31. 5. 2016; auto.idnes.cz

ANALÝZA: Elektromobily mají pomalejší rozjezd, než se prezentuje

Auta s elektrickým pohonem mají pomoci zachránit planetu před globálním oteplováním. Jenže zákazníci o ně dosud příliš velký zájem neprojevili. Elektromobilita má velké cíle, zatím je však nedovede naplnit.

Když Elon Musk představoval 31. března letošního roku nový vůz Tesla Model 3 , byla to především pečlivě vystavěná show. Ta má podpořit jeho vizi o čisté mobilitě, ve které je Tesla průkopníkem. Tesla Model 3 má být v určitém smyslu slova novou érou elektromobility, menší prémiový sedan by se totiž měl zařadit k cenově relativně dostupným vozům.

Auto, které jsme vlastně ještě ani nespatřili, si již před začátkem prezentace předobjednaly desítky tisíc příznivců Muskovy vize a ještě během show překročil počet objednávek 150 tisíc. Den po představení hlásil Musk 180 tisíc a 2. dubna už jich bylo 232 tisíc. Týden po prezentaci se automobilka pochlubila 325 tisíci rezervací.

Kupci, kteří projevili o Model 3 zájem, složili vratnou zálohu tisíc dolarů. Zatím tedy Tesla ve skutečnosti neprodala ani jeden vůz, ale od zákazníků si bezúročně vypůjčila minimálně 325 milionů dolarů. A Elon Musk hovoří o tom, že jeho firma bude muset přehodnotit plány výroby, aby byla schopna poptávku uspokojit.

Fronta na rezervaci Tesly 3. Při objednávce musí zájemce složit zálohu tisíc dolarů.

Je samozřejmě otázkou, kolik řidičů si nakonec Model 3 opravdu koupí a jak dlouho na něj budou muset čekat, nicméně takový zájem nečekali ani ti největší elektrooptimisté včetně samotného Muska. Vždyť počet objednaných vozů po celém světě zhruba odpovídá množství všech elektromobilů na amerických silnicích. Nesplněné cíle

V tradičním každoročním projevu, takzvané zprávě o stavu unie, vytyčil v roce 2011 Barack Obama ambiciózní cíl mít do roku 2015 v provozu milion elektromobilů, mezi něž zahrnoval i plug-in hybridní modely. To se však splnit nepodařilo. V roce 2015 se v USA prodalo asi 115 tisíc vozů dobíjených z elektrické zásuvky, čímž se počet elektromobilů na amerických silnicích dostal k hodnotě 400 tisíc kusů.

Neméně ambiciózní plány má Německo. Kancléřka Angela Merkelová chce mít do roku 2020 na německých silnicích v provozu milion elektrických aut.

Fiat 500e je elektrická verze oblíbeného modelu italské značky. Auto se proslavilo hlavně tím, že šéf značky Fiat Sergio Marchionne nabádal zákazníky, ať elektromobil nekupují, protože na jeho výrobě firma tratí.

Elektrický vůz Egger-Lohner vyvinul pro rakouského průmyslníka Ferdinand Porsche. Povoz s elektromotory v kolech byl ve své době velmi úspěšný.

Ani v tomto případě to zatím nevypadá, že by se měly ambice snadno naplnit. Zatím je totiž Německo zemí milovníků vozů se spalovacími motory, a ačkoli je největším evropským automobilovým trhem, v rozšiřování elektromobilů velmi zaostává. V současnosti na tamních silnicích jezdí jen asi 50 tisíc elektromobilů a hybridních vozů.

Podobně mizivý podíl mají elektrická auta i v Česku. Podle odhadů skupiny ČEZ by se jejich počet v provozu na tuzemských komunikacích měl letos vyšplhat na 1 500 kusů. Neoficiální cíle pro rok 2030 hovoří o čtvrt milionu elektrických aut. Národní akční plán čisté mobility ovšem s konkrétními hodnotami neoperuje.

Relativního úspěchu se zatím elektromobily dočkaly v místech, kde jsou podporovány dotacemi. V Evropě to jsou především Dánsko, Nizozemsko nebo třeba Francie, kde mohou zákazníci při koupi elektromobilu získat zpět tisíce eur. Například Nizozemsko díky tomu o dva roky předběhlo plány mít v roce 2015 na silnicích více než 20 tisíc elektromobilů, už v prosinci roku 2013 tam bylo registrováno 30 086 takových aut.

V Nizozemsku dokonce pokročili tak daleko, že hovoří o zákazu prodeje aut se spalovacími motory zhruba od roku 2025. Návrh podaný tamní Stranou práce (PvdA) již prošel dolní komorou parlamentu. Podobnou ideu mají i němečtí Zelení. Ti by si přáli, aby se v zemi auta se spalovacími motory přestala prodávat v roce 2036, ale zatím pro svůj návrh nenašli podporu.

Německo vůbec s podporou elektromobilů dlouho otálelo. Už i tam ovšem mohou řidiči při nákupu aut na elektrický pohon počítat s prémií 4 000 eur, na níž se dohodla vláda s automobilkami. Polovinu částky uhradí stát, druhou polovinu výrobci.

Elektromobil Thunder Power

V USA mohou kupci elektromobilů uplatnit slevu na dani z příjmu ve výši až 7 500 dolarů, jednotlivé státy unie navíc mají i své vlastní programy pobídek. V Kalifornii ještě mohou zákazníci získat slevu ve výši 2 500 dolarů, i proto zatím asi 40 procent elektromobilů registrovaných v USA jezdí právě v tomto státě.

Americké dotace ovšem představují určitou potíž, sleva na dani totiž platí pro prvních 200 tisíc zákazníků dané automobilky. A ačkoli s touto slevou zájemci o chystaný Model 3 počítají, nejspíš ji nedostanou, protože Tesla pravděpodobně překročí metu 200 tisíc vyrobených aut zhruba v době, kdy se novinka začne prodávat. Levnější baterie

Podpora elektromobilů samozřejmě netkví jen v dotacích na jejich prodej. V USA mají na celou oblast vyčleněno do roku 2019 asi 7,5 miliardy dolarů, z toho přibližně 2,4 miliardy například putuje na granty na vývoj a výrobu baterií. Jenže jako každé státní dotace, i tyto jsou trochu dvousečnou záležitostí. Cena baterií je jednou z nejzásadnějších položek v ceně elektrického auta, na druhou stranu v posledních letech dramaticky klesla.

To spolu se zatím nízkou poptávkou po elektromobilech znamená, že řada firem, které pobídky využily a rozhodly se investovat do vývoje a výroby baterií, se potýká s finančními potížemi. Dvě společnosti, které přijaly americké vládní dotace, A123 Systems a Ener1, musely již v roce 2012 požádat o ochranu před věřiteli. A skupina Dow Chemical odepsala v témže roce 1,1 miliardy dolarů ze svého bateriového byznysu.

Elektrický povoz pro zásobování obchodů v historických centrech měst je nejsmysluplnější způsob využití elektromobilů.

Koncern General Motors nedávno v prezentaci modelu Bolt ukázal, že v současnosti jej stojí baterie pro elektromobil asi 145 dolarů na kilowatthodinu energetické kapacity. Tesla podle současných odhadů má baterie levnější, ale hlavně by se velmi brzy měla jako první dostat pod hranici 100 dolarů na kilowatthodinu, a to díky své továrně, která roste na severu Nevady nedaleko menšího "města hříchu" Rena. Továrna má být dokončena v roce 2017 a právě ona bude dodávat baterie pro nový Model 3. Plné výroby by měla dosáhnout v roce 2020 a ročně by měla vyrobit Li-Ion baterie s kapacitou 35 gigawatthodin, více než se jich v roce 2013 vyrobilo po celém světě. Kde vzít elektřinu

Podle různých studií by se tak díky klesající ceně baterií mohly elektromobily cenově vyrovnat vozům se spalovacími motory zhruba v roce 2021. Pro rozvoj elektromobility však bude potřeba vyřešit i otázku nabíjení elektromobilů. Jednou záležitostí je síť dobíjecích stanic a jejich vysoký výkon, který umožní dostatečně rychlé dobíjení, druhou energetická soustava a způsoby výroby elektřiny.

Jak totiž ukázal nedávný případ ze Singapuru, elektromobily sice jezdí bez emisí, ale to neznamená, že auto žádné emise neprodukuje. Tamní úřad vyměřil majiteli Tesly Model S daň 15 tisíc singapurských dolarů, která odpovídá tomu, jako by vůz produkoval 222 gramů oxidu uhličitého na kilometr jízdy. Přesně tolik totiž vyprodukuje singapurská energetická soustava při výrobě elektřiny potřebné k nabití vozu. Ostrovní stát pokrývá asi 95 procent své spotřeby elektřiny výrobou v plynových elektrárnách, s čistší energetickou sítí samozřejmě bude dopad elektromobilu na životní prostředí nižš (více o elektromobilech jezdících na uhlí čtěte zde ).

Světová premiéra prototypu elektromobilu Morgan EV3

Podle výpočtů Jana Bauera z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze by například splnění německého cíle na milion elektromobilů v roce 2020 znamenalo nároky na výrobu 13,9 gigawatthodiny energie denně jen pro pokrytí průměrné spotřeby těchto aut.

"To je zhruba energie, kterou Temelín vyrobí za 8,3 hodiny," vysvětluje Bauer. Ročně by milion elektromobilů v Německu potřeboval přes 5000 gigawatthodin elektrické energie, zatímco tamní elektrárenský průmysl za rok vyrobí asi 550 tisíc gigawatthodin.

To nevypadá jako zásadní problém pro energetickou infrastrukturu. Jenže požadavky na rychlé dobíjení situaci trochu komplikují. "Pokud by se všechna tato auta měla dobít během jedné hodiny, byl by potřeba výkon zhruba osmi Temelínů," dodává Bauer.

Pokud by Němci všech svých asi 44,5 milionu vozů vyměnili za elektromobily, pak by při dnešních uživatelských zvyklostech bylo na jejich dobití za rok potřeba ohromujících 225 770 gigawatthodin elektrické energie. To znamená, že zásadní rozvoj přinese nové nároky na výrobu elektřiny.

Článek vyšel v magazínu Index LN, jehož šesté vydání lze stále zakoupit v trafikách nebo on-line na index.lidovky.cz .


28. 5. 2016; aktualne.cz

Obrazem: Na ČVUT ukazují pravěk počítačů. Úcta ke starcům je namístě

Více než tři sta počítačů ze 70. a 80. let minulého století představuje výstava na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.


28. 5. 2016; Lidové noviny

Kde vědci v ČR píší nejlepší články

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009-2013 publikačně nejvýkonnější. LN přinášejí pořadí ve 24 oborech

Hodnocení vědy je věda sama o sobě. Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí světově převratné objevy a kdo spíše bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů. A ve špičkové kvalitě článků excelují vědci z řady ústavů Akademie věd ČR, dále z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy i mnozí další, ukazuje studie centra IDEA.

Obdivuhodné výsledky, o nichž už veřejnost ví, ale jsou tu opět potvrzeny, má Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd v pražských Dejvicích, známý ÚOCHB. Proslavily jej preparáty Antonína Holého, ale též objevy dalších chemiků. Když se podíváme na ústavem vydané články ve sledované pětiletce 2009 až 2013, je zřejmé, jakou strategii volí.

V horní desetině nejlepších časopisů na světě - ve studii se měří pro každý obor dle indexu Article Influence Score (AIS) - vyšlo těmto vědcům 45 článků, jež posouvají lidské poznání. Ve zbytku horní čtvrtiny žurnálů dalších sto. Publikováním v málo významných časopisech čas neztrácejí - do spodní čtvrtiny v databázi Web of Science šlo jen 22 článků...

Takto "zdravé" složení publikační aktivity má ovšem jen málokteré z vědeckých pracovišť v Česku. Zjistila to nová srovnávací studie ústavů a fakult podle publikačního výkonu ve špičkových časopisech, již vypracovalo centrum IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, který jako součást CERGE-EI právě slaví 25. výročí založení.

"Naším hlavním cílem bylo částečně vyplnit informační vakuum, které v oblasti hodnocení vědy v ČR přetrvává. Veřejnosti, včetně akademické, se u nás o kvalitě vědeckých pracovišť nedostává srozumitelných a věrohodných informací. To, co děláme, je jistý druh veřejné služby s podporou Strategie AV21," řekl LN Daniel Münich, jenž studii s kolegy vypracoval. Na webu střediska IDEA je k tomu dostupná interaktivní aplikace s řadou podrobností. Umožňuje zjistit, zda pracoviště, jež se často kasají excelencí, skutečně publikují excelentní počiny.

Kdo v jaké disciplíně vyniká?

Ve studii, která ukazuje pořadí v desítkách vědeckých disciplín, je vidět, jak kvalitní výstupy kdo má. Ve světově nejvýznamnějších žurnálech se očividně daří publikovat matematikům a fyzikům z "matfyzu" Univerzity Karlovy, který se počtem špičkových studií řadí na první místo hned v šesti oborech - například v oboru "obecná matematika" otiskl v daném období 596 článků, a to s většinou uplatněnou v horní polovině časopisů.

Třeba v kategorii "optika a lasery" uplatňují špičkové výsledky především vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Široké oborové rozkročení s důrazem na kvalitu odhalíme například na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (zoologie, botanika, geografie), výborně si ve skladbě oborových výstupů vede Botanický ústav AV, četné chemické ústavy Akademie věd a potravinářství dominuje jedna zfakult VŠCHT.

Na světovou kvalitu cílí výzkum kardiovaskulárních chorob v Institutu klinické a experimentální medicíny, známém jako IKEM. Voboru "teorie a systémy řízení" vede Fakulta elektrotechnická ČVUT, v počítačových vědách Fakulta informatiky Masarykovy univerzity. Ale ani méně známá pracoviště se ve svých disciplínách neztrácejí: rybářská fakulta Jihočeské univerzity publikovala téměř 30 ze svých 160 článků v horní čtvrtině nejvýznamnějších odborných časopisů. A mimo sféru vysokých škol a Akademie najdeme i resortní Výzkumný ústav rostlinné výroby, jenž Česku v oboru "ochrany rostlin" svými publikacemi kraluje a své výzkumy dobře uplatňuje.

"Mapujeme sice jen část vesmíru vědeckých výsledků, ale část velkou. Velmi vypovídající je naše srovnání v drtivé většině oborů přírodních věd a ve většině oborů technických a také medicínských. V oborech, kde je zvykem vědecké poznatky šířit i formou knih, je naše srovnání neúplné. Stále užitečné je ovšem ve společenskovědních oborech, jako jsou ekonomie či psychologie," říká docent Münich, jeden z autorů studie. Podotýká však, že o kvalitě monografií a patentů se toho u nás tolik neví. Těžko je hodnotit.

"Taková srovnání jsou sice užitečná, ale nesmíme jim přikládat přehnanou důležitost. Rozdíly v jakkoli kvantifikované ‚výkonnosti‘ vypovídají něco důležitého, jen pokud jsou opravdu výrazné, násobné... Zásadně důležité je, aby se porovnávaly oborově blízké instituce, protože ‚scientometrické‘ parametry se v různých oborech liší, někdy dost dramaticky," upozorňuje Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV. Tento ústav v oboru "genetika a molekulární biologie" obsadil první místo z celkem 96 institucí, které nějaký výstup v této kategorii uplatnily a jsou - byť třeba jen kratičce - ve zdrojové databázi zmíněny.

"Kvalitní hodnocení je pro uzdravení českého vědeckého prostředí klíčové. Výsledky v oblasti chemie mě nepřekvapují. Podobná data nabízejí i žebříčky typu Nature Index a jednoznačně korelují s kvalitou výzkumu v dané oblasti a instituci," řekl LN Radek Zbořil, přední chemik a ředitel nového centra RCPTM.

Má dvě připomínky. První je omezení žebříčku, který nezohledňuje velikost instituce. "Logicky tak ústav Akademie věd s mnohonásobkem vědeckých pracovníků musí ve srovnání s univerzitní katedrou vykazovat adekvátně vyšší podíl výsledků. Druhým problémem je multidisciplinarita výzkumu: typicky v oblasti nanotechnologií, v níž se pohybuje náš ústav. Jeho výsledky se rozprostřou napříč fyzikou, anorganickou, analytickou nebo fyzikální chemií," říká Zbořil, jenž by ocenil normování výkonu na počet vědců (což je ale nad síly autorů studie). K takové evaluaci by poté mohl přihlížet i stát při financování excelentní vědy.

Pavel Hobza, nejcitovanější český chemik, připomíná, že ani se žádoucím cílením na ty nejlepší časopisy se to nesmí přehánět. "Pořád si myslím, že opravdu dobrá myšlenka se prosadí, i když nevyjde v časopisech typu Nature anebo Science. Ostatně citační ohlas našich prací to ukazuje, jedna z nejlepších prací - brzy dosáhne tisíce citací - vyšla ve Phys Chem Chem Phys, tedy v časopise s impakt faktorem 4,5..." dodává Hobza.

Co by se mělo výrazně zlepšit

"Vládní metodika hodnotí pracoviště na základě bibliometrických ukazatelů. Rozsah a způsob, jak se údaje převádějí na peníze, je v řadě ohledů absurdní. Mnozí z těch, kdo to právem kritizují, však šmahem zatracují i samotné bibliometrické ukazatele. Naše studie ukazuje, že bibliometrie může být nejen špatný pán, ale také dobrý sluha," říká Münich.

Studie IDEA odhaluje, ve kterých oborech a kde vědci cílí na kvantitu na úkor kvality. Se snadným publikováním v málo významných lokálních časopisech, často vydávaných mateřskými institucemi autorů v nich publikujících, se spokojuje řada pracovišť. A tuto praxi podporuje automatický přepočet výsledků na peníze, vědci přezdívaný kafemlejnek.

Přestože se ekonomický výzkum provozuje na desítkách míst, ve světově významných časopisech se prosazuje jen pár pracovišť. A sociologové či psychologové, kteří mají nadnárodní předmět výzkumu, uplatňují většinu článků ve spodní čtvrtině časopisů čili často v těch domácích. Publikačně extrémně slabý je tuzemský pedagogický výzkum; s čestnou výjimkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Rozdíly mezi špičkovými články v horní světové desetině (ve sloupcích D1) a texty ve spodní čtvrtině (Q4) jsou nesmírné, až astronomické. Suma článků zde není tak podstatná jako první dva sloupce.

Jak cílit na nejvyšší mety? "Hlavní samozřejmě je, aby instituce měly opravdu výborné výsledky. I potom bývá většinou obtížné je dostat do nejlepších žurnálů, protože konkurence je tam obrovská. Skoro každý to nejprve zkouší někde hodně vysoko a většinou skončí v časopise skromnějším," říká imunolog Hořejší.

Kvalita publikací je pro vědecké prostředí zásadním ukazatelem. Třeba Masarykova univerzita si vede výborně ve vědách o rostlinách,v molekulární biologii, v onkologii i astrofyzice. "Ve shodě s mezinárodními standardy se díváme nejen na to, kde publikujeme, ale také jak naše publikace ovlivňují vědeckou komunitu a jaký podíl mají naši vědci... Kombinace pohledů, vždy s posouzením potenciálu, je zásadní pro strategická rozhodnutí, co budeme podporovat a co můžeme tlumit," říká prorektor MU Petr Dvořák.

Druhá nejstarší vysoká škola na českém území, Univerzita Palackého, boduje v chemii, optice, zoologii či historii. "Ve všech případech se ukazuje, že se prvotřídní výzkum nezrodí přes noc, ale vyžaduje tradici, inspirativní osobnosti a nejméně dvě generace tvrdé práce," řekl LN rektor Jaroslav Miller. I olomoucký rektorát si monitoruje, v jakých žurnálech se výsledky uplatňují. "Pokud se daří publikovat v těch nejnáročnějších časopisech, není o kvalitě výzkumu pochyb. Dovedu si představit, že by toto kritérium mohlo být jedním z klíčových pro hodnocení vědecké úrovně univerzit a jejich financování, alespoň v přírodních, lékařských či technických oborech. Možná by nám odpadla část starostí se sisyfovským hledáním metodiky dělení financí na vědu," doplňuje historik Miller.

"Ukažte čtyři nejlepší články"

Inspiraci, jak se více zaměřit na špičkový výzkum, můžeme najít na Britských ostrovech. Tamní hodnocení, Research Excellent Framework (REF), proběhlo předloni. "Jednou za šest let tam vědci zašlou své čtyři nejkvalitnější publikace do hodnoticího procesu. Navíc každá výzkumná skupina připraví stručnou zprávu, jaký vliv má její výzkum na společnost a v čem uspěli. Kvalita celé instituce je třetím kritériem. Hodnocení dělají lidé formou peer review; žádnému automatickému procesu bez lidského posouzení by britští vědci nedůvěřovali tak jako svým kolegům," říká Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze. Na základě výsledků jsou pak pracovištím přidělovány určité institucionální finance.

Semlít výsledky různého druhu - špičkové i podprůměrné - do kafemlejnkového financování se v Česku ukazuje jako bolavá cesta. Stejně se ale čeští vědci nechtějí "utavit" v nekonečných grantových soutěžích a v neustálém psaní projektů: čím dál častěji debatují, zda by neměla špičková pracoviště, jež najdete v popředí okolních tabulek, dostat více důvěry a dlouhodobější tzv. institucionální peníze. "Je velmi důležité, aby se postupně zvýšila proporce institucionálního financování na úkor účelového (z projektů), což posílí stabilitu výzkumných týmů," míní Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny, v němž jeden z podprogramů vede nejcitovanější český bio vědec Jiří Bártek.

Největší nové centrum, brněnský CEITEC, se snaží vědcům vytvářet prostředí, v němž budou mít na déletrvající práci zázemí. "Je třeba chápat, že nejlepší publikace jsou vždy výsledkem dlouhodobé práce, která jde prakticky vždy za horizont grantových schémat, jimiž je v Česku věda převážně financována," říká Jiří Nantl, operační ředitel střediska, jež má i své bonusové schéma za top publikace.

Výsledky studie IDEA, jež odhaluje četnost špičkových publikací jednotlivých pracovišť, akademiky enormně zajímají. "Dostáváme spoustu dotazů, zda a kdy bude aktualizace k dispozici. Jde totiž o jediné oborové srovnání publikačního výkonu českých pracovišť, které poskytuje solidní informaci o kvalitě a významu výzkumu. Navíc je naše srovnání založeno na datech z oficiální vládní databáze výsledků, takže uživatelé vědí, kde se ta naše čísla vzala," říká Münich.

A dodává: "Tlak na publikace ve špičkových časopisech se ve světě daří vytvářet tam, kdemají kvalitní systém informovaného peer review, tedy hodnocení s pomocí externích špičkových panelistů, kteří dokážou odlišit, které publikace mají zásadnější vliv na obor a které naopak vznikly hlavně proto, aby mělo pracoviště dost čárek ve zjednodušeném systému hodnocení, jaký funguje u nás v Česku."

---

Veřejnosti, včetně akademické, se v České republice o kvalitě vědeckých pracovišť nedostává srozumitelných a věrohodných informací... To, co děláme, je jistý druh veřejné služby.

Excelence pohledem žebříčku Nature Index

- Pomocí naprosto prvotřídních článků měří kvalitu vědy Nature Index, který vychází jen z výběru 68 přírodovědných časopisů. Podle počtu studií a podílu na nich pak sestavuje i žebříček nejlepších institucí a zemí. V aktuálním vydání drží Česko 26. příčku s přepočteným ziskem 148,25 tzv. WFC bodů - za Finskem a před Norskem. První jsou USA, druhá už Čína. * Největší zářez v celkovém českém zisku má skoro z poloviny chemie (72,03 bodu), dále fyzikální vědy (50,72), biomedicínské obory (26,77) a vědy o Zemi (8,27). * Studie, jež mívají potenciál přepisovat učebnice a posouvat lidské vědění, do indexu dodaly v uplynulém roce nejčastěji ústavy Akademie věd (64,19 bodu). Druhá je Univerzita Karlova (33,33), třetí Masarykova univerzita (13,16), čtvrtá Univerzita Palackého (9,50) a pátá VŠCHT (7,36). Šesté místo patří Univerzitě Pardubice (4,34) a sedmé ČVUT (3,95). * "Výběr jejich top 68 časopisů je dost diskutabilní. Objektivnější by bylo, kdyby jich v souboru bylo mnohem více," míní profesor Václav Hořejší. I přes výtky se tento ukazatel založený jen na sledování excelentních výsledků prosazuje. Podle Petra Dvořáka z Masarykovy univerzity jde o respektovaný index, jenž koriguje bodové zkreslení v astrofyzice, astronomii apod.

Publikační výkonnost vědeckých pracovišť v ČR za léta 2009 až 2013

Publikační výstupy z Web of Science řazené podle článků v nejlepší desetině časopisů v oboru (D1) a v součtu se zbytkem horní čtvrtiny (Q1'). Q2 až Q4 jsou zbylé čtvrtiny.

Obor / šest (nejvýkonnějších počet pracovišť celkem) D1 Q1' Q2 Q3 Q4 suma

Sociologie a demografie (37)

1. Sociologický ústav AV 3 5 6 4 52 70

2. Přírodovědecká fakulta UK 1 2 2 2 9 16

3. Fakulta sociálních studií MU 1 2 3 2 33 41

4. Fakulta sociálních věd UK 0 1 1 2 14 18

5. Fakulta filozofická ZČU 0 1 1 1 10 13

6. Národohospodářský ústav AV 1 0 0 0 1 2

Ekonomie (56)

1. Národohospodářský ústav AV 12 8 12 6 17 55

2. Fakulta sociálních věd UK 3 8 19 7 61 98

3. CERGE UK 5 1 10 8 15 39

4. Ústav teorie informace AV 2 2 5 2 7 18

5. Centrum životního prostředí UK 1 1 3 0 3 8

6. Fakulta národohospodářská VŠE 0 2 6 6 45 59

Psychologie (49)

1. Psychologický ústav AV 2 3 5 2 57 69

2. Fakulta humanitních studií UK 0 4 2 1 1 8

3. Přírodovědecká fakulta UK 1 1 1 2 1 6

4. Filozofická fakulta UK 1 1 0 1 10 13

5. Fakulta sociálních studií MU 1 0 4 5 23 33

6. Centrum pro teoretická studia UK 0 1 0 0 1 2

Obecná matematika (63)

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK 52 101 203 147 93 596

2. Matematický ústav AV 31 63 110 75 60 339

3. Ústav teorie informace AV 8 9 26 16 5 64

4. Centrum IT4Innovations OSU 4 11 7 35 18 75

5. Přírodovědecká fakulta MU 7 8 38 50 55 158

6. Fakulta aplikovaných věd ZČU 1 14 48 26 10 99

Teoretická fyzika (32)

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK 3 17 42 10 4 76

2. Fakulta jaderná a fyz. inž. ČVUT 9 8 31 17 4 69

3. Ústav jaderné fyziky AV 4 12 48 31 16 111

4. Fyzikální ústav AV 4 10 12 3 5 34

5. Přírodovědecká fakulta MU 3 10 24 8 4 49

6. Filozoficko-přírod. fakulta SLU 0 9 14 2 1 26

Optika a lasery (42)

1. Přírodovědecká fakulta UP 23 86 21 12 14 156

2. Fyzikální ústav AV 12 41 38 20 21 132

3. Matematicko-fyzikální fakulta UK 4 21 7 6 4 42

4. Ústav přístrojové techniky AV 4 13 15 2 3 37

5. Přírodovědecká fakulta MU 6 6 4 0 0 16

6. Fakulta jaderná a fyz. inž. ČVUT 1 9 26 15 5 56

Biofyzika (72)

1. Biofyzikální ústav AV 49 73 57 55 31 265

2. Ústav fyzikální biologie JČU 10 19 44 14 5 92

3. Přírodovědecká fakulta UP 4 21 13 11 2 51

4. CEITEC MU 3 5 1 0 1 10

5. Biologické centrum AV ČR 3 4 2 2 0 11

6. Přírodovědecká fakulta MU 2 4 2 2 3 13

Anorganická chemie (52)

1. Ústav anorganické chemie AV 5 50 32 29 10 126

2. Fakulta chemicko-tech. UPCE 3 44 40 52 27 166

3. Přírodovědecká fakulta UK 3 39 19 21 6 88

4. Fakulta chem. technologie VŠCHT 4 16 17 15 6 58

5. Přírodovědecká fakulta UP 2 16 13 30 4 65

6. Přírodovědecká fakulta MU 0 3 6 11 4 24

Organická chemie (73)

1. Ústav org. chemie a bioch. AV 45 100 109 102 22 378

2. Přírodovědecká fakulta UK 11 32 17 14 2 76

3. Přírodovědecká fakulta MU 13 15 13 13 4 58

4. Fakulta chem. technologie VŠCHT 6 20 20 26 16 88

5. Farmaceutická fakulta UK 0 15 10 11 2 38

6. Fakulta chem.-technolog. UPCE 0 11 31 31 19 92

Makromolekulární chemie (51)

1. Ústav makromolek. chemie AV 33 74 96 46 33 282

2. Fakulta technologická UTB 1 15 27 14 16 73

3. Přírodovědecká fakulta UK 5 9 13 4 1 32

4. Univerzitní institut UTB 1 11 15 8 7 42

5. Fakulta chem. technologie VŠCHT 2 6 13 5 14 40

6. Fakulta chemická VUT 1 6 4 6 2 19

Fyzikální a teoretická chemie (70)

1. Ústav fyz. ch. J. Heyrovského AV 32 126 114 57 18 347

2. Ústav org. chemie a bioch. AV 36 115 116 40 10 317

3. Přírodovědecká fakulta UP 15 55 27 7 6 110

4. Přírodovědecká fakulta UK 5 25 21 13 7 71

5. Ústav chemických procesů AV 2 26 42 25 9 104

6. Fakulta chem.-technolog. UPCE 1 21 30 20 21 93

Geologie a mineralogie (46)

1. Přírodovědecká fakulta UK 14 19 45 35 25 138

2. Česká geologická služba 9 17 23 40 27 116

3. Geologický ústav AV 4 8 28 24 12 76

4. Přírodovědecká fakulta MU 4 2 12 16 12 46

5. Geofyzikální ústav AV 2 3 4 2 1 12

6. Ústav struktury hornin AV 2 1 7 2 16 28

/ Obor šest (nejvýkonnějších počet pracovišť celkem) D1 Q1' Q2 Q3 Q4 suma

Geodezie a geografie (30)

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK 8 16 1 4 1 30

2. Přírodovědecká fakulta UK 5 14 18 18 55 110

3. Geofyzikální ústav AV 1 5 1 13 0 20

4. Přírodovědecká fakulta OSU 0 5 11 1 9 26

5. Výzkumný ústav geodetický 1 3 3 5 5 17

6. Fakulta aplikovaných věd ZČU 2 1 2 4 1 10

Genetika a molekulární biologie gie (96) 9

1. Ústav molekulární genetiky AV 32 62 41 24 8 167

2. Biologické centrum AV 17 43 20 21 9 110

3. Ústav experimentální botaniky AV 18 24 13 10 5 70

4. Přírodovědecká fakulta UK 14 27 14 12 10 77

5. 1. lékařská fakulta UK 9 21 23 14 16 83

6. CEITEC MU 13 12 9 6 1 41

Botanika (52)

1. Botanický ústav AV 42 71 127 53 37 330

2. Přírodovědecká fakulta UK 18 27 54 52 19 170

3. Přírodovědecká fakulta UP 7 13 27 8 12 67

4. Přírodovědecká fakulta MU 6 13 23 6 7 55

5. Přírodovědecká fakulta JČU 3 11 26 14 9 63

6. Ústav experiment. botaniky AV 7 6 10 6 3 32

Zoologie (61)

1. Přírodovědecká fakulta UK 24 49 57 63 45 238

2. Ústav biologie obratlovců AV 5 38 28 39 20 130

3. Přírodovědecká fakulta UP 12 27 16 15 15 85

4. Přírodovědecká fakulta JČU 7 22 29 30 21 109

5. Přírodovědecká fakulta MU 5 17 22 32 31 107

6. Fakulta lesnická a dřevařská ČZU 1 10 3 13 35 62

Ekologie (53)

1. Biologické centrum AV 16 26 53 24 40 159

2. Přírodovědecká fakulta JČU 9 20 28 17 12 86

3. Centrum globální změny AV 8 21 19 9 11 68

4. Přírodovědecká fakulta UK 12 17 16 14 5 64

5. Přírodovědecká fakulta MU 7 16 23 13 5 64

6. Botanický ústav AV 3 9 10 4 4 30

Kardiovaskulární nemoci (45)

1. IKEM 16 22 20 18 42 118

2. 3. lékařská fakulta UK 20 16 9 6 6 57

3. Nemocnice Na Homolce 8 8 6 6 6 34

4. Fakultní nemocnice v Motole 6 10 10 11 6 43

5. Fyziologický ústav AV 1 11 9 4 15 40

6. 1. lékařská fakulta UK 4 6 8 9 19 46

Onkologie a hematologie (62)

1. Ústav hem. a krevní transfuze 6 19 31 39 29 124

2. 2. lékařská fakulta UK 17 6 10 7 9 49

3. Lékařská fakulta UP 12 7 28 12 52 111

4. Lékařská fakulta MU 8 9 23 24 21 85

5. Fakultní nemocnice v Motole 13 5 9 5 7 39

6. Fakultní nemocnice Brno 8 9 20 18 18 73

Farmakologie, lékárnická chemie emie ( 59)

1. Farmaceutická fakulta UK 11 40 74 35 63 223

2. Přírodovědecká fakulta UP 4 9 17 5 3 38

3. 1. lékařská fakulta UK 1 8 5 3 3 20

4. Farmaceutická fakulta VFU 3 6 25 27 32 93

5. Lékařská fakulta v Hradci Kr. UK 1 8 8 8 1 26

6. Fakultní nemocnice Hradec Kr. 0 3 9 3 3 18

Veterinární medicína (40)

1. Výzkumný ústav veter. lékařství 8 27 16 43 8 102

2. Biologické centrum AV 4 24 11 66 35 140

3. Fakulta veter. lékařství VFU 7 12 12 45 40 116

4. Fakulta veter. hygieny VFU 1 10 10 12 56 89

5. Přírodovědecká fakulta UK 1 3 1 2 1 8

6. Farmaceutická fakulta UK 0 3 2 2 1 8

Informatika (55)

1. Fakulta informatiky MU 8 15 23 19 8 73

2. Matematicko-fyzikální fakulta UK 11 7 22 12 8 60

3. Fakulta elektrotechnická ČVUT 6 3 1 3 2 15

4. Přírodovědecká fakulta UP 1 5 6 6 13 31

5. Fakulta elektrotechniky VŠB 0 4 8 11 16 39

6. Ústav informatiky AV 1 3 4 7 3 18

Elektronika, elektrotechnika (44)

1. Ústav fotoniky a elektroniky AV 4 28 17 14 14 77

2. Fakulta elektrotechnická ČVUT 1 30 27 40 87 185

3. Ústav přístrojové techniky AV 1 15 15 19 2 52

4. Fakulta elektrotechniky VUT 1 6 14 21 182 224

5. Český metrologický institut 0 3 1 1 5 10

6. Fakulta elektrotechnická ZČU 2 0 9 8 12 31

Stavebnictví (12)

1. Fakulta stavební ČVUT 3 5 18 6 14 46

2. Fakulta stavební VUT 2 2 11 12 22 49

3. Fakulta stavební VŠB 0 3 1 0 1 5

4. Kloknerův ústav ČVUT 2 0 0 4 3 9

5. Ústav teor. a aplik. mechaniky AV 0 2 0 1 2 5

6. Výzkumný ústav staveb. hmot 1 0 0 1 0 2

Pramen: studie IDEA/CERGE-EI (Š. Jurajda, S. Kozubek, D. Münich, S. Škoda) 2016

AV - Akademie věd ČR, UK - Univerzita Karlova, MU - Masarykova univerzita, UP - Univerzita Palackého, ČVUT - České vysoké učenítechnické, VUT - Vysoké učení technické, VŠB - Vysoká škola báňská, VŠCHT - Vysoká škola chemicko-technologická, UTB - UniverzitaTomáše Bati, ZČU - Západočeská univerzita, JČU - Jihočeská univerzita, VŠE - Vysoká škola ekonomická, OSU - Ostravská univerzita, SLU - Slezská univerzita, UPCE - Univerzita Pardubice, ČZU - Česká zemědělská univerzita, VFU - Veterinární a farmaceutickáuniverzita, IKEM - Institut klinické a experimentální medicíny


27. 5. 2016; ČT 24

Roboti, kterým vdechli život studenti

Martin JONÁŠ, moderátor:

Naším hostem je teď člověk, pro kterého je robotika zaměstnáním a předpokládám i vášní. Pan Jiří Zemánek. Dobrý večer.

Jiří ZEMÁNEK, odborník na robotiku; student ČVUT:

Je to přesně tak. Dobrý večer.

Martin JONÁŠ, moderátor:

Jestli tomu dobře rozumím, v této soutěži je Mars spíše metaforou pro náročné prostředí, ve kterém se robot musí autonomně pohybovat, to jest poznatky ze soutěže tohoto typu jsou aplikovatelné do praktického života tady na Zemi?

Jiří ZEMÁNEK, odborník na robotiku; student ČVUT:

Tak je to tak, jak jste řekl, tady ten Mars je skutečně spíš taková motivace pro tu vlastní soutěž a je otázka, jak moc je to blízké pak té skutečné úloze dostat robota na Mars provozovat ho. Je to reálná úloha je hodně o spolehlivosti například. A ale ta soutěž samotná slouží jako motivace pro lidi se zabývat nějakými úlohami. My sami vlastně na, na fakultě elektrotechnické provozujem podobnou soutěž robotickou a vlastně ty účastníky to motivuje se zabývat nějakými tématy. Tady třeba v tom konkrétním případě je ta motivace k tomu zkoumat nějaké optimalizační úlohy. To, aby se ten, nebo, nebo řešení autonomie. To, aby se ten robot dokázal chovat, nebo provozovat nějak sám v tom prostředí, orientovat se bez zásahu člověka. Vlastně tady v té soutěži ani nešlo tolik o stavění robota, ten těm soutěžím byl daný, ale oni se soustředili skutečně jenom na ten algoritmus. Ten je potom využitelný například každý asi známe takové ty robotické vysavače doma, tak ta úloha je velmi podobná, vlastně projet všechna místa nenarážet do zdí.

Martin JONÁŠ, moderátor:

Vy máte osobně zkušenosti i s tím softwarem, který zde byl používán, jestli se, jestli se nemýlím. Jak je to náročná práce? Kolik času stojí naprogramovat robota, aby se mohl sám autonomně pohybovat?

Jiří ZEMÁNEK, odborník na robotiku; student ČVUT:

Tak to samozřejmě velmi záleží na tom, jaké má člověk znalosti. Vlastně, jak se v tom oboru orientuje. Jak jsem říkal vlastně na začátku, tady ta soutěž byla hodně jenom o tom programování. Takže se tam nemusela řešit stavba a tak, která většinou přináší spoustu, spoustu komplikací a vzhledem k tomu, že i myslím, že základní nějaké softwarové prvky byly těm týmům jako dodány, takže ta práce, nebo, nebo dostat se vlastně do stavu, kdy ten robot už sám nějak jezdil, ne úplně hloupě, mohlo být relativně rychlé. Samozřejmě, mně se to říká, protože já jsem tam nesoutěžil, ale dokážu si představit, teď třeba po nějaké hodině už ten robot mohl jako docela, docela jako pěkně jezdit. Teď je ale otázka, jak dlouho by trvalo vlastně toho robota naučit takové chování, aby potom zvítězil, vlastně to se dá, ten, ten algoritmus se dá zdokonalovat do nekonečna. Prostě takže to, aby ten, aby ten robot se choval nějak pěkně, tak to je otázka. Je to taky otázka nápadu, jestli ten, jestli ten tým dostane nějaký pěkný nápad, jak tu úlohu řešit, tak to může mít za chvíli a někdo se s tím může trápit prostě měsíc a nebude tak dobrý.

Martin JONÁŠ, moderátor:

Přesto ten vývoj v robotice, předpokládám, že je teď velmi dynamický. Ostatně minulý rok vyšla velmi vlivná kniha Druhý věk strojů i v češtině. Její resumé je takové: lidé budou přicházet o práci, mimo jiné, se bude zvyšovat neustále nezaměstnanost i proto, že roboti budou přebírat neustále více a více pracovních úkolů. Vidíte tu situaci, nebo ten trend podobně?

Jiří ZEMÁNEK, odborník na robotiku; student ČVUT:

Mně to připomíná, nevím, jestli to znáte, takovou definici z nějakého filosofického slovníku z dob socialismu, že kybernetika je buržoazní pavěda, která slouží k tomu, k zotročování pracujících lidí pomocí strojů. A já si myslím, že to je, že to je daleko od pravdy. Že, že samozřejmě nějaké negativní, negativní dopady tady budou, ale ty pozitivní jsou tady taky. A myslím si, že těžko říct. Jako určitě dochází, určitě bude docházet k tomu, že někteří lidé budou přicházet o práci. Vlastně sledujeme to, že dochází k vývoji autonomních aut, pravděpodobně, pravděpodobně to způsobí to, že někteří řidiči přijdou o zaměstnání, ale můžeme najít i obory, kde to není úplně tak, tak jako přímočaré, nebo, nebo není to na první pohled tak zřejmé, kde dochází taky jako k nějaké automatizaci například známe Karla Janečka, který dokáže automaticky obchodovat, nebo, nebo prostě existuje těch, těch oborů celá řada, kde by se lidé mohli bát o zaměstnání. Myslím si, že ta doba se prostě změní. Budou, budou to nové výzvy. Já často přemýšlím, jaký je dobrý...

Martin JONÁŠ, moderátor:

Já se omlouvám. Už musím bohužel přerušit...

Jiří ZEMÁNEK, odborník na robotiku; student ČVUT:

Jasně.

Martin JONÁŠ, moderátor:

Našeho hosta Jiřího Zemánka, protože více už se do toho dnešního Horizontu nevejde. Ovšem v neděli v 9 hodin večer začíná ohlédnutí za minulým týdnem, hodinová verze Horizontu. Těšíme se, že se s vámi opět setkáme.


27. 5. 2016; mediaguru.cz

Content v Konektoru Social vede Lukáš Bašta

Do agentury Konektoru Social nastoupil na pozici head-of-content Lukáš Bašta. Starat se bude o sjednocení obsahových strategií pro jednotlivé klienty, mimo jiné pro Sazku, Českou spořitelnu, Hollandii či Milku.

Lukáš Bašta

"V pozici head-of-content bude Lukáš zodpovědný za klíčové projekty agentury a jejich supervizi z hlediska obsahu. Agenturou proudí obsah ve všech formách, textový, multimediální, pracujeme s opinion leadery, youtubery, celebritami, stavíme weby a obsahové huby atd., pracujeme s placenými kanály, vlastněnými, sdílenými i získanými. A rolí head-of-content je sladit veškerý obsah na jednotlivých klientech do jednotného mocného proudu, který překoná cíle a očekávání klienta," popisuje Rostislav Starý, partner společnosti Konektor Social.

Lukáš Bašta do Konektoru Social přešel z projektu Applikace, kde měl na starost obsah webu, pořadu a sociálních sítí. Je spoluzakladatel dvou start-upů (Flinq a To je masáž!), kterým se staral o grafický design, marketing i PR. Dříve působil jako editor časopisů Score a magazínu TN.cz. Studoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT.


27. 5. 2016; strategie.e15.cz

Bašta řídí obsah v Konektoru Social

Do Konektoru Social nastoupil Lukáš Bašta, který se bude na pozici head-of-content starat o sjednocení obsahových strategií pro jednotlivé klienty.

Do agentury pro obsahový marketing Konektor Social přichází Lukáš Bašta, a to na nově vytvořenou pozici head-of-content. Agentura tak reaguje na sílící tlak na tvorbu obsahu na různých kanálech, které je potřeba strategicky sjednotit.

"V pozici head-of-content bude Bašta zodpovědný za klíčové projekty agentury a jejich supervizi z hlediska obsahu. Agenturou proudí obsah ve všech formách, textový, multimediální, pracujeme s opinion leadery, youtubery, celebritami, stavíme weby a obsahové huby, pracujeme s placenými kanály, vlastněnými, sdílenými i získanými. A rolí head-of-content je sladit veškerý obsah na jednotlivých klientech do jednotného mocného proudu, který překoná cíle a očekávání klienta," dodává Rostislav Starý, partner společnosti Konektor Social.

Bašta bude pracovat na klientech, jako je Sazka, Česká spořitelna, Hollandia nebo Milka. Do agentury přešel z projektu Applikace, kde měl na starost obsah webu, pořadu a sociálních sítí. Mimo to je spoluzakladatelem dvou start-upů (Flinq a To je masáž!), kterým se staral o grafický design, marketing i PR. Dříve působil jako editor časopisu Score a magazínu TN.cz.

Studoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, zajímají ho moderní technologie, mobilní aplikace a sociální sítě.


27. 5. 2016; Automa

FEL ČVUT v Praze podporuje standardizaci telekomunikačních sítí nové generace

Na katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze pracuje tým odborníků, který se zabývá oblastí modelování a měření komunikačních sítí a též aktivně sleduje probíhající přípravu národního plánu rozvoje přístupových sítí nové generace (NGA - Next Generation Access). Jejím cílem je podpořit diskusi o tomto aktuálním tématu a přispět k vytvoření jednotné terminologie a metodiky testování těchto sítí.

K tématu přístupových sítí nové generace (NGA) je v současné době vedeno mnoho diskusí na různých úrovních. Akcelerátorem těchto debat je příprava národního plánu rozvoje a dotačního programu pro výstavbu zmíněných sítí. Experti z Fakulty elektrotechnické ČVUT vPraze se touto problematikou dlouhodobě zabývají a chtějí přispět k zavedení uceleného systému přenosových parametrů a měřítek kvality služeb, protože stále chybějí jednoznačné a obecně uznávané definice, nejsou dostatečné zkušenosti s testováním a technické standardy jsou teprve tvořeny.

V rámci debaty s odbornou veřejností uspořádala katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci se společností Profiber a unií ICT ve druhé polovině dubna technický workshop, na kterém byly vysvětleny definice a standardy měření v sítích nové generace a připravovaná metodika Českého telekomunikačního úřadu pro kontrolu kvality uvedených sítí. Během debaty byly také předvedeny ukázky měření v sítích NGA, představeny názory provozovatelů sítí a zazněl rovněž postoj Ministerstva průmyslu a obchodu k požadavkům na parametry sítí NGA a jejich klasifikaci.

Docent Jiří Vodrážka z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze shrnuje své pocity ze semináře takto: "Jsem velice rád, že na naší fakultě proběhla diskuse k parametrům sítí NGA. Klíčovým úkolem je pokročit ve sjednocení terminologie, což byl jeden z hlavních účelů semináře. Není to jednoduché, protože každé technické řešení je spojeno s vlastními v praxi zažitými pojmy. Další důležitou otázkou je definice přenosových rychlostí a způsobu jejich ověření. Zde bych rád ocenil aktivity Českého telekomunikačního úřadu, a zejména návrh metodiky založený na definici agregační funkce, zohledňující statistiku provozu v síti realizující přístup k internetu."

Více informací k aktivitám katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je k dispozici na internetové stránce: comtel.fel.cvut.cz.


26. 5. 2016; Literární noviny

Robotická, digitální a variabilní budoucnost

O světě uprostřed techniky, která začíná žít vlastním životem, hovoří Michael Šebek, vedoucí katedry řídicí techniky na Fakultěelektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

- Patříte do úzké skupiny lidí, která tvoří jádro národní iniciativy Průmysl 4.0. Začne zuřit nová průmyslová revoluce? Jak je daleko?

To, o čem mluvíte, je spíš politická nebo organizační aktivita, která přišla z Německa, kde to začalo asi před pěti lety. Teď to pomalu míří k nám, protože zvláště německé firmy u nás mají velký zájem, aby se to posouvalo stejným směrem. Abychom měli podobné helmy a zvyklosti... Berou nás jako další spolkovou zemi, tak se o nás taky starají. V Americe užívají jiné chytlavé heslo - Smart Factory, a jsou v tom možná ještě trošku napřed. Zato Němci vedou v aktivitě a síle, s jakou to zavádějí. Mají už několik ukázkových továren.

- A v čem spočívá ta revoluce?

Vychází to z historie. První revoluci spustil parní stroj, bylo století páry. Potom přišla elektrifikace, elektromotory. Třetí revolucí byly počítače a základní automatizace. A v té čtvrté, která přichází teď, bude všechno digitální. Taky se tomu říká kybernetickofyzikální systémy, internet věcí. V principu jde o to, že dneska se všechno mění rychleji. Každý zákazník chce všechno hned a na míru. Dříve jste se museli rozhodnout: buď drahý výrobek na míru, nebo levná masová produkce, pro kterou platila legendární Fordova věta, že zákazník si může vybrat barvu auta, jakou chce, ale musí být černá. Teď tedy přichází doba výrobků na míru v ceně masové produkce. A průmysl začíná být schopen tento požadavek plnit. Něco si vyberete, budete to mít odpoledne doma, a nikdo jiný na světě už to přesně takové mít nebude. Ostatně, to se už děje. Slyšel jsem, že firma BMW loni celosvětově nevyrobila ani dva úplně stejné automobily, pokud se do rozdílu počítá i to, že mají trochu jiný software.

- Michael Dell to dělal se svými počítači už před 15 lety.

Ale tady by to mělo být totální. K tomu je třeba, aby každý výrobek měl jakýsi digitální stín. Software dostává přednost před hardwarem. Myšlenka a chytrost získávají nadvládu nad hmotou. Představte si továrnu, po které se potuluje výrobní kus vybavený takovou chytrostí, že sám ví, co se s ním má dít. Objíždí jednotlivé stanice, které to s ním provedou. Vyrábí se třeba auto, mělo jít na svářecí stroj, ale ten je momentálně obsazen. Aby nemuselo čekat, raději si vybere, že mu napřed přimontujeme pravé kolo. Pak se ke sváření vrátí. Samozřejmě, u těch aut to bude až naposledy, ale takové věci se dějí. Třeba jedna švýcarská firma, která vyrábí cereálie, už dnes umožňuje zákazníkovi, aby si je sám namíchal z 80 různých ingrediencí. Vybere si na internetu, kolik gramů čeho, a odpoledne mu to přijde. Řekněme, že by k tomu chtěli přidat další dva druhy oříšků. Na klasické lince by to byl problém. Museli by ji zastavit, přidělávat další stroje. Kdežto tady přivezou dva nové zásobníky oříšků a trošku změní software. Všem těm krabičkám, které už tam jezdí, řeknou: Máme tady dva nové. Berte je taky na vědomí, a když si to někdo objedná, tak k nim zajeďte, a oni vás naplní.

- Všiml jsem si dalších signálních slov, které Průmysl 4.0 provázejí - decentralizovaná, distribuovaná výroba. O co jde?

Když už vám někdo vyrobí ponožky nebo něco jiného přesně na míru, tak přece nebudete čekat do zítřka, aby to přišlo. To musí přijít dneska, chcete jít na večírek a už jste si objednal boty. Takže už nebude možné to vyrábět v Číně. To by se nestihlo dopravit. Jako byl off-shoring, kdy všechno šlo ven, tak teď bude podle všeho on-shoring, průmysl se bude vracet. Nejen třeba k nám do země, ale vůbec, i na lokální úroveň. Továrny do měst. Budou menší a pravděpodobně univerzální - stejnou továrnu budou používat různé firmy. To už se dneska děje. Třeba automobilky to mají, jedna továrna vyrábí auta tří různých značek. Z pohledu zákazníka to bude úplně skvělé. Stejně tak to postihne služby. Něco jako Služby 4.0, nebo Zemědělství 4.0 a tak, všechno bude totálně robotické. A digitální, to znamená velice variabilní. Akorát může být trochu problém, že se tak najednou děje bez dělníků.

- Zato budete potřebovat průmyslové revolucionáře. Někoho, kdo bude ty systémy vymýšlet, tvořit, programovat, nastavovat. A všechny oči se obracejí na vás, protože naučit se to musí tady.

Zatímco někdo se možná bojí nástupu robotů, tak naši studenti a absolventi se na to těší, protože na tom vydělají.

- Bude jich dost?

Bude jich tolik, kolik bude třeba. Ale je otázka, kolik jich bude opravdu třeba, protože automatizujeme úplně všechno. Dneska se dělá i inženýrská práce zčásti automaticky. Kdysi existovalo něco jako zkušební pilot. Když postavili první kus nového letadla, tak do toho nějaký sebevrah nasedl, odstartoval a modlil se, aby to nespadlo. Dneska, když vyrábějí airbus, tak na první let nasedne celá posádka se spoustou měřicích přístrojů, a je jisté, že bude letět. Protože všechno je dávno odsimulované na různých počítačích a softwarech. Přitom si ani neuvědomujeme, že tyhle softwary vzaly práci spoustě inženýrů. Hlad po inženýrech je naštěstí rostoucí, takže se to trochu vyrovnává. Není však jasné, zda lidí na tuhle práci bude potřeba moc. Říká se, že čím víc je v nějaké práci jakýsi vzorec, tím víc je ohrožena automatickými systémy a roboty. A to se týká jak modrých límečků, tak i těch bílých. V bankách už za chvíli nebude pracovat nikdo.

- Tak proč kdekdo pláče, že je málo techniků, a že ani nebude z čeho brát, protože už na střední škole je to bída se znalostmi matematiky a přírodních věd? Je to pravda?

Já bych neřekl, nesmíte všemu věřit. Jestli je málo techniků? Já jsem neslyšel, že by si někdo stěžoval, že je málo právníků. Stačí, aby firmy platily svoje techniky líp než svoje právníky, a rázem bude víc techniků. Jinou věcí je, jestli naše české továrny nevyžadují moc jednoduché pracovní síly. Je zajímavé, že často sem přišly zahraniční firmy na daňovou pobídku, aby se podpořila vyšší zaměstnanost, a teď tady ti zaměstnanci nejsou! Tak sem zvou Ukrajince… Možná se stala chyba už tam. Když budou továrny sofistikovanější, budou potřebovat méně dělníků a techniků. Na druhou stranu, zdá se, že lidé úplně nezmizí. V Ambergu, kousek za německými hranicemi, má Siemens jednu z takových zkušebních totálně digitálních továren. Navíc, řídící automaty jsou tam vyráběny zase řídícími automaty. To je až takové filozofické - výrobek vyrábí sám sebe. A kupodivu je tam stejně zaměstnanců, jako tam bylo před pěti, deseti lety. Ale vyrábějí toho skoro desetkrát víc.

- Když už jste se zmínil o těch malých továrnách, je to možná příležitost pro rozhýbání českého venkova, kde dnes prakticky žádná práce neexistuje.

Je ale otázka, jestli se to vyplatí přímo na tom venkově vyrábět. Už dneska najdete na webu různé vynálezecké komunity. Jednoho něco napadne, druhý to vylepší. A v okamžiku, kdy už je nápad hotov, tak to někam pošlou, a on to někdo vyrobí. Něco vyrobit, to je to nejméně těžké. Na venkově se to určitě může vymyslet. Pravděpodobně každý bude mít doma digitální tiskárnu, aby vytvořil něco jednoduchého. Ale ty továrničky, byť budou malé, tak stejně, že by byly v každé vesnici… Pokud ještě vůbec budou nějaké vesnice.

- Mohla by tam být digitální pekárna, digitální mlékárna, digitální výrobna klobásových specialit a podobných lahůdek. A v tu ránu by mělo smysl znovu provozovat malé zemědělství pro místní spotřebu.

Určitě, spotřeba bude čím dál víc v tom místě. Až na nějaké speciální věci, které se budou stejně vozit přes polovinu zeměkoule. Ale města mají řadu jiných výhod. Když je víc lidí pohromadě, tak víc lidí spolu mluví. Víc lidí je takzvaně zasíťovaných. Ve městě vzniká víc vynálezů, nových myšlenek. Statistika ukazuje, že ve dvakrát větším městě vzniká čtyřikrát víc nápadů. Je potřeba, aby se lidé viděli, mluvili spolu, pokud možno z různých profesí. To všechno pomáhá. Může to jít ještě dál. Naši kluci tu mají jeden dobrý nápad za druhým a nedávno tu jeden při obědě vymyslel, že kdyby byl vrcholným politikem, tak by zaplatil každému občanu České republiky - opravdu každému, i z té nejmenší vesnice - alespoň roční pobyt kdekoliv na světě. Že by to zemi úplně proměnilo.

- Co kdyby něco zkusilo i školství?

Všimněte si, kde všude se to změní velice rychle, ale když se podíváte na školství, to se skoro nemění. Ani ve světě, jinde, v civilizovanějších zemích, a u nás už vůbec ne. To už je samo o sobě divné.

- Jak by se měly školy změnit?

Děti by se měly učit ve školách hlavně myslet, tvořit, vyjádřit svoje myšlenky. Klasické předměty tomu mohou pomoci jenom někde, trošku nebo jen ve spolupráci. S matematikou bych to nepřeháněl, ale vidím ji naprosto nezbytnou jako brain fitness centrum pro každého. Abych měl svaly, musím zvedat činky. Aby mi rostl mozek, musím řešit problémy a přemýšlet, a na to je matematika velice užitečná.

- Nepomohlo by, kdyby bylo více výukového softwaru? Víc nástrojů, jak člověka zrychleně prohnat po problémech a ukázat mu, co neumí?

Jsou takové. Různé pokusy. Khanova akademie. Každý si může stáhnout základní kurzy matematiky na internetu. Školy to zkoušejí taky. Řekl bych, že počáteční nadšení z masivních on-line kurzů zvadlo, a teď se narazilo na poměrně veliké problémy. Ale něco se s tím stane, určitě se to bude vyvíjet dál. České školství to zatím moc neovlivnilo. Asi by školy měly vypadat jinak, ale to by i společnost musela vypadat jinak. Největší zábranou školství jsou rodiče. Na to, abyste mohl něco změnit ve škole, tak byste potřeboval změnit rodiče. A to je malér.

- Máte na vaší škole přijímací zkoušky?

Máme tu tři programy a na každý jsou přijímačky. Zrovna na našem programu kybernetika a robotika jsou nejnáročnější. Ale pořád to není tak ostré, jako někde na humanitních oborech, na Karlově univerzitě, na právech. Máme za cíl být výzkumnou univerzitou, mít náročné programy, a přitahujeme studenty tím, že "jsme těžký".

- Co od dětí u přijímacích zkoušek požadujete?

Přijímačky se dělají z matematiky. Ale na kybernetice tři čtvrtiny dětí přijímačky nedělají. Třeba když někdo má na střední škole z matematiky několik jedniček. U státní maturity měl tu těžší zkoušku na jedničku a podobně - podmínek je asi pět. Není to asi ideální. Já bych si představoval nějaké testy schopnosti studovat vysokou školu a myšlení. Ta matematika k tomu má nejblíž, ale když jí někdo měl trochu víc na střední škole, tak je také trochu víc nadrilovaný. Ale nic lepšího jsme nevymysleli.

- Z robotiky se ale nematuruje…

Ta se zkouší jinde. Slyšel jste někdy o Robosoutěži? To je soutěž, která začala pro naše čerstvé studenty, ale teď už je i na středních a základních školách. Malé týmy, tak tří dětí, mají sestrojit nějakého robota, který pak soutěží s jinými roboty. Teď to bylo robotické sumo, jindy třeba jak najít někoho v bludišti. Už to děláme několik let, a loni bylo ve středoškolské soutěži přes 100 týmů z celé republiky, spousta dívek. Pro základní školy je to stále novinka, soutěžily teprve po druhé, ale už měly 40 týmů. A byly se na nás podívat dvě mateřské školky. Ty děti to moc baví! Jak může někdo říct, že mladé lidi nezajímá technika?

- Co musejí umět, aby uspěli?

Musí si umět hrát. To je to hlavní. Musí být tvořiví, nebát se, trošku být cílevědomí, rozvíjet přemýšlení, hlavně kritické myšlení. Všechno ostatní je už méně důležité. Začali jsme s tím jako s motivačním předmětem, protože dříve nebo později každé dítě zjistí, když už to všichni umějí, tak jak sestrojit ještě lepšího robota? Musí se trošku naučit z matiky něco, nebo z fyziky. Je lepší, když na to přijdou sami.

- Kolik absolventů robotiky si může říct s Dagem Badmanem z Limonádového Joea: Jsem odporně bohat?

Všichni naši absolventi jsou bohatí a budou bohatí, to je naprosto jisté. Co to znamená bohatý, je jiná věc, ale rozhodně naši absolventi nejsou nezaměstnaní. Firmy se o ně starají, tedy ty hit-tec firmy, které mají nějaký výzkum, což jsou v našem případě bohužel hlavně firmy americké a celosvětové - Honeywel, Porsche, Volkswagen v Německu a tak. Jsou celí žhaví po našich absolventech, perou se o ně, přetahují si je. Tuhle přišel jeden ředitel menší firmy někde ze středních Čech a povídá - prosím vás, aspoň toho nejhoršího vašeho studenta! Já bych o něj moc stál. Já vím, že ti nejlepší nebudou chtít bydlet mimo Prahu. Tak aspoň toho nejhoršího. Poraďte mi někoho z venkova…

- Myslíte, že heslo Průmysl 4.0 dá vědce dohromady a přitáhne nějaké peníze pro výzkum?

Teď jde hlavně o to, aby se dali dohromady vědci z různých oborů. Kdysi jsem slyšel, že za první republiky na kolejích dávali do jednoho pokoje studenta žurnalistiky s technikem a medikem. Tak tohle podle mne dneska hodně chybí, že spolu nemluví lidé z různých oborů. Že se nevidí. Ne, že by byli proti, ale že se nepotkají celý den, ani večer. Přemýšlíme, že podobně jako v Americe budeme doporučovat, aby lidi psali rovnice na stěny někde na chodbě. Někdo půjde kolem na kafe a uvidí je, něco ho napadne, přidá to tam. To všechno jsou pokusy, jak podpořit tvořivost. To je ta hlavní věc. Peníze… Peníze nám nechybí, peníze si seženeme. Samozřejmě by je šlo rozdělovat líp a moudřeji. Ale omezení vlastní tvořivosti a chytrosti, to je ten největší nepřítel vědy.

---

Průmysl se bude vracet na lokální úroveň. Stejnou továrnu budou používat různé firmy.

Prof. Ing. Michael Šebek, DrSc.

je vedoucí katedry řídicí techniky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, tedy na fakultě, kterou vystudoval v roce 1978. Je vedoucím oddělení Kyberneticko-fyzikálních systémů v Českém institutu informatiky, kybernetiky a robotikyČVUT a součástí týmu, který rozvíjí národní iniciativu Průmysl 4.0 pro éru všeobecné digitalizace a robotizace. Byl oceněn výroční cenou Wernera von Siemense 2015 jako nejlepší pedagogický pracovník, jedním z nejvyšších ocenění pro české univerzity a techniky.


25. 5. 2016; svetprumyslu.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v praze se stala členem IQRF Alliance v programu IQRF Smart School

Vzájemná spolupráce při využívání bezdrátové technologie IQRF a výhodná participace na výzkumných a vzdělávacích projektech jsou nosnými body smlouvy o spolupráci, kterou uzavřela Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze a IQRF Alliance. Hlavním působištěm se stane program IQRF Smart School, který je zaměřený na tvorbu konkrétních projektů na poli Internet of Things.

Klíčovým cílem programu „IQRF Smart School“ je propojení výukových aktivit s reálnou praxí komerčních firem a k tomu jsou k dispozici výukové materiály, školení, certifikace, sponzorované vybavení a propagace. „Vstup Fakulty elektrotechnické ČVUT nás velmi těší, neboť vzdělání v oboru elektrotechniky je z našeho pohledu důležité. Studenti nejenže dokáží programovat hardwarové komponenty a vyšší řídicí systémy, ale dokáží navrhovat i komplexní řešení právě po stránce elektrotechnické,“ sděluje Ivona Spurná, manažerka projektu IQRF Smart School.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se k celému projektu dodává: „Naše fakulta se snaží o to, aby od nás studenti odcházeli i s praktickými znalostmi. Právě takové projekty, jako je IQRF Smart School, nám v této snaze pomáhají. Jsem rád, že můžeme pracovat s jednou z nejmodernějších bezdrátových technologií, která navíc vznikla v České republice a za dobu své existence již získala řadu odborných ocenění.“

Všechny členy IQRF Alliance spojuje využívání bezdrátové technologie IQRF. Aliance dnes sdružuje více než 50 technických firem a univerzit z USA, Velké Británie, Skandinávie, střední Evropy, Izraele a Indie. Fungování je postaveno na spolupráci jednotlivých členů - vývojářů, vysokých škol, výzkumných středisek a firem. Každý vyvíjí své aplikace, zařízení a systémy, které pak může spojit s výrobky ostatních pomocí bezdrátové technologie IQRF.

IQRF® je komplexní technologické řešení umožňující výrobcům elektroniky inovovat jejich výrobek, poskytnout mu bezdrátovou konektivitu a volitelně i připojení ke zbytku světa přes Internet. IQRF je ideálním řešením bezdrátových „mesh“ sítí.

Více na: www.iqrf.org

IQRF Alliance je mezinárodní komunita vývojářů, výrobců, systémových integrátorů, univerzit, vývojových center a business profesionálů využívajících bezdrátovou technologii IQRF. Technologie slouží k obsluze IoT a M2M komunikaci.

Více na: www.iqrfalliance.org

IQRF Smart School je program IQRF Alliance zaměřený na podporu výuky, vzdělávání a praktických dovedností studentů středních a vysokých škol v oblasti bezdrátové komunikace, technologie IQRF a Internetu věcí.


22. 5. 2016; rakovnicky.denik.cz

Gymnazisté úspěšně reprezentovali svoji školu

Rakovník - Zajímavé a v mnoha ohledech výjimečné vzdělávací akce se zúčastnili studenti rakovnického Gymnázia Zikmunda Wintra.

"Pořádala ji katedra fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jednalo se o 4. ročník Jarní školy mladých autorů v Temešváru v jižních Čechách.Na cestu konkrétně vyjeli: Michaela Polánková, Veronika Vildmanová, Tereza Pavlíková, Jan Ostaš, Jan Podestát a Petr Kholl ze třídy C2A. Dále Aneta Laštovičková, Michaela Železná, Dagmar Pátková a David Bláha ze třídy O6.

Kamil Březina, koordinátor akce a učitel chemie na rakovnickém gymnáziu popsal: "Dorazila zhruba padesátka účastníků z různých mimopražských středních škol."

Studenti měli možnost vyslechnout si poutavé i poučné přednášky předních vysokoškolských odborníků z oblasti přírodovědných a technických oborů. Vyzkoušet si astronomická pozorování, a především naučit se psát odbornou práci na vybrané téma a obhájit pak výsledky svého snažení v kolokviu před komisí složenou z vysokoškolských expertů. "Studenti spolupracovali ve zhruba pětičlenných skupinách, naši zástupci tedy vytvořili dva týmy, které v celkovém hodnocení po obhajobách skončily na výborném 2. a 3. místě.

Zdeňka Voráčková, ředitelka rakovnického gymnázia poděkovala: "Dodejme, že konkurence byla silná, neboť ostatní studenty vyslaly převážně střední průmyslové školy, ve kterých je důraz na technické vzdělávání větší než na gymnáziu. Proto bychom chtěli našim šikovným studentům ze tříd C2A a O6 velice poděkovat za vzornou reprezentaci naší školy na poli přírodních a technických věd a odměnit je ředitelskými pochvalami."

Oba, Zdeňka Voráčková a Kamil Březina, se shodli: "Věříme, že nabyté znalosti a zkušenosti z Jarní školy mladých autorů ve svém studiu ještě dále uplatní." A potěšující informace na závěr: "Podle vyjádření jednoho z přítomných vysokoškolských odborníků byli za uplynulé čtyři roky Jarních škol v Temešváru studenti našeho gymnázia nejlepší partou středoškoláků, která na tuto akci přijela," dodala ještě k tématu Zdeňka Voráčková."


21. 5. 2016; Lidové noviny

Výstava představuje PC pravěk

PRAHA Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze je v těchto dnech k vidění asi 400 typů československých a zahraničních počítačů 70. a 80. let minulého století. Pocházejí ze soukromé sbírky Petra Váradiho ze Staré Paky. Výstava s názvem Století informace - počítačový svět představuje také unikátní kusy, které ve sbírkách nemají ani renomované instituce. "Suplujeme tak Národní technické muzeum, které žádnou takovou expozici zatím nemá," řekl na vernisáži výstavy děkan Pavel Ripka. Veřejnost může výstavu v budově fakulty v Dejvicích navštívit každou středu od 25. května do 15. června od 13 do 17 hodin.

Fotogalerii z výstavy si prohlédněte na www.lidovky.cz


21. 5. 2016; lidovky.cz

Od historického Applu po legendární Didaktik. Poznáte svůj starý počítač?

Na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze začala výstava Století informace. K vidění je na ní přibližně čtyři sta typů různých československých a zahraničních počítačů ze 70. a 80. let 20. století a dalších dobových zařízení. Exponáty, pocházející ze soukromé sbírky pana Petra Váradiho ze Staré Paky, budou pro veřejnost k vidění od 20. května do 17. června, každou středu od 13 do 17 hodin.


21. 5. 2016; sciencemag.cz

Na ČVUT se vystavují počítače ze 70. a 80. let, dobové hry i kalkulačky

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT je k vidění asi 400 typů československých a zahraničních počítačů 70. a 80. let minulého století. Pocházejí ze soukromé sbírky Petra Váradiho ze Staré Paky.

Výstava s názvem Století informace - počítačový svět začala dnes odpoledne. "Jsou tu unikátní kousky, které ve sbírkách nemají ani renomované instituce. Suplujeme tak Národní technické muzeum, které žádnou takovou expozici zatím nemá," řekl na vernisáži výstavy děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka.

Veřejnost ji může v budově fakulty v Dejvicích navštívit každou středu od 25. května do 15. června od 13 do 17 hodin. Pokud návštěvníci projdou bludištěm univerzitních chodeb do bývalého skladu, dnes výstavní síně, v objektu laboratoří, mohou se vedle dobových počítačů seznámit také s televizními hrami, dobovými kalkulačkami a dalšími periferními zařízeními.

Některé z vystavených strojů jsou funkční a určené k vyzkoušení. "My starší jsme s nimi pracovali, vy mladší máte možnost si je vyzkoušet," uvedla na dnešní odpolední vernisáži vedoucí Historické laboratoře elektrotechniky Marcela Efmertová. Výstavu doplňuje projekce sestřihů z československých dobových filmů, kde hrála výpočetní technika důležitou roli, například Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Marečku, podejte mi pero.

Ve spolupráci se soukromým sběratelem výstavu připravila Historická laboratoř elektrotechniky a další pracovníci této fakulty. K nahlédnutí bude také rozsáhlá literatura k historické výpočetní technice. Na výstavu už se chystá také několik středních škol, jejich studenti jistě ocení i dobové počítačové hry.


20. 5. 2016; Blesk.cz

Na ČVUT si můžete prohlédnout historické počítače: I unikáty ze 70. let

Výstava Století informace - počítačový svět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze představí přibližně čtyři sta typů různých československých a zahraničních počítačů ze 70. a 80. let 20. století a dalších dobových zařízení. Exponáty budou pro veřejnost k vidění od 25. května do 17. června v prostorách Fakulty elektrotechnické v Dejvicích.

Strhující vývoj výpočetní techniky od druhé poloviny minulého století přiblíží expozice, kterou připravila ve spolupráci se soukromým sběratelem, Petrem Váradim, Historická laboratoř elektrotechniky a kolektiv odborníků a pracovníků Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Vedle dobových počítačů se návštěvníci výstavy mohou seznámit i s televizními hrami, Pongy, dobovými kalkulačkami a dalšími podobnými zařízeními. K nahlédnutí je rovněž rozsáhlá literatura k historické výpočetní technice. Některé z vystavených strojů jsou funkční a dokonce určené i k vyzkoušení.

Výstava Století informace - počítačový svět. Návštěvníci si zde budou moci prohlédnout >>kamenné<><> počítače až ze 70. let minulého století.

Vedoucí Historické laboratoře elektrotechniky Marcela Efmertová popsala pro Blesk celou sbírku tak, že z vystavených strojů je viditelná nejen péče tvůrců i designérů dnes již historických počítačů, ale i píle a zkušenosti tehdejších programátorů. Vystavené přístroje přinášejí nejen radost, především pamětníkům doby jejich vzniku, ale i poučení těm, kteří se se starými počítači na výstavě setkají poprvé.

Výstava Století informace - počítačový svět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze bude k vidění od 25. května do 17. června v prostorách Fakulty elektrotechnické v Dejvicích a to každou středu od 13 do 17 hodin.

Fotogalerie 9 fotografií

Výstava Století informace - počítačový svět. Návštěvníci si zde budou moci prohlédnout >>kamenné<><> počítače až ze 70. let minulého století.


20. 5. 2016; chip.cz

Nostalgie nad starými počítači

Výstava Století informace - počítačový svět byla 19.5. slavnostěn otevřena na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Představuje přibližně čtyři sta typů různých československých a zahraničních počítačů ze 70. a 80. let 20. století a dalších dobových zařízení.

Chápu, že mladším ročníkům, současným studentům a lidem, kteří se k počítačům dostali až později, může výstava starých "počítadel" připadat nezajímavá. Nám všem ostatním umožní zavzpomínat na první kroky s výpočetní technikou, na překážky, které jsme tehdy při práci s ní museli překonávat, ale i na nadšení z prvních výsledků. Pokud máte čas, zajděte se na ČVUT do Dejvic podívat. Výstava je otevřená každou středu od 13 do 17 hodin.

Expozice vznikla díky soukromé sbírce pana Petra Váradiho a na jejím otevření se podíleli odborníci a pracovníci FEL ČVUT. Záštitu nad ní převzal prof. Ing. Pavel Ripka, CSc., děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


20. 5. 2016; Mladá fronta Dnes

Zpátky do doby, kdy Češi toužili po počítačích ze Slušovic

Foto: Počítače z JZD Na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) je k vidění asi 400 typů československých a zahraničních počítačů 70. a 80. let minulého století. Pocházejí ze soukromé sbírky Petra Váradiho ze Staré Paky. "Jsou tu unikátní kousky, které ve sbírkách nemají ani renomované instituce," řekl na včerejší vernisáži výstavy děkan Fakultyelektrotechnické ČVUT Pavel Ripka. Veřejnost může výstavu v budově fakulty v Dejvicích navštívit každou středu od 25. května do 15. června od 13 do 17 hodin. Na snímku fotograf MF DNES zachytil Petra Váradiho u počítače, který v roce 1984 vyrobili v legendárním JZD Slušovice.


20. 5. 2016; novinky.cz

Na ČVUT jsou vystaveny stovky počítačů ze 70. a 80. let

Na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) je k vidění asi 400 typů československých a zahraničních počítačů 70. a 80. let minulého století. Pocházejí ze soukromé sbírky Petra Váradiho ze Staré Paky.

Výstava s názvem Století informace - počítačový svět začala ve čtvrtek odpoledne. "Jsou tu unikátní kousky, které ve sbírkách nemají ani renomované instituce. Suplujeme tak Národní technické muzeum, které žádnou takovou expozici zatím nemá," řekl na vernisáži výstavy děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka.

Veřejnost ji může v budově fakulty v Dejvicích navštívit každou středu od 25. května do 15. června od 13 do 17 hodin. Pokud návštěvníci projdou bludištěm univerzitních chodeb do bývalého skladu, dnes výstavní síně, v objektu laboratoří, mohou se vedle dobových počítačů seznámit také s televizními hrami, dobovými kalkulačkami a dalšími periferními zařízeními.

Výstava představuje přibližně čtyři sta typů různých československých a zahraničních počítačů ze 70. a 80. let 20. století a dalších dobových zařízení.

Některé z vystavených strojů jsou funkční a určené k vyzkoušení. "My starší jsme s nimi pracovali, vy mladší máte možnost si je vyzkoušet," uvedla na čtvrteční vernisáži vedoucí Historické laboratoře elektrotechniky Marcela Efmertová. Výstavu doplňuje projekce sestřihů z československých dobových filmů, kde hrála výpočetní technika důležitou roli, například Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Marečku, podejte mi pero.

Ve spolupráci se soukromým sběratelem výstavu připravila Historická laboratoř elektrotechniky a další pracovníci této fakulty. K nahlédnutí bude také rozsáhlá literatura k historické výpočetní technice. Na výstavu už se chystá také několik středních škol, jejich studenti jistě ocení i dobové počítačové hry.


20. 5. 2016; tyden.cz

Na ČVUT vystavují stovky počítačů ze 70. a 80. let

Na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) je k vidění asi 400 typů československých a zahraničních počítačů 70. a 80. let minulého století. Pocházejí ze soukromé sbírky Petra Váradiho ze Staré Paky.

"Jsou tu unikátní kousky, které ve sbírkách nemají ani renomované instituce. Suplujeme tak Národní technické muzeum, které žádnou takovou expozici zatím nemá," řekl na vernisáži výstavy s názvem Století informace - počítačový svět děkan Fakulty elektrotechnické ČVUTPavel Ripka.

Veřejnost ji může v budově fakulty v Dejvicích navštívit každou středu od 25. května do 15. června od 13 do 17 hodin. Pokud návštěvníci projdou bludištěm univerzitních chodeb do bývalého skladu, dnes výstavní síně, v objektu laboratoří, mohou se vedle dobových počítačů seznámit také s televizními hrami, dobovými kalkulačkami a dalšími periferními zařízeními.

Některé z vystavených strojů jsou funkční a určené k vyzkoušení. "My starší jsme s nimi pracovali, vy mladší máte možnost si je vyzkoušet," uvedla na odpolední vernisáži vedoucí Historické laboratoře elektrotechniky Marcela Efmertová. Výstavu doplňuje projekce sestřihů z československých dobových filmů, kde hrála výpočetní technika důležitou roli, například Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Marečku, podejte mi pero.

Ve spolupráci se soukromým sběratelem výstavu připravila Historická laboratoř elektrotechniky a další pracovníci této fakulty. K nahlédnutí bude také rozsáhlá literatura k historické výpočetní technice. Na výstavu už se chystá také několik středních škol, jejich studenti jistě ocení i dobové počítačové hry.


20. 5. 2016; vysokeskoly.cz

Cisco hledá talenty na kyberbezpečnost. Skrývají se mezi matematiky, biology i chemiky

Společnost Cisco již třetí rok po sobě vyhlašuje ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze soutěž Cisco Outstanding Thesis Award, jejímž cílem je takové talenty identifikovat. Soutěž je určena pro studenty bakalářského, magisterského a doktorandského programu na libovolné vysoké škole v České či Slovenské republice.

Do soutěže lze přihlásit libovolnou absolventskou práci obhájenou v roce 2016, která spadá do okruhu počítačových věd, zejména strojového učení. Autoři nejlepších prací získají finanční odměnu 10 000, 25 000 respektive 35 000 korun a také respektovanou referenci pro své budoucí zaměstnavatele.

Do letošního ročníku lze přihlásit práce zabývající se metodami strojového učení a rozpoznávání, detekcemi anomálií, klasifikací komplexních a strukturovaných dat, učením reprezentace, technologiemi zpracování velkých dat, softwarovým inženýrstvím, zpracováním signálu.

Obrana vůči útokům dnešních kybernetických zločinců vyžaduje nové přístupy. Již není možné se spoléhat na porovnávání známých nákaz, ale z chování kódu v síti je nutné poznat, že se může jednat o kybernetický útok. "I proto například loni uspěla studentka, jejíž práce byla zaměřena na automatické rozpoznání buněk ve fotografii Petriho misky,“ uvádí Jaroslav Gergič, který vede inženýrský tým výzkumného a vývojového centra společnosti Cisco v Praze.

Do Cisco Outstanding Thesis Award 2016 lze přihlásit práce do 23. září 2016.

Vítězové i finalisté získají kromě finanční odměny i přímý kontakt do špičkového výzkumného průmyslového pracoviště Cisco provázaného s týmy v Kalifornii, Texasu a Londýně, s potenciální možností budoucí spolupráce.


20. 5. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Chcete si zahrát hru? Nahraje se za půl hodiny

Pamatujete si ještě na svůj první osobní počítač? Pro mnohé z nás to mohl být starý počítač Atari a nebo Commodore, někteří pamětníci si ale mohou vybavit také české značky, třeba počítač IQ 151 vyráběný v Novém Boru. Všechny tyto staré počítače a ještě mnohé další najdete ode dneška na výstavě Století informace - počítačový svět na FEL ČVUT v Praze.

Já jsem samozřejmě nostalgicky zavzpomínal u počítačů Atari, které ještě ukládaly data na kazetový magnetofon, a nahrát jednu počítačovou hru trvalo půl hodiny, jeden takový jsme měli za mého dětství doma,“ vzpomíná Dalibor Zíta, který výstavu navštívil. Na výstavě se nachází asi 400 typů různých počítačů ze 70. a 80. let 20. století, případně z raných 90. let.

Děkan elektrotechnické fakulty ČVUT Pavel Ripka považuje za nejcennější sovětské klony západních počítačů. „To byly věci, které se k nám nikdy nedostaly, protože v samotném Sovětském svazu to bylo silně podpultové zboží. Já to tady vidím poprvé a nikde na světě jsem to neviděl,“ říká děkan Ripka.

Z ruských počítačů jde například o počítač Apogej, nebo počítač Krista model 2, vyrobený na Ukrajině v roce 1990. Ten má bezkontaktní klávesnici, pod každou klávesou se nachází jazýčkové relé a kruhový magnet. Z Československa uvidíte počítače vyráběné v 80. letech například v podniku Zbrojovka Brno, který dodával do škol počítač Consul 2717. Ten měl v externí klávesnici zabudovaný malý reproduktor, deska počítače byla ale vestavěna do monitoru a bylo ho už možné připojit k síti.

„Velmi zajímavá je celá ta řada prvních českých počítačů, které se začaly objevovat, ale nemáme tady to nejstarší a nejdůležitější, protože by se nám to sem do místnosti nevešlo, a to jsou počítače Antonína Svobody - to znamená SAPO, samočinný počítač, a EPOS 1 a 2, elektronický počítačový systém. Ty většinou zabíraly tak 2 až 3 místnosti,“ říká profesorka Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky.


19. 5. 2016; parlamentnilisty.cz

Unikátní charitativní projekt "Kde je Péťa?” zrealizoval student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

Peter Chalupianský studuje program Elektrotechnika, energetika a management na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického v Praze. V rámci studia se vydal na semestrální pobyt na Kyungpook National University v Jižní Koreji.

Svoji cestu spojil s unikátním charitativním projektem "Kde je Péťa?”, který sám vymyslel a zorganizoval. Ve spolupráci s nadací Konto BARIÉRY posílá přes svůj blog speciální pohlednice, z jejichž koupě jde výtěžek na handicapované děti.

Spojit studijní pobyt s užitečnou věcí si vzal za cíl pětadvacetiletý student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Peter Chalupianský. Ten v rámci svého oboru Ekonomika a řízení energetiky vycestoval letos v únoru na největší státní univerzitu v Koreji - Kyungpook NationalUniversity v Daegu, kde pracuje na své diplomové práci. Před svým odjezdem Peter vymyslel a zrealizoval blog "Kde je Péťa?”, charitativní projekt zaštítěný Kontem Bariéry. Jeho cílem je získat finanční prostředky pro handicapované děti pomocí rozesílání originálních pohlednic přímo z Jižní Koreje.

Odběratelé originálních pohlednic mohli také získat pozdrav z korejského Jeju Island či z Filipín a již nyní se mohou těšit na zásilky z Japonska.

Sám autor blogu ke svému nápadu říká: "Jsem šťastný, že se mně, obyčejnému klukovi, podařilo za dva měsíce vybrat peníze, které pomohly už dvěma dětem. Myslím, že je důležité spojovat běžné věci i s něčím pěkným. A když jsem se před rokem dozvěděl, že pojedu do Jižní Koreje, tak jsem věděl, že chci pomáhat a podpořit handicapované děti, které nemají stejné štěstí v životě a nemohou studovat a cestovat jako já."

Informace o projektu "Kde je Péťa?" jsou k dispozici na internetové stránce: http://www.kdejepeta.cz/

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 119 studijních programů a v jejich rámci 442 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4 200 světových univerzit, ve skupině technických univerzit na 451. - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy". Více informací najdete na www.cvut.cz.


19. 5. 2016; prazsky.denik.cz

Výstava s názvem Století informace - počítačový svět

Na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) je k vidění asi 400 typů československých a zahraničních počítačů 70. a 80. let minulého století. Pocházejí ze soukromé sbírky Petra Váradiho ze Staré Paky.

"Výstava s názvem Století informace - počítačový svět začala ve čtvrtek odpoledne. "Jsou tu unikátní kousky, které ve sbírkách nemají ani renomované instituce. Suplujeme tak Národní technické muzeum, které žádnou takovou expozici zatím nemá," řekl na vernisáži výstavy děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka.

Veřejnost ji může v budově fakulty v Dejvicích navštívit každou středu od 25. května do 15. června od 13 do 17 hodin. Pokud návštěvníci projdou bludištěm univerzitních chodeb do bývalého skladu, nyní výstavní síně, v objektu laboratoří, mohou se vedle dobových počítačů seznámit také s televizními hrami, dobovými kalkulačkami a dalšími periferními zařízeními.

Projekce sestřihů z dobových filmů

Některé z vystavených strojů jsou funkční a určené k vyzkoušení. "My starší jsme s nimi pracovali, vy mladší máte možnost si je vyzkoušet," uvedla na odpolední vernisáži vedoucí Historické laboratoře elektrotechniky Marcela Efmertová.

Výstavu doplňuje projekce sestřihů z československých dobových filmů, kde hrála výpočetní technika důležitou roli, například Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Marečku, podejte mi pero.

Ve spolupráci se soukromým sběratelem výstavu připravila Historická laboratoř elektrotechniky a další pracovníci této fakulty. K nahlédnutí bude také rozsáhlá literatura k historické výpočetní technice. Na výstavu už se chystá také několik středních škol, jejich studenti jistě ocení i dobové počítačové hry.

Čtěte také: Počítače mají vlastní katedru už padesát let"


17. 5. 2016; Lidové noviny

wITches of ČVUT

PRAHA Čtyři studentky z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se rozhodly začít podporovat své mladší nástupce a zejména nástupkyně. Jejich skupina wITches of ČVUT pořádá pro mladé zájemce o techniku workshopy, na kterých jim ukazuje kouzla a taje světa IT, robotiky a dalších oborů. Během jednodenních akcí se tak školáci mohou naučit stříhat a upravovat videa nebo třeba programovat. V září přibude pravidelný kroužek pro děti mezi deseti a patnácti lety, které si chtějí znalosti z workshopů ještě prohloubit.


17. 5. 2016; nachodsky.denik.cz

Jízda s robotem po čáře a přes most

Náchod - Jiráskovo gymnázium v Náchodě je již šestým rokem pravidelným účastníkem soutěže robotů postavených ze stavebnice LEGO, kterou pořádá České vysoké učení technické v Praze.

"Letošní úloha (pro žáky nižšího gymnázia) byla naučit robota sledovat co nejrychleji černou čáru. Zadání bylo ztíženo vyvýšeným mostem uprostřed dráhy, který bylo nutno překonat.

I když zadání vypadá jednoduše, vůbec o jednoduchou úlohu nešlo - pro spoustu týmů byl velký problém vůbec ve vymezeném čase 90 sekund projet celou dráhu. Naše dva týmy FastCore (Šimon Prudil, Kryštof Veverka a Evheniy Vorokhta) a GymplBot (Tomáš Heger) to i s časovou rezervou zvládaly, a tak postoupily ze základních skupin do následného play-off. Nakonec Tomáš Heger (žák sekundy) obsadil krásné čtvrté místo a druhý tým došel až do osmifinále, což je v konkurenci 48 týmů z celé republiky pěkný výsledek.

Jsme rádi, že naši studenti mají o robotiku zájem a že se nám je daří v rámci volitelného předmětu Hrátky s robotikou i v rámci robotického kroužku připravovat na takovéto soutěže. Pro studenty, i jejich vedoucího, to znamená mnoho hodin odpolední práce nad stavbou a programováním robotů.

Díky podpoře Královéhradeckého kraje a firmy ATAS elektromotory Náchod a.s. budeme moci na příští rok zakoupit další robotické stavebnice založené na platformě Arduino, tak se naši studenti budou moci seznámit i s tím, co se využívá v praxi v reálných aplikacích. Určitě to pro ně bude znamenat velké plus do budoucna a otevře jim to možnost účastnit se nejrůznějších zajímavých projektů.

RNDr. Jan PreclíkJiráskovo gymnázium Náchod"


16. 5. 2016; chip.cz

Století informace

400 typů různých československých a zahraničních počítačů ze 70. a 80. let 20. století představí výstava Století informace - počítačový svět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zajímavý vývoj výpočetní techniky od druhé poloviny minulého století přiblíží expozice, kterou připravila ve spolupráci se soukromým sběratelem, panem Petrem Váradim, Historická laboratoř elektrotechniky a kolektiv odborníků a pracovníků Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Vedle dobových počítačů se návštěvníci výstavy budou moci seznámit i s televizními hrami, Pongy, dobovými kalkulačkami a dalšími periferními zařízeními. K nahlédnutí bude rovněž rozsáhlá literatura k historické výpočetní technice. Některé z vystavených strojů jsou funkční a určené k vyzkoušení. Výstava Století informace - počítačový svět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, vznikla pod záštitou prof. Ing. Pavla Ripky, CSc., děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Informace o Historické laboratoři elektrotechniky jsou k dispozici na internetové stránce:

https://ekonom.feld.cvut.cz/cs/katedra/laboratore/historicka-laborator-elektrotechniky/ nebo www.elektropolis.cz.


16. 5. 2016; Mobilmania.cz

ČVUT tvoří navigaci pro nevidomé. Vystačí si bez GPS

Pohyb ve městě je pro slepce náročný a konvenční navigace příliš nepomůže. Tým vývojářů z ČVUT to chce změnit, vystačí si bez GPS a s "hloupým" telefonem.

Navigační systém Naviterier (naviterier.cz) hlásí například sklon chodníku, typy přechodů pro chodce, směr provozu, výklenky nebo hluk dopravy. Největší rozdíl od běžných aplikací ovšem spočívá jinde - vůbec totiž nepoužívá technologii GPS.

"Vycházíme z ověřeného faktu, že lidé se dokážou velmi efektivně pohybovat pomocí významných bodů jako je kostel, neobvyklý strom, rušná ulice, řeka nebo zajímavá budova," vysvětlují autoři Jan Balata a Zdeněk Míkovec. Takový způsob navigace je prý efektivnější než údaje o přesné poloze nebo vzdálenosti.

Navigace probíhá tak, že zrakově postižený zadá do navigace počáteční a cílovou adresu a aplikace ho následně vede po kratších několikasetmetrových úsecích. Hlasového průvodce si nevidomí pouští v rychlosti několikanásobně vyšší než v případě běžného tempa čtení. V porovnání s vidícím člověkem mají totiž mnohem lepší vnímání zvukových vjemů.

Aplikace je v současné době v testovací fázi, pokrytá je oblast mezi pražským hlavním nádražím a Palackého náměstím. Sběr dat provádí mapovací firma CEDA, v současnosti se plánuje rozšíření pokrytí na dva kilometry čtvereční. "Tvorba mapových podkladů je stále do značné míry manuální práce," vysvětlují autoři projektu.

Mapa území doposud pokrytého navigačním systémem, zdroj: naviterier.cz

Na pokrytí prvního čtverečného kilometru a 50 kilometrů tras pracoval jeden člověk pět dní. Centrum Prahy by tak zvládl pokrýt za dva měsíce. Navigace zatím nezískala investora, svůj budoucí finanční model chce založit na několikasetkorunovém měsíčním předplatném.

V Česku žije 100 tisíc lidí se zrakovým pojištěním, z toho deset tisíc s jeho těžkou formou. Navigační systém by se podle autorů mohl kategorizovat jako asistenční pomůcka, na kterou by přispívala pojišťovna. Letos projekt postoupil do finále akceleračního programu Laboratoře Nadace Vodafone.

Systém běží ve webové aplikaci. Velké množství nevidomých totiž stále používá telefony s operačním systémem Symbian, takže nemůžou využívat nativní aplikace pro Android nebo iOS. V blízké budoucnosti chystají autoři možnost upřesňovat polohu chodce pomocí dialogu. "Pomocí GPS nelze dosáhnout dostatečné přesnosti," vysvětlují autoři.


16. 5. 2016; Root.cz

Sdružení CESNET pořádá seminář o IPv6

U příležitosti magického data 6. 6. 2016 pořádá sdružení CESNET v prostorách FEL ČVUT v Praze jednodenní seminář o protokolu IPv6. Na semináři vystoupí odborníci ze sdružení CESNET a členských univerzit, stejně jako hosté ze sdružení CZ.NIC. Cílem je především sdílet zkušenosti jak s provozováním "nového" internetového protokolu tak i s řešením problému nedostatku IPv4 adres.Návštěvníci budou moci vyzkoušet připojení k IPv6-only síti. Seminář je určen pro širokou veřejnost. Účast je zdarma, je však nutná registrace.


15. 5. 2016; CT24.cz

Policie vypsala zakázku na "protidronové" zařízení: stroj chce ovládnout nebo zničit

Jak se chránit před drony? Policie hledá firmu, která by "protidronové" zařízení vyvinula. Mělo by být schopné zaměřit bezpilotní letoun, ovládnout ho a odklonit z trasy. Tendr ve výši 58 milionů má pomoci zvýšit bezpečnost ústavních činitelů i významných míst.

Zakázku na vývoj a testování mobilního zařízení, jež by si poradilo s drony, vypsalo ministerstvo vnitra. "Drony určitě představují ohrožení," domnívá se výzkumný pracovník z Fakulty elektrotechnické ČVUT Milan Rollo.

"V současné době se rozmáhají ty velice rychlé, kdy stroj je relativně nebezpečný. Vrtule dosahují několik tisíc otáček za minutu a jsou velice ostré. Je třeba vědět, jak se proti těmto prostředkům bránit a nastavit nějaký stupeň ochrany," domnívá se.

Pohyb dronů představuje bezpečnostní riziko například v okolí letiště. Jeho zaměstnanci proto ve spolupráci s policií a řízením letového provozu celý prostor monitorují a snaží se předejít případnému střetu dronu s letadlem.

Na nebezpečí dronů upozorňuje Útvar pro ochranu ústavních činitelů, který zajišťuje také bezpečnost důležitých mezistátních návštěv. "Pražský hrad je jednou z bezletových zón," připomíná mluvčí Policie ČR Jozef Bocán. "Přesto se policisté čas od času setkávají s tím, že tu zejména turisté létají s drony."Není to tak jednoduché

Policie by proto uvítala zařízení, které by dovedlo drony odhalit, převzít nad nimi kontrolu nebo je zničit. Vyřešit takový úkol ale nebude podle expertů z ČVUT snadné. Už jen proto, že ovládání dronů funguje na stejné frekvenci jako třeba Wi-Fi sítě - nejde ji proto jednoduše rušit. "Vzájemná komunikace mezi operátorem a prostředkem se liší kus od kusu. Vybral bych si nejpoužívanější typy a zaměřil se na ně," radí Milan Rollo z ČVUT.

V zahraničí testují i jiné způsoby, jak dostat drony ze vzduchu. Například pomocí vystřelovací sítě nebo vycvičených orlů.


11. 5. 2016; Lupa.cz

Na ČVUT vyvinuli systém sledování sítí, zvládá i smart gridy a IoT

Služby a technologii školy využívají operátoři, ČEZ či Pražská energetika, řeší se i IoT sítě LoRa a SIGFOX. A také případný spin-off.

V Brně mají Flowmon, v Praze zase FlowTester. "Flowmon je pasivní záležitost, náš FlowTester je aktivní prvek, který se dotazuje do sítě," popisuje ve zkratce rozdíly ve své kanceláři na katedře telekomunikační techniky na FEL ČVUT Zbyněk Kocur. Právě jeho tým šesti lidí z akademické sféry (se spolupracujícími studenty až k patnácti) FlowTester na škole vytvořil.

"Asi by si to i říkalo o nějaký spin-off a vyčlenění do samostatné firmy, ale zatím to zkoušíme interně zde na fakultě. Na ČVUT prozatím procesně není úplně jednoduché vzít projekty a udělat z nich firmu. Teď není zcela jasné, kudy se vydat," odpovídá Kocur na dotaz, co se zajímavým prezentovaným projektem dál.

FlowTester je zařízení, které dokáže měřit parametry komunikačních sítí postavených na protokolu TCP/IP. "Krabičky" připojené přes tradiční ethernet se rozmístí v síti a v libovolném časovém horizontu pak sbírají potřebné informace a předkládají je ve standardizovaných formátech pro vizualizaci. Měřit lze třeba rychlosti, propustnost, odchylky, generovat DoS a DDoS útoky, emulovat toky dat a podobně.

Energetika a internet věcí

Tyhle sondy navíc není nutné pouštět pouze do tradičních počítačových sítí. "Energetika a další průmyslové sítě přešly na TCP/IP, takže i tam je FlowTester zajímavý," navazuje Tomáš Hégr z ČVUT. Škola už tak dělá například na projektech s firmami ČEZ a Pražskáenergetika, z tradičních komunikačních společností pak pracuje třeba s operátory.

Tito a další zákazníci nemusí český vynález využívat pouze pro monitoring jejich sítí, ale také pro jejich modelování, dimenzování a nastavování do budoucna. FlowTester umí třeba ověřit technologické parametry sítí a namodelovat to, jak se projeví nasazení určitého typu linek a podobně. Když se tedy projektuje síť, lze dodavatelům určit, co přesně mají splňovat. FlowTester jako takový je při svém fungování nezávislý na výrobcích.

Vizualizaci lze využít pro rozšiřování sítí, pracovat lze s komunikací po silovém vedení a namodelované scénáře lze následně otestovat. FlowTester zvládá pracovat se sítěmi se stovkami i tisícovkami koncových bodů.

V pražských Dejvicích se nyní zaměřují také na nasazování v rámci sítí pro internet věcí. "Je to pro nás rozšíření možností. Děláme testovací profily pro zdejší sítě SIGFOX a LoRa. V IoT sítích umíme odhalit třeba výkonnostní problémy," popisuje Kocur.

Za firmami a světem

ČVUT nabízí FlowTester jako hotové zařízení, případně jako službu, v rámci které se na aktivitách výrazně podílí autoři projektu. Ti přitom z oblasti sbírají informace a zkušenosti už delší dobu. První poznatky se získaly v letech 2006 a 2007, kdy se řešil projekt přenosu dat na polární základnu přes satelit. Od roku 2009 se pak řeší věci, jako jsou smart gridy, inteligentní odečty či komunikace v energetice. Přišly také granty od ministerstva vnitra a Technologické agentury ČR.

Ze služeb kolem se ostatně i žije. "Z výuky už jsme méně než 50 procent rozpočtů školy, spolupráce s firmami je nutná. Teď se po nás dokonce chce, abychom více šli do světa a otevírali se mu," pokyvují hlavou akademici s tím, že to vítají.

Do akce by se mohl vložit i zmiňovaný Flowmon Networks z Brna. "Některé komponenty FlowTesteru by se nám líbily, už jsme se spolu bavili," přibližuje technický šéf Flowmonu Pavel Minařík. Na ČVUT ale ještě budou muset vyřešit to, kudy přesně se tedy v rámci komerčního působení vydají.

Podle oslovených zákazníků a partnerů je značná hodnota FlowTesteru i ve znalostní bázi, kterou akademický tým nabízí. "Nabízíme expertní činnost, služby a interpretaci dat," souhlasí Hégr. V určité "inteligenci nad daty" tým FlowTesteru nicméně vidí prostor pro zlepšování - aby bylo možné si s grafy všelijak hrát a vyhodnocovat je. Součástí dalšího vývoje je i aplikační rozhraní (API).

FlowTester se do roku 2015 vyvíjel jako proprietární systém, v současné době se ale i kvůli velikosti týmu z velké části přesouvá k podpoře otevřeného systému OpenWRT. Díky tomu tak může dost práce udělat i komunita. Na pozadí FlowTesteru běží aplikace FlowPing. Ta se začínala rozvíjet někdy v roce 2013, získala dotaci a nyní je nabízena pod otevřenou licencí GPL3.


11. 5. 2016; technet.cz

Nejvytíženější tramvaj v Praze jede do opravy. Poslední den s Mazačkou

Mazací tramvaj má za sebou 120 tisíc kilometrů a musí do opravy. Dnes jede naposledy. Na několik týdnů tedy musíme přerušit i náš přímý přenos v rámci Slow TV na serveru Playtvak.cz.

Žádná tramvaj v Praze toho nenajezdí tolik jako unikátní vůz řady T3 s evidenčním číslem 5572, pro který se i na pražském dopravním podniku vžila přezdívka Mazačka.

Ve středu 11. 5. 2016, vyrazila Mazačka do ulic naposledy před několikatýdenní opravou. Dnešní přímý přenos je tedy speciální, a proto jsme pro vás připravili i malou redakční soutěž o trička s Mazačkou. Pravidla najdete v on-line reportáži na Slow TV . Misc.videoFLV({ data: "http://servix.idnes.cz/media/video.aspx?p=slowtv7", width: 560, height: 322, autostart: true, id: "webtvvideo" });

Přímý přenos z Mazačky na Slow TV přináší :

Přesnou polohu tramvaje zobrazenou na mapě Prahy Přehled o aktuálním počtu za den ujetých kilometrů Soutěž o unikátní tričko s Mazačkou

O Mazačce jsme toho na Technetu i jinde na iDNES.cz napsali už dost (odkazy na články najdete níže). Před Vánoci jste si mohli na její palubě díky nadšencům z ČVUT rozsvítit stromeček , chvíli po Praze vozila velké hodiny, na kterých si každý mohl zkontrolovat přesný čas. Mazací tramvaj je fenomén, lidé v ulicích na ni mávají, případně se s ní fotografují. Pro řidiče vozu jsou to poměrně nezvyklé, i když milé situace .

Než se mazací tramvaj během léta opět vrátí na koleje, máme pro vás na Slow TV připraveno "náhradní překvapení". Pokud vše půjde podle plánu, uvidíte ho už velmi brzy.


10. 5. 2016; Elektro

Energetická gramotnost: Bez elektřiny to nejde

Projekt "Energetická gramotnost: Bez elektřiny to nejde" vychází z cílů Státní energetické koncepce. Vznikl také díky podpoře ČEPS, a. s. Realizátoři projektu, studenti Elektrotechnické fakulty ČVUT Ing. Adéla Holasová a Ing. Tadeáš Salaba, M. Sc., za dva roky, od března 2014, zavítali již do 74 základních a středních škol a oslovili téměř 6 000 žáků. Projekt si klade za cíl působit na žáky v oblasti energetické gramotnosti, významně prohloubit jejich znalosti dané problematiky a pomoci jim vytvořit si vytříbený názor, který budou moci dále šířit. A také jej podporovat a prosazovat v situacích, kdy jde o zásadní rozhodování o budoucnosti energetiky, v prostředí plném neodborných tvrzení, předsudků a zavádějících informací.

Manažerka projektu Ing. Holasová po určitou dobu učila na základní škole, takže má v živé paměti způsob myšlení cílové skupiny, totiž žáků 8. a 9. tříd. V jedné vyučovací hodině s pomocí promítané prezentace a jednoduchého, ale poutavého výkladu dvoučlenný tým z FEL probere s žáky vývoj energetiky v historickém kontextu - od středověkých vodních a větrných mlýnů, přes průmyslovou revoluci a využívání energie páry, přes počátky elektrifikace, kdy naplno vynikla výhoda elektrické energie spočívající v její snadné dopravě i do odlehlých míst, až po soudobý energetický mix a jeho začlenění do elektrorozvodné soustavy.

Žáci jsou seznámeni s tím, co si málokdo uvědomuje - totiž že elektrorozvodná soustava může správně fungovat jen při rovnováze spotřebované a vyrobené elektrické energie. A protože zatím neumíme elektřinu efektivně skladovat ve velkém měřítku, je jediným řešením monitorovat toky energie v soustavě a udržovat rovnovážný stav regulačními zásahy energetických podniků. Poklesne-li spotřeba, je nutné omezit výrobu (a naopak), jinak hrozí kolaps soustavy, tzv. blackout.

Projekt, jehož primárním cílem je doplnit žákům základních a středních škol důležité znalosti, pojmy a skutečnosti z oblasti energetiky, má ještě další významný účel - oslovit potenciální studenty technických vysokých škol a podnítit v nich zájem o studium elektroenergetiky.


10. 5. 2016; Elektro

Profesor Pavelka oceněn v Číně

Prof. Ing. Jiří Pavelka, DrSc., obdržel cenu Dalian Xinghai Friendship Award za svoji dlouholetou činnost v oblasti spolupráce ČVUT s čínskými univerzitami Tsinghua University, Beihang University a Beijing Jiaotong University, ČSVTS s čínskou partnerskou organizací CAST (China Association for Science and Technology), a především za svůj podíl na založení společného výzkumného centra čínského výrobce lokomotiv CRRC v Dalianu a ČVUT v Praze.

Město Dalian má více než sedm milionů obyvatel a je jedním z průmyslových center Číny především v oboru železniční dopravy.

Prof. Pavelka (mj. člen redakční rady časopisu Elektro) převzal cenu osobně na slavnostním předávání cen v City Hall města Dalian z rukou primátora tohoto města Mr. Xiao Shengfenga. Dostalo se mu té cti, že byl vybrán, aby přednesl poděkování jménem všech šestnácti oceněných.

(redakce)


10. 5. 2016; Medical Tribune

Schizofrenici jsou hospitalizováni i deset let či více

Mezi lety 1998 a 2012 bylo v Česku lůžkově hospitalizováno 22 281 lidí se schizofrenií, z toho 3 601 bylo hospitalizováno déle než rok. Jak upozorňuje nejnovější studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví, na šest set lidí z tohoto počtu bylo hospitalizováno dokonce deset či dvacet let, což je naprosto alarmující číslo. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Schizophrenia Research.

"V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi jsou tato čísla až drtivá. Například v Dánsku v roce 2006 bylo lůžkově hospitalizováno pouhých 9,8 procenta všech pacientů se schizofrenií. Hospitalizace přitom v průměru trvala necelých 25 dnů," upozorňuje jeden z autorů studie PhDr. Petr Winkler z Výzkumného programu sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví. Neodůvodněné, excesivně dlouhé hospitalizace jsou v přímém rozporu s mezinárodní úmluvou o právech lidí s disabilitou, kterou ČR ratifikovala.

"Pro terapeutický efekt takto enormně dlouhých pobytů neexistuje žádná evidence (ba naopak) a pokud se nejedná o odůvodněnou ochranu společnosti nebo nemocného, tak dochází k porušování základních lidských práv nemocných, ale také ke stigmatizaci, která vede k neochotě pacientů vyhledávat odbornou psychiatrickou pomoc a k dalším negativním fenoménům, které nepřímo, ale silně souvisejí také s tragédiemi ve Žďáru a Uherském Brodě," upozorňuje doktor Winkler.

Řešení existuje

Situaci má pomoci řešit již po léta připravovaná reforma psychiatrické péče. Již dnes přitom existují nástroje, jak zabránit hospitalizaci pacientů se schizofrenií, kteří v Česku stráví v psychiatrických nemocnicích v průměru více než 110 dní při každé hospitalizaci. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví využili telekomunikačních technologií a pokročilé matematické analýzy dat kontinuálně získávaných od psychiatrických pacientů a vytvořili ve světě zcela unikátní preventivní systém ITAREPS, který úspěšně "vyvezli" do epicentra technologických inovací, Japonska.

ITAREPS funguje jednoduše. "Ve spolupráci s Katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili speciální matematický algoritmus, který dokáže již dva měsíce předem účinně předpovědět relaps, tedy prudké zhoršení stavu, které má za následek hospitalizaci. Máme tak dost času přechodně zvýšit dávky medikamentů a relapsu zabránit," popisuje MUDr. Filip Španiel, Ph. D., z Národního ústavu pro duševní zdraví, autor systému ITAREPS.

Řada ocenění a úspěšná prevence

Pacient s diagnózou schizofrenie spolu s rodinným příslušníkem zasílají týdně do centrální databáze strukturovanou SMS zprávu o zdravotním stavu nemocného. Data obsahují vyhodnocení desetibodového dotazníku časných varovných příznaků. Matematický algoritmus dokáže na základě těchto údajů rozpoznat riziko hrozícího opětovného vzplanutí nemoci. Systém se následně automaticky spojí s ošetřujícím lékařem, který úpravou medikace stav nemocného stabilizuje. Výsledky jsou velmi přesvědčivé, dle výpočtů se podaří zabránit relapsu až u sedmdesáti procent pacientů, což znamená i obrovskou úsporu peněz na zdravotní péči.

ITAREPS v těchto dnech zvítězil v soutěži Laboratoře Nadace Vodafone. Není to poprvé, v minulosti získal Creative Mobile Award, Národní psychiatrickou cenu a v roce 2014 se stal finalistou celoevropské prestižní ceny European Health Award. V Evropě je jediným psychiatrickým telemedicínským programem, který byl zařazen do systému veřejného zdravotního pojištění. Česko se ale vlajkovou lodí moderních technologií v péči o duševní zdraví nestane, protože největší zdravotní pojišťovna VZP přes všechny tyto úspěchy vytrvale odmítá program proplácet.

"Zázraky se ale někdy dějí a v současnosti připravovaná reforma psychiatrické péče je skvělou příležitostí, jak překonat iracionální spory a kontraproduktivní nešvary, na které česká psychiatrická péče není zrovna chudá. Čas tak ukáže, zda smutná statistika dlouhodobých psychiatrických hospitalizací zůstane i nadále beze změny, anebo skutečně využijeme reformu jako příležitost k rozvoji na důkazech založeného systému psychiatrické péče, který dovede kreativně využívat jak výdobytky nejmodernějších technologií, tak nadšení, znalosti a um lidí, kteří v tomto systému pracují," uzavírá doktor Winkler.


10. 5. 2016; Mladá fronta Dnes

Z vesmíru zpátky na Zem. Inovace přijdou i z Prahy

Metropole se připojila k prestižnímu projektu, který přináší kosmické technologie do běžného života.

PRAHA Vrtačky bez kabelu, vysavače, matrace s pamětí, detektory kouře, vodní filtry či neviditelná rovnátka. To vše jsou vynálezy, které lidé používají skoro běžně a jež mají jedno společné. I když je dnes využíváme na Zemi, původně byly vyvinuty pro objevování kosmu.

V Praze se včera otevřel podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury (ESA BIC), který by měl dopomoci k tomu, aby podobných vesmírných inovací, použitelných v každodenním životě, přibývalo. Česká metropole se tak jako první město střední a východní Evropy stala součástí sítě šestnácti inovačních center třinácti zemí Evropské unie. Podobná centra jsou například v Madridu či Římě.

"Aby mohla být Evropa konkurenceschopná, je zapotřebí, aby dokázala vesmírné technologie přenášet zpět na Zem a přetvářet je v použitelné inovace. A to je právě něco, co inkubační centrum dokáže," říká Johann-Dietrich Woerner, generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA).

Pražská pobočka inkubátoru se nachází v paláci Adria na Jungmannově náměstí, kde již v současnosti sídlí Prague Startup Centre, které dopomáhá začínajícím podnikatelům s rozjezdem jejich projektů.

Šance pro pražské studenty

ESA BIC má stejný cíl, soustředí se primárně na využití kosmických technologií. Do programu se v jeho první fázi, která bude trvat pět let, postupně zapojí 25 začínajících českých podnikatelů. Každý z nich obdrží dotaci padesát tisíc eur, tedy přibližně 1,3 milionu korun. Mimoto jim budou odborníci radit v otázkách týkajících se technologií, ale i samotného podnikání.

Město počítá s tím, že se do projektu zapojí i studenti a výzkumníci z pražských vysokých škol, pro které může být dnes získání prvotní investice nepřekonatelným problémem. "Je pro nás důležité, že se projekt otevírá právě v Praze. Máme tady několik univerzit, které potřebujeme více zapojit do spolupráce s podnikatelským sektorem," říká primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Centrum by podle ní mělo do Prahy přilákat inovátory z celé republiky a pomoci tak z hlavního města vytvořit technologickou výspu. To je ostatně hlavní důvod, proč se Praha rozhodla celý projekt financovat. Stejně jako Evropská kosmická agentura do něj investuje 22,3 milionu korun.

Kosmický výzkum významnou měrou přispěl k pokroku v mnoha oblastech lidského vědění. Vesmír je totiž velmi nehostinné místo. Přístroje, které tam člověk vyšle, musí navíc v obtížných podmínkách, jako je stav beztíže, žádný vzduch a teploty dosahující obou krajních extrémů, bezchybně pracovat po řadu let bez možnosti opravy. To nutí vědce přicházet s technologickými řešeními, která je možné posléze aplikovat i v dalších oblastech lidského života.

Díky vesmírným technologiím vznikla například umělá náhrada lidského srdce, kterou první pacient získal v lednu minulého roku, či první automobil, jenž dokáže spalovat čistý dusík, stejně jako rakety Ariane, jež ESA využívá k dopravě družic na oběžnou dráhu.

Pokrok z temnoty kosmu

Přesto, že Česká republika do vesmíru sama žádné rakety ani družice nevysílá, je již od roku 2008 členem právě Evropské kosmické agentury. Ta se v posledních letech stala vedle americké NASA jedním z nejvýznamnějších hráčů na poli kosmického výzkumu. Zřejmě nejvýznamnějším počinem ESA byla v posledních letech mise sondy Rosetta. Ta se stala prvním objektem, vyrobeným lidmi, který kdy obíhal kometu.

I tato výprava přinesla zpět na Zem technologický pokrok. Kometa 67P/Churyumov-Garasimenko totiž byla z odvrácené strany velmi temná. Sonda proto používala speciálně upravené záznamové zařízení, které jí umožňovalo rozeznávat i velmi jemné barevné rozdíly. Tato technologie se dnes využívá v národních parcích, kde dokáže nad korunami stromů odhalit první zárodky požáru, tedy kouř, i v noci.

---

Fakta Český vynález na oběžné dráze Země * Mimořádný úspěch na poli dobývání kosmu zaznamenali letos také čtyři studenti ČVUT vPraze. Koncem léta se na oběžnou dráhu země dostane nanosatelit, na jehož stavbě se podíleli. Družici, která váží jen asi dva kilogramy, vynese do vesmíru raketa Dněpr v rámci mezinárodní mise QB50. Přesný termín startu však zatím není určen. Jedním z cílů nanosatelitu bude testování speciálních kompozitních materiálů, ze kterých se vyrábí třeba štíty větších družic a které by mohly v budoucnu sloužit například při osidlování Marsu. Zařízení, jež bude tuto činnost vykonávat, navrhli právě studenti ČVUT.


10. 5. 2016; Technický týdeník

Energetici ve Špindlerově Mlýně o inteligentních sítích

Celkem 157 energetiků z ČR i z ciziny se setkalo ve Špindlerově Mlýně na již 11. mezinárodní konferenci Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu.

Hlavní témata se točila kolem inteligentních sítí, jejich měření, využití v praxi. Posluchači si v 16 přednáškách vyslechli zajímavé názory a prezentace a následně řešili především praktické otázky, aplikaci nových poznatků do praxe a využití moderních technologií v běžném životě. Přínosná byla vzájemná výměna informací a přístupů k inteligentním systémům, ke sdělení dat a postupů v aplikacích a jejich smysluplná implementace. Pozadu nezůstala ani aktuální energetická legislativa, kvalita dodávek energie, perspektiva elektromobility a další témata důležitá pro celkový rozvoj energetiky a její budoucnost. Pavel Círek z ERÚ zaujal s úvahou Nový distributor v decentrální elektroenergetice. Změny pravidel trhu a jejich dopady na systémy operátora trhu objasňoval Jaroslav Hodánek z OTE. Co pro distributora znamená rozvoj chytrých sítí analyzovali Pavel Filipi a Radim Černý ze společnosti ČEZ Distribuce. Značnou pozornost upoutala společná prezentace Václava Janouška, Jaroslava Macka a Františka Müllera Inteligentní měřicí systémy - od legislativy k reálným aplikacím ve Skupině ČEZ. Tomáš Pitner, Jiří Vodrážka z ČVUT v Praze a Filip Procházka z Masarykovy univerzity v Brně řešili Klíčové prvky inteligentních systémů a jejich vlastností ve světle aktuálních zkušeností v ČR a v zahraničí.

Na české kolegy navázali partneři z Estonska: Mait Rahi a Meelis Anton se podělili o své zkušenosti z rool out inteligentních sítí v Estonsku a Jozef Labuda ze Západoslovenské distribučné, z workforce managementu této firmy.

Martin Michek z firmy PMAC pojednal o Rozvoji inteligentních řešení v prostředí lokálních distribučních soustav. Využití dat z workforce managementu (z řízení pracovních čet v terénu) analyzovala Soňa Netoličková z ČEZ Distribučních služeb a Tomáš Nevídal z ČEZ ICT Services. Téma - Workforce management v údržbě sítí a útvaru měření RWE přiblížili Petr Tuček a Luboš Kiprý z RWE.

Petr Spurný ze společnosti ČEPS se ve svém vystoupení věnoval Systému jednotné evidence výsledků kontrol vedení přenosové soustavy. Jiří Horák z ČEZ Distribučních služeb tematice Ochrany proti ferorezonanci. Online měření kvality elektrické energie v distribučních trafostanicích přiblížili František Rajský a Jaroslav Kloud z ČEZ Distribuce. O změnách ve struktuře obchodu s elektřinou v podmínkách nástupu Net Meteringu a o nových obchodních příležitostech pohovořil Jan Kanta z ČEZ. Michal Macenauer z EGÚ Brno se věnoval problematice Dekarbonizace elektroenergetiky a stranou nezůstal ani rozvoj elektromobility v ČR, na nějž se soustředil Tomáš Chmelík.

Letošní ročník konference se konal pod záštitou společnosti ČEZ Distribuční služby.


10. 5. 2016; Technický týdeník

Hledají se talenty na kyberbezpečnost

Poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost rychle roste. Noví nadějní specialisté se ale nemusejí skrývat jen mezi studenty informačních technologií. Společnost Cisco již třetí rok po sobě vyhlašuje ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze soutěž Cisco Outstanding Thesis Award, jejímž cílem je takové talenty identifikovat. Soutěž je určena pro studenty bakalářského, magisterského a doktorandského programu na libovolné vysoké škole v České či Slovenské republice. Do soutěže lze přihlásit libovolnou absolventskou práci obhájenou v roce 2016, která spadá do okruhu počítačových věd, zejména strojového učení. Autoři nejlepších prací získají finanční odměnu 10 000, 25 000, respektive 35 000 korun a také uznávanou referenci pro své budoucí zaměstnavatele.


10. 5. 2016; TV Barrandov

Ticho, až to hučí

René HNILIČKA, moderátor:

Já bych to radši nedělal, to by diváci mohli vidět, jak my ty moje nešikovné ruce zapustí do té hlíny třena kořeny.

Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka:

A než se rozloučíme, jedna otázka na závěr. Víte, jak zní absolutní ticho?

René HNILIČKA, moderátor:

Asi vás to překvapí, že byste ho nenašli ani v hlubinách vod, nebo v podzemních tunelech.

Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka:

Našli byste ho u nás, v Česku, v takzvané bezodrazové komoře. Ta ale nesouží k žádné relaxaci, tam se zkoumá.

René HNILIČKA, moderátor:

Co, to uvidíte už za chvíli a potom už Exploziv.

Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka:

Přejeme krásný májový večer.

René HNILIČKA, moderátor:

A těšíme se na viděnou zase zítra v půl sedmé u Našich zpráv.

Zuzana DUZBABOVÁ, redaktorka:

Už pár vteřin do tohoto na první pohled nezvyklého prostoru a cítíme, že tady bude asi něco jinak. Je tu totiž ticho. Pokud tu byť jen promluvíte, zvuk jako když utne. Ozvěna sem má prostě vstup zakázán. Tak jen pro příklad, když bouchnete balónek v normální místnosti, je to slušná pecka. O to větší, když se odrazí od okolních stěn. Ale v dokonalé, bezdozvukové komoře zní balónek pak takhle.

Ondrřej JIŘÍČEK, profesor; vedoucí akustické skupiny ČVUT Fel:

Ty zdi mají tloušťku přes padesát centimetrů, no a potom na těch zdech jsou ty klíny, které tady všude vidíte, ty dělají pohltivost.

Zuzana DUZBABOVÁ, redaktorka:

Klínů je tu na šest tisíc a klaustrofobika asi ani nepotěší, že ty nad hlavou váží celkem sedm tun. Pokud nemáte rádi houpavou chůzi, ani tady to pro vás nebude to pravé ořechové. Na klasickoui podlahu totiž můžete rovnou zapomenout.

Zuzana DUZBABOVÁ, redaktorka:

Svítěj tu proto, že tohle to simuluje takzvané úplné volné pole, tedy odrazy nemáme ani od podlahy.

Zuzana DUZBABOVÁ, redaktorka:

Během naší tiché exkurze jsme narazili na zbytky jednoho experimentu. Biologové zkoumali dorozumívání termitů.

Ondrřej JIŘÍČEK, profesor; vedoucí akustické skupiny ČVUT Fel:

Třeba ti termiti, když je nějaké nebezpečí tak tlučou především teda hlavou, někteří i zadečkem a tím vydávají takové ty signály, že pozor, blíží se nebezpečí.

Zuzana DUZBABOVÁ, redaktorka:

O bezzvukových komorách koluje celá řada mýtů. Po pobytu zde ztratíte rovnováhu, nebo uslyšíte bít vlastní srdce. Zas tak daleko od pravdy to není.

Ondrřej JIŘÍČEK, profesor; vedoucí akustické skupiny ČVUT Fel:

Když byste tady jako strávili chvilku a soustředili se, tak je slyšet třeba tep krve ve spáncích.

Zuzana DUZBABOVÁ, redaktorka:

Pro Televizi Barrandov - Zuzana Duzbabová.


9. 5. 2016; byznys.iHned.cz

Lidé si musí udržet kontrolu nad energetickými zdroji, aby mohli stále mocnější stroje vypnout, říká expert

V páté průmyslové revoluci za nás převezmou rozhodování stroje, zaznělo na půdě sněmovny od experta na robotiku Vladimíra Maříka.

Digitalizace je v podstatě něco jako budoucí elektřina, velmi málo odvětví jí bude nedotčeno, říká Petr Knap z poradenské společnosti EY.

Technologie už máme, teď se musíme zaměřit na lidský potenciál, shodli se odborníci.

Po čtvrté průmyslové revoluci přijde pátá, která nastane, až za lidi převezmou rozhodování stroje a technologie. Tehdy bude pro člověka rozhodující udržet si kontrolu nad energetickými zdroji - aby pak mohl ty stroje kdykoliv vypnout. Tak vidí budoucnost průmyslu a digitálních technologií ve světě profesor Vladimír Mařík, český vědec a zakladatel Katedry kybernetiky ČVUT v Praze.

"Digitalizace je důležitá, ale rozhodujícím faktorem jsou lidé," řekl Mařík na semináři k tématu digitální ekonomiky, který v pondělí proběhl v poslanecké sněmovně. Právě ti by s probíhající digitalizací měli být připraveni změnit i svoje myšlení.

Lidé přitom v současnosti za technologiemi zaostávají, myslí si Jan Mühlfeit, bývalý prezident Microsoftu pro Evropu. Právě lidské zdroje, kterými se podle něj nyní nejvíc plýtvá, ale mohou být odemčeny pomocí nových technologií. Samotná digitalizace ekonomiky nestačí. "Pokud nezačneme správně pracovat s lidmi, tak i přes digitální ekonomiku svět pojede jen na jednu pětinu výkonu," řekl Mühlfeit.

Česko v používání informačních technologií příliš nevyčnívá nad ostatními zeměmi, v posledním průzkumu OECD byli Češi průměrní při řešení problémů v prostředí informačních technologií.

Máme ale nadprůměrnou mladou generaci, čeští školáci jsou v digitální gramotnosti na prvním místě ve srovnání s dalšími zeměmi podle průzkumu počítačové a internetové gramotnosti ICILS 2013.

Není to však díky škole, ta digitálnímu vzdělání žáků příliš nepomáhá, přestože podle průzkumů jsou na poměrně vysoké úrovni používání informačních technologií i učitelé, upozorňuje Ondřej Neumajer z katedry Informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakultyUniverzity Karlovy v Praze. Podle Neumajera je za špatnou úrovní informatiky na školách nedostatek peněz na vybavení a na další vzdělávání učitelů, chybí také nové koncepty výuky a plány, které by žáky k používání technologií více vedly.

Dlouhodobě podprůměrní jsou Češi v oblasti zapojení technologií do veřejné správy. Základní podmínkou elektronizace veřejné správy jsou podle Terezy Šamanové ze Svazu průmyslu a dopravy fungující vysokorychlostní sítě. "Máme zde evropské peníze, pro jejichž čerpání ale nejsou splněny podmínky, nemáme plán rozvoje sítí, nemáme zákon, který firmám usnadní jejich výstavbu, takže ve výsledku ty sítě stavět nelze," upozorňuje Šamanová.

Dalším problémem je podle Svazu průmyslu a dopravy ČR mnohost vládních agend a to, že dosud neexistoval nějaký koordinátor, který by v aktuálních plánech udělal pořádek. Podle Ekonomického deníku by měl roli koordinátora pro digitální agendu převzít státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, koordinátor má být přímo podřízen předsedovi vlády a to by také mělo zajistit digitální agendě adekvátní prioritu.

Česko podle ředitele odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra Romana Vrby technologie má. Nedaří se mu je ale dostat mezi lidi. "Vybudovali jsme třeba datové schránky, které jsou určeny primárně ke komunikaci veřejné správy a firem. Nepodařilo se nám je dostat k lidem jako takovým, čemuž odpovídá i počet datových schránek pro soukromé osoby - je to 80 tisíc," říká Vrba.

Nejde jen o datové schránky, online služeb eGovernmentu je podle Vrby mnohem více směrem k byznysu než ve vztahu k občanům. A když už služby občanům jsou, většinou o nich nevědí. "Chyběl zde v posledních letech pro tuto oblast marketing," přiznává Vrba. Na tuto oblast se teď ministerstvo plánuje zaměřit.

Klíčem k posilování digitální gramotnosti, a tak i pozice Česka ve světě, bude podle expertů vzdělání a integrace digitálních technologií do vzdělání, stejně jako spolupráce firem a škol. "Digitalizace je v podstatě něco jako budoucí elektřina, velmi málo odvětví jí bude nedotčeno," podtrhuje důležitost technologií Petr Knap z poradenské společnosti EY.

Čtvrtá průmyslová revoluce, kterou svět nyní prochází, podle profesora Maříka nakonec není jen o digitalizaci. Jde o revoluci kybernetickou a celospolečenský fenomén. "Musíme změnit především myšlení lidí a připravit je na to, že se bude jednat o proces trvalých inovací," říká Mařík.


9. 5. 2016; Index Lidových novin

Elektromobilita má velké cíle, zatím je však nedovede naplnit

Auta s elektrickým pohonem mají pomoci zachránit planetu před globálním oteplováním. Jenže zákazníci o ně dosud příliš velký zájem neprojevili. A právě proto se zatím nenaplní některé ambiciózní cíle o milionech elektromobilů na silnicích.

KDYŽ ELON MUSK představoval 31. března letošního roku nový vůz Tesla Model 3, byla to především pečlivě vystavěná show. Ta má podpořit jeho vizi o čisté mobilitě, tedy oblasti, ve které je Tesla průkopníkem. Tesla Model 3 má být v určitém smyslu slova novou érou elektromobility, menší prémiový sedan by se totiž měl zařadit k cenově relativně dostupným vozům.

Auto, které vlastně ještě ani nespatřili, si již před samotným začátkem prezentace předobjednaly desítky tisíc příznivců Muskovy vize a ještě během show překročil počet objednávek 150 tisíc. Den po představení hlásil Musk 180 tisíc objednávek a 2. dubna už jich bylo 232 tisíc. Týden po prezentaci se automobilka pochlubila 325 tisíci rezervací. Kupci, kteří projevili o Model 3 zájem, složili vratnou zálohu tisíc dolarů. Zatím tedy Tesla ve skutečnosti neprodala ani jeden vůz, ale od zákazníků si bezúročně vypůjčila minimálně 325 milionů dolarů. A Elon Musk hovoří o tom, že bude muset jeho firma přehodnotit plány výroby, aby byla schopna poptávku uspokojit.

Je samozřejmě otázkou, kolik řidičů si nakonec Model 3 opravdu koupí a jak dlouho na něj budou muset čekat, nicméně projevený zájem nečekali ani ti největší elektrooptimisté včetně samotného Muska. Vždyť počet objednaných vozů po celém světě zhruba odpovídá množství všech elektromobilů na amerických silnicích.

Nesplněné cíle

V tradičním každoročním projevu, takzvané zprávě o stavu unie, vytyčil v roce 2011 Barack Obama ambiciózní cíl mít do roku 2015 v provozu milion elektromobilů, mezi něž zahrnoval i plug-in hybridní modely. To však USA nesplnily. V roce 2015 se tam prodalo asi 115 tisíc vozů dobíjených z elektrické zásuvky, čímž se počet elektromobilů na amerických silnicích dostal k hodnotě 400 tisíc kusů.

Neméně ambiciózní plány má Německo, kancléřka Angela Merkel chce mít v provozu na tamních silnicích milion elektrických aut do roku 2020. Ani v tomto případě to zatím nevypadá, že by se měly ambice snadno naplnit. Zatím je totiž Německo zemí milovníků vozů se spalovacím motorem, a ačkoli je největším evropským automobilovým trhem, v adopci elektromobilů velmi zaostává. V současnosti na tamních silnicích jezdí jen asi 50 tisíc elektromobilů a hybridních vozů.

Podobně mizivý podíl mají elektrická auta i v Česku. Podle odhadů skupiny ČEZ by se jejich počet v provozu na tuzemských komunikacích měl letos vyšplhat na 1500 kusů.

Neoficiální cíle pro rok 2030 hovoří o čtvrt milionu elektrických aut. Národní akční plán čisté mobility ale s konkrétními hodnotami neoperuje.

Relativního úspěchu se zatím elektromobily dočkaly v místech, kde jsou podporovány dotacemi. V Evropě to jsou především Dánsko, Nizozemsko nebo třeba Francie, kde mohou zákazníci při koupi elektromobilu získat zpět tisíce eur. Například Nizozemsko díky tomu o dva roky předběhlo plány mít v roce 2015 na silnicích více než 20 tisíc elektromobilů, už v prosinci roku 2013 bylo v Nizozemsku registrováno 30 086 takových aut. V Nizozemsku dokonce pokročili tak daleko, že hovoří o zákazu prodeje aut se spalovacími motory zhruba od roku 2025. Návrh podaný tamní Stranou práce (PvdA) již prošel dolní komorou parlamentu.

Podobnou ideu mají i němečtí Zelení - přáli by si, aby se v zemi auta se spalovacími motory přestala prodávat v roce 2036. Zatím ale pro svůj návrh nenašli podporu. Německo vůbec s podporou elektromobilů dlouho otálelo. Už i tam ovšem mohou řidiči při nákupu aut na elektrický pohon počítat s prémií 4000 eur, na níž se dohodla vláda s automobilkami. Polovinu částky uhradí stát, druhou polovinu výrobci.

V USA mohou kupci elektromobilů uplatnit slevu na dani z příjmu ve výši až 7500 dolarů, jednotlivé státy unie navíc mají i své vlastní programy pobídek. V Kalifornii ještě mohou zákazníci získat slevu ve výši 2500 dolarů, i proto zatím asi 40 procent elektromobilů registrovaných v USA jezdí právě v tomto státě. Americké dotace ovšem představují určitou potíž, sleva na dani totiž platí pro prvních 200 tisíc zákazníků dané automobilky. A ačkoli s touto slevou zájemci o chystaný Model 3 počítají, nejspíš ji nedostanou, protože Tesla pravděpodobně překročí metu 200 tisíc vyrobených aut zhruba v době, kdy se novinka začne prodávat.

Levnější baterie

Podpora elektromobilů ale samozřejmě netkví jen v dotacích na jejich prodej. V USA mají na celou oblast vyčleněno do roku 2019 asi 7,5 miliardy dolarů, z toho přibližně 2,4 miliardy například putuje na granty na vývoj a výrobu baterií.

Jenže jako každé státní dotace, i tyto jsou trochu dvousečnou záležitostí. Cena baterií je jednou z nejzásadnějších položek v ceně elektrického auta, na druhou stranu v posledních letech dramaticky klesla. To spolu se zatím nízkou poptávkou po elektromobilech znamená, že řada firem, které pobídky využily a rozhodly se investovat do vývoje a výroby baterií, se potýká s finančními potížemi. Dvě společnosti, které přijaly americké vládní dotace, A123 Systems a Ener1, musely požádat již v roce 2012 o ochranu před věřiteli. A skupina Dow Chemical odepsala v témže roce 1,1 miliardy dolarů ze svého bateriového byznysu.

Koncern General Motors nedávno v prezentaci modelu Bolt ukázal, že v současnosti jej stojí baterie pro elektromobil asi 145 dolarů na kilowatthodinu energetické kapacity.

Tesla podle současných odhadů má baterie levnější, ale hlavně by se velmi brzy měla jako první dostat pod hranici 100 dolarů na kilowatthodinu, a to díky své továrně gigafactory, která roste na severu Nevady nedaleko menšího "města hříchu" Rena. Továrna má být dokončena v roce 2017 a právě ona bude dodávat baterie pro nový Model 3. Plné výroby by měla dosáhnout v roce 2020, ročně by měla vyrobit baterie s kapacitou 35 gigawatthodin, více než se v roce 2013 vyrobilo po celém světě.

Kde vzít elektřinu

Podle různých studií by se tak díky klesající ceně baterií mohly elektromobily vyrovnat cenově vozům se spalovacími motory zhruba v roce 2021. Pro rozvoj elektromobility ale bude potřeba vyřešit i otázku nabíjení elektromobilů.

Jednou záležitostí je samotná síť dobíjecích stanic a jejich vysoký výkon, který umožní dostatečně rychlé dobíjení. Druhou samotná energetická soustava a způsoby výroby elektřiny.

Jak totiž ukázal nedávný případ ze Singapuru, elektromobily sice místně jezdí bez emisí, ale to neznamená, že auto žádné emise neprodukuje. Tamní úřad vyměřil majiteli Tesly Model S daň 15 tisíc singapurských dolarů, která odpovídá tomu, jako by vůz produkoval 222 gramů oxidu uhličitého na kilometr jízdy.

Přesně tolik totiž vyprodukuje singapurská energetická soustava při výrobě elektřiny potřebné k nabití vozu. Ostrovní stát pokrývá asi 95 procent své spotřeby elektřiny výrobou v plynových elektrárnách, s čistší energetickou sítí samozřejmě bude dopad elektromobilu na životní prostředí nižší.

Podle výpočtů Jana Bauera z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze by například splnění německého cíle na milion elektromobilů v roce 2020 znamenalo nároky na výrobu 13,9 gigawatthodiny energie denně jen pro pokrytí průměrné spotřeby těchto aut. "To je zhruba energie, kterou Temelín vyrobí za 8,3 hodiny," vysvětluje Bauer. Ročně by milion elektromobilů v Německu potřeboval přes 5000 gigawatthodin elektrické energie, tamní elektrárenský průmysl za rok vyrobí asi 550 tisíc gigawatthodin.

To nevypadá jako zásadní problém pro energetickou infrastrukturu. Jenže požadavky na rychlé dobíjení situaci trochu komplikují. "Pokud by se všechna tato auta měla dobít během jedné hodiny, byl by potřeba výkon zhruba osmi Temelínů," dodává Bauer. Pokud by Němci vyměnili za elektromobily všech svých asi 44,5 milionu vozů, pak by při dnešních uživatelských zvyklostech bylo potřeba na jejich dobití za rok ohromujících 225 770 gigawatthodin elektrické energie. To znamená, že zásadní rozvoj přinese nové nároky na výrobu elektřiny.

---

Ekvivalent produkce CO2 při výrobě elektrické energie emise CO2 (g/kWh]

uhelná 975

plynová (zemní plyn) 500

atomová 24

vodní 9

větrná 20

solární 53

Zdroj: Jan Bauer, ČVUT v Praze


6. 5. 2016; parlamentnilisty.cz

ČVUT podporuje standardizaci přenosových parametrů v telekomunikačních sítích nové generace

Na katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze pracuje tým odborníků, který se zabývá oblastí modelování a měření komunikačních sítí a též aktivně sleduje probíhající přípravu národního plánu rozvoje přístupových sítí nové generace (NGA).

Jejich cílem je podpořit diskuzi o tomto aktuálním tématu a přispět k vytvoření jednotné terminologie a metodiky testování těchto sítí.

K tématu přístupových sítí nové generace (NGA) se v současné době vede mnoho diskuzí na různých úrovních. Akcelerátorem těchto debat je příprava národního plánu rozvoje a dotačního programu pro výstavbu těchto sítí. Experti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se touto problematikou dlouhodobě zabývají a chtějí přispět k zavedení uceleného systému přenosových parametrů a měřítek kvality služeb, protože stále chybí jednoznačné a obecně uznávané definice, nejsou dostatečné zkušenosti s testováním a technické standardy se teprve tvoří.

V rámci debaty s odbornou veřejností uspořádala katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ve spolupráci se společností Profiber a ICT unií ve druhé polovině dubna technický workshop, na kterém byly vysvětleny definice a standardy měření sítí nové generace a připravovaná metodika Českého telekomunikačního úřadu pro kontrolu kvality těchto sítí. Během debaty byly také předvedeny ukázky měření NGA, názory provozovatelů sítí a zazněl také postoj Ministerstva průmyslu a obchodu k požadavkům na parametry NGA a jejich klasifikaci.

Docent Jiří Vodrážka z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze shrnuje své pocity ze semináře takto: "Jsem velice rád, že na naší fakultě proběhla diskuse k parametrům NGA. Klíčovým úkolem je pokročit ve sjednocení terminologie, což byl jeden z hlavních účelů semináře. Není to jednoduché, protože každé technologické řešení je spojeno s vlastními v praxi zažitými pojmy. Další důležitou otázkou je definice přenosových rychlostí a způsobu jejich ověření. Zde bych rád ocenil aktivity Českého telekomunikačního úřadu a zejména návrh metodiky založený na definici agregační funkce, zohledňující statistiku provozu v síti realizující přístup k Internetu".

Více informací k aktivitám katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze je k dispozici na internetové stránce: comtel.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 119 studijních programů a v rámci nich 442 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS WorldUniversity Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 451 - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy". Více informací najdete na www.cvut.cz.


5. 5. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Počítačové hry můžou léčit. Pomáhají už s autismem i tupozrakostí

Počítačové hry už se v podobě různých vzdělávacích programů dostaly do školních lavic. Využití v medicíně pro ně teď hledají i lékaři i vědci. Používají je například děti s očními vadami nebo autisté. Dnes programátoři představí hru, která by mohla pomáhat v boji proti Alzheimerově chorobě.

Počítačová hra už pomohla například 13tiletému Bartoloměji trpícímu autismem. Podle jeho matky Aleny díky ní začal poznávat výrazy v lidských tvářích."S nástupem této hry uviděl výraz a ptal se, co se mi stalo. Tahle složka empatie se tam objevila. To, že se nějak tvářím, něco značí," popsala.Počítačové hry se využívají i v léčbě tupozrakosti u dětí.Podle vrchní sestry Léčebny zrakových vad ve Dvoře Králové nad Labem Jany Štěpánové je práce s počítačem víc baví."Pro naše děti je to zpestření. Je to podle obtížnosti a například vymalovávají různé obrázky, obkreslují. Je to zaměřené na to, aby se to nemocné očičko co nejvíc namáhalo. Klasické vyšívání nebo vypichování obrázků má ale samozřejmě taky svoje kouzlo," řekla.Počítačové hry tak mohou mít vedlejší zdravotní efekty. Profesor Bob Stone z birminghamskéuniverzity zkoušel ulevit od bolesti zraněným pacientům pomocí virtuální procházky po venkově. Promítal ji na obrazovku nebo do speciálních brýlí.Podle profesora Jiřího Žáry, vedoucího katedry počítačové grafiky při ČVUT, je ale počítačových her v medicínské praxi málo. "Mám pocit, že to byli spíše vývojáři počítačových her, kteří se chtěli uplatnit jinde než na trhu s běžnými hráči. Medicína je spíše opatrnější v přístupu k novým technologiím a zatím jsem nepozoroval, že by ze strany lékařů byla velká poptávka nebo zájem o vývoj," shrnul.Vliv na chování člověkaV posledních letech vědci čím dál častěji zkoumají vliv počítačových her na chování člověka. A právě v této oblasti mají podle psychiatra Cyrila Höschla, ředitele Národního ústavu duševního zdraví, léčebný potenciál."Hra klade nároky na výkon v takových oblastech, jako je paměť, rychlost, přesnost, vnímání, odhad situace, rychlá orientace v různých složitějších situacích, schopnost předpovídat, co se v následujícím okamžiku stane. To jsou všechno věci, které podléhají tréninku jako hra na piano," vysvětlil.Počítačové hry by se podle něj mohly uplatnit v různých oblastech."U dětí při různých kognitivních deficitech, v parciálních poruchách v psychickém vývoji, mimo jiné i u onemocnění autistického spektra," vyjmenoval."Taky by se mohly objevit a jsou už součástí kognitivní remediace u počínajících demencí ve stadiu, kdy je ještě člověk schopen komunikovat, hry hrát a na určité úrovni svoji provozní paměť a jiné schopnosti trénovat," dodal Cyril Höschl.Právě dnes chtějí programátoři představit novou hru. Měla by pomáhat v boji proti Alzheimerově chorobě.Prodej digitálních her přes internet roste. Češi za ně ročně utrácí miliardyPočítačové hry mohou i léčit. Autistické děti mohou pochopit, co znamená úsměvAž čtvrtina dětí z ambulance pro závislé odvyká internetu a počítačovým hrámSouboj člověka s počítačem pokračuje. Program vyhrál i druhou z pěti partií ve hře Go


4. 5. 2016; Haló noviny

Energetiku trápí nedostatek techniků

Více než 190 tisíc dětí v dubnu podáním přihlášky na konkrétní typ školy rozhodlo o směřování své budoucí kariéry. Jen část z nich volí školy s technickým zaměřením a zvolenému oboru se později věnuje. Českému průmyslu chybí odhadem 70 000 pracovníků.

Podle aktuálních dat ministerstva školství a tělovýchovy se na střední školy letos hlásí stejný počet dětí jako loni a dá se předpokládat i podobné rozložení přihlášek na jednotlivé obory. Oproti gymnáziím a humanitně zaměřeným školám bývá zájemců o technické obory výrazně méně. Podle odborníků stojí za malým zájmem obavy ze zvládnutí náročného studia a nejasná vidina uplatnění v následné praxi. Problematická je pro děti z vyučovaných předmětů zejména matematika, která je základem odborného vzdělávání. Nechuť mládeže k tomuto předmětu vyplývá z výzkumů Státní školské inspekce. Sjednotit znalosti dětí nejen v přírodních vědách by měly povinné přijímací zkoušky, které budou pro maturitní obory středních škol povinné od roku 2017.

Absolventů ubývá

Každoročně se okolo 50 tisíc dětí hlásí na gymnázia, ze kterých pak odchází nejvíce studentů na vysoké školy. Pro jadernou energetiku jsou klíčoví absolventi technicky zaměřených vysokých škol. Přímo oboru energetiky se věnují školy napříč Českou republikou: např. ČVUT vPraze, VUT v Brně, Technická univerzita v Liberci, VŠB-TU v Ostravě, ZČU v Plzni či UJEP v Ústí nad Labem. Fakultu Jaderně a fyzikálně inženýrskou na ČVUT minulý rok vystudovalo přes 300 studentů, Fakultu elektrotechnickou inženýrskou tamtéž pak přes 660 lidí. Vysoké učení technické v Brně, konkrétně Fakultu strojního inženýrství loni úspěšně dostudovalo 1021 absolventů a Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií pak zhruba 800. Strojní fakultu Technické univerzity v Liberci absolvovalo v roce 2014 180 studentů. Počet čerstvých vysokoškolsky vzdělaných technických odborníků však každoročně klesá.

Vztah k oboru nutno pěstovat

Podle analýzy Asociace exportérů chybí českému průmyslu minimálně 70 000 kvalifikovaných pracovníků. Převis poptávky po technických odbornících nad nabídkou na trhu práce řeší firmy různě. Mladé lidi již během studií lákají na stipendia, možnost odborné praxe a uchazečům o zaměstnání nabízejí nadstandardní zaměstnanecké benefity. Podle odborníků je třeba začít s motivací mládeže a vyhledáváním technických talentů nejpozději na středních školách, vztah k přírodním vědám však vzniká již na nižších stupních.

Tento problém se snaží vyřešit například soukromá Univerzitní školka a základní škola založená ČVUT, která se zaměřuje na výuku přírodních věd. Také Skupina ČEZ, provozovatel obou českých jaderných elektráren, zaměřuje část svých aktivit na mladší děti: již třetím rokem organizuje fyzikální soutěž »Vím proč«, která cílí na žáky základních a středních škol. Podporuje také matematické a fyzikální olympiády. Během studia střední školy se mohou studenti zúčastnit projektů Energetická nebo Jaderná maturita či Letní univerzita, které jim během krátké doby umožní nakouknout pod pokličku energetiky v praxi. Pro absolventy elektro oborů pak připravuje speciální program pro získání nových zkušeností.

O autorovi: Radek SVOBODA, viceprezident České nukleární společnosti Zdroj: MŠMT, ČVUT, ČEZ, Asociace exportérů


4. 5. 2016; iHned.cz

Češi vyvinuli prsten, který měří EKG a další životní funkce. Sám vyhodnotí, jestli potřebujete lékaře

Přístroj HeRo umí jako jediný dlouhodobě po celý den měřit tlak člověka.

Ze získaných dat udělá analýzu, jak je na tom jeho majitel zdravotně.

HeRo vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT.

Na první pohled vypadá jako prsten nebo jako designové moderní hodinky. Ve skutečnosti je to velice přesný měřič tělesných funkcí, který dokáže zatím jako jediný dlouhodobě měřit systolický a diastolický krevní tlak člověka a informace vyhodnocovat. Zařízení nazvané HeRo, což je zkratka z Health Robot, tedy zdravotní robot, vyvinuli vědci na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT.

Kromě systolického a diastolického tlaku umí změřit i teplotu, pulz, obsah kyslíku v krvi, případně dýchání a přes družice určit přesnou polohu měřeného člověka. Všechny tyto informace přístroj vyhodnotí a zjistí z nich, v jakém stavu právě daný člověk je.

"Hlavní výhoda spočívá v tom, že prsten nebo náramek HeRo máte pořád na sobě, takže vás dokáže sledovat dlouhodobě. Když jdete k lékaři, aby vám změřil tlak, měří ho jen v jednu danou chvíli, takže stačí, abyste byli rozrušení nebo předtím vyšli schody, a výsledky budou zkreslené," říká Jiří Chod, který na ČVUT vede vývojový tým.

"Abyste došli ke skutečně vypovídajícím výsledkům měření, museli byste si tlakoměr i s baterkami nosit všude s sebou a měřit svůj tlak třeba každou půlhodinu, což není v možnostech běžně fungujícího člověka," dodává Chod.

Na ČVUT proto vyvinuli algoritmus, díky němuž přístroj - umístěný po celý den přímo na těle člověka ve formě prstenu nebo hodinek - údaje odečítá kontinuálně v nastavených intervalech, bez přestávky. Pak naměřená data zprůměruje a dostane přesný obraz o zdravotním stavu člověka.

"Když přijdete domů, HeRo se automaticky spojí přes wi-fi s vaším domácím počítačem. Pokud vyhodnotí, že vám něco je, dá vám například zprávu, abyste si zašel na kontrolu k lékaři. Stejně postupuje u skutečně kritických stavů, ovšem to reaguje okamžitě," dodává Chod.

V současnosti již existuje řada přístrojů, které se dají nosit na těle a dokážou měřit různé tělesné funkce, jako například pulz nebo tělesnou teplotu. Žádný výrobce zatím ale nevyvinul algoritmus, který by dokázal měřit tlak člověka konstantně dlouhodobě celý den a pak data správně vyhodnotit.

"My takový algoritmus po letech vývoje tady na ČVUT už máme a získali jsme na něj národní patent. V konečné fázi je i patent mezinárodní. Oslovili jsme také velké firmy vyrábějící elektroniku, prozatím jsme se ale se žádnou z nich na výrobě nedohodli," dodává Chod.

Vědci z ČVUT ale partnera na výrobu svého zařízení hledají dál a rádi by, aby se přístroj začal vyrábět co nejdříve. Chtějí, aby jeho cena byla dostupná těm, pro které bude především určen, tedy nemocným a starším lidem, ideální by ovšem byla celá populace. "Cena HeRo přístroje, ať už jako hodinek nebo jako prstenu, by neměla přesáhnout několik tisíc," odhaduje Chod.

Ze stejné dílny od výzkumného týmu Jiřího Choda na ČVUT pochází i další pomůcka, která má ulehčit život postiženým - tentokrát hůl pro nevidomé, která umí slepce navigovat v ulicích i doma. Má v sobě speciální zařízení, jež propojí slepého člověka pomocí mobilu s navigačním střediskem a usnadní mu tak orientaci v prostoru.

Nevidomý hůl ovládá prostřednictvím několika tlačítek, která majitele přihlásí do navigačního střediska, aktivují kameru v chytrém telefonu a umožní hlasovou komunikaci s asistentem ve středisku. Smartphone má chodec pověšený na krku, aby kamera snímala přesně to, co by daný člověk viděl, a nepřekážela mu v rukou.

Nevidomý člověk, který se ztratil v ulicích, tak nemusí tápat. Stiskem tlačítka na své slepecké holi se spojí s asistentem, který přes kameru jeho smartphonu vidí, kde se nevidomý právě pohybuje, a může ho navigovat k cíli. Nebo mu pomůže najít správný zvonek na dveřích, zboží v regálu či lékařskou ordinaci. Prvních několik prototypů holí už vědci z FEL rozdali nevidomým ve městě Sokolov na Karlovarsku, kteří je testují.


3. 5. 2016; Pražský deník

Židle a stolky jsou v ulicích. Mají oživit veřejná místa

Praha - Na několika místech ?v metropoli lze nyní narazit na židle a stolky ve veřejném prostoru, které lze využít k posezení a odpočinku. O víkendu se židle objevily na smíchovské náplavce, od pondělí budou také na piazzetě Nové scény Národního divadla, u fakulty elektrotechnické ČVUT, v Letenských sadech pod kyvadlem a v holešovické tržnici.

"Od července by měly židle přibýt i na Malostranském náměstí. O záměru oživit ulice židličkami už dříve informovaly pražská primátorka a Institut plánování a rozvoje hlavního města, nyní se plán realizoval.

"Nový mobiliář chceme využít primárně ke dvěma účelům. Za prvé ke zkvalitnění běžných prostranství, kudy lidi normálně projdou, ale nemají se tam kde zastavit, přestože ten prostor ?k tomu sám o sobě vybízí," vysvětlil ředitel institutu Petr Hlaváček.

Také je cílem nalézt novou podobu a využití zanedbaných míst, která mají potenciál stát se centrem pro setkávání. V budoucnu by ?v lokalitách mohly po vzoru zahraničních měst přibýt ?i stojany na kola či grily.

Čtěte také: V Praze se na jaře objeví stolky a židličky"


2. 5. 2016; denik.cz

Studentky ČVUT pořádají workshopy hlavně pro své nástupkyně

Praha - Čtveřice studentek Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) založila skupinu wITches ofČVUT (Čarodějnice z ČVUT). Ta pořádá pro zájemce, zejména však pro zájemkyně, workshopy o informačních technologiích, robotice a dalších technických oborech.

Workshopy jsou vlastní iniciativou Kateřiny Jandové, Barbory Suchanové, Jitky Hodné a Jany Kolmašové. Školáci a školačky se na nich mohou naučit stříhat a upravovat videa, programovat Lego roboty a programovat trojrozměrná prostředí a postavy ve výukovém softwaru Alice.

Od září přibude workshop Elektro s elektronickou stavebnicí Boffin a pravidelný kroužek pro děti, které si přejí znalosti prohloubit. V pátek o tom informovala mluvčí univerzity Andrea Vondráková.

Bořiči mýtů

Workshopy jsou primárně určeny dětem od deseti do patnácti let. Skupina wITches of ČVUT chce podpořit především zájem něžného pohlaví o techniku.

"Naším cílem je přesvědčit mladé dívky, že studium techniky není jen pro kluky. Myslím, že je na čase začít bořit mýty o tom, že holky na technice nejsou, či na techniku dokonce nepatří," řekla jedna z jejích členek Jandová.

Děkan FEL ČVUT Pavel Ripka doplnil, že na této fakultě nyní studuje bezmála 400 dívek. "Skupina wITches of ČVUT a její aktivity mne moc mile překvapily a jsem rád, že naše studentky chtějí změnit pohled společnosti na ženy - techničky," poznamenal.

Girls Day

O totéž se snaží projekt Girls Day, který se koná v 16 zemích Evropy. Každoročně se čtvrtý čtvrtek v dubnu, letos tedy 28. dubna, otevírají ženám a dívkám nejen brány technických univerzit, ale také firem a výzkumných center.

Seznamuje dívky s možností studia a uplatnění v oblastech, jako je například IT, telekomunikace nebo stavebnictví. Letos se do této aktivity z firem zapojily například Vodafone, Microsoft, Google, T-Mobile nebo Avast.

Čtěte také: Pražští studenti uspěli v mezinárodní robotické soutěži"


2. 5. 2016; Pražský deník

Židle a stolky jsou v ulicích. Mají oživit veřejná místa

Zlepšit zašlé kouty Prahy mají židle a stolky, které budou ode dneška v ulicích. Časem mohou přibýt stojany na kola či grily.

Praha - Ode dneška lze narazit na několika místech v metropoli na židle a stolky ve veřejném prostoru, které lze využít k posezení a odpočinku. O víkendu se židle objevily na smíchovské náplavce, ode dneška budou také na piazzetě Nové scény Národního divadla, u fakulty elektrotechnické ČVUT, v Letenských sadech pod kyvadlem a v holešovické tržnici. Od července by měly židle přibýt i na Malostranském náměstí.

O záměru oživit ulice židličkami už dříve informovala pražská primátorka a Institut plánování a rozvoje hlavního města, nyní se plán realizoval.

"Nový mobiliář chceme využít primárně ke dvěma účelům. Za prvé ke zkvalitnění běžných prostranství, kudy lidi normálně projdou, ale nemají se tam kde zastavit, přestože ten prostor k tomu sám o sobě vybízí," vysvětlil ředitel institutu Petr Hlaváček.

Také je cílem nalézt novou podobu a využití zanedbaných míst, která mají potenciál stát se centrem pro setkávání. V budoucnu by v lokalitách mohly po vzoru zahraničních měst přibýt i stojany na kola či grily.


2. 5. 2016; technickytydenik.cz

Český Siemens ocenil talenty z řad českých studentů a pedagogů

Již po osmnácté ocenila společnost Siemens ČR talentované studenty, mladé vědce a vysokoškolské pedagogy. Cenu Wernera von Siemense, každoročně pořádanou na podporu české vědy a vysokého školství, završilo slavnostní udělení cen nejlepším autorům vědeckých prací. Vyhlášení laureátů a předání ocenění se uskutečnilo 4. února v pražské Betlémské kapli. Z rukou nejvyšších představitelů vlády ČR a generálního ředitele Siemens ČR Eduarda Palíška zde převzali ocenění vítězové soutěže. V letošním roce vybírala porota z rekordního počtu téměř 300 diplomových a dizertačních prací studentů významných technických a přírodovědných univerzit a z mnoha projektů základního výzkumu, vývoje a inovací. Podle předem stanovených kritérií vybrala ty nejlepší z nich. Kromě ocenění v podobě bronzové medaile z dílny Zdeňka Kolářského získali autoři vítězných prací i finanční odměnu - mezi oceněné bylo rozděleno přes jeden milion korun. Slavnostního večera v Betlémské kapli se zúčastnili významní hosté z úřadu vlády ČR a na pódiu se postupně vystřídali místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický a náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Prudíková. Společně s akademiky se shodli na tom, že je Cena Wernera von Siemense důležitou událostí. Mimo jiné také proto, že dlouhodobě podporuje vědu, výzkum a vzdělávání a poznatky studentů se díky ní dostanou k široké veřejnosti a do praxe. Cena Wernera von Siemense se koná ve spolupráci s předními českými univerzitami a Akademií věd ČR, pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy a ministra průmyslu a obchodu. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií patří mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v České republice. Za dobu trvání soutěže bylo oceněno 308 soutěžících, kterým bylo rozděleno téměř 9 milionů korun. Oceněny byly letos zejména práce z oblasti chemie a chemické biologie. Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým doc. Ing. Vladimíra Šindeláře, Ph.D. (MU Brno), který objevil novou látku zvanou Bambusuril - novou látku s velkými možnostmi. Látka, která z toho vyšla, byla zcela nová, do té doby ani neexistovala v přírodě, ani ji nikdo nevyrobil. A měla velice zajímavé vlastnosti. Sloučenina se podobá krátké trubičce, která tvarem připomínala svým objevitelům jeden článek bambusu - odtud název bambusuril. Tato „trubička“ dokáže vychytávat anorganické anionty z roztoku tak, že je uzavře uvnitř své dutiny. Celý proces je samovolný a je řízen pomocí tzv. supramolekulárních interakcí, které mezi aniontem a bambusurilem vznikají. Praktické využití unikátních vlastností bambusurilu je předmětem dalšího výzkumu. Nabízelo by se čištění vody, protože k aniontům, na jejichž vychytávání skvěle funguje, patří řada nejzávažnějších nečistot ve volné přírodě. „Na to je ale dost drahý, existují levnější řešení,“ upozorňuje doc. Šindelář. Mnohem větší potenciál se otevírá v oblasti medicíny, kde by mohl bambusuril fungovat jako detektor různých druhů aniontů v tělních tekutinách či jako transportér pro řízenou dopravu léčiv přímo do místa jejich cíleného působení. V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje/ inovace byl za software pro výpočet velkých soustav klíčů a zámků CyberCalc oceněn tým prof. Ing. Filipa Železného, Ph.D. (ČVUT Praha). Tzv. systémy generálních a hlavních klíčů, kde má každý uživatel jediný klíč, který otevírá jen přesně definovanou podmnožinu zámků a tato podmnožina může být pro každého uživatele jiná, už jsou na trhu dostupné dlouho. Navrhnout je však není nic jednoduchého. Uspokojivé softwarové řešení pro tuto oblast prakticky neexistovalo - dokud tým výzkumníků z ČVUT nevyvinul software Cyber- Calc, který si s úlohami, jež dříve zabraly návrhářům zámkových systémů celé dny, poradí hravě za pár minut. Nejvíce přihlášených, více než dvě třetiny, bylo jako již tradičně v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Zde byli oceněni: Vít Svoboda (VŠCHT Praha) za nejlepší diplomovou práci na téma spektroskopie atmosféricky relevantních molekul a Pavel Kielkowski (UK Praha) za nejlepší disertační práci z oblasti chemické biologie. Zvláštní ocenění a cena pro nejlepšího pedagoga Siemens udělil nově i zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získal ho Martin Kopeček (UK Praha), který se věnuje studiu a výzkumu lékařské biofyziky. Zároveň zde druhý rok také učí. A pracuje na výzkumných projektech, jejichž cílem je usnadnit život lidem s tělesným postižením. Sám ví nejlépe, s jakými potížemi se člověk, jehož možnosti pohybu jsou omezené, potýká. Je to už osm let, co po úrazu ochrnul na dolní polovinu těla. Usilovnou rehabilitací se ale propracoval k tomu, že je schopen pohybovat se pomocí francouzských holí. Úspěšně dostudoval, sehnal dobře placenou práci. Nakonec však opustil kariéru u nadnárodní firmy (IBM) a místo toho se vrhl na studium a posléze i na výzkum v oboru lékařské biofyziky. Pracuje na projektech v oblasti bezkontaktních technologií pro protetiku a robotiku, 3D tisku umělých náhrad a implantátů či na vývoji a měření materiálů s tvarovou pamětí. Zvláštní ocenění za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou si odnesla Petra Peer (UTB Zlín), která se věnovala výzkumu polymerních roztoků. O titul nejlepšího pedagogického pracovníka letos soupeřilo 14 nominovaných. Mezi nimi zvítězil vedoucí katedry řídicí techniky na Elektrotechnické fakultě ČVUT prof. Michael Šebek, který je světově uznávaným a často citovaným odborníkem na teorii řízení. Michael Šebek je světově uznávaným a často citovaným odborníkem na teorii řízení, zabývá se hlavně polynomiálními metodami, robustním řízením, numerickými metodami a softwarem. Má za sebou stovky publikací a článků v prestižních vědeckých časopisech. Vychoval také na dvě desítky doktorandů, kteří už sami sbírají ve světě úspěchy na výzkumném poli, pracují na zajímavých projektech, publikují ve špičkových časopisech a vychovávají další adepty pro vědeckou práci. Tradiční soutěž o Cenu Wernera von Siemense pořádá společnost Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. /f/


2. 5. 2015; parlamentnilisty.cz

Na elektrotechnické fakultě bude přednášet generální ředitel Evropské kosmické agentury

Profesor Johann-Dietrich Woerner, generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA), povede 9. května 2016 od 16.15 hodin v učebně 209 Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (Technická 2, Praha 6) přednášku na téma Driving Space 4.0. The seamless chain of innovation.

Profesor Woerner navštíví Českou republiku u příležitosti zahájení konference Living Planet Symposium 2016, kterou ve dnech 9. až 13. května 2016 v Praze organizuje Evropská kosmická agentura ve spolupráci s ministerstvem dopravy, ministerstvem životního prostředí a ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, a slavnostního otevření podnikatelského inkubátoru ESA BIC Prague. To organizuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest pod patronací hlavního města Prahy. V rámci svého programu vystoupí také naFakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho přednášku ve spolupráci s fakultou organizuje ministerstvo dopravy.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Pavel Ripka k této mimořádné akci sdělil: "Přednáška generálního ředitele Evropské kosmické agentury je pro nás opravdu mimořádnou akcí. Jsem potěšen, že můžeme takto významného hosta na naší půdě přivítat. Naše fakulta se kosmickému výzkumu dlouhodobě věnuje a dosahuje v něm vynikajících výsledků. Profesor Woerner je světově známou a respektovanou osobností a domnívám se, že nejen pro naše vědce a studenty bude tato návštěva opravdu inspirující."

Johann-Dietrich Woerner vystudoval Technickou univerzitu v Berlíně a poté univerzitu v Darmstadtu, kde později působil jako děkan. Na stejné univerzitě byl v letech 1995 až 2007 rektorem. Během své kariéry získal mnoho vědeckých ocenění a čestných doktorátů, mezi nimi například Cenu Organizace Friends of TU Darmstadt, čestný doktorát New York State University at Buffalo (USA), doktoráty Technickéuniverzity v Bukurešti, Saint Petersburg University for Economics and Finance, nebo École Centrale de Lyon. Obdržel také Spolkový kříž za zásluhy Spolkové republiky Německo za své nepřetržité úsilí ve vzdělávání příští generaci vědců. Je rovněž nositelem řádu Rytíř francouzské Čestné legie. Od roku 2007 působil prof. Woerner jako předseda Výkonné rady Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). Do funkce generálního ředitele Evropské kosmické agentury nastoupil v červenci 2015.

Více informací o prof. Woernerovi je k dispozici na stránce: http://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/Johann-Dietrich_Woerner_ESA_Director_General.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk