Bytosti a aparáty

Virtuální realita, CAVE, intermedia. V čem se liší vnímání stroje a člověka?

režie: Jiří Ovečka

Popis dílu:

Lidské a strojové vnímání přirozeného a virtuálního světa na příkladech výzkumů probíhajících na špičkovém polyfunkčním pracovišti ČVUT INSTITUTU INTERMÉDIÍ, které je platformou pro spolupráci technických a uměleckých oborů (architektů, scénografů, vizuálních umělců, programátorů atd.).
Byla zde vyvinuta např. KAMERA ALTERA Michala Kindernaye, která si sama „rozhoduje“, kdy bude natáčet. Film nahlíží též do interaktivní laboratoře CAVE sloužící pro výzkumy virtuální reality. Hudbu k filmu „zkomponoval“ sám počítač.

Osobnosti, které účinkovali v tomto díle:

  • Michal Kindernay Michal Kindernay Jeden z předních českých tvůrců interaktivního videa Je audiovizuální umělec, kurátor a performer. Absolvoval bakalářské studium na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (2004-08) v ateliéru Video u Petra Rónaie a magisterské studium v Centru audiovizuálních studií FAMU (2009-2012). Jeho audiovizuální instalace propojují umění, technologii a vědu. Často se dotýká témat ekologie a skrze aplikování technologických přístupů ve vztahu k přírodě přináší reflexi prostředí kolem nás. Jeho práce zahrnují jak videoperformance a interaktivní instalace, tak intermediální a dokumentární projekty a hudební kompozice. Je jedním ze zakladatelů umělecké neziskové organizace yo-yo a kolektivu galerie Školská 28 v Praze.
    Ve filmu je představena 'Camera Altera' , projekt vývoje senzorického audiovizuálního nástroje, aparátu vybaveného kamerou, mikrofonem, GPS a senzory. Nástroj, který analyzuje prostředí kolem sebe a samostatně pořizuje obrazový a zvukový materiál, je velmi citlivý na světlo, teplotu, vlhkost, vítr, zvuk v okolí a kvalitu ovzduší. Je tedy schopen senzitivně vnímat atmosféru místa, na kterém se nachází. Celá řada procesů a nastavení určuje, v jakém okamžiku a jakým způsobem 'Camera Altera' pořizuje deníkové záznamy. Systematika vyhodnocování navíc funguje na bázi zpětné vazby. Nástroj se učí, analyzuje kvality prostředí svého uživatele, hledá momenty relativního ideálního stavu, které zpětně reflektuje jemnými zvukovými intervencemi.

     

     

  • Anton Markos Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc. Filozof, biolog, Přírodovědecká fakulta UK Původně se věnoval fyziologii živočichů a buňky. Habilitoval se v oboru Filozofie a dějiny přírodních věd. Působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je také vědeckým pracovníkem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy. Byl na stážích v Bruselu, Tübingenu a New Yorku.
    Přednáší o evoluci života, teoretické a buněčné biologii, v těchto oborech napsal nebo přeložil řadu knih. Poslechněte si rozhovor, který byl natočen ve studiu Leonardo.
  • Roman Berka Ing. Roman Berka, Ph.D. Institut intermedií FEL ČVUT Ředitel Institutu intermédií a vysokoškolský pedagog vyučující na katedře počítačové grafiky a interakce. IIM založil v roce 2007 společně s Milošem Vojtěchovským a architektem Pavlem Bednářem. Doktorát získal na katedře počítačů ČVUT FEL. Pro IIM vytváří projekty a vyučuje multimédia a počítačovou animaci. Vytvořil několik kurzů v oblasti počítačové grafiky a animace. Zabýval se výzkumem v oblasti optimalizace výpočtů v aplikacích pro virtuální realitu. V současnosti se věnuje výuce, dále výzkumu v oblasti zpracování pohybových dat, virtuální realitě a vedení IIM.
  • Daniel Sykora Doc. Ing. Daniel Sykora, Ph.D. Docent na katedře počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT Vystudoval Gymnázium Zborovská (nyní Christiana Dopplera) obor matematika a fyzika. V roce 2003 na ČVUT FEL obhájil inženýrský titul v oboru výpočetní technika se zaměřením na počítačovou grafiku. Ve stejném oboru pokračoval dále v doktorském studiu, které úspěšně zakončil v roce 2007. V letech 2008-2010 působil jako post-doc na Trinity College Dublin v Irsku. Po návratu zpět do Čech nastoupil jako odborný asistent na katedře počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL, kde v roce 2014 získal titul docent. Danovou vášní je kreslený film, zejména pak sledování výtvarníků při práci. Ta ho inspiruje k návrhu nových nástrojů umožňujících eliminovat opakující se časově náročné postupy při zachování maximální svobodu výtvarného projevu. Stal se světově uznávaným odborníkem na problematiku počítačem podporované tvorby kresleného filmu. Spolupracuje s významnými studii v Praze jako je UPP nebo Anifilm a o jeho práci projevilo zájem i slovutné studio Walta Disneye v Hollywoodu, kde působil v rámci dvou pracovních stáží. Podílel se na obarvení černobílého Večerníčku "O loupežníku Rumcajsovi" a stereoskopické verzi slavné disneyovky "Lví král". V současné době se spolu se svými studenty a ve spolupráci s firmami jako Adobe či TVPaint podílí na vývoji a výzkumu revolučních algoritmů, které brzy rozšíří paletu nástrojů profesionálních grafických aplikací. "Napadlo by vás, že takové abstraktní matematické pojmy jako lineární systém, diferenciální rovnice nebo minimálního řez v grafu mohou pomoci výtvarníkovi při jeho každodenní rutině? Přijďte studovat k nám a pochopíte, že i zdánlivě nudná a abstraktní matematika může pomoci oživit kreslené postavičky!"

     

     

     

     

  • Lenka Lhotska doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Postgraduální student na katedře kybernetiky FEL ČVUT Doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. se věnuje výzkumu na katedře Kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a je zde také vedoucí Oddělení vědy, výzkumu a zahraničních styků. Spolu se svým týmem zkoumá inteligentní metody pro biomedicínská data a zpracování systémů.
    Její výzkum se zaměřuje na tzv. „Inteligentní budovy“ a spíše, než tou stavebně-konstrukční, se zabývá vazbou obyvatel a budovy. Představit si to můžeš třeba na systému, který dokáže sledovat a sám vyhodnocovat zdravotní stav u starších lidí nebo chronicky nemocných, kteří pak nemusí strávit život v nejrůznějších specializovaných zařízeních. Součástí takové inteligence mohou být také nejrůznější čidla, na tekoucí vodu nebo na zapnutý spotřebič. Ta musí být ale naprogramována také na situaci, kdy odcházíme z bytu a nějaký spotřebič necháváme zapnutý schválně (pračka, myčka).
    Lenka a její kolegové se snaží, aby takové systémy byly téměř soběstačné, aby obyvatele domu neomezovaly neustálými zásahy do jejich řízení, ale nenápadně se staly užitečným společníkem. U nás zatím takové domy nejsou, jen ty nízkoenergetické, kde bohužel inteligence končí vypracovanými zabezpečovacími systémy. V zahraničí už ale takové domy fungují, jsou v nich třeba systémy, které dokážou zjistit zhoršující se zdravotní stav a spojí se s centrálním dispečinkem. Fakulta elektrotechnická nyní dokončuje prostor pro Centrum asistivních technologií (CAT) a vyrůst by zde měl i inteligentní byt, kde budou testovány veškeré technologie využitelné v inteligentních bytech a domech.
  • Lukas Neumann Ing. Lukaš Neumann Centrum strojového vnímaní (CMP), katedra kybernetiky FEL ČVUT Vystudoval Gymnázium Jaroslava Heyrovského v Praze. V roce 2010 získal inženýrský titul (s vyznamenáním) na FEL ČVUT v programu Elektrotechnika a informatika. Lukáš, který nyní absolvuje postgraduální studium v oboru Umělá Inteligence na katedře kybernetiky FEL, je autorem článků na mnoha prestižních zahraničních konferencích a vyučuje předměty programu Otevřená Informatika (OI). V roce 2013 získal jako první student ze střední a východní Evropy prestižní Google PhD Fellowship, za svou diplomovou práci pak Lukáš získal cenu Josefa Hlávky, cenu pro nejlepší IT diplomovou práci roku a cenu rektora ČVUT. Lukáš se účastní výzkumných projektů pro společnosti Google a Samsung.
 

Natáčeli jsme v těchto prostorech:

  • na střeše budovy elektrotechnické fakulty v Dejvicích;
  • v prostorech katedry počítačové grafiky a interakce;
  • v prostorech institutu intermedii FEL ČVUT.

Ilustrační snímky

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk