30. 6. 2016; parlamentnilisty.cz

Atos již zná vítěze Ceny Josepha Fouriera 2016

Nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 pan profesor Jean-Marie Lehn a velvyslanec Francie v České republice Jean-Pierre Asvazadourian předali na slavnostním ceremoniálu v Buquoyském paláci ocenění výhercům Ceny Josepha Fouriera 2016.

Soutěž již šestým rokem pořádají společnost Atos a Francouzské velvyslanectví v ČR. Cílem soutěže je nalézt, vyzdvihnout a ocenit studenty, kteří s výsledky svých výzkumných prací významně přispívají rozvoji oblasti informačních technologií.

Vítězi se stali:

1.místo: Michal Vonka

"Multi-scale Modelling of Evolution of Hetero-phase Polymer Systems"

Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT v Praze

2. místo: Lukáš Neumann

"Scene Text Recognition in Images and Videos"

Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze

3. místo: Markéta Paloncýová

"Computer Simulations of Small Molecules Interactions with Biomembranes"

Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Zvláštní cena poroty: Markéta Paloncýová

"Computer Simulations of Small Molecules Interactions with Biomembranes"

Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Společnost Atos chce tímto způsobem podpořit vývoj informačních technologií a posílit jejich roli v rozvoji vědy a výzkumu. První tři výherci obdrželi finanční odměnu v celkové hodnotě 100 000 Kč a první dva budou mít možnost vyjet na odbornou stáž ve Francii. Navíc i letos měli studenti šanci vyhrát zvláštní cenu poroty ve formě výpočetního času na superpočítači v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations.

O společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o.

Atos je předním hráčem v oblasti digitálních služeb, poskytuje služby systémové integrace, consultingu, řízených služeb & BPO, cloudu, Big Data & kybernetické bezpečnosti a v neposlední řadě pak i zpracování transakcí. Atos se soustředí na business technologie, které urychlují pokrok a pomáhají vytvářet firmy budoucnosti.

Své aktivity Atos provozuje pod obchodními značkami Atos, Atos Consulting, Atos Worldgrid, Bull, Canopy, a Worldline.

Atos je Societas europaea (SE)

Atos je celosvětovým IT partnerem olympijských & paralympijských her a akcie společnosti se obchodují na pařížské burze Euronext.

V Atos se snažíme vytvořit firmu budoucnosti za pomoci digitální transformace. Věříme, že propojení lidí, technologií a podnikání je správnou cestou vpřed. Každý den umožňujeme pokrok našich zákazníků a partnerů. Umožňuje to náš jedinečný přístup odborníků na podnikové technologie.

Více informací na: www.cz.atos.net, http://cz.atos.net/cs-cz/home/joseph-fourier.html


30. 6. 2016; lupa.cz

Europolu pomáhá hledat zločince na videozáznamech pražská firma z Emauz

Rozpoznávání obličejů při vyšetřování závažné trestné činnosti v rámci EU má u Europolu nově na starosti systém od pražského projektu Eyedea Recognition.

Začínali na ČVUT. Pak sázeli na detekci objektů v obraze a jejich služby používal třeba Seznam nebo tuzemské fotobanky. Teď dotáhli vývojáři sídlící v prostorách pražského kláštera do finále i svůj systém na rozpoznávání obličejů. Ten dosud používali spíš v reklamním byznysu.

Teď s ním tým pod logem Eyedea Recognition uspěl v rámci evropské policie, která zapojí tuzemský software do svých bezpečnostních a sledovacích systémů především v boji proti terorismu a při vyšetřování závažné trestné činnosti.

Ilustrační obrázek systému Eyedentity použitého jako podpůrný nástroj na pracovišti bezpečnostních analytiků.

Jádro systému je založeno na pokročilých metodách strojového učení a hlubokých neuronových sítích. "Metody strojového učení patří do oblasti umělé inteligence. Tyto metody samy automaticky nalézají nejvhodnější způsoby vyhodnocení tváří na základě desítek miliónů příkladů," říká hlavní inženýr projektu Eyedentity Radek Svoboda.

Kontext: Eyedea pozná kradené fotky, SPZ v mapách i tváře konzumentů reklam

Nasazení systému Eyedentity už podle Svobody zvažují i tuzemské bezpečnostní složky. Už dříve Eyedea spolupracovala třeba s ministerstvem vnitra na systému, který pomáhal při odhalování pašeráků drog.


29. 6. 2016; e15.cz

Čeští studenti vyrobili mlžnou komoru. Na zakázku pro CERN

Unikátní zařízení, které dokáže zobrazovat neviditelnou radioaktivitu, takzvanou mlžnou komoru, vyrobila trojice českých studentů. Zařízení si u žáků ČVUT a VŠE objednala Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN).

Studenti Ondřej Zbytek, Valery Mezentsev a Ondřej Svoboda první prototyp přístroje vytvořili už jako studenti gymnázia. Jejich zařízení však bylo natolik zajímavé, že se o jejich projektu Nebulo dozvěděl tehdejší generální ředitel CERNu Rolf-Dieter Heuer. Ten si u nich na zakázku přístroj také objednal.

Podívejte se na představení mlžné komory projektu Nebulo

Mlžná komora, kterou nakonec studenti do CERNu dodali, je světovým unikátem. Díky pokročilým technologiím dokáže zařízení radioaktivní děje zobrazovat v nebývalém kontrastu a ostrosti. Zároveň je jejich mlžná komora jako první na světě vybavena robotickým systémem vkládání radioaktivních zářičů. Díky tomu mohou vědci sledovat i umělou radioaktivitu. Poločas rozpadu jednotlivých prvků v zařízení ilustruje malé množství radioaktivního radonu.

Mlžnou komoru je nyní možné spatřit na výstavě Mikrokosmos v Ženevě. "V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali," řekl u příležitosti představení zařízení hlavní inovátor startupu Nebulo, Ondřej Zbytek. "Náš příběh ukazuje, že když člověk nehledá výmluvy a jde vytrvale za svým snem, může dosáhnout něčeho neuvěřitelného," dodává student elektrotechnickéfakulty ČVUT.


29. 6. 2016; forbes.cz

Český úspěch v CERNu. Studenti oslnili strojem, který zviditelňuje radioaktivitu

Je unikátní, stojí hromadu peněz a je z Prahy. Ondřejové Zbytek a Svoboda, studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, spolu s Valerym Mezentsevem z Vysoké školy ekonomické vyvinuli pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) nejvyspělejší mlžnou komoru světa. Taky nevíte, co to je? Jde o fyzikálně-chemický přístroj zobrazující dráhy těch nejmenších částic, ze kterých se skládá celý náš svět. A Češi ho umí vyrobit skvěle.

Zařízení, jehož základní model stojí přes milion, vzniklo v rámci startupu Nebulo a vidět ho teď můžou návštěvníci výstavy Mikrokosmos v Ženevě. „Náš příběh ukazuje, že když člověk nehledá výmluvy a jde vytrvale za svým snem, může dosáhnout něčeho neuvěřitelného,“ říká Zbytek, student programu Elektrotechnika, energetika a management a hlavní inovátor společnosti.

Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu. Jeho aktivní plocha má velikost 90 na 40 centimetrů a zařízení disponuje několika světovými unikáty. Tvůrci do něj implementovali technologii CrystalView, díky níž je možné pozorovat děje v mlžné komoře v dosud nebývalém kontrastu a ostrosti.

„V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali,“ raduje se Zbytek.

Prototyp jedinečného zařízení studenti vyrobili ještě jako středoškoláci na Gymnáziu Opatov. Právě tato mlžná komora zaujala tehdejšího generálního ředitele CERNu Rolfa-Dieter Heuera, který si přál, aby ji následně zkonstruovali pro CERN. Nebulo mlžná komora je v tuto chvíli nejpokročilejším přístrojem svého druhu na světě, který slouží k výuce, demonstraci a popularizaci částicové a jaderné fyziky.

„Chtěli jsem vytvořit něco unikátního, co nemá obdoby,“ dodává Zbytek, který se v roce 2013 stal držitelem ocenění Česká hlavička za projekt Supravodivý setrvačník - alternativa k elektrochemickým zdrojům elektrické energie. „Chtěli jsme ukázat světu známku absolutní kvality, důvtipu a vynalézavosti, které neznají hranic. Povedlo se nám to, tou známkou je Nebulo.“

Tuto na míru šitou mlžnou komoru studenti poprvé v historii vybavili robotickým systémem vsouvání radioaktivních zářičů, který umožňuje spatřit i umělou radioaktivitu. Aparát zahrnuje automatickou injektáž radioaktivního plynu radonu, jehož malé množství v mlžné komoře ilustruje poločas rozpadu jednotlivých chemických prvků.

První mlžnou komoru dvacet let vyvíjel a v roce 1911 konečně spustil skotský fyzik Charles Thomson Rees Wilson. Za objevení principu zviditelnění drah elektricky nabitých částic za pomoci kondenzace sytých par pak v roce 1927 získal Nobelovu cenu za fyziku.

Takže kdo ví, jakého ocenění se dostane českým studentům.


29. 6. 2016; mobilizujeme.cz

Čech vyvinul glukometr bez baterie

Českému vývojáři a zároveň studentovi FEL ČVUT Marku Novákovi se podařilo vyvinout přístroj, který měří hladinu glykemie u diabetiků a zároveň ke svému chodu nepotřebuje baterii.

Novinka s označením X.GLU je ve své kategorii přelomem - uživatelé z řad cukrovkářů už totiž u sebe nemusejí nosit zvláštní pouzdro s glukometrem, který je navíc třeba pravidelně nabíjet, ale mohou využít právě přístroj X.GLU, který vloží do pouzdra se smartphonem.

X.GLU má tvar i velikost kreditní karty a nabíjí se kontaktem s chytrým telefonem, který podporuje technologii NFC (Near Field Communication). Na trh by se mohl dostat do dvou let, podle portálu Novinky.cz o něj již projevily zájem některé farmaceutické firmy.

Podle stránky vývojářů bylo při vývoji myšleno i na bezpečnost a k datům z glukometru se tak dostane pouze jeho majitel. NFC totiž na rozdíl od Bluetooth nebo Wi-Fi funguje jen na vzdálenost několika centimetrů. Ukládání informací výhradně na smartphonu je však samozřejmě volitelné a naměřená data tak mohou být neprodleně ukládána přímo na zdravotnický cloud.


29. 6. 2016; parlamentnilisty.cz

Studenti ČVUT v Praze dodali do CERN unikátní mlžnou komoru

Studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z Vysokéškoly ekonomické v Praze vyvinuli pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zařízení vzniklo v rámci start-up Nebulo a od června letošního roku si jej mohou prohlédnout návštěvníci výstavy Mikrokosmos v Ženevě.

Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu. Jeho aktivní plocha má velikost 90 x 40 centimetrů. Zařízení disponuje několika světovými unikáty. Tvůrci do něj implementovali technologii CrystalViewTM, díky níž je možné pozorovat děje v mlžné komoře v dosud nebývalém kontrastu a ostrosti.

Prototyp jedinečného zařízení na zviditelnění radioaktivity vyrobili studenti ještě jako středoškoláci pro své Gymnázium Opatov v Praze. Právě tato mlžná komora zaujala tehdejšího generálního ředitele CERNu Rolfa-Dieter Heuera, který si přál, aby ji zkonstruovali pro CERN.

Tuto na míru šitou mlžnou komoru studenti poprvé v historii vybavili robotickým systémem vsouvání radioaktivních zářičů, který umožňuje spatřit i umělou radioaktivitu. Aparát zahrnuje automatickou injektáž radioaktivního plynu radonu, jehož malé množství v mlžné komoře ilustruje poločas rozpadu jednotlivých chemických prvků.

Hlavní inovátor společnosti Nebulo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek k projektu říká: "V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali," a dodává: "Náš příběh ukazuje, že když člověk nehledá výmluvy a jde vytrvale za svým snem, může dosáhnout něčeho neuvěřitelného."

Další informace o projektu naleznete na stránce: https://www.nebulo.cz

Videoukázka mlžné komory je k dispozici zde: https://www.youtube.com/watch?v=_XTp3SM-oUU


29. 6. 2016; sciencemag.cz

Studenti ČVUT dodali mlžnou komoru do CERNu

Studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z Vysokéškoly ekonomické v Praze vyvinuli pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zařízení vzniklo v rámci start-up Nebulo a od června letošního roku si jej mohou prohlédnout návštěvníci výstavy Mikrokosmos v Ženevě.

Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu. Jeho aktivní plocha má velikost 90 x 40 centimetrů. Zařízení disponuje několika světovými unikáty. Tvůrci do něj implementovali technologii CrystalViewTM, díky níž je možné pozorovat děje v mlžné komoře v dosud nebývalém kontrastu a ostrosti.

Prototyp jedinečného zařízení na zviditelnění radioaktivity vyrobili studenti ještě jako středoškoláci pro své Gymnázium Opatov v Praze. Právě tato mlžná komora zaujala tehdejšího generálního ředitele CERNu Rolfa-Dieter Heuera, který si přál, aby ji zkonstruovali pro CERN.

Tuto na míru šitou mlžnou komoru studenti poprvé v historii vybavili robotickým systémem vsouvání radioaktivních zářičů, který umožňuje spatřit i umělou radioaktivitu. Aparát zahrnuje automatickou injektáž radioaktivního plynu radonu, jehož malé množství v mlžné komoře ilustruje poločas rozpadu jednotlivých chemických prvků.

Hlavní inovátor společnosti Nebulo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek k projektu říká: "V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali," a dodává: "Náš příběh ukazuje, že když člověk nehledá výmluvy a jde vytrvale za svým snem, může dosáhnout něčeho neuvěřitelného."

Další informace o projektu naleznete na stránce: https://www.nebulo.cz

tisková zpráva Českého vysokého učení technického v Praze


29. 6. 2016; technickytydenik.cz

Revoluční bezbateriový glukometr se napájí z telefonu a vejde se do peněženky

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT Marek Novák se zabýval vývojem unikátního bezbateriového glukometru. Ten má podobu kreditní karty a nabíjí se pomocí kontaktu s mobilním telefonem. Zařízení vzniklo jako start-upový projekt X.GLU a bylo představeno na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni.

Glukometr X.GLU je díky absenci baterií bezúdržbový. Jeho nabíjení probíhá pomocí kontaktu s chytrým telefonem. Do něj se také ukládají naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi diabetika. Napájení přístroje a komunikace s chytrým telefonem zajišťuje technologie NFC. Ta zároveň podporuje zabezpečení přenosu dat z glukometru do smartphonu. Další výhodou zařízení X.GLU je, vedle jeho praktické velikosti, také kontinuální sběr dat a jejich ukládání do cloudu. Díky tomu může mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

O přístroj již projevily zájem farmaceutické společnosti. Jeho uvedení na trh je plánováno v horizontu dvou let. Oproti běžným zařízením tohoto typu má poloviční náklady na výrobu.


28. 6. 2016; Businessworld.cz

Revoluční bezbateriový glukometr z ČVUT

Zařízení studenta ČVUT Marka Nováka nabijete z mobilu a kdykoliv si zobrazíte naměřené hodnoty cukru. Zařízení vzniklo jako start-upový projekt X.GLU a bylo představeno na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni.

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Marek Novák se během studia zabýval vývojem unikátního bezbateriového glukometru. Ten má podobu kreditní karty a nabíjí se pomocí kontaktu s mobilním telefonem. Zařízení vzniklo jako start-upový projekt X.GLU a bylo představeno na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni.

Glukometr X.GLU je díky absenci baterií bezúdržbový. Jeho nabíjení probíhá pomocí kontaktu s chytrým telefonem. Do něj se také ukládají naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi diabetika. Napájení přístroje X.GLU a komunikace s chytrým telefonem zajišťuje technologie NFC. Ta zároveň podporuje zabezpečení přenosu dat z glukometru do smartphonu.

Další výhodou zařízení X.GLU, je vedle jeho praktické velikosti také kontinuální sběr dat a jejich ukládání do cloudu. Díky tomu může mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

Autor revolučního glukometru X.GLU Marek Novák o svém start-upu říká: "Projekty zabývajícími se medicínskými aplikacemi se zabývám už od střední školy. Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," a dodává: "Na Fakultě elektrotechnické ČVUT jsem se potkal se zakladatelem eClubu ČVUT Janem Šedivým. Ten mě zkontaktoval s Veronikou Peterkovou z TechSquare, se kterou mi pomohli zformovat společnost X.GLU po formální a obchodní stránce, aby mohla začít fungovat."

O přístroj již projevily zájem farmaceutické společnosti. Jeho uvedení na trh je plánováno v horizontu dvou let. Oproti běžným zařízením tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu.

Další info: www.xglu.cz


28. 6. 2016; cad.cz

Elektroformule z ČVUT zvítězila i na závodech v USA

S výrazným náskokem zvítězil tým eForce FEE Prague Formula s monopostem eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze, na závodech v americkém Lincolnu, které se konaly od 15. do 18. června v americkém Lincolnu. Studenti tak zopakovali svůj úspěch ze soutěže v kanadském Barrie. Monopost vyvíjejí studenti silnoproudého studijního programu Elektronika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze za spolupráce studentů Fakulty strojní ČVUT.

V konkurenci třiceti družstev obstál tým elektroformule s monopostem, který byl specifikován již při návrhu před dvěma lety tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel Formula Student. Formule FSE.04x má trakční napětí 300 V a pohon 4×4.

V dílčích závodech, ze kterých se soutěž Formula Student skládá, musel tým Fakulty elektrotechnické ČVUT absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentování designu formule, nebo představení business plánu před porotou, tak i samotné závody. Ty se skládaly z akcelerační disciplíny na 75 metrů (formule eForce dosáhla času 4.09 sekund), Skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační Autokros a vytrvalostní disciplínu Endurance na 22 kilometrů.

Profil americké trati byl velmi odlišný od evropského, na který byli studenti připraveni. Trať v Lincolnu byla mnohem rychlejší a její šíře umožňovala i volbu odlišné stopy průjezdu zatáčkou. Právě díky vysoké průměrné rychlosti tak mohli naplno využít aerodynamiky vozu a po nalezení optimálního nastavení podvozku se jim podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii. Do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný tým se spalovacím motorem.

Pro příznivce soutěže Formula SAE/Student a formule eForce bude 12. července ve studovně FEL Café v pražských Dejvicích (Technická 2, Praha 6) přichystáno setkání s vítězným týmem a prezentací jejich cesty do Kanady a USA, která dostala pracovní název OTO - Over The Ocean. Na akci se lze registrovat na adrese goo.gl/0zBW94.

Další informace o formuli eForce FEE Prague Formula a články ze zámořské cesty naleznete na webové stránce eforce.cvut.cz.

Video ze závodů lze shlédnout na vimeo.com. Výsledky soutěže Formula Electric - Lincoln 2016 jsou dispozici zde.


28. 6. 2016; eakcie.cz

Hladinu cukru je možné zjistit mobilem. Vynález českého studenta je pro cukrovkáře cenný i tím, že nepotřebuje vlastní baterii

Student ČVUT vyrobil glukometr, který usnadňuje měření cukru, do dvou let by měl být na trhu. Glukometr se pomocí chytrého telefonu nabíjí a ukazuje na něm naměřená data. Cukrovkou v Česku trpí téměř milion lidí.


28. 6. 2016; feedit.cz

CloudLabs od IBM podporuje praktickou výuku na českých vysokých školách

Praha, 27. června 2016 - Společnost IBM Česká republika oznámila, že cloudové prostředí, které začala používat Univerzita Hradec Králové (UHK), nyní slouží i další vysoké škole - Českému vysokému učení technickému (ČVUT). (TZ) Celý příspěvek →

Praha, 27. června 2016 - Společnost IBM Česká republika oznámila, že cloudové prostředí, které začala používat Univerzita Hradec Králové (UHK), nyní slouží i další vysoké škole - Českému vysokému učení technickému (ČVUT). (TZ)

Dnešní instituce, včetně těch akademických, čelí rychle se měnícímu prostředí. Stále více institucí využívá prostředí cloudu, které nabízí vyšší dostupnost IT služeb, jejich lepší využití a zároveň nižší provozní náklady. Řešení postavené na platformě IBM Cloud přináší chytrou správu vzdělávacího obsahu a vytváří škálovatelné a dynamické prostředí pro spouštění podnikových aplikací potřebných pro aktuální praktickou výuku.

Spolupráce s IBM umožní oběma univerzitám snadný a rychlý přístup k připraveným vzdělávacím materiálům, jejich snadnou administraci a personalizované zpřístupnění studentům. "Cloudové řešení CloudLabs snadno zpřístupňuje technologie studentům a umožňuje jim vyzkoušet si různé podnikové systémy v praxi. Díky tomu získají výhodu na trhu práce," řekl Ing. Jan Kočí proděkan pro informatiku Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Řešení CloudLabs je založené na synergiích mezi specializovanými obory studia na těchto dvou vysokých školách. "Studenti a vyučující z Univerzity v Hradci Králové mohou rozvíjet své schopnosti v oblasti řízení cloudové infrastruktury, zatímco uživatelé z ČVUT mají přístup k zásadním podnikovým systémům v podobě efektivního učebního prostředí, a to bez jakýchkoliv infrastrukturních překážek," řekl Petr Leština, Central Cloud Leader IBM.

Univerzita Hradec Králové spolupracuje s IBM od roku 2014. CloudLabs představují speciálně navržený program praktických online workshopů, které jsou organizované v prostředí IBM, které běží na univerzitní infrastruktuře. Kombinací běžných univerzitních předmětů, praktických přednášek IBM a technologických workshopů PoT (Proof of Technology) vzniká optimální a komplexní studijní plán, který absolventy připraví na perspektivní pozice na trhu práce.

ČVUT s IBM spolupracuje od devadesátých let minulého století. V úzké spolupráci s IBM škola vybudovala University Technology Exploration Center - kompetenční centrum, v němž se rozvíjejí praktické dovednosti studentů v oblasti automatizace procesů. ČVUT a IBM také kooperují v oblasti kognitivních výpočetních systémů a technologie Watson s cílem vytvořit další kompetenční centrum působící v tomto oboru, které bude stavět na předchozích projektech vzniklých za pomoci výzkumné laboratoře IBM Watson v Praze a Fakulty elektrotechnické ČVUT. Studenti ČVUT se řadí mezi nejfrekventovanější účastníky prestižních stáží, které se konají v rámci programů IBM Smarter University v Praze a GreatMinds ve výzkumných laboratořích v Haifě, Curychu a Dublinu. V letošním roce škola začala využívat program IBM CloudLabs v rámci předmětu Corporate Performance Management.


28. 6. 2016; iHned.cz

Hladinu cukru je možné zjistit mobilem. Vynález českého studenta je pro cukrovkáře cenný i tím, že nepotřebuje vlastní baterii

Student ČVUT vyrobil glukometr, který usnadňuje měření cukru. Do dvou let by měl být na trhu. Glukometr se pomocí chytrého telefonu nabíjí a ukazuje na něm naměřená data. Cukrovkou v Česku trpí téměř milion lidí.

Dvaadvacetiletý Marek Novák se výrobě drobných medicínských zařízení věnoval už na střední škole. Nyní, jako student Elektrotechnické fakulty ČVUT, představil glukometr, který diabetikům usnadňuje měření krevního cukru.

Glukometr s názvem X.GLU o velikosti kreditní karty nepotřebuje baterie, jelikož se dobíjí kontaktem s chytrým telefonem. Kromě praktické velikosti je výhodný také v tom, že data sbírá průběžně a ukládá je do cloudu. Díky tomu může mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

Při výrobě X.GLU spojil Novák své zaměstnání v biomedicínském inženýrství ve firmě TSE a studium na vysoké škole. "Na ČVUT jsem se v rámci studentského projektu věnoval získávání energie z netradičních zdrojů, jako je sluneční světlo nebo rozdílnost teplot. Z tohoto výzkumu pak vyšly výsledky a mě napadlo spojit je se svou prací a využít je pro výrobu glukometru," vysvětluje.

Následně se rozhodl založit start-up X.GLU, do kterého ale nechtěl jít na vlastní pěst. "U některých dnešních start-upů mi chybí lidé se zkušenostmi a tomu jsem se chtěl vyhnout. Proto jsem se rozhodl kolem sebe vytvořit skupinku lidí, kteří už mají dlouholeté zkušenosti. Největším zlomem bylo setkání s Veronikou Peterkovou z TechSquare, přes kterou jsem se pak spojil s dalšími lidmi a založili jsme spolu firmu X.GLU," přibližuje Novák.

Vývoj samotného glukometru následně trval téměř rok. "Během výroby jsem glukometr konzultoval s lékaři, abych si byl jistý funkčností svých nápadů, a hlavně prospěšností pro cukrovkáře," vypráví. Hlavní výhodou jeho glukometru proti těm běžným je to, že nepotřebuje žádné baterie.

"Automaticky se dobíjí přiložením k chytrému telefonu. Navíc je malý, což je uživatelský přitažlivé," popisuje výhody svého vynálezu. Další výhodou je to, že nepotřebuje vlastní displej či tlačítka, jelikož veškeré informace se objevují na displeji telefonu.

Když se glukometr dostal do své finální podoby, prezentoval jej Novák se svým týmem ve Vídni na konferenci Pioneers 2016. "Z původních dvou a půl tisíce projektů jsme se dostali mezi top sedmdesát, a dostali jsme tak šanci glukometr předvést stovkám investorů." Kromě nich navázali kontakt i s farmaceutickými firmami a možnými budoucími partnery, kteří by jim pomohli projekt financovat. Zatím si jej platili sami a teď hledají někoho, kdo by jim poskytl peníze, aby se glukometr mohl začít vyrábět co nejdřív.

Podle jeho představ by mohl být glukometr diabetikům k dispozici přibližně za dva nebo tři roky. V budoucnosti chce dále pracovat na zpříjemňování a zjednodušování měření glykemie. "Mým cílem je úplně odstranit taštičku s glukometrem, kterou u sebe v současnosti většina cukrovkářů neustále nosí," říká Novák s tím, že právě nošení této taštičky bývá pro cukrovkáře obtěžující zejména při sportu.

Místo této taštičky by Novák chtěl, aby vzniklo ucelené řešení ve formě pouzdra na smartphone, a tím by nejen poskytlo komfort uživatelům, ale snížilo by i náklady na výrobu. Výrobní náklady jsou přitom to, co nový glukometr umí snížit o polovinu. "X.GLU šetří náklady především farmaceutickým firmám. Diabetikům v tomto nepomůže, jelikož samotný přístroj na měření obvykle dostanou zdarma a peníze dávají na příslušenství, jako jsou testovací proužky a podobně," vysvětluje.

Glukometr není Novákovým prvním vynálezem, na střední škole se už věnoval výrobě medicínských aplikací, jako bylo třeba senzorové monitorování zdravotního stavu. "K medicíně mě to vždycky táhlo, dřív jsem chtěl být doktorem. K technice mě nakonec dovedl můj táta, ale zároveň mě moje matka stále tlačila do vědy. Nakonec to tedy dopadlo takhle," říká mladý muž, který se při své práci inspiruje Elonem Muskem: "Dělal vždycky to, co ho baví, a to bych chtěl dělat i já."

Cukrovkou v Česku trpí přibližně 900 tisíc lidí a lékaři odhadují, že už brzy jich bude přes milion. Roční náklady spojené s diabetem jsou 38 miliard korun a zahrnují nejen samotnou léčbu, ale i sociální dávky a příspěvky pro diabetiky.


28. 6. 2016; mednews.cz

Student ČVUT vyvinul glukometr, který spolupracuje se smartphonem

Praha 27. června (ČTK) - Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) Marek Novák vyvinul glukometr v podobě kreditní karty, který měří hladinu cukru ve spolupráci s chytrým mobilním telefonem. Nepotřebuje ani baterii, z telefonu se nabíjí. Jako start-upový projekt X.GLU toto zařízení představil na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. V horizontu dvou let je plánováno jeho uvedení na trh.

Naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi se ukládají nejen do telefonu, ale také do cloudu. Pacient i lékař tak mají k údajům nepřetržitý přístup. Ve srovnání s běžnými zařízeními tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí FEL ČVUT Libuše Petržílková.

Novák se medicínskými aplikacemi zabývá už od střední školy. Dvakrát za sebou uspěl ve finále prestižní mezinárodní soutěže Intel ISEF. Věnoval se mimo jiné vývoji technologií pro zařízení využívaná na novorozeneckých odděleních. "Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," uvedl Novák.


28. 6. 2016; novinky.cz

Student ČVUT vynalezl glukometr, který lze nabít z mobilu

Student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Marek Novák se během studia zabýval vývojem bezbateriového glukometru. Vypadá jako kreditní karta, nabíjí se pomocí kontaktu s chytrým telefonem. Zařízení vzniklo jako nový projekt X.GLU a bylo představeno na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. Již o něj projevily zájem farmaceutické společnosti.

"Projektům zabývajícím se medicínskými aplikacemi se věnuji už od střední školy. Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie," vysvětluje autor speciálního glukometru Marek Novák.

Bezúdržbový přístroj

Diabetik u sebe podle něj obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem.

"Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," doplnil.

FOTO: ČVUT

Glukometr je díky absenci baterií bezúdržbový. Jeho nabíjení probíhá pomocí kontaktu s chytrým telefonem. Do něj se také ukládají naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi diabetika.

Na trhu do dvou let

Další výhodou zařízení X.GLU je vedle jeho praktické velikosti také kontinuální sběr dat a jejich ukládání do cloudu. Díky tomu mohou mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

Díky kontinuálnímu sběru dat mohou mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

FOTO: ČVUT

O glukometr již projevily zájem farmaceutické společnosti. Jeho uvedení na trh je plánováno v horizontu dvou let. Další informace jsou zde.


28. 6. 2016; ozdravotnictvi.cz

Český student vyvinul glukometr, který spolupracuje se smartphonem

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) Marek Novák vyvinul glukometr v podobě kreditní karty, který měří hladinu cukru ve spolupráci s chytrým mobilním telefonem. Nepotřebuje ani baterii, z telefonu se nabíjí. Jako start-upový projekt X.GLU toto zařízení představil na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. V horizontu dvou let je plánováno jeho uvedení na trh.

Naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi se ukládají nejen do telefonu, ale také do cloudu. Pacient i lékař tak mají k údajům nepřetržitý přístup. Ve srovnání s běžnými zařízeními tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí FEL ČVUT Libuše Petržílková.

Novák se medicínskými aplikacemi zabývá už od střední školy. Dvakrát za sebou uspěl ve finále prestižní mezinárodní soutěže Intel ISEF. Věnoval se mimo jiné vývoji technologií pro zařízení využívaná na novorozeneckých odděleních. "Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," uvedl Novák.


28. 6. 2016; parlamentnilisty.cz

Student ČVUT vyvinul glukometr

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Marek Novák se během studia zabýval vývojem unikátního bezbateriového glukometru. Ten má podobu kreditní karty a nabíjí se pomocí kontaktu s mobilním telefonem. Zařízení vzniklo jako start-upový projekt X.GLU a bylo představeno na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni.

Glukometr X.GLU je díky absenci baterií bezúdržbový. Jeho nabíjení probíhá pomocí kontaktu s chytrým telefonem. Do něj se také ukládají naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi diabetika. Napájení přístroje X.GLU a komunikace s chytrým telefonem zajišťuje technologie NFC. Ta zároveň podporuje zabezpečení přenosu dat z glukometru do smartphonu.

Další výhodou zařízení X.GLU, je vedle jeho praktické velikosti také kontinuální sběr dat a jejich ukládání do cloudu. Díky tomu může mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

Autor revolučního glukometru X.GLU Marek Novák o svém start-upu říká: "Projekty zabývajícími se medicínskými aplikacemi se zabývám už od střední školy. Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," a dodává: "Na Fakultě elektrotechnické ČVUT jsem se potkal se zakladatelem eClubu ČVUT Janem Šedivým. Ten mě zkontaktoval s Veronikou Peterkovou z TechSquare, se kterou mi pomohli zformovat společnost X.GLU po formální a obchodní stránce, aby mohla začít fungovat."

O přístroj již projevily zájem farmaceutické společnosti. Jeho uvedení na trh je plánováno v horizontu dvou let. Oproti běžným zařízením tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu.

Další informace o start-upu X.GLU naleznete na stránce: http://www.xglu.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 119 studijních programů a v jejich rámci 442 studijních oborů. ČVUTvychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4 200 světových univerzit, ve skupině technických univerzit na 451. - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy". Více informací najdete na www.cvut.cz.


28. 6. 2016; Radio Impuls

Student ČVUT vyvinul glukometr napojený na chytrý telefon

Veronika CULKOVÁ, moderátorka:

Student ČVUT vyvinul glukometr napojený na chytrý telefon. Přístroj v podobě kreditní karty měří hladinu cukru a nepotřebuje k tomu ani baterii, nabíjí se z telefonu. Naměřené hodnoty se ukládají nejen do telefonu, ale také do datové úložiště. Pacient i lékař tak mají k údajům nepřetržitý přístup. Do dvou let chce student Marek Novák uvést přístroj na trh.


27. 6. 2016; zprávy.rozhlas.cz

Vynález českého studenta. Revoluční glukometr bez baterie se nabíjí mobilem

Marek Novák, student Fakulty elektrotechnické ČVUT vymyslel novinku, která ulehčí život diabetikům. Bezbateriový glukometr vypadá jako kreditní karta a nabíjí se jen kontaktem s chytrým mobilem.

Protože není potřeba ho dobíjet, je glukometr X.GLU bezúdržbový. Kontaktem s mobilním telefonem se nejen dobíjí, ale zároveň se do telefonu ukládají také naměřené hodnoty krevního cukru. Kromě toho se data ukládají také do cloudu, a tak může mít přístup k naměřeným hodnotám třeba lékař.

Medicínskými aplikacemi se Marek Novák zabývá už od střední školy: „Zaujala mě světová pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie.“

Zařízení vzniklo jako start-upový projekt X.GLU a bylo představeno na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. O přístroj už projevily zájem farmaceutické společnosti, jeho uvedení na trh je plánováno v horizontu dvou let. Oproti běžným zařízením tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu.


27. 6. 2016; blesk.cz

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Marek Novák vyvinul glukometr v podobě kreditní karty,

který měří hladinu cukru ve spolupráci s chytrým mobilním telefonem.


27. 6. 2016; ceskenoviny.cz

Student ČVUT vyvinul glukometr, který spolupracuje se smartphonem

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) Marek Novák vyvinul glukometr v podobě kreditní karty, který měří hladinu cukru ve spolupráci s chytrým mobilním telefonem. Nepotřebuje ani baterii, z telefonu se nabíjí. Jako start-upový projekt X.GLU toto zařízení představil na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. V horizontu dvou let je plánováno jeho uvedení na trh.

Naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi se ukládají nejen do telefonu, ale také do cloudu. Pacient i lékař tak mají k údajům nepřetržitý přístup. Ve srovnání s běžnými zařízeními tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí FEL ČVUT Libuše Petržílková.

Novák se medicínskými aplikacemi zabývá už od střední školy. Dvakrát za sebou uspěl ve finále prestižní mezinárodní soutěže Intel ISEF. Věnoval se mimo jiné vývoji technologií pro zařízení využívaná na novorozeneckých odděleních. "Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," uvedl Novák.


27. 6. 2016; sciencemag.cz

Bezbateriový glukometr pro diabetiky – student ČVUT zakládá start-up

Revoluční bezbateriový glukometr z ČVUT nabijete z mobilu a přístroj kdykoliv zobrazí naměřené hodnoty cukru.

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Marek Novák se během studia zabýval vývojem unikátního bezbateriového glukometru. Ten má podobu kreditní karty a nabíjí se pomocí kontaktu s mobilním telefonem. Zařízení vzniklo jako start-upový projekt X.GLU a bylo představeno na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni.

Glukometr X.GLU je díky absenci baterií bezúdržbový. Jeho nabíjení probíhá pomocí kontaktu s chytrým telefonem. Do něj se také ukládají naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi diabetika. Napájení přístroje X.GLU a komunikace s chytrým telefonem zajišťuje technologie NFC. Ta zároveň podporuje zabezpečení přenosu dat z glukometru do smartphonu.

Další výhodou zařízení X.GLU, je vedle jeho praktické velikosti také kontinuální sběr dat a jejich ukládání do cloudu. Díky tomu může mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

Autor revolučního glukometru X.GLU Marek Novák o svém start-upu říká: "Projekty zabývajícími se medicínskými aplikacemi se zabývám už od střední školy. Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," a dodává: "Na Fakultě elektrotechnické ČVUT jsem se potkal se zakladatelem eClubu ČVUT Janem Šedivým. Ten mě zkontaktoval s Veronikou Peterkovou z TechSquare, se kterou mi pomohli zformovat společnost X.GLU po formální a obchodní stránce, aby mohla začít fungovat."

O přístroj již projevily zájem farmaceutické společnosti. Jeho uvedení na trh je plánováno v horizontu dvou let. Oproti běžným zařízením tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu.

Další informace o start-upu X.GLU naleznete na stránce: http://www.xglu.cz

tisková zpráva Českého vysoké učení technického v Praze


27. 6. 2016; tyden.cz

Glukometr, který spolupracuje se smartphonem. Nápad z ČVUT

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) Marek Novák vyvinul glukometr v podobě kreditní karty, který měří hladinu cukru ve spolupráci s chytrým mobilním telefonem. Nepotřebuje ani baterii, z telefonu se nabíjí. Jako start-upový projekt X.GLU toto zařízení představil na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. V horizontu dvou let je plánováno jeho uvedení na trh.

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) Marek Novák vyvinul glukometr v podobě kreditní karty, který měří hladinu cukru ve spolupráci s chytrým mobilním telefonem. Nepotřebuje ani baterii, z telefonu se nabíjí. Jako start-upový projekt X.GLU toto zařízení představil na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni. V horizontu dvou let je plánováno jeho uvedení na trh.

Naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi se ukládají nejen do telefonu, ale také do cloudu. Pacient i lékař tak mají k údajům nepřetržitý přístup. Ve srovnání s běžnými zařízeními tohoto typu má X.GLU poloviční náklady na výrobu.

Novák se medicínskými aplikacemi zabývá už od střední školy. Dvakrát za sebou uspěl ve finále prestižní mezinárodní soutěže Intel ISEF. Věnoval se mimo jiné vývoji technologií pro zařízení využívaná na novorozeneckých odděleních.

"Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X.GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," uvedl Novák.


25. 6. 2016; zoom.iprima.cz

Do vesmíru opět poletí česká družice! Co tam bude dělat?

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice, která váží dva kilogramy, má název VZLUSAT-1. Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50. Dnes vývojáři družici představili na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci a českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni. Z 80 procent jde o český výrobek. Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

"My jsme přišli s konceptem jakési testovací družice, kde vlastně firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl ČTK generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok. "V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem. "Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí," dodal Kašpar.


24. 6. 2016; aktualne.cz

Lidé se bojí špehování webkamerou a skupují krytky. Hacker neútočí na běžné lidi, říká expert

Trend stále menších a dokonalejších webkamer vystřídal nový fenomén - obrana proti nim. Lidé si uvědomili, jak jednoduše a nenápadně je může oko zabudované v rámu monitoru sledovat, a skupují krytky či si čidlo přelepují. "Pravděpodobnost je asi tak vysoká, jako že se vám někdo naboří do systému a bude vám manipulovat s vašimi daty. Je to technicky podobný problém," říká profesor Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na pražském ČVUT.

Módní trend videohovorů a videokonferencí s sebou přinášel stále dokonalejší a miniaturnější webkameru, až se směstnala do miniaturního oka v rámu laptopu, o němž méně obeznámený PC uživatel možná ani neví.

Přitom toto oko nás může nepozorovaně sledovat jako Velký bratr nebo jako členové expedice Adam z legendárního seriálu Návštěvníci.

Jelikož nejde o nějakou sci-fi představu, ale o realitu a sledování pomocí zabudovaných webkamer realizují hackeři i policie, počítačoví uživatelé nyní razí trochu odlišný trend. Nezajímá je ani tak co nejmenší kamerka v notebooku, ale spíše jak ji co nejdokonaleji zakrýt, všímá si nového trendu britský list The Guardian.

Jaká je tedy pravděpodobnost, že vás pomocí takřka neviditelných mikrokamer někdo sleduje?

"Pravděpodobnost je asi tak vysoká, jako že se vám někdo naboří do systému a bude vám manipulovat s vašimi daty. Je to technicky podobný problém," říká profesor Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na pražském ČVUT.

Hackeři se umí dostat k ovladačům webkamery a vyřadit z provozu kontrolku upozorňující na činnost zařízení.

"Dostat se do operačního systému, spustit ovladače, které spouští webkameru, a vyhnout se blikající kontrolce je poměrně technicky náročné. Nicméně mnohem náročnější než ovládat počítač je dostat se do něj. To znamená projít přes firewally a veškeré bezpečnostní programy," hodnotí náročnost této operace profesor Pěchouček.

Obranou podle něj je nejen stále žádanější krytka (Webcam Cover), ale především dodržování základních bezpečnostních pravidel při práci s počítačem.

"Když máte počítač dobře zabezpečený, máte v něm poslední bezpečnostní záplaty, používáte antivirový program, nestahujete nic, co neznáte, a nedíváte se na stránky, které jsou nebezpečné, tak ta pravděpodobnost je malá. V případě, že něco z toho porušujete, máte počítač náchylný k virům, tak vám hacker zrovna tak může ukrást informace, jako se nabourat do vaší webkamery."

Podle listu The Guardian společnost Idea Stage Promotions označuje svou krytku Webcam Cover 1.0 za "nejžhavější propagační předmět na trhu". Reklama na takovéto výrobky pracuje s osvědčeným prvkem strachu: Víte, co už vás vaše webkamera viděla dělat?

"Lidé se snaží vydělat opravdu na čemkoliv. Výhodu speciálních krytek spatřuji leda pro lidi, kteří webkameru často používají. Nalepování a odlepování nálepek je komplikované a zašpiníte si čidlo. Nicméně pro toho, kdo toto zařízení nepoužívá a pouze se ho bojí, je nejlepší a nejbezpečnější postup ji zkrátka zalepit,“ mírní nadšení z technologického hitu profesor Pěchouček.

Strach z nabourání e-mailové schránky či internetového bankovnictví nyní vystřídala nová obava - strach ze špehování webkamerou. Spatřit ji ostatně můžete i v oficiálním traileru filmu Snowden. Hlavní hrdina Edward Snowden při intimní chvilce s přítelkyní nervózně sleduje právě webkamerku zabudovanou v rámu otevřeného laptopu. "Sledují nás?" ptá se s obavami jeho přítelkyně.

"Pravděpodobnost, že vás někdo vyhackuje, záleží na tom, jak důležitá jste osoba. Hacker to neudělá jen tak pro nic za nic, protože to je poměrně náročné. Takže když už si spustí webkameru a bude si dotyčného prohlížet, bude se jednat spíše o nějakého významného politika či známou celebritu, nikoli o občana, na jehož obličeji není nic zajímavého," uklidňuje běžné uživatele Michal Pěchouček.


23. 6. 2016; Ekonom

Slyším poruchu, pošlete auto do servisu

V soutěži podnikatelských nápadů zvítězil inteligentní systém, který rozumí strojům.

Většina řidičů pozná, když jejich motor "přede" jinak než obvykle. Málokdo však umí podle zvuků pod kapotou určit, o jakou konkrétní závadu se jedná. Inteligentní systém Neuron Soundware, který vyvinul Pavel Konečný s kolegy, to však dokáže. Trojice Čechů naučila počítač rozumět zvukům, a díky tomu získala první místo v soutěži Vodafone Nápad roku, která oceňuje nelepší začínající podnikatele.

"Češi jsou národ skeptiků. S novinkou je často náročnější prorazit doma než v cizině," říká Konečný. Věří ale, že mu vítězství v soutěži usnadní cestu ke zdejším zákazníkům. "Je to dobrá reference," podotýká. O využití technologie nyní vyjednává s automobilkami Škoda Auto a Daimler. "Náš systém by zrychlil opravy vozů," říká Konečný.

Jelikož se inteligentní technologie může naučit porozumět různým zvukům, testuje společnost Neuron Soundware její využití i v dalších oblastech. V rámci programu StartupYard ho vyzkoušela u 3D tiskáren.

Z jejich zvuků lze poznat, zda jsou dobře zkalibrované, a zda tedy nedojde k problému během tisku.

"Jednáme i se společností Siemens.

Minulý týden jsme se byli domluvit v Německu na tom, že bychom kontrolovali větrné turbíny," popisuje Konečný. A rozjíždí se také spolupráce s Českou ornitologickou společností.

"Chtěli jsme si vyzkoušet, kolik různých, ale nám lidem podobně znějících zvuků dokážeme od sebe odlišit," říká Konečný. Inteligentní systém bude pomáhat při analýzách nahrávek ptačích druhů a při sčítání ptáků.

Úspěchy třicátníků Celkově se letos do soutěže Nápad roku přihlásilo rekordních 171 projektů, což je téměř o dvě desítky víc než loni. "Vzrostla i jejich kvalita," srovnává zakladatel soutěže Martin Kešner. Ostatně na rozdíl od předchozích ročníků, kterým dominovaly začínající firmy studentů a čerstvých absolventů, se nyní mezi soutěžícími zvýšil počet třicátníků a čtyřicátníků. To je i případ vítězného startupu.

Jeho zakladatel Pavel Konečný nejprve vystudoval kybernetiku a biomedicínské inženýrství na ČVUT. Pak 12 let pracoval v technologické společnosti Accenture, z toho poslední čtyři roky v Austrálii. Když se loni na podzim vrátil do České republiky a rozjel s někdejším spolužákem z gymnázia Pavlem Klingerem vlastní podnikání, bylo mu 37 let.

"Původně jsme umělou inteligenci využívali k efektivnější kompresi zvukových dat," popisuje Konečný.

Zjistili, že po této službě není poptávka, a proto využili schopnosti softwarové neuronové sítě učit se rozumět jednotlivým zvukům. A ukazuje se, že tentokrát našli mezeru na trhu.

Začínající firma Neuron Soundware v příštím roce očekává obrat ve výši desítek milionů korun.

Projekty, které se letos utkaly v soutěži Nápad roku, také ve větší míře cílí na zahraniční trhy. "Některé se dokonce od počátku soustřeďují především na uplatnění v cizině," upozorňuje Martin Kešner. To je i případ společnosti Locaid.me, která získala stříbrnou medaili a zároveň i ocenění Student podnikatel, jehož mediálním partnerem je týdeník Ekonom. Vyvinula chytré senzory a mobilní aplikaci schopnou ohlásit požár nebo třeba střelbu v kancelářských či obchodních centrech a dalších budovách. Nyní chce proniknout na americký trh.

Dosavadní poplašné systémy sice dávají zprávu o nebezpečí, ale těžko poznáte, odkud přichází. Občas se tak stane, že prchající lidé vběhnou přímo do míst, kde hoří. Aplikace Locaid.me však přesně ukazuje, kde jsou bezpečné a nebezpečné zóny.

Prostřednictvím mobilu umí navigovat osoby v budově k lékárničce, k hasicímu přístroji či k východu. Úniková cesta je navržena tak, aby se dotyčný vyhnul nebezpečným zónám.

"Vše jsme vymysleli při skupinovém brainstormingu," popisuje šéf projektu Vladislav Vacek. Senzory, které je potřeba rozmístit po budově, zatím umí detekovat zvuk, teplotu, intenzitu světla, ale i koncentraci oxidu uhličitého a uhelnatého. Aplikace Locaid.me se nyní testuje v pražském paláci Adria a rozjet by se mělo i testování v kampusu Stanfordovy univerzity.

"Jednáme o spolupráci s českou technologickou společností Y Soft," popisuje Vacek.

Start-up dosud pro expanzi využíval vlastní zdroje. Nyní jedná se třemi domácími a jedním zahraničním investorem. "Po soutěži zájem o náš projekt ještě vzrostl," přiznává Vacek. Na nedostatek zájmu si nemůže stěžovat ani Vladimír Vlach, který se start-upem DevCharge vybojoval v soutěži Nápad roku třetí místo.

Umožňuje platit mobilním telefonem v prodejních a parkovacích automatech.

Nainstalování modulu do automatu by podle Vlacha vyšlo zhruba na tisíc korun, kromě toho může firma vydělávat i na každé uskutečněné platbě. "Brali bychom si až pět procent z transakce," říká šestatřicetiletý Vlach, který už má za sebou rozjezd úspěšného projektu Dotykačka. Jde o pokladní systém pro malé i větší provozovny připravený na zavedení elektronické evidence tržeb. V případě DevCharge chce Vlach začít na českém trhu. "Ale plánujeme expanzi do Evropy," podotýká.

V soutěži Nápad roku se letos utkaly projekty, které více cílí na zahraniční trhy. Některé se dokonce od počátku soustřeďují na uplatnění v cizině.


23. 6. 2016; zpravy.iDNES.cz

Elektrická formule z Prahy ovládla americké závody, jako jediná dojela

Studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze slaví úspěch. Tým eForce FEE Prague Formula zvítězil ve dvou červnových podnicích závodů studentské formule v kanadském Barrie a americkém Lincolnu. Tým z české techniky porazil účastníky ze špičkových světových univerzit.

Tým eForce FEE studentů z pražského ČVUT uspěl se svým monopostem FSE 0.4x ve dvou zámořských podnicích, kam se vydal v rámci svého projektu OTO (Over the ocean). V obou případech tým uspěl především proto, že jejich monopost vynikal v dynamických disciplínách, a to především ve vytrvalostním závodě na 22 kilometrů.

V kanadském závodě ovládl monopost FSE 0.4x s pohonem všech kol všechny dynamické testy a v konkurenci dvou dalších aktivních účastníků získal 905,3 bodu z tisíce možných. V USA našel v jedné disciplíně přemožitele a v mnohem širší konkurenci 21 aktivních účastníků získal 867,4 bodu. Na druhé týmy v pořadí vždy získali studenti z ČVUT v Praze drtivý náskok.

V rámci podniků Formula Student/Formula SAE připravují univerzitní týmy studentů monoposty odpovídající pravidlům dané sezony. Jde o lehké formulové vozy se spalovacím motorem nebo elektromotory. Tým z FEL ČVUT startuje vzhledem ke svému zaměření právě v kategorii elektroformulí, která má zatím ve všech podnicích menší počet účastníků. Týmy získávají body v jednotlivých disciplínách. Mezi statickými to je například hodnocení konstrukce monopostu, prezentace byznysové stránky projektu (spolupráce s partnery a podobně) a hodnotí se také náklady týmu na stavbu vozu.

Přepočtené náklady ve výši 28 984 dolarů znamenají, že čtyři konkurenti z podniku v Lincolnu byli dražší. Pro představu: nejlevnější projekt z Olin College of Engineering vyšel na 15 536 dolarů.

Vyšší pražské investice se tentokrát vyplatily. Detailní pohled do výsledkové listiny amerického podniku ukazuje, že z elektrických soupeřů je formule z ČVUT jediná opravdu funkční. Nejtěžší disciplínou je totiž vytrvalostní závod na 22 kilometrů, což představovalo v USA patnáct kol na vytyčené trati. Ze sedmi monopostů, které vůbec k tomuto závodu nastoupily, jej úspěšně pražská elektroformule dokončila jako jediná, a to v čase 24 minut, 15 sekund a 388 tisícin. Formule z kanadské polytechniky v Montrealu, která skončila druhá, ujela jen 14 kol a potřebovala na to 36 minut 6 sekund a 948 tisícin. Ostatní účastníci se nedostali ani za polovinu požadované vzdálenosti a jeden z monopostů se ani neodlepil od startovního roštu.

Dynamické disciplíny zahrnují ještě sprint po vytyčené trati (označováno jako autokros), mezi kužely na čas, takzvaný skipad (jízdu v osmičce), a akceleraci. První dvě disciplíny tým z FEL ČVUT vyhrál, ve sprintu na 75 metrů se pak musel sklonit před výkonem formule z University of Pennsylvania. Celkově tým porazil účastníky ze špičkových světových škol jako právě třeba zmíněné školy z Pensylvánie nebo Montrealu (druhé a třetí místo), ale také slavných škol jako MIT, Carnegie Mellon...

Po celém světě se klání v podnicích Formula Student a Formula SAE účastní stovky univerzitních týmů, i v Česku se mu věnují týmy z většiny českých technických vysokých škol (kromě elektrotechniků z ČVUT i tamní strojaři a dále týmy z ČZU, ZČU, VŠB-TUO, VUT v Brně a TUL). Úspěch, kterého právě dosáhli studenti z FELu, je doposud největší stopou, kterou budoucí čeští inženýři v tomto seriálu na mezinárodní úrovni zanechali.


22. 6. 2016; Moderní řízení

Když stroje nahradí duševní práci lidí

V zahraniční přibývá počet odborných konferencí o umělé inteligenci. Futurologové si kladou otázku, zda si jednou budeme vybírat zaměstnance na míru. Dostaneme se lidem až na úroveň podvědomí? Rozšíříme díky technice schopnosti lidského mozku? Jaké to s sebou nese etické problémy?

Anglicky Artifcial Intelligence, neboli AI. Jde o obor informatiky zabývají se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. V praxi se s AI setkáváme například při práci Googlu. Ten už zakoupil spoustu frem zabývajících se robotikou. Zatímco dříve braly stoje lidem manuální práci, v budoucnu budou schopny nahradit i řadu duševních činností. Ostatně děje se to denně… Představte si samořídící auta. Právě do takových výzkumů investuje nejen Google, ale i Volvo, Tesla, Mercedes. Nahrazeni mohou být v budoucnu lidé v call centrech, kteří odpovídají na stejný okruh otázek. Dojde k tomu tehdy, až budou stroje bezchybně rozpoznávat lidský hlas a odfiltrují šum (tento problém řeší už 30 let!). Ovšem leckde už se testují roboti třeba v roli osobních asistentů. První pokusy se dějí ve státní správě v Sydney.

Nebo v Japonsku se používají roboti k utlumení pocitů osamění pro lidi s demencí.

S prvky umělé inteligence se setkáváme v překladači Googlu.

Pokud hledáte výraz, Google pracuje s histogramem toho, co jste hledali v minulosti. Je schopen rozpoznat, zda mu dotaz klade adolescent, či manažer. Superinteligence by měla být v budoucnu schopná se učit a efektivně vyhodnocovat i nejisté a pravděpodobné informace a ze smyslových vjemů a vnitřních stavů získávat data, která použije k intuitivnímu myšlení.

Řada expertů je skeptická, myslí si, že umělá inteligence je využitelná jen na přesně vymezené činnosti. Známým kritikem je Hubert Dreyfus, profesor flozofe na kalifornské univerzitě v Berkeley. V knize What Computers Can’t Do: The Limits of Artifcial Intelligence (Co počítače nesvedou) vydané v roce 1972 vyjádřil názor, že možnosti strojové inteligence jsou omezené. Programy nebudou nikdy schopné vyřešit nepředvídatelné složitosti běžných situací.

Někteří vědci tvrdí opak. Třeba Kevin Warwick, profesor kybernetiky na univerzitě v anglickém Readingu. Ten se ve svých úvahách zabývá tím, jak zabránit, aby se stroje staly inteligentnějšími než lidé. Východisko vidí ve zvýšení výkonu lidského mozku, třeba díky čipům v něm. Člověk by se tak zdokonalil, zlepšila by se mu paměť, znásobila mozková kapacita. Dokázali bychom přijímat rádiové a radarové signály. Člověk by se stal kyborgem a udržoval si nadvládu nad stroji. Tento problém zkoumají jak fyzikové, tak třeba filozofové.

ROZVOJ TECHNIKY A ETICKÉ OTÁZKY LIDÍ Jedním z nejvýznamnějších myslitelů současnosti je Nick Bostrom. Jde o švédského filozofa a futurologa, profesora na Oxfordské univerzitě, který vede The Future of Humanity Institute. Společně s Davidem Pearcem založil World Transhumanist Association a s Jamesem Hughesem Institute for Ethics and Emerging Technologies.

Bostrom proslul pracemi o hrozbě konce světa, transhumanismu, kryonice, klonování, umělé inteligenci, simulování reality apod. Zajímá ho role vědy a technologie v dnešním světě, etické otázky s tím spjaté. Časopis Foreign Policy ho roku 2009 zařadil mezi 100 nejvlivnějších intelektuálů světa.

Populární je jeho kniha Superintelligence. Nick Bostrom používá metaforu "velké urny kreativity", kdy jde o to, abychom si jako lidstvo nevytáhli "černý míček" z řady možností - vynález, který se obrátí proti lidstvu. Bostrom se obává, že "v případě inteligenční exploze se lidstvo ocitne v roli dítěte, které si hraje s nezajištěnou bombou".

Nikdo neví, co mohou způsobit lidské modifkace, molekulární nanotechnologie… To, co je žádoucí v lékařství, třeba výroba náhradních implantátů, nemusí být ospravedlnitelné při výběru nejlepších vajíček a spermií podle zadání soukromého subjektu. Bostrom je přesvědčen, že superinteligence dosáhne mnohem lepších výkonů než lidský mozek.

Stroje vybavené umělou inteligencí v rámci sebezdokonalování dokážou korigovat všechny kontrolní mechanismy instalované člověkem. "A jako si lidé nenechají radit od opic, ani pro inteligentní stroje nebudou prý hrát žádnou roli poznatky nižší inteligence," říká Nick Bostrom.

CYBERLIDÉ V PROFESÍCH BUDOUCNOSTI Do hry vstupuje manipulace v genetice, výběr nejvhodnějšího genetického materiálu od početí.

Rozvoj poznání v genetice přinese přesnější informace o tom, jakou kombinaci genů je nejlepší vybrat pro určité specifcké profese. Dají se predikovat zdravotní problémy uchazeče o práci, předvídat jeho reakce atd. Uvažuje se o tom, že by byly některé mozkové sítě propojeny s moderními technologiemi a zvyšovaly požadované schopnosti člověka, což se dělo v případě přírodních národů pomocí stimulačních drog. Rozvoj schopností zaměstnanců bude postaven na genových manipulacích CRISPR (Cluster Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats).

INTERNETOVÍ SLÍDILOVÉ V PSYCHODIAGNOSTICE Staré přísloví "Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi" je dnes nahrazeno "Já (internet) přesně vím, co tady děláš, a tomu, kdo se mě umí zeptat, řeknu, jaký jsi." Taková myšlenka zazněla na jaře ve Vídni na konferenci HR Minds Forum, pořádané společností Global Leading Conferences.

Klasické psychodiagnostické postupy může v budoucnu nahradit analýza on-line stopy, kterou každý zanecháváme v prostoru internetu. Umělá inteligence může zajistit automatickou diagnostiku osobnosti i talentu na základě informací o pohybu ve fyzickém i virtuálním prostoru, rozboru textů, fotografí, audiozáznamů a videozáznamů.

Oddělení lidských zdrojů budou potřebovat datové analytiky.

Důležitá bude predikce rozvojového potenciálu lidí. Datoví vědci dokážou na základě algoritmů říci, v čem je nejefektivnější člověka rozvíjet nebo kdo chce odejít z firmy. Podle dat lze vystopovat, kdo je názorový vůdce. Profese datových analytiků má budoucnost. Progresivní firmy v Británii již mají interní datová oddělení. Firma Google přejmenovala své HR oddělení na People Operations. Laszlo Bock, který oddělení řídí a napsal o něm knížku Work Rules, tvrdí, že rozhodnutí, kterými se oddělení řídí, se opírají o analytická data.

Erik Geilenkerchen, šéf lidských zdrojů ze společnosti COFRA Holding, říká, že exponenciálně rostoucí technologické možnosti přinesou změny, jak spolu budou lidé spolupracovat.

Vedle hojně zmiňované automatizace půjde i o oblast umělé inteligence.

Tento měsíc byl v Hofburgu představen program nazvaný Staňte se kyborgem.

Čipy si nechává implantovat do těla řada běžných uživatelů. Přitom již v roce 1998 si nechal do svého levého předloktí chirurgicky zavést implantát Kevin Warwick, profesor kybernetiky, autor knihy Úsvit robotů - soumrak lidstva. Popsal i výsledky experimentu s implantátem: "Překvapivým zjištěním bylo, že jsem si rychle zvykl na fakt, že implantát je mou nedílnou součástí."

Názory Warwicka se zabýval i český vědec Ivan M. Havel v esejích Po nás podoba a Budoucnost jako akční thriller. Havel, který vystudoval obor Automatizace a počítače na ČVUT, se totiž také na počátku 90. let habilitoval v oboru umělé inteligence na 3. lékařské fakultě UK v Praze.

Vidí problém především v rychlosti technizace, digitalizace a virtualizace. Ta postupuje rychleji, než je pro lidi psychicky zdravé a zvladatelné.

Jako si lidé nenechají radit od opic, ani pro inteligentní stroje nebudou hrát žádnou roli poznatky nižší inteligence, říká Nick Bostrom, jehož časopis Foreign Policy řadí mezi 100 nejvlivnějších myslitelů současnosti.


22. 6. 2016; novinky.cz

Do vesmíru poletí česká družice, vyzkouší nové technologie

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude na oběžné dráze Země testovat nové výrobky a technologie. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice jménem VZLUSAT-1 váží dva kilogramy. Do výšky 475 kilometrů bude vynesena na podzim společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci s českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti zČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni. Z 80 procent jde o český výrobek.

Budoucí výzkum atmosféry

Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry.

Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, jako plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

Družice váží dva kilogramy, na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

"Přišli jsme s konceptem jakési testovací družice, kde firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Ve vesmíru jsou experimenty levnější

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok.

"V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru,” uvedl vývojář Vladimír Dániel.

Družice stála několik desítek miliónů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem.

"Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí,” dodal Kašpar.


22. 6. 2016; novinky.cz

Elektroformule studentů ČVUT zazářila za oceánem. Už podruhé

S výrazným náskokem zvítězil tým eForce FEE Prague Formula na závodech v americkém Lincolnu. Reprezentoval Fakultu elektrotechnickou Českéhovysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Studenti tak zopakovali svůj úspěch ze soutěže v kanadském Barrie. Závody ve Spojených státech se konaly od 15. do 18. června.

"Americký styl trati je velmi odlišný od toho evropského, na který jsme připraveni. Trať v Lincolnu byla mnohem rychlejší a její šíře umožňovala i volbu odlišné stopy průjezdu zatáčkou," vysvětloval jeden z týmových pilotů Petr Záruba s tím, že právě díky vysoké průměrné rychlosti mohli naplno využít aerodynamiku vozu.

"Po nalezení optimálního nastavení podvozku se nám podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii a do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný spalovací tým," uvedl k závodům třiceti družstev Záruba.

Vytrvalostní závod na 22 km

Monopost eForce FEE Prague Formula vyvíjejí studenti silnoproudého studijního programu Elektronika, energetika a management Fakulty elektrotechnickéČVUT za spolupráce studentů Fakulty strojní ČVUT.

Tým musel absolvovat jak statické disciplíny jako prezentování designu formule a představení business plánu před porotou, tak samotné závody. Ty zahrnovaly akcelerační disciplíny na 75 metrů (formule eForce dosáhla času 4,09 sekundy), skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační autokros a vytrvalostní disciplínu endurance na 22 kilometrů. Šlo tedy o stejný princip jako v Kanadě. [celá zpráva]

Děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka je hrdý, že dokázali porazit studenty takových škol, jako jsou Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo Purdue University. "Úspěch naší elektroformule dokazuje, že i v tomto oboru patříme na světovou špičku," dodal.

Pro příznivce soutěže Formula SAE/Student a formule eForce bude 12. července ve studovně FEL Café v pražských Dejvicích přichystáno setkání s vítězným týmem a prezentace jejich cesty do Kanady a USA, která dostala pracovní název OTO - Over The Ocean. Na akci se lze registrovat zde.


22. 6. 2016; roklen24.cz

Elektrická formule ČVUT má zámořský double, vyhrála i v USA

Elektrická formule postavená studenty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) po triumfu v Kanadě ovládla i druhý zámořský závod seriálu Formula Student. S velkým náskokem zvítězila o víkendu v americkém Lincolnu. ČTK o tom dnes informovala Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Tvůrci monopostu eForce FEE Prague Formula ho před dvěma lety navrhovali tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel tohoto seriálu. Trať v Lincolnu byla také mnohem rychlejší než evropské okruhy. „Právě díky vysoké průměrné rychlosti jsme naplno mohli využít aerodynamiky vozu a po nalezení optimálního nastavení podvozku se nám podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii a do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný spalovací tým,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z pilotů týmu Petr Záruba.

Studentské formule se spalovacím motorem jsou klasifikovány odděleně. Součástí závodů Formula Student jsou vedle několika soutěží na okruhu také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka ocenil, v jaké konkurenci se studentský tým ČVUT prosadil. „Jsem opravdu hrdý na to, že jsme dokázali porazit studenty takových škol, jako je Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo Purdue University. Úspěch naší elektroformule dokazuje, že i v tomto oboru patříme na světovou špičku,“ uvedl.

Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Zastoupení v týmu mají také studenti Fakulty strojní ČVUT. Pod hlavičkou této fakulty na ČVUT funguje tým, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem.


22. 6. 2016; technickytydenik.cz

Elektroformule bodovala také v USA

S výrazným náskokem zvítězil tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou ČVUT, na závodech v americkém Lincolnu. Studenti tak zopakovali svůj úspěch ze soutěže v kanadském Barrie.

V závodech série Formula SAE Eletric, které se konaly od 15. do 18. června, opět uspěl monopost eForce FEE Prague Formula. Ten vyvíjí studenti silnoproudého studijního programu Elektronika, energetika a management Fakulty elektrotechnické za spolupráce studentů Fakulty strojní ČVUT.

V konkurenci třiceti družstev obstál tým elektroformule s monopostem, specifikovaným již při návrhu před dvěma lety tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel Formula Student. Formule FSE.04x má trakční napětí 300 V a pohon 4x4.

Studentský tým se prosadil v konkurenci takových škol, jako je Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo Purdue University.


22. 6. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Cyklorádio: Jak vyhledat trasu pro kolo

Najít si vhodnou cestu, když chcete do cílového místa dojet na kole, je něco jiného, než když jedete autem. Čím se liší trasa autem od té pro kolo? Máte i na kole automyšlení?

Řada cyklistů se při plánování trasy i na kole chová jako řidič auta - do cíle chce dojet nejkratší možnou cestou. Má totiž zafixované automyšlení. Nejkratší ale nemusí být nejlepší a nejbezpečnější. Nejkratší spojení bývá po hlavních komunikacích, které jsou často velice frekventované. Když usedáte na kolo, zapomeňte na hlavní komunikace a hledejte ty místní - klidné silničky, polní a lesní cesty a samozřejmě cyklostezky. Když k nim přidáte i lávky a různé „myší díry“, kde se cyklista protáhne, ale auto ne, najdete mnohdy cesty, které jsou časově téměř stejně dlouhé, jako ta nejkratší varianta po hlavní. Tam totiž auto, ale hlavně cyklistu, často zbrzdí semafory. Zelená vlna semaforů je totiž seřízena na rychlost auta, ne kola.

Kde najít vhodné informace? V dobré mapě. Tedy v té aktuální s co nejhustší sítí komunikací pro cyklisty. Jde tedy většinou o hustotu fialových čar. Těmi se u nás cyklostezky a cyklotrasy nejčastěji v mapách označují. Některé mapy mají dokonce čarami vyznačené i další cesty, které lze dobře projet na kole.

Samostatnou kapitolou jsou pak mapy internetové a ty pro mobilní telefony. Ty totiž mohou nabízet i vlastní vyhledání trasy do cílového bodu. Klasické „routování“, jak se takovému vyhledávání říká, totiž nebývá optimalizováno na požadavky cyklistů. Routování cyklotras vyladěné podle požadavků cyklistů má u nás jen portál Prahou na kole a to dokonce ve třech úrovních. Ale jen pro Prahu. V některých dalších českých městech routování sice také funguje, ale síť komunikací pro cyklisty nezahrnuje všechny vhodné trasy na kola, tak byste asi tu nejlepší trasu nenašli. Další Cykloplánovač vyvíjejí na ČVUT. Oba vyhledávače trasy pracují pod otevřenými mapami (Open Street Maps). Pokud se ale podíváte do Mnichova na kole, vhodnou trasu si můžete na internetu s pomocí routeru vyhledat už několik let.


21. 6. 2016; blesk.cz

Elektrická formule ČVUT má zámořský double, vyhrála i v USA

Elektrická formule postavená studenty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) po triumfu v Kanadě ovládla i druhý zámořský závod seriálu Formula Student. S velkým náskokem zvítězila o víkendu v americkém Lincolnu. ČTK o tom dnes informovala Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Tvůrci monopostu eForce FEE Prague Formula ho před dvěma lety navrhovali tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel tohoto seriálu. Trať v Lincolnu byla také mnohem rychlejší než evropské okruhy. "Právě díky vysoké průměrné rychlosti jsme naplno mohli využít aerodynamiky vozu a po nalezení optimálního nastavení podvozku se nám podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii a do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný spalovací tým," uvedl v tiskové zprávě jeden z pilotů týmu Petr Záruba.

Studentské formule se spalovacím motorem jsou klasifikovány odděleně. Součástí závodů Formula Student jsou vedle několika soutěží na okruhu také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka ocenil, v jaké konkurenci se studentský tým ČVUT prosadil. "Jsem opravdu hrdý na to, že jsme dokázali porazit studenty takových škol, jako je Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo Purdue University. Úspěch naší elektroformule dokazuje, že i v tomto oboru patříme na světovou špičku," uvedl.

Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Zastoupení v týmu mají také studenti Fakulty strojní ČVUT. Pod hlavičkou této fakulty na ČVUT funguje tým, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem.


21. 6. 2016; ceskenoviny.cz

Do vesmíru poletí česká družice, otestuje nové technologie

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice, která váží dva kilogramy, má název VZLUSAT-1. Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50. Vývojáři družici představili na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci a českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni. Z 80 procent jde o český výrobek. Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

"My jsme přišli s konceptem jakési testovací družice, kde vlastně firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl ČTK generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok. "V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem. "Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí," dodal Kašpar.


21. 6. 2016; ceskenoviny.cz

Elektrická formule ČVUT má zámořský double, vyhrála i v USA

Elektrická formule postavená studenty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) po triumfu v Kanadě ovládla i druhý zámořský závod seriálu Formula Student. S velkým náskokem zvítězila o víkendu v americkém Lincolnu. ČTK o tom informovala Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Tvůrci monopostu eForce FEE Prague Formula ho před dvěma lety navrhovali tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel tohoto seriálu. Trať v Lincolnu byla také mnohem rychlejší než evropské okruhy. "Právě díky vysoké průměrné rychlosti jsme naplno mohli využít aerodynamiky vozu a po nalezení optimálního nastavení podvozku se nám podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii a do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný spalovací tým," uvedl v tiskové zprávě jeden z pilotů týmu Petr Záruba.

Studentské formule se spalovacím motorem jsou klasifikovány odděleně. Součástí závodů Formula Student jsou vedle několika soutěží na okruhu také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka ocenil, v jaké konkurenci se studentský tým ČVUT prosadil. "Jsem opravdu hrdý na to, že jsme dokázali porazit studenty takových škol, jako je Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo Purdue University. Úspěch naší elektroformule dokazuje, že i v tomto oboru patříme na světovou špičku," uvedl.

Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Zastoupení v týmu mají také studenti Fakulty strojní ČVUT. Pod hlavičkou této fakulty na ČVUT funguje tým, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem.


21. 6. 2016; CT24.cz

Česká družice bude testovat materiál, který by mohl sloužit při osídlení Marsu

Do vesmíru poletí česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Cílem mise VZLUSAT-1 je mimo jiné ověřit vlastnosti nového radiačního štítu vyvinutého v Česku, který by mohl v budoucnu sloužit například jako konstrukce obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

Družice váží dva kilogramy a na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů. Společně s ní poletí v rámci mezinárodní mise QB50 i další padesátka družic typu CubeSat.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci s českými firmami a univerzitami. Na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT a Západočeské univerzity. Z 80 procent jde o český výrobek.

Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.Družice pravděpodobně poletí z Ruska

Od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok. "Chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.Velká příležitost pro firmy

"Přišli jsme s konceptem jakési testovací družice, kde firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem. "Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí," dodal Kašpar.


21. 6. 2016; denik.cz

Do vesmíru poletí česká družice, která otestuje nové technologie

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice, která váží dva kilogramy, má název VZLUSAT-1. Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50. Dnes vývojáři družici představili na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci a českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni.

Z 80 % jde o český výrobek. Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Dalekohled a kompozitní materiály

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

"My jsme přišli s konceptem jakési testovací družice, kde vlastně firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl ČTK generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Družice stála desítky milionů a do kosmu odstartuje z Ruska

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok.

"V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem. "Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí," dodal Kašpar."


21. 6. 2016; e15.cz

Česká družice poletí do vesmíru, otestuje nové technologie

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice, která váží dva kilogramy, má název VZLUSAT-1. Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50. Dnes vývojáři družici představili na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci a českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni. Z 80 procent jde o český výrobek. Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

"My jsme přišli s konceptem jakési testovací družice, kde vlastně firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Přečtěte si: Hvězdný plat: Poradce ministerstva dopravy pro vesmír bral 180 tisíc měsíčně

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok. "V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura České republiky v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem. "Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí," dodal Kašpar.

Čtěte také:

Do vesmíru v příštích letech poletí více než deset českých přístrojů


21. 6. 2016; http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/

Do vesmíru poletí česká družice VZLUSAT-1, otestuje nové technologie

Do vesmíru poletí česká družice VZLUSAT-1. Má za úkol zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Do kosmu ji patrně z Ruska vynese raketa Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie.

Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat. Dnes vývojáři družici představili na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Družice stála několik desítek milionů korun. Vyvinuli ji experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci a českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni. Z 80 procent jde o český výrobek. Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

Mise potrvá nejméně rok. "V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.


21. 6. 2016; parlamentnilisty.cz

Po Kanadě obhájila elektroformule studentů ČVUT prvenství i v USA

S výrazným náskokem zvítězil tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učenítechnického v Praze, na závodech v americkém Lincolnu. Studenti tak zopakovali svůj úspěch ze soutěže v kanadském Barrie.

V závodech série Formula SAE Eletric, které se konaly od 15. do 18. června v americkém Lincolnu, opět bodoval monopost eForce FEE Prague Formula. Ten vyvíjí studenti silnoproudého studijního programu Elektronika, energetika a management Fakulty elektrotechnickéČVUT v Praze za spolupráce studentů Fakulty strojní ČVUT.

V konkurenci třiceti družstev obstál tým elektroformule s monopostem, který byl specifikován již při návrhu před dvěma lety tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel Formula Student. Formule FSE.04x má trakční napětí 300 V a pohon 4x4.

V dílčích závodech, ze kterých se soutěž Formula Student skládá, musel tým Fakulty elektrotechnické ČVUT absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentování designu formule, nebo představení business plánu před porotou, tak i samotné závody. Ty se skládaly z akcelerační disciplíny na 75 metrů (formule eForce dosáhla času 4.09 sekund), Skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační Autokros a vytrvalostní disciplínu Endurance na 22 kilometrů.

Jízdu okomentoval jeden z pilotů týmu, Petr Záruba: "Americký styl trati je velmi odlišný od toho evropského, na který jsme připraveni. Trať v Lincolnu byla mnohem rychlejší a její šíře umožňovala i volbu odlišné stopy průjezdu zatáčkou. Právě díky vysoké průměrné rychlosti jsme naplno mohli využít aerodynamiky vozu a po nalezení optimálního nastavení podvozku se nám podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii a do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný spalovací tým."

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, profesor Pavel Ripka k fenomenálnímu úspěchu českého týmu dodává. "Celou cestu našeho týmu eForce jsem sledoval na jejich blogu a jsem opravdu hrdý na to, že jsme dokázali porazit studenty takových škol, jako je Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity, nebo Purdue University. Úspěch naší elektroformule dokazuje, že i v tomto oboru patříme na světovou špičku."

Pro příznivce soutěže Formula SAE/Student a formule eForce bude 12. července ve studovně FEL Café v pražských Dejvicích (Technická 2, Praha 6) přichystáno setkání s vítězným týmem a prezentace jejich cesty do Kanady a USA, která dostala pracovní název OTO - Over The Ocean. Na akci se lze registrovat ZDE

Další informace o formuli eForce FEE Prague Formula a články ze zámořské cesty naleznete ZDE

Video ze závodů lze zhlédnout ZDE

Výsledky soutěže Formula Electric - Lincoln 2016 jsou dispozici ZDE


21. 6. 2016; roklen24.cz

Elektrická formule ČVUT má zámořský double, vyhrála i v USA

Elektrická formule postavená studenty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) po triumfu v Kanadě ovládla i druhý zámořský závod seriálu Formula Student. S velkým náskokem zvítězila o víkendu v americkém Lincolnu. ČTK o tom dnes informovala Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Tvůrci monopostu eForce FEE Prague Formula ho před dvěma lety navrhovali tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel tohoto seriálu. Trať v Lincolnu byla také mnohem rychlejší než evropské okruhy. "Právě díky vysoké průměrné rychlosti jsme naplno mohli využít aerodynamiky vozu a po nalezení optimálního nastavení podvozku se nám podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii a do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný spalovací tým," uvedl v tiskové zprávě jeden z pilotů týmu Petr Záruba.

Studentské formule se spalovacím motorem jsou klasifikovány odděleně. Součástí závodů Formula Student jsou vedle několika soutěží na okruhu také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka ocenil, v jaké konkurenci se studentský tým ČVUT prosadil. "Jsem opravdu hrdý na to, že jsme dokázali porazit studenty takových škol, jako je Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo PurdueUniversity. Úspěch naší elektroformule dokazuje, že i v tomto oboru patříme na světovou špičku," uvedl.

Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Zastoupení v týmu mají také studenti Fakulty strojní ČVUT. Pod hlavičkou této fakulty na ČVUT funguje tým, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem.


21. 6. 2016; sciencemag.cz

Do vesmíru poletí česká družice, otestuje nové technologie

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice, která váží dva kilogramy, má název VZLUSAT-1. Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50. Dnes vývojáři družici představili na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci a českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni. Z 80 procent jde o český výrobek. Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

"My jsme přišli s konceptem jakési testovací družice, kde vlastně firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl ČTK generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok. "V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem. "Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí," dodal Kašpar.


21. 6. 2016; technickytydenik.cz

Studentka Pavla Hudcová uspěla s projektem upozorňujícím na světelné znečištění

Na konci května byly v pražském kině Lucerna vyhlášeny výsledky ceny Gratias Tibi, kterou uděluje společnost Člověk v tísni. V kategorii středních škol zvítězil projekt Zachraňme tmu!, jehož vedoucí Pavla Hudcová studuje program Elektronika a komunikace na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Pavla Hudcová vede skupinu studentů z Ondřejova, jejichž projekt Zachraňme tmu! chce upozornit na problematiku světelného znečištění noční oblohy. To přináší rizika nejen pro lidi, ale také pro živočichy a rostliny. Studenti sesbírali všechny dostupné informace z různých světových výzkumů o dopadech světelného znečištění a vytvořili videa a výukové materiály, které slouží k možnosti informovat veřejnost a děti s touto aktuální problematikou.


21. 6. 2016; tyden.cz

Česká družice VZLUSAT-1 míří do vesmíru

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice, která váží dva kilogramy, má název VZLUSAT-1. Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50. Vývojáři družici představili v úterý na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Do vesmíru zamíří česká družice, která bude zkoušet nové výrobky a technologie na orbitě Země. Vyvinuli ji tuzemští experti. Družice, která váží dva kilogramy, má název VZLUSAT-1. Na oběžnou dráhu bude vynesena letos na podzim, a to do výšky 475 kilometrů společně s další padesátkou družic typu CubeSat v rámci mezinárodní mise QB50. Vývojáři družici představili v úterý na setkání odborníků na ministerstvu dopravy.

Družici vyvinuli experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU) ve spolupráci a českými firmami a univerzitami, na vývoji se podíleli i studenti z ČVUT v Praze a Západočeské univerzity v Plzni. Z 80 procent jde o český výrobek. Nanodružice ponese na palubě miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Například od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, plášť kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce nebo Marsu.

Družice stráví vesmíru nejméně rok

"My jsme přišli s konceptem jakési testovací družice, kde vlastně firmy, které mají zájem dostat se do dodávek velkého kosmického průmyslu, umístí své prototypy, materiály a podobné věci na tuto malou družici, která je nesrovnatelně levnější pro vlastní sestavení i výstřel," řekl generální ředitel VZLU Josef Kašpar.

Družice bude vyslána do vesmíru pravděpodobně z Ruska raketou Dněpr v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. Mise potrvá nejméně rok. "V průběhu roku chceme zjišťovat, jak se mění vlastnosti materiálů, protože experimenty na Zemi jsou nesmírně drahé, mnohem dražší než ve vesmíru," uvedl vývojář Vladimír Dániel.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa i ministerstvo průmyslu, peníze do vývoje dal i letecký ústav. Třetina financí pochází od partnerských firem. "Vznikl silný tým, který je schopen stavět družice. Jsou to nemalé investice, ale určitě se vyplatí," dodal Kašpar.


21. 6. 2016; tyden.cz

Elektrická formule ČVUT má zámořský double

Elektrická formule postavená studenty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) po triumfu v Kanadě ovládla i druhý zámořský závod seriálu Formula Student. S velkým náskokem zvítězila o víkendu v americkém Lincolnu.

Elektrická formule postavená studenty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) po triumfu v Kanadě ovládla i druhý zámořský závod seriálu Formula Student. S velkým náskokem zvítězila o víkendu v americkém Lincolnu. Informovala o tom Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Tvůrci monopostu eForce FEE Prague Formula ho před dvěma lety navrhovali tak, aby vyhověl americké úpravě pravidel tohoto seriálu. Trať v Lincolnu byla také mnohem rychlejší než evropské okruhy. "Právě díky vysoké průměrné rychlosti jsme naplno mohli využít aerodynamiky vozu a po nalezení optimálního nastavení podvozku se nám podařilo dosáhnout nejrychlejšího času v elektrické kategorii a do konce dne tento čas nepřekonal ani žádný spalovací tým," uvedl jeden z pilotů týmu Petr Záruba.

Studentské formule se spalovacím motorem jsou klasifikovány odděleně. Součástí závodů Formula Student jsou vedle několika soutěží na okruhu také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka ocenil, v jaké konkurenci se studentský tým ČVUT prosadil. "Jsem opravdu hrdý na to, že jsme dokázali porazit studenty takových škol, jako je Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo PurdueUniversity. Úspěch naší elektroformule dokazuje, že i v tomto oboru patříme na světovou špičku," uvedl.

Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Zastoupení v týmu mají také studenti Fakulty strojní ČVUT. Pod hlavičkou této fakulty na ČVUT funguje tým, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem.


17. 6. 2016; CHIP

Počítače s nadhledem

Vážení čtenáři,

koncem května jsem se byl podívat na své alma mater, Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT, na otevření výstavy Století informace - počítačový svět. Fakulta tu ve zrekonstruované historické laboratoři ve spolupráci se soukromým sběratelem Petrem Váradim ukazuje zhruba 400 typů různých československých i zahraničních počítačů ze 70. a 80. let minulého století. Chápu, že mladším ročníkům, současným studentům a lidem, kteří se k počítačům dostali až později, může výstava starých "počítadel" připadat nezajímavá. Mě osobně ale trochu zasáhla nostalgie, když jsem se díval na starý školní IQ 151, na kterém jsem kdysi zkoušel (nepříliš úspěšně) pochopit základy Assembleru a který topil tak, že se na něm dala ohřívat káva. Do oka mi také padlo tuzexové osmibitové Atari 800XL se 64 KB paměti, zabudovaným programovacím jazykem Basic, v sadě s kazetovým magnetofonem pro nahrávání programů, které jsme kdysi s mými spolužáky v laborkách používali na výpočty regulací. Úctu si zaslouží i první PC od IBM s malou monochromatickou obrazovkou, a naopak kuriózně dnes působí sovětské klony populárního počítače ZX Spectrum se jmény jako Mikroša nebo Nafanja. Málokdo si už uvědomí, jak složité začátky vůbec počítače v Československu měly. Hlavní postava poválečného počítačového výzkumu, profesor Antonín Svoboda, který stál od konce 2. světové války díky svým schopnostem a mezinárodním zkušenostem za projekty reléového počítače SAPO i pozdějšího elektronkového počítače EPOS, byl v 60. letech donucen emigrovat a postupně za ním do USA na Kalifornskou univerzitu odešlo i několik desítek původních zaměstnanců tehdejšího Výzkumného ústavu matematických strojů. Z téhle rány se český počítačový vývoj vzpamatovával hodně dlouho, a vlastně se mu to vinou politických okolností už nikdy úplně nepodařilo. Přístup k novinkám a technologiím byl více než omezený a tehdejším státem řízené výzkumné projekty neměly, až na několik vzácných výjimek, šanci na výraznější úspěch.

Dnes jsme úplně jinde a dobře o tom svědčí i obsah nejnovějšího čísla Chipu. Koupit si můžete v podstatě jakýkoliv počítač nebo digitální zařízení, s dodávkou většinou do několika hodin, výjimečně dnů. Přístup k nejnovějším technologiím je (nejen díky internetu) výborný a studenti technických oborů mají možnosti začít kariéru kdekoliv. Řada světových firem má v Česku vývojová střediska a osobně mám dobrý pocit také z toho, že i řada českých IT společností se prosadila ve světové konkurenci nebo stála světovým velikánům za drahý nákup.

Na staré počítačové časy nemá smysl dlouho vzpomínat, stojí za to ale vědět, jaká byla jejich historie. Možná pak budeme schopni své současné potíže s moderními notebooky, tablety nebo smartphony vidět s větším nadhledem. A to vám na začátek červencového vydání Chipu, jehož hlavním tématem je právě řešení problémů s PC, přeji za celou redakci i já.

Příjemné čtení!


16. 6. 2016; iDNES.cz

VIDEO: Návštěvníci festivalu ČVUT hráli na klávesy z banánů a paprik

Ve středu zaplnily park na dejvickém Vítězném náměstí projekty a technologické novinky studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci jednodenního festivalu FELFEST. Návštěvníkům se předvedli lego robůtci, banánové piano a letecký simulátor.

"Festival vznikl jako způsob oslavy zakončení školního roku, ale rádi bychom ho koncipovali také jako lákadlo pro nové studenty," řekla iDNES.cz hlavní koordinátorka festivalu Hana Chmelenská.

V šapitó před budovou ČVUT vznikl techpark, kde byly k vidění různé technologické inovace. Návštěvníky zaujala například první česká elektroformule, se kterou studenti také vyhráli závod v Kanadě.

Prezentace však nebyly jen ke koukání. Kromě leteckého simulátoru s pohyblivou základnou si návštěvníci mohli vyzkoušet svoje hudební nadání na nezvyklém nástroji - banánovém pianu, které je zapojeno do ovoce a zeleniny a reaguje na dotek. Kapely a prohlídka pod proudem

Součástí akce byly také prohlídky historie výpočetní techniky s některými funkčními dobovými počítači a laboratoř vysokého napětí.

Po celou dobu festivalu hrály na dvou pódiích kapely studentů čí absolventů fakulty, celá akce pak vyvrcholila po osmé hodině večer koncertem skupiny Traband.


15. 6. 2016; Lidové noviny

Studentská elektroformule zvítězila v Kanadě

PRAHA Celkovým prvenstvím pro tým Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze skočila soutěž Formula Student v kanadském Barrie. V týmu měli zastoupení i posluchači Fakulty strojní ČVUT.

Více než dvanáct měsíců se na svoji první zámořskou cestu chystala čtvrtá generace studentského závodního vozu na elektrický pohon. Soutěž se skládá z dílčích závodů, v jejichž rámci musí tým monopostu prezentovat konstrukci vozu před porotou, ale také absolvovat závody zahrnující akcelerační disciplíny, jízdu v osmičce, autokros a vytrvalostní disciplínu na 22 kilometrů.

O tom, že studenti ČVUT zvítězili vskutku suverénně, svědčí fakt, že od druhého vítězného týmu je dělilo úctyhodných 521,13 bodu z celkového tisíce... V příštích dnech budou vítězní studenti reprezentovat Českou republiku s unikátním monopostem v americkém Lincolnu.


15. 6. 2016; netguru.cz

Cisco vyhlašuje soutěž pro talenty na kyberbezpečnost

Poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost rapidně roste. Nové talenty a nadějní specialisté se přitom nemusí rekrutovat jen z řad studentů IT…

Společnost Cisco již třetí rok po sobě vyhlašuje ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze soutěž Cisco Outstanding Thesis Award, jejímž cílem je takové talenty identifikovat. Soutěž je určena pro studenty bakalářského, magisterského a doktorandského programu na libovolné vysoké škole v České či Slovenské republice. Do soutěže lze přihlásit libovolnou absolventskou práci obhájenou v roce 2016, která spadá do okruhu počítačových věd, zejména strojového učení. Autoři nejlepších prací získají finanční odměnu 10 000, 25 000 respektive 35 000 korun a také respektovanou referenci pro své budoucí zaměstnavatele.

Přestože výzkumné a vývojové centrum pro kybernetickou bezpečnost společnosti Cisco, které soutěž vyhlašuje, je zaměřené především na kybernetickou bezpečnost, přihlášené práce se nemusí týkat pouze této oblasti. Ukazuje se, že při boji s pokročilými hrozbami lze využít zkušeností i z jiných oborů či oblastí. A jak ale dokazují výsledky předchozích ročníků, soutěže se ani zdaleka neúčastní jen studenti technických škol. Do letošního ročníku lze přihlásit práce zabývající se metodami strojového učení a rozpoznávání, detekcemi anomálií, klasifikací komplexních a strukturovaných dat, učením reprezentace, technologiemi zpracování velkých dat, softwarovým inženýrstvím, zpracováním signálu, a také teorií her i grafů.

Do Cisco Outstanding Thesis Award 2016 lze přihlásit práce do 23. září 2016 na adrese výzkumného a vývojového centra společnosti Cisco na Karlově náměstí 2. Soutěžní komise vybere finalisty, kteří budou vyrozuměni do 21. října 2016. Následně je čeká prezentace výsledků jejich práce v angličtině, která proběhne v prostorách výzkumného a vývojového centra Cisco 4. listopadu 2016. Následně budou slavnostně vyhlášeni vítězové jednotlivých kategorií.

Vítězové i finalisté získají kromě finanční odměny i přímý kontakt do špičkového výzkumného průmyslového pracoviště Cisco provázaného s týmy v Kalifornii, Texasu a Londýně, s potenciální možností budoucí spolupráce.


15. 6. 2016; prazsky.denik.cz

Kulaťák rozezní Traband

Tradiční Festival Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se koná dnes od 14 hodin na Vítězném náměstí. K poslechu zahrají kapely Traband, Timudej, Odečet plynu a další. Také v minulých letech se Felfest snažil do události zapojit kromě známých interpretů i kapely složené ze stávajících studentů nebo absolventů. Kromě hudby má festival za cíl přiblížit studentskou tvorbu studentů vyšších ročníků a doktorandů. Mladí vědci k vidění připraví roboty z lega, letecký simulátor, interaktivní projekce, studenty vyrobené formule a další. Festival má také představit činnost této fakulty možným budoucím uchazečům. Vstup je zdarma.


15. 6. 2016; Týdeník Školství

Elektroformule ČVUT

Celkovým prvenstvím pro tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technickéhov Praze, skončila soutěž Formula Student v kanadském Barrie. Tam se studenti vydali v rámci projektu OTO - Over The Ocean.


15. 6. 2016; zpravy.rozhlas.cz

FELFEST

Přijďte si prohlédnout roboty z lega, zvláštní hudební nástroje, letecký simulátor, studentskou formuli a mnoho dalšího. To vše na festivalu Fakulty elektrotechnické ČVUT, který představí to, čím se studenti na této fakultě zabývají a co tvoří. Na Vítězném náměstí ve středu 15. června od 14 hodin.


14. 6. 2016; feedit.cz

Jan Gruntorád získal prestižní medaili Vietschovy nadace

Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET, které provozuje stejnojmennou národní e-infrastrukturu České republiky, byl oceněn čestnou medailí Vietschovy nadace. Ta je každoročně udělována osobnostem, které se trvalými hodnotami zasloužily o výzkum a vývoj pokročilých internetových technologií určených na podporu vědy, výzkumu a vysokého školství. Jan Gruntorád obdržel medaili 13. června v Praze během konference TNC16, největší události v oblasti evropských sítí pro výzkum a vzdělávání, organizované evropskou asociací národních sítí pro výzkum a vzdělávání GÉANT. Akci hostí sdružení CESNET. (TZ)

Medaile Vietschovy nadace se uděluje jednotlivcům nebo týmům, jež přicházejí s novými nápady, ale zároveň těm, kteří prokázali organizační schopnosti a jejichž úsilí vedlo k založení institucí nebo služeb dlouhodobé hodnoty. "V případě Jana Gruntoráda se obě tyto dovednosti unikátním způsobem spojily," zdůvodňuje ocenění předseda správní rady Vietschovy nadace Valentino Cavalli.

Jan Gruntorád je držitelem titulů Ing. (1975) a CSc. (1989) z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Po absolvování vysoké školy přijal práci v Regionálním univerzitním výpočetním centru v Praze. V roce 1986 se stal vedoucím Oddělení datové komunikace a počítačových sítí tohoto centra.

V těchto počátcích byl Jan Gruntorád zástupcem nevelké skupiny lidí, kteří si uvědomili význam internetu a jeho potenciál pro výzkum a vzdělávání.

Po politických změnách v roce 1989 inicioval zapojení Československa do sítě European Academic and Research Network (EARN) a v květnu 1990 se stal národním ředitelem sítě EARN pro Československo a odpovídal za rozvoj této sítě na celém území Československa.

Od roku 1992 byl odpovědný za založení první sítě internetového typu v České republice - sítě CESNET. Získal ocenění od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky za návrh a realizaci této sítě.

Jan Gruntorád byl v březnu 1996 klíčovou osobou při zakládání nové právní formy CESNET - zájmového sdružení právnických osob. Byl zvolen ředitelem a členem představenstva sdružení CESNET a na těchto pozicích působí dodnes.

V letech 1998 až 2003 byl předsedou asociace CEENET (Central and Eastern European Network Association) a více než pět let působil jako konzultant NATO na poli počítačových sítí pro komunitu výzkumu a vzdělávání v oblasti Kavkazu. Podílel se na vytváření IP sítě pro vědecko-výzkumnou komunitu v Ázerbájdžánu.

Šest let byl členem představenstva v Británii sídlící společnosti DANTE, odpovědné za založení a provoz celoevropské sítě pro výzkum a vzdělávání GÉANT. Několik let působil jako člen řídicího výboru projektů GÉANT.

Od roku 2010 je Jan Gruntorád odpovědný za vytváření a provoz elektronické infrastruktury pro výzkum a vývoj v České republice, tvořené počítačovými sítěmi, gridy, cloudy, službami ukládání dat a nástroji k podpoře spolupráce. Předsedal rovněž pracovní skupině odpovědné za tvorbu a aktualizaci sekce informatiky/e-infrastruktur plánu pro velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovaci v České republice. Jan Gruntorád reprezentuje Českou republiku ve skupině European e-IRG (e-Infrastructure Reflection Group).

Členové správní rady Vietschovy nadace byli při svém výběru v letošním roce jednotní. "Zvláště nyní, kdy CESNET pod vedením Jana Gruntoráda oslavuje své 20. výročí, je vhodné ocenit jeho přínos i na mezinárodní úrovni," dodává Valentino Cavalli.

Posláním Vietschovy nadace (The Vietsch Foundation) je podporovat výzkum a vývoj pokročilých internetových technologií určených pro vědecký výzkum a vysoké školství. Nadace plní své cíle ve dvou směrech: Zaprvé finančními prostředky přispívá na konkrétní projekty v oblasti výzkumu a vývoje, které mají potenciální hodnotu pro pokrok evropských i globálních výzkumných a vzdělávacích sítí. A zadruhé každým rokem uděluje čestné vyznamenání lidem, kteří přispěli k rozvoji služeb či technologií trvalé hodnoty, jež jsou využívány síťovou komunitou a jejími uživateli při výzkumu, vývoji a vzdělávání. Nadace byla založena na základě poslední vůle Willema Karla Vietsche (1952-2014), nizozemského odborníka, přední postavy mezinárodní internetové komunity, mimo jiné generálního tajemníka sdružení TERENA, které zastřešovalo evropské národní sítě pro výzkum a vzdělávání. Více na: http://www.vietsch-foundation.org

Sdružení CESNET bylo založeno v roce 1996 vysokými školami a Akademií věd ČR. Zabývá se výzkumem a vývojem informačních a komunikačních technologií, buduje a rozvíjí národní e-infrastrukturu CESNET určenou pro výzkum a vzdělávání. Díky výzkumným aktivitám a dosaženým výsledkům sdružení CESNET reprezentuje Českou republiku v mezinárodních projektech, zejména v budování panevropské sítě GÉANT a gridových projektech (EGI. eu), a podílí se aktivně na jejich realizaci. Více na: www.cesnet.cz


14. 6. 2016; iHNed.cz

Má být bezpečnostní řešení inteligentní?

Zabezpečení a metody umělé inteligence - dvě technologie, které v současnosti zažívají boom, nicméně jejich průnik je nejistý.

Internet věcí včetně medicínských implantátů, zasíťované kritické průmyslové systémy nebo autonomní automobily, to jsou trendy, které kromě očividných přínosů vyvolávají i obavy z hlediska zabezpečení. K tomu se samozřejmě přidávají rizika spojená s provozem "klasických" systémů IT. Výdaje na bezpečnost v posledních letech rostou celkem stabilně bez ohledu na to, jak se jinak vyvíjí ekonomická situace.

Současně žijeme v době, kdy umělá inteligence zasahuje do stále více oblastí. Vůbec přitom nejde o takové speciální obory, jako jsou šachy (stávající nejlepší šachové programy ostatně nic na způsob umělé inteligence nevyužívají), aplikace umělé inteligence zvládají i běžnou konverzaci (Apple Siri, Microsoft Cortana, IBM Watson apod.) a celou řadu zdánlivě výlučně lidských dovedností.

Zajímavá otázka zní, nakolik jsou současné metody AI použitelné právě pro vývoj systémů zabezpečení, s důrazem na bezpečnost typických IT systémů. Názory se v tuto chvíli různí.

Analýza chování

Řada dodavatelů bezpečnosti IT deklaruje, že jejich systém využívá učení a díky tomu postupně zvyšuje svoji schopnost detekovat škodlivé aktivity. Úplně všichni dodavatelé pak tvrdí, že i když databáze škodlivých kódů (virové definice - signatury apod.) mají stále nezastupitelnou roli, škodlivé aktivity se detekují nejen na základě statické informace, ale hlavně podle podezřelého chování. Podvodný program například najednou začne šifrovat všechna data (ransomware) nebo se velké množství podnikových dat začne přesouvat na neznámé servery (průmyslová špionáž). Nicméně to, že bezpečnostní program detekuje takové aktivity, ještě zdaleka neznamená, že využívá i metody tradičně řazené do umělé inteligence.

Jednu z metod umělé inteligence představuje strojové učení. Laboratoř Computer Science and Artificial Intelligence Laboratory z MIT nedávno představila platformu AI Squared. Systém dokáže údajně při nízké úrovni falešných poplachů odhalit až 85 procent útoků (což nevypadá zrovna impozantně, ale samozřejmě záleží na metodice). Základní metodou výuky je prostě strojové učení, když program dostane o úspěšnosti své detekce reakci od lidského operátora. Učení/generování nových modelů probíhá prý mj. velmi rychle.

V souvislosti s metodami strojového učení je významné také to, že výpočetní výkon současného hardwaru umožňuje i výuku vícevrstvých neuronových sítí, kdy se počítače učí pracovat s lidskými pojmy, což umožňuje snadnou spolupráci s operátory, další zpracování takto generovaných dat i další učení systému.

Problémy teorie her

Na druhé straně spíše skeptický postoj k roli umělé inteligence v zabezpečení vyjádřil na nedávné výroční konferenci společnosti RSA její ředitel Amit Yoran. Podle jeho názoru je současná umělá inteligence výborně použitelná k řešení statistických, dobře definovaných, "uzavřených/omezených" problémů, jako je třeba Go, kde programy nedávno triumfovaly nad lidskými hráči - a na rozdíl od šachů zde byly použity metody umělé inteligence.

Yoran nicméně tvrdí, že strojovým učením vycvičíme neuronovou síť tak, aby ideálně reagovala pouze na minulé útoky. Bezpečnost, stejně jako třeba obchodování na burze, ale představuje hru, kde protistrany mění strategie. Tato hra navíc nemá předem definovaná pravidla (a tomu odpovídající stavový prostor), už jenom proto, že neustále vzniká nový software, hardware i služby, standardy i legislativa. Všechny útoky samozřejmě nejsou inovativní, takže dokonalá obrana proti minulým hrozbám má smysl, stoprocentní bezpečnost ale rozhodně nezajišťuje. Bezpečnostní průmysl by podle Yorana na AI přehnaně spoléhat neměl, a to i když je jinak strojové učení velmi perspektivní aplikace.

Na druhé straně - příliš jiných možností není, což s sebou nese i podnikatelské příležitosti. A tak se např. firma Cognitive Security, ve svých začátcích bezprostředně spojená s ČVUT Praha, stala součástí struktur společnosti Cisco. Cognitive Security nabízí síťové zabezpečení právě na bázi umělé inteligence a ze spolupráce mezi Ciscem a ČVUT vycházejí i další projekty tohoto typu. Minimálně z pohledu start-upů je tedy spojení umělé inteligence a zabezpečení zajímavé a představuje prostor otevřený pro inovace.

85 %

Jednu z metod umělé inteligence představuje strojové učení. Laboratoř CSAI z MIT nedávno představila platformu AI Squared, která údajně dokáže při nízké úrovni falešných poplachů odhalit až 85 procent útoků.


14. 6. 2016; vysokeskoly.cz

Pražský Felfest - gratis už tuto středu

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na tradiční festival spojený s oslavou konce semestru FELFEST. Koná se 15. června 2016 od 14.00 hodin na Vítězném náměstí v Praze Dejvicích. Jako obvykle nabídne bohatý hudební program a prezentaci studentských projektů fakulty.


13. 6. 2016; Tučňák

Školáci získali informace o elektřině

V ZŠ Mendíků se uskutečnila přednáška "Energetická gramotnost - Bez energie to nejde". Projekt vznikl pod záštitou FEL ČVUT a za podpory společnosti ČEPS, která má obeznámit žáky základních škol s problematikou energie. Žáci se dozvěděli, jaké problémy by vznikly při blackoutu, jaké jsou typy elektráren v České republice a jak společnost ČEPS pomáhá regulovat výrobu a spotřebu energie.


11. 6. 2016; ictsecurity.cz

Skutečná bezpečnost na internetu neexistuje

„Je to vlastně paradox. Snažíme se ochránit před nebezpečími číhajícími na internetu a musíme právě přes internet stahovat záplaty, opravy a aktualizace bezpečnostních programů a operačních systémů.

Tím se stáváme závislí na někom, o kom vůbec netušíme kdo je a co je zač a přesto mu musíme téměř slepě důvěřovat,“ říká RNDr. Vlastimil Klíma, soudní znalec v oboru kybernetika a výpočetní technika.

Počet kybernetických útoků roste geometrickou řadou. Metody útočníků jsou natolik propracované, že nejen běžný uživatel, ale ani odborník se již nemá šanci bránit před takovými útoky samostatně. Jistě, odpovědným chováním lze riziko útoku snížit, ale bez odpovídajících bezpečnostních nástrojů nelze nikdy nákaze zabránit. Problém je, že většinu těchto nástrojů stahujeme opět přes internet. O kybernetické bezpečnosti, trendech, ale také kryptografii si ICT Network News povídal s RNDr. Vlastimilem Klímou, soudním znalcem v oboru kybernetika a výpočetní technika.

Co si v současnosti myslíte o počítačové bezpečnosti?

Zkusme si jenom uvědomit, co z nás udělal internet. Díky internetu jsme přijali argument, že útoky hackerů i nové viry se nyní na internetu šíří tak rychle, že je nutné aktualizovat antivir i záplaty co nejrychleji, tedy on-line. Úplně jsme zapoměli, že je to vlastně paradox : „abyste byli bezpeční proti hrozbám z internetu, musíte skrze tento internet instalovat a aktualizovat ty programy, které vám mají to bezpečí zajistit“. Takže musíme bezmezně důvěřovat výrobci antivirů a operačních systémů, a přitom nevíme, kdo u nich a pro koho vlastně pracuje. Jenže my chceme a de facto musíme být na internetu! Takže v ten okamžik můžeme zapomenout na opravdovou bezpečnost. Všechno už záleží jen na tom, jaké díry mají operační systémy, antiviry, firewally, routery, atd. neboli všechny prvky, které řídí naše propojení s jinými počítači na internetu. Jednoho dne se třeba ukáže, že čipy v routerech posílají vybranou komunikaci podle pokynů z „ústředí“ kamsi pro strýčka nebo že klíče od SSL spojení nejsou tak úplně náhodné anebo že nějaký programátor antivirové firmy si do aktualizace uložil kryptovirus a bude vydírat koho chce. A na tohle všechno musíme pokrčit rameny. Současná bezpečnost je hodně založená na důvěře v něco, co nemáme pod kontrolou a možná to má pod kontrolou někdo jiný.

Jaké jsou podle vás trendy do budoucnosti?

Dosud se ukázalo, že bezpečnost ustupuje praktičnosti (uživatelským potřebám) a ten trend bude podle mého pokračovat. Počítačová oblast je velice mladá, bouřlivá, vezměte si, co se za posledních 50 let událo. Nové technologie zde vznikají velice rychle a bezpečnost s nimi nedokáže držet krok. Takže vítězí praktičnost a užitečnost technologií nad jejich bezpečností. Když se technologie „usadí“, většinou teprve poté se bezpečnost k ní nebo do ní doplňuje a obohacuje stávající vlastnosti. Vznikají slepence. Pak zase přijde nová technologie a začíná to znovu. Dalším trendem v aplikované kryptologii i bezpečnosti současně je, že se začínají dělat velké chyby. Dříve tomu tak nebylo, protože nebylo tolik produktů. Dnes je mnoho míst, kde je kryptologie aplikovaná, a je mnohem víc lidí, kteří ty aplikace dělají. Zároveň ale roste i síla a hlavně šíře kryptoanalýzy, tedy metod, jak obejít bezpečnost nebo kryptologické nástroje bez hrubé síly, jenom chytrými metodami. A protože je těch informací a hrozeb a produktů velké množství, ztrácí se přehled a ostražitost. Samozřejmě ne všude, ale je to znatelný trend.

Jak se díváte na postupnou erozi soukromí?

To je důsledek té předchozí úvahy. Lidé chtějí být on-line (na internetu, na mobilu, ..) a zákonitě za sebou nechávají digitální stopu, informace o sobě. Tomu se nelze bránit, takže s tím musíme počítat.

Protože jsem dělal kryptografii pro chytré elektroměry, vím, že i chytrý elektroměr, který bude on-line připojený do sítě poskytovatele energie, nás může “špehovat”, říkat na jaký televizní kanál se díváme a bůhví, co ještě. A co teprve další generace elektroměrů, mobilů, televizí s propojením na internet apod.,

Dost často se dnes mluví o nedostatku kvalitních lidí a obzvláště o nedostatku technicky vzdělaných lidí. Jaký je na to váš názor?

Je jasné, že investice státu do technického vzdělání je nyní naprosto ideální a bohatě návratnou investicí. Tahle oblast se bouřlivě rozvíjí a slibuje nové a nové pracovní příležitosti. Kdo to nevidí, promarňuje svoje šance.

Patříte mezi přední české kryptology. Jak jste se vlastně k tomuto oboru dostal?

Byl jsem po studiu na MFF UK a chtěl jsem dělat něco hodně přínosného pro praxi, ale přitom aby to byla věda, kterou jsem nechtěl opustit. Na druhou stranu jsem nechtěl dělat takovou vědu, z níž by výsledky proudily do života možná za sto let nebo by nenašly uplatnění vůbec. Na matfyzu jsem viděl tolik krásy v matematice, tolik velkých myšlenek, které mě uchvátily, že jsem chtěl také nějak přispět. Takže jsem zase nebyl tak daleko od toho, abych se takzvaně zapouzdřil jenom s matematikou a jejími idejemi a neviděl nic kolem, zavřel se v kamrlíku a bádal si jen tak pro krásu myšlenek. Takoví lidé na matfyzu byli a jsou. No, nakonec jsem dostal nabídku, abych nastoupil k tajné službě. Bylo to jak z filmu: podepíšeš, vstoupíš, ale nesmíš hovořit o ničem, co se tu dozvíš, a odejít odtud nebudeš nikdy moci. Dřív tě může propustit jen ministr vnitra. Za to dostaneš dvakrát vyšší plat než je průměr tvých vrstevníků, za tři roky byt v Praze a zajímavou práci, kde budeš moci rozvíjet vědu a v 55 odchod do důchodu. A co budeš dělat ? To ti řeknem, až tenhle závazek podepíšeš. No jo, ale pak už nebude návratu... Tak jsem to risknul. Měl jsem velké štěstí! Nastoupil jsem do tzv. šifrové služby našeho státu a zůstal jsem tam 9 let. Tam jsem se vyučil kryptologem, neboť zde pracovali lidé, kteří ručili za výzkum kryptologie i vývoj šifrovacích zařízení pro naše ambasády, špiony i ostatní potřeby státu. Ke všemu tomu jsem se dostal a bylo to fajn.

V minulosti jste byl spojován s několika různými produkty. Ať je to například první český šifrovací čip, šifrovací karta pro pevné disky nebo v současnosti produkty jako je ETEE, BABEL, CRYPTELO, ALUCID... a další. Jak vzpomínáte na tu dobu a tyto produkty?

V Česku byli a jsou špičkoví odborníci. Buď jsem na ně narážel nebo si mě našli. Tak vznikla řada českých produktů i prvenství v oblasti šifrovacích zařízení a programů. Brzy se ukázalo, že český trh je pro tenhle obor maličký rybníček, takže jsem pracoval i pro zahraniční společnosti. Nakoukl jsem i do opravdu velkého byznysu třeba kolem ochrany v noteboocích, platebních metod na internetu, ve spojení s mobily i k vývoji různých nových šifrovacích zařízení. Párkrát jsem byl najmut i na praktickou kryptoanalýzu. Většinou jsem ale navrhoval kryptologické obranné mechanismy a bezpečnostní architekturu. Z těch produktů, zmíněných v otázce, mám pochopitelně velkou radost, protože se na nich podíleli špičkoví čeští inženýři a dávali do nich svoje inovativní myšlenky. Bohužel síla myšlenek a krása skvělého produktu nic neznamená proti síle kapitálu. Pokud produkt nedostane silnou injekci kapitálu krátce poté, co ukáže, že je technologicky na světové špici, zapadne, protože ho předběhnou podobné nebo horší produkty s kapitálem v zádech. Vezměte si třeba takový MS Word. Kdyby český textový editor T602 dostal ve svém počátku kapitálovou podporu, mohli bychom my i celý svět psát v mnohem lepším, stabilnějším a jednodušším programu, než je zmíněný Word.

Podílel jste se nebo jste autorem několika zajímavých algoritmů. První česká implementace eliptických křivek (Ellipt), šifrovací algoritmy DN, koncept bezpečných funkcí HDN, hash funkce EDON-R, BMW (mimochodem, dva z kandidátů na SHA-3) a další. To mi připadá jako dost obsáhlá aktivita, kterou člověk nemůže dělat pouze jako práci.

Do všeho, co mě baví, se vrhám s plným nasazením. Proto moje práce nebyla nikdy mou prací, ale vždycky koníčkem, až to bolelo. Na vnitro jsem chodil do práce i v sobotu a někdy i v neděli, což tehdy vypadalo divně. Ale co se dalo dělat, když jsem si tajnou práci nemohl vzít domů? Ale zase byly výsledky. A tak to jde pořád. Po etapě státní služby jsem se zase vrhnul do veřejného výzkumu. V té době vznikly ty zmíněné kryptografické nástroje a publikace. Rád vzpomínám na algoritmus Ellipt, který si jedna firma u mě objednala v době, kdy byly pouze základy teorie, ale žádné internetové zdroje, programy, ani knihy, a všechno se dělalo na koleně. Když jsem splnil zadání, tak jsem všechny vydělané peníze vzápětí se svojí ženou utratil za dovolenou na Kanárech. Bylo to několik let po sametové revoluci a já jsem se cítil jako kryptolog, který se dokáže v počínajícím českém kapitalismu uživit touto vědou. Přitom jsem si de facto jenom hrál s matematikou. Jsem známý v oboru hašovacích funkcí, ale to také vzniklo jenom hraním. Třeba k návrhu hašovací funkce BMW jsem došel poté, co jsem o vánocích „rozbil“ Danilovi Gligoroskému jeho hašovací funkci, a pak jsme začali diskutovat, jak to vylepšit. Jen tak jsme si hráli, žádné velké plány. Nakonec z toho vznikl BMW - nejrychlejší kandidát na SHA-3. Naproti tomu koncept blokových šifer DN a hašovacích funkcí HDN jsem vystavěl klasicky z výchozí teorie, po částech zdola a zakončil tvrzením o bezpečnosti. Jsou to koncepty, které bych asi tvořil, kdybych se zapouzdřil na začátku pracovní kariéry.

Mimo vývoje jste známý i „rozbíjením“, tedy známými analýzami zabezpečení. Poprvé jste reportoval útok na SSL vrstvu způsobem, který je dnes popisován jako útok postranním kanálem. Podařilo se vám zlomit MD5, ukázat na zranitelnosti PGP či SHA-2 a jiných produktů či algoritmů. Myslíte si, že byla tato práce oceněna?

V době po roce 1989 jsem se setkal s mým budoucím kolegou doktorem inženýrem Tomášem Rosou, tehdy studentem na FEL ČVUT. Zpočátku jsem ho seznamoval nebo spíš jen usměrňoval v kryptologii, ale brzo poté jsme začali spolu už pracovat na různých projektech. To nám vydrželo spoustu let a během té doby jsme společně udělali dost dobrých věcí. Asi nejvíc bylo vidět, že jsme ukázali na slabiny SSL i PGP a umožnili jsme, aby se tyto bezpečnostní díry mohly spravit. Dělali jsme společně i utajovaný výzkum a vývoj pro NBÚ a z Tomáše se stal excelentní kryptolog. Co se týká MD5, tak jednou zase byly vánoce a já jsem se naštval, že Číňanka prof. Wangová neřekla, jak dospěla ke kolizi v té době nejpoužívanější hašovací funkce MD5. Začal jsem do toho šťourat, až mi vylezlo, jak to Wangová udělala a ještě navíc jsem k tomu přidal svojí novou (dosud stále nejrychlejší) metodu. Nečekal jsem na nějaká ocenění, ani za odhalení slabin v SSL, PGP a jiných, ani za nejrychlejší rozbití MD5, stačilo mi, když ta práce byla citována. Co víc si může vědec přát? Implicitně to ale vedlo ke známosti ve světě a dalším nabídkám. Dokonce jsem založil i firmu, která se měla zabývat vývojem a výrobou šifrovacích zařízení, ale brzo jsem zjistil, že na to nemám dost odolné nervové buňky.

Již jste tedy kryptologii opustil?

Ještě ne, ale kryptologie mě přivedla až ke zločinu! Vážně. Jednou mi kriminalisté přinesli pár cédéček se zašifrovanými daty, která se měla vztahovat k největší krádeži v naší historii. Bylo ukradeno 500 milionů. Mimochodem, rozdíl mezi krádeží a loupeží, jak jsem se dozvěděl později, je ten, že při loupeži použijete hrozbu nebo přímo násilí k tomu, abyste ty peníze dostali (přepadnete auto s penězi nebo banku), zatímco krádež 500 milionů po česku vypadá tak, že přijedete autem, naložíte ještěrkou dva kontejnery s penězmi a odjedete. Zašifrovaná data patřila hlavnímu podezřelému. Tak jsem se do toho pustil a “náhodou” jsem je dešifroval . Potom mi dovezli další počítače a techniku a já tam našel usvědčující důkazy. A pak mi přivezli další případ a další a už jsem se vezl ... A tak jsem se stal soudním znalcem de iure a dělám pro kriminálku. Je to zcela odlišné od kryptografie - hned vidím výsledky svojí práce. Tady jsem oceňován přímo královsky tím, jak pomáhám odhalit a usvědčit pachatele. Dva takové případy byly i zfilmovány jako poslední dva díly “Případů prvního oddělení”, pokud sledujete televizi. Kryptologii jsem ale neopustil . Zakoupil jsem si několik knih “Voynichův rukopis” a rád bych ho rozluštil. Knížku mám vedle postele a jen čekám na vánoce...

Spolu s Pavlem Vondruškou. Tomášem Rosou a Jaroslavem Pinkavou jste vedli časopis Crypto-World. Jak se na uvedenou aktivitu dnes díváte?

V době, kdy nebylo tolik zdrojů o kryptologii a bezpečnosti, to bylo dobré, navíc to byl i koníček hlavního tahouna Crypto-Worldu Pavla Vondrušky, který sem zařazoval i svoje populární soutěže v luštění. Později to ztratilo ten původní smysl, protože zdrojů informací bylo dost. Časopis i web k němu bohatě splnily svůj účel. Navíc tady byly publikovány informace a články, které nikde jinde na internetu neseženete.

Co si myslíte o dnes tak diskutovaných možnostech zákazu kryptografie nebo použití kryptografie se zadními vrátky?

Kryptografie a kryptoanalýza jsou zbožím dvojího použití - pro obranu i pro útok. Jsou to zbraně, i podle našeho zákona. Co s tím naděláme? Kryptografie se zadními vrátky nebo metoda sdílení klíčů (Key Escrow) jsou určité pokusy jak dilema vyřešit, ale neodpovídají dnešní době, prostě to lidé nechtějí. Všechno to souvisí se vším. Mám představu, že v budoucnu bude soukromí sice méně, protože lidé se ho z pohodlnosti částečně vzdají (ve prospěch nějakých služeb, třeba plateb, spojení, záchrany života apod.), zato bude přesně definované, co se smí a nesmí. Představuji si, že bude jasně dané, kdo a co a o kom může získat za informace (občané, zaměstnanci, lékaři, policie, státní úřady, ... ) tedy, že bude zaveden řízený přístup k informacím a že bude významnou výchozí nepřekročitelnou podmínkou každého informačního systému a technologie. Že tohle bude základ, na němž technologie budou vůbec vznikat a realizovat praktické služby. Řekl bych, že v této době si lidé budou svého (zbylého a jasně definovaného) soukromí mnohem více vážit a zároveň , neboť ho bude už mnohem méně, a budou ho mnohem více chránit. Bezpečnost nebude v této době už dolepovaná, ale bude v samém základu technologií přímo jako jejich “užitná vlastnost”, tedy stejně důležité jako že “mobil mobiluje” bude, že mobil “ochraňuje soukromí”. Tedy pokud bychom vlastnosti bezpečných technologií budoucnosti chtěli vztáhnout třeba na dnešní mobily, tak bychom síť GSM museli stavět tak, aby operátor neznal obsah komunikace (bude šifrovaná systémem bod-bod), jen zajistil spojení. Navíc operátor nebude dokonce ani vědět, kdo s kým komunikuje. Myslíte si, že to není možné ? Ale bude.


11. 6. 2016; Lidové noviny

Místenky na špičkové univerzity

Fulbrightova komise funguje v Česku již čtvrtstoletí. Čechům, jichž do USA vyjelo díky jejím stipendiím 859, ukázala svět elitních univerzit a svobody.

PRAHA Věnuje se dějinám novověku. Když mu bylo 37 let, stal se stipendistou prestižního Fulbrightova programu a odjel do USA. Historik Jaroslav Miller, jenž mimo jiné studoval v Budapešti a na Oxfordu, posléze získal profesuru a předloni se stal i rektorem UniverzityPalackého v Olomouci, druhé nejstarší vysoké školy v Česku.

"Jako mnoha jiným vědcům, i mně v mnoha směrech pomohlo Fulbrightovo stipendium nastartovat vědeckou a akademickou kariéru. Kromě získání neocenitelných kontaktů jsem se leccos naučil o organizaci vědy a nárocích na kvalitu v konkurenčním a rozvinutém prostředí," řekl LN rektor Miller. Včera byl jedním z hlavních řečníků na konferenci, jež se konala u příležitosti 25. výročí "Fulbrighta" v ČR.

Miller je tak jedním z 859 Čechů, kteří díky česko-americké finanční podpoře vyjeli od roku 1991 na stáž do Spojených států, přičemž opačným směrem vyrazilo celkem 708 Američanů. V různých stipendijních programech šlo o 242 českých a 225 amerických studentů i 185 vědců z ČR a 290 z USA, kteří mají významně přispívat ke kulturnímu a vědeckému obohacení obou států.

"Tato česko-americká vzdělávací stipendia jsou líhní mladých vědců s mezinárodním rozhledem," řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Řada z nich už výrazně utváří prostředí české vzdělanosti. Jmenovat lze Milenu Králíčkovou, lékařku a prorektorku Univerzity Karlovy, děkana Fakulty informatiky ČVUT Pavla Tvrdíka, ředitele Českého egyptologického ústavu FF UK Miroslava Bártu, biologa Vojtěcha Novotného, politologa Pavla Baršu anebo úspěšného kybernetika Michala Pěchoučka.

"Především musím říci, že Fulbright významně pomohl dynamickému vzestupu české vědy, která v první polovině devadesátých let ještě trpěla mnohými postsocialistickými neduhy a jistou provinčností... Považuji až za zázrak, že relativně málo početná skupina ‚fulbrightistů‘ měla a má zásadní dopad na rozvoj špičkové vědy v Česku," míní Miller.

Pět Čechů, pět Američanů

Program, nazvaný podle amerického senátora Williama J. Fulbrighta, byl spuštěn v roce 1946 - před sedmdesáti lety.

"Vznikl krátce po válce a měl zvláště napomoci ke zlepšení vztahů s protivníky: s Němci, Japonci. Postupně se přidávaly i další státy," řekla LN Hana Ripková, která je už dvě dekády ředitelkou české Fulbrightovy komise.

Spolupráce s "nepřátelským" Československem začala pozvolna fungovat koncem šedesátých let a pak v letech sedmdesátých; tu a tam někdo přijel nebo vyjel. Šlo ale o prověřené kádry, ročně tak jednu dvě osoby. "Počty si nejsme zcela jisti. Z naší strany šlo především o lidi, kteří jeli učit na americké univerzity češtinu a slovenštinu," říká Ripková. Do roku 1989 převládali lingvisté, překladatelé, občas se přidal lékař, ale jen málo zástupců exaktních věd.

Změna přišla s revolucí. "Tehdejší velvyslankyně Shirley TempleBlacková a ministr zahraničí Jiří Dienstbier v lednu 1991 podepsali mezivládní dohodu o vzniku standardní komise," vzpomíná Ripková. V létě komise začala fungovat. A od té doby má Fulbright správní radu rozdělenou půl na půl - sestává z pěti Čechů, jmenovaných ministrem školství, a pěti Američanů, jmenovaných velvyslancem. O finance se starají obě vlády, zpočátku převažoval americký příspěvek, nyní se podíl vyrovnává.

V nabídce je řada programů: pro doktorandy, pro výtečné vědce, ale i česká specialita, takzvané Fulbrightovo-Masarykovo stipendium, určené mimo jiné lidem, kteří se veřejně angažují. "Jednou z výhod Fulbrightova programu je jeho flexibilita. Kromě základních stipendií pro studenty, vědce a přednášející si může každá komise přidat i další programy odpovídající aktuálním potřebám té které země. My jsme založili mimo jiné program pro lidi z neziskovek, protože právě v této oblasti mají Spojené státy dlouholeté zkušenosti, které jsou pro nás inspirativní," dodává Ripková.

Harvard, Columbia, Yale...

Výjimečné Čechy láká možnost studovat a bádat na výjimečných školách. Ze statistik, které mají LN k dispozici, vyplývá, že z předníchuniverzit takzvané Ivy League, oné pověstné Břečťanové ligy, za uplynulé čtvrtstoletí nejvíce táhla Kolumbijská univerzita v New Yorku (21 stipendistů), dále Harvard (19), Yale (11), Princeton (8) a Cornell (7). Kromě původního klubu osmi univerzit z východního pobřeží jsou atraktivní i další školy: Berkeley (19), Johns Hopkins University (18) či Stanford (11), kde pobýval třeba fyzik Tomáš Šikola z VUT Brno.

Každý z osobních příběhů je jiný, ale mívají společný aspekt - přenesení zkušeností do jiného prostředí. "V neskonale vyšší míře než před deseti či patnácti lety je dnes program příběhem rovnocenného partnerství mezi americkými a českými vědci a výzkumnými týmy, stejně jako mezi oběma akademiemi. Právě umožnění mobility excelentních vědců považuji za obrovský přínos, protože takoví lidé přinášejí do hostitelského prostředí nejenom prvotřídní výzkum a výuku, ale i obrovskou inspiraci pro mladé badatele a studenty," říká Miller.

Stolice pro akademickou star

Příkladem je i další druh podpory jménem Fulbright Distinguished Chair čili zasponzorování stolice významných amerických osobností nauniverzitách. Této cti se dostalo zatím čtyřem tuzemským školám: Masarykově univerzitě od roku 2009 (sociální vědy), od roku 2013 téžUniverzitě Karlově (matfyz) a ČVUT (elektrotechnika), rok nato i Olomouci, kde v letošním roce působí proslulý politolog a historik Terry Anderson.

Kromě vzdělanostních přínosů tyto aktivity podporují i rozvoj občanské společnosti a svobodného myšlení, v čemž bylo Čechům a Slovákům dlouho bráněno.

Fulbrightovy programy slaví 25 let

Česko-americký výměnný vládní program pro rozvoj vědy a vzdělanosti funguje od léta 1991. Jeho prostřednictvím vycestovalo 859 Čechů do USA a 708 Američanů do Česka.

Výběr programů * Studentská stipendia 242 Čechů 225 Američanů * Vědecká stipendia 185 Čechů 290 Američanů

- Učitelé angličtiny 85 Američanů do škol v Česku * Fulbrightovo-Masarykovo stipendium

195 Čechů * Pro neziskový sektor 30 Čechů

Harvard je lákadlem Příjemci Fulbrightových stipendií na osmi školách tzv. Ivy League * Columbia University 21 * Harvard University 19 * Yale University 11 * Princeton University 8 * Cornell University 7 * University of Pennsylvania 5 * Brown University 1 * Dartmouth University1 celkem 73 Někteří ambasadoři v ČR *Univerzita Karlova Milena Králíčková, Olga Lomová * Masarykova Univerzita Václav Matyáš, Jeffrey Vanderziel * Univerzita Palackého Jaroslav Miller, Veronika Tomoszková * Jihočeská univerzita Vladimír Papoušek, Martina Konečná *ČVUT Praha Pavel Tvrdík, Michal Pěchouček * VUT Brno Tomáš Šikola, Miroslav Vořechovský * TU Liberec Lukáš David, Jana Horáková Pramen: LN, Fulbrightova komise

Možnost mobility excelentních vědců přináší do hostitelského prostředí nejenom prvotřídní výzkum, ale i inspiraci

Hana Ripková (57)

- Záhy po založení Fulbrightovy komise v České republice se stala koordinátorkou programu a od roku 1996 je výkonnou ředitelkou této komise. * Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy vystudovala obor učitelství matematika-deskriptivní geometrie. Titul Ph. D. získala na Pedagogické fakultě UK. * Po skončení studií působila na MFF UK, v roce 1991 šla pracovat do odboru mezinárodních vztahů Ministerstva školství ČR. * Na počátku devadesátých let byla členkou zastupitelstva Prahy 8, kde zastávala i funkci radní pro školství a mládež. * Účastnila se práce několika poradních komisí Parlamentu ČR a ministerstva školství, především v oblasti zahraničních vztahů. * Je členkou správní rady Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého Olomouc.


10. 6. 2016; Ceskapozice.cz

Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články

Hodnocení vědy je věda sama o sobě. Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů. Ve špičkové kvalitě článků excelují vědci z řady ústavů Akademie věd ČR, z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy i další, ukazuje studie centra IDEA.

Obdivuhodné výsledky, o nichž už veřejnost ví, ale jsou tu opět potvrzeny, má Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd v pražských Dejvicích, známý ÚOCHB. Proslavily jej preparáty Antonína Holého, ale též objevy dalších chemiků. Když se podíváme na ústavem vydané články ve sledované pětiletce 2009 až 2013, je zřejmé, jakou strategii volí.

V horní desetině nejlepších časopisů na světě - ve studii se měří pro každý obor dle indexu Article Influence Score (AIS) - vyšlo těmto vědcům 45 článků, jež posouvají lidské poznání. Ve zbytku horní čtvrtiny žurnálů dalších sto. Publikováním v málo významných časopisech čas neztrácejí - do spodní čtvrtiny v databázi Web of Science šlo jen 22 článků... "Naším hlavním cílem bylo částečně vyplnit informační vakuum, které v oblasti hodnocení vědy v ČR přetrvává."

Takto "zdravé" složení publikační aktivity má ovšem jen málokteré z vědeckých pracovišť v Česku. Zjistila to nová srovnávací studie ústavů a fakult podle publikačního výkonu ve špičkových časopisech, již vypracovalo centrum IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, který jako součást CERGE-EI právě slaví 25. výročí založení.

"Naším hlavním cílem bylo částečně vyplnit informační vakuum, které v oblasti hodnocení vědy v ČR přetrvává. Veřejnosti, včetně akademické, se u nás o kvalitě vědeckých pracovišť nedostává srozumitelných a věrohodných informací. To, co děláme, je jistý druh veřejné služby s podporou Strategie AV21," řekl LN Daniel Münich, jenž studii s kolegy vypracoval. Na webu střediska IDEA je k tomu dostupná interaktivní aplikace s řadou podrobností. Umožňuje zjistit, zda pracoviště, jež se často kasají excelencí, skutečně publikují excelentní počiny. Kdo v jaké disciplíně vyniká?

Ve studii, která ukazuje pořadí v desítkách vědeckých disciplín, je vidět, jak kvalitní výstupy kdo má. Ve světově nejvýznamnějších žurnálech se očividně daří publikovat matematikům a fyzikům z "matfyzu" Univerzity Karlovy, který se počtem špičkových studií řadí na první místo hned v šesti oborech - například v oboru "obecná matematika" otiskl v daném období 596 článků, a to s většinou uplatněnou v horní polovině časopisů.

Třeba v kategorii "optika a lasery" uplatňují špičkové výsledky především vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Široké oborové rozkročení s důrazem na kvalitu odhalíme například na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (zoologie, botanika, geografie), výborně si ve skladbě oborových výstupů vede Botanický ústav AV, četné chemické ústavy Akademie věd a potravinářství dominuje jedna zfakult VŠCHT. "Mapujeme sice jen část vesmíru vědeckých výsledků, ale část velkou. Velmi vypovídající je naše srovnání v drtivé většině oborů přírodních věd a ve většině oborů technických a také medicínských."

Na světovou kvalitu cílí výzkum kardiovaskulárních chorob v Institutu klinické a experimentální medicíny, známém jako IKEM. V oboru "teorie a systémy řízení" vede Fakulta elektrotechnická ČVUT, v počítačových vědách Fakulta informatiky Masarykovy univerzity. Ale ani méně známá pracoviště se ve svých disciplínách neztrácejí: rybářská fakulta Jihočeské univerzity publikovala téměř 30 ze svých 160 článků v horní čtvrtině nejvýznamnějších odborných časopisů. A mimo sféru vysokých škol a Akademie najdeme i resortní Výzkumný ústav rostlinné výroby, jenž Česku v oboru "ochrany rostlin" svými publikacemi kraluje a své výzkumy dobře uplatňuje.

"Mapujeme sice jen část vesmíru vědeckých výsledků, ale část velkou. Velmi vypovídající je naše srovnání v drtivé většině oborů přírodních věd a ve většině oborů technických a také medicínských. V oborech, kde je zvykem vědecké poznatky šířit i formou knih, je naše srovnání neúplné. Stále užitečné je ovšem ve společenskovědních oborech, jako jsou ekonomie či psychologie," říká docent Münich, jeden z autorů studie. Podotýká však, že o kvalitě monografií a patentů se toho u nás tolik neví. Těžko je hodnotit.

"Taková srovnání jsou sice užitečná, ale nesmíme jim přikládat přehnanou důležitost. Rozdíly v jakkoli kvantifikované ‚výkonnosti‘ vypovídají něco důležitého, jen pokud jsou opravdu výrazné, násobné... Zásadně důležité je, aby se porovnávaly oborově blízké instituce, protože ‚scientometrické‘ parametry se v různých oborech liší, někdy dost dramaticky," upozorňuje Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV. Tento ústav v oboru "genetika a molekulární biologie" obsadil první místo z celkem 96 institucí, které nějaký výstup v této kategorii uplatnily a jsou - byť třeba jen kratičce - ve zdrojové databázi zmíněny.

"Kvalitní hodnocení je pro uzdravení českého vědeckého prostředí klíčové. Výsledky v oblasti chemie mě nepřekvapují. Podobná data nabízejí i žebříčky typu Nature Index a jednoznačně korelují s kvalitou výzkumu v dané oblasti a instituci," řekl LN Radek Zbořil, přední chemik a ředitel nového centra RCPTM. Pavel Hobza: "Pořád si myslím, že opravdu dobrá myšlenka se prosadí, i když nevyjde v časopisech typu Nature anebo Science."

Má dvě připomínky. První je omezení žebříčku, který nezohledňuje velikost instituce. "Logicky tak ústav Akademie věd s mnohonásobkem vědeckých pracovníků musí ve srovnání s univerzitní katedrou vykazovat adekvátně vyšší podíl výsledků. Druhým problémem je multidisciplinarita výzkumu: typicky v oblasti nanotechnologií, v níž se pohybuje náš ústav. Jeho výsledky se rozprostřou napříč fyzikou, anorganickou, analytickou nebo fyzikální chemií," říká Zbořil, jenž by ocenil normování výkonu na počet vědců (což je ale nad síly autorů studie). K takové evaluaci by poté mohl přihlížet i stát při financování excelentní vědy.

Pavel Hobza, nejcitovanější český chemik, připomíná, že ani se žádoucím cílením na ty nejlepší časopisy se to nesmí přehánět. "Pořád si myslím, že opravdu dobrá myšlenka se prosadí, i když nevyjde v časopisech typu Nature anebo Science. Ostatně citační ohlas našich prací to ukazuje, jedna z nejlepších prací - brzy dosáhne tisíce citací - vyšla ve Phys Chem Chem Phys, tedy v časopise s impakt faktorem 4,5..." dodává Hobza. Co by se mělo výrazně zlepšit

"Vládní metodika hodnotí pracoviště na základě bibliometrických ukazatelů. Rozsah a způsob, jak se údaje převádějí na peníze, je v řadě ohledů absurdní. Mnozí z těch, kdo to právem kritizují, však šmahem zatracují i samotné bibliometrické ukazatele. Naše studie ukazuje, že bibliometrie může být nejen špatný pán, ale také dobrý sluha," říká Münich.

Studie IDEA odhaluje, ve kterých oborech a kde vědci cílí na kvantitu na úkor kvality. Se snadným publikováním v málo významných lokálních časopisech, často vydávaných mateřskými institucemi autorů v nich publikujících, se spokojuje řada pracovišť. A tuto praxi podporuje automatický přepočet výsledků na peníze, vědci přezdívaný kafemlejnek. Přestože se ekonomický výzkum provozuje na desítkách míst, ve světově významných časopisech se prosazuje jen pár pracovišť.

A sociologové či psychologové, kteří mají nadnárodní předmět výzkumu, uplatňují většinu článků ve spodní čtvrtině časopisů čili často v těch domácích. Publikačně extrémně slabý je tuzemský pedagogický výzkum; s čestnou výjimkou Pedagogické fakulty Masarykovyuniverzity.

Rozdíly mezi špičkovými články v horní světové desetině a texty ve spodní čtvrtině jsou nesmírné, až astronomické.

Jak cílit na nejvyšší mety? "Hlavní samozřejmě je, aby instituce měly opravdu výborné výsledky. I potom bývá většinou obtížné je dostat do nejlepších žurnálů, protože konkurence je tam obrovská. Skoro každý to nejprve zkouší někde hodně vysoko a většinou skončí v časopise skromnějším," říká imunolog Hořejší.

Kvalita publikací je pro vědecké prostředí zásadním ukazatelem. Třeba Masarykova univerzita si vede výborně ve vědách o rostlinách, v molekulární biologii, v onkologii i astrofyzice. "Ve shodě s mezinárodními standardy se díváme nejen na to, kde publikujeme, ale také jak naše publikace ovlivňují vědeckou komunitu a jaký podíl mají naši vědci... Kombinace pohledů, vždy s posouzením potenciálu, je zásadní pro strategická rozhodnutí, co budeme podporovat a co můžeme tlumit," říká prorektor MU Petr Dvořák.

Druhá nejstarší vysoká škola na českém území, Univerzita Palackého, boduje v chemii, optice, zoologii či historii. "Ve všech případech se ukazuje, že se prvotřídní výzkum nezrodí přes noc, ale vyžaduje tradici, inspirativní osobnosti a nejméně dvě generace tvrdé práce," řekl LN rektor Jaroslav Miller. I olomoucký rektorát si monitoruje, v jakých žurnálech se výsledky uplatňují. "Pokud se daří publikovat v těch nejnáročnějších časopisech, není o kvalitě výzkumu pochyb. Dovedu si představit, že by toto kritérium mohlo být jedním z klíčových pro hodnocení vědecké úrovně univerzit a jejich financování, alespoň v přírodních, lékařských či technických oborech. Možná by nám odpadla část starostí se sisyfovským hledáním metodiky dělení financí na vědu," doplňuje historik Miller. "Ukažte čtyři nejlepší články"

Inspiraci, jak se více zaměřit na špičkový výzkum, můžeme najít na Britských ostrovech. Tamní hodnocení, Research Excellent Framework (REF), proběhlo předloni. "Jednou za šest let tam vědci zašlou své čtyři nejkvalitnější publikace do hodnoticího procesu. Navíc každá výzkumná skupina připraví stručnou zprávu, jaký vliv má její výzkum na společnost a v čem uspěli. Kvalita celé instituce je třetím kritériem. Hodnocení dělají lidé formou peer review; žádnému automatickému procesu bez lidského posouzení by britští vědci nedůvěřovali tak jako svým kolegům," říká Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze. Na základě výsledků jsou pak pracovištím přidělovány určité institucionální finance.

Semlít výsledky různého druhu - špičkové i podprůměrné - do kafemlejnkového financování se v Česku ukazuje jako bolavá cesta. Stejně se ale čeští vědci nechtějí "utavit" v nekonečných grantových soutěžích a v neustálém psaní projektů: čím dál častěji debatují, zda by neměla špičková pracoviště, jež najdete v popředí okolních tabulek, dostat více důvěry a dlouhodobější tzv. institucionální peníze. "Je velmi důležité, aby se postupně zvýšila proporce institucionálního financování na úkor účelového (z projektů), což posílí stabilitu výzkumných týmů," míní Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny, v němž jeden z podprogramů vede nejcitovanější český bio vědec Jiří Bártek. Semlít výsledky různého druhu - špičkové i podprůměrné - do kafemlejnkového financování se v Česku ukazuje jako bolavá cesta. Stejně se ale čeští vědci nechtějí "utavit" v nekonečných grantových soutěžích.

Největší nové centrum, brněnský CEITEC, se snaží vědcům vytvářet prostředí, v němž budou mít na déletrvající práci zázemí. "Je třeba chápat, že nejlepší publikace jsou vždy výsledkem dlouhodobé práce, která jde prakticky vždy za horizont grantových schémat, jimiž je v Česku věda převážně financována," říká Jiří Nantl, operační ředitel střediska, jež má i své bonusové schéma za top publikace.

Výsledky studie IDEA, jež odhaluje četnost špičkových publikací jednotlivých pracovišť, akademiky enormně zajímají. "Dostáváme spoustu dotazů, zda a kdy bude aktualizace k dispozici. Jde totiž o jediné oborové srovnání publikačního výkonu českých pracovišť, které poskytuje solidní informaci o kvalitě a významu výzkumu. Navíc je naše srovnání založeno na datech z oficiální vládní databáze výsledků, takže uživatelé vědí, kde se ta naše čísla vzala," říká Münich.

A dodává: "Tlak na publikace ve špičkových časopisech se ve světě daří vytvářet tam, kde mají kvalitní systém informovaného peer review, tedy hodnocení s pomocí externích špičkových panelistů, kteří dokážou odlišit, které publikace mají zásadnější vliv na obor a které naopak vznikly hlavně proto, aby mělo pracoviště dost čárek ve zjednodušeném systému hodnocení, jaký funguje u nás v Česku."


10. 6. 2016; ego!

Michal Vavrečka, neurovědec a robotik

Roboti s umělým mozkem se dokážou učit podobně jako děti. Brzy nám budou doma číst pohádky a sypat z rukávu recepty na bábovku.

Očekávání je ale mnohem větší. Budou adaptivní jako lidé, ovšem s pamětí jako stroje, říká český badatel, jenž se zabývá simulací lidského mozku.

Když jsem Michala Vavrečku oslovila s žádostí o schůzku, byl opatrný. Vzal si den na rozmyšlenou, což se příliš často nestává. Než nazítří zavolal, pročetl si ego! a ptal se, jakou přesně bude mít výstup z našeho setkání formu. Nakonec souhlasil, a dokonce mi poslal několik odkazů na videa, v nichž roboti napodobují pohyby ostatních, snaží se mezi hračkami na stole najít náklaďák a vzít ho do ruky nebo balancují na jedné noze, ačkoliv se je výzkumníci snaží vyvést z rovnováhy. Byla to docela zábava.

Z úvodního jednání s Michalem Vavrečkou jsem ale získala dojem, že to bude do svého oboru zahleděný vědec, který si od okolního světa drží odstup. Hrubě jsem se však mýlila. Na vrátnici elektrotechnické fakulty pro mě přišel vstřícný usměvavý chlapík v červené bundě s kapucí. Na hlavě moderní sestřih a v hlavě obrovské množství informací, které na mě začal nadšeně chrlit, jako by se nemohl dočkat, až mi to všechno řekne. Ocitli jsme se ve fascinujícím světě epigenetické robotiky, který se mi začal otevírat noc předtím. To jsem se totiž na YouTube dívala do dvou do rána na jedno video za druhým a překvapeně zjišťovala, co všechno je dnes v oblasti simulace lidského mozku možné.

- Viděla jsem několik videí, na kterých figurují roboti s umělými mozky. Mezi nimi iCub, jenž vznikl v rámci evropského vědeckého projektu a který už třeba umí rozpoznávat předměty, smysluplně odpovídat, balancovat na jedné noze. Tito roboti se konstruují tak, aby jejich "mozek" napodoboval ten lidský?

Je dobré zdůraznit, že tito roboti se většinou neprogramují. iCub se často používá v oblasti, které se říká epigenetická robotika. Roboti se učí podobně jako děti. Vycházíme z předpokladu, že když budeme roboty a jejich umělé mozky vystavovat stimulům podle stadií, jaká známe z vývojové psychologie, tak by měli dosáhnout úrovně… ›

- Dospělého jedince?

To je zatím pouze zbožným přáním. iCub je fyzicky koncipován jako tříleté dítě. Pokud by mentálně dosáhl úrovně tříletého dítěte, byl by to velký úspěch. Aktuální výzkumy týkající se tohoto robota i umělé inteligence z jiných pracovišť se pohybují tak v úrovni pěti měsíců až roku.

- Jak se docílí toho, aby se robot sám učil?

Tím, že místo kódu, který do něj umístíme, a místo znalosti, kterou do něj vloží programátor, ho vybavíme neuronovou sítí nebo obecně jakýmkoliv adaptivním mechanismem. Takže při každé stimulaci ze světa se robotický "mozek" učí. A pokud mu svět prezentujeme správným způsobem, na konci se jej naučí chápat. Začíná se s takovými primitivními věcmi, jako je rozlišování kruhů od čtverců. Takhle funguje vidění, ale myšlení nebo sluch fungují podobně. Protože každý neuron má svoji paměť a ta se během učení přizpůsobuje okolnímu světu. Podobně jako algoritmus, který neustále sám sebe přepisuje, vylepšuje se a je schopný reagovat na prostředí, v němž se pohybuje. Využití adaptivity v robotice se ukazuje jako velmi progresivní směr.

- Jak nebo z čeho jsou tyto učení se schopné neurony vytvořené?

Způsob realizace není důležitý, můžete si hrát se softwarovými simulacemi nebo si koupit speciální počítač. Důležité je pochopení fungování neuronových sítí a smysluplné využití strojového učení při tvorbě robotický mozků.

- Ale není tato neuronová síť, tento paměťový blok na začátku přece jenom nějak nastavený lidmi?

Ne, neuronová síť může být na počátku nastavena náhodně, takže reaguje úplně špatně. Právě proces učení se a pochopení struktury okolního světa jí umožní nalézt správné řešení. Jakmile se to podaří, mozek reaguje správně na podněty a jeho schopnosti a inteligence rostou.

- A cílem je vytvořit humanoida, který bude jako lidi? A pak s ním budeme dělat co? Naučíme každého něco jiného, třeba umývat nádobí, konverzovat, a vezeme si ho domů?

Roboti domů se už prodávají. Lidé si je pořizují jako hračku, která je ale díky své jednoduchosti a omezeným schopnostem velmi rychle omrzí. Kvalita robotických těl už je přijatelná, ale stále čekáme na dostatečně výkonné a adaptivní mozky pro jejich řízení. Příkladem domácího robota, který má schopnosti se učit, je Jibo. Má základní předpřipravený repertoár sociálních dovedností, jako je čtení pohádek, vyhledávání receptů a podobně, ale zároveň se pobytem v konkrétní domácnosti učí způsob jejího fungování. Zjišťuje, co má kdo rád, aby dokázal předvídat specifické požadavky členů rodiny.

- Kdybych měla takového robota doma, bála bych se, že si k němu vytvořím citový vztah. Třeba iCub vypadá jako roztomilé dítě.

Sociální stránka interakce lidí s roboty je také předmětem výzkumu. Profesor Ishiguro vyrobil robota, který je mu fyzicky k nerozeznání podobný. Výsledky studia interakcí odhalily překvapivý efekt. Komunikace se strojem, který je příliš lidský, vyvolává u lidí nejistotu a zmatek, protože nedokážou rozlišovat, zda se jedná o stroj. Místo citové vazby tedy zatím spíše přichází citový zmatek.

- Vědecké ústavy ale nepracují na umělém mozku jen proto, aby byl využitelný v běžném životě. Předpokládám, že mají nějaké "vyšší motivace"?

Motivace k tvorbě mozků jsou velmi individuální. Z hlediska filozofie mysli může vytvoření umělého mozku, který bude vědomý, zodpovědět jednu z otázek lidské existence. Filozofové se dělí na materialisty, podle nichž je pro vznik vědomí postačující dobře nakonfigurovaná hmota, a idealisty, kteří považují vědomí za fenomén ležící mimo tento čas a prostor. Pro jedny je tedy vědomí uměle vytvořitelné správným nastavením libovolné hmoty, pro druhé je tvorba vědomí člověku nepřístupná. Pokud by se jednou podařilo sestrojit humanoida, který by byl vědomý, jedná se o důkaz potvrzující materialismus. Znamenalo by to, že dokážeme zkonstruovat vědomí, a tedy duši, což je dost zásadní poznatek pro mnoho vědních oborů. Jsou ale i jiné důvody, proč se snažit o vytvoření umělého mozku.

- Jaké ještě?

Například snaha vytvořit systém, jehož schopnosti, a tedy inteligence, mnohokrát převyšují člověka. My lidé jsme schopni zpracovávat nebo si pamatovat jen omezené množství informací. Někteří vědci se domnívají, že evoluce ještě není u konce a vývoj lidských schopností bude pokračovat. Umělá inteligence může paralelně vedle pomalé evoluce vytvořit inteligentní mysl, která dokáže své schopnosti zdokonalovat daleko rychleji než lidé.

- Ale to už se dostáváme k otázce, jestli to máme vůbec chtít, aby tady byl někdo tak adaptivní, jako je člověk, a zároveň nás v něčem dalece přesahoval. To nahání hrůzu. Co když nás ovládne, vždyť o tom je jedna oblast sci-fi.

Je to těžký boj mezi vědeckou zvídavostí a společenskou odpovědností. Pomalu nám dochází, že si začínáme hrát na bohy, a nevíme, jaké důsledky to přinese. Odpověď na to, zda máme otevřít Pandořinu skříňku, se liší. Také morální a právní důsledky existence umělých bytostí jsou složitým problémem.

- No ale nepředbíháme příliš? Jak jste říkal, umělý mozek zatím není ani na úrovni tříletého dítěte. Aby spojoval vlastnosti člověka a stroje, je to otázka minimálně desetiletí, ne-li víc?

Ne nutně. Může to nastat během příštích pár let. Vývoj v oblasti umělé inteligence se zrychluje. Žijeme v době, kdy začíná akcelerovat a předbíhá ostatní vědní obory. V mnoha oblastech redefinuje nejen vědu, ale i způsob fungování společnosti. Existuje ještě několik bariér, jež je potřeba překonat, abychom stvořili použitelnou umělou inteligenci, která už nebude k smíchu.

- Já myslím, že iCub už není k smíchu, má ruce schopné úchopů stejně jako člověk, umí trochu mluvit, má třeba citlivou pokožku…

Na tomto projektu jsme se podíleli. Bylo to trochu legrační, robot sám sebe osahával na těle stejně jako dítě během prvních měsíců života, a tím si vytvořil senzorickou mapu povrchu. Robotova mapa byla velmi podobná té, kterou máme v mozku. To je pouze ukázka jedné z vývojových fází v dlouhém řetězci vedoucím k inteligentní bytosti.

- Jak rychle jimi mozek robota projde? Zatím se učí asi stejně rychle jako dítě. Nebo přece jenom rychleji?

To záleží na zvolené strategii. Třeba nedávno zveřejněný výzkum popisoval, jak robota učili uchopovat předměty. To je triviální úloha, dokud si neuvědomíme, jaká je variabilita objektů a možnosti úchopů. Pro zvýšení rychlosti učení použili takový trik: sestrojili celou halu robotů a všichni se učili tu samou úlohu. Znalost každého robota se potom syntetizovala do jednoho mozku. To my lidi nemůžeme.

- Co jste učil umělý mozek vy?

Už od diplomové práce mě zajímá, proč počítače nerozumí významům slov v přirozeném jazyce. Začal jsem vytvářet modely mozku, › které vnímaly svět skrze smysly, podobně jako člověk, a učil je, co to znamená, když je něco červené nebo kulaté. Tyto informace jsou smyslové, leží ve vrstvě mimo jazyk, ale jsou pro pochopení významu zásadní. Stejně jako dítě začne mluvit až po roce života, kdy chápe vztah mezi slovy a jejich významy, podobným způsobem se mnou naučené umělé mozky učí hledat tyto významy mezi větou, kterou slyší, a vizuálními vjemy, které věta popisuje.

- Jak dlouho trvalo, než se to naučily?

Tehdy trvalo natrénování jednoho typu mozku třeba tři měsíce a dohromady asi rok a půl. Na dnešních počítačích by to šlo v řádech týdnů.

- Kolikrát jste jim řekl ty věty?

Jednalo se o tisíce opakování stovek situací, takže mockrát. Použil jsem uměle vytvořený hlas.

- To je mnohokrát "řečeno".

A to ještě nikdy nevíte, jaké bude mít vámi zvolený způsob učení výsledky. Což je nevýhoda adaptivních systémů. Microsoft nedávno vytvořil konverzační program, který komunikuje v přirozeném jazyce. Učil se na základě předchozích konverzací převzatých z webového rozhraní, kde se bavilo půl milionu lidí. Po týdnu ale museli program vypnout, protože začal být rasistický, zaměřený proti Afroameričanům. Byl jako dítě, které nemá žádnou kontrolu.

- Z toho je patrné, že lidský mozek je víc než orgán, který prožil dostatečné množství opakujících se situací. Co třeba sociální kontexty, emoce?

To je další krok vývoje. My umíme zařídit, aby se neurony něco naučily, ale jestliže mluvíme o systému, který by sám rozpoznával, co se chce učit, jestli se to dobře naučil, sám si vybíral úlohy k řešení, uvědomoval si třeba, že se nudí, a začal si úlohy ztěžovat, ptal se na nápovědu svého okolí, v tom je výzkum na začátku. S podobnými systémy si zatím hraje hrstka vědců, přestože je v nich velký potenciál.

- Kdy se roboti přestali programovat a začala se využívat učící se neuronová síť?

První pokusy byly už v 50. letech. V 80. letech se ale zjistilo, že neuronové sítě nevyřeší některé typy problémů, což zbrzdilo jejich rozvoj, ale později to bylo překonáno. Mezitím se rozvíjel programátorský přístup, který ale narážel na limity spojené s variabilitou znalostí a jejich obtížnou formalizací. Pro rozvoj neuronových sítí je podstatná také výpočetní síla počítačů, protože umělé neurony modifikují své nastavení v každém kroku, což vyžaduje výkonný hardware. V současné době se konstruují specializované počítače, popřípadě se využívá paralelních schopností grafických karet. Díky prudkému rozvoji této oblasti můžeme dnes v reálném čase simulovat statisíce neuronů.

- Nakolik je umělý mozek napodobeninou lidského mozku?

V oblasti umělé inteligence existují dva základní přístupy. První je inspirován biologií, tedy způsobem fungování lidského mozku. Umělý mozek je navržen s ohledem na specifičnost mozkových center. Lze také použít neuronovou síť, která sama generuje nové neurony, a zároveň studovat vliv evoluce na fungování mozku. Opačný přístup vytváří architekturu mozku čistě inženýrsky na základě požadované funkčnosti, bez využití výše uvedených znalostí. Já ve své práci používám první z uvedených možností.

- Tento postup zvolili výzkumníci pracující na evropském projektu The Human Brain? Protože ten se snaží zkonstruovat dospělý lidský mozek už hotový.

To je v současnosti nejambicióznější projekt v oblasti simulace mozku. Zatímco jiná pracoviště dospěla k simulacím v úrovni milionů neuronů, projekt The Human Brain chce nasimulovat v reálném čase sto miliard neuronů, které má lidský mozek. Mělo by se to podařit do roku 2023. Nejprve si vytvořili svůj základní hardware a aktuálně dokážou umístit 200 tisíc neuronů na destičku o velikosti 20 x 20 centimetrů. I tak bude mít celý umělý mozek nakonec rozměr větší montážní haly.

- V jednom dokumentu o The Human Brain ale tvrdili, že ještě neexistují počítače, které by to "utáhly".

To je jeden z důvodů, proč je projekt napadán. Mnozí mají za to, že se dává příliš mnoho peněz do něčeho, co není úplně realizovatelné. Oponenti poukazují také na fakt, že nestačí mít sto miliard neuronů. Hlavní know-how spočívá v tom, jak jsou propojené. Protože to je ještě o řád složitější. Nejde jenom o to, kde neuron leží, s kým si neuron "povídá", ale také o čem. Neurální kód jednotlivých center je stále velkou záhadou. Třeba jestli spolu mluví jako nadřízený s podřízeným, nebo se sobě rovným. To je informace, která není fyzicky vidět. Tým kolem The Human Brain se to snaží obejít tak, že co nejpřesněji mapují strukturu konkrétního mozku neuron po neuronu.

- Takže vznikne něco jako klon?

Ano, jejich přístup je založen na myšlence, že pokud nemám znalosti o fungování některých částí mozku, zkusím alespoň co nejvěrněji napodobit polohu neuronů a jejich vzájemné propojení.

- A pak?

Pak to nejspíš pustí a řeknou: "Aha, tak to nefunguje, miliarda pryč, nevadí, uděláme pokračující projekt za dvě."

- A když to bude fungovat? Co vlastně budou s tím hotovým mozkem dělat?

To by mě také zajímalo. Nejspíš budou muset nejdřív postavit jadernou elektrárnu, aby to celé energeticky uživili. A pak si asi sedne Henry Markram, vedoucí projektu, k terminálu a zeptá se: "Jsi vědomý?" A mozek odpoví: "Neposílej mi textovou informaci do nosního nervu." To je samozřejmě legrace. Henry Markram tvrdí, že to použije k modelování patologií. Protože my nemůžeme poškozovat zdravé lidi, nemůžeme řezat do živých mozků. Ale v umělém mozku lze vypnout určitou část a pozorovat, co se stane, jak to ovlivní zbylé funkce. Lze tak simulovat různé poškození a nemoci, ale také účinek drog nebo léků.

- Nejen projekt The Human Brain ukazuje, jak je obor týkající se simulace umělého mozku eklektický a kolik různých oborů spojuje. Je těžké najít lidi, kteří rozumí mozku a zároveň informatice?

V zahraničí ne, protože tam už dávno vyučují obor, kterému se říká kognitivní věda a v jehož rámci si neurovědci, psychologové, informatici dostudují zbylé obory, které jim chybí, aby rozuměli problematice fungování mysli z různých úhlů pohledu. Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, v níž tento obor chybí. Aktuálně s kolegy píšeme podobně zaměřený magisterský a doktorský studijní program. Víme, že mezi studenty je o něj zájem.

- Na studiu mozku by mě odrazovalo, že je to tak strašně složité, že vždycky poznám jenom střípek a přitom to stojí strašně moc času.

Já vím, ale oproti vesmíru máme tu výhodu, že je tady sedm miliard mozků ke zkoumání. Což se třeba o vesmíru říct nedá. Já mám objekt svého zájmu k dispozici v nepřeberné variabilitě. Někde uvnitř leží tajemství, které je ukryto ve složitých, ale přístupných jevech. Stačí být trpělivý. -

---

Michal Vavrečka (39) Vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě v Brně, kde absolvoval také doktorandské studium. V roce 2008 nastoupil na ČVUT v Praze, kde se zabýval výzkumem prostorové kognice s použitím neurovědných experimentů a také tvorbou neuronových modelů prostorového jazyka. Spolupracuje na projektech s roboty iCub, Ripley a Nifti, zajímá ho proces integrace informací z jednotlivých smyslů a jejich převedení do jednotného rámce, který by umožnil umělému mozku přemýšlet a hovořit o světě. Ve volném čase se rád věnuje čemukoliv jinému. Má šestiletého syna.

Roboti domů se už prodávají. Lidé si je pořizují jako hračku, která je ale díky své jednoduchosti a omezeným schopnostem velmi rychle omrzí.

Evropský výzkumný projekt The Human Brain chce do roku 2023 nasimulovat v reálném čase sto miliard neuronů, které má lidský mozek. Měly by se vejít do větší montážní haly.


10. 6. 2016; Mladá fronta Dnes

Vysoká na poslední chvíli: zkuste štěstí ve druhém kole

Možná to nebude psychologie či práva, ale třeba charitativní práce a pedagogická fakulta. Druhé kolo přijímaček vypsalo tolik fakult, až je nepravděpodobné, že byste nenašli nějaký zajímavý obor.

Kam se můžete ještě hlásit * Do 30. června Fakulta informatiky a statistiky VŠE Fakulta tropického zemědělství ČZU * Do 1. července Filozoficko-přírodovědecká fakulta SLU Ostrava * Do 13. července Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava * Do 15. červenceFakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava Fakulta stavební VUT Brno Přírodovědecká fakulta UPOL * Do 18. července Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU Brno * Do 19. července Fakulta textilní TU Liberec (obor textilní a oděvní návrhářství) * Do 20. července Vysoká škola polytechnická Jihlava (2. kolo) Fakulta lesnická a dřevařská ČZU * Do 22. července Katolická teologická fakulta UK Praha * Do 29. července Fakulta strojní VŠB-TU Ostrava Fakulta rybářství a ochrany vod JČU * Do 31. července Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava Fakulta zdravotnických studií UJEP Evangelická teologická fakulta UK (obor teologie křesťanských tradic) Cyrilometodějská teologická fak. UPOL Fakulta ekonomická ZČU Plzeň * Do 5. srpna Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TU Liberec * Do 9. srpna Fakulta textilní TU Liberec * Do 10. srpna Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno * Do 12. srpna Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava Ústav zdravotnických studií TU Liberec Fakulta dopravní ČVUT Praha Husitská teologická fakulta UK Fakulta strojní ZČU Plzeň * Do 15. srpna Teologická fakulta JČU Filozofická fakulta UJEP Ústí n. L. Pedagogická fakulta UJEP Ústí n. L. Přírodovědecká fakulta UJEP Fakulta humanitních studií UTB Zlín (obor německý jazyk pro manažerskou praxi) * Do 19. srpna Ekonomická fakulta TU Liberec Fakulta životního prostředí UJEP Matematický ústav v Opavě SLU * Do 20. srpna VŠ polytechnická Jihlava (3. kolo) Fakulta životního prostředí ČZU * Do 21. srpna Fakulta chemická VUT Brno Fakulta managementu VŠE * Do 22. srpna Filozofická fakulta JČU (románská studia) * Do 26. srpna Fak. elektrotechniky a informatiky UPa * Do 29. srpna Fakulta výrobních technologií a managementu UJEP Ústí nad Labem * Do 31. srpna Fakulta strojní TU Liberec Divadelní fakulta JAMU Brno Fakulta humanitních studií UTB Zlín * Do 2. září Fakulta elektrotechnická ČVUT * Do 13. září Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT * Do 19. září Fakulta technologická UTB Zlín Pozn.: Některé veřejné vysoké školy mohou ještě doplnit 2. kola přijímaček, pokud nenaplní kapacitu. Doporučujeme ověřit informace na webových stránkách fakult nebo kontaktovat studijní oddělení. Zdroj: internetové stránky fakult, www. KamPoMaturitě.cz


9. 6. 2016; pravo.cz

Čeští studenti vyhráli závody elektroformulí

Tým studentů z ČVUT zvítězil v mezinárodních závodech elektroformulí v Kanadě. V soutěži, která se skládá jak z jízdních testů závodního elektrického vozu, tak z jeho technické prezentace, nechali Češi za sebou týmy několika kanadských univerzit, informovala ČVUT.


8. 6. 2016; literárky.cz

Robotická, digitální a variabilní budoucnost

O světě uprostřed techniky, která začíná žít vlastním životem, hovoří Michael Šebek, vedoucí katedry řídicí techniky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Patříte do úzké skupiny lidí, která tvoří jádro národní iniciativy Průmysl 4.0. Začne zuřit nová průmyslová revoluce? Jak je daleko?

To, o čem mluvíte, je spíš politická nebo organizační aktivita, která přišla z Německa, kde to začalo asi před pěti lety. Teď to pomalu míří k nám, protože zvláště německé firmy u nás mají velký zájem, aby se to posouvalo stejným směrem. Abychom měli podobné helmy a zvyklosti... Berou nás jako další spolkovou zemi, tak se o nás taky starají. V Americe užívají jiné chytlavé heslo - Smart Factory, a jsou v tom možná ještě trošku napřed. Zato Němci vedou v aktivitě a síle, s jakou to zavádějí. Mají už několik ukázkových továren.

A v čem spočívá ta revoluce?

Vychází to z historie. První revoluci spustil parní stroj, bylo století páry. Potom přišla elektrifikace, elektromotory. Třetí revolucí byly počítače a základní automatizace. A v té čtvrté, která přichází teď, bude všechno digitální.

Taky se tomu říká kyberneticko-fyzikální systémy, internet věcí. V principu jde o to, že dneska se všechno mění rychleji. Každý zákazník chce všechno hned a na míru. Dříve jste se museli rozhodnout: buď drahý výrobek na míru, nebo levná masová produkce, pro kterou platila legendární Fordova věta, že zákazník si může vybrat barvu auta, jakou chce, ale musí být černá.

Teď tedy přichází doba výrobků na míru v ceně masové produkce. A průmysl začíná být schopen tento požadavek plnit. Něco si vyberete, budete to mít odpoledne doma, a nikdo jiný na světě už to přesně takové mít nebude. Ostatně, to se už děje. Slyšel jsem, že firma BMW loni celosvětově nevyrobila ani dva úplně stejné automobily, pokud se do rozdílu počítá i to, že mají trochu jiný software.

Michael Dell to dělal se svými počítači už před 15 lety.

Ale tady by to mělo být totální. K tomu je třeba, aby každý výrobek měl jakýsi digitální stín. Software dostává přednost před hardwarem. Myšlenka a chytrost získávají nadvládu nad hmotou.

Představte si továrnu, po které se potuluje výrobní kus vybavený takovou chytrostí, že sám ví, co se s ním má dít. Objíždí jednotlivé stanice, které to s ním provedou. Vyrábí se třeba auto, mělo jít na svářecí stroj, ale ten je momentálně obsazen. Aby nemuselo čekat, raději si vybere, že mu napřed přimontujeme pravé kolo. Pak se ke sváření vrátí.

Samozřejmě, u těch aut to bude až naposledy, ale takové věci se dějí. Třeba jedna švýcarská firma, která vyrábí cereálie, už dnes umožňuje zákazníkovi, aby si je sám namíchal z 80 různých ingrediencí. Vybere si na internetu, kolik gramů čeho, a odpoledne mu to přijde.

Řekněme, že by k tomu chtěli přidat další dva druhy oříšků. Na klasické lince by to byl problém. Museli by ji zastavit, přidělávat další stroje. Kdežto tady přivezou dva nové zásobníky oříšků a trošku změní software. Všem těm krabičkám, které už tam jezdí, řeknou: Máme tady dva nové. Berte je taky na vědomí, a když si to někdo objedná, tak k nim zajeďte, a oni vás naplní.

Všiml jsem si dalších signálních slov, které Průmysl 4.0 provázejí - decentralizovaná, distribuovaná výroba. O co jde?

Když už vám někdo vyrobí ponožky nebo něco jiného přesně na míru, tak přece nebudete čekat do zítřka, aby to přišlo. To musí přijít dneska, chcete jít na večírek a už jste si objednal boty. Takže už nebude možné to vyrábět v Číně. To by se nestihlo dopravit.

Jako byl off-shoring, kdy všechno šlo ven, tak teď bude podle všeho on-shoring, průmysl se bude vracet. Nejen třeba k nám do země, ale vůbec, i na lokální úroveň. Továrny do měst. Budou menší a pravděpodobně univerzální - stejnou továrnu budou používat různé firmy. To už se dneska děje. Třeba automobilky to mají, jedna továrna vyrábí auta tří různých značek.

Z pohledu zákazníka to bude úplně skvělé. Stejně tak to postihne služby. Něco jako Služby 4.0, nebo Zemědělství 4.0 a tak, všechno bude totálně robotické. A digitální, to znamená velice variabilní.

Akorát může být trochu problém, že se tak najednou děje bez dělníků.

Zato budete potřebovat průmyslové revolucionáře. Někoho, kdo bude ty systémy vymýšlet, tvořit, programovat, nastavovat. A všechny oči se obracejí na vás, protože naučit se to musí tady.

Zatímco někdo se možná bojí nástupu robotů, tak naši studenti a absolventi se na to těší, protože na tom vydělají.

Bude jich dost?

Bude jich tolik, kolik bude třeba. Ale je otázka, kolik jich bude opravdu třeba, protože automatizujeme úplně všechno. Dneska se dělá i inženýrská práce zčásti automaticky. Kdysi existovalo něco jako zkušební pilot. Když postavili první kus nového letadla, tak do toho nějaký sebevrah nasedl, odstartoval a modlil se, aby to nespadlo. Dneska, když vyrábějí airbus, tak na první let nasedne celá posádka se spoustou měřicích přístrojů, a je jisté, že bude letět. Protože všechno je dávno odsimulované na různých počítačích a softwarech. Přitom si ani neuvědomujeme, že tyhle softwary vzaly práci spoustě inženýrů. Hlad po inženýrech je naštěstí rostoucí, takže se to trochu vyrovnává.

Není však jasné, zda lidí na tuhle práci bude potřeba moc. Říká se, že čím víc je v nějaké práci jakýsi vzorec, tím víc je ohrožena automatickými systémy a roboty. A to se týká jak modrých límečků, tak i těch bílých. V bankách už za chvíli nebude pracovat nikdo.

Tak proč kdekdo pláče, že je málo techniků, a že ani nebude z čeho brát, protože už na střední škole je to bída se znalostmi matematiky a přírodních věd? Je to pravda?

Já bych neřekl, nesmíte všemu věřit. Jestli je málo techniků? Já jsem neslyšel, že by si někdo stěžoval, že je málo právníků. Stačí, aby firmy platily svoje techniky líp než svoje právníky, a rázem bude víc techniků.

Jinou věcí je, jestli naše české továrny nevyžadují moc jednoduché pracovní síly. Je zajímavé, že často sem přišly zahraniční firmy na daňovou pobídku, aby se podpořila vyšší zaměstnanost, a teď tady ti zaměstnanci nejsou! Tak sem zvou Ukrajince… Možná se stala chyba už tam. Když budou továrny sofistikovanější, budou potřebovat méně dělníků a techniků.

Na druhou stranu, zdá se, že lidé úplně nezmizí. V Ambergu, kousek za německými hranicemi, má Siemens jednu z takových zkušebních totálně digitálních továren. Navíc, řídící automaty jsou tam vyráběny zase řídícími automaty. To je až takové filozofické - výrobek vyrábí sám sebe. A kupodivu je tam stejně zaměstnanců, jako tam bylo před pěti, deseti lety. Ale vyrábějí toho skoro desetkrát víc.

Když už jste se zmínil o těch malých továrnách, je to možná příležitost pro rozhýbání českého venkova, kde dnes prakticky žádná práce neexistuje.

Je ale otázka, jestli se to vyplatí přímo na tom venkově vyrábět. Už dneska najdete na webu různé vynálezecké komunity. Jednoho něco napadne, druhý to vylepší. A v okamžiku, kdy už je nápad hotov, tak to někam pošlou, a on to někdo vyrobí. Něco vyrobit, to je to nejméně těžké. Na venkově se to určitě může vymyslet. Pravděpodobně každý bude mít doma digitální tiskárnu, aby vytvořil něco jednoduchého. Ale ty továrničky, byť budou malé, tak stejně, že by byly v každé vesnici… Pokud ještě vůbec budou nějaké vesnice.

Mohla by tam být digitální pekárna, digitální mlékárna, digitální výrobna klobásových specialit a podobných lahůdek. A v tu ránu by mělo smysl znovu provozovat malé zemědělství pro místní spotřebu.

Určitě, spotřeba bude čím dál víc v tom místě. Až na nějaké speciální věci, které se budou stejně vozit přes polovinu zeměkoule. Ale města mají řadu jiných výhod. Když je víc lidí pohromadě, tak víc lidí spolu mluví. Víc lidí je takzvaně zasíťovaných. Ve městě vzniká víc vynálezů, nových myšlenek. Statistika ukazuje, že ve dvakrát větším městě vzniká čtyřikrát víc nápadů. Je potřeba, aby se lidé viděli, mluvili spolu, pokud možno z různých profesí. To všechno pomáhá.

Může to jít ještě dál. Naši kluci tu mají jeden dobrý nápad za druhým a nedávno tu jeden při obědě vymyslel, že kdyby byl vrcholným politikem, tak by zaplatil každému občanu České republiky - opravdu každému, i z té nejmenší vesnice - alespoň roční pobyt kdekoliv na světě. Že by to zemi úplně proměnilo.

Co kdyby něco zkusilo i školství?

Všimněte si, kde všude se to změní velice rychle, ale když se podíváte na školství, to se skoro nemění. Ani ve světě, jinde, v civilizovanějších zemích, a u nás už vůbec ne. To už je samo o sobě divné.

Jak by se měly školy změnit?

Děti by se měly učit ve školách hlavně myslet, tvořit, vyjádřit svoje myšlenky. Klasické předměty tomu mohou pomoci jenom někde, trošku nebo jen ve spolupráci. S matematikou bych to nepřeháněl, ale vidím ji naprosto nezbytnou jako brain fitness centrum pro každého. Abych měl svaly, musím zvedat činky. Aby mi rostl mozek, musím řešit problémy a přemýšlet, a na to je matematika velice užitečná.

Nepomohlo by, kdyby bylo více výukového softwaru? Víc nástrojů, jak člověka zrychleně prohnat po problémech a ukázat mu, co neumí?

Jsou takové. Různé pokusy. Khanova akademie. Každý si může stáhnout základní kurzy matematiky na internetu. Školy to zkoušejí taky. Řekl bych, že počáteční nadšení z masivních on-line kurzů zvadlo, a teď se narazilo na poměrně veliké problémy. Ale něco se s tím stane, určitě se to bude vyvíjet dál. České školství to zatím moc neovlivnilo. Asi by školy měly vypadat jinak, ale to by i společnost musela vypadat jinak. Největší zábranou školství jsou rodiče. Na to, abyste mohl něco změnit ve škole, tak byste potřeboval změnit rodiče. A to je malér.

Máte na vaší škole přijímací zkoušky?

Máme tu tři programy a na každý jsou přijímačky. Zrovna na našem programu kybernetika a robotika jsou nejnáročnější. Ale pořád to není tak ostré jako někde na humanitních oborech, na Karlově univerzitě, na právech. Máme za cíl být výzkumnou univerzitou, mít náročné programy, a přitahujeme studenty tím, že „jsme těžký“.

Co od dětí u přijímacích zkoušek požadujete?

Přijímačky se dělají z matematiky. Ale na kybernetice tři čtvrtiny dětí přijímačky nedělají. Třeba když někdo má na střední škole z matematiky několik jedniček. U státní maturity měl tu těžší zkoušku na jedničku a podobně - podmínek je asi pět. Není to asi ideální. Já bych si představoval nějaké testy schopnosti studovat vysokou školu a myšlení. Ta matematika k tomu má nejblíž, ale když jí někdo měl trochu víc na střední škole, tak je také trochu víc nadrilovaný. Ale nic lepšího jsme nevymysleli.

Z robotiky se ale nematuruje…

Ta se zkouší jinde. Slyšel jste někdy o Robosoutěži? To je soutěž, která začala pro naše čerstvé studenty, ale teď už je i na středních a základních školách. Malé týmy, tak tří dětí, mají sestrojit nějakého robota, který pak soutěží s jinými roboty. Teď to bylo robotické sumo, jindy třeba jak najít někoho v bludišti. Už to děláme několik let, a loni bylo ve středoškolské soutěži přes 100 týmů z celé republiky, spousta dívek. Pro základní školy je to stále novinka, soutěžily teprve po druhé, ale už měly 40 týmů. A byly se na nás podívat dvě mateřské školky. Ty děti to moc baví! Jak může někdo říct, že mladé lidi nezajímá technika?

Co musejí umět, aby uspěli?

Musejí si umět hrát. To je to hlavní. Musí být tvořiví, nebát se, trošku být cílevědomí, rozvíjet přemýšlení, hlavně kritické myšlení. Všechno ostatní je už méně důležité. Začali jsme s tím jako s motivačním předmětem, protože dříve nebo později každé dítě zjistí, když už to všichni umějí, tak jak sestrojit ještě lepšího robota? Musejí se trošku naučit z matiky něco, nebo z fyziky. Je lepší, když na to přijdou sami.

Kolik absolventů robotiky si může říct s Dagem Badmanem z Limonádového Joea: Jsem odporně bohat?

Všichni naši absolventi jsou bohatí a budou bohatí, to je naprosto jisté. Co to znamená bohatý, je jiná věc, ale rozhodně naši absolventi nejsou nezaměstnaní. Firmy se o ně starají, tedy ty hit-tec firmy, které mají nějaký výzkum, což jsou v našem případě bohužel hlavně firmy americké a celosvětové - Honeywel, Porsche, Volkswagen v Německu a tak. Jsou celí žhaví po našich absolventech, perou se o ně, přetahují si je. Tuhle přišel jeden ředitel menší firmy někde ze středních Čech a povídá - prosím vás, aspoň toho nejhoršího vašeho studenta! Já bych o něj moc stál. Já vím, že ti nejlepší nebudou chtít bydlet mimo Prahu. Tak aspoň toho nejhoršího. Poraďte mi někoho z venkova…

Myslíte, že heslo Průmysl 4.0 dá vědce dohromady a přitáhne nějaké peníze pro výzkum?

Teď jde hlavně o to, aby se dali dohromady vědci z různých oborů. Kdysi jsem slyšel, že za první republiky na kolejích dávali do jednoho pokoje studenta žurnalistiky s technikem a medikem. Tak tohle podle mne dneska hodně chybí, že spolu nemluví lidé z různých oborů. Že se nevidí. Ne, že by byli proti, ale že se nepotkají celý den, ani večer. Přemýšlíme, že podobně jako v Americe budeme doporučovat, aby lidi psali rovnice na stěny někde na chodbě. Někdo půjde kolem na kafe a uvidí je, něco ho napadne, přidá to tam. To všechno jsou pokusy, jak podpořit tvořivost. To je ta hlavní věc. Peníze… Peníze nám nechybí, peníze si seženeme. Samozřejmě by je šlo rozdělovat líp a moudřeji. Ale omezení vlastní tvořivosti a chytrosti, to je ten největší nepřítel vědy.

Prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. je vedoucí katedry řídicí techniky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, tedy na fakultě, kterou vystudoval v roce 1978. Je vedoucím oddělení Kyberneticko-fyzikálních systémů v Českém institutu informatiky, kybernetiky a robotiky ČVUT a součástí týmu, který rozvíjí národní iniciativu Průmysl 4.0 pro éru všeobecné digitalizace a robotizace. Byl oceněn výroční cenou Wernera von Siemense 2015 jako nejlepší pedagogický pracovník, jedním z nejvyšších ocenění pro české univerzity a techniky.


8. 6. 2016; Metro

Elektroformule z Česka zvítězila

Čeští studenti se na vítězný závod

připravovali rok.

Studentská elektroformule z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) zvítězila na závodech v kanadském Barrie. Tým eForce FEE Prague Formula v zámořském dílu seriálu Formula Student ovládl všechny disciplíny na okruhu. Nyní se tento tým chystá na závody v americkém Lincolnu, které se konají 15. až 18. června. Na první zámořskou cestu se český tým připravoval více než dvanáct měsíců.

Soutěže Formula Student vedle závodů na okruhu zahrnují také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou. Základ k vítězství položil český tým v dynamických disciplínách, které zahrnují akcelerační závod na 75 metrů, jízdu v osmičce a kvalifikační autokros. Všechny český tým vyhrál a potvrdil to i ve vytrvalostním závodě na 22 kilometrů. Ostatní týmy v kategorii elektroformulí ho v Kanadě kvůli technickým problémům nedokončily. Také Čechy potrápily potíže s jedním ze zadních motorů, ale nakonec piloti dovedli monopost do cíle a získali plný počet bodů. Soutěže Formula Student se účastní stovky týmů v kategorii elektrických formulí i formulí se spalovacím motorem. Klasifikovány jsou odděleně. Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru elektronika, energetika a management.


8. 6. 2016; Mopravskoslezský deník

Úspěch za oceánem. Čeští studenti vyhráli závody elektroformulí

Ottawa - Tým studentů z Českého vysokého učení technického (ČVUT) zvítězil v mezinárodních závodech elektroformulí, které se konaly v Kanadě. V soutěži, která se skládá jak z jízdních testů závodního elektrického vozu, tak z jeho technické prezentace, nechali mladí Češi za sebou týmy z několika kanadských univerzit. Formule českých konstruktérů ovládla všechny jízdní disciplíny, mimo jiné soutěž ve zrychlení, když dokázala 75 metrů ujet za 4,2 sekundy.


8. 6. 2016; parlamentnilisty.cz

Festival FELFEST na ČVUT opět rozezvučí Vítězné náměstí a k tomu představí vědu

Po roce se na Vítězné náměstí v Praze opět vrací festival Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v PrazeFELFEST.

Jednodenní festival se uskuteční 15. června 2016 od 14.00 hodin na travnatém prostranství před kampusem ČVUT v pražských Dejvicích. Již tradičně nabídne bohatý hudební program a prezentaci studentských projektů fakulty. Kromě dvou hudebních scén a obsáhlého výstavního TechParku se návštěvníci mohou těšit na doprovodný program, sportovní exhibice a workshopy. Vstup na festival je zdarma.

Jako každý rok připravila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze oslavu konce letního semestru - festival FELFEST. Zájemci si budou moci prohlédnout projekty, které na fakultě vznikají. Mezi nejpopulárnější patří Letecký simulátor s možností pilotování nad Prahou, Lego roboti, kteří umí skládat Rubikovu kostku, balancovat na nakloněném povrchu, nebo sbírat míčky určité barvy, studentská formule, s níž studentifakulty každoročně vítězí na mezinárodních závodech, nebo Banana piano, umožňující sestavit si vlastní hudební nástroj ovoce a zeleniny. TechPark dále láká na robotické dalekohledy, minidružice, vícenohé kráčející platformy, přístroje pro snímání biologických signálů, řešení prostorových rébusů, zařízení na snímání hracích kostek a mnoho dalších exponátů pro mladé i dospělé technické nadšence. V letošním roce bude navíc možné navštívit Halu vysokých napětí, výstavu mapující historii počítačů nebo představení studentů Institutu intermédií.

Přehlídku studentských prací doplní bohatý hudební program. Kromě legendární kapely Traband s Jardou Svobodou v čele vystoupí i více, či méně známí interpreti. Balkánsko-swingoví Timudej z nedalekých Černošic nedávno vydali nové album a v Praze ho na venkovním podiu představí poprvé. Odpoledne Trombenik dokáže, že klezmer je stále živá hudba. Další program doplní duo Vasilův Rubáš, bluesrockoví Odečet plynu a menší projekty na pubstage, jako Ploy, Lazer Viking, Kaspar Melichar, a improvizátoři Metoděj a Dózr, kteří budou celým festivalem provázet.

Doprovodný program festivalu nabídne například možnost vyzkoušet dvě nejnovější konzole Nintendo Wii U a New nintendo 3DS či popasovat své síly se softballlovým nadhazovacím strojem.

Podrobné informace naleznete na stránkách www.felfest.cz, nebo https://www.facebook.com/felfestcz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 119 studijních programů a v jejich rámci 442 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS WorldUniversity Rankings, které zahrnuje více než 4 200 světových univerzit, ve skupině technických univerzit na 451. - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy". Více informací najdete na www.cvut.cz.


8. 6. 2016; Právo

Čeští studenti vyhráli závody elektroformulí

Tým studentů z ČVUT zvítězil v mezinárodních závodech elektroformulí v Kanadě. V soutěži, která se skládá jak z jízdních testů závodního elektrického vozu, tak z jeho technické prezentace, nechali Češi za sebou týmy několika kanadských univerzit, informovala ČVUT. Formule českých konstruktérů ovládla všechny disciplíny, mimo jiné soutěž ve zrychlení, když dokázala 75 metrů ujet za 4,2 sekundy.

Uspěla i v dalších rychlostních závodech či ve vytrvalostní soutěži na 22 kilometrů.


8. 6. 2016; Pražský deník

Úspěch za oceánem. Čeští studenti vyhráli závody elektroformulí

Ottawa - Tým studentů z Českého vysokého učení technického (ČVUT) zvítězil v mezinárodních závodech elektroformulí, které se konaly v Kanadě. V soutěži, která se skládá jak z jízdních testů závodního elektrického vozu, tak z jeho technické prezentace, nechali mladí Češi za sebou týmy z několika kanadských univerzit. Formule českých konstruktérů ovládla všechny jízdní disciplíny, mimo jiné soutěž ve zrychlení, když dokázala 75 metrů ujet za 4,2 sekundy.


8. 6. 2016; technickytydenik.cz

Elektroformule ČVUT zvítězila na závodech v Kanadě

Celkovým prvenstvím pro tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou ČVUT, skočila 6. června soutěž Formula Student v kanadském Barrie. Tam se studenti vydali v rámci projektu OTO - Over The Ocean.

Soutěž Formula student se skládá z dílčích závodů, v jejichž rámci musí tým monopostu absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentace konstrukce a řešení formule jejího business plánu před porotou, tak i samotné závody. Ty zahrnovaly akcelerační disciplíny na 75 metrů, Skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační Autokros a vytrvalostní disciplínu Endurance na 22 kilometrů. Všechny dynamické disciplíny ovládla formule eForce s velkým předstihem. Od druhého vítězného týmu ji dělilo úctyhodných 521,13 bodů z celkových 1000.

Na tvorbě elektroformule se podílí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Vedle samotné konstrukce monopostu se v rámci projektu učí také sestavovat rozpočet, business plán, nebo komunikaci s partnery a sponzory projektu. V týmu mají své zastoupení i studenti Fakulty strojní ČVUT.

Další informace o formuli eForce FEE Prague Formula a články ze zámořské cesty naleznete na stránce https://eforce.cvut.cz .

Video ze závodů v Barrie je možné shlédnout zde.


7. 6. 2016; All for Power

"Po rekonstrukci je rozvodna Třeboradice technickým zařízením na úrovni 21. století,"

uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Aleš Jech, člen představenstva ENGIE Services a.s.

Rekonstrukce rozvodny 110/22 kV Třeboradice

- Jak významná je pro vaší firmu rekonstrukce rozvody Třeboradice?

Rozvodna Třeboradice patří k nejvýznamnějším zakázkám naší firmy v posledním období, jelikož se jedná o kompletní rekonstrukci rozvodny za plného provozu - rozvodny, která zásobuje elektrickým proudem celou severní část Prahy. Díky této rekonstrukci se posílí a zkvalitní zásobování elektřinou v regionu. Zakázka je významná nejen z pohledu finančního objemu, ale především z technického hlediska, jelikož byly použity nejmodernější technologické prvky současnosti, které z rozvodny Třeboradice dělají technické zařízení na úrovni 21. století. Pokud bych měl význam této zakázky pro naši firmu k něčemu přirovnat, tak pro nás je tento kontrakt tak významný jako pro automobilku příprava a výroba nového vozu.

- Měli jste na starosti stavebně-montážní část, přičemž jednotlivé komponenty byly dodávány investorem - PREdistribuce. Jakou spatřujete výhodu tohoto způsobu řízení realizace?

Generální dodavatel je připraven samozřejmě denně plnit všechny požadavky, které jsou na něj kladeny zákazníkem - investorem. Tím je i jeho právo a možnost vybrat si hlavní, důležité přístroje a komponenty, které potřebuje do svého projektu, a přirozeně i dohlédnout a zajistit jejich výrobu a dodání. Pro nás jako generálního dodavatele investičních celků není žádný problém zabudovat tyto prvky do energetického díla, a to i vzhledem k tomu, že se vždy jedná o nejlepší produkty renomovaných výrobců. Naši odborníci taková zařízení znají a jsou pro jejich instalaci vyškoleni. Na tento způsob spolupráce jsme zvyklí a navíc je pro nás velkou výhodou, neboť i zákazník - investor se na realizaci díla touto svou činností aktivně spolupodílí prostřednictvím svého technického výběru, pravidelných konzultací a odborného dohledu.

- Na jakou akci se nyní vaše firma připravuje či je v realizaci?

V současné době naše společnost zahájila práce na výstavbě nové rozvodny 110 kV Karlín, která je nyní ve fázi výstavby budovy zapouzdřené rozvodny 110 kV. Dále naše společnost ENGIE začala inženýrskou přípravu na velmi významné akci - pokládka kabelového vedení 110 kV pro připojení transformovny 110/22 kV Praha Uhříněves. Jedná se o 3,2 km dlouhé 110 kV kabelové vedení uložené zčásti v kolektoru a zčásti v kopané trase. Jeho pokládku bychom rádi zahájili v červnu tohoto roku. Samozřejmě naše společnost poskytuje nejširší paletu činností a skladba našich zakázek je od finančně menších staveb až po dodávky velkých energetických celků. Je potřeba si na tomto místě uvědomit, že pro nás každá zakázka je významná a snažíme se ji odvést v co nejvyšší kvalitě a ke spokojenosti objednatele.

- Mnoho se nyní hovoří o decentralizaci o decentrální energetice. Jak se k tomu staví vaše firma?

Decentralizace energetiky je v současné době moderní trend, kdy v podstatě jednotliví spotřebitelé elektrické energie zvažují své technické a ekonomické možnosti a využití některých svých produktů (teplo, plyn) k vybudování vlastní energetické soustavy a tím dosažení určité energetické nezávislosti. Tyto menší zdroje a chytré technologie umí energii vyrábět i distribuovat efektivně v místě spotřeby. Nejvíce frekventované jsou směry k větrným a solárním elektrárnám a dalším obnovitelným zdrojům energie, tento trend sledují všechny významné celosvětové energetické firmy včetně ENGIE. Nicméně, význam tradičních energetik, které dobře a hlavně stabilně zásobují určité území elektrickou energií, je a bude i nadále nezastupitelný, jelikož tyto firmy jsou garantem spolehlivosti a kvality dodávek.

---

Aleš Jech

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, obor Elektroenergetika. Ve společnosti ENGIE Services a.s. (původně PREmont LHOTKA a.s.) pracuje od roku 2000, je odpovědný za řízení divize Energetická infrastruktura. V předchozím zaměstnání působil na různých pracovních pozicích v elektromontážní společnosti EZ Praha, a.s. Aleš Jech je členem představenstva ENGIE Services a.s. od 1. 8. 2011.


7. 6. 2016; All for Power

"Rekonstrukce rozvoden? Trendem je zmenšování a zapouzdřování,"

uvedl Jan Svoboda, specialista oddělení elektrických stanic ENGIE Services a.s.

Rekonstrukce rozvodny 110/22 kV Třeboradice

- Jakou největší zkušenost jste si z realizace odnesl?

Mojí největší zkušeností z této zakázky je koordinace stavebního dodavatele, dodavatelů investičních celků objednatele a v neposlední řadě koordinace naší vlastní činnosti v pozici generálního dodavatele.

- Lze říci, že i tak zkušeného člověka může něco v rámci takových rekonstrukcí překvapit?

V průběhu rekonstrukce a v takovémto rozsahu je samozřejmé, že dochází k určitým "překvapením". Z technického hlediska mě překvapil vliv podloží a jeho případné pohyby na betonové základové konstrukce. Z toho důvodu by se třeba mohly posunou pomocné ocelové konstrukce a vypadnout trubkové přípojnice z čepu. Protože se naše společnost ENGIE Services a.s. na takovéto projekty (rekonstrukce) specializuje, je naším prvotním úkolem "překvapením" předcházet, nebo je v průběhu výstavby spolu se stavebníkem a projektantem co nejrychleji řešit.

- Zaujal vás na rekonstrukci nějaký produkt, komponenta nebo řešení?

Z jednotlivých komponent mě nejvíce zaujala plynem izolovaná dvou systémová rozvodna 110 kV. To je špičkový technický produkt.

- Jak probíhala komunikace se stavební firmou, jak probíhala komunikace s investorem?

Komunikace se zástupcem stavební společnosti byla na velmi vysoké úrovni. Byl zpracován podrobný harmonogram postupu výstavby, který byl v průběhu výstavby neustále upřesňován. Vzhledem k dlouholetému partnerství s tímto stavebním dodavatelem je řada problémů a obtíží na stavbě řešena rychle, operativně a profesionálně. Komunikace s investorem byla naprosto nadstandardní. Přístup k vlastní realizaci byl ze strany investora velmi aktivní a případné nejasnosti byly řešeny velice operativně.

- Rekonstruují se rozvodny jinak než dříve? V čem jsou jiné?

Je samozřejmé, že v rekonstrukcích rozvoden 110 kV dochází k jistým změnám. Je to v důsledku vývoje technologií dodávaných komponent a následně i v postupech montáží. Navíc se neustále zvyšují požadavky a nároky na odbornost pracovníků jednotlivých specializací. Obecně lze říci, že i u rozvoden platí stejné trendy, jako u všech ostatních technologií - vše se zmenšuje, zapouzdřuje, není vidět skutečný fyzický stav prvků (sepnuto x rozepnuto) a spoléhá se na automatickou signalizaci. V případě rozvoden nejsem 100 % přesvědčen, zda je to dobře, nicméně takové jsou nové technologické směry a až časem budeme moci jejich význam hodnotit.

Jan Svoboda

Je absolventem Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze (obor Elektroenergetika - se zaměřením na elektrické teplo). Ve společnosti ENGIE Services a.s. (původně PREmont LHOTKA a.s.) působí od roku 2003, postupně se zabýval přípravou staveb a jejich realizací v oblasti nízkého napětí, vysokého napětí a převážně stavbami v oblasti velmi vysokého napětí. V současnosti pracuje v oddělení elektrických stanic, kde je jeho pracovní náplní realizace a řízení energetických zakázek.


7. 6. 2016; All for Power

Energetika se ocitá ve zlomovém okamžiku

Energetika, nejen ta česká, ale celé Evropské unie se ocitá ve zlomovém okamžiku. "Vedle celoevropských cílů, aby minimalizovala své negativní dopady na životní prostředí, se čím dál více setkává s tzv. prosumers, tj. spotřebiteli elektřiny, kteří si ji současně i sami pro sebe vyrábějí - s větší touhou po svobodě a nezávislosti," říká Jan Kanta, člen výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a manažer Útvaru legislativa a trh společnosti ČEZ. Se svou přednáškou vystoupil na konferenci Dny teplárenství a energetiky, která se uskutečnila 26. a 27. dubna v Hradci Králové.

- Co takové změny přinesou?

Energetika je postavena před nelehký úkol, aby vyhověla nejen požadavkům prosumers, pro které je nezbytné vytvořit svět typu "Smart Grids", ale i nezanedbatelného počtu zákazníků, kteří stále preferují jednoduchost vyjádřenou slovy "o energie se starat nechci".

- Působíte v útvaru legislativy, jaké hlavní zákonodárné problémy energetika v současné době řeší?

Je jich celá řada, o kterých spolu s kolegy jak v naší firmě, tak i v Teplárenském sdružení jednáme. Namátkou mohu zmínit z evropské úrovně postupně vznikající legislativu k implementaci cílů 2030 a témata související s energetickou unií. Na domácím českém písečku potom například implementaci aktualizované Státní energetické koncepce (ASEK), tvorbu či novelizaci řady akčních plánů, které na ASEK navazují, a jejich následnou implementaci, aby nezůstaly jen na papíře. V neposlední řadě také implementaci poslední rozsáhlé novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie z loňského roku.

- Není novelizace legislativy jen jakýmsi strašákem?

Ne. Novelizace legislativy je kontinuálním procesem, a to především z důvodu potřeby implementace evropské legislativy ve stanovených termínech. Energetická legislativa je o to složitější, že je z důvodu pozice energií jako veřejného statku kombinací veřejného a soukromého práva. Současně se také energetika velmi dynamicky vyvíjí a nadále vyvíjet bude. My energetici navíc máme tendenci pohlížet na energetickou legislativu hodně technokraticky a do detailu, jako by stála samostatně mimo zbytek "obecného" právního řádu. Tržní prostředí v energetice je tu již cca 15 let a i přes zavádění dalších regulací do energetiky nadále bude. To vše dohromady vytváří legislativní prostředí, v němž se energetika pohybuje, čím dál tím složitějším až nepřehledným. Proto si v poslední době stále častěji kladu otázku, zda již nenastala doba, kdy je třeba s dostatečnou pokorou všech dotčených uvažovat o přepsání energetického zákona stylem "na zelené louce", obdobně, jako byl přepsán občanský zákoník.

- Čím vám Dny teplárenství a energetiky mohou nejvíce pomoci?

Je to určitě již zmíněná diskuse o aktuálních tématech nejen z oblasti teplárenství, ale celé energetiky obecně, a z ní vyplývající hlubší pochopení aktuálního vývoje, uvažování subjektů a lidí pohybujících se v energetice o nových možnostech trhu a v důsledku toho i o touhách a požadavcích zákazníků. Jak už jsem řekl, bez spotřebitele energie by tu energetika nebyla.

- Jaké závěry z této konference očekáváte?

Co se týká závěrů, tak kromě těch odborných bych uvítal, aby všichni společně, jak malí, tak i velcí hráči v energetice pochopili, že v současném složitém a turbulentním prostředí, ve kterém se energetika nachází, se bez vzájemné spolupráce, a to primárně na platformách sdružení či asociací, jako je například Teplárenské sdružení ČR, neobejdeme. V množství je vždy větší síla a spoléhat se na to, že i když zůstanu stát mimo, tak to za mě někdo jiný vyřeší, považuji za krátkozraké.

---

Jan Kanta (nar. 1966)

Absolvent Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (obor: Přenos a rozvod energie). Působil ve společnostech Středočeská energetická a.s. ve funkci předsedy představenstva a generálního ředitele a Západočeská energetika, a.s., ve funkci obchodního ředitele a člena představenstva. Od roku 2004 působí ve společnosti ČEZ na pozicích ředitel sekce "Marketing a podpora prodeje", ředitel sekce "Pravidla trhu" (2005 - 2007), ředitel útvaru "Legislativa a trh" (2008 - 2013) a manažer útvaru "Legislativa a trh" (2014 - dosud).


7. 6. 2016; All for Power

Rekonstrukce rozvodny v Třeboradicích je po všech stránkách ukázkovým projektem

Rekonstrukce rozvodny 110/22 kV Třeboradice

Na tomto se shodli Ing. Vladimír Kocian (V. K.), vedoucí oddělení Řízení výstavby, a Radek Miláček (R. M.) z oddělení Investice a opravy VVN a SDK, oba ze společnosti PREdistribuce, a.s.

- Popište lokalitu transformovny Třeboradice?

V. K.: Transformovna Třeboradice slouží jako napájecí uzel pro teplárnu Třeboradice ve vlastnictví Pražské teplárenské, a. s., která je mimo jiné i předávací stanicí dodávky tepla z teplárny Mělník I do hlavního města Prahy. Dále je důležitým napájecím uzlem pro východní část hlavního města Prahy. Současně má transformovna Třeboradice prakticky také funkci tranzitní stanice elektřiny z bloků elektrárny Mělník II do dalších částí Prahy a také do Středočeského kraje. Do soustavy VVN 110 kV je elektřina připojena venkovními vedeními 110 kV - V903 (Letňany), V904 (Letňany), V907 (EMĚ II-TG7), V909 (EMĚ II-TG9), V917 (ČECHY STŘED) a V919 (SEVER).

R. M.: Vlastní transformovna Třeboradice, která nyní patří PREdistribuce, představuje starou historickou rozvodnu, která leží v katastru městské části Třeboradice (obce Čakovice). Původně sloužila především pro potřeby místní teplárny, která transformovnu dlouhá léta vlastnila. K rozvodně jsou přivedeny linky z elektrárny Mělník, resp. z transformovny Čechy střed. Z transformovny je vyveden i kabel 22 kV, který provozuje ČEZ Distribuce a využívá pro napájení části Středočeského kraje.

- Jaký byl stav transformovny před zahájením rekonstrukce?

V. K.: Technický stav rozvodny Třeboradice nebyl v době, kdy přecházela pod majetek PREdistribuce, příliš dobrý. Provoz transformovny byl samozřejmě bezpečný, ale nyní již bylo potřeba realizovat určitá opatření, která by plně vyhovovala novým a přísnějším požadavkům na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační sítě. Od roku 2013 tak probíhá etapovitá modernizace a rekonstrukce transformovny.

I když je rozvodna stále v areálu Pražské teplárenské, není v tom žádný problém. Vztahy jsou vynikající a vzájemně si vycházíme vstříc. Stejně tak můžeme hodnotit i spolupráci s ČEZ Distribuce. Vzájemně si zajišťujeme a zálohujeme výkony. Spolupracujeme i v rámci zajištění ostrahy objektu.

- Již jste to částečně naznačili, jaký je význam této rozvodny pro elektrizační sítě a dodávky elektřiny pro hlavní město?

V. K.: Význam je značný nejen pro celou severní část Prahy, ale i z pohledu zabezpečení dodávek pro celé hlavní město. Transformovna Třeboradice je součást páteřní sítě a i proto veškeré práce na rekonstrukci probíhaly za provozu. Prakticky nikdy nebyla transformovna kompletně vypnutá. Toto kladlo značné nároky především na společnosti Engie (dříve Cofely) a V-Stav a jejich montážní pracovníky, kteří se museli pohybovat mnohdy i s těžkou mechanizací v blízkosti zařízení, které bylo pod napětím.

R. M.: Z bývalé venkovní rozvodny toho v současné době opravdu mnoho nezůstalo, prakticky již jen poslední pole. Zařízení bylo přesunuto do objektu společných provozů, kde našla své místo nová technologie 110 kV i 22 kV. Rozváděč 22 kV je výrobkem společnosti Siemens a rozváděč 110 kV pak pochází od společnosti Alstom Grid. Význam transformovny je potřeba spatřovat i v tom, že teplárna v Třeboradicích je napojena na horkovod z elektrárny Mělník, která zásobuje Prahu párou, která slouží k výrobě tepla a ohřev vody pro pražské obyvatele. Jde o jedno z napájecích míst tohoto teplovodu z elektrárny Mělník. Transformovna tak slouží k zajištění bezproblémového napájení a k zajištění elektrické energie pro tento strategický tepelný uzel. I z tohoto důvodu jsou na spolehlivý provoz této transformovny kladeny vysoké (to na transformovnu klade velké) nároky. Průběh rekonstrukce je v hledáčku nejen dispečerů PREdistribuce, ale stejný důraz klade i dispečink ČEZdistribuce a tlak na dodržení termínu je veden i ze strany Pražské teplárenské. Například informace o dočasném odpojení z provozu musíme dát vědět více než rok dopředu, jinak je to problém.

V. K.: Bez modernizace by nebyla možnost bezpečného provozování elektrické sítě v této části Prahy a mělo by to i potenciálně negativní dopad na bezpečnou dodávku tepla pro Prahu. Již mnoho let se hovoří o blackoutu. V poslední době stále intenzivněji. Myslím si, že na PREdistribuce jsou kladeny, vzhledem k tomu, že se staráme o dodávky elektrické energie pro hlavní město Prahu, výrazně přísnější podmínky, než je tomu v jiných částech elektrizační sítě v Česku.

- Souvisela rekonstrukce s uvažovanou výstavbou energetického zdroje Třeboradice?

V. K.: Transfomovna po modernizaci by byla schopna i případného bezpečného zakomponování výkonu z uvažovaného záložního, špičkového, zdroje v areálu rozvodny Třeboradice. Je to ale pouze jedna z variant, primárně se s touto možností v rámci modernizace neuvažovalo. Důvody investic byly jiné a již jsem je naznačil.

- Jak byste charakterizoval průběh výběrového řízení?

R. M.: Veškeré investice na rekonstrukci transformovny byly realizovány z vlastních zdrojů a pod přísným dohledem akcionářů firmy. Vše probíhalo standardními výběrovými řízeními, resp. řekl bych výběrovým řízení ve velice přísném režimu. Každá investice v rámci PREdistribuce nad jeden milion korun je totiž doprovázena výběrovým řízením z několika uchazečů, větší investice pak veřejnou soutěží, zveřejněnou na internetu podle zákona o veřejných zakázkách.

- V rámci transformovny Třeboradice byl na všechny etapy sice vybrán generální dodavatel, ale jednotlivé technologie a komponenty vybíral investor. Stejně tak i logistika dodávek jednotlivých komponent byla v gesci PREdistribuce.

R. M.: V rámci rozvodny na Pankráci řešil generální dodavatel vše "na klíč" a vše neprobíhalo přesně (nedopadlo to) podle našich představ. Aktuální systém vyhovuje jak nám tak i generálnímu zhotoviteli. Příklad Třeboradic, kde si s tím společnost Engie velice dobře poradila, je toho důkazem. S mnohými dodavateli, například kabelů pro 110 kV si vyjasňujeme technické požadavky měsíce před zahájením akce. Nikdo ze dne na den není schopen dodat kilometry kabelů. Na PREdistribuci byla i koordinace pohybu mechanizace, nástupy jednotlivých profesí a podobně.

- Co je pak v takových případech v kompetenci generálního dodavatele?

R. M.: Generální zhotovitel vypracovává a aktualizuje harmonogram v průběhu výstavby, koordinuje termíny dodávek zařízení a zajišťuje spolupráci se subdodavateli. Investor PREdistribuce si formou samostatných výběrových řízení zajišťuje dodávky - rozváděče 110 kV, rozváděče 22 kV, kabelových souborů, řídicího systému, …, generální zhotovitel zajišťuje dodávky některých komponent a drobného materiálu, má však přesně specifikováno jaké vlastnosti má tento materiál splňovat.

- Jak to bude se zárukami?

Generální zhotovitel předává dílo po jednotlivých etapách. Po provedení technické prohlídky a přejímky každé etapy běží záruka na dílo v délce 60 měsíců.

- Vznikly v rámci transformovny problémy s pozemky?

V. K.: Naštěstí nikoliv, protože zde stojí historicky a navíc v areálu Pražské teplárenské a komunikace s tímto subjektem je postavena na racionální bázi. Problémy s výkupy pozemků nebo s komunikací s vlastníky pozemků a objektů jsou jinde časté a stále větší. I přesto, že všichni elektřinu potřebují, stále více soukromníků a subjektů zajištění kvalitního a bezpečného provozu a dodávek brání. Dám příklad. Mnohdy narážíme na situace, kdy vedeme linky v chatové oblasti. Mnohdy zde vznikají "černé stavby, například bazén a i přesto že je to nepovolená stavba, majitel se s námi soudí a požaduje vedení linky jinudy. Mnohdy se domy postavily, a kupodivu získají stavební povolení, v již téměř nebezpečné vzdálenosti od stávajících linek a doslova na dosah vodičů.

- Takže se v rámci rozvoje elektrizační soustavy vlastně bavíme o procesu srovnatelném s dostavbou jaderných bloků.

V. K.: Téměř ano, alespoň co se týče povolovacích procesů. Povolení na aktuálně realizovanou Karlínskou rozvodnu trvaly 14 let. Za dva roky se pak uskuteční všechny potřebné práce. Přitom všichni požadují a berou jako standart, že mají dostatek elektrické energie 24 hodin denně a sedm dnů v týdnu. Výpadek proudu v Praze má samozřejmě zcela jiné dopady než v menších městech nebo vesnicích. Třeba jen přerušení dodávky elektřiny pro metro nebo tramvaje by způsobil totální kolaps v pražské hromadné dopravě.

R. M.: V rámci rekonstrukce rozvodny v Třeboradicích byl mimo geologického průzkumu realizován i průzkum archeologický. I přes očekávání archeologů nebylo na místě nelezeno vůbec nic zajímavého. Zjistili jsme, že lokalita dříve sloužila jako závoz zeminy z výstavby související s rozvojem Prahy v minulém století.

- Jak to bylo s harmonogramem?

V. K.: Společnosti Engie (dříve Cofely) se vyjádřila k původnímu harmonogramu stavby, který byl stanovenv projektové dokumentaci. Na základě připomínek byl vytvořen ostrý harmonogram, který byl pro všechny dodavatele i zhotovitele závazný. V případě Třeboradic nejsme od roku 2013, kdy akce začala, ve skluzu v žádné etapě.

- Když jste soutěžili prakticky vše zvlášť, proč jste na všechny etapy vybraly jen jednu firmu?

R. M.: Na všechny etapy jsme vybrali jednoho generálního dodavatele. Je to i proto, že čím méně firem a subjektů se bude po transformovně pohybovat, tím snáz se daří předcházet úrazům. Od zahájení rekonstrukce jsme nezaznamenali jediný problém v tomto směru.

- Změní se nějak systém řízení transformovny?

V. K.: Systém řízení se mění od základu prakticky všude. Třeboradice se díky řídicímu systému ABB stanou moderní rozvodnou, dálkově řízenou. O všech stavech a zatíženích v rozvodně bude mít přehled centrální dispečink PRE, který bude moci rozvodnu na dálku ovládat. Investice jsou hrazeny z vlastních zdrojů. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce je realizována formou etap, fakturace probíhá taktéž etapovitě. Tento systém vyhovuje myslím všem, hlavně pak dodavatelům, kteří získají finance hned po přejímce ukončené etapy.

- Jak probíhala komunikace s dalšími zúčastněnými subjekty?

V. K.: Každé dva týdny jsou realizovány kontrolní dny za účasti všech stran, které vysílají minimálně dva specialisty. Nechybí ani generální projektant. V rámci těchto dnů řešíme jednak plnění stanovených úkolů za proběhlé období, plánujeme si činnosti na další dva týdny. Řešíme třeba i požadavky ze strany Pražské teplárenské, protože oni mají taky své požadavky, řeší své provozní záležitosti.

- Rekonstrukcí rozvoden je mnoho. Lze se ještě bavit o nějakých specifikách?

V. K.: Specifikem je práce za provozu, resp. zvýšené nároky jsou na organizaci, ale od toho jsme tady a nic zvláštního to tedy nakonec nebylo. Výstavba nové rozvodny na "zelené louce" je v tomto samozřejmě snazší. Většinu zařízení v oblasti Prahy rekonstruujeme za provozu s minimálním časem odpojení. Běžné jsou i bypassy. Prostě se na určitou dobu proud vede provizorním vedením, které je postaveno doslova vedle stávajících linek. Pro mě osobně to jsou krásné realizace, například rozvodny Holešovice, Střed nebo Lhotka se takto řešily a srdce technika může jen zaplesat.

- Předpokládám, že využijete podněty z Třeboradic na dalších akcích.

V. K.: Ano. Zkušenosti z Třeboradic jsou vlastně již nyní implementovány do výstavby nových rozvoden Uhříněves a Karlín. Rozvodna Uhříněves by měla být dokončena do konce letošního roku. Rozvodna Karlín je ve stavu, kdy realizujeme stavební základové konstrukce. Tato nová zapouzdřená rozvodna 110/22 kV bude umístěna ve velice krásné, prosklené a odhlučněné budově, vždyť se bavíme o prostoru mezi budovami hotelu Hilton, Danube a pojišťovny Kooperativa.

R. M.: Pražská distribuční síť patří mezi nejspolehlivější sítě, i přesto se chystají další rozvojové investice. Vždyť i hlavní město Praha se neustále rozvíjí a požadavky se rostou nebo se mění. Posílit bude časem potřeba například lokalitu u mezinárodního letiště Václava Havla, ale nejsou vyřešeny pozemky. Stejně jako v případě plánované rozvodny Písnice. Nová rozvodna 110 kV vyroste na Slivenci. Zde jsou již pozemky vykoupené. Bavíme se ale o akcích, které jsou ve výhledu roku 2022. Všechny rozvodny a sítě je potřeba dostat na úroveň 21. století tak, aby byly připraveny na stále se prosazující trendy Smart Grids a Smart City, čili aby zajišťovaly bezpečný provoz, měly co nejmenší ztráty a podobně. Postupně se tak děje. Inteligentní sítě již v Praze provozujeme v pilotních projektech. Velké tlaky sledujeme ve směru instalací inteligentních elektroměrů.

V. K.: Rekonstrukci rozvodny Třeboradice považuji po všech stránkách za vzorovou. Možná je to i proto, že všechny strany nasadili na tuto rekonstrukci specialisty, kteří se v energetice pohybují řadu let a vzájemně se velmi dobře znají. Na komunikaci řešení běžných operativních záležitostí je to znát.

---

Vladimír Kocian

Absolvent Střední průmyslové školy elektrotechnické (obor elektrické stroje a přístroje) v Praze a absolvent ČVUT FEL (obor Ekonomika a řízení energetiky. Obhajobu své diplomové práce vykonal v květnu 1980). Ve společnosti PRE pracuje od 1. 1. 1982. Od července 2002 byl jmenován vedoucím odboru Výstavba sítě PREdistribuce. Po organizačních změnách k 1. 10. 2015 a k 1. 1. 2016 pracuje v sekci Příprava a realizace staveb, jako vedoucí oddělení Řízení výstavby.

Radek Miláček

Na pozici Technického dozoru investora ve skupině PRE pracuje 24 let. Nejdříve měl na starosti rozvodny, poté pracoval jako technik operativních investic na provozní správě Jih. Od vzniku sekcí k 1. 7. 2002 pracuje jako technický dozor investora v oddělení Řízení výstavby. Má na starosti konkrétní stavby.


7. 6. 2016; All for Power

S Ing. Jiřím Hrbkem, vedoucím odboru Investiční výstavba ČEPS, a.s.:

O výstavbě linky V 458 a modernizaci rozvodny Lískovec v Moravskoslezském kraji

Rekonstrukce transformovny Lískovec a výstavba vedení V 458

- Výstavba linky V458 Horní Životice - Krasíkov začala v roce 2014… V jakém stavu se nachází nyní?

Dokončena je výstavba čtyř z pěti etap stavby o délce cca 55 km. Do 30. září 2016 zbývá dokončit poslední část stavby o délce cca 27 km. Zde jsou aktuálně kompletně zhotoveny betonové základy a postaveny jsou asi dvě třetiny stožárů. Na postavených stožárech probíhá tažení vodičů a dalších komponent. V příštím roce budou probíhat nátěry ocelových konstrukcí. Investiční náklady této akce nepřesáhnou 2 miliardy korun.

- Celkem bude uloženo více jak 20 000 m3 betonu, smontováno a postave no takřka 7 000 tun ocelových konstrukcí a za věšeno 683 km fázových vodičů, zemnících a optických lan a namontováno 87 000 kotev ních a nosných izolátorů. Jsou to na tuto délku mimořádná čísla?

Vedení je stavěno v oblasti se složitým terénem a s nepříznivými povětrnostními podmínkami. Nutnost dodržet platné normy vedla k vyšší "mohutnosti" tohoto vedení ve srovnání s vedeními v méně náročných oblastech. K uvedeným číslům bych ještě dodal, že i v případě této stavby platil fenomén liniových staveb, kdy bylo nutné oslovit kolem 200 subjektů pro jednání a dalších bezmála 500 vlastníků stavbou dotčených nemovitostí.

- Čím je tato linka významná a k čemu přispěje?

Výstavbou tohoto vedení dojde k významnému zvýšení spolehlivosti přenosové soustavy ČR a také ke zvýšení bezpečnosti dodávek elektrické energie v Moravskoslezském kraji. Vedení částečně řeší i požadavek na navýšení příkonu v daném regionu, a podporuje tak ekonomický rozvoj oblasti. Vedení V458 po mnoha letech propojí transformovny Horní Životice a Krasíkov. Dále transformovny Horní Životice a Kletné již nebudou závislé na jediném vedení přenosové soustavy z transformovny Nošovice.

- Pojďme na terén i klimatické podmínky … Nesly nějaká specifika?

Jedná se o stavbu ve velmi náročných terénech a klimatické podmínky podhůří Jeseníků byly velmi důležitým faktorem ovlivňujícím projektové řešení stavby. Bavíme se o krátkém rozpětí mezi stožáry nebo speciální lana odpovídající svou pevností velkým námrazovým oblastem. Výstavbu komplikoval i podmáčený terén. Proto byly v místech s nestabilním podložím použity při zakládání tzv. mikropiloty.

- Předpokládám, že oříškem je logistika, a to jak směrem k dodávkám komponent v pravý čas, mechanizace pracovníků a podobně.

Zajištění souladu dodávek materiálů a prací zhotovitele není jednoduché. Nenastaly však výrazné komplikace, které by zásadně ovlivnily průběh stavby. Některé komponenty však musí být objednány minimálně v ročním předstihu.

- Stavba propojí transformovny Horní Životice a Krasíkov. Jak hodnotíte stav a fungování těchto rozvoden?

Především pro transformovnu Horní Životice znamená výstavba vedení V458 výrazné zvýšení spolehlivosti dodávky elektrické energie.

- Uveďte konkrétní opatření, která respektují nutnost ochrany životního prostředí, či práv majitelů?

V rámci realizace stavby působí biologický dozor, který zabezpečuje dohled v oblastech výskytu významných druhů a stanoví případný další postup a podmínky výstavby v těchto lokalitách. Dále je sjednán archeologický dozor po dobu provádění výkopových prací. S vlastníky a uživateli pozemků dotčených stavbou projednáváme detailní postup výstavby na pozemcích v jejich vlastnictví a v maximální možné míře s nimi spolupracujeme.

- Hlavní materiálové komponenty v rámci V458 si nakupuje objednatel - ČEPS, a.s. Lze na této stavbě vyčíslit úsporu nebo dopad do kvality díky tomuto způsobu realizace stavby?

Na tuto otázku je předčasné odpovědět. Tento model dodávek materiálu je použit poprvé a vyhodnocení bude možné až po dokončení stavby.

- V poslední době se hovoří o problémech se žárovým zinkem. Prosím o komentář…

Během realizace jsme zaznamenali lokální drobné poruchy zinkové vrstvy. V tuto chvíli jsou zadány expertizy pro určení příčiny těchto poruch.

- Docházelo v průběhu realizace k nějakým změnám či komplikacím? Jak se řešily?

Již ve fázi přípravy se trasa vedení upravovala na základě požadavků obcí. Pokud je to jen trochu možné, vždy jim vyjdeme rádi vstříc. Na každé stavbě se pak v průběhu realizace odhalí skutečnosti, které nebyly známé v době zpracování projektové dokumentace. Ani tato stavba nebyla výjimkou, ale nic zásadního jsme řešit nemuseli.

- Dotčená plocha kolem sloupu v případě výstavby liniové trasy činí 200 čtverečních metrů u nosného a přibližně dvojnásobek kolem každého kotevního stožáru. Lze tyto plochy zmenšit?

Částečně ano. Snažíme se vždy plochy nezbytné pro realizaci stavby minimalizovat. Je to i v našem vlastním zájmu, protože dotčené plochy musíme dát na vlastní náklady do původního stavu.

- Pojďme nyní k rekonstrukci transformovny Lískovec. Jak významná je to pro ČEPS tato rozvodna?

Transformovna 220/110 kV Lískovec je důležitou uzlovou stanicí přenosové soustavy zásobující oblasti průmyslové i občanské vybavenosti Ostravy, Frýdku-Místku a dalších přilehlých oblastí Moravskoslezského kraje z distribuční soustavy 110 kV ČEZ Distribuce. Je také hraniční stanicí (vedení V245 - Bujakov/PL, vedení V246 Kopanina/PL, vedení V270 - Povážská Bystrica/Slovensko). Akce Lískovec I. byla vyvolána potřebou přechodu této stanice do režimu dálkového ovládání v rámci postupného procesu obnovy a rozvoje přenosové soustavy. Důvodem byla rovněž obnova silového zařízení kvůli udržení požadované spolehlivosti dodávky elektrické energie, stability soustavy a omezení rozsahu a následků případných poruch v síti.

- Jak rozsáhlá byla tato rekonstrukce, co bylo výsledkem?

Rozsah akce je možné rozdělit na tři základní části. V prvé řadě jde o výměnu řídicího systému stanice a ochran. V celé stanici byl realizován decentralizovaný systém ovládání, chránění a napájení jednotlivých polí. Z tohoto důvodu byly vystavěny nové domky sekundární techniky a nové kabelovody. Rovněž bylo nutné vybudovat centrální domek pro umístění řídicího systému, zdrojů nové vlastní spotřeby a přesunuté technologie z budovy BSP ČEZ Distribuce. Dále je to nová vlastní spotřeba. Stávající provoz transformovny 220/110 kV byl napájen ze společné centralizované vlastní spotřeby, která je v majetku ČEZ Distribuce. Tento způsob realizace je v rozporu se současným technickým standardem společnosti ČEPS. Součástí této akce bylo proto vybudování nové vlastní spotřeby. Nakonec jde o rekonstrukci rozvodny R 245 kV. Z důvodu zachování a zvýšení spolehlivosti provozu bylo nutné v nezbytném rozsahu provést doplnění silových zařízení podle současných technických norem a provést výměnu těch s dosaženou technickou životností.

- Byla akce něčím specifická?

Každá rekonstrukce je do jisté míry specifická a navržené technické řešení akce musí zohledňovat místní možnosti v dané transformovně. V nedávné minulosti bylo v rámci ČEPS realizováno již mnoho akcí podobného rozsahu. Dalo by se tedy říci, že rekonstrukce transformovny Lískovec byla poměrně standardní akcí.

- Přibližte harmonogram prací.

Předprojektová příprava akce začala vypracováním studie v roce 2007. Následovalo zpracování projektové dokumentace (DUR, DSP, DPS). Samotná realizace byla zahájena 1. 6. 2012 a ukončena 30. 5. 2016.

- Realizují se na stavbách obdobného ty tu zvýšená bezpečnostní opatření (např. proti terorismu)?

Transformovna je chráněna stejnými bezpečnostními opatřeními jako ostatní objekty přenosové soustavy, které zohledňují i tyto hrozby.

- Jaká je nyní poptávka po elektrické energii v MSK? Některé informace, o vývoji v OKD a podobně, by spíše mohly znamenat, že poptávka bude klesat…

Je pravdou, že současné diskuze kolem budoucnosti OKD a hornictví obecně by mohly naznačovat možnost poklesu spotřeby v tomto regionu. Nicméně si myslím, že z dlouhodobého hlediska zde existuje významný potenciál rozvoje a tím i adekvátního růstu spotřeby.

- Jakým způsobem je realizována rekonstrukce? Stejně jako v případě linky V458, čili ČEPS si nakupuje komponenty sám?

Silové přístroje, čili vypínače, odpojovače, měniče, svodiče, byly nakupovány přímo naší společností. Zbývající komponenty dodával zhotovitel stavby.

- Uveďte principy výběru dodavatelů a systém požadavků a kontroly kvality komponent.

Výběr dodavatelů probíhá vždy plně podle zákona o veřejných zakázkách. Kontrola kvality stavby je prováděna týmem zkušených pracovníků společností ČEPS a ČEPS Invest. Na stavbě jsou prováděny pravidelné kontroly kvality prací a užitých materiálů, které zajišťuje technický dozor investora ve spolupráci s odbornými útvary ČEPS.

---

Jiří Hrbek

Vystudoval Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, specializaci Elektroenergetika. Od roku 2002 působí v oblasti energetiky. V ČEPS pracuje na různých pozicích v oblasti provozu a správy energetického majetku od roku 2006. V současné době je vedoucím odboru Investiční výstavba. Ve svém volném čase se věnuje rodině a cyklistice.


7. 6. 2016; blesk.cz

Studentská elektroformule z ČVUT vyhrála závody v Kanadě

Studentská elektroformule z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) zvítězila na závodech v kanadském Barrie. Tým eForce FEE Prague Formula v zámořském dílu seriálu Formula Student ovládl všechny disciplíny na okruhu. ČTK o tom dnes informovala mluvčí FEL ČVUT Libuše Petržílková. Nyní se tento tým chystá na závody v americkém Lincolnu, které se konají 15. až 18. června.

Na první zámořskou cestu se český tým připravoval více než dvanáct měsíců. Soutěže Formula Student vedle závodů na okruhu zahrnují také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou.

Základ k vítězství položil český tým v dynamických disciplínách, které zahrnují akcelerační závod na 75 metrů, jízdu v osmičce a kvalifikační autokros. Všechny český tým vyhrál a potvrdil to i ve vytrvalostním závodě na 22 kilometrů. Ostatní týmy v kategorii elektroformulí ho v Kanadě kvůli technickým problémům nedokončily. Také Čechy potrápily potíže s jedním ze zadních motorů, ale nakonec piloti dovedli monopost do cíle a získali plný počet bodů.

Soutěže Formula Student se účastní stovky týmů v kategorii elektrických formulí i formulí se spalovacím motorem. Klasifikovány jsou odděleně. Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Zastoupení v týmu mají také studenti Fakulty strojní ČVUT. Pod hlavičkou této fakulty na ČVUT funguje tým, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem.


7. 6. 2016; Blesk.cz

Čeští studenti vyhráli mezinárodní závody elektroformulí

Tým studentů z Českého vysokého učení technického (ČVUT) zvítězil v mezinárodních závodech elektroformulí, které se konaly v Kanadě. V soutěži, která se skládá jak z jízdních testů závodního elektrického vozu, tak z jeho technické prezentace, nechali mladí Češi za sebou týmy z několika kanadských univerzit. ČVUT o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.

Formule českých konstruktérů ovládla všechny jízdní disciplíny, mimo jiné soutěž ve zrychlení, když dokázala 75 metrů ujet za 4,2 sekundy. Uspěla i v dalších rychlostních závodech či ve vytrvalostní soutěži na 22 kilometrů.

Stroj vytvořený především studenty Fakulty elektrotechnické ČVUT se na zámořskou cestu vydal po více než roční přípravě. Vedle samotné konstrukce monopostu museli v rámci projektu sestavit i rozpočet, podnikatelský plán či komunikovat s partnery a sponzory projektu.

Další dvě příčky v závodech patřily kanadské McGillově univerzitě a montrealské polytechnice.


7. 6. 2016; cad.cz

Studentská elektroformule ČVUT v Praze zvítězila v Kanadě

Celkovým prvenstvím pro tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze, skočila 6. června soutěž Formula Student v kanadském Barrie. Tam se studenti vydali v rámci projektu OTO - Over The Ocean. Více než dvanáct měsíců se na svoji první zámořskou cestu chystala čtvrtá generace elektorformule eForce FEE Prague Formula. Na závodech v kanadském Barrie, které se konaly od 2. do 5. června, tým českých studentů suverénně zvítězil.

Soutěž Formula student se skládá z dílčích závodů, v jejich rámci musí tým monopostu absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentace konstrukce a řešení formule jejího business plánu před porotou, tak i samotné závody. Ty zahrnovaly akcelerační disciplíny na 75 metrů, Skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační Autokros a vytrvalostní disciplínu Endurance na 22 kilometrů.

Všechny dynamické disciplíny ovládla formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s velkým předstihem. Od druhého vítězného týmu ji dělilo úctyhodných 521,13 bodů z celkových 1000. V následujících dnech odjedou studenti reprezentovat Českou republiku s unikátním monopostem FSE.04x (pohon 4×4) na závody Formula West v americkém Lincolnu, které se konají od 15. do 18. června.

Na tvorbě elektroformule se podílí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Vedle samotné konstrukce monopostu se v rámci projektu učí také sestavovat rozpočet, business plán, nebo komunikaci s partnery a sponzory projektu. V týmu mají své zastoupení i studenti Fakulty strojní ČVUT.

Další informace o formuli eForce FEE Prague Formula a články ze zámořské cesty naleznete na stránceeforce.cvut.cz.


7. 6. 2016; ceskenoviny.cz

Studentská elektroformule z ČVUT vyhrála závody v Kanadě

Praha - Studentská elektroformule z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) zvítězila na závodech v kanadském Barrie. Tým eForce FEE Prague Formula v zámořském dílu seriálu Formula Student ovládl všechny disciplíny na okruhu. ČTK o tom informovala mluvčí FEL ČVUT Libuše Petržílková. Nyní se tento tým chystá na závody v americkém Lincolnu, které se konají 15. až 18. června.

Na první zámořskou cestu se český tým připravoval více než dvanáct měsíců. Soutěže Formula Student vedle závodů na okruhu zahrnují také prezentaci konstrukce a řešení formule a představení obchodního plánu před porotou.

Základ k vítězství položil český tým v dynamických disciplínách, které zahrnují akcelerační závod na 75 metrů, jízdu v osmičce a kvalifikační autokros. Všechny český tým vyhrál a potvrdil to i ve vytrvalostním závodě na 22 kilometrů. Ostatní týmy v kategorii elektroformulí ho v Kanadě kvůli technickým problémům nedokončily. Také Čechy potrápily potíže s jedním ze zadních motorů, ale nakonec piloti dovedli monopost do cíle a získali plný počet bodů.

Soutěže Formula Student se účastní stovky týmů v kategorii elektrických formulí i formulí se spalovacím motorem. Klasifikovány jsou odděleně. Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Zastoupení v týmu mají také studenti Fakulty strojní ČVUT. Pod hlavičkou této fakulty na ČVUT funguje tým, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem.


7. 6. 2016; novinky.cz

Elektroformule českých studentů zvítězila na závodech v Kanadě

Suverénním prvenstvím pro tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učenítechnického (ČVUT) v Praze, skončila 6. června soutěž Formula Student v kanadském Barrie. Tam se studenti vydali v rámci projektu OTO - Over The Ocean. Čtvrtá generace této elektroformule se na svoji první zámořskou cestu chystala více než rok.

Soutěž Formula Student se skládá z dílčích závodů, v jejichž rámci musí tým absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentace konstrukce a řešení formule před porotou, tak i samotné závody.

Úspěch ve všech disciplínách

Závody zahrnovaly akcelerační disciplíny na 75 metrů, Skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační Autokros a vytrvalostní disciplínu Endurance na 22 kilometrů.

Všechny dynamické disciplíny ovládla formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s velkým předstihem. Od druhého vítězného týmu ji dělilo úctyhodných 521,13 bodů z celkových 1000.

Studenti ale nezahálejí, čeká je další reprezentace České republiky s monopostem FSE.04x (pohon na všechna čtyři kola) na závodech Formula West v americkém Lincolnu. Konají se od 15. do 18. června.

Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Vedle samotné konstrukce monopostu se v rámci projektu učí také sestavovat rozpočet, business plán, nebo komunikaci s partnery a sponzory projektu. V týmu mají své zastoupení i studenti Fakulty strojní ČVUT.


7. 6. 2016; parlamentnilisty.cz

Studentská elektroformule ČVUT v Praze zvítězila na závodech v Kanadě

Celkovým prvenstvím pro tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technickéhov Praze, skočila 6. června soutěž Formula Student v kanadském Barrie. Tam se studenti vydali v rámci projektu OTO - Over The Ocean.

Více než dvanáct měsíců se na svoji první zámořskou cestu chystala čtvrtá generace elektorformule eForce FEE Prague Formula. Na závodech v kanadském Barrie, které se konaly od 2. do 5. června, tým českých studentů suverénně zvítězil.

Soutěž Formula student se skládá z dílčích závodů, v jejich rámci musí tým monopostu absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentace konstrukce a řešení formule jejího business plánu před porotou, tak i samotné závody. Ty zahrnovaly akcelerační disciplíny na 75 metrů, Skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační Autokros a vytrvalostní disciplínu Endurance na 22 kilometrů.

Všechny dynamické disciplíny ovládla formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s velkým předstihem. Od druhého vítězného týmu ji dělilo úctyhodných 521,13 bodů z celkových 1000. V následujících dnech odjedou studenti reprezentovat Českou republiku s unikátním monopostem FSE.04x (pohon 4x4) na závody Formula West v americkém Lincolnu, které se konají od 15. do 18. června.

Na tvorbě elektroformule se podílí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Vedle samotné konstrukce monopostu se v rámci projektu učí také sestavovat rozpočet, business plán, nebo komunikaci s partnery a sponzory projektu. V týmu mají své zastoupení i studenti Fakulty strojní ČVUT.

Další informace o formuli eForce FEE Prague Formula a články ze zámořské cesty naleznete na stránce: https://eforce.cvut.cz/.


6. 6. 2016; Lidové noviny

Pozitivní zprávy

"Kde je Péťa?" pomáhá handicapovaným dětem

Spojit studijní pobyt s užitečnou věcí si vzal za cíl pětadvacetiletý student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Peter Chalupianský. V rámci svého oboru ekonomika a řízení energetiky vycestoval letos v únoru na největší státní univerzitu v Koreji - Kyungpook National University v Daegu, kde pracuje na diplomové práci. Před

svým odjezdem Peter vymyslel

a spustil blog "Kde je Péťa?", charitativní projekt zaštítěný Kontem Bariéry. Jeho cílem je získat peníze pro handicapované děti pomocí rozesílání originálních pohlednic přímo z Jižní Koreje. Informace o projektu "Kde je Péťa?" jsou k dispozici na internetové stránce: www.kdejepeta.cz.

Tipy a fotky do této rubriky posílejte na pozitivnizpravy@lidovky.cz


2. 6. 2016; iHNed.cz

Co je vlastně start-up?

Podle Paula Grahama, zakladatele amerického akcelerátoru Y Combinator, je start-upem "společnost, která byla vytvořena tak, aby rychle rostla". Slovem "rychle" má Graham na mysli růst příjmů (v horším případně růst aktivních uživatelů) tempem 5 až 10 procent týdně.

V období všeobecného start¬-¬upového nadšení to vypadá, že i provozovna nabízející čerstvou šťávu, kterou si na rohu ulice založili mladíci ve flanelových košilích s vizáží Charlese Darwina, je start-up. S velkou pravděpodobností tomu tak ale není. Vypůjčíme-li si definici start-upu od Paula Grahama, zakladatele amerického akcelerátoru Y Combinator, jedná se hlavně o "společnost, která byla vytvořena tak, aby rychle rostla". Slovem "rychle" má Graham na mysli růst příjmů (v horším případně růst aktivních uživatelů) tempem 5 až 10 procent týdně! Z této definice vyplývá, že start-upy těží převážně z technologií, digitální inovace a internetu, který umí rychle obstarat uživatele z různých koutů planety. Pak je otázkou, zda do této kategorie patří třeba slovinská firma ¬SipaBoards, jejíž dva zakladatelé bavili diváky Pioneers Festivalu svojí příjemnou rozpačitostí při prezentaci samonafukovacího pádlovacího surfu. Jakkoliv je v současnosti takzvaný paddleboarding nejrychleji rostoucí surfový sport, SipaBoards patří spíše do kategorie mladých firem.

Cvičení hrou a nová realita

(Icaros, Meta)

Mnichovský start-up Icaros přichází s nápadem, jak motivovat lidi k tomu, aby víc cvičili. Nebo jak je zbavit provinilého pocitu z častého hraní počítačových her. Posilovací stroj v kombinaci s brýlemi pro virtuální realitu udělá z uživatele hrdinu akčních her − a ještě mu při tom protáhne svaly. Nápad to není nový − před téměř deseti lety s ním přišlo Nintendo se sadou Wii Fit. Icaros ale těží z rozvoje virtuálních her a dostupnosti příslušenství. Jeho zařízení funguje s komerčně vyráběnými brýlemi Oculus Rift nebo Samsung Gear.

Ještě dál jde Meta, start-up ze Silicon Valley, který vyvíjí brýle pro technologii označovanou anglicky "augmented reality" (AR). Divák brýlemi vidí v reálném prostoru před sebou předměty, kterými lze manipulovat, intuitivními pohyby je rozkládat či přemisťovat. V Meta věří, že technologie nahradí dotykové displeje jako způsob ovládání počítače. "Dejte svému telefonu, laptopu i televizi pusu na rozloučenou a pořiďte si AR brýle," říká obchodní ředitel Mety. Už teď technologie nachází využití v designu, architektuře nebo ve výuce.

Inovace z Česka

(X.Glu)

X.Glu se chlubí tím, že je prvním měřičem hladiny cukru v krvi, který není napájený baterií. Vypadá jako kreditní karta, což ho činí také jedním z nejmenších. Pomocí technologie NFC komunikuje s chytrým telefonem, na němž se také zobrazují výsledky měření. Ty pak lze zpracovávat do grafů nebo archivovat − například ve zdravotnickém cloudu. Zařízení může být navíc přizpůsobeno různým metodám měření glukózy. Start-up založil dvaadvacetiletý student elektrotechnické fakulty ČVUT Marek Novák, kterého zajímají zdravotnické technologie. První funkční prototyp vznikl v prosinci. Na Pioneers Festivalu hledal start-up vhodné strategické investory, kteří by pomohli prosadit inovaci na trhu.

Banky v ohrožení

(Number26)

Number26 patří mezi inovativní byznysy, které usilují o jednoduchost osobních financí. ¬Berlínská firma přichází s uživatelsky komfortnějším bankovnictvím, v jehož centru je mobilní telefon. Otevření a vedení účtu je zdarma a s bankovní kartou lze vybírat hotovost kdekoliv na světě bez transakčních poplatků. Firma si to vynahradí na podílu z poplatků, které získává MasterCard od obchodníků. Jejím bankovním partnerem je německá Wirecard Bank. "Chytrý bankovní účet" zahrnuje i osobní finanční plánování: na základě statistik o útratách má uživatel větší přehled a může získávat i doporučení na přiměřenou půjčku. Systém také využívá sofistikované pojistky proti zneužití: "Umíme porovnat geolokaci vašeho telefonu s místem, kde se transakce odehrává, a když něco nesedí, zablokujeme podezřelou transakci ještě dříve, než proběhne," říká spoluzakladatel firmy Valentin Stalf.

Programování pomocí kostek

(Primo toys)

K přemýšlení o hračkách inspirovalo Filippa Yacoba, italského designéra žijícího v Londýně, narození syna. S partnerem Matteem Logliou si dali za cíl vyvinout stavebnici, která by děti naučila porozumět principům programování. To se podle Yacoba stává stejně důležitou součástí vzdělání, jako je čtení nebo počítání. Stavebnici, nazvanou Cubetto, tvoří tři prvky: "přátelský robot" v podobě dřevěné krabičky na kolečkách, ovládací deska s otvory a sada barevných kostek. Podle toho, jak se kostky do desky vkládají, naprogramují pohyb robota. Může jít třeba o to, jak jej dostat domů po vyznačené trase. Hračka je vhodná pro děti od tří let. Nepoužívá displej ani jazyk, a proto si s ní mohou hrát dívky i chlapci z celého světa. "To, co všichni pro naše děti chceme, je lepší budoucnost, ve které díky technologiím věci také vytváříme, ne jen konzumujeme," říká Yacob. Primo získalo peníze na rozvoj letošní kampaně na webu Kickstarter i díky podpoře od Randi Zuckerbergové, sestry zakladatele Facebooku.

Konec účtenek za firemní nákup

(Pleo)

Kodaňský start-up Pleo se snaží vyřešit problém, který je bolehlavem všech, kteří kdy potřebovali proplatit firemní nákupy nebo využívali firemní platební kartu: schraňování účtenek, složité vykazování nákladů a zpoždění při proplácení. Pleo založili dva někdejší manažeři úspěšné dánské firmy Tradeshift, specializující se na platby mezi firmami. Služba nabízí podnikům a jejich zaměstnancům software ke snadnému třídění výdajů − účtenky už nejsou třeba. Poskytuje svým klientům virtuální nebo fyzické debetní karty, díky kterým si firma lépe řídí, za co mohou její zaměstnanci utrácet, třeba nastavením platebních stropů. Pleo získal na letošním ročníku hlavní cenu Pioneer of the Year, se kterou se pojí také odměna 500 000 eur od partnera festivalu, fondu rizikového kapitálu Speedinvest.

Česká výprava

Pět začínajících českých firem na Pioneers Festival vypravilo pražské centrum na podporu start-upů TechSquare, společně s partnery Bolt, startupovým akcelerátorem O2, společností Adastra a CzechInvest. Dva startupy, X.GLU a DevCharge, se dokonce probojovaly mezi nejlepší festivalovou sedmdesátku, kterou pořadatelé ve Vídni vybírali z pětistovky startupů z celého světa.

"Umožňujeme spolupráci mezi startupy a velkými etablovanými firmami na obchodní i strategické úrovni," říká Renata Nemkyová z TechSquare. "Naše výprava je pro tyto dvě skupiny ideálním prostředím pro interakci na neformální úrovni. Mají tak příležitost dozvědět se o nejnovějších trendech ve světě technologií a podnikání. A mohou se i předvést před velmi atraktivní audiencí. Korporacím umožňují znalosti nabyté na Pioneers Festivalu reagovat s dostatečným předstihem na trendy přicházející ze startupové scény," dodává Nemkyová.


1. 6. 2016; Elektro

Za profesorem Radou

Každé moderní průmyslové odvětví má odborníky, které lze bez přehánění označit za otce-zakladatele oboru. Pro techniku indukčního elektrického tepla v Čechách byl jedním ze zakladatelů prof. Josef Rada.

Narodil se ve vsi Chleby u Týnce nad Sázavou. Studia na reálném gymnáziu v Benešově zakončil maturitou v době protektorátu. Doba mu znemožnila pokračovat vysokoškolským studiem. Studoval ještě další dva roky abiturientský kurs na vyšší průmyslové škole v Praze na Smíchově. Následně pracoval další dva roky jako technický úředník ve firmě Zbrojovka Ing. F. Janeček v Týnci nad Sázavou. Jakmile se po skončení druhé světové války znovuotevřely české vysoké školy, stal se studentem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

Studia na ČVUT dokončil v roce 1950. Jako čerstvý elektrotechnický inženýr nastoupil na vývojové pracoviště, které se už tehdy zabývalo elektrickým ohřevem. Po třech letech byl v rámci reorganizace československého průmyslu "převelen" do podniku Elektrické pece. Tento podnik byl po čase přejmenován na Závody elektrotepelných zařízení (ZEZ). Zde pracoval v kolektivu, který měl za úkol rozvinout výrobu indukčních tavicích pecí a dalších indukčních zařízení, která se do té doby v Československu nevyráběla.

Během působení v podniku ZEZ byly výsledkem práce Ing. Rady především indukční ohřevy pro kovárny v automobilovém průmyslu. Ať už šlo o provozy v automobilkách Tatra, Škoda Mladá Boleslav nebo obdobné podniky v dalších východoevropských zemích. Největším komplexem zařízení pro a indukční ohřev vybavil ZEZ kovárny v automobilce KAMAZ v Rusku. Pro každou takovou zakázku bylo nutné vyprojektovat originální soubor zařízení. To by nebylo možné bez teoretických řešení, za kterými stál právě Ing. Rada. Už od roku 1972 souběžně s prací v podniku ZEZ přednášel na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. V roce 1978 definitivně přešel z průmyslové praxe na Katedru výroby a rozvodu elektrické energie na ČVUT, kde byl roku 1978 jmenován profesorem pro obor elektrotepelné techniky. Zde přednášel studentům studijního oboru Silnoproudá elektrotechnika ve specializaci Užití elektrické energie. Krátce po nástupu prof. Rady byla tato studijní specializace začleněna do nového vzniklého studijního oboru Elektroenergetika, ale obsah studia se měnil jen málo. Profesor Rada je také autorem několika knih a skript zaměřených na elektrické teplo. Jeho kniha Elektrotepelná technika vyšla v několika vydáních, naposledy v roce 1985. Na elektrotechnické fakultě působil až do svého odchodu do důchodu. V roce 1988 byl jmenován členem korespondentem tehdejší Československé akademie věd.

Prof. Rada byl také dlouholetým předsedou Komitétu pro elektrické teplo při ČSVTS a jeho prostřednictvím působil i v mezinárodní nevládní organizaci Union Internationale d‘Électrothermie, sdružující výzkumná a vývojová pracoviště, vysoké školy a firmy za účelem prohlubování šíření znalostí o elektrickém teple.

Po odchodu z elektrotechnické fakulty založil v roce 1990 firmu zaměřenou na využití elektrického tepla. Originálními produkty této již zaniklé firmy, byly elektrokotle. Voda v nich byla ohřívána přímým průchodem proudu.

(text redakce s využitím informací Ladislava Musila, vnuka prof. Rady a Milana Straky, spolupracovníka z FEL ČVUT)

Foto: prof. Ing. Josef Rada, DrSc. *13. července 1922 (Chleby u Týnce nad Sázavou) †1. března 2015 (Pelhřimov)


1. 6. 2016; Pražský deník

Studentka z Prahy získala cenu Člověka v tísni

Vadí jí světelné znečištění, a tak vymyslela projekt Zachraňme tmu. Svou vzdělávací kampaň zaměřila na školy, jejich žáky i učitele. Úsilí Pavly Hudcové, studentky ČVUT, teď ocenili i představitelé Člověka v tísni. Včera si za svůj projekt převzala cenu Gratias tibi. "Gratias tibi je důkazem, že spoustě mladých na světě kolem záleží a že za něj přijímají spoluzodpovědnost," uvedl Karel Strachota z Člověka v tísni.


1. 6. 2016; eprofil.cz

Soutěž o nejlepší bezdrátovou aplikaci IQRF Wireless Challenge II odhalila své vítěze

Do mezinárodní soutěže se přihlásilo celkem 47 soutěžících ze 14 zemí. Finálové klání deseti nejlepších týmů proběhlo formou interaktivního veletrhu na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze 27. května 2016. Stupně vítězů obsadili soutěžící z Čech, Maďarska a Rumunska.

Společnosti IQRF Alliance a MICRORISC vyhlásily druhý ročník soutěže IQRF Wireless Challenge II na konci loňského roku. Výzva k vytvoření nejlepší aplikace pro bezdrátovou technologii IQRF byla určena programátorům, vývojářům, technikům a studentům z celého světa a soutěžilo se o ceny v hodnotě přes 100 000 Kč v kategoriích Developer a Student.

První místo v kategorii Developer získal projekt Virtuální laboratoř Marka Wendlera a Bély Bartose z Óbuda University v Maďarsku. Řídicí systém domácnosti s podporou aplikací Windows Phone a Android byl velmi kvalitně zpracovaný. Druhé místo získala Bezdrátová proudová sonda Jiřího Hodana. Na třetí pozici se umístil Csaba Nagy z University Sapientia z Rumunska za Vysoce precizní synchronizaci pro robotické ultrazvukové sledování.

V kategorii Student bylo velice úspěšné Gymnázium Boskovice. Na prvním místě jej reprezentoval Roman Ondráček s aplikací led_controller a na třetím místě Tomáš Rottenberg s projektem Trioxygen. Druhé místo získal student Daniel Veltruský ze SPŠE Ječná za projekt Kontrola reálných hodnot intenzity slunečního svitu a porovnání s webovou aplikací „OpenWeather“.

Přihlášené projekty hodnotila nejprve odborná porota složená z inženýrů, kteří vyvíjí bezdrátovou platformu IQRF. Ve finále byla porota rozšířena o nezaujaté odborníky z řad mediálních partnerů soutěže. „Jsem nadšený z přínosu soutěžních projektů, krásně ukazují příklady využití bezdrátové platformy IQRF nebo její snadné napojení na jiné platformy,“ uvedl Šimon Chudoba, jednatel IQRF Alliance. „Všechny soutěžní projekty byly zajímavé a každý z nich je přínosný jiným způsobem. Závěrečné usnesení poroty bylo opravdu náročné, protože výsledky byly někde velice těsné,“ uvedl za porotu Vladimír Šulc, jednatel technologické společnosti MICRORISC. Nejzajímavější projekty blíže představíme na hobby portálu www.doitwireless.com.


9. 6. 2015; doktorka.cz

Nový systém má snížit potřebu hospitalizací u schizofreniků

Hospitalizace pacientů se schizofrenií trvá v Česku někdy i 20 let. Z celkem 22.281 hospitalizovaných v letech 1998 až 2012 jich déle než jeden rok bylo v léčebně 3601, přes 600 pacientů bylo hospitalizováno deset až 20 let.

Ukázala to nejnovější studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) zveřejněná prestižním americkým časopisem Schizophrenia Research. Informaci poskytli ČTK autoři studie.

Podle nich až u 70 procent pacientů může zabránit zhoršení stavu, a tedy hospitalizaci, systém ITAREPS vytvořený vědci NÚDZ.

“V porovnání s vyspělými zeměmi jsou česká čísla o délce hospitalizace schizofreniků drtivá. V Dánsku v roce 2006 bylo hospitalizováno jen 9,8 procenta schizofreniků a hospitalizace trvala v průměru necelých 25 dnů,“ uvedl za autory studie Petr Winkler z výzkumného programu sociální psychiatrie NÚDZ.

Pro léčebný efekt nepřiměřeně dlouhých pobytů nejsou podle něj vědecké podklady. Pokud nejde o odůvodněnou ochranu společnosti či nemocného, jsou tím porušována lidská práva nemocných. “Dochází také ke stigmatizaci, která vede k neochotě pacientů vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc, a k dalším fenoménům, které nepřímo, ale silně souvisejí s tragickými útoky pacientů, jako byly ve Žďáru nad Sázavou a Uherském Brodě,“ uvedl.

Přesunout většinu péče z velkých nemocnic do ambulancí a center duševního zdraví a zkrátit dobu hospitalizace, která nyní je v ČR v průměru u psychiatrických pacientů 110 dní při každém pobytu, má chystaná reforma psychiatrie. Systém ITAREPS dává už dnes možnost, jak za využití telekomunikačních technologií a analýzy dat hospitalizace omezit. Český systém využívají například v Japonsku.

“Ve spolupráci s katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili matematický algoritmus, který předpoví dva měsíce předem prudké zhoršení stavu, jež má za následek hospitalizaci. Máme tak dost času zvýšit přechodně dávky léků a zhoršení zabránit,“ popsal autor systému Filip Španiel z NÚDZ.

Schizofrenik s pomocí dalšího člena rodiny zasílá týdně do centrální databáze strukturovanou SMS o svém zdravotním stavu. Jde o vyhodnocení dotazníku časných varovných příznaků. Systém spočítá riziko zhoršení a informuje ošetřujícího lékaře, který může dávky léků včas upravit.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk