Elementární film

Popis dílu:

K čemu je základní výzkum, proč se staví obří laboratoře jako je hadronový urychlovač (LHC) a na čem pracují naši vědci v jednom z nejprestižnějších mezinárodních pracovišť CERN? Těžká jádra olova se srážejí energií dvou jedoucích vlaků TGV... z vesmíru „vidíme“ pouhých 5 %, ostatní je neznámé, o temné hmotě a temné energii nevíme nic. CERNem nás provádějí jaderní fyzici, kteří se pokouší přiblížit výklad standardního modelu, „nejlepší současné teorie o světě“ – tedy z čeho je hmota, z čeho je vesmír, z čeho jsme my, a čím to vše drží pohromadě? Ve filmu vystupuje řada mimořádných osobností vědy a její popularizace ČR – kupř. prof. Kulhánek, doktor Wagner, doc. Petráček.

Osobnosti, které účinkovali v tomto díle:

RNDr. Vladimír Wagner, CSc. Oddělení jaderné spektroskopie Ústav jaderné fyziky AV ČR Po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro "spalování" jaderného odpadu.
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. Profesor na katedře fyziky FEL ČVUT Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy obor matematická fyzika. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT se zabývá fyzikou laboratorního a vesmírného plazmatu, mechanickými i magnetohydrodynamickými modely.
Aspiranturu na téma urychlovače plazmatu dokončil v roce 1987. V roce 2005 se stal profesorem fyziky na ČVUT. V současnosti vede skupinu teoretické fyziky a astrofyziky na ČVUT a je zaměstnán také na Hvězdárně a planetáriu hlavního města Prahy.
Je autorem více jak stovky publikací ve vědeckých časopisech a desítek vystoupení na mezinárodních konferencích. Petr Kulhánek je také prezidentem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics, členem oborových rad několika vědeckých společností a členem redakčních rad čtyř fyzikálních časopisů.
Doc. RNDr. Vojěch Petráček, CSc. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT Vystudoval na katedře elektroniky a vakuové fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde následně působil jako asistent. Během tohoto období se zabýval konstrukcí rastrovacích tunelových mikroskopů s atomovým rozlišením. Ještě v době, kdy byl zaměstnán na MFF UK, započal spolupráci s ÚJF AVČR Řež, kde začal pracovat na experimentu WA98 v laboratoři CERN, konkrétně v oblasti křemíkových driftových detektorů (SDD). Od počátku roku 1995 se připojil ke skupině fyziky ultra-relativistických jaderných srážek v ÚJF AVČR a začal pracovat na vývoji prototypů lineárních SDD pro experiment ALICE na LHC. V rámci projektu SDD pro detektor ALICE navrhl velkoplošný lineární křemíkový driftový detektor, který měl být použit v experimentu ALICE. Za jeho návrh a realizaci byl oceněn Cenou akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky v roce 1998. Od roku 1998 poté začal pracovat na experimentu NA45/CERES na urychlovači SPS v CERN.
V červnu 1999 se připojil ke skupině prof. Johanny Stachel ve fyzikálním ústavu univerzity v Heidelbergu. Hlavní část jeho analytické práce však byla věnována měření produkce půvabných částic – D mezonů – z jejich hadronových rozpadů pomocí rekonstrukce sekundárních rozpadových vrcholů v datech naměřených v roce 1996.
Od roku 2004 působí na FJFI ČVUT, kde je odpovědný za specializaci Experimentální jaderná fyzika a vede vědecký tým pracující v rámci experimentů ALICE, STAR, CBM a AEGIS. V rámci ukončeného experimentu CERES se věnoval analýze produkce půvabných částic při srážkách těžkých iontů.
Z fyzikálního hlediska se v experimentu ALICE připravuje na studium produkce těžkých kvarků, na studium fluktuací v produkci částic, na detekci a zkoumání vlastností jetů v jaderných srážkách a na studium částicových korelací. Za činnost v oblasti detektorů získal rovněž Cenu rektora ČVUT.
Od roku 2007 řídí činnost Centra základního výzkumu pro fyziku ultra-relativistických jaderných srážek LC07048.
Současně od roku 2004 vyučuje na FJFI ČVUT experimentální fyziku, relativistickou fyziku těžkých iontů a subatomovou fyziku. Je rovněž garantem zaměření Experimentální jaderná fyzika.
Ing. Michal Marčišovský Český vědec na experimentu ATLAS v CERNu Vystudoval výpočetní techniku na Fakultě elektrotechnické ČVUT a v současnosti se věnuje doktorskému studiu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské téže university. Kromě svého mateřského oboru výpočetní techniky se dlouhá léta věnuje rovněž částicové fyzice a dalším, s těmito obory spřízněným, oblastem. V současnosti je zaměstnán na Fyzikálním ústavu AV ČR a ve středisku jaderného výzkumu CERN, na experimentu ATLAS. Ve volném čase se věnuje astronomii a psaní příspěvků do bulletinu sdružení Aldebaran Group of Astrophysicist, v němž se můžete seznámit s nejednou zajímavostí současné fyziky.
Ing. Martin Zeman, Ph.D. ProtonMail, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. (FZÚ) Absolvent fakulty elektrotechnické ČVUT obor biomedicinské inženýrství, vystudoval doktorát na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské v Praze a na Université Paris-Sud XI ve Francii.
V CERNu se věnoval od roku 2008 především technické práci na experimentu ATLAS, od roku 2011 fyzikální analýze dat. V současnosti pracuje na měření účinného průřezu leptonového rozpadu dvojice W bosonů, což je jeden z procesů, jejichž znalost je nutným předpokladem pro zkoumání rozpadů Higgsova bosonu.
Ing. Jiří Král Vědecký pracovník, CERN
Ing. Ondřej Penc Doktorand FJFI na experimentu ATLAS v CERNu