31. 10. 2017; Mladá fronta Dnes

Elektřinu při kalamitě nikdo nedokáže zaručit

Dva lidé zemřeli v neděli, další oběť si silná bouře Herwart připsala včera krátce po poledni, kdy na následky pádu stromu zemřel muž v liberecké nemocnici. Podobně silnou bouři zažila Česká republika před deseti lety. Tehdy se orkán Kyrill prohnal podle meteorologů Krkonošemi rychlostí až přes dvě stě kilometrů za hodinu. V neděli byl Herwart o něco slabší, na Sněžce bylo naměřeno 180 kilometrů za hodinu. Ničivé účinky měl stejné. Během neděle odřízl od energie přes půl milionu domácností. Ještě včera bylo bez elektřiny na šedesát tisíc domácností. "Za normálního stavu existují limity, dokdy se musí dodávka energie obnovit, ale v případě kalamity žádné limity nejsou," upozorňuje Radek Procházka, specialista na techniku vysokých napětí z Fakulty elektrotechnické ČVUT, proč byli lidé v odlehlejších oblastech bez proudu ještě v pondělí večer. "Z hlediska České republiky je to velká událost," říká. Ale dodává, že kalamity, které musí energetici řešit v zahraničí, jsou ale daleko vážnější.

- Dá se potížím, s jakými se energetici teď v Česku potýkají, předejít?

Jen těžko. V takovýchto kalamitních situacích je to obtížné zejména v odlehlejších místech, protože vedení často vedou lesním porostem. Částečně by se tomu dalo zabránit tak, že by se táhly izolované kabely místo holých vodičů. Tedy že by na nich byla izolace, a když spadne větev přes elektrické dráty, nedošlo by k elektrickému zkratu. To menšímu množství poruch zabrání, ale při takové situaci, jako byla v neděli, to nic moc neřeší. Další variantou je takzvaná kabelizace sítí (podzemní vedení - pozn. red.), ale to je složitá věc. Jednak je to velmi nákladné, ovlivnilo by to v konečném důsledku cenu elektrické energie, a jsou problémy s pozemky.

- Lze říct, že je elektrická soustava u nás nekvalitní?

Ne, to ne. Je stejně kvalitní jako v jiných zemích. Žádná elektrická síť nemůže zcela odolat takovým kalamitním situacím, jako nastala u nás.

- Co musí vydržet kabel vysokého napětí?

Vedení jsou navrhována tak, aby odolala určité námraze, ale při pádu stromu na vodiče je zatížení logicky větší a dochází k přerušení. Záleží zkrátka na příčině, největší roli hraje okolí vedení. Pokud vede v zalesněném terénu, je pravděpodobnost poruchy větší.

- V malých obcích to v neděli vypadalo tak, že když se přívod energie přerušil, bez proudu byla rázem celá obec i všechny okolo. Ve velkých městech proud šel. Mají záložní řešení?

Ano, ve městech jsou sítě takzvaně zokruhované, odběratel se dá vždycky napájet i z druhé strany a výpadek nemusí zaznamenat. Při výpadku dojde k rekonfiguraci sítě a odběratel se napájí z jiného zdroje. Tyto procesy již mohou být v dnešní době zcela automatické.

- Jak velká kalamita byl nedělní Herwart?

Z hlediska České republiky je to velká událost, z hlediska světových kalamit a blackoutů to tak velké není. Tam je běžné, že zůstávají miliony odběratelů bez energie i po celé týdny. Za normálního stavu existují limity, dokdy se musí dodávka energie obnovit, ale v případě kalamity žádné limity nejsou.

- Jak je u nás blackout reálný?

Nic není nemožné, jak se říká, ale ze zkušeností můžu říct, že v České republice jsme nikdy blízko blackoutu nebyli, byť tady nouzové stavy byly. Naše síť je poměrně robustní, z historických dob máme husté zasíťování, naše síť je silná.

- A kdy jsme mu tedy byli nejblíž?

Pamatuju si na situaci v létě roku 2006, kdy došlo k velkým přetokům elektrické energie a zároveň došlo k vypnutí dalších přenosových tras. Tam jsme byli v nouzovém stavu. Německo má velké farmy větrných elektráren na severu, ale velkou spotřebu na jihu. A ten výkon se přehnal i přes nás, protože Německo nemá tak silné linky ze severu na jih. Vedení české přenosové soustavy bylo přetížené, má totiž kapacitní limity a záleží na tom, jak se energie v síti rozprostře. Jaké jsou odběry a výroba. Tento problém mají vyřešit v nedávné době instalované speciální transformátory na hraničních vedeních.

"Žádná elektrická síť nemůže zcela odolat takovým kalamitním situacím, jaká nastala u nás." Radek Procházka Fakulta elektrotechnická ČVUT


28. 10. 2017; olomouc.cz

Kostel ve Staré Vodě pomáhaly památkářům prozkoumat drony

Dálkově řízené helikoptéry se proháněly všemi směry interiéru poutního kostela svaté Anny ve Staré Vodě, aby přinesly památkářům potřebné informace k jejich další práci.

Ve spolupráci s technickovýzkumným týmem pro multi-robotické systémy z Katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze proběhla experimentální vizuální dokumentace architektonických detailů poutního kostela ve Staré Vodě za pomocí dronů. "Podařilo se tak v krátkém čase získat velké množství dat podrobné dokumentace. Poskytnutá data zprostředkují jasnou představu o stavu nástropní i nástěnných maleb včetně štukové výzdoby, a poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve. Mají pomoci vlastníku této památky i památkářům ke stanovení věcného i časového rámce pro harmonogram záchrany ještě dochovaných hodnot," řekl Vlastimil Staněk z olomoucké pobočky památkového ústavu.

Podle Staňka se nejedná o první spolupráci Národního památkového ústavu s technicko výzkumným týmem specialistů z ČVUT v Praze. "Drony ještě nejsou zdaleka samozřejmou pomůckou památkářů, ale už dnes mohou poskytnout data, která bychom ve srovnatelné kvalitě získávali jen těžko. Cílem spolupráce je vyvíjet techniku a formulovat metodiku k ní, tak aby byl využitý maximální potenciál, který bezpilotní helikoptéry nabízejí. Již nyní se data neomezují na atraktivní a jinak nedostupné záběry, ale přináší i měřické výstupy. Létáním ve formacích lze také měnit světelné podmínky snímaného materiálu. Každá další spolupráce přináší nejen důležitá data, ale nápady pro další možná využití a další zdokonalování strojů," doplnil Staněk.


27. 10. 2017; iHNed.cz

Google lapil vědce z Česka. Líbí se mu, jak jejich umělá inteligence DeepStack porazila člověka v pokeru

Dva absolventi tuzemských univerzit, kteří se podíleli na vzniku umělé inteligence, jež jako první porazila člověka v pokeru, uspěli v Googlu.

Technologický gigant téměř celou vědeckou skupinu včlenil do své firmy DeepMind.

Třetí ze spoluautorů zmíněné umělé inteligence, který působí na české univerzitě, zase získal grant milion korun na další rozvoj unikátního algoritmu.

Díky pokeru si člověk může přijít na slušné peníze, padnou-li mu dobré karty. Nemusí být však mistrem v blufování, aby mu hra přinesla životní úspěch. Stačí být šikovným programátorem.

Dokazují to absolventi matfyzu a ČVUT Martin Schmid, Matej Moravčík a Viliam Lisý. Společně s kolegy z kanadské University of Alberta vytvořili umělou inteligenci DeepStack, jež jako první v historii porazila člověka v pokeru. Když výsledky letos na jaře publikovali v časopise Science, jejich úspěch obletěl svět. Projektu si všiml také Google, který do vývoje umělé inteligence investuje miliony dolarů. Vědcům učinil nabídku, kterou neodmítli.

Téměř celý kolektiv badatelů, včetně Schmida a Moravčíka, včlenil internetový gigant do své společnosti DeepMind, v níž soustřeďuje výzkum umělé inteligence. "Celkem jsme měli tři zájemce, ale nabídka Googlu byla nejvýhodnější pro obě strany," prozrazuje Schmid.

Dosud výzkum umělé inteligence v DeepMind probíhal jenom v Londýně, Schmid s Moravčíkem ale pracují v nově zřízené laboratoři v kanadském Edmontonu. Vedle zaměstnání získali i podíly z prodeje. "Bylo to velmi výhodné, jako kdybychom Googlu prodali start-up," přibližuje Moravčík.

Čím konkrétně se v DeepMind jejich sedmičlenný tým zabývá, prozradit nemohou. Jejich algoritmus je však unikátní tím, že před rozhodnutím nezvažuje všechny herní kombinace. Místo toho promýšlí několik tahů dopředu a díky neuronovým sítím hledá ten nejlepší.

Poker patří mezi hry s takzvanou neúplnou informací: hráč nevidí, jaké karty drží soupeři. Algoritmy, jež porazily člověka v šachu, u něj proto nefungují. "Když chcete v pokeru zvítězit, musíte hrát náhodně, nemůžete zvolit pokaždé stejnou strategii," popisuje Moravčík.

Podobné charakteristiky ovšem nevykazuje pouze poker, ale i zcela praktické problémy, třeba plánování zátahů na pytláky. Tím se zabývá Viliam Lisý, poslední z trojice autorů DeepStacku z českých univerzit. Na výzkum rozvíjející původní algoritmus získal letos od Nadačního fondu Neuron milion korun.

"Kdyby hlídač stále opakoval stejné trasy, pytláci se jim vyhnou," upozorňuje. Stejně jako u pokeru i zde je nutné "hrát" nepředvídatelně. Lisý plánuje spolupracovat s výzkumníky v Kalifornii, kteří mají kontakty na tamější rangery. Výsledky výzkumu v rámci grantu, jejž očekává do roka, chce otestovat přímo s nimi.

Všichni tři vědci se k badatelům z University of Alberta připojili díky pečlivé výzkumné práci. Lisý u nich studoval postdoktorát. Schmid s Moravčíkem se s nimi seznámili díky účasti na konferencích. Přiznávají však, že důležitou roli sehrálo i štěstí. V profesní dráze jim padly dobré karty.


27. 10. 2017; Právo

Drony zjišťovaly stav vnitřku kostela

Dálkově řízené drony-helikoptéry využili v minulých dnech památkáři při zjišťování stavu interiéru poutního kostela svaté Anny ve Staré Vodě na Olomoucku. Již zaniklá obec, která je nyní součástí Města Libavá, byla známá jako poutní místo již koncem 16. století.

"V listinných pramenech je první zmínka o kostelíku nebo kapli svaté Anny ve Staré Vodě roku 1529, kdy byla komendou farního kostela v Libavé. Drobná stavba nestačila pozdějším nárokům a spolu s vybudováním piaristické koleje v jejím sousedství vznikla v letech 1681-1689 nová svatyně podle projektu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally," řekl Právu mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.

Na výzdobě kostela se podle něj podíleli místní i zahraniční umělci.

V roce 1709 provedl štukovou výzdobu kostela Antonio Ricci. V letech 1765-1767 byla provedena fresková výmalba presbytáře od Jana Kleina, klenbu lodi pak vymaloval Carlo Passano. Obě boční kaple vymaloval v roce 1797 malíř Jiří Fröml z Fulneka. "Po devastaci objektu v padesátých až osmdesátých letech probíhá náročná rekonstrukce, k níž je třeba vždy předem vypracovat stavební či restaurátorský záměr. Ke zjištění aktuálního stavu je zapotřebí obvykle postavit lešení, aby se dala detailně prozkoumat míra poškození i v obtížně dostupných místech, což bývá finančně i časově velmi náročné. Alternativně lze použít i novější metody průzkumu, které přinášejí okamžitý výsledek a nižší náklady, například použití dálkově řízených helikoptér," uvedl Staněk.

S experimentální vizuální dokumentací architektonických detailů poutního kostela pomocí dronů pomohl památkářům technickovýzkumný tým pro multirobotické systémy z katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze.

"Podařilo se tak v krátkém čase získat velké množství dat podrobné dokumentace. Poskytnutá data zprostředkují jasnou představu o stavu nástropních i nástěnných maleb včetně štukové výzdoby, a poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve," zdůraznil mluvčí.

Nejedná se podle něj o první spolupráci NPÚ s technickovýzkumným týmem specialistů z ČVUT v Praze.

"Drony ještě nejsou zdaleka samozřejmou pomůckou památkářů, ale už dnes mohou poskytnout data, která bychom ve srovnatelné kvalitě získávali jen těžko," dodal Staněk.


27. 10. 2017; rozhlas.cz

Jsme "přečtyřnulovaní". Zaměřme se na konkrétní kroky a vzdělávání, radí expert na robotizaci

Raketovým tempem se v posledních letech rozvíjejí možnosti umělé inteligence. Firmy, které nechtějí zaspat dobu, přecházejí na tzv. Průmysl 4.0, tedy způsob řízení institucí a provozů, kde podstatnou část práce přebírají roboti. Jak se na tuto novou průmyslovou revoluci připravuje Česko?

Česká republika je na rozcestí, kdy se může katapultovat mezi ty vyspělé a na umělou inteligenci orientované země, ale také může zaspat a může jí ujet vlak,“ uvedl v pořadu Pro a proti Michal Pěchouček z Katedry počítačů Českého vysokého učení technického.

Ten věří, že je správné se připravit na robotizaci a automatizaci primárně tím, že se přizpůsobí vzdělávací procesy, abychom vhodně připravovali děti a studenty na práci budoucnosti.

„V Česku máme sice poměrně kvalitní technické vzdělání, ale jsme vzděláváni konzervativně a nepřipravujeme se na tu úplně jinou práci, která nás v budoucnosti čeká... Pracovní trh se změní. Experti říkají, že zmizí do 25 let 2 miliardy prací na celém světě,“ upozornil Pěchouček.

Podle něj přijdeme o manuální práci a administrativní práci, ale roboti budou automatizovat i tvůrčí práce. „Myslím, že automatizovatelné práce jsou úplně všechny.“

Progresivní země se dokážou velmi rychle rozhodnout pro změny. „Kdyby se česká vláda koncentrovala na významné a odvážné kroky, jako třeba přijetí legislativy pro testování autonomních aut, tak by to bylo lepší, než stále jednat na téma 4.0.“

Expert připomněl, že kvůli umělé inteligenci ubude ohromné množství práce. „Před námi je vymyslet práci pro příští generace, ale také rozhodnout, jak vydělávat peníze potřebné na komplikované sociální programy, rekvalifikace a vytváření pracovních míst, které nebudou generovat vysokou přidanou hodnotu.“

„Věřím tomu, že společnost musí předefinovat pojem práce. Bude to široká aktivita pro lidi, a pouze malá část práce bude generovat vysokou přidanou hodnotu,“ předpověděl Pěchouček.

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl věří, že vlak nám v oblasti digitalizace určitě neujíždí. „Tato vláda udělala v této oblasti hodně věcí. Děláme dost.“

„Ustanovili jsme iniciativu Průmysl 4.0, zastřešující dokument, který definuje výzvy spojené s postupující digitalizací. Vznikly akční plány Práce 4.0, Vzdělávání 4.0, Společnost 4.0 a Aliance 4.0, která má za cíl zefektivnit koordinaci všech agend spojených se 4. průmyslovou revolucí.“

Také iniciativa Technologie 4.0 směřuje k podpoře digitalizace a průmyslu. „Vznikl i akční plán Společnosti 4.0, který definuje, jak se v této problematice máme pohybovat.“

Kromě zmíněných koncepčních kroků podniká vláda také konkrétní kroky. „Například jsme nedávno podepsali memorandum se zástupci automobilového průmyslu, aby byla koordinace s vládou v oblastech, které se takto mění. Nesoustředíme se jen na automobilový průmysl, ale také na podporu malých a středních podniků, aby se posunuly v rámci digitalizace.“

Ekonom se obává, že pokud bude v jednotlivých firmách v Česku automatizace stoprocentní, tak pak není důvod, aby u nás zahraniční firmy zůstávaly.

„Proto musí být institucionální zakotvení České republiky takové, aby třeba startupy, které tu vzniknou, nebyly prodány za velké peníze do zahraničí, a Česko z toho nebude nic mít,“ varoval Michal Pícl.


26. 10. 2017; blesk.cz

Drony mapovaly stav maleb poutního kostela na Libavé

Odborníci vyslali několik dronů na průzkum stavu maleb na zdech barokního kostela svaté Anny a svatého Jakuba z konce 17. století, který je jedinou dochovanou stavbou připomínající někdejší obec Stará Voda na Libavé. Dálkově řízené helikoptéry mapovaly všechny části interiéru kostela. Památkářům se tak díky moderní technice podařilo v krátkém čase získat velké množství dat, řekl ČTK mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.

Vizuální dokumentaci architektonických detailů poutního kostela ve Staré Vodě provedli památkáři ve spolupráci s odborníky z Katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. "Poskytnutá data zprostředkují jasnou představu o stavu nástropních i nástěnných maleb včetně štukové výzdoby, a poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve," uvedl Staněk.

Stará Voda byla jako poutní místo nejznámější obcí v oblasti Libavé už koncem 16. století. V pramenech je první zmínka o kostelíku nebo kapli svaté Anny ve Staré Vodě z roku 1529, kdy byla komendou farního kostela v Libavé. "Drobná stavba nestačila pozdějším nárokům a spolu s vybudováním piaristické koleje v jejím sousedství vznikla v letech 1681 až 1689 nová svatyně podle projektu císařského architekta Giovanni Pietra Tencalliho," uvedl Staněk. Na výzdobě kostela se podíleli místní i zahraniční umělci.

Obec Stará Voda zanikla v roce 1946. Kostel se pak stal terčem při výcviku sovětské a československé armády. Od loňského ledna patří kostel k Městu Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Na obnově kostela a jeho okolí se podílejí dobrovolníci, zejména skauti, už dvě desítky let.

Dálkově řízené helikoptéry při mapování stavu odborníkům ulehčily práci. "Ke zjištění aktuálního stavu je zapotřebí obvykle postavit lešení, aby se dala detailně prozkoumat míra poškození i v obtížně dostupných místech, což bývá finančně i časově velmi náročné," uvedl Staněk.

Dron využili památkáři loni ve farním kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku na Olomoucku při mapování stavu fresky. Vyslali jej do výšky přesahující 20 metrů, stav velkolepé nástropní malby z konce 19. století zmonitoroval z bezprostřední blízkosti. Ve spolupráci s technickovýzkumným týmem specialistů z ČVUT v Praze hodlají památkáři při mapování stavu památek pokračovat, dodal Staněk.


26. 10. 2017; ceskaskola.cz

Ministr ocenil studenty ČVUT za vynález glukometru

Ministr školství Stanislav Štech včera přijal studenta ČVUT Marka Nováka, který spolu se svými spolužáky Barborou Suchanovou a Tomášem Pikousem vynalezl glukometr velikosti kreditní karty, který měří hladinu cukru v krvi. Se svým přístrojem X.GLU určeným k léčbě dětské cukrovky studenti uspěli ve Spojených státech v prestižní soutěži Imagine Cup.

Trojici studentů Elektrotechnické fakulty ČVUT Marku Novákovi, Barboře Suchanové a Tomáši Pikousovi za jejich vynález glukometru udělil ministr školství Stanislav Štech čestné uznání.

„Chtěl bych studentům ČVUT především poděkovat, a zároveň také pogratulovat k jejich velkému úspěchu v mezinárodní soutěži. Svět se tak dozvěděl, že u nás v České republice jsou schopní mladí lidé. A opět se také ukázalo, že je třeba vytvářet a neustále zlepšovat podmínky těmto mladým lidem, kteří mají tah na branku,“ řekl ministr školství Stanislav Štech v úvodu ceremoniálu.

„Naše filozofie je taková - odlehčit sestrám a lékařům a přesunout péči o diabetické dítě do rodin. Šlo nám o to, abychom dostali data z glukometru diabetického dítěte k rodičům hned, aby měli informace o stavu svého dítěte v reálném čase,“ řekl Marek Novák, jeden z trojice mladých vynálezců.

Zdenka Staňková z Občanského sdružení rodičů dětí s diabetem a celiakií - Diacel studentům poděkovala a ocenila přínos jejich vynálezu: „Pro rodiče malých dětí s diabetem je to maximální ulehčení péče. Rodič má kontrolu nad zdravotním stavem, a zároveň může chodit do práce, což dříve bylo prakticky nemožné. Tato technologie jim přináší velkou pomoc a odstraňuje řadu omezení, se kterými se rodiče diabetických dětí musí potýkat“.

Glukometr vypadá jako kreditní karta, která v sobě má konektor na jednorázový měřicí proužek. Na tento proužek se nanese kapka krve. Mobilní telefon poté během několika sekund zobrazí hodnotu glykémie, a diabetik si tak může stanovit množství inzulínu, které si aplikuje. Data se v mobilu automaticky ukládají a má k nim v reálném čase přístup i například rodič diabetického dítěte.


26. 10. 2017; chip.cz

Revoluční grafický nástroj Adobe Puppetron vznikal na ČVUT v Praze

Ve dnech 18. až 20. října se v Las Vegas uskutečnila prestižní konference Adobe MAX 2017. Na ní byl představen projekt Puppetron, který vznikal ve spolupráci katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a společnosti Adobe.

Revoluční algoritmus umožňuje přenos výtvarného stylu z ručně kreslené předlohy na portrétní fotografii tak, že věrně zachová jak identitu stylizované osoby, tak i základní charakteristiky použitého výtvarného média. Právě tím se platforma odlišuje od aplikací založených na použití neuronových sítí, jako jsou Prisma nebo DeepArt.

Software, který vznikl v týmu doc. Daniela Sýkory, dokáže věrně přenést výtvarný styl z existujícího ručně malovaného portrétu do videa obsahujícího reálnou lidskou tvář. Technika umí zachovat jak totožnost subjektu, tak i vizuální bohatství vzorové malby. Navíc umožňuje kontrolovat vizuální dynamiku obrazu v čase a tím se přiblížit vzhledu jinak velmi pracné totální animace, kde je každý snímek nakreslen rukou zvlášť.

Doc. Sýkora o projektu říká: „Puppetron by měl v brzké době najít přímé uplatnění v praxi, bude totiž integrován do nástroje Character Animator, jenž je součástí populárního balíku Creative Cloud od firmy Adobe. Jedná se vůbec o první úspěšný transfer technologie vyvinuté na Fakultě elektrotechnické ČVUT do profesionálního nástroje firmy Adobe.“

Video s prezentací Puppetron na konferenci Adobe Max je k dispozici na následujícím odkzau: https://youtu.be/UYZMyV6bqKo.


26. 10. 2017; iHNed.cz

Mladí chtějí smysluplnou práci pro firmu, která je dokáže rozvíjet

Jindřiška po škole zakotvila v korporátním prostředí, Jakub ve středně velké firmě a Bohumír ve start-upu.

Tří absolventů technických oborů jsme se zeptali, co očekávají od své práce i co podle nich firmy mladým lidem neumí dát.

Požádali jsme je také, aby zhodnotili, jak je škola připravila na pracovní trh a co podle nich chybí českému školství.

Podniky by měly absolventy lépe platit

Podle osmadvacetiletého projektanta Jakuba Kerna firmy často nedoceňují mladé talenty. Mzdy, které dostávají prvních pár let po dokončení vysoké školy, tak mnohdy neodpovídají jejich kvalitám a vzdělání, a to ani v případě vysoce odborných pozic.

"Čerství absolventi samozřejmě nemohou mít přehnané požadavky, ale ze zkušeností svých kamarádů vím, že řada podniků mzdovou stránku skutečně podceňuje. Mají na uchazeče neskutečné nároky, ale nedokážou je dostatečně odměnit," říká Kern, který pracuje jako projektant trolejového vedení pro MHD ve společnosti Elektroline.

Ve firmě začínal jako brigádník už během vysoké školy. K tomu, aby zůstal i po konci studia, ho vedle náplně práce motivovali také kolegové, kteří mu pomohli se dál rozvíjet. "V řadě inzerátů najdete klišé jako příjemný kolektiv nebo jednoduchý vzestup, ale realita je často jiná. Já jsem jako nováček ocenil, že všichni ve firmě byli nápomocní. Když viděli, že se chci učit nové věci, tak mě v tom podporovali a byli ochotní mi předat své know-how," popisuje Kern.

Jakub Kern (28)

- Projektant ve společnosti Elektroline. Zabývá se navrhováním trolejového vedení pro MHD. Ve firmě začínal ještě při škole jako brigádník.

* Vystudoval krajinné inženýrství se zaměřením na vodní hospodářství na České zemědělské univerzitě v Praze.

I díky tomu postupně rostla jeho zodpovědnost a samostatnost. Zatímco v začátcích s projekty pouze pomáhal, dnes je má na starosti celé, od prvotního projednávání s úřady přes samotný technický návrh až po výpočet ceny pro investora. "Je to uspokojující pocit, když vidíte, že do vás vedoucí vkládají důvěru a věří vám, že svou práci umíte odvést kvalitně," podotýká Kern.

Na vysoké škole přitom absolvoval úplně jiný obor. Vystudoval krajinné inženýrství se zaměřením na vodní hospodářství na České zemědělské univerzitě v Praze. Projektování vodních děl se ale podle něj příliš neliší od navrhování trakčního vedení.

"Technický základ mi škola dala, ale vůbec mě nepřipravila na tu část byznysu, jako je projednávání s úřady, vyřizování různých povolení a koordinace účastníků projektu. Měl jsem představu, že něco namaluji a spočítám a tam má práce skončí. V tom mi otevřela oči až praxe," líčí projektant. Dnešním absolventům by doporučil, aby se nebáli aktivního oslovování firem, uměli si stanovit svou hodnotu a vyjeli na zahraniční stáže.

Firmy nerozvíjí mladé talenty

Mladí lidé, kteří nastupují do prvního či druhého zaměstnání, mají neuvěřitelnou energii a touhu měnit věci k lepšímu. Firmy ale tento elán neumí využít. Taková je zkušenost třicetileté Jindřišky Bartůškové, jež prošla různými pozicemi v řadě telekomunikačních firem a v současnosti pracuje na IT pozici ve společnosti Vodafone, kde se stará o rozvoj nástrojů pro kontrolu sítě.

"Čerství absolventi jsou často nadšení, chtějí makat a za tu firmu jsou schopni i dýchat. Přicházejí s řadou zlepšováků, ale když upozorní na nějaký problém, tak místo aby jim zaměstnavatelé dali prostor pro řešení, jejich návrhy odmítnou s tím, že jsou ještě nezkušení a ničemu nerozumí," líčí Bartůšková.

Firmy podle ní také nováčky dostatečně nerozvíjejí. "V jedné mé bývalé práci jsem prošla mezinárodním programem pro absolventy, v rámci něhož jsme se zúčastnili různých školení. Jenže jsme neměli možnost nově nabyté znalosti uplatnit v praxi. Nikdo mému šéfovi neřekl: tohle jsme ji naučili, využij ten potenciál. Byla to promrhaná příležitost," vypráví Bartůšková.

Jindřiška Bartůšková (30)

- Pracuje pro operátora Vodafone. Stará se o rozvoj nástrojů na kontrolu sítě. Předtím působila v řadě dalších telekomunikačních firem.

* Absolvovala obor komunikační systémy a sítě na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Právě možnost rozvíjet se v práci je pro ni jednou z nejdůležitějších věcí, které od svého zaměstnání očekává. "Je jedno, jestli jde o technické znalosti nebo dovednosti jako prezentování či jednání s lidmi, ale neustálé vzdělávání je pro mě klíčové," říká.

Jako zaměstnavatele si vždy vybírala mezinárodní firmy, které jí umožnily pracovat i na celoevropských projektech. "Vyhovuje mi spolupráce s cizinci. Mají často jiný pohled na věc a to mi přijde velmi obohacující," vysvětluje Bartůšková.

Vystudovala obor komunikační systémy a sítě na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. "Ze studia jsem si odnesla technické znalosti i měkké dovednosti. Problém ale je, že školy nepodporují studenty v získávání praxe vedle studia. Když přišel spolužák na cvičení pozdě a omluvil se, že musel řešit nějaký problém v práci, tak mu profesor odvětil, že jeho hlavní náplň je studium, takže má sedět v lavici a maximálně o víkendu pípat na pokladně," popisuje Bartůšková. Dívkám, které lákají technické obory, radí, aby si stály za tím, co chtějí skutečně dělat, a nenechaly se odradit odsuzováním okolí.

Důležité je, aby práce měla smysl

Čtyřiatřicetiletý Bohumír Ondrák se vždy vyhýbal korporátům. Nechtěl skončit jako malé kolečko v obřím soukolí, ale chtěl být sám hybatelem změn ve firmě. I proto dnes pracuje pro start-upy, které přenášejí technologie z akademické sféry na komerční trh.

"To prostředí mi přijde víc otevřené. Mám pocit, že se tady zabýváme skutečně podstatnými věcmi, místo abychom řešili pravidla," popisuje Ondrák.

V současnosti působí jednak jako jednatel společnosti Mobilní asistenční systémy, která nabízí službu vzdálené pomoci pro seniory a chronicky nemocné, a také jako obchodní ředitel firmy Home Balance, prodávající zdravotnické plošiny na cvičení rovnováhy. Vedle toho má na starosti rozvoj podnikání ve společnosti CleverTech, jež se zabývá vývojem technologií na míru.

Na své práci si váží především toho, že díky působení v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb může pomáhat lidem. "Nemotivují mě na prvním místě peníze, ale to, že mě má práce baví a je kreativní. Zároveň mi vyhovuje, že mám svobodu v rozhodování," říká Ondrák.

Bohumír Ondrák (34)

- Jednatel společnosti Mobilní asistenční systémy a obchodní ředitel firmy Home Balance. Vedle toho má na starosti rozvoj podnikání ve společnosti CleverTech.

* Vystudoval Fakultu biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze.

Vystudoval Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Už během školy začal s kamarády podnikat a prodávat zdravotnickou techniku. "Když toho student ještě moc neumí, nemá pracovnímu trhu příliš co nabídnout. Brigády mimo obor mi neumožňovaly růst, a proto jsem si tu příležitost vytvořil sám," líčí Ondrák.

Ocenil by, kdyby české školství bylo praktičtější. "Školy se věnují teoretické přípravě, bez které to samozřejmě nejde, ale s odstupem času se stále více utvrzuji v tom, že je potřeba především praxe. S tím, jak se mění požadavky, které mají firmy na své lidi, by se tomu mělo přizpůsobit i vzdělávání. Školy by měly přestat vychovávat chodící encyklopedie a místo toho klást důraz na chápání souvislostí, kritické myšlení a práci s informacemi," říká Ondrák.

Čerstvým absolventům především doporučuje, aby se nebáli zkoušet nové věci. "I případné chyby jsou cenná zkušenost. Občas je dobré se spálit, aby se člověk mohl posunout dál," podotýká.


26. 10. 2017; Lidové noviny

ČVUT povede jaderný fyzik

V nesmírně napínavé bitvě pětice kandidátů na post rektora Českého vysokého učení technického (ČVUT) včera zvítězil Vojtěch Petráček. Pokud jej jmenuje prezident republiky, bude univerzitu řídit od února 2018 až do roku 2022.

PRAHA Ani historicky první rektorka, ani mladý kybernetik s byznysovou zkušeností, ani bývalý děkan IT fakulty či obhajující lídr... Rektorem ČVUT byl včera až v 5. kole zvolen Vojtěch Petráček (53) z jaderné fakulty, který už býval prorektorem pro vědu a výzkum.

Nevídané drama má na svědomí 45 volících senátorů i nový volební řád. Pětice kandidátů na rektora byla totiž postupně v dalších kolech vyřazována podle hesla: "Nejslabší, máte padáka!" A volit se mělo do chvíle, kdy některý z kandidátů obdrží nadpoloviční počet ze všech hlasů čili 23 a více.

Vbrzkém odpoledni přišlo první kolo. "Černého Petra" dostal informatik Pavel Tvrdík, pro nějž hlasovali jen tři senátoři. Naopak pro obhajujícího rektora Petra Konvalinku, jenž čelil v uplynulém roce dvěma pokusůmoodvolání, se vyslovilo nejvíc lidí: 15.

Ve druhém kole dostal stejně (a opět nejvíce), naopak ze zbylé čtveřice dosáhla nejslabšího výsledku děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková se šesti hlasy.

Klíčové bylo těsné třetí kolo. Rektor Konvalinka v něm získal 16 hlasů a Petráček 15, čímž o jeden jediný hlas vyřadil třetího v pořadí - pětačtyřicetiletého Michala Pěchoučka, jenž se na univerzitu vrátil i po působení v nadnárodní IT korporaci Cisco.

Čtvrté kolo tak zopakovalo čtyři roky starý duel mezi Konvalinkou a Petráčkem. Tehdy profesor stavařiny zvítězil 31 ku 11, včera však prohrál 18 ku 22, neboť se započítalo jen čtyřicet z 45 hlasů.

Podle pravidel akademického senátu sice Konvalinka vypadl ze hry, ale Petráčkovi chyběl potřebný jeden hlas (tedy 23 či více) k tomu, aby byl zvolen rektorem.

Konalo se tak páté kolo, vlastně vyslovení důvěry poslednímu, zbývajícími adeptovi. Po páté hodině večerní pak komise napjatým akademikům sdělila, že z 45 hlasů bylo 22 neplatných (zahozených), ovšem 23 se vyslovilo pro, aby se Petráček stal rektorem ČVUT pro léta 2018 až 2022.

"Bylo to velmi dlouhé. Mám samozřejmě radost. Budeme se senátem, stávajícím i rodícím se vedením ČVUT spolupracovat tak, abychom školu navedli na trajektorii s lepší vzájemnou komunikací," řekl LN budoucí rektor, jehož specializací jsou velké experimenty ve středisku Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).

Uhasit spory, budovat značku

Nejstarší česká polytechnika, která má fakulty v Praze i Kladně, byla v posledních letech zmítána vnitřními spory. Silné fakulty se vymezovaly vůči rektorátu; prakticky neustále se vede debata o statusu i pojetí nedávno vzniklého Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), ústavu, jenž vznikl v Dejvicích.

Úkolem nového rektora, jenž musí být ještě jmenován prezidentem republiky, tak bude vyřešit pnutí, která navenek poškozují značku školy s 310letou historií.

Koho si vybere do týmu, zatím Petráček neprozradil. "Je pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří ze spolukandidátů," naznačil pouze. Mezi jeho cíle patří větší součinnost fakult i ústavů, zviditelnění v zahraničí, výzkum, lákání talentovaných studentů či příprava nové institucionální akreditace pro celé ČVUT.

Vojtěch Petráček

- Budoucí rektor ČVUT. V letech 2010 až 2015 již zastával post prorektora pro výzkum. * Na Matematicko-fyzikální fakultěUniverzity Karlovy vystudoval fyzikální elektroniku a optoelektroniku (1987, 1995). * V roce 2007 se na ČVUT habilitoval: je docentem fyziky. * V minulosti působil v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd (1995 až 1999) a posléze na univerzitě v Heidelbergu (1999 až 2004). * Pracuje na experimentech typu ALICE v ženevském centru CERN. * Na jaderné fakultě ČVUTučí částicovou fyziku a podílí se i na vývoji experimentálních zařízení. * Je spoluautorem více než 270 studií, jež mají asi 10 tisíc citací.


26. 10. 2017; Právo

Novým rektorem ČVUT zvolen Vojtěch Petráček

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl včera zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním, pátém kole tajné volby získal 23 hlasů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval.

Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.

Nový rektor by se měl funkce ujmout od února 2018, předtím ho musí jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany.

Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy.


26. 10. 2017; sciencemag.cz

Puppetron z ČVUT má být lepší než Prisma

Algoritmus kombinuje kresbu a portrét, zachová identitu stylizované osoby i základní charakteristiky použitého výtvarného média.

Firma Adobe představila unikátní grafický nástroj Puppetron, který vznikal převážně na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Konkuruje populárním aplikacím Prisma nebo DeepArt.

Ve dnech 18. až 20. října se v Las Vegas uskutečnila prestižní konference Adobe MAX 2017. Na ní byl představen projekt Puppetron, který vznikal ve spolupráci katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a společnosti Adobe. Revoluční algoritmus umožňuje přenos výtvarného stylu z ručně kreslené předlohy na portrétní fotografii tak, že věrně zachová jak identitu stylizované osoby, tak i základní charakteristiky použitého výtvarného média. Právě tím se platforma odlišuje od aplikací založených na použití neuronových sítí, jako jsou Prisma nebo DeepArt.

Software, který vznikl v týmu doc. Daniela Sýkory, dokáže věrně přenést výtvarný styl z existujícího ručně malovaného portrétu do videa obsahujícího reálnou lidskou tvář. Technika umí zachovat jak totožnost subjektu, tak i vizuální bohatství vzorové malby. Navíc umožňuje kontrolovat vizuální dynamiku obrazu v čase a tím se přiblížit vzhledu jinak velmi pracné totální animace, kde je každý snímek nakreslen rukou zvlášť.

Doc. Sýkora o projektu říká: "Puppetron by měl v brzké době najít přímé uplatnění v praxi, bude totiž integrován do nástroje Character Animator, jenž je součástí populárního balíku Creative Cloud od firmy Adobe. Jedná se vůbec o první úspěšný transfer technologie vyvinuté na Fakultě elektrotechnické ČVUT do profesionálního nástroje firmy Adobe."


26. 10. 2017; systemonline.cz

Protiteroristické týmy používají software od české firmy Eyedea Recognition

Po jednotce Europolu začala používat software na rozpoznávání tváří vyvinutý firmou Eyedea také francouzská protiteroristická jednotka SDAT/DCPJ. Po dlouhodobém testování se francouzská jednotka rozhodla pořídit systém pro rozpoznávání tváří ve video záznamech. Software, plně vyvinutý českou firmou, je založen na metodách umělé inteligence a strojového učení. Systém Eyedentity využívají také bezpečnostní složky ČR.

„Software umí vyhledat lidské tváře ve video-záznamech a fotografiích a vyhodnotit jejich podobnost vůči hledaným osobám. Naše aplikace je výjimečná tím, že je schopna pracovat i s málo kvalitními obrázky.“ říká o systému Eyedentity ředitel společnosti Martin Urban.

Metodami umělé inteligence a problematikou rozpoznávání tváří se tým Eyedea Recognition zabývá déle než deset let a v oblasti výzkumu úzce spolupracuje s Elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze.

Výzkum a vývoj technologií použitých v systému Eyedentity byl podpořen TA ČR (Technologická agentura České republiky).


26. 10. 2017; technickytydenik.cz

Další z významných evropských protiteroristických týmů používá software od české firmy Eyedea Recognition

Po jednotce Europolu začala používat software na rozpoznávání tváří vyvinutý firmou Eyedea také francouzská protiteroristická jednotka SDAT/DCPJ.

Po dlouhodobém testování se francouzská jednotka rozhodla pořídit systém pro rozpoznávání tváří ve video záznamech. Software, plně vyvinutý českou firmou, je založen na metodách umělé inteligence a strojového učení. Systém Eyedentity využívají také bezpečnostní složky ČR.

„Software umí vyhledat lidské tváře ve videozáznamech a fotografiích a vyhodnotit jejich podobnost vůči hledaným osobám. Naše aplikace je výjimečná tím, že je schopna pracovat i s málo kvalitními obrázky," říká o systému Eyedentity ředitel společnosti Martin Urban.

Metodami umělé inteligence a problematikou rozpoznávání tváří se tým Eyedea Recognition zabývá déle než deset let a v oblasti výzkumu úzce spolupracuje s Elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze.

Výzkum a vývoj technologií použitých v systému Eyedentity byl podpořen TA ČR (Technologická agentura České republiky).


25. 10. 2017; aktualne.cz

Novým rektorem ČVUT se stane fyzik Petráček. Kritizovaný Konvalinka vypadl až ve čtvrtém kole volby

Současný rektor ČVUT Petr Konvalinka vypadl ve čtvrtém kole volby. Praha - Nejznámější česká technická univerzita, pražské České vysoké učení technické, si

Praha - Nejznámější česká technická univerzita, pražské České vysoké učení technické, si zvolila nového rektora. Stane se jím díky 23 hlasům fyzik a bývalý prorektor Vojtěch Petráček. Současný rektor Petr Konvalinka končí, vypadl ve čtvrtém kole volby. Už dříve se jej část senátorů pokusila v tomto a minulém roce dvakrát odvolat, pokaždé však neúspěšně.

Konvalinka vzápětí poděkoval všem, kteří jej volili. "Vážím si toho, že mi dali podporu. Přeji si, abychom zvolili rektora, který bude mít podporu akademického senátu," dodal.

Petráček byl v pátém kole volby jediným kandidátem. Vyhrát mohl už ve čtvrtém hlasování, chyběl mu však jediný hlas. Ke zvolení je nutná podpora 23 senátorů, volilo jej pouze 22. Ve finálním kole získal potřebný počet hlasů přesně.

Volitelé vybírali celkem z pěti kandidátů. V každém kole vypadl uchazeč s nejmenším počtem hlasů. První hlasování "nepřežil" děkan fakulty informačních technologií Pavel Tvrdík, který získal tři hlasy z 45. "Přeji zbývajícím kandidátům úspěch v dalších kolech," pronesl po vyhlášení výsledků.

Druhé kolo vyřadilo děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, obdržela šest hlasů. Po vyhlášení výsledků poděkovala senátorům za podporu. Třetí kolo znamenalo konečnou pro vedoucího katedry počítačů na FEL Michala Pěchoučka, hlasovalo pro něj 14 senátorů. Voliče vyzval k tomu, aby hlasovali pro kandidáta, který bude přínosem pro celou univerzitu, nikoliv jen pro ně samotné nebo jejich fakultu.

Rozhodování o dalším směřování vysoké školy přitom probíhá, v doby kdy mezi akademiky panuje vypjatá atmosféra. Právě rektor Konvalinka akademiky rozděluje. Volbu nového šéfa univerzity jeho odpůrci vnímali jako další šanci, jak se jej zbavit. Navzdory tomu se volba zatím odehrává bez komplikací

Poprvé se jej část senátorů pokusila odvolat loni na podzim. Vyčítali mu, že jako svého poradce zaměstnal úředníka z ministerstva průmyslu a obchodu Miroslava Elfmarka, později odsouzeného za daňový podvod. Pokus o odvolání dále zdůvodnili ztrátou důvěry, manažerskými selháními či poškozením dobrého obrazu univerzity.

Konvalinka tehdy pokus o odvolání ustál, pro hlasovalo pouze 20 senátorů z 41 přítomných. Pro odvolání je přitom potřeba 27 hlasů.

Podruhé o setrvání Konvalinky ve funkci univerzitní senát rozhodoval letos v dubnu. Ke zmíněným výtkám jeho kritici přidali například nejasnosti kolem financování výstavby budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), na niž měly být údajně vyčerpány rezervy univerzity. Vznik institutu přitom pracovníky ČVUT dlouhodobě rozděluje.

Konvalinka tehdy na svou obranu sepsal několikastránkový dokument, v němž výhrady skupiny oponentů označil za lži. Senát jej nakonec neodvolal. Pro bylo ještě méně zástupců než při prvním pokusu, pouze 18 členů z 43 přítomných.


25. 10. 2017; Blesk.cz

Rektorem ČVUT bude Petráček. Jeho předchůdce doplatil na nedůvěryhodnost

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl ve středu zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal 23 hlasů akademických senátorů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval. Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku, který ho před čtyřmi roky ve volbě porazil poměrem hlasů 31 ku 11.

Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. "Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů," řekl novinářům po volbě.

Nový rektor, kterého vybral akademický senát, by se měl funkce ujmout od února 2018, předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál.

V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz. Bude také usilovat o zisk institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024.

"ČVUT má poněkud zpožděnou fázi této přípravy, rozbíhá se diskuse o tom, ve kterých oblastech bude (institucionální akreditace) smysluplná," uvedl Petráček. Zástupci ČVUT by v tom chtěli mít více jasno v nejbližších měsících.

ČVUT oslavilo 310 let od založení

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 tisíc studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.

Volby rektorů se letos na podzim konají na většině pražských vysokých škol. Česká zemědělská univerzita si tento měsíc zvolila do čela nově Petra Skleničku z fakulty životního prostředí, Vysoká škola ekonomická v Praze rozhodla o druhém funkčním období rektorky Hany Machkové a Univerzita Karlova se minulý týden rozhodla podobně pro pokračování současného rektora Tomáše Zimy. Na začátku prosince bude volit rektora ještě Akademie výtvarných umění.


25. 10. 2017; CT24.cz

ČVUT má nového rektora, v pátém kole uspěl jaderný fyzik Petráček

Novým rektorem ČVUT byl zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. Povedlo se ho však zvolit až v pátém kole volby, kde získal 23 hlasů ze 45. Zvolen tak byl o jediný hlas. Ve volbě rektora porazil další čtyři kandidáty včetně současného rektora Konvalinky. Petráček proti Konvalinkovi kandidoval už před čtyřmi roky, tehdy ovšem neúspěšně.

Vojtěch Petráček by se měl funkce ujmout od února 2018, předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

Ve volbě se kromě Petráčka ucházel o hlasy akademického senátu i současný rektor Petr Konvalinka a také děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková, kybernetik z elektrotechnické fakulty Michal Pěchouček či bývalý děkan fakultyinformatiky Pavel Tvrdík.

Rektora se nakonec povedlo zvolit až v posledním, pátém kole volby, kam už postoupil jen Petráček. Nejmenší počet hlasů postupně vyřadil z dalšího hlasování Pavla Tvrdíka, Alenu Kohoutkovou, Michala Pěchoučka a ve čtvrtém kole i současného rektora.

"Velice rád bych zlepšil komunikaci uvnitř univerzity, obzvlášť mezi představiteli fakult či ústavů a akademickým senátem," uvedl Petráček po svém zvolení.

Podle něj určité komunikační bariéry způsobily zaseknutí některých funkcí důležitého řídícího čtverce mezi správní radou, akademickým senátem, rektorem, děkany a vedením - a to podle Petráčka velmi komplikovalo situaci na ČVUT.Část akademiků chtěla rektora Konvalinku už dvakrát odvolat

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany.

Část akademických senátorů se ho v minulosti pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka ale obě hlasování ustál.

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 tisíc studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.


25. 10. 2017; denik.cz

Novým rektorem ČVUT byl dnes zvolen Vojtěch Petráček

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl dnes zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal 23 hlasů akademických senátorů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval.

Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku, který ho před čtyřmi roky ve volbě porazil poměrem hlasů 31 ku 11.

Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. "Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů," řekl novinářům po volbě.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál, dnes ale senátoři rozhodli, že chtějí ve vedení změnu.

Petráček se proti Konvalinkovi poměrně hodně vymezil ve svém volebním programu. Chtěl by zejména zlepšit komunikaci mezi děkany, představiteli fakult a ústavů, akademickým senátem a správní radou školy.

"To vše dohromady, když bude dobře fungovat, tak vznikne mnohem příznivější prostředí pro další rozvoj," řekl po svém zvolení. ČVUT podle něj nedostatečně využívá svůj potenciál. Fakulty a ústavy by spolu měly spolupracovat na více projektech, aby se škola více zviditelnila v zahraničí, myslí si. Chce přilákat talentované studenty a další zahraniční vědce, aby byl charakter univerzity více mezinárodní.

V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz. Bude také usilovat o zisk institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024.

"ČVUT má poněkud zpožděnou fázi této přípravy, rozbíhá se diskuse o tom, ve kterých oblastech bude (institucionální akreditace) smysluplná," uvedl dnes Petráček. Zástupci ČVUT by v tom chtěli mít více jasno v nejbližších měsících.

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20.000 studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.

Volby rektorů se letos na podzim konají na většině pražských vysokých škol. Česká zemědělská univerzita si tento měsíc zvolila do čela nově Petra Skleničku z fakulty životního prostředí, Vysoká škola ekonomická v Praze rozhodla o druhém funkčním období rektorky Hany Machkové a Univerzita Karlova se minulý týden rozhodla podobně pro pokračování současného rektora Tomáše Zimy. Na začátku prosince bude volit rektora ještě Akademie výtvarných umění.


25. 10. 2017; Euro.e15.cz

Rektorem ČVUT bude jaderný fyzik Petráček. Uspěl v pátém kole hlasování

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl dnes zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal těsnou nadpoloviční většinu hlasů, kterou potřeboval, 23 z celkových 45. Porazil tak další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.

Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. "Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů," řekl novinářům po volbě.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál, dnes ale senátoři rozhodli, že chtějí ve vedení změnu.


25. 10. 2017; iHNed.cz

Novým rektorem ČVUT je fyzik Vojtěch Petráček. Kritizovaný Konvalinka končí, vypadl ve čtvrtém kole volby

Rozhádané ČVUT zvolili nového rektora, stal se jím fyzik a bývalý prorektor Vojtěch Petráček.

Dosavadní rektor Petr Konvalinka z volby vypadl ve čtvrtém kole.

Konvalinku se část senátorů pokusila již dvakrát v minulosti odvolat, pokaždé neúspěšně.

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl ve středu zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal těsnou nadpoloviční většinu hlasů, kterou potřeboval, 23 z celkových 45. Porazil tak další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.

Rektora ČVUT čeká další hra o funkci. Rozhádaná univerzita volí nové vedení

Zavrhovaný i hájený šéf - bude pokračovat? Petr Konvalinka řídí ČVUT od roku 2014. Navzdory dvěma pokusům o odvolání má mezi akademiky i silnou skupinu příznivců.

Konvalinka končí poté, co vypadl ve čtvrtém kole volby. Už dříve se jej část senátorů pokusila v tomto a minulém roce dvakrát odvolat, pokaždé však neúspěšně.

Konvalinka vzápětí poděkoval všem, kteří jej volili. "Vážím si toho, že mi dali podporu. Přeji si, abychom zvolili rektora, který bude mít podporu akademického senátu," dodal.

Volitelé vybírali celkem z pěti kandidátů. V každém kole vypadl uchazeč s nejmenším počtem hlasů. První hlasování "nepřežil" děkan fakulty informačních technologií Pavel Tvrdík, který získal tři hlasy z 45. "Přeji zbývajícím kandidátům úspěch v dalších kolech," pronesl po vyhlášení výsledků.

Druhé kolo vyřadilo děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, obdržela šest hlasů. Po vyhlášení výsledků poděkovala senátorům za podporu. Třetí kolo znamenalo konečnou pro vedoucího katedry počítačů na FEL Michala Pěchoučka, hlasovalo pro něj 14 senátorů. Voliče vyzval k tomu, aby hlasovali pro kandidáta, který bude přínosem pro celou univerzitu, nikoliv jen pro ně samotné nebo jejich fakultu.

Rozhodování o dalším směřování vysoké školy přitom probíhalo, v době kdy mezi akademiky panuje vypjatá atmosféra. Právě rektor Konvalinka akademiky rozděloval. Volbu nového šéfa univerzity jeho odpůrci vnímali jako další šanci, jak se jej zbavit.

PROTIKANDIDÁTI

Alena Kohoutková

Děkanka stavební fakulty.

Někteří věří, že by žena dokázala rozhádanou situaci na fakultě uklidnit, jiní zpochybňují, že by složitou situaci zvládla vyřešit.

Michal Pěchouček

Vedoucí katedry počítačů na FEL a spoluzakladatel start-upu Cognitive Security.

Na rozdíl od ostatních kandidátů má zkušenost z byznysu.

Vojtěch Petráček

Fyzik a bývalý prorektor univerzity. Navzdory nesouhlasu akademického senátu jej rektor Konvalinka z funkce odvolal.

Rovněž proti němu kandidoval v minulé rektorské volbě.

Pavel Tvrdík

Děkan Fakulty informačních technologií.

Vede ji od roku 2009, kdy vznikla. Letos mu dobíhá poslední rok funkčního období.

Patří mezi kritiky současného rektora.

Poprvé se jej část senátorů pokusila odvolat loni na podzim. Vyčítali mu, že jako svého poradce zaměstnal úředníka z ministerstva průmyslu a obchodu Miroslava Elfmarka, později odsouzeného za daňový podvod. Pokus o odvolání dále zdůvodnili ztrátou důvěry, manažerskými selháními či poškozením dobrého obrazu univerzity.

Konvalinka tehdy pokus o odvolání ustál, pro hlasovalo pouze 20 senátorů z 41 přítomných. Pro odvolání je přitom potřeba 27 hlasů.

Podruhé o setrvání Konvalinky ve funkci univerzitní senát rozhodoval letos v dubnu. Ke zmíněným výtkám jeho kritici přidali například nejasnosti kolem financování výstavby budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), na niž měly být údajně vyčerpány rezervy univerzity. Vznik institutu přitom pracovníky ČVUT dlouhodobě rozděluje.

Konvalinka tehdy na svou obranu sepsal několikastránkový dokument, v němž výhrady skupiny oponentů označil za lži. Senát jej nakonec neodvolal. Pro bylo ještě méně zástupců než při prvním pokusu, pouze 18 členů z 43 přítomných.


25. 10. 2017; info.cz

Novým rektorem ČVUT se stal jaderný fyzik Petráček, jeho předchůdce končil po válce s akademiky

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl dnes zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal 23 hlasů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval. Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.

Nový rektor, kterého vybral akademický senát, by se měl funkce ujmout od února 2018, předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál.

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 000 studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.


25. 10. 2017; krize15.cz

Český systém na rozpoznávání tváří si pořídila i francouzská policie

Po jednotce Europolu začala používat software na rozpoznávání tváří vyvinutý firmou Eyedea také francouzská protiteroristická jednotka SDAT/DCPJ ...

Po jednotce Europolu začala používat software na rozpoznávání tváří vyvinutý firmou Eyedea také francouzská protiteroristická jednotka SDAT/DCPJ.

Po dlouhodobém testování se francouzská jednotka rozhodla pořídit systém pro rozpoznávání tváří ve video záznamech. Software, plně vyvinutý českou firmou, je založen na metodách umělé inteligence a strojového učení. Systém Eyedentity využívají také bezpečnostní složky ČR.

Software umí vyhledat lidské tváře ve video-záznamech a fotografiích a vyhodnotit jejich podobnost vůči hledaným osobám. Aplikace je výjimečná tím, že je schopna pracovat i s málo kvalitními obrázky.

Metodami umělé inteligence a problematikou rozpoznávání tváří se tým Eyedea Recognition zabývá déle než deset let a v oblasti výzkumu úzce spolupracuje s Elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze.

Výzkum a vývoj technologií použitých v systému Eyedentity byl podpořen TA ČR (Technologická agentura České republiky).

Eyedea Recognition:

Eyedea Recognition je česká IT společnost, která se zabývá vývojem a využitím metod strojového učení a umělé inteligence pro pokročilou analýzu videozáznamů. Produkty společnosti se uplatňují především v oblasti bezpečnosti, dopravy a v automobilovém průmyslu. Společnost byla založena v roce 2006, minoritním vlastníkem je ČVUT v Praze.


25. 10. 2017; lidovky.cz

Novým rektorem ČVUT bude Vojtěch Petráček. Zvítězil v pátém kole

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl ve středu zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal 23 hlasů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval.

Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku, který ho před čtyřmi roky ve volbě porazil poměrem hlasů 31 ku 11.

Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. "Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů," řekl novinářům po volbě.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál, ve středu ale senátoři rozhodli, že chtějí ve vedení změnu.

Petráček se proti Konvalinkovi poměrně hodně vymezil ve svém volebním programu. Chtěl by zejména zlepšit komunikaci mezi děkany, představiteli fakult a ústavů, akademickým senátem a správní radou školy. "To vše dohromady, když bude dobře fungovat, tak vznikne mnohem příznivější prostředí pro další rozvoj," řekl po svém zvolení. ČVUT podle něj nedostatečně využívá svůj potenciál. Fakulty a ústavy by spolu měly spolupracovat na více projektech, aby se škola více zviditelnila v zahraničí, myslí si. Chce přilákat talentované studenty a další zahraniční vědce, aby byl charakter univerzity více mezinárodní. Akademici rozhodovali v pěti kolech

V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz. Bude také usilovat o zisk institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024.

"ČVUT má poněkud zpožděnou fázi této přípravy, rozbíhá se diskuse o tom, ve kterých oblastech bude (institucionální akreditace) smysluplná," uvedl ve středu Petráček. Zástupci ČVUT by v tom chtěli mít více jasno v nejbližších měsících.

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 tisíc studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.

Volby rektorů se letos na podzim konají na většině pražských vysokých škol. Česká zemědělská univerzita si tento měsíc zvolila do čela nově Petra Skleničku z fakulty životního prostředí, Vysoká škola ekonomická v Praze rozhodla o druhém funkčním období rektorky Hany Machkové a Univerzita Karlova se minulý týden rozhodla podobně pro pokračování současného rektora Tomáše Zimy. Na začátku prosince bude volit rektora ještě Akademie výtvarných umění.


25. 10. 2017; msmt.cz

Ministr ocenil studenty ČVUT za vynález glukometru

Praha, 25. října 2017 - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech dnes ve Velkém zrcadlovém sále MŠMT přijal studenta ČVUT Marka Nováka, který spolu se svými spolužáky Barborou Suchanovou a Tomášem Pikousem vynalezl glukometr velikosti kreditní karty, který měří hladinu cukru v krvi. Se svým přístrojem X.GLU určeným k léčbě dětské cukrovky studenti uspěli ve Spojených státech v prestižní soutěži Imagine Cup.

Trojici studentů Elektrotechnické fakulty ČVUT Marku Novákovi, Barboře Suchanové a Tomáši Pikousovi za jejich vynález glukometru udělil ministr školství Stanislav Štech čestné uznání.

„Chtěl bych studentům ČVUT především poděkovat, a zároveň také pogratulovat k jejich velkému úspěchu v mezinárodní soutěži. Svět se tak dozvěděl, že u nás v České republice jsou schopní mladí lidé. A opět se také ukázalo, že je třeba vytvářet a neustále zlepšovat podmínky těmto mladým lidem, kteří mají tah na branku,“ řekl ministr školství Stanislav Štech v úvodu ceremoniálu.

„Naše filozofie je taková - odlehčit sestrám a lékařům a přesunout péči o diabetické dítě do rodin. Šlo nám o to, abychom dostali data z glukometru diabetického dítěte k rodičům hned, aby měli informace o stavu svého dítěte v reálném čase,“ řekl Marek Novák, jeden z trojice mladých vynálezců.

Zdenka Staňková z Občanského sdružení rodičů dětí s diabetem a celiakií - Diacel studentům poděkovala a ocenila přínos jejich vynálezu: „Pro rodiče malých dětí s diabetem je to maximální ulehčení péče. Rodič má kontrolu nad zdravotním stavem, a zároveň může chodit do práce, což dříve bylo prakticky nemožné. Tato technologie jim přináší velkou pomoc a odstraňuje řadu omezení, se kterými se rodiče diabetických dětí musí potýkat“.

Glukometr vypadá jako kreditní karta, která v sobě má konektor na jednorázový měřicí proužek. Na tento proužek se nanese kapka krve. Mobilní telefon poté během několika sekund zobrazí hodnotu glykémie, a diabetik si tak může stanovit množství inzulínu, které si aplikuje. Data se v mobilu automaticky ukládají a má k nim v reálném čase přístup i například rodič diabetického dítěte.


25. 10. 2017; novinky.cz

ČVUT má nového rektora, jaderného fyzika Vojtěcha Petráčka

Novým rektorem ČVUT v Praze byl ve středu zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole volby získal 23 hlasů z 45, tedy nejtěsnější potřebnou většinu. Porazil tak děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.

Nový rektor, kterého vybral akademický senát, by se měl funkce ujmout od února 2018, předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany.

Petr Konvalinka svou funkci rektora neobhájil.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Část akademických senátorů se jej pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál.

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 tisíc studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.


25. 10. 2017; prazsky.denik.cz

Novým rektorem ČVUT byl dnes zvolen Vojtěch Petráček

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl dnes zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal 23 hlasů akademických senátorů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval. Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku, který ho před čtyřmi roky ve volbě porazil poměrem hlasů 31 ku 11.

"Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. "Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů," řekl novinářům po volbě.

Zlepšit komunikaci mezi děkany

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál, dnes ale senátoři rozhodli, že chtějí ve vedení změnu.Petráček se proti Konvalinkovi poměrně hodně vymezil ve svém volebním programu. Chtěl by zejména zlepšit komunikaci mezi děkany, představiteli fakult a ústavů, akademickým senátem a správní radou školy. "To vše dohromady, když bude dobře fungovat, tak vznikne mnohem příznivější prostředí pro další rozvoj," řekl po svém zvolení. ČVUT podle něj nedostatečně využívá svůj potenciál. Fakulty a ústavy by spolu měly spolupracovat na více projektech, aby se škola více zviditelnila v zahraničí, myslí si. Chce přilákat talentované studenty a další zahraniční vědce, aby byl charakter univerzity více mezinárodní.

Nastavení nových výukových programů

V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz. Bude také usilovat o zisk institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024."ČVUT má poněkud zpožděnou fázi této přípravy, rozbíhá se diskuse o tom, ve kterých oblastech bude (institucionální akreditace) smysluplná," uvedl dnes Petráček. Zástupci ČVUT by v tom chtěli mít více jasno v nejbližších měsících.

310 let od založení

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20.000 studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.Volby rektorů se letos na podzim konají na většině pražských vysokých škol. Česká zemědělská univerzita si tento měsíc zvolila do čela nově Petra Skleničku z fakulty životního prostředí, Vysoká škola ekonomická v Praze rozhodla o druhém funkčním období rektorky Hany Machkové a Univerzita Karlova se minulý týden rozhodla podobně pro pokračování současného rektora Tomáše Zimy. Na začátku prosince bude volit rektora ještě Akademie výtvarných umění.


25. 10. 2017; sciencemag.cz

Rozpoznávání tváří od české firmy Eyedea Recognition

Po jednotce Europolu začala používat software na rozpoznávání tváří vyvinutý firmou Eyedea také francouzská protiteroristická jednotka SDAT/DCPJ.

Po dlouhodobém testování se francouzská jednotka rozhodla pořídit systém pro rozpoznávání tváří ve video záznamech. Software, plně vyvinutý českou firmou, je založen na metodách umělé inteligence a strojového učení. Systém Eyedentity využívají také bezpečnostní složky ČR.

"Software umí vyhledat lidské tváře ve video-záznamech a fotografiích a vyhodnotit jejich podobnost vůči hledaným osobám. Naše aplikace je výjimečná tím, že je schopna pracovat i s málo kvalitními obrázky," říká o systému Eyedentity ředitel společnosti Martin Urban.

Metodami umělé inteligence a problematikou rozpoznávání tváří se tým Eyedea Recognition zabývá déle než deset let a v oblasti výzkumu úzce spolupracuje s Elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze (poznámka PH: ČVUT je přímo minoritním vlastníkem Eyedea).

Výzkum a vývoj technologií použitých v systému Eyedentity byl podpořen TA ČR (Technologická agentura České republiky).


25. 10. 2017; tyden.cz

Novým rektorem ČVUT byl zvolen Vojtěch Petráček

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček.

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal 23 hlasů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval. Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.

Nový rektor, kterého vybral akademický senát, by se měl funkce ujmout od února 2018, předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál.

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 tisíc studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.


25. 10. 2017; zpravy.rozhlas.cz

Novým rektorem ČVUT bude jaderný fyzik Petráček. Vyhrál v pátém kole volby o jeden hlas

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze byl ve středu zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček.

V posledním pátém kole tajné volby získal těsnou nadpoloviční většinu hlasů, 23 z celkových 45. Porazil tak další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.

Nový rektor, kterého vybral akademický senát, by se měl funkce ujmout od února 2018, předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

Líbí se vám iROZHLAS? Oceňte práci redakce a dejte jí hlas v kategorii Zpravodajství

S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany.

Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál.

ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 000 studentů a škola měla přibližně 3 500 zaměstnanců.


24. 10. 2017; byznys.iHned.cz

Siemens zahájil soutěž pro nadějné vědce. Loni ocenil například studenta, který vyvinul miniaturní glukometr

Letos se koná už 20. ročník soutěže Cena Wernera von Siemense.

Své práce a projekty mohou studenti, vědci a pedagogové technických a přírodovědných oborů přihlásit do 27. listopadu.

Z minulého ročníku soutěže si cenu odnesl například student, který vyvinul glukometr bez baterií s propojením na smartphone.

Český Siemens zahájil 20. ročník vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense, která každoročně oceňuje studenty, vědce a pedagogy z technických a přírodovědných oborů. Mezi ty nejlepší rozdělí odměny v celkové výši přes jeden milion korun. Své práce a projekty mohou soutěžící přihlašovat až do 27. listopadu.

Studenti a vědecké týmy se mohou zapojit do pěti soutěžních kategorií, které se zaměřují na základní výzkum, významné výsledky na poli vývoje a inovací a dávají prostor i kvalitním disertačním a diplomovým pracím. Pravidelně Siemens oceňuje i nejlepšího pedagogického pracovníka.

"Za dvacet let existence soutěže se přihlášené práce věnují stále novým tématům. Co se však nemění je touha učit se, objevovat a kriticky myslet, kterou u studentů probouzí skvělí pedagogové," říká Eduard Palíšek, generální ředitel firmy Siemens Česká republika.

Prostřednictvím soutěže se Siemens věnuje i osvětě v oblasti diverzity ve vědě. Zvláštní ocenění udělí nejlepší disertační práci napsané ženou. Také letos dostane ocenění student, který dosáhl mimořádných studijních a výzkumných výsledků a překonal přitom zdravotní překážky.

Do soutěže lze přihlásit práce, které se věnují technickým a přírodovědným oborům, a to prostřednictvím webu Siemens. Firma nově na podporu přihlašování zvýšila finanční odměnu z pěti na deset tisíc korun pro ty, kteří do soutěže doporučí budoucího vítěze v kategoriích o nejlepší diplomovou nebo disertační práci. Slavnostní předávání cen proběhne 22. února 2018 v prostorách Betlémské kaple v Praze.

Firma ocenila už 319 vědců a projektů

Soutěž pořádá firma spolu s představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Udílení cen zaštiťuje místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministerstvo školství a ministerstvo průmyslu. Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z odborníků české vědy, například rektorů ČVUT, VUT a Masarykovy univerzity a předsedkyně Akademie věd ČR.

Podnik Siemens ceny vyhlašuje v rámci dlouhodobé snahy a podpory o zlepšení dialogu mezi státním a soukromým sektorem v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání. Firma ocenila v minulých letech dohromady 319 vědeckých talentů, pedagogů a počinů, které odměnila celkově devíti miliony korun. V minulém ročníku si cenu odnesl například student, který vyvinul glukometr bez baterií s propojením na smartphone.

Siemens ocenil nadějné české studenty. Jeden překonal vážnou nemoc, další vyvinul miniaturní glukometr - čtěte ZDE

Ceny Social Impact Award si odnesly projekty, které pomáhají neziskovkám, seniorům i autistickým dětem - čtěte ZDE

Česko zná své odpovědné firmy. Ceny převzaly Accenture, Veolia nebo KPMG - čtěte ZDE


24. 10. 2017; denik.cz

ČVUT bude ve středu volit rektora, na funkci je pět kandidátů

Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) bude ve středu vybírat z pěti kandidátů na rektora. Funkci bude obhajovat současný šéf školy Petr Konvalinka, kterého se v uplynulém roce snažila část akademiků dvakrát neúspěšně odvolat. Nový rektor by se měl funkce ujmout po jmenování prezidentem v únoru příštího roku. Nejstarší technickou univerzitou ve střední Evropě povede do roku 2022.

Kromě současného šéfa Konvalinky kandidují děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková, kybernetik z elektrotechnické fakulty Michal Pěchouček, bývalý děkan fakulty informatiky Pavel Tvrdík a fyzik Vojtěch Petráček z jaderné fakulty.

ČVUT zmítaly v posledním roce spory mezi jeho vedením a některými částmi. Loni v listopadu se akademický senát pokusil o odvolání Konvalinky kvůli nejasnostem v jeho spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod. Na konci dubna se o rektorově dalším působení hlasovalo kvůli vyčerpání finančních rezerv školy, které údajně souvisí se stavbou budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v pražských Dejvicích (CIIRC), jež se otevřela letos v květnu.

Konvalinka obě hlasování ustál. Uznal, že nebyl opatrný při výběru spolupracovníka, ale argumenty svých kritiků označil za nepodložené a lživé. Stěžoval si na spolupráci s některými děkany, mezi kterými jmenoval svého nynějšího protikandidáta Pavla Tvrdíka z fakulty informatiky (FIT), ale také vedoucího fakulty elektrotechnické (FEL) Pavla Ripku a fakulty jaderné (FJFI) Igora Jexe.

Pokud by akademický senát Konvalinku zvolil rektorem na další čtyři roky, chtěl by ve funkci hlavně usilovat o vyšší integritu školy o osmi fakultách, protože podle něj nemá univerzita jako společenství nezávislých fakult ve světové konkurenci perspektivu. Snažil by se co nejvíce otevřít světu a usilovat o co nejkvalitnější výuku a výzkum. V nominaci ho podpořily senáty jeho domovské stavební fakulty, strojní fakulty a fakulty biomedicínského inženýrství.

Jeho protikandidáti si vesměs kladou za cíl především na škole znovu obnovit důvěru mezi rektorem a ostatními částmi univerzity. Asi nejvíc se proti Konvalinkovi ve svém volebním programu vymezuje jaderný fyzik Petráček, kterého navrhla skupina akademiků. O místo rektora se ucházel už před čtyřmi roky, ale tehdy ho Konvalinka porazil poměrem hlasů 31 ku 11. Petráček považuje za největší chyby dosavadního vedení školy nedostatek komunikace a nedůvěryhodné změny postojů.

Také Kohoutovou podpořily v kandidatuře podpisy akademiků. Pokud by ji senát zvolil, byla by první rektorkou ČVUT. Chtěla by zejména posílit spolupráci s průmyslem a aplikovaným výzkumem a rozvoj mezioborové spolupráce. Pěchouček, kterého navrhly senáty FEL a FIT, chce usilovat o kvalitní výzkumnou univerzitu s autonomií fakult a orientací na průmysl a aplikační sféru. Tvrdíka nominoval senát FIT a zdůrazňuje tradici silných samostatných fakult.

Vítězný kandidát musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech 45 senátorů školy. Pokud ji v prvním kole ani jeden uchazeč nezíská, do dalších kol postupují všichni kromě kandidáta s nejmenším počtem hlasů. Jestliže takto nezíská nadpoloviční většinu nakonec ani poslední zbylý kandidát, volba skončí a do 30 dnů musí být nová.

V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz.

Bude také usilovat o získání institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024. Na škole, která si letos připomíná 310 let od svého založení, studovalo loni podle výroční zprávy asi 20 tisíc studentů. Škola nabízí zhruba 100 studijních programů a více než tisíc oborů.


23. 10. 2017; ČT 1

Útok hackerů na web ČSÚ

Michal KUBAL, moderátor:

Sobotní výpadky volebních webů Českého statistického úřadu způsobil hackerský útok. Externí dodavatel, který zajišťuje jejich provoz, původně odkazoval na technické problémy. Zástupci úřadu ale později potvrdili, že se jednalo o cílený útok na infrastrukturu společnosti O2. Zjednodušeně řečeno, o cílené přetížení webu. Úřad taky ujistil, že to neovlivnilo předávání a zpracování výsledků voleb.

Petr KOZLÍČEK, redaktor:

Sobota, 2 hodiny odpoledne. Komise začínají sčítat hlasy. Výsledky pak putují elektronicky do sídla Českého statistického úřadu na další zpracování. Krátce nato weby s průběžnými údaji zaznamenávají problémy.

Václav MORAVEC, moderátor ČT /ČT24 Volby 2017, 21. 10. 2017/:

Stále vidíte na spodní liště průběžné sčítání. Český statistický úřad k nám sem do České televize dodává ty datové soubory, to znamená, že jsou tady ty soubory přepisovány a snažíme se vám zajistit i při kolapsu.

Petr KOZLÍČEK, redaktor:

Podle úřadu se výpadky týkaly pouze webu, který výsledky prezentuje. Byl přetížen falešnými uživateli.

Viliam LISÝ, Centrum umělé inteligence ČVUT:

To mohlo vypadat tak, že prostě teď úplně všichni lidé v Čechách a zahraničí prostě se chtějí podívat na ty výsledky voleb a ten server samozřejmě nedokázal takovou kapacitu unést.

Petr KOZLÍČEK, redaktor:

Externí dodavatel zaznamenal v průběhu odpoledne útok hned několikrát. Tok informací mezi volebními místnostmi a Českým statistickým úřadem ale podle něj nijak narušen nebyl.

Lucie PECHÁČKOVÁ, mluvčí, O2:

Útoky byly postupně modifikované, což znamená, že se v čase různě měnily, nicméně my máme technické řešení na to, abychom je rychle odhalili.

Petr KOZLÍČEK, redaktor:

Český statistický úřad se cílem takového útoku stal poprvé. Informace o něm předal Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

Radek HOLÝ, mluvčí, Národní bezpečnostní úřad:

Začali jsme se tím zabývat, ale musíme předem upozornit, že vystopování toho útočníka je velice málo pravděpodobné.

Petr KOZLÍČEK, redaktor:

Podle IT odborníků podobný typ útoků není nebezpečím pro falšování dat. Jeho cílem bývá nejčastěji snaha o snížení důvěry samotného webu, který je prezentuje. Redakce a Petr Kozlíček, Česká televize.

Michal KUBAL, moderátor:

Na webu ČT24.cz můžete sledovat aktuální politické dění on-line. A kolegové taky nastínili možné scénáře dalšího vývoje.


21. 10. 2017; abclinuxu.cz

RT-Summit 2017 online

V Praze na půdě Elektrotechnické fakulty ČVUT dnes probíhá RT-Summit 2017 - setkání vývojářů linuxového jádra a uživatelů jeho real-time verze označované jako preempt-rt. Přednášky lze sledovat online na YouTube.


21. 10. 2017; Lidové noviny

I univerzity teď žijí volbami

Staronovým rektorem Univerzity Karlovy pro roky 2018 až 2022 bude Tomáš Zima. Nové šéfy mají už i univerzity v Pardubicích či Olomouci. Příští týden se bude volit též na pražském ČVUT a dalších školách.

PRAHA/OLOMOUC Ve volebním podzimu nejde jen o poslanecké lavice, ale také o posty vysokoškolských rektorů. Čtyřleté období totiž končí řadě z nich, takže senátoři právě volí vrcholné představitele veřejných vysokých škol.

Včera odpoledne o svém dalším směřování rozhodla i největší a nejvýznamnější z nich-Univerzita Karlova, jejíž roční rozpočet činí zhruba 9,5 miliardy korun.

Obhajujícího Tomáše Zimu, jenž nyní předsedá České konferenci rektorů, včera odpoledne volilo 51 ze 68 platných hlasů. Oproti tomu jeho vyzyvatele, biologa Jana Černého, podpořilo 17 senátorů, takže se Zima stal takzvaným "kandidátem na rektora", neboť jeho nominaci musí ještě podpisem stvrdit prezident.

"Beru to jako vyslovení důvěry i jako poděkování za to, co jsme na Univerzitě Karlově s kolegy za poslední čtyři roky udělali," řekl LN Tomáš Zima, který by tak měl univerzitu se sedmnácti fakultami vést až do jara 2022.

Nejspíše s ním bude pokračovat i tým devíti prorektorů, mezi nimiž jsou kupříkladu Jan Konvalinka pro vědu, Milena Králíčková pro studijní záležitosti či právník Aleš Gerloch. Černý nevylučuje, že to za čtyři roky zkusí znovu. "Nebráním se tomu," uvedl.

Obhájci na Hané a na VŠE

Svůj čtyřletý mandát obhájil rovněž Jaroslav Miller, rektor druhé nejstarší kamenné univerzity na českém území-UniverzityPalackého. Byl jediným kandidátem a ve středu dostal od senátorů 20 hlasů z 23možných. "Budeme nadále hodně podporovat internacionalizaci a výzkum, ale chci se v dalších letech zaměřit více i na kvalitu vzdělávání," řekl LN profesor Miller. Chystá proto vznik sedmého prorektorského postu - právě pro kvalitu.

Ambiciózní plány do roku 2022 má rovněž Hana Machková z Vysoké školy ekonomické (VŠE), jež neměla soka a pozici v pondělí obhájila ziskem 16 hlasů z 29. "VŠE se rozhodla pro strategii přechodu od kvantity ke kvalitě a našímcílem je získat v oblasti manažerského a ekonomického vzdělávání vedoucí postavení ve střední Evropě. Mou hlavní prioritou je získání národní institucionální akreditace pro oblast vzdělávání v ekonomických oborech," uvedla rektorka Machková.

Už minulý týden proběhly volby na České zemědělské univerzitě, kde Jiřího Balíka vystřídá Petr Sklenička, jehož kariéra byla dosud spjata s fakultou životního prostředí, jejímž byl děkanem i proděkanem. Nedávno pak prezidentský kandidát Jiří Drahoš oznámil, že právě profesor Sklenička je jeho poradcem pro ekologii.

Poprvé v historii by měla Mendelovu univerzitu v Brně vést žena, a sice 38letá ekonomka Danuše Nerudová, která byla v letech 2014 až 2015 i prorektorkou celé školy. Ve středeční volbě jasně porazila obhajujícího rektora.

Ve čtvrtek se konal rektorský výběr i na další škole v Brně: na Veterinární a farmaceutické univerzitě. V napjatém ovzduší, kdy do ulic vyšli i studenti protestující proti "nepřátelské atmosféře", zvítězil dosavadní děkan veterinární fakulty Alois Nečas.

Do čela Univerzity Pardubice se po přestávce vrátí chemik Jiří Málek, který měl na starosti celostátní hodnocení výsledků vědy a výzkumu. Zaměřit se hodlá na kvalitu výuky a otevřenost školy.

A ještě dvě velké techniky

Volební maraton, během nějž školy volí na fakultách i děkany, nekončí. ZatímcoVysoké učení technickév Brně (VUT) bude příští týden vybírat rektora z jediného kandidáta Petra Štěpánka, České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze bude ve středu volit z pětice.

Proti obhajujícímu Petru Konvalinkovi, jenž byl hned dvakrát zkusmo a neúspěšně odvoláván, se postavili Alena Kohoutková, Vojtěch Petráček a dva informatici: Pavel Tvrdíka Michal Pěchouček. Výběr rektora ČVUT bude dalším vrcholem volební sezony.


21. 10. 2017; Root.cz

V Praze začíná RT-Summit, sledujte stream

Dnes se na půdě Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze uskuteční RT-Summit - setkání vývojářů linuxového jádra a uživatelů jeho real-time verze označované jako preempt-rt. Pokud se nemůžete zúčastnit osobně, můžete sledovat stream z celé akce. Linux preempt-rt je rozšíření (patch) linuxového jádra, měnící běžný Linux na real-time operační systém, který se dá použít například pro řízení autonomních aut, obráběcích strojů či podobných zařízení, kde záleží na přesném časování prováděných operací.


20. 10. 2017; Mladá fronta Dnes

Zítřek není jen elektrický

Vláda by měla prodloužit nižší daň na CNG, říká šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale možná je to všechno ještě předčasné. "Vůbec není jisté, že elektromobilita představuje budoucnost automobilismu," říká šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček. A dodává, že ke snížení exhalací mohou stejně dobře přispět i auta na stlačený zemní plyn (CNG), a proto si zaslouží podporu.

- Vláda bude v pondělí projednávat memorandum o budoucnosti vozidel, která jezdí na CNG. Usilujete v něm o prodloužení daňového zvýhodnění tohoto paliva o pět let, tedy až do roku 2025. Proč?

Máme obavu, aby se nezbrzdily či nezastavily investice do infrastruktury a nákupu ekologických aut a autobusů s pohonem na CNG. Jejich propagace má smysl nejen kvůli ovzduší, ale také kvůli tomu, aby tu existovalo nějaké alternativní palivo. Daňové zvýhodnění má šanci projít, pro příjmy státního rozpočtu je to marginální výpadek. Navíc to petrolejářům pomáhá plnit evropské cíle na snižování exhalací. V urbanizovaných zónách, jako je Praha, přispívají vozy na zemní plyn k okamžitému zlepšování životního prostředí.

- Dění kolem lithia v posledních dnech ale spíše naznačuje, že tím řešením jsou elektromobily...

Když někdo říká, že elektromobilita vyřeší emise v Praze či jinde, tak je buď politik, který to musí říkat, nebo je zcela bez erudice. Není tu infrastruktura. A v nejbližším období ani nebude, přestože se o její, alespoň částečné, vybudování různé subjekty včetně Pražské plynárenské snaží. V zastavěných oblastech ji však lze jen obtížně vybudovat. Mnohé odborné studie říkají, že třeba Německo by potřebovalo třiapůlkrát víc elektřiny, pokud by se všechny tamní vozy změnily na elektromobily.

- Ale proč se tedy elektromobilita jeví tak sexy?

Vypadá to jako jednoduché, okamžité řešení. Auto se nabije, jede a nevypouští žádné exhalace. Ale každý elektromobil má přece někde svůj komín. Logiku má jedině elektromobilita ve spojení s fotovoltaikou a podobnými zdroji. Když politik teď říká, že elektromobily jsou budoucností Česka, je to od něj nezodpovědné. Země je na autoprůmyslu a návazných oborech závislá, a když vysíláte takové signály, zdržíte jakýkoliv pokrok při zušlechťování spalovacích motorů. Navíc rozhodíte dodavatelsko-odběratelské vztahy, které jsou ve výrobě elektroaut zcela jiné, jednodušší.

- Jaká je tedy budoucnost, když ne elektrická?

Budoucnost stále představují spalovací motory, je potřeba dál pracovat na jejich vývoji, pak možná palivové články. Jsem realista, vím, že CNG není něco, co by převážilo, ale je to komplementární a okamžité řešení. A například pro Prahu ideální. Ale neříkám, že bychom měli elektromobilitu zavrhnout, jsou odvětví, kam se elektroauta hodí.

- Můžeme si dovolit jít proti proudu, když elektromobilitu tlačí i velké země jako Německo či Francie?

To bychom se museli o každé zemi bavit zvlášť speciálně o jejich energetickém mixu. Ale myslíte, že když do toho jdou všichni, že je to automaticky správně? Vždyť francouzský ministr Nicolas Hulot hned po nástupu do funkce prohlásil, že odstaví jadernou energetiku a jedním dechem dodal, že se přestanou vyrábět spalovací motory. To jde přece proti sobě. Čím všechny ty elektromobily budou tedy krmit? Podívejte se třeba na Norsko, které nyní z dřívější masivní podpory elektroaut ustupuje.

- Říkáte, že auta, která jezdí na paliva založená na ropě a plynu, a elektromobily mohou být vedle sebe. Jaký by měl být ideální podíl?

O tom by přece neměl nikdo rozhodovat od stolu. Všechny takové předpisy zdražují spotřebu, a tím diskvalifikují Evropu proti zbytku světa. Nefandím umělým oborům, nechápu, proč dotovat za každou cenu něco, co je "zelené", aby se to prosadilo. Jsou dvě pravdy, jedna politická a druhá objektivní. Ta politická vždycky trvá chvíli, ale ta objektivní se nakonec prosadí. A v současné době ekonomicky nejlépe vycházejí spalovací motory.

- Kde se tedy nejvíc hodí auta na zemní plyn a kde elektromobily?

Vozy na CNG třeba ve veřejné dopravě, pro firemní flotily - my už ve firmě jiná auta než na zemní plyn téměř nekupujeme. Máme spolupráci s Pražskými službami, přispíváme jim na pořízení CNG aut, která svážejí odpad nebo uklízejí ulice. Myslím, že v takové chvíli je fér říci si také o prodloužení daňového zvýhodnění pro auta na CNG. A elektromobily mohou využívat třeba městské úřady a jejich organizace, jezdí jen uvnitř města a přes noc mohou dobíjet.

- Většímu rozvoji aut na CNG dlouho bránil nedostatek plnicích stanic. Jak je to dnes?

Počet plniček se zvyšuje. My máme sedm stanic, letos jsme chtěli otevřít dalších šest, otevřeme tři. Vždy je otázka, na jakých podmínkách se dohodneme s petrolejáři, což vůbec není jednoduché. Izolované stanice stavíme jen minimálně. Jdeme i mimo Prahu. Snažíme se dělat bezobslužné stanice.

- Tvrdíte, že nemusí být dost elektřiny pro elektromobily. Bude dost plynu pro vozy na CNG?

V Evropě je plynu dostatek. A to i ve výhledu na 100 let, nikdy ho nebylo málo. Všechny krize byly způsobeny obtížemi na přepravních cestách. Ale dnes je Evropa zasíťovaná shora dolů a stále se stavějí další propojení. Včetně právě budovaných dvou trubek v Baltickém moři, které se označují jako Nord Stream II. Jsem jeho zastáncem, byť posílí pozici Německa v distribuci plynu po Evropě. Pokud bych si měl vybrat, zda o distribuci bude rozhodovat Německo, či Ukrajina, volím Německo. Zároveň říkám, že bychom měli dělat vše pro to, abychom zachovali ve funkčním stavu i cestu přes Ukrajinu.

- ČEZ nedávno zlevnil pro své retailové zákazníky plyn, co chystá Pražská plynárenská?

Zdražovat se rozhodně nechystáme. Pro zákazníky budou naopak k dispozici nové cenové produkty, s nimiž ušetří. Ale jak se budou vyvíjet ceny po celý příští rok, to nevím, cena plynu na burzách teď stoupla. Trh je nicméně velmi konkurenční a my se snažíme lákat klienty na doplňkové služby souvisící s plynem. Pochopitelně, vždy jde o cenu, ale chceme, aby to lidé brali v jejich kontextu. Třeba aby se mohli spolehnout na to, že když jim klekne v těch největších mrazech kotel, během pár hodin k nim přijede technik. Rozhodně si nemyslím, že bychom měli být nízkonákladový dodavatel, spíše dodavatel komplexních služeb s přidanou hodnotou.

- Kde tedy vidíte budoucnost Pražské plynárenské?

Chceme se víc soustředit na prodej tepla z plynu. Stavíme, rekonstruujeme i provozujeme teplárny po celé zemi. Jednáme teď o koupi dvou zdrojů mimo Prahu. Obě jsou to výtopny na uhlí. A pokud se na odkupu dohodneme, chceme je přestavět na kogeneraci, tedy kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Jen přestavba vyjde na desítky až stovky milionů korun.

- Mluví se také o vzniku městského holdingu, kde by Pražská plynárenská byla jednou z klíčových firem. Jak je to daleko?

Jsem zastáncem takového řešení, je to součástí našich dlouhodobých plánů. Ale je to spíše otázka, na niž by měli odpovídat radní a lidé zodpovědní za rozvoj města. Je to model, který dobře funguje v Německu a má řadu výhod. Firmy, které se stanou součástí holdingu, mezi sebou mohou dělat vzájemný byznys. Všechno se urychlí a zlevní. Není nutné, aby město mělo v holdingu 100 procent, klidně může dát drobný podíl nějakému strukturálnímu investorovi. To pomůže stabilitě společnosti, získání know-how či stabilní cash-flow. Ale neptejte se mě, jaké společnosti se mají stát součástí holdingu, kdy a v jakém pořadí, to je na politicích.

- Jaké by vznik holdingu přinesl výhody a nevýhody?

Výhodou může být vzájemný byznys. Pražská plynárenská má pět dceřiných společností poskytujících různé služby, třeba informační, a ty může rychle poskytovat i jiné společnosti z jiného holdingu. Nemusí se účastnit dlouhých výběrových řízení, je to rychlé při rozhodování. A výhoda je rozhodně společné řízení toku peněz, pomůže to firmám, které mají sezonní výkyvy. Nevýhody jsou pouze obavy politiků, že nebudou moci zasahovat do jednotlivých společností.

- Nehrozí však - vzhledem ke čtyřleté volební periodě - že strategie holdingu půjde ode zdi ke zdi?

Záleží pochopitelně, jací lidé tam budou. V německém modelu sedí v dozorčích radách zástupci akcionáře, tedy politici, kteří kontrolují, co se děje s jejich vlastnickým právem. Ale samotný management ve firmách je plně profesionální.

Profil Pavel Janeček (49) Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky. Před příchodem do Pražské plynárenské mimo jiné řídil maďarskou společnost Feg ZRt. a společnost Karma Český Brod. Podílel se i na strategii švédské společnosti Pergo Trelleborg. Předsedou představenstva Pražské plynárenské je od dubna 2014.


20. 10. 2017; tyden.cz

Katedra řídicí techniky FEL ČVUT hostí již tuto sobotu setkání vývojářů Linuxu

V sobotu 21. října se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskuteční RT-Summit - setkání vývojářů linuxového jádra a uživatelů jeho real-time verze označované jako preempt-rt.

Linux preempt-rt je rozšíření (patch) linuxového jádra, měnící běžný Linux na real-time operační systém, který se dá použít například pro řízení autonomních aut, obráběcích strojů či podobných zařízení, kde záleží na přesném časování prováděných operací.

Na sobotním RT-Summitu vystoupí známé osobnosti linuxové scény, například Thomas Gleixner, správce architektury x86 a spolupracovník Linux Foundation zodpovědný za Real-Time Linux collaborative project, Peter Zijlstra (Intel), správce linuxového scheduleru a nástroje perf, či Steven Rostedt (VMware), autor známého nástroje ftrace.

RT-Summit pořádá katedra řídicí techniky FEL ČVUT ve spolupráci s Linux Foundation Real-Time Linux collaborative project a OSADL: Open Source Automation Development Labs.

Pro studenty ČVUT je vstup zdarma, ostatní se musí za poplatek zaregistrovat nejpozději v pátek 20. 10 do večera.


18. 10. 2017; iHNed.cz

Rozdělené ČVUT se chystá na volbu rektora. O Konvalinkovo místo usiluje i zakladatel úspěšného start-upu

Ve středu 25. října se pětice kandidátů utká o post rektora Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Současného rektora Petra Konvalinku nechce část senátorů, která se ho už v průběhu volebního období pokusila dvakrát odvolat.

Podle HN má proti Konvalinkovi největší šanci vedoucí katedry počítačů se zkušenostmi z byznysu Michal Pěchouček.

Dokáže nový rektor uklidnit rozkmotřenou situaci na největší české technické vysoké škole? Pětice kandidátů na budoucího šéfa Českého vysokého učení technického (ČVUT) ve středu přesvědčovala kolegy z univerzity, že právě oni zvládnou jednotlivé fakulty a pracoviště více sjednotit. Volba je zatím napjatá. Ve středu 25. října Akademický senát rozhodne, zda současný rektor Petr Konvalinka setrvá ve funkci. Už dvakrát se jej senát pokusil odvolat, pokaždé ale neúspěšně.

Konvalinka přiznává, že si zvolením do druhého funkčního období není jistý. "Chtěl bych, aby se mi vrátila důvěra, kterou jsem kvůli personálním otázkám ztratil," říká. Naráží třeba na to, že jako svého poradce zaměstnal Miroslava Elfmarka, který dříve řídil evropské dotace na ministerstvu průmyslu. Loni na podzim jej však soud odsoudil za dotační podvod a podle magazínu Reportér měl na univerzitu dosazovat své lidi.

Nešlo však o jediný důvod, kvůli kterému Konvalinka vešel u části akademiků v nemilost. Když se jej letos v dubnu pokusili sesadit Jan Kybic z katedry kybernetiky a tři studenti, vyčítali mu například vyčerpání peněžních rezerv univerzity spojené s výstavbou Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), manažerská pochybení či špatnou komunikaci s některými děkany.

Konvalinka tehdy na svou obranu sepsal osmi stránkový dokument, v němž většinu výtek označil za lži, a na Kybice následně podal žalobu na ochranu osobnosti. "Někteří senátoři nepochopili, jak jsou ty peníze složené," vyvrací Konvalinka argumentaci kritiků týkající se financování institutu CIIRC. On jej naopak považuje za jeden ze svých největších úspěchů. "Z průmyslu je o spolupráci s tímto ústavem velký zájem, posune nás to na špici evropských univerzit," věří.

Ve druhém funkčním období se chce zaměřit na podporu vzdělávání. "Studenty musíme připravit na příchod digitálního průmyslu," podotýká. Skupina senátorů, kteří se rektora pokusili odvolat, však trvá na tom, že by měl Konvalinku ve funkci nahradit někdo jiný. Proti Konvalinkovi kandiduje děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková, děkan fakulty informačních technologií Pavel Tvrdík nebo fyzik Vojtěch Petráček. Podle informací HN senátoři jako nejsilnějšího protikandidáta vnímají vedoucího katedry počítačů Michala Pěchoučka. "Je to člověk, který by dokázal přinést největší změnu," domnívá se Jan Kybic.

Pěchouček je z kandidátů nejmladší, což někteří senátoři vnímají jako výhodu. ČVUT chce například otevřít mladým vědcům, učitelům, průmyslu nebo zahraničním profesorům. Pěchouček spoluzaložil jeden z nejúspěšnějších tuzemských start-upů Cognitive Security, který nakonec koupil gigant Cisco, ve společnosti pak chvíli pracoval. Oproti jiným kandidátům však nemá zkušenost s působením ve vedením fakulty či univerzity. To on sám vnímá jako výhodu "Mám zkušenosti z průmyslu. V Cisco jsem řídil velkou organizaci technicky orientovaných lidí, která se rozprostírala mezi Prahou, Londýnem, Austinem a San José," podotýká.

Žádný z kandidátů není jednoznačným favoritem. Volitelé jsou podle několika senátorů, s nimiž Hospodářské noviny hovořily, téměř napůl rozděleni mezi podporovatele a odpůrce současného rektora. Mezi nimi se pohybuje skupina přibližně deseti nerozhodnutých senátorů.

Tento týden byla do čela Vysoké školy ekonomické v Praze znovuzvolena Hana Machková, také Univerzitu Palackého v Olomouci povede další čtyři roky její současný rektor Jaroslav Miller. Už zítra se také rozhodne o novém rektorovi UniverzityKarlovy. Dlouho to vypadlo, že její současný šéf Tomáš Zima nebude mít vyzyvatele, dva týdny před vypršením termínu se ale přihlásil biolog Jan Černý. "Byla by škoda, kdyby se současnému rektorovi nikdo nepostavil," říká. Karlovu univerzitu vnímá jako spícího obra, kterého je třeba probudit. Slibuje změnit současnou atmosféru ze soutěžní na přátelštější, aby si fakulty více pomáhaly a vznikaly mezifakultní programy typu Bioinformatiky.

"Já chci podporovat vznik moderních kvalitních programů, partnerství se zahraničními univerzitami a jedinečný systém hodnocení vědy, který univerzita zavedla před třemi lety," uvádí hlavní body svého programu Zima.


15. 10. 2017; byznys.iHned.cz

Umělá inteligence může z Česka udělat rozvojovou zemi, varuje profesor, který prodal start-up kolosu Cisco

Odborník na umělou inteligenci z ČVUT Michal Pěchouček odmítá, že se umělá inteligence vymkne kontrole a zakročí proti lidstvu.

Její rozvoj ale podle něj povede k novému přerozdělení bohatství na světě. Nově budou kvůli umělé inteligenci země bohaté a chudé na práci.

Aby se na změny vyvolané chytrými algoritmy a automatizací Česko připravilo, mělo by podle něj reformovat vzdělávací systém.

Mezi tuzemskými vědci platí Michal Pěchouček za výjimku. Coby profesor na ČVUT s kolegou Martinem Rehákem založil jeden z nejúspěšnějších českých start-upů nazvaný Cognitive Security, který nakonec koupil nadnárodní gigant Cisco. To se nepovedlo hned tak každému českému badateli. Dvojice přišla s originálním řešením, jak pomocí umělé inteligenci odhalovat viry.

Navzdory úspěchu v byznysu Pěchouček nezanevřel na svou akademickou kariéru a dál na univerzitě působí. Na ČVUTvede katedru počítačů a odborně se věnujete právě umělé inteligenci. Ta v posledních pár letech nebývalou rychlostí proniká do mnoha oborů, jejichž fungování zefektivňuje a zlevňuje. Další rozvoj chytrých algoritmů, které se od těch "běžných" liší schopností simulovat a škálovat lidské uvažování, povede podle Pěchoučka k novému rozdělení bohatství na světě. Bát se ale, že se umělá inteligence postaví lidstvu, je dle profesora zbytečné.

Máme se umělé inteligence začít bát?

Můžeme si představit několik důvodů, proč se umělé inteligence bát. Může nám nahánět hrůzu kvůli obavě, že se vymkne kontrole a bude postupovat proti lidstvu, což podle různých filosofických interpretací může nastat. Já si ale myslím, že toho se bát nemusíme. Taková obava nemá žádný racionální podklad.

Proč? Většina lidí si pod pojmem umělé inteligence představí chytré programy ze sci-fi, které právě útočí na člověka.

Lidé si v současnosti všímají, jak umělá inteligence mění spoustu aspektů našich činností. Kvůli tomu si pouští fantazii z uzdy. Je to stejné jako když lidé vynalezli první letadla a mysleli si, že hned s nimi budou létat do vesmíru. Vždy když se udá významná technologická změna, lidská fantazie pracuje na plné obrátky. Nemáme ale žádná data či výzkumy, které by říkaly, že jsme blíž k singularitě, což je okamžik, kdy má vzniknout obecná umělá inteligence, která bude lepší než člověk.

V Česku působí například společnost GoodAI, která se vývojem obecné umělé inteligence zabývá. Proč je podle vás obecná umělá inteligence, tedy taková, která by byla sama schopná se učit či využívat dovednosti z jedné oblasti ve druhé, ještě hodně daleko?

Vývoj obecné umělé inteligence závisí na tom, kdy pochopíme, jak si my sami osvojujeme různé koncepty, jak využíváme naše znalosti z různých domén. Tomu ale zatím příliš nerozumíme. Mozek patří mezi ty nejméně probádané orgány v lidském těle. Práce vědců, kterou potřebujeme k tomu, abychom pochopili, jak mozek funguje, jak se v něm vytvářejí různém koncepty a jak se učí napříč různými doménami, ještě tolik nepokročila.

Místo injekce tablety

Šest ampulí nového léku ročně může u pacientů s takzvanou spinální muskulární atrofií zastavit ochabování svalů.

Čtěte zde

Takže obecná umělá inteligence bude na stole až lépe porozumíme nám samým?

Technologie úzké umělé inteligence, které dneska tolik letí a pomáhají průmyslu, jsou inspirovány fungováním mozku pouze z části. Například neuronové sítě si berou jenom základní vlastnosti, jak se neurony v mozku chovají a že jsou nějak propojeny. Samotné neuronové sítě pak samozřejmě mají jinou strukturu než tu, kterou bychom nalezli v mozku.

Až pochopíme, jak souvisí struktura mozku s různými lidskými činnostmi a se schopností učit se, teprve potom může dojít k většímu rozmachu obecné umělé inteligence. Navíc badatelů, kteří se snaží vyvinout například humanoida, je málo. Většina odborníků na umělou inteligenci sedí ve velkých firmách, kde pracují na zefektivnění lidské práce, čímž vytvářejí nové obchodní modely. A to generuje peníze.

Vědci se umělé inteligenci věnují už od 50. let, teprve teď ale vidíme, jak se ve velkém nasazuje do průmyslu. Proč jsme na tento okamžik čekali tak dlouho?

Umělá inteligence má stejně jako další technologie své takzvané "zimy" a "léta". Což je označení pro střídání období, kdy se jí po stránce technologické, kreativní i investiční víc věří. Například na přelomu tisíciletí, na konci 80. a 90. letech panovala "zima", kdy se oblast příliš nerozvíjela. V současnosti zažíváme "léto", což znamená, že jsme na vzestupu, který ovlivnily dva vnější faktory.

Jednak je to dostupnost dat, která vznikají hrozně rychle. Tvorba metod umělé inteligence, které lze někde aplikovat, se bez dat neobejde. Když například vyvíjíte auto bez řidiče, tak algoritmy, které ho ovládají, musíte natrénovat na reálných datech. Google například potřeboval nasnímat deset milionů mil jízdy autonomního auta. Nasbírali jeden milion a pomocí simulace umělé inteligence vytvořili dalších devět milionů. Dřív taková data neexistovala, ale teď už je máme.

A druhý faktor?

Moorův zákon. Ten říká, že každý 18 měsíců se zdvojnásobí výpočetní výkon na stejné ploše křemíků. Takže křivka technologické rozvoje umožnila rizikovému kapitálu do umělé inteligence investovat. Ale za tím stojí fyzikální jev, který v důsledku zlevňuje výpočetní sílu. Víte, že když teď do něčeho investujete, tak to za čtyři roky bude levnější, a už se to vyplatí prodávat.

Mluvil jste o střídání období útlumu a rozmachu. Přijde podle vás další zima?

Další zima podle mě hodně dlouho nepřijde. Nelze říct, že když jsme v jedné oblasti využili datovou analytiku, že ji prostě nevyužijeme jinde, třeba v medicíně. Nakonec je nepodstatné, jestli si myslím, že auta bez řidiče jsou správná nebo špatná. Důležité je, že umělá inteligence zlevňuje a zefektivňuje oblasti, ve kterých ji použijete. Z tohoto důvodu si myslím, že zima jen tak nenastane.

Co podle vás na zavádění umělé inteligence nejvíce podceňujeme?

Rychlost změn, které úzká umělá inteligence přináší. Ta na rozdíl od té obecné už svými schopnosti v daných oblastech překonává člověka. Neuvědomujeme si, jak rychle se tyto technologie nasazují na činnosti, které dosud patřili desítky let lidem. Spousta práce bude mizet a lidé si nepřipouští, že se to může stát. Na začátku jste se ptal, zda se máme umělé inteligence obávat. Určitě bychom se měli obávat toho, jak nám umělá inteligence změní životy, jak změní fungování společnosti či ekonomiky a že se lidstvo dostatečně rychle na takové změny nepřipraví.

Obavy, že lidé kvůli umělé inteligenci přijdou o práci, jsou tedy oprávněné?

Bývalý americký prezident Barack Obama si nechal vypracovat zprávu o tom, jaký druh práce umělá inteligence zlikviduje. Prý sebere 83 procent práce, která je placená méně jak 20 dolarů za hodinu. Ale sebere pouze čtyři procenta práce, která je placená víc jak 40 dolarů za hodinu. Levná zmizí, drahá zůstane. Já si myslím, že to není pravda. Práce se bude dělit podle toho, na co je orientovaná. Ta, která se soustředí na lidi, tak ta zůstane. Ale ta, která se soustředí na data a jejich analýzu, tak tu vykonají stroje. A tam je práce levná i drahá.

Jaká povolání tedy umělá inteligence nejvíce ohrožuje?

Roboti se nebudou starat o seniory, to prostě člověk udělá lépe. Umělá inteligence nebude konkurovat člověku v činnostech, které člověk dělá lépe. Možná ubude lékařů, protože značná část jejich práce spočívá v diagnostice a to může vykonat umělá inteligence, ale neubude sestřiček, protože ty nenahradíte. Na smrtelné posteli budu raději, když mi bude pomáhat sestřička než robot.

Možná budeme potřebovat také víc psychologů…

Ano, s tím souhlasím. Protože práce bude chybět, tak to pro nás bude samozřejmě psychický problém. Zároveň se nejspíš budeme dožívat delšího věku, takže se budeme muset naučit jinak zacházet s naším volným časem. To bude psychicky náročné.

Jak rychle může taková změna proběhnout?

Míru rychlosti budou diktovat technologie. Když korporace zaměstnává 20 tisíc lidí a něco vyrábí a zjistí, že díky technologii může propustit 15 tisíc lidí a vyrábět to stejné, tak to prostě udělá. Možná to bude v době, kdy na to společenský systém bude připravený, bude existovat shoda, jak se s takovou situací vypořádat. A nebo se společnost bude těšit tím, že montuje, montuje, montuje auta, a pak se najednou ukáže, že už auta nemontuje, protože se auto vyrábí jinak. A nebo v Německu. Že něco takového v České republice, která je průmyslovou zemí, nikdo neřeší, považuji za velmi primitivní a nezodpovědné.

Proč? Může snad umělá inteligence nějak zásadně dopadnout na ekonomiku celé země?

Máme tu hodně průmyslu, který teď dává práci, která půjde pryč. Máme hodně málo práce budoucnosti. Technologie zlevní práci a tím se ukáže, že v nějaké zemi existuje práce s velkou přidanou hodnotou, protože se v ní investovalo do inovací. Ale také se ukáže, že v jiné zemi si mysleli, že bude nejlepší investovat do montoven.

Jenže technologie zároveň řeknou, že montování zas tak cool není, že už třeba nejsou nutné spalovací motory a nikdo je už nebude kupovat. Což povede k novému rozložení bohatství ve společnosti. Budou země bohaté na práci a chudé na práci, nikoliv na nerostné suroviny. Země, kde práce bude, budou mocné a vlivné, ale země, kde práce nebude, budou podružné. Kvůli umělé inteligenci a automatizaci se z Česka může stát rozvojová země.

Lze ještě zatáhnout za záchranou brzdu?

Pořád máme šanci změnit priority a začít se podle nich řídit. Dokážu si představit, že když by se například stal prezidentem vědec, který ví k čemu věda slouží, tak by ji mohl vyzvednou podobně jako například Václav Havel vyzdvihoval lidská práva. Když by lidem vysvětloval, k čemu jsou dobré inovace a že jsou důležitější než migrační krize, kterou strany zneužívají k svým zájmům, tak by společnost třeba někam jinam naklonil. A pak je to změna vzdělávacího systému.

Jak byste jej reformoval?

Když dneska kantoři učí děti informatiku, tak je to vlastně trapné. Učí je to, co děti už znaly před pěti děti. Nedává příliš smysl, aby se učily dělat prezentace, protože to už samy dávno zvládnou. Ano, mají se umět vyjadřovat a formulovat své myšlenky, ale to mají dělat v hodinách češtiny. Na informatice se mají učit programovat.

Co by jim programování přineslo?

Jednak větší flexibilitu na trhu práce, protože programování mohou kombinovat v jiných profesích. Programování bude stejně důležité, jako je teď schopnost dobře psát česky, počítat nebo dorozumět se anglicky. Bude to páteřní dovednost. Ale hlavně škola bude muset začít děti učit se učit, reagovat na změny a kreativnímu nebo kritickému myšlení. Pak taky schopnost zpochybňovat status quo nebo diskutovat o tom, co nefunguje. Znalosti budou až sekundární.

Automobilky chtějí trénovat vozy v české hře

České studio okouzlilo statisíce hráčů simulátorem kamionu. Ozvaly se i automobilky, pomocí hry chtějí vyvíjet samořiditelná auta.

Čtěte zde

Jak by se ale něco takového vyučovalo?

Nejde o věci, které se dají napsat na tabuli. To se musí prostě vyzkoušet. Než aby se učitel postavil před žáky a tvrdil jim nějaká fakta, tak s nimi musí experimentovat nebo třeba debatovat. Může jim třeba navrhnout, pojďme řešit nějaký problém, pojďme k němu získat nějaká data a zamysleme se nad tím, jak taková data získáme? Najdeme na internetu? Musíme si je koupit? Nebo je musíme sami sesbírat? Tak to pojďme udělat.

Nějaký faktografický základ by ale děti mít měly, nemyslíte?

Ano, nějaký základ samozřejmě existovat musí. Na všech stupních vzdělávání. U nás na univerzitě například studenty drtíme matematikou, protože to je základ, který se prostě nezmění, ať budou technologie, umělá inteligence vypadat jakkoliv. To samé platí na základní škole. Nemůže to ale fungovat tak, že se základ rozdělí mezi biologii, chemii, fyziku a všichni učitelé si budou myslet, že jejich předmět je ten nejdůležitjěší a že proto výuku nafouknou znalostmi až k prasknutí.

Příští týden budou v Česku volby, jak by se podle vás měli chovat politici, aby stát připravily na změny spojené s umělou inteligencí?

Existuje spousta peněz, které se musí investovat. Měli bychom se snažit o to, aby se investovaly tady. Když se sem vizionáři z Ústí nad Labem snaží přemluvit Muska, aby tady postavil fabriku, tak by politici raději měli letět za ním a neletět do Číny domlouvat prodej fotbalového klubu, ze kterého Česká republika nic nemá. Že tu Číňané koupí firmu někoho jiného, je nepochopením slova investice. Místo toho by raději měli letět za Muskem a přemlouvat ho, aby tady tu fabriku postavil, že mu třeba dají pobídky. To by byl strategický tah, protože jeho auta se nejspíš budou vyrábět dalších 50 let.

Akcie vlastníka Novy rychle rostou, za týden přidaly 12 procent. Spekuluje se o prodeji firmy - čtěte ZDE

Čeští stavaři postaví most přes fjord v Norsku. Metrostav na severu Evropy razí i tunely - čtěte ZDE

Majitel pole by podle chystaného zákona musel o jeho prodeji nejdříve informovat toho, kdo na něm hospodaří - čtěte ZDE

PENÍZE podle Leoše Rouska: Investice do firem vyčleněných z mateřských společností jako PayPal z eBay se vyplácejí, centrální bankéř Benda chce ukončit éru nízkých úroků - čtěte ZDE


14. 10. 2017; Lidové noviny

ČVUT chce vést pět lidí. Včetně IT ikony

PRAHA/KLADNO Nejvýznamnější technická univerzita v Česku hledá rektora, který ji povede až do roku 2022. Akademický senát si může vybrat z pěti kandidátů; první kolo volby se koná 25. října.

Jako první se do volby přihlásil stávající rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT). "Ano, budu obhajovat," řekl LN už v létě Petr Konvalinka (56 let).

Úkol to nebude snadný, neboť právě on čelil dvěma pokusům o své odvolání. V prvém případě to bylo především kvůli angažmá poradce a dotačního šíbra Miroslava Elfmarka, podruhé pak kvůli financování nového kybernetického ústavu CIIRC, jehož zrod dlouho štěpí univerzitu. Konvalinka v obou případech hlasování ustál.

"Rád bych dokončil rozpracované věci, a proto do toho půjdu," říká v časopise Pražská technika. Jako hlavní cíle si vytkl vyšší integritu školy o osmi fakultách, otevřít se světu a klást mimořádnou pozornost na výuku i výzkum.

S ženou kandidující do čela

Šanci stát se vůbec první rektorkou v 310letých dějinách ČVUT bude pokoušet Alena Kohoutková (64), nynější děkanka stavební fakulty. "Hlavní prioritou je navrátit důvěru mezi rektorem a všemi součástmi univerzity a posílit postavení ČVUTodpovídající tradici, značce a potenciálu, který má," řekla LN Kohoutková.

Druhý pokus čeká na docenta Vojtěcha Petráčka (53) z jaderné fakulty, jenž před čtyřmi lety svedl duel s Konvalinkou. Na hlasy prohrál 31:11. "V rámci kampaně a procesu volby jsem se rozhodl, že nebudu komunikovat přes média a s médii," říká dnes. V programu vybízí ke spolupráci a zapojení všech orgánů univerzity, což je prý jedinou cestou vpřed.

A dvěma silnými informatiky

Silným kandidátem je Pavel Tvrdík (61), donedávna děkan fakulty informatiky. "ČVUT má ve svém genetickém kódu značnou samostatnost sebevědomých fakult, proto mou prioritou bude získat všechny kolektivní akademické samosprávné orgány pro účinnou spolupráci při naplnění společných cílů," sdělil LN Tvrdík.

Těmi má být ČVUT jako prestižní technika se slavnou tradicí, ale i pružně reagující na výzvy turbulentní doby převratných technologií a sociálních transformací, dále jako nadanými studenty vyhledávaná univerzita a též jako jako přední výzkumně orientovaná škola a partner technologicky inovativních firem.

S velkým byznysem má zkušenosti pátý a nejmladší kandidát na rektora: kybernetik Michal Pěchouček (45) (na snímku) z elektrotechnické fakulty. "Chci, aby se ČVUT stalo nejvyhledávanější středoevropskou technickou univerzitou," říká Pěchouček, česká IT hvězda.

Před lety spolus Martinem Rehákem výhodně prodal svůj podíl ve startupu Cognitive Security (který využíval umělé inteligence na poli kyberbezpečnosti) nadnárodnímu gigantu Cisco, pro nějž pak chvíli pracoval. Vrátil se však na univerzitu, kde dnes vede katedru počítačů i centrum AIC.

Volitelům nabízí čtyři priority: "Především jsou to lidé. Druhá je kvalita - výuky, výzkumu, všeho; musí se ale měřit a musíme jí rozumět a podle toho školu řídit. Třetí je efektivita, efektivita hospodaření. A čtvrtá je spolupráce s průmyslem, s nímž ČVUT pořád ještě nemá tak rovnoprávný vztah," říká Pěchouček.

Rozhovor s Michalem Pěchoučkem čtěte na www.lidovky.cz


14. 10. 2017; lidovky.cz

ČVUT by mohla po 310 letech vést první žena. O křeslo rektora se uchází pět lidí

PRAHA/KLADNO Nejvýznamnější technickáuniverzita v Českuhledá rektora, který ji povede až do roku 2022. Akademický senát Českého vysokého učení technického (ČVUT) si může vybrat z pěti kandidátů; první kolovolby se koná 25. října. Na rektora prestižní technikykandiduje stávající lídr Petr Konvalinka, Alena Kohoutková, Vojtěch Petráček a dva informatici: Pavel Tvrdík a Michal Pěchouček.

Jako první se do volby přihlásil stávající rektor (ČVUT). „Ano, budu post obhajovat,“ řekl LN již v červenci Petr Konvalinka (56 let).

Úkol to nebude snadný, neboť právě on čelil dvěma pokusům o své odvolání. V prvém případě to bylo především kvůli angažmá poradce a dotačního šíbra Miroslava Elfmarka, podruhé pak kvůli financování nového kybernetického ústavu CIIRC, jehož zrod dlouhodobě štěpí univerzitu. Konvalinka v obou případech hlasování ustál.

„Rád bych dokončil rozpracované věci, a proto do toho půjdu,“ říká v univerzitním časopise Pražská technika. Jako hlavní cíle si vytkl vyšší integritu školy o osmi fakultách, otevřít se světu a klást mimořádnou pozornost na výuku i výzkum.

I se ženou kandidující do čela

Šanci stát se vůbec první rektorkou v 310letých dějinách ČVUT bude pokoušet Alena Kohoutková (64), nynější děkanka stavební fakulty. „Hlavní prioritou je navrátit důvěru mezi rektorem a všemi součátmi univerzity a posílit postavení ČVUT odpovídající tradici, značce a potenciálu, který má,“ řekla LN Kohoutková.

Druhý pokus čeká na docenta Vojtěch Petráčka (53) z jaderné fakulty, jenž před čtyřmi lety svedl duel s Konvalinkou. Na hlasy prohrál 31:11. „V rámci kampaně a procesu volby jsem se rozhodl, že nebudu komunikovat přes média a s médii,“ říká dnes. V programu vybízí ke spolupráci a zapojení všech orgánů univerzity, což je prý jedinou cestou vpřed.

Silným kandidátem je Pavel Tvrdík (61), donedávna děkan fakulty informatiky. „ČVUT má ve svém genetickém kódu značnou samostatnost sebevědomých fakult, proto mou prioritou bude získat všechny kolektivní akademické samosprávné orgány pro efektivní spolupráci při naplnění společných cílů,“ sdělil LN Tvrdík.

Nejmladší kandidát je kybernetik Michal Pěchouček

Těmi má být ČVUT jako prestižní technika se slavnou tradicí, ale i pružně reagující na výzvy turbulentní doby převratných technologií a sociálních transformací, jako nadanými středoškoláky vyhledáváná univerzita a též jako jako přední výzkumně orientovaná univerzita a partner technologicky inovativních firem.

S velkým byznysem má zkušenosti pátý a nejmladší kandidát na rektora: kybernetik Michal Pěchouček (45) z elektrotechnické fakulty. „Chci, aby se ČVUT stalo nejvyhledávanější středoevropskou technickou univerzitou,“ říká Pěchouček, česká IT hvězda.

Před lety spolu s Martinem Rehákem výhodně prodal svůj podíl ve vývojářském start-upu Cognitive Security (který využíval umělé inteligence na poli kyberbezpečnosti) nadnárodnímu gigantu Cisco, pro nějž pak chvíli pracoval. Vrátil se však na univerzitu, kde dnes vede katedru počítačů i centrum umělé inteligence (AIC).

Volitelům nabízí čtyři priority: „Především jsou to lidé. Druhá je kvalita - výuky, výzkumu, všeho; musí se ale měřit a musíme jí rozumět a podle toho školu řídit. Třetí je efektivita, efektivita hospodaření. A čtvrtá je spolupráce s průmyslem, kde ČVUT pořád ještě nemá tak rovnoprávný vztah s průmyslem,“ říká Pěchouček v interview pro Lidovky.cz.


14. 10. 2017; lidovky.cz

Nabízím vědou inspirovanou výuku, říká nejmladší kandidát na rektora ČVUT

PRAHA Je to pár let, co se advokát Tomáš Richter z pražské kanceláře globální firmy Clifford Chance chtěl stát děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Se svou vizí neuspěl, senátoři moc novot na škole nechtěli. Mezi pěticí kandidátů na rektora ČVUT je nyní zase mladý profesor Michal Pěchouček (45), jenž působil i v nadnárodní společnosti Cisco. „Chci, aby se ČVUT stalo nejvyhledávanější středoevropskou technickouuniverzitou,“ říká Pěchouček.

„Na škole by měl působit hlavní analytik, musí fungovat i datová analýza. Třeba na Carnegie Mellon už jim v tom pomáhá umělá inteligence,“ řekl serveru Lidovky.cz kybernetik Pěchouček, jenž po návratu na akademickou půdu vede katedru počítačů a centrum AIC ČVUT.

LN: Pomůže, nebo uškodí vám ve volbě vaše zkušenost s prodejem vašeho IT startupu Cognitive Security gigantu Cisco a pak i znalosti velkého byznysu?

Chci toho právě využít, myslím, že mi to může pomoci zlepšit školu. Jestli mi to nepomůže ve volbách, tak bude zřejmé, že to škola nechce. K volbě se stavím jako k formě nabídky. Mám tady nějaký package, s dobře vyladěnými parametry - výuka, výzkum, transfer -, ale samozřejmě ne všem se to může na ČVUT líbit. V této volbě není ani nic jistého.

LN: Co volitelům v senátu nabízíte?

Mám nabídku a cíl, aby se ČVUT stalo nejvyhledávanější středoevropskou technickou univerzitou. Jako je třeba Středoevropská univerzita (CEU) pro společenské vědy v Budapešti, tak aby technikabyla v Praze. Nechci zacházet s abstraktními pojmy „nejlepší“ či „nejkvalitnější“, ale chci něco měřitelného - a to je vyhledávanost. Aby tu chtěli studenti a vědci pracovat, žádanost prostředí je sjednocující metrika. Nabízím vědou inspirovanou výuku. Základem vize jsou opravdu výzkumné fakulty, měly by to být na ČVUT všechny. Pokud se výuka od vědy odděluje, nepomáhá to celku, nedochází tu k přirozeným synergiím.

LN: Máte už představy o svém potenciálním prorektorském týmu?

Je předčasné mluvit o konkrétních jménech. Typově půjde však o osobnosti, které budou v různých aspektech lepší než rektor, budou mu schopni intelektuálně konkurovat. Nechci nějaké přikyvovače, yesmany... Musí to být také lidé, které to bude opravdu bavit.

LN: Jaké máte priority ve svém programu?

Především jsou to lidé. Druhá je kvalita - výuky, výzkumu, všeho; musí se ale měřit a musíme jí rozumět a podle toho školu řídit. Třetí je efektivita, efektivita hospodaření. A čtvrtá je spolupráce s průmyslem, kde ČVUT pořád ještě nemá jakoby rovnoprávný vztah s průmyslem. Na to, jak je tady bohato a jak roste průmysl, tak není spolupráce s firmami adekvátní. Jsou tu různé kšeftíčky, malé projektíčky. Ale opravdu veliké výzkumné aktivity financované průmyslem, zatím postrádáme, ale musíme tomu jít jako univerzita naproti.

LN: Jsou nějaké dobré praxe z vaší katedry, fakulty, jež byste zavedl na celé škole?

Klíčoví jsou doktorandi. Například my tu máme povinnost nemít doktoranda, pokud mu nejsme schopni spolu se stipendiem nabídnout alespoň 15 tisíc korun měsíčně. Zkrátka musíte se umět o kvalitního doktoranda už v počátku postarat. Naši absolventi také nesmějí po doktorátu pokračovat jako asistenti na našem pracovišti, musí jít na čas ven. To je alfa a omega zabránění inbreedingu. Chápu ale, že to nejde na celém ČVUT, ale bylo by aspoň možné zavést povinnost, aby absolvent šel na jinou fakultu. Pracovat celý život na jednom pracovišti je nepředstavitelné. K řešeníby mohl napomoci i zavedený kariérní řád.


13. 10. 2017; E15

Autonomní auta Toyoty vyjedou i díky Čechům

Japonská automobilka zaplatí výzkumnému týmu z pražského ČVUT přes milion eur ročně.

Na objekty, které se pohybují kolem samořiditelného auta, obecně na jeho orientaci v prostoru díky kamerám a optickým čidlům, se od roku 2003 zaměřuje spolupráce Elektrotechnické fakulty ČVUT a automobilky Toyota. Ještě na podzim má být podepsána nová dohoda o rozšíření výzkumu, v jejímž rámci budou Japonci platit univerzitě více než milion eur ročně.

"Vznikne tak jeden z největších výzkumných týmů v rámci ČVUT, které platí soukromá firma," řekl deníku E15 Jiří Matas, proděkan elektrotechnické fakulty.

Jeho tým se totiž rozroste ze čtyř až na 25 výzkumníků.

Připomíná, že kromě finančního ohodnocení těží univerzita ze spolupráce také polovičním vlastnictvím patentů na vyvíjené systémy.

Univerzita stále více rozšiřuje spolupráci s firmami z automobilového průmyslu. Kromě Toyoty je elektrotechnická fakulta v kontaktu například s výrobcem dílů Valeo nebo mladoboleslavskou Škodou Auto. Potřebu rostoucí spolupráce univerzitpotvrzuje Pavel Ešner ze Sdružení automobilového průmyslu. "V současnosti nejvíce potřebujeme studijní programy týkající se nekonvenčních pohonů, elektromobility nebo fyziky vozu," vysvětluje Ešner. Více E15.cz

---

Na dálnici se pojede bez řidiče do tří let Japonská automobilka spolupracuje na vývoji autonomních vozů s několika evropskými výzkumnými pracovišti. V první etapě vývoje aut bez řidiče chce Toyota do tří let nabízet na přání systém automatické jízdy po dálnici. O několik let později má následovat obdobný systém do městského provozu. Autopilota do svých automobilů už nyní nabízí například americká Tesla, byť jen do nejdražších modelů.


13. 10. 2017; zpravy.rozhlas.cz

Toyota rozšiřuje spolupráci s ČVUT. Český výzkumný tým podpoří více než milionem eur ročně

Čeští studenti pomáhají vyvíjet součástky do samořiditelných aut už delší dobu, nyní se ale jejich tým ještě rozroste. Píše o tom deník E15. Výzkumný tým z pražského ČVUT podpoří japonská automobilka Toyota víc než milionem eur ročně. Novou dohodu o rozšíření výzkumu podepíšou ještě na podzim.

Díky nové dohodě vznikne jeden z největších výzkumných týmů placených soukromou firmou na ČVUT. Ze čtyř vědců se rozroste na 25. Kromě toho, že Japonci české výzkumníky podpoří finančně, univerzita získá taky poloviční podíl na patentech vyvíjených systémů, vysvětluje E15.

Spolupráce s japonskou Toyotou přitom není nijak ojedinělá, s firmami z automobilového průmyslu spolupracuje ČVUT čím dál víc. V kontaktu je například s výrobcem dílů Valeo nebo mladoboleslavskou Škodou Auto.

Na vývoji autonomních vozů spolupracuje japonská automobilka s několika evropskými výzkumnými pracovišti, píše deník E15.

V první etapě vývoje aut bez řidiče chce Toyota do tří let nabízet na přání systém automatické jízdy po dálnici. O několik let později plánuje nasadit podobný systém do městského provozu. Autopilota do svých automobilů už teď nabízí například americká Tesla. Ta ale zatím jen do nejdražších modelů.


12. 10. 2017; e15.cz

Japonská Toyota rozšíří spolupráci s ČVUT, univerzita se podílí na vývoji aut bez řidiče

Fakulta elektrotechnická pražského ČVUT podepíše významnou dohodu týkající se rozšíření spolupráce s automobilkou Toyota. Po podepsání nového kontraktu, který vejde v platnost ještě letos, se tým pražského výzkumného týmu v Centru strojového vnímání rozšíří ze současných čtyř pracovníků až na 25. Ročně bude automobilka univerzitě platit více jak milion eur.

Čeští inženýři spolupracují s Toyotou, pod kterou spadá také značka Lexus, již od roku 2003. "Bude se jednat o jeden z největších výzkumných týmů v rámci ČVUT, které platí soukromá firma," řekl pro E15 profesor Jiří Matas z Katedrykybernetiky Fakulty elektrotechnické. Pod vedením profesora Matase se zabývají analýzou prostoru, v kterém se automobil pohybuje. K tomu využívají kamery a optické senzory.

Jedná se však pouze o část systémů, které jsou pro jízdu bez řidiče potřeba. Pro mapování prostoru kolem vozidla se používají například lidary (laserové radary), jejich vývojem se však zabývají jiné týmy, se kterými japonská automobilka spolupracuje.

Pražský tým se v současnosti soustředí především na detekci pohybujících se objektů v okolí auta. V minulosti ale inženýři z ČVUT pracovali například na vývoji systému rozpoznávání dopravních značek, které se dnes běžně v automobilech nachází. Kromě finančního ohodnocení těží univerzita ze spolupráce také polovičním vlastnictvím patentů na systémy, které vyvíjí.

Z odvětví automobilového průmyslu je podle Matase cítit hlad po inženýrech, výzkumnících a zájem o spolupráci s výzkumnými pracovišti. "Začíná se k nám dostávat trend ze západní Evropy, kde firmy běžně s univerzitami spolupracují na špičkovém dlohodobém výzkumu," vysvětluje profesor. Fakulta elektrotechnická je kromě Toyoty v kontaktu například výrobcem dílů Valeo nebo mladoboleslavskou Škodou. Potřebu rostoucí spolupráce univerzit potvrzuje Pavel Ešner ze Sdružení automobilového průmyslu. "V současnosti nejvíce potřebujeme studijní programy týkající se nekonvenčních pohonů, elektromobility nebo fyziky vozu," vysvětluje Ešner.

Bez řidiče do tří let

Japonská automobilka chce první fázi autonomního řízení představit již za tři roky, kdy do svých vozů nabídne systém automatické jízdy po dálnici. Následovat má o několik let později jeho vylepšení, které se dokáže pohybovat i po městě, kde musí vůz daleko více vnímat své okolí. Například automobilka Tesla už režim "autopilota" ve vozech využívá, nabízí ho však jen do svých nejdražších modelů, u kterých se tak silně nepromítnou náklady na dosud drahé technologie detekčních systémů.


12. 10. 2017; ictsecurity.cz

Přední odborník na energetickou bezpečnost bude přednášet na ČVUT

Hlavním tématem nového předmětu Energetická bezpečnost na ČVUT, je udržitelný energetický rozvoj a bezpečnost. Tento předmět bude na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze od října přednášet pro studenty programu Elektrotechnika, energetika a management, Mgr. Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti.

Energetická bezpečnost je klíčovým problémem pro naši civilizaci. Kritická situace se zásobováním elektrickou energií nebo plynem může nastat v důsledku přírodní pohromy, rozsáhlé technické závady, teroristického útoku, válečného konfliktu, nebo ji některá mocnost může využít jako nástroj politického nátlaku, což Evropa zažila v nedávné historii. Vědci na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se zabývají energetickou bezpečností spíše z technického hlediska: jak v kritické situaci zabránit blackoutu, v jakém případě je nutné zajistit funkci energetického systému v ostrovním režimu, jak energetické systémy ochránit před kybernetickými útoky. Umí spočítat, jak a kde investovat do zvýšení bezpečnosti a jaké zdroje lze v případě nouzového režimu rychle mobilizovat a jaký je jejich potenciál. Od letošního akademického roku se na fakultě učí i geopolitické a společenské aspekty energetické bezpečnosti. Ty bude přednášet zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Mgr. Václav Bartuška.

Děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka o výuce špičkového experta na energetiku uvedl: „Jsem velice potěšen, že na naší fakultě můžeme přivítat tak výraznou osobnost, jako je Mgr. Bartuška. Nový předmět nejen posílí profil absolventů v našich energetických studijních oborech, ale mohou si ho zapisovat i studenti ostatních studijních programů. Naši absolventi působí v energetice nejen v technických pozicích, ale i na nejvyšších manažerských postech. Nacházíme se v bodě, kdy je třeba rozhodnout o vývoji naší energetické soustavy s ohledem na nárůst podílu vyrobené energie z obnovitelných zdrojů a v kontextu probíhajících změn na trzích energie. Při těchto úvahách se nesmí zapomenout na energetickou bezpečnost. Energetické bezpečnosti je třeba se věnovat soustavně, nejen pod dojmem teroristického útoku nebo politické krize.“


10. 10. 2017; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Na elektrotechnické fakultě bude přednášet Václav Bartuška

Udržitelný energetický rozvoj a bezpečnost, to je hlavním tématem nového předmětu Energetická bezpečnost, který bude na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze od října přednášet pro studenty programu Elektrotechnika, energetika a management Mgr. Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. Pro velký zájem musel být jeho kurz přemístěn do větší posluchárny a tak je možno na přednášky pozvat i širší veřejnost.

Energetická bezpečnost je klíčovým problémem pro naši civilizaci. Kritická situace se zásobováním elektrickou energií nebo plynem může nastat v důsledku přírodní pohromy, rozsáhlé technické závady, teroristického útoku, válečného konfliktu, nebo ji některá mocnost může využít jako nástroj politického nátlaku, což Evropa zažila v nedávné historii. Vědci na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se zabývají energetickou bezpečností spíše z technického hlediska: jak v kritické situaci zabránit blackoutu, v jakém případě je nutné zajistit funkci energetického systému v ostrovním režimu, jak energetické systémy ochránit před kybernetickými útoky. Umí spočítat, jak a kde investovat do zvýšení bezpečnosti a jaké zdroje lze v případě nouzového režimu rychle mobilizovat a jaký je jejich potenciál. Od letošního akademického roku se na fakultě učí i geopolitické a společenské aspekty energetické bezpečnosti. Ty bude přednášet zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Mgr. Václav Bartuška.

Děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka o výuce špičkového experta na energetiku uvedl: „Jsem velice potěšen, že na naší fakultě můžeme přivítat tak výraznou osobnost, jako je Mgr. Bartuška. Nový předmět nejen posílí profil absolventů v našich energetických studijních oborech, ale mohou si ho zapisovat i studenti ostatních studijních programů. Naši absolventi působí v energetice nejen v technických pozicích, ale i na nejvyšších manažerských postech. Nacházíme se v bodě, kdy je třeba rozhodnout o vývoji naší energetické soustavy s ohledem na nárůst podílu vyrobené energie z obnovitelných zdrojů a v kontextu probíhajících změn na trzích energie. Při těchto úvahách se nesmí zapomenout na energetickou bezpečnost. Energetické bezpečnosti je třeba se věnovat soustavně, nejen pod dojmem teroristického útoku nebo politické krize.“

Přednášky, které jsou přístupné i veřejnosti, se budou konat od 16. října, každé pondělí v 17.00 hodin v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v Dejvicích (Technická 2, Praha 6), učebna 84 - blok C, druhé patro.


7. 10. 2017; letistecr.cz

ČVUT a družice

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračují v přípravě družice pro výzkum slunečního větru. Tým docenta Reného Hudce tak pokračuje v těsné spolupráci se zahraničními partnery v přípravě mezinárodního družicového projektu Evropské kosmické agentury ESA a Číny. Jedná o vzácný případ, kdy si orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

Zkratka SMILE je odvozena ze Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Její start do vesmíru je plánován na rok 2021. Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: „Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE.“

Rozsah české účasti na projektu SMILE je postupně dále konkretizován a upřesňován. Především by mělo jít o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, konkrétně hlavního přístroje -rentgenového teleskopu. Zejména pak jeho mechanické konstrukce, sluneční clony, nebo chlazení. Doc. Petr Páta, vedoucí katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, okomentoval i finanční zabezpečení projektu: „Získání financí je velkým limitujícím faktorem. V současné době je dokončována podrobná žádost o financování na český výbor PRODEX. Lze jen doufat, že projekt bude v České republice podpořen i finančně, momentálně na projektu pracujeme bez jakékoli finanční podpory. Ostatně zapojení českých subjektů a firem do daného projektu by nepochybně mnohanásobně vrátilo vynaložené prostředky, a to v podobě možnosti získání dalších zakázek a kontraktů z ESA.“

V prosinci 2017 by se v rámci již 10. mezinárodní konference o rentgenové astronomické optice AXRO2017, kterou pořádá tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v pražské Vile Lanna, měla uskutečnit samostatná sekce projektu SMILE.


6. 10. 2017; aktualne.cz

Ulicemi pražských Dejvic se proháněly formule. Postavili je studenti, místo pohárů vyhrávají práci

Formula Student je mezinárodní projekt pro studenty vysokých škol. Aby se ho někdo mohl zúčastnit, musí splnit následující: na své vysoké škole sestavit tým,

Formula Student je mezinárodní projekt pro studenty vysokých škol. Aby se ho někdo mohl zúčastnit, musí splnit následující: na své vysoké škole sestavit tým, který si zajistí podporu, prostory i finance. Postavit vlastní monopost, vybrat závodníky, zajistit propagaci, vést účetnictví, jako by to byla skutečná firma... Není toho málo.

Cílem týmů je pak účast na mezinárodních soutěžích Formula Student/SAE. A v nejlepším případě také vítězství v jednotlivých disciplínách.

Na ČVUT v Praze fungují dokonce dva týmy, které jsou do projektu zařazeny. Jedním je CTU CarTech, druhým eForce FEE Prague Formula.

Do každého z týmů je začleněno zhruba třicet studentů bakalářského i magisterského studia z různých fakult, především z Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické. Skupina se postupně proměňuje, jak odcházejí ti, kteří studium už ukončili. Je proto žádoucí, aby se do týmu hlásili nováčci.

Angažovanost v projektu sice není honorovaná, ale studenti mají od školy zdarma k dispozici prostory, kde mohou pracovat, velice často si studenti na konkrétním úkolu v týmu udělají diplomovou práci.

A především se pak o ně často přetahují firmy, které Formula Student sponzorují. Když se tedy ukáže, že mají talent. V životopisu navíc dobře vypadá, že nejsou "jen" studenti, ale mají i zkušenosti.

Letošní sezona už skončila, oba týmy ji slavnostně zakončily dnes už tradiční jízdou monopostů před svými fakultami v Dejvicích. Technická ulice se promění v provizorní okruh, kde letos nebyla nouze o zajímavou podívanou, na mokru totiž malé formule připomínající spíš motokáry předvádějí efektní smyky.

Formule týmu CTU CarTech přitahuje větší pozornost, pohání ji totiž benzinový motor a výkon posílá na zadní kola. Motor tedy v ulicích pěkně burácí a prská a formuli v zatáčce ustřeluje záď. Tým funguje už od roku 2008 a za tu dobu postavil devět formulí.

Monopost od eForce FEE Prague Formula, který má na kontě stavbu šesti monopostů, jezdí na elektřinu. V každém ze čtyř kol se nachází elektromotor, baterie je umístěná za řidičem. Parametry zrychlení jsou ale pochopitelně lepší než u benzinové formule.

A o zrychlení jde v závodech především, nejezdí se rychleji než 60 km/h, ačkoli podle mladých konstruktérů umí jezdit i 130 km/h. Vůz však musí obstát v jiných disciplínách. Akceleraci z 0 na 75 km/h, ve vytrvalostním závodu dlouhém 22 km, jízdě na technické trati, kdy se hodnotí zrychlení, brzdění a ovladatelnost.

Dalšími disciplínami jsou "cost report", kdy se hodnotí výrobní náklady, pokud by se vyrobilo 1000 kusů za rok, design a vyspělost konstrukčních řešení. Studenti musí také obhájit obchodní plán fiktivní firmy.

Musí tedy předvést nejen to, jak dobře formule jezdí nebo jak moderně má řešené různé konstrukční prvky, ale také jestli by na ní v reálném světě firma neprodělala kalhoty.

Oba týmy na Dni s formulemi připomněly své letošní úspěchy. CTU CarTech se na závodech ve Španělsku umístilo na 7. pozici, tým eForce FEE Prague Formula získal 3. místo na závodech v Mostě.


6. 10. 2017; CT24.cz

Noc vědců nabídne roboty, kvadrokoptéry i neurální sítě. Tipy na nejzajímavější akce

Výzkumné ústavy a vysoké školy se v pátek večer při Noci vědců otevřou veřejnosti. Nabídnou prohlídky laboratoří, ukázky pokusů a experimentů, netradiční přednášky či soutěže a hry.

Do letošního ročníku Noci vědců se zapojilo 23 výzkumných institucí. Tématem je tentokrát Mobilita - Svět v pohybu. Vědci se zaměří na to, jakou roli hraje v současném českém a světovém výzkumu přemisťování zboží, informací a lidí. Loni zavítalo na Noc vědců až 40 tisíc lidí.

Některé vysoké školy uspořádají zároveň různé besedy a shromáždění, na kterých se budou snažit veřejnost seznámit s významem vzdělávání a tím, jak důležité jsou vysoké školy pro budoucí prosperitu státu.

Debata na toto téma bude například na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, na Masarykově univerzitě v Brně nebo na Vysoké škole Báňské - Technické univerzitě v Ostravě. Detailní informace o programu najdete na webu akce.

Podívejte se, jak vypadal minulý ročník Noci vědců:

přehrát

video

Noc vědců se zaměřila na bezpečnost

Výzkumníci chystají diskuse, workshopy, experimenty, a především otevřou dveře svých pracovišť. Například na jednom z nejnovějších a nejmodernějších pracovišť ČVUT v Praze se společně představí Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, kladenská fakulta biomedicínského inženýrství a fakulta dopravní.

Nabídnou bohatý program, jehož součástí bude třeba ukázka záchranářského robota, který úspěšně pomáhal po loňských zemětřeseních v Itálii. Dále návštěvníci uvidí výsledky projektu, jenž se zabývá problémy spojenými s autonomním rozhodováním vozidel.

Vědecká redakce doporučuje:Jak vypadá rozlišení 8k+?

V laboratoři SAGELab na Fakultě informačních technologií ČVUT uvidí návštěvníci unikátní zobrazovací systém s rozlišením 8K+ nebo si zkusí bezdotykové i dotykové ovládání interaktivního 3D modelu. Ke slovu se na Noci vědců na ČVUT v Prazekromě toho dostanou i témata počítačové grafiky, fotomontáže a mnoho dalších.Formule na ČVUT

Noc vědců na ČVUT v Praze odhalí studentské závodní monoposty z dílny Strojarna.cz a ČVUT FEL. Dozvíte se víc o jejich každoročním konstruování, ale i samotném závodění obou týmů v mezinárodní soutěži Formula Student.Roboti záchranáři

Po velkém zemětřesení v Itálii na podzim roku 2016 pomáhali na místě čeští roboti. Budete je moci vidět v Praze.

V Brně se bude cestovat za Sluncem

V rámci Noci vědců se v Technickém muzeu v Brně bude konat přednáška "Cesta za Sluncem" - od 20:00 do 20:45. Můžete se těšit na poutavé vyprávění o expedicích za úplným zatměním Slunce zapálených matematiků profesora Miloslava Druckmüllera a doktorky Jany Hoderové z Ústavu matematiky. Během přednášky se dozvíte, jak vznikají světově unikátní fotky sluneční koróny, k čemu slouží a v čem jsou jedinečné.

Vyprávění přiblíží atmosféru také posledního putování za Sluncem, kdy se expedice letos v srpnu vydala do USA. V čem byla tato expedice jiná? Co znamená, že byla nejúspěšnější? A proč putovali i na koních? Co vše je možné pozorovat na zatím nejpovedenější fotce sluneční korony? To všechno se dozvíte, kdy na akci zajdete. Nanotechnologie a neuronové sítě v Olomouci

Působivý program připravila také Univerzita Palackého v Olomouci - tvoří ho desítky přednášek a dalších akcí. Skvělá by mohla být akce na Přírodovědecké fakultě, která se bude věnovat nanotechnologiím.

V centru zájmu vědců z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů jsou nanočástice a nanotechnologie. "Tento malý svět velkých možností přiblížíme prostřednictvím oblíbených experimentů, jako je například supravodivá levitace, čištění vody pomocí nanočástic. Ukážeme také mrazivou sílu kapalného dusíku," uvádí vědci.

Úžasné propojení mezi humanitními vědami a technickými obory ukazuje Filozofická fakulta. Přednáška "Psycholog neuronových sítí - povolání budoucnosti" se bude snažit podívat na současné změny z pohledu rozvoje umělé inteligence. Jaké jsou vyhlídky na budoucnost lidské práce s dalším rozvojem umělé inteligence? Změní se nějak mobilita lidské práce? Máme se bát toho, že nás stroje nahradí? Dozvíte se to na přednášce o fascinující výpočetní efektivitě neuronových sítí. Porozumíte základním principům jejich fungování a vyzkoušíte si software, který neuronové sítě simuluje.Do vesmíru

Česká astronomická společnost uspořádá ve hvězdárnách a planetáriích v případě příznivého počasí pozorování dalekohledy. Vzhledem k tomu, že bude Měsíc v úplňku, budou na obloze k vidění především jasnější objekty, z nichž nejzajímavějším bude zřejmě planeta Saturn. Které observatoře se do akce zapojí, najdete tady. Noc vědců v Opavě nabídne i pozorování ve hvězdárně

Sérii přednášek i pozorování ve fakultní hvězdárně nabídne v pátek Slezská univerzita v Opavě. Program zahájí v 17:00 přednáška na téma Mobilita ve vesmíru a ve fyzice, při níž se posluchači seznámí s fyzikálními zákonitostmi spojenými s makroskopickými a mikroskopickými pohyby ve vesmíru. A dozví se i informace o způsobu práce a sdílení informací od starověkých badatelů až po moderní vědce. Až do večera bude připraveno i několik dalších přednášek na různá témata. Zlínská Noc vědců nabídne pokusy, přednášky i koncerty

Zlínská Univerzita Tomáše Bati nabídne při páteční Noci vědců řadu pokusů, přednášky i kurzy jógy a koncerty. Program je připraven na dvou místech, v Laboratorním centru Fakulty technologické a v sousedním Baťově institutu. V Laboratorním centru čekají na návštěvníky vědecké pokusy. Zjistí více o fungování kvadrokoptéry, vysokorychlostní kamery, o principu mobilních vln nebo třeba raketové techniky. Součástí bude přednáškový maraton Science Café, kde odborníci promluví o tématech, jako je perpetuum mobile, pohyb rostlin nebo cestování motýlů.á.

Platforma Baťova institutu bude patřit venkovním aktivitám, uskuteční se zde kurzy jógy, lidé si budou moci zacvičit na trampolínách. Nebude chybět diagnostika chodidel, přednáška zlínského triatleta Petra Vabrouška a blok krátkých přednášek cestovatelů. Večer se uskuteční koncerty kapel Fresh minute a -123 minut. Program akce je na stránkách www.nocvedcu.utb.cz.Kvadrokoptéra ovládaná gesty v Ostravě

Přírodovědecká fakulta - Laboratoře Ostravské univerzity budou žít pohybem organismů. Workshopy nabídnou unikátní detailní pohled na vzlet mouchy nebo běh geparda. Řešit se bude i šíření organismů v prostoru, ať už rostlin, nebo živočichů. Přednáška o mobilitě v exotických zemích světa nabídne zajímavý pohled na jejich dopravní systém. Katedra informatiky a počítačů zase vysvětlí přenos informací v oblasti informačních technologií a ukáže, jak pomocí gest ovládat kvadrokoptéru.


6. 10. 2017; denik.cz

První česká družice působí ve vesmíru již sto šest dní. Brzy shoří v atmosféře

Sto šest dní ve vesmíru má dnes za sebou první česká technologická družice VZLUSAT-1. Odstartovala 23. června z Indie v raketě, která na oběžnou dráhu vynesla desítky družic z více zemí. Jejím cílem je otestovat ve vesmíru komerční technologie. Uvedli to dnes její tvůrci z Výzkumného a zkušebního ústavu leteckého (VZLÚ).

"

Jak uvedl hlavní řešitel družice Vladimír Dániel, jsou na ní tři testované technologie - kompozitní materiály, miniaturizovaný rentgenový dalekohled a vědecký přístroj FIPEX. Je to první česká družice postavená s cílem ověřit komerční technologie ve vesmíru, uvedl Dániel.

Díky družici si tak firmy zaměřené na vývoj nových technologií mohly vyzkoušet, jak fungují jimi navržená zařízení ve vesmíru. Jde například o radiační štít, v němž jeho tvůrci z firmy 5M zkoumají odolnost užitých materiálů. Další účastník projektu, firma Innovatice Sensor Technology z Rožnova pod Radhoštěm, má na satelitu instalovaná vlhkostní čidla. Firma TTS v družici zase ověřuje ochranný systém proti radiaci.

Družice nese také rentgenový optický systém firmy Rigaku. Na výklopné technice systému se podílela společnost HVM Plasma, která se zaměřuje mimo jiné na vývoj tenkých vrstev. V družici testovala ochranné vrstvy a také vrstvy pro snížení tření.

Do projektu se zapojily i dvě univerzity, Západočeská v Plzni a České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Západočeská univerzita měla na starosti zejména přenášení dat ze Země do satelitu a obráceně.

Ústav technické a experimentální fyziky vyvinul detektor pro rentgenový dalekohled a dodal také rozhraní USB Lite. Ústav se podílí i na jiných vesmírných projektech, v současnosti například na satelitu vyvíjeném Japonci.

Družice je na oběžné dráze vystavena kosmické radiaci, která ji postupně ničí. Podle Dániela má již nyní poškozeno 30 procent paměti. "My už dnes víme, že družice umírá," řekl. Do pěti let spadne k Zemi a shoří v atmosféře. Ředitel VZLÚ Josef Kašpar dodal, že již nyní vzniká nástupce družice. "Ústav v tuto chvíli pracuje již na druhé verzi VZLUSAT-2, která by měla startovat za tři až čtyři roky," uvedl.

Projekt VZLUSAT-1 podpořila Technologická agentura ČR v rámci svého programu Alfa. Podle předsedy agentury Petra Očka je projekt jako tento pro Česko strategickou záležitostí.

"


6. 10. 2017; iHNed.cz

Ulice v pražských Dejvicích se proměnily v závodiště formulí studentů ČVUT. Souboj tu svedly elektrický a spalovací motor

Ulice mezi univerzitními fakultami v pražských Dejvicích hostily další ročník závodu studentských formulí.

Elektrotechnickou fakultu ČVUT zastupoval stroj s elektrickým pohonem.

Formuli se spalovacím motorem pak do boje vyslala Fakulta strojní ČVUT.


6. 10. 2017; neovlivni.cz

Z Česka bych nešel, říká světem ceněný 23letý vynálezce

Nebylo mu ještě ani dvacet, když s nálepkou mladého génia rozdával rozhovory o přístrojích, které vynalezl. A k tomu mu jaksi mimoděk přistávaly „na poličce“ ceny od NASA, Intelu, později od Siemensu či Microsoftu. Dnes je Markovi Novákovi dvacet tři let. Rozbíhá svůj vlastní byznys s převratným řešením na měření hladiny cukru v krvi, vedle toho ještě studuje na ČVUT, přednáší robotiku pro středoškoláky, je lektorem nadaných studentů. Tipnete si, jak relaxuje? „Já třeba odpočívám tím, že v rámci experimentálního výzkumu dělám endoskopické operace na zvířatech nebo zvířecích modelech.“ Ano, asi takhle nějak funguje geniální mozek. Pro ty z nás, kteří jím nedisponujeme, je to naprosto fascinující setkání.

Byl to horký večer na konci července, když zpoza oceánu dorazila zpráva: Čeští studenti z ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž, porazili 54 týmů z celého světa. Ti studenti - Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová - ovládli prestižní soutěž Microsoftu Imagine Cup, v americkém Redmondu zabodovali s unikátním řešením glukometru pro děti s cukrovkou.

Víte, jak vypadá glukometr? Obvykle má velikost širší kalkulačky s obrovským displejem. Dostanete ho v pouzdru, kam se vám vejde i odběrové pero (kterým se pícháte do prstu, abyste získali potřebnou kapku krve) a měřicí proužky, které se do aparátu zasunou a kapku nasají. Přístroj vzápětí ukáže, jak na tom diabetik je. Celé to vypadá jako tlustý školní penál.

Tak tenhle obrázek si vymažte z hlavy. Glukometr, který dva roky vyvíjel Marek Novák, vypadá jako kreditka. Vejde se kamkoli, i k obalu k chytrému telefonu, do kterého se během pár vteřin poté, co si odeberete krev, přenese výsledek měření.

„V momentě, kdy máte data ve smartphonu, se s tím dá dál pracovat - což dnešní glukometry neumí. Do aplikace si můžete zapsat, co jste jedli, kolik jste toho jedli, a mít naprostý přehled. Zároveň může mít spolu s diabetickým pacientem k datům přístup i někdo další. U dítěte typicky rodič, u seniorů jejich dospělí potomci,“ říká Marek Novák.

Rodiče si mohou online ověřit, jestli se dítě nezapomnělo změřit. Pokud by je ohrožovala nízká hladina cukru, věděli by, kde je najít. „A stejný problém je dnes se seniory. Máme sice globalizaci, díky které se vzdálenosti zmenšují. Ale vzdálenosti mezi lidmi jsou větší. Děti se stěhují z vesnic k městům a jejich seniorní rodiče zůstávají sami. Přičemž diabetes je nemoc, která se může během chvíle změnit. K jejímu zvládnutí je nutná disciplína. U seniorů to ani nemusí být tak, že by byli nedisciplinovaní v léčbě, ale přidávají se k tomu degenerativní choroby. Alzheimer, Parkinson. Dostáváme se do situace, kdy seniorní diabetik není schopen svou nemoc zvládat a končí to bohužel tak, že si glykémii nehlídá, což pak vede ke komplikacím, jako je diabetická noha, diabetická slepota a tak dále.“

Neo: Váš projekt moderního glukometru - XGLU - je zacílen na všechny diabetiky. Ale na soutěž do USA jste vezli „jen“ řešení pro děti. Proč?

Věděli jsme, že tento trh je dnes v podstatě nezasáhnutý moderními řešeními; viděli jsme v tom největší možnosti, největší impakt.

Motivací také bylo, že - ačkoli se to nezdá - podle některých průzkumů je až 50 procent diabetických dětí šikanováno ve škole svými vrstevníky v důsledku toho, že se prostě liší. Mají ten velký futrál s glukometrem, musí se měřit, nesmí spoustu věcí jíst. Když se někdo v šesti nebo dvanácti letech takto odlišuje, je automaticky prohlášený za divného a jsou tam ze strany kolektivu sklony k patologickému chování. Anebo to může vést k tomu, že se to dítě přestane měřit, aby na sebe nepoutalo pozornost. Původní myšlenku kartového glukometru mělo smysl rozvíjet dál a na konci roku 2016 jsme s Tomášem a Bárou začali pracovat na verzi glukometru specificky pro děti.

Neo: Počkejte, jak člověk zjistí, že je díra na trhu pro diabetické děti?

Kontaktem s praxí a výzkumem. Já mám za sebou čtyři roky praxe v českobudějovické firmě TSE. Prakticky celé svoje studium na vysoké škole tam pomáhám s vývojem, vyvíjím zdravotnické prostředky. Díky tomu mám konexi s vývojem a s průmyslem v oblasti farmacie. Celkem záhy jsem si začal všímat obrovských rozdílů mezi tím, jak se vyvíjí zdravotnická technika a spotřební elektronika. Spotřební elektronika jde rychle kupředu, a to jak designem, tak funkcionalitami. Stačí se podívat, jak vypadaly telefony před deseti lety a jak vypadají dnes. Byla to nevzhledná kostka, která nic neuměla. Teď mám prakticky výkonný počítač, všechno je propojené internetem, takže dosáhnu na všechno, na co si vzpomenu. Když se na to samé člověk podívá u zdravotnické techniky, vidí, že změny nejdou až tak rychle. A třeba právě glukometry, jaké byly před deseti lety a jaké jsou dnes - to je to samé. Nějaké změny designu možná proběhly, ale pořád to má ten displej, tlačítka, vypadá to prostě ošklivě.

Neo: Proč zdravotnická technika ve vývoji tolik zaostává? Z laického pohledu to vypadá, že ve farmaceutickém průmyslu je spousta peněz.

V první řadě je to dáno složitostí uvedení zdravotnické techniky na trh. Je to mnohonásobně složitější než u spotřební elektroniky. Je zapotřebí udělat klinické studie, svazuje vás daleko více předpisů a tak dále. Plus tam už z principu funguje opatrnost ze strany farmaceutických firem. Dá se zjednodušit do často opakované věty: „Nikdo nechce pokusy na lidech.“ A v té zdravotnické technice to k tomu má celkem nakročeno. Proto také uplyne mezi tím, než vědci objeví nový lék a ten se dostane na trh, 12 až 15 let. A podobné to může být u zdravotnické techniky.

Neo: Chápu, že třeba u prášků je testování zdlouhavé a náročné. Ale myslela bych si, že u zdravotnických přístrojů to bude podobné jako třeba u toho mobilu. I tam se přeci musí doložit, že je zdravotně nezávadný.

V zemích Evropské unie musí mít každý výrobek, který jde na trh, známku CE. Toto označení říká, že vyhovuje podmínkám, které jsou definovány rámcem evropských předpisů. U spotřební elektroniky, pokud výrobce splňuje nějaké podmínky a má za sebou nějaké audity, si tu známku může v podstatě vydat na výrobek sám. U zdravotnické techniky je to komplikovanější. Pokud se budeme bavit přímo o glukometrech, tam musí veškerou dokumentaci posoudit notifikovaná osoba. V České republice třeba Elektrotechnický zkušební ústav. Musíte zpracovat typicky stovky až tisíce stránek dokumentů a každý rok dokumentaci aktualizovat.

Neo: Brzdí vývoj i konzervativnost pacientů? Že když si zvyknou na nějaký typ přístroje, tak ho vlastně nechtějí měnit?

Nejen pacientů. Konzervativní jsou i lékaři. A pak ještě musíte brát v potaz úhrady, pojišťovny a distribuci. Pokud to řeknu jednoduše: Na televizi nebo na telefon vám nikdo žádné úhrady nezaplatí. Pro jejich uvedení na trh máte jednotné podmínky, které se prakticky neliší stát od státu. Přijdete do obchodu a koupíte si, co chcete. Ale ve zdravotnické technice máte úhrady od pojišťoven. Pokud chcete, aby vaše zdravotnická technika zasáhla celý svět, tak dopředu víte, že to nejde. Nebo je to velice složité a nákladné. A to z toho důvodu, že někde jsou glukometry propláceny, jinde jen částečně, v zemích, jako je Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko, si lidé kupují téměř všechno za svoje. Každá země, i v rámci Evropské unie, má svůj vlastní systém a svoje předpisy.

Neo: A vy jste teď s XGLU jak daleko? Vím, že jste říkal, že byste se chtěli dostat na trh v roce 2018.

Cest k uvedení na trh je více, plán je zatím takový, že bychom si jako firma chtěli ponechat software, protože ten nemusí být zdravotnickým prostředkem, ten si můžeme vyvíjet sami. A vývoj a výrobu toho hardwaru outsourcovat pryč.

Neo: Tedy že se domluvíte s nějakou zavedenou farmaceutickou firmou.

Ano. Díky tomu mimochodem ušetříme spoustu peněz a hlavně času. Kdybychom měli tady a teď začít stavět farmaceutickou firmu, tak pro nějaké rychlé uvedení na trh to prostě není. Kdežto zavedená firma může mít zařízení na trhu v průběhu jednoho roku. S certifikacemi, se zavedenou výrobou.

Neo: Když si ponecháte software, budete mít přístup ke všem datům, která do aplikace diabetici načtou? To vlastně budete mít tu nejcennější část.

Tím narážíme na jednu z věcí, která je u zdravotnické techniky také velice podstatná - ochrana dat. Ještě umocněná tím, že od příštího roku vstupuje v platnost nový celounijní zákon na ochranu osobních údajů, který ošetřuje práci s daty.

My přístup ke všem těm datům nemáme. Ze zákona smíme mít přístup maximálně k anonymizovaným údajům. Nemůžeme a z principu ani nechceme zasahovat do soukromí našich budoucích pacientů. Jejich data budou na bezpečném úložišti, bezpečnostně srovnatelném s tím, co mají třeba banky.

Pokud jde o anonymizovaná data, s těmi se dá nějakým způsobem zacházet. Můžeme vytipovat nějaké vzorce chování a potom to diabetikům vrátit v nějaké nové funkcionalitě té aplikace. Kterou bychom jim poslali jako softwarovou úpravu, aktualizaci. Ty by se mohly načítat i automaticky.

Neo: Jako třeba co?

Typicky velkým problémem u diabetiků je, když si dají nějaké nové jídlo a rozhodí jim glykemii. A aplikace jim může dát radu ve smyslu: Tohle nejez. Tohle ti může způsobit problémy.

Neo: Cukrovka, tedy zejména ta získaná, druhého typu, je nemoc, kterou trpí především starší lidé. A ti nejsou úplní fanoušci moderních technologií, aplikací a tak. Počítáte s tím?

Mám tři argumenty proti tomuto tvrzení. Jednak dnes mají - bohužel - diabetes druhého typu i dvanáctileté děti. Typicky obézní děti.

Celá cílová skupina se propadá věkově dolů. Je to dáno životním stylem, nedostatkem pohybu, extrémním kalorickým příjmem. Mimochodem, teď, jak jsme byli v USA na Imagine Cupu, jsme si zašli do Denny’s s tím, že si dáme typickou americkou snídani. Skoro jsme to nezvládli sníst: vajíčka se slaninou a párečky, vedle toho palačinky s javorovým sirupem a vším možným. Bylo to 1600 kalorií jen na snídani, přičemž doporučený příjem dospělého člověka je zhruba 2000 kalorií za den…

A do třetice: Starší generace si zvyká na to, že tu jsou moderní technologie. Pětašedesátiletá babička se smartphonem už není až tak výjimečný jev. Navíc věřím, že mohou pomoci děti toho diabetického seniora. Přimějí ho k tomu, aby tu technologii začal používat. Protože je to život zachraňující pomůcka.

Neo: Studujete informatiku. Když vás poslouchám, jak mluvíte o diabetu - nepřidal jste si k tomu medicínu?

Mám-li to říct na rovinu, tak představa, že bych po pěti letech na FELu (Fakulta elektrotechnická ČVUT, pozn. red.) začal studovat medicínu, mě dost děsí (směje se).

Neo: Takže ležíte po večerech v knihách a dočítáte si, co nevíte?

To do sebe člověk nějak nachytá.

Já navíc dlouhodobě spolupracuji s Ústavem pro studium obezity a diabetu při 3. lékařské fakultě na Vinohradech, hlavně s docentem Janem Polákem. Pro XGLU připravoval klinickou studii o použitelnosti té aplikace, máme díky němu přístup k desítkám diabetiků, na kterých ji můžeme testovat. Nebo spíše - vyvíjet ji s nimi, posouvat ji dál. XGLU je už teď zaregistrovaným dodavatelem výzkumného zařízení pro 3. lékařskou fakultu a výzkum související s diabetologií, který docent Polák provádí. Dodáváme instrumenty, ať už jsou to specifické krabičky pro růst buněk, nebo hardware pro výzkum. To se mi asi líbí nejvíc, jak se v tom spojuje průmysl a farmaceutický byznys. Jako XGLU máme záměr neskončit jenom u těch glukometrů, ale posouvat se dál. Do diabetologie, do výzkumu.

Neo: Jakým směrem?

V diabetologii se říká, že zlatým grálem je neinvazivní měření glykémie. Tedy měření bez píchnutí do prstu…

Neo: Moment, tušíte, kolikrát jste se během vývoje nového glukometru sám píchnul?

Tisíckrát (směje se).

Ale - já mám za to, že diabetikům to píchání do prstu až tolik nevadí. Bavil jsem se s diabetickými dětmi a ty jsou poměrně dost otrlé. Říkaly mi, že když jsou někde v lese na čundru, tak s sebou ty odběrové penály netahají. Jsou schopny se píchnout třeba o vývrtku. Ale nikdy jsem to na vlastní oči neviděl, možná si dělaly srandu, člověk nikdy neví.

Takže já vidím zlatý grál jinde - ve vyléčení cukrovky. Jsou slibné metody, třeba to, co v současné době dělá finanční skupina RSJ, která podporuje výzkum léčby diabetu pomocí kmenových buněk. To je myslím projekt, který má velice dobře nakročeno, už tam jsou nějaké výsledky.

Neo: Kmenové buňky; to bude asi řeč o vyléčení prvního typu cukrovky, té vrozené, že?

Ano. Na léčbě pro druhý typ pracuji já spolu s docentem Polákem a gastroenterologem Janem Hajerem. Cirka před měsícem probleskla v médiích zpráva, že IKEM bude dělat klinickou studii léčby diabetiků druhého typu. My se snažíme stavět na tomto výzkumu a přistoupit k němu jinak.

Neo: Zdravotnictví jste si vybral proto, že vás to nějak niterně zajímá a baví? Anebo to byla chytrá úvaha - že jste si všiml, že je tam spousta věcí, které se dají vylepšit?

Už z pohledu toho, jak funguje lidská psychika, vám na to neumím odpovědět. To, k čemu člověk inklinuje, typicky humanitní zaměření, nebo technika, se formuje někde kolem osmého roku života. Když v tom věku dostane člověk nějaký impuls, něco ho chytne, tak zpravidla nemá tendenci uhýbat jinam. Takže je to vždycky kombinace podvědomí, které je pak selským rozumem usměrňováno. Z tohoto pohledu ano, ve zdravotnictví vidím spoustu věcí, které by se daly vylepšit, vidím to jako jeden z velmi perspektivních oborů. Kombinuje v sobě věci, které mě zajímají. Techniku, výzkum, biochemii. Jsou tam obrovské přesahy. Kam se člověk podívá, vidí spoustu oportunit, co dělat.

Neo: A co vás formovalo kolem toho osmého roku?

Přirozeně rodiče. Táta byl vždycky orientovaný na techniku, má vystudovanou jaderku. Ale dělal také programátora na volné noze, pracoval v korporátu, dělal manažera jakosti, všechno možné. On je svým způsobem něco jako já. Celý život dělal to, co ho bavilo. Přeskakoval z jedné věci na druhou. Máma učila biologii a chemii na střední škole, takže k tomu jsem měl rovněž vždycky blízko.

Neo: Teď vás úplně vidím jako to dítě, co překročí autíčka a plyšáky, protože má stavebnici s modelem atomu a může si skládat elektrony do valenční vrstvy.

Ale jo. Stavebnic jsem měl vážně spousty (směje se).

Neo: Bylo tam někde, vzadu v hlavě, přemýšlení o penězích? Že jste si zvolil obor, kde se dají vydělat?

Kdybych přemýšlel o tom, kde se dá nejvíc vydělat, tak s tím tady seknu a jedu do zahraničí. Já peníze vnímám jako něco, co do jisté míry osvobozuje, uvolňuje ruce. Ale nikomu nepřinesou štěstí. Vezměte si frontmana Linkin Parku Chestera Bennigtona, který spáchal sebevraždu. Kolik peněz měl Michael Jackson a jaký to byl nešťastný člověk. Justin Bieber se nechal slyšet, že by radši neměl peníze, ale normální život - aby si mohl v klidu dojít do supermarketu koupit vajíčka… Takže ano, peníze důležité jsou, dají se vydělat, ale účel života to není. Když to vztáhnu na XGLU tým, stále na tom pracujeme z přesvědčení bez osobního ohodnocení, dlouhou dobu jsme ze svého dotovali i vývoj.

Neo: Jak váš tým vypadá?

Je to hodně diverzifikovaný tým. Jádro tvořím já se čtyřmi zkušenými lidmi z byznysu, máme zkušeného finančníka, obchodníka, právníka. Na aplikaci pro děti pracovali Bára a Tomáš, ti jsou zaměření na software. Plus spolupracujeme s lékaři, s pacienty.

Podstatou dobrého týmu není to, aby všichni uměli všechno, to stejně ani nejde. Už z principu toho, jak mi funguje mozek, nemůžu být například dobrý doktor nebo obchodník. Každý musí umět najít svoje silné stránky. U mě to je ve výzkumu, a také asi dokážu dávat dohromady lidi. Stačí mi pak, když pochytím základy z oborů těch ostatních, ale medicínu i obchod reálně dělají ti, kteří jsou experty na tu danou oblast.

Neo: Jak se celý tým stavěl?

Vznikalo to plynule, nebylo to nějak komplikované nebo složité. Začal se stavět v roce 2015. Tehdy jsem se v nadaci ČVUT Media Lab věnoval získávání energie z netradičních zdrojů. Můj plán byl vyvinout bezbateriový glukometr. Zjišťoval jsem tehdy, co vyzáří mobilní telefon, kohoutky s teplou vodou, stavěl malé senzory napájené solárně z rozdílů teplot a tak podobně. Potkal jsem se tam s Tomášem, který pro mě dělal prototyp aplikace pro tento bezbateriový glukometr. A vznikla „kreditka“ napájená telefonem. Postupem času jsem tenhle koncept opustil. I díky zpětné vazbě od diabetiků, kteří mi říkali, že baterie je v glukometru až tak neobtěžuje, protože se mění jen jednou za půl roku, za rok. A nebylo dvakrát praktické, že ta kreditka musela být neustále v kontaktu s telefonem, aby fungovala. Takže jsme přidali baterii, udrželi formát kreditní karty, ale získali už autonomní přístroj. A to je podstata dnešního XGLU.

V květnu 2016 jsem se potkal s Veronikou Peterkovou z TechSquare, která zajištuje kontakt mezi korporátní sférou a start-upy. A z její strany jsem dostal první navigaci, že má ten nápad smysl z praktického i obchodního hlediska. Vystavěla kolem mě obchodní tým, který se věnoval těm věcem, kterým nerozumím, a popravdě bych se jim ani věnovat nechtěl. Za čtyři měsíce jsme dostali první investici, jeden byznys angel nám přispěl na provozní náklady. Až do té doby bylo všechno - dá se říct - financované z naší kapsy.

Neo: Takže teď už za to máte peníze?

To ne, máme peníze na provoz. Pro nás budou peníze, pokud si to zasloužíme. Do té doby na tom děláme zdarma.

Říká mi to spousta lidí - že mi závidí, že ještě můžu mít takovou volnost. Nemám rodinu, nemusím živit děti, jako student mám ještě čas si s věcmi hrát, zkoušet nové věci, výzkum. Strašně mě baví, že mám takovou volnost. Proto jsem se ostatně rozhodl nejít snadnou cestou a nenastoupil někam do velké korporace. Pracovní nabídky mi chodí. Od těch největších firem. Jak z České republiky, tak ze zahraničí. I opakovaně od těch stejných.

Neo: Ani jste o tom nepřemýšlel? Sbalit kufry a odejít třeba do Ameriky?

Ve Státech jsem byl čtyřikrát a - nechtěl bych tam žít. Nesedí mi to. Na dovolenou je to super. Byl jsem i v Silicon Valley, v San Francisku, v Los Angeles, s Bárou a Tomášem jsme projeli celé západní pobřeží. Ale - mně se prostě líbí tady. Já chci XGLU stavět v Čechách.

Pozoruji, a slovenští spolužáci na ČVUT mi to potvrzují, jaký mají na Slovensku problém s odlivem mozků. Říkají: „No a kdo bude u nás dělat ten výzkum? Co bude se Slovenskem?“ Nechci, aby to byl i problém Česka. Sám sebe vidím tady. Mám tady spoustu příležitostí, mám tady zázemí, mám tady XGLU. A že bych to měl zahodit a někam odletět, ať už je to třeba Británie, Švýcarsko, USA… nechtěl bych to.

Neo: Rodiče vás nehecují, ať to zkusíte?

Oni mě chtějí radši tady.

Neo: Jak o tom mluvíte - vychází mi z toho, že se tu věda propojená s byznysem dá dělat vlastně docela snadno. Měla jsem za to, že problémem vědy je, že je dost odtržená od výroby a peníze se shánějí špatně.

Souvisí to s tím, jaký kolem sebe máte tým. Po vědci nemůžete chtít, aby dělal byznys. Nemá obchodní myšlení, mozek má nastavený jinak. Byznysmen vidí peníze, vědec bádání. Podle mě není podpora vědy v Česku až tak na špatné úrovni. Liší se to ústav od ústavu, škola od školy. Já na základě svých zkušeností vidím to prostředí pozitivně - i do budoucna.

Neo: Kde se vidíte za pět, za deset let?

Mě to táhne do XGLU. Cítím, že jsme našli tým, se kterým si perfektně sedneme. Jak výzkumná část, tak i ta část obchodu. Spousta start-upů se rozpadne kvůli tomu, že se zakladatelé nepohodnou. Někteří ani nezaloží firmu. U nás všechny kroky proběhly tak nějak v pohodě, bez rozepří. To je podle mě nejdůležitější. Často se říká, že investoři neinvestují do projektů, ale do týmů. Když vidí silný tým, tak to na ně zapůsobí. Takže kde se vidím za pět let? Vyvíjím nově věci, pracuji na výzkumu, posouváme medicínu dál.

Neo: Říkal jste, že jste hledal nové zdroje energií a měřil, kolik vyzáří mobil. To mi povězte, máte v noci mobil někde u hlavy, na nočním stolku?

Mám. To je naprosto bezpečné.

Neo: A co to vyzáří?

To samé jako kreditní karta, když platíte v obchodě. Tam máte taky čtečku, to je to samé.

Když se člověku řekne, že něco září, tak to vnímá jako něco negativního. Ale pak stejně letí k moři a tam se celý den opaluje. A neuvědomuje si, že to je také záření. UV záření, které je daleko patologičtější, nebezpečnější než to, co vyzařuje mobil. Pravda je, že to, co vyzáří mobil při procesu telefonování, je zanedbatelné. Antény jsou dnes na mobilu ve spodní části, nejde vám to jaksi do hlavy. A ještě - je ionizující záření a neionizující záření. U mobilů jde o neionizující záření, které se projevuje zvýšením teploty o pár setin nebo desetin stupně Celsia. Dnes je to bohužel takový strašák, na kterém vydělávají šmejdi. Vydělávají na nevědomosti lidí, na nepoučenosti v oblasti technologií. Za sebe jako za vývojáře můžu říct, že mobily jsou bezpečná zařízení. Nejsou o nic škodlivější než vyjít na sluníčko.

Neo: Mluvíte o nevědomosti lidí. Přijde vám jako člověku, který rozumí vnitřnostem těch zařízení, legrační, že většina z nás vůbec nechápe, jak to, co denně používáme, uvnitř funguje?

To je ale účel technologií! Technologie má nějakým způsobem usnadňovat život. Přičemž jeden ze základních parametrů nutných k tomu, aby bylo zařízení úspěšné, je, že se o to majitel nemusí starat. Aby to bylo bezúdržbové, to je dnes už požadavek, nebo dokonce podmínka té technologie.

Neo: Na druhou stranu, když nerozumím, jak to funguje, neumím opravit ani triviální závadu. Vezměte si, že starší generace si uměla opravit sama skoro všecko. Od mixéru po auto.

Jde o důsledek raketového startu technologií. Když se podíváte do historie, tak se nabízí paralela třeba právě s nástupem aut ve dvacátých, třicátých letech. Tenkrát si to také nikdo neuměl opravit. A dopravní předpisy se formovaly tak, že před autem někdo běžel s vlaječkou a signalizoval „pozor, jede auto“.

Druhá věc je, že dnes jsou přístroje natolik komplikované, že ani není v silách lidí, aby se naučili si to spravit sami. Říká se, že máme přístup k asi 500krát většímu množství informací, než mělo lidstvo v roce 1950. Přísun informací extrémním způsobem narůstá. Odhaduje se, že někdy kolem roku 2037 nastane takzvaná singularita, což je terminus technicus: okamžik, kdy bude technologický pokrok rychlejší než schopnost člověka jej vnímat. Otázkou je, jestli to bude prostředí, ve kterém budeme chtít žít. Protože já osobně, ačkoli se to nezdá, nejsem moc nakloněný dnešnímu trendu všechno koncentrovat do telefonu. Dneska už si prakticky nezajdete do obchodu, máte na to v mobilu služby jako Rohlík a tak dále, všechno vám někdo doveze ke dveřím. Technologie jsou dobrým pomocníkem, ale - všeho s mírou.

Neo: Tušíte, jaké máte IQ?

To je otázka, kterou dostávám často. Ale já si IQ nikdy neměřil. Ono IQ ani z vědeckého hlediska není nic přesného. Využívalo se to především v armádě ke klasifikaci vojáků - kdo bude důstojník, kdo bude jenom vojín, kdo taktik a podobně.

Neo: V jednom rozhovoru jste říkal, že jste se o výzkum začal zajímat někdy ve dvanácti letech. Chodil jste na nějakou speciální školu pro nadané děti?

Na obyčejnou základku. A na obyčejný gympl.

Neo: A nosil jste domů poznámky, že jste nesoustředěný?

Já jsem byl soustředěný. Myslím, že jsem byl hodný žák. Doufám (směje se).

Neo: Ptám se proto, že to je častý problém nadaných dětí. Že se ve škole nudí a čtou si napřed něco pod lavicí a pak nevědí, co se děje ve třídě.

To jo, knížku jsem míval otevřenou a četl si. Ale zřejmě jsem nedával pozor tiše.

Neo: Dokážete vypnout hlavu?

To musím. Jinak bych tady neseděl, protože bych se už dávno zbláznil. Člověk musí vědět, jak odpočívat. Odpočinek jako takový přitom podle mě není definovaný tím, že člověk nedělá nic, ale že dělá něco jiného. Já třeba odpočívám tím, že v rámci experimentálního výzkumu dělám endoskopické operace na zvířatech, nebo zvířecích modelech. Takže si v rámci výzkumu sáhnu na endoskop.

Neo: Moment. Vážně tu medicínu nestudujete?

Nestuduju. Operace samozřejmě probíhají pod přímou supervizí doktora Hajera. Pro mě jsou tyhle přesahy důležité. Nechci být zahleděný jen do svého oboru a mít klapky na očích, to by bylo omezující. Takhle si rozšiřuji záběr. Když mám v ruce endoskop, snáz mě napadá, co by šlo vylepšit, co by se dalo dělat nového.

Neo: Co vás motivuje? Co je váš motor?

Rodiče říkají, že workoholismus. Já říkám, že zápal.

Neo: A ty ceny, které sbíráte? Fakt, že umíte porazit 54 vědeckých týmů z celého světa?

Dostat cenu je jedna věc, uvést produkt na trh druhá. Člověk musí zůstat nohama na zemi. Nesmí se z toho s prominutím podělat.

MAREK NOVÁK (23)

• Studuje na Fakultě elektrotechnické ČVUT v magisterském programu radioelektroniku a optoelektroniku.

• Čtvrtým rokem spolupracuje s českou společností TSE, která se zabývá vývojem a výrobou zdravotnického hardwaru. Vyvíjí pro ni prototypy, podílí se na certifikaci a dokumentaci nových prostředků. Pro inkubátory pro nedonošené děti vyvinul například radiometr, který slouží k léčbě novorozenecké žloutenky.

• Posbíral nespočet vědeckých cen. Před třemi roky třeba cenu Intel ISEF za chytré hodinky, ke kterým se dají spárovat bezdrátové moduly. Díky tomu pak lze sledovat zdravotní stav, měřit tlak nebo EKG.

• Je držitelem zvláštního ocenění NASA, čehož si zvlášť považuje, protože mezi jeho koníčky patří astronomie. S projektem XGLU aktuálně bodoval v ceně Microsoftu, už dříve pak za projekt získal Cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek na poli výzkumu a inovace za rok 2016.

• Tři roky pracoval na ministerstvu školství v Národním institutu pro další vzdělávání jako lektor nadaných studentů, kde vedl online i prezenční kurz robotiky pro žáky středních škol.

• Rád cestuje, spočítal si, že za rok nalétá kolem 50 tisíc kilometrů. Většinou jde o cesty pracovní, vědecké, které se snaží si prodloužit, a zemi, kterou navštíví, rovnou procestovat. Aktuálně ho čeká Austrálie a pak Japonsko.


6. 10. 2017; zive.cz

První ročník Ceny bastlířů zná vítěze. Uspěl i náš seriál Pojďme programovat elektroniku

První ročník Ceny bastlířů, ankety o nejlepší počiny mezi českými makery, zná své vítěze. A díky tomu, že jste mohli přes celé léto hlasovat hned v několika kategoriích, vznikl tak i pozoruhodný rozcestník na desítky zajímavých webů, návodů, produktů anebo na školy, které se snaží propagovat programování i touto atraktivní a praktickou cestou. Určitě se tedy podívejte nejen na vítěze, ale i na nominované finalisty.

První ročník Ceny bastlířů zná své vítěze

Vítězové v jednotlivých kategoriích:

Nejlepší web: svetelektro.com

Nejlepší fórum: svetelektro.com

Nejlepší tutoriál: Pojďme programovat elektroniku

Nejlepší škola: Fakulta elektrotechnická ČVUT

Nejlepší zájmový kroužek: Arduino akademie SH

Nejlepší projekt: Turris Omnia

Nejlepší e-shop: TME

Nejlepší firma: TME

Nejlepší produkt: Raspberry Pi3

Děkujeme všem čtenářům, kteří do soutěže nominovali i náš seriál Pojďme programovat elektroniku. Jelikož se jedná především o moji soukromou iniciativu, těší mě úspěch o to více. Všem fanouškům našeho seriálu pro začátečníky nicméně doporučuji k četbě i těch několik desítek dalších nominovaných a opravdu povedených návodů.


4. 10. 2017; denik.cz

Prof. Petr Kulhánek: Byl velký třesk?

Na počátku byl vesmír nepochybně hustý a velmi horký. Mnozí žijí v představě, že vesmír vznikl obří explozí z nekonečně malého bodu s nekonečnou teplotou a hustotou. Taková představa ale nesouhlasí s našimi základními fyzikálními znalostmi. Co tedy bylo na počátku? A můžeme naše představy vůbec ověřovat?

Přednáší teoretický fyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Českého vysokého učení technického v Praze.

6. října 2017, od 17:00., vstupné: zdarma

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Přednášku pořádá Pobočka Vysočiny České astronomické společnosti, Jihlavská astronomická společnost a Muzeum Vysočiny Jihlava.

Přednáška proběhne v rámci Noci vědců 2017.


4. 10. 2017; technickytydenik.cz

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračují v přípravě družice pro výzkum slunečního větru

Tým docenta Reného Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračuje v těsné spolupráci se zahraničními partnery v přípravě mezinárodního družicového projektu Evropské kosmické agentury ESA a Číny. Jedná o vzácný případ, kdy si orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

Zkratka SMILE je odvozena ze Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Jedná se menší družici o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Její start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: „Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE."

Rozsah české účasti na projektu SMILE je postupně dále konkretizován a upřesňován. Především by mělo jít o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, konkrétně hlavního přístroje - rentgenového teleskopu. Zejména pak jeho mechanické konstrukce, sluneční clony, nebo chlazení.

Doc. Petr Páta, vedoucí katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, okomentoval i finanční zabezpečení projektu: „Získání financí je velkým limitujícím faktorem. V současné době je dokončována podrobná žádost o financování na český výbor PRODEX. Lze jen doufat, že projekt bude v České republice podpořen i finančně, momentálně na projektu pracujeme bez jakékoli finanční podpory. Ostatně zapojení českých subjektů a firem do daného projektu by nepochybně mnohanásobně vrátilo vynaložené prostředky, a to v podobě možnosti získání dalších zakázek a kontraktů z ESA."

V prosinci 2017 by se v rámci již 10. mezinárodní konference o rentgenové astronomické optice AXRO2017, kterou pořádá tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v pražské Vile Lanna, měla uskutečnit samostatná sekce projektu SMILE.

Internetovou prezentaci projektu SMILE si můžete prohlédnout zde: http://www.mssl.ucl.ac.uk/SMILE/.


3. 10. 2017; krize15.cz

Vědci z FEL ČVUT v Praze pokračují v přípravě družice pro výzkum slunečního větru

Tým docenta Reného Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračuje v těsné spolupráci se zahraničními partnery v přípravě mezinárodního družicového projektu Evropské kosmické agentury ESA a Číny.

Jedná o vzácný případ, kdy si orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

Zkratka SMILE je odvozena ze Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Její start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: „Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE.“

Rozsah české účasti na projektu SMILE je postupně dále konkretizován a upřesňován. Především by mělo jít o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, konkrétně hlavního přístroje - rentgenového teleskopu. Zejména pak jeho mechanické konstrukce, sluneční clony, nebo chlazení.

Doc. Petr Páta, vedoucí katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, okomentoval i finanční zabezpečení projektu: „Získání financí je velkým limitujícím faktorem. V současné době je dokončována podrobná žádost o financování na český výbor PRODEX. Lze jen doufat, že projekt bude v České republice podpořen i finančně, momentálně na projektu pracujeme bez jakékoli finanční podpory. Ostatně zapojení českých subjektů a firem do daného projektu by nepochybně mnohanásobně vrátilo vynaložené prostředky, a to v podobě možnosti získání dalších zakázek a kontraktů z ESA.“

V prosinci 2017 by se v rámci již 10. mezinárodní konference o rentgenové astronomické optice AXRO2017, kterou pořádá tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v pražské Vile Lanna, měla uskutečnit samostatná sekce projektu SMILE.


3. 10. 2017; odbornecasopisy.cz

Vědci z FEL ČVUT v Praze pokračují v přípravě družice pro výzkum slunečního větru

Tým docenta Reného Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračuje v těsné spolupráci se zahraničními partnery v přípravě mezinárodního družicového projektu Evropské kosmické agentury ESA a Číny. Jedná o vzácný případ, kdy si orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

Zkratka SMILE je odvozena ze Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Její start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: „Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE.“

Rozsah české účasti na projektu SMILE je postupně dále konkretizován a upřesňován. Především by mělo jít o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, konkrétně hlavního přístroje - rentgenového teleskopu. Zejména pak jeho mechanické konstrukce, sluneční clony, nebo chlazení.

Doc. Petr Páta, vedoucí katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, okomentoval i finanční zabezpečení projektu: „Získání financí je velkým limitujícím faktorem. V současné době je dokončována podrobná žádost o financování na český výbor PRODEX. Lze jen doufat, že projekt bude v České republice podpořen i finančně, momentálně na projektu pracujeme bez jakékoli finanční podpory. Ostatně zapojení českých subjektů a firem do daného projektu by nepochybně mnohanásobně vrátilo vynaložené prostředky, a to v podobě možnosti získání dalších zakázek a kontraktů z ESA.“

V prosinci 2017 by se v rámci již 10. mezinárodní konference o rentgenové astronomické optice AXRO2017, kterou pořádá tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v pražské Vile Lanna, měla uskutečnit samostatná sekce projektu SMILE.

Internetovou prezentaci projektu SMILE si můžete prohlédnout zde: http://www.mssl.ucl.ac.uk/SMILE/


3. 10. 2017; parlamentnilisty.cz

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračují v přípravě družice pro výzkum slunečního větru

Tým docenta Reného Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračuje v těsné spolupráci se zahraničními partnery v přípravě mezinárodního družicového projektu Evropské kosmické agentury ESA a Číny. Jedná o vzácný případ, kdy si orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

Zkratka SMILE je odvozena ze Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Její start do vesmíru je plánován na rok 2021. Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: „Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE.“

Rozsah české účasti na projektu SMILE je postupně dále konkretizován a upřesňován. Především by mělo jít o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, konkrétně hlavního přístroje -rentgenového teleskopu. Zejména pak jeho mechanické konstrukce, sluneční clony, nebo chlazení. Doc. Petr Páta, vedoucí katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, okomentoval i finanční zabezpečení projektu: „Získání financí je velkým limitujícím faktorem. V současné době je dokončována podrobná žádost o financování na český výbor PRODEX. Lze jen doufat, že projekt bude v České republice podpořen i finančně, momentálně na projektu pracujeme bez jakékoli finanční podpory. Ostatně zapojení českých subjektů a firem do daného projektu by nepochybně mnohanásobně vrátilo vynaložené prostředky, a to v podobě možnosti získání dalších zakázek a kontraktů z ESA.“

V prosinci 2017 by se v rámci již 10. mezinárodní konference o rentgenové astronomické optice AXRO2017, kterou pořádá tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v pražské Vile Lanna, měla uskutečnit samostatná sekce projektu SMILE.


3. 10. 2017; sciencemag.cz

Čeští vědci pokračují v přípravě družice pro výzkum slunečního větru

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce.

Tým docenta Reného Hudce z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračuje v těsné spolupráci se zahraničními partnery v přípravě mezinárodního družicového projektu Evropské kosmické agentury ESA a Číny. Jedná o vzácný případ, kdy si orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

Zkratka SMILE je odvozena ze Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Její start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: "Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE."

Rozsah české účasti na projektu SMILE je postupně dále konkretizován a upřesňován. Především by mělo jít o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, konkrétně hlavního přístroje - rentgenového teleskopu. Zejména pak jeho mechanické konstrukce, sluneční clony, nebo chlazení.

Doc. Petr Páta, vedoucí katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, okomentoval i finanční zabezpečení projektu: "Získání financí je velkým limitujícím faktorem. V současné době je dokončována podrobná žádost o financování na český výbor PRODEX. Lze jen doufat, že projekt bude v České republice podpořen i finančně, momentálně na projektu pracujeme bez jakékoli finanční podpory. Ostatně zapojení českých subjektů a firem do daného projektu by nepochybně mnohanásobně vrátilo vynaložené prostředky, a to v podobě možnosti získání dalších zakázek a kontraktů z ESA."

V prosinci 2017 by se v rámci již 10. mezinárodní konference o rentgenové astronomické optice AXRO2017, kterou pořádá tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v pražské Vile Lanna, měla uskutečnit samostatná sekce projektu SMILE.

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze


3. 10. 2017; vedavyzkum.cz

Energetický výzkum: klíčový pro všechny

Letos v září se otevřelo v Řeži a Plzni výzkumné centrum udržitelné energetiky SUSEN, které stálo 2,4 miliardy korun. Přispět má ke globálnímu vývoji reaktorů IV. generace.

Je to prosté. Bez energií - a zvláště pak elektřiny - by nebylo naší moderní civilizace. Jde o sílu, bez které se neobejde průmysl, obyvatelé a ani sama věda se všemi těmi svými hi-tech přístroji, potažmo celé disciplíny jako kybernetika, informatika či astrofyzika. Proto vědci a firmy neustávají v bádání, jak výrobu elektřiny zlepšit, učinit ji čistší anebo jak ji dobře a na dlouho uchovat, což je velkým tématem třeba pro stále četnější elektromobily.

Poznání přispívají i čeští vědci. V jakém energetickém výzkumu Česko vyniká?

„Určitě zajímavá a důležitá věc pro budoucí energetiku je jaderná fúze. Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR je velmi oceňovaným a úzce spolupracujícím partnerem na projektu ITER, tedy na záměru prvního velkého fúzního reaktoru ve Francii. Nemůžu nezmínit Ústav jaderného výzkumu a Centrum jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, kde bude letos 12. září slavnostně otevřen projekt SUSEN, jedna z velkých výzkumných infrastuktur v ČR,“ říká Dana Drábová, populární jaderná fyzička, jež dlouhá léta šéfuje Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). I díky jejím aktivitám česká populace „jádru“ fandí - v Česku je pro něj dle průzkumů asi 65 procent občanů, v Německu naopak 65 procent proti.

K reaktorům IV. generace

Zmíněné středisko SUSEN, na které šlo z evropských fondů 2,4 miliardy korun čili zhruba 90 milionů eur, má své součásti v Řeži, kde už historicky stojí výzkumný lehkovodní jaderný reaktor LVR-15, a také v průmyslové Plzni, kousek od německých hranic. Obě součásti mají čtyři výzkumné pilíře: technologické experimentální okruhy, strukturální a systémovou diagnostiku, jaderný palivový cyklus a materiálový výzkum. „SUSEN ukazuje, že české materiálové inženýrství, které je pro jadernou energetiku - ať již založenou na štěpení, nebo na fúzi - kruciální záležitostí, patří k naprosté světové špičce. I experimentální smyčky na stávajícím reaktoru v Řeži, které budou sloužit pro ověřování některých technologií pro reaktory IV. generace, jsou na absolutní špici,“ říká jaderná fyzička Drábová.

Takzvaná IV. generace, která se vlastně vrací ke hledání prvotních prototypů, které byly před více než půlstoletím shledány jako sice perspektivní, ale technologicky příliš složité. „Jde o rychlé množivé reaktory, což je koncept založený na štěpení rychlými neutrony. To by přineslo oproti těm pomalým možnost štěpit nejen uran 235, ale také uran 238 nebo thorium, takže by se jednalo o lepší využití paliva,“ doplňuje předsedkyně úřadu. Tím by se mohly stávající zdroje jaderných paliv hypoteticky prodloužit až na desetinásobně delší dobu.

Jaderné elektrárny má na světě pouze 31 zemí; vesměs jsou to státy s velkou průmyslovou tradicí. Firmy, dodávající komponenty, byly a jsou i v městech jako Ostrava, Vítkovice, Plzeň či metropole Praha. „Jaderná energetika má jednu charakteristickou vlastnost - to je opravdový high-tech, který si prostě nemůže dovolit každá země,“připomíná Drábová.

Nejen jádro, ale i Slunce

Nejen výkonnější solární panely, ale též zájem o širší souvislosti „čisté“ energetiky. O to jde Centru pokročilé fotovoltaiky (CAP), které vzniká v Praze za 164 milionů korun z fondů spravovaných ministerstvem školství. Ideovým otcem je profesor Tomáš Markvart z britské University of Southampton, jenž se vrací do Česka, odkud roku 1968 emigroval před vojsky Varšavské smlouvy. Na zrodu ambiciózního střediska se podílejí lidé z fakulty jaderné, stavební i elektrotechnické při Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze.

Centrum zahrne všechny aspekty fotovoltaiky. „Od teoretické fyziky, jež pomůže zvýšit účinnost solárních článků, až po technologické problémy, testování a diagnostiku solárních panelů i jejich integraci do konstrukcí budov,“ řekl Lidovým novinám děkan elektrofakulty Pavel Ripka. Spolupracovat na výzkumu i výuce má zmíněná Southamptonská univerzita.

„Před pár lety jsme se rozhodli převést mou laboratoř do Prahy a dohodli se s ČVUT. Cílem centra je pokrýt široké spektrum výzkumu nejen ve fotovoltaice, ale i v jiných moderních zdrojích energie,“ říká Markvart, jenž v Birminghamu studoval matematickou fyziku u Davida Thoulesse a přátelil se Mikem Kosterlitzem, tedy držiteli Nobelovovy ceny. Znalosti přináší i ze svého působení v renomovaném Instituto de Energia Solar v Madridu.

Noví inženýři a výzkumníci se ovšem nerodí jen na pražském ČVUT a jeho specializované jaderné a fyzikálně inženýrské fakultě, která má v Tróji i svůj výukový a experimentální reaktor VR-1. Na něm se totiž učí studenti dalších dvanácti technických fakult z celé České republiky. Energetický ústav - s celou sekcí energetické inženýrství - má Vysoké učení technické v Brně, na Západočeské univerzitě v Plzni je zas celá katedra energetických strojů a zařízení. Katedru energetiky provozuje i Vysoká škola báňská v industriální Ostravě.

Firemní gigant, ale i startupy

Velkým hráčem na poli výzkumu i vývoje je státní společnost ČEZ, energetický gigant, který si nemůže dovolit zaostávat. Proto jeho divize výzkumu, jíž dlouho řídí Aleš Laciok, rozvíjí klíčová témata. Patří k nim jaderná energetika (její bezpečnost i efektivita, nová zařízení), snižování polutantů a skleníkových plynů z fosilních paliv, využití vedlejších energetických produktů (revitalizace krajiny, energosádrovec pro stavební desky), zvýšení efektivity při těžbě uhlí, využití alternativních paliv (biomasa, odpady) a pochopitelně také důraz na obnovitelné zdroje (nasazování střešní fotovoltaiky, spády pro vodní energetiku, inovace ve větrné energetice či možnosti využití hlubinné geotermální energie pro teplo). Podstatnou částí je také podpora tzv. Smart Cities a zlepšení distribuce elektřiny i její akumulace.

Celosvětový mediální ohlas zaznamenaly aktivity firmy HE3DA a jejích velkokapacitních lithiových baterií, úložišť energie, které by chtěly díky využití chytrých nanomateriálů konkurovat i americké Tesle! Původně malý start-up vědce Jana Procházky z Prahy-Letňan plánuje výstavbu velkého závodu v Horní Suché na Karvinsku (severní Morava). Společnost řeší právní ochranu svého vynálezu v Číně, Japonsku, Koreji, Indii a samozřejmě v USA.

Ambice HE3DA jsou obrovské: „Každý, kdo pracuje s energií, vnímá nedostatek baterií a efektivních energetických úložišť pro potřeby domácností, automobilů, bank či různých průmyslových oborů. Problémy konvenčních baterií jsou všeobecně známé, ať už jde o kapacitu článků, chlazení, s tím spojené nebezpečné přehřívání, či ekologickou likvidaci. Napadlo mne zkusit zkonstruovat baterii pomocí nanotechnologií a jiného přístupu k uchovávání energie,“řekl ekonomickému týdeníku Euro Jan Procházka.

Nejen kvůli lithiové baterii, ale i zásluhou zpráv o značných zásobách lithia v Česku se tato oblast energetiky dostává do popředí zpráv. Energetická strategie tradičně průmyslové země bude ovšem spoléhat především na jádro. „Myslím si, že naše státní energetická koncepce je napsána dobře. S uvážením rozumně možného. Podle mě docela realistický odhad je, že bychom mohli někdy v roce 2040 mít čtvrtinu spotřeby elektřiny pokrytou z obnovitelných zdrojů (slunce, voda, vítr), další čtvrtinu pořád ještě z uhlí. Ale co těch zbývajících padesát procent? Máme jen pár možností: ušetřit, dovézt anebo vyrobit. Co dalšího? Variantami jsou buď plyn, nebo jádro. Očekává se tak asi 45 až 50 procent z jádra,“ říká respektovaná Dana Drábová. I z toho je zjevné, že se Česko i nadále musí tomuto typu výzkumu věnovat.


1. 10. 2017; prazsky.denik.cz

V Dejvicích se představí rychlé stroje. Ve čtvrtek tu odstartuje Den s formulemi

Místo před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v pražskýchDejvicích se promění 5. října na "závodní okruh" pro formule. Od devíti hodin se tu bude konat Den s formulemi, na kterém studenti představí formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i jednosedadlový závodní automobil se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

"Tým CTU CarTech je složený ze čtyř studentů z Fakulty strojní ČVUT v Praze. Letos museli studenti vyvinout nový monokok formule a předělat blok motoru a instalovat čerpadla se suchou mazací skříní. Změnami prošla i palivová nádrž, která je oproti loňsku nižší.

Změn se dočkal i systém elektropneumatického řazení, kde je nově používána směs kyslíku s dusíkem, díky čemuž se zvýšil tlak na 200 barů. Formule týmu eForce FEE Prague Formula vyvíjeli studenti z několika fakult ČVUT. Nejvíce jsou v týmu zastoupeni studenti z Fakulty elektrotechnické."


1. 10. 2017; prazskypatriot.cz

Prostor před dejvickým kampusem se promění v závodní okruh pro formule

I letos se v pražských Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT. Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9 hodin před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Během ní studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Prostor před fakultami se ve čtvrtek 5. října promění v "závodní okruh", na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musejí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Tým CTU CarTech se skládá ze třiceti studentů bakalářského a magisterského studia, kteří studují na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Pro letošní závody museli studenti vyvinout nový monokok formule, dále předělali blok motoru a instalovali vlastní čerpadla se suchou mazací skříní.

Změnami prošla i palivová nádrž, která je jako loni celouhlíková, ale je mnohem nižší, neboť se konstruktérům podařilo optimalizovat systém proti odlévání paliva.

Studenti také změnili systém elektropneumatického řazení, kde již nepoužívají jako medium oxid uhličitý, ale směs kyslíku s dusíkem. Díky tomu mohli zvýšit tlak na 200 barů. Pro větší komfort pilota vozu lze na volantu nastavovat tuhost přední i zadní nápravy. K největším letošním úspěchům patří 7. místo z prestižních závodů ve Španělsku.

Elektrická formule týmu eForce FEE Prague Formula je taktéž vyvíjena studenty ze všech ročníků jak bakalářského, tak magisterského studia. V týmu je zastoupeno hned několik fakult ČVUT s největším podílem studentů z Fakultyelektrotechnické.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk