21. 2. 2018; parlamentnilisty.cz
ČVUT: Na Fakultě elektrotechnické byl dokončen software, umožňující analýzu a návrh antén
Nový softwarový nástroj, který má podobu toolboxu do vývojového prostředí MATLAB, vyvinuli vědci na katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Nástroj AToM, Antenna Toolbox for MATLAB, je společným dílem výzkumníků z ČVUT, VUT v Brně a společnosti MECAS ESI s.r.o. Vývoj vychází z výzkumu, na kterém tým pracoval během posledních 10 let ve spolupráci se zahraničními pracovišti na univerzitách v Lundu, Lovani a Severní Karolíně.
Toolbox obsahuje řadu původních a světově unikátních přístupů k analýze elektricky malých antén a odražečů. Mezi ty nejvýznačnější lze zařadit výpočet maticových operátorů reprezentujících anténní veličiny (šířka pásma, uložená energie, účinnost, směrovost) a jejich následná minimalizace pomocí zobecněných vlastních problémů a konvexní optimalizace, případně rozklad zdrojových veličin do charakteristických modů. Jedinečné jsou rovněž algoritmy pro stanovení fyzikálních limitů elektricky malých antén a odražečů daného tvaru (což AToM implementuje jako první nástroj svého druhu). Svým rozsahem přesahuje 200 tisíc řádek kódu a je průběžně rozšiřován o aktuální poznatky z výzkumu elektricky malých antén.
Vedoucí projektu Miloslav Čapek dále shrnuje: „Velkou výhodou je implementace v prostředí MATLAB, ve kterém zpravidla vědci běžně pracují, a tedy jejich dosavadní kódy budou plně kompatibilní s nástroji AToMu.“
Letos bude AToM mimo jiné využit v rámci Evropské školy antén (ESoA) jako výukový software. Tato inciativa se zaměřuje na mladé výzkumné pracovníky a odborníky z praxe v celoevropském měřítku. AToM však obsahuje i řadu interaktivních nástrojů využitelných při výuce nebo popularizaci anténní techniky a jejího návrhu i bez předchozích znalostí elektromagnetismu (kupř. intuitivní kreslení antény na tabletu s výpočtem a zobrazení proudové distribuce v reálném čase).
Společně s AToMem byl uvolněn i nástroj FOPS, Fast Optimization ProcedureS, který pokrývá rozsáhlou paletu deterministických i stochastických optimalizačních algoritmů. Mezi jeho největší přednosti patří optimalizace s proměnným počtem optimalizačních proměnných, totiž řešení takových problémů, kdy i počet proměnných je předmětem optimalizační úlohy. „Takový problém představuje například efektivní pokrytí daného území signálem, kdy proměnná je nejen pozice vysílačů, ale i jejich počet. Krom toho, FOPS nabízí možnost spojit sílu více algoritmů a využít je dohromady v rámci jedné úlohy,“ upřesňuje Petr Kadlec z VUT v Brně.
AToM a FOPS - zejména pokud jsou využity společně - přinášejí řešení zcela nových a doposud neřešených, neboť jen velmi obtížně řešitelných, problémů z oblasti topologického návrhu a syntézy vyzařujících struktur.
„Tyto úlohy nabývají na aktuálnosti s příchodem nových technologií jako je mobilní síť 5. generace, komunikace v blízké zóně, bezkontaktní nabíjení, nebo využití malých elektromagnetických odražečů pro čtení a přenos informací. Všechny mají jeden společný jmenovatel, jímž je hledání optimálního rozložení proudů pro dosažení stanovených parametrů, které jsou nezřídka na hraně fyzikálních možností. Očekáváme, že právě v této oblasti přispějí AToM a FOPS k novým objevům, které nastupující technologie a jejich praktické využití dále zjednoduší a zefektivní,“ uzavírá popis obou nástrojů Miloslav Čapek.
AToM i FOPS jsou zdarma k vyzkoušení zde. Teoretický koncept vznikl za podpory Grantové agentury ČR v rámci projektů GACR P102/12/2223 a GACR 15-10280Y, implementace byla podpořena Technologickou agenturou v rámci projektu TACR TA04010457.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. V celkovém hodnocení obhájilo ČVUT svoje umístění na 601. - 800. příčce a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.
21. 2. 2018; sciencemag.cz
Na ČVUT byl dokončen nový software pro analýzu a návrh antén
Toolbox obsahuje řadu původních a světově unikátních přístupů k analýze elektricky malých antén a odražečů.
Nový softwarový nástroj, který má podobu toolboxu do vývojového prostředí MATLAB, vyvinuli vědci na katedřeelektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Nástroj AToM, Antenna Toolbox for MATLAB, je společným dílem výzkumníků z ČVUT, VUT v Brně a společnosti MECAS ESI s.r.o. Vývoj vychází z výzkumu, na kterém tým pracoval během posledních 10 let ve spolupráci se zahraničními pracovišti na univerzitách v Lundu, Lovani a Severní Karolíně.
Toolbox obsahuje řadu původních a světově unikátních přístupů k analýze elektricky malých antén a odražečů. Mezi ty nejvýznačnější lze zařadit výpočet maticových operátorů reprezentujících anténní veličiny (šířka pásma, uložená energie, účinnost, směrovost) a jejich následná minimalizace pomocí zobecněných vlastních problémů a konvexní optimalizace, případně rozklad zdrojových veličin do charakteristických modů. Jedinečné jsou rovněž algoritmy pro stanovení fyzikálních limitů elektricky malých antén a odražečů daného tvaru (což AToM implementuje jako první nástroj svého druhu). Svým rozsahem přesahuje 200 tisíc řádek kódu a je průběžně rozšiřován o aktuální poznatky z výzkumu elektricky malých antén.
Vedoucí projektu Miloslav Čapek dále shrnuje: "Velkou výhodou je implementace v prostředí MATLAB, ve kterém zpravidla vědci běžně pracují, a tedy jejich dosavadní kódy budou plně kompatibilní s nástroji AToMu."
Letos bude AToM mimo jiné využit v rámci Evropské školy antén (ESoA) jako výukový software. Tato inciativa se zaměřuje na mladé výzkumné pracovníky a odborníky z praxe v celoevropském měřítku. AToM však obsahuje i řadu interaktivních nástrojů využitelných při výuce nebo popularizaci anténní techniky a jejího návrhu i bez předchozích znalostí elektromagnetismu (kupř. intuitivní kreslení antény na tabletu s výpočtem a zobrazení proudové distribuce v reálném čase).
Společně s AToMem byl uvolněn i nástroj FOPS, Fast Optimization ProcedureS, který pokrývá rozsáhlou paletu deterministických i stochastických optimalizačních algoritmů. Mezi jeho největší přednosti patří optimalizace s proměnným počtem optimalizačních proměnných, totiž řešení takových problémů, kdy i počet proměnných je předmětem optimalizační úlohy. "Takový problém představuje například efektivní pokrytí daného území signálem, kdy proměnná je nejen pozice vysílačů, ale i jejich počet. Krom toho, FOPS nabízí možnost spojit sílu více algoritmů a využít je dohromady v rámci jedné úlohy," upřesňuje Petr Kadlec z VUT v Brně.
AToM a FOPS - zejména pokud jsou využity společně - přinášejí řešení zcela nových a doposud neřešených, neboť jen velmi obtížně řešitelných, problémů z oblasti topologického návrhu a syntézy vyzařujících struktur.
"Tyto úlohy nabývají na aktuálnosti s příchodem nových technologií jako je mobilní síť 5. generace, komunikace v blízké zóně, bezkontaktní nabíjení, nebo využití malých elektromagnetických odražečů pro čtení a přenos informací. Všechny mají jeden společný jmenovatel, jímž je hledání optimálního rozložení proudů pro dosažení stanovených parametrů, které jsou nezřídka na hraně fyzikálních možností. Očekáváme, že právě v této oblasti přispějí AToM a FOPS k novým objevům, které nastupující technologie a jejich praktické využití dále zjednoduší a zefektivní," uzavírá popis obou nástrojů Miloslav Čapek.
AToM i FOPS jsou zdarma k vyzkoušení zde. Teoretický koncept vznikl za podpory Grantové agentury ČR v rámci projektů GACR P102/12/2223 a GACR 15-10280Y, implementace byla podpořena Technologickou agenturou v rámci projektu TACR TA04010457.
17. 2. 2018; ČT 24
Páternoster
Radim BÁRTŮ, moderátor
Oběžný výtah neboli páternoster. V Česku jsou stále oblíbenější. Jsou spolehlivé a přepravní kapacita je velká. Výtah totiž vozí lidi nepřetržitě bez zastávky. První páternoster pro přepravu lidí instalovali už v roce 1880 v Anglii, nápad se rychle šířil do dalších zemí. Nejstarší fungující páternoster v Česku je v budově Českého rozhlasu.
Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka
Strojovna výtahu na střeše Českého rozhlasu. Motor, který páternoster pohání, je původní z roku 1933. Pokud se rozbije, součástky se musejí vyrobit na míru.
Zuzana FOGLAROVÁ, Český rozhlas
Největší problém byl, když se jednou zlomilo to velké hnací kolo, tak to se muselo dělat až někde v Německu na zakázku a bylo to opravdu velice problematické. Ta samonosná konstrukce by měla zajistit to, že se nepřenáší příliš vibrace a hluk do budovy.
Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka
A i samotný výtah jezdí ve speciální samonosné šachtě odhlučněné tak, aby nerušil vysílání. Původní jsou odkladače na doutníky, anebo madla. Hlavně zahraničí turisté ho pokládají za raritu.
Zuzana FOGLAROVÁ, Český rozhlas
Jednou tady byli Japonci, kteří si chtěli pronajmout studio 1 a ti dokázali asi hodinu jezdit v páternosteru, pořád vesele nasedali, vysedali, všichni se u toho fotografovali.
Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka
Jen v Praze funguje zhruba 30 páternosterů. Hned 3 v provozu mají na ČVUT, už 20 let se o ně na fakultě stará Ctirad Klavrza.
Ctirad KLAVRZA, Fakulta elektrotechnická, ČVUT
To spustím, rozsvítím světla na nástupištích, dám signál, že budu spouštět výtah a spustím ho.
Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka
Každý výtah páternoster má hned několik bezpečnostních prvků, aby se cestující nezranili, když špatně nastoupí nebo vystoupí.
Ctirad KLAVRZA, Fakulta elektrotechnická, ČVUT
Tady ta horní mřížka povyjede nahoru a zastaví ten výtah. To samý na téhle straně tahle ta deska, když se sklopí, tak to samý se zastaví ten výtah, kdyby tam do toho někdo spadnul.
Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka
Kromě rozlámaných štaflí a nábytku, které dotyční nestihli včas vyndat, se zatím ve výtahu nikdo vážně nezranil. Studenti, ale i přes zákaz projíždějí dokola. Každý si chce vyzkoušet, co se stane, zda se kabiny překlopí.
Ctirad KLAVRZA, Fakulta elektrotechnická, ČVUT
Nepřeklápějí se kabiny, ono by to bylo dost problematický, to přejíždí jenom do strany.
Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka
A takhle to vypadá, se svolením správce jsme výtahem projeli jak sklepem, tak i půdou. Iveta Dvořáková, Česká televize.
Radim BÁRTŮ, moderátor
Z českobudějovického studie už je to pro dnešek všechno. Příští týden vám zajímavosti z regionů nabídnou kolegové z Hradce Králové. Užijte si hezký zbytek víkendu.
15. 2. 2018; TECH MAGAZÍN
Nová laboratoř ČVUT pro drony
STROJÍRENSTVÍ
Na tradičním Dni otevřených dveří pořádaném na počátku roku představila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze kromě možností, které nabízí zájemcům o studium, také své špičkové laboratoře a projekty. Mezi nimi i nejmladší ze specializovaných pracovišť, kterým je nově otevřená laboratoř pro práci s drony.
Laboratoř pro vývoj aplikací s drony vznikla v prostorách areálu fakulty v pražských Dejvicích a jejím účelem je zajistit praktickou část výuky zaměřené do oblasti bezpilotních prostředků a avioniky, k řešení studentských prací a vědecko¬výzkumných projektů. Vědci v laboratoři pod vedením docenta Jana Roháče vyvíjejí technologie pro indoor/outdoor navigaci dronů s širší aplikovatelností. Na výzkumu se podílí i studenti nového magisterského studijního programu Letectví a kosmonautika. V rámci laboratoře byla vybudována i tzv. Indoor Flight Aréna, kde si budou moci studenti vyzkoušet provoz bezpilotních prostředků a jejich komponent.
"Tato laboratoř katedry měření, která rozšiřuje možnosti praktického testování výsledků vědecko-výzkumných činností a zároveň bude studentům umožňovat si přijít zalétat, naučit se, jak se drony ovládají, a zároveň, co je nutné znát k jejich provozu, znamená velký posun vpřed. Měla by být využívána napříč ČVUT, ne jen pro potřeby Fakulty elektrotechnické či katedry měření," komentuje otevření nové laboratoře její vedoucí Doc. Jan Roháč. Práce českých výzkumníků je uznávána nejen u nás, ale i v zahraničí - např. výzkum v oblasti mobilní komunikace s využitím dronů byl oceněn na konferenci European Wireless 2017 v Drážďanech. *
15. 2. 2018; techmagazin.cz
Úspěšná mlžná komora z ČVUT
Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT a VŠE vyvinuli v roce 2016 a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně a zanedlouho následovala další mlžná komora v nově zrekonstruovaném infocentru JE v Dukovanech.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
V Barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset milionů návštěvníku, tým Nuledo nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě.
Hlavní inovátor společnosti Nuledo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek se vyjádřil k instalaci mlžné komory do infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech: „Díky našemu partnerovi, společnosti NUVIA, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra jaderné elektrárny. Máme obrovskou radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci v JE Dukovany“, a dodává: „Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo opravdu úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika. Troufám si tvrdit, že to by bez naší mlžné komory nebylo vůbec možné.“
Další zařízení společnosti Nuledo si budou moci od března 2018 prohlédnout návštěvníci Steno Musea v dánském Aarhusu. Zde bude nainstalován nově připravovaný model Compacta.
O dalším směřování své firmy Ondřej Zbytek říká: „V dnešním světě najdeme stovky tisíc start-upů zabývající se vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality. Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch.“
15. 2. 2018; Haló noviny
Nadějí pro pacienty s epilepsií je genová terapie
Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase.
Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Nyní by se rádi naučili »opravit« zasažené buňky tak, aby se nenechaly znenadání strhnout k vysoké aktivitě, což je právě stav při záchvatu. Jednou z cest je genová léčba, další přesné určení typu problému a vytvoření léku obsahujícího »molekuly šité na míru«.
Při epilepsii je mozek náchylný k záchvatům, které vznikají opakovaně a bez zjevné příčiny. Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. »Čas od času se nechají strhnout do takové aktivity, že jsou vysoce aktivní několik desítek vteřin až několik minut, a jestliže toto dělá velká část mozku nebo celý mozek, projeví se to jako epileptický záchvat,« uvedl Jiruška.
Nalezení přesného místa v mozku, které je odpovědné za záchvat, je podle něj jedním z největších přínosů českých vědců v boji s nemocí. »Podíleli jsme se na odhalení ukazatele v elektrické aktivitě mozku, který nám pomáhá ohraničit epileptické ohnisko,« vysvětlil. U čtvrtiny až třetiny nemocných nezabírají léky a někdy je řešením chirurgické odstranění problematického místa v mozku. K tomu je třeba mít toto místo přesně lokalizované a vědět, že jeho odstraněním nevznikne pacientovi jiný problém - třeba s řečí nebo s pamětí.
Když nezabírají léky
Tam, kde léky nezabírají a operace není možná, se výzkum zaměřuje na genovou terapii. »Pomocí zanesení určitých genů do mozku bychom ty epileptické neurony, které se chovají ‚špatně‘, mohli ‚umravnit‘ bez nutnosti operace.
Chceme to testovat u poruch vývoje mozku, které jsou odpovědné až za 50 procent nezvladatelné epilepsie u dětí,« řekl Jiruška. První klinická studie již začala v Londýně, největší optimisté podle Jirušky předpokládají, že tento typ léčby se podaří otestovat a nasadit do praxe do pěti let.
U některých druhů epilepsie se rýsuje ještě jiná možnost léčby. »Platí to u genetických epilepsií, kdy je například
zjištěná mutace v iontovém kanálu v buňce, který kontroluje dráždivost,« uvedl Jirouška. Přesné určení, o jaký typ mutace jde, pak umožní nasadit účinný lék. »Příkladem byla závažná epilepsie u dítěte, spojená s mutací v draslíkovém kanálu. Na tento kanál účinkoval lék, který se používá k léčbě poruch srdečního
rytmu. Záchvatů výrazně ubylo,« uvedl. Pokud příslušný lék neexistuje, je podle něj možné zjistit strukturu konkrétního receptoru a namodelovat molekulu na míru, která pak bude fungovat jen u daného druhu mutace.
V České republice je kolem 80 tisíc epileptiků. Výzkum této nemoci v ČR a převod poznatků do léčby v nejbližší době zastřeší Epileptologické výzkumné centrum. Spojí se v něm odborníci z Fyziologického ústavu, Fakultní nemocnice v Motole, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického.
14. 2. 2018; doktorka.cz
Genová terapie je nadějí pro pacienty s nezvládatelnou epilepsií
Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Nyní by se rádi naučili "opravit" zasažené buňky tak, aby se nenechaly znenadání strhnout k vysoké aktivitě, což je právě stav při záchvatu. Jednou z cest je genová léčba, další přesné určení typu problému a vytvoření léku obsahujícího "molekuly šité na míru".
Při epilepsii je mozek náchylný k záchvatům, které vznikají opakovaně a bez zjevné příčiny. Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. “Čas od času se nechají strhnout do takové aktivity, že jsou vysoce aktivní několik desítek vteřin až několik minut, a jestliže toto dělá velká část mozku nebo celý mozek, projeví se to jako epileptický záchvat,“ popsal Jiruška.
Nalezení přesného místa v mozku, které je odpovědné za záchvat, je podle něj jedním z největších přínosů českých vědců v boji s nemocí. “Podíleli jsme se na odhalení ukazatele v elektrické aktivitě mozku, který nám pomáhá ohraničit epileptické ohnisko,“ řekl. U čtvrtiny až třetiny nemocných nezabírají léky a někdy je řešením chirurgické odstranění problematického místa v mozku. K tomu je třeba mít toto místo přesně lokalizované a vědět, že jeho odstraněním nevznikne pacientovi jiný problém - třeba s řečí nebo s pamětí.
Tam, kde léky nezabírají a operace není možná, se výzkum zaměřuje na genovou terapii. “Pomocí zanesení určitých genů do mozku bychom ty epileptické neurony, které se chovají “špatně“, mohli “umravnit“ bez nutnosti operace. Chceme to testovat u poruch vývoje mozku, které jsou odpovědné až za 50 procent nezvladatelné epilepsie u dětí,“ řekl Jiruška. První klinická studie již začala v Londýně, největší optimisté podle Jirušky předpokládají, že tento typ léčby se podaří otestovat a nasadit do praxe do pěti let.
U některých druhů epilepsie se rýsuje ještě jiná možnost léčby. “Platí to u genetických epilepsií, kdy je například zjištěná mutace v iontovém kanálu v buňce, který kontroluje dráždivost,“ uvedl. Přesné určení, o jaký typ mutace jde, pak umožní nasadit účinný lék. “Příkladem byla závažná epilepsie u dítěte, spojená s mutací v draslíkovém kanálu. Na tento kanál účinkoval lék, který se používá k léčbě poruch srdečního rytmu. Záchvatů výrazně ubylo,“ uvedl. Pokud příslušný lék neexistuje, je podle něj možné zjistit strukturu konkrétního receptoru a namodelovat molekulu na míru, která pak bude fungovat jen u daného druhu mutace.
V Česku je kolem 80.000 epileptiků, na jejich nemoc upozorňuje Mezinárodní den epilepsie, který připadá na 12.2, ale také Národní den epilepsie v září a Fialový den v březnu. Výzkum této nemoci v Česku a převod poznatků do léčby v nejbližší době zastřeší Epileptologické výzkumné centrum. Spojí se v něm odborníci z Fyziologického ústavu, Fakultní nemocnice v Motole, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulta elektrotechniky Českého vysokého učení technického.
14. 2. 2018; Elektro
Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračují v mapování historických památek
Tým multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, se zaměřil na snímání interiérů historických objektů pomocí dronů. K nejzajímavějším objektům, které jsou již zdokumentovány, patří grotta v polském Gorzanowě nebo kostel v Libavé. Ten svým působením poznamenala sovětská armáda.
Skupina Martina Sasky v loňském roce pomocí formace dronů úspěšně zdokumentovala kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Právě na tuto aktivitu navázala při mapování dalších památek.
Tým používá pro snímání vysoko položených míst, jako jsou například kopule kostelů, unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér. Jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol tým multi-robotických systémů zkoumá.
Unikátnost nasazené technologie bezpilotních helikoptér spočívá v možnosti létat i ve velmi úzkých a vysokých prostorách objektu. Pracovníci Fakulty elektrotechnické ČVUT navíc získali senzorická data, která jim umožní v objektu létat zcela autonomně a přesněji. Tento světově jedinečný přístup plánují testovat na jaře 2018, kdy se mají i s týmem historiků do grotty v Polsku vrátit.
14. 2. 2018; Elektro
Mlžné komory studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT dobývají svět
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zpráva o úspěchu této mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Zanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění i ve Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
14. 2. 2018; Elektro
Ocenění studenta FEL ČVUT v soutěži New Europe 100
Marek Novák, student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, pracuje od konce roku 2015 ve startupu XGLU. Ten založil na vývoji řešení kartového glukometru a mobilní aplikace pro diabetiky a jejich blízké. Za to již získal mimo jiné Cenu Wernera von Siemense za rok 2017 v kategorii Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace. Se dvěma svými spolužáky z fakulty vyhrál celosvětové finále Microsoft Imagine Cup 2017. Nyní obdržel další významné ocenění - byl zařazen do žebříčku New Europe 100.
New Europe 100 je iniciativa Visegrádské čtyřky, Google a Financial Times, která od roku 2013 každoročně vyhledává významné osobnosti v oblasti vědy, politiky a podnikání v zemích střední a východní Evropy. Vedle ocenění za rozvoj startupu XGLU získal Marek uznání také za rozvoj spolupráce s MUDr. Janem Hajerem, Ph. D., který se věnuje výzkumu nových metod léčby refluxu a dalších chorob trávicího traktu pomocí cílené neurostimulace.
Marek Novák (viz obr.) o ocenění a svých plánech do budoucnosti říká: "Být na seznamu New Europe 100 je pro mě samozřejmě ctí a potvrzením toho, že v XGLU děláme věci, které mají smysl a mohou pomoci lidem, v našem případě diabetikům a jejich blízkým. V budoucnu plánujeme na našem prvním projektu, kartovém glukometru, dále stavět a rozvíjet i spolupráci s vědou. Právě tu od začátku vnímám jako jeden ze základních pilířů XGLU."
13. 2. 2018; Technický týdeník
28. mezinárodní konference Radioelektronika 2018
V pořadí již 28. mezinárodní konferenci Radioelektronika 2018, podporovanou institutem IEEE, pořádá Katedraradioelektroniky ČVUT v Praze, ve spolupráci s českými a slovenskými technickými univerzitami podobného zaměření. Konference vytváří diskusní fórum pro výzkumné a akademické pracovníky, studenty a odborníky z průmyslu, kteří se zajímají o nejnovější vývoj v oblasti elektroniky, zpracování signálů, informačních technologií, mikrovlnné techniky a příbuzných disciplín. Zvláštní pozornost je věnována zejména internetu věcí a jeho kooperaci s fenoménem dnešních dnů, jímž je Průmysl 4.0, využívající v maximální míře bezdrátové technologie.
Všechny příspěvky z této konference budou publikovány v databázích IEEE Xplore, SCOPUS a Thomson Reuters Web of Science. Součástí konference bude také výstavka, na níž mohou případní zájemci prezentovat své instituce a výsledky jejich činnosti, ať již formou loga, informační tabule, funkčních vzorků apod.
Kontakty: http://radioelektronika.fel.cvut.cz Department of Radio Engineering, Czech Technical University in Prague, Faculty of Electrical Engineering, Technická 2, 166 27, Prague 6, Czechia
13. 2. 2018; Technický týdeník
Projektově orientované vzdělávaní s programem MATLAB
"Projektové učení nebo projektové vyučování (angl. Project-based learning, PBL) je konstruktivistickým pedagogickým přístupem, jehož cílem je navodit hlubokou, detailní úroveň učení se s využitím metod na bázi průzkumu či výzkumu podpořených tématy, která jsou skutečná, zajímavá a důležitá pro studentův každodenní život." (http://cs.wikipedia.org)
Jak do projektově orientovaného vzdělávání zapadá software MATLAB? MATLAB je interaktivní prostředí pro vědecké a technické výpočty, simulaci, analýzu dat, vizualizaci a vývoj algoritmů využívaný miliony inženýrů a vědců po celém světě. Díky své otevřenosti a šíři záběru aplikačních knihoven se stal jedním ze základních programových nástrojů využívaných na vysokých školách pro výuku a výzkum v mnoha technických, přírodních a ekonomických oborech.
Systém MATLAB je vhodný pro podporu výuky základních předmětů, jako je matematika a fyzika, i odborných technických a ekonomických předmětů. Jeho nástroj Simulink pak umožňuje matematické modelování fyzikálních soustav a nejrůznějších typů algoritmů pomocí blokových schémat, která jsou pro studenty jednodušší a názornější než textový programovací jazyk.
Kromě toho může MATLAB a Simulink pracovat s reálnými zařízeními, což vede studenty k řešení ucelených projektů s vazbou na praktickou realizaci. Mezi oblasti projektově orientovaného vzdělávání, ve kterých je MATLAB přínosem, patří: * programování * tvorba a robotických a mechatronických systémů * návrh řídicích systémů * získávaní dat z různých typů senzorů * zpracovaní obrazu a zpracování signálu.
MATLAB a Simulink podporuje velké množství hardwarových platforem od oblíbených low-cost mikropočítačů Arduino, Raspberry Pi, zařízení LEGO Mindstorms až po výkonné simulátory, PLC řídicí systémy, systémy se signálovými procesory a FPGA. Podporované jsou rovněž IP kamery a mobilní zařízení se systémy Android nebo iOS, u kterých je možné využít jejich senzorů.
Způsob práce se všemi těmito platformami je přitom velmi podobný. Studenti si při práci s levnými mikropočítači mohou osvojit algoritmy a principy, které v praxi využijí při práci s profesionálními vývojovými systémy. Možnost rychlého vývoje řídicích algoritmů pro všechna tato zařízení je důvodem vzrůstající obliby MATLABu při studentských soutěžích.
STUDENTSKÉ SOUTĚŽE
Důkazem, že projektově orientované vzdělávání nachází stále větší oblibu, je množství studentských soutěží zaměřených na moderní oblasti vědy a techniky. Z aktuálně pořádaných soutěží jmenujme například Robosoutěž, organizovanou na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Robosoutěž je určena studentům základních a středních škol, kde studenti programují autonomní roboty LEGO Mindstorms pro splnění zadané úlohy - v roce 2017 to bylo házení míčků na terč. V soutěži Roboti@FSI, pořádané minulý měsíc na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, studenti programovali v prostředí MATLAB "třídičku barevných míčků" založenou opět na stavebnici LEGO Mindstorms.
Soutěže ale nejsou pouze o robotice. Úlohou v soutěži Synth Challenge 2017, pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUTv Praze, bylo syntetizovat v prostředí MATLAB zvuky hudebních nástrojů. A soutěž Biosignal Challenge 2017 byla zacílena na detekci epileptických mikrozáchvatů, kde našly uplatnění algoritmy neuronových sítí a metody strojového učení.
Společným cílem soutěží, bez ohledu na jejich zaměření, je zejména motivace studentů k samostatné tvůrčí práci a dosažení skutečných výsledků.
JSOU I VĚTŠÍ AKCE
V americkém Bostonu proběhla unikátní týdenní projektová akce Boston STEM Week určená studentům středních škol. Běžné vyučování bylo nahrazeno společnou prací na řadě reálných projektů v oblasti vědy, techniky a matematiky, organizovaných společností i2 Learning ve spolupráci s MIT a dalšími STEM partnery. Akce zúčastnilo 37 středních škol, 6 000 studentů a 300 učitelů.
MATLAB PRO VYSOKÉ A STŘEDNÍ ŠKOLY
Kromě klasických licencí byly v našem regionu nedávno zpřístupněny tzv. celouniverzitní licence programu MATLAB, pojmenované TAH (Total Academic Headcount). Licence TAH zahrnuje všechny učitele, výzkumné pracovníky a studenty, přístup je možný z učeben i z domova (i bez připojení k síti). Licenci typu TAH v našem regionu v současné době využívají Technická univerzita v Liberci, Slovenská technická univerzita v Bratislavě a Žilinská univerzita v Žilině. Celosvětově využívá licenci typu TAH již více než tisíc univerzit.
A co střední školy? Ty mohou využít speciální multilicence programu MATLAB nazvané PASS (Primary and Secondary Schools). Za cenu kolem 11 000 Kč/rok mají školy neomezený přístup k programu MATLAB, Simulink a dalším 51 nejčastěji využívaným aplikačním knihovnám pro všechny své studenty a pedagogy.
---
MATLAB je interaktivní prostředí pro vědecké a technické výpočty, simulaci, analýzu dat, vizualizaci a vývoj algoritmů a stal se jedním ze základních programových nástrojů využívaných na vysokých školách pro výuku a výzkum v mnoha technických, přírodních a ekonomických oborech.
Metodická podpora
Jak začít a kde najít podklady? Společnost MathWorks, autor programového prostředí MATLAB, poskytuje na svých webových stránkách metodickou podporu pro pedagogy. Pro řadu předmětů jsou k dispozici kompletní podklady pro výuku a online kurzy.
O autorovi: HUMUSOFT, s. r. o., distributor produktů společnosti MathWorks v České republice a na Slovensku www.humusoft.com
12. 2. 2018; tyden.cz
Genová terapie dává naději lidem s nezvladatelnou epilepsií
Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně.
Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Nyní by se rádi naučili "opravit" zasažené buňky tak, aby se nenechaly znenadání strhnout k vysoké aktivitě, což je právě stav při záchvatu. Jednou z cest je genová léčba, další přesné určení typu problému a vytvoření léku obsahujícího "molekuly šité na míru".
Při epilepsii je mozek náchylný k záchvatům, které vznikají opakovaně a bez zjevné příčiny. Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. "Čas od času se nechají strhnout do takové aktivity, že jsou vysoce aktivní několik desítek vteřin až několik minut, a jestliže toto dělá velká část mozku nebo celý mozek, projeví se to jako epileptický záchvat," popsal Jiruška.
Nalezení přesného místa v mozku, které je odpovědné za záchvat, je podle něj jedním z největších přínosů českých vědců v boji s nemocí. "Podíleli jsme se na odhalení ukazatele v elektrické aktivitě mozku, který nám pomáhá ohraničit epileptické ohnisko," řekl. U čtvrtiny až třetiny nemocných nezabírají léky a někdy je řešením chirurgické odstranění problematického místa v mozku. K tomu je třeba mít toto místo přesně lokalizované a vědět, že jeho odstraněním nevznikne pacientovi jiný problém - třeba s řečí nebo s pamětí.
Tam, kde léky nezabírají a operace není možná, se výzkum zaměřuje na genovou terapii. "Pomocí zanesení určitých genů do mozku bychom ty epileptické neurony, které se chovají ´špatně´, mohli ´umravnit´ bez nutnosti operace. Chceme to testovat u poruch vývoje mozku, které jsou odpovědné až za 50 procent nezvladatelné epilepsie u dětí," řekl Jiruška. První klinická studie již začala v Londýně, největší optimisté podle Jirušky předpokládají, že tento typ léčby se podaří otestovat a nasadit do praxe do pěti let.
U některých druhů epilepsie se rýsuje ještě jiná možnost léčby. "Platí to u genetických epilepsií, kdy je například zjištěná mutace v iontovém kanálu v buňce, který kontroluje dráždivost," uvedl. Přesné určení, o jaký typ mutace jde, pak umožní nasadit účinný lék. "Příkladem byla závažná epilepsie u dítěte, spojená s mutací v draslíkovém kanálu. Na tento kanál účinkoval lék, který se používá k léčbě poruch srdečního rytmu. Záchvatů výrazně ubylo," uvedl. Pokud příslušný lék neexistuje, je podle něj možné zjistit strukturu konkrétního receptoru a namodelovat molekulu na míru, která pak bude fungovat jen u daného druhu mutace.
V Česku je kolem 80 tisíc epileptiků, na jejich nemoc upozorňuje Mezinárodní den epilepsie, který připadá na dnešek, ale také Národní den epilepsie v září a Fialový den v březnu. Výzkum této nemoci v Česku a převod poznatků do léčby v nejbližší době zastřeší Epileptologické výzkumné centrum. Spojí se v něm odborníci z Fyziologického ústavu, Fakultní nemocnice v Motole, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulta elektrotechniky Českého vysokého učení technického.
12. 2. 2018; ozdravotnictvi.cz
Nadějí pro pacienty s nezvladatelnou epilepsií je genová terapie
Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Nyní by se rádi naučili "opravit" zasažené buňky tak, aby se nenechaly znenadání strhnout k vysoké aktivitě, což je právě stav při záchvatu. Jednou z cest je genová léčba, další přesné určení typu problému a vytvoření léku obsahujícího "molekuly šité na míru".
Při epilepsii je mozek náchylný k záchvatům, které vznikají opakovaně a bez zjevné příčiny. Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. "Čas od času se nechají strhnout do takové aktivity, že jsou vysoce aktivní několik desítek vteřin až několik minut, a jestliže toto dělá velká část mozku nebo celý mozek, projeví se to jako epileptický záchvat," popsal Jiruška.
Nalezení přesného místa v mozku, které je odpovědné za záchvat, je podle něj jedním z největších přínosů českých vědců v boji s nemocí. "Podíleli jsme se na odhalení ukazatele v elektrické aktivitě mozku, který nám pomáhá ohraničit epileptické ohnisko," řekl. U čtvrtiny až třetiny nemocných nezabírají léky a někdy je řešením chirurgické odstranění problematického místa v mozku. K tomu je třeba mít toto místo přesně lokalizované a vědět, že jeho odstraněním nevznikne pacientovi jiný problém - třeba s řečí nebo s pamětí.
Tam, kde léky nezabírají a operace není možná, se výzkum zaměřuje na genovou terapii. "Pomocí zanesení určitých genů do mozku bychom ty epileptické neurony, které se chovají "špatně", mohli "umravnit" bez nutnosti operace. Chceme to testovat u poruch vývoje mozku, které jsou odpovědné až za 50 procent nezvladatelné epilepsie u dětí," řekl Jiruška. První klinická studie již začala v Londýně, největší optimisté podle Jirušky předpokládají, že tento typ léčby se podaří otestovat a nasadit do praxe do pěti let.
U některých druhů epilepsie se rýsuje ještě jiná možnost léčby. "Platí to u genetických epilepsií, kdy je například zjištěná mutace v iontovém kanálu v buňce, který kontroluje dráždivost," uvedl. Přesné určení, o jaký typ mutace jde, pak umožní nasadit účinný lék. "Příkladem byla závažná epilepsie u dítěte, spojená s mutací v draslíkovém kanálu. Na tento kanál účinkoval lék, který se používá k léčbě poruch srdečního rytmu. Záchvatů výrazně ubylo," uvedl. Pokud příslušný lék neexistuje, je podle něj možné zjistit strukturu konkrétního receptoru a namodelovat molekulu na míru, která pak bude fungovat jen u daného druhu mutace.
V Česku je kolem 80.000 epileptiků, na jejich nemoc upozorňuje Mezinárodní den epilepsie, který připadá na dnešek, ale také Národní den epilepsie v září a Fialový den v březnu. Výzkum této nemoci v Česku a převod poznatků do léčby v nejbližší době zastřeší Epileptologické výzkumné centrum. Spojí se v něm odborníci z Fyziologického ústavu, Fakultní nemocnice v Motole, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulta elektrotechniky Českého vysokého učení technického.
12. 2. 2018; zive.cz
Český internet slaví 26 let. Jak se to vlastně celé přihodilo?
** Vše oficiálně vypuklo 13. února 1992 ** Zpočátku byl internet jen pro akademiky ** K rozpuku došlo v druhé polovině 90. let
Nakupte balónky, šampus a připravte chlebíčky, zítra totiž slavíme. Co se děje? Ale, jen taková drobnost: Český internet má za sebou už 26 let. Matadoři první tuzemské internetové generace začínají povážlivě šedivět, z uhrovitých geeků se stali svědomití otcové a nejeden kudrnatý programátor, který tehdy trávil volný čas na BBS a Gopheru, dnes vlastní firmu s miliardovými obraty. Třeba Ivo Lukačovič.
Pojďme si tedy připomenout, jak to tehdy všechno začínalo, jak to bylo z dnešního úhlu pohledu jen těžko představitelné a kde stojí počátky toho, díky čemuž dnes teenageři nehltají Davida Hasselhoffa, Brendu a Kelly, ale youtubery.
Prvním československým youtuberem byl v roce 1982 František Fuxoft Fuka:
13. února 1992
Zatímco historie globálního internetu a jeho předchůdce ARPANET sahá hluboko do 60. let minulého století, ta československá se začala psát ve čtvrtek 13. února 1992. Slavnostní akt, kterého se v posluchárně č. 256 Fakultyelektrotechnické ČVUT účastnili i zástupci americké NSF, fakticky propojil českou akademickou síť s internetem skrze uzel v rakouském Linci.
Počátky československých a českých sítí pečlivě zmapoval internetový historiograf Jiří Peterka na webu muzeuminternetu.cz.
První experimentální zahraniční přenosy dosahovaly rychlostí závratných 9,6 kb/s a jednalo se v podstatě o běžný zahraniční telefonát. Díky podpoře americké nadace George Mellon Foundation však mohli čeští internetoví průkopníci zakoupit lepší hardwarovou výbavu a modemy a rychlost na pevné lince se navýšila na tehdy slušných 19,2 kb/s. Univerzita v Linci byla připojená do evropské akademické sítě EARN a tehdejší Československo se tak stalo součástí mladičkého internetu.
Éra NSF
Americký internet se rodil jako akademický projekt sponzorovaný vědeckou nadací NSF, která do něj nechtěla vpustit komerční subjekty. Akademikům se není čemu divit, páteřní linky té doby totiž byly pomalé a vědci se reálně obávali, že by komerční provoz síť příliš zahltil.
Ke komercializaci tedy docházelo postupně a prakticky salámovou metodou zhruba do konce 80. let, kdy se za oceánem začali objevovat první neakademičtí poskytovatelé internetu, kteří využívali vágní definice komerčního provozu. V roce 1992 jim pak pomohl i Kongres, který přijal legislativu, jenž umožnila do sítě připojit i určité komunity, které se vysloveně nevěnovaly výzkumu.
Růst ARPANETu, předchůdce současného internetu, a páteřní síť NSFNET, kterou financovala americká NSF a měla tak až do poloviny 90. let rozhodující slovo, protože k americké síti se chtěli připojit i ostatní země
Výsadní postavení NSF jakožto kormidelníka internetu nebylo bezdůvodné. Počítačové sítě na přelomu 80. a 90. let samozřejmě bujely po celém světě, americká síť (NSFNET) ale byla zdaleka nejrozsáhlejší, a tak se všichni chtěli připojit k jejím páteřním linkám.
NSF tedy měla nesporné právo na dohled a přísné podmínky, k čemu všemu se takový propojený internet bude používat, což platilo i o mladičkém československém internetu, který tu byl pro akademiky a nikoliv pro digitální plebs.
Právě to je důvod, proč svou první páteřní síť v Česku nebudoval zástup komerčních operátorů, ale Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, kterému šéfoval Jan Gruntorád, a které se v roce 1996 přetavilo v CESNET. Sdružení vysokýchškol a Akademie věd ČR od té doby koordinuje šíření internetu na akademických pracovištích. Pokud se připojujete k internetu třeba na kolejích, surfujete povětšinou právě na špičkové infrastruktuře CESNETu.
Monopol, který to vše zbrzdil
Jak už jsem napsal výše, ačkoliv byl internet zpočátku ryze akademický, zejména v zámoří se přesto již na sklonku 80. let objevovali první komerční operátoři. Česko však mělo jedno specifikum, které odložilo postupnou komercializaci internetu o několik zbytečných let - licenční monopol.
Ten až do roku 1995 držel Eurotel Praha, s.r.o. (společný podnik Správy pošt a telekomunikací, US West a Bell Atlantic) a exkluzivitu na provoz datových komunikačních sítí měl jednoduše proto, že se tehdejší úřední aparát domníval, že s touto ochranou do Česka spíše dorazí potřebné investice na stavbu nových sítí
Eurotel sice datovou infrastrukturu skutečně budoval, ale samotné připojení k internetu nenabízel. Byl to začarovaný kruh. V roce 1995 nicméně firma prodala svoji datovou divizi NexTel, která měla vše na starost, SPT Telecomu (později Českému Telecomu), čímž přestala platit původní exkluzivní licence a trh se konečně otevřel všem.
Rok 1995 je přelomový i v globálním kontextu. Internet se totiž postupným připojováním dalších a dalších sítí decentralizoval, liberalizoval a konečně i komercializoval a NSF ve vedení nahradily především organizace ICANN a IANA, které dohlížejí na systém přidělování IP adres a doménových jmen nejvyššího řádu, kam patří i česká CZ.
World Wide Web
Zhruba tou dobou se také definitivně prosadila internetová technologie World Wide Web jistého britského výzkumníka z CERNu Tima Bernerse-Leeho a miliony, desítky milionů a pak i stovky milionů a miliardy surfařů po celém světě objevily kouzlo takzvaných webových stránek napsaných v jazyce HTML, které dokázaly podobně jako noviny nebo časopis zobrazit na monitoru formátovaný text a grafiku staženou ze serveru na druhé straně planety.
BBS, Gopher a konečně WWW a webový prohlížeč. Za masivním rozvojem komerčního webu stojí i Windows 95, které již obsahovaly webový prohlížeč a internet tak přiblížily běžným smrtelníkům.
Právě onen přelom mezi černobílou a barevnou érou, ke které v českých podmínkách došlo v druhé polovině 90. let, byl možná ze všeho nejzajímavější. Zatímco v jednu chvíli jste v textovém režimu DOSu, Windows nebo na unixových systémech koukali, co si stáhnete z FTP serverů, co se zrovna děje v diskuzích na BBSkách a co píšou akademici na Gopheru, rázem tu byl World Wide Web a jeden jediný program - webový prohlížeč, který se pro příštích dvacet let stal univerzálním oknem do internetu a v podstatě nahradil a zabil desítky starších technologií. Jednou z mála prehistorických technologií, která dnes svým internetovým objemem stále konkuruje protokolu HTTP, je snad pouze e-mail.
www.zive.cs
S liberalizací internetu se naplno rozjel i hon na domény. Kdyby se Československo na sklonku roku 1992 nerozpadlo, dnes budeme mít adresu www.zive.cs. Nakonec to ale dopadlo trošku jinak, a tak dnes správce české domény eviduje bezmála 1,3 milionů zaregistrovaných domén CZ.
Vývoj ročního pronájmu domény CZ a její raketový růst
Přitom ani ty si v počátku nemohl pořídit jen tak kdekdo. K plné liberalizaci došlo až v roce 1997, kdy zdejší internetoví hráči z řad operátorů založili sdružení CZ.NIC a otevřeli trh s doménami naprosto každému. Cena sice byla zpočátku závratná, brzy však roční pronájem klesl na částku okolo stokoruny, a tak jsou dnes všechny atraktivní kombinace již dávno rozebrané.
Zbytek už znáte. V roce 1995 začal pomalu vznikat Seznam, na podzim 1996 přibylo Živě jako tehdejší zpravodajská elektronická příloha Computeru z Invexu a na přelomu tisíciletí se začalo šířit instantní broadbandové připojení i do domácností. Drahý vytáčený internet prakticky vymizel a tuzemští operátoři dnes v mnoha lokalitách běžným smrtelníkům nabízejí i gigabitové připojení - 100 000× rychlejší než na onom počátku českého internetu.
Dvacet let Živě.cz a jeho podoba od roku 1997 po současnost
Během dvaceti let vytvořil internet miliony nových pracovních míst, dramaticky pozměnil rychlost šíření informací, přinesl službu WWW a sociální sítě a promítl se prakticky do všech aspektů lidského života. Z doplňkové akademické služby se stala technologie, kterou dnes mnozí považují za přirozené lidské právo a stejnou samozřejmost jako elektřina.
Internetová penetrace napříč světem v roce 2014 (Zdroj: Wikipedia, Jeff Ogden, CC-BY-SA)
12. 2. 2018; CT24.cz
Příchod epilepsie se nedá předpovědět. Pomoci však může genová terapie
Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Předpovědět však zatím ne.
Nyní by se rádi naučili "opravit" zasažené buňky tak, aby se nenechaly znenadání strhnout k vysoké aktivitě, což je právě stav při záchvatu. Jednou z cest je genová léčba, další přesné určení typu problému a vytvoření léku obsahujícího "molekuly šité na míru".
Při epilepsii je mozek náchylný k záchvatům, které vznikají opakovaně a bez zjevné příčiny. Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. "Čas od času se nechají strhnout do takové aktivity, že jsou vysoce aktivní několik desítek vteřin až několik minut, a jestliže toto dělá velká část mozku nebo celý mozek, projeví se to jako epileptický záchvat," popsal Jiruška.
Nalezení přesného místa v mozku, které je odpovědné za záchvat, je podle něj jedním z největších přínosů českých vědců v boji s nemocí. "Podíleli jsme se na odhalení ukazatele v elektrické aktivitě mozku, který nám pomáhá ohraničit epileptické ohnisko," řekl. U čtvrtiny až třetiny nemocných nezabírají léky a někdy je řešením chirurgické odstranění problematického místa v mozku. K tomu je třeba mít toto místo přesně lokalizované a vědět, že jeho odstraněním nevznikne pacientovi jiný problém - třeba s řečí nebo s pamětí.
Tam, kde léky nezabírají a operace není možná, se výzkum zaměřuje na genovou terapii. "Pomocí zanesení určitých genů do mozku bychom ty epileptické neurony, které se chovají ,špatně‘, mohli ,umravnit‘ bez nutnosti operace. Chceme to testovat u poruch vývoje mozku, které jsou odpovědné až za 50 procent nezvladatelné epilepsie u dětí," řekl Jiruška.
První klinická studie již začala v Londýně, největší optimisté podle Jirušky předpokládají, že tento typ léčby se podaří otestovat a nasadit do praxe do pěti let.
U některých druhů epilepsie se rýsuje ještě jiná možnost léčby. "Platí to u genetických epilepsií, kdy je například zjištěná mutace v iontovém kanálu v buňce, který kontroluje dráždivost," uvedl. Přesné určení, o jaký typ mutace jde, pak umožní nasadit účinný lék.
"Příkladem byla závažná epilepsie u dítěte, spojená s mutací v draslíkovém kanálu. Na tento kanál účinkoval lék, který se používá k léčbě poruch srdečního rytmu. Záchvatů výrazně ubylo," uvedl. Pokud příslušný lék neexistuje, je podle něj možné zjistit strukturu konkrétního receptoru a namodelovat molekulu na míru, která pak bude fungovat jen u daného druhu mutace.Epilepsie v Česku
V Česku je kolem 80 000 epileptiků, na jejich nemoc upozorňuje Mezinárodní den epilepsie, který připadá na pondělí 12. února, ale také Národní den epilepsie v září a Fialový den v březnu. Výzkum této nemoci v Česku a převod poznatků do léčby v nejbližší době zastřeší Epileptologické výzkumné centrum. Spojí se v něm odborníci z Fyziologického ústavu, Fakultní nemocnice v Motole, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulta elektrotechniky Českého vysokého učenítechnického.
11. 2. 2018; ihned.cz
ČVUT otevřela v Praze laboratoř pro práci s drony. Trh s létajícími bezpilotními prostředky dramaticky roste
Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikla nová laboratoř pro výuku a vývoj v oblasti dronů.
Laboratoř nebude sloužit pouze pro potřeby Fakulty elektrotechnické, ale otevírá se pro potřeby všech studentů napříč ČVUT, kteří se mohou na její činnosti podílet v rámci mimoškolních aktivit.
V současnosti se laboratoř zabývá především navigačními systémy pro ultralehká letadla nebo pro drony, které létají i mimo dosah signálu satelitních družicových navigačních systémů GNSS.
Novou laboratoř pro výuku a vývoj v oblasti dronů otevřela Katedra měření Fakulty elektroniky ČVUT-FEL pod názvem ČVUT Drone Academy Laboratoř bezpilotních prostředků. Počínaje současným semestrem se tu budou studenti seznamovat s praktickou stránkou perspektivní technologie bezpilotních prostředků.
Bezpilotní létající prostředky představují trh, který se vyvíjí explozivním tempem - světové statistiky se liší podle zdrojů, ale všechny se shodují na dramatickém růstu. Například podle agentury Gartner se loni prodalo 2,2 milionu komerčních dronů a obrat činil 4,5 miliardy dolarů.
Jen v USA dosáhl v loňském roce trh s komerčními drony (firemními, pro zábavu a pro veřejný sektor) obratu 2,5 milionu dolarů a dál dramaticky poroste. Podle amerického úřadu pro civilní letectví FAA (Federal Aviation Administration) to v roce 2020 bude už okolo 7 milionů dolarů.
Jde tedy o mimořádně perspektivní obor s dobrými možnostmi uplatnění a ČVUT chce držet krok s jeho vývojem.
Od výuky k výzkumu
"Nová laboratoř spadající pod katedru měření po nás znamená velký krok vpřed," vysvětluje její vedoucí Jan Roháč. "Rozšiřuje možnosti praktického testování výsledků vědecko-výzkumných činností a zároveň bude studentům umožňovat si zalétat, naučit se, jak se drony ovládají a co je nutné znát k jejich provozu."
Laboratoř by neměla sloužit jen pro potřeby Fakulty elektrotechnické, ale otevírá se všem studentům napříč ČVUT. Ti se mohou na její činnosti podílet i v rámci mimoškolních aktivit, které pro ČVUT Drone Academy chystá. Budou se zde také řešit výzkumné úkoly, zejména v oblasti avioniky a autonomního provozu a navigace.
V současnosti se laboratoř zabývá především navigačními systémy pro ultralehká letadla nebo pro drony, které létají i mimo dosah signálu satelitních družicových navigačních systémů GNSS (Global Navigation Satellite System).
Na provozu laboratoře a výuce se podílejí dva zkušení modeláři a piloti dronů s platným oprávněním pro jejich profesionální provozování. Základy ovládání dronů se tu studenti učí na běžných typech s tím, že je připraven program i pro zkušené piloty. Součástí výuky je také legislativa týkající se provozu bezpilotních prostředků.
Laboratoř drony také využívá pro vývoj a testování systémů navigace a řízení a plánování trajektorie se systémy "Sense&avoid". Pro testy a praktickou výuku je k dispozici rozměrná hala vybavená ochrannými sítěmi. Během roku 2018 bude vybavena přesným kamerovým sledovacím a lokalizačním systémem.
Jak létat bez satelitů
Problém nasazení bezpilotních prostředků v uzavřených vnitřních prostorách, pod korunami stromů či v husté a vysoké městské zástavbě atd. spočívá v tom, že signál GNSS je silně rušen či není k dispozici vůbec. Proto je nutné se spolehnout na jiné systémy vhodné pro navigaci.
Základem takového systému je vždy takzvaná inerciální měřicí jednotka, která poskytuje údaje o specifické síle a úhlové rychlosti v trojrozměrném prostoru. Tyto údaje jsou integrovány, a to včetně chyb, které vychází z použité technologie senzorů. Princip, kterému se říká dead reckoning, je tak zatížen chybou, která narůstá časem a musí být kompenzována externími systémy, např. magnetometrem, laserovým či ultrazvukovým měřičem vzdálenosti, senzorem absolutního tlaku apod.
Spolehlivost a robustnost takového řešení je stále předmětem značného zájmu vědecko-výzkumné komunity, a to včetně způsobů vzdáleného řízení dronů a výměny informací pro jejich pohyb ve vzdušném prostoru. Cílem výzkumu a vývoje je robustní systém s vysokou spolehlivostí, který umožní provoz dronů bez ohledu na jejich počet a prostředí, ve kterém se pohybují, a bez rizika ohrožení lidských životů a majetku.
V současné době je provoz dronů předmětem značného zájmu úřadů a institucí zabývajících se regulací civilního letectví, a to nejenom v Evropě. Chyby ve výpočtu okamžité polohy, vyplývající ze současných metod jejich navigace, jsou jedním z důvodů, proč tyto orgány zatím většinou nepovolují provoz robotických dronů, které plní úkoly bez přímé kontroly operátora.
Dronům se odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT věnují dlouhodobě. Významný úspěch loni v březnu zaznamenal tým Martina Sasky zaměřený na autonomní řízení robotických dronů, který získal první místo a několik dalších ocenění na loňském prestižním mezinárodním mistrovství MBZIRC v Abú Dhabí.
8. 2. 2018; ČT 1 – Události
Hackerský útok na olympijské hry
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Hackeři ze právě Severní Koreje napadli podle společnosti McAfee data, která souvisejí s olympiádou. Firma zabývající se internetovou bezpečností dodává, že zneužili i český server. Jeho ostravský uživatel se o útoku dozvěděl až od policie. Hackeři tak chtěli získat například údaje o financování nebo programu her.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Hry začnou oficiálně až zítra. Ale u teď se ale musí jejich organizátoři vyrovnávat s událostmi, které by mohly ovlivnit jejich průběh.
Sebastián GARCÍA, katedra počítačů FEL ČVUT
Některé organizace, jako jsou hotely nebo vládní agentury, a lidé, kteří se podílí na olympiádě, začali dostávat e-maily, které obsahovaly škodlivý kód, který je měl infikovat.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Podle bezpečnostních expertů se mohlo jednat o útok ze Severní Koreje. Analýza ukázala, že napadení přišlo přes server umístěný v Česku. Hackeři zneužili server, který má pronajatý firma sídlící v tomto domě na Ostravsku.
redaktor /citace: vyjádření firmy pro ČT/
"Tento český web si "vylosovali" náhodně podle jejich požadovaných kritérií. Jinak celý útok probíhal zcela mimo Českou republiku."
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Když to zjednodušíme, útok následovně. Podle expertů hackeři poslali e-mail na adresy organizací spojených s olympiádou. Rozbalením jejich příloh se spustil program, který hackerům mohl otevřít zadní vrátka do systému. Odcizená data se odesílala na server v České republice, kam ale měli přístup i útočníci.
Sebastián GARCÍA, katedra počítačů FEL ČVUT
Když napadnete hotel, snažíte se získat přístup k datům o sportovcích a o lidech, kteří se her přímo účastní, a ne jenom o organizátorech.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Zatím není jasné, jak velké množství dat uniklo. A není vyloučeno, že se podobná akce bude opakovat. Je to přitom už druhý kyberútok na začínající olympijské hry. Ten první
podle bezpečnostních specialistů přišel z Ruska. Tereza Krumpholzová a Kateřina Poláková, Česká televize.
8. 2. 2018; ČT 24
Bezpečnostní opatření na olympiádě
Ellen BRENDLOVÁ, redaktorka
A to je on, hlavní stadion pro letošní zimní olympijské hry. Jde o místo, které pojme až 35 tisíc lidí, jeho vybudování stálo v přepočtu víc než miliardu korun. Jak můžete vidět, stadion nemá střechu a není ani vybaven centrálním vytápěním. Návštěvníkům tak budou muset jako obrana proti zimě stačit deky a přenosná kamna, která budou rozmístěna po celé ploše stadionu. Na místě jsou ale už i provizorní zdi, které lidi ochrání proti větru. Tady se ale sportovat nebude. Hlavní stadion totiž poslouží pouze pro zahajovací a závěrečný ceremoniál. Reálně se totiž olympiáda uskuteční celkem na 11 sportovištích a stadionech. O to, aby všechno proběhlo tak, jak má a hlavně aby byla zajištěna maximální bezpečnost, se postará kolem 60 tisíc policistů a vojáků, včetně speciálních jednotek. Sportovní areály a jejich okolí bude střežit na 900 kamer. No, a ze vzduchu navíc budou vše kromě vrtulníků monitorovat i drony. Ostatně bezpečnost, o které mluví Jižní Korea jako o své prioritě, má symbolizovat i tento maskot, bílý tygr Soohorang. Podle Jihokorejců je to symbol důvěry, ochrany a síly.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak tolik pro tuto chvíli Ellen Brendlová. Děkujeme. No, a hackeři ze Severní Koreje napadli podle společnosti McAfee data, která souvisejí s olympiádou. Firma, která se zabývá internetovou bezpečností, dodává, že zneužili i český server. Jeho ostravský uživatel se o útoku dozvěděl až od policie. Hackeři tak chtěli získat například údaje o financování a nebo programu her.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Hry začnou oficiálně až zítra, ale už teď se musí jejich organizátoři vyrovnávat s událostmi, které by mohly ovlivnit jejich průběh.
Sebastián GARCÍA, katedra počítačů FEL ČVUT
Některé organizace, jako jsou hotely nebo vládní agentury, a lidé, kteří se podílí na olympiádě, začali dostávat e-maily, které obsahovaly škodlivý kód, který je měl infikovat.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Podle bezpečnostních expertů se mohlo jednat o útok ze Severní Koreje. Analýza ukázala, že napadení přišlo přes server umístěný v Česku. Hackeři zneužili server, který má pronajatý firma sídlící v tomto domě na Ostravsku.
redaktor /citace: vyjádření firmy pro ČT/
"Tento český web si v uvozovkách vylosovali náhodně podle jejich požadovaných kritérií, jinak celý útok probíhal zcela mimo Českou republiku."
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Když to zjednodušíme, útok proběhl následovně. Podle expertů hackeři poslali e-mail na adresy organizací spojených s olympiádou rozbalením jejich příloh se spustil program, který hackerům mohl otevřít zadní vrátka do systému. Odcizená data se odesílala na server v České republice, kam ale měli přístup i útočníci.
Sebastián GARCÍA, katedra počítačů FEL ČVUT
Když napadnete hotel, snažíte se získat přístup k datům o sportovcích a o lidech, kteří se her přímo účastní, a ne jenom o organizátorech.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Zatím není jasné, jak velké množství dat uniklo a není vyloučeno, že se podobná akce bude opakovat. Je to přitom už druhý kyberútok na začínající olympijské hry. Ten první podle bezpečnostních specialistů přišel z Ruska. Tereza Krumpholzová a Kateřina Poláková, Česká televize.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Bezpečnost, to je velké téma těchto zimních olympijských her. Ty námluvy mezi Severní a Jižní Koreou jsou alespoň zárukou bezpečnosti olympijských her, že se nic nestane?
Jaromír CHLADA, koreanista
Byla to nebo je to určitě velká součást toho zabezpečení, těch současných olympijských her. V momentě, kdy Severokorejci schválili nebo kývli na to, že se účastní olympijských her, tak se myslím, všem organizátorům a jihokorejské vládě velmi ulevilo, protože tím pádem ty nejhorší scénáře, které mohly nastat, to znamená, nějaká forma severokorejské provokace, vypuštění raket, jaderný pokus a tak dále, tak vlastně ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To podle vás nehrozí, to je vyloučeno?
Jaromír CHLADA, koreanista
Tím, tou účastí samozřejmě prostě ta pravděpodobnost je minimální nebo žádná.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Když se podíváme proti proudu času, hry Soulu v roce 1988 a před tím to, co se odehrálo v roce 87, myslím tím onen útok Severní Koreje na jihokorejské civilní letadlo, nic takového nehrozí už jenom proto, že to už by se stalo? Protože cílem toho útoku bylo odradit potenciální návštěvníky jihokorejských olympijských her? To se nezopakuje?
Jaromír CHLADA, koreanista
Já si troufám tvrdit, že ne, protože ten útok, který zmiňujete, proběhl v určité době za určitých okolností, v těch osmdesátých letech ty levicové extremistické skupiny byly v podstatě po celým světě, jak v Evropě, v Japonsku a tyhle ty, tyhle ty typy akcí byly, byly poměrně časté nebo běžné. Také Severní Korea byla v trochu jiné situaci. Měla za svými zády jak Čínu, tak Sovětský svaz a mohla si, řekneme, dovolit nějakou takovou šílenost. Takže v současné době v tom postavením politickém si myslím, že to nehrozí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Petr se ptá: "O Severní Koreji víme z médií spoustu informací, ale je Jižní Korea opravdu bezpečná země? K jaké evropské zemi byste ji přirovnal?" To už se ovšem bavíme o jiném typu bezpečnosti. Spíše ve smyslu potenciálních útoků na měkké cíle a podobně. Jak je v tomto směru Jižní Korea bezpečná?
Jaromír CHLADA, koreanista
Já myslím, že Jižní Korea je tady v tom směru velmi bezpečná, je to opravdu jedna z nejbezpečnějších zemí v Asii, ta zločinnost je tam velmi nízká. Co se týče nějakých teroristických útoků a podobně, tak vlastně kromě těch severokorejských akcí, které tam proběhly, z nichž jste zmínil, tak v podstatě tam žádné útoky neproběhly. Jihokorejci jsou velmi přívětiví a mírumilovní jako hostitelé, takže v tomhle směru určitě návštěvníci Jižní Koreje nemusí mít žádné obavy.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Bezpečnostní aspekt připojí taky další host dnešní Devadesátky Jaromír Průša, předseda české pobočky ASIS International. Zdravím vás, dobrý večer.
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Je vůbec možné garantovat bezpečnost na akci, které se bude účastnit 3 tisíce sportovců a deset tisíc návštěvníků denně?
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
Takovou garanci určitě nikdo nemůže dát. Já bych řekl, že i u Severní Koreje platí jedno pravidlo, že žádná pravidla neplatí, takže nechci vyloučit, že by se vůbec nikdy nic nemohlo stát. Je to ovšem o nějaké prevenci, o zajištění analýzy rizik a o nějakých bezpečnostních standardech.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
O čem svědčí ta proporce nasazených bezpečnostních sborů? 10 tisíc policistů, ale 50 tisíc vojáků, tedy výrazná převaha.
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
Ano, Jižní Korea se velmi dobře připravovala, připravuje, takovéhle přípravy na takovouhle akci trvají několik let. Jsou do ní zapojené všechny složky bezpečnosti státu, to znamená policie, armáda, tajné služby a nejen Jižní Korea, ale i ostatních států a samozřejmě soukromých bezpečnostních služeb, takzvaných pořadatelských služeb. Myslím si, že Jižní Korea se připravovala na všechny možné druhy útoků, ať už byly zmiňovány útoky těch dronů, nějaké únosy, nebo teroristické útoky jako takové.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Kde podle vás tkví největší bezpečnostní riziko těchto her? V blízkosti Severní Koreje nebo to se možná podařilo eliminovat nebo v útocích na měkké cíle, jednoduše obrovská akce a nebo v kyberprostoru, jak jsme koneckonců před malou chvílí také informovali?
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
V zásadě olympiáda, olympijské hry jako takové je bráno jako měkký cíl, to znamená, to je ta první, první věc, která se musí ochránit, takže se musí postupovat v rámci ochrany měkkých cílů. Určitě to největší riziko vidím v těch nějakých kyberútocích, které mohou nastat, protože jestli se nemýlím, tak v Jižní Koreji bude poprvé na této olympiádě propojeno cloudovým řešením, jak novináři, tak, tak televizní diváci a pořadatelé a samozřejmě nelze neříct, že někdo nebude chtít útočit na tu internetovou síť, nějakým způsobem ji napadnout.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vladimír se ptá, zda hrozí nějaké nebezpečí Kimově sestře, my už jsme o tom mluvili. Má se o víkendu setkat s jihokorejským prezidentem, tam byste čekal nějaké riziko?
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
Já si myslím, že tam vyloženě asi ne, protože bezpečnost Kimovy sestry bude tak detailně a perfektně připravena a už je v zájmu jak Jižní Koreje, tak i všech ostatních států, aby se právě nic takového podobného nestalo a nevytvářelo to nějaký další prostor k nějakým, nějaký prostor mezi problémy Jižní, Severní Koreji, popřípadě USA a dalších států.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem, Jaromíre Chlado, Vladimír se ptá taky na dopady potenciálního incidentu při té návštěvě. Co se dá čekat, co by se dělo? Odveta bude pekelná? Ptá se. Pokud by došlo k nějakému útoku nebo incidentu ve vztahu k sestře Kim Čong-una.
Jaromír CHLADA, koreanista
Já souhlasím v tom, že Kim Čong-unova sestra bude jednou z nejhlídanějších osob na té olympiádě, takže to riziko, že se jí něco stane, je naprosto minimální a i když vyloučit se to samozřejmě nedá a nemyslím si, že by, že by Severní Korea měla nachystaný nějaký pekelný scénář, protože to by byl začátek nějaké apokalypsy.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A mimochodem, když jsme u té bezpečnosti a nejrůznějších aspektů, jak se Jižní Korea připravila na potenciální riziko, že v té početné výpravě Severní Koreje, tuším 550 členů budou tajní agenti?
Jaromír CHLADA, koreanista
Tak ty tam bezpochyby jsou, protože pro tak velkou skupinu Severokorejců na jižní polovině poloostrova je nezbytné z hlediska tedy severokorejského režimu, aby ti lidé byli pod kontrolou, takže nedovedu si odhadnout to procento, ale těch, budou to desítky, desítky agentů, kteří budou mít na starost dohled nad, nad severokorejskými delegáty a včetně toho, že Severokorejci budou rozděleni do malých skupinek, kde se budou hlídat navzájem, budou podávat na sebe hlášení, co kdo dělal kde, takže tam bude spousta z jejich strany opatření, aby někdo neutekl.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane Průšo, použití dronů může výrazně pomoct k zajištění bezpečnosti na olympijských hrách?
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
Ano, určitě. Jižní Korea, jak jsem říkal, se na to velmi pečlivě připravila, takže minimálně mají k dispozici takzvané lovecké drony se sítěmi, popřípadě mají letadla vybavená tak, že by mohly přerušit útok signálu nějakýho útočícího dronu a v tý nejzazší míře samozřejmě jsou připraveny fyzicky tyto drony sestřelit, pokud by takový útok byl očekáván.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Co se podle vás, pánové, bude dít, pokud se někdo ze Severokorejců pokusí sběhnout. Dovedeme si představit, co by to vyvolalo? Bezpečnostně tedy z reakce bezpečnostních složek kupříkladu.
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
To je velmi složitá otázka, protože si myslím, že na to nedokáže, že na to nejsou žádné přímé scénáře, že na to nedokážou odpovědět ani sami provozovatelé celé olympiády a vůbec vládní představitelé Jižní Koreje. Myslím si, že samozřejmě by to byl nějaký incident.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane Chlado, čeká se to? I to je možnost, ke které může dojít nebo členové té výpravy jsou tak prověřeni, že něco takového je, rovná se v zásadě nemožnosti?
Jaromír CHLADA, koreanista
Vyloučit se to samozřejmě nedá zase, ale severokorejská strana vlastně udělala maximum pro to, aby se to nestalo, to znamená, jak jste řekl, všichni ti účastníci mají velmi čistý kádrový profil, byli pečlivě vybráni, v tom výběru byli vyřazeni všichni sportovci a nebo delegáti, kteří by mohli něco takového udělat, budou se navzájem hlídat a tak dále. Domnívám se, že na jihokorejské straně se všichni, všichni modlí za to, aby se to nestalo, protože ten incident by se velmi těžko nějak diplomaticky, diplomaticky řešil, protože samozřejmě v Jižní Koreji žije, jak už jsem říkal, víc než 30 tisíc Severokorejců, takže Jižní Korea jaksi přijímá uprchlíky, ale uprchlík na takto, na takovéto události, jako jsou olympijské hry by nebyla úplně příjemná.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Každopádně je to téma, o kterém můžete chatovat s diváky a Jaromíru Průšovi děkuju za to, že přišel. Hezký večer.
Jaromír PRŮŠA, předseda, česká pobočka ASIS International
Děkuji, hezký večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ellen Brendlová připojí čísla, která charakterizují letošní olympiádu.
8. 2. 2018; CT24.cz
Na olympijské hry zaútočil Zlatý drak. Hackeři zneužili i český server
Olympijské hry, ať už ty letní, nebo zimní, jsou nejen nejdůležitější sportovní akcí, ale také zásadní politickou událostí. Ukázalo se to již mnohokrát, zejména na vrcholu Studené války, kdy si velmoci navzájem bojkotovaly olympiády. Vypadá to ale, že také hry, které začnou v pátek v Jižní Koreji, jsou politicky velmi „hořlavé“. Dvě nejožehavější témata jsou napětí mezi oběma státy na Korejském poloostrově a (ne)účast ruských sportovců na Hrách. Na Hry už také zaútočili hackeři - zneužili přitom server umístěný v České republice.
V moderní době se napětí mezi státy stále častěji řeší pomocí kybernetických útoků. Zřejmě se to již nyní stalo olympijským hrám v Pchjongčchangu.
Bezpečností experti informují o dvou útocích, které již na tyto Hry proběhly, oba jsou možná spojené s hackery financovanými vládami. Ani u jednoho se doposud přesně neví, jaký byl jeho rozsah, ani to, jaké způsobily škody.
„Olympijské hry byly vždy nejvíce zpolitizovanou sportovní událostí ze všech,“ uvedl pro server Wired profesor strategických studií Thomas Rid. „Není tedy překvapující, že se staly tak lákavým cílem pro hackování.“
Operace Zlatý drak
Ruští hackeři plánují kyberútok během voleb v Německu, tvrdí šéf zpravodajské služby
Tento útok probíhal od prosince 2017 velmi skrytě a nenápadně po dobu nejméně jednoho měsíce a byl cílený na jihokorejské organizace spojené s olympijskými hrami. Informovala o něm bezpečnostní společnost McAfee, která také provedla analýzu tohoto útoku. Pozoruhodné na něm je i to, že má spojení s Českou republikou.
Útok byl založený na třech různých programech (tzv. spywaru), které se hackeři pokusili dostat do vybraných počítačů. Cílem bylo ovlivnit obsah počítačů asi 300 osob - hackeři se tak mohli dostat k datům na nich, měnit je i upravovat.
„Některé organizace a lidé, které se podílí na olympiádě, jako jsou hotely nebo vládní agentury, začaly dostávat e-maily, které obsahovaly škodlivý kód, který je měl infikovat,“ uvedl pro ČT Sebastián García z Katedry počítačů FEL ČVUT. Tyto podvodné e-maily se tvářily jako varování jihokorejského protiteroristického centra; navíc probíhaly zrovna v době, kdy opravdu v Pchjongčchangu probíhala protiteroristická cvičení.
Přílohou e-mailů, které dostaly turistické organizace, lyžařská střediska nebo dopravci, byl textový dokument, který po otevření spustil program, jenž hackerům mohl otevřít zadní vrátka do systému. Mohli tak získat osobní i finanční údaje, ale také utajované podrobnosti o programu her nebo různá obchodní tajemství, tvrdí McAffee.
„Když napadnete hotel, snažíte se získat přístup k datům o sportovcích a o lidech, kteří se Her přímo účastní, a ne jenom o organizátorech,“ potvrdil Sebastian García.
Analýza ukázala, že tento tzv. phishingový útok přišel ze serveru umístěného v České republice. V jeho záznamech experti pak objevili, že opravdu došlo k přístupům na něj: „Byla to úspěšná kampaň? Odpověď je ano,“ uvedl pro Wired Raj Samani z McAffee.
Česká firma, která je se serverem spojená, se o zneužití dozvěděla až od policie. „Jediná spojitost Česka s celým útokem je, že jihokorejští hackeři využili funkci webového systému Joomla pro tvorbu webových stránek k umístění jejich sofistikovaně připraveného obrázku na inkriminovaný web. Tento český web si vylosovali náhodně podle jejich požadovaných kritérií. Jinak celý útok probíhal zcela mimo ČR,“ uvedl pro ČT zástupce společnosti.
Neexistují pro to sice žádné přímé důkazy, ale podle McAffee jsou náznaky, že za zneužitím českého serveru stojí osoby ze Severní Koreje.
8. 2. 2018; ceskavedadosveta.cz
Mlžné komory českých studentů mají úspěch doma i ve světě
V roce 2016 vyvinuli studenti z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda s Valerym Mezentsevem z pražské VŠE celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Dodali ji Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve švýcarské Ženevě. Během loňska si zařízení pořídilo i muzeum vědy CosmoCaixa ve španělské Barceloně. Následovalo vytvoření další komory, která je nyní v jaderné elektrárně v Dukovanech. Od března 2018 bude další model i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžné komory českých studentů mají úspěch doma i ve světě
V roce 2016 vyvinuli studenti z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda s Valerym Mezentsevem z pražské VŠE celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Dodali ji Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve švýcarské Ženevě. Během loňska si zařízení pořídilo i muzeum vědy CosmoCaixa ve španělské Barceloně. Následovalo vytvoření další komory, která je nyní v jaderné elektrárně v Dukovanech. Od března 2018 bude další model i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora v JE Dukovany; FOTO: ČVUT
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti v rámci společnosti Nuledo nabízejí své pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka.
Jejich mlžné komory jsou vybaveny speciálními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
„V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny (v roce 2016 - pozn. red.) jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali,“ prohlásil předloni Ondřej Zbytek, v současnosti hlavní inovátor společnosti Nuledo a student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT.
V barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset miliónů návštěvníků, tým nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě.
Proměna infocentra jaderné elektrárny
„Díky našemu partnerovi, společnosti Nuvia, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra Jaderné elektrárny Dukovany. Máme radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci,“ uvedl Zbytek.
„Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika,“ dodal.
V dnešním světě najdeme stovky tisíc začínajících firem, které se zabývají vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality.
„Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch,“ netají se Zbytek plány na další směřování své firmy.
7. 2. 2018; ceskavedadosveta.cz
Mlžné komory českých studentů mají úspěch doma i ve světě
V roce 2016 vyvinuli studenti z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda s Valerym Mezentsevem z pražské VŠE celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Dodali ji Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve švýcarské Ženevě. Během loňska si zařízení pořídilo i muzeum vědy CosmoCaixa ve španělské Barceloně. Následovalo vytvoření další komory, která je nyní v jaderné elektrárně v Dukovanech. Od března 2018 bude další model i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti v rámci společnosti Nuledo nabízejí své pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka.
Jejich mlžné komory jsou vybaveny speciálními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
„V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny (v roce 2016 - pozn. red.) jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali,“ prohlásil předloni Ondřej Zbytek, v současnosti hlavní inovátor společnosti Nuledo a student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT.
V barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset miliónů návštěvníků, tým nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě.
Proměna infocentra jaderné elektrárny
„Díky našemu partnerovi, společnosti Nuvia, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra Jaderné elektrárny Dukovany. Máme radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci,“ uvedl Zbytek.
„Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika,“ dodal.
V dnešním světě najdeme stovky tisíc začínajících firem, které se zabývají vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality.
„Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch,“ netají se Zbytek plány na další směřování své firmy.
7. 2. 2018; Lidové noviny
Mlžné komory českých studentů dobývají svět
POZITIVNÍ ZPRÁVY
Nejvyspělejší mlžná komora na světě je dílem Ondřeje Zbytka a Ondřeje Svobody z Fakulty elektrotechnické ČVUT spolu s Valerymem Mezentsevem z VŠE. Vyvinuli ji před dvěma lety pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Model od českých studentů je ale vybaven i světově unikátními interaktivními prvky, jež umožňují ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. Vloni si zařízení pořídilo i prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Od března bude další model k vidění i ve Steno Museu v Dánsku.
6. 2. 2018; odbornecasopisy.cz
Mlžné komory studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT dobývají svět
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zpráva o úspěchu CERNské mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Zanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
V Barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset milionů návštěvníku, tým Nuledo nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě. Výstava bude veřejnosti přístupná počátkem tohoto roku.
Hlavní inovátor společnosti Nuledo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek se vyjádřil k instalaci mlžné komory do infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech: „Díky našemu partnerovi, společnosti NUVIA, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra jaderné elektrárny. Máme obrovskou radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci v Jaderné elektrárně Dukovany“, a dodává: „Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo opravdu úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika. Troufám si tvrdit, že to by bez naší mlžné komory nebylo vůbec možné.“
Další zařízení společnosti Nuledo si budou moci od března 2018 prohlédnout návštěvníci Steno Musea v dánském Aarhusu. Zde bude nainstalován nově připravovaný model Compacta.
O dalším směřování své firmy Ondřej Zbytek říká: „V dnešním světě najdeme stovky tisíc start-upů zabývající se vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality. Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch.“
6. 2. 2018; novinky.cz
Mlžné komory českých studentů mají úspěch doma i ve světě
V roce 2016 vyvinuli studenti z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda s Valerym Mezentsevem z pražské VŠE celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Dodali ji Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve švýcarské Ženevě. Během loňska si zařízení pořídilo i muzeum vědy CosmoCaixa ve španělské Barceloně. Následovalo vytvoření další komory, která je nyní v jaderné elektrárně v Dukovanech. Od března 2018 bude další model i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti v rámci společnosti Nuledo nabízejí své pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka.
Jejich mlžné komory jsou vybaveny speciálními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
"V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny (v roce 2016 - pozn. red.) jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali," prohlásil předloni Ondřej Zbytek, v současnosti hlavní inovátor společnosti Nuledo a student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakultyelektrotechnické ČVUT. [celá zpráva]
V barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset miliónů návštěvníků, tým nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě.
Proměna infocentra jaderné elektrárny
"Díky našemu partnerovi, společnosti Nuvia, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra Jaderné elektrárny Dukovany. Máme radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci," uvedl Zbytek.
"Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika," dodal.
Ondřej Zbytek s žáky ZŠ Komenského z Náměště nad Oslavou
FOTO: ČVUT
V dnešním světě najdeme stovky tisíc začínajících firem, které se zabývají vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality.
"Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch," netají se Zbytek plány na další směřování své firmy.
6. 2. 2018; atominfo.cz
Student.hw.cz: Mlžné komory studentů z FEL ČVUT dobývají svět
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. A další následují.
Zpráva o úspěchu CERNské mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Zanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny Dukovany. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
V Barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset milionů návštěvníku, tým Nuledo nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě. Výstava bude veřejnosti přístupná počátkem tohoto roku.
Hlavní inovátor společnosti Nuledo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek se vyjádřil k instalaci mlžné komory do infocentra Jaderné elektrárny Dukovany: „Díky našemu partnerovi, společnosti NUVIA, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra jaderné elektrárny. Máme obrovskou radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci v Jaderné elektrárně Dukovany,“ a dodává: „Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo opravdu úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika. Troufám si tvrdit, že to by bez naší mlžné komory nebylo vůbec možné.“
Další zařízení společnosti Nuledo si budou moci od března 2018 prohlédnout návštěvníci Steno Musea v dánském Aarhusu. Zde bude nainstalován nově připravovaný model Compacta.
O dalším směřování své firmy Ondřej Zbytek říká: „V dnešním světě najdeme stovky tisíc start-upů zabývající se vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality. Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch.“
Zdroj: Student.hw.cz
5. 2. 2018; itbiz.cz
Mlžné komory studentů z FEL ČVUT dobývají svět
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zpráva o úspěchu CERNské mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Nanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
V Barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset milionů návštěvníku, tým Nuledo nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě. Výstava bude veřejnosti přístupná počátkem tohoto roku.
Hlavní inovátor společnosti Nuledo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek se vyjádřil k instalaci mlžné komory do infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech: „Díky našemu partnerovi, společnosti NUVIA, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra jaderné elektrárny. Máme obrovskou radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci v Jaderné elektrárně Dukovany“, a dodává: „Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo opravdu úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika. Troufám si tvrdit, že to by bez naší mlžné komory nebylo vůbec možné.“
Další zařízení společnosti Nuledo si budou moci od března 2018 prohlédnout návštěvníci Steno Musea v dánském Aarhusu. Zde bude nainstalován nově připravovaný model Compacta.
O dalším směřování své firmy Ondřej Zbytek říká: „V dnešním světě najdeme stovky tisíc start-upů zabývající se vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality. Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch.“
5. 2. 2018; vyvoj.hw.cz
Mlžné komory studentů z FEL ČVUT dobývají svět
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. A další následují.
Zpráva o úspěchu CERNské mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Nanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo(link is external) nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
V Barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset milionů návštěvníku, tým Nuledo nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě. Výstava bude veřejnosti přístupná počátkem tohoto roku.
Hlavní inovátor společnosti Nuledo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management(link is external) Fakulty elektrotechnické(link is external) ČVUT v Praze Ondřej Zbytek se vyjádřil k instalaci mlžné komory do infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech: „Díky našemu partnerovi, společnosti NUVIA, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra jaderné elektrárny. Máme obrovskou radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci v Jaderné elektrárně Dukovany“, a dodává: „Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo opravdu úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika. Troufám si tvrdit, že to by bez naší mlžné komory nebylo vůbec možné.“
Další zařízení společnosti Nuledo si budou moci od března 2018 prohlédnout návštěvníci Steno Musea v dánském Aarhusu. Zde bude nainstalován nově připravovaný model Compacta.
O dalším směřování své firmy Ondřej Zbytek říká: „V dnešním světě najdeme stovky tisíc start-upů zabývající se vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality. Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch.“
5. 2. 2018; technickytydenik.cz
Mlžné komory studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT dobývají svět
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zpráva o úspěchu CERNské mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Nanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění
i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
V Barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset milionů návštěvníku, tým Nuledo nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě. Výstava bude veřejnosti přístupná počátkem tohoto roku.
Hlavní inovátor společnosti Nuledo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek se vyjádřil k instalaci mlžné komory do infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech: „Díky našemu partnerovi, společnosti NUVIA, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra jaderné elektrárny. Máme obrovskou radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci v Jaderné elektrárně Dukovany", a dodává: „Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo opravdu úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika. Troufám si tvrdit, že to by bez naší mlžné komory nebylo vůbec možné."
Další zařízení společnosti Nuledo si budou moci od března 2018 prohlédnout návštěvníci Steno Musea v dánském Aarhusu. Zde bude nainstalován nově připravovaný model Compacta.
O dalším směřování své firmy Ondřej Zbytek říká: „V dnešním světě najdeme stovky tisíc start-upů zabývající se vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality. Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch."
5. 2. 2018; parlamentnilisty.cz
Mlžné komory studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT dobývají svět
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zpráva o úspěchu CERNské mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Zanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.
V Barcelonském muzeu CosmoCaixa, které navštívilo k letošnímu roku přes deset milionů návštěvníku, tým Nuledo nainstaloval svůj nejpokročilejší model do nově připravované výstavy o mikrosvětě. Výstava bude veřejnosti přístupná počátkem tohoto roku.
Hlavní inovátor společnosti Nuledo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management (ZDE) Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (ZDE) Ondřej Zbytek se vyjádřil k instalaci mlžné komory do infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech: „Díky našemu partnerovi, společnosti NUVIA, jsme se mohli aktivně podílet na proměně stávajícího infocentra jaderné elektrárny. Máme obrovskou radost, že po úspěších v zahraničí jsme si mohli připsat také první českou instalaci v Jaderné elektrárně Dukovany“, a dodává: „Pozitivní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik minut po prvním spuštění mlžné komory zavítali do infocentra žáci ze Základní školy Komenského z Náměště nad Oslavou. Bylo opravdu úžasné pozorovat nadšení mladých lidí pro tak exotické téma, jako je částicová a jaderná fyzika. Troufám si tvrdit, že to by bez naší mlžné komory nebylo vůbec možné.“
Další zařízení společnosti Nuledo si budou moci od března 2018 prohlédnout návštěvníci Steno Musea v dánském Aarhusu. Zde bude nainstalován nově připravovaný model Compacta.
O dalším směřování své firmy Ondřej Zbytek říká: „V dnešním světě najdeme stovky tisíc start-upů zabývající se vývojem mobilních aplikací, her či virtuální reality. Nových firem s průmyslovým zaměřením nalezneme ale jen stovky a těch úspěšných je ještě méně. Právě v tomto směru vidíme naši budoucnost. Chceme, aby jednou lidé zařadili firmu Nuledo vedle firem Siemens nebo Bosch.“
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na ZDE.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. V celkovém hodnocení obhájilo ČVUT svoje umístění na 601. - 800. příčce a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.
5. 2. 2018; Root.cz
InstallFest má program a otevřel registrace
Letošní InstallFest má známý program a otevřel registrace pro účastníky. Installfest je akce, kde se setkávají začátečníci s ostřílenými linuxáky. Přináší především přednášky, workshopy, ale i třeba stánky a setkání se zajímavými lidmi u dobré kávy. Letos se koná o víkendu 3. a 4. března v budově FEL ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Root.cz je tradičním partnerem konference. InstallFest 2017 sobota