| České vysoké učení technické | Akademický senát FEL | |
| Fakulta elektrotechnická |
Zápis ze 7. zasedání AS FEL - Příloha 7
Vážený pane profesore, dovolíme si Vám jako členu Akreditační komise položit několik otázek a pak se zeptat na názor prof. Uhlíře učitele a prof. Uhlíře vedoucího katedry.
Jaký je postoj Akreditační komise k budoucí existenci dlouhého magisterského programu na FEL?
Prof. Uhlíř: AK vycházela z akreditačních materiálů. Jejich součástí jsou tabulky výhledu počtu přijímaných, ze kterých vyplynulo, že FEL v roce 03/04 již do dlouhého programu přijímat nebude. Tento program však samozřejmě musí doběhnout. Žádného stávajícího studenta nelze nutit, aby přešel do strukturovaného programu. Protože nové programy jsou odlišné, byl by navíc takový přechod komplikovaný. AK proto stávajícímu dlouhému programu prodloužila akreditaci až do roku 2010.
Znamená to, že na FEL bude do roku 2010 souběžně existovat dlouhý a nový strukturovaný studijní program?
Ano, pokud v něm budou nějací studenti.
Proč byly strukturované programy akreditovány na kratší dobu?
Nové strukturované programy byly akreditovány na maximální možnou dobu, kterou určuje zákon a která činí dvojnásobek nominální délky studia. Strukturovaným programům bude tedy de facto nutné prodloužit akreditaci dříve, než programu dlouhému.
Proč AK neakreditovala dlouhý program výslovně jen na doběh?
AK nemůže omezit akreditaci např. podmínkou, že program je na doběh - každé omezení akreditace je sankcí, a FEL si žádnou sankci nezasluhuje. Další nezdůvodněné otevření dlouhého programu by však mohlo na členy AK působit jako podvádění. I novela VŠ zákona totiž vyžaduje pro dlouhé magisterské programy zvláštní zdůvodnění, dominantní má být systém strukturovaný (bakalář - navazující magistr).
Bylo by pro AK dostatečným zdůvodněním, že se do dlouhého programu bude přijímat jen menší počet nadaných studentů a tento program se bude postupně přetvářet na náročný program výběrový?.
Ano. Tuto skutečnost by však bylo fair oznámit včas nejen AK, ale i ostatním elektrotechnickým fakultám, aby FEL nebyla obviněna z nekalé soutěže.
Je nutné takový dlouhý výběrový program nově akreditovat nebo je skutečně možné vytvořit ho postupně změnami dlouhého programu stávajícího v rámci zákona?
Obě varianty jsou možné. Nový elitní program akreditovat není problém, složitější je ale vytvořit mechanismy přestupů a přechodů současných studentů. Postupná modifikace stávajícího dlouhého programu na program výběrový je opravdu možná např. zavedením náročnějších metod i teoretických partií. Třetí možností je zavést výběrové prvky do nově akreditovaného strukturovaného studijního programu a dlouhý program skutečně už pro nové studenty neotvírat.
Jak by se taková postupná modifikace vůbec mohla provést? Všeobecně je známo, že je povoleno každoročně změnit náplň předmětu ze 30%. Je však legální změnit např. hodinový rozsah nebo přeřadit předmět z letního do zimního semestru? V situaci, kdy budeme učit v obou programech, by takové úpravy mohly vést k úspoře: jeden předmět by mohl být přednášen současně studentům obou programů.
Je možné nejen měnit náplň předmětů, ale i jejich skladbu a hodinový rozsah. Pro AK je jediným kriteriem kvalita. Pokud by z jakýchkoli příčin došlo k výraznému zhoršení kvality výuky, AK by zasáhla. V případě, že by příčinou takového zhoršení byly plíživé změny některého studijního programu, vznikly by problémy s jeho reakreditací.
Nyní se zeptám na názor prof. Uhlíře, dlouholetého učitele na FEL.
Jako kantor jsem přesvědčen, že model současné existence tradičního dlouhého magisterského programu a masového programu strukturovaného je z pedagogického hlediska nejvhodnější. V dlouhém programu by totiž bylo možno pro nadané studenty využívat vyzkoušených optimálních návazností teoretických a odborných předmětů. Strukturovaný program by pak mohl využít specifických pedagogických metod ke zvýšení propustnosti bez toho, že by to vadilo tradicionalistům, ke kterým se také počítám. Jako vedoucí katedry však takový model považuji za problematický. Odpovídající zvýšení pracnosti pro pedagogy by nikdo nezaplatil.
Mluvíte o situaci po roce 2010?
Jaká je podle Vašeho názoru ona nepřijatelná cena - o kolik by se po roce 2010 snížila pedagogická náročnost, kdybychom příští rok dlouhé programy neotevřeli?
To je těžké odhadnout. Souhlasím s tím, že pokud by dlouhý program byl otevřen např. pro jednu paralelku, náročnost na pedagogický výkon v úvodních ročnících by se skutečně příliš nezvýšila. Problém by ale mohl vzniknout ve vyšších ročnících - některé předměty by bylo nutné přednášet nadvakrát. Stávající finanční ohodnocení pedagogů je takové, že nelze připustit jakékoli zvýšení úvazků. Navíc některé koncové katedry by se mohly obávat snížení počtu studentů na svých oborech.
Jak se na to dívají ostatní vedoucí kateder?
Na toto téma jednalo grémium děkana v červnu. Grémium v podstatě odmítlo děkanovy úvahy o budoucí nové akreditaci dlouhého programu pro nadané studenty a doporučilo spíše hledat cesty k diferenciaci nadaných studentů ve strukturovaném programu. Hlavním důvodem byly právě obě zmíněné obavy.
Kdy myslíte, že by mohlo být započato s přijímáním studentů do nového navazujícího magisterského programu?
Teoreticky je to možné již v roce 2003. Rozhodnutí je plně v rukou fakulty. Bude to záležet na zájmu bakalářů z jiných škol a naší ochotě je přijmout. Své vlastní bakaláře, pro které je program připraven, budeme mít v roce 2006. Myslím, že není možné tento program otevřít pro "staré" bakaláře, protože by studovali řadu duplicitních témat a pro ně máme na doběh akreditován navazující program podle původního plánu. Musíme si uvědomit, že strukturované studium podle nového modelu je opravdu zásadním přelomem ve stavbě studijního programu.
Přejděme na téma přijímacích zkoušek. Domníváte se, že by na magisterské studium měli být přijímáni v zásadě všichni uchazeči?
Je potřeba rozlišovat starý navazující magisterský studijní program a nově akreditované programy. Nyní se studenti přijímají do starého programu, který je v podstatě pokračováním započatého studia ve skladbě odpovídající dlouhému programu. Místo přijímacích zkoušek je vhodné umožnit uchazečům, aby prokázali své schopnosti při prvních zkouškách. Nově akreditované navazující magisterské programy jsou dva: tříletý, který začíná jakýmsi vyrovnávacím ročníkem pro v principu jakékoli bakaláře a dvouletý pro absolventy elektrotechnických bakalářských programů. U dvouletého programu by se mělo uvažovat o přijímacích zkouškách, nebo o hodnocení prospěchu a absolvovaných předmětů v bakalářském studiu - to ale bude problém v roce 2006. V tříletém programu by měl výběr přinést prvý ročník.
K přijímacím zkouškám obecně. Bylo by dobré, aby ve všech programech byli studenti přijímáni bez přijímacích zkoušek, které zdaleka nemusí reflektovat skutečné schopnosti studentů. To však vede k vysoké propadovosti, jejíž kritika je oblíbeným tématem ředitele odboru vysokých škol na MŠMT, který velký počet studentů v prvém roce považuje za účelové jednání a vysoký počet vyloučených za špatnou pedagogickou práci.
Děkuji za rozhovor.
Během schůzky pedagogické komise AS FEL 4. 10. 2002 zaznamenal P. Ripka
Zpět na zápis ze 7. zasedání
Návrhy a připomínky zasílejte prosím na níže uvedenou adresu
Editor: Josef Hlaváč
Kontakt: hlavacj2@fel.cvut.cz
Poslední změna: