19. 10. 2011; Ceský rozhlas 6

Ministerstvo školství plánuje od roku 2013 zásadně zreformovat vysoké školství

Dobrý vecer na okruhu Ceského rozhlasu 6. Na programu je pravidelné vydání Studia STOP, tedy padesátiminutové diskuse na zajímavé téma. Nicím nerušený poslech vám tentokrát preje Terezie Jirásková.

Ministerstvo školství plánuje od roku 2013 zásadne zreformovat vysoké školství. Reforma se pripravuje 6 let. Kvuli nesouhlasu škol byly však práce v minulosti vždy prerušeny. Mimo zavedení školného navrhuje, že by školy mely být financovány podle kvality a ne podle poctu studentu. Již príští rok bude petina jejich rozpoctu závislá na kvalitativních ukazatelích. Mezi ne patrí výsledky ve vede nebo uplatnitelnost absolventu na trhu práce. Verejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy na 3 až 5 let. V nich si škola stanoví, jakých výsledku dosáhne v príštích letech a kolik penez na své plány od státu dostane. Jaké další zmeny nový zákon prinese? A proc se mu akademici, studenti i opozice brání? Paragrafové znení zákona chce ministr školství Dobeš vláde predložit do cervna 2012. A práve v této fázi se mohou objevit další zásadní neshody mezi ministerstvem a akademickou obcí. O tématu budeme diskutovat ve spolecnosti ministra školství Josefa Dobeše, který své reformní zámery predstaví ze záznamu.

Uslyšíte názory bývalého rektora Masarykovy univerzity Jirího Zlatušky, clena akademického senátu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a vysokoškolského pedagoga na této fakulte Jana Horského. A také zástupce Rady vysokých škol Lucii Betákovou z katedry anglistiky Pedagogické fakulty Jihoceské univerzity v Ceských Budejovicích. A Jana Bílka z katedry rídící techniky Fakulty elektrotechnické CVUT v Praze.


19. 10. 2011; scienceweek.cz

Ruka, která se učí

Stejne jako robotická ruka na pražském CVUT. S Michaelem a Terezkou se podíváme, jak se to delá. Rídicí systém ruky je totiž založen na prvcích umelé inteligence. Porovnáme je se známými pruzkumnými vozíky Spirit a Opportunity na Marsu, nebo s výzkumnými auty, která se ženou pouští Nového Mexika a jsou rízena predem pripraveným programem.


13. 10. 2011; Technk

Grantovou soutež pro studenty CVUT

Spolecnost HTC ve spolupráci s Ceským vysokým ucením technickým v Praze vyhlašuje grantovou soutež pro studenty Katedry pocítacové grafiky a Interakce. Cílem je vývoj volne dostupných a užitecných aplikací pro operacní systém Android pro nevidomé ci jinak hendikepované lidi, které dokáží pomoci v bežném živote a ulehcit radu denních úkonu. Pro autora aplikace s nejvetším prínosem pro spolecnost je prichystána financní odmena ve výši deset tisíc korun a tablet HTC Flyer.


12. 10. 2011; scienceweek.cz

ČVUT v Praze dále rozvíjí spolupráci s Austrálií

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) koncem září navštívil prof. Aleksandar Subic z australské RMIT university (Royal Melbourne Institute of Technology). Setkal se tu s předními vědci z různých oborů. Z jednání vyplynulo, že dojde k uzavření dohody o spolupráci mezi ČVUT a RMIT. Návštěva australského profesora na pražské ČVUT je konkrétním výstupem Česko-australských technologických dnů, které se díky CzechInvestu a ministerstvu zahraničních věcí konaly letos v červenci v australském Melbourne.

Česká i australská univerzita plánují spolupráci na mnoha úrovních v oblasti strojírenství. Měla by zahrnovat dvojité diplomy v inženýrském studiu a společný výzkum především v oblasti automobilového průmyslu. Obě strany chtějí v roce 2012 společně zorganizovat strategický vědecký pracovní seminář za účasti špičkových vědců a zástupců firem, na kterém budou identifikovány konkrétní výzkumné projekty.

"Velice mě těší, že CzechInvest v rámci Českých technologických dnů v Melbourne pomohl k setkání představitelů ČVUT a RMIT University, které vyústilo ve spolupráci," říká generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek a dodává: "Takové výstupy jako je dohoda o spolupráci mezi ČVUT a RMIT University jsou pro nás velice pozitivním znamením. Projekt Českých technologických dnů tak plní svůj účel."

Mezi úspěchy univerzity RMIT v Austrálii patří první vodíkové závodní auto - Formule na elektrický pohon a modelu trucku na vodíkové palivové články. RMIT zřídil a stojí v čele celosvětového klastru s názvem Global Green Car, který sdružuje odborné týmy pracující na vývoji lehkých materiálů a konstrukcí, ekologických motorů a udržitelné výroby etanolu.


8. 10. 2011; Mladá Fronta Dnes

Školné až 20 tisíc za rok, navrhuje ministr Dobeš

Pokud ministr školství prosadí svuj plán, zaplatí studenti žádaných oboru za diplom až 100 tisíc korun. Na tolik muže vyjít bežné petileté studium.

Revolucní zmenu, od níž si Josef Dobeš (VV) slibuje zvýšení kvality univerzit a dalších vysokých škol, chce spustit už za dva roky. "Výši školného si konkrétní vysoká škola v rámci konkurencního boje stanoví sama," rekl ministr. Dvacet tisíc rocne je strop, dolní hranice neexistuje, studium na nekterých fakultách tak muže být zdarma. Univerzity urcí výši platby podle nákladu oboru, ale mohou zohlednit i zájem o fakulty. Budoucím studentum, kterí se bojí, že nebudou mít na vzdelání peníze, ministerstvo slibuje systém státních pujcek, stipendií a sporení. Dluhy by zacali splácet, až když zacnou pracovat a jejich mzda dosáhne aspon prumeru. Jako první by podle ministra meli školné platit novácci v akademickém roce 2013/2014. "Školné chceme, ale je nereálné stihnout již rok 2013," ríká poslankyne vládní koalice Anna Putnová z TOP 09. Kritici školného varují, že to kvalitu nezlepší, protože mnoho studentu si vybírá univerzitu podle toho, kde získají snadno titul, a nikoli podle úrovne.

Rychlé zavedení školného odmítá také Rada vysokých škol. Podle ní je plán nepřipravený.

"Nebudeme návrh podporovat, dokud ministerstvo nezpracuje analýzy, co vlastne zavedení školného zpusobí, a dokud nám nepredstaví zkušenosti ze zahranicí," vysvětlil predseda rady a profesor CVUT Vladimír Haasz.


4. 10. 2011; Radiožurnál

Nobelova cena za fyziku

Švédský Nobeluv výbor, který udílí nejváženejší vedecká ocenení, si obvykle dává docela na cas, než vyznamená nejaký, byt prevratný objev. V nekterých prípadech se dotycní vedci dockají ceny treba po desítkách let. Ne tak letos. Nobelovu cenu za fyziku získala trojice amerických badatelu, Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Reiss, za výzkum, jehož výsledky zverejnili zhruba pred trinácti lety. A v samém základu vlastne zmenili náš pohled na vývoj vesmíru, když došli k záveru, že vesmír se rozpíná cím dál vetší rychlostí, tedy vlastne presný opak dosavadní teorie, že tento proces zpomaluje a postupne se zastaví. Naším hostem je ted profesor Petr Kulhánek, teoretický fyzik z pražského CVUT. Dobrý den.

Host (Prof. Petr Kulhánek, teoretický fyzik z pražského CVUT)


1. 10. 2011; Mladá fronta Dnes

Když se chcete dostat mezi špicku, trpí rodina a okolí

Je kapacita v oboru metalurgie, zabýval se predevším teorií svarových spoju. Václav Pilous je držitelem 17 patentu. Za svuj nejvetší úspech ale považuje aplikaci poznatku jeho výzkumu pri stavbe ropovodu Ingolstadt.

Jednaosmdesátiletý profesor Václav Pilous zasvetil svuj život metalurgii svarových spoju, které se venuje od roku 1953. Verejnosti predstavil celkem sedmnáct patentu, publikoval pres dve ste odborných prací z oboru a šest monografií. I nadále prednáší na Fakulte pedagogické Západoceské univerzity v Plzni. Je jedním z deseti mužu, kterí letos získali ocenení Plzenská ikona.

Pilous po studiích na elektrotechnické fakulte CVUT nastoupil do Výzkumného ústavu Škoda a krátce poté dostal nabídku studovat další rok v Bratislave, kde získal titul Welding inženýra a s ním i znalosti v oboru metalurgie svarového spoje. Odtud se vrátil zpet do výzkumného ústavu, kde pracoval až do roku 1982. Behem své kariéry se dostal mezi prední svetové kapacity.

"Velkou výhodou pro me bylo, že jsem pracoval práve v ústredním výzkumném ústavu Škoda, kde jsme meli nejnovejší zdroje informací. Meli jsme možnost zapujcit si nejnovejší rešerše i zahranicní casopisy," popisuje Pilous s tím, že další predností ve výzkumném ústavu byl dostatek penez. "Mohli jsme si nechávat overit naše výsledky v praxi," vysvětluje pan prof.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk