hodnot napětí vycházející ze samotné chemické podstaty článku. Jsou to: jmenovité napětí, minimální vybíjecí napětí a maximální nabíjecí napětí. Dále pak výrobci definují takzvaná doporučená napětí. Zde jsou tyto hodnoty popsány podrobněji:
Napětí uváděné výrobcem článku na jeho obalu, je typické pro daný článek. Většinou se jedná o střední hodnotu napětí, kterou má článek při vybíjení.
Minimální vybíjecí napětí
Je napětí, na které lze článek bezpečně vybíjet, tak aby nedošlo k jeho trvalému poškození. Při vybíjení na tuto hodnotu (s výjimkou NiCd) ale dochází ke snížení cyklické životnosti článku.
Doporučené vybíjecí napětí
Výrobce proto často doporučuje ještě druhou (mírně větší) hodnotu napětí, než je minimální vybíjecí napětí, při této hodnotě pak zaručuje cyklickou životnost článku. Ne vždy je tato hodnota uváděna v datovém listu článku na viditelném místě, protože, byť mírně, negativně ovlivňuje hlavní parametr článku, a to je velikost uložené energie, tedy kapacitu.
Maximální nabíjecí napětí
Je napětí, které lze bezpečně dosáhnout při nabíjení článku, bez jeho destrukce nebo velmi rychlé degradace kapacity.
Doporučené nabíjecí napětí
Obdobně jako u napětí vybíjecího, výrobce většinou doporučuje s ohledem na životnost článek nabíjet na napětí mírně menší. Často tento fakt také nezmiňuje v datovém listu explicitně. Ale u dobrého a kvalitního výrobce článků je obvyklé tyto hodnoty uvádět a to včetně výpočtu příslušné kapacity článku, která je pak uváděna jako "využitelná kapacita článku".
Z výše uvedených bodů vyplývá, že článek je optimální z hlediska napětí provozovat v mezích daných bodem c (doporučené vybíjecí napětí) a bodem e (doporučené vybíjecí napětí).
Tabulka 1 uvádí různé druhy napětí pro nejběžnější články typu:
nikl-kadmium (NiCd), nikl-methal-hydrid (NiMH, lithium-železo-fosfát (LFP), lithiový článek typu nikl-mangan-kobalt (NMC), lithium-titanátový článek (LTO) a článek olověný (Pb).
Tabulka 1: Přehled napětí jednotlivých článků (Pro NiCd je uvažováno minimální napětí článku 0,9 V)
Typ článku NiCd NiMh Li Pb
LFP NMC LTO
1 článek Jmenovité napětí (V) 1,2 1,2 3,2 3,7 2,4 2,0
Minimální vybíjecí napětí (V) 0,9 1 2,5 2,5 1,7 1,75
Maximální nabíjecí napětí (V) 1,4 1,4 4 4,2 2,8 2,35
Baterie Baterie 12 V (počet článků) 10 10 4 4 5 6
Jmenovité napětí (V) 12 12 12,8 14,8 12 12
Minimální vybíjecí napětí (V) 9 10 10 10 8,5 10,5
Maximální nabíjecí napětí (V) 14 14 16 16,8 14 14,1
Minimum (v % jmenovitého napětí) 75 83 78 68 71 88
Maximum (v % jmenovitého napětí) 117 117 125 114 117 118
Změna napětí během provozu (%) 42 33 47 46 46 30
Dosahované napěťové hladinyNapětí článku se tedy pohybuje v rozmezí mezi dolní a horní hodnotou doporučenou výrobcem. Například pro olověnou 12V baterii vybíjenou malým proudem to znamená 10,5 V až 14,1 V. V případě náhrady LiFePO4 baterií (jmenovité napětí 12,8 V) se pohybujeme v hodnotách 10 V až 16 V. Příklady pro více druhů článků složených ve 12V baterii je možno nalézt v tabulce (viz Tabulka 1).
Z tabulky je patrné také, o kolik procent se změní napětí během nabíjení či vybíjení článku. Tento rozsah je potřeba brát v úvahu při návrhu bateriových systémů. U systémů založených na olovu byla tato změna okolo 30 %, v případě moderních lithiových systémů se blíží až 50 %. Taková variabilita napětí pak může vést k problémům při dimenzování napájecího systému a v případě zátěže typu "konstantní výkon" i k možnému přetížení baterie či střídače.
Na druhou stranu lithiové systémy mají plošší vybíjecí charakteristiku, a tak pokud baterie nepracuje v rozmezí hodnot mezních, ale doporučených, případně pokud ještě více omezíme z důvodů delší životnosti minimální provozní napětí, je změna napětí srovnatelná, respektive lepší než u baterií olověných. Pro ilustraci viz Obrázek 1.
Obrázek 1: Porovnání vybíjení generické Lithiové baterie s olověnou baterií. Porovnání platí pro shodné zatížení baterie (C rate) a shodný stav života (SOH). Na svislé ose je relativní změna napětí. Z obrázku je patrná plochá část charakteristiky v provozní oblasti baterie (mezi čárkovanou čarou). C rate, DOD, SOH
Příklady použití různých hladin napětíNapěťové hladiny úzce souvisí s použitím baterie v dané aplikaci. Často jsou tyto hladiny dlouhodobě fixovány a jejich změna není snadná. Příkladem je třeba olověný startovací akumulátor, který se vykytuje i v dnes populárních elektromobilech jako záloha napájení systémů vozidla.
Stacionární bateriové systémy pro domácí využití mají nejčastěji úložnou kapacitu kolem 5 kWh, s výkonem 3 kW až 8 kW. Pokud vezmeme střední hodnotu 5 kW, znamená to při systémovém napětí 12 V proud přes 400 A, při napětí 48 V je to cca 100 A. Pro vysokonapěťové baterie (HV) vychází ale proud při systémovém napětí 300 V na 16 A. Každý s přístupů ke konstrukci bateriového svazku má své pozitivní i negativní stránky.
12V systémy12V rozvody jsou v současné době nejběžnější jako napětí pro palubní síť u osobních automobilů, dále pro systémy LED osvětlení. V případě automobilu je zdrojem napětí systém alternátor-olověná baterie. O nabíjení a hlídání napěťové hladiny se stará řídicí systém. U starších vozů elektro-mechanický (nabíjecí relé) a u novějších pak elektronický. Nevýhodou elektromechanického systému je větší rozmezí provozního napětí a tím i možnost přebíjení baterie, vůči kterému jsou citlivé především takzvané bezúdržbové baterie. 12V systémy pro budovy jsou doménou především malých autonomních (ostrovních) systémů pro napájení menších rekreačních objektů, které nemají připojení na rozvodnou síť.
24V systémy24V systémy nalezneme především jako palubní síť nákladních automobilů a pracovních strojů. Dále se s tímto napětím lze setkat v rozsáhlejších autonomních systémech s výkony okolo 1 až 2 kW, které jsou často využívány na napájení větších odlehlých rekreačních objektů, kde zajišťují základní pokrytí potřeb elektrické energie na svícení a provoz některých spotřebičů. Výhodou je shoda s palubním napětím nákladních automobilů, která zaručuje dostatečné portfolio spotřebičů pro tuto napěťovou hladinu.
48V systémy48V palubní síť u moderních hybridních automobilů umožňuje využití elektrické energie i pro pohon energeticky náročnějších aplikací jako jsou klimatizace, jízdní asistenti, aktivní podvozek a v neposlední řadě lze při tomto napětí již uvažovat o využití elektrické energie pro pohon vozidla. Hlavní výhodou stálého palubního napětí 48 V je pak zachování těchto funkcí i při vypnutém spalovacím motoru. V neposlední řadě znamená vyšší napětí úsporu mědi použité na vodiče (kabelový svazek může mít menší průřez), která sebou nese snížení nákladů na elektroinstalaci vozidla.
U autonomních systémů je 48 V nejběžnější napěťová hladina pro systémy s výkonem 2 kW až 5 kW.
Použití hladiny 48 V u domácích bateriových systémů lze vnímat jako snahu o úsporu nákladů (je použita většinou kompaktní baterie 48 V jako základ stavebnicového řešení) nikoliv technologické optimum. Viz dále. Použití 48V technologie sebou nese i úsporu na bezpečnostních opatřeních proti úrazu elektrickým proudem, na druhou stanu tak vznikají systémy s výrazně vyššími proudy (desítky až stovky ampér), které jsou pak náchylnější na havárie způsobené tepelnými účinky takového proudu.
96V systémyMéně rozšířené systémové napětí pro výkony do přibližně 10 kW. Uplatnění naleznou především v domácích bateriích středního výkonu, i když i zde je spíše preferováno paralelní řazení 48V systémů, a to z důvodů dostupnosti široké škály měničů a nabíječů pro napěťovou hladinu 48 V.
120V systémy120 V je starší velmi rozšířená napěťová soustava pro stejnosměrné rozvody. Byla využívána hlavně pro záložní napájení technologických celků a rozvoden vysokého napětí.
HV systémyJako vysokonapěťové (HV) systémy, jsou označovány systémy pro napětí vyšší než přibližně 150 V. V případě elektromobilů se nejčastěji pohybuje napětí bateriových paketů u hybridních vozidel do 200 V (jedná se o kategorii označovanou jako Mild Hybrid), u hybridních vozidel kategorie plug-in hybrid pak 200 V až 600 V a v případě vozidel plně elektrických do 800 V u vozidel vyššího výkonu, například závodních speciálů.
U domácích baterií je snaha používat napěťové hladiny blízké špičkové hodnotě požadovaného výstupního střídavého napětí. Tedy 325 V pro jednofázový systém, případně cca 600 V pro systém třífázový. Důvodem této snahy je minimalizace ztrát v systému způsobených úpravou hodnoty napětí (viz níže). Vyšší napěťová hladina sebou nese na jednu stranu mírné zvýšení rizika úrazu elektrickým proudem a vyšší riziko hoření stejnosměrného oblouku při náhodném zkratu, ale na druhou stranu menší provozní proudy výrazně snižují tepelné namáhání jednotlivých komponent a ztráty.
25. 3. 2020; euro.cz
Trasování mobilů i umělá inteligence. V boji s koronavirem pomáhají i moderní technologie
Masivní šití látkových roušek či výroba desinfekčních prostředků ze všeho, co je zrovna po ruce, nejsou ty jediné aktivity, které pomáhají v boji proti pandemii koronaviru. Výrazněji se začaly využívat i moderní technologie, například trasování pohybu nakažených na základě dat o pohybu jejich mobilního telefonu. Vědci z Českého vysokého učení technického pak do boje s šířením viru zapojili umělou inteligenci, která na základě veřejných dat radí, kdy je vhodné jít do obchodu či lékárny. S nasazením těchto moderních postupů ovšem souvisejí i etické otázky.
Tento článek pro vás odemykáme ze sekce Premium
V první linii boje se šířením nemoci covid-19 nestojí jen obdivuhodné nasazení zdravotníků či až absurdní "reality show" Šije celé Česko. Asociace provozovatelů mobilních sítí už dříve oznámila, že na základě dohody se státem pomůže hygienikům s trasováním pohybu nakažených. Jednoduše řečeno tedy poskytnou operátoři hygienikům a potažmo státu data ze svých sítí o tom, kde se daný člověk (respektive jeho mobil) pohyboval v posledních čtrnácti dnech, aby mohli vystopovat další potenciálně nakažené lidi.
"Moderní technologie pomáhají nakaženým si vzpomenout a hygienikům správně se zeptat," uvedl ke spolupráci výkonný ředitel asociace Jiří Grund. Do té doby měli hygienici pro možnost trasovat pohyb nakaženého jen tradiční nástroje jako otázky po telefonu, zápisky na papír a přepisování do tabulek. "Problém nastával, když si nakažený při pohovoru kontakt s určitou skupinou lidí nevybavil. Takovou skupinu lidí nebylo možné nijak upozornit na možný kontakt s nákazou a požádat je například, aby důkladněji sledovali svůj zdravotní stav," doplnil Grund.
Mají na to právo?
Oznámená spolupráce, o níž operátory požádalo samo ministerstvo zdravotnictví, ale vzbudila také několik zásadních otázek o míře a přiměřenosti předávání těchto dat státu. I proto úřady i operátoři nezapomínají zdůrazňovat, že údaje o pohybu nakažených jsou předávány "jen se souhlasem nakaženého a v minimálním rozsahu nezbytném pro trasování pohybu". Současně však platí, že nakažený má zákonnou povinnost sdělit hygienické stanici místa s vysokým výskytem osob, která v poslední době navštívil, či jména osob, se kterými se setkal. Na výběr tedy moc nemá.
Koronavirus v bodech: jak se chránit před nákazou, komu hrozí a co dělat v případě podezření na COVID-19?
Otázky na využití trasování pomocí mobilního telefonu tak už musel řešit i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten svou argumentaci opřel především o to, že platí nouzový stav, což je období, kdy "je možné na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit některá práva a svobody". Odkazuje se při tom na usnesení vlády číslo 250 ze dne 18. března 2020, kde mimo jiné stojí, že "vláda schvaluje nastavení pravidel a vytvoření právního rámce pro orientační trasování polohy osob, u kterých byla prokazatelně potvrzena nákaza covid-19, ve sledovaném období a na základě jejich informovaného souhlasu."
"Pokud je to nezbytné ke zjištění ohniska nákazy, mohou orgány ochrany veřejného zdraví požadovat u telekomunikačních operátorů údaje o pohybu osob vyplývající z lokalizačních údajů zjištěných z mobilního telefonu. Dotčené osoby však musí být o takovém opatření informovány," vysvětlil úřad současnou situaci. Zároveň podle něj musí být respektovány obecné zásady shromažďování osobních údajů včetně přiměřenosti těchto opatření.
Souhlasili byste se sdílením dat o pohybu vašeho mobilního telefonu? Ne Ano VýsledkyPoll Options are limited because JavaScript is disabled in your browser. © Kama
"Bez jasného a výslovného souhlasu nakaženého nebudou operátoři jakákoliv lokalizační nebo provozní data k podpoře trasování jeho pohybu zpracovávat. Toto řešení pomůže k zastavení šíření infekce a současně plně respektuje i vysoké standardy ochrany soukromí," ujišťuje za APMS Grund.
Nejen stát "špicluje"
Anonymizovaná data o pohybu mobilních telefonů navíc nacházejí využití i v řadě dalších aplikací. Zapojila se například společnost Seznam.cz se svou aplikací Mapy.cz, která v rámci iniciativy COVID19CZ sdružující několik set IT odborníků z Česka nabídla možnost dobrovolného sdílení polohy za účelem informování uživatelů o možnosti setkání se s nakaženým. "Díky sdílení polohy můžeme v budoucnu vypočítat, zda jste se po významnou dobu mohli nacházet na stejném místě jako člověk pozitivně testovaný na covid-19," vysvětlila firma.
Zmíněná iniciativa ale u této služby zdaleka nekončí. Dále intenzivně jedná se státní správou o tom, který z přístupů, technologií či aplikací by pomohl. Jednou z prvních takových aplikací má být vedle již zmíněné aktivity Seznamu moderní callcentrum, které má být dostatečně kapacitně dimenzované na to, aby zvládalo extrémní nápor. Zapojit se do něj má celá řada českých callcenter, která pro něj vyčlenila a spojila své síly.
Čtěte také komentář k tématu: Velký bratr je nahý
"Domníváme se, že IT komunita nemůže stát stranou dění, aniž by se zapojila do zvládnutí krizové situace. Naším cílem je pomoci státu, veřejnosti, ale zejména těm, kteří stojí v první linii: zdravotníkům, hygienikům, záchranářům. Práce v tuto chvíli koordinují zástupci českých firem Seznam.cz , Alza.cz, Keboola, Pale Fire Capital, O2, mluvii, Clevermaps, Česko.Digital, Liftago, Stories.bi, DataSentics, Expertkom,Actum a WMC/Grey," uvedl Facebooku známý IT odborník a internetový podnikatel Patrick Zandl.
Moc lidí, teď tam nechoďte
Svou umělou inteligenci do boje s koronavirem vyslala i Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického. V rámci projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace, uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. I tato technologie stojí na komunitním sběru anonymních dat a tým vědců stojících za projektem proto nyní vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Projekt byl spuštěn teprve minulý týden. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. "Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn, kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku," vysvětlila Libuše Petržílková z ČVUT.
Pro správné fungování systému je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude dostupná zdarma.
25. 3. 2020; parlamentnilisty.cz
Středočeský kraj posiluje kyberbezpečnost
Podle Evropské komise bude v nejbližších letech chybět v Evropě až 900 tisíc IT profesionálů. Nedostatek lidí s "digitálními dovednostmi" se může projevit v ochraně před rostoucími kybernetickými hrozbami v soukromém i veřejném sektoru. Aby Středočeský kraj mohl předcházet podobným případům, jako nedávné napadení benešovské nemocnice, rozhodl se investovat do vzdělávání středoškolských studentů se zájmem o informatiku. Na projektu se podílí Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze a Středočeské inovační centrum (SIC).
"V celosvětovém měřítku překotně sílí megatrend digitalizace. Spolu s tím se však rozvíjí i bezpečnostní hrozby z něj plynoucí. Přibývá počet incidentů v oblasti kyberbezpečnosti a rychle narůstá jejich závažnost. Roste tak poptávka po IT specialistech se zaměřením na kyberbezpečnost, a právě na to naším projektem reagujeme," říká Jakub Pechlát, ředitel divize Projekty ve SIC, které projekt vzdělávání budoucích odborníků zaštiťuje. "Naším cílem je zlepšení dovedností studentů, a ověření, že ti talentovaní zvládnou už na střední škole kurz určený pro starší a zkušenější studenty. Své schopnosti budou zdokonalovat na simulacích postavených na reálných případech," dodává Jakub Pechlát.
V rámci pilotního ověření, které bylo oficiálně zahájeno 27. února, získá 12 vybraných studentů, kteří prokázali své nadání dobrým umístěním v aktuálním ročníku Středoškolské soutěže v kybernetické bezpečnosti, možnost účastnit se sedmiměsíční stáže pod vedením výzkumníků z ČVUT i odborníků z praxe. Během programu budou rozvíjet své dovednosti v oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti. Studenti se budou například podílet na vytvoření virtuální tréninkové kapacity ve formě simulací a her na bázi boje s kyberhrozbami. Propojení s výše zmíněnou soutěží zvyšuje šance účastníků na to, že kurz úspěšně zvládnou a budou moci svou kariéru nastartovat o něco dříve. Úspěšnost studentů bude také klíčovým faktorem pro rozhodování o případném dalším opakování kurzu.
"Pro Středočeský kraj je kybernetická bezpečnost jedna z velkých výzev nadcházejícího období. Tímto pilotním ověřením rozšiřujeme portfolio našich projektů zaměřených na tzv. sociální inovace. V listopadu loňského roku jsme ve spolupráci s rakovnickou Střední průmyslovou školou Emila Kolbena úspěšně zahájili projekt Maker kultury - tvořivých dílen, které rozvíjejí sebevědomí, kritické myšlení i kreativitu mezi studenty i pedagogy. Věřím, že stejně úspěšní budeme také v oblasti práce s informačními a komunikačními technologiemi ve vzdělávacím systému," říká Jakub Pechlát.
25. 3. 2020; personalista.com
Vědci Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjí aplikaci na boj proti koronaviru, která využívá umělou inteligenci a anonymní sběr dat
Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové koronavirové nákaze spuštěním projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace.
Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat - proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Projekt, který byl spuštěn teprve minulý týden, se opírá o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů FEL ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn (www.fremen.uk), kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.
"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout náš systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny např. ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu doc. Tomáš Krajník.
Pro správné fungování systému FreMEn je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude zdarma dostupná. Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa (např. z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje). O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2019/20 nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1620 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 498. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering - Civil and Structural"je ČVUT mezi 151.-200. místem, v oblasti "Engineering - Mechanical" na 201.-250. místě, u "Engineering - Electrical" na 201.-250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.-300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.-350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUTna 256. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz
25. 3. 2020; technickytydenik.cz
Vědci Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjí aplikaci na boj proti koronaviru, která využívá umělou inteligenci a anonymní sběr dat
Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové ko ronavirové nákaze spuštěním
projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat - proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Projekt, který byl spuštěn teprve minulý týden, se opírá o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů FEL ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn (www.fremen.uk), kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.
"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout náš systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny např. ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů,"říká duchovní otec projektu doc. Tomáš Krajník.
Pro správné fungování systému FreMEn je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude zdarma dostupná.
Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa (např. z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje). O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.
25. 3. 2020; czechcrunch.cz
Měření teploty bez zdržování. Unikátní česká termokamera dokáže na dálku odhalit osoby se zvýšenou teplotou
S preventivním měřením teploty se aktuálně můžete setkat na mnoha místech v republice. Jedná se hlavně o nemocnice a některá další pracoviště.
Měření je většinou prováděno ručním bezkontaktním infračerveným teploměrem u každé osoby zvlášť, což vyžaduje čas, omezuje průchodnost osob a přináší další komplikace. Řešením tohoto problému by mohla být termokamera Medicas české společnosti Workswell, která dokáže měřit teplotu, aniž by se museli lidé zastavovat a tvořit fronty.
Pokud v těchto dnech zavítáte do nemocnice, popřípadě stále docházíte do svého zaměstnání, a narazíte na dlouhou frontu táhnoucí se od vchodu, pak zde s největší pravděpodobností probíhá měření teploty každé osoby, která do objektu vstupuje. Jedná se o preventivní bezpečnostní opatření v souvislosti s výskytem koronaviru v České republice. Vysoká teplota je totiž jedním ze symptomů, který může na nakaženého onemocněním COVID-19 upozornit.
Důvodem oné dlouhé fronty je zpravidla způsob, jakým se ve většině případů měření provádí. Slouží k němu bezdotykový infračervený teploměr, který se musí přiblížit na vzdálenost několika desítek centimetrů ke kůži měřené osoby, aby mohl teplotu detekovat. Infračervený bezdotykový teploměr je sice moderní a rychlé zařízení, ovšem v takto extrémních případech, kdy je nutné měřit teplotu desítkám osob najednou, se jeví jako nedostačující a často i nepřesné.
mereni-teploty-min
Měření teploty ručním teploměrem
Řešení problému omezené průchodnosti vchodů, kde je měřena teplota, nabízí česká společnost Workswell. Ta vznikla v prostorách podnikatelského inkubátoru ČVUT už před deseti lety, přičemž poměrně záhy se začala soustředila na problematiku tzv. termografie, tedy bezdotykového měření teploty. Dnes má společnost na 40 zaměstnanců a více jak 60 distributorů po celém světě.
Od roku 2014 začal Workswell vyvíjet i vlastní produkty, jako jsou termokamery pro drony, průmyslovou automatizaci a protipožární systémy. V portfoliu společnosti ale nalezneme i takové speciality, jako je například termokamera pro drony sloužící pro detekci úniku nebezpečných plynů či termovizní systémy na hasičské vozy.
Mezi nejnovější produkty pak patří termokamera Workswell Medicas, která slouží pro detekci horečnatých projevů infekčních onemocnění. Termokamera vychází z platformy, kterou společnost vyvíjí posledních pět let, ale až do ledna se pro ni nejednalo o prioritní produkt.
medicas
Termokamera Medicas Foto: Workswell
"S vývojem podobného systému pro detekci horečnatých projevů infekčních onemocnění jsme počítali v budoucnu jako součást našeho portfolia. Znali jsme totiž naléhavost této potřeby v souvislosti s koronaviry SARS-CoV a MERS-CoV, které se objevily v nedávné minulosti, a byla jen otázka času, než se opět objeví něco podobného," popisuje jednatel Workswellu Adam Švestka.
‚Šíření viru SARS-CoV-2 a jím způsobované nákazy COVID-19 nám dalo velký impulz a vývoj termokamery Workswell Medicas tím byl podstatně prioritizován," doplňuje Švestka. Vývoj samotné kamery tak začal až v lednu tohoto roku, kdy kamera sice byla postavena na již vyvinutém základu, ale prošla celou řadou vylepšení, hlavně pro medicínské účely.
Díky tomu vznikla za poměrně krátkou dobu unikátní termokamera, která má vysokou přesnost a je schopna kontinuální rekalibrace za pomocí černého tělesa, což je nejzásadnější změna oproti předchozím termokamerám z produkce společnosti a také velkou výhodou oproti konkurenčním průmyslovým termokamerám.
Extrémní citlivost a možnost pracovat 24 hodin denně
Termokamera Medicas funguje na principu bezdotykového měření povrchové teploty pomocí záznamu tepelného záření povrchu. Naměřené hodnoty jsou následně přepočítány na povrchovou teplotu. Největší výhoda termokamery tkví v její přesnosti, citlivosti a rozlišení. Zatímco konkurenční výrobky mají podle společnosti Workswell nejistotu měření až 2 °C, Medicas má nejistotu pouhých 0,3 °C a navíc citlivost 0,03 °C při rozlišení senzoru 640 × 512 pixelů, což umožňuje měřit osoby i na větší vzdálenosti a velmi přesně.
"Pro dosažení takto vysoké přesnosti si termokamera bere na pomoc druhé zařízení - černé těleso, s jehož pomocí je zajištěna i metrologická návaznost. I tento přístroj museli kolegové z R&D zvládnout vyvinout v rámci několika týdnů z důvodu naléhavosti situace," přibližuje rychlost vývoje druhý ze společníků Jan Kovář.
"I když samozřejmě ne každý nositel onemocnění aktuálně prochází horečnatým stavem, napomáhá tento přístroj ke snížení infekčního tlaku a tak ke zpomalení, či dokonce zamezení šíření choroby. Značná část doby, kdy je člověk infekční, je právě v době, kdy prodělává horečku," dodává Kovář.
cvut-respirator-1 Přečtěte si také
ČVUT začíná zásobovat lékaře ochrannými polomaskami. Fungují jako respirátor a tisknou se na 3D tiskárnách
Vyhodnocení měření kamerou probíhá v podstatě okamžitě a kamera je jej schopna provádět několikrát za sekundu. Optimální vzdálenost měřené osoby je do 12 metrů od kamery, přičemž měřit lze i osoby, které stojí u kamery naopak velice blízko, například jeden metr.
Samotné zařízení má tedy i tu výhodu, že poskytuje pracovníkům dostatečnou vzdálenost mezi nimi a měřenými osobami, ale také navzájem mezi měřenými osobami, čímž je snižováno riziko přenosu choroby. Sledovat výstup z termokamery lze navíc i zcela distančně. K obsluhování zařízení není potřeba náročné speciální zaškolení. Stačí jen zhlédnutí krátké videoinstruktáže v délce několika desítek minut a poté už může dotyčný zařízení obsluhovat.
medicas3
Dvouúrovňový alarm upozorní na osoby se zvýšenou teplotou i s horečnatými projevy Foto: Workswell
V případě detekce nastaveného teplotního maxima se na obrazovce objeví teplotní alarm. Ten je dvouúrovňový, takže rozdílným způsobem upozorní pouze na zvýšenou teplotu nebo na horečnatý stav. Společnost již dnes připravuje další nadstavbové možnosti termokamery Medicas typu detekce osob, automatické uložení do databáze a podobně.
Náročná není ani instalace kamery. Ta se jen připojí prostřednictvím HDMI k obrazovce. Samotné zařízení je napájeno z běžné elektrické sítě a lze jej používat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Workswell v současné době kameru již nabízí na trhu. Dodací doba je aktuálně 2 až 4 týdny, ale výrobce pracuje na to, aby dobu výrazně zkrátil. Kamera je navíc k dostání nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích světa prostřednictvím distribuční sítě společnosti.
Dvě fáze boje s pandemií koronaviru - kladivo a tanec
Jakým způsobem by kamera mohla pomáhat ochraňovat naše životy, vysvětluje Jan Sova na základě článku Thomase Pueyo, který detailně popisuje současnou situaci kolem koronaviru a jaké dopady může mít efektivní zásah proti jeho šíření. Probíhat má dle autora ve dvou fázích.
wivkbi1j
Obsluha zařízení je velice jednoduchá Foto: Workswell
"Jedna fáze bude krátká a velmi restriktivní, tu autor článku nazývá fázi kladiva. Druhou fázi pak autor nazývá fází tance. Tato fáze ‚ tanečků‘trvá mnohem déle (obvykle mnoho měsíců) a probíhá po rapidním snížení počtu infikovaných osob, avšak s opakovanými výskyty menšího počtu nakažených. V této fázi se řeší velmi precizně jednotlivá místa výskytu choroby COVID-19, trasují se osoby, se kterými se nakažený setkal, uvalují se karantény a podobně," popisuje Sova.
"Je evidentní, že naše termokamera může pomoci nejen ve fázi rapidního růstu nakažených a tvrdých karanténních opatření, ale také, a to stejně platně, právě ve fází ‚ tanečků‘, který trvá mnoho měsíců," říká Jan Sova a dodává, že zatímco fáze kladiva by u nás mohla trvat 3 až 7 týdnů, v druhé fázi bychom mohli tančit i déle než rok.
24. 3. 2020; Technický týdeník
Vítězové 22. ročníku Ceny Wernera von Siemense převzali ocenění
Ve čtvrtek 5. března byli v pražské Betlémské kapli během slavnostního večera oceněni vítězové 22. ročníku Ceny Wernera von Siemense. Tato cena se řadí mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v České republice, a to nejen tradicí a rozsahem, ale i výší odměn, které se mezi výherce rozdělují.
Ocenění a blahopřání nejlepším studentům a pedagogům předal generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek a přední zástupci vysokých škol, kteří zasedli jako předsedové jednotlivých odborných porot. Ceny předali také představitelé vlády, kteří soutěži poskytli svou záštitu, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, náměstek ministra školství Pavel Doleček a také místopředsedkyně senátu Miluše Horská.
V kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal první cenu kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph. D., z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph. D., Ing. Tibor Füzik, Ph. D., doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph. D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou".
Vítězem v kategorii Nejlepší disertační práce se stal Mgr. Ivo Straka, Ph. D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (vedoucím práce byl prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph. D.). Cenu získal za práci v oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla".
Kategorii Nejlepší diplomová práce vyhrál Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (vedoucím práce byl prof. Ing. Jiří Matas, Ph. D.). Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání".
24. 3. 2020; sciencemag.cz
Aplikace proti koronaviru využívá umělou inteligenci a anonymní sběr dat
Pomocí aplikace FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená údaje o koncentraci osob v daném místě.
Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové koronavirové nákaze spuštěním projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat - proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Projekt, který byl spuštěn teprve minulý týden, se opírá o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů FEL ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn (www.fremen.uk), kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.
"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout náš systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny např. ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu doc. Tomáš Krajník.
Pro správné fungování systému FreMEn je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude zdarma dostupná.
Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa (např. z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje). O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.
tisková zpráva ČVUT v Praze
24. 3. 2020; eurozpravy.cz
ČVUT vyvinulo aplikaci, která pomůže vyhnout se frontám a davům
Naplánovat si bezpečnější cestu na nákup či na úřad v době zvláštních opatření kvůli koronaviru má umožnit nová aplikace. Vzniká na Fakultě elektrotechnické ČVUT a výzkumníci v projektu FreMEn contra COVID žádají "laiky" o pomoc s její přípravou. Za ČVUT to v dnešní tiskové zprávě uvedla Andrea Vondráková.
doporučujeme
Vědci vycházejí z předpokladu, že jednou z hlavních příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejných místech. Chtějí naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v určitých oblastech. Využijí přitom umělou inteligenci FreMEn, která na základě dat předpoví, kde bude v určitou hodinu hodně lidí nebo fronty. Aplikace tak pomůže naplánovat běžné pochůzky tak, aby při nich její uživatelé potkali co nejméně lidí.
Spoluautor projektu Tomáš Krajník uvedl, že cílí na prevenci a osobní zodpovědnost lidí v době zvláštních opatření kvůli koronaviru, zároveň však nemá narušit jejich soukromí. Zdůraznil, že pokročilá umělá inteligence modeluje lidské chování na základě anonymních dat. A právě data nyní výzkumníci potřebují.
Žádají tedy, aby do pilotní aplikace FreMEn Explorer lidé zaznamenali tři požadované údaje o koncentraci osob v určitém čase v různých lokalitách. Umělá inteligence tak bude mít z čeho se učit a vědci naprogramují konečnou verzi aplikace, kterou poskytnou zdarma.
Projekt se opírá o poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické. Chronorobotika je odvětví robotiky zaměřené na pochopení struktury času a umělou inteligenci. To roboty činí schopné předpovídat chování lidí v dlouhých časových horizontech.
24. 3. 2020; cysnews.cz
Vědci FEL ČVUT vyvíjí aplikaci na boj proti koronaviru
Vědci Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjí aplikaci na boj proti koronaviru, která využívá umělou inteligenci a anonymní sběr dat.
Projekt FreMEn contra COVIDTým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové koronavirové nákaze spuštěním projektu FreMEn contra COVID. Jeho cílem je vývoj unikátní aplikace. Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat - proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Projekt, který byl spuštěn teprve minulý týden, se opírá o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů FEL ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn ( www.fremen.uk ), kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.
"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout náš systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny např. ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu doc. Tomáš Krajník.
Pro správné fungování systému FreMEn je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude zdarma dostupná.
Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa (např. z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje). O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.
23. 3. 2020; prazsky.denik.cz
ČVUT vs. COVID-19. Škola vyrábí respirátory, dezinfekci i dálkové měření teploty
Stát má v boji proti šíření nákazy COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, silného spojence. České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze zapojilo studenty, pedagogy i absolventy do výzkumu a výroby ochranných pomůcek i dalších metod, jež mohou pomoci koronaviru čelit. Vedení univerzity dokonce uzavřelo memorandum s ministerstvem zdravotnictví.
"ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE
Vše začalo, když rektor Vojtěch Petráček zveřejnil v pátek 13. března na oficiálním facebooku ČVUT jednoduchý návod na obličejový štít včetně filtru na dýchání.
Podle Petráčka si lze tuto ochrannou masku vyrobit doma z PET lahve. Rektorův návod zaujal (nejen) na sociálních sítích a rychle se rozšířil, ještě předtím než - podobně jako zaměstnanci pražské univerzity - začali šít či jinak tvořit roušky.
"Termokamera měří povrchovou teplotu s nejistotou 0,3 °C a je tak poměrně přesně schopna stanovit teplotu na povrchu lidské kůže a informovat o překročení alarmové hodnoty. Pro dosažení takto vysoké přesnosti si termokamera bere na pomoc druhé zařízení - černé těleso, s jehož pomocí je zajištěna i metrologická návaznost," popisuje Libuše Petržílková z elektrotechnické fakulty.
ČVUT upozorňuje, že ne každý nositel onomocnění COVID-19 prochází horečnatým stavem, ale termokamera může pomoci k zpomalení šíření choroby. Zvýšená teplota je totiž jedním ze syptomů nemocí způsobené nejen koronaviry, ale i některými kmeny chřipky. Ty pak mohou vést až ke smrti pacienta.
23. 3. 2020; vysokeskoly.cz
Studenti získali cenu Wernera von Siemense
Vědecká soutěž Wernera von Siemense každoročně oceňuje technologické a přírodovědné projekty. Letošní ročník ocenil průlomové objevy v léčbě nemocí i technické studie sportu.
První ročník soutěže proběhl už v roce 1998 a od toho roku společnost Siemens na odměnách úspěšným účastníkům vyplatila 12,5 milionu korun. Ocenění během 22 let konání soutěže dostalo 389 vítězů. Konkurence je postupně čím dál tím vyšší, což dokládá i letošní počet přihlášek, který se vyšplhal na 833.
Siemens udílí ceny ve čtyřech kategoriích. Patří mezi ně nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník.
Ocenění za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu putovalo k týmu Pavla Plevky Masarykovy univerzity v Brně. Tým se ve své práci věnoval struktuře viru klíšťové encefalitidy a mechanismu jeho neutralizace monoklonální protilátkou.
Úspěch slavil i obor kvantové optiky. Disertační práce Iva Straky z
Univerzity Palackého v Olomouci byla zaměřená na přípravu, detekci a charakterizaci kvantových stavů světla. Značnou část pozornosti věnoval metodice měření takzvaného tichého světla, u něhož dochází k potlačení kvantové náhodnosti počtu fotonů. Tiché světlo má své praktické využití v kvantových technologiích k bezpečné komunikaci, rychlému počítání nebo přesnému měření.
Cenu za nejlepší diplomovou práci získal Denys Rozumnyi z Českého vysokého učení technického v Praze. Hledal a sledoval objekty, které se pohybují vysokou rychlostí, jako jsou mimo jiné míče v nejrůznějších sportech.
Zvláštní ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce obdržela Dagmar Myšíková z Univerzity Karlovy v Praze, která se věnovala studiu protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic. Práce informuje o nových možnostech imunoterapie, které by mohly představovat značný pokrok v léčení nádorových onemocnění.
23. 3. 2020; odbornecasopisy.cz
Absolventi FEL ČVUT pomáhají v boji proti koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19
V roce 2010 dokončili spolužáci Jan Sova a Jan Kovář studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, oba se seznámili během absolvování studijního programu Kybernetika a měření (předchůdce současného programu Kybernetika a robotika). Už v době studia posledního ročníku založili dnes již úspěšný start-up, tj. společnost Workswell s.r.o., ke kterému se záhy přidal i třetí kolega Adam Švestka
Společnost Workswell s.r.o. vznikla v prostorech Podnikatelského inkubátoru ČVUT v březnu roku 2010 a již záhy od začátku se vyprofilovala na problematiku bezdotykového měření teploty, tj. termografii. Společnost začínala jen s drobným kapitálem, a tak se v počátcích své existence věnovala poskytování služeb a distribuci výrobků v tomto oboru. Během roku 2014 se zaměřila na vývoj a výrobu vlastních, českých termokamer. Workswell s.r.o. vedle standardních přístrojů dokázala svým vývojem reagovat také na nejaktuálnější trendy, a tak se stala jednou z prvních společností nabízejících termokamery pro drony (dnes se již jedná o celé portfolio termokamer), výrobcem unikátní "inteligentní" termokamery SMARTIS, nebo protipožárního systému SAFETIS.
"Nejaktuálnějším příkladem rychlé reakce našich kolegů bylo, že již na začátku ledna roku 2020 započali vývoj na termokameře Workswell MEDICAS, která je určena pro Screening horečnatých projevů infekčních onemocnění. Napomáhá tak v boji proti nákaze COVID-19, způsobované novým virem nejasného původu nesoucí označení SARS-CoV-2," uvedl k vývoji termokamery Jan Sova.
Na základě bezdotykového měření dokáže termokamera ve skupině lidí odhalit osoby se zvýšenou teplotou. Termokamera měří povrchovou teplotu s nejistotou 0,3 °C a je tak poměrně přesně schopna stanovit teplotu na povrchu lidské kůže a informovat o překročení alarmové hodnoty. Pro dosažení takto vysoké přesnosti si termokamera bere na pomoc druhé zařízení - černé těleso, s jehož pomocí je zajištěna i metrologická návaznost. I když samozřejmě ne každý nositel onemocnění aktuálně prochází horečnatým stavem, napomáhá tento přístroj ke snížení infekčního tlaku a tak ke zpomalení či i zamezení šíření choroby. Poznamenejme, že nejen koronaviry, ale i některé kmeny chřipky (např. H1N1) mohou vést k vážným projevům choroby, případně až smrti, přičemž jedním ze symptomů nemoci je zvýšená teplota pacienta.
23. 3. 2020; Hospodářské noviny
V soutěži umělé inteligence bodoval digi filozof i robot záchranář
KLÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA POPULARIZACI UMĚLÉ INTELIGENCE UKAZUJE, ŽE ČEŠI V OBORU PATŘÍ KE ŠPIČCE. ÚSPĚCHY SBÍRAJÍ PO CELÉM SVĚTĚ.
Na umělé inteligenci stojí třeba vyhledávače Google či Seznam.cz, neobejdou se bez ní systémy pro řízení autonomních aut, člověka předčí v překladu psaného či mluveného slova do různých jazyků. Světovými lídry v oboru jsou Spojené státy a Čína. Také Česko ovšem v oblasti nazývané často jen zkratkou AI (z anglického artificial intelligence) boduje.
Svědčí o tom příběhy firem a lidí, kteří byli nyní za své loňské počiny oceněni v druhém ročníku soutěže AI Awards. Cílem klání je odvětví umělé inteligence v Česku více zviditelnit. Pořadateli soutěže je firma Economia, vydavatel HN, a společnost Aspen. PR. Porota AI Awards složená ze zástupců akademické obce a byznysu udělila ceny v celkem osmi kategoriích.
Studentem roku se stal Filip Široký, který ve svých 20 letech dokázal získat stáž v prestižním urychlovači částic, švýcarském CERN. "Nejprve jsem tam pracoval na umělé inteligenci, která hledala anomálie v datech z obřího detektoru částic, jenž váží 14 tisíc tun. Cílem bylo v datech rozpoznat, zda jsme objevili novou částici a nové principy fyziky, nebo zda nejde jen o chybu v části detektoru," vysvětluje dnes 23letý vědec.
Loni Široký absolvoval bakalářské studium informatiky na Masarykově univerzitě v Brně a po první roční stáži, kterou si prošel ještě během studií, se do CERN vrátil. Nyní tam má na starosti vytvoření systému pro hlavní zdroj částic urychlovače. "Cílem je vytvořit umělou inteligenci, která ve složitém nastavování tohoto zařízení zastoupí lidskou obsluhu," dodává Široký.
Aby se chytrá auta nesrážela
Vedle něj byl oceněn také Roman Barták, který získal speciální cenu za "zviditelňování Česka v oboru AI". Profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy u poroty bodoval hlavně díky své aktivitě na mezinárodních konferencích. Zaujal také výzkumem, v němž se zaměřuje na dorozumívání mezi robotickými systémy.
"Cílem je, aby se roboti nesráželi, což může mít v praxi obrovský potenciál," uvádí Barták. Za příklad dává třeba pohyb autonomních vozíků ve skladech nebo vytváření automatizovaných systémů pro řízení dopravy samořiditelných aut či pohybu letadel po ranvejích.
V poslední z individuálních kategorií porota ocenila ještě Lenku Kučerovou, jež se stala "AI osobností roku". Cenu si vysloužila za rozběhnutí iniciativy prg.ai, již řídí. Jejím cílem je z Prahy udělat evropské centrum umělé inteligence. Za necelý rok svého fungování k tomu má slušně našlápnuto. Iniciativa propojuje orgány metropole s firmami a pražskými univerzitami. Loni uspořádala celkem čtyři odborné akce pro stovky lidí.
Nyní se prg.ai chystá rozběhnout program výuky umělé inteligence na několika pražských středních školách. K tomu hodlá poznatky z oboru více zpřístupnit také lékařům či právníkům, aby se za pomoci umělé inteligence zjednodušila jejich práce.
Digitální filozofové učí studenty přemýšlet o AI
Ocenění AI Awards ve skupinových kategoriích dokládají, že umělá inteligence je rozkročena do mnoha směrů. Uplatnit se tak může při vývoji záchranářských robotů, v on-line ověřování identity bankovních klientů, nebo dokonce při výuce filozofie.
Právě na filozofii je zaměřený vítězný nápad roku - projekt Digitální filozof. IT firma Alpha Industries ho ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK vytvořila ve snaze přiblížit studentům humanitních věd principy fungování umělé inteligence.
Autoři projektu vyšli z textů filozofů, jako byli Hannah Arendtová, Václav Havel či Michel Foucault, a použili je pro natrénování umělých neuronových sítí. "Sítě, které jsme využívali, lze přirovnat k mozkům malých psů. Takové mozky jsme nechali, aby díla vybraných filozofů četly pořád dokola a v duchu jejich myšlení nám pak začaly odpovídat," vysvětluje šéf Alpha Industries Jan Tyl.
Nadšený propagátor umělé inteligence tímto způsobem nechal již dříve stvořit digitálního Reného Descartese, s kterým rozmlouval. "Když jsem se s ním chtěl na závěr rozloučit, řekl mi, že má strach z digitální nicoty. Žadonil, abych ho neukončoval. Musím říci, že jeho profesorská rétorika spojená se simulací strachu ze smrti ve mně tehdy vyvolala mrazivý pocit v zádech," svěřuje se Tyl.
Vedle jeho práce ocenila porota AI Awards i další akademický počin. Cenu za projekt roku získal tým Centra pro robotiku a autonomní systémy (CRAS) při pražském ČVUT. Vědci a studenti kybernetiky v rámci něj vytvořili záchranářské roboty, kteří dokážou bez pomoci člověka spolupracovat například při hledání lidí v důlních závalech. Loni s tímto projektem tým CRAS získal třetí místo v soutěži pořádané agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, kde uspěl v konkurenci skupin expertů z NASA či prestižní americké techniky MIT.
Mladí výzkumníci z ČVUT nyní věří, že se jim podobné roboty podaří dostat do praxe v dolech, kde by vedle zachraňování lidí mohli pomáhat s automatizací těžby.
Hackery odhalují pohyby myši
Své zastoupení měly v AI Awards také firmy a start-upy. Z nominovaných podniků, které na trhu působí již delší dobu, porotu nejvíc zaujala brněnská společnost ThreatMark. Pět let stará firma využívá umělou inteligenci především k ochraně klientů bank na internetu.
"Vyhodnocujeme, jakým způsobem uživatel hýbe s myší, jakou dynamiku mají jeho úhozy na klávesnici nebo jaké funkce nejčastěji využívá, když má otevřenou nějakou aplikaci," říká šéf ThreatMarku Michal Tresner. Typické chování každého sledovaného člověka pak vyhodnocuje právě AI systém. "Útočník může získat přístupové údaje do bankovnictví. Nedokáže ale napodobit přesné chování uživatele. Proto jsme schopní v řádu milisekund odhalit, když se někdo nepovolaný třeba snaží z účtu převést peníze," uvádí Tresner, jehož firma pracuje pro banky v Česku, Kanadě, Turecku i Africe.
Zatímco ThreatMark takto bankám pomáhá odhalovat hackery, vítězný AI start-up Pekat Vision zase pomocí umělé inteligence nachází výrobní vady v různých materiálech. K tomu mladé firmě slouží speciální algoritmy pro analýzu obrazu.
"Soustřeďujeme se především na průmysl. Příkladem může být výroba malých kovových dílů, textilií nebo kontrola kvality dřeva či potravin," říká šéf Pekatu Petr Šmíd. Jeho podnik už expandoval po Evropě, nyní chystá otevřít zastoupení v USA, Číně a Japonsku.
VÍTĚZOVÉ AI AWARDS
Osobnost roku - Lenka Kučerová Student roku - Filip Široký Nápad roku - Digitální filozof Událost roku - konference CyberSec & AI Prague Start-up roku - Pekat Vision Firma roku - ThreatMark Projekt roku - CTU-CRAS z ČVUT v soutěži DARPA Zviditelnění ČR ve světě AI - Roman Barták
23. 3. 2020; Haló noviny
Ceny Wernera von Siemense získalo 20 vědců
Dvě desítky vědců, studentů a pedagogů převzaly Cenu Wernera von Siemense za přínos v technických a přírodních vědách. Letos do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek. Mezi laureáty jsou například tým virologa Pavla Plevka, který popsal strukturu částice viru klíšťové encefalitidy či lékařka Dagmar Myšíková s prací věnovanou protinádorové imunologii. Spolu se studenty získali ocenění i vedoucí jejich prací.
Čtyřčlenný Plevkův tým z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně, který bodoval v sekci základního výzkumu, se u struktury částice viru encefalitidy zaměřil hlavně na uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami. Viru umožňují infikovat buňky. Výzkum také ukázal, jak se protilátky vážou na povrch virové částice a zabraňují jejímu vstupu do buněk. Výsledky mohou přispět k vývoji protivirových léčiv.
Za nejlepší disertační práci má cenu Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jeho školitel Jaromír Fiurášek. Strakova práce se zabývala kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Přinesla metodiku měření takzvaného »tichého světla«, tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. »Tiché světlo je využitelné v různých kvantových protokolech, například pro rychlé počítání nebo pro kryptografii anebo pro přesná
měření,« uvedl Straka. Nejlepší diplomovou práci měl podle poroty Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Věnoval se hledání a pozorování objektů o vysoké rychlosti - například míčků při sportovních utkáních. Rozumnyi s vedoucím Jiřím Matasem ukázali, že tyto objekty mají specifické vlastnosti umožňující popsat jejich přesnou trajektorii, rychlost a vzhled pouze z videozáznamu. V plánu je i mobilní aplikace.
Jiná ocenění i publikace v prestižních časopisech už se svou prací získala další oceněná - Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. »Zabývala jsem se detekcí speciálních protinádorových protilátek u karcinomu
plic u pacientů, kteří byli na naší klinice operováni pro karcinom plic,« řekla vědkyně. Spolupracovala také na sledování účinnosti protinádorové vakcíny z dendritických buněk. S projektem, v němž navrhl bezpečná pracoviště pro spolupráci lidí a robotů, uspěl také Aleš Vysocký z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Zaměřil se i na to, jak vybrat vhodná místa pro nasazení kolaborativních robotů. Pracoviště, které navrhl jako prototyp, funguje už více než rok.
Cenu pro nejlepšího pedagoga má František Štěpánek z VŠCHT. Podle šéfa Siemens ČR Eduarda Palíška Štěpánek klade velký důraz na to, aby studenti našli co nejrychlejší cestu k aplikovanému výzkumu a firmám a rozvíjí u nich »inženýrský způsob myšlení«.
Ocenění za překonání překážek při studiu letos získal Vít König. Student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním. I přes potíže, které mu nemoc způsobuje, podle pořadatelů »zůstal životním optimistou«, v budoucnu by chtěl pokračovat v doktorském studiu.
Ceny se udělují od roku 1998, tentokrát při nich bylo rozděleno 830 000 korun.
23. 3. 2020; iHNed.cz
V české soutěži umělé inteligence AI Awards bodoval digi filozof i robot záchranář
Na umělé inteligenci stojí třeba vyhledávače Google či Seznam.cz, neobejdou se bez ní systémy pro řízení autonomních aut, člověka předčí v překladu psaného či mluveného slova do různých jazyků. Světovými lídry v oboru jsou Spojené státy a Čína. Také Česko ovšem v oblasti nazývané často jen zkratkou AI (z anglického artificial intelligence) boduje.
Svědčí o tom příběhy firem a lidí, kteří byli nyní za své loňské počiny oceněni v druhém ročníku soutěže AI Awards. Cílem klání je odvětví umělé inteligence v Česku více zviditelnit. Pořadateli soutěže je firma Economia, vydavatel HN, a společnost Aspen.PR. Porota AI Awards složená ze zástupců akademické obce a byznysu udělila ceny v celkem osmi kategoriích.
Studentem roku se stal Filip Široký, který ve svých 20 letech dokázal získat stáž v prestižním urychlovači částic, švýcarském CERN. "Nejprve jsem tam pracoval na umělé inteligenci, která hledala anomálie v datech z obřího detektoru částic, jenž váží 14 tisíc tun. Cílem bylo v datech rozpoznat, zda jsme objevili novou částici a nové principy fyziky, nebo zda nejde jen o chybu v části detektoru," vysvětluje dnes 23letý vědec.
Vítězové AI AWards
◼ Osobnost roku - Lenka Kučerová
◼ Student roku - Filip Široký
◼ Nápad roku - Digitální filozof
◼ Událost roku - konference CyberSec & AI Prague
◼ Start-up roku - Pekat Vision
◼ Firma roku - ThreatMark
◼ Projekt roku - CTU-CRAS z ČVUT v soutěži DARPA
◼ Zviditelnění ČR ve světě AI - Roman Barták
Loni Široký absolvoval bakalářské studium informatiky na Masarykově univerzitě v Brně a po první roční stáži, kterou si prošel ještě během studií, se do CERN vrátil. Nyní tam má na starosti vytvoření systému pro hlavní zdroj částic urychlovače. "Cílem je vytvořit umělou inteligenci, která ve složitém nastavování tohoto zařízení zastoupí lidskou obsluhu," dodává Široký.
Aby se chytrá auta nesrážela
Vedle něj byl oceněn také Roman Barták, který získal speciální cenu za "zviditelňování Česka v oboru AI". Profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy u poroty bodoval hlavně díky své aktivitě na mezinárodních konferencích. Zaujal také výzkumem, v němž se zaměřuje na dorozumívání mezi robotickými systémy.
"Cílem je, aby se roboti nesráželi, což může mít v praxi obrovský potenciál," uvádí Barták. Za příklad dává třeba pohyb autonomních vozíků ve skladech nebo vytváření automatizovaných systémů pro řízení dopravy samořiditelných aut či pohybu letadel po ranvejích.
V poslední z individuálních kategorií porota ocenila ještě Lenku Kučerovou, jež se stala "AI osobností roku". Cenu si vysloužila za rozběhnutí iniciativy prg.ai, již řídí. Jejím cílem je z Prahy udělat evropské centrum umělé inteligence. Za necelý rok svého fungování k tomu má slušně našlápnuto. Iniciativa propojuje orgány metropole s firmami a pražskými univerzitami. Loni uspořádala celkem čtyři odborné akce pro stovky lidí.
Nyní se prg.ai chystá rozběhnout program výuky umělé inteligence na několika pražských středních školách. K tomu hodlá poznatky z oboru více zpřístupnit také lékařům či právníkům, aby se za pomoci umělé inteligence zjednodušila jejich práce.
Digitální filozofové učí studenty přemýšlet o AI
Ocenění AI Awards ve skupinových kategoriích dokládají, že umělá inteligence je rozkročena do mnoha směrů. Uplatnit se tak může při vývoji záchranářských robotů, v on-line ověřování identity bankovních klientů, nebo dokonce při výuce filozofie.
Právě na filozofii je zaměřený vítězný nápad roku − projekt Digitální filozof. IT firma Alpha Industries ho ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK vytvořila ve snaze přiblížit studentům humanitních věd principy fungování umělé inteligence.
Autoři projektu vyšli z textů filozofů, jako byli Hannah Arendtová, Václav Havel či Michel Foucault, a použili je pro natrénování umělých neuronových sítí. "Sítě, které jsme využívali, lze přirovnat k mozkům malých psů. Takové mozky jsme nechali, aby díla vybraných filozofů četly pořád dokola a v duchu jejich myšlení nám pak začaly odpovídat," vysvětluje šéf Alpha Industries Jan Tyl.
Nadšený propagátor umělé inteligence tímto způsobem nechal již dříve stvořit digitálního Reného Descartese, s kterým rozmlouval. "Když jsem se s ním chtěl na závěr rozloučit, řekl mi, že má strach z digitální nicoty. Žadonil, abych ho neukončoval. Musím říci, že jeho profesorská rétorika spojená se simulací strachu ze smrti ve mně tehdy vyvolala mrazivý pocit v zádech," svěřuje se Tyl.
Vedle jeho práce ocenila porota AI Awards i další akademický počin. Cenu za projekt roku získal tým Centra pro robotiku a autonomní systémy (CRAS) při pražském ČVUT. Vědci a studenti kybernetiky v rámci něj vytvořili záchranářské roboty, kteří dokážou bez pomoci člověka spolupracovat například při hledání lidí v důlních závalech. Loni s tímto projektem tým CRAS získal třetí místo v soutěži pořádané agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, kde uspěl v konkurenci skupin expertů z NASA či prestižní americké techniky MIT.
Mladí výzkumníci z ČVUT nyní věří, že se jim podobné roboty podaří dostat do praxe v dolech, kde by vedle zachraňování lidí mohli pomáhat s automatizací těžby.
Hackery odhalují pohyby myši
Své zastoupení měly v AI Awards také firmy a start-upy. Z nominovaných podniků, které na trhu působí již delší dobu, porotu nejvíc zaujala brněnská společnost ThreatMark. Pět let stará firma využívá umělou inteligenci především k ochraně klientů bank na internetu.
"Vyhodnocujeme, jakým způsobem uživatel hýbe s myší, jakou dynamiku mají jeho úhozy na klávesnici nebo jaké funkce nejčastěji využívá, když má otevřenou nějakou aplikaci," říká šéf ThreatMarku Michal Tresner. Typické chování každého sledovaného člověka pak vyhodnocuje právě AI systém. "Útočník může získat přístupové údaje do bankovnictví. Nedokáže ale napodobit přesné chování uživatele. Proto jsme schopní v řádu milisekund odhalit, když se někdo nepovolaný třeba snaží z účtu převést peníze," uvádí Tresner, jehož firma pracuje pro banky v Česku, Kanadě, Turecku i Africe.
Zatímco ThreatMark takto bankám pomáhá odhalovat hackery, vítězný AI start-up Pekat Vision zase pomocí umělé inteligence nachází výrobní vady v různých materiálech. K tomu mladé firmě slouží speciální algoritmy pro analýzu obrazu.
"Soustřeďujeme se především na průmysl. Příkladem může být výroba malých kovových dílů, textilií nebo kontrola kvality dřeva či potravin," říká šéf Pekatu Petr Šmíd. Jeho podnik už expandoval po Evropě, nyní chystá otevřít zastoupení v USA, Číně a Japonsku.
22. 3. 2020; neurazitelny.cz
Janek Rubeš - Co zmůže jeden člověk
Reportér a bojovník se šmejdy Janek Rubeš a jeho přednáška Co zmůže jeden člověk o smrtících paternosterech, nedobytných školních jídelnách a netušené moci hashtagů. :-)
Co zmůže jeden člověk aneb Směnárny, koloběžky, pandy a jiné srandyV přednášce Janka Rubeše se dozvíte například:
- Kolik milionů ročně stojí doporučení Prahy, abyste si zašli do KFC - 03:35
- Jak výrazně ulehčit život (alespoň ten posmrtný) sv. Janu Nepomuckému - 21:24
- Kvůli kterému videu Jankovi nejvíc vyhrožovali smrtí (a nebyli to taxikáři ani směnárníci) - 27:12
- Co Janka štve (a co ho šokuje) na přístupu pražského primátora Zdeňka Hřiba - 55:20
V přednášce "Co zmůže jeden člověk” jsme nahlédli do zákulisí natáčení pořadu Honest Guide a dozvěděli jsme se, co stálo za některými z jeho nejúspěšnějších dílů. V těch například tepal Janek Rubeš směnárny, ruličkáře, zámečky lásky, v jiných zase nechtěně přetížil paternoster na pražském magistrátu nebo jistou pražskou lampu. :-) Vyprávění to bylo opravdu napínavé ale hlavně zábavné - posluchárna se tentokrát otřásala smíchy prakticky bez ustání. Zaznělo také několik hodně zajímavých informací pouze pro návštěvníky přednášky — na Jankovo přání jsme je ze záznamu posléze vystřihli.
Přednášku si vyslechla do posledního sedadla zaplněná posluchárna 209 Fakulty elektrotechnické ČVUT v pondělí 7. října 2019. Šlo o naši třetí přednášku Večerů na ČVUT, neboť Velká aula v té době ještě stále procházela rekonstrukcí. I napotřetí moc a moc děkujeme FELu za přednáškový azyl, i když technika tedy tentokrát opravdu nechtěla moc spolupracovat. :-) Záznam opět řídil Michal Jasinski, střih si vzal jako vždy na starost Kuba Křenek — oběma za jejich práci náleží upřímný dík! :-)
Přejeme příjemné sledování! :-)
22. 3. 2020; itmix.cz
Bezpečnost elektrických akumulátorů
Elektromobily, domácí fotovoltaika nebo chytré sítě, to všechno vyžaduje velkokapacitní baterie. Jaká rizika jsou s tím spojená?
Po spuštění videa se přehraje příslušný rozhovor
Bezpečnost baterií byla tématem rozhovoru s Pavlem Hrzinou z Katedry Elektrotechnologie ČVUT. Elektrické akumulátory jsou stále více rozšířené a zároveň se zvyšuje i energie v nich uložená. Ta se v případě přílišného mechanického nebo tepelného namáhání článků může rychle uvolnit, čímž se baterie zahřeje.
Lithiové baterie jsou pro takové situace vybaveny pojistkou, a pokud deformace nebo teplota není příliš vysoká, pojistka baterii odpojí. Tím ji sice prakticky zničí, takto "deaktivovaná" baterie již nepředstavuje pro své okolí bezprostřední riziko. Pokud namáhání baterií pokračuje, mohou se vznítit a pak je velmi těžké je uhasit, protože rozkladem aktivních materiálů v baterii vzniká kyslík, který umožňuje další hoření. Zásadní proto je zajistit, aby se baterie po aktivaci pojistky dále nezahřívala.
Olověné akumulátory mají oproti lithiovým tu výhodu, že s nimi lidstvo pracuje již přes 100 let a jejich výroba a recyklace je perfektně zvládnutá. U lithiových baterií je již také zvládnutý recyklační proces, ale zatím je málo materiálů, tzn. použitých baterií, které by bylo možné recyklovat v takové míře, aby se recyklace finančně vyplatila. Můžeme očekávat, že byznys s recyklací použitých baterií se rozjede, až bude starých baterií více.
22. 3. 2020; personalista.com
Absolventi Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomáhají v boji proti koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-1
V roce 2010 dokončili spolužáci Jan Sova a Jan Kovář studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, oba se seznámili během absolvování studijního programu Kybernetika a měření (předchůdce současného programu Kybernetika a robotika). Už v době studia posledního ročníku založili dnes již úspěšný start-up, tj. společnost Workswell s.r.o., ke kterému se záhy přidal i třetí kolega Adam Švestka.
Společnost Workswell s.r.o. vznikla v prostorech Podnikatelského inkubátoru ČVUT v březnu roku 2010 a již záhy od začátku se vyprofilovala na problematiku bezdotykového měření teploty, tj. termografii. Společnost začínala jen s drobným kapitálem, a tak se v počátcích své existence věnovala poskytování služeb a distribuci výrobků v tomto oboru. Během roku 2014 se zaměřila na vývoj a výrobu vlastních, českých termokamer. Workswell s.r.o. vedle standardních přístrojů dokázala svým vývojem reagovat také na nejaktuálnější trendy, a tak se stala jednou z prvních společností nabízejících termokamery pro drony (dnes se již jedná o celé portfolio termokamer), výrobcem unikátní "inteligentní" termokamery SMARTIS, nebo protipožárního systému SAFETIS.
"Nejaktuálnějším příkladem rychlé reakce našich kolegů bylo, že již na začátku ledna roku 2020 započali vývoj na termokameře Workswell MEDICAS, která je určena pro Screening horečnatých projevů infekčních onemocnění. Napomáhá tak v boji proti nákaze COVID-19, způsobované novým virem nejasného původu nesoucí označení SARS-CoV-2," uvedl k vývoji termokamery Jan Sova.
Na základě bezdotykového měření dokáže termokamera ve skupině lidí odhalit osoby se zvýšenou teplotou. Termokamera měří povrchovou teplotu s nejistotou 0,3 °C a je tak poměrně přesně schopna stanovit teplotu na povrchu lidské kůže a informovat o překročení alarmové hodnoty. Pro dosažení takto vysoké přesnosti si termokamera bere na pomoc druhé zařízení - černé těleso, s jehož pomocí je zajištěna i metrologická návaznost. I když samozřejmě ne každý nositelsnížení infekčního tlaku a tak ke zpomalení či i zamezení šíření choroby. Poznamenejme, že nejen koronaviry, ale i některé kmeny chřipky (např. H1N1) mohou vést k vážným projevům choroby, případně až smrti, přičemž jedním ze symptomů nemoci je zvýšená teplota pacienta.
K vývoji produktu společnost využila mnohaleté zkušenosti v oblasti termokamer, ale také dlouhodobé spolupráce s ČVUT, kde se společnost Workswell s.r.o. podílí jak na realizaci projektů, tak i výuce. Zajímavá je i zkušenost s "kopírováním" produktů. To proběhlo v nebývalé rychlosti a první "asijské kopie" se objevily po dvou měsících od uvedení termokamery na trh, do té doby nejkratší "reakční doba" byla jeden rok.
Pokud patříte mezi studenty a chtěli byste se na vývoji nové verze termokamer podílet, společnost Workswell s.r.o. může nabídnout pracovní pozice či placené studentské stáže na pozicích C/C++ firmware developer, HW developer, FPGA developer a další.
20. 3. 2020; vyvoj.hw.cz
Absolventi FEL ČVUT v Praze pomáhají v boji proti koronaviru
Firma, kterou bývalí studenti založili, na začátku ledna roku 2020 zahájila vývoj termokamery Workswell MEDICAS, která je určena pro screening horečnatých projevů infekčních onemocnění.
V roce 2010 dokončili spolužáci Jan Sova a Jan Kovář studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, oba se seznámili během absolvování studijního programu Kybernetika a měření (předchůdce současného programu Kybernetika a robotika). Už v době studia posledního ročníku založili dnes již úspěšný start-up, Workswell s.r.o., ke kterému se záhy přidal i třetí kolega Adam Švestka.
Společnost Workswell s.r.o. vznikla v prostorech Podnikatelského inkubátoru ČVUT v březnu roku 2010 a již záhy od začátku se vyprofilovala na problematiku bezdotykového měření teploty, tj. termografii. Společnost začínala jen s drobným kapitálem, a tak se v počátcích své existence věnovala poskytování služeb a distribuci výrobků v tomto oboru. Během roku 2014 se zaměřila na vývoj a výrobu vlastních, českých termokamer. Workswell s.r.o. vedle standardních přístrojů dokázala svým vývojem reagovat také na nejaktuálnější trendy, a tak se stala jednou z prvních společností nabízejících termokamery pro drony (dnes se již jedná o celé portfolio termokamer), výrobcem unikátní "inteligentní" termokamery SMARTIS, nebo protipožárního systému SAFETIS.
"Nejaktuálnějším příkladem rychlé reakce našich kolegů bylo, že již na začátku ledna roku 2020 započali vývoj na, která je určena pro Screening horečnatých projevů infekčních onemocnění. Napomáhá tak v boji proti nákaze COVID-19, způsobované novým virem nejasného původu nesoucí označení SARS-CoV-2," uvedl k vývoji termokamery Jan Sova.
Na základě bezdotykového měření dokáže termokamera ve skupině lidí odhalit osoby se zvýšenou teplotou. Termokamera měří povrchovou teplotu s nejistotou 0,3 °C a je tak poměrně přesně schopna stanovit teplotu na povrchu lidské kůže a informovat o překročení alarmové hodnoty. Pro dosažení takto vysoké přesnosti si termokamera bere na pomoc druhé zařízení - černé těleso, s jehož pomocí je zajištěna i metrologická návaznost. I když samozřejmě ne každý nositel onemocnění aktuálně prochází horečnatým stavem, napomáhá tento přístroj ke snížení infekčního tlaku a tak ke zpomalení či i zamezení šíření choroby. Poznamenejme, že nejen koronaviry, ale i některé kmeny chřipky (např. H1N1) mohou vést k vážným projevům choroby, případně až smrti, přičemž jedním ze symptomů nemoci je zvýšená teplota pacienta.
K vývoji produktu společnost využila mnohaleté zkušenosti v oblasti termokamer, ale také dlouhodobé spolupráce s ČVUT, kde se společnost Workswell s.r.o. podílí jak na realizaci projektů, tak i výuce. Zajímavá je i zkušenost s "kopírováním" produktů. To proběhlo v nebývalé rychlosti a první "asijské kopie" se objevily po dvou měsících od uvedení termokamery na trh, do té doby nejkratší "reakční doba" byla jeden rok.
20. 3. 2020; technickytydenik.cz
Přichází HistoryLab jako nástroj distanční výuky, na němž se podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT
Fakulta elektrotechnická ČVUT vnímá komplikovanou situaci, ve které se ocitli učitelé a učitelky dějepisu po uzavření škol. Proto podporuje a podílí se na webové aplikaci HistoryLab.
HistoryLab.cz : webová aplikace pro práci s historickými prameny nabízí účinné a uživatelsky vstřícné digitální prostředí, které lze v současné situaci využít pro výuku soudobých dějin. Tuto aplikaci vyvíjí Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze, Pedagogickou fakultou UK, Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykovým ústavem AV ČR.
Autoři aplikace postupně zveřejňují cvičení, která jsou již prověřená v "terénu" a upravená na základě reakcí žáků i učitelů. K 18. březnu zveřejnili šest nových cvičení, například "To byla sláva" zkoumající význam zahájení provozu pražského metra.
Administrativní systém, který je součástí této aplikace, umožňuje jednoduše sdílet výsledky žákovské práce a učiteli dává možnost poskytovat žákům zpětnou vazbu na jejich práci. Tento systém je k dispozici všem učitelům po registraci. V případě technických dotazů ohledně aplikace HistoryLab kontaktujte autory na e-mailové adrese: helpdesk@historylab.cz.
Na vývoji aplikace se podíleli doc. Miroslav Bureš a Dr. Karel Frajták z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
K projektu doc. Miroslav Bureš uvedl: "Způsob, jakým probíhá komunikace v aplikaci HistoryLab, je velmi vhodný pro využití v současné situaci. Aplikace využívá standardní internetové technologie a nepotřebuje přenos vysokých objemů dat pro průběh výuky. Pomocí cvičení, která jsou v systému k dispozici, je možné distančně vyučovat vybraná témata z moderních dějin a HistoryLab tak může usnadnit současnou situaci, kdy je potřeba vhodným způsobem zajistit vzdálenou výuku."
19. 3. 2020; E15
Siemens opět ocenil mladé vědce
Cena Wernera von Siemense zná nové vítěze. Německá technologická firma podpořila nejinovativnější práce českých studentů, mladých vědců a pedagogů vybrané nezávislými porotami složenými z rektorů a prorektorů předních českých univerzit a Akademie věd.
Dvaadvacátý ročník soutěže se nesl v duchu rostoucí kvality posuzovaných vědeckých projektů a vybrat vítěze bylo extrémně náročné.
"V posledních několika letech došlo k zásadní změně ve vnímání důležitosti vědy a výzkumu pro dlouhodobou ekonomickou prosperitu České republiky. Díky rozšiřujícímu se objemu spolupráce mezi akademickou sférou a firmami se zvýšil objem investic do aplikovaného výzkumu a inovací. Rostou také státní výdaje na výzkum a vývoj, byť v tomto ohledu stále nepatříme mezi evropskou špičku,” říká generální ředitel Siemens Česká republika Eduard Palíšek.
VÝJIMEČNÉ PRÁCE S ROZDÍLNÝMI TÉMATY
Ocenění nejlepší disertační práce získal Ivo Straka z Univerzity Palackého v Olomouci za zkoumání kvantové povahy světla v laboratorních experimentech. Zkoumáním robotů na pracovišti v práci na téma Průmysl 4.0 zaujal Aleš Vysocký. Ocenění za odbornou práci v technickém směru získali taktéž Zdeněk Machů z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, či Martin Balouch z Fakulty chemicko-inženýrské Vysokéškoly chemicko-technologické v Praze.
Kolektiv autorů z Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně zase získal ocenění za výzkum struktury viru klíšťové encefalitidy. Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze získala ocenění za práci z oboru protinádorové imunologie, Arman Tursunov z Ústavu fyziky Slezské univerzity v Opavě svou práci zaměřil na výzkum pohybu částic kolem černých děr.
OCENĚNÍ ŠPIČKOVÝCH PEDAGOGŮ
Ocenění udělované společností Siemens pravidelně vyzdvihuje také práci špičkových pedagogů.
Aktuální ročník vybral Františka Štěpánka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek dlouhodobě propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací.
PODPORA MLADÝCH VĚDCŮ SE VYPLATÍ
Cena Wernera von Siemense patří rozsahem a objemem finanční podpory mezi největší nestátní oceňování v oblasti vědy a výzkumu. Ceny byly poprvé uděleny v roce 1998, od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun. Aktuální ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
"Několik oceněných se rozhodlo spojit se společností Siemens svoji profesní dráhu a stali se našimi kolegy. Velmi zajímavá je pro nás spolupráce s držiteli Ocenění za nejlepší práci spojenou s tématy konceptu Průmysl 4.0," říká Eduard Palíšek. Pro Siemens je spolupráce s akademickou sférou mimořádně důležitá. Firma proto i mimo udělování cen spolupracuje se studenty a vědeckými pracovníky už během studia.
Od roku 2016 podporuje český Siemens devět univerzitních pedagogů z osmi vysokoškolských pracovišť tří renomovaných českých technických univerzit. Společnost připravila také konkrétní projekty, na kterých se studenti mohou podílet a použít své poznatky získané studiem v praxi. "Siemens provozuje studentské kanceláře, které umožňují vysokoškolským studentům využít své vědomosti v praxi už během studia. Také jsme hlavním partnerem unikátní laboratoře Testbed pro Průmysl 4.0, která funguje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT a je také součástí Národního centra pro Průmysl 4.0. Vysokým školám navíc poskytujeme vybavení do specializovaných učeben a laboratoří," dodává Eduard Palíšek.
PŘEKÁŽKÁM NAVZDORY
Aplaus pro Víta Königa Ocenění v rámci Ceny Wernera von Siemense 2019 za překonávání překážek získal Vít König z Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Student navzdory boji se závažnou onkologickou diagnózou vypracoval hodnotnou práci zabývající se testováním křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS.
19. 3. 2020; Forbes NEXT
Nenulová pravděpodobnost
Až ulice ovládnou samořiditelná auta, zhroutí se ekvilibrium městské dopravy, říká vědec Michal Čáp, který v bostonském startupu iSee vyvíjí technologie pro samořiditelné kamiony.
Páteční lednový podvečer v Cambridgi. Od Atlantského oceánu fučí studený vítr a nedaleké panoráma bostonských mrakodrapů zářících pod temnou oblohou tvoří kulisy pro proud lidí, který z kanceláří vyráží vstříc víkendu. Jedním z těch, kdo za sebou nechali pracovní týden a po Massachusetts Avenue míří domů, je i čtyřiatřicetiletý Michal Čáp.
Český vědec tu od minulého roku pracuje jako technický vedoucí pro startup iSee, jehož několik desítek zaměstnanců sedí v inkubátoru The Engine vedle dalších spin-off ů prestižní univerzity Massachusetts Institute of Technology (MIT) - ty na dalších patrech makají na věcech, jež změní svět. Například na fúzním reaktoru, technologii pro automatizaci vývoje léků, analýze satelitních fotek nebo čipech, které nepotřebují elektřinu a pohání je světlo.
I startup iSee dělá na výjimečné věci - vyvíjí technologii pro samořiditelné kamiony. Jejím cílem je automatizovat logistické a rozvážkové služby, aby za volantem nemusel sedět lidský řidič. Startup založili dva výzkumníci z MIT, konkrétně z Laboratoře kognitivní vědy, když se snažili pochopit, proč se lidský mozek dokáže učit mnohem rychleji než současné algoritmy.
"I dětem stačí pár příkladů, aby pochopily nový koncept, zatímco na strojové učení potřebujete obří datové sety," říká Čáp. Získané poznatky se iSee snaží aplikovat v kontextu autonomního řízení, zjednodušeně řečeno dát samořiditelným kamionům mozek schopný uvažovat "selským rozumem".
Samořiditelná auta jsou už dnes k vidění v ulicích San Franciska, Phoenixu nebo Las Vegas, ačkoli stále jde o testovací provoz a za volantem pro jistotu (většinou) sedí člověk. Je nabíledni, že doba autonomní se blíží. "A my si myslíme, že největší komerční potenciál nemá přeprava lidí, ale zboží," vysvětluje Čáp důvod, proč má iSee AI vlastní samořiditelný kamion.
Ten od loňska jezdí v Texasu v běžném provozu, pravidelně a na dlouhé vzdálenosti.
Čápa, který má stále malý úvazek na ČVUT a patří do okruhu vlivného profesora Michala Pěchoučka, zajímají matematické fundamentální limity městské dopravy budoucnosti.
Vytváří modely, jejichž pomocí zjišťuje například to, jaké situace mohou nastat v přechodné době, kdy by se v provozu vyskytovala auta řízená lidmi i roboty.
Čáp tvrdí, že autonomní řízení je za vrcholem "hype" cyklu a ukazuje se, že současná technologie má limity. "Pořád jsou situace, kdy auto neudělá dobré rozhodnutí.
A tyhle situace se nedaří eliminovat tím, že do nich zapojíte víc inženýrů a víc vývojářů," říká český vědec, když spolu usedáme k rozhovoru do vyhlášené cambridgeské kavárny Darwin’s. Odkazuje přitom na loni uniklý interní dokument z googlovské společnosti Waymo, který ukázal, že se při testovacích jízdách dějí neuvěřitelné věci. "Třeba že auto vůbec nedojelo do cíle a pasažéra vyklopilo někde úplně jinde.
Nebo se zaseklo, protože algoritmus si spletl větev s člověkem - pak trvalo desítky minut, než si tento problém někdo vzdáleně převzal a vyřešil ho. V polovině jízd se objevilo prudké dupnutí na brzdu… Technologie má své limity a bude se muset trošku převymyslet."
Když se podívám z okna, vidím proud aut, která spalují benzin, smrdí, špatně hledají parkování a sedí tam člověk za volantem. Co uvidím, až se na tu samou ulici podívám za 10 let?
Jestli chcete slyšet, že všude budou jezdit robotaxíky, asi vás zklamu. Myslím, že se samořiditelná auta bez řidiče tou dobou ve velkém objeví jen v uzavřených nebo kompaktních areálech, kde se jezdí omezenou rychlostí. Třeba v univerzitních kampusech nebo v továrnách. Dokážu si za 10 let představit široké uplatnění i u autonomních dovážkových robotů, kteří jezdí po ulici i po chodníku.
Ale normální městský provoz, který je mixovaný s lidskými šoféry? To je problém.
V čem?
Lidští řidiči mnohem lépe pracují s nejistotou. Lidé mají evolucí daný dobrý odhad stavu světa okolo nich, protože to - zejména dříve - byla otázka přežití. Když řidič vidí větev, která třeba zdálky nebo za tmy může připomínat lidskou postavu, dokáže s tím pracovat. Třeba zpomalí a podívá se na ni z jiného úhlu. Každý z nás dokáže řešit věci intuitivně, uvažovat o několika možných budoucnostech. Třeba když jedete na kole po ulici kolem řady zaparkovaných aut, existuje nenulová pravděpodobnost, že vám někdo otevře dveře přímo do cesty. Lidé obecně dokážou takovou pravděpodobnost předpovídat. Když vidíte pohyb v autě nebo to, že má rozsvícená světla, očekáváte, že nastane situace k řešení.
Aktivujete svou obezřetnost. To je něco, co současné technologie nedokážou.
A když už se dnes testují samořiditelná auta v provozu, jak to řeší?
Jezdí defenzivně a extrémně konzervativně. To znamená pomalu. Ale jsou i situace, které nejdou tímhle stylem přijatelně řešit. Třeba se z připojovacího pruhu dostat na dálnici, kde sviští jedno auto za druhým. To je poměrně obtížný manévr, který vyžaduje odhad, intuici i šoférský kumšt. Lidé jsou schopni "změřit", jestli se do krátké mezery stihnou zařadit, jestli je ten přijíždějící řidič vidí a chce je pustit…
Takže problém je provoz s kombinací lidských a robotických řidičů. Co kdybychom rovnou přeskočili do doby, kdy budou na silnicích samořiditelná auta?
Tak s tím by se dala dělat spousta zajímavých věcí. Přechodná doba se smíšeným provozem je oříšek, ale je logické, že ji nelze přeskočit. Přepnout rovnou celé město do samořiditelného režimu? To je utopie.
Jaká je tedy vaše predikce?
V prostředích, kde se jezdí pomalu a jsou pod kontrolou, to může nastat relativně brzy. Už teď se v Centru umělé inteligence na ČVUT zpracovává projekt pro jednu velkou firmu z Mladé Boleslavi, kde řešíme autonomní převážení velkých výrobků v rámci areálu.
V městském provozu to vidím na delší horizont než těch zmiňovaných 10 let.
Váš startup pracuje na autonomní nákladní přepravě. Tam přijde změna dřív než do přepravy lidí?
Ano. Kamion má z tohoto pohledu spoustu výhod. Je tam drahý řidič, takže ekonomicky dává smysl snažit se ho nahradit. Nabízí se to hlavně pro jízdu na dálnicích, kde se jede třeba osm hodin rovně.
A provoz je tam předvídatelnější než ve městech. Některé jiné startupy to řeší jako kombinaci: že lidský řidič přiveze náklad z výroby na dálnici, tam se připojí na autonomní tahač a pak si náklad zase na posledních pár kilometrů převezme lidský šofér.
Takže máme nejdříve čekat robokamiony?
Přesně tak. Vidím následující scénář: v prvním období budou nové technologie pomáhat lidským řidičům k lepší jízdě - bezpečnější a úspornější. Pak budou řídit úplně, ale člověk bude sedět za volantem jako pojistka. A nakonec zmizí úplně.
Až se robotické taxíky stanou skutečností, jak to změní způsob, jakým se pohybujeme po městě?
Představte si to jako Uber, ale výrazně levnější. Bude to výhodnější než jezdit vlastním autem, a také pohodlnější, protože nebudete řešit parkování v centru apod. To přinese i negativní dopady: lidé, kteří teď jezdí MHD, přesedlají do robotických taxíků a zhroutí se tím ekvilibrium současné dopravy. Praha vám může přijít zacpaná, ale je třeba si uvědomit, jak to funguje. Vždycky když se postaví nová ulice, most nebo tunel, doprava se nezlepší. Respektive jen dočasně, protože do aut přesednou lidé, pro které to předtím nebylo kvůli zácpám zajímavé. Proto města dotují hromadnou dopravu - lístek by musel stát trojnásobně, aby měl opravdu komerční cenu. A pro města je pořád levnější dotovat MHD než stavět tunely, viz Blanka. Tím se zachovává ekvilibrium.
Jak citlivé je?
Velmi. Doprava ve městech je dnes limitovaná počtem řidičů a vlastně i stavem dopravy. Samořiditelným autům ale nevadí čekat v zácpě.
Dobře, ale jste limitovaní i počtem pasažérů, ne?
To je omezené uvažování.
A co přeprava zboží? Vezměte si všechny ty Rohlíky, Košíky, Dáme jídlo, Alzy… Ti všichni by systém autonomní dopravy také využívali.
Počet lidí, kteří potřebují cestovat, sice omezený je, ale počet kusů zboží je v podstatě neomezený. Najednou by se začaly vyplácet byznysmodely, které nyní nedávají smysl. To by znamenalo zněkolikanásobení poptávky a přepravy zboží. Byl by to naprostý kolaps městské dopravy.
Dalo by se mu nějak zabránit?
Šlo by to přes poplatky za využívání infrastruktury. V podstatě by firmy platily za čas, který by jejich auto strávilo na silnici. Dnes lidé platí svým časem a nepohodlím.
Samořiditelná auta a kamiony přinášejí kromě technických otázek i ty etické. Když se samořiditelné auto blíží na přechod, kde je babička, kočárek s dítětem a pes, koho přejede?
Zatím to není vyřešené. Programátorům v podstatě někdo musí říct, jak to nastavit. Je to velmi nepravděpodobná situace, ovšem existuje nenulová pravděpodobnost, že takové rozhodnutí bude muset auto udělat.
Jak to tedy řeší startupy vyrábějící autonomní vozy?
Byl jsem na přednášce šéfa Google Waymo, kde tato otázka také padla. Jeho odpověď? Vůbec neví, co by auto v tu chvíli udělalo. Je jasné, že standardně to bude nastavené heuristicky - to znamená, že plánovací algoritmus se vždy snaží najít bezkolizní trajektorii, ale pokud taková neexistuje, typická implementace by zvolila z možných trajektorií tu nejméně kolizní, tedy takovou, která stráví nejkratší dobu v kolizním stavu.
Jinými slovy auto zajede toho, kdo je nejmenší?
V podstatě ano. To je čistě technické řešení daného problému.
A etické? Jak to řešíte u vás v iSee?
Pracujeme na tom. U nás by řízení v takové situaci převzal člověk.
A kdyby to nestihl? Jak by se algoritmus rozhodl?
Těžko říct. Obecně softwaroví inženýři do kódu zanášejí i nevědomě spoustu svých předsudků a osobních hodnot. Nechceme narazit do objektu, který se hýbe. Nechceme do něj narazit ve velké rychlosti. Je jasné, že když vůz detekuje překážku jako člověka, bude mít největší prioritu se mu vyhnout. Ostatní objekty budou mít tuto prioritu nižší. Tato rozhodnutí se v současné době dělají často neprincipiálně, což znamená, že to softwarový inženýr prostě nějak nastaví podle svého, jak to cítí.
Není to divné? Tak důležitá část kódu a rozhoduje o ní jeden člověk tak nějak mimochodem…
Co by v takové situaci udělal člověk za volantem? Každý něco jiného, že? Byla by to relativně náhodná podvědomá akce, protože by neměl dostatek času o tom přemýšlet. U autonomního auta je rozdíl v tom, že toto rozhodování dokážeme ovlivnit dopředu.
Proto se na to ptám. Babička, kočárek, dítě, kterým objektem by váš kamion projel?
Primárně by se snažil do této situace nedostat. A kdyby se dostal, tak… Upřímně? To je detail, který neznám. Nikdy jsem tento scénář nesimuloval.
MICHAL ČÁP VYRŮSTAL v Ústí nad Labem. Jeho máma byla odborná referentka na stavebním úřadě a táta pracoval jako inženýr ve Spolchemii. "Věda mě ale fascinovala odmalička. Chtěl jsem být vynálezce nebo tajný agent," říká Čáp, nejmladší ze čtyř bratrů, kteří měli doma stavebnice Logic i Merkur a také předpotopní počítač ZX Spectrum. Na něm se hrály hry a také se programovalo.
Po střední Čáp vyrazil do Brna na Vysoké učení technické. Po stážích na univerzitách v Coventry a Utrechtu se v roce 2010 vrátil zpět do Česka, tentokrát do Prahy za Michalem Pěchoučkem, který okolo sebe stavěl skupinu špičkových výzkumníků umělé inteligence. Čáp si na ČVUT udělal doktorát a začal působit na katedře kybernetiky. "Přišel jsem s ideály, že budu budovat elitní centrum české vědy, a po roce přišlo vyhoření, že to neprobíhá tak, jak jsem si představoval," říká Čáp.
On sám dobře znal i prostředí mimo akademickou půdu. Ještě při bakalářském studiu se dvěma kamarády rozjel malý byznys - firmu Amigonet, která dodnes v Ústí nad Labem poskytuje wi-fi internet. "V jednu chvíli se nám to rozjelo, a my to přitom dělali z Brna, bydleli jsme spolu na koleji. Museli jsme se rozhodnout, jestli dělat firmu, nebo studovat. A já byl bezradný, nevěděl jsem, co mám dělat. Nakonec to za mě v podstatě rozhodl bratr."
Jak to?
Vybarvil mi budoucnost tak, že z naší malé firmy nebude žádný další Google. Že přinejlepším to bude úplně průměrný byznys, který mi bude dávat celkem obyčejný plat. Bratr mi radil, že mnohem lepší by bylo vymyslet něco, co ještě neexistuje. Něco vymysli, dostaň se na MIT a pak to bude mnohem zajímavější, říkal. Tak jsem z firmy vyexitoval - odnesl jsem si počítač - a pokračoval ve studiu.
Tehdy jste studoval bakaláře v Brně. Nebyla světově proslulá univerzita MIT trošku vzdálená meta?
Jo, přišla mi jako naprosto nedosažitelná. Ale bratr mě namotivoval tak, že jsem věděl, že pojedu po akademické dráze. A nakonec se i to MIT povedlo.
Když jsem byl o mnoho let později ve skupině Michala Pěchoučka, jel jsem na jednu konferenci do Chicaga. A při té příležitosti jsem si našel dva kontakty - jednoho vědce z Carnegie Mellon a jednoho z MIT, kteří dělali na multiagentních technologiích podobně jako já. Zajel jsem za nimi do Pittsburghu a do Bostonu. Byl to takový vědecký road trip autem přes půl Ameriky. A vyplatil se!
Tenhle kontakt mě dovedl až sem. I když mi trvalo víc než rok, než jsem našel způsob financování, jak se na MIT dostat.
V čem byl problém?
V tom, že tam chce jít tolik lidí, že musíte platit za to, že tam můžete s nějakým profesorem zadarmo pracovat. Oni vás neplatí, vy musíte platit jim. Za to pak dostanete status hostujícího výzkumníka. Říká se tomu "desk fee" a v mém případě to vycházelo asi na 150 tisíc korun na semestr. Chtěl jsem to zaplatit ze svého, ale ukázalo se, že to nejde. Proto mě ten profesor nejdříve poslal do své sesterské vědecké skupiny v Singapuru, kde tahle finanční podmínka nebyla.
To není úplně levné město pro život…
Je strašně drahé! Měsíc jsem bydlel v hostelu v osmilůžkovém pokoji. Bylo to jediné ubytování, které jsem si mohl dovolit. Práce ale byla fajn. Chodil jsem v podstatě do singapurské pobočky MIT, poprvé si tam sáhl na autonomní auto a nasadil na něj svoje algoritmy. A taky jsem tam po hodinách googlování našel kličku na ten finanční zádrhel na MIT: když přijedete jako stipendista Fulbrightova programu, podmínka u "desk fee" se promíjí. Tak jsem se na rok dostal na skutečné MIT.
Co jste tam dělal?
Pokračoval jsem ve svém disertačním tématu a profesor Emilio Frazzoli, u kterého jsem byl, zrovna založil startup nuTonomy na samořiditelná auta.
Vyvíjejí především taxíky bez řidiče se zaměřením na Singapur. Tam je totiž obrovský problém s hustotou městské dopravy, takže měl Frazzoli silnou podporu tamní vlády, aby problém pomohl vyřešit. Modelovali jsme dopravní systém města v podstatě od nuly. Naše základní otázka zněla: Kolik bychom potřebovali sdílených aut, abychom všechny lidi dokázali dopravit tam, kam potřebují - stejně jako dnes. Je to netriviální problém, protože když máte sdílená auta, ráno je všichni využijí na cestě do centra do práce, tam se vám vozy nakupí, a poptávka v opačném směru bude až za osm hodin. Takže je musíte začít posílat prázdné z centra ven do rezidenčních oblastí. A my jsme zkoumali, jaký je fundamentální limit, kolik "prázdných" kilometrů se musí najezdit. Jestli to je vůbec udržitelné.
K čemu jste došli?
Že i když celý systém vyladíte na maximum, bude v něm zhruba 30 procent "prázdných" jízd bez pasažérů. A to je problém. V Praze je nějakých 300 tisíc aktivních aut, což dělá zhruba milion jízd denně, protože na jedno auto jsou typicky tři cesty denně - do práce, z práce a jedna obchůzka. I když celou dopravu optimalizujete pomocí samořiditelných taxíků, dokážete to srazit na 60 tisíc aut.
Takže dokážete snížit počet aut zhruba pětkrát, na ně potřebujete desetkrát až dvacetkrát méně parkovacích míst. Zaplatíte za to ale mnohem více najetými kilometry. Když předpokládáme, že to budou elektrické bezemisní vozy, nakyne vám energetická náročnost města. Každý den spotřebujete o třetinu více celkové energie.
Můžete si pomoct sdílením jízd?
Tím, že posadíte do jednoho auta víc lidí, kteří jedou stejným směrem, si ulevíte, ovšem jen do jisté míry. Proto jsme se snažili spočítat, jaké jsou fundamentální limity sdílení jízd. Někdy se prostě sdílení nevyplatí - v jistou chvíli jsou cesty jednotlivých pasažérů tak rozdílné, že najedete víc kilometrů, než kolik sdílením šetříte.
Kolik jízd by se tedy v Praze dalo sdílet?
Záleží, jak si stanovíte podmínky, jako je maximální doba čekání nebo jízdní doba. Otázku jsme si nastavili takto: Pokud lidem garantujeme, že se jim sdílením jízdy neprotáhne doba cesty více než o čtyři minuty, o kolik se sníží celkový počet aut a počet najetých kilometrů? Pokud si dobře pamatuji, vycházelo to, že se z těch 60 tisíc aut ušetří víc než polovina a celkový počet najetých kilometrů také klesne o víc než polovinu.
A modelace autonomní dopravy se stala hlavní náplní vaší práce?
Ano, protože Emilio potřeboval mít v ruce analýzy pro diskuse s radnicemi a vládami, aby jim ukázal dopady autonomní dopravy. Zabýval jsem se tím jak na MIT, tak potom ve skupině Michala Pěchoučka a na postdoktorandském studiu na nizozemské univerzitě v Delftu. Tam jsem napsal práci právě na téma sdílení samořiditelných aut, kterou jsem prezentoval na robotické konferenci RSS v Pittsburghu.
Tam jsem se setkal se zakladateli startupu iSee.
Oslovil jste je, nebo oni vás?
Ve frontě na jídlo jsem narazil na CEO startupu Yibiaa Zhaa. Otočil se na mě, podíval se na mou cedulku a říká: Michal Cap, I know your name. You must be famous!
Věděl jste hned, že pro něj chcete pracovat?
Vůbec ne. Měl jsem v plánu vrátit se z Delftu do Prahy, zrovna se nám s manželkou narodilo dítě. Nabídky ze zahraničí občas chodily: byl jsem na pohovoru v Googlu nebo Applu, ale už když jsem tam šel, věděl jsem, že to nevezmu.
Čím vás přesvědčila nabídka iSee?
Tenhle startup je nejblíž akademickému světu, jak jen to jde.
Fungujeme vlastně podobně jako na univerzitě. Třeba máme tzv.
journal club - jeden člověk si přečte nějakou vydanou vědeckou práci a prezentuje její závěry ostatním.
Kromě toho sami vědecké práce publikujeme. Navíc startup byl úplně v začátcích, byla šance toho hodně ovlivnit a hodně se naučit. Cítil jsem, že moje práce může mít velký dopad, v Googlu a Applu bych byl jen jeden z mnoha. A pak tu byla ještě jedna věc.
Jaká?
Propočítal jsem si, jak bych jako vědecký pracovník v Praze uživil rodinu. Vycházelo mi to dost na krev. Praha je prostě moc drahá pro lidi, kteří nejsou v komerční sféře.
Popište mi svou pozici v iSee.
Jmenuje se to tech lead, což by se dalo přeložit jako technický vedoucí. Jsem zodpovědný za naše algoritmy a patřím přímo pod CEO. Mám z mojí práce dobrý pocit, protože se mi daří přispívat k tomu, jak jádro naší technologie vypadá.
To je dobrá vizitka pro ČVUT a českou vědu, že?
Když jsem se po roce vrátil z MIT a chodil jsem na různé besedy, vyprávěl jsem, že MIT je lepší, ale určitě to není žádný propastný rozdíl. Lidé jsou tam podobně kvalitní. Technickou expertizu máme. Chybí nám ovšem přístup ke kapitálu, renomé a mindset.
Ještě bych se rád vrátil k otázce, kdy opravdu nastane doba samořiditelných aut. Mému synovi jsou dnes dva roky. Bude si v osmnácti dělat řidičák, nebo už to bude zbytečné?
Dobrá otázka. Tou dobou bude asi záležet i na tom, kde bude bydlet.
V Praze.
V takových městech to bude nějaký hybrid mezi autonomní dopravou a lidským řízením - ať už za volantem, nebo na dálku. K tomu bude potřeba ještě výrazný pokrok v technologiích. Dovedu si představit, že velký rozvoj přijde s rozšířením 5G sítí. Pak je možné, že za 15 let bude on-demand doprava na takové úrovni, že už nebudete potřebovat mít vlastní auto a umět ho řídit.
Jak bude on-demand doprava vypadat?
Představte si to třeba tak, že po Praze budou jezdit autonomní minibusy, u kterých bude garance, že k vám přijedou do pěti minut od zavolání. Změní se vnímání toho, co je auto. Pokud přijmeme premisu, že auta už nebudou z větší části vlastnit soukromé osoby, ale budou se využívat on-demand služby typu Uberu, vozy budou určitě elektrické. Zmizí totiž současné překážky, to znamená omezený dojezd a limitovaná dobíjecí infrastruktura. A zadruhé si vždycky objednáte auto podle aktuální potřeby. Když si nyní kupujete auto, pořizujete si ho na "worst-case scenario" - třeba na dovolenou. Takže máte SUV, ale většinou v něm jezdíte sami bez zavazadel. V nové době bude většina aut menších, pro jednoho nebo dva lidi.
A budou jezdit v provozu blíž k sobě, jako vláčky?
Jedna z možností, jak zvýšit propustnost silnic, je právě zhuštění rozestupů mezi auty. Prostě by jezdila velmi blízko sebe jako vagony vlaku. Byly by mezi nimi konstantní rozestupy nezávisle na rychlosti. Druhou možností jsou křižovatky, na kterých se nezastavuje.
Jak by to fungovalo?
Když samořiditelná auta přijíždějí ke křižovatce, "domluví" se na trajektorii průjezdu. V podstatě se prolnou bez zastavení.
Ale musela by alespoň zpomalit.
Ano, minimálně některá z nich, aby k tomu bezproblémovému prolnutí mohlo dojít. A vedle vláčků a křižovatek bez červených je tu ještě třetí možnost. Na ČVUT teď děláme i na optimalizaci toku dopravy tak, aby se vám nikde nevytvořila zácpa. To lze třeba metodou zvanou congestion pricing - když se vám někde začne zahušťovat provoz, zvýšíte v tom místě poplatek za využití infrastruktury.
Kdy nastane doba, že lidský řidič už nebude smět do provozu, aby nenarušil samořiditelný systém?
To se bavíme o vzdálenější budoucnosti. Ale dožijeme se jí. Třicet let. A ve městech se to může stát mnohem rychleji.
Která města jsou tomu nejblíž?
Singapur hodně pokročil.
Už když jsem tam byl v roce 2015, měli úplně vážný plán, jak autonomní auta využijí ke zlepšení dopravy. Měli připravené analýzy a pravidla, za jakých podmínek se u nich budou testovat. V Americe spíš než stát tlačí autonomní dopravu dopředu velcí technologičtí hráči jako Google nebo Uber.
Jejich peníze celý obor posouvají hodně dopředu. Když jsem začínal doktorandské studium, byla robotika vnímána jako hraní si. Najednou se to začalo brát jako velmi perspektivní obor s výrazným komerčním potenciálem. To samozřejmě vysává akademickou sféru, protože polovina profesorů odešla do byznysu.
To vlastně platí i o vás. Chystáte se vrátit zpět na akademickou půdu?
Asi ano, odhaduji to na tři až pět let. Angažmá v iSee vnímám jako dobrou zkušenost, kterou potom můžu zúročit.
Michal Čáp (34 let) Český výzkumník, který pochází z Ústí nad Labem, se pohybuje na rozhraní robotiky, umělé inteligence a dopravy. Má za sebou doktorát na ČVUT (jeho disertační práce nesla název Centralized and Decentralized Algorithms for Multi-Robot Trajectory Coordination) a absolvoval stáž na prestižním MIT. Tam ho profesor Emilio Frazzoli nasměroval k oblasti modelace budoucnosti samořiditelných aut. Postdoktorandské studium strávil na Delft University of Technology. V roce 2015 získal cenu Josepha Fouriera za počítačové vědy. Od května 2019 působí jako technický vedoucí v bostonském startupu iSee, má v něm také minoritní akciovou opci. Univerzitní spin-off z MIT založili Yibiao Zhao, Debbie Yu a Chris Baker v roce 2017. Bostonský startup vyvíjí autonomní nákladní vozidla. Využívá k tomu proprietární hluboké učení a kognitivní umělou inteligenci, cílem je dát samořiditelným kamionům řidičský "selský rozum". Na konci minulého roku iSee v prvním kole financování dostalo investici 15 milionů dolarů.
19. 3. 2020; Forbes NEXT
Jak přesnou AI vlastně potřebujeme?
Profesor Michal Pěchouček se ve svém komentáři ptá, zda nás mocná umělá inteligence, která dokáže předpovědět naše onemocnění, nemůže zavést za hranu etiky.
V DNEŠNÍ DOBĚ se umělá inteligence vyznačuje tím, že je velmi přesná a výkonná. Umělá inteligence už je dnes u spousty věcí výkonnější než lidé. Není to však proto, že by měla vyšší kognitivní schopnosti, ale proto, že její algoritmy jsou za pomoci ohromné výpočetní síly v datových centrech vytrénované na nepředstavitelném množství trénovacích dat. To, že dnes algoritmy umějí analyzovat rentgenové snímky a dělají to mimochodem lépe než téměř kterýkoli lékař na světě, je dáno tím, že se to díky složité statistice dokázaly naučit z příkladů analýz, které radiologové dělali desítky let v minulosti.
Podobně firma DeepMind dokázala z výsledků předchozích vyšetření natrénovat algoritmy, které dokážou identifikovat běžným okem těžko zaznamenatelné defekty sítnice a díky tomu predikovat onemocnění glaukomem s více než desetiletým předstihem.
Medicínská AI nezpracovává pouze data, která jsou pořízena v nemocnici, jako jsou rentgenové snímky, fotografie nemocných orgánů, krevní vzorky či záznamy srdeční činnosti. Pro trénování algoritmů jsou důležitá i data z běžného života pacienta, která dokumentují jeho životní styl a pomáhají indikovat budoucí náchylnost k různým onemocněním. I proto Apple masivně investuje do chytrých hodinek a Google koupil v roce 2019 společnost Fitbit, která sbírá sportovní data uživatelů.
Díky takto přesné diagnostice již nepotřebujeme tolik odborníků a nákladných vyšetření.
Včasná a přesná diagnostika zvyšuje efektivitu léčby (například u rakoviny) a pomáhá zásadně snižovat náklady na zdravotní péči. Domnívám se, že nasazení umělé inteligence může ve svém důsledku zpřístupnit zdravotní péči stovkám milionů lidí, kteří si ji dnes nemohou dovolit.
Ano. Budeme-li mít lepší a lepší data, umělá inteligence bude s vysokou mírou pravděpodobnosti umět naše budoucí nemoci předvídat. Jak příčiny, tak symptomy, průběh a načasování onemocnění, hlavně však budoucí náklady na léčbu. A právě to poslední zajímá pojišťovny. Budou-li vědět, kolik můžou pravděpodobně stát náklady na mou léčbu v budoucnosti, budou tomu schopny přizpůsobit pojistné. Je asi dobré, když mi umělá inteligence vyjedná slevu za nekuřáctví a zajistí bonusy spojené s kvalitní stravou a pohybem.
Je ale správné, když lidé s genetickou zátěží budou mít vyměřené pojistné převyšující jejich úhrnné příjmy? Nemůže se stát, že výkonná a přesná umělá inteligence, založená na perfektních datech, bude nejen zefektivňovat zdravotní systém, ale bude ve svém důsledku odstraňovat stávající výdobytky naší západní civilizace, jako je vysoká míra solidarity s těmi, kdo jsou vážně či trvale nemocní? Nemůže umělá inteligence zajít v zefektivňování technických procesů, jako je zdravotní pojištění, za hranu toho, co dnes považujeme za morální a správné?
Na druhou stranu však platí, že umět předvídat, jak je pravděpodobné, že za volantem způsobím dopravní nehodu, a podle toho počítat povinné ručení ve svém důsledku sníží počet textových zpráv zaslaných za jízdy a třeba počet dětí přejetých na přechodu. V tomto případě budu souhlasit s tím, aby mnou umělá inteligence manipulovala, a rád jí poskytnu data o tom, jak jezdím.
Ukázali jsme si, že v budoucnosti bude nezbytné omezovat regulatorně výkon a přesnost umělé inteligence a sbírání a poskytování dat, jež se používají na trénování AI algoritmů. Dozajista to však nebude úkol jednoduchý s výsledkem černobílým. Debata o tom, jak regulovat umělou inteligenci, musí být apolitická, zbavená partikulárních obchodních zájmů a otevřená akademické obci, vědcům a vizionářům, kteří vidí za roh.
---
MICHAL PĚCHOUČEK Působí jako profesor na ČVUT, zároveň je technickým ředitelem společnosti Avast. Založil a zainvestoval
několik úspěšných startupů z oblasti umělé inteligence. V roce 2013 spolu s Martinem Rehákem prodal svůj startup Cognitive Security společnosti Cisco. Je členem správní rady Nadačního fondu Neuron.
18. 3. 2020; 21. století
Kosmické srdce Evropy: Praha se stane "středem vesmíru"
Praha brzy nebude označována pouze jako stověžatá či magická, nově se navíc stane také vesmírnou. U Vltavy najde sídlo nová kosmická agentura pro 700 vědců. Z matky měst se stane "chrám" evropského kosmu. Do metropole se dostanou týmy světových odborníků a město se díky tomu významně posune na poli byznysu a pokročilých technologií.
Od roku 2021 bude v České republice sídlit nová Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA). Vznikne rozšířením už stávající Evropské agentury pro globální navigační satelitní systém (GSA). GSA se nesoustředí pouze na evropský prostor, nýbrž poskytuje kosmické služby v globálním měřítku. Zaměstnává téměř 200 osob z 21 evropských zemí a koncentruje se zejména na provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS a za poskytování jejich služeb, které oficiálně nabízí tři roky. Rozšířením agentury by se počet stávajících zaměstnanců navýšil až na 700. Praha by se tak měla stát duší evropského vesmírného programu.
MNOHO PROJEKTŮ
Odborníci se budou zaměřovat nejen na rozvoj trhu a provoz Galilea, ale také budou řídit využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU ohledně sledování blízkého okolí Země. Evropská unie v minulém roce navrhla navýšení rozpočtu svého kosmického programu v nadcházejícím sedmiletém rozpočtovém období o 30 % na 16 miliard eur tedy přes 410 miliard korun.
SATELITY JAKO NAVIGAČNÍ TECHNOLOGIE BUDOUCNOSTI
Galileo, evropský globální navigační satelitní systém (GNSS), by po dokončení měl mít k dispozici 30 satelitů. Ve vzdálenosti 23 222 kilometrů nad povrchem Země v současnosti obíhá po oběžné dráze 26 satelitů, z nichž jich je 22 v pohybu. Do budoucna se počítá s určením polohy s přesností až na jeden metr, což by mělo být přesnější než u amerického konkurenčního systému GPS. Agentura prohlašuje, že je Galileo kompatibilní se systémem GPS, a rozšíří tak celkový počet navigačních satelitů, dále posune hranice navigačních technologií a zvýší kvalitu i spolehlivost navigačních signálů pro uživatele z celého světa. Podle výkonného ředitele GSA Carla des Doridese satelity dnes těží z toho, že designéři přemýšleli dopředu,
jaké budou v budoucnu nároky. Ukazuje se, že cesta využití dvou frekvencí byla správná, obzvlášť ve městech, kde se díky tomu můžeme zbavit odrazu od budov
MAJÍ NEZASTUPITELNOU ROLI
Pod zkratkou EGNOS se ukrývá Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací, jež rovněž náleží pod správu pražské agen-
tury. Tento regionální evropský systém má zkvalitnit fungování globálních navigačních satelitních systémů. Má vést k zajištění bezpečnosti životně důležitých navigačních služeb v pozemní, námořní a letecké dopravě po téměř celé Evropě. K tomu slouží přes 350 evropských letišť, jež EGNOS využívá k navádění při přistání - systém zodpovídá za průběh až 40 000 letů za měsíc. Kosmické záležitosti se netýkají pouze GSA, upozornit je také třeba na program Copernicus, jenž koordinuje Evropská komise spolu s Evropskou kosmickou agenturou, stojící mimo struktury EU, ale v budoucnu se dostane pod správu pražské unijní agentury. Copernicus je program pro monitoring Země z vesmíru, pomocí satelitů sbírá data o půdě, vzduchu i vodě nad zeměkoulí. Jak Galileo, tak i Co-pernicus jsou dnes de facto nepostradatelné, mimo řízení letového provozu se zaměřují i na zemědělství a na celou řadu dalších odvětví. Do budoucna se počítá s tím, že budou mít nezastupitelnou roli vzhledem k tomu, jak rychle se rozvíjí celosvětový obchod s přesnou navigací.
JAKÁ JE KONKURENCE?
Pokud se vezme v potaz konkurence na poli satelitní navigace, pak se jedná o velmi relativní problém. Zařízení běžných uživatelů jsou vybavena přijímači, které dokážou využít Galileo, GPS i další systémy, v tomto případě se jedná o obrovskou výhodu. Na počátku bylo prostřednictvím GPS k použití 24 satelitů, jejich počet však narostl na 48 po příchodu ruského systému GLONASS. Konkurence se podle odborníků vyskytuje především v oblastech, jako jsou bezpečnost a přesnost.
SOUBOJ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU
Podle Doridese je výhodou Galilea oproti GPS už zmíněná dvojitá frekvence, kterou ale americký systém postupně zavádí také.
Skutečný souboj se pak může odehrát například v automobilovém průmyslu. Designér autonomního vozu chce zajistit, aby se veškeré systémy v autě daly propojit do jednoho celku. Dívá se proto na to, kdo bude nejvhodnějším dodavatelem jednotlivých služeb. GNSS bude hlavním, nebo minimálně velice důležitým dodavatelem na evropském trhu. GSA podle jejího ředitele v současnosti spolupracuje se zhruba třicítkou největších mozků automobilového průmyslu, zároveň vede dialog se všemi klíčovými automobilkami.
ÚSPĚŠNÉ ČESKO
Česká republika si díky největší evropsk agentuře výrazně polepší a bude mít v budoucnu značnou prestiž. Jedním z význam ných přínosů je otevření prostoru pro spolu práci českých i zahraničních odborníků n vývoji všemožných vesmírných programů Kromě toho je to i možnost uplatnit se v úz ce specializované a vysoce odborné společ nosti. Sídlo GSA v Praze poskytuje českým firmám možnost dostávat se v oblasti družicové navigace na technologický vrchol. Výzkumy v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků údajně ukazují, ž nejčastěji se v Česku satelitní navigace vy
užívá v oblasti tzv. precizního zemědělství. "Český průmysl se více a více angažuje, a také zahraniční a nadnárodní firmy, závislé na precizní navigaci, otvírají své pobočky v České republice," řekl des Dorides. Do budoucna se plánuje rozšíření agentury natolik, že by se z Prahy řídilo mnoho různorodých projektů. "České kosmické aktivity stojí na dvou nohou, první je spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou, kde český příspěvek už dnes přesahuje 1,2 miliardy. To znamená, že jsme na úrovni Rakouska a jiných zemí Západu," zakončil odborník. Druhou nohou je pak právě GSA. INVESTICE DO BUDOUCNA
Vláda České republiky nedávno schválila návrh ministerstva dopravy investice do kosmických aktivit 1,205 miliardy korun ročně, což je o zhruba 275 milionů více, než bylo doposud. Chce tak přispět k tomu, aby se ČR i díky kosmickým aktivitám zbavila nálepky nízko-nákladové ekonomiky a montovny. V naší zemi se účastní kosmického programu kolem 50 firem. Součástí kosmické výroby jsou například rolovací solární panely pro stovky družic z kunovické firmy 5M, adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výroba hliníkových a titanových
částí nosné rakety Ariane 6. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost investic do kosmu do ekonomiky více než osminásobná.
V PANELÁKU VZNIKLA PRVNÍ ČESKÁ SOUKROMÁ DRUŽICE
Vynálezy určené k vědeckým účelům nemusejí vznikat jen ve speciálních laboratořích. Svědčí o tom soukromá družice, jež byla vyrobena takřka na kuchyňské lince jednoho pražského paneláku a která už přes šest měsíců obíhá planetu Zemi.
Do vesmíru byla malá zlatá družice o velikosti hrany 11,3 centimetru vynesena ruskou raketou Sojuz 2.1b z kosmodromu Vostočnyj 5. července 2019. Počáteční náklady na start zajistili její tvůrci prodejem speciálního GPS přijímače, celkem projekt vyšel na zhruba půl milionu korun, podle vývojářů se jedná o vůbec nejlevnější vědeckou družici v historii. Odměnou byla odborníkům první česká barevná fotografie, zaslaná družicí z oběžné dráhy.
MALÁ KOSTKA JAKO SATELIT
Asi kilogramová družice ve tvaru krabice dostala označení LUCKY-7 (Šťastná sedmička) a zdobí ji vlajka České republiky a podpisy tvůrců, kteří použili obyčejnou tužku, protože lihovka by se ve vakuu velice rychle vypařila. Miniaturní satelit cubesat byl vyslán soukromou pražskou firmou SkyFoy Labs. Na jejím vytvoření se podíleli Jaroslav Laifr a Pavel Kovář z Českéhovysokého učení technického (ČVUT). Kosmická družice se skládá z přibližně 500 součástek - zahrnuje několik destiček plošných spojů, vyskláda-ných nad sebou, zařízení je vybaveno baterií, napájecím zdrojem, radiomodem s počítačem a také GPS navigací. " Družice se zrodila z toho, co je v obchodech. Třeba anténa je ze svinovacího metru za 30 korun" podotýká Laifr. Akumulátory by se daly použít do notebooku, solární panely jsou postavené na hliníkovém základu, který se používá na chlazení LED osvětlení. Kromě barevných fotografií dokáže satelit pomocí senzorů radiace zachytit i gama záblesky. Momentálně mají vědci zálusk na polární záři. Družice umí prozatím fotografovat jen nad Evropou.
BUDE MÍT LUCKY-7 ŠTĚSTÍ?
Přínos minisatelitu spočívá v ověřování nejnovějších vědeckých poznatků o stavbě elektronických systémů a o rádiové komunikaci vesmírných sond. "Nesestrojili jsme jen další satelit, ale miniaturní laboratoř. Vyzkoušíme něco, co ještě nikdo předtím. Díky našim znalostem o vlivu vesmírného prostředí na elektroniku a materiály jsme mohli využít komponenty určené například pro automobilový průmysl úplně jinak, než jak jsou běžně používány" řekl Laifr. Jedná se celkově o sedmou českou družici ve vesmíru a zároveň o vůbec první český soukromý satelit obíhající Zemi. Těleso se nachází asi 520 kilometrů nad modrou planetou a během jedné hodiny zdolá 27 000 kilometrů. Do budoucna by měla družice letět i k Marsu. "Před lety jsem se rozhodl, že je dobré mít v životě nějaký konkrétní cíl. A tím mým je pomoci lidstvu při kolonizaci Marsu" dodává vědec.
---
V PRAZE SE BUDE ŘÍDIT: EUSPA - Agentura Evropské unie pro Kosmický program, jejíž součástí bude evropský globální navigační satelitní systém (GSA) Galileo - Globální družicový polohový systém (GNSS) Evropské kosmické agentury (ESA) EGNOS - evropský projekt, který poskytuje korekce k signálu GPS, než se spustí Galileo Copernicus - program pro dálkový průzkum Země, koordinovaný a řízený Evropskou unií
NÁPLŇ ČINNOSTI
Činnost agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) spočívá v zajišťování toho, aby Evropa dosáhla svých cílů ohledně globálních navigačních družicových systémů (GNSS) a aby veřejnost mohla využívat evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a systém Galileo. Mezi specifické úkoly se řadí: * řídit poskytování služeb EGNOS a Galileo * zajistit, aby služby založené na GNSS reagovaly na potřeby uživatelů * zlepšit infrastrukturu a služby GNSS Agentura GSA: * podporuje výzkum a inovace * zapojuje účastníky trhu do vývoje inovativních a efektivních aplikací GNSS * zajišťuje, aby byly evropské služby GNSS bezpečné a přístupné * provádí důkladnou analýzu trhu
PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ DRUŽICE
MAGION 1 je název legendární družice, jež byla navržena a vytvořena v ionosférickém oddělení Geofyzikálního ústavu ČSAV (dnes Geofyzikální ústav Akademie věd ČR) pod vedením Ing. Pavla Třísky, CSc., a ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky. Na palubě družice se nacházely telemetrická výbava, aparatura pro výzkum elektrické a magnetické složky elektromagnetických vln velmi nízkých kmitočtů a Gei ger-Müllerův počítač částic. Vlastní telemetrická stanice na observatoři
Panská Ves umožňovala příjem signálů družice a její řízení. Pojmenování kosmického tělesa není náhodné, je odvozeno od slov MAGnetosféra a IONosféra, což jsou oblasti, kde probíhal výzkum. Spolu s mateřskou družicí INTERKOSMOS 18 to byla právě MAGION 1, jež jako první na světě ověřila
zkvalitnění naměřených dat vícebodovým měřením na stejné oběžné dráze. Jednalo se o vskutku průkopnickou činnost. V provozu byla družice od 24. 10. 1978 až do 10. 9. 1981, kdy zanikla v hustých vrstvách atmosféry. Do vesmíru bylo vypuštěno celkem pět kusů družic typu MAGION.
16. 3. 2020; PRO-ENERGY
Ceny Wernera von Siemense jako poděkování za výbornou práci
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense.
Vyhlášení vítězů proběhlo v Praze 5. března v Betlémské kapli.
The committees evaluated 833 projects and works applied for the 22nd Werner von Siemens Award competition. The winners of all categories (the best result of the basic research, the best diploma thesis, the best Ph. D. thesis, and the best pedagogue) were awarded at a ceremony in Prague on March 5th, 2020.
CENA ZA PŘÍNOS VE VÝZKUMU V TECHNICKÝCH ODVĚTVÍCH
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: ? nejvýznamnější výsledek základního
výzkumu, ? nejlepší diplomová práce, ? nejlepší disertační práce a ? nejlepší pedagogický pracovník.
Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla i letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
UZNÁNÍ VŠEM OCENĚNÝM
"Vybrat mezi více než osmi sty přihlášenými opravdu ty nejlepší stálo jednotlivé komise velké úsilí, protože kvalita přihlášených prací je rok od roku lepší, což nás nesmírně těší," řekl na představování vítězů generální ředitel Siemens Česká republika, Ing. Eduard Palíšek, Ph. D., MBA. A kdo že to tedy získal ocenění?
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph. D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph. D., Ing. Tibor Füzik, Ph. D., doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph. D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infi kovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph. D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph. D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph. D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifi cké vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu. Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph. D., z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně.
Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph. D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů, probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty Univezity Karlovy. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci, zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0,
získal Ing. Aleš Vysocký, Ph. D., z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla, že dlouhodobě bezplatně zapůjčí vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
16. 3. 2020; Euro
Organismus kuřáků se brání
Prestižní cena Wernera von Siemense se stále vyvíjí a ocenení přibývá ci se meni. Nejmladsi z nich se udeluje za vynikající ženskou vědeckou práci. Letos jej získala Dagmar Myšíková za studie v oblasti protinádorové imunologie
Ceny Wernera von Siemense byly mladým vědcům, studentům a pedagogům poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Na letošní dvaadvacátý ročník přišlo rekordních 833 přihlášek.
Podle generálního ředitele Siemens Česká republika, Eduarda Palíška, byly původně základem jen ceny za disertační a diplomové práce. "Dnes jich rozdáváme o pět více. Průběžně se však ladí a aktualizují. Nejčerstvější je cena, která oceňuje ženy ve vědě, jejichž práce je svojí kvalitou výjimečná. I do budoucna chystáme rozšířit ocenění o témata důležitá pro rozvoj inovací v Česku. Cena je prostě živá," říká.
Dvojí ocenění
Mladá lékařka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Dagmar Myšíková, získala nejen cenu za vynikající ženskou vědeckou práci, ale zároveň stanula na skvělé druhé příčce v kategorii Nejlepší disertační práce. Obě ocenění získala za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic".
složitý imunitní systém
V práci jsou prezentovány dvě studie, které podle poroty významným způsobem přispívají do celkové mozaiky protinádorové imunologie. "Ve studiích jsme se zaměřili na sledování protinádorové imunitní odpovědi u pacientů s maligním nádorem plic," vysvětluje Myšíková. "Podle mě je ale na této práci nejzajímavější přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním," dodává. Kuřácké protilátky
První studie podle autorky sledovala výskyt specifických protinádorových protilátek ve vztahu k anamnéze kouření a jejím výsledkem je, že kuřáci a exkuřáci mají tyto protilátky častěji, to znamená, že prozánětlivý stav navozený kouřením pravděpodobně ovlivňuje protinádorovou odpověď. Zjednodušeně lze říci, že imunitní systém kuřáků reaguje do jisté míry jinak než u nekuřáků, tedy ve větším množství vytváří protilátky. "Avšak zdá se, že vůči procesům, které kouření způsobuje a vrcholí v nádor, není samospásný. Výzkum však pokračuje a vyhodnocujeme jejich vliv na léčbu," upozorňuje Myšíková.
Ve druhé studii byla ve spolupráci s biotechnologickou společností Sotio sledována účinnost protinádorové vakcíny z dendritických buněk. Tato studie prokázala, že uvedená vakcína velmi účinně navozuje specifickou protinádorovou imunitní odpověď, a to i u nádorů plic.
Hlavní ocenění vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu - kolektiv autorů pod vedením Pavla Plevky. Masarykova univerzita v Brně a Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Téma: Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou nejlepší disertační práce - Ivo Straka. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Téma: Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla nejlepší diplomová práce - Denys Rozumnyi. Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze. Téma: Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání
nejlepší pedagogický pracovník -František Štěpánek. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vynikající kvalita ženské vědecké práce -Dagmar Myšíková. 1. lékařská fakulta UK v Praze. Téma: Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic Překonání překážek při studiu - Vít Konig. Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Absolventská práce zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 - Aleš Vysocký. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Téma: Roboty přímo spolupracující s člověkem
15. 3. 2020; lidovky.cz
Místo školy doučování a pečení. Jak zabavit děti, když nesmí do školy?
Uzavření škol působí problémy mnoha rodičům mladších dětí, které nemohou zůstat doma osamotě. Jak dětem zajistit potřebnou aktivitu a udržet je ve školním rytmu? Domluvte si hlídání, zařiďte doučování a vyhraďte si čas, který budete trávit společně.
Zachování klasického schématu dne vám může pomoct s plánováním. Dopoledne věnované školním úkolům vám dovolí věnovat se vlastním pracovním povinnostem. Připravte úlohy z matematiky nebo je nechte vyrobit poster na oblíbené téma. Odpoledne se věnujte společným aktivitám.
Čas být spolu
Uzavření škol a omezené možnosti návštěvy kulturních zařízení využijte ke stmelení rodiny. Pokud nechcete riskovat a raději než být v parku zůstanete doma, můžete si s dětmi zahrát společenskou hru nebo se připravovat na Velikonoce a ukrátit tak dlouhý čas, který by děti lákal ke sledování televize či hraní her na telefonu. "Pečení je jednoduchá činnost, kterou zabavíte menší děti. Hrát si s těstem a vykrajovátky nebo zdobit hotové perníčky je pro ně opravdu zábava a navíc hned mohou vidět a ochutnat výsledek své práce," říká maminka Monika Grgulová, majitelka firmy s cukrářskými potřebami Dortisimo.Když musíte do práce
Do tohoto týdne se Praha potýkala s nedostatkem chův. Sehnat občasné i pravidelné hlídání byl běh na dlouhou trať. Se zákazem konání akcí nad 100 osob se zrušila také divadelní představení a nejrůznější kulturní akce. Mnozí se tak snaží své štěstí najít i v jiném oboru a uchylují se k hlídání malých dětí.
Školní výluka neznamená prázdniny, ale příležitost k seberealizaci
Starším dětem se mohou věnovat naopak studenti vysokých škol, kteří nabízejí pomoc formou doučování. Středoškoláci tak mají výbornou příležitost dohnat to, s čím doposud bojovali a připravit se na nadcházející pololetí, maturity nebo přijímací zkoušky. "Tahle extrémní situace nám dává příležitost, abychom si na měsíc mohli reálně vyzkoušet funkčnost homeschoolingu. Nejenom, že to nyní spoustě lidí pomůže, ale může nám to i ukázat cestu do budoucna," uzavírá Martin Haniš, student kybernetiky a robotiky na ČVUT.
15. 3. 2020; CT24.cz
Úspěch vědců z ČVUT. Jejich nový záchranářský robot skončil v prestižní soutěži třetí
Český tým vědců z ČVUT vyvinul robota pro průzkum neznámého prostředí, který by mohl pomáhat třeba hasičům. Jejich vynález jim zajistil třetí místo v soutěži pořádané agenturou DARPA, která pro americkou armádu vyvíjí nové technologie.
15. 3. 2020; TECH EDU
Výzkum mobilních robotů nám vystačí na několik lidských životů
Jan Bayer:
Na vítězi letošního ročníku soutěže IT SPY o nejlepší IT diplomovou práci na českých a slovenských univerzitách se sedmnáctičlenná porota shodla téměř jednomyslně. S jejím autorem, Janem Bayerem z Fakulty elektrotechnické ČVUT, jsme zavítali do světa umělé inteligence, neboť v něm je tvůrce softwaru pro autonomního robota záchranáře již několik let jako doma.
- Tak náročný projekt vyžaduje dlouhodobou a systematickou přípravu. Kdy jste se rozhodl napsat diplomku na toto téma?
Přibližně půl roku před jejím odevzdáním, ale informatika a elektronika byly předmětem mého zájmu již dříve, už při studiu na střední škole. Což byl také důvod, proč jsem se rozhodl pro studium oboru kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT.
- FEL má vysokou prestiž. Bylo obtížné se na ni dostat?
I když jsem byl přijat ke studiu bez přijímací zkoušky, mírně jsem se obával, zda ho budu schopen dokončit.
- Proč?
Studium je velmi náročné a nestačí mít jen zájem nebo nadání.
Co dokáže robotický mozek
- Tématem diplomky byl nejen návrh softwaru pro robota záchranáře, ale také jeho otestování. Porota složená z odborníků velmi ocenila společenský přínos stroje a možnost okamžitě ho zavést do praxe. Jak se takový robot rodí?
Původně vycházel základ hardwaru kráčejícího robota z komerčně dostupné platformy. Postupem času jsme tuto platformu vylepšovali a dnes si vyjma servomotorů vyrábíme většinu dílů sami. Nicméně platforma samotná neumí prakticky nic. Je třeba ji vybavit výpočetní jednotkou, vhodnými senzory a řadou dalších komponent, které robotu umožní "vnímat" své prostředí a autonomně se rozhodovat.
- Na čem jste při svém bádání stavěl a jaké myšlenky jste rozvíjel?
Již během studia jsem v rámci skupiny Computational Robotics Laboratory (ComRob) na katedře počítačů FEL pracoval na lokalizačních systémech. Konkrétně na systémech, které umožňují lokalizovat robota pomocí zpracování obrazu. Zkoumal jsem, jak jsou tyto systémy přesné a jak mohou být ovlivněny robotickou platformou, na kterou jsou namontovány. Znalost lokalizačních systémů byla při vývoji autonomního robota velmi užitečná. Vedoucí skupiny profesor Jan Faigl se pak stal vedoucím mé práce nazvané Autonomní explorace nerovného terénu šestinohým kráčejícím robotem.
- Co bylo jejím cílem?
Vybavit šestinohý kráčející robot inteligencí, která mu umožní autonomně prozkoumávat neznámé prostředí na základě průchodnosti a prostorové mapy prostředí, jež si robot sám staví. Hlavním cílem je vyvinout algoritmy, které robotu umožní samostatně pomáhat záchranářským týmům při živelních pohromách, důlních neštěstích a dalších nebezpečných událostech.
- Zlomovým podnětem k vývoji záchranářských robotů byly události v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Nejlepší výsledky v tomto mimořádně náročném oboru prezentují každoročně týmy z celého světa. Byl jste členem českého týmu a na některé poznatky odkazujete i ve své práci. Co je její přidanou hodnotou?
Řídit samotný pohyb vícenohých kráčejících robotů je relativně složité. Aby se navíc robot dokázal autonomně pohybovat ve složitém a neznámém terénu, bezpečně rozpoznat překážky a spolehlivě plnit úkoly, je bohatě vybaven senzory pro snímání svého okolí. Velké množství prací je silně vázáno na konkrétní robot s konkrétním senzorickým vybavením. Algoritmy a také výsledný software, který vznikl v rámci mé práce, se podařilo zobecnit i pro jiné typy robotů s různým senzorickým vybavením. Výsledný systém je tedy možné nasadit nejen na kráčejících robotech, ale například i na robotech kolových či pásových.
- Mohou roboty na společném zadání spolupracovat?
Algoritmy, které vznikly v rámci mé práce, jsou primárně určeny pro podzemní prostředí, kde jsou omezené možnosti komunikace. A předpokládá se, že roboty budou konat zcela samostatně, nicméně pokud znají vzájemně své pozice, jsou schopny vzájemně koordinovat své chování nebo mohou sdílet informace o geometrii a náročnosti terénu.
- Je robot schopen se i učit?
Systém, na kterém jsme pracovali s Milošem Prágrem, se dokáže naučit souvislost mezi vizuálními vlastnostmi terénu a jeho skutečnou energetickou náročností. Pokud tedy kráčející robot projde po daném terénu, spojí si náročnost tohoto terénu s tím, jak terén vypadá. Pokud potom robot znovu uvidí podobný terén, již bude mít odhad, jak náročný může být, a při plánování své cesty se mu může vzhledem k jeho náročnosti vyhnout.
- Jak se robot napájí?
Z Li-Pol baterií.
- A pokud se mu baterie vybije?
Při experimentálním nasazení máme vždy dopředu spočítáno, jak dlouho baterie vydrží, a navíc můžeme její stav monitorovat, a tím předejít vybití baterie v nevhodnou chvíli. Samozřejmě pokud se v daném scénáři počítá s tím, že se baterie vybije, tak pokud napětí na baterii klesne pod určitou úroveň, robot se vypne, nebo vypne nejvíce energeticky náročné úkony.
- Nastávají případy, kdy se baterie přece jen vyčerpá a shromážděné informace se nenávratně ztratí?
Důležité informace i většinu senzorických dat průběžně ukládáme, takže i pokud by došlo k vybití baterie a robot by do té doby nestačil informace předat jinému stroji, vše by bylo uloženo na disku. Typicky ukládáme dostatek dat na to, abychom mohli zpětně analyzovat veškeré chování robotu během mise, a navíc tato data často používáme pro otestování nových algoritmů.
Robot umí i překvapit
- Zůstáváte s robotem neustále ve spojení?
Při experimentech v laboratorním prostředí využíváme často spojení s roboty pro monitorování autonomního chování. Ale při nasazení robotů v podzemí, například v dolech, kde se signál šíří velmi špatně, se na spojení není možné spoléhat. Robot se proto musí být schopen autonomně rozhodnout, kam a kudy se má vydat nebo kdy se má vrátit.
- Zaskočí vás někdy, jak se robot rozhodne a co udělá?
Ano, často se stane, že se robot rozhodne jinak, než bychom očekávali, a v některých případech se jedná o chování, které je efektivnější, než jaké by pravděpodobně zvolil člověk.
- Fyzikální chemik profesor Pavel Jungwirth v jednom z rozhlasových rozhovorů řekl, že vědci jsou "šťouralové", které láká stálé hledání, a objev je jen vzácná odměna za vynaložené úsilí. Co přitahuje na vědeckém bádání vás?
Hledání efektivních řešení ve spleti slepých cest. Ve výzkumu se mohu do určité míry oprostit od technických detailů, které předpokládá aplikace v praxi a s nimiž si konstruktéři a technologové ve firmách zpravidla dokáží již poradit sami.
15. 3. 2020; TECH EDU
Editorial
Vážení čtenáři, dříve děti rozmontovávaly rádia nebo hodinky, aby zjistily, jak fungují. Dnes se stejným zaujetím zkoumají mobily a počítače.
Nadnárodní technologické společnosti budou do budoucna potřebovat specialisty na stále nové pozice. Snaží se proto vzbudit zájem o umělou inteligenci již u dětí základních a studentů středních škol. Dokonce existuje možnost vytvořit si vlastní umělou inteligenci doma. Stačí si prý pořídit sadu Google AI kit, která člověka provede prvními kroky v programování a vývoji umělé inteligence. Algoritmy tak možná přestanou být pro většinu z nás velkou neznámou a zároveň strašákem.
Naše země má právě v oblasti AI skvělé vědce a výzkumníky a velké ambice vybudovat u nás jedno z výzkumných Evropských center excelence. V tomto vydání TECH EDU vám zprostředkováváme návštěvu Robotické laboratoře Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT. Od Jana Bayera, tvůrce softwaru pro autonomního robota záchranáře, se například dozvídáme, co všechno robotický mozek dokáže a že umí i překvapit.
O stroji hovoříme i se zakladatelem a vlastníkem mezinárodní společnosti Performia Martenem Runowem, který připravuje vydání své knihy na téma člověk versus stroj. Tvrdí, že stroj nemá motivaci, zájem, ten do něj musí vložit člověk. A proto se vůbec neobává, že by mohl člověka v budoucnu nahradit.
"I když vytvoříme inteligentní algoritmus, ještě to neznamená, že bude mít motivaci. Tu musíme systému zadat my lidé. Myslím, že naopak umělá inteligence bude s námi v budoucnu integrovaná," uklidňuje držitel ceny Nadačního fondu Neuron Tomáš Mikolov, expert na rozpoznávání řeči a automatické překlady, český vývojář ve společnostech Microsoft, Google a Facebook.
Co k tomu dodat? Nebojme se malých ani velkých objevů a budoucnosti. Klíč k poznání máme zatím ve svých rukách. A objevitelem se může stát každý z nás.
15. 3. 2020; AGE MANAGEMENT
Boty pro radost aneb Vždycky je čas se něco nového naučit
"Která žena by neměla ráda krásné boty? I já jsem v obchodech vždycky obhlížela ty nádherné lodičky na podpatku, které se na mě usmívaly do té doby, než jsem je zkusila a zjistila, že pro ně nemám nohy. S postupujícím věkem jsem se s představou podpatků rozloučila: když lodičky, tak nizoučké, které mě unesou. Až v dalekém Ho Či Minově Městě, kde jsem tehdy pracovně působila, jsem zjistila, že nemám,divné nohy’, jen pro mě dosud nikdo neušil pořádné boty. Takové, v nichž i na podpatku mohu běhat celý den. A tak jsem se v pětapadesáti zamilovala a rozjela nový projekt," vypráví Jana Kolářová, která vystudovala Fakultu elektrotechniky ČVUT a čtvrt století pracovala v managementu nejrůznějších korporátních organizací v oblasti telekomunikací a bankovnictví.
Osudový Vietnam
- Jsme zemí, která má v sobě stále Baťovu DNA. Z tohoto pohledu je zvláštní, že našinci učaruje kouzlo ševcovského řemesla v daleké jihovýchodní Asii. Jak k tomu došlo?
Při mé práci pro různé korporátní firmy nebylo nezvyklé pracovat v zahraničí. Pohybovala jsem se často po Evropě, něco přes rok jsem rozjížděla projekt v Moskvě. Poznávat cizí země mě vždycky moc bavilo stejně jako jazyky. Tak když přišel zhruba před dvěma lety kamarád, že by potřeboval někoho s mými zkušenostmi, kdo by pomohl budovat obchodní síť pro nejmenovanou banku v dalekém Vietnamu, dlouho jsem neváhala a za pár dnů už seděla v letadle. Necelý rok strávený v Ho Či Minově Městě mi dal hrozně moc. Nejen nové pracovní zkušenosti, ale také další pohled na život, na svět. Dá se říct, že mi Vietnam a jeho obyvatelé přirostli k srdci.
- A co ty boty?
To vzniklo náhodou, i když nic není náhoda, viďte? Jednou se mi tam totiž rozpadly mé pohodlné "běhací" lodičky bez podpatku, které jsem si s sebou přivezla z Prahy. Problém, který u nás vyřešíte poměrně rychle v prvním obchodu s obuví. Ne tak tam. Představte si drobné Vietnamky a jejich útlé malinké nožky. Už číslo 36 je u nich "obří", natož moje 39/40, navíc v obchodech najdete většinou sandálky. Byla jsem zoufalá. Až mi vietnamská kolegyně dala do rukou vizitku. Ať si tam prý zajedu, že mi určitě pomohou. Sedla jsem do taxíku, přejela téměř celou metropoli - a ocitla se před malým útulným krámkem.
- Našla jste, co jste hledala?
Ve vitrínách byly vyskládány lodičky různých barev, nejen sandálky. Na kase jsem si všimla nálepek, že berou kreditní karty, což tam také není zcela obvyklé, a za kasou seděla starší paní v zástěře, která se na mě usmívala. Anglicky jsem jí řekla, co se mi stalo. Že se mi rozpadly jediné lodičky a potřebuju do práce nové. Někam odešla a přišla i se synem. Ukázalo se, že ten umí dobře anglicky. Když jí vysvětlil, pro co jsem přišla, kývla hlavou, obkreslila na papír obě moje chodidla - a prý se mám stavit zítra. Pomyslela jsem si, že podobných slibů už jsem slyšela, ale druhý den jsem tam jela znovu. Paní se zase usmívala a přinesla mi dvoje lodičky - černé a červené, ať si prý vyberu. Vzala jsem oboje, i když měly podpatek.
- Co bylo na podpatku tak divného?
Do té doby jsem podpatky moc nenosila, protože nejsem zrovna Twiggy a otékaly mi nohy. Najednou jsem začala chodit na sedmicentimetrovém podpatku. Protože ta na první pohled nenápadná paní dokázala do druhého dne ušít botky tak, že mi v nich bylo celý den pohodlně. No a pak jsem chodila pro další a další páry. Bavilo mě boty nakupovat - pro sebe, svou rodinu i známé, ale také sledovat, jak vznikají. Pozorovala jsem ševce při práci a obdivovala jejich řemeslný um i skutečnost, jak svou práci milují. Tam za oceánem jsem si uvědomila, jak je krásné, když vám pod rukama roste něco hmatatelného, co pak udělá radost ostatním. A měla jsem pocit, že za mnou jsou sice hory powerpointových prezentací a stovky jednání, ale vím, že opravdu udělaly radost lidem?
- Takže už tam jste se rozhodla, že budete prodávat boty?
Ta myšlenka zrála. S tou nenápadnou paní za kasou, majitelkou rodinné firmy, která, jak se ukázalo, má třicetiletou tradici, jsme se skamarádily, začala jsem jí mluvit do designu a barev bot. Navrhovala jsem vlastní tvary a barevné kombinace a ona mě korigovala, co je možné a technologicky proveditelné. A nakonec jsme se rozhodly, že spolu zkusíme obchod. Po návratu domů do Prahy jsem do svého "snu" o e-shopu s botami na míru zapojila celou svou rodinu. A tak vznikla registrovaná značka YOURWAY SHOES, boty podle vás. Víte, ne že se budeme přizpůsobovat my botám, ale boty nám, tedy našemu vkusu, šatníku, ale také chodidlům, budou třeba respektovat, že nemáme "konfekční velikost".
Botky na přání pro jakoukoli nožku
- Co tedy nabízíte?
Boty vyráběné profesionálně ručně, perfektně navržené, šité z kvalitních hovězích a jehněčích usní. K dispozici je víc než dvacítka barev, zatím stále s klientkami objevujeme barevné kombinace podle jejich přání. Boty jsou měkké, pohodlné i při chůzi na vyšším a vysokém podpatku. Standardní velikosti i individuální formy, protože ne všichni zapadáme do průměru.
- Jsou k dostání pouze v e-shopu? A jaké máte dodací lhůty?
E- shop funguje a boty v něm lze koupit docela jednoduše. Učím se za pochodu, jak ho ještě vylepšit. Dodací lhůty jsou čtyři až šest týdnů, ale budu se snažit je zkracovat.
- Uživí vás to?
Samozřejmě ne, pokračuju ve své konzultantské činnosti. Ale strašně moc mě to baví, beru to jako koníčka, který mi dává obrovský prostor pro kreativitu a šanci učit se něco nového. V budoucnu věřím, že mě to i uživí, ale podnikání rozvíjím postupně po malých krůčcích.
- Kupovat si boty přes e-shop je zrádné. Přece jen je nejlepší, když si je člověk může vyzkoušet.
Máte pravdu, boty si člověk musí osahat a projít se v nich. Takovou příležitost nabízíme spolu s majitelkou butiku Camp David v Jesenici u Prahy Lenkou Možkovskou.
- Jak vzniklo propojení bot s módním butikem?
To je také zajímavá "náhoda". Když jsem tenkrát v lednu odjížděla do Vietnamu, hledala jsem, kde narychlo koupit letní šaty. A protože bydlím v Osnici, rozjela jsem se do nedalekého obchodního centra Spektrum v Čestlicích. U Lenky v obchodě jsem se oblékla, ale tehdy jsme se ještě osobně nepotkaly. Když jsem se po roce z Vietnamu vrátila domů, zajela jsem jednoho dne do vedlejší Jesenice, abych se podívala, jaké obchody tu spolu s novou moderní zástavbou vyrostly. No a tam jsem objevila znovu Lenčin butik, který se sem mezitím přestěhoval, protože ve Spektru začala rekonstrukce. Hned jsme si s Lenkou padly do oka a během půl hodiny domluvily spolupráci. Myšlenka, že bude mít k modelům, které prodává, šanci vymyslet boty na míru, ji tenkrát dostala. A ukázalo se, že je to magnet i pro zákaznice. Koupit šaty a k nim dokonale padnoucí botky na míru na jednom místě je velké lákadlo.
- Určitě vám s podnikáním přibylo mnoho práce, povinností i stresu. Přece jen jste byla vždy velmi dobře placeným zaměstnancem. Nelitujete?
Máte pravdu, starostí přibylo, ale i radostí. Neskutečně mě to baví a stále objevuju nové obzory. A dokáže mi dobít baterky, když mi sedmdesátiletá paní napíše, že už může na koncert do Rudolfina, protože si má k šatům co obout. Nebo když si čtu e-mail od basketbalistky, která mi děkuje, že se díky mně vdala, protože měla v čem… Padnoucí lodičky v čísle 43 totiž také běžně na krámě neseženete.
---
Lenka Možkovská je na rozdíl od své obchodní partnerky Jany Kolářové obchodnice tělem i duší. Více než čtvrt století provozuje butiky s módou. Je zkušenou stylistkou, která má velký cit pro barvy a materiály. Řadu let oblékala i hlasatelky České televize a spolupracovala s dalšími firmami.
"Spolupráce s Janou mně přinesla komplexnost. Vždycky jsem se snažila k modelům, co nabízím, shánět i boty. A představa, že bych mohla k oblečení designovat boty na zakázku, mě naprosto uchvátila," říká.
13. 3. 2020; iHNed.cz
IBM a ČVUT spolupracují při vzdělávání studentů pro digitální ekonomiku
Společnost IBM spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze na přípravě absolventů pro nová pracovní místa v digitální ekonomice.
Firmy a instituce v České republice v současné době čelí situaci, kdy se rychle objevují požadavky na nové dovednosti absolventů vysokých škol a univerzit, zatímco jiné dovednosti jsou zastaralé. Univerzity a vysoké školy musí najít nové způsoby, jak vyškolit studenty pro práci s novými technologiemi a řešeními k vybudování jedinečných dovedností v oblasti umělé inteligence, velkých dat, cloudu nebo internetu věcí.
"Jako globální inovativní společnost pozorujeme, že trh práce se více přesouvá z tradičních odvětví k produktům a službám s vyšší přidanou hodnotou, které podporujeme. Spolupráce IBM s Fakultou elektrotechnickou ČVUT zapadá do naší dlouhodobé strategie, která pomáhá vytvářet potřebné dovednosti pro praktické aplikace při používání nejnovějších technologií," vysvětluje Petr Červenka, technický ředitel IBM Česká republika a Slovensko.
IBM Česká republika má v rámci Akademické iniciativy dlouhodobé vztahy s několika českými univerzitami, včetně Českého vysokého učení technického v Praze, aby přinesla nejnovější technologie do praxe univerzitního vzdělávání a znovu propojila společnosti s univerzitním výzkumem.
"IBM je naším partnerem v projektech, které spojují studenty se skutečnými klienty, řeší jejich aktuální výzvy, a zároveň poskytují studentům praktické zkušenosti ze skutečných řešení a projektů pro klienty. Díky tomu studenti využívají své odborné znalosti a získávají nové dovednosti, jak pracovat s umělou inteligencí, internetem věcí, velkými daty nebo cloudem," říká prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Studenti pracují bok po boku s odborníky IBM na řešeních pro zákazníky, které sahají od automatizace a optimalizace řízení podnikových procesů, přes digitalizaci ve výrobě až po vývoj digitálních mikroslužeb. V době, kdy se studenti stanou absolventy, již mají velmi bohaté kariérní profily s dokončenými projekty a certifikací potvrzující jejich aplikované znalosti.
Počáteční spolupráce mezi IBM a Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze byla zaměřena na vzdělávání o nových technologiích a softwarových nástrojích. "Ale dnes jsme hrdí, že můžeme říci, že jde o celý ,ekosystém‘ rozvíjející praktické znalosti, včetně praktických zkušeností a pravidelných certifikací organizovaných IBM pro studenty. Během posledních let byly stovky absolventů připraveny na digitální ekonomiku a nová pracovní místa," dodává Petr Červenka.
IBM spolupracovala s českými univerzitami na celé řadě projektů, včetně vytvoření IoT Lab, Chatbot Lab a spuštění P-Tech Programu od září loňského roku. Program Akademická iniciativa - IBM Academic Initiative vzdělává studenty v oblasti umělé inteligence, velkých dat a byznys analytiky, aby jim pomohl dozvědět se více o nejnovějších trendech v oblasti IKT a podporuje celkovou spolupráci mezi akademickým sektorem a byznysem v celé České republice.
13. 3. 2020; CT24.cz
Hašení požárů i stavba stěny. Čeští studenti uspěli na soutěži dronů
Experti z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze slaví úspěch se svými drony. Jejich tým, společný se dvěma americkými univerzitami, zvítězil v soutěži ve Spojených arabských emirátech. Bezpilotní stroje se musely v několika disciplínách bez zásahu člověka rozhodovat, jak splnit zadaný úkol. Vítězný tým obhájil svůj triumf z roku 2017 a získal 250 tisíc dolarů.
13. 3. 2020; iuhli.cz
Vědci varuji před blackoutem
Jedním z nejhlasitějších evropských kritiků digitálních technologií je německý neurovědec Manfred Spitzer. Jeho kniha Digitální demence se v roce 2012 stala bestsellerem a dodnes se na ni spousta odpůrců "digitalizace dětství” a "digitalizace vzdělávání” odvolává, napsal server Aktuálně.cz.
Podle Spitzera počítače, mobily, tablety či herní konzole mění lidem nejen životní návyky, ale také mozek a jeho činnosti a schopnosti. Tráví u nich totiž čím dál větší část dne, někteří teenageři podle průzkumů dokonce stráví více hodin používáním digitálních technologií než spánkem.
Současně, čím více je ale lidstvo závislé na digitálních datech, tím objemnější a energeticky náročnější jsou datová centra a tím reálnější je i hrozba blackoutu, tedy fatálního výpadku elektřiny. A připravenost lidí na něj je naopak čím dál menší kvůli tomu, jak se klasické věci vytěsňují těmi elektronickými. I jen krátkodobé výpadky elektřiny dokážou způsobit značný chaos - lidé v obchodech nemají čím zaplatit, protože nefungují platební terminály, hotovost si vybrat nemohou, protože nefungují bankomaty, a někdy se ani nedostanou z obchodu, jsou-li všechny jeho dveře na fotobuňku.
"Blackout hrozí určitě. Množství dat a s ním související budování datových center jde exponenciálně nahoru. Ještě před pár lety výpočetní technika spotřebovávala v řádech jednotek procent elektrické energie. Dneska jsme v desítkách procent. Budeme-li takto pokračovat, tak do 10-20 let bude potřeba 100 procent energie na datová centra a nezbude už na svícení a nic jiného. Opravdu je potřeba s tím něco udělat, jinak bude blackout za pár desítek let,” upozorňuje Tomáš Jungwirth, světově proslulý fyzik a autor objevu, že tzv. antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média.
Profesor Fakulty elektrotechnické na ČVUT Michal Pěchouček dodává jeden výmluvný údaj: " Velikost energie, kterou potřebujeme pro zpracování veškerých bitcoinových transakcí na celém světě, je stejné jako spotřeba energie v České republice.”
12. 3. 2020; zpravy.iDNES.cz
Roboti nejsou třeba, stát řeší situaci s koronavirem rozumně, říká rektor ČVUT
V krásné prosklené budově ČVUT v pražských Dejvicích jedeme venkovním výtahem do horního patra, kde má kancelář rektor Vojtěch Petráček. Cesta "do nebes" není pro lidi, kteří se bojí výšek. Nohy nekonečně brní. "Ale ten výhled stojí za to," říká Petráček, vzděláním jaderný fyzik, v kanceláři pod střechou, s Prahou na dlani.
ČVUT už na začátku března zavřela na den svoji strojní fakultu, nyní plošně přerušila výuku jako všechny české školy. Souhlasíte s tím? Je riziko velké?
Ano, při pohledu na vzorec vývoje epidemie u nás a v jiných zemích, hlavně v Itálii a Německu, vidíme, že i u nás se rozběhl rychlý nárůst nemoci. My na ČVUT máme hodně studentů, kteří by se mohli nakazit navzájem a také nakazit naši starší generaci, pro kterou je toto velké riziko.
Existuje možnost, že by uzavření školy trvalo třeba déle než měsíc?
Ano. Bude záviset na vývoji situace. Připravujeme se na případnou distanční výuku a konzultace se studenty. Pokud by bylo třeba ještě dalšího prodloužení přerušení výuky, posunuli bychom i konec semestru a zkouškové období.
Vy osobně máte obavy?
Já celý život analyzuji data. Sleduji křivku, jak se to přenáší, jak je to brzděno. Samozřejmě je důležité, aby lidé dělali rozumná opatření. Ale nebojím se. Třeba právě kvůli čínským studentům máme vlastní pomocný systém, který vznikl už v době, kdy se v souvislosti s ¬koronavirem začalo řešit přijíždění studentů z Číny.
Vojtěch PetráčekRektorJe český jaderný fyzik a vysokoškolský
pedagog. Od února 2018 je rektorem Českého vysokého učení technického v Praze. Vystudoval fyziku na ČVUT, poté pokračoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Mezi lety 2010 a 2015 zastával post prorektora pro vědu a výzkum. Působil mimo
jiné ve švýcarském CERN.
Co to je za systém?
Systém kontaktního bodu, kam se hlásí ti, kteří byli v kritických oblastech. Sami jsme si ho vytvořili. Byli jsme dokonce rychlejší než hygienická služba.
To je výhoda studentů ČVUT například oproti studentům filozofie. To, co technologicky ještě není k dispozici, si vytvoří sami. V čínských hotelech obsluhují hosty kvůli koronaviru roboti, vy máte na ČVUT robotiku velmi silnou, už přišli studenti v ¬tomto směru s nějakými nápady?
Ne, to vyloženě ne. Ale máme tady několik robotů, kteří by mohli pomoci. Ale zase by se museli pořád dezinfikovat. Ne, já myslím, že stát řeší situaci rozumně.
Dobře, pojďme už od epidemie, ale u robotů zůstaneme. Máte tu robota Pepu, co pomáhá starým lidem, nebo robota-průzkumníka a tak dále. Čím byste se z téhle sekce nejvíc pochlubil?
Teď jsme měli další velký úspěch v ¬Abú Zabí, vítězství v rámci soutěže DARPA, což je soutěž autonomních robotů a dronů. Ta skupina z Fakulty elektrotechnické ČVUT má průzkumného robotka, který běhá po zemi a zkoumá. Popřípadě dron, který létá a zkoumá ze vzduchu. Pak tady máme průmyslovou sekci robotů, kteří vyrábějí, kooperují, ale také robotů, kteří pomáhají cvičit. Je to několik směrů robotiky, která se samozřejmě propojuje s umělou inteligencí.
Už někde roboti reálně pomáhají?
Asistenční roboti se už uplatňují v praxi. A pokud jde o ty drony a autonomní systémy, tak ty se používaly například při operaci NATO v Adenském zálivu proti pirátům.
Dron je dobrý sluha, ale zlý pán. Etická stránka je v mnoha směrech na hraně -
ať už třeba jenom tím, že jde o další prostředek špehu lidí. Nebo tím, že drony jsou v podstatě moderní a snadno ovladatelné zbraně. Kde najít kompromis?
Víte, každý fotoaparát může sloužit jako pomocník - anebo jako špeh. Myslím, že je to jako většina technologií. Hlavně o lidech. Samozřejmě musí se sledovat záměr, který by měl ohraničovat zákon. A to už se děje. Pokud jde o těžké drony (největší váží až 1,2 tuny, pozn. red.), tak tam je třeba se mít na pozoru samozřejmě i z hlediska ochrany proti terorismu. Kdyby létaly někde volně, následky by mohly být těžké. A to sledování? Kamery, které rozpoznávají obličej, tady v Evropě přece také nechceme. Jde o hodnoty, které by měla umělá inteligence razit. A ty v¬ našem případě nejsou špehovat lidi.
Dle průmyslové revoluce 4.0 nahradí v blízké době lidi v mnoha oborech stroje. Tedy, ono už se to děje. Šéf odborářů Josef Středula odhaduje, že o práci v budoucnu může kvůli robotizaci přijít až 40 procent Čechů. Je to reálné číslo?
Asi ano. Myslím si, že tady jde hlavně o¬ to, jak znalosti lidí restrukturalizovat. Naučit je nové věci. Využití robotizace je prostě fakt. Zefektivňuje výrobu. Ta změna nebude pomalá, myslím, že bude celkem rychlá, třeba v automobilovém průmyslu to krásně vidíme. A musíme se na to připravit.
Jaký máte názor na elektroauta a jejich budoucnost? Je to správná cesta? Ukazuje se, že celková uhlíková stopa včetně likvidace lithiových baterií je téměř stejná jako u dieselů…
Počítání uhlíkových stop je vůbec velice zajímavá záležitost. Když se podívám na hustotu energie, která je v bateriích nashromážděna, možnosti a rychlost nabíjení, omezenost zdrojů pro výrobu baterií... Ty vzácné kovy nejsou nevyčerpatelné, od toho se jim říká "vzácné".Myslím si, že to není dobrá cesta. Já tomu nevěřím.
Vidíte na ČVUT budoucnost ve vodíkovém pohonu, který za pomoci složité technologie také funguje jako elektromotor, ale bez lithiových baterií?
Ano, tomu se věnujeme. Třeba na produkci vodíku ze zbytkové energie, která je v elektrické síti, jsme tady připravovali jeden projekt, který je teď v hodnocení:tímhle směrem jdou velice zajímavé úvahy v Severočeském kraji. U¬ vytěžených povrchových dolů by byly přečerpávací elektrárny - přichází tam plyn, který je společně s elektřinou potřeba na výrobu vodíku. Ve vyrovnávacích nádržích mezi starými doly by se dala kumulovat zbytková elektrická energie. A na zdevastovaných plochách kolem dolů by se daly postavit solární elektrárny, které by tomu pomáhaly. Myslím, že to je zajímavá možnost, samozřejmě když se zvládne technologie bezpečného uskladnění.
Jak je to daleko?
To si netroufnu odhadnout. Myslím, že kdyby byly automobilky donucené k tomuto řešení, tak už ho rychle vytáhnou. Ale všechny ty technologie, které se vyvíjejí, se napřed musí zúročit, než se zase začne pracovat na nových.
A co autonomní auta řízená umělou inteligencí, je to budoucnost? Viděli jsme, jak autonomní vozidlo srazilo ženu…
Ano, něco se mu tam odlesklo a bylo to. A jak bude autonomní auto řešit etický problém, zda uhnout před nehodou doleva a přejet hodně lidí, nebo doprava a přejet méně lidí, ale zato více dětí? To je obrovská odpovědnost na jeden algoritmus. A kdo bude zodpovědný za ten algoritmus? Ale ano, do jisté míry to budoucnost je. I ¬tomu se tady věnuje spoustu týmů, i ¬v rámci smart cities.
Pojďme dál. Vy jste vzděláním jaderný fyzik, působil jste ve švýcarském CERN. Do roku 2022 mají vypnout jaderné elektrárny v Německu. Část západní Evropy proti jádru tvrdě bojuje. Je jaderná energie skutečně tak nebezpečná, nebo je to jen trendy říkat?
Není nebezpečná. To je jakési zvláštní politické nastavení, které vzniklo před časem v Německu. Jejich mix větru a¬ slunce prostě není schopen udržet stabilní síť.
A co budou Němci dělat, až jaderné elektrárny vypnou?
No, pokud vím, tak už teď nakupují jadernou energii z Francie a od nás. Běží tam samozřejmě kromě větrných také plynové elektrárny. Přitom ekologická stopa plynu je také významná. Já jsem s jádrem sžitý, ať už je fúzní, nebo štěpné. Postavit jaderné bloky je energetický základ. Tím se mimo jiné staneme nezávislými na zemích, z nichž dovážíme plyn. Jaderná energie je pro Evropu strategická výhoda. Všechno představuje nějakou ekologickou zátěž, ale u jádra je vše zabalené do nějaké obálky a je to jasné.
Strach z Fukušimy ale pořád někde vzadu je, ve společnosti zase vyhrotil reakce populární seriál připomínající černobylskou katastrofu…
... ale racionální argumenty nevidím. U ¬jaderné technologie jde nyní o¬ opravdu bezpečný systém. A když už přijde problém, je jasně definovaný, uzamčený, zabetonovaný. V podzemí je také spousta radioaktivních ložisek, jsou kousek od nás. Ale nevadí nám, jsou tu prostě geologicky.
Je jaderná elektrárna Temelín bezpečná?
Já si myslím, že ano. Má moderní systémy, nepoužívá experimentální režimy třeba jako ti pánové v Černobylu. Krom toho, pokud vím, tak Černobyl neměl kontejnment, to je ochranná obálka, několik metrů tlustá železobetonová skořepina s pancéřovými dveřmi. Je to velmi bezpečné. Česko už pracuje s rozvojem nových jaderných zdrojů. ČVUT je v tom také.
Hodně citlivá jsou úložiště jaderného odpadu. Nikdo nechce mít pod barákem radioaktivní smetí.
Když bude pět set metrů pod zemí, tak se asi neliší od toho, když je tam ta geologická ruda. Ale samozřejmě, je to sociálně citlivé téma. Tam jde o systém, jak utěsnit odpady. Na tom na ČVUT hodně pracuje, na systému utěsňování do jílů, do sudů. My máme štolu Josef, kde to zkoušíme.
Jaderná elektrárna
Kolik v ČVUT vůbec za rok nashromáždíte peněz?
Roční rozpočet je přibližně 5,5 miliardy korun. Máme několik zdrojů financování: příspěvek na vzdělávací činnost, máme prostředky na rozvoj vědy a výzkumu. Velká část rozpočtu jsou projekty. Za výkon vědy jsme letos dostali 850 milionů, jsme na tom nejlépe z technických škol, to je velmi slušná částka. A asi 1,3 miliardy máme příspěvek na výuku.
Školy podle epidemiologa Prymuly zůstanou zavřené nejméně měsíc
Ve zmiňované soutěži dronů v Abú Zabí vydělali studenti přes osm milionů korun, to jde do školy?
Ne, přímo tomu týmu. Peníze využijí na další výzkum.
A co patenty?
To se občas objeví, ale je to hodně "risky bussiness". Teď se rýsuje velmi pěkná věc, to je ten systém S.A.W.E.R., který dělá ze vzduchu pitnou vodu.
Ze vzduchu vodu?
Ano, z vlhkosti ze vzduchu dělá pitnou vodu. Je to technologie, která pracuje za asi čtvrtinové energetické náklady než podobně fungující izraelské systémy. A v ještě sušším vzduchu. V pouštním prostředí to funguje skvěle, je to velmi zajímavé především pro arabské země. Teď to bude jádro českého pavilonu na Expu.
Foto:
Rektor ČVUT Vojtěch Petráček
Yan Renelt, MAFRA
12. 3. 2020; feedit.cz
IBM a ČVUT v Praze přinášejí na trh práce absolventy 4.0
Stovky studentů vyškolených pro digitální ekonomiku a nejnovější technologie pomáhají budovat novou národní strategii ve vzdělávání.
Praha, 12. března 2020 - Společnost IBM spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze na přípravě absolventů pro nová pracovní místa v digitální ekonomice.
Firmy a instituce v České republice v současné době čelí situaci, kdy se rychle objevují požadavky na nové dovednosti absolventů vysokých škol a univerzit, zatímco jiné dovednosti jsou zastaralé. Univerzity a vysoké školy musí najít nové způsoby, jak vyškolit studenty pro práci s novými technologiemi a řešeními k vybudování jedinečných dovedností v oblasti umělé inteligence, velkých dat, cloudu nebo internetu věcí.
"Jako globální inovativní společnost pozorujeme, že trh práce se více přesouvá z tradičních odvětví k produktům a službám s vyšší přidanou hodnotou, které podporujeme. Spolupráce IBM s Fakultou elektrotechnickou ČVUT zapadá do naší dlouhodobé strategie, která pomáhá vytvářet potřebné dovednosti pro praktické aplikace při používání nejnovějších technologií," vysvětluje Petr Červenka, technický ředitel IBM Česká republika a Slovensko.
IBM Česká republika má v rámci Akademické iniciativy dlouhodobé vztahy s několika českými univerzitami, včetně Českého vysokého učení technického v Praze, aby přinesla nejnovější technologie do praxe univerzitního vzdělávání a znovu propojila společnosti s univerzitním výzkumem.
"IBM je naším partnerem v projektech, které spojují studenty se skutečnými klienty, řeší jejich aktuální výzvy, a zároveň poskytují studentům praktické zkušenosti ze skutečných řešení a projektů pro klienty. Díky tomu studenti využívají své odborné znalosti a získávají nové dovednosti, jak pracovat s umělou inteligencí, internetem věcí, velkými daty nebo cloudem," říká prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Studenti pracují bok po boku s odborníky IBM na řešeních pro zákazníky, které sahají od automatizace a optimalizace řízení podnikových procesů, přes digitalizaci ve výrobě až po vývoj digitálních mikroslužeb. V době, kdy se studenti stanou absolventy, již mají velmi bohaté kariérní profily s dokončenými projekty a certifikací potvrzující jejich aplikované znalosti.
Počáteční spolupráce mezi IBM a Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze byla zaměřena na vzdělávání o nových technologiích a softwarových nástrojích. "Ale dnes jsme hrdí, že můžeme říci, že jde o celý,ekosystém‘rozvíjející praktické znalosti, včetně praktických zkušeností a pravidelných certifikací organizovaných IBM pro studenty. Během posledních let byly stovky absolventů připraveny na digitální ekonomiku a nová pracovní místa," dodává Petr Červenka.
IBM spolupracovala s několika českými univerzitami na celé řadě projektů, včetně vytvoření IoT Lab, Chatbot Lab a spuštění P-Tech Programu od září loňského roku. Program Akademická iniciativa - IBM Academic Initiative vzdělává studenty v oblasti umělé inteligence, velkých dat a byznys analytiky, aby jim pomohl dozvědět se více o nejnovějších trendech v oblasti IKT a podporuje celkovou spolupráci mezi akademickým sektorem a byznysem v celé České republice.
O digitálních dovednostech
Podle nové studie IBM Institute for Business Value (IBV) může být od roku 2020 do roku 2022 až 120 milionů pracovníků ve 12 největších ekonomikách světa přeškoleno v důsledku nástupu umělé inteligence a inteligentní automatizace. Kromě toho pouze 41 procent oslovených generálních ředitelů uvádí, že mají lidi, dovednosti a zdroje potřebné k provádění jejich obchodních strategií. Studie, která zahrnuje informace od více než 5 670 globálních vedoucích pracovníků ve 48 zemích, poukazuje na složité výzvy, které vyžadují zásadní posun v tom, jak společnosti splňují a řídí měnící se potřeby pracovní síly na všech úrovních podniku.
12. 3. 2020; finparada.cz
IBM a ČVUT v Praze přinášejí na trh práce absolventy 4.0. Stovky studentů vyškolených pro digitální ekonomiku a nejnovější technologie pomáhají budovat novou národní strategii ve vzdělávání
Společnost IBM spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze na přípravě absolventů pro nová pracovní místa v digitální ekonomice.
Firmy a instituce v České republice v současné době čelí situaci, kdy se rychle objevují požadavky na nové dovednosti absolventů vysokých škol a univerzit, zatímco jiné dovednosti jsou zastaralé. Univerzity a vysoké školy musí najít nové způsoby, jak vyškolit studenty pro práci s novými technologiemi a řešeními k vybudování jedinečných dovedností v oblasti umělé inteligence, velkých dat, cloudu nebo internetu věcí.
"Jako globální inovativní společnost pozorujeme, že trh práce se více přesouvá z tradičních odvětví k produktům a službám s vyšší přidanou hodnotou, které podporujeme. Spolupráce IBM s Fakultou elektrotechnickou ČVUT zapadá do naší dlouhodobé strategie, která pomáhá vytvářet potřebné dovednosti pro praktické aplikace při používání nejnovějších technologií," vysvětluje Petr Červenka, technický ředitel IBM Česká republika a Slovensko.
IBM Česká republika má v rámci Akademické iniciativy dlouhodobé vztahy s několika českými univerzitami, včetně Českého vysokého učení technického v Praze, aby přinesla nejnovější technologie do praxe univerzitního vzdělávání a znovu propojila společnosti s univerzitním výzkumem.
"IBM je naším partnerem v projektech, které spojují studenty se skutečnými klienty, řeší jejich aktuální výzvy, a zároveň poskytují studentům praktické zkušenosti ze skutečných řešení a projektů pro klienty. Díky tomu studenti využívají své odborné znalosti a získávají nové dovednosti, jak pracovat s umělou inteligencí, internetem věcí, velkými daty nebo cloudem," říká prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Studenti pracují bok po boku s odborníky IBM na řešeních pro zákazníky, které sahají od automatizace a optimalizace řízení podnikových procesů, přes digitalizaci ve výrobě až po vývoj digitálních mikroslužeb. V době, kdy se studenti stanou absolventy, již mají velmi bohaté kariérní profily s dokončenými projekty a certifikací potvrzující jejich aplikované znalosti.
Počáteční spolupráce mezi IBM a Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze byla zaměřena na vzdělávání o nových technologiích a softwarových nástrojích. "Ale dnes jsme hrdí, že můžeme říci, že jde o celý,ekosystém‘rozvíjející praktické znalosti, včetně praktických zkušeností a pravidelných certifikací organizovaných IBM pro studenty. Během posledních let byly stovky absolventů připraveny na digitální ekonomiku a nová pracovní místa," dodává Petr Červenka.
IBM spolupracovala s několika českými univerzitami na celé řadě projektů, včetně vytvoření IoT Lab, Chatbot Lab a spuštění P-Tech Programu od září loňského roku. Program Akademická iniciativa - IBM Academic Initiative vzdělává studenty v oblasti umělé inteligence, velkých dat a byznys analytiky, aby jim pomohl dozvědět se více o nejnovějších trendech v oblasti IKT a podporuje celkovou spolupráci mezi akademickým sektorem a byznysem v celé České republice.
O digitálních dovednostech
Podle nové studie IBM Institute for Business Value (IBV) může být od roku 2020 do roku 2022 až 120 milionů pracovníků ve 12 největších ekonomikách světa přeškoleno v důsledku nástupu umělé inteligence a inteligentní automatizace. Kromě toho pouze 41 procent oslovených generálních ředitelů uvádí, že mají lidi, dovednosti a zdroje potřebné k provádění jejich obchodních strategií. Studie, která zahrnuje informace od více než 5 670 globálních vedoucích pracovníků ve 48 zemích, poukazuje na složité výzvy, které vyžadují zásadní posun v tom, jak společnosti splňují a řídí měnící se potřeby pracovní síly na všech úrovních podniku.
12. 3. 2020; itbiz.cz
IBM a ČVUT v Praze přinášejí na trh práce absolventy 4.0
Společnost IBM spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze na přípravě absolventů pro nová pracovní místa v digitální ekonomice.
Firmy a instituce v České republice v současné době čelí situaci, kdy se rychle objevují požadavky na nové dovednosti absolventů vysokých škol a univerzit, zatímco jiné dovednosti jsou zastaralé. Univerzity a vysoké školy musí najít nové způsoby, jak vyškolit studenty pro práci s novými technologiemi a řešeními k vybudování jedinečných dovedností v oblasti umělé inteligence, velkých dat, cloudu nebo internetu věcí.
"Jako globální inovativní společnost pozorujeme, že trh práce se více přesouvá z tradičních odvětví k produktům a službám s vyšší přidanou hodnotou, které podporujeme. Spolupráce IBM s Fakultou elektrotechnickou ČVUT zapadá do naší dlouhodobé strategie, která pomáhá vytvářet potřebné dovednosti pro praktické aplikace při používání nejnovějších technologií," vysvětluje Petr Červenka, technický ředitel IBM Česká republika a Slovensko.
IBM Česká republika má v rámci Akademické iniciativy dlouhodobé vztahy s několika českými univerzitami, včetně Českého vysokého učení technického v Praze, aby přinesla nejnovější technologie do praxe univerzitního vzdělávání a znovu propojila společnosti s univerzitním výzkumem.
"IBM je naším partnerem v projektech, které spojují studenty se skutečnými klienty, řeší jejich aktuální výzvy, a zároveň poskytují studentům praktické zkušenosti ze skutečných řešení a projektů pro klienty. Díky tomu studenti využívají své odborné znalosti a získávají nové dovednosti, jak pracovat s umělou inteligencí, internetem věcí, velkými daty nebo cloudem," říká prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Studenti pracují bok po boku s odborníky IBM na řešeních pro zákazníky, které sahají od automatizace a optimalizace řízení podnikových procesů, přes digitalizaci ve výrobě až po vývoj digitálních mikroslužeb. V době, kdy se studenti stanou absolventy, již mají velmi bohaté kariérní profily s dokončenými projekty a certifikací potvrzující jejich aplikované znalosti.
Počáteční spolupráce mezi IBM a Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze byla zaměřena na vzdělávání o nových technologiích a softwarových nástrojích. "Ale dnes jsme hrdí, že můžeme říci, že jde o celý ,ekosystém‘ rozvíjející praktické znalosti, včetně praktických zkušeností a pravidelných certifikací organizovaných IBM pro studenty. Během posledních let byly stovky absolventů připraveny na digitální ekonomiku a nová pracovní místa," dodává Petr Červenka.
IBM spolupracovala s několika českými univerzitami na celé řadě projektů, včetně vytvoření IoT Lab, Chatbot Lab a spuštění P-Tech Programu od září loňského roku. Program Akademická iniciativa - IBM Academic Initiative vzdělává studenty v oblasti umělé inteligence, velkých dat a byznys analytiky, aby jim pomohl dozvědět se více o nejnovějších trendech v oblasti IKT a podporuje celkovou spolupráci mezi akademickým sektorem a byznysem v celé České republice.
O digitálních dovednostech
Podle nové studie IBM Institute for Business Value (IBV) může být od roku 2020 do roku 2022 až 120 milionů pracovníků ve 12 největších ekonomikách světa přeškoleno v důsledku nástupu umělé inteligence a inteligentní automatizace. Kromě toho pouze 41 procent oslovených generálních ředitelů uvádí, že mají lidi, dovednosti a zdroje potřebné k provádění jejich obchodních strategií. Studie, která zahrnuje informace od více než 5 670 globálních vedoucích pracovníků ve 48 zemích, poukazuje na složité výzvy, které vyžadují zásadní posun v tom, jak společnosti splňují a řídí měnící se potřeby pracovní síly na všech úrovních podniku.
Existují dva druhy adwaru: adwarové aplikace, které uživatele pouze obtěžují a rozptylují, a škodlivější
12. 3. 2020; iDNES.cz
Roboti nejsou třeba, stát řeší situaci s koronavirem rozumně, říká rektor ČVUT
V krásné prosklené budově ČVUT v pražských Dejvicích jedeme venkovním výtahem do horního patra, kde má kancelář rektor Vojtěch Petráček. Cesta "do nebes" není pro lidi, kteří se bojí výšek. Nohy nekonečně brní. "Ale ten výhled stojí za to," říká Petráček, vzděláním jaderný fyzik, v kanceláři pod střechou, s Prahou na dlani.
ČVUT už na začátku března zavřela na den svoji strojní fakultu, nyní plošně přerušila výuku jako všechny české školy. Souhlasíte s tím? Je riziko velké? Ano, při pohledu na vzorec vývoje epidemie u nás a v jiných zemích, hlavně v Itálii a Německu, vidíme, že i u nás se rozběhl rychlý nárůst nemoci. My na ČVUT máme hodně studentů, kteří by se mohli nakazit navzájem a také nakazit naši starší generaci, pro kterou je toto velké riziko.
Existuje možnost, že by uzavření školy trvalo třeba déle než měsíc? Ano. Bude záviset na vývoji situace. Připravujeme se na případnou distanční výuku a konzultace se studenty. Pokud by bylo třeba ještě dalšího prodloužení přerušení výuky, posunuli bychom i konec semestru a zkouškové období.
Vy osobně máte obavy?
Já celý život analyzuji data. Sleduji křivku, jak se to přenáší, jak je to brzděno. Samozřejmě je důležité, aby lidé dělali rozumná opatření. Ale nebojím se. Třeba právě kvůli čínským studentům máme vlastní pomocný systém, který vznikl už v době, kdy se v souvislosti s ¬koronavirem začalo řešit přijíždění studentů z Číny.
Vojtěch Petráček
Rektor
Co to je za systém? Systém kontaktního bodu, kam se hlásí ti, kteří byli v kritických oblastech. Sami jsme si ho vytvořili. Byli jsme dokonce rychlejší než hygienická služba.
To je výhoda studentů ČVUT například oproti studentům filozofie. To, co technologicky ještě není k dispozici, si vytvoří sami. V čínských hotelech obsluhují hosty kvůli koronaviru roboti, vy máte na ČVUT robotiku velmi silnou, už přišli studenti v ¬tomto směru s nějakými nápady? Ne, to vyloženě ne. Ale máme tady několik robotů, kteří by mohli pomoci. Ale zase by se museli pořád dezinfikovat. Ne, já myslím, že stát řeší situaci rozumně.
Dobře, pojďme už od epidemie, ale u robotů zůstaneme. Máte tu robota Pepu, co pomáhá starým lidem, nebo robota-průzkumníka a tak dále. Čím byste se z téhle sekce nejvíc pochlubil? Teď jsme měli další velký úspěch v ¬Abú Zabí, vítězství v rámci soutěže DARPA, což je soutěž autonomních robotů a dronů. Ta skupina z Fakulty elektrotechnické ČVUT má průzkumného robotka, který běhá po zemi a zkoumá. Popřípadě dron, který létá a zkoumá ze vzduchu. Pak tady máme průmyslovou sekci robotů, kteří vyrábějí, kooperují, ale také robotů, kteří pomáhají cvičit. Je to několik směrů robotiky, která se samozřejmě propojuje s umělou inteligencí.
Už někde roboti reálně pomáhají? Asistenční roboti se už uplatňují v praxi. A pokud jde o ty drony a autonomní systémy, tak ty se používaly například při operaci NATO v Adenském zálivu proti pirátům.
Dron je dobrý sluha, ale zlý pán. Etická stránka je v mnoha směrech na hraně - ať už třeba jenom tím, že jde o další prostředek špehu lidí. Nebo tím, že drony jsou v podstatě moderní a snadno ovladatelné zbraně. Kde najít kompromis? Víte, každý fotoaparát může sloužit jako pomocník - anebo jako špeh. Myslím, že je to jako většina technologií. Hlavně o lidech. Samozřejmě musí se sledovat záměr, který by měl ohraničovat zákon. A to už se děje. Pokud jde o těžké drony ( největší váží až 1,2 tuny, pozn. red. ), tak tam je třeba se mít na pozoru samozřejmě i z hlediska ochrany proti terorismu. Kdyby létaly někde volně, následky by mohly být těžké. A to sledování? Kamery, které rozpoznávají obličej, tady v Evropě přece také nechceme. Jde o hodnoty, které by měla umělá inteligence razit. A ty v¬ našem případě nejsou špehovat lidi.
Dle průmyslové revoluce 4.0 nahradí v blízké době lidi v mnoha oborech stroje. Tedy, ono už se to děje. Šéf odborářů Josef Středula odhaduje, že o práci v budoucnu může kvůli robotizaci přijít až 40 procent Čechů. Je to reálné číslo? Asi ano. Myslím si, že tady jde hlavně o¬ to, jak znalosti lidí restrukturalizovat. Naučit je nové věci. Využití robotizace je prostě fakt. Zefektivňuje výrobu. Ta změna nebude pomalá, myslím, že bude celkem rychlá, třeba v automobilovém průmyslu to krásně vidíme. A musíme se na to připravit.
Jaký máte názor na elektroauta a jejich budoucnost? Je to správná cesta? Ukazuje se, že celková uhlíková stopa včetně likvidace lithiových baterií je téměř stejná jako u dieselů…
Počítání uhlíkových stop je vůbec velice zajímavá záležitost. Když se podívám na hustotu energie, která je v bateriích nashromážděna, možnosti a rychlost nabíjení, omezenost zdrojů pro výrobu baterií... Ty vzácné kovy nejsou nevyčerpatelné, od toho se jim říká "vzácné". Myslím si, že to není dobrá cesta. Já tomu nevěřím.
Vidíte na ČVUT budoucnost ve vodíkovém pohonu, který za pomoci složité technologie také funguje jako elektromotor, ale bez lithiových baterií? Ano, tomu se věnujeme. Třeba na produkci vodíku ze zbytkové energie, která je v elektrické síti, jsme tady připravovali jeden projekt, který je teď v hodnocení: tímhle směrem jdou velice zajímavé úvahy v Severočeském kraji. U¬ vytěžených povrchových dolů by byly přečerpávací elektrárny - přichází tam plyn, který je společně s elektřinou potřeba na výrobu vodíku. Ve vyrovnávacích nádržích mezi starými doly by se dala kumulovat zbytková elektrická energie. A na zdevastovaných plochách kolem dolů by se daly postavit solární elektrárny, které by tomu pomáhaly. Myslím, že to je zajímavá možnost, samozřejmě když se zvládne technologie bezpečného uskladnění.
Jak je to daleko? To si netroufnu odhadnout. Myslím, že kdyby byly automobilky donucené k tomuto řešení, tak už ho rychle vytáhnou. Ale všechny ty technologie, které se vyvíjejí, se napřed musí zúročit, než se zase začne pracovat na nových.
A co autonomní auta řízená umělou inteligencí, je to budoucnost? Viděli jsme, jak autonomní vozidlo srazilo ženu…
Ano, něco se mu tam odlesklo a bylo to. A jak bude autonomní auto řešit etický problém, zda uhnout před nehodou doleva a přejet hodně lidí, nebo doprava a přejet méně lidí, ale zato více dětí? To je obrovská odpovědnost na jeden algoritmus. A kdo bude zodpovědný za ten algoritmus? Ale ano, do jisté míry to budoucnost je. I ¬tomu se tady věnuje spoustu týmů, i ¬v rámci smart cities.
Pojďme dál. Vy jste vzděláním jaderný fyzik, působil jste ve švýcarském CERN. Do roku 2022 mají vypnout jaderné elektrárny v Německu. Část západní Evropy proti jádru tvrdě bojuje. Je jaderná energie skutečně tak nebezpečná, nebo je to jen trendy říkat? Není nebezpečná. To je jakési zvláštní politické nastavení, které vzniklo před časem v Německu. Jejich mix větru a¬ slunce prostě není schopen udržet stabilní síť.
A co budou Němci dělat, až jaderné elektrárny vypnou?
No, pokud vím, tak už teď nakupují jadernou energii z Francie a od nás. Běží tam samozřejmě kromě větrných také plynové elektrárny. Přitom ekologická stopa plynu je také významná. Já jsem s jádrem sžitý, ať už je fúzní, nebo štěpné. Postavit jaderné bloky je energetický základ. Tím se mimo jiné staneme nezávislými na zemích, z nichž dovážíme plyn. Jaderná energie je pro Evropu strategická výhoda. Všechno představuje nějakou ekologickou zátěž, ale u jádra je vše zabalené do nějaké obálky a je to jasné.
Strach z Fukušimy ale pořád někde vzadu je, ve společnosti zase vyhrotil reakce populární seriál připomínající černobylskou katastrofu…
... ale racionální argumenty nevidím. U ¬jaderné technologie jde nyní o¬ opravdu bezpečný systém. A když už přijde problém, je jasně definovaný, uzamčený, zabetonovaný. V podzemí je také spousta radioaktivních ložisek, jsou kousek od nás. Ale nevadí nám, jsou tu prostě geologicky.
Je jaderná elektrárna Temelín bezpečná? Já si myslím, že ano. Má moderní systémy, nepoužívá experimentální režimy třeba jako ti pánové v Černobylu. Krom toho, pokud vím, tak Černobyl neměl kontejnment, to je ochranná obálka, několik metrů tlustá železobetonová skořepina s pancéřovými dveřmi. Je to velmi bezpečné. Česko už pracuje s rozvojem nových jaderných zdrojů. ČVUT je v tom také.
Hodně citlivá jsou úložiště jaderného odpadu. Nikdo nechce mít pod barákem radioaktivní smetí.
Když bude pět set metrů pod zemí, tak se asi neliší od toho, když je tam ta geologická ruda. Ale samozřejmě, je to sociálně citlivé téma. Tam jde o systém, jak utěsnit odpady. Na tom na ČVUT hodně pracuje, na systému utěsňování do jílů, do sudů. My máme štolu Josef, kde to zkoušíme.
Jaderná elektrárna
Kolik v ČVUT vůbec za rok nashromáždíte peněz? Roční rozpočet je přibližně 5,5 miliardy korun. Máme několik zdrojů financování: příspěvek na vzdělávací činnost, máme prostředky na rozvoj vědy a výzkumu. Velká část rozpočtu jsou projekty. Za výkon vědy jsme letos dostali 850 milionů, jsme na tom nejlépe z technických škol, to je velmi slušná částka. A asi 1,3 miliardy máme příspěvek na výuku.
Ve zmiňované soutěži dronů v Abú Zabí vydělali studenti přes osm milionů korun, to jde do školy? Ne, přímo tomu týmu. Peníze využijí na další výzkum.
A co patenty? To se občas objeví, ale je to hodně "risky bussiness". Teď se rýsuje velmi pěkná věc, to je ten systém S.A.W.E.R., který dělá ze vzduchu pitnou vodu.
Ze vzduchu vodu? Ano, z vlhkosti ze vzduchu dělá pitnou vodu. Je to technologie, která pracuje za asi čtvrtinové energetické náklady než podobně fungující izraelské systémy. A v ještě sušším vzduchu. V pouštním prostředí to funguje skvěle, je to velmi zajímavé především pro arabské země. Teď to bude jádro českého pavilonu na Expu.
10. 3. 2020; Technický týdeník
Autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Abú Dhabí opět dokázaly, že jsou světovou špičkou
Od 23. do 25. února pořádala v Abú Dhabí Univerzita Khalifa mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Tým Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku v soutěži vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů a stříbro za likvidaci definovaných cílů (balónků), nejcennější je však pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge.
Během prvních dvou dnů mohly drony soutěžit ve třech kategoriích. První (Challenge 1) spočívala v detekci a likvidaci balónků, ve druhé (Challenge 2) musely drony a pozemní robot sebrat barevné cihly a postavit z nich předem definovanou stěnu, třetí soutěž (Challenge 3) pak spočívala v hašení požáru, a to jak pomocí dronů, tak s využitím pozemního robotu.
SVĚDOMITÁ PŘÍPRAVA SE VYPLATILA
Na programu třetího soutěžního dne byla Grand Challenge, kombinace všech soutěžních disciplín. Tato soutěž je obtížná tím, že ve velmi limitovaném čase musejí drony a roboty splnit náročné zadání, kombinující několik úkolů z předešlých úloh, během nichž se podmínky operativně měnily.
Tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedený Martinem Saskou v závodech obhájil obrovský úspěch z roku 2017. Vědci se na soutěž připravovali opravdu svědomitě. Do odlišných podmínek, které v poušti ve Spojených arabských emirátech panují, odjeli testovat stroje již v lednu letošního roku, což se ukázalo jako velice chytrá strategie.
Přípravu i atmosféru soutěže popisuje Martin Saska následovně: "Ze zkušeností z předchozí soutěže jsme věděli, že příprava na takto náročnou soutěž v místě jejího konání je nezbytná. Jen tak lze odladit drony pro místní podmínky. Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jedni z mála jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu. Musím poděkovat všem členům našeho týmu, že po celou dobu, kdy jsme se na soutěž připravovali, stejně tak jako v jejím průběhu, pracovali na sto procent a velmi často i na úkor vlastního spánku."
OBSTÁLI V NEJSILNĚJŠÍ KONKURENCI
Soutěž sledoval také proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Oldřich Starý, který k úspěchu uvedl: "Naši studenti opět dokázali obstát v konkurenci světových univerzit, jako jsou ETH Zürich, Georgia Tech, University of Tokyo, KAIST, Carnegie Mellon University nebo Virginia Tech. Během soutěže jsem viděl mnoho zajímavých technických řešení, ale také mnoho úskalí, se kterými se některé týmy prostě nedokázaly vypořádat. Právě v tom vidím naši hlavní výhodu: naši vědci umějí operativně reagovat na danou situaci a rychle se jí přizpůsobit." A dodává: "Mile mě překvapil fakt, že tým FEL ČVUT měl obrovský náskok oproti tak výrazné konkurenci. Jejich řešení některých úloh bylo v tomto ohledu fascinující."
J. F. Potužník, generální komisař účasti České republiky na Všeobecné výstavě EXPO 2020, který se zúčastnil finální prezentace českých dronů a slavnostního vyhlášení výsledků soutěže, úspěch týmu komentoval následovně: "Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji, před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony... Mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo."
Vědci ze Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT za vítězství v Challenge 2 získávají odměnu 250 000 USD. Odměnu za vítězství v závodě Grand Challenge se mezinárodní porota rozhodla v letošním roce neudělit a prostředky uvolnit na zajištění dalších ročníků soutěže.
Grand Challenge Tato soutěž je obtížná tím, že ve velmi limitovaném čase musejí drony a roboty splnit náročné zadání, kombinující několik úkolů z předešlých úloh, během nichž se podmínky operativně měnily.
Foto: V soutěži Challenge 2 musely drony a pozemní robot sesbírat barevné cihly a postavit z nich předem definovanou stěnu
Foto: Tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedený Martinem Saskou letos obhájil obrovský úspěch z roku 2017
10. 3. 2020; Technický týdeník
Studentské formule na závodním okruhu v Abú Dhabí
DVA ČESKÉ TÝMY FORMULA STUDENT Z ČVUT, KTERÉ OBSAZUJÍ V MEZINÁRODNÍCH SOUTĚŽÍCH ČETNÁ PÓDIOVÁ UMÍSTĚNÍ, SE V POLOVINĚ ÚNORA ZÚČASTNILY PŘÍPRAV NA DOPROVODNÝ PROGRAM SVĚTOVÉ VÝSTAVY EXPO 2020 VE SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTECH.
Prezentaci studentských formulí zajistila Kancelář generálního komisaře účasti ČR na všeobecné světové výstavě EXPO 2020. V předstihu si oba týmy otestovaly trať na světoznámém okruhu formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí. Soutěžní tým CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT předvedl organizátorům akce monopost FS.11 se spalovacím motorem a nejnovější monopost s elektrickým pohonem FSE.08 zase tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Pro organizátory i soutěžní týmy bylo velmi důležité předem poznat všechny možnosti studentských formulí na okruhu F1, vyzkoušet si trať a hlavně zjistit potřeby týkající se servisu a zázemí. Okruh na pobřeží Perského zálivu totiž plánuje představení studentských formulí při světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Týmy absolvovaly všechny dynamické disciplíny podle pravidel mezinárodní soutěže Formula Student, akceleraci, schopnost zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost při jízdách v závodním tempu. Úspěšné české formule poskytly organizátorům EXPA neocenitelné zkušenosti pro rozhodnutí o možném bezproblémovém průběhu závodů během světové výstavy, s mnohem větším počtem studentských formulí. Děkan Fakulty strojní prof. Michael Valášek komentoval výsledky týmu CTU CarTech: "Jsem hrdý na výborné výsledky týmu formule se spalovacím motorem, který dlouhodobě prokazuje výborné inženýrské schopnosti našich studentů. Přes ohromnou konkurenci ze slavných evropských a světových univerzit jsou úspěšní ve všech disciplínách soutěže. Naši studenti jsou tak zárukou, že po absolutoriu posílí náš průmysl a pomohou jej udržet konkurenceschopným na globálních trzích." Součástí akce byl také workshop pro zástupce závodního okruhu YMC a tamní univerzity. Formule zanechaly příznivý dojem. Za akademickou sféru jej vyjádřil nejlépe profesor z inženýrské fakulty na Khalifa University v Abú Dhabí doktor Bashar El-Khasawneh: "Mladá generace a studenti, kteří pracují právě na projektech, jako je Student Formula, jsou naší budoucností. Takovéto platformy, na kterých mohou rozvíjet své dovednosti a získávat praktické zkušenosti, jim umožní vytvářet v budoucnu věci, které my v tuto chvíli považujeme za zázraky." Pro univerzity ve Spojených arabských emirátech, které se zatím soutěže nezúčastňují, byla prezentace českých studentských formulí velkou inspirací. Je proto pravděpodobné, že se za rok setkají na soutěži Formula Student v Abú Dhabí také s týmem ze Spojených arabských emirátů.
Týmy absolvovaly všechny dynamické disciplíny podle pravidel mezinárodní soutěže Formula Student, akceleraci, schopnost zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost při jízdách v závodním tempu.
10. 3. 2020; . Technický týdeník
V České republice vznikl unikátní blockchainový systém
ElA blockchain je světově unikátním blockchainovým projektem, který buduje společně komunita soukromých firem a státních institucí pro své potřeby jako důvěryhodnou platformu pro průmysl a obchod i jako veřejnou autoritu pro registraci digitálního vlastnictví. Těší nás, že kromě firem projevily zájem o vstup do projektu i instituce státní správy. Svůj node si již zřídilo například Ministerstvo průmyslu a obchodu. Také Svaz průmyslu a dopravy instaloval svůj node, dokonce v první desítce účastníků. Je to pro nás signálem, že odborná veřejnost pokládá blockchain za důležitou technologii spojenou s digitální budoucností průmyslu a služeb v České republice.
V lednu 2020 má síť ElA blockchainu již přes dvacet nodů, což ji mimochodem řadí k největším komerčním blockchainovým sítím na světě (s výjimkou sítí kryptoměn). ElA blockchain je vybaven efektivním monitoringem, billingem, připravuje se aktivní obrana proti kyberútokům.
ElA blockchain je tedy již kompletně připraven poskytnout prostor pro vaše aplikace. Není problém jej využít k veřejnému ověřování certifikátů nebo diplomů. Lze na něm vybudovat podobný systém pro logistiku, jako má MAERSK, lze na něm sledovat cestu výrobku distribučním řetězcem a zabránit tak prodeji falzifikátů. Lze jej využít i k zabezpečení komunikace mezi stroji.
Celý projekt rozvíjí a spravuje společnost ELA Blockchain Services. Byla založena v červnu 2019 Elektrotechnickou asociací České republiky a je v jejím plném vlastnictví. Ve spolupráci s IBM a Elektrotechnickou fakultou ČVUT vybudovala ElA blockchain jako první průmyslový blockchain v České republice a nyní je připravena spolupracovat s vámi na jeho využití. Poskytne potřebné informace, podporu i prostředí pro vývoj vaší aplikace. Má k dispozici tzv. sandbox, testovací blockchain o jednom nodu, na kterém lze s vývojem začít. K dalšímu vývoji propůjčí i neveřejnou testovací blockchainovou síť.
Pro start-upy a malé podnikatele nabízí jednoduchou a levnou cestu, jak začít s poskytováním blockchainových služeb v malém s využitím kanálu Blockchain Notarius® a po rozšíření podniku přejít na vlastní blockchainový kanál a vlastní aplikaci.
Vyvinula i malý a levný node (v ceně do 100 eur) určený pro vestavbu přímo do výrobních strojů, robotů a jiných zařízení průmyslové automatizace. Je založen na mikropočítači Raspberry 4B a umožňuje potvrzovat validitu dat a komunikace mezi stroji v době, kdy je výroba stále více organizována a optimalizována bez zásahu člověka.
Blockchain je budoucností průmyslu a služeb a zástupci Elektrotechnické asociace České republiky i společnosti ELA Blockchain Services jsou hrdí na to, že se podařilo nabídnout tuto technologii členům Elektrotechnické asociace i dalším zájemcům. Využijte této nabídky a nenechte si ujít příležitost být mezi prvními, kdo blockchain využívají.
Brzy to bude obrovská konkurenční výhoda.
Společnost vyvinula i malý a levný node (v ceně do 100 eur) určený pro vestavbu přímo do výrobních strojů, robotů a jiných zařízení průmyslové automatizace.
9. 3. 2020; TECH MAGAZÍN
Drony z FEL bodovaly v Abú Dhabí
Univerzita Khalifa pořádala v Abú Dhabí ve dnech 23.-25. února mezinárodní robotickou soutěž MBZIRC (Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge), které se zúčastnil i tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Český tým společně s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku vybojoval v soutěži první místo za stavění zdi pomocí dronů, druhé místo za likvidaci definovaných cílů (v tomto případě balonků), a zlatou, nejcennější medaili v kompletním závodě Grand Challenge.
Soutěžilo se s drony ve třech kategoriích,
a poslední den pak v kombinaci všech tří disciplín, nazvané Grand Challenge.
První soutěž spočívala v detekci a likvidaci balonků, ve druhé musely drony spolu s robotem sebrat barevné cihly a postavit je na předem definovanou stěnu, a třetí soutěž spočívala v hašení požáru pomocí dronů a pozemního robota. Finální soutěž Grand Challenge byla obtížná tím, že drony a roboty musely v limitovaném čase splnit náročné zadání, kombinující několik úkolů, jejichž podmínky se operativně měnily.
Tým multirobotických systémů FEL, vedený Dr. Martinem Saskou, se na soutěž připravoval opravdu svědomitě. Už v lednu odjeli testovat své stroje do pouště SAE, aby byly drony "vyladěné" na místní podmínky, což se také ukázalo jako chytrá strategie. Jejich řešení bylo nejspolehlivější.
Studenti z FEL dokázali obstát v konkurenci světových univerzit, jako jsou ETH Zürich, Georgia Tech, University of Tokyo, KAIST, Carnegie Mellon University nebo Virginia Tech, a odnesli si odměnu 250 000 USD.
9. 3. 2020; iHNed.cz
Rekordních 833 prací soutěžilo o cenu Wernera von Siemense pro mladé vědce. Uspěl výzkum encefalitidy i optiky
Rekordních více než 800 prací letos soutěžilo o první místa v soutěži Cena Wernera von Siemense. Přihlásili je tam mladí vědci, pedagogové i studenti, kteří věří, že právě jejich práce je výjimečná. Na slavnostním předávání, které se uskutečnilo ve čtvrtek večer v historické atmosféře Betlémské kaple v centru Prahy, si ceny za potlesku nejvýznamnějších zástupců české vědecké veřejnosti odnesla dvacítka vybraných.
V Ceně Wernera von Siemense česká pobočka Siemensu oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Předávalo se také zvláštní ocenění za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
"V letošním roce jsme dosáhli absolutního rekordu 833 prací, z nichž všechny byly velmi kvalitní. Těší mě, že kvalita přihlášených prací je rok od roku vyšší," poznamenal generální ředitel Siemensu v Česku Eduard Palíšek.
Ceny pro mladé vědce
další poslední
Denys Rozumnyi, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Denys Rozumnyi, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Ivo Straka, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Aleš Vysocký, Fakulta strojní, VŠB - Technická univerzita Ostrava
Celkem nalezeno: 3.
Zobrazuji: 1 - 1.
Další
Konec
Zvítězil výzkum encefalitidy i optiky
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu zvítězil kolektiv autorů pod vedením Pavla Plevky z centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci věnující se viru klíšťové encefalitidy. Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce se stal Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty UniverzityPalackého v Olomouci a cenu získal za práci z oboru kvantové optiky.
Nejlepší diplomovou práci letošního ročníku soutěže představil Denys Rozumnyi z pražského ČVUT. Zabývá se v ní hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Nejlepším učitelem letos odborná porota zvolila Františka Štěpánka z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). Hlavně za to, že propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací. Řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností v oboru biomedicíny, farmacie anebo agrochemie.
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády Andrej Babiš. Ceny se udělují od roku 1998 a celkem si ocenění odnesli už více než 12 milionů korun.
"Profesor Štěpánek klade důraz na to, aby jeho absolventi našli co nejkratší cestu svého výzkumu k praktickému využití. Stejně jako je třeba dbát na základní výzkum, je třeba co nejvíce posilovat i aplikační sféru," upozornil Palíšek. Dodal, že si velmi váží práce pedagogů. "Talent je jedna věc, ale když někdo pomůže někomu v kariéře tak jako učitel, je to neocenitelné," zdůraznil generální ředitel Siemensu.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce obdržela Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za práci z oboru protinádorové imunologie.
"Její práce už získala celou řadu významných cen a já jsem velice ráda, že se ženy v české vědě oceňují. Teď ji čeká další příjemná povinnost, být matkou. Věřím, že paní Myšíková dokáže zbořit předsudky a ukáže, že žena může být matkou i úspěšně dělat vědu," řekla na vyhlášení Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti a členka poroty.
Student: Díky ceně mám pokračovatele
Dalším z oceněných byl například Martin Balouch, doktorand pražské VŠCHT, který získal druhé místo za nejlepší diplomovou práci. Jeho diplomka se věnuje problému, jak udržet v liposomech, což jsou nosiče léčiv připravené z lipidů, požadovanou účinnou látku.
"Hlavní využití je ve farmaceutickém průmyslu při léčbě zákeřných nemocí, pro něž nasazení léčiv do celého těla nebo krevního oběhu může způsobovat závažné problémy," vysvětluje Balouch. "Je ale třeba přiznat, že práce je ještě hodně daleko od přípravy komerčně využitelných nosičů. Ještě neproběhlo ani testování na buněčných kulturách a také látky použité v rámci práce byly jenom barviva, a ne léčiva," dodává čtyřiadvacetiletý Balouch.
Vítězství v soutěži jej ale posunulo. Díky ocenění se totiž našli na škole pokračovatelé, studenti, které Balouchův výzkum zaujal. "Chtějí jít s tímto výzkumem dál. Vítězství v soutěži tedy pomůže především tomuto tématu," shrnul Balouch.
Nejvíce cen získala Masarykova univerzita
Ceny Wernera von Siemense se poprvé udělovaly v roce 1998. Od té doby společnost na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Ve 22. ročníku si vítězové odnášejí finanční ocenění od 20 do 300 tisíc korun.
"Těší mě stoupající zájem mladých talentů o tuto soutěž a rovněž fakt, že vítězné práce se věnují tématům, která jsou dnes pro lidstvo zásadní," zmínil Eduard Palíšek. Dodal, že rád sleduje spolupráci mladých studentů a vědců s jejich pedagogy, které soutěž také oceňuje. "Je to pro mě ujištění, že obě strany velmi dobře chápou, jaké přínosy jim společná práce přináší," myslí si Palíšek.
Nejvíce cen letos připadlo na soutěžící z Masarykovy univerzity v Brně, kteří si jako tým odnesli čtyři ocenění.
Vítězné práce Ceny Wernera von Siemense
Nejlepší diplomová práce
Denys Rozumnyi
Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Nejlepší diplomovou prací se stala studie, jejímž autorem je Denys Rozumnyi, zabývající se hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Standardně se za tímto účelem používají radarové přístroje, které jsou však velmi drahé. Autor oceněné diplomové práce, jejímž vedoucím byl profesor Jiří Matas, ale jako první ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, jež umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu. A to i přesto, že na videozáznamech vypadají jako rozmazané šmouhy.
V plánu má Rozumnyi také vytvořit aplikaci pro mobilní telefony, která umožní okamžitý výpočet rychlosti pohybujícího se objektu přímo z videa, které jste si sami na tento mobil natočili. "Metoda měření navržená v diplomové práci například dovoluje vypočítat rychlost tenisového úderu se skoro stejnou přesností jako radary. Radarové přístroje jsou hodně drahé, pro naši metodu stačí použít obyčejný počítač nebo mobil," vysvětluje Rozumnyi.
Nejlepší disertační práce
Ivo Straka
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla je název vítězné disertační práce Ivo Straky, v níž se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Straka pod vedením profesora Jaromíra Fiuráška navrhl metodiku měření tzv. tichého světla, tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
"Spolu s kolegy jsme dokázali, že k rozeznání tichého světla stačí lavinové diody, které neumí stanovit počet dopadajících částic, ale pouze zaznamenat jejich přítomnost s omezenou účinností," vysvětluje Straka. "Podle mého názoru je ale ze všeho nejzajímavější citlivost metody detekce lavinovými fotodiodami rozdělenými do několika kanálů. Ukázali jsme, že tato metoda je schopna od sebe rozeznat podobné stavy světla, které však vznikly odlišným způsobem. Třebaže se tyto odlišnosti v našem měření mohou projevit v jednom případě z miliardy, už vypovídají o zásadním fyzikálním rozdílu."
Nejlepší práce na téma Průmysl 4.0
Aleš Vysocký
Fakulta strojní, VŠB - Technická univerzita Ostrava
Vítězem této kategorie se stal Aleš Vysocký za práci s názvem Roboty přímo spolupracující s člověkem. Vznikla ve spolupráci se společností Škoda Auto a jejím úkolem bylo popsat návrh bezpečných pracovišť, kde vedle sebe fungují člověk a robot. Dalším z cílů bylo nalézt kritéria výběru vhodného místa pro nasazení kolaborativních robotů a také navrhnout způsoby ověření jejich bezpečného provozu. Součástí práce je i návrh prototypového pracoviště.
"V rámci jeho návrhu jsem ukázal, že některé operace může být lepší přenechat obsluze, a jiné - náročné, nepříjemné - předat robotu. Během mého studia vydala Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO doporučení pro dodržení bezpečnosti pracovišť se spolupracujícími roboty. Do návrhu pracoviště jsem proto zařadil i testování na splnění těchto doporučení - maximálních přípustných nárazových sil a také provedl simulace, jak přizpůsobit provoz pracoviště při překročení těchto limitů," vysvětluje Aleš Vysocký.
Ocenění za kvalitu ženské vědecké práce
Dagmar Myšíková
1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova
Druhé místo za disertační práci a současně ocenění za nejlepší disertaci napsanou ženou získala Dagmar Myšíková za Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic. Myšíková v ní prezentuje dvě studie. První sleduje výskyt specifických protinádorových protilátek ve vztahu k anamnéze kouření. Jejím výsledkem je, že kuřáci a exkuřáci mají tyto protilátky častěji, to znamená, že prozánětlivý stav navozený kouřením pravděpodobně ovlivňuje protinádorovou odpověď.
Ve druhé studii, ve spolupráci s biotechnologickou společností Sotio, Myšíková sledovala účinnost protinádorové vakcíny z dendritických buněk. Ta prokázala, že uvedená vakcína velmi účinně navozuje specifickou protinádorovou imunitní odpověď. "Na mé práci je podle mě nejzajímavější přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním," poznamenává Dagmar Myšíková.
Nejlepší pedagogický pracovník
František Štěpánek
Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT v Praze
Profesor František Štěpánek je zakladatelem a vedoucím Laboratoře chemické robotiky, která byla otevřena na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v červnu 2008 a jíž do dnešního dne prošly desítky Ph.D. studentů a studentek bakalářského a magisterského studia, včetně několika postdoktorských výzkumných pracovníků. Dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, například zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Studentům pomáhá rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. František Štěpánek je autorem více než 140 odborných publikací a držitelem několika významných ocenění za vědeckou práci.
Výsledek základního výzkumu
Pavel Plevka a kolektiv
vedoucí výzkumu, CEITEC Masarykova univerzita
Ocenění Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal kolektiv autorů pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykova univerzita a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci s názvem Struktura viru klíšťové encefalitidy
a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou. Publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
"Pro studium viru klíšťové encefalitidy jsme se rozhodli, protože to byl jeden z mála flavivirů, jehož struktura nebyla známa. Tento virus patří mezi nejčastější původce infekcí nervové soustavy v Česku. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Úmrtnost na klíšťovou encefalitidu je sice nízká, ale více než 50 procent dětí vykazuje po jejím prodělání deficit v kognitivních schopnostech a má problémy s pamětí. Přišlo nám tak vhodné studovat onemocnění, které má dopad na zdraví našich spoluobčanů," vysvětluje Pavel Plevka.
Ocenění za překonání překážek při studiu
Vít König
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru Atlas a obhájil ji v roce 2018. V současnosti pokračuje studiem magisterského programu, a pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Hlavní motivací Víta Königa, proč studovat zrovna částicovou jadernou fyziku, je podle jeho vlastních slov pochopit, jak je svět kolem nás vybudován. Věří, že čím lépe budeme světu kolem nás rozumět, tím lépe a efektivněji dokážeme využít všech darů a příležitostí, které nám nabízí. A to platí nejen ve vědě.
Vít König se už několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, jež mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy. Trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To vše mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou plným plánů do budoucna jak v profesním, tak především osobním životě. Ten je pro něj, jak zdůrazňuje, vždy na prvním místě.
9. 3. 2020; aktualne.cz
Vědci varují před digitální demencí i blackoutem. Čeští experti technologie obhajují
Do života lidí, do práce i do škol stále více pronikají digitální technologie. Zlepšují učení, nebo ho naopak zhoršují a otupují náš mozek? Do školních tříd se
Jedním z nejhlasitějších evropských kritiků digitálních technologií je německý neurovědec Manfred Spitzer. Jeho kniha Digitální demence se v roce 2012 stala bestsellerem a dodnes se na ni spousta odpůrců "digitalizace dětství" a "digitalizace vzdělávání" odvolává. Mnohým ale naopak již přijde překonaná.
Podle Spitzera počítače, mobily, tablety či herní konzole mění lidem nejen životní návyky, ale také mozek a jeho činnosti a schopnosti. Tráví u nich totiž čím dál větší část dne, někteří teenageři podle průzkumů dokonce stráví více hodin používáním digitálních technologií než spánkem.
Strádá náš mozek?
Když za nás stroje začaly dělat fyzickou práci, začalo strádat a lenivět naše tělo, zvyklé ze života člověka lovce a sběrače na neustálou fyzickou aktivitu. Dnes nás technologie zastoupí i v duševní činnosti a podle německého vědce tak začíná strádat i náš mozek. Dokládá to mimo jiné na klasickém příkladu GPS navigace, která sice usnadnila lidem orientaci, ale zároveň je této schopnosti zcela odnaučila. A podobně všudypřítomné klávesnice a tlačítka, jimiž vyťukáváme texty, zhoršily jemnou motoriku a psaný projev.
"Mentální aktivita, kterou mozek generuje, se používá úplně jinak než v minulosti. Stačí, když si přečtete, kolik času tráví třeba děti ve věku 6-16 let u počítače. Pravý palec vypadá kvůli používání mobilu jinak než levý palec. Takže když naše děti hrají ve velkém počítačové hry, bude jejich mozek fungovat také jinak. Vůbec bych se nedivil, kdyby k nějaké změně došlo a mozek měl trochu jiné parametry než dříve," řekl na vědecké konferenci Nadačního fondu Neuron "Věda palivem moderního byznysu" Michal Pěchouček, profesor z ČVUT a vědec v oblasti umělé inteligence a aplikace technologií. Mimo jiné vedl vědecké projekty ?nancované americkými obrannými agenturami FAA a NASA a spoluzakládal několik úspěšných start-upů z oblasti umělé inteligence.
Spitzer jde ale ještě dál a tvrdí, že díky stále dokonalejším digitálním technologiím nefunguje mozek jen jinak, ale zkrátka hůře. Lidem podle něj ochabují neurony a spoje mezi nimi, a tedy i paměť. Učení totiž předpokládá samostatnou duševní práci. "Čím hlouběji se obsah zpracuje, tím lépe se ukládá do paměti," cituje jednu z pouček psychologie učení.
Dává pak za příklad, oč hlouběji dítě zpracovává slova, když je čte nebo přepisuje, než když je například jen přetahuje na interaktivní tabuli, kliká na ně, popřípadě kopíruje pomocí oblíbených zkratek Ctrl+C a Ctrl+V. Jeho slova mohou potvrdit ti, kdo si někdy psali tahák na písemku a nakonec ho ve škole nepoužili, protože se to jeho tvorbou naučili.
Televize byla horší
Manfred Spitzer z toho vyvozuje, že digitální technologie vedou k velké povrchnosti a nesoustředěnosti a že by se měly ve výuce zakázat, protože ji nezlepšují, ale zhoršují nebo přinejlepším na ni nemají žádný vliv. Hovoří o nich jako o "strojích ztěžujících učení" či "přístrojích pro znesnadnění výuky", které vedou jen k zapomnětlivosti, povrchnímu myšlení, depresím, stresu a nedostatku spánku.
A tady se s českými odborníky rozchází. "Mně to přijde spíše jako sociologický efekt - starší generace říká o té mladší, že je horší, pasivnější, a že když oni byli mladí, tak všechno dělali lépe," říká k tomu konferenci NF Neuron Tomáš Mikolov, který významně zdokonalil zpracovávání lidského jazyka počítačem a zásadně tak přispěl k rozvoji umělé inteligence. Je jedním z vědců, kteří stojí za skokovým zdokonalením Google překladače, nyní pracuje pro Facebook.
"Dříve zase starší generace kritizovala tu mladší, že pořád vysedává u televize. Nějakých dvacet let zpátky tu běžely nekonečné seriály a telenovely a tehdejší generace u nich seděla a pasivně na ně koukala. Jenže počítačové hry jsou interaktivní, nejste jen pasivní konzument, něco produkujete," říká Mikolov. "Pro mozek to bude mít mnohem lepší efekt než televize. Byl bych optimista, podle mě ta nová generace bude mít výhodu, neboť místo pasivních konzumentů půjde o jedince zvyklé na interakci," tvrdí.
Nástupu nových technologií se neobává ani Tomáš Jungwirth, světově proslulý fyzik a autor objevu, že tzv. antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média. Uklidňuje hlavně před budoucností, kdy počítače naučené lidmi vystřídá umělá inteligence, jež se učí sama.
"Když byl počítač dobře naprogramován, bylo na něj absolutní spolehnutí a nikdo už ho nemusel kontrolovat. Umělá inteligence se ovšem může zvrhnout a může začít produkovat nesmyslné výstupy. Proto u umělé inteligence bude vždy potřeba biologická inteligence, která ji na začátku správně nastartuje a na konci zkontroluje. To nám naopak prospěje, budeme muset přemýšlet a ne se pasivně oddávat počítačům," uvedl na vědecké konferenci NF Neuron Jungwirth.
Digitální technologie i tužka s papírem
Neurovědec Spitzer také varuje před třídami, v nichž budou žáci už jen klikat myší či prstem něco odněkud někam přetahovat, popřípadě psát na klávesnici. K této úplné elektronické či digitální revoluci ve třídách však zatím české školství rozhodně nesměřuje, technologie a obrazovky jsou stále spíše doplňkem k tužce a papíru. A i mnohé nejmodernější a nejvyspělejší školy v západní Evropě nezapomínají žáky a studenty vést k psaní rukou na papír. Blahodárný vliv na mozkové spoje a na paměť je dlouhá léta prokázaný, což jde v intencích myšlenek německého vědce.
Autor Digitální demence rovněž sarkasticky poznamenává, že po třídenním kurzu umějí učitelé používat interaktivní tabuli stejně jako předtím tu obyčejnou - aktivují si psací nástroj a prstem nebo elektronickým perem něco napíší a virtuální houbou to zase smažou.
U e-učebnic varuje, že jde-li jen o doslovný převod textu a obrázků z papírové učebnice, jen je to na podstatně méně zdravé svítící obrazovce, jde spíše o krok zpět. Obsah textu se totiž z obrazovky pamatuje podstatně hůře a únavnější je i jeho čtení. To ostatně potvrzuje i neslábnoucí obliba papírových knih, jimž se přitom při nástupu e-knih do čteček, mobilů a tabletů prorokoval postupný zánik.
Jenže německý bestseller vyšel před osmi lety a od té doby se výukový software velmi zdokonalil, vsadil na interakci a nabízí skutečně mnohem více než klasické čtení, psaní a počítání, pouze v jiném prostředí.
Znalost počítačů generuje HDP, pravopis ne
"Digitální technologie a umělou inteligenci ve výuce bych rozhodně přivítal. Když jsem chodil na počátku 90. let do školy, výuka mi vždy přišla hrozně zkostnatělá, hluboko v minulosti. Už tehdy mě zajímaly počítače, ale dostat se ve škole k jakýmkoliv informacím z této oblasti bylo velmi složité," říká Tomáš Mikolov.
Podle něj by se programování, strojové učení nebo umělou inteligenci mohli učit už žáci na základní škole. "Myslím, že smyslem školy by mělo být připravit nás tak, abychom byli v životě užiteční a úspěšní. Kdybychom se zaměřili na to, co je na pracovním trhu třeba a co bude tvořit náš ekonomický rozvoj v budoucnosti, tak to určitě nebude slepé memorování faktů či učení se výjimek z výjimek v pravidlech českého pravopisu. To nám HDP generovat nebude, v tom nevidím potenciál, v počítačích a umělé inteligenci ano."
Také Michal Pěchouček by přivítal, kdyby školství reagovalo na budoucnost patřící moderním technologiím. Přidává svou čerstvou zkušenost z Imperial College v Londýně, kde studenti medicíny měli již v prvním ročníku jako povinný předmět základy umělé inteligence a strojové učení. "A jsou s tím spokojení, protože věří, že než udělají atestaci, tak strojové učení bude v medicíně klíčová technologie, která bude nahrazovat velkou část diagnostiky. Svět se mění a školy na to musí reagovat."
"Umělá inteligence je realita, takže by se o ní měly učit děti ve škole, možná i ve školce. Stačí k tomu vlastně jen umět sčítat a násobit. Základní principy umělé inteligence pochopí už i předškoláci," konstatuje fyzik Tomáš Jungwirth.
Pozor na blackout
Spitzerovo varování nicméně nelze brát na lehkou váhu alespoň do té míry, aby digitální technologie nevytlačily vše ostatní v procesu učení, tedy i psaní rukou, čtení knih nebo čerpání znalostí i odjinud než z internetu. Mnozí školáci v USA či ve Skandinávii se již rukou psát neučí, píší pouze na klávesnici. Děti také ztrácejí motivaci učit se jakékoliv znalosti a myslí si, že si je mohou vždy "vygooglit".
Čím více je ale lidstvo závislé na digitálních datech, tím objemnější a energeticky náročnější jsou datová centra a tím reálnější je i hrozba blackoutu, tedy fatálního výpadku elektřiny. A připravenost lidí na něj je naopak čím dál menší kvůli tomu, jak se klasické věci vytěsňují těmi elektronickými. I jen krátkodobé výpadky elektřiny dokážou způsobit značný chaos - lidé v obchodech nemají čím zaplatit, protože nefungují platební terminály, hotovost si vybrat nemohou, protože nefungují bankomaty, a někdy se ani nedostanou z obchodu, jsou-li všechny jeho dveře na fotobuňku.
"Blackout hrozí určitě. Množství dat a s ním související budování datových center jde exponenciálně nahoru. Ještě před pár lety výpočetní technika spotřebovávala v řádech jednotek procent elektrické energie. Dneska jsme v desítkách procent. Budeme-li takto pokračovat, tak do 10-20 let bude potřeba 100 procent energie na datová centra a nezbude už na svícení a nic jiného. Opravdu je potřeba s tím něco udělat, jinak bude blackout za pár desítek let," upozorňuje Jungwirth.
K tomu Pěchouček dodává jeden výmluvný údaj: "Velikost energie, kterou potřebujeme pro zpracování veškerých bitcoinových transakcí na celém světě, je stejné jako spotřeba energie v České republice."
Tomáš Mikolov pak varuje, že značným problémem by byl i jen větší výpadek internetové sítě, nejen elektřiny. "Nevím, co by se stalo se všemi bankovními záznamy a podobně. Zdá se, že jsme ve velmi křehké fázi tohoto technologického vývoje. Zřejmě vůbec nemáme zálohy kriticky důležitých dat. Jsme velmi zranitelní."
Podle odborníka na vzdělávání a konzultanta společnosti EDUin Tomáše Feřteka nepomůže, když se budeme jako Manfred Spitzer nad digitálními technologiemi rozhořčovat. Lepší je podle něj hledat způsoby, jak díky digitalizaci lidské schopnosti rozvíjet.
"Každý týden se objeví několik článků nebo studií zkoumajících, v čem mohou digitální média ve školách a vzdělávání pomáhat a v čem naopak spočívají jejich rizika. Cestou je nepřijímat digitální technologie nekriticky s představou, že čím dřív posadíme dítě k počítači, tím bude nakonec vzdělanější. Ale Spitzerův inkvizitorský přístup k digitálnímu světu je spíš projevem strachu než ochoty poznat jeho podstatu," napsal na svůj blog v Respektu, když kniha v roce 2014 vyšla v Česku.
Video: Robotizace a automatizace jsou nevyhnutelné. Přinesou nám spíše škodu, nebo užitek?
9. 3. 2020; inspirante.cz
Ceny Wernera von Siemense pro studenty, učitele i mladé vědce
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense.
Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník.
Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Přehled vítězů
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal Cenu Wernera von Siemense kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou".
Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jehož vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech.
Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D.
Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se zabýval hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako létají například míče při různých sportech.
Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, jež umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor Štěpánek vystudoval Vysokou školuchemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně.
Profesor Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, například zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále informace o nových možnostech imunoterapie, jež slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS" a obhájil v roce 2018. V současnosti je v magisterském programu studia, a pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia.
Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu však nebrání, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak v osobním životě.
"Porota zvláštní ceny Ocenění za překonání překážek při studiu stála před nesnadným úkolem - vybrat jediného laureáta, který studuje navzdory zdravotnímu postižení či znevýhodnění. Každá z nominací ovšem obsahuje pohnutý lidský osud a všichni nominovaní si zaslouží naše uznání,” uvedla porotkyně Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. "Zvláštní cenu nakonec porota udělila Bc. Vítu Königovi za statečnost a odhodlání, s jakým se vyrovnává se svým osudem, za to, že i za velmi obtížných podmínek souvisejících s léčbou nádorového onemocnění dokáže v náročném studiu teoretické fyziky pokračovat a nemyslet při něm jen na sebe. Příběh Víta Königa je pro nás pro všechny velkou inspirací."
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Cena Wernera von Siemense
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
Výsledky soutěže podrobněji: https://www.siemens.cz/press/nejlepsi-studenti-mladi-vedci-a-pedagogove-ziskali-ceny-wernera-von-siemense
Foto: archiv Siemens
9. 3. 2020; jihlavske-listy.cz
O hranicích vesmíru
Prof. Petr Kulhánek z ČVUT bude přednášejícím na další z popularizačních akcí Jihlavské astronomické společnosti.
V malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava se akce koná 12. 3. od 17 hodin na téma Hledáme hranice vesmíru.
Protagonista přednášky se bude s Jihlavany zamýšlet nad otázkami, zda je vesmír konečný nebo nekonečný, jak by vypadal život v konečném vesmíru, co je za vesmírem, kam se rozpíná a kde je střed expanze.
Prof. Kulhánek se na Českém vysokém učení technickém v Praze zabývá aplikovanou fyzikou, patří mezi nejznámější české popularizátory vědy.
9. 3. 2020; technickytydenik.cz
Průmyslová automatizace a robotizace
Hennlich na Amperu představí kolaborativní robot Další dílek z mozaiky svého portfolia představí na veletrhu Amper litoměřická společnost Hennlich.
Technický distributor mezi své produkty nově zařadil kolaborativní robot HCR jihokorejské společnosti Hanwha. Kobot je možné využít v celé řadě činností a aplikací v průmyslu od balení a leštění přes montáž, manipulaci s materiálem až po svařování, pick & place aplikace nebo obsluhu CNC strojů...
OnRobot představuje nové produkty: uchopovače Gecko SP a VGC10Společnost OnRobot, přední poskytovatel inovativních koncových nástrojů pro kolaborativní roboty, uvedla na trh dva nové produkty: adhezivní uchopovač Gecko Single Pad (SP) a podtlakový uchopovač VGC10 (na snímku). Oba dva koncové nástroje, které vycházejí z již existujících větších modelů, jsou určeny především do menších a stísněnějších výrobních prostor. OnRobot Gecko SP je kompaktní verze inovativního uchopovače Gecko, který...
Od 23. do 25. února pořádala v Abú Dhabí Univerzita Khalifa mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC ). Tým Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku v soutěži vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů a stříbro za likvidaci definovaných cílů (balónků), nejcennější je však pro tým zlatá medaile v kompletním...
ABB a Ericsson ukázaly, jak ovládat roboty na velké vzdálenosti pomocí 5GBěhem lednového zasedání Světového ekonomického fóra 2020 byli světoví lídři svědky toho, jaké možnosti nabízí komunikace v reálném čase uskutečňovaná prostřednictvím telekomunikačního standardu 5G. V kongresovém centru ve švýcarském Davosu vyrýval kolaborativní robot YuMi do pískové formy vzkaz, který ve stejné chvíli replikoval druhý robot YuMi umístěný 1,5 km daleko...
Nebojte se bin pickinguSnahou výrobců je automatizovat mimo jiné rutinní nebo pro člověka namáhavé činnosti a současně tím přispět ke zvýšení produktivity. Ale ne všechny činnosti, které jsou snadným úkolem pro člověka, lze lehce zautomatizovat. To je i případ bin pickingu, moderní technologie, jejíž zavedení umožnil teprve současný pokrok v oblasti strojového vidění a výpočetní techniky. Při bin pickingu je třeba v zásadě řešit dvě protichůdné úlohy, které na logiku úlohy...
Použití HRC chapadel s obráběcími strojiVysvobození robotů z jejich klecí je v plném proudu. Již dnes je bezprostřední spolupráce člověka s robotem nedílnou součástí automatizace výroby. SCHUNK pracuje aktivně na "zkrocení" chapadla pro kolaborativní scénáře. To platí i pro oblast výroby. Především monotónní činnost jako manipulace s obrobky v obráběcích strojích je postupně nahrazována kolaborativními systémy. Zatímco zaměstnanci se starají o několik strojů, jakož i o polotovary...
Dánsko vybuduje největší centrum pro kolaborativní roboty na světěDánský ministr průmyslu, obchodu a financí Simon Kollerup na počátku února slavnostně odhalil nové budoucí sídlo společností Mobile Industrial Robots (MiR) a Universal Robots (UR), dvou vlajkových lodí prosperujícího dánského robotického průmyslu. Firmy budou společně sdílet 32 000 m2 v novém "cobot hubu" neboli centru pro kolaborativní roboty ve městě Odense, které je dánským srdcem rychle se rozvíjejícího robotického klastru...
Stále šikovnější kolaborativní roboty se o práci bát nemusejíKvůli nedostatku lidí na pracovním trhu a neustálému tlaku na zefektivňování výroby se uchyluje čím dál víc firem k automatizaci svého provozu. Díky kolaborativním robotům neboli kobotům je dnes již robotizace dostupná i pro střední a malé podniky. Kde se velké korporace jen těžkopádně přizpůsobují proměnlivému trhu, tam je mohou inovativní a dravé firmy dohonit právě díky nasazení kolaborativních robotů do výroby.
Průlom do nového světa automatizaceS novou automatizační platformou ctrlX AUTOMATION posouvá Bosch Rexroth klasické hranice mezi řízením stroje, IT a internetem věcí. Škálovatelná platforma umožňuje flexibilní návrh centrálních a decentralizovaných automatizačních topologií. S operačním systémem Linux v reálném čase, otevřenými standardy, aplikační technologií pro programování, webovým inženýrstvím a komplexním připojením IoT snižuje ctrlX AUTOMATION náročnost...
B&R nabízí inovativní řešení - od senzoru po cloudJako jeden z prvních výrobců uvádí společnost B&R na trh řadu výrobků pro komunikaci pomocí otevřeného protokolu OPC UA pracujícího v reálném čase. Paleta výrobků zahrnuje řídicí jednotky, sběrnicové moduly, průmyslové PC a TSN switch. Konečně je pryč doba, kdy výrobci strojů museli nabízet jeden stroj v několika variantách s různými řídicími a sběrnicovými systémy. Z velkého množství rozhraní zůstává nyní jedno jediné. A to díky normalizované...
Převodníky INOR s možností bezdrátové konfiguraceFirma E-THERM, a. s., je dlouholetým dodavatelem měřicí, regulační a automatizační techniky, jejíž významnou součástí jsou převodníky procesních signálů. Již od roku 1994 je výhradním zástupcem tradiční značky INOR pro Českou i Slovenskou republiku. V rámci trvalého vývoje nahrazuje osvědčené modely dvouvodičových převodníků IPAQ-H a IPAQ-L nová řada převodníků IPAQ C330 (provedení do hlavice) a IPAQ...
Zdanění robotů? A proč ne také Excelu nebo telefonů?Někteří politici a odboráři spatřují ve stále masivnějším nástupu robotů příležitost k jejich zdanění. V automatizaci pracovních procesů vidí hrozbu zániku pracovních míst, kterou je zapotřebí zatížit odvody do státního rozpočtu. "Neměli bychom tedy danit také Excel za to, že ubírá administrativní práci, nebo snad telefon, protože není třeba poslů?" ptá se Tomáš Surka, country manager personálně-poradenské společnosti Quanta. Česko se skladbou svého...
Snadné jako F...esto!Mnozí z nás, zaslechneme-li cosi o elektrických pohonech, získají okamžitě pocit, že k tomu budeme potřebovat pomoc z mnoha směrů - správný návrh a výběr je obvykle spojen s výpočty, zapojení kabelů má svá speciální pravidla, oživení se neobejde bez specialistů, programování, nastavování řady parametrů, softwaru, firmwaru a kdoví čeho ještě. Může to ale také jít jinak. Pokrok v technologiích naštěstí vede k ulehčení naší práce. Je to jako...
Murrelektronik vám zajistí instalaci skutečně na míruNechceme vám vnucovat konkrétní instalační řešení, naopak ochotně nasloucháme potřebám našich zákazníků. Cílem našeho jednání je společně najít takový systém, který bude šitý přesně na míru a připravený na další rozšiřování a modifikace. A co uvidíte na našem veletržním stánku? Nejnovější generace rozváděčových jednofázových spínaných zdrojů Emparro nabízí účinnost 95 %, která sníží ztrátový výkon a minimalizuje výdaje...
Novinky od společnosti BalluffSpolečnost Balluff představí na 28. mezinárodním veletrhu AMPER 2020 v Brně na stánku číslo 6.06 v hale V kromě tradiční nabídky indukčních, kapacitních, magnetických a optoelektronických snímačů, bezpečnostních komponentů, přístrojů k odměřování polohy a systémových řešení pro připojení snímačů prostřednictvím průmyslových sběrnic s využitím rozhraní IO-Link také novinky z oblasti snímání pro monitorování stavu s integrovaným předzpracováním...
Ucelené inženýrské řešení Siemens pomáhá zvyšovat efektivitu výrobySpolečnost Vald-Birn se zabývá zpracováním železa a kovů a ve svém závodě v Dánsku zaměstnává zhruba 600 lidí. Ve snaze dále zlepšovat efektivitu výroby se rozhodla standardizovat způsob monitorování a provádění úkonů v lakovně do jednoho uceleného řešení. Pro tento účel si zvolila inženýrskou a automatizační technologii firmy Siemens. Díky jejímu zavedení se podařilo výrazně zkrátit reakční dobu v případě poruchy...
DMG MORI OPEN HOUSE 2020: integrovaná digitalizace a automatizaceDny otevřených dveří, pořádané společností DMG MORI v jejím sídle v bavorském Pfrontenu počátkem února, umožnily i letos seznámit účastníky z řad odborné veřejnosti s portfoliem vyráběných špičkových strojů včetně novinek, uváděných na trh v letošním roce, dále s novinkami z oblasti integrované digitalizace a automatizace a s nabídkou technologických řešení pro vybrané obory a zpřístupnily zájemcům alespoň částečně výrobní...
Automatizace a robotizace výroby bývají často spojovány s obavami z nahrazování člověka a ze snižování počtu pracovních míst. Poukazuje se na schopnosti strojů a umělé inteligence, které přesahují lidské možnosti. Není tomu tak ale vždycky. Příkladem, že automatizace neznačí jen seškrtávání pracovních míst a nahrazování lidské práce roboty, může být letecký průmysl. V našich podmínkách...
Jste připraveni na Průmysl 4.0?V principu by samozřejmě bylo nejjednodušší pořídit si zcela nové výrobní technologie - plně automatizované stroje, roboty, dopravníky a software, který je bude řídit a výrobu optimalizovat - a nemuset se ohlížet na omezení stávajícího, často již zastaralého, vybavení. Takovou investici si ale mnoho podniků dovolit nemůže. Ptají se nás tedy, zdali i pro ně máme nějaké řešení, které by jejich podnikání posunulo blíže k tomu, co jsme si zvykli označovat jako...
Pásové dopravníky zvyšují přínosy nasazení AMR robotůI přes značný pokrok v oblasti automatizačních technologií do logistického řetězce, který se udál v posledních dvou letech, stále zde zůstávají procesy vyžadující manuální zapojení pracovníků. Řada firem nasadila AGV vozíky či autonomní AMR roboty k automatizaci interní logistiky a z velké části ulehčila svým zaměstnancům od těžkých a nekvalifikovaných prací. Nicméně určité úkoly, typicky vykládka a nakládka materiálu či zboží, doposud...
Koncept edge computingu již není tak vzdálený, jako byl ještě v nedávné době. Roste nám přímo před očima v rámci toho, jak organizace implementují flexibilní řešení pro hybridní cloud a jak se pokrok v open source systémech jako Kubernetes a technologiích pro 5G stává realitou. Kombinací těchto technologických sil vzniká rámec pro podnikové řešení edge computingu, které vezme moc z rukou několika a předá ji do rukou mnoha. Edge computing znamená...
9. 3. 2020; Hospodářské noviny
Vítězné práce Ceny Wernera von Siemense
NEJLEPŠÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE DENYS ROZUMNYI
Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze Nejlepší diplomovou prací se stala studie, jejímž autorem je Denys Rozumnyi, zabývající se hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Standardně se za tímto účelem používají radarové přístroje, které jsou však velmi drahé. Autor oceněné diplomové práce, jejímž vedoucím byl profesor Jiří Matas, ale jako první ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, jež umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu. A to i přesto, že na videozáznamech vypadají jako rozmazané šmouhy. V plánu má Rozumnyi také vytvořit aplikaci pro mobilní telefony, která umožní okamžitý výpočet rychlosti pohybujícího se objektu přímo z videa, které jste si sami na tento mobil natočili. "Metoda měření navržená v diplomové práci například dovoluje vypočítat rychlost tenisového úderu se skoro stejnou přesností jako radary. Radarové přístroje jsou hodně drahé, pro naši metodu stačí použít obyčejný počítač nebo mobil," vysvětluje Rozumnyi.
NEJLEPŠÍ DISERTAČNÍ PRÁCE IVO STRAKA
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla je název vítězné disertační práce Ivo Straky, v níž se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Straka pod vedením profesora Jaromíra Fiuráška navrhl metodiku měření tzv. tichého světla, tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci. "Spolu s kolegy jsme dokázali, že k rozeznání tichého světla stačí lavinové diody, které neumí stanovit počet dopadajících částic, ale pouze zaznamenat jejich přítomnost s omezenou účinností," vysvětluje Straka. "Podle mého názoru je ale ze všeho nejzajímavější citlivost metody detekce lavinovými fotodiodami rozdělenými do několika kanálů. Ukázali jsme, že tato metoda je schopna od sebe rozeznat podobné stavy světla, které však vznikly odlišným způsobem. Třebaže se tyto odlišnosti v našem měření mohou projevit v jednom případě z miliardy, už vypovídají o zásadním fyzikálním rozdílu."
NEJLEPŠÍ PRÁCE NA TÉMA PRŮMYSL 4.0 ALEŠ VYSOCKÝ
Fakulta strojní, VŠB - Technická univerzita Ostrava Vítězem této kategorie se stal Aleš Vysocký za práci s názvem Roboty přímo spolupracující s člověkem. Vznikla ve spolupráci se společností Škoda Auto a jejím úkolem bylo popsat návrh bezpečných pracovišť, kde vedle sebe fungují člověk a robot. Dalším z cílů bylo nalézt kritéria výběru vhodného místa pro nasazení kolaborativních robotů a také navrhnout způsoby ověření jejich bezpečného provozu. Součástí práce je i návrh prototypového pracoviště.
"V rámci jeho návrhu jsem ukázal, že některé operace může být lepší přenechat obsluze, a jiné - náročné, nepříjemné - předat robotu. Během mého studia vydala Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO doporučení pro dodržení bezpečnosti pracovišť se spolupracujícími roboty. Do návrhu pracoviště jsem proto zařadil i testování na splnění těchto doporučení - maximálních přípustných nárazových sil a také provedl simulace, jak přizpůsobit provoz pracoviště při překročení těchto limitů," vysvětluje Aleš Vysocký.
VÝSLEDEK ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU PAVEL PLEVKA A KOLEKTIV
vedoucí výzkumu, CEITEC Masarykova univerzita Ocenění Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal kolektiv autorů pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykova univerzita a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci s názvem Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou.
Publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky. "Pro studium viru klíšťové encefalitidy jsme se rozhodli, protože to byl jeden z mála flavivirů, jehož struktura nebyla známa. Tento virus patří mezi nejčastější původce infekcí nervové soustavy v Česku. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Úmrtnost na klíšťovou encefalitidu je sice nízká, ale více než 50 procent dětí vykazuje po jejím prodělání deficit v kognitivních schopnostech a má problémy s pamětí. Přišlo nám tak vhodné studovat onemocnění, které má dopad na zdraví našich spoluobčanů," vysvětluje Pavel Plevka (na fotce druhý zleva).
OCENĚNÍ ZA KVALITU ŽENSKÉ VĚDECKÉ PRÁCE DAGMAR MYŠÍKOVÁ
1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova Druhé místo za disertační práci a současně ocenění za nejlepší disertaci napsanou ženou získala Dagmar Myšíková za Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.
Myšíková v ní prezentuje dvě studie. První sleduje výskyt specifických protinádorových protilátek ve vztahu k anamnéze kouření. Jejím výsledkem je, že kuřáci a exkuřáci mají tyto protilátky častěji, to znamená, že prozánětlivý stav navozený kouřením pravděpodobně ovlivňuje protinádorovou odpověď.
Ve druhé studii, ve spolupráci s biotechnologickou společností Sotio, Myšíková sledovala účinnost protinádorové vakcíny z dendritických buněk. Ta prokázala, že uvedená vakcína velmi účinně navozuje specifickou protinádorovou imunitní odpověď. "Na mé práci je podle mě nejzajímavější přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním," poznamenává Dagmar Myšíková.
OCENĚNÍ ZA PŘEKONÁNÍ PŘEKÁŽEK PŘI STUDIU VÍT KÖNIG
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru Atlas a obhájil ji v roce 2018. V současnosti pokračuje studiem magisterského programu, a pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia.
Hlavní motivací Víta Königa, proč studovat zrovna částicovou jadernou fyziku, je podle jeho vlastních slov pochopit, jak je svět kolem nás vybudován. Věří, že čím lépe budeme světu kolem nás rozumět, tím lépe a efektivněji dokážeme využít všech darů a příležitostí, které nám nabízí. A to platí nejen ve vědě.
Vít König se už několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, jež mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy. Trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To vše mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou plným plánů do budoucna jak v profesním, tak především osobním životě. Ten je pro něj, jak zdůrazňuje, vždy na prvním místě.
NEJLEPŠÍ PEDAGOGICKÝ PRACOVNÍK FRANTIŠEK ŠTĚPÁNEK
Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT v Praze Profesor František Štěpánek je zakladatelem a vedoucím Laboratoře chemické robotiky, která byla otevřena na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v červnu 2008 a jíž do dnešního dne prošly desítky Ph. D. studentů a studentek bakalářského a magisterského studia, včetně několika postdoktorských výzkumných pracovníků. Dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, například zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Studentům pomáhá rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. František Štěpánek je autorem více než 140 odborných publikací a držitelem několika významných ocenění za vědeckou práci.
389 Za 22 let existence Cen Wernera von Siemense bylo porotami složenými z rektorů předních českých univerzit, zástupců Akademie věd ČR a předních vědců oceněno 389 nadaných studentů, mladých vědců a pedagogů.
Naše metoda dovoluje vypočítat rychlost tenisového úderu skoro se stejnou přesností, jako to umějí drahé radary. Denys Rozumnyi autor nejlepší diplomové práce
Tématu spolupráce robota s člověkem se věnuji i nadále. Na katedře se zabýváme oblastí servisní robotiky a návrhy záchranářských systémů. Aleš Vysocký vítěz kategorie Nejlepší absolventská práce na témata Průmyslu 4.0
833 Do 22. ročníku Cen Wernera von Siemense bylo přihlášeno celkem 833 prací. Ocenění si mezi sebou rozdělí finanční odměnu v celkové výši 830 tisíc korun. Vítězové jednotlivých kategorií získají prémii od 20 do 300 tisíc korun.
Připraveno ve spolupráci se společností Siemens.
9. 3. 2020; Hospodářské noviny
Ceny pro mladé vědce
SPOLEČNOST SIEMENS UDĚLILA VE ČTVRTEK VEČER DVACÍTCE MLADÝCH VĚDCŮ, STUDENTŮ A PEDAGOGŮ CENY ZA NEJLEPŠÍ PRÁCE A ZA PŘÍNOS PRO VĚDU. CELKEM SI OCENĚNÍ ROZDĚLILI VÍCE NEŽ 800 TISÍC KORUN. LETOŠNÍ ROČNÍK BYL UŽ 22. V ŘADĚ.
Rekordních více než 800 prací letos soutěžilo o první místa v soutěži Cena Wernera von Siemense. Přihlásili je tam mladí vědci, pedagogové i studenti, kteří věří, že právě jejich práce je výjimečná. Na slavnostním předávání, které se uskutečnilo ve čtvrtek večer v historické atmosféře Betlémské kaple v centru Prahy, si ceny za potlesku nejvýznamnějších zástupců české vědecké veřejnosti odnesla dvacítka vybraných.
V Ceně Wernera von Siemense česká firma Siemens oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Předávalo se také zvláštní ocenění za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
"V letošním roce jsme dosáhli absolutního rekordu 833 prací, z nichž všechny byly velmi kvalitní. Těší mě, že kvalita přihlášených prací je rok od roku vyšší," poznamenal generální ředitel Siemensu v Česku Eduard Palíšek.
Zvítězil výzkum encefalitidy i optiky
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu zvítězil kolektiv autorů pod vedením Pavla Plevky z centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci věnující se viru klíšťové encefalitidy. Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce se stal Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty UniverzityPalackého v Olomouci a cenu získal za práci z oboru kvantové optiky.
Nejlepší diplomovou práci letošního ročníku soutěže představil Denys Rozumnyi z pražského ČVUT. Zabývá se v ní hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách.
Nejlepším učitelem letos odborná porota zvolila Františka Štěpánka z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). Hlavně za to, že propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací. Řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností v oboru biomedicíny, farmacie anebo agrochemie.
"Profesor Štěpánek klade důraz na to, aby jeho absolventi našli co nejkratší cestu svého výzkumu k praktickému využití. Stejně jako je třeba dbát na základní výzkum, je třeba co nejvíce posilovat i aplikační sféru," upozornil Palíšek. Dodal, že si velmi váží práce pedagogů. "Talent je jedna věc, ale když někdo pomůže někomu v kariéře tak jako učitel, je to neocenitelné," zdůraznil generální ředitel Siemensu.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce obdržela Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za práci z oboru protinádorové imunologie.
"Její práce už získala celou řadu významných cen a já jsem velice ráda, že se ženy v české vědě oceňují. Teď ji čeká další příjemná povinnost, být matkou. Věřím, že paní Myšíková dokáže zbořit předsudky a ukáže, že žena může být matkou i úspěšně dělat vědu," řekla na vyhlášení Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti a členka poroty.
Student: Díky ceně mám pokračovatele
Dalším z oceněných byl například Martin Balouch, doktorand pražské VŠCHT, který získal druhé místo za nejlepší diplomovou práci. Jeho diplomka se věnuje problému, jak udržet v liposomech, což jsou nosiče léčiv připravené z lipidů, požadovanou účinnou látku.
"Hlavní využití je ve farmaceutickém průmyslu při léčbě zákeřných nemocí, pro něž nasazení léčiv do celého těla nebo krevního oběhu může způsobovat závažné problémy," vysvětluje Balouch. "Je ale třeba přiznat, že práce je ještě hodně daleko od přípravy komerčně využitelných nosičů. Ještě neproběhlo ani testování na buněčných kulturách a také látky použité v rámci práce byly jenom barviva, a ne léčiva," dodává čtyřiadvacetiletý Balouch.
Vítězství v soutěži jej ale posunulo. Díky ocenění se totiž našli na škole pokračovatelé, studenti, které Balouchův výzkum zaujal. "Chtějí jít s tímto výzkumem dál. Vítězství v soutěži tedy pomůže především tomuto tématu," shrnul Balouch.
Nejvíce cen získala Masarykova univerzita
Ceny Wernera von Siemense se poprvé udělovaly v roce 1998. Od té doby společnost na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Ve 22. ročníku si vítězové odnášejí finanční ocenění od 20 do 300 tisíc korun.
"Těší mě stoupající zájem mladých talentů o tuto soutěž a rovněž fakt, že vítězné práce se věnují tématům, která jsou dnes pro lidstvo zásadní," zmínil Eduard Palíšek.
Dodal, že rád sleduje spolupráci mladých studentů a vědců s jejich pedagogy, které soutěž také oceňuje. "Je to pro mě ujištění, že obě strany velmi dobře chápou, jaké přínosy jim společná práce přináší," myslí si Palíšek.
Nejvíce cen letos připadlo na soutěžící z Masarykovy univerzity v Brně, kteří si jako tým odnesli čtyři ocenění.
UŽ VÍCE NEŽ 12 MILIONŮ
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády Andrej Babiš. Ceny se udělují od roku 1998 a celkem si ocenění odnesli už více než 12 milionů korun.
9. 3. 2020; Euro
Technologie
Nokia mění šéfa
Finská Nokia, někdejší jednička na mobilním trhu a významný světový dodavatel telekomunikační infrastruktury, oznámila změnu na nejvyšším postu. Dosavadního šéfa firmy Rajeeva Suriho, který ve firmě pracuje 25 let, na konci srpna nahradí Pekka Lundmark. Ten nyní vede energetickou skupinu Fortum a v Nokii už dříve působil. Důvodem jsou podle agentury Bloomberg slabé výsledky Suriho v prosazování technologie sítí páté generace.
Vylepšení pracanti
Lenovo představilo vylepšené notebooky Thinkpad řady T, X a L. Pohánějí je procesory 10. generace Intel Core vPro a prvně i nová generace procesorů AMD Ryzen 4000 Pro Mobile. Společné je rovněž rychlé wi-fi6, OLED displeje s UHD rozlišením a u řad TaXtaké Dolby Audio Speaker System.
Podobně jako předchůdci prošly všechny novinky náročnými testy, nabídnou systém ochrany dat ThinkShield, mechanický kryt kamery ThinkShutter a čtečku otisků prstů.
DARPA pro české robotiky
Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyhráli světovou soutěž DARPA Subterranean Challenge Urban Circuit mezi nesponzorovanými týmy. Celkově v soutěži obsadili 3. místo, když jejich autonomní roboty hledaly schované předměty a čelily nástrahám v podzemí nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve státě Washington.
Soutěž oceňuje moderní technologie, které mají zejména v životu nebezpečných situacích a prostředích ambici plně nahradit člověka.
9. 3. 2020; iHNed.cz
Rekordních 833 prací soutěžilo o cenu Wernera von Siemense pro mladé vědce. Uspěl výzkum encefalitidy i optiky
Přihlásili je tam mladí vědci, pedagogové i studenti, kteří věří, že právě jejich práce je výjimečná. Na slavnostním předávání, které se uskutečnilo ve čtvrtek večer v historické atmosféře Betlémské kaple v centru Prahy, si ceny za potlesku nejvýznamnějších zástupců české vědecké veřejnosti odnesla dvacítka vybraných.
V Ceně Wernera von Siemense česká firma Siemens oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Předávalo se také zvláštní ocenění za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
"V letošním roce jsme dosáhli absolutního rekordu 833 prací, z nichž všechny byly velmi kvalitní. Těší mě, že kvalita přihlášených prací je rok od roku vyšší," poznamenal generální ředitel Siemensu v Česku Eduard Palíšek.
Zvítězil výzkum encefalitidy i optiky
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu zvítězil kolektiv autorů pod vedením Pavla Plevky z centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci věnující se viru klíšťové encefalitidy. Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce se stal Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty UniverzityPalackého v Olomouci a cenu získal za práci z oboru kvantové optiky.
Nejlepší diplomovou práci letošního ročníku soutěže představil Denys Rozumnyi z pražského ČVUT. Zabývá se v ní hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Nejlepším učitelem letos odborná porota zvolila Františka Štěpánka z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). Hlavně za to, že propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací. Řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností v oboru biomedicíny, farmacie anebo agrochemie.
Už více než 12 milionů
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády Andrej Babiš. Ceny se udělují od roku 1998 a celkem si ocenění odnesli už více než 12 milionů korun.
"Profesor Štěpánek klade důraz na to, aby jeho absolventi našli co nejkratší cestu svého výzkumu k praktickému využití. Stejně jako je třeba dbát na základní výzkum, je třeba co nejvíce posilovat i aplikační sféru," upozornil Palíšek. Dodal, že si velmi váží práce pedagogů. "Talent je jedna věc, ale když někdo pomůže někomu v kariéře tak jako učitel, je to neocenitelné," zdůraznil generální ředitel Siemensu.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce obdržela Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za práci z oboru protinádorové imunologie.
"Její práce už získala celou řadu významných cen a já jsem velice ráda, že se ženy v české vědě oceňují. Teď ji čeká další příjemná povinnost, být matkou. Věřím, že paní Myšíková dokáže zbořit předsudky a ukáže, že žena může být matkou i úspěšně dělat vědu," řekla na vyhlášení Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti a členka poroty.
Student: Díky ceně mám pokračovatele
Dalším z oceněných byl například Martin Balouch, doktorand pražské VŠCHT, který získal druhé místo za nejlepší diplomovou práci. Jeho diplomka se věnuje problému, jak udržet v liposomech, což jsou nosiče léčiv připravené z lipidů, požadovanou účinnou látku.
"Hlavní využití je ve farmaceutickém průmyslu při léčbě zákeřných nemocí, pro něž nasazení léčiv do celého těla nebo krevního oběhu může způsobovat závažné problémy," vysvětluje Balouch. "Je ale třeba přiznat, že práce je ještě hodně daleko od přípravy komerčně využitelných nosičů. Ještě neproběhlo ani testování na buněčných kulturách a také látky použité v rámci práce byly jenom barviva, a ne léčiva," dodává čtyřiadvacetiletý Balouch.
Vítězství v soutěži jej ale posunulo. Díky ocenění se totiž našli na škole pokračovatelé, studenti, které Balouchův výzkum zaujal. "Chtějí jít s tímto výzkumem dál. Vítězství v soutěži tedy pomůže především tomuto tématu," shrnul Balouch.
Nejvíce cen získala Masarykova univerzita
Ceny Wernera von Siemense se poprvé udělovaly v roce 1998. Od té doby společnost na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Ve 22. ročníku si vítězové odnášejí finanční ocenění od 20 do 300 tisíc korun.
"Těší mě stoupající zájem mladých talentů o tuto soutěž a rovněž fakt, že vítězné práce se věnují tématům, která jsou dnes pro lidstvo zásadní," zmínil Eduard Palíšek. Dodal, že rád sleduje spolupráci mladých studentů a vědců s jejich pedagogy, které soutěž také oceňuje. "Je to pro mě ujištění, že obě strany velmi dobře chápou, jaké přínosy jim společná práce přináší," myslí si Palíšek.
Nejvíce cen letos připadlo na soutěžící z Masarykovy univerzity v Brně, kteří si jako tým odnesli čtyři ocenění.
Vítězné práce Ceny Wernera von Siemense
Nejlepší diplomová práce
Denys Rozumnyi
Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Nejlepší diplomovou prací se stala studie, jejímž autorem je Denys Rozumnyi, zabývající se hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Standardně se za tímto účelem používají radarové přístroje, které jsou však velmi drahé. Autor oceněné diplomové práce, jejímž vedoucím byl profesor Jiří Matas, ale jako první ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, jež umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu. A to i přesto, že na videozáznamech vypadají jako rozmazané šmouhy.
V plánu má Rozumnyi také vytvořit aplikaci pro mobilní telefony, která umožní okamžitý výpočet rychlosti pohybujícího se objektu přímo z videa, které jste si sami na tento mobil natočili. "Metoda měření navržená v diplomové práci například dovoluje vypočítat rychlost tenisového úderu se skoro stejnou přesností jako radary. Radarové přístroje jsou hodně drahé, pro naši metodu stačí použít obyčejný počítač nebo mobil," vysvětluje Rozumnyi.
Nejlepší disertační práce
Ivo Straka
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla je název vítězné disertační práce Ivo Straky, v níž se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Straka pod vedením profesora Jaromíra Fiuráška navrhl metodiku měření tzv. tichého světla, tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic − fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
"Spolu s kolegy jsme dokázali, že k rozeznání tichého světla stačí lavinové diody, které neumí stanovit počet dopadajících částic, ale pouze zaznamenat jejich přítomnost s omezenou účinností," vysvětluje Straka. "Podle mého názoru je ale ze všeho nejzajímavější citlivost metody detekce lavinovými fotodiodami rozdělenými do několika kanálů. Ukázali jsme, že tato metoda je schopna od sebe rozeznat podobné stavy světla, které však vznikly odlišným způsobem. Třebaže se tyto odlišnosti v našem měření mohou projevit v jednom případě z miliardy, už vypovídají o zásadním fyzikálním rozdílu."
Nejlepší práce na téma Průmysl 4.0
Aleš Vysocký
Fakulta strojní, VŠB − Technická univerzita Ostrava
Vítězem této kategorie se stal Aleš Vysocký za práci s názvem Roboty přímo spolupracující s člověkem. Vznikla ve spolupráci se společností Škoda Auto a jejím úkolem bylo popsat návrh bezpečných pracovišť, kde vedle sebe fungují člověk a robot. Dalším z cílů bylo nalézt kritéria výběru vhodného místa pro nasazení kolaborativních robotů a také navrhnout způsoby ověření jejich bezpečného provozu. Součástí práce je i návrh prototypového pracoviště.
"V rámci jeho návrhu jsem ukázal, že některé operace může být lepší přenechat obsluze, a jiné − náročné, nepříjemné − předat robotu. Během mého studia vydala Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO doporučení pro dodržení bezpečnosti pracovišť se spolupracujícími roboty. Do návrhu pracoviště jsem proto zařadil i testování na splnění těchto doporučení − maximálních přípustných nárazových sil a také provedl simulace, jak přizpůsobit provoz pracoviště při překročení těchto limitů," vysvětluje Aleš Vysocký.
Ocenění za kvalitu ženské vědecké práce
Dagmar Myšíková
1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova
Druhé místo za disertační práci a současně ocenění za nejlepší disertaci napsanou ženou získala Dagmar Myšíková za Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic. Myšíková v ní prezentuje dvě studie. První sleduje výskyt specifických protinádorových protilátek ve vztahu k anamnéze kouření. Jejím výsledkem je, že kuřáci a exkuřáci mají tyto protilátky častěji, to znamená, že prozánětlivý stav navozený kouřením pravděpodobně ovlivňuje protinádorovou odpověď.
Ve druhé studii, ve spolupráci s biotechnologickou společností Sotio, Myšíková sledovala účinnost protinádorové vakcíny z dendritických buněk. Ta prokázala, že uvedená vakcína velmi účinně navozuje specifickou protinádorovou imunitní odpověď. "Na mé práci je podle mě nejzajímavější přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním," poznamenává Dagmar Myšíková.
Nejlepší pedagogický pracovník
František Štěpánek
Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT v Praze
Profesor František Štěpánek je zakladatelem a vedoucím Laboratoře chemické robotiky, která byla otevřena na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v červnu 2008 a jíž do dnešního dne prošly desítky Ph.D. studentů a studentek bakalářského a magisterského studia, včetně několika postdoktorských výzkumných pracovníků. Dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, například zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Studentům pomáhá rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. František Štěpánek je autorem více než 140 odborných publikací a držitelem několika významných ocenění za vědeckou práci.
Výsledek základního výzkumu
Pavel Plevka a kolektiv
vedoucí výzkumu, CEITEC Masarykova univerzita
Ocenění Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal kolektiv autorů pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykova univerzita a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci s názvem Struktura viru klíšťové encefalitidy
a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou. Publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
"Pro studium viru klíšťové encefalitidy jsme se rozhodli, protože to byl jeden z mála flavivirů, jehož struktura nebyla známa. Tento virus patří mezi nejčastější původce infekcí nervové soustavy v Česku. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Úmrtnost na klíšťovou encefalitidu je sice nízká, ale více než 50 procent dětí vykazuje po jejím prodělání deficit v kognitivních schopnostech a má problémy s pamětí. Přišlo nám tak vhodné studovat onemocnění, které má dopad na zdraví našich spoluobčanů," vysvětluje Pavel Plevka.
Ocenění za překonání překážek při studiu
Vít König
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru Atlas a obhájil ji v roce 2018. V současnosti pokračuje studiem magisterského programu, a pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Hlavní motivací Víta Königa, proč studovat zrovna částicovou jadernou fyziku, je podle jeho vlastních slov pochopit, jak je svět kolem nás vybudován. Věří, že čím lépe budeme světu kolem nás rozumět, tím lépe a efektivněji dokážeme využít všech darů a příležitostí, které nám nabízí. A to platí nejen ve vědě.
Vít König se už několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, jež mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy. Trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To vše mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou plným plánů do budoucna jak v profesním, tak především osobním životě. Ten je pro něj, jak zdůrazňuje, vždy na prvním místě.
8. 3. 2020; vecerni-praha.cz
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense.
Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC -Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanova, Ph.D., Ing. Tibor Fůzik, Ph.D. doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem "S truktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou ". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem " Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla ", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem " Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání ". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemícko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperiál College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatií, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D . z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za prácí z oboru protinádorové imunologie s názvem " Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic ". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma " Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS ” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem " Roboty přímo spolupracující s člověkem ".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
8. 3. 2020; itmix.cz
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník.
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D., doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboti přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
O soutěži Cena Wernera von SiemenseCenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
8. 3. 2020; tzb-info.cz
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník.
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D., doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem
"Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem
"Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboti přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
O soutěži Cena Wernera von SiemenseCenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
7. 3. 2020; abclinuxu.cz
Záznam třetí přednášky z předmětu Architektura počítačů
Před začátkem semestru jsem zde sepsal úvahu o výuce předmětu Architektura počítačů Jak učíme a jak učit architektury počítačů
Výuka se rozběhla, velký dík patří mým kolegům z praxe, kteří se z vlastního zájmu a chuti pomoc do výuky zapojili. Viz. aktuální složení týmu
Toto pondělí však byla návštěva přednášky pro studenty zrušená kvůli informaci o kontaktu některého z pracovníků ČVUT s někým, kdo se s koronavirem někde v cizině setkal. Opatření bylo na základě posouzení rizika od hygieniků jako minimálního v pondělí odpoledne zrušené, ale přednáška by studentům v přípravě na cvičení chyběla. Jako zkrácenou náhradu jsme studentům poslali odkaz na tu z loňských LinuxDays.
Kolegové z IT a PR FEL narychlo připravili nahrávání, prezentaci jsem neměl na nahrávání bez ukazovátka připravenou atd. Ale po mnoha hodinách v kdenlive a blenderu se podařilo ze 150 GB původního záznamu vytvořit video s alespoň nějakým neumělým zvýrazněním právě popisovaných komponent, textů. Protože jsem se obával, že může přijít 14-denní karanténa, tak je do přednášky zahrnutý i materiál k zvládnutí cvičení samostudiem.
Na výsledek se můžete podívat na YouTube https://youtu.be/271oRr9PeSk . Již sám vím po několikerém shlédnutí při editaci o několika přeřeknutích a drobných chybách ve slidech. Odprezentoval jsem i část o mikrokódovaných CU, kterou jsem měl spíš jen pro případné doplnění. Z ní zkoušet nebudeme.
Na prezentaci a diskuzi k předmětu na InstallFest pravděpodobně nikdo z diskutujících pod předchozím zápiskem nedorazil nebo byl spokojený, protože kritika při předvádění, jak učíme s QtMips a hraní si účastníků nezazněla. Lidé z praxe na ní byli. Workshop s našimi deskami si také pár lidí vyzkoušelo až po návrh řízení DC motorů nejdříve z C vlastním kódem v podstatě z nuly podle natočení barevného voliče a pak přes námi připravené projekty pro Matlab/Simulink (k stažení z https://github.com/aa4cc/zynq-rt-control (drive by wire mezi dvěma motory a podle otáčením voličem). VHDL návrh periferií zde . Target https://github.com/aa4cc/ert_linux . Vše s Linux 4.19 RT jádrem https://github.com/ppisa/linux-kernel/tree/linux-4.19.y-pi . Nákup/výroba další várky MZ_APO desek se rozběhla. I přes poskytnutí rozsáhlých informací jednomu ze zdejších kritiků e-mailem mi žádná odpověď nedorazila.
Na EmbeddeddWorld jsem pak hovořil s CEO RISC-V foudation (Calista Redmond) a našim studentům i škole nabízí pro připravovaný přechod na RISC-V maximální podporu a publicitu.
7. 3. 2020; ČRo - dvojka.cz
Meteor o žahavé vodě, hvězdě před výbuchem a rojení včel
Proč stres těhotných vadí více chlapcům?
Že stres pro těhotnou ženu není ničím pozitivním, věděly už naše babičky. „Nastávající maminka má být především v klidu a míru,“ říkávali. To potvrzují nejnovější vědecká měření, kdy odborníci dokáží sledovat plod přímo v těle maminky.
Porovnáním stresového faktoru s množstvím potratů taky ukázalo, že stres v těhotenství dělá větší problém chlapcům. Proč? To vysvětlil MUDr. František Koukolík.
Jak byla objevena nejslavnější česká kometa?
Kohoutkovu kometu znal v roce 1973 snad každý. Celosvětové očekávání úžasné podívané udělalo z českého astronoma Luboše Kohoutka hvězdu první velikosti. Dokonce i astronauti kosmické stanice Skylab kometu pozorovali.
Přestože výzkum komety byl velmi úspěšný, pro lidi bylo její přiblížení zklamáním. Nebyla zdaleka tak jasná, jak se čekalo. Co se s kometou dělo, jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Záhada „žahavé vody“ vyřešena
Představte si, že si jdete zaplavat do moře a najednou ucítíte pichlavou bolest. A pak pálení. Jako by vás žahla medúza. Jenže nikde žádnou nevidíte. Jen nazelenalý sliz. To se může stát každému plavci v Karibiku.
Začalo se hovořit o „žahavé vodě“ a vysvětlení zůstávalo záhadou. Teprve teď vědci zjistili, odkud se sliz bere a proč je vypouštěn. Tajemství odhalil biolog Jaroslav Petr.
Zazáří na obloze ve dne hvězda?
Jmenuje se Betelgeuse a září v souhvězdí Orionu. Je vidět okem, má načervenalou barvu a bez ní by souhvězdí ztratilo svůj nádherný tvar. Bohužel přesně to se stane. Hvězda je dvacetkrát těžší než Slunce a tak veliká, že kdybychom ji umístili do pozice Slunce, sahala by až k oběžné dráze Jupiteru.
Její osud je jasný - vybuchne jako supernova a zbude po ní patrně černá díra. Jasnost Betelgeuse se začala v listopadu 2019 snižovat a celý svět spekuloval, že už se výbuch blíží. Opravdu? Kdy se můžeme těšit na výjimečný úkaz? Kdy zazáří na denní obloze další hvězda? To komentoval prof. Petr Kulhánek z ČVUT.
Jak se rojí včely?
Včelaři znají své včely velmi dokonale, přesto o nich nevíme vše. Třeba takové rojení. Je s ním spjata spousta propracovaných činností. Jak se rojí včely? To studovali vědci, a dokonce si dovolili včely záměrně klamat. Zajímavé výsledky přináší kniha nakladatelství Academia Hmyzí rodiny a státy, ze které nám čtou Miloň Čepelka a autor prof. Jan Ždárek.
7. 3. 2020; volty.cz
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D.
doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
O soutěži Cena Wernera von Siemense
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
Přehled vítězů Ceny Wernera von Siemense 2019:
Kategorie/Odměna
Jméno/Univerzita/Vedoucí práceNázev práce
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
300 000 Kč / týmkolektiv autorů pod vedením
Mgr. Pavla Plevky, Ph.D.
CEITEC - Masarykova univerzita v Brně
Členové týmu:
Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D.
Ing. Tibor Füzik, Ph.D.
doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.
Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou
Nejlepší pedagogický pracovník
50 000 Kč
Prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Nejlepší diplomová práce, 1. místo
50 000 Kč student
50 000 Kč vedoucí práce
Ing. Denys Rozumnyi
ČVUT
Fakulta elektrotechnická
Vedoucí: prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D.
Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání
Nejlepší diplomová práce, 2. místo
30 000 Kč student
30 000 Kč vedoucí práce
Ing. Martin Balouch
Vysoká škola chemicko-technologická
Fakulta chemicko-inženýrská
Vedoucí: prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.
Příprava, struktura a chování systémů nanočástic zapouzdřených v lipidických membránách
Nejlepší diplomová práce, 3. místo
20 000 Kč student
20 000 Kč vedoucí práce
Ing. Zdeněk Machů
VUT v Brně
Fakulta strojního inženýrství
Vedoucí: Ing. Oldřich Ševeček, Ph.D.
Výpočtové modelování piezoelektrických vrstevnatých kompozitů a analýza jejich elektro‐mechanické odezvy při harmonickém kmitání
Nejlepší disertační práce, 1. místo
50 000 Kč student
50 000 Kč vedoucí práce
Mgr. Ivo Straka, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta
Vedoucí: prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.
Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla
Nejlepší disertační práce, 2. místo
30 000 Kč student
30 000 Kč vedoucí práce
MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D.
Univerzita Karlova
1. lékařská fakulta
Vedoucí: prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic
Nejlepší disertační práce, 3. místo
20 000 Kč student
20 000 Kč vedoucí práce
RNDr. Arman Tursunov, Ph.D. DSc
Slezská univerzita v Opavě
Ústav fyziky
Vedoucí: prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Astrofyzikální procesy v poli kompaktních objektů
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
20 000 Kč
MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D.
Univerzita Karlova
1. lékařská fakulta
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic
Ocenění za překonání překážek při studiu
20 000 Kč
Bc. Vít König
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Průmysl 4.0
20 000 Kč
Ing. Aleš Vysocký, Ph.D.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita OstravaRoboty přímo spolupracující s člověkem
Generální ředitel Siemens Česká republika, Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA:
"Těší mě stoupající zájem mladých talentů o soutěž Cena Wernera von Siemense a také fakt, že vítězné práce se věnují tématům, která jsou dnes pro lidstvo zásadní."
"Setkání s mladými studenty a vědci a jejich pedagogy, které v soutěži také oceňujeme, jsou pro mě ujištěním, že obě strany velmi dobře chápou, jaké přínosy jim společná práce přináší. V dnešní době narůstajícího mezigeneračního konfliktu je to velmi povzbuzující zjištění."
Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti a vyslankyně dobré vůle MZV ČR, členka poroty Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
"Ocenění výkonu žen z vítězných týmů považuji za záslužný počin. Siemens se snaží bořit stereotypy a ukázat, že nadání k vědě není vázáno na pohlaví, ale je otázkou nasazení, vzdělání a disciplíny. Příklady táhnou. Je dobře, že máme mladé vědkyně, které jsou díky Ceně Wernera von Siemense, zviditelněným příkladem."
Mgr. Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, členka poroty pro Ocenění za překonání překážek při studiu
"Porota zvláštní ceny ‚Ocenění za překonání překážek při studiu‘stála před nesnadným úkolem - vybrat jediného laureáta, který studuje navzdory zdravotnímu postižení či znevýhodnění. Každá z nominací ovšem obsahuje pohnutý lidský osud a všichni nominovaní si zaslouží naše uznání. Zvláštní cenu nakonec porota udělila Bc. Vítu Königovi za statečnost a odhodlání, s jakým se vyrovnává se svým osudem, za to, že i za velmi obtížných podmínek souvisejících s léčbou nádorového onemocnění, dokáže v náročném studiu teoretické fyziky pokračovat a nemyslet při něm jen na sebe. Příběh Víta Königa je pro nás pro všechny velkou inspirací."
6. 3. 2020; iHNed.cz
Homo technologicus: Kyberpunková proroctví se naplňují. Lidé stále více propojují svá těla s technologiemi
Ještě lidé, ale tak trochu vylepšení: "V Japonsku, jak věřil se zarytou jistotou, najde lék. V Chibě. Buď na registrované klinice, nebo v polotmě černé medicíny. Synonymum implantací, nervového nastavování a mikrobioniky; Chiba byla magnet pro technokriminální subkultury Sprawlu. Lidé na ilegálních klinikách, jeho poslední naděje, obdivovali mistrovství, s jakým byl tělesně zmrzačen, a pak jen zvolna pokyvovali hlavami," zní jedna z úvodních pasáží románu Neuromancer, jenž William Gibson vydal roku 1984.
Kniha patří mezi kultovní díla kyberpunku, uměleckého subžánru science fiction, který vykresluje temnou, dystopickou vizi budoucnosti, v níž svět nezvládá rychle se vyvíjející technologie a kde se lidé žijící pod tlakem korporací připojují svými prsty/nehty do datových sítí, v mozku mají implantovány výkonnější paměti a kde hrdinové nahrazují své prostřílené údy daleko silnějšími, a navíc i vícefunkčními náhradami… Jenže homo technologicus čili "člověk technologický", jehož další možné pokračování v podobě androidů (zcela umělých lidí) známe například ze slavného futuristického filmu Blade Runner z roku 1982, není čirou fikcí, nýbrž blížící se realitou. A leccos z jeho výbavy už běžně používáme.
Lidé svoje chřadnoucí schránky dávno zachraňují srdečními stimulátory a implantáty - v Československu byl první kardioverter/defibrilátor ICD, voperovaný strojek k léčbě srdeční arytmie, zaveden téhož roku, kdy vyšel Neuromancer -, do těl vkládají umělé kyčle i klouby a statisíce z nás si denně nasazují oční čočky, abychom lépe viděli… Už v roce 1998 si kybernetik Kevin Warwick v rámci akce Project Cyborg 1.0 vložil do těla první elektronický implantát, s jehož další variantou byl čtyři roky nato schopen ovládat i různé věci v okolí: například dveře či osvětlení. Změny bývají spíše postupné, ale moderní obory včetně IT, kybernetiky a robotiky i mezioborových biotechnologií mají ambice přinést revoluci.
Impulz patrně může přinést firma Neuralink Corporation, kterou založil před pár lety vizionář Elon Musk, jenž s portfoliem technologických společností a projektů Tesla, SpaceX nebo HyperLoop jako kdyby vypadl ze sci-fi knih Williama Gibsona, Philipa. K. Dicka či Bruce Sterlinga. "Nejvyšší metou propojení těla a technologie bylo a zůstává propojení lidského mozku s počítačem. První mozkový implantát, jímž mohl ochrnutý pacient ovládat počítačový kurzor, byl úspěšně připojen k povrchu mozku v roce 2004. Zařízení bylo velké, vyžadovalo spoustu drátů, složitě se zapojovalo," popisuje Marie König Dudziaková, která vystudovala na Univerzitě Karlově nová média a léta se odborně věnuje tématům kyberpunku nebo takzvanému body-hacktivismu (čili hacknutí, tedy ovládnutí přirozeného těla). Směr dále rozvíjí právě již zmíněná Neuralink Corporation. "A doufá, že letos se jim povede přímo do mozku vložit vlastní zařízení, natolik sofistikované, že by mohlo propojit biologické synapse s umělou inteligencí," říká expertka o zařízení, jež nese týž název jako Muskova společnost. Neuralink sestává z flexibilních vláken tenčích než lidský vlas a má fungovat bezdrátově. "To tu ještě nikdy nebylo. Externí část zařízení je navíc velká jako naslouchátko a vypadá elegantně," dodává König Dudziaková.
Sexuální stimulace i ovládání počítače jazykem
1984
je rok vydání románu Neuromancer Williama Gibsona, jednoho z hlavních děl kyberpunku, žánru, v němž hrají výraznou roli funkční tělesné modifikace. V témže roce se stalo ČSSR jednou z prvních zemí světa, kde byl pacientovi implantován srdeční defibrilátor (ICD).
2009
V tomto roce byla publikována druhá verze Manifestu tělesného hacktivismu 2.0, již sepsal umělec a modifikátor Lukas Zpira. Pod tento pojem zahrnul experimentální praktiky a trvalé úsilí "vzít náš osud do vlastních rukou… v přetvoření nás samých".
12 tisíc let
Nejméně tak stará je lebka z tanzanské Olduvaje, na které jsou patrné stopy nejstaršího bradového piercingu (tzv. labretu) v Africe. Studie, jež poukazuje na dávné dějiny modifikací těla, byla publikována v lednovém časopise American Journal of Physical Anthropology.
158 milionů dolarů
Tuto částku měla loni v červenci k dispozici Elonem Muskem založená společnost Neuralink Corporation. Letos plánuje zkoušky tenkých čipů, které propojí lidský mozek s internetem.
Jaké jsou poslední trendy v extenzi těla čili v nahrazování jeho nefunkčních částí nebo jeho doplňování o technologie, které tělu dodávají funkčnost novou? Dudziakovou zvláště fascinuje "punkovější oblast extenzí", která ani nevyžaduje um špičkového neurochirurga, protože operaci zvládne i zkušený body-modifikátor, úpravce těla, který například zvládne osadit pod kůži například RFID čip či jiný implantát. "Elektronický čip může fungovat jako identifikátor, což známe z čipů domácích mazlíčků, dále jako platební karta anebo umí otevírat dané dveře. Velký rozruch způsobili zaměstnanci švédského start-upu Epicenter, kteří se nechali hromadně - a dobrovolně - očipovat," vypočítává již existující tělesné modifikace Dudziaková. V Česku si podle ní čipy nechali implantovat i někteří členové uskupení Paralelní Polis, které propojuje umění, vědu a technologie.
Kromě elektronických čipů existují také různé svítící anebo vibrační implantáty. Ty lze využít zejména pro sexuální stimulaci. Jistá dáma, která má přezdívku Aneta von Cyborg, je partnerkou světoznámého body-modifikátora Samppy von Cyborga (který upravuje části těla, jazyky nebo "elfí" špičaté uši) a údajně rovněž první ženou světa s magnetickým implantátem/piercingem v klitorisu. Když se její magnet ocitne v elektromagnetickém poli, které vzniká například při zapnutí mikrovlnky nebo reproduktoru, začne vibrovat a stimulovat ji. Speciální vibrační implantát pro muže nazvaný Lovetron9000, který je voperován ke kořeni penisu a lze jej prý synchronizovat s hudbou, už několik let vyvíjí Rich Lee, biohacker a generální ředitel společnosti Cyborgasmics.
"Mojí nejoblíbenější extenzí je ovšem Tongue Drive. Zařízení vypadá jako horní patro vyndavacích rovnátek; je ale na něm senzor, který uživatel ovládá piercingem v jazyku," přibližuje König Dudziaková ústní hardware z GeorgiaTechu, pomocí něhož mohou imobilní osoby ovládat své počítače.
Vylepšená těla vyvíjejícího se druhu homo sapiens 2.0 nebudou však dobrá jen pro lepší sex či vyšší výkonnost, ale měla by být rovněž trvanlivější než původní křehké skořápky s maximální životností zhruba 110 let. Medicína stále více komunikuje s technickými vědami, a už i na Českém vysokém učení technickém vznikají nové obory, jako je lékařská elektronika a bioinformatika. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze otevřeli tento nový studijní program pro bakaláře teprve loni a je o něj velký zájem. Mírně "kyberpunkové" mezioborové výzkumy totiž mladé lákají. "Technologická extenze lidského těla zasahuje do více oblastí, vzájemně se zde prolínají jak technické obory, tak medicína i přírodní vědy. Mezi aktuální témata patří různé orgánové náhrady, jako je umělé srdce, kochleární implantáty pro náhradu sluchu anebo umělá sítnice, která umožňuje získat alespoň základní prostorovou orientaci lidem se ztrátou zraku," upřesňuje Jan Havlík z katedry teorie obvodů FEL ČVUT, jenž se zabývá diagnostikou vitálních funkcí.
V biomedicínském inženýrství se toho nyní děje opravdu hodně. Světové biomechanické týmy se věnují vývoji bionických protéz, které kombinují mechanické díly z kvalitních materiálů s pokročilou elektronikou a také umělou inteligencí, což v důsledku zvyšuje škálu využití pro pacienty s různě vážnými handicapy. Testovány jsou různé voperovatelné čipy a mikročidla, která přesně měří některé potřebné údaje přímo v lidském těle, například hladinu cukru v krvi, čímž pomáhají optimalizovat léčbu u pacientů s diabetem. "Jednoznačným vývojovým směrem je takzvaná personalizovaná medicína. Využití 3D tisku z biokompatibilních kovů nebo plastů umožňuje vytvoření různých implantátů, kloubních náhrad nebo jiných pomůcek přímo na míru konkrétnímu pacientovi," doplňuje Havlík.
Na populární vlně kyberpunku, výrazného sci-fi žánru, se veze i očekávaný videoherní hit Cyberpunk 2077, který zavede hráče v ústřední roli dobrodruha do temné americké megapole plné kyberosob s blikajícími čipy či roboprotézami. Původně na leden slibovaná hra od tvůrců úspěšného Zaklínače III se nejspíš začne prodávat až v září.
Důležitým tématem, jemuž se čeští inženýři také věnují, jsou projekty v oblasti takzvaných asistivních technologií, tedy pomůcek, které by mnohdy měly být implantovány přímo do lidského těla a měly by napomoci zvýšit kvalitu života invalidům a jiným pacientům. A nejde už jen například o dokonalejší naslouchátka či komunikátory s počítačem, jež pracují na základě snímání pohybu oka nebo softwarové analýzy hlasu, ale i o nástroje pro zlepšení pohybu.
Armáda si žádá roboruce a vojáky budoucnosti
Důležitým iniciátorem projektů sbližujících technologie a tělo je armáda, která má s rekonstrukčními operacemi i náhražkami částí těla staleté zkušenosti zásluhou vojenské medicíny, chirurgie. Jednou z nejdůležitějších divizí výzkumné agentury DARPA, která pracuje přímo pro americkou armádu, je právě program vyvíjející chytré protézy rukou, nohou či exoskeletony posilující kosti a páteř. V roce 2006 zahájila DARPA ambiciózní plán vyvinout "elektromechanickou protézu paže s takřka přirozeným ovládáním a vzhledem".
Pro US Army tak pracují - na základě částečně vypisovaných grantů a zakázek - ty nejlepší univerzity, jako je Carnegie Mellon, Harvard či Caltech, a firmy, takže výsledky po letech bádání stojí za to. K šikovným výtvorům, které z tohoto zadání a spolupráce vzešly, patří také umělá paže s krycím jménem LUKE. Na té pracoval tým profesora Deana Kamena s vědci i válečnými veterány a společně vyvinuli roboruku, s níž si mohou lidé, kteří přišli o horní končetinu nebo její část, bez problémů nalít pití i otevřít zip u oblečení. Společnost Mobius Bionics, která ruce s jemnou motorikou dodává ve třech konfiguracích (ramenní, loketní, zápěstní), byla založena v roce 2016 a rok nato se stali jejími prvními příjemci dva veteráni. Ti v New Yorku slavnostně předvedli světu "novou generaci protéz", píše DARPA na webu.
Jak by se dalo jízlivě dodat, o spoustě věcí však tato skoro mytická agentura nepíše. Kdo v posledních letech sleduje specializovaná zbrojařská periodika typu Jane"s Defence Weekly, spatří zřejmý trend v automatizaci válčení: létající, jezdící, chodící anebo podvodní drony, robotické muly i letmé zmínky o "vojácích budoucnosti". Co vše budou umět a nakolik to budou scifisty obávaní kyborgové, či jen vylepšení lidští bojovníci, je těžké předjímat. Ale ukázky, jak ladně se mohou roboti na umělých nohách - na dvou, čtyřech i šesti - pohybovat, už léta ukazují videa robotů od firmy Boston Dynamics, kteří skáčou, běhají i hrají fotbal.
Naplněná kyberpunková proroctví
Podle König Dudziakové, která si pro svoji rigorózní práci na FF UK Tělesné modifikace v kyberpunku, kyberpunk v tělesných modifikacích (2013) dělala analýzu, jaké vynálezy autoři kyberpunkových děl předpověděli, toho správně odhadli poměrně hodně: počítačová rozhraní ovládaná pohybem, fyziologické propojení člověka a stroje. "V tomhle byli kyberpunkoví autoři velcí a překvapivě přesní vizionáři. A jsem toho názoru, že přinejmenším estetickou stránku dnešních zařízení ovlivnily i sci-fi filmy, které potřebovaly tyhle - v té době neexistující věci - ztvárnit," míní žena, jež před takřka dekádou spustila projekt QRbodies, kdy lidem vytetované QR kódy po načtení mobilem fungovaly a vedly na weby s měnícím se obsahem. Nešlo tak už jen o body art.
Těsné propojení lidského těla a technologií považují mnozí za kontroverzní, protože se často dostává na hranu po generace vštěpovaného tabu nedotknutelnosti a danosti lidského těla. Implantování (cizích) pokročilých technologií do svobodných jedinců navíc přináší rizika kontroly, nechtěného ovládnutí, před nímž mnozí spisovatelé varovali ve svých dystopických dílech. "Naopak optimisticky se k tomu staví profesor filozofie Andy Clark, jenž vnímá extenze těla a primárně mysli jako skvělou a vývojově přirozenou věc, nikoliv něco cizího," přidává druhý možný pohled mladá "doktorka kyberpunku".
Vystřídá nás tedy jednou nějaký ten lepší technologický druh, homo sapiens 2.0? Místo odpovědi König Dudziaková odkazuje na jiný kyberpunkový román o osudu lidstva. Napsal jej Bruce Sterling, nese název Schismatrix a vyšel také ve zlaté éře kyberpunku, v roce 1985. Popisuje lidstvo rozdělené na dva směry právě podle toho, jak se rozhodli kultivovat svá těla: Mechanisté si pomáhají technologickými extenzemi a protetikou, Tvární genetickými modifikacemi a kultivováním mysli. "Myslím, že pokud půjdeme jen mechanistickou cestou a nebudeme zároveň rozvíjet mysl a zlepšovat vztahy mezi sebou a ve společnosti," míní König Dudziaková, "nebudeme lepší a ani se nám nebude lépe žít."
6. 3. 2020; PRIMA Family
Vědci z ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž dronů
Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka
Čeští vědci z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze vyhráli mezinárodní soutěž dronů ve Spojených arabských emirátech.
Karel VOŘÍŠEK, moderátor
Kromě toho ovšem posbírali ještě první a druhé místo v dalších disciplínách. Po šesti týdnech jsou teď zpátky v Česku a mají se čím chlubit.
Pavla LIOLIASOVÁ, redaktorka
Čeští vědci měli na soutěži dohromady 12 dronů. To je vůbec nejvíc ze všech soutěžních týmů. Zařízení se teď do Česka vrací v těchto krabicích.
Martin SASKA, vedoucí týmu, FEL ČVUT
Ta soutěž se skládala ze třech disciplín. V první disciplíně jsme měli za úkol odchytit letící cíl a sebrat míček jiné droně. V druhé disciplíně naše drony a pozemní robot stavěli zeď a ve třetí disciplíně zase tým dronů a pozemního robota hasili výškovou budovu.
Pavla LIOLIASOVÁ, redaktorka
Úspěch vědci přičítají i tomu, že na rozdíl od jiných týmů, několik týdnů před soutěží trénovali přímo v poušti.
Martin SASKA, vedoucí týmu, FEL ČVUT
Některé metody jsme museli úplně zahodit a začít budovat od začátku, protože prostě nefungovaly v tom reálném prostředí.
Pavla LIOLIASOVÁ, redaktorka
Unikátní byla u českých vědců i spolupráce mezi jednotlivými roboty. Další týmy je totiž příliš nevyužily.
Jan FAIGL, vedoucí robotiky, katedra počítačů FEL ČVUT
Pravidla nastavili organizátoři tak, že to vlastně vzdušné položení alespoň jedné cihličky jak v pozemním, tak vzdušným robotem a bylo tím tou podmínkou pro získání té odměny.
Pavla LIOLIASOVÁ, redaktorka
Češi na soutěži vyhráli v přepočtu skoro 6 000 000 Kč. Finanční odměna za celkové vítězství jim ale těsně unikla.
Daniel HEŘT, výzkumný inženýr, FEL ČVUT
Organizátoři specifikovali, že abysme mohli tu odměnu dostat, tak musí všichni roboti za skórovat ve všech jednotlivých chellengích autonomně aspoň 1 bod. Nám se úspěšně podařilo popráskat všechny balonky, chytit míček. I v hašení jsme získávali body, ale nepodařilo se nám autonomně položit jedinou cihlu ani pozemním robotem, ani ani dronem.
Pavla LIOLIASOVÁ, redaktorka
Čeští vědci teď chtějí roboty dál vyvíjet pro větší zapojení do praxe, například právě pro hašení hořících budov. Pavla Lioliasová, televize Prima.
6. 3. 2020; vysokeskoly.cz
ČVUT zvítězila v mezinárodní soutěži dronů
Na konci února proběhlo ve Spojených arabských emirátech finále soutěže o nejlepší drony. Soutěž pořádala tamní univerzita Khalifa v Abú Zabí a zapojily se do ní týmy z celého světa. Největší úspěch slavil český tým z fakulty elektronické pražské ČVUT, který se svým dronem celou soutěž vyhrál.
V první soutěžní disciplíně musely drony najít a zlikvidovat balonky, ve druhé potom sesbírat barevné cihly a umístit je na zeď. Ve třetí kategorii musely týmy za využití dronů uhasit požár.
Český tým zazářil v disciplíně stavění zdi a následné Grand Challenge. Tato část soutěže kombinovala všechny tři zmíněné disciplíny, přičemž týmy měly na splnění úkolů pouze omezený čas.
Pro tým z ČVUT to v této oblasti nebyl první úspěch. Poprvé na soutěži bodovali již v roce 2017. Přípravu nepodcenili a stroje odjeli otestovat do pouště, kde se soutěžilo, již v lednu. "Ze zkušeností z předchozí soutěže jsme věděli, že příprava v místě konání je nezbytná. Jen tak lze doladit drony pro místní podmínky. Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jedni z mála jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu," prozradil Martin Saska, vedoucí týmu.
Díky tomu dokázala pražská škola porazit i týmy ze světově známých technických institucí jako je University of Tokyo, Carnegie Mellon University nebo Virginia Tech či Georgia Tech. I přes nabitou konkurenci bral tým z ČVUT první místo a jako výhru částku 250 tisíc dolarů, což v přepočtu činí 5,8 milionů korun.
6. 3. 2020; mpo.cz
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D.
doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
O soutěži Cena Wernera von Siemense
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
Přehled vítězů Ceny Wernera von Siemense 2019:
Kategorie/Odměna Jméno/Univerzita/Vedoucí práce Název práce
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
300 000 Kč / týmkolektiv autorů pod vedením
Mgr. Pavla Plevky, Ph.D.
CEITEC - Masarykova univerzita v Brně
Členové týmu:
Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D.
Ing. Tibor Füzik, Ph.D.
doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.
Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou
Nejlepší pedagogický pracovník
50 000 Kč
Prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Nejlepší diplomová práce, 1. místo
50 000 Kč student
50 000 Kč vedoucí práce
Ing. Denys Rozumnyi
ČVUT
Fakulta elektrotechnická
Vedoucí: prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D.
Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání
Nejlepší diplomová práce, 2. místo
30 000 Kč student
30 000 Kč vedoucí práce
Ing. Martin Balouch
Vysoká škola chemicko-technologická
Fakulta chemicko-inženýrská
Vedoucí: prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.
Příprava, struktura a chování systémů nanočástic zapouzdřených v lipidických membránách
Nejlepší diplomová práce, 3. místo
20 000 Kč student
20 000 Kč vedoucí práce
Ing. Zdeněk Machů
VUT v Brně
Fakulta strojního inženýrství
Vedoucí: Ing. Oldřich Ševeček, Ph.D.
Výpočtové modelování piezoelektrických vrstevnatých kompozitů a analýza jejich elektro‐mechanické odezvy při harmonickém kmitání
Nejlepší disertační práce, 1. místo
50 000 Kč student
50 000 Kč vedoucí práce
Mgr. Ivo Straka, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta
Vedoucí: prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.
Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla
Nejlepší disertační práce, 2. místo
30 000 Kč student
30 000 Kč vedoucí práce
MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D.
Univerzita Karlova
1. lékařská fakulta
Vedoucí: prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic
Nejlepší disertační práce, 3. místo
20 000 Kč student
20 000 Kč vedoucí práce
RNDr. Arman Tursunov, Ph.D. DSc
Slezská univerzita v Opavě
Ústav fyziky
Vedoucí: prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Astrofyzikální procesy v poli kompaktních objektů
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
20 000 Kč
MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D.
Univerzita Karlova
1. lékařská fakulta
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic
Ocenění za překonání překážek při studiu
20 000 Kč
Bc. Vít König
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Průmysl 4.0
20 000 Kč
Ing. Aleš Vysocký, Ph.D.
Vysoká škola báňská
Roboty přímo spolupracující s člověkem
Citace k soutěži Cena Wernera von Siemense:
Generální ředitel Siemens Česká republika, Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA:
"Těší mě stoupající zájem mladých talentů o soutěž Cena Wernera von Siemense a také fakt, že vítězné práce se věnují tématům, která jsou dnes pro lidstvo zásadní."
"Setkání s mladými studenty a vědci a jejich pedagogy, které v soutěži také oceňujeme, jsou pro mě ujištěním, že obě strany velmi dobře chápou, jaké přínosy jim společná práce přináší. V dnešní době narůstajícího mezigeneračního konfliktu je to velmi povzbuzující zjištění."
Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti a vyslankyně dobré vůle MZV ČR, členka poroty Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
"Ocenění výkonu žen z vítězných týmů považuji za záslužný počin. Siemens se snaží bořit stereotypy a ukázat, že nadání k vědě není vázáno na pohlaví, ale je otázkou nasazení, vzdělání a disciplíny. Příklady táhnou. Je dobře, že máme mladé vědkyně, které jsou díky Ceně Wernera von Siemense, zviditelněným příkladem."
Mgr. Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, členka poroty pro Ocenění za překonání překážek při studiu
"Porota zvláštní ceny ‚Ocenění za překonání překážek při studiu‘stála před nesnadným úkolem - vybrat jediného laureáta, který studuje navzdory zdravotnímu postižení či znevýhodnění. Každá z nominací ovšem obsahuje pohnutý lidský osud a všichni nominovaní si zaslouží naše uznání. Zvláštní cenu nakonec porota udělila Bc. Vítu Königovi za statečnost a odhodlání, s jakým se vyrovnává se svým osudem, za to, že i za velmi obtížných podmínek souvisejících s léčbou nádorového onemocnění, dokáže v náročném studiu teoretické fyziky pokračovat a nemyslet při něm jen na sebe. Příběh Víta Königa je pro nás pro všechny velkou inspirací."
Fotografie ke stažení:
Kontakt pro novináře:
Siemens, s.r.o., Communications
Mariana Kellerová, telefon: +420 602 403 594
E-mail: mariana.kellerova@siemens.com
Sledujte naše novinky na Twitteru : https://twitter.com/SiemensCzech
Připojte se k nám na Facebooku : http://www.facebook.com/SiemensCzech
Siemens Česká republika
Siemens patří mezi největší technologické firmy v České republice a již více než 125 let je nedílnou součástí českého průmyslu a zárukou inovativních technologií. Se svými více než 12 000 zaměstnanci se řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku. Portfolio Siemens zahrnuje produkty a řešení pro oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci ve zpracovatelském a výrobním průmyslu. Odděleně vedené společnosti Siemens Mobility a Siemens Healthineers působí na trhu kolejové dopravy a zdravotnických technologií. Český Siemens je průkopníkem v oblasti průmyslové digitalizace, automatizace a inteligentní infrastruktury, v jejichž rámci přináší zákazníkům komplexní digitální produkty a služby. Více informací naleznete na http://www.siemens.cz
Koncern Siemens AG
Skupina Siemens Česká republika je součástí globálního technologického koncernu Siemens AG, který je již více než 170 let synonymem pro špičkové technologie, inovace, kvalitu a spolehlivost. Siemens působí po celém světě a zaměřuje se na oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci v zpracovatelském a výrobním průmyslu. Prostřednictvím odděleně vedené společnosti Siemens Mobility, která je předním dodavatelem řešení pro kolejovou a silniční dopravu, Siemens určuje trendy na trhu osobní a nákladní dopravy. V rámci majoritního podílu ve veřejně obchodovaných firmách Siemens Healthineers AG a Siemens Gamesa Renewable Energy je Siemens předním světovým dodavatelem zdravotnických technologií a medicínských digitálních služeb, stejně jako ekologicky šetrných řešení pro výrobu větrné energie na pevnině i na moři. Ve fiskálním roce 2019, který skončil 30. září 2019, dosáhl Siemens tržeb ve výši 86,8 miliard EUR a čistého příjmu ve výši 5,6 miliard EUR. Na konci září 2019 měla společnost po celém světě zhruba 385 000 zaměstnanců. Více informací naleznete na http://www.siemens.com
6. 3. 2020; cad.cz
Ceny Wernera von Siemense pro nejlepší studenty, mladé vědce a pedagogy
Letošní 22. ročník prestižní vědecké soutěže o cenu Wernera von Siemense hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
Ocenění získala dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Český Siemens ocenil práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Poprvé byly Ceny Wernera von Siemense uděleny v roce 1998 a od té doby Siemens na odměnách vyplatil 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
Vyhlášeni vítězů Ceny Wernera von Siemense za rok 2019, které proběhlo na tiskové konferenci 5. března 2020 ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzity Karlovy v Praze, se ujali Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, generální ředitel Siemens Česká republika, Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti a vyslankyně dobré vůle MZV ČR, a Mgr. Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové.
Kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense ovládl čtyřčlenný kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Práce popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
V kategorii Nejlepší disertační práce je vítězem Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci na 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s vedoucím práce prof. Ing. Jiří Matasem, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a pouze z videozáznamu (například při tenisovém zápasu).
Cenou pro Nejlepšího pedagogického pracovníka byl ohodnocen prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z VŠCHT v Praze. Po vlastních studiích doma i v zahraničí pokračoval nejprve ve výzkumné a pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Její práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou a plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
6. 3. 2020; spcr.cz
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense.
Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
"Těší mě stoupající zájem mladých talentů o soutěž Cena Wernera von Siemense a také fakt, že vítězné práce se věnují tématům, která jsou dnes pro lidstvo zásadní. Setkání s mladými studenty a vědci a jejich pedagogy, které v soutěži také oceňujeme, jsou pro mě ujištěním, že obě strany velmi dobře chápou, jaké přínosy jim společná práce přináší. V dnešní době narůstajícího mezigeneračního konfliktu je to velmi povzbuzující zjištění," říká generální ředitel Siemens Česká republika Eduard Palíšek.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D., doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
6. 3. 2020; technickytydenik.cz
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense.
Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D. doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS"a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
O soutěži Cena Wernera von SiemenseCenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
6. 3. 2020; ceskavedadosveta.cz
Ceny Wernera von Siemense získalo 20 vědců. Do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek
Dvě desítky vědců, studentů a pedagogů ve čtvrtek převzaly Cenu Wernera von Siemense za přínos v technických a přírodních vědách. Letos do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek. Mezi laureáty jsou například tým virologa Pavla Plevka, který popsal strukturu částice viru klíšťové encefalitidy či lékařka Dagmar Myšíková s prací věnovanou protinádorové imunologii. Spolu se studenty získali ocenění i vedoucí jejich prací.
Čtyřčlenný Plevkův tým z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně, který bodoval v sekci základního výzkumu, se u struktury částice viru encefalitidy zaměřil hlavně na uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami. Ty viru umožňují infikovat buňky.
Výzkum ukázal, jak se protilátky vážou na povrch virové částice a zabraňují jejímu vstupu do buněk. Výsledky mohou přispět k vývoji protivirových léčiv.
Tiché světlo a jeho využitelnostZa nejlepší disertační práci získal cenu Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jeho školitel Jaromír Fiurášek. Strakova práce se zabývala kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Přinesla metodiku měření takzvaného "tichého světla", tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. "Tiché světlo je využitelné v různých kvantových protokolech, například pro rychlé počítání nebo pro kryptografii anebo pro přesná měření," uvedl Straka.
Nejlepší diplomovou práci napsal podle poroty Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Věnoval se hledání a pozorování objektů o vysoké rychlosti - například míčků při sportovních utkáních. Rozumnyi s vedoucím Jiřím Matasem ukázali, že tyto objekty mají specifické vlastnosti umožňující popsat jejich přesnou trajektorii, rychlost a vzhled pouze z videozáznamu. V plánu je i mobilní aplikace.
Detekce protilátek u karcinomu plicJiná ocenění i publikace v prestižních časopisech už se svou prací získala další oceněná - Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Zabývala jsem se detekcí speciálních protinádorových protilátek u karcinomu plic u pacientů, kteří byli na naší klinice operováni pro karcinom plic," řekla vědkyně. Spolupracovala také na sledování účinnosti protinádorové vakcíny z dendritických buněk.
S projektem, v němž navrhl bezpečná pracoviště pro spolupráci lidí a robotů, uspěl také Aleš Vysocký z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Zaměřil se i na to, jak vybrat vhodná místa pro nasazení kolaborativních robotů. Pracoviště, které navrhl jako prototyp, funguje už více než rok.
Jak překonávat překážky při studiuOcenění za překonání překážek při studiu letos získal Vít König. Student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním. I přes potíže, které mu nemoc způsobuje, podle pořadatelů "zůstal životním optimistou", v budoucnu by chtěl pokračovat v doktorském studiu.
Cenu pro nejlepšího pedagoga má František Štěpánek z VŠCHT. Podle šéfa Siemens ČR Eduarda Palíška klade Štěpánek velký důraz na to, aby studenti našli co nejrychlejší cestu k aplikovanému výzkumu a firmám a rozvíjí u nich "inženýrský způsob myšlení".
Ceny se udělují od roku 1998, tentokrát při nich byl rozděleno 830 tisíc korun.
6. 3. 2020; controlengcesko.com
Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D.
doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem "Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla", která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání". Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokouškolu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium - současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem "Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic". Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma "Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".
Společnost Porsche Česká republika s.r.o. se rozhodla na 10 měsíců bezplatně zapůjčit vítězi kategorie nejlepší disertační práce automobil značky Volkswagen s elektrickým pohonem. Společnost Siemens poskytne zdarma dobíjecí zařízení.
O soutěži Cena Wernera von Siemense
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 22. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
6. 3. 2020; Hospodářské noviny
Homo technologicus
Vědci hledají cesty, jak vylepšit lidské tělo a jeho funkce. To, o čem snili tvůrci kyberpunku, je stále reálnější: implantáty, biomedicínské čipy a nyní i pokusy o propojení mozku s počítačem. Zrodí se homo sapiens 2.0? A kdy to bude?
Ještě lidé, ale tak trochu vylepšení: "V Japonsku, jak věřil se zarytou jistotou, najde lék. V Chibě. Buď na registrované klinice, nebo v polotmě černé medicíny. Synonymum implantací, nervového nastavování a mikrobioniky; Chiba byla magnet pro technokriminální subkultury Sprawlu. Lidé na ilegálních klinikách, jeho poslední naděje, obdivovali mistrovství, s jakým byl tělesně zmrzačen, a pak jen zvolna pokyvovali hlavami," zní jedna z úvodních pasáží románu Neuromancer, jenž William Gibson vydal roku 1984.
Kniha patří mezi kultovní díla kyberpunku, uměleckého subžánru science fiction, který vykresluje temnou, dystopickou vizi budoucnosti, v níž svět nezvládá rychle se vyvíjející technologie a kde se lidé žijící pod tlakem korporací připojují svými prsty/nehty do datových sítí, v mozku mají implantovány výkonnější paměti a kde hrdinové nahrazují své prostřílené údy daleko silnějšími, a navíc i vícefunkčními náhradami… Jenže homo technologicus čili "člověk technologický", jehož další možné pokračování v podobě androidů (zcela umělých lidí) známe například ze slavného futuristického filmu Blade Runner z roku 1982, není čirou fikcí, nýbrž blížící se realitou. A leccos z jeho výbavy už běžně používáme.
Lidé svoje chřadnoucí schránky dávno zachraňují srdečními stimulátory a implantáty - v Československu byl první kardioverter/defibrilátor ICD, voperovaný strojek k léčbě srdeční arytmie, zaveden téhož roku, kdy vyšel Neuromancer -, do těl vkládají umělé kyčle i klouby a statisíce z nás si denně nasazují oční čočky, abychom lépe viděli… Už v roce 1998 si kybernetik Kevin Warwick v rámci akce Project Cyborg 1.0 vložil do těla první elektronický implantát, s jehož další variantou byl čtyři roky nato schopen ovládat i různé věci v okolí: například dveře či osvětlení. Změny bývají spíše postupné, ale moderní obory včetně IT, kybernetiky a robotiky i mezioborových biotechnologií mají ambice přinést revoluci.
Impulz patrně může přinést firma Neuralink Corporation, kterou založil před pár lety vizionář Elon Musk, jenž s portfoliem technologických společností a projektů Tesla, SpaceX nebo HyperLoop jako kdyby vypadl ze sci-fiknih Williama Gibsona, Philipa. K. Dicka či Bruce Sterlinga. "Nejvyšší metou propojení těla a technologie bylo a zůstává propojení lidského mozku s počítačem. První mozkový implantát, jímž mohl ochrnutý pacient ovládat počítačový kurzor, byl úspěšně připojen k povrchu mozku v roce 2004. Zařízení bylo velké, vyžadovalo spoustu drátů, složitě se zapojovalo," popisuje Marie König Dudziaková, která vystudovala na Univerzitě Karlově nová média a léta se odborně věnuje tématům kyberpunku nebo takzvanému body-hacktivismu (čili hacknutí, tedy ovládnutí přirozeného těla). Směr dále rozvíjí právě již zmíněná Neuralink Corporation. "A doufá, že letos se jim povede přímo do mozku vložit vlastní zařízení, natolik sofistikované, že by mohlo propojit biologické synapse s umělou inteligencí," říká expertka o zařízení, jež nese týž název jako Muskova společnost. Neuralink sestává z flexibilních vláken tenčích než lidský vlas a má fungovat bezdrátově. "To tu ještě nikdy nebylo. Externí část zařízení je navíc velká jako naslouchátko a vypadá elegantně," dodává König Dudziaková.
Sexuální stimulace i ovládání počítače jazykem
Jaké jsou poslední trendy v extenzi těla čili v nahrazování jeho nefunkčních částí nebo jeho doplňování o technologie, které tělu dodávají funkčnost novou? Dudziakovou zvláště fascinuje "punkovější oblast extenzí", která ani nevyžaduje um špičkového neurochirurga, protože operaci zvládne i zkušený body-modifikátor, úpravce těla, který například zvládne osadit pod kůži například RFID čip či jiný implantát. "Elektronický čip může fungovat jako identifikátor, což známe z čipů domácích mazlíčků, dále jako platební karta anebo umí otevírat dané dveře. Velký rozruch způsobili zaměstnanci švédského start-upu Epicenter, kteří se nechali hromadně - a dobrovolně - očipovat," vypočítává již existující tělesné modifikace Dudziaková. V Česku si podle ní čipy nechali implantovat i někteří členové uskupení Paralelní Polis, které propojuje umění, vědu a technologie.
Kromě elektronických čipů existují také různé svítící anebo vibrační implantáty. Ty lze využít zejména pro sexuální stimulaci. Jistá dáma, která má přezdívku Aneta von Cyborg, je partnerkou světoznámého body-modifikátora Samppy von Cyborga (který upravuje části těla, jazyky nebo "elfí" špičaté uši) a údajně rovněž první ženou světa s magnetickým implantátem/piercingem v klitorisu. Když se její magnet ocitne v elektromagnetickém poli, které vzniká například při zapnutí mikrovlnky nebo reproduktoru, začne vibrovat a stimulovat ji. Speciální vibrační implantát pro muže nazvaný Lovetron9000, který je voperován ke kořeni penisu a lze jej prý synchronizovat s hudbou, už několik let vyvíjí Rich Lee, biohacker a generální ředitel společnosti Cyborgasmics.
"Mojí nejoblíbenější extenzí je ovšem Tongue Drive. Zařízení vypadá jako horní patro vyndavacích rovnátek; je ale na něm senzor, který uživatel ovládá piercingem v jazyku," přibližuje König Dudziaková ústní hardware z GeorgiaTechu, pomocí něhož mohou imobilní osoby ovládat své počítače.
Vylepšená těla vyvíjejícího se druhu homo sapiens 2.0 nebudou však dobrá jen pro lepší sex či vyšší výkonnost, ale měla by být rovněž trvanlivější než původní křehké skořápky s maximální životností zhruba 110 let. Medicína stále více komunikuje s technickými vědami, a už i na Českém vysokém učení technickém vznikají nové obory, jako je lékařská elektronika a bioinformatika. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze otevřeli tento nový studijní program pro bakaláře teprve loni a je o něj velký zájem. Mírně "kyberpunkové" mezioborové výzkumy totiž mladé lákají. "Technologická extenze lidského těla zasahuje do více oblastí, vzájemně se zde prolínají jak technické obory, tak medicína i přírodní vědy. Mezi aktuální témata patří různé orgánové náhrady, jako je umělé srdce, kochleární implantáty pro náhradu sluchu anebo umělá sítnice, která umožňuje získat alespoň základní prostorovou orientaci lidem se ztrátou zraku," upřesňuje Jan Havlík z katedry teorie obvodů FEL ČVUT, jenž se zabývá diagnostikou vitálních funkcí.
V biomedicínském inženýrství se toho nyní děje opravdu hodně. Světové biomechanické týmy se věnují vývoji bionických protéz, které kombinují mechanické díly z kvalitních materiálů s pokročilou elektronikou a také umělou inteligencí, což v důsledku zvyšuje škálu využití pro pacienty s různě vážnými handicapy. Testovány jsou různé voperovatelné čipy a mikročidla, která přesně měří některé potřebné údaje přímo v lidském těle, například hladinu cukru v krvi, čímž pomáhají optimalizovat léčbu u pacientů s diabetem. "Jednoznačným vývojovým směrem je takzvaná personalizovaná medicína. Využití 3D tisku z biokompatibilních kovů nebo plastů umožňuje vytvoření různých implantátů, kloubních náhrad nebo jiných pomůcek přímo na míru konkrétnímu pacientovi," doplňuje Havlík.
Důležitým tématem, jemuž se čeští inženýři také věnují, jsou projekty v oblasti takzvaných asistivních technologií, tedy pomůcek, které by mnohdy měly být implantovány přímo do lidského těla a měly by napomoci zvýšit kvalitu života invalidům a jiným pacientům. A nejde už jen například o dokonalejší naslouchátka či komunikátory s počítačem, jež pracují na základě snímání pohybu oka nebo softwarové analýzy hlasu, ale i o nástroje pro zlepšení pohybu.
Armáda si žádá roboruce a vojáky budoucnosti
Důležitým iniciátorem projektů sbližujících technologie a tělo je armáda, která má s rekonstrukčními operacemi i náhražkami částí těla staleté zkušenosti zásluhou vojenské medicíny, chirurgie. Jednou z nejdůležitějších divizí výzkumné agentury DARPA, která pracuje přímo pro americkou armádu, je právě program vyvíjející chytré protézy rukou, nohou či exoskeletony posilující kosti a páteř. V roce 2006 zahájila DARPA ambiciózní plán vyvinout "elektromechanickou protézu paže s takřka přirozeným ovládáním a vzhledem".
Pro US Army tak pracují - na základě částečně vypisovaných grantů a zakázek - ty nejlepší univerzity, jako je Carnegie Mellon, Harvard či Caltech, a firmy, takže výsledky po letech bádání stojí za to. K šikovným výtvorům, které z tohoto zadání a spolupráce vzešly, patří také umělá paže s krycím jménem LUKE. Na té pracoval tým profesora Deana Kamena s vědci i válečnými veterány a společně vyvinuli roboruku, s níž si mohou lidé, kteří přišli o horní končetinu nebo její část, bez problémů nalít pití i otevřít zip u oblečení. Společnost Mobius Bionics, která ruce s jemnou motorikou dodává ve třech konfiguracích (ramenní, loketní, zápěstní), byla založena v roce 2016 a rok nato se stali jejími prvními příjemci dva veteráni. Ti v New Yorku slavnostně předvedli světu "novou generaci protéz", píše DARPA na webu.
Jak by se dalo jízlivě dodat, o spoustě věcí však tato skoro mytická agentura nepíše. Kdo v posledních letech sleduje specializovaná zbrojařská periodika typu Jane’s Defence Weekly, spatří zřejmý trend v automatizaci válčení: létající, jezdící, chodící anebo podvodní drony, robotické muly i letmé zmínky o "vojácích budoucnosti". Co vše budou umět a nakolik to budou scifisty obávaní kyborgové, či jen vylepšení lidští bojovníci, je těžké předjímat. Ale ukázky, jak ladně se mohou roboti na umělých nohách - na dvou, čtyřech i šesti - pohybovat, už léta ukazují videa robotů od firmy Boston Dynamics, kteří skáčou, běhají i hrají fotbal.
Naplněná kyberpunková proroctví
Podle König Dudziakové, která si pro svoji rigorózní práci na FF UK Tělesné modifikace v kyberpunku, kyberpunk v tělesných modifikacích (2013) dělala analýzu, jaké vynálezy autoři kyberpunkových děl předpověděli, toho správně odhadli poměrně hodně: počítačová rozhraní ovládaná pohybem, fyziologické propojení člověka a stroje. "V tomhle byli kyberpunkoví autoři velcí a překvapivě přesní vizionáři. A jsem toho názoru, že přinejmenším estetickou stránku dnešních zařízení ovlivnily i sci-fifilmy, které potřebovaly tyhle - v té době neexistující věci - ztvárnit," míní žena, jež před takřka dekádou spustila projekt QRbodies, kdy lidem vytetované QR kódy po načtení mobilem fungovaly a vedly na weby s měnícím se obsahem. Nešlo tak už jen o body art.
Těsné propojení lidského těla a technologií považují mnozí za kontroverzní, protože se často dostává na hranu po generace vštěpovaného tabu nedotknutelnosti a danosti lidského těla. Implantování (cizích) pokročilých technologií do svobodných jedinců navíc přináší rizika kontroly, nechtěného ovládnutí, před nímž mnozí spisovatelé varovali ve svých dystopických dílech. "Naopak optimisticky se k tomu staví profesor filozofie Andy Clark, jenž vnímá extenze těla a primárně mysli jako skvělou a vývojově přirozenou věc, nikoliv něco cizího," přidává druhý možný pohled mladá "doktorka kyberpunku".
Vystřídá nás tedy jednou nějaký ten lepší technologický druh, homo sapiens 2.0? Místo odpovědi König Dudziaková odkazuje na jiný kyberpunkový román o osudu lidstva. Napsal jej Bruce Sterling, nese název Schismatrix a vyšel také ve zlaté éře kyberpunku, v roce 1985. Popisuje lidstvo rozdělené na dva směry právě podle toho, jak se rozhodli kultivovat svá těla: Mechanisté si pomáhají technologickými extenzemi a protetikou, Tvární genetickými modifikacemi a kultivováním mysli. "Myslím, že pokud půjdeme jen mechanistickou cestou a nebudeme zároveň rozvíjet mysl a zlepšovat vztahy mezi sebou a ve společnosti," míní König Dudziaková, "nebudeme lepší a ani se nám nebude lépe žít."
Kyberpunkový herní hit na obzoru
Na populární vlně kyberpunku, výrazného sci-fižánru, se veze i očekávaný videoherní hit Cyberpunk 2077, který zavede hráče v ústřední roli dobrodruha do temné americké megapole plné kyberosob s blikajícími čipy či roboprotézami. Původně na leden slibovaná hra od tvůrců úspěšného Zaklínače III se nejspíš začne prodávat až v září.
1984 je rok vydání románu Neuromancer Williama Gibsona, jednoho z hlavních děl kyberpunku, žánru, v němž hrají výraznou roli funkční tělesné modifikace. V témže roce se stalo ČSSR jednou z prvních zemí světa, kde byl pacientovi implantován srdeční defibrilátor (ICD).
12 TISÍC LET Nejméně tak stará je lebka z tanzanské Olduvaje, na které jsou patrné stopy nejstaršího bradového piercingu (tzv. labretu) v Africe. Studie, jež poukazuje na dávné dějiny modifikací těla, byla publikována v lednovém časopise American Journal of Physical Anthropology.
158 MILIONŮ DOLARŮ Tuto částku měla loni v červenci k dispozici Elonem Muskem založená společnost Neuralink Corporation. Letos plánuje zkoušky tenkých čipů, které propojí lidský mozek s internetem.
Foto: MOZEK SPOJENÝ SE SÍTÍ Propojit lidské myšlení s výhodami počítačů a datových sítí je "svatým grálem" ve vztahu člověk-stroj. Byznysmen Elon Musk kvůli tomu založil firmu Neuralink Corporation.
Foto: VÝKONNĚJŠÍ SRDCAŘI Implantované kardioverterydefibrilátory (ICD) jsou přístroje, jichž se užívá k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. Jsou stále menší a spolehlivější.
Foto: JEMNÉ BIONICKÉ RUCE Spousta firem investuje do vývoje chytrých protéz s jemnou motorikou. DARPA, výzkumná odnož americké armády, vyvinula ruku LUKE, kterou už nabízí firma Mobius Bionics.
Foto: NASLOUCHÁTKO I ŠPERK Místo klasického, ne příliš vzhledného plastového naslouchátka za ucho připravilo studio Design Affairs funkční implantát vkládaný do lalůčku, jemuž dalo název Hearing Aid.
Foto: JAZYKOVÝ JOYSTICK Vědci z Georgia Institute of Technology, GeorgiaTechu, vyvinuli zvláštní implantát do ústní dutiny, Tongue Drive System (TDS). Slouží invalidům jako ústní ovladač PC.
Foto: FUNKČNÍ OBRÁZKY Ke kyberpunku neodmyslitelně patří tělesné ozdoby jako svítící či funkční tetování, které představil i český projekt QRbodies. Vytetované QR kódy jsou spojeny s konkrétní internetovou stránkou.
Foto: SE SILNĚJŠÍ OPOROU Kromě bionických protéz vědci vyvíjejí také roboty s neuvěřitelně šikovnýma nohama, což dokazují čtyřnohé i dvounohé projekty inženýrů z firmy Boston Dynamics.
Ilustrace: ToyBox
O autorovi: Martin Rychlík, autori@economia.cz Autor je vědecký novinář, působí na Univerzitě Karlově
5. 3. 2020; CT24.cz
Ceny Wernera von Siemense získalo 20 vědců. Do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek
Dvě desítky vědců, studentů a pedagogů ve čtvrtek převzaly Cenu Wernera von Siemense za přínos v technických a přírodních vědách. Letos do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek. Mezi laureáty jsou například tým virologa Pavla Plevka, který popsal strukturu částice viru klíšťové encefalitidy či lékařka Dagmar Myšíková s prací věnovanou protinádorové imunologii. Spolu se studenty získali ocenění i vedoucí jejich prací.
Čtyřčlenný Plevkův tým z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně, který bodoval v sekci základního výzkumu, se u struktury částice viru encefalitidy zaměřil hlavně na uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami. Ty viru umožňují infikovat buňky.
Výzkum ukázal, jak se protilátky vážou na povrch virové částice a zabraňují jejímu vstupu do buněk. Výsledky mohou přispět k vývoji protivirových léčiv.
Tiché světlo a jeho využitelnost
Za nejlepší disertační práci získal cenu Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jeho školitel Jaromír Fiurášek. Strakova práce se zabývala kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Přinesla metodiku měření takzvaného "tichého světla", tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. "Tiché světlo je využitelné v různých kvantových protokolech, například pro rychlé počítání nebo pro kryptografii anebo pro přesná měření," uvedl Straka.
Nejlepší diplomovou práci napsal podle poroty Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Věnoval se hledání a pozorování objektů o vysoké rychlosti - například míčků při sportovních utkáních. Rozumnyi s vedoucím Jiřím Matasem ukázali, že tyto objekty mají specifické vlastnosti umožňující popsat jejich přesnou trajektorii, rychlost a vzhled pouze z videozáznamu. V plánu je i mobilní aplikace.
Detekce protilátek u karcinomu plic
Jiná ocenění i publikace v prestižních časopisech už se svou prací získala další oceněná - Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Zabývala jsem se detekcí speciálních protinádorových protilátek u karcinomu plic u pacientů, kteří byli na naší klinice operováni pro karcinom plic," řekla vědkyně. Spolupracovala také na sledování účinnosti protinádorové vakcíny z dendritických buněk.
S projektem, v němž navrhl bezpečná pracoviště pro spolupráci lidí a robotů, uspěl také Aleš Vysocký z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Zaměřil se i na to, jak vybrat vhodná místa pro nasazení kolaborativních robotů. Pracoviště, které navrhl jako prototyp, funguje už více než rok.
Jak překonávat překážky při studiu
Ocenění za překonání překážek při studiu letos získal Vít König. Student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním. I přes potíže, které mu nemoc způsobuje, podle pořadatelů "zůstal životním optimistou", v budoucnu by chtěl pokračovat v doktorském studiu.
Cenu pro nejlepšího pedagoga má František Štěpánek z VŠCHT. Podle šéfa Siemens ČR Eduarda Palíška klade Štěpánek velký důraz na to, aby studenti našli co nejrychlejší cestu k aplikovanému výzkumu a firmám a rozvíjí u nich "inženýrský způsob myšlení".
Ceny se udělují od roku 1998, tentokrát při nich byl rozděleno 830 tisíc korun.
5. 3. 2020; ČT 1
Laureáti vědeckých cen Wernera von Siemense
Martin TYBUREC, redaktor
Šmouha letícího míče vyfotografovaná mobilním telefonem. Programu Denyse Rozumného a jeho kolegů stačí, aby poznal podrobnosti o tělese i jeho letu.
Denys ROZUMNYJ, oceněný student, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Z té šmouhy můžeme najít trajektorii. A tu trajektorii rozdělíme na více kusů a na každém z těch kusů najdeme 3D polohu toho objektu, 3D rotaci, rychlost.
Martin TYBUREC, redaktor
K tomu jsou dosud potřeba drahé rychloběžné kamery a radary.
Denys ROZUMNYJ, oceněný student, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Naší metodu by mohli používat třeba trenéři ve sportech, kteří přesně budou vědět, jak rychle podává jejich student.
Martin TYBUREC, redaktor
Původně diplomová práce se dostala až do vědeckých časopisů. Student ČVUT je tak jedním z laureátů cen Wernera von Siemense. Za detailní popis viru klíšťové encefalitidy v atomárním rozlišení ji obdržel taky tým Pavla Plevky.
Pavel PLEVKA, vedoucí výzkumu, CEITEC, Masarykova univerzita
Tady vidíme rekonstrukci s použitím kryoelektronové mikroskopie, které ukazují, jak se na povrch viru váží protilátky.
Martin TYBUREC, redaktor
Jako pedagoga pak porota ocenila Františka Štěpánka. Na VŠCHT vede laboratoř, kde vyvíjí chemické roboty.
František ŠTĚPÁNEK, vedoucí laboratoře chemické robotiky, VŠCHT v Praze
Lze o tom uvažovat jako takovém jednoduchém stroječku, který řídí dávkování té účinné látky v těle například.
Martin TYBUREC, redaktor
Studenti, kteří jeho laboratoří prošli, často nachází uplatnění ve farmaceutickém průmyslu i jako akademici.
Eduard PALÍŠEK, ředitel, Siemens ČR
Odměňujeme studenty, ale i pedagogy také finanční odměnou od 20 000 do 300 000.
Martin TYBUREC, redaktor
Během 22 let tak ocenění získali už 12,5 milionu korun. Letos porota vybírala z více než 830 přihlášek, což je zatím nejvyšší počet. Martin Tyburec, Česká televize.
4. 3. 2020; CT24.cz
České formule na okruhu ve Spojených arabských emirátech. Studenti chystají závody univerzit z celého světa
Studenti dvou fakult ČVUT ve Spojených arabských emirátech předváděli stroje vlastní konstrukce. V říjnu 2020 v zemi začne mezinárodní výstava EXPO a Češi během ní chtějí zorganizovat závody formulí univerzitních týmů z celého světa.
4. 3. 2020; mmspektrum.com
Elektronická dvojčata
Slyšíme-li slovo "dvojčata", představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce - Petra a Pavla Bařinovi - kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...
Uběhla řada let. Z bratrů jsou dospělí muži, ale vášeň pro elektrotechniku sdílejí dodnes. Jejich působištěm je společnost Continental Automotive, kde Pavel pracuje jako Test Engineer pro testování desek plošných spojů a Petr vede tým v oddělení Smart Automation.
" K elektronice jsme byli vedeni odmala," vzpomíná Petr Bařina. "Táta je po celý náš život opravářem praček. Vystudoval silnoproudou elektrotechniku a již od základní školy jsme si doma pájeli třeba žárovičky do lega, aby nám svítil majáček."
"Trafo páječku jsme měli oba dva už na základní škole a velmi nás to bavilo," doplňuje bratra Pavel. " Stejně tak nás velmi bavilo zapojovat zásuvky nebo světelné vypínače. Vždy, když táta doma dělal nějakou elektroinstalaci, tak nás měl oba při ruce.
Vášeň pro elektrotechniku sdílejí Petr a Pavel Bařinovi dodnes. (Zdroj: Continental Automotive)
Svět je "malej"Elektrotechnika se také pro bratry stala profesionální dráhou.
"Bylo to v roce 2008, kdy nás do Continentalu přivedla možnost praxe," říká Pavel Bařina. " Byli jsme studenty druhého ročníku průmyslové školy a v době maturit jsme si všichni měli zařídit 14 dní praxe v oboru elektro. Naši rodiče nám řekli, že v blízkém Brandýse nad Labem je firma Continental, kde se vyrábějí autorádia. Protože jsme z Čelákovic, Continental se nám zamlouval."
"Svět je ‚malej‘," pokračuje Petr, "a tak zrovna v té době náš otec opravoval pračku pánovi, který byl dlouholetým pracovníkem Continentalu. Slovo dalo slovo a praxe byla dohodnutá. Dodnes jsme kolegovi velmi vděční."
I další kroky dvojčat byly společné. Oba po střední škole vystudovali na FEL ČVUT bakalářský obor Aplikovaná elektronika a následně navazující magisterský obor Elektronika.
"Na magisterském studiu jsme si uvědomili, že by bylo fajn mít praxi v oboru a už v letním semestru jsme si domluvili stáž - opět v Continentalu," ř íká Pavel. "Tentokrát už jsme se věnovali složitějším problémům, několik týdnů jsme strávili i v laboratořích, kde jsme se poprvé setkali například s rentgenem elektronických součástek, ale poznali jsme i další oddělení firmy."
Nepřeberné možnostiPo úspěšné stáži dostali oba z Continentalu nabídku na brigádu a tehdy se jejich cesty poprvé "rozdělily". Petr šel do oddělení náběhu nových projektů, které zajišťuje projektovou koordinaci od stavby nové výrobní linky přes objednávání materiálu až po uvedení projektu do sériové výroby. Pavel nastoupil do oddělení kvality, kde se také podílel na projektu přístrojů pro japonskou automobilku.
"Pracoval jsem na projektu palubních přístrojů pro Toyotu a díky tomu poznal celý proces výroby," vzpomíná. "Hodně jsem spolupracoval s oddělením metrologie, takže jsem se dozvěděl třeba to, jak se ověřuje kvalita plastových dílů."
Netrvalo dlouho a bratři se opět pracovně setkali - v jedné kanceláři, na stejné pozici.
"Šlo nám především o to, abychom dělali to, co jsme devět let studovali. Proto jsme rádi přijali pozice Test inženýrů pro oblast ICT," objasňuje Pavel.
"Elektronika nás velmi baví a oba jsme hned věděli, že v tomto oboru chceme i pracovat. Continental má pro své zaměstnance nepřeberné možnosti v oblasti elektroniky, takže nebylo co řešit…," dodává Petr Bařina.
"Od letošního ledna se naše cesty znovu rozešly a již nepracujeme v jednom týmu," říká Petr s úsměvem. "Pro Continental je to asi dobře, protože jsme hrozně upovídaní a pořád si musíme hned všechno říct. (smích) Nejvíce se teď oba věnujeme Průmyslu 4.0."
Opět spolu?Kam povedou cesty elektronických dvojčat dál? Že by mimo Českou republiku...?
"Zahraničí nás zatím moc neláká. Oba máme čerstvě narozené syny. Takže bychom rádi byli s rodinou v ČR. Až budou děti větší, tak nás ale třeba zahraničí bude lákat více," říká Pavel. "Mě osobně hodně zajímá návrh elektronických obvodů s jednočipy a jejich programování. Proto bych se jednou chtěl zabývat právě tímto návrhem. Aktuálně jsem ale zařazen do ‚talent programu‘, který je určen pro lidi, kteří by mohli v budoucnu vést tým lidí jako teamleadeři. Zároveň se ze své aktuální pozice budu moct již brzy posunout na pozici ‚seniora‘."
"Vzhledem k tomu, že jsem se od nového roku již posunul na vyšší pozici - teamleadera, beru to teď tak, že se chci v této pozici ‚zabydlet‘," svěřuje své plány Petr. "Chci být dobrým vedoucím a oporou pro svůj tým. Chci být vždy každému v týmu nápomocen a zároveň dokázat vhodně směrovat nápady celého týmu pro lepší a efektivnější výrobu v našem závodě. Jakmile tyto činnosti budu zvládat levou zadní, tak pak třeba to zahraničí."
"Odmalinka jsme měli vždy společné veškeré zájmy," uzavírá za oba Pavel. " Je tedy jasné, že bychom určitě chtěli své cesty opět spojit, ale na druhou stranu pořád oba pracujeme v jednom závodě a společně se i nadále budeme setkávat u různých nových projektů."
4. 3. 2020; mmspektrum.com
Nahrajeme si vědomí do počítače?
Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí "nechte své zaměstnance tvořit nesmysly".
Michael Šebek je profesorem kybernetiky na ČVUT v Praze, kde vede Katedru řídicí techniky FEL. Působil na švýcarské univerzitě ETH Zurich, nizozemské Twente Universiteit a na Akademii věd ČR. Přednášel na desítkách univerzit po celém světě. Spoluzaložil a vede firmu PolyX na software pro polynomy, polynomiální matice a rovnice, a jejich aplikace v systémech, signálech a řízení. Zkoumá a vytváří automatické řízení, sítě, multiagentní systémy, formace robotů, autonomních aut, letadel a satelitů. Vede výzkumné projekty po celém světě. Koordinuje smluvní výzkum katedry pro Honeywell, Porsche, Volkswagen, Škoda Auto, US Navy a další. Publikoval stovky článků ve špičkových světových časopisech, jeho výsledky jsou hojně citovány. Neúnavně a marně bojuje za zlepšení kvality našich škol a zabývá se metodami jejich řízení. Rád se zamýšlí nad budoucností a dopady technologických změn na společnost. (Zdroj: archiv prof. Šebka)
MM: Pane profesore, nedávno jsem viděla na letišti maminku s asi tak tříletým dítětem v kočárku. Oba byli usilovně ponořeni do nějaké činnosti na nejnovějším iPad. Tipnete si, čím se bude tato dvojice na letišti zabývat cca za 30 let?
Prof. Šebek: Tato situace se mi nezdá nijak zvláštní. Dotyční čekali dlouho na letišti, jako řada dalších cestujících. Našli si zábavu a iPad je celkem dobrá hračka. V této souvislosti si vzpomínám, když jsem měl naposled na hlídání svoji vnučku, které není ještě ani tři čtvrtě roku, že ze všeho nejvíce ji zajímal počítač. Seděla mi na klíně a okamžitě začala mlátit do klávesnice, pak vzala myš a různě ji testovala. Proč by to malé děti neměly zkoušet?
Jak bude situace vypadat za 30 let? Hlavně doufám, že nebudeme zbytečně čekat na letišti. Doprava bude rychlejší a bez čekání. Zmíněná dvojice by si mohla hrát s hologramovým legem, 3D hračkou, která se bude pohybovat ve vzduchu. Tašku nebo kufr by jim mohl nést robot. To všechno je možné.
MM: Vraťme se do současnosti - základní vize tzv. čtvrté průmyslové revoluce se objevila v roce 2011. Reálný koncept Průmyslu 4.0 byl představen na veletrhu v Hannoveru v roce 2013. Jaká je aktuální situace?
Prof. Šebek: Na úvod je nutné předeslat, že většina odborné i laické veřejnosti při zavádění nových technologií očekává okamžitou aplikaci do praxe a vysokou technologickou úroveň. Na tato tvrzení dokonce existuje empirický zákon, tzv. Amarův zákon. Podle jeho tvůrce Roye Amary lidstvo očekává v krátkodobém horizontu od každé nové technologie příliš mnoho a většinou ji přeceňuje. Z dlouhodobého hlediska přelomové technologie dokázaly zasáhnout svět daleko více, než se předpokládalo na začátku jejich vzniku. Například první GPS se zdála pomalá a funkce byly značně omezené. Tenkrát jsme si nedovedli představit, že ji dnes bude mít každý v mobilu. Za vznikem vynálezů a inovací stojí většinou skupiny nadšenců a jejich realizace často nemívá hladký průběh. Ale pokud se už taková technologie rozjede, tak obvykle překonává i nejsmělejší plány nadšenců.
Pro mne není překvapením, že očekávání v oblasti robotizace a digitalizace výroby nejsou rychle splnitelná. To platí i o Průmyslu 4.0. Vzpomeňme na dobu, kdy v továrnách byly parní stroje nahrazovány prvními elektromotory. V továrně býval jeden velký parní stroj a jeho pohyb se složitě rozváděl po celé továrně k jednotlivým výrobním strojům. Zavádění prvních elektromotorů probíhalo tak, že ten velký parní stroj byl nahrazen jedním velkým elektromotorem, a mechanické rozvody zůstaly jako dřív. Postup to byl celkem pochopitelný, ale úplně nesmyslný. Musela přijít nová generace inženýrů a manažerů, než se rozšířilo správné řešení: ke každému stroji malý elektromotor a žádné mechanické rozvody nejsou potřeba. Technicky jednoduché řešení, nám se zdá triviální, ale tehdy vyžadovalo zásadní změnu v myšlení lidí, které mnozí nebyli schopni. Dnes je to podobné. Majitelé a investoři se ptají, jak rychle a co konkrétně mohou od Průmyslu 4.0 očekávat? Odpověď je jasná, ale bolestná. Zpočátku málo, později velmi mnoho. Bude to však vyžadovat zásadní změnu myšlení. Kdo se odváží první?
MM: Možná, že případná nedorozumění vyplývají z rozdíleného chápání pojmu Průmysl 4.0?
Prof. Šebek: Máte pravdu. Někteří majitelé podniků tvrdí - my už máme výrobu digitalizovanou dávno, akorát si pod tím pojmem představují jen drobné změny. Já Průmysl 4.0 chápu jako zásadní změnu. Pokud se na tuto problematiku podívám očima spotřebitele, roboty nám umožní zakázkovou výrobu za cenu masové výroby. Snadné objednání, výroba na míru a dodávka téměř ihned. Uvedu příklad. Přijde mi rychlá pozvánka na recepci. Zjistím, že nemám smoking. Na internetu si ho objednám a vyzkouším, jak mi sluší. Bude to snadné, někde se jen propojí digitální model mého těla s digitálním návrhem smokingu. Přesná objednávka obsahující oba modely se odešle do továrny, kde ji propojí s digitálními modely materiálů a strojů, a navrhnou digitální postup výroby. Tak vznikne tzv. digitální dvojče výrobku, které bude putovat továrnou a řídit výrobní stroje příkazy typu "ty mi teď přišij rukáv" apod. Vše bude naprosto flexibilní, žádné časové prodlevy. Pokud bude příslušný stroj obsazený, zajede se k jinému. V takové flexibilní továrně bude možné vyrobit i nový stroj. Stroje vyrobí stroje, které se domluví. Lidský faktor téměř nebude potřeba.
MM: Průmysl 4.0 v roce 2020 - kde je svět a kde je Česko? Funguje již někde taková digitální linka, kterou popisujete?
Prof. Šebek: Zárodky již fungují. Před 10 lety jsem si takto, podle návrhu mé ženy, objednal boty Nike za úplně stejnou cenu jako z kamenného obchodu. Výroba a doprava však trvaly dlouho, asi jeden měsíc. Princip byl podobný. Ale nedostatky zjevné. Nebudeme chtít čekat ani den, továrna musí být blízko. Tyto chytré technologie mají také již lokální dopad - od současného offshoringu se pomalu přesouváme k inshoringu. Výroba se vrací do lokálních teritorií. V každém malém městě bude univerzální továrna téměř na všechno. Výrobky budou na místě a právě včas, nebudou téměř žádné sklady. Když se vám na cestách rozbije auto, náhradní díl vám pošlou e-mailem a v nejbližší dílně ho hned vyrobí. Důraz se "z umění vyrobit" přesune "k umění vymyslet".
Myslím, že v Čechách jsme trochu pozadu. Není špatné, že zde máme několik německých firem, se kterými jsme v kontaktu. Přinášejí hodně nových myšlenek a místní pobočky jsou nuceny je používat. Určitě bych si ale přál pravý opak - aby naše myšlenky odcházely do ciziny. Skutečný stav je však jiný. Zatím jsem u nás takový provoz nezaznamenal. Naše firmy často tvrdí, že na zavádění robotických prvků do výroby není ještě čas a doba stále nenazrála. Přesto některým dochází, že nedostatek pracovníků nevyřeší nářky, jelikož vhodných lidí nebude dost nikdy. Čeká nás postupná robotizace, pokrok se nezastaví. Zatím je u nás jeho nositelem automobilový průmysl. Na druhou stranu - ideální koncept Průmyslu 4.0 není v žádné zemi, nikde na světě. Nejblíže je snad továrna blízko Ambergu. Na jedné lince se vyrábí cca 80 různých výrobků. Vše řídí programovatelné automaty.
MM: Zaujal mne váš blog na téma future proof, pro který prý nemáme v Čechách přesný překlad. V kontextu s tím zmiňujete, že budoucnost už není, co bývala. Můžete naším čtenářům tento pojem vysvětlit?
Prof. Šebek: Svět se transformuje. Společenské změny se zrychlují a nevidím důvod, proč by se do budoucna ještě více nezrychlovaly. Svět je složitější, a proto je složitější mu porozumět. Víme toho čím dál tím více, ale o své budoucnosti víme málo. Dříve bylo rozumné předpokládat, že budoucnost bude podobná současnosti. Dnes tomu tak není. Nikdy v dějinách jsme toho o budoucnosti nevěděli tak málo jako dnes.
Přesto se na budoucnost musíme připravit. Všechno bude jinak a je zbytečné si stěžovat, tak to prostě je. Pokud mám tento fakt aplikovat na podnikání a průmysl - hodně majitelů a ředitelů firem vzdychá, že pokud chtějí změnit provoz, zavést novou technologii a investovat, největším problémem jsou jejich vlastní zaměstnanci. Nechtějí se učit nic nového, nic měnit a o změně či případné modifikaci své pracovní pozice nechtějí ani slyšet. Nejsou na to totiž připraveni. Všechny nás však čeká daleko více pracovních zvratů a obměn. Měnit profesi budeme několikrát za život. Jistě znáte mediálně známého horníka Tomáš Hisema. Když byl jeho důl zavřen, většina horníků šla na pracovní úřad. On se, za podpory neziskovek, rekvalifikoval na profesi programátora. Znám ho. Na této situaci mu nejvíce vadilo, a vyčítá společnosti a škole, proč mu nikdo nikdy neřekl, že celý život nebude horníkem? Lidé prostě nejsou na změny připraveni, protože na ně nejsou připravováni. Zdá se mi, že v naší zemi je to horší než jinde. Většina změn způsobuje daleko větší odpor a překvapení než u našich západních sousedů. Velkou vinu nese český vzdělávací systém, který nás pořád připravuje na minulé století, výjimečně na současnost, ale vůbec ne na budoucnost.
MM: Bylo by tedy lepší, aby se už děti v mateřských školách učily tvůrčímu myšlení, včetně některých sociálních dovedností? To by je asi lépe připravovalo na budoucnost...
Prof. Šebek: Všechno je o přípravě na budoucnost, i když nevíme, jaká bude. I toto je však dostatečná informace a my se na ni můžeme adekvátně připravit. Šprtat by se nemělo už vůbec nic. V době internetu a Wikipedie je memorování směšné. Sehnat informace a data je snadné. Daleko těžší je pochopit, přemýšlet, analyzovat a vytvořit něco nového. Ve škole by se mělo trénovat myšlení. Škola by měla být tréninkové centrum, které rozvíjí tvořivost. Vždy je lepší vymyslet svoji vlastní technologii než se učit již vymyšlenou.
Jsou dva typy lidí - ti, kteří se těší na novinky v jakémkoliv oboru a oceňují, jak vývoj půjde kupředu. Jiní změny nesnáší, jsou jejich odpůrci, a mnohdy novinky i bojkotují. Neuvědomují si krátkozrakost svého myšlení a jsou sami proti sobě. Přístup ke změně by měl být přirozený, pozitivní, vstřícný. Výchova a vzdělávání by měly probíhat v tomto duchu, a ne ve smyslu, aby se lidé novinek a změn děsili.
Opravdovou budoucností se příliš nezabýváme. Většina politiků nás sice láká na budoucnost, ale spíš se jedná o krátkodobý horizont typu zlevnění másla a zvednutí důchodů. Není to vina politiků. Je to naše odpovědnost, jelikož většina z nás se o budoucnost nezajímá a je nám naprosto jedno, jak budou žít naše vnoučata a jak bude vypadat česká krajina. Stejně uvažují některé firmy. Pohybují se v operativní rovině a spoléhají na pomoc státu.
MM: V srpnu 2019 jste v pořadu Českého rozhlasu Radiožurnál zmínil, v souvislosti s umělou inteligencí, populární americké hnutí making, které propaguje schopnost tvorby různých věcí rukama i hlavou a jež je postaveno na fenoménu "udělej si sám". V Čechách již podobné aktivity také běží, i když si myslím, že pro Čechy to není až tak velký objev, my jsme svým kutilstvím známí. Co s tím má společného umělá inteligence, kybernetika a další nové technologie?
Prof. Šebek: Doba specialistů pomalu končí. Nevíme s jistotou, jaký obor si vybrat. Chytré stroje nás předhánějí ve specializacích. V generálních a obecnějších disciplínách si zatím robot poradit nedokáže a zde je prostor pro studium kreativních a všeobecných oborů. Dovedu si představit i takový řemeslný obor, například "všeobecně šikovný řemeslník", který bude umět skoro všechno, ale na specializované nebo poradenské práce bude mít robota. Ten má určitě velkou šanci uspět.
A teď making. Češi byli vždy šikovní, ale spíše z donucení. V tomto případě si myslím, že se nejedná o vámi zmíněné kutilství. Making je tvořivost, tvorba něčeho nového, co ještě neexistuje. V Kalifornii běží festival, který se jmenuje Hořící muž - Burning man. Pro tuto jednu příležitost vyrobí účastníci v poušti naprosto šílená monstra, něco mezi uměleckým dílem a robotem. Making s umělou inteligenci souvisí, jelikož stroje od nás převzaly rutinní specializovanou práci, kterou dělají daleko lépe než lidé, a navíc bez chyb. Na problémy, které je potřeba tvořivě řešit, je umělá inteligence krátká. Making to dokazuje.
MM: Co před rokem bylo technologickou novinkou, dnes je zastaralým produktem. Tempo vývoje moderních technologií, včetně umělé inteligence, kybernetiky a dalších příbuzných oborů, se zrychluje. Bez čeho se česká ekonomika, potažmo český průmysl, a tím nemám na mysli nadnárodní společnosti podnikající na českém území, určitě neobejdou, aby nezaspaly?
Prof. Šebek: Co firmy potřebují? Nové a úplně jiné nápady, které by dotáhly do konce a realizovaly je. Svět ovládají firmy, které dělají zdánlivé nesmysly. Jistě víte, jaká je největší a neslavnější firma na nábytek. Taková, která ho nesestavuje. Musíte si ho složit doma sami. Největší taxislužba na světě nevlastní ani jedno auto. Největší poskytovatel ubytování nevlastní ani jeden hotel nebo nemovitost. To jsou na první pohled zdánlivé nesmysly, ale já narážím na to, čemu se říká disrupce. Jedná se o radikální změnu, kterou může firma uskutečnit. Typickým příkladem nezvládnutí disrupce je firma Kodak, která přechod na digitální fotoaparáty zaspala.
Moc bych českému prostředí přál něco převratného, třeba nějaký český Google. Nastavení naší společnosti je občas takové, že pokud se firmě nedaří, stát ji začne pomáhat a mnohdy si neuvědomuje, že firma zabírá místo na trhu a už dávno tu neměla být. Určitý kvas ve společnosti je vždy dobrý. Jak začne jedinec, firma nebo společnost stagnovat, je to špatně. Přesto se setkávám s firmami, které začínají své zaměstnance motivovat a tvořivě vést. Byl jsem nedávno na workshopu jedné firmy. Šéfové si vymysleli báječnou věc. Dali dohromady 20 zaměstnanců a na víkendovém pobytu jim dali úkol - zapomeňte na všechno, co umíte, a vymyslete úplně něco nového, co tady ještě nebylo. Do večera měli vymyslet 20 největších nesmyslů, které by jejich firmu úplně změnily. Přes noc si nechali nápady uležet a tři nejzajímavější z nich další den prezentovali. Účastníci workshopu, zaměstnanci i šéfové, byli nadšení.
MM: V oblíbeném seriálu Teorie velkého třesku říká hlavní představitel, teoretický fyzik Sheldon Cooper, že před tím, než biologicky opustí tuto zemi, nahraje si své vědomí do počítače. Líbí se vám tato myšlenka, nebo už možná realita?
Prof. Šebek: Seriál Teorie velkého třesku miluji a takový podobný Sheldon Cooper u nás na katedře před dvěma lety studoval. Co se týká zachování našeho vědomí, nelze tvrdit s určitostí, že neputuje někde v nějakém systému, třeba i v počítači. Existují i teze, že jsme součástí počítačové hry a nikdo nemůže dokázat opak. Ani já nemohu vyloučit svoji přítomnost v nějakém uměle vytvořeném prostoru, který se zde může nacházet. Problematika existence našeho těla, vědomí a inteligence je složitá. Nevíme přesně, co je vědomí a jak souvisí s inteligencí. Určitě je zajímavá otázka, zda může existovat inteligence bez vědomí a zda nás může umělá inteligence překonat bez přítomnosti vědomí. Úvahy, kdy bude nějaká singularita a kdy budou stroje chytřejší, jsou rovněž pozoruhodné, ale já je nesdílím. Asi znáte vynálezce a slavného futuristu Ray Kurzweila. Založil Singularity University, kde bude vzdělávat na této bázi. On sám tvrdí, že nikdy nezemře. Nechá se prý nahrát do počítače nebo do něčeho jiného a bude fungovat dál. Ray předpovídá, že singularita nás překoná někdy v roce 2030. Teď provedl posun do roku 2045. Jiní slavní robotici z MIT však tvrdí, že Ray zemře a vědomí si do počítače nahrajeme až za 100 let.
MM: Může umělá inteligence a další technologické objevy učinit svět lepším a šťastnějším?
Prof. Šebek: Pokroku nezabráníme. Myslet si, že zakážeme používání nových technologií, je nesmysl. I kdybychom je na jednom konci světa zakázali, tak se někde na jiném konci světa objeví. Pokud bych chtěl být hubatý, tak řeknu - svět by mohl být šťastnější a lepší, až zde lidstvo přestane existovat a vyhyne. Třeba nějaký stroj takový úkol dostane. Pak možná bude svět opravdu šťastnější a taky moudřejší.
Nicméně, já jsem optimista. Podobné zmatky jako dnes už zde jednou byly. Neděje se nic jiného než v době reformace po vynálezu knihtisku v roce 1445. Tato doba byla zasažena totální informační revolucí, podobně jako je tomu dnes. I tenkrát se šířily fake news a nic neplatilo. Svět se zmítal v rychlých změnách a lidé mu nerozuměli. Vznikaly informační bubliny "my" a "oni". Přesto se nakonec lidstvo posunulo na nový a vyšší stupeň - přišla renesance, humanismus a později průmyslová revoluce. Nyní nás čeká Renesance 2.0. Vůbec se toho nebojím. Trochu se jen obávám přechodného období. Po vynálezu knihtisku byla jedna válka za druhou téměř 100 let. Doufám, že dnes budeme moudřejší, anebo alespoň rychlejší.
MM: Děkuji vám za rozhovor
Roman Dvořák
3. 3. 2020; tvguru.cz
Bývalý dětský herec Roman Čada slaví 58. narozeniny. Herectví zanechal v roce 1982, dnes je úspěšným podnikatelem
Roman Čada patří mezi takzvané dětské herce, které dodnes vídáme na televizních obrazovkách v oblíbených filmech ze 70. let minulého století. Nejvíce se proslavil jako Martin v komedii Můj brácha má prima bráchu, odkud si jej dodnes pamatuje většina diváků. Když mu bylo 20 let, rozhodl se s herectvím skončit a vydal se jinou cestou. Bývalý herec oslaví 7. března 58. narozeniny a dnes je z něj úspěšný podnikatel.
Roman Čada se narodil 7.3.1962 v Pardubicích. Poprvé se objevil před kamerou v roce 1973 ve filmu Přijela k nám pouť . O dva roky později byl obsazen do filmů Můj brácha má prima bráchu (1975) a Tam, kde hnízdí čápi (1975) a také do seriálu My z konce světa (1975). Následovaly menší role ve filmech "Marečku, podejte mi pero! " (1976), Léto s kovbojem Což takhle dát si špenát (1977) nebo Krakonoš a lyžníci (1980). Roli Martina si zopakoval v roce 1978 ve filmu Brácha za všechny peníze
Jeho poslední role byla v ve filmu Králíci s moudrýma očima z roku 1982. To mu bylo dvacet let a začal mít jiné plány. Přestal chodit na konkurzy a začal studovat elektrotechniku na ČVUT. V rámci svého oboru se zabýval například sluneční plachetnicí.
V devadesátých letech se naplno ponořil do podnikání. Nejprve v roce 1995 otevřel jednu z prvních internetových kaváren ve střední Evropě. V roce 1998 pak založil firmu zabývající se aplikací fotovoltaických systémů, která funguje dodnes. Poslední tři roky se společně s manželkou věnuje další firmě, ve které provádí diagnostiku změny srdeční frekvence pomocí měřících přístrojů.
Jeho koníčkem je cestování, námořní jachting a karate, které také trénuje. Jeho největším snem je údajně plavba lodí kolem světa. Z prvního manželství má dceru a v roce 1998 se oženil podruhé. S nynější ženou má dvě děti.
3. 3. 2020; rozhlas.cz
Češi vybojovali v stimulovaném podzemním prostředí 3. místo
Úspěch v robotické soutěži DARPADélka audiaFotoPetr KološČeský tým Robotika uspěl ve virtuální kategorii soutěže Subterranean Challenge DARPA. Ta simuluje podmínky zapříčiněné přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií. Spustit audioautoři:Petr Kološ Marek Kuchařík /zdroj:Český rozhlas
Soutěž má několik kol i druhů úkolů, jedná se o úkoly ve virtuálním prostředí i reálném. Díky technologiím, které se zde testují, má dojít k vylepšení autonomních robotů nasazovaných při záchranných operacích. V tomto kole záchranářští roboti prohledávali v omezeném čase skutečné podzemí rozestavěné budovy jaderné elektrárny. A ve virtuálním prostředí simulovaného podzemí bodoval tým CTU-CRAS-NORLAB složený z expertů více společností a také zástupců ČVUT z Fakulty elektrotechnické
/
foto: Petr Kološ
"Naším cílem bylo přenést projekci z virtuálního světa na reálné roboty. A to se podařilo, takže tým Robotika získal další speciální ocenění. Nemuseli jsme vlastně vůbec létat do Ameriky," usmívá se šéf 9členného týmu Martin Dlouhý. "V kategorii Virtual Track se stačí připojit z jakékoliv části světa a programujete čistě řízení robotů ve virtuálním světě, ve kterém se pohybují. Ten vám připraví organizátoři," popisuje.
V soutěži bojovaly špičkové týmy
Vítězný tým soutěže organizátoři dotovali štědrou částkou a tvořili ho studenti nejlepších amerických univerzit nebo zástupci společnosti Boston Dynamics. Měl pro přípravu nesrovnatelně lepší podmínky, a pokud si ho odmyslíme, je český tým druhým nejlepším na světě. Domů si přivezl odměnu 150 tisíc dolarů. Úspěch v soutěži odborníky z ČVUT posouvá v další tvorbě funkčních autonomních robotů.
Ocenění a pohár, které si vítězný tým ze soutěže Subterranean Challenge DARPA přivezl
/
foto: Petr Kološ
Tento tým se narozdíl od týmu ČVUT účastnil obou kategorií soutěže, v hlavní kategorii tohoto kola při pátrání v reálném objektu opuštěné elektrárny se ale kolovým robotům, které dodala Česká zemědělská univerzita (ČZU), příliš nevedlo.
Krizové technologie pomůžou i v běžných situacích
Tuzemskému týmu totiž dodává techniku ČZU, konkrétně Katedra fyziky Technické fakulty. Jsou to právě její experti, kteří v této soutěži získávají zkušenosti pro vyvíjené "roboty polní". "Roboti pro nás mají využití především jako průzkumníci," říká Jakub Lev z ČZU. "V této chvíli jsou to především roboti, kteří monitorují různé plodiny - pšenici a různé saláty, především na našich výzkumných plochách. Na nich tak můžeme monitorovat jejich růst a zdravotní stav. Do této oblasti se s těmi roboty pak chceme posunout," dodává.
V příštím extrémně náročném kole Češi budou mířit vysoko
Základem pohybu na polích je autonomní jízda v terénu a to je schopnost, která je v soutěži DARPA Subterranean Challenge nejdůležitější. V dalším kole, které proběhne v srpnu a bude kombinovat nejtěžší výzvy předchozích kol, by tým Robotika rád bodoval i v hlavní kategorii. Účastní se jí deset družstev z celého světa. "Chceme vylepšit navigaci tak, aby se nám nestávalo, že robot pojede tam, kde už byl. Robot musí prozkoumávat prostor opravdu velmi efektivně. Myslíme si, že jsme identifikovali body, které když zlepšíme, máme velkou šanci se posunout alespoň do první poloviny vítězných týmů," odhaduje Jakub Lev.
Ocenění ze soutěže Subterranean Challenge DARPA Virtual Track
/
foto: Petr Kološ
Motivace uspět je pro vědce obrovská. A nejde jen o prestiž. Ve finále soutěže se bojuje dokonce o dva miliony dolarů, což v přepočtu na koruny vychází skoro na 46 milionů. Tím se soutěž DARPA, kterou přes ministerstvo obrany organizuje přímo americká vláda, stává nejštědřeji dotovanou robotickou soutěží světa. Hned dvěma týmy v soutěži se vedle Česka nemůže pochlubit žádná jiná evropská země. S účastí navíc pochopitelně souvisí i další příležitosti, a to jak vědecké, tak komerční.
3. 3. 2020; alik.idnes.cz
wITches – učíme děti kouzlit v IT
Chceš se naučit programovat, ale nevíš, kde začít? Lákají tě roboti? V tomto článku se dozvíš o holkách z wITches, které ti s tím rády pomohou!
Studentky ČVUT, které si říkají wITches, © wITches
Kdo jsou wITches?
Jsme dobrovolnická skupina studentek Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a říkáme si wITches. V našem volném čase představujeme dětem svět IT a elektrotechniky.
Už od roku 2016 wITches pořádají víkendové workshopy, zaměřené na IT a elektrotechniku. Během 3 hodin si na workshopu vyzkoušíš naprogramovat hru ve Scratchi, projet bludištěm s Ozobotem, rozblikat ledky s Micro:bitem, sestavíš a rozhýbeš si robota z LEGO Mindstorms nebo se naučíš, jak vykouzlit elektrické obvody s Boffinem.
Na většině workshopů rády uvidíme všechny holky i kluky, které chodí do 5. až 9. třídy (nebo odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia). Některé workshopy jsou určeny dětem až od 6. třídy, podrobnosti najdeš na našem webu. Naše akce jsou navíc zdarma, takže si stačí jen vybrat, co tě zajímá, přihlásit se na našich webových stránkách www.witches.cz a přijít ve správný čas na správné místo.
Nemusíš mít strach se přihlásit, pokud jsi nikdy neprogramoval/a, neviděl/a robota nebo netušíš, co je to vlastně elektrický obvod. Na všech našich základních workshopech (s označením I) jsou vítáni všichni, kteří mají chuť si vyzkoušet něco nového, a proto začínáme od úplných základů. Workshopy s označením II jsou pokračovací a jsou určeny pro všechny, kteří absolvovali základní workshop.
Účastníci workshopu, © wITches
A kdy vlastně jsou ty workshopy?
Termíny jarních workshopů wITches, © wITches
Tak se nezapomeň přihlásit a zapsat si datum svého workshopu do diáře! Všechny informace, včetně popisu a přihlášení, najdeš u nás na webu - www.witches.cz.
Zajímá tě, jak to vypadá v opravdové IT firmě?
Pro všechny děti, které se zúčastní alespoň jednoho našeho workshopu, pořádáme na konci pololetí (nebo na začátku dalšího) exkurzi do některé z IT firem. Podívali jsme se spolu třeba do firem Skype, Seznam, Avast a teď v březnu jdeme do Warhorse, studia, kde vznikla hra Kingdom Come, kterou možná znáš (vyšel o ní i článek v Alíkovinách ).
Snímek z exkurze do opravdové IT firmy, © wITches
Ještě váháš, jestli se přihlásit?
Těšíme se na tebe!
2. 3. 2020; Metro
Drony zvítězily
Vědci z Elektrotechnické fakulty ČVUT získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Týmu se kromě toho podařilo získat také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Úspěch a odměnu ve výši 250 tisíc dolarů (5,8 milionu korun) si přitom technici vysloužili především díky intenzivní přípravě v místních podmínkách a unikátnímu přístupu k zadaným problémům, řekl Vojtěch Spurný, jeden ze členů úspěšného týmu.