29. 2. 2020; vstupzdarma.cz

Workshop Základy elektrotechniky se stavebnicí Boffin

Jak funguje elektřina a co s ní můžeme všechno dělat? Ukážeme si, jak vykouzlit elektrické obvody ve stavebnici Boffin a pomocí nich si postavíme poplašné zařízení, létající talíř nebo hru s kolotočem.

Jsme dobrovolná skupina studentek Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze, říkáme si wITches a ve volném čase učíme děti kouzlit v IT a elektrotechnice. Přihlásit se k nám může dítě ve věku 5./6. až 9. třídy, stačí jen vyplnit přihlášku https://witches.fel.cvut.cz/workshop/boffin, vzít si sváču a dorazit. Worskopy jsou určené pro začátečníky, takže se nikdo, ani holka ani kluk, nemusí bát přihlásit, něco si vyzkoušet a hravě naučit.


29. 2. 2020; Root.cz

Začal InstallFest 2020, sledujte živé streamy

O víkendu probíhá konference InstallFest 2020, která se opět koná na Karlově náměstí v Praze. Má velmi bohatý program a návštěvníkům stačí registrace, vstup je zdarma. Pokud se nemůžete dostavit osobně, můžete sledovat streamy, které vyrábí tým AVC SH. Po konferenci budou dostupné i záznamy. Dvanáctý ročník konference proběhne 29. února a 1. března 2020 opět na Karlově náměstí v budově ČVUT FEL. Poslechnete si na něm zajímavé přednášky nejen ze světa Linuxu, ale také bezpečnosti, počítačů, sítí a dalších souvisejících témat. Zároveň se u stánků potkáte se zajímavými a chytrými lidmi. Vstup je každoročně zdarma. Podívejte se na fotky z předchozího ročníku: InstallFest 2019 (sobota)


28. 2. 2020; ČT 24 - Události, komentáře

Nahradí drony poštovní doručovatele?

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A naším posledním hostem je Scott Drennan, viceprezident pro inovace v letectví americké společnosti Bell, která vyhrála tendr na dodávku vojenských vrtulníků pro českou armádu, dobrý večer.

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Za jak dlouho budou pošťáci nebo doručovatelé zásilek minulostí, kdy jejich práci nahradí drony?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Já si myslím, že pro pošťáky tam bude vždycky místo, ale drony budou připraveny tak za 3, za 5 let mohou pomoci samozřejmě s logistikou po celém světě.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Takže si nemyslíte, že lze úplně vynechat lidský kontakt nebo lidi budou vždycky spíše tíhnout budou, spíše tíhnout k těm živým pošťákům, doručovatelům, že to nebude úplně nahrazeno drony?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Určitě souhlasím. My přemýšlíme o dronech jako o něčem, co bude podporovat lidi, protože drony mohou pomoci systémům, aby byly účinnější, to znamená, že navzájem můžeme strávit více času, může mít více skutečných kontaktů. A nemusíme se oddělovat --- technologie.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Vy máte otestovaný nákladní dron, který uveze zásilku o váze 32 kg na vzdálenost 30 km až stošedesátikilometrovou rychlostí. Popište nám, jak bude prakticky vypadat doručování zásilek prostřednictvím dronů, kdo to bude řídit, jestli nehrozí třeba nějaké pády, a tak dále, zda je to dostatečně bezpečné.

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Ono to je určitě bezpečné, Bell dělá všechno pro to, aby bylo všechno bezpečné. A věříme, že naše technologie bude opravdu velmi dobrá při komunikaci mezi městy, bude to trošku jako helikoptéra, která se vznese rovně, ale potom to vlastně letí přímo jako letadlo, čili dostane se to bezpečně a rychle na svou destinaci.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Nebude to příliš drahé?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Ne, ten design je velmi jednoduchý a v podstatě je to elektrický pohon, takže naopak to spíše snižuje náklady, takže lidé jako jsme my, kteří potřebujeme něco něco poslat, prostě to mohou udělat i pro své účely.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Kde vůbec spatřujete úplně největší přínos vývoje nových dronů? Budou pomáhat, dejme tomu, při nejrůznějších živelných pohromách, požárech, a tak dále?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Já si myslím, že právě mohou, a to se nám velice zamlouvá, protože to mohou být právě takové, taková poslání jako třeba nějaká nouzová záchranná akce, lékařská akce, může to skutečně ušetřit čas. Mně se často stalo, že jsem, například v Dallasu v Texasu uvízl v zácpě a mnohem raději byl se svou dcerou, se svou ženou, abych byl s nimi, anebo bych chtěl, aby se zboží, které připravuji, dostalo rychleji, nebo zboží ke mně, aby se rychle dostalo. Takže to samozřejmě je důležité, ale hlavně jde o ty nouzové záležitosti.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Čeští vědci z elektrotechnické fakulty ČVUT před třemi dny získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Zaznamenal jste tuhletu konkrétní situaci a spolupracujete nebo chcete do budoucna spolupracovat s českými výzkumníky?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Ano, já jsem samozřejmě o tom slyšel. A především vám tedy gratuluji, gratuluji těm studentům. Já jsem velký fanoušek mladých inženýrů a kdykoliv vidím, že se jim něco podaří, vidím, že na něčem takovém pracují, tak jsem opravdu velice rád. Já jsem sám byl kdysi na jejich místě. Já bych velmi rád pracoval s českými vědci, českými studenty a my vlastně tento týden hledáme spolupracovníky a právě víme, že tam je Luděk Moravec, který tedy je technologickým atašé na velvyslanectví ve Washingtonu, ale ten přislíbil, že se nám podaří, že se nám pokusí najít nějaké spolupracovníky a že také bude spolupracovat při vyhledávání nadějných startupů.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Nelze samozřejmě opomenout drony jako zbraně. Bell vyvíjí takzvané kamikaze drony. Jde o novou kategorii leteckých zbraň, která spojuje schopnosti průzkumných dronů a řízených střel. Už nebudou tedy armády nadále potřebovat pěšáky a bitvy se budou odehrávat jenom mezi létajícími roboty?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Já si myslím, že vždycky bude zapotřebí lidských bytostí, protože právě ty činí ta nejlepší rozhodnutí a ve správném čase. A platí to v dobrém i ve zlém, takže budou muset také montovat, čistit, udržovat a hlavně tedy budou potřeba k tomu, aby udržovali mír nebo znovu navazovali. Takže doufám, že naopak tedy oni zabrání tomu, aby spolu lidé bojovali. Ale že nám k tomu samozřejmě může na pomoct i technika.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Jak daleko je doba, kdy takto nebo podobným způsobem budou cestovat lidé nebo jednotlivci?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

To je také velice zajímavé. Máme takové vozidlo, které je jako vzdušný taxík, říkáme mu Maxis, a je to možné, že do osmi, 10 let určitě někdy v polovině dvacátých let jedenadvacátého století budeme mít něco jako ty letecké obleky, jat sety, zatím jich máme několik, snad 10 nebo 20, ale určitě se toho dočkáme brzy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Ano, v Dubaji minulý týden úspěšně veřejně otestovali létající oblek, jeho pilot se vznesl ze země až do výšky 1800 m, kdy dosáhl rychlosti skoro 250 km v hodině. Je tohle jeden z milníků historie letectví, jak to vnímáte?

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Ono to byla opravdu legračních ukázka texty, ale něco takového vlastně existovalo už v šedesátých letech, takže není to úplná revoluce, ale ty možnosti se velice rozšířily. Já nevím, jestli tohle bude skutečně používat každý. Ono to potřebuje spíše specifické účely. Špatně se to ovládá, je to obtížné, ale je to skutečně zajímavé, do jaké míry nová technologie ovlivní naše životy. Dnes vlastně už máme drony, které jsou velice blízko našeho života. Všechno to i způsob našeho pohybu se velice mění, takže já jsem na to sám zvědav.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Scott Drennan byla naším hostem. Děkuju vám za to. Na shledanou.

Scott DRENNAN, viceprezident pro inovace, Bell

Děkuji.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

No a já už se těším až z Prahy poletím na sever Čech s létajícím oblekem...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Já se hlásím o druhý kus.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

Jinak vám přejeme pěkný víkend. Prostý jakékoliv paniky.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Ano, na shledanou.


28. 2. 2020; ČT 1 – Události

Robot záchranář z dílny pražské ČVUT

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

Nový úspěch expertů z ČVUT. Tentokrát s robotem pro průzkum neznámého prostředí, který by mohl pomáhat třeba hasičům. Český tým skončil třetí v soutěži pořádané agenturou Darpa. Ta pro americkou armádu vyvíjí nové technologie.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

Důlní zával nebo pátrání po lidech uvízlých v jeskyních. Takhle vypadá testování robota, který by v těchto situacích mohl obstát. Sám zjistí svou pozici. Díky datům ze senzorů vystaví model neznámého prostředí.

Jan BAYER, vítěz IT SPY, Centrum umělé inteligence FEL ČVUT v Praze

Tady nahoře vidíme pohled z kamer robotu a tady vidíme pohled ze zadní kamery, kde je zaklíčový model prostředí, který si robot staví, a na základě tohoto modelu se rozhoduje, kam se má vydat tak, aby autonomně prozkoumával prostředí.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

Zelená barva znamená, že se dá projet. Červená a oranžová značí překážku, třeba stěnu jeskyně nebo zeď. Záchranáři by z takové mapy mohli vyčíst, kudy se dá projít a jak náročné to je. Software neboli mozek robota zůstává stejný. Tělo se může měnit na základě terénu. Toto jsou prototypy robotů, na kterých se software testoval.

Jan FAIGL, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky

To, co se dřív dělalo v laboratořích, jako že to bylo kancelářské prostředí, to prostředí je rovné, jsou tam perfektní stěny, my se snažíme to posouvat dál, proto jsme si vybrali takovéhle podzemní prostory.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

Hasiči už roboty při zásazích používají. Hlavně tam, kde hrozí nebezpečí výbuchu nebo kontaminace. V minulosti pro jejich potřeby vznikly speciální prototypy. Autonomní robot, který by zmapoval prostředí, ale chybí.

Václav KRATOCHVÍL, specialista na protivýbuchovou ochranu, HZS hl. m. Prahy

Nemá schopnost té odolnosti vůči vysokým teplotám, na druhou stranu může ten prostor zmapovat a potom se podle toho může přizpůsobit taktika zásahu.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

Roboty v každém případě čeká vylepšování. Vědci je připravují na únorovou soutěž v simulovaných záchranných misích. V budoucnu by měli být schopni třeba spolupracovat s drony. Nikola Tenevová, Česká televize.


28. 2. 2020; sciencemag.cz

Robotici z ČVUT vyhráli světovou soutěž DARPA

Úkolem bylo nasadit autonomní systémy v podzemní prostředí, zmapovat ho a odhalit všechny ukryté artefakty.

Ve dnech 18. až 27. února 2020 proběhlo v USA další kolo prestižní robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge. Účastníci okruhu Urban Circuit se sešli v podzemí nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia, stát Washington, kde jejich autonomní roboty hledaly schované předměty a čelily nástrahám spletitých prostor železobetonového bludiště pod zemským povrchem. Vědci a studenti z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze soutěžící pod vlajkou týmu CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) obsadili první pozici v kategorii týmů, které nebyly financovány z projektu Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), a v celkovém pořadí dosáhli 3. místa.

Prestižní soutěž DARPA Subterranean Challenge organizovaná americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) má za cíl testovat systémy autonomních robotů, které spolu bez lidské asistence vzájemně spolupracují a dovedou prozkoumávat místa, kam by se člověk z bezpečnostních a jiných důvodů nemohl dostat. První kolo se odehrálo v srpnu tohoto roku v uhelných dolech v Pittsburghu, nyní se soutěžící podívali do podzemí industriálního komplexu a třetí kolo proběhne v jeskyních již toto léto. Velké finále kombinující všechny předchozí výzvy soutěže je naplánováno na srpen 2021. Ve všech kolech soutěže Subterranean Challenge DARPA věrně simuluje náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií, a iniciuje rozvoj pokročilých technologií, které jsou zde testovány. Průlom lze očekávat např. v oblasti nasazení autonomních robotů při záchranných operacích.

Soutěžní týmy z předních světových univerzit měly za úkol nasadit autonomní systémy v podzemní prostředí, zmapovat ho a odhalit všechny ukryté artefakty. Je nutné objekt najít, správně rozpoznat typ a umístit ho do 3D mapy s požadovanou přesností.

Doc. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB a vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT říká:

"Důležitou součástí soutěže je omezený čas na start robotické mise. Zjednodušeně řečeno, roboty a celý systém musí fungovat napoprvé. Není čas na postupné opravy a řešení chyb při spouštění robotů. Soutěžní úloha je natolik veliká a komplexní, že vyžaduje souhru mnoha komponent včetně autonomní explorace, vykonání plánu robotického pohybu, výpočet přesné 3D mapy, a nalezení objektů. Právě vyvážená souhra mnoha software a hardware komponent byla klíčem pro úspěch týmu CTU-CRAS-NORLAB. Požadavky soutěže záměrně převyšovaly možnosti současných robotických systémů a otevřely nové výzkumné otázky v multirobotické exploraci. Byl to pro mne osobně velký zážitek být součástí týmu tolika chytrých studentů, jako bych se znovu ocitl v době mého PhD studia."

Tým CTU-CRAS-NORLAB, který vedle vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT tvoří ještě spolupracovníci z Northern Robotics Laboratory (NORLAB) kanadské univerzity Laval, obstál v konkurenci nejlepších světových robotických pracovišť CMU, OSU, JPL, MIT, ETH, CSIRO, UCB, CalTech, KAIST. Za svůj výkon si odnesl výhru ve výši 500 000 amerických dolarů. Kromě finanční odměny, která je pro všechny týmy značnou motivací, si všichni ze soutěže odnášejí především cenné zkušenosti a nasbíraná data. Ty jim pomohou zdokonalit stávající technologii pro účely dalších soutěžních kol i navazujícího výzkumu.

Prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT doplňuje:

"V tomto soutěžním kole bylo nutné se vypořádat s rozlehlým prostředím rozkládajícím se na několika patrech. Podařilo se nasadit všechny naše roboty, kolové, pásové i kráčející, které dále doplnila dvojice dronů. Roboty současně prozkoumávaly různé části prostředí a zároveň vytvářely nezbytnou komunikační infrastrukturu pro posílání informace o nalezených objektech. Rozlehlost a komplexnost prostředí byla jedna z největších výzev. Těší nás, že se týmu podařilo úspěšně ověřit vyvíjené multi-kanálové komunikační řešení, které se ukázalo spolu s režimy autonomního řízení jako velmi užitečné."

Jedinečným zážitkem je celá akce také pro studenty, kteří se již během svého bakalářského nebo magisterského studia dostanou k takto atraktivní soutěži světového formátu.

Bc. Jiří Kubík, student magisterského studijního programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické ČVUT uvádí:

"Jedinečná příležitost, jak v rámci studia Otevřené informatiky (OI) zažít nasazení robotů ve skutečné misi! Hodně mi dalo možnost pracovat v sehraném týmu. Velkou výzvou bylo čelit pracovnímu nasazení pod velkým stresem. Zároveň jsem měl možnost prohloubit si znalosti ROSu (Robot Operating System), se kterým jsem se seznámil v předmětu Umělá inteligence v robotice (UIR). Na Subterranean Challenge pak vidím jeho nasazení v reálných podmínkách."

Bc. Tomáš Rouček, student magisterského studijního programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické ČVUT:

"Nikdy bych si ani nepomyslel, že bych se někdy mohl účastnit něčeho takového, jako je soutěž DARPA. Největší výzvou bylo reagovat na nové požadavky a jejich naprogramování v rámci komplexního multi-robotického systému. To mi zároveň umožnilo zvládnout problematiku agilních metod vývoje a implementace."

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze


28. 2. 2020; tvguru.cz

Dětská hvězda Roman Čada (57): Herectví pověsil na hřebík, vystudoval elektrofakultu a dnes vlastní dvě úspěšné firmy

Roman Čada se poprvé na televizních obrazovkách objevil ve filmu Přijela k nám pouť (1973), kde si zahrál po boku Libuše Šafránkové, stejně jako o dva roky později v rodinné komedii Můj brácha má prima bráchu, kde se objevil ve své nejslavnější roli Martina Pavelky alias "prcka". Zajímavě rozjetá herecká kariéra však v dospělosti nepokračovala a bývalý herec se vydal svou vlastní cestou.

Po filmu Můj brácha má prima bráchu následovaly menší role ve velmi úspěšných a oblíbených českých filmech jako "Marečku, podejte mi pero! " (1976), Léto s kovbojem Což takhle dát si špenát (1977) nebo Krakonoš a lyžníci

Jeho poslední role byla v roce 1982 ve filmu Králíci s moudrýma očima . To už mu bylo dvacet let a začal mít jiné plány. Přestal chodit na konkurzy a šel studovat elektrotechnologii na ČVUT. V rámci svého oboru se zabýval například tzv. sluneční plachetnicí.

V devadesátých letech se naplno ponořil do podnikání. Nejprve v roce 1995 otevřel jednu z prvních internetových kaváren ve střední Evropě. Tehdy slavil velký úspěch, v kavárně měl neustále plno. V roce 1998 pak založil firmu zabývající se aplikací fotovoltaických systémů, která funguje dodnes. Poslední tři roky se však společně s manželkou věnují další firmě, ve které provádí diagnostiku změny srdeční frekvence pomocí měřících přístrojů, čímž dovedou určit, v jakém rozpoložení se jejich klient nachází a na základě měření předat patřičné rady a doporučení.

Jeho koníčkem je cestování, námořní jachting a karate, které také trénuje. Jeho největším snem je údajně plavba lodí kolem světa. Z prvního manželství má dceru a v roce 1998 se oženil podruhé. S nynější ženou má dvě děti.

FOTO: reprofoto YouTube


28. 2. 2020; odbornecasopisy.cz

Úspěch Robotiků z FEL ČVUT na světové soutěži DARPA Subterranean Challenge

Ve dnech 18. až 27. února 2020 proběhlo v USA další kolo prestižní robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge. Účastníci okruhu Urban Circuit se sešli v podzemí nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia, stát Washington, kde jejich autonomní roboty hledaly schované předměty a čelily nástrahám spletitých prostor železobetonového bludiště pod zemským povrchem. Vědci a studenti z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze soutěžící pod vlajkou týmu CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) obsadili první pozici v kategorii týmů, které nebyly financovány z projektu Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), a v celkovém pořadí dosáhli 3. místa.

Prestižní soutěž DARPA Subterranean Challengeorganizovaná americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) má za cíl testovat systémy autonomních robotů, které spolu bez lidské asistence vzájemně spolupracují a dovedou prozkoumávat místa, kam by se člověk z bezpečnostních a jiných důvodů nemohl dostat. První kolo se odehrálo v srpnu tohoto roku v uhelných dolech v Pittsburghu, nyní se soutěžící podívali do podzemí industriálního komplexu a třetí kolo proběhne v jeskyních již toto léto. Velké finále kombinující všechny předchozí výzvy soutěže je naplánováno na srpen 2021. Ve všech kolech soutěže Subterranean Challenge DARPA věrně simuluje náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií, a iniciuje rozvoj pokročilých technologií, které jsou zde testovány. Průlom lze očekávat např. v oblasti nasazení autonomních robotů při záchranných operacích.

Soutěžní týmy z předních světových univerzit měly za úkol nasadit autonomní systémy v podzemní prostředí, zmapovat ho a odhalit všechny ukryté artefakty. Je nutné objekt najít, správně rozpoznat typ a umístit ho do 3D mapy s požadovanou přesností.

Doc. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB a vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT říká:

"Důležitou součástí soutěže je omezený čas na start robotické mise. Zjednodušeně řečeno, roboty a celý systém musí fungovat napoprvé. Není čas na postupné opravy a řešení chyb při spouštění robotů. Soutěžní úloha je natolik veliká a komplexní, že vyžaduje souhru mnoha komponent včetně autonomní explorace, vykonání plánu robotického pohybu, výpočet přesné 3D mapy, a nalezení objektů. Právě vyvážená souhra mnoha software a hardware komponent byla klíčem pro úspěch týmu CTU-CRAS-NORLAB. Požadavky soutěže záměrně převyšovaly možnosti současných robotických systémů a otevřely nové výzkumné otázky v multirobotické exploraci. Byl to pro mne osobně velký zážitek být součástí týmu tolika chytrých studentů, jako bych se znovu ocitl v době mého PhD studia."

Tým CTU-CRAS-NORLAB, který vedle vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT tvoří ještě spolupracovníci z Northern Robotics Laboratory (NORLAB) kanadské univerzity Laval, obstál v konkurenci nejlepších světových robotických pracovišť CMU, OSU, JPL, MIT, ETH, CSIRO, UCB, CalTech, KAIST. Za svůj výkon si odnesl výhru ve výši 500 000 amerických dolarů. Kromě finanční odměny, která je pro všechny týmy značnou motivací, si všichni ze soutěže odnášejí především cenné zkušenosti a nasbíraná data. Ty jim pomohou zdokonalit stávající technologii pro účely dalších soutěžních kol i navazujícího výzkumu.

Prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT doplňuje:

"V tomto soutěžním kole bylo nutné se vypořádat s rozlehlým prostředím rozkládajícím se na několika patrech. Podařilo se nasadit všechny naše roboty, kolové, pásové i kráčející, které dále doplnila dvojice dronů. Roboty současně prozkoumávaly různé části prostředí a zároveň vytvářely nezbytnou komunikační infrastrukturu pro posílání informace o nalezených objektech. Rozlehlost a komplexnost prostředí byla jedna z největších výzev. Těší nás, že se týmu podařilo úspěšně ověřit vyvíjené multi-kanálové komunikační řešení, které se ukázalo spolu s režimy autonomního řízení jako velmi užitečné."

Jedinečným zážitkem je celá akce také pro studenty, kteří se již během svého bakalářského nebo magisterského studia dostanou k takto atraktivní soutěži světového formátu.

Bc. Jiří Kubík, student magisterského studijního programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické ČVUT uvádí :

"Jedinečná příležitost, jak v rámci studia Otevřené informatiky (OI) zažít nasazení robotů ve skutečné misi! Hodně mi dalo možnost pracovat v sehraném týmu. Velkou výzvou bylo čelit pracovnímu nasazení pod velkým stresem. Zároveň jsem měl možnost prohloubit si znalosti ROSu (Robot Operating System), se kterým jsem se seznámil v předmětu Umělá inteligence v robotice (UIR). Na Subterranean Challenge pak vidím jeho nasazení v reálných podmínkách."

Bc. Tomáš Rouček, student magisterského studijního programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické ČVUT:

"Nikdy bych si ani nepomyslel, že bych se někdy mohl účastnit něčeho takového, jako je soutěž DARPA. Největší výzvou bylo reagovat na nové požadavky a jejich naprogramování v rámci komplexního multi-robotického systému. To mi zároveň umožnilo zvládnout problematiku agilních metod vývoje a implementace."


28. 2. 2020; ceskavedadosveta.cz

Další úspěch pro robotiku ČVUT!

Ve dnech 18. až 27. února 2020 proběhlo v USA další kolo prestižní robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge. Účastníci okruhu Urban Circuit se sešli v podzemí nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia, stát Washington, kde jejich autonomní roboti hledali schované předměty a čelili nástrahám spletitých prostor železobetonového bludiště pod zemským povrchem. Vědci a studenti z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze soutěžící pod vlajkou týmu CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) obsadili první pozici v kategorii týmů, které nebyly financovány z projektu Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), a v celkovém pořadí dosáhli 3. místa.

Prestižní soutěž DARPA Subterranean Challenge organizovaná americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) má za cíl testovat systémy autonomních robotů, které spolu bez lidské asistence vzájemně spolupracují a dovedou prozkoumávat místa, kam by se člověk z bezpečnostních a jiných důvodů nemohl dostat. První kolo se odehrálo v srpnu tohoto roku v uhelných dolech v Pittsburghu, nyní se soutěžící podívali do podzemí industriálního komplexu a třetí kolo proběhne v jeskyních již toto léto. Velké finále kombinující všechny předchozí výzvy soutěže je naplánováno na srpen 2021. Ve všech kolech soutěže Subterranean Challenge DARPA věrně simuluje náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií, a iniciuje rozvoj pokročilých technologií, které jsou zde testovány. Průlom lze očekávat např. v oblasti nasazení autonomních robotů při záchranných operacích.

Soutěžní týmy z předních světových univerzit měly za úkol nasadit autonomní systémy v podzemní prostředí, zmapovat ho a odhalit všechny ukryté artefakty. Je nutné objekt najít, správně rozpoznat typ a umístit ho do 3D mapy s požadovanou přesností.

Tým CTU-CRAS-NORLAB, který vedle vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT tvoří ještě spolupracovníci z Northern Robotics Laboratory (NORLAB) kanadské univerzity Laval, obstál v konkurenci nejlepších světových robotických pracovišť CMU, OSU, JPL, MIT, ETH, CSIRO, UCB, CalTech, KAIST. Za svůj výkon si odnesl výhru ve výši 500 000 amerických dolarů. Kromě finanční odměny, která je pro všechny týmy značnou motivací, si všichni ze soutěže odnášejí především cenné zkušenosti a nasbíraná data. Ty jim pomohou zdokonalit stávající technologii pro účely dalších soutěžních kol i navazujícího výzkumu.

Další informace k průběhu soutěže najdete na stránkách výzkumného týmu CTU-CRAS.


28. 2. 2020; technickytydenik.cz

Robotici z Fakulty elektrotechnické vyhráli světovou soutěž DARPA Subterranean Challenge

Ve dnech 18. až 27. února 2020 proběhlo v USA další kolo prestižní robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge.

Účastníci okruhu Urban Circuit se sešli v podzemí nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia, stát Washington, kde jejich autonomní roboty hledaly schované předměty a čelily nástrahám spletitých prostor železobetonového bludiště pod zemským povrchem.

Vědci a studenti z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze soutěžící pod vlajkou týmu CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) obsadili první pozici v kategorii týmů, které nebyly financovány z projektu Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), a v celkovém pořadí dosáhli 3. místa.

Prestižní soutěž DARPA Subterranean Challenge organizovaná americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) má za cíl testovat systémy autonomních robotů, které spolu bez lidské asistence vzájemně spolupracují a dovedou prozkoumávat místa, kam by se člověk z bezpečnostních a jiných důvodů nemohl dostat. První kolo se odehrálo v srpnu tohoto roku v uhelných dolech v Pittsburghu, nyní se soutěžící podívali do podzemí industriálního komplexu a třetí kolo proběhne v jeskyních již toto léto. Velké finále kombinující všechny předchozí výzvy soutěže je naplánováno na srpen 2021. Ve všech kolech soutěže Subterranean Challenge DARPA věrně simuluje náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií, a iniciuje rozvoj pokročilých technologií, které jsou zde testovány. Průlom lze očekávat např. v oblasti nasazení autonomních robotů při záchranných operacích.

Soutěžní týmy z předních světových univerzit měly za úkol nasadit autonomní systémy v podzemní prostředí, zmapovat ho a odhalit všechny ukryté artefakty. Je nutné objekt najít, správně rozpoznat typ a umístit ho do 3D mapy s požadovanou přesností.

Tým CTU-CRAS-NORLAB, který vedle vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT tvoří ještě spolupracovníci z Northern Robotics Laboratory (NORLAB) kanadské univerzity Laval, obstál v konkurenci nejlepších světových robotických pracovišť CMU, OSU, JPL, MIT, ETH, CSIRO, UCB, CalTech, KAIST. Za svůj výkon si odnesl výhru ve výši 500 000 amerických dolarů. Kromě finanční odměny, která je pro všechny týmy značnou motivací, si všichni ze soutěže odnášejí především cenné zkušenosti a nasbíraná data. Ty jim pomohou zdokonalit stávající technologii pro účely dalších soutěžních kol i navazujícího výzkumu.

Foto: Martin Pecka


27. 2. 2020; Týdeník Vysočina

Naše firma je jako hokejová šatna

NEJLEPŠÍ PODNIKATEL Z VYSOČINY TOMÁŠ VRÁNEK ŘÍKÁ:

Žďár nad Sázavou - Zakladatel společnosti ICE Industrial Services Tomáš Vránek se nedávno stal krajským vítězem soutěže Podnikatel roku. Společně s kamarády staví na jiných pravidlech, než je běžné. Co to znamená? Zaměstnanci vědí, kolik si kdo vydělá. Všichni si mezi sebou tykají. Sami si určují, jak dlouho a kdy budou pracovat. "I já se snažím spravedlivě dělit svůj čas mezi práci a rodinu. Být pořád v práci je jednoduché. Naproti tomu ušetřit část energie pro rodinu je náročné," řekl k tomu Tomáš Vránek.

- Stal jste se podnikatelem roku na Vysočině, co na to říkáte?

Mám radost. A beru to jako zadostiučinění pro celý tým, zasloužíme si to všichni. Už od začátku byla firma založená na spolupráci lidí a tým je naší nejvyšší hodnotou.

- Vy jste firmu před sedmi lety zakládal spolu s přáteli, s několika málo zaměstnanci. Teď pro vás pracuje přes 160 lidí.

Firma se rozjela více, než jsme čekali. Letos přibude další třicítka zaměstnanců, rozšiřujeme naše pobočky po celé republice. Fungujeme na myšlence svobodné firmy a na myšlence štěstí v práci. Zrušili jsme klasickou hierarchii. Lidé pracují v týmech a v nich se řídí sami. Tykáme si. Všichni vědí, kolik si vydělají ostatní. Neposíláme si e-maily, píšeme si a mluvíme spolu on-line. Zrušili jsme pevnou pracovní dobu. Naši lidé si svůj pracovní čas a podmínky pro svou práci určují sami. Namísto přísného rozdělování soukromého a pracovního života se snažíme o průnik nebo o mix těchto dvou věcí. Lidé se nám nyní ozývají s tím, že se jim naše pojetí líbí.

- Kamarádská a úspěšná firma se šťastnými zaměstnanci, to zní jako protimluv.

Rád hraji hokej a někteří kolegové pochází z tohoto prostředí. Naše firma je jako hokejová šatna. V hokejové šatně si mezi sebou věci vyříkáme na rovinu. Někdy trochu divočeji, jak to v hokejové kabině bývá. Pak ale vyjedeme na led, kde se představíme jako profesionální tým s tím nejlepším, co máme. Někteří lidé říkají, že není možné založit firmu na přátelských vztazích, já tvrdím opak. Firma nemusí být řízená na základě příkazů, ale může to být na základě dohod a hodnot.

- To není jediné, v čem jste jiní. Zaměstnáváte mladé lidi.

Věkový průměr je u nás třicet let. Často slýcháme, že dnešní mladí už nejsou takoví, jako jsme byli my. Ale kdo říká, že my jsme vše dělali správně? Naopak si myslím, že někteří mladí dělají věci mnohem lépe než jejich předchůdci. I já se snažím spravedlivě dělit svůj čas mezi práci a rodinu. Být pořád v práci je jednoduché. Ušetřit po náročném dni část energie pro rodinu je těžké. Snažím se dodržovat všechny svátky a víkendy a ty vždy věnovat rodině. Manželka Renata je velká sportovkyně, rádi sportujeme společně s dětmi. Procházíme se lesem, jezdíme na kole, lyžujeme nebo jezdíme na paddleboardu.

- Taky jste se pustil do běhání.

Miluji sport. Díky němu a dodržování rozumné životosprávy získávám potřebnou energii. Když totiž občas polevím ve fyzické aktivitě nebo se nehlídám v jídle, hned to pocítím na úpadku energie. Nejsem moc dobrý běžec, běháním si hlavně čistím hlavu. Zjistil jsem, že aby si člověk udržoval duševní svěžest, je potřeba si zajít do lesa, pobýt si tam a zregenerovat se. Při tom jsem získal něco navíc, přišel jsem na hodně nápadů spojených s naší firmou.

- Jak jste se k této profesi dostal?

Můj otec založil po revoluci automatizační firmu, kde mi dal ještě před vysokou školou mé první zaměstnání elektromontéra. Po gymnáziu jsem nastoupil na ČVUT, fakultu elektrotechnickou. Nebyl jsem moc dobrý student, protože studium bylo velmi teoreticky založené a jen těžko jsem hledal motivaci učit se věci, které mi tehdy nedávaly smysl.

- Po škole jste zamířil kam?

Na roční stáž ke společnosti Siemens v Atlantě, Georgii. Miluji cestování a poznávání nových kultur. Pobyt v USA pro mě byl velkou školou. Jihovýchod USA je pověstný svou vřelostí a otevřeností. Všichni jsou velmi přátelští a není pro ně problém například oslovovat cizí lidi na ulici. To pro mě byl trochu kulturní šok a stejný jsem utrpěl, když jsem se potom vrátil zpět. V USA se lidé běžně při přivítání a loučení objímají. Tenhle zvyk mi zůstal a od té doby jsem občas v Čechách za blázna (směje se). Ale lidé se mění, jsou otevřenější, přátelštější a chtějí více pracovat na svém štěstí.

- Vy jste se potom vrátil na Vysočinu.

Z Vysočiny, z okolí Kamenice nad Lipou, pochází všichni mí předci z otcovy strany. Narodil jsem se v Praze, kde můj otec studoval a moje matka žila. Pár měsíců po narození otec dostal práci ve Žďáře nad Sázavou, kam jsme se přestěhovali a kde jsem strávil většinu svého života. Na studia jsem se vrátil zpět do Prahy. Po návratu z USA jsem pár let pracoval v Praze, ale nejsem moc člověk do velkoměsta. Vrátil jsem se za manželkou do Žďáru nad Sázavou a jsem opravdu rád, že mé děti mohou vyrůstat v malém městě obklopeném krásnou přírodou Vysočiny.

---

Tomáš Vránek P 40 let. P Narodil se v Praze. P Žije ve Žďáře nad Sázavou. P S manželkou Renatou má tři děti. P Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a MBA na VŠE v Praze. P Ve volném čase sportuje a věnuje se rodině. P Zakladatel a jednatel ICE Industrial Services. P Dodává do automobilového, dřevařského i potravinářského průmyslu, exportuje také do zahraničí. P Obrat je 300 milionů korun ročně.


27. 2. 2020; zive.cz

O počítačích, IT a internetu - Živě.cz

Autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, New York University a University of Pennsylvania před pár dny uspěly na robotické soutěži

Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge , když vybojovaly první místo v disciplíně stavění zdi, stříbro v likvidaci cílů (balónků).

Drony musely nejprve balónky detekovat a posléze zničit. V případě zdi pak zase s pozemním robotem sbíraly barevné cihly a stavět je podle předem stanoveného plánu. Třetím kolem bylo hašení požáru - opět pomocí dronů i pozemních robotů.

Video ze soutěžního klání:

Zvětšit video

Českoamerický tým nakonec vyhrál i v hlavním klání Grand Challenge , které kombinovalo úkoly z předchozích kol a v šibeničním čase. Inženýři nakonec získali nejvíce bodů a porazili konkurenci z věhlasných světových vysokých škol jako Carnegie Mellon University, KAIST (Jižní Korea), ETH Zurich nebo třeba University of Tokio.

Společné foto vítězného týmu z Prahy a drobné kapesné na vývoj dalších robotů

Tým multioborových systémů Fakulty elektrotechnické vedený Dr. Martinem Saskou v závodech obhájil úspěch z roku 2017, pro pražské konstruktéry robotů to tedy nebyla žádná premiéra.

Češi čerstvě uspěli i v soutěži DARPA

Aby toho nebylo málo, ČVUT a FEL v týdnu slavily hned dvakrát, souběžně s kláním v Abú Zabí se totiž konalo také další kolo několikaleté sotěže DARPA Subterranean Challenge , která hledá nejlepšího robotického záchranáře. Týmy z celého světa zde soupeří v několika okruzích. Loni v létě to byl Tunnel Circuit (štola), v těchto dnech se konal Urban Circuit (město), v létě to bude Cave Circuit (jeskyně) a v roce 2021 velké finále.

Český tým se umístil v první trojce, přestože se jeden z dronů usmažil

Zatímco část vybraných týmů financuje sama americká obranná agentura DARPA, Češi loni uspěli i bez americké injekce, díky čemuž měli nárok na peněžní odměnu. Jejich úspěšné tažení pokračuje i letos, tým CTU-CRAS-NORLAB se totiž čerstvě umístil na skvělém třetím místě a byl první mezi nedotovanými.

Tým CT-CRAS a jejich domácí mazlíčci


27. 2. 2020; elogistika.info

Vědci z ČVUT získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů

Čeští vědci z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Týmu se kromě toho podařilo získat také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Úspěch a odměnu ve výši 250.000 dolarů (5,8 milionu korun) si přitom technici vysloužili především díky intenzivní přípravě v místních podmínkách a unikátním přístupem k zadaným problémům, řekl ČTK Vojtěch Spurný, jeden ze členů úspěšného týmu.

Přístroje vědeckých týmů musely v závodech najít a likvidovat balónky umístěné ve vzduchu, stavět zeď, či hasit požár. Na konci soutěže pak účastníky čekala závěrečná hlavní disciplína, která kombinovala prvky všech předchozích. V ní se technikům z ČVUT podařilo zvítězit.

"Věděli jsme, že soutěž bude náročná, bude vyžadovat velkou přípravu, takže 36 dní před soutěží jsme se přesunuli do Spojených arabských emirátů, kde jsme trénovali v poušti," řekl Spurný z týmu multirobotických systémů ČVUT. Dodal, že před samotnými testy v terénu pracovali na svých dronech celé dva roky.

Za úspěch však český tým spolupracující i s americkými kolegy vděčí také takzvanému multirobotickému přístupu, který podle Spurného čeští vědci použili jako jediní z celkových 31 týmů z univerzit po celém světě. Jejich drony, které létají samostatně s využitím počítačových senzorů, spolu totiž spolupracovaly a zastávaly dílčí úlohy, čímž se jim podařilo splnit zadané úlohy rychleji a účinněji.

Přístup se osvědčil zejména v disciplíně, v níž musely autonomní helikoptéry ve spolupráci s pozemními roboty postavit zeď z náhodně rozmístěných kostek. "Rozdělili jsme jednotlivé úkoly pro drony a pozemní roboty, kde například jeden dron skenoval arénu a hledal místo, kde jsou kostky (…) a potom tu informaci předal pozemnímu robotu, který ji nemusel hledat, ale jel na předem danou pozici," sdělil Spurný.

Čeští vědci dnešním umístěním navázali na úspěch před třemi roky, kdy v Abú Zabí získali kompletní sbírku medailí. Soutěž, jejímž cílem je podle Spurného posunout možnosti využití robotiky v každodenních situacích, se přitom loni a předloni nekonala a v budoucnu by se měla zřejmě pořádat každé dva roky.

"Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji. Před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony… mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo,” prohlásil podle vyjádření ČVUT Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji, která odstartuje v říjnu.

Zdroj: ČTK


27. 2. 2020; autobible.euro.cz

Adaptivní tempomaty prý mohou bránit vzniku kolon. Český experiment ale ukázal, že technika dělá chyby jako člověk

Řetězová nestabilita popisuje reakci lidských řidičů na náhle vzniklou situaci Bezdůvodné (fantomové) dopravní zácpy známe i pod termínem spontánní kongesce

Jejich tvorbě měly zabránit adaptivní tempomaty

Experiment v režii ČVUT dokázal, že v současné podobě mohou fantómovou zácpu vytvořit stejně jako auta řízená lidmi

Cesta k autonomní mobilitě je trnitá. Aktuálně se například ukazuje, že některá dílčí řešení, již běžně využívaná, mají své limity, případně by potřebovala zásadní vylepšení. To je i případ současné podoby adaptivního tempomatu, tedy samočinného udržování vzdálenosti od vpředu jedoucího auta.

Adaptivní tempomat (ACC) je prvním stupněm autonomní mobility a jedním z jejích základních prvků. V době uvedení šlo o revoluční počin, zvyšující bezpečnost i komfort řidiče. Jenže nyní se ukazuje, že jeho současná podoba má své limity, které mohou při určité shodě okolností vyústit až ke vzniku dopravní komplikace, případně kritické situace.

This is a modal window. Problém spočívá v takzvané řetězové nestabilitě. To je termín, popisující reakci lidských řidičů na náhle vzniklou situaci. Pokud v jedoucí, ale souvislé koloně aut jedno mírně přibrzdí, druhé za ním přibrzdí o něco více, třetí ještě více atd. X-té auto pak rovnou zastaví a vznikne bezdůvodná (fantomová) dopravní zácpa, známá i pod termínem spontánní kongesce. Tento jev měly odstranit adaptivní tempomaty, dávkující brzdný účinek racionálně, bez emocí. Tiskovou zprávu v tomto smyslu před časem vydal třeba Ford. Jenže vědecký tým docenta Zdeňka Huráka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT teoretickými výpočty zjistil, že tomu tak nemusí být za všech okolností. Konkrétně když za sebou pojede více automobilů se zapnutým ACC (tedy situace, která s rozšiřováním této technologie i do nižších tříd bude nastávat čím dál častěji), může k řetězové nestabilitě rovněž dojít. Unikátního experimentu, který měl tyto výpočty potvrdit, jsme se zúčastnili a s námi dalších jedenáct posádek. Většinou šlo o dobrovolníky, kteří se přihlásili na veřejnou výzvu. V testovací koloně se tak sešla velmi různorodá auta rozličných tříd včetně dvou elektromobilů a BMW M5.

Modelová situace se podobá reálnému provozu: Vpředu jedoucí vůz plynule zpomalí z rychlosti 60 km/h na padesátku a poté, co všechny vozy v koloně této rychlosti rovněž dosáhnou, zrychluje se zpět na šedesát. Adaptivní tempomaty jsou nastavené na 80 km/h a u vozů s volitelnými provozními režimy se nastavuje mírnější, případně prostřední režim. V každém voze seděl člen experimentálního týmu s GPS, notebookem s datovým připojením a vysílačkou. Protože se počítalo s tím, že experiment může vyvolat i situaci, jejíž zvládnutí je mimo schopnosti ACC (a na tuto možnost jsme byli upozorněni), dostala každá posádka přesné instrukce, co v takové situaci dělat, včetně šipky, na kterou stranu se má eventuálně vyhnout. Naštěstí k žádné krizové situaci nedošlo, jen jsme si (nad rámec tohoto experimentu) několikrát ověřili, že úzký záběrový úhel dalekodosahového radaru, jímž se ACC řídí, může v ostré zatáčce vést k nečekanému zrychlování vozu, který ztratí ze zřetele vpředu jedoucí vůz. Má to podobný důvod jako předmět celého experimentu.

Zdánlivě banální úkon vpředu jedoucího vozidla má překvapivé následky: Zatímco vedoucí Mondeo s organizátory zpomaluje z šedesáti na padesát a následně zrychluje zpět zcela plynule a dvě tři auta za ním rovněž, dále se rychle zvyšuje rozkmit. My jsme jezdili s Hyundaiem Kona Hybrid jedenáctí a první zpomalení už jsme pociťovali jako poměrně dramatickou a ostrou deceleraci někam na rychlost pod 30 km/h. Tím se ale zvětšil odstup od vpředu jedoucích aut, který následně vůz opět velmi dynamickou akcelerací až k nastavené osmdesátce zkrátil, přičemž dojíždění k pomaleji jedoucím vozům už probíhalo plynule. Opětovné zrychlení na šedesátku už se obešlo bez panického brzdění, avšak dynamické zrychlování na osmdesátku kvůli dohnání ztráty se opakovalo. Řetězová nestabilita ve své nejryzejší podobě.

Nutno dodat, že dvoukilometrová pojížděcí dráha mnichovohradišťského mezinárodního letiště, kde se experiment konal, stačila dvanácti vozům k dokončení obou zdánlivě banálních úkonů tak tak. Aby došlo k signifikantnějším výsledkům a třeba i zastavení posledních aut při větších rozdílech rychlostí či s početnější kolonou, k tomu už by byla potřeba násobně delší testovací trať. Pokus, jehož výsledky názorně zobrazuje graf, se několikrát opakoval s obdobnými výsledky. A lze tak konstatovat, že teoretické výpočty docenta Huráka a jeho kolegů byly experimentálně potvrzeny.

Cíl a výsledek

Experiment neměl za cíl porovnávat reakce člověka s reakcemi ACC, jak zdůrazňuje tým docenta Huráka, ani vzájemně porovnávat jednotlivá ACC. Nebyla provedena náročná měření jednotlivých vozů, která by ukázala, zda některé adaptivní tempomaty přispívají ke vzniku řetězové nestability více než jiné. Možné to je. Cílem bylo získat další data k vývoji přesnějších modelů, popisujících dynamiku vozů s adaptivními tempomaty.

Se současnou technikou už o mnoho více pro odstranění řetězové nestability dělat nelze. To bude práce až pro příští generaci tzv. kooperativních adaptivních tempomatů (CACC), na jejichž vývoji se intenzivně pracuje a jejichž prototypy jsou již v experimentálním prostředí testovány. Ty však předpokládají zprovoznění, standardizaci a také dostatečnou penetraci systémů car to car a car to X, což bude ještě nějakou dobu trvat.

Proto je možné leccos udělat už dnes, kromě v textu zmíněné automatické regulace rychlosti podle profilu trasy by se také ACC měly brzy naučit rozpoznávat brzdová světla vpředu, kamera už je dnes ostatně prakticky samozřejmou součástí výstroje naprosté většiny nových aut (a některé systémy ACC používají kameru i jako hlavní zdroj provozních dat místo radaru, laseru i lidaru). Tím by se sice neodstranila samotná řetězová nestabilita, znázorněná na horním grafu s rychlostními profily jednotlivých aut během experimentu, ale výrazně by se rozšířily možnosti ACC k plynulejší regulaci zpomalování na větší vzdálenosti.

Co to vlastně znamená? Technologie, donedávna drahá a exkluzivní, nyní však rychle pronikající i mezi levná auta, má zjevně limity, které mohou být v extrémním případě i nebezpečné; při určité míře řetězové nestability a nešťastné souhře dalších okolností by se mohlo reál¬ně stát, že vzadu jedoucí vozy samočinně nedobrzdí včas. To je krajní scénář, avšak fantomovou dopravní zácpu mohou za sebou jedoucí adaptivní tempomaty vytvořit podobně jako lidští řidiči. Není třeba panikařit a hned přestat používat adaptivní tempomat; že se v běžném provozu sejde dejme tomu deset či více za sebou jedoucích aut s aktivním ACC, je zatím ještě vysoce nepravděpodobné. A že zároveň dojde k souhře náhod, které by mohly vést ke kritické situaci, to už je mizivá pravděpodobnost. Jenže existuje.

Češi chystají revoluci v řízení aut. Volant už nemá otáčet koly

Problém je v tom, že ACC ve své současné podobě prostě měří vzdálenost před sebou a na základě algoritmů samočinně zrychluje či zpomaluje. Nic víc. Prostě mu chybí předvídavost, případně informace o tom, co se vpředu děje dále než na dosah jeho radaru, eventuálně před autem, které samo následuje. Předvídat se (na rozdíl od člověka) jen tak nenaučí, avšak data může získávat i jinak. Někteří výrobci (například Volkswagen) už nabízejí automatickou regulaci rychlosti podle navigačních dat, což je první krok správným směrem. Takové zařízení by mohlo třeba dojít k závěru, že když vpředu jedoucí auto v ostré zatáčce zmizí z radaru, nemusí to znamenat, že opravdu zmizelo. A že obecně prudké zrychlování v ostré zatáčce nemusí být dobrý nápad. Absolutním řešením bude propojení s decentralizovanou bezdrátovou komunikací mezi auty car to car (V2V), případně aut s infrastrukturou car to X, která se již několik let intenzivně testuje, zatím však není nabízena. Tým z ČVUT každopádně experimentálně dokázal, že naděje k potlačení nebezpečné řetězové nestability větším rozšířením ACC byly liché.

Foto: David M. Bodlák

Adaptivní tempomaty většiny aut reagovaly velmi podobně, v tomto ohledu nebyl rozdíl mezi Hyundaiem Kona a BMW M5 Competition Experiment mimo jiné dokázal, že technika má do opravdové autonomie ještě hodně daleko. Některé její prvky nám ale mohou hodně pomáhat i dnes


27. 2. 2020; prisma.cz

Prestižní soutěž inovací dronů vyhráli Češi z ČVUT

Studenti z Českého vysokého učení technického v Praze znovu excelovali. Ve spolupráci s americkými kolegy zvítězili v mezinárodní robotické soutěži kreativních robotických inovací. Díky svému pronikavému vítězství se jejich projekt stane součástí národní expozice výstavy EXPO 2020 v Dubaji.

Mezinárodní soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge se konala 25. února 2020 ve Spojených arabských emirátech hostila celkem 31 soutěžních univerzitních týmů, které se utkaly v pokročilých inovacích klíčových robotických technologií. Za své vítězství v jedné z disciplín byli výzkumníci odměněni částkou 250 000 dolarů.

Drony stavěly zeď a hasily požárČeský tým multirobotických systémů z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) vedený Dr. Martinem Saskou ve spolupráci s výzkumníky z univerzit v americké Pensylvánii a New Yorku předvedl robotické drony, které pokořily své soupeře ve třech disciplínách.

Za úkol měly autonomně bez zásahu svých tvůrců detekovat a likvidovat cíle v podobě nafukovacích balonků, sbírala barevné cihly a vzájemně spolupracovaly na stavbě předem definované zdi a nakonec dokonce hasily požár.

Vrcholem soutěže byl závod Grand Challenge, což byla kombinací všech tří předchozích disciplín, jenže s vyšší obtížností a v omezeném čase. Češi v tomto velkém finále získal zlatou medaili, čímž se postavili do čela těch nejlepších mezinárodně uznávaných akademických a výzkumných institucí. světa.

Předčili kolegy z Německa, USA i JaponskaDíky tvrdé práci a usilovné přípravě předvedl Český tým výkon, nad kterým mnozí jejich kolegové kroutili hlavou. Podle slov proděkana FELu Oldřicha Starého se čeští konstruktéři robotů se soutěžními úkoly vypořádali za pomoci zajímavých technických řešení, díky nimž zvládli mnohá úskalí, s nimiž si jejich konkurenti neporadili.

A nebyli to žádní nováčci.. Češi se utkali se zástupci z univerzit v Curychu, Georgie, Tokya Carnegie nebo Virginie. Právě ve schopnosti reagovat na situaci a přizpůsobit jí své řešení, vidí klíčovou výhodu vítězného týmu.

Finální prezentace českých dronů se zúčastnil také generální komisař účasti ČR na Všeobecné výstavě EXPO 2020, který byl z úspěchu českých studentů doslova nadšený a uvedl, že si bez jejich účasti nedovede letošní českou expozici v Dubaji představit.


26. 2. 2020; TV Barrandov - Moje zprávy

Úspěch pro ČVUT

Jaromír SOUKUP, moderátor

A teď 1 mimořádný úspěch, zástupci ČVUT, tedy Českého vysokého učení technického získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů. Zlato si přivezli ze Spojených arabských emirátů, kde se soutěž těchhle těch malých letadélek konala, přístroje vědeckých týmů museli v závodech najít a zlikvidovat balonky umístěné ve vzduchu nebo stavět zeď nebo hasit požár, no a na konci soutěže pak ty účastníky se svými drony čekala závěrečná disciplína, která kombinovala všechny předchozí prvky, no a Češi byli ve všem první a kromě medailí si odvážejí i cenu, tedy odměnu 6 000 000, čeští vědci tak navázali na úspěch před třemi roky, kdy v Abú Zabí získali zlato, stříbro i bronz. Soutěž, jejímž cílem je posunout možnosti nebo možnosti využití té robotiky a techniky v každodenních situacích, se teď budou opakovat každé 2 roky, protože technika prostě letí dopředu a technologické novinky a já myslím, že šanci na výhru máme pokaždé, protože na blbosti to nás užije, ale ČVUT je opravdu, tedy České vysoké učení technické je opravdu jednou z nejlepších vysokých škol v regionu, to je prostě pravda. A pojďme dál.


26. 2. 2020; ČT 24 - Studio ČT24 - Zprávy 11:00

Úspěch pro experty z ČVUT a jejich autonomní drony

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka

Tým elektrotechnické fakulty vyhrál mezinárodní robotickou soutěž v Abú Dhabí, jejich drony soutěžily ve čtyřech disciplínách, stavbě předem určené zdi z barevných kvádrů, pronásledování a likvidaci balónků umístěných ve vzduchu a také hašení požáru, při kterém spolupracovali i s pozemním robotem. Závěrečná finálová soutěž pak tyto 3 kombinovala. Češi tak v závodech obhájili úspěch z roku 2017 a získali celkovou odměnu 250 000 USD.


26. 2. 2020; Seznam.cz TV - Večerní zprávy

Češi z ČVUT zvítězili v soutěži dronů

Soňa PORUPKOVÁ, moderátorka

Úspěch studentů z pražské ČVUT vybojovaly první a druhé místo na soutěži v Abú Dabí. Postavili zeď za pomocí dronů. Účastníci soutěžili ve třech kategoriích. První spočívala v likvidaci balonků. Ve druhé musely drony sebrat barevné cihly a ve třetí pak dron hasil požár. Studenti za vítězství získali odměnu přes 5,5 milionu korun. Podívejte se ještě co nového je ve světě sportu a my vám za celý zpravodajský tým přejeme krásný večer.


26. 2. 2020; ČT 1 – Události

Úspěch českých studentů na soutěži dronů

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Experti z Elektrotechnické fakulty pražského ČVUT slaví úspěch se svými drony. Jejich tým společně se dvěma americkými univerzitami zvítězil v soutěži ve Spojených arabských emirátech. Bezpilotní stroje se museli ve čtyřech disciplínách bez zásahu člověka rozhodovat, jak splnit zadaný úkol. Vítězný tým obhájil svůj triumf z roku 2017. Získal 250 000 USD.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Odměna za dlouhou a intenzivní přípravu. Tým z ČVUT na soutěž trénoval už od léta. Na Arabský poloostrov odletěl měsíc dopředu a nakonec uspěl. V první disciplíně musel dron najít a zničit balonek, který představoval nepřítele. Ve druhé ve spolupráci s pozemním robotem zase z cihel různých tvarů stavěl stěnu. Třetí úkol pak spočíval v hašení požáru na fasádě a uvnitř domu. Finálová disciplína pak všechny 3 předchozí spojila. Jen se u nich změnily podmínky. Právě v ní se o vítězství pražského týmu v konkurenci více než 30 dalších univerzit rozhodlo, a to hlavně díky tomu, že svým strojům rozdělili úkoly lépe než jejich konkurenti.

Martin SASKA, vedoucí týmu, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

My jsme ukázali, že dokážeme tady ty těžké úlohy vyřešit autonomně s použitím mobilních robotů lépe než většina ostatních univerzit ve světě.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Čeští vědci teď chtějí své znalosti využít dál jak pro další výzkum, tak v praxi.

Martin SASKA, vedoucí týmu, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Doufám, že ta technologie, která se vyvinula během příprav na tady tu soutěž, se dokáže transferovat do produktů pro několik firem, a doufám, že to budou firmy z České republiky.

Jaroslav ZOULA, redaktor

A 250 000 USD, které vyhráli, chtějí využít hlavně na další rozvoj svých robotů. Jaroslav Zoula, Česká televize.


26. 2. 2020; CT24.cz

Vědci z ČVUT zvítězili v prestižní světové soutěži. Jejich drony nejlépe hasily i stavěly

Čeští vědci z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Týmu se kromě toho podařilo získat také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Úspěch a odměnu ve výši 250 tisíc dolarů (5,8 milionu korun) si přitom technici vysloužili především díky intenzivní přípravě v místních podmínkách a unikátním přístupem k zadaným problémům, řekl Vojtěch Spurný, jeden ze členů úspěšného týmu.

Přístroje vědeckých týmů musely v závodech najít a likvidovat balónky umístěné ve vzduchu, stavět zeď, či hasit požár. Na konci soutěže pak účastníky čekala závěrečná hlavní disciplína, která kombinovala prvky všech předchozích. V ní se technikům z ČVUT podařilo zvítězit.

"Věděli jsme, že soutěž bude náročná, bude vyžadovat velkou přípravu, takže 36 dní před soutěží jsme se přesunuli do Spojených arabských emirátů, kde jsme trénovali v poušti," řekl Vojtěch Spurný z týmu multirobotických systémů ČVUT. Dodal, že před samotnými testy v terénu pracovali na svých dronech celé dva roky.

Odkaz

Armáda koupí bojový dron, který unese i těžší zbraně. Sám váží stovky kilogramů

Čeští roboti umí spolupracovat

Za úspěch však český tým spolupracující i s americkými kolegy vděčí také takzvanému multirobotickému přístupu, který podle Spurného čeští vědci použili jako jediní z celkových 31 týmů z univerzit po celém světě. Jejich drony, které létají samostatně s využitím počítačových senzorů, spolu totiž spolupracovaly a zastávaly dílčí úlohy, čímž se jim podařilo splnit zadané úlohy rychleji a účinněji.

Přístup se osvědčil zejména v disciplíně, v níž musely autonomní helikoptéry ve spolupráci s pozemními roboty postavit zeď z náhodně rozmístěných kostek. "Rozdělili jsme jednotlivé úkoly pro drony a pozemní roboty, kde například jeden dron skenoval arénu a hledal místo, kde jsou kostky (…) a potom tu informaci předal pozemnímu robotu, který ji nemusel hledat, ale jel na předem danou pozici," sdělil Spurný.

Video of 2020 MBZIRC 2 - fire-fighter drone

Čeští vědci svým umístěním navázali na úspěch před třemi roky, kdy v Abú Zabí získali kompletní sbírku medailí. Soutěž, jejímž cílem je podle Spurného posunout možnosti využití robotiky v každodenních situacích, se přitom loni a předloni nekonala a v budoucnu by se měla zřejmě pořádat každé dva roky.

"Je to světový úspěch. Nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji. Před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony… mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo," prohlásil podle vyjádření ČVUT Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji, která odstartuje v říjnu.


26. 2. 2020; novinky.cz

Obrovský úspěch. Tým z ČVUT získal na mezinárodní soutěži dronů zlato

Tým Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze spolupracující s americkými univerzitami v Pensylvánii a New Yorku vybojoval na soutěži v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech (SAE) první místo za stavění zdi pomocí dronů a stříbro za likvidaci cílů. Nejcennější je jejich zlatá medaile v závodu Grand Challenge. Mezinárodní robotické klání se konalo od 23. do 25. února.

Mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC) pořádala v Abú Zabí tamní Univerzita Khalifa.

Stavba stěny i hašení požáru

Během prvních dvou dnů mohly drony soutěžit ve třech kategoriích. První (Challenge 1) spočívala v detekci a likvidaci balonků, ve druhé (Challenge 2) musely drony a pozemní robot sebrat barevné cihly a postavit je na předem definovanou stěnu.

Třetí soutěž (Challenge 3) spočívala v hašení požáru, a to jak pomocí dronů, tak s využitím pozemního robota.

Jeden z úkolů: likvidace balonků.

FOTO: FEL ČVUT

Na programu třetího soutěžního dne byl tzv. Grand Challenge, tedy kombinace všech soutěžních disciplín.

Tato soutěž je podle ČVUT obtížná tím, že v limitovaném čase musejí drony a roboty splnit náročné zadání kombinující několik úkolů z předešlých úloh, během nichž se podmínky operativně měnily.

Testování v poušti už od ledna

Tým multirobotických systémů FEL ČVUT pod vedením Martina Sasky v závodech obhájil úspěch z roku 2017.

POUTÁK: [Češi zaváleli mezi světovou konkurencí. Z robotické soutěže si odnesli zlato]

Vědci se na soutěž podle své univerzity připravovali opravdu svědomitě. Do odlišných podmínek, které v poušti v SAE panují, odjeli testovat stroje již v lednu.

V tom vidím naší hlavní výhodu: naši vědci umějí operativně reagovat na danou situaci a rychle se jí přizpůsobit.Oldřich Starý, proděkan FEL ČVUT"Ze zkušeností z předchozí soutěže jsme věděli, že příprava v místě konání je nezbytná. Jen tak lze doladit drony pro místní podmínky. Naše rˇesˇeni´ se ukázalo jako nejspolehliveˇjsˇi´ a jako jedni z mála jsme dokázali u´speˇsˇneˇ absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu," uvedl Saska.

Příprava byla náročná.

FOTO: FEL ČVUT

Zápolení sledoval i proděkan fakulty Oldřich Starý, který k úspěchu dodal: "Naši studenti opět dokázali obstát v konkurenci světových univerzit, jako jsou ETH Zürich, Georgia Tech, University of Tokyo, KAIST, Carnegie Mellon University nebo Virginia Tech. Během soutěže jsem viděl mnoho zajímavých technických řešení, ale také mnoho úskalí, se kterými se některé týmy prostě nedokázaly vypořádat. Právě v tom vidím naší hlavní výhodu: naši vědci umějí operativně reagovat na danou situaci a rychle se jí přizpůsobit."

Odborníci ze skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT za vítězství získávají odměnu 250 000 dolarů, tedy 5,8 milionu Kč.

Úspěšný český tým tvořený zejména studenty.

FOTO: FEL ČVUT


26. 2. 2020; aktualne.cz

Češi vyhráli zlato s autonomními drony. Museli s nimi hasit oheň nebo praskat balónky

Čeští vědci získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Čeští vědci získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži

Mezinárodní robotická soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge se skládala z několika disciplín. V první z nich musely drony najít a likvidovat balónky umístěné ve vzduchu. Druhý úkol spočíval v sebrání barevných cihel a postavení zdi. Třetí disciplínou bylo hašení ohně právě pomocí bezpilotních letounů a pozemních robotů.

Na konci turnaje pak účastníky čekala závěrečná disciplína, která kombinovala všechny předešlé úkoly. Právě v ní získali čeští technici z ČVUT ve spolupráci s americkými výzkumníky zlatou medaili a obhájili tak vítězství z roku 2017.

Vědci odjeli testovat stroje už v lednu, aby si zvykli na odlišné podmínky ve Spojených arabských emirátech. Za vítězství v jedné z dílčích disciplín získali odměnu 250 tisíc dolarů (asi 5,8 milionu korun). Odměnu za vítězství v závěrečné disciplíně se mezinárodní porota rozhodla letos neudělit.


26. 2. 2020; ctidoma.cz

Drony soutěžily v likvidaci požáru nebo stavění zdi. Češi převálcovali konkurenci

Čeští vědci z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Týmu se kromě toho podařilo získat také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách...

Úspěch a odměnu ve výši 250 000 dolarů (5,8 milionu korun) si technici vysloužili především díky intenzivní přípravě v místních podmínkách a unikátním přístupem k zadaným problémům, řekl Vojtěch Spurný, jeden z členů úspěšného týmu.

Postavit zeď, uhasit požár

Přístroje vědeckých týmů musely v závodech najít a likvidovat balónky umístěné ve vzduchu, stavět zeď či hasit požár. Na konci soutěže pak účastníky čekala závěrečná hlavní disciplína, která kombinovala prvky všech předchozích. V ní se technikům z ČVUT podařilo zvítězit.

Trénink v poušti

"Věděli jsme, že soutěž bude náročná, bude vyžadovat velkou přípravu, takže 36 dní před soutěží jsme se přesunuli do Spojených arabských emirátů, kde jsme trénovali v poušti," řekl Spurný z týmu multirobotických systémů ČVUT. Dodal, že před samotnými testy v terénu pracovali na svých dronech celé dva roky.

Drony si rozdělily práci

Za úspěch však český tým spolupracující i s americkými kolegy vděčí také takzvanému multirobotickému přístupu, který podle Spurného čeští vědci použili jako jediní z celkových 31 týmů z univerzit po celém světě. Jejich drony, které létají samostatně s využitím počítačových senzorů, spolu totiž spolupracovaly a zastávaly dílčí úlohy, čímž se jim podařilo splnit zadané úlohy rychleji a účinněji.

Průzkumník a stavitel

Přístup se osvědčil zejména v disciplíně, v níž musely autonomní helikoptéry ve spolupráci s pozemními roboty postavit zeď z náhodně rozmístěných kostek. "Rozdělili jsme jednotlivé úkoly pro drony a pozemní roboty, kde například jeden dron skenoval arénu a hledal místo, kde jsou kostky (...) a potom tu informaci předal pozemnímu robotu, který ji nemusel hledat, ale jel na předem danou pozici," sdělil Spurný.

Navázali na minulý úspěch

Čeští vědci dnešním umístěním navázali na úspěch před třemi roky, kdy v Abú Zabí získali kompletní sbírku medailí. Soutěž, jejímž cílem je podle Spurného posunout možnosti využití robotiky v každodenních situacích, se přitom loni a předloni nekonala a v budoucnu by se měla zřejmě pořádat každé dva roky.

Vědci jsou spokojeni

"Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji. Před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony... mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo," prohlásil podle vyjádření ČVUT Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji, která odstartuje v říjnu.


26. 2. 2020; ceskavedadosveta.cz

Autonomní drony ČVUT v Abú Dhabí opět dokázaly, že jsou světovou špičkou

Od 23. do 25. února pořádala v Abú Dhabí Univerzita Khalifa mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku na soutěži vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů, stříbro za likvidaci definovaných cílů (balónků) a nejcennější je pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge.

Během prvních dvou dnů mohly drony soutěžit ve třech kategoriích. První (Challenge 1) spočívala v detekci a likvidaci balónků, ve druhé (Challenge 2) musely drony a pozemní robot sebrat barevné cihly a postavit je na předem definovanou stěnu, třetí soutěž (Challenge 3) pak spočívala v hašení požáru, a to jak pomocí dronů, tak s využitím pozemního robota.

Na programu třetího soutěžního dne následovala Grand Challenge, kombinace všech soutěžních disciplín. Tato soutěž je obtížná tím, že ve velmi limitovaném čase musí drony a roboty splnit náročné zadání, kombinující několik úkolů z předešlých úloh, během nichž se podmínky operativně měnily.

Tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, v závodech obhájil obrovský úspěch z roku 2017. Vědci se na soutěž připravovali opravdu svědomitě. Do odlišných podmínek, které v poušti ve Spojených arabských emirátech panují, odjeli testovat stroje již v lednu letošního roku, což se ukázalo jako velice chytrá strategie.

Přípravu i atmosféru soutěže popisuje vedoucí týmu Dr. Martin Saska následovně: "Ze zkušeností z předchozí soutěže jsme věděli, že příprava na takto náročnou soutěž v místě jejího konání je nezbytná. Jen tak lze odladit drony pro místní podmínky. Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jedni z mála jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu. Musím poděkovat všem členům našeho týmu, že po celou dobu, kdy jsme se na soutěž připravovali, stejně tak jako v jejím průběhu, pracovali na sto procent a velmi často i na úkor vlastního spánku."

Soutěž sledoval také proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Oldřich Starý, který k úspěchu uvedl: "Naši studenti opět dokázali obstát v konkurenci světových univerzit, jako jsou ETH Zürich, Georgia Tech, University of Tokyo, KAIST, Carnegie Mellon University, nebo Virginia Tech. Během soutěže jsem viděl mnoho zajímavých technických řešení, ale také mnoho úskalí, se kterými se některé týmy prostě nedokázaly vypořádat. Právě v tom vidím naší hlavní výhodu, naši vědci umí operativně reagovat na danou situaci a rychle se jí přizpůsobit.”, a dodává: "Mile mě překvapil fakt, že tým FEL ČVUT měl obrovský náskok oproti tak výrazné konkurenci. Jejich řešení některých úloh bylo v tomto ohledu fascinující.”

J. F. Potužník, generální komisař účasti České republiky na Všeobecné výstavě EXPO 2020, který se zúčastnil finální prezentace českých dronů a slavnostního vyhlášení výsledků soutěže úspěch týmu komentoval následovně: "Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji, před týdnem se v Abu Dhabi předvedly formule ČVUT, dnes drony … mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo.”

Vědci ze Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT za vítězství v Challenge 2 získávají odměnu 250 000 $. Odměnu za vítězství v závodě Grand Challenge se mezinárodní porota rozhodla v letošním roce neudělit a prostředky uvolnit na zajištění dalších ročníků soutěže.

Fotografie ze soutěže jsou k dispozici zde, informace a obrazový materiál z přípravy na soutěž naleznete zde.


26. 2. 2020; refresher.cz

Vědci z ČVUT vyhráli celosvětovou soutěž dronů v Abú Dhabí. Získali prestižní ocenění a 5,8 milionu korun

Vědci z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze mají řádný důvod k oslavám. Byli totiž nejlepší v mezinárodní soutěži dronů v Abú Dhabí, za své úspěchy si do domoviny odvezli zlatou medaili. O jejich úspěchu informuje reportáž Českého rozhlasu Plus a také přímo stránka školy.

Už v loňském roce slavili čeští vědci na soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge úspěchy. Teď se jim je teprve podařilo dotáhnout do kýženého výsledku. S jejich autonomními drony se zúčastnili celkem třech úkolů, které dokazovaly využití a pomoc jejich zařízení v normálním životě.

Tento článek dočteš bezplatně, ale s předplatným REFRESHER+ získáš přístup k více než 672 zamknutým článkům a dostaneš další benefity.

K úspěchu jim dopomohla důsledná příprava - testovat drony ve specifickém prostředí Spojených arabských emirátů odjeli už v lednu letošního roku. Tak se vyhnuli případnému selhání i při nepřízni počasí. "První spočívala v detekci a likvidaci balónků, ve druhé musely drony a pozemní robot sebrat barevné cihly a postavit je na předem definovanou stěnu, třetí soutěž pak spočívala v hašení požáru, a to jak pomocí dronů, tak s využitím pozemního robota," popsali na webu. Následovala Grand Challenge, která kombinovala všechny soutěžní disciplíny. V limitovaném čase musely drony splnit nelehké úkoly. Tu neobhájil nikdo ze soutěžících. Přesto se tuzemským vědcům podařilo zabojovat a odnesli si odměnu ve výši 250 tisíc dolarů, tedy 5,8 milionů korun. "Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji, před týdnem se v Abu Dhabi předvedly formule ČVUT, dnes drony... mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo,” řekl generální komisař J. F. Potužník.


26. 2. 2020; technickytydenik.cz

Autonomní drony z ČVUT v Abú Dhabí opět dokázaly, že jsou světovou špičkou

Od 23. do 25. února pořádala v Abú Dhabí Univerzita Khalifa mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Tým

Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku na soutěži vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů, stříbro za likvidaci definovaných cílů (balónků) a nejcennější je pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge.

Během prvních dvou dnů mohly drony soutěžit ve třech kategoriích. První (Challenge 1) spočívala v detekci a likvidaci balónků, ve druhé (Challenge 2) musely drony a pozemní robot sebrat barevné cihly a postavit je na předem definovanou stěnu, třetí soutěž (Challenge 3) pak spočívala v hašení požáru, a to jak pomocí dronů, tak s využitím pozemního robota.

Na programu třetího soutěžního dne následovala Grand Challenge, kombinace všech soutěžních disciplín. Tato soutěž je obtížná tím, že ve velmi limitovaném čase musí drony a roboty splnit náročné zadání, kombinující několik úkolů z předešlých úloh, během nichž se podmínky operativně měnily.

Tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, v závodech obhájil obrovský úspěch z roku 2017. Vědci se na soutěž připravovali opravdu svědomitě. Do odlišných podmínek, které v poušti ve Spojených arabských emirátech panují, odjeli testovat stroje již v lednu letošního roku, což se ukázalo jako velice chytrá strategie.

Přípravu i atmosféru soutěže popisuje vedoucí týmu Dr. Martin Saska následovně: "Ze zkušeností z předchozí soutěže jsme věděli, že příprava na takto náročnou soutěž v místě jejího konání je nezbytná. Jen tak lze odladit drony pro místní podmínky. Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jedni z mála jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu. Musím poděkovat všem členům našeho týmu, že po celou dobu, kdy jsme se na soutěž připravovali, stejně tak jako v jejím průběhu, pracovali na sto procent a velmi často i na úkor vlastního spánku."

Soutěž sledoval také proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Oldřich Starý, který k úspěchu uvedl: "Naši studenti opět dokázali obstát v konkurenci světových univerzit, jako jsou ETH Zürich, Georgia Tech, University of Tokyo, KAIST, Carnegie Mellon University, nebo Virginia Tech. Během soutěže jsem viděl mnoho zajímavých technických řešení, ale také mnoho úskalí, se kterými se některé týmy prostě nedokázaly vypořádat. Právě v tom vidím naší hlavní výhodu, naši vědci umí operativně reagovat na danou situaci a rychle se jí přizpůsobit.", a dodává: "Mile mě překvapil fakt, že tým FEL ČVUT měl obrovský náskok oproti tak výrazné konkurenci. Jejich řešení některých úloh bylo v tomto ohledu fascinující."

J. F. Potužník, generální komisař účasti České republiky na Všeobecné výstavě EXPO 2020, který se zúčastnil finální prezentace českých dronů a slavnostního vyhlášení výsledků soutěže úspěch týmu komentoval následovně: "Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji, před týdnem se v Abu Dhabi předvedly formule ČVUT, dnes drony... mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo."Vědci ze Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT za vítězství v Challenge 2 získávají odměnu 250 000 $. Odměnu za vítězství v závodě Grand Challenge se mezinárodní porota rozhodla v letošním roce neudělit a prostředky uvolnit na zajištění dalších ročníků soutěže


26. 2. 2020; forbes.cz

Velký úspěch českých dronů. Tým z ČVUT si veze zlato z Abú Dhabí

Tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT je takový neznámý úspěšný startup.

Z právě ukončené mezinárodní robotické soutěže si veze hned několik skalpů a také odměnu 250 tisíc dolarů, tedy téměř šest milionů korun.

Skupina vedená doktorem Martinem Saskou, spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku, získala stříbro za likvidaci definovaných cílů a zlato za stavění zdi pomocí dronů. Hlavním zářezem je ovšem zlato v Grand Challenge, což je nejkomplexnější závod ze všech, kombinující všechny disciplíny.

Čeští studenti si prozíravě letěli otestovat nezvyklé pouštní podmínky už letos v lednu a více než měsíc přímo na místě trénovali, což je podle Martina Sasky pro zdárné doladění dronů nezbytné.

"Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jedni z mála jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu," pochvaluje si Saska, že český tým předčil týmy z prestižních světových univerzit, jako například Carnegie Mellon University nebo University of Tokyo.

Jsou to právě soutěže, které skupinu, jež funguje nezávisle na škole, zčásti živí. Za zmínku v této souvislosti stojí, že tým z ČVUT už takto vybojoval prvenství v roce 2017. I tehdy si došel pro miliony korun, z nichž většinu rozdělil mezi doktorandy, kteří se tak mohli těšit ze štědrého stipendia.


26. 2. 2020; hybrid.cz

Autonomní drony z pražského ČVUT patří mezi světovou špičku

Od 23. do 25. února pořádala v Abú Dhabí Univerzita Khalifa mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Čeští vědci si odvážejí významný úspěch.

Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku na soutěži vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů, stříbro za likvidaci definovaných cílů (balónků) a nejcennější je pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge.

NEPŘEHLÉDNĚTE Kaspersky Antidrone umí zabezpečit nemovitosti před civilními drony

Během prvních dvou dnů mohly drony soutěžit ve třech kategoriích. První (Challenge 1) spočívala v detekci a likvidaci balónků, ve druhé (Challenge 2) musely drony a pozemní robot sebrat barevné cihly a postavit je na předem definovanou stěnu, třetí soutěž (Challenge 3) pak spočívala v hašení požáru, a to jak pomocí dronů, tak s využitím pozemního robota.

Na programu třetího soutěžního dne následovala Grand Challenge, kombinace všech soutěžních disciplín. Tato soutěž je obtížná tím, že ve velmi limitovaném čase musí drony a roboty splnit náročné zadání, kombinující několik úkolů z předešlých úloh, během nichž se podmínky operativně měnily.

Tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, v závodech obhájil obrovský úspěch z roku 2017. Vědci se na soutěž připravovali opravdu svědomitě. Do odlišných podmínek, které v poušti ve Spojených arabských emirátech panují, odjeli testovat stroje již v lednu letošního roku, což se ukázalo jako velice chytrá strategie.

Přípravu i atmosféru soutěže popisuje vedoucí týmu Dr. Martin Saska následovně: "Ze zkušeností z předchozí soutěže jsme věděli, že příprava na takto náročnou soutěž v místě jejího konání je nezbytná. Jen tak lze odladit drony pro místní podmínky. Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jedni z mála jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu. Musím poděkovat všem členům našeho týmu, že po celou dobu, kdy jsme se na soutěž připravovali, stejně tak jako v jejím průběhu, pracovali na sto procent a velmi často i na úkor vlastního spánku."

Soutěž sledoval také proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Oldřich Starý, který k úspěchu uvedl: "Naši studenti opět dokázali obstát v konkurenci světových univerzit, jako jsou ETH Zürich, Georgia Tech, University of Tokyo, KAIST, Carnegie Mellon University, nebo Virginia Tech. Během soutěže jsem viděl mnoho zajímavých technických řešení, ale také mnoho úskalí, se kterými se některé týmy prostě nedokázaly vypořádat. Právě v tom vidím naší hlavní výhodu, naši vědci umí operativně reagovat na danou situaci a rychle se jí přizpůsobit,” a dodává: "Mile mě překvapil fakt, že tým FEL ČVUT měl obrovský náskok oproti tak výrazné konkurenci. Jejich řešení některých úloh bylo v tomto ohledu fascinující.”

J. F. Potužník, generální komisař účasti České republiky na Všeobecné výstavě EXPO 2020, který se zúčastnil finální prezentace českých dronů a slavnostního vyhlášení výsledků soutěže úspěch týmu komentoval následovně: "Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji, před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony... mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo.”

Vědci ze Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT za vítězství v Challenge 2 získávají odměnu 250 000 $. Odměnu za vítězství v závodě Grand Challenge se mezinárodní porota rozhodla v letošním roce neudělit a prostředky uvolnit na zajištění dalších ročníků soutěže. foto: ČVUT FEL.


26. 2. 2020; iHNed.cz

Češi vyhráli zlato s autonomními drony. Museli s nimi hasit oheň nebo praskat balónky

Čeští vědci získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech.

Tým z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického také získal první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách.

Drony musely například hasit oheň, likvidovat balónky nebo stavět zeď z kostek.


26. 2. 2020; radio.cz

Vědci z ČVUT získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů

Čeští vědci z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Týmu se kromě toho podařilo získat také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Vědci získali odměnu ve výši 250.000 dolarů (5,8 milionu korun). Přístroje vědeckých týmů musely v závodech najít a likvidovat balónky umístěné ve vzduchu, stavět zeď, či hasit požár. Na konci soutěže pak účastníky čekala závěrečná hlavní disciplína, která kombinovala prvky všech předchozích. V ní se technikům z ČVUT podařilo zvítězit.

"Věděli jsme, že soutěž bude náročná, bude vyžadovat velkou přípravu, takže 36 dní před soutěží jsme se přesunuli do Spojených arabských emirátů, kde jsme trénovali v poušti," řekl Vojtěch Spurný, jeden z členů úspěšného týmu. Za úspěch český tým vděčí také takzvanému multirobotickému přístupu, který podle Spurného čeští vědci použili jako jediní z celkových 31 týmů z univerzit po celém světě. Jejich drony, které létají samostatně s využitím počítačových senzorů, spolu totiž spolupracovaly a zastávaly dílčí úlohy, čímž se jim podařilo splnit zadané úlohy rychleji a účinněji.


25. 2. 2020; Mladá fronta Dnes

Formule eForce: z 0 na 100 kilometrů za 2,8 vteřiny

Studenti z ČVUT navrhují a staví jak elektrické závodní vozy, tak také první českou autonomní formuli.

VUSA v roce 1981 vznikla na popud inženýrů z automobilového průmyslu a světa motorsportu konstruktérská soutěž Formula SAE. V roce 1984 se soutěže s heslem "Navrhni, postav, závoď!" účastnilo už 11 týmů a její popularita začala raketově růst. V současné době se Mezinárodní studentská soutěž rozšířila po celém světě a v konstrukci závodních aut mezi sebou v soutěži pod názvem Formula Student soupeří již více než 800 univerzitních týmů z celého světa, a to hned v několika kategoriích.

ELEKTRICKÝ POHON

Soutěž dlouhodobě sleduje trendy v průmyslu, a proto se ke spalovacím vozům postupně přidávaly další kategorie studentských formulí. Od roku 2010 se soutěže účastní i formule s elektrickým pohonem. Rok 2010 byl i rokem vzniku týmu eForce FEE Prague Formula působícím na Českém vysokém učení technickém v Praze na půdě fakulty elektrotechnické. V roce 2017 se na nejprestižnějších závodech Formula Student Germany objevila i kategorie autonomních formulí. Tým eForce se této výzvy nezalekl a v letošní závodní sezoně chce zápasit s nejlepšími univerzitními týmy z celého světa hned ve dvou kategoriích.

V roce 2019 prošel monopost týmu eForce zásadní proměnou oproti minulým letům. Kompletním přepracováním prošel především monokok (kompozitní celouhlíková samonosná karoserie), a to hlavně kvůli zlepšení chlazení akumulátoru formule a vylepšenému kinematickému chování náprav. Tyto změny vedly ke zlepšení jízdních vlastností a využitelnosti výkonu, kterého má 200kilový elektromobil víc než dost. Formuli za cílovou čáru ženou čtyři elektromotory českého výrobce firmy TG Drives, s. r. o., které napájí akumulátor s napětím 400 voltů. Ten je sestavený z podobných bateriových článků, které se ukrývají například ve vašich noteboocích. I díky týmem vyvinutému systému kontroly trakce se 200 kg vážící formule týmu eForce rozjede s pilotem z 0 na 100 kilometrů v hodině za méně než 2,8 sekundy. Na projektu pracují studenti ve svém volném čase. Mnozí v dílně na FEL ČVUT tráví veškerý volný čas, protože vědí, že zkušenosti, které v projektu každý den získávají, jen těžko získají v jiném univerzitním projektu. Tým eForce organizačně funguje podobně jako firma - má svoje vedení a manažery, kteří řeší financování, výrobu, časovou organizaci nebo třeba propagaci pro veřejnost. ČVUT i fakulta elektrotechnická poskytují projektu prostornou dílnu a částečně finančně zajišťují realizaci projektu. I přesto si studenti musí na projekt každoročně shánět finanční prostředky od průmyslových partnerů, bez jejichž podpory by nová elektroformule nemohla vznikat každý rok.

V létě 2020 poprvé na trať zároveň vyjede i druhá formule týmu eForce. Ale pilot v ní sedět nebude. V současnosti asi 15 studentů vyvíjí systémové řešení samořiditelné elektroformule. Monopost z roku 2018 vybaví kombinací senzorů, které umožní autu pohybovat se po závodním okruhu bez jakéhokoli zásahu přihlížejících konstruktérů. Na monopostu budou umístěny tři stereokamery, lidar (metoda pro získávání digitálního modelu trati s kuželkami) a jednotka inerciálního navigačního systému. Všechny tyto systémy vývojářům bez problémů samostatně fungují, ale opravdovou výzvou je pro studenty v nově vzniklém projektu tyto systémy integrovat do kompaktního řídícího systému. Samotné systémy pro rozpoznání obrazu a plánování trasy musí tým doplnit také o upravený systém elektronického zatáčení kol i funkční brzdné systémy. Nově se tedy tým eForce pustil do projektu, který v České republice ještě nikdy neexistoval, stejně tak jako v roce 2010, kdy se tým eForce stal prvním a v současnosti stále jediným projektem, který úspěšně konstruuje elektrické jednomístné formule.

Pokud se chcete o cestě za vítězstvím nebo o práci studentů dozvědět víc, můžete navštívit jejich webové stránky nebo se přidat k fanouškovské základně na Facebooku nebo Instagramu. S množstvím úsilí, které do projektu studenti vkládají, je vždy potěší, když vidí, že se jejich práce veřejnosti líbí.

---

NA WEBU

Sledujte tým na sociálních sítích a držte jim palce v nadcházející závodní sezoně! https://www.facebook. com/e.force.prague/ https://www.instagram.com/e forcefee/ https://eforce.cvut.cz/

Foto: NA TRATI TÝM EFORCE VZNIKL V ROCE 2010, STUDENTI FAKULTY ELEKTROTECHNICKÉ ČVUT V PRAZE POSTAVILI NEJEN ELEKTROFORMULI, ALE NYNÍ I SAMOŘIDITELNÝ STROJ.


25. 2. 2020; odbornecasopisy.cz

Autonomní drony z FEL ČVUT v Praze v Abú Dhabí opět dokázaly, že jsou světovou špičkou

Od 23. do 25. února pořádala v Abú Dhabí Univerzita Khalifa mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku na soutěži vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů, stříbro za likvidaci definovaných cílů (balónků) a nejcennější je pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge.

Během prvních dvou dnů mohly drony soutěžit ve třech kategoriích. První (Challenge 1) spočívala v detekci a likvidaci balónků, ve druhé (Challenge 2) musely drony a pozemní robot sebrat barevné cihly a postavit je na předem definovanou stěnu, třetí soutěž (Challenge 3) pak spočívala v hašení požáru, a to jak pomocí dronů, tak s využitím pozemního robota.

Na programu třetího soutěžního dne následovala Grand Challenge, kombinace všech soutěžních disciplín. Tato soutěž je obtížná tím, že ve velmi limitovaném čase musí drony a roboty splnit náročné zadání, kombinující několik úkolů z předešlých úloh, během nichž se podmínky operativně měnily.

Tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, v závodech obhájil obrovský úspěch z roku 2017. Vědci se na soutěž připravovali opravdu svědomitě. Do odlišných podmínek, které v poušti ve Spojených arabských emirátech panují, odjeli testovat stroje již v lednu letošního roku, což se ukázalo jako velice chytrá strategie.

Přípravu i atmosféru soutěže popisuje vedoucí týmu Dr. Martin Saska následovně: "Ze zkušeností z předchozí soutěže jsme věděli, že příprava na takto náročnou soutěž v místě jejího konání je nezbytná. Jen tak lze odladit drony pro místní podmínky. Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jedni z mála jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny disciplíny v autonomním režimu. Musím poděkovat všem členům našeho týmu, že po celou dobu, kdy jsme se na soutěž připravovali, stejně tak jako v jejím průběhu, pracovali na sto procent a velmi často i na úkor vlastního spánku."

Soutěž sledoval také proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Oldřich Starý, který k úspěchu uvedl: "Naši studenti opět dokázali obstát v konkurenci světových univerzit, jako jsou ETH Zürich, Georgia Tech, University of Tokyo, KAIST, Carnegie Mellon University, nebo Virginia Tech. Během soutěže jsem viděl mnoho zajímavých technických řešení, ale také mnoho úskalí, se kterými se některé týmy prostě nedokázaly vypořádat. Právě v tom vidím naší hlavní výhodu, naši vědci umí operativně reagovat na danou situaci a rychle se jí přizpůsobit,” a dodává: "Mile mě překvapil fakt, že tým FEL ČVUT měl obrovský náskok oproti tak výrazné konkurenci. Jejich řešení některých úloh bylo v tomto ohledu fascinující.”

J. F. Potužník, generální komisař účasti České republiky na Všeobecné výstavě EXPO 2020, který se zúčastnil finální prezentace českých dronů a slavnostního vyhlášení výsledků soutěže úspěch týmu komentoval následovně: "Je to světový úspěch - nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji, před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony... mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo.”

Vědci ze Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT za vítězství v Challenge 2 získávají odměnu 250 000 $. Odměnu za vítězství v závodě Grand Challenge se mezinárodní porota rozhodla v letošním roce neudělit a prostředky uvolnit na zajištění dalších ročníků soutěže.


25. 2. 2020; ČRo

Češi z ČVUT zvítězili v soutěži dronů v Abú Dhabí

Do soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge v hlavním městě Spojených arabských emirátů se český tým vydal v roli jednoho z favoritů.

Tým z Českého vysokého učení technického není na soutěži dronů poprvé. Loni se mu dokonce podařilo vyhrát jednu z disciplín. Přestože se podmínky výrazně zpřísnilY, Češi by své dosavadní výsledky chtěli vylepšit.

Celkem 27 odborníků na techniku a robotiku se vydalo do Emirátů už čtyři týdny před startem soutěže, aby se zúčastnili "atraktivní přehlídky vědecké práce", jak klání pojmenoval Martin Saska.

Do soutěže se zapojilo 30 předních světových univerzit.

V první části soutěže se Čechům dařilo víc než dobře. V lovu balónků obsadili druhou příčku, ve stavění zdi byli s náskokem první a hašení ohňů jim vyneslo páté místo.

Do finále tak tým ČVUT nastoupil z pozice favorita. V závěrečném souboji ale začínají všichni od nuly.

Drama na závěr

Finále českému týmu nevyšlo úplně podle představ. Dronům ČVUT se nedařilo paradoxně hlavně v disciplíně, v níž o den dřív zazářili - stavbě zdi. Organizátoři původně oznámili, že splnit všechny úkoly se nepodařilo nikomu, a proto si ani nikdo neodváží hlavní cenu.

Po vyhlášení třetího a druhého místa byli ale za nejlepší tým vyhlášeni právě Češi. A tak zlatý pohár, jedna zlatá (stavba zdi) a jedna stříbrná (lov balónků) medaile poputují do Prahy.

Nejvíc medailí z jednotlivých úloh si z Abú Dhabí odvážejí Evropané, umístily se také například univerzity ze Svilly, Madridu nebo Bonnu.


23. 2. 2020; Radiožurnál

Ve Spojených arabských emirátech začala jedna z nejvýznamnějších robotických soutěží

Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka

Ve Spojených arabských emirátech začala jedna z nejvýznamnějších robotických soutěží. Jde v ní o 1 000 000 USD a prestiž mezi univerzitami. Mezi favority patří tým pražské ČVUT.

Petr KOLOŠ, redaktor

Vojtěch Spurný má na starosti úkol číslo 3, tedy ten, ve kterém se hasí hned několik druhů požárů.

Vojtěch SPURNÝ, účastník robotické soutěže, ČVUT

Máme ohně zvenku z budovy, další máme vevnitř, například simulují to, že hoří televize nebo postel.

Petr KOLOŠ, redaktor

A požáry uvnitř musí drony hasit autonomně, navíc bez signálu GPS. Při tomto úkolu stroje opakovaně havarovaly, naštěstí nikdy ne vážně. Tým ČVUT je zatím jediný, kdo na tento úkol sebral odvahu.

Vojtěch SPURNÝ, účastník robotické soutěže, ČVUT

Myslím si, že my máme tady nejmenší drony, tudíž my jsme jedni z mála, který jsou schopni prolétnout oknem, který má vlastně rozměr 2 x 2 m, nikdo se o to nepokoušel.

Petr KOLOŠ, redaktor

Soutěže se účastní víc než 20 světových univerzit. Mezi největší konkurenty českého týmu patří švýcarský Federální institut technologií, tedy ETH, nebo univerzita z německého Bonnu. Finále je plánováno na úterý. Z Abú Zabí Petr Kološ, Radiožurnál.


22. 2. 2020; irozhlas.cz

Počítačová grafika slaví v Česku 50 let. Postupně se prosadila v matematice, fyzice nebo návrhářství

Na odezvu počítače někdy čekali i několik dní. Řeč je o vývojářích a později i graficích, kteří před padesáti lety začínali v Československu s počítačovou grafikou. Ze zahraničí neměli skoro žádné informace, co jinde už roky fungovalo, tak často sami vymýšleli. Matematika, fyzika, nebo textilní návrhářství. Tam všude se v 70. letech prosadila výpočetní technika.

Vývojáři tehdy pracovali s technikou, která byla velmi pomalá a neměla velké možnosti.

"Tehdejší stroje neměly žádnou speciální podporu. Byly to obyčejné, univerzální počítače. Grafickou informaci vlastně ani neuměly pořádně zobrazit, protože měly jen alfanumerickou tiskárnu nebo v lepším případě alfanumerický displej," vysvětluje pro Radiožurnál Jiří Žára z katedry počítačové grafiky na ČVUT.

"Po nějaké době se objevila jednoduchá kreslící zařízení, na nichž už bylo konečně možné nakreslit čáru nebo oblouk," dodává.

Grafika byla v 70. letech většinou dvojrozměrná, 3D zobrazení bylo umožněno až později. "Na kreslících zařízeních se primárně objevovaly věci, které bychom dnes označili jako 2D kreslené liniovou grafikou. Čáry, kružnice, první křivky. Samozřejmě černobílé. Až o mnoho let později se začaly objevovat rastrové displeje a s nimi bodová grafika," říká Žára.

Počítačová grafika se rychle začala prosazovat v matematice, fyzice nebo textilním návrhářství. V 80. letech pak přišlo další využití.

"Možnosti počítačů zlákaly i výtvarníky. I když je zajímavé, co všechno počítače dokážou, nabízí se otázka, zda je to pro tato složitá zařízení s nákladným provozem opravdu vhodné využití," informovala v roce 1982 Československá televize o výstavě grafických prací v Praze.

Předrevoluční zoufalost

Počítačů bylo tehdy stále málo. V podnicích byl často jen jeden stroj a v Československu před revolucí chyběla také odborná literatura. Vývojáři tak vycházeli hlavně ze svých zkušeností.

"Byl naprostý nedostatek kvalitní anglosaské literatury. Byli jsme odkázáni na ruské publikace. Někdy se poštěstilo, že i ta ruská publikace byla překladem nějaké kvalitní knihy, ale nebylo to pravidlem. Oproti dnešku a dnešnímu internetu byla situace naprosto zoufalá," vzpomíná Žára.

Kvůli nedostatku informací tak českoslovenští vývojáři v některých případech pracovali na něčem, co v zahraničí vzniklo už před několika lety. "Podařilo se mi v roce 1986 vymyslet něco, co se dnes používá pod pojmem level of detail, tedy úroveň detailu. Nicméně se ukázalo, že ve světě se s tím pracuje už 11 let," uvádí Žára vlastní zkušenost.


21. 2. 2020; odbornecasopisy.cz

V České republice vznikl unikátní blockchainový systém!

Blockchain je speciální druh distribuované decentralizované databáze uložené v síti organizačně rovnocenných zařízení počítačové techniky nazývaných uzly (nody). Databáze uchovává neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak ze strany samotných uzlů sítě.

Každý záznam obsahuje jedinečný a nezaměnitelný "otisk" dokumentu - tzv. hash [čti heš], v podstatě znakový kód vygenerovaný zvlášť pro každou verzi dokumentu (souboru).

Uložením hashe si uživatel blockchainu zajistí potvrzení originality zdrojového dokumentu v případě sporu. Sebelépe a nenápadně upravený dokument se prozradí tím, že hash z něj vygenerovaný není totožný s hashem původního dokumentu.

ElA blockchain je světově unikátní blockchainový projekt, který buduje společně komunita soukromých firem a státních institucí pro své potřeby jako důvěryhodnou platformu pro průmysl a obchod i jako veřejnou autoritu pro registraci digitálního vlastnictví.

Těší nás, že kromě firem projevily zájem o vstup do projektu také instituce státní správy. Svůj node si již zřídilo například Ministerstvo průmyslu a obchodu. Také Svaz průmyslu a dopravy instaloval svůj node, dokonce v první desítce účastníků. Je to pro nás signálem, že odborná veřejnost pokládá blockchain za důležitou technologii spojenou s digitální budoucností průmyslu a služeb v České republice

V lednu 2020 má síť ElA blockchainu již přes dvacet nodů, což ji mimochodem řadí k největším komerčním blockchainovým sítím na světě (nepočítáme-li síť kryptoměn). ElA blockchain je vybaven efektivním monitoringem, billingem, připravuje se aktivní obrana proti kyberútokům.

ElA blockchain je tedy již kompletně připraven poskytnout prostor pro vaše aplikace. Zajímavým způsobem využití je veřejné ověřování certifkátů nebo diplomů. Na tomto základě lze vybudovat podobný systém pro logistiku, jako má společnost Maersk; lze sledovat cestu výrobku distribučním řetězcem a zabránit tak prodeji falzifikátů. Blockchain lze využít pro bezpečnou komunikaci mezi stroji. ElA blockchain má obrovské možnosti a záleží jen na uživateli, kterou z nich zvolí pro svou potřebu.

Celý projekt rozvíjí a spravuje společnost ELA Blockchain Services a. s. Byla založena v červnu 2019 Elektrotechnickou asociací České republiky a je v jejím plném vlastnictví. Ve spolupráci s IBM a Elektrotechnickou fakultou ČVUT vybudovala společnost ElA blockchain první průmyslový blockchain v České republice a nyní je připravena spolupracovat se zájemci o jeho využití. Poskytne jim potřebné informace, podporu i prostředí pro vývoj uživatelské aplikace. Má k dispozici tzv. sandbox, testovací blockchain o jednom nodu, na kterém lze s vývojem začít. K dalšímu vývoji propůjčí i neveřejnou testovací blockchainovou síť.

Pro startupy a malé podnikatele se takto nabízí jednoduchá a levná cesta, jak začít s poskytováním blockchainových služeb v malém s využitím kanálu Blockchain Notarius a po rozšíření podniku přejít na vlastní blockchainový kanál a vlastní aplikaci.

Společnost ELA Blockchain Services vyvinula i malý a levný node (v ceně do 100 EUR) určený pro vestavbu přímo do výrobních strojů, robotů a jiných zařízení průmyslové automatizace. Je založen na mikropočítači Raspberry 4B a umožňuje potvrzovat validitu dat a komunikace mezi stroji v době, kdy je výroba stále více organizována a optimalizována bez zásahu člověka.

Služba blockchain je budoucností průmyslu a služeb. Představitelé Elektrotechnické asociace České republiky a společnosti ELA Blockchain Services a. s. jsou hrdí na to, že se podařilo nabídnout tuto technologii členům Elektrotechnické asociace i dalším zájemcům. Pro firmy je zajímavé využít tuto nabídku a nenechat si ujít příležitost být mezi prvními, kdo blockchain využívá. Brzy to bude obrovská konkurenční výhoda.

Další informace najdete na webu www.elachain.cz, popřípadě ve stánku Elektrotechnické asociace ČR na veletrhu AMPER, v pavilonu P, stánek 2.14.

Měli byste vědět:Blockchain je nezničitelná a nezfalšovatelná databáze hashů.

Databáze je uložena v mnoha identických kopiích na mnoha počítačích.

Do blockchainu se zapisují pouze hashe, nejsou zapsána žádná čitelná data, nic, co by se dalo ukrást nebo zneužít, stejně jako z databáze otisků prstů nelze rozeznat vzhled či barvu vlasů člověka.

V blockchainu neexistuje příkaz smazání hashe.

ELA blockchain je dobrovolné sdružení majitelů nodů.

Seznam nodů a jejich majitelů je veřejný, majiteli jsou důvěryhodné právnické osoby.

ELA blockchain má vlastní kanál Blockchain Notarius. Je to důvěryhodná autorita garantovaná ELA blockchainem.

Již nyní lze registrovat dokumenty a získat tak důkaz o jejich existenci v daném čase.

ELA blockchain je platforma pro další byznys.

Jsou připravené aplikace pro využití v různých odvětvích, uživatelé mohou budovat své vlastní aplikace pro byznys na stabilní a důvěrné platformě Ela blockchain.


19. 2. 2020; lidovky.cz

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1 v Abú Zabí

Studenti týmu CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT otestovali své monoposty na okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde se každoročně pořádá Velká cena Formule 1.

"Nultý" ročník projektu Formula Student je součástí příprav účasti České republiky na Všeobecnou světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a Kancelář generálního komisaře požádala o spolupráci zakladatele českých závodů Michala Vašíčka, který s ČVUT úzce spolupracuje.

Kancelář generálního komisaře dojednávala ukázku českých strojů kategorie Formula Student od podzimu 2018 s tím, že cílem nultého ročníku je otestovat monoposty ve Spojených arabských emirátech a připravit podmínky pro regulérní první ročník plánovaný za účasti studentských formulí z celého světa na únor roku 2021.

"Česká expozice stojí na vzdělávání, vědě, výzkumu a aplikovaných inovacích - formule studentů českých technických univerzit jsou dokonalým propojením těchto oblastí, jsou úspěšné na mezinárodních závodech a navíc jsou krásné a jejich soupeření je dechberoucí podívaná. Jestli toto není EXPO a ukázka toho nejlepšího, čím se naše země může chlubit ve světovém měřítku, tak nevím, co jiného," vysvětluje generální komisař národní účasti a člen Steering Cimmittee na EXPO 2020 Jiří František Potužník.

Na okruhu YMC se stroje představily v termínu 15. - 16. února a absolvovaly zde, za účasti zástupců okruhu a dalších hostů, všechny tradiční dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Oba studentské monoposty z ČVUT - jeden se spalovacím a druhý s elektrickým pohonem - soutěžily na dráze v akceleraci, testovaly své schopnosti zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost formulí přímo na trati při jízdách v závodním tempu.

"Bylo naším potěšením pomoci s realizací představení soutěže Formula Student ve Spojených arabských emirátech. Místní univerzity sice soutěžní týmy mají, ale chybí jim blízká možnost soutěžit a srovnat se s ostatními světovými týmy či načerpat inspiraci. Konání EXPO 2020 v Dubaji vidíme jako ideální příležitost k zahájení tohoto kontaktu," říká Michal Vašíček, zakladatel projektu Formula Student v České republice.

Mimo závodní disciplíny studenti ČVUT připravili workshop pro zástupce YMC a univerzit v Abú Zabí.

,,Pro náš tým je to první šance prezentovat se mimo Evropu a ukázat výsledky naší práce. Závodiště je pro nás naprosto vyhovující a mile nás překvapila také vstřícnost a ochota zaměstnanců okruhu F1 v Abú Zabí," konstatuje Jan Michálek, technický vedoucí týmu CTU CarTech.

"Prostor pro závodění byl skvělý, na takto velkém okruhu jsme ještě neměli možnost závodit a je to pro všechny členy našeho týmu obrovský zážitek. Přes drobné komplikace při dopravě se nám podařilo monopost perfektně nastavit a monopost se na trati choval přesně tak, jak jsme očekávali. Těšíme se na plánovaný budoucí ročník, kvůli kterému tu vlastně jsme," uvedl Jakub Sedlář, jeden z hlavních pilotů elektrického monopostu eForce FEE Prague Formula.

Všeobecná světová výstava v Dubaji, na které se bude prezentovat více než 190 účastnických států, se uskuteční od 20. října 2020 do 10. dubna 2021. Organizátoři očekávají 25 milionů návštěv - z toho 70 procent ze zahraničí.

Foto:

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1 v Abú Zabí

CZEXPO


18. 2. 2020; TECH MAGAZÍN

Chytré body ulevují od bolesti

Studentka Kateřina Rydlová z Ústavu průmyslového designu na ČVUT navrhla za přispění odborníků z FEL unikátní dámské body tričko z elektricky vodivých textilií jako pomůcku proti bolestivé menstruaci.

V rámci semestrální práce se studentka věnovala tématu závislostí, kde zjistila alarmující skutečnost, že již velmi mladé dívky si od menstruačních

bolestí ulevují různými medikamenty. Proto se rozhodla navrhnout pomůcku, která by k takovému přístupu byla vhodnou a důstojnou alternativou.

Koncept je založen na prohřátí bolestivé oblasti podbřišku a bederní oblasti před menstruací a během menstruace, aby nedocházelo k prochladnutí těla a stažení svalů pánevního dna, jehož následkem jsou bolestivé křeče. Řešením byla nositelnost hardwaru, tedy elektroniky tak, aby nebyla viditelná. Na pomoc přišlo paličkování vodivé krajky, kterou pak bylo možno integrovat přímo do oblečení.


18. 2. 2020; REGION OPAVSKO

Moderní výzvy lidstva pokračují

projektu Mendelova gymnázia a Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě se účastníci setkají s profesorkou Olgou Štěpánkovou. Téma jejího vystoupení má název Digitál a reál - na rozhraní světů. Beseda se koná v úterý 25. února od 14.15 hodin.

Profesorka Olga Štěpánková je česká vědkyně, mnoho let působila jako vysokoškolská pedagožka na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Aktuálně je vedoucí oddělení Biomedicíny a asistivní technologie na Českém institutu informatiky, kybernetiky a robotiky. Profesně se věnuje datové analýze a umělé inteligenci, je také spoluautorkou pětidílné monografie Umělá inteligence. "Spolu s ní se můžete zamyslet nad tím, co je to umělá inteligence a jak pracuje, v čem nás předčí, co jí ve srovnání s člověkem chybí, v čem může lidstvu prospět i jak ho může ohrozit," přibližuje téma přednášky ředitelka Mendelova gymnázia Monika Klapková.

Přestože se s příchodem nových technologií posouvají hranice stále kupředu a brzy můžeme očekávat masovou výrobu vysoce individualizovaných produktů vznikajících bez dotyku lidské ruky, Olga Štěpánková si myslí, že roboti lidskou práci nenahradí. "Plného potenciálu robotizované výroby lze dosáhnout pouze účinnou spoluprací člověka a technologií. Člověk nabízí svou kreativitu a znalost lidských potřeb, kybernetický systém zase svou sílu, důslednost a systematičnost. Kombinací vznikají nové materiály a výrobky, které inspirují k dalším inovacím," říká vědkyně. Bližší informace se dozvědí na přednášce nejen studenti, ale i zájemci z řad veřejnosti. Místo konání je jako obvykle v aule Fakulty veřejných politik Slezské univerzity. "Vstup je zdarma, srdečně vítáme všechny zájemce," dodává Monika Klapková.

Foto: Hostem přednáškového cyklu bude předsedkyně České společnosti pro kybernetiku a informatiku Olga Štěpánková.


18. 2. 2020; E15

Trénink

TEST. Týmy soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického o víkendu testovaly okruh Yas Marina ve Spojených arabských emirátech. Letos v říjnu se tam pojede světový závod studentských monopostů v rámci výstavy EXPO 2020. Studenti strojní fakulty předvedli svůj stroj vybavený klasickým spalovacím motorem. Jako další vyjel na dráhu monopost studentů Fakulty elektrotechnické se čtyřmi elektromotory. více na E15.cz


18. 2. 2020; auto-mania.cz

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1

Studenti týmu CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT otestovali své monoposty na okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde se každoročně pořádá Velká cena Formule 1. "Nultý” ročník projektu Formula Student je součástí příprav účasti České republiky na Všeobecnou světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a Kancelář generálního komisaře požádala o spolupráci zakladatele českých závodů Michala Vašíčka, který s ČVUT úzce spolupracuje.

Kancelář generálního komisaře dojednávala ukázku českých strojů kategorie Formula Student od podzimu 2018 s tím, že cílem nultého ročníku je otestovat monoposty ve Spojených arabských emirátech a připravit podmínky pro regulérní první ročník plánovaný za účasti studentských formulí z celého světa na únor roku 2021.

"Česká expozice stojí na vzdělávání, vědě, výzkumu a aplikovaných inovacích - formule studentů českých technických univerzit jsou dokonalým propojením těchto oblastí, jsou úspěšné na mezinárodních závodech a navíc jsou krásné a jejich soupeření je dechberoucí podívaná. Jestli toto není EXPO a ukázka toho nejlepšího, čím se naše země může chlubit ve světovém měřítku, tak nevím, co jiného,” vysvětluje generální komisař národní účasti a člen Steering Cimmittee na EXPO 2020 Jiří František Potužník.

Na okruhu YMC se stroje představily v termínu 15. - 16. února a absolvovaly zde, za účasti zástupců okruhu a dalších hostů, všechny tradiční dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Oba studentské monoposty z ČVUT - jeden se spalovacím a druhý s elektrickým pohonem - soutěžily na dráze v akceleraci, testovaly své schopnosti zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost formulí přímo na trati při jízdách v závodním tempu.

"Bylo naším potěšením pomoci s realizací představení soutěže Formula Student ve Spojených arabských emirátech. Místní univerzity sice soutěžní týmy mají, ale chybí jim blízká možnost soutěžit a srovnat se s ostatními světovými týmy či načerpat inspiraci. Konání EXPO 2020 v Dubaji vidíme jako ideální příležitost k zahájení tohoto kontaktu,” říká Michal Vašíček, zakladatel projektu Formula Student v České republice.

Mimo závodní disciplíny studenti ČVUT připravili workshop pro zástupce YMC a univerzit v Abú Zabí.

"Pro náš tým je to první šance prezentovat se mimo Evropu a ukázat výsledky naší práce. Závodiště je pro nás naprosto vyhovující a mile nás překvapila také vstřícnost a ochota zaměstnanců okruhu F1 v Abú Zabí,” konstatuje Jan Michálek, technický vedoucí týmu CTU CarTech.

"Prostor pro závodění byl skvělý, na takto velkém okruhu jsme ještě neměli možnost závodit a je to pro všechny členy našeho týmu obrovský zážitek. Přes drobné komplikace při dopravě se nám podařilo monopost perfektně nastavit a monopost se na trati choval přesně tak, jak jsme očekávali. Těšíme se na plánovaný budoucí ročník, kvůli kterému tu vlastně jsme,” uvedl Jakub Sedlář, jeden z hlavních pilotů elektrického monopostu eForce FEE Prague Formula.

Všeobecná světová výstava v Dubaji, na které se bude prezentovat více než 190 účastnických států, se uskuteční od 20. října 2020 do 10. dubna 2021. Organizátoři očekávají 25 milionů návštěv - z toho 70 procent ze zahraničí.


17. 2. 2020; Seznam.cz TV - Večerní zprávy

Čeští studenti se předvedli na okruhu Formule 1

Alexandr KOMARNICKÝ, moderátor

České formule se objevily v Abú Zabí. Studentské týmy z ČVUT přivezli svá auta na slavný okruh, aby na speciální trati ukázali závody studentských monopostů. V říjnu začne ve Spojených arabských emirátech světová výstava Expo. Češi na ni chtějí uspořádat závod s týmy z celého světa.

Šimon TRANTINA, redaktor

Tohle řekl televizi Seznam v rozhovoru pilot Formule 1 Romain Grosjean.

Romain GROSJEAN, pilot Formule 1

Hodně krásných okruhů se poslední dobou staví mimo Evropu.

Šimon TRANTINA, redaktor

A myslel tím i okruh, po kterém právě teď jdu. Circuit Yas Marina v Abú Dhabí je jedním z nejmladších okruhů, který pravidelně hostí velkou cenu Formule 1. Teď ale patří dvěma českým týmům. Vlevo formule se spalovacím motorem týmu CTU CarTech, vpravo elektrický týmu eForce. S těmi přijeli studenti elektrotechnické a strojní fakulty na okruh Yas Marina.

Ondřej, člen týmu EFORCE

Dnes dopoledne jsme vybalili auto, znova jsme ho složili. Měli jsme menší technické problémy, které jsme dopoledne vyřešili. V tuto chvíli je připraveno auto na to, aby sme mohli jezdit.

Šimon TRANTINA, redaktor

Na tom pracovali celou sobotu. Od rána do večera ladili nastavení a řešili nedostatky na autech. Je neděle, den závodu. Teď se ukáže, jestli se práce týmu vyplatila nebo ne. Ve všech disciplínách formule student týmy předvedly parametry svých aut. Testovali jejich výdrž nebo třeba akceleraci. Z nuly na 100 km/h za méně než 3 sekundy. Podívat se přišli zástupci okruhu i univerzit. O tom, jestli závod se vším všudy pomůžou uspořádat, nepředbíhali. Schopnosti českých studentů a jejich samostatnost při výrobě aut je ale nadchly.

Josef, člen týmu EFORCE

Zhruba teda těch 85 % si opravdu vyrobíme sami.

Bašár EL-CHASAVNEH, univerzita Chalífa

Konstruktérská práce za takovými projekty je skutečně prvotřídní. Hodně si toho vážím.

Šimon TRANTINA, redaktor

Přinejmenším se tady povedlo udělat dojem. Šimon Trantina, Seznam cz, Abú Dhabí.


17. 2. 2020; metro.cz

Posedlost zvukem. 80 let mistra zvuku Ivo Špalje

Dne 19. 2. oslaví své životní jubileum významná osobnost československé a české filmové tvorby Ing. Ivo Špalj. Jako mistr zvuku se podílel na nespočtu krátkých animovaných filmů a seriálů (např. O klukovi z plakátu, Pat a Mat, Jája a Pája), řadě animovaných celovečerních a na mixu mnoha hraných filmů (např. Morgiana, Malá mořská víla, Zlatí úhoři, Šakalí léta, Kolja, Lotrando a Zubejda, Je třeba zabít Sekala...). Od roku 1976 spolupracoval s Laternou Magikou na 18 inscenacích a pro Artcentrum a Černé divadlo Jiřího Srnce připravoval audiovizuální programy pro zahraničí. Patří ke klíčovým spolupracovníkům Jana Švankmajera a je mnohonásobným nominantem a trojnásobným držitelem Českého lva za nejlepší zvuk (Lekce Faust, Učitel tance, Eliška má ráda divočinu). Vloni získal v rámci slovenských výročních filmových cen Slnko v sieti cenu za zvuk k filmu Hmyz.

Narodil se v roce 1940 ve Strakonicích. Na elektrotechnické fakultě ČVUT vystudoval specializaci rozhlasová, filmová a televizní technika. Na Nový Rok 1963 nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde zpočátku pracoval ve Studiu pro úpravu zahraničních filmů. Od té doby se specializuje na dokončovací práce, především postsynchronní ruchy, mix a mastering optické zvukové stopy. Zaměřil se na práci s vícekanálovým zvukem a s tvůrčími a technickými možnostmi zvuku pro film neustále experimentoval. Toto zaměření a otevřenost inovacím mu později umožnily přejít hladce od čistě analogové k plně digitální technologii filmové výroby. Barrandovu zůstal věrný přes 30 let až do zrušení zvukového oddělení na přelomu milénia. Současné produkce se Ivo Špalj účastní především jako mistr zvuku postsynchronních ruchů. Zatím poslední samostatnou prací je zvuk pro celovečerní dokumentární film o Jiřím Trnkovi: Nalezený přítel (2019, r. Joël Farges), na kterém spolupracoval se svou dcerou Adélou jako střihačkou.

Ve formě ho udržuje vášeň pro rekreační sporty. Jeho neúnavné zaujetí pro audiovizuální zvukovou tvorbou je vzorem mnoha jeho následovníkům. "Inža byl můj velký a v podstatě jediný učitel filmového zvuku. A nejen můj, ale celé generace filmových zvukařů, kteří se s ním setkali," říká Radim Hladík Jr., držitel čtyř Českých lvů za zvuk k filmům, na kterých spolupracoval Ivo Špalj jako mixér. "Ing. Ivo Špalj je nezpochybnitelným nestorem českého filmu. Je znám svým neortodoxním a osobitým přístupem k tvorbě zvukové stopy a použití vícekanálových formátů. Počet filmů, na kterých se podílel, je ohromující číslo, které bude v dnešní době těžko překonáno," říká Pavel Rejholec, přední představitel profese, vedoucí Katedry zvukové tvorby FAMU a mnohonásobný držitel Českého lva za nejlepší zvuk.


17. 2. 2020; cysnews.cz

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1 v Abu Dhabi

Studenti týmu CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT otestovali své monoposty

na okruhu Yas Marina v Abu Dhabi, kde se každoročně pořádá Velká cena Formule 1. "Nultý" ročník projektu Formula Student je součástí příprav účasti České republiky na Všeobecnou světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a Kancelář generálního komisaře požádala o spolupráci zakladatele českých závodů Michala Vašíčka, který s ČVUT úzce spolupracuje.

Formule studentů ČVUTKancelář generálního komisaře dojednávala ukázku českých strojů kategorie Formula Student od podzimu 2018 s tím, že cílem nultého ročníku je otestovat monoposty ve Spojených arabských emirátech a připravit podmínky pro regulérní první ročník plánovaný za účasti studentských formulí z celého světa na únor roku 2021.

"Česká expozice stojí na vzdělávání, vědě, výzkumu a aplikovaných inovacích - formule studentů českých technických univerzit jsou dokonalým propojením těchto oblastí, jsou úspěšné na mezinárodních závodech a navíc jsou krásné a jejich soupeření je dechberoucí podívaná. Jestli toto není EXPO a ukázka toho nejlepšího, čím se naše země může chlubit ve světovém měřítku, tak nevím, co jiného." Vysvětluje generální komisař národní účasti a člen Steering Cimmittee na EXPO 2020 Jiří František Potužník.

Představení formule na okruhu YMCNa okruhu YMC se stroje představily v termínu 15. - 16. února 2020, a absolvovaly zde, za účasti zástupců okruhu a dalších hostů, všechny tradiční dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Oba studentské monoposty z ČVUT - jeden se spalovacím a druhý s elektrickým pohonem - tak na dráze soutěžily v akceleraci, testovaly své schopnosti zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost formulí přímo na trati při jízdách v závodním tempu.

"Bylo naším potěšením pomoci s realizací představení soutěže Formula Student ve Spojených arabských emirátech. Místní univerzity sice soutěžní týmy mají, ale chybí jim blízká možnost soutěžit a srovnat se s ostatními světovými týmy či načerpat inspiraci. Konání EXPO 2020 v Dubaji vidíme jako ideální příležitost k zahájení tohoto kontaktu." Říká Michal Vašíček, zakladatel projektu Formula Student v České republice.

Mimo závodní disciplíny studenti ČVUT připravili workshop pro zástupce YMC a univerzit v Abu Dhabi.

"Mladá generace a studenti, kteří pracují právě na projektech jako je Student Formula, jsou naší budoucností. Takovéto platformy, na kterých mohou rozvíjet své dovednosti a získávat praktické zkušenosti, jim umožní vytvářet v budoucnu věci, které my v tuto chvíli považujeme za zázraky." Říká doktor Bashar El-Khasawneh, profesor z inženýrské fakulty na Khalifa University v Abu-Dhabi.

,,Pro náš tým je to první šance prezentovat se mimo Evropu a ukázat výsledky naší práce. Závodiště je pro nás naprosto vyhovující a mile nás překvapila také vstřícnost a ochota zaměstnanců okruhu F1 v Abu Dhabi." Říká Jan Michálek, technický vedoucí týmu CTU CarTech.

"Prostor pro závodění byl skvělý, na takto velkém okruhu jsme ještě neměli možnost závodit a je to pro všechny členy našeho týmu obrovský zážitek. Přes drobné komplikace při dopravě se nám podařilo monopost perfektně nastavit a monopost se na trati choval přesně tak, jak jsme očekávali. Těšíme se na plánovaný budoucí ročník, kvůli kterému tu vlastně jsme." Uvedl Jakub Sedlář, jeden z hlavních pilotů elektrického monopostu eForce FEE Prague Formula.

Všeobecná světová výstava v Dubaji, na které se bude prezentovat více než 190 účastnických států, proběhne v termínu od 20. října 2020 do 10. dubna 2021 a organizátoři očekávají 25 milionů návštěv - z toho 70% ze zahraničí.

Zdroj: KGK, Foto: Adam Kadeřávek


17. 2. 2020; cysnews.cz

Přípravy dronů na soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge vrcholí

Od 23. do 25. února 2020 pořádá v Abú Dhabí Univerzita Khalifa mezinárodní robotickou soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Tým

vedený vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracujícími s výzkumníky z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku se probojoval do jejího finále a aby mohl obhájit vítězství z roku 2017, testuje již déle než měsíc drony v pouštních podmínkách.

Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC)Pouštní bouře, jiné optické podmínky a všudypřítomný písek. To jsou překážky, které chtějí odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT překonat před samotným startem v prestižní soutěži. I proto se již déle než měsíc připravují ve Spojených arabských emirátech, kde soutěž proběhne.

Průběh přípravPrůběh příprav přiblížil vedoucí skupiny multirobotických systémů Dr. Martin Saska: "Během realizace jednotlivých úloh se jejich náročnost a komplexnost ukázala jako až neuvěřitelná. Pokud jsme v roce 2017 soutěžili ve dvou disciplínách, autonomní sběr objektů drony, nyní musíme řešit oddělených úloh osm, možná dokonce devět. V první disciplíně má tým dronů za úkol ničit nafouknuté balónky a zároveň odebírat pořadatelskému dronu, který letí rychlostí 8m/s, za letu malý balónek. Ve druhé disciplíně má tým dronů za úkol stavět zeď, zároveň ale má svou zeď stavět i pozemní robot, což vyžaduje úplně jiný robotický přístup. A kromě toho je nutné některé velké cihly nosit kooperativně více drony najednou, což opět vyžaduje jiné mechanismy řízení a koordinace. Ve třetí disciplíně jsou takovéto komplexní robotické úlohy dokonce čtyři. Tým dronů má za úkol autonomně lokalizovat požár na fasádě budovy a hasit jej s pomocí neseného hasicího zařízení. Úplně odlišnou úlohou je paralelní nasazení dronů pro hašení uvnitř jednotlivých místností, kde se drony bez GPS musí zcela autonomně vyhýbat překážkám, létat úzkými okny a dokonce i v kouři. Některé z ohňů je navíc nutné hasit pozemním robotem s jinými senzory a hasicím mechanismem. No a aby toho nebylo málo, v aréně budou rozmístěny ještě velké pozemní ohně, které je nutné hasit speciální hasicí dekou nesenou drony. Nicméně právě složitost úloh nás nutí vybudovat určitě jeden z nejkomplexnějších robotických dronových systémů, který byl nejen v rámci ČR nasazen v reálných podmínkách. Právě nyní sedím na úpatí rozlehlé písečné duny, kde systém testujeme, a je úžasný pocit sledovat takové množství létajících robotů kolem sebe, ale hlavně tolik nadšených mladých lidí, kteří systému dávají život. Věřím, že vyvinutá technologie a získané neocenitelné zkušenosti poslouží zpětně i českým firmám, které uvažují o nasazení autonomních dronů ve svém podnikání tak, jako se to podařilo po minulém ročníku soutěže,” uzavřel Martin Saska své úvahy o praktické využitelnosti jednotlivých systémů, které jsou pro soutěž MBZIRC vyvíjeny studenty a vědci ČVUT.

Podporu týmu vyjádřil také děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Petr Páta. K účasti v soutěži uvedl: "Jsem rád, že se našim kolegům podařilo probojovat se až do finále těchto závodů a že jsme jako fakulta mohli tým maximálně podpořit. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom vyhráli, ale už jen samotná účast v soutěži je pro nás vynikajícím výsledkem.”

Dr. Arif Sultan Al Hammadi, výkonný viceprezident Univerzity Khalifa, se k letošní soutěži vyjádřil následovně: "V návaznosti na úspěch první soutěže MBZIRC bylo do druhého ročníku nominováno celkem 30 týmů. Ty předvedou pokročilé inovace v některých klíčových technologiích robotiky. Tito finalisté zastupují přední mezinárodně uznávané akademické a výzkumné instituce s dobře zavedenými laboratořemi robotiky a věříme, že program MBZIRC 2020 předvede kreativně nejlepší inovace v robotice a prokáže svou pověst přední světové soutěže.”

Více informací naleznete ZDE


17. 2. 2020; metro.cz

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1

Studenti týmu CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT otestovali své monoposty na okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde se každoročně pořádá Velká cena Formule 1. "Nultý" ročník projektu Formula Student je součástí příprav účasti České republiky na Všeobecnou světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a Kancelář generálního komisaře požádala o spolupráci zakladatele českých závodů Michala Vašíčka, který s ČVUT úzce spolupracuje.

Kancelář generálního komisaře dojednávala ukázku českých strojů kategorie Formula Student od podzimu 2018 s tím, že cílem nultého ročníku je otestovat monoposty ve Spojených arabských emirátech a připravit podmínky pro regulérní první ročník plánovaný za účasti studentských formulí z celého světa na únor roku 2021.

"Česká expozice stojí na vzdělávání, vědě, výzkumu a aplikovaných inovacích - formule studentů českých technických univerzit jsou dokonalým propojením těchto oblastí, jsou úspěšné na mezinárodních závodech a navíc jsou krásné a jejich soupeření je dechberoucí podívaná. Jestli toto není EXPO a ukázka toho nejlepšího, čím se naše země může chlubit ve světovém měřítku, tak nevím, co jiného," vysvětluje generální komisař národní účasti a člen Steering Cimmittee na EXPO 2020 Jiří František Potužník.

Na okruhu YMC se stroje představily v termínu 15. - 16. února a absolvovaly zde, za účasti zástupců okruhu a dalších hostů, všechny tradiční dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Oba studentské monoposty z ČVUT - jeden se spalovacím a druhý s elektrickým pohonem - soutěžily na dráze v akceleraci, testovaly své schopnosti zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost formulí přímo na trati při jízdách v závodním tempu.

"Bylo naším potěšením pomoci s realizací představení soutěže Formula Student ve Spojených arabských emirátech. Místní univerzity sice soutěžní týmy mají, ale chybí jim blízká možnost soutěžit a srovnat se s ostatními světovými týmy či načerpat inspiraci. Konání EXPO 2020 v Dubaji vidíme jako ideální příležitost k zahájení tohoto kontaktu," říká Michal Vašíček, zakladatel projektu Formula Student v České republice.

Mimo závodní disciplíny studenti ČVUT připravili workshop pro zástupce YMC a univerzit v Abú Zabí.

"Pro náš tým je to první šance prezentovat se mimo Evropu a ukázat výsledky naší práce. Závodiště je pro nás naprosto vyhovující a mile nás překvapila také vstřícnost a ochota zaměstnanců okruhu F1 v Abú Zabí," konstatuje Jan Michálek, technický vedoucí týmu CTU CarTech.

"Prostor pro závodění byl skvělý, na takto velkém okruhu jsme ještě neměli možnost závodit a je to pro všechny členy našeho týmu obrovský zážitek. Přes drobné komplikace při dopravě se nám podařilo monopost perfektně nastavit a monopost se na trati choval přesně tak, jak jsme očekávali. Těšíme se na plánovaný budoucí ročník, kvůli kterému tu vlastně jsme," uvedl Jakub Sedlář, jeden z hlavních pilotů elektrického monopostu eForce FEE Prague Formula.

Všeobecná světová výstava v Dubaji, na které se bude prezentovat více než 190 účastnických států, se uskuteční od 20. října 2020 do 10. dubna 2021. Organizátoři očekávají 25 milionů návštěv - z toho 70 procent ze zahraničí.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.


17. 2. 2020; motofocus.cz

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1 v Abú Zabí

Studenti týmu CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT otestovali své monoposty na okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde se každoročně pořádá Velká cena Formule 1. "Nultý" ročník projektu Formula Student je součástí příprav účasti ČR na Všeobecnou světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a Kancelář generálního komisaře požádala o spolupráci zakladatele českých závodů Michala Vašíčka, který s ČVUT úzce spolupracuje.

Kancelář generálního komisaře dojednávala ukázku českých strojů kategorie Formula Student od podzimu 2018 s tím, že cílem nultého ročníku je otestovat monoposty ve Spojených arabských emirátech a připravit podmínky pro regulérní první ročník plánovaný za účasti studentských formulí z celého světa na únor roku 2021.

Na okruhu YMC se stroje představily v termínu 15. - 16. února a absolvovaly zde, za účasti zástupců okruhu a dalších hostů, všechny tradiční dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Oba studentské monoposty z ČVUT - jeden se spalovacím a druhý s elektrickým pohonem - soutěžily na dráze v akceleraci, testovaly své schopnosti zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost formulí přímo na trati při jízdách v závodním tempu.


17. 2. 2020; parlamentnilisty.cz

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1

Studenti týmu CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT otestovali své monoposty na okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde se každoročně pořádá Velká cena Formule 1.

"Nultý" ročník projektu Formula Student je součástí příprav účasti České republiky na Všeobecnou světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a Kancelář generálního komisaře požádala o spolupráci zakladatele českých závodů Michala Vašíčka, který s ČVUT úzce spolupracuje.

Kancelář generálního komisaře dojednávala ukázku českých strojů kategorie Formula Student od podzimu 2018 s tím, že cílem nultého ročníku je otestovat monoposty ve Spojených arabských emirátech a připravit podmínky pro regulérní první ročník plánovaný za účasti studentských formulí z celého světa na únor roku 2021.

"Česká expozice stojí na vzdělávání, vědě, výzkumu a aplikovaných inovacích - formule studentů českých technických univerzit jsou dokonalým propojením těchto oblastí, jsou úspěšné na mezinárodních závodech a navíc jsou krásné a jejich soupeření je dechberoucí podívaná. Jestli toto není EXPO a ukázka toho nejlepšího, čím se naše země může chlubit ve světovém měřítku, tak nevím, co jiného," vysvětluje generální komisař národní účasti a člen Steering Cimmittee na EXPO 2020 Jiří František Potužník.

Na okruhu YMC se stroje představily v termínu 15. - 16. února a absolvovaly zde, za účasti zástupců okruhu a dalších hostů, všechny tradiční dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Oba studentské monoposty z ČVUT - jeden se spalovacím a druhý s elektrickým pohonem - soutěžily na dráze v akceleraci, testovaly své schopnosti zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost formulí přímo na trati při jízdách v závodním tempu.

"Bylo naším potěšením pomoci s realizací představení soutěže Formula Student ve Spojených arabských emirátech. Místní univerzity sice soutěžní týmy mají, ale chybí jim blízká možnost soutěžit a srovnat se s ostatními světovými týmy či načerpat inspiraci. Konání EXPO 2020 v Dubaji vidíme jako ideální příležitost k zahájení tohoto kontaktu," říká Michal Vašíček, zakladatel projektu Formula Student v České republice.

Mimo závodní disciplíny studenti ČVUT připravili workshop pro zástupce YMC a univerzit v Abú Zabí. "Pro náš tým je to první šance prezentovat se mimo Evropu a ukázat výsledky naší práce. Závodiště je pro nás naprosto vyhovující a mile nás překvapila také vstřícnost a ochota zaměstnanců okruhu F1 v Abú Zabí," konstatuje Jan Michálek, technický vedoucí týmu CTU CarTech.

"Prostor pro závodění byl skvělý, na takto velkém okruhu jsme ještě neměli možnost závodit a je to pro všechny členy našeho týmu obrovský zážitek. Přes drobné komplikace při dopravě se nám podařilo monopost perfektně nastavit a monopost se na trati choval přesně tak, jak jsme očekávali. Těšíme se na plánovaný budoucí ročník, kvůli kterému tu vlastně jsme," uvedl Jakub Sedlář, jeden z hlavních pilotů elektrického monopostu eForce FEE Prague Formula.

Všeobecná světová výstava v Dubaji, na které se bude prezentovat více než 190 účastnických států, se uskuteční od 20. října 2020 do 10. dubna 2021. Organizátoři očekávají 25 milionů návštěv - z toho 70 procent ze zahraničí.


17. 2. 2020; ctidoma.cz

První internetové připojení v České republice

Dnes je to samozřejmá součást našich životů. Připojení k internetu se stala naše prodloužená ruka snad v každé činnosti, kterou provádíme. Není tomu však dlouho, co internet v České republice vůbec neexistoval. První připojení na našem území byl spíš happening několika vědeckých expertů…

Když se 13. února roku 1992 v posluchárně ČVUT v pražských Dejvicích sešel tým vědců z elektrotechnické fakulty, načala tím nová kapitola vývoje lidstva i na našem území. Tehdy ještě Československo bylo teprve 39. zemí, která se připojila k internetu. V té době však nikdo netušil, jak obrovský význam bude mít pro budoucí společnost internetové propojení sítí.

Telefonní linka

Každý, kdo zažil dobu, kdy byl internet v plenkách a primárně se k němu dalo připojit skrze telefonní připojení, nezapomene na specifické zvuky ze sluchátka, které připojení doprovázelo. První internetové připojení se také odehrávalo skrze pevný telefonní okruh. Ten vedl z ČVUT, které sídlí v Dejvicích, až do Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci.

Od roku 1992 však technologie ušly obrovský kus cesty. Dnes máme chytré mobilní telefony, které zprostředkovávají připojení k internetu a přitom je nosíme bez problému v kapse našich kalhot.

První připojení v roce 1992 však zajistil mnohatunový počítačznačky IBM, který se mohl pyšnit rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu. Moudří vědí a asi se smějí.

Taková rychlost připojení je totiž tisíckrát menší než v současné době a pokud bychom to měli porovnávat s přístroji ve vědeckých kruzích, dostaneme se až na rozdíl milionů…


17. 2. 2020; protext.cz

Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1

Praha 17. února 2020 (PROTEXT) - Formule studentů ČVUT se předvedly na okruhu F1 v Abú Zabí

Studenti týmu CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT otestovali své monoposty na okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde se každoročně pořádá Velká cena Formule 1. "Nultý" ročník projektu Formula Student je součástí příprav účasti České republiky na Všeobecnou světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a Kancelář generálního komisaře požádala o spolupráci zakladatele českých závodů Michala Vašíčka, který s ČVUT úzce spolupracuje.

Kancelář generálního komisaře dojednávala ukázku českých strojů kategorie Formula Student od podzimu 2018 s tím, že cílem nultého ročníku je otestovat monoposty ve Spojených arabských emirátech a připravit podmínky pro regulérní první ročník plánovaný za účasti studentských formulí z celého světa na únor roku 2021.

"Česká expozice stojí na vzdělávání, vědě, výzkumu a aplikovaných inovacích - formule studentů českých technických univerzit jsou dokonalým propojením těchto oblastí, jsou úspěšné na mezinárodních závodech a navíc jsou krásné a jejich soupeření je dechberoucí podívaná. Jestli toto není EXPO a ukázka toho nejlepšího, čím se naše země může chlubit ve světovém měřítku, tak nevím, co jiného," vysvětluje generální komisař národní účasti a člen Steering Cimmittee na EXPO 2020 Jiří František Potužník.

Na okruhu YMC se stroje představily v termínu 15. - 16. února a absolvovaly zde, za účasti zástupců okruhu a dalších hostů, všechny tradiční dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Oba studentské monoposty z ČVUT - jeden se spalovacím a druhý s elektrickým pohonem - soutěžily na dráze v akceleraci, testovaly své schopnosti zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost formulí přímo na trati při jízdách v závodním tempu.

"Bylo naším potěšením pomoci s realizací představení soutěže Formula Student ve Spojených arabských emirátech. Místní univerzity sice soutěžní týmy mají, ale chybí jim blízká možnost soutěžit a srovnat se s ostatními světovými týmy či načerpat inspiraci. Konání EXPO 2020 v Dubaji vidíme jako ideální příležitost k zahájení tohoto kontaktu," říká Michal Vašíček, zakladatel projektu Formula Student v České republice.

Mimo závodní disciplíny studenti ČVUT připravili workshop pro zástupce YMC a univerzit v Abú Zabí.

"Pro náš tým je to první šance prezentovat se mimo Evropu a ukázat výsledky naší práce. Závodiště je pro nás naprosto vyhovující a mile nás překvapila také vstřícnost a ochota zaměstnanců okruhu F1 v Abú Zabí," konstatuje Jan Michálek, technický vedoucí týmu CTU CarTech.

"Prostor pro závodění byl skvělý, na takto velkém okruhu jsme ještě neměli možnost závodit a je to pro všechny členy našeho týmu obrovský zážitek. Přes drobné komplikace při dopravě se nám podařilo monopost perfektně nastavit a monopost se na trati choval přesně tak, jak jsme očekávali. Těšíme se na plánovaný budoucí ročník, kvůli kterému tu vlastně jsme," uvedl Jakub Sedlář, jeden z hlavních pilotů elektrického monopostu eForce FEE Prague Formula.

Všeobecná světová výstava v Dubaji, na které se bude prezentovat více než 190 účastnických států, se uskuteční od 20. října 2020 do 10. dubna 2021. Organizátoři očekávají 25 milionů návštěv - z toho 70 procent ze zahraničí.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.


16. 2. 2020; ČT 1 – Události

Formule českých studentův Abú Dhabí

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

České formule na okruhu ve Spojených arabských emirátech. Studenti dvou fakult ČVUT tam dnes předváděli stroje vlastní konstrukce. V říjnu v zemi začne mezinárodní výstava Expo a Češi během ní chtějí zorganizovat závody univerzitních týmů z celého světa.

Martin TYBUREC, redaktor

Elektrický a spalovací. 2 nové monoposty, které v areálu Formule 1 v Abú Dhabí předvedli studenti elektrotechnické a strojní fakulty ČVUT. Managementu závodního okruhu a místních univerzit ukázali disciplíny ze seriálu Formula Student. První z nich je akcelerace. Formule musí během co nejkratší doby projet 75metrovou rovinku. Pak musí pokud možno bez smyků projíždět ostré zatáčky nebo na čas zajet jeden kilometrový okruh. Poslední disciplína je vytrvalostní. Auta musí vydržet kroužit asi půl hodiny, být rychlá, a přitom mít co nejmenší spotřebu.

Otakar VOLEK, pilot týmu CTU Cartech, Fakulta strojní ČVUT v Praze

To fakt není jako s čím srovnat, prostě člověk leží, má vzorek 5 cm nad zemí pomalu a šlápne na plyn, zničehonic jede stovkou.

Martin TYBUREC, redaktor

Češi chtějí na mezinárodní výstavě Expo zorganizovat regulérní závody Formula Student pro desítky světových univerzit. Záleží ale na zájmu místních partnerů.

Jiří František POTUŽNÍK, generální komisař účasti ČR na Expu 2020

Tihle lidé jsou ti, co mohou rozhodnout o tom, že by se příští rok mohlo odehrát něco většího.

Bašár EL-CHASAVNECH, Inženýrská fakulta, Khalifa University

Tohle je jeden z velmi hezkých doprovodných projektů, které by Expo mohlo mít.

Martin TYBUREC, redaktor

Studenti formuli sami navrhují i vyrábí. V soutěži ale nakonec víc než o auta jde o lidi.

Radek TICHÁNEK, zakladatel týmu pro soutěž, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Naučí se obhajovat si svoje technické názory musí pracovat jako tým a to jim dává velkou příležitost do praxe.

Martin TYBUREC, redaktor

A Expo je příležitost, jak je ukázat celému světu. Martin Tyburec, Česká televize, Abú Dhabí.


15. 2. 2020; Mladá fronta Dnes

Ivo Špalj mistr zvuku

Výročí týdne

Podílel se na řadě krátkých animovaných snímků a seriálů, jakož i na celovečerních filmech Morgiana, Šakalí léta, Kolja, Lekce Faust, Učitel tance nebo Je třeba zabít Sekala. Českého lva za zvuk dostal třikrát, má i slovenské ocenění Slnko v sieti za film Hmyz Jana Švankmajera, k jehož spolupracovníkům patří. Rodák ze Strakonic, absolvent elektrotechnické fakulty ČVUT více než 30 let pracoval ve Filmovém studiu Barrandov a oceňovaná je i jeho spolupráce s Laternou magikou nebo Černým divadlem Jiřího Srnce. Muž označovaný za zvukového mága oslaví 19. února osmdesátiny.


15. 2. 2020; Pelhřimovský deník

Naše firma je jako hokejová šatna

NEJLEPŠÍ PODNIKATEL Z VYSOČINY TOMÁŠ VRÁNEK ŘÍKÁ:

Žďár nad Sázavou - Zakladatel společnosti ICE Industrial Services Tomáš Vránek se nedávno stal krajským vítězem soutěže Podnikatel roku. Společně s kamarády staví na jiných pravidlech, než je běžné. Co to znamená? Zaměstnanci vědí, kolik si kdo vydělá.

Všichni si mezi sebou tykají. Sami si určují, jak dlouho a kdy budou pracovat. "I já se snažím spravedlivě dělit svůj čas mezi práci a rodinu. Být pořád v práci je jednoduché. Naproti tomu ušetřit část energie pro rodinu je náročné," řekl k tomu Tomáš Vránek.

*

Stal jste se podnikatelem roku na Vysočině, co na to říkáte?

Mám radost. A beru to jako zadostiučinění pro celý tým, zasloužíme si to všichni. Už od začátku byla firma založená na spolupráci lidí a tým je naší nejvyšší hodnotou.

- Vy jste firmu před sedmi lety zakládal spolu s přáteli, s několika málo zaměstnanci. Teď pro vás pracuje přes 160 lidí.

Firma se rozjela více, než jsme čekali. Letos přibude další třicítka zaměstnanců, rozšiřujeme naše pobočky po celé republice. Fungujeme na myšlence svobodné firmy a na myšlence štěstí v práci. Zrušili jsme klasickou hierarchii. Lidé pracují v týmech a v nich se řídí sami. Tykáme si. Všichni vědí, kolik si vydělají ostatní. Neposíláme si e-maily, píšeme si a mluvíme spolu on-line. Zrušili jsme pevnou pracovní dobu. Naši lidé si svůj pracovní čas a podmínky pro svou práci určují sami. Namísto přísného rozdělování soukromého a pracovního života se snažíme o průnik nebo o mix těchto dvou věcí. Lidé se nám nyní ozývají s tím, že se jim naše pojetí líbí.

- Kamarádská a úspěšná firma se šťastnými zaměstnanci, to zní jako protimluv.

Rád hraju hokej a někteří kolegové pochází z tohoto prostředí. Naše firma je jako hokejová šatna. V hokejové šatně si mezi sebou věci vyříkáme na rovinu. Někdy trochu divočeji, jak to v hokejové kabině bývá. Pak ale vyjedeme na led, kde se představíme jako profesionální tým s tím nejlepším, co máme. Někteří lidé říkají, že není možné založit firmu na přátelských vztazích, já tvrdím opak. Firma nemusí být řízená na základě příkazů, ale může to být na základě dohod a hodnot.

- To není jediné, v čem jste jiní. Zaměstnáváte mladé lidi.

Věkový průměr je u nás třicet let. Často slýcháme, že dnešní mladí už nejsou takoví, jako jsme byli my. Ale kdo říká, že my jsme vše dělali správně? Naopak si myslím, že někteří mladí dělají věci mnohem lépe než jejich předchůdci. I já se snažím spravedlivě dělit svůj čas mezi práci a rodinu. Být pořád v práci je jednoduché. Ušetřit po náročném dni část energie pro rodinu je těžké. Snažím se dodržovat všechny svátky a víkendy a ty vždy věnovat rodině. Manželka Renata je velká sportovkyně, rádi sportujeme společně s dětmi. Procházíme se lesem, jezdíme na kole, lyžujeme nebo jezdíme na paddleboardu.

- Jak jste se ke své profesi dostal?

Můj otec založil po revoluci automatizační firmu, kde mi dal ještě před vysokou školou mé první zaměstnání elektromontéra. Od malička nás s bratrem vedl k technice. Už ve školce jsem si kreslil hydraulické lisy. Po gymnáziu jsem nastoupil na ČVUT, fakultu elektrotechnickou. Nebyl jsem moc dobrý student, protože studium bylo velmi teoreticky založené a jen těžko jsem hledal motivaci učit se věci, které mi tehdy nedávaly smysl. Úplně jiný styl výuky jsem naopak zažil na výměnném pobytu Erasmus v Rakousku, na Montanuniversität v Leobenu.

- Po škole jste zamířil kam?

Na roční stáž ke společnosti Siemens v Atlantě, Georgii. Miluju cestování a poznávání nových kultur. Pobyt v USA pro mě byl velkou školou. Jihovýchod USA je pověstný svou vřelostí a otevřeností. Všichni jsou velmi přátelští a není pro ně problém například oslovovat cizí lidi na ulici. To pro mě byl trochu kulturní šok a stejný jsem utrpěl, když jsem se potom vrátil zpět. V USA se lidé běžně při přivítání a loučení objímají. Tenhle zvyk mi zůstal a od té doby jsem občas v Čechách za blázna (směje se). Ale lidé se mění, jsou otevřenější a chtějí více pracovat na svém štěstí.

- Vy jste se potom vrátil na Vysočinu.

Z Vysočiny, z okolí Kamenice nad Lipou, pochází všichni mí předci z otcovy strany. Narodil jsem se v Praze, kde můj otec studoval a moje matka žila. Pár měsíců po narození otec dostal práci ve Žďáře nad Sázavou, kam jsme se přestěhovali a kde jsem strávil většinu svého života. Na studia jsem se vrátil do Prahy. Po návratu z USA jsem pár let pracoval v Praze, ale nejsem moc člověk do velkoměsta. Vrátil jsem se za manželkou do Žďáru a jsem rád, že mé děti mohou vyrůstat na malém městě obklopené krásnou přírodou Vysočiny.

Kdo je Tomáš Vránek

P 40 let. P narodil se v Praze. P žije ve Žďáře nad Sázavou. P s manželkou Renatou má tři děti. P vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a MBA na VŠE v Praze. P ve volném čase sportuje a věnuje se rodině. P zakladatel a jednatel ICE Industrial Services. P Dodává do automobilového, dřevařského i potravinářského průmyslu, exportuje také do zahraničí. P Obrat je 300 milionů korun ročně.


15. 2. 2020; e15.cz

České týmy Formula Student testují okruh formule 1 v Abú Dhabí pro závody na Expo 2020

Týmy soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického se zúčastní světového závodu studentských monopostů v rámci světové výstavy EXPO 2020, které začne ve Spojených arabských emirátech letos v říjnu. Studenti strojní fakulty předvedou svůj stroj vybavený klasickým spalovacím motorem. Jako další se představí studenti FEL s formulí se čtyřmi elektromotory.

Oba týmy tento víkend se svými stroji testují pro pořadatele okruh Yas Marina. "Jsem velmi rád, že obě závodní formule z ČVUT budou reprezentovat naši vysokou školu a Českou republiku. Můžeme tak ukázat, že patříme mezi technickou špičku," uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Závodní okruh leží na pobřeží Perského zálivu a poprvé zažije start studentských formulí, které zde absolvují všechny dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Vozy během testování předvedou akceleraci, schopnost zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost přímo na trati při jízdách v závodním tempu. Údaje ze závodních monopostů z ČVUT následně poskytnou podklady pro zajištění bezchybného průběhu ostrých závodů s mnohem větším počtem studentských formulí.

"V dílnách studentského týmu eForce FEE Prague formula již bezmála deset let vznikají monoposty, které pravidelně bodují na závodech. Tým staví každoročně novou formuli, kde aplikuje vlastní návrh a výrobu veškeré elektroniky. Formule má pohon všech čtyř kol a každý motor je řízen zvlášť," uvedl děkan fakulty elektrotechnické Petr Páta.

Závodní tým FEL má jasnou strukturu a vedení dává dohromady každou sezonu rozpočet. Na základě něj pak hospodaří, případně shání další sponzory. "Roční rozpočet se pohybuje okolo dvou milionů korun a podpora se dělí na finanční a materiální. V částce ale není započítána práce studentů nebo honorář akademických vedoucích pracovníků," uvedla Kateřina Antošová, vedoucí projektové skupiny eForce FEE Prague Formula. Pro tým ale letos není účast na výstavě EXPO jedinou významnou akcí. Čeká jej i několik dalších mezinárodních závodů.

"Zatím to vypadá, že bychom se měli v průběhu července a srpna vydat na závody Formula Student ATA (v Itálii), Formula Student Czech Republic, Formula Student Austria a Formula Student Spain," doplnil Lukáš Málek, který má v týmu na starost propagaci. S nejnovější osmou generací elektro formule tým závodil již v loni létě na mezinárodních závodech soutěže Formula Student v Itálii, Španělsku a v Mostě.


13. 2. 2020; letemsvetemapplem.eu

Česká republika je už 28 let online. Jak u nás začátky internetu vypadaly?

Dnes je to přesně osmadvacet let, co je Česká republika připojená k internetu. Dnes už si život bez internetu neumíme představit.

Potřebujeme ho k práci, studiu, zábavě, nebo třeba k provozu domácnosti. Když se Česká republika jako 39. země na světě připojila 13. února roku 1992 k celosvětové síti, byl internet zpočátku výsadou akademiků, vědců a odborníků. Do domácností a komerční sféry se začal šířit až později.

Internet v Česku nebyl ve svých počátcích rozhodně levnou záležitostí. Zatímco dnes se průměrná cena za normální připojení pohybuje v řádech stovek korun, v roce 1995 činil měsíční paušál za internetové připojení okolo tisícovky, přičemž průměrná měsíční mzda byla zhruba 8500 korun. Mnozí tedy jako řešení volili internetové kavárny - zde si člověk mohl zaplatit internet na určitou dobu a vyřídit vše potřebné - odpovědět na e-maily, pročíst si zprávy, vyhledat informace pro studium nebo jen chatovat s přáteli, a ještě si u toho dát dobrou kávu nebo zákusek. Spolu s poklesem cen internetu kavárny postupně zanikly, z některých jejích provozovatelů se ale časem stali právě poskytovatelé internetového připojení. Rozmohlo se také podnikání na internetu - jedním z nejznámějších příkladů firmy, která začala v devadesátých letech a vydržela dodnes, je třeba Seznam Iva Lukačeviče.

Zatímco podle studie Monitor.cz bylo v roce 1998 k internetu připojeno jen 480 tisíc aktivních uživatelů (necelých pět procent populace), dnes je to podle údajů českého statistického úřadu více než 81 %. Chcete si připomenout, jak vypadaly první české webové stránky? Podívejte se do naší galerie. Česká republika se k internetu slavnostně připojila 13. února 1992 v posluchárně č. 257 v sídle Fakulty elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích, rychlost připojení se v té době pohybovala okolo neuvěřitelných 19,2 kb/s.


13. 2. 2020; Root.cz

InstallFest 2020 zveřejnil program a otevřel registrace

Na přelom února a března se chystá tradiční konference InstallFest 2020, která opět proběhne na Karlově náměstí v Praze. Pro letošní ročník byl zveřejněn program a zároveň s tím se otevřela registrace. Čekají nás tři desítky přednášek a více než deset workshopů, o jejichž tématech rozhodlo veřejné hlasování. Dvanáctý ročník konference proběhne 29. února a 1. března 2020 opět na Karlově náměstí v budově ČVUT FEL. Poslechnete si na něm zajímavé přednášky nejen ze světa Linuxu, ale také bezpečnosti, počítačů, sítí a dalších souvisejících témat. Zároveň se u stánků potkáte se zajímavými a chytrými lidmi. Vstup je každoročně zdarma. Podívejte se na fotky z předchozího ročníku: InstallFest 2019 (sobota)


13. 2. 2020; zive.cz

Český internet slaví 28 let. Jak se to vlastně celé přihodilo?

** Vše oficiálně vypuklo 13. února 1992 ** Zpočátku byl internet jen pro akademiky ** K rozpuku došlo v druhé polovině 90. let

Nakupte balónky, šampus a připravte chlebíčky, protože slavíme. Co se děje? Český internet má narozeniny! Matadoři první tuzemské internetové generace začínají povážlivě šedivět, z uhrovitých geeků se stali svědomití otcové a nejeden kudrnatý programátor, který tehdy trávil volný čas na BBS a Gopheru, dnes vlastní firmu s miliardovými obraty. Třeba Ivo Lukačovič.

Pojďme si tedy připomenout, jak to tehdy všechno začínalo, jak to bylo z dnešního úhlu pohledu jen těžko představitelné a kde stojí počátky toho, díky čemuž dnes teenageři nehltají Davida Hasselhoffa, Brendu a Kelly, ale youtubery.

Prvním československým youtuberem byl v roce 1982 František Fuxoft Fuka:

[VideoYouTube Frantisek Fuka (Fuxoft) in 1982: {"id":"_9im5fro1rg","width":605,"height":346,"onlyBookmarks":false,"disablePreroll":false,"playFirstBookmark":false,"bookmarks":"","author":"František Fuka"}]

13. února 1992

Zatímco historie globálního internetu a jeho předchůdce ARPANET sahá hluboko do 60. let minulého století, ta československá se začala psát ve čtvrtek 13. února 1992. Slavnostní akt, kterého se v posluchárně č. 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT účastnili i zástupci americké NSF, fakticky propojil českou akademickou síť s internetem skrze uzel v rakouském Linci.

První experimentální zahraniční přenosy dosahovaly rychlostí závratných 9,6 kb/s a jednalo se v podstatě o běžný zahraniční telefonát. Díky podpoře americké nadace George Mellon Foundation však mohli čeští internetoví průkopníci zakoupit lepší hardwarovou výbavu a modemy a rychlost na pevné lince se navýšila na tehdy slušných 19,2 kb/s. Univerzita v Linci byla připojená do evropské akademické sítě EARN a tehdejší Československo se tak stalo součástí mladičkého internetu.

Éra NSF

Americký internet se rodil jako akademický projekt sponzorovaný vědeckou nadací NSF, která do něj nechtěla vpustit komerční subjekty. Akademikům se není čemu divit, páteřní linky té doby totiž byly pomalé a vědci se reálně obávali, že by komerční provoz síť příliš zahltil.

Ke komercializaci tedy docházelo postupně a prakticky salámovou metodou zhruba do konce 80. let, kdy se za oceánem začali objevovat první neakademičtí poskytovatelé internetu, kteří využívali vágní definice komerčního provozu. V roce 1992 jim pak pomohl i Kongres, který přijal legislativu, jenž umožnila do sítě připojit i určité komunity, které se vysloveně nevěnovaly výzkumu.

Růst ARPANETu, předchůdce současného internetu, a páteřní síť NSFNET, kterou financovala americká NSF a měla tak až do poloviny 90. let rozhodující slovo, protože k americké síti se chtěli připojit i ostatní země

Výsadní postavení NSF jakožto kormidelníka internetu nebylo bezdůvodné. Počítačové sítě na přelomu 80. a 90. let samozřejmě bujely po celém světě, americká síť (NSFNET) ale byla zdaleka nejrozsáhlejší, a tak se všichni chtěli připojit k jejím páteřním linkám.

NSF tedy měla nesporné právo na dohled a přísné podmínky, k čemu všemu se takový propojený internet bude používat, což platilo i o mladičkém československém internetu, který tu byl pro akademiky a nikoliv pro digitální plebs.

Právě to je důvod, proč svou první páteřní síť v Česku nebudoval zástup komerčních operátorů, ale Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, kterému šéfoval Jan Gruntorád, a které se v roce 1996 přetavilo v CESNET. Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR od té doby koordinuje šíření internetu na akademických pracovištích. Pokud se připojujete k internetu třeba na kolejích, surfujete povětšinou právě na špičkové infrastruktuře CESNETu.

Monopol, který to vše zbrzdil

Jak už jsem napsal výše, ačkoliv byl internet zpočátku ryze akademický, zejména v zámoří se přesto již na sklonku 80. let objevovali první komerční operátoři. Česko však mělo jedno specifikum, které odložilo postupnou komercializaci internetu o několik zbytečných let - licenční monopol.

Ten až do roku 1995 držel Eurotel Praha, s.r.o. (společný podnik Správy pošt a telekomunikací, US West a Bell Atlantic) a exkluzivitu na provoz datových komunikačních sítí měl jednoduše proto, že se tehdejší úřední aparát domníval, že s touto ochranou do Česka spíše dorazí potřebné investice na stavbu nových sítí

Eurotel sice datovou infrastrukturu skutečně budoval, ale samotné připojení k internetu nenabízel. Byl to začarovaný kruh. V roce 1995 nicméně firma prodala svoji datovou divizi NexTel, která měla vše na starost, SPT Telecomu (později Českému Telecomu), čímž přestala platit původní exkluzivní licence a trh se konečně otevřel všem.

Rok 1995 je přelomový i v globálním kontextu. Internet se totiž postupným připojováním dalších a dalších sítí decentralizoval, liberalizoval a konečně i komercializoval a NSF ve vedení nahradily především organizace ICANN a IANA, které dohlížejí na systém přidělování IP adres a doménových jmen nejvyššího řádu, kam patří i česká CZ.

World Wide Web

Zhruba tou dobou se také definitivně prosadila internetová technologie World Wide Web jistého britského výzkumníka z CERNu Tima Bernerse-Leeho a miliony, desítky milionů a pak i stovky milionů a miliardy surfařů po celém světě objevily kouzlo takzvaných webových stránek napsaných v jazyce HTML, které dokázaly podobně jako noviny nebo časopis zobrazit na monitoru formátovaný text a grafiku staženou ze serveru na druhé straně planety.

BBS, Gopher a konečně WWW a webový prohlížeč. Za masivním rozvojem komerčního webu stojí i Windows 95, které již obsahovaly webový prohlížeč a internet tak přiblížily běžným smrtelníkům.

Právě onen přelom mezi černobílou a barevnou érou, ke které v českých podmínkách došlo v druhé polovině 90. let, byl možná ze všeho nejzajímavější. Zatímco v jednu chvíli jste v textovém režimu DOSu, Windows nebo na unixových systémech koukali, co si stáhnete z FTP serverů, co se zrovna děje v diskuzích na BBSkách a co píšou akademici na Gopheru, rázem tu byl World Wide Web a jeden jediný program - webový prohlížeč, který se pro příštích dvacet let stal univerzálním oknem do internetu a v podstatě nahradil a zabil desítky starších technologií. Jednou z mála prehistorických technologií, která dnes svým internetovým objemem stále konkuruje protokolu HTTP, je snad pouze e-mail.

www.zive.cs

S liberalizací internetu se naplno rozjel i hon na domény. Kdyby se Československo na sklonku roku 1992 nerozpadlo, dnes budeme mít adresu www.zive.cs. Nakonec to ale dopadlo trošku jinak, a tak dnes správce české domény eviduje bezmála 1,3 milionů zaregistrovaných domén CZ.

Vývoj ročního pronájmu domény CZ a její raketový růst

Přitom ani ty si v počátku nemohl pořídit jen tak kdekdo. K plné liberalizaci došlo až v roce 1997, kdy zdejší internetoví hráči z řad operátorů založili sdružení CZ.NIC a otevřeli trh s doménami naprosto každému. Cena sice byla zpočátku závratná, brzy však roční pronájem klesl na částku okolo stokoruny, a tak jsou dnes všechny atraktivní kombinace již dávno rozebrané.

Zbytek už znáte. V roce 1995 začal pomalu vznikat Seznam, na podzim 1996 přibylo Živě jako tehdejší zpravodajská elektronická příloha Computeru z Invexu a na přelomu tisíciletí se začalo šířit instantní broadbandové připojení i do domácností. Drahý vytáčený internet prakticky vymizel a tuzemští operátoři dnes v mnoha lokalitách běžným smrtelníkům nabízejí i gigabitové připojení - 100 000× rychlejší než na onom počátku českého internetu.

Dvacet let Živě.cz a jeho podoba od roku 1997 po současnost

Během dvaceti let vytvořil internet miliony nových pracovních míst, dramaticky pozměnil rychlost šíření informací, přinesl službu WWW a sociální sítě a promítl se prakticky do všech aspektů lidského života. Z doplňkové akademické služby se stala technologie, kterou dnes mnozí považují za přirozené lidské právo a stejnou samozřejmost jako elektřina.


12. 2. 2020; Energetika

Spolupráce Katedry elektroenergetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na diplomových pracích s praxí

Katedra elektroenergetiky FEL ČVUT v Praze má dlouholetou tradici při výuce vzdělaných odborníků v oblasti elektroenergetiky a patří k předním českým vysokoškolským pracovištím, která řeší náročné úlohy v energetice.

Jejím hlavním posláním je příprava odborně zdatných a v praxi dobře uplatnitelných absolventů. Elektrotechnika a elektroenergetika mají mezi zájemci o studium pověst náročných oborů, a proto si mnozí uchazeči často volí takové obory, které považují za snazší. Je ale obecně známou realitou, že o absolventy technických vysokých škol je v naší republice velký zájem, zejména u projekčních, výrobních i elektroenergetických podnikatelských subjektů, ale i ve státní správě a samosprávě, se kterými Katedra elektroenergetiky FEL ČVUT dlouhodobě spolupracuje. Podnikatelská veřejnost i ostatní zaměstnavatelé poptávají mnohem více absolventů, než kolik jich opouští Elektrotechnickou fakultu.

Při studiu klade FEL ČVUT velký důraz na propojování teoretických poznatků s praxí již od bakalářské etapy studia. Katedra elektroenergetiky organizuje pro své studenty pravidelné exkurze v rámci výuky předmětu Elektrárny a předmětu Semestrální projekt, v jejichž rámci se studentky a studenti seznamují s provozem výrobních, přenosových, rozvodných a spotřebních elektroenergetických zařízení u všech významných subjektů české energetiky. Zároveň zprostředkovává a umožňuje studentům získávat pracovní zkušenosti při studiu přímo v energetických podnicích.

Při psaní bakalářských a diplomových prací klade Katedra elektroenergetiky důraz na vazbu témat těchto prací na požadavky energetických podniků. Jedním z příkladů této praxe je spolupráce studentů s projekční společností ELEKTROTRANS Praha a. s. v oblasti projektování elektrických vedení zvn. Dále uvádíme krátký přehled dvou diplomových prací, které byly úspěšně obhájeny v lednu tohoto roku u státních závěrečných zkoušek.


12. 2. 2020; ČRo - radiozurnal.cz

Experti z ČVUT v Seattlu znovu změří síly se světovou špičkou v oblasti robotiky. Na vítězství v soutěži SubT Challenge si věří

Čeští záchranářští roboti budou ve druhém kole soutěže pořádané technologickou organizací DARPA patřit mezi favority. Loni v létě totiž tým pražského ČVUT překvapil a přivezl domů bronzovou medaili. Teď mohou Češi pomýšlet i na vítězství. A také na odměnu půl milionu dolarů, v přepočtu zhruba 11,5 milionů korun.

Návod na to, jak získat prestižní ocenění i vysokou finanční odměnu, dali organizátoři soutěže na svůj YTB kanál darpaTV. V necelých 90ti vteřinách se každý může dozvědět, že pro úspěch je třeba v nejkratším čase objevit nejvyšší počet skrytých artefaktů.

Organizátoři slibují opravdu obtížné podmínky. Stroje budou muset reagovat na řadu proměnných - ať jde třeba o povrch, nebo viditelnost. Komplikovaná má být i zpáteční trasa, cestu totiž zahradí nové překážky - třeba kamení, suť, bláto nebo voda.

Češi ladí formu

Soutěž SubT Challenge tedy vyhraje ten tým, jehož stroje budou nejobratnější, nejpřizpůsobivější a nejpřesnější. A je docela dobře možné, že si zlato z Ameriky odvezou výzkumníci z pražské ČVUT, kteří teď na svých zařízeních dělají poslední úpravy.

"Dnes jsme testovali hlavně schopnost robotů komunikovat v rozsáhlém podzemí," přibližuje za tým, který se právě vrátil z terénu, Petr Čížek. "To nám dává vhled, kolik obrázků, map a detekcí jsme z robotů schopni dostat na povrch a díky tomu skórovat."

Lepší než loni

Až osm robotů bude na místě obsluhovat čtrnáctičlenný tým převážně postgraduálních studentů ČVUT.

Pravděpodobně klíčovou inovaci připravil Jan Bayer, týká se mapování okolí: "Mapovací rámec umožňuje integrovat různé senzorické a robotické platformy, například zajistit autonomní chování jak pro kolové, tak pro pásové nebo třeba kráčející roboty."

Mapování je české eso v rukávu

Kromě své univerzality je nový mapovací algoritmus rychlejší a také méně náročný na výpočetní techniku. Stávající kapacity tedy mohou výzkumníci využít jinak, třeba pro sofistikovanější rozhodovací procesy.

Zrovna tak mohou u svých strojů snížit hmotnost, cenu, případně prodloužit dojezd nebo zvýšit výdrž. A to není všechno. "Vylepšené mapování umožní robotům plánovat i mezi různými patry, například přejezd po schodech nebo na nakloněných plošinách," doplňuje Bayer.

Tato inovace navazuje na jeho diplomovou práci, za niž loni získal titul Nejlepší IT práce roku.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti?

K lepšímu než loňskému třetímu umístění by robotům z ČVUT mohly pomoci náročnější podmínky soutěže.

"O velké části konkurenčních týmů nemáme zprávy, nicméně uvidíme, jak se popasují s novým prostředím. Jejich platformy by do něj nemusely být úplně vhodné. My víme, že naše pásoví roboti jsou schopní překonávat schody, takže mohou mít výhodu," vysvětluje Petr Čížek.

Risk je zisk

Rozhodnout se pro účast na prestižní soutěži, jakou Subterranean Challenge americké organizace DARPA rozhodně je, není pro školu snadné. Účast je totiž značně nákladná - jde zhruba o tři čtvrtě milionu korun. Vysoká hlavní výhra navíc přiláká všechny, kteří v robotice něco znamenají.

Obstát v takové konkurenci není snadné, jde vlastně o svým způsobem finanční risk. Loni se expertům z ČVUT vyplatil - za třetí příčku univerzita získala zhruba 4,5 milionu korun. Jak to půjde vědcům tentokrát, bude jasné na konci února.


12. 2. 2020; kutnohorsky.denik.cz

Quo vadis - kam kráčíš, elektroniko?

/FOTOGALERIE/ Žáci základních škol na Kutnohorsku navštívili přednášku univerzitního profesora Miroslava Husáka z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Přednáška, která se konala v aule kutnohorské střední průmyslové školy, byla zaměřena na současné trendy rozvoje elektroniky.

"Elektronika je v současné době jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů, kde společně se software umožňuje vytváření platforem pro rozvoj informačních technologií včetně výpočetní techniky, komunikačních technologií, automobilového průmyslu či biomedicínských technologií.

Žáci viděli, jakou miniaturní podobu mají například dnešní kardiostimulátory, dozvěděli se, že moderní tranzistory jsou menší než virové částicem, nebo že robot dokáže bezchybně mechanicky přehrát na trubku náročnou skladbu. Po přednášce si zájemci mohli vyzkoušet práci s elektrotechnickými stavebnicemi Arduino.

Současný stav elektronických technologií umožňuje rychlý rozvoj senzorových technologií (mikrosenzory, nanosenzory), ale i mikroaktuátorů pro robotiku, automobilový průmysl i biomedicínu. Rozvoj elektroniky podporuje výrobu součástek pro vysoké frekvence, což rozvíjí bezdrátové technologie, Internet věcí (IoT) pro připojení senzorů a aktuátorů prakticky kdekoliv ve světě.

Josef Treml


11. 2. 2020; Moravský sever

Lidé v Jeseníku jako pokusní králíci? Odborníci obavy mírní

Mobilní sítě páté generace mají v Jeseníku fungovat prozatím na frekvencích, na kterých se šíří televizní signál nebo Wi-Fi Jeseník - Z města bude testovací laboratoř a jeho obyvatelé se stanou pokusnými králíky. O našem zdraví rozhodují nekompetentní úředníci. I takto ostré reakce se objevily v souvislosti se záměrem testovat v Jeseníku využití mobilních sítí páté generace. Část obyvatel má obavy z možných zdravotních následků nové technologie. Skutečnost však bude mnohem méně dramatická.

Možné zdravotní dopady jsou jedním z rizik, o nich se v souvislosti se zaváděním 5G sítí hovoří. Právě okolo nich se mezi částí obyvatel Jeseníku rozhořela diskuse. V otevřeném dopise zastupitelům na ně poukázala i Dagmar Baránková.

MILIMETROVÉ VLNY

"Osobně se domnívám, že sítě 5G škodí a budou škodit tím více, čím více se budou používat. Prohledala jsem internet, pročetla desítky textů hovořící pro i proti. A zjistila jsem, že ani erudovaní odborníci nejsou schopni doložit, co z dlouhodobého hlediska tyto frekvence s živými organismy udělají, byť o jejich škodlivosti nepochybují. Shodují se však aspoň v tom, že další zvýšení elektrosmogu není v souladu s životem," stojí v dopise.

Debata se týká působení takzvaných milimetrových vln, které by vyzařovala zařízení pracující na frekvencích v řádu třiceti až tří set gigaherz. Pro 5G sítě v Evropě je schválené pásmo okolo 25 gigaherz.

Jedná se o vysoká pásma, která jsou dnes prakticky nevyužitá a umožní velmi rychlý přenos dat.

Záření o tak vysoké frekvenci však Jeseničtí vystaveni nebudou. Při testování se počítá s kmitočty, které byly dosud využívané pro televizní vysílání, nebo jsou podobné těm, pomocí kterých se přenášejí data bezdrátovou technologií Wi-Fi.

UŽ VYUŽÍVANÉ FREKVENCE

"Z pohledu testování 5G uvažujeme podle konkrétního řešení o frekvencích v rozsahu od 700 do 3700 megaherz. Jde o existující a už využívané frekvence a případně nové příděly," sdělil Ondřej Luštinec, mluvčí firmy Vodafone, která síť pro testování ve městě vybuduje. Dodal, že přechodem na novou generaci sítí se z fyzikálního a ani ze zdravotního hlediska nic nemění.

Na již prověřených frekvencích by ostatně měly být sítě páté generace vybudovány v celém Česku. Komerčním operátorům je v nejbližší době nabídne v aukci Českýtelekomunikační úřad.

Že se s příchodem 5G sítí z pohledu vystavení lidí elektromagnetickému záření prozatím nic nezmění, potvrdil i Lukáš Jelínek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. "Změna proběhne především na datové vrstvě. Na fyzické vrstvě vysílač -anténa - vyzařované elektromagnetické pole se bude ještě dlouhou dobu používat technologie čtvrté generace," sdělil.

"Co se týče rastrovaných svazků, které se plánují provozovat v pásmech nad dvacet gigaherz, to je vzdálená budoucnost téměř jistě přesahující dva roky.

V současné době není žádná ekonomická poptávka po jejich nasazení. Jsou extrémně drahé a nejsou rozšířeny uživatelské terminály schopné je využít," dodal Lukáš Jelínek.

I vysílače 5G sítí na již prověřených frekvencích budou mít podobný výkon, jako současné mobilní vysílače. To jsou řádově desítky až stovky wattů, což odpovídá výkonu klasických žárovek. Oproti tomu televizní signál z vysílače Praděd je šířen výkonem sto tisíc wattů. Vysílač se přitom nachází v nejpřísněji chráněné oblasti Jeseníků.

RYCHLÝ NÁSTUP 5G

5G sítě umožní rapidní zvýšení přenosové rychlosti dat a mnohem nižší odezvu. To má umožnit zejména rozvoj takzvaného internetu věcí. V současnosti 5G sítě fungují poměrně krátkou dobu v několika státech světa, očekává se však jejich rychlý nástup. V Jeseníku se bude využitelnost této technologie testovat například v oblasti školství nebo průmyslu.


11. 2. 2020; ČT 1 – Události

Prezentace českých formulí v Emirátech

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

Prezentovat české studentské formule do Spojených arabských emirátů vyrážejí 2 závodní týmy z ČVUT. Během příprav na letošní mezinárodní výstavu Expo předvedou na okruhu formule 1 v Abú Dhabí své 2 nové monoposty. Ukázka je přípravou pro závody Formula Student, které by se na místě mohly konat na podzim.

Josef MED, kapitán týmu FEE Prague Formula, FEL ČVUT

Monopost už je na místě. Je samozřejmě rychlejší, lepší než dosavadní monoposty.

Petr PÁTA, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT

Studenti se na formuli podílejí od začátku až do konce sami. Sami si vyvíjejí každý rok úplně nový monopost a přináší jim to obrovskou zkušenost do praxe.


11. 2. 2020; obnovitelne.cz

Premiéra elektro-závodničky českých studentů bude na okruhu Formule 1 v Abú Dhabí

V rámci tzv. nultého ročníku závodění vozů Formula Student vyrazí otestovat doprovodný program studenti týmu CTU Cartech z Fakulty strojní ČVUT do Abú Dhabí. Česko zde budou reprezentovat s úspěšným spalovacím monopostem FS.11 i nejnovějším monopostem s elektrickým pohonem FSE.08. Za elektrickou závodničkou stojí studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Závod bude testem na větší soutěž v rámci EXPO 2020, které proběhne ve Spojených arabských emirátech v termínu od 20. října 2020 do 10. dubna 2021. Aby plánované závody studentských formulí na všeobecné světové výstavě EXPO 2020 proběhly hladce, oba studentské týmy jedou 15. a 16. února na okruh Yas Marina předvést svoje monoposty. Pro organizátory dynamických ukázek je důležité poznat všechny možnosti studentských formulí i potřeby týkající servisu a zázemí, které jsou pro každý tým podmínkou pro bezproblémové závody, jež se v případě problémů nebudou moci v rámci EXPO 2020 uskutečnit.

Okruh na pobřeží Perského zálivu zažije poprvé představení studentských formulí, které zde absolvují všechny dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Obě studentské formule z ČVUT na dráze předvedou svou akceleraci, schopnost zvládat vysoké boční přetížení i svou ovladatelnost přímo na trati při jízdách v závodním tempu. Závodní monoposty z ČVUT poskytnou neocenitelné zkušenosti pro zajištění bezchybného průběhu závodů již s mnohem větším počtem studentských formulí.

Oba týmy z ČVUT se soutěže účastní již více jak 10 let a dlouhodobě na závodech obsazují pódiová umístění. "Doufáme, že naše návštěva v místních vyvolá zájem o tuto soutěž, která je jednou z největších univerzitních soutěží na světě a v budoucnosti se budeme moci i s kolegy z CTU CarTech utkat s nově vzniklými týmy ze Spojených arabských emirátů třeba znovu na okruhu Yas Marina,” říkají členové týmu eForce FEE Prague Formula.

"Jsem velmi rád, že obě závodní formule z ČVUT budou reprezentovat naši vysokou školu a Českou republiku. Můžeme tak ukázat světu, že patříme mezi technickou špičku," uvedl rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Studenty podpořil také děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, prof. Petr Páta: "V dílnách studentského týmu eForce FEE Prague formula již bezmála deset let vznikají monoposty, které pravidelně bodují na tuzemských i zahraničních závodech. Jsem proto rád, že byli jako zástupci České republiky vybráni k účasti na exkluzivním projektu, jakým EXPO bezesporu je.”

Stručná fakta o studentských formulíchMonopost s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula

Tým eForce FEE Prague Formula staví každoročně novou formuli. Její největší předností ve světové konkurenci je vlastní návrh a výroba veškeré elektroniky. Formule má pohon všech 4 kol, kde je pomocí aktivního elektronického diferenciálu řízen každý motor zvlášť. Vůz s označením FSE.08 má nový monokok, který umožnil zástavbu optimalizovaného akumulátoru s ještě lepším chlazením. To slibuje rychlejší časy při nejdelší disciplíně, jejíž dráha dosahuje 22 km.


10. 2. 2020; svoboda.info

Quo vadis - Kam kráčíš, elektroniko?

Kutná Hora - Žáci základních škol na Kutnohorsku navštívili přednášku univerzitního profesora pana Ing. Miroslava Husáka z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

Přednáška, která se konala v aule Kutnohorské průmyslovky a která ve dnech 12. a 13. června 2020 oslaví už 150 let, byla zaměřena na současné trendy rozvoje elektroniky.

Elektronika je v současné době jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů, kde společně se software umožňuje vytváření platforem pro rozvoj informačních technologií včetně výpočetní techniky, komunikačních technologií, automobilového průmyslu, biomedicínských technologií a dalších.

Žáci viděli, jakou miniaturní podobu mají např. dnešní kardiostimulátory, že moderní tranzistory jsou menší než virové částice nebo že robot dokáže bezchybně mechanicky přehrát na trubku náročnou skladbu. Po přednášce si zájemci mohli vyzkoušet práci s elektrotechnickými stavebnicemi Arduino.

Současný stav elektronických technologií umožňuje rychlý rozvoj senzorových technologií (mikrosenzory, nanosenzory), ale i mikroaktuátorů pro robotiku, automobilový průmysl i biomedicínu. Rozvoj elektroniky podporuje výrobu součástek pro vysoké frekvence, což rozvíjí bezdrátové technologie, Internet věcí (IoT) pro připojení senzorů a aktuátorů prakticky kdekoliv ve světě.


10. 2. 2020; svetchytre.cz

Když se pračka domluví s kávovarem a napadne servery Googlu

Používáte ve své domácnosti nějaké to chytré zařízení? Nebo o tom zatím jen přemýšlíte? Chytré žárovky, spotřebiče, ventily na topení, kamery nebo zabezpečovací technika jsou obrovským trendem. Zároveň jsou to ale potenciálně nebezpečná zařízení, která se snadno mohou stát obětí počítačových pirátů.

Používáte ve své domácnosti nějaké to chytré zařízení? Nebo o tom zatím jen přemýšlíte? Chytré žárovky, spotřebiče, ventily na topení, kamery nebo zabezpečovací technika jsou obrovským trendem. Zároveň jsou to ale potenciálně nebezpečná zařízení, která se snadno mohou stát obětí počítačových pirátů.

Jaké hackerské útoky ve spojení s chytrými prvky domácnosti hrozí, nebo se dokonce reálně dějí? Velmi dobře to ví Simona Musilová ze společnosti Avast, která se jako bezpečnostní analytička na internet věcí specializuje. I proto dokáže poradit, jak případné riziko napadení omezit na minimum. Kromě práce pro Avast byla Simona Musilová ještě nedávno součástí projektu Stratosphere Lab, jenž působí na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT a který se právě výzkumu bezpečnosti internetu věcí věnuje.

Reklama

Co vás přivedlo ke zkoumání zabezpečení zařízení chytré domácnosti?

Bylo to kvůli zneužitelnosti těchto zařízení. Na internet věcí dnes narazíte prakticky všude, nejenom v domácnostech, kde se udává, že je dvacet osm procent používaných připojených zařízení. Internet věcí je třeba výraznou součástí zdravotnictví. Například i kardiostimulátory jsou připojené na internet, což může být z určitého pohledu docela strašidelné.

V roce 2016 nastal velký útok, který se jmenoval Mirai. Fungoval tak, že pronikal prostřednictvím zkoušení jednoduchých jmen a hesel, jako je například admin a admin, zkrátka hesel, která jsou takzvaně defaultní. Jeho tvůrci tehdy na internetu infikovali mnoho zařízení, která následně zneužili tak, že do nich nahráli program, který útočil na jiná zařízení v síti. Takto převzali kontrolu nad mnoha zařízeními, šlo především o kamery. Ve výsledku útočníci dokázali na pár dnů zlikvidovat velké internetové servery. Mirai můžeme dodnes v síti zaznamenat.

"Jít na eBay a pořídit si chytré žárovky za dva dolary je to nejhorší, co můžete udělat," říká Simoma Musilová, specialistka na bezpečnost internetu věcí. - Foto: Karel Žižka

Jak jste se dostali k výzkumu v této oblasti?

V roce 2018 byl zveřejněný průzkum, kdy postavili do sítě takzvané honeypoty, což jsou počítače, které mají schválně nastavená jednoduchá hesla. A čekalo se, co se bude dít. To byla celá pointa. Více než sedmdesát procent útoků šlo na telnetový protokol. Bylo to zajímavé zjištění, protože telnet je od roku 2006 nahrazován bezpečnějším protokolem SSH.

Náš výzkum odstartoval tím, že jsme začali sledovat počet telnetových zařízení na internetu. Dotazovali jsme se každou hodinu na dva telnetové porty, kolik zařízení s tímto portem je na internetu otevřených. Někteří z nás si mysleli, že počet zařízení využívajících telnet bude prudce klesat. Jiní zase očekávali, že jejich množství kvůli internetu věcí poroste. Rok a půl je ale tento počet zařízení stabilní. Na základě toho jsme začali řešit, co se na telnetu vlastně děje a zda existuje nástroj, který by dokázal sdělit, že se na IoT zařízení někdo pokusil přihlásit.

Jak váš nástroj na detekci nepřátelských útoků chytrých zařízení funguje?

Dokážeme zjistit zadané uživatelské jméno a heslo, protože server se na něj vždy zeptá. Umíme zachytit určité znaky komunikace. Snažíme se zjišťovat i charakteristiky konkrétního člověka, který sedí za klávesnicí a přihlašuje se. Nástroj vzniklý na ČVUT vytváří osobní profil uživatele na základě toho, jak píše. Ví třeba to, kolik času uplyne mezi zmáčknutím dvou kláves. Umíme detekovat, kolik uživatel udělá chyb, a proto musí následně mazat a upravovat. Detekujeme, jak člověk napsal jméno a heslo, protože i v tom může udělat chybu. Víme, kdy se přihlásil, odkud i jak dlouho byl přihlášený.

Rada číslo jedna je změnit si heslo na něco komplikovaného.

K čemu se to hodí?

V případě, že vám někdo ukradne heslo, vezme počítač a bude se snažit přihlásit, nepůjde mu to. Jeho profil bude jiný než váš. Pokud nástroj podle vytvořeného profilu zjistí, že jde o někoho jiného, pak mu zakáže přístup a informuje admina sítě. Kromě ochrany zařízení můžeme poskytnout statistiky toho, co se v síti děje, a to počet IP adres, které se tam přihlašují, i počet IP adres, které se snaží poslat jméno a heslo.

Existují nějaká data ohledně útoků na chytrá zařízení?

Nějaká data jsou, ale jsou to jen data z honeypotů. Jsou společnosti, které mají honyepoty po celém světě, ale údaje budou vždy zkreslené.

Jaké jsou vaše rady pro bezpečnější chytrou domácnost?

Rada číslo jedna je změnit si heslo na něco komplikovaného. Lidé se k tomu obvykle nepřiznají, ale jejich myšlení je často zvláštní. Například moje maminka tvrdí, že je jí to jedno, protože nemá v počítači žádné osobní údaje. Pokud ale mám přístup do počítače, pak dokážu zneužít i hardware, což už běžný člověk nevidí.

Kromě toho doporučuju koupit si pořádný router a nekupovat chytrá zařízení z Číny. Jít na eBay a pořídit si chytré žárovky za dva dolary je to nejhorší, co můžete udělat. Co lze očekávat za dva dolary? Pokud bude chtít výrobce ještě něco vydělat, tak to nikdy nebude bezpečné. Aby se zařízení zabezpečila, je třeba investovat minimálně čas a dražší, výkonnější hardware. Já věřím společnostem, které dobře znám. Chyby jsou ve všem, ale jde o to, zda jich bude hodně, nebo málo. Pokud si něco vyberete, vygooglete si to. Přečtěte si recenze. Píší se blogy, komunita se snaží podávat vše tak, aby tomu rozuměli všichni uživatelé. A také se podívejte na stránky výrobce. Pokud to výrobce myslí s bezpečností vážně, pak má na stránkách detailní popis toho, jak se zařízení zabezpečuje.

Co při podcenění bezpečnosti lidem hrozí?

Z mého pohledu rozeznávám dva typy útoků. Jednak je to útok proti konkrétnímu uživateli. Například pokud budete mít kameru, pak se nabourám do kamery a mohu vás vidět. Druhou možností je, že útočníci chtějí zařízení zneužít, aby byli schopni ovládat hardware, tedy výpočetní sílu zařízení. A to, i když je to malá kamerka, co toho moc neumí. Pokud totiž budete mít sto tisíc takových kamer, pak se jejich síla nasčítá. To je velmi nebezpečné pro třetí strany, protože pokud budu mít já jako útočník pod palcem sto tisíc zařízení, pak z každého z nich mohu napadnout třetí stranu. A může to být kdokoliv, třeba servery Googlu. Potom budete těžko někomu vysvětlovat, že máte kameru a ta má špatné heslo.

Jak se bude vyvíjet množství útoků?

Útoků bude přebývat, protože bude přibývat zařízení a poptávka bude obrovská. Aby se uspokojila, nebude tolik času věnovat se bezpečnosti a dořešit tuto problematiku. Výrobci budou tlačit cenu dolů, a jak dobře víme, vše souvisí s penězi.


8. 2. 2020; Mladá fronta Dnes

Firma je jako hokejová šatna, říká podnikatel roku 2019

JIHLAVA Tomáš Vránek ze společnosti ICE Industrial Services se stal vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku 2019 za Kraj Vysočina. Firma ICE se zabývá vývojem, výrobou a programováním automatizovaných výrobních strojů a linek.

"Dodáváme automatizované stroje a linky do celého světa, našimi odběrateli jsou třeba Scania, Audi či Porsche a další po celém světě. Snažíme se nejen o inovace technické, ale i o inovativní řízení podniku. Myslím, že jsme první česká společnost, která zrušila hierarchickou strukturu a zavedla takzvanou sebeřízenou řídicí strukturu na bázi holokracie (systém řízení firmy bez manažerů - pozn. red.) a podobné experimenty," řekl čtyřicetiletý žďárský podnikatel, který ocenění převzal včera v Jihlavě.

Tomáš Vránek se narodil v Praze, od útlého dětství ale žije ve Žďáru nad Sázavou.

Společnost ICE má v současnosti v tuzemsku jedenáct poboček, vedení firmy sídlí ve Žďáru. Další dvě pobočky ICE nyní zakládá. Své produkty dodává do třiceti zemí.

"Realizovali jsme šest set automatizačních projektů po celém světě. Děláme automatizované a robotizované výrobní stroje a linky, většinou provozy, kde mají podniky problém získat kvalifikovaný personál, nebo je to stereotypní opakující se činnost, kde v těžkých provozech pomáháme s automatizací," řekl Vránek, jenž vystudoval elektrofakultu ČVUT a poté získal titul MBA na Vysoké škole ekonomické.

Firmu Vránek založil s bratrem a dvěma kamarády před sedmi lety. "Teď máme 170 lidí a obrat 310 milionů korun," přiblížil Vránek.

K jeho zájmům patří sport, aktivně hraje hokej, dříve se věnoval také fotografii. Fotil například žďárskou Zelenou horu. "Fotografii jsem musel pověsit na hřebík, dnes fotím už jenom naše děti doma. Hlavu si čistím běháním, i když moc dobrý běžec nejsem. Abych si udržel duševní svěžest, potřebuji si zajít do lesa a trochu se tam tím pohybem zregenerovat. Celý život hraju hokej, i řada mých kolegů pochází z hokejového prostředí, takže nám někteří konzultanti říkají, že naše firma je skoro jako taková hokejová šatna, což se mi líbí. Věřím, že v naší firmě funguje sounáležitost, která je v té hokejové šatně," popsal Vránek.

Společnost ICE se podle něj preventivně brání dopadům možné hospodářské krize rozkročením do více oborů. "Nedodáváme pouze do automobilového průmyslu, ale i do potravinářství, dřevařství, metalurgie. U některých našich zákazníků spatřujeme jisté zpomalení, a proto jsem rádi, že stojíme na více nohou," pověděl Tomáš Vránek.

Foto: Vítěz Podnikatel Tomáš Vránek (vlevo), zakladatel a předseda představenstva firmy ICE Industrial Services přebírá ocenění z rukou náměstka hejtmana Kraje Vysočina Vladimíra Novotného.

Foto: Petr Lemberk, MAFRA


8. 2. 2020; Pražský deník

Robot z ČVUT umí vytvořit mapu v závalu či dole

Mladý vědec Jan Bayer na sklonku loňského roku vyhrál soutěž IT SPY, o nejlepší diplomovou práci z českých a slovenských univerzit v oboru informačních technologií. S roboty, jejichž moduly vyvíjí, se s týmem z duly ČVUT utkává na prestižních mezinárodních soutěžích.

Roboty jsou primárně určeny pro pohyb v prostorech, které jsou pro člověka nebezpečné nebo nedostupné, například v sutinách po zemětřesení nebo dolech. Jejich posláním je vytvořit mapu a určit umístění předmětů či osob, které se v prostoru nacházejí.

NEPOTŘEBUJE LIDSKOU POMOC

Vítězná práce Jana Bayera bodovala především celospolečenským přínosem a možností využití v praxi.

"Práce nás zaujala především tím, že student prezentoval řešení, které dokázalo obstát v testu využívaném i vývojovými odděleními americké civilní obrany nebo armádou," uvádí garantka soutěže Mária Bieliková.

Robot se dokáže pohybovat zcela autonomně. "Což je výhodné zejména tam, kde není možné roboty na dálku řídit operátorem kvůli špatnému šíření signálu," vysvětluje Bayer, který se nyní jako zaměstnanec Centra umělé inteligence věnuje převážně výzkumu.

"Stroj si sám zvolí místa, která má prozkoumávat, naplánuje cestu náročným prostředím a vyhodnotí, jakým místům se vyhnout.

Robot se vrátí po uplynutí stanovené doby nebo pokud již není co prozkoumávat," vysvětluje Bayer

Moduly, které Bayer ještě jako student ve své diplomové práci naprogramoval, se dají použít pro různé typy robotů, ale nejen pro ně.

"Může to být například senzorický systém nesený člověkem, který mu on-line vytvářenou mapou usnadní navigaci v neznámém prostředí," říká Bayer.

Tým z ČVUT se s roboty také pravidelně účastní prestižních soutěží. Pod názvem CTU-CRAS se loni v srpnu ve Spojených státech na soutěži Subterranean Challenge, organizovaném agenturou DARPA, která spadá pod americké ministerstvo obrany, umístil mezi 11 týmy na třetí příčce.

A mezi týmy nefinancovanými společností DARPA dokonce na příčce první. "Soutěžili jsme se dvěma pásovými roboty, jedním kolovým robotem, dvěma šestinohými kráčejícími roboty a dvěma helikoptérami," popisuje dále Bayer.

Každý tým měl dva hodinové pokusy na průzkum každého ze dvou tunelů.

"Naším cílem bylo nahlásit pozice ukrytých artefaktů, kterými jsou například telefony, hasicí přístroje, nebo simulovaní přeživší. Celá soutěž klade velké nároky na spolehlivost jak technického řešení robotů a umístění senzorů, tak softwaru," říká Bayer.

Zájem o počítače a elektroniku provázel Bayera již před studiem na vysoké škole.

"Autonomii robotů pořád posouváme dál. Pracujeme na stále sofistikovanějších metodách řízení robotů," dodává.

V únoru se tým vědců z ČVUT chystá na další kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge ve Washingtonu, která bude simulovat záchranou misi v jaderné elektrárně.


7. 2. 2020; garaz.cz

České studentské formule z ČVUT vyrážejí do světa

V rámci příprav světové výstavy EXPO 2020 konající se ve Spojených arabských emirátech se představí i dva české závodní týmy série Formula Student se svými rychlými projekty. Jejich úkolem bude v předstihu otestovat slavný okruh Formule 1 Yas Marina v Abú Zabí.

Můžete přečíst všechny učebnice o fyzice, můžete si nastudovat všechna odborná pojednání o aerodynamice a můžete prozkoumat také všechny technické nákresy automobilové konstrukce a donekonečna zkoumat laboratorní vlastnosti materiálů, ale nic vás nenaučí tolik, jako když si vyhrnete rukávy, vezmete do ruky nářadí a zkusíte si postavit auto vlastními silami.

Právě z tohoto důvodu vznikl projekt Formula Student, jehož historie sahá až do 80. let k americké Formula SAE. Později se tato myšlenka dostala do Evropy a od té doby úspěšně pomáhá adeptům automobilové konstrukce sbírat při studiu na fakultě neocenitelné praktické zkušenosti - zkoušet, selhávat, učit se, vylepšovat a nakonec i zvítězit. Nyní se tohoto klání účastní desítky týmů tvořených stovkami studentů z vysokých škol a univerzit z celého kontinentu včetně silného českého zastoupení.

Dvěma nejúspěšnějším českým týmům - CTU Cartech z Fakulty strojní ČVUT se spalovacím monopostem FS.11 a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT s monopostem FSE.08 s elektrickým pohonem - se dostalo cti přispět k organizaci výstavy EXPO 2020 konající se ve Spojených arabských emirátech a demonstrovat organizátorům schopnosti svých monopostů přímo na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Zabí. U příležitosti výstavy se na okruhu odehraje klání desítek světových týmů Formula Student a české týmy ho v předstihu dorazí otestovat.

Na okruhu Yas Marina budou studentské formule závodit úplně poprvé, pro organizátory i soutěžní týmy je tak klíčové trať otestovat, poznat předem všechny možnosti studentských formulí a potřeby týkající se servisu a zázemí. Oba studentské týmy tak dorazí na okruh již 15. a 16. února a organizátorům předvedou své monoposty v akci - absolvují všechny dynamické disciplíny soutěže Formula Student a přímo na závodní dráze budou demonstrovat akceleraci, schopnost zvládat vysoké boční přetížení i ovladatelnost při jízdách v závodním tempu. Univerzity ze Spojených arabských emirátů se soutěže zatím nezúčastňují.

Součástí výstavy EXPO 2020, která se bude konat od 20. října 2020 do 10. dubna 2021, budou také workshopy pro tamní univerzity a zástupce průmyslových firem. "Jsem velmi rád, že obě závodní formule v ČVUT budou reprezentovat naši vysokou školu a Českou republiku. Můžeme tak ukázat světu, že patříme mezi technickou špičku," komentoval účast českých týmů doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT. Naráží tím také na fakt, že v loňském roce studentská formule CTU CarTech postoupila ze 150. místa na vynikající 20. místo v konkurenci více než 700 soutěžních univerzitních týmů z celého světa.

A my můžeme jen dodat, že oběma českým týmům držíme palce, aby se jim na prezentaci v Abú Zabí dařilo, a studenti tak získali nejen další cenné zkušenosti, ale také zaslouženou pozornost celého světa za svou píli a vůli.


7. 2. 2020; ekonomika.iDNES.cz

Firmu řídíme na základě hodnot, bez manažerů, říká krajský podnikatel roku

"Dodáváme automatizované stroje a linky do celého světa, našimi odběrateli jsou například Scania, Audi a Porsche po celém světě. Snažíme se nejen o inovace technické, ale i o inovativní řízení podniku. Myslím, že jsme první česká společnost, která zrušila hierarchickou strukturu a zavedli takzvanou sebeřízenou řídicí strukturu na bázi holakracie (systém řízení firmy bez manažerů - pozn. red.) a podobné experimenty," řekl čtyřicetiletý Tomáš

Narodil se v Praze,od útlého dětství ale žije ve Žďáře nad Sázavou. Vystudoval elektrofakultu ČVUT a poté získal titul MBA na Vysoké škole ekonomické.

Firmu ICE Vránek založil se svým bratrem a dvěma kamarády před sedmi lety. "Mysleli jsme, že za pár desítek let budeme mít 40 zaměstnanců, ale rozjelo se to rychleji, než jsem čekali. Nyní máme 170 lidí a obrat 310 milionů korun," přiblížil Vránek.

Firma má v současnosti v tuzemsku jedenáct poboček. Kontaktní adresu přestěhovala do Prahy, ale ve Žďáře ponechala hlavní sídlo a vedení firmy. Další dvě pobočky ICE nyní zakládá. Své produkty dodává do třiceti zemí.Mají za sebou šest stovek automatizačních projektů po světě

"Realizovali jsme šest set automatizačních projektů po celém světě. Děláme automatizované a robotizované výrobní stroje a linky. Většinou provozy, kde mají podniky problém získat kvalifikovaný personál, nebo je to stereotypní opakující se činnost, kde v těžkých provozech pomáháme s automatizací výroby," řekl Vránek.

V minulosti pracoval ve Spojených státech amerických ve firmě Siemens v oddělení obchodní podpory globálních projektů.

"Když jsem tam byl první měsíce, byl jsem jak v Jiříkově vidění. Vůbec jsem nechápal, co tam dělám. Pak jsem se vrátil do běžného evropského režimu a viděl věci v jiných souvislostech," vzpomněl Vránek.

K jeho zájmům patří sport, aktivně hraje hokej, dříve se věnoval také fotografování.

"Fotografii jsem musel pověsit na hřebík, dnes fotím už jenom děti. Hlavu si čistím běháním, i když moc dobrý běžec nejsem. Abych si udržel duševní svěžest, potřebuji si zajít do lesa a trochu se tam tím pohybem zregenerovat," vypráví.

V hokejové šatně si dokážou všechno vyříkat, všichni si tykají

Vránek celý život hraje hokej. Z hokejového prostředí pochází i řada jeho kolegů. "Někteří konzultanti nám říkají, že naše firma je skoro jako taková hokejová šatna, což se mi líbí," směje se.

"Věřím, že v naší firmě funguje právě ta sounáležitost, která je v té hokejové šatně. Co se děje v té šatně, někdy není prezentovatelné, ale zákazník pak vidí profesionální výsledek naší práce. V té hokejové šatně si dokážeme všechno vyříkat, všichni si tykáme," vysvětluje.

Firma ICE podle něho není řízena na základě příkazů. "Je řízena na základě hodnot a nějakých dohod, je to pro nás naplňující," popsal Vránek.

Cílem podniku je podle něj stát se jedním z předních dodavatelů automatizace v České republice.

"Máme asi 60 procent exportu do zahraničí a chtěli bychom to dělat špičkově ve všech oborech, kterým se věnujeme. Chceme být inovativní, jak nás inspirují třeba společnosti Google, Spotify, Scania, kde se pracuje trochu jinak, než je standardem ve střední Evropě," řekl Vránek.

Společnost ICE se podle něj preventivně brání dopadům možné hospodářské krize rozkročením do více oborů. "Nedodáváme jenom do automobilového průmyslu, ale i do potravinářství, dřevařství, metalurgie. U některých našich zákazníků spatřujeme jisté zpomalení, a proto jsem rád, že stojíme na více nohou," pověděl manažer Vránek.

Foto:

Podnikatelem roku Kraje Vysočina se stal čtyřicetiletý Tomáš Vránek (vlevo). Před sedmi lety s bratrem a kamarády založil ve Žďáře nad Sázavou společnost ICE Industrial Services.

Petr Lemberk, MAFRA


7. 2. 2020; metro.cz

Roboty z Prahy krouží nad vyprahlou Arábií

Právě teď spolu hovoříme na dálku, už od poloviny ledna pobýváte s týmem poblíž Abú Zabí, metropole Spojených arabských emirátů. Přitom někteří vaši protivníci se chystají přiletět až těsně před soutěží, která proběhne od 23. do 25. února...

Martin: Před minulým ročníkem jsme také přijeli do Spojených arabských emirátů s velkým předstihem, čímž jsme si utvořili dostatek času k testování našich dronů v místních klimatických podmínkách, které jsou poměrně specifické, a poskytlo nám to výhodu před ostatními týmy. Považujeme to za jeden z hlavních důvodů, proč jsme zde uspěli, a protože jsou letos úlohy výrazně obtížnější a komplexnější, přesunuli jsme se do pouště u Abú Zabí už 36 dnů před začátkem soutěže.

Jaké disciplíny vás v klání pojmenovaném Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge čekají? V jakých se cítíte silní?

Vojtěch: Vše se skládá ze tří samostatných úloh - autonomního odchytu letícího dronu, robotické stavby zdi a hašení požáru ve výškové budově. Dále soutěž obsahuje úlohu označenou Grand Challenge, která spojuje tyto tři úlohy do jedné, kde roboty musí splnit vše zároveň. V přípravě jsme se zaměřili na všechny úlohy, ale předpokládáme, že největší šanci máme v úloze autonomního odchytu létajícího dronu. Této problematice se intenzivně věnujeme již čtvrtým rokem.

Kde shledáváte vaše největší rezervy?

Vojtěch: Ty máme u třetí úlohy týkající se hašení požáru ve výškové budově. Tenhle úkol vyžaduje přechod z venkovního prostředí, kde je dron řízen pod GPS, do interiéru budovy, kde je přesnost GPS nedostatečná pro řízení. V interiéru budovy budou navíc umístěny překážky a jedna místnost bude dokonce vyplněna kouřem, který bude znesnadňovat orientaci dronu v prostoru. Předpokládáme však, že tahle úloha bude problematická i pro ostatní týmy.

Jaká je konkurence? Kdo vám dýchá na záda?

Martin: Soutěže se účastní 31 týmů, které byly vybrány z více než 200 registrovaných. Mezi favority můžeme určitě zařadit týmy z německé University of Bonn a čínského Beijing Institute of Technology, kteří obhajují, stejně jako my, vítězství z minulého ročníku. Další skupiny, u kterých lze předpokládat dobré umístění vzhledem k výsledkům, které dosud publikovaly, jsou například LASS-CNRS Toulouse (Francie), ETH Zurich (Švýcarsko), KAIST (Jižní Korea), Virginia Tech (USA), Georgia Tech (USA). Ale podobně jako my v minulém ročníku i ostatní týmy mohou překvapit a dosáhnout na výhru.

Mimochodem, jak lukrativní je úspěch v soutěži?

Martin: Vítěz samostatné úlohy získá výhru 350 tisíc dolarů a vítěz Grand Challenge hlavní cenu ve výši 1 milionu dolarů.

Kolik času vám zabraly celkové přípravy na Abú Dabí?

Martin: Na aktuálním ročníku jsme začali pracovat již před dvěma lety a během té doby proběhlo i několik terénních experimentálních kempů, kde jsme testovali různá řešení soutěžních úloh. Náš tým se skládá nejen z vědců a doktorandů, ale také z bakalářských a magisterských studentů, takže je těžké odhadnout počet člověkohodin přípravy. S jistotou lze říci, že se jedná o tisíce hodin strávených stavěním a technickými úpravami vybavení dronů a desetitisíce hodin vývoje algoritmů a jejich testování.

Kolikačlenný je váš tým? A jak máte rozdělené role?

Martin: Oproti minulému ročníku, kdy se náš tým skládal z patnácti vědeckých pracovníků a studentů tří univerzit - ČVUT, americké University of Pennsylvania a University of Lincoln - se skupina rozrostla na téměř třicet lidí, kteří se nějak zapojili. University of Lincoln byla nahrazena partnerem z New York University a tým Českého učení technického se z nynějšího počtu deseti lidí rozšířil na čtyřiadvacet. Zkušenější členové týmu mají na starosti vedení jednotlivých úloh, někdo se věnuje pouze technické úpravě dronů pro konkrétní úlohu a někdo připravuje simulační prostředí pro důkladné testování všech navržených algoritmů.

Jaké jsou vaše ambice?

Vojtěch: Doufáme, že se všechen investovaný čas projeví na výsledcích a povede se nám navázat na předchozí úspěchy.

Foto:

Tým mladých robotiků z pražského ČVUT se v těchto dnech chystá v arabském Abú Dabí na soutěž autonomních dronů.

Archiv


6. 2. 2020; Forbes Česko

Čech, který dal dohromady Bezose s Muskem

Polovina loňského

prosince, příjemných 14 stupňů nad nulou. Na odlehlém letišti v kalifornském Paso Robles, tři hodiny jízdy na sever od Los Angeles, se Tomáš Svítek se svou družinou chystá na další ze svých pokusů. Dnes nemá na programu žádný výstřel rakety, takže se nemusí oblékat do celotělového ochranného overalu. Místo toho jen v rozepnuté šedivé mikině řídí své kolegy, kteří připravují zátěžový test. Zkouší se výdrž opláštění trysek rakety: různé kombinace oxidantu a paliva, jeho teploty a délky zážehů.

"Dneska nebudeme létat. Testujeme design pro budoucí mise," vysvětluje Svítek, český emigrant, který v americkém kosmickém průmyslu zanechal silný otisk. Nejen se svou firmou Stellar Exploration, jež se zabývá vývojem malých družic, satelitů a raket, ale i jako blízký spolupracovník dvou miliardářů, kteří se pokoušejí dobýt vesmír. Pro Elona Muska dělal jako poradce na dvou projektech a dva roky působil coby člen zakládajícího týmu Blue Origin vesmírného programu Jeffa Bezose.

Tomáš Svítek odešel s celou rodinou na Západ v polovině 80. let, a to velmi dobrodružným způsobem - přechodem přes Alpy z Jugoslávie do Rakouska. Usadil se na západním pobřeží USA a nyní má v ospalém městě San Luis Obispo, které leží zhruba na půl cesty mezi Los Angeles a San Franciskem, malou firmu s tuctem zaměstnanců a obratem okolo dvou milionů dolarů ročně.

"Všechno, co ve Stellar Exploration děláme, jsou kontrakty, takže to platí zadavatel," popisuje Svítek svůj byznys a roli kontraktora a dodavatele pro americké i evropské výrobce menších vesmírných zařízení - od pohonných a elektronických systémů přes měřicí senzory až po řídicí jednotky. "Naše výhoda je, že testujeme rychle a levně," dodává stále slušnou češtinou, byť se silným americkým přízvukem. Když ovšem spustí rychlejší monolog, automaticky přepíná do angličtiny.

Třeba když popisuje, jak test v Paso Robles platila společnost JPL. Ta je letitým partnerem NASA a ve spolupráci s Boeingem a Lockheed Martin vyrobila například vozítko Curiosity Rover, které od roku 2012 jezdí po Marsu. "Dostali jsme kontrakt na dlouhodobé a důkladné testování, abychom viděli, zda náš hardware dostojí jejich šíleným požadavkům," říká Svítek.

Většinou jeho firma pracuje na projektech zadaných americkou armádou nebo NASA, ale bere i klasické komerční zakázky. Jednou to je navádění pro přistání v komplikovaném terénu, podruhé pohonný systém s vysokým poměrem tahu na hmotnost (to se hodí pro přistávání na Měsíci nebo na Marsu), potřetí rakety simulující útok Hizballáhu nebo Hamásu, počtvrté minirakety na sestřelování nepřátelských dronů…

Ty poslední má Svítek vystavené v dílně Stellar Exploration, kterou si spolu s kancelářemi zřídil v nenápadné třípatrové budově u letiště v San Luis Obispo. Minirakety jsou asi metr dlouhé, s oranžovým tělem vytisknutým na průmyslové 3D tiskárně a infračervenou kamerou ve špičce. Nejradši ovšem Svítek hovoří o nových pohonných systémech, o které je teď největší zájem - jak z ministerstva obrany, tak z NASA.

Pro vesmírnou agenturu jeho firma aktuálně vyvíjí raketový pohon pro malou vědeckou družici, který by ji měl v roce 2022 dostat na oběžnou dráhu Marsu nebo Venuše. A zajímavých zakázek dostává Stellar Exploration v poslední době čím dál víc… Milan Svítek byl urbanista a územní plánovač Prahy. Eva Svítková zase učitelka matematiky a výtvarného umění. Spolu měli čtyři syny - Tomáše, Ivana, Ondřeje a Viléma.

Nejstaršího z nich odmalička fascinoval vesmír. Když byl Tomáš v první třídě, vstával brzy ráno, aby v černobílé televizi chytl alespoň kousek přenosu letu Apolla 11. Později hodně času trávil v planetáriu na Výstavišti, a když ho u otce v práci pustili k sálovému počítači IBM, naprogramoval v jazyku Fortran simulaci oběžné dráhy Země.

Studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT mu šla tak dobře, že školu zkraje 80. let reprezentoval na akademické soutěži v Mnichově a na Západ se podíval i v rámci spolupráce s britskou univerzitou v Surrey. Tamní vědci v roce 1981 vypouštěli svou první družici a Svítek jim pomáhal s výpočty. Nejprve přes dopisy a telex (něco jako prehistorický internet) a pak i osobně.

Nakonec ale vysokou školu nedostudoval, protože po státnicích by musel na vojnu a výjezdní doložku by už stoprocentně nedostal.

"Odjakživa jsem chtěl odejít ven a dělat kosmonautiku," zdůvodňuje, proč se stal v rodině hlavním motorem emigrace.

Původní nápad, že by odešel jen s Ivou, tehdejší přítelkyní a později manželkou, mu doma rychle rozmluvili. "Když utečeš jen ty, poděláš život svým bratrům, jako můj bratr podělal život mně," slyšel od otce, kterého v práci šikanovali a obviňovali, že je francouzský špion - u režimu měl škraloup jen proto, že jeho bratr v roce 1969 utekl do západního Německa. "Takže buď všichni, nebo nikdo."

Myšlenka na velkou emigraci celé rodiny se u Svítkových probírala skoro dva roky a zprvu byla maminka Eva proti. Nakonec se však nechala přesvědčit a rozběhla se akce, která v roce 1984 vyvedla celkem sedm lidí za železnou oponu.

Aby všichni dostali najednou výjezdní doložku do Jugoslávie, vymyslela se na komunisty malá lest. Otec Milan s nejstarším synem si papírově přesunuli trvalé bydliště na chatu v Mníšku pod Brdy, takže si úředníci z různých okresů nedali jejich plán na útěk dohromady.

Když přišla v létě před 35 lety doba dovolených, Tomáš Svítek s přítelkyní Ivou a bratrem Ivanem odjeli do Lublaně vlakem a zbytek skupiny se vydal na cestu rodinným autem Lada. S přechodem přes Julské Alpy, na hranicích dnešního Slovinska a Rakouska, jim pomáhal strýc Vilém. Ze západního Německa jim přivezl mapy a pak sám odšoféroval jejich ladu přes hranice do Rakouska.

Sedmičlenná výprava Svítkových vyrazila po snídani skoro na čtrnáctihodinový jednosměrný výlet směr Rakousko. V dvoutisícové nadmořské výšce měla připravenou krycí historku o tom, že jsou jen turisti, kteří se ztratili - jdou přece nalehko, nemají u sebe ani pasy a pořád se fotí.

"Tehdy mi to nepřišlo tak hrozné.

Dneska už bych to asi nedal," směje se při vzpomínce na přechod přes hory Tomáš Svítek. Byl to právě on, kdo většinu cesty nesl na zádech sedačku s nejmladším bratrem Vilémem. "Byly mi dva roky, neměl to se mnou moc těžké. Ale samozřejmě jsem mu vděčný a splácím mu to tím, že jsem nejlepší možný strýc pro jeho děti," říká dnes osmatřicetiletý Vilém, který si po emigraci osvojil jméno Will.

Za celou cestu přes hranice, která většinou vedla po vyšlapaných stezkách, nenarazili na žádný plot nebo překážku, pokud tedy nepočítáme kravské ohradníky. Někdy v osm večer došli na smluvené místo do Rakouska, kde je vyzvedl strýc a odvezl směr uprchlický tábor Traiskirchen. "Dodnes si pamatuji, jak nás vysadil před vrátnicí a domlouval si s manželkou, jak půjde o víkendu na tenis," vzpomíná Ivan Svítek, tehdy šestnáctiletý teenager.

Celá rodina v nechvalně proslulém lágru, který předtím býval základnou Rudé armády, naštěstí nezůstala dlouho. Po týdnu ji přesunuli do příjemnějšího zařízení v Payerbachu, což byl v podstatě velký penzion, v němž tehdy přebývalo zhruba 100 uprchlíků z Československa a Polska.

"Jídlo tam bylo bezvadné. Do té doby jsem byl hubený, ale tam jsem nabral 10 kilo," vybavuje si Tomáš Svítek místo, kde všichni skoro rok čekali na vyřízení imigračních dokumentů do Spojených států. Zatímco sedmiletý Ondřej tam chodil do školy, Tomáš s Ivanem se mohli maximálně sami učit z knížek, které jim poslal známý z Ameriky, a pokoutně si přivydělávat roznášením letáků nebo pomáháním na stavbě.

Komunisté mezitím v Československu Svítkovy v nepřítomnosti odsoudili k trestu odnětí svobody za neoprávněné opuštění republiky.

A zkonfiskovali jim majetek včetně družstevního bytu v Braníku, který se jim už nikdy nevrátil.

Do Kalifornie přiletěla celá rodina v březnu 1985 linkou Pan Am přes Mnichov a New York. S sebou měli celkem pět kufrů a tisíc dolarů v hotovosti. Letenky jim zaplatila katolická charita a rodiče je pak několik let postupně spláceli. V Los Angeles bydleli u známých, než si našetřili alespoň nějaké peníze na nájem.

"Byli jsme chudší, než si dokážete představit. První tři roky jsme si nemohli dovolit ani jít do McDonald’s," vzpomínal otec Milan Svítek v roce 2011 při rozhovoru pro deník Atlanta Journal-Constitution, když reportéři pátrali po rodinné historii jeho syna Willa, tehdy hráče klubu amerického fotbalu Atlanta Falcons. Jako profesionální hráč v nejsledovanější sportovní lize v USA už vydělával miliony dolarů ročně. V NFL nakonec odehrál úctyhodných 10 let. "Kdybychom neemigrovali, asi bych šel spíš na hokej," říká Will, jenž je dodnes jediným Čechem, který se do NFL dostal.

Nejstarší Tomáš prakticky ihned po příletu dostal stipendium na prestižní univerzitu Caltech, takže se záhy odstěhoval. Zbytek rodiny se protloukal, jak se dalo. Otec nejprve dělal ochranku v country klubu, poté se uchytil v projekční kanceláři a nakonec dvě dekády pracoval jako urbanista pro Los Angeles County.

Přišel konec roku 1989 a velké společenské změny v Evropě, ovšem Svítkovi návrat do vlasti ani nezvažovali.

Jen druhorozený Ivan se ještě během studií na univerzitě Claremont vydal zpět do Československa - zkraje roku 1990, nedlouho poté, co celá rodina získala americké občanství, během jarních prázdnin sedl na letadlo a odcestoval do Frankfurtu. Na letišti si půjčil Opel Corsa, dojel do Chebu a na hranicích zažádal o vízum. V Praze pak přespával u babičky na matraci a chodil s kamarády na pivo za 1,80 Kčs.

Tehdy mu bylo 22 let a výlet do čerstvě svobodné země se mu nečekaně protáhl. Dušan Tříska, jeden z otců kuponové privatizace, ho totiž zaměstnal na ministerstvu financí jako svého poradce. Ivan Svítek pro něj psal články, přijímal návštěvy a postupně se dostával k důležitějším úkolům - měl na starosti třeba dělení členství Česka a Slovenska v Měnovém fondu a ve Světové bance. Poté svou roli v dějinách úředního budování českého kapitalismu ukončil a přešel na druhou stranu barikády.

Stal se z něho korporátní manažer, který prošel vysokými posty v Citi, PepsiCo a GE Money, během nichž působil v Rakousku, Irsku a Brazílii. V roce 2008 si ho Petr Kellner pozval do své exotické rezidence na Britských Panenských ostrovech a nabídl mu funkci šéfa ruského Home Creditu. On, který před Rusy utekl, se vracel přímo k nim domů. "Byl to obrovský paradox. Ale když se něčeho bojíte, musíte si na to sáhnout," komentuje to zpětně Ivan Svítek.

Jeho působení v čele tamního Home Creditu začalo drsně. Zanedlouho udeřila finanční krize a on musel propustit polovinu zaměstnanců.

Situace se však rychle otočila a už o tři roky později byla z ruského Home Creditu druhá nejvýdělečnější banka na světě. A v té době také hlavní zdroj Kellnerova bohatství.

"Za osm let ve funkci jsem akcionářům

vydělal 1,5 miliardy dolarů," vypočítává Svítek, který měl pod sebou v době největšího rozpuku firmy 40 tisíc lidí.

Jenže v roce 2014, po ruské invazi na Krym a následných sankcích, se cena ropy i celá ekonomika propadly a čísla Home Creditu zčervenala.

Svítek dostal zlatý padák a po ročním sabatiklu odešel do Kyjeva pracovat jako CEO ukrajinské Alfa-Bank. "Podařilo se mi ji vyčistit a otočit do plusu. Zavádění pořádku, to je můj celoživotní byznysmodel. Jenže já jsem prostě takový neposlušný…," odkazuje Ivan Svítek na spory s ruským majitelem, kvůli kterým tam loni na podzim skončil. Nyní se na Ukrajině spolu s bankéřem Tomášem Fialou a jeho investičním fondem Dragon Capital chystá na převzetí banky, kterou koupili. Podrobnosti ale zatím sdělovat nechce.

Zpátky k prvorozenému bratru Tomášovi. Na podzim 2018 se na obálce amerického magazínu Wired objevil Jeff Bezos. Byl vyfocený v modré košili před přepravním modulem, který jeho společnost Blue Origin připravuje k přepravě lidí do vesmíru.

Uvnitř časopisu byl dlouhý článek o tom, jak se zakladatel Amazonu a nejbohatší člověk světa snaží dostat lidstvo z planety Země.

V příběhu, který popisuje dvě dekády jeho snažení, hraje epizodní, avšak docela důležitou roli právě Tomáš Svítek. Byl jedním z prvních šesti lidí, kteří pomáhali Blue Origin roztlačit. Kanceláře měli ve starém skladu v přístavu v Seattlu, kde vymýšleli, jak naplnit odvážné představy svého šéfa. Bezos měl vizi kolonií na jiných planetách, což byl program rozprostřený do 20 let, během nichž se měla firma všechno naučit a natrénovat to. A Svítek měl tenhle jízdní řád na starosti (kromě toho, že kreslil první skici přepravního modulu pro posádku).

Zádrhel byl ale v tom, že Bezos chtěl mít vesmírná plavidla na vícero použití a chtěl si je za každou cenu vyvinout sám. Ačkoli ho všichni podřízení od této myšlenky zrazovali, neustoupil. "Já jsem do něj neúspěšně hučel půl roku," říká Svítek, jenž proto začal hledat alternativní řešení.

Tou dobou na druhém konci západního pobřeží USA, v Los Angeles, nad způsobem přistání svých raket dumal i Elon Musk, zakladatel Tesla Motors a SpaceX a aktuálně 23. nejbohatší člověk světa.

Svítek viděl, jak jsou si v tomto aspektu Muskův a Bezosův projekt podobné, a tak oběma navrhl, aby spojili síly. Na podzim roku 2003 jim domluvil společný oběd v San Francisku, který časopis Wired v článku popsal jako "společenskou událost s manželkami a historický vrchol vztahu Bezos-Musk".

"Je to fajn chlápek, jsme spřízněné duše," řekl Bezos Svítkovi na druhý den. "Ale shodli jsme se, že radši půjdeme každý svojí cestou."

"Prostě velká ega," glosuje to s odstupem Svítek. "Ale aspoň jsem to zkusil. Představte si, že by to dali dohromady. Kde by dnes už mohli být?"

Svítek se s Muskem znal už z předchozích let, kdy pro něj dělal konzultanta ještě v úplných počátcích jeho vesmírného snažení. Tou dobou byl technickým ředitelem v BlastOff Corporation, která chtěla poslat kolonii myší v malé družici na Mars a pak zpět. "Řešili jsme, jak je udržet při životě dva roky. Jak jim dávkovat jídlo, jak vytahovat mrtvé kusy… Nakonec to nedopadlo, bylo to příliš těžké na provedení," vzpomíná Svítek na společnost, za níž stál výstřední podnikatel Peter Diamandis. Ten se proslavil tím, že v rámci soutěže X Prize nabídl odměnu 10 milionů dolarů tomu, kdo dostane do vesmíru raketu s lidskou posádkou dvakrát za dva týdny.

Tomáš Svítek pro Muska připravoval design přistávacího modulu pro Mars. To byl jeho úkol v rámci expertní desetičlenné poradní skupiny, kterou se miliardář obklopil. Pravidelně se scházeli v jednom hotelu na okraji Los Angeles skoro dva roky a Musk nabídl Svítkovi stálé místo. "Jenže tehdy platil hrozně málo a mně se nechtělo stěhovat s rodinou zpět do LA," říká český inženýr, který místo sebe Muskovi doporučil svou známou Gwynne Shotwell, jež ve SpaceX dodnes působí, momentálně jako prezidentka a provozní ředitelka (a je také číslo 55 na seznamu nejvlivnějších žen světa podle Forbesu).

Svítek se k Muskovi poté přece jenom ještě vrátil. Se svou firmou pro něj posléze dělal jako kontraktor - dodal mu kamerový systém na snímkování Země, ale ten se nakonec stal obětí nepovedeného startu rakety, která explodovala a celý náklad byl zničen.

"Dodnes se s Elonem občas někde potkáme a pořád mám ve SpaceX hodně kamarádů," říká Svítek. "Kluci tady ve firmě mi to nechtěli věřit, tak jsem jim musel ukázat pár e-mailů od něj, co mám schované. I ty, kdy v něm bouchly saze a nadával mi, že jsem nejlépe placený zaměstnanec (což nebyla pravda a také jsem nebyl zaměstnanec, jen kontraktor), že jsem neschopný a dostatečně se nesnažím. Bylo zrovna Díkůvzdání a řekl jsem mu, že s ním nechci celé svátky trávit v práci, že chci být radši s rodinou."

Ani v Blue Origin Svítek moc dlouho nevydržel. Na jedné z pravidelných snídaní, které si s Bezosem dávali v jednom bistru v centru Seattlu, mu Svítek ukázal plán, který nastiňoval, jak dlouho bude vývoj vlastní rakety trvat.

"Deset let, než budeme na oběžné dráze? Tak dlouho? To je nesmysl!" láteřil nad omeletou a šálkem kávy Bezos. Nedlouho poté Svítek odešel a vrátil se zpět do San Luis Obispo a ke své - tou dobou spící - firmě Stellar Exploration. Z ní během posledních 13 let udělal specialistu na inovativní a nízkorozpočtové družice, nanosatelity a miniaturní pohonné systémy.

Před osmi lety například se svými kolegy vytvořil solární vesmírnou plachetnici LightSail-1, která vážila jen 4,5 kilogramu a dokázala se sama nabíjet díky solárním panelům přeměňujícím fotony na energii.

Na nedostatek zakázek si ve Stellar Exploration stěžovat nemůžou. Loni například dostali od NASA kontrakt na integrovaný pohonný systém pro obytnou stanici s názvem Gateway, která bude zaparkovaná na oběžné dráze Měsíce. Tam bude sloužit jako přestupní bod pro cesty právě na Měsíc. Svítkova firma je v tomhle případě subdodavatelem společnosti Tyvak, která má na starosti vyrobení vesmírného plavidla. (NASA s projektem Gateway spěchá, má v plánu ho vypustit ještě na konci letošního roku. Jde totiž o klíčový bod programu Artemis, který má v roce 2024 vrátit člověka na Měsíc.) To, co Stellar Exploration vyvíjí a vyrábí, je tak komplexní, že ani Ivan, Ondřej a Will úplně nerozumějí, co to jejich bratr se svým týmem v San Luis Obispo dělá a pak jezdí na zastrčená místa v Kalifornii, jako je například letiště v Paso Robles nebo Mohavská poušť, testovat.

"Tomáš byl z nás všech vždycky ten nejchytřejší," říká Ivan Svítek. "To, co dělá se svou firmou, je ale tak složité, že se to ani nesnažím pochopit. Radši svedu řeč na fotbal," přidává se Will. "Když jsem byl malý a on mě hlídal, vzal mě s sebou dívat se na přistávání raketoplánů. Kvůli němu jsem se chtěl stát astronautem, ale pak jsem tak vyrostl, že bych se do něj nevešel."

Existuje hned několik projektů, o kterých kvůli různým stupňům utajení Tomáš Svítek mluvit nemůže nebo nechce. A když, tak jen velmi potichu. Opatrně například přiznává, že od loňska pomáhá vyvinout nosnou raketu pro malé družice, která se bude vypouštět ze stíhaček typu F-18. Projekt se jmenuje Eldorado a s několika dalšími byznysmeny se v něm angažuje také Marc Benioff , zakladatel Salesforce a jeden ze 100 nejbohatších lidí na planetě.

Vývoj vesmírných zařízení dělá Svítek téměř 40 let a už dávno se smířil s tím, že sám se do kosmu nikdy nepodívá, ačkoli o tom jako dospívající kluk z Braníku snil. "Někdy po Apollu jsem si spočítal, že první let na Mars přijde v době, kdy mi bude padesát něco, a myslel jsem si, že budu hlavní inženýr téhle mise," říká s tím, že dnes ovšem lidstvo není cestě na rudou planetu o moc blíž než v 80. letech. A Svítek je navíc skeptický k tomu, že by měl člověk vůbec v raketě (na Mars) sedět.

"Existuje filozofický problém, jaká je vůbec role člověka ve vesmíru. Robotické mise jsou mnohem jednodušší, levnější, menší a spolehlivější," tvrdí. "Důvodem mít lidi ve vesmíru jsou… lidi."

Tomáš Svítek sedá za volant svého otřískaného a pořádně špinavého vozu GMC Yukon a vydává se z kanceláří do centra San Luis Obispo na oběd s manželkou do oblíbené restaurace Novo. S Ivou, která kousek odtud pracuje jako učitelka hudby při místní farnosti, si tu užívají poklidné tempo městečka sevřeného mezi vinicemi. Jednou nebo dvakrát do roka sem za nimi přijede celá rodina, která už dnes s dětmi a manželkami čítá skoro 20 lidí.

Otec Milan před pěti lety zemřel na rakovinu, jeho manželka Eva žije v městě Thousand Oaks nedaleko Los Angeles. V garáži si udělala ateliér, v němž maluje obrazy a vytváří grafiky (oblíbila si techniku hlubotisku) a i v 77 letech prakticky každý den obouvá běžecké boty. Jen z maratonů slevila na půlmaratony.

"A tam pokaždé vyhraje svou věkovou kategorii i tu o pět let mladší," podotýká její syn Ivan. Jelikož Ondřej a Will také bydlí v jižní Kalifornii, jsou termíny rodinných setkání ponejvíce závislé právě na tom, kdy on přiletí z Evropy.

Opačně ostatní moc často necestují. Jejich domov je pevně ukotvený v USA, o čemž ostatně podává zprávu i americká vlajka nalepená na palubní desce Tomášova auta. "V Praze jsem žil 22 let, tady jsem už víc než 30 let," říká. "Takže se nedivte, že jsem mnohem víc Američan než Čech."

---

"Když utečeš jen ty, poděláš život svým bratrům, tak jako můj bratr podělal život mně. Takže buď všichni, nebo nikdo."

4 BRATŘI

1) TOMÁŠ SVÍTEK (57 LET) Po emigraci vystudoval prestižní California Institute of Technology (Caltech), kde se v rámci doktorandského studia v roce 1990 zúčastnil několikaměsíční mise na Antarktidě. Vztyčil tam českou vlajku, kterou mu ušila manželka Iva. Dnes spolu žijí v kalifornském San Louis Obispo a Tomáš se stále věnuje své firmě Stellar Exploration.

2) IVAN SVÍTEK (52 LET) Chodil na střední školu v Pasadeně. V posledních 25 letech udělal velkou manažerskou kariéru, pracoval pro PepsiCo či GE Money, osm let vedl Home Credit v Rusku. Nyní je usazený v Kyjevě, kde od roku 2017 pracuje v bankovnictví.

3) ONDŘEJ/ANDREW SVÍTEK (42 LET) Dnes vystupuje pod jménem Andrew. Vystudoval práva na University of California a založil si vlastní advokátní praxi se specializací na nemovitostní právo. Pracuje pro pozemkovou komisi v Los Angeles. V tomto směru se jeho kariéra nejvíce přiblížila otci. Byl dvakrát ženatý a stejně jako Tomáš s Ivanem má tři děti.

4) VILÉM/WILL SVÍTEK (38 LET) Bývalý hráč amerického fotbalu, v NFL odehrál 79 zápasů. S úctyhodnými tělesnými mírami (198 centimetrů, 138 kilogramů) hrál na pozici offensive tackle nebo guard, nastupoval například za Atlanta Falcons nebo New England Patriots. Vystudoval politické vědy na Stanfordu, pracoval ve společnosti CBRE a dnes působí ve firmě MWAM, zabývající se financováním kancelářských nemovitostí.

JAK TO VIDÍ SVÍTEK

BLUE ORIGIN

ZAKLADATEL JEFF BEZOS "Je to taková malá NASA. Oproti začátkům, kde sedělo šest kluků ve skladu, je to dnes velmi korporátní organizace se všemi móresy a byrokratickými procedurami, které k tomu patří."

SPACEX

ZAKLADATEL ELON MUSK "Velký rozdíl oproti Blue Origin. SpaceX je chaos o počtu šesti tisíc lidí. Elon nemá rád střední management, na všechno chce sám vidět, a navíc je dost cholerický, podle toho to vypadá. Ve SpaceX je to jako na střední škole - jsou tam různé skupinky: nerdi, šprti, záškoláci… A tyto neformální struktury tam mají na vývoj a rozhodovací procesy velký vliv. Když se dokážete spojit se správnou skupinou, můžete svůj nápad prosadit."

VIRGIN GALACTIC

ZAKLADATEL RICHARD BRANSON "Bransonovu společnost znám z těchto tří nejméně, ale je jasné, že je to z nich technologicky nejméně pokročilý projekt - vždyť ho stále pilotují lidé. Navíc mi přijde, že je to celé postavené na ‚flawed designu‘. Vezměte si třeba jejich hybridní pohon. To dobře vypadá na papíře, ale ve skutečnosti to prostě nefunguje. Druhý problém je jejich sklopné křídlo. Zase to vypadá dobře načrtnuté někde na ubrousku u kafe, ale implementace vytvořila víc problémů, než vyřešila. To vlastně v roce 2014 zabilo při testovacím letu jejich pilota."

Foto: Léto 1984 a cesta rodiny Svítkových přes Julské Alpy ke svobodě. Zleva maminka Eva, syn Ivan, otec Milan, syn Ondřej, Iva Pipková s budoucím manželem Tomášem Svítkem, který má na zádech dvouletého bratra Viléma.

Foto: Co dělá Stellar Exploration? Na snímcích nahoře je vidět testování nové rakety v Mohavské poušti, dole jsou v sídle firmy v San Luis Obispo vidět minirakety určené na sestřelování nepřátelských dronů (vlevo) a pohonné trysky na zkušební desce.

FOTO: KAREN LEI WANG


5. 2. 2020; Metro

Roboty z Prahy krouží nad vyprahlou Arábií

Česko exceluje ve vývoji her - světového hitu Kingdom Come se prodalo více než dva miliony kopií. Ještě úspěšnější jsou Češi na poli antivirů - Avast z Brna chrání čtvrt mi- liardy přístrojů po celém světě.

K tomu všemu ale připočtěme i tým mladých robotiků z pražského ČVUT, kteří se v těchto dnech chystají v arabském Abú Zabí na soutěž autonomních dronů o milion dolarů. Deník Metro se spojil s lídry české skupiny Martinem Saskou a jeho doktorandem Vojtěchem Spurným. Oba experti ze skupiny multirobotických systémů na fakultě elektrotechnické se shodují: "V České republice je pozoruhodně velká komunita chytrých lidí, kteří mají dobrý přehled v oboru informačních technologií a nebojí se zkoušet nové věci a přicházet s neotřelým řešením problémů."

- Právě teď spolu hovoříme na dálku, už od poloviny ledna pobýváte s týmem poblíž Abú Zabí, metropole Spojených arabských emirátů. Přitom někteří vaši protivníci se chystají přiletět až těsně před soutěží, která proběhne od 23. do 25. února...

Martin: Před minulým ročníkem jsme také přijeli do Spojených arabských emirátů s velkým předstihem, čímž jsme si utvořili dostatek času k testování našich dronů v místních klimatických podmínkách, které jsou poměrně specifické, a poskytlo nám to výhodu před ostatními týmy. Považujeme to za jeden z hlavních důvodů, proč jsme zde uspěli, a protože jsou letos úlohy výrazně obtížnější a komplexnější, přesunuli jsme se do pouště u Abú Zabí už 36 dnů před začátkem soutěže.

- Jaké disciplíny vás v klání pojmenovaném Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge čekají? V jakých se cítíte silní?

Vojtěch: Vše se skládá ze tří samostatných úloh - autonomního odchytu letícího dronu, robotické stavby zdi a hašení požáru ve výškové budově. Dále soutěž obsahuje úlohu označenou Grand Challenge, která spojuje tyto tři úlohy do jedné, kde roboty musí splnit vše zároveň. V přípravě jsme se zaměřili na všechny úlohy, ale předpokládáme, že největší šanci máme v úloze autonomního odchytu létajícího dronu. Této problematice se intenzivně věnujeme již čtvrtým rokem.

- Kde shledáváte vaše největší rezervy?

Vojtěch: Ty máme u třetí úlohy týkající se hašení požáru ve výškové budově. Tenhle úkol vyžaduje přechod z venkovního prostředí, kde je dron řízen pod GPS, do interiéru budovy, kde je přesnost GPS nedostatečná pro řízení. V interiéru budovy budou navíc umístěny překážky a jedna místnost bude dokonce vyplněna kouřem, který bude znesnadňovat orientaci dronu v prostoru. Předpokládáme však, že tahle úloha bude problematická i pro ostatní týmy.

- Jaká je konkurence? Kdo vám dýchá na záda?

Martin: Soutěže se účastní 31 týmů, které byly vybrány z více než 200 registrovaných. Mezi favority můžeme určitě zařadit týmy z německé University of Bonn a čínského Beijing Institute of Technology, kteří obhajují, stejně jako my, vítězství z minulého ročníku. Další skupiny, u kterých lze předpokládat dobré umístění vzhledem k výsledkům, které dosud publikovaly, jsou například LASS-CNRS Toulouse (Francie), ETH Zurich (Švýcarsko), KAIST (Jižní Korea), Virginia Tech (USA), Georgia Tech (USA). Ale podobně jako my v minulém ročníku i ostatní týmy mohou překvapit a dosáhnout na výhru.

- Mimochodem, jak lukrativní je úspěch v soutěži?

Martin: Vítěz samostatné úlohy získá výhru 350 tisíc dolarů a vítěz Grand Challenge hlavní cenu ve výši 1 milionu dolarů.

-

Kolik času vámzabraly celkové přípravy na Abú Dabí?

Martin: Na aktuálním ročníku jsme začali pracovat již před dvěma lety a během té doby proběhlo i několik terénních experimentálních kempů, kde jsme testovali různá řešení soutěžních úloh. Náš tým se skládá nejen z vědců a doktorandů, ale také z bakalářských a magisterských studentů, takže je těžké odhadnout počet člověkohodin přípravy. S jistotou lze říci, že se jedná o tisíce hodin strávených stavěním a technickými úpravami vybavení dronů a desetitisíce hodin vývoje algoritmů a jejich testování.

- Kolikačlenný je váš tým? A jak máte rozdělené role?

Martin: Oproti minulému ročníku, kdy se náš tým skládal z patnácti vědeckých pracovníků a studentů tří univerzit - ČVUT, americké University of Pennsylvania a University of Lincoln - se skupina rozrostla na téměř třicet lidí, kteří se nějak zapojili. University of Lincoln byla nahrazena partnerem z New York University a tým Českého učení technického se z nynějšího počtu deseti lidí rozšířil na čtyřiadvacet. Zkušenější členové týmu mají na starosti vedení jednotlivých úloh, někdo se věnuje pouze technické úpravě dronů pro konkrétní úlohu a někdo připravuje simulační prostředí pro důkladné testování všech navržených algoritmů.

- Jaké jsou vaše ambice?

Vojtěch: Doufáme, že se všechen investovaný čas projeví na výsledcích a povede se nám navázat na předchozí úspěchy.


5. 2. 2020; denik.cz

Obyvatelé Jeseníku pokusnými králíky? Odborníci obavy z 5G sítí mírní

Z města bude testovací laboratoř a jeho obyvatelé se stanou pokusnými králíky. O našem zdraví rozhodují nekompetentní úředníci. I takto ostré reakce se objevily v souvislosti se záměrem testovat v Jeseníku využití mobilních sítí páté generace. Část obyvatel má obavy z možných zdravotních následků nové technologie. Skutečnost však bude mnohem méně dramatická.

"Možné zdravotní dopady jsou jedním z rizik, o nich se v souvislosti se zaváděním 5G sítí hovoří. Právě okolo nich se mezi částí obyvatel Jeseníku rozhořela diskuse. V otevřeném dopise zastupitelům na ně poukázala i Dagmar Baránková.

"Osobně se domnívám, že sítě 5G škodí a budou škodit tím více, čím více se budou používat. Prohledala jsem internet, pročetla desítky textů hovořící pro i proti. A zjistila jsem, že ani erudovaní odborníci nejsou schopni doložit, co z dlouhodobého hlediska tyto frekvence s živými organismy udělají, byť o jejich škodlivosti nepochybují. Shodují se však aspoň v tom, že další zvýšení elektrosmogu není v souladu s životem," stojí v dopise.

O vlnách a pásmech

Debata se týká působení takzvaných milimetrových vln, které by vyzařovala zařízení pracující na frekvencích v řádu třiceti až tří set gigaherz. Pro 5G sítě v Evropě je schválené pásmo okolo 25 gigaherz. Jedná se o vysoká pásma, která jsou dnes prakticky nevyužitá a umožní velmi rychlý přenos dat.

Záření o tak vysoké frekvenci však obyvatelé Jeseníku vystaveni nebudou. Při testování se počítá s kmitočty, které byly dosud využívané pro televizní vysílání, nebo jsou podobné těm, pomocí kterých se přenáší data bezdrátovou technologií Wi-Fi.

"Z pohledu testování 5G uvažujeme samozřejmě podle konkrétního řešení o frekvencích v rozsahu od 700 do 3700 megaherz. Jde o existující a už využívané frekvence a případně nové příděly," sdělil Ondřej Luštinec, mluvčí firmy Vodafone, která síť pro testování ve městě vybuduje. Dodal, že přechodem na novou generaci sítí se z fyzikálního a ani ze zdravotního hlediska nic nemění.

Na již prověřených frekvencích by ostatně měly být sítě páté generace vybudovány v celém Česku. Komerčním operátorům je v nejbližší době nabídne v aukci Český telekomunikační úřad.

Co na to odborník?

Že se s příchodem 5G sítí z pohledu vystavení lidí elektromagnetickému záření prozatím nic nezmění, potvrdil i Lukáš Jelínek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

"Změna proběhne především na datové vrstvě. Na fyzické vrstvě vysílač - anténa - vyzařované elektromagnetické pole se bude ještě dlouhou dobu používat technologie čtvrté generace," sdělil.

"Co se týče rastrovaných svazků, které se plánují provozovat v pásmech nad dvacet gigaherz, to je vzdálená budoucnost téměř jistě přesahující dva roky. V současné době není žádná ekonomická poptávka po jejich nasazení. Jsou extrémně drahé a nejsou rozšířeny uživatelské terminály schopné je využít," dodal Lukáš Jelínek.

Vyšší rychlost a nižší odezva

I vysílače 5G sítí na již prověřených frekvencích budou mít podobný výkon, jako současné mobilní vysílače. To jsou řádově desítky až stovky wattů, což odpovídá výkonu klasických žárovek. Oproti tomu televizní signál z vysílače Praděd je šířen výkonem sto tisíc wattů. Vysílač se přitom nachází v nejpřísněji chráněné oblasti Jeseníků.

5G sítě umožní rapidní zvýšení přenosové rychlosti dat a mnohem nižší odezvu. To má umožnit zejména rozvoj takzvaného internetu věcí. V současnosti 5G sítě fungují poměrně krátkou dobu v několika státech světa, očekává se však jejich rychlý nástup. V Jeseníku se bude využitelnost této technologie testovat například v oblasti školství nebo průmyslu.


5. 2. 2020; Metro

Roboty z Prahy krouží nad vyprahlou Arábií

Česko exceluje ve vývoji her - světového hitu Kingdom Come se prodalo více než dva miliony kopií. Ještě úspěšnější jsou Češi na poli antivirů - Avast z Brna chrání čtvrt mi- liardy přístrojů po celém světě.

K tomu všemu ale připočtěme i tým mladých robotiků z pražského ČVUT, kteří se v těchto dnech chystají v arabském Abú Zabí na soutěž autonomních dronů o milion dolarů. Deník Metro se spojil s lídry české skupiny Martinem Saskou a jeho doktorandem Vojtěchem Spurným. Oba experti ze skupiny multirobotických systémů na fakultě elektrotechnické se shodují: "V České republice je pozoruhodně velká komunita chytrých lidí, kteří mají dobrý přehled v oboru informačních technologií a nebojí se zkoušet nové věci a přicházet s neotřelým řešením problémů."

- Právě teď spolu hovoříme na dálku, už od poloviny ledna pobýváte s týmem poblíž Abú Zabí, metropole Spojených arabských emirátů. Přitom někteří vaši protivníci se chystají přiletět až těsně před soutěží, která proběhne od 23. do 25. února...

Martin: Před minulým ročníkem jsme také přijeli do Spojených arabských emirátů s velkým předstihem, čímž jsme si utvořili dostatek času k testování našich dronů v místních klimatických podmínkách, které jsou poměrně specifické, a poskytlo nám to výhodu před ostatními týmy. Považujeme to za jeden z hlavních důvodů, proč jsme zde uspěli, a protože jsou letos úlohy výrazně obtížnější a komplexnější, přesunuli jsme se do pouště u Abú Zabí už 36 dnů před začátkem soutěže.

- Jaké disciplíny vás v klání pojmenovaném Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge čekají? V jakých se cítíte silní?

Vojtěch: Vše se skládá ze tří samostatných úloh - autonomního odchytu letícího dronu, robotické stavby zdi a hašení požáru ve výškové budově. Dále soutěž obsahuje úlohu označenou Grand Challenge, která spojuje tyto tři úlohy do jedné, kde roboty musí splnit vše zároveň. V přípravě jsme se zaměřili na všechny úlohy, ale předpokládáme, že největší šanci máme v úloze autonomního odchytu létajícího dronu. Této problematice se intenzivně věnujeme již čtvrtým rokem.

- Kde shledáváte vaše největší rezervy?

Vojtěch: Ty máme u třetí úlohy týkající se hašení požáru ve výškové budově. Tenhle úkol vyžaduje přechod z venkovního prostředí, kde je dron řízen pod GPS, do interiéru budovy, kde je přesnost GPS nedostatečná pro řízení. V interiéru budovy budou navíc umístěny překážky a jedna místnost bude dokonce vyplněna kouřem, který bude znesnadňovat orientaci dronu v prostoru. Předpokládáme však, že tahle úloha bude problematická i pro ostatní týmy.

- Jaká je konkurence? Kdo vám dýchá na záda?

Martin: Soutěže se účastní 31 týmů, které byly vybrány z více než 200 registrovaných. Mezi favority můžeme určitě zařadit týmy z německé University of Bonn a čínského Beijing Institute of Technology, kteří obhajují, stejně jako my, vítězství z minulého ročníku. Další skupiny, u kterých lze předpokládat dobré umístění vzhledem k výsledkům, které dosud publikovaly, jsou například LASS-CNRS Toulouse (Francie), ETH Zurich (Švýcarsko), KAIST (Jižní Korea), Virginia Tech (USA), Georgia Tech (USA). Ale podobně jako my v minulém ročníku i ostatní týmy mohou překvapit a dosáhnout na výhru.

- Mimochodem, jak lukrativní je úspěch v soutěži?

Martin: Vítěz samostatné úlohy získá výhru 350 tisíc dolarů a vítěz Grand Challenge hlavní cenu ve výši 1 milionu dolarů.

-

Kolik času vámzabraly celkové přípravy na Abú Dabí?

Martin: Na aktuálním ročníku jsme začali pracovat již před dvěma lety a během té doby proběhlo i několik terénních experimentálních kempů, kde jsme testovali různá řešení soutěžních úloh. Náš tým se skládá nejen z vědců a doktorandů, ale také z bakalářských a magisterských studentů, takže je těžké odhadnout počet člověkohodin přípravy. S jistotou lze říci, že se jedná o tisíce hodin strávených stavěním a technickými úpravami vybavení dronů a desetitisíce hodin vývoje algoritmů a jejich testování.

- Kolikačlenný je váš tým? A jak máte rozdělené role?

Martin: Oproti minulému ročníku, kdy se náš tým skládal z patnácti vědeckých pracovníků a studentů tří univerzit - ČVUT, americké University of Pennsylvania a University of Lincoln - se skupina rozrostla na téměř třicet lidí, kteří se nějak zapojili. University of Lincoln byla nahrazena partnerem z New York University a tým Českého učení technického se z nynějšího počtu deseti lidí rozšířil na čtyřiadvacet. Zkušenější členové týmu mají na starosti vedení jednotlivých úloh, někdo se věnuje pouze technické úpravě dronů pro konkrétní úlohu a někdo připravuje simulační prostředí pro důkladné testování všech navržených algoritmů.

- Jaké jsou vaše ambice?

Vojtěch: Doufáme, že se všechen investovaný čas projeví na výsledcích a povede se nám navázat na předchozí úspěchy.


4. 2. 2020; Root.cz

Hlasujte pro přednášky na InstallFest 2020

Přihlašování přednášek na InstallFest už skončilo, nyní máte možnost hlasovat o tom, co si na letošní konferenci poslechneme. Na výběr máte z více než pěti desítek přednášek a workshopů. Hlasovat můžete jen do 8. února, poté bude vyhlášen konečný program. Dvanáctý ročník konference InstallFest proběhne 29. února a 1. března 2020 opět na Karlově náměstí v budově ČVUT FEL. Poslechnete si na něm zajímavé přednášky nejen ze světa Linuxu, ale také bezpečnosti, počítačů, sítí a dalších souvisejících témat. Zároveň se u stánků potkáte se zajímavými a chytrými lidmi. Vstup je každoročně zdarma. Podívejte se na fotky z předchozího ročníku: InstallFest 2019 (sobota)


4. 2. 2020; Claudia

Menstruace nemusí být utrpení

příběh Kateřina Rydlová

25 let

Bolest při menses brala nejdřív jako nutné zlo. Potíže ale nechtěla řešit jen růžovou pilulkou.

A tak vymyslela alternativní řešení: tričko s vyhřívaným podbřiškem a bedry.

Nápad vznikl v době, kdy Katka studovala na ČVUT. Jako semestrální zadání dostali téma závislosti. "Každý ho mohl uchopit podle svého. Vybrala jsem si spojitost ibalginu a menstruace. Chtěla jsem navrhnout alternativu, jak ženám pomoct jinak. Neinvazivním způsobem," vysvětluje mladá designérka.

Tohle téma bylo dřív tabu

Než se ale dostala k návrhu speciálního vyhřívaného "bodýčka", ještě nějakou dobu to trvalo. "Nejdřív jsem si uvědomila, že pro mě byla menstruace v podstatě tabu. Brala jsem to jako něco, co musím pár dní vydržet, moc o tom nemluvit a za měsíc si to zopakovat," říká Kateřina. "Udělala jsem si také průzkum, co ženám při bolesti pomáhá, a to mě zavedlo k využívání hřejivých deček a termoforů. Ukázalo se, že je ženy používají pouze doma. A právě v tuhle chvíli jsem se začala zajímat o chytré textilie a o to, jakým způsobem teplo integrovat do oblečení, aby ho bylo možné využívat i na cestách nebo třeba v kanceláři, prostě kdekoliv."

Body, které nádherně hřeje

Nakonec se Katka spojila s kolegy z elektrotechnické fakulty a navrhla unikátní dámské tričko z elektricky vodivých textilií.

"Chtěla jsem navrhnout produkt uživatelsky přívětivý, za který by se ženy nemusely stydět a cítit se při jeho používání nekomfortně, jako při pašování hygienických pomůcek na toaletu," tvrdí designérka a vysvětluje, j jak by dámské body s názvem Moody z mělo fungovat. m "Prohřívá v bolestivé v oblasti podbřišku o a beder. b V podstatě je to stejné jako u elektrické dečky, ale bez drátků a v nositelné podobě. Tričko je vyšité stříbrnými nitěmi, které hřejí po připojení k baterii. Ta se umísťuje do postranní kapsičky na boku. Je to pohodlné a nikdo si ničeho nevšimne. Teplo uvolňuje stažené svaly a pomáhá také psychicky."

Prevence proti močovým zánětům

Katka tvrdí, že účinnost trička by měla být srovnatelná s jinými pomůckami, které ulevují od bolesti pomocí tepla, jako je hřejivá dečka nebo termofor. "Body může pomoct, ale nechová se jako chemie, která ‚pomáhá‘ na počkání. Dopřeje vám komfort nejen při menstruaci, ale i před menstruací, aby nedošlo ke stažení svalů pánevního dna. Mělo by sloužit také jako prevence pro ženy, kterým se vrací záněty močového měchýře."

Tričkem to zdaleka nekončí

Její nápad vznikl sice už před dvěma lety, ale stále pracuje na jeho zdokonalování.

"Poslední rok zkoušíme různé materiály, baterie, střihy, teploty ohřevu a mnoho dalšího. Nyní máme funkční prototyp, ale předpokládám, že prodejní kusy budou tak do roku," dodává Katka. "Cena body bude záviset hlavně na volbě technologie. Odhaduji to v rozmezí tří až pěti tisíc. Je to můj první - a věřím, že zdaleka ne poslední - projekt, u zdravotních pomůcek určitě zůstanu. Pomáhat lidem mě ohromně naplňuje. Chtěla bych použít technologii hřejivosti textilu i u dalších pomůcek."

2. příběh Linda Šejdová

23 let

Také Linda se rozhodla prolomit tabu ohledně periody. Založila značku, která vyrábí speciální menstruační kalhotky. Ty by měly plnohodnotně nahradit jednorázové tampony a vložky.

Celé to vzniklo, když mladá žena hledala sama pro sebe alternativu k běžným hygienickým potřebám, které se využívají během menstruace. Tehdy se dozvěděla o menstruačních kalhotkách, které fungují podobně jako vložky, ale jsou zároveň mnohem pohodlnější a ekologičtější. Jenže to mělo hned několik zádrhelů.

Našla jsem parťáka - chlapa!

"Z toho nápadu jsem byla nadšená. Bohužel jsem ale zjistila, že se nevyrábí a neprodávají zdaleka všude. A jejich zasílání až z Ameriky vyjde dost draho. Nelíbilo se mi také, jaké materiály se na ně používají. Kalhotky byly tlusté a nepohodlné. Rozhodla jsem se proto vytvořit své vlastní a lepší," vysvětluje Linda, která si k sobě našla i parťáka - muže! Tomáš Zahradník byl z projektu nadšený, a tak začali pracovat na výrobě inovativních dámských kalhotek.

Šlo hlavně o kvalitu a pohodlí

"Vývoj produktu nám trval rok. Mezitím jsem ještě pracovala v bývalém zaměstnání. Bylo docela náročné skloubit práci na plný úvazek s budováním nové firmy. Postupně jsme produkt zkoušeli s testerkami a ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci jsme měřili materiály a ověřovali různé kombinace. Začali jsme vyvíjet materiál, který by byl savý, tenký a prodyšný. Dostávali jsme zpětnou vazbu, hodně nás to motivovalo. Chtěli jsme, aby to bylo opravdu kvalitní a pohodlné prádlo," říká mladá podnikatelka. Celý projekt přitom s Tomášem financovali z vlastních zdrojů.

Menstruace může být i příjemná

Lindin nápad - menstruační kalhotky s názvem Snuggs jsou na první pohled naprosto k nerozeznání od běžného spodního prádla. Na rozdíl od něj však obsahují savou nanoporézní vrstvu, která zadrží až 10 mililitrů tekutiny, což je zhruba množství, které pojmou asi tři tampony.

"Kalhotky v sobě mají funkční vrstvu materiálů, která má za úkol nejprve vsáknout tekutinu velmi rychle dovnitř, aby se žena cítila v suchu, a zároveň ji udržet a samozřejmě nepropustit. Výhoda je, že kalhotky jsou pohodlné a tenké, tudíž je na sobě skoro necítíte. A stačí je měnit jednou za den. Snažíme se tak eliminovat nepříjemné myšlenky, které většinu žen během jejich dnů obtěžují a omezují. Není nutné každých pár hodin kontrolovat, zda je ‚tam dole‘ všechno v pořádku, a stále odbíhat na toaletu. Zákaznice nám často píšou, že se i na menstruaci díky tomu těší, a to zase velmi těší nás," říká s úsměvem Linda.

Výrobek, který šetří přírodu Uživatelky si chválí také fakt, že při používání kalhotek nezůstává tak velká ekologická stopa, jako při spotřebě běžných menstruačních pomůcek.

"Toho plastového odpadu, kolik každá žena vyprodukuje, je opravdu mnoho. Průměrně je to za rok kolem 240 vložek nebo tamponů. Snížení množství jednorázových produktů je jednou z možných cest, jak také šetřit životní prostředí. Jsme rádi, že i my k tomu můžeme přispět," dodává Linda, která i přes velký zájem o prádlo nijak nezahálí.

"Chceme se dál věnovat zlepšování funkční vrstvy, využívat nejnovější materiály a do budoucna se zabývat i dalšími tématy, jako je například inkontinence nebo bolest během menstruace."


4. 2. 2020; iHNed.cz

Česko-ruská Expobank láká na vysoké úroky, mince i bitcoin. Chceme do oblasti, kde můžeme být první, říká nový šéf Lízal

Lubomír Lízal, ekonom a někdejší člen bankovní rady České národní banky, se minulý měsíc stal předsedou představenstva Expobank CZ. Jedna z nejmenších bank na zdejším bankovním trhu má ruské vlastníky a je tradičně zaměřená na firmy. Lízalovým úkolem je, aby Expobank posílila v osobním bankovnictví - službách pro drobné zákazníky, takzvaný retail.

Aby Expobank získala klienty, začala od loňska nabízet nadstandardní úrok na běžném účtu a řadu méně běžných možností k investování. Majitelé účtů mohou snadno kupovat fyzické zlato, stříbro nebo mince prostřednictvím České mincovny, nebo investovat do start-upů přes platformu Fundlift. Investovat je také možné do bitcoinu nebo do akcií přes nástroj Portu, vyvinutý investiční skupinou Wood & Co.

Lubomír Lízal (50)

Vystudoval programování na Fakultě elektrotechnické ČVUT a v doktorandském programu i ekonomii na Univerzitě Karlově.

Předsedou představenstva Expobank CZ je od 2. ledna 2020. Na starosti má především strategický rozvoj banky, obchod, personalistiku a komunikaci. Do banky přišel v květnu 2018, kdy byl jmenován členem dozorčí rady. Předtím byl rektorem Anglo-American University v Praze.

V letech 2011 až 2017 byl členem Bankovní rady ČNB. Také se věnoval akademické a vědecké činnosti a pracoval mimo jiné v Ekonomickém institutu Akademie věd ČR nebo v CERGE Univerzity Karlovy. V obou institucích byl ředitelem.

"Vize je, abychom měli rozumnou diverzifikaci. Když například přijde ekonomický útlum a korporátní části byznysu se tolik nedaří, budeme mít retail, který fungovat bude,” říká Lízal v prvním rozhovoru v nové funkci. Strategií podle něj je nabízet klientům přes internet méně obvyklé způsoby investic. "Chceme zkusit především oblasti, kde zatím není plno a kde můžeme být první," říká.

HN: Jak jste přemýšleli o strategii současné Expobank CZ. Jaké je zadání od akcionářů?

Malá banka si vždy musí vybrat, na co se bude soustředit. Historicky byla Expobank vždy silná ve firemní klientele. Tato noha byznysu zde stále bude. Mým úkolem bude posílit nohu osobního bankovnictví. U takto malé banky ale nemůže být oblast služeb pro drobné klienty postavena na pobočkové síti, ale na určité e-commerce. Finanční sektor se mění a přizpůsobuje tomu, že klient nebude chtít do banky chodit. Když vyjdeme z této filozofie, znamená to, že klientovi musíme nabídnout jiné kanály komunikace - hlavně online. Zadání je využít platformu, kterou jsme udělali, a rozvíjet ji bez nákladné pobočkové sítě. A nabídnout klientovi to, co je pro něj zajímavé.

HN: Ale vaše mobilní aplikace nenabízí zatím tolik funkcí, jako internetové bankovnictví...

Teď hlavně jdeme cestou získání zajímavých produktů pro klienty. Co nabízíme, je svázané s dlouhodobějším investičním uvažováním klienta, i když transakční služby jsou tam také. Podstata vychází z hledání služeb, které jiné banky nemají. Aby klient, který má zájem třeba o různé druhy investování, nemusel chodit na tři různé webové stránky a provádět tři různá ověření a registrace.

HN: Na jaký typ klienta touto retailovou nabídkou míříte?

Chceme oslovit mladší generaci, která chápe, že není třeba do banky chodit. Na druhou stranu i střední generace začíná přemýšlet, jak investovat, dívá se do budoucnosti a chce zkusit něco nového. Proto je ta nabídka tak trochu od "Šumavy k Tatrám”. Začali jsme dvěma extrémy - na jednom konci mincemi ze zlata a stříbra České mincovny coby konzervativním produktem a na druhém konci bitcoinem coby velmi progresivním produktem. Teď přidáváme prvky, které leží někde mezi - crowdfundingové investování do firem přes Fundlift. A chceme přidat online investiční platformu Portu, které je už v testovacím provozu a měla by být spuštěna do konce čtvrtletí.

HN: Umožňujete investovat do zlatých a stříbrných mincí České mincovny, ale zhodnocování u těchto investic leckdy naráží na to, že poplatek pro prostředníka může smazat veškerý případný výnos, způsobený pohybem ceny drahého kovu….Není nabízet takové mince vůči klientům přeci jen trochu podbízivé?

Můžeme to takto brát u slitků, ne u mincí. Ale když takovou investici klient chce mít, je naše snaha pokrýt i toto.

HN: A co bitcoin. Vy osobně věříte, že uspěje?

To jsem říkal, už když jsem byl v ČNB: pořád nevím, k čemu je to dobré. V minulosti, když přišla nějaká inovace, tak zpravidla proto, že někdo hledal řešení nějakého problému. Bitcoin je trochu opak - máme něco, myslíme si, že je to dobré, ale teprve přemýšlíme, k čemu to použít. Druhá věc je, že mé původní vzdělání je v IT, takž mám vztah k "digitálu". Ale zatím nevidím místo pro bitcoin ve velkém byznysu - jako platební prostředek má příliš velké výkyvy. Na začátku sice existovala euforie z toho, že se na bitcoin nevztahovala žádná regulace, ale tato situace se mění. Myslím, že nejlepší přístup je zatím dívat se na bitcoin jako na komoditu a časem se jeho role vyjasní.

HN: Na běžném účtu Expobank NEO je úrok pro vklady 1,6 procenta, bez dodatečných podmínek. Můžete tím nabrat hodně klientů, kteří se někdy hanlivě označují jako "úrokoví turisté." Nemůžete je ale také rychle ztratit, až se sazby bank zvýší?

Neo má v sobě pokročilou technologickou platformu, kterou jsem popisoval, a zároveň jde o běžný účet s vlastnostmi skvělého úrokového výnosu. Nabízíme výběry z bankomatu zdarma po celém světě. Náš ideální klient přemýšlí o tom, že nechce jen transakční účet, a nechce mít zvlášť účty k dalším investicím a vztah s dalšími stranami. Náš účet umožňuje spořit, cestovat po světě, investovat. Klienti mají vše pohodlně na jednom místě a dostupné odkudkoliv. Naši partneři jsou také rádi, protože jim přivedeme klienty, kteří jsou prověření. Je to dobrá symbióza.

HN: Budete hledat i další partnerství?

Pořád hledáme v Česku i jinde další partnery, kteří by byli zajímaví. Ale protože nejsme velká banka, nemůžeme spustit dvacet partnerství a pak čekat, co se u klientů ujme. Musíme více přemýšlet, co náš klient bude od svého účtu očekávat.

HN: Jak se promítá relativně vysoké úročení v nárůstu vkladů?

Za půl roku nám přibylo asi 1,5 miliardy korun vkladů.

HN: Je vize, že by u Expobank CZ časem retailová noha byla silnější než ta firemní?

Vize je, abychom měli rozumnou diverzifikaci. Když například přijde ekonomický útlum a korporátní části byznysu se tolik nedaří, budeme mít retail, který fungovat bude.

Včera

Akademik a bývalý centrální bankéř Lubomír Lízal se minulý měsíc stal předsedou představenstva Expobank CZ, jednoho z nejmenších finančních domů...

HN: Jak v současnosti vypadá struktura klientů? Pořád platí, že máte hlavně klienty z řad firem?

Zatím je korporátní klientela stále dominantní.

HN: Zatím úvěrujete jen firmy. Je úvaha, že byste poskytovali půjčky i nefiremním klientům?

Tam asi zatím nepůjdeme. To dává smysl jen pro větší banky.

HN: Co se týče karetních služeb, retailovým klientům zatím nabízíte jen debetní karty. Rozšíříte nabídku i o kreditní? Budete se pouštět i do půjček?

Kreditní karty zvažujeme, ale zatím nechci předjímat. Většině našich klientů je celkem jedno, jestli mají kartu debetní nebo kreditní. Do půjček pro retail myslím zatím nepůjdeme. Na tomto trhu je hodně plno, včetně platforem, kde půjčují lidé lidem. Chceme zkusit především oblasti, kde zatím tak plno není a kde můžeme být první.

HN: Co je teď nejvýnosnější částí vašeho byznysu?

Je to samozřejmě korporátní byznys, tedy to, v čem jsme vždy byli dobří. Poskytujeme úvěry na klasické komerční projekty - na výstavbu, hotely, fotovoltaiku, automotive a podobně. Zároveň od firem bereme vklady jako klasická banka. Síla malých bank, jako je naše, ve vztahu k firmám je v tom, že umíme dělat věci rychleji, více řešit potřebu klienta, případně ho celým procesem provést.

HN: Na webových stránkách máte záložku pro komunikaci v ruštině a němčině. Stále platí, že jste banka pro firmy ze zemí bývalého Sovětského svazu?

Naše zaměření je na český trh, ale na tomto trhu jsou různí zahraniční klienti. Angličtinu umí každá banka. My říkáme klientům, že jsme schopni je obsluhovat i v ruštině nebo němčině. Je to z historických důvodů a souvisí to také s naším akcionářem.

HN: Kolik takových klientů máte?

Je to celkem zanedbatelné množství. Jednotky procent.

HN: Co jim umíte nabídnout, co ostatní nenabízí?

Přístup. Produktově jsme spíše úzce zaměření. Historicky to byly třeba projekty s EGAPem a tyto transakce umíme dělat. Ale v těchto transakcích jsou samozřejmě větší náklady na prověření operace i klienta a podobně.

HN: Český bankovní trh je velmi konkurenční, dominují mu velké banky. Malé více zatěžuje regulace a potřeba investic do IT řešení nebo ochrany dat. Jak to uděláte, abyste byli v takovém prostředí profitabilní? Nebo váš akcionář na výnos zatím tolik netlačí?

Výnos chce každý akcionář. Náš vlastník chce hlavně vidět vizi, která bude dávat smysl do budoucna. On si uvědomuje, že trh finančních služeb se mění na celém světě a chce po nás, abychom přišli s něčím, co bude dávat smysl. Aby banka byla v něčem dobrá a nebyla zamčená ve starých produktech.

HN: Zdroj vašich příjmů z retailové části byznysu v budoucnosti tedy budou hlavně poplatky ze služeb?

Přesně tak.

HN: Jak se náklady na nové služby odrážejí ve vaší profitabilitě?

Tyto náklady se samozřejmě do profitability promítají a zatím je banka schopna unést. Musíme si vybrat několik projektů a ty rozvíjet, protože kdyby jich bylo zbytečně mnoho, mohl by to samozřejmě být nákladový problém.

HN: Jak se vyvíjí vaše návratnost kapitálu, označovaná zkratkou ROE. Jaká byla předloni a loni například?

Loni zhruba 4,1 procent, což je asi poloviční proti úspěšnému předloňsku.

HN: V roce 2017 jste měli ztrátu kvůli špatným úvěrům, naopak v roce 2018 jste měli mimořádný příjem z prodeje pobočky v Srbsku a zisk přesahoval 200 milionů korun. Budete mít rok 2019 čistý zisk?

Čistý zisk za loňský rok je předběžně přes 100 milion korun, účetnictví ještě není zcela uzavřeno. Centrální banka mne naučila zapomínat čísla, která se mění. Každý měsíc byla nějaká jiná.

HN: Když by postoupilo slučování na českém bankovním trhu, které naznačila například původně plánovaná transakce Moneta-PPF, ohrozilo by vás to?

Slučování je proces, který bude pokračovat. Finanční krize se podepsala na bankovním sektoru tím, že náklady na compliance hodně vzrostly a jedna z možností je spojovat se do větších celků. Nebo hledat možnosti jinde - což zkoušíme my. Nebo si prostě říci, že lepší už to nebude.

HN: Uvažuje váš akcionář i o tom, že by se Expobank CZ s někým sloučila?

Toto je spíš otázka na akcionáře, ne na místní vedení.

HN Vy jste se stal generálním ředitelem v lednu a váš předchůdce Ilja Mitelman odešel. Trochu to budí dojem, že to souvisí s informacemi, které loni přinesly Lidové noviny, že ČNB ve vaší bance provádí kontrolu hospodaření, která je "důkladnější a hlubší" než při průběžných, standardních prověrkách. Souvisí tyto dvě věci spolu?

Ani regulovaný, ani regulátor tyto situace nikdy nekomentují. LN bohužel pracovaly s informacemi, které se tím pádem nedají ověřit, tak je otázka, proč s takovými články přišly.

HN: Proč pan Mitelman odešel?

Je snaha, aby vedení bylo složeno z místních manažerů. Pokud hledáte skuliny na trhu, potřebujete místní znalosti. Podobná situace je v Srbsku.

HN: Ve vaší skupině je také coby akcionář offshorová struktura na Kypru. Je to něco, co vám vadí?

Tím, že vím, že ČNB schvaluje akcionářské změny a při koupi prověřuje akcionáře až do koncových vlastníků včetně původu peněz, tak mě tahle spekulace nijak neznepokojuje. Mým bývalým kolegům v ČNB prostě věřím. Obecně není důvod aby vlastnická struktura ryze soukromých subjektů, které ani nemají vztahy s veřejným sektorem, byla předmětem neinformované veřejné debaty. Je to honba za senzací, která se lehce zneužije. S vydavatelem LN ostatně vedeme soudní spor o ochranu dobrého jména Expobank CZ, proto bych se dále k tématu až do rozhodnutí soudu nevyjadřoval.

HN: Byl schvalovací proces vstupu nového vlastníka z Ruské federace standardní? Čili se ta věc na bankovní radě, kde jste tehdy seděl, neřešila?

Ano, šlo o standardní proces. Bankovní rada je až odvolací orgán a nemá vliv na rozhodování v prvním stupni.

HN: Podle článků z LN, které citovali loni ruská média, byl pan German Tsoy, který vlastní 15,1 procenta vaší bankovní skupiny, v hledáčku Interpolu a byl zadržen. Ani toto vás neznepokojuje?

Při koupi banky proběhl standardní proces prověření transakce institucemi, které to mají v popisu práce. Nepřísluší mi to dále komentovat.

HN: Copak jste si to nějak neověřoval?

Přeci si nemyslíte, že jako soukromá osoba mám suplovat roli státu.

HN: Pojďme se ještě vrátit k vašemu působení v ČNB. V lednu byly odtajněny zápisy ze zasedání bankovní rady ČNB z doby zahájení kurzového závazku. Z dokumentů vyplývá, že o tom, zda zavést toto mimořádné opatření, poprvé hlasovalo už v srpnu 2013. Vy jste patřil k oněm třem členům rady, kteří pro toto opatření hlasovali už od samého začátku. Jak jste situaci tehdy vnímal?

Byl jsem celý ten rok konzistentní. Už v květnu 2013 jsem se podivoval, že není další uvolnění měnových podmínek - jakýmkoliv způsobem - navrženo jako alternativa k rozhodnutí neměnit sazby.

HN: Jak toto opatření vidíte z dnešního pohledu?

V datech bylo vidět, jak klesají investice. Vyplácelo se spíš držet peníze než investovat. To bývá známka vznikající deflační spirály.

Pro nás by bylo v tu dobu optimální řešení, kdyby Evropská centrální banka zvýšila sazby. Tím by se snížil úrokový diferenciál, koruna by vůči euru samovolně oslabila a tak by došlo k uvolnění měnových podmínek. To se ale nedalo čekat. Málokdo si to dnes uvědomuje, ale bylo to asi hodinu a půl po listopadovém vyhlášení kurzového závazku a ECB snížila sazby! Tedy - situace se ještě zhoršila a nastal pravý opak toho, co bychom my potřebovali. Z dnešního pohledu to opatření splnilo účel. Změnilo náladu ve společnosti, firmy to přimělo investovat. Přispělo to k tomu, že se u nás ekonomické podmínky mnohem dřív normalizovaly, v EMU jsou dodnes záporné úrokové sazby.

HN: Je podle vás nárůst devizových rezerv v důsledku intervencí problém pro budoucnost?

Je to problém umělý. Není to něco, co by mělo znepokojovat.

Známá poučka centrálních bankéřů je, že devizové rezervy buď nepotřebujete, nebo jich máte o třetinu méně, než je potřeba.

HN: A co argument, že jste se řídili statistickými daty, která později byla revidovaná ve prospěch oživení?

Ano, ale rok zpětně byla data konzistentně revidovaná k horšímu. Bylo dlouhé období, kdy vnější svět vypadal v předpovědích optimističtěji, než jaká pak byla skutečnost. Takže byl důvod být skeptický. Byl jsem skeptický i ohledně možnosti věc "vysedět,” už v onom květnu 2013, jak je zdokumentováno.

HN: Měl jste tehdy strach rozhodnout o tak nestandardním kroku, ze kterého může být pak třeba i obtížně vystoupit? Jak jste se při tom rozhodování cítil?

V takovou chvíli máte dvě možnosti: buď vaše opatření zabere a pak je problém menší. Nebo nezabere, a máte problém ještě horší. Kdyby obvyklý nástroj, který se nabízel a který použila ECB - tedy negativní sazby - v eurozóně nezabral a ECB byla nucena jít ještě více do záporu, my bychom byli se sazbami ještě více v záporu, ale původní problém nemožnosti dalšího snížení by se vrátil. Důležité bylo načasování. Obava byla, že bychom vystřelili poslední náboj, ale měli bychom stále stejný problém. Kurz se dá v případě nutnosti měnit, nábojů máte, kolik potřebujete, přestože, nebo možná právě proto se nakonec úroveň závazku nezměnila.

Pro mne to byla také jedna z velkých lekcí mediálních. Analytici, kteří dřív byli schopni překládat kroky centrální banky - snižování sazeb a podobně - do srozumitelné řeči, se najednou nebyli schopni přepnout a ten krok veřejnosti vysvětlit

HN: To ale nebyla chyba jen analytiků. Nebylo to také tak, že ČNB neposkytla veřejnosti jiné vysvětlení než "oslabujeme korunu, abychom nastartovali inflaci." Blesk se pak do centrální banky strefoval, že způsobila růst cen a Čechům zdražila dovolené...

Ta komunikační linie měla být, že to děláme proto, aby lidé měli práci. Pak ale zase vzniká otázka: takže budeme levná pracovní síla? Ono tam takové vysvětlení bylo, ale prvotní nepochopení toto sdělení úplně smazalo. I firmy po roce zjistily, že jim to opatření pomáhá a že má efekt. Ostatně dnes máme jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v Evropě.

HN: Souhlasíte, že tedy komunikace měla být lepší?

Viděno zpětným pohledem, to opatření mělo přijít dřív. A jestli i komunikace pak mohla být jiná, to je spekulace.


4. 2. 2020; hybrid.cz

Čeští studenti pojedou se svou elektrickou formulí na okruh Formule 1

Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se zúčastní EXPO 2020, které proběhne ve Spojených arabských emirátech v termínu od 20. října 2020 do 10. dubna 2021.

Kancelář generálního komisaře, která zajišťuje účast České republiky na EXPO 2020, připravuje tento program již více než rok a právě nultý ročník je nezbytný pro zajištění bezchybného průběhu závodů již s mnohem větším počtem studentských formulí.

NEPŘEHLÉDNĚTE Závody elektrických formulí ukázaly druhou generaci závoďáku, je rychlejší a výkonnější

V rámci tzv. nultého ročníku závodění vozů Formula Student vyrazí otestovat doprovodný program studenti týmu CTU Cartech z Fakulty strojní ČVUT s úspěšným spalovacím monopostem FS.11 a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT se svým nejnovějším monopostem s elektrickým pohonem FSE.08.

Aby plánované závody studentských formulí na všeobecné světové výstavě EXPO 2020 proběhly hladce, oba studentské týmy jedou 15. a 16. února na okruh Yas Marina předvést svoje monoposty.

Pro organizátory dynamických ukázek je důležité poznat všechny možnosti studentských formulí i potřeby týkající servisu a zázemí, které jsou pro každý tým podmínkou pro bezproblémové závody, jež se v případě problémů nebudou moci v rámci EXPO 2020 uskutečnit.

Okruh na pobřeží Perského zálivu zažije poprvé představení studentských formulí, které zde absolvují všechny dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Obě studentské formule z ČVUT na dráze předvedou svou akceleraci, schopnost zvládat vysoké boční přetížení i svou ovladatelnost přímo na trati při jízdách v závodním tempu.

Závodní monoposty z ČVUT poskytnou neocenitelné zkušenosti pro zajištění bezchybného průběhu závodů již s mnohem větším počtem studentských formulí.

Týmy také uspořádají workshop tamním univerzitám a zástupcům průmyslových firem, v rámci kterého představí soutěž Formula Student, jež ve Spojených arabských emirátech doposud na univerzitách nemá žádného zástupce.

Návštěvníkům bude také prezentována organizace závodů soutěže Formula Student zástupcem oficiálních mezinárodních závodů Formula Student Czech Republic. Oba týmy z ČVUT se soutěže účastní již více jak 10 let a dlouhodobě na závodech obsazují pódiová umístění.

"Doufáme, že naše návštěva v místních vyvolá zájem o tuto soutěž, která je jednou z největších univerzitních soutěží na světě a v budoucnosti se budeme moci i s kolegy z CTU CarTech utkat s nově vzniklými týmy ze Spojených arabských emirátů třeba znovu na okruhu Yas Marina,” říkají členové týmu eForce FEE Prague Formula.

"Jsem velmi rád, že obě závodní formule z ČVUT budou reprezentovat naši vysokou školu a Českou republiku. Můžeme tak ukázat světu, že patříme mezi technickou špičku," uvedl rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Tým eForce FEE Prague Formula staví každoročně novou formuli. Její největší předností ve světové konkurenci je vlastní návrh a výroba veškeré elektroniky.

Formule má pohon všech 4 kol, kde je pomocí aktivního elektronického diferenciálu řízen každý motor zvlášť.

Vůz s označením FSE.08 má nový monokok, který umožnil zástavbu optimalizovaného akumulátoru s ještě lepším chlazením. To slibuje rychlejší časy při nejdelší disciplíně, jejíž dráha dosahuje 22 km.

Vedle studentských formulí se v Abú Dhabí v únoru představí tým vedený vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolupracujícími s výzkumníky z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku, který se probojoval do finále všech tří dílčích disciplín prestižní mezinárodní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), pořádanou univerzitou Khalifa (proběhne ve dnech 23. až. 25 února).


4. 2. 2020; Mladá fronta Dnes

Studenti postavili formule, otestují je v Abú Zabí

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) předvede na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji formule, které studenti vyvíjejí pro mezinárodní soutěž Formula Student. Dva monoposty otestují zástupci univerzity v polovině února na závodním okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde zároveň uspořádají workshop pro tamní vysokoškoláky a zástupce průmyslových firem. Výstava ve Spojených arabských emirátech začne 20. října a potrvá do 10.dubna příštího roku.


4. 2. 2020; Hospodářské noviny

ČVUT předvede na světové výstavě formule

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) předvede na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji formule, které studenti vyvíjejí pro mezinárodní soutěž Formula Student. Dva modely otestují zástupci univerzity v polovině února na závodním okruhu Yas Marina v Abú Dhabí, kde zároveň uspořádají workshop pro tamní vysokoškoláky a zástupce průmyslových firem. Z loňské závodní sezony přivezl tým z ČVUT dvě pódiová umístění.


3. 2. 2020; odbornecasopisy.cz

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí

Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se zúčastní EXPO 2020, které proběhne ve Spojených arabských emirátech v termínu od 20. října 2020 do 10. dubna 2021. Kancelář generálního komisaře, která zajišťuje účast České republiky na EXPO 2020, připravuje tento program již více než rok a právě nultý ročník je nezbytný pro zajištění bezchybného průběhu závodů již s mnohem větším počtem studentských formulí. V rámci tzv. nultého ročníku závodění vozů Formula Student vyrazí otestovat doprovodný program studenti týmu CTU Cartech z Fakulty strojní ČVUT s úspěšným spalovacím monopostem FS.11 a studenti týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT se svým nejnovějším monopostem s elektrickým pohonem FSE.08.

Aby plánované závody studentských formulí na všeobecné světové výstavě EXPO 2020 proběhly hladce, oba studentské týmy jedou 15. a 16. února na okruh Yas Marina předvést svoje monoposty. Pro organizátory dynamických ukázek je důležité poznat všechny možnosti studentských formulí i potřeby týkající servisu a zázemí, které jsou pro každý tým podmínkou pro bezproblémové závody, jež se v případě problémů nebudou moci v rámci EXPO 2020 uskutečnit. Okruh na pobřeží Perského zálivu zažije poprvé představení studentských formulí, které zde absolvují všechny dynamické disciplíny soutěže Formula Student. Obě studentské formule z ČVUT na dráze předvedou svou akceleraci, schopnost zvládat vysoké boční přetížení i svou ovladatelnost přímo na trati při jízdách v závodním tempu. Závodní monoposty z ČVUT poskytnou neocenitelné zkušenosti pro zajištění bezchybného průběhu závodů již s mnohem větším počtem studentských formulí.

Týmy také uspořádají workshop tamním univerzitám a zástupcům průmyslových firem, v rámci kterého představí soutěž Formula Student, jež ve Spojených arabských emirátech doposud na univerzitách nemá žádného zástupce. Návštěvníkům bude také prezentována organizace závodů soutěže Formula Student zástupcem oficiálních mezinárodních závodů Formula Student Czech Republic. Oba týmy z ČVUT se soutěže účastní již více jak 10 let a dlouhodobě na závodech obsazují pódiová umístění. “Doufáme, že naše návštěva v místních vyvolá zájem o tuto soutěž, která je jednou z největších univerzitních soutěží na světě a v budoucnosti se budeme moci i s kolegy z CTU CarTech utkat s nově vzniklými týmy ze Spojených arabských emirátů třeba znovu na okruhu Yas Marina,” říkají členové týmu eForce FEE Prague Formula.

„Jsem velmi rád, že obě závodní formule z ČVUT budou reprezentovat naši vysokou školu a Českou republiku. Můžeme tak ukázat světu, že patříme mezi technickou špičku,“ uvedl rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

„Jsem hrdý na výborné výsledky týmu formule se spalovacím motorem, který dlouhodobě prokazuje výborné inženýrské schopnosti našich studentů. Přes ohromnou konkurenci ze slavných evropských a světových univerzit jsou úspěšní ve všech disciplínách soutěže. Naši studenti jsou tak zárukou, že po absolutoriu posílí náš průmysl a pomohou jej udržet konkurenceschopným na globálních trzích,” říká děkan Fakulty strojní ČVUT prof. Michael Valášek.

Studenty podpořil také děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, prof. Petr Páta: „V dílnách studentského týmu eForce FEE Prague formula již bezmála deset let vznikají monoposty, které pravidelně bodují na tuzemských i zahraničních závodech. Jsem proto rád, že byli jako zástupci České republiky vybráni k účasti na exkluzivním projektu, jakým EXPO bezesporu je.”

Stručná fakta o studentských formulích:

Monopost se spalovacím motorem týmu CTU CarTech

Při vývoji formule FS.11 studenti využili několik nových technologií a všechny uhlíkové a většinu hliníkových komponentů si vyrábí sami. Loni se při návrhu formule zaměřili především na snížení celkové hmotnosti a zvýšení aerodynamické účinnosti vozu. Hlavními změnami bylo prodloužení monokoku, přemístění předních tlumičů dovnitř monokoku, vylepšené chlazení motoru instalací dvou menších chladičů motoru po stranách vozu, úpravy polohy vstupu sání motoru pro lepší parametry vzduchu a změna pozice tlumiče hluku. Výsledkem je také nižší výsledná hmotnost vozu 190 kg, což je méně než kdy dříve. Letos staví formuli pro dvanáctý ročník.

Monopost s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula

Tým eForce FEE Prague Formula staví každoročně novou formuli. Její největší předností ve světové konkurenci je vlastní návrh a výroba veškeré elektroniky. Formule má pohon všech 4 kol, kde je pomocí aktivního elektronického diferenciálu řízen každý motor zvlášť. Vůz s označením FSE.08 má nový monokok, který umožnil zástavbu optimalizovaného akumulátoru s ještě lepším chlazením. To slibuje rychlejší časy při nejdelší disciplíně, jejíž dráha dosahuje 22 km.

Vedle studentských formulí se v Abú Dhabí v únoru představí tým vedený vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolupracujícími s výzkumníky z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku, který se probojoval do finále všech tří dílčích disciplín prestižní mezinárodní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), pořádanou univerzitou Khalifa (proběhne ve dnech 23. až. 25 února).


3. 2. 2020; radio.cz

ČVUT předvede na světové výstavě formule, otestuje je v únoru

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) předvede na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji formule, které studenti vyvíjejí pro mezinárodní soutěž Formula Student. Dva monoposty otestují zástupci univerzity v polovině února na závodním okruhu Yas Marina v Abú Zabí, kde zároveň uspořádají workshop pro tamní vysokoškoláky a zástupce průmyslových firem. ČTK o tom informovala mluvčí elektrotechnické fakulty ČVUT Libuše Petržílková. Výstava ve Spojených arabských emirátech začne 20. října a potrvá do 10. dubna příštího roku.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk