28. 2. 2010; aktualne.cz
Autoroboti, smrt PC... Tak změní svět pouhé desetiletí
Pohlédněme jen jediné desetiletí nazpátek. Co uvidíme?
Mobilní telefony se tehdy teprve začínaly stávat součástí života i úplně běžných lidí. V roce 2000 byl nejprodávanějším modelem telefon Nokia 5110. Měl grafický displej a podsvětlenou klávesnici. Umožňoval odesílat SMS, vizitky, měl asi 30 typů vyzvánění, hodiny, budík, kalkulačku a k dispozici hry jako Pexeso, Had, Logika. Neuměl fotografovat, ani se připojit na internet.
Televizory vypadaly jako velké bedny s vypouklým zadkem, nejčastěji prodávané měly úhlopříčku 55 centimetrů, a v českých domácnostech jich ještě osm procent zůstávalo černobílých. Přístroje s plochou plazmovou obrazovkou stály až 400 000 korun a považovaly se za technicky nespolehlivé.
Hudbu do uší jsme si při chůzi pouštěli z přehrávačů kompaktních disků, takzvaných diskmanů. Miniaturní přehrávače MP3 se sice začínaly objevovat, ale podstatnější zájem o ně vyvolal až Apple díky přehrávači IPod v roce 2001.
Tak vypadala spotřební elektrotechnika v našem životě před pouhými deseti lety. A jaké změny v technice můžeme asi tak čekat za dalších deset let, zhruba do roku 2020?
Zkuste s námi zmapovat dvě desetiletí - to uplynulé, 2000-2010, i to, co máme před sebou, 2010-2020. Jak jsme mluvili a budeme mluvit za deset let? Čím jsme platili a budeme platit v budoucnu? Jak se proměňuje příroda, technologie, jak lidé? Připojte se k autorům unikátní projektu Aktuálně.cz, který tvoříte spolu s námi. Stačí poslat SMS a my z vašich tipů sestavíme obraz desetiletí.
Video už není
"Před deseti lety jsme ještě kupovali videopřehrávače. Kde je jim dnes konec?" zamýšlí se Vladimír Mařík, profesor kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.
"Vypalovačky CD a DVD médií byly tehdy velmi vzácné," dodává Jan Mikeš ze stejné fakulty. "A to, že dnes budou zcela běžné digitální fotoaparáty a digitální kamery, tehdy jen málokdo z běžných spotřebitelů vůbec odhadoval. A jen kolik druhů záznamu obrazu a zvuku se za jedno desetiletí vystřídalo..."
Jak připomíná profesor Mařík, slušnější palubní počítač měly před deseti lety jen luxusní automobily. A elektronické bankovnictví bylo v plenkách.
"Za deset let budou i běžné automobily schopny zaparkovat automaticky, budou vybaveny kamerami, které čtou dopravní značky a napovídají řidiči, technika je bude zcela spolehlivě navádět a ještě varovat před dopravními problémy na cestě," nepochybuje Vladimír Mařík.
Flešky místo disket
Také inženýr Mikeš zdůrazňuje velký rozmach informačních technologií. "Internet byl před deseti lety mnohem pomalejší a data skladovaná v počítačích kapacitně menší. Posun velmi jasně vidíte na tom, jak se rozvíjely přenosné paměti - před deseti lety byly běžné diskety s kapacitou 1,44 megabajtu. Na dnešní flashdisky si uložíte data až o velikosti několika desítek gigabajtů. Disketovou mechaniku už v počítači ani nenajdete."
Jako velký problém příštího desetiletí pak oba jednoznačně vidí počítačovou bezpečnost, tedy schopnost zajištění databází a internetové komunikace před napadením zvenčí.
Pádlo v kapse u košile
"Pamatujete si ještě na mobil, kterému se říkalo pádlo, protože byl robustní a měl velkou anténu?" připomíná Jan Mikeš.
"Teď mobil nosím v kapsičce u košile," navazuje prorektor ČVUT František Vejražka. A přitom se už v souvislosti s mobily, které obsahují diář, umožňují satelitní navigaci a připojení k internetu, začíná spíše než o telefonech mluvit o kapesních počítačích, PDA či palmtopech.
Miniaturizace součástek založená na nových materiálech a technologiích a související snížení spotřeby energie umožňuje podle něj i třeba zmenšení robotů - pokud budou sloužit v domácnosti, nebudou rozměrné, při nečinnosti se vejdou někam do kouta.
Vrtulník poháněný bonbónem
"Vnukovi jsem dal k Vánocům model jen asi dvacet centimetrů dlouhého vrtulníku. Je schopný létat déle než půl hodiny na akumulátor o velikosti malého bonbonu," vypráví profesor Vejražka.
To vše je umožněno právě neustálým vývojem nepatrných elektrochemických zdrojů, tedy baterií a akumulátorů, které jsou schopny dodat velký výkon.
Ne vždy ale může vývoj pokračovat donekonečna. "Třeba u satelitní navigace zjišťujeme, že vyčerpala své dosavadní fyzikální možnosti a pro navigaci v zastavěných oblastech, v budovách a podobně není dost spolehlivá. Možná se vrátíme k pozemským majákům, ovšem s kvalitativně jinými signály," soudí profesor Vejražka.
Technika začíná být nesrozumitelná
Žádný z oslovených odborníků v nejmenším nepochyboval, že raketový vývoj techniky, její miniaturizace a rozšiřování nabídky služeb bude pokračovat i v příštím desetiletí.
"Mám ovšem pocit, že dnešní spotřební elektronika, od mobilů přes dévédéčka a televizory po počítače, dosáhla stavu, kdy jí většina běžných uživatelů neumí dobře ovládat. Přístroje nabízejí spoustu funkcí, které uživatelé ani neznají," zdůrazňuje Vladimír Mařík.
"Myslím, že v příštích letech se bude muset zlepšovat celý systém ovládání elektronických přístrojů, aby se přiblížil obyčejným lidem. Hodně se dá čekat třeba od intuitivního ovládání pomocí dotykových obrazovek nebo i od ovládání hlasem."
Robot jako člověk
"Když se bavím s kolegy kybernetiky, shodujeme se, že velký vývoj bude pokračovat v robotice," shrnuje profesor Mařík.
"Robot je kromě člověka jediný, kdo je schopen žít ve virtuálním světě komunikace a současně i v reálném světě," říká a vysvětluje podrobněji: "Komunikační sítě umějí přenést informaci, posunou třeba obrázek na obrazovce, ale samy o sobě nepohnou židlí v reálném světě. Kdežto robot dokáže fungovat ve světě informací a přitom vykonávat fyzickou činnost."
Před deseti lety vědci učili roboty rozpoznávat neznámé prostředí a pohybovat se v něm. Dnes se roboti umějí dorozumívat mezi sebou a dělit si úkoly. Pro příští léta profesor Mařík čeká, že roboti budou přebírat a samostatně vykonávat další práci, kterou zatím musí dělat nebo aspoň řídit lidé, jako může být třeba hledání lidí zasypaných při neštěstí nebo třeba částečná péče o nemocné.
Zpohodlnělý mozek
Jan Mikeš však připomíná i stinnou stránku rozvoje techniky: "Na jednu stranu nám ulehčuje život - vezměte si třeba počítačové překladače cizích jazyků. Jsou stále dokonalejší, mnohé pracují již se syntaxí a sémantikou jazyka. Ti, kdo cizí jazyk neovládají, je určitě rádi využijí. Na druhou stranu ale pak lidé nerozvíjejí a netrénují svou vlastní paměť a postupně si zmenšují rozsah svých získaných dovedností."
Ještě horší podle něj je, že snadná dostupnost informací nevede k samostatné práci. "Nemusíte složitě hledat a posuzovat fakta a vytvářet si na ně vlastní názor, natož jej obhajovat. Stačí udělat pár kliků na internetu, najít tam a přijmout názor cizí. Dnes už nikomu ani nepřijde zvláštní, že více jak polovina informací na internetu není nikým věrohodným autorizována a že postrádá jakoukoliv citační etiku."
11. 2. 2010; lupa.cz
Google Android . odměna za semestrální práci pro studenta ČVUT
Témata soutěžních semestrálních prací se týkala například programovaní pro chytré telefony, rozšiřování informací na Google Maps nebo vytváření rozšíření pro vyhledávací stránku iGoogle. Kritérii pro vyhodnocení výherce soutěže bude podle slov Jana Šedivého ze společnosti Google "neotřelost, jedinečnost a inovativnost" řešení.
Studentů, kteří se zapsali do předmětu Vývoj internetových aplikací a kteří se tak mohli zapojit do soutěže, je přes sedmdesát. Na straně Fakulty elektrotechnické ČVUT bylo nominováno pět semestrálních prací zaměřených na technologie společnosti Google. Z těchto prací vybrali pracovníci Google vítěze a zároveň nového majitele telefonu, který jej obdrží zítra na slavnostním předávání.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 20 000 studentů. Pro akademický rok 2009/10 nabízí ČVUT svým studentům 85 studijních programů a v rámci nich 323 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.
ČVUT se v tomto roce umístilo mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, které vyhodnocovaly britské The Times. Mezi světovými technickými univerzitami obsadilo 171. místo.
ČVUT dlouhodobě zaštiťuje technologický výzkum a vývoj nejmodernějších technologií v této zemi. Příkladem je Centrum Josefa Božka zaměřené na automobilový průmysl spolupracující s řadou mezinárodních firem automobilového průmyslu, robotické centrum nebo centra R&D přímo na ČVUT, jako Ericsson a Vodafone v mobilních komunikacích. Škola také spolupracuje s velkou řadou globálních hráčů, jako jsou ABB, Bosch, Daimler, GE, GTS Novera, Hitachi, Honeywell, McKinsey, Rockwell, Siemens, Skanska, Škoda-Volkswagen a Toyota.
1. 2. 2010; novinky.cz
Soutěž stavitelů elektromobilů o milión korun začíná, startovní pole je kompletní
Do soutěže o stavbu nejzajímavějšího elektromobilu dotované miliónem korun se už po měsíci přihlásilo všech deset týmů soutěžících. Podle pravidel musí elektromobil jezdit minimálně dvě hodiny bez dodatečného nabití se zátěží jednoho nebo dvou dospělých osob a zároveň dosáhnout minimální rychlosti 30 kilometrů za hodinu.
"Vozidla musejí splnit jen základní technické parametry, ale velmi důležité budou originální nápady jednotlivých týmů jako je třeba konstrukční řešení, technologické inovace nebo použité materiály," uvádí Martin Grmela z občanského sdružení Future Age.
Odborná porota bude brát zvláštní zřetel také na použití recyklovatelných a levných materiálů. Hodnotit bude rovněž inovaci a originalitu v oblasti technologické jednoduchosti řešení konstrukce nebo pohonu. Vozidla musejí být poháněna elektromotorem napájeným baterií dobíjenou z elektrické sítě.
Tři univerzitní týmy
Mezi vybranými je i tým pracovníků a studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT, jejichž projekt garantuje vedoucí katedry elektrických pohonů a trakce profesor Jiří Lettl. Práce jeho týmu bude zaměřena na vývoj nenáročného, lehkého městského vozidla.
Do soutěže se přihlásila i Katedra konstruování strojů z Fakulty strojní ZČU v Plzni. Tým pod vedením Josefa Formánka si dal za cíl sestavit prototyp elektromobilu pro využití ve volném čase s netradičním designem a předpokládanou otevřenou karosérií.
Poslední univerzitní tým tvoří zástupci Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava, které zaštiťuje profesor Tomáš Čermák. Jejich prototyp Kaipan VoltAge by měl být dvoumístným otevřeným sportovním roadsterem.
Ekolo i mikroauto
Mezi dalšími soutěžními návrhy jsou projekt Ekolo Jaromíra Vegra, Lidové vozítko Milana Mildorfa, projekt Easymobil týmu pod vedením Lubora Kulta, prototyp mikroautomobilu Prcek od Martina Hřebena, projekt Elektrostar Mojmíra Hrouze, elektromobil Robina Poldena a elektrické vozidlo Solarex od Luboše Chvátala.
Pro jednotlivé zájemce je otevřena také druhá část soutěže o "Nejlepší inovace v oblasti technologie či infrastruktury elektrického pohonu," která není omezena počtem účastníků. Soutěžící mohou odevzdávat stručný popis nápadu s jeho technickou dokumentací, plánkem či grafickým zpracováním. Z došlých návrhů porota vybere tři nejlepší, jejichž autoři dostanou po 100 tisících korunách. Do této části soutěže se mohou zájemci přihlašovat na informačním portálu www.electricmotion.cz, kde také najdou všechny podrobnosti a podmínky.