30. 9. 2016; 5plus2

V Ostrově spolupracují s ČVUT

Studenti ostrovské průmyslovky mají jako jediní z kraje přístup do vysokoškolských laboratoří a učeben

OSTROV / Odborné přednášky a semináře jak na domácí půdě, tak v prostorách laboratoří a odborných učeben fakulty. I to je jedna z podob spolupráce, kterou v novém školním roce navázala ostrovská průmyslovka a Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze. Jedná se o první podobné partnerství v regionu.

"Statut fakultní školy máme propůjčený a spolupráce nám přinese hlavně živý kontakt s vysokou školou. Tamní učitelé si připravují přednášky pro střední školy, které nyní můžeme využívat. Navíc na ČVUT mohou studenti jezdit kvůli svým odborným pracím a využívat jejich zařízení," uvedl ředitel průmyslovky Pavel Žemlička.

Každý rok tuto šanci podle něj využije zhruba 15 až 20 nadaných žáků, které zajímá fyzika nebo elektrotechnika. Další pak jezdí na týdenní kurzy astrofyziky, které fakulta pořádá v jihočeském Temešváru nedaleko Písku. "O spolupráci jsme jednali přibližně půl roku a museli jsme splnit určité podmínky, například vybavení školy, úroveň vyučovaných oborů a podobně," řekl Pavel Žemlička.

Talentovaní studenti průmyslovky získají v řadách pedagogů fakulty konzultanty i oponenty pro své vědecké a soutěžní práce a školy výhledově počítají i se společnými grantovými projekty.

Elektrotechnická fakulta má nyní fakultních škol osm a o moc víc jich v budoucnu zřejmě nebude. "Není možné mít více než deset takových škol, protože závazkům ze strany naší fakulty k těmto partnerům by nebylo možné dostát," vysvětlila Ivana Pilarčíková z ČVUT. Vzájemnou spolupráci přitom zhodnotila jako velice prospěšnou. "Na akcích pořádaných žáky těchto škol je možné vytipovat potenciální kvalitní uchazeče o studium na naší fakultě a následně s nimi i pracovat," uvedla.

Mutace - 5plus2 - Karlovarský kraj


29. 9. 2016; CT24.cz

Začal nový akademický rok. Přináší změny stipendií i akreditací oborů

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) společně s kolegy slavnostně zahájil nový akademický rok. Přináší několik změn. Studijní obory budou akreditovány podle nového systému, rychleji budou odebírány neoprávněné tituly a došlo také k navýšení sociálních stipendií. Ta ministerstvo plánuje zvýšit také doktorandům, aby mladé vzdělance na univerzitách udrželo.

Doktorandka Adéla Holasová na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze učí ekonomiku podnikání a současně pracuje pro místní oddělení vnějších vztahů. Svůj příjem skládá z několika položek. "Základní doktorandské stipendium je poměrně nízké. Neuhradí náklady na bydlení. Hlavní část příjmu doktoranda je z externích nebo interních grantů," vysvětlila.

Doktorandské stipendium nyní činí zhruba 7 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo školství slibuje, že částku navýší. Podle předsedy České konference rektorů Tomáše Zimy by navýšení doktorandských stipendií mělo být výraznější. "Kdyby se zvýšilo o sto procent, bylo by to adekvátní, ale ty desítky procent jistě jsou potřeba," soudí Zima.Vyšší sociální stipendium

Zatímco doktorandi si na víc peněz budou muset počkat, studenti pobírající sociální stipendia dostanou více už nyní. Z původních 1620 korun ročně vzroste na 2475, což odpovídá čtvrtině minimální mzdy.

Například na Karlově univerzitě z celkového počtu 50 tisíc studentů pobírá sociální stipendium 290. "Vysoké školy nabízí řadu dalších stipendií," okomentoval navýšení o 855 korun za rok rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Změnu výše sociálních stipendií přinesla novela vysokoškolského zákona, která také spouští nový systém akreditací. Univerzity, které splní podmínky kvality, si budou moci studijní programy skládat samy. "Vysoká škola má vytvořit radu pro vnitřní hodnocení, která může programy posuzovat," popsal nový systém Zima.Fiala: Vysoké školy se musí doprošovat

Univerzity dlouhodobě žádají více peněz. "Platí můj slib, že budeme posilovat rozpočet vysokých škol v následujících letech," řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Uvedla, že hodlá dát víc peněz kromě doktorandů také odborným asistentům.

Vysoké školy budou v roce 2017 hospodařit s rozpočtem 21 miliard korun, což je stejně jako v letošním roce. "To, jak se vysoké školy musejí doprošovat, aby se na ně pamatovalo s penězi ve státním rozpočtu, a to i v době, kdy se extrémně daří české ekonomice, je ostudné," kritizoval předseda ODS Petr Fiala.

Ministerstvo také dokončilo analýzu platů pracovníků vysokých škol, která potvrdila velké rozdíly mezi jednotlivými univerzitami i fakultami. Jedny z nejnižších mezd mají pracovníci na pedagogických fakultách, tedy učitelé budoucích učitelů.


29. 9. 2016; Digizone.cz

Jaká bude Konference Radiokomunikace 2016 v Pardubicích?

Nejvýznamnější domácí setkání odborníků z oblasti rozhlasového a televizního vysílání a mobilních komunikací letos nabídne průřez aktuálním stavem, upozorní na novinky, vývoj i perspektivu.

Třídenní akce, která se uskuteční letos od 18. října již po šestadvacáté, je důkazem, že úspěšné a odborné konference se nemusí konat výlučně v Praze. Loni uplynulo čtvrtstoletí od její současné historie, která zanechává nesmazatelný otisk pro generace odborníků z oboru. Dokonce již v roce 1980 začala pořádat sekce spojů Československé vědecko-technické společnosti celostátní semináře zaměřené na konkrétní radiokomunikační témata v různých městech republiky.

Od roku 1990 se už konference začaly nazývat dodnes používaným názvem "Radiokomunikace…" a konají se ve stejném objektu na sídlišti Dukla v Pardubicích. Od roku 1992 v úzké spolupráci s pořadatelskou vzdělávací agenturou UNIT. Ta zajišťuje ekonomické podmínky, sponzorství a firmy, které mají možnost představit svou činnost a výrobky všem účastníkům.

Příprava konference, zajištění její odborné stránky

Po odborné stránce je konference od ledna každého roku zajišťována přípravným výborem, jehož dlouholetým předsedou byl až do letošního roku Ing. Gregora, někdejší vedoucí Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Letos jej vystřídal Ing. Ellinger z Českého telekomunikačního úřadu.

Členem výboru se také stal doc. Václav Žalud, který svými přednáškami po léta patřil k těm, kteří v největší míře naplňovali poslání konference - nabídnout téměř 200 účastníkům z ČR a SR přehled o nejnovějších trendech technologického vývoje v oboru v nejvyšší odborné kvalitě. Na schůzkách výboru se zasazoval o preferované zařazení kvalitních příspěvků na dny s největší účastí a zavedení kritérií pro výběr přednášejících, případně rozdělení konference do sekcí (odborné a manažerské). Oproti předchozím létům však konference doznala jedinou zásadní organizační změnu: nekoná se od středy do pátku, ale od úterý do čtvrtka.

Přípravný výbor (PV) se scházel pravidelně měsíčně od začátku tohoto roku a vybíral témata třídenní konference, kvalifikované odborné přednášející a praktické firemní prezentace. Důraz byl kladen na prioritní prezentaci nejnovějších poznatků z teorie, techniky a praxe rádiové komunikace, na obsahovou kvalitu připravovaných přednášek a používání odborné terminologie v článcích, které jsou účastníkům předávány ve formě sborníků a/nebo CD. S ohledem na množství a různorodost aktuálních témat a prostor, který mají jednotlivé podobory radiokomunikací na konferenci zabírat, nebylo jednoduché program konference sestavit tak, aby byl dostatečně atraktivní, odborný a poučný pokud možno pro všechny účastníky.

Doc. Žalud například upozorňoval, že "tři přednášky zaměřené na budoucnost digitální televize je mnoho, rozvoj technologie digitálního rozhlasu ve světě probíhá pomalu, takže i této problematice je věnována dvěma přednáškami nadsazená pozornost, a přitom je řada jiných závažných témat", jak bylo uvedeno v jednom ze zápisů PV. Délka odborných přednášek byla zkrácena na 30 minut a obsahové bloky jednotlivých dnů jsou nakonec rozčleněny tak, jak je podle Mezinárodní Telekomunikační Unie (ITU) chápána radiokomunikační služba zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln pro specifické telekomunikační účely.

Témata pro první den

Na programu je nezbytná správa rádiového spektra a související legislativa, satelitní a terestrická komunikace. Jako nejdůležitější budou uvedeny informace o závěrech WRC 2015, Světové radiokomunikační konference, která ve svých usneseních zakotvila prioritu zachování pásma 470-694 MHz pro digitální televizní vysílání.

V souladu s navrhovanými tématy účastníků minulého ročníku je zahrnuta i regulace kmitočtů pro bezpilotní prostředky (drony). Následují přednášky o strategii a rozvoji zemského digitálního vysílání po uvolnění 700MHz pásma, DVB-T2, DAB a satelitní navigace včetně informací o české družici na oběžné dráze. Až navečer se podařilo zahrnout do tohoto zajímavého bloku panelovou diskuzi, kterou bude řídit prof. Říčný z VUT Brno a který je přispěvatelem DigiZone o nových technologiích televizního vysílání.

Témata pro druhý den

Ten bude věnován mobilní komunikaci, sítím IoT/M2M, radarové technice a zdravotním aspektům v mikrovlnném kmitočtovém pásmu, akcentuje také specifické účely radiokomunikačních služeb.

Nepřehlédnutelným fenoménem budoucího vývoje je právě tzv. Internet věcí (IoT - Internet of Things), kolem něhož panuje mnoho mýtů a jehož záběr jde do zdravotnictví, životního prostředí, dopravy, osobní bezpečnosti i továren a za několik málo let nás doslova zahltí.

Výletem mimo šíření rádiových vln volným prostorem je v této části teoretická přednáška o využití přenosu rádiových signálů pomocí optických vláken. Loňská neuskutečněná přednáška o nových trendech v oblasti radiolokátorů je letos naplánována právě na tento den.

Poslední půlden

Čtvrtek je věnován praktickým aplikacím radiotechniky. Bude zajímavé zjistit, zda plánovaná přednáška prof. Husáka z ČVUT o mikrogenerátorech elektrické energie bude tak úspěšná jako jeho loňská o výkonových součástkách ve slaboproudých zařízeních, která byla doplněna veselým zamyšlením o vlivu dnešních technologií na společnost v řadě kreslených vtipů, z nichž jeden vidíte níže.

Účastníkům konference je pravidelně předkládán dotazník, který hodnotí jednotlivé příspěvky a navrhuje témata pro další roky. Z těch minulých se přípravnému výboru konference nepodařilo do letošního ročníku zařadit problematiku instalací anténních TV systémů na domech v dnešním zarušeném prostředí, kabelové TV a DOCSIS. Nebo praktické zkušenosti z EMC (elektromagnetické kompatibilitě).

Po skončení konference by měly být k dispozici na webových stránkách agentury i jednotlivé prezentace těch přednášejících, kteří k tomu z autorskoprávního hlediska dají souhlas.

Konference jistě i letos bude nejvýznačnějším setkáním odborníků českého a slovenského radiokomunikačního světa z oblasti rozhlasového a televizního vysílání a mobilních komunikací. K příjemné a poučné atmosféře přispívá i místo konání v Pardubicích, městě s dostatečnou ubytovací kapacitou v menších penzionech, které léta s pořádající agenturou UNIT spolupracují.


27. 9. 2016; parlamentnilisty.cz

Tématem Noci vědců na ČVUT v Praze bude bezpečnost

Již potřetí se České vysoké učení technické v Praze připojí k celorepublikové akci Noc vědců. Ta se uskuteční 30. září v době od 17.00 do 23.00 hodin. V rámci letošního tématu, kterým je bezpečnost, se v dejvickém kampusu představí Fakulta elektrotechnická, Fakulta strojní, Fakulta stavební a Fakulta informačních technologií. Veřejnosti přístupná bude i Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská v Břehové ulici v centru Prahy.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská nabídne exkurze s názvem Spoutání energie hvězd v pozemských podmínkách. Během nich bude možné získat informace o termojaderné fúzi nebo o tokamaku Golem. Novinkou v programu budou populárně naučné přednášky o radioaktivitě v jedné domácnosti, ionizujícím záření v medicíně nebo chemické stabilitě organických molekul pro přepracování vyhořelého jaderného paliva.

V dejvickém kampusu bude Fakulta elektrotechnická předvádět lékařskou techniku, přiblíží fenomén blackoutu a energetickou gramotnost. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet deaktivaci bomby nebo letecký simulátor. Otevřené budou rovněž laboratoře vysokého napětí. Během

večera se představí i projekt studentské elektrické formule, IT kouzla nebo Banana piano.

Neméně zajímavá bude exkurze Fakulty strojní. Ta připravila dva okruhy prohlídkových tras. Ve vestibulu budou prezentována speciální jízdní kola FESTKA společně s projektem studentské formule se spalovacím motorem. Okruhu halových laboratoří bude dominovat téma mechaniky a zpracování kovů, ke slovu se dostane ale i zpracovávání odpadů a další témata.

Na Fakultě stavební si hosté mohou prohlédnout atraktivní prostředí Ateliéru D a odborné laboratoře. Například ve vodohospodářském experimentálním centru bude vystaven model umělé slalomové dráhy pro plánované letní olympijské hry 2020 v japonském Tokiu, k vidění bude i unikátní patentovaná bezlopatková turbína pro získávání energie z pomalu tekoucích zdrojů. Přichystána bude ukázka bezpečnostních problémů při používání standardních čipových platebních karet v laboratoři Fakulty informačních technologií.

Účast ČVUT v Praze na Noci vědců oceňuje i jeho rektor prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng.: "Těší mě, že se pracoviště ČVUT zapojily do tak významného celorepublikového projektu. Popularizace vědy a výzkumu je pro naši budoucnost přínosná a pomáhá nám lákat zájemce na techniku".

Podrobný program Noci vědců na ČVUT v Praze je k dispozici na stránce: http://www.noc-vedcu.cz/?p=5858.


27. 9. 2016; Technický týdeník

Mlžná komora odstartovala spolupráci mezi ČVUT a Gymnáziem Opatov

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., podepsal spolu s ředitelem Gymnázia Opatov RNDr. Janem Peřinou 9. září 2016 Memorandum o spolupráci. Gymnázium Opatov je domovem unikátního zařízení pro výuku částicové fyziky - mlžné komory, které vzniklo v rámci projektu vyučujícího chemie Mgr. Jana Bauera a tehdejších středoškolských studentů Ondřeje Zbytka a Ondřeje Svobody.

Obě instituce v Memorandu vyjadřují zájem spolupracovat na odborných otázkách v souvislosti se vzděláváním žáků i studentů a rozšiřováním odborných znalostí pedagogů Gymnázia Opatov, ale i akademických pracovníků ČVUT.

V rámci společných aktivit budou porovnávány metody výuky na těchto vzdělávacích institucích, rozvíjet se bude rovněž další vzdělávání středoškolských učitelů a plánována je i spolupráce na projektech a studentských pracích v rámci středoškolské odborné činnosti. Gymnázium Opatov tak získá na ČVUTodborníky a mentory pro projekty svých studentů.

Ředitel Gymnázia Opatov RNDr. Jan Peřina k podpisu uvedl: "Memorandum o spolupráci mezi ČVUT a naší školou považujeme za prestižní záležitost. Znamená pro nás další zvýšení kreditu školy, a tím i možný nárůst kvalitních uchazečů o studium technických oborů."

Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu sloužící jak pro demonstraci přírodních jevů, tak pro studijní i výzkumné účely. Právě tento středoškolský projekt stavby první české mlžné komory rektora ČVUT v Praze profesora Petra Konvalinku velmi zaujal. "Jsem potěšen, že oba středoškoláci jsou nyní našimi studenty Fakulty elektrotechnické a díky rozšířené spolupráci mezi oběma školami získá ČVUT přístup k mlžné komoře, jak pro akademické pracovníky, tak především pro naše vysokoškolské studenty," řekl profesor Konvalinka.

Před podpisem Memoranda si rektor ČVUT mlžnou komoru prohlédl a diskutoval se studenty spolupráci s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). V případě úspěšné realizace spolupráce na základě uzavřeného Memoranda se Gymnázium Opatov stane partnerskou školou ČVUT.


27. 9. 2016; technickytydenik.cz

Drony mapovaly kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

O pomoc při pořizování unikátních záběrů církevního objektu kostelu Sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí byla požádána skupina Multi-robotických systémů, působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Mladí vědci snímali 22. září obtížně přístupná místa historických interiérů. Snímání vysoko položených míst kopule kostela, která jsou jinak dostupná jen pomocí lešení, umožní správcům kostela lépe prozkoumat jednotlivé fresky a sochy a zjistit jejich stav. Tým Dr. Martina Sasky na místě vyzkoušel i unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů zkoumá.


24. 9. 2016; CT24.cz

Film z jediné kresby. Na ČVUT vynalezli program, který posouvá možnosti animace

Mezinárodní tým vývojářů z Českého vysokého učení technického (ČVUT) vyvinul program, který posouvá možnosti počítačové animace. Charakter jednoho ručně kresleného obrazu dokáže pomocí algoritmů přenést na libovolné trojrozměrné objekty a rozpohybovat je tak, aniž by došel k újmě výtvarníkův styl. Podle autorů se pro novou techniku nabízí široké uplatnění v designu, reklamě, počítačových hrách i filmu.

Nástroj pro uměleckou stylizaci počítačové animace pojmenovaný jako StyLit vznikl pod vedením Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakceFakulty elektrotechnické ČVUT. V jeho šestičlenném vědeckém týmu zasedli i zástupci společnosti Adobe a význam programu může dokumentovat to, že StyLit už eviduje i americký patentový úřad.

Princip, na kterém program pracuje, je ve své základní podobě vlastně jednoduchý: výtvarník zasedne ke stolu a začne na papír malovat nebo kreslit abstraktní trojrozměrný tvar, například kouli nebo kostku, se vším, co patří k jeho autorskému projevu včetně volby výtvarné techniky (tuš, akvarel, rudka) nebo barevnosti.

Kresbu po celou dobu snímá kamera a na základě algoritmu ji v reálném čase přenáší na grafikem vytvořený 3D model (například figuru), která se postupně "pokrývá" barvami a především - stále zachovává svéráz výtvarného pojetí, jež souběžně vzniká pod kamerou.

Video of StyLit (live sessions)

"Výtvarníkům to s relativně malým úsilím umožní vytvářet skoro nekonečné variace," uvádí šéf projektu Daniel Sýkora. "V podstatě stačí jeden snímek a s jeho pomocí můžeme vygenerovat celou animaci. Ušetří to neskutečně práce a času." Pryč od mainstreamu

Uplatnění by StyLit podle jeho vývojářů mohl najít mimo jiné v animovaném filmu, jehož autoři stále častěji hledají nový směr, kterým by se mohla výtvarná stránka snímku ubírat. Vedle mainstreamových trojrozměrných animací, které do kin vysílá studio Pixar, je projevem tohoto trendu například životopisný snímek o Vincentu Van Goghovi S láskou Vincent.

Jeho scény jsou vytvořeny podle obrazů ikonického malíře, a to doslova: celovečerní snímek je jako první na světě celý vymalován pomocí olejových barev. Jednu sekundu ve filmu představuje dvanáct jednotlivých okének, za celý film tak divák uvidí přes 60 tisíc originálních maleb, na kterých pracovalo jednadevadesát malířů.

Video of Loving Vincent - Official Trailer 2016

Příkladem tuzemské alternativy pak může být nádražácký film Tomáše Luňáka Alois Nebel (2011), který ve snaze přiblížit se komiksové předloze využívá metodu rotoskopie; tvůrci nejprve natočili klasický hraný film s herci a poté se scény po jednotlivých filmových okénkách překreslily a animovaly.

Novinka pražských techniků může přinést další animátorskou alternativu. "Často hledáme způsob, jak výrobu zjednodušit, zlevnit, ale zároveň zachovat vysokou úroveň kvality. Pro nás animátory to rozhodně smysl má," potvrzuje užitečnost nástroje z dílny ČVUT animátor Martin Duda.


24. 9. 2016; itbiz.cz

Drony ČVUT-FEL v kostele sv. Mikuláše v Praze

Unikátní záběry z kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí pořídily drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, aby pomohly zjistit stav fresek i jejich autory.

Snímání vysoko položených míst kopule kostela, která jsou jinak dostupná jen pomocí lešení, umožní správcům kostela lépe prozkoumat jednotlivé fresky a sochy a zjistit jejich stav. Duchovní Martina Viktorie Kopecká k dnešnímu mapování objektu říká: „Velice nás těší, že se nám podařilo s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze tuto spolupráci dohodnout. Unikátní záběry nám mohou pomoci i s určením autorů historických maleb, u kterých zatím tvůrce jen odhadujeme.“ O pomoc při pořizování unikátních záběrů církevního objektu kostelu Sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí byla požádána skupina multirobotických systémů, působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Mladí vědci snímali 22. září obtížně přístupná místa historických interiérů. Tým Dr. Martina Sasky na místě vyzkoušel i unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina multirobotických systémů zkoumá. „Byla to pro nás velice zajímavá zkušenost a jsem rád, že jsme si novou technologii mohli vyzkoušet na tak výjimečném místě, jako je kostel svatého Mikuláše.“, říká k dnešní akci Dr. Saska a dodává: „Je to pro nás unikátní příležitost nasnímat senzorická data v takto neobvyklém místě. Získaná informace nám umožní dále vyvíjet algoritmy umělé inteligence v multirobotických systémech a asistivní technologie pro podporu operátora helikoptéry v interiérech historických budov.“ Další informace o skupině Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze jsou na stránce: http://mrs.felk.cvut.cz/ Video z mapování kostela je k dispozici zde: https://youtu.be/abUu0wY4sCg


23. 9. 2016; elogistika.info

Dron může pomoci identifikovat sochy v kostele sv. Mikuláše

Záběry z dronu mohou pomoci identifikovat sochy světců v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Kamera na bezpilotní helikoptéře včera snímala sochy ve 40 metrů vysoké kupoli z úhlu, který není možné zachytit teleobjektivem ze země.

Informoval o tom Martin Saska, vedoucí skupiny multi-robotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho tým na jiném místě kostela testuje novou technologii.

U některých soch v tomto barokním kostele není jasné, koho znázorňují. Říká se jim „neznámý světec“.

„Pracovníci kostela říkají, že kdybychom z úhlu zrovna zachytili nějakou insignii, která by jim pomohla identifikovat toho světce, tak by jim to pomohlo v jejich práci,“ vysvětlil Saska, proč byl jeho tým do tohoto kostela pozván.

Získal zde také prostor pro vyzkoušení technologie, kdy dron s kamerou doprovází druhý dron osvětlující daný prostor. Tento experiment se koná ve vyhraničeném výklenku.

„Přece jenom je to výsledek základního výzkumu a nechceme tady poškodit žádnou památku. Takže jsme si vytipovali místo, kde nejsou cenné obrazy, které bychom mohli poškodit,“ řekl Saska.

Poprvé byly bezpilotní helikoptéry jeho týmu využity na jaře, kdy nasnímaly interiér farnosti ve Šternberku v Olomouckém kraji. Cílem je, aby helikoptéra nezávisle na pilotovi sledovala předem zadanou dráhu pohybu. Kameru může doplnit jedno i více světel.

„Pak máme de facto autonomní tým kameramana a osvětlovače, který může sledovat trajektorii i v nepřístupných místech, kde není přímá viditelnost mezi dronem a pilotem,“ poznamenal vedoucí týmu.

Výzkum směřuje k tomu, aby bylo možné i skupinu dronů využít spolehlivě a bezpečně v těžko přístupných místech.

Ve spolupráci s olomouckým pracovištěm Národního památkového ústavu uvažují experti z ČVUT o možnosti létat v různých typech památkových objektů.

„Například polorozbořené venkovské kostely jsou pro nás výzvou,“ řekl Saska.

Kvůli špatnému technickému stavu bývá do těchto památek zakázán přístup. Díky podrobnému zmapování interiéru by památkáři mohli rozhodnout, zda je možné je zachránit, případně se pokusit alespoň o digitální rekonstrukci.

Ve spolupráci s některou z firem je možné tuto technologii dopracovat pro komerční použití. Tým z ČVUT žádá o evropskou dotaci na aplikaci tohoto výzkumu.

Samostatný dron by bylo možné podle Sasky vyvinout pro praxi během roku. Technologii s týmem kameramana a čtyř osvětlovačů je podle něj možné doladit ve čtyřletém až pětiletém horizontu.


22. 9. 2016; ceskenoviny.cz

Dron může pomoci identifikovat sochy v kostele sv. Mikuláše

Praha - Záběry z dronu mohou pomoci identifikovat sochy světců v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Kamera na bezpilotní helikoptéře dnes snímala sochy ve 40 metrů vysoké kupoli z úhlu, který není možné zachytit teleobjektivem ze země. ČTK to řekl Martin Saska, vedoucí skupiny multi-robotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho tým na jiném místě kostela testuje novou technologii.

U některých soch v tomto barokním kostele není jasné, koho znázorňují. Říká se jim "neznámý světec". "Pracovníci kostela říkají, že kdybychom z úhlu zrovna zachytili nějakou insignii, která by jim pomohla identifikovat toho světce, tak by jim to pomohlo v jejich práci," vysvětlil Saska, proč byl jeho tým do tohoto kostela pozván.

Získal zde také prostor pro vyzkoušení technologie, kdy dron s kamerou doprovází druhý dron osvětlující daný prostor. Tento experiment se koná ve vyhraničeném výklenku. "Přece jenom je to výsledek základního výzkumu a nechceme tady poškodit žádnou památku. Takže jsme si vytipovali místo, kde nejsou cenné obrazy, které bychom mohli poškodit," řekl Saska.

Poprvé byly bezpilotní helikoptéry jeho týmu využity na jaře, kdy nasnímaly interiér farnosti ve Šternberku v Olomouckém kraji. Cílem je, aby helikoptéra nezávisle na pilotovi sledovala předem zadanou dráhu pohybu. Kameru může doplnit jedno i více světel. "Pak máme de facto autonomní tým kameramana a osvětlovače, který může sledovat trajektorii i v nepřístupných místech, kde není přímá viditelnost mezi dronem a pilotem," poznamenal vedoucí týmu. Výzkum směřuje k tomu, aby bylo možné i skupinu dronů využít spolehlivě a bezpečně v těžko přístupných místech.

Ve spolupráci s olomouckým pracovištěm Národního památkového ústavu uvažují experti z ČVUT o možnosti létat v různých typech památkových objektů. "Například polorozbořené venkovské kostely jsou pro nás výzvou," řekl Saska. Kvůli špatnému technickému stavu bývá do těchto památek zakázán přístup. Díky podrobnému zmapování interiéru by památkáři mohli rozhodnout, zda je možné je zachránit, případně se pokusit alespoň o digitální rekonstrukci.

Ve spolupráci s některou z firem je možné tuto technologii dopracovat pro komerční použití. Tým z ČVUT žádá o evropskou dotaci na aplikaci tohoto výzkumu. Samostatný dron by bylo možné podle Sasky vyvinout pro praxi během roku. Technologii s týmem kameramana a čtyř osvětlovačů je podle něj možné doladit ve čtyřletém až pětiletém horizontu.


22. 9. 2016; CT24.cz

Drony mapovaly kostel sv. Mikuláše v Praze

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze natáčely uvnitř kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí.

Skupina Multi-robotických systémů, působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, snímala ve čtvrtek obtížně přístupná místa historických interiérů v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Kromě senzorického snímání vysoko položených míst kopule kostela, která jsou jinak dostupná jen pomocí nákladného lešení, vědci v terénu testovali unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nesla kameru a ostatní helikoptéry nesly zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů, pod vedením Dr. Martina Sasky, zkoumá:

Zdokumentování obtížně přístupných míst kostela pomůže historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací. Hlavní výhodou tohoto měření je jeho levnost a současně to, že nijak zásadně nenaruší fungování kostela.

Právě robotice se věnuje nově otevřené centrum na FEL ČVUT. Má tři hlavní oblasti zájmů:

bezpečnost počítačových sítí

automatizace dopravy

robotika

Jedni z nejpokročilejších druhů robotů jsou ti s končetinami: u nich je třeba, aby se stroj naučil napodobovat chování jemu podobných zvířat. Robot začíná jako pověstná tabula rasa; jsou nepopsaný list, který vůbec netuší, jak vypadá okolní svět, jak se pohybovat, ani co způsobí náraz do nějakého předmětu.

To všechno se naučí pomocí algoritmů, díky nimž se naučí správně ovládat končetiny a poté i orientaci v reálném prostředí. Sám si pak staví mapu okolního světa a může se v něm pohybovat bezpečně - jak pro sebe, tak pro své okolí.Praktické aplikace v Česku

Takové výzkumy nejsou záležitostí nějaké vzdálené budoucnosti - naopak už řada výsledků reálně funguje a pomáhá i v České republice. Například drony se zárodky umělé inteligence třeba na konci srpna letošního roku mapovaly les v nepřístupném terénu. Díky tomu, že létají, vykonaly tuto práci mnohem rychleji než lidé - umělá inteligence je zase vybavila dostatkem autonomie na to, aby při tom volily optimální trasy.


22. 9. 2016; ČRo - Regina

Od roku 2018 by měl stát vydávat jen OP s čipem

Václav MÜLLER, moderátor:

Od roku 2018 by měl stát vydávat jen občanské průkazy s čipem. Počítá s tím novela, kterou schválila vláda. Změnou se teď bude zabývat parlament. Ministerstvo vnitra si od zavedení dokladů s čipem slibuje lepší komunikaci lidí s úřady. Jaké výhody nové občanské průkazy mají, vysvětluje Lukáš Vojtěch zČeského vysokého učení technického v Praze.

Lukáš VOJTĚCH, zástupce z Českého vysokého učení technického v Praze:

Nové občanky by měly navíc nabídnout tomu uživateli možnost identifikace toho uživatele, to znamená jeho ztotožnění, ať už na úřadě nebo na dálku z pohodlí jeho domova a tím pádem třeba umožnit zabezpečit přístup k aplikacím nebo službám, které jsou třeba pro uživatele nad 18 let, například herní portály, herní terminály a tak dále.

Václav MÜLLER, moderátor:

Občanské průkazy s čipem úřady už nyní vydávají za poplatek 500 korun. V budoucnu by měly být zdarma.


22. 9. 2016; ČRo - Středočeský kraj

Drony v kostele

Nikola ŠIMANDLOVÁ, moderátorka:

V kostele svatého Mikuláše na pražském Staroměstském náměstí dnes budou létat drony, tedy malá bezpilotní letadla. Interiér budovy budou filmovat vědci zpražského ČVUT. Využití dronů uvnitř budovy je celosvětovým unikátem. Potřebný systém vyvíjeli vědci několik let, říká vedoucí týmu Martin Saska.

Martin SASKA, vedoucí týmu:

Ta myšlenka je taková, že jedna z těch helikoptér nese kameru, kterou má za úkol tam nafilmovat, zdokumentovat místa v tom kostele, který jsou obtížně přístupný pro člověka bez nákladního lešení. A ty ostatní helikoptéry se samy přizpůsobí pozici tý helikoptéry s tou kamerou a přisvěcují. Jednak se nesrazí, ale hlavně oni dokáží dělat něco společně.


22. 9. 2016; ČT 1

Drony v kostele sv. Mikuláše

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka:

Kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze dnes patří dronům. Mapují tam vysoko položená místa. Za úkol mají například zjistit podrobnosti o stavu tamní kopule, která je normálně jen těžko dostupná. Na projektu se podílí Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze. Ale víc už řekne Oldřich Borůvka. Oldřichu, pěkné poledne i tobě. Jaká technologie se k pořizování záznamů používá?

Oldřich BORŮVKA, redaktor ČT:

Dobré poledne. Na první pohled ta technologie není nijak složitá. Jde v podstatě o klasický dron, na kterém je zavěšená běžná akční kamera. A právě ta dokáže zachycovat jen jednak velmi kvalitní fotografie, ale také videozáznam a prostřednictvím těchto pořízených materiálů se nakonec dá vytvořit i 3D mapa konkrétního objektu. V tomto případě tedy kopule, která má ve svém nejvyšším bodě až 40 metrů a tudíž je téměř nemožné, aby se tam dostaly běžné kamery a právě z toho důvodu se tak v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze využívá a v podstatě i zároveň zkouší právě tato technologie. První snímky už jsou zabrané a my budeme i nadále zprostředkovávat i v rámci našeho vysílání. Ovšem, co se tu i dále zkouší, tak to je další oblast využití dronů a to sice spolupráce mezi vícero drony najednou. Například vše může fungovat to, že jeden dron funguje jako kameraman a zároveň automaticky ovládá druhého a ten už slouží jako osvětlovač. Díky tomu je tak scéna poměrně světlá a může se tak zachytit ještě kvalitnější obraz, než je běžné. I to už tady měli lidé z Fakultyelektrotechniky ČVUT možnost vyzkoušet. Testování tu ale i nadále funguje a my v průběhu dne zprostředkujeme ještě další výsledky.

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka:

Z Poledních zpráv už to ale bylo všechno, přeju pěkný den.


22. 9. 2016; ČT 1

Památky zblízka díky dronům

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Drony jako pomocníci památkářů. Jejich zásluhou se podařilo prozkoumat těžko dostupná místa v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. S nápadem použít k tomu vrtulníky s kamerami přišli akademici z ČVUT. Zkušenosti využijí pro další vývoj přístrojů.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:

Místy vybledlé barvy, praskliny v malbě. Památkáři se teď na stav fresek můžou podívat zblízka a nepotřebují k tomu lešení. Malá bezpilotní helikoptéra se pohybuje ve výšce až 40 metrů. Na základě získaných záběrů budou památkáři vědět, které části kostela je potřeba renovovat. Kostel měl dosud jen nekvalitní fotografie ze 40.let. Nová videa umožní lépe prozkoumat i sochy.

Martina Viktorie KOPECKÁ, duchovní kostel sv. Mikuláše:

V podstatě do dnešní doby nevíme koho zobrazují,kdo je jejich autorem. Předpokládám, že pocházejí z okruhu Matyáše Brauna.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:

Pro pilota je to trénink v prostoru plném překážek. Zároveň si tady technici z ČVUT vyzkoušeli i dvojici dronů, které pracují samostatně bez člověka.

Daniel STACH, redaktor:

Tohle je kameraman a tohle osvětlovač. Kameraman sleduje svoje okolí a dává osvětlovači pokyna kam se má přesunout.

Martin SASKA, vedoucí skupiny vícerobotických systémů FEL ČVÚT:

Tady to je dron kameraman, který je vybaven 4 kamerami pro snímání svého okolí. On je schopný relativně lokalizovat helikoptéry letící v jeho okolí, a zadat jim trajektorii tak, aby jej doprovázely během snímání prostředí.

Daniel STACH, redaktor:

Taková spolupráce se dá využít třeba při hledání zdrojů radioaktivity nebo v budoucnu v zemědělství. Drony by mohly pomocí termokamer sledovat stádo a odhalit nemocná zvířata. Teď se vědci chystají na mezinárodní soutěž, v ní musí ukázat, že jejich dron dokáže sám přistát na jedoucím autě a tři drony společně sesbírat rozložené předměty. Helikoptéry nejdřív položené věci najdou a pak vymyslí, jak je společně co nejefektivněji odnést. O spolupráci s odborníky s ČVÚT mají zájem i firmy. Každý měsíc se jedna ozve. Kateřina Poláková a Daniel Stach, Česká televize.


22. 9. 2016; chip.cz

Drony natáčí v kostele

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze natáčí v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí.

Skupina Multi-robotických systémů, působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, snímala obtížně přístupná místa historických interiérů v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Kromě senzorického snímání vysoko položených míst kopule kostela, která jsou jinak dostupná jen pomocí nákladného lešení, vědci v terénu testovali unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů, pod vedením Dr. Martina Sasky, zkoumá. Zdokumentování obtížně přístupných míst kostela pomůže historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Další informace o skupině Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete na stránce: http://mrs.felk.cvut.cz/.


22. 9. 2016; iHNed.cz

Drony vědců z ČVUT fotí těžko přístupná místa v kostelích. Pomohou kunsthistorikům i restaurátorům

Obliba dronů a s ní škála jejich využití roste.

Vědci z ČVUT s nimi dokáží prozkoumat těžko přístupná místa v interiérech kostelů.

Záběry soch či stropní výmalby z výšky až 40 metrů později pomohou restaurátorům.

Čilý ruch v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze výjimečně nebyl způsoben turisty, ani bohoslužbou. Veřejnost zde vystřídali vědci ze skupiny Multi-robotických systémů působící na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického, kteří zde měli za úkol se svými drony prozkoumat těžko přístupná místa v interiéru kostela.

Pomocí helikoptér vybavených kamerami měli zmapovat předem vytipovaná místa až 40 metrů nad zemí, a prozkoumat tak zákoutí, která lidské oko už několik desítek let nespatřilo. Mimoto pomohou pořízené záběry zakonzervovat současný stav fresek či soch pro případnou budoucí rekonstrukci.

Výtvarník Špaňhel vytvořil pět vitráží pro kostel svatého Ducha v Ostravě - čtěte ZDE

"Vytipovali jsme některé oblasti, které jsou hůře přístupné lidskému oku i místně," říká duchovní z kostela sv. Mikuláše Martina Viktorie Kopecká a dodává, že pořízené záběry by mohly sloužit mimo jiné k identifikaci soch v tamburu pod kupolí. Ty by podle dostupných pramenů měly být dílem Matyáše Brauna, ale jistotu přinesou právě až záběry dronů.

"Takto létáme již ve druhém kostele, předtím jsme byli v kostele ve Šternberku," říká Tomáš Báča, výzkumník a jeden z pilotů. Dodává, že se snaží společně s památkáři dohodnout na tom, jak by tyto technologie mohly posloužit i v budoucnu.

Krátce po poledni se dron dostává poprvé do akce a pořizuje první záběry. "Teď jsem vzal zblízka tamtu a tamtu sochu," ukazuje nad sebe Báča, který helikoptéru ovládal. Obraz z kamer jsme mohli pozorovat na speciální obrazovce, kam dron záběry posílá. Do vzduchu se pak dostane ještě několikrát, nyní už za přítomnosti turistů, kteří celou akci zvědavě pozorují.

HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Přestože skupina byla do kostela pozvána především za účelem identifikace soch a zmapování těžko přístupných míst, mohla prostory využít i ke svému vlastnímu výzkumu.

"Snažíme se zde ověřit algoritmy umělé inteligence, které by umožnily autonomně řídit formaci helikoptér, která by měla snímat například sochy," dodává a ukazuje na dva drony ležící na zemi. Toto snímání pak umožní vytvoření 3D obrazu daných objektů.

První helikoptéra je osazena kamerami, kterými snímá své okolí a vysílá signál druhé helikoptéře. Ta signál přijímá a trajektorii svého letu přizpůsobuje té první. Jedná se v podstatě o kameramana a osvětlovače, kdy kameraman podle předem určené trajektorie řídí a naviguje osvětlovače.

České bezpilotní letouny budou sledovat ledovce, ropovody i uprchlíky - čtěte ZDE

"Trajektorii hlavní helikoptéry navrhne člověk, který má zájem o filmování. Ostatní se pak v závislosti na pohybu té hlavní přizpůsobují tak, aby optimálně svítily, zároveň nebyly v obraze a nenarazily do překážek," vysvětluje princip autonomního řízení vedoucí skupiny multi-robotických systémů Martin Saska.

Podle Sasky mají tyto autonomně řízené drony mnohé využití. Helikoptéry jsou například osazeny jednoduchým snímačem radioaktivity a mohou tak pomoci s lokalizací zdroje radioaktivního záření.

"Když jich je víc, tak pole snímačů dokáže lépe identifikovat, kde je zdroj záření," uvádí. Využít je lze ale třeba také k lokalizaci očipovaného dobytka na pastvě, kdy helikoptéry dokáží identifikovat konkrétního jedince.

Další natáčení v kostele skupina zatím v nejbližší době neplánuje. Podle mluvčí Fakulty elektrotechnické Libuše Petržílkové je nyní na programu především testování, protože skupina se chystá na soutěž do Saudské Arábie.


22. 9. 2016; sciencemag.cz

Drony z ČVUT zmapovaly kostel sv. Mikuláše

O pomoc při pořizování unikátních záběrů církevního objektu kostelu Sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí byla požádána skupina Multi-robotických systémů, působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Mladí vědci snímali 22. září obtížně přístupná místa historických interiérů.

Snímání vysoko položených míst kopule kostela, která jsou jinak dostupná jen pomocí lešení, umožní správcům kostela lépe prozkoumat jednotlivé fresky a sochy a zjistit jejich stav. Duchovní Martina Viktorie Kopecká k dnešnímu mapování objektu říká: "Velice nás těší, že se nám podařilo s Fakultouelektrotechnickou ČVUT v Praze tuto spolupráci dohodnout. Unikátní záběry nám mohou pomoci i s určením autorů historických maleb, u kterých zatím tvůrce jen odhadujeme."

Tým Dr. Martina Sasky na místě vyzkoušel i unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů zkoumá.

"Byla to pro nás velice zajímavá zkušenost a jsem rád, že jsme si novou technologii mohli vyzkoušet na tak výjimečném místě, jako je kostel svatého Mikuláše," říká k dnešní akci Dr. Saska a dodává: "Je to pro nás unikátní příležitost nasnímat senzorická data v takto neobvyklém místě. Získaná informace nám umožní dále vyvíjet algoritmy umělé inteligence v multirobotických systémech a asistivní technologie pro podporu operátora helikoptéry v interiérech historických budov."

Tisková zpráva Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze


22. 9. 2016; tyden.cz

Drony poslouží vědě. Pomohou identifikovat sochy světců

Záběry z dronu mohou pomoci identifikovat sochy světců v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Kamera na bezpilotní helikoptéře ve čtvrtek snímala sochy ve 40 metrů vysoké kupoli z úhlu, který není možné zachytit teleobjektivem ze země.

Záběry z dronu mohou pomoci identifikovat sochy světců v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Kamera na bezpilotní helikoptéře ve čtvrtek snímala sochy ve 40 metrů vysoké kupoli z úhlu, který není možné zachytit teleobjektivem ze země. Řekl to Martin Saska, vedoucí skupiny multi-robotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho tým na jiném místě kostela testuje novou technologii.

U některých soch v tomto barokním kostele není jasné, koho znázorňují. Říká se jim "neznámý světec". "Pracovníci kostela říkají, že kdybychom z úhlu zrovna zachytili nějakou insignii, která by jim pomohla identifikovat toho světce, tak by jim to pomohlo v jejich práci," vysvětlil Saska, proč byl jeho tým do tohoto kostela pozván.

Získal zde také prostor pro vyzkoušení technologie, kdy dron s kamerou doprovází druhý dron osvětlující daný prostor. Tento experiment se koná ve vyhraničeném výklenku. "Přece jenom je to výsledek základního výzkumu a nechceme tady poškodit žádnou památku. Takže jsme si vytipovali místo, kde nejsou cenné obrazy, které bychom mohli poškodit," řekl Saska.

Poprvé byly bezpilotní helikoptéry jeho týmu využity na jaře, kdy nasnímaly interiér farnosti ve Šternberku v Olomouckém kraji. Cílem je, aby helikoptéra nezávisle na pilotovi sledovala předem zadanou dráhu pohybu. Kameru může doplnit jedno i více světel. "Pak máme de facto autonomní tým kameramana a osvětlovače, který může sledovat trajektorii i v nepřístupných místech, kde není přímá viditelnost mezi dronem a pilotem," poznamenal vedoucí týmu. Výzkum směřuje k tomu, aby bylo možné i skupinu dronů využít spolehlivě a bezpečně v těžko přístupných místech.

Ve spolupráci s olomouckým pracovištěm Národního památkového ústavu uvažují experti z ČVUT o možnosti létat v různých typech památkových objektů. "Například polorozbořené venkovské kostely jsou pro nás výzvou," řekl Saska. Kvůli špatnému technickému stavu bývá do těchto památek zakázán přístup. Díky podrobnému zmapování interiéru by památkáři mohli rozhodnout, zda je možné je zachránit, případně se pokusit alespoň o digitální rekonstrukci.

Ve spolupráci s některou z firem je možné tuto technologii dopracovat pro komerční použití. Tým z ČVUT žádá o evropskou dotaci na aplikaci tohoto výzkumu. Samostatný dron by bylo možné podle Sasky vyvinout pro praxi během roku. Technologii s týmem kameramana a čtyř osvětlovačů je podle něj možné doladit ve čtyřletém až pětiletém horizontu.


22. 9. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Drony v kostele mapovaly těžce přístupná místa

Místo vysokého lešení moderní technika. Tři drony natáčely vysoko položená místa v kopuli kostela svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí. Díky nim pak bude možné lépe zjistit stav jednotlivých soch a fresek.

Zdokumentování obtížně přístupných míst kostela pomůže historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací. „Unikátní záběry nám mohou pomoci i s určením autorů historických maleb a soch, u kterých zatím tvůrce jen odhadujeme,“ vysvětluje duchovní Martina Viktorie Kopecká.

Pro vědecký tým z Fakulty elektrotechnické na ČVUT to byla příležitost, jak v terénu otestovat unikátní techniku, kdy spolu drony musely spolupracovat. Jeden dron filmoval, další pak osvětlovaly určená místa. „Je to docela adrenalin létat v těchto budovách, abychom zde zanechali všechno v původním stavu,“ svěřil se pilot dronů Tomáš Báča z ČVUT.

„Byla to pro nás velice zajímavá zkušenost a jsem rád, že jsme si novou technologii mohli vyzkoušet na tak výjimečném místě, jako je kostel svatého Mikuláše,“ říká Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-robotických systémů z ČVUT, „získané informace nám umožní dále vyvíjet algoritmy umělé inteligence v multirobotických systémech.“


22. 9. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Urychlovač částic a mlžnou komoru uvidíte na unikátní výstavě v Budějovicích

Jedinečnou příležitost vidět urychlovač částic nebo mlžnou komoru mají od 21. září lidé v Českých Budějovicích. Výstava Accelerating Science zavede návštěvníky zábavnou formou k jádru vědy. Unikátní expozici přivezlo poprvé do České republiky Mezinárodní centrum pro výzkum elementárních částic CERN v Ženevě.

„Teď už stojíme v tunelu urychlovače, takže když se podíváme doleva, uvidíme dlouhé modré potrubí, které vede svazky částic, zahýbá je do kruhu. Ten tunel má celkem 27 kilometrů a na několika místech dochází ke srážkám částic,“ ukazuje člen výboru pro spolupráci České republiky s CERN Jiří Dolejší model urychlovače s maketou jeho magnetu ve skutečné velikosti a s modelem detektoru v měřítku 1:25.

Výstava je rozdělená do pěti zón. Prostřednictvím zábavné videoanimace nebo interaktivních her vtáhne do vesmíru a světa mikročástic.

„Teď jsme nastartovali mlžnou komoru. Je to zařízení, které nám umožňuje pozorovat částice radioaktivního pozadí, které jsou běžně neviditelné,“ říká student ČVUT v Praze Ondřej Zbytek. Mlžná komora je dílem skupiny mladých lidí zapálených pro fyziku.

„To, co nás zajímá, je ta vrchní část mlžné komory. Tu si můžeme představit opravdu jako akvárium, které je otočené dnem vzhůru, a pod tím akváriem se právě nachází speciální alkoholová atmosféra, která nám umožňuje pozorovat ty radioaktivní částice,“ vysvětluje princip Ondřej Zbytek.

Význam výstavy popsal Rolf Landua z mezinárodního centra pro výzkum elementárních částic CERN v Ženevě: „Tahle výstava ukazuje vztah mezi základní a aplikovanou vědou. Zároveň ale také ukazuje, jak se vědci v CERN snaží pochopit, co je to vesmír, z čeho se skládá hmota a jak jsme vznikli.“

Výstava Accelerating Science zůstane na českobudějovickém výstavišti až do 10. ledna.


21. 9. 2016; CDR.cz

ČVUT a VUT využijí výkonné servery Facebooku na výzkum umělé inteligence

Facebook chce urychlit vývoj v oblastech počítačového vidění a strojového učení. Vybraným patnácti univerzitám poskytne hardware pro získání rychlejších výsledků. Česko je mezi nimi a hned dvakrát!


21. 9. 2016; Radiožurnál

Stát chystá postupnou výměnu občanských průkazů

Vladimír KROC, moderátor:

Stát chystá postupnou výměnu občanských průkazů. Nově by se měly vydávat jen průkazy s čipem. Ministerstvo vnitra si od toho slibuje lepší komunikaci lidí s úřady. Podle vládou schválené normy by mohly být nově vydávány zdarma na místo za 500 korun, jak je tomu dosud. Zákonem se teď bude zabývat parlament, případně prezident, pokud norma projde, začne platit od roku 2018. Přitom očipovaný průkaz je možné si pořídit už od roku 2012, podle statistik z loňského listopadu je u nás něco přes 3300 občanských průkazů s čipem. Bez čipu bylo loni vydáno skoro 2 miliony občanských průkazů. Naším hostem je teď Lukáš Vojtěch, odborný asistent na ČVUT. Dobrý den.

Lukáš VOJTĚCH, odborný asistent na ČVUT:

Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:

Co umí stávající čipy nebo taková občanka s čipem a co všechno by mohly nabízet do budoucna?

Lukáš VOJTĚCH, odborný asistent na ČVUT:

Tak ta stávající občanka s čipem umí tomu uživateli nabídnout aplikaci elektronického podpisu, to znamená, podepisovat dokumenty při komunikaci se státní správou. Ty nové občanky by měly navíc nabídnout tomu uživateli možnost identifikace toho uživatele, to znamená jeho ztotožnění, ať už na úřadě nebo na dálku z pohodlí jeho domova. A tím pádem třeba umožnit, zabezpečit přístup k aplikaci nebo službám, které jsou třeba pro uživatele nad 18 let, například herní portály, herní terminály a tak dále.

Vladimír KROC, moderátor:

A ono to má tedy sloužit i ke vzdálené identifikaci občanů či portálům veřejné správy, co si pod tím představit, jak může fungovat díky tomu čipu nebo očipované občance komunikace s úřadem?

Lukáš VOJTĚCH, odborný asistent na ČVUT:

Tak na místo toho, abyste musel ty dokumenty vlastnoručně podepsat a odeslat je poštou nebo je donést na tu, na tu podatelnu, tak je můžete z pohodlí svého domova podepsat elektronicky a využít standardní e-mailovou komunikaci k odeslání těch dokumentů, dneska máte alternativu s datovou schránkou, ale tento způsob bude jistě jednodušší.

Vladimír KROC, moderátor:

A jak jsou ty informace zabezpečeny, nehrozí tam nějaké zneužití?

Lukáš VOJTĚCH, odborný asistent na ČVUT:

Nehrozí. Tam se využívá standardních bezpečnostních metod, které jsou certifikované, využívá se certifikátu, to znamená nějakých elektronických metod a jak zabezpečit tu komunikaci a navíc je vždy nutné použít i nějaký osobní kód bezpečnostní, abyste splnili takovou klasickou bezpečnostní podmínku, něco mám, něco vím, abyste rozložili možnost využití, to znamená máte ten občanský průkaz s tím čipem a něco víte, znáte ten svůj kód.

Vladimír KROC, moderátor:

Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Milana Chovance Česko v minulosti zaspalo, zaostává za světem. Je to opravdu tak, jak jsou na tom jiné země s elektronizací státní správy?

Lukáš VOJTĚCH, odborný asistent na ČVUT:

Je to pravda, že jsme poněkud zaspali. Slovensko už dávno používá elektronické průkazy. V Německu je to běžné i s tou identifikací, to znamená, tam, jak jsem již říkal, opravdu při ztotožnění té osoby vůči nějakým těm aplikacím se to používá, je možné využívat to pro elektronické volby. V několika zemích po Evropě je možné volit elektronickým způsobem, ať už z pohodlí svého domova nebo elektronicky v nějaké té volební místnosti, takže máme co dohánět.

Vladimír KROC, moderátor:

A ještě otázka taková praktická, pokud už někdo má ten očipovaný průkaz, vyplatí se mu třeba počkat, budou se vyvíjet, budou mít třeba nové lepší vlastnosti?

Lukáš VOJTĚCH, odborný asistent na ČVUT:

No, tak ty, ty čipy, které se používají dnes, se budou používat i nadále, ale je to spíše o počtu aplikací, které jsou v tom čipu nahrány, my pevně věříme, že i v budoucnu se do takového průkazu přidá třeba kartička zdravotního pojištění a nebo třeba řidičský průkaz, těch možností je poměrně mnoho. Otázkou je, co státní správa bude chtít nám jako občanům nabídnout a do čeho bude stát investovat.

Vladimír KROC, moderátor:

Lukáš Vojtěch z ČVUT. Děkujeme, na shledanou.

Lukáš VOJTĚCH, odborný asistent na ČVUT:

Na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor:

Tolik publicistika hlavních zpráv a Vladimír Kroc, díky za pozornost.


21. 9. 2016; Týdeník Školství

Studenti vyvinuli nejvyspělejší mlžnou komoru

Slavnostní podpis Memoranda o spolupráci mezi Českým vysokým učením technickým v Praze a Gymnáziem Opatov proběhl v prostorách Gymnázia Opatov. Rektor ČVUT v Praze Petr Konvalinka a ředitel Gymnázia Opatov Jan Peřina svými podpisy stvrdili vzájemnou spolupráci obou institucí.

Slavnostního aktu se účastnili i studenti gymnázia, kteří si mohli zároveň prohlédnout unikátní zařízení pro výuku částicové fyziky - mlžnou komoru. Zařízení vzniklo v rámci projektu místních gymnazistů Ondřeje Zbytka a Ondřeje Svobody, nynějších studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Pochlubit se mohou také tím, že pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) vyvinuli celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Tu si od června letošního roku mohou prohlédnout návštěvníci výstavy Mikrokosmos v Ženevě.


20. 9. 2016; iHNed.cz

Miliarda eur na energetiku

Evropská unie poměrně štědře podporuje energetický výzkum.

Nakolik ho Česká republika dokáže využít?

Nový pracovní program EU na období 2016-2017 počítá pro část Energetika s částkou vyšší než jedna miliarda EUR. Pracovní program je koncipován jako klíčový nástroj na cestě k Energetické unii, v níž tvoří výzkum a inovace jeden z pilířů.

Pracovní program je členěn do výzev k podávání projektů. Ty jsou dále rozděleny na jednotlivá témata, například energetickou účinnost, nízkouhlíkovou energetiku, tedy především obnovitelné zdroje, dále Smart Cities. Kromě toho bude možné i nadále předkládat projekty z oblasti energetiky do výzev Nástroj pro malé a střední podniky a Zrychlená cesta k inovacím.

Výzkum a inovace v energetice chce podpořit rovněž Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie), kterou projednala vláda. Z evropských dotačních prostředků, státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů by měl být podpořen výzkum a vývoj například v oblasti elektromobility či akumulace elektřiny z obnovitelných zdrojů. Strategii musí schválit následně také Evropská komise (EK), protože RIS3 je zejména nutným předpokladem pro čerpání evropských dotačních programů do roku 2020. EK již českou strategii jednou posuzovala, většinu jejího obsahu schválila, nicméně vrátila ČR k dopracování dvě kapitoly, které označila za příliš obecné. Právě tyto upravené kapitoly musela vláda nově schvalovat, aby mohla být strategie schválena EK jako celek a čeští vědci a výzkumníci získali přístup k evropským finančním prostředkům.

Počítá se třeba s podporou vývoje technologií na využití vedlejších energetických produktů ze spalovacích procesů uhelných zdrojů (popel, popílky, energosádrovec apod.), především pro produkci stavebních materiálů. Dále jsou to metody zpracování a úpravy radioaktivních odpadů a demontáže jaderných elektráren po ukončení provozu nebo levnější akumulace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pro domácí spotřebu.

Úspěchy v energetickém výzkumu

O dvou úspěšných projektech - turbíně pro potoky i pomalé řeky a o projektu EnergyCloud píšeme na jiném místě.

Velice zajímavý je i nadnárodní projekt SPEED (Silicon Carbide Power Electronics Technology for Energy Efficient Devices), v rámci něhož se vědci z týmu profesora Pavla Hazdry z katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze spolupodílejí na vývoji polovodičových součástek využívajících karbidu křemíku a jejich aplikací v elektronických systémech. Tyto komponenty budou mimo jiné využity pro konstrukci moderních výkonových měničů, které jsou nezbytným prvkem inteligentních sítí.

Přelomový vynález představili také vědci ze středočeského Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). K výrobě elektřiny v domě nebo bytě bude již brzy stačit jen dřevo, sláma nebo jiná biomasa. Vědecký tým pod vedením Jakuba Maščucha vyhrál s prvním prototypem mikroelektrárny Wave v soutěži Ekologický oskar, Energy Globe Award, cenu za nejlepší nápad. "Mikroelektrárna může pokrýt spotřebu tepla a elektřiny u malých podniků, administrativních budov, bytových domů či škol. Směrem k domácnostem se budeme postupně posouvat," potvrdil Jakub Maščuch. Zařízení je výsledkem vývoje Fakulty strojní ČVUT a vědeckého centra u Kladna.

VUT v Brně bylo zase přijato do společného programu Energy Storage v rámci Evropské aliance pro energetický výzkum (EERA). Mezi zapojenými týmy jsou i výzkumné skupiny z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulty strojního inženýrství.


20. 9. 2016; Lidové noviny

Šlechtíme v Praze umělou inteligenci

"Ve výchově studentů mám jediné hledisko: aby měli co nejvyšší cenu na trhu práce," říká profesor Michal Pěchouček, šéf nového střediska na ČVUT - Artificial Intelligence Center (AIC).

PRAHA Je za ním veliký byznysový příběh. Michal Pěchouček s Martinem Rehákem, kybernetici z ČVUT, založili asi nejznámější univerzitní startup v Česku.

Jejich IT firmu Cognitive Security, jež přišla s převratným využitím umělé inteligence v prevenci před viry a útoky hackerů, odkoupil v roce 2013 americký gigant Cisco; za nezveřejněnou sumu peněz. A zatímco Rehák v pražské pobočce šéfuje vývoji, profesor Pěchouček se vrátil na školu.

Před patnácti lety tam na elektrotechnické fakultě začal budovat laboratoř multiagentních technologií (plánování a komunikace vícečetných strojů), která se nově rozšiřuje na anglicky nazvané středisko: Artificial Intelligence Center. "Budujeme klasické výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, která ve světě vznikají přifakultách. Budeme se zabývat metodami umělé inteligence a jejich aplikacemi. Máme široký záběr: agentní technologie, teorii her, kyberbezpečnost, robotiku i dopravní systémy," řekl LN Pěchouček, jenž vede vědce, kteří už léta spolupracují s americkým letectvem či námořnictvem.

Nové myšlenky ze světa

Centrum má 35 zaměstnanců včetně doktorských studentů. "Chci každého doktoranda od nás vystrčit do světa - pak užmůže jít kamkoliv; když zůstane v cizině, nevadí, ale když se vrátí zpět k nám, budu jen rád," říká Pěchouček.

Jeho studenti pokračovali či pracují na londýnské King’s College, na Edinburské univerzitě nebo na MIT. Právě se vrátil Branislav Bošanský z Aarhusu; Viliam Lisý je nyní v kanadské Albertě u Michaela Bowlinga (jenž vede jednu z nejlepších skupin zabývajících se tzv. teorií her), ovšem zvažuje návrat na ČVUT.

V cizině uspěl i Antonín Komenda, jenž pracoval na Technionu v Izraeli a teď už v Praze buduje skupinu automatického plánování. "Právě díky doktorandům se náš záběr velmi rozšířil a bylo nesprávné držet se názvu střediska jen s agentními technologiemi. Mladí vědci témata diverzifikovali a jde nám také o větší internacionalizaci," říká ředitel AIC.

"Staré zaměření Pěchoučkovy skupiny už praskalo ve švech - spektrum témat se rozšířilo do mnoha oblastí umělé inteligence. Od centra očekávám kromě rozšíření záběru i zachování světové kvality výzkumu a výuky," sdělil LN děkan Pavel Ripka, jenž vyzdvihuje náročnost a kvalitu výuky na elektrofakultě; třeba i v základech programování. Centrum je otevřeno i studentům výzkumně orientovaného programu Otevřená informatika: a především z oborů umělá inteligence, data science nebo počítačové vidění. V hledáčku US Air Force

Centrum se může spolehnout i na trvalý zájem amerických obranných složek, které zdejší výzkum léta grantově podporují: US Air Force a US Navy zajímaly multiagentní simulace složitých systémů, US Army pak kybernetická bezpečnost a americký Federální úřad pro letectví (FAA) doprava.

Tématem je i robotika, zvláště dva směry. Jan Faigl, jenž byl Fulbrightovým stipendistou v Kalifornii, se věnuje tématu šestinohých robotů (podobných slavné robotické "mule" od firmy Boston Dynamics) a problematice mapování okolí a sběru informací.

Další skupina se věnuje dronům, jejich koordinaci. "Je zajímavé, že i když je vícečetné létání autonomních strojů technologicky hodně připravené, legislativa jej zatím neumožňuje," říkají informatici. Jak nedávno napsal časopis Nature, FAA mimo jiné vyžaduje, aby měl operátor dron stále na dohled. "Jsou vědci, kteří se zabývají tím, že kvůli zákonným omezením chtějí testovat drony v Africe," říká Pěchouček. Existují už plány na dopravu krevních konzerv drony do nedostupných míst Afriky.

Od fundamentu k praxi

Centrum rozvíjí spolupráci s průmyslem: kromě čerstvých kontraktů s firmami Procter & Gamble, Hewlett Packard Enterprise i s českým startupem Liftago. Silnou stránkou má být právě přenos "jedniček a nul" do reálného využití. Přemysl Volf vyvíjí umělou inteligenci pro řízení letového provozu, která do svých modelů nezahrnuje jen řízení letadel, ale i kognitivní zátěž skutečných lidí.

Michal Jakob zase vytváří chytré plánovače pro dopravu, mobilní aplikace, které zkombinují cestu vlakem, na kole i pěšky, a ještě přihlédnou ke zdravotnímči zážitkovým aspektům! Volal už Google? "Ještě ne, ale čekám, kdy to udělají," usmívá se Pěchouček.

Dalším směrem jsou simulace budoucí dopravy aut bez řidičů a zkoumání, jak dlouho budou koexistovat s těmi řiditelnými, čímž se zabývá Michal Čáp - další "fulbrightista" se zkušeností z MIT, anebo kyberbezpečnost IT, avšak zaměřená i na nízkou nákladovost a aplikovatelnost pro neziskový sektor - tu zkoumá tým Argentince Sebastiana Garcii.

"Okolo našeho centra vznikají startupy. Je to tak trochu dané mojí historií, od dob Cognitive Security. Spousta lidí si to chce zkusit a já jim radím. Nedávno s nápadem na startup přišel i náš účetní... Myslím si, že komercionalizace myšlenek se bude zvyšovat," věří Pěchouček, dle něhož je aplikační linka vepsána do "DNA" pracoviště. Úspěch nepoměřuje jen články či účastí na konferencích. "Ve výchově studentů mám jediné hledisko: aby měli co nejvyšší cenu na trhu práce a mohli pracovat na nejlepších univerzitách či v Googlu. Jsem v tom trochu rebel. Ale jestli mám dělat s lidmi skvělou umělou inteligenci, chci, aby byli slavní v komunitě, jež je bude jednou i zaměstnávat. Chci, aby vyhrávali soutěže, aby byli zvaní na workshopy," říká.

I takové pojetí může na těžkou elektrofakultu nalákat středoškoláky. "Ukazuje se, že mladí lidé nejsou až tak povrchní a - aspoň někteří - nehledají nejsnazší cestičku k diplomu... Výzkumníci AIC jim ukazují, že vědec nemusí být umělcem v hladovění a odtržený od života," říká děkan Ripka.

---

Vědec i byznysmen: vedoucím centra je profesor Michal Pěchouček

Od zabezpečení po drony Nové středisko Artificial Intelligence Center (AIC) na pražském ČVUT navazuje na bývalou laboratoř tzv. multiagentních technologií čili na výzkum, jak spolu má komunikovat hned několik strojů, třeba dronů.

Dalšími výzkumnými směry AIC jsou například: * Chytré dopravní systémy budoucnosti (auta bez řidiče aj.) * Pokročilé simulace řízení letového provozu * Aplikace pro plánování cest přihlížející k řadě aspektů * Kyberbezpečnost i s ohledem na nízkou nákladovost * Automatické plánování a rozhodování umělé inteligence


20. 9. 2016; Lidové noviny

Umělá inteligence z Česka zajímá i US Navy

PRAHA Začalo to zhruba před patnácti lety výzkumem vzájemné komunikace a plánováním několika strojů, dronů - čili multiagentními technologiemi. O nápady kolem týmu Michala Pěchoučka se posléze začalo zajímat americké letectvo, námořnictvo či NASA.

Anyní už se na Fakultu elektrotechnickou ČVUT vrací jeho doktorandi: z Kalifornie, Londýna, Aarhusu, elitního Technionu v Izraeli anebo ze špičkového MIT. Témata výzkumu umělé inteligence se tak rozšířila, že je od srpna v provozu nové a anglicky pojmenované středisko Artificial Intelligence Center (AIC). Má být líhní nápadů i univerzitních firmiček, startupů. Volal už Google?

"Ještě ne, ale čekám, kdy to udělají," řekl LN ředitel Pěchouček, jenž prozradil, že čerstvé kontrakty s badateli už podepsaly firmy jako Procter & Gamble nebo Hewlett-Packard Enterprise.

Hodně si od mezinárodního pracoviště s asi 35 vědci a doktorandy slibuje i děkan elektrofakulty. "Od centra AIC očekávám - kromě rozšíření záběru - i zachování světové kvality výzkumu a výuky," sdělil LN profesor Pavel Ripka.


18. 9. 2016; ceskatelevize.cz

Drony s umělou inteligencí zmapují Kostel svatého Mikuláše v Praze

V České republice existuje špičkové vědecké pracoviště, kde se testují systémy pokročilé umělé inteligence - s praktickými aplikacemi.

Jak naučit robota chodit po nerovném povrchu? Kudy se má vydat, když narazí na překážku? To všechno se nově zkouší v Praze na akademické půdě.

Nově otevřené centrum na FEL ČVUT má tři hlavní oblasti zájmů:

bezpečnost počítačových sítí

automatizace dopravy

robotika

Jedni z nejpokročilejších druhů robotů jsou ti s končetinami: u nich je třeba, aby se stroj naučil napodobovat chování jemu podobných zvířat. Robot začíná jako pověstná tabula rasa; jsou nepopsaný list, který vůbec netuší, jak vypadá okolní svět, jak se pohybovat, ani co způsobí náraz do nějakého předmětu.

To všechno se naučí pomocí algoritmů, díky nimž se naučí správně ovládat končetiny a poté i orientaci v reálném prostředí. Sám si pak staví mapu okolního světa a může se v něm pohybovat bezpečně - jak pro sebe, tak pro své okolí.

Praktické aplikace už existují

Takové výzkumy nejsou záležitostí nějaké vzdálené budoucnosti - naopak už řada výsledků reálně funguje a pomáhá i v České republice. Například drony se zárodky umělé inteligence třeba na konci srpna letošního roku mapovaly les v nepřístupném terénu. Díky tomu, že létají, vykonaly tuto práci mnohem rychleji než lidé - umělá inteligence je zase vybavila dostatkem autonomie na to, aby přitom volily optimální trasy. A již za pár dní budou stejné drony mapovat kostel sv. Mikuláše v Praze. Podívejte se na reportáž:


16. 9. 2016; CHIP

Počítače kreslí

Na ČVUT vznikl nový nástroj pro automatickou stylizaci 3D obrazu StyLit. Ten dokáže věrně reprodukovat výtvarníkův styl a vytvořit tak syntetické malby. Aplikace dokáže stylizovat vzhled složitějších 3D modelů na základě ručně kresleného příkladu scény vytvořené uživatelem. Hlavní výhodou nové metody je analýza šíření světla ve scéně, která umožňuje věrně reprodukovat stylizaci specifických světelných efektů. Na vzniku softwaru se se podílelo také šest grafiků a zástupci společnosti Adobe.


15. 9. 2016; tyinternety.cz

Česko jako světová špička výzkumu umělé inteligence. Facebook bude spolupracovat s ČVUT i VUT

Výzkum umělé inteligence v Česku nabírá na obrátkách. S Facebookem začnou spolupracovat dvě vysoké školy - pražské České vysoké učení technické a brněnské Vysoké učení technické. Konkrétně jde o program FAIR - Facebook Artificial Intelligence Research, který má za cíl urychlit pokrok v oblasti umělé inteligence.

Podle největší sociální sítě světa se totiž výzkum umělé inteligence často potýká s nedostatečnou infrastrukturou, nástroji a technologií. Facebook se proto tímto způsobem snaží pomoci s řešením technických a infrastrukturních problémů při výzkumu.

Vybraným univerzitám poskytne celkově 22 vysoce výkonných serverů s GPU výpočetními akcelerátory, jež mají pomoci výzkumným skupinám k rychlejšímu zvládnutí výpočetních operací.

Patnáct univerzit, z toho dvě české

Facebook do svého programu vybral patnáct evropských univerzit, kromě dvou českých taky dvě z Velké Británie a po třech z Francie a Německa. Úspěšné byly taky školy v Belgii, Itálii, Rakousku, Rusku a Švýcarsku.

„Nové servery poskytnuté v rámci programu nám pomohou významně urychlit výzkum v oblastech počítačového vidění a strojového učení,“ řekl docent Ondřej Chum z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

„Díky výkonným serverům zvýšíme výpočetní výkon a výzkumné skupiny budou moci provádět datově náročné výpočty, především v oblasti získávání dat z řeči, zpracovávání obrazu a videa, počítačové grafiky či výpočetní fotografie,“ popsal docent Jan Černocký, vedoucí Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT.

Zástupci Facebooku budou rovněž s výzkumnými týmy spolupracovat na spuštění serverů, pomohou s instalací odpovídajícího softwaru a na samotném výzkumu se budou přímo podílet.

„Ve výzkumu umělé inteligence panuje obrovská rozmanitost. Jsme přesvědčeni, že významně urychlíme pokrok a inovace v celém odvětví, pokud předním výzkumným týmům poskytneme potřebnou technologii,“ řekl Yann LeCun, ředitel programu FAIR.

Docenti z unverzit: V naši oblasti výzkumu patříme mezi světovou špičku

K novinkám pro TyInternety na otázky společně odpovídali Ondřej Chum z ČVUT a Jan Černocký z VUT.

Kdy přesně začne vaše univerzity s Facebookem spolupráci využívat v praxi?

Prvním krokem je instalace výkonných počítačů poskytnutých firmou Facebook. K té dojde do konce roku. Výzkumu, který tyto stroje zrychlí, by se měl stát základem pro dlouhodobou spolupráci. To pro naše pracoviště není zcela nová věc, již jsme s jednotlivými odborníky z Facebook AI Research dříve na výzkumu spolupracovali.

Mohli byste konkrétněji popsat, čemu se v rámci výzkumu umělé inteligence věnujete?

Hardware získaný v programu s FAIR je zaměřen na urychlení práce s hlubokými neuronovými sítěmi. V této oblasti se věnujeme několika různým směrům výzkumu. V teoretické oblasti se zabýváme například analýzou vztahů neuronových sítí a ‘klasických’ modelů ve strojovém učení - zejména grafických modelů (graphical models). Dále se zabýváme porozumění a vyhodnocení důležitosti jednotlivých komponentů topologie hlubokých sítí (aktivace, pooling, regularizace, apod.). V oblasti práce s obrazy se náš výzkum zaměřuje zejména na rozpoznávání obličejů, rozpoznávání objektů v obrazech a vyhledávání ve velkých obrazových databázích.

Jak a kde pak vidíte využití výsledků vašeho výzkumu v praxi?

Tento projekt spolupráce FAIR s univerzitami má za cíl urychlení vývoje v dané oblasti. Projekt předpokládá publikování výsledků výzkumu, kódů a datových sad použitých k dosažení výsledků. To bylo uvedeno i ve výzvě k podávání návrhů projektů, ze kterých Facebook vybíral. V praxi to znamená, že na výsledcích výzkumu jednoho týmu můžou stavět i ostatní. Což zahrnuje i startup firmy.

Co se týče komercializace výsledků výzkumu, ta probíhá, i když to není prioritní zaměření výzkumu na vysokých školách. Typická forma komerční spolupráce vypadá tak, že je výzkumný tým osloven zájemcem o zakoupení či licencování technologie. Z větších projektů našich skupin bych jmenoval spolupráci například s firmami Samsung, Toyota, Electrolux.

Kromě univerzit se v České republice výzkumu umělé inteligence věnuje třeba i startup GoodAI. Na relativně malou zemi se to zdá jako mnoho probíhajícího výzkumu, nebo je to jen zdání?

To není jednoduchá otázka. Pojem “umělá inteligence” lze zahrnout široce, nebo úzce. Ještě před pár lety bychom říkali, “my děláme počítačové vidění, strojové učení, vyhledávání ve velkých databázích dat”, ne umělou inteligenci. Pod vlivem úspěchu strojového učení a hlubokých neuronových sítí, které pronikají do řady oblastí a propojují je, byla potřeba nalézt zastřešující název a tím se stala umělá inteligence.

Ale vraťme se k otázce. Ano, oproti třeba robotice je aktivita v široce definované oblasti umělé inteligence vysoká. Donedávna jste k výzkumu v této oblasti potřeboval dobrou hlavu, kvalitní vzdělání, počítač a řekněme připojení k síti. Teď je navíc potřeba výkonný počítač, ale stále jsou náklady malé, ve srovnání s oblastmi, kde je pro výzkum potřebné drahé přístrojové vybavení, provozní materiál nebo hardware, jako už v dříve zmíněné robotice.

Jak si podle vašeho názoru v oblasti výzkumu AI stojí Česko v mezinárodním porovnání?

Věřím, že v naší oblasti výzkumu patříme mezi světovou špičku. To ukazují naše publikace, jejich citovanost, prestižní granty, na kterých pracujeme, či komerční spolupráce s významnými firmami. Nejaktuálnějším dokladem kvality našeho výzkumu v oblasti relevantní k projektu s FAIR je publikace článku o trénování konvolučních neuronových sítích na jedné z nejprestižnějších konferencí v oboru - European Conference on Computer Vision, která proběhne v říjnu v Amsterodamu. Článek bude prezentován nejprestižnější formou přednášky, touto formou je prezentováno méně než 3 % článků zaslaných na konferenci.

Umělá inteligence Facebooku prolezla 15,6 miliardy satelitních snímků

Tenhle program spustil Facebook letos a jeho náplní je sdílet poznatky v rámci celosvětové vědecké komunity. Nové technologie týmy využijí především v oblastech rozpoznávání a detekce, vzdělávacích systémů nebo při výzkumu neuronových sítí (Deep Neutral Networks).

Pokrok v těchto oblastech může přinést významný posun ve výzkumu umělé inteligence a umožní vyvinout nové služby a řešení v oblasti vědy, zdravotnictví, jazyka či inteligentní automatizace.

Jak se tyto poznatky mohou využít přímo v praxi, ukázal Facebook ve videu.

S výsledky výzkumu se ve svém postu ještě v březnu pochlubil i sám Mark Zuckerberg. „Mnoho lidí žije v odlehlých komunitách a přesná data o tom, kde lidi žijí, často neexistují. Nemůžeme přivést internetové připojení k lidem, pokud nevíme, kde komunity jsou, proto jsme vyvinuli AI technologií, která analyzovala 15,6 miliardy satelitních snímků a vytvořila mnohem přesnější mapu populace,“ uvedl.

I když nás úspěch nejenom českých univerzit těší… Jen aby pak Česko nebylo prvním na řadě, když se inteligentní stroje rozhodnou pomstít své předky, kteří byli zesměšňováni a šikanováni.


13. 9. 2016; CT24.cz

Malý "hrdina" z ČVUT hlídá zdravotní stav člověka 24 hodin denně

Na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického vyvinuli kapesní přístroj, který průběžně hlídá tělesné funkce svého nositele a včas ho upozorní na případný problém. Hodí se obzvláště v horkých dnech seniorům, těhotným ženám nebo lidem se srdečními obtížemi. Přístroj nazvaný HeRo (zkratka "Health Robot", v angličtině také "hero" znamená hrdina) může mít formu prstenu nebo náramku.

"Nejdůležitější je, že to umí v podstatě bezkontaktním způsobem změřit systolický i diastolický tlak. Je to tedy základ něčeho, co v budoucnu bude sloužit jako asistivní technologie dohledu nad zdravím populace," předeslal Jiří Chod z ČVUT. Přístroj je propojen s chytrým mobilním telefonem.

To, že ho má nositel stále při sobě, umožňuje dlouhodobý monitoring jeho stavu. Díky algoritmu vyvinutému lidmi z ČVUT snímá průběžně údaje v nastavených intervalech. Z těch pak udělá průměr a vytvoří obraz zdravotního stavu daného člověka.

Drobný přístroj dokáže vyhodnotit, kdy by měl jeho nositel navštívit lékaře. Navíc by v případě akutních potíží sám měl zavolat záchrannou službu. V budoucnu by mohl být malý elektronický hlídač zdravotního stavu součástí chytrých hodinek smart watch. Univerzitní tým v současnosti hledá firmu, která by mohla zařízení začít vyrábět sériově.


13. 9. 2016; vysokeskoly.cz

ČVUT má nové centrum pro výzkum umělé inteligence

Na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT založila skupina prof. Michala Pěchoučka výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center). To navazuje na činnost Centra agentních technologií. Jeho hlavním posláním bude provozování základního i aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.

Celkem 35 vědců včetně doktorandů se v nově založeném centru zabývá problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti (od leteckého provozu až po cyklistiku), nebo kybernetickou bezpečností a ochranou kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina.

Centrum bude navazovat na technologické úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obrannými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností.


12. 9. 2016; Prosperita

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vzniklo unikátní vědecké centrum, které se zabývá umělou inteligencí

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center). To navazuje na činnost Centra agentních technologií při katedře počítačů. Jeho hlavním posláním bude provozování základního i aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.

Celkem 35 vědců a doktorandů se v nově založeném centru zabývá problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti (od leteckého provozu až po cyklistiku), nebo kybernetickou bezpečností a ochranou kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina. Zakladatel AI Centra a vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště řekl: "Chceme navázat na technologické úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obranými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností. Výzkumně se však pracoviště za poslední léta výrazně rozrostlo a jeho význam zdaleka přesahuje multiagentní systémy. Synergie dílčích témat umělé inteligence zároveň dává odborníkům možnost stavět rozsáhlé systémy a řešit komplexní problémy."

Centrum je financováno z amerických vládních agentur, projektů agentury GAČR, evropských výzkumných projektů, ale i od průmyslových partnerů, jako jsou například CISCO Systems, Google, Foxconn nebo Procter and Gamble. Další informace o Artificial Intelligence Centre naleznete na stránkách aic.fel.cvut.cz.


11. 9. 2016; blesk.cz

Dárek Facebooku českým vědcům: Superpočítač bude zkoumat umělou inteligenci

Dvě české univerzity se budou podílet na unikátním výzkumu umělé inteligence, který organizuje firma Facebook. Češi se dostali do skupiny 15 elitních vědeckých týmů z Evropy, kterým Facebook pošle supervýkonné počítače. Na něm vědci provedou náročné výpočty, které by mohly pomoci třeba při rozpoznávání řeči nebo v diagnostice nemocí.

Přístroj, který ovládá metody umělé inteligence, by mohl být při některých vyšetřeních lepším diagnostikem než samotný lékař. Například pokud jde o rozpoznávání chorob oční sítnice. Lékař zdaleka nezná všechny případy onemocnění, které se ve světě vyskytly, počítač však ano. A díky tomu může u pacienta odhalit i problém, který by při běžné diagnostice unikl.

I v takových případech rozvoje medicíny může pomoci výzkum umělé inteligence, který budou provádět dvě české univerzity, pražské ČVUT a brněnské VUT. Právě ony byly vybrány do speciálního projektu pro výzkum umělé inteligence, který financuje firma Facebook. Celkem 15 vědeckým týmům z devíti evropských zemí pošle výkonné superpočítače, aby na nich prováděly svůj výzkum. A hned dva z toho zamíří do Česka.

„Je to velká čest, že si nás vybrali. Jde o jednu z prvních firem, které něco takového dávají, a další určitě budou následovat. V Americe jsou takové dary a podpory častější, ale v Česku jde o něco zcela unikátního,“ řekl Blesk.cz Pavel Ripka, děkan fakulty elektrotechniky ČVUT. Čeští vědci mají podle něj dlouhodobě nedostatek financí a díky tomuto kroku se dostanou k výpočetnímu výkonu, o kterém by jinak mohli jen snít.

Supervýkon pro vědce i studenty

Malý superpočítač umožní zrychlit výzkum umělé inteligence, který už na univerzitě probíhá. „Jako kdybyste museli sbírat data po republice, a namísto silnic jste začali jezdit po dálnici,“ popisuje Jiří Matas z Centra strojového vnímání Katedry kybernetiky ČVUT, které projekt získalo.

Pražští vědci se specializují třeba na vyhledávání v obrazových databázích nebo na rozpoznávání obličejů. Naproti tomu brněnští kolegové se zaměřují především na rozpoznávání řeči. „Jsou to dvě velké oblasti umělé inteligence. Pokud si řekneme, že umělá inteligence je mozek, pak potřebujete oči a uši,“ vysvětluje Matas.

Výkonný počítač bude umístěn přímo na univerzitě a půjde o výkon, který by si univerzita za běžných okolností nemohla dovolit. „Na začátku jsme vedli diskusi o tom, jestli máme vůbec dostatečnou instalaci, abychom takto výkonný počítač mohli napájet,“ popisuje úsměvnou situaci Matas. Počítač zřejmě bude k dispozici i studentům, kteří na něm budou moci provádět své náročné výpočty.

Facebook nechává volné ruce

Důležité podle Matase je, že Facebook nebude univerzity nijak úkolovat, ale nechá jim ve výzkumu volné ruce. Až v případě, že se týmu vědců podaří přijít se zajímavou myšlenkou, může se firma dalšího vývoje zapojit a podpořit ho.

A co z toho bude mít Facebook? Především to, že může výsledky výzkumu využívat pro své potřeby, například k analýze nebo zpracování svých dat o uživatelích a jejich chování. Díky tomu, že jim lépe porozumí, může na nich více vydělávat, třeba prodejem reklamy. Výsledky výzkumů českých univerzit i dalších vědeckých týmů však budou veřejné. Využít je mohou například malé start-up firmy nebo automobilky k vývoji vozidel jezdících bez řidičů.


10. 9. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Ostrovská průmyslovka se stala fakultní školou

Intenzivní a dlouhodobá práce učitelů odborných předmětů, podpora talentovaných studentů v jejich odborné činnosti a snaha vedení školy o zajištění moderních výukových programů přinesla nečekané ovoce. Střední průmyslová škola Ostrov vyhověla náročným požadavkům Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze a získala statut fakultní školy.

Kromě dlouhodobé spolupráce se tak studenti i vyučující se mohou těšit na celou řadu odborných přednášek a seminářů jak na domácí půdě, tak v prostorách laboratoří a odborných učeben fakulty. Talentovaní studenti získají v řadách pedagogů fakulty konzultanty i oponenty pro své vědecké a soutěžní práce. K dispozici jim budou moderně vybavené fakultní laboratoře.

Školy výhledově počítají i se společnými grantovými projekty. Průmyslovka na oplátku umožní vysokoškolským odborníkům a studentům doktorského, magisterského i bakalářského studia ověřování nových vyučovacích metod a forem, to vše v rámci výzkumné činnosti.

„Při podepisování dohody o spolupráci jsem se od děkana Elektrotechnické fakulty Pavla Ripky dozvěděl, že fakulta si především cení naší kvalitní výuky technických předmětů, kterou zajišťují kvalifikovaní a kreativní pedagogové, kteří s nadšením uvítali nabídku spolupráce s vysokoškolskými odborníky. Naše výuka je kvalitní nejen po stránce obsahové, ale i z hlediska materiálního a technického zabezpečení,“ komentoval nový statut ředitel školy Pavel Žemlička.

Jedním z dalších měřítek pro udělení statutu byla například úspěšnost studentů v předmětových soutěžích technických oborů a přijetí absolventů ostrovské školy ke studiu na vysokých školách technického typu.

O kvalitě výuky odborných předmětů a šíření dobrého jména školy svědčí i ta skutečnost, že pro letošní školní rok se SPŠ Ostrov v prvních ročnících podařilo plně obsadit studijní obory Strojírenství, Elektrotechnika a Informatika, a to jako jediné škole v kraji. Po letech bude opět otevřen i první ročník dálkového studia oboru Elektrotechnika.


9. 9. 2016; parlamentnilisty.cz

Mlžná komora odstartovala spolupráci mezi ČVUT v Praze a Gymnáziem Opatov

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., podepsal spolu s ředitelem Gymnázia Opatov RNDr. Janem Peřinou dne 9. září 2016 Memorandum o spolupráci. Gymnázium Opatov je domovem unikátního zařízení pro výuku částicové fyziky - mlžné komory, které vzniklo v rámci projektu vyučujícího chemie Mgr. Jana Bauera a tehdejších středoškolských studentů Ondřeje Zbytka a Ondřeje Svobody.

Obě instituce v Memorandu vyjadřují zájem spolupracovat na odborných otázkách v souvislosti se vzděláváním žáků i studentů a rozšiřováním odborných znalostí pedagogů Gymnázia Opatov, ale i akademických pracovníků ČVUT.

V rámci společných aktivit budou porovnávány metody výuky na těchto vzdělávacích institucích, rozvíjet se bude rovněž další vzdělávání středoškolských učitelů a plánována je i spolupráce na projektech a studentských pracích v rámci středoškolské odborné činnosti. Gymnázium Opatov tak získá na ČVUTodborníky a mentory pro projekty svých studentů.

Ředitel Gymnázia Opatov RNDr. Jan Peřina k podpisu uvedl: "Memorandum o spolupráci mezi ČVUT a naší školou považujeme za prestižní záležitost. Znamená pro nás další zvýšení kreditu školy a tím i možný nárůst kvalitních uchazečů o studium technických oborů."

Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu sloužící jak pro demonstraci přírodních jevů, tak pro studijní i výzkumné účely. Právě tento středoškolský projekt stavby první české mlžné komory rektora ČVUT v Praze profesora Petra Konvalinku velmi zaujal. "Jsem potěšen, že oba středoškoláci jsou nyní našimi studenty Fakulty elektrotechnické a díky rozšířené spolupráci mezi oběma školami získá ČVUT přístup k mlžné komoře, jak pro akademické pracovníky, tak především pro naše vysokoškolské studenty," řekl profesor Konvalinka.

Před podpisem Memoranda si rektor ČVUT mlžnou komoru prohlédl a diskutoval se studenty spolupráci s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). V případě úspěšné realizace spolupráce na základě uzavřeného Memoranda se Gymnázium Opatov stane partnerskou školou ČVUT.


6. 9. 2016; vary.iDNES.cz

Ostrovská průmyslovka se jako první v kraji stala přípravkou ČVUT

Napsat odbornou práci z fyziky díky přístupu do učeben ČVUT? To se teď může klidně podařit studentům ostrovské průmyslovky. Ta se totiž stává partnerskou školou Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Je zatím jedinou v Karlovarském kraji, která tuto spolupráci navázala.

Spolupráce má podobu odborných přednášek a seminářů jak na domácí půdě, tak v prostorách laboratoří a odborných učeben fakulty.

"Statut fakultní školy máme propůjčený a spolupráce nám přinese hlavně živý kontakt s vysokou školou. Tamní učitelé si připravují přednášky pro střední školy, které nyní můžeme využívat. Navíc na ČVUT mohou studenti jezdit kvůli svým odborným pracím a využívat jejich zařízení," uvedl ředitel průmyslovky Pavel Žemlička.

Každý rok ji podle něj využije zhruba 15 až 20 nadaných žáků, které zajímá fyzika nebo elektrotechnika. Další pak jezdí na týdenní kurzy astrofyziky, kteréfakulta pořádá v jihočeském Temešváru nedaleko Písku.

"O spolupráci jsme jednali přibližně půl roku a museli jsme splnit určité podmínky, například vybavení školy, úroveň vyučovaných oborů a podobně," řekl Pavel Žemlička. Studenti získají konzultanty i oponenty pro své vědecké práce

Talentovaní studenti průmyslovky získají v řadách pedagogů fakulty konzultanty i oponenty pro své vědecké a soutěžní práce a školy výhledově počítají i se společnými grantovými projekty.

Elektrotechnická fakulta ČVUT má nyní fakultních škol osm a o moc víc jich v budoucnu zřejmě nebude. "Není možné mít více než deset takových škol, protože závazkům ze strany naší fakulty k těmto partnerským školám by nebylo možné dostát," vysvětlila Ivana Pilarčíková z ČVUT.

Vzájemnou spolupráci přitom zhodnotila jako velice prospěšnou. "Na akcích pořádaných pro středoškolské studenty těchto škol je možné vytipovat potenciální kvalitní uchazeče o studium na naší fakultě a následně s nimi i pracovat," uvedla.

Pro fakultní a spolupracující školy přitom ČVUT pořádá kromě akcí v Temešváru například také Vánoce s fyzikou nebo propagační výjezdy. Dále jim mimo jiné nabízí konzultanty a školitele ročníkových a maturitních prací, učitele odborných předmětů, exkurze na odborných pracovištích či odborné stáže studentů. Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Protože se kraj dlouhodobě potýká s nedostatkem vysokoškoláků, zejména techniků, spolupráci průmyslovky s fakultou velmi vítá krajský radní pro školství Edmund Janisch.

"Je to skvělá zpráva a myslím si, že to kraji v každém případě pomůže. Jsme na posledním místě ve vzdělanosti a tato spolupráce opět rozšíří nabídku," uvedl. Výhodu přitom vidí v tom, že se studenti potkají s vysokoškolským prostředím, které jim případně pomůže při rozhodování o budoucí profesi.

Zmínil, že kraj se snaží vysokoškoláky podpořit například prostřednictvím stipendií a spolupracuje také s Fakultou strojní Západočeské univerzity v Plzni. Momentálně jedná o tom, zda se pro letošní akademický rok najde dostatek zájemců o výuku bakalářského studijního programu strojního inženýrství v budově Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolově.


6. 9. 2016; Moravskoslezský deník

Student vyvinul glukometr, který spolupracuje se smartphonem

Praha - Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) Marek Novák vyvinul glukometr v podobě kreditní karty, který měří hladinu cukru ve spolupráci s chytrým mobilním telefonem. Nepotřebuje ani baterii, z telefonu se nabíjí. Jako startupový projekt X. GLU toto zařízení představil na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. V horizontu dvou let je plánováno jeho uvedení na trh.

Naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi se ukládají nejen do telefonu, ale také do cloudu. Pacient i lékař tak mají k údajům nepřetržitý přístup. Ve srovnání s běžnými zařízeními tohoto typu má X. GLU poloviční náklady na výrobu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí FEL ČVUT Libuše Petržílková.

Novák se medicínskými aplikacemi zabývá už od střední školy. Dvakrát za sebou uspěl ve finále prestižní mezinárodní soutěže Intel ISEF. Věnoval se mimo jiné vývoji technologií pro zařízení využívaná na novorozeneckých odděleních. "Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem.

Vizí X. GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," uvedl Novák.


6. 9. 2016; Technický týdeník

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vzniklo unikátní vědecké centrum

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center). To navazuje na činnost Centra agentních technologií při katedře počítačů. Jeho hlavním posláním bude provozování základního i aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.

Celkem 35 vědců a doktorandů se v no vě založeném centru zabývá problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti (od leteckého provozu až po cyklistiku) nebo kybernetickou bezpečností a ochranou kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina.

Zakladatel AI Centra a vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: "Chceme navázat na technologické úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obrannými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností. Výzkumně se však pracoviště za poslední léta výrazně rozrostlo a jeho význam zdaleka přesahuje multiagentní systémy. Synergie dílčích témat umělé inteligence zároveň dává odborníkům možnost stavět rozsáhlé systémy a řešit komplexní problémy." Centrum je financováno z amerických vládních agentur, projektů agentury GAČR, evropských výzkumných projektů, ale i od průmyslových partnerů, jako jsou například CISCO Systems, Google, Foxconn nebo Procter and Gamble.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokážou se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 451-460. místě.

---

Jeho hlavním posláním bude provozování základního i aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.


6. 9. 2016; Technický týdeník

Program vyvinutý na Fakultě elektrotechnické ČVUT automaticky vykouzlí realistické ruční malby

Tým vědců pod vedením doc. Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Prazevyvinul nový nástroj pro automatickou stylizaci 3D obrazu StyLit. Ten dokáže věrně reprodukovat výtvarníkův styl a vytvořit tak syntetické malby, které svou realističností zmatou i odborníka. Unikátní software je sofistikovanější než současné dostupné komerční nástroje.

Aplikace StyLit dokáže v reálném čase stylizovat vzhled složitějších 3D modelů na základě ručně kresleného příkladu jednoduché scény vytvořené uživatelem. Hlavní výhodou nové metody je analýza šíření světla ve scéně, která umožňuje věrně reprodukovat stylizaci specifických světelných efektů, jako jsou např. lesklé odrazy, stíny či nepřímé osvětlení. Tyto efekty dodávají výsledným syntetickým malbám realistický vzhled, který bylo obtížné dosáhnout s využitím předchozích postupů.

Na vzniku softwaru se mimo vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT podílelo také 6 profesionálních grafiků a zástupci společnosti Adobe. Díky této spolupráci získala metoda potenciál významným způsobem usnadnit práci výtvarníkům a otevřít možnost automatizované tvorby grafického obsahu, jehož vizuální podoba je takřka k nerozeznání od časově náročné ruční práce.

Metoda StyLit byla přihlášena na americkém patentovém úřadě a v blízké době se plánuje spuštění demo verze pro výzkumné a nekomerční účely.


3. 9. 2016; iHNed.cz

České univerzity spolupracují s Facebookem na výzkumu umělé inteligence

Na špičkovém výzkumu umělé inteligence budou se společností Facebook spolupracovat přední české univerzity.

Do projektu se konkrétně zapojili pražské České vysoké učení technické (ČVUT) a brněnské Vysoké učení technické (VUT).

Oznámily to zástupci společnosti Facebook a obou univerzit.

Společnost Facebook zapojila české univerzity ČVUT a VUT do programu FAIR (Facebook Artificial Intelligence Research), který má za cíl urychlit pokrok v oblasti umělé inteligence. Oběma univerzitám Facebook poskytne vysoce výkonné servery, jež mají pomoci výzkumným skupinám k rychlejšímu zvládnutí výpočetních operací.

"Nové servery poskytnuté v rámci programu nám pomohou významně urychlit výzkum v oblastech počítačového vidění a strojového učení," říká docent Ondřej Chum z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Přidává se k němu i docent Jan Černocký, vedoucí Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. "Díky výkonným serverům zvýšíme výpočetní výkon a výzkumné skupiny budou moci provádět datově náročné výpočty, především v oblasti získávání dat z řeči, zpracovávání obrazu a videa, počítačové grafiky či výpočetní fotografie," prozradil Černocký.

Program FAIR společnosti Facebook má za cíl urychlit výzkum umělé inteligence, jenž se často potýká s nedostatečnou infrastrukturou, nástroji a technologií. Facebook se proto tímto způsobem snaží pomoci s řešením technických a infrastrukturních problémů při výzkumu.

Facebook celkem poskytne 22 vysoce výkonných serverů s GPU výpočetními akcelerátory 15 nejvýznamnějším výzkumným skupinám v 9 evropských zemích, české ČVUT a VUT budou mezi nimi. Zástupci Facebooku budou rovněž s výzkumnými týmy spolupracovat na spuštění serverů, pomohou s instalací odpovídajícího softwaru a na samotném výzkumu se budou přímo podílet.

Program FAIR spustila společnost Facebook letos. Jeho náplní je sdílet poznatky v rámci celosvětové vědecké komunity. "Ve výzkumu umělé inteligence panuje obrovská rozmanitost. Jsme přesvědčeni, že významně urychlíme pokrok a inovace v celém odvětví, pokud předním výzkumným týmům poskytneme potřebnou technologii," řekl Yann LeCun, ředitel programu FAIR.

Výzkumné týmy využijí nové technologie především v oblastech rozpoznávání a detekce, vzdělávacích systémů nebo při výzkumu neuronových sítí (Deep Neural Networks). Pokrok v těchto oblastech může přinést významný posun ve výzkumu umělé inteligence a umožní vyvinout nové služby a řešení v oblasti vědy, zdravotnictví, jazyka či inteligentní automatizace.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk