ČVUT - Fakulta elektrotechnická

26. 9. 2017; Automa

Robosoutěž pro střední školy se blíží

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL) opět vyhlásila podmínky oblíbeného soutěžního klání Robosoutěž 2017 - již devátého ročníku. Soutěž je určena pro tříčlenné týmy středních škol z České republiky. Úkolem každého týmu bude sestavit robot ze stavebnice Lego® Mindstorms® tak, aby co možná nejlépe splnil zadanou soutěžní úlohu. Týmy své síly změří při společné soutěži sestrojených robotů ve čtyřech samostatných předkolech ve dnech 20., 22., 24. a 27. listopadu 2017. Každého předkola se může zúčastnit maximálně 32 středoškolských týmů. Šest nejlepších týmů z každého předkola (celkem 24 týmů) se může zúčastnit finálové soutěže (15. prosince 2017) spolu se studenty bakalářského programu kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Hlavní organizátor soutěže může navíc udělit maximálně čtyřem dalším středoškolským týmům "divokou kartu", opravňující k účasti ve finálovém kole. Účast v soutěži je bezplatná, náklady spojené s účastí (dopravu, ubytování a další náklady spojené se soutěží) si hradí účastníci sami. V průběhu soutěže bude zajištěno občerstvení a každý účastník obdrží na památku tričko.

Týmy budou přijaty do soutěže v pořadí, v jakém se přihlásily. Každá škola může do soutěže přihlásit libovolný počet týmů. Pořadatel soutěže však garantuje zapůjčení stavebnic Lego maximálně pro tři týmy z každé přihlášené školy.

Soutěžním úkolem bude úloha Střelnice. Cílem je sestavit a naprogramovat robot tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci sebral na hracím hřišti co nejvíce barevných míčků a umístil (vystřelil) je do cílových oblastí (terčů) s různým bodovým ohodnocením. O vítězství rozhoduje počet získaných bodů. Podrobnější informace o soutěži a jejích podmínkách jsou uvedeny na www.robosoutez.cz.

Pro úplnost uveďme, že letos se 28. dubna uskutečnila Robosoutěž pro žáky základních škol (druhého stupně ZŠ a odpovídajících tříd víceletých gymnázií) a na programu Dětské univerzity ČVUT byla také letní škola o robotech.

Mediálním partnerem a sponzorem Robosoutěže je opět redakce časopisu Automa.

25. 9. 2017; blog.iHned.cz

Závodní formule studentů ČVUT v Praze se představí v Dejvicích

I letos - ve čtvrtek 5. října od 9 hodin - se v pražských Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT.

Prostor před fakultami se promění v "závodní okruh", na kterém se představí studentské týmy z Fakulty strojní a z Fakultyelektrotechnické.

Letošní vývoj monopostu FSE.06 kladl důraz především na simulace jízdních vlastností.

Akce Den s formulemi proběhne před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze v Technické ulici. Během ní studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Na "závodním okruhu", který zde na několik hodin vznikne, se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musejí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Tým CTU CarTech se skládá ze třiceti studentů bakalářského a magisterského studia, kteří studují na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Pro letošní závody museli studenti vyvinout nový monokok formule, dále předělali blok motoru a instalovali vlastní čerpadla se suchou mazací skříní. Změnami prošla i palivová nádrž, která je jako loni celouhlíková, ale je mnohem nižší, neboť se konstruktérům podařilo optimalizovat systém proti odlévání paliva. Studenti také změnili systém elektropneumatického řazení, kde již nepoužívají jako medium oxid uhličitý, ale směs kyslíku s dusíkem. Díky tomu mohli zvýšit tlak na 200 barů. Pro větší komfort pilota vozu lze na volantu nastavovat tuhost přední i zadní nápravy. K největším letošním úspěchům patří 7. místo z prestižních závodů ve Španělsku.

Elektrická formule týmu eForce FEE Prague Formula je taktéž vyvíjena studenty ze všech ročníků jak bakalářského, tak magisterského studia. V týmu je zastoupeno hned několik fakult ČVUT s největším podílem studentů z Fakultyelektrotechnické.

Letošní vývoj monopostu FSE.06 se nesl v duchu optimalizace předchozí generace. Důraz byl kladen především na simulace jízdních vlastností. Tyto byly realizované díky naměřeným datům předchozí generace FSE.05, ze které FSE.06 návrhově vychází. Optimalizací prošel aeropaket, menšími změnami prošla i struktura monokoku. Přepracován byl i systém chlazení, jehož největší změnou bylo přesunutí chladičů do vnitřku bočních křídel. Mnoho dalších změn a optimalizací dopomohlo týmu eForce FEE Prague Formula k celkovému 3. místu na letošních závodech na polygonu v Mostě.

23. 9. 2017; vysokeskoly.cz

Den s formulemi ČVUT

I letos se v pražských Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT. Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9.00 hodin před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze(Technická 2 a Technická 4). Během ní budou studenti prezentovat jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Od 9.00 hodin proběhne v kavárně FEL Café na Fakultě elektrotechnické ČVUT (Technická 2, Praha 6) setkání se zástupci obou týmů.

22. 9. 2017; parlamentnilisty.cz

Dejvickým kampusem opět projedou závodní formule studentů ČVUT v Praze

Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9.00 hodin před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze (Technická 2 a Technická 4). Během ní budou studenti prezentovat jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Prostor před fakultami se ve čtvrtek 5. října promění v „závodní okruh“, na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Tým CTU Cartech se skládá ze třiceti studentů bakalářského a magisterského studia, kteří studují na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Pro letošní závody museli studenti vyvinout nový monokok formule, dále předělali blok motoru a instalovali vlastní čerpadla se suchou mazací skříní. Změnami prošla i palivová nádrž, která je jako loni celouhlíková, ale je mnohem nižší, neboť se konstruktérům podařilo optimalizovat systém proti odlévání paliva. Studenti také změnili systém elektropneumatického řazení, kde již nepoužívají jako medium oxid uhličitý, ale směs kyslíku s dusíkem. Díky tomu mohli zvýšit tlak na 200 barů. Pro větší komfort pilota vozu lze na volantu nastavovat tuhost přední i zadní nápravy. K největším letošním úspěchům patří 7. místo z prestižních závodů ve Španělsku.

Informace o týmu eForce FEE Prague Formula jsou dispozici na stránce: https://eforce.cvut.cz/

Internetovou prezentaci CTU CarTech si můžete prohlédnout zde: http://cartech.cvut.cz

Od 9.00 hodin proběhne v kavárně FEL Café na Fakultě elektrotechnické ČVUT (Technická 2, Praha 6) setkání se zástupci obou týmů.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. V celkovém hodnocení obhájilo ČVUT svoje umístění na 601. - 800. příčce a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.

22. 9. 2017; technickytydenik.cz

Dejvickým kampusem opět projedou závodní formule studentů ČVUT v Praze

I letos se v pražských Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT. Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9.00 hodin před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze (Technická 2 a Technická 4). Během ní budou studenti prezentovat jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Prostor před fakultami se ve čtvrtek 5. října promění v „závodní okruh", na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Informace o týmu eForce FEE Prague Formula jsou dispozici na stránce https://eforce.cvut.cz/.

22. 9. 2017; forbes.cz

Nový Forbes Next: Kyberobrana, sex budoucnosti a místo, kde slyšíte své svědomí

- Jsem z druhého světa. Profesor Michal Pěchouček založil Centrum umělé inteligence při ČVUT a se špičkovými vědci z Česka i ze světa v něm tvoří budoucnost. Jeho cíl: pomocí teorie her zdokonalit naši kyberbezpečnost a simulovat reálný svět. Jeho obava: fake news, ale ne ty, o nichž mluví Donald Trump. Něco mnohem horšího…

- Nejtišší místo v Česku. Tichá, nebo chcete-li mrtvá komora je místnost na ČVUT, kde náš šéfredaktor strávil hezké chvíle. Četl si knihu Jamese Joyce, hezky se prospal a také v naprostém tichu, které jinde nezažijete, uslyšel svou vnitřní ženu.

21. 9. 2017; chip.cz

Formule v Dejvicích

I letos se v pražských Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT. Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9.00 hodin před budovami Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní v Technické ulici.

Prostor před fakultami se ve čtvrtek 5. října promění v „závodní okruh“, na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní (monopost se spalovacím motorem) a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické (formule s elektrickým pohonem). Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Elektrickou formuli týmu eForce FEE Prague Formula taky vyvíjí studenti ze všech ročníků jak bakalářského, tak magisterského studia. V týmu je zastoupeno hned několik fakult ČVUT s největším podílem studentů z Fakulty elektrotechnické.

Informace o týmu eForce FEE Prague Formula jsou dispozici na stránce: https://eforce.cvut.cz/

Internetovou prezentaci CTU CarTech si můžete prohlédnout zde: http://cartech.cvut.cz

21. 9. 2017; odbornecasopisy.cz

Dejvickým kampusem opět projedou závodní formule studentů ČVUT v Praze

I letos se v pražských Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT. Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9.00 hodin před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze (Technická 2 a Technická 4). Během ní budou studenti prezentovat jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Informace o týmu eForce FEE Prague Formula jsou dispozici na stránce: https://eforce.cvut.cz/

Internetovou prezentaci CTU CarTech si můžete prohlédnout zde: http://cartech.cvut.cz

19. 9. 2017; autoperiskop.cz

Výrobní závod Continental v Brandýse nad Labem a zaměření jeho činnosti

Od studentské formule k vývoji prototypů ve výrobním závodu Continental v Brandýse nad Labem pro světové automobilky: škodovku, toyotu nebo volkswagen.

Zdeňku Houfovi může řada lidí závidět:

- dělá práci, která ho baví a její výsledky může vidět v praxi skoro každý den. Jedenatřicetiletý mladík vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a dnes vytváří prototypy zařízení, se kterými se můžeme brzy setkávat ve škodovkách, toyotách nebo volkswagenech. Jeho cesta do Continental Automotive v Brandýse nad Labem, kde firma vyrábí autorádia a další interiérovou elektroniku pro auta, byla přitom úplně obyčejná.

Jak jste se dostal do Continentalu na pozici prototypového inženýra?

Přes inzerát na internetovém portálu s pracovními příležitostmi. Byla to zajímavá pozice, ve které jsem se viděl. Už na vysoké škole jsme stavěli prototyp formule. Práce na vzorkové dílně je vlastně pokračováním toho, co jsem dělal na škole.

Se studentskou elektrickou formulí jste udělali díru do světa, dá se to tak říct?

Ano, projekt je úspěšný. Začátky byly těžké, ale postupem času se tým vypracovával. První velký úspěch přišel před třemi lety v Itálii, kde byl náš tým druhý. Předloni to bylo druhé místo v závodech v Česku a v loni v USA a Kanadě brali obě první místa. Původně jsem měl roli kapitána celého dvacetičleného týmu, ale dnes už samozřejmě soutěžit nemohu. Nicméně jezdívám na závody jako technický komisař a hodnotím například design formulí.

Kdo vlastně přišel s nápadem postavit elektrickou formuli?

Přišli s tím studenti ze strojní fakulty, kteří již měli hotové dvě generace aut se spalovacím motorem. V roce 2010 elektrické formule začínaly ve své kategorii, tak si řekli, že by nebylo špatné mít i elektrickou formuli. Přišli za námi na Katedru elektrických pohonů a trakce FEL ČVUT, a protože už jsme měli hotový prototyp elektrické buginy, tak jsme se domluvili na spolupráci a začali jsme společně vyvíjet elektrickou formuli. Dodnes je v České republice jediná svého druhu.

Jak vám vyhovuje práce v brandýském výrobním závodě?

Jsem spokojený. Pracovní prostředí máme super. Je to práce velmi různorodá, člověk musí obsáhnout vše spojené s výrobou prototypů, od mechanické práce, pájení, nahrávání softwarů, přes funkční a integrační testy (jak technologie fungují v celém systému), až po zabalení do krabice a odeslání.

Můžete zmínit konkrétní produkt, který jste takto otestovali a uvedli potom do výroby?

Například palubní přístrojovou desku pro Toyotu, modely Auris, Avensis, C-HR a Corolla. Je to řada uvedená na trh někdy před dvěma lety.

Šel jste se tehdy podívat do autosalonu, abyste viděl váš výrobek v novém autě?

Do autosalonu jsem nešel. Zajímavé však bylo setkání s novým modelem na ulici.Byl to zvláštní pocit, protože v autě je naše přístrojová deska zasazená do plastových dílů a díky nim má jiný tvar a vypadá vlastně úplně jinak.

Kolik podobných projektů máte ročně?

Vývoj zcela nového produktu je většinou běh na delší trať. Od stavby prvního vzorku po sériovou produkci je to přibližně kolem roku a půl. Naší prací je však i úprava stávajících sériových projektů. Když je v rámci běžícího projektu potřeba udělat změny, tak vše zase končí u nás na vzorkovně. Našimi zákazníky nejsou jen automobilky, ale i naše zkušebny a vývojová pracoviště po světě, kde se dělá spousta testů a zkoušek. Například klimatické, krémové, EMC, haptické, vibrační, apod.

Krémové testy?

Ano, někteří řidiči mohou používat krémy na ruce, které obsahují různé oleje a chemikálie, takže se zkoumá vliv těchto látek na tlačítka na přístrojích, zda třeba nerozpouští barvu. Vývoj nových produktů je v Continentalu mezinárodní záležitost, vývojových center je po světě několik a úzce spolupracují. Když je vše vymyšlené, my tady v Brandýse postavíme prototyp a ten se testuje.

Na čem pracujete nyní?

Teď mám Škodu a Toyotu, pro které upravujeme desky plošných spojů pro nový modelový rok. Koncern VW je naším hlavním odběratelem a Mladá Boleslav je blízko, proto vzorky tachometrů pro škodovku připravujeme v podstatě výhradně my v Brandýse.

Interiér vozů se dnes nejvíc mění kvůli funkcím spojeným s internetem

- brzy prý bude stačit například namalovat na displej nějaký symbol a auto zatelefonuje třeba manželce řidiče. Kdy budou takové věci ve vozech běžné? Z hlediska technologie to přístroje umí už dnes, je to jen otázka schopností softwaru, jak si s tím poradí. Druhá věc je, zda to budou chtít zákazníci automobilek. My jsme schopní taková řešení nabídnout a je jen na automobilkách, zda je po nás budou chtít.

Vy sám jste někdy navrhl nějakou inovaci, nějaký nový prvek interiéru?

Ano, Continental má pro zaměstnance program, v němž se řeší nové nápady. Dal jsem tam jeden návrh na bezfiltrové čištění vzduchu, který vstupuje do auta a kterým se ofukuje čelní sklo. Když je totiž špinavé přední čelní sklo, unavují se snáze oči a řidiče více oslňují protijedoucí auta. Uvidíme, zda to vyhodnotí jako přínosné.

19. 9. 2017; iprosperita.cz

Dejvickým kampusem projedou závodní formule

I letos se v pražských Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT. Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9 hodin před monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze.

Během ní studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Prostor před fakultami se ve čtvrtek 5. října promění v „závodní okruh“, na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musejí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Informace o týmu eForce FEE Prague Formula jsou dispozici na stránce: https://eforce.cvut.cz/

Internetovou prezentaci CTU CarTech si můžete prohlédnout zde: http://cartech.cvut.cz

19. 9. 2017; prazskypatriot.cz

Dejvickým kampusem projedou závodní formule studentů ČVUT

I letos se v Dejvicích představí monoposty studentů ČVUT. Akce Den s formulemi proběhne 5. října od 9 hodin před monoblokem Fakultyelektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze.

Během ní studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Prostor před fakultami se promění v "závodní okruh", na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické.

Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musejí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

18. 9. 2017; Zdravotnictví a Medicína

Ocenění pro studenty FEL ČVUT Praha za nový glukometr

V mezinárodní soutěži Imagine Cup a konkurenci 54 týmů z celého světa uspěli studenti z České republiky. Přišli s inovativním řešením vlastního projektu glukometru.

Zakladatel startupu X. GLU Marek Novák se spolužáky Tomášem Pikousem a Barborou Suchanovou se rozhodli rozšířit původní myšlenku o webovou a mobilní aplikaci pro diabetické děti a jejich rodiče. Nový glukometr, který poslouží i dospělým pacientům, je nejtenčím na světě. S tloušťkou 4 mm má rozměry platební karty a nemá ani tlačítka či displej. Nabízí kompletní řešení pro diabetické rodiny, které díky němu mohou v případě nebezpečí ihned reagovat na situaci.

K mezinárodnímu úspěchu se vyjádřil i děkan Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. "Těší mne, že práci našich studentů oceňují nejen jejich profesní kolegové, ale i reprezentanti odborné lékařské komunity. My technici víme, že studenti dokázali spojit chytrý hardware a software a vytvořili technické řešení oceněné v celosvětové soutěži. Líbil se nám i grafický vzhled a kvalitní prezentace nového výrobku i odvaha mladého týmu pokusit se vyvinutý produkt dotáhnout do výroby. Úspěšné studenty přijali a ocenili také ministr zdravotnictví JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, a náměstkyně ministra JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph. D.

Studenti v současné době hledají investora, který by pokryl náklady na dokončení vývoje první výrobní šarže a uvedení na trh. Na rozjetí sériové výroby potřebují získat milion eur. V nejbližší době dále plánují vylepšovat mobilní aplikaci, již už brzy začnou testovat první diabetici v klinické studii.

V současné době žije v České republice zhruba 860 tisíc diabetiků a odhadem dalších 250 tisíc o svém onemocnění dosud ani neví. Na zdravotní komplikace spojené s diabetem zemře každý rok více než 20 tisíc pacientů. Mezi nemocnými je, bohužel, i velmi mnoho dětí.

17. 9. 2017; NOVA

Elektronické hračky - touha vlastnit poslední modely

Markéta FIALOVÁ, moderátorka:

Elektronické hračky - v nutkavé touze vlastnit poslední modely a největší vychytávky digitálního světa se mnozí z nás neváhají ani zadlužit. Pravdou ovšem je, že při cenách posledních modelů mobilních telefonů, dronů nebo třeba televizí, to mnohdy jinak ani nejde. Kam až jsou prodejci schopni zajít a na co ještě jsou zákazníci ochotni přistoupit? Právě o tom je reportáž Petry Matýskové.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

SmartPhone budoucnosti, tak o novém iPhonu 10, nové vlajkové lodi amerického počítačového gigantu Apple, mluví odborníci z celého světa. Zatím nejdražší telefon v historii pyšnící se OLED displejem, se zářivějšími barvami, voděodolným povrchem nebo bezdrátovým nabíjením, představila společnost na velkolepé show v Kalifornii. Zatímco skalní fandové se už nemůžou dočkat toho, až se konečně koncem října budou moct zapsat na čekací listinu, odpůrci se baví vymýšlením všemožných vtípků na účet výrobce. Na paškál si berou nejen funkci rozpoznání obličeje, jedinou metodu, kterou jde revoluční telefon odemknout a která evidentně není pro každého, ale i na první pohled přemrštěnou cenu zařízení.

Radan DOLEJŠ, šéfredaktor Computerworld.cz:

Před 15 lety nikdo nedal za telefon víc než pět tisíc, to už byla hranice, na kterou se všichni podívali ..., dneska, jak vidíte, iPhon 10 bude stát 35 tisíc v té vrcholné verzi, což je víc než průměrná výplata v Česku. Je to extrémní. Lidi to chtějí, ale kupují si to a na druhou stranu potom se samozřejmě musejí uskrovnit v nějakých jiných případech.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Obchodníci v Česku si už teď začínají mnout ruce.

Iva PAVLOUSKOVÁ, tisková mluvčí společnosti Datart:

Předpokládáme, že ta poptávka bude daleko vyšší, než budeme schopni vlastně vyřídit. Jako u těchto nejžhavějších novinek, i zde bude fungovat systém předobjednávek.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Zvažujete koupi nového iPhonu desítky?

osoba:

No, zatím ne. Zatím je to předražený produkt pro mě a možná, kdybych znal přesně detaily právě té inteligence, tak bych dokázal pochopit i tu cenu.

osoba:

Zvažuju. Jsem příznivcem iPhonů a už od začátku.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

A nevadí vám ta cena, těch 30 tisíc?

osoba:

Je to asi něco, co k tomu exkluzivnímu produktu patří.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Odpovídá ale cena skutečně kvalitě a exkluzivitě produktu, nebo jsme se už dostali za pomyslnou hranici snesitelnosti?

Martin SAMEK, expert v oblasti IT; FEL-ČVUT:

Cena takového zařízení mohla být i dobře okolo 20 tisíc korun a i tak by si na tom výrobce stále vydělával. Cena přes 30 tisíc korun je neadekvátní. To už se dostáváme do oblasti, kde jsou kvalitní notebooky, stolní počítače.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Ceny spotřební elektroniky v posledních několika letech dramaticky rostou. Možná i díky tomu, že někteří zákazníci jsou například za mobilní telefon ochotni zaplatit i desetitisíce korun. Na dračku jde podle obchodníků i největší a neméně drahý konkurent iPhonu 10. Samsung Galaxy Note 8, jehož prodej spustila "šelma" na světovém trhu se spotřební elektronikou teprve před pár dny.

Radan DOLEJŠ, šéfredaktor Computerworld.cz:

Cena je vysoko přes 25 tisíc. Jeho výhodou je vodotěsnost, velký výkon, bezrámečková konstrukce, další výhodou je psaní pomocí stylu ... se píše rukou.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Značkový mobil, jakoby pro dnešní společnost představoval středobod vesmíru. Podle psychologů za vším vězí snaha blýsknout se před svými vrstevníky a možná i konzumní smýšlení řady z nás.

Karel HUMHAL, psycholog:

Ty mobily se dostaly někam jinam v hodnotovém žebříčku, než, než byly třeba v minulosti. Lidé, kteří patří do nějaké třeba sociální skupiny nebo vrstvy, tak ve snaze vyrovnat se těm svým bližním, tak se snaží, aby prostě nezaostali, aby nebyli pozadu, tak pořídit si stejný výrobek.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Kvůli přepychové hračky, kterou k životu vlastně zas tak nepotřebujeme, se přitom neváháme i pořádně zadlužit.

Iva PAVLOUSKOVÁ, tisková mluvčí společnosti Datart:

U tý elektroniky má vždycky vliv, jestli je nějaká marketingová akce a největší zájem je o mobily na splátky.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Virus nákupní horečky mezi nás nešíří jen mobily, sháňka je i po jiných, extrémně drahých kusech elektroniky. Posledním hitem jsou chytré hodinky, jejichž cena se pohybuje okolo 10 tisíc korun, nebo televize s OLED displejem, jako je třeba ta od LG.

Radan DOLEJŠ, šéfredaktor Computerworld.cz:

Todle je televize za 85 tisíc korun s OLED displejem. Pokud si na tom pustíte opravdu dobrý film ve vysokém rozlišení 4K, myslím si, že to je úplně špičkový zážitek. Stále si můžete koupit i televize za 150, za 200 tisíc korun.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Lákadlem posledních několika let jsou i rekreační a sportovní drony. Za ty nejdražší dají ti nejzavilejší technologičtí fajnšmekři i celou měsíční výplatu, třeba i proto, aby se mohli se svým nadupaným závodníkem prohánět na droních dostizích.

Jan MITTNER, odborník na drony:

Asi jako nejlepší v nabídce jsou nabídky od DJC Mavic anebo Phantom, kde ty ceny se pohybují u těch nejnovějších modelů kolem 30, 40 tisíc.

Martin SAMEK, expert v oblasti IT; FEL-ČVUT:

Náš každodenní život stává se víceméně závislý na té elektronice. Teď je otázka, jestli je to dobře, jestli se naše společnost jako ubírá tímhle tím směrem, stačí se podívat na to, jak lidi dneska už jsou tou elektronikou tak ovlivněni, že kolikrát nevnímají ani reálný svět.

Petra MATÝSKOVÁ, redaktorka:

Elektronika něco jako droga. Na vině je i stále agresivnější a propracovanější reklama využívající v porovnání s minulostí mnohem rafinovanějších prostředků. Technologický pokrok a rychlost, jakou jsou dnes vědci schopni spotřební elektroniku vyvíjet, nejspíš nezastavíme a byli bychom sami proti sobě. Výdobytky moderní doby nám přece zpříjemňují a hlavně usnadňují každodenní život. Otázkou ale zůstává, jestli svým stále častějším pobytem ve virtuální realitě nezapomínáme na tu skutečnou a jestli s na produkty, které nám ji zprostředkují, nutně musíme brát půjčky, které se nám třeba až do smrti nikdy nepodaří splatit.

16. 9. 2017; vtm.zive.cz

Z nuly na sto za tři sekundy: Na pražském ČVUT vyvíjí elektrickou Formuli

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) staví závodní formule. Nejvíce pozornosti nyní sbírá tato elektrická Eforce, ale již dříve se tu začala vyvíjet i verze se spalovacím motorem.

150 koní při hmotnosti 192 kg

Účel projektu je jasný - dát možnost studentům zaučit se praxí. V týmech spolupracují studenti Fakulty elektrotechnické, Fakulty strojní i dalších fakult. Vyvíjí přitom jednotlivé komponenty a vytváří celek, se kterým se následně i závodí.

S formulí se závodí v rámci celosvětové soutěže Formula Student. Je to největší studentská soutěž tohoto typu s historií již od roku 1981. Aktuálně se jí účastní přes 600 univerzitních týmů z celého světa. Vítěz soutěže nemusí nutně mít nejrychlejší auto. Záleží na celém mixu konstrukce, výkonu, plánování rozpočtů a zpracováním marketingového plánu. Tým ČVUT je aktuálně na 16. příčce ze 133 týmů v rámci soutěže elektrických formulí.

Při samotných závodech pak na Formuli a jejího pilota čeká několik disciplín. Například soutěž v akceleraci, nebo Skid Pad, kdy se jezdí na trati ve tvaru osmičky a prověřuje se postranní akcelerace vozidla. Dále je to závod na nejrychlejší kolo a nakonec hlavní závod - vytrvalostní na 22 km.

Formule má výkon 112 kW (150 koní) při hmotnosti 192 kg a pohon všech kol. Řídit něco takového musí být zážitek. Zrychlení z nuly na 100 km/h proběhne za tři sekundy. Rozvor auta je 1540 mm, rozchod 1296 mm a kola mají velikost 10".

Při daném výkonu je formule nesmírně rychlá, zejména při akceleraci. Je tedy velmi důležité zohlednit aerodynamiku. Vše si studenti musí vypočítat, nasimulovat a následně vyrobit a otestovat. Není divu, že o studenty z týmu je po dokončení školy největší zájem mezi budoucími zaměstnavateli. Mnoho firem proto také tým sponzoruje, včetně Škodovky.

Všechno na míru s vlastním vývojem

Každé kolo má svůj motor, vepředu jsou to jen menší s výkonem 9 kW namontované přímo u kol. Motory si studenti navrhnou a na míru jim je vyrobí brněnská firma TG Drives.

Vzadu už jsou motory zabudovány v kompozitovém těle formule. Jedná se o dvojici motorů TG Drives N5, každý s výkonem 47 kW. Kola jsou řízena skrze měnič vlastní konstrukce, stejně tak aktivní elektronický diferenciál si vyvinuli studenti sami. Z vlastní díly pochází i online telemetrie. Došlo i na ryzí strojařinu. Motory nejefektivněji pracují v rozmezí vyšších otáček, než co se hodí pro otáčení kol na silnici, proto bylo nutné vyvinout převod. Malý, lehký a přitom schopný odolat i vysoké zátěži.

Motory potřebují chlazení, stejně tak výkonová elektronika na jejich řízení. Obojí je chlazené vodou chladičem vlastní konstrukce.

Za sedačkou pilota je umístěn 7,1kWh akumulátor, který studenti rovněž postavili sami. Základem jsou dílčí Li-Ion články od Sony. Je nutné řídit jejich spotřebu a také chlazení. V současném modelu zatím není k dispozici rekuperace energie, ale už se na ní pracuje. Konstrukci tvoří kompozitní monokok sendvičové struktury s hlavním obloukem z chrommolybdenové vysokopevností oceli svařený metodou TIG. Vše je samozřejmě prototypová konstrukce s vlastním vývojem. Platí to i o podvozku s nezávislým zavěšení všech kol.

Elektrická formule ČVUT je zkrátka obdivuhodná hračka a perfektním způsobem, jak studenty vtáhnout do praxe. Můžete jim fandit a sledovat jejich počínání na webu eforce.cvut.cz.

15. 9. 2017; iHNed.cz

Hvězdné ženy: Vesmír není jen pro muže, dokazují tři české odbornice, které se podílejí na mezinárodních kosmických projektech

První se podílí na vývoji měřicích družicových přístrojů, druhá je právničkou na kosmodromu, třetí zkoumá vztahy vesmírných posádek.

Tři české dámy dokazují, že družice, satelity a rakety nejsou jen zábavou pro kluky.

Loňský snímek Skrytá čísla nakonec na Oskara za nejlepší film nedosáhl, získal ale celou řadu jiných ocenění. Příběh o třech afroamerických matematičkách, které se v 60. letech významně zasloužily o vyslání astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu, zjevně ve společnosti zarezonoval.

Dnes jsme o půl století dál. S rasovou diskriminací se podařilo pohnout, ženy se ovšem kolem kosmických misí pohybují stále spíš okrajově. Možná si dost nevěří, možná vesmír pořád automaticky považují za mužské teritorium. Příběhy tří Češek ale ukazují, že kosmem je možné se zaobírat z nejrůznějších úhlů pohledu a každý si přitom může najít "svůj vlastní vesmír". V případě Ivany Kolmašové jím jsou družicové měřicí přístroje a blesky všeho druhu, Karolína Rybářová je právničkou na kosmodromu ve Francouzské Guyaně a mladá studentka Lucie Davidová se zas snaží, aby se kosmonauti během mise navzájem nepobili.

Holky na techniku patří

Ve dva roky starém sci-fi filmu uvízne kosmonaut na planetě Mars. Hned na začátku se musí potýkat s prachovou bouří, v níž kmitají blesky. Na Marsu? Nesmysl, tvrdí část vědecké obce. Jenže to není tak jisté. Možná mají hollywoodští producenti pravdu a blesky, což jsou vlastně elektrické výboje, na rudé planetě skutečně jsou. "Podle výpočtů a laboratorních simulací by v prachových vírech na Marsu blesky být mohly. Navíc známe ze Země vulkanické blesky vyvolané třením částic sopečného popela," říká Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

K téhle otázce se může vyjádřit opravdu zasvěceně. Je odbornicí nejen na blesky, ale i na vývoj družicových měřicích přístrojů. Jako je ten, který by měl za tři roky letět na rudou planetu v rámci evropské mise ExoMars 2020. Jejím základním cílem je zjistit, jestli byl na Marsu někdy život. Vrtat do půdy a sbírat vzorky má speciální vozítko. Detekce elektromagnetických vln od blesků i těch, které dorazí z meziplanetárního prostoru, je přidruženým výzkumem. Na starosti ho má šestičlenná česká skupina. "Dodáme přístroj, který by měl měřit tyto vlny na povrchu Marsu. Bohužel máme smůlu, pokud jde o přistávací místo. To se vybíralo s ohledem na hledání známek života. Pro naše zkoumání bychom potřebovali být jinde, tam, kde jsou magnetické anomálie. Ale třeba budeme mít štěstí a něco zajímavého naměříme," vysvětluje badatelka.

Česká legenda Magion

- První česká družice vznikla díky tomu, že si domácí inženýři v roce 1970 všimli kusu hmoty, který vyvažoval ruskou geofyzikální družici Interkosmos 5. Ta zkoumala magnetosféru.

- Vznikl nápad nahradit ono závaží "oddělitelným blokem C". Rusové souhlasili a čeští inženýři a vědci se pustili do návrhu vlastní družice, která by se posléze od ruské oddělila a magnetosféru sledovala společně s ní z jiného bodu. Vývoj trval několik let. První Magion vzlétl do vesmíru v roce 1978.

- Následovaly další tři, pak přišlo vyvrcholení práce inženýrů a vědců v podobě Magionu 5. To už se psal rok 1996. Jenže pětka se krátce po oddělení od mateřské družice na dva roky odmlčela. Nevysunuly se na ní sluneční panely, takže se nemohly dobíjet baterie. Spravilo se to, až když se Magion dostal na sluneční dráhu, takže měl víc energie ze Slunce. Podařilo se dobít baterky a správně rozložit panely i některé špatně namířené antény.

- Že Magion funguje, se zjistilo díky neúnavné snaze jednoho z operátorů observatoře Ústavu fyziky atmosféry AV v Panské Vsi. Občas to zkusil, zapnul vysílač a jednoho dne družice kupodivu zareagovala. Nakonec družice posílala údaje na zem až do roku 2002.

Stačí s ní strávit chvilku a člověk získá dojem, že málokdy podléhá panice či zoufalství. "To byste se divila. Kolikrát jsem brečela, když se něco nedařilo," přiznává a při těch slovech se jí pusa roztáhne ještě více doširoka.

Coby gymnazistka byla šikovná na kdeco, proto při výběru budoucího povolání uvažovala o medicíně, učitelství i módním návrhářství. Nakonec to vyhrála elektrotechnická fakulta ČVUT. "Matika a fyzika mi vždycky šly, táta je fyzik. Lákalo mě, že se měl pro studenty posledních ročníků otevřít obor lékařská elektronika."

To se nakonec nestalo a Ivana Kolmašová vystudovala obecnější radioelektroniku. Těsně po škole se nicméně ucházela na urologické klinice o místo inženýra, který by ovládal přístroj na rozbíjení ledvinových kamenů. "Tehdy mi rovnou řekli, že tam ženu nechtějí. To byla ale asi jediná otevřená diskriminace, se kterou jsem se setkala," přemýšlí vědkyně a pak připustí, že inženýři v Rusku, s nimiž dříve Češi na vesmírných misích převážně spolupracovali, si museli na přítomnost ženy v českém týmu zvykat. "Chvilku jim trvalo, než pochopili, že jim nebudu vařit čaj. Nakonec mi ale společně s českými kolegy uspořádali oslavu pětadvacátých narozenin přímo na kosmodromu Pleseck."

Tehdy už Ivana Kolmašová pracovala v Akademii věd ČR. Místo získala v konkurzu, kam zamířila hlavně proto, že byl ústav kousek od jejího bydliště. To bylo na konci 80. let, kdy čeští inženýři posílali do vesmíru své vlastní družice Magion. Ivana Kolmašová byla ve 13členném týmu Magionu jediná žena. Věnovala se hardwaru. "Ženská s pájkou nebo se šroubovákem v ruce byla úkazem, na který se chodili z ostatních pracovišť dívat," usmívá se. Hodně se o vývoji družic a měřicích přístrojů naučila, ale v 90. letech začalo projektů ubývat a lidé z ústavu odcházeli. Ona sama o změně neuvažovala, protože mohla pracovat na částečné úvazky mezi celkem třemi mateřskými.

Kdo se chce podílet na vesmírných misích, musí být připravený i na nezdar. Faktorů, jež mohou selhat, je nespočet. Týká se to i ExoMarsu. "Žádné evropské misi se zatím nepovedlo přistát na této planetě měkce. Všechny se tam rozplácly. Šance, že to přístroje přežijí, je mizivá," upozorňuje badatelka. Odborníci tedy pracují roky na něčem, co nemusí dobře dopadnout. "Člověk to dělá i proto, že ho celý ten proces baví. Ale též doufá, že získá nějaká vědecká data."

Pro Ivanu Kolmašovou by bylo velikým zklamáním selhání družice Taranis, jejíž vypuštění se plánuje na rok 2019. "Jedná se o první družici cílenou na blesky, hlavně ty nadoblačné, což jsou barevné jevy nejroztodivnějších tvarů. Některým z nich se říká skřítci, protože vypadají jako postavička s vlásky. Jiné třeba jako mrkev s natí. Moc se toho o nich ještě neví, protože se zkoumají teprve od 90. let."

Bohužel zrovna u měřicího přístroje pro misi Taranis, na němž český tým pracoval, došlo k technologické chybě při výrobě plošného spoje letového modelu. "Než se ji podařilo najít, vypadalo to, že jsme ho špatně navrhli. Jako technická vedoucí zodpovídající za jeho funkčnost jsem se dost zapotila," vzpomíná Kolmašová. Zkouškou nervů je i zátěžový test simulující start. "V laboratoři s tím třesou a my jen držíme palce, aby nic neulétlo."

Projekt Taranis Ivanu Kolmašovou přiměl zajímat se více o blesky. Dlouho se jako vystudovaná radioelektronička zabývala přístroji, ale v určité chvíli jí začalo vadit, že neví, co přesně mají měřit. Když se objevil projekt Taranis, překvapilo ji, že v této oblasti zůstává spousta nezodpovězených otázek. "Nevíme přesně, jak blesk vzniká. Nevíme ani, kam uhodí, proto třeba neumíme využít jeho energii."

Ivana Kolmašová, jež se podílí na vývoji měřicích družicových přístrojů, začínala v oboru na projektu českých družic Magion.

Foto: Tomáš Nosil

Další specializací Ivany Kolmašové je planetární ochrana. U mise ExoMars zodpovídá za to, že přístroj z Česka nedoveze na planetu pozemské bakterie, jež by tam příští výzkumníci se slávou objevili. "Jsou to velmi přizpůsobivé organismy. Bakteriální spory vydrží horka, zimy, vakuum, a některé i radiaci. V každém případě snesou víc než jakýkoliv hardware, takže je nikdy nelze zlikvidovat na 100 procent. Na misi ExoMars bude stupeň ochrany velký, neboť jde o přistávací modul, navíc hledající známky života."

Ivana Kolmašová se podílí i na přípravě přístroje pro misi JUICE, zaměřenou na planetu Jupiter a jeho ledové měsíce. Je to další výzva, protože let k planetě trvá osm let. "To budu mít až do důchodu," vtipkuje matka tří dětí.

Jedno z nich, syn Honza, který vystudoval v USA, vesmírnou štafetu už převzal. Pracuje v Evropském kosmickém operačním centru. "V rámci evropských misí dívky občas potkávám. Myslím, že se začaly objevovat v týmech díky využívání počítačových návrhových systémů typu CAD. Hardwaru se nevěnuje skoro žádná, vždyť to dnes moc nechtějí dělat ani kluci. Mě to ale vždycky strašně bavilo," říká Ivana Kolmašová. Je živoucím důkazem hesla "Holky na techniku patří", které razila letošní kampaň brněnské VUT.

Řřídicí středisko, potřebuji právníka

"Start rakety je pouhým okem viditelný dvě až tři minuty. Nejprve ho člověk jen pozoruje a teprve asi po 30 vteřinách se dostaví zvuk a vibrace. Je to zvláštní pocit," říká Karolina Rybářová, jež se specializuje na takzvané vesmírné právo a už třetím rokem pracuje na kosmodromu poblíž města Kourou ve Francouzské Guyaně. Startují odtud tři typy raket: Ariane 5 zvládne dopravit do kosmu až 20tunový náklad, zatímco Vega a ruský Sojuz "utáhnou" okolo dvou, respektive tří tun.

"Každá raketa má svého typického klienta. Satelity telekomunikačních firem vynesené Arianou slouží většinou ke komerčním účelům. V případě Vegy a Sojuzu jsou to častěji satelity vědecké nebo vládní," vysvětluje mladá žena s nevšední profesí. Dostala se k ní vlastně náhodou. Od tlumočnictví na Karlově univerzitě zběhla k evropskému právu do Francie a během studia narazila na právo vesmírné. "Když jsem ten obor objevila, byla to láska na první pohled. Řekla jsem si, že je to super a prostě jsem zkusila přijímačky."

Po absolvování univerzity v Paříži nasávala dva roky zkušenosti v Evropské kosmické agentuře. Pak se dozvěděla o volné pozici v Guyanském kosmickém centru Kourou, kde pracuje okolo dvou tisícovek lidí z různých institucí, firem a zemí.

"Když se díváte na start rakety, sledujete při práci několik týmů. Jeden náleží k ArianeGroup, což je operátor odpalu, jiný je složený ze zaměstnanců majitele a výrobce daného satelitu a velkou část představují inženýři z francouzského Národního centra vesmírných studií (CNES), kteří kontrolují připravenost základny," popisuje právnička cvrkot v sále Jupiter. Jejím úkolem je ve spolupráci s inženýry z CNES, u něhož je též zaměstnaná, zadávat veřejné zakázky. "Vypisují se na dodavatele, kteří se nám starají o údržbu materiálů a přístrojů a o jejich připravenost k použití," vysvětluje Karolina. Tendry zajišťuje v několika oblastech: jednou z nich jsou čisté prostory, kde panuje stálá teplota a kde se satelity mimo jiné plní pohonnými hmotami. Další je telemetrie, lokalizace a řízení na dálku. "Telemetrie je specifická v tom, že jsou na každý odpal potřeba data z určitého počtu stanic po celém světě. A ty se také musí nasmlouvat."

Po vypuštění satelitu přebírá kontrolu klient. "Jakmile potvrdí, že se satelitem navázal spojení, práce řídicího střediska končí a úspěch se může oslavit," usmívá se Karolina. Někdy ovšem důvod k oslavě není. Explozí skončil první let Ariane 5 v roce 1996. Raketa se vychýlila ze své dráhy a bylo nutné ji odstranit. Tehdy naštěstí žádné škody na životech nebo majetku osob nevznikly. Kdyby ano, kauza by se musela právně řešit podle jedné z úmluv Kosmické smlouvy.

"Odpovědnost nese odpalující stát a její vymezení je dost široké. Pokud tedy někam spadne raketa vypálená ve Francii, což území Guyanského kosmického centra je, stanoví se podle francouzského práva, kolik stát bude vymáhat na operátorovi odpalu, pro něhož by byla celá částka likvidační. Je zvykem, že se strany zavážou nehnat se vzájemně k odpovědnosti za škodu. Všechny odpaly jsou také pojištěny," nastiňuje právnička.

Odbornice na vesmírné právo Karolina Rybářová pár hodin před startem rakety Ariane na kosmodromu ve Francouzské Guyaně

Foto: ESA-CNES-ARIANE/Optique Vidéo du CSG - JM GUILLON

Na tropické klima už si celkem zvykla, ačkoliv se vyznačuje více než půlrok trvajícím obdobím dešťů. "Beru to tak, že se půda musí svlažit. Ty největší lijáky jsou impozantní, burácí tak, že připomínají pád letadla. Ve skříni mám každopádně dobrou pláštěnku," usmívá se rodačka z Prahy.

Pochvaluje si také, že zaměstnanci a jejich rodiny nežijí v žádném uzavřeném areálu mimo běžnou zástavbu. "Bydlíme přímo v Kourou, což je normální maloměsto, které má svá specifika. Je to trochu Francií zapomenutý kraj, ale není to žádná divočina." Skladba i sociální status obyvatel Guyany se značně liší. "Životní úroveň Kreolců bývá velmi slušná, ale kmeny od řeky, jako jsou Saramaka, Boni nebo Paramaka, nemají stejný přístup ke vzdělání ani ke zdrojům bohatství. Žije tu i poměrně velká skupina nelegálních imigrantů z Brazílie, Haiti či bývalé britské kolonie Guyany, takže situace není úplně jednoduchá."

Mezi Evropany, kteří se v Kourou pohybují, potkala Karolina Rybářová také několik Čechů a Slováků v řadách místní cizinecké legie. "Legionáři hlídají prales, aby zabránili nelegálnímu rýžování zlata a jiné kriminální činnosti a dohlížejí i na základnu během odpalu," vysvětluje právnička.

V kosmickém centru není rozhodně jedinou ženou. V technických profesích sice převažují muži, ale odbornic se tam najde také dost. "Není až tak neobvyklé vidět drobnou inženýrku, která má na starosti třeba lokalizaci," připomíná Karolina a povzdychne si spíš nad skutečností, že na kosmodromu nepůsobí i jiní Češi, a především české firmy.

Sama by tam chtěla zůstat ještě alespoň dva roky, pak uvidí, kam dál. Vzhledem k tomu, že se lidská expanze do vesmíru rychle rozvíjí, možností by mělo být dost. "Dřív bývalo tohle odvětví výhradně v režii jednotlivých států a nutno podotknout, že ne všechny na něj měly peníze. Od jisté doby se na vesmírné mise vrhají i bohaté soukromé firmy. Jejich zájmy nejsou a nemohou být stejné jako zájmy státní. Osobně tento vývoj vítám. Je nasnadě, že vesmírné právo ho bude muset následovat."

Tichá domácnost v raketě

Sejít se s Lucií Davidovou není vůbec lehké. Ačkoliv by měla mít jakožto vysokoškolská studentka koncem srpna prázdniny, není v Česku k zastižení. Volné týdny tráví v Nizozemsku v technologickém centru Evropské vesmírné agentury. "Pracovala jsem tam na dvoutýdenní simulaci podmínek na měsíci Lunar Expedition 1. Posádka byla složena z šesti polských účastníků, kteří podobným projektem prošli už loni," vysvětluje 23letá studentka psychologie na Filozofické fakultě UK. Během lunární simulace byla nejen psycholožkou mise, ale také takzvaným CapComem. "Je to jediná osoba, která smí přímo komunikovat s posádkou. Podobně také mezi astronauty je jen jeden, který mluví s kontrolním střediskem. Předejde se tak šumům a nedorozuměním."

V roli CapComa si mohla drobná brunetka vyzkoušet, jaké to je tlumit emoce na obou stranách. "Že se zrovna "flight director" zlobí na "astronauty", protože něco udělali špatně, neznamená, že na ně budu křičet i já. Ať na to mám názor, jaký chci, musím se snažit zůstat emočně neutrální. Agresí se ničeho nedocílí, ta vede jen k vyvolání další agrese na straně druhé."

O křehkosti vztahu mezi posádkou a řídicím střediskem měla Lucie už před zkušeností CapComa spoustu teoretických znalostí. Letos v červnu obhájila bakalářskou práci na téma vnitroskupinové konflikty týmů v extrémních podmínkách a o tom, proč k rozkolům dochází, načetla spoustu odborné literatury.

"Situace, kdy se něco nedaří a posádky si udělají z kontrolního centra vnějšího nepřítele, byla jednou z uváděných příčin konfliktů."

Mezi faktory otravující náladu v týmu řadili účastníci misí často také jídlo. Stěžovali si na jeho nedostatek, nevábnou konzistenci, chuť i vůni. "Se zmínkou o jídle jsem se setkala opakovaně i v krátkodobých projektech. Naproti tomu v rámci Lunar Expedition 1 si "astronauti" pochvalovali, že mohli do pokrmů přidat bylinky, jako je bazalka nebo petržel, které si v habitatu sami vypěstovali."

Informace o průběhu "ponorkové nemoci" čerpala Lucie Davidová jednak ze studií reálných vesmírných misí, jako jsou pobyty na ISS nebo MIR, jednak z řady simulací napodobujících vesmírné podmínky. "Občas se zapomíná, že i u nás byl proveden výborný experiment: Štola 88 sociologa Jaroslava Sýkory," upozorňuje studentka na třítýdenní izolaci dvou skupin o šesti lidech v důlní štole v Tišnově koncem 80. let.

Za zmínku stojí i pokus Mars 500. Odehrál se před sedmi lety v Moskvě, ovšem s mezinárodní účastí. Posádka šesti mužů různých národností letěla fiktivně na rudou planetu a zpět 520 dní. Během nich se využívalo i české metody sociomapování, která formou dotazníků z řídicího centra zjišťuje vzájemné vztahy astronautů. Jejich odpovědi počítač zpracuje do barevných map, z nichž se pozná struktura týmu, tedy to, kdo je momentálně oblíbený a kdo černá ovce skupiny. Právě sociomapování zahrnula Lucie Davidová do své bakalářské práce. "Navrhla jsem v ní soubor několika metod, s jejichž pomocí je možné sledovat dynamický vývoj týmových vazeb mezi členy posádky během vesmírné mise nebo její simulace."

Téma ji napadlo už krátce po příchodu na fakultu. Měla zkušenosti se středoškolskou soutěží Expedice Mars a věděla, že její blížící se ročník bude simulovat let na rudou planetu. "Trval jen 60 hodin a odehrál se v improvizovaných podmínkách, ale říkala jsem si, že by se měl nějak využít."

Ačkoliv se ve své práci blíže nevěnovala zastoupení žen a mužů v posádkách, názor si udělala díky dostupné literatuře i řadě kratších simulací, na nichž se podílela. Preferuje smíšené týmy, což je současný trend, ostatně v dalších experimentech ho budou nejspíš testovat i ruští výzkumníci. Lucie nicméně poznala i slabiny smíšených týmů. "Během dřívějšího týdenního projektu začala jedna z účastnic pociťovat náklonnost ke kolegovi. Ten však její city neopětoval. V tak krátkém čase to nebyl velký problém, spíš mě překvapilo, že se něco takového přihodilo za pár dní. Navíc vztahů z experimentu vyplynulo nakonec víc, bereme-li v úvahu i členy kontrolního střediska," usmívá se "vesmírná psycholožka".

11. 9. 2017; aktualne.cz

Česká firma dokáže rozpoznávat obličeje v davu. Spolupracuje i s Europolem

Praha - Jednou z předních atrakcí festivalu technologií budoucnosti Future Port Prague, který se uskutečnil na konci minulého týdne na Praze 7, byl systém na

Praha - Jednou z předních atrakcí festivalu technologií budoucnosti Future Port Prague, který se uskutečnil na konci minulého týdne na Praze 7, byl systém na rozpoznávání obličeje. Ten ve stanu zaměřeném na internet věcí představila česká společnost Eyedea Recognition, která vznikla na vysoké škole ČVUT a spolupracuje s Evropským policejním úřadem Europol nebo firemními obry jako Samsung nebo Toyota.

Na výstavě předvedla technologii, která dokáže určit věk, pohlaví a náladu lidí. "Některé dámy tady stojí i několik minut a zkouší systém všemožnými způsoby přimět k tomu, aby se jim věk o trochu snížil," popisuje zaměstnanec firmy Eyedea Jiří Minarčík, který technologii představoval.

Firma, která se zaměřuje na detekci a rozpoznávání objektu v obraze, využívá nejmodernější metody umělé inteligence. Používá se například při hledání cílových osob či vozů pomocí kamerových systému. Konkrétně se soustředí na rozpoznávání lidských obličejů či automatické čtení SPZ u aut.

Z českých společností software využívá internetový portál Seznam.cz, a to při tvorbě map Panorama. Zde se používá systém k rozmazávání obličejů a SPZ u aut nebo k určení polohy dopravních značek, díky čemuž se aktualizuje dopravní plánovač tras.

V budoucnu by ale technologie mohla pronikat i do dalších oblastí. "Díky rychlému rozvoji umělé inteligence se tento obor rozmáhá a proniká i do dalších odvětví, jako je marketing. Technologie by tak v budoucnu mohla být uplatňována například pro určení typického zákazníka, což umožní lépe přizpůsobit obchodní nabídku," uvedl Minarčík.

11. 9. 2017; ict-nn.com

Kybernetická bezpečnost V

Česká pobočka AFCEA a FEL ČVUT ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost pod záštitou ředitele Dušana Navrátila organizují seminář Aktuální stav kybernetické bezpečnosti v ČR, nová generace IDS/IPS, APT útoky, forenzní analýza. Tento bezpečnostní seminář se bude konat 20. září 2017 na ČVUT, Fakulta elektrotechnická v posluchárně číslo 309.

Seminář navazuje na čtyři předchozí semináře z let 2013-2016, které se uskutečnily na Policejní akademii České republiky v Praze ve spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem ČR a Národním Centrem Kybernetické bezpečnosti ČR. Předchozí semináře se věnovaly přípravě nové legislativy v oblasti kybernetické bezpečnosti a její implementaci do praxe, jakož i aktuálními trendy a technologiemi v oblasti kybernetické bezpečnosti. Předchozích seminářů se zúčastnilo na 520 zástupců veřejné správy, průmyslu a akademické sféry.

Seminář je určen především pro zástupce bezpečnostní a IT komunity veřejné správy, pro zástupce subjektů kritické infrastruktury a kritické informační infrastruktury státu. Dále pro zástupce AFCEA a dalších asociací se zaměřením na bezpečnost informačních systémů a technologií, kybernetickou bezpečnost a ochranu dat a také pro zástupce akademické sféry.

10. 9. 2017; e15.cz

Budoucnost formulových závodů mohou formovat i čeští studenti, ukázali další generaci svého vozu

Na přehlídce inovací Future Port Prague se v tomto týdnu představila technologická špička z celého světa. Řadit se k ní chtějí i studenti ČVUT se svou formulí.

Konstrukcí svých vlastních formulí se zabývají hned dva představené projekty, na nichž se podílejí i akademická pracoviště. Konkrétně pak izraelská Ben Gurionova univerzita z Negevu a pražská Fakulta elektrotechnická ČVUT.

"Naše datové systémy vyhodnocují vše, co se ve voze během závodu či tréninku děje včetně reakcí pilota v reálném čase. Simulátor virtuální F1, který představujeme, navíc umožňuje řidiči nacvičit trať před samotným závodem," říká izraelský vývojář Tamir Plachinsky, šéf a zakladatel firmy Griiip.com.

Jeho společnost se účastní i závodů formule 1000 s vozem Aprilia RSV 4, jenž včetně paliva váží pouhých 390 kilogramů. Premiéru projektu v Česku uvedl izraelský velvyslanec Daniel Meron. "Future Port vnímáme jako možnost, jak tyto naše aktivity prezentovat světu," uvedl Meron.

V Česku vyvinutou a postavenou studentskou formuli na holešovickém Future Portu představil kapitán týmu elektrotechnické fakulty ČVÚT Jan Kosina. Jeho stroj získal třetí místo v nedávném závodě na mosteckém autodromu. "Závodní studentský tým eForce Prague Formula se řadí ke světové špičce v soutěžích Formula Student. Loni jsme s naším strojem vyhráli například závody v Kanadě a USA. Navíc je neustálá motivace, protože jedním z pravidel soutěže je, že studenti musí každý rok sestavit nový prototyp formule," uvedl k práci týmu Kosina.

Vůz FSE.06 je již šestou generací vyrobenou na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. "Další možnost vidět naší formuli v akci budou zájemci mít v dejvickém univerzitním kampusu pátého října," doplnila mluvčí FEL Libuše Petržílková.

9. 9. 2017; odbornecasopisy.cz

Mezinárodní workshop o systémech pro komunikaci po silových vedeních proběhne na FEL ČVUT v Praze

Dne 21. září 2017 se v prostorách Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze - Dejvicích uskuteční mezinárodní workshop WSPLC 2017. Akci organizuje katedra telekomunikační techniky ve spolupráci s mezinárodním výborem IEEE ComSoc Technical Committee on Power Line Communications.

Na vývoji a specifikaci komunikace po silnoproudých vedeních PLC (Power Line Communication) a BPL (Broadband Power Line) se pracuje již dlouhou řadu let, nicméně až v poslední době se začíná hromadě rozvíjet tato technologie v praxi v souvislosti s instalací tzv. chytrých elektroměrů (Smart Metering), které předávají naměřená data a povely k ovládání odběrných míst nejčastěji právě po silových vedeních souběžně s distribucí elektrické energie.

Po předchozích ročnících, které proběhly např. v Paříži či Klagenfurtu v Rakousku, hostuje ČVUT nyní již 11. ročník workshopu v Praze. Doc. Jiří Vodrážka, zástupce vedoucího katedry telekomunikační techniky, k tomu říká: „Jsem velice rád, že workshop o komunikaci PLC pořádáme u nás a mohou se jej zúčastnit ve větší míře i zástupci domácího průmyslu a naše odborná veřejnost. A to právě v době, kdy se finišuje na aktualizaci Národního plánu pro rozvoj chytrých energetických sítí (NAP SG). Pro zajištění komunikace pro Smart Grid, aplikace Smart Metering a AMM je technologie PLC a BPL horkým kandidátem a živě se diskutuje, jaké standardy je nejlepší využít, jaká jsou případná technická omezení a jaká je perspektiva rozvoje do budoucna. Na řadu otázek může zodpovědět i letošní ročník workshopu WSPLC.“

Další informace naleznete na stránce: https://wsplc2017.fel.cvut.cz/

6. 9. 2017; Esprit

Milé čtenářky, milí čtenáři,

po letní pauze je Esprit LN zpět a s ním vám přinášíme i to, na co jste v září zvyklí: velkou porci módy a čtení o ní.

Trendy na letošní podzim a zimu tentokrát fotili Salim Issa a Štěpánka Stein, stylingměl na starosti Petr Jansa. Pro elektrizující modely světových značek jsme vybrali neméně elektrizující prostředí: halu vysokého napětí na Fakultě elektrotechniky ČVUT v pražskýchDejvicích.

Módy se týká i naše téma, pro které Petr Jansa s MartinemVášou vybrali deset nejvýznamnějších lidí světové módy. Skrze jejich životopisy tak získáte přehled, kdo dnes patří na špici světového módního průmyslu a kdo určuje trendy i jejich prezentaci.

V našem výběru, který ilustrovala v Paříži žijící česká výtvarnice s uměleckým jménem Ktaiwanita, nechybí jména, o kterých jste asi už slyšeli. Třeba slavný fotograf peruánského původu Mario Testino, jenž je pro letošek podepsán pod největším počtem kampaní velkých značek. Ale představujeme i lidi, kteří jsou známí jen insiderům, třeba Karlu Otto, jež má ve své PR agentuře nejvíce módních klientů, šéfa bezpečnosti milánského fashion weeku Fabia Covizziho či castingovou ředitelku Ashley Brokaw.

V otevíracím rozhovoru pak představujeme práci Renéhoa Radky. Jde o dva fotografy (Radka jeČeška, René Němec), kteří po letech strávených v Paříži přesídlili do Los Angeles, kde již mohli fotit třeba hereckou hvězdu Nicole Kidman na obálku magazínu Variety. Nicméně vás seznamujeme i s jejich volnou tvorbou, ve které hrají velkou roli květiny, děti a kalifornské světlo.

Já jsem zase měla možnost navštívit v italském Solomeu Brunella Cucinelliho, muže, jemuž se přezdívá "král kašmíru". Brunello Cucinelli nejenže založil oděvní značku, která právě otevřela svůj monobrandový butik v pražské Pařížské ulici, ale je známý i svou zálibou ve filozofii a také tím, že po vzoru osvícených feudálů pečuje nejen o své zaměstnance, ale i o historické budovy v Solomeu. Aktuální kolekci jeho dámského i pánského oblečení vyfotil David Turecký.

Před pár dny také vyšla obálkamagazínu Allure s hereckou hvězdou Helen Mirren s titulkem "The End of Anti-Aging". My jsme ve stejné době fotili dvě modelky v podobném věku pro projekt Espritu - chtěli jsme v něm zachytit krásu stáří, která není zakryta botoxem, výplněmi a dalšími plastickými vychytávkami.

Krásné módní září vám přeje

Styling: Petr Jansa Make-up a vlasy: Hristina Georgievska Modelka: Denisa Kršková (Czechoslovak Models) Supervize: Petr Puch

Foto: Modelka má na sobě kabát, šaty a boty, vše Fendi, info o ceně v butiku, Pařížská 12, Praha 1

Foto: Salim Issa a Štěpánka Stein

O autorovi: Eva Hlinovská, vedoucí Espritu LN, který získal ocenění

5. 9. 2017; Medical Tribune

Čeští studenti vyvinuli pro diabetiky "chytrý" glukometr

Do dvou let by diabetické děti mohly místo dosavadních rozměrných glukometrů nosit na krku glukometr ve formátu kreditní karty, který komunikuje s chytrým telefonem a umožňuje rodičům i lékařům sledovat průběžně jejich glykémii a včas na problém zareagovat. Glukometr se softwarovým řešením, který poskytuje informace i online, vyvinuli studenti ČVUT Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous. Uspěli se svým řešením v konkurenci 54 týmů z celého světa v mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Ministr zdravotnictví JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, je ocenil diplomy.

- Proč jste se zaměřili právě na glukometr?

Marek Novák (MN): Reagovali jsme na poptávku na trhu po glukometrech. Zdravotnická technika je na inovace pomalá oproti standardní elektronice, jako jsou notebooky a smartphony, kde vidíme bleskové pokroky každý rok. Naproti tomu glukometry vypadají dnes prakticky stejně jako před pěti, deseti, možná i patnácti lety. Zjistili jsme, že i když u současných glukometrů jsou k dispozici softwarová řešení pro lékaře i diabetiky, úroveň uživatelského rozhraní směrem k diabetikům není jejich silnou stránkou. Proto jsme se rozhodli inovovat hardware v tom, že jsme přišli s glukometrem ve formátu kreditní karty o tloušťce jen čtyři milimetry, který se oproti dnešním řešením vejde se vším příslušenstvím do peněženky nebo pouzdra pro smartphone. A následně, pokud zařízení má být pro diabetické děti, kterých je v ČR 3 500 až 4 000, může se upravit jeho vzhled směrem k pohádkám, různým barvám a obrázkům. Jinak bude vypadat glukometr pro malé děti, jinak pro teenagery.

- Předpokládáte, že vzhled glukometru přispěje k tomu, že se děti budou raději měřit?

MN: Pro diabetické děti to už nebude sterilní glukometr, něco, co obtěžuje, ale oblíbená hračka. Asociace směrem k dětem máme i v softwaru, kdy symbol jahůdky imituje hezky kapku krve. Například i měření se v naší aplikaci nazývá strawberry time, tedy jahodová chvilka. Tímto způsobem se snažíme děti motivovat, protože diabetes je celý o disciplíně a motivaci pacienta.

- Má glukometr přínos i pro rodiče diabetických dětí?

MN: Nabízíme rodičům možnost, aby data mohli sdílet v reálném čase. Když se dítě změří a výsledky jsou špatné, rodič se o tom během pár sekund může dozvědět i s polohou dítěte, která je důležitá, když je koncentrace cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Rodič může dítě hned kontaktovat. Údaje jsou ve webové aplikaci a pracujeme také s nejmodernějšími trendy vývoje softwaru, používáme ke komunikaci s rodiči tzv. bota, jako robota, a můžeme posílat data přes Skype, Messenger atd.

- Jak mohou využít moderní komunikace v péči o dětské diabetiky lékaři?

Tomáš Pikous (TP): Doktorům umožňuje webová aplikace generování reportů ohledně měření. Zároveň, zatím experimentálně, je tam analýza dat za určitý časový úsek.

- Co očekáváte od spolupráce s diabetology a rodiči?

MN: S diabetology i rodiči spolupracujeme a v pokročilejší variantě může být i to, že na základě změřených dat jim poskytneme přibližnou úvahu nad tím, kde je v datech něco špatně. Například místo aby rodič musel prohlížet posledních sto či dvě stě měření, může si data nechat zanalyzovat - řekneme, jsou tam hypoglykémie, které nastávají tehdy a tehdy, třeba po snídani, dejte si na to pozor. Také mu ukážeme úroveň kompenzace, jestli se dítě kompenzuje dobře, nebo ne. V momentě, kdy budeme na trhu a budeme mít anonymizovaná data ke zpracování, bychom určitě chtěli využít tyto služby k následným analýzám. Kromě exportů do aplikace zvažujeme i možnost vstupu do standardizovaných systémů.

- Jaké další výhody pro diabetiky vaše řešení přináší?

MN: Trend, který se snažíme sledovat, je zjednodušení. Dnešní aplikace pro smartphony, které jsou diabetikům nabízeny, jsou složité. Uživatel musí zadat spoustu hodnot. Ve spolupráci s diabetology jsme omezili na naprosté minimum informace, které musí diabetik zadávat, čímž zvyšujeme disciplínu uživatele, protože ho to nebude obtěžovat. Zadá nějaké informace, typicky tři, čtyři hodnoty, a vrátí mu to inzulinový bolus, tedy jakou dávku si musí aplikovat. K tomu má další funkce jako ukládání dat a možnost sdílení. Cílem není kompenzovat glykémii naprosto dokonale, ale naučit diabetika disciplíně, aby svoji glykémii kompenzoval dobře. Tím, že jsme maximálně zjednodušili hardware, může pro další varianty zůstávat stejný, jen se velice jednoduše změní software. To nám dává možnost reagovat ne v řádu měsíců nebo let, jsme schopni updatovat v mobilní aplikaci prakticky okamžitě. Můžeme reagovat na zpětnou vazbu diabetiků, diabetologů v reálném čase nebo v horizontu dnů až týdnů. Když už se bavíme o rozhraních, tak lze do budoucna uvažovat o optimalizaci i směrem k seniorům, mají častěji problém se zrakem, ve hře je zvětšení textu, implementace hlasového rozhraní, dá se toho vymyslet ještě víc.

- Jak tedy měření posilující motivaci dětí probíhá?

MN: Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu vyšší nebo nižší než doporučenou. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření a dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

- Proč byla zvolena za symbol právě jahoda?

Barbora Suchanová (BS): Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve, ale pohled na ni není tak stresující.

- Plánujete, že se chytrý glukometr dostane k diabetikům příští rok. Jaká bude jeho cena?

MN: V současné době hledáme investora, který by pokryl náklady na dokončení vývoje, výrobu a uvedení na trh. V České republice a dalších zemích v Evropě pro pacienty existuje zavedený systém úhrad proužků, počítáme tak se zařazením našeho glukometru do těchto systémů. Samozřejmě vnímáme na základě zpětné vazby od diabetiků i potřebu jejich zlevnění při prodeji koncovým zákazníkům, to znamená nákup proužků nad rámec úhrad.

5. 9. 2017; Radiožurnál

Vynález X.GLU

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Hezké dopoledne, je šest minut po deváté hodině a hosté Radiožurnálu jsou hned tři. Začneme s mladou dámou, Barbora Suchanová studuje program Otevřená informatika na Fakultě elektrotechnické ČVUT, vítám vás tady, dobrý den.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Její kolega studuje to samé, Tomáš Pikous, dobrý den, Tomáši.

Tomáš PIKOUS, student:

Dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

A Marek Novák studuje také na ČVUT, ale program Elektronika a komunikace. Vítám vás, dobrý den.

Marek NOVÁK, student:

Dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Mám tady tři vítěze, letos 23. července vyhráli se svým projektem v mezinárodní soutěži v americkém Redmondu. Porazili 54 týmů z celého světa, získali parádní ocenění se svým vynálezem X.GLU, jak jste se vlastně dali dohromady? Já jsem pochopila, že Marek je strůjce nápadu.

Marek NOVÁK, student:

Ano, ten nápad toho bezbateriového nebo původně, úplně původní idea vznikla na konci roku 2015, kdy jsem se, tu dobu jsem se poznal s Tomášem a Bárou a v ČVUT Medialabu, což je, dá se říct, vědecko-startupový akcelerátor ČVUT, jsme se každý věnovali různým výzkumným, prostě výzkumný oblasti, výzkumným nápadům. Konkrétně já jsem se věnoval bezdrátového přenosu energie, Tomáš s Bárou se věnovali softwarovým projektům a na konci toho roku 2015 tam právě vznikla ta idea, ta původní idea glukometru ve formátu kreditní karty, kdy v té době ještě ten glukometr jako takový byl bezbateriový. Postupem času se kolem toho nápadu se utvořil, i v průběhu roku 2016 se založila společnost X.GLU, která vznikla za účelem produktizace toho nápadu a na konci roku 2016 jsem se tak nějak jako zamýšlel, co by se s tím nápadem dalo nějakým způsobem dělat dál a právě jsme si zase začli psát s Tomášem a Bárou, co by se dalo vymyslet. A první, první idea byla taková, že ten glukometr, ten už je nějakým způsobem funkční, už je odzkoušený a rozhodli jsme se zaměřit na diabetické děti, protože z celé té obrovské skupiny těch diabetiků, kterých je dneska jenom v České republice okolo 800 tisíc a dalších 200 až 250 tisíc o tom ani neví, tak lokalizovali jsme tam skupinu diabetických dětí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Já vám do toho skočím, jo, já jsem si totiž představovala, že to bylo úplně jinak, že studenti na ČVUT se sešli někde v menze a říkali si, co teď děláš, Marku? A Marek říká Báře, ále, Báro, prostě tady zrovna se s něčím mučím a zrovna mi chybí takovéhle jako šikovné softwarové řešení, to já neumím, vy to umíte, je tohle úplně naivní představa nebo, nebo se znáte dlouho a prostě nemohlo to takhle vzniknout?

Marek NOVÁK, student:

Tak naivní představa to určitě není, ono to tak de facto vzniklo, akorát to prostě nebylo v té menze, ale vzniklo, vzniklo to prostě v tom, v tom Medialabu, potažmo když jsme se potom prostě vídali na škole. A co si myslím, že bylo nejdůležitější nebo co je takovým jako důležitým elementem obecně, pokud se týká prostě nápadů studentů nebo prostě začínajících start-upů, je poznávat se s lidma a prostě každý, každý máme svoje zaměření někde jinde a já jsem orientovaný na ten hardware, Tomáš s Bárou na ten software, a takže jsme prostě udělali to, že jsme zkombinovali to naše nějaký know-how, naše znalosti, až prostě vzniklo to řešení pro ty diabetické děti.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

A tomu se budeme věnovat v dnešním rozhovoru. Bára Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous jsou dnes hosty. Jestli vás něco zajímá, ať už ohledně vynálezu anebo ohledně studia na ČVUT a tak dále, soutěže samotné, pište nám na www.radiožurnál.cz.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous jsou studenti ČVUT. Vyhráli v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a se svým glukometrem X.GLU získali také věcnou cenu. Jak se člověk do takové soutěže dostane?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Tak v podstatě to začalo bootcampem, který nám vlastně nabídl Microsoft, když jsme byli v nějakém jako newsletter seznamu a ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Počkejte, bootcamp, já myslela, že tam se chodí cvičit, normálně skáčete, děláte kliky, plazíte se pod ostnatým drátem, takhle to nefunguje, jo.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

No, řekněme, bylo to jedno, jeden den do odpoledne a zkrátka jsme tam měli takový jakoby vysvětlení, o čem ta soutěž je, takový jakoby, abysme, aby studenti měli povědomí o tom, že tahle soutěž existuje, co můžou popřípadě vyhrát, jak se tam dostat, na čem zamakat. Třeba jsme tam měli i tříhodinovej takovej jakoby workshop s prezentačními dovednostma, to nám i trošku pomohlo do toho česko-slovenského finále, a vlastně tam jsme si řekli jo, tak to vypadá dobře, máme ten nápad, máme něco vymyšlenýho okolo toho, tak to zkusme jakoby.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Do jakého momentu je ta soutěž virtuální, to znamená posílají se přihlášky, technické nákresy, principy vynálezu a tak dále, a kdy to začne být naživo, že člověk vidí ty konkurenty a vidí ten zbytek světa?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Tak já bych řekl, že už vlastně od začátku na tom bootcampu jsme viděli ty reálný soupeře, ale potom bylo, myslím, že v březnu bylo finále česko-slovenský v Bratislavě a do té doby vlastně to bylo, mezitím byl spíš jenom elektronická ta komunikace. A potom v rámci toho finále v Bratislavě, tam jsme se setkali teda s ostatními soupeři, ale do té doby jako výhradně elektronicky.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

A pak už bylo finále v Redmondu, když jste vyhráli?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Ano. Potom, potom vlastně, dá se říct, před finálem proti sobě, po tom národním kole, které bylo české a slovenské, tak už se konalo přímo, přímo potom to v finále v tom Redmondu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

S čím člověk jde do takového finále? Říká si, máme to dobře vymyšlený, prostě všechno jsme zvládli, vyhrajeme? Nebo jak jste to jako prožívali před tím?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Tak já bych řekla, že nikdy to není jako finální projekt, vždycky se dá co zlepšovat, tak samozřejmě jsme i naše řešení zlepšovali. Třeba jsme ten náš glukometr rozvinuli, že nekomunikuje jenom pomocí NFC, té technologie, ale i pomocí bluetooth, tak to jsme třeba zlepšili. Pak i jsme změnili mobilní aplikaci a zkrátka jsme i hodně zamakali na těch prezentačních dovednostech, protože ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Takže jste ještě to vylepšovali, prostě co to šlo, do poslední chvíle.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

To určitě. Celou prezentaci předělat, prostě předělat to třeba na USA, třeba tady v česko-slovenském finále jsme se soustředili, aby to bylo jakoby atraktivní pro náš jakoby trh, ale zase pak jdeme do Ameriky, že jo, a tam to musí být atraktivní pro ně, takže víc zase zamířit, proč to je dobrý pro Američany, proč to je dobrý a takhle.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Předpokládá se od mladých vědců, že budou taky umět udělat pořádnou show, když tedy směřují k tomu americkému finále?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Určitě ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Kdo z vás je největší šoumen? Jak tady všichni tři tak sedíte?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

No, my bohužel jsme takoví, bych řekla, skromní, že oni tam ty Američani třeba jsou už odmala, že jo, drezúrovaný, aby uměli perfektně prezentovat a prodat nápad a všechno a my tady v Čechách, se říká, že jsme třeba, i máme jakoby dobré nápady, jsme jakoby třeba inteligentní, ale neumíme ten nápad prodat, no, a to jsme vlastně se i učili, se dá říct, měsíc před samotným odletem s jednou naší lektorkou Alenou Huberovou, ta nás učila vlastně prezentovat a pak jsme jakoby, dá se říct, že jsme se snažili udělat jako, no, třeba když se kouknete na video, kde je vidět vyhlášení té soutěže, dejte do Googlu Imagine Cup, první odkaz je ono, tak tam třeba, když nás vyhlásili, tak my se vůbec neradujem, my si z toho děláme srandu vždycky, že jako, no, tak jsme vyhráli.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Tak jsme tady, dejte nám tu cenu a my jdeme domů.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

A ono to proběhlo tak rychle všechno, no, že to bylo vtipný.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

To bylo spíš, dá se říct, i únavou po těch, po těch dvou dnech, protože naspali jsme za ty dva dny, dá se říct, prostě dohromady čtyři hodiny nebo tři hodiny a celý, celý ty dva dny byly prostě protkaný prezentacema. Měli jsme jich asi šest nebo sedm dohromady, pokud, pokud se dobře pamatuju, takže bylo to určitě i hodně intenzivní z tohohle hlediska.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Nadnárodní firma, která soutěž pořádala, jí jistě nevymyslela z čistě altruistických důvodů, ale řekněme třeba i kvůli sběru mozků, tak už jste dostali nějaké nabídky od této nebo od jiné společnosti? Si říká, á, tady ty Češi, ty jsou dobrý, hned je podchytíme, budou pracovat pro nás.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Tak jakoby na LinkedIn furt něco chodí, že jo, na základě, ale ani jsme tam neměli nic vyplněnýho, stačilo jenom, že ty naše jména se objevovaly někde v článcích, ale tak jako není to vyloženě o tom, že by nás chtěl Microsoft o to naverbovat, ví o tom, že jo, že máme nějakou firmu, kterou chceme prostě rozvinout, tak jako aspoň z mýho.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Já bych, já bych to řekl tak, že o vlastně lidi, mladé lidi v technologickém odvětví je zájem jako každopádně, takže ta soutěž sice určitě v nějakém, v nějakém měřítku pomohla, ale ten zájem byl i předtím. Ale rozhodně je to jakoby plus, přidalo to plusový body.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

250 tisíc dolarů se může jevit jako velké peníze, pakliže ale nestojíte před nějakým projektem, který potřebujete vypravit do světa. Jak vám poslouží ty peníze?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Ta samotná cena, ta sestává z několika dílčích částí, kdy v rámci té ceny jsme získali v první řadě 100 tisíc dolarů finanční odměnu, poté 125 tisíc dolarů na nákup, dá se říct, serverů a různých cloudových služeb z portfolia Microsoftu a následně jsme dostali i placený výlet příští rok na konferenci Microsoft Bill, která se bude konat ve Spojených státech, takže dá se říct, že pro ten, pro ten rozjezd toho samotného projektu je nejpodstatnější nebo vnímám jako nejpodstatnější ty cloudové služby, protože je to něco, co vzhledem k tomu, že míříme do toho zdravotnictví, což je těžký obor i stran různých zákonných norem a tak dále, tak určitě ty finanční prostředky tomu můžou výrazně pomoct.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Studenti ČVUT Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous jsou dnes hosty Radiožurnálu. Pojďme představit ten vynález, jak funguje. Vy jste říkali, že má velikost kreditní karty. Já si teda s dovolením tady sáhnu pro svojí nějakou kreditní kartu nebo jakoukoliv kartu, takže je to skutečně veliké takhle?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Ano. Velikost toho glukometru je skutečně stejná jako kreditní karty. Je to trochu silnější kreditní karta, ta jeho tloušťka v nejtlustší části je okolo třech až čtyřech milimetrů, a využívá technologii jednorázových měřících proužků, to znamená identickou technologii, kterou diabetici dnes používají pro nebo většinou používají pro měření své glykémie. Jedná se o technologii, která už je na trhu 20, 25 let, je prověřená a je spolehlivá.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Akorát byla vlastně, jestli jsem to dobře pochopila, oproti tomu, co máme teď, byla masivnější a nebyla napojená na mobilní telefon.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Ano. Většina, většina zařízení, se kterými se dneska setkávám, když si povídám s diabetiky, tak jsou přesně glukometry většího formátu, mají velikost řádově větší, i ta tloušťka je třeba dva, tři centimetry, dokonce k nim jsou speciální taštičky nebo takové vaky, penálky, ve kterých se ty glukometry nosí, a to je pochopitelně nějakým způsobem zátěž pro ty diabetiky, takže my jsme vyselektovali tuhlenctu potřebu v tom projektu a šli jsme do toho právě s formátem kreditní karty, protože je to něco, s čím jsou lidi už nějakým způsobem jako srovnaní, smíření, každý má v peněžence nebo u mobilního telefonu několik kreditních karet a je to i formát, který je pohodlný pro držení a nošení tím diabetikem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Jinými slovy, já vezmu ten proužek, dám na něj kapku své krve a potom to zastrčím do té kreditní karty?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Ano, ten proužek se zastrčí do glukometru a poté se na něj aplikuje kapka krve a po několika sekundách automaticky se ta hodnota objeví na mobilním telefonu, kde s ní jde nějakým způsobem dál pracovat, například jí uložit, v reálným čase jí sdílet s nějakým blízkým, typicky v případě diabetických dětí to může být rodič toho diabetického dítěte a snažíme se vlastně posunout to vnímání toho diabetu i směrem k těm rodičům u těch diabetických dětí, kdy dneska je to hlavně na tom rod..., na tom lékaři, který se stará, stará o to dítě a my chceme posunout tu péči směrem k těm rodičům a dát jim tu možnost, mít možnost v reálném čase zasáhnout prostě do nemoci toho dítěte.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Podívat se, hm.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Podívat se.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Mně se líbí, že těm dětem z toho děláte trošičku zábavu vlastně, pochopila jsem, že když ty diabetické děti se budou proměřovat v průběhu dne, tak jak mají, tak mohou sklízet jahůdky? Je to tak? Teď už se obracím na softwarovou část projektu X.GLU, jak to tedy funguje?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Jo, máte pravdu, jak jste to říkala vlastně, klíčem jakoby ne vyléčení, ale jakoby ucho...

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Udržení.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Udržení stavu vlastně dítěte, když má diabetes, tak je důležité mít ...

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Disciplínu.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Disciplínu, to je vono.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

A právě to, aby, aby ...

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

A pozitivní motivaci, aby se právě pravidelně měřilo. A to jsme právě se snažili v té mobilní aplikaci nějak zahrnout a máme tam teda tři motivační takové prvky. První je, že když se má dítě změřit, tak na začátku si tipne, kolik tak bude mít. To je dobrý jakoby, že se samo dítě edukuje, že může vycítit na sobě, jestli má tu hypoglykemii, hyperglykemii, normální stav, to je velmi důležité jako samo pocítit. A pak se vlastně dítě změří, má nějakou tu hodnotu a vlastně je odměňováno, jak jste říkala, těma jahůdkovýma bodama za to, že když si tiplo správně, pokud má stabilní glukózu a když se měří jakoby několik měření v kuse, a vlastně za tady ty, tyto body mohou být později jako vyměněny za nějakej merchandise, co rodič vlastně může zakoupit nebo vyměnit za ty body a je takhle dítě jakoby ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Takže odměna.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Jo, přesně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

S kolika diabetickými dětmi jste mluvili, abyste vlastně zjistili, co je bude zajímat? Jestli to budou chtít takhle hrát.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

No tak v rámci práce na projektu jsme navštívili diabetický kemp, který je vlastně specializován na to, aby naučil malé děti, jak se potýkat s tou nemocí. A musím říct, že jako prezentovali jsme to naše řešení a zároveň jsme sbírali zpětnou vazbu asi, to bylo 40, možná 50, 40 dětí, něco lehce nad, a všem se to jako moc líbilo. I co se týče návrhu toho, toho uživatelského rozhraní té mobilní aplikace, ale zároveň i vzhled a formát toho samotného glukometru.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

A mými hosty jsou Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous. Bavíme se o vynálezu X.GLU, tedy chytrého glukometru. Píšete svoje otázky, můžete je posílat i nadále na www.radiožurnál.cz. Ptáte se na to, jestli bude i nějaká varianta bez vkládání jednorázových měřících proužků, ale i vzpomínáte na to, jakým způsobem se zjišťovala hladina cukru v krvi, řekněme, před 30 lety. I k tomu se dostaneme.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Chytrý glukometr českých studentů ČVUT komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti už koncem příštího roku. Jeho autoři Marek Novák, Barbora Suchanová a Tomáš Pikous jsou teď se mnou ve studiu. Vraťme se ještě na ten diabetický kemp, kde jste se bavili s těmi dětmi, jaký nejužitečnější poznatek jste od nich získali?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

No, tak s tím diabetickým kempem vlastně jsem se dali dohromady díky kontaktu s Motolem, vlastně od doktorky Obermanové, která nám dala kontakt na Diacel, vlastně diabetický kemp ve Štědroníně, který vede paní Zdeňka Staňková, a kontaktovala jsem se s ní, jestli by byla nějaká možnost vlastně ukázat dětem náš vlastně produkt, jestli se jim líbí, že bysme mohli si s nima popovídat o tom, co by tam bylo lepší nebo co se jim líbí, co by tam třeba změnily, tak právě jsme navštívili tento kemp, kde bylo přibližně 40 dětí, a právě jsme se jich takhle ptali, tak mimo různejch třeba nápadů jakoby na design, to bylo takový zajímavý, tak nám tam třeba dávaly právě rady, jak už tady bylo v otázkách na Radiožurnálu, zda jako přemýšlíme třeba o více použitelných proužcích nebo nějakých proužcích, který by tam prostě, daly by se použít několikrát za sebou. A mimo to tam bylo mnoho zajímavých nápadů i ohledně třeba teenagerů, protože ti mají jiné potřeby než třeba děti, kterým je 8 a podobně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Teenageři už asi nechtějí hrát o jahůdky.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

No přesně tak, například, že jo, že se ty měření posílají rodičům automaticky, aby viděli, třeba například i s polohou, když mají hypoglykemii, protože to je nebezpečný z důvodu omdletí a podobně, no a třeba teenageři zajímalo to, jestli třeba tyto hodnoty můžou vymazat, aby prostě něco neviděli, že třeba někdo jsou, a takový zajímavý jakoby ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Takhle, aby je, aby je rodiče netrekovali až do místa, kde tvrdí, že nejsou.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Přesně tak jako, takže opravdu ten kontakt s těma diabetikama, tak to nám jakoby dalo hodně a pak jsme mohli i tyhle ty poznatky vlastně šířit dál.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

A zapracovat do toho našeho řešení.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Zapracovat do toho našeho řešení a myslet na to do budoucna.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Já jsem říkala, že tenhle chytrý glukometr by mohli mít první pacienti koncem příštího roku, to se stane? Jak jste daleko? Museli jste to někomu prodat, aby vlastně došlo k technickému provedení toho, že se to dá koupit v obchodě?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Jak už jsem říkal, v tom roce 2016 kolem toho projektu vlastně vznikla obchodní firma, ve které jsou lidi, kteří se věnují hlavně té obchodní části, to znamená investicím, přípravy vůbec té firmy na uvedení toho produktu na trh. A v současné fázi jsme ve fázi hledání investora, který by pokryl náklady na výrobu toho glukometru, jeho dovyvinutí a posléze i uvedení na trh, kdy to samotné uvedení, kdy by se mohl dostat k těm diabetikům, plánujeme buď v roce, buď na konci roku 2018 nebo v roce 2019. Samozřejmě jedná se o zdravotnickou pomůcku, a to s sebou přináší různé v uvozovkách dá se říct starosti s certifikacemi, s právními úkony kolem toho, ale určitě je naším cílem to naše řešení dostat v co nejkratší době to pude k diabetikům.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Hm. Diabetem trpí na světě 415 milionů lidí, kolik vám je roků, můžu se zeptat? Báro.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Vlastně v soutěži, když jsme byli v Redmondu ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Ne, ne, tak kolik vám je roků?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Tak nám bylo 23 všem a teďka Tomáš slavil narozeniny, pokud se nepletu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

23 a 24, jo?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Jo, jo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

No, já se chci zeptat, jestli si umíte představit, že byste se jedním vynálezem zabezpečili tak, že už byste třeba za dva, za tři roky nemuseli vůbec pracovat, co byste dělali? Ještě nemáte hotovou ani školu.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Já myslím, že nám všem ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

A už milionáři. Pardon.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Ne, já bych řek, že nám všem je společný to, že bysme nezůstali u toho, že bysme nic nedělali, ale rozhodně bysme dál chtěli jako pracovat v tom technologickým odvětví, protože to je asi to, co nás, díky čemu, co nám pomohlo v rámci tý soutěže, protože rádi něco děláme, rádi se potýkáme s novými výzvami, takže asi bysme dál pracovali na dalších projektech.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

To, co třeba vidím já v té diabetologii obecně nebo i v medicíně, tak je tam spousta odvětví, je to vlastně pole neorané a při té příležitosti bych chtěl určitě zmínit i podporu stran samotných diabetologů, například docenta Poláka z Ústavu pro studium pro obezitu a diabetu, který u toho projektu X.GLU stojí už od roku 2016 a pomáhá nám s všemi vlastně věcmi stran té medicínské části a nějakým způsobem ta spolupráce funguje i mezi mnou a jim směrem prostě k dalšímu výzkumu, takže si myslím, že to je opravdu o tom nějakým způsobem vytvořit tady v České republice nějakou společnost nebo prostě nějakou entitu, která se bude, která bude mít ten kartový glukometr jako svůj první produkt, ale je to i o tom dalším výzkumu prostě posouvat to dál, posouvat to směrem od těch proužků k něčemu lepšímu, posunout i samotnou léčbu diabetu, což je dneska hodně diskutované téma.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous jsou dnes hosty Radiožurnálu. Studenti ČVUT vymysleli chytrý glukometr X.GLU. Hodně o něm mluvíme. Jan Šonský vám píše: "Zajímá mě, zda není majetkem tohoto návrhu ČVUT, jelikož jste návrh vymysleli jako studenti? Přeju vám hodně štěstí ve studiu i v životě."

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Je to vlastně tak, že ten glukometr jako takový vzniknul, nejdřív vzniknul ten hardware a posléze k němu byl vyvinutý ten software a je to naše aktivita, která vznikla bokem od, dá se říct, bakalářských diplomových prací a další práce na univerzitě, to znamená, držíme si to jako náš, náš osobní projekt.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Hm. Tady se někdo ptá, jestli aplikace funguje i pro Android nebo pouze pro iOS. To možná trošku předběhl, ale to nevadí. Pojďme ...

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Plánujeme oboje. Určitě plánujeme podporovat obě platformy. Ruku s ruce s tím jde i stran technologie toho glukometru. Nejdřív to bylo postaveno na technologii NFC, máme i technologii bluetooth právě kvůli tomu, abychom pokryli de facto každý smartphone, který je dnes na trhu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Stanislav Češka je diabetik, používá glukometr, který, píše, zase není o moc větší než kreditka, píše: "Propojení s mobilem je sice zajímavé, ovšem mě při měření netíží ani způsob ukládání dat jako věčně rozpíchané prsty." Vy jste mluvil, Marku, i o vlastně dalším výzkumu, míříte tímhle směrem?

Marek NOVÁK, student:

Tímhle směrem určitě do budoucna mířím ve spolupráci právě s docentem Polákem i dalšími výzkumníky z 3. Lékařské fakulty. Pokud jde o tu samotnou technologii vlastně toho píchání do prstu, tak v současné době je měření glukometrem nejpřesnější a nejvěrohodnější metoda pro určování glykémie. Existují samozřejmě kontinuální senzory, které už v České republice začínají být postupně propláceny, ale pokud jde o ten samotný odběr, tak se dají sehnat speciální lancety, které jsou méně bolestivé, případně i vakuová odběrová pera. To znamená pro diabetiky jsou v současné době k dispozici tato řešení s tím, že samozřejmě neinvazivní měření bez krve glukózy je obrovským tématem už několik desítek let a čeká se na nějaký průlom v téhle, v téhle oblasti.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Musí se student ČVUT stát skoro doktorem, aby mohl pracovat právě na vývoji medicínské techniky a technologie? Protože já vás tak, Marku, poslouchám a vy už mi dáváte v podstatě přednášku druhého ročníku na medicíně.

Marek NOVÁK, student:

To si myslím, že to takhle rozhodně není. Já se osobně sám vyhýbám tomu pojmenování skoro doktor, protože doktoři, se kterýma si povídám, tak říkají doktorem není člověk nikdy. Člověk vystuduje školu a ani po 20 letech praxe prostě není, není doktorem, doktor je člověk, který se nějakým způsobem pořád učí a samozřejmě pokud se vrátím k tomu původnímu dotazu, tak nějaký základ z té medicíny je určitě třeba, ale myslím si, že není to o tom, abych se já jako vývojář elektroniky stal dobrým lékařem nebo stal se lékařem, spíš jde, si myslím, o to pochopit ty základy, umět se s těma dokto..., s těmi doktory a s těmi výzkumníky prostě dohodnout, popovídat si a je to hodně nebo čeho já si hodně cením na té spolupráci s Ústavem pro studium obezity a diabetu, je právě ta multidisciplinarita. To, že jsou tam výzkumníci soustředící se na diabetologii, je tam i nějaká spolupráce s gastroenterologií, endoskopií, potom tam jsem já za ten hardware, potažmo i nějaký software, takže spíš to jde o to, a teď myslím i doporučení obecně, ať pro start-upy nebo prostě i výzkumné týmy, stavět to na tom, aby se ty týmy dělaly multioborově.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Karty jsou rozdány, leží teď dvě na stole, tedy dva chytré glukometry, vynálezy dnešních hostů Radiožurnálu Marka Nováka, Tomáše Pikouse a Barbory Suchanové. Abych to popsala, je tady holčičí a klučičí varianta, černá varianta skutečně velikosti zhruba kreditní karty s Batmanem a červená varianta s několika srdíčky. Navážu otázkou Tomáše: "Jsem diabetikem od 9 let, to znamená už 32 let. V té době se vařila moč ve zkumavce nad kahanem, aby se zjistilo množství cukru. Velice vám fandím a děkuji za to, co děláte. Vím, že hlavně pro děti je to těžké." To znamená, tohle musí ty děti bavit. Jaké jste měli na to odezvy na tom diabetickém táboře?

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Rozhodně pozitivní. Byli z toho nadšení. Dávali jsme jim tam kolovat různé vzory a právě jsme pak se na konci třeba i ptali, jaké mají nápady, co by se jim tam líbilo, tak padaly různé nápady. Ze stran holčiček třeba packu nebo od kluků třeba, že tam chtějí Spartu nebo Slavii vyrytou, až takovýhle zajímavý nápady, takže určitě třeba kdyby to jednoho dne bylo nějak jako na trhu, tak třeba by bylo možný si přizpůsobit ten svůj glukometr podle toho, co člověka baví, navrhnout si ho. To by bylo strašně zajímavý.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Šikanují děti navzájem třeba spolužáky, kteří právě musejí občas vytáhnout podivnou krabičku a změřit si hladinu cukru?

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Existují studie ze Spojených států, které to potvrzují, že opravdu šikana u diabetických dětí jako je problémem, kdy některé studie poukazují na 50 a více procent dětí, kteří, které, kteří zažili někdy v životě na škole nějakou formu šikany. Spíš ani si myslím, že se nejedná o nějakou fyzickou formu šikany, ale spíš právě o takový jako útlak. To dítě prostě vypadá divně mezi vrstevníky, stydí se i měřit a právě to je jeden z důvodů, proč srdíčko, proč Batman, proč tyhle ty motivy, protože dneska ty glukometry, ačkoliv se někteří výrobci snaží o to posunout je designově někam dál, tak pořád vypadají jako kus nějakého sterilního nemocničního vybavení, ale když něco takového to dítě vytáhne na stůl, tak se ho samozřejmě začnou ptát spolužáci, ostatní děti, co to je, proč to musíš používat, a to dítě se může cítit jako ustrčené, jde potom někam do kouta se třeba změnit, nebo hůř, nezměří se, neaplikuje si inzulín, a to je jedna právě i z hlavních jako prodejních argumentů toho řešení, proč ho přizpůsobit těm dětem, aby se z toho stalo něco, s čím se tedy děti můžou nějakým způsobem jako smířit, ztotožnit a co se i těm spolužákům může líbit.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Když vytáhne takovouhle trendy věcičku, hned je to jiné. Já jsem se ještě chtěla zeptat vás, Marku, vy jste v roce 2013 byl v mezinárodní soutěži Intel ISEF ve Phoenixu druhý, o rok poté v Los Angeles jste byl taky druhý, máte ocenění od NASA, od United Technologies, v téhle soutěži, v Imagine Cupu, pomohla vám ta předchozí zkušenost? Dokázal jste tento tým, který je tady s vámi ve studiu, lépe navigovat?

Marek NOVÁK, student:

Ty soutěže, každá, myslím si, že každá zkušenost udělat nějaký projekt, pokusy, prostě dá těm, dá těm studentům možnost něco sami, sami prostě stvořit, je užitečná. V tomhle určitě patří moje velký dík středoškolské odborné činnosti, což byla, což byla soutěž, které jsem se účastnil a ve které shodou okolností teď dělám porotce v celostátním kole, takže už se karty de facto otočily. Ale je, každá prostě možnost, jak motivovat studenty k tomu, aby sami vytvořili nějaký projekt a odprezentovali ho, samozřejmě pomůže. A myslím si, že i v mém případě to, že jsem letěl před těmi 4, 5 lety do těch Spojených států, mi to pomohlo právě v té prezentaci toho produktu, naučit se, co chtějí i ty Američani slyšet, vidět a co se dá ale i zpětně aplikovat potom tady v Čechách prostě při prodeji, při nabízení toho produktu, jak přizpůsobit ten produkt. Vím, že každá, každá zkušenost je dobrá a určitě všem studentům, ať už na střední nebo na vysoké škole, bych určitě doporučil ať už účast v Imagine Cupu, nebo ve středoškolské odborné činnosti nebo jakékoliv jiné soutěži.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

A vy tam můžete, když jste to jednou vyhráli, můžete tam znova? Čistě teoreticky.

Marek NOVÁK, student:

Přiznám se, že neptali jsme se, takže nevíme, ale spíš si myslím, že ta naše role, my už jsme si to tak jako odsloužili v uvozovkách, dá se říct, ale naše, kde vnímám teď naší roli, je spíš mentorování těch dalších účastníků a předávání vlastně budoucích finalistů, kteří vzejdou z toho česko-slovenského kola a nějakým způsobem jim pomoct ty jejich nápady posunout dál.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Klobouk dolů před vámi, protože pořád byste mohli ještě jako studenti ČVUT jezdit na soutěže, vítězit, získávat peníze na produkty, je to pěkné. Ať se vám daří, ať se daří i X.GLU, glukometru, ať se povede dotáhnout to do cíle tak, jak si představujete. Barbora Suchanová, Tomáš Pikous, Marek Novák byli se mnou ve studiu. Děkuju mockrát.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Děkuju, na shledanou.

Barbora SUCHANOVÁ, studentka:

Taky děkujeme, na shledanou.

Tomáš PIKOUS, student:

Marek NOVÁK, student:

nejmenovaná osoba:

Na shledanou.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:

Lucie Výborná od mikrofonu přeje pěkný den, ať se daří i vám.

4. 9. 2017; parlamentnilisty.cz

Mezinárodní workshop o systémech pro komunikaci po silových vedeních pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT

Další informace naleznete ZDE

4. 9. 2017; technet.cz

Futuristické technologie si dají sraz v Praze: 3D, VR, singularita i drony

V Praze se 7. září uskuteční mezinárodní konference a festival Future Port Prague. Návštěvníci se budou moci zblízka seznámit - teoreticky i prakticky - s inovativními technologiemi, jako jsou závodní drony, virtuální realita, 3D ovládání nebo samořídící auta.

Letos 7. září má svou premiéru Festival a konference Future Port Prague, pořádaný vývojářskou společností Etnetera Group. Festival chce odborníkům, firmám i veřejnosti prezentovat zajímavé technologie, které rostou "exponenciálně", tedy u kterých se tempo růstu zvyšuje extrémně rychle.

"Vytvořením Future Port Prague společně s našimi vizionářskými partnery chceme pomáhat lidem a firmám v našem regionu lépe pochopit tento fenomén," říká Martin Holečko, spoluzakladatel Etnetera. "Je třeba rozumět technologiím, ale také hlubším společenským změnám, které vyžadují přehodnocení a opětovné propojení našich obchodních modelů a prostředí, našich vzdělávacích systémů a hlavně vlastních myšlenkových postojů."

Future Port Festival v Praze

Mezi řečníky ze zahraničí je třeba futuristka Nell Watsonová ze Singularity University ( o singularitě jsme psali zde ), vývojář Behshad Behzadi, který vede vývoj asistenta Google ( testovali jsme zde ) nebo Michal Pěchouček, který vyučuje o umělé inteligenci na ČVUT. Na festivalu zase návštěvníci uvidí například závodní drony, které předvede Jan Mittner, český podnikatel a vývojář, který patří mezi nejlepší piloty dronů na světě.

Konference i festival Future Port Prague se koná 7. září v Pražské tržnici.

4. 9. 2017; Vesmír

Studentský glukometr boduje ve světě

Origináln í nápad, který má pomoci zvláště dětským diabetikům zvládat komplikace spojené s několikrát denně se opakujícím měřením krevního cukru, přinesl studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT mezinárodní úspěch. V konkurenci více než padesáti projektů, které uspěly v národních soutěžích, získal ve finále soutěže Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu první místo.

Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová vyvinuli glukomentr o rozměrech platební karty. Nemá žádná tlačítka ani displej, veškerou komunikaci zajistí chytrý telefon, do nějž se naměřené hodnoty automaticky odesílají. Mobilní aplikace obsahuje herní prvky, které mají dětské pacienty motivovat jak k pravidelnému měření, tak k lepšímu vnímání vlastního těla. Dítě si může například podle toho, jak se cítí, tipnout hodnotu, kterou glukometr naměří. Za dobrý odhad je odměněno (v demo verzi virtuálními jahůdkami).

Glukometr využívá cloudové řešení Azure, data v reálném čase přijdou i na mobil rodičů. Ti tak mají kontrolu nad tím, zda jejich potomek na měření nezapomněl, a jsou varováni, když přístroj zjistí hypo nebo hyperglykemii. Odesílaná informace obsahuje i GPS souřadnice, takže rodiče v případě komplikací přesně vědí, kde se dítě při posledním měření nacházelo. Webová aplikace umožňuje sledovat dlouhodobé trendy a detailně analyzovat sbíraná data.

Výhra v Imagine Cupu studentům přinesla 100 000 dolarů v hotovosti, grant ve výši 125 000 dolarů a uhrazení nákladů spojených s účastí na vývojářské konferenci Build 2018. Prostřednictvím svého start-upu X. GLU (www.xglu.cz) chtějí už příští rok uvést svůj glukometr na trh.

2. 9. 2017; Lidové noviny

Roboti dohánějí lidstvo

Analýza

Virtuální asistenty se z mobilů a počítačů stěhují do dalších zařízení ovládaných hlasem, kterých přibývá rychleji než jejich uživatelů.

Siri, zarezervuj mi stůl v oblíbené restauraci. "Jistě. Mám rovnou zavolat taxík?" Dnes jsou lidé konverzující se svými telefony pokládáni spíš za podivíny. Podobných příkazů ale bude brzy na veřejnosti i v domácnostech slyšet mnohem více.

V současnosti je na světě asi 3,5 miliardy zařízení s aktivními hlasovými asistenty. Umělá inteligence jde kupředu, což vede k jejich stále častějšímu využívání. Podle studie amerického Úřadu pro sčítání lidu přesáhne v roce 2021 počet aktivních zařízení s hlasovým asistentem celosvětově 7,5 miliardy, tedy zhruba počtu lidí na Zemi. Zatímco dnes totiž lidé v drtivé většině tyto asistenty využívají v chytrých telefonech a tabletech, v příštích letech se očekává jejich rozšíření do náramků, hodinek a dalších nositelných technologií, stejně jako do televizorů a zařízení pro chytrou domácnost. Právě zařízení pro domácnost by podle analytické společnosti Ovum měla v budoucnu tvořit 57 procent používaných platforem.

Anglicky, německy a... čínsky

Na trh okupovaný od roku 2011 Applem a Googlem proto míří další technologické firmy, které do vývoje asistentů investují nemalé peníze. Ať už jde o Microsoft, Amazon, či čínské Baidu. Minulý týden pak pustila do světa svého Bixbyho i společnost Samsung. Právě Google Assistant, následovaný Samsungem, Siri od Applu, Alexou od Amazonu a Cortanou od Microsoftu, by měl být nejčastějším digitálním pomocníkem lidí.

"Největší výzvou bude pro firmy globální expanze. Na konci roku 2016 bylo přes 95 procent uživatelů asistentů od Amazonu a Googlu v Severní Americe. V roce 2021 by skoro 48 procent asistentů mělo být v Asii a v Oceánii, čemuž hodně napomůže Čína," soudí Ronan de Renesse ze společnosti Ovum.

Asistent od Googlu by teoreticky zvládlo více než sto milionů zařízení po celém světě. Využívají ho i výrobci chytrých domácností jako Honeywell, Logitech či LG. Jenže rozumí jen anglicky a německy. Bixby zase zvládá angličtinu a korejštinu. To je hlavní důvod, proč se zatím využívání digitálních asistentů v Česku nerozšířilo tolik jako na Západě.

"Čeština skutečně představuje překážku pro rozšíření systémů umělé inteligence spočívajících v přirozené komunikaci s člověkem," říká profesor Filip Železný z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

Pro porozumění přirozené řeči musí počítačová aplikace nejdříve převést zvukový signál na posloupnost slov a potom této posloupnosti přiřadit správný význam. Učení probíhá pomocí řečových signálů již převedených na slova, respektive vět s již anotovaným významem.

"Výsledky jsou tím lepší, čím více je těchto trénovacích dat. A ze samozřejmých důvodů je dat pro češtinu k dispozici méně než pro angličtinu. Dalším problémem je i stavba českých vět, která se řídí komplikovanější gramatikou než angličtina," vysvětluje Železný.

Možná se ale blýská na lepší časy. Právě z ČVUT totiž vzešel jeden z týmů, které se před pár dny dostaly do finále světové soutěže Alexa Prize, v níž se nejslavnější univerzity světa jako Princeton nebo MIT snažily vyvinout chatbota neboli robota schopného přirozeně konverzovat s člověkem o politice, sportu či celebritách. Soutěž o 2,5 milionu dolarů pořádá Amazon, který tím chce podpořit své zařízení pro chytrou domácnost Echo, skrz které Alexa promlouvá.

Amazon Echo si pořídilo na pět procent amerických domácností. Tedy několik milionů lidí, kterým Alexa pomáhá zjišťovat počasí, ovládat přehrávání hudby ze Spotify, používat internetové bankovnictví, objednávat odvoz Uberem či nastavovat budík. Není proto divu, že se na této vlně chce svézt i Google se svou chytrou krabičkou Home a Microsoft s velkým updatem operačního systému Windows, který by měl do domácností dostat Cortanu. Siri pro domácí použití už údajně testuje i Apple.

Nikoliv pro lidské uši

Zřejmě tak končí doba, kdy je hlasový asistent jen nepoužívanou položkou v menu, a nastává soumrak klávesnic a dálkových ovladačů. Podle analytické firmy Gartner by mělo už příští rok 30 procent interakcí mezi lidmi a technologiemi proběhnout hlasem.

Ani pohodlí, které hlasové asistenty poskytují, však není zadarmo. Spolu s jejich rozšiřováním totiž sílí obavy o ochranu soukromí. Aby totiž mohla umělá inteligence na příkazy reagovat, musí neustále poslouchat.

I když firmy tvrdí, že při nečinnosti žádná data ze zařízení neodcházejí, jde o potenciální zadní vrátka do domácnosti, a to nejen pro zločince. V Arkansasu už si policie vynutila záznam z Echa kvůli vyšetřování vraždy. Ve světle nedávného sporu Applu a FBI o přístup do iPhonů a "šmírovací" aféry tajné služby NSA to vyvolalo bouřlivou veřejnou debatu.

"Digitální asistenty se ubírají cestou co největší personalizace, k čemuž jsou potřeba informace. Kdokoliv dokáže s osobními daty efektivně zacházet a přitom je skvěle zabezpečit, získá nejvíce zákazníků," uzavírá de Renesse.

---

Poznámka k tématu na straně 8

Používáte v současnosti hlasový asistent? (v %)

věk Ano, pravidelně Ano, od nedávna Ne, ale mám zájem Ne a nezajímá mě

14-17 let 31 20 33 16

18-34 let 23 15 32 30

35-55 let 14 13 35 38

55 a více 7 8 35 50

Čeština skutečně představuje překážku pro rozšíření systémů umělé inteligence spočívajících v přirozené komunikaci s člověkem

Digitální asistenty

2016

3,5miliardy zařízení

2021

7,5mld.

Předpokládaný tržní podíl

Google Assistant

23,3 %

Samsung Bixby

14,5%

Apple Siri

13,1%

Amazon Alexa

3,9%

Microsoft Cortana

2,3%

Důvody pro využívání hlasového asistentu

Užitečné, když nejsou volné ruce

61%

Rychlejší výsledky než při psaní dotazu

30%

Obtížné psaní na některých přístrojích

24%

Je to zábava

22%

Jiné ovládání aplikace je nepřehledné

12%

20 %všech vyhledávání bylo v roce 2016 zadáno hlasem

95%míra porozumění u nejdokonalejších asistentů

1. 9. 2017; Logistika

Nastupuje on-line sledování výroby i distribuce

Plně automatizované sklady se v logistice masově neprosadí. Budoucnost oboru spočívá spíš v širším uplatnění automatické identifikace. Také se začíná víc nasazovat strojové vidění nebo internet věcí, například v podobě on-line sledování při distribuci zboží, říká ředitel společnosti Kodys Jan Příhoda. Nyní plánuje vytvoření vlastní verze rozšířené reality s použitím mobilního terminálu.

AUTOMATICKÁ IDENTIFIKACE

- Kam se podle vás posune v příštích letech identifikace v logistice a průmyslu?

Myslím si, že bude směřovat k čím dál větší automatizaci. Nedomnívám se ale, že by se v logistice masově prosadily plně automatizované sklady. To si můžou dovolit jen nejmovitější firmy a podle mých informací jsou v České republice pouze jednotky skladů, které jsou plně automatizované. Ale čím dál větší roli bude hrát částečná automatizace, například v podobě stacionárního snímače a dopravníků, kdy se vychystávací krabice pohybuje po pásu a zastaví se u určitého skladníka, který do ní vloží zboží. Používá se to často třeba u distribuce léčiv. Skladníkům to značně ulehčuje práci s vychystáváním.

- Jaké jsou aktuální trendy v oblasti čárových kódů?

Přechází se od 1D ke 2D kódům. Hlavní důvod je, že se do 2D kódů vejde mnohem víc informací na stejnou plochu. Druhý důvod souvisí s vývojem techniky. V tuto chvíli nastává éra přechodu od klasických 1D čteček takzvaným imagerům, které snímají v ploše. Je to princip digitální kamery, kdy se vyhodnocuje celý obrázek, takže tyto čtečky umí číst i 2D kódy, a to stejně kvalitně a rychle jako 1D. Také cena této technologie šla výrazně dolů. Oproti situaci před pěti až deseti roky jsme přibližně na 50 procentech ceny. Rovněž se zpřísňuje legislativa. Na paletové etiketě pak může být vedle povinných polí i doba exspirace, výrobní čísla a řada dalších informací. Pokud tam bude příliš mnoho kódů, tak je etiketa relativně složitá na čtení a zbytečně to prodlužuje proces skenování. Když to 2D kód může obsahovat všechno najednou a údaje se přečtou jedním pípnutím.

- Objevují se vedle RFID a 1D nebo 2D kódů i nějaké nové nosiče identifikačních informací?

Další nosiče se neobjevují a čárový kód stále jednoznačně dominuje. Ale objevují se nové trendy jako například rozšířená realita. Nebo se hodně rozšiřují technologie jako hlasové vychystávání či vychystávání pomocí světelných signálů. Nejde však o nové nosiče informací.

- Mezi 2D kódy se objevuje nejvíc DataMatrix a QR kód. Který se používá víc?

Jeden bych k tomu doplnil. Trochu mě mrzí, že se zapomíná ještě na typ PDF 417, který byl dřív hodně populární. QR kód přišel z Asie a u nás je rozšířený primárně pro marketingové aktivity, kdy většinou obsahuje jen link na nějakou webovou stránku, kde se dovíte víc o určitém výrobku. V logistice a ve výrobě se obvykle používá víc DataMatrix, a to nejen u nás, ale i v západní Evropě nebo Spojených státech.

- DataMatrix se také často používá ve formě přímého značení - takzvaný direct part marking neboli DPM.

To je technologie, kdy je kód přímo vyleptán nebo vyražen do povrchu výrobku. Používá se v situacích, kdy potřebujete, aby kód přežil stejně dlouho jako výrobek. Nejčastěji je to v automobilovém průmyslu, kdy je nutné, aby daná součástka byla jednoznačně identifikovatelná, a kód obsahuje datum výroby, číslo šarže atd. Používají se na to pak speciální čtečky, které mají ve snímači trochu jinou optiku.

- Myslíte si, že 2D kódy časem převálcují běžné 1D čárové kódy?

Není možné říct, že čárový kód skončí, ale určitý trend tu je. Například retail se ubírá směrem, kdy by součástí výrobku, speciálně potravin, mělo být třeba datum exspirace. To samé platí pro značení léčiv.

Náhradní řešení

- O RFID se dřív mluvilo jako o technologii budoucnosti. Přesto se zatím příliš neprosadila. Proč?

Důvodů je několik. První a základní je cena. Řešení na bázi RFID je prostě dražší. Pak je tady několik technologických omezení. RFID funguje na principu elektromagnetického vlnění, takže v případě, že je čip umístěný u kapalin nebo na kovovém podkladu, dochází z hlediska fyziky k ovlivnění vyzařovaného vlnění, tudíž snímací vlastnosti jsou problematické.

- Za dlouhou dobu vývoje této technologie ale vznikla opatření, která tyto problémy řeší.

To ano, řešitelné to je, ale za cenu vícenákladů. A proč řešit nějakou problematiku jinou technologií, když stávající technologie vyhovuje a není důvod ji nahrazovat. Nemyslím si ale, že by RFID byla mrtvá technologie. Nachází uplatnění, ale rozhodně tu není trend, že by nahrazovala čárový kód.

- Kde se nyní využívá nejvíc?

Nejčastěji se využívá v rámci maloobchodu k identifikaci a sledování oběhu oblečení. Můžu tak pomocí čtečky identifikovat například košili, jakou má velikost, kolik stojí atd., aniž bych ji rozbaloval a hledal visačku. Obecně řečeno, RFID se využívá tam, kde čárový kód z technologických důvodů nedává smysl nebo je hůře použitelný. My jsme například nedávno realizovali projekt, kdy se hlídá distribuce kovových výrobků, které jsou uložené v plastové krabici. Boxy jsou naskládané na paletě, do nich je vložen čip a při průjezdu snímací bránou dojde k jednorázovému přečtení všech krabic a vyhodnocení, jestli je všechno v pořádku.

- V okolí kovových předmětů ale RFID nefunguje správě.

Musel se najít speciální čip, který vyhověl, a muselo se definovat přesné umístění uvnitř krabice, aby nedošlo k interakci mezi kovem a anténou.

- Zajímají se vaši zákaznici o sledování zboží v reálném čase?

Máme takové projekty. Směřují do oblastí, kde bychom to asi čekali. Jde hlavně o sledování rozvozu potravin, léčiv nebo drahých materiálů. S tím bývá spojený přenos informací o teplotě, rychlosti pohybu nebo nárazech. Tady bych se ale přesunul k internetu věcí, pod což se tyto záležitosti dnes shrnují. To je trend, kterému věřím výrazně víc než plné automatizaci skladového a manipulačního vybavení, a myslím si, že takové aplikace se velmi brzy začnou rozšiřovat. Internet věcí je vlastně pojmenování něčeho, co se do jisté míry používá už delší dobu. Nyní vznikají platformy, které můžou vytvořit standard, aby se to mohlo nasazovat masověji do celé řady dalších oblastí. Například se v tuto chvíli začíná víc diskutovat i o sledování jednotlivých strojů nebo výrobků v průběhu výrobního procesu v továrně nebo ve skladu. Do teď se to řešilo jen v rámci lokální sítě, kdy informace neopustily budovu, ale v současnosti se začíná objevovat tento nový trend. I my máme rozpracované projekty, které se zaměřují na sledování pohybu zboží od naskladnění na ložnou plochu vozu po dodání zákazníkovi.

- Jaké technologie k tomu využíváte?

Funguje to na bázi čipů, které jsou umístěné u zboží, a v rámci vozidla je umístěný sběrný bod, který bezdrátově pomocí nízkoenergetického bluetooth sbírá z čidel data o teplotě, rychlosti a nárazech a potom je v podstatě přes SIM kartu přenáší do cloudového prostředí.

Nasazení od 300 milionů

- Troufnete si odhadnout, jaký podíl firem v ČR řídí svou interní logistiku pomocí systému řízeného skladu - WMS?

Je velmi těžké to odhadnout, protože řada firem využívá WMS, které je jakoby součástí podnikového informačního systému. Říkám "jakoby" proto, že někdy to opravdu tak je. Například SAP má svůj speciální modul, který je plnohodnotný warehouse management system, jež opravdu řídí chod skladu. Pak je ale řada menších informačních systémů, které se tváří, že mají také WMS. Ve skutečnosti to ale je jen modul skladové evidence, který neřídí chod skladu. Oproti tomu skutečné WMS umí doporučovat skladníkovi optimální vychystávací trasu, zaskladňování zboží podle obrátky včasné doplňování zboží do vychystávací zóny a spoustu dalších věcí. Odhad bude tedy opravdu jen hrubý. Myslím si, že třetina skladů funguje na bázi tužka-papír, třetina na bázi té elektronické skladové evidence a třetina využívá WMS.

- To není tak špatné, jak jsem myslel.

Doba se mění. Od začátku krize máme meziroční nárůsty nasazení WMS v řádu desítek procent. Dnes se klade větší důraz na efektivitu práce a chybovost. Řada firem dodává do řetězců, a když tam doveze špatné zboží, tak jim řetězec buď vrátí celý kamion, nebo jim dá pokutu.

- Jaká bývá chybovost u intuitivně-papírové formy a jaká u WMS?

To se hodně liší, takže opět těžko odhadovat. Zákazníci, kteří používají tužku a papír, nám říkají, že to jsou jednotky procent. S řízeným skladem se dostáváte minimálně o jeden řád níž, takže jsou to desetiny až setiny procenta.

- Nabízíte systém řízeného skladu Accelos od americké firmy HighJump, ale také svůj WMS systém K. Warehouse. V čem se liší?

Chceme mít připravené dvě varianty WMS. Jedno opravdu velké řešení, které se implementuje po celém světě, a jedno, které je flexibilnější.

- Které softwarové produkty si vyvíjíte sami a co přebíráte od partnerů?

Kromě zmíněného amerického systému řízení skladu jsou všechny ostatní softwarové systémy, které nabízíme, čistě naše produkty.

- Lze zjednodušeně říct, kdy má nasazení WMS pro firmu smysl?

Praxe nám ukázala, že se benefity WMS projeví naplno primárně u firem, které fungují jako distributoři, a jejich obrat se pohybuje od 300 milionů korun výš. Pod tuto hodnotu obvykle není nutné, aby měla firma tak sofistikovaný systém. Z hlediska počtu pracovníků ve skladu by pak měla mít 10 a více skladníků, ideálně během jedné směny. Máme ale implementace i u menších firem.

- Kolik stojí nasazení WMS?

Záleží na funkcionalitách a na počtu skladníků, protože každý potřebuje terminál, což je náklad kolem 30 až 40 tisíc. Implementace se obvykle pohybují mezi 1,5 až 4 miliony korun se vším všudy - tedy nasazení, licence, bezdrátová síť a terminály.

Strojové vidění

- V současné době se prosazují různé vychystávací technologie. Na vašem webu jsem našel systém pick-by-e-paper. Můžete jej popsat?

Myšlenka je taková, že v některých lokacích, kde se často mění zboží, které se tam vychystává, se nevyplatí pořád přelepovat etikety. Osadíme je proto takzvaným elektronickým papírem - jakousi visačkou, kterou můžete znát z některých supermarketů, kde se používají jako proměnlivé cenovky. Informace o skladové pozici se tak můžou variabilně měnit. Je to také propojené s WMS, takže údaje se mění automaticky. U jednoho zákazníka nyní implementujeme elektronické regálové etikety, kde je možnost i vícebarevného "inkoustu". Je to naše pilotní instalace. Využívá se to ale jen pro vybrané lokace. Kdyby se takto měl osadit celý sklad, bylo by to cenově neúměrné.

- Dotkli jsme se už částečně nového trendu - rozšířené reality. Prosadí se podle vás v každodenní praxi?

Myšlenka Google Glass potřebuje ještě dotáhnout. Pokud má mít člověk na hlavě osm hodin takové brýle, může to vést k psychickým poruchám. My nyní zvažujeme projekt, který má podobný princip. Zkusíme využít terminál, který je zvláštní v tom, že má trochu jinou ergonomii, kdy skladník se dívá na displej, aniž by musel terminál naklápět. Zřízení má také kameru, pomocí které se na displeji zobrazuje to, co je před terminálem. Skladník tak jde, dívá se jen na displej terminálu, kde běží on-line video z kamery. My nyní chceme vytvořit nástroj, který vloží k lokacím v regálech, které se pomocí kamery zobrazují na displeji, informace o požadované logistické operaci. Tuto myšlenku rozvíjíme s výrobcem terminálů Zebra Technologies.

- Displej na terminálu tak ale bude muset být dost velký.

Nebude, protože nepotřebujete vidět detaily. Stačí, když víte, kam jdete, a rozeznáte danou lokalitu ve skladu, ve které se bude s něčím manipulovat. Myslím si, že pro skladníky to může být pro práci mnohem příjemnější než brýle. Ale zatím je to jen ve fázi nápadu. Hlavně potřebujeme vytvořit mapu skladu, která bude nahraná do terminálu, a aplikace pak zvýrazní požadovanou lokalitu a popíše požadovanou činnost.

- Ptají se vás zákazníci na řešení zahrnující rozšířenou realitu?

Musím říct, že skoro vůbec. Je to populární téma, ale do praxe se zatím nepřenáší. Byl jsem nedávno na mezinárodní konferenci jednoho z našich dodavatelů a tam se mluvilo o tom, že rozšířená realita byla velké téma před třemi roky, ale dodneška nejsou realizované skutečné projekty, všechno je zatím na bázi studií.

- Na posledním veletrhu LogiMat, kde byly chytré brýle velice častým tématem expozic, jsem se bavil s několika dodavateli a ti mi ukazovali reference, kde je rozšířená realita už nasazená. I když takových projektů není mnoho.

Myslím si, že ty implementace jsou ale zatím spíš ve fázi pilotních projektů. Teď se budu tvářit trochu vizionářsky: Stejně jako chytré brýle, které bude potřeba přetvořit, protože to asi není úplně to správné řešení, zřejmě nepřežijí v současné formě dlouhodobě ani mobilní terminály. Myslím si, že jednou vznikne jedno univerzální zařízení, které spojí všechny trendy do sebe - bude schopné vytvářet rozšířenou realitu, bude umět pick-by-voice atd.

- Jedna z technologií, které nabízíte v rámci automatizace procesů, je strojové vidění. Kde se využívá?

Například jsme pro jednu firmu řešili označování výrobků štítky s kódy a na závěr se muselo verifikovat, jestli je to výrobek označený správným štítkem, který je nalepen na správné pozici a ve správné barvě. Je to poměrně složité řešení, které zahrnuje aplikátor, čtečku čárových kódů a kameru, která zajišťuje strojové vidění, pak zpracovává ten obrázek a vyhodnocuje, jestli je všechno v pořádku. Je to rozhodně jeden ze směrů, který je zajímavý a bude se rozvíjet.

- Plánujete v blízké době nějaký nový produkt?

Chceme uvést produkt, který souvisí s prací techniků v terénu. Jde o sledování operací, které dělají. Je to cloudové řešení, takže bude možné technikovi přidělovat servisní zakázky i vzdáleně. Chtěli bychom to uvést na trh na podzim.

Dosovský vývojář

- Jste akreditovaný partner GS1. Co to pro vás znamená, co vám to přináší?

Znamená to pro nás, že musíme do partnerství investovat trochu času. Musíme chodit na školení a skládat zkoušky, které dokládají, že těm standardům rozumíme a umíme je aplikovat. Benefitem je, že jsme schopní nabídnout zákazníkovi řešení, které bude odpovídat standardu GS1. Jinak řečeno, díky značení od nás bude zákazníkova paleta s výrobky kompatibilní s tím, co používají jejich zákazníci po celém světě. Systém GS1 se používá hlavně v maloobchodě, velkoobchodě a v logistice. Třeba automobilový průmysl má ale své specifické standardy. A pokud firma potřebuje identifikaci jen pro svoji interní potřebu, pak většinou využívá nějaké své základní řešení.

- Které aktivity mají na obratu firmy Kodys největší podíl?

Kodys začínal v roce 1991 jako dodavatel zařízení na snímání a tisk čárového kódu a kolem toho bylo malé portfolio služeb. Jak se trh měnil, víc a víc se nabalovaly širší řešení. Dnes si můžete různá zařízení koupit i na různých e-shopech, ale my se zaměřujeme na komplexní přístup k zákazníkovi - tedy hardware, software i související podpora a služby. Pomáháme klientovi vytipovat, co je pro něj vhodné, pomůžeme mu zařízení rozchodit a následně mu pomáháme vše udržet v provozu. Zařízení je samo o sobě jen mrtvá krabička, které vdechne život software. Tímto směrem jdeme.

- Do Kodysu jste nastoupil hned po studiích, pracujete tu od roku 1996. Co vás ve firmě drží tak dlouho?

Tenkrát byla ještě povinná vojna, takže jsem nastoupil hned po ní. Vystudoval jsem elektrotechniku a na zaměření firmy se mi líbilo, že vlastně aplikuje to, co jsem se na škole pět let učil. Nastoupil jsem jako vývojář pro mobilní terminály, tenkrát ještě "dosovské", což je dneska unikum.

- Používají se ještě v nějakých firmách?

Ještě máme takové zákazníky. Tuším, že v České republice dva. Tehdy ty terminály nefungovaly on-line, ale dávkově. Informace se ukládaly do zařízení a pak se přes "kolébku" synchronizovaly s počítačem. V tomto oddělení jsem začínal a pak jsem udělal po firmě kolečko, kdy jsem měl na starosti snad všechno kromě účetnictví a uklízení. Skončil jsem na místě obchodního ředitele, a pak bohužel zemřel zakladatel firmy, pan Vonásek, a já jsem se stal jeho nástupcem na pozici ředitele. Ale zpátky k vaší původní otázce. Během těch 20 let jsem prošel různými pozicemi a v podstatě také obory, takže jsem se učil stále něco nového. Což mě baví, a proto jsem zůstal tak dlouho. ?

---

Nastává éra přechodu od klasických 1D čteček takzvaným imagerům, které snímají v ploše. Je to princip digitální kamery, kdy se vyhodnocuje celý obrázek. Nyní chceme vytvořit nástroj, který vloží k lokacím v regálech, které se pomocí kamery zobrazují na displeji mobilního terminálu, informace o požadované logistické operaci. JAN PŘÍHODA Vystudoval biokybernetiku na Fakultě elektrotechnické na ČVUT. V roce 1996 nastoupil jako programátor do společnosti Kodys, která se zabývá automatickou identifikací a vývojem software především pro logistiku, maloobchod a výrobu. Následně prošel ve firmě několika pozicemi a od roku 2009 je jejím výkonným ředitelem.

1. 9. 2017; Lupa.cz

Šéf Samsungu jde do vězení, tlačenka T-Mobilu a další mezinárodní úspěch ČVUT

Nové chytré hodinky od Fitbitu. Google chystá konkurenci pro Apple ARKit. Proč Deutche Telekom nechce stavět optiku. Zprávy z IT, každý pátek na Lupě.

Vždy v pátek připravuje reportér Jan Sedlák výběr zajímavých zpráv ze světa velkých IT firem. Co se událo v tomto týdnu?

Deutsche Telekom, který vlastní i tuzemský T-Mobile, se na blogu rozepisuje (anglický článek zde) o tom, proč je VDSL vectoring skvělý a proč není možné jen tak všude dostat optiku (FTTH). Mluví převážně o domácím Německu. "Věříme vectoringu, protože je to jediná cesta, jak do venkovských oblastí rychle dostat rychlé linky," píše DT. "Kdybychom byli fixováni na FTTH, venkov by po léta zůstal pozadu. Jednoduše není možné dostat optiku do domovů v celé zemi," navazuje DT s odkazem na nedostatek kapacit i financí. "Navíc zde není poptávka."

Kamil Zmeškal si pak na Google+ všímá, že tuzemský T-Mobile začal do zákazníků místo VSDL přípojek tlačit svůj "pevný internet vzduchem". Na serveru Parabola jsou k tomu pak další postřehy. T-Mobile se v případě VDSL musí dělit o peníze s CETINem, u LTE tak činit nemusí.

Šéf Samsungu I Če-Jong míří na pět let do vězení. Kvůli schválení fúze měl uplácet lidi kolem bývalé prezidentky Jižní Koreji. Na úplatky údajně šlo až 900 milionů korun. I Če-Jong se do čela největší korejské firmy dostal v roce 2014 jako dědic.

S vydáním iOS 11 na trh přijde i technologie ARKit. Rozšířená realita v podání Applu prozatím vypadá velice slušně (viz tyto ukázky). Na to reaguje i Google, který připravuje ARCore. Vývojáři už dostali preview SDK. ARCore zřejmě nahradí projekt Tango, který vyžaduje speciální hardware.

Fitbit představil nové chytré hodinky Ionic. S cenovkou 299 dolarů mají zabudovanou GPS či NFC a tváří se jako slušná konkurence pro Apple Watch (čeká se na třetí generaci se zabudovaným LTE pro data) a Android Wear.

Dvě chytré digitální asistentky ze Seattlu (naše reportáž z Cloud City) - Alexa od Amazonu a Cortana od Microsoftu - se začaly kamarádit. Uživatelé tak budou moci přistupovat z jedné AI platformy do druhé. Jde o logické spojení a doplnění. Alexa je celkem dobrá v příkazech na nakupování a podobně, Cortana zase nachází využití ve firemním prostředí. Každá AI má jiná data.

Studenti FEL ČVUT získali cenu za nejlepší video popularizující automatické řízení (IEEE CSS Video Clip Contest 2017). Uděluje ji organizace IEEE. Více zde, video je pak zde, případně níže. Jiný tým z ČVUT zase tento týden postoupil do finále celosvětové soutěže Amazonu (náš text).

Středočeské inovační centrum (SIC) zveřejnilo Atlas inovačního prostředí. Nabízí čísla o ekonomice, vědě, výzkumu, infrastruktuře, investicích a další.

Apple postaví nové datové centrum za 1,3 miliardy dolarů, konkrétně v oblasti Waukee v americkém státě Iowa. Do veřejného fondu na infrastrukturu a spol. pak vloží 100 milionů dolarů. Očekává se, že projekt vytvoří 550 pracovních míst.

Samsung zase během tří let investuje sedm miliard dolarů do vybudování nových výrobních kapacit v Číně. Produkovat zde bude NAND flash paměti, které táhnou rekordní finanční čísla Samsungu.

Dell představil vlastní headset pro virtuální realitu. Dell Visor VR118 vyjde na 350 dolarů, se samostatným pohybovým ovladačem na 450 dolarů. Headset má vestavěný trackovací systém. Je to další příspěvek do ekosystému Windows Mixed Reality, který se Microsoft snaží budovat s hardwarovými partnery.

Gartner nově očekává, že se podobných VR/AR přístrojů (označuje je jako head mounted systems, HMD) v letošním roce prodá 22 milionů kusů a v roce 2021 rovnou 67 milionů.

Konica Minolta v Česku rozjíždí cloudové služby, skrze partnerství s firmou DataSpring (náš rozhovor). Japonský podnik stále více šlape do IT služeb. V Brně také rozšiřuje vývojové centrum (náš text).

Oracle přijme dalších pět tisíc lidí na rozšiřování svého cloudového byznysu. Před pár týdny firma oznámila, že také najme tisícovku lidí v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. O byznysu Oraclu v Česku v našem článku.

Intel zveřejnil novou generaci čipů Movidius Myriad X. Jde o takzvané VPU čipy, které umí pracovat s neuronovými sítěmi a hodí se pro AI, VR headsety, drony, roboty a další podobné stroje.

Asus zase přišel s novou základní deskou určenou pro těžaře kryptoměn. Model B250 Mining Expert vyniká zejména tím, že má 19 PCIe slotů pro grafické karty, které jsou k těžbě využívány.

Western Digital kupuje tvůrce flash storage Tegile Systems. Pro WD je to výrazné posílení v byznysu kolem datových center. Firma už do Tegile v minulosti investovala. Tegile si v průběhu přišel na 178 milionů dolarů. Western Digital zároveň kupuje společnost Upthere. I do ní WD investoval. Upthere je v podstatě tradiční cloudový storage systém.

Pure Storage má nového výkonného ředitele, stal se jím Charles Giancarlo. Předchozí dlouholetý ředitel Scott Dietzen se stal předsedou představenstva. V roce 2015 se mu enterprise storage hráče podařilo dostat na burzu a od té doby také více než zdvojnásobil čísla. Hodnota Pure Storage je přes tři miliardy dolarů.

Sabris v Česku mění nejvyššího ředitele, novým se stal Jan Gábriš. Předchůdkyně Iva Slížková míří do představenstva celého holdingu. Sabris je výrazným integrátorem SAPu, Microsoftu či OpenTextu.

Tržby firmy Box v posledním kvartálu meziročně narostly o 28 procent na 123 milionů dolarů, podnik je ale stále ve ztrátě. Zajímavé výsledky doprovázené ztrátou předkládá také Autodesk, který je v divokém období přechodu na předplatné svého softwaru. Ztrátu hlásí i Brocade, který je za 5,5 miliardy dolarů kupován Broadcomem. Big data hráč Splunk je rovněž ve ztrátě, ovšem s růstem tržeb 32 procent. No a ztrátu hlásí i Workday, kterému zase narostlo předplatné o 40 procent.

1. 9. 2017; ict-nn.com

Čeští vědci vyhráli v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017

Studenti katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT dnes na Havaji převzali cenu za nejlepší video popularizující automatické řízení v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017 pořádané mezinárodní inženýrskou organizací IEEE. Klip, který vytvořili, demonstruje složité koncepty automatického řízení širšímu publiku na jednoduchém příkladu s kuličkou a obručí.

Vítězné edukativní video, za něž dnes čeští studenti převzali na mezinárodní konferenci IEEE Conference on Control and Technology and Appications cenu, na jednoduchém modelu kuličky v obruči ukazuje pokročilé algoritmy, jinak používané třeba pro řízení návratu rakety z vesmíru nebo pro řízení kráčejících robotů. Řídicí systém má ve videu za úkol otáčet obručí tak, aby kulička obruč obkroužila a zastavila. Na rozdíl od běžných řídicích systémů, jako je třeba tempomat v autě nebo automatická regulace teploty v místnosti, se zde průběh celého procesu musí dopředu vypočítat a optimalizovat v simulacích na matematickém modelu. Na reálném modelu už se pak řídicí systém pouze snaží docílit podobného chování, jaké se naučil v simulacích.

Výukový model ušetří statisíce korun

Tento zdánlivě jednoduchý fyzikální systém má ale mnohá využití. Pohyb kuličky v obruči je velmi podobný reálným procesům, například pohybu kapaliny v nádržích raket. Rozkývání paliva vedlo k havárii jedné z raket Falcon 1 společnosti SpaceX. „Náš model má sloužit primárně pro výuku řídicích systémů a na rozdíl od většiny obdobných systémů jsme všechny zdrojové soubory zveřejnili, takže si ho může každý postavit. Podobné výukové modely se normálně prodávají řádově za stovky tisíc. My nyní uvažujeme, že bychom na vývoj podobných zařízení založili spin-off firmu, která by ovšem byla na open-source bázi, takže by nabízela výrobky, ke kterým by byla úplná výrobní dokumentace a výuka by nebyla závislá na jednotlivých firmách,“ říká doktorand Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který video vytvořil společně s kolegou Martinem Gurtnerem.

1. 9. 2017; vedavyzkum.cz

Tým studentů z ČVUT postoupil do finále prestižní ceny firmy Amazon Alexa Price.

Letošním tématem této ceny byl vývoj umělé inteligence, která by byla schopna s člověkem konverzovat na běžná témata po dobu 20 minut.

Studentům, které vede Jan Šedivý z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, se podařilo postoupit mezi výběr třech týmů do nejužšího finále soutěže Alexa Price. Českému týmu se s projektem Alquist povedlo nejprve probojovat mezi stovkou uchazečů mezi dvanáct nejlepších, kterým Amazon poskytnul na rozvoj projektu stipendium ve výši sto tisíc dolarů. Nyní se jim povedlo postoupit až do finále a porazili tak týmy z předních světových univerzit. Spolu s nimi se do finále dostaly i projekty z University of Washington ze Seattlu a edinburghské Heriot-Watt University.

Firma Amazon pořádá soutěž Alexa Prixe, aby podpořila rozvoj svého produktu Amazon Echo s hlasovým ovládáním a virtuální asistentkou Alexou. Vítězný tým získá odměnu ve výši půl milionu amerických dolarů a v případě, že se jeho projektu opravdu povede 20 minut smysluplně konverzovat s člověkem, získá jeho univerzita další milion dolarů.

Důležitou součástí hodnocení projektů byla také zpětná vazba uživatelů Amazon Echo, kteří si mohli studentské projekty vyzkoušet. „Zásadní změnou je fakt, že jsme se museli začít dívat na Alquist spíš jako na produkt než na zajímavý univerzitní experiment. To mělo dramatické následky,“ popisuje vývoj projektu Jan Šedivý na svém blogu. „Vytvořili jsme proto software, který statisticky vyhodnocuje chování uživatelů. Nejprve je jeho úkolem najít problémy v dialozích, nedorozumění, atd. Za druhé se také snažíme hodnotit, jak jsou uživatelé spokojení s konkrétními částmi konverzace, abychom dosáhli dalšího zlepšení.“

V následujících měsících budou mít finalisté příležitost své projekty dál rozvíjet. Vítěz bude vyhlášen v americkém Las Vegas na konci listopadu.

1. 9. 2017; 5plus2

Vývojářka: Hra motivuje děti k pravidelnému měření cukru

Tým se studentkou Barborou Suchanovou vytvořil nejtenčí glukometr na světě. Cílí na malé pacienty.

5plus2 ROZHOVOR ČR / Studentský projekt unikátního glukometru ve formě kreditní karty na měření hladiny cukru v krvi u dětských diabetiků zvítězil v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup, pořádané společností Microsoft v americkém Redmondu.

Na jeho vývoji se podílela třiadvacetiletá studentka Českého vysokého učení technického Barbora Suchanová z Loun. "Řešení naučí děti lépe zvládat onemocnění a disciplíně se měřit," říká. Tým spolužáků, který tvoří dále Tomáš Pikous a Marek Novák, věří, že ocenění by mohlo otevřít cestu k sériové výrobě zařízení. Pro vynález nyní hledají investora.

Projekt X. GLU uspěl v konkurenci 53 týmů z celého světa. V čem je lepší než ostatní?

Vytvořili jsme inovativní řešení mířené pro specifickou skupinu diabetiků. Předložili jsme projekt nejenom samotného zařízení, aplikací, ale připraven máme i byznys plán, dokázali jsme tak odpovídat i na otázky týkající se například zákazníků a jejich potřeb. Další předností je, že hardware získal již několik ocenění, máme ho patentovaný.

To vše přidává na naší kredibilitě.

Český tým na soutěži s patnáctiletou historií zvítězil poprvé. Čekali jste, že by to mohlo vyjít?

Šli jsme do toho s tím, že když chcete cokoliv vyhrát, musíte dokonale poznat soupeře. Největšími byly medicínské aplikace. Zjišťovali jsme, do jaké hloubky jsou zpracované.

Našli jsme jejich nedostatky a na ty jsme se při přípravě naší prezentace zaměřili.

V čem je glukometr přelomový?

X. GLU glukometr je přelomový jak velikostí, tak použitou technologií, nemá displej ani tlačítka a je nejtenčí na světě. Skládá se ze tří částí - samotného glukometru formátu kreditní karty, mobilní aplikace pro děti a webové aplikace pro rodiče. Přístroj se vejde do pouzdra k chytrému mobilnímu telefonu, se kterým je ve spojení pomocí technologie NFC (Near Field Communication - bezdrátová technologie ke komunikaci mezi dvěma zařízeními) nebo Bluetooth.

Jak to funguje?

Jedná se o glukometr založený na známém a běžně používaném principu odběru vzorku kapilární krve. Znamená to odebrat vzorek krve z prstu a umístit ho na pásek měřicího přístroje.

Během několika sekund se měření přenese do mobilní aplikace a dítě vidí hodnotu cukru v krvi a jak na tom je. Současně, pokud je telefon připojený i k internetu, dostává informaci o naměřené hodnotě na svůj mobilní telefon i rodič dítěte. Ten může v případě rizikových hodnot ihned zasáhnout. Chtěli jsme, aby naše technologie byla jednodušší a dostupnější, než je dnes. Vycházeli jsme z toho, že dnes používají děti běžně chytré telefony, a proto nemusejí u sebe nosit další velkou výpočetní jednotku - glukometr.

Jak konkrétně pomáhá zařízení dětem cukrovku lépe zvládat?

Diabetické děti si musejí měřit h l a d i n u cukru v krvi 6 až 10x denně. Pro m n o h é je to nepříjemná procedura, kterou musejí mít neustále v paměti. X. GLU umí předem nastavit konkrétní časy měření a automaticky tak dítě upozorní, pokud zapomene. Prostřednictvím tipovací hry v mobilní aplikaci se učí odhadovat, jak onemocnění jejich tělo ovlivňuje. Navíc pokud dojde k situaci, kdy si dítě změří hyperglykemii nebo hypoglykemii, okamžitě o tom rodič dostává informaci i s polohou, kde se jejich potomek nachází, a může na to tak okamžitě reagovat.

Symbolem X. GLU je jahoda. Proč toto ovoce?

Chtěli jsme veselý a zároveň ikonický symbol. Jahoda je jedním z typu ovoce s nejmenším glykemickým indexem, to znamená, že uvolňuje velmi pozvolně glukózu do krve a je tak pro diabetické děti bezpečná. Připomíná i kapku krve.

X. GLU je zatím prototypem. Pomůže výhra v mezinárodní soutěži dostat výrobek na trh a k pacientům?

Ocenění nám přineslo spoustu kontaktů a propagaci produktu. Jsme ve fázi, kdy projekt X. GLU hledá investora pro uvedení produktu na trh. To očekáváme v roce 2018.

Na vývoji pracoval tým tří lidí, kromě vás to je Marek Novák a Tomáš Pikous. Jak jste měli rozdělené role?

Myšlenka vývoje malého glukometru je zásluhou Marka Nováka. Doplnili jsme ji o mobilní a webovou aplikaci pro diabetické děti a jejich rodiče. Já jsem pracovala na vývoji mobilní aplikace, radila s designem a měla na starosti tvorbu prezentace. Marek měl na starosti vývoj glukometru a částečně byznys plán, činností Tomáše byla část týkající se webové aplikace pro rodiče, včetně systému varování při zhoršení zdravotního stavu.

Studujete magisterský obor ČVUT, čeho byste chtěla v kariéře dosáhnout?

Na fakultě elektrotechnické studuji program Otevřená informatika se zaměřením na softwarové inženýrství. Mým cílem je pracovat na projektech, které mě budou vnitřně naplňovat a zároveň i bavit. Na jakou pozici bych chtěla konkrétně dosáhnout, se nedá říct. Člověk se stále učí a poznává, co ho baví, takže se nechám překvapit.

Glukometr upozorní rodiče na zhoršený zdravotní stav dítěte.

1. 9. 2017; technickytydenik.cz

Workshop o systémech pro komunikaci po silových vedeních proběhne na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze

Další informace naleznete na stránce https://wsplc2017.fel.cvut.cz/.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk