17. 3. 2011; Mladá fronta Dnes
Počítačové vidění obor jehož absolventi získají dobrou práci
Co hýbe světem? Umělá inteligence, robotika, počítačové vidění. Tyto moderní a perspektivní obory lze studovat i na Českém vysokém učení technickém v Praze. Některé předměty také v angličtině.
Zatímco mnohé technické vysoké školy přijímají všechny zájemce a pak je "prosívají", do programu Otevřená informatika musí studenti projít přijímacím řízením. "Vybíráme si ty nejlepší, ale pak jim za to nabízíme velikou naději na úspěšné dokončení, špičkové vzdělání a účast na výzkumných projektech včetně spolupráce s firmami jako Google," říká profesor Jiří Matas, který se specializuje na počítačové vidění.
Jak jste se k vašemu oboru před lety dostal vy?
Když jsem si v roce 1988 volil náplň doktorského studia, na naší katedře kybernetiky fungovaly dvě skupiny lidí aktivních ve vědě. Jedna se zabývala umělou inteligencí a druhá zpracováním obrazu a počítačovým viděním. A mně přišla ta skupina s počítačovým viděním zajímavější. Tím byla vržena kostka a myslím, že jsem zvolil dobře.
Jak se tato specializace změnila od doby, kdy jste ji studoval?
Já jsem studoval obor kybernetika, počítačové vidění bylo příliš malá disciplína, aby se dalo studovat jako samostatný obor. Rozdíl mezi stavem tehdy a dnes je obrovský. Počítačové vidění je hodně výpočetně náročné. V devadesátých letech jsme měli krizi a říkali si, že jsme se dali na něco, kde je potřeba mít silný výpočetní hardware, a my ho tady nikdy mít nebudeme. Nic se nedalo spočítat v rozumném čase, přitom většina aplikací počítačového vidění začíná být velice zajímavá, právě když běží v reálném čase. Třeba rozpoznávání obličeje, sledování počtu osob, SPZ, sčítání osob na určitém místě. Když chcete řídit auto bez řidiče. Naštěstí se vše změnilo, máme tady vše, co jinde ve světě, a výkon počítačů se od té doby zmnohonásobil.
Co všechno tedy dnes počítače "vidí" a co díky tomu dokáží?
Dnes počítač třeba spočítá, kolik naběhal hráč na fotbalovém hřišti. A umí mnoho podobných věcí. Běžný digitální fotoaparát rozpozná obličeje, zaostří na ně a počká si, až se usmějete. To bylo před deseti lety nemožné. Když chcete vyfotit například Pražský hrad z určité pozice, pohybujete se vlastně v 3D prostoru a počítač vám může nabídnout všechny fotky, které kdy z toho místa někdo vyfotil. Vy budete fotit Pražský hrad, ale vlastně tím budete dávat informaci, kde stojíte, a pak jen vyberete fotku z tohoto místa v ročním období, v pozici vůči slunci, jak chcete. Kamera v autě může rozpoznat obličej, který usedá za volant, a podle toho se v autě nastaví opěrky, volant, zrcátka. Také může sledovat, zda není člověk unavený, nezavírá víčka, a případně dát signál. Příkladů je mnoho a mnoho. Ale zatím je sice počítač rychlejší než člověk, ale pořád zdaleka nevidí lépe. Takže počítačové vidění je stále jedna z otevřených kapitol informatiky a jeho výzkumem a vývojem se živí spousta lidí na celém světě.
Který z těch otevřených problémů, jež mohou usnadnit život, řešíte na škole?
Teď se také zabýváme čtením textů ve fotkách. Vezmete mobil, namíříte do prostoru, program přečte nápisy, vy je pošlete SMS a pak vám je přeloží pomocí Google translate. Tohle se může v některých situacích, třeba v cizině, docela hodit.
Jaké další obory kromě počítačového vidění lze u vás studovat? Máte nějaké novinky?
Již třetím rokem u nás funguje studijní program Otevřená informatika. Ten má několik nestandardních rysů. Není určený pro masové vzdělávání v informatice, ale míří na nejlepší studenty a na špičkové obory, ve kterých máme na fakultě silný výzkum. Nemáme tedy plné portfolio informatických oborů, ale máme umělou inteligenci, grafiku, počítačové vidění a software a rozhraní člověk stroj. Za každým z těchto směrů stojí silná výzkumná skupina a studenti dostávají to poslední, co se na světě v těchto oborech ví. Zároveň je studium velmi flexibilní, student si může vybrat, co ho zajímá. V bakalářském studiu také povinně absolvují jeden předmět v angličtině. Jako výzkumný pracovník v informatice může pracovat všude ve světě. A také máme letos zajímavou a trochu kontroverzní novinku: nové stipendium pro dívky, které dostanou v prvním ročníku tři nejlepší dívky podle matematických testů SCIO. Reagujeme tak na to, že u nás IT studuje málo dívek, jejich talenty jsou nevyužité.
Pracují studenti v rámci studia i na projektech konkrétních firem?
Zcela určitě. Věda jim umožňuje pracovat na projektech podporovaných firmami. Například teď máme dvě diplomové práce, ke kterým je vypsané stipendium 200 eur měsíčně z výzkumného ústavu v Hagenbergu v Rakousku. Na oboru počítačového vidění máme deset studentů a výzkumníků je třicet, tak není problém studenta, většinou až v magisterském programu, do konkrétních projektů zapojit. Snažíme se také zakládat malé spin-off firmy orientované na něco nového, co málokdo umí. Spolupracujeme na výzkumných projektech i s velkými společnostmi. Třeba Toyota, Google či FOXCON, NASA či Pentagon.
Na ČVUT se moc studentů nehlásí. Vy asi nemáte problém s nedostatkem zájemců?
ČVUT není úplně homogenní, mezi jednotlivými fakultami a obory je skutečně dost rozdíl. My jsme tak někde uprostřed. Jde o to, jak nastavíte podmínky. Porsche nikdy nebude vyrábět tolik aut jako Škodovka. Čím je studentů víc, tím lépe si můžeme vybírat a z toho hlediska není studentů nikdy dost. V otevřené informatice bychom si chtěli vybírat třeba jednoho ze tří uchazečů a přijímacím řízením mu chceme dát signál: "Když jsme tě přijali, tak na to máš."
Co se u vás student naučí? Co může od studia očekávat?
Může čekat, že bude pracovat přiměřeně podle evropských standardů, což většina studentů v ČR nedělá. Také může počítat s tím, že v bakalářském studiu máme poměrně hodně matematiky. Přejít od matematiky do méně matematického oboru - informatiky nebo managementu - jde rychle, opačným směrem však už to nejde. Takže bude mít solidní základ z matematiky a pak získá základní informatické znalosti o algoritmech, programování, základní znalost o hardwaru počítačů. Máme také specialitu - optimalizaci. Tu se budou učit i kvůli automatizovanému učení. Algoritmy, které naučí program něco z dat, ať už rozpoznávat obličeje nebo zájmy a záliby uživatelů sociálních sítí, mají v budoucnu velký význam. Učení optimalizace a vytváření modelů z dat je obor budoucnosti.
Nebojíte se, že studenty naučíte špičkové vědě a oni vám pak všichni utečou do zahraničí?
To je jak s poštovními holuby. Když chci mít dobré, musím je nejdříve odvézt na vzdálenámísta.Někteří přiletí zpátky, jiní se nevrátí, ale bez toho máte jen holuby, kteří k ničemu nejsou. Je otázka, co je dobré pro studenty a co pro naší zemi nebo pro ČVUT. Já si myslím, že pro naši zemi je nejlepší, aby studenti šli na doktorát nebo na postdoktorální studium do světa - pak mají velikou naději, že se vrátí a budou mít spoustu znalostí. Když někdo odejde studovat vysokou školu, zvláště do Ameriky, pravděpodobnost návratu je malá. Takže se snažíme mít opravdu kvalitní program, aby studenti neměli důvod jít do Ameriky. Naším cílem musí být vytváření takových podmínek, aby se někdo chtěl vracet.
Vojtěch Bobůrka, autor je spolupracovník redakce
Studijní program Otevřená informatika je určen pro nejlepší studenty. Mají velkou šanci na úspěšné dokončení a hlavně špičkové vzdělání.
Zavádíme novinku - stipendium pro dívky. Dostanou ho v prvním ročníku tři nejlepší dívky podle matematických testů SCIO.
Jiří Matas (46 let)
* Vystudoval kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT, titul Ph.D. získal v oboru počítačové vidění a rozpoznávání na University of Surrey v Anglii, kde 10 let pracoval.
* V roce 2007 byl hostujícím profesorem na EPFL Lausanne ve Švýcarsku. V létě pravidelně pobývá na zahraničních univerzitách ve Finsku a ve Francii.
* Jeho vědecké práce získaly řadu ocenění a je nejcitovanějším autorem na ČVUT.
* Je jedním z otců programu Otevřená informatika. Studentské práce, které vedl, získaly řadu ocenění, například dvakrát Českou hlavu.
2. 3. 2011; MM Průmyslové spektrum
Fotovoltaické elektrárny: zkušenosti s jejich provozem a perspektivy technického vývoje
Problematika instalace fotovoltaických elektráren v České republice stále budí aktuální diskuze. Bezesporu nejinak tomu bude i na konferenci uskutečněné v průběhu veletrhu Amper 2011 v rámci seriálu konferencí Energie pro budoucnost. 2. 3. 2011 Nomenklatury: Ekologie Energetické strojírenství V rámci seriálu konferencí Energie pro budoucnost se 31. 3. 2011 na Výstavišti v Brně uskuteční odborná konference na téma Fotovoltaické elektrárny: zkušenosti s jejich provozem a perspektivy technického vývoje . Konference, kterou pořádají Českomoravská elektrotechnická asociace ELA a veletržní správy Terinvest a Veletrhy Brno za organizační spolupráce nakladatelství FCC Public, bude součástí doprovodného programu veletrhu Amper. Přípravný výbor pod vedením prof. Ing. Jiřího Tůmy, DrSc., z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, z celého okruhu problémů a výzev spojených s fotovoltaickými elektrárnami vybral ty, které souvisejí s jejich provozem z technického a technicko-ekonomického hlediska.˙ Hovořit se tedy bude o významu fotovoltaických elektráren v kontextu ostatních obnovitelných zdrojů energie, o jejich historii, současnosti a možnostech rozvoje v ČR, o principech a technických parametrech jednotlivých částí fotovoltaických elektráren (včetně např. zařízení pro kompenzaci jalového výkonu nebo pro ochranu fotovoltaických elektráren před přepětím a bleskem) a o moderních systémech monitorování provozu fotovoltaických elektráren v praxi. V rámci konference zazní také přednáška o termojaderné fúzi. Ta sice s fotovoltaickými elektrárnami nesouvisí, ale naznačuje, jak by se v budoucnu mohla energie získávat stejným způsobem, jakým se uvolňuje na Slunci. Na závěr konference bude také dostatek času pro diskusi. Přednášet a diskutovat s posluchači budou odborníci z vysokých škol a Akademie věd ČR, z firem, které se zabývají dodávkami zařízení a technologických celků pro fotovoltaické elektrárny, jejich uváděním do provozu a údržbou, i ze státní správy (ERÚ). Bližší informace o konferenci a registrační formulář jsou na webové stránce konference .