29. 9. 2008; FLEET

Systém Galileo

Jak navigace funguje

Princip fungování satelitní navigace je založen na přesném měření času a vzdálenosti přijímače (ve voze) od vysílače signálu (na satelitu). Na nestacionárních oběžných drahách kolem Země krouží ve výši 20 tisíc kilometrů nad zemským povrchem celkem 24 satelitů řady NAVSTAR. Každá družice vysílá informace o své poloze, přesný čas z atomových hodin a dále přibližné polohy ostatních satelitů. Přijímač, který musí mít přímou viditelnost na oblohu, pak pro výpočet polohy využívá exaktního časového rozdílu mezi okamžikem vyslání a okamžikem přijmutí dat. Pokud takto získá a zpracuje data ze tří družic, dokáže určit přesnou zeměpisnou šířku a délku. Pro výpočet nadmořské výšky je zapotřebí signál nejméně ze čtyř satelitů . pak se získá tzv. 3D poloha.

Co již je aktivní

EGNOS European Geostationary Navigation Overlay Service (Evropská geostacionární navigační služba) . Od svého dokončení v roce 2006 umožňuje zvyšovat přesnost určování polohy pomocí systémů GPS a GLONASS z deseti až dvaceti metrů na jeden až tři metry. Je funkčně i formálně kompatibilní s americkým systémem WAAS a japonským MSAS. Kromě signálů pro korekturu údajů o poloze vysílá také signály o integritě systému GPS.

Během pěti až deseti sekund varuje uživatele o vysílání nesprávných dat nebo o narušení integrity systému z důvodu vnějších vlivů (například atmosférické poruchy).

Využívá se zejména v letecké dopravě.

Družice Giove-B Od konce dubna 2008 nahradila první družici projektu Giove-A, která byla v provozu od roku 2005 a jejíž životnost je u konce. Obě družice jsou testovací, Giove-B má mimo jiné za úkol vyzkoušet ve vesmíru chod nového typu atomových hodin. Pokud budou všechny technologie družice fungovat podle předpokladů, budou ji v roce 2010 následovat do vesmíru první čtyři z celkem třiceti družic, které mají být do roku 2013 součástí systému Galileo.

Experimentální univerzální přijímač Prototyp přijímače, který vyvinulo ČVUT, je schopen přijímat signály všech navigačních družicových systémů.

Projekt FieldFact Jeden ze souvisejících projektů podporovaných a financovaných Evropskou unií. Je zaměřen na zemědělství, usiluje o zvýšení povědomí o potenciálu Galilea pro využití jeho služeb pro zemědělskou veřejnost. Mezi aplikace, jež mohou v zemědělství využívat služeb Galilea, patří: navádění zemědělských strojů, monitorování sklizně, monitorování vývoje biomasy, lokalizace míst odběru vzorků, generování identifikačního čísla pozemku, sledování vozidel převážejících hospodářská zvířata, sledování stád hospodářských zvířat, zaznamenávání pohybu zemědělských strojů, měření pozemků.

eCall Systém automatického informování o poloze automobilu v případě nehody. Přesně určí polohu havarovaného vozidla a vyrozumí záchranné systémy i v případě, že posádka vozu je těžce zraněna nebo v bezvědomí. Pilotní projekt systému byl v ČR vyzkoušen ve spolupráci s firmou O2. Firma AutoLocator již tento systém (ve spojení s GSM) nabízí pro běžné užití - nejde ovšem o aplikaci autorizovanou Evropskou unií.

25. 9. 2008; Tisková zpráva ASÚ AV ČR

Čeští vědci se podíleli na objevu vesmírného objektu nového typu

V nejnovějším čísle prestižního časopisu Nature vychází článek mezinárodního týmu vědců ze 13 zemí. Mezi nimi jsou také čtyři čeští vědci: Mgr. Martin Jelínek a Mgr. Petr Kubánek z Andaluského astronomického ústavu v Granadě (IAA CSIC, Španělsko), Ing. Stanislav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT a Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Článek popisuje nečekaný objev jasných optických záblesků vesmírného původu, souvisejících pravděpodobně s eruptivní aktivitou mladé neutronové hvězdy . magnetaru v naší Galaxii. Objev přednesl před třemi týdny doc. R. Hudec jménem celého týmu vedeného Dr. Albertem Castrem-Tiradem na mezinárodní konferenci v turecké Foce.

Jev, který se později ukázal natolik výjimečným, zaznamenala americká družice Swift 10. června 2007 ve 22:52 našeho času v souhvězdí Lištičky jako vcelku obvyklý 5 sekund dlouhý záblesk záření gama. To samo o sobě není nic neobvyklého, záblesků z vesmíru se detekuje několik týdně. Pozoruhodné chování tento vesmírný objekt ukázal až v následujících hodinách a dnech.

Vůbec první pozemní optická pozorování oblasti, kde se měl podle údajů z družice zdroj gama záření nalézat, pořídil 54 vteřin po detekci družicí robotický dalekohled Watcher v Jihoafrické republice. Přes přímé spojení se systémem americké vesmírné agentury NASA, který distribuuje zprávy o detekovaných zábleskových zdrojích gama záření, obdržel informaci o záblesku 23 vteřin po jeho detekci družicí. Pozorování tímto dalekohledem pak pokračovala několik dalších nocí. V průběhu třetí noci po detekci Swiftem Watcher pozoroval nečekaně krátké záblesky viditelného světla na místě optického protějšku jevu, které jsou projevem nečekané povahy objektu. Takové chovaní optického protějšku gama záblesku ještě nikdo nepozoroval.

Čeští vědci se podílejí na vývoji a provozování desítky inteligentních robotických dalekohledů v Čechách (BART, ASÚ AV ČR v.v.i.), ve Španělsku (BOOTES, španělsko - český experiment, kde spolupracují IAA CSIC Granada, ASÚ AV ČR, v.v.i. a FEL ČVUT), v Argentině (FRAM, kalibrační dalekohled pro Auger), na Novém Zélandu (Španělský experiment BOOTES-3) a v Jihoafrické republice (Watcher). Watcher je irský dalekohled na observatoři Boyden poblíž města Bloemfontain v Jihoafrické republice, jehož vývoj a provoz probíhá ve spolupráci českých, španělských a irských astronomů. Systém řídí program RTS2 Mgr. P. Kubánka.

Robotické dalekohledy významně prodloužily dobu, po kterou mohl být objekt pozorován. Na velkých dalekohledech se pozorovací čas pečlivě přiděluje jednotlivým týmům a získat ho není snadné. Získat několik dní pozorovacího času, navíc pro neznámý objekt, který pouze vykazuje nezvyklé chování, je pak skoro nemyslitelné.

Vědci odhadli vzdálenost objektu několika metodami, například pomocí zeslabení světla záblesku molekulovým oblakem. Výsledky výpočtů ukázaly, že gama záblesk nevyslal objekt vzdáleného vesmíru, jak to bývá obvyklé, ale že se zdroj nachází přímo v naší domovské Galaxii ve vzdálenosti asi 16 tisíc světelných let.

V optickém oboru, tedy v tom, které vnímá lidské oko, se objekt označený jako J195509+261406 zjasnil a dal se v průběhu několika dní pozorovat jako velmi slabá hvězdička nepravidelně vysílající silné záblesky světla. Poprvé se objekt zjasnil více než čtyřicetinásobně necelou hodinu po gama záblesku. Většina světelných pulsů trvala méně než 2 minuty, některé byly dokonce kratší než minutu. S něčím takovým se astronomové nikdy předtím nesetkali. Watcher pozoroval nejjasnější ze získaných zjasnění, při kterém se objekt zjasnil tisícinásobně a dosáhl čtrnácté hvězdné velikosti. Dramatické pulsující chování objekt vykazoval přibližně dva dny, pak aktivita i jasnost rychle slábly a po posledním detekovaném infračerveném záblesku 11 dní po erupci v gama oboru zmizel z dosahu i těch největších dalekohledů.

Teoretické vysvětlení chování objektu je složité. Je možné, že gama záblesk z 10. června je jen jedním z mnoha zjasnění objektu. Vědci postupně diskutovali řadu možností, že se jedná o běžný gama záblesk, mikrokvasar, vybuchující pulsar, černou díru, rentgenovou dvojhvězdu nebo jevy v akrečním disku. Jako nejpravděpodobnější se zdá, že opakované záblesky vznikly na izolovaném objektu, pravděpodobně magnetaru.

Magnetary jsou neutronové hvězdy s magnetickým polem mnohonásobně silnějším než u běžných neutronových hvězd. Jsou to pozůstatky vzniklé po výbuchu extrémně hmotných hvězd jako supernov. Tyto několik kilometrů velké objekty se rychle otáčejí kolem své osy, třeba i šedesátkrát za sekundu. O magnetarech je známo, že v gama oboru dokáží vysílat opakované záblesky způsobené praskáním nestabilní kůry hvězdy. Při jediném takovém vzplanutí se uvolní stejně energie, jakou vydá naše Slunce během deseti tisíc let. V tomto případě jde ale o velmi zvláštní magnetar, u kterého se tyto záblesky pozorují také v jiném oboru spektra, v optickém. Nikdy předtím se optické záblesky magnetaru pozorovat nepodařilo - a to byl první z nich objeven již v roce 1979.

V gama oboru skutečně sonda Swift zaznamenala jen jediný záblesk, zatímco v optickém oboru jich byly desítky. Objekt se měnil dosti výrazně až o 7 magnitud na časových škálách od 20 sekund do 7 minut. Pokud jde opravdu o magnetar, pak je prvním s takovým chováním, který ve vesmíru známe. Pro vědce tak vzniká nová třída vesmírných objektů projevujících se velmi zvláštním chováním ve viditelném světle. Možná jde o chybějící mezičlánek mezi magnetary a osamocenými neutronovými hvězdami . ale nelze ani vyloučit, že jde o zcela nový typ astrofyzikálních objektů.

Pozorování tohoto jevu zúročilo zkušenosti spoluautorů článku s návrhem, stavbou a provozováním robotických observatoří. Objev potvrzuje výhody plně autonomních systémů, které jsou schopné bez lidského zásahu pozorovat pozici kosmických gama záblesků desítky sekund až dny po detekci družicí, a koncepci vývoje těchto systémů započatých již před lety ve skupině astrofyziky vysokých energií stelárního oddělení ASÚ AV ČR, v.v.i.

23. 9. 2008; E15

Prostor pro investice do IT se v Česku zužuje

Další rozvoj technologických projektů v tuzemsku brzdí nedostatek odborníků, školy chystají nápravu

Prudký rozvoj investic do informačních technologií, který Českou republiku v minulých letech vynesl do čela žebříčků v IT investicích, začíná zpomalovat. Zahraniční firmy, které se kvůli kreativním programátorům rozhodly přenést svá výzkumná centra do Česka, totiž stále častěji narážejí na zásadní problém . nedostatek volných pracovníků.

"Česká republika má v tuto chvíli opravdu spíše nasycený prostor pro nové ICT investice. Ale v oblastech, jako je Brno a Ostrava, je stále ještě potenciál," připouští ředitelka pověřená vedením agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová. V Praze podle ní zůstávají investoři, kteří jsou ochotni platit za kvalitní odborníky. Ty zde má za poloviční cenu než kupříkladu ve Spojených státech. "Naopak investoři, pro které byla Česká republika zemí levné pracovní síly, byť v oblasti služeb, se přesunují dál. Celý sektor se vlastně čistí," dodala.

CzechInvest v prvním pololetí letošního roku přilákal 16 nových projektů v oblasti vývoje softwaru za 233 milionů korun. Nevíc investorů směřuje právě do Brna, a to šest. Nová centra, která by měla být dokončena ještě letos, zaměstnají přes 2500 IT expertů. Tedy celou polovinu nových absolventů s vysokoškolským diplomem v oboru. Celková poptávka na trhu práce je ale mnohem vyšší. Praha a nově také Brno přitom stahují programátory z celé republiky.

Na českých vysokých školách nyní studuje 24 471 budoucích programátorů, vývojářů či správců sítí. Každý rok přitom opustí kampusy asi pět tisíc absolventů. "V současné době je studium IT často schované v jiných oborech, třeba na dopravní fakultě," říká mluvčí rektorátu pražské ČVUT Andrea Vondráková. Pražská "technika" se to chystá změnit a na příští rok plánuje otevření samostatné fakulty informatiky, do níž by přesunula všechny IT obory. "Fakulta by měla opravdu úzce spolupracovat s podnikatelskou sférou, což by mělo pomoci při zabezpečení moderních technologií," uvedla. Zatím však není jisté, jak bude fakulta velká, ani jakou bude mít kapacitu. ČVUT nicméně na letošní rok připravila internetovou kampaň s cílem oslovit žáky čtvrtých ročníků středních škol a přilákat je k technickým oborům.

Technologické firmy zatím řeší nedostatek lidí tím, že si je na dílčí projekty půjčují mezi sebou. Podle Rudyšarové se osvědčuje i dovoz pracovníků ze zahraničí. "Pozitivním výhledem do budoucna je v tomto směru také snaha o zjednodušení pobytu pro pracující cizince a vysoké procento zahraničních studentů na českých školách, kteří pak domácí prostředí znají a po studiu zde nastupují do zaměstnání," uvedla Rudyšarová.

Robert Zelenka, Praha

22. 9. 2008; robotika.cz

Robotour 2008 v pražské Stromovce vyhrál tým Lee

Letošní třetí ročník soutěže samostatných venkovních robotů Robotour 2008 vyhrál suverénně tým Lee Tomáše Krajníka z Českého vysokého učení technického se ziskem 128 bodů. Robot byl vyzbrojen sonary, kamerou a laserem.

Druhé místo se 73 body obsadil R-team Martina Lockera z Rychnova nad Kněžnou a o třetí a čtvrté místo se stejným počtem 26 bodů se podělily pětičlenný tým RoboKop z Vysokého učení technického v Brně a Roboauto rovněž z Brna.

Roboti se po cestách Stromovky pohybovali vybaveni nejrůznějšími senzory a navigačními pomůckami. Někteří spoléhali jen na elektronický kompas a relativně jednoduchou analýzu vlastního pohybu (odometrii), další byli vybaveni kamerou, lasery, sonary, GPS navigací...Počítač získané informace vyhodnocoval a řídil podle nich pohyb robota. "Mozek" byl někdy skryt v útrobách robota, jindy měl podobu klasického notebooku.

Do soutěže se přihlásilo 17 týmů. Nakonec jich ale startovalo jen osm. Někteří účastníci vůbec nepřijeli, jiní sice přijeli, ale jejich miláčkové je ne a ne poslouchat.

Úkolem robotů bylo během třiceti minut projet zhruba kilometrovou dráhu po chodnících pražské Stromovky poblíž planetária. Jejich tvůrci dostali plán trasy těsně před startem, takže si letos žádný nemohl trasu předem vyzkoušet. Pravidla byla přísná. Při prvním sjetí z chodníku do trávy pro robota soutěž končila. Sobotní robotická show byla zřejmě nadlouho pro Pražany poslední příležitostí sledovat tyto roboty v akci. Od příštího roku totiž bude soutěž putovní. Čtvrtý ročník se uskuteční v Brně.

18. 9. 2008; ČRo 2

Boris Šimák, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT přemítal o technických tématech

17. 9. 2008; ČRo - Rádio Česko

Rozhovor s Vladimírem Maříkem

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Devatenáctého září, tedy už za dva dny by měli ministři obrany České republiky a Spojených států podepsat už druhou smlouvu týkající se amerického radaru, totiž smlouvu SOFA, která určuje podmínky pobytu amerických vojáků na předpokládané radarové základně v Brdech. První, takzvaná Hlavní smlouva byla podepsána už v červenci. Ačkoliv není zatím jisté, zda obě tyto smlouvy projdou parlamentem, na cestě je alespoň související americká podpora pro českou vědu. A té věnujeme dnešní pořad Studio Česko. Dobrý poslech přeje Martina Mašková. Mým hostem je profesor Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického, který z pověření Rady pro výzkum a vývoj vybíral pracoviště pro spolupráci s americkými obrannými agenturami. Vítám vás, pane profesore. Dobrý den.

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
První finanční prostředky měly připutovat českým vědcům už teď na konci září, tedy finanční prostředky, který se, které se odvíjejí od té předpokládané česko-americké spolupráce. Stalo se?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Ještě nejsme na konci září, ale vypadá to skutečně tak, že buďto koncem tohoto týdne nebo v příštím týdnu budou oznámeny první projekty, které budou financovány ze strany MDA, což je teda ta Agentura protiraketové obrany, čili první prostředky, řekl bych, první vlna taková zkušební by měla přijít skutečně do konce září.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Jakých oborů se to týká?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Tak já samozřejmě nevím, pro co se rozhodnou, ale v takovém tom užším výběru je devět projektů, které zahrnují téměř všechno, od radiolokace, robotiky až po lékařství.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Jaká je asi tak, může být, řádově výše té americké finanční podpory na uvedené projekty? Já se teď mohu opřít jen o údaje, které zveřejnil týdeník EURO, ten píše o menších projektech, o podpoře, která se, která je řádová. Týká se, týká se tedy tisíců amerických dolarů, ale ono to zřejmě bude více?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Očekáváme, že v těch prvních projektech to budou statisíce dolarů na projekt. Projekty budou pravděpodobně víceleté, čili jedná se o statisíce na rok na projekt.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Já bych ráda v tomto našem pořadu naznačila i některé nebo mluvila i o některých konkrétních projektech, které už vycházejí ze spolupráce českých vědeckých pracovišť s Američany, tedy s americkými obrannými agenturami. A to i v případě tedy vaší katedry. Začnu u spolupráce katedry kybernetiky s US Air Force Research Laboratory, ze které vzešlo něco, co se jmenuje automatické formování koalic pro humanitární operace. O co jde?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
To byl vlastně první projekt. My jsme byli pět dní poté, co Česká republika vstoupila do NATO, kontaktováni právě z výzkumné laboratoře amerického letectva. Byli velmi dobře informováni o algoritmech, které vyvíjíme. A nabídli nám, zkusit je také na řešení problematiky formování koalic v humanitárních operacích. My jsme s radostí nabídku přijali, protože to byla nová oblast, navíc humanitárně zaměřená. No, a tak vznikl první projekt, který ukázal velmi úspěšné fungování našich algoritmů a velkou spokojenost na americké straně.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A co to znamená to formování humanitárních koalic?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Když nastane nějaká přírodní katastrofa například, tak do této oblasti vstupuje celá řada organizací, to znamená vládní organizace, vojáci, ale také lékaři bez hranic, katolická charita a tak dále, a obvykle se nemohou spolu domluvit. To znamená, že se nevyužívají ty zdroje na záchranu optimálně, mnohdy si překážejí, určitá oblast není pokryta. Pokud každou organizaci nahradíme jedním programem na jednom počítači, tak počítače si bez jakýchkoliv zábran mezi sebou vyměňují informace, dohadují se a optimalizují to rozdělování pomoci bez zásahu člověka.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Ta spolupráce se později rozšířila na kontakty s americkým námořnictvem, to byly projekty v oblasti diagnostice a plánování. A pak také jste vlastně měli možnost spolupracovat na plánování logistiky. Můžete říct aspoň pár slov i o těchto projektech?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Ano, ty algoritmy, které se týkaly vlastně plánování koalic pro humanitární operace, šlo zobecnit, trošinku pozměnit a použít je například pro plánování logistických operací, čili třeba doručování materiálů na určité místo s určitým počtem dopravních prostředků rozprostřených v prostoru, ale také se ukázalo, že lze použít například k vysoce distribuované diagnostice složitých systémů na lodi. Čili my jsme modifikovali pro každou z těchto oblastí a vznikly, vznikla zcela nová unikátní řešení, která jsme potom samozřejmě publikovali, máme na to nakonec i několik amerických patentů.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Třetím velmi zajímavým projektem, který vychází také z Českého vysokého učení technického, je systém AGENTFLY, to jest řízení letového provozu bezpilotních letadel za ztížených podmínek. Jak vlastně v tomto případě probíhá ta spolupráce mezi vámi a Spojenými státy?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
V podstatě my dostáváme velmi jednoduché zadání a pokud navrhneme zase jednoduchým způsobem harmonogram řešení a zhruba načrtneme algoritmy, tak jsou nám přiděleny prostředky. No, a začínáme systém vyvíjet. Naší předností, naší předností našich laboratoří je to, že my nejen teoreticky rozpracujeme algoritmy, z implementujeme je, ale že to dotáhneme až do podoby rozsáhlých demonstračních programů, které lze ukazovat a na nichž si lze jednoduše ověřovat skutečně smysluplnost toho, co řešíme.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Je pravděpodobné, že by se ten systém dal využít i pro civilní letový provoz? Pokud vím, tak federální úřad, tedy americký Federální úřad pro civilní letectví o to zájem měl.

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Ano, a nejen ten. Minulý týden docent Pěchouček, vedoucí týmu, jednal i s řízením letového provozu v České republice a i tady je obrovský zájem. Ono totiž řídit velký počet letadel na malém prostoru je dneska oříškem všude na světě a pokud se nalezne, a zdá se, že nějaké algoritmy jsme nalezli a odzkoušeli, řešení, které umožní je optimalizovat, zvýšit bezpečnost letového provozu, tak je všude vítáno.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A teď na začátku jsme se zmínili o tom, že jste měl na starosti z pověření Rady pro výzkum a vývoj vytypovávání těch vědeckých pracovišť, která podobně jako to vaše pracoviště by byla perspektivní pro spolupráci s americkými obrannými agenturami, víme, že původně bylo identifikováno několik desítek těch špičkových pracovišť, nemýlím se, sedmdesát sedm, pak to bylo sníženo na padesát těch nejlepších, teď v té fázi současné je to kolik vědeckých institucí?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
V současné fázi je to osm a z nich bude několik vybráno.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Čili platí, pokud jde o načasování, že někdy v listopadu by mělo být jasněji, kdo ty granty získá.

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Já si myslím, že první granty budou uděleny teď v září, a druhá vlna nebo druhá dávka, abych tak řekl, prostředků se očekává v listopadu v období mezi zářím a listopadem, americká strana zhodnotí zkušenosti, leckde si zjistí doplňkové informace a rozhodne se o financování dalších projektů.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
V České republice s americkou armádou spolupracuje kromě vás například Fyzikální ústav Akademie věd, nemýlím-li se, je to oddělení chemických laserů, které zkoumá výkonné lasery využívané nebo s možnosti jejich využití k ničení balistických raket s dlouhým doletem už ve fázi vzletu. Jenom uvádím jako další příklad instituce, která vlastně v této věci může být perspektivní. Dá se říci, že ta pracoviště, která už nějaké kontakty měla na americký obranný průmysl, že jak automaticky jsou zahrnuta do těch úvah, či je to opravdu plně nová soutěž, nový výběr?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Já si myslím, že automaticky se dostaly na seznam, který nabízíme té americké straně, ale všichni vstupují do té soutěže s rovnými podmínkami. Myslím si, že speciálně o Fyzikální ústav má americká strana obrovský zájem. Ty výsledky v oblasti laserů, ale nejenom v oblasti laserů, jsou pro ně mimořádně zajímavé. A domnívám se, že ale obdobně je na tom dobře třeba Masarykova univerzita v Brně v oblasti bezpečnosti, v komunikačních systémech, Západočeská univerzita například zpracování řečových signálů, automatické odpovídání v přirozené řeči, čili těch pracovišť, které jsou skutečně, která jsou zajímavá pro americkou stranu, jsme našli desítky a jsou to vesměs pracoviště velmi kvalitní.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pokud jste mluvil o té technologii zpracování řeči, tak o co jde, na jakém principu to funguje, proč, proč vlastně to může být perspektivní pro takové ty vzájemné česko-americké projekty?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
No, podívejte se, komunikace přirozenou řečí zůstává jednou z důležitých i přivedení operací a samozřejmě je často zašuměná, je potřeba ji vyčistit, je potřeba ji třeba strojově porozumět, no, a tady ty výsledky, které jsou na Západočeské univerzitě pod vedením pana profesora Psutky, jsou pro americkou stranu zase mimořádně lákavé. Ono totiž i třeba v rámci NATO se hovoří řadou jazyků, každý jazyk se rozpoznává trošinku jinak, jsou tam modifikované ty algoritmy, a to plzeňské pracoviště má zkušenost s více jazyky.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Perspektivní jsou údajně i nanotechnologie, to se týká, nemýlím-li se, Liberce. Proč?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Tak samozřejmě, nanotechnologie jsou perspektivní v celé řadě oblastí, tam můžeme začít u například zpracování povrchu až po lékařské obvazové materiály. No, a samozřejmě to pracoviště, které je v Liberci, má velké renomé ve světě, je přirozené, že i americká strana se zajímá, co by z té spolupráce mohla vytěžit. Ale myslím si, že hovořím-li o vytěžení, a to naše zkušenosti potvrzují z minula, že je to takové win-win solutions, jak říkáme, čili aby obě strany z toho profitovaly, americká strana nechá profitovat obě ty strany. Já bych třeba mohl uvést, že při našich řešeních nejsme nijak omezováni, abysme patentovali ta řešení, která vznikla za podpory americké strany, můžeme je i prodávat. My jsme například ten již zmiňovaný systém AGENTFLY pro řízení letového provozu licencovali firmě MBE Systems ve Velké Británii, čili nejsme nijak omezováni. Americká strana vidí v České republice výzkumný potenciál a domnívá se, že výsledky bysme měli využívat ať již společně, nebo třeba každý zvlášť.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pokud jde o přínos pro české vědecké instituce, tak rozumím-li vám dobře, tak to znamená, že těch prostředků nebo ty prostředky, které poplynou z patentů a licencí, budou moci ty české výzkumné instituce zapojené do těchto programů zase zpětně investovat, to znamená, znamená to velkou finanční podporu pro vědu, pak se mohou ucházet o nějaké atraktivnější tendery nebo něco podobného.

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Ano, je to přesně tak. Získáváme tak jednak finanční prostředky, jednak renomé, a to v jistých fázích je důležitější než finanční prostředky samotné, i když já osobně považuji za nejdůležitější, že v rámci řešení těchto opravdových projektů vychováváme mladou generaci výzkumníků, mladou generaci pedagogů, mladou generaci nových konstruktérů, designérů, softwarových architektů. To je přesně to, co naše republika potřebuje a bude potřebovat v ekonomice pro rozvoj ekonomiky v budoucnu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Ono je asi důležité udržet ty mladé odborníky. Víme, že mnozí přicházejí třeba z pracovišť ze zahraničí, kde si udělali doktoráty a někdy česká věda jim třeba nemůže nabídnout dostatečné prostředky, aby, aby mohli, prostě přiláká je třeba komerční sféra. Dá se říci, že tedy tyto česko-americké projekty, jako jeden z jejich vedlejších produktů, mohou mít i to, že se nám podaří udržet tyto odborníky na domácích pracovištích.

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Ano, a kromě toho nám se i ze zahraničí vracejí a i z renomovaných pracovišť v zahraničí se nebojí vrátit k nám, protože vědí, že pracujeme na projektech, které jsou uznávané v mezinárodním měřítku, jsou hodnoceny pravidelně, a prostě v Česku můžou získat práci za stejných, řekl bych, podmínek, vybavení pracoviště, možnosti cestovat jako kdekoliv venku a zatím tedy, musím zaťukat, nemáme problémy, že by pracovníci odcházeli, spíše se nám vracejí ze zahraničí po nabytí zkušeností.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Mohli bychom jmenovat několik dalších projektů, které jsou v tom, řekněme, širším výběru pro ten zájem o americkou podporu a spolupráci s americkým obranným průmyslem. Já jsem se dočetla třeba v případě ČVUT i o projektu, který nabízí detektory min, protože ty klasické kovové miny nahradily miny plastické, a proto jsou potřeba citlivé detektory. Jsou i další příklady, i o nich se můžeme dočíst, ale mě by teď zajímal ten systém výběru. Na základě jakých kritérií se vlastně řekne: "Toto pracoviště bude součástí programu, toto nikoliv."

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Tak já bych chtěl říct, že americká strana definovala patnáct oblastí zájmu, ve kterých chtěla výzkum podpořit. Česká strana dodala dalších devět oblastí, o které má zájem naše strana, a jaksi Američané to akceptovali. No, a my jsme udělali prostě to, že jsme zkoumali několikerým způsobem, jednak normální cestou, to znamená přes rektory vysokých škol, prezidenta Akademie a tak dále, a druhá cesta přes špičkové odborníky, který jsme v daných oblastech vytypovali, a zatřetí jsme šli i do databází úspěšných našich mezinárodních projektů, i tam jsme získali jaksi dobrou informaci a dobrou informovanost o tom, kdo co špičkového dělá. Z toho jsme dali dohromady prvotní seznam. Každá oblast má dva až tři odborníky, kteří se o ní starají, vyhodnocují, zařazují. Udělali jsme to s maximální snahou po objektivnosti. V podstatě každá vysoká škola měla zástupce v té komisi, bylo tam několik zástupců Akademie, ministerstva zahraničí, školství a tak dále. Čili komise byla dostatečně reprezentativní k tomu, aby posoudila, která ta pracoviště jsou v té či oné oblasti skutečně na špičkové úrovni.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Z toho, co řekl Miroslava Kopicová, tedy první náměstkyně Rady pro výzkum a vývoj, jsem vyrozuměla, že ten, ta databáze pracovišť vědeckých, která, která vzniká, může být pravidelně aktualizována, že prostě se ty počty vědeckých pracovišť ještě nějak můžou měnit, čili ten listopad, kdy zase dojde k nějakému dalšímu výběru, není finální, je to, je to prostě spíš nějaká dlouhodobější záležitost?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Tak ta databáze se upravuje permanentně, to znamená, každý týden tam dodáváme údaje, upřesňujeme. A já bych chtěl říct, že možná to je velmi cenný výsledek, práce našeho řídícího výboru pro přípravu financování ze strany americké, protože nám zbyla velmi kvalitní databáze, která ukazuje, kde všude máme špičková pracoviště. A je teda celkem přirozené, že vládní orgány, zejména vládní rada, má o takovou databázi a její trvalé udržování zájem, protože jí to dává jakýsi obraz o stavu té nejšpičkovější části české vědy. A my jsme přislíbili, že pomůžem s tou údržbou i v budoucnu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Kdybyste měl třeba srovnat, protože vědci mají možnost podpory z různých zdrojů, v České republice ještě není tak časté takové to propojení průmysl a vědecké pracoviště, na jaké jste třeba zvyklí u vás na ČVUT nebo vysloveně vaše katedra, kdybyste měl porovnat ty možnosti financování, které poskytují, například které poskytuje Evropská unie, a ty možnosti, které poplynou z těchto zdrojů, to znamená z té spolupráce s americkým obranným průmyslem. Považujete také podobně jako jeden z vašich kolegů, aspoň tedy to řekl tisku, za výhodu to, že v tomto případě jde vlastně o přirozeně vytvářené, vytvářená vědecká uskupení, nikoliv jako třeba v případě evropských grantů o vlastně nutnou spolupráci pracovišť napříč členskými zeměmi.

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Já stoprocentně souhlasím s tímto názorem. Práce na amerických výzkumných projektech je daleko méně formální a formalizovaná ve srovnání s tím, co vidíme v Evropské unii. Ty projekty, byť nejsložitější, musí být zformulovány na deseti stranách, kdo na deseti stranách nezformuluje projekt, který chce řešit, tak nemá šanci. Zatímco v Evropské unii je to mnohdy jenom slohové cvičení, které rozhoduje o tom, jestli jsou prostředky přiděleny a v podstatě i ta kontrola jejich spotřebování je daleko mírnější než v případě těch amerických vojenských projektů.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Jak častá je třeba komunikace mezi, protože pokud už ty projekty teď některé probíhají, tak jak častá je komunikace vlastně s těmi americkými donátory nebo prostě s těmi institucemi, které poskytují granty?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Samozřejmě to se liší projekt od projektu. Povinné jsou řádově dvoj, tříměsíční hlášení, ale ve skutečnosti my s nimi komunikujeme, řekl bych, na denní bázi, protože je potřeba to či ono upřesňovat, na to či ono se zeptat, i oni se ptají, čili ta komunikace je nakonec taková, že mnohdy se naši pracovníci cítí jakoby členy jejich týmu. Dneska už ta vzdálenost při komunikačních možnostech ať již internetových nebo možnostech telefonického hovoru nehraje žádnou roli.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Co znamená pro vás osobně, že jste se vlastně zapojil do této organizační práce, že kromě svých vlastních projektů vědeckých, kromě vedení katedry kybernetiky na Českém vysokém učení technickém, máte spoustu vlastně povinností navíc, znamená to v praxi třeba častější komunikaci s činiteli amerických ministerstvech, ministerstva obrany, nebo znamená to spíš kontakt už s těmi konkrétními řešiteli těch výzkumných projektů?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Znamená to obojí, komunikace hodně na všechny směry. Nicméně já vidím svoje poslání i v tom, že vytvoříme podmínky pro to, abychom mohli vychovat novou generaci kvalitních inženýrů, výzkumníků. Myslím, že by to mělo být posláním učitele na vysoké škole. Proto to chápu z tohoto dlouhodobého měřítka nebo pohledu a snažím se prostě napomoci tomu, aby Česká republika měla těch inkubátorů, kvalitních lidí co nejvíc.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Znamená to, my jsme zatím mluvili o těch kontaktech, americký obranný průmysl nebo hlavně tedy americké obranné agentury a zřejmě i průmysl a česká vědecká pracoviště, znamenají ale tyto vznikající projekty i možnost většího zapojení českých průmyslových podniků, firem?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Ano, v tom seznamu jsou jak pracoviště vysokoškolská, pracoviště Akademie věd, tak jsou tam i soukromé firmy, protože řada z nich je na velmi dobré výzkumné úrovni a my nemůžeme dělat rozdílů, jestli výzkum se dělá v soukromé, nebo státní sféře. To jako je naprosto přirozené. A možná že bych měl říct i jinou věc, že pokud se jedná o finanční podporu, nejde jenom o spolupráci vojenských agentur s českými subjekty, bude podporováno i například spolupráce amerických univerzit s českými univerzitami. Předpokládáme vytvoření společných laboratoří, a to já si myslím, že je další nový prvek, který může jaksi přinést novou dimenzi do vědeckotechnické spolupráce s americkou stranou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
O jaké univerzity ve Spojených státech se například jedná?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
O ty nejšpičkovější. My máme zájem, aby do společných laboratoří vstupovaly takové univerzity, jako je například Carnegie Mellon, jako je MIT, jako je Stanford, čili aby skutečně byl vytvořen prostor pro společnou práci s těmi nejlepšími americkými týmy.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
V České republice ještě nejsou tolik známy, aspoň ve vědeckých institucích, pojmy, jako je Spin-off firma, jestli jsem dobře pochopila tento pojem, tak vlastně jde o firmy, které jsou odvozené od výsledku toho vědeckého bádání. Vím, že i na vašem pracovišti takové firmy máte. Už se rýsují nějaké podobné projekty na jiných technických školách nebo na jiných technických pracovištích, které budou zapojeny do těch česko-amerických programů?

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
Tak samozřejmě Spin-off firmy nevznikají jenom u nás na katedře kybernetiky nebo na ČVUT, vznikají postupně na řadách univerzit, ať je to v Liberci, v Plzni, v Brně, v Ostravě, je to přirozený trend. Samozřejmě některé ty firmy už se dostaly do takového stádia, že mohou se podílet, a některé se skutečně objevily v těch seznamech špičkových vědeckých pracovišť, které můžou něco přispět. A já si myslím, že právě ta podpora do vývoje některých specifických technologií může významným způsobem zvýšit tlak na tvorbu Spin-off firem, tedy malých firem s velmi důležitou, vysoce inovativní technologií. No, a i tady je, i tímto směrem je ta podpora směřována.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Mým hostem, hostem dnešního pořadu Studio Česko byl profesor Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického, který z pověří Rady pro výzkum a vývoj vybíral pracoviště pro spolupráci s americkými obrannými agenturami. Pane profesore, děkuji, že jste si udělal čas pro Rádio Česko. Těším se na viděnou, na slyšenou.

Vladimír MAŘÍK, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT
I já se těším. Děkuji za pozornost.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Od mikrofonu se loučí Martina Mašková.

10. 9. 2008; ČT24 - Milénium

Mark Levinson pozná zvuk líp než složité přístroje: ladění zvuku

3. 9. 2008; Lidové noviny

Přijdou první peníze za radar pro vědce

První peníze z USA na podporu české vědy by mohly do České republiky přijít do konce září, řekl včera Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického. Podporu vědy slíbili Američané české vládě za souhlas s umístěním protiraketového radaru ve vojenském prostoru Brdy. Mařík vede tým mapující vhodné vědecké projekty, které by mohly zajímat Američany. O financování české vědy a výzkumu jedná přímo v USA první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. Podle Maříka je nyní v užším výběru osm projektů v osmi oblastech, jako jsou nanomateriály, robotika, laserová technika, radiolokační technika, medicína. Předložily je Akademie věd ČR, vysoké školy i soukromé firmy, dodal Mařík. Který uspěje, by podle něj mělo být jasné nejpozději koncem tohoto měsíce. "(Spojené státy) musejí první menší zkušební dávku peněz do konce 30. září zaplatit,. řekl. "Je to první financování spojené s radarem,. dodal s tím, že peníze by měla poskytnout Agentura pro protiraketovou obranu (MDA). Konkrétní částku Mařík neupřesnil.

2. 9. 2008; ČT24 - Milénium

Jaké možnosti v komunikaci otevírá handicapovaným svět počítačů?

2. 9. 2008; lidovky.cz

Počítač už je možné ovládat očima

Od příštího týdne bude možné v Česku zakoupit přístroj, který handicapovaným umožní ovládat počítač očima. První verzi systému vyvinula před pár lety Marcela Fejtová z Katedry kybernetiky ČVUT v Praze.

Jeho základ tvoří malá kamera uchycená k brýlové obrubě, která snímá pohyb zorničky člověka. Její pohyb se pak přenáší na kurzor na obrazovce, mrknutí plní roli kliknutí. Výzkumný tým nyní pracuje na rozšíření systému.

Nejen počítač, ale třeba i postel nebo rádio se bude dát ovládat očima i jinými částmi těla, řekla dnes v Jedličkově ústavu novinářům Fejtová. Vyvinout oční ovládání počítače napadlo prý Fejtovou před lety, když četla článek o nemoci, která postihuje svaly a postupně omezuje pohyb člověka.

Jedněmi z posledních svalů, které zůstanou funkční, jsou právě svaly očí. Na vývoji systému I4Control spolupracovala Fejtová od počátku s Jedličkovým ústavem, který se stará o postižené děti a mladé lidi. Podle pracovníka ústavu Tomáše Sušického systém pomáhá především dětem se svalovým onemocněním, dětem po úrazech a amputacích rukou a částečně lidem s dětskou mozkovou obrnou.

Právě pro ně se bude systém upravovat a v budoucnu zřejmě bude možné přístroj ovládat i různými tlačítky umístěnými třeba u hlavy. Pomůže tak dětem, které komunikují tím, že dokážou jen pohnout hlavou. Sušický si na zařízení pochvaluje hlavně to, že obsahuje elektronickou klávesnici v češtině. Jedličkův ústav totiž využíval i jiná obdobná zařízení, děti ale narážely na problém s háčky a čárkami.

Zařízení při svém studiu i k hraní her využívá také gymnazista z Jedličkova ústavu Michal Kubát. Podle něj není ovládání nijak složité, ale je potřeba si na to zvyknout. Zpočátku člověk píše velmi pomalu, protože se na elektronické klávesnici musí naučit hledat očima písmenka, jejichž výběr mrknutím potvrzuje.

Český vynález se bude smět od ledna 2009 prodávat také v ostatních státech Evropské unie. Zájem prý projevily například severské země. Podobné systémy už sice existují i jinde ve světě, ale většinou jsou mnohem dražší. Podle Fejtové stojí od 5000 eur (asi 125 tisíc korun) nahoru. České zařízení bude možné v ČR zakoupit za 38.900 korun.

Čeští výzkumníci vyvinuli také zařízení, které ovládá počítač hlasem. Třeba program MyDictate, který vznikl na Technické univerzitě v Liberci, obsahuje slovník s více než půl milionem slov, jejich tvarů a zkratek.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk